Datasets:
roslein
/
Czech_LEX

Dataset card Data Studio Files
xet
Community
law_id
stringlengths
11
2.15k
law_text
stringlengths
14
1.92M
Vyhláška České národní banky č. 176/1998 Sb.
Vyhláška České národní banky č. 176/1998 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k 800. výročí korunovace Přemysla I. Otakara českým králem Vyhlášeno 24. 7. 1998, datum účinnosti 5. 8. 1998, částka 59/1998 * § 1 - (1) K 800. výročí korunovace Přemysla I. Otakara českým králem se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je umístěna kompozice znakových znamení historických zemí Koruny české, která je svým uspořádáním a orámováním stylizována do podoby velkého státního znaku České republiky. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je v neuzavřeném opisu při * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 5. srpna 1998. Aktuální znění od 5. 8. 1998 176 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 22. června 1998 o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k 800. výročí korunovace Přemysla I. Otakara českým králem Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) K 800. výročí korunovace Přemysla I. Otakara českým králem se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,45 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *“. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolená odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. § 2 (1) Na líci dvousetkoruny je umístěna kompozice znakových znamení historických zemí Koruny české, která je svým uspořádáním a orámováním stylizována do podoby velkého státního znaku České republiky. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je v neuzavřeném opisu při levém, spodním a pravém okraji dvousetkoruny. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ je umístěno pod stylizací státního znaku. Značka mincovny, která dvousetkorunu razila, je umístěna při horním okraji dvousetkoruny uprostřed. (2) Na rubu dvousetkoruny je portrét Přemysla I. Otakara z reliéfu Petra Parléře, ztvárňujícího dobovou představu panovníkovy podoby. Portrét je doplněn pečetí Přemysla I. Otakara, umístěnou v pozadí v levé části mincovního pole. Při spodním okraji dvousetkoruny je neuzavřený opis „PŘEMYSL•I•OTAKAR“, při levém horním okraji jsou rovněž v neuzavřeném opisu umístěny letopočty „1198/1998“. Autorem návrhu dvousetkoruny je akademický sochař Jiří Věneček. Jeho iniciály „jv“ jsou umístěny při okraji dvousetkoruny vpravo od portrétu. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 5. srpna 1998. Guvernér: v z. Ing. Kysilka, CSc. v. r. 12kB 13kB
Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 178/1998 Sb.
Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 178/1998 Sb. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kterou se mění vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 400/1991 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení cizinců studujících na školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 7. 1998, datum účinnosti 28. 7. 1998, částka 60/1998 * Čl. I - Vyhláška č. 400/1991 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení cizinců studujících na školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: * Čl. II - Stipendium ve výši podle této vyhlášky se poskytne stipendistům již za kalendářní měsíc, v němž tato vyhláška nabude účinnosti. * Čl. III Aktuální znění od 28. 7. 1998 178 VYHLÁŠKA Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 13. července 1998, kterou se mění vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 400/1991 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení cizinců studujících na školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 24 odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a podle § 35 odst. 2 písm. a) zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách: Čl. I Vyhláška č. 400/1991 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení cizinců studujících na školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 písm. a) se částka „3 000 Kč“ nahrazuje částkou „3 800 Kč“. 2. V § 3 odst. 1 písm. b) se částka „3 500 Kč“ nahrazuje částkou „4 300 Kč“. Čl. II Stipendium ve výši podle této vyhlášky se poskytne stipendistům již za kalendářní měsíc, v němž tato vyhláška nabude účinnosti. Čl. III Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: doc. dr. Sokol, CSc. v. r.
Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 191/1998 Sb.
Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 191/1998 Sb. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se mění vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 169/1995 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o podmínkách dodávek elektřiny a o způsobu výpočtu škody vzniklé dodavateli neoprávněným odběrem elektřiny, ve znění vyhlášky č. 196/1996 Sb. Vyhlášeno 7. 8. 1998, datum účinnosti 7. 8. 1998, částka 63/1998 * Čl. I - Vyhláška č. 169/1995 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o podmínkách dodávek elektřiny a o způsobu výpočtu škody vzniklé dodavateli neoprávněným odběrem elektřiny, ve znění vyhlášky č. 196/1996 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 7. 8. 1998 191 VYHLÁŠKA Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 16. července 1998, kterou se mění vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 169/1995 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o podmínkách dodávek elektřiny a o způsobu výpočtu škody vzniklé dodavateli neoprávněným odběrem elektřiny, ve znění vyhlášky č. 196/1996 Sb. Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 45 odst. 6 se zřetelem na § 15 a 22 zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci: Čl. I Vyhláška č. 169/1995 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o podmínkách dodávek elektřiny a o způsobu výpočtu škody vzniklé dodavateli neoprávněným odběrem elektřiny, ve znění vyhlášky č. 196/1996 Sb., se mění takto: 1. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k vyhlášce č. 169/1995 Sb. Způsob výpočtu podílu odběratele na nákladech dodavatele spojených se zajištěním požadovaného příkonu Výše podílu odběratele na nákladech dodavatele spojených se zajištěním požadovaného příkonu se určí takto: N = Z + (P - S).J /Kč/, kde: N – výše podílu odběratele v Kč Z – základní podíl odběratele v Kč podle níže uvedené tabulky P – požadovaná hodnota rezervovaného příkonu vyjádřená: a) u odběratelů kategorie A a B v kW b) u odběratelů kategorie C a D v A Poznámka: Při volbě požadované hodnoty rezervovaného příkonu platí tato omezení: 1. Požadovaná hodnota rezervovaného příkonu musí být shodná s normalizovaným stupněm jistícího prvku před měřicím zařízením. 2. Pro odběratele kategorie D typu bytová spotřeba do 25 A včetně, typu rekreační objekty do 16 A včetně a typu ostatní do 6 A včetně je uplatněn pouze základní podíl (N = Z). S – stávající hodnota rezervovaného příkonu u odběratelů kategorií A a B vyjádřená v kW a u odběratelů kategorií C a D vyjádřená v A, přičemž pro dané odběrné místo musí být splněna podmínka: S < P U odběratelů kategorie D bude za S dosazeno Smin Smin – hodnota, do níž se uplatňuje pouze úhrada základního podílu podle § 5 odst. 7. J – jednotkový podíl odběratele na účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených se zajištěním požadovaného příkonu podle níže uvedené tabulky: Kategorie odběratele| Typ spotřeby| J| Z| Smin ---|---|---|---|--- A| | 1 800 Kč/kW| 0| 0 B| | 1 800 Kč/kW| 0| 0 C| do hodnoty 16 A vč.| 900 Kč/A| 0| 0 nad hodnotu 16 A| 1 800 Kč/A| 0| 0 D| Bytová spotřeba| | | 25 A do hodnoty 25 A vč| 0| 450 Kč| do hodnoty 35 A vč.| 450 Kč/A| 450 Kč| nad hodnotu 35 A| 1 350 Kč/A| 450 Kč| D| Rekreační objekty| | | 16 A do hodnoty 16 A vč.| 0| 1 350 Kč| nad hodnotu 16 A| 1 350 Kč/A| 1 350 Kč| D| Ostatní – garáže, zahrádky apod.| | | 6A do hodnoty 6 A vč.| 0| 1 350 Kč| nad hodnotu 6 A| 1 350 Kč/A| 1 350 Kč“.| Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: JUDr. Kühnl v. r.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 208/1998 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 208/1998 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 194/1996 Sb., kterou se provádí zákon o krmivech, ve znění vyhlášky č. 256/1997 Sb. Vyhlášeno 1. 9. 1998, datum účinnosti 1. 9. 1998, částka 71/1998 * Čl. I - Vyhláška č. 194/1996 Sb., kterou se provádí zákon o krmivech, ve znění vyhlášky č. 256/1997 Sb., se mění takto: * Čl. II - Vyhláška ministerstev zemědělství a potravinářského průmyslu č. 77/1960 Sb., o zpracování zrnin ve mzdě a míchání krmiv, se zrušuje. * Čl. III Aktuální znění od 1. 9. 1998 208 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 18. srpna 1998, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 194/1996 Sb., kterou se provádí zákon o krmivech, ve znění vyhlášky č. 256/1997 Sb. Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 3 odst. 11, § 4 odst. 7 a § 13 zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech: Čl. I Vyhláška č. 194/1996 Sb., kterou se provádí zákon o krmivech, ve znění vyhlášky č. 256/1997 Sb., se mění takto: 1. V § 11 odst. 4 se slova „kostní tuk, kostní šrot krmný, kostní vývar sušený a tuk živočišný“ nahrazují slovy „kostní šrot krmný a kostní vývar sušený“. 2. V § 13 odst. 1 písm. c) se za slova „jakostních znaků“ vkládají slova „mimo doplňkových látek“. 3. V § 20 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) V označení masové, masokostní, živočišné, kostní, peřokostní a bílkovinné kostní moučky, bílkovinného koncentrátu, kostního šrotu krmného a kostního vývaru sušeného se uvede: „Krmná surovina obsahuje bílkovinné složky získané ze savčích tkání a je zakázáno ji zkrmovat přežvýkavcům“.“. 4. V § 23 odst. 1 písm. a) se za slovo „kombinovat“ doplňují tato slova: „s výjimkou masové, masokostní, živočišné, kostní, peřokostní a bílkovinné kostní moučky, bílkovinného koncentrátu, kostního šrotu krmného, kostního vývaru sušeného, kostního tuku, tuku živočišného, kvasnic krmných sušených, pivovarských kvasnic sušených, aminokyselin a jejich analogů, které se vždy uvádějí podle použitého druhu, a to i při použití skupin krmných surovin“. 5. V § 23 odst. 1 písmeno b) zní: „b) u kompletních a doplňkových krmiv pro domácí zvířata použité krmné suroviny s udáním jejich obsahu nebo v pořadí klesajícího hmotnostního zastoupení v krmivu nebo alespoň název skupiny, do níž krmné suroviny náležejí podle přílohy č. 23. V označení nelze kombinovat názvy skupin surovin s názvy jednotlivých druhů krmných surovin,“. 6. V § 23 odst. 1 písmeno e) zní: „e) u kompletních a doplňkových krmiv pro hospodářská zvířata, do nichž je použita masová, masokostní, živočišná, kostní, peřokostní a bílkovinná kostní moučka, bílkovinný koncentrát, kostní šrot krmný a kostní vývar sušený, se v označení uvede varovné upozornění: „Krmivo obsahuje krmné suroviny vyrobené ze savčí tkáně a je zakázáno je zkrmovat přežvýkavcům“.“. 7. V § 23 odst. 6 písm. c) se za slova „znaky krmiva“ doplňují tato slova: „podle přílohy č. 7 sloupec 2, pokud nejsou obsažena ve sloupci 4“. 8. V příloze č. 1 se doplňuje bod 10), který zní: „10) Proteiny pocházející ze savčí tkáně, pokud jsou použity k výrobě kompletních nebo doplňkových krmiv pro přežvýkavce uvedené v příloze č. 4 skupina krmné moučky, úsušky živočišného původu a krmné tuky, s výjimkou: – mléka a mléčných výrobků, – želatiny, – aminokyselin získaných z nevydělaných kůží, výrobním postupem, který zahrnuje vystavení suroviny pH 1 až 2, následované pH vyšším než 11, následované ošetřením teplem při 140 °C po 30 minut při tlaku 3 barů, – hydrogenfosforečnanu vápenatého (DCP) získaného z odtučněných kostí, – vysušené plazmy a jiných krevních produktů.“. 9. V příloze č. 4 ve skupině krmné moučky a úsušky živočišného původu a krmné tuky se za pořadové číslo 4.038 „Garnátová moučka“ vkládá nové pořadové číslo 4.039 „Želatina kolagenní“, které zní: Pořadové číslo Kód EU| Druh krmné suroviny| Charakteristika| Limitní znaky| Deklarované jakostní znaky| Typové jakostní znaky| Jedná se o hygroskopické krmivo (+) ---|---|---|---|---|---|--- 1| 2| 3| 4| 5| 6| 7 4.039| Želatina kolagenní| vzniká částečnou hydrolýzou kolagenních vláken z kůží, chrupavek a kostí| | vlhkost dusíkaté látky popel výskyt cizích pachů| dusíkaté látky nejméně 900 g/kg popel nejvýše 20 g/kg| + 10. V příloze č. 4 ve skupině krmné moučky a úsušky živočišného původu a krmné tuky se na konci doplňuje pořadové číslo 4.046 „Krevní plazma sušená“, které zní: Pořadové číslo Kód EU| Druh krmné suroviny| Charakteristika| Limitní znaky| Deklarované jakostní znaky| Typové jakostní znaky| Jedná se o hygroskopické krmivo (+) ---|---|---|---|---|---|--- 1| 2| 3| 4| 5| 6| 7 4.046| Krevní plazma sušená| čerstvá krev hospodářských zvířat, konzervovaná povolenými konzervanty, se separuje na vhodné odstředivce a každá získaná frakce se samostatně suší; meziprodukty jsou uchovávány zchlazené; dusíkaté látky nejméně 780 g/kg| vlhkost nejvýše 9,0 %| vlhkost dusíkaté látky popel sodík výskyt cizích pachů| popel nejvýše 100 g/kg sodík nejvýše 30 g/kg lysin nejméně 68 g/kg stravitelné dusíkaté látky in vitro nejméně 90 %| + 11. V příloze č. 4 ve skupině ostatní krmiva se na konci doplňuje pořadové číslo 8.002 „Biskvitová moučka“, které zní: Pořadové číslo Kód EU| Druh krmné suroviny| Charakteristika| Limitní znaky| Deklarované jakostní znaky| Typové jakostní znaky| Jedná se o hygroskopické krmivo (+) ---|---|---|---|---|---|--- 1| 2| 3| 4| 5| 6| 7 8.002| Biskvitová moučka| vzniká při výrobě biskvitů jako vedlejší produkt drcením| vlhkost nejvýše 8,0 %| vlhkost dusíkaté látky tuk popel vláknina| dusíkaté látky nejvýše 110 g/kg tuk nejméně 120 g/kg popel nejvýše 40 g/kg| 12. V příloze č. 4 ve skupině Aminokyseliny a jejich analogy v pořadovém čísle 9.007 „Hydroxyanalog D,L-methioninu“ a v pořadovém čísle 9.008 „Hydroxyanalog D,L-methioninu vápenatá sůl“ se zrušují slova „(mimo skot, ovce, kozy)“. 13. V příloze č. 4 ve skupině Aminokyseliny a jejich analogy v pořadovém čísle 9.014 „L-Lysin konc. kapalný“ ve sloupci 3 se slova „nejméně 600 g/kg“ nahrazují slovy „nejméně 500 g/kg“. 14. V příloze č. 4 ve skupině minerální anorganická a organická krmiva v pořadovém čísle 10.004 „Dihydrogenfosforečnan vápenatý monohydrát“ ve sloupci 3 se údaj „0,8 až 1,15 : 1“ nahrazuje údajem „0,8 až 1,3 : 1“ a ve sloupci 7 se doplňují slova „povoleno do 30. 6. 1999“. 15. V příloze č. 6 ve skupině mikrobiologicky účinné látky - stimulátory růstu text pořadové číslo 1. AVILAMYCIN zní: Pořadové číslo Účinná látka Kód EU| Chemické označení nebo popis| Druh nebo kategorie zvířat| Maximální stáří| Obsah mg/kg kompletního krmiva| Poznámka ---|---|---|---|---|--- nejméně| nejvýše 1+2| 3| 4| 5| 6| 7 1\\. AVILAMYCIN č. EU 717| C57-62H82-90Cl1-2O31-32 směs oligosacharidů ortosomycinové skupiny produkovaná Streptomyces viridi-chromogenes NRRL 2860 obsahující Avilamycinu A nejméně 60 % Avilamycinu B nejvýše 18 % Avilamycinu A+B nejméně 70 % jinak jednotlivé avilamyciny nejvýše 6 %| selata| 4 měsíce| 20| 40| 1) povoleno do 31. 12. 1999 prasata| 6 měsíců| 10| 20 drůbež| | 5| 10 výkrm krůťat1)| | 5| 10 16. V příloze č. 6 ve skupině mikrobiologicky účinné látky - stimulátory růstu v pořadovém čísle 5. OLACHINDOX ve sloupci 7 se zrušují slova „Synthesia ČR“. 17. V příloze č. 6 ve skupině mikrobiologicky účinné látky - stimulátory růstu v pořadovém čísle 6. SALINOMYCINÁT SODNÝ ve sloupci 7 se doplňují slova „Hoffmann La Roche SRN“. 18. V příloze č. 6 ve skupině mikrobiologicky účinné látky - stimulátory růstu v pořadovém čísle 8. VIRGINIAMYCIN ve sloupci 4 se u slova „březí“ a u slova „kojící“ připojuje odkaz „1)“ a ve sloupci 7 se na konci doplňují slova „1) povoleno do 31. 12. 1999“. 19. V příloze č. 6 ve skupině mikrobiologicky účinné látky - stimulátory růstu pořadové číslo 9. ZINKBACITRACIN zní: Pořadové číslo Účinná látka Kód EU| Chemické označení nebo popis| Druh nebo kategorie zvířat| Maximální stáří| Obsah mg/kg kompletního krmiva| Poznámka ---|---|---|---|---|--- nejméně| nejvýše 1+2| 3| 4| 5| 6| 7 9\\. ZINKBACITRACIN č. EU 700| C66H103O16N17SZn (polypeptid s komplexně vázaným Zn, produkovaný Bacillus subtilis a Bacillus licheniformis, obsahující 12 až 20 % Zn)| nosnice| | 15| 100| registrovaný výrobce: krůťata| 4 týdny| 5| 50| Apothekernes Laboratorium Norsko jiná drůbež mimo hus, kachen a holubů| 4 týdny| 5| 50 Krka Slovinsko | 16 týdnů| 5| 20| 1) do 31. 12. 1999 povoleno nejvýše 50 mg/kg výkrm kuřat| | 5| 201) telata| | | | jehňata| | | | kůzlata| 16 týdnů| 5| 50| | 6 měsíců| 5| 20| | 6 měsíců| 5| 80| jen v mléčných krm. směsích selata| 4 měsíce| 5| 50| | 3 měsíce| 5| 80| jen v mléčných krm. směsích prasata| 6 měsíců| 5| 201)| kožešinová zvířata mimo králíků| | 5| 20| 20. V příloze č. 6 ve skupině mikrobiologicky účinné látky - antikokcidika v pořadovém čísle 1. AMPROLIUM+ETHOPABÁT ve sloupci 7 se slova „MSD Agvet USA“ nahrazují slovy „MERIAL S. A. S. Francie“. 21. V příloze č. 6 ve skupině mikrobiologicky účinné látky - antikokcidika v pořadovém čísle 2. DICLAZURIL ve sloupci 4 se za slovo „krůt“ vkládají slova „a krůťat1)", u slova „kuřice“ se připojuje odkaz „1)“ a ve sloupci 7 se doplňují slova „1) povoleno do 31. 12. 1999“. 22. V příloze č. 6 ve skupině mikrobiologicky účinné látky - antikokcidika pořadové číslo 3. HALOFUGINON zní: Pořadové číslo Účinná látka Kód EU| Chemické označení nebo popis| Druh nebo kategorie zvířat| Maximální stáří| Obsah mg/kg kompletního krmiva| Poznámka ---|---|---|---|---|--- nejméně| nejvýše 1+2| 3| 4| 5| 6| 7 3\\. HALOFUGINON č. EU 764| trans-7-bromo-6-chloro-/3-(3-hydroxy-2- piperidyl)acetonyl/DL-4-(3H)chinazoli- don| výkrm krůťat| | 2| 3| registrovaný výrobce: krůty| 12 týdnů| 2| 3| Roussell odchov kuřat a kuřic| 16 týdnů| 2| 3| Uclaff Francie | | | | ochranná lhůta: 5 dní 23. V příloze č. 6 ve skupině mikrobiologicky účinné látky - antikokcidika v pořadovém čísle 5. MADURAMICIN ve sloupci 4 se u slova „krůťat“ připojuje odkaz „1)“ a ve sloupci 7 se doplňují slova „1) povoleno do 31. 12. 1999“. 24. V příloze č. 6 ve skupině mikrobiologicky účinné látky - antikokcidika v pořadovém čísle 6 ve sloupci 1+2 se slova „METICHLORPINDOL+METHYLBENZOCHÁT“ nahrazují slovy „METICLORPINDOL+METHYLBENZOCHÁT“ a ve sloupci 7 se slova „Rhone-Merieux Francie“ nahrazují slovy „MERIAL S. A. S. Francie“. 25. V příloze č. 6 ve skupině mikrobiologicky účinné látky - antikokcidika pořadové číslo 11. SALINOMYCINÁT SODNÝ zní: Pořadové číslo Účinná látka Kód EU| Chemické označení nebo popis| Druh nebo kategorie zvířat| Maximální stáří| Obsah mg/kg kompletního krmiva| Poznámka ---|---|---|---|---|--- nejméně| nejvýše 1+2| 3| 4| 5| 6| 7 11\\. SALINOMYCINÁT SODNÝ č. EU 766| C42H69O11Na (sodná sůl polyeterické monokarboxylové kyseliny produkovaná Streptomyces albus) obsah elaiophylinu: méně než 42 mg/kg, obsah 17-epi-20-des-oxysalinomycinu: méně než 40 g/kg| výkrm kuřat| | 50| 70| registrovaný výrobce: kuřice1)| 12 týdnů| 30| 50| Hoechst Veterinär SRN výkrm králíků1)| | | | Hoffmann La Roche SRN | 20| 25| Biovet Bulharsko | | | | Krka Slovinsko | | | | Pfizer Belgie | | | | ochranná lhůta: 5 dní | | | | nekombinovat s thiamulinem, | | | | nezkrmovat lichokopytníkům, | | | | krůtám, perličkám a nosnicím | | | | 1) povoleno do 31. 12. 1999 26. V příloze č. 6 ve skupině mikrobiologicky účinné látky - mikroorganizmy pořadové číslo 1 zní: Pořadové číslo Účinná látka Kód EU| Chemické označení nebo popis| Druh nebo kategorie zvířat| Maximální stáří| Obsah CFU/kg kompletního krmiva| Poznámka ---|---|---|---|---|--- nejméně| nejvýše 1+2| 3| 4| 5| | 6| 7 1\\. BACILLUS CEREUS VAR. TOYOI| CNCM 1-1012/NCIB 40112 (CCM 4154, CCM 3775) nejméně 1010 CFU/g| prasnice1)| | 109| 2.109| 1) povoleno do 31. 12. 1999 selata1)| 2 měsíce| 109| 109| | 4 měsíce| 0,5.109| 109| prasata1)| | 0,2.109| 109| ostatní zvířata| | 0,5.109| 0,5.109| 27. V příloze č. 6 ve skupině mikrobiologicky účinné látky - mikroorganizmy v pořadovém čísle 2. BACILLUS CEREUS ve sloupci 1+2 se číslo „CIP 5832“ zrušuje a ve sloupci 3 údaj „ATCC 14 893“ se nahrazuje údajem „ATCC 14893/CIP 5832“. 28. V příloze č. 6 ve skupině mikrobiologicky účinné látky - mikroorganizmy v pořadovém čísle 3. BACILLUS SUBTILIS ve sloupci 3 se číslo „CCM 4183“ nahrazuje číslem „(CCM 4183)", ve sloupci 4 se slova „domácí zvířata1)“ doplňují slovem „selata2)", ve sloupci 7 se slovo „1) psy“ nahrazuje slovem „1) psi“ a na konci se doplňují tato slova: „2) ve směsi s Bacillus licheniformis v poměru 1 : 1“. 29. V příloze č. 6 ve skupině mikrobiologicky účinné látky - mikroorganizmy v pořadovém čísle 14. SACCHAROMYCES CEREVISIAE ve sloupci 3 se doplňuje údaj „NCYC Cs 47“. 30. V příloze č. 6 ve skupině mikrobiologicky účinné látky - mikroorganizmy v pořadovém čísle 15. BACILLUS LICHENIFORMIS ve sloupci 3 se údaj „DSM 5779“ nahrazuje údajem „DSM 5749, DSM (5779)", ve sloupci 4 se slovo „savců“ doplňuje slovem „selata1)“ a ve sloupci 7 se na konci doplňují tato slova: „1) ve směsi s Bacillus subtilis v poměru 1 : 1“. 31. V příloze č. 6 ve skupině pojiva pořadové číslo 2. HLINITOVÁPENATÉ SLOUČENINY, syntetické zní: Pořadové číslo Účinná látka Kód EU| Chemické označení nebo popis| Druh nebo kategorie zvířat| Maximální stáří| Obsah mg/kg kompletního krmiva| Poznámka ---|---|---|---|---|--- nejméně| nejvýše 1+2| 3| 4| 5| 6| 7 2\\. HLINITOVÁPENATÉ SLOUČENINY, syntetické č. EU 598| Obsah Al2O3 mezi 35 % a 51 %, molybden nejvýše 20 mg/kg| drůbež, prasata, králíci| –| –| 20 000| dojnice, výkrm skotu, telata, jehňata, kůzlata| –| –| 8 000| 32. V příloze č. 6 ve skupině konzervanty v pořadovém čísle 5. DUSITAN SODNÝ ve sloupci 7 se na konci doplňují tato slova: „používá se do krmiv s vlhkostí nejméně 20 %“. 33. V příloze č. 6 ve skupině barviva v pořadovém čísle 1. ASTAXANTIN ve sloupci 1+2 se údaj „EU 161“ nahrazuje údajem „EU 161 j“. 34. V příloze č. 6 ve skupině barviva v pořadovém čísle 2. BETA-APO-8-KAROTINAL ve sloupci 6 se doplňuje údaj „801)“ a ve sloupci 7 se doplňují tato slova:„1) jednotlivě nebo s ostatními karotenoidy a xantofyly dohromady“. 35. V příloze č. 6 ve skupině barviva v pořadovém čísle 10. PATENTOVÁ MODŘ V sloupec 3 zní: „Na-sůl nebo Ca-sůl kyseliny 5-hydroxy-4,4-bis-(diethylamino)-trifenylkarbinol-2,4-disulfonové“. 36. V příloze č. 6 ve skupině emulgátory, stabilizátory, zahušťující a želírující látky v pořadovém čísle 8. CASSIAGUM ve sloupci 7 se na konci doplňují tato slova: „používá se do krmiv s vlhkostí nejméně 20 %“. 37. V příloze č. 6 ve skupině emulgátory, stabilizátory, zahušťující a želírující látky se pořadové číslo 17. FURCELLERAN zrušuje. 38. V příloze č. 6 ve skupině emulgátory, stabilizátory, zahušťující a želírující látky v pořadovém čísle 37. PENTAFOSFOREČNAN SODNÝ ve sloupci 1+2 se slova „PENTAFOSFOREČNAN SODNÝ“ nahrazují slovy „TRIFOSFOREČNAN SODNÝ“ a ve sloupci 3 se údaj „Na7P5O16" nahrazuje údajem „Na5P3O10“. 39. V příloze č. 6 ve skupině varia v pořadovém čísle 2. CHELÁT CHROMU A AMINOKYSELIN n-hydrát ve sloupci 4 se na konci doplňuje slovo „koně“. 40. V příloze č. 6 ve skupině varia se doplňuje pořadové číslo 3, které zní: Pořadové číslo Účinná látka Kód EU| Chemické označení nebo popis| Druh nebo kategorie zvířat| Maximální stáří| Obsah mg/kg kompletního krmiva| Poznámka ---|---|---|---|---|--- nejméně| nejvýše 1+2| 3| 4| 5| 6| 7 3\\. PIKOLINÁT CHROMU| C18N3O6Cr| chovná prasata, kozy, ovce, drůbež, skot a koně| | | 0,4| povoleno do 31. 12. 1999 41. V příloze č. 6 ve skupině enzymy v pořadovém čísle 5. PHYTÁZA ve sloupci 6 se vkládají slova „prasata, výkrm drůbeže“. 42. V příloze č. 6 ve skupinách mikrobiologicky účinné látky - mikroorganizmy, stopové prvky s výjimkou pořadového čísla 1. JOD položka 1.6 Di-,tetra-,hexa-,okta-a dekajodované nenasycené mastné kyseliny, C7-72H8-124O2I2, konzervanty, varia a enzymy ve sloupci 7 u těch pořadových čísel, kde jsou uvedena slova „povoleno do 31. 12. 1998“, se tato slova nahrazují slovy „povoleno do 31. 12. 1999“. 43. V příloze č. 7 DIETNÍ KRMIVA PRO HOSPODÁŘSKÁ A DOMÁCÍ ZVÍŘATA se na konci doplňují tyto položky: Zvláštní účel výživy| Charakteristika krmiva| Druh nebo skupina zvířat| Deklarované jakostní znaky| Doporučená doba zkrmování| Jiné podmínky užití ---|---|---|---|---|--- 1| 2| 3| 4| 5| 6 Podpora krvetvorby| vysoký obsah Fe3+ a vitaminu B12 ve formě mikroemulze| sající selata| železo vitamin B12| jednorázové podání v době sání| na obalu musí být vyznačen způsob podávání a doba podávání povoleno do 31. 12. 1999 Snížení rizika při ketozách| zdroj lehce stravitelných dusíkatých látek a energie| dojnice, bahnice| zdroj dusíkatých látek a energie| 3 až 6 týdnů po otelení a 3 týdny před a 6 týdnů po obahnění| na obalu musí být vyznačen způsob podávání a doba podávání doporučená veterinárním lékařem povoleno do 31. 12. 1999 Podpora srdeční funkce v období zátěže| zdroj vitaminu E a L-Karnitinu| koně| vitamin E L-Karnitin| 5 dnů před a 5 dnů po zátěži| na obalu musí být vyznačen způsob podávání a doba podávání doporučená veterinárním lékařem povoleno do 31. 12. 1999 Podpora imunitního systému a snížení stresové reakce| široké spektrum vitaminů a zdroje mastných kyselin| psi a kočky| zdroj mastných kyselin vitamin A, E, B1, B2, B6, B12, D3, K3| podává se v období zvýšené zátěže bez časového omezení| na obalu musí být vyznačen způsob podávání povoleno do 31. 12. 1999 Podpora a stabilizace funkce imunitního systému| široké spektrum vitaminů| přežvýkavci, prasata, kočky, psi, králíci, drůbež| spektrum použitých vitaminů,ve formě tukové mikroemulze| při zvýšené zátěži organismu nebo při nebezpečí přenosu infekčních chorob| na obalu musí být vyznačen způsob podávání povoleno do 31. 12. 1999 Podpora trávení a imunitního systému| isolát vysokomolekulární huminové kyseliny| prasata, drůbež, telata| obsah huminové kyseliny, vápník, sodík, hořčík, draslík, železo| prasata 7-15 dnů drůbež 10-20 dnů telata 15-30 dnů| prasata 5-7 kg/t drůbež 5-8 kg/t telata 3-6 g/l nápoje povoleno do 31. 12. 1999 44. V příloze č. 9 pořadové číslo 2.17 zní: Pořadové číslo| Druh kompletního nebo doplňkového krmiva, hmotnostní nebo věková kategorie, pro kterou je určeno| Typové jakostní znaky| Způsob zkrmování ---|---|---|--- 1| 2| 3| 4 2.17| Kompletní krmná směs pro odchov a výkrm krůťat odchov krůťat od 6 do 12 týdnů výkrm krůťat od 5 do 8 týdnů| dusíkaté látky| nejméně| 220| g/kg| vláknina| nejvýše| 50| g/kg metabolizovatelná energie| nejméně| 12,5| MJ/kg methionin| nejméně| 4,5| g/kg methionin+cystin| nejméně| 8,0| g/kg vápník (Ca)| nejméně| 10,0| g/kg nejvýše| 18,0| g/kg fosfor (P)| nejméně| 7,0| g/kg sodík (Na)| nejméně| 1,2| g/kg nejvýše| 2,5| g/kg zinek (Zn)| nejméně| 60| mg/kg mangan (Mn)| nejméně| 60| mg/kg vitamin A| nejméně| 10 000| m.j./kg vitamin D| nejméně| 3 000| m.j./kg vitamin E| nejméně| 20| mg/kg vitamin B2| nejméně| 2| mg/kg biotin| nejméně| 0,15| mg/kg 45. V příloze č. 21 se doplňuje bod 6, který zní: „6) Metabolizovatelná energie krmiv pro psy a kočky určených pro zvláštní účely výživy (dietní krmiva) se vypočítá z obsahu dusíkatých látek (N.6,25), tuku a bezdusíkatých látek výtažkových: a) u krmiv pro psy a kočky s výjimkou krmiv pro kočky s vlhkostí nad 14,0 % MEmD = NL. 0,01464 + tuk. 0,03556 + BNLV. 0,01464 b) u krmiv pro kočky s vlhkostí nad 14,0 % MEmD = NL. 0,01632 + tuk. 0,03222 + BNLV. 0,01255 - 0,2092, kde: NL – je obsah dusíkatých látek ve zkoušeném krmivu v g/kg tuk – je obsah tuku ve zkoušeném krmivu v g/kg BNLV – je obsah bezdusíkatých látek výtažkových ve zkoušeném krmivu v g/kg“. 46. V příloze č. 22 se skupina č. 13 Výrobky z teplokrevných zvířat zrušuje. Čl. II Vyhláška ministerstev zemědělství a potravinářského průmyslu č. 77/1960 Sb., o zpracování zrnin ve mzdě a míchání krmiv, se zrušuje. Čl. III Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Fencl v. r.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 218/1998 Sb.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 218/1998 Sb. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění vyhlášky č. 265/1997 Sb. Vyhlášeno 29. 9. 1998, datum účinnosti 1. 10. 1998, částka 76/1998 * Čl. I - Vyhláška č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění vyhlášky č. 265/1997 Sb., se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 10. 1998 218 VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 17. září 1998, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění vyhlášky č. 265/1997 Sb. Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 40 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění vyhlášky č. 265/1997 Sb., se mění takto: 1. § 12 zní: „§ 12 K výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení je příslušný státní zástupce přidělený ke státnímu zastupitelství, které působí při soudu, jenž by byl příslušný konat ve věci po podání obžaloby řízení v prvním stupni.“. 2. § 13 zní: „§ 13 Ustanovení § 12 se obdobně užije i na určení příslušnosti státního zástupce k úkonům trestního řízení před zahájením trestního stíhání. Nemůže-li takový úkon pro jeho neodkladnost provést příslušný státní zástupce, může jej provést i státní zástupce nepříslušný; v takovém případě je třeba příslušného státního zástupce o provedení úkonu bez zbytečného odkladu vyrozumět a věc mu předat.“. 3. § 14 zní: „§ 14 Vyšší státní zastupitelství je příslušné k úkonům trestního řízení před zahájením trestního stíhání a k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení ve věci, kterou odňalo bezprostředně nižšímu státnímu zastupitelství, a působí v ní samo.“. 4. § 15 se zrušuje. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1998. Ministr: JUDr. Motejl v. r.
Nařízení vlády č. 234/1998 Sb.
Nařízení vlády č. 234/1998 Sb. Nařízení vlády, kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 1997 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 1997 a upravují částky pro stanovení výpočtového základu Vyhlášeno 9. 10. 1998, datum účinnosti 1. 1. 1999, částka 80/1998 * § 1 - Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 1997 činí 10 696 Kč. * § 2 - Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 1997 činí 1,0891. * § 3 - Částky pro stanovení výpočtového základu uvedené v § 15 zákona č. 155/1995 Sb. a naposledy zvýšené nařízením vlády č. 254/1997 Sb. se upravují takto: * § 4 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1999. Aktuální znění od 1. 1. 1999 234 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 23. září 1998, kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 1997 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 1997 a upravují částky pro stanovení výpočtového základu Vláda nařizuje podle § 17 odst. 2 a 4 a § 107 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb. a zákona č. 289/1997 Sb.: § 1 Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 1997 činí 10 696 Kč. § 2 Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 1997 činí 1,0891. § 3 Částky pro stanovení výpočtového základu uvedené v § 15 zákona č. 155/1995 Sb. a naposledy zvýšené nařízením vlády č. 254/1997 Sb. se upravují takto: a) částky 5 900 Kč se zvyšují na 6 100 Kč, b) částky 11 800 Kč se zvyšují na 13 000 Kč. § 4 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1999. Předseda vlády: Ing. Zeman v. r. 1\\. místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: PhDr. Špidla v. r.
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 236/1998 Sb.
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 236/1998 Sb. Vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 19. 10. 1998, datum účinnosti 1. 4. 1999, částka 81/1998 * Čl. I - Vyhláška č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu, ve znění vyhlášky č. 340/1992 Sb. a vyhlášky č. 8/1994 Sb., se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 4. 1999 236 VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu ze dne 30. září 1998, kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu, ve znění pozdějších předpisů Český báňský úřad stanoví podle § 6 odst. 6 písm. a) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě: Čl. I Vyhláška č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu, ve znění vyhlášky č. 340/1992 Sb. a vyhlášky č. 8/1994 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova, která včetně poznámky pod čarou č. 2a) znějí: „a na těžbu a úpravu ropy a plynů, na těžbu nerostů loužením, na vrtné a geofyzikální práce, na podzemní uskladňování plynů nebo kapalin v přírodních horninových strukturách a v podzemních prostorech, na ukládání kapalných odpadů a důlních vod do přírodních horninových struktur a na průmyslové využívání tepelné energie zemské kůry.2a) 2a) Vyhláška č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem.“. 2. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu zní: „§ 4a Požadavky na objekty (1) Podlahy nesmí mít nebezpečné překážky, otvory nebo sklon a musí být pevné, stabilní a nekluzké. (2) Půdorysná plocha (základna), výška a objem pracovního prostoru musí být navrženy a provedeny tak, aby pracovníci mohli provádět svoji práci, aniž by byla ovlivněna jejich dobrá pracovní pohoda, zdraví nebo bezpečnost.15) (3) Prostor, který má pracovník na pracovišti k dispozici, musí být tak velký, aby pracovník měl při své činnosti dostatečnou volnost pohybu a mohl bezpečně plnit své úkoly. (4) Okna, světlíky a větrací zařízení, které mohou být otevírány, uzavírány, přestavovány a zajišťovány, je nutno navrhovat a konstruovat tak, aby bylo zaručeno bezpečné zacházení s nimi. V otevřeném stavu nesmí představovat nebezpečí pro pracovníka. Musí být umožněno bezpečné čištění oken a světlíků. (5) Průhledné nebo průsvitné stěny, přepážky v místnostech nebo v blízkosti dopravních cest, dveře a vrata musí být ve výši očí zřetelně označeny a vyrobeny z bezpečnostních materiálů nebo chráněny, aby v případě, že dojde k jejich rozbití, bylo zabráněno zranění pracovníků. (6) Je zakázán přístup na střechy z materiálů, které nemají vyhovující odolnost vůči zatížení, pokud není k dispozici zařízení, s jehož pomocí lze příslušnou činnost provést bezpečně. (7) Umístění, počet a rozměry dveří a vrat a materiály pro jejich zhotovení musí být voleny podle vlastností a způsobu využívání prostorů a pracovišť. (8) Dveře a vrata musí splňovat tyto požadavky: a) kyvadlové (létací) dveře a vrata musí být průhledné nebo musí mít průhledné okénko, b) posuvné dveře je nutno zajistit proti vysunutí a vypadnutí, c) dveře a vrata, které se otevírají směrem nahoru, musí být zajistitelné proti nečekanému pádu zpět, d) dveře na záchranných cestách se musí otevírat směrem ven, musí být označeny, jejich konstrukce musí umožňovat kdykoliv otevření i zevnitř bez použití pomocných prostředků a nesmí být uzamčeny, e) vrata na cestách s dopravou, pokud průchod jimi pro chodce není bezpečný, musí být vybavena dalšími dobře viditelnými a stále přístupnými dveřmi pro průchod, f) dveře a vrata ovládaná mechanickou silou nesmí svým pohybem ohrožovat pracovníky, musí být vybaveny zřetelným, dobře rozpoznatelným a lehce přístupným nouzovým vypínacím zařízením a s výjimkou případu, kdy se při poruše napájení samy automaticky otevřou, musí umožňovat též ruční otevření, g) pokud je přístup na některé místo zamezen řetězy nebo podobným zařízením, musí být tyto řetězy nebo podobná zařízení zřetelně viditelná a označena odpovídajícími označeními zákazu nebo výstrahy. (9) Pomocné provozní objekty, například dílna, kancelář, sklad nebo odpočívárna, musí být umístěny v prostoru bez nebezpečí výbuchu. (10) Pokud jsou v provozním objektu instalovány měřicí a kontrolní přístroje, do kterých je přiváděn plyn, musí být jejich odfukové potrubí vyvedeno ven z objektu tak, aby se plyn nemohl vracet, a to ani zředěný. (11) Provozní objekty musí být označeny názvem objektu.“. 3. V § 6 se na konci odstavce 1 doplňuje věta, která včetně poznámky pod čarou č. 5a) zní: „Do používání mohou být uvedeny jen výrobky, které svou konstrukcí, provedením a technickým stavem splňují požadavky na bezpečný výrobek.5a) 5a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.“. 4. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně nadpisu zní: „§ 6a Práce ve výškách (1) Pokud je pracovník ohrožen pádem, propadnutím nebo sesutím z výšky nebo do hloubky 1,5 m nebo větší, musí být zajištěn proti pádu. Osobní zajištění se může použít jen v případě, kdy nelze použít kolektivní zajištění nebo toto by s ohledem na povahu práce nebo místní podmínky bylo neúčinné. (2) Za kolektivní zajištění proti pádu se považuje ochranné nebo záchytné zábradlí, ohrazení nebo síť, které jsou dostatečně pevné, odolné a upevněné tak, aby snesly předpokládané namáhání. (3) Za osobní zajištění proti pádu se považuje zajištění bezpečnostním pásem nebo bezpečnostním postrojem. Bezpečnostní pás smí být použit jen jako polohovací prostředek v místě, kde se při pádu z výšky nepředpokládá pohyb pracovníka volným pádem. Při použití bezpečnostního postroje bez tlumiče energie získané pádem nesmí výška volného pádu přesáhnout 1,5 m, s tlumičem pak výšku 4 m.“. 5. V § 7 odst. 2 se slova „kromě uhelných lomů, skrývek a výsypek“ zrušují. 6. V § 18c se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Vedoucí likvidace havárie písemně určí svého zástupce pro případy, kdy nemůže vykonávat svou funkci. V době, kdy zástupce vedoucího likvidace havárie řídí zdolávání havárie, má všechna práva a povinnosti vedoucího likvidace havárie. (4) Postup a rozsah prací souvisejících s uzavíráním nebo jiným zabezpečením otevřeného podzemního důlního díla ústícího na povrch určí vedoucí likvidace havárie.“. 7. V § 30 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Práce spojené s uzavíráním nebo jiným zabezpečením podzemního důlního díla ústícího na povrch vyžadující vstup do něho mohou provádět jen báňští záchranáři. (4) V době provádění prací uvedených v odstavci 3 nesmí být v lomu prováděny trhací práce, které nesouvisí s činností báňských záchranářů.“. 8. V § 68 se odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 24) zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 2. 9. V § 69 se na konci textu odstavce 5 doplňují tato slova: „a u částí, které mají být zdvihány zdvihacím zařízením, musí být určeno vázací schéma.“. 10. V § 84 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Kabely a vodiče musí být jištěny proti všem nadproudům takovým způsobem, aby při vzrůstu proudu nad výrobcem určenou mez nemohlo dojít k ohrožení bezpečnosti práce a provozu.“. 11. V § 87 v odstavci 2 se slova „ochranným obvodem“ nahrazují slovy „ochranným vodičem“ a v odstavci 4 se slova „ochranný obvod“ nahrazují slovy „ochranný vodič“. 12. V § 92 odstavec 2 zní: „(2) Způsoby a lhůty prohlídek, údržby a revizí elektrických zařízení určí organizace v provozní dokumentaci.“. 13. V § 152 se na konci odstavce 5 doplňuje tato věta: „Záchytné zařízení svým provedením musí zajistit zachycený vůz proti převržení nebo vykolejení.“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1999. Předseda: doc. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r.
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 237/1998 Sb.
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 237/1998 Sb. Vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 51/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 19. 10. 1998, datum účinnosti 1. 4. 1999, částka 81/1998 * Čl. I - Vyhláška č. 51/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů, ve znění vyhlášky č. 340/1992 Sb. a vyhlášky č. 9/1994 Sb., se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 4. 1999 237 VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu ze dne 30. září 1998, kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 51/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů, ve znění pozdějších předpisů Český báňský úřad stanoví podle § 6 odst. 6 písm. a) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě: Čl. I Vyhláška č. 51/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů, ve znění vyhlášky č. 340/1992 Sb. a vyhlášky č. 9/1994 Sb., se mění takto: 1. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu zní: „§ 4a Požadavky na objekty (1) Podlahy nesmí mít nebezpečné překážky, otvory nebo sklon a musí být pevné, stabilní a nekluzké. (2) Půdorysná plocha (základna), výška a objem pracovního prostoru musí být navrženy a provedeny tak, aby pracovníci mohli provádět svoji práci, aniž by byla ovlivněna jejich dobrá pracovní pohoda, zdraví nebo bezpečnost.13) (3) Prostor, který má pracovník na pracovišti k dispozici, musí být tak velký, aby pracovník měl při své činnosti dostatečnou volnost pohybu a mohl bezpečně plnit své úkoly. (4) Okna, světlíky a větrací zařízení, které mohou být otevírány, uzavírány, přestavovány a zajišťovány, je nutno navrhovat a konstruovat tak, aby bylo zaručeno bezpečné zacházení s nimi. V otevřeném stavu nesmí představovat nebezpečí pro pracovníky. Musí být umožněno bezpečné čištění oken a světlíků. (5) Průhledné nebo průsvitné stěny, přepážky v místnostech nebo v blízkosti dopravních cest, dveře a vrata musí být ve výši očí zřetelně označeny a vyrobeny z bezpečnostních materiálů nebo chráněny, aby v případě, že dojde k jejich rozbití, bylo zabráněno zranění pracovníků. (6) Je zakázán přístup na střechy z materiálů, které nemají vyhovující odolnost vůči zatížení, pokud není k dispozici zařízení, s jehož pomocí lze příslušnou činnost provést bezpečně. (7) Umístění, počet a rozměry dveří a vrat a materiály pro jejich zhotovení musí být voleny podle vlastností a způsobu využívání prostorů a pracovišť. (8) Dveře a vrata musí splňovat tyto požadavky: a) kyvadlové (létací) dveře a vrata musí být průhledné nebo musí mít průhledné okénko, b) posuvné dveře je nutno zajistit proti vysunutí a vypadnutí, c) dveře a vrata, které se otevírají směrem nahoru, musí být zajistitelné proti nečekanému pádu zpět, d) dveře na záchranných cestách se musí otevírat směrem ven, musí být označeny, jejich konstrukce musí umožňovat kdykoliv otevření i zevnitř bez použití pomocných prostředků a nesmí být uzamčeny, e) vrata na cestách s dopravou, pokud průchod jimi pro chodce není bezpečný, musí být vybavena dalšími dobře viditelnými a stále přístupnými dveřmi pro průchod, f) dveře a vrata ovládaná mechanickou silou nesmí svým pohybem ohrožovat pracovníky, musí být vybaveny zřetelným, dobře rozpoznatelným a lehce přístupným nouzovým vypínacím zařízením a s výjimkou případu, kdy se při poruše napájení samy automaticky otevřou, musí umožňovat též ruční otevření, g) pokud je přístup na některém místě zamezen řetězy nebo podobným zařízením, musí být tyto řetězy nebo podobná zařízení zřetelně viditelná a označena odpovídajícími označeními zákazu nebo výstrahy. (9) Pomocné provozní objekty, například dílna, kancelář, sklad nebo odpočívárna, musí být umístěny v prostoru bez nebezpečí výbuchu. (10) Pokud jsou v provozním objektu instalovány měřicí a kontrolní přístroje, do kterých je přiváděn plyn, musí být jejich odfukové potrubí vyvedeno ven z objektu tak, aby se plyn nemohl vracet, a to ani zředěný. (11) Provozní objekty musí být označeny názvem objektu.“. 2. V § 6 se na konci odstavce 1 doplňuje věta, která včetně poznámky pod čarou č. 5a) zní: „Do používání mohou být uvedeny jen výrobky, které svou konstrukcí, provedením a technickým stavem splňují požadavky na bezpečný výrobek.5a) 5a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.“. 3. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně nadpisu zní: „§ 6a Práce ve výškách (1) Pokud je pracovník ohrožen pádem, propadnutím nebo sesutím z výšky nebo do hloubky 1,5 m nebo větší, musí být zajištěn proti pádu. Osobní zajištění se může použít jen v případě, kdy nelze použít kolektivní zajištění nebo toto by s ohledem na povahu práce nebo místní podmínky bylo neúčinné. (2) Za kolektivní zajištění proti pádu se považuje ochranné nebo záchytné zábradlí, ohrazení nebo síť, které jsou dostatečně pevné, odolné a upevněné tak, aby snesly předpokládané namáhání. (3) Za osobní zajištění proti pádu se považuje zajištění bezpečnostním pásem nebo bezpečnostním postrojem. Bezpečnostní pás smí být použit jen jako polohovací prostředek v místě, kde se při pádu z výšky nepředpokládá pohyb pracovníka volným pádem. Při použití bezpečnostního postroje bez tlumiče energie získané pádem nesmí výška volného pádu přesáhnout 1,5 m, s tlumičem pak výšku 4 m.“. 4. V § 18c se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Vedoucí likvidace havárie písemně určí svého zástupce pro případy, kdy nemůže vykonávat svou funkci. V době, kdy zástupce vedoucího likvidace havárie řídí zdolávání havárie, má všechna práva a povinnosti vedoucího likvidace havárie.“. 5. V § 34 se odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 19) zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 2. 6. V § 35 se na konci textu odstavce 5 doplňují tato slova: „a u částí, které mají být zdvihány zdvihacím zařízením, musí být určeno vázací schéma.“. 7. V § 50 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Kabely a vodiče musí být jištěny proti všem nadproudům takovým způsobem, aby při vzrůstu proudu nad výrobcem určenou mez nemohlo dojít k ohrožení bezpečnosti práce a provozu.“. 8. V § 52 v odstavci 2 se slova „ochranným obvodem“ nahrazují slovy „ochranným vodičem“ a v odstavci 4 se slova „ochranný obvod“ nahrazují slovy „ochranný vodič“. 9. V § 57 odstavec 2 zní: „(2) Způsoby a lhůty prohlídek, údržby a revizí elektrických zařízení určí organizace v provozní dokumentaci.“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1999. Předseda: doc. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r.
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 238/1998 Sb.
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 238/1998 Sb. Vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 55/1996 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí Vyhlášeno 19. 10. 1998, datum účinnosti 1. 4. 1999, částka 81/1998 * Čl. I - Vyhláška č. 55/1996 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 4. 1999 238 VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu ze dne 30. září 1998, kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 55/1996 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí Český báňský úřad stanoví podle § 6 odst. 6 písm. a) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě: Čl. I Vyhláška č. 55/1996 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, se mění takto: 1. V § 5 se na konci odstavce 1 doplňuje nová věta, která včetně poznámky pod čarou č. 4a) zní: „Do používání mohou být uvedeny jen výrobky, které svou konstrukcí, provedením a technickým stavem splňují požadavky na bezpečný výrobek.4a) 4a) § 2 písm. a) zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.“. 2. Za § 5 se vkládá nový § 5a, který včetně nadpisu zní: „§ 5a Požadavky na objekty (1) Podlahy nesmí mít nebezpečné překážky, otvory nebo sklon a musí být pevné, stabilní a nekluzké. (2) Půdorysná plocha (základna), výška a objem pracovního prostoru musí být navrženy a provedeny tak, aby zaměstnanci mohli provádět svoji práci, aniž by byla ovlivněna jejich bezpečnost, zdraví nebo dobrá pracovní pohoda.17) (3) Prostor, který má zaměstnanec na pracovišti k dispozici, musí být tak velký, aby zaměstnanec měl při své činnosti dostatečnou volnost pohybu a mohl bezpečně plnit své úkoly.17) (4) Okna, světlíky a větrací zařízení, které mohou být otevírány, uzavírány, přestavovány a zajišťovány, je nutno navrhovat a konstruovat tak, aby bylo zaručeno bezpečné zacházení s nimi. V otevřeném stavu nesmí představovat nebezpečí pro zaměstnance. Musí být umožněno bezpečné čištění oken a světlíků. (5) Průhledné nebo průsvitné stěny, přepážky v místnostech nebo v blízkosti dopravních cest, dveře a vrata musí být ve výši očí zřetelně označeny a vyrobeny z bezpečnostních materiálů nebo spolehlivě chráněny, aby v případě, že dojde k jejich rozbití, bylo zabráněno zranění zaměstnanců. (6) Je zakázán přístup na střechy z materiálů, které nemají vyhovující odolnost vůči zatížení, pokud není k dispozici zařízení, s jehož pomocí lze příslušnou činnost provést bezpečně. (7) Umístění, počet a rozměry dveří a vrat a materiály pro jejich zhotovení musí být voleny podle vlastností a způsobu využívání prostorů a pracovišť. (8) Dveře a vrata musí splňovat tyto požadavky: a) kyvadlové (létací) dveře a vrata musí být průhledné; pokud nejsou průhledné, musí mít průhledné okénko, b) posuvné dveře je nutno zajistit proti vysunutí a vypadnutí, c) dveře a vrata, které se otevírají směrem nahoru, musí být zajistitelné proti nečekanému pádu zpět, d) dveře na záchranných cestách se musí otevírat směrem ven, musí být označeny, jejich konstrukce musí umožňovat kdykoliv otevření i zevnitř bez použití pomocných prostředků a nesmí být uzamčeny, e) vrata na cestách s dopravou, pokud průchod jimi pro chodce není bezpečný, musí být vybavena dalšími dobře viditelnými a stále přístupnými dveřmi pro průchod, f) dveře a vrata ovládaná mechanickou silou nesmí svým pohybem ohrožovat zaměstnance, musí být vybaveny zřetelným, dobře rozpoznatelným a lehce přístupným nouzovým vypínacím zařízením a s výjimkou případu, kdy se při poruše napájení samy automaticky otevřou, musí umožňovat též ruční otevření, g) pokud je přístup na některé místo zamezen řetězy nebo podobným zařízením, musí být tyto řetězy nebo podobná zařízení zřetelně viditelná a označena odpovídajícími označeními zákazu nebo výstrahy. (9) Pomocné provozní objekty, například dílna, kancelář, sklad nebo odpočívárna, musí být umístěny v prostoru bez nebezpečí výbuchu. (10) Pokud jsou v provozním objektu instalovány měřicí a kontrolní přístroje, do kterých je přiváděn plyn, musí být jejich odfukové potrubí vyvedeno ven z objektu tak, aby se plyn nemohl vracet, a to ani zředěný. (11) Provozní objekty musí být označeny názvem objektu.“. 3. V § 16 odstavci 1 písm. d) se slova „pokyny (návod) pro obsluhu, provoz, údržbu, montáž a demontáž“ nahrazují slovy včetně poznámky č. 13a) "návod k používání13a) 13a) Bod 1. 7. 4 přílohy č. 1 nařízení vlády č. 170/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení.“. 4. V § 26 odst. 3 se zrušuje poslední věta. 5. V § 100 odst. 1 se slova „ochranným obvodem“ nahrazují slovy „ochranným vodičem“. 6. V § 123 se za odstavec 5 doplňuje nový odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 21) zní: „(6) Křížení úzkorozchodné dráhy na povrchu s komunikací se silničním provozem vozidel je nutno označit dopravními značkami.21) 21) Vyhláška č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění pozdějších předpisů. § 6 a 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. § 10 odst. 2 zákona č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích.“. 7. V § 137 se za odstavec 6 doplňuje nový odstavec 7, který zní: „(7) Ruční návěští se dává svítilnou s bílým nebo žlutým světlem. Význam ručních návěští je uveden v příloze č. 1.“. 8. Za § 137 se vkládá nový § 137a, který včetně nadpisu zní: „§ 137a Dopravní návěští a předvěští (1) K zabezpečení dopravní cesty s dopravou lokomotivou musí být v místech určených touto vyhláškou zřízena návěští, případně předvěští. (2) Tvar, popis a barevné provedení dopravních návěští se provede podle přílohy č. 2, rozměry a úprava jednotlivých návěští včetně tvaru a umístění symbolů podle přílohy č. 3. (3) Dotykové předvěští (např. zavěšené řetězy nebo pásy) se zřídí tam, kde prostředí a podmínky znemožňují dobrou viditelnost nebo rozlišitelnost návěští nebo v místě vjezdu do zúžených průřezů dopravní cesty. Dotykové předvěští se zřizuje nejméně ve dvou párech vzdálených od sebe 2 až 3 m o šířce shodné s šířkou lokomotivy, vozu pro dopravu osob apod. (4) Návěšť „Výstraha“ se umístí a) v místech vjíždění vlaku do koncové stanice, náraziště a jiných manipulačních prostorů, b) před průjezdem vlaku seřadištěm vozů, překládací stanicí a násypným zařízením, c) v místech, kde se na dopravní cestě pracuje, a to s ohledem na délku brzdné dráhy vlakové soupravy. (5) Návěšť „Snížený průřez“ nebo „Zúžený průřez“ musí být umístěna tam, kde není dodržen průřez dopravní cesty, zejména před hrázovými nebo větrními dveřmi, případně přímo na nich a v místech násypného zařízení. (6) Návěšti označující křižovatku tratí, výhybku, zatáčku, nástupní a výstupní stanici musí být umístěny před dopravními místy určenými dopravním řádem. Zaměstnavatel stanoví, které výhybky a zatáčky musí být s ohledem na bezpečnost a plynulost provozu označeny. (7) Návěšť „Dávej varovné signály“ musí být umístěna tam, kde se vykonává práce na dopravní cestě, ve vzdálenosti určené dopravním řádem. (8) Návěšť „Zákaz vjezdu“ uzavírá dopravní cestu nebo její úsek pro jakýkoli způsob dopravy. Ve spojení s příslušnou tabulkou s textem může také omezit provoz na této dopravní cestě jen pro určený (vymezený) způsob dopravy. (9) Návěšť „Námezník“ se umístí na seřadištích vozů kolejové dopravy, v překládacích stanicích a na kolejích určených k odstavování vozů. (10) Návěšť „Zrušení předcházejících návěští“ vymezuje konec příkazů, výstrahy a zákazů daných návěšťmi č. 1 a 5 podle přílohy č. 2. (11) Návěští pro trolejovou dopravu se umístí na zařízení trakčního vedení.“. 9. Doplňuje se příloha č. 1, která zní: Příloha č. 1 k vyhlášce č. 55/1996 Sb. Ruční návěští 40kB 10. Doplňuje se příloha č. 2, která zní: Příloha č. 2 k vyhlášce č. 55/1996 Sb. Dopravní návěští 612kB 11. Doplňuje se příloha č. 3, která zní: Příloha č. 3 k vyhlášce č. 55/1996 Sb. Rozměry a úprava návěští 916kB Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1999. Předseda: doc. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r.
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 239/1998 Sb.
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 239/1998 Sb. Vyhláška Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem Vyhlášeno 21. 10. 1998, datum účinnosti 1. 4. 1999, částka 82/1998 * ČÁST PRVNÍ - HLAVA PRVNÍ (§ 1 — § 118) * ČÁST DRUHÁ - § 119 (§ 119 — § 119) * ČÁST ČTVRTÁ - § 121 (§ 121 — § 121) č. 1 k vyhlášce č. 239/1998 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 239/1998 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 239/1998 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 239/1998 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 239/1998 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 239/1998 Sb. Aktuální znění od 1. 6. 2011 (52/2011 Sb.) 239 VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu ze dne 30. září 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem Český báňský úřad stanoví podle § 5 odst. 3 a § 6 odst. 6 písm. a), b) a d) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb.: ČÁST PRVNÍ HLAVA PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ Díl I Úvodní ustanovení § 1 (1) Tato vyhláška stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu (dále jen „bezpečnost práce a provozu“) při těžbě a úpravě ropy a plynů, při těžbě nerostů loužením, při vrtných a geofyzikálních pracích, při podzemním uskladňování plynů nebo kapalin v přírodních horninových strukturách a v podzemních prostorech, při ukládání kapalných odpadů a důlních vod (dále jen „kapalin“) do přírodních horninových struktur a při průmyslovém využívání tepelné energie zemské kůry.1) (2) Tato vyhláška se nevztahuje na vrtné práce prováděné v souvislosti s ražením důlních a jiných podzemních děl, rozpojováním hornin a dobýváním. (3) Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES. § 2 Pro účely této vyhlášky se považuje za a) erupci nekontrolovatelné vytékání plynného nebo kapalného média z ústí vrtu nebo sondy nebo z jednoho obzoru do jiného, b) nářadí všechny nástroje a zařízení a jejich části zapouštěné do vrtu nebo sondy za účelem vrtných prací, podzemních oprav sond nebo odstranění havárie ve vrtu nebo sondě, c) nebezpečný tlakový projev takové narušení tlakové rovnováhy ve vrtu, při které může dojít k erupci, d) otevřený oheň záměrné nebo kontrolované hoření, kouření a také takový vývin tepelné energie nebo jiskření, které je důsledkem záměrně vyvolaných fyzikálních nebo chemických procesů nebo pochodů a které by mohlo být příčinou vzniku požáru nebo výbuchu, e) pracovní poval část vrtné soupravy nebo soupravy pro podzemní opravy sond, na níž je stanoviště obsluhy vrtného vrátku a na které se manipuluje s nářadím, f) sondu vrt vystrojený pro účely těžby, popřípadě i vtláčení plynu a kapalin, včetně příslušného povrchového zařízení, g) údržbu zařízení činnost směřující k udržování zařízení v provozuschopném a bezpečném stavu; údržbou zařízení jsou i předepsané prohlídky, zkoušky, kontroly, revize a opravy zařízení, jakož i montáž a demontáž částí zařízení v rozsahu potřebném k provedení prohlídek, zkoušek, kontrol, revizí nebo oprav zařízení, h) vrtbu pracoviště včetně vrtné soupravy a dalšího zařízení potřebného k hloubení vrtů, i) vedoucího pracovníka fyzická osoba s ověřenou odbornou způsobilostí závodní, j) likvidaci vrtu nebo sondy uvedení vrtu nebo sondy do stavu, kdy jsou přírodní bariéry odstraněné vrtnou činností nahrazeny bariérami umělými, které zamezí možnosti komunikace mezi jednotlivými obzory nebo jednotlivých obzorů s povrchem, k) zajištění vrtu nebo sondy uvedení vrtu nebo sondy do takového stavu, kdy je trvale zabezpečeno zachování obzorů vhodných pro průmyslové využití a umožněn bezpečný návrat k těmto obzorům, l) mostek uměle vytvořená bariéra k izolaci obzorů; mostek je buď cementový, který je tvořen pevným sloupcem cementu vyhovujícím zkouškám podle této vyhlášky, nebo mechanický, který je tvořen technickým zařízením; mostek může být tvořen i kombinací cementového a mechanického mostku, m) vodu pod tlakem voda s předpokládaným nebo skutečným tlakem na ústí vrtu nebo sondy vyšším než 0,1 MPa, n) umrtvený vrt nebo sonda vrt nebo sonda s vytvořenou tlakovou rovnováhou, kdy hydrostatický tlak sloupce kapaliny ve vrtu nebo sondě je stejný nebo vyšší než tlak v příslušném obzoru, o) kyselý plyn zemní plyn s obsahem sirovodíku a dalších kyselých složek, jako je oxid uhličitý nebo organické sírové sloučeniny, s parciálním tlakem sirovodíku vyšším než 0,35 kPa a celkovým tlakem systému vyšším než 450 kPa. Díl II Objekty, pracoviště a zařízení § 3 Objekty a zařízení (1) Při činnostech upravených touto vyhláškou je dovoleno provozovat a používat jen pracoviště, zařízení, přístroje, pomůcky, objekty a materiály, které svou konstrukcí, provedením a technickým stavem odpovídají předpisům k zajištění bezpečnosti práce a provozu.2) (2) Do provozu smí být uvedeny jen výrobky, které svou konstrukcí, provedením a technickým stavem splňují požadavky na bezpečný výrobek.3) § 4 Požadavky na objekty (1) Podlahy v místech, kde se chodí nebo kde se zdržují lidé, nesmí mít nebezpečné překážky, otvory nebo sklon a musí být pevné, stabilní a nekluzké. (2) Půdorysná plocha (základna), výška a objem pracovního prostoru musí být navrženy tak, aby zaměstnanci mohli provádět svoji práci, aniž by byla ovlivněna jejich bezpečnost, zdraví nebo dobrá pracovní pohoda. Prostor, ve kterém se mají zaměstnanci pohybovat, musí mít výšku nejméně 2,1 m. (3) Prostor, který má zaměstnanec na pracovišti k dispozici, musí být tak velký, aby zaměstnanec měl při své činnosti dostatečnou volnost pohybu a mohl bezpečně plnit své úkoly. (4) Okna, světlíky a větrací zařízení, které mohou být otevírány, uzavírány, přestavovány a zajišťovány, je nutno navrhovat a konstruovat tak, aby bylo zaručeno bezpečné zacházení s nimi. Musí umožňovat bezpečné čištění. V otevřeném stavu nesmí představovat nebezpečí pro zaměstnance. (5) Průhledné nebo průsvitné stěny, přepážky v místnostech nebo v blízkosti dopravních cestdopravních cest, dveře a vrata musí být ve výši očí zřetelně označeny a musí být vyrobeny z bezpečnostních materiálů nebo spolehlivě chráněny, aby v případě, že dojde k jejich rozbití, bylo zabráněno zranění zaměstnanců. (6) Je zakázán přístup na střechy z materiálů, které nemají vyhovující odolnost vůči zatížení, pokud není k dispozici zařízení, s jehož pomocí lze příslušnou činnost provést bezpečně. (7) Umístění, počet a rozměry dveří a vrat a materiály pro jejich zhotovení musí být voleny podle vlastností a způsobu využívání prostorů a pracovišť. (8) Dveře a vrata musí splňovat tyto požadavky: a) kyvadlové (létací) dveře a vrata musí být průhledné nebo musí mít průhledné okénko, b) posuvné dveře je nutno zajistit proti vysunutí a vypadnutí, c) dveře a vrata, které se otevírají směrem nahoru, musí být zajistitelné proti nečekanému pádu zpět, d) dveře na záchranných cestách se musí otevírat směrem ven, musí být označeny, jejich konstrukce musí umožňovat kdykoliv otevření i zevnitř bez použití pomocných prostředků a nesmí být uzamčeny, e) vrata na cestách s dopravou, pokud jejich průchod pro chodce není bezpečný, musí být vybavena dalšími dobře viditelnými a stále přístupnými dveřmi pro průchod, f) dveře a vrata ovládaná mechanickou silou nesmí svým pohybem ohrožovat zaměstnance, musí být vybaveny zřetelným, dobře rozpoznatelným a lehce přístupným nouzovým vypínacím zařízením a s výjimkou případu, kdy se při poruše napájení samy automaticky otevřou, musí umožňovat ruční otevření. (9) Pomocné provozní objekty, například dílna, kancelář, sklad nebo odpočívárna, musí být umístěny v prostoru bez nebezpečí výbuchu. (10) Pokud jsou v provozním objektu instalovány měřicí a kontrolní přístroje, do kterých je přiváděn plyn, musí být jejich odfukové potrubí vyvedeno ven z objektu tak, aby se plyn nemohl vracet, a to ani zředěný. (11) Provozní objekty musí být označeny názvem objektu; to platí i pro vrty a sondy. § 5 Požadavky na pracoviště (1) Pracoviště je nutno navrhovat, stavět, zřizovat, vybavovat, provozovat, hlídat a udržovat tak, aby odpovídalo očekávaným vnějším podmínkám; konstrukcí a pevností musí odpovídat způsobu jeho použití. (2) Stanoviště obsluhy stabilního zařízení musí být určeno tak, aby volný prostor pro obsluhu byl o šířce nejméně 0,8 m do výšky nejméně 2,1 m. U elektrického zařízení se tento požadavek považuje za splněný, odpovídají-li rozměry volného prostoru obsahu technické normy. (3) V provozovně se stálou obsluhou musí být telekomunikační zařízení. (4) Pokud jsou zaměstnanci v provozovně, musí být odemknuty alespoň jedny dveře. Dveře se musí otevírat směrem ven nebo, pokud to není možné, smí být posuvné. Dveře musí být nehořlavé. V době, kdy je zařízení mimo provoz nebo bez dohledu, musí být dveře do provozovny zamknuty. (5) V provozovně smí být uloženy jen pomůcky a materiál pro provoz zařízení umístěného v ní. (6) Na venkovním pracovišti musí být zaměstnanci chráněni před nepříznivými povětrnostními vlivy a podle potřeby i před padajícími předměty. § 6 Odpočívárny a podobné prostory (1) Vyžadují-li to bezpečnostní a zdravotní důvody, musí mít zaměstnanci k dispozici snadno dosažitelné odpočívárny; to neplatí, jestliže zaměstnanci pracují v kancelářích nebo jim srovnatelných pracovních prostorách a jsou-li tam dány rovnocenné předpoklady pro zotavení během přestávek v práci. (2) Odpočívárny musí být dostatečně dimenzovány a vybaveny stoly a možnostmi k sezení odpovídajícími počtu zaměstnanců. Sedadla musí být opatřena opěradly. V odpočívárnách je nutno přijmout přiměřená opatření k ochraně nekuřáků před obtěžováním tabákovým kouřem.4) (3) Pokud je pracovní doba pravidelně a často přerušována a nejsou k dispozici odpočívárny, je nutno, pokud to vyžaduje bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců, dát zaměstnancům k dispozici jiné prostory, v nichž se mohou zdržovat po dobu těchto přerušení. Ustanovení odstavce 2 třetí věty platí přiměřeně. § 7 Vstup do objektů a na pracoviště (1) Vedoucí pracovník5) určí způsob zabezpečení objektů, pracovišť a zařízení proti vstupu nepovolaných osob. Za zabezpečení se nepovažuje pouhé označení tabulkami. (2) Nebezpečné otvory, prohlubně, propadliny a jiná místa, kde hrozí nebezpečí pádu osob, musí být zabezpečeny proti pádu z výšky nebo do hloubky. (3) Zákaz vstupu nepovolaných osob na místa uvedená v odstavcích 1 a 2 musí být vyznačen na bezpečnostních tabulkách u všech vchodů, přístupů a cest k nim. (4) Prostory se známým nebezpečím a nebezpečná místa musí být vymezeny a opatřeny varovným označením, bezpečnostními tabulkami nebo značkami s konkrétními zákazy a varováním. Je-li k vymezení použito řetězů, lan a podobných prostředků, musí být tyto jasně viditelné. Pro ochranu osob vstupujících do těchto prostorů a míst musí být určena potřebná opatření. (5) Vstup na pracoviště a do prostorů a míst uvedených v odstavci 4 je dovolen jen zaměstnancům určeným k práci, kontrole nebo dozoru; dalším osobám jen v doprovodu určeného zaměstnance. (6) Do míst s nebezpečím pádu předmětů se nesmí vstupovat bez ochranné přilby. (7) Oplocení, popřípadě ohrazení objektu musí zahrnovat všechny prostory s nebezpečím výbuchu [§ 81 odst. 1 písm. a) až c)] v celém jejich rozsahu. § 8 Evidence osob (1) Evidence zaměstnanců a osob, které se na pracovišti zdržují s vědomím zaměstnavatele, musí být vedena od začátku až do ukončení pracovní směny. (2) Technický dozor se nejpozději do jedné hodiny po skončení směny přesvědčí, zda všichni zaměstnanci a osoby uvedené v odstavci 1 opustili pracoviště nebo byli převzati do evidence následující směny. (3) Je-li někdo pohřešován, musí být po něm ihned zahájeno pátrání. § 9 Prohlídky pracovišť (1) Pracoviště smí být obsazeno, pokud bylo včetně přístupových cest před zahájením práce prohlédnuto technickým dozorem5) nebo předákem vyškoleným pro výkon technického dozoru a zjištěné závady odstraněny; to se nevztahuje na zaměstnance určené k odstranění zjištěných závad. (2) Pracoviště, kde nelze vyloučit výskyt hořlavých plynů, par nebo prachu (dále jen „hořlavé plyny“) nebo kde se používají výbušniny, musí být v pracovní době prohlédnuto včetně přístupových cest technickým dozorem, a to nejméně jednou za den. (3) Technický dozor a ostatní technici při prohlídkách pracovišť kontrolují zejména dodržování provozní dokumentace, stav bezpečnostních zařízení, vybavení, stav a používání osobních ochranných pracovních prostředků a uschování, zabezpečení a používání výbušnin a zabezpečí odstranění zjištěných závad. Jestliže není možné zjištěné závady odstranit a zaměstnanci jsou bezprostředně ohroženi, technický dozor a ostatní technici zastaví práci, zajistí odchod zaměstnanců na bezpečné místo a v organizacích, na které se vztahuje § 17, ihned uvědomí o tomto opatření inspekční službu. (4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na pracoviště obsazené jedním zaměstnancem (§ 13). Prohlídka takového pracoviště technickým dozorem musí být provedena nejméně jednou za týden, jde-li o pracoviště s možným výskytem vody pod tlakem, ropy nebo plynu, v ostatních případech nejméně jednou za 14 dní. (5) Není-li touto vyhláškou stanoveno jinak, zaměstnavatel zajistí nejméně jednou ročně prohlídky ocelových konstrukcí a staveb, pokud jsou vystaveny účinkům vlhkosti nebo agresivních látek. Díl III Zaměstnanci § 10 Nahlížení do bezpečnostních předpisů Zaměstnancům musí být umožněno nahlížet do právních a ostatních předpisů2) a do těch rozhodnutí orgánů státní báňské správy, která se týkají jimi prováděné činnosti, a podáno jim na jejich požádání potřebné vysvětlení. § 11 Zácvik, školení a praktický výcvik (1) Osnovu zácviku, dobu, po kterou zaměstnanec musí pracovat pod dohledem určeného kvalifikovaného zaměstnance, a způsob zkoušek určí vedoucí pracovník podle druhu práce, pokud tyto požadavky nejsou stanoveny předpisem k zajištění bezpečnosti práce a provozu nebo zvláštním právním předpisem.6) Zácvik smí vedoucí pracovník prominout absolventům středních odborných a vysokých škol a zaměstnancům, kteří jsou vyučeni v oboru, ve kterém mají pracovat. (2) Na horní pracovní plošině vybavené záchranným zařízením (§ 27 odst. 3) smí pracovat jen zaměstnanec, který byl seznámen s jeho funkcí a prakticky vycvičen v jeho používání. Výcvik musí být opakován nejméně jednou za rok. (3) Nejméně jednou za rok musí být zaměstnanci pracující na vrtbě s předpokládaným výskytem vody pod tlakem, ropy nebo plynu vyškoleni a prakticky vycvičeni z postupů při zmáhání tlakových projevů. Způsob praktického výcviku určí vedoucí pracovník. (4) Pokud projekt předpokládá možnost vzniku nebezpečného tlakového projevu, řídí vrtné práce, práce pro podzemní opravy sond a práce k zajištění nebo likvidaci vrtů nebo sond na vodu pod tlakem, ropu nebo plyn držitel osvědčení o absolvování speciálního výcviku ve zmáhání tlakových projevů ve vrtu nebo sondě podle mezinárodních standardů vydaného akreditovaným školicím střediskem pro zmáhání tlakových projevů; to neplatí pro zaměstnance vykonávajícího inspekční službu. § 12 Předák (1) Skupina dvou a více zaměstnanců je řízena předákem, kterého určí technický dozor. (2) Předák musí být na pracovišti po celou dobu, po kterou jsou zde přítomni zaměstnanci jeho skupiny. (3) Předák dbá na bezpečnost své skupiny a zajišťuje bezpečný stav pracoviště, dodržování provozní dokumentace a plnění příkazů nadřízených. Hrozí-li zaměstnancům zřejmé a bezprostřední ohrožení a nelze-li je odstranit, zastaví práci a odvede svoji skupinu na bezpečné místo. (4) Při střídání směn předák upozorní nastupujícího předáka na důležité skutečnosti a na závady na pracovišti. Pokud tak nemůže učinit, podá o tom zprávu technickému dozoru nebo inspekční službě. § 13 Obsazení pracovišť Obsadit pracoviště jedním zaměstnancem je dovoleno tehdy, mají-li být prováděny jednoduché práce, jako například kontrola, sledování a zaznamenávání údajů nebo běžná údržba, je-li při výkonu práce vyloučena možnost pádu osob z výšky nebo do hloubky a je-li určen a zajištěn způsob a čas dovolání nebo hlášení. Díl IV Práce se zvýšeným nebezpečím § 14 Práce spojené se zvýšeným nebezpečím (1) Práce spojená se zvýšeným nebezpečím je práce, při které hrozí zvýšené nebezpečí úrazu (dále jen „práce spojená se zvýšeným nebezpečím“). Práci spojenou se zvýšeným nebezpečím smí provádět jen určený zaměstnanec. Taková práce nesmí být prováděna bez provozní dokumentace a bez nepřetržitého sledování pracovní činnosti a stavu pracoviště jiným určeným zaměstnancem (dále jen „stálý dozor“). (2) Stálý dozor smí vykonávat jen zaměstnanec, který byl se svými právy a povinnostmi seznámen. Při jeho výkonu se tento zaměstnanec nesmí z místa výkonu dozoru vzdálit a nesmí se zaměstnávat ničím jiným než výkonem dozoru. § 15 Práce v těžko přístupných a nebezpečných místech (1) Práce v zásobnících, nádržích, separátorech, kotlích, potrubích, kanálech a v jiných obdobných úzkých nebo těžko přístupných místech a zařízeních a v místech, kde se může vyskytovat výbušné, nedýchatelné nebo toxické ovzduší, se považuje za práci spojenou se zvýšeným nebezpečím. (2) Před zahájením práce uvnitř zařízení uvedených v odstavci 1, ve kterých se mohou vyskytovat jedovaté, žíravé nebo hořlavé plyny nebo kapaliny, je nutné zařízení vyprázdnit a odpojit nebo zaslepit všechna potrubí nebo jiná zařízení, ze kterých by mohly do zařízení vniknout plyny nebo kapaliny uvedeného druhu. (3) Zbytky hmot se sklonem k samovznícení nebo dalšímu odpařování musí být před začátkem práce uvnitř zařízení uvedených v odstavci 1 odstraněny nebo zničeny nebo musí být vnitřní prostor těchto zařízení inertizován. (4) Kapaliny musí být z vyprazdňovaných zařízení odváděny tak, aby neohrozily bezpečnost práce a provozu. Pro odvádění plynů a hořlavých par platí ustanovení § 29 odst. 4. (5) Do místa, kde se může vyskytovat výbušné, nedýchatelné nebo toxické ovzduší, je možné vstoupit a zdržovat se v něm až po jeho ovětrání a po předcházejícím ověření složení ovzduší v něm. (6) Kontrola a čištění vnitřku nádrže na hořlavou látku se smí provádět, pokud koncentrace hořlavých plynů nebo par v nich nepřesahuje 50 % spodní meze výbušnosti. Při práci je nutno používat dýchací přístroj. (7) Při práci uvnitř zařízení uvedených v odstavci 1 obsahujících škodliviny musí každý zaměstnanec používat bezpečnostní postroj a musí být jištěn pomocí napjatého lana dvěma zaměstnanci z venku. (8) V době vichřice a bouřky jsou práce v těžko přístupných a nebezpečných místech a karotážní, seismické a geoelektrické práce zakázány. § 16 Práce ve výškách (1) Pokud je zaměstnanec ohrožen pádem, propadnutím nebo sesutím z výšky nebo do hloubky 1,5 m nebo větší, musí být zajištěn proti pádu. Osobní zajištění proti pádu se může použít jen v případě, kdy nelze použít kolektivní zajištění nebo toto by s ohledem na povahu práce nebo místní podmínky bylo neúčinné. (2) Za kolektivní zajištění proti pádu se považuje ochranné nebo záchytné zábradlí, ohrazení nebo síť, které jsou dostatečně pevné, odolné a upevněné tak, aby snesly předpokládané namáhání. (3) Za osobní zajištění proti pádu se považuje zajištění bezpečnostním pásem nebo bezpečnostním postrojem. Bezpečnostní pás smí být použit jen jako polohovací prostředek v místě, kde se při pádu z výšky nepředpokládá pohyb zaměstnance volným pádem. Při použití bezpečnostního postroje bez tlumiče energie získané pádem nesmí výška volného pádu přesáhnout 1,5 m, s tlumičem pak výšku 4 m. Díl V Mimořádné události § 17 Inspekční služba (1) Při zřizování, likvidaci a podzemních opravách vrtů a sond s předpokládaným výskytem vody pod tlakem, ropy nebo plynu, při těžbě a úpravě plynů a kapalin, při těžbě nerostů loužením, při podzemním uskladňování plynů nebo kapalin a při ukládání plynů nebo kapalin do přírodních horninových struktur musí být ve všech pracovních i nepracovních směnách zajištěna inspekční služba. (2) Inspekční službou smí být pověřen jen zaměstnanec odborně způsobilý řídit zdolávání havárie. (3) Zaměstnanec vykonávající inspekční službu řídí práce na záchranu osob a zdolávání havárie až do příchodu vedoucího likvidace havárie.7) (4) Zaměstnanec uvedený v odstavci 3 smí být pověřován jen pracovními úkoly, které mu nebrání vykonávat inspekční službu. § 18 Hlášení závažných pracovních úrazů, závažných událostí, závažných provozních nehod a nebezpečných stavů (1) Závodní zajistí bezodkladné hlášení závažných pracovních úrazů, závažných událostí, závažných provozních nehodprovozních nehod a nebezpečných stavů příslušnému obvodnímu báňskému úřadu. (2) Hlásí se tyto závažné pracovní úrazy: a) smrtelný úraz8), b) úraz životu nebezpečný, kterým je úraz s následnou anatomickou nebo funkční ztrátou orgánu, životu nebezpečné poškození zdraví, včetně průmyslové otravy, a úraz s takovým charakterem úrazového děje, který nastal v důsledku porušení bezpečnostních předpisů a nasvědčuje závažnému ohrožení bezpečnosti provozu a ochrany zdraví při práci, c) hromadný úraz, kdy při stejném úrazovém ději byly zraněny nejméně 3 osoby, z nichž alespoň jedna utrpěla úraz smrtelný, nebo kdy bylo zraněno více než 10 osob. (3) Hlásí se závažné události, závažné provozní nehodyprovozní nehody a nebezpečné stavy, a to a) erupce, b) nebezpečný tlakový projev, c) výskyt vody pod tlakem nebo hořlavého plynu, které nebyly projektem předpokládány, a výskyt kyselého plynu, d) únik ropy, plynu nebo kapalin do okolí, který má za následek znečištění ovzduší, vody nebo půdy nad limity stanovené zvláštními právními předpisy9), e) ztráta radioaktivního zářiče a prokázaná netěsnost uzavřeného zářiče, f) vloupánívloupání do skladu výbušninvýbušnin, odcizení či nalezení výbušninvýbušnin, g) úmrtí osoby v objektu nebo na pracovišti, h) hledání pohřešované osoby. (4) Dále se hlásí závažné události, závažné provozní nehodyprovozní nehody a nebezpečné stavy, pokud k nim dojde při a) nakládání s výbušninaminakládání s výbušninami, včetně úrazů a přiotrávení zplodinami vznikajícími během výbuchu, nebo b) používání vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení včetně úrazů elektrickým proudem. (5) Na místě, kde došlo k mimořádné události uvedené v odstavci 1, se nesmí nic měnit, dokud obvodní báňský úřad neprovede ohledání místa nebo nerozhodne jinak, kromě případů, kdy jde o záchranu postižených, popřípadě o další záchranné práce nebo o bezpečnost provozu. (6) O místě mimořádné události zaměstnavatel pořídí výstižnou fotodokumentaci a vyhotoví náčrtek, popřípadě plánek zachycující důležité skutečnosti. (7) Mimořádné události uvedené v odstavci 1 zaměstnavatel vyhodnocuje a eviduje a záznamy a dokumentaci o nich uchovává po dobu nejméně 5 let. § 19 Havarijní sklad (1) Pro zabezpečení pohotovosti prostředků ke zdolávání havárií musí mít zaměstnavatel havarijní sklad, jestliže provádí a) vrtné práce s předpokládaným výskytem vody pod tlakem, ropy nebo plynu, testerovací práce, čerpací pokusy nebo podzemní opravy sond, b) těžbu, dopravu a úpravu ropy nebo gazolínu a zemního plynu, c) těžbu nerostů loužením, d) podzemní uskladňování plynů nebo kapalin nebo e) ukládání kapalin do přírodních horninových struktur. (2) Umístění a vybavení havarijního skladu určí vedoucí pracovník po projednání s revírní báňskou záchrannou stanicí. (3) Havarijní sklad smí být zřízen jako společný pro více pracovišť i více organizací. V takovém případě vedoucí likvidace havárie určí, které prostředky ke zdolávání havárie musí být uloženy přímo na pracovišti. Díl VI Dokumentace a záznamy § 20 Dokumentace (1) Dokumentaci tvoří: a) základní dokumentace, b) provozní dokumentace, c) technická dokumentace,10) d) dokumentace o vrtu a sondě, e) důlně měřická a geologická dokumentace,11) f) záznamy o školení a zkouškách zaměstnanců. (2) Vedoucí pracovník určí, kde, v jakém rozsahu a jakým způsobem bude dokumentace vedena, a místo a způsob jejího uložení. § 21 Základní dokumentace (1) Základní dokumentaci tvoří: a) evidenční kniha, která obsahuje 1. údaje, popřípadě doklady o průzkumném území, chráněném ložiskovém území, popřípadě o chráněném území, o dobývacím prostoru, pozemkovém vlastnictví organizace, územních rozhodnutích, stavebních povoleních, povolení geologických prací, hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a jiných důležitých správních rozhodnutích, 2. údaje, popřípadě doklady o stavbách, včetně kolaudačních rozhodnutí, a o zařízeních, včetně rozhodnutí o povolení k jejich uvedení do užívání nebo do provozu, 3. údaje o těžebních metodách, b) dolový nebo stavební deník, do něhož se zapisují nebo zakládají rozhodnutí orgánů státní správy a opatření a příkazy organizace týkající se bezpečnosti práce a provozu a hospodárného využívání ložisek, c) kniha mimořádných událostí, d) knihy, do nichž jsou zaznamenávány výsledky kontrol a prohlídek. (2) Záznamy technického dozoru, hlášení údajů snímačů, čidel apod., u kterých předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu nevyžadují formu zápisu do knih, smí být prováděny způsobem, který umožní uchování a využívání údajů po určenou dobu. (3) Výsledky předepsaných prohlídek, kontrol, revizí, zkoušek, měření a rozborů zaznamenají zaměstnanci, kteří je provedli. Zaznamenána musí být i určená opatření. Není-li stanoveno jinak, musí být tyto záznamy uchovávány po celou dobu jejich platnosti, nejméně však jeden rok od ukončení prací nebo činností. § 22 Provozní dokumentace (1) Provozní dokumentaci tvoří projekt, technologický postup nebo pracovní postup (§ 68 odst. 3 a § 78 odst. 3), návod k používání12) a návod k obsluze13) (dále jen „pokyny pro obsluhu a údržbu“) zařízení a pravidla (§ 61). (2) Před započetím prací nebo činností, pro které je to touto vyhláškou stanoveno, musí být vypracována příslušná provozní dokumentace. Při změně podmínek musí být provozní dokumentace bezodkladně upravena. (3) Provozní dokumentaci schvaluje vedoucí pracovník. (4) Provozní dokumentace určí zejména postup a návaznost, popřípadě souběžnost pracovních operací, podmínky pro bezpečný výkon práce, ohrožená místa a způsob jejich označení, prostředky a přístrojovou techniku k zajištění bezpečnosti práce a provozu a opatření k zajištění pracoviště v době, kdy se na něm nepracuje. (5) Provozní dokumentace dále určí podmínky na ochranu zdraví zaměstnanců a provozního zařízení před účinky předpokládaných škodlivin, zejména sirovodíku a oxidu uhličitého, a na ochranu proti výbuchu plynů a par, provozní a bezpečnostní pokyny na ochranu objektů a ochranná pásma. (6) Pro obdobné činnosti smí být používána typová provozní dokumentace upravená na místní podmínky. (7) Provozní dokumentace musí být uchovávána nejméně rok od ukončení prací nebo činností, pro které byla vypracována. Pokud při provádění prací došlo k hromadnému, těžkému nebo smrtelnému úrazu, musí být provozní dokumentace uchovávána nejméně 5 let po roce, kdy se úraz stal. § 23 Projekt a technologický postup (1) Pro vrtné a geofyzikální práce, čerpací pokusy, těžbu a úpravu ropy a plynu, provoz zařízení pro dopravu plynů a kapalin a pro výzkum sond, intenzifikaci přítoku, podzemní opravy sond, těžbu nerostů loužením, deparafinaci s použitím kapaliny o teplotě vyšší než 60 °C, podzemní uskladňování plynů a kapalin v přírodních horninových strukturách nebo v podzemních prostorech, ukládání kapalin do přírodních horninových struktur, zajištění vrtu nebo sondy, likvidaci vrtu nebo sondy a využívání geotermální energie musí být vypracován projekt a technologický postup. Projekt a technologický postup smí být vypracován jako společný pro skupinu vrtů nebo sond s obdobnými poměry. (2) Ke zpracování projektu je oprávněn jen báňský projektant14), k části projektu vztahující se k instalaci elektrických zařízení jen projektant instalací elektrických zařízení20). (3) Náležitosti projektu vrtu stanovuje příloha č. 1. Náležitosti ostatních projektů stanovují přílohy č. 2 až 4; příloha č. 1 se v těchto případech použije přiměřeně. (4) Technologický postup určuje zejména a) rozsah pracoviště s vymezením odpovědnosti, b) opatření, která je třeba dodržovat před zahájením práce, v jejím průběhu a po jejím ukončení, popřípadě také opatření při zastavení a přerušení práce, c) bezpečnostní opatření, včetně podmínek pro používání zdraví škodlivých nebo nebezpečných látek, d) elektrická a strojní zařízení určená k práci, e) protipožární opatření, f) hygienická opatření, g) osobní ochranné pracovní prostředky, h) možné havárie, jejich příznaky a chování zaměstnanců při jejich zjištění. (5) Technologický postup pro sběr a úpravu ropy, zemního plynu a gazolinu určí také způsob vyhřívání ropy a odvádění uvolněných plynů a hořlavých par z ropy. (6) Technologický postup pro podzemní uskladňování plynů a kapalin a pro ukládání kapalin do přírodních horninových struktur určí také nejvyšší a nejnižší provozní tlak, nejvyšší a nejnižší vtláčecí tlak, popřípadě povolenou rychlost vtláčení a jejich zaznamenávání, intervaly a délky technologických přestávek ve vtláčení a opatření k zamezení migrace plynu nebo kapalin za pažnicemi. (7) Technologický postup smí být zčásti nebo v plném rozsahu nahrazen projektem. § 24 Dokumentace o vrtu a sondě (1) O průběhu hloubení vrtu musí být veden směnový záznam, do kterého se zaznamenává průběh vrtných a ostatních prací. Závažné události a nebezpečné stavy a další údaje určené vedoucím pracovníkem se zaznamenávají do vrtného deníku. (2) O každé sondě musí být vedena dokumentace obsahující údaje o činnostech a důležitých skutečnostech, jako jsou schéma sondy a popis vystrojení sondy, výsledky předepsaných zkoušek, karotážních a jiných prací (podzemních oprav apod. ) a údaje o zvláštních událostech na sondě. § 25 Záznamy o školení a zkouškách zaměstnanců Záznamy o školení, seznámení s předpisy, provozní dokumentací a obsluhou zařízení, výcviku, zácviku a zkouškách zaměstnance musí být vedeny a uchovávány po dobu nejméně 5 let od ukončení jeho pracovního poměru. HLAVA DRUHÁ ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ Díl I Společná ustanovení Oddíl 1 Zařízení pro vrtné práce § 26 Montáž a demontáž vrtných souprav (1) Pro vrtnou věž musí být na vrtbě schéma rozmístění kotevních lan a jejich upevnění s uvedením tahu v lanech určeného výrobcem. (2) Zdvihání a spouštění vrtné věže, nejedná-li se o pojízdnou vrtnou soupravu nebo o vrtnou věž nižší než 8 m, se považuje za práci spojenou se zvýšeným nebezpečím. Vrtnou věž vyšší než 8 m je zakázáno zdvihat a spouštět ručně. (3) Nelze-li při zdvihání nebo spouštění vrtné věže vyloučit její pád, musí být zajištěna bezpečnost práce a provozu uvnitř bezpečnostního okruhu. Poloměr bezpečnostního okruhu se rovná výšce vrtné věže zvětšené o polovinu, nejméně však o 10 m. (4) Po ukončení montáže musí být ověřena funkčnost zařízení ovlivňujících bezpečnost práce a provozu. (5) Pokud je nutné provádět práce v různých úrovních nad sebou, musí být určena opatření pro jejich bezpečné provádění. (6) Montáž, oprava nebo demontáž věžních konstrukcí nesmí být prováděna při rychlosti větru nad 10 m. s-1, za snížené viditelnosti, nebo tvoří-li se námraza. § 27 Vrtné věže (1) Vrtná věž musí být označena údajem typu, největšího dovoleného zatížení, výšky, roku výroby a názvu výrobce vrtné věže. (2) Pokud mají být vrtné trubky stavěny do vrtné věže, musí být věž vybavena zařízením na jejich odkládání. (3) Vrtné věže na vrtech s nebezpečím erupcí nebo výronu plynů nebo kapalin musí být vybaveny záchranným zařízením pro rychlé a bezpečné opuštění horní pracovní plošiny. Záchranné zařízení, které má být použito na vrtech s nebezpečím erupcí nebo výronu ropy nebo hořlavých plynů, musí být vyhotoveno tak, aby při jeho použití nenastalo jiskření. Místo dosednutí záchranného zařízení musí být nejméně v takové vzdálenosti od vrtné soupravy, jako je výška horní pracovní plošiny nad úrovní terénu. (4) K místům ve vrtné věži, kam je potřebné vystupovat, musí být zajištěn přístup pomocí schodů nebo žebříku (§ 109). Stupadlový žebřík je možné použít jen do výšky 15 m. (5) Pro vedení pojízdné plošiny ve vrtné věži smí být použity jen pevné průvodnice. (6) Vrtné věže vyšší než 26 m musí být vybaveny zařízením proti najetí spodního bloku kladkostroje do koruny vrtné věže. (7) Dřevěné vrtné věže se nesmí používat. § 28 Kontrolní a měřicí přístroje (1) Vrtná souprava, na které je možné vyvinout tah na háku kladkostroje větší než 100 kN, musí být opatřena zařízením na měření a registraci tahu v laně. Při poruše tohoto zařízení musí být vrtné práce zastaveny. (2) Vrtná souprava musí být vybavena tlakoměry na měření tlaku na stojáku a v mezikruží. (3) Na vrtbě s předpokládaným výskytem hořlavých plynů musí být kontinuálně zjišťován výskyt hořlavých plynů vydělovaných z výplachu se zvukovou i světelnou signalizací dosažení koncentrace plynu určené projektem vrtu. Snímač musí být umístěn co nejblíže ústí vrtu. Při činnosti soupravy pro podzemní opravy sond může být přístroj pro kontinuální měření nahrazen přístrojem přenosným a kontinuální zjišťování nahrazeno intervalovým v intervalech stanovených projektem; intervaly však nesmí být delší než 30 minut. (4) Součástí výbavy vrtné soupravy a soupravy pro podzemní opravy sond při činnostech, u nichž lze předpokládat vytvoření nebezpečné koncentrace hořlavých plynů v ovzduší pracoviště, jsou dva přístroje na měření výskytu hořlavých plynů v ovzduší, kterými je v místech, kde lze výskyt hořlavých plynů předpokládat, nepřetržitě zjišťována koncentrace hořlavých plynů v ovzduší. Dosažení 25 % spodní meze výbušnosti, popřípadě 1 % metanu v ovzduší musí být automaticky zvukově i světelně signalizováno. Vedoucí pracovník určí opatření pro případ překročení této hranice s tím, že při překročení 50 % spodní meze výbušnosti, popřípadě 2 % metanu v ovzduší musí být vypnut přívod elektrického proudu do tohoto prostoru a zastaven chod spalovacích motorů v celém ohroženém prostoru. (5) V místech, kde lze předpokládat výskyt zdraví škodlivých plynů v ovzduší, musí být nepřetržitě zjišťována jejich koncentrace. Místa zjišťování těchto plynů, mezní koncentraci, jejíž dosažení musí být automaticky zvukově i světelně signalizováno, a opatření pro případ překročení této hranice určí vedoucí pracovník. Vedoucí pracovník také rozhodne o vybavení zaměstnanců na těchto pracovištích sebezáchrannými přístroji. Oddíl 2 Vrtné práce § 29 Požadavky na pracoviště (1) Pracoviště a zařízení pro práce a činnosti uvedené v § 23 odst. 1 musí být provedeno podle projektu. (2) Pracoviště, na kterém se provádí práce a činnosti uvedené v § 23 odst. 1, nebo vrtná souprava nebo souprava pro podzemní opravy sond musí být označena názvem provozující organizace. (3) Pracoviště, na kterém se provádí práce a činnosti uvedené v § 23 odst. 1, s výjimkou vrtby s projektovanou hloubkou vrtu menší než 100 m, pokud se na takový vrt vztahuje díl třetí této hlavy, musí být vybaveno telekomunikačním zařízením. (4) Uvolněné, popřípadě odpouštěné plyny a hořlavé páry musí být odváděny do bezpečné vzdálenosti. Vývod musí být chráněn proti zamrznutí. § 30 Vrtné práce a ostatní činnosti (1) Pro dorozumívání v prostředí, ve kterém se obsluha zařízení a ostatní zaměstnanci nemohou vzájemně dorozumět, určí zaměstnavatel jednotný způsob signalizace. Význam signálů musí být vyvěšen na místě obsluhy zařízení. (2) Jestliže ze stanoviště obsluhy zařízení není přímo vidět na břemeno a dráhu jeho pohybu, smí být manipulace s břemenem prováděna jen za pomoci zaměstnance, který je s obsluhou zařízení dohodnut na způsobu dorozumívání. (3) Mechanicky zdvihané části musí být zajištěny proti nežádoucímu uvolnění a sesmeknutí. (4) Pod místem vytahování, zdvihání a spouštění materiálu musí být zajištěn dostatečný prostor pro manipulaci s materiálem, do kterého smí zaměstnanci vstupovat jen po dohodě nebo na pokyn zaměstnance, který tyto práce řídí. § 31 Kontroly a prohlídky (1) Vedoucí pracovník určí lhůty a způsob prohlídek a kontrol objektů, pracovišť, zařízení, přístrojů a pomůcek tak, aby byly zajištěny požadavky této vyhlášky. (2) Vrtná věž včetně záchranného zařízení musí být prohlédnuta technikem před začátkem a po skončení prací spojených s mimořádným zatížením zdvihacího zařízení a po erupci, vichřici a po úderu blesku do vrtné věže. Záchranné zařízení musí být prohlédnuto také po jeho opravě a po nadměrném namáhání záchranného zařízení nebo nosného lana. (3) Před uvedením do provozu, dále ve dvouletých lhůtách a také po generální opravě nebo rekonstrukci musí vrtnou věž prohlédnout odborně způsobilá osoba. (4) Vrtné práce smí být zahájeny až po kontrole a odborném posouzení stavu a vybavení vrtby a protihavarijní připravenosti a po odstranění závad a nedostatků ohrožujících bezpečnost práce nebo provozu. Před navrtáním předpokládaného obzoru s možným výronem plynu nebo kapaliny musí být ve vzdálenosti určené projektem vrtu opět provedena kontrola a odborné posouzení stavu a vybavení vrtby a protihavarijní připravenosti. (5) Nejméně jednou za 2 roky musí být kontrolován povrch podzemního zásobníku a ústí sond, popřípadě důlních děl, která mají třeba jen nepřímé spojení s podzemním zásobníkem, na únik plynu. Způsob kontroly určí vedoucí pracovník. § 32 Výplach a pracovní kapalina (1) Fyzikálně chemické vlastnosti výplachu a pracovní kapaliny (dále jen „výplach“) musí být voleny tak, aby nedošlo k erupci. (2) Výsledky kvalitativních zkoušek výplachu, množství výplachu při vrtání a proplachování a spotřeba přídavných materiálů (přísad) musí být zaznamenávány. (3) Změnu projektem určených parametrů výplachu smí povolit jen technický dozor. Změna musí být určena písemně a musí o ní být neprodleně informován vedoucí pracovník. (4) Při použití vzduchového výplachu musí být ústí vrtu opatřeno těsnicí hlavou nebo odsávacím zařízením. Prach musí být zneškodňován. (5) Předpokládá-li projekt výskyt hořlavých plynů ve vrtu, nesmí být vzduchový výplach použit. § 33 Zapouštění a tažení nářadí (1) Při vytahování nářadí, popřípadě při vtahování nářadí do věže se horní konec vytahovaného nářadí nesmí přiblížit ke kladnici na vzdálenost menší než 1 m. (2) Středový a odkládací mostky musí být dostatečně pevné. Na podpěrné konstrukci mostku musí být vyznačena její dovolená nosnost. (3) Na vrtu s nebezpečím výronu plynu nebo kapaliny musí být a) při zapouštění a tažení nářadí sledován stav a zaznamenáván objem vytékajícího výplachu z vrtu nebo sondy, popřípadě doplňovaného výplachu; k tomu je vrtná souprava a souprava pro podzemní opravy sond vybavena zařízením pro kontrolu a zaznamenávání objemu vytékajícího a doplňovaného výplachu, b) při tažení nářadí z vrtu pravidelně doplňován výplach, c) určena rychlost zapouštění a tažení nářadí. (4) Na vrtu a sondě s nebezpečím výronu plynu nebo kapaliny musí být na pracovním povalu připraven otevřený uzávěr na uzavření nářadí ve vrtu, popřípadě sondy. § 34 Hydraulické zvedáky (1) Práce s hydraulickými zvedáky se považuje za práci spojenou se zvýšeným nebezpečím. (2) Hydraulické zvedáky musí být mezi sebou pevně spojeny a čerpadlo musí mít tlakoměr. (3) Před spuštěním hydraulických zvedáků musí být odstaven vrtný vrátek a všichni členové osádky musí opustit pracovní poval s výjimkou těch, kteří obsluhují čerpadla, a zaměstnance vykonávajícího stálý dozor. (4) Při práci s hydraulickými zvedáky je nutné sledovat hodnotu tlaku na tlakoměru. § 35 Kontrola průběhu vrtu Kontrola průběhu (inklinometrické měření) vrtu na ropu a plyn musí být prováděna ve lhůtách určených projektem vrtu, u ostatních vrtů nejpozději po dosažení konečné hloubky vrtu. Oddíl 3 Čerpací pokusy § 36 Příprava na čerpací pokus ve vrtu nebo sondě (1) Před započetím čerpacího pokusu musí být vrt naplněn až po své ústí výplachem a umrtven. (2) Připravenost vrtu k zapuštění testeru potvrzuje svým podpisem technický dozor vrtby. (3) Ústí vrtu a sondy s nebezpečím výronu plynu nebo kapaliny musí být zajištěno protierupčním zařízením a musí umožňovat bezpečné umrtvení sondy a kontrolu průběhu čerpacího pokusu. Při zapouštění a tažení vrtných trubek nebo stupaček musí být připraven otevřený uzávěr. (4) Po pročistění vrtu nebo sondy do stanovené hloubky musí být před provedením první perforace ověřena hermetičnost pažnicové kolony. (5) Zařízení na ústí vrtu a sondy musí umožňovat bezpečné, spolehlivé a přesné měření tlaku ve stupačkách i v mezikružích. § 37 Vyvolání přítoku (1) Ústí stupaček musí být zabezpečeno uzávěrem s vložkou z nejiskřivého materiálu. (2) Jestliže je na vyvolání přítoku použita plynová náplň nebo náplň z kapaliny s nízkou měrnou hmotností, musí být náplň ze stupaček nebo vrtných trubek vypouštěna plynule. (3) Pokud má být k vyvolání přítoku použito plynu, smí být vzduch použit jen v případě, kdy je vytvoření výbušné směsi vyloučeno; jinak smí být použit jen inertní plyn. § 38 Intenzifikace přítoku (1) Práce na intenzifikaci přítoku se považuje za práci spojenou se zvýšeným nebezpečím. (2) Každý čerpadlový agregát musí mít vlastní potrubí. (3) Je-li na intenzifikaci přítoku použita kyselina, musí být na pracovišti přiměřená zásoba neutralizačních činidel. (4) Po dobu celé operace je nutné sledovat vývoj tlaku. (5) V průběhu zatláčení intenzifikačních kapalin do sondy je zakázáno zdržovat se v okolí ústí sondy. (6) Tlaková zkouška čerpacích agregátů a potrubí je přípustná jen vodou. Díl II Vrtné práce s předpokládaným výskytem vody pod tlakem, ropy nebo plynu § 39 Společná ustanovení (1) Na vrtbě s předpokládaným výskytem vody pod tlakem, ropy nebo plynu musí být připravena zásoba výplachu a zatěžkávadel určená projektem vrtu. (2) Na vrtbě musí být viditelně umístěn orientační ukazatel směru a síly větru. (3) Při nebezpečných tlakových projevech a při otevřené erupci ropy nebo hořlavého plynu nesmí být v okruhu nebezpečného dosahu plynu nebo par používán otevřený oheň. Tento prostor musí být uzavřen hlídkami nebo jinak zabezpečen. Ustanovení § 81 odst. 3 platí i pro tento prostor. (4) Pro vrty s předpokládaným výskytem vody pod tlakem, ropy nebo plynu bez předpokládaného vzniku nebezpečného tlakového projevu neplatí ustanovení § 41 odst. 1 věty druhé, § 42 odst. 3 a § 45 odst. 1 věty druhé; opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu v těchto případech určí provozní dokumentace. § 40 Bezpečnostní vzdálenosti vrtů od objektů a zařízení (1) Vrt s předpokládaným výskytem ropy nebo plynu nesmí být blíže než 150 m od nejbližšího krajního vodiče vzdušného elektrického vedení, pokud není zajištěna možnost neprodleného vypnutí tohoto vedení; je-li tato možnost zajištěna, smí být tato vzdálenost, kromě vzdušného vedení velmi vysokého napětí, zmenšena až na 50 m. (2) Jestliže vzdušné vedení vysokého nebo nízkého napětí patří organizaci provádějící vrtné práce a slouží jen pro její provoz, nesmí být vrt podle odstavce 1 blíže než 30 m od nejbližšího krajního vodiče za předpokladu, že je zajištěno neprodlené vypnutí tohoto vedení. (3) Vrt s předpokládaným výskytem ropy nebo plynu nesmí být blíže než 150 m od souvislé obytné zástavby a objektů živočišné výroby; u zahušťovacích vrtů v místech, kde nehrozí nebezpečí neočekávaného výronu plynů, smí být tato vzdálenost snížena až na 50 m. Jestliže je předpokládán výskyt sirovodíku, nesmí být tato vzdálenost menší než 350 m. (4) Vrty pro vyhledávání, odplyňování a monitorování starých nebo opuštěných důlních děl mohou být provedeny ve vzdálenosti až 3 metry od objektů a zařízení, avšak jen za předpokladu, že vedoucí pracovník schválí pro tyto práce dokumentaci určující potřebná bezpečnostní opatření k zabránění nahromadění metanu v bezprostředním okolí ústí vrtu a k jeho odvedení do bezpečné vzdálenosti. (5) V ostatních případech nesmí být vrt s předpokládaným výskytem ropy nebo plynu blíže než 30 m od objektů a zařízení, ve kterých se používá otevřený oheň. (6) V okruhu 15 m od ústí vrtu smí být umístěno jen určené technologické zařízení; ustanovení odstavce 4 zůstává nedotčeno. (7) Nestanoví-li energetický zákon21) jinak, stanovují se bezpečnostní pásma vrtů od objektů a zařízení podle této vyhlášky. § 41 Vrtání (1) Při vrtání musí být na pracovním povalu nejméně jeden zaměstnanec. Dosáhne-li vrt hloubky 30 m před předpokládaným obzorem s možným výronem plynu nebo kapaliny, musí být na pracovním povalu nejméně 2 zaměstnanci. (2) Na vrtu s nebezpečím výronu plynu nebo kapaliny smí být vrtání po každém zapuštění vrtného nářadí zahájeno až po propláchnutí vrtu. § 42 Pažení a cementace (1) Vodonosné, roponosné a plynonosné horizonty musí být izolovány. (2) Přidržovat zátěžku nebo beranidlo rukama při zapouštění pažnic je zakázáno. (3) Na vrtu s předpokládaným výskytem ropy nebo plynu musí být pažení a cementace pažnicových kolon prováděno pod dohledem technika. (4) Na vrtu s předpokládaným výskytem ropy nebo plynu musí být po cementaci pažnicových kolon, mimo řídící kolony, zkontrolována výška cementového sloupce a jeho izolační schopnost a vyzkoušena hermetičnost pažnicové kolony. (5) Pro cementaci se použije cement pro cementování vrtů22) nebo cement o minimální pevnosti v tlaku 32,5 MPa se stanovenou recepturou pro úpravu cementové kaše. Tato podmínka se považuje za splněnou, pokud cement vyhovuje alespoň požadavkům určených norem23) upravujících požadavky na cementy a materiály pro cementování vrtů. (6) V průběhu technologické přestávky po cementaci, s výjimkou cementace řídicí a úvodní kolony a technologické přestávky ke zjišťování hermetičnosti, se nepřetržitě zjišťuje koncentrace hořlavých plynů na ústí vrtu nebo sondy. § 42a Cementové mostky (1) Cementový mostek a cementový mostek kombinovaný s mechanickým mostkem se projektují podle technického stavu vrtu nebo sondy a na základě zhodnocení získaných geologických poznatků, očekávaných tlaků, teplot a podmínek v místě jeho postavení a v souladu s přílohami č. 5 a 6 k této vyhlášce. Není-li možné dodržet nejmenší stanovené délky cementového mostku pro nedostatečnou délku vrtu nebo sondy, pak a) část vrtu nebo sondy pod obzorem se vyplní v celé délce, b) v části vrtu nad obzorem se zvolí takový typ mostku, aby bylo spolehlivě zamezeno možnosti komunikace mezi jednotlivými obzory a jednotlivých obzorů s povrchem. (2) Postavení cementového mostku je dovoleno jen v umrtveném vrtu nebo sondě průchodném od ústí až k místu postavení mostku. (3) Před cementací tlakového cementového mostku se provede pohlcovací zkouška obzoru, který má být izolován. Způsob provedení pohlcovací zkoušky určí projekt; nejvyšší tlak zatláčení se určí na základě výsledku pohlcovací zkoušky. Tlaková cementace se provádí při zavřeném ústí vrtu nebo sondy. (4) Cementová kaše se před zahájením čerpání do vrtu nebo sondy i v jeho průběhu míchá a homogenizuje v samostatné nádrži nebo v míchací nádrži cementačního agregátu. V průběhu míchání se kontroluje měrná hmotnost a množství cementové kaše začerpávané do vrtu nebo sondy a odebere vzorek cementové kaše. (5) O provedení cementového mostku vypracuje vedoucí cementačních prací cementační protokol obsahující údaje o způsobu provedení cementace, spotřebě cementu, fyzikálních vlastnostech a množství cementové kaše a časovém průběhu cementace mostku s uvedením údajů o hlavě mostku a tlacích použitých při zatláčení. § 42b Kontrola cementových mostků (1) Hermetičnost cementového beztlakového mostku se po jeho postavení a ztuhnutí zkontroluje zatížením hmotností nářadí a tlakem nebo snížením hladiny ve vrtu nebo sondě. Hermetičnost cementového tlakového mostku se po jeho postavení a ztuhnutí zkontroluje zatížením hmotností nářadí, tlakem a snížením hladiny ve vrtu nebo sondě. V případě nehermetičnosti cementového mostku a v případě, že délka izolačního cementového mostku nedosahuje minimální požadované délky nad izolovaným obzorem, se cementace a následné zkoušky hermetičnosti opakují. (2) Zkouška zatížením hmotností nářadí se provede po ztuhnutí cementové kaše nasednutím nářadí na hlavu mostku hmotností stanovenou v projektu, nejméně však hmotností 3 tuny; to neplatí při zkoušce cementového mostku v ústí vrtu a sondy. Při této zkoušce se ověří hloubka hlavy mostku. Tlaková zkouška cementového mostku postaveného v zapaženém vrtu se provede tlakem stanoveným s ohledem na mezní vnitřní tlak pažnic a na technický stav a opotřebení pažnic. (3) Kontrola hermetičnosti cementového mostku snížením hladiny se provede a) u vrtů a sond, u kterých je znám ložiskový tlak, snížením hladiny kapaliny na takovou úroveň, která odpovídá nejvýše 1/3 ložiskového tlaku, b) u vrtů a sond, u kterých není znám ložiskový tlak, snížením hladiny kapaliny na úroveň, která odpovídá nejvýše 1/3 výšky původního sloupce kapaliny. (4) Kontrola hermetičnosti se neprovádí u cementového mostku v ústí sondy. (5) Projekt nebo technologický postup určí a) dobu zkoušky hermetičnosti, b) velikost zkušebního tlaku a dovolený pokles zkušebního tlaku, c) dobu technologické přestávky na ztuhnutí cementu a ověření hermetičnosti mostku nebo pevnost cementového kamene, po jejímž dosažení je možno provádět další činnosti ve vrtu nebo sondě. (6) Technický pracovník určený v projektu nebo v technologickém postupu vyhotoví o každé zkoušce hermetičnosti mostku a jejím výsledku protokol. § 43 Opatření pro předcházení erupcím (1) Vrt s předpokládaným výskytem vody pod tlakem, ropy nebo plynu musí být zapažen a vybaven protierupčním zařízením. (2) Jestliže projekt vrtu předpokládá navrtání obzoru nasyceného plynem pod vyšším tlakem, než je hydrostatický tlak, musí být použito protierupční zařízení, které umožní uzavřít ústí vrtu v čase kratším než 1 minuta. (3) Ke zvládnutí tlakových projevů musí být ústí vrtu vybaveno tak, aby bylo možné začerpat výplach do prostoru mezikruží tvořeného pažnicemi a vrtným nářadím a vypouštět médium z prostoru tohoto mezikruží. Tlakový rozvod musí být opatřen tlakoměry a regulovatelnými nebo vyměnitelnými tryskami. Tento rozvod musí být ukotven a chráněn proti zamrznutí. § 44 Protierupční zařízení (1) Před montáží protierupčního zařízení na ústí vrtu musí být toto zařízení přezkoušeno funkčně a zkušebním tlakem podle § 51 odst. 2 písm. a). (2) Protierupční zařízení na ústí vrtu musí být přezkušováno tlakem. Lhůty, zkušební tlak a rozsah zkoušek určí projekt vrtu. (3) Čelisťové protierupční zařízení musí být kontrolováno také jeho uzavřením při každé výměně dláta, univerzální ve lhůtách určených projektem vrtu. § 45 Ovládání protierupčního zařízení (1) Pokud projekt vrtu předpokládá jen navrtání vody pod tlakem chladnější než 60 °C a neobsahující hořlavé, toxické ani nedýchatelné plyny, smí být protierupční zařízení ovládáno ručně. V ostatních případech musí být protierupční zařízení ovladatelné dálkově z ovládacího panelu na pracovním povalu a z tlakové stanice s ovládacími ventily. (2) Ovládací panel protierupčního zařízení musí být pevně spojen s pracovním povalem v dosahu obsluhy vrtného vrátku. (3) Páky ovládacích ventilů dálkového ovládaní nesmí mít mechanické zajištění pracovní polohy. (4) Ovládací kola nebo páky ručního ovládání protierupčního zařízení musí být vyvedeny tak, aby k nim byl snadný přístup. Ovládací kola musí být označena v souladu s uspořádáním uzávěrů na ústí vrtu. Na ovládacích kolech musí být vyznačen směr a počet otáček potřebných k uzavření plného uzávěru nebo uzávěru mezikruží ověřený funkční zkouškou po montáži protierupčního zařízení. Ovládací kolo plného uzávěru musí být označeno červenou barvou. § 46 Otevřená erupce (1) Dojde-li k otevřené erupci ropy nebo hořlavého plynu, je nutné zastavit chod spalovacích motorů a vypnout přívod elektrické energie na vrtbu. (2) Postup při zmáhání erupce určí havarijní plán.7) § 47 Podzemní opravy sond (1) Pro podzemní opravy sond platí přiměřeně ustanovení § 26 až 28, § 31 až 34, § 39 a § 42 až 46 s tím, že dálkové ovládání protierupčního zařízení smí být z jednoho místa. (2) Při tažení a zapouštění stupaček nebo vrtných trubek musí být vždy připraven otevřený uzávěr. Díl III Vrtné práce pro jiné účely § 48 Pojízdné vrtné soupravy (1) Pojízdná vrtná souprava musí být před zdviháním věže postavena tak, aby byla zajištěna proti samovolnému pohybu. (2) Je zakázáno ponechat vrtnou věž pojízdné vrtné soupravy v polozdvihnuté poloze. § 49 Vrtání Při utahování nebo uvolňování šroubů upínací hlavy na vřetenu musí být páka spojky vypnuta. Zapínací páka vřetene a řadicí páka rychlosti musí být v nulové poloze (neutrál). Díl IV Zařízení pro těžbu, dopravu, úpravu a podzemní uskladňování plynů a kapalin, pro těžbu nerostů loužením a pro ukládání kapalin do přírodních horninových struktur Oddíl 1 Společná ustanovení § 50 Všeobecné ustanovení Na sběrném středisku těžby ropy a plynu, na středisku podzemního uskladňování plynu nebo kapaliny, pro těžbu loužením a pro ukládání kapalin do přírodních horninových struktur musí být k dispozici schéma zapojení zařízení ke sběru, úpravě, vtláčení, měření a expedici. Za sběrné středisko se v tomto smyslu považuje i samostatná sonda, pokud se přímo u ní provádí úprava ropy nebo plynu nebo pokud se touto sondou ukládá odpad do přírodní horninové struktury. § 51 Sonda (1) Ústí sondy musí být opatřeno uzávěrem, který musí být hermeticky uzavřen, není-li sonda využívána. Ústí těžební sondy musí umožňovat měření tlaku, odběr vzorků a odpouštění plynu a kapalin ze všech mezikruží. (2) Uzávěr je nutné podrobit zkouškám, a to a) před jeho nasazením zkoušce pevnosti, která musí být provedena při jmenovitém tlaku uzávěrů do 70 MPa zkušebním tlakem rovným dvojnásobku jmenovitého tlaku, u uzávěrů nad 70 MPa zkušebním tlakem rovným jedenapůlnásobku jmenovitého tlaku, b) po montáži uzávěru na ústí sondy zkoušce těsnosti a funkční spolehlivosti, která musí být provedena zkušebním tlakem rovným očekávanému provoznímu tlaku. (3) Při manipulaci s produkčním křížem musí být hlavní uzávěr trvale otevřený. Pracovat se smí jen s bočními uzávěry na ramenech, popřípadě s pracovním uzávěrem, pokud je takový uzávěr nad hlavním uzávěrem v sestavě produkčního kříže. Hlavní uzávěr smí být použit jen při odvracení nebezpečných stavů na sondě a při opravě nebo výměně horní části produkčního kříže. (4) V případě poruchy na produkčním kříži, kterou nemůže obsluha sama opravit, je nutné sondu uzavřít a poruchu oznámit technickému dozoru nebo inspekční službě. (5) V okruhu 15 m od ústí sondy smí být umístěno jen potřebné technologické zařízení. (6) Sonda musí být přístupná alespoň ze 2 stran. (7) V areálu sondy není dovoleno skladovat hořlavé látky s výjimkou metanolu, popřípadě etanolu, pokud je na sondě používán. Zásobník metanolu musí být označen tabulkou „Prudký jed METANOL“ a musí mít uzamykatelné poklopy. Musí být zabráněno únikům metanolu. (8) Práce na sondě a jejím vybavení, které vyžadují demontáž ústí sondy, se smí zahájit až po umrtvení sondy. Na sondě s nebezpečím výronu plynu nebo kapaliny smí práce začít až po vyloučení tohoto nebezpečí. § 51a Kontrola technického stavu sondy U sondy se a) zkontroluje technický stav těžební pažnicové kolony při podzemní opravě provozované sondy, nejde-li o sondy uvedené pod písmenem e), jestliže u sondy do stáří 30 let uplynulo od poslední kontroly více než 10 let, u sondy starší 30 let více než 5 let. Termíny dalších kontrol určí závodní, avšak interval těchto dalších kontrol nemůže být delší než 10 let; pokud je sonda aktivně zajištěna proti vnější i vnitřní korozi, lze tento interval prodloužit až na 15 let, b) zkontroluje stav těžební pažnicové kolony u kavernového podzemního zásobníku plynu alespoň jednou za 2 roky; pokud je sonda aktivně zajištěna proti vnější i vnitřní korozi, lze kontrolu provést jednou za 3 roky, c) zkontroluje technický stav těžebního vystrojení nejméně jednou za 2 roky, jestliže se v těženém plynu vyskytuje sirovodík, d) pravidelně kontroluje stav ústí sondy a vývoj tlaku v mezikružích v intervalech určených provozní dokumentací s ohledem na možný vznik případných netěsností, e) nejméně jednou za 2 roky zkontroluje těsnost pažnicových kolon, například měřením koncentrace metanu v půdním vzduchu v okolí sondy, měřením nebo sledováním úniku plynu kolem pažnic; způsob kontroly určí závodní, f) v případě zjištění jakýchkoliv odchylek nebo netěsností signalizujících možné ohrožení bezpečnosti provozu zařízení technický stav sondy zkontroluje bezodkladně. Výsledky kontrol se vyhodnotí se závěrem, zda sonda a její těžební vystrojení jsou schopny bezpečného provozu. § 51b Bezpečnostní pásma sond (1) Bezpečnostní pásmo je souvislý kruhový prostor kolem sondy. Bezpečnostní pásmo nesmí být a) u sondy na podzemním zásobníku plynu21) s tlakem plynu na ústí 1. do 10 MPa včetně menší než 80 m, 2. větším než 10 MPa menší než 150 m, b) u sondy pro těžbu z ložiska ropy nebo plynu s tlakem na ústí 1. do 2 MPa včetně menší než 30 m, 2. větším než 2 MPa, avšak menším než 10 MPa včetně menší než 75 m, 3. větším než 10 MPa menší než 100 m, c) u sondy pro těžbu plynu z ložiska černého uhlí menší než 30 m, d) u sondy pro těžbu plynu ze starých nebo opuštěných důlních děl menší než 3 m, e) u sondy se zjištěným nebo předpokládaným výskytem sirovodíku menší než 350 m. (2) U zahušťovacích sond a v případě, že sonda je vybavena podpovrchovým bezpečnostním ventilem, může být bezpečnostní pásmo podle odstavce 1 zmenšeno až na polovinu uvedených hodnot. (3) Není-li možné bezpečnostní pásmo dodržet, určí provozní dokumentace opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu; opatření se promítnou do havarijního plánu. (4) Pokud v bezpečnostním pásmu existují stavby nebo zařízení ve vlastnictví jiné právnické nebo fyzické osoby nebo pokud provozovatel sondy dá souhlas jiné právnické nebo fyzické osobě ke zřízení stavby nebo zařízení v bezpečnostním pásmu, stanoví provozovatel sondy potřebná opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku těchto osob a tato promítne do havarijního plánu. Oddíl 2 Ropná zařízení § 52 Těžba hlubinnými čerpadly (1) Na čerpacím kozlíku jsou v průběhu provozu zakázány jakékoli práce. Zdržovat se pod vahadlem čerpacího kozlíku je zakázáno. (2) Čerpací kozlík s automatickým ovládáním musí být zřetelně označen. (3) V nejnižší poloze vahadla musí být mezi závěsem ucpávkové tyče a horní částí těsnicí hlavy vzdálenost nejméně 0,2 m. § 53 Lžicování Při lžicování nesmí docházet ke tření lžicovacího lana o konstrukci věže nebo ústí sondy. § 54 Deparafinace Při mechanické deparafinaci stupaček v sondě s přetlakem musí být ústí sondy zajištěno lubrikační hlavou. § 55 Druhotné těžební metody (1) Vtlačné potrubí musí mít 2 uzávěry, z nichž jeden je u tlakového agregátu nebo rozdělovače a druhý na sondě; mezi těmito uzávěry musí být zpětná klapka. (2) Tlaky a množství vtláčeného média musí být měřeny. Opatření pro případ překročení nejvyšší dovolené hodnoty tlaku určí projekt. § 56 Termické těžební metody (1) Z potrubí přivádějícího bezkyslíkový plyn musí být možné úplné vypuštění plynu z potrubí před uzavíracím šoupátkem na sondě. (2) Vzduch smí být vpuštěn do zapalovací sondy až po vypnutí zapalovacího zařízení, zastavení přívodu bezkyslíkového plynu a po jeho úplném vypuštění z přívodního potrubí před vstupem do sondy. (3) Pokud bezkyslíkový plyn obsahuje složky reagující s kyslíkem, smí být s vtláčením vzduchu do vyhřáté sondy započato až po vpuštění inertního plynu v množství určeném technologickým postupem. (4) Vzdálenost ovládacích armatur od zapalovací sondy musí být v době otevírání potrubí se stlačeným vzduchem při zapalování spalovací vlny v ložisku ropy nejméně 30 m. V této době se v prostoru mezi sondou a ovládací armaturou nesmí nikdo zdržovat. (5) Konstrukce sondy musí umožnit bezpečné uzavření a umrtvení zapalovací sondy. (6) Po dobu trvání těžby vnitroložiskovou spalovací vlnou musí být pravidelně prováděn rozbor plynů vystupujících z těžebních sond ke zjištění koncentrace kysličníku uhelnatého a sirovodíku, popřípadě dalších škodlivých plynů. Lhůty a opatření při nedodržení projektem požadovaných koncentrací určí vedoucí pracovník. § 57 Sběr a úprava ropy V odvodňovací peci se smí zatopit až po naplnění potrubí kapalinou a při udržování průtoku kapaliny. U technologických zařízení s přímým ohřevem ropy plamenem musí být po dobu vyhřívání zajištěno úplné ponoření plamence v kapalině. § 58 Nádrže na ropu a gazolin (1) Nádrž na ropu a gazolin musí mít vývod pro odplynění zabraňující prošlehnutí plamene do nádrže. (2) Nádrž na ropu a gazolin musí mít zařízení ke kontinuálnímu sledování úrovně hladiny a musí být zajištěna proti přeplnění. Musí být zamezeno úniku ropy a gazolinu. § 59 Doprava ropy a gazolinu (1) Čerpadlo pro dopravu ropy a gazolinu musí mít tlakoměr. (2) Při plnění a stáčení cisterny musí být zamezeno vznícení unikajících par. Zařízení pro plnění a stáčení musí být uzemněno. (3) Plnění a stáčení cisterny v době bouřky je zakázáno. (4) V ochranném prostoru [§ 81 odst. 1 písm. d)] musí mít automobilová cisterna na výfukovém potrubí nasazen jiskerník. Oddíl 3 Plynová zařízení § 60 Plynová zařízení Na těžební a vtláčecí sondy se nevztahuje zvláštní právní předpis.15) § 61 Pravidla a pokyny Zaměstnavatel vydá pravidla pro projektování, montáž, údržbu, kontroly, zkoušky a revize plynových zařízení a těžebních a vtláčecích sond, pravidla pro svářečské práce na plynovém zařízení pod tlakem a pro vedení revizní knihy plynových zařízení a pokyny pro obsluhu a údržbu jednotlivých plynových zařízení. Pravidla a pokyny musí zohlednit rizika podle tlakových skupin plynovodů a přípojek, a to včetně skupiny pro zvlášť vysoký tlak s přetlakem nad 10 MPa. Díl V Těžba nerostů loužením, podzemní uskladňování plynů a kapalin a ukládání kapalin § 62 Loužení (1) Při těžbě nerostů loužením smí být použit jen postup, který zajistí udržení loužícího roztoku v projektem předpokládaných hranicích. Poloha a postup šíření loužícího roztoku musí být zjišťována měřením. Vedoucí pracovník určí opatření, kterými se upraví postup loužení pro případ rozšíření loužícího roztoku za projektem předpokládanou hranici. (2) Při dobývání ložiska loužením, které bylo připraveno k loužení jinými hornickými pracemi, musí být zabráněno pronikání loužícího roztoku do používaných důlních děl. § 63 Požadavky na technologická zařízení (1) Vtláčecí vrt nebo sonda musí být vystrojena stupačkami a pakrem umístěným co nejblíže k přírodní horninové struktuře, ve které se mají kapaliny nebo plyny uskladňovat nebo ukládat. Mezikruží mezi stupačkami a poslední pažnicovou kolonou musí být vyplněno pakrovací kapalinou zabraňující korozi pažnic. Spoje stupaček provozní sondy podzemního zásobníku plynu musí být při běžném provozním tlaku plynotěsné. (2) Vtlačné potrubí a na něj navazující technologické zařízení musí vedle požadavku těsnosti splňovat zejména tyto požadavky: a) musí mít dva uzávěry, z nichž jeden je u tlakového agregátu nebo rozdělovače a druhý na ústí vrtu nebo sondy; mezi těmito uzávěry musí být zpětná klapka, b) musí být vybaveno tlakoměrem a pojistným zařízením, c) technologické úniky kapalin se musí vracet uzavřeným okruhem zpět do technologického zařízení nebo do zvláštní nádrže. (3) Sonda podzemního zásobníku plynu uvedená v § 51b odst. 1 písm. a) se vybaví podpovrchovým bezpečnostním ventilem. § 64 Provoz zařízení Provozní tlak a rychlost vtláčení, popřípadě provozní tlaky při intenzifikaci nesmí vést k rozšiřování existujících a k vytváření nových trhlin v horninové struktuře nebo v izolačních ochranných vrstvách nebo k migraci uskladňovaného nebo ukládaného plynu nebo kapaliny do jiných vrstev. Použití vyššího tlaku při intenzifikačních pracích, než byl původní ložiskový tlak v přírodní horninové struktuře nebo nejvyšší dovolený vtláčecí tlak, musí řešit projekt. § 65 Postup při ukládání kapalin Při ukládání kapalin do přírodních horninových struktur nesmí být připuštěn takový stav koroze potrubí a nadzemní části sondy, netěsnosti povrchového technologického zařízení a hermetičnosti vtlačných vrtů a sond včetně pozorovacích vrtů a sond, popřípadě dalších vrtů ve sledované oblasti, který by ohrozil bezpečnost práce nebo provozu. Díl VI Geofyzikální práce Oddíl 1 Karotážní práce § 66 Příprava pracoviště (1) Musí být určena signalizace mezi obsluhou vrátku karotážní soupravy a zaměstnancem u ústí vrtu nebo sondy. (2) V místě, kde se při karotážních pracích používá napětí vyšší než 50 V, musí být položen dielektrický koberec nebo používána dielektrická obuv. (3) Na vrtbě musí být připraven vhodný uzávěr ústí vrtu. § 67 Práce vrtné osádky (1) V průběhu karotážních prací smí být na vrtbě prováděny jiné práce jen se souhlasem toho, kdo řídí karotážní práce. (2) Členové vrtné osádky, kteří pomáhají při karotážních pracích, se řídí pokyny toho, kdo řídí karotážní práce. (3) Při karotážních pracích musí být na vrtbě přítomen alespoň jeden člen vrtné osádky. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují přiměřeně i na karotážní práce při podzemních opravách sond a čerpacích pokusech. § 68 Zapouštění přístrojů do vrtu nebo sondy (1) Prorážet zátku ve vrtu nebo sondě karotážním zařízením je zakázáno. (2) Karotážní kabel nesmí být při zapouštění nebo vytahování usměrňován rukou a v dosahu jeho volného pohybu se nesmí nikdo zdržovat. (3) Na vytažení přístroje, který uvízl ve vrtu nebo sondě, musí být vypracován pracovní postup. § 69 Omezení karotážních prací (1) Karotážní práce ve vrtech pod tlakem ropy nebo plynu smí být prováděny jen přes lubrikační zařízení. (2) Při karotážních pracích ve vrtech pod tlakem ropy nebo plynu musí být dodržovány tyto podmínky: a) karotážní souprava musí být vzdálena nejméně 15 m od ústí vrtu nebo sondy a musí být umístěna v prostoru bez nebezpečí výbuchu, b) manipulace s elektrickým zařízením v okruhu 15 m od ústí vrtu nebo sondy smí být prováděna jen v případech, kdy je ústí vrtu nebo sondy uzavřeno a bylo ověřeno nevýbušné složení ovzduší nebo pokud je toto elektrické zařízení v nevýbušném provedení, c) motory pomocných zařízení umístěné v okruhu 15 m od ústí vrtu nebo sondy smí být uvedeny do chodu jen po ověření nevýbušného složení ovzduší a po uzavření ústí vrtu, popřípadě sondy. Oddíl 2 Seismický a geoelektrický průzkum § 70 Obsluha zařízení (1) Obsluha zařízení pro seismický a geoelektrický průzkum nesmí řídit a kontrolovat práce prostřednictvím jiné fyzické osoby. (2) Před zapnutím proudového obvodu o napětí vyšším, než je bezpečné, musí operátor upozornit všechny zaměstnance pracující na lince, že bude zahájeno měření a zapnut elektrický proud. Při použití napětí vyššího než 300 V se zaměstnanec, který obsluhuje proudovou elektrodu, před zahájením měření vzdálí nejméně na 2 m od elektrody; vrátit se smí až na pokyn operátora. § 71 Omezení seismických a geoelektrických prací Při provádění trhacích prací smí být seismická a geoelektrická měření prováděna pouze po vzájemné dohodě těch, kteří tyto práce řídí. Díl VII Zajištění a likvidace vrtů a sond § 71a Požadavky na zajištění vrtů a sond (1) Zajištění vrtu a sondy na vodu pod tlakem, ropu nebo plyn se projektuje podle požadavků bodu 1 písm. a), b) a e) až h) a bodu 2 písm. a), c) až f), i), j) a l) až p) přílohy č. 1 k této vyhlášce doplněných o lokalizaci vrtu nebo sondy včetně situačního plánu, určení konstrukce vrtu nebo sondy, požadavky na izolaci, popřípadě cementaci a o schéma ústí vrtu nebo sondy, a podle příloh č. 5 a 6 k této vyhlášce. Pro zajištění ostatních vrtů a sond postačí, jsou-li požadavky na projekt podle věty první uvedeny v technologickém postupu. (2) Stav zajištění vrtu a sondy na vodu pod tlakem, ropu nebo plyn se kontroluje v pravidelných intervalech určených provozní dokumentací. Nejsou-li vrt nebo sonda zajištěny izolačním mostkem a lze-li v nich předpokládat výskyt nebo se v nich již vyskytuje tlak na ústí nebo v mezikruží, kontrolují se nejméně jedenkrát za měsíc; vykazuje-li tlak stálou hodnotu, lze interval kontrol prodloužit až na 6 měsíců. (3) Pro zajištění vrtů a sond platí ustanovení § 26 až 28, § 31 odst. 1 až 4 a § 32 až 34, pro zajištění vrtů a sond na vodu pod tlakem, ropu nebo plyn také § 39, § 42 odst. 1 a 4 a § 42a až 46 s tím, že postačuje dálkové ovládání protierupčního zařízení z jednoho místa. § 71b Požadavky na likvidaci vrtů a sond (1) Likvidace vrtu a sondy na vodu pod tlakem, ropu nebo plyn se projektuje podle požadavků bodu 1 písm. a), b) a e) až h) a bodu 2 písm. a), c) až f), i), j) a l) až p) přílohy č. 1 k této vyhlášce doplněných o lokalizaci vrtu nebo sondy včetně situačního plánu, určení konstrukce vrtu nebo sondy, požadavky na izolaci, popřípadě cementaci a o schéma ústí vrtu nebo sondy, a podle příloh č. 5 a 6 k této vyhlášce. Pro likvidaci ostatních vrtů a sond postačí, jsou-li požadavky na projekt podle věty první uvedeny v technologickém postupu. (2) Před likvidací vrtu a sondy na vodu pod tlakem, ropu nebo plyn se provede karotážní měření pro zjištění technického stavu vrtu a sondy a případné zapažnicové migrace. (3) Vrt a sonda na vodu pod tlakem, ropu nebo plyn se likvidují v souladu s požadavky uvedenými v přílohách č. 5 a 6 k této vyhlášce tak, aby po likvidaci bylo spolehlivě zamezeno možnosti komunikace mezi jednotlivými obzory a jednotlivých obzorů s povrchem. (4) V případě, že vrtem nebo sondou je zastižen vodonosný horizont, obzor využitelný pro zvláštní zásah do zemské kůry nebo hnědouhelná nebo lignitová sloj, zaizoluje se takový horizont, obzor nebo sloj, není-li v příloze č. 6 k této vyhlášce stanoveno jinak, cementovým mostkem s překrytím nejméně 50 m nad a 30 m pod daný horizont, obzor nebo sloj, pokud to hloubkové poměry vrtu umožňují, jinak až po ústí vrtu nebo sondy. (5) Pro likvidaci vrtů a sond platí ustanovení § 26 až 28, § 31 odst. 1 až 4 a § 32 až 34, pro zajištění vrtů a sond na vodu pod tlakem, ropu nebo plyn také § 39, § 42 odst. 1 a 4 a § 42a až 46 s tím, že postačuje dálkové ovládání protierupčního zařízení z jednoho místa. (6) O provedení likvidace vrtu a sondy vyhotoví vedoucí likvidačních prací protokol. § 71c Opakovaná likvidace vrtů a sond (1) U vrtu a sondy, u kterých bylo zjištěno, že původní likvidací nebylo spolehlivě zamezeno možnosti komunikace mezi jednotlivými obzory nebo jednotlivých obzorů s povrchem a je ohrožen zájem chráněný podle zvláštních právních předpisů9), se provede jejich opakovaná likvidace. Projekt se zpracuje na základě známé geologické a technické dokumentace, a to s ohledem na stáří likvidovaného vrtu nebo sondy, geologické podmínky a technické prostředky a metody likvidace používané v době likvidace vrtu nebo sondy. (2) Zlikvidovaný vrt nebo sonda v prostoru budovaného nebo rozšiřovaného podzemního zásobníku plynu, který nebude využit pro provoz nebo kontrolu podzemního zásobníku plynu, přezkoumá báňský projektant z hlediska způsobu jejich likvidace a posoudí jejich současný technický stav, a to i z hlediska důsledků a požadavků vyplývajících z provozu podzemního zásobníku plynu. Pokud výsledek přezkoumání a posouzení nedává záruku bezpečného provozování podzemního zásobníku plynu po celou dobu jeho předpokládané životnosti, pak se takový vrt nebo sonda opakovaně zlikviduje. (3) Projekt opakované likvidace vrtu nebo sondy se operativně upraví na základě zjištěných skutečností, které se odchylují od údajů zjištěných z geologické a technické dokumentace a které by mohly být příčinou ohrožení bezpečnosti práce nebo provozu nebo ohrožení úspěšnosti likvidačních prací. (4) Ustanovení § 71b platí i pro opakovanou likvidaci vrtu a sondy. § 71d Označování ústí zlikvidovaných vrtů a sond Ústí zlikvidovaného vrtu a sondy se zaměří, popřípadě i označí tak, aby je bylo možno lokalizovat. Souřadnice a způsob označení ústí zlikvidovaného vrtu a sondy se uvedou do protokolu podle § 71b odst. 6. HLAVA TŘETÍ ELEKTRICKÁ A STROJNÍ ZAŘÍZENÍ Díl I Společná ustanovení § 72 Požadavky na zařízení a jeho části (1) Pro používané zařízení musí být k dispozici technická dokumentace a pokyny pro obsluhu a údržbu. (2) Na měřicím přístroji určeném ke sledování provozních údajů nezbytných pro bezpečný provoz zařízení musí být vyznačena nejvýše dovolená hodnota měřené veličiny. (3) Části zařízení, materiál zařízením zpracovávaný nebo dopravovaný a pracovní médium, pokud svým pohybem, energií, teplotou, tvarem nebo jinak ohrožují bezpečnost práce nebo provozu, musí být zajištěny vhodným ochranným zařízením a nebezpečné části a místa musí být trvale a výrazně označena. (4) Pokud je zařízení ovládáno dálkově, musí být možné přepnout zařízení z dálkového na ruční ovládání; to neplatí, jestliže jsou tyto funkce kontrolovány řídicím systémem. (5) Zařízení technologické linky musí umožnit její vypnutí ze stanoviště obsluhy a z míst, kam obsluha během provozu vstupuje. Současně s vypnutím technologické linky musí být automaticky zastavena všechna další zařízení linky proti toku materiálu, která by mohla ohrozit bezpečnost práce a provozu. (6) Je-li zařízení nebo jeho část uloženo pod podlahou, musí být prostor pro obsluhu a údržbu větraný a v případech možného zatopení i odvodněný. (7) Podlahy a plošiny pro obsluhu a údržbu zařízení musí odpovídat § 107 odst. 2, plošiny také § 107 odst. 4 a 5. (8) Používání zařízení, přístrojů, pomůcek a materiálů je dovoleno pouze při dodržování technických podmínek výrobce, pokynů pro obsluhu a údržbu a podmínek stanovených při jejich schválení nebo povolení. Zařízení je dovoleno používat k úkonům, pro které jsou určena. (9) Zařízení smí uvádět do chodu nebo používat jen zaměstnanci určení k jejich obsluze. (10) Pro zařízení a jeho části, které mají být zdvihány pomocí vázacích prostředků, musí být zpracováno vázací schéma. § 73 Ovladače a signalizace (1) Hlavní ovladač musí být v dosahu obsluhy a umožňovat odpojení celého zařízení od zdroje energie. (2) Používat je dovoleno jen takový ovladač, který svou konstrukcí vylučuje možnost samovolného zapnutí nebo vypnutí zařízení a má označeny polohy, popřípadě funkce a zařízení, které ovládá. (3) Signály používané při mimořádných situacích musí být výrazně odlišeny od provozních signálů a provozního hluku. § 74 Obsluha zařízení (1) Provoz zařízení ve směně je dovoleno zahájit až poté, co obsluha a) překontroluje stav zařízení, b) přesvědčí se o správné funkci ochranných a bezpečnostních zařízení; to neplatí, jestliže jsou tyto funkce kontrolovány řídicím systémem, c) ověří, že nikdo není v nebezpečné blízkosti zařízení, a není-li to možné, dá na ohrožená místa výstražné znamení určené v pokynech pro obsluhu a údržbu. (2) Zjistí-li obsluha před zahájením provozu zařízení závadu nebo poškození, které by mohlo ohrozit bezpečnost práce nebo provozu, nesmí zařízení uvést do chodu. Zjistí-li takovou závadu během provozu, zařízení ihned zastaví a zajistí proti nežádoucímu uvedení do chodu. (3) Provozní dokumentace určí, ve kterých případech obsluha sleduje chod zařízení a zaznamenává údaje. § 75 Pokyny pro obsluhu a údržbu Pokyny pro obsluhu a údržbu musí určovat také a) povinnosti obsluhy před zahájením provozu zařízení ve směně, b) způsob dorozumívání a dávání signálů (znamení), c) způsob a rozsah záznamů o provozu a údržbě zařízení. § 76 Požadavky na automatické a dálkové ovládání (1) Konstrukce automatického a dálkového ovládání musí zajistit samočinné zastavení zařízení, pokud a) vznikne porucha ohrožující bezpečný provoz zařízení nebo porucha vyřazující komunikaci zařízení s řídicím systémem, b) nejsou dodrženy určené provozní hodnoty, c) vznikne porucha v přívodu energie, není-li zajištěno napájení z náhradního zdroje. (2) Konstrukce automatického a dálkového ovládání dále a) zajistí vyřazení automatického a dálkového ovládání z funkce při přepnutí na ruční ovládání, b) v místě dálkově ovládaného zařízení zajistí blokování znemožňující nežádoucí uvedení zařízení do chodu, c) vhodnými prostředky, jako například použitím přístupového kódu nebo uzamykatelného vypínače, zabrání vzniku stavu ohrožujícího bezpečnost práce nebo provozu v případě, že by tento stav mohl být vyvolán změnou nastavení ovládání. § 77 Potrubí a hadice (1) Potrubí musí být uloženo, zavěšeno nebo jiným způsobem zajištěno proti uvolnění nebo pádu. U více potrubí musí být každé z nich zavěšeno samostatně a na ostatních nezávisle. K zavěšení se nesmí použít drát. (2) Potrubí musí být označeno podle účelu nebo druhu protékající látky (média) alespoň barevnými pruhy o šíři 0,2 m ve vzdálenosti nejvíce 30 m od sebe a u každé odbočky a armatury v potrubí, a to a) u požárního vodovodu tmavě červenými (červeň rumělková), b) u potrubí stlačeného vzduchu světle modrými (modř světlá). Způsob označení ostatních potrubí určí vedoucí pracovník. (3) Parní, horkovodní a plynové předohřevy, dripy, výměníky tepla a filtry se považují za součást potrubí. (4) Tlak v potrubí nesmí přesáhnout hodnotu jmenovitého tlaku potrubí. (5) Odvzdušňovací potrubí uzavřené nádrže hořlavé kapaliny musí být opatřeno plamenojistkou a vyvedeno do volného prostoru. (6) Výtlačné potrubí a jeho těsnění musí být po každé opravě a vždy před uvedením vrtné soupravy do chodu vyzkoušeny na nejvyšší provozní tlak. (7) Výplachová hadice musí být dimenzována na nejvyšší provozní tlak a zajištěna proti vytržení ze spoje. (8) Na vrtných soupravách s možností tlakových projevů ve vrtu musí a) na stojáku výplachové hadice být odbočka s uzávěrem pro připojení potrubí, b) na výtlačném potrubí být odbočka s uzávěrem, c) výtlačné potrubí a stoják výplachové hadice umožňovat připojení a výměnu tlakoměru. (9) Hadice a její spoje s potrubím musí být dimenzovány na nejvyšší pracovní tlak, u pohyblivých strojů musí být zajištěny proti vytržení ze spoje a nesmí tvořit ostré ohyby. § 78 Údržba, montáž a demontáž zařízení (1) Pro údržbu zařízení musí být vypracován plán údržby. (2) Vedoucí pracovník určí, pro které případy musí být vypracován pracovní postup pro montáž, demontáž a údržbu zařízení. (3) Přesahuje-li teplota plynného nebo kapalného média v potrubí nebo zařízení 60 °C nebo je-li toto médium pod přetlakem, je zakázáno potrubí a zařízení rozebírat. Před zahájením prací je nutné příslušné uzavírací armatury uzavřít a zajistit proti nežádoucímu otevření a tlak v rozebíraném potrubí a zařízení snížit na tlak atmosférický. § 79 Provoz zařízení (1) Za chodu smí být čištěny a mazány jen ty části zařízení, které nevytvářejí nebezpečí úrazu, a to jen z místa, kde zaměstnanec není ohrožen provozem zařízení. (2) Při ruční výměně nástrojů nebo jiných prvků je nutné zařízení zastavit a zajistit proti uvedení do chodu, pokud zařízení nebo jeho upínací části nejsou konstruovány pro bezpečnou ruční výměnu nástrojů za pohybu. (3) Vznikají-li při provozu zařízení škodliviny, musí být účinně zneškodňovány. Díl II Elektrická zařízení Oddíl 1 Zřizování a provoz elektrických zařízení § 80 Základní ustanovení Rozvod elektrické energie musí být zakreslen do přehledového schématu a do mapy povrchu. § 81 Nebezpečné prostory (1) Podle pravděpodobnosti výskytu nebezpečné koncentrace hořlavých plynů a doby jejího trvání se rozlišují tyto nebezpečné prostory: a) prostor s vysokým nebezpečím výbuchu – tam, kde je trvalý nebo častý výskyt nebezpečné koncentrace hořlavých plynů, tj. koncentrace přesahující 50 % spodní meze výbušnosti; tento prostor se označuje jako „zóna 0“, b) prostor se zvýšeným nebezpečím výbuchu – tam, kde může vznikat nebezpečná koncentrace hořlavých plynů i za obvyklých provozních podmínek, avšak její trvalý nebo častý výskyt se nepředpokládá; tento prostor se označuje jako „zóna 1“, c) prostor s nebezpečím výbuchu – tam, kde může vznikat nebezpečná koncentrace hořlavých plynů jen krátkodobě za neobvyklých provozních podmínek; tento prostor se označuje jako „zóna 2“, d) ochranný prostor – tam, kde může vznikat nebezpečná koncentrace hořlavých plynů jen krátkodobě za zcela výjimečných a neobvyklých provozních podmínek nebo situací, například při havárii některého technologického zařízení. (2) V prostoru s nebezpečím výbuchu, v ochranném prostoru a v prostoru se zvýšeným požárním nebezpečím16) lze používat otevřený oheň jen na písemný příkaz zaměstnance určeného vedoucím pracovníkem, jestliže v těchto prostorech koncentrace hořlavých plynů a par je nižší než 50 % spodní meze výbušnosti a jsou provedena opatření, aby nemohlo dojít k požáru nebo výbuchu. Příkaz nesmí být vydán k použití otevřeného ohně v prostoru se zvýšeným nebo vysokým nebezpečím výbuchu. (3) V prostoru s vysokým nebezpečím výbuchu nesmí zaměstnanci používat oděv, nářadí, zařízení nebo pomůcky z hmot, které jsou nebezpečné nahromaděním statické elektřiny nebo jiskřením, ani okovanou obuv. (4) Rozměry a velikosti nebezpečných prostorů určí provozní dokumentace. § 82 Elektrické stanice a rozvodná zařízení (1) Do uzavřené elektrické stanice smí vstupovat jen ti zaměstnanci, kteří obsluhují, udržují nebo kontrolují elektrická zařízení. (2) Před elektrickým rozvaděčem je zakázáno ukládat nebo skladovat materiál. (3) Elektrickou stanici je nutno vybavit a) dielektrickým kobercem o rozměru nejméně 1 x 1 m, b) dielektrickými rukavicemi, c) bezpečnostními tabulkami, d) hasebními prostředky, e) záchranným izolačním hákem. (4) Elektrickou stanici se zařízením nad 1 kV je nutno dále vybavit a) zkoušečkou napětí, b) zkratovací soupravou. § 83 Kabely a kabelová vedení (1) Kabel je nutno ukládat, spojovat a připojovat tak, aby nebyl nepříznivě namáhán nebo poškozován. (2) Do vrtu se kabel ukládá nebo spouští podle pracovního postupu. Ve vrtu nesmí mít kabel rozebíratelný spoj. Kabel smí být uložen jen v zapaženém vrtu. (3) Rychlospojka a zásuvkové spojení smí být používáno jen u pohyblivých a přemístitelných vedení a nesmí ležet ve vodě a na vlhkých místech. Obě spojované části musí být v rozpojeném stavu chráněny krytem. (4) Při křižování dopravních cestdopravních cest a pozemních komunikací (§ 110) musí být elektrické vedení chráněno proti mechanickému poškození. Při křižování železniční tratě smí být elektrické vedení vedeno jen přes propust, podjezd apod. (5) Kabely a vodiče musí být jištěny proti nadproudům takovým způsobem, aby při vzrůstu proudu nad výrobcem stanovenou mez nemohlo dojít k ohrožení bezpečnosti práce a provozu. § 84 Ovládací a bezpečnostní obvody (1) Pro ovládací obvody je možno použít izolovanou soustavu nebo soustavu jednopólově propojenou s ochranným obvodem. (2) Ovládací obvody musí být zhotoveny z vodičů nebo kabelů s měděnými jádry. (3) U zařízení, u kterého při překročení určené polohy může dojít k ohrožení bezpečnosti práce nebo provozu, musí být a) koncový vypínač vymezující určenou polohu zapojen v silovém obvodu, nebo b) 2 koncové vypínače v ovládacím obvodu; v takovém případě musí být jeden koncový vypínač zapojen v ovládacím obvodu příslušného pohonu a druhý v obvodu ovládací cívky spínače, nebo c) u zařízení řízeného programovým procesorem 2 koncové polohy v programovém vybavení. § 85 Montáž, provoz a údržba elektrických zařízení Montáž, provoz a údržba elektrického zařízení musí být řízena odborně způsobilou fyzickou osobou.17) § 86 Elektrické zařízení v nebezpečných prostorech (1) Vodiče a kabely vrtných souprav a souprav na podzemní opravy sond musí mít v nebezpečných prostorech, s výjimkou ochranného prostoru, měděná jádra. (2) V nebezpečných prostorech smí být holé vodiče používány jen jako ochranné vodiče. § 87 Elektrická startovací zařízení (1) Zdroj proudu pro elektrické startovací zařízení vrtné soupravy smí být instalován jen v prostředí bez nebezpečí výbuchu. (2) Přívodní vodiče startovacího proudu smí být pod napětím jen v době startu. (3) Elektrické startovací zařízení nesmí být použito při výronu hořlavého plynu; zákaz musí být vyznačen v blízkosti ovládače. § 88 Ochrana proti atmosférické elektřině (1) Objekty musí být zajištěny proti účinkům atmosférické elektřiny. (2) V prostoru vrtby a sběrného střediska a na ostatních pracovištích v nebezpečných prostorech podle § 81 musí být vzájemně pospojovány všechny trvale zabudované kovové předměty včetně pažnic vrtu nebo sondy s uzemňovací soustavou elektrických zařízení. Celková hodnota zemního odporu tohoto spojení nesmí přesáhnout 5 Ω. § 89 Ochrana proti statické elektřině (1) Tam, kde je možnost vzniku statické elektřiny, musí být zajištěna ochrana proti jejím nežádoucím účinkům. Tento požadavek se považuje za splněný, je-li ochrana provedena podle technické normy nebo jsou-li zařízení vodivě spojena s pažnicemi vrtu nebo sondy. (2) Povrchové zařízení mezi sondou a izolačním spojem potrubí musí být uzemněno přímo. Ostatní zařízení se uzemňují nepřímo. (3) Při čerpání ropy a gazolinu do automobilové cisterny a z ní musí být cisterna uzemněna a vodivě spojena s tankovacím zařízením. Železniční cisterny se považují za uzemněné, jestliže jsou kolejnice připojeny na uzemňovací síť plnicího nebo stáčecího stanoviště, na kterou jsou připojena i ostatní zařízení plnicího a stáčecího stanoviště. § 90 Podmínky provozu elektrických zařízení (1) Pokud došlo k vypnutí elektrického zařízení z neznámých příčin, je dovoleno zařízení opětovně zapnout až po zjištění důvodu vypnutí a odstranění případné závady. (2) Přívodní kabelové vedení musí být po skončení práce odpojeno. § 91 Hlídače izolačního stavu a proudové chrániče (1) Způsob kontroly izolačního stavu určí provozní dokumentace. (2) Není-li hlídač izolačního stavu zapojen na vypínání hlídané elektrické sítě při poklesu izolačního stavu, musí být pokles izolačního stavu signalizován do místa, které určí vedoucí pracovník. (3) V elektrické síti, kde je pokles izolačního stavu nebo zemní spojení hlídačem izolačního stavu signalizován, musí být neprodleně zahájeny práce na zjištění příčiny a místa zemního spojení. Po dobu trvání zemního spojení je nutno bezpečnost práce a provozu zajistit vhodným způsobem. (4) Elektrická síť nesmí být provozována při poruše proudového chrániče. Oddíl 2 Osvětlování § 92 Místa se stálým osvětlením (1) Stálá pracoviště a ostatní místa, kde se zdržují zaměstnanci, záchranné cesty (§ 107 odst. 3) a místo dosednutí záchranného zařízení (§ 27 odst. 3) musí mít v době provozu za tmy nebo snížené viditelnosti stálé osvětlení. (2) Stálé osvětlení musí být umístěno tak, aby nemohlo přispívat ke vzniku nehod (oslněním apod.). (3) Mobilní stroje musí být za tmy nebo snížené viditelnosti osvětleny vlastními svítidly nebo musí být místo jejich činnosti osvětleno stálým osvětlením. (4) Řídící stanoviště, záchranné cesty a místa, ve kterých by při selhání stálého osvětlení mohlo vzniknout nebezpečí úrazu, musí být vybaveny nouzovým osvětlením dostatečné intenzity. (5) Pro případ selhání stálého osvětlení musí být na vrtbě, kromě vrtby, na které se pracuje jen za denního světla, nejméně 3 přenosná akumulátorová svítidla; na vrtbě, na kterou se vztahuje díl třetí hlavy druhé, postačují 2 svítidla. Členové vrtné osádky musí být seznámeni s místem uložení těchto svítidel. Na pracovišti s nebezpečnými prostory musí být použita důlní osobní svítidla. § 93 Vybavení zaměstnanců osobními svítidly (1) Každý, kdo je vybaven osobním svítidlem, musí je mít za tmy nebo snížené viditelnosti u sebe a na neosvětlených místech je musí mít rozsvícené. (2) Za stav osobního svítidla odpovídá ten, komu je vydáno, a to od jeho převzetí do jeho odevzdání. Převzaté osobní svítidlo si každý při jeho převzetí vyzkouší a přesvědčí se, zda není zjevně poškozeno. Zjistí-li na osobním svítidle závadu, která znemožňuje jeho bezpečné používání, nebo dojde-li k poškození osobního svítidla, vymění je za náhradní. Poškozená nebo nevyhovující osobní svítidla se nesmí používat. (3) V nebezpečných prostorech, při manipulaci s výbušninami a ve skladech plynů, hořlavých kapalin a tuhých maziv smí být používána jen důlní osobní svítidla. § 94 Důlní osobní svítidla (1) Důlní osobní svítidlo musí mít evidenční číslo. (2) Důlní osobní svítidlo smí být vydáno jen čisté a uzamčené s akumulátorem nabitým na předepsanou kapacitu. (3) Ten, kdo důlní osobní svítidlo převzal, je nesmí otevírat ani opravovat. (4) Důlní osobní svítidlo musí být kontrolováno nejméně jednou za 3 měsíce. Díl III Strojní zařízení § 95 Vrátky pro dopravu hmot (1) Vrátek musí být umístěn tak, aby obsluha nebyla ohrožena přepravovaným nebo zdvihaným břemenem. (2) Hlavní vypínač nesmí být umístěn v prostoru mezi dopravovanou hmotou a vrátkem. (3) Bezpečnost zakotvení vrátku musí být nejméně jedenačtvrtnásobná vzhledem ke jmenovité pevnosti lana. (4) Při používání dvoububnového vrátku na přepravu jen jedním lanem musí být druhé lano na bubnu zajištěno. (5) Konec lana musí být upevněn na buben vrátku. Při největším odvinutí musí na bubnu zůstat alespoň 3 závity lana. (6) Navíjené lano se nesmí usměrňovat rukou. (7) Ustanovení odstavců 1 až 6 platí i pro vrtné vrátky, není-li v § 96 stanoveno jinak. § 96 Vrtné vrátky (1) Navíjené lano smí být usměrňováno jen zařízením k tomu určeným. (2) Třecí vrátek musí být připevněn na základový rám vrtné věže. Jeho ovládací páky se musí dát zajistit v zabrzděné poloze tak, aby nemohlo dojít k samovolnému odbrzdění. (3) Ruční vrátek musí být připevněn k základovému rámu nebo na nohu vrtné věže. § 97 Viják (1) Viják musí mít zařízení, které zabraňuje překřížení lana na cívce vijáku. (2) Při práci s vijákem smí být použito jen měkké lano určené provozní dokumentací, které je bez uzlů a poškození. Počáteční bezpečnost lana musí být nejméně čtyřnásobná vzhledem k největšímu statickému zatížení. (3) Obsluhovat viják smí jen předák nebo jiný technickým dozorem určený zaměstnanec. Při obsluze vijáku nesmí obsluha vykonávat žádné jiné úkony. (4) Při mechanickém šroubování a rozšroubovávání nářadí pomocí vijáku musí být lano upevněno na rameni kleští (§ 100). (5) Není-li viják obsluhován, nesmí na něm zůstat lano. § 98 Lana a spojovací zařízení pro dopravu hmot (1) Lano a spojovací zařízení používané pro dopravu hmot musí vykazovat a) u vlečných vrátků nejméně čtyřnásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k největšímu tahu vrátku, b) u vrátků určených ke zdvihání hmot nejméně pětinásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k největšímu tahu vrátku. (2) Lano musí být odloženo, je-li podle vnějších známek zjevné, že se jeho nosnost podstatně snížila, zejména a) jsou-li dráty vnější vrstvy zeslabeny o víc než polovinu svého průměru, b) přibývá-li nápadně počet zlomených drátů, c) dosáhne-li celkový jmenovitý průřez viditelných zlomených drátů na desetinásobku výšky vinutí pramene v kterémkoli úseku lana hodnotu větší než 20 % celkového nosného průřezu lana, d) při poškození lana, jakým je například uzel, smyčka nebo vytlačená vložka, které se nedá odstranit zkrácením lana, e) jestliže se na kterémkoli místě objeví vydutí, značná koroze, přetržený pramen nebo jiné závažné poškození. (3) Spojovací zařízení musí být zajištěno proti samovolnému odpojení a musí být k lanu připojeno úvazkem. (4) Oka ocelových lan musí být opatřena ocelovou vložkou nebo srdcovkou a musí být zhotovena zápletem, zalitím nebo nalisováním nebo zajištěna nejméně 3 lanovými svorkami s tím, že mezi svorkami je nutné ponechat vzdálenost rovnající se pěti až šestinásobku průměru lana. § 99 Ocelová lana na vrtbách (1) Pro ocelová lana na vrtbách musí být dokumentace o lanech, především osvědčení výrobce o jakosti lana a atest obsahující výsledky zkoušek lana. Pro používaná lana musí být vedeny záznamy o posunu lana podle odpracovaných tunokilometrů, přehled o závadách na laně, rozhodnutí a záznamy o používání, vyřazení a výměně lana a výsledky defektoskopických kontrol lana. (2) Trvalá bezpečnost kladkostrojového lana a lana pro těžební zařízení musí být nejméně dvaapůlnásobná vzhledem k největšímu statickému zatížení. (3) Trvalá bezpečnost kotevních lan vrtné soupravy musí být nejméně třiapůlnásobná vzhledem k výrobcem určenému tahu v laně. (4) Způsob zjišťování trvalé bezpečnosti lana, jakož i kritéria a pokyny pro posun kladkostrojového lana podle odpracovaných tunokilometrů, krácení, odložení a výměnu lana určí vedoucí pracovník. (5) Pro ocelová lana na vrtbách platí také § 98 odst. 2 až 4. § 100 Kleště Po upnutí kleští a během vyvolání kroutícího momentu je zakázáno zdržovat se v okruhu dosahu kleští. § 101 Výplachové čerpadlo (1) Výplachové čerpadlo musí být vybaveno tlakoměrem a pojistným zařízením, které se samočinně uvede do činnosti při tlaku převyšujícím nejvyšší provozní tlak. (2) Na výplachovém čerpadle musí být uveden nejvýše přípustný provozní tlak a při tlaku vyšším než 3 MPa také kalibrační hodnoty pojistných prvků. (3) Vřeteno ventilu a střižný kolík musí být zabezpečeny krytem zabraňujícím úletu úlomků kovu v případě přestřižení kolíku pojistného ventilu. (4) Výplachové čerpadlo s provozním tlakem nad 3 MPa musí umožňovat kompenzaci tlakových rázů. § 102 Výplachová hlava Závěs výplachové hlavy musí být zajištěn proti vysmeknutí. § 103 Zařízení na přípravu a čištění vrtného výplachu (1) Při provozu vibračního síta se na ně nesmí vstupovat. (2) Vakuový odplyňovač musí mít regulátor podtlaku. (3) Na vrtech s předpokládaným výskytem plynu musí mít vrtná souprava odplyňovač a potrubí na odvod uvolněného plynu. § 104 Zařízení na výrobu a rozvod stlačeného vzduchu (1) Mezi kompresorem a vzdušníkem nebo tlakovzdušným rozvodem musí být uzavírací armatura. (2) Pojistný ventil musí zajistit, aby při jmenovitém výkonu kompresoru nemohlo dojít k překročení dovoleného provozního tlaku o více než 10 %. (3) Filtr vzduchu nasávaného kompresorem musí být z nehořlavého materiálu. (4) Nejvyšší dovolená teplota rozváděného stlačeného vzduchu je 60 °C. (5) Pro chlazení kompresoru v mezistupňovém chladiči a dochlazovači smí být použita voda, která neobsahuje hořlavé ani toxické látky ani mechanické nečistoty. § 105 Odlučovače, dochlazovače, vzdušníky a jejich spojovací potrubí Provoz odlučovače, dochlazovače, vzdušníku a jejich spojovacího potrubí je dovolen pouze tehdy, je-li splněn požadavek na čištění a) u odlučovače a dochlazovače jednou za rok, b) u vzdušníku a příslušného spojovacího potrubí jednou za 3 roky, c) u potrubí vždy, dosáhla-li tloušťka usazeniny více než 2 mm. § 106 Kompresory na zemní plyn a jejich rozvodná potrubí (1) Na kompresor na zemní plyn a jeho rozvodná potrubí se vztahují obdobně ustanovení § 104 a 105 s tím, že těsnění rozvodného potrubí a kryty musí být z nehořlavého materiálu. Kompresor musí být dále vybaven a) automatickým zařízením, které zamezí překročení nejvyššího provozního tlaku na výtlačné straně a poklesu provozního tlaku na vstupní straně pod určenou mez, b) automatickým hasicím zařízením nebo zařízením pro nepřetržité zjišťování koncentrace hořlavých plynů v ovzduší, které při překročení vedoucím pracovníkem určené koncentrace bude tento stav signalizovat do dispečinku nebo na jiné určené místo se stálou obsluhou a současně automaticky zastaví chod kompresoru, c) automatickou signalizací dosažení nejvyšších dovolených teplot na výstupu z kompresoru. (2) Čištění tlakových filtrů se považuje za práci spojenou se zvýšeným nebezpečím. (3) Tlakový filtr lze otevřít, pokud se v jeho blízkosti nenachází nepovolané osoby ani otevřený oheň, filtr je bez tlaku a jsou uzavřeny armatury na připojovacích potrubích. (4) Při profukování tlakového filtru není dovoleno manipulovat s hlavními uzávěry. HLAVA ČTVRTÁ CHŮZE, DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ Díl I Cesty pro chůzi a dopravu § 107 Cesty pro chůzi (1) Za cestu pro chůzi se pro účely této vyhlášky považuje každý prostor, který je určen pro chůzi. Prostory, které se nesmí používat pro chůzi, je nutno označit zákazem vstupu nebo vstupu do nich zabránit jiným způsobem. Za chůzi se považuje i lezení po žebříku. (2) Cestu pro chůzi je nutno zřizovat a udržovat nezavodněnou a tak, aby chůze po ní byla bezpečná a aby svým provedením odpovídala předpokládanému zatížení a provozním podmínkám. Cestu s úklonem větším než 30 ° je nutno vybavit držadly a stupadly, popřípadě schody nebo žebříky. (3) Cesta určená pro únik zaměstnanců z míst ohrožených havárií (záchranná cesta) musí být trvale volně průchodná, udržována v dobrém stavu a označena s udáním směru úniku. Počet, rozmístění a rozměry záchranných cest a nouzových východů musí být určeny v závislosti na využívání, vybavení a rozměrech pracoviště a nejvyšším možném počtu přítomných zaměstnanců. (4) Cestu pro chůzi ve výšce větší než 1,5 m a cestu podél nebezpečných prohlubní je nutno opatřit na volných stranách pevným a dobře zakotveným zábradlím s vrchním madlem upevněným ve výšce 1,1 m a další podélnou tyčí přibližně v polovině výšky. (5) Cestu pro chůzi vedenou nad jinou cestou nebo místem, kde se mohou zdržovat osoby, je nutno opatřit u podlahy ochrannou lištou o výšce nejméně 0,1 m, není-li pádu předmětů z ní zabráněno jinak. § 108 Rozměry cest pro chůzi (1) Rozměry cest musí umožňovat bezpečnou chůzi a vyproštění postiženého při úrazu. (2) Nelze-li ze závažných důvodů dodržet výšku 2,1 m nebo šířku 0,8 m, musí být místa zmenšených průřezů cest pro chůzi výrazně označena. § 109 Žebřík (1) Žebřík se staví tak, aby byl zajištěn proti podklouznutí nebo převážení. Světlá šířka žebříku nesmí být menší než 0,3 m, vzdálenost mezi příčkami nebo stupadly větší než 0,3 m a volný prostor pro chodidla za příčkami menší než 0,18 m. Je-li více žebříků nad sebou, musí být stavěny tak, aby kryly výstupní otvory. Přesah žebříku nad výstupní otvor nebo plošinu nesmí být menší než 1,1 m, pokud nad nimi nejsou upevněna do stejné výše pevná madla. (2) Na témže žebříku nesmí vystupovat nebo sestupovat současně 2 nebo více osob a nesmí se používat k vynášení nebo snášení břemen o hmotnosti větší než 20 kg. (3) Při nastavení žebříku nesmí být v místě spojení sklon žebříku ani vzdálenost mezi příčkami měněna. (4) Žebřík a stupadlový žebřík delší než 5 m musí být od výšky 3 m vybaven ochranným košem nebo jiným bezpečnostním zařízením. § 110 Dopravní cesty (1) Dopravní cestouDopravní cestou se pro účely této vyhlášky rozumí cesta pro ruční nebo strojní dopravu osob nebo nákladů s výjimkou pozemních komunikací.18) (2) Přístup k dopravní cestědopravní cestě, která se nesmí používat k chůzi v době dopravy, je nutno označit zákazem vstupu nebo vstupu jinak zabránit. Díl II Doprava § 111 Provoz na dopravních cestách (1) Provoz na dopravních cestáchdopravních cestách se řídí zvláštním právním předpisem.19) (2) Řidič smí přenechat řízení vozidla jen zaměstnanci, kterého zacvičuje na příkaz zaměstnavatele. Dovolit spolujízdu osob smí jen na těch dopravních prostředcích, které jsou k tomu přizpůsobeny výrobcem. (3) Každý, kdo vstupuje na dopravní cestudopravní cestu, musí věnovat zvýšenou pozornost provozu vozidel. (4) Mezi vozidly se smí procházet, jen když stojí. § 112 Doprava hmot a předmětů (1) Hmoty a předměty smí být na vozidlo ukládány jen tak, aby při nakládání, překládání, přepravě nebo vykládání nedošlo k jejich nežádoucímu pohybu. (2) Vykládané hmoty a předměty smí být ukládány jen tak, aby nezasahovaly do průjezdního průřezu dopravní cestydopravní cesty. (3) Při ručním nakládání a vykládání je nutno vozidlo zajistit proti nežádoucímu pohybu. Na vozidlo v pohybu je zakázáno ručně nakládat a vykládat z něho jakékoli hmoty nebo předměty, kromě sypkých hmot. (4) Ručně smí být vyklápěno pouze stojící vozidlo zajištěné proti posunutí a převrácení. (5) Stoupat na vozidlo nebo jeho část při vyklápění je zakázáno. (6) Výklopné a samovýklopné vozidlo je nutno zajistit tak, aby se při přepravě nemohlo samovolně vyklopit nebo vyprázdnit a při vyklápění převrátit. Vyklápění a vyprazdňování vozidel smí být prováděno jen tak, aby hmotami nebyl nikdo ohrožen. Díl III Skladování hmot a materiálů § 113 Společná ustanovení (1) Skladovací plochy musí být rovné, odvodněné a označené bezpečnostními tabulkami se zákazem vstupu nepovolaných osob. (2) Skladovaný materiál musí být uložen tak, aby byla po celou dobu skladování zajištěna jeho stabilita. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 a § 114 a 115 platí i pro přechodné uložení hmot a materiálů. § 114 Skladování sypkých hmot Při ručním ukládání a odebírání smí být sypké hmoty skladovány jen do výšky 2 m. Při ukládání a odebírání sypkých hmot strojním způsobem je nutno odběr upravit tak, aby výška stěny nepřesáhla devět desetin dovoleného dosahu nakládacího stroje a aby nevznikaly převisy. § 115 Skladování ostatních materiálů (1) Zařízení pro skladování hmot a materiálů, popřípadě opěrné konstrukce musí být zhotoveny tak, aby umožňovaly ukládání, skladování a odběr materiálu, kapalin a obalů v souladu s požadavky výrobce. (2) Konstrukční prvky, které při skladování na sebe těsně doléhají a nemají úchytné prvky umožňující bezpečné uchopení, popřípadě zavěšení pomocí oka, držadla apod., smí být ukládány jen na podklady; kulatina a vrstvené podklady nesmí být použity. (3) Kusový materiál pravidelných tvarů smí být skladován ručně do výšky 2 m. Kusový materiál nepravidelných tvarů smí být v pevné hranici rovnán ručně jen do výšky 1,5 m. (4) Oblé předměty při zajištění stability smí být ručně ukládány na sebe jen do výšky 2 m. Dlouhé a oblé předměty je nutno zajistit proti sesunutí. (5) Pytle se sypkým materiálem smí být ručně ukládány do výšky 1,5 m, při ukládaní mechanizovaným způsobem do výšky 3 m. Okraje hromad musí být zajištěny pomocným zařízením nebo pytle uloženy v bezpečném sklonu a vazbě, aby nedošlo k jejich sesutí. (6) Nádoby s kapalinami nesmí zůstat otevřené. Smí být ukládány jen tak, že plnicí (vyprazdňovací) otvor je vždy nahoře. Sudy a podobné nádoby smí být uloženy nastojato jen v jedné vrstvě. Naležato smí být uloženy ve více vrstvách za předpokladu, že jednotlivé vrstvy jsou vzájemně stabilizovány, popřípadě jsou uloženy v konstrukci zabezpečující jejich stabilitu. (7) Kyseliny a jiné nebezpečné látky je nutno skladovat v obalech s označením druhu látky. (8) Upínání a odepínání vázacích prostředků při manipulaci s materiálem smí být prováděno ze země nebo z bezpečných plošin nebo podlah tak, aby vázání nebylo prováděno ve větší pracovní výšce než 1,5 m. Upínat a odepínat vázací prostředky z povrchu skladovaného materiálu lze jen v případě, kdy je vyloučen samovolný pohyb skladovaného materiálu. Manipulace s materiálem je možná až poté, kdy se zaměstnanec vzdálil na bezpečné místo. HLAVA PÁTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 116 Přechodná ustanovení (1) Objekty a zařízení uvedené do používání před nabytím účinnosti této vyhlášky se mohou používat za předpokladu, že vyhovují požadavkům právních předpisů platných v době jejich uvedení do používání. (2) Opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu vydaná před nabytím účinnosti této vyhlášky uvede zaměstnavatel do souladu s ní nejpozději do 3 měsíců od nabytí její účinnosti. § 117 Výjimky Od ustanovení této vyhlášky je možné se odchýlit na nezbytnou dobu v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení při záchraně lidí nebo při likvidaci závažné provozní nehody (havárie), pokud budou provedena nejnutnější bezpečnostní opatření. § 118 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Výnos Českého báňského úřadu č. 17/1981 Ú. v. ČSR, o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu pro vrtné a geofyzikální práce a pro těžbu, úpravu a podzemní skladování kapalných nerostů a plynů v přírodních horninových strukturách, (reg. v částce 33/1981 Sb.). 2. Výnos Českého báňského úřadu č. 18/1986 Ú. v. ČSR, kterým se mění a doplňuje výnos Českého báňského úřadu č. 17/1981 Ú. v. ČSR, o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu pro vrtné a geofyzikální práce a pro těžbu, úpravu a podzemní skladování kapalných nerostů a plynů v přírodních horninových strukturách, (reg. v částce 18/1986 Sb. ). 3. Vyhláška Českého báňského úřadu č. 6/1994 Sb., kterou se mění a doplňuje výnos Českého báňského úřadu č. 17/1981 Ú. v. ČSR, o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu pro vrtné a geofyzikální práce a pro těžbu, úpravu a podzemní skladování kapalných nerostů a plynů v přírodních horninových strukturách, ve znění výnosu č. 18/1986 Ú. v. ČSR, vyhlášky č. 72/1988 Sb., výnosu č. 443/1990 Sb. a vyhlášky č. 340/1992 Sb. ČÁST DRUHÁ § 119 Ve výnosu Českého báňského úřadu č. 2/1990 ze dne 12. října 1990, kterým se mění a doplňují některé obecně závazné právní předpisy vydané v působnosti Českého báňského úřadu, (č. 443/1990 Sb.), se zrušuje článek VI. ČÁST ČTVRTÁ § 121 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1999. Předseda: doc. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 239/1998 Sb. Náležitosti projektu vrtu 1. Geologická část projektu vrtu vždy určuje: a) účel a lokalizaci vrtu včetně situačního plánu s určením účelu vrtu, projektované hloubky a směru a úklonu vrtu, b) předpokládaný geologický profil, včetně předpokládané hloubky horizontů a kolektorských obzorů, velikosti tlaků apod. s určením hloubkových intervalů s předpokládaným výskytem vody pod tlakem, ropy nebo hořlavých nebo škodlivých plynů, c) hloubky předpokládaných obtíží při vrtání, jako například svírání a příchvaty nářadí a ztráty výplachu a cirkulace, d) hloubkové intervaly odběrů vzorků hornin, e) karotážní měření, f) izolaci vrstev, g) požadavky na čerpací pokusy, h) způsoby otevření zjištěných obzorů (perforace). 2. Technická část projektu vrtu vždy určuje: a) typ vrtné soupravy s uvedením parametrů jejích hlavních částí, b) hloubku, úklon a směr vrtu, popřípadě dílčích částí vrtu, c) konstrukci vrtu a její odůvodnění s určením rozměrových, konstrukčních a váhových parametrů a bezpečnostních koeficientů řídící, úvodní, technické a těžební kolony, d) zařízení na ústí vrtu včetně typů protierupčních zařízení pro jednotlivé kolony, ovládací stanice, tlakových rozvodů, trysek apod., druh, lhůty a způsob jejich zkoušek na tlak a uzavření a umístění tlakové stanice s ovládacími ventily, e) požadavky na hermetičnost kolon a zkoušky hermetičnosti kolon s uvedením zkušebních metod, tlaků a dovolených poklesů tlaků a lhůt zkoušek, f) sestavu vrtné kolony s uvedením dovolených namáhání a dotahových kroutících momentů, g) postup prací při hloubení vrtu, orientační parametry režimu vrtání s uvedením druhu a průměru dlát, přítlaku na dláto a otáček rotačního stolu, h) požadavky a způsob odběru vzorků hornin, i) druh, parametry a množství výplachu podle hloubkových intervalů vrtání, množství látek pro přípravu a úpravu výplachu včetně jejich minimální zásoby, cirkulační objem výplachu podle množství vyvrtané horniny, zásobu výplachu včetně havarijní zásoby, způsob a intervaly kontrol parametrů a množství výplachu, přístroje na měření parametrů výplachu a jejich umístění a interval doplňování výplachu při tažení nářadí, j) požadavky na přípravu k pažení a cementaci, k) konstrukci pažnicové kolony a způsob pažení, způsob a podmínky kontrol a zkoušek izolační schopnosti a hermetičnosti, l) rozsah a lhůty inklinometrických a jiných měření ke zjištění prostorového průběhu vrtu, m) opatření pro předcházení tlakovým projevům a erupcím, postup při zjištění přítoku ložiskového média do vrtu a při náhlé ztrátě výplachu, koncentrace hořlavých plynů vydělovaných z výplachu, jejichž překročení musí být automaticky signalizováno, druh a počet dalších kontrolních a měřicích přístrojů s ohledem na předpokládané vlastnosti provrtávaných hornin a rizikovost práce, způsob případného vypouštění nebo spalování ropy nebo plynu, popřípadě jiná opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu, n) opatření k zabezpečení požadavků na ochranu životního prostředí, o) způsob provedení čerpacích pokusů (testery), p) opatření, která vyžadují vrtné práce a podmínky pracoviště, včetně opatření na ochranu veřejných zájmů, chráněná území a ochranná pásma, q) způsob likvidace nepotřebné části vrtu pro případ, že bude nutné opravit průběh vrtu úhybem. 3. Přílohy technické části projektu vždy tvoří: a) výpočet hydraulických ztrát ve vrtu pro jednotlivé kolony, mimo řídící kolonu, b) prostorový průběh usměrněného vrtu, c) schéma ústí vrtu, popřípadě sondy při vrtání a při čerpacím pokusu. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 239/1998 Sb. Náležitosti projektu pro těžbu nerostů loužením Technická část projektu pro těžbu nerostů loužením vždy určuje: a) množství vody, popřípadě přípravu, složení a množství loužicího roztoku na objem těžby nebo na vymezenou plochu loužicího pole, b) způsob bezpečné manipulace s kyselinami a žíravinami, c) odvádění a likvidaci odpadních vod a roztoků, d) vystrojení vrtu, opatření k zajištění vrtu a jeho hermetičnosti, e) režim zkušebního provozu, vlastní těžby a podmínky ukončení těžby, f) velikost ochranných pilířů a bariér, g) lhůty a způsob kontrol polohy a postupu šíření loužicích roztoků, h) nejvyšší dovolený tlak loužicího roztoku, i) přípustný rozsah a způsob kontroly rozšíření loužicích roztoků a zvláštní opatření na ochranu povrchu a povrchových a podzemních vod, j) používaná elektrická a strojní zařízení, k) opatření, která vyžadují podmínky pracoviště. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 239/1998 Sb. Náležitosti projektu pro ukládání kapalin do přírodních horninových struktur Projekt vrtu pro ukládání kapalin do přírodních horninových struktur vždy určuje: a) hodnocení izolační schopnosti ochranných vrstev a předpokládanou velikost jímací kapacity, popřípadě předpokládaný rozsah rozšíření ukládaných kapalin v přírodní horninové struktuře, b) opatření ke kontrole rozšíření ukládaných kapalin v přírodní horninové struktuře, c) opatření k zajištění těsnosti vtláčecího vrtu nebo sondy, d) způsob sledování těsnosti vtláčecího vrtu nebo sondy a mezikruží a způsob hodnocení propustnosti hornin nacházejících se nad horninovou strukturou určenou pro ukládání kapalin, e) při ukládání kapalin způsobujících korozi určení míst pro zabudování etalonů pro měření koroze, f) podle potřeby i určení místa, lhůt a způsobu měření tlaku a provádění analýz vzorků média z první zvodnělé vrstvy, popřípadě z jiné vhodné vrstvy nad přírodní horninovou strukturou. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 239/1998 Sb. Náležitosti projektu pro geofyzikální práce Projekt geofyzikálních prací vždy určuje: a) oblast, rozsah a druh prováděných prací, b) předpokládaný začátek a ukončení prací, c) chráněné zájmy a objekty s návrhem řešení přiměřené ochrany, d) opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 239/1998 Sb. Zásady bezpečného zajištění a likvidace vrtů a sond I. Zásady bezpečného zajištění vrtů a sond a) Vrt nebo sonda musí být vybaveny zařízením na ústí odpovídající tlakové dimenze umožňujícím zvládnutí předpokládaných tlakových projevů. Toto zařízení musí být chráněno proti poškození a zabezpečeno proti manipulaci neoprávněnou osobou. b) Sonda musí být vystrojena kolonou čerpacích trubek v dostatečné délce umožňující její bezpečné umrtvení. c) Projekt zajištění vrtu a sondy musí řešit také ochranu otevřeného obzoru. II. Zásady bezpečné likvidace vrtů a sond a) Každý otevřený obzor a každý úsek perforovaných pažnic se izoluje mostkem. b) Zkontroluje se cementace mezikruží a docementují volné a nedostatečně zacementované úseky mezikruží. c) Ústí vrtu nebo sondy se izoluje a likviduje podle bodu 6 přílohy č. 6 k této vyhlášce. d) Pokud má být vytažena nezacementovaná část pažnicové kolony a dovoluje-li to stav vrtu nebo sondy, rozpojí se pažnicová kolona v co největší bezpečně dosažitelné hloubce a vytáhne se. e) Místo rozpojení pažnicové kolony se izoluje cementovým mostkem o takové délce, aby mostek zasahoval alespoň 30 m do kolony pažnic nad i pod místem rozpojení; v případě izolace původně vysokotlakého obzoru se nad místem rozpojení pažnice postaví mechanický mostek a nad něj cementový mostek o délce alespoň 30 m. Příloha č. 6 k vyhlášce č. 239/1998 Sb. Minimální technické požadavky na bezpečné zajištění a likvidaci vrtů a sond 1. Izolace obzorů v nezapaženém vrtu Izolace obzoru v nezapaženém vrtu se provede cementovým mostkem o délce nejméně 50 m nad obzor a 30 m pod obzor (obr. 1.1). 125kB obr. 1.1 2. Izolace obzorů v zapaženém perforováném vrtu nebo sondě Každé místo perforace pažnic se izoluje tlakovou cementací s hlavou mostku nejméně 30 m nad obzorem (obr. 2.1). Je-li při cementaci použit cementační pakr (retainer), může být hlava cementového mostku jen 20 m nad cementačním pakrem (obr. 2.2). V případě ztížených podmínek v zapaženém vrtu nebo sondě, které by bránily nebo nezaručovaly kvalitní izolaci obzoru pomocí cementového mostku, a v případě izolace obzoru, jehož původní tlak byl vyšší než tlak hydrostatický, se nad perforovaným intervalem usadí mechanický mostek a nad něj se postaví cementový mostek o délce nejméně 30 m (obr. 2.3). 214kB obr. 2.1 271kB obr. 2.2 226kB obr. 2.3 3. Izolace nezapaženého nebo částečně zapaženého vrtu nebo sondy Jsou-li vrt nebo sonda částečně zapaženy, postaví se cementový mostek od paty kolony pažnic nejméně v délce 50 m nad patou a 30 m pod patou pažnic (obr. 3.1). Je-li použit mechanický mostek, může být délka cementového mostku zkrácena až na 30 m nad hlavu mechanického mostku (obr. 3.2). 180kB obr. 3.1 213kB obr. 3.2 4. Izolace hlav linerů a míst rozpojení pažnic Hlava lineru a místo rozpojení pažnic se izolují cementačním mostkem o délce nejméně 60 m, který je umístěn alespoň 30 m v každé koloně pažnic nad i pod hlavou lineru nebo místem rozpojení (obr. 4.1). Je-li místo rozpojení v nezapaženém intervalu vrtu, postaví se v místě úřezu cementový mostek o délce nejméně 30 m nad místem úřezu a 30 m pod místem úřezu a v patě pažnicové kolony mostek o délce nejméně 50 m nad patou a 30 m pod patou pažnic (obr. 4.2). Je-li použit mechanický mostek usazený nad hlavou lineru, stačí nad něj postavit cementový mostek o délce 30 m (obr 4.3). 211kB obr. 4.1 179kB obr. 4.2 187kB obr. 4.3 5. Izolace mezikruží Nezacementované nebo nedostatečně zacementované mezikruží musí být izolováno. Pro likvidaci nezacementované části pažnicové kolony platí část II přílohy č. 5 k této vyhlášce. Nezapažený interval vrtu nebo sondy se izoluje podle bodu 4. V případě, že pažnice nejdou vytáhnout, izoluje se volné mezikruží přes místo rozpojení pažnic nebo přes tzv. okno situované co nejníže nad hlavou cementu v mezikruží. Nad místem rozpojení nebo oknem se postaví tlakový cementový mostek, a v případě, že tlakový cementový mostek nejde postavit, postaví se cementový mostek, s hlavou nejméně 30 m nad místem rozpojení nebo oknem. 6. Izolace a likvidace ústí vrtu nebo sondy pod povrchem Izolace ústí vrtu nebo sondy pod povrchem se provádí pomocí cementového mostku o délce nejméně 30 m. Zemina kolem ústí sondy se odkope do hloubky 1,8 m pod úroveň terénu. V hloubce nejméně 1,5 m od povrchu okolního terénu se odřežou všechny kolony pažnic. Pažnice se dolijí cementovou kaší a po ztuhnutí cementu se ústí sondy hermetizuje navařením ocelové desky o min. tloušťce 10 mm na každou kolonu pažnic. Nad poslední navařenou ocelovou deskou se zhotoví betonová deska o mocnosti nejméně 0,2 m a ústí vrtu a sondy se označí podle § 71d; tím se považuje vrt nebo sonda za zlikvidovanou (obr. 6.1). 224kB obr. 6.1 1) § 2 a 3 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb. a zákona č. 169/1993 Sb. 2) § 273 odst. 1 a 2 zákoníku práce. 3) § 8 odst. 2 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů. 4) § 133 odst. 3 zákoníku práce. 5) § 6 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb. 6) Například vyhláška č. 340/1992 Sb., o požadavcích na kvalifikaci a odbornou způsobilost a o ověřování odborné způsobilosti pracovníků k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých předpisů vydaných Českým báňským úřadem k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, a vyhláška č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu). 7) Výnos Českého báňského úřadu č. 7/1988 Ú.v. ČSR, o plánech zdolávání závažných provozních nehod při vrtných a geofyzikálních pracích a při těžbě, úpravě a podzemním skladování kapalných nerostů a plynů v přírodních horninových strukturách, (reg. v částce 10/1988 Sb.), ve znění vyhlášky č. 340/1992 Sb. a vyhlášky č. 341/1992 Sb., o báňské záchranné službě. 8) § 380 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. 9) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 22/1997 Sb. 11) § 14 zákona č. 61/1988 Sb. Vyhláška č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem, ve znění vyhlášky č. 158/1997 Sb. Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění zákona č. 543/1991 Sb. a zákona č. 369/1992 Sb. 12) Bod 1.7.4 přílohy č. 1 nařízení vlády č. 170/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení. 13) Bod 1.0.6 přílohy č. 2 nařízení vlády č. 176/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy v prostředí s nebezpečím výbuchu. 14) § 2 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů, ve znění vyhlášky č. 240/2006 Sb. 15) Vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 554/1990 Sb. 16) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994Sb., zákona č. 203/1994 Sb. a zákona č. 163/1998 Sb. ČSN 33 2320 Elektrotechnické předpisy. Předpisy pro elektrické zařízení v místech s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů a par. ČSN 33 2000-3 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 3: Stanovení základních charakteristik. ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny. Provozovny a sklady. 17) Například vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb., vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 97/1982 Sb. a vyhlášky č. 551/1990 Sb., vyhláška č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 552/1990 Sb., a vyhláška č. 21/1979 Sb., ve znění vyhlášky č. 554/1990 Sb. 18) § 3 a násl. zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. 19) Vyhláška č. 99/1989 Sb. 20) § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 298/2005 Sb., ve znění vyhlášky č. 240/2006 Sb. 21) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 22) ČSN EN 197-1 Cement – část 1: Složení, specifikace a kritéria shody cementu pro obecné použití. ČSN EN ISO 10426-1 Naftový a plynárenský průmysl – Cementy a materiály pro cementování vrtů – Část 1: Specifikace. ČSN EN ISO 10426-2 Naftový a plynárenský průmysl – Cementy a materiály pro cementování vrtů – Část 2: Zkoušení cementů. 23) § 4a zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 205/2002 Sb.
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 253/1998 Sb.
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 253/1998 Sb. Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 74/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti k provedení některých ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů Vyhlášeno 5. 11. 1998, datum účinnosti 5. 11. 1998, částka 89/1998 * Čl. I - Vyhláška č. 74/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti k provedení některých ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 5. 11. 1998 253 VYHLÁŠKA Ministerstva vnitra ze dne 30. října 1998, kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 74/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti k provedení některých ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů Ministerstvo vnitra stanoví ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a s Ministerstvem financí podle § 92 odst. 1 písm. e) zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 74/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti k provedení některých ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, se mění takto: V § 15 odstavec 1 zní: „(1) Zvláštní odměna (dále jen „odměna“) za výkon funkce člena okrskové, okresní, krajské nebo obvodní volební komise činí 800 Kč. Koná-li se druhé kolo voleb do Senátu Parlamentu České republiky, činí výše odměny 1 200 Kč. Konají-li se volby do obou komor Parlamentu České republiky v týž den, zvyšuje se odměna za výkon funkce člena okrskové volební komise o 400 Kč. V případě, že se člen komise jednání nezúčastňuje, odměna se poměrně krátí.“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: PhDr. Grulich v. r.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 262/1998 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 262/1998 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 215/1995 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 17. 11. 1998, datum účinnosti 1. 1. 1999, částka 92/1998 * Čl. I - Příloha vyhlášky č. 215/1995 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků, ve znění vyhlášky č. 282/1996 Sb. a vyhlášky č. 285/1997 Sb., se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 1. 1999 262 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 3. listopadu 1998, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 215/1995 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zemědělství v dohodě s Ministerstvem financí stanoví podle § 17 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb.: Čl. I Příloha vyhlášky č. 215/1995 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků, ve znění vyhlášky č. 282/1996 Sb. a vyhlášky č. 285/1997 Sb., se mění takto: 1. Doplňují se položky seznamu o nová katastrální území: „Kód k. ú.| ČSÚ| Název katastrálního území| Kč/m2 ---|---|---|--- Okres: Benešov 320108004| 762105| STRNADICE| 4,30 Okres: Plzeň - město 340500401| 722731| PLZEŇ 4| 8,73“. 2. Mění se položky seznamu v části přiřazených průměrných cen zemědělských pozemků: „Kód k. ú.| ČSÚ| Název katastrálního území| Kč/m2 ---|---|---|--- Okres: Benešov 320104802| 652059| SAMECHOV| 3,28 320116004| 762113| ŠEBÁŇOVICE| 3,71 Okres: Brno - město 370200143| 654132| CHRLICE| 8,18 370200144| 655856| IVANOVICE| 7,93 370200126| 611646| ŘEČKOVICE| 5,91 Okres: Břeclav 370400104| 678872| LADNÁ| 8,06 Okres: Český Krumlov 330205301| 790796| CHLUMEC| 2,84 330202201| 687138| LOUČOVICE| 1,17 330204803| 793035| RÁJOV| 2,80 330205201| 736155| SRNÍN| 2,69 330201806| 739961| STŘÍTEŽ U KAPLICE| 2,15 330200907| 790826| ZÁLUŽÍ NAD VLTAVOU| 3,01 330201807| 739979| ŽĎÁR U KAPLICE| 3,20 Okres: Frýdek - Místek 380208501| 779849| VĚLOPOLÍ| 3,48 Okres: Jablonec nad Nisou 350401402| 667251| BESEDICE| 2,45 Okres: Jeseník 381113901| 793191| ZLATÉ HORY V JESENÍKÁCH| 2,69 Okres: Jihlava 370730101| 617415| DVORCE U JIHLAVY| 3,52 370712106| 717541| PANENSKÁ ROZSÍČKA| 2,60 Okres: Jindřichů v Hradec 330305101| 643912| HORNÍ RADOUŇ| 3,64 330307201| 670545| KOSTELNÍ RADOUŇ| 3,87 330309801| 643939| OKROUHLÁ RADOUŇ| 3,98 330310501| 720992| PÍSTINA| 2,87 330315901| 790249| ZAHRÁDKY| 3,14 Okres: Karlovy Vary 340308501| 658383| HORY U JENIŠOVA| 2,69 340304101| 695556| MÍROVÁ| 3,26 Okres: Klatovy 340401002| 615315| LIPOVÁ LHOTA| 3,30 Okres: Kolín 320405302| 757675| HRADOVÉ STŘIMELICE| 4,63 320405303| 757683| KOSTELNÍ STŘIMELICE| 4,79 320406701| 783943| VLKANČICE| 4,70 Okres: Kroměříž 370800401| 603805| BEZMĚROV| 10,65 370800801| 608131| BOŘENOVICE| 7,46 370800114| 647446| HRADISKO| 11,76 370806201| 733997| PRUSINOVICE| 5,11 Okres: Liberec 350502601| 667498| KOBYLY| 5,98 Okres: Mladá Boleslav 320703501| 628735| DOLNÍ BOUSOV| 4,85 32073503| 642487| HORNÍ BOUSOV| 6,66 320700101| 696293| MLADÁ BOLESLAV| 7,92 320712201| 708801| OBRUBY| 7,12 320712801| 721590| PLAZY| 9,17 Okres: Olomouc 380505801| 689921| MAJETÍN| 8,16 Okres: Opava 380600116| 783609| VLAŠTOVIČKY| 6,93 Okres: Pardubice 360607304| 619655| ČERADICE NAD LOUČNOU| 7,24 Okres: Písek 330501104| 624187| KRAŠOVICE U ČÍŽOVÉ| 3,98 330503401| 694673| MILEVSKO| 3,80 330509304| 724432| PODOLÍ II| 3,90 330509306| 724459| ŠAMONICE| 3,96 330509307| 724467| TŘEBKOV| 3,67 Okres: Plzeň - město 340500204| 722332| DOUDLEVCE 2| 4,82 340500405| 722618| LOBZY 4| 5,04 340500102| 722049| PLZEŇ 1| 5,76 Okres: Praha - východ 320901401| 627313| DOBROČOVICE| 8,52 320902001| 632937| DŘEVČICE U BRANDÝSA NAD LABEM| 11,26 320904401| 676551| KŘÍŽKOVÝ ÚJEZDEC| 4,88 320911702| 609234| OSTROV U BRANDÝSA NAD LABEM| 11,43 320906901| 725218| POLERADY U PRAHY| 8,29 320900604| 609251| POPOVICE U BRANDÝSA NAD LABEM| 9,34 320911701| 609226| ZÁPY| 9,44 Okres: Prostějov 370903001| 648612| HRUBČISE| 12,27 Okres: Příbram 321112401| 735833| PŘÍČOVY| 4,43 321103005| 793990| ZVÍROTICE| 4,52 Okres: Rakovník 321203501| 676390| KŘIVOKLÁT| 3,55 Okres: Rychnov nad Kněžnou 360702801| 657816| JAVORNICE| 3,49 Okres: Semily 360801801| 642584| HORNÍ BRANNÁ| 3,16 360805202| 762695| ŠKODĚJOV| 2,37 Okres: Sokolov 340901101| 652172| DOLNÍ CHODOV| 3,35 340900502| 617806| HLAVNO| 3,44 340901806| 672297| LIBNOV| 3,63 340903002| 706663| LOUČKY U LOKTE| 2,61 Okres: Strakonice 330700801| 605247| BLATNÁ| 3,56 330708605| 613894| BŘEZÍ U BLATNÉ| 3,83 330701901| 623482| ČÍČENICE| 4,08 330702502| 632261| DOBRŠ| 1,90 330700811| 631558| DRAHENICKÝ MÁLKOV| 3,79 330703001| 636665| HÁJEK U BAVOROVA| 3,68 330707102| 700835| KOŽLÍ U MYŠTIC| 4,63 330704601| 672319| KRAJNÍČKO| 3,41 330705601| 681954| LIBĚJOVICE| 4,23 330712801| 752495| LIBĚTICE| 3,58 330708601| 734349| PŘEDMÍŘ| 3,84 330708603| 745791| ŘIŠTĚ| 3,98 330711301| 770175| TŘEBOHOSTICE| 3,08 330700308| 672327| ÚTĚŠOV| 2,93 330712003| 674354| VOJNICE| 1,67 330711304| 770191| ZADNÍ ZBOROVICE| 3,09 Okres: Šumperk 380906001| 682837| DOLNÍ LIBINA| 5,28 380906002| 682845| HORNÍ LIBINA| 4,13 380910708| 757756| NOVÁ SENINKA| 1,56 Okres: Tábor 330800201| 601543| BECHYNĚ| 4,09 330812202| 776122| HAMR NAD NEŽÁRKOU| 2,92 330812201| 776131| VAL U VESELÍ NAD LUŽICÍ| 3,08 330812801| 784061| VLKOV NAD LUŽNICÍ| 2,92 Okres: Trutnov 361001301| 628743| DOLNÍ BRANNÁ| 3,57 Okres: Třebíč 371003201| 633810| DUKOVANY| 5,12 371005008| 739871| RATIBOŘICE NAD MORAVĚ| 4,30 Okres: Uherské Hradiště 371101101| 617130| BYSTŘICE POD LOPENÍKEM| 2,80 Okres: Ústí nad Labem 351002504| 688380| ARNULTOVICE U LUČNÍHO CHVOJNA| 3,70 Okres: Ústí nad Orlicí 361101601| 629553| DOLNÍ LIBCHAVY| 3,57 Okres: Zlín 370505202| 716766| KVÍTKOVICE U OTROKOVIC| 10,55 370500106| 635987| MALENOVICE U ZLÍNA| 8,22 Okres: Žďár nad Sázavou 371402501| 620661| ČERNVÍR| 2,45 371410901| 708844| OBYČTOV| 3,17“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1999. Ministr: Ing. Fencl v. r.
Zákon č. 269/1998 Sb.
Zákon č. 269/1998 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 162/1997 Sb., o vydání státních dluhopisů na financování opatření k odstranění následků povodní v roce 1997 Vyhlášeno 19. 11. 1998, datum účinnosti 19. 11. 1998, částka 95/1998 * Čl. I - Zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb., zákona č. 473/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb., z * Čl. III - Zákon č. 162/1997 Sb., o vydání státních dluhopisů na financování opatření k odstranění následků povodní v roce 1997, se mění takto: * Čl. IV Aktuální znění od 1. 1. 2013 (503/2012 Sb.) 269 ZÁKON ze dne 5. listopadu 1998, kterým se mění zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 162/1997 Sb., o vydání státních dluhopisů na financování opatření k odstranění následků povodní v roce 1997 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb., zákona č. 473/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb., zákona č. 155/1994 Sb., zákona č. 191/1994 Sb., zákona č. 218/1994 Sb., zákona č. 161/1997 Sb. a zákona č. 164/1998 Sb., se mění takto: 1. V § 15 odst. 2 písm. l) se na konci textu doplňují tato slova: „a v roce 1998“. 2. V § 15 odst. 2 písm. n) se slova „a na krytí dalších škod s ní souvisejících“ nahrazují slovy „a v roce 1998 a na krytí dalších škod s nimi souvisejících“. Čl. III Zákon č. 162/1997 Sb., o vydání státních dluhopisů na financování opatření k odstranění následků povodní v roce 1997, se mění takto: V § 1 odst. 1 se na konci textu doplňují tato slova: „a v roce 1998“. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 275/1998 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 275/1998 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků Vyhlášeno 30. 11. 1998, datum účinnosti 1. 1. 1999, částka 97/1998 * § 1 - Odběr vzorků zemědělských půd * Zjišťované vlastnosti zemědělských půd * § 2 - (1) V půdních vzorcích pro agrochemické zkoušení zemědělských půd se zjišťuje * § 3 - (1) Pro chemické, fyzikální a mikrobiologické rozbory zemědělských půd se používají metody uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce. * § 4 - Odběr půdních vzorků lesních pozemků * § 5 - Zjišťované půdní vlastnosti lesních pozemků * § 6 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1999. č. 1 k vyhlášce č. 275/1998 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 275/1998 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 275/1998 Sb. Aktuální znění od 1. 11. 2017 (335/2017 Sb.) 275 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 12. listopadu 1998 o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 16 písm. d) a e) zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech): § 1 Odběr vzorků zemědělských půd (1) Půdní vzorky pro účely agrochemického zkoušení zemědělských půd se odebírají v období od 1. února do 31. května a v období od 1. července do 30. listopadu kalendářního roku. (2) Vzorek pro agrochemické zkoušení zemědělských půd se na zemědělské půdě odebírá výhradně sondovací tyčí, nejméně 30 vpichy rozmístěnými rovnoměrně po ploše pozemku se stejnou plodinou a jednotným hnojením. (3) Plocha a hloubka pro odběr jednoho vzorku agrochemického zkoušení zemědělských půd je v průměru a) u orné půdy v bramborářské a horské oblasti 7 ha a u orné půdy v řepařské a kukuřičné oblasti 10 ha. Odběr vzorku se provádí vždy na hloubku ornice, nejhlouběji však do hloubky 30 cm, b) u trvalých travních porostů v bramborářské a horské oblasti 7 ha a u travních porostů v řepařské a kukuřičné oblasti 10 ha. Odběr vzorku se provádí do hloubky 15 cm s tím, že drnová vrstva půdy se z použité sondovací tyče odstraňuje, c) u chmelnic 3 ha. Odběr vzorku se provádí do hloubky 40 cm s tím, že vrchní deseticentimetrová vrstva půdy se z použité sondovací tyče odstraňuje, d) u vinic 2 ha. Odběr vzorku se provádí odděleně z vrstev půdy do hloubky 30 cm a od 30 cm do 60 cm, e) u intenzivních sadů 3 ha. Odběr vzorku se provádí do hloubky 30 cm. (4) Monitoring zemědělských půd je tvořen sadou stálých monitorovacích ploch o velikosti 25 x 40 m. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „ústav“) provádí odběr půdních vzorků z těchto ploch v pravidelných intervalech, a to ze dvou až tří horizontů v závislosti na kultuře. Základní interval pro vzorkování je 6 let. Ze všech monitorovacích ploch se odebírají 4 směsné půdní vzorky z každého horizontu. (5) Hloubka odběru půdních vzorků pro účely monitoringu zemědělských půd pro jednotlivé kultury a) u orné půdy se vzorky odebírají z ornice z hloubky 0 až 25 cm a z podorničí z hloubky 35 až 60 cm, přičemž přechodová vrstva mezi horizonty se z odběru vylučuje, b) u trvalých travních porostů se odběr provádí odděleně z vrstev půdy do 10 cm (poddrnová vrstva), přičemž svrchní drnová vrstva zeminy se z odběru odstraňuje, dále z vrstvy 11 až 25 cm a vrstvy 26 až 40 cm, c) u ovocných sadů a vinic se odebírá vzorek do hloubky 30 cm a druhý z hloubky 31 až 60 cm, d) u chmelnic se z odběru vylučuje svrchních 10 cm půdy a vzorek se odebírá z hloubky 11 až 40 cm a druhý z hloubky 41 až 60 cm. (6) Podrobnosti metod odběru vzorků ústav zveřejňuje na svých internetových stránkách. Zjišťované vlastnosti zemědělských půd § 2 (1) V půdních vzorcích pro agrochemické zkoušení zemědělských půd se zjišťuje a) půdní reakce, obsah uhličitanů a potřeba vápnění, b) obsah přístupného fosforu, draslíku, hořčíku a vápníku, c) kationtová výměnná kapacita součtovou metodou. (2) V půdních vzorcích z pozemků, kde jsou zvýšené nároky na odběr stopových prvků, se dále výběrově zjišťuje obsah mědi, zinku, manganu, železa, boru a molybdenu. (3) V půdních vzorcích z vybraných zájmových oblastí a intenzivně obhospodařovaných oblastí se výběrově stanovují parametry charakterizující organickou hmotu půdy. (4) Agrochemické zkoušení zemědělských půd a sledování rizikových prvků a rizikových látek zahrnuje a) zjišťování výsledků chemických rozborů jednotlivých zkoušených pozemků, včetně průměrných hodnot těchto výsledků, b) agronomické zhodnocení stavu jednotlivých zkoušených pozemků, c) zhodnocení vývoje agrochemických vlastností zkoušených zemědělských půd průběžně a za období 6 let, d) zjišťování aktuálního stavu kontaminace zemědělských půd, včetně vedení seznamu kontaminovaných pozemků, e) zjišťování a hodnocení průběžných výsledků monitoringu zemědělských půd se zaměřením na ochranu potravního řetězce před vstupy nežádoucích látek. (5) V případech stanovených zákonem o hnojivechhnojivech agrochemické zkoušení zemědělských půd zahrnuje rovněž mikrobiologické a fyzikální rozbory. (6) V půdních vzorcích z monitoringu zemědělských půd a z pozemků s rizikem vstupu nežádoucích látek do potravního řetězce nebo hrozí-li poškození půdní úrodnostipůdní úrodnosti, sleduje ústav vybrané rizikové prvky a rizikové látky uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce. Podle konkrétního rizika ústav posuzuje a vyhodnocuje i jiné parametry než uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce. § 3 (1) Pro chemické, fyzikální a mikrobiologické rozbory zemědělských půd se používají metody uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce. (2) Pověřená osoba provádějící chemické rozbory půdních vzorků, pokud tyto rozbory nezajišťuje ústav, předá protokol o výsledcích rozborů ústavu ve formátu předepsaném ústavem do 1 měsíce po převzetí vzorků, protokolu o odběru vzorků a mapových podkladů. (3) Kritéria pro hodnocení výsledků chemických rozborů zemědělských půd jsou uvedena v příloze č. 3 k této vyhlášce. § 4 Odběr půdních vzorků lesních pozemků (1) Z každého odběrového místa se minimálně odebere organická vrstva složená ze 3 horizontů (opad, fermentační a humusový horizont) z plochy 25 x 25 cm. Odběr se provádí kvantitativně až k rozhraní s minerální půdou. (2) Z minerální půdy se odebere ze stejného místa odděleně minimálně vzorek z hloubky do 10 cm a z hloubky od 10 cm do 40 cm. (3) Odebrané půdní vzorky včetně charakteristiky odběrového místa (souřadnice, popis porostu a stanovištních podmínek v místě odběru) se předávají ústavu k analýze. § 5 Zjišťované půdní vlastnosti lesních pozemků (1) Rozborem půdních vzorků se stanoví a) v organických horizontech váhové množství organické vrstvy, půdní reakce (pH), organická hmota půdy, fosfor, draslík, vápník a hořčík, případně další půdní vlastnosti, vyžadují-li to místní podmínky, b) v minerálních horizontech půdní reakce (pH), oxidovatelný uhlík, celkový dusík, přístupné živiny a případně další půdní vlastnosti, vyžadují-li to místní podmínky. (2) Pro chemické, fyzikální a mikrobiologické rozbory lesních pozemků se používají metody uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 6 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1999. Ministr: Ing. Fencl v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 275/1998 Sb. Rizikové prvky a rizikové látky sledované při agrochemickém zkoušení zemědělských půd a monitoringu zemědělských půd 1. Rizikové prvky a látky sledované při agrochemickém zkoušení zemědělských půd a při ohrožení kvality zemědělské půdy As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb, V, Zn Polycyklické aromatické uhlovodíky - stanoveny jako součet 12 individuálních uhlovodíků: [naftalen, fenantren, antracen, fluoranten, pyren, benzo(a)antracen, chrysen, benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(a)pyren, benzo(ghi)perylen, indeno(1,2,3-cd) pyren] Polychlorované bifenyly (PCB) Persistentní organochlorové pesticidy Polychlorované dibenzodioxiny (PCDD) a dibenzofurany (PCDF) [suma PCDD a PCDF vyjádřená v toxických ekvivalentech Světové zdravotnické organizace (WHO) za použití WHO-TEF (toxických ekvivalenčních faktorů), 2005] C10-C40 2. Parametry sledované při monitoringu půd objemová vlhkost, objemová hmotnost redukovaná, pórovitost, maximální kapilární vodní kapacita, vzdušná kapacita, zrnitost Rizikové prvky: As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Mo, Ni, Pb, V, Zn, Hg Přístupné živiny: P, K, Mg, Ca a pH Přístupné mikroelementy: B, Mn, Zn, Cu, Fe Stanovení organické hmoty půdy (Cox, Ctot, Ntot, glomalin, případně další markery) Dusík minerální Sorpční kapacita půdy Mikrobiologický rozbor Polycyklické aromatické uhlovodíky - stanoveny jako součet 16 individuálních uhlovodíků: [naftalen, acenaftylen, acenaften, fluoren, fenantren, antracen, fluoranten, pyren, benzo(a)antracen, chrysen, benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(a)pyren, dibenzo(ah)antracen, benzo(ghi)perylen, indeno(1,2,3-cd)pyren] Polychlorované bifenyly (PCB) Perzistentní organochlorové pesticidy Rezidua pesticidů C10-C40 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 275/1998 Sb. Metody používané pro chemické, fyzikální a mikrobiologické rozbory zemědělských půd a lesních pozemků Číslo postupu ústavu1)| Název postupu ---|--- 10600.1| Stanovení obsahu reziduí pesticidů metodou LC-MS 10610.1| Stanovení obsahu reziduí pesticidů metodou GC-MS 30010.1| Úprava půdních vzorků pro fyzikálně-chemické rozbory 30011.1| Úprava čerstvých půdních vzorků 30012.1| Úprava půdních vzorků lyofilizací 30013.1| Úprava půdních vzorků pro stanovení organických kontaminantů 30020.1| Stanovení vlhkosti gravimetricky 30030.1| Orientační stanovení obsahu uhličitanů 30033.1| Kvantitativní stanovení obsahu uhličitanů gravimetricky 30040.1| Stanovení výměnného pH půd extrakcí 0,01M CaCl2 30068.1| Příprava půdního extraktu podle Mehlicha 3 30071.1| Stanovení vápníku a hořčíku v extraktu podle Mehlicha 3 metodou FAAS 30072.1| Stanovení fosforu v extraktu podle Mehlicha 3 spektrofotometricky 30073.1| Stanovení draslíku v extraktu podle Mehlicha 3 metodou FAES 30074.1| Analýza extraktu podle Mehlicha 3 metodou ICP-OES 30180.1| Stanovení potenciální kationtové výměnné kapacity podle Mehlicha 30181.1| Stanovení výměnného sodíku a draslíku v sorpčním komplexu půdy podle Mehlicha 30182.1| Stanovení výměnného hořčíku a vápníku v sorpčním komplexu půdy podle Mehlicha 30210.1| Stanovení kationtové výměnné kapacity součtovou metodou 30230.1| Příprava extraktu pro stanovení aktuální kationtové výměnné kapacity a výměnných kationtů 30234.1| Stanovení výměnné acidity titrací 30235.1| Výpočet aktuální kationtové výměnné kapacity a stupně nasycení 30236.1| Stanovení výměnných kationtů metodou ICP-OES 30240.1| Stanovení obsahu skeletu 30250.1| Stanovení zrnitostního složení 30260.1| Orientační určení druhu půdy hmatovou zkouškou 30270.1| Stanovení fyzikálních vlastností půd 30280.1| Příprava půdního extraktu DTPA-TEA 30282.1| Analýza půdního extraktu DTPA-TEA (podle Lindsaye a Norvella) metodou ICP-OES 30290.1| Příprava půdního extraktu vodou za varu (podle Bergera a Truoga) 30292.1| Stanovení boru metodou ICP-OES 30300.1| Příprava půdního extraktu AO-OA 30350.1| Extrakce půd lučavkou královskou 30360.1| Extrakce půd 2M kyselinou dusičnou 30460.1| Stanovení rtuti na přístroji AMA-254 30500.1| Analýza mineralizátů metodou ICP-OES 30600.1| Extrakce půd 1M roztokem dusičnanu amonného 30630.1| Analýza půdního extraktu metodou ICP-MS 30660.1| Stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) metodou HPLC 30670.1| Stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) metodou GC-MS/MS 30680.1| Stanovení polychlorovaných bifenylů (PCB) metodou GC-MS/MS 30690.1| Stanovení organochlorových pesticidů (OCP) metodou GC-MS/MS 30720.1| Stanovení obsahu minerálního oleje (NEL) metodou GC/FID 30930.1| Příprava vzorků a extrakce pro stanovení dusičnanového a amonného dusíku 30932.1| Stanovení dusičnanového dusíku metodou UV spektrofotometrie 30936.1| Stanovení amonného dusíku spektrofotometricky 30980.2| Stanovení obsahu COX, CTOT, NTOT a glomalinu metodou NIRS 31050.1| Měření bazální respirace, substrátemsubstrátem indukované respirace a respiračních růstových křivek systémem OxiTop 31080.1,30934.1| Krátkodobá nitrifikační aktivita (SNA) 1) Jednotné pracovní postupy – Analýza půdy, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Brno Příloha č. 3 k vyhlášce č. 275/1998 Sb. Kritéria pro hodnocení výsledků chemických rozborů zemědělských půd 1. Kritéria hodnocení obsahu fosforu, draslíku a hořčíku (Mehlich III) Orná půda obsah| FOSFOR (mg.kg-1)| DRASLÍK (mg.kg-1)| HOŘČÍK (mg.kg-1) ---|---|---|--- půda| půda SP1)| ICP-OES2)| lehká| střední| těžká| lehká| střední| těžká nízký| do 50| do 55| do 100| do 105| do 170| do 80| do 105| do 120 vyhovující| 51–80| 56–85| 101–160| 106–170| 171–260| 81–135| 106–160| 121–220 dobrý| 81–115| 86–125| 161–275| 171–310| 261–350| 136–200| 161–265| 221–330 vysoký| 116–185| 126–200| 276–380| 311–420| 351–510| 201–285| 266–330| 331–460 velmi vysoký| nad 185| nad 200| nad 380| nad 420| nad 510| nad 285| nad 330| nad 460 Trvalé travní porosty obsah| FOSFOR (mg.kg-1)| DRASLÍK (mg.kg-1)| HOŘČÍK (mg.kg-1) ---|---|---|--- půda| půda SP| ICP-OES| lehká| střední| těžká| lehká| střední| těžká nízký| do 25| do 25| do 70| do 80| do 110| do 60| do 85| do 120 vyhovující| 26–50| 26–55| 71–150| 81–160| 111–210| 61–90| 86–130| 121–170 dobrý| 51–90| 56–100| 151–240| 161–250| 211–300| 91–145| 131–170| 171–230 vysoký| 91–150| 101–165| 241–350| 251–400| 301–470| 146–220| 171–245| 231–310 velmi vysoký| nad 150| nad 165| nad 350| nad 400| nad 470| nad 220| nad 245| nad 310 Sady a vinice (speciální kultury) obsah| FOSFOR (mg.kg-1)| DRASLÍK (mg.kg-1)| HOŘČÍK (mg.kg-1) ---|---|---|--- půda| půda SP| ICP-OES| lehká| střední| těžká| lehká| střední| těžká nízký| do 55| do 60| do 100| do 125| do 180| do 80| do 105| do 170 vyhovující| 56–100| 61–110| 101–220| 126–250| 181–310| 81–180| 106–225| 171–300 dobrý| 101–170| 111–185| 221–340| 251–400| 311–490| 181–320| 226–365| 301–435 vysoký| 171–245| 186–265| 341–500| 401–560| 491–680| 321–425| 366–480| 436–580 velmi vysoký| nad 245| nad 265| nad 500| nad 560| nad 680| nad 425| nad 480| nad 580 Chmelnice obsah| FOSFOR (mg.kg-1)| DRASLÍK (mg.kg-1)| HOŘČÍK (mg.kg-1) ---|---|---|--- půda| půda SP| ICP-OES| lehká| střední| těžká| lehká| střední| těžká nízký| do 155| do 170| do 170| do 220| do 290| do 135| do 160| do 210 vyhovující| 156–220| 171–240| 171–275| 221–370| 291–400| 136–210| 161–250| 211–300 dobrý| 221–290| 241–315| 276–400| 371–515| 401–570| 211–300| 251–350| 301–395 vysoký| 291–390| 316–425| 401–560| 516–650| 571–680| 301–400| 351–460| 396–530 velmi vysoký| nad 390| nad 425| nad 560| nad 650| nad 680| nad 400| nad 460| nad 530 1) stanovení spektrofotometricky 2) stanovení metodou ICP-OES 2. Kritéria pro hodnocení obsahu uhličitanů v půdách % uhličitanů| hodnocení obsahu uhličitanů ---|--- 0| žádný 0,1–0,5| nízký 0,6–3,0| střední 3,1–5,0| vysoký nad 5,0| velmi vysoký 3. Kritéria pro hodnocení půdní reakce hodnota pH| půdní reakce ---|--- do 4,5| extrémně kyselá 4,6–5,0| silně kyselá 5,1–5,5| kyselá 5,6–6,5| slabě kyselá 6,6–7,2| neutrální 7,3–7,7| alkalická nad 7,7| silně alkalická 4. Potřeba vápnění Orná půda a ovocné sady lehká půda| střední půda| těžká půda ---|---|--- pH| t CaO.ha-1| pH| t CaO.ha-1| pH| t CaO.ha-1 do 4,4| 1,20| do 4,5| 1,50| do 4,5| 1,70 4,6–5,0| 0,80| 4,6–5,0| 1,00| 4,6–5,0| 1,25 5,1–5,5| 0,60| 5,1–5,5| 0,70| 5,1–5,5| 0,85 5,6–5,7| 0,30| 5,6–6,0| 0,40| 5,6–6,0| 0,50 | | 6,1–6,5| 0,20| 6,1–6,5| 0,25 | | | | 6,6–6,7| 0,20 Trvalé travní porosty lehká půda| střední půda| těžká půda ---|---|--- pH| t CaO.ha-1| pH| t CaO.ha-1| pH| t CaO.ha-1 do 4,5| 0,50| do 4,5| 0,70| do 4,5| 0,90 4,6–5,0| 0,30| 4,6–5,0| 0,50| 4,6–5,0| 0,70 Vinice lehká půda| střední půda| těžká půda ---|---|--- pH| t CaO.ha-1| pH| t CaO.ha-1| pH| t CaO.ha-1 do 4,5| 0,60| do 4,5| 1,00| do 4,5| 1,30 4,6–5,0| 0,45| 4,6–5,0| 0,70| 4,6–5,0| 0,90 5,1–5,5| 0,30| 5,1–5,5| 0,50| 5,1–5,5| 0,60 5,6–6,0| 0,20| 5,6–6,5| 0,30| 5,6–6,5| 0,40 | | | | 6,6–6,9| 0,20 Chmelnice pH| lehká půda| střední půda| těžká půda ---|---|---|--- t CaO.ha-1 do 4,5| 0,60| 1,00| 1,30 4,6–5,0| 0,45| 0,70| 0,90 5,1–5,5| 0,30| 0,50| 0,60 5,6–6,5| 0,20| 0,30| 0,40 6,6–6,9| 0,20| 0,20| 0,20
Vyhláška Ministerstva financí č. 278/1998 Sb.
Vyhláška Ministerstva financí č. 278/1998 Sb. Vyhláška Ministerstva financí k provedení zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou Vyhlášeno 30. 11. 1998, datum účinnosti 30. 11. 1998, částka 98/1998 * § 2 - Způsob výpočtu pojistné kapacity exportní pojišťovny * § 3 - Způsob tvorby fondů pro pojišťování vývozních úvěrových rizik * § 4 - Poměr mezi výší fondů a rezerv a objemem pojistné angažovanosti * § 5 - Podíl exportní pojišťovny na pojistném plnění s využitím rezerv a fondů pro pojišťování vývozních úvěrových rizik * § 7 - Požadavek na zahrnutí peněžních prostředků určených na dotace na úhradu ztrát * § 7a - Žádost o poskytnutí dotace na úhradu ztrát * § 7b - Kontrola správnosti výše dotace na úhradu ztrát a způsob poskytnutí * § 8 - Dorovnávání úrokových rozdílů * § 8a - Výše systémové marže banky vývozce * § 9 - Zrušuje se vyhláška č. 217/1995 Sb., k provedení § 9 písm. a) a b) zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů. * § 10 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Aktuální znění od 25. 2. 2023 (42/2023 Sb.) 278 VYHLÁŠKA Ministerstva financí ze dne 12. listopadu 1998 k provedení zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou Ministerstvo financí stanoví podle § 3 odst. 1, § 4 odst. 5 a 7, § 6 odst. 2, 9 a 12 zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., (úplné znění vyhlášeno pod č. 151/1998 Sb.), (dále jen „zákon“): § 2 Způsob výpočtu pojistné kapacity exportní pojišťovny (K § 4 odst. 5 zákona) Výpočet požadované pojistné kapacitypojistné kapacity exportní pojišťovna provede jako součet úhrnných hodnot vývozních úvěrových rizik a) krytých platnými pojistnými smlouvami snížených o hodnoty předpokládaných splátek pojištěných úvěrů, b) obsažených ve smlouvách z aktivní zajišťovací činnosti, c) obsažených ve smlouvách o příslibu pojištění a d) navržených v rozpracovaných pojistných smlouvách, jejichž uzavření lze kvalifikovaně předpokládat v kalendářním roce, na který je státní rozpočet sestavován. § 3 Způsob tvorby fondů pro pojišťování vývozních úvěrových rizik (K § 4 odst. 7 zákona) (1) Fondy pro pojišťování vývozních úvěrových rizik, které vytváří exportní pojišťovna, jsou tvořeny odděleně od ostatních fondů podle zdrojů, jimiž jsou a) příděly ze zisku na základě rozhodnutí valné hromady nebo akcionáře vykonávajícího působnost valné hromady, b) dotace ze státního rozpočtu určené na tvorbu těchto fondů. (2) Požadavek na dotace ze státního rozpočtu podle odstavce 1 písm. b) uplatní exportní pojišťovna vůči Ministerstvu financí (dále jen „ministerstvo“) při sestavování státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok. Tento požadavek exportní pojišťovna zdůvodní rozborem a) stavu fondů a rezerv pro pojištění vývozních úvěrových rizik ve vazbě na aktuální a předpokládaný vývoj pojistné angažovanostipojistné angažovanosti4) a b) hodnoty aktuální a předpokládané výše primárního kapitálu ve vazbě na aktuální a předpokládaný vývoj solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku podle § 4a odst. 3 a § 8 odst. 7 zákona a podle zákona upravujícího pojišťovnictví. (3) Při zpracování návrhu výše dotace ze zdrojů státního rozpočtu pro doplnění pojistných fondů podle odstavce 2 písm. a) se vychází ze stavu fondů pro pojišťování vývozních úvěrových rizik vytvořených ze státního rozpočtu v předcházejících letech, z předpokládaných změn těchto fondů po přídělech z rozdělení zisku společnosti, ze stavu technických rezerv vypočítaných podle zákona upravujícího pojišťovnictví, a dále z odhadu očekávaných peněžních toků z přijatého pojistného, zaplaceného zajistného, vyplacených pojistných plnění a vymožených pohledávek v běžném účetním období a v roce, na který je státní rozpočet sestavován. Při zpracování návrhu výše dotace ze zdrojů státního rozpočtu pro doplnění pojistných fondů podle odstavce 2 písm. b) vychází exportní pojišťovna z aktuálních hodnot primárního kapitálu, solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku a z předpokladu hodnot těchto veličin na konci jednotlivých čtvrtletí roku, na který je státní rozpočet sestavován, to vše v závislosti na aktuálním a předpokládaném vývoji pojistné angažovanostipojistné angažovanosti v tomto období. (4) Uvolňování schválených dotací ze státního rozpočtu probíhá podle rozhodnutí ministerstva na základě žádosti exportní pojišťovny o doplnění fondů podle odstavce 1 v návaznosti na požadavek podle odstavce 2, ve které exportní pojišťovna uvede aktuální stav pojistné angažovanostipojistné angažovanosti, stav technických rezerv vypočítaných podle zákona upravujícího pojišťovnictví a pojistných fondů a předpoklad vývoje hodnot těchto veličin na nadcházející období minimálně 90 dnů, při zohlednění předpokládaných peněžních toků z přijatého pojistného, zaplaceného zajistného, vyplacených pojistných plnění a vymožených pohledávek v tomto období. Dále exportní pojišťovna uvede v žádosti aktuální hodnoty primárního kapitálu, solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku a předpoklad hodnot těchto veličin na konci jednotlivých čtvrtletí běžného účetního období. Tyto předpoklady jsou kvalifikovaným odhadem exportní pojišťovny. (5) V případě poklesu hodnoty primárního kapitálu exportní pojišťovny pod výši podle § 4a odst. 3 zákona nebo pod výši minimálního kapitálového požadavku v průběhu roku nebo nařídí-li Česká národní bankabanka exportní pojišťovně předložit jí ke schválení ozdravný plán nebo plán krátkodobého financování, požádá bez zbytečného odkladu exportní pojišťovna v souladu s § 8 odst. 7 zákona ministerstvo o doplnění fondů podle odstavce 1 v návaznosti na požadavek podle odstavce 2. V žádosti exportní pojišťovna uvede zdůvodnění nedostatečnosti jejího primárního kapitálu k plnění solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku včetně předpokladu budoucího vývoje primárního kapitálu, solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku na konci každého kalendářního roku v nejbližších třech letech, to vše v závislosti na aktuálním a předpokládaném vývoji pojistné angažovanostipojistné angažovanosti v tomto období, a návrh opatření vedoucích ke snížení jejího rizikového profilu. Tyto předpoklady jsou kvalifikovaným odhadem exportní pojišťovny. (6) V případě, že by v důsledku pojistného plnění došlo u exportní pojišťovny v průběhu roku k poklesu zůstatku fondů a rezerv5) pod hranici stanovenou v § 4, exportní pojišťovna požádá ministerstvo o doplnění fondů podle odstavce 2. (7) Celková výše fondů a rezerv5) nesmí na dobu delší než 3 měsíce poklesnout pod částku 1,5 mld. Kč. (8) V případě očekávaného poklesu fondů a rezerv5) pod hranici stanovenou v odstavci 7 postupuje exportní pojišťovna takto: a) při skončení kalendářního čtvrtletí oznámí ministerstvu přehled očekávaných případů pojistného plnění, b) v den vyhotovení protokolu, který obsahuje výsledky šetření pojistné události, oznámí data a částky pojistného plnění, c) předloží ministerstvu zdůvodněný požadavek na doplnění fondů způsobem uvedeným v odstavci 2. (9) Po posouzení oprávněnosti požadavků podle odstavců 4, 5 a 8 písm. c) je požadovaná částka uvolněna jako dotace ze státního rozpočtu s určením na tvorbu fondů pro pojišťování vývozních úvěrových rizik. § 4 Poměr mezi výší fondů a rezerv a objemem pojistné angažovanosti (K § 4 odst. 7 zákona) Pro zajištění bezpečného provozu exportní pojišťovny se stanoví poměr mezi výší fondů a rezerv5) ve výši nejméně 8 % z objemu pojistné angažovanostipojistné angažovanosti4), snížené o pojistnou angažovanostpojistnou angažovanost krytou pasivním zajištěním6). Pro pojišťovací případy s mimořádně vysokým pojistným rizikemmimořádně vysokým pojistným rizikem se stanoví poměr mezi výší fondů a rezerv5) ve výši nejméně 35 % z objemu pojistné angažovanostipojistné angažovanosti4), snížené o pojistnou angažovanostpojistnou angažovanost krytou pasivním zajištěním6). § 5 Podíl exportní pojišťovny na pojistném plnění s využitím rezerv a fondů pro pojišťování vývozních úvěrových rizik (K § 4 odst. 7 zákona) Zdroje exportní pojišťovny se v případě pojistného plnění použijí v tomto pořadí: a) technické rezervy na pojistná plnění exportní pojišťovny z vývozních úvěrových rizik, b) fondy tvořené podle § 3 odst. 1 písm. a) do úplného vyčerpání včetně nerozděleného zisku z minulých let, a to výlučně na úhradu ztráty vzniklé za běžné účetní období, c) fondy tvořené podle § 3 odst. 1 písm. b), a to výlučně na úhradu ztráty vzniklé za běžné účetní období. § 7 Požadavek na zahrnutí peněžních prostředků určených na dotace na úhradu ztrát (1) Požadavek na zahrnutí peněžních prostředků určených na dotaci na úhradu ztrátdotaci na úhradu ztrát vyplývajících exportní bancebance z provozování dlouhodobého podpořeného financovánípodpořeného financování (dále jen „dotace na úhradu ztrátdotace na úhradu ztrát“) do návrhu státního rozpočtu uplatní exportní bankabanka u Ministerstva financí při sestavování státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok. (2) Požadavek podle odstavce 1 exportní bankabanka uplatní do konce měsíce února každého roku na základě kvalifikovaného odhadu výše dotace na úhradu ztrátdotace na úhradu ztrát podle § 6 odst. 4 zákona a a) přehledu o stavu závazků vyplývajících ze smluv o získávání dlouhodobých finančních zdrojůfinančních zdrojů uzavřených ke dni předložení žádosti o poskytnutí dotace na úhradu ztrátdotace na úhradu ztrát podle § 6 odst. 4 zákona, b) přehledu o předpokládaném objemu dlouhodobých finančních zdrojůfinančních zdrojů v rozpočtovém roce splatných, c) analýzy předpokládané potřeby získání nových finančních zdrojůfinančních zdrojů ve vazbě na jejich užití k 31. prosinci příslušného rozpočtového roku, d) podkladů a dokumentů, na jejichž základě byl tento požadavek zpracován. (3) K požadavku podle odstavce 1 přiloží exportní bankabanka Ministerstvu financí kvalifikovaný odhad požadavku na dotace ze státního rozpočtu pro střednědobý výhled pro další dva roky následující po aktuálním rozpočtovém roce. Tento kvalifikovaný odhad požadavku exportní bankabanka doloží střednědobým výhledem těchto položek: a) čisté úrokové výnosy, b) čisté výnosy z poplatků a provizí, c) zisk nebo ztráta z finančních činností, d) správní náklady a odpisy, e) ostatní provozní výnosy a náklady, f) rezervy a opravné položky. § 7a Žádost o poskytnutí dotace na úhradu ztrát (1) Žádost o poskytnutí dotace na úhradu ztrátdotace na úhradu ztrát podle § 6 odst. 4 zákona exportní bankabanka předkládá na základě auditovaných výsledků hospodaření a vyčíslení nároku na dotaci k 31. prosinci daného roku, a to nejpozději do 15. dubna roku následujícího. (2) Žádost o poskytnutí dotace na úhradu ztrátdotace na úhradu ztrát exportní bankabanka nepředkládá, není-li vykázána ztráta podle § 6 odst. 4 zákona. (3) Žádost o poskytnutí dotace na úhradu ztrátdotace na úhradu ztrát obsahuje a) požadovanou výši dotace na úhradu ztrátdotace na úhradu ztrát za předcházející rozpočtový rok, b) informaci o stavu státní záruky, c) přehled obchodních případů uspořádaný podle typu obchodu a v případě obchodních případů typu úvěrových obchodů v členění podle pravidel pro posuzování aktiv, která vydává Česká národní bankabanka na základě zákona o bankáchbankách, který obsahuje tyto informace o každém sjednaném obchodním případu v rámci dlouhodobého podpořeného financovánípodpořeného financování: 1. číslo smlouvy nebo obchodního případu, 2. identifikaci smluvních stran pro každý obchodní případ, kterou je obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo osoby, je-li přiděleno, 3. údaj, zda smluvní strana je například exportérem, dodavatelem pro vývozvývoz, dovozcemdovozcem, garantem nebo ručitelem, 4. typ obchodu, 5. výši uzavřeného obchodu vyjádřenou v měně, ve které byl obchod uzavřen, a v korunách českých, 6. výši úvěrového rámce a příslibu, 7. způsob čerpání smluvního plnění, 8. způsob a hodnotu zajištění, 9. výši pohledávky bez opravné položky a vytvořenou výši opravné položky, rezervy, náklady na odpisy k dané pohledávce a 10. informace o modifikaci finančních aktiv podle IFRS 9 (Mezinárodní standardy účetního výkaznictví) a d) informaci o činnostech v rámci programů pro vydávání cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů v daném období. (4) K žádosti o poskytnutí dotace na úhradu ztrátdotace na úhradu ztrát podle § 6 odst. 4 zákona se v elektronické podobě na elektronickém nosiči dat přikládají a) hlavní účetní kniha v rozsahu dat a informací k podpořenému financovánípodpořenému financování s nárokem na dotaci v podrobném členění uzavřená k poslednímu dni období, ke kterému se žádost vztahuje, b) všechna data a informace, na jejichž základě byl exportní bankoubankou proveden výpočet dotace na úhradu ztrátdotace na úhradu ztrát z podpořeného financovánípodpořeného financování s nárokem na dotaci, a to ve strukturované tabulkové podobě, c) zpráva statutárního auditora o ověření účetní závěrky roku, ke kterému se vztahuje tato žádost o dotaci, a d) všechna data a informace, na jejichž základě byl exportní bankoubankou proveden výpočet 100 bazických bodů podle § 6 odst. 2 zákona, a to v tabulkové podobě. § 7b Kontrola správnosti výše dotace na úhradu ztrát a způsob poskytnutí (1) Dotaci na úhradu ztrátDotaci na úhradu ztrát Ministerstvo financí poskytne na základě výsledku kontroly správnosti vyčíslení výše dotace na úhradu ztrátdotace na úhradu ztrát. Kontrolu správnosti vyčíslení výše dotace na úhradu ztrátdotace na úhradu ztrát podle § 6 odst. 4 zákona Ministerstvo financí zahájí bezodkladně po podání žádosti. (2) Příslušnou výši dotace na úhradu ztrátdotace na úhradu ztrát zašle Ministerstvo financí exportní bancebance na účet podřízený státní pokladně vedený u České národní bankybanky podle zákona o rozpočtových pravidlech. § 8 Dorovnávání úrokových rozdílů (K § 7b odst. 7 zákona) (1) Úrokový rozdíl se vypočítává podle vzorce: ÚÚÚÚR=JÚ×Rfix100×Ds365-JÚ×Rt+Mb100×Ds365, kde: ÚR je úrokový rozdíl, JÚ je jistina úvěru, Rfix je sjednaná pevná úroková sazba v procentech ročně, Ds je počet dní úročeného salda jistiny úvěru v zúčtovacím období, Rt je pohyblivá úroková sazba v procentech ročně, Mb je systémová marže banky vývozcebanky vývozce. (2) Pro účely stanovení pohyblivé úrokové sazby se použije šestiměsíční úroková sazba IBOR pro měnu, ve které je poskytnut vývozní úvěrvývozní úvěr, uveřejněná agenturou Reuters dva pracovní dny před začátkem období, za které se provádí dorovnání. (3) Úrokovou sazbou IBOR pro měnu, ve které je poskytnut vývozní úvěrvývozní úvěr, se rozumí: a) EURIBOR pro EUR, b) LIBOR pro ostatní měny, pro které je stanovován a uveřejňován, c) národní – IBOR pro měny, pro které není LIBOR stanovován a uveřejňován. (4) Pro účely přepočtu úrokového rozdílu na české koruny se použije kurz české koruny k měně, ve které je poskytnut vývozní úvěrvývozní úvěr, vyhlášený Českou národní bankoubankou pro poslední den úrokového období, ze kterého se úrokový rozdíl počítá. Výsledná částka se zaokrouhluje dolů na celé koruny. § 8a Výše systémové marže banky vývozce (K § 1 odst. 4 zákona) Systémová marže banky vývozcebanky vývozce se stanoví přirážkou ve výši 0,5 % ročně k pohyblivé úrokové sazbě IBOR podle § 8 odst. 2. § 9 Zrušuje se vyhláška č. 217/1995 Sb., k provedení § 9 písm. a) a b) zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů. § 10 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Mgr. Svoboda v. r. 4) § 2 písm. s) zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 282/2002 Sb. 5) § 4 odst. 3 zákona č. 58/1995 Sb. 6) § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška České národní banky č. 283/1998 Sb.
Vyhláška České národní banky č. 283/1998 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání bankovek po 200 Kč vzoru 1998 Vyhlášeno 1. 12. 1998, datum účinnosti 15. 12. 1998, částka 99/1998 * § 1 - (1) Dnem 6. ledna 1999 se vydávají do oběhu bankovky po 200 Kč vzoru 1998. * § 2 - (1) Bankovkový papír použitý pro tisk bankovek po 200 Kč vzoru 1998 je opatřen viditelnými oranžovými ochrannými vlákny o délce 6 mm. * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. prosince 1998. Aktuální znění od 15. 12. 1998 283 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 19. listopadu 1998 o vydání bankovek po 200 Kč vzoru 1998 Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) Dnem 6. ledna 1999 se vydávají do oběhu bankovky po 200 Kč vzoru 1998. (2) Bankovky po 200 Kč vzoru 1998 se od bankovek po 200 Kč vzoru 19931) a od bankovek po 200 Kč vzoru 19962) liší použitým bankovkovým papírem, provedením ochranné soutiskové značky, letopočtem vydání bankovky a faksimile podpisu představitele emisní banky. § 2 (1) Bankovkový papír použitý pro tisk bankovek po 200 Kč vzoru 1998 je opatřen viditelnými oranžovými ochrannými vlákny o délce 6 mm. (2) Ochranná soutisková značka u bankovek po 200 Kč vzoru 1998 má v průhledu proti světlu podobu písmen „ČR“, umístěných v bílé kruhové ploše. Část ochranné soutiskové značky viditelná na lícní straně je vytištěna v barvě oranžové a je umístěna v levé horní části tiskového obrazce bankovky. Část ochranné soutiskové značky viditelná na rubové straně je vytištěna v barvě hnědé a je umístěna v pravé horní části tiskového obrazce bankovky. (3) Letopočet vydání bankovky na lícní straně je vytištěn tiskem z plochy v barvě oranžové, je vyznačen číslem „1998“ a je umístěn vlevo od ochranného okénkového proužku v horní polovině tiskového obrazce. (4) Na bankovkách po 200 Kč vzoru 1998 je nad slovem „GUVERNÉR“ umístěno faksimile podpisu viceguvernéra emisní banky se zkratkou „v z.“. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. prosince 1998. Guvernér: Ing. Tošovský v. r. 1) Vyhláška č. 63/1993 Sb., o vydání bankovek po 200 Kč. 2) Vyhláška č. 198/1996 Sb., o vydání bankovek po 200 Kč vzoru 1996.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 290/1998 Sb.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 290/1998 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se prohlašují další zdroje přirozeně se vyskytujících minerálních vod za přírodní léčivé zdroje nebo přírodní minerální vody stolní a zrušuje se prohlášení některých zdrojů za přírodní léčivé zdroje Vyhlášeno 10. 12. 1998, datum účinnosti 10. 12. 1998, částka 101/1998 * Prohlášení přírodních léčivých zdrojů a přírodních minerálních vod stolních * § 1 - Za přírodní léčivé zdroje se prohlašují: * § 2 - Za přírodní minerální vody stolní se prohlašují: * § 3 - Zrušovací ustanovení * § 4 - Účinnost Aktuální znění od 10. 12. 1998 290 VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotnictví ze dne 26. listopadu 1998, kterou se prohlašují další zdroje přirozeně se vyskytujících minerálních vod za přírodní léčivé zdroje nebo přírodní minerální vody stolní a zrušuje se prohlášení některých zdrojů za přírodní léčivé zdroje Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 47 a 49 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 161/1993 Sb.: Prohlášení přírodních léčivých zdrojů a přírodních minerálních vod stolních § 1 Za přírodní léčivé zdroje se prohlašují: a) pramen Ida III (BV 301) nacházející se na pozemkové parcele č. 59/2 katastrálního územíkatastrálního území Běloves, okres Náchod; přírodní léčivý zdroj je přírodní, slabě mineralizovaná kyselka hydrogenuhličitano-sírano-sodno-vápenatého typu se zvýšeným obsahem arsenu, studená, hypotonická; b) pramen Ida IV (BV 304) nacházející se na pozemkové parcele č. 59/2 katastrálního územíkatastrálního území Běloves, okres Náchod; přírodní léčivý zdroj je přírodní, prostá kyselka hydrogenuhličitano-sírano-vápenato-sodno-hořečnatého typu se zvýšeným obsahem arsenu, studená, hypotonická; c) pramen S6 nacházející se na pozemkové parcele č. 576/1 katastrálního územíkatastrálního území Běloves, okres Náchod; přírodní léčivý zdroj je přírodní středně mineralizovaná železnatá kyselka hydrogenuhličitano-sodno-vápenatého typu, se zvýšeným obsahem arsenu a kyseliny křemičité, studená, hypotonická; d) pramen BVJ 3 nacházející se na pozemkové parcele č. 795/4 katastrálního územíkatastrálního území Josefov u Hodonína; přírodní léčivý zdroj je přírodní silně mineralizovaná, železnatá, jodová minerální voda chlorido-sodného typu, se zvýšeným obsahem bromidů, termální, hypertonická; e) pramen „U vily“ nacházející se na pozemkové parcele č. 217 katastrálního územíkatastrálního území Kostelec u Zlína, okres Zlín; přírodní léčivý zdroj je přírodní slabě mineralizovaná, sirná minerální voda hydrogenuhličitano-sírano-vápenato-sodného typu, studená, hypotonická; f) pramen „V kapli“ nacházející se na pozemkové parcele č. 282 katastrálního územíkatastrálního území Kostelec u Zlína, okres Zlín; přírodní léčivý zdroj je přírodní slabě mineralizovaná sirná minerální voda hydrogenuhličitano-sírano-vápenato-sodného typu, studená, hypotonická; g) pramen HV 3 nacházející se na pozemkové parcele č. 693/1 katastrálního územíkatastrálního území Louka u Mariánských Lázní, okres Sokolov; přírodní léčivý zdroj je přírodní slabě mineralizovaná kyselka hydrogenuhličitano-hořečnatého typu, se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité, studená, hypotonická; h) pramen HV 5 nacházející se na pozemkové parcele č. 694/1 katastrálního územíkatastrálního území Louka u Mariánských Lázní, okres Sokolov; přírodní léčivý zdroj je přírodní slabě mineralizovaná kyselka hydrogenuhličitano-hořečnatého typu, se zvýšeným obsahem niklu a kyseliny křemičité, studená, hypotonická; i) pramen HV 6 nacházející se na pozemkové parcele č. 694/1 katastrálního územíkatastrálního území Louka u Mariánských Lázní, okres Sokolov; přírodní léčivý zdroj je přírodní slabě mineralizovaná kyselka hydrogenuhličitano-hořečnatého typu, se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité, studená, hypotonická; j) pramen HV 301 nacházející se na pozemkové parcele č. 1979 katastrálního územíkatastrálního území Hranice, okres Přerov; přírodní léčivý zdroj je přírodní slabě mineralizovaná kyselka hydrogenuhličitano-vápenatého typu, se zvýšeným obsahem fluoridů, studená, hypotonická; k) pramen HV 5 nacházející se na pozemkové parcele č. 1199 katastrálního územíkatastrálního území Klášterec nad Ohří, okres Chomutov; přírodní léčivý zdroj je přírodní slabě mineralizovaná kyselka hydrogenuhličitano-sodného typu, studená, hypotonická; l) pramen BV 12 nacházející se na pozemkové parcele č. 366/2 katastrálního územíkatastrálního území Kokašice, okres Tachov; přírodní léčivý zdroj je přírodní prostá železnatá kyselka hydrogenuhličitano-železnato-hořečnatého typu, se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité, studená, hypotonická; m) pramen 3G nacházející se na pozemkové parcele č. 3164/50 katastrálního územíkatastrálního území Pasohlávky (dříve Mušov), okres Břeclav; přírodní léčivý zdroj je přírodní slabě mineralizovaná sirná minerální voda chlorido-sodného typu, se zvýšeným obsahem fluoridů, termální, hypotonická; n) pramen Cyril - Metoděj nacházející se na pozemkové parcele č. 211/1 katastrálního územíkatastrálního území Skalka u Prostějova, okres Prostějov; přírodní léčivý zdroj je přírodní slabě mineralizovaná sirná minerální voda chlorido-hydrogenuhličitano-sodného typu, se zvýšeným obsahem fluoridů, studená, hypotonická; o) pramen Svatopluk III nacházející se na pozemkové parcele č. 211/1 katastrálního územíkatastrálního území Skalka u Prostějova, okres Prostějov; přírodní léčivý zdroj je přírodní slabě mineralizovaná sirná minerální voda chlorido-hydrogenuhličitano-sodného typu, se zvýšeným obsahem fluoridů, studená, hypotonická; p) pramen Vincentka II (BJ 303) nacházející se na pozemkové parcele č. 839/1 katastrálního územíkatastrálního území Luhačovice, okres Zlín; přírodní léčivý zdroj je přírodní středně mineralizovaná jodová kyselka hydrogenuhličitano-chlorido-sodného typu, se zvýšeným obsahem lithia, barya, fluoridů a kyseliny borité, studená, hypotonická; q) pramen Jaroslava (BJ 331) nacházející se na pozemkové parcele č. 816/8 katastrálního územíkatastrálního území Luhačovice, okres Zlín; přírodní léčivý zdroj je přírodní silně mineralizovaná jodová kyselka hydrogenuhličitano-chlorido-sodného typu, se zvýšeným obsahem lithia, barya, bromidů a kyseliny borité, studená, hypertonická. § 2 Za přírodní minerální vody stolní se prohlašují: a) pramen BV 3 nacházející se na pozemkové parcele č. 1220/3 katastrálního územíkatastrálního území Brodek u Přerova, okres Přerov; přírodní minerální voda stolní je slabě mineralizovaná kyselka hydrogenuhličitano-sodno-hořečnato-vápenatého typu, se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité, studená, hypotonická; b) pramen HV 9 nacházející se na pozemkové parcele č. 156/5 katastrálního územíkatastrálního území Kyselka, okres Karlovy Vary; přírodní minerální voda stolní je slabě mineralizovaná kyselka hydrogenuhličitano-sodného typu, se zvýšeným obsahem fluoridů, studená, hypotonická; c) pramen HV 15 nacházející se na pozemkové parcele č. 173/2 katastrálního územíkatastrálního území Kyselka, okres Karlovy Vary; přírodní minerální voda stolní je slabě mineralizovaná kyselka hydrogenuhličitano-sodného typu, se zvýšeným obsahem fluoridů a kyseliny křemičité, studená, hypotonická; d) pramen BJ 101 nacházející se na pozemkové parcele č. 638/3 katastrálního územíkatastrálního území Sedm Dvorů, okres Bruntál; přírodní minerální voda stolní je slabě mineralizovaná železnatá kyselka hydrogenuhličitano-vápenatého typu, se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité, studená, hypotonická; e) pramen HV 4 nacházející se na pozemkové parcele č. 2495 katastrálního územíkatastrálního území Prameny, okres Cheb; přírodní minerální voda stolní je prostá železnatá kyselka hydrogenuhličitano-vápenato-hořečnatého typu, se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité, studená, hypotonická; f) pramen HV 5 nacházející se na pozemkové parcele č. 2495 katastrálního územíkatastrálního území Prameny, okres Cheb; přírodní minerální voda stolní je prostá železnatá kyselka hydrogenuhličitano-hořečnato-vápenatého typu, se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité a nízkým obsahem sodíku, studená, hypotonická; g) pramen HV 6 nacházející se na pozemkové parcele č. 1494 katastrálního územíkatastrálního území Prameny, okres Cheb; přírodní minerální voda stolní je prostá železnatá kyselka hydrogenuhličitano-hořečnato-vápenatého typu, se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité, studená, hypotonická; h) pramen HV 7 nacházející se na pozemkové parcele č. 1494 katastrálního územíkatastrálního území Prameny, okres Cheb; přírodní minerální voda stolní je prostá železnatá kyselka hydrogenuhličitano-hořečnato-vápenatého typu, se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité, studená, hypotonická; i) pramen M 1 nacházející se na pozemkové parcele č. 785 katastrálního územíkatastrálního území Horní Moštěnice, okres Přerov; přírodní minerální voda stolní je slabě mineralizovaná kyselka hydrogenuhličitano-vápenato-sodného typu, se zvýšeným obsahem fluoridů, studená, hypotonická; j) pramen HT 1 nacházející se na pozemkové parcele č. 121/1 katastrálního územíkatastrálního území Hořátev, okres Nymburk; přírodní minerální voda stolní je slabě mineralizovaná kyselka hydrogenuhličitano-chlorido-sodno-vápenatého typu, studená, hypotonická; k) pramen BJ 20 nacházející se na pozemkové parcele č. 427/9 katastrálního územíkatastrálního území Korunní, okres Karlovy Vary; přírodní minerální voda stolní je slabě mineralizovaná kyselka hydrogenuhličitano-sodno-vápenatého typu, se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité, studená, hypotonická; l) pramen BJ 21 nacházející se na pozemkové parcele č. 430/4 katastrálního územíkatastrálního území Korunní, okres Karlovy Vary; přírodní minerální voda stolní je slabě mineralizovaná kyselka hydrogenuhličitano-vápenato-sodno-hořečnatého typu, studená, hypotonická; m) pramen ČVJ 1 nacházející se na pozemkové parcele č. 291/2 katastrálního územíkatastrálního území Číhaná u Poutnova, okres Karlovy Vary; přírodní minerální voda stolní je slabě mineralizovaná prostá železnatá kyselka hydrogenuhličitano-vápenato-hořečnatého typu, se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité, studená, hypotonická; n) pramen ČVJ 3 nacházející se na pozemkové parcele č. 250 katastrálního územíkatastrálního území Babice u Poutnova, okres Karlovy Vary; přírodní minerální voda stolní je slabě mineralizovaná železnatá kyselka hydrogenuhličitano-vápenato-sodno-hořečnatého typu, se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité, studená, hypotonická; o) pramen ČVJ 4 nacházející se na pozemkové parcele č. 250 katastrálního územíkatastrálního území Babice u Poutnova, okres Karlovy Vary; přírodní minerální voda stolní je slabě mineralizovaná železnatá kyselka hydrogenuhličitano-vápenato-sodno-hořečnatého typu, se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité, studená, hypotonická; p) pramen BJ 16 nacházející se na pozemkové parcele č. 21/1 katastrálního územíkatastrálního území Kouty u Poděbrad, okres Nymburk; přírodní minerální voda stolní je slabě mineralizovaná kyselka hydrogenuhličitano-chlorido-sodno-vápenatého typu, studená, hypotonická; q) pramen HV 1 nacházející se na pozemkové parcele č. 473/2 katastrálního územíkatastrálního území Mýtina, okres Cheb; přírodní minerální voda stolní je slabě mineralizovaná železnatá kyselka hydrogenuhličitano-sírano-chlorido-sodného typu, se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité, studená, hypotonická; r) pramen HV 2 nacházející se na pozemkové parcele č. 718/3 katastrálního územíkatastrálního území Mýtina, okres Cheb; přírodní minerální voda stolní je slabě mineralizovaná železnatá kyselka hydrogenuhličitano-sírano-chlorido-sodného typu, studená, hypotonická; s) pramen BJ 69A nacházející se na pozemkové parcele č. 830 katastrálního územíkatastrálního území Mariánské Lázně, okres Cheb; přírodní minerální voda stolní je slabě mineralizovaná kyselka sírano-hydrogenuhličitano-chlorido-sodného typu, se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité, studená, hypotonická; t) pramen HV 101 nacházející se na pozemkové parcele č. 830 katastrálního územíkatastrálního území Mariánské Lázně, okres Cheb; přírodní minerální voda stolní je slabě mineralizovaná železnatá kyselka hydrogenuhličitano-sírano-sodného typu, se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité, studená, hypotonická; u) pramen HV 22 nacházející se na pozemkové parcele č. 1268/1 katastrálního územíkatastrálního území Nová Ves u Sokolova, okres Sokolov; přírodní minerální voda je slabě mineralizovaná železnatá kyselka hydrogenuhličitano-hořečnatého typu, se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité a niklu, studená, hypotonická; v) pramen HV 23 nacházející se na pozemkové parcele č. 1268/1 katastrálního územíkatastrálního území Nová Ves u Sokolova, okres Sokolov; přírodní minerální voda je prostá železnatá kyselka hydrogenuhličitano-hořečnatého typu, se zvýšeným obsahem niklu a kyseliny křemičité, studená, hypotonická; w) pramen HV 24 nacházející se na pozemkové parcele č. 1269/1 katastrálního územíkatastrálního území Nová Ves u Sokolova, okres Sokolov; přírodní minerální voda je prostá kyselka hydrogenuhličitano-hořečnatého typu, se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité, studená, hypotonická; x) pramen HV 1 nacházející se na pozemkové parcele č. 432/16 katastrálního územíkatastrálního území Brtná u Dolního Žandova, okres Cheb; přírodní minerální voda je prostá železnatá kyselka hydrogenuhličitano-vápenato-hořečnato-železnatého typu, s nízkým obsahem sodíku, studená, hypotonická. § 3 Zrušovací ustanovení Zrušují se: a) bod 2 výnosu č. j. ČIL-482-31. 8. 1976 ze dne 2. září 1976, o prohlášení přírodních zdrojů vod za přírodní léčivé, reg. v částce 31/1976 Sb., jímž byl prohlášen přírodní léčivý zdroj Petr (vrt NP 759) na katastrálním územíkatastrálním území obce Proskovice, okres Frýdek-Místek; b) bod 3 výnosu č. j. ČIL-482-31. 8. 1976 ze dne 2. září 1976, o prohlášení přírodních zdrojů vod za přírodní léčivé, reg. v částce 31/1976 Sb., jímž byl prohlášen přírodní léčivý zdroj Eva (vrt NP 760) na katastrálním územíkatastrálním území obce Stará Bělá, okres Frýdek-Místek; c) § 1 písm. ch) výnosu č. 1/1980 Věst. MZ ČSR, kterým se prohlašují další přírodní zdroje minerálních vod za přírodní léčivé zdroje a přírodní minerální vody stolní, reg. v částce 11/1980 Sb., jímž byl prohlášen přírodní léčivý zdroj Ctirad (vrt NP 778) na katastrálním územíkatastrálním území obce Ostrava; d) § 1 písm. k) vyhlášky č. 287/1996 Sb., kterou se prohlašují další zdroje přirozeně se vyskytujících minerálních vod za přírodní léčivý zdroj nebo zdroj přírodní minerální vody stolní, jímž byl prohlášen přírodní léčivý zdroj HV 6 na katastrálním územíkatastrálním území obce Dymokury, okres Nymburk. § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: MUDr. David, CSc. v. r.
Zákon č. 333/1998 Sb.
Zákon č. 333/1998 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 12. 1998, datum účinnosti 28. 12. 1998, částka 110/1998 * Čl. I - Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/199 * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb. a zákona č. 211/1997 Sb., se mění takto: * Čl. IV - Přechodné ustanovení * Čl. V - Účinnost Aktuální znění od 28. 12. 1998 333 ZÁKON ze dne 17. prosince 1998, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb. a zákona č. 168/1998 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 písm. f) se za slova „cena z veřejné soutěže“ vkládají slova „, z reklamní soutěže, z reklamního slosování, s výjimkou ceny ze spotřebitelské soutěže,2c)“. Poznámka pod čarou č. 2c) zní: „2c) § 1 odst. 4 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 70/1994 Sb. a zákona č. 149/1998 Sb.“. 2. V § 4 odst. 1 písmeno w) včetně poznámky pod čarou č. 34c) zní: „w) příjmy z prodeje cenných papírů nabytých poplatníkem v rámci kupónové privatizace; příjmy z prodeje ostatních cenných papírů, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu 6 měsíců, a dále příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení34c) podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 6 měsíců. Doba 6 měsíců mezi nabytím a prodejem cenného papíru u téhož poplatníka se nepřerušuje při přeměně investičního fondu na otevřený podílový fond, při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond, při změně obhospodařovatele podílového fondu, při sloučení a splynutí podílových fondů a při sloučení, splynutí a rozdělení investičního fondu. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), a na příjmy z kapitálového majetku (§ 8). Osvobození se dále nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které nabyl společník společnosti s ručením omezeným, komanditista komanditní společnosti nebo člen družstva při přeměně obchodní společnosti nebo družstva na akciovou společnost podle zvláštního zákona,13a) a to do 5 let od nabytí těchto cenných papírů. Osvobození se nevztahuje na příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení34c) podílového fondu, který byl nebo je zahrnut do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), 34c) § 35d odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 248/1992 Sb., ve znění zákona č. 124/1998 Sb.“. 3. V § 4 odst. 1 písm. zb) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zc), které včetně poznámky pod čarou č. 64) zní: „zc) odchodné při skončení pracovního poměru příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, podle zvláštního právního předpisu.64) 64) § 57b zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 163/1998 Sb.“. 4. V § 6 odst. 6 větě poslední se zrušují slova „Pro účely tohoto ustanovení se vychází ze vstupní ceny neomezené podle § 29 odst. 7, a“ a za poslední větou se doplňuje věta: „Částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla, však musí činit nejméně 1 000 Kč.“. 5. V § 6 odst. 9 písm. u) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno v), které včetně poznámky pod čarou č. 65) zní: „v) příjmy do výše 10 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádné obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav,65) za předpokladu, že tyto příjmy jsou vypláceny z fondu kulturních a sociálních potřeb2b) nebo ze sociálního fondu (ze zisku po zdanění) za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se předpis o fondu kulturních a sociálních potřeb nevztahuje. 65) Čl. 5 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.“. 6. V § 8 odst. 5 se na konci doplňuje tato věta: „Do samostatného základu daně se příjmy zahrnují v hrubé výši.“. 7. V § 8 odst. 6 na konci věty první se tečka nahrazuje čárkou a vkládají se slova „s výjimkou úroků a jiných výnosů z depozitní směnky vystavené bankou, které jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).“. 8. V § 10 odst. 8 věta třetí zní: „Poplatník je však může v hrubé výši zahrnout do samostatného základu daně v samostatném příznání k dani, při uplatnění sazby podle § 16 odst. 2.“. 9. V § 10 se odstavec 9 zrušuje. 10. V § 15 odst. 1 písm. a) se částka „32 040 Kč“ nahrazuje částkou „34 920 Kč“. 11. V § 15 odst. 1 písm. b) se částka „18 000 Kč“ nahrazuje částkou „21 600 Kč“. 12. V § 15 odst. 1 písm. c) se částka „18 240 Kč“ nahrazuje částkou „19 884 Kč“ a částka „32 040 Kč“ se nahrazuje částkou „34 920 Kč“. 13. V § 15 odst. 1 písm. d) se částka „6 000 Kč“ nahrazuje částkou „6 540 Kč“. 14. V § 15 odst. 1 písm. e) se částka „12 000 Kč“ nahrazuje částkou „13 080 Kč“. 15. V § 15 odst. 1 písm. f) se částka „42 000 Kč“ nahrazuje částkou „45 780 Kč“. 16. V § 15 odst. 1 písm. g) se částka „9 600 Kč“ nahrazuje částkou „10 464 Kč“. 17. V § 15 odst. 2 se první a druhá věta nahrazují větami: „U poplatníka, který je poživatelem starobního důchodu z pojistného na sociální zabezpečení14c) nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu ve výši nepřesahující 36 000 Kč ročně, se snižuje základ daně o výši rozdílu mezi částkou 36 000 Kč a nižším ročním úhrnem vyplacených částek starobního důchodu. Poplatníkovi, který je poživatelem starobního důchodu uvedeného ve větě první, se nesnižuje základ daně podle odstavce 1 písm. a), a to bez ohledu na výši tohoto důchodu.“. 18. V § 15 odst. 10 se ve větě první zrušuje slovo „poplatníkem“, slovo „sníženého“ se nahrazuje slovem „sníženým“, slova „poplatník neprovádí“ se nahrazují slovy „se nejedná o“ a za slova „bytovou výstavbu“ se vkládají slova „, údržbu61) a změnu32) stavby bytového domu nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu60) prováděnou“ a dále se zrušuje slovo „své“. 19. V § 15 odst. 10 písm. a) se za slovem „stavby“ zrušují slova „, kterou vznikne nový byt z prostor nezpůsobilých k bydlení, pokud tyto prostory bytem nebyly nebo nesloužily k bydlení nejméně 5 let, nebo z prostor sloužících k jiným účelům než k bydlení, včetně nástavby nebo půdní vestavby“. 20. V § 15 odst. 10 písm. b) se na konci doplňují slova: „za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby podle písmene a) do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy,“. 21. Poznámka pod čarou č. 53) zní: „53) § 14 odst. 2 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 84/1995 Sb.“. 22. V § 15 odst. 10 písm. c) se za slova „rodinného domu“ vkládají slova „včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo bytu,“. 23. V § 15 odst. 10 písm. e) se slovo „modernizace“ nahrazuje slovy „změna32) stavby“ a za slova „právního předpisu“ se doplňují slova „a bytů v nájmu nebo v užívání“. 24. V § 15 odst. 10 písm. f) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) splacení jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou nebo bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem a použitého poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až f).“. 25. V § 15 odst. 11 větě třetí se slova „v době po nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí63)“ zrušují a za slova „byt ve vlastnictví“ se vkládají slova „v případě výstavby nebo změny32) stavby v době po nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí63)". Věta pátá se nahrazuje větou, která zní: „Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně podle odstavce 10 ze všech úvěrů u poplatníků v téže domácnosti, nesmí překročit 300 000 Kč.“. 26. V § 16 odstavec 1 zní: „(1) Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí: Základ daně od Kč | do Kč| Daň | Ze základu přesahujícího ---|---|---|--- 0 | 102 000 | 15 % | 102 000 | 204 000 | 15 300 Kč + 20 % | 102 000 Kč 204 000 | 312 000 | 35 700 Kč + 25 % | 204 000 Kč 312 000 | 1 104 000 | 62 700 Kč + 32 % | 312 000 Kč 1 104 000 | a více | 316 140 Kč + 40 % | 1 104 000 Kč.“. 27. V § 19 odst. 1 písmeno g) zní: „g) příjmy z loterií a jiných podobných her, u nichž bylo povolení k provozování vydáno podle § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 149/1998 Sb.,“. 28. V § 20 odst. 8 se za druhou větu vkládá věta: „Jsou-li v úhrnu obsaženy i dary na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární a charitativní v souvislosti s živelní pohromou (§ 24 odst. 10), může být o hodnotu těchto darů překročen limit 2 % ze základu daně sníženého podle § 34, nejvýše však lze v úhrnu odečíst 4 % ze základu daně sníženého podle § 34.“. 29. V § 24 odst. 2 písmeno s) zní: „s) u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví 1. hodnota pohledávky při jejím postoupení, a to do výše příjmu plynoucího z jejího postoupení, 2. cena pořízení20) u pohledávky nabyté postoupením, a to do výše příjmu plynoucího z její úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení. Příjmy uvedené v bodech 1 a 2 lze zvýšit o vytvořenou opravnou položku nebo rezervu (její část) podle zvláštního zákona22a) a u pohledávky postoupené před lhůtou splatnosti o diskont připadající na zbývající dobu do lhůty splatnosti. Toto platí i pro směnku přijatou jako platební prostředek (směnka k inkasu).20) Výše diskontu se posuzuje podle úrokové sazby obvyklé při poskytování finančních prostředků s odpovídající dobou splatnosti,“. 30. V § 26 odst. 4 se částka „40 000 Kč“ nahrazuje částkou „60 000 Kč“. 31. V § 26 odst. 7 písm. b) se slova „g) a h)“ nahrazují slovy „g) až l)“. 32. V § 30 odst. 1 se ve větě druhé za slovo „činí“ vkládá slovo „minimálně“. 33. V § 30 odst. 1 se pod nadpisem „Doba odpisování“ číslice „8“, „15“, „30“ a „45“ nahrazují číslicemi „6“, „12“, „20“ a „30“. 34. V § 30 odst. 12 se na konci doplňuje věta, která zní: „Obdobně pokračuje v odpisování i poplatník u hmotného majetku vráceného při ukončení nájmu (§ 28 odst. 2) a poplatník při rozpuštění sdružení bez právní subjektivity u majetku určeného podle druhu, který jím byl do tohoto sdružení vnesen.“. 35. V § 31 odst. 1 pod nadpisem „v prvním roce odpisování“ se číslice „6,2“, „3,4“, „1,4“ a „1,0“ nahrazují číslicemi „8,5“, „4,3“, „2,15“ a „1,4“, pod nadpisem „v dalších letech odpisování“ se číslice „13,4“, „6,9“, „3,4“ a „2,25“ nahrazují číslicemi „18,3“, „8,7“, „5,15“ a „3,4“ a pod nadpisem „pro zvýšenou vstupní cenu“ se číslice „12,5“, „6,7“, „3,4“ a „2,25“ nahrazují číslicemi „16,7“, „8,4“, „5,0“ a „3,4“. 36. V § 32 odst. 1 pod nadpisem „v prvním roce odpisování“ se číslice „8“, „15“, „30“ a „45“ nahrazují číslicemi „6“, „12“, „20“ a „30“, pod nadpisem „v dalších letech odpisování“ se číslice „9“, „16“, „31“ a „46“ nahrazují číslicemi „7“, „13“, „21“ a „31“ a pod nadpisem „pro zvýšenou zůstatkovou cenu“ se číslice „8“, „15“, „30“ a „45“ nahrazují číslicemi „6“, „12“, „20“ a „30“. 37. V § 36 odst. 2 písm. b) bod 1 zní: „1. z výher a cen v loteriích a jiných podobných hrách, v reklamních soutěžích a reklamním slosování [§ 10 odst. 1 písm. h)], s výjimkou výher a cen z loterií a jiných podobných her včetně spotřebitelské soutěže2c) provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštního předpisu12) [§ 10 odst. 3 písm. b)] nebo od daně osvobozených podle § 4 odst. 1 písm. f),“. 38. V § 36 odst. 2 písm. c) se doplňuje bod 5, který zní: „5. z úroků a jiných výnosů z depozitní směnky vystavené bankou,“. 39. V § 38a odst. 1 ve větě poslední se za slova „v § 36 odst. 6 písm. a)“ vkládají slova „, uvedená v daňovém přiznání podávaném podle zvláštního právního předpisu39c)“. Poznámka pod čarou č. 39c) zní: „39c) § 40 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 40. V § 38d odst. 7 ve větě poslední se slovo „výpis“ nahrazuje slovy „kopie výpisu“. 41. V § 38d odstavec 9 včetně poznámek pod čarou č. 39d) a 39e) zní: „(9) Postup uvedený v § 36 odst. 6 se uplatní na základě seznamu potvrzení podle odstavce 7, členěného podle jednotlivých plátců, který poplatník předloží současně s daňovým přiznáním. Seznam musí obsahovat údaje o obchodním jméně, identifikačním čísle a sídle plátce, o částkách sražené daně převzatých z jednotlivých potvrzení a souhrnnou výši sražených daní za všechny plátce. Přitom je poplatník povinen na výzvu správce daně39d) prokázat kdykoliv ve lhůtě pro vyměření daně39e) oprávněnost nároku na zápočet sražené daně na celkovou daňovou povinnost nebo na posouzení této daně či její části jako daňového přeplatku35e) uplatněného v daňovém přiznání, a doložit jej potvrzeními plátců podle odstavce 7, která měl k dispozici v zákonné lhůtě pro podání daňového přiznání. Obdrží-li poplatník potvrzení plátce po podání daňového přiznání (popř. opravného či dodatečného) a přitom po uplynutí zákonné lhůty pro jeho podání, předloží při dodatečném uplatnění postupu podle § 36 odst. 6 dodatečně obdržená potvrzení přímo správci daně; běh lhůt pro nakládání s daňovým přeplatkem podle zvláštního předpisu35e) se počítá ode dne předložení potvrzení plátce místně příslušnému správci daně poplatníka. 39d) § 31 odst. 9 a § 43 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 39e) § 47 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 42. V § 38g odst. 2 se na konci věty první doplňují slova „a neuplatňoval odečet úroků (§ 15 odst. 10 a 11) z hypotečního úvěru banky, popřípadě z jiného úvěru poskytnutého bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem“. 43. V § 38ga se odstavce 3 a 4 včetně poznámek pod čarou č. 41a) a 41b) zrušují. 44. V § 38h odstavec 2 zní: „(2) Záloha ze zdanitelné mzdy zúčtované nebo vyplacené za kalendářní měsíc činí: Zdanitelná mzda od Kč | do Kč | Záloha | Ze zdanitelné mzdy přesahující ---|---|---|--- 0 | 8 500 | 15 % | 8 500 | 17 000 | 1 275 Kč + 20 % | 8 500 Kč 17 000 | 26 000 | 2 975 Kč + 25 % | 17 000 Kč 26 000 | 92 000 | 5 225 Kč + 32 % | 26 000 Kč 92 000 | a více | 26 345 Kč + 40 % | 92 000 Kč.“. 45. V § 38k odst. 4 písm. d) se slova „že platí“ nahrazují slovy „že jsou placeny“. 46. V § 38k odst. 4 písm. e) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí: „f) že předmět bytové potřeby ve vlastnictví, na který uplatňuje odpočet úroků z poskytnutého úvěru, je užíván k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů, g) že částka úroků, o kterou se snižuje základ daně podle § 15 odst. 10 zákona v úhrnu u všech účastníků smluv o úvěrech žijících v jeho domácnosti, nepřekročila v uplynulém kalendářním roce 300 000 Kč.“. 47. V § 38k odst. 5 písm. c) se částka „32 040 Kč“ nahrazuje částkou „34 920 Kč“. 48. V § 38l odst. 1 písm. h) bodu 2 se za slovy „e) a f)“ vypouští čárka a doplňují se slova „nebo nájemní smlouvou na účely uvedené pod písmenem e) téhož ustanovení, v případě, že se jedná o byt v nájmu, nebo dokladem o trvalém bydlišti (občanský průkaz), jde-li o byt v užívání“. V bodu 3 se vypouštějí slova „e) a f),". Na konci bodu 4 se čárka nahrazuje tečkou a bod 5 se zrušuje. 49. V § 38l odst. 2 se ve větě druhé za slova „že poplatník každoročně ve stejné lhůtě“ vkládají slova „a při každé změně výše stanovených úroků provedené stavební spořitelnou nebo bankou“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Roční odpisové sazby a koeficienty pro zrychlené odpisování stanovené tímto zákonem se použijí poprvé pro zdaňovací období roku 1999, a to i u majetku odpisovaného podle dosavadních předpisů. Roční odpisové sazby a koeficienty pro zrychlené odpisování za předchozí zdaňovací období se řídí dosavadními předpisy. 2. U hmotného majetku, který je předmětem smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku uzavřených do konce roku 1998, se pro účely ustanovení § 24 odst. 4 písm. a) a § 30 odst. 4 zákona o daních z příjmů doba odpisování řídí dosavadními předpisy. 3. Zvýšení vstupní ceny hmotného majetku na částku převyšující 40 000 Kč, provedené zákonem č. 168/1998 Sb., se vztahuje pouze na hmotný majetek zaevidovaný do majetku poplatníka počínaje 1. lednem 1998. 4. Pro nehmotné výsledky výzkumu a vývoje evidované v majetku poplatníka do 31. prosince 1997, které byly pro účely zákona nehmotným majetkem, se použije způsob odpisování platný do 31. prosince 1997, a to až do doby ukončení jejich odpisování. 5. Ustanovení čl. I bodů 6, 8, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 29, 31, 34 a 49 tohoto zákona se použijí poprvé za zdaňovací období roku 1998. 6. Ustanovení čl. I bodů 26 a 44 tohoto zákona se použijí poprvé za zdaňovací období roku 1999. 7. Ustanovení čl. I bodu 30 tohoto zákona - zvýšení vstupní ceny nehmotného majetku na částku převyšující 60 000 Kč se vztahuje pouze na nehmotný majetek zaevidovaný do majetku poplatníka počínaje 1. lednem 1999. 8. Ustanovení čl. I bodů 1, 2, 7, 9, 37 a 38 tohoto zákona se použijí dnem vyhlášení tohoto zákona. 9. Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 1998 platí dosavadní předpisy a ustanovení tohoto zákona se použijí poprvé pro zdaňovací období roku 1999, nestanoví-li tento zákon jinak. Čl. III Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb. a zákona č. 211/1997 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 1 se slovo „osm“ nahrazuje slovem „šest“. 2. V § 7 odst. 1 písm. b) se za slova „hmotného majetku jsou“ vkládá slovo „písemně“. 3. V § 7 odst. 5 se poslední věta zrušuje. 4. V § 7 odst. 8 písm. a) se číslice „5“ nahrazuje číslicí „3“, v písmenu b) se číslice „8“ nahrazuje číslicí „6“, v písmenu c) se číslice „12“ nahrazuje číslicí „8“ a v písmenu d) se číslice „16“ nahrazuje číslicí „10“. 5. V § 7 odst. 8 se poslední věta včetně poznámky pod čarou č. 13b) zrušuje. 6. V § 8a odst. 1 písm. a) se slovo „účetní“ nahrazuje slovem „neuhrazené“. 7. V § 8a odst. 2 se za slovy „soudní řízení“ vypouští čárka a vkládají se slova „a nebo správní řízení podle zvláštního právního předpisu13h)“. Poznámka pod čarou č. 13h) zní: „13h) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).“. Čl. IV Přechodné ustanovení Pro maximální dobu tvorby rezervy na opravy hmotného majetku, která byla zahájena před 1. lednem 1999 a je v ní pokračováno po nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ustanovení zákona č. 593/1992 Sb., ve znění platném ke dni, který předchází dni vyhlášení tohoto zákona. Čl. V Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Nařízení vlády č. 320/1998 Sb.
Nařízení vlády č. 320/1998 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku) Vyhlášeno 31. 12. 1998, datum účinnosti 31. 12. 1998, částka 108/1998 * ČÁST PRVNÍ - ÚPRAVA NÁHRADY ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU PO SKONČENÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI VZNIKLÉ PRACOVNÍM ÚRAZEM NEBO NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ PODLE PRACOVNĚPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - ÚPRAVA NÁHRADY ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU PO SKONČENÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI NEBO PŘI INVALIDITĚ PODLE OBČANSKOPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ (§ 3 — § 3) * ČÁST TŘETÍ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 4 — § 6) Aktuální znění od 31. 12. 1998 320 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 30. listopadu 1998 o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku) Vláda nařizuje podle § 202 odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 37/1993 Sb., a podle § 447 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 131/1982 Sb.: ČÁST PRVNÍ ÚPRAVA NÁHRADY ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU PO SKONČENÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI VZNIKLÉ PRACOVNÍM ÚRAZEM NEBO NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ PODLE PRACOVNĚPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ § 1 Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na výdělku“) příslušející zaměstnancům podle zákoníku práce, popřípadě podle dřívějších předpisů1) se upravuje tak, že se průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů,2) zvyšuje o 9 %. § 2 (1) Vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po 31. prosinci 1997, průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku se podle § 1 nezvyšuje. (2) Úprava podle § 1 se provede bez žádosti zaměstnance; na žádost zaměstnance se provede v případech, kdy mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela pouze v důsledku zvýšení invalidního nebo částečného invalidního důchodu podle předpisů o sociálním zabezpečení nebo zvýšení plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu podle předpisů o důchodovém pojištění. (3) Úprava podle § 1 se provede na žádost zaměstnance i v případech, kdy mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela, protože to neumožňovalo ustanovení § 195 odst. 2 zákoníku práce platné před 1. červnem 1994. ČÁST DRUHÁ ÚPRAVA NÁHRADY ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU PO SKONČENÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI NEBO PŘI INVALIDITĚ PODLE OBČANSKOPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ § 3 Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě3) (dále jen „náhrada“) se upravuje tak, že se průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady, popřípadě zvýšený podle dřívějších předpisů,4) zvyšuje o 9 %. Úprava náhrady se podle věty první neprovede, vznikl-li nárok na náhradu po 31. prosinci 1997. ČÁST TŘETÍ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 4 Pro náhradu za ztrátu na výdělku i po její úpravě provedené podle § 1 a pro náhradu i po její úpravě provedené podle § 3 platí čl. V zákona č. 160/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a některé další zákony. § 5 Náhrada za ztrátu na výdělku a náhrada, upravené podle tohoto nařízení, přísluší od 1. prosince 1998. § 6 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Předseda vlády: Ing. Zeman v. r. 1. místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: PhDr. Špidla v. r. Ministr spravedlnosti: JUDr. Motejl v. r. 1) § 193 a 195 zákoníku práce. § 112 zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění. § 6 zákona č. 58/1956 Sb., o náhradě škody za pracovní úrazy a o náhradě nákladů léčebné péče a dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení. § 7 a 31 zákona č. 150/1961 Sb., o náhradách při pracovních úrazech a nemocech z povolání. § 8 zákona č. 30/1965 Sb., o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. 2) Nařízení vlády č. 138/1976 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 60/1982 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Zákon č. 297/1991 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 191/1993 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 263/1994 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 291/1995 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 298/1996 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku). Nařízení vlády č. 318/1997 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku). 3) § 445 a § 447 odst. 1 a 2 občanského zákoníku. 4) Nařízení vlády č. 128/1992 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě. Nařízení vlády č. 50/1994 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě. Nařízení vlády č. 317/1995 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě. Nařízení vlády č. 298/1996 Sb. Nařízení vlády č. 318/1997 Sb.
Nařízení vlády č. 321/1998 Sb.
Nařízení vlády č. 321/1998 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 324/1996 Sb., kterým se stanoví podmínky a výše poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením Vyhlášeno 31. 12. 1998, datum účinnosti 1. 1. 1999, částka 108/1998 * Čl. I - Nařízení vlády č. 324/1996 Sb., kterým se stanoví podmínky a výše poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 1. 1999 321 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 16. prosince 1998, kterým se mění nařízení vlády č. 324/1996 Sb., kterým se stanoví podmínky a výše poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením Vláda nařizuje podle § 57a odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb., a podle § 45 odst. 1 a 8 zákona č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění zákona č. 138/1995 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 324/1996 Sb., kterým se stanoví podmínky a výše poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, se mění takto: 1. V § 1 odst. 2 se za slovy „školní rok“ čárka nahrazuje tečkou a slova „popřípadě i na delší období, nejvýše však na čtyři školní roky“ se zrušují. 2. V § 2 odst. 1 se slova „účinnosti nařízení vlády“ nahrazují slovy „1. lednu 1997“. 3. V § 2 odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 8) zní: „(5) Výše dotace ze státního rozpočtu může být snížena nebo dotace může být poskytována na kratší období, než které je uvedeno v § 7 odst. 1, a) v souladu s regulačními opatřeními k čerpání výdajů státního rozpočtu, o nichž rozhodla vláda nebo ministr financí,8) nebo b) pokud škola nebo zařízení nedodrží ustanovení odstavce 4.“. 4. V § 3 odstavec 2 zní: „(2) Žádost obsahuje: a) název, adresu, identifikační číslo a číslo účtu školy nebo zařízení a jejich součástí, b) kopii platného rozhodnutí o zařazení do sítě, c) doklad o zápisu do obchodního nebo jiného zákonem určeného rejstříku a právní formě zapsané právnické osoby, d) předpokládaný celkový počet dětí a žáků (dále jen „žáci“) ve školním roce, na který je požadována dotace, a počet žáků v jednotlivých třídách, u středních a vyšších odborných škol v jednotlivých studijních a učebních oborech; u školních jídelen předpokládaný počet stravovaných žáků podle druhu školy nebo zařízení.“. 5. V § 3 se odstavec 3 zrušuje. 6. § 5 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 9) zní: „§ 5 Výše dotace (1) Dotace škole nebo zařízení se stanoví podle skutečného počtu žáků v souladu se statistickými výkonovými výkazy Škol (MŠMT) řady V pro příslušný školní rok, nejvýše však do počtu uvedeného v rozhodnutí o zařazení školy do sítě, a procentním podílem z normativu stanoveného podle zvláštního právního předpisu.9) U speciálních škol a speciálních nebo specializovaných tříd ostatních škol se dotace zvýší o příplatek za zdravotní postižení žáků. Dotace se poskytuje pouze na žáky ve studijních a učebních oborech uvedených v platném rozhodnutí o zařazení do sítě. Normativy na příslušný kalendářní rok stanoví ministerstvo z normativu předcházejícího roku v souladu se změnami neinvestičních výdajů s výjimkou výdajů na mzdy a ostatní osobní výdaje a související pojistné na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti v kapitole ministerstva obsažené ve státním rozpočtu na příslušný rok, a to nejpozději do 31. ledna, a zveřejní je ve Věstníku ministerstva. Do počtu žáků se započítávají i cizinci, kteří požívají stejná práva jako státní občané České republiky podle zvláštního právního předpisu. (2) Výše procentního podílu v denním studiu se od školního roku 1999/2000 stanoví pro: a) základní školu| 60 %, ---|--- b) střední školu| 40 %, c) střední školu – nástavbové studium| 10 %, d) vyšší odbornou školu| 30 %, e) základní uměleckou školu| 30 %, f) speciální školu| 70 %, g) speciální mateřskou školu, speciální výchovné zařízení a dětský domov| 60 %, h) mateřskou školu, domov mládeže, školní družinu a školní jídelnu| 30 %, i) ostatní zařízení| až 30 %, j) příplatek na zdravotně postižené ve speciálních školách| 70 %, k) příplatek na zdravotně postižené ve speciálních zařízeních| 60 %, l) příplatek na zdravotně postižené ve speciálních třídách | základních škol| 30 %, středních škol| 20 %, mateřských škol| 20 %. (3) Výše procentního podílu se u denního studia, které probíhá podle individuálních studijních plánů s výjimkou individuálních studijních plánů žáků speciálních středních škol, činí 5 % normativu příslušných studijních oborů a formy studia. (4) Na středních a vyšších odborných školách se pro jiné než denní studium dotace neposkytuje.“. 7. V § 6 odstavec 1 zní: „(1) Procentní podíl stanovený v § 5 odst. 2 lze celkově zvýšit, a) pokud bude mezi ministerstvem či jím pověřeným školským úřadem a školou v termínu podle odstavců 6 a 7 uzavřena smlouva o zvýšení dotace, a to nejvýše 1\\. u speciální školy na| 100 %, ---|--- 2\\. u speciální školy – příplatek za zdravotní postižení na| 100 %, 3\\. u základní, střední nebo vyšší odborné školy na| 90 %, 4\\. u základní umělecké školy na| 70 %, 5\\. u příplatku za postižení ve speciálních třídách základních a středních škol na| 45 %, 6\\. u střední školy – nástavbové studium na | 40 %, 7\\. u studia podle individuálních studijních plánů na| 30 %, b) pokud bude mezi školským úřadem a zřizovatelem zařízení v termínu podle odstavce 6 uzavřena smlouva o zvýšení dotace, a to nejvýše 1\\. u speciální mateřské školy, speciálního výchovného zařízení a dětského domova, u domova mládeže a školní jídelny, v případě, že není jiná možnost zajištění ubytování nebo stravování dětí a žáků, na| 90 %, ---|--- 2\\. u ostatních zařízení na| 70 % 3\\. u příplatku na zdravotní postižení u speciálních tříd mateřské školy na| 35 %, z normativu upraveného na podmínky okresu.“. 8. V § 6 odstavce 3 až 7 znějí: „(3) Dotaci lze zvýšit pouze u denního studia, pokud škola nebo zařízení splňuje následující podmínky: a) dostává dotaci podle § 5 odst. 2, b) jde-li o základní školu, předškolní zařízení nebo školské zařízení jim sloužící, doloží kladné stanovisko obce o tom, že škola nebo zařízení plní nezastupitelnou funkci v daném místě, kterou by jinak měla zabezpečovat škola nebo zařízení zřizované obcí, c) jde-li o denní nástavbové studium absolventů učebních oborů středních odborných učilišť, uzavře škola se školským úřadem smlouvu o počtu žáků přijímaných podle jednotlivých studijních oborů a tento počet v daném školním roce dodrží, d) jde-li o víceleté gymnázium, uzavře škola se školským úřadem smlouvu o počtu žáků přijímaných v jednotlivých studijních oborech a tento počet v daném školním roce dodrží. (4) Smlouvu o zvýšení dotace lze uzavřít se školou nebo zařízením na 1 školní rok, pokud alespoň po dobu 1 školního roku byly zařazeny do sítě a poskytovaly výchovu a vzdělávání v souladu se svým zařazením do sítě. Pokud více škol nebo zařízení, nebo škol a zařízení je zřízeno jako 1 právnická osoba, posuzuje se splnění podmínek u každé školy a zařízení samostatně. (5) Procentní podíl stanovený v § 5 odst. 2 lze zvýšit za těchto podmínek a v této výši: a) hodnocení České školní inspekce v běžném školním roce nebo v předchozích 2 školních letech je podle stupnice| ---|--- 1\\. vynikající, a to o| 15 %, 2\\. nadprůměrné a spíše nadprůměrné, a to o| 10 %, 3\\. průměrné, a to o| 5 %, b) škola nebo zařízení je obecně prospěšnou společností, a to o| 25 %, c) škola nebo zařízení má jinou právní formu a zaváže se ve smlouvě o poskytnutí zvýšené dotace k vynaložení celého svého zisku za příslušný kalendářní rok na výdaje a vzdělávání, běžný provoz, popřípadě u speciálních škol a zařízení i na rehabilitaci, a to o| 25 %, d) výše školného na žáka a školní rok nepřesáhne 80 % vyhlášených finančních normativů podle § 5 odst. 1, a to o| 5 %, e) není školou nebo zařízením stanoveno žádné školné, a to o| 5 %, f) doloží kladné stanovisko úřadu práce o možnosti uplatnění absolventů škol na trhu práce podle jednotlivých studijních nebo učebních oborů, a to o| 10 %. (6) Zařízení, popřípadě škola, jejíž je zařízení součástí, předkládá žádost o uzavření smlouvy o zvýšení dotace na příští školní rok spolu s doklady, že byly splněny stanovené podmínky, školskému úřadu do 15. října. Po stanovení procentní výše dotace školským úřadem se uzavře smlouva o dotaci nebo zvýšené dotaci do 30. listopadu. (7) Škola předkládá žádost o uzavření smlouvy o zvýšení dotace na příští školní rok spolu s doklady, že byly splněny stanovené podmínky, školskému úřadu do 31. ledna. Procentní výše zvýšené dotace je stanovena ministerstvem či jím pověřeným školským úřadem do 15. března. Pokud škola sdružuje více součástí nebo má zařazeno více studijních nebo učebních oborů, stanoví se procentní výše zvýšené dotace pro jednotlivé její součásti, studijní nebo učební obory zvlášť. Smlouvu o zvýšení dotace uzavře školský úřad se školou do 31. března.“. 9. § 7 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 12) zní: „§ 7 Poskytování dotace (1) Dotace se poskytuje na školní rok zálohově na jednotlivá čtvrtletí kalendářního roku nejpozději poslední den prvního měsíce čtvrtletí. Roční výše poskytované dotace se stanoví podle § 5 a § 6 odst. 4 a 5. (2) Pokud je počet žáků podle § 5 odst. 1 rozdílný od počtu uvedeného ve smlouvě podle § 3, 4 a 6, je pro stanovení výše dotace rozhodující počet žáků podle § 5 odst. 1. (3) Pokud dojde v průběhu školního roku ke změně počtu žáků ve srovnání s počtem, na který se poskytuje dotace, škola nebo zařízení neprodleně tuto skutečnost oznámí a hodnověrně prokáže školskému úřadu. Dotace se upraví od počátku čtvrtletí následujícího po změně, kdy došlo k přeplatku či nedoplatku, a tento je vyúčtován podle § 2 odst. 3 písm. a). (4) Pokud v průběhu školního roku zjistí Česká školní inspekce nebo jiný kontrolní orgán vážné nedostatky v činnosti školy nebo zařízení, může ministerstvo odstoupit od smlouvy, nedojde-li k jiné dohodě. Pokud škola nebo zařízení nedoloží vynaložení zisku na výdaje na výchovu a vzdělávání, běžný provoz, popřípadě u speciálních škol a zařízení i na rehabilitaci potvrzené oprávněnou osobou,12) a to nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku, může ministerstvo odstoupit od smlouvy; poskytnutá zvýšená dotace v tomto případě podléhá ustanovení zvláštního právního předpisu.13)“. Čl. II Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1999. Předseda vlády: Ing. Zeman v. r. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Mgr. Zeman v. r. 8) § 13 odst. 3 zákona č. 576/1990 Sb. § 36 zákona č. 576/1990 Sb. 9) § 12 odst. 4 písm. f) zákona č. 564/1990 Sb., ve znění zákona č. 139/1995 Sb. 12) Zákon č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 13) Zákon č. 576/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 3/1999 Sb.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 3/1999 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 298/1997 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky jejich použití, jejich označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravních doplňků a mikrobiologické požadavky na potravní doplňky a látky přídatné Vyhlášeno 15. 1. 1999, datum účinnosti 15. 1. 1999, částka 2/1999 * Čl. I - Vyhláška č. 298/1997 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky jejich použití, jejich označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravníc * Čl. II Aktuální znění od 15. 1. 1999 3 VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotnictví ze dne 22. prosince 1998, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 298/1997 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky jejich použití, jejich označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravních doplňků a mikrobiologické požadavky na potravní doplňky a látky přídatné Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 19 písm. a) a b) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů: Čl. I Vyhláška č. 298/1997 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky jejich použití, jejich označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravních doplňků a mikrobiologické požadavky na potravní doplňky a látky přídatné, se mění takto: 1. V příloze č. 1 části 1 odst. 7 písm. a) se na konci nahrazuje čárka středníkem a doplňuje tato věta: „to platí jen pro případy, kdy je přídatnou látkou barvivo,“. 2. V příloze č. 1 části 1 odst. 7 se na konci písmene c) doplňují tato slova: „, jejichž důsledkem je v konečném výrobku obsah kyseliny sorbové vyšší než 100 mg.kg-1, nebo kyseliny benzoové vyšší než 50 mg.kg-1, nebo oxidu siřičitého vyšší než 50 mg.kg-1, popřípadě mg.l-1“. 3. V příloze č. 1 části 1 se v tabulce u položky „Hydroxid sodný“ označení „E 525“ nahrazuje označením „E 524“. 4. V příloze č. 1 části 1 se do tabulky doplňuje položka „E 525 Hydroxid draselný“. 5. V příloze č. 1 části 1 se v tabulce u položky „Oxidovaný škrob“ označení „E 1402“ nahrazuje označením „E 1404“. 6. V příloze č. 1 části 1 se vysvětlivky pod tabulkou doplňují tak, že u * se na konci doplňuje věta „Látka E 942 však nesmí být použita k výrobě dětské výživy.“ a u ** se za označení „E 417“ vkládají tato slova: „, které se rehydratují po požití,“. 7. V příloze č. 1 části 3 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Výhradně pro účely výroby počáteční mléčné výživy pro speciální účely smí být použita látka E 410 Karubin v množství nejvýše 10 000 mg.l-1 výživy připravené ke spotřebě podle návodu výrobce; těmito speciálními účely se rozumí zejména počáteční výživa se zvýšenou viskozitou nezbytnou k zabránění zpětného vracení (regurgitaci) požité výživy.“. 8. V příloze č. 1 části 3 se za text pod tabulkou č. 2 doplňuje tato věta: „Výhradně pro účely výroby pokračovací mléčné výživy pro speciální účely smí být použita látka E 410 Karubin v množství nejvýše 10 000 mg.l-1 výživy připravené ke spotřebě podle návodu výrobce; těmito speciálními účely se rozumí zejména pokračovací mléčná výživa se zvýšenou viskozitou nezbytnou k zabránění zpětného vracení (regurgitaci) požité výživy.“. 9. V příloze č. 1 části 5 tabulce č. 2 položce č. 16 se doplňuje slovo „, kečupy“. 10. V příloze č. 1 části 5 tabulce č. 7 se ve sloupci „Název potraviny“ položka „studené omáčky, majonézy, kořenící směsi“ doplňuje slovy: „kromě kečupů a studených omáček na bázi rajčatové šťávy“. 11. V příloze č. 1 části 5 tabulce č. 7 se ve sloupci „Název potraviny“ doplňuje položka včetně poznámky pod čarou č. 6a): "potraviny s upraveným obsahem nutričních faktorů s omezenou denní dávkou6a)"; ve sloupci NPM mg.l-1 resp. mg.kg-1 se doplňuje výraz „NM“ „6a) Potraviny odpovídající § 1 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 336/1997 Sb., kterou se stanoví druhy potravin určené pro zvláštní výživu a jejich způsob použití.“. 12. V příloze č. 1 části 6 tabulce č. 2 se mění položky: „jemné pečivo a cukrářské výrobky s trvanlivostí delší...“, „neemulgované studené omáčky, kečupy.“ a doplňují se položky: „aspiky“; ve sloupci S se uvede hodnota „1000“, ve sloupci B hodnota „500“, „potraviny s upraveným obsahem nutričních faktorů v tekuté podobě s omezenou denní dávkou6a)"; ve sloupci S+B+PHB se uvede hodnota „2000“. 13. V příloze č. 1 části 6 tabulce č. 4 se doplňuje položka: "zelenina a ovoce v octě, oleji nebo nálevu (kromě oliv); ve sloupci SO2 mg.l-1 resp. mg.kg-1 se doplňuje hodnota „100“. 14. V příloze č. 1 části 6 odst. 15 se slova „podle odstavce 14“ nahrazují slovy „podle odstavců 6 a 14 nebo podle části 1 odst. 7“. 15. V příloze č. 1 části 6 tabulce č. 5 se doplňuje u látky „E 234 nisin“ položka „mléčné deserty na bázi zakysaných mléčných výrobků“ a ve sloupci „NPM“ se hodnota „12,5“ nahrazuje hodnotou „10“. 16. V příloze č. 1 části 6 tabulce č. 6 u látky „E 251, E 252 dusičnan sodný“ se ve sloupci „Název potraviny“ za slovo „uzení“ doplňují slova „a solení“. 17. V příloze č. 1 části 7 tabulce č. 2 se u látky „Kyselina fosforečná“ doplňuje ve sloupci „Název potraviny“ položka „potraviny s upraveným obsahem nutričních faktorů s omezenou denní dávkou6a)“ a ve sloupci „NPM“ označení „NM“. 18. V příloze č. 1 části 8 odst. 7 se za větu „Nadměrná konzumace může vyvolat projímavé účinky“ doplňuje tato věta: „Toto ustanovení se nevztahuje na žvýkačky a potraviny s upraveným obsahem nutričních faktorů s omezenou denní dávkou.6a)“. 19. V příloze č. 1 části 8 se v tabulce nahrazuje výraz „E 956“ výrazem "E 965"a v „Čísle E“ se ve sloupci „Látka“ text upravuje takto: „Číslo E| Látka ---|--- E 420| Sorbitol (i)Sorbitol (ii)Sorbitol sirup E 421| Mannitol E 953| Isomalt E 965| Maltitol (i)Maltitol (ii)Maltitol sirup E 966| Laktitol E 967| Xylitol“. 20. V příloze č. 1 části 8 v tabulce se pro látky E 420, E 421, E 953, E 965, E 966 a E 967 ve sloupci „Potraviny“ doplňuje text "potraviny s upraveným obsahem nutričních faktorů s omezenou denní dávkou6a)"; ve sloupci „NPM“ se toto označení nahrazuje označením „NM“. 21. V příloze č. 1 části 8 v tabulce se u látek E 950 Acesulfam K, E 951 Aspartam, E 954 Sacharin a jeho sodná, draselná a vápenatá sůl, počítáno jako volný imid, a E 957 Thaumatin ve sloupci „Potraviny“ označení „vitaminové přípravky“ nahrazuje textem "potraviny s upraveným obsahem nutričních faktorů s omezenou denní dávkou6a)"; ve sloupci NPM se uvádí pro E 950 „2000“, pro E 951 „5500“, pro E 954 „1200“ a pro E 957 „400“. 22. V příloze č. 1 části 9 v části tabulky č. 2 následující po odstavci 6 u látky „chininsulfát“ ve sloupci „Název potraviny“ u položky „lihoviny“ se slova „s obsahem alkoholu 1,2 obj. %“ vypouštějí. 23. V příloze č. 1 části 13 „látky protispékavé (protihrudkující)“ se výraz "E 340 (iii)"nahrazuje výrazem „E 341(iii)...“. 24. V příloze č. 1 části 14 v tabulce č. 3 se do sloupce „Název potraviny“ doplňují tato slova: „tabletovaná sladidla, potraviny s upraveným obsahem nutričních faktorů s omezenou denní dávkou6a)“. 25. V příloze č. 1 části 15 v tabulce č. 4 se u látek E 420 až E 967 ve sloupci „Název potraviny“ vypouští slovo „čerstvé“. 26. V příloze č. 2 části 3 odst. 3 se na konci doplňuje tato věta: „Při časově omezené spotřebě těchto cukrovinek nepřesahující 14 dní je možné upravit doporučené denní dávkování cukrovinky tak, aby nebyl po tuto dobu překročen nejvyšší denní příjem mentholu v hodnotě 60 mg na den a za předpokladu, že spotřebitel bude na toto časové omezení upozorněn bezprostředně vedle informace o tomto doporučeném dávkování.“. 27. V příloze č. 2 části 3 se doplňuje odstavec 4, který včetně tabulek zní: „(4) K ochucování pokračovací mléčné výživy určené pro kojence od ukončeného čtvrtého měsíce věku lze použít v návaznosti na odstavec 1 tyto látky: Tabulka Látka| NPM mg.l-1 ---|--- Extrakt z plodů vanilky| NM Vanilin| 50 Ethylvanilin| 50 K ochucování příkrmů pro dětskou výživu lze použít tyto látky: Tabulka Látka| NPM mg.l-1 resp. mg.kg-1 ---|--- Extrakt z plodů| vanilky| NM Extrakty z ovoce| NM Vanilin| 70 Ethylvanilin| 70 Nejvyšší povolená množství jsou vztažena na potraviny upravené k požívání podle návodu výrobce, pokud takovou úpravu vyžadují.“. 28. V příloze č. 2 části 4 odst. 2 se na konci první věty doplňují tato slova: „tj. E 200, E 202, E 203, E 210 až E 228, E 300, E 301, E 302, E 304, E 306, E 307, E 312, E 320, E 321“. 29. V příloze č. 3 části 1 tabulce „MASO, MASNÉ VÝROBKY“ se na konci doplňuje položka: „ostatní druhy masa B“. 30. V příloze č. 3 části 1 tabulce „DROBY“ - skupině „Játra (včetně výrobků na bázi jater)“ se doplňuje položka: „rybí a ostatní B“. 31. V příloze č. 3 části 1 tabulce „OSTATNÍ POTRAVINY, POCHUTINY“ se na konci doplňuje položka: „Dehydratované výrobky B“. 32. V příloze č. 3 části 1 tabulce „NÁPOJE“ se položka „Nealkoholické nápoje k přímé spotřebě na bázi vody, např. minerální vody, sycené, nesycené stolní vody, limonády a s výjimkou ovocných šťáv a moštů“ nahrazuje položkou „Nealkoholické nápoje k přímé spotřebě na bázi vody, např. limonády, s výjimkou ovocných a zeleninových nápojů A“. 33. V příloze č. 3 části 1 tabulce „NÁPOJE“ se na konci doplňuje položka: „Ostatní nápoje B“. 34. V příloze č. 3 části 6 - „KADMIUM“ se položka „rajčatový protlak“ nahrazuje položkou „zeleninové protlaky včetně rajčatového protlaku“. 35. V příloze č. 3 části 6 - „KADMIUM“ se položka „houby PM 1,0 mg.kg-1“ nahrazuje položkami: „houby PM 0,2 mg.kg-1 houby sušené PM 2,0 mg.kg-1 houby pěstované PM 0,1 mg.kg-1 houby pěstované sušené PM 1,0 mg.kg-1“. 36. V příloze č. 3 části 7 - „MĚĎ“ se položka „rybí konzervy“ doplňuje slovy „a výrobky z ryb“. 37. V příloze č. 3 části 7 - „MĚĎ“ se položka „káva“ doplňuje slovy „a kávoviny“. 38. V příloze č. 3 části 8 - „NIKL“ se položka „káva“ doplňuje slovy „a kávoviny“. 39. V příloze č. 3 části 9 - „OLOVO“ se položka „předvařená rýže“ doplňuje slovy „včetně jiných úprav zkracujících vaření“. 40. V příloze č. 3 části 9 - „OLOVO“ se tabulka doplňuje položkou „potraviny obecně A 0,4 mg.kg-1“. 41. V příloze č. 3 části 9 - „OLOVO“ se tabulka doplňuje položkou „výrobky z ovoce, zahuštěné 0,3 mg.kg-1“. 42. V příloze č. 3 části 9 - „OLOVO“ se v tabulce u položky „nealkoholické nápoje“ nahrazuje hodnota „NPM 0,02 mg.kg-1“ hodnotou „NPM 0,05 mg.kg-1“. 43. V příloze č. 3 části 9 - „OLOVO“ se v tabulce u položky „pivo“ nahrazuje hodnota „PM 0,02 mg.kg-1“ hodnotou „PM 0,05 mg.kg-1“. 44. V příloze č. 3 části 9 - „OLOVO“ se v tabulce u položky „sirupy“ nahrazuje hodnota „PM 2,0 mg.kg-1“ hodnotou „PM 0,5 mg.kg-1“. 45. V příloze č. 3 části 10 - „RTUŤ“ se položky „houby NPM 0,1 mg.kg-1“ a „houby sušené NPM 1,0 mg.kg-1“ nahrazují položkami: „houby NPM 0,5 mg.kg-1 houby sušené NPM 5,0 mg.kg-1 houby pěstované NPM 0,1 mg.kg-1 houby pěstované sušené NPM 1,0 mg.kg-1“. 46. V příloze č. 3 části 12 - „ŽELEZO“ se doplňují položky „kakaový prášek PM 750 mg.kg-1“ a „čokoláda, čokoládové výrobky, čokoládové cukrovinky PM 150 mg.kg-1“. 47. V příloze č. 3 části 13 - „DUSIČNANY“ odstavec 2 zní: „(2) Pro výrobky ze zeleniny, sterilované, nakládané, zmrazené, kysané, a pro zeleninové šťávy a dále pro výrobky z ovoce a ovocné šťávy platí přípustná množství jako pro výchozí základní suroviny.“. 48. V příloze č. 3 části 13 - „DUSIČNANY“ se v tabulce u položky „pivo“ hodnota PM „70“ nahrazuje hodnotou PM „50“. 49. V příloze č. 3 části 14 - „ALIFATICKÉ CHLOROVANÉ UHLOVODÍKY“ se položka „tvrdé sýry“ doplňuje slovy „a polotvrdé sýry“. 50. V příloze č. 3 části 20 tabulce č. 3 se výraz „všeobecně“ nahrazuje výrazem „obecně“. 51. V příloze č. 4 části 1 se doplňují odstavce 7 až 9, které znějí: „(7) Údaje uváděné pro maso jatečné platí i pro ostatní úpravy masa, droby, zvěřinu a výrobky z nich a masné výrobky. (8) Údaje uváděné pro vejce platí i pro výrobky z vajec. (9) Údaje uváděné pro ryby platí i pro rybí výrobky.“. 52. V příloze č. 4 části 2 se tabulka doplňuje položkami: „Pesticid| MLR mg.kg-1| Potravina - plodina ---|---|--- cinidon-ethyl| 0,025*| mléko 0,05*| maso obilniny vejce epoxinazol| 0,01| maso mléko famoxadon| 0,02*| maso mléko vejce 0,1| pšenice 0,2| ječmen fipronil| 0,01| chmel sušený řepka florosulam| 0,001*| maso mléko 0,01| obilniny flusilazol| 0,05*| cukrovka fluquinconazol| 0,02*| maso mléko 0,1*| obilniny kresoxim-methyl| 0,05*| jablka 1| hrozny MCPB včetně solí a esterů| 0,05| kmín pyrethriny suma pyrethrinů, cinerinů a jasmolinů| 1| hrozny peckoviny quinoxyfen| 0,01*| maso mléko 0,2| obilniny tabuconazol| 0,05| řepka“. 53. V příloze č. 4 části 3 se do tabulky doplňuje položka: „Pesticid| MLR mg.kg-1| Potravina - plodina ---|---|--- anorganický bromid jako bromidový ion ze všech zdrojů bez kovalentně vázaného brómu| 50| rýže“. 54. V příloze č. 4 části 4 se pod nadpis doplňuje tento text: „V potravinách určených pro kojeneckou a dětskou výživu se rezidua níže uvedených pesticidů nesmí vyskytovat s limitem detekce 0,005 mg.kg-1 celého produktu.“. 55. V příloze č. 5 části 1 písm. a) se na konci doplňují tato slova: „s výjimkou látek podávaných zvířatům k vyvolání aktivní nebo pasivní imunity nebo k diagnóze stavu imunity,“. 56. V příloze č. 5 části 4 skupině I/1 - „ANTIBIOTIKA Cefalosporiny“ se v tabulce Cefazolin za slovo „skot“ doplňují slova ", ovce, koza“. 57. V příloze č. 5 části 4 skupině I/1 - „ANTIBIOTIKA Tetracykliny“ se doplňuje tento text a tabulka: „Doxycyklin Povaha reziduí: původní látka Druh zvířat| MLR (mg/kg)| Surovina ---|---|--- prase, drůbež| 0,100| maso 0,300| kůže a tuk 0,300| játra 0,600| ledviny skot| 0,100| maso 0,300| játra 0,600| ledviny Jiná ustanovení: nejsou“. 58. V příloze č. 5 části 4 skupině I/1 - „ANTIBIOTIKA Qiunolony“ se doplňuje tento text a tabulka: „Danofloxacin Povaha reziduí: původní látka Druh zvířat| MLR (mg/kg)| Surovina ---|---|--- skot*| 0,200| maso 0,400| játra, ledviny 0,100| tuk kur domácí**| 0,200| maso 0,400| játra, ledviny 0,100| tuk, kůže Jiná ustanovení: * nepoužívat u dojnic, jejichž mléko slouží k lidské spotřebě ** nepoužívat u nosnic, jejichž vejce slouží k lidské spotřebě“. 59. V příloze č. 5 části 4 skupině I/1 - „ANTIBIOTIKA Thiamfenikol a příbuzné látky“ se doplňuje tento text a tabulka: „Thiamfenikol Povaha reziduí: původní látka Druh zvířat| MLR (mg/kg)| Surovina ---|---|--- skot| 0,050| maso 0,050| ledviny 0,050| játra 0,050| tuk 0,050| mléko kur domácí*| 0,050| maso 0,050| kůže a tuk 0,050| ledviny 0,050| játra Jiná ustanovení: * nepoužívat u nosnic, jejichž vejce slouží k lidské spotřebě“. 60. V příloze č. 5 části 4 skupině I/1 - „ANTIBIOTIKA“ se doplňuje tento text a tabulka: „Ansamycin s naftalenovým kruhem Rifaximin Povaha reziduí: původní látka Druh zvířat| MLR (mg/kg)| Surovina ---|---|--- skot| 0,060| mléko Jiná ustanovení: nejsou“. 61. V příloze č. 5 části 4 skupině I/3. 1 - „ENDOPARAZITIKA Benzoimidazoly a pro-benzoimidazoly“ se doplňují další látky včetně textu a tabulek: „Triclabendazol Povaha reziduí: suma extrahovatelných reziduí, která mohou být oxidována na ketotriclabendazol Druh zvířat| MLR (mg/kg)| Surovina ---|---|--- skot, ovce*| 0,100| maso, játra, ledviny Jiná ustanovení: * nepoužívat u zvířat, jejichž mléko slouží k lidské spotřebě Flubendazol Povaha reziduí: viz jiná ustanovení Druh zvířat| MLR (mg/kg)| Surovina ---|---|--- prase, kur domácí, pernatá zvěř*| 0,400| játra 0,300| ledviny 0,050| kůže a tuk kur domácí**| 0,400| vejce Jiná ustanovení: * stanoveno jako suma flubendazolu a (2-amino 1H-benzymidazol-5-yl) (4-fluoro-phenyl)methanonu ** stanoveno jako flubendazol Oxibendazol Povaha reziduí: původní látka Druh zvířat| MLR (mg/kg)| Surovina ---|---|--- prase| 0,100| maso 0,500| kůže a tuk 0,200| játra 0,100| ledviny Jiná ustanovení: nejsou Thiabendazol Povaha reziduí: suma thiabendazolu a 5-hydroxythiabendazolu Druh zvířat| MLR (mg/kg)| Surovina ---|---|--- skot| 0,100| maso, játra, ledviny, tuk 0,100| mléko Jiná ustanovení: nejsou Albendazol Povaha reziduí: suma albendazol sulfoxidu, albendazol sulfonu a albendazol 2-amino sulfonu, vyjádřená jako albendazol Druh zvířat| MLR (mg/kg)| Surovina ---|---|--- skot, ovce| 0,100| maso, tuk 0,500| ledviny 1,000| játra 0,100| mléko Jiná ustanovení: nejsou“. 62. V příloze č. 5 části 4 skupině I/2 - „CHEMOTERAPEUTIKA Deriváty diamino pyrimidinu“ text a tabulka zní: „Trimetoprim Povaha reziduí: původní látka Druh zvířat| MLR (mg/kg)| Surovina ---|---|--- skot| 0,050| maso, játra, ledviny, tuk, mléko prase| 0,050| maso, játra, ledviny, tuk a kůže drůbež*| 0,050| maso, játra, ledviny, tuk a kůže koňovití (equidae)| 0,100| maso, játra, ledviny, tuk ryby (fin fish)| 0,050| maso a kůže v přirozené podobě Jiná ustanovení: *nepoužívat u nosnic, jejichž vejce slouží k lidské spotřebě“. 63. V příloze č. 5 části 4 skupině I/3. 3 - „EKTOPARAZITIKA Organofosfáty“ u látky Diazinon tabulka zní: „Druh zvířat| MLR (mg/kg)| Surovina ---|---|--- skot, ovce, koza, prase| 0,700| tuk 0,020| maso, ledviny, játra skot, ovce, koza| 0,020| mléko“. 64. V příloze č. 5 části 4 skupině II/1 - „Anorganické chemické látky“ se text doplňuje takto: „Dusičnan draselný| všechny druhy zvířat ---|--- DL-Aspartam draselný| všechny druhy zvířat Glukuronan draselný| všechny druhy zvířat Glycerofosfát draselný| všechny druhy zvířat Selenan sodný| všechny druhy zvířat Selenan draselný| všechny druhy zvířat Seleničitan sodný| všechny druhy zvířat“. 65. V příloze č. 5 části 4 skupině II/2 - „Organické chemické látky“ se text doplňuje takto: „Cefazolin (pouze intramamárně s výjimkou situace, kdy je vemeno použito k lidské spotřebě)| ovce, koza ---|--- Betain| všechny druhy zvířat Kyselina listová| všechny druhy zvířat Lini oleum| všechny druhy zvířat Isofluran (pouze k užití jako anestetikum)| koňovití 2-aminoetanol| všechny druhy zvířat Butorfanol tartaran (pouze pro intravenózní aplikaci)| koňovití Praziquantel| koňovití Prokain| všechny druhy zvířat Benzalkonium chlorid (do 0,05 %) (pouze pro užití jako součást léčiva do koncentrace do 0,05 %)| všechny druhy zvířat Corticitropin| všechny druhy zvířat Denaverin hydrochlorid| skot Ketamin| všechny druhy zvířat“. 66. V příloze č. 5 části 4 skupině III/1 - „ANTIBIOTIKA Tetracykliny“ se zrušuje text a tabulka pro látku Doxycyklin. 67. V příloze č. 5 části 4 skupině III/1 - „ANTIBIOTIKA Thiamfenikol a příbuzné látky“ se zrušuje text i tabulka pro látku Thiamfenikol. 68. V příloze č. 5 části 4 skupině III/1 - „ANTIBIOTIKA Quinolony“ se zrušuje text i tabulka pro látku Danoflaxin. 69. V příloze č. 5 části 4 skupině III/1 - „ANTIBIOTIKA Jiná antibiotika“ se zrušuje text i tabulka pro látku Rifaximin. 70. V příloze č. 5 části 4 skupině III/1 - „ANTIBIOTIKA“ se doplňuje text a tabulka takto: „Florfenikol a příbuzné látky Florfenikol Povaha reziduí: suma florfenikolu a metabolitů stanovených jako florfenikol-amin Druh zvířat| MLR (mg/kg)| Surovina ---|---|--- ryby| 1,000| maso a kůže v přirozeném poměru Jiná ustanovení: nejsou“. 71. V příloze č. 5 části 4 skupině III/2 - „CHEMOTERAPEUTIKA Diamino pyridinové deriváty“ se zrušuje text i tabulka pro látku Trimetoprim. 72. V příloze č. 5 části 4 skupině III/3.1 - „ENDO a EKTOPARAZITIKA Benzoimidazoly a pro-benzoimidazoly“ se zrušují texty i tabulky pro látky Albendazol, Flubendazol, Oxibendazol, Thiabendazol, Triclabendazol. 73. V příloze č. 5 části 4 skupině III/3.1 - „ENDO a EKTOPARAZITIKA“ se doplňují tyto texty a tabulky pro látky: „Avermectiny Moxidectin Povaha reziduí: původní látka Druh zvířat| MLR (mg/kg)| Surovina ---|---|--- koňovití| 0,050| maso 0,100| játra 0,050| ledviny 0,500| tuk Jiná ustanovení: nejsou Deriváty acyl močoviny Teflubenzuron Povaha reziduí: původní látka Druh zvířat| MLR (mg/kg)| Surovina ---|---|--- Lososovité ryby (salmonidae)| 0,500| maso a kůže v přirozené podobě Jiná ustanovení: nejsou“. 74. V příloze č. 5 části 4 skupině III/5 - „NESTEROIDNÍ PROTIZÁNĚTLIVÉ LÁTKY“ se upravují desetinná místa v tabulce v hodnotě MLR (mg/kg) z „1,0“ na „1,000“. 75. V příloze č. 5 části 4 skupině IV se text doplňuje o látku „Metronidazol“. 76. V příloze č. 7 části 3 odst. 1 se za první větu vkládá tato věta: „Toto omezení se týká nominálních hodnot obsahu potravních doplňků uvedených na obalu výrobku a nezahrnuje nezbytné předávkování, které má za úkol vyrovnat úbytek potravního doplňku během uchovávání do data minimální trvanlivosti nebo data použitelnosti.“. 77. V příloze č. 7 části 3 tabulce č. 2 skupině C se do sloupce „Potravina“ vkládá položka „cukrovinky“ a do sloupce „procentický podíl“ číslice „200,0“. 78. V příloze č. 10 u látky E 300 - „Kyselina askorbová“ ukazatel v pravém sloupci zní: „αž„αD=+20,5°až+21,5°”. 79. V příloze č. 10 se na konci doplňují tyto položky: E 227 HYDROGENSIŘIČITAN VÁPENATÝ Definice | ---|--- Chemické názvy | Hydrogensiřičitan vápenatý Kalcium bisulfit Einecs | 237-423-7 Kód E | E 227 Chemický vzorec | Ca(HSO3)2 Molekulová hmotnost | 202,22 Obsah | 6 % až 8 % (váha/objem) oxidu siřičitého a 2,5 % až 3,5 % (váha/objem) oxidu vápenatého, což odpovídá 10% až 14% roztoku (váha/objem) hydrogensiřičitanu vápenatého Popis | Čirý, zelenavě žlutý vodný roztok s charakteristickým zápachem po oxidu siřičitém Identifikace | A. Pozitivní test na přítomnost siřičitanu a vápníku | Vyhovuje testu Čistota | Železo | Ne více než 50 mg/kg (obsahu SO2) Selén | Ne více než 10 mg/kg (obsahu SO2) Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 10 mg/kg E 296 DL-KYSELINA JABLEČNÁ Definice | ---|--- Chemické názvy | DL-kyselina jablečná Kyselina hydroxybutandiová Kyselina hydroxyjantarová Kód CAS | 6915-15-7 Kód E | E 296 Chemický vzorec | C4H6O5 Molekulová hmotnost | 134,09 Obsah | Ne méně než 99,0 % C4H6O5 Popis | Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek či granule, kyselé chuti Identifikace | A. Rozpustnost | Velmi dobře rozpustná ve vodě Snadno rozpustná v ethanolu B. Rozpětí bodu tání | Mezi 127 °C a 132 °C C. Pozitivní test na přítomnost malátu (jablečnanu) | Vyhovuje testu Čistota | Kyselina fumarová a maleinová | Ne více než 1,0 % kyseliny fumarové a ne více než 0,05 % kyseliny maleinové Sulfátový popel | Ne více než 0,1 % Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než αe10 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 20 mg/kg E 297 KYSELINA FUMAROVÁ Definice| ---|--- Chemické názvy| Kyselina fumarová Kyselina trans-butendiová Kyselina trans-1,2-ethylendikarboxylová Kód CAS| 110-17-8 Kód E| E 297 Chemický vzorec| C4H4O4 Molekulová hmotnost| 116,07 Obsah| Ne méně než 99,0 % C4H4O4 (látka ve vysušeném stavu) Popis| Bílý krystalický prášek nebo granule charakteristické kyselé chuti, bez zápachu Identifikace| A. Rozpustnost| Rozpustná v alkoholu Málo rozpustná ve vodě a etheru Velmi málo rozpustná v chloroformu B. pH (roztok 1:30)| 2,0 až 2,5 C. Pozitivní test na přítomnost 1,2-dikarboxylové kyseliny| Vyhovuje testu D. Pozitivní test na přítomnost dvojné vazby| Vyhovuje testu Čistota| Úbytek hmotnosti sušením| Ne více než 0,5 % (120 °C, 4 hodiny) Rozpětí bodu tání| 286 °C - 302 °C (rychlé zahřívání v uzavřené kapiláře) Sulfátový popel| Ne více než 0,1 % Kyselina maleinová| Ne více než 0,1 % Arzén| Ne více než 3 mg/kg Olovo| Ne více než 5 mg/kg Rtuť| Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy| Ne více než 10 mg/kg E 350(i) DL-JABLEČNAN DISODNÝ Synonyma| Sodná sůl kyseliny jablečné Jablečnan sodný ---|--- Definice| Chemické názvy| DL-jablečnan disodný DL-malát disodný Disodná sůl kyseliny jablečné Disodná sůl kyseliny hydroxybutan-diové Kód CAS| 676-46-0 Kód E| E 350(i) Chemický vzorec| Hemihydrát: C4H4Na2O5.1/2 H2O Trihydrát: C4H4Na2O5.3 H2O Molekulová hmotnost| Hemihydrát: 187,05 Trihydrát: 232,1 Obsah| Ne méně než 98 % a ne více než 102 % (ekvivalentu) C4H4Na2O5 (látka v bezvodém, vysušeném stavu) Popis| Bílý krystalický prášek nebo hrudky slané chuti, bez zápachu Identifikace| A. Rozpustnost| Dobře rozpustný ve vodě B. Pozitivní test na přítomnost 1,2- dikarboxylové kyseliny| Vyhovuje testu C. Barevná reakce| Vyhovuje testu D. Pozitivní test na přítomnost sodíku| Vyhovuje testu Čistota| Úbytek hmotnosti sušením| U hemihydrátu ne více než 7 % (130°C, 4 hodiny), u trihydrátu ne více než 20,5 % až 23,5 % (130 °C, 4 hodiny) Sulfátový popel| 78,2 % až 81,4 % (ve vysušeném stavu) Alkalita| Ne více než 0,2 % (jako Na2CO3) Kyselina fumarová| Ne více než 1 % Kyselina maleinová| Ne více než 0,05 % Arzén| Ne více než 3 mg/kg Olovo| Ne více než 10 mg/kg Rtuť| Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy| Ne více než 20 mg/kg E 350(ii) DL-JABLEČNAN MONOSODNÝ Synonyma| Sodná sůl kyseliny jablečné ---|--- Definice| Chemické názvy| DL-jablečnan monosodný DL-malát monosodný Monosodná sůl kyseliny jablečné Monosodná sůl kyseliny hydrohybutan-diové Kód CAS| 58214-38-3 Kód E| E 350(ii) Chemický vzorec| C4H5NaO5 Molekulová hmotnost| 156,1 (bezvodá sůl) Obsah| Ne méně než 98 % a ne více než 102 % C4H5NaO5 (látka ve vysušeném stavu) Popis| Bílý krystalický prášek nebo hrudky slané chuti, bez zápachu Identifikace| A. Rozpustnost| Dobře rozpustný ve vodě B. Pozitivní test na přítomnost 1,2- dikarboxylové kyseliny| Vyhovuje testu C. Barevná reakce| Vyhovuje testu D. Pozitivní test na přítomnost sodíku| Vyhovuje testu Čistota| Alkalita| Ne více než 0,2 % (jako Na2CO3) Kyselina fumarová| Ne více než 1 % Kyselina maleinová| Ne více než 0,05 % Arzén| Ne více než 3 mg/kg Olovo| Ne více než 10 mg/kg Rtuť| Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy| Ne více než 20 mg/kg E 351 DL-JABLEČNAN DIDRASELNÝ Synonyma| Draselná sůl kyseliny jablečné Jablečnan draselný ---|--- Definice| Chemické názvy| DL-jablečnan didraselný DL-malát didraselný Didraselná sůl kyseliny jablečné Didraselná sůl kyseliny hydrohybutan-diové Kód CAS| 585-09-1 Kód E| E 351 Chemický vzorec| C4H4K2O5 Molekulová hmotnost| 210,27 (bezvodá sůl) Obsah| Ne méně než 98 % a ne více než 102 % C4H4K2O5 (látka ve vysušeném stavu) Popis| Bílý krystalický prášek nebo hrudky slané chuti, bez zápachu Identifikace| A. Rozpustnost| Dobře rozpustný ve vodě B. Pozitivní test na přítomnost 1,2- dikarboxylové kyseliny| Vyhovuje testu C. Barevná reakce| Vyhovuje testu D. Pozitivní test na přítomnost draslíku| Vyhovuje testu Čistota| Alkalita| Ne více než 0,2 % (jako Na2CO3) Kyselina fumarová| Ne více než 1,0 % Kyselina maleinová| Ne více než 0,05 % Arzén| Ne více než 3 mg/kg Olovo| Ne více než 10 mg/kg Rtuť| Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy| Ne více než 20 mg/kg E 352(i) DL-JABLEČNAN VÁPENATÝ Synonyma| Vápenatá sůl kyseliny jablečné Jablečnan vápenatý ---|--- Definice| Chemické názvy| DL-jablečnan vápenatý DL-malát vápenatý Vápenatá sůl kyseliny jablečné Vápenatá sůl kyseliny hydrohybutan-diové α-hydroxyjantarát vápenatý α-hydroxysukcinát vápenatý Kód E| E 352(i) Chemický vzorec| C4H4CaO5 Molekulová hmotnost| 172,14 Obsah| Ne méně než 97,5 % C4H4CaO5 (látka ve vysušeném stavu) Popis| Bílý nebo bezbarvý prášek Identifikace| A. Rozpustnost| Málo rozpustný ve vodě Nerozpustný v ethanolu B. Pozitivní test na přítomnost jablečnanu| Vyhovuje testu C. Pozitivní test na přítomnost vápníku| Vyhovuje testu Čistota| Úbytek hmotnosti sušením| Ne více než 2 % (110 °C, 3 hodiny) Fluoridy| Ne více než 30 mg/kg Kyselina maleinová| Ne více než 0,05 % Arzén| Ne více než 3 mg/kg Olovo| Ne více než 10 mg/kg Rtuť| Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy| Ne více než 20 mg/kg E 352(ii) DL-HYDROGENJABLEČNAN VÁPENATÝ Synonyma| Vápenatá sůl kyseliny jablečné ---|--- Definice| Chemické názvy| DL-hydrogenjablečnan vápenatý Bis(hydrogenjablečnan) vápenatý DL-hydrogenmalát vápenatý Bis(hydrogenmalát) vápenatý Kód CAS| 5743-31-7 Kód E| E 352(ii) Chemický vzorec| Ca(C4H5O5)2 Molekulová hmotnost| 306,24 (bezvodá sůl) Obsah| Ne méně než 98 % a ne více než 102 % Ca(C4H5O5)2 (látka ve vysušeném stavu) Popis| Bílý krystalický prášek nebo hrudky slané chuti, bez zápachu Identifikace| A. Rozpustnost| Dobře rozpustný ve vodě B. Pozitivní test na přítomnost 1,2- dikarboxylové kyseliny| Vyhovuje testu C. Barevná reakce| Vyhovuje testu D. Pozitivní test na přítomnost vápníku| Vyhovuje testu Čistota| Alkalita| Ne více než 0,2 % (jako Na2CO3) Fluoridy| Ne více než 30 mg/kg Kyselina fumarová| Ne více než 1,0 % Kyselina maleinová| Ne více než 0,05 % Arzén| Ne více než 3 mg/kg Olovo| Ne více než 10 mg/kg Těžké kovy| Ne více než 20 mg/kg E 354 L(+)-VINAN VÁPENATÝ Definice| ---|--- Chemické názvy| L(+)-vinan vápenatý L(+)-tartarát vápenatý Vápenatá sůl kyseliny vinné Vápenatá sůl kyseliny 2,3-dihydrohybutandiové Kód CAS| 3164-34-9 Kód E| E 354 Chemický vzorec| C4H4CaO6 Molekulová hmotnost| 188,15 Obsah| Ne méně než 99 % C4H4CaO6 (po tříhodinovém sušení při 150 °C) Popis| Prášek Identifikace| A. Rozpustnost| Málo rozpustný ve vodě a ethanolu B. Pozitivní test na přítomnost vinanu| Vyhovuje testu Čistota| Úbytek hmotnosti sušením| Ne více než 17 % a ne méně než 14 % (po tříhodinovém sušení při 150 °C) pH (roztok 1:10)| 7,0 až 7,5 Oxaláty| Vyhovuje testu Fluoridy| Ne více než 30 mg/kg Arzén| Ne více než 3 mg/kg Olovo| Ne více než 5 mg/kg Rtuť| Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy| Ne více než 20 mg/kg E 355 KYSELINA ADIPOVÁ Definice| ---|--- Chemické názvy| Kyselina adipová Kyselina hexandiová Kyselina 1,4-butandikarboxylová Kód CAS| 124-04-9 Kód E| E 355 Chemický vzorec| C6H10O4 Molekulová hmotnost| 146,14 Obsah| Ne méně než 99,6 % a ne více než 101% (ekvivalentu) C6H10O4 Popis| Bílé krystalky nebo krystalický prášek kyselé chuti, bez zápachu Identifikace| A. Rozpustnost| Málo rozpustná ve vodě Dobře rozpustná v ethanolu B. Rozpětí bodu tání| 151,5 °C až 154,0 °C Čistota| Obsah vody| Ne více než 0,2 % (metodou Karl Fischera) Sulfátový popel| Ne více než 20 mg/kg Arzén| Ne více než 3 mg/kg Olovo| Ne více než 5 mg/kg Rtuť| Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy| Ne více než 10 mg/kg E 356 ADIPÁT MONOSODNÝ Definice| ---|--- Chemické názvy| Adipát monosodný Monosodná sůl kyseliny hexandiové Monosodná sůl kyseliny 1,4-butandikarboxylové Kód CAS| 7486-38-6 Kód E| E 356 Chemický vzorec| C6H9O4Na Molekulová hmotnost| 168,14 Obsah| Ne méně než 99,6 % a ne více než 101 % (ekvivalentu) C6H9O4Na Popis| Bílé krystalky nebo krystalický prášek kyselé chuti, bez zápachu Identifikace| A. Rozpustnost| Málo rozpustný ve vodě Dobře rozpustný v ethanolu Čistota| Obsah vody| Ne více než 0,2 % (metodou Karl Fischera) Arzén| Ne více než 3 mg/kg Olovo| Ne více než 5 mg/kg Rtuť| Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy| Ne více než 10 mg/kg E 357 ADIPÁT MONODRASELNÝ Definice| ---|--- Chemické názvy| Adipát monodraselný Monodraselná sůl kyseliny hexandiové Monodraselná sůl kyseliny 1,4-butandikarboxylové Kód CAS| 19584-53-3 Kód E| E 357 Chemický vzorec| C6H9O4K Molekulová hmotnost| 184,24 Obsah| Ne méně než 99,6 % a ne více než 101% (ekvivalentu) C6H9O4K Popis| Bílé krystalky nebo krystalický prášek, bez zápachu Identifikace| A. Rozpustnost| Málo rozpustný ve vodě Dobře rozpustný v ethanolu Čistota| Obsah vody| Ne více než 0,2 % (metodou Karl Fischera) Arzén| Ne více než 3 mg/kg Olovo| Ne více než 5 mg/kg Rtuť| Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy| Ne více než 10 mg/kg E 363 KYSELINA JANTAROVÁ Definice | ---|--- Chemické názvy | Kyselina jantarová Kyselina butandiová Kód CAS | 110-15-6 Kód E | E 363 Chemický vzorec | C4H6O4 Molekulová hmotnost | 118,09 Obsah | Ne méně než 99,0 % a ne více než 100,5 % (ekvivalentu) C4H6O4 Popis | Bezbarvé nebo bílé krystalky, bez zápachu Identifikace | A. Rozpustnost | Při 25 °C se jeden gram kyseliny rozpustí ve: \\- 13 ml vody (při 100 °C v 1 ml vody) \\- v 18,5 ml ethanolu \\- ve 20 ml glycerolu Čistota | Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 10 mg/kg E 380 CITRONAN TRIAMONNÝ Synonyma | Triamonná sůl kyseliny citronové ---|--- Definice | Chemické názvy | Citronan triamonný Citrát triamonný Triamonná sůl kyseliny 2-hydroxypropan-1,2,3-trikarboxylové Kód CAS | 3458-72-8 Kód E | E 380 Chemický vzorec | C6H17N3O7 Molekulová hmotnost | 243,22 Obsah | Ne méně než 97,0 % C6H17N3O7 Popis | Bílé krystalky nebo krystalický prášek Identifikace | A. Rozpustnost | Dobře rozpustný ve vodě B. Pozitivní test na přítomnost citrátu | Vyhovuje testu C. Pozitivní test na přítomnost amonných solí | Vyhovuje testu Čistota | Oxaláty | Ne více než 0,04 % Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 10 mg/kg E 400 KYSELINA ALGINOVÁ Definice | Lineární glykuronoglykan, složený převážně z beta (1-4) vázaných jednotek kyseliny D-mannuronové a alfa (1-4) vázaných jednotek kyseliny L-guluronové v pyranosové cyklické formě. Hydrofilní koloidní sacharid, získávaný z různých druhů hnědých mořských řas (Phaeophyceae) extrakcí zředěnými roztoky alkálií ---|--- Einecs | 232-680-1 Kód E | E 400 Chemický vzorec | (C6H8O6)n Molekulová hmotnost | 32 000 - 600 000 Obsah | Kyselina ve vysušeném stavu poskytuje ne méně než 20 % a ne více než 23 % CO2, což odpovídá ne méně než 91 % a ne více než 104,5 % (ekvivalentu) kyseliny alginové (C6H8O6)n, vycházeje z ekvivalentové hmotnosti 200 Popis | Kyselina alginová se dodává ve vláknité, zrnité, granulovité a práškové formě. Je téměř bez zápachu, barvy bílé až žlutavě hnědé Identifikace | A. Rozpustnost | Nerozpustná ve vodě a organických rozpouštědlech, pomalu se rozpouští v alkalických roztocích uhličitanu sodného, hydroxidu sodného a fosforečnanu (tri)sodného B. Precipitační test s chloridem vápenatým | K určitému objemu 0,5 % roztoku vzorku v 1M hydroxidu sodném se přidá pětina uvedeného objemu 2,5% roztoku chloridu vápenatého. V přítomnosti kyseliny alginové dojde k vytvoření objemné rosolovité sraženiny. Test umožňuje odlišit kyselinu alginovou od arabské gumy, sodných solí karboxymethylcelulosy, karboxymethylškrobu, kara-genanu, želatiny, gumy ghatti, gumy karaya, karubinu, methylcelulosy a gumy tragant C. Precipitační test se síranem amonným | K určitému objemu 0,5% roztoku vzorku v 1M hydroxidu sodném se přidá polovina uvedeného objemu nasyceného roztoku síranu amonného. Kyselina alginová s činidlem netvoří sraženinu. Test umožňuje odlišit kyselinu alginovou od agaru, karboxymethylcelulosy, karagenanu, deesterifikovananých pektinů, želatiny, karubinu, methylcelulosy a škrobu D. Barevná reakce | 0,01 g vzorku se pokud možno úplně rozpustí protřepáváním s 0,15 ml 0,1M hydroxidu sodného a do vzniklého roztoku se přidá 1 ml okyseleného roztoku síranu železitého (7 gramů síranu železitého, rozpuštěných v 90 ml vody, kam bylo přidáno 100 ml 0,25M H2SO4). Za přítomnosti kyseliny alginové se během 5 minut vyvine třešňově červené zabarvení, které nakonec přejde na tmavě purpurové Čistota | pH 3 % suspenze | 2,0 až 3,4 Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 15 % (105 °C, 4 hodiny) Sulfátový popel | Ne více než 8 % (vysušená látka) Látky nerozpustné v 1M roztoku hydroxidu sodného | Ne více než 1 % (vysušená látka) Celkový počet mikroorganismů | Ne více než 5000 /gram Escherichia coli | Negativní v 5 gramech Salmonella spp | Negativní v 10 gramech Kvasinky a plísně | Ne více než 500 /gram Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Kadmium | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 20 mg/kg E 401 ALGINÁT SODNÝ Definice | ---|--- Chemické názvy | Alginát sodný Sodná sůl kyseliny alginové Kód E | E 401 Chemický vzorec | (C6H7NaO6)n Molekulová hmotnost | 32000 - 600 000 Obsah | Sůl ve vysušeném stavu poskytuje ne méně než 18 % a ne více než 21 % CO2, což odpovídá ne méně než 90,8 % a ne více než 106,0 % (ekvivalentu) alginátu sodného, vycházeje z ekvivalentové hmotnosti 222 Popis | Bílý až žlutohnědý vláknitý nebo zrnitý prášek, téměř bez zápachu Identifikace | A. Pozitivní test na přítomnost sodíku a kyseliny alginové | Vyhovuje testu Čistota | pH 1% roztoku | 6,0 až 8,0 Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 15 % (105 °C, 4 hodiny) Popel celkem | Stanovení při 600 °C pro suchou látku: ne méně než 18 % a ne více než 27 % (látka předem vysušena čtyřhodinovým sušením při 105 °C) Látky nerozpustné ve vodě | Ne více než 2 % (vysušená látka) Celkový počet mikroorganismů | Ne více než 5000 /gram Escherichia coli | Negativní v 5 gramech Salmonella spp | Negativní v 10 gramech Kvasinky a plísně | Ne více než 500 /gram Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Kadmium | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 20 mg/kg E 402 ALGINÁT DRASELNÝ Definice | ---|--- Chemické názvy | Alginát draselný Draselná sůl kyseliny alginové Kód E | E 402 Chemický vzorec | (C6H7KO6)n Molekulová hmotnost | 32000 - 600 000 Obsah | Sůl ve vysušeném stavu poskytuje ne méně než 16,5 % a ne více než 19,5 % CO2, což odpovídá ne méně než 89,2 % a ne více než 105,5 % (ekvivalentu) alginátu draselného, vycházeje z ekvivalentové hmotnosti 238 Popis | Bílý až žlutohnědý vláknitý nebo zrnitý prášek, téměř bez zápachu Identifikace | A. Pozitivní test na přítomnost draslíku a kyseliny alginové | Vyhovuje testu Čistota | pH 1% roztoku | Mezi 6,0 a 8,0 Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 15 % (105 °C, 4 hodiny) Popel celkem | Stanovení při 600 °C pro suchou látku: ne méně než 23 % a ne více než 32 % (látka předem vysušena čtyřhodinovým sušením při 105 °C) Látky nerozpustné ve vodě | Ne více než 2% (vysušená látka) Celkový počet mikroorganismů | Ne více než 5000 /gram Escherichia coli | Negativní v 5 gramech Salmonella spp | Negativní v 10 gramech Kvasinky a plísně | Ne více než 500 /gram Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Kadmium | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 20 mg/kg E 403 ALGINÁT AMONNÝ Definice | ---|--- Chemické názvy | Alginát amonnný Amonná sůl kyseliny alginové Kód E | E 403 Chemický vzorec | (C6H11NO6)n Molekulová hmotnost | 32000 - 600 000 Obsah | Sůl ve vysušeném stavu poskytuje ne méně než 18 % a ne více než 21 % CO2, což odpovídá ne méně než 88,7 % a ne více než 103,6 % (ekvivalentu) alginátu amonného, vycházeje z ekvivalentové hmotnosti 217 Popis | Bílý až nažloutlý vláknitý nebo zrnitý prášek Identifikace | A. Pozitivní test na přítomnost amonných iontů a kyseliny alginové | Vyhovuje testu Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 15 % (105 °C, 4 hodiny) Popel celkem | Stanovení při 600 °C pro suchou látku: ne méně než 4 % a ne více než 5 % (látka předem vysušena čtyřhodinovým sušením při 105 °C) Látky nerozpustné ve vodě | Ne více než 2 % (vysušená látka) Celkový počet mikroorganismů | Ne více než 5000 /gram Escherichia coli | Negativní v 5 gramech Salmonella spp | Negativní v 10 gramech Kvasinky a plísně | Ne více než 500 /gram Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Kadmium | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 20 mg/kg E 404 ALGINÁT VÁPENATÝ Synonyma | Vápenatá sůl kyseliny alginové ---|--- Definice | Chemické názvy | Alginát vápenatý Vápenatá sůl kyseliny alginové Kód E | E 404 Chemický vzorec | (C6H7Ca1/2O6)n Molekulová hmotnost | 32000 - 600 000 Obsah | Sůl ve vysušeném stavu poskytuje ne méně než 18 % a ne více než 21 % CO2, což odpovídá ne méně než 89,6 % a ne více než 104,5 %(ekvivalentu) alginátu amonného, vycházeje z ekvivalentové hmotnosti 219 Popis | Bílý až nažloutlý vláknitý nebo zrnitý prášek, téměř bez zápachu Identifikace | A. Pozitivní test na přítomnost vápenatých iontů a kyseliny alginové | Vyhovuje testu Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 15 % (105 °C, 4 hodiny) Popel celkem celkem | Stanovení při 600 °C pro suchou látku: ne méně než 15 % a ne více než 24 % (látka předem vysušena čtyřhodinovým sušením při 105 °C) Sulfátový popel celkem | Ne méně než 28 % a ne více než 36 % (látka ve vysušeném stavu) Celkový počet mikroorganismů | Ne více než 5000 /gram Escherichia coli | Negativní v 5 gramech Salmonella spp | Negativní v 10 gramech Kvasinky a plísně | Ne více než 500 /gram Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Kadmium | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 20 mg/kg E 405 1,2-PROPANDIOLALGINÁT Synonyma | Ester 1,2-propandiolu s kyselinou alginovou Hydroxypropylalginát ---|--- Definice | Chemické názvy | Ester 1,2-propandiolu s kyselinou alginovou Složení látky může se může měnit v závislosti na stupni esterifikace a procentuálním zastoupení volných a zneutralizovaných karboxylových skupin Kód E | E 405 Chemický vzorec | (C6H14O7)n \\- esterifikováno Molekulová hmotnost | 10 000 - 600 000 Obsah | Ester ve vysušeném stavu poskytuje ne méně než 16 % a ne více než 20 % CO2 Popis | Bílý až nažloutlý vláknitý nebo zrnitý prášek, téměř bez zápachu Identifikace | A. Pozitivní test na přítomnost 1,2-propandiolu a kyseliny alginové | Vyhovuje testu Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 20 % (105 °C, 4 hodiny) Sulfátový popel | Stanovení při 600 °C pro suchou látku: ne více než 10 % (látka předem vysušena čtyřhodinovým sušením při 105 °C) Celkový obsah 1,2-propandiolu | Ne méně než 19 % a ne více než 45 % Obsah volného 1,2-propandiolu | Ne více než 15 % Popel nerozpustný v kyselině (cca 3N kyselina chlorovodíková) | Ne více než 2 % Látky nerozpustné ve vodě | Ne více než 0,2 % (vysušená látka) Celkový počet mikroorganismů | Ne více než 5000 /gram Escherichia coli | Negativní v 5 gramech Salmonella spp | Negativní v 10 gramech Kvasinky a plísně | Ne více než 500 /gram Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Kadmium | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 20 mg/kg E 406 AGAR Synonyma | Agar-agar Gelosa Bengálská, ceylonská, čínská nebo japonská vyzina ---|--- Definice | Chemické názvy | Agar je hydrofilní koloidní galaktosid, složený převážně z cukerných jednotek D-galaktosy. Přibližně u každé desáté jednotky D-galaktopyranosy je jedna z hydroxylových skupin esterifikována kyselinou sírovou, která je zde v neutralizované formě vápenaté, hořečnaté, draselné nebo sodné soli. Agar se získává extrakcí z určitých přirozených kmenů mořských řas čeledí Gelidiaceae a Sphaerococcaceae a příbuzných rudých řas třídy Rhodophyceae Einecs | 232-658-1 Kód E | E 406 Obsah | Prahová koncentrace gelu nesmí být vyšší než 0,25 % Popis | Agar je látka bez pachu nebo se slabým charakteristickým pachem. Nemletý agar se obvykle dodává ve formě svazků, složených z tenkých membránovitých a vzájemně slepených proužků nebo v nařezané, vločkové či granulované formě. Může být žlutooranžový, žlutavě šedý až světle žlutý, případně bezbarvý. Navlhlý agar je houževnatý, ve vysušeném stavu je křehký. Práškový agar bývá barvy bílé, žlutavě bílé nebo světle žluté. Ve vodě se při pozorování mikroskopem jeví jako zrnitý a do jisté míry vláknitý. Někdy bývají přítomny též nečetné fragmenty spikulí hub a shluky křemeliny. V roztoku chloralhydrátu se práškový agar jeví transparentnější než ve vodě, více či méně zrnitý, příčně pruhovaný, ostrohranný a v některých případech je možno v něm pozorovat shluky křemeliny Identifikace | A. Rozpustnost | Nerozpustný ve studené vodě, rozpustný ve vroucí vodě Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 22 % (105 °C, 5 hodin) Popel celkem | Stanovení při 550 °C pro suchou látku: ne více než 6,5 % Popel celkem nerozpustný v kyselině (cca 3N kyselina chlorovodíková) | Stanovení při 550 °C pro suchou látku: ne více než 0,5 % Látky nerozpustné v horké vodě | Ne více než 1,0 % Škrob | Nedetekovatelné množství Želatina a jiné proteiny | Asi 1 g agaru se rozpustí ve 100 ml vroucí vody a roztok se nechá vychladnout asi na 50 °C. K 5 ml tohoto roztoku se přidá 5 ml vodného roztoku trinitrofenolu (1 gram bezvodého trinitrofenolu, rozpuštěný ve 100 ml horké vody). V následujících 10 minutách se v roztoku nesmí vytvořit pozorovatelný zákal Absorpce vody | 5 gramů agaru se vloží do 100 ml odměrného válce, doplní vodou po horní rysku, obsah válce se promíchá a ponechá 24 hodin stát při teplotě přibližně 25 °C. Po uplynutí uvedené doby se obsah válce slije přes navlhčenou skleněnou vatu do jiného odměrného válce stejného objemu. Objem vody by zde neměl činit více než 75 ml Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Kadmium | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 20 mg/kg E 407 KARAGENAN Synonyma | Komerční produkty se dodávají pod různými názvy, jako například: Gelosa z irského mechu (karagénu) Eucheuman (z Eucheuma spp.) Iridophycan (z Irdidaea spp.) Hypnean (z Hypnea spp.) Fulcellaran nebo dánský agar (z Furcellaria fastigiata) Karagenan (z Chondrus a Gigartina spp.) ---|--- Definice | Karagenan se získává vodnou extrakcí z přirozených kmenů mořských řas čeledí Gigartinaceae, Solieriaceae, Hypneaeceae a Furcellariaceae, náležejících do třídy rudých řas Rhodophyceae. Jako srážedla nesmí být užívána jiná organická rozpouštědla než methanol, ethanol nebo 2-propanol. Karagenan se z převážné části skládá z draselných, sodných, hořečnatých a vápenatých solí polysacharidů, esterifikovaných kyselinou sírovou, ze kterých je při hydrolýze uvolňována galaktosa a 3,6-anhydrogalaktosa. Kvalitní karagenan nesmí být hydrolyzovaný nebo jiným způsobem chemicky rozložený Střední molekulová hmotnost | Ne méně než 100 000 Einecs | 232-524-2 Kód E | E 407 Popis | Nažloutlý až bezbarvý prášek hrubé až jemné konzistence, prakticky bez zápachu Identifikace | A. Pozitivní test na přítomnost galaktosy, anhydrogalaktosy a síranů | Vyhovuje testu Čistota | Obsah methanolu, ethanolu a 2-propanolu | Celkem ne více než 0,1 % (jednotlivých alkoholů nebo jejich kombinace) Viskozita 1,5% roztoku při 75°C | Ne méně než 5 mPa.s Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 12 % (105 °C, 4 hodiny) Sírany | Stanovení při 550 °C pro suchou látku: ne méně než 15 % a ne více než 40 % (jako SO4) Popel celkem | Stanovení při 550 °C pro suchou látku: ne méně než 15 % a ne více než 40 % Popel nerozpustný v kyselině (10% kyselina chlorovodíková) | Pro suchou látku: ne více než 1 % Látky nerozpustnév kyselině (1% objem/objem kyselina sírová) | Pro suchou látku: ne více než 2 % Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Kadmium | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 20 mg/kg E 407a GUMA EUCHEMA Synonyma | PNG-karagenan Afinát řasy Euchema Částečně čištěný karagenan Karagenan s obsahem celulosy ---|--- Definice | Guma Euchema je látka s koloidními vlastnostmi, získávaná z řas Euchema cottonii (náležejících do třídy rudých řas Rhodophyceae). Skládá se převážně z polysacharidů, z nichž až 15% představuje nerozpustná rostlinná celulosa. Jednotlivé komerční výrobky mohou obsahovat cukry, přidávané pro účely standardizace, nebo soli, sloužící k dosažení požadovaných vlastností z hlediska tvorby gelu a jeho konzistence. Od karagenanu (INS 407) se odlišuje vyšším obsahem celulosních materiálů a tím, že proces výroby této látky nezahrnuje kroky rozpouštění a srážení Funkční složkou produktu, získaného z E.cottonii, je kappa-karagenan, což je kopolymer D-galaktosa-4-sulfátu a 3,6-anhydro-D-galaktosy Zpracovatelský postup je založen na krátkodobém máčení předem očištěných mořských řas v roztocích alkálií za zvýšené teploty. Takto upravený materiál je posléze pečlivě propírán vodou (k odstranění zbytků solí), dále čištěn, sušen a rozemlet na prášek. Jedinými alkoholy, které smí být v procesu čištění použity, jsou methanol, ethanol a 2-propanol Kód E | E 407a Popis | Guma Euchema je světle hnědý až bílý prášek slizovité chuti, hrubé až jemné konzistence. Při cca 80 °C tvoří ve vodě kalnou opaleskující suspenzi. Tvorba suspenze probíhá snadněji, pokud je látka předem navlhčena alkoholem, glycerinem nebo nasyceným roztokem glukosy ve vodě. Látka je nerozpustná v ethanolu Identifikace | A. Rozpustnost | Ve vodě tvoří kalnou opaleskující suspenzi. Nerozpustná v ethanolu B. Pozitivní test na přítomnost síranových skupin | Vyhovuje testu C. Pozitivní test na přítomnost galaktosy a anhydrogalaktosy | Vyhovuje testu D. Identifikace hydrokoloidu a převládajícího druhu kopolymeru | Vyhovuje testu E. Infračervené absorpční spektrum | Vyhovuje testu Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 12 % (sušením při 105 °C do konstantní hmotnosti) pH 1% vodné suspenze | Ne více než 11,0 Viskozita 1,5 % roztoku při 75 0C | Ne méně než 5 cP Sírany (jako SO4-2) | Ne méně než 15 % a ne více než 40 % (obsahu suchého polysacharidu) Popel celkem | Ne méně než 15 % a ne více než 30 % (obsahu suchého polysacharidu) Popel nerozpustný v kyselině | Ne více než 1% Látky nerozpustné v kyselině | Ne méně než 8 % a ne více než 15 % (obsahu suchého polysacharidu) Zbytky rozpouštědel (methanol,ethanol, 2-propanol) | Celkem ne více než 0,1 % (jednotlivých alkoholů nebo jejich kombinace) Mikrobiologická kritéria: | Celkový počet mikroorganismů | Ne více než 5000 /gram Salmonella spp | Negativní v 25 gramech Escherichia coli | Negativní v 1 gramu Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 2 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Kadmium | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 20 mg/kg E 410 KARUBIN Synonyma | Guma semen rohovníku Guma semen svatojanského chleba ---|--- Definice | Karubin je mletý endosperm semen přírodních druhů stromu rohovníku, Cerationia siliqua (L.)Taub. (čeledi Leguminosae). Obsahuje především vysokomolekulární hydrokoloidní polysacharid, složený z galaktopyranosových a mannopyranosových jednotek, vzájemně propojených glykosidickými vazbami. Po chemické stránce lze uvedený polysacharid označit jako galaktomannan Einecs | 232-541-5 Kód E | E 410 Molekulová hmotnost | Přibližně 310 000 Obsah | Obsah galaktomannanu ne méně než 75 % Popis | Bílý až žlutobílý prášek, téměř bez zápachu Identifikace | A. Pozitivní test na přítomnost galaktosy a mannosy | Vyhovuje testu B.Mikroskopická zkouška | Za účelem mikroskopického pozorování se umístí na sklíčko mikroskopu vodný roztok, který obsahuje 0,5 % jódu,1 % jodidu draselného a určité malé množství mletého vzorku. U karubinu lze pozorovat dlouhé natažené tubulární buňky, které mohou být různou měrou vzájemně oddělené. Ve srovnání s gumou guar je jejich hnědý obsah podstatně nepravidelněji formován. Guma guar naproti tomu vykazuje blízko u sebe umístěné skupiny buněk kulovitého nebo hruškovitého tvaru, jejichž obsah je žlutý až hnědý C. Rozpustnost | Rozpustný v horké vodě, nerozpustný v ethanolu Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 15 % (105 °C, 5 hodin) Popel celkem | Stanovení při 800 °C: ne více než 1,2 % Látky nerozpustné v kyselině | Ne více než 4 % Protein (N x 6,25) | Ne více než 7,0 % Škrob | Přítomnost nedetekovatelná následujícím postupem: k roztoku vzorku ve zředění 1 : 10 se přidá několik kapek roztoku jódu. Nesmí dojít ke vzniku modrého zabarvení Ethanol, 2-propanol | Celkem ne více než 1 % (jednotlivých alkoholů nebo jejich kombinace) Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Kadmium | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 20 mg/kg E 412 GUMA GUAR Synonyma | Guma cyamopsis Guarová moučka ---|--- Definice | Guma guar je mletý endosperm semen přírodních druhů rostliny guar, Cyamopsis tetragonolobus (L.)Taub. (čeledi Leguminosae). Obsahuje především vysokomolekulární hydrokoloidní polysacharid, složený z galaktopyranosových a mannopyranosových jednotek, vzájemně propojených glykosidickými vazbami. Po chemické stránce lze uvedený polysacharid označit jako galaktomannan Einecs | 232-536-0 Kód E | E 412 Molekulová hmotnost | 200 000 - 300 000 Obsah | Obsah galaktomannanu ne méně než 75 % Popis | Bílý až žlutobílý prášek, téměř bez zápachu Identifikace | A. Pozitivní test na přítomnost galaktosy a mannosy | Vyhovuje testu B. Rozpustnost | Rozpustná ve studené vodě Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 15 % (105 °C, 5 hodin) Popel celkem | Stanovení při 800 °C: ne více než 1,5 % Látky nerozpustné v kyselině | Ne více než 7 % Protein (N x 6,25) | Ne více než 10% Škrob | Přítomnost nedetekovatelná následujícím postupem: k roztoku vzorku ve zředění 1:10 se přidá několik kapek roztoku jódu. Nesmí dojít ke vzniku modrého zabarvení Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Kadmium | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 20 mg/kg E 413 TRAGANT Synonyma | Guma tragant ---|--- Definice | Tragant je sušený exsudát, získávaný ze stvolů a větví přírodních druhů rostliny Astragalus gummifer Labillardiere a jiných asijských druhů Astragalus (čeleď Leguminosae). Obsahuje především vysokomolekulární polysacharidy (galaktoarabany a kyselé polysacharidy), které při hydrolýze poskytují kyselinu galakturonovou, galaktosu, arabinosu, xylosu a fukosu. Mezi hydrolytickými produkty se mohou objevovat malá množství rhamnosy a glukosy, která vznikají hydrolýzou škrobu a/nebo celulosy, přítomných v tragantu formou stopové příměsi Einecs | 232-252-5 Kód E | E 413 Molekulová hmotnost | Přibližně 800 000 Popis | Nemletý tragant je dodáván ve formě lístkovitých úlomků o tlouštce 0,5 mm až 2,5 mm a délce až 3 cm, které bývají rovné, zohýbané nebo spirálovitě zkroucené. Úlomky bývají barvy bílé až světle žluté a některé kousky mohou být zbarveny slabě do červena. Mají rohovinovou strukturu s krátkým lomem. Tragant je bez zápachu a jeho roztoky se vyznačují nevýraznou slizovitou chutí. V práškové podobě je bílý až světle žlutý, případně narůžověle hnědý či světle hnědý Identifikace | A. Rozpustnost | 1 gram vzorku v 50 ml vody nabobtná za vzniku jemného, tuhého opaleskujícího slizu. Tragant je nerozpustný v ethanolu a v prostředí 60% (váha/objem) vodného roztoku ethanolu nebobtná Čistota | Negativní test na přítomnost gumy karaya | 1 gram vzorku se vaří ve 20 ml vody tak dlouho, až dojde k vytvoření slizu. Po přídavku 5 ml kyseliny chlorovodíkové a následných pěti minutách vaření nesmí dojít ke vzniku trvalého růžového nebo červeného zabarvení Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 16 % (105 °C, 5 hodin) Sulfátový popel | Ne více než 4 % Popel nerozpustný v kyselině | Ne více než 0,5 % Látky nerozpustné v kyselině | Ne více než 2% Škrob | Přítomnost nedetekovatelná následujícím postupem: k roztoku vzorku ve zředění 1:10 se přidá několik kapek roztoku jódu. Nesmí dojít ke vzniku modrého zabarvení Salmonella spp | Negativní v 1 gramu Escherichia coli | Negativní v 1 gramu Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Kadmium | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 20 mg/kg E 414 ARABSKÁ GUMA Synonyma | Akáciová guma ---|--- Definice | Arabská guma je sušený exsudát, získávaný ze stvolů a větví přírodních druhů rostlin Acacia senegal (L) Willdenow nebo jiných úzce příbuzných druhů akácií (čeledi Leguminosae). Obsahuje především vysokomolekulární polysacharidy a jejich vápenaté, hořečnaté a draselné soli, které při hydrolýze poskytují arabinosu, galaktosu, rhamnosu a kyselinu glukuronovou Einecs | 232-519-5 Kód E | E 414 Molekulová hmotnost | Přibližně 350 000 Popis | Nemletá arabská guma je dodávána ve formě bílých až žlutavě bílých kulovitých kapiček různé velikosti, případně ve formě hranatých úlomků, mezi kterými bývají někdy přítomny úlomky tmavší barvy. Arabskou gumu lze získat též ve formě bílých nebo žlutobílých vloček, granulí, prášku nebo materiálu ve formě vzniklé sušením technikou rozprašování Identifikace | A. Rozpustnost | 1 gram látky se rozpustí ve 2 ml studené vody za vniku roztoku, který snadno teče a na který lakmus reaguje kysele. Arabská guma je nerozpustná v ethanolu Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | V granulární formě: ne více než 17 % (105 °C, 5 hodin) Ve formě, vzniklé sušením technikou rozprašování: ne více než 10 % (105 °C, 4 hodiny) Popel celkem celkem | Ne více než 4 % Popel nerozpustný v kyselině | Ne více než 0,5 % Látky nerozpustné v kyselině | Ne více než 1 % Hydrolytické produkty | Nepřítomnost mannosy, xylosy a kyseliny galakturonové ověřována chromatografickou metodou Škrob nebo dextrin | Vodný roztok gumy ve zředění 1 : 50 se povaří a poté ochladí. Po přidání jedné kapky roztoku jódu k 5 ml tohoto roztoku nesmí vzniknout namodralé nebo červenavé zabarvení Tanin | K 10 ml vodného roztoku gumy ve zředění 1 : 50 se přidá asi 0,1 ml roztoku chloridu železitého (9 gramů FeCl3.6H2O rozpuštěno ve vodě a doplněno na 100 ml). Nesmí dojít ke vzniku načernalého zabarvení ani vytvoření černavé sraženiny Salmonella spp | Negativní v 1 gramu Escherichia coli| Negativní v 1 gramu Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Kadmium | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 20 mg/kg E 415 XANTHAN Synonyma | Guma xanthan ---|--- Definice | Gumu xanthan tvoří vysokomolekulární polysacharid, který se připravuje fermentací sacharidů čistou kulturou mikroorganismů kmene Xanthomonas campestris, kde produkt je následně čištěn vysrážením ethanolem nebo 2-propanolem, sušen a rozemlet. Hlavními hexosovými jednotkami polysacharidu jsou D-glukosa a D-mannosa, dále je zde přítomna kyselina D-glukuronová a kyselina pyrohroznová. Látka je připravována ve formě sodné, draselné nebo vápenaté soli, jejíž vodné roztoky vykazují neutrální reakci Einecs | 234-394-2 Kód E | E 415 Molekulová hmotnost | Přibližně 1 000 000 Obsah | Ve vysušeném stavu poskytuje ne méně než 4,2 % a ne více než 5 % CO2, což odpovídá ne méně než 91 % a ne více než 108 % (ekvivalentu) xanthanu Popis | Krémově zbarvený prášek Identifikace | A. Rozpustnost | Rozpustný ve vodě Nerozpustný v ethanolu Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 15 % (105 °C, 2,5 hodiny) Popel celkem celkem | Stanovení při 650 °C pro suchou látku: ne méně než 16 % (látka předem vysušena čtyřhodinovým sušením při 105 °C) Kyselina pyrohroznová | Ne méně než 1,5 % Dusík | Ne více než 1,5 % 2-propanol | Ne více než 500 mg/kg Celkový počet mikroorganismů | Ne více než 10 000 /gram Kvasinky a plísně | Ne více než 300 /gram Escherichia coli | Negativní v 1 gramu Salmonella spp | Negativní v 1 gramu Xanthomonas campestris | Nejsou přítomny životaschopné buňky Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Kadmium | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 20 mg/kg E 416 GUMA KARAYA Synonyma | Karaya Guma sterculia Kadaya, Katilo, Kullo, Kuterra ---|--- Definice | Guma karaya je sušený exsudát, získávaný ze stvolů a větví Sterculia urens Roxburgh a jiných druhů Sterculia (čeledi Sterculiaceae) nebo z Cochlospermum gossypium A.P. DeCandolle a jiných druhů Cochlospermum (čeledi Bixaceae). Obsahuje především acetylované vysokomolekulární polysacharidy, které při hydrolýze poskytují galaktosu, kyselinu galakturonovou a malé množství kyseliny glukuronové Einecs | 232-539-4 Kód E | E 416 Popis | Nemletá guma je dodávána ve formě kapiček různé velikosti a ve formě nepravidelných úlomků, majících charakteristický semikrystalický vzhled. V uvedených formách má rohovitou strukturu, barvu světle žlutou až narůžovělou a je průsvitná. Prášková guma je barvy světle šedé až narůžověle hnědé. Guma karaya se obecně vyznačuje charakteristickým zápachem po kyselině octové Identifikace | A. Rozpustnost | Nerozpustná v ethanolu B. Bobtnání v prostředí zředěného ethanolu | V prostředí 60% ethanolu guma karaya bobtná, čímž se od ostatních gum odlišuje Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 20 % (105 °C, 5 hodin) Sulfátový popel | Ne více než 8 % Popel nerozpustný v kyselině | Ne více než 1 % Látky nerozpustné v kyselině | Ne více než 3 % Těkavé kyseliny | Ne méně než 10 % (jako kyselina octová) Škrob | Nedetekovatelný Mikrobiologická kritéria: | Salmonella spp | Negativní v 1 gramu Escherichia coli | Negativní v 1 gramu Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 10 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 40 mg/kg E 417 GUMA TARA Synonyma | Peruánský karubin ---|--- Definice | Guma tara je mletý endosperm semen Caesalpinia spinosa (čeledi Leguminosae). Obsahuje především vysokomolekulární polysacharidy, složené převážně z galaktomannanů. Hlavní složku zde tvoří lineární řetězce (1-4)-β-D-mannopyranosových jednotek s α-D-galaktopyranosovými jednotkami, propojenými (1-6) vazbami. Poměr mezi zastoupením mannosy a galaktosy zde činí 3:1 (u karubinu 4:1 a u gumy guar 2:1) Einecs | 254-409-6 Kód E | E 417 Popis | Bílý až žlutobílý prášek, téměř bez zápachu Identifikace | A. Rozpustnost | Rozpustná ve vodě Nerozpustná v ethanolu B. Tvorba gelu | Po přídavku malého množství tetraboritanu sodného k vodnému roztoku vzorku dojde k vytvoření gelu Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 15 % Popel celkem | Ne více než 1,5 % Látky nerozpustné v kyselině | Ne více než 2 % Protein | Ne více než 3,5 % Škrob | Nedetekovatelný Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 10 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 20 mg/kg E 418 GUMA GELLAN Definice | Gumu gellan tvoří vysokomolekulární polysacharid, připravovaný fermentací sacharidů čistou kulturou mikroorganismů kmene Pseudomonas elodea, kde produkt je následně čištěn vysrážením 2-propanolem, sušen a rozemlet. Převážnou část struktury polysacharidu vytvářejí opakující se tetrasacharidové jednotky, tvořené jednou molekulou rhamnosy, jednou molekulou kyseliny glukuronové a dvěma molekulami glukosy, které jsou z 0 % až 5 % substituovány acylovými (glycerylovými a acetylovými) skupinami formou O-glykosidicky vázaných esterů. Přítomná kyselina glukuronová je v neutralizované podobě smíšené draselné, sodné, vápenaté a hořečnaté soli ---|--- Kód E | E 418 Molekulová hmotnost | Přibližně 500 000 Obsah | Ve vysušeném stavu poskytuje ne méně než 3,3 % a ne více než 6,8 % CO2 Popis | Špinavě bílý prášek Identifikace | A. Rozpustnost | Rozpustná ve vodě za vzniku viskózního roztoku Nerozpustná v ethanolu Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 15 % (105 °C, 2,5 hodiny) Dusík | Ne více než 3 % 2-propanol | Ne více než 750 mg/kg Mikrobiologická kritéria: | Celkový počet mikroorganismů | Ne více než 10 000 /gram Kvasinky a plísně | Ne více než 400 /gram Koliformní baktérie | Na základě testu negativní Salmonella spp | Na základě testu negativní Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 30 mg/kg E 422 GLYCEROL Synonyma | Glycerin ---|--- Definice | Chemické názvy | Glycerin Glycerol 1,2,3-propantriol Trihydroxypropan Einecs | 200-289-5 Kód E | E 422 Chemický vzorec | C3H8O3 Molekulová hmotnost | 92,10 Obsah | Ne méně než 98 % glycerolu (ve vysušeném stavu) Popis | Čirá bezbarvá sirupovitá hygroskopická kapalina s jemným charakteristickým zápachem, který není pronikavý ani nepříjemný Identifikace | A. Tvorba akroleinu při zahřívání | Při zahřívání několika kapek vzorku ve zkumavce za přítomnosti asi 0,5 gramu hydrogensíranu draselného dojde k vývinu charakteristicky štiplavých par akroleinu B. Relativní hustota | d2525: Ne méně než 1,257 C.Index lomu| nD20 1,471 až 1,474 Čistota | Obsah vody | Ne více než 5 % (metodou Karl Fischera) Sulfátový popel | Stanovení při (800 ±25) °C: ne více než 0,01 % Butantrioly | Ne více než 0,2 % Akrolein, glukosa a amonné sloučeniny | Směs, vytvořená smísením 5 ml glycerolu s 5 ml roztoku hydroxydu draselného (ve zředění 1:10), nesmí při pětiminutovém zahřívání na 60 °C zežloutnout, ani se z ní nesmí uvolňovat amoniak Mastné kyseliny a estery | Ne více než 0,1 % (jako kyselina máselná) Chlorované sloučeniny | Ne více než 30 mg/kg (jako chlór) Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 2 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Kadmium | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 5 mg/kg E 431 POLYOXYETHYLEN(40)MONOSTEARÁT Synonyma | Polyoxyl(40)stearát Polyoxyethylen(40)stearát ---|--- Definice | Směs mono- a diesterů komerční potravinářské kyseliny stearové s polyoxyethylendioly (o střední délce polymerního řetězce Přibližně 40 oxyethylenových jednotek), obsahující též volné polyalkoholy Kód E | E 431 Obsah | Ne méně než 97,5 % (ve vysušeném stavu) Popis | Při 25 °C krémově zbarvené vločky nebo voskovitá pevná hmota s nevýraznou vůní Identifikace | A. Rozpustnost | Rozpustný ve vodě, ethanolu, methanolu a ethylacetátu Nerozpustný v minerálních olejích B. Rozpětí bodu tuhnutí | 39 °C až 44 °C C. Infračervené absorpční spektrum | Charakteristické pro částečný ester polyoxyethylenu s mastnou kyselinou Čistota | Obsah vody | Ne více než 3 % (metodou Karl Fischera) Číslo kyselosti | Ne více než 1 mg KOH/gram Číslo zmýdelnění | Ne méně než 25 mg a ne více než 35 mg KOH/gram Hydroxylové číslo | Ne méně než 27 mg a ne více než 40 mg KOH/gram Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 10 mg/kg E 432 POLYOXYETHYLENSORBITANMONOLAURÁT (POLYSORBÁT 20) Synonyma | Polysorbát 20 ---|--- Definice | Směs částečných esterů sorbitolu a jeho anhydridů s komerční potravinářskou kyselinou laurovou, kondensovaných s přibližně 20 moly ethylenoxidu na jeden mol sorbitolu a jeho anhydridů Kód E | E 432 Obsah | Ne méně než 70 % oxyethylenových skupin,což odpovídá ne méně než 97,3 % polyoxyethylen-(20)sorbitanmonolaurátu (ve vysušeném stavu) Popis | Při 25 °C citronově až jantarově žlutá olejovitá kapalina s nevýraznou charakteristickou vůní Identifikace | A. Rozpustnost | Rozpustný ve vodě, ethanolu, methanolu, ethylacetátu a dioxanu Nerozpustný v minerálních olejích a petroletheru B. Infračervené absorpční spektrum | Charakteristické pro částečný ester polyoxyethylovaného polyalkoholu s mastnou kyselinou Čistota | Obsah vody | Ne více než 3 % (metodou Karl Fischera) Číslo kyselosti | Ne více než 2 mg KOH/gram Číslo zmýdelnění | Ne méně než 40 mg a ne více než 50 mg KOH/gram Hydroxylové číslo | Ne méně než 96 mg a ne více než 108 mg KOH/gram 1,4-dioxan | Ne více než 5 mg/kg Volný ethylenoxid | Ne více než 1 mg/kg Ethylenglykoly (mono- a di-) | Ne více než 0,25 % Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 10 mg/kg E 433 POLYOXYETHYLENSORBITANMONOOLEÁT (POLYSORBÁT 80) Synonyma | Polysorbát 80 ---|--- Definice | Směs částečných esterů sorbitolu a jeho anhydridů s komerční potravinářskou kyselinou olejovou, kondensovaných s přibližně 20 moly ethylenoxidu na jeden mol sorbitolu a jeho anhydridů Kód E | E 433 Obsah | Ne méně než 65 % oxyethylenových skupin,což odpovídá ne méně než 96,5% polyoxyethylen-(20)sorbitanmonooleátu (ve vysušeném stavu) Popis | Při 25 °C citronově až jantarově žlutá olejovitá kapalina s nevýraznou charakteristickou vůní Identifikace | A. Rozpustnost | Rozpustný ve vodě, ethanolu, methanolu, ethylacetátu a toluenu Nerozpustný v minerálních olejích a petroletheru B. Infračervené absorpční spektrum | Charakteristické pro částečný ester polyoxyethylovaného polyalkoholu s mastnou kyselinou Čistota | Obsah vody | Ne více než 3 % (metodou Karl Fischera) Číslo kyselosti | Ne více než 2 mg KOH/gram Číslo zmýdelnění | Ne méně než 45 mg a ne více než 55 mg KOH/gram Hydroxylové číslo | Ne méně než 65 mg a ne více než 80 mg KOH/gram 1,4-dioxan | Ne více než 5 mg/kg Volný ethylenoxid | Ne více než 1 mg/kg Ethylenglykoly (mono- a di-) | Ne více než 0,25 % Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 10 mg/kg E 434 POLYOXYETHYLENSORBITANMONOPALMITÁT (POLYSORBÁT 40) Synonyma | Polysorbát 40 ---|--- Definice | Směs částečných esterů sorbitolu a jeho anhydridů s komerční potravinářskou kyselinou palmitovou, kondensovaných s přibližně 20 moly ethylenoxidu na jeden mol sorbitolu a jeho anhydridů Kód E | E 434 Obsah | Ne méně než 66 % oxyethylenových skupin, což odpovídá ne méně než 97 % polyoxyethylen-(20)sorbitanmono-palmitátu (ve vysušeném stavu) Popis | Při 25 °C citronově až jantarově žlutá olejovitá nebo gelovitá kapalina s nevýraznou charakteristickou vůní Identifikace | A. Rozpustnost | Rozpustný ve vodě, ethanolu, methanolu, ethylacetátu a acetonu Nerozpustný v minerálních olejích B. Infračervené absorpční spektrum | Charakteristické pro částečný ester polyoxyethylo-vaného polyalkoholu s mastnou kyselinou Čistota | Obsah vody | Ne více než 3 % (metodou Karl Fischera) Číslo kyselosti | Ne více než 2 mg KOH/gram Číslo zmýdelnění | Ne méně než 41 mg a ne více než 52 mg KOH/gram Hydroxylové číslo | Ne méně než 90 mg a ne více než 107 mg KOH/gram 1,4-dioxan | Ne více než 5 mg/kg Volný ethylenoxid | Ne více než 1 mg/kg Ethylenglykoly (mono- a di-) | Ne více než 0,25 % Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 10 mg/kg E 435 POLYOXYETHYLENSORBITANMONOSTEARÁT (POLYSORBÁT 60) Synonyma | Polysorbát 60 ---|--- Definice | Směs částečných esterů sorbitolu a jeho anhydridů s komerční potravinářskou kyselinou stearovou, kondensovaných s přibližně 20 moly ethylenoxidu na jeden mol sorbitolu a jeho anhydridů Kód E | E 435 Obsah | Ne méně než 65 % oxyethylenových skupin, což odpovídá ne méně než 97 % polyoxyethylen-(20)sorbitanmono-stearátu (ve vysušeném stavu) Popis | Při 25 °C citronově až jantarově žlutá olejovitá nebo gelovitá kapalina s nevýraznou charakteristickou vůní Identifikace | A. Rozpustnost | Rozpustný ve vodě, ethylacetátu, anilinu a toluenu Nerozpustný v minerálních a jedlých olejích B. Infračervené absorpční spektrum | Charakteristické pro částečný ester polyoxyethylovaného polyalkoholu s mastnou kyselinou Čistota | Obsah vody | Ne více než 3 % (metodou Karl Fischera) Číslo kyselosti | Ne více než 2 mg KOH/gram Číslo zmýdelnění | Ne méně než 45 mg a ne více než 55 mg KOH/gram Hydroxylové číslo | Ne méně než 81 mg a ne více než 96 mg KOH/gram 1,4-dioxan | Ne více než 5 mg/kg Volný ethylenoxid | Ne více než 1 mg/kg Ethylenglykoly (mono- a di-) | Ne více než 0,25 % Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 10 mg/kg E 436 POLYOXYETHYLENSORBITANTRISTEARÁT (POLYSORBÁT 65) Synonyma | Polysorbát 65 ---|--- Definice | Směs částečných esterů sorbitolu a jeho anhydridů s komerční potravinářskou kyselinou stearovou, kondensovaných s přibližně 20 moly ethylenoxidu na jeden mol sorbitolu a jeho anhydridů Kód E | E 436 Obsah | Ne méně než 46 % oxyethylenových skupin, což odpovídá ne méně než 96 % polyoxyethylen-(20)sorbitantristearátu (ve vysušeném stavu) Popis | Při 25 °C světle hnědě zbarvená voskovitá hmota s nevýraznou charakteristickou vůní Identifikace | A. Rozpustnost | Dispergovatelný ve vodě Rozpustný v minerálních a jedlých olejích, petroletheru, acetonu, etheru, dioxanu, ethanolu a methanolu B. Infračervené absorpční spektrum | Charakteristické pro částečný ester polyoxyethylovaného polyalkoholu s mastnou kyselinou C. Rozpětí bodu tuhnutí | 29 °C až 33 °C Čistota | Obsah vody | Ne více než 3 % (metodou Karl Fischera) Číslo kyselosti | Ne více než 2 mg KOH/gram Číslo zmýdelnění | Ne méně než 88 mg a ne více než 98 mg KOH/gram Hydroxylové číslo | Ne méně než 40 mg a ne více než 60 mg KOH/gram 1,4-dioxan | Ne více než 5 mg/kg Volný ethylenoxid | Ne více než 1 mg/kg Ethylenglykoly (mono- a di-) | Ne více než 0,25 % Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 10 mg/kg E 440(i) PEKTIN Definice | Pektin je složen převážně z částečných methylesterů kyseliny polygalakturonové a jejich amonných, sodných, draselných a vápenatých solí. Získává se vodnou extrakcí z přírodních druhů určitých jedlých rostlinných materiálů (obvykle citrusových plodů nebo jablek). Při výrobě nesmí být užívána jiná srážecí organická činidla než methanol, ethanol nebo 2-propanol ---|--- Einecs | 232-553-0 Kód E | E 440(i) Obsah | Ne méně než 65 % kyseliny galakturonové (ve vysušeném stavu po promytí kyselinou a alkoholem a po korekci na hodnotu Popel celkemu) Popis | Bílý, světle žlutý, světle šedý nebo světle hnědý prášek Identifikace | A. Rozpustnost | Rozpustný ve vodě za vzniku koloidního opaleskujícího roztoku Nerozpustný v ethanolu Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 12 % (105 °C, 2 hodiny) Popel nerozpustný v kyselině (cca 3N kyselina chlorovodíková) | Ne více než 1 % Oxid siřičitý (reziduum) | Ne více než 50 mg/kg (ve vysušeném stavu) Dusík | Ne více než 1,0 % (po promytí kyselinou a ethanolem) Obsah volného methanolu, ethanolu a 2-propanolu | Celkem ne více než 1% (jednotlivých alkoholů nebo jejich kombinace, ve vysušeném stavu) Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Kadmium | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 20 mg/kg E 440(ii) AMIDOVANÝ PEKTIN Definice | Amidovaný pektin je složen převážně z částečných methylesterů a amidů kyseliny polygalakturonové a jejich amonných, sodných, draselných a vápenatých solí. Získává se vodnou extrakcí z přírodních druhů určitých jedlých rostlinných částí (obvykle citrusových plodů nebo jablek), doplněnou reakcí s amoniakem v alkalickém prostředí. Při výrobě nesmí být užívána jiná srážecí organická činidla než methanol, ethanol nebo 2-propanol ---|--- Kód E | E 440(ii) Obsah | Ne méně než 65 % kyseliny galakturonové (ve vysušeném stavu po promytí kyselinou a alkoholem a po korekci na hodnotu Popel celkemu) Popis | Bílý, světle žlutý, světle šedý nebo světle hnědý prášek Identifikace | A. Rozpustnost | Rozpustný ve vodě za vzniku koloidního opaleskujícího roztoku Nerozpustný v ethanolu Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 12 % (105 °C, 2 hodiny) Popel nerozpustný v kyselině (cca 3N kyselina chlorovodíková) | Ne více než 1 % Stupeň amidace | Ne více než 25 % všech karboxylových skupin Oxid siřičitý (reziduum) | Ne více než 50 mg/kg (ve vysušeném stavu) Dusík | Ne více než 2,5 % (po promytí kyselinou a ethanolem) Obsah volného methanolu, ethanolu a 2-propanolu | Celkem ne více než 1 % (jednotlivých alkoholů nebo jejich kombinace, za nepřítomnosti všech ostatních těkavých složek) Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Kadmium | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 20 mg/kg E 442 FOSFATIDY AMONNÉ Synonyma | Amonné soli fosfatidových kyselin Směs amonných solí fosforylovaných glyceridů ---|--- Definice | Směs amonných sloučenin fosfatidových kyselin, odvozených od jedlých tuků a olejů (obvykle od částečně ztuženého řepkového oleje). Na fosforečnanovou skupinu může být vázána jedna, dvě nebo všechny tři alkoholové skupiny glyceridu. Estery kyseliny fosforečné mohou být navíc vzájemně propojeny a vytvářet tak fosfatidylfosfatidy Kód E | E 442 Obsah | Obsah fosforu ne méně než 3 % a ne více než 3,4 %, obsah amoniaku ne méně než 1,2 % a ne více než 1,5 % (jako dusík) Popis | Mastně mazlavá polotuhá látka Identifikace A. Rozpustnost | Rozpustné v tucích Nerozpustné ve vodě Částečně rozpustné v ethanolu a v acetonu B. Pozitivní test na přítomnost glycerolu, mastných kyselin a fosforu | Vyhovuje testu Čistota | Látky nerozpustné v petroletheru | Ne více než 2,5 % Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 10 mg/kg E 444 OCTANISOMÁSELNAN SACHAROSY Synonyma | SAIB (Sucrose Acetate Isobutyrate) ---|--- Definice | Octanisomáselnan sacharosy je směsí reakčních produktů, které vznikají esterifikací potravinářské sacharosy anhydridy kyseliny octové a kyseliny isomáselné. Uvedené produkty jsou z reakční směsi oddělovány destilací Chemické názvy | Diacetáthexaisomáselnan sacharosy (přibližně) Einecs | 204-771-6 Kód E | E 444 Chemický vzorec | C40H62O19 Molekulová hmotnost | 832 až 856 (přibližně) C40H62O19: 846,9 Obsah | Ne méně než 98,8 % a ne více než 101,9 % (ekvivalentu) C40H62O19 Popis | Čirá světle slámově žlutá kapalina příjemné vůně, bez usazenin Identifikace | A. Rozpustnost | Nerozpustný ve vodě Rozpustný ve většině organických rozpouštědel B. Index lomu | nD40: 1,4492 až 1,4504 C: Relativní hustota| d2525: 1,141 až 1,151 Čistota | Triacetin | Ne více než 0,1 % Číslo kyselosti | Ne více než 0,2 mg KOH/gram Číslo zmýdelnění | Ne méně než 524 mg a ne více než 540 mg KOH/gram Arzén | Ne více než 3 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 10 mg/kg E 445 GLYCERYLESTERY DŘEVNÝCH PRYSKYŘIC Synonyma | Pryskyřičný ester ---|--- Definice | Složitá směs tri- a diglycerylesterů pryskyřičných kyselin, které se vyskytují v dřevných pryskyřicích. Pryskyřice se získává kapalinovou extrakcí ze špalků dřeva vzrostlých borovic a produkt je následně čištěn postupem, založeným na extrakci z kapaliny do kapaliny. Konečný produkt je z 90 % tvořen pryskyřičnými kyselinami a zbývajících 10 % představují neutrální složky (složky neacidické povahy). Přítomné pryskyřičné kyseliny jsou složitou směsí isomerních diterpenoidních monokarboxylových kyselin o typickém vzorci C20H30O2 (především kyselina abietová). Produkt je dále čištěn přeháněním s vodní parou nebo protiproudou parní destilací Popis | Tvrdá hmota žluté až světle jantarové barvy Identifikace | A. Rozpustnost | Nerozpustné ve vodě Rozpustné v acetonu a benzenu B. Infračervené absorpční spektrum | Charakteristické pro danou látku C. Interval skápnutí | 88 °C až 96 °C Čistota | Relativní hustota| d2520: ne méně než 0,935 při stanovení hustoty 50% roztoku v D-limonenu (97 %, bod varu 175,5 až 176 oC, d420: 0,84) Číslo kyselosti | Mezi 3 mg a 9 mg KOH/gram Hydroxylové číslo | Mezi 15 mg a 45 mg KOH/gram Arzén (jako As) | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 2 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 10 mg/kg E 450(i) DIFOSFOREČNAN DISODNÝ Synonyma | Pyrofosforečnan disodný ---|--- Definice | Chemické názvy | Difosforečnan disodný Pyrofosforečnan disodný Einecs | 231-835-0 Kód E | E 450(i) Chemický vzorec | Na2H2P2O7 Molekulová hmotnost | 221,94 Obsah | Ne méně než 95 % difosforečnanu disodného, ne méně než 63 % a ne více než 64,5 % fosfátu (jako P2O5) Popis | Bílý prášek nebo zrna Identifikace | A. Pozitivní test na přítomnost sodíku a fosfátu | Vyhovuje testu B. Rozpustnost | Rozpustný ve vodě Čistota | pH 1% roztoku | 3,7 až 5,0 Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 0,5 % (105 °C, 4 hodiny) Látky nerozpustné ve vodě | Ne více než 1 % Fluoridy (jako F) | Ne více než 10 mg/kg Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Kadmium | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 10 mg/kg E 450(ii) DIFOSFOREČNAN TRISODNÝ Synonyma | Pyrofosforečnan trisodný ---|--- Definice | Chemické názvy | Difosforečnan trisodný Pyrofosforečnan trisodný Einecs | 238-735-6 Kód E | E 450(ii) Chemický vzorec | Monohydrát: Na3HP2O7.H2O Bezvodá sůl: Na3HP2O7 Molekulová hmotnost | Monohydrát: 261,95 Bezvodá sůl: 243,93 Obsah | Ne méně než 95 % difosforečnanu trisodného (látka v bezvodém vysušeném stavu), ne méně než 57 % a ne více než 59 % fosfátu (jako P2O5) Popis | Bílý prášek nebo zrna, vyskytuje se jako bezvodá sůl a jako monohydrát Identifikace | A. Pozitivní test na přítomnost sodíku a fosfátu | Vyhovuje testu B. Rozpustnost | Rozpustný ve vodě Čistota | pH 1% roztoku | 6,7 až 7,3 Úbytek hmotnosti žíháním | Bezvodá sůl: 4,5 % Monohydrát: 11,5 % Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 0,5 % (105 °C, 4 hodiny) Látky nerozpustné ve vodě | Ne více než 0,2 % Fluoridy (jako F) | Ne více než 10 mg/kg Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Kadmium | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 10 mg/kg E 450(iii) DIFOSFOREČNAN TETRASODNÝ Synonyma | Pyrofosforečnan tetrasodný Pyrofosforečnan sodný ---|--- Definice | Chemické názvy | Difosforečnan tetrasodný Pyrofosforečnan tetrasodný Einecs | 231-767-1 Kód E | E 450(iii) Chemický vzorec | Bezvodá sůl: Na4P2O7 Dekahydrát: Na4P2O7.10H2O Molekulová hmotnost | Bezvodá sůl: 265,94 Dekahydrát: 446,09 Obsah | Ne méně než 95 % Na4P2O7 (látka v bezvodém vyžíhaném stavu), ne méně než 52,5 % a ne více než 54 % fosfátu (jako P2O5) Popis | Bezbarvé nebo bílé krystalky, případně bílý krystalický nebo zrnitý prášek. Dekahydrát na suchém vzduchu slabě kvete Identifikace | A. Pozitivní test na přítomnost sodíku a fosfátu | Vyhovuje testu B. Rozpustnost | Rozpustný ve vodě Nerozpustný v ethanolu Čistota | pH 1% roztoku | 9,8 až 10,8 Úbytek hmotnosti žíháním | Bezvodá sůl: ne více než 0,5 % Dekahydhydrát: ne méně než 38 % a ne více než 42 % (v obou případech je vzorek nejprve čtyři hodiny sušen při 105 °C a potom 30 minut žíhán při 550 °C) Látky nerozpustné ve vodě | Ne více než 0,2 % Fluoridy (jako F) | Ne více než 10 mg/kg Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Kadmium | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 10 mg/kg E 450(v) DIFOSFOREČNAN TETRADRASELNÝ Synonyma | Pyrofosforečnan tetradraselný Pyrofosforečnan draselný ---|--- Definice | Chemické názvy | Difosforečnan tetradraselný Pyrofosforečnan tetradraselný Einecs | 230-785-7 Kód E | E 450(v) Chemický vzorec | K4P2O7 Molekulová hmotnost | 330,34 (vysušený) Obsah | Ne méně než 95 % K4P2O7 (látka v bezvodém vyžíhaném stavu), ne méně než 42 % a ne více než 43,7 % fosfátu (jako P2O5) Popis | Bezbarvé krystalky nebo bílý, velmi hygroskopický prášek Identifikace | A. Pozitivní test na přítomnost draslíku a fosfátu | Vyhovuje testu B. Rozpustnost | Rozpustný ve vodě Nerozpustný v ethanolu Čistota | pH 1% roztoku | 10,0 až 10,8 Úbytek hmotnosti žíháním | Ne více než 0,5 % (vzorek je nejprve čtyři hodiny sušen při 105 °C a potom 30 minut žíhán při 550 °C) Látky nerozpustné ve vodě | Ne více než 0,2 % Fluoridy (jako F) | Ne více než 10 mg/kg Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Kadmium | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 10 mg/kg E 450(vi) DIFOSFOREČNAN DIVÁPENATÝ Synonyma | Pyrofosforečnan divápenatý Pyrofosforečnan vápenatý ---|--- Definice | Chemické názvy | Difosforečnan divápenatý Pyrofosforečnan divápenatý Einecs | 232-221-5 Kód E | E 450(vi) Chemický vzorec | Ca2P2O7 Molekulová hmotnost | 254,12 Obsah | Ne méně než 96 % Ca2P2O7, ne méně než 55 % a ne více než 56 % fosfátu (jako P2O5) Popis | Jemný bílý prášek, bez zápachu Identifikace | A. Pozitivní test na přítomnost vápníku a fosfátu | Vyhovuje testu B. Rozpustnost | Nerozpustný ve vodě Rozpustný ve zředěné kyselině chlorovodíkové a dusičné Čistota | pH 10% vodné suspenze | 5,5 až 7,0 Úbytek hmotnosti žíháním | Ne více než 1,5 % ((800 ±25) °C, 30 minut) Fluoridy (jako F) | Ne více než 50 mg/kg Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Kadmium | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 10 mg/kg E 450(vii) DIHYDROGENDIFOSFOREČNAN VÁPENATÝ Synonyma | Kyselý pyrofosforečnan vápenatý Pyrofosforečnan monovápenatý ---|--- Definice | Chemické názvy | Dihydrogenfosforečnan vápenatý Pyrofosforečnan monovápenatý Einecs | 238-933-2 Kód E | E 450(vii) Chemický vzorec | CaH2P2O7 Molekulová hmotnost | 215,97 Obsah | Ne méně než 90 % CaH2P2O7 (látka ve vysušeném stavu), ne méně než 61 % a ne více než 64 % fosfátu (jako P2O5) Popis | Bílé krystalky nebo prášek Identifikace | A. Pozitivní test na přítomnost vápníku a fosfátu | Vyhovuje testu Čistota | Látky nerozpustné v kyselině | Ne více než 0,4 % Fluoridy (jako F) | Ne více než 30 mg/kg Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Kadmium | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 10 mg/kg E 451(i) TRIFOSFOREČNAN PENTASODNÝ Synonyma | Trifosforečnan sodný ---|--- Definice | Chemické názvy | Trifosforečnan pentasodný Trifosforečnan sodný Einecs | 231-838-7 Kód E | E 451(i) Chemický vzorec | Na5O10P3.xH2O (x = 0 nebo 6) Molekulová hmotnost | 367,86 Obsah | Ne méně než 85 % uvedené sloučeniny, obsah fosfátu (jako P2O5) ne méně než 56 % a ne více než 58 % (bezvodá sůl) a ne méně než 43 % a ne více než 45 % (hexahydrát) Popis | Bílý, slabě hygroskopický prášek nebo granule Identifikace | A. Rozpustnost | Dobře rozpustný ve vodě Nerozpustný v ethanolu B. Pozitivní test na přítomnost sodíku a fosfátu | Vyhovuje testu C. pH 1% roztoku | 9,1 až 10,1 Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 0,7 % (105 °C, 1 hodina) Látky nerozpustné ve vodě | Ne více než 0,1 % Vyšší polyfosfáty | Nedetekovatelné Fluoridy (jako F) | Ne více než 50 mg/kg Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 10 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 30 mg/kg E 451(ii) TRIFOSFOREČNAN PENTADRASELNÝ Synonyma | Trifosforečnan draselný ---|--- Definice | Chemické názvy | Trifosforečnan pentadraselný Trifosforečnan draselný Einecs | 237-574-9 Kód E | E 451(ii) Chemický vzorec | K5O10P3 Molekulová hmotnost | 448,42 Obsah | Ne méně než 85 % uvedené sloučeniny (ve vysušeném stavu), obsah fosfátu (jako P2O5) ne méně než 46,5 % a ne více než 48 % Popis | Bílý, silně hygroskopický prášek nebo granule Identifikace | A. Rozpustnost | Velmi rozpustný ve vodě B. Pozitivní test na přítomnost draslíku a fosfátu | Vyhovuje testu C. pH 1% roztoku | 9,2 až 10,1 Čistota | Úbytek hmotnosti žíháním | Ne více než 0,4 % (vzorek je nejprve čtyři hodiny sušen při 105 °C a potom 30 minut žíhán při 550 °C) Látky nerozpustné ve vodě | Ne více než 2 % Fluoridy (jako F) | Ne více než 10 mg/kg Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 10 mg/kg E 452(i) POLYFOSFOREČNAN SODNÝ Synonyma | Hexametafosforečnan sodný Grahamova sůl Maddrellova sůl Nerozpustný metafosforečnan sodný ---|--- Definice | Chemické názvy | Polyfosforečnan sodný Polymetafosforečnan sodný Metafosforečnan sodný Einecs | 256-779-4 Kód E | E 452(i) Chemický vzorec | Různorodá směs sodných solí lineárně kondensovaných polyfosforečných kyselin s obecným vzorcem H(n+2)PnO(3n+1), kde n ≥ 2 Molekulová hmotnost | (102)n Obsah | Obsah fosfátu (jako P2O5) ne méně než 59,5 % a ne více než 70 % (vyžíhaná sůl) Popis | Jemný bílý prášek nebo krystalky, případně bezbarvé sklovité destičky. Sloučenina je (s výjimkou formy nerozpustného metafosforečnanu sodného) hygroskopická Identifikace | A. Rozpustnost | Rozpustný ve vodě (s výjimkou formy nerozpustného metafosforečnanu sodného) B. Pozitivní test na přítomnost sodíku a fosfátu | Vyhovuje testu C. pH 1% roztoku | 3,6 až 9,0 Čistota | Úbytek hmotnosti žíháním | Ne více než 1 % (vzorek je nejprve čtyři hodiny sušen při 105 °C a potom 30 minut žíhán při 550 °C) Látky nerozpustné ve vodě | Ne více než 0,2 % (v nepřítomnosti nerozpustného metafosforečnanu sodného) Fluoridy (jako F) | Ne více než 10 mg/kg Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 20 mg/kg E 452(ii) POLYFOSFOREČNAN DRASELNÝ Synonyma | Metafosforečnan draselný Polymetafosforečnan draselný Kurrolova sůl ---|--- Definice | Chemické názvy | Polyfosforečnan draselný Polymetafosforečnan draselný Kód E | E 452(ii) Chemický vzorec | (KPO3)n Různorodá směs draselných solí lineárně kondenzovaných polyfosforečných kyselin s obecným vzorcem H(n+2)PnO(3n+1), kde n ≥ 2 Molekulová hmotnost | (134)n Obsah | Obsah fosfátu (jako P2O5) ne méně než 53,5 % a ne více než 61,5 % (vyžíhaná sůl) Popis | Jemný bílý prášek nebo krystalky, případně bezbarvé sklovité destičky Identifikace | A. Rozpustnost | 1 gram se rozpustí ve 100 ml roztoku octanu sodného (ve zředění 1:25) B. Pozitivní test na přítomnost draslíku a fosfátu | Vyhovuje testu C. pH 1% roztoku | Ne vyšší než 7,8 Čistota | Úbytek hmotnosti žíháním | Ne více než 2% (vzorek je nejprve čtyři hodiny sušen při 105 °C a potom 30 minut žíhán při 550 °C) Látky nerozpustné ve vodě | Ne více než 0,2 % Cyklické fosfáty | Ne více než 8 % (jako P2O5) Fluoridy (jako F) | Ne více než 10 mg/kg Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 10 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 20 mg/kg E 452(iv) POLYFOSFOREČNAN VÁPENATÝ Synonyma | Metafosforečnan vápenatý Polymetafosforečnan vápenatý ---|--- Definice | Chemické názvy | Polyfosforečnan vápenatý Polymetafosforečnan vápenatý Kód E | E 452(iv) Chemický vzorec | (CaP2O6)n Různorodá směs vápenatých solí lineárně kondensovaných polyfosforečných kyselin s obecným vzorcem H(n+2)PnO(n+1), kde n ≥ 2 Molekulová hmotnost | (198)n Obsah | Obsah fosfátu (jako P2O5) ne méně než 50 % a ne více než 71 % (vyžíhaná sůl) Popis | Bezbarvé krystalky nebo bílý prášek, bez zápachu Identifikace | A. Rozpustnost | Ve vodě obvykle ne úplně rozpustný Rozpustný v kyselých prostředích B. Pozitivní test na přítomnost vápníku a fosfátu | Vyhovuje testu C. Obsah Ca (jako CaO) | 27 % až 29,5% Čistota | Úbytek hmotnosti žíháním | Ne více než 2 % (vzorek je nejprve čtyři hodiny sušen při 105 °C a potom 30 minut žíhán při 550 °C) Cyklické fosfáty | Ne více než 8 % (jako P2O5) Fluoridy (jako F) | Ne více než 10 mg/kg Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 10 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 20 mg/kg E 460(i) MIKROKRYSTALICKÁ CELULOSA Synonyma | Celulosový gel ---|--- Definice | Mikrokrystalická celulosa je přečištěná a částečně depolymerovaná celulosa, připravovaná působením minerálních kyselin na alfa-celulosu, získávánou v podobě technické celulosy z přírodních druhů vláknitých rostlinných materiálů. Stupeň polymerace je zde obvykle menší než 400 Chemické názvy | Celulosa Einecs | 232-674-9 Kód E | E 460(i) Chemický vzorec | (C6H10O5)n Molekulová hmotnost | Přibližně 36000 Obsah | Ne méně než 97 % celulosy (ve vysušeném stavu) Popis | Jemný bílý nebo téměř bílý prášek, bez zápachu Identifikace | A. Rozpustnost | Nerozpustná ve vodě, ethanolu, etheru a zředěných minerálních kyselinách Slabě rozpustná v roztoku hydroxidu sodného B. Barevná reakce | K 1 mg vzorku se přidá 1 ml kyseliny fosforečné a směs se 30 minut zahřívá na vodní lázni. Přidají se 4 ml roztoku pyrokatechinu v kyselině fosforečné (zředění 1 : 4) a znovu se 30 minut zahřívá. Za přítomnosti celulosy vznikne červené zabarvení C. Infračervené absorpční spektrum | Charakteristické pro danou látku D. Test suspenze | Pomocí vysokootáčkového míchadla (12000 ot./min) se míchá po dobu pěti minut 30 g vzorku v 270 ml vody. Výsledná směs bude mít podobu buďto volně plovoucí suspenze, nebo těžké, hrudkovité a špatně plovoucí suspenze, která se jen málo (pokud vůbec) usazuje a obsahuje množství zachycených vzduchových bublinek. V případě, že je získaná suspenze volně plovoucí, přeneste jejích 100 ml do odměrného válce stejného objemu a ponechte hodinu v klidu. Pevné částice se usadí a nad sedlinou se objeví vrstva kapaliny Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 7 % (105 °C, 3 hodiny) Látky rozpustné ve vodě | Ne více než 0,16 % Sulfátový popel | Stanovení při 800 ±25 °C: ne více než 0,5 % pH 10% vodné suspenze | 5,0 až 7,5 Škrob | Nedetekovatelný Ke 20 ml suspenze se přidá několik kapek roztoku jódu a promíchejte. Suspenze se nesmí nafialověle, modrofialově či modře zabarvit Velikost částic | Ne menší než 5 µm Karboxylové skupiny | Ne více než 1 % Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Kadmium | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 10 mg/kg E 460(ii) PRÁŠKOVÁ CELULOSA Definice | Přečištěná a mechanicky upravená alfa-celulosa, která je získávána v podobě technické celulosy z přírodních druhů vláknitých rostlinných materiálů ---|--- Chemické názvy | Celulosa Lineární polymer glukosy, s monomerními jednotkami vzájemně vázanými v polohách β-1,4 Einecs | 232-674-9 Kód E | E 460(ii) Chemický vzorec | (C6H10O5)n Molekulová hmotnost | (324)n (n je převážně 1000 a vyšší) Přibližně 1,6 x 105 nebo vyšší Obsah | Ne méně než 92 % celulosy Popis | Bílý prášek bez zápachu Identifikace | A. Rozpustnost | Nerozpustná ve vodě, ethanolu, etheru a zředěných minerálních kyselinách Slabě rozpustná v roztoku hydroxidu sodného B. Test suspenze | Pomocí vysokootáčkového míchadla (12000 ot./min) se míchá po dobu pěti minut 30 g vzorku ve 270 ml vody. Výsledná směs bude mít podobu buďto volně plovoucí suspenze, nebo těžké, hrudkovité a špatně plovoucí suspenze, která se jen málo (pokud vůbec) usazuje a obsahuje množství zachycených vzduchových bublinek. V případě, že je získaná suspenze volně plovoucí, přenese se 100 ml do odměrného válce stejného objemu a ponechá hodinu v klidu. Pevné částice se usadí a nad sedlinou se objeví vrstva kapaliny Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 7 % (105 °C, 3 hodiny) Látky rozpustné ve vodě | Ne více než 1,0 % Sulfátový popel | Stanovení při 800 ±25 °C: ne více než 0,3 % pH 10% vodné suspenze | 5,0 až 7,5 Škrob | Nedetekovatelný Ke 20 ml suspenze se přidá několik kapek roztoku jódu a promíchá. Suspenze se nesmí zabarvit nafialověle, modrofialově či modře Velikost částic | Ne menší než 5 µm Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Kadmium | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 10 mg/kg E 461 METHYLCELULOSA Synonyma | Methyether celulosy ---|--- Definice | Methylcelulosa představuje celulosu přímo získávanou z vláknitých rostlinných materiálů, která je částečně etherifikována methylovými skupinami Chemické názvy | Methyether celulosy Kód E | E 461 Chemický vzorec | Polymer obsahuje substituované anhydroglukosové jednotky, které lze obecně popsat následujícím vzorcem: C6H7O2(OR1)(OR2)(OR3), kde každá ze skupin R1, R2, R3 může představovat \\- H \\- CH3 nebo \\- CH2CH2OH Molekulová hmotnost | Přibližně od 20 000 do 380 000 Obsah | Ne méně než 25 % a ne více než 33 % methoxylových skupin (-OCH3), ne více než 5 % hydroxyethoxylových skupin (-OCH2CH2OH) Popis | Bílý, slabě nažloutlý či našedlý prášek zrnitého nebo vláknitého charakteru. Slabě hygroskopický, bez chuti a zápachu Identifikace | A. Rozpustnost | Ve vodě bobtná za vzniku čirého až opaleskujícího viskózního koloidního roztoku Nerozpustná v ethanolu, etheru a chloroformu Rozpustná v ledové kyselině octové Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 10 % (105 °C, 3 hodiny) Sulfátový popel | Stanovení při (800 ±25) °C: ne více než 1,5 % pH 1% roztoku | 5,0 až 8,0 Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Kadmium | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 20 mg/kg E 463 HYDROXYPROPYLCELULOSA Synonyma | Hydroxypropylether celulosy ---|--- Definice | Hydroxypropylcelulosa představuje celulosu přímo získávanou z vláknitých rostlinných materiálů, která je částečně etherifikována hydroxypropylovými skupinami Chemické názvy | Hydroxypropylether celulosy Kód E | E 463 Chemický vzorec | Polymer obsahuje substituované anhydroglukosové jednotky, které lze obecně popsat následujícím vzorcem: C6H7O2(OR1)(OR2)(OR3), kde každá ze skupin R1, R2, R3 může představovat \\- H \\- CH2CHOHCH3 \\- CH2CHO(CH2CHOHCH3)CH3 \\- CH2CHO[CH2CHO(CH2CHOHCH3)CH3]CH3 Molekulová hmotnost | Přibližně od 30 000 do 1 000 000 Obsah | Ne méně než 80,5 % hydroxypropylových skupin (-OCH2CHOHCH3), což v průměru odpovídá ne méně než 4,6 těchto skupin na jednu anhydroglukosovou jednotku (ve vysušeném stavu) Popis | Bílý, slabě nažloutlý či našedlý prášek zrnitého nebo vláknitého charakteru. Slabě hygroskopický, bez chuti a zápachu Identifikace | A. Rozpustnost | Ve vodě bobtná za vzniku čirého až opaleskujícího viskózního koloidního roztoku Rozpustná v ethanolu Nerozpustná v etheru B. Chromatografická analýza | Identifikace příslušných substituentů Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 10 % (105 °C, 3 hodiny) Sulfátový popel | Stanovení při (800 ±25) °C: ne více než 0,5 % pH 1% koloidního roztoku | 5,0 až 8,0 Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Kadmium | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 20 mg/kg E 464 HYDROXYPROPYLMETHYLCELULOSA Definice | Hydroxypropylmethylcelulosa představuje celulosu přímo získávanou z vláknitých rostlinných materiálů, která je částečně etherifikována methylovými skupinami a vedle toho obsahuje též malé množství skupin hydroxypropylových ---|--- Chemické názvy | 2-hydroxypropylether methylcelulosy Kód E | E 464 Chemický vzorec | Polymer obsahuje substituované anhydroglukosové jednotky, které lze obecně popsat následujícím vzorcem: C6H7O2(OR1)(OR2)(OR3), kde každá ze skupin R1, R2, R3 může představovat \\- H \\- CH3 \\- CH2CHOHCH3 \\- CH2CHO(CH2CHOHCH3)CH3 \\- CH2CHO[CH2CHO(CH2CHOHCH3)CH3]CH3 Molekulová hmotnost | Přibližně od 13 000 do 200 000 Obsah | Ne méně než 19 % a ne více než 30 % methoxylových skupin (-OCH3) a ne méně než 3 % a ne více než 12 % hydroxypropylových skupin (-OCH2CHOHCH3) (ve vysušeném stavu) Popis | Bílý, slabě nažloutlý či našedlý prášek zrnitého nebo vláknitého charakteru. Slabě hygroskopický, bez chuti a zápachu Identifikace | A. Rozpustnost | Ve vodě bobtná za vzniku čirého až opaleskujícího viskózního koloidního roztoku Rozpustná v ethanolu Nerozpustná v etheru B. Chromatografická analýza | Identifikace příslušných substituentů Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 10 % (105 °C, 3 hodiny) Sulfátový popel | U vzorků s viskozitou 50 mPa.s a vyšší: ne více než 1,5 % U vzorků s viskozitou nižší než 50 mPa.s: ne více než 3 % pH 1% koloidního roztoku | 5,0 až 8,0 Propylenchlorhydriny | Ne více než 0,1 mg/kg Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Kadmium | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 20 mg/kg E 465 ETHYLMETHYLCELULOSA Synonyma | Methylethylcelulosa ---|--- Definice | Ethylmethylcelulosa představuje celulosu přímo získávanou z vláknitých rostlinných materiálů, která je částečně etherifikována methylovými a ethylovými skupinami Chemické názvy | Ethylmethylether celulosy Kód E | E 465 Chemický vzorec | Polymer obsahuje substituované anhydroglukosové jednotky, které lze obecně popsat následujícím vzorcem: C6H7O2(OR1)(OR2)(OR3), kde každá ze skupin R1, R2, R3 může představovat \\- H \\- CH3 \\- CH2CH3 Molekulová hmotnost | Přibližně od 30 000 do 40 000 Obsah | Látka ve vysušeném stavu: ne méně než 3,5 % a ne více než 6,5 % methoxylových skupin (-OCH3) a ne méně než 14,5 % a ne více než 19 % ethoxylových skupin (-OCH2CHOHCH3), alkoxylových skupin celkem ne méně než 13,2 % a ne více než 19,6 % (počítáno jako methoxylové skupiny) Popis | Bílý, slabě nažloutlý či našedlý prášek zrnitého nebo vláknitého charakteru. Slabě hygroskopický, bez chuti a zápachu Identifikace | A. Rozpustnost | Ve vodě bobtná za vzniku čirého až opaleskujícího viskózního koloidního roztoku Rozpustná v ethanolu Nerozpustná v etheru Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Sušení při 105 °C do konstantní hmotnosti: ne více než 15 % (vláknitá forma), ne více než 10 % (prášková forma) Sulfátový popel | Ne více než 0,6 % pH 1% koloidního roztoku | 5,0 až 8,0 Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Kadmium | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 20 mg/kg E 466 SODNÁ SŮL KARBOXYMETHYLCELULOSY Synonyma | CMC (Carboxy Methyl Cellulose) NaCMC ---|--- Definice | Karboxymethylcelulosa je částečnou sodnou solí karboxymethyetheru celulosy, připravovaného z celulosy přímo získávané z přírodních druhů vláknitých rostlinných materiálů Chemické názvy | Sodná sůl karboxymethyletheru celulosy Kód E | E 466 Chemický vzorec | Polymer obsahuje substituované anhydroglukosové jednotky, které lze obecně popsat následujícím vzorcem: C6H7O2(OR1)(OR2)(OR3), kde každá ze skupin R1, R2, R3 může představovat \\- H \\- CH2COONa \\- CH2COOH Molekulová hmotnost | Větší než cca 17000 (stupeň polymerace přibližně 100) Obsah | Ne méně než 99,5 % uvedené látky (ve vysušeném stavu) Popis | Bílý, slabě nažloutlý či našedlý prášek zrnitého nebo vláknitého charakteru. Slabě hygroskopický, bez chuti a zápachu Identifikace | A. Rozpustnost | S vodou tvoří viskózní koloidní roztok Nerozpustná v ethanolu B. Pěnový test | Po silném protřepání 0,1% roztoku vzorku se na jeho povrchu nesmí vytvořit vrstva pěny. Uvedený test takto umožňuje odlišit sodnou sůl karboxymethylcelulosy od ostatních etherů celulosy C. Tvorba straženiny | Po přidání 5 ml 5% roztoku síranu měďnatého nebo hlinitého k 5 ml 0,5% roztoku vzorku dojde k vytvoření sraženiny. Uvedený test takto umožňuje odlišit sodnou sůl karboxymethylcelulosy od ostatních etherů celulosy, od želatiny, karubinu a tragantu D. Barevná reakce | Za stálého míchání se přidá do 50 ml vody 0,5 g práškované soli karboxymethylcelulosy a v míchání se pokračuje tak dlouho, až se vytvoří čirý roztok. Ten se použije pro následující test. K 1 ml výše uvedeného roztoku, zředěnému ve zkumavce stejným objemem vody, se přidá 5 kapek roztoku 1-naftolu. Zkumavka se nakloní a opatrně do ní po stěně nadávkuje 2 ml kyseliny sírové tak, aby ve zkumavce vytvořila spodní vrstvu. Za přítomnosti sodné soli karboxymethyl-celulosy dojde na styku kapalinových vrstev k vytvoření fialovočerveného zabarvení Čistota | Stupeň substituce | Ne méně než 0,2 a ne více než 1,5 karboxymethylové skupiny (-CH2COOH) na jednu anhydroglukosovou jednotku Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 12 % (sušením při 105 °C do konstantní hmotnosti) pH 1% koloidního roztoku | 5,0 až 8,5 Glykoláty celkem | Ne více než 0,4 % (jako glykolát sodný), látka ve vysušeném stavu Sodík | Ne více než 12,4 % (ve vysušeném stavu) Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Kadmium | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 20 mg/kg E 470a SODNÉ, DRASELNÉ A VÁPENATÉ SOLI MASTNÝCH KYSELIN Definice | Sodné, draselné a vápenaté soli mastných kyselin jedlých olejů a tuků, získávané z jedlých tuků a olejů nebo z jedlých mastných kyselin, izolovaných destilací ---|--- Kód E | E 470a Obsah | Ne méně než 95 % (ve vysušeném stavu) Popis | Bílé nebo krémově bílé lehké prášky, vločky nebo polotuhé látky Identifikace | A. Rozpustnost | Sodné a draselné soli: rozpustné ve vodě a ethanolu Vápenaté soli: nerozpustné ve vodě, ethanolu a etheru B. Pozitivní test na přítomnost příslušných kationtů a mastných kyselin | Vyhovuje testu Čistota | Sodík | Ne méně než 9 % a ne více než 14 % (jako Na2O) Draslík | Ne méně než 13 % a ne více než 21,5 % (jako K2O) Vápník | Ne méně než 8,5 % a ne více než 13 % (jako CaO) Nezmýdelnitelný podíl | Ne více než 2 % Volné mastné kyseliny | Ne více než 3 % (jako kyselina olejová) Volné alkálie | Ne více než 0,1 % (jako NaOH) Látky nerozpustné v alkoholu | Ne více než 0,2 % (týká se pouze sodných a draselných solí) Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Kadmium | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 10 mg/kg E 470b HOŘEČNATÉ SOLI MASTNÝCH KYSELIN Definice | Hořečnaté soli mastných kyselin jedlých olejů a tuků, získávané z jedlých tuků a olejů nebo z jedlých mastných kyselin, isolovaných destilací ---|--- Kód E | E 470b Obsah | Ne méně než 95 % (ve vysušeném stavu) Popis | Bílé nebo krémově bílé lehké prášky, vločky nebo polotuhé látky Identifikace | A. Rozpustnost | Nerozpustné ve vodě Částečně rozpustné v ethanolu a etheru B. Pozitivní test na přítomnost hořčíku a mastných kyselin | Vyhovuje testu. Čistota | Hořčík | Ne méně než 6,5 % a ne více než 11 % (jako MgO) Volné alkálie | Ne více než 0,1 % (jako MgO) Nezmýdelnitelný podíl | Ne více než 2 % Volné mastné kyseliny | Ne více než 3 % (jako kyselina olejová) Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Kadmium | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 10 mg/kg E 471 MONO- A DIGLYCERIDY MASTNÝCH KYSELIN Synonyma | Glycerolmonostearát Glycerolmonopalmitát Glycerolmonooleát atd. Monostearin, monopalmitin atd. GMS (Glycerol MonoStearate) ---|--- Definice | Mono- a diglyceridy mastných kyselin jsou směsí glycerolmono-, di- a triesterů mastných kyselin, vyskytujících se v jedlých tucích a olejích. Mohou obsahovat malá množství volných mastných kyselin a glycerolu Kód E | E 471 Obsah | Ne méně než 70 % mono-, di- a triesterů Popis | Uvedené látky mívají podobu světle žluté až světle hnědé olejovité kapaliny nebo bílé až šedobílé voskovité hmoty. Pevné produkty mohou mít formu vloček, prášků nebo malých kuliček Identifikace | A. Infračervené absorpční spektrum | Charakteristické pro částečný ester polyolu s mastnou kyselinou B. Pozitivní test na přítomnost glycerolu a mastných kyselin | Vyhovuje testu C. Rozpustnost | Nerozpustné ve vodě Rozpustné v ethanolu a benzenu Čistota | Obsah vody | Ne více než 2 % (metodou Karl Fischera) Číslo kyselosti | Ne více než 6 mg KOH/gram Volný glycerol | Ne více než 7 % Polyglyceroly | Ne více než 4 % diglycerolu a ne více než 1 % vyšších polyglycerolů (oba údaje vztaženy k celkovému obsahu glycerolu) Glycerol celkem | Ne méně než 16 % a ne více než 33 % Sulfátový popel | Stanovení při (800 ±25) °C: ne více než 0,5 % Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Kadmium | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 10 mg/kg Uvedená kritéria čistoty platí pro aditiva, která neobsahují sodné, draselné ani vápenaté soli mastných kyselin. Ty však mohou být v reálných vzorcích přítomny v koncentracích až do 6 % (vyjádřeno jako oleát sodný). E 472a ESTERY MONO- A DIGLYCERIDŮ MASTNÝCH KYSELIN S KYSELINOU OCTOVOU Synonyma| Estery mono- a diglyceridů s kyselinou octovou Acetoglyceridy Acetylované mono- a diglyceridy Mono- a diglyceridy esterifikované kyselinou octovou Estery glycerolu s kyselinou octovou a mastnými kyselinami ---|--- Definice| Estery glycerolu s kyselinou octovou a mastnými kyselinami, vyskytujícími se v jedlých tucích a olejích. Mohou obsahovat malá množství volných složek (glycerolu, mastných kyselin, kyseliny octové a glyceridů) Kód E| E 472a Popis| Čiré pohyblivé kapaliny až pevné látky, bílé až světle žluté barvy Identifikace| A. Pozitivní test na přítomnost glycerolu, mastných kyselin a kyseliny octové| Vyhovuje testu B. Rozpustnost| Nerozpustné ve vodě Rozpustné v ethanolu Čistota| Jiné kyseliny než kyselina octová a mastné kyseliny| Nedetekovatelné Volný glycerol| Ne více než 2 % Glycerol celkem| Ne méně než 14 % a ne více než 31 % Sulfátový popel| Stanovení při (800 ±25) °C: ne více než 0,5 % Volné mastné kyseliny (a kyselina octová)| Ne více než 3 % (jako kyselina olejová) Kyselina octová celkem| Ne méně než 9 % a ne více než 32 % Arzén| Ne více než 3 mg/kg Olovo| Ne více než 5 mg/kg Rtuť| Ne více než 1 mg/kg Kadmium| Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb)| Ne více než 10 mg/kg Uvedená kritéria čistoty platí pro aditiva, která neobsahují sodné, draselné ani vápenaté soli mastných kyselin. Ty však mohou být v reálných vzorcích přítomny v koncentracích až do 6 % (vyjádřeno jako oleát sodný). E 472b ESTERY MONO- A DIGLYCERIDŮ MASTNÝCH KYSELIN S KYSELINOU MLÉČNOU Synonyma| Estery mono- a diglyceridů s kyselinou mléčnou Laktoglyceridy Estery glycerolu s kyselinou mléčnou a mastnými kyselinami Mono- a diglyceridy esterifikované kyselinou mléčnou ---|--- Definice| Estery glycerolu s kyselinou mléčnou a mastnými kyselinami, vyskytujícími se v jedlých tucích a olejích. Mohou obsahovat malá množství volných složek (glycerolu, mastných kyselin, kyseliny mléčné a glyceridů) Kód E| E 472b Popis| Čiré pohyblivé kapaliny až voskovité pevné látky proměnlivé konzistence, bílé až světle žluté barvy Identifikace| A. Pozitivní test na přítomnost glycerolu, mastných kyselin a kyseliny mléčné| Vyhovuje testu B. Rozpustnost| Nerozpustné ve studené vodě Dispergovatelné v horké vodě Čistota| Jiné kyseliny než kyselina mléčná a mastné kyseliny| Nedetekovatelné Volný glycerol| Ne více než 2 % Glycerol celkem| Ne méně než 13 % a ne více než 30 % Sulfátový popel| Stanovení při 800 ±25°C: ne více než 0,5 % Volné mastné kyseliny (a kyselina mléčná)| Ne více než 3 % (jako kyselina olejová) Kyselina mléčná celkem| Ne méně než 13 % a ne více než 45 % Arzén| Ne více než 3 mg/kg Olovo| Ne více než 5 mg/kg Rtuť| Ne více než 1 mg/kg Kadmium| Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb)| Ne více než 10 mg/kg Uvedená kritéria čistoty platí pro aditiva, která neobsahují sodné, draselné ani vápenaté soli mastných kyselin. Ty však mohou být v reálných vzorcích přítomny v koncentracích až do 6 % (vyjádřeno jako oleát sodný). E 472c ESTERY MONO- A DIGLYCERIDŮ MASTNÝCH KYSELIN S KYSELINOU CITRONOVOU Synonyma| Estery mono- a diglyceridů s kyselinou citronovou Citroglyceridy Estery glycerolu s kyselinou citronovou a mastnými kyselinami Mono- a diglyceridy esterifikované kyselinou citronovou ---|--- Definice| Estery glycerolu s kyselinou citronovou a mastnými kyselinami, vyskytujícími se v jedlých tucích a olejích. Mohou obsahovat malá množství volných složek (glycerolu, mastných kyselin, kyseliny citronové a glyceridů) Kód E| E 472c Popis| Kapaliny až voskovité pevné nebo polotuhé látky, nažloutlé až světle hnědé barvy Identifikace| A. Pozitivní test na přítomnost glycerolu, mastných kyselin a kyseliny citronové| Vyhovuje testu B. Rozpustnost| Nerozpustné ve studené vodě Dispergovatelné v horké vodě Rozpustné v olejích a tucích Nerozpustné ve studeném ethanolu Čistota| Jiné kyseliny než kyselina citronová a mastné kyseliny| Nedetekovatelné Volný glycerol| Ne více než 2 % Glycerol celkem| Ne méně než 8 % a ne více než 33 % Sulfátový popel| Stanovení při (800 ±25) °C: ne více než 0,5 % Volné mastné kyseliny| Ne více než 3 % (jako kyselina olejová) Mastné kyseliny celkem| Ne méně než 37 % a ne více než 81 % Kyselina citronová celkem| Ne méně než 13 % a ne více než 50 % Arzén| Ne více než 3 mg/kg Olovo| Ne více než 5 mg/kg Rtuť| Ne více než 1 mg/kg Kadmium| Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb)| Ne více než 10 mg/kg Uvedená kritéria čistoty platí pro aditiva, která neobsahují sodné, draselné ani vápenaté soli mastných kyselin. Ty však mohou být v reálných vzorcích přítomny v koncentracích až do 6 % (vyjádřeno jako oleát sodný). E 472d ESTERY MONO- A DIGLYCERIDŮ MASTNÝCH KYSELIN S KYSELINOU VINNOU Synonyma| Estery mono- a diglyceridů s kyselinou vinnou Tartaroglyceridy Estery glycerolu s kyselinou vinnou a mastnými kyselinami Mono- a diglyceridy esterifikované kyselinou vinnou ---|--- Definice| Estery glycerolu s kyselinou vinnou a mastnými kyselinami, vyskytujícími se v jedlých tucích a olejích. Mohou obsahovat malá množství volných složek (glycerolu, mastných kyselin, kyseliny vinné a glyceridů) Kód E| E 472d Popis| Lepkavé viskózní nažloutlé kapaliny až tvrdé žluté vosky Identifikace| A. Pozitivní test na přítomnost glycerolu, mastných kyselin a kyseliny vinné| Vyhovuje testu Čistota| Jiné kyseliny než kyselina vinná a mastné kyseliny| Nedetekovatelné Volný glycerol| Ne více než 2 % Glycerol celkem| Ne méně než 12 % a ne více než 29 % Sulfátový popel| Stanovení při (800 ±25) °C: ne více než 0,5 % Volné mastné kyseliny| Ne více než 3 % (jako kyselina olejová) Kyselina vinná celkem| Ne méně než 15 % a ne více než 50 % Arzén| Ne více než 3 mg/kg Olovo| Ne více než 5 mg/kg Rtuť| Ne více než 1 mg/kg Kadmium| Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb)| Ne více než 10 mg/kg Uvedená kritéria čistoty platí pro aditiva, která neobsahují sodné, draselné ani vápenaté soli mastných kyselin. Ty však mohou být v reálných vzorcích přítomny v koncentracích až do 6 % (vyjádřeno jako oleát sodný). E 472e ESTERY MONO- A DIGLYCERIDŮ MASTNÝCH KYSELIN S KYSELINOU MONO- A DIACETYLVINNOU Synonyma| Estery mono- a diglyceridů s kyselinou mono- a diacetylvinnou Estery glycerolu s mastnými kyselinami a kyselinou mono- a diacetylvinnou Mono- a diglyceridy mastných kyselin esterifikované kyselinou mono- a diacetylvinnou ---|--- Definice| Smíšené estery glycerolu s kyselinou mono- a diacetylvinnou (připravovanými z kyseliny vinné) a mastnými kyselinami, vyskytujícími se v jedlých tucích a olejích. Směs může obsahovat malá množství volných složek (kyseliny vinné, octové a jejich kombinací, glycerolu, mastných kyselin a glyceridů) a vedle toho též estery mastných kyselin, obsahující kyselinu octovou a vinnou Kód E| E 472e Popis| Od lepkavých viskózních kapalin přes látky konzistence tuku až po žluté vosky, které na vlhkém vzduchu hydrolyzují za současného uvolňování kyseliny octové Identifikace| A. Pozitivní test na přítomnost glycerolu, mastných kyselin, kyseliny vinné a octové| Vyhovuje testu Čistota| Jiné kyseliny než kyselina vinná, octová a mastné kyseliny| Nedetekovatelné Volný glycerol| Ne více než 2 % Glycerol celkem| Ne méně než 11 % a ne více než 28 % Sulfátový popel| Stanovení při (800 ±25) °C: ne více než 0,5 % Volné mastné kyseliny| Ne více než 3 % (jako kyselina olejová) Kyselina vinná celkem| Ne méně než 10 % a ne více než 40 % Kyselina octová celkem| Ne méně než 8 % a ne více než 32 % Arzén| Ne více než 3 mg/kg Olovo| Ne více než 5 mg/kg Rtuť| Ne více než 1 mg/kg Kadmium| Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb)| Ne více než 10 mg/kg Uvedená kritéria čistoty platí pro aditiva, která neobsahují sodné, draselné ani vápenaté soli mastných kyselin. Ty však mohou být v reálných vzorcích přítomny v koncentracích až do 6 % (vyjádřeno jako oleát sodný). E 472f SMĚSNÉ ESTERY MONO- A DIGLYCERIDŮ MASTNÝCH KYSELIN S KYSELINOU OCTOVOU A VINNOU Synonyma| Estery mono- a diglyceridů s kyselinou octovou a vinnou Estery glycerolu s mastnými kyselinami a kyselinou octovou a vinnou Mono- a diglyceridy mastných kyselin esterifikované kyselinou octovou a vinnou ---|--- Definice| Estery glycerolu s kyselinou octovou, vinnou a mastnými kyselinami, vyskytujícími se v jedlých tucích a olejích. Mohou obsahovat malá množství volných složek (glycerolu, mastných kyselin, kyseliny vinné, octové a glyceridů) a vedle toho též estery mono- a diglyceridů mastných kyselin s kyselinou mono- a diacetylvinnou Kód E| E 472f Popis| Lepkavé kapaliny až pevné látky, bílé až světle žluté barvy Identifikace| A. Pozitivní test na přítomnost glycerolu, mastných kyselin, kyseliny vinné a octové| Vyhovuje testu Čistota| Jiné kyseliny než kyselina vinná, octová a mastné kyseliny| Nedetekovatelné Volný glycerol| Ne více než 2 % Glycerol celkem| Ne méně než 12 % a ne více než 27 % Sulfátový popel| Stanovení při (800 ±25) °C: ne více než 0,5 % Volné mastné kyseliny| Ne více než 3 % (jako kyselina olejová) Kyselina vinná celkem| Ne méně než 20 % a ne více než 40 % Kyselina octová celkem| Ne méně než 10 % a ne více než 20 % Arzén| Ne více než 3 mg/kg Olovo| Ne více než 5 mg/kg Rtuť| Ne více než 1 mg/kg Kadmium| Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb)| Ne více než 10 mg/kg Uvedená kritéria čistoty platí pro aditiva, která neobsahují sodné, draselné ani vápenaté soli mastných kyselin. Ty však mohou být v reálných vzorcích přítomny v koncentracích až do 6 % (vyjádřeno jako oleát sodný). E 473 ESTERY SACHAROSY S MASTNÝMI KYSELINAMI Synonyma| Sacharoestery Cukerné estery ---|--- Definice| V podstatě mono-, di- a triestery sacharosy s mastnými kyselinami, vyskytujícími se v jedlých tucích a olejích. Lze je připravovat ze sacharosy a methyl/ethylesterů jedlých mastných kyselin nebo je lze získávat extrakcí ze sacharoglyceridů. Při jejich přípravě nesmí být užívána jiná organická rozpouštědla než dimethylsulfoxid, dimethylformamid, ethylacetát, 2-propanol, 2-methyl-1-propanol, propylénglykol a methylethylketon Kód E| E 473 Obsah| Ne méně než 80 % uvedené látky Popis| Tuhé gely, měkké pevné hmoty nebo bílé až slabě našedlé prášky Identifikace| A. Pozitivní test na přítomnost cukru a mastných kyselin| Vyhovuje testu B. Rozpustnost| Omezeně rozpustné ve vodě Rozpustné v ethanolu Čistota| Sulfátový popel| Stanovení při (800 ±25) °C: ne více než 2 % Volný cukr| Ne více než 5 % Volné mastné kyseliny| Ne více než 3 % (jako kyselina olejová) Methanol| Ne více než 10 mg/kg Dimethylsulfoxid| Ne více než 2 mg/kg Dimethylformamid| Ne více než 1 mg/kg 2-methyl-1 -propanol| Ne více než 10 mg/kg Methylethylketon| Ne více než 10 mg/kg Ethylacetát 2-propanol Propylénglykol| Celkem ne více než 350 mg/kg (jednotlivých rozpouštědel nebo jejich kombinace) Arzén| Ne více než 3 mg/kg Olovo| Ne více než 10 mg/kg Rtuť| Ne více než 1 mg/kg Kadmium| Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb)| Ne více než 20 mg/kg Uvedená kritéria čistoty platí pro aditiva, která neobsahují sodné, draselné ani vápenaté soli mastných kyselin. Ty však mohou být v reálných vzorcích přítomny v koncentracích až do 6 % (vyjádřeno jako oleát sodný). E 474 SACHAROGLYCERIDY Synonyma| Cukerné glyceridy ---|--- Definice| Sacharoglyceridy jsou připravovány reakcí sacharosy s jedlými tuky nebo oleji, kdy vzniká směs v podstatě mono-, di- a triesterů sacharosy s mastnými kyselinami, obsahující též reziduální mono-, di- a triglyceridy z použitých tuků či olejů. Při jejich přípravě nesmí být užívána jiná organická rozpouštědla než cyklohexan, dimethylformamid, ethylacetát, 2-methyl-1-propanol a 2-propanol Kód E| E 474 Obsah| Ne méně než 40 % a ne více než 60 % esterů sacharosy s mastnými kyselinami Popis| Tuhé gely, měkké pevné hmoty nebo bílé až slabě našedlé prášky Identifikace| A. Pozitivní test na přítomnost cukru a mastných kyselin| Vyhovuje testu B. Rozpustnost| Nerozpustné ve studené vodě Rozpustné v ethanolu Čistota| Sulfátový popel| Stanovení při (800 ±25) °C: ne více než 2 % Volný cukr| Ne více než 5 % Volné mastné kyseliny| Ne více než 3 % (jako kyselina olejová) Methanol| Ne více než 10 mg/kg Dimethylformamid| Ne více než 1 mg/kg 2-methyl-1 -propanol Cyklohexan| Celkem ne více než 10 mg/kg (jednotlivých rozpouštědel nebo jejich kombinace) Ethylacetát 2-propanol| Celkem ne více než 350 mg/kg (jednotlivých rozpouštědel nebo jejich kombinace) Arzén| Ne více než 3 mg/kg Olovo| Ne více než 5 mg/kg Rtuť| Ne více než 1 mg/kg Kadmium| Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb)| Ne více než 10 mg/kg Uvedená kritéria čistoty platí pro aditiva, která neobsahují sodné, draselné ani vápenaté soli mastných kyselin. Ty však mohou být v reálných vzorcích přítomny v koncentracích až do 6 % (vyjádřeno jako oleát sodný). E 475 ESTERY POLYGLYCEROLU S MASTNÝMI KYSELINAMI Synonyma| Estery polyglycerolu s estery mastných kyselin ---|--- Definice| Estery polyglycerolu s mastnými kyselinami se připravují esterifikací polyglycerolu jedlými tuky a oleji, případně mastnými kyselinami, vyskytujícími se v jedlých tucích a olejích. Polyglycerolový podíl tvoří především di-, tri- a tetraglycerol. Obsah polyglycerolů, odpovídajících heptaglycerolu a vyšším polymerům, zde nepřesahuje 10 % Kód E| E 475 Obsah| Celkový obsah esterů mastných kyselin ne méně než 90 % Popis| Olejovité až velmi viskózní kapaliny světle žluté až jantarové barvy Světle až středně hnědé tvárné nebo měkké hmoty Nahnědlé až hnědé tvrdé voskovité látky Identifikace| A. Pozitivní test na přítomnost glycerolu, polyglycerolů a mastných kyselin| Vyhovuje testu B. Rozpustnost| Vlastnosti uvedených esterů se v tomto ohledu pohybují od velmi hydrofilních až k velmi lipofilním. Jako třída sloučenin jeví tyto látky tendenci být dispergovatelné ve vodě a rozpouštět se v organických rozpouštědlech a olejích Čistota| Sulfátový popel| Ne více než 0,5 % Jiné než mastné kyseliny| Nedetekovatelné Volné mastné kyseliny| Ne více než 6 % (jako kyselina olejová) Glycerol a polyglyceroly celkem| Ne méně než 18 % a ne více než 60 % Volný glycerol a polyglyceroly| Ne více než 7 % Arzén| Ne více než 3 mg/kg Olovo| Ne více než 5 mg/kg Rtuť| Ne více než 1 mg/kg Kadmium| Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb)| Ne více než 10 mg/kg Uvedená kritéria čistoty platí pro aditiva, která neobsahují sodné, draselné ani vápenaté soli mastných kyselin. Ty však mohou být v reálných vzorcích přítomny v koncentracích až do 6 % (vyjádřeno jako oleát sodný). E 476 POLYGLYCEROLPOLYRICINOLEÁT Synonyma| Estery polyglycerolu s kondensovanými mastnými kyselinami ricinového oleje ---|--- Definice| Polyglycerolpolyricinoleát se připravuje esterifikací polyglycerolu s kondensovanými mastnými kyselinami ricinového oleje Kód E| E 476 Popis| Vysoce viskózní kapalina Identifikace| A. Rozpustnost| Nerozpustný ve vodě a ethanolu Rozpustný v etheru, uhlovodících a halogenovaných uhlovodících B. Pozitivní test na přítomnost glycerolu, polyglycerolů, mastných kyselin a kyseliny ricinolejové| Vyhovuje testu C. Index lomu| nD65: 1,4630 až 1,4665 Čistota| Polyglyceroly| Polyglycerolový podíl tvoří především di-, tri- a tetraglycerol. Obsah polyglycerolů, odpovídajících heptaglycerolu a vyšším polymerům, zde není větší než 10 % Hydroxylové číslo| Mezi 80 mg a 100 mg KOH/gram Číslo kyselosti| Ne více než 6 mg KOH/gram Arzén| Ne více než 3 mg/kg Olovo| Ne více než 5 mg/kg Rtuť| Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb)| Ne více než 10 mg/kg E 477 ESTERY 1,2-PROPANDIOLU S MASTNÝMI KYSELINAMI Synonyma| Estery propylenglykolu s mastnými kyselinami ---|--- Definice| Směs mono- a diesterů 1,2-propandiolu s mastnými kyselinami, vyskytujícími se v jedlých tucích a olejích. Alkoholický podíl představuje výhradně 1,2-propandiol spolu s jeho dimerem a stopovým množstvím trimeru. Jiné organické kyseliny než jedlé mastné kyseliny nejsou přítomné Kód E| E 477 Obsah| Celkový obsah esterů mastných kyselin ne méně než 85 % Popis| Čiré kapaliny nebo voskovité bílé vločky, kuličky nebo pevné hmoty s příjemnou vůní Identifikace| A. Pozitivní test na přítomnost propylenglykolu a mastných kyselin| Vyhovuje testu Čistota| Sulfátový popel| Ne více než 0,5 % Jiné než mastné kyseliny| Nedetekovatelné Volné mastné kyseliny| Ne více než 6 % (jako kyselina olejová) 1,2-propandiol celkem| Ne méně než 11 % a ne více než 31 % Volný 1,2-propandiol| Ne více než 5 % Dimer a trimer 1,2-propandiolu| Ne více než 0,5 % Arzén| Ne více než 3 mg/kg Olovo| Ne více než 5 mg/kg Kadmium| Ne více než 1 mg/kg Rtuť| Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb)| Ne více než 10 mg/kg Uvedená kritéria čistoty platí pro aditiva, která neobsahují sodné, draselné ani vápenaté soli mastných kyselin. Ty však mohou být v reálných vzorcích přítomny v koncentracích až do 6 % (vyjádřeno jako oleát sodný). E 479b TEPELNĚ ZOXIDOVANÝ OLEJ SOJOVÝCH BOBŮ, ZREAGOVANÝ S MONO- A DIGLYCERIDY MASTNÝCH KYSELIN Synonyma| TOSOM (Thermally Oxidised Soya bean Oil interacted with Mono- and diglycerides of fatty acids) ---|--- Definice| Uvedená látka je složitou směsí esterů glycerolu s mastnými kyselinami, vyskytujícími se v jedlých tucích/olejích a s mastnými kyselinami tepelně zoxidovaného oleje sojových bobů. Připravuje se reakcí 10 % (váha/váha) tepelně zoxidovaného oleje sojových bobů s 90 % (váha/váha) mono- a diglyceridů jedlých mastných kyselin. Reakce probíhá při 130 0C za sníženého tlaku a v jejím průběhu jsou z reakční směsi odstraňovány pachové složky Kód E| E 479b Obsah| Celkový obsah mastných kyselin ne méně než 83 % a ne více než 90 % Celkový obsah glycerolu ne méně než 16 % a ne více než 22 % Popis| Světle žlutá až světle hnědá látka voskovité nebo tuhé konzistence Identifikace| A. Rozpustnost| Látka nerozpustná ve vodě Rozpustná v horkém oleji nebo tuku Čistota| Rozpětí bodu tání| 55 °C až 65 °C Volné mastné kyseliny| Ne více než 1,5 % (jako kyselina olejová) Volný glycerol| Ne více než 2 % Mastné kyseliny celkem| 83 % až 90 % Glycerol celkem| 16 % až 22% Methylestery mastných kyselin, které netvoří adiční produkt s močovinou| Ne více než 9 % z celkového obsahu methylesterů mastných kyselin Mastné kyseliny nerozpustné v petroletheru| Ne více než 2 % z celkového obsahu mastných kyselin Peroxidové číslo| Ne vyšší než 3 Epoxidy| Ne více než 0,03 % ethylenoxidového kyslíku Arzén| Ne více než 3 mg/kg Olovo| Ne více než 10 mg/kg Rtuť| Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb)| Ne více než 40 mg/kg E 481 2-STEAROYLLAKTYLÁT SODNÝ Synonyma| Stearoyllaktylát sodný Stearoyllaktát sodný ---|--- Definice| Směs sodných solí kyseliny stearoyllaktylové, jejích polymerů a malého množství sodných solí jiných příbuzných kyselin, připravovaná reakcí mezi kyselinou stearovou a mléčnou. Přítomné mohou být též ostatní jedlé mastné kyseliny (volné nebo esterifikované), které byly původně obsažené v použité kyselině stearové Chemické názvy| 2-stearoyllaktylát sodný 2-stearoyloxypropionát sodný Einecs| 246-929-7 Kód E| E 481 Chemický vzorec (hlavní složky)| C21H39O4Na C19H35O4Na Popis| Bílý až slabě nažloutlý prášek nebo křehká látka charakteristické vůně Identifikace| A. Pozitivní test na přítomnost sodíku, mastných kyselin a kyseliny mléčné| Vyhovuje testu B. Rozpustnost| Nerozpustný ve vodě Rozpustný v ethanolu Čistota| Sodík| Ne méně než 2,5 % a ne více než 5 % Esterové číslo| Ne méně než 90 mg a ne více než 190 mg KOH/gram Číslo kyselosti| Ne méně než 60 mg a ne více než 130 mg KOH/gram Kyselina mléčná celkem| Ne méně než 15% a ne více než 40 % Arzén| Ne více než 3 mg/kg Olovo| Ne více než 5 mg/kg Rtuť| Ne více než 1 mg/kg Kadmium| Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb)| Ne více než 10 mg/kg E 482 2-STEAROYLLAKTYLÁT VÁPENATÝ Synonyma| Stearoyllaktát vápenatý ---|--- Definice| Směs vápenatých solí kyseliny stearoyllaktylové, jejích polymerů a malého množství vápenatých solí jiných příbuzných kyselin, připravovaná reakcí mezi kyselinou stearovou a mléčnou. Přítomné mohou být též ostatní jedlé mastné kyseliny (volné nebo esterifikované), které byly původně obsažené v použité kyselině stearové Chemické názvy| Di-2-stearoyllaktylát vápenatý Di-2-stearoyloxypropionát vápenatý Einecs| 227-335-7 Kód E| E 482 Chemický vzorec (hlavní složky)| C42H78O8Ca C38H70O8Ca Popis| Bílý až slabě nažloutlý prášek nebo křehká látka charakteristické vůně Identifikace| A. Pozitivní test na přítomnost vápníku, mastných kyselin a kyseliny mléčné| Vyhovuje testu B. Rozpustnost| Slabě rozpustný v horké vodě Čistota| Vápník| Ne méně než 1 % a ne více než 5,2 % Esterové číslo| Ne méně než 125 mg a ne více než 190 mg KOH/gram Číslo kyselosti| Ne méně než 50 mg a ne více než 130 mg KOH/gram Kyselina mléčná celkem| Ne méně než 15 % a ne více než 40 % Arzén| Ne více než 3 mg/kg Olovo| Ne více než 5 mg/kg Rtuť| Ne více než 1 mg/kg Kadmium| Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb)| Ne více než 10 mg/kg E 483 STEARYLTARTARÁT Synonyma| Stearylpalmityltartarát ---|--- Definice| Produkt esterifikace kyseliny vinné s komerčním stearylalkoholem, který je v podstatě směsí stearyl a palmitylalkoholu. Hlavní složky zde tvoří diester a malá množství monoesteru a nezreagovaných výchozích látek Chemické názvy| Distearyltartarát Dipalmityltartarát Kód E| E 483 Chemický vzorec| C40H78O6 až C38H74O6 Molekulová hmotnost| 655,06 až 627,00 Obsah| Celkový obsah esterů ne méně než 90 %, což odpovídá hodnotě esterového čísla ne nižší než 163 mg a ne vyšší než 180 mg KOH/gram Popis| Krémově zbarvená mazlavá látka Identifikace| A. Pozitivní test na přítomnost vinanu| Vyhovuje testu B. Rozpětí bodu tání| 67 °C až 77 °C U nasycených mastných alkoholů s dlouhým uhlíkovým řetězcem, které lze z uvedené látky získat zmýdelněním, se Rozpětí bodu tání pohybuje v rozsahu od 49 °C do 55 °C Čistota| Hydroxylové číslo| Ne méně než 200 mg a ne více než 220 mg KOH/gram Číslo kyselosti| Ne více než 5,6 mg KOH/gram Jodové číslo| Ne více než 4 (metoda dle Wijse) Nezmýdelnitelný podíl| Ne méně než 77 % a ne více než 83 % Kyselina vinná celkem| Ne méně než 18 % a ne více než 35 % Sulfátový popel| Stanovení při (800 ±25) °C: ne více než 0,5 % Arzén| Ne více než 3 mg/kg Olovo| Ne více než 5 mg/kg Rtuť| Ne více než 1 mg/kg Kadmium| Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb)| Ne více než 10 mg/kg E 491 MONOSTEARÁT SORBITOLU Synonyma| Sorbitolmonostearát ---|--- Definice| Směs částečných esterů sorbitolu a jeho anhydridů s jedlou komerční kyselinou stearovou Chemické názvy| Sorbitolmonostearát Sorbitolmonooktadekanoát Einecs| 215-664-9 Kód E| E 491 Chemický vzorec| C24H46O6 Obsah| Celkový obsah sorbitolu, sorbitanu a isosorbidových esterů ne méně než 95% Popis| Světle krémově až světle hnědě zbarvené kuličky nebo vločky, případně voskovitá pevná látka se slabou charakteristickou vůní Identifikace| A. Rozpustnost| Při teplotách nad bodem tání rozpustný v toluenu, dioxanu, tetrachlomethanu, etheru, methanolu, ethanolu a anilinu Nerozpustný v petroletheru a acetonu Nerozpustný ve studené vodě, dispergovatelný v teplé vodě Při teplotách nad 50 °C rozpustný v minerálních olejích a ethylacetátu za vzniku zakalených roztoků B. Rozpětí bodu tuhnutí| 50 °C až 52 °C C. Infračervené absorpční spektrum| Charakteristické pro částečné estery polyolu s mastnými kyselinami Čistota| Obsah vody| Ne více než 1,5% (metodou Karl Fischera) Číslo kyselosti| Ne méně než 5 mg a ne více než 10 mg KOH/gram Číslo zmýdelnění| Ne méně než 147 mg a ne více než 157 mg KOH/gram Hydroxylové číslo| Ne méně než 235 mg a ne více než 260 mg KOH/gram Arzén| Ne více než 3 mg/kg Olovo| Ne více než 5 mg/kg Rtuť| Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb)| Ne více než 10 mg/kg E 492 TRISTEARÁT SORBITOLU Synonyma| Sorbitoltristearát ---|--- Definice| Směs částečných esterů sorbitolu a jeho anhydridů s jedlou komerční kyselinou stearovou Chemické názvy| Sorbitoltristearát Sorbitoltrioktadekanoát Einecs| 247-891-4 Kód E| E 492 Chemický vzorec| C60H114O8 Obsah| Celkový obsah sorbitolu, sorbitanu a isosorbidových esterů ne méně než 95% Popis| Světle krémově až světle hnědě zbarvené kuličky nebo vločky, případně voskovitá pevná látka se slabou charakteristickou vůní Identifikace| A. Rozpustnost| Slabě rozpustný v toluenu, etheru, tetrachlomethanu a ethylacetátu Dispergovatelný v petroletheru, minerálních a rostlinných olejích, acetonu a dioxanu Nerozpustný ve vodě, methanolu a ethanolu B. Rozpětí bodu tuhnutí| 47 °C až 50 °C C. Infračervené absorpční spektrum| Charakteristické pro částečné estery polyolu s mastnými kyselinami Čistota| Obsah vody| Ne více než 1,5 % (metodou Karl Fischera) Sulfátový popel| Ne více než 0,5 % Číslo kyselosti| Ne více než 15 mg KOH/gram Číslo zmýdelnění| Ne méně než 176 mg a ne více než 188 mg KOH/gram Hydroxylové číslo| Ne méně než 66 mg a ne více než 80 mg KOH/gram Arzén| Ne více než 3 mg/kg Olovo| Ne více než 5 mg/kg Rtuť| Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb)| Ne více než 10 mg/kg E 493 MONOLAURÁT SORBITOLU Synonyma| Sorbitolmonolaurát ---|--- Definice| Směs částečných esterů sorbitolu a jeho anhydridů s jedlou komerční kyselinou laurovou Chemické názvy| Sorbitolmonolaurát Sorbitolmonododekanoát Einecs| 215-663-3 Kód E| E 493 Chemický vzorec| C18H34O6 Obsah| Celkový obsah sorbitolu, sorbitanu a isosorbidových esterů ne méně než 95 % Popis| Jantarově zbarvená olejovitá viskózní kapalina nebo světle krémově až světle hnědě zbarvené kuličky či vločky, případně voskovitá pevná látka se slabou vůní Identifikace| A. Rozpustnost| Dispergovatelný v horké i studené vodě B. Infračervené absorpční spektrum| Charakteristické pro částečné estery polyolu s mastnými kyselinami Čistota| Obsah vody| Ne více než 2% (metodou Karl Fischera) Sulfátový popel| Ne více než 0,5 % Číslo kyselosti| Ne více než 8 mg KOH/gram Číslo zmýdelnění| Ne méně než 155 mg a ne více než 170 mg KOH/gram Hydroxylové číslo| Ne méně než 330 mg a ne více než 358 mg KOH/gram Arzén| Ne více než 3 mg/kg Olovo| Ne více než 5 mg/kg Rtuť| Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb)| Ne více než 10 mg/kg E 494 MONOOLEÁT SORBITOLU Synonyma| Sorbitolmonooleát ---|--- Definice| Směs částečných esterů sorbitolu a jeho anhydridů s jedlou komerční kyselinou olejovou Chemické názvy| Sorbitolmonooleát Sorbitolmono-9-oktadecenoát Einecs| 215-665-4 Kód E| E 494 Chemický vzorec| C24H44O6 Obsah| Celkový obsah sorbitolu, sorbitanu a isosorbidových esterů ne méně než 95 % Popis| Jantarově zbarvená olejovitá viskózní kapalina nebo světle krémově až světle hnědě zbarvené kuličky či vločky, případně voskovitá pevná látka se slabou vůní Identifikace| A. Rozpustnost| Při teplotách nad bodem tání rozpustný v ethanolu, etheru, ethylacetátu, anilinu, toluenu, dioxanu, petroletheru a tetrachlomethanu Nerozpustný ve studené vodě, dispergovatelný v teplé vodě B. Jodové číslo| Jodové číslo kyseliny olejové, uvolněné ze vzorku esteru zmýdelněním, má hodnotu 80 až 100 Čistota| Obsah vody| Ne více než 2 % (metodou Karl Fischera) Sulfátový popel| Ne více než 0,5 % Číslo kyselosti| Ne více než 8 mg KOH/gram Číslo zmýdelnění| Ne méně než 145 mg a ne více než 160 mg KOH/gram Hydroxylové číslo| Ne méně než 193 mg a ne více než 210 mg KOH/gram Arzén| Ne více než 3 mg/kg Olovo| Ne více než 5 mg/kg Rtuť| Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb)| Ne více než 10 mg/kg E 495 MONOPALMITÁT SORBITOLU Synonyma| Sorbitolmonopalmitát ---|--- Definice| Směs částečných esterů sorbitolu a jeho anhydridů s jedlou komerční kyselinou palmitovou Chemické názvy| Sorbitolmonopalmitát Sorbitolmonohexadekanoát Einecs| 247-568-8 Kód E| E 495 Chemický vzorec| C22H42O6 Obsah| Celkový obsah sorbitolu, sorbitanu a isosorbidových esterů ne méně než 95% Popis| Jantarově zbarvená olejovitá viskózní kapalina nebo světle krémově až světle hnědě zbarvené kuličky či vločky, případně voskovitá pevná látka se slabou vůní Identifikace| A. Rozpustnost| Při teplotách nad bodem tání rozpustný v ethanolu, methanolu, etheru, ethylacetátu, anilinu, toluenu, dioxanu, petroletheru a tetrachlomethanu Nerozpustný ve studené vodě, dispergovatelný v teplé vodě B. Rozpětí bodu tuhnutí| 45 °C až 47 °C C. Infračervené absorpční spektrum| Charakteristické pro částečné estery polyolu s mastnými kyselinami Čistota| Obsah vody| Ne více než 1,5 % (metodou Karl Fischera) Číslo kyselosti| Ne méně než 4 mg a ne více než 7,5 mg KOH/gram Číslo zmýdelnění| Ne méně než 140 mg a ne více než 150 mg KOH/gram Hydroxylové číslo| Ne méně než 270 mg a ne více než 305 mg KOH/gram Arzén| Ne více než 3 mg/kg Olovo| Ne více než 5 mg/kg Rtuť| Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb)| Ne více než 10 mg/kg E 500(i) UHLIČITAN SODNÝ Synonyma| Bezvodá soda ---|--- Definice| Chemické názvy| Uhličitan sodný Sodná sůl kyseliny uhličité Kód CAS| 497-19-8 Kód E| E 500(i) Chemický vzorec| Bezvodá sůl: Na2CO3 Hydrát: Na2CO3.xH2O Molekulová hmotnost| 106,00 (bezvodá sůl) Obsah| Ne méně než 99,0% Na2CO3 ve vysušeném stavu (sůl nejprve zahřáta na 70°C a poté je teplota postupně zvyšována až na teplotu (250 až 300) °C, při které je sůl sušena do konstantní hmotnosti) Popis| Bezbarvé krystalky nebo bílý, zrnitý nebo krystalický prášek. Bezvodá sůl je hygroskopická. Dostupné hydratované formy odpovídají svým složením monohydrátu a dekahydrátu, kde posledně jmenovaný na vzduchu kvete Identifikace| A. Rozpustnost| Dobře rozpustný ve vodě Nerozpustný v ethanolu B. Pozitivní test na přítomnost sodíku| Vyhovuje testu C. Pozitivní test na přítomnost uhličitanu| Po přidání roztoku kyseliny octové (30%, váha/objem) ke vzorku, který byl zředěn v poměru 1:20, začne roztok šumět vývojem uvolňovaného plynu Čistota| Úbytek hmotnosti sušením| Ne více než 2 % (bezvodá sůl) Ne více než 15 % (monohydrát) 55 % až 65 % (dekahydrát) Při sušení je sůl nejprve nutno zahřát na 70 °C, poté teplotu postupně zvyšovat až na (250 až 300) °C a při této teplotě sůl sušit do konstantní hmotnosti Arzén| Ne více než 3 mg/kg Olovo| Ne více než 5 mg/kg Rtuť| Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy| Ne více než 10 mg/kg E 500(ii) HYDROGENUHLIČITAN SODNÝ Synonyma| Jedlá (užívací) soda Soda bikarbona ---|--- Definice| Chemické názvy| Hydrogenuhličitan sodný Kyselý uhličitan sodný Kód CAS| 144-55-8 Kód E| E 500(ii) Chemický vzorec| NaHCO3 Molekulová hmotnost| 84,01 Obsah| Ne méně než 99,0 % NaHCO3 ve vysušeném stavu (po čtyřhodinovém sušení nad silikagelem) Popis| Bezbarvá či bílá krystalická hmota nebo prášek Identifikace| A. Rozpustnost| Rozpustný ve vodě Nerozpustný v ethanolu B. pH| 8,0 až 8,6 (studený roztok vzorku ve zředění 1:100, bez protřepávání) C. Pozitivní test na přítomnost sodíku| Vyhovuje testu D. Pozitivní test na přítomnost uhličitanu| Po přidání roztoku kyseliny octové (30%, váha/objem) ke vzorku, který byl zředěn v poměru 1:20, začne roztok šumět vývojem uvolňovaného plynu Čistota| Úbytek hmotnosti sušením| Ne více než 0,25 % (nad silikagelem, 4 hodiny) Látky nerozpustné ve vodě| 1 gram vzorku se musí dokonale rozpustit ve 20 ml vody za vzniku čirého roztoku Amonné soli| Při zahřívání 1 gramu vzorku ve zkumavce nesmí být čichem patrný únik amoniaku Arzén| Ne více než 3 mg/kg Olovo| Ne více než 5 mg/kg Rtuť| Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy| Ne více než 10 mg/kg E 501(i) UHLIČITAN DRASELNÝ Definice| ---|--- Chemické názvy| Uhličitan draselný Draselná sůl kyseliny uhličité Kód CAS| 584-08-7 Kód E| E 501(i) Chemický vzorec| Bezvodá sůl: K2CO3 Hydrát: K2CO3.1,5H2O Molekulová hmotnost| 138,21 (bezvodá sůl) Obsah| Ne méně než 99,0 % K2CO3 ve vysušeném stavu (180 °C, 4 hodiny) Popis| Bílý či bezbarvý, značně rozplývavý prášek alkalické chuti, bez zápachu. Hydratovaná sůl se vyskytuje v podobě malých bílých průsvitných krystalků nebo granulí Identifikace| A. Rozpustnost| Velmi rozpustný ve vodě Nerozpustný v ethanolu B. Pozitivní test na přítomnost draslíku| K roztoku vzorku (ve zředění 1:100) se přidají stejné objemy nasyceného roztoku kyselého vinanu sodného a ethanolu. Po protřepání se za přítomnosti draslíku k vytvoří bílá krystalická sraženina C. Pozitivní test na přítomnost uhličitanu| Po přidání roztoku kyseliny octové ke vzorku, který byl zředěn v poměru 1:20, začne roztok šumět vývojem uvolňovaného plynu Čistota| Úbytek hmotnosti sušením| Ne více než 5 % (bezvodá sůl) 10 % až 18 % (hydrát) Sušení je nutno provádět při 180 °C po dobu 4 hodin Arzén| Ne více než 3 mg/kg Olovo| Ne více než 10 mg/kg Rtuť| Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy| Ne více než 20 mg/kg E 501(ii) HYDROGENUHLIČITAN DRASELNÝ Synonyma| Bikarbonát draselný ---|--- Definice| Chemické názvy| Hydrogenuhličitan draselný Kyselý uhličitan draselný Kód CAS| 298-14-6 Kód E| E 501(ii) Chemický vzorec| KHCO3 Molekulová hmotnost| 100,11 Obsah| Ve vysušeném stavu ne méně než 99,0 % a ne více než 101 % (ekvivalentu) KHCO3 Popis| Bezbarvé krystalky, bílý prášek nebo granule, bez zápachu Identifikace| A. Rozpustnost| Dobře rozpustný ve vodě Nerozpustný v ethanolu B. Pozitivní test na přítomnost draslíku| K roztoku vzorku, zředěnému v poměru 1:100, se přidají stejné objemy nasyceného roztoku kyselého vinanu sodného a ethanolu. Po protřepání se za přítomnosti draslíku k vytvoří bílá krystalická sraženina C. Pozitivní test na přítomnost uhličitanu| Po přidání roztoku 30 % (váha/objem) kyseliny octové ke vzorku, který byl zředěn v poměru 1:20, začne roztok šumět vývojem uvolňovaného plynu Čistota| Úbytek hmotnosti sušením| Ne více než 0,25 % (nad silikagelem, 4 hodiny) Normální uhličitany| Vyhovuje testu Arzén| Ne více než 3 mg/kg Olovo| Ne více než 5 mg/kg Rtuť| Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy| Ne více než 10 mg/kg E 503(i) UHLIČITAN AMONNÝ Definice| Látka označovaná jako uhličitan amonný je směsí karbamátu amonného, uhličitanu amonného a hydrogenuhličitanu amonného, zastoupených v různých poměrech ---|--- Kód CAS| 10361-29-2 Kód E| E 503(i) Chemický vzorec (sumární)| CH6N2O2, CH8N2O3 a CH5NO3 Chemický vzorec (racionální)| NH2COONH4, (NH4)2CO3 a (NH4)HCO3 Molekulová hmotnost| Karbamát amonný: 78,06 Uhličitan amonný: 98,73 Hydrogenuhličitan amonný: 79,06 Obsah| Ne méně než 30,0 % a ne více než 34,0 % amonných solí (jako NH3) Popis| Bílý prášek, případně tvrdá bílá nebo průsvitná krystalická hmota se zápachem po amoniaku. Na styku se vzduchem se látka zakaluje a postupně se v důsledku ztráty amoniaku a oxidu uhličitého přeměňuje na pórovité hrudky nebo prášek hydrouhličitanu amonného Identifikace| A. Rozpustnost| Rozpustný ve vodě B. pH| Přibližně 8,6 (roztok 1:20) C. Pozitivní test na přítomnost uhličitanu| Vyhovuje testu D. Pozitivní test na přítomnost amonné soli| Vyhovuje testu E. Chování při zahřívání| Látka při zahřívání těká bez rozkladu a navhčený lakmusový papírek reaguje na unikající páry alkalicky Čistota| Netěkavý zbytek| Ne více než 500 mg/kg Chloridy| Ne více než 30 mg/kg Síra| Ne více než 50 mg/kg Arzén| Ne více než 3 mg/kg Olovo| Ne více než 5 mg/kg Rtuť| Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy| Ne více než 10 mg/kg E 503(ii) HYDROGENUHLIČITAN AMONNÝ Synonyma | Bikarbonát amonný ---|--- Definice | Chemické názvy | Hydrogenuhličitan amonný Kyselý uhličitan amonný Kód CAS | 1066-33-7 Kód E | E 503(ii) Chemický vzorec (sumární) | CH5NO3 Chemický vzorec (racionální) | NH4HCO3 Molekulová hmotnost | 79,06 Obsah | Ne méně než 99,0 % NH4HCO3 Popis | Bílé krystalky nebo krystalický prášek se slabým zápachem po amoniaku Identifikace | A. Rozpustnost | Dobře rozpustný ve vodě Nerozpustný v ethanolu B. pH (roztok 1:20) | Přibližně 8 C. Pozitivní test na přítomnost uhličitan | Vyhovuje testu D. Pozitivní test na přítomnost amonné soli | Vyhovuje testu E. Chování při zahřívání | Látka při zahřívání těká bez rozkladu a navhčený lakmusový papírek reaguje na unikající páry alkalicky Čistota | Netěkavý zbytek | Ne více než 500 mg/kg Chloridy | Ne více než 30 mg/kg Síra | Ne více než 70 mg/kg Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 10 mg/kg E 504(i) UHLIČITAN HOŘEČNATÝ Definice | Jako uhličitan hořečnatý je označován zásaditý nebo normální hydratovaný uhličitan hořečnatý, případně směs obou ---|--- Chemický název | Uhličitan hořečnatý Kód CAS | 546-93-0 Kód E | E 504(i) Obsah | Obsah hořčíku ne méně než 24,0 % a ne více než 26,4 % Popis | Látka se vyskytuje ve formě lehké drobivé hmoty nebo objemného bílého prášku, bez zápachu Identifikace | A. Rozpustnost | Prakticky nerozpustný ve vodě Nerozpustný v ethanolu B. Pozitivní test na přítomnost uhličitanu | Po přídavku 30% (váha/objem) roztoku kyseliny octové vzorek šumí uvolňovaným plynem C. Pozitivní test na přítomnost hořčíku | Vyhovuje testu Čistota | Látky nerozpustné v kyselině | Ne více než 0,05 % Látky rozpustné ve vodě | Ne více než 1 % Vápník | Ne více než 0,4 % Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 10 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 30 mg/kg E 504(ii) HYDROXID-UHLIČITAN HOŘEČNATÝ Synonyma | Hydratovaný zásaditý uhličitan hořečnatý ---|--- Definice | Chemický název | Hydratovaný hydroxid-uhličitan hořečnatý Kód E | E 504(ii) Obsah | Obsah hořčíku ne méně než 40,0 % a ne více než 45,0 % (jako MgO) Popis | Látka se vyskytuje ve formě lehké drobivé hmoty nebo objemného bílého prášku, bez zápachu Identifikace | A. Rozpustnost | Prakticky nerozpustný ve vodě Nerozpustný v ethanolu B. Alkalita | Vodná suspenze vykazuje slabě alkalickou reakci C. Pozitivní test na přítomnost hořčíku | Působením zředěné kyseliny chlorovodíkové (10%, váha/objem) se látka se šuměním rozpouští a vzniklý roztok dává pozitivní reakci na přítomnost hořečnatých iontů Čistota | Rozpustné soli | Ne více než 1,0 % Látky nerozpustné v kyselině | Ne více než 0,05 % Vápník | Ne více než 1,0 % Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 10 mg/kg E 507 KYSELINA CHLOROVODÍKOVÁ Synonyma| Kyselina solná ---|--- Definice | Chemické názvy | Kyselina chlorovodíková Kód CAS | 7647-01-0 Kód E | E 507 Chemický vzorec | HCl Molekulová hmotnost | 36,46 Obsah | Ne méně než 97,0 % a ne více než 103,0 % vyznačeného obsahu Popis | Čirá, bezbarvá nebo slabě nažloutlá kapalina pronikavého zápachu. Komerčně je dodávána v různých koncentracích Identifikace | A. Rozpustnost | Rozpustná ve vodě a ethanolu B. Pozitivní test na přítomnost kyseliny | Lakmusový papírek reaguje na roztok vzorku (zředěný v poměru 1:100) kysele C. Pozitivní test na přítomnost chloridů | Vyhovuje testu Čistota | Netěkavý zbytek | Ne více než 0,5 % Redukující látky | Ne více než 70 mg/kg (jako SO2) Oxidující látky | Ne více než 30 mg/kg (jako Cl2) Organické sloučeniny | Organické sloučeniny celkem (mimo fluorované sloučeniny): ne více než 5 mg/kg Fluorované sloučeniny celkem: ne více než 25 mg/kg Benzen: ne více než 0,05 mg/kg Sírany | Ne více než 0,5 % Železo | Ne více než 5 mg/kg Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 1 mg/kg (stanovení atomovou absorpční spektrometrií) Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 10 mg/kg E 508 CHLORID DRASELNÝ Synonyma | Sylvín ---|--- Definice | Chemické názvy | Chlorid draselný Einecs | 231-211-8 Kód E | E 508 Chemický vzorec | KCl Molekulová hmotnost | 74,56 Obsah | Ne méně než 99 % KCl (ve vysušeném stavu) Popis | Bezbarvé protáhlé prizmatické nebo krychlové krystaly, případně bílý zrnitý prášek, bez zápachu Identifikace | A. Rozpustnost | Dobře rozpustný ve vodě Nerozpustný v ethanolu B. Pozitivní test na přítomnost draslíku a chloridů | Vyhovuje testu Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 1 % (105 °C, 2 hodiny) Sodík | Negativní test Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 10 mg/kg E 509 CHLORID VÁPENATÝ Definice | ---|--- Chemické názvy | Chlorid vápenatý Kód CAS | 10043-52-4 Kód E | E 509 Chemický vzorec | Bezvodá sůl: CaCl2 Dihydrát: CaCl2.2H2O Hexahydrát: CaCl2.6H2O Molekulová hmotnost | Bezvodá sůl: 110,99 Dihydrát: 147,02 Hexahydrát: 219,08 Obsah | Bezvodý chlorid vápenatý obsahuje ne méně než 93 % CaCl2 Dihydrát obsahuje ne méně než 99,0 % a ne více než 107,0 % (ekvivalentu) CaCl2.2H2O Hexahydrát obsahuje ne méně než 98,0 % a ne více než 110 % (ekvivalentu) CaCl2.6H2O Popis | Bezvodý chlorid vápenatý se vyskytuje ve formě bílých rozplývavých hrudek nebo pórovité hmoty Dihydrát se vyskytuje ve formě bílých tvrdých rozplývavých úlomků nebo granulí Hexahydrát se vyskytuje ve formě bezbarvých, značně rozplývavých krystalů Identifikace | A. Rozpustnost | Bezvodý chlorid vápenatý: dobře rozpustný ve vodě a ethanolu Dihydrát: dobře rozpustný ve vodě, rozpustný v ethanolu Hexahydrát: velmi rozpustný ve vodě a ethanolu B. Pozitivní test na přítomnost chloridů | Vyhovuje testu C. Pozitivní test na přítomnost vápníku | Vyhovuje testu Čistota | Volné alkálie | Ne více než 0,15 % (jako Ca(OH)2) Soli hořčíku a alkalických kovů | Ne více než 5 % Fluoridy | Ne více než 40 mg/kg Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 10 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 40 mg/kg E 511 CHLORID HOŘEČNATÝ Definice | ---|--- Chemické názvy | Hexahydrát chloridu hořečnatého Kód CAS | 7786-30-3 Kód E | E 511 Chemický vzorec | MgCl2.6H2O Molekulová hmotnost | 203,30 Obsah | Ne méně než 99,0 % a ne více než 105,0 % (ekvivalentu) MgCl2.6H2O Popis | Bezbarvé vločky, granule, hrudky nebo krystaly, bez zápachu Látka je na vzduchu velmi rozplývavá Identifikace | A. Rozpustnost | Velmi dobře rozpustný ve vodě Dobře rozpustný v ethanolu B. Pozitivní test na přítomnost hořčíku | Vyhovuje testu C. Pozitivní test na přítomnost chloridů | Vyhovuje testu Čistota | Amoniak | Ne více než 50 mg/kg Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 10 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 30 mg/kg E 513 KYSELINA SÍROVÁ Definice | ---|--- Chemické názvy | Kyselina sírová Kód CAS | 7664-93-9 Kód E | E 513 Chemický vzorec | H2SO4 Molekulová hmotnost | 98,07 Obsah | Kyselina neobsahuje méně H2SO4, než je výrobcem udávaný minimální obsah Popis | Velmi žíravá, čirá bezbarvá nebo slabě nahnědlá olejovitá kapalina Identifikace | A. Rozpustnost | Mísitelná s vodou za současného uvolňování značného množství tepla Mísitelná s ethanolem B. Pozitivní test na přítomnost kyseliny | Lakmusový papírek reaguje na roztok vzorku (zředěný v poměru 1:100) kysele C. Pozitivní test na přítomnost síranů | Vyhovuje testu Čistota | Popel celkem | Ne více než 0,02 % (váha/váha) Dusičnany | Ne více než 10 mg/kg (vzhledem k obsahu H2SO4) Redukující látky | Ne více než 40 mg/kg (jako SO2) Chloridy | Ne více než 50 mg/kg Železo | Ne více než 200 mg/kg Selén | Ne více než 20 mg/kg Arzén | Ne více než 3 mg/kg (metodou II) Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 20 mg/kg E 514(i) SÍRAN SODNÝ Definice | ---|--- Chemické názvy | Síran sodný Kód CAS | 7757-82-6 Kód E | E 514(i) Chemický vzorec (sumární) | Na2O4S Chemický vzorec (racionální) | Na2SO4 Molekulová hmotnost | 142,04 Obsah | Ne méně než 99,0 % a ne více než 100,5 % (ekvivalentu) Na2SO4 (ve vysušeném stavu) Popis | Bezbarvé krystalky nebo bílý krystalický prášek Identifikace | A. Rozpustnost | Dobře rozpustný ve vodě Nerozpustný v ethanolu B. Acidita | Na roztok soli ve zředění 1:20 reaguje lakmusový papírek neutrálně nebo mírně alkalicky C. Pozitivní test na přítomnost sodíku | Vyhovuje testu D. Pozitivní test na přítomnost síranů | Vyhovuje testu Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Bezvodá sůl: ne více než 1 % Dekahydrát: ne méně než 51,0 % a ne více než 57,0 % Selén | Ne více než 30 mg/kg Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 10 mg/kg E 514(ii) HYDROGENSÍRAN SODNÝ Definice | ---|--- Chemické názvy | Hydrogensíran sodný Kód CAS | 7681-38-1 Kód E | E 514(ii) Chemický vzorec | NaHSO4 Molekulová hmotnost | 119,06 Obsah | Ne méně než 99,0 % NaHSO4 Popis | Bezbarvé nebo bílé krystalky, případně krystalický prášek Identifikace | A. Rozpustnost | Dobře rozpustný ve vodě Nerozpustný v ethanolu B. Pozitivní test na přítomnost sodíku | Vyhovuje testu C. Pozitivní test na přítomnost síranů | Vyhovuje testu Čistota | Selén | Ne více než 30 mg/kg Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 10 mg/kg E 515(i) SÍRAN DRASELNÝ Definice | ---|--- Chemické názvy | Síran draselný Kód CAS | 7778-80-5 Kód E | E 515(i) Chemický vzorec | K2SO4 Molekulová hmotnost | 174,25 Obsah | Ne méně než 99,0 % K2SO4 Popis | Bezbarvé nebo bílé krystalky, případně krystalický prášek nahořkle slané chuti Identifikace | A. Rozpustnost | Dobře rozpustný ve vodě Nerozpustný v ethanolu B. pH (roztok 1:20) | 5,5 až 8,5 C. Pozitivní test na přítomnost draslíku | Vyhovuje testu D. Pozitivní test na přítomnost síranů | Vyhovuje testu Čistota | Selén | Ne více než 30 mg/kg Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 10 mg/kg E 515(ii) HYDROGENSÍRAN DRASELNÝ Definice | ---|--- Chemické názvy | Hydrogensíran draselný Kód CAS | 7646-93-7 Kód E | E 515(ii) Chemický vzorec | KHSO4 Molekulová hmotnost | 136,16 Obsah | Ne méně než 99,0 % KHSO4 Popis | Bílé krystalky nebo krystalický prášek Identifikace | A. Rozpustnost | Dobře rozpustný ve vodě Nerozpustný v ethanolu B. Pozitivní test na přítomnost draslíku | Vyhovuje testu C. Pozitivní test na přítomnost síranů | Vyhovuje testu Čistota | Selén | Ne více než 30 mg/kg Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 10 mg/kg E 516 SÍRAN VÁPENATÝ Definice | ---|--- Chemické názvy | Síran vápenatý Kód CAS | 7778-18-9 Kód E | E 516 Chemický vzorec | Bezvodá sůl: CaSO4 Dihydrát: CaSO4.2H2O Molekulová hmotnost | Bezvodá sůl: 136,14 Dihydrát: 172,18 Obsah | Ne méně než 99,0 % CaSO4 (ve vysušeném stavu) Popis | Bílý až slabě nažloutlý jemný prášek, bez zápachu Identifikace | A. Rozpustnost | Slabě rozpustný ve vodě Nerozpustný v ethanolu B. Pozitivní test na přítomnost vápníku | Vyhovuje testu C. Pozitivní test na přítomnost síranů | Vyhovuje testu Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Bezvodá sůl: ne více než 1,5 % (250 °C, sušení do konstantní hmotnosti) Dihydrát: ne méně než 19 % a ne více než 23 % (250 °C, sušení do konstantní hmotnosti) Fluoridy | Ne více než 30 mg/kg Selén | Ne více než 30 mg/kg Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 10 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 20 mg/kg E 517 SÍRAN AMONNÝ Definice | ---|--- Chemické názvy | Síran amonný Kód CAS | 7783-20-2 Kód E | E 517 Chemický vzorec (sumární) | (NH4)2O4S Chemický vzorec (racionální) | (NH4)2SO4 Molekulová hmotnost | 132,14 Obsah | Ne méně než 99,0 % a ne více než 100,5 % (ekvivalentu) (NH4)2SO4 Popis | Bezbarvé nebo bílé krystalky, případně zrnitý materiál, bez zápachu. Při teplotách nad 280 °C se rozkládá Identifikace | A. Rozpustnost | 1 gram se rozpustí v 1,5 ml vody Nerozpustný v ethanolu B. pH | 4,5 až 6,0 (0,1M roztok) C. Pozitivní test na přítomnost amonných solí | Vyhovuje testu D. Pozitivní test na přítomnost síranů | Vyhovuje testu Čistota | Zbytek po vyžíhání | Ne více než 0,25 % Selén | Ne více než 30 mg/kg Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 10 mg/kg E 518 SÍRAN HOŘEČNATÝ Definice | ---|--- Chemické názvy | Síran hořečnatý Kód CAS | 7487-88-9 Kód E | E 518 Chemický vzorec (sumární) | MgO4S.xH2O Chemický vzorec (racionální) | MgSO4.xH2O Molekulová hmotnost | 120,36 (bezvodá sůl) Obsah | Ne méně než 99,5 % MgSO4 (ve vyžíhaném stavu) Popis | Bezbarvé krystalky nebo zrnitý krystalický prášek, bez zápachu Identifikace | A. Rozpustnost | Snadno rozpustný ve vodě Pomalu rozpustný v glycerinu Omezeně rozpustný v ethanolu B. Pozitivní test na přítomnost hořčíku | Vyhovuje testu C. Pozitivní test na přítomnost síranů | Vyhovuje testu Čistota | Úbytek hmotnosti žíháním | Monohydrát: ne méně než 13,0 % a ne více než 16,0 % Sušená forma: ne méně než 22,0 % a ne více než 28,0 % Heptahydrát: ne méně než 40,0 % a ne více než 52 % Selén | Ne více než 30 mg/kg Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 10 mg/kg E 524 HYDROXID SODNÝ Synonyma | Louh sodný Louh ---|--- Definice | Chemické názvy | Hydroxid sodný Kód CAS | 1310-73-2 Kód E | E 524 Chemický vzorec | NaOH Molekulová hmotnost | 40,00 Obsah | Hydroxid sodný obsahuje ne méně než 95,0 % alkálií (po přepočtu na NaOH) Popis | Bílé nebo skoro bílé pecičky, vločky, roubíky, odlitky taveniny a pod. Identifikace | A. Rozpustnost | Velmi rozpustný ve vodě Dobře rozpustný v ethanolu B. Pozitivní test na přítomnost alkálií | Roztok ve zředění 1:100 reaguje silně alkalicky C. Pozitivní test na přítomnost sodíku | Vyhovuje testu Čistota | Látky nerozpustné ve vodě | 1 g vzorku se úplně rozpustí ve 20 ml vody za vzniku čirého bezbarvého roztoku Uhličitany | Ne více než 3,0 % (jako Na2CO3) Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 10 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 30 mg/kg E 525 HYDROXID DRASELNÝ Synonyma | Louh draselný ---|--- Definice | Chemické názvy | Hydroxid draselný Kód CAS | 1310-58-3 Kód E | E 525 Chemický vzorec | KOH Molekulová hmotnost | 56,11 Obsah | Hydroxid draselný obsahuje ne méně než 85,0 % alkálií (po přepočtu na KOH) Popis | Bílé nebo skoro bílé pecičky, vločky, roubíky, odlitky taveniny a pod. Identifikace | A. Rozpustnost | Velmi rozpustný ve vodě Dobře rozpustný v ethanolu B. Pozitivní test na přítomnost alkálií | Roztok ve zředění 1:100 reaguje silně alkalicky C. Pozitivní test na přítomnost draslíku | K roztoku vzorku (ve zředění 1:100) se přidá stejné objemy nasyceného roztoku kyselého vinanu sodného a ethanolu. Po protřepání dojde za přítomnosti draslíku k vytvoření bílé krystalické sraženiny Čistota | Látky nerozpustné ve vodě | 1 g vzorku se úplně rozpustí ve 20 ml vody za vzniku čirého bezbarvého roztoku Uhličitany | Ne více než 3,5 % (jako K2CO3) Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 10 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 30 mg/kg E 526 HYDROXID VÁPENATÝ Synonyma | Hašené vápno ---|--- Definice | Chemické názvy | Hydroxid vápenatý Kód CAS | 1305-62-0 Kód E | E 526 Chemický vzorec | Ca(OH)2 Molekulová hmotnost | 74,09 Obsah | Ne méně než 92,0 % Ca(OH)2 Popis | Bílý prášek Identifikace | A. Rozpustnost | Slabě rozpustný ve vodě Nerozpustný v ethanolu Rozpustný v glycerolu B. Pozitivní test na přítomnost alkálií | Navlhčený lakmusový papírek reaguje na vzorek alkalicky C. Pozitivní test na přítomnost vápníku | Vyhovuje testu Čistota | Popel nerozpustný v kyselině | Ne více než 1,0 % Baryum | Ne více než 0,03 % Hořečnaté a alkalické soli | Ne více než 6 % Fluoridy | Ne více než 50 mg/kg Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 10 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 40 mg/kg E 527 VODNÝ ROZTOK AMONIAKU Synonyma | Hydroxid amonný ---|--- Definice | Chemické názvy | Vodný roztok amoniaku Kód CAS | 7664-41-7 (amoniak) 1336-21-6 (vodný roztok amoniaku) Kód E | E 527 Chemický vzorec | NH3 (kapalný amoniak) Molekulová hmotnost | 17,03 Obsah | Ne méně než 27 % a ne více než 30 % Popis | Čirá bezbarvá kapalina s neobyčejně ostrým charakteristickým zápachem. Na vzduchu amoniak z roztoku rychle uniká Identifikace | A. Pozitivní test na přítomnost plynného amoniaku | V blízkosti vzorku podržte tyčinku ovlhčenou v kyselině chlorovodíkové. Za přítomnosti amoniaku dojde k vývinu hustých bílých dýmů B. Relativní hustota| d2525: Přibližně 0,90 Čistota | Netěkavý zbytek | Ne více než 0,02% Stanovení se provedí následujícím postupem: v předem zvážené platinové nebo porcelánové nádobce se odpaří do sucha 11 ml (10 g) vzorku, nádobka se dále 1 hodinu suší při 105 °C a po ochlazení se zvaží Snadno oxidovatelné složky | Vyhovuje testu Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 1 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 5 mg/kg E 528 HYDROXID HOŘEČNATÝ Definice | ---|--- Chemické názvy | Hydroxid hořečnatý Kód CAS | 1309-42-8 Kód E | E 528 Chemický vzorec | Mg(OH)2 Molekulová hmotnost | 58,32 Obsah | Ne méně než 95,0 % Mg(OH)2 (po dvouhodinovém sušení při 105 °C) Popis | Bílý objemný prášek slabě alkalické chuti, bez zápachu Identifikace | A. Rozpustnost | Prakticky nerozpustný ve vodě a ethanolu B. Pozitivní test na přítomnost alkálií | Navlhčený lakmusový papírek reaguje na vzorek alkalicky C. Pozitivní test na přítomnost hořčíku | Vyhovuje testu Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 2,0 % (105 °C, 2 hodiny) Úbytek hmotnosti žíháním | Ne více než 30 % až 33 % (cca 800 °C, sušení do konstantní váhy) Volné alkálie a rozpustné soli | Vyhovuje testu Oxid vápenatý | Ne více než 1,5 % Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 10 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 40 mg/kg E 529 OXID VÁPENATÝ Synonyma | Vápno ---|--- Definice | Chemické názvy | Oxid vápenatý Kód CAS | 1305-78-8 Kód E | E 529 Chemický vzorec | CaO Molekulová hmotnost | 56,08 Obsah | Ne méně než 95,0 % CaO (po vyžíhání do konstantní hmotnosti při cca 800 °C) Popis | Tvrdá bílá až našedlá hmota nebo granule, případně bílý až špinavě bílý prášek Identifikace | A. Rozpustnost | Slabě rozpustný ve vodě Nerozpustný v ethanolu Rozpustný v glycerolu B. Reakce s vodou | V kontaktu s vodou dochází k uvolňování tepla C. Pozitivní test na přítomnost alkálií | Navlhčený lakmusový papírek reaguje na vzorek alkalicky D. Pozitivní test na přítomnost vápníku | Vyhovuje testu Čistota | Úbytek hmotnosti žíháním | Ne více než 10 % Stanovení se proveďe následujícím postupem: v předem zváženém platinovém kelímku se žíhá 1 gram vzorku při cca 800 °C do konstantní hmotnosti Látky nerozpustné v kyselině | Ne více než 1,0 % Baryum | Ne více než 0,03 % Hořečnaté a alkalické soli | Ne více než 3,6 % Fluoridy | Ne více než 50 mg/kg Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 10 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 40 mg/kg E 530 OXID HOŘEČNATÝ Definice | ---|--- Chemické názvy | Oxid hořečnatý Kód CAS | 1309-48-4 Kód E | E 530 Chemický vzorec | MgO Molekulová hmotnost | 40,31 Obsah | Ne méně než 96,0 % MgO (po vyžíhání při cca 800 °C) Popis | Oxid hořečnatý se vyskytuje v podobě velmi objemného bílého prášku (označovaného názvem „lehký“ oxid hořečnatý) a vedle toho též jako relativně hutný bílý prášek, známý jako „těžký“ oxid. Zatímco 5 gramů lehkého oxidu hořečnatého zaujímá objem 40 ml až 50 ml, zaujímá stejné hmotnostní množství těžkého oxidu pouze 10 ml až 20 ml Identifikace | A. Rozpustnost | Prakticky nerozpustný ve vodě Nerozpustný v ethanolu B. Pozitivní test na přítomnost alkálií | Navlhčený lakmusový papírek reaguje na vzorek alkalicky C. Pozitivní test na přítomnost hořčíku | Vyhovuje testu Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 5 % (vyžíháním při 800 °C až 825 °C do konstantní hmotnosti) Volné alkálie a rozpustné soli | Vyhovuje testu Oxid vápenatý | Ne více než 1,5 % Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 10 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 40 mg/kg E 535 HEXAKYANOŽELEZNATAN TETRASODNÝ Synonyma | Hexakyanoželeznatan sodný Ferrokyanid sodný ---|--- Definice | Chemické názvy | Hexakyanoželeznatan tetrasodný Hexakyanoželeznatan sodný Kód CAS | 13601-19-9 Kód E | E 535 Chemický vzorec | Na4Fe(CN)6.10H2O Molekulová hmotnost | 484,1 Obsah | Ne méně než 99,0 % Na4Fe(CN)6.10H2O Popis | Žluté krystalky nebo krystalický prášek Identifikace | A. Rozpustnost | Rozpustný ve vodě Nerozpustný v ethanolu B. Pozitivní test na přítomnost ferrokyanidu | K 10 ml 1% roztoku vzorku se přidá 1 ml 9% (váha/objem) vodného roztoku chloridu železitého (FeCl3.6H2O). Za přítomnosti ferrokyanidu se vytvoří tmavě modrá sraženina C. Pozitivní test na přítomnost sodíku | Vyhovuje testu Čistota | Kyanidy | Nedetekovatelné 10 mg síranu měďnatého se rozpustí ve směsi 8 ml vody a 2 ml vodného roztoku amoniaku (9,5% až 10,5%). Vzniklým roztokem se navlhčí proužek filtračního papíru a ještě vlhký se vystaví proudu sirovodíku, kde navlhčená část zhnědne. Při kápnutí 1% roztoku vzorku na takto připravený reagenční papírek nesmí dojít k vytvoření bílého kroužku Ferrikyanidy | Nedetekovatelné Asi 10 mg vzorku se rozpustí v 10 ml vody a jedna kapka takto připraveného roztoku se přenese do jamky tečkovací destičky. Přidá se kapku 1% roztoku dusičnanu olovnatého a následně několik kapek za studena nasyceného roztoku benzidinu v 2N kyselině octové. Nesmí se objevit modrá sraženina ani modré zabarvení Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 10 mg/kg E 536 HEXAKYANOŽELEZNATAN TETRADRASELNÝ Synonyma | Hexakyanoželeznatan draselný Ferrokyanid draselný Žlutá krevní sůl ---|--- Definice | Chemické názvy | Hexakyanoželeznatan tetradraselný Hexakyanoželeznatan draselný Kód CAS | 13943-58-3 Kód E | E 536 Chemický vzorec | K4Fe(CN)6.3H2O Molekulová hmotnost | 422,4 Obsah | Ne méně než 99,0 % K4Fe(CN)6.3H2O Popis | Žluté krystalky nebo krystalický prášek Identifikace | A. Rozpustnost | Rozpustný ve vodě Nerozpustný v ethanolu B. Pozitivní test na přítomnost ferrokyanidu | K 10 ml 1% roztoku vzorku se přidá 1 ml 9% (váha/objem) vodného roztoku chloridu železitého (FeCl3.6H2O). Za přítomnosti ferrokyanidu dojde k vytvoření tmavě modré sraženiny C. Pozitivní test na přítomnost draslíku | Vyhovuje testu Čistota | Kyanidy | Nedetekovatelné 10 mg síranu měďnatého se rozpustí ve směsi 8 ml vody a 2 ml vodného roztoku amoniaku (9,5% až 10,5%). Vzniklým roztokem se navlhčí proužek filtračního papíru a ještě vlhký se vystaví proudu sirovodíku, kde navlhčená část zhnědne. Při kápnutí 1% roztoku vzorku na takto připravený reagenční papírek nesmí dojít k vytvoření bílého kroužku Ferrikyanidy | Nedetekovatelné Asi 10 mg vzorku se rozpustí v 10 ml vody a jedna kapka takto připraveného roztoku se přenese do jamky tečkovací destičky. Přidá se kapku 1% roztoku dusičnanu olovnatého a následně několik kapek za studena nasyceného roztoku benzidinu v 2N kyselině octové. Nesmí se objevit modrá sraženina ani modré zabarvení Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 10 mg/kg E 538 HEXAKYANOŽELEZNATAN DIVÁPENATÝ Synonyma | Hexakyanoželeznatan vápenatý Ferrokyanid vápenatý ---|--- Definice | Chemické názvy | Hexakyanoželeznatan divápenatý Hexakyanoželeznatan vápenatý Kód CAS | 1327-39-5 Kód E | E 538 Chemický vzorec | Ca2Fe(CN)6.12H2O Molekulová hmotnost | 508,3 Obsah | Ne méně než 99,0 % Ca2Fe(CN)6.12H2O Popis | Žluté krystalky nebo krystalický prášek Identifikace | A. Rozpustnost | Rozpustný ve vodě B. Pozitivní test na přítomnost ferrokyanidu | K 10 ml 1% roztoku vzorku se přidá 1 ml 9% (váha/objem) vodného roztoku chloridu železitého (FeCl3.6H2O). Za přítomnosti ferrokyanidu dojde k vytvoření tmavě modré sraženiny C. Pozitivní test na přítomnost vápníku | Vyhovuje testu Čistota | Kyanidy | Nedetekovatelné 10 mg síranu měďnatého se rozpustí ve směsi 8 ml vody a 2 ml vodného roztoku amoniaku (9,5% až 10,5%). Vzniklým roztokem se navlhčí proužek filtračního papíru a ještě vlhký se vystaví proudu sirovodíku, kde navlhčená část zhnědne. Při kápnutí 1% roztoku vzorku na takto připravený reagenční papírek nesmí dojít k vytvoření bílého kroužku Ferrikyanidy | Nedetekovatelné Asi 10 mg vzorku se rozpustí v 10 ml vody a jedna kapka takto připraveného roztoku sepřenese do jamky tečkovací destičky. Přidá se kapka 1% roztoku dusičnanu olovnatého a následně několik kapek za studena nasyceného roztoku benzidinu v 2N kyselině octové. Nesmí se objevit modrá sraženina ani modré zabarvení Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 10 mg/kg E 551 AMORFNÍ OXID KŘEMIČITÝ Synonyma | Křemen ---|--- Definice | Pod uvedeným názvem lze nalézt řadu forem oxidu křemičitého, mezi které patří silikagel (vysrážený oxid křemičitý), hydratovaný křemen, „kyselinu křemičitou“ a bezvodý silikagel. Komerční výrobky mohou nést další specifikace ohledně úbytku hmotnosti sušením a obsahu disociovatelných rozpustných solí Chemické názvy | Oxid křemičitý Kód CAS | 7631-86-9 Kód E | E 551 Chemický vzorec | (SiO2)x Molekulová hmotnost | 60,09 (SiO2) Obsah | Silikagel obsahuje ne méně než 90 % SiO2 (ve vyžíhaném stavu) Hydratovaný křemen obsahuje ne méně než 89 % SiO2 (ve vyžíhaném stavu) Popis | Silikagel je mikroporézní křemen, který se dodává jako nadýchaný prášek nebo granule. Hydratovaný křemen je vysrážený hydratovaný oxid křemičitý, dodávaný v podobě jemného bílého amorfního prášku, případně ve formě kuliček nebo granulí Identifikace | A. Rozpustnost | Nerozpustný ve vodě a ethanolu Rozpustný v kyselině fluorovodíkové Za horka (80 °C až 100 °C) rozpustný v roztocích alkálií B. Pozitivní test na přítomnost křemene | Vyhovuje testu těkavosti reakcí vzniklého SiF4 Čistota | Úbytek hmotnosti žíháním | Stanovení žíháním do konstantní hmotnosti při 600 °C (silikagel) a při 900 °C (hydratovaný křemen): ne více než 6 % (látky předem vysušeny do konstantní hmotnosti při 105 °C) Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 10 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 30 mg/kg E 552 KŘEMIČITAN VÁPENATÝ Definice | Uvedený produkt je syntetický hydratovaný křemičitan nebo polykřemičitan vápenatý, připravovaný reakcemi mezi křemičitými materiály (např. křemelinou) a přírodními sloučeninami vápníku (např. vápnem), které do výsledného produktu vnášejí některé další prvky, jako například hořčík a pod. Komerční výrobky mohou nést další specifikace obsahu vápníku a oxidu křemičitého, úbytku hmotnosti sušením a žíháním, hodnoty pH 10% suspenze, sypné hmotnosti, obsahu vody, síranů a chloridů ---|--- Chemické názvy | Křemičitan vápenatý Kód CAS | 1344-95-2 Kód E | E 552 Popis | Velmi jemný bílý nebo našedlý prášek o nízké sypné hmotnosti, s vysokou schopností fyzikálně absorbovat vodu Identifikace | A. Rozpustnost | Nerozpustný ve vodě a ethanolu B. Pozitivní test na přítomnost křemičitanu | Vyhovuje testu Test se provádí stejným způsobem jako identifikační test přítomnosti křemičitanu u křemičitanu hlinitého C. Pozitivní test na přítomnost vápníku | Vyhovuje testu Čistota | Fluoridy | Ne více než 50 mg/kg Asbest | Nedetekovatelný metodou, která je uváděna ve specifikaci pro talek Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 10 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 40 mg/kg E 553a KŘEMIČITAN HOŘEČNATÝ (SYNTETICKÝ) Definice | Uvedený produkt mívá proměnlivé složení, molární poměr MgO k SiO2 však bývá Přibližně 2:5 ---|--- Kód E | E 553a Obsah | Ne méně než 15 % MgO a ne méně než 67 % SiO2 (ve vyžíhaném stavu) Popis | Velmi jemný bílý prášek bez hrubých částic, bez chuti a zápachu Identifikace | A. Rozpustnost | Nerozpustný ve vodě a ethanolu B. Působení minerálních kyselin | Působením minerálních kyselin se snadno rozkládá C. pH suspenze 1:10 | 7,0 až 10,8 D. Pozitivní test na přítomnost hořčíku | Vyhovuje testu E. Pozitivní test na přítomnost křemičitanu | Vyhovuje testu Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 15 % (105 °C, 2 hodiny) Po vysušení vzorek uschovejte pro následné stanovení úbytku hmotnosti žíháním Úbytek hmotnosti žíháním | Ne více než 15 % (testovaná látka ve vysušeném stavu) Volné alkálie | Ne více než 1 % (jako NaOH) Rozpustné soli | Ne více než 3 % Oxid křemičitý | Vyhovuje testu Fluoridy | Ne více než 10 mg/kg Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 10 mg/kg E 553b TALEK Synonyma | Mastek Práškový talek ---|--- Definice | Přírodní hydratovaný křemičitan hořečnatý (metakřemičitan hořečnatý, někdy s obsahem malého podílu křemičitanu hlinitého) Chemické názvy | Dihydrogenmetakřemičitan hořečnatý Kód CAS | 14807-96-6 Kód E | E 553b Chemický vzorec | Mg3(Si4O10)(OH)2 Molekulová hmotnost | 379,27 Popis | Velmi jemný bílý nebo našedlý krystalický prášek bez hrubých částic. Bez zápachu, na omak mastný a snadno ulpívá na pokožce Identifikace | A. Rozpustnost | Nerozpustný ve vodě a ethanolu B. Pozitivní test na přítomnost hořčíku | Vyhovuje testu Čistota | Úbytek hmotnosti žíháním | Ne více než 9 % Látky rozpustné ve vodě | Ne více než 0,1 % Železo rozpustné v kyselině | Vyhovuje testu Zbývající polovina filtrátu z testu obsahu ve vodě rozpustných složek (viz výše) se slabě okyselí kyselinou chlorovodíkovou a se přidá k ní 1 ml 10% (váha/objem) vodného roztoku ferrokyanidu draselného (K4Fe(CN)6.3H2O). Roztok se nesmí modře zabarvit Látky rozpustné v kyselině | Ne více než 1 % Asbest | Vyhovuje testu Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 10 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 30 mg/kg E 554 HLINITOKŘEMIČITAN SODNÝ Synonyma | Aluminosilikát sodný ---|--- Definice | Uvedený název je označením pro řadu hydratovaných hlinitokřemičitanů sodných. Komerční výrobky mohou nést další specifikace ohledně obsahu oxidu křemičitého, hlinitého a sodného, úbytku hmotnosti sušením a žíháním a hodnoty pH vodné suspenze Chemické názvy | Hlinitokřemičitan sodný Kód E | E 554 Popis | Jemný bílý amorfní prášek nebo kuličky, bez chuti a zápachu Identifikace | A. Rozpustnost | Nerozpustný ve vodě a ethanolu Částečně rozpustný v silných kyselinách a roztocích alkalických hydroxidů B. Pozitivní test na přítomnost křemičitanu | Vyhovuje testu Test se provádí stejným způsobem jako identifikační test přítomnosti křemičitanu u křemičitanu hlinitého C. Pozitivní test na přítomnost hliníku | Vyhovuje testu D. Pozitivní test na přítomnost sodíku | Vyhovuje testu Čistota | Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 10 mg/kg E 555 HLINITOKŘEMIČITAN DRASELNÝ Synonyma | Aluminosilikát draselný ---|--- Definice | Uvedený název je označením pro řadu hydratovaných hlinitokřemičitanů draselných. Komerční výrobky mohou nést další specifikace ohledně obsahu oxidu křemičitého a hlinitého, úbytku hmotnosti sušením a žíháním a hodnoty pH vodné suspenze Chemické názvy | Hlinitokřemičitan draselný Kód E | E 555 Popis | Jemný bílý amorfní prášek nebo kuličky, bez chuti a zápachu Identifikace | A. Rozpustnost | Nerozpustný ve vodě a ethanolu Částečně rozpustný v silných kyselinách a roztocích alkalických hydroxidů B. Pozitivní test na přítomnost křemičitanu | Vyhovuje testu Test se provádí stejným způsobem jako identifikační test přítomnosti křemičitanu u křemičitanu hlinitého C. Pozitivní test na přítomnost hliníku | Vyhovuje testu D. Pozitivní test na přítomnost draslíku | Vyhovuje testu Čistota | Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 10 mg/kg E 556 HLINITOKŘEMIČITAN VÁPENATÝ Synonyma | Aluminosilikát vápenatý Křemičitan hlinito-vápenatý Hlinitokřemičitan sodno-vápenatý ---|--- Definice | Chemické názvy | Hlinitokřemičitan vápenatý Kód E | E 556 Obsah | Pro látku zbavenou všech těkavých složek: \\- ne méně než 44 % a ne více než 50 % oxidu křemičitého (jako SiO2) \\- ne méně než 3 % a ne více než 5 % oxidu hlinitého (jako Al2O3) \\- ne méně než 32 % a ne více než 38 % oxidu vápenatého (jako CaO) \\- ne méně než 0,5 % a ne více než 4% oxidu sodného (jako Na2O) Popis | Jemný bílý poletavý prášek Identifikace | A. Rozpustnost | Nerozpustný ve vodě a ethanolu Čistota | Úbytek hmotnosti žíháním | Ne méně než 14 % a ne více než 18 % (žíháním při 1000 °C do konstantní hmotnosti) Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 10 % (105 °C, 2 hodiny) Fluoridy | Ne více než 50 mg/kg Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 10 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 30 mg/kg E 558 BENTONIT Synonyma | Smektit ---|--- Definice | Chemické názvy | Křemičitan hlinito-hořečnatý Kód CAS | 1302-78-9 Kód E | E 558 Chemický vzorec | Al2O3.4SiO2.nH2O Popis | Přírodní smektické jíly, složené převážně z hydratovaného křemičitanu hlinito-hořečnatého montmorillonitového nebo hektoritového strukturního typu, s různým obsahem alkálií, kovů alkalických zemin a železa. Komerčně dostupné materiály jsou prášky různé barvy, od šedobílé přes světle hnědou k šedé, v závislosti na druhu kationtů, přítomných ve výchozích přírodních materiálech. Při navlhčení je bentonit výrazně zemitě/jílovitě cítit Identifikace | A. Rozpustnost | Nerozpustný ve vodě, ethanolu, zředěných kyselinách a alkáliích B. Tvorba gelu | Vyhovuje testu Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 8,0% Hrubozrnné částice | Ne více než 0,5 % materiálu se zachytí na sítu s oky o průměru 75 µm pH disperze 1:50 | 8,5 až 10,5 Arzén | Ne více než 5 mg/kg Olovo | Ne více než 10 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 50 mg/kg E 559 KŘEMIČITAN HLINITÝ Synonyma | Kaolin (lehký nebo těžký) ---|--- Definice | Přirozený hydratovaný křemičitan hlinitý, který byl plavením zbaven převážné většiny nečistot a posléze usušen. Komerční výrobky mohou nést další specifikace obsahu chloridů, cizích příměsí, velikosti částic, úbytku hmotnosti sušením a žíháním a hodnoty pH suspenze Kód E | E 559 Popis | Hebký bělavý prášek bez hrubozrnných částic, bez chuti a zápachu Identifikace | A. Rozpustnost | Nerozpustný ve vodě, ethanolu a minerálních kyselinách B. Plasticita | K 8 gramům vzorku se přidá 5 ml vody a směs se dobře promíchá. Vzniklá hmota musí být plastická C. Pozitivní test na přítomnost křemičitanu | Vyhovuje testu D. Pozitivní test na přítomnost hliníku | Vyhovuje testu Čistota | Látky rozpustné ve vodě | Ne více než 0,3 % Látky rozpustné v kyselině | Ne více než 2 % Asbest | Nedetekovatelný metodou, která je uváděna ve specifikaci pro talek Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 10 mg/kg E 570 MASTNÉ KYSELINY Synonyma | Stearin ---|--- Definice | Směs pevných organických kyselin, která se získává z tuků a obsahuje převážně kyselinu stearovou (C18H36O2) a palmitovou (C16H32O2) Kód E | E 570 Popis | Tvrdá bílá nebo slabě nažloutlá a poněkud lesklá krystalická látka, případně bílý nebo žlutavě bílý prášek. Má slabou charakteristickou vůni a chutí připomíná lůj Identifikace | A. Rozpustnost | Prakticky nerozpustné ve vodě 1 gram mastných kyselin se rozpustí přibližně ve \\- 20 ml ethanolu \\- 2 ml chloroformu \\- 3 ml etheru Čistota | Zbytek po žíhání | Ne více než 0,1% Číslo kyselosti | Mezi 196 mg a 211 mg KOH/gram Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 10 mg/kg E 574 KYSELINA GLUKONOVÁ Definice | ---|--- Chemické názvy | Kyselina glukonová Kód CAS | 526-95-4 Kód E | E 574 Chemický vzorec | C6H12O7 Molekulová hmotnost | 196,16 Obsah | Ne méně než 98 % a ne více než 102 % (ekvivalentu) C6H12O7 (látka 16 hodin sušena při 105 °C) Popis | Bílé krystalické granule nebo prášek jemné nakyslé chuti, bez zápachu. Látka je na vzduchu stálá Identifikace | A. Rozpustnost | Rozpustná ve vodě Slabě rozpustná v ethanolu B. Derivatizace na fenylhydrazid kyseliny glukonové | Vyhovuje testu Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Ne méně než 3 % Specifická optická otáčivost | [α]D20:-6,70(c=1) Sacharosa a redukující cukry | Vyhovuje testu Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 10 mg/kg E 575 GLUKONO-δ-LAKTON Synonyma | Glukonolakton δ-glukonolakton ---|--- Definice | Chemické názvy | D-glukono-δ-lakton D-glukono-1,5-lakton δ-lakton kyseliny D-glukonové Kód CAS | 90-80-2 Kód E | E 575 Chemický vzorec | C6H10O6 Molekulová hmotnost | 178,14 Obsah | Ne méně než 99,0 % C6H10O6 (ve vysušeném stavu) Popis | Bílé krystalky nebo krystalický prášek sladké chuti s mírně kyselou pachutí, bez vůně nebo s velmi slabou vůní Identifikace | A. Rozpustnost | Dobře rozpustný ve vodě Omezeně rozpustný v ethanolu B. Barevná reakce | K 1 ml vzorku, zředěného vodou v poměru 1:50, se přidá kapka 9% (váha/objem) roztoku chloridu železitého. V přítomnosti glukonolaktonu se objeví syté žluté zabarvení C. Derivatizace na fenylhydrazid kyseliny glukonové | Vyhovuje testu Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Ne méně než 1 % (105 °C, 2 hodiny) Sulfátový popel | Ne více než 0,1 % Redukující látky | Ne více než 0,5 % (jako D-glukosa) Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 10 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 20 mg/kg E 576 GLUKONAN SODNÝ Synonyma | Sodná sůl kyseliny D-glukonové Glukonát sodný ---|--- Definice | Chemické názvy | D-glukonan sodný Sodná sůl kyseliny D-glukonové Kód CAS | 527-07-1 Kód E | E 576 Chemický vzorec | C6H11NaO7 Molekulová hmotnost | 218,14 Obsah | Ne méně než 98,0 % C6H11NaO7 Popis | Zrnitý až jemný krystalický prášek bílé až světle hnědé barvy Identifikace | A. Rozpustnost | Velmi rozpustný ve vodě Omezeně rozpustný v ethanolu B. Pozitivní test na přítomnost sodíku | Vyhovuje testu C. Derivatizace na fenylhydrazid kyseliny glukonové | Vyhovuje testu Čistota | Redukující látky | Ne více než 0,5 % (jako D-glukosa) Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 10 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 20 mg/kg E 577 GLUKONAN DRASELNÝ Synonyma | Draselná sůl kyseliny D-glukonové Glukonát draselný ---|--- Definice | Chemické názvy | D-glukonan draselný Draselná sůl kyseliny D-glukonové Kód CAS | 299-27-4 Kód E | E 577 Chemický vzorec | C6H11KO7 Molekulová hmotnost | 234,25 Obsah | Ne méně než 97,0 % a ne více než 103,0 % (ekvivalentu) C6H11KO7 (ve vysušeném stavu) Popis | Bílý až žlutavě bílý poletavý krystalický prášek nebo granule, bez zápachu Identifikace | A. pH (roztok 1:10) | 7,3 až 8,5 B. Pozitivní test na přítomnost draslíku | Vyhovuje testu C. Derivatizace na fenylhydrazid kyseliny glukonové | Vyhovuje testu Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 3 % (105 °C, 4 hodiny ve vakuu) Redukující látky | Ne více než 0,5 % (jako D-glukosa) Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 10 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 20 mg/kg E 578 GLUKONAN VÁPENATÝ Synonyma | Vápenatá sůl kyseliny D-glukonové Glukonát vápenatý ---|--- Definice | Chemické názvy | Monohydrát di-D-glukonanu vápenatého Diglukonan vápenatý Vápenatá sůl kyseliny D-glukonové Kód CAS | 299-28-5 Kód E | E 578 Chemický vzorec | C12H22CaO14.H2O Molekulová hmotnost | 448,39 Obsah | Ne méně než 98 % a ne více než 102 % (ekvivalentu) C12H22CaO14.H2O (látka 16 hodin sušena při 105 °C) Popis | Bílý krystalický prášek nebo granule, bez chuti a zápachu. Látka je na vzduchu stálá Identifikace | A. Rozpustnost | Rozpustný ve vodě Nerozpustný v ethanolu B. Barevná reakce | K 1 ml vzorku, zředěného vodou v poměru 1:40, se přidá kapka 9% (váha/objem) roztoku chloridu železitého. V přítomnosti glukonanu vápenatého se objeví syté žluté zabarvení C. Derivatizace na fenylhydrazid kyseliny glukonové | Vyhovuje testu D. Pozitivní test na přítomnost vápníku | Vyhovuje testu Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Ne méně než 3 % (105 °C, 16 hodin) pH (roztok 1:20) | 6 až 8 Sacharosa a redukující cukry | Vyhovuje testu Fluoridy | Ne více než 30 mg/kg Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 10 mg/kg E 579 GLUKONAN ŽELEZNATÝ Synonyma | Glukonát železnatý ---|--- Definice | Chemické názvy | Dihydrát di-D-glukonanu železnatého Diglukonan železnatý Železnatá sůl kyseliny D-glukonové Einecs | 206-076-3 Kód E | E 579 Chemický vzorec | C12H22FeO14.2H2O Molekulová hmotnost | 482,17 Obsah | Ne méně než 95 % uvedené látky (ve vysušeném stavu) Popis | Světle zelenožlutý až žlutavě - šedý prášek nebo granule, může slabě vonět po páleném cukru Identifikace | A. Rozpustnost | Rozpustný ve vodě za současného uvolňování menšího množství tepla Prakticky nerozpustný v ethanolu B. Pozitivní test na přítomnost železnatých iontů | Vyhovuje testu C. Derivatizace na fenylhydrazid kyseliny glukonové | Vyhovuje testu D. pH 10% roztoku | 4,0 až 5,5 Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Ne méně než 6,5 % a ne více než 10 % (105 °C, 4 hodiny) Kyselina šťavelová | Nedetekovatelná Železité ionty | Ne více než 2 % Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 10 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 40 mg/kg E 585 MLÉČNAN ŽELEZNATÝ Synonyma | Laktát železnatý 2-hydroxypropanoát železnatý Železnatá sůl kyseliny mléčné Železnatá sůl kyseliny 2-hydroxypropanové ---|--- Definice | Chemické názvy | 2-hydroxypropanoát železnatý Mléčnan železnatý Einecs | 227-608-0 Kód E | E 585 Chemický vzorec | C6H10FeO6.xH2O (x = 2 nebo 3) Molekulová hmotnost | Dihydrát: 270,02 Trihydrát: 288,03 Obsah | Ne méně než 96 % uvedené látky (ve vysušeném stavu) Popis | Zelenobílé krystalky nebo lehký zelený prášek slabé charakteristické vůně Identifikace | A. Rozpustnost | Rozpustný ve vodě Prakticky nerozpustný v ethanolu B. Pozitivní test na přítomnost železnatých iontů a laktátu | Vyhovuje testu C. pH 2% roztoku | 5 až 6 Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 18 % (100 °C ve vakuu při cca 700 mm Hg) Sírany | Ne více než 0,1% Chloridy | Ne více než 0,1% Železité ionty | Ne více než 0,6 % Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 10 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb) | Ne více než 40 mg/kg E 620 KYSELINA L-GLUTAMOVÁ Synonyma | Kyselina glutamová ---|--- Definice | Chemické názvy | Kyselina L-glutamová Kyselina L(+)-glutamová Kyselina L-2-aminopentadiová Kyselina L-α-aminoglutarová Kód CAS | 56-86-0 Kód E | E 620 Chemický vzorec | C5H9NO4 Molekulová hmotnost | 147,13 Obsah | Ne méně než 99,0 % C5H9NO4 (ve vysušeném stavu) Popis | Bezbarvé nebo bílé krystalky, případně krystalický prášek charakteristické kyselé chuti Identifikace | A. Rozpustnost | Omezeně rozpustná ve vodě Prakticky nerozpustná v ethanolu a etheru B. Pozitivní test na přítomnost kyseliny glutamové | Vyhovuje testu Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 0,2 % (80 °C, 3 hodiny) Sulfátový popel | Ne více než 0,2 % pH | 3,0 až 3,5 (nasycený roztok) Specifická optická otáčivost | ž[α]D20:+31,5°až+32,2° Měření se provádí ve 200mm kyvetě, naplněné roztokem, který byl připraven rozpuštěním 10 gramů vysušeného vzorku ve 100 ml 2N kyseliny chlorovodíkové Pyrrolidon-karboxylová kyselina | Vyhovuje testu Chloridy | Ne více než 0,2 % Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 10 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 20 mg/kg E 621 L-GLUTAMAN MONOSODNÝ Synonyma | Glutaman sodný Glutamát sodný MSG (MonoSodium Glutamate) ---|--- Definice | Chemické názvy | Monohydrát L-glutamanu monosodného Monohydrát monosodné soli kyseliny L-glutamové Kód CAS | 142-47-2 Kód E | E 621 Chemický vzorec | C5H8NNaO4.H2O Molekulová hmotnost | 187,13 Obsah | Ne méně než 99,0 % C5H8NNaO4.H2O (ve vysušeném stavu) Popis | Bílé krystalky nebo krystalický prášek charakteristické chuti, prakticky bez zápachu Identifikace | A. Rozpustnost | Dobře rozpustný ve vodě Omezeně rozpustný v ethanolu Prakticky nerozpustný v etheru B. Pozitivní test na přítomnost kyseliny glutamové | Vyhovuje testu C. Pozitivní test na přítomnost sodíku | Vyhovuje testu Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 0,5 % (98 °C, 5 hodin) pH(roztok 1:20) | 6,7 až 7,2 Specifická optická otáčivost | ž[α]D20:+24,8°až+25,3° Měření se provádí ve 200mm kyvetě, naplněné roztokem, který byl připraven rozpuštěním 10 gramů vysušeného vzorku ve 100 ml 2N kyseliny chlorovodíkové Pyrrolidon-karboxylová kyselina | Vyhovuje testu Chloridy | Ne více než 0,2 % Arzén | Ne více než 2 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 10 mg/kg E 622 L-GLUTAMAN MONODRASELNÝ Synonyma | Glutaman draselný Glutamát draselný MPG (MonoPotassium Glutamate) ---|--- Definice | Chemické názvy | Monohydrát L-glutamanu monodraselného Monohydrát monodraselné soli kyseliny L-glutamové Kód CAS | 19473-49-5 Kód E | E 622 Chemický vzorec | C5H8NKO4.H2O Molekulová hmotnost | 203,24 Obsah | Ne méně než 99,0 % C5H8NKO4.H2O (ve vysušeném stavu) Popis | Bílé krystalky nebo krystalický prášek charakteristické chuti, prakticky bez zápachu Identifikace | A. Rozpustnost | Dobře rozpustný ve vodě Slabě rozpustný v ethanolu B. Pozitivní test na přítomnost kyseliny glutamové | Vyhovuje testu C. Pozitivní test na přítomnost draslíku | Vyhovuje testu Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 0,2 % (80 °C, 5 hodin) pH (roztok 1:50) | 6,7 až 7,3 Specifická optická otáčivost | ž[α]D20:+22,5°až+24,0° Měření se provádí ve 200mm kyvetě, naplněné roztokem, který byl připraven rozpuštěním 10 gramů vysušeného vzorku ve 100 ml 2N kyseliny chlorovodíkové Pyrrolidon-karboxylová kyselina | Vyhovuje testu Chloridy | Ne více než 0,2 % Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 10 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 20 mg/kg E 623 DI-L-GLUTAMAN VÁPENATÝ Synonyma | Glutaman vápenatý Glutamát vápenatý ---|--- Definice | Chemické názvy | Di-L-glutaman vápenatý Bis(L-glutaman) vápenatý Kód CAS | 19238-49-4 Kód E | E 623 Chemický vzorec | C10H16N2CaO8.xH2O Molekulová hmotnost | 332,32 (bezvodá sůl) Obsah | Ne méně než 98,0 % a ne více než 102,0 % (ekvivalentu) C10H16N2CaO8 (ve vysušeném stavu) Popis | Bílé krystalky nebo krystalický prášek charakteristické chuti, prakticky bez zápachu Identifikace | A. Rozpustnost | Dobře rozpustný ve vodě B. Pozitivní test na přítomnost kyseliny glutamové | Vyhovuje testu C. Pozitivní test na přítomnost vápníku | Vyhovuje testu Čistota | Specifická optická otáčivost | ž[α]D20:+27,4°až+29,2° Měření se provádí ve 200mm kyvetě, naplněné roztokem, který byl připraven rozpuštěním 10 gramů vysušeného vzorku ve 100 ml 2N kyseliny chlorovodíkové Obsah vody | Ne více než 19 % (metodou Karl Fischera) Pyrrolidon-karboxylová kyselina | Vyhovuje testu Chloridy | Ne více než 0,2 % Fluoridy | Ne více než 30 mg/kg Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 10 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 20 mg/kg E 624 L-GLUTAMAN MONOAMONNÝ Synonyma | Glutaman amonný Glutamát amonný ---|--- Definice | Chemické názvy | Monohydrát L-glutamanu monoamonného Monohydrát monoamonné soli kyseliny L-glutamové Kód CAS | 7558-63-6 Kód E | E 624 Chemický vzorec | C5H12N2O4.H2O Molekulová hmotnost | 182,18 Obsah | Ne méně než 99,0 % C5H12N2O4.H2O (ve vysušeném stavu) Popis | Bílé krystalky nebo krystalický prášek charakteristické chuti, prakticky bez zápachu Identifikace | A. Rozpustnost | Dobře rozpustný ve vodě B. Pozitivní test na přítomnost kyseliny glutamové | Vyhovuje testu C. Pozitivní test na přítomnost amonných solí | Vyhovuje testu Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 0,5 % (50 °C, 4 hodiny) Sulfátový popel | Ne více než 0,1 % pH (roztok 1:20) | 6,0 až 7,0 Specifická optická otáčivost | ž[α]D20:+25,4°až+26,4° Měření se provádí ve 200 mm kyvetě, naplněné roztokem, který byl připraven rozpuštěním 10 gramů vysušeného vzorku ve 100 ml 2N kyseliny chlorovodíkové Pyrrolidon-karboxylová kyselina | Vyhovuje testu Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 10 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 20 mg/kg E 625 DI-L-GLUTAMAN HOŘEČNATÝ Synonyma | Glutaman hořečnatý Glutamát hořečnatý ---|--- Definice | Chemické názvy | Tetrahydrát di-L-glutamanu hořečnatého Tetrahydrát bis(L-glutamanu) hořečnatého Kód CAS | 18543-68-5 Kód E | E 625 Chemický vzorec | C10H16N2 MgO8.4H2O Molekulová hmotnost | 388,62 Obsah | Ne méně než 95,0 % a ne více než 105,0 % (ekvivalentu) C10H16N2 MgO8 (ve vysušeném stavu) Popis | Bílé nebo našedlé krystalky, případně prášek charakteristické chuti, bez zápachu Identifikace | A. Rozpustnost | Velmi rozpustný ve vodě Nerozpustný v ethanolu B. Pozitivní test na přítomnost kyseliny glutamové | Vyhovuje testu C. Pozitivní test na přítomnost hořčíku | Vyhovuje testu Čistota | Specifická optická otáčivost | ž[α]D20:+23,8°až+24,4° Měření se provádí ve 200mm kyvetě, naplněné roztokem, který byl připraven rozpuštěním 10 gramů vysušeného vzorku ve 100 ml 2N kyseliny chlorovodíkové pH (roztok 1:10) | 6,4 až 7,5 Obsah vody | Ne více než 24 % (metodou Karl Fischera) Pyrrolidon-karboxylová kyselina | Vyhovuje testu Chloridy | Ne více než 0,2 % Sírany | Ne více než 0,2% Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 10 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 20 mg/kg E 626 KYSELINA 5’-GUANYLOVÁ Synonyma | Kyselina guanylová ---|--- Definice | Chemické názvy | Kyselina guanosin-5’-monofosforečná Kód CAS | 85-32-5 Kód E | E 626 Chemický vzorec | C10H14N5O8P Molekulová hmotnost | 363,22 Obsah | Ne méně než 97,0 % a ne více než 102,0 % (ekvivalentu) C10H14N5O8P (ve vysušeném stavu) Popis | Bezbarvé nebo bílé krystalky, případně bílý krystalický prášek charakteristické chuti, bez zápachu Identifikace | A. Rozpustnost | Málo rozpustná ve vodě Prakticky nerozpustná v ethanolu B. Absorbance v ultrafialové oblasti | Vyhovuje testu Roztok vzorku, vzniklý jeho zředěním 0,01N kyselinou chlorovodíkovou v poměru 1:50 000, vykazuje absorbční maximum při vlnové délce 256 ±2nm. Poměr absorbancí při vlnových délkách 250, 260 a 280 nm nabývá následujících hodnot A250/A260: 0,95 až 1,03 A280/A260: 0,63 až 0,71 C. Pozitivní test na přítomnost ribosy | Vyhovuje testu D. Pozitivní test na přítomnost organického fosfátu | Vyhovuje testu Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 1,5 % (120 °C, 4 hodiny) pH (roztok 1:400) | 1,5 až 2,5 Chemicky příbuzné příměsi | Chromatograficky nedetekovatelné Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 10 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 20 mg/kg E 627 5’-GUANYLAN DISODNÝ Synonyma | Guanylan sodný Guanylát sodný ---|--- Definice | Chemické názvy | Guanosin-5’-monofosforečnan disodný Disodná sůl kyseliny guanosin-5’-monofosforečné Kód CAS | 5550-12-9 Kód E | E 627 Chemický vzorec | C10H12N5Na2O8P.xH2O (x = přibližně 7) Molekulová hmotnost | 407,19 (bezvodá sůl) Obsah | Ne méně než 97,0% a ne více než 102,0 % (ekvivalentu) C10H12N5Na2O8P (ve vysušeném stavu) Popis | Bezbarvé nebo bílé krystalky, případně krystalický prášek charakteristické chuti, bez zápachu Identifikace | A. Rozpustnost | Rozpustný ve vodě Omezeně rozpustný v ethanolu Prakticky nerozpustný v etheru B. Absorbance v ultrafialové oblasti | Vyhovuje testu Roztok vzorku, vzniklý jeho zředěním 0,01N kyselinou chlorovodíkovou v poměru 1:50 000, vykazuje absorbční maximum při vlnové délce 256 ± 2nm. Poměr absorbancí při vlnových délkách 250, 260 a 280nm nabývá následujících hodnot A250/A260: 0,95 až 1,03 A280/A260: 0,63 až 0,71 C. Pozitivní test na přítomnost sodíku | Vyhovuje testu D. Pozitivní test na přítomnost ribosy | Vyhovuje testu E. Pozitivní test na přítomnost organického fosfátu | Vyhovuje testu Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 25 % (120 °C, 4 hodiny) pH (roztok 1:20) | 7,0 až 8,5 Chemicky příbuzné příměsi | Chromatograficky nedetekovatelné Aminokyseliny | Nedetekovatelné následujícím testem. K 5 ml vzorku, zředěného vodou v poměru 1:1000, se přidá 1 ml 0,2% (váha/objem) vodného roztoku ninhydrinu a vzniklá směs se 3 minuty zahřívá. Roztok se nesmí zabarvit Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 10 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 20 mg/kg E 628 5’-GUANYLAN DIDRASELNÝ Synonyma | Guanylan draselný Guanylát draselný ---|--- Definice | Chemické názvy | Guanosin-5’-monofosforečnan didraselný Didraselná sůl kyseliny guanosin-5’-monofosforečné Kód CAS | 3254-39-5 Kód E | E 628 Chemický vzorec | C10H12N5K2O8P Molekulová hmotnost | 439,40 Obsah | Ne méně než 97,0 % a ne více než 102,0 % (ekvivalentu) C10H12N5K2O8P (ve vysušeném stavu) Popis | Bezbarvé nebo bílé krystalky, případně krystalický prášek charakteristické chuti, bez zápachu Identifikace | A. Rozpustnost | Dobře rozpustný ve vodě Prakticky nerozpustný v ethanolu B. Absorbance v ultrafialové oblasti | Vyhovuje testu Roztok vzorku, vzniklý jeho zředěním 0,01N kyselinou chlorovodíkovou v poměru 1:50 000, vykazuje absorbční maximum při vlnové délce 256 ± 2nm. Poměr absorbancí při vlnových délkách 250, 260 a 280nm nabývá následujících hodnot A250/A260: 0,95 až 1,03 A280/A260: 0,63 až 0,71 C. Pozitivní test na přítomnost draslíku | Vyhovuje testu D. Pozitivní test na přítomnost ribosy | Vyhovuje testu E. Pozitivní test na přítomnost organického fosfátu | Vyhovuje testu Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 5 % (120 °C, 4 hodiny) pH (roztok 1:20) | 7,0 až 8,5 Chemicky příbuzné příměsi | Chromatograficky nedetekovatelné Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 10 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 20 mg/kg E 629 5’-GUANYLAN VÁPENATÝ Synonyma | Guanylan vápenatý Guanylát vápenatý ---|--- Definice | Chemické názvy | Guanosin-5’-monofosforečnan vápenatý Vápenatá sůl kyseliny guanosin-5’-monofosforečné Kód CAS | 38966-30-2 Kód E | E 629 Chemický vzorec | C10H12N5CaO8P.xH2O Molekulová hmotnost | 401,20 (bezvodá sůl) Obsah | Ne méně než 97,0 % a ne více než 102,0 % (ekvivalentu) C10H12N5CaO8P (ve vysušeném stavu) Popis | Bílé nebo špinavě bílé krystalky, případně prášek charakteristické chuti, bez zápachu Identifikace | A. Rozpustnost | Omezeně rozpustný ve vodě B. Absorbance v ultrafialové oblasti | Vyhovuje testu C. Pozitivní test na přítomnost vápníku | Vyhovuje testu D. Pozitivní test na přítomnost ribosy | Vyhovuje testu E. Pozitivní test na přítomnost organického fosfátu | Vyhovuje testu Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 23 % (120 °C, 4 hodiny) pH (roztok 1:2000) | 7,0 až 8,0 Chemicky příbuzné příměsi | Chromatograficky nedetekovatelné Aminokyseliny | Nedetekovatelné určeným testem Látky ve vodě rozpustné | Vyhovuje testu Fluoridy | Ne více než 30 mg/kg Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 10 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 20 mg/kg E 630 KYSELINA 5’-INOSINOVÁ Synonyma | Kyselina inosinová ---|--- Definice | Chemické názvy | Kyselina inosin-5’-monofosforečná Kód CAS | 131-99-7 Kód E | E 630 Chemický vzorec | C10H13N4O8P Molekulová hmotnost | 348,21 Obsah | Ne méně než 97,0 % a ne více než 102,0 % (ekvivalentu) C10H13N4O8P (ve vysušeném stavu) Popis | Bezbarvé nebo bílé krystalky, případně bílý krystalický prášek charakteristické chuti, bez zápachu Identifikace | A. Rozpustnost | Dobře rozpustná ve vodě Málo rozpustná v ethanolu B. Absorbance v ultrafialové oblasti | Vyhovuje testu Roztok vzorku, vzniklý jeho zředěním 0,01N kyselinou chlorovodíkovou v poměru 1:50 000, vykazuje absorbční maximum při vlnové délce 250 ±2 nm. Poměr absorbancí při vlnových délkách 250, 260 a 280 nm nabývá následujících hodnot A250/A260: 1,55 až 1,65 A280/A260: 0,20 až 0,30 C. Pozitivní test na přítomnost ribosy | Vyhovuje testu D. Pozitivní test na přítomnost organického fosfátu | Vyhovuje testu Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 3 % (120 °C, 4 hodiny) pH (roztok 1:20) | 1,0 až 2,0 Chemicky příbuzné příměsi | Chromatograficky nedetekovatelné Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 10 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 20 mg/kg E 631 5’-INOSINAN DISODNÝ Synonyma | Inosinan sodný Inosinát sodný ---|--- Definice | Chemické názvy | Inosin-5’-monofosforečnan disodný Disodná sůl kyseliny inosin-5’-monofosforečné Kód CAS | 4691-65-0 Kód E | E 631 Chemický vzorec | C10H11N4Na2O8P.xH2O (x = přibližně 7) Molekulová hmotnost | 392,17 (bezvodá sůl) Obsah | Ne méně než 97,0 % a ne více než 102,0 % (ekvivalentu) C10H11N4Na2O8P (ve vysušeném stavu) Popis | Bezbarvé nebo bílé krystalky, případně bílý krystalický prášek charakteristické chuti, bez zápachu Identifikace | A. Rozpustnost | Rozpustný ve vodě Omezeně rozpustný v ethanolu Prakticky nerozpustný v etheru B. Absorbance v ultrafialové oblasti | Vyhovuje testu Roztok vzorku, vzniklý jeho zředěním 0,01N kyselinou chlorovodíkovou v poměru 1:50 000, vykazuje absorbční maximum při vlnové délce 250 ±2 nm. Poměr absorbancí při vlnových délkách 250, 260 a 280 nm nabývá následujících hodnot A250/A260: 1,55 až 1,65 A280/A260: 0,20 až 0,30 C. Pozitivní test na přítomnost sodíku | Vyhovuje testu D. Pozitivní test na přítomnost ribosy | Vyhovuje testu E. Pozitivní test na přítomnost organického fosfátu | Vyhovuje testu Čistota | pH (roztok 1:20) | 7,0 až 8,5 Obsah vody | Ne více než 29 % (metodou Karl Fischera) Chemicky příbuzné příměsi | Chromatograficky nedetekovatelné Aminokyseliny | Nedetekovatelné následujícím testem. K 5 ml vzorku, zředěného vodou v poměru 1:1000, se přidá 1 ml 0,2% (váha/objem) vodného roztoku ninhydrinu a vzniklá směs se 3 minuty zahřívá. Roztok se nesmí zabarvit Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 10 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 20 mg/kg E 632 5’-INOSINAN DIDRASELNÝ Synonyma | Inosinan draselný Inosinát draselný ---|--- Definice | Chemické názvy | Inosin-5’-monofosforečnan didraselný Didraselná sůl kyseliny inosin-5’-monofosforečné Kód CAS | 20262-26-4 Kód E | E 632 Chemický vzorec | C10H11N4K2O8P Molekulová hmotnost | 424,39 Obsah | Ne méně než 97,0 % a ne více než 102,0 % (ekvivalentu) C10H11N4K2O8P (ve vysušeném stavu) Popis | Bezbarvé nebo bílé krystalky, případně bílý krystalický prášek charakteristické chuti, bez zápachu Identifikace | A. Rozpustnost | Dobře rozpustný ve vodě Prakticky nerozpustný v ethanolu B. Absorbance v ultrafialové oblasti | Vyhovuje testu Roztok vzorku, vzniklý jeho zředěním 0,01N kyselinou chlorovodíkovou v poměru 1:50 000, vykazuje absorbční maximum při vlnové délce 250 ± 2 nm. Poměr absorbancí při vlnových délkách 250, 260 a 280 nm nabývá následujících hodnot A250/A260: 1,55 až 1,65 A280/A260: 0,20 až 0,30 C. Pozitivní test na přítomnost draslíku | Vyhovuje testu D. Pozitivní test na přítomnost ribosy | Vyhovuje testu E. Pozitivní test na přítomnost organického fosfátu | Vyhovuje testu Čistota | pH (roztok 1:20) | 7,0 až 8,5 Obsah vody | Ne více než 10 % (metodou Karl Fischera) Chemicky příbuzné příměsi | Chromatograficky nedetekovatelné Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 10 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 20 mg/kg E 633 5’-INOSINAN VÁPENATÝ Synonyma | Inosinan vápenatý Inosinát vápenatý ---|--- Definice | Chemické názvy | Inosin-5’-monofosforečnan vápenatý Vápenatá sůl kyseliny inosin-5’-monofosforečné Kód CAS | Ca sůl: 38966-29-9 Ca(1:1)sůl: 3387-37-9 Ca(1:1)hydrát: 76079-57-7 Kód E | E 633 Chemický vzorec | C10H11N4CaO8P.xH2O Molekulová hmotnost | 386,19 (bezvodá sůl) Obsah | Ne méně než 97,0 % a ne více než 102,0 % (ekvivalentu) C10H11N4CaO8P (ve vysušeném stavu) Popis | Bílé nebo špinavě bílé krystalky, případně prášek charakteristické chuti, bez zápachu Identifikace | A. Rozpustnost | Omezeně rozpustný ve vodě B. Absorbance v ultrafialové oblasti | Vyhovuje testu C. Pozitivní test na přítomnost vápníku | Vyhovuje testu D. Pozitivní test na přítomnost ribosy | Vyhovuje testu E. Pozitivní test na přítomnost organického fosfátu | Vyhovuje testu Čistota | pH (roztok 1:2000) | 7,0 až 8,0 Obsah vody | Ne více než 23 % (metodou Karl Fischera) Chemicky příbuzné příměsi | Chromatograficky nedetekovatelné Příměsi rozpustné ve vodě | Vyhovuje testu Aminokyseliny | Nedetekovatelné následujícím testem. K 5 ml vzorku, zředěného vodou v poměru 1:1000, se přidá 1 ml 0,2% (váha/objem) vodného roztoku ninhydrinu a vzniklá směs se 3 minuty zahřívá. Roztok se nesmí zabarvit Fluoridy | Ne více než 30 mg/kg Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 10 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 20 mg/kg E 634 5’-RIBONUKLEOTIDY VÁPENATÉ Synonyma | Vápenaté ribonukleotidy ---|--- Definice | Chemické názvy | Směs inosin-5’-monofosforečnanu a guanosin-5’-monofosforečnanu vápenatého Směs vápenatých solí kyseliny inosin-5’-mono-fosforečné a guanosin-5’-monofosforečné Kód E | E 634 Chemický vzorec | C10H11N4CaO8P.xH2O a C10H12N5CaO8P.xH2O Obsah | Ne méně než 97,0 % a ne více než 102,0 % (ekvivalentu) C10H11N4CaO8P a C10H12N5CaO8P (ve vysušeném stavu). Poměrné zastoupení uvedených dvou složek ve směsi se pohybuje v rozsahu 47 až 53 % Popis | Bílé nebo špinavě bílé krystalky, případně prášek charakteristické chuti, bez zápachu Identifikace | A. Rozpustnost | Omezeně rozpustné ve vodě B. Pozitivní test na přítomnost ribosy | Vyhovuje testu C. Pozitivní test na přítomnost organického fosfátu | Vyhovuje testu D. Pozitivní test na přítomnost kyseliny inosinové | Vyhovuje testu E. Pozitivní test na přítomnost kyseliny guanylové | Vyhovuje testu F. Pozitivní test na přítomnost vápníku | Vyhovuje testu Čistota | pH (roztok 1:2000) | 7,0 až 8,0 Obsah vody | Ne více než 23 % (metodou Karl Fischera) Chemicky příbuzné příměsi | Chromatograficky nedetekovatelné Příměsi rozpustné ve vodě | Vyhovuje testu Aminokyseliny | Nedetekovatelné následujícím testem. K 5 ml vzorku, zředěného vodou v poměru 1:2000, se přidá 1 ml 0,2% (váha/objem) vodného roztoku ninhydrinu a vzniklá směs se 3 minuty zahřívá. Roztok se nesmí zabarvit Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 10 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 20 mg/kg E 635 5’-RIBONUKLEOTIDY DISODNÉ Synonyma | Disodné ribonukleotidy ---|--- Definice | Chemické názvy | Směs inosin-5’-monofosforečnanu a guanosin-5’-monoosforečnanu disodného Směs disodných solí kyseliny inosin-5’-monofosforečné a guanosin-5’-monofosforečné Kód E | E 635 Chemický vzorec | C10H11N4Na2O8P.xH2O a C10H12N5Na2O8P.xH2O Obsah | Ne méně než 97,0 % a ne více než 102,0 % (ekvivalentu) C10H11N4Na2O8P a C10H12N5Na2O8P (ve vysušeném stavu). Poměrné zastoupení uvedených dvou složek ve směsi se pohybuje v rozsahu 47 % až 53 % Popis | Bílé nebo špinavě bílé krystalky, případně prášek charakteristické chuti, bez zápachu Identifikace | A. Rozpustnost | Rozpustné ve vodě Omezeně rozpustné v ethanolu Prakticky nerozpustné v etheru B. Pozitivní test na přítomnost ribosy | Vyhovuje testu C. Pozitivní test na přítomnost organického fosfátu | Vyhovuje testu D. Pozitivní test na přítomnost kyseliny inosinové | Vyhovuje testu E. Pozitivní test na přítomnost kyseliny guanylové | Vyhovuje testu F. Pozitivní test na přítomnost sodíku | Vyhovuje testu Čistota | pH (roztok 1:20) | 7,0 až 8,5 Obsah vody | Ne více než 27 % (metodou Karl Fischera) Chemicky příbuzné příměsi | Chromatograficky nedetekovatelné Aminokyseliny | Nedetekovatelné následujícím testem. K 5 ml vzorku, zředěného vodou v poměru 1:1000, se přidá 1 ml 0,2% (váha/objem) vodného roztoku ninhydrinu a vzniklá směs se 3 minuty zahřívá. Roztok se nesmí zabarvit Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 10 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 20 mg/kg E 640 GLYCIN Definice | ---|--- Chemické názvy | Kyselina aminooctová Kyselina aminoethanová Kód CAS | 56-40-6 Kód E | E 640 Chemický vzorec | C2H5NO2 Molekulová hmotnost | 75,07 Obsah | Ne méně než 98,5 % a ne více než 101,5 % (ekvivalentu) C2H5NO2 (ve vysušeném stavu) Popis | Bílý krystalický prášek nasládlé chuti, bez zápachu. Lakmus reaguje na jeho roztok kysele Identifikace | A. Rozpustnost | 1 gram se rozpustí přibližně ve 4 ml vody Velmi málo rozpustný v ethanolu a etheru Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 0,20 % Sulfátový popel | Ne více než 0,1 % Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 20 mg/kg POLYDIMETHYLSILOXAN Synonyma | Poly(dimethylsiloxan) Dimethylpolysiloxan Dimethylsilikonový olej Dimethylsilikonová kapalina ---|--- Definice | Polydimethylsiloxan se skládá z plně methylovaných, lineárních siloxanových polymerů, ve kterých se opakuje základní stavební jednotka (CH3)2SiO a na jejichž koncích jsou navázány trimethylsiloxy- skupiny (CH3)3SiO- Polydimethylsiloxan je komerční výrobek, který je používán jako odpěňovací přísada. V některých případech bývá specifikován údajem o celkovém obsahu křemíku Chemické názvy | Poly(dimethylsiloxan) Simethicone (název CAS) Kód CAS | 8050-81-5 Kód E | E 900 Chemický vzorec | (CH3)3SiO[(CH3)2SiO]n Si(CH3)3 Střední hodnota n se může pohybovat mezi 90 a 410 Molekulová hmotnost | 6 800 až 30 000 (přibližná střední hodnota ) Obsah | Celkový obsah křemíku ne méně než 37,3 % a ne více než 38,5 % Popis | Čirá bezbarvá viskózní kapalina. Polydimethylsiloxan se často užívá přímo v dodávaném stavu nebo jako kapalina, obsahující 4 % až 5 % silikagelu, případně ve formě vodné emulze, která vedle silikagelu obsahuje též emulgační a konzervační přísady. Z kapalin, obsahujících silikagel, lze čistý polydimethylsiloxan izolovat odstředěním při cca 20 000 ot./min Identifikace | A. Rozpustnost | Nerozpustný ve vodě a ethanolu Rozpustný v tetrachlormethanu, benzenu, chloroformu, etheru, toluenu a jiných organických rozpouštědlech B. Relativní hustota | d2525: 0,964 až 0,977 C. Index lomu | nD25: 1,400 až 1,405 D. Infračervené spektrum | Vyhovuje testu Čistota | Dynamická viskozita při 25°C | 100 až 1500 centistokes Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 0,5 % (150 °C, 4 hodiny) Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 1 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 10 mg/kg E 901 VČELÍ VOSK Definice | Včelí vosk je vosk z pláství včel čeledi Apidae (např. Apis mellifera L.). Z pláství se získává poté, co z nich byl vytečením nebo odstředěním odstraněn med. Pomocí horké vody, páry nebo slunečního tepla se materiál pláství taví, roztavený produkt se filtruje a odlévají se z něho tabulky žlutého včelího vosku. Bílý vosk se ze žlutého získává bělením vhodnými oxidačními činidly (např. peroxidem vodíku, kyselinou sírovou) nebo působením slunečního světla Včelí vosk je směsí esterů mastných kyselin a mastných alkoholů, uhlovodíků a volných mastných kyselin. Obsahuje též menší množství volných mastných alkoholů ---|--- Kód CAS | Bílý včelí vosk: 8012-89-3 Žlutý včelí vosk: 8006-40-4 Kód E | E 901 Popis | Bílý vosk je bílá nebo žlutavě bílá pevná látka, která je v tenké vrstvě průsvitná a slabě charakteristicky voní po medu Identifikace | Žlutý vosk je žlutá nebo světle hnědá pevná látka, která slabě charakteristicky voní po medu A. Rozpustnost | Nerozpustný ve vodě Omezeně rozpustný v ethanolu Velmi rozpustný v chloroformu a etheru Čistota | Rozpětí bodu tání | 62 °C až 65 °C Číslo kyselosti | 17 mg až 24 mg KOH/gram Peroxidové číslo | Ne vyšší než 5 Číslo zmýdelnění | 87 mg až 104 mg KOH/gram Ceresin, parafiny a určité jiné vosky | Vyhovuje následujícímu testu. 3 gramy vzorku se přenesou do 100 ml baňky s kulatým dnem a do baňky se přidá 30 ml 4% (váha/objem) roztoku hydroxidu draselného v ethanolu, který neobsahuje aldehydy. Směs se 2 hodiny pomalu vaří pod zpětným chladičem. Po skončení se sejmte chladič a do baňky okamžitě vloží teploměr. Baňka se umístí na vodní lázeň o teplotě 80 °C a za stálého kroužení se nechá zde její obsah pomalu chladnout. Dokud teplota neklesne na 65 °C, nesmí být v roztoku patrná tvorba žádné sraženiny. Případná opalescence není na závadu Tuky, japonský vosk, kalafuna a mýdla | Vyhovuje následujícímu testu. 1 gram vzorku se vaří 30 minut s 35 ml vodného roztoku hydroxidu sodného (ve zředění 1:7), po dobu vaření se udržuje uvedený objem občasnými přídavky vody. Po následném ochlazení se od směsi oddělí vosk a zbylá kapalina zůstane čirá. Po zfiltrování studené kapaliny a okyselení filtrátu kyselinou chlorovodíkovou se nesmí objevit žádná sraženina Glycerol a jiné polyoly | Ne více než 0,5 % (jako glycerol) Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 10 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 40 mg/kg E 902 VOSK CANDELILLA Definice | Vosk se získává z rostliny candelilla Euphorbia antisyphilitica vodní extrakcí, po které je dále čištěn zpracováním s kyselinou sírovou. Je složitou směsí celé řady chemických sloučenin, kde hlavní složku vedle uhlovodíků s lichým počtem uhlíkových atomů (C29 až C33) v lineárních řetězcích představují estery a alkoholy, které mají ve svých uhlíkových řetězcích sudý počet atomů (C28 až C34). Přítomné jsou rovněž volné kyseliny, volné alkoholy, steroly, neutrální pryskyřice a minerální látky ---|--- Kód CAS | 8006-44-8 Kód E | E 902 Popis | Žlutavě hnědá, tvrdá a křehká třpytivá látka, která při zahřívání aromaticky voní Identifikace | A. Rozpustnost | Nerozpustný ve vodě Rozpustný v chloroformu a toluenu B. Infračervené absorpční spektrum | Infračervené spektrum (naměřené na destičce z bromidu cesného s nanesenou taveninou vzorku) musí vykazovat absorpční maxima při stejných vlnočtech jako odpovídající spektrum, které je uváděno v Dodatku Čistota | Rozpětí bodu tání | 68,5 °C až 72,5 °C Číslo kyselosti | 12 mg až 22 mg KOH/gram Číslo zmýdelnění | 43 mg až 65 mg KOH/gram Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 10 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 40 mg/kg E 903 KARNAUBSKÝ VOSK Definice | Karnaubský vosk je přečištěný vosk, získávaný z listů brazilské tropické palmy Copernicia cerifera (Aruda) Mart. (syn. Copernicia purnifera (Muell.)) Je složitou směsí celé řady chemických sloučenin, jejichž hlavní podíl představují estery, jako jsou například \\- alifatické estery (kyselin se sudým počtem uhlíkových atomů C24 až C28, uspořádaným do lineárních řetězců a alkoholů se sudým počtem uhlíkových atomů C30 až C34, uspořádaných rovněž do lineárních řetězců) \\- ω-hydroxy estery (hydroxykyselin se sudým počtem uhlíkových atomů C22 až C28, uspořádaných do lineárních řetězců, dále kyselin se sudým počtem uhlíkových atomů C24 až C28, uspořádaných do lineárních řetězců, jednosytných alkoholů se sudým počtem uhlíkových atomů C24 až C34, uspořádaných do lineárních řetězců a dvojsytných alkoholů se sudým počtem uhlíkových atomů C24 až C34, uspořádaných do lineárních řetězců) \\- diestery kyseliny skořicové (kyseliny p-methoxy-skořicové a dvojsytných alkoholů se sudým počtem uhlíkových atomů C24 až C34 v řetězci) Vosk obsahuje rovněž volné kyseliny (se sudým počtem uhlíkových atomů C24 až C28, uspořádaných do lineárních řetězců), volné alkoholy (se sudým počtem uhlíkových atomů C30 až C34, uspořádaných do lineárních řetězců), uhlovodíky (lineární řetězce, složené ze sudého počtu atomů uhlíku C27 až C31) a pryskyřice ---|--- Kód CAS | 8015-86-9 Kód E | E 903 Popis | Světle žlutá až světle hnědá, tvrdá a křehká třpytivá látka s čistým lomem a příjemnou vůní Identifikace | A. Rozpustnost | Nerozpustný ve vodě Za varu částečně rozpustný v ethanolu Rozpustný v chloroformu a etheru B. Rozpětí bodu tání | 80 °C až 86 °C Čistota | Číslo kyselosti | 2 mg až 7 mg KOH/gram Esterové číslo | 71 mg až 88 mg KOH/gram Číslo zmýdelnění | 78 mg až 95 mg KOH/gram Nezmýdelnitelný podíl | 50 % až 55 % Sulfátový popel | Ne více než 0,25 % Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 20 mg/kg E 904 ŠELAK Synonyma | Bělený šelak Bělený šelak zbavený vosku ---|--- Definice | Šelak je polyesterová pryskyřice, získávaná z pryskyřičného výměšku hmyzu Laccifer (Lachardia)lacca Kerr (čeledi Coccidae). Pro bělení se šelak nejprve rozpustí ve vodném roztoku uhličitanu sodného a vlastní bělení se provádí roztokem chlornanu sodného, po kterém následuje vysrážení vyběleného šelaku zředěnou kyselinou sírovou a sušení vzniklého produktu. Šelak zbavený vosku se připravuje dalším zpracováním, při kterém jsou přítomné vosky odstraňovány filtrací Kód CAS | 9000-59-3 Kód E | E 904 Popis | Bělený šelak: špinavě bílá amorfní zrnitá pryskyřice Bělený šelak zbavený vosku: světle žlutá amorfní zrnitá pryskyřice Identifikace | A. Rozpustnost | Nerozpustný ve vodě Dobře rozpustný v ethanolu (rozpouštění probíhá velmi pomalu) Slabě rozpustný v acetonu a etheru B. Číslo kyselosti | 73 mg až 89 mg KOH/gram C. Rozpětí bodu tání | 58 °C až 80 °C D. Relativní hustota | 1,035 až 1,140 Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 6 % (41 °C, sušení do konstantní hmotnosti) Jodové číslo | 6 až 9 Číslo zmýdelnění | 63 mg až 126 mg KOH/gram Kalafuna | Vyhovuje následujícímu testu. 2 gramy vzorku se rozpustí v 10 ml bezvodého ethanolu a k roztoku za stálého potřepávání pomalu se přidá 50 ml hexanu. Vzniklá směs se přenese do dělící nálevky, kde se dvakrát promyje 50 ml vody a vodné fáze se odstraní. Vrstva rozpouštědla se zfiltruje, odpaří do sucha a k odparku se přidají 2 ml směsi, složené z jednoho objemu kapalného fenolu a dvou objemů tetrachlormethanu. Přikryje se obráceným hodinovým sklíčkem. V roztoku, obsahujícím zbytek po zpracování vzorku (ani nad ním) nesmí dojít k vytvoření purpurového nebo tmavého indigově modrého zabarvení Vosk | Bělený šelak: ne více než 5,5 % Bělený šelak zbavený vosku: ne více než 0,2 % Arzén | Ne více než 1,5 mg/kg Olovo | Ne více než 2 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 10 mg/kg E 927b MOČOVINA Synonyma | Karbamid ---|--- Definice | Chemické názvy | Močovina Kód CAS | 57-13-6 Kód E | E 927b Chemický vzorec | CH4N2O Molekulová hmotnost | 60,06 Obsah | Ne méně než 99,0 % a ne více než 101,0 % (ekvivalentu) CH4N2O (ve vysušeném stavu) Popis | Bezbarvé nebo bílé pecičky, případně krystalický prášek Identifikace | A. Rozpustnost | Velmi rozpustná ve vodě Rozpustná v ethanolu B. Srážení kyselinou dusičnou | Rozpusťte ve vodě 0,1 gramu vzorku. Po přídavku 1 ml koncentrované kyseliny dusičné dojde za přítomnosti močoviny k vydělení bílé krystalické sraženiny C. Barevná reakce | Vyhovuje následujícímu testu. 1 gram vzorku se zahřívá ve zkumavce, až vzorek zkapalní a vzniklá kapalina se zakalí. Zkumavku se vzorkem se ochlaďí a její obsah se rozpustí ve směsi 10 ml vody a 1 ml 2N hydroxidu sodného. Po přídavku 0,05 ml 12,5% (váha/objem) vodného roztoku síranu měďnatého (CuSO4.5H2O) vznikne za přítomnosti močoviny rudofialové zabarvení D. Rozpětí bodu tání | 132 °C až 135 °C Čistota | Úbytek hmotnosti sušením | Ne více než 1,0 % (105 °C, 1 hodina) Sulfátový popel | Ne více než 0,1 % Látky nerozpustné v ethanolu | Ne více než 0,04 % Alkalita | Vyhovuje následujícímu testu. K 10 ml 5,0% roztoku vzorku se přidá 0,1 ml 0,1% (váha/objem) roztoku methyloranže v ethanolu a 0,4 ml 0,01N kys.chlorovodíkové. Výsledný roztok musí být barvy červené až oranžové Amonné ionty | Ne více než 500 mg/kg Biuret | Ne více než 0,1 % Arzén | Ne více než 3 mg/kg Olovo | Ne více než 5 mg/kg Rtuť | Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy | Ne více než 10 mg/kg E 941 DUSÍK Definice | ---|--- Chemické názvy | Dusík Kód CAS | 7727-37-9 Kód E | E 941 Chemický vzorec | N2 Molekulová hmotnost | 28,0 Obsah | Ne méně než 99,0 % (objem/objem) N2 Popis | Bezbarvý plyn nebo kapalina, bez zápachu Identifikace | A. Plamenová zkouška | V atmosféře vzorku plamen zhasne Čistota | Kyslík | Ne více než 100 µl/l Vodík | Ne více než 10 µl/l Oxid uhličitý a sloučeniny uhlíku | Ne více než 10 µl/l (jako CO2) Vlhkost | Ve stlačeném plynu: ne více než 30 µl/l při teplotě 15 °C a tlaku 130 bar (obsah vody indikován rosným bodem ne vyšším než - 16 °C) Ve zkapalněném plynu: ne více než 60 µl/l plynu, získaného úplným převedením kapalného dusíku do plynného stavu E 942 OXID DUSNÝ Definice | ---|--- Chemické názvy | Oxid dusný Kód CAS | 10024-97-2 Kód E | E 942 Chemický vzorec | N2O Molekulová hmotnost | 44,01 Obsah | Ne méně než 97 % (objem/objem) N2O Popis | Bezbarvý plyn bez chuti a zápachu Identifikace | A. Rozpustnost | 1 objem plynu se rozpustí v 1,5 objemu vody (za normálního tlaku při 20 °C) B. Plamenová zkouška | Žhavá dřevěná tříska se v kontaktu s oxidem dusným vznítí plamenem C. Pyrogallový test | Oxid dusný není v alkalickém roztoku pyrogallolu absorbován Čistota | Oxid uhelnatý | Ne více než 10 µl/l Oxid dusnatý a dusičitý | Ne více než 5 µl/l Halogeny a sirovodík | Ne více než 5 µl/l Arsin a fosfin | Vyhovuje testu E 1102 GLUKOSAOXIDASA Z ASPERGILLUS NIGER VAR. Synonyma| Glukosaaerodehydrogenasa ---|--- Zdroje| Komerčně dodávané preparáty jsou získávány řízenou fermentací Aspergillus niger var. Kód E| E 1102 Primární enzymatická aktivita| Glukosaoxidasa Systematický název a číslo| β-D-glukosa: O2-1-oxidoreduktasa EC 1.1.3.4 Katalyzovaná reakce| glukosaoxidasa β-D-glukosa + O2 → D-glukono-δ-lakton + H2O Sekundární enzymatická aktivita| Invertasa EC 3.2.1.26 Katalasa EC 11.1.6 Popis| Enzymové preparáty jsou obvykle dodávány v podobě našedlých až hnědých kapalin. Jsou rozpustné ve vodě a prakticky nerozpustné v ethanolu, chloroformu a etheru Identifikace| A. Aktivita glukosaoxidasy| Vzorek vykazuje aktivitu glukosaoxidasy Čistota| Antibiotická aktivita| Vzorek nesmí vykazovat Toxické metabolity| Vzorek nesmí obsahovat detekovatelná množství aflatoxinu B1, ochratoxinu A, sterigmatocystinu, toxinu T-2 a zearalenonu Mikrobiologická kritéria:| Celkový počet mikroorganismů| Ne více než 50 000/gram Salmonella spp| Nepřítomnost zjišťována vhodnou metodou v 25 gramech vzorku Escherichia coli| Nepřítomnost zjišťována vhodnou metodou v 25 gramech vzorku Koliformní baktérie| Ne více než 30/gram Arzén| Ne více než 3 mg/kg Olovo| Ne více než 10 mg/kg Těžké kovy (jako Pb)| Ne více než 40 mg/kg E 1103 INVERTASA Z DRUHŮ SACCHAROMYCES Zdroje| Komerčně dodávané enzymové preparáty invertas sacharidů jsou získávány řízenou fermentací za účasti řady druhů Saccharomyces, tradičně užívaných v potravinářství ---|--- Kód E| E 1103 Enzymatická aktivita| 1\\. β-fruktofuranosidasa (invertasa, sacharasa) 2\\. β-galaktosidasa (laktasa) Systematický název a číslo| 1\\. β-D-fruktofuranosid fruktohydrolasa: EC 3.2.1.26 2\\. β-D-galaktosid galaktohydrolasa: EC 3.2.1.23 Katalyzovaná reakce| 1\\. Hydrolýza sacharosy na směs glukosy a fruktosy 2\\. Hydrolýza laktosy na směs glukosy a galaktosy Popis| Přečištěné enzymy jsou dodávány v podobě amorfního prášku bílé až světle hnědé barvy. Jsou rozpustné ve vodě a vzniklé roztoky obvykle bývají světle žluté barvy. Jsou prakticky nerozpustné v alkoholu, chloroformu a etheru Identifikace| A. Aktivita invertasy| Vzorek vykazuje aktivitu invertasy B. Aktivita β-galaktosidasy| Vzorek vykazuje aktivitu β-galaktosidasy Čistota| Antibiotická aktivita| Vzorek nesmí vykazovat Toxické metabolity| Vzorek nesmí obsahovat detekovatelná množství aflatoxinu B1, ochratoxinu A, sterigmatocystinu, toxinu T-2 a zearalenonu Mikrobiologická kritéria:| Ne více než 50 000/gram Celkový počet mikroorganismů| Nepřítomnost zjišťována vhodnou metodou v 25 gramech vzorku Salmonella spp Escherichia coli| Nepřítomnost zjišťována vhodnou metodou v 25 gramech vzorku Koliformní baktérie| Ne více než 30/gram Arzén| Ne více než 3 mg/kg Olovo| Ne více než 10 mg/kg Těžké kovy (jako Pb)| Ne více než 40 mg/kg E 1200 POLYDEXTROSY Synonyma| Modifikované polydextrosy ---|--- Definice| Nepravidelně vázané kondensační polymery glukosy s určitým počtem sorbitolových koncových skupin a zbytky kyseliny citronové, navázanými na polymery prostřednictvím mono- a diesterových vazeb. Připravují se tavením a následnou kondensací výchozích složek směsi, ve které je D-glukosa zastoupena 90 díly, sorbitol 10 díly a kyselina citronová 1 dílem. Vedle převládající 1,6-glukosidické vazby jsou v polymeru přítomné i jiné vazby. Produkt obsahuje též malá množství volné glukosy, sorbitolu, levoglukosanu (1,6-anhydro-D-glukosa) a kyseliny citronové. Produkt lze dále upravovat (např. neutralizovat hydroxidem draselným nebo provádět jeho odbarvení). Lze ho též částečně hydrogenovat za použití Raneyova niklu jako katalyzátoru a snížit v něm tak obsah reziduální glukosy. Produkt, označovaný jako „Polydextrosa-N“, je zneutralizovaná polydextrosa Kód CAS| 68424-04-4 Kód E| E 1200 Obsah| Ne méně než 90,0% polymeru (ve vysušeném stavu a po korekci na hodnotu Popel celkemu) Popis| Bílá až světle hnědá pevná látka. Polydextrosy se rozpouštějí ve vodě za vzniku čirých roztoků, které jsou bezbarvé až slámově žluté Identifikace| A. Rozpustnost| Velmi rozpustné ve vodě B. Pozitivní test na přítomnost cukru| K 1 kapce roztoku vzorku ve zředění 1:10 se přidají 4 kapky 5% vodného roztoku fenolu a potom rychle se přidá 15 kapek (94,5%-95,5%) kyseliny sírové. Za přítomnosti cukru dojde k vytvoření tmavožlutého až oranžového zabarvení C. Rozpustnost v acetonu| Za neustálého kroužení nádobkou se přidá k 1ml roztoku vzorku (ve zředění 1:10) 1 ml acetonu. Roztok musí zůstat čirý D. Rozpustnost v acetonu| Za neustálého kroužení nádobkou se přidá k roztoku z bodu B 2 ml acetonu. Roztok se musí okamžitě výrazně mléčně zakalit E. Pozitivní test na přítomnost redukujících cukrů| Vyhovuje testu Čistota| pH (roztok 1:10)| Polydextrosa: ne nižší než 2,5 Polydextrosa-N: 5,0 až 6,0 Obsah vody| Ne více než 4 % (metodou Karl Fischera) Sulfátový popel| Polydextrosa: ne více než 0,3 % Polydextrosa-N: ne více než 3,0 % Horní hranice molekulové hmotnosti| Negativní test na přítomnost polymerů o molekulové hmotnosti vyšší než 22000 1,6-anhydro-D-glukosa| Ne více než 4,0 % (ve vysušeném stavu a po korekci na hodnotu Popel celkemu) Glukosa a sorbitol| Dohromady ne více než 6,0 %, kde obě složky jsou stanovovány odděleně (ve vysušeném stavu a po korekci na hodnotu Popel celkemu) 5-hydroxymethyl-furfural| Polydextrosa: ne více než 0,1 % Polydextrosa-N: ne více než 0,05 % Nikl| Ne více než 2 mg/kg Arzén| Ne více než 1 mg/kg Olovo| Ne více než 0,5 mg/kg Rtuť| Ne více než 0,1 mg/kg Těžké kovy| Ne více než 5 mg/kg E 1201 POLYVINYLPYRROLIDON Synonyma| Povidon ---|--- Definice| Chemické názvy| Polyvinylpyrrolidon Poly [1 -(2-oxo-1 -pyrrolidinyl)-ethylen] Kód CAS| 9003-39-8 Kód E| E 1201 Chemický vzorec| (C6H9NO)n Molekulová hmotnost| Produkt s nižší střední molekulovou hmotností: Přibližně 40 000 Produkt s vyšší střední molekulovou hmotností: Přibližně 360 000 Obsah| Ne méně než 12,2 % a ne více než 13,0 % dusíku (N) (ve vysušeném stavu) Popis| Bílý až světle hnědý prášek. Komerční výrobky, určené pro potravinářské účely, jsou dodávány ve dvou druzích, odlišujících se střední (průměrnou) molekulovou hmotností obsažených polymerů Identifikace| A. Rozpustnost| Rozpustný ve vodě, ethanolu a chloroformu Nerozpustný v etheru B. pH (5% roztok)| 3,0 až 7,0 C. Srážení dichromanem| Vyhovuje následujícímu testu. K 5 ml vzorku (ve zředění 1:50) se přidá 5 ml 10% (váha/objem) kyseliny chlorovodíkové, 5 ml vody a 2 ml roztoku dichromanu draselného (ve zředění 1:10). Za přítomnosti polyvinylpyrrolidonu dojde k vytvoření žluté sraženiny D. Precipitační test| Vyhovuje následujícímu testu. K roztoku, vzniklému rozpuštěním 75 mg dusičnanu kobaltnatého a 300mg thiokyanátu amonného ve 2 ml vody, se přidá 5 ml vzorku (ve zředění 1:50), směs promíchejte a okyselte 10% (váha/objem) kyselinou chlorovodíkovou. Za přítomnosti polyvinylpyrrolidonu dojde k vytvoření světle modré sraženiny E. Precipitační test| Vyhovuje následujícímu testu. K 5 ml vzorku (ve zředění 1:50) se přidá 1 ml 25% kyseliny chlorovodíkové, 5 ml 5% roztoku chloridu barnatého a 1 ml 5% roztoku kyseliny fosforečnano-molybdenano-wolframové. Za přítomnosti polyvinylpyrrolidonu dojde k vytvoření objemné bílé sraženiny, která stáním na denním světle mění barvu do modra. Uvedené modrání sraženiny umožňuje odlišit polyvinylpyrrolidon od adičních produktů polyethylenoxidu, tvořících za uvedených podmínek rovněž bílou sraženinu, která si však při stání na denním světle ponechává bílou barvu Čistota| Relativní viskozita| Mezi 1,188 a 1,325 (produkt s nižší střední molekulovou hmotností) Mezi 3,225 a 5,662 (produkt s vyšší střední molekulovou hmotností) Obsah vody| Ne více než 5 % (metodou Karl Fischera) Popel celkem| Ne více než 0,02 % Aldehydy| Ne více než 0,2 % (jako acetaldehyd) Obsah monomeru| Ne více než 1 % (jako vinylpyrrolidon) Hydrazin| Ne více než 1 mg/kg Arzén| Ne více než 3 mg/kg Olovo| Ne více než 5 mg/kg Rtuť| Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy| Ne více než 10 mg/kg E 1202 POLYVINYLPOLYPYRROLIDON Synonyma| Síťovaný Povidon ---|--- Definice| Chemické názvy| Polyvinylpolypyrrolidon Síťovaný nerozpustný polymer 1-vinyl-2-pyrrolidonu Kód CAS| 25249-54-1 Kód E| E 1202 Molekulová hmotnost| Produkt s nižší střední molekulovou hmotností: Přibližně 40 000 Produkt s vyšší střední molekulovou hmotností: Přibližně 360 000 Obsah| Ne méně než 11,0 % a ne více než 12,8 % dusíku (N) (ve vysušeném stavu) Popis| Bílý až šedobílý hygroskopický poletavý prášek slabé příjemné vůně Identifikace| A. Rozpustnost| Nerozpustný ve vodě a ostatních běžných rozpouštědlech B. pH (1% suspenze)| 5,0 až 11,0 Čistota| Rozpustné látky| Ne více než 0,5 % (ve vodě) Ne více než 1,0 % (v kyselém alkoholickém prostředí) Obsah vody| Ne více než 6 % (metodou Karl Fischera) Zbytek po vyžíhání| Ne více než 0,4 % Aldehydy| Ne více než 0,2 % (jako acetaldehyd) Nenasycené sloučeniny| Ne více než 0,1 % (jako vinylpyrrolidinon) Dusík| Ne méně než 11,0 % a ne více než 12,8 % Hydrazin| Ne více než 1 mg/kg Arzén| Ne více než 3 mg/kg Olovo| Ne více než 5 mg/kg Rtuť| Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy| Ne více než 10 mg/kg E 1404 OXIDOVANÝ ŠKROB Definice| Oxidovaný škrob je škrob, na který bylo působeno roztokem chlornanu sodného o koncentraci ne vyšší než 5,5 % (jako Cl) ---|--- Kód E| E 1404 Popis| Bílý nebo téměř bílý prášek či granule, případně vločky (předželatinovaná forma) Identifikace| A. Mikroskopické pozorování| Vhodné, pokud látka není předželatinovaná B. Vybarvení jódem, pozitivní reakce| Vyhovuje testu Čistota| Úbytek hmotnosti sušením| Obilný škrob: ne více než 15 % Bramborový škrob: ne více než 20 % Ostatní škroby: ne více než 18 % Karboxylové skupiny| Ne více než 1,4 % (ve vysušeném stavu) Oxid siřičitý| Ne více než 50 mg/kg Arzén| Ne více než 1 mg/kg Olovo| Ne více než 2 mg/kg Rtuť| Ne více než 0,1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb)| Ne více než 40 mg/kg E 1410 FOSFÁT ŠKROBU Definice| Fosfát škrobu vzniká esterifikací škrobu kyselinou fosforečnou (E338), fosforečnanem sodným nebo draselným (E339, E340), případně trifosforečnanem pentasodným (E451(i)) ---|--- Kód E| E 1410 Popis| Bílý nebo téměř bílý prášek či granule, případně vločky (předželatinovaná forma) Identifikace| A. Mikroskopické pozorování| Vhodné, pokud látka není předželatinovaná B. Vybarvení jódem, pozitivní reakce| Vyhovuje testu Čistota| Úbytek hmotnosti sušením| Obilný škrob: ne více než 15 % Bramborový škrob: ne více než 20 % Ostatní škroby: ne více než 18 % Fosfáty (reziduum)| Pšeničný a bramborový škrob: ne více než 0,5 % (jako P) Ostatní škroby: ne více než 0,4 % (jako P) Oxid siřičitý| Ne více než 50 mg/kg Arzén| Ne více než 1 mg/kg Olovo| Ne více než 2 mg/kg Rtuť| Ne více než 0,1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb)| Ne více než 40 mg/kg E 1412 ZESÍŤOVANÝ FOSFÁT ŠKROBU Definice| Zesíťovaný fosfát škrobu vzniká esterifikací a zesíťováním škrobu trifosforečnanem pentasodným (E451(i)) nebo oxychloridem fosforitým ---|--- Kód E| E 1412 Popis| Bílý nebo téměř bílý prášek či granule, případně vločky (předželatinovaná forma) Identifikace| A. Mikroskopické pozorování| Vhodné, pokud látka není předželatinovaná B. Vybarvení jódem, pozitivní reakce| Vyhovuje testu Čistota| Úbytek hmotnosti sušením| Obilný škrob: ne více než 15 % Bramborový škrob: ne více než 20 % Ostatní škroby: ne více než 18 % Fosfáty (reziduum)| Pšeničný a bramborový škrob: ne více než 0,14 % (jako P) Ostatní škroby: ne více než 0,04 % (jako P) Oxid siřičitý| Ne více než 50 mg/kg Arzén| Ne více než 1 mg/kg Olovo| Ne více než 2 mg/kg Rtuť| Ne více než 0,1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb)| Ne více než 40 mg/kg E 1413 FOSFÁT ZESÍŤOVANÉHO FOSFÁTU ŠKROBU Definice| Fosfát zesíťovaného fosfátu škrobu vzniká esterifikací a zesíťováním škrobu postupem, který je kombinací postupů pro přípravu fosfátu škrobu (E1410 a zesíťovaného fosfátu škrobu (E1412) ---|--- Kód E| E 1413 Popis| Bílý nebo téměř bílý prášek či granule, případně vločky (předželatinovaná forma) Identifikace| A. Mikroskopické pozorování| Vhodné, pokud látka není předželatinovaná B. Vybarvení jódem, pozitivní reakce| Vyhovuje testu Čistota| Úbytek hmotnosti sušením| Obilný škrob: ne více než 15 % Bramborový škrob: ne více než 20 % Ostatní škroby: ne více než 18 % Fosfáty (reziduum)| Pšeničný a bramborový škrob: ne více než 0,5 % (jako P) Ostatní škroby: ne více než 0,4 % (jako P) Oxid siřičitý| Ne více než 50 mg/kg Arzén| Ne více než 1 mg/kg Olovo| Ne více než 2 mg/kg Rtuť| Ne více než 0,1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb)| Ne více než 40 mg/kg E 1414 ACETÁT ZESÍŤOVANÉHO FOSFÁTU ŠKROBU Synonyma| Acetylovaný zesíťovaný fosfát škrobu ---|--- Definice| Acetát zesíťovaného fosfátu škrobu vzniká esterifikací a zesíťováním škrobu trifosforečnanem pentasodným (E451(i)) nebo oxychloridem fosforitým a esterifikací acetanhydridem v koncentraci ne vyšší než 10 %, případně vinylacetátem v koncentraci ne vyšší než 7,5 % Kód E| E 1414 Popis| Bílý nebo téměř bílý prášek či granule, případně vločky (předželatinovaná forma) Identifikace| A. Mikroskopické pozorování| Vhodné, pokud látka není předželatinovaná B. Vybarvení jódem, pozitivní reakce| Vyhovuje testu Čistota| Úbytek hmotnosti sušením| Obilný škrob: ne více než 15 % Bramborový škrob: ne více než 20 % Ostatní škroby: ne více než 18 % Acetylové skupiny| Ne více než 2,5 % Fosfáty (reziduum)| Pšeničný a bramborový škrob: ne více než 0,14 % (jako P) Ostatní škroby: ne více než 0,04 % (jako P) Vinylacetát| Ne více než 0,1 mg/kg Oxid siřičitý| Ne více než 50 mg/kg Arzén| Ne více než 1 mg/kg Olovo| Ne více než 2 mg/kg Rtuť| Ne více než 0,1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb)| Ne více než 40 mg/kg E 1420 ACETÁT ŠKROBU Synonyma| Acetylovaný škrob ---|--- Definice| Acetát škrobu vzniká esterifikací škrobu acetanhydridem v koncentraci ne vyšší než 10 % nebo vinylacetátem v koncentraci ne vyšší než 7,5 % Kód E| E 1420 Popis| Bílý nebo téměř bílý prášek či granule, případně vločky (předželatinovaná forma) Identifikace| A. Mikroskopické pozorování| Vhodné, pokud látka není předželatinovaná B. Vybarvení jódem, pozitivní reakce| Vyhovuje testu Čistota| Úbytek hmotnosti sušením| Obilný škrob: ne více než 15 % Bramborový škrob: ne více než 20 % Ostatní škroby: ne více než 18 % Acetylové skupiny| Ne více než 2,5 % Vinylacetát| Ne více než 0,1 mg/kg Oxid siřičitý| Ne více než 50 mg/kg Arzén| Ne více než 1 mg/kg Olovo| Ne více než 2 mg/kg Rtuť| Ne více než 0,1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb)| Ne více než 40 mg/kg E 1422 ACETÁT ZESÍŤOVANÉHO ADIPÁTU ŠKROBU Synonyma| Acetylovaný zesíťovaný adipát škrobu ---|--- Definice| Acetát zesíťovaného adipátu škrobu vzniká esterifikací a zesíťováním škrobu anhydridem kyseliny adipové v koncentraci ne vyšší než 0,12 % a esterifikací acetanhydridem v koncentraci ne vyšší než 10 % Kód E| E 1422 Popis| Bílý nebo téměř bílý prášek či granule, případně vločky (předželatinovaná forma) Identifikace| A. Mikroskopické pozorování| Vhodné, pokud látka není předželatinovaná B. Vybarvení jódem, pozitivní reakce| Vyhovuje testu Čistota| Úbytek hmotnosti sušením| Obilný škrob: ne více než 15 % Bramborový škrob: ne více než 20 % Ostatní škroby: ne více než 18 % Acetylové skupiny| Ne více než 2,5 % Adipoylové skupiny| Ne více než 0,135 % Oxid siřičitý| Ne více než 50 mg/kg Arzén| Ne více než 1 mg/kg Olovo| Ne více než 2 mg/kg Rtuť| Ne více než 0,1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb)| Ne více než 40 mg/kg E 1440 HYDROXYPROPYLETHER ŠKROBU Definice| Hydroxypropylether škrobu vzniká etherifikací škrobu propylénoxidem v koncentraci ne vyšší než 10 % ---|--- Kód E| E 1440 Popis| Bílý nebo téměř bílý prášek či granule, případně vločky (předželatinovaná forma) Identifikace| A. Mikroskopické pozorování| Vhodné, pokud látka není předželatinovaná B. Vybarvení jódem, pozitivní reakce| Vyhovuje testu Čistota| Úbytek hmotnosti sušením| Obilný škrob: ne více než 15 % Bramborový škrob: ne více než 20 % Ostatní škroby: ne více než 18 % Hydroxypropylové skupiny| Ne více než 7 % Propylénchlorhydrin| Ne více než 1 mg/kg Oxid siřičitý| Ne více než 50 mg/kg Arzén| Ne více než 1 mg/kg Olovo| Ne více než 2 mg/kg Rtuť| Ne více než 0,1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb)| Ne více než 40 mg/kg E 1442 HYDROXYPROPYLETHER ZESÍŤOVANÉHO FOSFÁTU ŠKROBU Definice| Hydroxypropylether zesíťovaného fosfátu škrobu vzniká etherifikací a zesíťováním škrobu trifosforečnanem pentasodným (E451(i)) nebo oxychloridem fosforitým a etherifikací propylénoxidem v koncentraci ne vyšší než 10 % ---|--- Kód E| E 1442 Popis| Bílý nebo téměř bílý prášek či granule, případně vločky (předželatinovaná forma) Identifikace| A. Mikroskopické pozorování| Vhodné, pokud látka není předželatinovaná B. Vybarvení jódem, pozitivní reakce| Vyhovuje testu Čistota| Úbytek hmotnosti sušením| Obilný škrob: ne více než 15 % Bramborový škrob: ne více než 20 % Ostatní škroby: ne více než 18 % Hydroxypropylové skupiny| Ne více než 7 % Fosfáty (reziduum)| Pšeničný a bramborový škrob: ne více než 0,14 % (jako P) Ostatní škroby: ne více než 0,04 % (jako P) Propylénchlorhydrin| Ne více než 1 mg/kg Oxid siřičitý| Ne více než 50 mg/kg Arzén| Ne více než 1 mg/kg Olovo| Ne více než 2 mg/kg Rtuť| Ne více než 0,1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb)| Ne více než 40 mg/kg E 1450 SODNÁ SŮL OKTENYLSUKCINÁTU ŠKROBU Synonyma| SSOS(Starch Sodium Octenyl Succinate) ---|--- Definice| Sodná sůl oktenylsukcinátu škrobu vzniká esterifikací škrobu anhydridem kyseliny oktenyljantarové v koncentraci ne vyšší než 3 % Kód E| E 1450 Popis| Bílý nebo téměř bílý prášek či granule, případně vločky (předželatinovaná forma) Identifikace| A. Mikroskopické pozorování| Vhodné, pokud látka není předželatinovaná B. Vybarvení jódem, pozitivní reakce| Vyhovuje testu Čistota| Úbytek hmotnosti sušením| Obilný škrob: ne více než 15 % Bramborový škrob: ne více než 20 % Ostatní škroby: ne více než 18 % Oktenylsukcinoylové skupiny| Ne více než 2,5 %, což odpovídá stupni substituce 0,02 Kyselina oktenyljantarová (reziduum)| Ne více než 0,3 % Oxid siřičitý| Ne více než 50 mg/kg Arzén| Ne více než 1 mg/kg Olovo| Ne více než 2 mg/kg Rtuť| Ne více než 0,1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb)| Ne více než 40 mg/kg E 1505 TRIETHYLCITRÁT Synonyma| Ethylcitrát Citronan ethylnatý ---|--- Definice| Chemické názvy| Triethylcitrát Triethylester kyseliny citronové Triethyl 2-hydroxypropan-1,2,3-trikarboxylát Kód CAS| 77-93-0 Kód E| E 1505 Chemický vzorec| C12H20O7 Molekulová hmotnost| 276,29 Obsah| Ne méně než 99 % C12H20O7 Popis| Prakticky bezbarvá olejovitá kapalina hořké chuti, bez zápachu Identifikace| A. Rozpustnost| Slabě rozpustný ve vodě Mísitelný s ethanolem a etherem B. Relativní hustota| d2525: 1,135 až 1,139 C. Index lomu| nD25: 1,439 až 1,441 Čistota| Obsah vody| Ne více než 0,25 % (metodou Karl Fischera) Acidita| Ne více než 0,02 % (jako kyselina citronová) Arzén| Ne více než 3 mg/kg Olovo| Ne více než 5 mg/kg Rtuť| Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy| Ne více než 10 mg/kg E 1518 TRIACETIN Synonyma| Glyceryltriacetát Triacetyl glycerinu ---|--- Definice| Chemické názvy| Glyceryltriacetát Kód CAS| 102-76-1 Kód E| E 1518 Chemický vzorec| C9H14O6 Molekulová hmotnost| 218,21 Obsah| Ne méně než 98,5 % C9H14O6 (ve vysušeném stavu) Popis| Bezbarvá, poněkud olejovitá kapalina hořké chuti s nevýrazným zápachem po tuku Identifikace| A. Rozpustnost| Omezeně rozpustný ve vodě Rozpustný v ethanolu B. Pozitivní test na přítomnost glycerolu| Při zahřívání několika kapek vzorku ve zkumavce za přítomnosti asi 0,5 g hydrogensíranu draselného dojde za přítomnosti glycerolu k vývinu charakteristicky štiplavých par akroleinu C. Pozitivní test na přítomnost acetátu| Vyhovuje testu Čistota| Obsah vody| Ne více než 1,0 % (metodou Karl Fischera) Sulfátový popel| Ne více než 0,02 % Relativní hustota| d2525: 1,154 až 1,158 Index lomu| nD25: 1,429 až 1,431 Destilační rozmezí| 258 °C až 270 °C Acidita| Vyhovuje testu. Navažte přesně 25 g vzorku, rozpusťte je v 50 ml zneutralizovaného ethanolu a k roztoku se přidá 5 kapek roztoku fenolftaleinu (připraveného rozpuštěním 0,2 g substance v 60 ml 90 % ethanolu a doplněním na 100 ml vodou). Při následných přídavcích 0,02N hydroxidu sodného nesmí přechod do růžové barvy vyžadovat přídavek větší než 1 ml Nenasycené sloučeniny| Vyhovuje testu. K 10 ml vzorku, umístěným v nádobce se skleněným zábrusový uzávěrem, přidávejte po kapkách roztok brómu v tetrachlormethanu (ve zředění 1:100) tak dlouho, až se vzorek trvale žlutě zabarví. Po 18 hodinách stání za nepřístupu světla se v něm nesmí objevit žádné zákaly ani sraženiny Arzén| Ne více než 3 mg/kg Olovo| Ne více než 2 mg/kg Rtuť| Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy| Ne více než 10 mg/kg POLYETHYLENGLYKOLY Synonyma| PEG (PolyEthylenGlykoly) ---|--- Definice| Polyethylenglykoly jsou adiční polymery ethylenoxidu a vody. Bývají obvykle označovány čísly, která zhruba odpovídají jejich molekulové hmotnosti Chemické názvy| α-hydro-ω-hydroxypoly(oxy-1,2-ethandiol) Kód CAS| 25322-68-3 Kód E| Chemický vzorec| (C2H4O)n+1.H2O Molekulová hmotnost| 200 až 9500 Popis| Polyethylenglykoly s molekulovou hmotností menší než 700 bývají čiré až slabě zakalené bezbarvé kapaliny, které jsou slabě hygroskopické a vyznačují se slabou charakteristickou vůní Polyethylenglykoly s molekulovou hmotností mezi 700 a 900 bývají polotuhé hmoty Polyethylenglykoly o molekulové hmotnosti větší než 1000 mívají formu krémově bílých pevných voskovitých látek, vloček nebo poletavých prášků Identifikace| A. Rozpustnost| Polyethylenglykoly s molekulovou hmotností 1000 nebo nižší jsou dobře rozpustné ve vodě. Rozpouštějí se v řadě organických rozpouštědel, jako například v alifatických ketonech a alkoholech, chloroformu, glykoletherech, esterech a aromatických uhlovodících. Jsou nerozpustné v etheru a většině alifatických uhlovodíků. S nárůstem molekulové hmotnosti jejich rozpustnost ve vodě i organických rozpouštědlech klesá B. Molekulová hmotnost (obsah)| Polyethylenglykoly s molekulovou hmotností pod 1000: ne méně než 95,0 % a ne více než 105,0 % deklarované hodnoty Polyethylenglykoly s molekulovou hmotností mezi 1000 a 7000: ne méně než 90,0% a ne více než 110,0 % deklarované hodnoty Polyethylenglykoly s molekulovou hmotností nad 7000: ne méně než 87,5 % a ne více než 105,0 % deklarované hodnoty B. Viskozita při 100° ± 0,3°C Střední molekulová hmotnost| Viskozita (centistokes)| Střední molekulová hmotnost| Viskozita (centistokes) ---|---|---|--- 200| 4,1-4,8| 2400| 49-65 300| 5,4-6,4| 2500| 51-70 400| 6,8-8,0| 2600| 54-74 500| 8,3-9,6| 2700| 57-78 600| 9,9-11,3| 2800| 60-83 700| 11,5-13,0| 2900| 64-88 800| 12,5-14,5| 3000| 67-93 900| 15,0-17,0| 3250| 73-105 1000| 16,0-19,0| 3350| 76-110 1100| 18,0-22,0| 3500| 87-123 1200| 20,0-24,5| 3750| 99-140 1300| 22,0-27,0| 4000| 110-158 1400| 24,0-30,0| 4250| 123-177 1450| 25,0-32,0| 4500| 140-200 1500| 26,0-33,0| 4750| 150-228 1600| 28,0-36,0| 5000| 170-250 1700| 31,0-39,0| 5500| 206-315 1800| 33,0-42,0| 6000| 250-390 1900| 35,0-45,0| 6500| 295-480 2000| 38,0-49,0| 7000| 350-590 2100| 40,0-53,0| 7500| 405-735 2200| 43,0-56,0| 8000| 470-900 2300| 46,0-60,0| | Limity PEG neuvedených v tabulce se vypočítají interpolací. Čistota| ---|--- pH (roztok 1:20)| 4,5 až 7,5 Sulfátový popel| Ne více než 0,1 % Acidita| Ne více než 0,05 % (jako kyselina octová) 1,4-dioxan| Ne více než 10 mg/kg Ethylenoxid| Ne více než 0,02 % Ethylenglykol a diethylenglykol| Celkově ne více než 0,25 % (jednotlivých glykolů nebo jejich kombinace) Arzén| Ne více než 3 mg/kg Olovo| Ne více než 5 mg/kg Rtuť| Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy| Ne více než 10 mg/kg PROPYLENGLYKOL Synonyma| Propandiol ---|--- Definice| Chemické názvy| 1,2-propandiol 1,2-dihydroxypropan Kód CAS| 57-55-6 Kód E| Chemický vzorec| C3H8O2 Molekulová hmotnost| 76,10 Obsah| Ne méně než 99,5 % C3H8O2 (ve vysušeném stavu) Popis| Čirá bezbarvá viskózní kapalina jemné charakteristické chuti, hygroskopická Identifikace| A. Rozpustnost| Rozpustný ve vodě, ethanolu a acetonu B. Infračervené absorpční spektrum| Infračervené spektrum (naměřené na disperzi vzorku s bromidem draselným) musí odpovídat příslušnému spektru, které je uváděno v Dodatku Čistota| Obsah vody| Ne více než 1,0 % (metodou Karl Fischera) Sulfátový popel| Ne více než 0,07 % Destilační rozmezí| 99 % objemových látky destiluje v rozmezí (185 až 189) °C Relativní hustota| d2020: 1,035 až 1,040 Volné kyseliny| Vyhovuje testu. Do 50 ml vody se přidá 1 ml roztoku fenolftaleinu (připraveného rozpuštěním 0,2 g substance v 60 ml 90% ethanolu a doplněním na 100 ml vodou) a takové množství 0,1N hydroxidu sodného, až roztok zůstane po dobu 30 sekund růžový. Do takto připraveného roztoku nadávkujte 10 ml vzorku a 0,2 ml 0,1N hydroxidu sodného. Počáteční růžové zabarvení se musí udržet minimálně 30 sekund Arzén| Ne více než 3 mg/kg Olovo| Ne více než 5 mg/kg Rtuť| Ne více než 1 mg/kg Těžké kovy (jako Pb)| Ne více než 10 mg/kg Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: MUDr. David, CSc. v. r.
Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 34/1999 Sb.
Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 34/1999 Sb. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se mění vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 95/1998 Sb., kterou se stanoví dispečerský řád elektrizační soustavy České republiky Vyhlášeno 23. 2. 1999, datum účinnosti 23. 2. 1999, částka 14/1999 * Čl. I - Vyhláška č. 95/1998 Sb., kterou se stanoví dispečerský řád elektrizační soustavy České republiky, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 23. 2. 1999 34 VYHLÁŠKA Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 5. února 1999, kterou se mění vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 95/1998 Sb., kterou se stanoví dispečerský řád elektrizační soustavy České republiky Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 13 odst. 7 a § 45 odst. 6 zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění zákona č. 83/1998 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 95/1998 Sb., kterou se stanoví dispečerský řád elektrizační soustavy České republiky, se mění takto: 1. V § 1 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Dispečerské pokyny zahrnují: a) směrnice Ústředního elektroenergetického dispečinku České republiky (dále jen „ústřední dispečink“), b) provozní instrukce dispečinků uvedených v § 2, jakož i jejich pokyny při operativním řízení provozu elektrizační soustavy podle § 7.“. 2. V § 2 odst. 1 písmeno a) zní: „a) ústředním dispečinkem,“. 3. V § 2 odst. 1 písm. b) se slova „dispečink držitele autorizace na rozvod elektřiny - ČEZ, a. s., (dále jen „dispečink ČEZ“)“ nahrazují slovy „dispečink přenosové soustavy“. 4. V § 2 odst. 3 se za slovo „soustavy“ vkládají slova „a řízení kmitočtu elektrizační soustavy“. 5. V § 2 odst. 3 písm. a) a b) se slova „dispečinku ČEZ“ nahrazují slovy „dispečinku přenosové soustavy“. 6. V § 6 odst. 2 se slova „dispečinku ČEZ“ nahrazují slovy „dispečinku přenosové soustavy“. 7. V § 6 odst. 4 se slova „dispečinkem ČEZ“ nahrazují slovy „dispečinkem přenosové soustavy“. 8. V § 6 odst. 5 se slova „dispečinku ČEZ“ nahrazují slovy „dispečinku přenosové soustavy“. 9. V § 6 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Postup zpracování roční přípravy provozu elektrizační soustavy je uveden v příloze č. 1.“. 10. V § 7 odst. 1 písm. b) se za slovo „zatížení“ připojuje čárka a slova „mezi paralelně provozovaná výrobní zařízení“ se nahrazují slovy „způsob řazení zdrojů“. 11. V § 7 odst. 3 písm. a) se slova „dispečinkem ČEZ“ nahrazují slovy „dispečinkem přenosové soustavy“. 12. V § 7 odst. 3 písm. b) se slova „dispečinkem ČEZ“ nahrazují slovy „dispečinkem přenosové soustavy“. 13. V § 7 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Způsob řazení zdrojů je uveden v příloze č. 2.“. 14. V § 7 se dosavadní odstavec 5 označuje jako odstavec 6 a číslovka „1“ se nahrazuje číslovkou „3“. 15. V § 7 se dosavadní odstavec 6 označuje jako odstavec 7 a číslovka „2“ se nahrazuje číslovkou „4“. 16. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 95/1998 Sb. Postup zpracování roční přípravy provozu elektrizační soustavy 1. Obsah roční přípravy provozu elektrizační soustavy Roční příprava provozu obsahuje zejména: 1.1 očekávanou výši zatížení po měsících včetně její struktury, 1.2 typové diagramy zatížení elektrizační soustavy pro pracovní dny a dny pracovního klidu a volna pro každý měsíc a diagramy očekávaných kritických stavů (např. maximum, minimum zatížení roku), 1.3 bilanci elektrického výkonu včetně mezinárodní spolupráce po týdnech, 1.4 bilanci elektřiny po měsících v členění na zdrojovou a spotřební část včetně mezinárodní spolupráce, s respektováním zásad jednotného řízení elektrizační soustavy a účelného využívání zdrojů s výkonem nad 50 MW, 1.5 výpočet spolehlivého chodu elektrizační soustavy, 1.6 návrh opatření k zajištění spolehlivého chodu elektrizační soustavy, 1.7 základní schéma zapojení přenosové a distribučních soustav (ve vztahu k přenosové soustavě), plán údržby a vypínání zařízení přenosové a distribučních soustav (ve vztahu k přenosové soustavě) a uvádění nových zařízení do provozu, resp. vyřazování (případně rušení) zařízení z provozu, 1.8 kontrolu vybraných režimů z hlediska chodu sítí, případně kontrolu statické a dynamické stability, výpočet zkratových poměrů pro daný rok, kapacitu transformace přenosové soustavy na distribuční soustavy a kompenzační prostředky pro řízení napětí a jalového výkonu, 1.9 potřebnou výši a skladbu elektrických výkonů sloužících k zajištění spolehlivosti provozu elektrizační soustavy a mezinárodního propojení a jejich porovnání s výstupy roční rovnováhy, 1.10 výsledky závěrečného projednání roční přípravy provozu elektrizační soustavy. 2. Zpracování roční přípravy provozu elektrizační soustavy 2.1 Předání podkladů pro zpracování roční přípravy provozu, kterými jsou zejména: 2.1.1 očekávané typové diagramy zatížení pro pracovní dny a dny pracovního klidu a volna pro každý měsíc, 2.1.2 upřesněné výstupy z roční rovnováhy a údaje vyplývající z již existujících a/nebo připravovaných smluvních vztahů potřebných ke tvorbě bilance elektřiny a elektrického výkonu; těmito podklady jsou zejména: 2.1.2.1 bilance elektřiny ve struktuře plán nákupu elektřiny od výrobců (nad 10 MW jmenovitě, do 10 MW včetně součtově), dovoz elektřiny ze zahraničí, dodávka elektřiny (v členění souhrnně pro odběr z velmi vysokého a vysokého napětí a dále pro odběr z nízkého napětí), vývoz do zahraničí, ostatní a vlastní spotřeba a ztráty v sítích, 2.1.2.2 rozpis pohotových výkonů bloků (nad 10 MW jmenovitě, do 10 MW včetně součtově), uvedení regulačních schopností těchto bloků, rozpis zkoušek a měření a technických omezení provozu, 2.1.2.3 informace o změnách výkonů v uzlových oblastech proti skutečnosti minulého roku nad 10 MW; v těchto podkladech je již ověřená technická realizovatelnost dosud známých smluvních vztahů příslušných uživatelů rozvodných zařízení, 2.1.3 plán údržby a obnovy rozvodných zařízení a uvádění nových zařízení do provozu, resp. vyřazování zařízení z provozu, 2.1.4 zkratové příspěvky ze sítě držitele autorizace na rozvod do přenosové soustavy, 2.2 zjištění možných stavů, kdy nejsou splněny podmínky spolehlivosti provozu elektrizační soustavy a mezinárodního propojení, 2.3 využití poznatků z vyhodnocení ročních příprav provozu předcházejících let, 2.4 navržení opatření na odstranění stavů, kdy nejsou splněny podmínky spolehlivosti provozu elektrizační soustavy a mezinárodního propojení, kterými jsou zejména: 2.4.1 změny termínů plánovaných odstávek energetických výrobních zařízení, 2.4.2 změny v režimu nasazování výrobních zařízení, 2.4.3 změny plánovaných smluvních dodávek, 2.4.4 dodatečné dovozy či vývozy elektrického výkonu, 2.4.5 změny plánu vypínání rozvodných zařízení, 2.5 společná jednání za účasti zplnomocněných zástupců dotčených subjektů, ústředního dispečinku a Ministerstva průmyslu a obchodu se uskutečňují v případech, kdy nedojde mezi držiteli autorizací k dohodě o navrhovaných opatřeních dle bodu 2.4, 2.6 porovnání roční rovnováhy a návrhu roční přípravy provozu, týkající se zejména nároků na dodávku a výši a skladbu elektrických výkonů sloužících k zajištění spolehlivosti provozu elektrizační soustavy a mezinárodního propojení, 2.7 zaslání návrhu roční přípravy provozu elektrizační soustavy ústřednímu dispečinku a jeho členům, 2.8 závěrečné projednání tohoto návrhu ústředním dispečinkem a pořízení zápisu, 2.9 vydání dokumentu „Roční příprava provozu pro rok ....“. 3. Vyhodnocování roční přípravy provozu elektrizační soustavy se provádí vždy do 31. 5. následujícího roku.“. 17. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k vyhlášce č. 95/1998 Sb. Způsob řazení zdrojů 1. Řazením zdrojů se rozumí: 1.1 uvolňování zdrojů z provozu a opětné uvádění zdrojů do provozu, 1.2 rozdělování zatížení mezi paralelně provozovanými zdroji. 2. Řazení zdrojů se provádí na příslušném dispečinku držitele autorizace na rozvod pro zdroje podléhající jeho řízení. 3. Řazení zdrojů se provádí tak, aby při současném zajištění spolehlivosti provozu elektrizační soustavy byla elektřina dodávána s nejnižšími náklady. 4. V případech řešení rozsáhlých poruch v elektrizační soustavě a při předcházení a řešení stavů nouze je prioritním kritériem pro řazení zdrojů obnova spolehlivé dodávky elektřiny v elektrizační soustavě. 5. Zdroje, jejichž výkon nebo jeho část se do denního diagramu zatížení nasazuje přímo, jsou: 5.1 zdroje s kombinovanou výrobou tepla a elektřiny, 5.2 zdroje, které využívají pro výrobu elektřiny obnovitelné a druhotné zdroje energie, 5.3 zdroje, jejichž výroba elektřiny je určena pro vlastní potřebu, 5.4 vodní elektrárny, jejichž výroba elektřiny je vázána na hydrologické poměry a na dodržení hydraulických vazeb, 5.5 zdroje, jejichž provoz je určen na základě místních podmínek elektrizační soustavy, 5.6 zdroje, jejichž řazení je vyvoláno provozními podmínkami elektrizační soustavy, zejména prováděním měření a zkoušek na zařízení, 5.7 zdroje, u kterých tento způsob nasazování vyplývá ze smluv uzavřených mezi držiteli autorizace. 6. Řazení zdrojů vychází z plánů údržby a harmonogramů výměn jaderného paliva. 7. Ostatní zdroje s jednotkovým výkonem nad 50 MW jsou nasazovány v souladu s bodem 3 této přílohy.“. 18. Dosavadní přílohy č. 1 a 2 se označují jako přílohy č. 3 a 4. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: doc. Ing. Grégr v. r.
Vyhláška České národní banky č. 35/1999 Sb.
Vyhláška České národní banky č. 35/1999 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k 50. výročí založení Organizace Severoatlantické smlouvy Vyhlášeno 23. 2. 1999, datum účinnosti 24. 3. 1999, částka 14/1999 * § 1 - (1) K 50. výročí založení Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je stylizovaný velký státní znak České republiky bez štítu a pod ním název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ je umístěno ve 2 řádcích pod názvem státu. Značka mincovny, * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 24. března 1999. Aktuální znění od 24. 3. 1999 35 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 29. ledna 1999 o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k 50. výročí založení Organizace Severoatlantické smlouvy Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) K 50. výročí založení Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,40 mm. Hrana dvousetkoruny je hladká. Na hraně dvousetkoruny v běžném provedení je vlys „ČESKÁ REPUBLIKA - ČLENSKÁ ZEMĚ NATO - 1999 -", na hraně dvousetkoruny ve zvláštním provedení je vlys „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *". Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolená odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. § 2 (1) Na líci dvousetkoruny je stylizovaný velký státní znak České republiky bez štítu a pod ním název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ je umístěno ve 2 řádcích pod názvem státu. Značka mincovny, která dvousetkorunu razila, je umístěna vpravo dole u stylizace státního znaku. (2) Na rubu dvousetkoruny je vyobrazení plastiky stojící před budovou NATO v Bruselu se zakomponovanými letopočty „1949“ a „1999“. Při okrajích dvousetkoruny je uzavřený opis „ORGANIZACE SEVEROATLANTICKÉ SMLOUVY“. Autorem návrhu dvousetkoruny je akademický sochař Jiří Harcuba. Iniciála jeho příjmení „H“ je umístěna uprostřed spodní části vyobrazení plastiky. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 24. března 1999. Guvernér: doc. Ing. Tošovský v. r. 10kB 12kB
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 52/1999 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 52/1999 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 79/1996 Sb., o služebních stejnokrojích zaměstnanců orgánů státní správy lesů a o jejich označení Vyhlášeno 18. 3. 1999, datum účinnosti 18. 3. 1999, částka 20/1999 * Čl. I - Vyhláška č. 79/1996 Sb., o služebních stejnokrojích zaměstnanců orgánů státní správy lesů a o jejich označení, se mění takto: * Čl. II - Dosavadní stejnokroje jsou odborní zaměstnanci orgánů státní správy lesů oprávněni při výkonu své funkce nosit až do 31. prosince 2000. * Čl. III Aktuální znění od 18. 3. 1999 52 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 5. března 1999, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 79/1996 Sb., o služebních stejnokrojích zaměstnanců orgánů státní správy lesů a o jejich označení Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 51 odst. 3 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon): Čl. I Vyhláška č. 79/1996 Sb., o služebních stejnokrojích zaměstnanců orgánů státní správy lesů a o jejich označení, se mění takto: 1. § 1 včetně nadpisu zní: „§ 1 Vymezení podoby služebního stejnokroje (1) Služební stejnokroj (dále jen „stejnokroj“) je barvy zelenošedé. Stejnokroj konfekční nebo šitý na míru tvoří povinné oděvní součásti uvedené v příloze č. 1; v téže příloze jsou uvedeny též přípustné oděvní součásti, které mohou být s povinnými oděvními součástmi kombinovány. (2) Sako je bez nárameníků s tmavozeleným límcem stojáčkem a tmavozeleným lemováním kapes a klop. (3) Stejnokroj zaměstnanců Vojenského lesního úřadu je barvy zelené s tmavozeleným límcem a s tmavozelenými výpustkami na kalhotách. Povinné i přípustné oděvní součásti stejnokroje zaměstnanců Vojenského lesního úřadu jsou uvedeny v příloze č. 1. (4) Součástí stejnokroje je kovový odznak státní správy lesů. Odznak je z bílého kovu se smaltem, opatřený na zadní straně evidenčním číslem. Odznak se nosí na levé straně saka. Vzor vnější strany odznaku je uveden v příloze č. 2.“. 2. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 79/1996 Sb. Oděvní součásti služebního stejnokroje Povinné součásti: sako kalhoty košile zelená bundokošile zelená vázanka zelená tříčtvrteční kabát zelený s vložkou čepice zimní klobouk zelený nízké hnědé boty Přípustné součásti: sukně zelená golfky zelené košile bílá hubertus zelený bunda zelená svetr zelený šála zelená pláštěnka zelená kalhoty pracovní boty pracovní gumové nebo gumofilcové holínky lýtkovice služební brašna“. 3. Příloha č. 2 zní: Příloha č. 2 k vyhlášce č. 79/1996 Sb. Vzor odznaku státní správy lesů (měřítko 1 : 1) 870kB Čl. II Dosavadní stejnokroje jsou odborní zaměstnanci orgánů státní správy lesů oprávněni při výkonu své funkce nosit až do 31. prosince 2000. Čl. III Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Fencl v. r.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 55/1999 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 55/1999 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích Vyhlášeno 30. 3. 1999, datum účinnosti 30. 3. 1999, částka 22/1999 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - VÝPOČET VÝŠE ŠKOD (§ 3 — § 14) * ČÁST TŘETÍ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 15 — § 16) č. 1 k vyhlášce č. 55/1999 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 55/1999 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 55/1999 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 55/1999 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 55/1999 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 55/1999 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 55/1999 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 55/1999 Sb. č. 9 k vyhlášce č. 55/1999 Sb. č. 10 k vyhlášce č. 55/1999 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2024 (440/2023 Sb.) 55 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 15. března 1999 o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích Ministerstvo zemědělství v dohodě s Ministerstvem financí stanoví podle § 21 odst. 4 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon): ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tato vyhláška stanoví způsob výpočtu výše újmy nebo škody (dále jen „škoda“), které vznikají a) na lesním pozemku v důsledku 1. trvalého odnětí nebo trvalého omezení plnění dřevoprodukční funkce lesafunkce lesa (dále jen „produkční funkce“), 2. dočasného odnětí nebo dočasného omezení plnění produkční funkce, 3. trvalého poškození plnění produkční funkce, 4. dočasného poškození plnění produkční funkce, b) na lesním porostulesním porostu v důsledku 1. zničení lesního porostulesního porostu, 2. předčasného smýcení lesního porostulesního porostu, 3. snížení přírůstu lesního porostulesního porostu, 4. snížení produkce lesního porostulesního porostu, 5. snížení kvality lesního porostulesního porostu, 6. krádeže dříví na pni, c) z mimořádných a nákladově náročnějších opatření při hospodaření v lesíchhospodaření v lesích. (2) Vyhláška se nevztahuje na výpočet výše škod na objektech a zařízeních sloužících lesnímu hospodářství. (3) Vyhláška se nevztahuje na výpočet výše škod na produktech s výjimkou dřeva, zejména škod na vánočních stromcích z plantáží vánočních stromků, škod na reprodukčním materiálu lesních dřevin, škod na uznaných zdrojích reprodukčního materiálu1) nebo škod na vyrobených sortimentech surového dříví. § 2 (1) Celková škoda se vypočítá jako součet jednotlivých škod. (2) Výše jednotlivých škod se pro účely této vyhlášky určí pomocí dále uvedených vzorců a výsledek se zaokrouhlí na celé koruny nahoru. (3) Tabulkové hodnoty lesního porostulesního porostu ve věku a (dále jen „Thlpa“) pro účely této vyhlášky se pro zakmenění 1,0 podle skupin lesních dřevin, bonit a věku porostuporostu zjistí podle přílohy č. 1. Hodnoty lesního porostulesního porostu ve věku a (dále jen „Hlpa“) v jednotlivých vzorcích se vypočtou vynásobením Thlpa hodnotou aktuálního zakmenění lesního porostulesního porostu, případně se upraví přirážkou a srážkami podle přílohy č. 2 se zdůvodněním a vynásobí se plochou skupiny dřevin v m2, na které k poškození došlo. (4) Jednotlivé lesní dřeviny jsou sdruženy do vymezených skupin dřevin podle přílohy č. 3. (5) Údaje o souborech lesních typů, o stupni poškození lesních porostůlesních porostů5), zastoupení dřevin v lesním porostulesním porostu (porostní skupině), o jejich věku, bonitách a zakmenění se zjistí z lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy2) nebo z oblastních plánů rozvoje lesů3) a ověří se, popřípadě upraví podle skutečného stavu. Převodní tabulka bonitních stupňů lesních dřevin je uvedena v příloze č. 10 k této vyhlášce. V případě rozdílů mezi relativními bonitami uvedenými v hospodářské knize lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy a výsledkem převodu podle přílohy č. 10 k této vyhlášce se použijí hodnoty relativních bonit z této přílohy. (6) Obmýtí se přebírá z lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy.2) Je-li skutečný věk skupiny dřevin v porostuporostu (porostní skupině) nebo obmýtí vyšší než maximální obmýtí skupiny dřevin uvedené v příloze č. 3, použijí se maximální hodnoty této přílohy. (7) Výši škody způsobené imisemi lze podle této vyhlášky určit u imisí, pro které je stanoven imisní limit vyhlášený pro ochranu ekosystémů a vegetace podle jiného právního předpisu8). Zároveň lze výši této škody určit pouze za kalendářní rok, ve kterém byl na daném území překročen imisní limit pro konkrétní znečišťující látku podle jiného právního předpisu8). ČÁST DRUHÁ VÝPOČET VÝŠE ŠKOD HLAVA 1 VÝPOČET VÝŠE ŠKOD NA LESNÍM POZEMKU § 3 Škoda z trvalého odnětí nebo trvalého omezení plnění produkční funkce Škoda z trvalého odnětí nebo trvalého omezení plnění produkční funkce se jednorázově vypočte podle vzorce S1=r.1-K0,02, kde S1 = škoda z trvalého odnětí nebo trvalého omezení plnění produkční funkce, r = celková potenciální roční renta z lesa, která se zjistí jako vážený aritmetický průměr podle potenciálních ročních rent z lesa plošně převládajících souborů lesních typů v nejnižší užité jednotce prostorového rozdělení lesa, uvedených pro jednotlivé soubory lesních typů v příloze č. 4, K = koeficient rozsahu omezení, který se určí jako podíl omezeného plnění produkční funkce lesafunkce lesa a obvyklého plnění produkční funkce lesafunkce lesa. § 4 Škoda z dočasného odnětí nebo dočasného omezení produkční funkce Škoda z dočasného odnětí nebo dočasného omezení plnění produkční funkce se vypočte podle vzorce S2=r.1-K, kde S2 = roční škoda z dočasného odnětí nebo dočasného omezení plnění produkční funkce, r = celková potenciální roční renta z lesa, která se zjistí jako vážený aritmetický průměr podle potenciálních ročních rent z lesa plošně převládajících souborů lesních typů v nejnižší užité jednotce prostorového rozdělení lesa, uvedených pro jednotlivé soubory lesních typů v příloze č. 4, K = koeficient rozsahu omezení, který se určí jako podíl omezeného plnění produkční funkce lesafunkce lesa a obvyklého plnění produkční funkce lesafunkce lesa. § 5 Škoda z trvalého poškození plnění produkční funkce Škoda z trvalého poškození plnění produkční funkce se jednorázově vypočte podle vzorce S3=rSLT1-rSLT20,02, kde S3 = škoda z trvalého poškození plnění produkční funkce, rSLT1 = celková potenciální roční renta z lesa pro původní soubor lesních typů, která se zjistí jako vážený aritmetický průměr podle potenciálních ročních rent z lesa původních plošně převládajících souborů lesních typů v nejnižší užité jednotce prostorového rozdělení lesa, uvedených pro jednotlivé soubory lesních typů v příloze č. 4, rSLT2 = celková potenciální roční renta z lesa pro změněný soubor lesních typů, která se zjistí jako vážený aritmetický průměr podle potenciálních ročních rent z lesa změněných plošně převládajících souborů lesních typů v nejnižší užité jednotce prostorového rozdělení lesa, uvedených pro jednotlivé soubory lesních typů v příloze č. 4. § 6 Škoda z dočasného poškození plnění produkční funkce Škoda z dočasného poškození plnění produkční funkce se vypočte podle vzorce S4=rSLT1-rSLT2, kde S4 = roční škoda z dočasného poškození plnění produkční funkce, rSLT1 = celková potenciální roční renta z lesa pro původní soubor lesních typů, která se zjistí jako vážený aritmetický průměr podle potenciálních ročních rent z lesa původních plošně převládajících souborů lesních typů v nejnižší užité jednotce prostorového rozdělení lesa, uvedených pro jednotlivé soubory lesních typů v příloze č. 4, rSLT2 = celková potenciální roční renta z lesa pro dočasně změněný soubor lesních typů, která se zjistí jako vážený aritmetický průměr podle potenciálních ročních rent z lesa dočasně plošně převládajících souborů lesních typů v nejnižší užité jednotce prostorového rozdělení lesa, uvedených pro jednotlivé soubory lesních typů v příloze č. 4. HLAVA 2 VÝPOČET VÝŠE ŠKOD NA LESNÍM POROSTU § 7 Škoda z předčasného smýcení lesního porostu Škoda z předčasného smýcení lesního porostulesního porostu se jednorázově vypočte podle vzorce S5=Hlpa.Mn/100, kde S5 = škoda z předčasného smýcení lesního porostulesního porostu, Hlpa = hodnota lesního porostulesního porostu v roce předčasného smýcení lesního porostulesního porostu, Mn = procento mýtní nezralosti, jehož hodnota se zjistí podle přílohy č. 5. § 8 Škoda ze zničení lesního porostu (1) Škoda ze zničení lesního porostulesního porostu se jednorázově vypočte podle vzorce S6=Hlpa-Aa, kde S6 = škoda ze zničení lesního porostulesního porostu, Hlpa = hodnota lesního porostulesního porostu před zničením, Aa = hodnota mýtní výtěže, která se rovná rozdílu mezi výnosem z prodeje dříví a úplnými vlastními náklady na těžbu a soustřeďování dříví ze zničeného lesního porostulesního porostu vypočtená podle vzorce Aa=Hm.Cs-Tn, kde Hm = objem dříví podle jednotlivých dřevin a sortimentů v m3, Cs = cena surového dříví na odvozním místě v Kč/m3, zjištěná podle zvláštního předpisu,4) Tn = hospodárně vynaložené úplné vlastní náklady na těžbu a soustřeďování dříví po odvozní místo v Kč/m3. (2) Při výpočtu škody podle odstavce 1 se škoda z předčasného smýcení lesního porostulesního porostu podle § 7 samostatně nevypočítává. § 9 Škoda ze snížení přírůstu lesního porostu (1) Škoda ze snížení přírůstu pro lesní porostylesní porosty do věku 5 let včetně se vypočte podle vzorce S7.1.1=Z.1-K1, kde S7.1.1 = roční škoda ze snížení přírůstu pro lesní porostylesní porosty do věku 5 let včetně, Z = hodnota ročního přírůstu podle skupin dřevin, uvedená v příloze č. 6, K1 = koeficient vyjadřující poměr přírůstu poškozeného a zdravého lesního porostulesního porostu. (2) Škoda ze snížení přírůstu lesního porostulesního porostu ve věku nad 5 let se vypočte podle vzorce S7.1.2=Hlpa+1-Hlpa.1-K1, kde S7.1.2 = roční škoda ze snížení přírůstu lesního porostulesního porostu ve věku nad 5 let, Hlpa+1 = hodnota nepoškozeného lesního porostulesního porostu v následujícím roce po poškození (bez uplatnění srážek dle stupňů poškození) zjištěná podle přílohy č. 1, Hlpa = hodnota nepoškozeného lesního porostulesního porostu v roce poškození (bez uplatnění srážek dle stupňů poškození) zjištěná podle přílohy č. 1, K1 = koeficient vyjadřující poměr přírůstu poškozeného a zdravého lesního porostulesního porostu. (3) Pro škody působené imisemi je koeficient K1 uveden podle stupňů poškození lesních porostůlesních porostů5) v příloze č. 7. V případě výpočtu výše škody pro více lesních porostůlesních porostů je možno postupovat tak, že se vytvoří soubory lesních porostůlesních porostů podle skupin lesních dřevin a stupňů poškození lesních porostůlesních porostů. Pro takto vytvořené soubory lesních porostůlesních porostů se aritmetickým průměrem váženým plochou vypočte průměrná bonita, zakmenění, věk apod. (4) Škoda ze snížení přírůstu lesního porostulesního porostu v důsledku okusu zvěří nebo hospodářskými zvířaty se vypočte podle vzorce S7.2=Z.K2.Np/N, kde S7.2 = roční škoda ze snížení přírůstu lesního porostulesního porostu v důsledku okusu zvěří nebo hospodářskými zvířaty, Z = hodnota ročního přírůstu podle skupin dřevin uvedená v příloze č. 6, K2 = koeficient vyjadřující míru poškození podle stupňů poškození, jehož hodnota se určí podle přílohy č. 8, Np = počet poškozených sazenic, maximálně však 1,3násobek minimálního počtu,6) N = skutečný počet jedinců, maximálně do výše 1,3násobku minimálního počtu.6) § 10 Škoda ze snížení produkce lesního porostu (1) Škoda ze snížení produkce lesního porostulesního porostu v důsledku záměny dřevin se vypočte podle vzorce Sa=Hlpu1/u2-Hlpu2/u2, kde S8 = roční škoda ze snížení produkce lesního porostulesního porostu v důsledku záměny dřevin, Hlpu1 / u1 = hodnota průměrného mýtního přírůstu lesního porostulesního porostu s cílovou skladbou dřevin (bez uplatnění srážek), Hlpu2 / u2 = hodnota průměrného mýtního přírůstu lesního porostulesního porostu se současnou (zaměněnou nebo náhradní) skladbou dřevin (bez uplatnění srážek). (2) Srážku je možné uplatnit pouze v případě lesa nízkého. (3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí v případě, že ke snížení produkce lesního porostulesního porostu došlo v důsledku záměny dřevin vyvolané působením imisí. § 11 Škoda ze snížení kvality lesního porostu (1) Škoda ze snížení kvality lesního porostulesního porostu způsobená mechanickým poškozením loupáním a ohryzem zvěří nebo přibližováním dříví apod. se uplatňuje za obmýtí pouze jednou na každém jednotlivém stromě a vypočte se podle vzorce S9.1=Hlpu.K3.11,01n.Np/N, kde S9.1 = škoda ze snížení kvality lesního porostulesního porostu způsobená mechanickým poškozením loupáním a ohryzem zvěří nebo přibližováním dříví apod., Hlpu = hodnota lesního porostulesního porostu ve věku u zjištěná podle přílohy č. 1 redukovaná předpokládaným zakmeněním ve věku u, K3 = koeficient uvedený v příloze č. 9, n = obmýtí u mínus věk porostuporostu a v době vzniku škody, Np = počet poškozených stromů, N = počet stromů celkem. (2) Škoda ze snížení kvality lesního porostulesního porostu způsobená mechanickým poškozením loupáním a ohryzem zvěří nebo přibližováním dříví apod. se vypočítává za předpokladu, že souvislá plocha mechanického poškození je větší než 25 cm2 nebo poškození přesahuje 10 % obvodu kmene. U škody způsobené mechanickým poškozením stromů s výjimkou škod zvěří se v případě prokázaného účinného ošetření odpovídajícím přípravkem sníží škoda až o 30 %. (3) Škoda ze snížení kvality lesního porostulesního porostu způsobená poškozením stromů požárem, provozem střelnic, imisemi apod. se vypočte podle vzorce Sg.2=Hlpa.1-Ks, kde S9.2 = škoda ze snížení kvality lesního porostulesního porostu způsobená poškozením stromů požárem, provozem střelnic, imisemi apod., Hlpa = hodnota lesního porostulesního porostu v roce poškození, Ks = koeficient, který se určí jako podíl realizovaného a obvyklého zpeněžení v čase a místě poškození. § 12 Škoda na porostech lesa hospodářského způsobu výběrného V porostechporostech lesa hospodářského způsobu výběrného nebo v porostechporostech blízkých hospodářskému způsobu výběrnému se škody stanoví na základě roztřídění lesního porostulesního porostu do věkových skupin podle vpředu v této vyhlášce uvedených způsobů. § 13 Škoda způsobená krádeží dříví na pni Škoda způsobená krádeží dříví na pni se vypočte jednorázově podle jednotlivých dřevin podle vzorce S10=Aa, kde S10 = škoda způsobená krádeží dříví na pni, Aa = hodnota mýtní výtěže odcizeného dříví vypočtená způsobem uvedeným v § 8 odst. 1. HLAVA 3 VÝPOČET VÝŠE ŠKOD Z MIMOŘÁDNÝCH A NÁKLADOVĚ NÁROČNĚJŠÍCH OPATŘENÍ § 14 Škoda z mimořádných nebo nákladově náročnějších opatření (1) Škoda z mimořádných opatření se vypočte jednorázově podle vzorce S11.1=Km, kde S11.1 = škoda z mimořádných opatření, Km = ekonomicky oprávněné úplné vlastní náklady na mimořádná opatření. (2) Škoda z nákladově náročnějších opatření se vypočte jednorázově podle vzorce S11.2=Kz-Ko, kde S11.2 = škoda z nákladově náročnějších opatření, Kz = ekonomicky oprávněné úplné vlastní náklady na nákladově náročnější opatření, Ko = ekonomicky oprávněné úplné vlastní náklady na obvyklý způsob hospodaření. (3) Mimořádnými opatřeními jsou zejména vynucené meliorace (odvodnění, zavodnění, hnojení), revitalizační opatření (postřiky), protierozní opatření, rekonstrukce náhradních porostůporostů, zpřístupnění poškozených porostůporostů, výstavba náhradních komunikací, hlídání a vyklizování požářiště, činnosti v prodlouženém období do zajištění kultury způsobeném např. okusem zvěří a imisemi. Náleží sem také náklady nutné ke zjištění výše škody, např. náklady na monitoring, biomonitoring nebo znalecké posudky. (4) Nákladově náročnějšími opatřeními jsou zejména těžba porostůporostů podél elektrovodů, elektrifikovaných železnic. ČÁST TŘETÍ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 15 Zrušovací ustanovení Zrušuje se vyhláška č. 81/1996 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na produkčních funkcích lesa. § 16 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Fencl v. r. Seznam příloh: | Str. ---|--- Příloha č. 1: Tabulkové hodnoty lesního porostulesního porostu Thlpa při zakmenění 1,0 podle skupin lesních dřevin, bonit a věku porostuporostu v Kč/m2| 1208 Příloha č. 2: Úprava hodnoty lesního porostulesního porostu Hlpa| 1212 Příloha č. 3: Sdružení jednotlivých lesních dřevin do jednotlivých skupin dřevin| 1213 Příloha č. 4: Upravená potenciální renta z lesa r v Kč/m2| 1214 Příloha č. 5: Procenta mýtní nezralosti Mn| 1215 Příloha č. 6: Hodnota ročního přírůstu Z podle skupin dřevin v Kč/m2 pro průměrnou bonitu| 1219 Příloha č. 7: Koeficient K1 pro výpočet škody ze snížení přírůstu lesního porostulesního porostu v důsledku imisí| 1220 Příloha č. 8: Koeficient K2 vyjadřující míru poškození podle stupňů poškození okusem zvěří| 1221 Příloha č. 9: Koeficient K3 pro výpočet škody ze snížení kvality lesního porostulesního porostu způsobené mechanickým poškozením stromů loupáním a ohryzem zvěří nebo přibližováním dříví apod.| 1222 Příloha č. 10: Převodní tabulky bonit lesních dřevin| 1223 Příloha č. 1 k vyhlášce č. 55/1999 Sb. Tabulkové hodnoty lesního porostu Thlpa při zakmenění 1,0 podle skupin lesních dřevin, bonitních stupňů (RVB) a věku porostu v Kč/m2 a) Tabulková hodnota lesního porostulesního porostu Thlpa podle skupin lesních dřevin pro věk 1 až 5 let včetně bez ohledu na bonitní stupeň je uvedena v tabulce č. 1 Tabulka č. 1 Skupina dřevin| Věk porostu ---|--- 1\\. rok| 2\\. rok| 3\\. rok| 4\\. rok| 5\\. rok Smrk| 11,83| 14,22| 15,01| 15,70| 15,94 Jedle| 19,50| 22,23| 23,26| 24,25| 25,52 Borovice| 21,81| 25,86| 27,67| 29,21| 29,59 Modřín| 11,19| 13,44| 14,26| 14,90| 15,03 Douglaska| 13,76| 15,80| 16,42| 16,87| 17,49 Buk| 22,39| 26,19| 28,38| 30,53| 31,89 Dub| 23,42| 27,57| 30,04| 31,96| 33,32 Jasan| 15,29| 18,89| 20,88| 22,89| 24,17 Olše| 10,28| 13,14| 14,26| 15,41| 15,71 Osika| 7,55| 9,97| 11,00| 11,78| 11,79 Akát| 5,05| 6,50| 7,17| 7,67| 7,77 Topol| 8,28| 10,40| 11,26| 12,04| 12,36 Bříza| 6,66| 8,72| 9,53| 10,28| 10,80 b) Tabulková hodnota lesního porostulesního porostu Thlpa podle skupin lesních dřevin pro věk od 6 let až do maximálního obmýtí se zjistí pomocí vzorce: Thlpa=P0+P1×(a-5)+P2×(a-5)2+P3×(a-5)3+P4×(a-5)4, kde Thlpa \\- tabulková hodnota lesního porostulesního porostu ve věku a vypočtená na 4 desetinná místa a - věk porostu P0 – P4 \\- koeficienty polynomu podle skupin lesních dřevin a bonitních stupňů uvedené v tabulkách č. 2-14 Skupina dřevin: SMRK Tabulka č. 2 Bonitní stupeň| Koeficienty ---|--- P0| P1| P2| P3| P4 1| 17,691 833 600| 0,086 977 100| 0,007 664 400| 0,000 096 500| -0,000 000 900 2| 17,724 867 200| 0,012 043 000| 0,008 785 500| 0,000 071 000| -0,000 000 780 3| 17,815 786 400| -0,041 049 800| 0,014 410 000| -0,000 050 800| -0,000 000 160 4| 17,814 786 400| -0,041 049 700| 0,014 420 000| -0,000 050 900| -0,000 000 190 5| 17,907 873 100| -0,086 883 700| 0,013 667 700| -0,000 033 600| -0,000 000 280 6| 17,811 954 900| 0,097 962 100| 0,007 805 100| -0,000 008 900| -0,000 000 220 7| 17,888 123 800| -0,030 097 700| 0,004 251 500| 0,000 061 700| -0,000 000 550 8| 17,762 566 600| 0,034 008 400| 0,001 041 500| 0,000 068 200| -0,000 000 480 9| 17,774 400 600| 0,035 560 100| -0,002 011 000| 0,000 099 200| -0,000 000 570 Skupina dřevin: JEDLE Tabulka č. 3 Bonitní stupeň| Koeficienty ---|--- P0| P1| P2| P3| P4 1| 28,267 044 200| -0,017 062 100| 0,016 814 700| -0,000 066 600| 0,000 000 000 2| 28,783 268 200| 0,008 066 000| 0,012 432 600| -0,000 034 500| -0,000 000 100 3| 28,699 238 000| -0,127 361 500| 0,015 040 200| -0,000 090 600| 0,000 000 200 4| 28,815 504 900| -0,097 246 400| 0,010 057 600| -0,000 031 500| 0,000 000 000 5| 28,893 393 300| -0,006 311 100| 0,007 980 000| -0,000 077 700| 0,000 000 400 6| 28,836 291 200| 0,005 431 000| 0,002 873 300| 0,000 018 700| -0,000 000 100 7| 28,358 201 600| 0,106 535 500| -0,004 318 400| 0,000 096 900| -0,000 000 400 8| 28,023 235 600| 0,201 982 500| -0,005 478 700| 0,000 083 200| -0,000 000 300 9| 28,877 434 600| -0,001 631 800| 0,000 373 900| 0,000 009 900| 0,000 000 000 Skupina dřevin: BOROVICE Tabulka č. 4 Bonitní stupeň| Koeficienty ---|--- P0| P1| P2| P3| P4 1| 28,070 409 000| 0,158 901 700| -0,007 771 200| 0,000 149 900| -0,000 000 700 2| 28,493 079 500| 0,071 376 400| -0,004 058 100| 0,000 087 300| -0,000 000 400 3| 28,374 709 200| -0,015 181 200| 0,001 510 000| -0,000 004 000| 0,000 000 000 4| 28,131 710 600| 0,039 685 400| 0,000 015 400| -0,000 000 200| 0,000 000 000 5| 28,161 765 600| 0,008 534 600| 0,000 003 300| -0,000 000 100| 0,000 000 000 6| Hodnota Thlpa = hodnota uvedená v 5. roce v tabulce č. 1 7| Hodnota Thlpa = hodnota uvedená v 5. roce v tabulce č. 1 8| Hodnota Thlpa = hodnota uvedená v 5. roce v tabulce č. 1 9| Hodnota Thlpa = hodnota uvedená v 5. roce v tabulce č. 1 Skupina dřevin: MODŘÍN Tabulka č. 5 Bonitní stupeň| Koeficienty ---|--- P0| P1| P2| P3| P4 1| 17,915 513 700| -0,043 686 400| 0,006 327 800| 0,000 058 000| -0,000 000 600 2| 17,720 195 900| -0,050 806 600| 0,006 755 000| 0,000 010 600| -0,000 000 300 3| 17,650 830 100| -0,026 508 000| 0,003 171 600| 0,000 050 100| -0,000 000 400 4| 17,944 610 200| -0,014 427 400| 0,001 137 000| 0,000 061 900| -0,000 000 400 5| 17,203 705 600| 0,121 632 700| -0,001 827 100| 0,000 049 600| -0,000 000 200 6| 17,581 997 900| 0,038 321 100| -0,002 310 900| 0,000 068 800| -0,000 000 300 7| 17,780 103 600| 0,003 866 100| -0,000 454 600| 0,000 012 100| 0,000 000 000 8| 17,511 397 100| -0,017 259 800| 0,001 491 800| -0,000 018 000| 0,000 000 100 9| Hodnota Thlpa = hodnota uvedená v 5. roce v tabulce č. 1 Skupina dřevin: DOUGLASKA Tabulka č. 6 Bonitní stupeň| Koeficienty ---|--- P0| P1| P2| P3| P4 1| 16,619 313 300| 1,442 583 100| -0,017 937 200| 0,000 285 800| -0,000 001 400 2| 16,973 759 200| 1,225 176 900| -0,016 355 300| 0,000 279 700| -0,000 001 400 3| 16,998 000 400| 0,801 725 000| -0,000 718 600| 0,000 038 000| -0,000 000 300 4| 16,394 343 700| 1,152 653 600| -0,019 247 000| 0,000 267 500| -0,000 001 200 5| 16,300 416 600| 1,026 618 800| -0,018 270 100| 0,000 250 000| -0,000 001 100 Skupina dřevin: BUK Tabulka č. 7 Bonitní stupeň| Koeficienty ---|--- P0| P1| P2| P3| P4 1| 19,959 070 600| 0,509 547 900| -0,008 805 600| 0,000 137 500| -0,000 000 560 2| 19,873 419 800| 0,602 756 500| -0,011 555 600| 0,000 139 900| -0,000 000 490 3| 20,141 440 600| 0,371 963 400| -0,006 028 600| 0,000 085 100| -0,000 000 320 4| 20,130 252 300| 0,357 790 300| -0,005 271 300| 0,000 064 700| -0,000 000 220 5| 19,890 238 200| 0,557 818 100| -0,012 985 400| 0,000 143 300| -0,000 000 480 6| 19,832 874 900| 0,602 655 300| -0,014 890 000| 0,000 153 300| -0,000 000 490 7| 20,329 495 500| 0,445 533 000| -0,011 268 700| 0,000 116 200| -0,000 000 370 8| 20,093 417 700| 0,401 611 450| -0,008 987 600| 0,000 077 100| -0,000 000 200 9| 20,488 961 500| -0,004 661 300| 0,000 498 400| -0,000 005 800| 0,000 000 045 Skupina dřevin: DUB Tabulka č. 8 Bonitní stupeň| Koeficienty ---|--- P0| P1| P2| P3| P4 1| 23,433 054 500| -0,119 688 700| 0,016 259 500| -0,000 082 900| 0,000 000 100 2| 23,960 343 100| -0,030 000 000| 0,009 320 000| -0,000 025 100| -0,000 000 020 3| 23,574 846 100| 0,259 600 000| -0,003 077 800| 0,000 114 100| -0,000 000 500 4| 23,764 763 400| 0,072 101 800| -0,001 642 300| 0,000 100 800| -0,000 000 440 5| 23,276 899 000| 0,053 643 300| 0,002 800 000| 0,000 009 700| -0,000 000 050 6| 23,492 568 300| -0,065 603 800| 0,008 741 700| -0,000 083 200| 0,000 000 310 7| 23,635 242 000| 0,123 144 800| -0,001 596 000| 0,000 042 800| -0,000 000 151 8| 23,944 043 700| -0,002 916 000| 0,003 226 800| -0,000 009 700| -0,000 000 013 9| 23,803 158 900| 0,164 166 000| -0,001 069 400| -0,000 001 900| 0,000 000 045 Skupina dřevin: JASAN Tabulka č. 9 Bonitní stupeň| Koeficienty ---|--- P0| P1| P2| P3| P4 1| 14,799 746 300| 0,492 422 900| -0,012 762 200| 0,000 215 600| -0,000 000 900 2| 14,153 876 900| 0,612 032 100| -0,019 200 000| 0,000 259 900| -0,000 001 000 3| 14,372 120 700| 0,492 318 600| -0,014 171 500| 0,000 169 000| -0,000 000 600 Skupina dřevin: OLŠE Tabulka č. 10 Bonitní stupeň| Koeficienty ---|--- P0| P1| P2| P3| P4 1| 12,694 962 500| 0,000 001 000| -0,000 651 500| 0,000 089 100| -0,000 000 680 2| 12,005 761 800| 0,129 327 000| -0,008 478 600| 0,000 212 700| -0,000 001 300 3| 12,205 958 900| 0,008 272 400| -0,001 507 000| 0,000 057 500| -0,000 000 350 4| 12,194 532 800| 0,011 836 400| -0,000 820 300| 0,000 022 500| -0,000 000 100 5| Hodnota Thlpa = hodnota uvedená v 5. roce v tabulce č. 1 Skupina dřevin: OSIKA Tabulka č. 11 Bonitní stupeň| Koeficienty ---|--- P0| P1| P2| P3| P4 1| 12,962 077 100| -0,000 205 500| 0,001 390 500| -0,000 032 200| 0,000 000 300 2| Hodnota Thlpa = hodnota uvedená v 5. roce v tabulce č. 1 3| Hodnota Thlpa = hodnota uvedená v 5. roce v tabulce č. 1 Skupina dřevin: AKÁT Tabulka č. 12 Bonitní stupeň| Koeficienty ---|--- P0| P1| P2| P3| P4 1| 6,903 818 600| -0,156 023 900| 0,037 764 600| -0,000 615 700| 0,000 003 000 2| 6,899 468 400| -0,046 504 400| 0,012 850 400| -0,000 038 900| -0,000 000 600 3| 6,783 471 300| -0,038 536 900| 0,007 320 300| 0,000 043 300| -0,000 000 900 4| 6,757 955 900| 0,031 017 200| -0,001 452 000| 0,000 192 500| -0,000 001 700 5| 6,620 916 200| 0,133 916 500| -0,009 720 900| 0,000 306 300| -0,000 002 100 6| 6,642 159 400| 0,113 767 500| -0,005 940 900| 0,000 133 400| -0,000 000 800 7| 6,726 586 500| 0,023 016 100| -0,001 147 400| 0,000 022 400| -0,000 000 100 8| Hodnota Thlpa = hodnota uvedená v 5. roce v tabulce č. 1 9| Hodnota Thlpa = hodnota uvedená v 5. roce v tabulce č. 1 Skupina dřevin: TOPOL Tabulka č. 13 Bonitní stupeň| Koeficienty ---|--- P0| P1| P2| P3| P4 1| 6,158 187 400| -0,243 613 700| 0,056 589 600| -0,000 237 600| -0,000 007 500 2| 6,158 187 400| -0,243 613 700| 0,069 423 300| -0,001 750 100| 0,000 016 500 3| 6,158 187 400| -0,243 613 700| 0,069 423 300| -0,001 750 100| 0,000 015 000 4| 6,078 072 400| -0,105 955 800| 0,049 406 400| -0,000 913 100| 0,000 004 100 5| 5,857 396 900| 0,121 176 700| 0,010 071 900| 0,000 280 100| -0,000 006 700 6| 6,007 298 700| -0,014 442 600| 0,017 090 800| -0,000 048 000| -0,000 002 800 7| 5,732 043 800| 0,266 748 200| -0,010 749 800| 0,000 555 900| -0,000 006 600 8| 5,705 990 800| 0,271 795 600| -0,019 589 100| 0,000 775 400| -0,000 008 200 9| 5,897 200 800| 0,066 928 600| -0,006 595 300| 0,000 306 800| -0,000 003 200 Skupina dřevin: BŘÍZA Tabulka č. 14 Bonitní stupeň| Koeficienty ---|--- P0| P1| P2| P3| P4 1| 7,733 890 300| 0,012 266 600| 0,002 21 2000| -0,000 049 500| 0,000 000 320 2| 7,747 317 700| 0,022 213 700| -0,001 144 300| 0,000 030 000| -0,000 000 200 3| Hodnota Thlpa = hodnota uvedená v 5. roce v tabulce č. 1 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 55/1999 Sb. Úprava hodnoty lesního porostu Hlpa Číslo položky| Kvalitativní znaky| Maximální srážky (-) a přirážky (+) v % ---|---|--- Bonitní stupně (RVB) 1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9 1| Kmeny postižené v horní části korunovým nebo kmenovým zlomem | -15| -15| -16| -17| -18| -20| -22| -24| -25 2| Kmeny postižené v dolní části hnilobou jádra v průměrné délce | 2.1| 2 m| -11| -12| -13| -14| -15| -17| -19| -22| -26 2.2| 3 m| -14| -14| -15| -17| -19| -21| -23| -26| -30 2.3| 4 m| -19| -20| -21| -23| -24| -27| -30| -34| -38 2.4| 5 m| -28| -29| -31| -33| -35| -39| -43| -47| -52 3| Kmeny postižené v horní části korunovým nebo kmenovým zlomem a v dolní části hnilobou jádra o průměrné délce 2 m | -22| -24| -27| -30| -32| -33| -34| -35| -36 4| Mimořádně produkční a mimořádně kvalitní porostyporosty | 4.1| PorostyPorosty s výřezy 1. jakostní třídy| \\+ 40 4.2| PorostyPorosty s mimořádně vysokým produkčním potenciálem (porostyporosty s bonitou +1)| \\+ 20 5| Les nízký| -60 6| Výskyt souší v porostuporostu mimo pásem A a B ohrožení lesních porostůlesních porostů imisemi| -30 7| PorostyPorosty dřevin s významně nižší produkční schopností, nižším zpeněžením sortimentů nebo rozdílnými těžebními náklady oproti úrovni skupiny dřevin, ve které jsou zařazeny | 7.1| Habr obecný, javor babyka, střemcha pozdní, olše zelená, jeřáb ptačí, jíva, jírovec maďal| -60 7.2| Lípa| -40 7.3| Borovice černá, dub cer, smrk pichlavý| -50 7.4| Nepravé jádro u buku a jasanu nad 100 let| -50 7.5| PorostyPorosty všech dřevin s velkou sukovitostí nebo křivostí kmenů| -30 7.6| PorostyPorosty borovice kleče| -75 8| Ostatní vlivy, např. škody způsobené střelbou, poddolování lesa, prosychání korun listnáčů, výskyt hniloby v dolní části koruny listnáčů| -50 9| Stupeň poškození lesních porostůlesních porostů| I| -20 II| -30 IIIa| -40 IIIb| -60 IV| -80 10| Uznané zdroje geneticky cennějšího reprodukčního materiálu| | 10.1| Uznaný zdroj selektovaného reprodukčního materiálu (§ 14)*)| \\+ 100 10.2| Uznaný zdroj testovaného reprodukčního materiálu (§ 16)*)| \\+ 200 *) § 14 a § 16 zákona č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), ve znění pozdějších předpisů. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 55/1999 Sb. Sdružení jednotlivých lesních dřevin do jednotlivých skupin dřevin Skupina dřevin| Dřeviny ve skupině| Maximální obmýtí ---|---|--- Smrk| všechny druhy smrků| 120 Jedle| všechny druhy jedlí| 120 Borovice| všechny druhy borovic| 120 Modřín| všechny druhy modřínů| 120 Douglaska| douglaska tisolistá| 120 Buk| buk lesní, habr obecný, všechny druhy javorů, všechny druhy líp, jírovec maďal| 140 Dub| všechny druhy dubů, všechny druhy jilmů, ořešák královský a černý, platan javorolistý, třešeň ptačí, střemcha pozdní, hrušeň planá, jabloň, lesní, ostatní listnaté tvrdé| 160 Jasan| všechny druhy jasanů, pajasan žlaznatý| 120 Olše| všechny druhy olší, kaštanovník jedlý| 80 Osika| topol osika| 80 Akát| trnovník akát| 80 Topol| všechny druhy topolů kromě osiky, všechny druhy vrb, ostatní měkké listnáče| 50 Bříza| všechny druhy bříz, všechny druhy jeřábů| 80 Příloha č. 4 k vyhlášce č. 55/1999 Sb. Potenciální roční renta z lesa r v Kč/m2 Kód| Renta| Kód| Renta| Kód| Renta| Kód| Renta| Kód| Renta ---|---|---|---|---|---|---|---|---|--- SLT| Kč/m2| SLT| Kč/m2| SLT| Kč/m2| SLT| Kč/m2| SLT| Kč/m2 9Z| 0,0230| 6V| 0,5845| 5G| 0,4613| 3Q| 0,0585| 1Z| 0,0230 9R| 0,0230| 6T| 0,1337| 5F| 0,5796| 3P| 0,1200| 1X| 0,0230 9K| 0,0230| 6S| 0,4501| 5D| 0,6917| 3O| 0,4532| 1V| 0,3668 8Z| 0,0501| 6R| 0,4500| 5C| 0,3220| 3N| 0,2447| 1U| 0,4242 8Y| 0,0501| 6Q| 0,1572| 5B| 0,5823| 3M| 0,0230| 1T| 0,0230 8V| 0,1630| 6P| 0,3064| 5A| 0,4084| 3L| 0,1408| 1S| 0,1197 8T| 0,0501| 6O| 0,5444| 4Z| 0,0230| 3K| 0,1031| 1Q| 0,0240 8S| 0,1630| 6N| 0,2611| 4Y| 0,1369| 3J| 0,3012| 1P| 0,1219 8R| 0,0501| 6M| 0,0831| 4X| 0,0707| 3I| 0,2544| 1O| 0,2862 8Q| 0,1071| 6L| 0,0230| 4W| 0,4748| 3H| 0,4781| 1N| 0,0651 8P| 0,0571| 6K| 0,2717| 4V| 0,6669| 3G| 0,3523| 1M| 0,0633 8N| 0,1630| 6I| 0,3326| 4S| 0,4554| 3F| 0,4787| 1L| 0,3953 8M| 0,1071| 6H| 0,5728| 4R| 0,4500| 3D| 0,4873| 1K| 0,0230 8K| 0,1630| 6G| 0,4613| 4Q| 0,0492| 3C| 0,1440| 1J| 0,1798 8G| 0,2511| 6F| 0,4961| 4P| 0,2484| 3B| 0,4683| 1I| 0,0920 8F| 0,1630| 6D| 0,5792| 4O| 0,4215| 3A| 0,3419| 1H| 0,2095 8A| 0,1642| 6B| 0,5728| 4N| 0,2365| 2Z| 0,0230| 1G| 0,0230 7Z| 0,0612| 6A| 0,4435| 4M| 0,0653| 2X| 0,0230| 1D| 0,3842 7Y| 0,0928| 5Z| 0,0230| 4K| 0,3169| 2W| 0,3435| 1C| 0,0344 7V| 0,5205| 5Y| 0,1657| 4I| 0,3351| 2V| 0,3599| 1B| 0,2784 7T| 0,1517| 5W| 0,4635| 4H| 0,5908| 2T| 0,0230| 1A| 0,1266 7S| 0,2390| 5V| 0,6516| 4G| 0,4615| 2S| 0,1652| 0Z| 0,0230 7R| 0,1630| 5U| 0,5803| 4F| 0,4684| 2Q| 0,0311| 0Y| 0,0230 7Q| 0,1404| 5T| 0,0911| 4D| 0,5908| 2P| 0,1200| 0X| 0,0230 7P| 0,2929| 5S| 0,4704| 4C| 0,2395| 2O| 0,3234| 0T| 0,0230 7O| 0,4205| 5R| 0,0904| 4B| 0,5908| 2N| 0,0920| 0R| 0,0230 7N| 0,1619| 5Q| 0,1575| 4A| 0,4803| 2M| 0,0230| 0Q| 0,0230 7M| 0,1012| 5P| 0,3046| 3Z| 0,0274| 2L| 0,4071| 0P| 0,0571 7K| 0,1619| 5O| 0,5269| 3Y| 0,1002| 2K| 0,0985| 0O| 0,2016 7G| 0,3353| 5N| 0,2666| 3X| 0,1087| 2I| 0,1297| 0N| 0,0531 7F| 0,3132| 5M| 0,0653| 3W| 0,5538| 2H| 0,3668| 0M| 0,0230 7D| 0,4193| 5L| 0,1408| 3V| 0,6669| 2G| 0,3523| 0K| 0,0230 7B| 0,3140| 5K| 0,3296| 3U| 0,5931| 2D| 0,3842| 0G| 0,3495 7A| 0,4079| 5J| 0,3504| 3T| 0,0230| 2C| 0,0717| 0C| 0,0230 6Z| 0,0651| 5I| 0,3289| 3S| 0,4176| 2B| 0,1852| | 6Y| 0,1920| 5H| 0,5668| 3R| 0,2231| 2A| 0,1721| | SLT = soubor lesních typů Pro výše neuvedené soubory lesních typů se použije průměrná potenciální roční renta z lesa ve výši 0,1822 Kč/m2. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 55/1999 Sb. Procenta mýtní nezralosti Mn a) Procento mýtní nezralosti pro věk porostuporostu 1 až 20 let včetně je rovno 100. b) Procento mýtní nezralosti pro věk porostu od 21 let až do maximálního obmýtí pro danou skupinu lesních dřevin se zjistí pomocí vzorce: Mna=M0+M1×a+M2×a2+M3×a3+M4×a4+M5×a5, kde Mna \\- procenta mýtní nezralosti lesního porostulesního porostu ve věku a a - věk porostu M0 – M5 \\- koeficienty polynomu podle skupin lesních dřevin a relativních bonitních stupňů uvedené v tabulkách č. 1-13 Pro výpočet procenta mýtní nezralosti pomocí polynomu platí tato pravidla: a) definiční obor je od 21 let do maximálního obmýtí pro danou skupinu lesních dřevin, b) z vypočtené hodnoty se použije pouze celočíselná část, c) vyjde-li hodnota větší než 100, je hodnota rovna 100, naopak vyjde-li hodnota menší než nula (záporné číslo), je hodnota rovna 0. Skupina dřevin: SMRK Tabulka č. 1 Bonitní stupeň| Koeficienty ---|--- M0| M1| M2| M3| M4| M5 1| 24,689 050 000 0| 11,341 200 000 0| -0,515 534 500 0| 0,008 411 857 0| -0,000 058 777 5| 0,000 000 146 5 2| 24,321 990 000 0| 10,630 650 000 0| -0,459 983 400 0| 0,007 301 431 0| -0,000 050 452 2| 0,000 000 125 3 3| -4,254 641 000 0| 12,882 080 000 0| -0,519 637 800 0| 0,008 111 358 0| -0,000 055 729 3| 0,000 000 138 1 4| -4,920 784 000 0| 12,312 060 000 0| -0,483 534 200 0| 0,007 551 764 0| -0,000 052 406 2| 0,000 000 131 2 5| 6,770 814 000 0| 10,861 360 000 0| -0,429 811 800 0| 0,006 846 472 0| -0,000 048 559 9| 0,000 000 123 7 6| -5,338 234 000 0| 11,902 980 000 0| -0,449 944 900 0| 0,007 014 123 0| -0,000 049 221 1| 0,000 000 124 7 7| 14,245 290 000 0| 10,121 110 000 0| -0,400 261 300 0| 0,006 434 231 0| -0,000 046 198 4| 0,000 000 118 9 8| 6,490 319 000 0| 10,479 800 000 0| -0,395 138 900 0| 0,006 192 451 0| -0,000 043 977 6| 0,000 000 112 7 9| 10,350 030 000 0| 10,067 390 000 0| -0,380 573 300 0| 0,005 988 315 0| -0,000 042 736 9| 0,000 000 110 0 Skupina dřevin: JEDLE Tabulka č. 2 Bonitní stupeň| Koeficienty ---|--- M0| M1| M2| M3| M4| M5 1| 15,080 110 000 0| 10,124 140 000 0| -0,391 120 000 0| 0,005 989 868 0| -0,000 041 428 9| 0,000 000 104 2 2| -46,611 650 000 0| 15,484 020 000 0| -0,535 834 900 0| 0,007 602 974 0| -0,000 049 295 3| 0,000 000 118 0 3| -22,966 370 000 0| 12,799 120 000 0| -0,437 112 200 0| 0,006 191 716 0| -0,000 040 669 0| 0,000 000 099 0 4| -4,495 528 000 0| 10,929 130 000 0| -0,376 520 300 0| 0,005 435 563 0| -0,000 036 665 0| 0,000 000 091 4 5| 8,636 890 000 0| 9,226 958 000 0| -0,306 739 300 0| 0,004 347 211 0| -0,000 029 519 4| 0,000 000 074 7 6| 39,002 170 000 0| 6,288 190 000 0| -0,216 882 100 0| 0,003 282 686 0| -0,000 024 175 6| 0,000 000 065 1 7| 66,305 310 000 0| 3,517 689 000 0| -0,125 151 200 0| 0,002 044 309 0| -0,000 016 872 1| 0,000 000 049 4 8| 97,614 790 000 0| 0,724 701 800 0| -0,048 394 410 0| 0,001 241 758 0| -0,000 013 486 2| 0,000 000 044 8 9| 95,422 010 000 0| 1,635 894 000 0| -0,105 423 100 0| 0,002 412 083 0| -0,000 022 718 9| 0,000 000 069 5 Skupina dřevin: BOROVICE Tabulka č. 3 Bonitní stupeň| Koeficienty ---|--- M0| M1| M2| M3| M4| M5 1| 5,945 429 000 0| 10,780 980 000 0| -0,431 239 100 0| 0,006 904 868 0| -0,000 049 039 5| 0,000 000 124 9 2| 30,627 680 000 0| 8,175 311 000 0| -0,348 914 200 0| 0,005 846 239 0| -0,000 043 042 3| 0,000 000 112 4 3| 63,391 960 000 0| 4,517 289 000 0| -0,221 848 300 0| 0,004 072 102 0| -0,000 032 275 8| 0,000 000 088 6 4| 82,251 360 000 0| 2,444 860 000 0| -0,146 057 800 0| 0,002 949 158 0| -0,000 025 098 3| 0,000 000 072 1 5| 69,305 040 000 0| 3,758 133 000 0| -0,182 208 400 0| 0,003 426 146 0| -0,000 028 096 2| 0,000 000 079 2 6| Procento mýtní nezralosti pro každý věk porostuporostu je rovno 100 7| Procento mýtní nezralosti pro každý věk porostuporostu je rovno 100 8| Procento mýtní nezralosti pro každý věk porostuporostu je rovno 100 9| Procento mýtní nezralosti pro každý věk porostuporostu je rovno 100 Skupina dřevin: MODŘÍN Tabulka č. 4 Bonitní stupeň| Koeficienty ---|--- M0| M1| M2| M3| M4| M5 1| 111,367 300 000 0| 2,083 240 000 0| -0,186 836 000 0| 0,003 496 200 0| -0,000 026 220 1| 0,000 000 067 5 2| 79,638 870 000 0| 4,561 114 000 0| -0,235 103 000 0| 0,003 797 941 0| -0,000 026 369 8| 0,000 000 064 9 3| 73,843 490 000 0| 4,847 462 000 0| -0,232 640 300 0| 0,003 747 712 0| -0,000 026 361 7| 0,000 000 065 9 4| 84,879 680 000 0| 3,511 486 000 0| -0,181 781 900 0| 0,003 023 443 0| -0,000 022 009 2| 0,000 000 056 5 5| 88,235 840 000 0| 2,636 685 000 0| -0,131 850 600 0| 0,002 165 482 0| -0,000 016 191 4| 0,000 000 042 7 6| 70,321 540 000 0| 4,210 502 000 0| -0,174 160 500 0| 0,002 655 324 0| -0,000 018 766 1| 0,000 000 047 8 7| 75,226 360 000 0| 3,013 003 000 0| -0,109 975 300 0| 0,001 432 612 0| -0,000 009 495 1| 0,000 000 023 6 8| 95,244 720 000 0| 1,016 219 000 0| -0,047 681 330 0| 0,000 734 724 9| -0,000 006 400 6| 0,000 000 019 2 9| Procento mýtní nezralosti pro každý věk porostuporostu je rovno 100 Skupina dřevin: DOUGLASKA Tabulka č. 5 Bonitní stupeň| Koeficienty ---|--- M0| M1| M2| M3| M4| M5 1| 40,256 850 000 0| 9,563 199 000 0| -0,454 776 900 0| 0,007 520 501 0| -0,000 052 993 4| 0,000 000 132 8 2| 12,642 730 000 0| 12,131 950 000 0| -0,525 500 900 0| 0,008 369 404 0| -0,000 057 661 8| 0,000 000 142 5 3| -28,779 450 000 0| 15,491 460 000 0| -0,608 937 700 0| 0,009 282 414 0| -0,000 062 257 4| 0,000 000 151 2 4| -53,021 640 000 0| 17,572 760 000 0| -0,659 904 400 0| 0,009 814 929 0| -0,000 064 782 9| 0,000 000 155 6 5| -50,532 290 000 0| 16,668 140 000 0| -0,609 813 900 0| 0,008 950 171 0| -0,000 058 837 8| 0,000 000 1414 Skupina dřevin: BUK Tabulka č. 6 Bonitní stupeň| Koeficienty ---|--- M0| M1| M2| M3| M4| M5 1| 21,983 560 000 0| 9,072 599 000 0| -0,314 173 200 0| 0,004 074 419 0| -0,000 022 623 1| 0,000 000 043 2 2| 10,755 850 000 0| 9,907 206 000 0| -0,325 935 800 0| 0,003 999 717 0| -0,000 020 893 8| 0,000 000 037 0 3| -14,199 690 000 0| 11,767 680 000 0| -0,362 108 300 0| 0,004 285 653 0| -0,000 021 822 8| 0,000 000 037 9 4| 19,748 490 000 0| 8,280 454 000 0| -0,245 454 300 0| 0,002 687 094 0| -0,000 012 257 1| 0,000 000 017 1 5| 13,698 130 000 0| 8,721 234 000 0| -0,255 221 100 0| 0,002 795 545 0| -0,000 012 819 4| 0,000 000 018 1 6| 60,931 070 000 0| 4,093 036 000 0| -0,107 980 600 0| 0,000 827 772 0| -0,000 001 170 0| -0,000 000 007 2 7| 78,974 430 000 0| 2,319 330 000 0| -0,051 802 260 0| 0,000 104 424 9| 0,000 002 924 8| -0,000 000 015 7 8| 118,099 900 000 0| -1,312 787 000 0| 0,057 571 350 0| -0,001 276 203 0| 0,000 010 590 2| -0,000 000 031 2 9| 87,714 470 000 0| 1,806 536 000 0| -0,050 215 560 0| 0,000 315 185 9| 0,000 000 374 3| -0,000 000 007 7 Skupina dřevin: DUB Tabulka č. 7 Bonitní stupeň| Koeficienty ---|--- M0| M1| M2| M3| M4| M5 1| -53,641 020 000 0| 15,209 710 000 0| -0,451 366 100 0| 0,005 119 604 0| -0,000 024 709 5| 0,000 000 040 3 2| -26,210 850 000 0| 11,964 360 000 0| -0,328 997 900 0| 0,003 302 336 0| -0,000 013 140 7| 0,000 000 013 7 3| 34,827 940 000 0| 6,204 843 000 0| -0,157 484 100 0| 0,001 274 613 0| -0,000 002 758 2| -0,000 000 005 6 4| 78,297 630 000 0| 2,162 318 000 0| -0,038 296 670 0| -0,000 139 912 6| 0,000 004 552 4| -0,000 000 019 4 5| 73,944 510 000 0| 2,559 973 000 0| -0,050 199 020 0| 0,000 008 151 5| 0,000 003 757 9| -0,000 000 017 9 6| 98,864 410 000 0| 0,570 536 900 0| -0,006 478 779 0| -0,000 244 390 4| 0,000 003 314 3| -0,000 000 013 1 7| 86,127 440 000 0| 2,184 813 000 0| -0,074 782 320 0| 0,000 953 100 8| -0,000 005 430 5| 0,000 000 009 2 8| 51,087 820 000 0| 5,937 351 000 0| -0,212 774 600 0| 0,003 145 690 0| -0,000 020 318 1| 0,000 000 044 9 9| 120,315 900 000 0| -0,799 841 800 0| 0,004 605 733 0| 0,000 164 775 3| -0,000 002 430 9| 0,000 000 006 1 Skupina dřevin: JASAN Tabulka č. 8 Bonitní stupeň| Koeficienty ---|--- M0| M1| M2| M3| M4| M5 1| 75,767 280 000 0| 3,942 604 000 0| -0,185 035 400 0| 0,002 935 361 0| -0,000 020 773 3| 0,000 000 052 4 2| 30,493 740 000 0| 7,955 264 000 0| -0,296 095 300 0| 0,004 240 806 0| -0,000 027 643 6| 0,000 000 065 8 3| 135,704 100 000 0| -2,914 364 000 0| 0,066 438 360 0| -0,000 791 289 2| 0,000 003 099 5| -0,000 000 002 8 Skupina dřevin: OLŠE Tabulka č. 9 Bonitní stupeň| Koeficienty ---|--- M0| M1| M2| M3| M4| M5 1| 144,087 700 000 0| -5,662 465 000 0| 0,283 438 100 0| -0,006 126 270 0| 0,000 049 353 5| -0,000 000 132 8 2| 139,976 400 000 0| -5,301 440 000 0| 0,275 550 100 0| -0,006 053 906 0| 0,000 049 052 9| -0,000 000 132 3 3| 235,535 100 000 0| -14,618 540 000 0| 0,566 360 200 0| -0,009 890 695 0| 0,000 071 606 2| -0,000 000 181 1 4| 226,406 500 000 0| -14,113 290 000 0| 0,566 173 000 0| -0,010 034 210 0| 0,000 073 057 1| -0,000 000 185 3 5| Procento mýtní nezralosti pro každý věk porostuporostu je rovno 100 Skupina dřevin: OSIKA Tabulka č. 10 Bonitní stupeň| Koeficienty ---|--- M0| M1| M2| M3| M4| M5 1| 139,000 000 000 0| -5,960 290 000 0| 0,329 615 100 0| -0,007 098 132 0| 0,000 056 634 2| -0,000 000 151 1 2| Procento mýtní nezralosti pro každý věk porostuporostu je rovno 100 3| Procento mýtní nezralosti pro každý věk porostuporostu je rovno 100 Skupina dřevin: AKÁT Tabulka č. 11 Bonitní stupeň| Koeficienty ---|--- M0| M1| M2| M3| M4| M5 1| 158,687 400 000 0| -4,760 807 000 0| 0,153 166 900 0| -0,003 196 936 0| 0,000 025 630 4| -0,000 000 068 1 2| 148,317 100 000 0| -3,629 223 000 0| 0,119 002 800 0| -0,002 754 301 0| 0,000 023 025 4| -0,000 000 062 4 3| 114,593 900 000 0| -0,481 396 500 0| 0,030 559 350 0| -0,001 673 910 0| 0,000 016 993 5| -0,000 000 049 7 4| 82,989 120 000 0| 2,480 509 000 0| -0,053 175 780 0| -0,000 648 435 1| 0,000 011 269 8| -0,000 000 037 8 5| 69,633 420 000 0| 2,747 570 000 0| -0,025 227 520 0| -0,001 374 103 0| 0,000 017 120 8| -0,000 000 053 2 6| 123,183 600 000 0| -2,798 994 000 0| 0,148 841 000 0| -0,003 689 132 0| 0,000 030 898 0| -0,000 000 083 4 7| 106,256 400 000 0| -2,719 454 000 0| 0,215 705 400 0| -0,005 232 511 0| 0,000 042 751 8| -0,000 000 113 6 8| Procento mýtní nezralosti pro každý věk porostuporostu je rovno 100 9| Procento mýtní nezralosti pro každý věk porostuporostu je rovno 100 Skupina dřevin: TOPOL Tabulka č. 12 Bonitní stupeň| Koeficienty ---|--- M0| M1| M2| M3| M4| M5 1| 52,755 540 000 0| 11,374 880 000 0| -0,565 961 800 0| 0,008 185 360 0| -0,000 048 328 1| 0,000 000 101 3 2| 35,872 180 000 0| 12,730 800 000 0| -0,599 644 300 0| 0,008 551 907 0| -0,000 050 160 4| 0,000 000 104 8 3| -21,000 810 000 0| 17,375 610 000 0| -0,717 663 700 0| 0,009 869 734 0| -0,000 056 934 3| 0,000 000 117 9 4| -38,256 590 000 0| 19,151 810 000 0| -0,770 363 600 0| 0,010 537 060 0| -0,000 060 755 7| 0,000 000 126 1 5| -38,176 980 000 0| 19,160 880 000 0| -0,770 674 200 0| 0,010 540 420 0| -0,000 060 770 4| 0,000 000 126 1 6| -47,781 180 000 0| 20,260 700 000 0| -0,805 544 000 0| 0,011 003 590 0| -0,000 063 521 0| 0,000 000 132 1 7| -57,889 280 000 0| 21,421 580 000 0| -0,841 721 900 0| 0,011 476 290 0| -0,000 066 290 1| 0,000 000 138 1 8| -76,687 810 000 0| 23,390 050 000 0| -0,901 137 800 0| 0,012 239 440 0| -0,000 070 711 2| 0,000 000 147 6 9| -89,976 780 000 0| 23,721 120 000 0| -0,895 968 100 0| 0,012 047 520 0| -0,000 069 073 8| 0,000 000 143 2 Skupina dřevin: BŘÍZA Tabulka č. 13 Bonitní stupeň| Koeficienty ---|--- M0| M1| M2| M3| M4| M5 1| 107,288 500 000 0| -3,307 452 000 0| 0,263 564 300 0| -0,006 385 398 0| 0,000 053 117 5| -0,000 000 144 6 2| 137,013 100 000 0| -6,588 981 000 0| 0,381 127 900 0| -0,008 089 793 0| 0,000 063 827 3| -0,000 000 169 0 3| Procento mýtní nezralosti pro každý věk porostuporostu je rovno 100 Příloha č. 6 k vyhlášce č. 55/1999 Sb. Hodnota ročního přírůstu Z podle skupin dřevin v Kč/m2 pro průměrnou bonitu Skupina dřevin| Roční přírůst Z v Kč/m2 ---|--- Smrk| 0,9955 Jedle| 1,2409 Borovice| 0,4122 Modřín| 0,6507 Douglaska| 1,1702 Buk| 0,4917 Dub| 0,8347 Jasan| 0,6079 Olše| 0,2845 Osika| 0,2660 Akát| 0,1084 Topol| 0,5445 Bříza| 0,2653 Příloha č. 7 k vyhlášce č. 55/1999 Sb. Koeficient K1 pro výpočet škody ze snížení přírůstu lesního porostu v důsledku imisí Stupeň poškození lesního porostu| Koeficient K1 ---|--- 0| 1,00 I| 1,00 II| 0,95 IIIa| 0,75 IIIb| 0,55 IV| 0,35 Příloha č. 8 k vyhlášce č. 55/1999 Sb. Koeficient K2 vyjadřující míru poškození podle stupňů poškození okusem zvěří Skupina dřevin| Koeficient K2 podle místa a intenzity poškození ---|--- Terminál zničen| Okus ostatních bočních výhonů 30 - 50 %| > 50 % Jedle| 2,0| 0,10| 0,20 Smrk, modřín| 1,5| 0,10| 0,20 Ostatní dřeviny| 1,0| 0,10| 0,25 Koeficient K2 se určí jako součet dvou dílčích koeficientů přiznaných za jednotlivá kritéria poškození (terminální vrchol, okus bočních výhonů) pro danou skupinu dřevin. Příloha č. 9 k vyhlášce č. 55/1999 Sb. Koeficient K3 pro výpočet škody ze snížení kvality lesního porostu způsobené mechanickým poškozením stromů loupáním a ohryzem zvěří nebo soustřeďováním dříví apod. Nástup škody ve věku| Bonitní stupeň (RVB) ---|--- 1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9 do 29| 0,40| 0,41| 0,44| 0,43| 0,41| 0,39| 0,39| 0,33| 0,36 30 - 39| 0,39| 0,40| 0,43| 0,42| 0,40| 0,38| 0,38| 0,32| 0,35 40 - 49| 0,38| 0,39| 0,42| 0,41| 0,39| 0,36| 0,37| 0,31| 0,34 50 - 59| 0,37| 0,38| 0,41| 0,40| 0,38| 0,34| 0,35| 0,30| 0,33 60 - 69| 0,35| 0,36| 0,39| 0,38| 0,36| 0,33| 0,32| 0,27| 0,32 70 - 79| 0,34| 0,35| 0,38| 0,37| 0,35| 0,32| 0,31| 0,25| 0,30 80 - 89| 0,32| 0,33| 0,36| 0,36| 0,34| 0,31| 0,30| 0,24| 0,29 90 - 99| 0,30| 0,31| 0,34| 0,33| 0,31| 0,27| 0,26| 0,20| 0,23 100 a více| 0,27| 0,28| 0,31| 0,31| 0,28| 0,24| 0,23| 0,15| 0,17 Tabulka platí pro skupinu dřevin smrk. Pro ostatní skupiny dřevin se koeficient K3 stanoví přiměřeně. Příloha č. 10 k vyhlášce č. 55/1999 Sb. Převodní tabulka bonitních stupňů lesních dřevin Skupiny dřevin| Věk| Absolutní výškové bonitní stupně (AVB) ---|---|--- 10| 12| 14| 16| 18| 20| 22| 24| 26| 28| 30| 32| 34| 36| 38| 40 Relativní výškové bonitní stupně (RVB) Smrk| do 60| -| -| 9| 7| 7| 6| 5| 4| 3| 3| 2| 1| 1| 1| 1| - 61 - 80| -| -| 9| 8| 7| 6| 5| 5| 4| 3| 2| 1| 1| 1| 1| - nad 80| -| -| 9| 8| 8| 7| 6| 5| 4| 3| 2| 1| 1| 1| 1| - Borovice| do 60| -| 9| 8| 7| 6| 5| 4| 3| 2| 1| 1| 1| 1| -| -| - 61 - 80| -| 9| 8| 7| 7| 6| 5| 3| 2| 1| 1| 1| 1| -| -| - nad 80| -| 9| 8| 8| 7| 6| 5| 4| 3| 1| 1| 1| 1| -| -| - Jedle| do 50| -| -| -| -| 7| 5| 4| 3| 2| 1| 1| 1| 1| 1| 1| 1 nad 50| -| -| -| -| 8| 6| 5| 4| 3| 2| 1| 1| 1| 1| 1| 1 Modřín| do 50| -| 9| 8| 7| 6| 6| 5| 4| 2| 1| 1| 1| 1| -| -| - nad 50| -| 9| 8| 7| 6| 5| 4| 3| 2| 1| 1| 1| 1| -| -| - Douglaska| celý věk| -| -| -| -| -| -| -| -| 5| 5| 5| 5| 5| 5| 4| 3 Buk| do 80| -| -| -| 8| 7| 6| 5| 4| 3| 2| 1| 1| 1| 1| 1| - nad 80| -| -| -| 8| 7| 6| 6| 5| 4| 3| 2| 1| 1| 1| 1| - Dub| do 60| -| 8| 7| 7| 6| 5| 4| 3| 2| 1| 1| 1| 1| -| -| - 61 - 80| -| 9| 8| 7| 6| 5| 5| 4| 2| 1| 1| 1| 1| -| -| - nad 80| -| 9| 8| 7| 7| 6| 5| 4| 2| 1| 1| 1| 1| -| -| - Jasan| celý věk| -| -| -| -| 3| 3| 3| 3| 2| 2| 1| 1| 1| -| -| - Olše| celý věk| -| -| -| -| 5| 5| 4| 3| 2| 2| 1| -| -| -| -| - Bříza| celý věk| -| 3| 3| 3| 3| 3| 2| 1| 1| 1| -| -| -| -| -| - Osika| celý věk| -| 3| 3| 3| 3| 3| 2| 1| 1| 1| -| -| -| -| -| - Akát| do 50| 9| 9| 9| 8| 7| 7| 6| 5| -| -| -| -| -| -| -| - nad 50| 9| 8| 8| 7| 6| 6| 5| 4| -| -| -| -| -| -| -| - Topol| celý věk| -| -| -| 9| 9| 9| 9| 9| 8| 7| 6| -| -| -| -| - Habr| do 50| 9| 9| 8| 7| 6| 4| 2| -| -| -| -| -| -| -| -| - nad 50| 9| 9| 8| 6| 5| 3| 2| -| -| -| -| -| -| -| -| - 1) § 11 zákona č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), ve znění pozdějších předpisů. 2) § 24 až 27 zákona č. 289/1996 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). 3) Vyhláška č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. 4) Zákon č. 151/1997 Sb. 5) Vyhláška č. 78/1996 Sb., o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí. 6) Vyhláška č. 139/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnosti o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa. 8) Příloha č. 1 bod 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 63/1999 Sb.
Zákon č. 63/1999 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, a o změně dalších zákonů Vyhlášeno 9. 4. 1999, datum účinnosti 9. 4. 1999, částka 26/1999 * ČÁST DRUHÁ - ZMĚNA ZÁKONA Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ * ČÁST TŘETÍ - ZMĚNA ZÁKONA Č. 368/1992 SB., O SPRÁVNÍCH POPLATCÍCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2017 (186/2016 Sb.) 63 ZÁKON ze dne 11. března 1999, kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, a o změně dalších zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ ZMĚNA ZÁKONA Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb. a zákona č. 333/1998 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 písm. f) se slova „, s výjimkou ceny ze spotřebitelské soutěže,2c)“ včetně poznámky pod čarou č. 2c) zrušují. 2. V § 19 odst. 1 písm. g) se slova „písm. a)“ zrušují. 3. V § 36 odst. 2 písm. b) bodě 1 se slova „včetně spotřebitelské soutěže2c)“ zrušují. ČÁST TŘETÍ ZMĚNA ZÁKONA Č. 368/1992 SB., O SPRÁVNÍCH POPLATCÍCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb. a zákona č. 167/1998 Sb., se mění takto: Příloha k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb. a zákona č. 167/1998 Sb., „Sazebník správních poplatků“, se mění takto: 1. V položce 20 se písmeno g) zrušuje. 2. V položce 20 v poznámkách se bod 4 zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou části první bodů 1, 6, 8, 12 až 15, 17 a 29, části druhé a části třetí, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2000. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Nařízení vlády č. 64/1999 Sb.
Nařízení vlády č. 64/1999 Sb. Nařízení vlády o zvýšení důchodů v roce 1999 Vyhlášeno 9. 4. 1999, datum účinnosti 1. 8. 1999, částka 26/1999 * § 1 - (1) Důchody starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. lednem 1996 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. červenci 1999 tak, že procentní výměra důchodu se zvyšuje o 7,5 % procentní výměry důchodu, kter * § 2 - Procentní výměry důchodů přiznávaných od 1. srpna 1999 do 31. prosince 1999 se zvyšují ode dne přiznání o 5 %, a jde-li o důchody uvedené v § 4, o 7,5 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni přiznání důchodu, a to před její úpravou podle § 59 zákon * § 3 - (1) Procentní výměry vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů se zvyšují, jen jestliže nebyly vyměřeny z procentních výměr důchodů zvýšených podle tohoto nařízení. * § 4 - Za důchody přiznané před 1. lednem 1996 se pro účely tohoto nařízení považují též * § 5 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1999. Aktuální znění od 1. 8. 1999 64 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 22. března 1999 o zvýšení důchodů v roce 1999 Vláda nařizuje k provedení zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb. a zákona č. 289/1997 Sb., (dále jen „zákon“): § 1 (1) Důchody starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. lednem 1996 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. červenci 1999 tak, že procentní výměra důchodu se zvyšuje o 7,5 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje. (2) Důchody starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané od 1. ledna 1996 do 31. července 1999, s výjimkou důchodů uvedených v § 4, se zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. červenci 1999 tak, že procentní výměra důchodu se zvyšuje o 5 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje. § 2 Procentní výměry důchodů přiznávaných od 1. srpna 1999 do 31. prosince 1999 se zvyšují ode dne přiznání o 5 %, a jde-li o důchody uvedené v § 4, o 7,5 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni přiznání důchodu, a to před její úpravou podle § 59 zákona. § 3 (1) Procentní výměry vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů se zvyšují, jen jestliže nebyly vyměřeny z procentních výměr důchodů zvýšených podle tohoto nařízení. (2) Je-li důchod upraven pro souběh s jiným důchodem nebo s příjmem z výdělečné činnostivýdělečné činnosti, upraví se při změně výše vypláceného důchodu, která souvisí s důvody úpravy důchodu, zvýšení procentní výměry důchodu podle § 1 nebo 2 podle té výše procentní výměry důchodu, která náleží ode dne této změny. § 4 Za důchody přiznané před 1. lednem 1996 se pro účely tohoto nařízení považují též a) vdovské, vdovecké a sirotčí důchody po osobě, které byl důchod přiznán před 1. lednem 1996, pokud nárok na tento důchod trval ke dni její smrti, nebo po osobě, která zemřela před 1. lednem 1996, b) starobní důchody osob, jimž nárok na tento důchod vznikl před 1. lednem 1996 a starobní důchod byl vypočten podle předpisů platných před 1. lednem 1996 jen proto, že nebyla splněna podmínka uvedená v § 72 odst. 1 větě první zákona, c) plné invalidní a částečné invalidní důchody osob, jimž se nemocenské, na které vznikl nárok před 1. lednem 1996, vyplácelo ještě po 31. prosinci 1995, pokud plná nebo částečná invalidita vznikla před 1. lednem 1996, d) vdovské, vdovecké a sirotčí důchody vyměřené z důchodů uvedených v písmenech b) a c). § 5 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1999. Předseda vlády: Ing. Zeman v. r. 1\\. místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: PhDr. Špidla v. r.
Nařízení vlády č. 78/1999 Sb.
Nařízení vlády č. 78/1999 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody, ve znění nařízení vlády č. 174/1998 Sb. Vyhlášeno 4. 5. 1999, datum účinnosti 1. 10. 1999, částka 30/1999 * Čl. I - Nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody, ve znění nařízení vlády č. 174/1998 Sb., se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 10. 1999 78 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 17. března 1999, kterým se mění nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody, ve znění nařízení vlády č. 174/1998 Sb. Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, (dále jen „zákon“) k provedení § 12 odst. 1 a 4 a § 13 odst. 2 a 4 zákona: Čl. I Nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody, ve znění nařízení vlády č. 174/1998 Sb., se mění takto: 1. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 173/1997 Sb. Poř. č.| Název položky ---|--- 1| dřevěné podlahové dílce na lešení 2| hadice pryžové svářečské (kromě určených pro použití v podzemí) 3| palety 4| lešení trubková, dílcová a kozová včetně trubek, spojovacích a doplňkových součástí (kromě určených pro použití v podzemí) 5| regály kovové nepřemístitelné kotvené i nekotvené do výšky 6 m 6| nářadí elektrotechnická určená pro práce pod napětím do 1 000 V střídavého a 1 500 V stejnosměrného proudu (kromě určených pro použití v podzemí a na povrchu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem) 7| hlídače plamene a programátory určené pro hořáky (netýká se plynových spotřebičů, plynových hořáků s ventilátorem a zabezpečovacích, řídicích nebo regulačních zařízení a konstrukčních skupin, které jsou určeny k zabudování do takových spotřebičů) 8| hořáky monoblokové, předtopeniště; systémy zabezpečovací a ovládací pro hořáky včetně hořáků dodávaných kusově na základě specifických požadavků uživatele, jsou-li na kapalná paliva; autoklávy, pece, pícky na kapalná paliva 9| hořáky na kapalná paliva 10| hořáky na plynná paliva bez ventilátoru 11| regulační a uzavírací prvky určené pro hořáky (netýká se plynových spotřebičů, plynových hořáků s ventilátorem a zabezpečovacích, řídicích nebo regulačních zařízení a konstrukčních skupin, které jsou určeny k zabudování do takových spotřebičů) 12| zařízení na spalování komunálních odpadů 13| soupravy vytápěcí vzduchové na kapalná paliva (kromě domovních spalovacích topných zařízení) 14| ohřívače, pece, vařiče, trouby, varná tělíska, grily a opékače kombinované, kde zdrojem vytápění jsou kapalná, tuhá paliva nebo elektrická energie v kombinaci s nimi 15| zařízení pro vaření, ohřívače talířů (ze železa nebo oceli), přístroje na vaření nebo ohřívání z mědi, u nichž jsou zdrojem energie pro vytápění kapalná, tuhá paliva nebo pára 16| prostředky závěsné a pracovní k jeřábům - prostředky k zavěšení a uchopení břemen a vázací prostředky (kromě určených pro použití v podzemí a na povrchu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem) 17| zařízení pro napájení elektrických ohradníků 18| zásuvky a vidlice pro domácnost 19| elektrochemické zdroje primární (články a baterie) 20| olověné články a baterie s kyselým elektrolytem 21| články a baterie s alkalickým elektrolytem 22| analyzátory laboratorní hořlavých a toxických plynů a par v normálním provedení 23| přístroje a zařízení laboratorní jednoúčelové a pro zjišťování a měření škodlivin a jiných látek v ovzduší a prostředí 24| analyzátory a členy předváděcí pro analýzu hořlavých a toxických plynů a par, včetně přístrojů pro měření jejich koncentrace, v normálním provedení 25| soupravy vytápěcí kolejových vozidel na plynná, kapalná nebo tuhá paliva 26| hořlavé kapaliny (hořlavé kapaliny podle ČSN 65 0201, s bodem vzplanutí v rozmezí nad 55 °C do 250 °C) 27| hořlavé plyny (hořlavé plyny podle ČSN 07 8304, které jsou hořlavé s teplotou vznícení do 500 °C, a zkapalněné uhlovodíkové plyny podle ČSN 65 0205 s teplotou vznícení do 650 °C) 28| hořlavé tuhé hmoty (hmoty s teplotou tání nebo odkapávání větší než 35 °C a hmoty, které nemají bod tání, s teplotou vznícení do 350 °C) 29| výrobky z pryže, pokud jsou určeny k tomu, aby přicházely do přímého styku s lidským organismem, (kromě výrobků přicházejících do styku s ústy kojence - např. savičky, sosáky, chrániče prsu) 30| bezpečnostní značky a tabulky 31| inertní prach určený k poprašování v důlních dílech dolů s nebezpečím výbuchu uhelného prachu a pro budování protivýbuchových uzávěr prachových, lignitový prach na nevýbušnost 32| aktovky školní 33| každý druh a typ dveřního křídla, hrázových dveří, dveří pro průlez, hrázové lutny, lutnového poklopu, průvětrníku a průchodu pro dopravník hrázového objektu, používaný při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem 34| výrobky pro označení konce soupravy při dopravě důlní lokomotivou 35| zásahové požární automobily velitelské a vyšetřovací s celkovou hmotností do 2 000 kg“. 2. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 173/1997 Sb. Poř. č.| Název položky ---|--- 1| pyrotechnické předměty pro zábavné a technické účely 2| pásy dopravní z PVC pro povrchovou těžbu a pro chemické provozy 3| přenosné hasicí přístroje 4| zemědělské a lesnické traktory, tj. silniční vozidla podle § 1 zákona č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, jejichž definice je uvedena v § 81 odst. 1 vyhlášky č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti vozidel 5| bižuterie kovová, též potažená drahými kovy 6| kartáče na vlasy, na ruce a koupelové, kartáčky zubní, kartáče a štětce kosmetické, štětce holicí 7| hasicí přístroje pojízdné a přívěsné 8| hasiva (kromě vody bez přísad) 9| hořlavé kapaliny (hořlavé kapaliny podle ČSN 65 0201, s bodem vzplanutí do 55 °C) 10| požární hadice 11| požární proudnice a požární armatury 12| požární hadicové a hydrantové systémy 13| výrobky určené pro použití při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí a na povrchu, a to a) výrobky z plastických hmot, dopravníkové pásy a řemeny včetně klínových, b) ocelová lana délková a ocelová lana s oky, třecí kotouče těžních strojů proti skluzu lana, přístroje pro nedestruktivní kontrolu lana, pružiny mechanizmu záchytů těžní klece, c) hadice se strojírenským šroubením nízkotlaké, střednětlaké a vysokotlaké, d) trubky a hadice se strojírenským šroubením pro zvlášť vysoké tlaky, e) prostředky závěsné a pracovní k jeřábům (prostředky k zavěšení a uchopení břemen, vázací prostředky), f) důlní těžní zařízení, g) brzdné vozíky závěsných drah a vozy pro dopravu osob 14| výrobky určené pro použití v podzemí při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, a to a) lutny textilní lnářské důlní větrací, b) detekční trubice, c) hadice pryžové svářečské, d) pásy pryžové dopravní a řemeny pryžové klínové hnací, e) trubky a hadice z plastů, f) skleněné detektory a nasávací zařízení, g) ocelová poddajná důlní výztuž pro důlní dílo a spojovací materiál pro tuto výztuž, h) bezkolejové stroje, pásové a hřeblové dopravníky, a to včetně jejich kotvicího zařízení 15| obaly určené k balení a přepravě nebezpečného zboží, a to a) pytle a pytlíky z textilní tkaniny, b) bedny a sudy dřevěné, c) pytle z papíru včetně kombinace s jiným materiálem, d) kartony, krabice a bedny z vlnitého papíru nebo vlnité lepenky, e) skládací kartony, krabice a bedny z nezvlněného papíru, f) sudy a skladovací krabice z papíru, kartonu a lepenky, g) pytle z polymerů ethylenu, h) pytle z plastů (kromě polymerů ethylenu), i) krabice, bedny ap. výrobky z plastů, j) sudy a kanistry z plastů, k) kombinované obaly s vnitřní nádobou z plastu, l) kombinované obaly s vnitřní nádobou ze skla, m) kombinované obaly s vnitřní nádobou z keramiky nebo porcelánu, n) nádrže, zásobníky a kontejnery ze železa, oceli nebo hliníku s objemem od 300 do 3 000 litrů mimo tlakové - obaly typu IBC, o) sudy, bubny ap. nádoby a obaly ze železa nebo oceli s objemem do 300 litrů (pokud nejsou určeny pro stlačené nebo zkapalněné plyny), p) drobné kovové obaly mimo hliníkové, q) hliníkové sudy, barely, plechovky, krabice nebo podobné zásobníky do 300 litrů, r) kontejnery, zvláště konstruované a vybavené pro 1 nebo více druhů dopravy (jen nádoby pro volně ložené látky - obaly typu IBC) 16| výrobky určené pro zásahovou činnost jednotek požární ochrany, a to a) žebříky, b) hydraulická vyprošťovací zařízení, c) zásahové požární automobily (s výjimkou automobilů velitelských a vyšetřovacích s celkovou hmotností do 2 000 kg, automobilových jeřábů a automobilů vyprošťovacích) a kontejnery, d) požární čerpadla, e) záchranná zařízení pro nouzový únik osob z výšek (seskokové matrace, plachty a záchranné tunely), f) zvedací vaky 17| prostředky lidové zábavy - zařízení s pohyblivými stanovišti osob 18| obaly určené k tomu, aby přicházely do přímého styku s tabákem, tabákovými výrobky, kosmetickými, mycími a pracími prostředky pro osobní potřebu, pokud obsahují kovové části přicházející do přímého styku s uvedenými výrobky“. Čl. II Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. října 1999. Předseda vlády: Ing. Zeman v. r. Ministr průmyslu a obchodu: doc. Ing. Grégr v. r.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 86/1999 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 86/1999 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 194/1996 Sb., kterou se provádí zákon o krmivech, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 11. 5. 1999, datum účinnosti 15. 5. 1999, částka 31/1999 * Čl. I - Vyhláška č. 194/1996 Sb., kterou se provádí zákon o krmivech, ve znění vyhlášky č. 256/1997 Sb. a vyhlášky č. 208/1998 Sb., se mění takto: * Čl. II - V příloze č. 6 ve skupině mikrobiologicky účinné látky - stimulátory růstu se zrušuje pořadové číslo 5. OLACHINDOX od 1. září 1999 a pořadová čísla 7. TYLOSIN FOSFÁT, 8. VIRGINIAMYCIN a 9. ZINKBACITRACIN od 1. července 1999. * Čl. III Aktuální znění od 15. 5. 1999 86 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 4. května 1999, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 194/1996 Sb., kterou se provádí zákon o krmivech, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 3 odst. 11 a § 4 odst. 7 zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech: Čl. I Vyhláška č. 194/1996 Sb., kterou se provádí zákon o krmivech, ve znění vyhlášky č. 256/1997 Sb. a vyhlášky č. 208/1998 Sb., se mění takto: 1. V § 23 odstavec 2 zní: „(2) V označování kompletních a doplňkových krmiv, do nichž byly přidány doplňkové látky s výjimkou enzymů a mikroorganismů, se uvádí druh použité doplňkové látky podle názvu v příloze č. 6 ve sloupci 1+2 a její celkový obsah. Obsah vitaminu E se uvádí jako alfatokoferol.“. 2. V příloze č. 6 ve skupině mikrobiologicky účinné látky - stimulátory růstu v pořadovém čísle 5. OLACHINDOX ve sloupci 7 na konci se doplňují slova „povoleno do 31. 8. 1999“. 3. V příloze č. 6 ve skupině mikrobiologicky účinné látky - stimulátory růstu pořadové číslo 6. SALINOMYCINÁT SODNÝ zní: „Pořadové číslo Účinná látka Kód EU| Chemické označení nebo popis| Druh nebo kategorie zvířat| Maximální stáří| Obsah mg/kg kompletního krmiva| Poznámka ---|---|---|---|---|--- nejméně| nejvýše 1+2| 3| 4| 5| 6| 7 6\\. SALINOMYCINÁT SODNÝ č. EU 716| C42H69O11Na (sodná sůl polyeterické monokarboxylové kyseliny produkované Streptomyces albus) obsah elaiophylinu: méně než 42 mg v 1 kg; obsah 17-epi-20-desoxy- salinomycinu: méně než 40 mg v 1 kg| selata| 4 měsíce| 30| 60| registrovaný výrobce: prasata| 6 měsíců| 15| 30| Hoechst Roussell Vet. SRN, | | | | Hoffmann La Roche Švýcarsko prasnice kojící1)| | 40| 60| Krka Slovinsko | | | | nezkrmovat lichokopytníkům, krůám prasnice březí1)| | 40| 60| nekombinovat s thiamulinem | | | | 1) povoleno do 31. 12. 1999“. 4. V příloze č. 6 ve skupině mikrobiologicky účinné látky - stimulátory růstu v pořadovém čísle 7. TYLOSIN FOSFÁT ve sloupci 7 na konci se doplňují slova „povoleno do 30. 6. 1999“. 5. V příloze č. 6 ve skupině mikrobiologicky účinné látky - stimulátory růstu v pořadovém čísle 8. VIRGINIAMYCIN ve sloupci 7 na konci se doplňují slova „povoleno do 30. 6. 1999“. 6. V příloze č. 6 ve skupině mikrobiologicky účinné látky - stimulátory růstu v pořadovém čísle 9. ZINKBACITRACIN ve sloupci 7 na konci se doplňují slova „povoleno do 30. 6. 1999“. 7. V příloze č. 6 ve skupině mikrobiologicky účinné látky - antikokcidika v pořadovém čísle 3. HALOFUGINON ve sloupci 7 se slova „Roussell Uclaff Francie“ nahrazují slovy „Hoechst Roussell Vet. SRN“. 8. V příloze č. 6 ve skupině mikrobiologicky účinné látky - antikokcidika v pořadovém čísle 6. METICLORPINDOL + METHYLBENZOCHÁT ve sloupci 4 se za slovo „výkrm“ vkládají slova „a odchov“ a ve sloupci 7 na konci se doplňují slova „nepodávat nosnicím“. 9. V příloze č. 6 ve skupině mikrobiologicky účinné látky - antikokcidika v pořadovém čísle 11. SALINOMYCINÁT SODNÝ ve sloupci 7 se slova „Hoechst Veterinär SRN“ nahrazují slovy „Hoechst Roussell Vet. SRN“. 10. V příloze č. 6 ve skupině mikrobiologicky účinné látky - antikokcidika se pořadové číslo 13. SULFACHINOXALIN nahrazuje pořadovým číslem 13. AMPROLIUM, které zní: „Pořadové číslo Účinná látka Kód EU| Chemické označení nebo popis| Druh nebo kategorie zvířat| Maximální stáří| Obsah mg/kg kompletního krmiva| Poznámka ---|---|---|---|---|--- nejméně| nejvýše 1+2| 3| 4| 5| 6| 7 13\\. AMPROLIUM č. EU 750| C14H20CL12N4 1-/(4-amino-2-propyl- -5-pyrimidyl) methyl/- -2-pocolinium-chlorid- -hydrochlorid| drůbež| | 62,5| 125| regitrovaný výrobce: Merial S.A.S. Francie ochranná lhůta: 3 dny podávání ve snáškové zralosti je nepřípustné“. 11. V příloze č. 6 ve skupině mikrobiologicky účinné látky - mikroorganismy v pořadovém čísle 7. LAKTOBACILLUS CASEII ve sloupci 3 za označení„CCM 4160" se doplňuje označení „, CCM 1753“. Čl. II V příloze č. 6 ve skupině mikrobiologicky účinné látky - stimulátory růstu se zrušuje pořadové číslo 5. OLACHINDOX od 1. září 1999 a pořadová čísla 7. TYLOSIN FOSFÁT, 8. VIRGINIAMYCIN a 9. ZINKBACITRACIN od 1. července 1999. Čl. III Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. května 1999. Ministr: Ing. Fencl v. r.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 87/1999 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 87/1999 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 121/1987 Sb., o zabezpečování zdravotní nezávadnosti živočišných produktů Vyhlášeno 13. 5. 1999, datum účinnosti 13. 5. 1999, částka 32/1999 * Čl. I - Vyhláška č. 121/1987 Sb., o zabezpečování zdravotní nezávadnosti živočišných produktů, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 13. 5. 1999 87 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 4. května 1999, kterou se mění vyhláška Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 121/1987 Sb., o zabezpečování zdravotní nezávadnosti živočišných produktů Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 35 odst. 1 písm. b) zákona č. 87/1987 Sb., o veterinární péči: Čl. I Vyhláška č. 121/1987 Sb., o zabezpečování zdravotní nezávadnosti živočišných produktů, se mění takto: 1. Za § 70 se vkládá nový § 70a, který včetně poznámek č. 22a) a 22b) zní: „§ 70a (1) Syrové, mlékárensky neošetřené kravské nebo kozí mléko a mléčné produkty z tohoto mléka lze dodávat k přímé spotřebě spotřebiteli22a) v místě produkce za dodržení veterinárních a hygienických požadavků stanovených pro zacházení se živočišnými produkty a dalších stanovených podmínek pro zdravotní nezávadnost živočišných produktů,22b) včetně osvědčení podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 87/1987 Sb. (2) Pro mléko uvedené v odstavci 1 platí rovněž požadavky uvedené v § 70, 71 až 74 a lze jej dodat k přímé spotřebě spotřebiteli nejpozději do 24 hodin po nadojení. Nadojené mléko musí být do 2 hodin po nadojení zchlazeno na teplotu nepřesahující 6 °C, není-li v této době spotřebováno. (3) Mléko a mléčné produkty z tohoto mléka musí být zpracovávány a uchovávány za použití technologických zařízení v prostorech k tomuto účelu upravených a schválených orgány veterinární péče. Pokud je mléko dodáváno současně k mlékárenskému zpracování, musí být mléčnice, místnost, ve které se mléko soustředí a zchlazuje, oddělena od místnosti určené k dodávce mléka a mléčných produktů k přímé spotřebě spotřebiteli. V místnosti, ze které je dodáváno mléko a mléčné produkty k přímé spotřebě spotřebiteli, je nutné na viditelném místě umístit upozornění s textem „Syrové mléko před spotřebou převařte“. (4) Pro mléko uvedené v odstavci 1 platí tyto laboratorní požadavky: a) Staphylococcus aureus nejvíce 5.102 v 1 ml vzorku, b) nulový výskyt salmonel v 25 ml vzorku, c) celkový počet mikroorganismů zjištěných v 1 ml vzorku nesmí činit více než 1.105 a celkový počet somatických buněk více než 4.105 v syrovém, mlékárensky neošetřeném kravském mléce, d) celkový počet mikroorganismů zjištěných v 1 ml vzorku nesmí činit více než 5.105 v syrovém, mlékárensky neošetřeném kozím mléce. 22a) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. 22b) § 10, 11, 13, 22 a 24 zákona č. 87/1987 Sb.“. 2. V § 79 odst. 2 se slova „a kozí“ zrušují. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Fencl v. r.
Zákon č. 98/1999 Sb.
Zákon č. 98/1999 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb. Vyhlášeno 25. 5. 1999, datum účinnosti 25. 5. 1999, částka 36/1999 * Čl. I - Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., se mění takto: * Čl. II - Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, jak vyplývá z pozdějších předpisů. * Čl. III Aktuální znění od 25. 5. 1999 98 ZÁKON ze dne 29. dubna 1999, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odst. 2 písm. a) bodě 4 se slova „rodinného domku“ zrušují a doplňuje se bod 5, který včetně poznámky pod čarou č. 17a) zní: „5. určeny pro stavby pro bydlení v současně zastavěném území obce,17a) 17a) § 12 odst. 1 vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu.“. 2. V § 9 odst. 5 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 18) zní: „a) údaje katastru nemovitostí18) o pozemcích, které jsou navrhovány k odnětí ze zemědělského půdního fondu, a dále výměry parcel nebo jejich částí a zákres navrhovaného odnětí v kopii katastrální mapy doplněné orientačním zákresem parcel z dřívější pozemkové evidence, 18) § 5 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.“. 3. V § 9 odst. 5 písm. b) se slovo „evidence“ nahrazuje slovem „katastru“ a doplňuje se odstavec 7, který zní: „(7) Výši odvodů podle odstavce 6 písm. d) vymezí orgán ochrany zemědělského půdního fondu pouze orientačně. Konečná výše odvodů se stanoví rozhodnutím (§ 11 odst. 2).“. 4. V § 10 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 19a) zní: „(3) Na základě rozhodnutí vydaného podle zvláštních předpisů19) a ohlášení vlastníka katastrální úřad provede změnu druhu pozemku19a) v katastru nemovitostí, je-li souhlasem k odnětí dotčen pozemek uvedený v § 1 odst. 2 tohoto zákona, nebo provede změnu druhu pozemku (kultury), je-li tímto souhlasem dotčena nezemědělská půda náležející do zemědělského půdního fondu (§ 1 odst. 3). 19a) § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 344/1992 Sb., ve znění zákona č. 89/1996 Sb.“. 5. V § 11 odst. 3 písm. b) se slova „a pro zřizování skládek odpadů“ zrušují. 6. V § 11 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 8, které znějí: „(4) Pro účely tohoto zákona se za investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti považují stavby a zařízení pro protierozní ochranu, optimalizaci vodního režimu a revitalizaci krajiny. (5) Odvody za dočasně odnímanou půdu [odstavec 1 písm. b)] se nepředepisují, je-li zemědělská půda odnímána pro pěstování vánočních stromků nebo dřevin pěstovaných pro energetické účely. (6) Odvody za trvalé odnětí půdy se nepředepíší též v případech odnětí pro stavby pro bydlení na plochách určených k tomuto účelu schváleným územním plánem obce nebo regulačním plánem vždy mimo současně zastavěné území obce.17a) (7) Za stavby občanského vybavení se pro účely výpočtu odvodů za odnětí půdy považují stavby škol všech typů, mateřské školy, kina, divadla, kulturní domy, výstavní síně, nemocnice, polikliniky, zdravotní zařízení a střediska, ústavy sociální péče včetně ústavů pro mládež, jesle, dětské domovy, stavby církevní (kaple, kostely, modlitebny) a hřbitovy. (8) Za stavby zemědělské prvovýroby, pro které se nepředepíší odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, se nepovažují stavby vázané na chov zvířat, které slouží jiným účelům, např. sportovním (dostihová dráha, výcviková hala apod.).“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 9 až 11. 7. V § 12 odstavec 1 zní: „(1) Odvod placený jednorázově (§ 11 odst. 10) je splatný do třiceti dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odvodu.“. 8. V § 12 odst. 3 se věta „Výše penále se stanoví platebním výměrem.“ nahrazuje větou „Výši penále stanoví finanční orgán platebním výměrem na základě stanoviska toho orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal rozhodnutí o odvodech (§ 11 odst. 2).“. 9. V § 12 se doplňují odstavce 4 a 5, které včetně poznámek pod čarou č. 21a) a 21b) znějí: „(4) Finanční orgán21a) vybírá a vymáhá odvody za odnětí půdy podle zvláštních předpisů.21b) (5) Jestliže výše odvodu placeného jednorázově (§ 11 odst. 10) nepřevyšuje celkovou částku 50 Kč, odvod se neplatí. 21a) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 21b) § 1 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. 10. V § 19 se slova „orgán geodézie a kartografie“ nahrazují slovy „katastrální úřad“ a slovo „evidence“ se nahrazuje slovem „katastru“. 11. V § 20 se na konci odstavce 6 doplňuje tato věta: „Pokutu vybírá a vymáhá finanční orgán podle zvláštních předpisů.21b)“. 12. V části B přílohy se ve skupině faktorů B zrušuje tato položka: „Ochranná pásma vodních zdrojů III. stupně 5“. 13. V části B přílohy se ve skupině faktorů C zrušuje tato položka: „Území uvnitř hranic 11 sídelních regionálních aglomerací určených usnesením vlády ČSSR č. 26/1983 10“. Čl. II Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, jak vyplývá z pozdějších předpisů. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 101/1999 Sb.
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 101/1999 Sb. Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 1. 6. 1999, datum účinnosti 1. 6. 1999, částka 37/1999 * Čl. I - Vyhláška č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 6. 1999 101 VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy a spojů ze dne 6. května 1999, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 102 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“): Čl. I Vyhláška č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se za slova „§ 44 odst. 4,“ vkládají slova „§ 45 odst. 4,“. 2. V § 1 odst. 2 se zrušují slova „§ 45 odst. 4“. 3. V § 2 odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) v případě, že žadatel není výrobcem nebo dovozcem letadla nebo leteckého motoru a letecké vrtule, prokáže Úřadu právní zájem na schválení typu letadla nebo jeho součásti. V tomto případě žadatel nemusí předložit doklady uvedené pod písmenem a),“. Dosavadní písmena b), c), d), e) a f) se označují jako písmena c), d), e), f) a g). 4. V § 4 se na konci doplňuje tato věta: „Současně provozovatel letadla předloží záznamy o provozu letadla včetně záznamů o údržbě letadla.“. 5. V § 6 odst. 2 písm. f) se za slova „seznamem výrobní a průvodní technické dokumentace“ vkládají slova „včetně dokumentace pro údržbu, opravu a zkoušky,“. 6. V § 6 odst. 1 se za slovo „součásti“ vkládají slova „nebo vyrábět, opravovat, zkoušet a udržovat výrobky letecké techniky“. 7. Odkaz pod nadpisem § 6 zní: „(k § 17 odst. 1 a 3 zákona)“. 8. V § 8 odst. 1 se poslední věta nahrazuje větou „Stejné vzdělání a praxe se požaduje pro funkci zástupce vedoucího pracoviště a pro funkci vedoucího kontroly jakosti.“. 9. Nadpis § 9 zní: „Technické a provozní podmínky jednotlivých druhů letišť a podrobnosti o obsahu žádosti ke stanovení druhu letiště (k § 25 odst. 2 zákona)“. 10. V § 9 odst. 2 písmeno d) zní: „d) úředním opisem územního rozhodnutí o umístění stavby letiště a stavby v prostoru letiště, úředním opisem stavebního povolení pro stavbu letiště a stavby v prostoru letiště a úředním opisem kolaudačního rozhodnutí pro stavbu letiště a stavby v prostoru letiště nebo jejich ověřenou kopií,“. 11. V § 9 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Technické a provozní podmínky jednotlivých druhů letišť, jejichž splnění dokládá provozovatel letiště podle konkrétních podmínek způsobu a rozsahu využívání letiště, jsou uvedeny v příloze č. 3.“. 12. V § 13 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Plochy lze využít ke vzletům a přistáním letadel při leteckých pracích za podmínky, že využití ploch je součástí uděleného povolení k provozování leteckých prací.“. 13. V § 14 odst. 1 se v písmenu a) za slova „s výjimkou vyhlídkových letů,“ vkládají slova „pokud nejsou prováděny balonem,“. 14. V § 14 odst. 4 se na konci první věty doplňují slova „a na lety balonů“. 15. V § 15 odst. 3 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní: „h) prostory, ve kterých jsou prováděny letecké záchranné práce při pohromách, ekologických nebo průmyslových haváriích, nehodách nebo jiných nebezpečích vyžadujících zajištění bezpečnosti zasahujících letadel,“. Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno i). 16. V § 16 odst. 3 se za slova „k žádosti podle odstavce 1“ vkládají slova „, s výjimkou žádosti předkládané stanovišti pro poskytování letových provozních služeb,“. 17. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který včetně nadpisu zní: „§ 16a Charakteristika jednotlivých druhů leteckých služeb a činností, kterými se zajišťuje jejich poskytování (k § 45 odst. 4 zákona) (1) Letové provozní služby jsou určeny k zajištění bezpečnosti a plynulosti letového provozu. Tyto služby zahrnují letovou informační službu, pohotovostní službu, letovou poradní službu a službu řízení letového provozu. (2) Letecká telekomunikační služba je služba určená k přenosu informací pro jakékoliv letecké účely. Tato služba zahrnuje leteckou pevnou službu a leteckou pohyblivou službu. (3) Letecká meteorologická služba je určena k poskytování aktualizovaných meteorologických informací nezbytných pro zajištění bezpečného a plynulého letového provozu. (4) Letecká služba pátrání a záchrany je určena k provádění pátracích a záchranných akcí v případě leteckých mimořádných událostí. (5) Letecká informační služba je určena k informování provozovatelů leteckých činností a uživatelů letadel o skutečnostech důležitých pro umožnění a zabezpečení leteckého provozu. (6) Služby při předletové přípravě a monitorování letu jsou služby určené provozovatelům leteckých činností a uživatelům letadel, kterými se zajišťuje příprava na let. (7) Služby při odbavovacím procesu na letišti jsou služby, kterými se zajišťuje a) technické a provozní odbavení letadla na odbavovací ploše, b) odbavení cestujících a jejich zavazadel, c) odbavení nákladu a pošty, d) zásobování palubního bufetu letadla potravinami a nápoji, e) manipulace s leteckými pohonnými hmotami a oleji; Jednotlivé služby při odbavovacím procesu na letišti jsou uvedeny v příloze č. 4. (8) Pro potřeby leteckých dopravců zajišťuje služby při odbavovacím procesu na letišti právnická nebo fyzická osoba na základě souhlasu Ministerstva dopravy a spojů. Všechny služby při odbavovacím procesu na letišti nebo některé z nich si může letecký dopravce zajišťovat sám na základě souhlasu Ministerstva dopravy a spojů. Pokud služby při odbavovacím procesu na letišti poskytuje provozovatel letiště nebo je zajišťuje pro své potřeby tuzemský letecký dopravce, musí být účetnictví těchto služeb vedeno odděleně od ostatní činnosti.“. 18. V § 17 odst. 2 se za slova „Tuzemský letecký dopravce“ vkládají slova „, který provozuje obchodní leteckou dopravu na základě licence," a slova „do 31. března“ se nahrazují slovy „do 30. června“. 19. V § 17 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Pro prokazování finančního zajištění dopravy aerotaxi platí odstavec 1 obdobně.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 20. V § 20 odst. 1 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d), e), f), g), h), i), j), k) a l) se označují jako písmena c), d), e), f), g), h), i), j) a k). 21. V § 20 odst. 2 písmeno a) zní: „a) k výuce leteckého personálu v leteckých školách,“. 22. V § 20 odst. 4 se doplňuje písmeno c), které zní: „c) provozní příručka obsahující typy použitelných letadel, pravidla létání a postupy pro jednotlivé letecké práce a příručka pro údržbu letadel.“. 23. V § 21 odst. 2 se doplňuje písmeno j), které zní: „j) provozní příručkou a příručkou pro údržbu letadel.“. 24. § 23 včetně nadpisu zní: „§ 23 Náležitosti žádosti o vydání povolení k provozování letecké činnosti pro vlastní potřebu (k § 76 odst. 3 zákona) (1) Žadatel o provozování leteckých činností pro vlastní potřebu předloží Úřadu písemnou žádost, v níž uvede a) obchodní jméno nebo název právnické osoby, její sídlo, právní formu a identifikační číslo, je-li žadatelem právnická osoba, nebo obchodní jméno nebo jméno a příjmení fyzické osoby, její identifikační číslo, rodné číslo, trvalý pobyt, popř. místo podnikání, je-li žadatelem fyzická osoba, b) druhy leteckých činností, c) typy letadel, jimiž mají být letecké činnosti provozovány, a jejich rejstříkovou značku, d) seznam jednotlivých členů leteckého personálu, kterými budou zajišťovány letecké činnosti, e) označení základního letiště, ze kterého budou provozovány letecké činnosti a kde bude prováděna ostraha, parkování a ošetřování provozovaných letadel, f) způsob zajištění údržby letadel, g) předpokládané zeměpisné oblasti hlavního provozování leteckých činností. (2) Žádost musí být doložena těmito doklady: a) ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby, u právnických osob zapsaných v obchodním či jiném rejstříku výpisem z tohoto rejstříku ne starším než 1 měsíc, b) osvědčeními o zápisu provozovaných letadel, c) dokladem o poslední kontrole letové způsobilosti provozovaných letadel, d) průkazy způsobilosti leteckého personálu, e) dokladem o zajištění bezpečnosti provozování leteckých činností před protizákonnými činy, f) uvedením jmen osob odpovědných za provoz a údržbu letadel, g) dokladem o sjednaném pojištění odpovědnosti za škody z provozu letadel ve výši odpovídající rozsahu leteckých činností, h) stanoviskem provozovatele letiště, i) směrnicí pro jednotlivé druhy leteckých činností.“. 25. V § 24 odst. 4 se číslo „63“ nahrazuje číslem „65“. 26. V § 24 odst. 5 se číslo „63“ nahrazuje číslem „65“. 27. V § 24 odst. 6 písmeno a) zní: „a) s pomocným motorem na zádech pilota, který je konstruován jako jednomístný, s maximální vzletovou hmotností 170 kg nebo jako dvoumístný s maximální vzletovou hmotností 270 kg, a který umožňuje vzlet a přistání z nohou pilota, nebo“. 28. V § 24 odst. 7 se za číslo „450 kg“ vkládají slova „ u dvoumístného a 300 kg u jednomístného“. 29. V § 24 odstavec 8 zní: „(8) Ultralehký vrtulník je letadlo s poháněnými rotujícími nosnými plochami, které je konstruováno maximálně pro 2 osoby, s maximální vzletovou hmotností 450 kg u dvoumístného a 300 kg u jednomístného.“. 30. V § 24 se doplňují odstavce 10 a 11, které znějí: „(10) Motorový ultralehký kluzák je ultralehký kluzák vybavený pohonnou jednotkou, který je maximálně dvoumístný, jehož pádová rychlost při volnoběhu pohonné jednotky nepřevyšuje 65 km/h, maximální vzletová hmotnost nepřevyšuje 300 kg u jednomístného a 450 kg u dvoumístného. (11) Maximální vzletovou hmotnost sportovního létajícího zařízení lze překročit pouze o hmotnost integrovaného záchranného systému v případě jeho zástavby.“. 31. V § 28 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Minimální věk pro zahájení praktického výcviku pro získání průkazu způsobilosti pilota sportovních létajících zařízení je 15 let s tím, že do 18 let lze takový výcvik zahájit pouze s písemným souhlasem jeho zákonných zástupců. Samostatné lety na motorových sportovních létajících zařízeních mohou být prováděny po dosažení věku 16 let.“. 32. V § 31 odstavec 1 zní: „(1) Minimální výše pojistné částky, na kterou musí být sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem letadla, tj. limit plnění, činí a) 1 000 000 Kč u bezmotorových letadel, b) 2 000 000 Kč u ostatních letadel do maximální vzletové hmotnosti 1 200 kg, c) 3 000 000 Kč u letadel o maximální vzletové hmotnosti větší než 1 200 kg až do 2 000 kg, d) 6 000 000 Kč u letadel o maximální vzletové hmotnosti od 2 000 kg do 5 700 kg, e) 100 000 000 Kč u letadel s maximální vzletovou hmotností od 5 700 kg do 14 000 kg, f) 200 000 000 Kč u letadel s maximální vzletovou hmotností větší než 14 000 kg.“. 33. V § 31 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Kromě pojištění uvedeného v odstavci 1 musí být sjednáno i pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem letadla s limitem plnění minimálně 700 000 Kč na každé sedadlo v letadle určené provozovatelem pro přepravu osob jiných než posádka letadla včetně vyhlídkových letů.“. Dosavadní odstavce 2, 3 a 4 se označují jako odstavce 3, 4 a 5. 34. V § 31 odst. 4 se ve druhé větě zrušují slova „, včetně potvrzení o úhradě pojistného ve stanovené výši,“. 35. V § 31 odst. 5 se ve druhé větě zrušují slova „, včetně potvrzení o úhradě pojistného ve stanovené výši,“. 36. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. A VÝROBKY LETECKÉ TECHNIKY, KTERÉ MOHOU BÝT POUŽITY V CIVILNÍM LETECTVÍ, JEN POKUD BYLA ÚŘADEM SCHVÁLENA NEBO UZNÁNA JEJICH ZPŮSOBILOST K POUŽITÍ V CIVILNÍM LETECTVÍ 1. Letadlové části a zařízení, pro něž Úřad schválil nebo uznal normy minimální požadované výkonnosti jako podklad pro schválení jejich způsobilosti pro univerzální cílové použití (tj. jejich použití není omezeno na konkrétní schválený typ letadla nebo jeho součásti),: 1.1 přístroje pro kontrolu letu: tlakové výškoměry, radiovýškoměry, rychloměry, machmetry, variometry, relativní sklonoměry, zatáčkoměry, akcelerometry, umělé horizonty, směrové setrvačníky 1.2 přístroje pro kontrolu pohonné jednotky: tlakoměry, teploměry, palivoměry, spotřeboměry, otáčkoměry 1.3 pomocné energetické jednotky (APU) 1.4 systémy automatického a poloautomatického řízení: autopiloty, povelové systémy 1.5 komunikační vybavení: VKV a KV palubní radiostanice, systémy SELCAL, přepínací skříňky audiosignálů, zesilovače, mikrofony, náhlavní soupravy, zapisovače hlasů v pilotní kabině, zařízení pro akustickou lokalizaci pod vodou 1.6 navigační vybavení: magnetické kompasy, radiokompasy, VKV navigační přijímače VOR a ILS LOC/GS, přijímače signálů traťových návěstidel, víceúčelové elektronické displeje, přijímače systému družicové navigace GPS, systémy prostorové navigace RNAV, protisrážkové systémy (TCAS), odpovídače SSR, měřiče vzdálenosti (DME), palubní hodiny, meteorologické radarové systémy 1.7 nouzové vybavení: záchranné plovací vesty, záchranné padáky, záchranné čluny, kyslíkové masky pro cestující, ochranné dýchací vybavení (PBE), tísňové vysílače polohy (ELT), evakuační skluzy 1.8 indikační a záznamová zařízení: zapisovače letových údajů, přístroje varování před pádem 1.9 letadlová světla: polohová, protisrážková 1.10 vnitřní vybavení: sedadla, lůžka, bezpečnostní pásy, ramenní postroje, kontejnery, palety a sítě 1.11 elektrická soustava: alternátory, dynama, dynamospouštěče, letecké baterie, statické měniče 1.12 soustava přistávacího zařízení: kola s brzdami, pneumatiky, lyže, plováky 1.13 klimatizační soustava: spalovací hořáky 1.14 protipožární soustava: detektory kouře a požáru, přenosné hasicí přístroje 1.15 palivová soustava: hadice, filtry 1.16 kyslíková soustava: kyslíkové masky posádky, regulátory kyslíku 2. Letadlové části a zařízení schvalované pro použití na konkrétním typu letadla nebo jeho součásti, které budou nebo mohou být vyráběny jako výměnné nebo modifikační části pro zástavby na schváleném typu letadla nebo jeho součásti a jejichž způsobilost je ověřována v rámci těchto soustav: 2.1 palivové soustavy 2.2 elektrické soustavy 2.3 hydraulické soustavy 2.4 klimatizační soustavy 2.5 soustavy řízení 2.6 odmrazovací soustavy 2.7 kyslíkové soustavy 2.8 pneumatické soustavy 2.9 vodovodní a odpadní soustavy 2.10 soustavy osvětlení kabiny 2.11 indikační a záznamové soustavy 2.12 soustavy draku 2.13 soustavy pohonné jednotky 2.14 olejové soustavy 2.15 soustavy přistávacího zařízení 3. Letecká pozemní zařízení 3.1 světelná zařízení 3.1.1 letištní světelná pozemní návěstidla a jejich nosné konstrukce 3.1.2 letecké světelné majáky a jejich nosné konstrukce 3.2 součásti soustav světelných zařízení 3.2.1 zdroje napájení 3.2.2 kabely sériového rozvodu 3.2.3 oddělovací transformátory 3.2.4 ovládací zařízení 3.2.5 monitorovací soustava 3.3 Pozemní elektronická zabezpečovací zařízení 3.3.1 radiokomunikační 3.3.2 radionavigační 3.3.3 radiolokační 3.3.4 meteorologická 3.3.5 počítačové zařízení pro řízení letu 3.3.6 zařízení pro kontrolu a řízení pohybu na zemi 3.3.7 záznamové, monitorovací a ovládací zařízení 3.3.8 systémy pro přenos dat 3.3.9 zdroje elektrické energie pro záložní napájení 3.3.10 technické prostředky pracovišť pro řízení letového provozu 3.4 pozemní zařízení pro diagnostiku a vyhodnocování způsobilosti letadel 3.5 zdroje energií pro letadla (elektrické, hydraulické a pneumatické) 3.6 zařízení určená pro přepravu nákladů na palubě letadla 3.7 letecké trenažery a simulátory 3.8 zařízení pro měření a vyhodnocování brzdných účinků na pohybových plochách letišť B VÝROBKY LETECKÉ TECHNIKY, JEJICHŽ VÝROBU, ZKOUŠKY, ÚDRŽBU, OPRAVY A REALIZACE MODIFIKACÍ A KONSTRUKČNÍCH ZMĚN MŮŽE PROVÁDĚT POUZE PRÁVNICKÁ OSOBA, KTERÁ MÁ K TÉTO ČINNOSTI OPRÁVNĚNÍ Všechny výrobky letecké techniky z části A a další letadlové části a zařízení tvořící základní stavební díly letadla nebo jeho součástí, jejichž způsobilost je schvalována v rámci schvalování typu letadla nebo jeho součástí,: 1.1 trup 1.2 křídlo 1.3 ocasní plochy 1.4 motorové gondoly a pylony 1.5 soustava řízení kormidel 1.6 mechanizace křídla 1.7 přistávací zařízení 1.8 skříň motoru 1.9 reduktor motoru vrtulníku 1.10 skříň pohonů 1.11 kompresor motoru 1.12 turbína motoru 1.13 klikový mechanizmus motoru 1.14 list vrtule 1.15 náboj vrtule 1.16 systém ovládání vrtule 1.17 žárové části motoru 1.18 koše a závěsy balonů 1.19 gondoly vzducholodí 1.20 topná zařízení a palivové láhve horkovzdušných balonů a vzducholodí“. 37. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. DRUHY ÚHRAD A JEJICH VÝŠE ZA ÚKONY PROVÁDĚNÉ ÚŘADEM 1. Sazby za vykonání zkoušek, za přiznání další kvalifikace 1.1| Teoretické nebo praktické zkoušky| ---|---|--- 1.1.1| Pilot volných balonů| 200 Kč 1.1.2| Pilot ultralehkých letadel| 200 Kč 1.1.3| Pilot kluzáků| 200 Kč 1.1.4| Soukromý pilot letounů/vrtulníků| 300 Kč 1.1.5| Obchodní pilot letounů/vrtulníků| 500 Kč 1.1.6| Dopravní pilot letounů| 1 000 Kč 1.1.7| Dopravní pilot vrtulníků | 800 Kč 1.1.8| Letecký navigátor| 800 Kč 1.1.9| Palubní inženýr| 800 Kč 1.1.10| Palubní inženýr s omezením| 300 Kč 1.1.11| Palubní radiotelefonista| 700 Kč 1.1.12| Palubní průvodčí| 300 Kč 1.1.13| Řídící letového provozu| 800 Kč 1.1.14| Technik údržby letadel II. typu| 100 Kč* 1.1.15| Technik údržby letadel I. typu| 200 Kč* 1.1.16| Dispečer letecké dopravy| 300 Kč 1.1.17| Operátor letecké stanice| 100 Kč Poznámka 1 : Pokud uchazeč vyhoví požadavkům ustanovení 4.2.3 předpisu L 1 pro vydání průkazu způsobilosti opravňujícího k výkonu spojených oprávnění průkazu způsobilosti I. a II. typu (*), vybírá se sazba vyšší podle bodu 1.1.15. Poznámka 2 : V případě, že uchazeč o vydání průkazu způsobilosti neprovádí z rozhodnutí zkušební komise UCL plný rozsah zkoušek, (např. obnovu platnosti průkazu způsobilosti, vrácení odebraného průkazu způsobilosti, omezená oprávnění, vydání adekvátního průkazu způsobilosti za průkaz způsobilosti vydaný jiným státem, uznání teoretických zkoušek provedených v jiném státě apod.), může být výše poplatku snížena až na jednu třetinu, nejméně však na 50 Kč. Poznámka 3 : Pokud uchazeč neukončí úspěšně teoretickou zkoušku podle požadavků Zkušebního řádu a je-li mu povolena další opravná zkouška, podléhá tato zkouška poplatku ve výši 50 Kč. 1.2| Teoretické a/nebo praktické zkoušky za účelem získání další kvalifikace nebo zrušení omezení v průkaze způsobilosti již vydaném| ---|---|--- 1.2.1| Lety podle přístrojů, pokud se zkouška provádí zvlášť a není zahrnuta v požadavcích předpisu L 1 pro vydání průkazu způsobilosti| 250 Kč 1.2.2| Jazyková zkouška, pokud se provádí zvlášť a není zahrnuta v požadavcích předpisu L 1 pro vydání průkazu způsobilosti| 100 Kč 1.2.3| Zkušební lety (bez omezení)| 300 Kč 1.2.4| Zkušební lety provozní| 100 Kč 1.2.5| Instruktor| 100 Kč 1.2.6| Další kvalifikace| 50 Kč Poznámka 1 : V případě, že uchazeč o získání další kvalifikace nebo zrušení omezení v průkaze způsobilosti neprovádí z rozhodnutí zkušební komise ÚCL plný rozsah zkoušek (např. obnova platnosti kvalifikace, vrácení odebrané kvalifikace, přiznání adekvátní kvalifikace vydané jiným státem apod.), může být výše poplatku snížena až na jednu třetinu, nejméně však na 50 Kč. Poznámka 2 : Pod pojmem „Další kvalifikace“ se rozumí u výkonných letců zápis typové kvalifikace nebo zrušení omezení, zápis další typové kvalifikace pro vícemotorové letouny, všechny vrtulníky, u řídicích letového provozu zápis o další stanoviště nebo radarové kvalifikace a u technika údržby letadel další kategorie letadel nebo druh pohonné jednotky, pokud je tento zápis podmíněn rozdílovou zkouškou. Poznámka 3 : Pokud uchazeč o získání další kvalifikace nebo zrušení omezení neukončí úspěšně teoretickou zkoušku podle požadavků Zkušebního řádu a je-li mu povolena další opravná zkouška, podléhá tato další zkouška poplatku ve výši 50 Kč. 1.3| Průkazy způsobilosti leteckého personálu| ---|---|--- 1.3.1| Vydání průkazu žáka nebo povolení k létání| 50 Kč 1.3.2| Uznání průkazu způsobilosti vydané cizím státem| 1.3.2.1| u cizího státního příslušníka| 1 500 Kč 1.3.2.2| u občana ČR| 500 Kč 1.3.3| Změna v osobních datech průkazu způsobilosti, včetně prodloužení| 50 Kč 1.4| Mimořádné praktické přezkoušení inspektorem ÚCL| 1.4.1| jednopilotní letadlo VFR| 100 Kč 1.4.2| jednopilotní letadlo IFR| 200 Kč 1.4.3| vícepilotní letadlo VFR| 200 Kč 1.4.4| vícepilotní letadlo IFR| 500 Kč Poznámka 1 : Zpoplatnění podléhá i přezkoušení provedené Úřadem pověřeným instruktorem/inspektorem. Poznámka 2 : Při souběhu přezkoušení se vybírá pouze částka vyšší. 2. Doklady letadel 2.1| Palubní deník| 150 Kč ---|---|--- 2.2| Letadlová kniha| 150 Kč 2.3| Deník kluzáku, balonu, ULL| 100 Kč Poznámka 1 : Poplatek se vybere v případě vydání druhého a dalších dokladů. První vydání je zpoplatněno v poplatku za zápis letadla do Leteckého rejstříku. 2.4| Změny údajů v dokladech (vlastník-provozovatel)| 200 Kč ---|---|--- 2.5| Zápisy a změny zápisu zástavního práva| 600 Kč 2.6| Vrácení zadrženého osvědčení letové způsobilosti| 100 Kč 3. Letecké školy 3.1| Vydání osvědčení letecké školy| 2 000 Kč ---|---|--- 3.2| Prodloužení nebo změna vydaného osvědčení| 1 000 Kč 4. Akrobatické vystoupení, zkušební létání 4.1| Vydání povolení k akrobatickému vystoupení nebo jeho změna| 200 Kč ---|---|--- 4.2| Prodloužení platnosti vydaného povolení| 100 Kč 4.3| Vydání souhlasu ke zkušebnímu létání (§ 25 let. zákona| 1 000 Kč 4.4| Vydání povolení k létání bezpilotního letadla (§ 52 let. zákona)| 1 000 Kč 5. Stavby letišť a ochranná pásma 5.1| Posouzení vhodnosti lokality pro zřízení letiště nebo heliportu, spojené s místním šetřením| 500 Kč ---|---|--- 5.2| Stanovení ochranného pásma letiště nebo leteckého zabezpečovacího zařízení formou rozhodnutí| 1 000 Kč 6. Schvalování bezpečnostních programů 6.1| Provozovatelů letadel nad 10 000 kg| 3 000 Kč ---|---|--- 6.2| Provozovatelů letadel pod 10 000 kg| 1 000 Kč 7. Sazby za změny, prodloužení nebo obnovení platnosti vydaného oprávnění 7.1| Vývoj, projektování, výroba, zkoušky, údržba, opravy, modifikace a konstrukční změny, včetně rozšíření předmětu činnosti| 5 000 Kč ---|---|--- 7.2| Za vydání „Uznání oprávnění servisní stanice“| 5 000 Kč 7.3| Za prodloužení, změnu nebo rozšíření „Uznání servisní stanice“| 2 500 Kč 7.4| Doklady leteckých provozovatelů| 7.4.1| prodloužení Osvědčení leteckého dopravce| 20 000 Kč 7.4.2| prodloužení Osvědčení leteckého dopravce aerotaxi| 10 000 Kč 7.4.3| prodloužení Provozování leteckých prací| 3 000 Kč 7.4.4| prodloužení povolení k letecké činnosti pro vlastní potřebu| 3 000 Kč 7.4.5| změna provozní specifikace| 5 000 Kč 7.5| Ověření způsobilosti a vydání Exportního osvědčení letové způsobilosti| 7.5.1| Pohonné jednotky pro zástavbu do kluzáků a ultralehkých letadel| 1 000 Kč 7.5.2| pístové| 1 500 Kč 7.5.3| turbovrtulové, turbohřídelové a proudové| 2 000 Kč 7.5.4| pevné dřevěné vrtule| 500 Kč 7.5.5| pevné kompozitové a kovové vrtule| 500 Kč 7.5.6| přestavitelné vrtule| 1 000 Kč 7.5.7| stavitelné vrtulové jednotky| 1 500 Kč Poznámka: Pohonnou jednotkou se rozumí motor a jeho agregáty, vrtulovou jednotkou se rozumí vrtule a její agregáty. 8. Kontroly letové způsobilosti vyžádané provozovatelem 8.1| u letadel nad 10 000 kg| 5 000 Kč ---|---|--- 8.2| u letadel do 10 000 kg maximální vzletové hmotnosti| 3 000 Kč 8.3| u letadel do 5700 kg maximální vzletové hmotnosti| 1 000 Kč Poznámka: Provozovatelem vyžádaná účast inspektora úřadu na přejímce letadla, činnosti spojené s vydáním, prodloužením nebo změnami „Uznání oprávnění servisní stanice“, případně činnost vyžádaná provozovatelem v zahraničí bude žadateli kalkulována dle skutečně vynaložených nákladů na každý den pobytu inspektora ÚCL v zahraničí. 9. Sazby za ověřování provozní způsobilosti zabezpečovací letecké techniky ověřovacími letadly Úřadu 9.1| Ověřování způsobilosti zabezpečovací letecké techniky| ---|---|--- 9.1.1| Kurzový maják ILS| 9.1.1.1| Pravidelné letové měření (LLZ)| 126 000 Kč 9.1.1.2| Pravidelné letové měření (LLZ+BC) | 168 000 Kč 9.1.2| Sestupový maják ILS (GP)| 9.1.2.1| Pravidelné letové měření| 126 000 Kč 9.1.3| Rádiové návěstidlo 75 MHz (MKR)| 9.1.3.1| Pravidelné letové měření| 7 600 Kč 9.1.4| Všesměrový radiomaják VKV (VOR)| 9.1.4.1| Pravidelné letové měření| 210 000 Kč 9.1.5| Měřič vzdálenosti (DME)| 9.1.5.1| Pravidelné letové měření| 84 000 Kč 9.1.6| Nesměrový maják traťový (NDB), pro přiblížení (LOC)| 9.1.6.1| Pravidelné letové měření (NDB)| 84 000 Kč 9.1.6.2| Pravidelné letové měření (LOC)| 7 600 Kč 9.1.7| Zaměřovací stanice pracující na VKV (VDF)| 9.1.7.1| Pravidelné letové měření| 84 000 Kč 9.1.8| VKV COM| 9.1.8.1| Pravidelné letové měření| 7 600 Kč 9.1.9| Přesný přibližovací radar (PAR)| 9.1.9.1| Pravidelné letové měření| 84 000 Kč 9.1.10| Přehledový radar řízeného okrsku (TAR)| 9.1.10.1| Pravidelné letové měření TAR| 84 000 Kč 9.1.10.2| Pravidelné letové měření SRA| 21 000 Kč 9.1.11| Traťový přehledový radar (PSR)| 9.1.11.1| Pravidelné letové měření| 210 000 Kč 9.1.12| Sekundární přehledový radar (SSR)| 9.1.12.1| Pravidelné letové měření| 210 000 Kč 9.1.13| Multiradarové zpracování informací| 9.1.13.1| Pravidelné letové měření (MULTIRAD)| 126 000 Kč 9.1.13.2| Pravidelné letové měření (MULTILOC)| 42 000 Kč 9.1.14| Světelné sestupové zařízení (SSZ)| 9.1.14.1| Pravidelné letové měření (PAPI)| 21 000 Kč 9.1.14.2| Pravidelné letové měření (APAPI)| 14 000 Kč 9.1.15| Světelné zabezpečovací zařízení II. a III. kat.| 9.1.15.1| Pravidelné letové měření (SZZ II. a III. kat.)| 126 000 Kč 9.1.16 | Světelné zabezpečovací zařízení vysoké svítivosti| 9.1.16.1| Pravidelné letové měření (SZZ I. kat.)| 63 000 Kč 9.1.17| Světelné zabezpečovací zařízení| 9.1.17.1| Pravidelné letové měření (SZZ ostatní)| 21 000 Kč 9.2| Za stanovení a ověření standardních (přístrojových) příletů (STAR) letiště| 66 000 Kč 9.3| Za stanovení a ověření standardních (přístrojových) odletů (SID) letiště| 66 000 Kč 9.4| Stanovení a ověření „Postupu přiblížení“| 99 000 Kč 9.5| Za ověřovací činnost ověřovacími letadly Úřadu za 1 letovou hodinu| 42 000 Kč 9.6| Za činnost ověřovacími letadly Úřadu v zahraničí dle individuální kalkulace nebo za 1 letovou hodinu| 1 500 ECU Poznámka 1 : Poplatek je splatný do 14 dní po obdržení faktury nebo celoroční zálohou s vyrovnáním do 20. 12. běžného roku. Poznámka 2 : V případě, že nebude plánované letové měření provedeno z viny provozovatele ZLT, budou provozovateli ZLT účtovány skutečné náklady podle sazby uvedené v čl. 9.5. Poznámka 3 : V případě mimořádného letového měření prováděného na základě žádosti provozovatele ZLT nebo na základě zjištění závažných nedostatků účtuje Úřad provozovateli ZLT sazbu podle druhu měřeného zařízení nebo sazbu podle čl. 9.5. Poznámka 4 : Ověřování provozní způsobilosti ZLT provozované na letištích pouze s VFR provozem nepodléhá výše stanoveným poplatkům vyjma případů uvedených v poznámce 3. Výše stanoveným poplatkům rovněž nepodléhají ověřovací lety prováděné z rozhodnutí ředitele Úřadu a lety prováděné na základě meziresortních dohod, pokud je to v textu dohody stanoveno. V těchto případech žadatel zabezpečí potřebné množství LPH. Vysvětlivky zkratek: BC zadní sektor LLZ LOC nesměrový maják používaný pro přiblížení LLZ+BC kurzový maják ILS včetně zadního sektoru MULTIRAD integrální zobrazení informací z více radarů MULTILOC výnos části informací z MULTIRAD 10. Ostatní služby 10.1| Udělení výjimky z ustanovení předpisu řady L formou „Rozhodnutí Úřadu“ v případech, kdy je k tomu Úřad zmocněn| 500 Kč ---|---|--- 10.2| Jednotná cena publikací Úřadu, včetně změnové služby kalkulace za 1 stránku odborného textu| 10 Kč 10.3| Cena za každou započatou hodinu vyžádané odborné konzultace| 600 Kč V případě úkonů prováděných podle tohoto Sazebníku mimo sídla Úřadu, je Úřad k výši poplatku stanoveného Sazebníkem Úřadu, oprávněn účtovat náklady spojené s cestou a případným pobytem pracovníka Úřadu na místě prováděného úkonu.“. 38. Za přílohu č. 2 doplňují se přílohy č. 3 a 4, které zní: „Příloha č. 3 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. TECHNICKÉ A PROVOZNÍ PODMÍNKY JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ LETIŠŤ A. Neveřejné vnitrostátní letiště Provozní doba není určena. Pro stanovený okruh uživatelů je použití letiště povoleno po souhlasu provozovatele letiště, který může stanovit minimální dobu pro předložení požadavku, ale ne více než 24 hodin před plánovaným časem letu. Ve vyžádané a schválené provozní době je povinen provozovatel letiště zajistit: 1. letištní službu řízení letového provozu nebo Letištní letovou informační službu v českém jazyce a pohotovostní službu známému provozu, 2. telefonní spojení s pracovištěm ŘLP na nejbližším letišti (civilním nebo vojenském), 3. telefonní spojení s leteckou meteorologickou službou, 4. služební místnost pro navigační přípravu posádek letadel vybavenou Leteckou informační příručkou, leteckými oběžníky, leteckou mapou ICAO (měřítko 1 : 500 000) přístupným telefonem s provolbou po území ČR a sanitárním zařízením. B. Veřejné vnitrostátní letiště Provozní doba: v období 15. 4. - 15. 10. minimálně 7 hodin každou sobotu, neděli a svátky, mimo tyto dny a publikovanou dobu na vyžádání. Provozovatel letiště může stanovit minimální dobu pro předložení požadavku, ale ne více než 24 hodin před plánovaným časem letu. V provozní době (publikované nebo vyžádané) je povinen provozovatel letiště zajistit: 1. letištní službu řízení letového provozu nebo Letištní letovou informační službu v českém jazyce a pohotovostní službu známému provozu, 2. telefonní spojení s pracovištěm ŘLP na nejbližším letišti (civilním nebo vojenském), 3. telefonní spojení s leteckou meteorologickou službou, 4. služební místnost pro navigační přípravu posádek letadel vybavenou Leteckou informační příručkou ČR, leteckými oběžníky a leteckou mapou ICAO (měřítko 1 : 500 000), 5. veřejně přístupný prostor pro cestující a posádku, 6. veřejné sanitární zařízení, 7. veřejný telefon s provolbou po území ČR, 8. veřejně přístupné parkoviště automobilů, 9. plnění letadel leteckými pohonnými hmotami a oleji, 10. poskytnutí prostředků na běžné ošetření letadel (alespoň pro omytí skel, dohuštění pneumatik), 11. parkování letadel na určeném místě, včetně poskytnutí prostředků pro kotvení letadel, 12. zprostředkování dalších služeb na vyžádání (občerstvení, ubytování, nezbytnou dopravu, lékařskou pomoc apod.), 13. informaci o okolních letištích poskytujících větší rozsah služeb (letecké pohonné hmoty, oleje, ostatní provozní služby, opravy letadel atd.). C. Neveřejné mezinárodní letiště Provozní doba není určena. Pro stanovený okruh uživatelů je použití letiště povoleno po souhlasu provozovatele letiště, který může stanovit minimální dobu pro předložení požadavku, ale ne více než 24 hodin před plánovaným časem letu. Ve vyžádané a schválené provozní době je povinen provozovatel letiště zajistit: 1. letištní službu řízení letového provozu nebo Letištní letovou informační službu v jazycích českém a anglickém a pohotovostní službu známému provozu, 2. celní a pasové odbavení v prostoru k tomu určeném, 3. telefonní spojení umožňující navázat spojení s Letovým informačním střediskem Praha (FIC) a leteckou meteorologickou službou v době kratší než 10 minut, 4. služební místnost pro navigační přípravu posádek letadel vybavenou Leteckou informační příručkou ČR, leteckými oběžníky, leteckou mapou ICAO (měřítko 1 : 500 000) telefonem s mezinárodní provolbou a sanitárním zařízením. D. Veřejné mezinárodní letiště Provozní doba: v období 15. 4. - 15. 10. denně minimálně 7 hodin, minimální konec provozní doby v 16.00 hodin místního času. V ostatních obdobích každou sobotu, neděli a svátky, mimo tyto dny a publikovanou dobu na vyžádání. Provozovatel letiště může stanovit minimální dobu pro předložení požadavku, ale ne více než 48 hodin před plánovaným časem letu. V provozní době (publikované nebo vyžádané) je povinen provozovatel letiště zajistit: 1. letištní službu řízení letového provozu nebo Letištní letovou informační službu v jazyce českém a anglickém a pohotovostní službu známému provozu, 2. celní a pasové odbavení v prostoru k tomu určeném, 3. telefonní spojení umožňující spojení s Letovým informačním střediskem Praha (FIC) a leteckou meteorologickou službou v době kratší než 10 minut, 4. služební místnost pro navigační přípravu posádek letadel vybavenou Leteckou informační příručkou ČR, leteckými oběžníky, leteckou mapou ICAO (měřítko 1 : 500 000), 5. veřejně přístupný prostor pro cestující a posádku, 6. veřejné sanitární zařízení, 7. veřejný telefon s mezinárodní provolbou, 8. veřejně přístupné parkoviště automobilů, 9. plnění letadel leteckými pohonnými hmotami a oleji, 10. vybavení pro poskytování předletového ošetření letadel, 11. hangárování nebo alespoň parkování a střežení letadel na určeném místě, včetně prostředků pro kotvení letadel, 12. ubytování nebo alespoň zprostředkování dalších služeb (občerstvení, ubytování, doprava, lékařská pomoc apod.), 13. informace o dalších službách v okolí, které nejsou přímo letištěm poskytovány (letecké pohonné hmoty, oleje, ostatní provozní hmoty, opravy letadel, ubytování hotelového typu, stravování v restauracích, veřejná doprava atd.). Poznámky: 1. Rozsah provozní doby výše uvedený je doporučený. Provozovatel letiště jej přizpůsobí místním podmínkám z hlediska rozsahu a intenzity využívání letiště a sezonní využitelnosti letiště. U veřejných letišť musí být provozní doba stanovena a publikovaná cestou letecké informační služby. 2. Výše uvedený rozsah služeb zajišťovaných v provozní době letiště je nutno považovat za minimální. Provozovatel letiště s ohledem na intenzitu a druh provozu přizpůsobí vybavenost, kapacitu a rozsah služeb. 3. U veřejných letišť se předpokládá vybavení pro přístrojové přiblížení s odpovídajícími službami řízení letového provozu, leteckou meteorologickou službou, systémem pro odbavování cestujících a návaznou dopravou, pokud je letiště určeno pro pravidelnou či nepravidelnou dopravu letadly s maximální vzletovou hmotností 10 t a vyšší nebo s celkovým počtem sedadel pro cestující 20 a více. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ SLUŽEB A ČINNOSTÍ, KTERÝMI SE ZAJIŠŤUJE JEJICH POSKYTOVÁNÍ Technické odbavení letadla (odbavení letadla na provozní ploše) 1. nakládka a vykládka letadla, včetně poskytnutí a provozování vhodných prostředků, 2. doprava posádky a cestujících mezi letadlem a terminálem, 3. doprava zavazadel mezi letadlem a terminálem, 4. komunikace mezi letadlem a vnějšími dodavateli služeb, 5. poskytování a provozování vhodných zařízení pro start motorů letadel, 6. poskytování a provozování vhodných zařízení pro pohyb letadel při příletu a odletu (tažení a tlačení letadla), 7. vnější a vnitřní čištění letadla, 8. služby vztahující se k toaletám a vodě, 9. vybavení kabiny vhodnými hygienickými potřebami a jejich skladování, 10. odstraňování sněhu a ledu, odledování letadla, 11. odbavení cestujících a jejich zavazadel, 12. odbavování cestujících jakéhokoliv druhu při příletu, odletu, přesunu nebo tranzitu, včetně kontroly cestovních dokladů. 13. registrace zavazadel a jejich přeprava do oblasti třídění, 14. manipulace se zavazadly v oblasti třídění, při přípravě k odletu, při nakládce a vykládce ze zařízení navrženého pro manipulace s nimi z letadla do oblasti třídění a naopak, 15. doprava zavazadel z oblasti třídění do oblasti výdeje, 16. odbavení nákladu a pošty, 17. fyzické manipulace spojené s vývozem, dovozem nebo transferem, 18. odbavení příslušných dokladů a celní postupy, 19. realizace bezpečnostních postupů dohodnutých mezi stranami nebo vyžádaných okolnostmi, 20. fyzické odbavení RFS kamionů jako náhradní letecké dopravy v dovozu a vývozu, 21. zásobování letadla potravinami a nápoji, 22. nákup surovin za účelem výroby občerstvení na paluby letadel, 23. skladování potravin a nápojů, 24. výroba občerstvení na paluby letadel, 25. nákup hotových výrobků za účelem zásobování letadel potravinami, 26. skladování hotových výrobků, 27. kompletace občerstvení, 28. skladování kompletovaného občerstvení, 29. expedice, 30. transport, nakládka a vykládka, 31. likvidace odpadů spojených s uvedenou činností, 32. manipulace s leteckými pohonnými hmotami a oleji, 33. organizace a provádění operací čerpání a vyčerpávání leteckých pohonných hmot, 34. transport leteckých pohonných hmot z oblasti stáčiště k letadlu a zpět, 35. skladování leteckých pohonných hmot, 36. skladování a manipulace s oleji a ostatními technickými kapalinami.“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: doc. Ing. Peltrám, CSc. v. r.
Zákon č. 106/1999 Sb.
Zákon č. 106/1999 Sb. Zákon o svobodném přístupu k informacím Vyhlášeno 8. 6. 1999, datum účinnosti 1. 1. 2000, částka 39/1999 * ČÁST PRVNÍ - § 1 (§ 1 — § 19) * ČÁST DRUHÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 20 — § 22) Aktuální znění od 1. 7. 2024 (197/2024 Sb.) 106 ZÁKON ze dne 11. května 1999 o svobodném přístupu k informacím Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ § 1 Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje pravidla pro poskytování informacíinformací a dále upravuje podmínky práva svobodného přístupu k těmto informacíminformacím. § 2 Povinnost poskytovat informace (1) Povinnými subjektyPovinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informaceinformace vztahující se k jejich působnosti, jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. (2) Povinnými subjektyPovinnými subjekty jsou dále ty subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti. (3) Zákon se nevztahuje na poskytování informacíinformací o údajích vedených v centrální evidenci účtů a v navazujících evidencích, informacíinformací, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví1a), a dalších informacíinformací, pokud zvláštní zákon1b) upravuje jejich poskytování, zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informacíinformací. (4) Povinnost poskytovat informaceinformace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informacíinformací. (5) Profesní samosprávné komory poskytují podle tohoto zákona pouze informaceinformace vztahující se k výkonu veřejné správy, který jim byl svěřen zákonem. § 2a Veřejný podnik (1) Povinným subjektemPovinným subjektem je dále veřejný podnik, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí právnická osoba, která není povinným subjektempovinným subjektem podle § 2 odst. 1 a a) která 1. vykonává relevantní činnost podle zákona o zadávání veřejných zakázek21), 2. jedná jako poskytovatel veřejných služeb podle čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70, 3. jedná jako letecký dopravce, který plní závazky veřejné služby podle čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství, nebo 4. jedná jako majitel lodi, který plní závazky veřejných služeb podle čl. 4 nařízení Rady (EHS) č. 3577/92 o uplatňování zásady volného pohybu služeb v námořní dopravě v členských státech (námořní kabotáž), a b) v níž může povinný subjektpovinný subjekt podle § 2 odst. 1 vykonávat přímo nebo nepřímo dominantní vliv na základě majetkové účasti v této právnické osobě nebo pravidel, jimiž se řídí. (2) Má se za to, že podmínka dominantního vlivu je splněna, pokud povinný subjektpovinný subjekt podle § 2 odst. 1 přímo nebo nepřímo a) drží většinový podíl na upsaném základním kapitálu veřejného podniku, b) disponuje s většinou hlasovacích práv vyplývajících z podílu na veřejném podniku, nebo c) může jmenovat více než polovinu členů správního, řídicího nebo dozorčího orgánu veřejného podniku. § 2b Poskytování informací v oblasti hospodářské soutěže (1) Povinnost poskytovat informaceinformace se netýká informacíinformací o činnostech veřejného podniku a veřejné instituce, která je obchodní společností nebo národním podnikem, pokud tyto činnosti a) jsou uskutečňovány v běžném obchodním styku v rozsahu předmětu činnosti nebo podnikání veřejného podniku nebo veřejné instituce zapsaného ve veřejném rejstříku nebo b) mají obchodní nebo průmyslovou povahu a poskytnutí informaceinformace by veřejný podnik nebo veřejnou instituci znevýhodnilo na relevantním trhu. (2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud jde o činnosti podle § 2a odst. 1 písm. a). § 3 Základní pojmy (1) Žadatelem pro účel tohoto zákona je každá fyzická i právnická osoba, která žádá o informaci. (2) Možností dálkového přístupu pro účel tohoto zákona je přístup k informaciinformaci neomezeného okruhu žadatelů pomocí sítě nebo služby elektronických komunikací2). (3) InformacíInformací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního. (4) InformacíInformací podle tohoto zákona není počítačový program. (5) Zveřejněnou informacíinformací pro účel tohoto zákona je taková informaceinformace, která může být vždy znovu vyhledána a získána, zejména vydaná tiskem nebo na jiném nosiči dat umožňujícím zápis a uchování informaceinformace, vystavená na úřední desce, s možností dálkového přístupu nebo umístěná v knihovně poskytující veřejné knihovnické a informační služby podle knihovního zákona2a). (6) Doprovodnou informacíinformací pro účel tohoto zákona je taková informaceinformace, která úzce souvisí s požadovanou informacíinformací (například informaceinformace o její existenci, původu, počtu, důvodu odepření, době, po kterou důvod odepření trvá a kdy bude znovu přezkoumán, a dalších důležitých rysech). § 3a Další pojmy (1) Strojově čitelným formátemStrojově čitelným formátem se pro účely tohoto zákona rozumí formát datového souboru s takovou strukturou, která umožňuje programovému vybavení snadno nalézt, rozpoznat a získat z tohoto datového souboru konkrétní informaceinformace, včetně jednotlivých údajů a jejich vnitřní struktury. (2) Otevřeným formátemOtevřeným formátem se pro účely tohoto zákona rozumí formát datového souboru, který není závislý na konkrétním technickém a programovém vybavení a je zpřístupněn veřejnosti bez jakéhokoli omezení, které by znemožňovalo využití informacíinformací obsažených v datovém souboru. (3) Otevřenou formální normouOtevřenou formální normou se pro účely tohoto zákona rozumí pravidlo, které bylo vydáno písemně a obsahuje specifikace požadavků na zajištění schopnosti různých programových vybavení vzájemně si poskytovat služby a efektivně spolupracovat. (4) Metadaty se pro účely tohoto zákona rozumí data popisující souvislosti, obsah a strukturu zaznamenaných informacíinformací a jejich správu v průběhu času. (5) Otevřenými datyOtevřenými daty se pro účely tohoto zákona rozumí informaceinformace zveřejňované způsobem umožňujícím dálkový přístup v otevřeném a strojově čitelném formátustrojově čitelném formátu, jejichž způsob ani účel následného využití není povinným subjektempovinným subjektem, který je zveřejňuje, omezen a které jsou evidovány v národním katalogu otevřených datotevřených dat. (6) Dynamickými datyDynamickými daty se pro účely tohoto zákona rozumí informaceinformace v elektronické podobě, které podléhají průběžné aktualizaci nebo aktualizaci v reálném čase, zejména z důvodu jejich významné proměnlivosti nebo rychlého zastarávání. (7) Rozhraním pro programování aplikacíRozhraním pro programování aplikací se pro účely tohoto zákona rozumí sada funkcí a procesů umožňujících vytváření aplikací, které přistupují k funkcím nebo datům operačního systému, databáze, aplikace nebo jiné elektronické služby. § 4 Poskytování informací (1) Povinné subjektyPovinné subjekty poskytují informaceinformace na základě žádosti nebo zveřejněním. (2) V případě, že je žadatelem povinný subjektpovinný subjekt, je mu poskytována informaceinformace za stejných podmínek jako jiným žadatelům. § 4a Poskytování informací na žádost (1) Je-li informaceinformace poskytována na základě žádosti, poskytuje se za podmínek, které jsou objektivní, přiměřené, nediskriminační, nevýhradní a neomezují způsob ani účel následného využití poskytovaných informacíinformací (dále jen „standardní podmínky užití“) a ve formátech a jazycích podle obsahu žádosti o poskytnutí informaceinformace, včetně k ní se vztahujících metadat, pokud tento zákon nestanoví jinak. Povinný subjektPovinný subjekt není povinen měnit formát nebo jazyk informaceinformace ani vytvářet k informaciinformaci metadata, pokud by taková změna nebo vytvoření metadat byly pro povinný subjektpovinný subjekt nepřiměřenou zátěží; v tomto případě vyhoví povinný subjektpovinný subjekt žádosti tím, že poskytne informaciinformaci ve formátu nebo jazyce, ve kterých byla vytvořena. Pokud je požadovaná informaceinformace součástí většího celku a její vynětí by bylo pro povinný subjektpovinný subjekt nepřiměřenou zátěží, poskytne povinný subjektpovinný subjekt takový celek v souladu s tímto zákonem. Pokud je to možné s přihlédnutím k povaze podané žádosti a způsobu záznamu požadované informaceinformace, poskytne povinný subjektpovinný subjekt informaciinformaci v elektronické podobě. (2) Je-li informaceinformace poskytována na základě žádosti, poskytuje se způsobem podle obsahu žádosti, zejména a) sdělením informaceinformace v elektronické nebo listinné podobě, b) poskytnutím kopie dokumentu obsahujícího požadovanou informaciinformaci, c) poskytnutím datového souboru obsahujícího požadovanou informaciinformaci, d) nahlédnutím do dokumentu obsahujícího požadovanou informaciinformaci, e) sdílením dat prostřednictvím rozhraní pro programování aplikacírozhraní pro programování aplikací, nebo f) umožněním dálkového přístupu k informaciinformaci, která se v průběhu času mění, obnovuje, doplňuje nebo opakovaně vytváří, nebo jejím pravidelným předáváním jiným způsobem. (3) Pokud způsob poskytnutí informaceinformace podle odstavce 2 není možný nebo by pro povinný subjektpovinný subjekt představoval nepřiměřenou zátěž, vyhoví povinný subjektpovinný subjekt žádosti tím, že poskytne informaciinformaci jiným způsobem umožňujícím její účinné využití žadatelem. § 4b Poskytování informací zveřejněním InformaceInformace poskytovaná zveřejněním se poskytuje za standardních podmínek užití a ve všech formátech a jazycích, ve kterých byla vytvořena; při zveřejnění takové informaceinformace v elektronické podobě musí být jeden z těchto formátů otevřený a, je-li to možné, též strojově čitelný. Je-li to možné a vhodné, zveřejní povinný subjektpovinný subjekt spolu s informacíinformací též metadata, která se k ní vztahují. Formát i metadata musí splňovat otevřené formální normyotevřené formální normy. § 4c Evidence otevřených dat (1) Povinné subjektyPovinné subjekty zaevidují informaceinformace, které mají povinnost zveřejnit jako otevřená dataotevřená data, v národním katalogu otevřených datotevřených dat. (2) Národní katalog otevřených datotevřených dat je informační systém veřejné správy přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup sloužící k evidování informacíinformací zveřejňovaných jako otevřená dataotevřená data a dalších informacíinformací zveřejňovaných způsobem umožňujícím dálkový přístup, zejména rozhraním pro programování aplikacírozhraním pro programování aplikací a informacíinformací o produktech a službách, které otevřená dataotevřená data a další informaceinformace využívají. InformaceInformace obsažené v národním katalogu otevřených datotevřených dat jsou poskytovány způsobem umožňujícím dálkový přístup jako otevřená dataotevřená data. (3) Správcem národního katalogu otevřených datotevřených dat je Digitální a informační agentura. § 5 Zveřejňování informací (1) Každý povinný subjektpovinný subjekt musí pro informování veřejnosti ve svém sídle a svých úřadovnách zveřejnit na místě, které je všeobecně přístupné, jakož i umožnit pořízení jejich kopie, tyto informace: a) důvod a způsob založení povinného subjektupovinného subjektu, včetně podmínek a principů, za kterých provozuje svoji činnost, b) popis své organizační struktury, místo a způsob, jak získat příslušné informaceinformace, kde lze podat žádost či stížnost, předložit návrh, podnět či jiné dožádání anebo obdržet rozhodnutí o právech a povinnostech osob, c) místo, lhůtu a způsob, kde lze podat opravný prostředek proti rozhodnutím povinného subjektupovinného subjektu o právech a povinnostech osob, a to včetně výslovného uvedení požadavků, které jsou v této souvislosti kladeny na žadatele, jakož i popis postupů a pravidel, která je třeba dodržovat při těchto činnostech, a označení příslušného formuláře a způsob a místo, kde lze takový formulář získat, d) přehled nejdůležitějších předpisů, podle nichž povinný subjektpovinný subjekt zejména jedná a rozhoduje, které stanovují právo žádat informaceinformace a povinnost poskytovat informaceinformace a které upravují další práva občanů ve vztahu k povinnému subjektupovinnému subjektu, a to včetně informaceinformace, kde a kdy jsou tyto předpisy poskytnuty k nahlédnutí, e) sazebník úhrad za poskytování informacíinformací, f) výroční zprávu za předcházející kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informacíinformací (§ 18) nebo odkaz na údaje zveřejněné postupem podle § 18 odst. 2 v centrálním registru výročních zpráv v oblasti poskytování informacíinformací (dále jen „centrální registr“), g) výhradní licence nebo podlicence (dále jen „licence“) poskytnuté podle § 14b odst. 4, h) rozhodnutí nadřízeného orgánu o výši úhrad vydaná podle § 16a odst. 7, i) elektronickou adresu podatelny. (2) Povinné subjektyPovinné subjekty jsou ve svém sídle povinny v úředních hodinách zpřístupnit a) seznamy hlavních dokumentů, zejména koncepční, strategické a programové povahy, které mohou být poskytnuty podle tohoto zákona včetně případných návrhů licenčních nebo podlicenčních smluv (dále jen „licenční smlouva“) podle § 14b, b) postup, který musí povinný subjektpovinný subjekt podle § 2 odst. 1 dodržovat při vyřizování podání nebo podnětů, zveřejněný Ministerstvem vnitra na portálu veřejné správy v podobě popisu úkonů orgánu veřejné moci a úkonů subjektu, který při vykonávání těchto úkonů nepůsobí jako orgán veřejné moci, vedeného v základním registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností, a to tak, aby do nich mohl každý nahlédnout a pořídit si opis, výpis nebo kopii. (3) Do 15 dnů od poskytnutí informacíinformací na žádost povinný subjektpovinný subjekt tyto informaceinformace zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. O informacíchinformacích poskytnutých způsobem podle § 4a odst. 2 písm. e) a f), informacíchinformacích poskytnutých v jiné než elektronické podobě, nebo mimořádně rozsáhlých elektronicky poskytnutých informacíchinformacích postačí zveřejnit doprovodnou informaciinformaci vyjadřující jejich obsah. Poskytnutá nebo doprovodná informaceinformace musí být zveřejněna nejméně po dobu 6 let. (4) Povinné subjektyPovinné subjekty jsou povinny zveřejňovat informaceinformace uvedené v odstavci 1 a 2 též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tato povinnost se nevztahuje na povinné subjektypovinné subjekty, které jsou pouze fyzickými osobami. V případě informacíinformací uvedených v odstavci 1 písm. b) a c) a odstavci 2 písm. b) postačuje ke splnění této povinnosti uvedení odkazu na místo, kde jsou tyto informaceinformace již zveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Povinný subjektPovinný subjekt může informaceinformace podle odstavce 1 zveřejnit i dalšími způsoby a může zveřejnit i další informaceinformace, nestanoví-li zákon jinak. § 5a Informace zveřejňované způsobem umožňujícím dálkový přístup (1) Povinné subjektyPovinné subjekty, které na základě zákona vedou a spravují registry, evidence, seznamy nebo rejstříky obsahující informaceinformace, které jsou na základě zákona každému přístupné (dále jen „registr“), jsou povinny tyto informaceinformace zveřejňovat v přehledné formě způsobem umožňujícím i dálkový přístup. (2) Povinné subjektyPovinné subjekty zveřejňují informaceinformace obsažené v registrech, s výjimkou dokumentů ze sbírky listin, jsou-li součástí registru, rovněž jako otevřená dataotevřená data. Podle věty první se nezveřejní jméno a příjmení, datum narození s výjimkou roku narození, rodné číslo a adresa místa trvalého pobytu nebo bydliště s výjimkou názvu obceobce; to neplatí, jsou-li tyto údaje uvedeny v registrech v souvislosti s podnikáním nebo jinou obdobnou výdělečnou činností nebo v souvislosti s členstvím fyzické osoby ve statutárním nebo jiném orgánu právnické osoby nebo s výkonem funkce statutárního orgánu nebo v souvislosti s postavením skutečného majitele podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů. (3) Povinné subjektyPovinné subjekty zveřejňují dynamická datadynamická data, která nejsou obsažená v registrech a jejichž poskytnutí není zákonem omezeno, způsobem umožňujícím dálkový přístup, zejména prostřednictvím rozhraní pro programování aplikacírozhraní pro programování aplikací jako otevřená dataotevřená data, bezprostředně po jejich shromáždění. Pokud by zveřejnění dynamických datdynamických dat podle věty první představovalo pro povinný subjektpovinný subjekt nepřiměřenou zátěž, zveřejní dynamická datadynamická data bez zbytečného odkladu tak, aby nedošlo k nepřiměřenému narušení jejich využitelnosti. (4) Státní orgány, krajské úřady a obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností zveřejňují metadata informacíinformací zveřejněných způsobem umožňujícím dálkový přístup na jejich úředních deskách a metadata těchto úředních desek jako otevřená dataotevřená data. § 5b Zveřejňování datových souborů s vysokou hodnotou Povinný subjektPovinný subjekt zveřejňuje ve strojově čitelném a otevřeném formátuotevřeném formátu za standardních podmínek užití, zejména prostřednictvím rozhraní pro programování aplikacírozhraní pro programování aplikací, jako otevřená dataotevřená data informaceinformace, jejichž seznam stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný podle čl. 14 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024. Přístup a využití datových souborů s vysokou hodnotou je bezplatný, nestanoví-li přímo použitelný předpis podle věty první jinak. § 6 Odkaz na zveřejněnou informaci (1) Pokud žádost o poskytnutí informaceinformace směřuje k poskytnutí zveřejněné informaceinformace, může povinný subjektpovinný subjekt co nejdříve, nejpozději však do sedmi dnů, místo poskytnutí informaceinformace sdělit žadateli údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informaceinformace, zejména odkaz na internetovou stránku, kde se informaceinformace nachází. (2) Pokud žadatel trvá na přímém poskytnutí zveřejněné informaceinformace, povinný subjektpovinný subjekt mu ji poskytne; to neplatí, pokud byla žádost o poskytnutí informaceinformace podána elektronicky a pokud je požadovaná informaceinformace zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup a žadateli byl sdělen odkaz na internetovou stránku, kde se informaceinformace nachází. § 7 Ochrana utajovaných informací Je-li požadovaná informaceinformace v souladu s právními předpisy4) označena za utajovanou informaciutajovanou informaci, k níž žadatel nemá oprávněný přístup, povinný subjektpovinný subjekt ji neposkytne. Povinný subjektPovinný subjekt neposkytne rovněž osobní údaje o osobě, která je držitelem osvědčení fyzické osoby pro přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím pro stupeň utajení Přísně tajné a Tajné, pokud by to mohlo ohrozit ochranu utajovaných informacíutajovaných informací. § 8 § 8a (1) InformaceInformace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje povinný subjektpovinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu4a). (2) Povinný subjektPovinný subjekt poskytne osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři nebo zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné nebo úřední činnosti nebo o jeho funkčním nebo pracovním zařazení. § 8b Příjemci veřejných prostředků (1) Povinný subjektPovinný subjekt poskytne základní osobní údajeosobní údaje4b) o osobě, které poskytl veřejné prostředkyveřejné prostředky. (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na poskytování veřejných prostředkůveřejných prostředků podle zákonů v oblasti sociální, poskytování zdravotních služeb, hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti, státní podpory stavebního spoření a státní pomoci při obnově území4c). (3) Základní osobní údajeosobní údaje podle odstavce 1 se poskytnou pouze v tomto rozsahu: jméno, příjmení, rok narození, obecobec, kde má příjemce trvalý pobyt, výše, účel a podmínky poskytnutých veřejných prostředkůveřejných prostředků. § 8c Informování o příjmech fyzických osob (1) Povinný subjektPovinný subjekt poskytne informaciinformaci o výši příjmu osoby, které poskytl nebo poskytuje veřejné prostředkyveřejné prostředky mající povahu příjmu ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů a) jako 1. veřejnému funkcionáři, na kterého se vztahovaly nebo vztahují povinnosti podle zákona o střetu zájmů, 2. poradci prezidenta republiky, člena vlády, náměstka člena vlády nebo vedoucího ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, nebo 3. členovi svého statutárního, řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu, anebo b) pokud žadatel prokáže veřejný zájem na poskytnutí informaceinformace o výši příjmu této osoby a tento veřejný zájem v jednotlivém případě převažuje nad zájmem na ochraně této informaceinformace. (2) InformaceInformace o výši příjmu podle odstavce 1 se poskytne v rozsahu jméno, příjmení, funkční, pracovní či jiné obdobné zařazení a výše veřejných prostředkůveřejných prostředků, na kterou vznikl nárok, před zdaněním a dalšími povinnými odvody za období podle obsahu žádosti. Při poskytování informaceinformace podle věty první se § 5 odst. 3 nepoužije. § 9 Ochrana obchodního tajemství (1) Pokud je požadovaná informaceinformace obchodním tajemstvím6), povinný subjektpovinný subjekt ji neposkytne. (2) Při poskytování informaceinformace, která se týká používání veřejných prostředkůveřejných prostředků, se nepovažuje poskytnutí informaceinformace o rozsahu a příjemci těchto prostředků za porušení obchodního tajemství. § 10 Ochrana důvěrnosti majetkových poměrů Informace o majetkových poměrech osoby, která není povinným subjektempovinným subjektem, získané na základě zákonů o daních, poplatcích, penzijním nebo zdravotním pojištění anebo sociálním zabezpečení8) povinný subjektpovinný subjekt podle tohoto zákona neposkytne. § 11 Další omezení práva na informace (1) Povinný subjektPovinný subjekt může omezit poskytnutí informace, pokud: a) se vztahuje výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektupovinného subjektu, b) jde o novou informaciinformaci, která vznikla při přípravě rozhodnutí povinného subjektupovinného subjektu, pokud zákon nestanoví jinak; to platí jen do doby, kdy se příprava ukončí rozhodnutím, c) jde o informaciinformaci poskytnutou Organizací Severoatlantické smlouvy nebo Evropskou unií, která je v zájmu bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti nebo ochrany práv třetích osob chráněna uvedenými původci označením „NATO UNCLASSIFIED“ nebo „LIMITE“ a v České republice je toto označení respektováno z důvodů plnění povinností vyplývajících pro Českou republiku z jejího členství v Organizaci Severoatlantické smlouvy nebo Evropské unii, pokud původce nedal k poskytnutí souhlas8a), d) její poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje účinnost bezpečnostního opatření stanoveného na základě zvláštního předpisu pro účel ochrany bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku, e) její poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje výkon zahraniční služby při ochraně zájmů České republiky a jejích občanů v zahraničí20), f) její poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje ochranu kritické infrastruktury22), nebo g) byla vytvořena nebo získána v přímé souvislosti se soudním, rozhodčím, správním nebo obdobným řízením, a to i před jeho zahájením, a její poskytnutí může ohrozit rovnost účastníků tohoto řízení. (2) Povinný subjektPovinný subjekt informaci neposkytne, pokud: a) jde o informaciinformaci vzniklou bez použití veřejných prostředkůveřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informaceinformace souhlasí, b) ji zveřejňuje na základě zvláštního zákona9) a v předem stanovených pravidelných obdobích až do nejbližšího následujícího období, c) by tím byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským (dále jen „právo autorské“)2b), d) jde o informaciinformaci, která se týká stability finančního systému18), nebo e) jde o informaciinformaci poskytnutou členským státem Organizace Severoatlantické smlouvy, Evropské unie nebo jiným státem, se kterým Česká republika spolupracuje při výměně informacíinformací v oblasti obrany, v tomto státě chráněnou v zájmu obrany, v České republice chráněnou za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem označením „OMEZENÝ PŘÍSTUP“23), pokud stát původce nedal k poskytnutí souhlas. (3) InformaceInformace, které získal povinný subjektpovinný subjekt od třetí osoby při plnění úkolů v rámci kontrolní, dozorové, dohledové nebo obdobné činnosti prováděné na základě zvláštního právního předpisu11), podle kterého se na ně vztahuje povinnost mlčenlivosti anebo jiný postup chránící je před zveřejněním nebo zneužitím, se neposkytují. Povinný subjektPovinný subjekt poskytne pouze ty informaceinformace, které při plnění těchto úkolů vznikly jeho činností. (4) Povinné subjektyPovinné subjekty dále neposkytnou informace o a) probíhajícím trestním řízenítrestním řízení, nebo týkající se trestního řízenítrestního řízení, pokud by její poskytnutí ohrozilo či zmařilo účel trestního řízenítrestního řízení, zejména zajištění práva na spravedlivý proces, b) rozhodovací činnosti soudů s výjimkou rozsudků, c) plnění úkolů zpravodajských služeb,12) nebo o činnosti zpravodajských služeb, pokud by poskytnutí této informaceinformace ohrozilo plnění jejich úkolů či ochranu utajovaných informacíutajovaných informací, d) přípravě, průběhu a projednávání výsledků kontrol v orgánech Nejvyššího kontrolního úřadu, e) činnosti Finančního analytického úřadu podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo podle zákona o provádění mezinárodních sankcí, f) činnosti České národní bankybanky v souvislosti s vedením centrální evidence účtů. Ustanovení zvláštních zákonů13) o poskytování informací v uvedených oblastech tím nejsou dotčena. (5) Povinný subjektPovinný subjekt neposkytne informaciinformaci, která je předmětem ochrany práva autorského2b), je-li v držení a) provozovatelů rozhlasového nebo televizního vysílání, kteří toto vysílání provozují na základě zvláštních právních předpisů13a), b) škol a školských zařízení, které jsou součástí vzdělávací soustavy podle školského zákona13b) a podle zákona o vysokých školách13c), c) Akademie věd České republiky a dalších veřejných institucí, které jsou příjemci nebo spolupříjemci podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředkůveřejných prostředků podle zákona o podpoře výzkumu a vývoje13d), nebo d) kulturních institucí hospodařících s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky, jako jsou divadla, orchestry a další umělecké soubory, s výjimkou knihoven poskytujících veřejné knihovnické a informační služby podle knihovního zákona2a) a muzeí a galerií poskytujících standardizované veřejné služby19). Poskytování těchto informacíinformací v souladu se zvláštními předpisy tím není dotčeno. (6) Povinný subjektPovinný subjekt neposkytne informaciinformaci o činnosti orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení nebo bezpečnostních sborů, která se týká předcházení, vyhledávání, odhalování nebo stíhání trestné činnosti nebo ochrany bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku, pokud by její poskytnutí ohrozilo práva třetích osob anebo schopnost orgánů veřejné moci předcházet trestné činnosti, vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost, stíhat trestné činytrestné činy nebo zajišťovat veřejný pořádek a bezpečnost České republiky. § 11a (1) Povinný subjektPovinný subjekt může odmítnout žádost nebo její část do sedmi dnů ode dne jejího přijetí, pokud lze ve vztahu k ní dovodit, že cílem žadatele je způsobit a) nátlak na fyzickou osobu, jíž se týkají požadované informaceinformace, pokud nejde o informaceinformace podle § 8a odst. 2, nebo b) nepřiměřenou zátěž povinného subjektupovinného subjektu; za způsobení nepřiměřené zátěže se považuje také podávání žádostí o informaceinformace u většího počtu povinných subjektůpovinných subjektů bez zjevné obsahové souvislosti požadovaných informacíinformací, a to zpravidla v reakci na předcházející postup povinného subjektupovinného subjektu vůči žadateli nebo na vztah s fyzickou osobou uvedenou v písmenu a). (2) Rozsah požadovaných informacíinformací nebo počet podaných žádostí není bez dalšího důvodem pro odmítnutí žádosti podle odstavce 1. § 11b Povinný subjektPovinný subjekt může odmítnout žádost o poskytnutí informaceinformace, jestliže požadovanou informaciinformaci nemá a jestliže mu povinnost ji mít nevyplývá ze zákona; to neplatí, pokud povinný subjektpovinný subjekt může požadovanou informaciinformaci získat na základě jednoduchých úkonů z jiných informacíinformací, které povinný subjektpovinný subjekt má, případně poskytnout postupem podle § 4a odst. 1 věty třetí. § 12 Podmínky omezení Všechna omezení práva na informace provede povinný subjektpovinný subjekt tak, že poskytne požadované informace včetně doprovodných informací po vyloučení těch informací, u nichž to stanoví zákon. Právo odepřít informaci trvá pouze po dobu, po kterou trvá důvod odepření. V odůvodněných případech povinný subjektpovinný subjekt ověří, zda důvod odepření trvá. § 13 Žádost o poskytnutí informace (1) Žádost o poskytnutí informaceinformace se podává ústně nebo písemně, a to i prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací. (2) Není-li žadateli na ústně podanou žádost informace poskytnuta anebo nepovažuje-li žadatel informaci poskytnutou na ústně podanou žádost za dostačující, je třeba podat žádost písemně. (3) Ustanovení § 14 až 16a a § 18 platí pouze pro žádosti podané písemně. § 14 Postup při podávání a vyřizování písemných žádostí o poskytnutí informace (1) Žádost je podána dnem, kdy ji obdržel povinný subjektpovinný subjekt. (2) Ze žádosti musí být zřejmé, kterému povinnému subjektupovinnému subjektu je určena, a že se žadatel domáhá poskytnutí informaceinformace ve smyslu tohoto zákona. Fyzická osoba uvede v žádosti jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalému pobytu, adresu bydliště a adresu pro doručováníadresu pro doručování, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště. Právnická osoba uvede název, identifikační číslo osoby, adresu sídla a adresu pro doručováníadresu pro doručování, liší-li se od adresy sídla. Adresou pro doručováníAdresou pro doručování se rozumí též elektronická adresa. (3) Je-li žádost učiněna elektronicky, musí být podána prostřednictvím elektronické adresy podatelny povinného subjektupovinného subjektu, pokud ji povinný subjektpovinný subjekt zřídil. Pokud elektronické adresy podatelny nejsou zveřejněny, postačí podání na jakoukoliv elektronickou adresu povinného subjektupovinného subjektu. (4) Neobsahuje-li žádost náležitosti podle odstavce 2 věty první a adresu pro doručováníadresu pro doručování, případně není-li elektronická žádost podána podle odstavce 3, není žádostí ve smyslu tohoto zákona. (5) Povinný subjektPovinný subjekt posoudí žádost a: a) brání-li nedostatek údajů o žadateli podle odstavce 2 postupu vyřízení žádosti o informaciinformaci podle tohoto zákona, zejména podle § 14b nebo 15, vyzve žadatele ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti, aby žádost doplnil; nevyhoví-li žadatel této výzvě do 30 dnů ode dne jejího doručení, žádost odloží, b) v případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informaceinformace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve žadatele ve lhůtě do sedmi dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil, neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, rozhodne o odmítnutí žádosti, c) v případě, že požadované informaceinformace se nevztahují k jeho působnosti, žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do 7 dnů ode dne doručení žádosti žadateli, d) nerozhodne-li podle § 15, poskytne informaciinformaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění nebo upřesnění; je-li zapotřebí licence podle § 14b, předloží v této lhůtě žadateli konečnou licenční nabídku. (6) Lhůtu pro poskytnutí informaceinformace podle odstavce 5 písm. d) může povinný subjektpovinný subjekt prodloužit ze závažných důvodů, nejvýše však o deset dní. Závažnými důvody jsou: a) vyhledání a sběr požadovaných informacíinformací v jiných úřadovnách, které jsou oddělené od úřadovny vyřizující žádost, b) vyhledání a sběr objemného množství oddělených a odlišných informacíinformací požadovaných v jedné žádosti, c) konzultace s jiným povinným subjektempovinným subjektem, který má závažný zájem na rozhodnutí o žádosti, nebo mezi dvěma nebo více složkami povinného subjektupovinného subjektu, které mají závažný zájem na předmětu žádosti, nebo d) nezbytnost umožnit uplatňování práv osobám, které by mohly být podstatným způsobem dotčeny poskytnutím požadované informaceinformace; to neplatí, pokud 1. bylo možné výzvu k vyjádření dotčené osobě předat osobně nebo odeslat elektronicky nejpozději pátý den po přijetí žádosti, 2. výzva dotčené osobě obsahovala žádost o potvrzení jejího doručení a 3. nejpozději třetí den po odeslání bylo prokázáno doručení výzvy dotčené osobě, zejména potvrzením přijetí výzvy učiněným způsobem pro podání žádosti o informaceinformace. Žadatel musí být o prodloužení lhůty i o jeho důvodech vždy prokazatelně informován, a to včas před uplynutím lhůty pro poskytnutí informaceinformace. § 14a Výhradní dohody (1) Povinný subjektPovinný subjekt může s žadatelem uzavřít výhradní dohodu o poskytování informacíinformací (dále jen „výhradní dohoda“) jako veřejnoprávní smlouvu, pokud je to nezbytné ve veřejném zájmu pro digitalizaci kulturních zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem nebo jiným právem duševního vlastnictví. Povinný subjektPovinný subjekt po dobu trvání výhradní dohody neposkytne třetím osobám informaciinformaci poskytnutou na základě výhradní dohody za stejným účelem jako v uzavřené výhradní dohodě ani neposkytne digitální reprodukci vzniklou na základě výhradní dohody. (2) Výhradní dohodu lze uzavřít nejvýše na 8 let. Trvání výhradní dohody lze jednou prodloužit o nejvýše 5 let, pokud trvají důvody, na základě kterých byla uzavřena. (3) Druhá smluvní strana výhradní dohody musí povinnému subjektupovinnému subjektu bezplatně nejpozději ke konci trvání výhradní dohody poskytnout kopii digitální reprodukce kulturního zdroje, kterou bude možné po skončení trvání výhradní dohody poskytnout podle tohoto zákona. (4) Podmínky poskytnutí informaceinformace na základě výhradní dohody musí umožňovat další užití informaceinformace žadatelem v souladu se žádostí, pokud tento zákon nestanoví jinak. (5) Povinný subjektPovinný subjekt zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup výhradní dohodu a dohodu o prodloužení jejího trvání spolu s důvody jejich uzavření nejméně 2 měsíce předtím, než nabudou účinnosti. (6) Na ustanovení výhradních dohod se nevztahuje ochrana obchodního tajemství. § 14b Některá ustanovení o licenční smlouvě při poskytování informací (1) Má-li být informaceinformace, která je předmětem práva autorského, poskytnuta na základě licenční smlouvy a majetková práva k předmětu práva autorského vykonává povinný subjektpovinný subjekt, který není vyňat z povinnosti poskytovat informaceinformace podle § 11 odst. 5, postupuje se ve věcech neupravených tímto zákonem podle autorského zákona2b). (2) Odměna za oprávnění informaciinformaci užít nesmí být vyšší než úhrada podle § 17, nestanoví-li jinak autorský zákon nebo licenční smlouva mezi povinným subjektempovinným subjektem a tím, kdo právo nakládat s předmětem práva autorského na povinný subjektpovinný subjekt převedl. (3) Podmínky poskytnutí informaceinformace v licenční smlouvě musí umožňovat další užití informaceinformace žadatelem v souladu se žádostí, pokud tento zákon nestanoví jinak. Licence se poskytuje jako nevýhradní, s výjimkou případů podle odstavce 4. (4) Povinný subjektPovinný subjekt může poskytnout výhradní licenci pouze tehdy, je-li pro další šíření poskytované informaceinformace nezbytná a je-li to ve veřejném zájmu. Výhradní licenci lze poskytnout na dobu nejvýše 3 let; její trvání lze opakovaně prodloužit vždy nejvýše o 3 roky, pokud trvají důvody podle věty první. Výhradní licenci k digitalizaci kulturního zdroje lze poskytnout nejvýše na 8 let; její trvání lze jednou prodloužit o nejvýše 5 let, pokud trvají důvody podle věty první. V případě poskytnutí výhradní licence k digitalizaci kulturního zdroje musí druhá smluvní strana povinnému subjektupovinnému subjektu bezplatně poskytnout kopii digitální reprodukce kulturního zdroje, kterou bude možné po skončení trvání výhradní licence poskytnout podle tohoto zákona. Povinný subjektPovinný subjekt zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytnutou výhradní licenci a dohodu o prodloužení jejího trvání spolu s důvody jejich poskytnutí nebo uzavření nejméně 2 měsíce předtím, než nabudou účinnosti. (5) Povinný subjektPovinný subjekt zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup vzor licenční smlouvy, kterou může žadatel přizpůsobit konkrétní žádosti a použít jako návrh na uzavření licenční smlouvy. (6) Na ustanovení licenčních smluv uzavřených podle tohoto zákona se nevztahuje ochrana obchodního tajemství. § 14c Zvláštní právo pořizovatele databáze Má-li být poskytnuta informaceinformace, která je předmětem zvláštního práva pořizovatele databáze podle autorského zákona2b), a majetková práva k tomuto právu vykonává povinný subjektpovinný subjekt uvedený v § 2 odst. 1 nebo v § 2a, tento povinný subjektpovinný subjekt se při poskytování informaceinformace těchto práv vzdá, případně poskytne informaciinformaci na základě takové licence, která umožní vytěžování a zužitkování poskytované informaceinformace třetím osobám bez omezení způsobu a účelu následného užití informaceinformace. § 15 Rozhodnutí o odmítnutí žádosti (1) Pokud povinný subjektpovinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti (dále jen „rozhodnutí o odmítnutí žádosti“), s výjimkou případů, kdy se žádost odloží. (2) Pokud nebylo žádosti vyhověno z důvodů ochrany obchodního tajemství podle § 9 nebo ochrany práv třetích osob k předmětu práva autorského podle § 11 odst. 2 písm. c), musí být v odůvodnění rozhodnutí uvedeno, kdo vykonává právo k tomuto obchodnímu tajemství nebo kdo vykonává majetková práva k tomuto předmětu ochrany práva autorského, je-li tato osoba povinnému subjektupovinnému subjektu známa. Pro knihovny poskytující veřejné knihovnické a informační služby podle knihovního zákona2a) a muzea a galerie poskytující standardizované veřejné služby19) se věta první nepoužije. (3) Pokud povinný subjektpovinný subjekt poskytuje informaciinformaci formou kopie dokumentu, z něhož vyloučil pouze osobní údaje nebo informaceinformace, které jsou bankovním nebo obchodním tajemstvím a které získal při postupech podle správního, daňového nebo kontrolního řádu, nemusí vydat rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Sdělí-li žadatel v podané žádosti anebo do 15 dnů ode dne doručení požadované informaceinformace způsobem stanoveným tímto zákonem pro podání písemné žádosti o informaceinformace povinnému subjektupovinnému subjektu, že trvá na vydání rozhodnutí o odmítnutí žádosti v rozsahu vymezených osobních údajů nebo bankovního anebo obchodního tajemství, povinný subjektpovinný subjekt jej vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti anebo do 15 dnů ode dne doručení sdělení žadatele. § 16 Odvolání (1) Proti rozhodnutí povinného subjektupovinného subjektu o odmítnutí žádosti lze podat odvolání. (2) Povinný subjektPovinný subjekt předloží odvolání spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení odvolání. (3) Nadřízený orgán rozhodne o odvolání do 15 dnů ode dne předložení odvolání povinným subjektempovinným subjektem. Lhůta pro rozhodnutí o rozkladu je 15 pracovních dnů ode dne doručení rozkladu povinnému subjektupovinnému subjektu. Lhůtu nelze prodloužit. (4) Není-li z rozhodnutí, ze spisu ani z vlastní činnosti nadřízeného orgánu zřejmé, zda jsou zde důvody pro odmítnutí žádosti, nadřízený orgán vyzve povinný subjektpovinný subjekt, aby ve stanovené lhůtě, která nesmí být delší než 10 dnů, doplnil spis o údaje nezbytné k postupu podle odstavce 5, zejména aby uvedl všechny důvody pro odmítnutí žádosti včetně jejich odůvodnění. S tímto doplněním seznámí nadřízený orgán žadatele a umožní mu, aby se k doplnění do 15 dnů ode dne doručení výzvy vyjádřil. Lhůta pro rozhodnutí o odvolání počíná plynout ode dne, kdy bylo nadřízenému orgánu doručeno vyjádření žadatele k výzvě, a pokud se žadatel ve lhůtě podle věty druhé nevyjádřil, ode dne, kdy tato lhůta uplynula. (5) Neshledá-li nadřízený orgán důvody pro odmítnutí žádosti, zruší rozhodnutí povinného subjektupovinného subjektu o odmítnutí žádosti nebo jeho část a řízení v tomto rozsahu zastaví. Současně rozhodnutím přikáže povinnému subjektupovinnému subjektu požadovanou informaciinformaci žadateli poskytnout ve lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o odvolání povinnému subjektupovinnému subjektu. Proti rozhodnutí nadřízeného orgánu podle věty druhé, nejde-li o postup podle § 16b odst. 2, se nelze odvolat. Poskytnutí informaceinformace povinným subjektempovinným subjektem lze exekučně vykonat. (6) Při soudním přezkumu rozhodnutí o odvolání na základě žaloby podle zvláštního právního předpisu soud přezkoumá, zda jsou dány důvody pro odmítnutí žádosti. Nejsou-li žádné důvody pro odmítnutí žádosti, soud zruší rozhodnutí o odvolání a rozhodnutí povinného subjektupovinného subjektu o odmítnutí žádosti a povinnému subjektupovinnému subjektu nařídí požadované informaceinformace poskytnout ve lhůtě, která nesmí být delší než 15 dní ode dne doručení rozsudku povinnému subjektupovinnému subjektu. § 16a Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace (1) Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informaceinformace (dále jen „stížnost“) může podat žadatel, a) který nesouhlasí s vyřízením žádosti způsobem uvedeným v § 6, b) kterému po uplynutí lhůty podle § 14 odst. 5 písm. d), § 14 odst. 6 nebo § 15 odst. 3 nebo po uplynutí lhůty pro vyřízení žádosti o informaceinformace stanovené v rozhodnutí podle odstavce 6 písm. b) nebyla poskytnuta informaceinformace nebo předložena konečná licenční nabídka a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti, c) kterému byla informaceinformace poskytnuta částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí, nebo d) který nesouhlasí s výší úhrady sdělené podle § 17 odst. 3 nebo s výší odměny podle § 14b odst. 2, požadovanými v souvislosti s poskytováním informacíinformací. (2) Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li stížnost podána ústně a nelze-li ji ihned vyřídit, sepíše o ní povinný subjektpovinný subjekt písemný záznam. (3) Stížnost se podává u povinného subjektupovinného subjektu, a to do 30 dnů ode dne a) doručení sdělení podle § 6, § 14 odst. 5 písm. c) nebo § 17 odst. 3, b) uplynutí lhůty pro poskytnutí informaceinformace podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 6, nebo c) uplynutí lhůty pro rozhodnutí podle § 15 odst. 3 nebo pro vyřízení žádosti o informaceinformace stanovené v rozhodnutí podle odstavce 6 písm. b). (4) O stížnosti rozhoduje nadřízený orgán. (5) Povinný subjektPovinný subjekt předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu do 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla, pokud v této lhůtě stížnosti sám zcela nevyhoví tím, že poskytne požadovanou informaciinformaci nebo konečnou licenční nabídku, sníží úhradu nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti. (6) Nadřízený orgán při rozhodování o stížnosti podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c) přezkoumá postup povinného subjektupovinného subjektu a rozhodne tak, že a) postup povinného subjektupovinného subjektu potvrdí, b) povinnému subjektupovinnému subjektu přikáže, aby ve stanovené lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí nadřízeného orgánu, žádost vyřídil, případně předložil žadateli konečnou licenční nabídku, a neshledá-li důvody pro odmítnutí žádosti v případě, kdy dostupné informaceinformace o právním a skutkovém stavu nevyvolávají důvodné pochybnosti, postupuje obdobně podle § 16 odst. 5, c) usnesením věc převezme a informaciinformaci poskytne sám nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti; tento postup nelze použít vůči orgánům územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti, nebo d) stížnost odmítne, je-li podána opožděně, předčasně nebo osobou neoprávněnou. (7) Nadřízený orgán při rozhodování o stížnosti podle odstavce 1 písm. d) přezkoumá postup povinného subjektupovinného subjektu a rozhodne tak, že a) výši úhrady nebo odměny potvrdí, b) výši úhrady nebo odměny sníží; v případě, kdy dostupné informaceinformace o právním a skutkovém stavu nevyvolávají důvodné pochybnosti, postupuje obdobně podle § 16 odst. 5 věty druhé s tím, že povinnému subjektupovinnému subjektu přikáže požadovanou informaciinformaci žadateli poskytnout ve lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne zaplacení úhrady či odměny, nebo c) stížnost odmítne, je-li podána opožděně, předčasně nebo osobou neoprávněnou. (8) Nadřízený orgán o stížnosti rozhodne do 15 dnů ode dne, kdy mu byla předložena. (9) Rozhodnutí podle odstavců 6 a 7 se oznamuje žadateli a povinnému subjektupovinnému subjektu. Proti rozhodnutí vydanému podle odstavců 6 a 7 se nelze odvolat. Jde-li však o rozhodnutí podle odstavce 6 písm. c), nelze se odvolat pouze v případě, kdy rozhodl jako nadřízený orgán ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu nebo Úřad pro ochranu osobních údajů. (10) Je-li poskytnuta informaceinformace podle odstavce 6 písm. c), žadatel může ve smyslu odstavce 1 písm. a) nebo c) postupovat obdobně. § 16b Přezkumné řízení a ochrana proti nečinnosti (1) Rozhodnutí nadřízeného orgánu lze přezkoumat v přezkumném řízení, pro jehož vedení podle zvláštního právního předpisu je příslušný Úřad pro ochranu osobních údajů. (2) Dospěje-li správní orgán při přezkumu k závěru, že informaceinformace byly odepřeny nezákonně, a dostupné informaceinformace o právním a skutkovém stavu nevyvolávají důvodné pochybnosti, postupuje obdobně podle § 16 odst. 5. (3) K opatřením proti nečinnosti nadřízeného orgánu podle zvláštního právního předpisu je příslušný Úřad pro ochranu osobních údajů. § 17 Hrazení nákladů (1) Povinné subjektyPovinné subjekty jsou v souvislosti s poskytováním informacíinformací oprávněny žádat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informacíinformací žadateli. Povinný subjektPovinný subjekt může vyžádat i úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informacíinformací. (2) Pokud byla v licenční smlouvě sjednána odměna, nelze požadovat úhradu nákladů. (3) V případě, že bude povinný subjektpovinný subjekt za poskytnutí informaceinformace požadovat úhradu, písemně oznámí tuto skutečnost spolu s výší úhrady žadateli před poskytnutím informaceinformace. Z oznámení musí být zřejmé, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla výše úhrady povinným subjektempovinným subjektem vyčíslena. Součástí oznámení musí být poučení o možnosti podat proti požadavku úhrady nákladů za poskytnutí informaceinformace stížnost podle § 16a odst. 1 písm. d), ze kterého je patrné, v jaké lhůtě lze stížnost podat, od kterého dne se tato lhůta počítá, který nadřízený orgán o ní rozhoduje a u kterého povinného subjektupovinného subjektu se podává. (4) Nesplní-li povinný subjektpovinný subjekt vůči žadateli oznamovací povinnost podle odstavce 3, ztrácí nárok na úhradu nákladů. (5) Poskytnutí informaceinformace podle odstavce 3 je podmíněno zaplacením požadované úhrady. Pokud žadatel do 60 dnů ode dne oznámení výše požadované úhrady úhradu nezaplatí, povinný subjektpovinný subjekt žádost odloží. Po dobu vyřizování stížnosti proti výši požadované úhrady lhůta podle věty druhé neběží. (6) Úhrada je příjmem povinného subjektupovinného subjektu. § 18 Výroční zpráva (1) Každý povinný subjektpovinný subjekt musí vždy do 1. března zveřejnit výroční zprávu za předcházející kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informací podle tohoto zákona obsahující následující údaje: a) počet podaných žádostí o informaceinformace a počet vydaných rozhodnutí o odmítnutí žádosti, b) počet podaných odvolání proti rozhodnutí, c) opis podstatných částí každého rozsudku soudu ve věci přezkoumání zákonnosti rozhodnutí povinného subjektupovinného subjektu o odmítnutí žádosti o poskytnutí informaceinformace a přehled všech výdajů, které povinný subjektpovinný subjekt vynaložil v souvislosti se soudními řízeními o právech a povinnostech podle tohoto zákona, a to včetně nákladů na své vlastní zaměstnance a nákladů na právní zastoupení, d) výčet poskytnutých výhradních licencí, včetně odůvodnění nezbytnosti poskytnutí výhradní licence, e) počet stížností podaných podle § 16a, důvody jejich podání a stručný popis způsobu jejich vyřízení, f) další informaceinformace vztahující se k uplatňování tohoto zákona. (2) Povinnost zveřejnit výroční zprávu lze splnit zveřejněním údajů podle odstavce 1 ve lhůtě podle odstavce 1 prostřednictvím centrálního registru. (3) Pokud má povinný subjektpovinný subjekt zvláštním zákonem uloženou povinnost předkládat veřejnou výroční zprávu obsahující informaceinformace o jeho činnosti a nepostupuje podle odstavce 2, začleňuje údaje podle odstavce 1 do této výroční zprávy jako její samostatnou část s názvem „Poskytování informacíinformací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacíminformacím“. § 18a Centrální registr (1) Zřizuje se centrální registr jako informační systém veřejné správy, který slouží ke zveřejňování výročních zpráv podle § 18. Správcem centrálního registru je Ministerstvo vnitra. (2) Centrální registr je bezplatně a neomezeně veřejně přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Správce centrálního registru neodpovídá za správnost údajů do centrálního registru vložených. § 19 Umožnění přístupu k informacím nebo poskytnutí informací za podmínek a způsobem stanoveným tímto zákonem není porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost uložené zvláštními zákony.15) ČÁST DRUHÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 20 (1) Povinnost uvedená v § 5 odst. 2 nastává dnem 1. ledna 2001. Pro obce, které nejsou městy,16) povinnost podle § 5 odst. 2 nastává dnem 1. ledna 2002. (2) Povinnost uvedená v § 5 odst. 3 nastává dnem 1. ledna 2002. (3) Lhůta pro poskytnutí informace [§ 14 odst. 3 písm. c)] a prodloužení této lhůty (§ 14 odst. 5) se v prvních 12 měsících od účinnosti zákona prodlužují na dvojnásobek, a dalších 12 měsíců se prodlužují o polovinu. (4) Pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se při postupu podle tohoto zákona a) pro rozhodnutí o odmítnutí žádosti, b) pro odvolací řízení, c) pro vykonatelnost příkazu poskytnout informaceinformace, a d) v řízení o stížnosti pro počítání lhůt, doručování a náklady řízení ustanovení správního řádu17); dále se při postupu podle tohoto zákona použijí ustanovení správního řádu o základních zásadách činnosti správních orgánů, ustanovení o počítání lhůt, ustanovení o ochraně před nečinností, v rozsahu § 16b ustanovení o přezkumném řízení a ustanovení § 178; v ostatním se správní řád nepoužije. (5) Nelze-li podle § 178 správního řádu nadřízený orgán určit, rozhoduje v odvolacím řízení a v řízení o stížnosti Úřad pro ochranu osobních údajů. (6) InformaceInformace, které se týkají přenesené působnosti územního samosprávného celku, poskytují orgány územního samosprávného celku v přenesené působnosti. (7) Z nahlížení do spisu jsou vyloučeny části spisu obsahující informaceinformace, jejichž poskytnutí je předmětem žádosti a nebyly podle ní dosud poskytnuty, dokumenty a větší celky informacíinformací, z nichž požadované informaceinformace nelze snadno vyčlenit, a osobní údaje osoby, která by mohla být přímo dotčena poskytnutím požadované informaceinformace, s výjimkou osobních údajů, které jsou nahlížející osobě známy. § 21 (1) Vláda vydá nařízení, kterým upraví součinnost orgánů státní správy s obcemiobcemi při zajišťování povinností obcíobcí podle § 5 tohoto zákona. (2) Vláda stanoví nařízením zásady stanovení úhrad a licenčních odměn za poskytování informacíinformací. (3) Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou strukturu informacíinformací zveřejňovaných o povinném subjektupovinném subjektu podle § 5 odst. 1 a 2 způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 22 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru. 1a) Například zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách), ve znění zákona č. 501/2004 Sb. 1b) Například zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2) § 2 písm. h) a n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích). 2a) Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), ve znění zákona č. 1/2005 Sb. 2b) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb. 4) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. 4a) Například § 11 až 16 občanského zákoníku, § 5 a 10 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. 4b) § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb. 4c) Například zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 12/2001 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů (zákon o státní pomoci při obnově území). 6) § 17 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 8) Například § 24 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, § 23 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, § 14 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, § 24a zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 8a) § 64a zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 32/2008 Sb. 9) Například zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. 11) Například zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. 12) § 5 a 8 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, ve znění zákona č. 118/1995 Sb. 13) Například § 8a zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění zákona č. 292/1993 Sb., § 45 zákona č. 166/1993 Sb. 13a) Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů. 13b) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 13c) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 13d) § 2 odst. 2 písm. b) a c) zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje). 13e) Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a soudnictví ve věcech mládeže, ve znění pozdějších předpisů. 15) Například zákon č. 15/1998 Sb., zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 6/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 16) Zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 17) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. 18) § 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. 19) Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 20) Zákon č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě. 21) § 153 a 154 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. 22) § 2 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. 23) § 64b zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 197/2024 Sb.
Zákon č. 107/1999 Sb.
Zákon č. 107/1999 Sb. Zákon o jednacím řádu Senátu Vyhlášeno 8. 6. 1999, datum účinnosti 1. 7. 1999, částka 39/1999 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 1) * ČÁST DRUHÁ - SENÁTOŘI (§ 2 — § 22) * ČÁST TŘETÍ - ZASEDÁNÍ SENÁTU (§ 23 — § 32) * ČÁST ČTVRTÁ - FUNKCIONÁŘI A ORGÁNY SENÁTU (§ 33 — § 48) * ČÁST PÁTÁ - SCHŮZE SENÁTU (§ 49 — § 86) * ČÁST ŠESTÁ - SCHŮZE ORGÁNŮ SENÁTU (§ 87 — § 97a) * ČÁST SEDMÁ - JEDNÁNÍ O NÁVRZÍCH ZÁKONŮ (§ 98 — § 112) * ČÁST OSMÁ - JEDNÁNÍ O NÁVRZÍCH ÚSTAVNÍCH ZÁKONŮ A ZÁKONŮ, K JEJICHŽ PŘIJETÍ JE TŘEBA, ABY BYLY SCHVÁLENY POSLANECKOU SNĚMOVNOU A SENÁTEM (§ 113 — § 113) * ČÁST DESÁTÁ - JEDNÁNÍ O MEZINÁRODNÍCH SMLOUVÁCH (§ 115 — § 117c) * ČÁST JEDENÁCTÁ - ZKRÁCENÉ JEDNÁNÍ O NÁVRZÍCH ZÁKONŮ A MEZINÁRODNÍCH SMLOUVÁCH (§ 118 — § 119) * ČÁST DVANÁCTÁ - PROJEDNÁVÁNÍ ZÁLEŽITOSTÍ EVROPSKÉ UNIE (§ 119a — § 119s) * ČÁST TŘINÁCTÁ - JEDNÁNÍ O NÁVRZÍCH ZÁKONNÝCH OPATŘENÍ SENÁTU (§ 120 — § 126) * ČÁST ČTRNÁCTÁ - PŘÍPRAVA NÁVRHŮ ZÁKONŮ PODÁVANÝCH SENÁTEM POSLANECKÉ SNĚMOVNĚ A JEDNÁNÍ O NICH (§ 127 — § 131) * ČÁST PATNÁCTÁ - JEDNÁNÍ VE VĚCECH BEZPEČNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY (§ 131a — § 131e) * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - ZKRÁCENÉ JEDNÁNÍ VE VĚCECH BEZPEČNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY (§ 132 — § 132) * ČÁST SEDMNÁCTÁ - SPOLEČNÁ SCHŮZE OBOU KOMOR (§ 135 — § 135) * ČÁST OSMNÁCTÁ - JEDNÁNÍ O ŽALOBĚ SENÁTU PROTI PREZIDENTU REPUBLIKY (§ 136 — § 139) * ČÁST DEVATENÁCTÁ - JEDNÁNÍ O VYSLOVENÍ SOUHLASU S JMENOVÁNÍM SOUDCE ÚSTAVNÍHO SOUDU A O VYSLOVENÍ SOUHLASU K TRESTNÍMU STÍHÁNÍ A ZADRŽENÍ SOUDCE ÚSTAVNÍHO SOUDU (§ 140 — § 141) * ČÁST DVACÁTÁ - PETICE A JINÁ PODÁNÍ OBČANŮ (§ 142 — § 143) * ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - VEŘEJNÁ SLYŠENÍ (§ 144 — § 145) * ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - KANCELÁŘ SENÁTU (§ 146 — § 147) * ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - PARLAMENTNÍ STRÁŽ (§ 148 — § 148) * ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 149 — § 153) č. 1 k zákonu č. 107 /1999 Sb. č. 2 k zákonu č. 107 /1999 Sb. Aktuální znění od 1. 5. 2020 (168/2020 Sb.) 107 ZÁKON ze dne 11. května 1999 o jednacím řádu Senátu Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 (1) Jednací řád Senátu upravuje postavení senátorů, senátorských klubů, orgánů a funkcionářů Senátu, pravidla jednání Senátu a jeho orgánů. (2) V rámci tohoto zákona může Senát upravit usnesením své vnitřní poměry a podrobnější pravidla jednání Senátu a jeho orgánů. ČÁST DRUHÁ SENÁTOŘI Mandát senátora § 2 Mandát senátora vzniká zvolením.1) § 3 Senátor se může svého mandátu vzdát prohlášením učiněným osobně na schůzi Senátu.2) Brání-li mu závažné okolnosti, aby se mandátu vzdal tímto způsobem, může tak učinit doručením notářského zápisu o svém prohlášení, že se vzdává mandátu, předsedovi Senátu; mandát však nezaniká, bylo-li prohlášení učiněno více než 30 dnů před doručením. Senátor, který se vzdal mandátu, již nemůže vzít své prohlášení zpět. § 4 Slib senátora Senátor skládá na první schůzi Senátu, které se zúčastní, slib předepsaný Ústavou.3) Učiní tak pronesením slova „slibuji“ a podáním ruky tomu, do jehož rukou slib skládá. Předsedající dá před tím znění slibu přečíst. Složení slibu potvrdí senátor svým podpisem. § 5 Průkaz senátora (1) Senátor obdrží průkaz senátora opatřený fotografií, razítkem Senátu a podpisem předsedy Senátu. Vzor průkazu senátora je uveden v příloze č. 1 tohoto zákona. (2) Průkaz senátora osvědčuje, že jeho držitel je členem Senátu, má práva a povinnosti senátora, a slouží rovněž jako osobní průkaz senátora potvrzující jeho totožnost. Zánik mandátu senátora § 6 Mandát senátora zaniká4) a) odepřením slibu senátora nebo složením slibu s výhradou, b) uplynutím volebního období senátora, c) prohlášením senátora na schůzi Senátu, kterým se vzdává mandátu, nebo okamžikem doručení notářského zápisu o vzdání se mandátu (§ 3) do rukou předsedy Senátu, d) okamžikem, kdy nastala okolnost, která má za následek ztrátu volitelnosti senátora, e) dnem, kdy se senátor ujal úřadu nebo funkce, jejichž neslučitelnost s funkcí senátora stanoví Ústava nebo zákon. § 7 Začal-li senátor vykonávat funkci, která je ze zákona s výkonem funkce senátora neslučitelná, oznámí to neprodleně předsedovi Senátu. § 8 V pochybnostech o ztrátě volitelnosti a v pochybnostech o neslučitelnosti funkce s výkonem funkce senátora se postupuje podle zvláštního zákona.5) § 9 Postup v případě, kdy mandát senátora zanikl v průběhu jeho volebního období, upravuje zvláštní zákon.6) § 10 Neslučitelnost funkcí v Senátu a jeho orgánech s funkcí člena vlády Senátor, který je členem vlády, nemůže být předsedou nebo místopředsedou Senátu ani členem jeho výboru nebo komise.7) Výkon funkce předsedy nebo místopředsedy Senátu anebo členství ve výboru nebo v komisi Senátu končí dnem, kdy byl senátor jmenován členem vlády. § 11 Účast na činnosti Senátu a jeho orgánů (1) Senátor se účastní schůzí Senátu a jeho orgánů, kterých je členem, a jejich jednání. (2) Nemůže-li se senátor zúčastnit schůze Senátu nebo jeho orgánu, omluví se předsedovi Senátu nebo předsedovi toho orgánu, o jehož schůzi jde. (3) Senátor se omluví tak, aby byl podle povahy věci o omluvě zpraven předseda Senátu nebo předseda toho orgánu, o jehož schůzi jde, pokud možno před počátkem schůze nebo její části, na kterou se omlouvá. (4) Evidenci účasti senátora na schůzi Senátu a na schůzích jeho orgánů, včetně důvodů neúčasti, pokud je senátor uvede, vede předseda Senátu nebo předseda toho orgánu, o jehož schůzi jde. § 12 Oprávnění senátora požadovat informace a vysvětlení (1) Senátor je oprávněn požadovat od členů vlády, vedoucích správních úřadů a orgánů územní samosprávy informace a vysvětlení potřebná pro výkon své funkce. (2) Informace a vysvětlení jsou členové vlády, vedoucí správních úřadů a orgánů územní samosprávy povinni poskytnout senátorovi nejpozději do 30 dnů, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost anebo zákaz jejich zveřejnění.8) § 13 Rozhodnutí ve věcech trestního stíhání senátora (1) Žádost orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení o souhlas Senátu s trestním stíháním senátora9) (dále jen „žádost o souhlas s trestním stíháním senátora“), jakož i oznámení tohoto orgánu o zadržení senátora dopadeného při spáchání trestného činutrestného činu nebo bezprostředně poté10) (dále jen „oznámení o zadržení senátora“) se zasílají předsedovi Senátu. Žádost o souhlas s trestním stíháním senátora, jakož i oznámení o zadržení senátora musí obsahovat zejména vymezení skutku, o který jde, a jeho předpokládanou právní kvalifikaci. (2) Obdrží-li předseda Senátu žádost o souhlas s trestním stíháním senátora, postoupí ji mandátovému a imunitnímu výboru. Obdrží-li předseda Senátu oznámení o zadržení senátora, rozhodne neprodleně, zda dává či nedává souhlas k odevzdání zadrženého senátora soudu; rozhodnutí sdělí bez odkladu orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení, který mu oznámení o zadržení senátora zaslal, a současně postoupí toto oznámení a své rozhodnutí k němu mandátovému a imunitnímu výboru. (3) Mandátový a imunitní výbor projedná žádost o souhlas s trestním stíháním senátora, popřípadě oznámení o zadržení senátora a podá o nich Senátu zprávu s návrhem na rozhodnutí. Na své první následující schůzi pak rozhodne Senát usnesením o vyslovení souhlasu s trestním stíháním senátora, kterého se týkala žádost o souhlas, popřípadě o přípustnosti trestního stíhání senátora, kterého se týkalo oznámení o zadržení, a to s konečnou platností. Obsahuje-li žádost o souhlas s trestním stíháním senátora nebo oznámení o zadržení senátora více skutků, podá mandátový a imunitní výbor návrh na rozhodnutí a Senát rozhodne o každém z nich zvlášť. Usnesení se zašle orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení do 5 dnů od jeho přijetí. Disciplinární řízení § 14 (1) Disciplinární řízení se zavede proti senátorovi, který se svým projevem učiněným v Senátu nebo v Poslanecké sněmovně nebo v jejich orgánech nebo na společné schůzi obou komor nebo jejich orgánů dopustí jednání, pro které by mohl být jinak trestně stíhán.11) (2) Disciplinární řízení lze zavést proti senátorovi, který svým projevem učiněným v Senátu nebo v Poslanecké sněmovně nebo v jejich orgánech nebo na společné schůzi obou komor nebo jejich orgánů urazí senátora, poslance, jinou osobu, která má oprávnění zúčastnit se schůze Senátu a jeho orgánů ze zákona, nebo soudce Ústavního souduÚstavního soudu. (3) Disciplinární řízení se zavede také proti senátorovi, který se dopustí přestupkupřestupku a požádá orgán příslušný k projednání přestupkupřestupku o projednání přestupkupřestupku v disciplinárním řízení.12) (4) Mandátový a imunitní výbor zahájí disciplinární řízení o disciplinárním provinění uvedeném v odstavci 1 na návrh předsedy Senátu nebo z vlastního podnětu, o disciplinárním provinění uvedeném v odstavci 2 na návrh uraženého a o přestupkupřestupku podle odstavce 3 na základě postoupení věci příslušným orgánem podle zvláštního právního předpisu.12a) § 15 (1) Mandátový a imunitní výbor provede v rámci disciplinárního řízení nutná šetření a senátorovi, proti němuž se disciplinární řízení vede, poskytne možnost, aby se vyjádřil a obhajoval. Po provedeném šetření rozhodne o uložení disciplinárního opatření nebo řízení zastaví. (2) U přestupkůpřestupků, které lze projednat jen na návrh, zjistí mandátový a imunitní výbor před zahájením disciplinárního řízení, zda byl návrh podán oprávněnou osobou a zda byly dodrženy i další podmínky stanovené zvláštním zákonem.13) (3) Senátor má právo být zastupován při disciplinárním řízení jiným senátorem nebo advokátemadvokátem. (4) O námitce podjatosti rozhodne organizační výbor, který může přikázat věc jinému výboru. (5) Z jednání a rozhodování výboru ve věci, o níž se vede disciplinární řízení, jsou vyloučeni ti jeho členové, jichž se disciplinární řízení týká. § 16 (1) Za disciplinární provinění podle § 14 odst. 1 a 2 lze senátorovi uložit povinnost omluvit se za nevhodný výrok ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem nebo uložit pokutu až do výše jednoho měsíčního platu senátora. (2) Za přestupekpřestupek podle § 14 odst. 3 lze senátorovi uložit sankci, kterou za přestupekpřestupek stanoví zvláštní právní předpis.14) (3) Lhůta a způsob omluvy podle odstavce 1 se uvede ve výroku rozhodnutí, kterým se ukládá disciplinární opatření. (4) Disciplinární opatření lze senátorovi uložit do jednoho roku ode dne, kdy k disciplinárnímu provinění nebo přestupkupřestupku došlo. § 17 (1) Proti rozhodnutí příslušného výboru v disciplinárním řízení má senátor, proti němuž se disciplinární řízení vede, právo odvolat se k Senátu do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. (2) Senát k odvolání senátora po rozpravě rozhodne, že disciplinární opatření potvrzuje, mění nebo zrušuje a řízení zastavuje nebo zrušuje a věc vrací k dalšímu řízení. § 18 Jestliže senátor, kterému bylo podle § 16 odst. 1 uloženo, aby se ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem omluvil, tuto povinnost nesplnil, výbor, který disciplinární řízení vedl, rozhodne o vhodném způsobu uveřejnění disciplinárního rozhodnutí a může senátorovi uložit pokutu až do výše jeho jednoho měsíčního platu. § 19 (1) Nebyla-li uložená pokuta ve stanovené lhůtě dobrovolně zaplacena, srazí ji Kancelář Senátu ze senátorova platu. Výkon rozhodnutí nařizuje výbor, který vedl disciplinární řízení, v němž byla pokuta uložena. Jestliže rozhodnutí, kterým byla uložena pokuta, neobsahuje lhůtu k jejímu zaplacení, stanoví ji dodatečně výbor, který výkon rozhodnutí nařizuje. Rozhodnutí, kterým byla uložena pokuta, je vykonatelné, jestliže se proti němu nelze odvolat a jestliže lhůta stanovená k zaplacení pokuty uplynula marně. (2) Výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu. Senátorské kluby § 20 (1) Senátoři se mohou sdružovat v senátorských klubech podle politických stran nebo politických hnutí (dále jen „politická strana“), které je jako kandidáty přihlásily pro volbu do Senátu. V senátorských klubech se rovněž mohou sdružovat senátoři, kteří kandidovali ve volbách jako nezávislí, a senátoři přihlášení pro volby do Senátu politickou stranou nesplňující podmínku potřebného počtu senátorů pro ustavení senátorského klubu. (2) Senátoři, kteří kandidovali ve volbách jako nezávislí, nebo senátoři přihlášení pro volby do Senátu politickou stranou nesplňující podmínku potřebného počtu senátorů pro ustavení senátorského klubu se mohou stát členy některého z ustavených senátorských klubů. K přistoupení do senátorského klubu je třeba písemné žádosti senátora. Členem klubu se senátor stává na základě usnesení klubu. (3) Nezařazení senátoři a senátoři, kteří pozbyli členství v senátorském klubu ustaveném podle odstavce 1, mohou vytvořit nový senátorský klub. Pokud Senát nerozhodne jinak, nemá takto ustavený senátorský klub nárok na poměrné zastoupení v orgánech Senátu. § 21 (1) K ustavení senátorského klubu je třeba nejméně 5 senátorů. Senátor může být členem jen jednoho senátorského klubu. Senátoři, které jako kandidáty pro volbu do Senátu přihlásila jedna politická strana, mohou vytvořit pouze jeden senátorský klub. Slučování klubů je přípustné. (2) O ustavení klubu se sepíše zápis, který podepíší všichni ustavující členové klubu. Klesne-li počet členů klubu pod potřebný počet senátorů pro ustavení senátorského klubu, klub zaniká. (3) Senátorský klub po svém ustavení písemně oznámí předsedovi Senátu název klubu, jméno a příjmení jeho předsedy, jména a příjmení místopředsedů a pořadí, v němž předsedu klubu v Senátu a jeho orgánech v jeho nepřítomnosti zastupují, a jmenný seznam jeho dalších členů. K oznámení připojí zápis o ustavení klubu. Oznámí též jména senátorů, kteří přestali být členy klubu nebo se stali jeho novými členy. Vystoupení z klubu je senátor povinen písemně oznámit předsedovi klubu a předsedovi Senátu. (4) Jménem senátorského klubu jedná jeho předseda. V případě nepřítomnosti předsedy jedná jménem senátorského klubu a vykonává práva předsedy podle tohoto zákona místopředseda. § 22 (1) Senátorské kluby a nezařazení senátoři jsou oprávněni používat ke své činnosti místnosti v prostorách Senátu, včetně potřebných technických prostředků. Podrobnosti může stanovit Senát usnesením. (2) Na úhradu nákladů se senátorským klubům poskytuje příspěvek z rozpočtu Senátu, a to v závislosti na počtu senátorů, kteří jsou členy jednotlivých klubů. Pravidla hospodaření senátorských klubů s tímto příspěvkem obsahující jeho výši, podmínky poskytování, pravidla pro jeho čerpání a způsob vedení evidence, vyúčtování a kontroly navrhne pro každý kalendářní rok organizační výbor a schvaluje Senát. (3) Senátorské kluby vedou stanoveným způsobem evidenci o poskytnutých příspěvcích. Usnese-li se na tom organizační výbor, předloží mu senátorské kluby průběžnou evidenci a vyúčtování. ČÁST TŘETÍ ZASEDÁNÍ SENÁTU § 23 (1) Zasedání Senátu je stálé.15) (2) Zasedání Senátu může být jeho usnesením přerušeno. Celková doba přerušení zasedání nesmí překročit 120 dnů v roce.16) (3) Zasedání Senátu nelze přerušit v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna. § 24 (1) Zasedání Senátu se v závislosti na pravidelných volbách do Senátu člení na po sobě jdoucí funkční období. (2) Funkční období začíná okamžikem zahájení první schůze Senátu konané poté, co po pravidelných volbách do Senátu17) byla nově zvoleným senátorům vydána osvědčení o zvolení;18) tím zároveň končí předchozí funkční období. (3) Senát zřizuje své orgány na dobu funkčního období. Funkcionáři Senátu a funkcionáři orgánů Senátu jsou voleni a ověřovatelé Senátu schvalováni rovněž na dobu funkčního období. (4) Pořadí po sobě jdoucích funkčních období se vyjadřuje jejich označením čísly. § 25 Pokud mandát senátora, který je předsedou Senátu, zanikne uplynutím volebního období před skončením funkčního období, rozhodne Senát na návrh organizačního výboru na své poslední schůzi před uplynutím tohoto volebního období, který z místopředsedů, jehož mandát trvá i v následujícím funkčním období, bude vykonávat pravomoce předsedy Senátu do doby zvolení nového předsedy Senátu. Pokud trvá mandát senátora v následujícím funkčním období pouze jednomu z místopředsedů Senátu, vykonává pravomoce předsedy Senátu do zvolení nového předsedy Senátu tento místopředseda. Pokud netrvá mandát senátora v následujícím funkčním období žádnému z místopředsedů Senátu, vykonává pravomoce předsedy Senátu do doby zvolení předsedy Senátu pro následující funkční období nejstarší senátor, jehož mandát trvá i v následujícím funkčním období. § 26 (1) První schůze Senátu ve funkčním období se sejde nejpozději do 30 dnů ode dne uveřejnění výsledků voleb do Senátu.19) (2) První schůzi Senátu ve funkčním období svolává předseda Senátu nebo místopředseda, který vykonává pravomoce předsedy Senátu, anebo nejstarší senátor, jehož mandát trvá i v následujícím funkčním období. (3) První schůzi Senátu ve funkčním období zahájí a až do zvolení předsedy Senátu této schůzi předsedá senátor, který ji svolal. § 27 Nově zvolení senátoři složí slib do rukou předsedajícího první schůze Senátu ve funkčním období. § 28 Předsedající první schůze Senátu ve funkčním období požádá Senát, aby vzal na vědomí ustavení volební komise Senátu, která byla ustavena z návrhů senátorských klubů (§ 48 odst. 2). Dále dá stanovit počet členů a provést ustavení mandátového a imunitního výboru. § 29 Senát zvolí svého předsedu. § 30 Předseda Senátu se ujme řízení schůze. Na návrh předsedy rozhodne Senát o počtu místopředsedů a provede jejich volbu. § 31 Na návrh předsedy rozhodne Senát o počtu ověřovatelů Senátu a schválí návrh na jejich nominaci; z nominovaných ověřovatelů určí 2 ověřovatele pro první schůzi ve funkčním období. § 32 Senát zřídí své výbory, stanoví počty jejich členů a ustaví je. Stanoví-li tak tento zákon, určí Senát působnost výborů (§ 36 odst. 3). ČÁST ČTVRTÁ FUNKCIONÁŘI A ORGÁNY SENÁTU § 33 Předseda Senátu (1) Předsedovi Senátu přísluší a) zastupovat Senát navenek, b) vyhlašovat volbu prezidenta republiky, c) přijímat slib prezidenta republiky, d) přijímat prohlášení prezidenta republiky, kterým se vzdává svého úřadu, e) podepisovat zákonná opatření Senátu a usnesení Senátu, f) dávat souhlas, aby byl odevzdán soudu zadržený senátor nebo soudce Ústavního souduÚstavního soudu, který byl dopaden při spáchání trestného činutrestného činu nebo bezprostředně poté, g) svolávat, zahajovat a ukončovat schůzi Senátu, h) stanovit pořadí, v němž jej budou místopředsedové Senátu zastupovat v průběhu funkčního období, i) v době přerušení zasedání svolávat Senát ke schůzi před stanoveným termínem, j) přerušit schůzi Senátu při nepořádku, nebo není-li Senát schopen se usnášet, k) rozhodovat o použití státních vlajek na budovách sídla Senátu, l) jmenovat a odvolávat po schválení organizačním výborem vedoucího Kanceláře Senátu, m) oznamovat prezidentovi republiky a ministrovi vnitra, že mandát senátora zanikl v průběhu jeho volebního období, s výjimkou případů, kdy mandát senátora zanikl v posledním roce před uplynutím jeho volebního období.6) (2) Předseda Senátu plní i další úkoly stanovené zákonem nebo úkoly, jimiž ho Senát pověří. § 34 Místopředsedové Senátu (1) Místopředsedové Senátu zastupují předsedu Senátu v pořadí jím určeném, nestanoví-li předseda Senátu v jednotlivém případě jinak. (2) Při zastupování předsedy Senátu mají místopředsedové Senátu práva a povinnosti předsedy. (3) Místopředsedové Senátu se střídají v řízení schůze Senátu. § 35 Odvolat předsedu Senátu nebo místopředsedu Senátu v průběhu funkčního období lze jen na písemný návrh nejméně jedné třetiny všech senátorů. Výbory Senátu § 36 (1) Senát zřizuje ze senátorů organizační výbor, mandátový a imunitní výbor a další výbory, na nichž se usnese. (2) Výbory jsou ze své činnosti odpovědny Senátu. (3) Senát určí, kterému výboru nebo výborům bude příslušet projednávání návrhů legislativních aktů a závazných opatření orgánů Evropské unie, kterému výboru bude příslušet vyřizování peticí a kterému výboru bude příslušet stanovení některých náležitostí spojených s výkonem funkce podle zvláštního zákona. Senát rovněž určí, kterému výboru bude příslušet schvalování návrhu rozpočtu Kanceláře Senátu a kontrola jejího hospodaření. § 37 (1) Senátor je povinen být členem jednoho výboru. Členem dalšího výboru může být pouze, jde-li o členství ve výboru organizačním nebo výboru mandátovém a imunitním. Ustanovení § 10 tím není dotčeno. (2) Senátor může být předsedou pouze jednoho výboru. (3) Předseda Senátu a místopředsedové Senátu jsou členy jen organizačního výboru. § 38 Ustavující schůze výboru (1) Ustavující schůzi výboru svolává předseda Senátu. Výbor řídí předsedou Senátu pověřený člen výboru do doby, než je zvolený předseda výboru potvrzen Senátem. (2) Výbor na své ustavující schůzi zvolí svého předsedu. Pokud Senát zvoleného předsedu výboru nepotvrdí, požádá výbor, aby v určené lhůtě zvolil nového předsedu výboru. Nezvolí-li výbor nového předsedu výboru v určené lhůtě, nebo Senát nového předsedu výboru nepotvrdí, zvolí nového předsedu výboru Senát. (3) Výbor zvolí místopředsedy výboru a ověřovatele výboru. § 39 Změna předsedy výboru (1) Výbor může na písemný návrh nejméně jedné třetiny svých členů zvolit nového předsedu výboru. Volbu nelze uskutečnit dříve než po uplynutí 7 dnů po podání návrhu. Pokud Senát nového předsedu výboru nepotvrdí, zůstává ve funkci původní předseda výboru. (2) Senát může požádat výbor, aby do určené lhůty zvolil nového předsedu výboru. Pokud tak výbor v určené lhůtě neučiní nebo Senát nového předsedu výboru nepotvrdí, požádá Senát výbor podruhé, aby zvolil nového předsedu výboru. Pokud tak ani podruhé výbor v určené lhůtě neučiní nebo Senát nového předsedu nepotvrdí, zvolí nového předsedu výboru Senát. (3) Předseda výboru se ujímá své funkce po potvrzení volby Senátem nebo po zvolení Senátem. Potvrzením nebo zvolením nového předsedy Senátem zaniká výkon funkce předcházejícího předsedy. § 40 Organizační výbor (1) Organizační výbor tvoří jeho předseda, kterým je předseda Senátu, místopředsedové výboru, kterými jsou místopředsedové Senátu, a další členové navržení senátorskými kluby a ustavení podle zásady poměrného zastoupení. S hlasem poradním se může jednání zúčastnit každý senátor. (2) Jednání organizačního výboru je neveřejné, pokud se výbor neusnese jinak. (3) Organizační výbor organizuje a koordinuje práci orgánů Senátu v rozsahu stanoveném tímto zákonem a usneseními Senátu. Při plnění těchto úkolů mu přísluší zejména a) připravovat schůze Senátu a navrhovat předsedovi Senátu jejich termín a pořad a podílet se na přípravě společné schůze Senátu a Poslanecké sněmovny, b) stanovit usnesením období vyhrazená pro pravidelné jednání Senátu a jeho orgánů, c) doporučovat předsedovi Senátu zařazení návrhů zákonů, mezinárodních smluv, k jejichž ratifikaci je třeba souhlasu obou komor Parlamentu, zákonných opatření Senátu, popřípadě jiných návrhů do návrhu pořadu schůze Senátu, nestanoví-li tento zákon jinak, d) přikazovat návrhy jednotlivým výborům a určit, který výbor je výborem garančním v případě, že návrh přikázal více výborům, e) schvalovat plán zahraničních styků Senátu, jeho orgánů a senátorů, f) rozhodovat o přijímání zahraničních návštěv a vysílání delegací Senátu, jeho orgánů a senátorů, a to i mimo schválený plán zahraničních styků, g) žádat senátorské kluby o předložení dokladů o čerpání příspěvků poskytnutých z rozpočtu Senátu na úhradu jejich nákladů. § 41 Mandátový a imunitní výbor (1) Mandátový a imunitní výbor zejména a) zkoumá, zda jednotliví senátoři byli platně zvoleni, a svá zjištění předkládá Senátu, b) zkoumá, zda mandát senátora nezanikl, a v pochybnostech o zániku mandátu senátora pro ztrátu volitelnosti nebo pro neslučitelnost funkce s výkonem funkce senátora předkládá svá zjištění s návrhem předsedovi Senátu, c) zjišťuje, zda jsou v imunitních věcech dány podmínky pro trestní stíhání senátora nebo soudce Ústavního souduÚstavního soudu, provede urychleně nutná šetření a umožní senátorovi nebo soudci Ústavního souduÚstavního soudu, aby se osobně jednání zúčastnil a k věci vyjádřil; zprávu o výsledku svých zjištění s návrhem na rozhodnutí předkládá Senátu, d) vede disciplinární řízení proti senátorovi a rozhoduje v něm, e) plní úkoly stanovené zvláštním zákonem.21) (2) Jednání mandátového a imunitního výboru je vždy neveřejné. Mohou se jej zúčastnit jen jeho členové a jiné osoby, u kterých to stanoví Ústava.22) Další osoby se mohou zúčastnit jednání mandátového a imunitního výboru jen s jeho souhlasem. § 42 Podvýbory (1) Každý výbor může zřídit pro řešení určité otázky nebo souboru otázek se souhlasem Senátu podvýbor. Členem podvýboru může být jen senátor. Předsedu podvýboru volí výbor. (2) Podvýbor je ze své činnosti odpovědný výboru, který jej zřídil, a předkládá mu výsledky své činnosti. § 43 Komise Senátu (1) Senát může ze senátorů a dalších osob, které nejsou senátory, zřizovat stálé nebo dočasné komise a stanovit jim úkoly. Komise se zřizují zejména tehdy, jedná-li se o úkoly dotýkající se působnosti více orgánů Senátu anebo o úkoly, které nejsou v působnosti žádného ze Senátem zřízených orgánů. (2) Předsedou komise je vždy senátor, kterého do této funkce volí Senát. (3) Komise je ze své činnosti odpovědna Senátu. Zastoupení Senátu ve stálých delegacích Parlamentu České republiky v meziparlamentních organizacích a v jiných mezinárodních institucích § 44 (1) Senát volí členy stálých delegací Parlamentu České republiky v meziparlamentních organizacích. (2) Členem stálé delegace Parlamentu České republiky za Senát může být jen senátor. § 45 (1) Senát může ze svých členů zřizovat zastoupení pro udržování trvalého styku s mezinárodními organizacemi a jinými mezinárodními institucemi. (2) Zastoupení pro udržování trvalého styku s mezinárodními organizacemi a jinými mezinárodními institucemi lze zřídit pouze na návrh organizačního výboru. § 46 Oprávnění orgánů Senátu požadovat informace a vysvětlení (1) Orgány Senátu jsou oprávněny požadovat od členů vlády, vedoucích správních úřadů a orgánů územní samosprávy informace a vysvětlení potřebné pro svou činnost. (2) Informace a vysvětlení jsou členové vlády, vedoucí správních úřadů a orgánů územní samosprávy povinni poskytnout orgánům Senátu nejpozději do 30 dnů, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost anebo zákaz jejich zveřejnění.8) Způsoby voleb a nominací § 47 (1) Funkcionáři Senátu, výborů, komisí, členové stálých delegací Parlamentu České republiky v meziparlamentních organizacích volení za Senát a členové zastoupení pro udržování trvalého styku s mezinárodními organizacemi a jinými mezinárodními institucemi se volí většinovým způsobem; obdobně se postupuje při volbě orgánů Senátu zřízených na základě zákona a jejich funkcionářů. (2) Výbory se ustavují podle zásady poměrného zastoupení, pokud tento zákon nestanoví jinak. (3) Senát rozhodne, které komise se ustavují podle zásady poměrného zastoupení a které se volí většinovým způsobem. (4) Většinovým způsobem se volí rovněž funkcionáři a orgány, pokud zvláštní zákon stanoví, že jsou voleni Senátem. § 48 (1) Návrhy na kandidáty pro volbu předsedy Senátu, místopředsedů Senátu, předsedů výborů a komisí Senátu podávají volební komisi písemně senátorské kluby nebo senátoři. Návrhy na členy stálých delegací Parlamentu České republiky v meziparlamentních organizacích volených za Senát a na nominaci ověřovatelů Senátu podávají volební komisi písemně senátorské kluby; senátorské kluby podávají též návrhy na počty členů výborů a komisí Senátu a navrhují členy výborů a komisí Senátu. (2) Členy volební komise navrhují senátorské kluby. Volební komisi ustavuje podle zásady poměrného zastoupení skupina senátorů delegovaná senátorskými kluby na základě parity. Členové volební komise se ujímají funkcí poté, kdy Senát vzal ustavení volební komise na vědomí. (3) Volební komise postupuje podle volebního řádu, který stanoví podrobnosti konání voleb Senátem a nominací vyžadujících souhlas Senátu a je přílohou č. 2 tohoto zákona. ČÁST PÁTÁ SCHŮZE SENÁTU § 49 Svolávání schůzí (1) Schůze Senátu svolává jeho předseda, stanoví-li tak zákon, nebo na základě návrhu organizačního výboru. (2) Požádá-li o svolání schůze Senátu alespoň jedna třetina všech senátorů, svolá předseda schůzi nejpozději do 5 dnů od doručení žádosti; žádost musí být podána písemně a musí obsahovat návrh pořadu schůze. (3) V době přerušení zasedání může předseda Senátu svolat Senát ke schůzi, čímž je zasedání obnoveno. Učiní tak vždy, požádá-li jej o to prezident republiky, vláda nebo nejméně jedna pětina všech senátorů,23) a to nejpozději do 10 dnů od doručení žádosti. Žádost musí být podána písemně a musí obsahovat návrh pořadu schůze. (4) O svolání schůze Senátu musí být senátoři vyrozuměni nejméně 3 dny předem. Nebyla-li tato lhůta dodržena, může senátor navrhnout odročení jednání; o takovém návrhu rozhodne Senát hlasováním bez rozpravy. § 50 Účast na schůzi (1) Schůze Senátu se účastní senátoři. Mohou se jí zúčastnit prezident republiky, členové vlády a jiné osoby, které mají oprávnění zúčastnit se schůze Senátu a jeho orgánů ze zákona; může jí být přítomen vedoucí Kanceláře Senátu a jím určení zaměstnanci Kanceláře Senátu. (2) Schůze Senátu se mohou zúčastnit významné zahraniční politické osobnosti i další osoby, projeví-li s tím Senát souhlas; předsedající jim může udělit slovo. (3) Kromě osob uvedených v odstavcích 1 a 2 mají do jednacího sálu přístup pouze ti, kdo k tomu mají výslovné svolení předsedy Senátu. (4) Přítomnost dalších osob je přípustná jen do naplnění počtu míst v prostorách vyhrazených pro hosty, veřejnost a zástupce sdělovacích prostředků. § 51 Zasedací pořádek (1) Zasedací pořádek senátorů schvaluje Senát. Každému senátorovi je v jednacím sále Senátu vyhrazeno stálé senátorské křeslo. (2) V jednacím sále jsou vyhrazena místa pro prezidenta republiky a pro členy vlády. § 52 Veřejnost schůze (1) Schůze Senátu je veřejná. Na návrh vlády nebo senátora se může Senát usnést, že schůze nebo její část je neveřejná, zejména jsou-li na pořad schůze zařazeny utajované otázky související s obranou nebo bezpečností státu nebo jiné závažné utajované skutečnosti. Projednávání návrhů zákonů a zákonných opatření Senátu je vždy veřejné. (2) Schůze Senátu nebo její části, která byla prohlášena za neveřejnou, se mohou kromě senátorů zúčastnit prezident republiky a členové vlády; jiné osoby se mohou takové schůze zúčastnit nebo být přítomny v jednacím sále anebo na místech vyhrazených pro hosty, veřejnost a zástupce sdělovacích prostředků jen se souhlasem Senátu. O účasti a přítomnosti jiných osob na schůzi rozhodne Senát hlasováním bez rozpravy. Je-li schůze nebo její část neveřejná z důvodů projednávání utajované skutečnosti, musí mít jiné přítomné osoby oprávnění seznamovat se s utajovanými skutečnostmi podle zvláštního zákona.24) Pořádková opatření § 53 (1) Předsedající může za nepřístojné chování v Senátu uložit senátorovi pořádkové opatření, kterým je napomenutí, a za opakované nepřístojné chování vykázat senátora z jednacího sálu nejdéle do konce jednacího dne, v němž k vykázání došlo. (2) Proti rozhodnutí předsedajícího o uložení pořádkového opatření napomenutí nebo vykázání z jednacího sálu se může senátor odvolat k Senátu bezprostředně po jeho uložení. Senát bez rozpravy rozhodnutí předsedajícího potvrdí nebo zruší. Rozhodnutí Senátu je konečné. (3) Vykázaný senátor musí mít možnost účastnit se hlasování. § 54 Pořádkové pravomoci předsedajícího schůze Senátu podléhají vedle senátorů všichni další účastníci jednání Senátu a osoby, které jsou jednání Senátu přítomny v prostorách vyhrazených hostům, veřejnosti a zástupcům sdělovacích prostředků. Chovají-li se tyto osoby nepřístojně, může předsedající schůzi přerušit, rušitele pořádku nechat vyvést Parlamentní stráží a vyhrazená místa dát vyklidit. § 55 Jednací dny a časy schůze (1) Senát zahajuje své denní jednání nejdříve v 9 hodin a končí nejpozději ve 21 hodin. Hlasování o návrzích zákonů, o návrzích zákonných opatření Senátu, o pozměňovacích návrzích k nim, o mezinárodních smlouvách, k jejichž ratifikaci je třeba souhlasu obou komor Parlamentu, a o změně doby pro hlasování lze zahájit nejpozději do 19 hodin. Senát se může usnést jinak. (2) Před koncem každého jednacího dne ohlásí předsedající den, hodinu a pořad příštího jednání. (3) Jednacími dny nejsou pondělí, sobota a neděle, pokud se Senát neusnese jinak. § 56 Zahájení a řízení schůze (1) Schůzi Senátu zahájí předsedající ve stanovenou dobu bez ohledu na počet přítomných senátorů. (2) Schůzi Senátu řídí její předseda nebo místopředsedové v pořadí dohodnutém s předsedou Senátu; nedojde-li k dohodě, určí pořadí předseda Senátu. (3) Po zahájení schůze Senátu oznámí předsedající jména senátorů, kteří požádali o omluvení neúčasti na schůzi. (4) Senát určí z řad ověřovatelů pro každou schůzi nejméně dva ověřovatele. § 57 Pořad schůze (1) Senát stanoví na návrh svého předsedy pořad schůze, popřípadě stanoví i způsob projednání bodu pořadu. (2) O pořadu, popřípadě návrhu na jeho změnu anebo změnu způsobu projednání bodu pořadu rozhodne Senát bez rozpravy. (3) Schválený pořad lze během schůze Senátu měnit jen výjimečně. Návrh na změnu schváleného pořadu schůze Senátu nelze projednat, vznese-li námitku nejméně jeden senátorský klub nebo 10 senátorů. (4) Byla-li schůze svolána podle § 49 odst. 2 nebo 3, rozhodne Senát pouze o pořadu uvedeném v žádosti. Ustanovení odstavců 2 a 3 o změně pořadu se v těchto případech neužijí. (5) Senát může v průběhu schůze hlasováním bez rozpravy přesunout body pořadu nebo sloučit rozpravu ke dvěma nebo více bodům pořadu. Může též přerušit projednávání bodu pořadu na určitou dobu v průběhu schůze. § 58 Přerušení schůze (1) Opustí-li předsedající předsednický stůl, je schůze přerušena. (2) Předseda senátorského klubu nebo předsedající mohou navrhnout přerušení schůze Senátu. O takovém návrhu rozhodne Senát bez rozpravy. Projednávání bodu pořadu § 59 (1) Projednávání bodu pořadu, k němuž má sloužit jako podklad senátní tisk, se zahájí, byl-li všem senátorům takový podklad včas doručen. Senátní tisk se senátorovi doručí nejméně 24 hodin před jeho projednáváním. Nebyla-li tato lhůta dodržena, může senátor před zahájením rozpravy navrhnout přesunutí tohoto bodu pořadu na dobu po uplynutí lhůty. O návrhu na přesunutí bodu pořadu rozhodne Senát bez rozpravy. (2) Bod jednání zařazený na pořad schůze Senátu uvede zpravidla navrhovatel. Za Poslaneckou sněmovnu, vládu a zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku mohou jednat jen jejich členové. Jde-li o návrh skupiny senátorů, odůvodní ho senátor, který je jejím členem a kterého tím tato skupina pověří. (3) Po navrhovateli vystoupí zpravodaj, který informuje o obsahu projednávané věci a výsledcích jednání výboru. Jde-li o věc, kterou výbor neprojednával, nebo nebyl-li zpravodaj výborem určen, určí zpravodaje Senát, pokud nerozhodne jinak. Senátor, jehož se návrh týká, musí s takovým návrhem vyslovit souhlas. Projednalo-li věc více výborů, vystoupí zpravodajové zúčastněných výborů, pokud se výbory nedohodly na společném zpravodaji. § 60 (1) Po vystoupení zpravodaje zahájí předsedající rozpravu. Senátor může v rozpravě podávat k projednávané věci návrhy. Z návrhů má být zřejmé, na čem se má Senát usnést. Předsedající může požádat senátora, aby svůj návrh zpřesnil nebo jej předložil písemně. (2) Návrhy podávané k projednávané věci jsou: a) návrh na schválení, b) návrh na zamítnutí, c) návrh na odročení, d) návrh na přikázání orgánu Senátu, e) návrh pozměňovací, f) návrh, kterým se přijetí návrhu podmiňuje splněním nebo nesplněním určité podmínky (návrh podmíněný), g) návrh na vzetí na vědomí. (3) Návrh uvedený v odstavci 2 písm. c) musí obsahovat lhůtu, do kdy musí být projednávaná věc znovu zařazena na pořad schůze Senátu. O odročené věci se jedná znovu postupem stanoveným pro projednávání bodu pořadu schůze Senátu. (4) Usnesení přijatá na základě návrhů uvedených v odstavci 2 písm. c), e) a f) lze revokovat. Usnesení přijaté na základě návrhu uvedeného v odstavci 2 písm. d) lze revokovat po marném uplynutí lhůty stanovené orgánu Senátu pro předložení stanoviska. Návrh na revokaci může podat jen ten, kdo pro návrh usnesení hlasoval. (5) K návrhu podle odstavce 2 písm. a) a b) nelze podávat pozměňovací návrhy. (6) K pozměňovacímu návrhu lze podávat další pozměňovací návrhy. Pozměňovací návrhy k dalším pozměňovacím návrhům nejsou přípustné. § 61 Jestliže je v rozpravě přednesen návrh, může senátor nebo navrhovatel navrhnout přerušení projednávání věci až do doby, kdy k přednesenému návrhu zaujme stanovisko výbor určený Senátem nebo senátorské kluby. Současně může navrhnout, do kdy má být projednávání přerušeno. O návrhu na přerušení projednávání rozhodne Senát a současně může určit lhůtu, do kdy jím určený výbor předloží stanovisko k přednesenému návrhu. § 62 Senátor, který podal návrh k projednávané věci, může vzít tento návrh zpět do ukončení rozpravy, nestanoví-li tento zákon jinak. § 63 (1) Senátoři se hlásí do rozpravy písemně, a to buď před zahájením schůze u předsedy Senátu, nebo v průběhu schůze u předsedajícího až do ukončení rozpravy. Senátoři se mohou do rozpravy přihlásit i zdvižením ruky. Písemné přihlášky mají přednost. (2) Při zahájení rozpravy oznámí předsedající přihlášené řečníky. Slovo uděluje v pořadí, ve kterém se o ně písemně přihlásili, a poté ostatním přihlášeným. Zpravodaji udělí slovo během rozpravy, kdykoli o to požádá. Řečníkovi pověřenému přednést k věci stanovisko senátorského klubu se udělí slovo kdykoli až do ukončení rozpravy. Při udělování slova upozorní předsedající dalšího řečníka na to, že jeho vystoupení bude následovat. Slova se smí ujmout jen ten, komu je předsedající udělí. (3) Kdo není přítomen v jednacím sále v okamžiku, kdy je mu uděleno slovo, ztrácí pořadí. Není-li přítomen ani bezprostředně před ukončením rozpravy, jeho přihláška propadá. (4) Chce-li se rozpravy zúčastnit předsedající, předá řízení schůze. § 64 (1) Senát se může k projednávanému bodu usnést bez rozpravy na omezení řečnické doby, která nesmí být kratší než 10 minut. Omezení řečnické doby se nevztahuje na senátora pověřeného přednést k věci stanovisko senátorského klubu. (2) Senát se může bez rozpravy usnést, že k téže věci může senátor vystoupit nejvýše dvakrát. (3) Senátor se v rozpravě neobrací přímo na jiné senátory a případné dotazy na ně klade prostřednictvím předsedajícího. (4) Senátor má mluvit k projednávané věci. Odchyluje-li se od ní nebo překročí-li stanovenou řečnickou dobu, může na to předsedající senátora upozornit a volat jej k věci. Vybočuje-li senátor svým projevem z mezí slušnosti, může jej předsedající volat k pořádku. Nevedlo-li dvojí upozornění k nápravě, může mu slovo odejmout. O námitkách senátora proti rozhodnutí o odnětí slova rozhodne Senát bez rozpravy. § 65 (1) Senátor se může přihlásit k faktické poznámce, kterou reaguje na průběh rozpravy. Za faktickou poznámku se považuje i procedurální návrh týkající se způsobu projednávání některého bodu pořadu. Nelze v ní však uplatňovat věcná stanoviska k projednávané otázce. Senátor, který se přihlásil k faktické poznámce, dostane slovo přednostně, avšak bez přerušení toho, kdo právě mluví. (2) Přednesení faktické poznámky ani případná odpověď na faktickou poznámku jiného senátora nesmí překročit 2 minuty. (3) Nejde-li o faktickou poznámku nebo odpověď na takovou poznámku anebo překročí-li senátor dobu k jejich přednesení, může mu předsedající slovo odejmout. Rozhodnutí předsedajícího o odnětí slova podle věty první je konečné. § 66 Řečník nesmí být nikým přerušován, s výjimkou oprávnění předsedajícího podle § 64 odst. 4 a § 65 odst. 3. § 67 (1) Senátoři mají právo mluvit a předkládat návrhy ve svém mateřském jazyce. Nemluví-li senátor česky, tlumočí se jeho projev do českého jazyka, pokud o to alespoň jeden senátor požádá. Písemné návrhy předložené v jiném než českém jazyce se přeloží do českého jazyka. (2) Nemluví-li jiný řečník česky, postupuje se podle odstavce 1 obdobně. § 68 (1) Předsedající rozpravu ukončí, nejsou-li do rozpravy přihlášeni další řečníci. (2) Po ukončení rozpravy udělí předsedající závěrečné slovo navrhovateli a zpravodaji. Navrhovatel i zpravodaj se mohou závěrečného slova vzdát. (3) Senát se může usnést bez rozpravy na opětovném otevření rozpravy, a to do zahájení hlasování o závěrečném usnesení. Rozprava je znovu zahájena též tehdy, ujme-li se slova před hlasováním o závěrečném usnesení člen vlády. Pro ukončení nově zahájené rozpravy platí ustanovení odstavce 2 obdobně. § 69 Prezidentu republiky, členovi vlády, předsedovi a místopředsedovi Senátu a předsedovi senátorského klubu se udělí slovo, kdykoli o to požádají. Hlasování na schůzi § 70 Způsobilost Senátu přijímat usnesení (1) Senát je způsobilý se usnášet za přítomnosti alespoň jedné třetiny všech senátorů.25) (2) K platnému usnesení Senátu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných senátorů, nestanoví-li Ústava jinak.26) § 71 Způsoby hlasování (1) Hlasuje se veřejně nebo tajně. (2) O návrzích zákonů, zákonných opatření Senátu, o souhlasu k ratifikaci mezinárodních smluv, o vyhlášení válečného stavu a stavu ohrožení státu, o prodloužení a zrušení nouzového stavu, o souhlasu s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky a o souhlasu s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky se hlasuje veřejně. Tajným hlasováním se volí předseda a místopředsedové Senátu, předsedové výborů a komisí a členové stálých delegací Parlamentu České republiky v meziparlamentních organizacích za Senát; dále se tajně hlasuje, stanoví-li tak zákon anebo usnese-li se na tom Senát. Hlasování o návrzích § 72 Senát rozhoduje o každém návrhu hlasováním. Hlasování řídí předsedající schůze. § 73 Po ukončení rozpravy oznámí zpravodaj, v jakém pořadí se bude o návrzích hlasovat. Je-li podáno více návrhů, hlasuje se v pořadí, v jakém byly předloženy, a to postupně podle skupin: 1. návrh na odročení, 2. návrh na zamítnutí, 3. návrh na přikázání orgánu Senátu, 4. návrh pozměňovací, 5. návrh podmíněný, 6. návrh na schválení, 7. návrh na vzetí na vědomí. § 74 (1) Je-li podáno více návrhů na úpravu téže věci pouze z hlediska množství, času, osoby nebo místa, zjistí se nejdříve počty senátorů podporujících jednotlivé návrhy a poté se o nich hlasuje v pořadí od vyššího počtu podporujících hlasů. (2) Vylučuje-li přijatý návrh další návrh, o tomto dalším návrhu se již nehlasuje. Dojde-li ke sporu, rozhodne Senát. (3) O dvou nebo více pozměňovacích návrzích, jejichž vzájemná souvislost je taková, že jeden obsahuje změnu a jiný promítá její důsledky do dalších ustanovení návrhu, se hlasuje společně. (4) Senát se může usnést, že se budou projednávat jednotlivé části návrhu, o nichž se bude hlasovat odděleně. Po odděleném hlasování o částech návrhu nebo po přijetí a odmítnutí pozměňovacích návrhů se hlasuje na závěr o návrhu jako o celku. § 75 (1) Předsedající je povinen upozornit, že bude přikročeno k hlasování. (2) Před hlasováním se zopakuje přesné znění návrhu, pokud nebylo senátorům předáno jeho písemné vyhotovení. Zpravodaj může upozornit na souvislost s jinými návrhy. (3) Předsedající dá hlasovat nejprve pro návrh a poté proti návrhu. Veřejné hlasování § 76 (1) Veřejně se hlasuje zdvižením ruky nebo podle jmen. Podle jmen se hlasuje, stanoví-li tak zákon nebo usnese-li se na tom Senát. (2) Před započetím hlasování nechá předsedající zjistit přítomnost senátorů v jednacím sále. Předsedající poté sdělí Senátu počet přítomných senátorů a dále sdělí, kolik hlasů je potřebných k přijetí usnesení. § 77 K hlasování zdvižením ruky vyzve předsedající, poté nechá zjistit výsledek hlasování. § 78 Přítomnost senátorů při hlasování a výsledky hlasování zdvižením ruky zjišťují skrutátoři, které určí vedoucí Kanceláře Senátu. O námitkách proti výsledku hlasování zjištěném skrutátorem rozhodne Senát bez rozpravy. § 79 (1) Hlasování zdvižením ruky může být současně doplněno užitím hlasovacího zařízení, je-li v jednacím sále zřízeno. (2) Použije-li se hlasovací zařízení, přidělí se senátorovi identifikační karta, která mu umožňuje hlasovat pomocí tohoto zařízení. Senátorovi může být prostřednictvím předsedajícího vydána náhradní identifikační karta. Předsedající zároveň tuto skutečnost oznámí Senátu. (3) Senátor se po vstupu do jednacího sálu přihlásí prostřednictvím hlasovacího zařízení. Při odchodu z jednacího sálu se odhlásí. (4) Pro hlasování hlasovacím zařízením se považuje za přítomného senátor, který je v jednacím sále přítomen a v intervalu stanoveném pro hlasování je prostřednictvím hlasovacího zařízení přihlášen. Má-li předsedající schůze pochybnost o správnosti počtu přihlášených senátorů v jednacím sále nebo navrhne-li to kterýkoli senátor, může přihlášení zrušit a vyzvat senátory, aby se přihlásili znovu. (5) Dojde-li k poruše hlasovacího zařízení, musí se hlasování opakovat. Nelze-li poruchu neprodleně odstranit, hlasuje se bez užití hlasovacího zařízení. (6) Při hlasování hlasovacím zařízením hlasuje senátor pro návrh nebo proti návrhu tím, že stiskne tlačítko hlasovacího zařízení kdykoliv v intervalu stanoveném pro hlasování a zvedne ruku. Jiné projevy senátora se považují za zdržení se hlasování. (7) Použije-li se hlasovací zařízení, neplatí ustanovení § 76 odst. 2 a § 78. § 80 Při hlasování podle jmen se čtou jména senátorů v abecedním pořadí počínaje senátorem, kterého vylosuje předsedající. Vyvolaný senátor se vysloví „pro návrh“ nebo „proti návrhu“, a zdržuje-li se hlasování, řekne „zdržuji se“. Předsedající každou odpověď opakuje. Jiný projev senátora se považuje za zdržení se hlasování. § 81 Tajné hlasování (1) Tajně se hlasuje hlasovacími lístky. (2) Za počet přítomných senátorů při tajném hlasování se považuje počet vydaných hlasovacích lístků. § 82 Vyhlášení výsledků hlasování (1) Předsedající nebo jiná osoba, stanoví-li tak zákon, vyhlásí vždy výsledek hlasování tak, že uvede pořadové číslo hlasování, sdělí počet přítomných senátorů, počet hlasů odevzdaných pro návrh a proti návrhu a ohlásí, zda byl návrh přijat. (2) Je-li výsledek veřejného hlasování o procedurálním návrhu zcela zřejmý, není třeba zjišťovat přesné počty hlasů. To neplatí, požaduje-li byť i jen jediný senátor, aby bylo postupováno podle odstavce 1. (3) Použije-li se hlasovací zařízení, vytiskne se s jeho pomocí o výsledku hlasování informace, z níž je patrno, jak který senátor hlasoval. (4) Informace o výsledku hlasování musí být veřejnosti a sdělovacím prostředkům na požádání dostupná. To neplatí, jde-li o schůzi neveřejnou nebo její neveřejnou část. § 83 Námitky (1) Každý senátor může vznést při hlasování nebo bezprostředně po něm námitku proti průběhu nebo výsledku hlasování. O takové námitce rozhodne Senát bez rozpravy. (2) Vyhoví-li Senát námitce, musí se hlasování opakovat. Ukončení schůze § 84 Je-li vyčerpán pořad schůze Senátu, předsedající schůzi ukončí. § 85 Usnesení přijatá na schůzi Senátu podepisuje předseda Senátu a určení ověřovatelé. § 86 Zápisy o schůzích (1) O schůzi Senátu se pořizuje zápis, v němž se uvede pořad schůze, kdo schůzi řídil, jaké návrhy byly podány, kteří řečníci vystoupili v rozpravě, počet přítomných senátorů a přehled výsledků hlasování. Součástí zápisu jsou úplné texty předložených písemných návrhů, přijatých usnesení, prohlášení a jiných dokumentů, které byly předmětem jednání. Bylo-li veřejné hlasování zdvižením ruky doplněno užitím hlasovacího zařízení, připojí se k zápisu informace, z níž je patrno, jak který senátor hlasoval. (2) Zápis po jeho ověření ověřovatelem schvaluje a podepisuje předseda Senátu nejpozději do 15 dnů od skončení schůze. Schválený zápis je autentickým záznamem o schůzi a odevzdá se k uložení společně s přílohami nejpozději do 2 měsíců od skončení schůze. (3) O schůzi Senátu se pořizuje těsnopisecká zpráva podávající přesný průběh jednání. Každý řečník může nejpozději do 10 pracovních dnů od skončení schůze ověřit správnost záznamu své řeči. Přitom navrhne opravu gramatických chyb a nedostatků, které vznikly při pořizování záznamu. Nesmí však měnit jazyk, obsah a smysl svého vystoupení. Pokud řečník neověří přepis těsnopiseckého záznamu ve stanovené lhůtě, považuje se záznam za ověřený. O návrzích oprav rozhodují ověřovatelé. Případný spor rozhodne s konečnou platností předseda Senátu. (4) Ze schůze Senátu se pořizuje zvukový záznam, který se uchová nejméně po dobu 6 měsíců. (5) Těsnopisecká zpráva o schůzi Senátu se vytiskne s výjimkou těsnopisecké zprávy z neveřejných jednání. ČÁST ŠESTÁ SCHŮZE ORGÁNŮ SENÁTU Schůze výborů § 87 (1) Výbor projednává věci, které jsou mu přikázány, a věci, na jejichž projednání se usnese. (2) V době, kdy je zasedání Senátu přerušeno, výbory nejednají. § 88 Svolávání schůzí (1) Schůzi výboru svolává a řídí jeho předseda nebo jím pověřený místopředseda. Je-li předseda výboru nepřítomen, svolává a řídí schůzi výboru některý z místopředsedů. Jsou-li předseda i místopředsedové nepřítomni, svolá a řídí schůzi výboru jeho člen, jehož tím předseda nebo výbor pověří. (2) Předseda je povinen svolat schůzi výboru, stanoví-li to Senát nebo požádá-li o to předseda Senátu anebo alespoň jedna třetina členů výboru. V takovém případě svolá schůzi výboru ve lhůtě stanovené Senátem nebo do 15 dnů od doručení žádosti předsedy Senátu anebo senátorů. V ostatních případech svolává schůze výboru na dny, které jsou vyhrazeny pro pravidelné jednání výborů, pokud se výbor nadpoloviční většinou všech svých členů neusnese jinak. § 89 Účast na schůzi (1) Schůze výboru se účastní senátoři, kteří jsou členy výboru. Mohou se jí zúčastnit prezident republiky, členové vlády a jiné osoby, které mají oprávnění zúčastnit se schůzí Senátu a jeho orgánů ze zákona; může jí být přítomen vedoucí Kanceláře Senátu a jím určení zaměstnanci Kanceláře Senátu. (2) Senátoři, kteří nejsou členy příslušného výboru, se mohou účastnit schůze výboru s hlasem poradním; mohou se k projednávané věci vyjádřit a podávat k ní návrhy. (3) Člen vlády, popřípadě ten, kdo ho zastupuje, si může na schůzi výboru přibrat odborníky. (4) Jiným osobám než uvedeným v odstavcích 1 až 3 může předsedající udělit slovo jen se souhlasem výboru. § 90 Veřejnost schůze Schůze výboru jsou veřejné, nestanoví-li tento zákon jinak nebo neusnese-li se výbor, že schůze nebo její část je neveřejná. Řízení v disciplinárních věcech je vždy neveřejné. Schůze výboru nebo její části, která byla prohlášena za neveřejnou, se mohou zúčastnit senátoři, prezident republiky, členové vlády a jiné osoby, které se mohou zúčastnit schůze Senátu a jeho orgánů ze zákona; další osoby mohou být přítomny jen se souhlasem výboru. Je-li schůze nebo její část neveřejná z důvodů projednávání utajované skutečnosti, musí mít další přítomné osoby oprávnění seznamovat se s utajovanými skutečnostmi podle zvláštního zákona.24) § 91 Pořad schůze, jednací dny a časy schůze (1) Předseda výboru navrhuje pořad schůze výboru, dobu a způsob projednávání jeho jednotlivých bodů. Člen výboru může navrhnout změnu pořadu schůze. Výbor rozhodne, na který jednací den a hodinu schůze výboru se vždy zařadí bod „Návrh termínu příští schůze výboru“. (2) Po schválení návrhu pořadu schůze výboru je pro přijetí návrhu na doplnění pořadu schůze a na změnu doby stanovené pro projednávání jeho jednotlivých bodů třeba, aby s ním vyslovila souhlas nadpoloviční většina členů výboru. Pro přijetí návrhu na vypuštění schváleného bodu pořadu nebo jeho části stačí souhlas nadpoloviční většiny přítomných členů výboru. § 92 Projednávání bodu pořadu (1) Pro projednání věci ve výboru určí předseda z členů výboru zpravodaje, který podá o této věci výboru zprávu. (2) Menšina výboru, kterou tvoří alespoň jedna třetina členů výboru, může určit pro jednání výboru svého zpravodaje, který podá výboru oponentní zprávu menšiny výboru; takovou zprávu může menšina výboru předložit Senátu. (3) Po vystoupení zpravodaje nebo zpravodajů se koná k projednávané věci rozprava. § 93 Usnesení (1) Výbor přijímá o výsledcích svých jednání usnesení. (2) Výbor je způsobilý se usnášet za přítomnosti nadpoloviční většiny svých členů. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů výboru, pokud tento zákon nestanoví jinak. (3) Usnesení podepisuje předseda, určený zpravodaj výboru a ověřovatel výboru. Vyplývá-li to z povahy věci, předloží výbor usnesení Senátu. § 94 Společná schůze výborů (1) Výbory mohou konat společné schůze, určovat společného zpravodaje a přijímat společná usnesení. (2) Společnou schůzi výborů řídí předseda toho výboru, který navrhl konání společné schůze. Výbory však vždy hlasují odděleně. (3) Nedohodnou-li se výbory na společném usnesení, přijme každý výbor usnesení vlastní. § 95 Zápisy o schůzích (1) O schůzi výboru se pořizuje zápis, v němž se uvede pořad schůze, kdo schůzi řídil, jaké návrhy byly podány, pokud na tom senátor předkládající návrh trvá, kteří řečníci vystoupili v rozpravě, jmenovitý seznam senátorů hlasujících o usneseních k jednotlivému bodu pořadu a informace o výsledku hlasování. Součástí zápisu jsou úplné texty předložených písemných pozměňovacích návrhů, přijatých usnesení, prohlášení a jiných dokumentů, které byly předmětem jednání. (2) Zápis po jeho ověření ověřovatelem schvaluje a podepisuje předseda výboru nejpozději do 7 dnů od skončení schůze. Námitky proti takto schválenému zápisu lze uplatnit na nejbližší schůzi výboru, který o nich rozhodne. Schválený zápis spolu s usnesením o námitkách podaných proti němu se odevzdá k uložení společně s přílohami nejpozději do 2 měsíců od skončení schůze. Jde-li o společnou schůzi několika výborů, podepisují zápis předsedové a ověřovatelé zúčastněných výborů. (3) Ze schůze výboru se pořizuje zvukový záznam, který se uchovává nejméně po dobu 6 měsíců. Ve zvláštních případech se výbor může usnést, že se zvukový záznam nepořizuje. Zdůvodnění tohoto usnesení musí být součástí zápisu o schůzi výboru. (4) Usnese-li se na tom výbor, pořizuje se ze schůze výboru těsnopisecký záznam a jeho přepis. § 96 Pro schůzi výboru se použijí přiměřeně ustanovení § 50 odst. 4, § 57 odst. 5, § 58 až 60, § 62, § 64 odst. 4, § 65 až 69, § 71 až 84 o schůzi Senátu s tím, že lze revokovat všechna usnesení výboru. Návrh na revokaci může podat jen ten, kdo pro návrh usnesení hlasoval. § 97 Schůze komise Pro schůzi komise se použijí přiměřeně ustanovení o schůzi výboru. § 97a Schůze podvýboru Pro schůzi podvýboru se použijí přiměřeně ustanovení o schůzi výboru. ČÁST SEDMÁ JEDNÁNÍ O NÁVRZÍCH ZÁKONŮ § 98 Přikázání návrhu zákona (1) Návrh zákona postoupený Poslaneckou sněmovnou Senátu předseda Senátu neprodleně postoupí organizačnímu výboru a rozešle jej všem senátorům a senátorským klubům. (2) Organizační výbor nejdéle do 5 dnů od postoupení návrhu zákona Poslaneckou sněmovnou přikáže tento návrh výboru, popřípadě výborům a doporučí předsedovi Senátu, aby byl tento návrh zařazen na pořad schůze Senátu, a to zpravidla nejpozději 5 dnů před uplynutím ústavní lhůty stanovené pro jeho projednání v Senátu.27) (3) Přikáže-li organizační výbor návrh zákona více výborům, určí, který z nich bude výborem garančním. Jednání výboru § 99 Pro projednání návrhu zákona ve výboru určí předseda výboru z členů výboru zpravodaje. Předseda výboru může přizvat před projednáním nebo v průběhu projednání návrhu zákona odborníky z různých oborů. § 100 (1) Jednání o návrhu zákona v garančním výboru se účastní jeho navrhovatel. Jednání garančního výboru, na němž vystoupí navrhovatel, se zpravidla zúčastní též zpravodajové ostatních výborů, kterým byl návrh zákona přikázán k projednání. (2) K jednání o návrhu zákona ve výboru, který není garanční, může být pozván navrhovatel, popřípadě odborný zástupce navrhovatele, a to zejména v případech, kdy obsah návrhu zákona vyžaduje podrobnější zdůvodnění. (3) Navrhovatel, popřípadě odborný zástupce navrhovatele návrh zákona odůvodní a má právo účastnit se jednání výboru a vyjadřovat stanoviska k předkládaným návrhům, které se týkají projednávaného návrhu zákona. (4) Po navrhovateli, popřípadě odborném zástupci navrhovatele, pokud je přítomen na jednání výboru, vystoupí zpravodaj výboru, který podá zprávu o projednávaném návrhu zákona. § 101 (1) Po vystoupení zpravodaje se koná k návrhu zákona obecná rozprava, ve které se návrh zákona projednává jako celek včetně navrhovaných zásadních změn právní úpravy. Po ukončení obecné rozpravy se k návrhu zákona koná podrobná rozprava, ve které lze posuzovat návrh zákona po jednotlivých částech a podávat k němu pozměňovací návrhy. (2) V průběhu obou částí rozpravy lze navrhnout, aby Senát vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat nebo aby návrh zákona byl schválen, zamítnut anebo vrácen Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. (3) Senátor, i když není členem výboru, kterému byl návrh zákona přikázán k projednání, vyjadřuje svůj názor k návrhu zákona a podává návrhy zpravidla již na jednání výboru, popřípadě písemně s odůvodněním před jednáním výboru. (4) Pozměňovací návrh musí obsahovat znění navrhované změny textu návrhu zákona včetně promítnutí této změny do dalších ustanovení návrhu zákona. Předsedající v případě potřeby vyzve senátora, aby svůj pozměňovací návrh předložil písemně. (5) Po ukončení podrobné rozpravy se pozměňovací návrhy, které byly podány, pokud rozhodne výbor, souhrnně vytisknou a dají se k dispozici každému senátorovi přítomnému při projednávání návrhu zákona ve výboru a navrhovateli tak, aby je při hlasování měli k dispozici. § 102 (1) Po ukončení podrobné rozpravy se přistoupí k hlasování. Byl-li podán návrh, aby Senát vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat, hlasuje se nejprve o něm. Nebyl-li takový návrh podán nebo nebyl-li přijat, hlasuje se o návrhu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Nebyl-li takový návrh podán nebo nebyl-li přijat, hlasuje se o návrhu na zamítnutí návrhu zákona, byl-li podán. (2) Byl-li výborem přijat návrh na vyjádření vůle Senátu se návrhem zákona nezabývat nebo byl-li přijat návrh na schválení návrhu zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou nebo návrh na zamítnutí návrhu zákona, jednání výboru o návrhu zákona končí. § 103 (1) Nebyl-li přijat žádný z návrhů uvedených v § 102 odst. 2 nebo nebyl-li takový návrh podán, hlasuje se postupně o jednotlivých pozměňovacích návrzích, pokud byly podány, a to zpravidla podle jednotlivých ustanovení návrhu zákona. (2) Senátor, který pozměňovací návrh podal, může podaný návrh před hlasováním o něm zpřesnit. Takové zpřesnění pozměňovacího návrhu může podat každý senátor, souhlasí-li s touto úpravou senátor, který pozměňovací návrh podal. (3) Před hlasováním o každém pozměňovacím návrhu se k němu může vyjádřit navrhovatel, je-li jednání výboru přítomen, a své stanovisko k němu vždy sdělí zpravodaj. (4) Pokud bylo k jednotlivým ustanovením návrhu zákona podáno více pozměňovacích návrhů, hlasuje se o nich v pořadí, v jakém byly podány. (5) Po ukončení hlasování o pozměňovacích návrzích, byl-li alespoň jeden z nich přijat, se výbor usnese, zda doporučí Senátu vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s těmi pozměňovacími návrhy, které přijal. § 104 Výbor, jemuž byl návrh zákona přikázán k projednání, přijme pro jednání Senátu usnesení obsahující doporučení výboru. V usnesení výbor zároveň určí, kdo z členů výboru bude zpravodajem pro jednání o návrhu zákona na schůzi Senátu. Usnese-li se výbor doporučit Senátu vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, obsahuje příloha usnesení jejich přesné znění, popřípadě odůvodnění. Usnesení výbor předloží organizačnímu výboru. Totéž platí pro společná usnesení přijatá na společné schůzi výborů. § 105 Zpravodaj garančního výboru vypracuje pro jednání Senátu společnou zpravodajskou zprávu, shodnou-li se na tom zpravodajové všech výborů, které návrh zákona projednávaly. Společná zpráva obsahuje doporučení výborů, které návrh zákona projednávaly. Součástí společné zprávy je přehled všech pozměňovacích návrhů, popřípadě jejich odůvodnění, pokud byly doporučeny. Na zpracování společné zprávy se podílejí i ostatní zpravodajové výborů, které návrh zákona projednávaly. Je-li doporučení všech výborů pro Senát shodné, je zpravodajem pro projednávání návrhu zákona na schůzi Senátu zpravodaj garančního výboru. Jsou-li doporučení výborů rozdílná, přednese na schůzi Senátu společnou zprávu zpravodaj garančního výboru a rozdílná doporučení mohou odůvodnit zpravodajové jednotlivých výborů. Jednání Senátu § 106 (1) Jednání Senátu o návrhu zákona se účastní jeho navrhovatel, který návrh zákona odůvodní a má právo účastnit se dalšího jednání Senátu a vyjadřovat stanoviska k předkládaným návrhům, které se týkají projednávaného návrhu zákona. (2) Po navrhovateli vystoupí zpravodaj, popřípadě zpravodajové výborů, kterým byl návrh zákona přikázán k projednání. § 107 Po vystoupení zpravodaje, neobsahuje-li doporučení výboru návrh, aby Senát vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat, vyzve předsedající senátory, aby sdělili, zda takový návrh chtějí podat. Byl-li takový návrh obsažen v doporučení výboru nebo podán, hlasuje se o něm bez rozpravy. O návrhu nelze hlasovat, vznese-li námitku nejméně jeden senátorský klub nebo nejméně 10 senátorů. Byl-li návrh, aby Senát vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat, přijat, jednání Senátu o návrhu zákona končí. § 108 (1) Neskončilo-li jednání o návrhu zákona podle § 107, zahájí předsedající k návrhu zákona obecnou rozpravu, ve které lze navrhnout, aby návrh zákona byl schválen ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou nebo aby návrh zákona byl zamítnut. Za podané návrhy se pokládají i návrhy vyplývající z usnesení výborů k projednávanému návrhu zákona. (2) Po ukončení obecné rozpravy se přistoupí k hlasování. Byl-li podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, hlasuje se nejprve o něm. Nebyl-li takový návrh podán nebo nebyl-li přijat, hlasuje se o návrhu na zamítnutí návrhu zákona, byl-li podán. Byl-li některý z návrhů přijat, jednání Senátu o návrhu zákona končí. § 109 (1) Nebyl-li přijat žádný z návrhů uvedených v § 108 odst. 2 nebo nebyl-li takový návrh podán, zahájí předsedající podrobnou rozpravu, ve které lze podávat k návrhu zákona pozměňovací návrhy, které se současně předkládají písemně a s odůvodněním. Za podané návrhy se pokládají i pozměňovací návrhy vyplývající z usnesení výborů k projednávanému návrhu zákona. (2) Pokud byl podán pozměňovací návrh, který není obsažen v příloze usnesení žádného z výborů, a navrhne-li to předseda některého výboru nebo zpravodaj garančního výboru, jednání Senátu o návrhu zákona se přeruší na nezbytně nutnou dobu, aby výbor mohl k pozměňovacímu návrhu zaujmout pro Senát stanovisko. O návrhu předsedy výboru nebo garančního zpravodaje na stanovení doby přerušení jednání rozhodne Senát bez rozpravy. § 110 (1) Po ukončení podrobné rozpravy se hlasuje postupně o jednotlivých podaných pozměňovacích návrzích, a to podle jednotlivých ustanovení návrhu zákona. Na návrh zpravodaje garančního výboru může Senát bez rozpravy rozhodnout o jiném postupu hlasování. (2) Senátor, který pozměňovací návrh podal, jej může před hlasováním o něm zpřesnit. Takové zpřesnění pozměňovacího návrhu může podat každý senátor, souhlasí-li s tím senátor, který pozměňovací návrh podal. (3) Před hlasováním o každém pozměňovacím návrhu se k němu může vyjádřit navrhovatel; zpravodaj garančního výboru informuje o výsledcích jednání výborů, které pozměňovací návrh projednávaly. (4) Po ukončení hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích, byl-li alespoň jeden z nich Senátem přijat, hlasuje Senát o tom, zda návrh zákona vrátí Poslanecké sněmovně s těmi pozměňovacími návrhy, které přijal. Pokud nebyl žádný pozměňovací návrh podán nebo nebyl přijat anebo nebylo přijato usnesení vrátit Poslanecké sněmovně návrh zákona s pozměňovacími návrhy, je možné podat návrh na zamítnutí návrhu zákona nebo na schválení návrhu zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, pokud o takovém návrhu nebylo již hlasováno po ukončení obecné rozpravy. Nebyl-li takový návrh podán nebo nebyl-li přijat, jednání Senátu o návrhu zákona končí. § 111 Vyhověl-li Senát námitce senátora na odročení jednání vznesené podle § 59 odst. 1, lze odročit projednávání návrhu nejpozději na následující jednací den schůze Senátu. § 112 Společné ustanovení o jednání o návrzích zákonů Není-li v § 98 až 111 stanoveno jinak, platí pro jednání o návrzích zákonů obdobně ustanovení o schůzi Senátu a schůzi výborů. ČÁST OSMÁ JEDNÁNÍ O NÁVRZÍCH ÚSTAVNÍCH ZÁKONŮ A ZÁKONŮ, K JEJICHŽ PŘIJETÍ JE TŘEBA, ABY BYLY SCHVÁLENY POSLANECKOU SNĚMOVNOU A SENÁTEM § 113 Pro jednání o návrzích ústavních zákonů a zákonů, k jejichž přijetí je třeba, aby byly schváleny Poslaneckou sněmovnou a Senátem, platí obdobně ustanovení o jednání o návrzích zákonů s tím, že nelze podat návrh, aby Senát vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat. ČÁST DESÁTÁ JEDNÁNÍ O MEZINÁRODNÍCH SMLOUVÁCH § 115 Senát jedná o mezinárodních smlouvách, pokud je k jejich ratifikaci třeba souhlasu obou komor Parlamentu nebo má-li být odstoupeno od smlouvy, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas. Mezinárodní smlouva se předkládá Senátu alespoň v jednom autentickém znění a v českém překladu. § 116 (1) Mezinárodní smlouvu předloženou Senátu předkladatelem předseda Senátu neprodleně postoupí organizačnímu výboru a rozešle ji všem senátorům a senátorským klubům. (2) Organizační výbor na nejbližší schůzi po předložení mezinárodní smlouvy přikáže tuto smlouvu výboru, popřípadě výborům a doporučí předsedovi Senátu, aby byla smlouva zařazena na pořad schůze Senátu. (3) Přikáže-li organizační výbor mezinárodní smlouvu více výborům, určí, který z nich bude výborem garančním. (4) Předkladatel může vzít mezinárodní smlouvu zpět, dokud Senát nepřikročí k hlasování o ní. § 117 (1) Lhůta k projednání mezinárodní smlouvy ve výborech je 60 dnů od rozhodnutí o jejím přikázání výboru k projednání. (2) Lhůtu uvedenou v odstavci 1 může organizační výbor zkrátit nebo prodloužit, a to nejvýše o 30 dnů, nerozhodne-li Senát jinak. Jen se souhlasem předkladatele lze lhůtu prodloužit o více než 30 dnů. § 117a Jednání výborů (1) Při jednání výboru o mezinárodní smlouvě lze v průběhu rozpravy podávat tyto návrhy: 1. návrh na posouzení souladu mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem, 2. návrh na odročení. (2) O návrzích uvedených v odstavci 1 se hlasuje v pořadí tam uvedeném. (3) Nebyl-li žádný z návrhů uvedených v odstavci 1 podán nebo nebyl-li přijat, hlasuje výbor o doporučení, aby Senát dal k ratifikaci mezinárodní smlouvy souhlas. § 117b Jednání Senátu (1) Při jednání Senátu o mezinárodní smlouvě lze v rozpravě podávat tyto návrhy: 1. návrh na posouzení souladu mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem, 2. návrh na vrácení mezinárodní smlouvy výboru k novému projednání, 3. návrh na odročení. (2) V návrhu uvedeném v odstavci 1 bodu 2 musí být určeno, kterému výboru, popřípadě výborům má být mezinárodní smlouva vrácena k novému projednání; lhůta pro nové projednání ve výboru je nejvýše 30 dnů od jeho vrácení Senátem. Návrh uvedený v odstavci 1 bodu 3 musí obsahovat lhůtu, do kdy musí být mezinárodní smlouva znovu zařazena na pořad schůze Senátu. (3) O návrzích uvedených v odstavci 1 se hlasuje v pořadí tam uvedeném. (4) Byl-li přijat návrh uvedený v odstavci 1 bodu 1, přerušuje se jednání Senátu o mezinárodní smlouvě do nejbližší schůze následující po vyhlášení nálezu Ústavního souduÚstavního soudu. (5) Nebyl-li žádný z návrhů uvedených v odstavci 1 podán nebo nebyl-li přijat, hlasuje Senát o tom, zda dává k ratifikaci mezinárodní smlouvy souhlas. (6) Předseda Senátu informuje o výsledku jednání Senátu o mezinárodní smlouvě předsedu Poslanecké sněmovny, prezidenta republiky a vládu. § 117c Při jednání o návrhu na odstoupení od mezinárodní smlouvy se postupuje podle § 116 až 117b obdobně s tím, že nelze podat návrh na posouzení souladu mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem. ČÁST JEDENÁCTÁ ZKRÁCENÉ JEDNÁNÍ O NÁVRZÍCH ZÁKONŮ A MEZINÁRODNÍCH SMLOUVÁCH § 118 Zkrácené jednání o návrzích zákonů (1) Ve zkráceném jednání může Senát projednat návrh zákona postoupený Poslaneckou sněmovnou, jestliže byl tento návrh projednán v Poslanecké sněmovně ve zkráceném jednání podle zvláštního zákona31) a jestliže vláda o to požádala. (2) Návrh zákona, který má být projednán ve zkráceném jednání, předseda Senátu postoupí organizačnímu výboru a neprodleně rozešle všem senátorům a senátorským klubům. (3) Organizační výbor bezodkladně přikáže návrh zákona výboru, popřípadě výborům a určí lhůtu, do které musí výbor (výbory) návrh zákona projednat. Současně doporučí předsedovi Senátu, aby návrh zákona byl zařazen na začátek pořadu schůze Senátu. Tuto schůzi je předseda Senátu povinen svolat tak, aby byla zahájena nejpozději do 10 dnů od postoupení návrhu zákona Senátu. (4) Není-li v odstavcích 1 až 3 stanoveno jinak, platí pro zkrácené jednání Senátu o návrhu zákona obdobně ustanovení o jednání o návrzích zákonů. § 118a Zkrácené jednání o mezinárodních smlouvách (1) Za mimořádných okolností, zejména jsou-li zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody, může předseda Senátu na žádost předkladatele rozhodnout, že mezinárodní smlouva bude projednána ve zkráceném jednání. (2) Na zkrácené jednání o mezinárodní smlouvě se vztahuje § 118 odst. 2 a 3 obdobně. (3) Před projednáváním mezinárodní smlouvy Senát posoudí, zda jsou splněny podmínky pro zkrácené jednání. Neshledá-li důvody pro mimořádný postup, mezinárodní smlouvu ve zkráceném jednání neprojedná. Jinak postupuje podle ustanovení o jednání o mezinárodních smlouvách. § 119 (1) Požádá-li vláda v době stavu ohrožení státu32) nebo válečného stavu,33) aby vládní návrh zákona byl Parlamentem projednán ve zkráceném jednání,34) zašle tento vládní návrh zákona na vědomí rovněž předsedovi Senátu. Předseda Senátu neprodleně rozešle vládní návrh zákona pro informaci všem senátorům. Předseda Senátu současně svolá schůzi Senátu k projednání tohoto návrhu zákona; koná-li se již schůze Senátu, navrhne doplnění pořadu této schůze o jeho projednání. Předseda Senátu svolá schůzi nebo podá návrh na doplnění pořadu schůze tak, aby se Senát mohl k návrhu zákona usnést do 24 hodin od jeho postoupení Poslaneckou sněmovnou. Po postoupení návrhu zákona Poslaneckou sněmovnou jej předseda Senátu neprodleně rozešle všem senátorům a určí zpravodaje pro jednání o návrhu zákona na schůzi Senátu. (2) Při zkráceném jednání podle odstavce 1 se návrh zákona ve výborech neprojednává. Neusnese-li se Senát při tomto jednání jinak, stanoví se řečnická doba v obecné části rozpravy na 5 minut a senátor může k téže věci vystoupit nejvýše dvakrát. (3) Není-li v odstavcích 1 a 2 stanoveno jinak, platí pro zkrácené jednání Senátu o návrhu zákona obdobně ustanovení o jednání o návrzích zákonů; nepoužijí se ustanovení § 49 odst. 4, § 55 odst. 1 a 3, § 57 odst. 3 věta druhá, § 59 odst. 1 a 3 věta druhá až čtvrtá, § 64 odst. 1 pro průběh obecné rozpravy a § 64 odst. 2 o schůzi Senátu. ČÁST DVANÁCTÁ PROJEDNÁVÁNÍ ZÁLEŽITOSTÍ EVROPSKÉ UNIE § 119a (1) Senát jedná o otázkách souvisejících se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii, o nichž jej podle čl. 10b odst. 1 Ústavy pravidelně a předem informuje vláda. Jedná zejména o a) zprávě o vývoji Evropské unie v uplynulém období a jejím dalším rozvoji, kterou vláda předkládá nejméně jednou ročně, b) zprávě o přejímání závazků vyplývajících z členství v Evropské unii do právního řádu, především o provádění legislativních aktů vyžadujících transpozici, kterou vláda předkládá nejméně jednou ročně, c) předběžné informaci vlády o pořadu jednání Evropské rady a následné informaci o jeho výsledcích, d) informaci vlády o zahájení a průběhu jednání o změně smluv, na nichž je založena Evropská unie, e) návrzích legislativních aktů Evropské unie, které vláda předkládá bez zbytečného odkladu poté, co jsou jí postoupeny Evropskou komisí či jiným orgánem Evropské unie, f) předběžných stanoviscích, která mu vláda předkládá k návrhům legislativních aktů Evropské unie. (2) Senát dále jedná o návrzích závazných opatření orgánu Evropské unie, aktuálních informacích a stanoviscích vlády k legislativním aktům či jiným dokumentům Evropské unie, včetně informací o stavu jejich projednávání, které mu předkládá vláda ze své iniciativy nebo na žádost Senátu či jeho výboru pověřeného projednáváním návrhu legislativních aktů a závazných opatření orgánů Evropské unie (dále jen „pověřený výbor“). (3) Senát jedná též o dokumentech postoupených Senátu přímo orgány Evropské unie34a) a o dalších věcech týkajících se Evropské unie, pokud tak stanoví tento zákon. § 119b Pověřený výbor vede evidenci návrhů legislativních aktů a závazných opatření orgánů Evropské unie, jakož i dokumentů postoupených Senátu přímo těmito orgány, kterou zpřístupňuje ostatním orgánům Senátu a senátorům. § 119c Poslanci Evropského parlamentu zvolení v České republice se mohou účastnit schůzí pověřeného výboru s hlasem poradním; mohou se k projednávané věci vyjádřit a podávat k ní návrhy. Jednání pověřeného výboru § 119d (1) Pověřený výbor rozhodne do 5 pracovních dnů od doručení na návrh svého předsedy, zda návrh legislativního aktu vezme bez projednání na vědomí. Pro projednání návrhu legislativního aktu, který pověřený výbor nevzal bez projednání na vědomí, určí předseda pověřeného výboru zpravodaje z řad členů pověřeného výboru; tím je zahájeno projednávání návrhu legislativního aktu. O této skutečnosti vyrozumí předseda pověřeného výboru předsedu Senátu, který ji sdělí vládě. (2) Zahájení projednávání návrhu legislativního aktu je překážkou účasti člena vlády na rozhodování orgánu Evropské unie o tomto návrhu. To neplatí, neukončí-li Senát jednání o návrhu legislativního aktu ve lhůtě, která podle práva Evropské unie musí uplynout mezi zpřístupněním návrhu legislativního aktu parlamentům členských států v úředních jazycích Evropské unie a jeho zařazením na předběžný pořad jednání Rady34b). (3) Pověřený výbor může požádat vládu nebo její členy o informaci k projednávanému návrhu legislativního aktu, informaci vláda nebo její členové poskytnou nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti pověřeného výboru. (4) Pověřený výbor může požádat orgán Senátu, který by byl věcně příslušný, jednalo-li by se o návrh zákona, o stanovisko k projednávanému návrhu legislativního aktu ve lhůtě dohodnuté předsedou pověřeného výboru s předsedou dožádaného orgánu. § 119e (1) Pověřený výbor rozhodne na návrh svého předsedy, zda návrh závazného opatření orgánů Evropské unie přijímaného v rámci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (dále jen „návrh rozhodnutí“) vezme bez projednání na vědomí. Pro projednání návrhu rozhodnutí, který pověřený výbor nevzal bez projednání na vědomí, určí předseda pověřeného výboru zpravodaje z řad členů pověřeného výboru. (2) Pověřený výbor může požádat vládu nebo její členy o informaci k projednávanému návrhu rozhodnutí. Informaci vláda nebo její členové poskytnou bez zbytečného odkladu po doručení žádosti pověřeného výboru. § 119f (1) Jednání o návrhu legislativního aktu nebo o návrhu rozhodnutí se účastní zástupce vlády, zpravodajové orgánů Senátu, které návrh legislativního aktu projednávaly, a další osoby, které mohou podat informace o projednávané otázce a jsou pověřeným výborem pozvány. (2) Návrh legislativního aktu nebo návrh rozhodnutí odůvodní zástupce vlády, po němž vystoupí zpravodaj pověřeného výboru. Následně je otevřena rozprava, v níž je možné podávat návrhy na vzetí návrhu legislativního aktu nebo návrhu rozhodnutí na vědomí, anebo na přijetí doporučení k vyjádření Senátu. (3) Po ukončení rozpravy pověřený výbor rozhodne o podaných návrzích. Přijme-li pověřený výbor návrh na přijetí doporučení k vyjádření Senátu, zašle jej vládě k informaci a předloží jej předsedovi Senátu. Předseda Senátu takový návrh zařadí na pořad nejbližší schůze; jde-li o návrh legislativního aktu, který je projednáván se zřetelem k § 119d odst. 2, je předseda Senátu povinen schůzi svolat tak, aby byla zahájena nejpozději třetího dne před uplynutím lhůty stanovené právem Evropské unie34b). § 119g Jednání Senátu (1) Senát jedná o návrhu legislativního aktu nebo o návrhu rozhodnutí tehdy, navrhne-li to pověřený výbor anebo navrhne-li to písemně předsedovi Senátu před přijetím závěrečného usnesení pověřeného výboru nejméně 17 senátorů; o takovém návrhu předseda Senátu neprodleně informuje předsedu pověřeného výboru. Pro zahájení schůze svolané z podnětu nejméně 17 senátorů platí § 119f odst. 3 věta třetí obdobně. (2) Senát může rozhodnout, že návrh legislativního aktu nebo návrh rozhodnutí bere na vědomí, nebo se k němu může vyjádřit. Předseda Senátu informuje o výsledku jednání Senátu bezodkladně vládu. § 119h Zkrácené jednání o návrzích legislativních aktů (1) Je-li návrh legislativního aktu označen za naléhavý, je projednáván ve zkráceném jednání, pokud o to při předložení takového návrhu požádá vláda. Součástí žádosti je předběžné stanovisko. Ve zkráceném jednání se § 119d odst. 2, § 119f odst. 3 věta druhá a třetí a § 119g nepoužijí a úkony, pro něž jsou stanoveny lhůty v § 119d, se provedou bez zbytečného odkladu. (2) Přijme-li ve zkráceném jednání pověřený výbor návrh na přijetí doporučení k vyjádření Senátu, zašle jej přímo vládě. Taková usnesení současně zasílá předseda pověřeného výboru předsedovi Senátu, který je rozešle všem senátorům. Jednání Senátu o dokumentech postoupených Senátu přímo orgány Evropské unie § 119i (1) Usnesení Senátu, jímž se vyjádřil k dokumentu, který mu byl postoupen přímo orgánem Evropské unie34a), zašle předseda Senátu tomuto orgánu, jakož i dalším orgánům Evropské unie podle rozhodnutí Senátu. (2) O vyjádření Senátu k dokumentu, který mu byl postoupen přímo orgánem Evropské unie, předseda Senátu vždy informuje vládu a předsedu Poslanecké sněmovny. (3) Vyjádření Senátu k dokumentu, který mu byl postoupen přímo orgánem Evropské unie, není překážkou vyjádření Senátu k pozici vlády k tomuto dokumentu; to platí i pro případné další vyjádření k pozměněnému dokumentu. § 119j Není-li v § 119i stanoveno jinak, platí pro jednání Senátu o dokumentech postoupených Senátu přímo orgány Evropské unie obdobně § 119c až 119h s tím, že lhůtu stanovenou v § 119d odst. 1 může pověřený výbor přiměřeně prodloužit. Předchozí souhlas Senátu s některými rozhodnutími činěnými v orgánech Evropské unie § 119k Bez předchozího souhlasu Senátu nelze za Českou republiku vyslovit při hlasování souhlas a) v Evropské radě při rozhodování podle čl. 31 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, b) v Evropské radě při rozhodování o změně ustanovení třetí části Smlouvy o fungování Evropské unie podle čl. 48 odst. 6 Smlouvy o Evropské unii, c) v Radě, popřípadě Evropské radě, při rozhodování o dalších případech použití řádného legislativního postupu nebo rozhodování kvalifikovanou většinou podle čl. 153 odst. 2, čl. 192 odst. 2, čl. 312 odst. 2 a čl. 333 odst. 1 a 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, d) v Radě při rozhodování o vhodných opatřeních k dosažení cílů stanovených smlouvami, na nichž je založena Evropská unie, podle čl. 352 Smlouvy o fungování Evropské unie, nejde-li o opatření nezbytná pro fungování vnitřního trhu. § 119l (1) Vláda předkládá Senátu návrh rozhodnutí podle § 119k spolu se svým stanoviskem. (2) Předseda Senátu takový návrh neprodleně rozešle všem senátorům, přikáže jej výboru pověřenému projednáváním návrhů legislativních aktů a stanoví mu přiměřenou lhůtu k jeho projednání; lhůta nesmí být kratší než 5 dnů. Oprávnění pověřeného výboru stanovené v § 119d odst. 4 platí obdobně. (3) Při jednání pověřeného výboru lze v rozpravě podat pouze návrh na odročení; takový návrh musí obsahovat lhůtu, do kdy musí být návrh rozhodnutí podle § 119k znovu zařazen na pořad schůze Senátu. Nebyl-li návrh na odročení podán nebo nebyl-li přijat, hlasuje pověřený výbor o doporučení, aby Senát s návrhem rozhodnutí podle § 119k vyslovil souhlas. (4) Předseda Senátu zařadí návrh rozhodnutí podle § 119k na pořad nejbližší schůze Senátu, popřípadě k jeho projednání svolá schůzi Senátu, a to tak, aby umožnil včasné projednání návrhu. (5) Při jednání Senátu lze v rozpravě podat pouze návrh na odročení; takový návrh musí obsahovat lhůtu, do kdy musí být návrh rozhodnutí podle § 119k znovu zařazen na pořad schůze Senátu. Nebyl-li návrh na odročení podán nebo nebyl-li přijat, hlasuje Senát o tom, zda s návrhem rozhodnutí podle § 119k vyslovuje souhlas. (6) Předseda Senátu neprodleně informuje o výsledku jednání Senátu vládu a předsedu Poslanecké sněmovny. § 119m Bez předchozího souhlasu Senátu nelze rovněž za Českou republiku vyslovit při hlasování souhlas a) v Evropské radě při rozhodování o použití řádného legislativního postupu nebo rozhodování kvalifikovanou většinou podle čl. 48 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii, b) v Radě při rozhodování o určení aspektů rodinného práva s mezinárodním prvkem, které mohou být předmětem aktů přijatých řádným legislativním postupem, podle čl. 81 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. § 119n (1) Vláda předkládá Senátu stanovisko k návrhu rozhodnutí podle § 119m bezodkladně po jeho postoupení parlamentům členských států. (2) Při jednání pověřeného výboru lze v rozpravě podat tyto návrhy: 1. návrh na odročení; takový návrh musí obsahovat lhůtu, do kdy musí být návrh rozhodnutí podle § 119m znovu zařazen na pořad schůze Senátu; 2. návrh na vyslovení nesouhlasu. Nebyl-li žádný z návrhů podán nebo nebyl-li přijat, hlasuje pověřený výbor o doporučení, aby Senát vyslovil s návrhem rozhodnutí podle § 119m souhlas pro případ, že o něm bude rozhodováno v orgánu Evropské unie uvedeném v § 119m. (3) Při jednání Senátu lze v rozpravě podat tyto návrhy: 1. návrh na odročení; takový návrh musí obsahovat lhůtu, do kdy musí být návrh rozhodnutí podle § 119m znovu zařazen na pořad schůze Senátu; 2. návrh na vyslovení nesouhlasu. Nebyl-li žádný z návrhů podán nebo nebyl-li přijat, hlasuje Senát o tom, zda s návrhem rozhodnutí podle § 119m vyslovuje souhlas pro případ, že o něm bude rozhodováno v orgánu Evropské unie uvedeném v § 119m. (4) Návrh rozhodnutí podle § 119m je odmítnut, vysloví-li s ním Senát nesouhlas ve lhůtě šesti měsíců od jeho postoupení parlamentům členských států. Předseda Senátu o této skutečnosti neprodleně informuje vládu, předsedu Poslanecké sněmovny, předsedu Evropské rady, předsedu Rady a předsedu Evropské komise. (5) Není-li v odstavcích 1 až 4 stanoveno jinak, platí pro jednání o návrhu rozhodnutí podle § 119m obdobně § 119l. § 119o Jednání Senátu o změnách ustanovení třetí části Smlouvy o fungování Evropské unie přijatých zjednodušeným postupem Rozhodnutí Evropské rady o změně ustanovení třetí části Smlouvy o fungování Evropské unie podle čl. 48 odst. 6 Smlouvy o Evropské unii projednává Senát jako mezinárodní smlouvu. Žaloba týkající se porušení zásady subsidiarity legislativním aktem Evropské unie § 119p (1) Návrh, aby Senát podal žalobu týkající se porušení zásady subsidiarity legislativním aktem podle práva Evropské unie (dále jen „návrh žaloby“)34c), je oprávněn podat pověřený výbor nebo skupina nejméně 17 senátorů. Návrh žaloby musí obsahovat text žaloby, na němž se má Senát usnést. (2) Návrh žaloby se předkládá předsedovi Senátu, který jej neprodleně rozešle všem senátorům a senátorským klubům a zařadí jej na pořad nejbližší schůze Senátu tak, aby mohl být projednán nejpozději 10 dnů před uplynutím lhůty, kterou stanoví právo Evropské unie. (3) K projednání návrhu žaloby je vždy pozván věcně příslušný člen vlády. § 119q (1) Schválí-li Senát návrh žaloby, pověří senátora, případně též další vhodnou osobu, svým zastupováním v řízení před Evropským soudním dvorem. (2) Shledá-li pro to důvody, může Senát usnesení o pověření změnit. § 119r (1) Předseda Senátu bezodkladně, nejpozději však 3 pracovní dny před uplynutím lhůty, kterou stanoví právo Evropské unie, doručí usnesení Senátu o schválení návrhu žaloby spolu s textem žaloby vládě, jež je předá Evropskému soudnímu dvoru tak, aby byla dodržena stanovená lhůta. (2) Předseda Senátu zašle usnesení a text žaloby podle odstavce 1 rovněž k informaci předsedovi Poslanecké sněmovny a vládnímu zmocněnci pro zastupování České republiky před Evropským soudním dvorem. § 119s Vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před Evropským soudním dvorem poskytuje osobám pověřeným zastupováním Senátu podle § 119q veškerou potřebnou součinnost stran toho, jak v řízení vystupovat, aniž by tím byl dotčen jeho vztah k vládě a jejímu stanovisku k předmětu řízení. ČÁST TŘINÁCTÁ JEDNÁNÍ O NÁVRZÍCH ZÁKONNÝCH OPATŘENÍ SENÁTU § 120 (1) Návrh zákonného opatření Senátu předložený vládou předseda Senátu postoupí neprodleně organizačnímu výboru a rozešle jej všem senátorům a senátorským klubům. (2) Organizační výbor bezodkladně přikáže návrh zákonného opatření Senátu výboru, popřípadě výborům a určí lhůtu, do které musí výbor (výbory) návrh zákonného opatření projednat. Současně doporučí předsedovi Senátu, aby byl tento návrh zařazen na pořad schůze Senátu nejpozději do 5 dnů po projednání ve výborech. (3) Přikáže-li organizační výbor návrh zákonného opatření Senátu více výborům, určí, který z nich bude výborem garančním. Zároveň neprodleně sdělí všem senátorům, kterému výboru, popřípadě výborům byl návrh zákonného opatření Senátu přikázán k projednání a který výbor byl určen jako garanční. § 120a (1) Návrh zákonného opatření Senátu musí obsahovat přesné znění toho, na čem se má Senát usnést. (2) Součástí návrhu zákonného opatření Senátu je důvodová zpráva. Obecná část důvodové zprávy obsahuje prohlášení, že součástí navrhované právní úpravy nejsou věci, jejichž úpravu zákonným opatřením Senátu Ústava vylučuje, a odůvodnění, proč její přijetí nesnese odkladu34d). Dále obecná část důvodové zprávy obsahuje zejména zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy jako celku, zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie a předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy, zejména nároky na státní rozpočet a rozpočty krajů a obcíobcí. Zvláštní část důvodové zprávy vysvětluje obsah jednotlivých ustanovení navrhované právní úpravy. (3) Společně s návrhem zákonného opatření Senátu předloží vláda též návrh prováděcího předpisu, který má být vydán na základě zmocnění obsaženého v návrhu zákonného opatření Senátu a má současně s ním nabýt účinnosti. (4) Obsahuje-li návrh zákonného opatření Senátu návrh novely zákona, předloží vláda též znění platného zákona nebo jeho části, jíž se novelizace týká, s vyznačením navrhovaných změn. § 121 Jednání výboru (1) Při jednání výboru o návrhu zákonného opatření Senátu lze v průběhu obou částí rozpravy podávat tyto návrhy: 1. návrh na vrácení návrhu zákonného opatření Senátu vládě k dopracování, 2. návrh na schválení, 3. návrh na zamítnutí, 4. návrh pozměňovací. (2) O návrzích uvedených v odstavci 1 se hlasuje v pořadí tam uvedeném. Po ukončení hlasování o podaných pozměňovacích návrzích, byl-li alespoň jeden z nich přijat, se výbor usnese, zda doporučí Senátu schválit návrh zákonného opatření Senátu s těmi pozměňovacími návrhy, které přijal. § 122 Jednání Senátu (1) Při jednání Senátu o návrhu zákonného opatření Senátu lze v obecné rozpravě podávat tyto návrhy: 1. návrh na vrácení návrhu zákonného opatření Senátu vládě k dopracování, 2. návrh na schválení, 3. návrh na zamítnutí. (2) O návrzích uvedených v odstavci 1 se hlasuje v pořadí tam uvedeném. (3) Nebyl-li žádný z návrhů uvedených v odstavci 1 podán nebo nebyl-li přijat, zahájí předsedající k návrhu zákonného opatření Senátu podrobnou rozpravu, ve které lze podávat pozměňovací návrhy. Byl-li podán alespoň jeden pozměňovací návrh, předsedající jednání o návrhu zákonného opatření Senátu přeruší. Pozměňovací návrhy se dají vytisknout a neprodleně se rozešlou všem senátorům. V jednání lze pokračovat nejdříve po 24 hodinách od jeho přerušení. V jednání pokračujícím po přerušení lze podávat pouze pozměňovací návrhy k opravě legislativně technických, gramatických a písařských chyb a k úpravám, které vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů. (4) Pokud byly k návrhu zákonného opatření Senátu podány pouze pozměňovací návrhy k opravě legislativně technických, gramatických a písařských chyb, může senátor navrhnout, aby bylo přikročeno k hlasování o nich bez přerušení jednání Senátu stanoveného v odstavci 3 větě druhé; o takovém návrhu rozhodne Senát bez rozpravy. (5) Po ukončení hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích, byl-li alespoň jeden z nich přijat, hlasuje Senát o tom, zda schválí návrh zákonného opatření Senátu ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. (6) Pokud nebyl žádný pozměňovací návrh podán nebo nebyl přijat anebo nebylo přijato usnesení schválit návrh zákonného opatření Senátu ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, hlasuje Senát o tom, zda návrh zákonného opatření Senátu schvaluje. § 123 Zkrácené jednání (1) Předloží-li vláda návrh zákonného opatření Senátu v době stavu ohrožení státu32) nebo válečného stavu,33) předseda Senátu jej neprodleně rozešle všem senátorům a určí zpravodaje pro projednání návrhu zákonného opatření Senátu na schůzi Senátu. Současně předseda Senátu svolá schůzi Senátu k projednání tohoto návrhu zákonného opatření; koná-li se již schůze Senátu, navrhne doplnění pořadu této schůze o jeho projednání. Předseda Senátu svolá schůzi nebo podá návrh na doplnění pořadu schůze tak, aby se Senát mohl k návrhu zákonného opatření Senátu usnést do 72 hodin od jeho předložení vládou. (2) V době stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se návrh zákonného opatření Senátu ve výborech neprojednává. Neusnese-li se Senát jinak, stanoví se řečnická doba v obecné části rozpravy na 5 minut a senátor může k téže věci vystoupit nejvýše dvakrát; ustanovení § 122 odst. 3 o přerušení jednání se nepoužije. § 124 Navrhovatel může vzít návrh zákonného opatření Senátu zpět do doby, než Senát přikročí k hlasování o něm. § 125 Není-li v § 120 až 124 stanoveno jinak, platí pro jednání o návrzích zákonných opatření Senátu obdobně ustanovení o jednání o návrzích zákonů; pro jednání o návrzích zákonných opatření Senátu podle § 123 se nepoužijí ustanovení § 49 odst. 4, § 55 odst. 1 a 3, § 57 odst. 3 věta druhá, § 59 odst. 1 a 3 věta druhá až čtvrtá, § 64 odst. 1 pro průběh obecné rozpravy a § 64 odst. 2 o schůzi Senátu. § 126 Podepisování zákonných opatření Senátu (1) Zákonná opatření Senátu se uvádějí větou: „Senát se usnesl na tomto zákonném opatření Senátu:“. (2) Předseda Senátu podepíše přijaté zákonné opatření Senátu a postoupí je k podpisu prezidentu republiky. (3) Po podpisu zákonného opatření Senátu prezidentem republiky zašle předseda Senátu zákonné opatření Senátu k podpisu předsedovi vlády. ČÁST ČTRNÁCTÁ PŘÍPRAVA NÁVRHŮ ZÁKONŮ PODÁVANÝCH SENÁTEM POSLANECKÉ SNĚMOVNĚ A JEDNÁNÍ O NICH § 127 (1) Návrh zákona, který podává Senát Poslanecké sněmovně (dále jen „senátní návrh zákona“), může k projednání v Senátu navrhnout senátor, skupina senátorů, výbor nebo komise Senátu (dále jen „navrhovatel senátního návrhu zákona“). (2) Návrh senátního návrhu zákona musí obsahovat náležitosti návrhu zákona stanovené zvláštním zákonem.35) (3) Navrhovatel senátního návrhu zákona předkládá návrh senátního návrhu zákona předsedovi Senátu, který jej postoupí organizačnímu výboru a neprodleně jej rozešle všem senátorům a senátorským klubům. Organizační výbor na nejbližší schůzi po předložení návrhu senátního návrhu zákona doporučí předsedovi Senátu, aby jej zařadil na pořad nejbližší schůze Senátu. Současně navrhne, kterému výboru, popřípadě výborům má být návrh senátního návrhu zákona přikázán, a určí zpravodaje pro první čtení. (4) Navrhovatel senátního návrhu zákona může vzít svůj návrh zpět, dokud Senát nepřistoupí k závěrečnému hlasování o něm. § 128 První čtení návrhu senátního návrhu zákona (1) Návrh senátního návrhu zákona uvede navrhovatel nebo zástupce navrhovatele senátního návrhu zákona; po něm vystoupí zpravodaj. (2) Po vystoupení zpravodaje zahájí předsedající obecnou rozpravu, ve které lze navrhnout, aby byl návrh senátního návrhu zákona vrácen navrhovateli senátního návrhu zákona k dopracování, nebo aby byl zamítnut. Nebyl-li žádný z návrhů podán nebo nebyl-li přijat, přikáže Senát návrh senátního návrhu zákona k projednání výboru, popřípadě výborům. Přikáže-li Senát návrh senátního návrhu zákona více výborům, určí, který z nich bude výborem garančním. (3) Lhůta k projednání návrhu senátního návrhu zákona ve výborech je 60 dnů od rozhodnutí o jeho přikázání výboru k projednání. (4) Lhůtu uvedenou v odstavci 3 může Senát zkrátit nebo prodloužit, a to nejvýše o 30 dnů. Jen se souhlasem navrhovatele senátního návrhu zákona lze lhůtu prodloužit o více než 30 dnů. § 129 Jednání výborů (1) Při jednání výboru o návrhu senátního návrhu zákona lze v průběhu obou částí rozpravy podávat tyto návrhy: 1. návrh na schválení, 2. návrh na zamítnutí, 3. návrh pozměňovací, 4. návrh na odročení. (2) O návrzích uvedených v odstavci 1 se hlasuje v pořadí tam uvedeném. Po ukončení hlasování o podaných pozměňovacích návrzích, byl-li alespoň jeden z nich přijat, se výbor usnese, zda doporučí Senátu schválit návrh senátního návrhu zákona s těmi pozměňovacími návrhy, které přijal. § 130 Druhé čtení návrhu senátního návrhu zákona (1) Návrh senátního návrhu zákona odůvodní na schůzi Senátu navrhovatel nebo zástupce navrhovatele senátního návrhu zákona. (2) Při jednání Senátu o návrhu senátního návrhu zákona lze v průběhu obou částí rozpravy podávat tyto návrhy: 1. návrh na vrácení návrhu senátního návrhu zákona výboru k novému projednání, 2. návrh na schválení, 3. návrh na zamítnutí, 4. návrh na odročení. (3) V návrhu uvedeném v odstavci 2 bodu 1 musí být určeno, kterému výboru, popřípadě výborům má být návrh senátního návrhu zákona vrácen k novému projednání; lhůta pro nové projednání ve výboru je nejvýše 30 dnů od jeho vrácení Senátem. (4) O návrzích uvedených v odstavci 2 se hlasuje v pořadí tam uvedeném. (5) Nebyl-li žádný z návrhů uvedených v odstavci 2 podán nebo nebyl-li přijat, zahájí předsedající k návrhu senátního návrhu zákona podrobnou rozpravu, ve které lze podávat pozměňovací návrhy. Pokud byl podán pozměňovací návrh, který není obsažen v příloze usnesení žádného z výborů a navrhne-li to předseda některého výboru nebo zpravodaj garančního výboru, jednání Senátu o návrhu senátního návrhu zákona se přeruší na nezbytně nutnou dobu, aby výbor mohl k pozměňovacímu návrhu zaujmout pro Senát stanovisko. O návrhu předsedy výboru nebo garančního zpravodaje na stanovení doby přerušení jednání rozhodne Senát bez rozpravy. (6) Po ukončení hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích, byl-li alespoň jeden z nich přijat, hlasuje Senát o tom, zda schválí návrh senátního návrhu zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. (7) Pokud nebyl žádný pozměňovací návrh podán nebo nebyl přijat anebo nebylo přijato usnesení schválit návrh senátního návrhu zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, hlasuje Senát o tom, zda návrh senátního návrhu zákona schvaluje, pokud o návrhu na schválení nebylo již hlasováno po ukončení obecné rozpravy. (8) Jestliže byl návrh senátního návrhu zákona schválen, pověří Senát předsedu Senátu, aby senátní návrh zákona podal Poslanecké sněmovně. Zároveň pověří některého ze senátorů, aby odůvodnil senátní návrh zákona při jeho projednávání v Poslanecké sněmovně. Jednání o návrzích zákonů vrácených Poslaneckou sněmovnou Senátu jako navrhovateli k dopracování § 130a (1) Vrátí-li Poslanecká sněmovna návrh zákona Senátu jako navrhovateli k dopracování, zařadí jej předseda Senátu na pořad nejbližší schůze Senátu. (2) Vrácený návrh zákona uvede senátor pověřený Senátem, aby odůvodnil návrh zákona při jeho projednávání v Poslanecké sněmovně. Není-li pověřený senátor přítomen, určí senátora uvádějícího vrácený návrh zákona Senát. Poté je otevřena rozprava, v jejímž průběhu je možné navrhnout, aby byl vrácený návrh zákona schválen, zamítnut, jednání o něm odročeno, nebo aby byl přikázán výboru či výborům k novému projednání; o návrzích se hlasuje v uvedeném pořadí. (3) Přikáže-li Senát vrácený návrh zákona výboru k novému projednání, současně určí, kdo bude v Senátu a jeho orgánech plnit funkci navrhovatele vráceného návrhu zákona. (4) Nestanoví-li Senát jinak, činí lhůta pro nové projednání vráceného návrhu zákona ve výboru 30 dnů. § 130b Při jednání o vráceném návrhu zákona postupuje výbor obdobně podle § 129. § 130c Po projednání vráceného návrhu zákona výborem, anebo po uplynutí lhůty pro opětovné zařazení vráceného návrhu zákona na pořad schůze Senátu, jedná Senát o vráceném návrhu zákona obdobně podle § 130. § 131 Není-li v § 127 až 130c stanoveno jinak, platí pro jednání o návrzích senátních návrhů zákonů nebo o vrácených návrzích zákonů obdobně ustanovení o jednání o návrzích zákonů. ČÁST PATNÁCTÁ JEDNÁNÍ VE VĚCECH BEZPEČNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY § 131a (1) Je-li Senátu předložen a) návrh na rozhodnutí o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, nebo b) návrh na vyslovení souhlasu s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo s pobytem ozbrojených sil cizích států na území České republiky, postoupí jej předseda Senátu neprodleně organizačnímu výboru a rozešle jej všem senátorům a senátorským klubům. (2) Je-li Senátu předložena a) informace o rozhodnutí vlády o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo o pobytu ozbrojených sil cizích států na území České republiky, nebo b) informace o rozhodnutí vlády o průjezdu ozbrojených sil jiných států přes území České republiky nebo o jejich přeletu nad územím České republiky, anebo o účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a o účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky, postupuje předseda Senátu obdobně jako při předložení návrhů podle odstavce 1. (3) Organizační výbor přikáže návrh uvedený v odstavci 1 nebo informaci uvedenou v odstavci 2 výboru, popřípadě výborům. Jde-li o návrh uvedený v odstavci 1, doporučí předsedovi Senátu, aby byl zařazen na pořad schůze Senátu. (4) Přikáže-li organizační výbor návrh uvedený v odstavci 1 více výborům, určí, který z nich bude výborem garančním. (5) Lhůta k projednání návrhu uvedeného v odstavci 1 ve výborech je 30 dnů od rozhodnutí o jeho přikázání výboru k projednání. Jestliže vláda označila návrh za naléhavý, může organizační výbor lhůtu zkrátit. Jednání výborů § 131b (1) Při jednání výboru o návrhu uvedeném v § 131a odst. 1 písm. a) lze podat návrh na odročení. Nebyl-li takový návrh podán nebo nebyl-li přijat, hlasuje výbor o doporučení, aby Senát rozhodl, že Česká republika se zúčastní v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je členem. (2) Při jednání výboru o návrhu uvedeném v § 131a odst. 1 písm. b) lze podat návrh na odročení. Nebyl-li takový návrh podán nebo nebyl-li přijat, hlasuje výbor o doporučení, aby Senát vyslovil souhlas s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky. § 131c Při jednání výboru o informaci uvedené v § 131a odst. 2 lze navrhnout, aby Senát s příslušným rozhodnutím vlády vyslovil nesouhlas. Jednání Senátu § 131d (1) Při jednání Senátu o návrhu uvedeném v § 131a odst. 1 lze podávat tyto návrhy: 1. návrh na vrácení návrhu uvedeného v § 131a odst. 1 výboru k novému projednání, 2. návrh na odročení. (2) V návrhu uvedeném v odstavci 1 bodu 1 musí být určeno, kterému výboru, popřípadě výborům má být návrh uvedený v § 131a odst. 1 vrácen k novému projednání; lhůta pro nové projednání ve výboru je nejvýše 30 dnů od jeho vrácení Senátem. (3) O návrzích uvedených v odstavci 1 se hlasuje v pořadí tam uvedeném. (4) Nebyl-li žádný z návrhů uvedených v odstavci 1 podán nebo nebyl-li přijat, hlasuje Senát a) o tom, zda Česká republika se zúčastní v obranném systému mezinárodní organizace, jíž je členem [§ 131a odst. 1 písm. a)], nebo b) o tom, zda vyslovuje souhlas s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky [§ 131 odst. 1 písm. b)]. § 131e (1) Informace uvedená v § 131a odst. 2 se zařadí na pořad schůze Senátu, navrhne-li to předsedovi Senátu výbor, kterému byla informace přikázána, nebo nejméně 5 senátorů. (2) Při jednání Senátu o informaci uvedené v § 131a odst. 2 lze navrhnout, aby Senát s příslušným rozhodnutím vlády vyslovil nesouhlas. ČÁST ŠESTNÁCTÁ ZKRÁCENÉ JEDNÁNÍ VE VĚCECH BEZPEČNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY § 132 (1) Je-li Senátu předložen návrh na a) vyhlášení válečného stavu,36) b) vyhlášení stavu ohrožení státu,37) c) prodloužení doby nouzového stavu,38) d) zrušení nouzového stavu před uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen,38) e) vyslovení souhlasu s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo s pobytem ozbrojených sil cizích států na území České republiky, anebo na rozhodnutí o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, v době stavu ohrožení státu nebo válečného stavu,39) rozhodne o něm ve zkráceném jednání. (2) Předseda Senátu po obdržení návrhu podle odstavce 1 svolá neprodleně schůzi Senátu k jeho projednání; koná-li se již schůze Senátu, navrhne doplnění pořadu schůze o jeho projednání. Současně předseda Senátu rozešle podklady k projednání návrhu všem senátorům a určí zpravodaje pro projednání návrhu na schůzi Senátu. (3) Při zkráceném jednání o návrzích podle odstavce 1 se projednávání ve výborech nekoná. Neusnese-li se Senát jinak, stanoví se při tomto jednání řečnická doba v rozpravě na 5 minut a senátor může k téže věci vystoupit nejvýše dvakrát. Po ukončení rozpravy hlasuje Senát o schválení návrhu uvedeného v odstavci 1. (4) Při zkráceném jednání o návrzích podle odstavce 1 se nepoužijí ustanovení § 49 odst. 4, § 55 odst. 1 a 3, § 57 odst. 3 věta druhá, § 59 odst. 1 a 3 věta druhá až čtvrtá a § 64 odst. 1 a 2 o schůzi Senátu. ČÁST SEDMNÁCTÁ SPOLEČNÁ SCHŮZE OBOU KOMOR § 135 Senátoři se účastní společné schůze obou komor, na níž prezident republiky složí slib. ČÁST OSMNÁCTÁ JEDNÁNÍ O ŽALOBĚ SENÁTU PROTI PREZIDENTU REPUBLIKY § 136 Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat Ústavnímu souduÚstavnímu soudu žalobu proti prezidentu republiky, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku (dále jen „ústavní žaloba“)42). § 137 (1) Návrh ústavní žaloby může předložit nejméně jedna třetina senátorů. (2) Návrh ústavní žaloby musí obsahovat přesné vylíčení jednání, kterým se měl prezident republiky dopustit velezrady nebo hrubého porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku, spolu s uvedením důkazů, o které se má ústavní žaloba Senátu opírat.43) (3) Návrh ústavní žaloby se předkládá organizačnímu výboru a nelze jej vzít zpět. (4) Organizační výbor může vrátit návrh ústavní žaloby předkladatelům k dopracování náležitostí podle odstavce 2. Dopracovaný návrh již nelze znovu vrátit. (5) Organizační výbor k návrhu ústavní žaloby přijme stanovisko pro Senát, ve kterém doporučí návrh schválit nebo zamítnout a zároveň doporučí předsedovi Senátu zařadit jej na pořad nejbližší schůze Senátu. § 138 (1) K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů. (2) Jestliže Senát návrh ústavní žaloby schválí, pověří předsedu Senátu, aby ústavní žalobu předložil Poslanecké sněmovně k vyslovení souhlasu s jejím podáním. Zároveň pověří některého ze senátorů, aby ústavní žalobu při jednání v Poslanecké sněmovně odůvodnil. Pro případ, že s podáním ústavní žaloby bude vysloven souhlas, Senát rovněž rozhodne, zda pověří zastupováním Senátu v řízení o ústavní žalobě před Ústavním soudemÚstavním soudem jinou osobu než předsedu Senátu. (3) Ústavní žalobu doručí předseda Senátu Ústavnímu souduÚstavnímu soudu ihned poté, co Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s jejím podáním. K ústavní žalobě předseda Senátu přiloží též usnesení Senátu o jejím schválení a usnesení Poslanecké sněmovny o vyslovení souhlasu s jejím podáním. § 139 Jednání Senátu o návrhu ústavní žaloby a o návrhu na její odvolání44) je neveřejné. Při jednání o návrhu ústavní žaloby a o návrhu na její odvolání lze podávat pouze návrhy na schválení nebo zamítnutí. O návrzích se hlasuje veřejně podle jmen. ČÁST DEVATENÁCTÁ JEDNÁNÍ O VYSLOVENÍ SOUHLASU S JMENOVÁNÍM SOUDCE ÚSTAVNÍHO SOUDU A O VYSLOVENÍ SOUHLASU K TRESTNÍMU STÍHÁNÍ A ZADRŽENÍ SOUDCE ÚSTAVNÍHO SOUDU § 140 (1) Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu s jmenováním soudce Ústavního souduÚstavního soudu postoupí předseda Senátu organizačnímu výboru a rozešle jej všem senátorům a senátorským klubům. (2) Organizační výbor přikáže žádost podle odstavce 1 výboru, popřípadě výborům a doporučí předsedovi Senátu, aby byla tato žádost zařazena na pořad schůze Senátu a projednána tak, aby Senát mohl ukončit hlasování o vyslovení souhlasu s jmenováním soudce Ústavního souduÚstavního soudu nejpozději do 60 dnů poté, kdy si prezident republiky souhlas vyžádal.45) (3) K vyslovení souhlasu s jmenováním soudce Ústavního souduÚstavního soudu je třeba nadpoloviční většiny přítomných senátorů. § 141 (1) Žádost orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení o souhlas Senátu s trestním stíháním soudce Ústavního souduÚstavního soudu46) (dále jen „žádost o souhlas s trestním stíháním soudce Ústavního souduÚstavního soudu“), jakož i oznámení tohoto orgánu o zadržení soudce Ústavního souduÚstavního soudu dopadeného při spáchání trestného činutrestného činu nebo bezprostředně poté47) (dále jen „oznámení o zadržení soudce Ústavního souduÚstavního soudu“) se zasílají předsedovi Senátu. Žádost o souhlas s trestním stíháním soudce Ústavního souduÚstavního soudu, jakož i oznámení o zadržení soudce Ústavního souduÚstavního soudu musí obsahovat zejména vymezení skutku, o který jde, a jeho předpokládanou právní kvalifikaci. (2) Obdrží-li předseda Senátu žádost o souhlas s trestním stíháním soudce Ústavního souduÚstavního soudu, postoupí ji mandátovému a imunitnímu výboru. Obdrží-li předseda Senátu oznámení o zadržení soudce Ústavního souduÚstavního soudu, rozhodne neprodleně, zda dává či nedává souhlas k odevzdání zadrženého soudce Ústavního souduÚstavního soudu soudu; rozhodnutí sdělí bez odkladu orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení, který mu oznámení o zadržení soudce Ústavního souduÚstavního soudu zaslal, a současně postoupí toto oznámení a své rozhodnutí k němu mandátovému a imunitnímu výboru. (3) Mandátový a imunitní výbor projedná žádost o souhlas s trestním stíháním soudce Ústavního souduÚstavního soudu, popřípadě oznámení o zadržení soudce Ústavního souduÚstavního soudu a podá o nich Senátu zprávu s návrhem na rozhodnutí. Na své první následující schůzi pak rozhodne Senát usnesením o vyslovení souhlasu s trestním stíháním soudce Ústavního souduÚstavního soudu, kterého se týkala žádost o souhlas, popřípadě o přípustnosti trestního stíhání soudce Ústavního souduÚstavního soudu, kterého se týkalo oznámení o zadržení, a to s konečnou platností. Obsahuje-li žádost o souhlas s trestním stíháním soudce Ústavního souduÚstavního soudu nebo oznámení o zadržení soudce Ústavního souduÚstavního soudu více skutků, podá výbor návrh na rozhodnutí a Senát rozhodne o každém z nich zvlášť. Usnesení se zašle orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení do 5 dnů od jeho přijetí. ČÁST DVACÁTÁ PETICE A JINÁ PODÁNÍ OBČANŮ Petice § 142 (1) Petice adresované Senátu, jeho orgánům a funkcionářům se doručí výboru, kterému přísluší vyřizování peticí. Ten posoudí, zda podání splňuje náležitosti stanovené zvláštním zákonem48). Je-li doručena petice podepsaná nejméně 10 000 osobami, oznámí to výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, organizačnímu výboru. (2) Výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, rozhodne, zda vyslechne pisatele petice nebo toho, kdo zastupuje členy petičního výboru49), a zda o obsahu petice uvědomí příslušného člena vlády, popřípadě vedoucího jiného správního úřadu nebo představitele územní samosprávy. (3) Výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, může požádat orgán Senátu, který je věcně příslušný pro oblast, jíž se petice týká, o stanovisko k petici ve lhůtě dohodnuté předsedou výboru, kterému přísluší vyřizování peticí, s předsedou dožádaného orgánu Senátu. (4) Po provedeném šetření, jde-li o petici podepsanou méně než 10 000 osobami, výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, vyrozumí toho, kdo petici podal. V odpovědi uvede své stanovisko k obsahu petice a informuje o způsobu jejího vyřízení. § 142a (1) Je-li petice podepsána nejméně 10 000 osobami, zařadí se její projednání na pořad nejbližší schůze Senátu poté, co výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, oznámil organizačnímu výboru, že šetření ve věci takové petice bylo ukončeno. Součástí oznámení je jméno zpravodaje, jméno toho, kdo zastupuje členy petičního výboru49), a jména fyzických osob a představitelů právnických osob, správních úřadů nebo orgánů územní samosprávy, jež výbor považuje za dotčené peticí. (2) Při zahájení projednávání petice podle odstavce 1 oznámí předsedající jméno toho, kdo zastupuje petiční výbor49). Taková osoba má právo na přístup do jednacího sálu a právo vystoupit v rozpravě k projednávané petici, a to nejvýše dvakrát a vždy nejvýše na 10 minut, nestanoví-li Senát jinak. Rozhodne-li tak Senát, mají stejná práva i další osoby, jejichž jména uvedl výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, ve svém oznámení podle odstavce 1. (3) Projednávání petice podle odstavce 1 na schůzi Senátu zahájí zpravodaj výboru, kterému přísluší vyřizování peticí, který seznámí Senát s obsahem petice a s průběhem a výsledky provedeného šetření a navrhne způsob jejího vyřízení. Po té předsedající zahájí rozpravu. (4) Projednávání petice podle odstavce 1 na schůzi Senátu je ukončeno hlasováním o usnesení, jímž Senát petici vyřizuje, anebo ji k vyřízení vrací výboru, kterému přísluší vyřizování peticí. (5) O výsledku jednání Senátu informuje předseda Senátu toho, kdo petici podal. § 142b (1) O přijatých peticích, jejich obsahu a způsobu vyřízení předkládá výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, Senátu zprávu. Ve zprávě zejména uvede, kdo petice podal, kdy byly doručeny, čeho se týkaly a jak, kdy a kým byly projednány a vyřízeny. Nestanoví-li Senát jinak, předkládá výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, takovou zprávu každoročně nejpozději do 15. února za předchozí kalendářní rok. (2) Zprávu o obsahu a způsobu vyřizování peticí, popřípadě vyřízení jednotlivých peticí si může Senát vyžádat od výboru, kterému přísluší vyřizování peticí, kdykoli. § 143 Jiná podání občanů Podání, která nejsou peticemi, výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, podle povahy věci buď sám vyřídí, nebo předá věcně příslušným výborům nebo komisím, anebo je postoupí příslušným úřadům nebo institucím. Pisatele o vyřízení nebo postoupení vždy vyrozumí. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ VEŘEJNÁ SLYŠENÍ § 144 Veřejné slyšení Senátu (1) Na základě návrhu skupiny nejméně 5 senátorů nebo výboru Senátu se Senát může usnést na konání veřejného slyšení Senátu. Veřejné slyšení Senátu je určeno k projednání určité otázky v působnosti Senátu se znalci a jinými osobami, které mohou podat informace o projednávané otázce. (2) Návrh na konání veřejného slyšení Senátu obsahuje předmět jednání, okruh účastníků a termín konání. Konání veřejného slyšení Senátu oznamuje předseda nebo místopředseda Senátu zveřejněním pozvánky v Senátu, popřípadě i prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků. Pozvánka se současně zašle účastníkům veřejného slyšení podle rozhodnutí Senátu. (3) Veřejné slyšení Senátu zahajuje, řídí a ukončuje předseda Senátu nebo jím pověřený senátor. (4) Pro účast na veřejném slyšení Senátu platí obdobně § 50 o účasti na schůzi Senátu. Pozvaní účastníci mají přístup do jednacího sálu, právo vystoupit v rozpravě k projednávané otázce a podávat písemné návrhy a stanoviska k ní. Řečnickou dobu v rozpravě je možné omezit nejvýše na 5 minut. (5) Z veřejného slyšení Senátu se pořizuje zvukový a těsnopisecký záznam. O veřejném slyšení Senátu se vyhotovuje protokol, jehož součástí jsou údaje o jeho konání, účasti na něm, úplné texty vystoupení v rozpravě a písemně podané návrhy a stanoviska účastníků. Protokol je veřejný. § 145 Veřejné slyšení výboru (1) Výbor se může usnést na konání veřejného slyšení výboru. (2) Pro veřejné slyšení výboru platí přiměřeně ustanovení o veřejném slyšení Senátu. ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ KANCELÁŘ SENÁTU § 146 (1) Kancelář Senátu zřízená podle zvláštního zákona50) plní úkoly spojené a) s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Senátu, jeho orgánů a funkcionářů, senátorů a senátorských klubů a b) s využitím objektů sídla Senátu50a) pro veřejnost, pokud tyto objekty bezprostředně neslouží k zajištění úkolů podle písmene a). (2) Kancelář Senátu je oprávněna prodávat upomínkové a propagační předměty, které se vztahují k činnosti Senátu nebo Kanceláře Senátu. Příjem z prodeje upomínkových a propagačních předmětů Kanceláří Senátu je příjmem státního rozpočtu. (3) V čele Kanceláře Senátu stojí vedoucí Kanceláře Senátu, který odpovídá předsedovi Senátu za její činnost. (4) Podrobnosti o organizaci a úkolech Kanceláře Senátu upravuje Organizační řád Kanceláře Senátu, který vydá na návrh vedoucího Kanceláře Senátu organizační výbor. Organizační výbor může zmocnit vedoucího Kanceláře Senátu k rozhodování o změnách Organizačního řádu Kanceláře Senátu, pokud se netýkají zřizování a rušení útvarů a funkcí. § 147 Některá pracovněprávní ustanovení (1) Zaměstnanci Kanceláře Senátu jsou ke Kanceláři Senátu v pracovněprávním vztahu, jímž je pracovní poměr, popřípadě výjimečně též některá z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jejich pracovněprávní vztahy se řídí zákoníkem práce a ostatními pracovněprávními předpisy, pokud z dalších ustanovení tohoto zákona nevyplývá něco jiného. (2) Plat a odměna za pracovní pohotovost zaměstnanců Kanceláře Senátu se řídí zvláštním zákonem51) a Platovým řádem Kanceláře Senátu. Platový řád Kanceláře Senátu vydá na návrh vedoucího Kanceláře Senátu výbor Senátu, do jehož působnosti náleží příprava podkladů k návrhu rozpočtu Senátu pro Poslaneckou sněmovnu. (3) Vedoucího Kanceláře Senátu jmenuje a odvolává předseda Senátu po schválení návrhu předsedy Senátu organizačním výborem. Ostatní vedoucí zaměstnance Kanceláře Senátu jmenuje a odvolává vedoucí Kanceláře Senátu. ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ PARLAMENTNÍ STRÁŽ § 148 Ochranu pořádku a bezpečnosti v budově Senátu, popřípadě tam, kde Senát nebo jeho orgány jednají, vykonává Parlamentní stráž zřízená zvláštním zákonem.52) ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 149 (1) Písemné podklady pro jednání Senátu (senátní tisky) a těsnopisecké zprávy o schůzích Senátu s uvedením všech vystoupení, přijatých usnesení a výsledků hlasování vyhotovuje Kancelář Senátu a jsou senátními publikacemi. (2) Senátní publikace, s výjimkou těsnopiseckých zpráv o neveřejných schůzích Senátu a senátních tisků k nim jsou veřejné; lze do nich nahlédnout a pořizovat jejich opisy a výpisy z nich v Kanceláři Senátu. (3) Senátoři dostávají všechny senátní publikace. § 150 V jednacím sále Senátu, v místnostech, kde jednají orgány Senátu, a v místnostech určených k protokolárním účelům Senátu je zakázáno kouřit. Kouření je povoleno v místnosti, která je vyčleněna Kanceláří Senátu, označena a vybavena jako kuřárna. § 151 Funkční období orgánů Senátu, jejich funkcionářů, funkcionářů Senátu a ověřovatelů Senátu zvolených nebo ustavených podle dosavadních předpisů53) končí okamžikem zahájení první schůze Senátu konané poté, co po pravidelných volbách do Senátu v roce 2000 byla nově zvoleným senátorům vydána osvědčení o zvolení. § 152 Do doby přijetí zákona o Parlamentní stráži vykonává funkci Parlamentní stráže Policie České republiky. § 153 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 107 /1999 Sb. Vzor průkazu senátora 1. strana 4.2MB 2. strana 4.2MB Příloha č. 2 k zákonu č. 107 /1999 Sb. Volební řád pro volby konané Senátem a pro nominace vyžadující souhlas Senátu Čl. 1 Volební komise 1. Volby konané Senátem, jakož i nominace vyžadující jeho souhlas připravuje pro Senát volební komise Senátu (dále jen „volební komise“). 2. Návrh na ustavení volební komise připravuje z návrhů předložených senátorskými kluby skupina senátorů delegovaná senátorskými kluby na základě parity. 3. Volební komisi ustaví skupina senátorů podle zásady poměrného zastoupení (čl. 4 bod 5). 4. Volební komise zvolí ze svého středu předsedu, místopředsedu a dva ověřovatele; volba funkcionářů volební komise se koná většinovým způsobem. 5. Volební komise je způsobilá se usnášet za přítomnosti nadpoloviční většiny svých členů. 6. K platnosti usnesení volební komise je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů. 7. Ustavení volební komise podle čl. 1 bodu 3 předloží předseda volební komise Senátu na vědomí. 8. Volby konané Senátem řídí předseda volební komise, nestanoví-li tento volební řád jinak. Čl. 2 Volba předsedy Senátu, místopředsedů Senátu a předsedů výborů a komisí Senátu 1. Navrhovat kandidáty na předsedu Senátu, místopředsedy Senátu, předsedy výborů a komisí Senátu jsou oprávněny senátorské kluby a senátoři. 2. Návrhy kandidátů na předsedu Senátu, místopředsedy Senátu a předsedy výborů a komisí Senátu se předkládají volební komisi nejpozději 24 hodin před zahájením volby. 3. Volba se koná nejvýše ve dvou kolech. 4. Volba je platná, byly-li hlasovací lístky vydány v každém kole alespoň jedné třetině všech senátorů. 5. Před zahájením volby v každém kole zkontroluje volební komise volební schránky a zapečetí je. Zkontroluje též, zda jsou připraveny hlasovací lístky s předtištěnými jmény kandidátů, zda jsou opatřeny razítkem Senátu a parafovány dvěma ověřovateli volební komise. 6. Jména kandidátů jsou na hlasovacích lístcích uvedena v abecedním pořadí a před jménem každého z nich je uvedeno pořadové číslo. 7. Pro úpravu hlasovacích lístků je určen zvláštní prostor tak, aby byla zaručena tajnost hlasování; senátoři vstupují do tohoto prostoru jednotlivě. 8. V místnosti, kde se sčítají hlasy, jsou přítomni pouze členové volební komise; další osoby mohou být přítomny jen s jejím souhlasem. 9. Senátor volí předsedu Senátu tak, že na hlasovacím lístku vyjádří a) souhlas s jedním z kandidátů zakroužkováním pořadového čísla před jeho jménem; pořadová čísla před jmény ostatních kandidátů přeškrtne takto „X“; b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů takto „X“. 10. Senátor volí místopředsedy Senátu tak, že na hlasovacím lístku vyjádří a) souhlas nejvýše s takovým počtem kandidátů, který byl stanoven pro obsazení míst místopředsedů Senátu, zakroužkováním pořadových čísel před jejich jmény; pořadová čísla před jmény ostatních kandidátů přeškrtne takto „X“; b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů takto „X“. 11. Senátor volí předsedu výboru nebo komise tak, že na hlasovacím lístku vyjádří a) souhlas s jedním z kandidátů zakroužkováním pořadového čísla před jeho jménem; pořadová čísla před jmény ostatních kandidátů přeškrtne takto „X“; b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů takto „X“. 12. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném než vydaném tiskopise a ten, který je upraven jiným způsobem, než je stanoveno v bodech 9 až 11 tohoto článku. Dodatečně dopisované jméno kandidáta, který nebyl navržen, nezpůsobuje neplatnost hlasovacího lístku; takový kandidát se však pro volbu nezapočítává. 13. Vznikne-li pochybnost o platnosti hlasovacího lístku, rozhodne o ní volební komise, která to poznamená v zápise o výsledku hlasování. Volba předsedy Senátu 14. V prvém kole je předsedou Senátu zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů. 15. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů, koná se druhé kolo volby. 16. Do druhého kola postupují dva kandidáti, kteří získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů. Je-li více kandidátů na prvém nebo na druhém místě, kteří získali stejný počet hlasů, postupují do druhého kola všichni takoví kandidáti. 17. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů. 18. Nebyl-li předseda Senátu zvolen ani ve druhém kole, koná se do 10 dnů nová volba podle tohoto volebního řádu. Volba místopředsedů Senátu 19. V prvém kole jsou místopředsedy Senátu zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů. 20. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los. 21. Nezíská-li nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů tolik kandidátů, aby byl obsazen stanovený počet míst místopředsedů Senátu, koná se na neobsazená místa druhé kolo volby. 22. Do druhého kola postupují nezvolení kandidáti z prvého kola, kteří mezi nezvolenými získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů, nejvýše však dvojnásobný počet kandidátů, než je počet neobsazených míst; při rovnosti hlasů postupují všichni kandidáti se stejným počtem hlasů. 23. Ve druhém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů. 24. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los. 25. Nebyla-li ani po druhém kole volby obsazena stanovená místa místopředsedů, koná se na neobsazená místa nová volba podle tohoto volebního řádu. Volba předsedů výborů a komisí Senátu 26. V prvém kole je předsedou výboru nebo komise Senátu zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů. 27. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů, koná se druhé kolo volby. 28. Do druhého kola postupují dva kandidáti, kteří získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů. Je-li více kandidátů na prvním nebo na druhém místě, kteří získali stejný počet hlasů, postupují do druhého kola všichni takoví kandidáti. 29. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů. 30. Nebyl-li předseda výboru nebo komise Senátu zvolen ani ve druhém kole, koná se nová volba podle tohoto volebního řádu. Společná ustanovení pro volbu podle bodů 14 až 30 31. O výsledku hlasování každého kola volby předsedy Senátu, místopředsedů Senátu a předsedů výborů a komisí Senátu se sepíše zápis, který podepíší všichni členové volební komise; v zápise o hlasování se uvede a) počet vydaných hlasovacích lístků, b) počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků, popřípadě rozhodnutí o platnosti hlasovacího lístku, c) počet neodevzdaných hlasovacích lístků, d) počet platných hlasů odevzdaných pro navržené kandidáty, e) konstatování o zvolení nebo nezvolení kandidáta. 32. Výsledky hlasování každého kola volby oznámí Senátu v souladu s předchozím bodem předseda volební komise. Čl. 3 Nominace ověřovatelů Senátu 1. Ověřovatele Senátu nominují senátorské kluby na základě parity tak, aby Senát měl nejméně 10 ověřovatelů. 2. Nominaci ověřovatelů Senátu schvaluje Senát na návrh předsedy volební komise. 3. Neschválí-li Senát nominované ověřovatele, navrhne volební komise na neschválená místa nové kandidáty. Čl. 4 Ustavování výborů a komisí a volba komisí Ustavení výborů (komisí) podle zásady poměrného zastoupení 1. Výbory (komise) ustavuje Senát potvrzením kandidátky předložené volební komisí. 2. Návrhy na členy výboru (komise) předkládají volební komisi senátorské kluby. V návrhu uvedou kandidáty pro jednotlivé výbory (komise) v pořadí, které je závazné. 3. Návrhy na členy výboru (komise) se předkládají volební komisi nejpozději 24 hodin přede dnem volby. 4. Senátoři, kteří nejsou členy žádného senátorského klubu, mohou nabídnout svůj mandát některému senátorskému klubu. 5. Ustavení výboru (komise) navrhne volební komise tak, že a) počet senátorů zvolených do Senátu vydělí stanoveným počtem členů výboru (komise), který zvětší o 1; takto získané číslo je číslem volebním; b) volebním číslem vydělí počet členů jednotlivých klubů, kterým přidělí počet míst ve výboru (komisi) rovnající se celému číslu z podílu; c) bylo-li takto rozděleno o jedno místo ve výboru (komisi) více, než je stanovený počet takových míst, odečte přebývající místo senátorskému klubu, který vykázal nejmenší zbytek při dělení. Zbylá nerozdělená místa přidělí jednotlivým senátorským klubům, které vykazují největší zbytky po dělení. Vykazují-li kluby stejný zbytek u dělení, přidělí místo ve výboru (komisi) klubu s větším počtem členů; d) nelze-li takto rozhodnout a místa ve výboru (komisi) nejsou přidělena, zvětší se počet členů výboru (komise) o 1 a postupuje se znovu podle písmen a) až d) tohoto bodu. 6. Senátorovi, který nebyl zařazen do žádného výboru, se nabídne členství v některém z výborů. Takového člena výboru volí Senát na návrh volební komise většinovým způsobem. 7. Návrh na ustavení jednotlivých výborů (komisí) předloží volební komise Senátu ke schválení. Potvrdí-li Senát předložený návrh, je výbor ustaven. Změnu v takto ustaveném výboru lze během volebního období provést jen se souhlasem Senátu. Nepotvrdí-li Senát ustavení výboru (komise), požádá senátorské kluby, aby se věcí znovu zabývaly a předložily nové návrhy. Po takových jednáních předloží volební komise Senátu nový návrh výboru (komise) sestavený podle předchozích ustanovení. 8. Nepotvrdí-li Senát ani nově navržené ustavení výboru (komise), přeruší se schůze Senátu k vyřešení sporných otázek. Volba komisí většinovým způsobem 9. Rozhodne-li Senát, že se komise zvolí většinovým způsobem, volí komisi Senát na návrh volební komise. 10. Návrhy na členy komise předkládají volební komisi senátorské kluby. V návrhu uvedou kandidáty pro jednotlivé komise v pořadí, které je závazné. 11. Návrhy na členy komise se předkládají volební komisi nejpozději 24 hodin přede dnem volby. 12. Kandidátku komise sestaví volební komise tak, že a) počet senátorů zvolených do Senátu vydělí stanoveným počtem členů komise, který zvětší o 1; takto získané číslo je číslem volebním; b) volebním číslem vydělí počet členů jednotlivých klubů, kterým přidělí počet míst v komisi rovnající se celému číslu z podílu; c) bylo-li takto rozděleno o jedno místo v komisi více, než je stanovený počet členů komise, odečte přebývající místo tomu senátorskému klubu, který vykázal nejmenší zbytek při dělení. Zbylá nerozdělená místa přidělí jednotlivým senátorským klubům, které vykazují nejvyšší zbytky po dělení. Vykazují-li kluby stejný zbytek po dělení, přidělí se místo v komisi klubu s větším počtem členů; d) nelze-li takto rozhodnout a místa v komisi nejsou přidělena, zvětší se počet členů komise o 1 a postupuje se znovu podle písmen a) až d) tohoto bodu. 13. Počet míst získaných podle předchozího odstavce se násobí dvěma. Získané násobky jsou pro jednotlivé senátorské kluby počtem míst získaných pro jejich členy, kteří se uvedou na kandidátku v pořadí stanoveném senátorským klubem. 14. Při volbě členů komise dá předsedající schůze Senátu hlasovat jednotlivě o všech navržených kandidátech. 15. V prvém kole jsou členy komise zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů. 16. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los. 17. Nezíská-li nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů tolik kandidátů, aby byl obsazen stanovený počet členů komise, koná se na neobsazená místa druhé kolo volby. 18. Do druhého kola postupují nezvolení kandidáti z prvého kola, kteří mezi nezvolenými získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů, nejvýše však dvojnásobný počet kandidátů, než je počet neobsazených míst; při rovnosti hlasů postupují všichni kandidáti se stejným počtem hlasů. 19. Ve druhém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů. 20. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los. 21. Výsledky hlasování každého kola volby oznámí předsedající schůze Senátu. Společná ustanovení pro ustavení výborů (komisí) a volbu komisí 22. Výsledky ustavení výboru (komise) nebo volbu komise oznámí předsedající schůze Senátu. 23. Uvolní-li se během volebního období místo ve výboru (komisi), zvolí Senát nového člena výboru (komise) většinovým způsobem. Jediným navrhovatelem je volební komise; řídí se přitom principy poměrného zastoupení. Ustavení organizačního výboru 24. Organizační výbor tvoří jeho předseda, kterým je předseda Senátu, místopředsedové výboru, kterými jsou místopředsedové Senátu, a další členové výboru ustavení podle zásady poměrného zastoupení (čl. 4 body 1 až 8). Čl. 5 Volba členů stálých delegací Parlamentu České republiky za Senát a členů zastoupení pro udržování trvalého styku s mezinárodními organizacemi a jinými mezinárodními institucemi většinovým způsobem Pro volbu členů stálých delegací Parlamentu České republiky za Senát a členů zastoupení pro udržování trvalého styku s mezinárodními organizacemi a jinými mezinárodními institucemi většinovým způsobem platí čl. 4 body 10 až 23 obdobně. Čl. 6 Volba podle zvláštních předpisů 1. Zvláštní zákon stanoví, kdo je volen Senátem a kdo je oprávněn předkládat návrhy na takovou volbu. 2. Návrhy se předkládají volební komisi Senátu nejpozději 10 dnů přede dnem volby. 3. Zákon stanoví nebo Senát rozhodne, kdo se volí tajným hlasováním; jinak se volí hlasováním veřejným. Volba tajným hlasováním 4. Volba se koná nejvýše ve dvou kolech. 5. Volba je platná, byly-li hlasovací lístky vydány v každém kole alespoň jedné třetině senátorů. 6. Před zahájením volby v každém kole zkontroluje volební komise volební schránky a zapečetí je. Zkontroluje též, zda jsou připraveny hlasovací lístky s předtištěnými jmény kandidátů, zda jsou opatřeny razítkem Senátu a parafovány dvěma ověřovateli volební komise. 7. Jména kandidátů jsou na hlasovacím lístku uvedena v abecedním pořadí a před jménem každého z nich je uvedeno pořadové číslo. 8. Pro úpravu hlasovacích lístků je určen zvláštní prostor tak, aby byla zaručena tajnost hlasování; senátoři vstupují do tohoto prostoru jednotlivě. 9. V místnosti, kde se sčítají hlasy, jsou přítomni pouze členové volební komise; další osoby mohou být přítomny jen s jejím souhlasem. 10. Senátor volí tak, že na hlasovacím lístku vyjádří: a) souhlas nejvýše s takovým počtem kandidátů, který byl pro volbu stanoven, zakroužkováním pořadového čísla před jejich jmény; pořadová čísla před jmény ostatních kandidátů přeškrtne takto „X“; b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů takto „X“. 11. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném než vydaném tiskopise a ten, který je upraven jiným způsobem, než je stanoveno v předchozím bodu. Dodatečně dopisované jméno kandidáta, který nebyl navržen, nezpůsobuje neplatnost hlasovacího lístku; takový kandidát se však pro volbu nezapočítává. 12. Vznikne-li pochybnost o platnosti hlasovacího lístku, rozhodne o ní volební komise a poznamená to v zápise o výsledku hlasování. 13. V prvém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků. 14. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los. 15. Nezíská-li nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů tolik kandidátů, aby byl obsazen stanovený počet míst, koná se na neobsazená místa druhé kolo volby. 16. Do druhého kola postupují nezvolení kandidáti z prvého kola, kteří mezi nezvolenými získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů, nejvýše však dvojnásobný počet kandidátů, než je počet neobsazených míst; při rovnosti hlasů postupují všichni kandidáti se stejným počtem hlasů. 17. Ve druhém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků. 18. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los. 19. Nebyla-li ani po druhém kole volby obsazena stanovená místa, koná se na neobsazená místa nová volba podle tohoto volebního řádu. 20. O výsledku hlasování každého kola volby se sepíše zápis, který podepíší všichni členové volební komise; v zápise o hlasování se uvede a) počet vydaných hlasovacích lístků, b) počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků, popřípadě rozhodnutí o platnosti hlasovacího lístku, c) počet neodevzdaných hlasovacích lístků, d) počet platných hlasů odevzdaných pro navržené kandidáty, e) konstatování o zvolení nebo nezvolení kandidáta. 21. Výsledky hlasování každého kola volby oznámí Senátu v souladu s předchozím bodem předseda volební komise. Volba veřejným hlasováním 22. Volba podle zvláštních předpisů veřejným hlasováním se koná obdobně jako volba tajným hlasováním podle tohoto článku bodů 4 až 21 s tím rozdílem, že hlasovací lístek se označí jménem senátora, kterému byl vydán. 23. Informace o výsledku veřejného hlasování, z níž je patrno, jak který senátor hlasoval, musí být veřejnosti a sdělovacím prostředkům dostupná. Čl. 6a Nominace podle zvláštních předpisů 1. Navrhovat jednotlivé kandidáty pro nominace prováděné Senátem podle zvláštních předpisů jsou oprávněni senátoři, nestanoví-li zvláštní předpis jinak. Stanoví-li zvláštní předpis pro výkon funkce, do níž je kandidát navrhován, zvláštní podmínky, jsou součástí návrhu doklady ověřující splnění těchto podmínek. 2. Návrhy se podávají písemně volební komisi Senátu. Volební komise ověří, zdali osoby, které mají být Senátem navrženy do funkce podle zvláštních předpisů, splňují podmínky stanovené zvláštním předpisem. 3. Lhůtu pro podávání návrhů pro nominace prováděné Senátem podle zvláštních předpisů stanoví organizační výbor. 4. Po uplynutí lhůty pro podání návrhů předloží volební komise podané návrhy bezodkladně organizačnímu výboru a současně je rozešle všem senátorům a senátorským klubům. Předseda Senátu zařadí volbu osob navrhovaných Senátem do funkce podle zvláštních předpisů na pořad nejbližší schůze Senátu. 5. Senátor, který návrh podal, jej může vzít zpět do ukončení rozpravy na schůzi Senátu. Totéž platí pro navrhovatele podle zvláštních předpisů. 6. Osoby navrhované Senátem do funkce podle zvláštních předpisů se volí většinovým způsobem, tajným hlasováním. 7. Pro volbu jediné osoby navrhované Senátem do funkce se použije přiměřeně ustanovení čl. 2 týkající se volby předsedy Senátu. Pro volbu více osob navrhovaných Senátem do funkcí se použije přiměřeně ustanovení čl. 2 týkající se volby místopředsedů Senátu. Čl. 6b Vyslovení souhlasu s nominací podle zvláštních předpisů 1. Návrh na vyslovení souhlasu Senátu s nominací podle zvláštních předpisů předseda Senátu neprodleně postoupí organizačnímu výboru a rozešle jej všem senátorům a senátorským klubům. 2. Organizační výbor návrh na nejbližší schůzi přikáže výboru, popřípadě výborům a doporučí předsedovi Senátu, aby byl zařazen na pořad schůze Senátu. Přikáže-li organizační výbor návrh více výborům, určí, který z nich bude výborem garančním. 3. Výbor, kterému byl návrh přikázán, ověří, zda-li osoby, s jejichž nominací má Senát vyslovit souhlas, splňují podmínky stanovené zvláštním předpisem. 4. O návrhu na vyslovení souhlasu s nominací podle zvláštních předpisů hlasuje Senát většinovým způsobem a tajně. 5. Pro vyslovení souhlasu s nominací podle zvláštních předpisů se použije přiměřeně ustanovení čl. 2 týkající se volby předsedy Senátu. Čl. 6c Jestliže Senát volí, nominuje nebo vyslovuje souhlas s nominací jinak než na základě zvláštního předpisu, postupuje podle povahy věci přiměřeně podle ustanovení čl. 6, 6a a 6b. Čl. 7 Ustanovení společná 1. Sdružování klubů a senátorů pro volby podle tohoto volebního řádu je přípustné. 2. Tam, kde tento volební řád mluví o senátorském klubu, rozumí se tím též sdružení klubů vytvořené několika senátorskými kluby. 3. Tam, kde tento volební řád upravuje volbu veřejným hlasováním, lze pro takovou volbu použít hlasovacího zařízení. Postup při volbě hlasovacím zařízením stanoví Senát usnesením. 1) Čl. 19 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. 2) Čl. 24 Ústavy. 3) Čl. 23 odst. 2 a 3 Ústavy. 4) Čl. 25 Ústavy. 5) § 92 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. 6) § 80 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých zákonů. 7) Čl. 32 Ústavy. 8) Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů. 9) Čl. 27 odst. 4 Ústavy. 10) Čl. 27 odst. 5 Ústavy. 11) Čl. 27 odst. 2 Ústavy. 12) Čl. 27 odst. 3 Ústavy. 12a) § 71 písm. d) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 13) § 68 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 82/1995 Sb. 14) Například zákon č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 15) Čl. 34 odst. 1 Ústavy. 16) Čl. 34 odst. 2 Ústavy. 17) Čl. 16 odst. 2 Ústavy. 18) § 78 zákona č. 247/1995 Sb. 19) § 77 zákona č. 247/1995 Sb. 20) § 8 až 10 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců. 21) Například zákon č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů), ve znění pozdějších předpisů. 22) Čl. 38 odst. 1 a čl. 64 odst. 1 Ústavy. 23) Čl. 34 odst. 3 Ústavy. 24) § 17 a 43 zákona č. 148/1998 Sb. 25) Čl. 39 odst. 1 Ústavy. 26) Čl. 39 odst. 2 až 4 Ústavy. 27) Čl. 46 odst. 1 Ústavy. 31) § 99 a 100 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. 32) Čl. 7 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. 33) Čl. 43 odst. 1 Ústavy. 34) Čl. 8 odst. 1 a 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. 34a) Čl. 1 a 2 Protokolu o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii. Čl. 3 Protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality. 34b) Čl. 4 Protokolu o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii. 34c) Čl. 8 Protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality. 34d) Čl. 33 odst. 1 a 2 Ústavy. 35) § 86 odst. 2 až 5 zákona č. 90/1995 Sb. 36) Čl. 43 odst. 1 Ústavy. Čl. 11 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. 37) Čl. 7 a 11 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. 38) Čl. 11 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. 39) Čl. 39 odst. 3 a čl. 43 odst. 2 Ústavy. Čl. 11 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. 42) Čl. 65 odst. 2 a 3 Ústavy. § 97 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění zákona č. 275/2012 Sb. 43) § 97 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. 44) § 98 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. 45) § 6 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. 46) Čl. 86 odst. 1 Ústavy. 47) Čl. 86 odst. 2 Ústavy. 48) Zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním. 49) § 3 zákona č. 85/1990 Sb. 50) Zákon č. 59/1996 Sb., o sídle Parlamentu České republiky. 50a) Příloha č. 2 k zákonu č. 59/1996 Sb., o sídle Parlamentu České republiky. 51) Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 52) § 119 zákona č. 90/1995 Sb. 53) Zákon č. 90/1995 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 120/1999 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 120/1999 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1997 Sb., kterou se upravuje registrace přípravků na ochranu rostlin a zacházení s nimi a technické a technologické požadavky na mechanizační prostředky na ochranu rostlin a jejich kontrolní testování Vyhlášeno 22. 6. 1999, datum účinnosti 22. 6. 1999, částka 44/1999 * Čl. I - Vyhláška č. 84/1997 Sb., kterou se upravuje registrace přípravků na ochranu rostlin a zacházení s nimi a technické a technologické požadavky na mechanizační prostředky na ochranu rostlin a jejich kontrolní testování, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 22. 6. 1999 120 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 7. června 1999, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1997 Sb., kterou se upravuje registrace přípravků na ochranu rostlin a zacházení s nimi a technické a technologické požadavky na mechanizační prostředky na ochranu rostlin a jejich kontrolní testování Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 45 odst. 3 zákona č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů: Čl. I Vyhláška č. 84/1997 Sb., kterou se upravuje registrace přípravků na ochranu rostlin a zacházení s nimi a technické a technologické požadavky na mechanizační prostředky na ochranu rostlin a jejich kontrolní testování, se mění takto: 1. V § 1 se na konci odstavce 2 doplňují tato slova: „podle vzoru formuláře a pokynů pro jeho sestavení uvedených v příloze č. 14. K formuláři se přikládají doklady k bodům uvedeným v části III vzoru formuláře a doklady o splnění požadavků podle přílohy č. 3“. 2. V § 1 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Jestliže žadatel má za to, že vzhledem k povaze látky anebo organismů, přípravku, popřípadě z vědeckého hlediska není údaj stanovený v příloze č. 1 nezbytný, nebo jej nemůže doložit z jiných důvodů a příčin, zdůvodní tuto skutečnost odpovídajícím způsobem, aby k ní mohlo být při projednávání žádosti přihlédnuto.“. 3. V § 2 odst. 1 se zrušuje písmeno e). Dosavadní písmena f) až i) se označují jako písmena e) až h). 4. V § 2 odst. 1 se na konci písmena h) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která včetně poznámky pod čarou č. 1a) znějí: „i) jeho účinek na škodlivé obratlovce se neprojevuje způsobem působícím jim nepřiměřenou bolest nebo utrpení,1a) j) splňuje požadavky uvedené v příloze č. 3. 1a) § 4 písm. o) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání.“. 5. V § 2 odstavec 2 zní: „(2) Rozdíl mezi deklarovaným a skutečným obsahem účinné látky v přípravku po dobu jeho použitelnosti nesmí překročit požadované hodnoty uvedené v příloze č. 3.“. 6. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 84/1997 Sb. Obsah dokumentačního souboru údajů o účinné látce nebo účinných organismech v přípravku a o přípravku ČÁST A Obsah dokumentačního souboru údajů o účinné látce v chemickém přípravku 1.| Identifikace účinné látky ---|--- 1.1| Údaje o žadateli 1.2| Údaje o výrobci 1.3| Obecný název („Common name“) přijatý ISO 1750 nebo jeho návrh a synonyma 1.4| Chemický název 1.4.1| Chemický název dle názvosloví IUPAC 1.4.2| Chemický název dle názvosloví CA 1.5| Vývojové kódové číslo/kódové číslo výrobce 1.6| Čísla CAS, EHS a CIPAC 1.7| Molekulový a strukturní vzorec, molekulová hmotnost 1.8| Metoda výroby (postup syntézy) účinné látky 1.9| Specifikace čistoty účinné látky (minimální garantovaný obsah čisté účinné látky v g/kg) 1.10| Identita nečistot, včetně isomerů, vedlejších reakčních produktů a aditiv 1.11| Analytický profil výrobních šarží 2.| Fyzikální a chemické vlastnosti účinné látky 2.1| Teplota tání a teplota varu (čisté účinné látky a technické účinné látky) 2.2| Relativní hustota 2.3| Tlak nasycených par (v Pa), těkavost (např. Henryho konstanta) 2.4| Popis čisté a technické účinné látky 2.4.1| Fyzikální stav, barva, vůně a zápach atd. 2.4.2| Čisté účinné látky a technické účinné látky 2.5| Spektra (UV/VIS, IR, NMR, MS), vyhodnocení spektrálních charakteristik 2.5.1| Čisté účinné látky 2.5.2| Nečistoty a příměsi 2.6.| Rozpustnost ve vodě, včetně vlivu pH (od 4 do 10) 2.7| Rozpustnost v organických rozpouštědlech 2.8| Rozdělovači koeficient (n-oktanol/voda), včetně vlivu pH (od 4 do 10) 2.9| Stabilita ve vodě, rychlost hydrolýzy, fotochemická degradace, kvantový výtěžek a identifikace rozkladných produktů, disociační konstanta včetně vlivu pH (4 až 9) 2.10| Stabilita v ovzduší (odhad fotochemické oxidační degradace účinné látky) 2.11| Hořlavost a samozápalnost technické účinné látky 2.12| Teplota vzplanutí 2.13| Výbušné vlastnosti 2.14| Povrchové napětí 2.15| Oxidační vlastnosti 3.| Další informace o účinné látce 3.1| Funkce, např. fungicid, herbicid, insekticid, repelent, růstový regulátor 3.2| Účinky na škodlivé organismy 3.2.1| Způsob účinku 3.2.2| Pohyb účinné látky v rostlině 3.3| Předpokládaná oblast použití 3.4| Škodlivé organismy, proti nimž je účinná látka určena, ošetřované rostliny nebo rostlinné produkty 3.4.1| Podrobnosti o použití ve vztahu k plodinám, skupinám plodin, dalším rostlinám a rostlinným produktům 3.4.2| Podrobnosti o škodlivých organismech, proti nimž má být účinná látka použita 3.4.3| Projevy účinku 3.5| Mechanismus účinku 3.5.1| Mechanismus působení účinné látky, včetně souvisejících biochemických a fyziologických procesů 3.5.2| Aktivní metabolit nebo degradační produkt podílející se na účinku 3.5.3| Mechanismus působení aktivního metabolitu nebo degradačního produktu (kinetika konverse a faktory, které ji podmiňují) 3.6| Informace o výskytu nebo možnosti výskytu rezistence a vhodné postupy, jak jí čelit 3.7.| Doporučené postupy a bezpečnostní opatření pro manipulaci, skladování, dopravu a pro případ požáru 3.8| Postupy rozkladu nebo dekontaminace 3.8.1| Řízené spalování 3.8.2| Další postupy 3.9| Opatření pro případ nehody 3.9.1| Postup při dekontaminaci vody zasažené při nehodách a jiných mimořádných událostech 4.| Analytické metody 4.1| Metody pro analýzu technické účinné látky 4.2| Analytické metody pro stanovení reziduí 4.2.1| Analytické metody pro stanovení reziduí na nebo v ošetřených rostlinách, rostlinných produktech, potravinách a krmivech 4.2.2| Analytické metody pro stanovení reziduí v půdě 4.2.3| Analytické metody pro stanovení reziduí ve vodě 4.2.4| Analytické metody pro stanovení reziduí v ovzduší (během aplikace nebo krátce po ní) 4.2.5| Analytické metody pro stanovení účinné látky, relevantních metabolitů a rozkladných produktů v tělesných tekutinách a tkáních 5.| Toxikologické a metabolické studie účinné látky 5.1| Studie absorpce, distribuce, vylučování a metabolismu u savců 5.2| Akutní toxicita 5.2.1| Orální 5.2.2| Dermální 5.2.3| Inhalační 5.2.4| Kožní dráždivost 5.2.5| Oční dráždivost 5.2.6| Senzibilizace kůže 5.3| Krátkodobá toxicita 5.3.1| Studie orální toxicity – 28denní 5.3.2| Studie orální toxicity – 90denní 5.3.3| Další způsoby expozice – 28denní dermálně | 90denní dermálně | 28denní inhalačně | 90denní inhalačně 5.4| Zkoušení genotoxicity 5.4.1| Studie in vitro 5.4.2| Studie somatických buněk in vivo 5.4.3| Studie zárodečných buněk in vivo 5.5| Chronická toxicita a karcinogenita 5.6| Reprodukční toxicita 5.6.1| Vícegenerační studie 5.6.2| Studie ovlivnění vývoje 5.7| Studie opožděné neurotoxicity 5.8| Další toxikologické studie 5.8.1| Studie toxicity metabolitů 5.8.2| Doplňkové studie účinné látky 5.9| Lékařské údaje 5.9.1| Poznatky z lékařského dohledu nad pracovníky výrobního závodu 5.9.2| Přímá pozorování, klinické případy a výskyt otrav 5.9.3| Pozorování expozice populace a popřípadě epidemiologické studie 5.9.4| Diagnostika otrav, specifické příznaky otrav, klinické zkoušky 5.9.5| První pomoc, protijedy, lékařské ošetření 5.9.6| Účinky otrav 5.10| Souhrn údajů o toxicitě pro savce a celkové vyhodnocení, včetně přijatelného denního příjmu (ADI) 6.| Rezidua v a na ošetřených rostlinách, rostlinných produktech, potravinách a krmivech 6.1| Metabolismus, distribuce a stanovení reziduí v rostlinách a rostlinných produktech 6.2| Metabolismus, distribuce a stanovení reziduí v potravinách živočišného původu 6.3| Reziduální studie 6.4| Zkrmovací studie u hospodářských zvířat 6.5| Vliv průmyslového zpracování, případně kuchyňské úpravy na obsah reziduí 6.5.1| Vlivy zpracování na charakter reziduí 6.5.2| Vlivy na hladiny obsahu reziduí 6.6| Rezidua v následných plodinách 6.7| Návrh maximálních limitů reziduí (MLR) a jejich zdůvodnění 6.8| Návrh ochranných lhůt a dalších bezpečnostních lhůt pro navrhované použití 6.9| Odhad potenciální a skutečné dietární expozice a expozice jinými cestami 6.10| Souhrn a zhodnocení údajů podle bodů 6.1 až 6.9 7.| Rozpad a chování v životním prostředí 7.1| Rozpad a chování v půdě 7.1.1| Způsob a rychlost odbourávání 7.1.1.1| Způsob odbourávání a) způsob aerobního odbourávání b) dodatkové studie (anaerobní odbourávání, fotolýza na povrchu půdy) 7.1.1.2| Rychlost odbourávání 7.1.1.2.1| Laboratorní studie a) aerobní odbourávání b) anaerobní odbourávání 7.1.1.2.2| Polní studie a) studie půdních reziduí b) studie rozptylu v půdě c) studie akumulace v půdě 7.1.2| Adsorpce a desorpce 7.1.3| Mobilita v půdě 7.1.3.1| Studie vyplavování na kolonách 7.1.3.2| Studie vyplavování „vystárnutých“ reziduí na kolonách 7.1.3.3| Lysimetrické studie nebo studie vyplavování v polních podmínkách 7.2| Rozpad a chování ve vodě a v ovzduší 7.2.1| Způsob a rychlost odbourávání ve vodních systémech (nepokryté bodem 2.9) 7.2.1.1| Hydrolýza 7.2.1.2| Fotochemické odbourávání 7.2.1.3| Biologické odbourávání 7.2.1.3.1| Schopnost biologického odbourávání 7.2.1.3.2 | Studie voda/sediment 7.2.1.4| Odbourávání v nasycené zóně 7.2.2| Způsob a rychlost odbourávání v ovzduší (pokud není kryto bodem 2.10) 7.3| Definice reziduí 7.4| Údaje z monitoringu 8.| Ekotoxikologické studie 8.1| Účinky na ptáky 8.1.1| Akutní orální toxicita 8.1.2| Krátkodobá orální toxicita 8.1.3| Subchronická toxicita a reprodukce 8.2| Účinky na vodní organismy 8.2.1| Akutní toxicita pro ryby 8.2.2| Chronická toxicita pro ryby 8.2.2.1| Zkouška chronické toxicity na nedospělých rybách 8.2.2.2| Zkouška toxicity na rybách v raném stadiu 8.2.2.3| Zkouška ve vztahu k životnímu cyklu ryb 8.2.3| Bioakumulace v rybách 8.2.4| Akutní toxicita pro vodní bezobratlé (imobilizace za 24 a 48 hodin) 8.2.5| Chronická toxicita pro vodní bezobratlé (21 dní) 8.2.6| Účinky na růst řas 8.2.7| Účinky na organismy žijící v sedimentu 8.2.8| Účinky na vodní rostliny 8.3| Účinky na členovce 8.3.1| Účinky na včely 8.3.1.1| Akutní toxicita 8.3.1.2| Zkouška krmení potomstva 8.3.2| Účinky na přirozeně se vyskytující druhy členovců 8.4| Účinky na půdní organismy 8.4.1| Účinky na žížaly 8.4.1.1| Akutní toxicita 8.4.1.2| Subletální účinky 8.4.2| Účinky na další půdní makroorganismy 8.4.3| Účinky na necílové půdní mikroorganismy 8.5| Účinky na další necílové organismy 8.6| Účinky na biologické metody čištění odpadních vod 9.| Sumář a zhodnocení údajů bodů 7. a 8. 10.| Návrhy a zdůvodnění klasifikace účinné látky •| – symboly nebezpečnosti •| – indikace nebezpečí •| – varovné věty (R - věty) •| – bezpečnostní věty (S - věty) •| – další varovná nebo bezpečnostní upozornění ČÁST B Obsah dokumentačního souboru údajů o účinných mikroorganismech, virech a viroidech (dále jen „mikroorganismy“) v biologickém přípravku 1.| Identifikace mikroorganismu ---|--- 1.1| Údaje o žadateli 1.2| Údaje o výrobci 1.3| Název mikroorganismu (latinský název, český název, synonyma) 1.4| Taxonomické zařazení mikroorganismu 1.5| Referenční číslo sbírky a kultury a místo jejího uložení 1.6| Zkušební postupy a kritéria pro identifikaci mikroorganismu 1.7| Složení (mikrobiologická čistota, povaha, identita, vlastnosti, obsah jakýchkoli nečistot a cizích mikroorganismů) 2.| Biologické vlastnosti mikroorganismu 2.1| Cílový škodlivý organismus, patogenita, druh antagonismu ve vztahu ke škodlivému organismu, infekční dávka, přenosnost a mechanismus účinku 2.2| Dosavadní poznatky o použití mikroorganismu, jeho přirozený výskyt, zeměpisné rozšíření 2.3| Okruh hostitelů a účinky na jiné druhy, než je cílový škodlivý organismus, včetně infekčnosti, patogenity a přenosnosti 2.4| Infekčnost a stabilita při použití podle navrhované metody, účinky teploty, záření, expozice na vzduchu a perzistence v prostředí v pravděpodobných podmínkách použití 2.5| Příbuznost mikroorganismu k patogenům rostlin nebo živočichů 2.6| Laboratorní důkaz genetické stability (tj. rychlost mutace) za podmínek prostředí typického pro navrhované použití 2.7| Produkce toxinů včetně jejich povahy, identity, chemické struktury a stability 3.| Další informace o mikroorganismu 3.1| Funkce (např. fungicid, herbicid, insekticid, akaricid) 3.2| Mechanismus účinku na škodlivé organismy 3.3| Předpokládaná oblast použití 3.4| Omezení použití 3.5| Cílové škodlivé organismy, rostliny, rostlinné produkty 3.6| Metoda produkce účinného mikroorganismu 3.7| Způsoby zabránění ztrátě virulence u výchozí kultury 3.8| Doporučené postupy a opatření pro manipulaci, skladování, dopravu a pro případ požáru 3.9| Riziko ztráty infekčnosti mikroorganismu 4.| Analytické a diagnostické metody 4.1| Metoda stanovení identity a čistoty výchozí kultury 4.2| Metoda stanovení mikrobiální čistoty 4.3| Metoda stanovení nepřítomnosti patogenních kontaminantů 4.4| Metody stanovení toxinů a reziduí v nebo na ošetřených rostlinných produktech, potravinách, krmivech, živočišných a lidských tkáních, tekutinách, půdě, vodě a vzduchu 5.| Toxikologické studie a studie infekčnosti a patogenity 5.1| Baktérie, houby, prvoci a mykoplazmy 5.1.1| Toxicita, patogenita a infekčnost 5.1.1.1| Orální dávka při jednom podání 5.1.1.2| V případech, kde jedna orální dávka není vhodná pro posouzení patogenity, musí být provedena série rozsahových vyhledávacích testů k odhalení vysoce toxických agens 5.1.1.3| Perkutánní dávka při jednom podání 5.1.1.4| Inhalační dávka při jednom podání 5.1.1.5| Intraperitoneální dávka 5.1.1.6| Kožní a oční dráždivost 5.1.1.7| Senzibilizace kůže 5.1.2| Krátkodobá toxicita (28 a 90denní expozice) 5.1.2.1| Orální podání 5.1.2.2| Další způsoby příjmu (inhalace, perkutánně) 5.1.3| Doplňkové studie toxikologie, patogenity a infekčnosti 5.1.3.1| Orální dlouhodobá toxicita a kancerogenita 5.1.3.2| Mutagenita 5.1.3.3| Teratogenní studie 5.1.3.4| Vícegenerační studie u savců (min. 2 generace) 5.1.3.5| Metabolické studie – absorpce, distribuce a vylučování u savců včetně objasnění metabolických pochodů 5.1.3.6| Neurotoxicita včetně zpožděné neurotoxicity u dospělých slepic dle vhodnosti 5.1.3.7| Imunotoxicita, alergenita 5.1.3.8| Patogenita a infekčnost v podmínkách imunosuprese 5.2| Viry a viroidy 5.2.1| Akutní toxicita, patogenita a infekčnost 5.2.2| Krátkodobá toxicita 5.2.3| Doplňkové toxikologické studie, patogenita a infekčnost podle 5.1.3 5.3| Toxické účinky na zvířata 5.4| Lékařské údaje 5.4.1| Lékařská kontrola pracovníků výrobního závodu 5.4.2| Zdravotní záznamy jak z průmyslu, tak zemědělství 5.4.3| Pozorování expozice celkové populace a epidemiologické studie dle vhodnosti 5.4.4| Diagnostika intoxikací (stanovení účinné látky, metabolitů, specifická symptomatika, klinické testy) 5.4.5| Pozorování senzibilizace a alergenity 5.4.6| Navrhovaná terapie: první pomoc, antidota, lékařské ošetření 5.4.7| Prognóza očekávaných účinků otravy 5.5| Sumář toxikologie ve vztahu k savcům, celkové zhodnocení s ohledem na veškerá toxikologická data a další informace týkající se účinného mikroorganismu 6.| Rezidua v nebo na ošetřovaných rostlinách, rostlinných produktech, potravinách a krmivech 6.1| Identifikace toxinů, reziduí v nebo na ošetřovaných rostlinách a rostlinných produktech 6.2| Pravděpodobnost množení mikroorganismu v nebo na rostlinách a potravinách společně se zprávou o jakémkoli účinku na kvalitu potravin 6.3| V případech, kde rezidua toxinů zůstávají v nebo na jedlých rostlinných výrobcích, jsou vyžadována data ve smyslu bodů 4.2.1 a 6. části A 6.4| Sumář a zhodnocení chování reziduí vyplývajících z předložených údajů podle bodů 6.1 až 6.3 7.| Chování mikroorganismu v prostředí 7.1| Šíření, mobilita, množení a perzistence ve vzduchu, vodě, půdě 7.2| Informace týkající se možného pohybu v potravních řetězcích 7.3| V případech, kde dochází k produkci toxinů, se požadují údaje ve smyslu bodu 7. části A 8.| Ekotoxikologické údaje 8.1| Ptáci – akutní orální toxicita, patogenita a infekčnost 8.2| Ryby – akutní orální toxicita, patogenita a infekčnost 8.3| Toxicita na vodní bezobratlé 8.4| Účinky na růst řas 8.5| Účinky na parazitoidy a predátory cílového škodlivého organismu: akutní toxicita, patogenita a infekčnost 8.6| Účinky na včely: akutní toxicita, patogenita a infekčnost 8.7| Účinky na žížaly: akutní toxicita, patogenita a infekčnost 8.8| Účinky na další necílové organismy, u nichž lze předpokládat riziko z expozice: akutní toxicita, patogenita a infekčnost 8.9| Možnosti nepřímé kontaminace necílových rostlin, půdy a vody 8.10| Účinky na další druhy rostlin a živočichů 8.11| V případech, kde dochází ke tvorbě toxinů, se požadují údaje podle bodu 8. části A 9.| Sumář a zhodnocení údajů podle bodů 7. a 8. 10.| Návrhy a zdůvodnění klasifikace mikroorganismu •| – symboly nebezpečnosti •| – indikace nebezpečí •| – varovné věty (R - věty) •| – bezpečnostní věty (S - věty) •| – další varovná nebo bezpečnostní upozornění ČÁST C Obsah dokumentačního souboru údajů o účinných makroorganismech v biologickém přípravku (dále jen „makroorganismy“) 1.| Identifikace makroorganismu ---|--- 1.1| Údaje o žadateli 1.2| Údaje o výrobci 1.3| Název makroorganismu (latinský název, český název, synonyma) 1.4| Taxonomické zařazení makroorganismu 1.5| Referenční označení chovu makroorganismu a jeho místo 1.6| Determinační znaky a další kritéria pro identifikaci makroorganismu 2.| Biologické vlastnosti makroorganismu 2.1| Cílový škodlivý organismus, druh antagonismu ke škodlivému organismu 2.2| Dosavadní poznatky o použití makroorganismu, jeho přirozený výskyt, zeměpisné rozšíření 2.3| Okruh hostitelů a účinky na jiné druhy mimo cílový škodlivý organismus, možnosti rozšíření makroorganismu mimo oblast použití, pro níž je určen 2.4| Souvislost s klimatickými podmínkami, autekologická charakteristika druhu, ekologická valence 3.| Další informace o makroorganismu 3.1| Funkce (např. proti hmyzu, roztočům, rostlinám) 3.2| Mechanismus působení na škodlivé organismy 3.3| Předpokládaná oblast použití 3.4| Omezení použití 3.5| Cílové škodlivé organismy, rostliny, popřípadě rostlinné produkty 3.6| Popis metody masové produkce účinného makroorganismu 3.7| Doporučené postupy a opatření pro manipulaci, skladování a dopravu 3.8| Riziko ztráty biologické aktivity makroorganismu 4.| Analytické a diagnostické metody 4.1| Metoda stanovení identity, životnosti a aktivit makroorganismu, determinační znaky 5.| Toxikologické studie 5.1| Akutní ohrožení zdraví lidí 5.2| Kožní, popřípadě oční dráždivost 5.3| Senzibilizace kůže 5.4| Ohrožení osob manipulujících s makroorganismem 5.5| Ohrožení osob manipulujících s rostlinnými produkty po použití makroorganismu 6.| Chování makroorganismu v prostředí 6.1| Šíření, mobilita, množení a schopnost přezimování v podmínkách České republiky 7.| Ekotoxikologické údaje 7.1| Účinky na užitečné a další necílové organismy, je-li jejich expozice možná 8.| Sumář a zhodnocení údajů předložených podle bodů 6. a 7. ČÁST D Obsah dokumentačního souboru údajů o chemickém přípravku 1.| Identifikace přípravku ---|--- 1.1| Údaje o žadateli 1.2| Údaje o výrobci přípravku a účinné látky 1.3| Obchodní název nebo navržený obchodní název a vývojové kódové číslo výrobce 1.4| Podrobné informace o kvantitativním a kvalitativním složení přípravku 1.4.1| Kvantitativní údaje o složení formulace 1.4.2| Údaje o účinné látce (obecný název dle ISO, čísla CIPAC, EINECS nebo ELINCS, forma přítomná ve formulaci) 1.4.3| Údaje o formulantech (názvy, struktura, identifikační číslo) 1.4.4| Funkce formulantů 1.5| Fyzikální stav a povaha přípravku 1.6| Funkce přípravku (herbicid, insekticid apod.) 2.| Fyzikální, chemické a technické vlastnosti přípravku 2.1| Popis (barva, vůně, zápach) 2.2| Výbušnost a oxidační vlastnosti 2.2.1| Výbušné vlastnosti přípravku 2.2.2| Oxidační vlastnosti pevného přípravku 2.3| Teplota vzplanutí a další charakteristiky hořlavosti nebo samovolného vznícení 2.4| Acidita, alkalita a případně hodnota pH 2.4.1| Acidita nebo alkalita přípravku 2.4.2| pH 1% směsi přípravku s vodou 2.5| Viskozita a povrchové napětí 2.5.1| Kinematická viskozita přípravku pro ULV aplikaci 2.5.2| Viskozita nenewtonovské kapaliny 2.5.3| Povrchové napětí 2.6| Relativní hustota a sypná hmotnost 2.6.1| Relativní hustota kapalného přípravku 2.6.2| Sypná (setřepná) hmotnost přípravku v práškové nebo granulované formě 2.7| Stabilita při skladování, vlivy tepla, světla a vlhkosti na vlastnosti přípravku 2.7.1| Urychlený skladovací test (14 dnů, 54 °C) nebo v relevantních případech x dnů při teplotě y°C 2.7.2| Vliv nízkých teplot na stabilitu kapalného přípravku 2.7.3| Doba skladovatelnosti a podmínky skladování 2.8| Technické vlastnosti přípravku 2.8.1| Smáčitelnost 2.8.2| Persistentní pěnivost 2.8.3| Suspendovatelnost a stálost suspenze 2.8.4| Stabilita při ředění 2.8.5| Zkoušky na suchém a mokrém sítě 2.8.6| Distribuce velikosti částic (prachotvorné a smáčivé prášky, granule), obsah prachu nebo jemných podílů (granuláty), otěr a drobivost granulátů 2.8.6.1| Distribuce velikosti částic (práškové formulace, granule a ve vodě dispergovatelné granule) 2.8.6.2| Obsah prachu v granulovaných přípravcích (v odůvodněných případech včetně stanovení velikostí částic prachového podílu) 2.8.6.3| Otěr a drobivost granulátu 2.8.7| Emulgovatelnost, reemulgovatelnost, stabilita emulze 2.8.7.1| Emulgovatelnost, stabilita emulze a reemulgovatelnost přípravků tvořících emulze 2.8.7.2| Stabilita ředěných emulzí a přípravků, které jsou emulzemi 2.8.8| Tekutost, vylévatelnost (vyplachovatelnost) a prášivost 2.8.8.1| Tekutost granulovaných přípravků 2.8.8.2| Vylévatelnost (včetně vypláchnutelných zbytků) suspenzí 2.8.8.3| Prášivost prachotvorných prášků po urychleném skladovacím testu podle bodu 2.7.1 2.9| Fyzikální a chemická kompatibilita s jinými látkami, včetně přípravků na ochranu rostlin, s nimiž se předpokládá použití ve směsi 2.9.1| Fyzikální snášenlivost 2.9.2| Chemická snášenlivost 2.10| Přilnavost a distribuce na semenech, jde-li o přípravek určený k moření semen 2.11| Souhrn a vyhodnocení údajů uvedených v bodech 2.1 až 2.10 3.| Údaje o použití 3.1| Předpokládaná oblast použití 3.2| Účinky na škodlivé organismy a na rostliny 3.2.1| Způsob účinků 3.2.2| Průnik do rostlin a možnosti translokace v rostlinách 3.3| Informace o určeném použití, např. druhy škodlivých organismů anebo ošetřovaných rostlin a rostlinných produktů 3.4| Aplikační dávka 3.4.1| Dávka přípravku na ošetřovanou jednotku 3.4.2| Dávka účinné látky na ošetřovanou jednotku 3.4.3| Maximální dávka přípravku na ošetřovanou jednotku 3.5| Obsah účinné látky při aplikaci (např. v postřikové kapalině, návnadě, ošetřeném osivu) 3.6| Metoda aplikace 3.6.1| Popis aplikační metody 3.6.2| Typ aplikačního zařízení 3.6.3| Druh ředicí látky 3.6.4| Objem aplikační kapaliny na ošetřovanou jednotku 3.6.5| Možnost letecké aplikace 3.7| Počet a termíny aplikací a doba trvání účinku 3.7.1| Nejvyšší počet aplikací během sezóny 3.7.2| Termíny aplikací 3.7.3| Intervaly mezi aplikacemi ve dnech 3.7.4| Doba trvání účinku pro jednotlivé aplikace 3.8| Ochranné lhůty a bezpečnostní intervaly za účelem zamezení fytotoxickým účinkům u následných plodin a nepříznivého ovlivnění kvality produktu 3.9| Návrh návodu k použití 4.| Další informace o přípravku 4.1| Balení 4.1.1| Popis obalu 4.1.2| Výsledky zkoušek obalů z hlediska dopravy a běžné manipulace 4.1.3| Odolnost materiálu obalu 4.2| Postupy při čištění aplikačního zařízení 4.3| Návrhy ochranných a čekacích lhůt nebo jiných opatření k ochraně osob, hospodářských zvířat a životního prostředí 4.3.1| Ochranné a čekací lhůty zákazu vstupu 4.3.2| Omezení při použití 4.4| Doporučené postupy a bezpečnostní opatření pro manipulaci, skladování, dopravu a pro případ požáru 4.5| Mimořádná opatření v případě nehod 4.6| Postupy rozkladu přípravku nebo dekontaminace přípravku a jeho obalů 4.6.1| Možnost neutralizace 4.6.2| Řízené spalování 4.6.3| Další postupy 5.| Analytické metody 5.1| Metody pro analýzu přípravku 5.2| Analytické metody pro stanovení reziduí 6.| Údaje o účinnosti 6.1| Předběžné zkoušky 6.2| Účinnost dosažená při zkoušení 6.3| Informace o možném výskytu či vzniku rezistence, doporučení k jejímu předcházení 6.4| Vliv na výnos ošetřených rostlin nebo na ošetřené rostlinné produkty z hlediska kvalitativního a kvantitativního 6.4.1| Vlivy na kvalitu rostlin, případně rostlinných produktů 6.4.2| Vlivy na zpracování rostlin, případně rostlinných produktů 6.4.3| Vlivy na úrodnost rostlin a jejich skladovatelnost a na skladovatelnost rostlinných produktů 6.5| Fytotoxické účinky na rostliny a rostlinné produkty, včetně citlivosti odrůd 6.6| Vedlejší účinky 6.6.1| Vlivy na následné plodiny 6.6.2| Vliv na jiné rostliny včetně sousedních porostů 6.6.3| Vliv na rozmnožovací materiál 6.6.4| Vliv na užitečné a další necílové organismy 6.6.5| Vliv na rostlinné produkty 6.7| Souhrn a zhodnocení údajů uvedených v bodech 6.1 až 6.6 7.| Toxikologické studie přípravku 7.1| Akutní toxicita 7.1.1| Orální 7.1.2| Dermální 7.1.3| Inhalační 7.1.4| Kožní dráždivost 7.1.5| Oční dráždivost 7.1.6| Senzibilizace kůže 7.1.7| Doplňkové studie pro kombinace přípravků 7.2| Údaje o expozici 7.2.1| Expozice osob aplikujících přípravek (dále jen „expozice obsluhy“) 7.2.1.1| Odhad expozice obsluhy 7.2.1.2| Expozice obsluhy zjištěná na základě měření 7.2.2| Expozice osob během použití přípravku mimo expozice obsluhy 7.2.3| Expozice pracovníků po použití přípravku 7.2.3.1| Odhad expozice pracovníka 7.2.3.2| Expozice osoby zjištěná na základě měření 7.3| Dermální absorpce 7.4| Dostupné toxikologické údaje o ostatních látkách mimo účinné látky obsažené v přípravku 8.| Rezidua v a na ošetřených rostlinách, rostlinných produktech a potravinách živočišného původu 8.1| Metabolismus, distribuce a stanovení reziduí v rostlinách, rostlinných produktech a v potravinách živočišného původu 8.2| Reziduální studie 8.3| Zkrmovací studie u hospodářských zvířat 8.4| Vliv průmyslového zpracování, popřípadě úpravy v domácnosti na obsah reziduí 8.5| Rezidua v následných plodinách 8.6| Návrh maximálních limitů reziduí (MLR) a jejich zdůvodnění 8.7| Návrh ochranných lhůt a dalších lhůt pro navrhované použití, které je nutné dodržet po použití přípravku 8.8| Odhad potenciální a skutečné dietární expozice a expozice jinými cestami 8.9| Souhrn a zhodnocení údajů podle bodů 8.1 až 8.8 9.| Chování a rozpad přípravku v prostředí - údaje podle části A bodu 7. 9.1| Chování a rozpad v půdě 9.1.1| Rychlost odbourávání v půdě 9.1.1.1| Laboratorní studie 9.1.1.2| Polní studie 9.1.2| Mobilita v půdě 9.1.2.1| Laboratorní studie 9.1.2.2| Lyzimetrické studie a studie vyplavování v polních podmínkách 9.1.3| Odhady očekávaných koncentrací v půdě 9.2| Chování a rozpad ve vodě 9.2.1| Odhady koncentrace v podzemní vodě 9.2.2| Dopady na technologie úpravy a čištění vod 9.2.3| Odhady koncentrací v povrchové vodě 9\\. 3| Chování a rozpad v ovzduší 10.| Ekotoxikologické studie 10.1| Účinky na ptáky 10.1.1| Akutní orální toxicita 10.1.2| Zkoušky v klecích nebo v terénu 10.1.3| Přijímání návnady, granulí nebo mořených semen 10.1.4| Sekundární otravy 10.2| Účinky na vodní organismy 10.2.1| Akutní toxicita pro ryby, vodní bezobratlé, účinky na růst řas 10.2.2| Vliv na vodní mikroorganismy a plankton 10.2.3| Údaje o reziduích v rybách 10.2.4| Doplňkové studie 10.3| Účinky na suchozemské obratlovce, mimo ptáky 10.4| Účinky na včely 10.4.1| Akutní orální a dotyková toxicita 10.4.2| Zkoušky reziduí 10.4.3| Zkoušky v klecích 10.4.4| Zkoušky v terénu 10.4.5| Zkoušky v tunelu 10.5| Účinky na členovce mimo včely 10.5.1| Laboratorní, rozšířené laboratorní a poloprovozní zkoušky 10.5.2| Zkoušky v terénu 10.6| Účinky na necílové půdní makroorganismy 10.6.1| Účinky na žížaly 10.6.1.1| Zkoušky akutní toxicity 10.6.1.2| Zkoušky subletálních účinků 10.6.1.3| Zkoušky v terénu 10.6.2| Účinky na další půdní necílové makroorganismy 10.7| Účinky na necílové půdní mikroorganismy 10.7.1| Laboratorní zkoušky 10.7.2| Zkoušky v terénu 10.8| Souhrnné posouzení vlivu na necílové druhy rostlin a živočichů 11.| Souhrn a vyhodnocení údajů podle bodů 9. a 10. 12.| Další informace 12.1| Informace o rozsahu povolení a registrace v jiných zemích 12.2| Informace o stanovených maximálních limitech reziduí (MLR) v jiných zemích 12.3| Návrhy, včetně zdůvodnění 12.3.1| Návrh označení symboly nebezpečnosti a výstražnými nápisy podle přílohy č. 4 12.3.2| Návrh označení z hlediska speciálních rizik a pokyny pro bezpečné zacházení s přípravkem podle přílohy č. 5 a) R – věty b) S – věty c) Os – věty d) Vč – věty e) Z – věty f) Vo – věty g) Pt – věty h) Uč – věty i) Po – věty j) Pokyny k ochraně zdrojů pitné vody 12.3.3| Způsob likvidace obalů nebo neupotřebitelného zbytku přípravku nebo zbytku postřikové kapaliny 12.3.4.| První pomoc 12.3.5| Bezpečnostní opatření pro ochranu zdraví lidí a hospodářských zvířat 12.3.6| Podmínky správného skladování 12.3.7| Návrh etikety ČÁST E Obsah dokumentačního souboru údajů o biologickém přípravku na bázi mikroorganismů, virů a viroidů (dále jen „mikroorganismy“) 1.| Identifikace přípravku ---|--- 1.1| Údaje o žadateli 1.2| Údaje o výrobci přípravku a mikroorganismu 1.3| Obchodní název nebo navržený obchodní název a vývojové kódové číslo výrobce 1.4| Podrobné informace o kvantitativním a kvalitativním složení přípravku 1.5| Fyzikální stav a povaha formulace přípravku 1.6| Funkce (např. herbicid, insekticid apod.) 2.| Technické vlastnosti přípravku 2.1| Popis 2.2| Skladovací stabilita a doba použitelnosti přípravku 2.3| Metody stanovení stability a životnosti účinných mikroorganismů 2.4| Technické charakteristiky formulace a obsah účinných mikroorganismů v přípravku 2.4.1| Smáčitelnost 2.4.2| Perzistentní pěnivost 2.4.3| Suspendovatelnost a stabilita suspenze 2.4.4| Zkouška na mokrém sítě a zkouška na suchém sítě 2.4.5| Distribuce velikosti částic, obsah prachu, otíratelnost, drobivost 2.4.6| U granulí test na sítě, hmotnostní distribuce granulí min. pro frakci nad 1 mm 2.4.7| Obsah účinných mikroorganismů v a na návnadových částicích, granulích, mořeném osivu 2.4.8| Emulgovatelnost, reemulgovatelnost, stabilita emulze 2.4.9| Dispergovatelnost, vylévatelnost, prášivost 2.5| Fyzikální a chemická kompatibilita s dalšími látkami, včetně přípravků na ochranu rostlin, s nimiž má být přípravek používán 2.6| Smáčitelnost, přilnavost a distribuce na cílových rostlinách 3.| Údaje o použití 3.1| Oblast použití 3.2| Podrobnosti o navrženém použití, tj. druhy škodlivých organismů, rostlin či rostlinných produktů, které jsou předmětem ochranného zásahu 3.3| Aplikační dávka 3.3.1| Dávka přípravku na ošetřovanou jednotku 3.3.2| Počty účinných mikroorganismů na ošetřovanou jednotku 3.4| Podmínky, za kterých může být přípravek použit 3.5| Obsah účinných mikroorganismů v použitém materiálu (např. v objemu postřikové kapaliny) 3.6| Metoda aplikace 3.6.1| Popis aplikační metody 3.6.2| Typ aplikačního zařízení 3.6.3| Druh ředicí látky 3.6.4| Objem aplikační kapaliny na ošetřovanou jednotku 3.6.5| Možnost letecké aplikace 3.7| Počet a termíny aplikací a doba trvání účinku 3.7.1| Nejvyšší počet aplikací během sezóny 3.7.2| Termíny aplikací 3.7.3| Intervaly mezi aplikacemi ve dnech 3.7.4| Doba trvání účinku pro jednotlivé aplikace 3.8| Fytopatogenita, možná škodlivost pro ošetřované rostliny nebo rostlinné produkty 3.9| Návrh návodu k použití 4.| Další informace o přípravku 4.1| Balení 4.1.1| Popis obalu 4.1.2| Výsledky zkoušek obalů z hlediska dopravy a běžné manipulace 4.1.3| Odolnost materiálu obalu 4.2| Postupy při čištění aplikačního vybavení 4.3| Návrhy ochranných a čekacích lhůt nebo jiných opatření k ochraně osob, hospodářských zvířat a životního prostředí 4.4| Doporučené způsoby manipulace při dopravě a skladování 4.5| Mimořádná opatření v případě nehod 4.6| Postupy rozkladu přípravku a dekontaminace obalů 5.| Analytické metody 5.1| Analytické metody pro stanovení složení přípravku 5.2| Metody stanovení reziduí v nebo na ošetřovaných rostlinách a rostlinných produktech (např. biotest) 5.3| Metody ke stanovení mikrobiální čistoty přípravku 5.4| Metody k důkazu, že přípravek je prostý jakýchkoli lidských či savčích patogenů, popřípadě patogenů včel 5.5| Technické postupy k zajištění uniformity výrobku a testovací metody pro jeho kontrolu 6.| Údaje o účinnosti 6.1| Předběžné zkoušky 6.2| Polní zkoušky 6.3| Informace o možném výskytu či vzniku rezistence, doporučení k jejímu předcházení 6.4| Vliv na výnos ošetřených rostlin nebo na ošetřené rostlinné produkty z hlediska kvalitativního a kvantitativního 6.4.1| Vlivy na kvalitu rostlin, případně rostlinných produktů 6.4.2| Vlivy na zpracování rostlin, případně rostlinných produktů 6.4.3| Vlivy na výnos rostlin a jejich skladovatelnost a na skladovatelnost rostlinných produktů 6.5| Fytotoxické účinky na cílové rostliny, včetně citlivosti odrůd a na cílové rostlinné produkty 6.6| Vedlejší účinky 6.6.1| Vlivy na následné plodiny 6.6.2| Vliv na jiné rostliny včetně sousedních porostů 6.6.3| Vliv na rozmnožovací materiál 6.6.4| Vliv na užitečné rostliny a další necílové organismy 6.7| Souhrn a zhodnocení údajů uvedených v bodech 6.1 až 6.6 7.| Studie toxicity, patogenity a infekčnosti 7.1| Orální dávka při jednom podání 7.2| Perkutánní dávka při jednom podání 7.3| Inhalace 7.4| Kožní a oční dráždivost 7.5| Senzibilizace kůže 7.6| Dostupné toxikologické údaje vztahující se k neúčinným složkám 7.7| Expozice obsluhy 7.7.1| Perkutánní absorpce 7.7.2| Pravděpodobná pracovní expozice v polních podmínkách včetně kvantitativní analýzy pracovní expozice 8.| Rezidua v nebo na ošetřovaných rostlinách, rostlinných produktech, potravinách a krmivech Požadují se údaje podle bodů 8.1 až 8.9 části D 9.| Chování a rozpad přípravku Jestliže dochází ke tvorbě toxinů, požadují se údaje podle části A bodu 9. 10.| Ekotoxikologické studie 10.1| Účinky na vodní organismy 10.1.1| Ryby 10.1.2| Vodní bezobratlé 10.1.3| Vodní mikroorganismy 10.2| Účinky na užitečné a jiné necílové organismy 10.2.1| Včely 10.2.2| Ostatní užiteční členovci 10.2.3| Žížaly 10.2.4| Další půdní makroorganismy 10.2.5| Půdní mikroorganismy 10.2.6| Další necílové organismy, u nichž je předpoklad rizikové expozice 11.| Souhrn a vyhodnocení údajů podle bodů 9. a 10. 12.| Další informace 12.1| Informace o rozsahu povolení a registrace v jiných zemích 12.2| Informace o stanovených maximálních limitech reziduí (MLR) v jiných zemích 12.3| Návrhy opatření včetně zdůvodnění 12.3.1| Návrh označení symboly nebezpečnosti a výstražnými nápisy podle přílohy č. 4 12.3.2| Návrh označení z hlediska speciálních rizik a pokynů pro bezpečné zacházení s přípravkem podle přílohy č. 5 a) R – věty b) S – věty c) Os – věty d) Vč – věty e) Z – věty f) Vo – věty g) Pt – věty h) Uč – věty i) Po – věty j) Pokyny k ochraně zdrojů pitné vody 12.3.3| Způsob likvidace obalů nebo neupotřebitelného zbytku přípravku nebo zbytku postřikové kapaliny 12.3.4.| První pomoc 12.3.5| Bezpečnostní opatření pro ochranu zdraví lidí a hospodářských zvířat 12.3.6| Podmínky správného skladování 12.3.7| Návrh etikety ČÁST F Obsah dokumentačního souboru údajů o biologickém přípravku na bázi makroorganismů 1.| Identifikace přípravku ---|--- 1.1| Údaje o žadateli 1.2| Údaje o výrobci přípravku a makroorganismu 1.3| Obchodní název nebo navržený obchodní název a vývojové kódové číslo výrobce 1.4| Podrobná informace o kvantitativním a kvalitativním složení přípravku včetně inertních složek a organismů 1.5| Fyzikální stav a povaha formulace přípravku 1.6| Funkce (např. proti hmyzu, roztočům apod.) 2.| Technické vlastnosti přípravku 2.1| Vzhled přípravku 2.2| Skladovací stabilita a doba použitelnosti přípravku 2.3| Metody stanovení stability a životnosti účinných makroorganismu při skladování 2.4| Technické charakteristiky formulace a obsah účinných makroorganismu v přípravku 2.5| Kompatibilita s jinými přípravky a látkami 2.5.1| Následná aplikace 2.5.1.1| Aplikace biologického přípravku po předcházejícím použití chemického přípravku 2.5.1.2| Aplikace chemického přípravku po předcházejícím použití biologického přípravku 2.5.2| Forma kombinace („tank-mix“) 3.| Údaje o použití 3.1| Předpokládaná oblast použití 3.2| Podrobnosti o navrženém použití, tj. druhy cílových škodlivých organismů, rostlin či rostlinných produktů, které jsou předmětem ochranného zásahu 3.3| Aplikační dávka 3.3.1| Dávka přípravku na ošetřovanou jednotku 3.3.2| Počty makroorganismu na ošetřovanou jednotku 3.4| Podmínky, za kterých může být přípravek použit 3.5| Obsah účinných makroorganismu v použité dávce, v použité jednotce přípravku 3.6| Metoda použití, způsob aplikace 3.7| Počet a termíny použití, trvání ochranného účinku 3.7.1| Nejvyšší počet aplikací během sezóny 3.7.2| Termíny aplikací 3.7.3| Intervaly mezi aplikacemi 3.7.4| Doba trvání účinku pro jednotlivé aplikace 3.8| Rizika ohrožení rostlin nebo rostlinných produktů 3.9| Návrh návodu k použití 4.| Další informace o přípravku 4.1.| Balení 4.1.1| Popis obalu 4.1.2| Výsledky zkoušek obalu z hlediska dopravy a běžné manipulace 4.1.3| Odolnost materiálu obalu 4.2| Postupy při čištění aplikačního zařízení 4.3| Návrhy ochranných a čekacích lhůt nebo jiných opatření k ochraně osob, hospodářských zvířat a životního prostředí 4.4| Doporučená opatření při dopravě a skladování 4.5| Opatření v případě nehod 4.6| Postupy při likvidaci přípravku a dekontaminaci obalu 5.| Analytické a diagnostické metody 5.1| Analytické metody pro stanovení složení přípravku 5.2| Determinační metody pro stanovení druhu, životnosti a počtu organismů obsažených v přípravku, klíčové determinační znaky 5.3| Metody ke zjištění standardnosti přípravku a jeho čistoty 6.| Údaje o biologické účinnosti 6.1| Předběžné zkoušky 6.2| Polní, skleníkové, laboratorní a provozní zkoušky 6.3| Rizika snížení účinnosti 6.4| Účinky na ošetřené rostliny, případně rostlinné produkty 6.5| Vedlejší účinky na necílové organismy 6.6| Citlivost účinných organismů k chemickým přípravkům používaným u stejné plodiny, doba mezi použitím uvedených přípravků za účelem předejití ohrožení účinných makroorganismů 6.7| Sumář a zhodnocení údajů předložených podle bodů 6.1 až 6.6 7.| Studie toxicity, patogenity a infekčnosti 7.1| Akutní ohrožení zdraví lidí 7.2| Kožní, případně oční dráždivost 7.3| Senzibilizace kůže 7.4| Toxikologické údaje o neúčinných složkách přípravku 7.5| Ohrožení osob manipulujících s přípravkem 8.| Ohrožení osob, které manipulují s rostlinnými produkty ošetřenými přípravkem nebo je konzumují 8.1| Ochranné a další bezpečnostní lhůty, které je nutno dodržet pro navrhované použití nebo vyskladnění rostlinného produktu po použití přípravku 9.| Chování přípravku v prostředí 9.1| Vztah druhu a množství organismů k prostředí, pro které je přípravek určen 10.| Ekotoxikologické studie 10.1| Účinky na vodní organismy 10.2| Účinky na užitečné a další necílové organismy, je-li jejich expozice možná 11.| Sumář a zhodnocení údajů předložených podle bodů 9. a 10. 12.| Další informace 12.1| Informace o rozsahu povolení a registrace v jiných zemích 12.2| Informace o omezeních použití přípravku v jiných zemích 12.3| Další informace a návrhy podle bodu 12.3 části D“. 7. Příloha č. 3 zní: „Příloha č. 3 k vyhlášce č. 84/1997 Sb. Požadavky z hlediska účinku přípravků na složky životního prostředí a zdraví lidí, na chemické vlastnosti přípravků, analytické metody a hodnoty účinné látky po dobu použitelnosti přípravku | Ukazatel:| Požadavek: ---|---|--- 1.| Účinek na neživé složky životního prostředí| 1.1| persistence účinné látky nebo metabolitů a štěpných nebo reakčních produktů, které jsou závažné z hlediska toxikologického, ekotoxikologického nebo ekologického, po správném použití, v půdě při polních zkouškách| DT90 maximálně 1 rok DT50 maximálně 3 měsíce 1.2| vznik neextrahovatelných reziduí látek uvedených v bodě 1.1 v půdě při laboratorních zkouškách| maximálně 70 % počáteční dávky po 100 dnech při mineralizaci minimálně 5 % za 100 dnů 1.3| koncentrace účinné látky ve vzduchu při správné aplikaci| maximálně hodnota AOEL 1.4| průsak do spodní vody| maximálně 0,1 mikrogram/l 2.| Účinek na zdraví lidí| 2.1| expozice osob při aplikaci přípravku a jiné manipulaci s přípravkem| maximálně hodnota AOEL 2.2.| expozice lidí vyplývající z příjmu reziduí v potravinách| maximálně hodnota ADI 3.| Účinek na suchozemské obratlovce| 3.1| poměr akutní toxicita/krátkodobá expozice| minimálně 10 na základě LD50 3.2| poměr chronická toxicita/dlouhodobá expozice| minimálně 5 3.3| biokoncentrační faktor (BCF)| maximálně 1 4.| Účinek na vodní organismy| 4.1| účinek na Daphnia sp.| 4.1.1| poměr akutní toxicita/krátkodobá expozice| minimálně 100 4.1.2| poměr chronická toxicita/dlouhodobá expozice| minimálně 10 4.2| účinek na řasy| 4.2.1| poměr akutní inhibice růstu/krátkodobá expozice| minimálně 10 4.3| biokoncentrační faktor (BCF)| 4.3.1| u přípravku, který je snadno biodegradovatelný| maximálně 1 000 4.3.2| u přípravku, který není snadno biodegradovatelný| maximálně 100 5.| Účinek na včelu medonosnou| 5.1| rizikový kvocient při kontaktní expozici nebo orálním příjmu| maximálně 50 5.2| negativní účinek na vývoj včelstva| nesmí se vyskytnout v závažné míře 6.| Účinek na volně žijící členovce mimo včelu medonosnou| 6.1| podíl zkušebních organismů nepříznivě ovlivněných v laboratorní zkoušce prováděné při maximální navržené dávce| maximálně 30 % 7.| Účinek na žížaly| 7.1| poměr akutní toxicita/krátkodobá expozice| minimálně 10 7.2| poměr chronická toxicita/dlouhodobá expozice| minimálně 5 8.| Účinek na půdní mikroorganismy| 8.1| ovlivnění procesů přeměny dusíku nebo uhlíku| maximálně 25 % po 100 dnech při laboratorních zkouškách 9.| Fyzikální a chemické vlastnosti| 9.1.| na přípravek se vztahuje specifikace FAO| přípravek musí splňovat požadavky specifikace FAO 9.2| není-li vydána pro přípravek specifikace FAO, pak:| 9.2.1| rozdíl mezi deklarovaným a skutečným obsahem účinné látky v přípravku po dobu jeho použitelnosti| deklarovaný obsah v g/kg nebo g/l při 20 °C| přípustný rozdíl do 25 | ± 15 % homogenní | ± 25 % nehomogenní formulace od 25 až do 100 | ± 10 % přes 100 až do 250| ± 6% přes 250 až do 500 | ± 5% více než 500 | ± 25 g/kg nebo ± 25 g/l 9.2.2| Fyzikální vlastnosti| přípravek musí splňovat fyzikální kritéria (včetně skladovací stability) stanovená pro příslušný formulační typ v „Příručce pro vývoj a použití FAO specifikací pro přípravky na OR (FAO/OSN, Řím)“ v platném znění 10.| Analytické metody ke stanovení reziduí| 10.1| průměrná výtěžnost| 70 - 110 % s relativní směrodatnou odchylkou ± 20 % 10.2| opakovatelnost| pro rezidua v potravinách musí být opakovatelnost menší než následující hodnoty hladina reziduí mg/kg | rozdíl mg/kg | v % 0,01| 0,005 | 50 0,1| 0,025 | 25 1| 0,125 | 12,5 >1| | 12,5 mezihodnoty se stanovují interpolací z grafu logaritmických hodnot 10.3| reprodukovatelnost| Pro rezidua v potravinách musí být reprodukovatelnost menší než následující hodnoty hladina reziduí mg/kg | rozdíl mg/kg | v % 0,01| 0,01 | 100 0,1| 0,05 | 50 1| 0,25 | 25 >1| | 25 10.4| mez stanovení navržené metody v případech analýzy reziduí v ošetřených rostlinách, rostlinných produktech, potravinách, krmivech nebo produktech živočišného původu ve vztahu k MLR nebo k návrhu MLR| MLR| mez stanovení| (mg/kg)| (mg/kg)| >0,5| 0,1| 0,5 - 0,05| 0,1 - 0,0| <0,05 | MLR x 0,5| Poznámky: K bodu 1.1: Požadavek nemusí být splněn, bude-li prokázáno, že v polních podmínkách při správném použití přípravku nebude docházet ke kumulaci v půdě v množství, které by mělo za následek nepřijatelné množství reziduí v následných plodinách, nepřijatelné fytotoxické účinky na následné plodiny, nepřijatelný vliv na životní prostředí, a jestliže přínos použití přípravku v obecném zájmu převáží nad riziky. K bodu 1.3: Zkratka AOEL (Acteptable operator exposure level) značí maximální množství účinné látky, jejímuž působení může být osoba při aplikaci přípravku vystavena bez záporných zdravotních dopadů. AOEL se vyjadřuje v mg účinné látky na kg tělesné hmotnosti člověka. K bodu 2.2: Zkratka ADI (Acceptable daily intake) značí maximální množství reziduí v denním příjmu potravin, které nepoškozuje zdraví člověka. ADI se vyjadřuje v mg účinné látky na kg tělesné hmotnosti člověka. K bodům 3.1 až 3.3: Požadavek nemusí být splněn za předpokladu, že přípravek bude označen v souladu se stupněm rizika nejméně jako „pro ptáky škodlivý“, jde-li o ptáky mimo zvěř, nebo nejméně jako „pro zvěř nebezpečný“, jde-li o zvěř, popřípadě dalšími pokyny pro použití, které by vyloučily ohrožení těchto obratlovců, a jestliže přínos z použití přípravku v obecném zájmu převažuje nad riziky. K bodům 4.3.1 a 4.3.2: Požadavek nemusí být splněn, bude-li prokázáno, že se v polních podmínkách, při správném použití přípravku nevyskytne nepřijatelný účinek na životaschopnost exponovaných predátorů, a jestliže přínos z použití přípravku v obecném zájmu převažuje nad riziky. K bodům 5.1 a 5.2: Použití přípravku se řídí jeho označením z hlediska ochrany včel. Požadavek nemusí být splněn za předpokladu, že přípravek bude označen jako „pro včely jedovatý“, popřípadě dalšími pokyny pro jeho použití, které by vyloučily poškození včel, a jestliže přínos z použití přípravku v obecném zájmu převažuje nad riziky. K bodu 6.1: Použití přípravku se řídí jeho označením z hlediska ochrany užitečných členovců mimo včely. Požadavek nemusí být splněn za předpokladu, že přípravek bude označen v souladu se stupněm rizika nejméně jako „slabě škodlivý pro užitečné členovce“, popřípadě dalšími pokyny pro použití, které by vyloučily poškození těchto organismů, a jestliže přínos z použití přípravku v obecném zájmu převáží nad riziky. K bodům 7.1 a 7.2: Použití přípravku se řídí jeho označením z hlediska ochrany půdních organismů. Požadavek nemusí být splněn za předpokladu, že přípravek bude označen v souladu se stupněm rizika nejméně jako „škodlivý pro žížaly“, popřípadě dalšími pokyny pro použití, které by vyloučily poškození těchto organismů, a jestliže přínos z použití přípravku v obecném zájmu převáží nad riziky. K bodu 8.1: Použití přípravku se řídí jeho označením z hlediska ochrany půdních mikroorganismů. Požadavek nemusí být splněn za předpokladu, že přípravek bude označen v souladu se stupněm rizika nejméně jako „škodlivý pro půdní mikroorganismy“, popřípadě dalšími pokyny pro použití, které by vyloučily nepřijatelné poškození těchto mikroorganismů, a jestliže přínos z použití přípravku v obecném zájmu převáží nad riziky. K bodu 10.4: Požadavek neplatí pro případy, kdy MLR nebo navržený MLR se nachází na hranici stanovitelnosti. Zkratka MLR značí maximální limit reziduí v mg/kg v rostlinném produktu, plodině nebo potravině (příloha č. 4 k vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 298/1997 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky jejich použití, jejich označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravních doplňků a mikrobiologické požadavky na potravní doplňky a látky přídatné).“. 8. Příloha č. 4 zní: „Příloha č. 4 k vyhlášce č. 84/1997 Sb. Vzory varovného označení přípravků 1. Chemické a biologické přípravky, které nevykazují nebezpečné vlastnosti, se označují podle vzorů uvedených v této příloze v souladu s rozhodnutím o jejich registraci. 2. Požadavky na varovná označení: 2.1| tvar: obdélník nebo pruh ---|--- 2.2| obrys: v barvě kontrastní k pozadí 2.3| barva pozadí obdélníku nebo pruhu podle akutní toxicity přípravku: 2.3.1| modrá 2.3.1.1| přípravky pevné LD50, orálně (potkan):| > 500 mg/kg LD50, dermálně (potkan nebo králík):| >1 000 mg/kg 2.3.1.2| přípravky kapalné LD50, orálně (potkan):| >2 000 mg/kg LD50, dermálně (potkan nebo králík):| >4 000 mg/kg 2.3.2| zelená 2.3.2.1| přípravky pevné LD50, orálně:| >2 000 mg/kg 2.3.2.2| přípravky kapalné| LD50, orálně:| >3 000 mg/kg 2.4| Varovné nápisy tvořící součást varovných označení se provádí v barvě kontrastní k pozadí, a to: 2.4.1 jde-li o chemický přípravek: VAROVNÉ UPOZORNĚNÍ! CHEMICKÝ PŘÍPRAVEK --- 2.4.2 jde-li o biologický přípravek: VAROVNÉ UPOZORNĚNÍ! BIOLOGICKÝ PŘÍPRAVEK --- 3.| Vysoce toxickými se označují přípravky, které vykazují následující akutní toxicitu: ---|--- 3.1| přípravky pevné (s výjimkou návnad a tablet) LD50, orálně (potkan):| ≤ 5 mg/kg LD50, dermálně (potkan nebo králík):| ≤ 10 mg/kg 3.2| přípravky kapalné, návnady, tablety LD50, orálně (potkan):| ≤ 25 mg/kg LD50, dermálně (potkan nebo králík):| ≤ 50 mg/kg 3.3| přípravky plynné, zkapalněné plyny, fumiganty nebo aerosoly LC50, inhalačně (4 hodiny, potkan):| ≤ 0,5 mg/litr vzduchu. 4.| Toxickými se označují přípravky, které vykazují následující akutní toxicitu: 4.1| přípravky pevné (s výjimkou návnad a tablet) LD50, orálně (potkan): > 5 mg/kg až ≤ 50 mg/kg LD50, dermálně (potkan nebo králík): > 10 mg/kg až ≤ 100 mg/kg 4.2| přípravky kapalné, návnady, tablety LD50, orálně (potkan): >25 mg/kg až ≤ 200 mg/kg LD50, dermálně (potkan nebo králík): >50 mg/kg až ≤ 400 mg/kg 4.3| přípravky plynné, zkapalněné plyny, fumiganty nebo aerosoly LC50, inhalačně (4 hodiny, potkan): >0,5 mg/litr až ≤ 2 mg/litr vzduchu. 5.| Zdraví škodlivými se označují přípravky, které vykazují následující akutní toxicitu: 5.1| přípravky pevné (s výjimkou návnad a tablet) LD50, orálně (potkan): > 50 mg/kg až ≤ 500 mg/kg LD50, dermálně (potkan nebo králík): >100 mg/kg až ≤ 1 000 mg/kg 5.2| přípravky kapalné, návnady, tablety LD50, orálně (potkan): >200 mg/kg až ≤ 2 000 mg/kg LD50, dermálně (potkan nebo králík): >400 mg/kg až ≤ 4 000 mg/kg 5.3| přípravky plynné, zkapalněné plyny, fumiganty nebo aerosoly LC50, inhalačně (4 hodiny, potkan): >2 mg/litr až ≤ 20 mg/litr vzduchu.“. 9. Za přílohu č. 13 se doplňuje příloha č. 14, která zní: „Příloha č. 14 k vyhlášce č. 84/1997 Sb. VZOR ŽÁDOST o registraci přípravku na ochranu rostlin 2.8MB Doklady o splnění požadavků podle přílohy č. 3 na vlastnosti přípravku na ochranu rostlin doložené žadatelem k žádosti: 1.5MB Položka| Požadavek| Doklad (příloha č.) ---|---|--- 1.| Prokazatelný účinek z hlediska účelu, pro nějž je přípravek určen| 2.| Přípravek nezpůsobuje| 2.1| nepříznivé snížení či ohrožení výnosu ošetřených rostlin| 2.2| zhoršení kvality sklizeného nebo ošetřeného rostlinného produktu| 2.3| genetické změny rostlin| 3.| Přípravek nezpůsobuje| 3.1| poškození rostlin, které budou na pozemku pěstovány následně; tento požadavek se nevztahuje na případy, na které je v návodu k použití přípravku upozorněno| 4.| Přípravek nezanechává rezidua, která nelze zjistit obecně používanými metodami,| 4.1| v rostlinách| 4.2| v rostlinných produktech| 4.3| v živočišných produktech| 4.4| ve vodě| 4.5| v půde| 4.6| ve vzduchu| 5.| Přípravek nezanechává v životním prostředí škodlivá rezidua, jejichž účinku nelze čelit regulačním opatřením| 6.| Přípravek neobsahuje živé škodlivé organismy schopné dalšího rozmnožování v prostředí, pro něž je přípravek určen| 7.| Biologický přípravek obsahuje pouze organismy, které jsou ověřitelné z hlediska| 7.1| druhu| 7.2| množství| 7.3| životnosti jedinců| 8.| Přípravek neobsahuje účinnou látku uvedenou v příloze č. 8| 9.| Přípravek neúčinkuje na určené škodlivé obratlovce způsobem působícím nepřiměřenou bolest nebo utrpení| 10.| Přípravek splňuje požadavky uvedené v příloze č. 3 takto:| | 1\\. účinek na neživé složky životního prostředí| | 1.1 persistence účinné látky nebo metabolitů a štěpných nebo reakčních produktů, které jsou závažné z hlediska toxikologického, ekotoxikologického nebo ekologického, v půde při polních zkouškách po správném použití přípravku:| | 1.1.1 DT90 maximálně 1 rok| | 1.1.2 DT50 maximálně 3 měsíce| | 1.2 tvorba neextrahovatelných reziduí látek uvedených v bodě 1.1 v půde při laboratorních zkouškách:| | 1.2.1 maximálně 70 % počáteční dávky po 100 dnech při mineralizaci minimálně 5 % za 100 dnů| | 1.3 koncentrace účinné látky ve vzduchu při správné aplikaci| | 1.3.1 maximálně hodnota AOEL| | 1.4 průsak do podzemní vody| | 1.4.1 maximálně 0,1 mikrogram/l| | 2\\. Účinek na zdraví lidí| | 2.1 expozice osob při aplikaci přepravku a jiné manipulaci s přípravkem| | 2.1.1 maximálně hodnota AOEL| | 2.2 expozice lidí vyplývající z příjmu reziduí v potravinách| | 2.2.1 maximálně hodnota ADI| | 3\\. Účinek na suchozemské obratlovce| | 3.1 poměr akutní toxicita/krátkodobá expozice| | 3.1.1 minimálně 10 na základě LD50| | 3.2 poměr chronická toxicita/dlouhodobá expozice| | 3.2.1 minimálně 5| | 3.3 biokoncentrační faktor (BCF) související s tukovou tkání| | 3.3.1 maximálně 1| | 4\\. Účinek na vodní organismy| | 4.1 účinek na Daphnia sp.| | 4.1.1 poměr akutní toxicita/krátkodobá expozice| | 4.1.1.1 minimálně 100| | 4.1.2 poměr chronická toxicita/dlouhodobá expozice| | 4.1.2.1 minimálně 10| | 4.2 účinek na řasy| | 4.2.1 poměr akutní inhibice růstu/krátkodobá expozice| | 4.2.1.1 minimálně 10| | 4.3 biokoncentrační faktor (BCF)| | 4.3.1 u přípravku, který je snadno biodegradovatelný| | 4.3.1.1 maximálně 1 000| | 4.3.2 u přípravku, který není snadno biodegradovatelný| | 4.3.2.1 maximálně 100| | 5\\. Účinek na včelu medonosnou| | 5.1 rizikový kvocient při kontaktní expozici nebo orálním příjmu| | 5.1.1 maximálně 50| | 5.2 negativní účinek na vývoj včelstva se nesmí vyskytnout v závažné míře| | 6\\. Účinek na volně žijící členovce mimo včelu medonosnou| | 6.1 podíl zkušebních organismů nepříznivě ovlivněných při laboratorní zkoušce prováděné při maximální navržené dávce| | 6.1.1 maximálně 30%| | 7\\. Účinek na žížaly| | 7.1 poměr akutní toxicita/krátkodobá expozice| | 7.1.1 minimálně 10| | 7.2 poměr chronická toxicita/dlouhodobá expozice| | 7.2.1 minimálně 5| | 8\\. Účinek na půdní mikroorganismy| | 8.1 ovlivnění přeměny dusíku nebo uhlíku po 100 dnech v laboratorních podmínkách| | 8.1.1 maximálně 25%| | 9\\. Chemické vlastnosti| | 9.1 rozdíl mezi deklarovaným a skutečným obsahem účinné látky v přípravku po určenou dobu jeho použitelnosti | | Deklarovaný obsah v g/kg nebo g/l při 20 °C| Maximální tolerance| | do 25| ± 15 % homogenní| | | ± 25 % nehomogenní formulace| | přes 25 až do 100| ± 10 %| | přes 100 až do 250| ± 6 %| | přes 250 až do 500| ± 5 %| | přes 500| ± 25 g/kg nebo ± 25 g/l| | 9.2 Číslo specifikace FAO:| | 9.2.1 přípravek splňuje minimálně podmínky specifikace| | 10\\. Analytické metody ke stanovení reziduí| | 10.1 průměrná výtěžnost| | 10.1.1 70 – 110 % s relativní směrodatnou odchylkou ± 20 %| | 10.2 opakovatelnost menší než následující hodnoty reziduí v potravinách| | Hodnota reziduí| Rozdíl| | mg/kg| mg/kg| v %| | 0,01| 0,005| 50| | 0,1| 0,025| 25| | 1| 0,125| 12,5| | >1| | 12,5| | Mezihodnoty se stanovují interpolací z grafu logaritmických hodnot| | 10.3 reprodukovatelnost menší než následující hodnoty reziduí v potravinách| | Hodnota reziduí| Rozdíl| | mg/kg| mg/kg| v %| | 0,01| 0,01| 100| | 0,1| 0,05| 50| | 1| 0,25| 25| | >1| | 25| | Mezihodnoty se stanovují interpolací z grafu logaritmických hodnot| | 10.4 citlivost navržené metody v případech analýzy reziduí v ošetřených rostlinách, rostlinných produktech, potravinách, krmivech nebo produktech živočišného původu pro| | MLR| mez stanovitelnosti| | mg/kg| mg/kg| | >0,5| 0,1| | 0,5 – 0,05| 0,1 – 0,02| | <0,05| MLR x 0,5| Pokyny k sestavení žádosti o registraci přípravku na ochranu rostlin 1. Ze žádosti podle vzoru formuláře musí být patrno, které doklady s požadovanými údaji jsou žadatelem předloženy a které chybí. 2. Doklady k žádosti, označené pořadovými čísly shodnými s čísly v příslušné části formuláře a přiložené k žádosti, se označí symbolem P. 3. Jestliže doklad nebo potřebný údaj chybí, označí se příslušná část formuláře symbolem N. K němu se uvede některý z následujících číselných indexů odůvodňujících příčinu nebo důvod nedodání: Číselný index| Příčina ---|--- 1.| není nezbytné vzhledem k povaze účinné látky 2.| není nezbytné vzhledem k povaze přípravku 3.| není nezbytné vzhledem k povaze účinného organismu 4.| není nezbytné z vědeckého hlediska 5.| není nezbytné vzhledem k účelu, pro nějž je přípravek určen 6.| studie nejsou dosud ukončeny 7.| neznámá 8.| údaj není žadateli k dispozici 9.| údaj není znám 10.| jiná příčina nebo důvod, které je nutné uvést v příloze 4. Chybí-li nezbytný doklad nebo údaj, nutno v žádosti uvést náhradní termín jeho dodání.“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Fencl v. r.
Zákon č. 128/1999 Sb.
Zákon č. 128/1999 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 6. 1999, datum účinnosti 1. 9. 1999, částka 48/1999 * Čl. I - Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb. a zákona č. 169/1993 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 1999 128 ZÁKON ze dne 9. června 1999, kterým se mění zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb. a zákona č. 169/1993 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) práce na zpřístupnění starých a opuštěných důlních děl a práce na jejich udržování v bezpečném stavu.“. 2. V § 44 odst. 1 se částka „100 000 Kčs“ nahrazuje částkou „1 000 000 Kč“. 3. V § 44 odst. 4 se částka „5 000 Kčs“ nahrazuje částkou „50 000 Kč“. 4. V § 44 odst. 6 se částka „200 Kčs“ nahrazuje částkou „2 000 Kč“. 5. V § 44 se doplňuje odstavec 12, který včetně poznámky pod čarou č. 20a) zní: „(12) Orgán státní báňské správy, který pokutu uložil v prvním stupni, ji vybírá a vymáhá podle zákona o správě daní a poplatků.20a) 20a) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. II Přechodné ustanovení Jestliže k porušení povinností, za které lze pokutu uložit, došlo před nabytím účinnosti tohoto zákona, uloží se pokuta ve výši podle dosavadních předpisů. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce po dni vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 129/1999 Sb.
Zákon č. 129/1999 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 61/1997 Sb., o lihu Vyhlášeno 30. 6. 1999, datum účinnosti 1. 7. 1999, částka 48/1999 * Čl. III - Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/199 * Čl. IV - Zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon * Čl. V - Daňová povinnost u spotřebních daní vzniklá přede dnem účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy. * Čl. VI - Účinnost Aktuální znění od 1. 5. 2004 (237/2004 Sb.) 129 ZÁKON ze dne 23. června 1999, kterým se mění zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 61/1997 Sb., o lihu Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. III Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb. a zákona č. 63/1999 Sb., se mění takto: 1. V § 16 odstavec 1 zní: „(1) Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a odpočitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí: Základ daně | Daň | Ze základu přesahujícího ---|---|--- od Kč | do Kč 0 | 102 000 | 15 % | 102 000 | 204 000 | 15 300 + 20 % | 102 000 Kč 204 000 | 312 000 | 35 700 + 25 % | 204 000 Kč 312 000 | a více | 62 700 + 32 % | 312 000 Kč.“. 2. V § 21 odstavec 1 zní: „(1) Sazba daně s výjimkou uvedenou v odstavcích 2 a 4 činí 31 % ze základu daně sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 7 a 8 a zaokrouhleného na celé tisíce korun dolů.“. 3. V § 36 odst. 2 písm. a) se slova „25 %“ nahrazují slovy „15 %“. Čl. IV Zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu), se mění takto: 1. V § 9 odst. 1 se doplňuje druhá věta, která zní: „Denaturace musí být provedena za přítomnosti pověřeného zaměstnance finančního úřadu, pokud finanční úřad nerozhodne jinak.“. 2. V § 9 odst. 4 se doplňuje druhá věta, která zní: „Záznam o denaturaci potvrdí finanční úřad.“. 3. V § 12 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Ministerstvo financí může povolení vydané podle odstavce 1 zrušit nebo změnit, dojde-li ke změně okolností, za kterých bylo vydáno.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 4. V § 17 odst. 1 písm. d) se za slova „v § 4 odst. 3“ vkládají slova „, § 9 odst. 1“. Čl. V Daňová povinnost u spotřebních daní vzniklá přede dnem účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy. Čl. VI Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1999, s výjimkou čl. III, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Nařízení vlády č. 130/1999 Sb.
Nařízení vlády č. 130/1999 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 180/1998 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na prostředky zdravotnické techniky Vyhlášeno 30. 6. 1999, datum účinnosti 30. 6. 1999, částka 48/1999 * Čl. I - Nařízení vlády č. 180/1998 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na prostředky zdravotnické techniky, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 30. 6. 1999 130 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2. května 1999, kterým se mění nařízení vlády č. 180/1998 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na prostředky zdravotnické techniky Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů: Čl. I Nařízení vlády č. 180/1998 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na prostředky zdravotnické techniky, se mění takto: 1. V § 2 písmena a) a b) znějí: „a) zdravotnické prostředky, které jsou činidlem, výsledkem reakce, kalibrátory, kontrolními materiály, sadami, nástroji, přístroji, zařízeními nebo systémy používanými samostatně nebo v kombinaci zamýšlené výrobcem k použití „in vitro“ pro zkoumání vzorků, včetně darované krve a tkání získaných z lidského těla, s cílem získat informace o fyziologickém nebo patologickém stavu nebo o vrozené anomálii nebo pro stanovení bezpečnosti a kompatibility s možnými příjemci anebo pro sledování léčebných opatření; za tyto prostředky se považují i nádoby na vzorky zamýšlené výrobcem pro použití při diagnostickém vyšetření „in vitro“, b) zdravotnické prostředky, jejichž činnost závisí na zdroji elektrické nebo jiné energie, která není vytvářena přímo lidským tělem nebo gravitací, určené k úplnému nebo částečnému zavedení lékařsky do lidského těla s tím, že zůstanou na místě zavedení (dále jen „aktivní implantabilní zdravotnické prostředky“), pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,“. 2. V § 3 písmena b), c), d) a e) včetně poznámky pod čarou č. 4) znějí: „b) uživatelem nemocná fyzická osoba (dále jen „pacient“), fyzická nebo právnická osoba poskytující zdravotní péči nebo další osoby, které používají zdravotnický prostředek k určenému účelu použití, c) uvedením do provozu doba, ve které je zdravotnický prostředek zpřístupněn uživateli jako výrobek, který je poprvé připraven k určenému účelu použití, d) zakázkovým zdravotnickým prostředkem zdravotnický prostředek vyrobený individuálně podle lékařského předpisu, kterým lékař vydává na svou zodpovědnost individuální návrh charakteristik zdravotnického prostředku určeného pro výhradní použití určitým uživatelem. Za zakázkový zdravotnický prostředek se však nepovažuje hromadně vyrobený zdravotnický prostředek upravovaný na základě požadavku lékaře, e) zdravotnickým prostředkem určeným pro klinické hodnocení zdravotnický prostředek určený výrobcem nebo dovozcem k použití zdravotnickým pracovníkem4) v odpovídajícím klinickém prostředí; kategorie a obor tohoto zdravotnického pracovníka musí odpovídat hodnocenému zdravotnickému prostředku a zdravotnímu stavu fyzické osoby, na které se klinické hodnocení provádí. 4) Vyhláška č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví.“. 3. V § 5 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 3) zní: „(1) Českou značkou shody3) musí být před uvedením na trh označen zdravotnický prostředek, který splňuje základní požadavky s přihlédnutím k určenému účelu použití za předpokladu, že stanovený postup posuzování shody podle § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1, § 8 odst. 2 písm. a) a § 8 odst. 3 písm. b) bodu 1 spočívá v ověřování shody zdravotnického prostředku autorizovanou osobou s jeho certifikovaným typem na každém zdravotnickém prostředku. 3) Nařízení vlády č. 179/1997 Sb., kterým se stanoví grafická podoba české značky shody, její provedení a umístění na výrobku.“. 4. V § 8 odst. 2 na konci se slova „odstavce 3“ nahrazují slovy „odstavce 3 písm. a).“. 5. V § 10 odst. 1 se za slovo „uvedla“ vkládá slovo „poprvé“. 6. V § 10 odst. 4 se číslice „5“ nahrazuje číslicí „10“. 7. V § 11 odst. 1 písm. b) se slova „výrobní číslo“ a „nebo dovozci“ zrušují. 8. V § 12 odst. 3 písmeno d) zní: „d) popis nežádoucí příhody, kde a kdy k ní došlo, kdo ji zjistil, a pokud je známa, i příčina jejího vzniku,“. 9. V příloze č. II za bodem 3.2.3.5. se následující bod označený též jako bod 3.2.3.5. označuje jako bod 3.2.3.6. 10. V příloze č. II bod 6.1. zní: „6.1. Výrobce uchovává po dobu nejméně 10 let po vyrobení posledního zdravotnického prostředku schváleného typu pro potřebu příslušných orgánů státní správy“. 11. V příloze č. II se v bodu 6.1.3. číslice „3 a 4“ nahrazují číslicemi „3. a 4.“ a v bodu 6.1.4. se označení bodu „4.2.2.“ nahrazuje označením „4.2.“. 12. V příloze č. II se v bodu 6.1.5. za označením bodu „4.4.“ čárka nahrazuje spojkou „a“ a slova „a 5.4“ se zrušují. 13. V příloze č. II se doplňuje nový bod 6.3., který zní: „6.3. Dovozce podle přílohy č. I bodu 13.3. písm. a) nebo osoba, která uvádí zdravotnický prostředek na trh v České republice, uchovává přístup k dokumentaci týkající se tohoto prostředku, jestliže tento prostředek podléhá postupu podle bodu 4., a to po dobu nejméně 10 let po vyrobení posledního zdravotnického prostředku schváleného typu pro potřebu příslušných orgánů státní správy v případě, že výrobce ani jím zmocněný zástupce pro tyto účely nemají sídlo v České republice.“. 14. V příloze č. III body 7.3. a 7.4. znějí: „7.3. Výrobce nebo jím zmocněný zástupce uchovává pro potřebu příslušných orgánů státní správy po dobu nejméně 10 let po vyrobení posledního zdravotnického prostředku schváleného typu 7.3.1. technickou dokumentaci typu a 7.3.2. certifikáty o přezkoušení typu a jejich dodatky. 7.4. Dovozce podle přílohy č. I bodu 13.3. písm. a) nebo osoba, která uvádí zdravotnický prostředek na trh v České republice, uchovává přístup k technické dokumentaci týkající se tohoto prostředku po dobu nejméně 10 let po zjištění a certifikaci, že vzorek posuzované výroby zdravotnických prostředků splňuje ustanovení tohoto nařízení, která se na něho vztahují, a to v případě, že výrobce ani jím zmocněný zástupce nemají sídlo v České republice.“. 15. V příloze č. IV bodu 1. se označení „§ 22“ nahrazuje označením „§ 12“. 16. V příloze č. IV bod 7. zní: „7. Administrativní opatření. Výrobce nebo jím zmocněný zástupce uchovává a zpřístupňuje příslušným orgánům státní správy po dobu nejméně 10 let po vyrobení posledního zdravotnického prostředku schváleného typu 7.1. | prohlášení o shodě, ---|--- 7.2.| dokumentaci uvedenou v bodu 2. této přílohy, 7.3. | certifikáty uvedené v bodech 5.2. a 6.4. této přílohy a 7.4. | certifikát o přezkoušení typu podle přílohy č. III tohoto nařízení.". 17. V příloze č. V bodu 5.1. se slova „kontrolnímu orgánu“ nahrazují slovy „příslušným orgánům státní správy“ a číslice „5“ se nahrazuje číslicí „10“. 18. V příloze č. VI se v bodu 5.1. slova „kontrolnímu orgánu“ nahrazují slovy „pro potřebu příslušných orgánů státní správy po dobu nejméně 10 let po vyrobení posledního zdravotnického prostředku schváleného typu“. 19. V příloze č. VII bod 1. zní: „1. Posouzení shody výrobcem nebo dovozcem [§ 12 odst. 4 písm. a) zákona] je postup, při kterém výrobce plnící požadavky uvedené v bodu 2. této přílohy sám nebo za účasti akreditované osoby zjistí shodu zdravotnického prostředku s požadavky tohoto nařízení; v případě zdravotnického prostředku uváděného na trh ve sterilním stavu a zdravotnického prostředku s měřicí funkcí plní, kromě požadavků uvedených v bodě 2., i požadavky uvedené v bodě 5. této přílohy a sám nebo za účasti autorizované osoby zjistí shodu zdravotnického prostředku s požadavky tohoto nařízení. Výrobce poté zaručuje a prohlašuje, že zdravotnický prostředek vyhovuje ustanovením, která se na ně vztahují z tohoto nařízení.“. 20. V příloze č. VII se doplňuje nový bod 7., který zní: „7. Administrativní opatření. 7.1. Výrobce nebo jím zmocněný zástupce uchovává a zpřístupňuje pro potřeby příslušných orgánů státní správy technickou dokumentaci uvedenou v bodu 3. této přílohy a prohlášení o shodě, a to po dobu nejméně 10 let po vyrobení posledního zdravotnického prostředku. 7.2. Jestliže výrobce ani jím zmocněný zástupce nemají sídlo v České republice, uchovává a zpřístupňuje dokumenty uvedené v bodě 7.1. této přílohy osoba, která uvádí příslušný zdravotnický prostředek na trh v České republice.“. 21. V příloze č. VIII bod 4. zní: „4. Výrobce uchovává a zpřístupňuje pro potřeby příslušných orgánů státní správy dokumentaci uvedenou v bodu 3. této přílohy a prohlášení učiněná podle této přílohy, a to po dobu nejméně 10 let po vyrobení zakázkového zdravotnického prostředku.“. 22. V příloze č. IX v bodu 3.2.3. se slovo „terpautickou“ nahrazuje slovem „terapeutickou“. Čl. II Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Předseda vlády: Ing. Zeman v. r. Ministr zdravotnictví: MUDr. David, CSc. v. r.
Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 137/1999 Sb.
Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 137/1999 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů Vyhlášeno 8. 7. 1999, datum účinnosti 1. 8. 1999, částka 49/1999 * ČÁST PRVNÍ - ZÁSADY PRO STANOVENÍ A ZMĚNY OCHRANNÝCH PÁSEM VODNÍCH ZDROJŮ (§ 1 — § 6) * ČÁST DRUHÁ - SEZNAM VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ (§ 7 — § 7) * § 8 - Účinnost k vyhlášce č. 137/1999 Sb. Aktuální znění od 1. 8. 1999 137 VYHLÁŠKA Ministerstva životního prostředí ze dne 10. června 1999, kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 19 odst. 8 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění zákona č. 14/1998 Sb., (dále jen „zákon“): ČÁST PRVNÍ ZÁSADY PRO STANOVENÍ A ZMĚNY OCHRANNÝCH PÁSEM VODNÍCH ZDROJŮ § 1 (1) Ochranná pásma se stanovují na základě odborného posouzení stavu a potřeb ochrany vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje ve vztahu k jeho hydrologickému povodí nebo hydrogeologickému rajónu. (2) Ochranná pásma vodních zdrojů určených pro individuální zásobování domácností pitnou vodou se stanovují a mění individuálním postupem s přihlédnutím k zásadám pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů uvedeným v této vyhlášce. § 2 Podklady pro rozhodnutí o stanovení či změně ochranných pásem zahrnují zejména a) popisné a technické údaje o vodním zdroji a odběru vody z něho, s přihlédnutím k tomu, zda parametry surové vody užívané k úpravě na vodu pitnou odpovídají požadavkům vyplývajícím z příslušné technické normy,1) a jejich vývoji, povolení k odběru vody z tohoto vodního zdroje, b) charakteristiku území navrhovaných ochranných pásem ve vztahu k hydrologickému povodí nebo hydrogeologickému rajónu vodního zdroje zahrnující: 1. geomorfologické poměry, 2. meteorologické a klimatické poměry, 3. hydrografické a hydrologické poměry, 4. pedologické poměry, 5. geologické a hydrogeologické poměry, 6. údaje o ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů,2) zvláště chráněných územích a ostatních územích chráněných podle zvláštních předpisů o ochraně přírody a krajiny,3) chráněných oblastí přirozené akumulace vod,4) chráněných ložiskových územích,5) ochranných pásmech vodních zdrojů, ochranných pásmech k ochraně vodohospodářských děl,6) například pozorovacích objektů podzemních vod a pramenů, c) analýzu rizik ohrožení vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje zahrnující údaje o: 1. ohrožení vodního zdroje vlivem přírodních poměrů, 2. množství a jakosti podzemních a povrchových vod, které se nacházejí v blízkosti vodního zdroje a mohou ovlivnit jeho vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost, 3. odběrech vody, nakládání s vodami včetně povolení k nakládání s vodami, které mohou ovlivnit přirozené hydrologické poměry vodního zdroje, 4. charakteristice zástavby a hospodářského využívání území, 5. bodových a plošných zdrojích znečištění a z nich vyplývající možnosti vlivů na jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje, jakož i činnostech, které mohou ohrozit jeho vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost, d) návrh stanovení ochranných pásem a jeho zdůvodnění obsahující: 1. zákres a popis ochranných pásem na kopii katastrální mapykatastrální mapy včetně návrhu jejich vyznačení v terénu, 2. parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostínemovitostí pro území ochranných pásem včetně uvedení jejich vlastníků nebo osob s právem hospodaření podle zvláštních předpisů;7) v případě, že návrh stanovení ochranných pásem se týká pouze částí pozemků evidovaných v katastru nemovitostínemovitostí jako parcely, i geometrický plán těchto pozemků pro vyznačení věcného břemene k části pozemku,8) 3. návrh a zdůvodnění konkrétních ochranných opatření (technické úpravy, zákazy a omezení činností, omezení užívání nemovitostínemovitostí) ve vztahu k jednotlivým nemovitostemnemovitostem, 4. návrh ověřování účinnosti ochrany vodního zdroje ochrannými pásmy [monitoring jakosti vody1) a podobně]. § 3 (1) Ochranné pásmo prvního stupně se stanoví jako souvislé území: a) u vodárenských nádrží uvedených v příloze a u dalších nádrží určených výhradně pro zásobování pitnou vodou pro celou plochu hladiny nádrže při maximálním vzdutí rozšířenou o pruh o minimální šířce 50 m nad maximální kótu vzdutí podél celé nádrže, podle potřeby i v účelném rozsahu podél vybraných přítoků nádrže, b) u ostatních nádrží s vodárenským využitím s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení na hladině nádrže 100 m od odběrného zařízení, c) u vodních toků 1. se vzdutím na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu k hraně vzdouvacího objektu a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu polovinu jeho šířky v místě odběru, 2. bez vzdutí na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 50 m od místa odběru a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu třetinu jeho šířky v místě odběru, d) u zdrojů podzemní vody s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení 10 m od odběrného zařízení, e) v ostatních případech individuálně s přihlédnutím k zásadám uvedeným v § 1 odst. 1. (2) Vodohospodářský orgán může stanovit ochranné pásmo prvního stupně v rozsahu menším, než je uveden v odstavci 1 písm. a) až d), po projednání s Ministerstvem životního prostředí. § 4 (1) Ochranné pásmo druhého stupně se stanoví vně ochranného pásma prvního stupně; může být tvořeno jedním souvislým nebo více od sebe oddělenými územími v rámci hydrologického povodí nebo hydrogeologického rajónu. (2) Vodohospodářský orgán může ochranné pásmo druhého stupně, je-li to účelné, projednávat i stanovovat postupně po jednotlivých územích. (3) Ochranné pásmo druhého stupně se nestanoví v případech, kdy území ochranného pásma prvního stupně v daných místních podmínkách dostatečně zajišťuje ochranu vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje. § 5 (1) Při stanovení hranic ochranného pásma vodohospodářský orgán přihlíží k hranicím jednotlivých parcel podle katastru nemovitostínemovitostí, případně k přirozeným liniím a umělým hranicím v terénu. (2) Hranice ochranných pásem se vyznačují podle rozhodnutí vodohospodářského orgánu o stanovení ochranných pásem na viditelných místech tabulemi s nápisem „ochranné pásmo x stupně vodního zdroje“; je-li vodohospodářským orgánem stanoven zákaz vstupu, pak i textem „nepovolaným vstup zakázán“. Ochranné pásmo druhého stupně se v terénu označuje obvykle pouze v místech se zvýšeným nebezpečím znečištění vodního zdroje a v místech křížení hranice ochranného pásma s komunikacemi. Probíhá-li ochranné pásmo vodní hladinou nádrže, umístí se tabule na plovoucí zakotvené bóje. § 6 (1) Při rozhodování o stanovení nebo změně ochranných pásem vychází vodohospodářský orgán z návrhu, jehož součástí jsou podklady podle § 2, z vyhodnocení podmínek, které mohou ovlivnit vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje, a z výsledků provedeného řízení. (2) V řízení o stanovení či změně ochranných pásem vodohospodářský orgán posoudí činnosti, na které se vztahují zákazy podle § 19 odst. 4 zákona, vždy: a) činnosti, při kterých dochází k výrobě, skladování či manipulaci s látkami ohrožujícími jakost nebo zdravotní nezávadnost vod9) a látkami vykazujícími toxické, karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti,10) především s organohalogenovými, organofosforovými, organocínovými sloučeninami, rtutí a jejími sloučeninami, kadmiem a jeho sloučeninami, minerálními oleji a uhlovodíky, kyanidy, kovy a jejich sloučeninami, biocidy a jejich deriváty, statkovými hnojivy, látkami ovlivňujícími organoleptické vlastnosti vody, persistentními sloučeninami křemíku, neorganickými sloučeninami fosforu a elementárního fosforu, fluoridy, amoniakem a dusitany, b) zásahy, jimiž se narušuje půdní vrstva a zmenšuje mocnost krycích vrstev, zemní práce porušující půdní pokryv, používání trhavin, těžbu, hornickou činnost a provozování zařízení, která mohou ovlivnit režim zvodnělých vrstev. (3) V rozhodnutí o stanovení nebo změně ochranných pásem vodohospodářský orgán vždy stanoví pro ochranné pásmo prvního, bude-li stanoveno též pro ochranné pásmo druhého stupně, podmínky k ochraně vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje, sledování účinnosti stanoveného způsobu ochrany vodního zdroje, provedení potřebných technických úprav v ochranných pásmech a po projednání s dotčenými orgány státní správy i činnosti, na které se vztahují zákazy a omezení užívání nemovitostínemovitostí ve smyslu § 19 odst. 4 zákona. ČÁST DRUHÁ SEZNAM VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ § 7 Seznam vodárenských nádrží je uveden v příloze. § 8 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1999. Ministr: RNDr. Kužvart v. r. Příloha k vyhlášce č. 137/1999 Sb. Seznam vodárenských nádrží Poř. č.| Název vodárenské nádrže| Vodní tok| Okres ---|---|---|--- 1.| Hamry| Chrudimka| Chrudim 2.| Křižanovice| Chrudimka| Chrudim 3.| Vrchlice| Vrchlice| Kutná Hora 4.| Josefův Důl| Kamenice| Jablonec nad Nisou 5.| Souš| Černá Desná| Jablonec nad Nisou 6.| Římov| Malše| České Budějovice, Český Krumlov 7.| Karhov| Studenský potok| Jindřichův Hradec 8.| Husinec| Blanice| Prachatice 9.| Staviště| Staviště| Žďár nad Sázavou 10.| Švihov| Želivka| Benešov, Kutná Hora, Pelhřimov, Havlíčkův Brod 11.| Lučina| Mže| Tachov 12.| Mariánské Lázně| Úšovický potok| Cheb 13.| Nýrsko| Úhlava| Klatovy 14.| Žlutice| Střela| Karlovy Vary 15.| Klíčava| Klíčava| Kladno, Rakovník 16.| Láz| Litavka| Příbram 17.| Pilská| Pilský potok| Příbram 18.| Obecnice| Obecnický potok| Příbram 19.| Horka| Libocký potok| Cheb, Sokolov 20.| Podhora| Teplá| Cheb, Karlovy Vary 21.| Stanovice| Lomnický potok| Karlovy Vary 22.| Kamenička| Kamenička| Chomutov 23.| Křímov| Křímovský potok| Chomutov 24.| Jirkov| Bílina| Chomutov 25.| Jezeří| Vesnický potok| Chomutov, Most 26.| Janov| Loupnice| Most 27.| Chřibská| Chřibská Kamenice| Děčín 28.| Přísečnice| Přísečnice| Chomutov 29.| Fláje| Flájský potok| Most, Teplice 30.| Myslivny| Černá| Karlovy Vary 31.| Kružberk| Moravice| Opava 32.| Šance| Ostravice| Frýdek-Místek 33.| Morávka| Morávka| Frýdek-Místek 34.| Karolinka| Stanovnice| Vsetín 35.| Opatovice| Malá Haná| Vyškov 36.| Fryšták| Fryštácký potok| Zlín 37.| Slušovice| Dřevnice| Zlín 38.| Bojkovice| Kolelačský potok| Uherské Hradiště, Zlín 39.| Ludkovice| Ludkovický potok| Zlín 40.| Nová Říše| Řečice| Jihlava 41.| Landštejn| Pstruhovec| Jindřichův Hradec 42.| Znojmo| Dyje| Znojmo 43.| Vír I| Svratka| Žďár nad Sázavou 44.| Boskovice| Bělá| Blansko 45.| Hubenov| Maršovský potok| Jihlava 46.| Mostiště| Oslava| Žďár nad Sázavou 47.| Koryčany| Kyjovka| Kroměříž 1) ČSN 7572 14 Jakost vod - surová voda pro úpravu na pitnou vodu. 2) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 210/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 548/1991 Sb., zákona č. 550/1991 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 206/1996 Sb., zákona č. 14/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 83/1998 Sb. a zákona č. 167/1998 Sb. Vyhláška č. 26/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů. 3) Například zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb. a zákona č. 123/1998 Sb. 4) § 18 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon). 5) § 17 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb. 6) § 40 odst. 3 zákona č. 138/1973 Sb. 7) Například vyhláška č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem, ve znění zákona č. 425/1990 Sb. a zákona č. 544/1992 Sb. 8) § 5 odst. 5 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. 9) Vyhláška č. 6/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod. 10) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů.
Vyhláška Ministerstva kultury č. 139/1999 Sb.
Vyhláška Ministerstva kultury č. 139/1999 Sb. Vyhláška Ministerstva kultury, kterou se mění vyhláška Ministerstva kultury České socialistické republiky č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči Vyhlášeno 13. 7. 1999, datum účinnosti 1. 10. 1999, částka 50/1999 * Čl. I - Vyhláška č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, se mění takto: * Čl. II - Řízení o poskytnutí příspěvku na zachování a obnovu kulturní památky zahájená před účinností této vyhlášky se dokončí podle dosavadního znění vyhlášky. * Čl. III Aktuální znění od 1. 10. 1999 139 VYHLÁŠKA Ministerstva kultury ze dne 25. května 1999, kterou se mění vyhláška Ministerstva kultury České socialistické republiky č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči Ministerstvo kultury v dohodě s Ministerstvem financí stanoví podle § 45 odst. 2 písm. b) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, (dále jen „zákon“): Čl. I Vyhláška č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, se mění takto: 1. § 11 zní: „§ 11 (1) K žádosti o příspěvek na zachování a obnovu kulturní památky (dále jen „příspěvek“) podle § 16 odst. 1 zákona se přikládá a) doklad osvědčující vlastnické právo ke kulturní památce; jde-li o nemovitost, rovněž výpis z katastru nemovitostí nebo jeho ověřená kopie, kopie snímku katastrální mapy, popřípadě geometrického plánu, které nejsou starší než šest měsíců, b) závazné stanovisko vydané podle § 14 odst. 1 zákona, pokud bylo vydáno jiným orgánem státní památkové péče než tím, jemuž je předkládána žádost o příspěvek, c) specifikace druhu, rozsahu, způsobu, termínu provedení a sjednané nebo odborně odhadnuté ceny obnovy kulturní památky, včetně specifikace prací, ke kterým se váže žádost o příspěvek, d) záměr prezentace kulturní památky zpřístupněné veřejnosti pro kulturně vzdělávací účely, pokud se jedná o kulturní památku využívanou tímto způsobem anebo k tomuto využití uvažovanou, e) jde-li o movitou kulturní památku, specifikace způsobu její ochrany před poškozením, zničením nebo odcizením, f) fotodokumentace současného technického stavu kulturní památky nebo jejích částí podle druhu a rozsahu prací, ke kterým se váže žádost o příspěvek. (2) Jde-li o případ poskytnutí příspěvku vlastníku kulturní památky, který nemůže uhradit z vlastních prostředků náklady spojené se zachováním nebo obnovou kulturní památky, přikládají se k žádosti o příspěvek podle § 16 odst. 1 zákona rovněž a) jde-li o nemovitou kulturní památku, doklady o příjmech plynoucích z této nemovitosti za poslední tři roky, popřípadě o závazcích na ní váznoucích, b) notářsky ověřené čestné prohlášení vlastníka nebo vlastníků kulturní památky o jejich příjmech a případných hospodářských výsledcích za poslední tři roky a o jejich majetkových poměrech ke dni podání žádosti o příspěvek.“. 2. § 12 zní: „§ 12 (1) Za zvlášť odůvodněný případ, ve kterém může vlastníku kulturní památky na jeho žádost okresní úřad poskytnout příspěvek na zvýšené náklady spojené se zachováním nebo obnovou kulturní památky, se považuje zejména takový případ, kdy kulturní památka, popřípadě její část a) je ve špatném technickém stavu, pokud tento stav nebyl zaviněn vlastníkem kulturní památky, b) je využívána a zpřístupněna nebo vystavena veřejnosti pro kulturně vzdělávací nebo náboženské účely, c) nalézá se v pohledově významné poloze, nebo d) je ojedinělou kulturní památkou svého druhu nacházející se v územním obvodu okresního úřadu. (2) Za případ, ve kterém vlastník kulturní památky nemůže uhradit z vlastních prostředků náklady spojené se zachováním nebo obnovou kulturní památky, se považuje takový případ, kdy příjmy a případné hospodářské výsledky vlastníka kulturní památky za poslední tři roky byly menší než polovina nákladů potřebných na zachování nebo obnovu kulturní památky v příslušném kalendářním roce.“. 3. § 13 včetně poznámek pod čarou č. 13), 14) a 15) zní: „§ 13 (1) K žádosti o příspěvek na obnovu kulturní památky podle § 16 odst. 2 zákona se přikládají doklady stanovené v § 11 odst. 1 a písemné vyjádření o významu a naléhavosti obnovy kulturní památky, které zpracuje krajská, popřípadě ústřední organizace státní památkové péče. (2) Za případ mimořádného společenského zájmu na zachování kulturní památky, ve kterém může na obnovu kulturní památky poskytnout příspěvek ministerstvo kultury, se považuje takový případ, kdy kulturní památka a) je prohlášena za národní kulturní památku, b) je zapsána na Seznamu světového dědictví anebo tvoří součást souboru kulturních památek a jejich dochovaného historického prostředí, který je zapsán na Seznamu světového dědictví,13) c) je v havarijním technickém stavu, pokud tento stav nebyl zaviněn vlastníkem kulturní památky, d) je zpřístupněna nebo vystavena veřejnosti pro kulturně vzdělávací nebo náboženské účely, e) tvoří významnou dominantu obce nebo města, popřípadě části krajinného celku, f) je ojedinělou kulturní památkou svého druhu na území České republiky, nebo g) je zařazena do specializovaných programů ministerstva kultury na úseku státní památkové péče.14) (3) Při obnově národních kulturních památek, kulturních památek zapsaných na Seznamu světového dědictví anebo tvořících součást souboru kulturních památek a jejich dochovaného historického prostředí, který je zapsán na Seznamu světového dědictví, a při obnově (restaurování) kulturních památek, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi, lze poskytnout příspěvek až do výše celkových nákladů spojených s obnovou v běžném kalendářním roce, přičemž do výše těchto celkových nákladů nelze zahrnout částku ve výši odpočtu, který může příjemce příspěvku uplatnit podle zvláštního právního předpisu.15) 13) Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 159/1991 Sb. 14) Např. Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón podle usnesení vlády ze dne 25. 3. 1992 č. 209, Program záchrany architektonického dědictví podle usnesení vlády ze dne 22. 2. 1995 č. 110 nebo Program restaurování movitých kulturních památek podle usnesení vlády ze dne 16. 7. 1997 č. 426. 15) Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 321/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 258/1994 Sb., zákona č. 133/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb. a zákona č. 208/1997 Sb.“. 4. § 14 včetně poznámky pod čarou č. 16) zní: „§ 14 (1) Příspěvek se poskytuje vlastníku kulturní památky. (2) V rozhodnutí o poskytnutí příspěvku se stanoví v souladu se zvláštními právními předpisy16) podmínky, za kterých je příspěvek poskytován. (3) Okresní úřad nebo ministerstvo kultury proplatí vlastníku kulturní památky příspěvek nebo jeho část až po předložení faktury za provedené práce anebo na základě odborného posudku znalce ceny provedených prací, nestanoví-li se v rozhodnutí o poskytnutí příspěvku, že se příspěvek vyplatí žadateli se zřetelem na jeho finanční možnosti předem. Znalce určí orgán, jenž o poskytnutí příspěvku rozhodl. (4) Vlastník kulturní památky, nesplní-li stanovené podmínky, je povinen vrátit předem vyplacený příspěvek zpět orgánu, jenž příspěvek poskytl. (5) Poskytnutí příspěvku v běžném kalendářním roce nezakládá nárok vlastníka kulturní památky na příspěvek v následujících letech. 16) Např. zákon č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona č. 579/1991 Sb., zákona č. 166/1992 Sb., zákona č. 321/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb., zákona č. 57/1995 Sb., zákona č. 154/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb. a zákona č. 160/1997 Sb., zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb. a zákona č. 93/1998 Sb.“. 5. § 15 zní: „§ 15 (1) V případě nečerpání nebo úspory předem vyplaceného příspěvku nebo jeho části je vlastník kulturní památky povinen vrátit odpovídající finanční částku zpět orgánu, jenž příspěvek poskytl. (2) Pokud se práce na obnově kulturní památky podporované z více finančních zdrojů, z nichž jedním je příspěvek, neprovedou ve výši nákladů předpokládaných pro běžný kalendářní rok anebo ve výši smluvních nákladů sjednaných na tentýž rok se zhotovitelem díla, má se za to, že úspora vznikla z příspěvku.“. 6. § 16 se zrušuje. Čl. II Řízení o poskytnutí příspěvku na zachování a obnovu kulturní památky zahájená před účinností této vyhlášky se dokončí podle dosavadního znění vyhlášky. Čl. III Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1999. Ministr: Dostál v. r.
Vyhláška České národní banky č. 141/1999 Sb.
Vyhláška České národní banky č. 141/1999 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání bankovek po 5 000 Kč vzoru 1999 Vyhlášeno 13. 7. 1999, datum účinnosti 1. 9. 1999, částka 50/1999 * § 1 - Dnem 8. září 1999 se vydávají do oběhu bankovky po 5 000 Kč vzoru 1999 (dále jen „bankovka vzoru 1999“). * § 2 - (1) Bankovka vzoru 1999 má stejné rozměry včetně přípustné tolerance jako bankovka po 5 000 Kč vzoru 19931) (dále jen „bankovka vzoru 1993“). Pro bankovku vzoru 1999 je použit papír stejné kvality a zabarvení, s ochranným okénkovým proužkem a vodoznakem st * § 3 - (1) Na líci bankovky vzoru 1999 jsou vyobrazení a texty stejné jako u bankovky vzoru 1993. Pro jejich vytištění se s výjimkou letopočtu používají stejné tiskové techniky jako u bankovky vzoru 1993. * § 4 - (1) Na rubu bankovky vzoru 1999 jsou vyobrazení a texty stejné jako u bankovky vzoru 1993. Pro jejich vytištění jsou používány stejné tiskové techniky jako u bankovky vzoru 1993. * § 5 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1999. Aktuální znění od 1. 9. 1999 141 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 10. června 1999 o vydání bankovek po 5 000 Kč vzoru 1999 Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 Dnem 8. září 1999 se vydávají do oběhu bankovky po 5 000 Kč vzoru 1999 (dále jen „bankovka vzoru 1999“). § 2 (1) Bankovka vzoru 1999 má stejné rozměry včetně přípustné tolerance jako bankovka po 5 000 Kč vzoru 19931) (dále jen „bankovka vzoru 1993“). Pro bankovku vzoru 1999 je použit papír stejné kvality a zabarvení, s ochranným okénkovým proužkem a vodoznakem stejným jako u bankovky vzoru 1993. (2) Bankovkový papír použitý pro tisk bankovek vzoru 1999 je opatřen viditelnými oranžovými ochrannými vlákny o délce 6 mm. (3) Bankovkový papír u bankovky vzoru 1999 je rovněž opatřen ochranným iridiscentním pruhem o šířce 20 mm s povolenou tolerancí 0,5 mm, umístěným na lícní straně ve vzdálenosti 136 mm od levého kraje bankovky s tolerancí posunu 3 mm. Ochranný iridiscentní pruh je průhledný, slabě stříbřitě zbarvený a při určitém úhlu dopadu světla získává zlaté zabarvení s kovovým leskem. Při pravém okraji ochranného iridiscentního pruhu jsou shora dolů negativně vyznačena čísla „5 000“. (4) Ochranná soutisková značka u bankovek vzoru 1999 má v průhledu proti světlu podobu písmen „ČR“, umístěných v bílé kruhové ploše. Část ochranné soutiskové značky viditelná na lícní straně je vytištěna v barvě šedomodré a je umístěna v levé horní části tiskového obrazce bankovky. Část ochranné soutiskové značky viditelná na rubové straně je vytištěna v barvě modročerné a je umístěna v pravé horní části tiskového obrazce bankovky. § 3 (1) Na líci bankovky vzoru 1999 jsou vyobrazení a texty stejné jako u bankovky vzoru 1993. Pro jejich vytištění se s výjimkou letopočtu používají stejné tiskové techniky jako u bankovky vzoru 1993. (2) Letopočet vydání bankovky na lícní straně je vytištěn tiskem z plochy v barvě šedomodré, je umístěn v levé spodní části tiskového obrazce bankovky na tmavorůžové stuze a je vyznačen číslem „1999“. (3) Opticky proměnlivá barva, kterou je na lícní straně bankovky vzoru 1999 vytištěna šestiúhelníková ploška s negativně vyobrazenou hlavou lva, se v závislosti na úhlu dopadu světla mění z barvy zlaté do barvy zelené. Linky tvořící hřívu lva jsou vodorovné. § 4 (1) Na rubu bankovky vzoru 1999 jsou vyobrazení a texty stejné jako u bankovky vzoru 1993. Pro jejich vytištění jsou používány stejné tiskové techniky jako u bankovky vzoru 1993. (2) Rubová strana bankovky vzoru 1999 se liší od rubové strany bankovky vzoru 1993 pouze tím, že v dolní části širokého nepotištěného okraje bankovky je v barvě modročerné vytištěn tiskem z plochy grafický symbol ve tvaru stylizovaného lipového lístku. § 5 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1999. Guvernér: doc. Ing. Tošovský v. r. 1) Vyhláška č. 289/1993 Sb., o vydání bankovek po 5 000 Kč.
Zákon č. 144/1999 Sb.
Zákon č. 144/1999 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 15. 7. 1999, datum účinnosti 15. 7. 1999, částka 51/1999 * Čl. I - Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření č. 297/1992 Sb., zákona č. 496/1992 Sb. a zákona č. 72/1994 Sb., se mění takto: * Čl. II - Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/199 * Čl. V - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2013 (503/2012 Sb.) 144 ZÁKON ze dne 19. května 1999, kterým se mění zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření č. 297/1992 Sb., zákona č. 496/1992 Sb. a zákona č. 72/1994 Sb., se mění takto: 1. V § 13 odst. 2 se slova „vydán“ a „vydání“ nahrazují slovy „vypořádán“ a „vypořádání“. 2. V § 13 odst. 3 se slovo „vydán“ nahrazuje slovem „vypořádán“. 3. V § 13 se doplňují odstavce 4, 5, 6, 7, 8, 9 a 10, které včetně poznámky č. 11a) znějí: „(4) Oprávněná osoba podle odstavce 3 nebo osoba, na kterou byl oprávněnou osobou převeden nárok na vydání majetkového podílu, nebo osoba, na kterou tento nárok přešel, (dále jen „věřitel“), a jejíž nárok nebyl ke dni 31. března 1999 uspokojen, obdrží na vyrovnání svého nároku v hotovosti 10 % nevypořádaného majetkového podílu, nejvýše však částku 10 000 Kč, z prostředků Pozemkového fondu České republiky (dále jen „Pozemkový fond“). Za stejných podmínek obdrží tuto částku i oprávněná osoba podle odstavce 2. Majetkový podíl příslušející oprávněné osobě podle odstavce 2 nebo věřiteli se o částku uhrazenou Pozemkovým fondem snižuje. (5) Nárok na úhradu částky podle odstavce 4 se uplatňuje písemně u Pozemkového fondu; žádost musí být potvrzena zemědělským družstvem nebo jeho právním nástupcem s uvedením výše nároku ke dni vydání stanoviska. Toto potvrzení je zemědělské družstvo nebo jeho právní nástupce povinno vydat do 2 měsíců od vyžádání věřiteli nebo oprávněné osobě podle odstavce 2. Není-li žádost takto potvrzena, Pozemkový fond neprovede úhradu podle odstavce 4. (6) Nárok podle odstavce 4 zaniká, nebyl-li řádně uplatněn u Pozemkového fondu do 31. března 2000 anebo nebyla-li ve stejné lhůtě podána žaloba k soudu v případě nepotvrzení žádosti podle odstavce 5. (7) Požádá-li věřitel písemně do 3 měsíců po uplynutí doby uvedené v odstavci 3 o vypořádání nároku na vydání majetkového podílu dluhopisem Pozemkového fondu vydaným podle zvláštních předpisů,11a) zemědělské družstvo nebo jeho právní nástupce je povinno uzavřít s ním do 3 měsíců ode dne doručení žádosti dohodu o vypořádání jeho nároku tímto dluhopisem. Dluhopis má dobu splatnosti 20 let s úrokovou sazbou 2 % ročně. (8) Zemědělské družstvo nebo jeho právní nástupce je povinno ve lhůtě do 6 měsíců od uzavření dohody podle odstavce 7 odkoupit od Pozemkového fondu dluhopisy k uspokojení nároků podle předchozího odstavce za jmenovitou hodnotu dluhopisu a vydat je věřiteli. Při uzavření kupní smlouvy uhradí zemědělské družstvo nebo jeho právní nástupce Pozemkovému fondu 5 % jmenovité hodnoty dluhopisů, do 10 let ode dne uzavření kupní smlouvy 30 % jmenovité hodnoty dluhopisů a do 20 let od uzavření kupní smlouvy zbývající část jmenovité hodnoty dluhopisů, dále je povinno hradit Pozemkovému fondu 2% úrokovou sazbu z objemu odkoupených dluhopisů, a to nejpozději 1 měsíc před termínem stanoveným v dluhopisech. (9) Nepožádá-li věřitel o vypořádání nároku na vydání majetkového podílu způsobem upraveným v odstavci 7 nebo nedojde-li do 3 měsíců po uplynutí doby uvedené v odstavci 3 k uzavření dohody o vydání majetkového podílu podle odstavce 3, je družstvo nebo jeho právní nástupce oprávněno majetkový podíl vypořádat vydáním majetkových listů v celkové jmenovité hodnotě, která se rovná výši vypořádávaného majetkového podílu zaokrouhlené na 1 000 Kč nahoru a znějícího na jméno oprávněné osoby. Majetkový podíl je vypořádán dnem, kdy družstvo nebo jeho právní nástupce vydá majetkové listy v hodnotě vypořádávaného majetkového podílu a splňující všechny náležitosti stanovené pro něj zákonem a předá je oprávněné osobě. Vypořádáním majetkového podílu zaniká pohledávka oprávněné osoby vůči družstvu nebo jeho právnímu nástupci na vypořádání majetkového podílu. Nevypořádá-li družstvo nebo jeho právní nástupce majetkový podíl do 12 měsíců ode dne doručení písemné žádosti oprávněné osoby o vypořádání majetkového podílu, rozhodne o způsobu vypořádání soud. (10) Pokud první oprávněná osoba, které byly vydány majetkové listy družstva, je po dobu 15 let nezcizí nebo nevloží do majetku družstva či jiné kapitálové společnosti, Pozemkový fond tyto majetkové listy odkoupí po 15 letech od doby jejich vydání za nominální cenu bez úročení. Převod majetkových listů na jinou osobu v důsledku dědictví se nepovažuje za porušení podmínky zcizení či vložení. 11a) Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. § 2 odst. 5 zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“. 4. Za § 13 se vkládají nové § 13a až 13c, které včetně nadpisu a poznámek č. 15) a 16) znějí: „Majetkové listy § 13a (1) Majetkový list je listinným cenným papírem podle zvláštního zákona15) a jsou s ním spojena práva stanovená tímto zákonem. (2) Majetkové listy se vydávají v listinné podobě nebo v zaknihované podobě. (3) Majetkový list je veřejně obchodovatelným cenným papírem znějícím na jméno. (4) Práva spojená s majetkovým listem je ve vztahu k emitentovi majetkového listu oprávněna vykonávat osoba uvedená v seznamu majitelů majetkových listů vedeném emitentem. (5) Majetkový list je převoditelný rubopisem a předáním. V rubopisu se uvede jméno, příjmení a bydliště fyzické osoby nebo obchodní jméno či název a sídlo právnické osoby, na kterou se majetkový list převádí, a den převodu majetkového listu. Na rubopis se jinak použijí přiměřeně předpisy upravující směnky. (6) K účinnosti převodu majetkového listu vůči emitentu se vyžaduje zápis o změně v osobě majitele majetkového listu v seznamu majitelů majetkových listů vedeném emitentem. Emitent provede zápis o změně v osobě majitele majetkového listu bez zbytečného odkladu poté, co mu bude taková změna prokázána. (7) Emitent vede seznam majitelů majetkových listů, v němž se zapisuje jméno a příjmení a bydliště fyzické osoby nebo obchodní jméno či název právnické osoby, která je majitelem majetkového listu, jmenovitá hodnota jeho majetkových listů a jejich číselné označení, jakož i změny těchto údajů. (8) Emitent majetkového listu je oprávněn nabývat jím vydané majetkové listy bez omezení. (9) Majetkové listy nabyté podle odstavce 8 je emitent povinen zcizit do 3 let ode dne jejich nabytí. (10) Pokud emitent své vlastní nabyté majetkové listy nezcizí ve lhůtě uvedené v odstavci 9, je povinen rozhodnout o jejich zrušení a o jejich jmenovitou hodnotu snížit své obchodní jmění. Zrušené majetkové listy emitent zničí. § 13b Majetkový list musí obsahovat a) obchodní jméno, sídlo a identifikační číslo právnické osoby, která majetkový list vydala, b) podpisy osob oprávněných jednat jménem právnické osoby, která majetkový list vydala, c) pořadové číslo majetkového listu, d) označení majetkový list, e) jmenovitou hodnotu majetkového listu ve výši 1 000 Kč nebo násobků, f) jméno a příjmení majitele majetkového listu, g) datum emise majetkového listu. § 13c (1) Majiteli majetkového listu náleží a) právo být pozván, zúčastnit se jednání a vyjádřit se k projednávanému programu členské schůze nebo zasedání jiného nejvyššího orgánu emitenta majetkového listu, b) právo na podíl na zisku emitenta majetkového listu, určeném k rozdělení mezi majitele majetkových listů vydaných emitentem, a to ve výši odpovídající poměru jmenovité hodnoty majetkového listu k součtu jmenovitých hodnot všech majetkových listů vydaných emitentem, c) právo na informace o výsledku hospodaření emitenta v rozsahu výroční zprávy a schválené účetní závěrky za každý hospodářský rok, d) právo na podíl na likvidačním zůstatku16) v případě likvidace emitenta majetkového listu. (2) Emitent je oprávněn vydat majetkové listy v celkové jmenovité hodnotě nezbytné pro vypořádání všech majetkových podílů, které jím byly v transformaci přiznány oprávněným osobám a nebyly ke dni vydání majetkových listů vypořádány jiným způsobem. (3) Emitent majetkového listu je povinen určit k rozdělení mezi majitele majetkových listů zisk vždy v případě, že určí zisk k rozdělení mezi své členy nebo účastníky, a to v rozsahu odpovídajícím poměru mezi jmenovitou hodnotou všech emitentem vydaných majetkových listů a hodnotou všech vkladů členů či účastníků emitenta. (4) Likvidační zůstatek emitenta určený k rozdělení mezi majitele majetkových listů a účastníky emitenta se stanoví obdobně podle odstavců 2 a 3. 15) § 1 odst. 1 písm. l) zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. 16) § 75 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“. 5. V § 18 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Ustanovení odstavce 3 se nepoužije v případě zániku družstva bez likvidace.“. Čl. II Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb. a zákona č. 168/1998 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 písm. zc) se na konci věty tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zd), které včetně poznámky č. 20e) zní: „zd) výnosy z prvního převodu majetkových listů vydaných podle zvláštního předpisu.20e) 20e) § 13 odst. 5 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 24 odst. 2 písm. zh) se na konci věty tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zi), které včetně poznámek č. 20f) a 20g) zní: „zi) výdaje vynaložené podnikatelem provozujícím zemědělskou výrobu na nákup majetkového listu vydaného podle zvláštního předpisu20e) a výdaje vynaložené podnikatelem provozujícím zemědělskou výrobu na nákup pohledávky na vypořádání majetkového podílu stanoveného podle zvláštního předpisu20f) nebo na nákup pohledávky na vypořádání náhrady za zemědělský inventář stanovené podle zvláštního předpisu,20g) pokud taková pohledávka byla povinnou osobou vypořádána vydáním věcí pro zemědělské hospodaření podnikatele. 20f) § 17 zákona č. 42/1992 Sb. 20g) § 20 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 34 odst. 3 písmeno f) zní: „f) 20 % z částky, kterou zemědělská družstva, popřípadě další společnosti, které vznikly transformací družstev podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů, vydala v peněžní a nepeněžní formě v období 1992 až 1999 těm oprávněným osobám, které nevložily svůj majetkový podíl do družstva. Tento odpočet se netýká majetku, který družstva vydala osobám, které podnikají či podnikaly v zemědělství a majetkový podíl jim sloužil k zajištění zemědělské činnosti. Odpočet lze uplatnit po dobu 5 let počínaje zdaňovacím obdobím 1999.“. 4. V § 40 odstavec 25 včetně poznámky č. 64) zní: „(25) Zemědělským družstvům, případně dalším společnostem, které vznikly transformací zemědělských družstev podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů, a do konce roku 1999 uzavřely dohodu o vypořádání majetkových nároků se všemi oprávněnými osobami, jež svůj nárok vůči družstvu uplatnily podle zvláštních předpisů,64) bude za zdaňovací období 1999 a 2000 prominuta daň z příjmu právnických osob. 64) Zákon č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. V Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Zeman v. r.
Nařízení vlády č. 147/1999 Sb.
Nařízení vlády č. 147/1999 Sb. Nařízení vlády o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky Vyhlášeno 15. 7. 1999, datum účinnosti 15. 7. 1999, částka 51/1999 * ČÁST PRVNÍ - PROHLÁŠENÍ NĚKTERÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK ZA NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY (§ 1 — § 1) * ČÁST DRUHÁ - ZRUŠENÍ PROHLÁŠENÍ NĚKTERÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK ZA NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY (§ 2 — § 2) * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 3 — § 3) k nařízení vlády č. 147/1999 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2021 (430/2020 Sb.) 147 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 16. června 1999 o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky Vláda nařizuje podle § 4 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči: ČÁST PRVNÍ PROHLÁŠENÍ NĚKTERÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK ZA NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY § 1 (1) Za národní kulturní památky se prohlašují tyto kulturní památky: 1. V hlavním městě Praze a) Pražský hrad, b) Stavovské divadlo, c) Anežský klášter, d) Karlův most se sochařskou výzdobou, e) Národní divadlo, f) Klášter na Slovanech, g) Vyšehrad, h) Národní památník na Vítkově s hrobem Neznámého vojína, i) Čestná pohřebiště spojeneckých armád a bojovníků za svobodu na Olšanech, j) Bojiště bitvy na Bílé Hoře s mohylou a letohrádek Hvězda s oborou, k) Památník protifašistického odboje v Kobylisích. 2. V okrese Praha-západ Přemyslovské hradiště Levý Hradec. 3. V okrese České Budějovice a) Koněspřežní železnice České Budějovice - Linec (česká část), b) Rodiště Jana Žižky v Trocnově. 4. V okrese Písek Hrad Zvíkov. 5. V okrese Prachatice Rodný dům Mistra Jana Husa v Husinci. 6. V okrese Domažlice Kostel sv. Mikuláše v Čečovicích. 7. V okrese Klatovy Zřícenina hradu Rabí. 8. V okrese Plzeň-jih Slovanské hradiště Hůrka ve Starém Plzenci. 9. V okrese Česká Lípa Zřícenina hradu Bezděz. 10. V okrese Hradec Králové Třebechovický betlém. 11. V okrese Chrudim Pietní území Ležáky. 12. V okrese Náchod Babiččino údolí v Ratibořicích. 13. V okrese Pardubice Pietní území Zámeček v Pardubičkách. 14. V okrese Brno-město Kounicovy vysokoškolské koleje s pomníkem Vítězství nad fašismem v Brně. 15. V okrese Zlín Památník protifašistického odboje v Ploštině. 16. V okrese Uherské Hradiště a) Slovanské hradiště sv. Klimenta u Osvětiman, b) Soubor pozůstatků velkomoravské sídelní aglomerace Staré Město - Uherské Hradiště - Modrá. 17. V okrese Frýdek-Místek Památník partyzánského hnutí „Noční přechod“ v Morávce. 18. V okrese Nový Jičín Rodný dům Františka Palackého v Hodslavicích. 19. V okrese Olomouc a) Hrad Bouzov, b) Památník obětíobětí II. světové války v Javoříčku. 20. V okrese Ostrava Památník Rudé armády - mausoleum v Ostravě. (2) Umístění, popis a prostorová identifikace národních kulturních památek podle odstavce 1 jsou uvedeny v příloze k tomuto nařízení. (3) Státní ústav památkové péče vyznačí národní kulturní památky podle odstavce 1 do kopií katastrálních mapkatastrálních map. Po jednom vyhotovení jsou tyto kopie uloženy u Státního ústavu památkové péče v Praze a u Ministerstva kultury. (4) Pokud se v příloze k tomuto nařízení uvádí v prostorových identifikačních znacích část pozemku, rozumí se jí ta jeho část, která je zakreslena v kopiích katastrálních mapkatastrálních map podle odstavce 3. ČÁST DRUHÁ ZRUŠENÍ PROHLÁŠENÍ NĚKTERÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK ZA NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY § 2 Zrušuje se prohlášení těchto národních kulturních památek: a) chráněná oblast Pražského hradu i s archeologickými nálezy, Vyšehrad (oblast hradu s opevněním a hřbitovem), Karlův most v Praze (s věžemi a sochami), Bílá Hora (bojiště a letohrádek Hvězda s oborou), Tylovo (Stavovské) divadlo v Praze, Národní divadlo v Praze a Národní památník na Vítkově, b) Staré Město - Veligrad, c) Koněspřežní železnice z Českých Budějovic do Lince - česká část, d) Památník protifašistického odboje v Kobylisích, Čestné pohřebiště Krasnoarmějců na Olšanech, Pietní území „Zámeček“ v Pardubicích, Ležáky, Kounicovy vysokoškolské koleje s památníkem Vítězství nad fašismem v Brně, Památník odboje v Ploštině, Památník partyzánského hnutí v Morávce, Památník Vítězství v Javoříčku, Památník Rudé armády v Ostravě, Anežský areál, Bývalý klášter na Slovanech s kostelem P. Marie a s kaplí sv. Kosmy a Damiána, Přemyslovské hradiště v Levém Hradci, Areál rodiště Jana Žižky v Trocnově, Rodný dům Mistra Jana Husa s jeho sochou v Husinci, Hrad Zvíkov, Hrad Rabí, Slovanské hradisko Hůrka ve Starém Plzenci, Hrad Bezděz, Babiččino údolí v Ratibořicích a Rodný dům Františka Palackého v Hodslavicích, učiněné usneseními vlády.1) ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST § 3 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Předseda vlády: Ing. Zeman v. r. Ministr kultury: Dostál v. r. Příloha k nařízení vlády č. 147/1999 Sb. Umístění, popis a prostorová identifikace národních kulturních památek prohlášených tímto nařízením 1\\. V hlavním městě Praze| ---|--- a)| Název:| Pražský hrad Popis:| Nemovité:| areál Pražského hradu tvořený stavbami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou staveb a nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Movité:| vybraný mobiliář z fondu Pražského hradu ze souboru Svatovítského fondu, pokladu chrámu sv. Víta, Svatojiřského fondu, fondu kostela Všech svatých a ze souboru obrazů a nástěnných tapisérií a vybraných předmětů archeologického fondu. Vybraný mobiliář je uveden v samostatném inventárním seznamu, který je uložen v Kanceláři prezidenta republiky. Prostorové identifikační znaky:| ObecObec:| hlavní město Praha Městská část:| Praha 1 Katastrální územíKatastrální území:| Hradčany Pozemky, parcelní čísla:| 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 47, 48, 49, 50, 51, 52, 53, 54, 55, 56, 57, 58, 59, 60, 61, 62, 63, 64, 65, 66, 67, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 75, 76, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 83, 84, 85, 86, 87, 88, 89, 90, 91, 369, 370, 371, 372, 373, 374, 375, 377, 378, 381, 382, 383, 384, 385, 386, 393, 394 (část), 397 (část), 418, 419, 420, 421, 422, 423/1, 423/2, 423/3, 424, 427, 430, 431, 432, 433/1, 433/2, 435, 436, 440, 441, 442, 707, 709, 710/1, 710/2, 710/3, 710/4, 712/1, 712/2, 712/3, 712/4, 713, 714, 715, 716, 717, 718, 719, 720, 721, 722, 723, 724, 725, 726, 727, 728, 752/3 (část), 752/4, 754/1, 780, 782, 783, 784, 785, 786, 787 (část), 788 Budovy, čísla popisná:| 1, 2, 3, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 48, 49, 50, 51, 52, 53, 54, 55, 71, 94, 188, 192, 193, 194, 195, 196, 197, 198, 199, 200, 222 Katastrální územíKatastrální území:| Malá Strana Pozemky, parcelní čísla:| 557 (část), 558, 559, 560, 561, 645, 646, 647, 648, 649, 650 Budova, číslo popisné:| 251, b)| Název:| Stavovské divadlo Popis:| historická divadelní budova spjatá s významnými kulturními událostmi stojící na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky:| ObecObec:| hlavní město Praha Městská část:| Praha 1 Katastrální územíKatastrální území:| Staré Město Pozemek, parcelní číslo:| 569 Budova, číslo popisné:| 540, c)| Název:| Anežský klášter Popis:| areál bývalého kláštera klarisek tvořený stavbami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou staveb a nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky:| ObecObec:| hlavní město Praha Městská část:| Praha 1 Katastrální územíKatastrální území:| Staré Město Pozemky, parcelní čísla:| 874/2, 875, 876, 877, 878, 897, 898, 911, 912, 913, 1024/1, 1025 (část) Budovy, čísla popisná:| 811, 812, 813, 814, 986, d)| Název:| Karlův most se sochařskou výzdobou Popis:| Karlův most se sochařskou výzdobou, dvěma malostranskými mosteckými věžemi včetně brány a staroměstskou mosteckou věží na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky:| ObecObec:| hlavní město Praha Městská část:| Praha 1 Katastrální územíKatastrální území:| Staré Město Pozemky, parcelní čísla:| 147 (část), 148, 149, 150, 151, 152, 153, 1110 (část), 1111 (část), 1152 (část) Katastrální územíKatastrální území:| Malá Strana Pozemky, parcelní čísla:| 178, 231, 233, 235, 236, 237, 742/1 (část), 746, 747, 748, 749, 750, 751, 1035 (část), 1039/1 (část), 1042 (část), 1080 (část), 1081 (část), e)| Název:| Národní divadlo Popis:| Nemovité:| historická budova Národního divadla, včetně historických kandelábrů před budovou, s uměleckou a uměleckořemeslnou výzdobou, stojící na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Movité:| opona od Vojtěcha Hynaise Prostorové identifikační znaky:| ObecObec:| hlavní město Praha Městská část:| Praha 1 Katastrální územíKatastrální území:| Nové Město Pozemky, parcelní čísla:| 951, 2386/1 (část), 2399/2, 2400 (část) Budova, číslo popisné:| 223, f)| Název:| Klášter na Slovanech Popis:| areál benediktinského kláštera se zahradou a kostelem Panny Marie a slovanských patronů, kaplí sv. Kosmy a Damiána, tvořený stavbami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou staveb a nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky:| ObecObec:| hlavní město Praha Městská část:| Praha 2 Katastrální územíKatastrální území:| Nové Město Pozemky, parcelní čísla:| 1235, 1236, 1237/1, 1237/2, 1239, 1240, 1241, 1242, 1243, 1247/2, 1248/1, 1248/2, 1249/1, 1249/2, 1250, 2557 Budovy, čísla popisná:| 320, 373, g)| Název:| Vyšehrad Popis:| areál historického Vyšehradu s Vyšehradským hřbitovem se Slavínem, tvořený stavbami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou staveb a nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky:| ObecObec:| hlavní město Praha Městská část:| Praha 2 Katastrální územíKatastrální území:| Vyšehrad Pozemky, parcelní čísla:| 36, 37 (část), 67, 68, 69, 70/1, 71, 72, 73, 75, 76/1, 76/2, 76/3, 76/4, 76/5, 76/6, 77, 78/1, 78/2, 79, 80, 81/1, 81/2, 82, 83, 84, 85/1, 85/2, 85/3, 86, 91/ /1, 92/1, 92/2, 92/3, 93, 94, 95, 96, 97, 99/1, 99/2, 100, 101, 102, 103, 104, 105, 106/1, 106/2, 107, 108, 109, 110, 111, 112, 113, 114/1, 114/2, 115, 116, 117, 118, 119/1, 119/2, 120/1, 121/1, 121/2, 121/3, 121/4, 121/5, 121/ /6, 122, 123, 124/1, 124/2, 125, 126, 127, 128/1, 128/2, 129, 130, 131/1, 131/2, 131/3, 132, 133, 134, 135, 136, 137, 138, 139, 140, 141/1, 141/2, 142, 143, 144, 145, 146, 148, 149, 150, 151, 152, 153, 154, 155, 156, 159/1, 160, 267/1 (část), 270, 271, 272/1, 272/2, 272/3, 273, 275 (část), 276, 277/1 (část), 279/4, 279/5 (část) Budovy, čísla popisná:| 14, 16, 35, 69, 81, 82, 89, 90, 91, 92, 100, 102, h)| Název:| Národní památník na Vítkově s hrobem Neznámého vojína Popis:| areál Národního památníku s původní uměleckořemeslnou výzdobou, s hrobem Neznámého vojína, tvořený stavbami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou staveb a nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky:| ObecObec:| hlavní město Praha Městská část:| Praha 3 Katastrální územíKatastrální území:| Žižkov Pozemky, parcelní čísla:| 405 (část), 406, 407, 409 (část) Budova, číslo popisné:| 1900, i)| Název:| Čestná pohřebiště spojeneckých armádarmád a bojovníků za svobodu na Olšanech Popis:| areál čestných pohřebišť sovětských a bulharských vojáků, vojáků Commonwealthu, hroby padlých v Pražském květnovém povstání a čestné pohřebiště příslušníků I. odboje, tvořený stavbami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou staveb a nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky:| ObecObec:| hlavní město Praha Městská část:| Praha 3 Katastrální územíKatastrální území:| Žižkov Pozemky, parcelní čísla:| 4274 (část), 4275 (část), j)| Název:| Bojiště bitvy na Bílé Hoře s mohylou a letohrádek Hvězda s oborou Popis:| areál bojiště bitvy na Bílé Hoře s oborou Hvězda s letohrádkem, tvořený stavbami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou staveb a nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky:| ObecObec:| hlavní město Praha Městská část:| Praha 6 Katastrální územíKatastrální území:| Liboc Pozemky, parcelní čísla:| 1222, 1223, 1224/1, 1224/2, 1225, 1226, 1227/1, 1227/2, 1227/3, 1227/4, 1227/5, 1227/6, 1227/7, 1228, 1229, 1230, 1231, 1232, 1233, 1234, 1235, 1236, 1237, 1238, 1239, 1240, 1241, 1242, 1243, 1244, 1245, 1246 Budovy, čísla popisná:| 1, 86, 397 Katastrální územíKatastrální území:| Ruzyně Pozemky, parcelní čísla:| 307, 308, 309, 310, 311, 312, 313/1, 313/4, 313/5, 313/6, 313/7, 313/8, 313/9, 315/2, 329/1, 329/2, 330, 331/1, 331/2, 331/3, 332, 334/1 (část), 336 (část), 367, 368, 369, 370, 371, 433, 434/1, 434/2, 440/1, 440/2, 441, 443, 444, 607/1, 607/2, 607/3, 610, 612, 612/1, 612/3, 612/9, 613/1, 614, 615/1, 615/2, 616, 648/2, 648/3, 649/1, 649/6, 649/7, 649/9, 649/10, 650/ /1, 650/2, 650/3, 650/4, 650/5, 650/6, 651/1, 651/2, 651/3, 652, 653, 2108, 2136, 2139 (část), 2140, 2141 (část), 2143/1, 2143/2, 2146, 2161, 2162, k)| Název:| Památník protifašistického odboje v Kobylisích Popis:| popraviště s památníkem českých vlastenců zastřelených zde za II. světové války tvořené pozemkem vymezeným prostorovými identifikačními znaky a nemovitým objektem (památníkem) stojícím na tomto pozemku Prostorové identifikační znaky:| ObecObec:| hlavní město Praha Městská část:| Praha 8 Katastrální územíKatastrální území:| Kobylisy Pozemek, parcelní číslo:| 2364/1 (část). 2\\. V okrese Praha-západ| Název:| Přemyslovské hradiště Levý Hradec Popis:| archeologická lokalita, slovanské hradiště s kostelem sv. Klimenta, včetně dochovaných pozůstatků rotundy, rozsáhlého opevnění a pozůstatků terénních úprav, na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou staveb a nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky:| Okres:| Praha-západ ObecObec:| Roztoky Katastrální územíKatastrální území:| Žalov Pozemky, parcelní čísla:| 2646, 2647, 2648, 2649, 2650, 2651(část), 2652, 2653, 2654, 2655, 2656, 2657, 2658, 2659, 2660, 2661/1, 2661/2, 2662, 2663, 2664, 2665, 2666, 2668, 2669, 2670, 2671, 2672, 2673, 2674, 2675, 2676, 2677, 2678, 2679, 2680, 2681, 2682, 2683, 2684, 2685, 2686, 2687, 2688, 2689, 2690, 2691, 2692, 2693, 2694, 2695, 2696, 2697, 2698, 2699, 2700, 2701, 2702, 2703, 2704, 2705/1, 2728 (část), 2730 (část), 2739, 2739/1, 2739/2, 2739/3, 2739/ /4, 2740, 2741, 2742, 2743, 2744, 2745, 2746, 2747, 2748, 2749, 2750, 2751, 2752 (část), 2753, 2754, 2754/1 (část), 2755, 3643, 3679 (část), 3689, 3695, 3697, 3698, 3699, 3700, 3701, 3702, 3703, 3704, 3705, 3706, 3707, 3708, 3709, 3710, 3712, 3712/1, 3712/2, 3712/3, 3713/1, 3713/2, 3714, 3715, 3716, 3717, 3718, 3719, 3720, 3721, 3722, 3723, 3724, 3725, 3726, 3727, 3728, 3729, 3730, 3731, 3732, 3733, 3734, 3735, 3736, 3737, 3738, 3739 Katastrální územíKatastrální území:| Roztoky u Prahy Pozemek, parcelní číslo:| 2460 (část). 3\\. V okrese České Budějovice| a) Název:| Koněspřežní železnice České Budějovice - Linec (česká část) Popis:| soubor budov, terénních úprav a dalších nemovitých objektů, vybudovaných k provozování koněspřežní železnice České Budějovice - Linec, včetně jejich pozůstatků, na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou pozemku parcelní číslo 165 v katastrálním územíkatastrálním území České Budějovice 1, pozemku parcelní číslo 139 v katastrálním územíkatastrálním území České Budějovice 7, pozemkové parcely č. 706 v katastrálním územíkatastrálním území Včelná, stavebních parcel č. 87, 115 v katastrálním územíkatastrálním území Kamenný Újezd, stavební parcely č. 78 v katastrálním územíkatastrálním území Chlumec-část obceobce: Krnín, stavební parcely č. 97 v katastrálním územíkatastrálním území Chodeč-Zvíkov, a objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky: Okres:| České Budějovice ObecObec:| České Budějovice Katastrální územíKatastrální území:| České Budějovice 1 Pozemky, parcelní čísla:| 25, 165 (část) Budovy, čísla popisná:| 23, 141 Katastrální územíKatastrální území:| České Budějovice 3 Pozemek, parcelní číslo:| 4408 Budova, číslo popisné:| 1847 Katastrální územíKatastrální území:| České Budějovice 7 Pozemek, parcelní číslo:| 139 Budova, číslo popisné:| 44 ObecObec:| Včelná Katastrální územíKatastrální území:| Včelná Pozemek, parcelní číslo:| 706 Budova, číslo popisné:| 242 ObecObec:| Kamenný Újezd Katastrální územíKatastrální území:| Kamenný Újezd Pozemky, parcelní čísla:| stavební parcely: 115, 122 pozemkové parcely: 2926/1 (část), 2926/3 (část), 2926/22 (část) Budova číslo popisné:| 87 Budova, číslo evidenční:| 16 Katastrální územíKatastrální území:| Krasejovka Pozemek, parcelní číslo:| pozemková parcela: 968/1 (část) Okres:| Český Krumlov ObecObec:| Chlumec Katastrální územíKatastrální území:| Chlumec Pozemek, parcelní číslo:| stavební parcela: 78 Budova, číslo popisné:| 9 (část obceobce: Krnín) ObecObec:| Dolní Třebonín Katastrální územíKatastrální území:| Dolní Svince Pozemek, parcelní číslo:| pozemková parcela: 693/1 (část) ObecObec:| Velešín Katastrální územíKatastrální území:| Prostřední Svince - Holkov Pozemky, parcelní čísla:| stavební parcely: 34, 40/1, 40/2, 51/2 pozemkové parcely: 914/11 (část), 1018, 1020/7, 1020/8 Budovy, čísla popisná:| 8, 18, 36, (část obceobce: Holkov) Katastrální územíKatastrální území:| Velešín Pozemky, parcelní čísla:| pozemkové parcely: 1803/1 (část), 1803/2 ObecObec:| Zvíkov Katastrální územíKatastrální území:| Chodeč - Zvíkov Pozemky, parcelní čísla:| stavební parcela: 97 pozemková parcela: 3514/2 (část) Budova, číslo popisné:| 18 (část obceobce: Zvíkov) ObecObec:| Netřebice Katastrální územíKatastrální území:| Dlouhá Pozemek, parcelní číslo:| pozemková parcela: 1594/1 (část) ObecObec:| Střítež Katastrální územíKatastrální území:| Střítež u Kaplice Pozemek, parcelní číslo:| pozemková parcela: 2681/3 (část) ObecObec:| Kaplice Katastrální územíKatastrální území:| Žďár u Kaplice Pozemek, parcelní číslo:| pozemková parcela: 1336/1 (část) ObecObec:| Omlenice Katastrální územíKatastrální území:| Stradov u Kaplice Pozemek, parcelní číslo:| pozemková parcela: 990/1 (část) ObecObec:| Bujanov Katastrální územíKatastrální území:| Suchdol u Bujanova Pozemky, parcelní čísla:| stavební parcela: 80 pozemkové parcely: 1641/1 (část), 2114/1 (část) Budova, číslo popisné:| 20 (část obceobce: Bujanov) ObecObec:| Rožmitál na Šumavě Katastrální územíKatastrální území:| Hněvanov Pozemek, parcelní číslo:| pozemková parcela: 1884/1 (část) ObecObec:| Dolní Dvořiště Katastrální územíKatastrální území:| Trojany u Dolního Dvořiště Pozemky, parcelní čísla:| pozemkové parcely: 27/1 (část), 221/1 (část), 221/3 (část), 221/4 (část), 298/1 (část), 298/3 (část), 298/4 (část) Katastrální územíKatastrální území:| Dolní Dvořiště Pozemky, parcelní čísla:| pozemkové parcely: 2101/3, 2101/4, 2101/6, 789/1 (část) Katastrální územíKatastrální území:| Rybník u Dolního Dvořiště Pozemky, parcelní čísla:| pozemkové parcely: 154/1 (část), 154/2 (část) Katastrální územíKatastrální území:| Jenín Pozemky, parcelní čísla:| pozemkové parcely: 2233/1 (část), 2584 (část), 2642/1 (část), 2662 (část), 2738/1 (část), 2854/2, 2854/3, 2854/5, 2854/9 (část), 2854/15, b)| Název:| Rodiště Jana Žižky v Trocnově Popis:| areál rodiště s pozůstatky dvorců, včetně pomníku a historických krajinářských úprav, tvořený stavbami, jejich pozůstatky a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou staveb a nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky:| Okres:| České Budějovice ObecObec:| Borovany Katastrální územíKatastrální území:| Trocnov Pozemky, parcelní čísla:| stavební parcely: 59, 118, 119, 120 | pozemkové parcely: 2458, 2459, 2460, 2462, 2463/1, 2464/15, 2464/18, 2464/19, 2465 (část), 2466/2, 2476, 2480/2, 2481/1, 2481/2, 2482, 2489 (část), 2522/2, 2542 Budova, číslo popisné:| 14. 4\\. V okrese Písek| Název:| Hrad Zvíkov Popis:| areál hradu tvořený stavbami, jejich pozůstatky a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou staveb a nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky:| Okres:| Písek ObecObec:| Zvíkovské Podhradí Katastrální územíKatastrální území:| Zvíkovské Podhradí Pozemky, parcelní čísla:| 1/1, 1/2, 10, 33 (část), 36, 37, 38, 39, 40/2, 59 (část), 96, 225/2 (část) Budova, číslo popisné:| 1. 5\\. V okrese Prachatice| Název:| Rodný dům Mistra Jana Husa v Husinci Popis:| areál rodného domu Mistra Jana Husa tvořený stavbami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou staveb a nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky:| Okres:| Prachatice ObecObec:| Husinec Katastrální územíKatastrální území:| Husinec Pozemky, parcelní čísla:| 72/2, 73/1, 93/3, 390, 1150 Budovy, čísla popisná:| 36, 37. 6\\. V okrese Domažlice| Název:| Kostel sv. Mikuláše v Čečovicích Popis:| budova kostela stojící na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky:| Okres:| Domažlice ObecObec:| Čečovice Katastrální územíKatastrální území:| Čečovice u Bukovce Pozemek, parcelní číslo:| stavební parcela: 1. 7\\. V okrese Klatovy| Název:| Zřícenina hradu Rabí Popis:| areál zříceniny hradu včetně kostela Nejsvětější Trojice tvořený stavbami, jejich pozůstatky a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou staveb a nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky:| Okres:| Klatovy ObecObec:| Rabí Katastrální územíKatastrální území:| Rabí Pozemky, parcelní čísla:| 79, 81, 83 (část), 85 (část), 86 (část), 94, 100, 101/1, 101/2, 102, 104, 105, 106, 110, 248/2, 250, 261 (část), 1776/2 (část) Budova, číslo popisné:| 54. 8\\. V okrese Plzeň-jih| Název:| Slovanské hradiště Hůrka ve Starém Plzenci Popis:| archeologická lokalita, slovanské hradiště s rotundou sv. Petra, dochovanými pozůstatky středověkých kostelů a dalších staveb včetně opevnění a terénních úprav, na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky:| Okres:| Plzeň-jih ObecObec:| Starý Plzenec Katastrální územíKatastrální území:| Starý Plzenec Pozemky, parcelní čísla:| 14/1 (část), 22/1, 22/2, 31/1, 31/6, 31/7, 31/9, 31/10, 41/2 (část), 186, 1307, 1308/2, 1309/1 (část), 1312 (část), 1322/1, 1326, 1327, 1332/1 (část), 1332/3, 1342/1 (část), 1342/6, 1345/7 (část), 1350, 1353/1, 1353/2, 1353/ /3, 1354/1, 1354/3, 1354/4, 1412/1 (část), 1495/1 (část). 9\\. V okrese Česká Lípa| Název:| Zřícenina hradu Bezděz Popis:| areál zříceniny hradu včetně přístupové cesty s kaplemi křížové cesty tvořený stavbami, jejich pozůstatky a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou staveb a nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky:| Okres:| Česká Lípa ObecObec:| Bezděz Katastrální územíKatastrální území:| Bezděz Pozemky, parcelní čísla:| stavební parcely: 1/1, 1/2, 1/3 pozemkové parcely:| 1074, 1075, 1078/2, 1104/2. 10\\. V okrese Hradec Králové| Název:| Třebechovický betlém Popis:| rozsáhlý mechanický betlém z konce 19. a počátku 20. století, vytvořený | Josefem Proboštem, Josefem Kapuciánem a Josefem Frimlem, složený z 2 000 vyřezávaných částí, umístěný v Třebechovickém muzeu betlémů v Třebechovicích pod Orebem, kde je uložen rovněž samostatný inventární seznam jednotlivých částí betlému. 11\\. V okrese Chrudim| Název:| Pietní území Ležáky Popis:| pietní území bývalé obceobce Ležáky tvořené stavbami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou staveb a nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky:| Okres:| Chrudim ObecObec:| Miřetice Katastrální územíKatastrální území:| Miřetice u Nasavrk Pozemky, parcelní čísla:| stavební parcely: 136, 137, 308, 378/1, 378/2, 379 pozemkové parcely:| 1103, 1105, 1106, 1108, 1109, 1110, 1111/1, 1111/2, 1117, 1118, 1119, 1120, 1121/1, 1121/2, 1121/3, 1121/4, 1124/2, 1124/3, 1125/2, 1128/2, 1129/2, 1150/3, 1155/2, 1156, 1157, 1158/1, 1158/2, 1159/2, 1159/3, 1159/4, 1160/2, 1162/2, 1242/2, 1244/1, 1244/2, 1244/3, 1244/4, 1254/ /3, 1254/4, 1346/3, 1346/4, 1352/3, 1352/5, 1352/6, 1354/3, 1355, 1371/1 (část), 1373/2, 1373/3, 1374/1, 1374/2, 1375/2, 1385/1 (část), 1385/2 ObecObec:| Vrbatův Kostelec Katastrální územíKatastrální území:| Louka u Vrbatova Kostelce Pozemky, parcelní čísla:| stavební parcely: 39, 40, 88, 89/1, 90, 91, 92 pozemkové parcely:| 373/42, 373/43, 373/44, 373/45, 373/46, 460, 462/3, 462/4, 462/5, 462/9, 463, 464, 465, 466, 467, 468/1, 468/2, 468/3, 469/1, 474/1, 474/2, 475, 477, 479/1, 479/2, 483, 927, 951 (část), 972/1 (část), 982. 12\\. V okrese Náchod| Název:| Babiččino údolí v Ratibořicích Popis:| areál Babiččina údolí tvořený Starým Bělidlem, zámkem, mlýnem, Viktorčiným splavem a dalšími stavbami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou staveb a nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky:| Okres:| Náchod ObecObec:| Česká Skalice Katastrální územíKatastrální území:| Ratibořice u České Skalice Pozemky, parcelní čísla:| 102/1, 102/2, 103, 104, 105, 107, 108/1, 108/2, 109, 110, 111, 112/1, 112/ /2, 112/3, 112/4, 113, 116, 117, 131, 157, 671/1, 672/1, 672/2, 672/3, 674/ /1, 674/2, 676/1, 676/3, 676/4, 676/5, 676/6, 676/7, 676/8, 687, 688, 689/ /1, 689/2, 689/3, 692/1, 692/2, 694, 695/1, 695/2, 696, 697/1, 697/2, 697/ /3, 697/8, 697/9, 697/11, 697/12, 697/13, 697/14, 697/15, 697/16, 700/1, 701/1, 701/4, 703/1, 703/3, 704, 705, 706, 707, 708, 709, 711/14, 711/15, 711/16, 711/17, 711/24, 713/1, 713/2, 713/3, 714/1, 714/2, 759/2, 760, 762, 763, 765/1, 766, 767, 768, 769, 770/1, 771/1, 771/2, 773, 774, 777/31, 777/32, 777/33, 777/34, 777/35, 778/1, 778/2, 788, 849/3, 851/1, 851/2, 852/1, 852/2, 856 (část), 857/1, 857/2, 858, 859, 868/1, 869, 870, 871, 873/ /1, 873/3, 873/4, 874/2, 875/1, 875/2, 876/1, 877/1, 879/3, 879/4, 879/5, 879/12 (část) Budovy, čísla popisná:| 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7 (lovecký pavilón), 7 (Staré Bělidlo), 9, 10, 11, 14, 17 Katastrální územíKatastrální území:| Zlíč Pozemky, parcelní čísla:| 460/1, 460/5, 460/6 ObecObec:| Žernov Katastrální územíKatastrální území:| Žernov u České Skalice Pozemky, parcelní čísla:| 879/9 (část), 879/11 (část). 13\\. V okrese Pardubice| Název:| Pietní území Zámeček v Pardubičkách Popis:| areál památníku na místě hromadných poprav v období heydrichiády tvořený nemovitými objekty na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky:| Okres:| Pardubice ObecObec:| Pardubice Katastrální územíKatastrální území:| Pardubičky Pozemek, parcelní číslo:| 169/2. 14\\. V okrese Brno-město| Název:| Kounicovy vysokoškolské koleje s pomníkem Vítězství nad fašismem v Brně Popis:| areál vysokoškolských kolejí tvořený stavbami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky:| Okres:| Brno-město ObecObec:| Brno Katastrální územíKatastrální území:| Žabovřesky Pozemky, parcelní čísla:| 3003, 3004, 3005 Budova, číslo popisné:| 643. 15\\. V okrese Zlín| Název:| Památník protifašistického odboje v Ploštině Popis:| pietní území osady vypálené v období II. světové války s památníkem, tvořené stavbami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou staveb a nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky:| Okres:| Zlín ObecObec:| Vysoké Pole Katastrální územíKatastrální území:| Vysoké Pole Pozemek, parcelní číslo:| 3674 ObecObec:| Drnovice Katastrální územíKatastrální území:| Drnovice u Valašských Klobouk Pozemky, parcelní čísla:| 3451, 3465/2, 3465/3, 3465/4, 3465/5, 3465/6, 3465/7. 16\\. V okrese Uherské Hradiště| a)| Název:| Slovanské hradiště sv. Klimenta u Osvětiman Popis:| archeologická lokalita, hradiště s pozůstatky staveb, opevnění a terénních úprav na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky:| Okres:| Uherské Hradiště ObecObec:| Osvětimany Katastrální územíKatastrální území:| Osvětimany Pozemek, parcelní číslo:| 2863/1 (část) Okres:| Hodonín ObecObec:| Moravany Katastrální územíKatastrální území:| Moravany Pozemky, parcelní čísla:| 1999, 2004/2 (část), b)| Název:| Soubor pozůstatků velkomoravské sídelní aglomerace Staré Město – Uherské Hradiště – Modrá Popis:| archeologické lokality s pozůstatky staveb a terénních úprav z rané doby dějinné na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky:| Okres:| Uherské Hradiště ObecObec:| Staré Město Katastrální územíKatastrální území:| Staré Město Pozemky, parcelní čísla:| 97/2, 97/3, 219/2, 220/1, 220/2, 221, 240/402 (část), 240/403, 240/422 (část), 240/431, 352, 353, 1856 ObecObec:| Modrá Katastrální územíKatastrální území:| Modrá u Velehradu Pozemky, parcelní čísla:| 644/4, 644/5, 644/7, 644/8 ObecObec:| Sady Katastrální územíKatastrální území:| Sady Pozemek, parcelní číslo:| 274/3. 17\\. V okrese Frýdek-Místek| Název:| Památník partyzánského hnutí „Noční přechod“ v Morávce Popis:| památník tvořený sousoším na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky:| Okres:| Frýdek-Místek ObecObec:| Morávka Katastrální územíKatastrální území:| Morávka Pozemek, parcelní číslo:| 1086/4. 18\\. V okrese Nový Jičín| Název:| Rodný dům a pomník Františka Palackého v Hodslavicích Popis:| rodný dům a pomník Františka Palackého a jiné nemovité objekty, které jsou kulturními památkami na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou pozemku p. č. 458/4 Prostorové identifikační znaky:| Okres:| Nový Jičín ObecObec:| Hodslavice Katastrální územíKatastrální území:| Hodslavice Pozemky, parcelní čísla:| 469, 458/4 Budova, číslo popisné:| 108 (část obceobce Hodslavice). Poznámka:| Zpracováno podle právního stavu ke dni 13. července 2020. 19\\. V okrese Olomouc| a)| Název:| Hrad Bouzov Popis:| areál hradu tvořený stavbami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou staveb a nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky:| Okres:| Olomouc ObecObec:| Bouzov Katastrální územíKatastrální území:| Bouzov Pozemky, parcelní čísla:| stavební parcela: 1 | pozemkové parcely: 78/2, 93/2, 93/3, 95, 96, 97, 99, 100, 101, 118/7, 622/ /4, 623, 625/1, 689, 690, 693/2 Budova, číslo popisné:| 8, b)| Název:| Památník obětíobětí II. světové války v Javoříčku Popis:| pomník obětemobětem z obceobce vypálené za nacistické okupace na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky:| Okres:| Olomouc ObecObec:| Luká Katastrální územíKatastrální území:| Javoříčko Pozemek, parcelní číslo:| 80. 20\\. V okrese Ostrava| Název:| Památník Rudé armádyarmády – mausoleum v Ostravě Popis:| mausoleum na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky:| Okres:| Ostrava-město ObecObec:| Ostrava Katastrální územíKatastrální území:| Moravská Ostrava Pozemek, parcelní číslo:| 1036/1 (část). 1) Usnesení vlády ČSR ze dne 30. března 1962 č. 251, usnesení vlády ČSR ze dne 9. října 1969 č. 207, usnesení vlády ČSR ze dne 21. července 1971 č. 187, usnesení vlády ČSR ze dne 24. února 1978 č. 70.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 149/1999 Sb.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 149/1999 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se prohlašuje ložisko přirozeně se vyskytující rašeliny Čistá - Krásno za přírodní léčivý zdroj Vyhlášeno 15. 7. 1999, datum účinnosti 15. 7. 1999, částka 51/1999 * § 1 - Za přírodní léčivý zdroj se prohlašuje ložisko rašeliny Čistá - Krásno, které je prostou vrchovištní rašelinou, nacházející se na parcele číslo 1596/20 a 1596/23 katastrálního území Krásno nad Teplou, okres Sokolov. * § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Aktuální znění od 15. 7. 1999 149 VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotnictví ze dne 25. června 1999, kterou se prohlašuje ložisko přirozeně se vyskytující rašeliny Čistá - Krásno za přírodní léčivý zdroj Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 47 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 161/1993 Sb.: § 1 Za přírodní léčivý zdroj se prohlašuje ložisko rašeliny Čistá - Krásno, které je prostou vrchovištní rašelinou, nacházející se na parcele číslo 1596/20 a 1596/23 katastrálního územíkatastrálního území Krásno nad Teplou, okres Sokolov. § 2 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: MUDr. David, CSc. v. r.
Vyhláška České národní banky č. 150/1999 Sb.
Vyhláška České národní banky č. 150/1999 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k 200. výročí založení Akademie výtvarných umění Vyhlášeno 15. 7. 1999, datum účinnosti 1. 9. 1999, částka 51/1999 * § 1 - (1) K 200. výročí založení Akademie výtvarných umění v Praze se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je stylizovaný velký státní znak České republiky umístěný do abstraktního obrazce nahrazujícího štít státního znaku. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je v neuzavřeném opisu při okrajích dvousetkoruny. Označení nominální hodnoty mince * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1999. Aktuální znění od 1. 9. 1999 150 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 25. června 1999 o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k 200. výročí založení Akademie výtvarných umění Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) K 200. výročí založení Akademie výtvarných umění v Praze se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,40 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem "ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *". Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolená odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. § 2 (1) Na líci dvousetkoruny je stylizovaný velký státní znak České republiky umístěný do abstraktního obrazce nahrazujícího štít státního znaku. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je v neuzavřeném opisu při okrajích dvousetkoruny. Označení nominální hodnoty mince „200“ je umístěno vlevo od státního znaku nad prodlouženou linkou, která odděluje horní část státního znaku od části spodní, zkratka peněžní jednotky „Kč“ je umístěna pod touto linkou. Značka mincovny, která dvousetkorunu razila, je nad opisem názvu státu mezi písmeny „R“ a „E“. (2) Na rubu dvousetkoruny je abstraktní výtvarná kompozice inspirovaná obrazem Františka Kupky Dvojbarevná fuga. Název školy „AKADEMIE VÝTVARNÝCH UMĚNÍ“ je v opisu při okrajích dvousetkoruny. Opis v levé spodní části přerušují letopočty „1799 - 1999“. Autorem návrhu dvousetkoruny je Lukáš Rudolf. Iniciála jeho příjmení „R“ je umístěna v pravé horní části dvousetkoruny mezi výtvarnou kompozicí a opisem. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1999. Guvernér: v z. Ing. Dědek, CSc. v. r. viceguvernér 10kB 10kB
Zákon č. 158/1999 Sb.
Zákon č. 158/1999 Sb. Zákon o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 Vyhlášeno 23. 7. 1999, datum účinnosti 7. 8. 1999, částka 53/1999 * § 1 - Sčítání lidu, domů a bytů * § 2 - Vymezení některých pojmů * § 3 - Termín sčítání * § 4 - Rozsah sčítání * § 5 - Zjišťované údaje * § 6 - Povinnost poskytnout údaje * § 7 - Sčítací tiskopisy * § 8 - Sčítací obvody * § 9 - Sčítací komisaři a sčítací revizoři * § 10 - Povinnosti sčítacích komisařů a sčítacích revizorů * § 11 - Zveřejnění seznamu sčítacích obvodů, sčítacích komisařů a sčítacích revizorů * § 12 - Provedení sčítání * § 13 - Ochrana údajů * § 14 - Povinnost mlčenlivosti * § 15 - Sankce * § 16 - Organizace sčítání * § 17 - Povinnosti a oprávnění Českého statistického úřadu * § 18 - Úkoly ministerstev * § 19 - Úkoly okresních úřadů * § 20 - Úkoly obcí * § 21 - Při plnění úkolů souvisejících se sčítáním postupují ministerstva, okresní úřady a obce podle pokynů Českého statistického úřadu. * § 22 - Zmocňovací ustanovení * § 23 - Účinnost Aktuální znění od 7. 8. 1999 158 ZÁKON ze dne 30. června 1999 o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Sčítání lidu, domů a bytů Sčítáním lidu, domůdomů a bytůbytů (dále jen „sčítání“) se získávají pro statistické účely1) údaje o obyvatelstvu, jeho demografických, sociálních a ekonomických charakteristikách, úrovni bydlení, struktuře domovního a bytového fondu. Získávají a zpracovávají se k jednomu datu, ve vzájemných vazbách a v územním členění za a) celou republiku, b) vyšší územní samosprávné celky, c) okresy, d) obce, e) části obce,2) f) části území obcí s jednoznačnými územně technickými a urbanistickými podmínkami (dále jen „základní sídelní jednotky“). § 2 Vymezení některých pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) domemdomem stavba, která je podle rozhodnutí stavebního úřadu3) určená pro bydlení a dále jiná stavba, ve které se nachází alespoň jeden bytbyt, b) bytembytem soubor místností, popřípadě jednotlivá místnost, který podle rozhodnutí stavebního úřadu3) svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení, c) bytovou domácnostíbytovou domácností společenství fyzických osob, které bydlí v jednom bytěbytě; může jí být i jediná fyzická osoba, pokud bydlí sama, d) správcem osoba, která na základě zákona nebo smlouvy je oprávněna ve věcech správy domudomu jednat, e) uživatelem bytuuživatelem bytu fyzická osoba, která bytbyt fakticky užívá, f) sčítacím obvodemsčítacím obvodem území základní sídelní jednotky nebo jeho část, ve které sběr údajů zajišťuje sčítací komisařsčítací komisař, g) sčítacím komisařemsčítacím komisařem fyzická osoba, která pro sčítání zajišťuje sběr údajů a další práce stanovené Českým statistickým úřadem, h) sčítacím revizoremsčítacím revizorem fyzická osoba, která řídí sčítací komisařesčítací komisaře a zajišťuje další práce stanovené Českým statistickým úřadem, i) obcí i město, statutární město a městská část hlavního města Prahy, j) ekonomickou aktivitouekonomickou aktivitou fakt, zda v rozhodný okamžik byla sčítaná osoba ekonomicky aktivní (zaměstnána nebo nezaměstnána) nebo ekonomicky neaktivní (osoba pobírající důchod, děti, žáci, studenti, osoby v domácnosti a jiné). § 3 Termín sčítání (1) Sčítání na celém území České republiky se uskuteční v roce 2001. (2) Ve sčítání budou zjišťovány údaje podle stavu o půlnoci z 28. února na 1. března roku 2001 (dále jen „rozhodný okamžik“). § 4 Rozsah sčítání (1) Sčítání podléhají a) každá fyzická osoba, která má v rozhodný okamžik na území České republiky trvalý4) nebo dlouhodobý pobyt,5) b) každá fyzická osoba, která je na území České republiky v rozhodný okamžik přítomna a nemá zde trvalý nebo dlouhodobý pobyt, c) každý důmdům, i neobydlený, d) každý bytbyt, i neobydlený. (2) Sčítání nepodléhají cizí státní příslušníci požívající diplomatických imunit a výsad, jakož i domydomy a bytybyty ve vlastnictví jiných států, které slouží k diplomatickým účelům. § 5 Zjišťované údaje (1) Při sčítání se zjišťují údaje a) o fyzických osobách: 1. identifikační údaje (jméno a příjmení, rodné číslo, adresa), 2. druh pobytu, 3. vztah k uživateli bytuuživateli bytu, 4. datum narození, 5. pohlaví, 6. rodinný stav, 7. datum nynějšího (posledního) sňatku, 8. pořadí nynějšího (posledního) manželství, 9. počet živě narozených dětí, 10. bydliště matky v době narození, 11. místo trvalého bydliště jeden rok před sčítáním, 12. státní občanství, 13. národnost, 14. mateřský jazyk, 15. náboženství, víra nebo bez vyznání, 16. nejvyšší ukončené vzdělání, 17. obor vzdělání včetně učebních oborů, 18. ekonomická aktivitaekonomická aktivita, 19. zaměstnání (profese), 20. postavení v zaměstnání, 21. odvětví ekonomické činnosti, 22. frekvence dojížďky do zaměstnání a školy, 23. doba denní dojížďky (docházky) do zaměstnání a školy, 24. místo pracoviště, školy, 25. způsob dopravy do zaměstnání, 26. druhé, případně další zaměstnání; b) o bydlení, bytechbytech a bytových domácnostechbytových domácnostech: 1. způsob bydlení, 2. obydlenost bytubytu, 3. právní důvod užívání bytubytu, 4. celková a obytná plocha bytubytu, 5. počet obytných místností (včetně kuchyně), 6. poloha bytubytu, 7. vodovod, 8. teplá voda, 9. plyn, 10. převládající způsob vytápění, 11. energie používaná k vytápění, 12. koupelna (sprchový kout), 13. záchod, 14. počet osobních automobilů, 15. osobní počítač, 16. telefon, 17. rekreační objekt, 18. společné hospodaření členů bytové domácnostibytové domácnosti; c) o domechdomech: 1. počet bytůbytů v domědomě, 2. vlastník (fyzická, právnická osoba), 3. druh domudomu, 4. obydlenost domudomu, 5. období výstavby, rekonstrukce, 6. materiál nosných zdí, 7. počet nadzemních podlaží, 8. vodovod, 9. kanalizace, 10. plyn, 11. ústřední topení, 12. výtah. (2) U osob uvedených v § 4 odst. 1 písm. b) se zjišťují pouze údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) bodech 1, 2, 4, 5 a 12. § 6 Povinnost poskytnout údaje (1) Osoby uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) a b) poskytují o sobě všechny údaje v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem. Za nezletilou osobu poskytne údaje její zákonný zástupce, za osobu zbavenou způsobilosti k právním úkonům její opatrovník. Za osobu, která má ve sčítacím obvodusčítacím obvodu trvalý pobyt, ale je dočasně nepřítomná, poskytne údaje jiná osoba z její bytové domácnostibytové domácnosti. Pokud taková osoba není, zjistí podle možností potřebné údaje sčítací komisařsčítací komisař (například z evidence obce nebo PoliciePolicie České republiky). (2) Údaje o domudomu poskytne jeho vlastník; vykonává-li správu domudomu správcesprávce, poskytne údaje správcesprávce. (3) Údaje o bytubytu poskytne jeho uživatel. Je-li bytbyt neobydlen, poskytne údaje vlastník domudomu, popřípadě bytubytu; vykonává-li správu bytubytu správcesprávce, poskytne údaje správcesprávce. (4) Každý, kdo má povinnost poskytnout údaje, poskytne je úplně, správně, pravdivě a včas. Údaje uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) bodech 13 a 15 vyplní každý podle svého rozhodnutí. (5) Jestliže povinnost poskytnout údaje má více osob, poskytne údaje jedna z nich, kterou určí dohodou. Nedohodnou-li se, poskytne údaje ta, kterou sčítací komisařsčítací komisař vyzve. § 7 Sčítací tiskopisy (1) Údaje požadované podle tohoto zákona poskytují osoby uvedené v § 6 na sčítacích tiskopisech. (2) Sčítacími tiskopisy jsou a) sčítací list osob, b) domovní list, c) bytový list. (3) Vzory sčítacích tiskopisů stanoví prováděcí právní předpis. § 8 Sčítací obvody (1) Sčítání se provede podle sčítacích obvodůsčítacích obvodů. Sčítací obvodySčítací obvody stanoví Český statistický úřad v součinnosti s obcemi. (2) Zařízení hromadně ubytovaných příslušníků ozbrojených sil, příslušníků PoliciePolicie České republiky, zařízení Vězeňské služby České republiky a uprchlické tábory tvoří samostatné sčítací obvodysčítací obvody. § 9 Sčítací komisaři a sčítací revizoři (1) Sčítání v jednotlivých sčítacích obvodechsčítacích obvodech provedou sčítací komisařisčítací komisaři a sčítací revizořisčítací revizoři, které v obcích jmenuje Český statistický úřad. Obce předloží návrhy na jmenování sčítacích komisařůsčítacích komisařů a sčítacích revizorůsčítacích revizorů Českému statistickému úřadu nejpozději 60 kalendářních dnů před rozhodným okamžikem. Nepředloží-li obec návrhy na jmenování ve stanovené lhůtě, jmenuje sčítací komisařesčítací komisaře a sčítací revizorysčítací revizory Český statistický úřad z vlastního podnětu. (2) Ve sčítacích obvodechsčítacích obvodech uvedených v § 8 odst. 2 jmenuje sčítací komisařesčítací komisaře a sčítací revizorysčítací revizory příslušné ministerstvo (§ 18). (3) Při výkonu své funkce se sčítací komisařisčítací komisaři a sčítací revizořisčítací revizoři prokazují průkazem, který jim vydá orgán, který je jmenoval, a svým občanským průkazem. Vzor průkazu stanoví prováděcí právní předpis. (4) Sčítacím komisařemSčítacím komisařem nebo sčítacím revizoremsčítacím revizorem může být jmenována fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky, která je starší 18 let, je bezúhonná a má způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu. § 10 Povinnosti sčítacích komisařů a sčítacích revizorů (1) Sčítací komisařiSčítací komisaři zajistí sčítání v přiděleném sčítacím obvodusčítacím obvodu ve stanovených termínech tak, aby do něj byly zahrnuty všechny osoby, domydomy a bytybyty, které podléhají sčítání. K tomu zejména: a) rozdají a vyberou sčítací tiskopisy, b) poskytnou informace potřebné k vyplnění sčítacích tiskopisů, popřípadě pomohou tyto tiskopisy vyplnit, c) zkontrolují úplnost vyplnění sčítacích tiskopisů, d) sestaví přehledy pro předběžné výsledky sčítání, e) vyplněné sčítací tiskopisy předají sčítacímu revizorovisčítacímu revizorovi. (2) Sčítací revizořiSčítací revizoři odpovídají za řádný průběh sčítání v jim přidělených sčítacích obvodechsčítacích obvodech, zejména: a) řídí práci sčítacích komisařůsčítacích komisařů, b) kontrolují úplnost sčítacího materiálu, c) sumarizují předběžné výsledky, d) vyplněné sčítací tiskopisy předají Českému statistickému úřadu. (3) Sčítací komisařiSčítací komisaři a sčítací revizořisčítací revizoři jsou povinni učinit opatření, aby vyplněné sčítací tiskopisy nemohly být zneužity třetí osobou, poškozeny nebo zničeny. (4) Sčítacím komisařůmSčítacím komisařům a sčítacím revizorůmsčítacím revizorům přísluší za výkon funkce odměna stanovená podle počtu osob, domůdomů a bytůbytů, ve kterých zajistili sběr údajů. Výši odměny stanoví Český statistický úřad. (5) Nemůže-li sčítací komisařsčítací komisař nebo sčítací revizorsčítací revizor z jakéhokoliv důvodu svoji funkci vykonávat, příslušný orgán jmenuje místo něho náhradníka. Pro jmenování náhradníka se použije ustanovení § 9 obdobně. (6) Náhradníkovi sčítacího komisařesčítacího komisaře nebo sčítacího revizorasčítacího revizora vydá příslušný orgán (§ 9 odst. 1 a 2) průkaz, ve kterém se vyznačí, že jde o průkaz náhradníka. § 11 Zveřejnění seznamu sčítacích obvodů, sčítacích komisařů a sčítacích revizorů (1) Seznam sčítacích obvodůsčítacích obvodů v obci, včetně jejich vymezení, jména a příjmení sčítacích komisařůsčítacích komisařů, kteří budou v jednotlivých obvodech sčítání zajišťovat, jakož i jména a příjmení sčítacích revizorůsčítacích revizorů, zveřejní obec způsobem v místě obvyklým nejpozději 14 kalendářních dnů před rozhodným okamžikem. (2) Seznamy uvedené v odstavci 1 předá Český statistický úřad obcím nejpozději 20 kalendářních dnů před rozhodným okamžikem. (3) Bude-li za sčítacího komisařesčítacího komisaře nebo sčítacího revizorasčítacího revizora jmenován náhradník, obec neprodleně po oznámení této skutečnosti Českým statistickým úřadem zveřejní tuto skutečnost i jméno a příjmení náhradníka způsobem v místě obvyklým. § 12 Provedení sčítání (1) Sčítací tiskopisy do jednotlivých bytových domácnostíbytových domácností, provozovatelům zařízení poskytujících ubytovací služby, zdravotnických zařízení nebo zařízení sociální péče a vlastníkům nebo správcůmsprávcům domůdomů, popřípadě i jednotlivým osobám, které podléhají sčítání, doručí nejméně 6 hodin před rozhodným okamžikem příslušný sčítací komisařsčítací komisař. (2) Provozovatelé zařízení poskytujících ubytovací služby, zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče předají k vyplnění sčítací tiskopisy osobám, které zde v rozhodný okamžik pobývají, a nejsou-li tyto osoby například ze zdravotních důvodů způsobilé sčítací tiskopisy vyplnit, vyplní je za ně, popřípadě se souhlasem jejich zákonných zástupců. (3) Uživatel bytuUživatel bytu předá sčítací tiskopisy všem osobám, které jsou v bytěbytě v noci z 28. února na 1. března 2001 ubytovány. (4) Vyplněné tiskopisy převezme příslušný sčítací komisařsčítací komisař. Do 12 kalendářních dnů od rozhodného okamžiku mohou být vyplněné tiskopisy odevzdány též sčítacímu revizorovisčítacímu revizorovi nebo obci. (5) Pokud ten, kdo je podle § 6 povinen poskytnout údaje, z jakýchkoliv důvodů neobdrží příslušný sčítací tiskopis, přihlásí se nejpozději do 12 kalendářních dnů od rozhodného okamžiku u příslušného sčítacího komisařesčítacího komisaře nebo v kterékoliv obci a sčítací tiskopis dodatečně vyplní a odevzdá. (6) Jestliže osoba odevzdává podle odstavců 4 a 5 vyplněný sčítací tiskopis obci, vloží tento tiskopis do obálky a obálku zalepí. Obec na obálce vyznačí, že se jedná o sčítací tiskopis, obálku uloží tak, aby její obsah nemohl být zneužit, a předá ji neporušenou nejpozději do 14 kalendářních dnů od rozhodného okamžiku Českému statistickému úřadu. (7) Bude-li předán obci sčítací tiskopis po lhůtě stanovené v odstavcích 4 a 5, obec ho převezme způsobem stanoveným v odstavci 6 a bezodkladně předá Českému statistickému úřadu. (8) Ve sčítacích obvodechsčítacích obvodech uvedených v § 8 odst. 2 zajistí provedení sčítání prostřednictvím sčítacích komisařůsčítacích komisařů a sčítacích revizorůsčítacích revizorů příslušné ministerstvo. § 13 Ochrana údajů (1) Údaje o jednotlivých osobách získané ve sčítání nesmějí sčítací komisařisčítací komisaři a sčítací revizořisčítací revizoři a další osoby, které se s těmito údaji seznámí nebo s nimi přijdou do styku v souvislosti s prováděním sčítání a zpracováním jeho výsledků, zveřejňovat ani komukoli sdělovat a tyto údaje nesmějí použít pro jiné než statistické účely. (2) Údaje o jednotlivých bytechbytech obsahující údaje o obydlenosti bytubytu, celkové a obytné ploše bytubytu, počtu obytných místností, poloze bytubytu, technické vybavenosti bytubytu a údaje o jednotlivých domechdomech mohou být poskytnuty státním orgánům a orgánům územní samosprávy na vyžádání. Na ochranu jiných údajů o bydlení, bytechbytech a bytových domácnostechbytových domácnostech získaných ve sčítání se použije obdobně ustanovení odstavce 1. (3) Údaje o jménu a příjmení se mohou použít pouze pro zajištění úplnosti sčítání a odstranění duplicit. Tyto údaje nesmějí být zaznamenány na elektronické nosiče, ani ukládány v počítačových databázích. (4) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vztahuje se na ochranu individuálních údajů o fyzických osobách zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech. (5) Sčítací tiskopisy se po skončení zpracování výsledků sčítání skartují. (6) Za porušení povinností podle ustanovení tohoto paragrafu odpovídá stát. § 14 Povinnost mlčenlivosti (1) Sčítací komisařiSčítací komisaři a sčítací revizořisčítací revizoři, kteří se v souvislosti s přípravou, provedením nebo zpracováním sčítání seznámí s individuálními údaji,6) jsou povinni zachovat mlčenlivost o těchto údajích. Za tím účelem složí před zahájením prací na sčítání slib mlčenlivosti u orgánu, který je jmenoval. Složení slibu stvrdí vlastnoručním podpisem na příslušné listině. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení příslušných prací. (2) Povinnost mlčenlivosti uvedenou v odstavci 1 mají i jiné osoby, které se v souvislosti s prováděním sčítání a zpracováním jeho výsledků s individuálními údaji seznámí. Slib mlčenlivosti skládají tyto osoby u orgánu, který je pracemi na sčítání pověřil. (3) Sčítací komisařiSčítací komisaři a sčítací revizořisčítací revizoři jsou dále povinni: a) zachovávat mlčenlivost též o jiných skutečnostech, než které jsou uvedeny v odstavci 1, o nichž se dozvěděli při výkonu činnosti sčítacího komisařesčítacího komisaře nebo sčítacího revizorasčítacího revizora, b) zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními, zejména nezneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem činnosti sčítacího komisařesčítacího komisaře nebo sčítacího revizorasčítacího revizora ve prospěch vlastní nebo někoho jiného. (4) Český statistický úřad vede evidenci osob, které se v souvislosti s prováděním sčítání a zpracování jeho výsledků seznámí s údaji o jednotlivých osobách. § 15 Sankce (1) Kdo nesplní povinnost stanovenou v § 6 a § 12 odst. 2 a 3, přestože k tomu byl vyzván sčítacím komisařemsčítacím komisařem nebo sčítacím revizoremsčítacím revizorem, dopustí se přestupkupřestupku, za který je možno uložit pokutu až do výše 10 000 Kč. (2) Porušení povinnosti mlčenlivosti je přestupkempřestupkem, pokud nejde o trestný čintrestný čin. Za tento přestupekpřestupek je možno uložit pokutu až do výše 200 000 Kč. (3) PřestupkyPřestupky uvedené v odstavcích 1 a 2 projednávají okresní úřady. Jinak se na tyto přestupkypřestupky a jejich projednávání vztahují obecné předpisy o přestupcíchpřestupcích.7) § 16 Organizace sčítání Sčítání organizuje, řídí a koordinuje Český statistický úřad a zabezpečuje jeho přípravu a provedení ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem obrany, Ministerstvem spravedlnosti, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem zahraničních věcí, Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, okresními úřady a obcemi. § 17 Povinnosti a oprávnění Českého statistického úřadu (1) Český statistický úřad zejména a) řídí a koordinuje přípravu a provádění sčítání, b) zajišťuje propagační a informační kampaň ke sčítání lidu, domůdomů a bytůbytů, c) zajišťuje přípravu sčítacích tiskopisů a jejich distribuci okresním úřadům, d) jmenuje sčítací komisařesčítací komisaře a sčítací revizorysčítací revizory, pokud jejich jmenování neprovádí ministerstvo nebo jiný správní úřad, e) zajišťuje školení sčítacích komisařůsčítacích komisařů a sčítacích revizorůsčítacích revizorů, f) přebírá od příslušných ministerstev vyplněné sčítací tiskopisy, g) vede evidenci osob, které se v souvislosti s prováděním sčítání a zpracování jeho výsledků seznámí s údaji o jednotlivých osobách, h) zajišťuje zpracování získaných údajů a zveřejnění výsledků sčítání, i) poskytuje statistické informace8) získané ze sčítání státním orgánům, orgánům územní samosprávy a veřejnosti. (2) Český statistický úřad v dohodě s Ministerstvem vnitra vydá Statistický lexikon obcí, který obsahuje seznam obcí a jejich částí podle stanoveného územního členění republiky9) a základní statistické informace získané sčítáním. (3) Pro přípravu a provedení sčítání je Český statistický úřad oprávněn požadovat od orgánů státní správy a obcí bezplatné poskytnutí potřebných údajů z jimi vedených evidencí, včetně mapových podkladů. Uvedené orgány a obce jsou povinny jeho žádosti vyhovět. § 18 Úkoly ministerstev (1) Ministerstvo pro místní rozvoj zajišťuje podklady pro územní přípravu sčítání a jejich průběžnou aktualizaci a spolupracuje s Českým statistickým úřadem na územní přípravě sčítání. (2) Ministerstvo vnitra a) spolupracuje s Českým statistickým úřadem při tvorbě instrukcí pro okresní úřady a obce a při přípravě podkladů pro Statistický lexikon obcí, b) zajistí sčítání u hromadně ubytovaných příslušníků PoliciePolicie České republiky a u osob ubytovaných v uprchlických táborech. (3) Ministerstvo obrany zajistí sčítání u hromadně ubytovaných příslušníků ozbrojených sil. (4) Ministerstvo zahraničních věcí zajistí sčítání osob, které mají trvalý pobyt v České republice a které v rozhodném okamžiku působí na zastupitelských úřadech České republiky, včetně jejich rodinných příslušníků, pokud je doprovázejí a mají na území České republiky trvalý pobyt. (5) Ministerstvo spravedlnosti zajistí sčítání u osob v zařízeních Vězeňské služby České republiky a u hromadně ubytovaných zaměstnanců Vězeňské služby. (6) Český úřad zeměměřický a katastrální a) zajistí mapové podklady pro revizi základních sídelních jednotek a následné vymezení sčítacích obvodůsčítacích obvodů, b) spolupracuje s Českým statistickým úřadem při přípravě podkladů pro sčítání domů. (7) Ministerstva uvedená v odstavcích 2 až 5 a) jmenují sčítací komisařesčítací komisaře a sčítací revizorysčítací revizory pro sčítací obvodysčítací obvody ve své působnosti a organizačně zajišťují jejich školení, b) zajistí předání vyplněných tiskopisů Českému statistickému úřadu do 25 kalendářních dnů od rozhodného okamžiku. § 19 Úkoly okresních úřadů Okresní úřady a) spolupracují na územní přípravě sčítání, b) zajistí předání potřebného počtu sčítacích tiskopisů jednotlivým obcím nejpozději 30 kalendářních dnů před rozhodným okamžikem, c) organizačně zajišťují školení sčítacích komisařůsčítacích komisařů a sčítacích revizorůsčítacích revizorů. § 20 Úkoly obcí Obce v přenesené působnosti a) poskytují Českému statistickému úřadu podklady pro stanovení sčítacích obvodůsčítacích obvodů v obci a vyjadřují se k návrhu na stanovení sčítacích obvodůsčítacích obvodů, b) vypracovávají slovní popis jednotlivých sčítacích obvodůsčítacích obvodů, c) předkládají Českému statistickému úřadu návrhy na jmenování osob sčítacími komisařisčítacími komisaři a sčítacími revizorysčítacími revizory ve formě stanovené Českým statistickým úřadem, d) zajišťují způsobem v místě obvyklým informovanost občanů o významu, době a způsobu provedení sčítání, e) předají sčítacím komisařůmsčítacím komisařům nejpozději 14 kalendářních dnů před rozhodným okamžikem potřebný počet sčítacích tiskopisů, f) zveřejňují oznámení o sčítání, sčítacích obvodechsčítacích obvodech a sčítacích komisaříchsčítacích komisařích (§ 11), g) přijímají vyplněné sčítací tiskopisy v případech uvedených v § 12 odst. 4 až 7 a předají je Českému statistickému úřadu, h) poskytují bezplatně ze svých evidencí sčítacím komisařůmsčítacím komisařům údaje potřebné pro provedení sčítání, i) poskytují bezplatně v nezbytném rozsahu prostory pro činnost sčítacích komisařůsčítacích komisařů a sčítacích revizorůsčítacích revizorů. Pokud tyto prostory nemají, spolupracují při jejich zajištění s Českým statistickým úřadem. § 21 Při plnění úkolů souvisejících se sčítáním postupují ministerstva, okresní úřady a obce podle pokynů Českého statistického úřadu. § 22 Zmocňovací ustanovení Český statistický úřad vydá prováděcí právní předpisy podle § 7 odst. 3 a § 9 odst. 3. § 23 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 1) § 2 odst. 3 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. 2) § 1 odst. 3 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 302/1992 Sb. 3) § 82 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 4) § 3 odst. 2 zákona č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů. § 7 zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky. 5) § 6 zákona č. 123/1992 Sb. 6) § 2 odst. 1 zákona č. 89/1995 Sb. 7) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 8) § 2 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb. 9) Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 159/1999 Sb.
Zákon č. 159/1999 Sb. Zákon o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu Vyhlášeno 23. 7. 1999, datum účinnosti 1. 10. 2000, částka 53/1999 * ČÁST PRVNÍ - ÚPRAVA NĚKTERÝCH PODMÍNEK PODNIKÁNÍ V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU (§ 1 — § 10i) * ČÁST DRUHÁ - OBSAH ZÁKLADNÍ ČINNOSTI HORSKÉ SLUŽBY A JEJÍ VÝKON (§ 11a — § 11d) * ČÁST TŘETÍ - PRŮVODCOVSKÁ ČINNOST V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU A JEJÍ VÝKON (§ 12 — § 12d) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (§ 13 — § 13) * ČÁST PÁTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 14 — § 15) Aktuální znění od 1. 3. 2021 (117/2020 Sb.) 159 ZÁKON ze dne 30. června 1999 o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚPRAVA NĚKTERÝCH PODMÍNEK PODNIKÁNÍ V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU Hlava I Úvodní ustanovení § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) pro oblast zájezdůzájezdů a spojených cestovních služeb a upravuje a) podmínky jejich nabízení, prodeje a zprostředkování, b) rozsah ochrany zákazníkůzákazníků pro případ úpadku cestovní kancelářecestovní kanceláře a c) výkon státní správy v oblasti cestovního ruchu. (2) Tento zákon se nevztahuje na zájezdyzájezdy nebo spojené cestovní služby a) na dobu kratší než 24 hodin, jestliže nezahrnují nocleh, b) jejichž nabízení, prodej nebo zprostředkování není činností vykonávanou podnikatelským způsobem, nebo c) zakoupené osobou na základě rámcové smlouvy o pořádání pracovních cest souvisejících s její obchodní činností, podnikáním nebo povoláním. (3) Tento zákon dále upravuje podmínky pro výkon některých dalších činností v oblasti cestovního ruchu. § 1a Typy služeb cestovního ruchu Službou cestovního ruchu je a) doprava zákazníkazákazníka, b) ubytování, které není součástí dopravy a není určeno k účelům bydlení, c) nájem automobilu, motocyklu nebo jiného motorového vozidla, nebo d) jiná služba z oblasti cestovního ruchu, která není ze své podstaty součástí některé ze služeb cestovního ruchu uvedených v písmenu a), b) nebo c), zejména prodej vstupenek na kulturní nebo sportovní události, pořádání výletů, prohlídek s průvodcem, prodej skipasů nebo nájem sportovního vybavení. § 1b Zájezd (1) Zájezdem je soubor alespoň dvou různých typů služeb cestovního ruchu podle § 1a pro účely téže cesty nebo pobytu, pokud a) soubor těchto služeb je nabízen jediným podnikatelem, případně je sestaven na žádost nebo podle výběru zákazníkazákazníka ještě před uzavřením jediné smlouvy o zájezduzájezdu, nebo b) bez ohledu na to, zda jsou uzavřeny samostatné smlouvy s jednotlivými poskytovateli služeb cestovního ruchu, jsou tyto služby cestovního ruchu 1. zakoupeny na jediném prodejním místěprodejním místě a zákazníkemzákazníkem vybrány před tím, než se zavázal k úhradě jejich ceny, 2. nabízeny, prodávány nebo účtovány za celkovou cenu, 3. inzerovány nebo prodávány s označením „zájezdzájezd“ nebo s podobným označením, 4. sestaveny po uzavření smlouvy, která opravňuje zákazníkazákazníka k výběru z různých typů služeb cestovního ruchu, nebo 5. zakoupeny od jednotlivých poskytovatelů služeb cestovního ruchu prostřednictvím online rezervačního systému, při kterém podnikatel, s nímž je uzavřena první smlouva, předá jméno, platební údaje a elektronickou adresu svého zákazníkazákazníka dalšímu podnikateli a s tímto podnikatelem je uzavřena smlouva o další službě cestovního ruchu do 24 hodin po potvrzení rezervace první služby cestovního ruchu. (2) Zájezdem není soubor jednoho typu služby cestovního ruchu uvedené v § 1a písm. a), b) nebo c) s jednou nebo více službami cestovního ruchu uvedenými v § 1a písm. d), pokud tyto služby a) nepředstavují významnou část zájezduzájezdu, přičemž se má za to, že významnou část zájezduzájezdu představují v případě, kdy tvoří alespoň 25 % celkové ceny zájezduceny zájezdu, a nejsou inzerovány jako podstatná část zájezduzájezdu a ani ji jiným způsobem nepředstavují, nebo b) jsou vybrány a zakoupeny až po zahájení poskytování některého z typů služeb cestovního ruchu uvedených v § 1a písm. a), b) nebo c). (3) Podnikatelem, s nímž je uzavřena první smlouva a který předává jméno, platební údaje a elektronickou adresu svého zákazníkazákazníka dalším podnikatelům podle odstavce 1 písm. b) bodu 5, může být pouze cestovní kancelářcestovní kancelář. (4) Prodejem zájezduProdejem zájezdu se rozumí okamžik uzavření smlouvy o zájezduzájezdu. § 1c Spojené cestovní služby (1) Spojenými cestovními službami jsou alespoň dva různé typy služeb cestovního ruchu zakoupené pro účely téže cesty nebo pobytu, které nejsou zájezdemzájezdem a na jejichž poskytnutí jsou uzavřeny samostatné smlouvy s jednotlivými poskytovateli služeb cestovního ruchu, jestliže cestovní kancelářcestovní kancelář zákazníkovizákazníkovi a) při jediné návštěvě či kontaktu se svým prodejním místemprodejním místem zprostředkuje samostatný výběr a samostatnou platbu každé jednotlivé služby cestovního ruchu, nebo b) zprostředkuje cíleným způsobem pořízení alespoň jedné další služby cestovního ruchu od jiného poskytovatele služeb cestovního ruchu, a pokud je smlouva s tímto poskytovatelem uzavřena do 24 hodin po potvrzení rezervace první služby cestovního ruchu. (2) Spojenými cestovními službami není služba cestovního ruchu uvedená v § 1a písm. a), b) nebo c) spojená s jednou nebo více službami cestovního ruchu uvedenými v § 1a písm. d), pokud služby podle § 1a písm. d) nepředstavují významnou část ceny dané kombinace služeb, nejsou inzerovány jako podstatná část cesty nebo pobytu a ani jiným způsobem nepředstavují jejich podstatnou část. Významnou část ceny představuje služba nebo služby, jejichž cena tvoří alespoň 25 % ceny spojených cestovních služeb. § 1d Prodejní místo Prodejním místemProdejním místem se pro účely tohoto zákona rozumí jakékoli prostory, internetová stránka nebo online prodejní zařízení, a to i v případě, kdy jsou internetová stránka nebo online zařízení zákazníkůmzákazníkům prezentovány jako jedno zařízení, včetně telefonní služby. § 2 Cestovní kancelář (1) Cestovní kanceláříCestovní kanceláří je podnikatel, který je na základě státního povolení k provozování živnostiživnosti (dále jen „koncese“)4) oprávněn sestavovat služby cestovního ruchu pro účely zájezduzájezdu, nabízet a prodávat zájezdyzájezdy podle § 1b odst. 1 nebo zprostředkovávat spojené cestovní služby podle § 1c odst. 1. (2) Cestovní kanceláříCestovní kanceláří je také ten, kdo má v okamžiku uzavření smlouvy o zájezduzájezdu nebo zprostředkování spojených cestovních služeb sídlo nebo místo podnikání v jiném členském státě Evropské unie nebo v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „stát usazení“) a jehož činnost jakýmkoli způsobem směřuje do České republiky, a to včetně online prodeje. Tato cestovní kancelářcestovní kancelář, nezřizuje-li v České republice pobočku, může na území České republiky podnikat na základě oprávnění státu usazení k provozování cestovní kancelářecestovní kanceláře, pokud splňuje podmínky ochrany státu usazení pro případ úpadku. (3) V rámci koncese může cestovní kancelářcestovní kancelář rovněž a) nabízet a prodávat jednotlivé služby cestovního ruchu, b) organizovat kombinace služeb cestovního ruchu a nabízet je a prodávat jiné cestovní kancelářicestovní kanceláři za účelem jejího dalšího podnikání, c) zprostředkovávat prodej jednotlivých služeb cestovního ruchu pro jinou cestovní kancelářcestovní kancelář nebo cestovní agenturu, případně pro jiné osoby (dopravce, pořadatele kulturních, společenských a sportovních akcí apod.), d) zprostředkovávat prodej zájezduprodej zájezdu pro jinou cestovní kancelář; smlouva o zájezdu v těchto případech musí být uzavřena jménem cestovní kanceláře, pro kterou je zájezd zprostředkováván, e) prodávat věci související s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, tištěné průvodce a upomínkové předměty. § 3 Cestovní agentura (1) Provozovatel cestovní agentury (dále jen „cestovní agentura“) je podnikatel, který je oprávněn na základě ohlášení volné živnostiživnosti5) provozovat činnost v rozsahu uvedeném v § 2 odst. 3. (2) Cestovní agentura nesmí zprostředkovat prodej zájezduprodej zájezdu podle § 2 odst. 3 písm. d) pro osobu, která není cestovní kancelářícestovní kanceláří. (3) Kromě povinností podle zvláštního právního předpisu6) je cestovní agentura rovněž povinna označit provozovnu a propagační a jiné materiály určené zákazníkovizákazníkovi slovy „cestovní agentura“, pokud toto označení neobsahuje již obchodní firma. (4) Cestovní agentura je dále povinna a) v propagačních, nabídkových a jiných materiálech, včetně jejich elektronických forem, vždy informovat, pro kterou cestovní kancelář je prodej zájezduprodej zájezdu zprostředkováván; v případě nabízení zájezdu prostřednictvím internetových stránek musí být tato informace uvedena zřetelně na stejné úrovni internetové stránky jako podstatné informace o zájezdu, b) před uzavřením smlouvy o zájezduzájezdu předložit zájemci o uzavření smlouvy o zájezduzájezdu (dále jen „zájemce“) na jeho žádost k nahlédnutí doklad o pojištění záruky pro případ neposkytnutí sjednaných služeb zákazníkovizákazníkovi z důvodu úpadku cestovní kancelářecestovní kanceláře v rozsahu § 6 až 7c (dále jen „pojištění záruky pro případ úpadku“) nebo bankovní záruce pro případ úpadku cestovní kancelářecestovní kanceláře, pro kterou zprostředkovává prodej zájezduprodej zájezdu, c) před zahájením zprostředkování prodeje zájezdůprodeje zájezdů pro cestovní kancelářcestovní kancelář podle § 2 odst. 2 bezodkladně informovat o této skutečnosti Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „ministerstvo“), a to včetně údajů o rozsahu pojištění záruky pro případ úpadku nebo bankovní záruky pro případ úpadku této cestovní kancelářecestovní kanceláře nebo jiné formy zajištění těchto zájezdůzájezdů, d) při zprostředkování prodeje zájezduprodeje zájezdu pro cestovní kancelářcestovní kancelář podle § 2 odst. 2 předložit zájemci na jeho žádost k nahlédnutí opis oprávnění k provozování cestovní kancelářecestovní kanceláře včetně jeho úředně ověřeného překladu a informovat zájemce o rozsahu pojištění záruky pro případ úpadku nebo bankovní záruky pro případ úpadku této cestovní kancelářecestovní kanceláře nebo jiné formy zajištění těchto zájezdůzájezdů, e) při zprostředkování prodeje zájezduprodeje zájezdu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku poskytnout zájemci s dostatečným předstihem informace podle § 9a, f) při zprostředkování prodeje zájezduprodeje zájezdu přijmout zprávy, požadavky nebo stížnosti zákazníkazákazníka týkající se zájezduzájezdu, jehož prodej zákazníkovizákazníkovi zprostředkovala, a bez zbytečného prodlení je předat cestovní kancelářicestovní kanceláři, která je pořadatelem zájezduzájezdu. Zákazník, repatriace a cena zájezdu § 4 (1) ZákazníkemZákazníkem je osoba, která má v úmyslu uzavřít nebo uzavře s cestovní kancelářícestovní kanceláří smlouvu o zájezduzájezdu nebo spojených cestovních službách, nebo osoba, v jejíž prospěch byla některá z těchto smluv uzavřena, anebo osoba, které byla smlouva postoupena. (2) Repatriací je pro účely tohoto zákona doprava z místa pobytu do místa odjezdu nebo do jiného místa, na němž se cestovní kancelářcestovní kancelář se zákazníkemzákazníkem dohodla, pokud je tato doprava součástí zájezduzájezdu. § 4a Cenou zájezduCenou zájezdu se pro účely tohoto zákona rozumí rovněž cena zaplacená za platební prostředek vydaný cestovní kanceláří k zaplacení zájezdu (dále jen „poukaz na zájezd“). Oprávněným k plnění v případě úpadku cestovní kanceláře je držitel tohoto poukazu na zájezd. Hlava II PROVOZOVÁNÍ CESTOVNÍ KANCELÁŘE A CESTOVNÍ AGENTURY § 5 Další podmínky k udělení koncese pro provozování cestovní kanceláře (1) Žádost o koncesi pro provozování cestovní kancelářecestovní kanceláře nebo o její změnu kromě náležitostí stanovených živnostenským zákonem9) obsahuje a) údaj, zda je žádáno o udělení koncese v rozsahu pořádání zájezdůzájezdů nebo zprostředkování spojených cestovních služeb, b) stejnopis smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kancelářecestovní kanceláře a platné pojistné podmínky, doklad o zaplacení pojistného a doklad o zaplacení spoluúčasti, byla-li v pojistné smlouvě sjednána, anebo stejnopis bankovní záruky pro případ úpadku podle § 8b, c) kopii potvrzení o úhradě ročního příspěvku do garančního fondugarančního fondu cestovních kancelářícestovních kanceláří (dále jen „garanční fondgaranční fond“) na příslušný kalendářní rok, d) podnikatelský záměr, který obsahuje podrobnější údaje o činnosti žadatele, a to zejména ve kterých oblastech cestovního ruchu hodlá podnikat, zda součástí zájezdůzájezdů nebo zprostředkování spojených cestovních služeb bude i doprava, za jaké služby, které jsou součástí zprostředkovaných spojených cestovních služeb, bude žadatel vybírat platby přímo od zákazníkůzákazníků, předpokládaný počet zákazníkůzákazníků, a v případě, že jde o cestovní kancelářcestovní kancelář, která ke dni podání žádosti již provozovala činnost, i počet zákazníkůzákazníků odbavených v rámci zájezduzájezdu v předchozím kalendářním roce a e) prohlášení o předpokládaném datu zahájení činnosti. (2) Pokud cestovní kancelářcestovní kancelář uvedená v § 2 odst. 2 zřizuje v České republice pobočku14), může doklady podle odstavce 1 písm. b) a c) nahradit dokladem podle § 9 odst. 4. (3) K žádosti o koncesi pro provozování cestovní kancelářecestovní kanceláře uvedené v § 2 odst. 1 nebo o její změnu vydává závazné stanovisko podle živnostenského zákona8) ministerstvo, a to na základě posouzení podkladů podle odstavce 1 nebo 2. Ve stanovisku uvede, zda souhlasí s udělením koncese v rozsahu předmětu podnikání pro pořádání zájezdůzájezdů nebo zprostředkování spojených cestovních služeb. (4) Ministerstvo vydá souhlasné stanovisko, jestliže a) je uhrazen roční příspěvek do garančního fondugarančního fondu ve výši podle § 10g a 1. uzavřená smlouva o pojištění záruky pro případ úpadku splňuje podmínky podle § 6 až 7c, nebo 2. bankovní záruka pro případ úpadku splňuje podmínky podle § 8b, nebo b) doklad o ochraně pro případ úpadku podle § 9 odst. 4 splňuje podmínky ochrany státu usazení pro případ úpadku. (5) Pokud cestovní kancelářcestovní kancelář žádá o změnu koncese spočívající v omezení rozsahu koncese na pořádání zájezdůzájezdů nebo na zprostředkování spojených cestovních služeb, použije se odstavec 1 přiměřeně. § 5a Seznam cestovních kanceláří Ministerstvo vede seznam cestovních kancelářícestovních kanceláří podle § 2 odst. 1, který je veřejně přístupný na internetových stránkách ministerstva a obsahuje a) název cestovní kancelářecestovní kanceláře, b) sídlo cestovní kancelářecestovní kanceláře, c) identifikační číslo osoby cestovní kancelářecestovní kanceláře, d) platnou pojistku cestovní kancelářecestovní kanceláře, doklad o bankovní záruce nebo doklad podle § 9 odst. 4, anebo údaj o tom, že cestovní kancelářcestovní kancelář ministerstvu žádný z těchto dokladů nepředložila, e) údaj o úhradě ročního příspěvku do garančního fondugarančního fondu podle § 10g, f) údaje o rozsahu předmětu podnikání cestovní kancelářecestovní kanceláře podle § 2 odst. 1, g) údaj o zákazu cestovní kancelářicestovní kanceláři uzavírat smlouvy o zájezduzájezdu a rozšiřovat předmět smluv již uzavřených či údaj o zákazu uzavírat smlouvy o poskytnutí služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb, a rozšiřovat předmět smluv již uzavřených podle § 10a odst. 2; jestliže nastane skutečnost podle § 10a odst. 3, ministerstvo tento údaj ze seznamu vymaže. Ochrana pro případ úpadku § 6 (1) Cestovní kancelářCestovní kancelář je povinna sjednat pojištění záruky pro případ úpadku nebo bankovní záruku pro případ úpadku, na základě kterých vzniká zákazníkovizákazníkovi cestovní kancelářecestovní kanceláře právo na plnění v případech, kdy cestovní kancelářcestovní kancelář z důvodu svého úpadku a) neposkytne zákazníkovizákazníkovi repatriaci, b) nevrátí zákazníkovizákazníkovi zaplacenou zálohu nebo cenu zájezducenu zájezdu včetně ceny zaplacené za poukaz na zájezdzájezd v případě neuskutečnění zájezduzájezdu, nebo c) nevrátí zákazníkovizákazníkovi rozdíl mezi zaplacenou cenou zájezducenou zájezdu a cenou částečně poskytnutého zájezduzájezdu v případě, že se zájezdzájezd uskutečnil pouze zčásti. (2) Cestovní kancelářCestovní kancelář zprostředkující spojené cestovní služby je povinna sjednat pojištění záruky pro případ úpadku nebo bankovní záruku i na veškeré platby, které obdržela od zákazníkazákazníka. Repatriaci zákazníkazákazníka je cestovní kancelářcestovní kancelář povinna pojistit jen v případě, že je odpovědná za přepravu. (3) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, řídí se povinné pojištění záruky pro případ úpadku občanským zákoníkem10a). (4) Smlouva o pojištění záruky pro případ úpadku musí být uzavřena v písemné formě. (5) Smlouva o pojištění záruky pro případ úpadku musí být sjednána tak, aby a) se pojištění vztahovalo na veškeré zájezdyzájezdy a na poukazy na zájezdzájezd prodané za trvání pojištění záruky pro případ úpadku, ledaže cestovní kancelářcestovní kancelář sjedná nové pojištění záruky pro případ úpadku pokrývající tyto zájezdyzájezdy a poukazy pro případ úpadku, a b) právo na pojistné plnění vzniklo i v případě, že úpadek cestovní kanceláře byl způsoben úmyslně. (6) Smlouvu o pojištění záruky pro případ úpadku může vypovědět a) pojišťovna i cestovní kancelář ke konci pojistného období podle § 2807 občanského zákoníku, nebo b) pojišťovna s osmidenní výpovědní dobou, pokud cestovní kancelář porušila povinnost oznámit zvýšení pojistného rizika, je-li takové zvýšení s ohledem na rozsah činnosti cestovní kanceláře významné; pojišťovně náleží pojistné až do konce pojistného období, v němž pojištění zaniklo; jednorázové pojistné jí v tomto případě náleží celé. Nevypoví-li pojišťovna pojištění do 2 měsíců ode dne, kdy se o zvýšení pojistného rizika dozvěděla, zanikne její právo pojištění vypovědět. (7) Pojišťovna předá cestovní kancelářicestovní kanceláři kromě pojistky rovněž doklady určené zákazníkůmzákazníkům, které musí obsahovat informace o uzavřeném pojištění, zejména označení pojišťovny, podmínky pojištění a způsob oznámení pojistné události; cestovní kancelářcestovní kancelář je povinna předat tyto doklady zákazníkovizákazníkovi spolu s potvrzením o zájezduzájezdu nebo se stejnopisem smlouvy o zájezduzájezdu. (8) Nepřihlíží se k ujednání smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku, které se odchyluje od ustanovení tohoto zákona v neprospěch zákazníkazákazníka. § 7 (1) V případě, že zákazníkovizákazníkovi nebude poskytnuta repatriace, poskytne pojišťovna plnění zabezpečením této repatriace, včetně nezbytného ubytování a stravování do doby odjezdu i v případě, že se pojišťovně nepodaří do 12 hodin po oznámení škodné události průkazně ověřit u odpovědného zástupce cestovní kancelářecestovní kanceláře, že došlo k pojistné události podle § 6 odst. 1 písm. a). V případě, že se následným šetřením pojišťovny neprokáže, že došlo k pojistné události, je cestovní kancelářcestovní kancelář povinna uhradit pojišťovně to, co za ni pojišťovna plnila. Zajistí-li si zákazníkzákazník dopravu včetně nezbytného ubytování a stravování na vlastní náklady, poskytne mu pojišťovna peněžní plnění pouze do výše, jakou by musela vynaložit, pokud by dopravu, ubytování a stravování zajišťovala sama. Pojišťovna může zákazníkovizákazníkovi poskytnout pojistné plnění ve formě úhrady služeb, na základě kterých zákazníkzákazník pokračuje ve svém zájezduzájezdu. (2) Plnění podle odstavce 1 poskytne pojišťovna okamžitě po ověření pravdivosti oznámení škodné události. Pro oznámení škodné události podle odstavce 1 se nevyžaduje písemná forma. (3) Pojišťovna není oprávněna odmítnout pojistné plnění nebo snížit jeho výši v případě, dozví-li se po pojistné události, že cestovní kancelář poskytla nepravdivé nebo neúplné podklady, které byly pro uzavření pojištění podstatné. Pojišťovna je však v tomto případě oprávněna domáhat se náhrady škody na cestovní kanceláři. § 7a (1) Pojišťovna poskytne zákazníkovizákazníkovi plnění podle § 6 za služby cestovního ruchu, které mu nebyly poskytnuty z důvodu úpadku cestovní kancelářecestovní kanceláře. Plnění v rozsahu stanoveném v § 6 poskytuje zákazníkůmzákazníkům vždy pojišťovna. (2) Sjedná-li pojišťovna s cestovní kancelářícestovní kanceláří lhůtu podle § 2869 občanského zákoníku, nesmí být kratší než 3 měsíce a delší než 6 měsíců. (3) Plnění nad limit pojistného plnění vyplácí pojišťovna z peněžních prostředků, které obdrží z garančního fondugarančního fondu. (4) Pojistné plnění podle § 6 je splatné do 15 dnů od skončení šetření pojistné události. Plnění s využitím prostředků garančního fondugarančního fondu podle § 10i odst. 2 je splatné do 60 dnů od skončení šetření pojistné události. § 7b (1) Pojištění záruky pro případ úpadku podle § 6 lze sjednat pouze u pojišťovny, která je podle zákona upravujícího pojišťovnictví11) oprávněna provozovat na území České republiky pojištění záruky. Ministerstvo při výkonu kontroly dodržování povinností stanovených tímto zákonem (dále jen „kontrola“) v souvislosti s kontrolou pojistných podmínek spolupracuje s Českou národní bankoubankou. (2) Cestovní kancelářCestovní kancelář a pojišťovna jsou v případě sjednání pojištění záruky pro případ úpadku povinny sjednat toto pojištění v rozsahu § 6 tak, aby sjednaný limit pojistného plnění činil minimálně 30 % ročních plánovaných tržeb z prodeje zájezdůprodeje zájezdů nebo v případě, že tyto tržby mají být nižší než tržby v předchozím roce, minimálně 30 % těchto tržeb v předchozím roce. Pojišťovna je povinna uspokojit nároky zákazníkůzákazníků vyplývající z § 6 až do výše sjednaného limitu pojistného plnění. V případě, že nároky zákazníkůzákazníků přesahují sjednaný limit pojistného plnění, budou uspokojeny v plné výši postupem podle § 10i. (3) Pojištění záruky pro případ úpadku se musí vztahovat na důvodně předvídatelné náklady. Tyto náklady zahrnují platby uhrazené zákazníkemzákazníkem nebo v jeho prospěch za zájezdzájezd nebo za spojené cestovní služby, přičemž se zohlední období mezi obdržením záloh a doplatků a dokončením zájezduzájezdu nebo spojených cestovních služeb, jakož i odhadované náklady na repatriaci. Sjednaný limit pojistného plnění musí také zohlednit typ zájezduzájezdu nebo spojených cestovních služeb včetně způsobu přepravy či místa určení cesty nebo pobytu. (4) Cestovní kancelářCestovní kancelář je povinna vést za každý kalendářní měsíc průkaznou evidenci o a) prodaných zájezdechzájezdech včetně výše tržeb za tyto jednotlivé zájezdyzájezdy a tržeb za poukazy na zájezdzájezd, v případě koncese v rozsahu předmětu podnikání pořádání zájezdůzájezdů, b) poskytnutých službách cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb, a o výši tržeb za tyto služby, v případě koncese v rozsahu předmětu podnikání zprostředkování spojených cestovních služeb. (5) Nároky zákazníkazákazníka, které mu vznikly vůči cestovní kancelářicestovní kanceláři v důsledku nesplnění smlouvy o zájezduzájezdu nebo smlouvy o zprostředkování spojených cestovních služeb v případech uvedených v § 6, přecházejí na pojišťovnu, a to až do výše plnění, které mu pojišťovna poskytla. (6) Je-li v pojistné smlouvě ujednáno, že se cestovní kancelářcestovní kancelář podílí na pojistném plnění, nesmí být tato spoluúčast ujednána k tíži zákazníkazákazníka. § 7c Cestovní kancelářCestovní kancelář sjednávající pojištění záruky pro případ úpadku u služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb a které zákazníkzákazník uhradil cestovní kancelářicestovní kanceláři, postupuje při sjednávání pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kancelářecestovní kanceláře obdobně jako při pojištění zájezdůzájezdů podle § 7b. § 7d Pojištění záruky pro případ úpadku se vztahuje na zákazníkyzákazníky bez ohledu na jejich bydliště, místo odjezdu nebo místo, kde byl zájezdzájezd prodán, a bez ohledu na stát usazení pojišťovny sjednávající pojištění záruky pro případ úpadku. § 8a Informační povinnosti cestovní kanceláře a pojišťovny (1) Cestovní kancelářCestovní kancelář je povinna a) před uzavřením smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku předložit pojišťovně údaje týkající se hospodaření cestovní kancelářecestovní kanceláře, typu a počtu zájezdůzájezdů, počtu případů zprostředkování spojených cestovních služeb a další údaje související s pojištěním zájezdůzájezdů nebo pojištěním spojených cestovních služeb, které si pojišťovna vyžádá, a podat k nim na žádost pojišťovny vysvětlení, b) v průběhu trvání pojištění bez zbytečného odkladu oznámit pojišťovně změnu pojistného rizika, zejména zvýšení tržeb z prodeje zájezdůprodeje zájezdů nebo zvýšení tržeb za spojené cestovní služby nad výši, kterou cestovní kancelářcestovní kancelář sdělila pojišťovně před uzavřením smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku. (2) Cestovní kancelář předloží ministerstvu do 10 pracovních dnů ode dne uzavření smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku stejnopis nebo úředně ověřenou kopii této smlouvy a do 10 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese nebo ve stejné lhůtě ode dne vzniku práva provozovat živnostživnost platnou pojistku. Obdobně cestovní kancelář postupuje při každé změně smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku, která má vliv na změnu limitu pojistného plnění. Ministerstvo bez zbytečného odkladu tuto pojistku uveřejní na svých internetových stránkách. (3) Pojišťovna je povinna a) informovat ministerstvo do 5 pracovních dnů o změně pojištění podle § 6, ke kterému došlo na základě nárůstu tržeb za zájezdy oproti plánovaným tržbám uváděným cestovní kanceláří při sjednání původního pojištění, b) na výzvu ministerstva do 5 pracovních dnů předložit kopii smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku uzavřené s cestovní kanceláří, c) do 3 pracovních dnů informovat ministerstvo o vzniku pojistné události a bez zbytečného odkladu o rozsahu poskytnutého pojistného plnění, d) informovat ministerstvo do 5 pracovních dnů o tom, že cestovní kancelářcestovní kancelář odmítla návrh na změnu pojištění, e) informovat ministerstvo do 5 pracovních dnů ode dne obdržení výpovědi smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kancelářecestovní kanceláře nebo ode dne odeslání pojišťovnou cestovní kancelářicestovní kanceláři výpovědi této smlouvy, včetně údaje o dni, ke kterému dojde k zániku pojištění výpovědí. (4) Cestovní kancelář i pojišťovna jsou povinny do 5 pracovních dnů ode dne zániku pojištění informovat o této skutečnosti ministerstvo. (5) Cestovní kancelářCestovní kancelář je povinna v souladu s rozsahem předmětu podnikání udělené koncese předávat pojišťovně měsíčně, nejpozději do 25. dne bezprostředně následujícího kalendářního měsíce, údaje o počtu cestujících, počtu prodaných zájezdůzájezdů a zprostředkovaných spojených cestovních služeb, souhrnné ceně za prodané zájezdyzájezdy a souhrnné částce plateb od zákazníkůzákazníků za spojené cestovní služby, výši záloh za zájezdyzájezdy, výši tržeb za zájezdyzájezdy nebo tržeb za spojené cestovní služby a výši tržeb za prodané poukazy na zájezdzájezd. Na vyžádání je cestovní kancelářcestovní kancelář povinna sdělit tyto údaje bez zbytečného odkladu ministerstvu. § 8b Bankovní záruka pro případ úpadku (1) Na bankubanku nebo zahraniční bankubanku, která vystavila bankovní záruku pro případ úpadku cestovní kancelářecestovní kanceláře, a na bankovní záruku pro případ úpadku cestovní kancelářecestovní kanceláře a na její použití se obdobně použijí požadavky kladené na pojišťovnu podle § 6 odst. 4 až 8, § 7, § 7a odst. 1 až 3, § 7b odst. 2 až 5, § 7d a 8a. Ustanovení § 7a odst. 4 se použije přiměřeně. (2) Bankovní záruku pro případ úpadku lze sjednat pouze u bankybanky nebo u zahraniční bankybanky, která je oprávněná působit na území České republiky. (3) Sjedná-li bankabanka nebo zahraniční bankabanka s cestovní kancelářícestovní kanceláří lhůtu podle § 2038 občanského zákoníku, nesmí být kratší než 3 měsíce a delší než 6 měsíců. Povinnosti cestovní kanceláře § 9 (1) Cestovní kancelář a) je povinna, nejde-li o cestovní kancelářcestovní kancelář splňující podmínky ochrany pro případ úpadku podle odstavce 4, mít po celou dobu provozování živnostiživnosti provozování cestovní kancelářecestovní kanceláře 1. uhrazen roční příspěvek do garančního fondugarančního fondu a 2. sjednáno pojištění záruky pro případ úpadku nebo sjednánu bankovní záruku pro případ úpadku, b) je povinna udržovat v průběhu trvání pojištění limit pojistného plnění v takové výši, aby v případě pojistné události byly uspokojeny veškeré nároky zákazníkůzákazníků podle § 6, c) nesmí zprostředkovat prodej zájezduprodej zájezdu podle § 2 odst. 3 písm. d) pro osobu, která není cestovní kancelářícestovní kanceláří, d) je povinna upravit v obchodních podmínkách vybírání záloh na zájezdyzájezdy a termíny doplatků ceny před zahájením zájezduzájezdu pro jednotlivá místa určení cesty nebo pobytu, e) je povinna označit provozovnu a propagační a jiné materiály určené zákazníkovizákazníkovi slovy „cestovní kancelářcestovní kancelář“, pokud toto označení neobsahuje již její obchodní firma; názvy „cestovní kancelářcestovní kancelář“ nebo „CK“ může používat pouze podnikatel, který je držitelem platné koncese pro provozování cestovní kancelářecestovní kanceláře4), nebo cestovní kancelářcestovní kancelář uvedená v § 2 odst. 2. (2) Cestovní kancelář je dále povinna a) předložit před uzavřením smlouvy o zájezduzájezdu nebo smlouvy vedoucí ke sjednání spojených cestovních služeb zájemci na jeho žádost doklad o pojištění záruky pro případ úpadku nebo bankovní záruce pro případ úpadku cestovní kancelářecestovní kanceláře nebo doklad podle odstavce 4, b) při zprostředkování prodeje zájezduprodeje zájezdu pro jinou cestovní kancelář dodržet povinnosti cestovní agentury uvedené v § 3 odst. 4. (3) Cestovní kancelářCestovní kancelář uvedená v § 2 odst. 2, která nezřizuje v České republice pobočku, je povinna před zahájením prodeje zájezdůprodeje zájezdů nebo zprostředkováním spojených cestovních služeb na území České republiky bezodkladně informovat o této skutečnosti ministerstvo, a to včetně údajů o rozsahu pojištění záruky nebo bankovní záruky pro případ úpadku cestovní kancelářecestovní kanceláře nebo jiné formy zajištění těchto zájezdůzájezdů. (4) Doklad o ochraně pro případ úpadku vydaný osobou k tomu oprávněnou ve státě usazení cestovní kancelářecestovní kanceláře uvedené v § 2 odst. 2 se uznává jako rovnocenný s dokladem o ochraně pro případ úpadku podle tohoto zákona. (5) Člen statutárního orgánu cestovní kancelářecestovní kanceláře je povinen zajistit, aby cestovní kancelářcestovní kancelář udržovala výši limitu pojistného plnění podle odstavce 1 písm. b). § 9a (1) Cestovní kancelářCestovní kancelář a osoba zprostředkovávající podle tohoto zákona prodej zájezduprodej zájezdu (dále jen „prodejce zájezduzájezdu“) jsou povinni poskytnout zákazníkovizákazníkovi před tím, než učiní závaznou objednávku, nebo před uzavřením smlouvy o zájezduzájezdu informace na příslušném formuláři; vzory formulářů včetně informací v nich uvedených podle jednotlivých typů zájezdůzájezdů stanoví ministerstvo vyhláškou; vzory formulářů musí obsahovat informaci, zda se jedná o zájezdzájezd nebo spojené cestovní služby, a informaci o způsobu právní ochrany zákazníkazákazníka. (2) Prodejce zájezduzájezdu, je-li to pro daný zájezdzájezd relevantní, poskytne zákazníkovizákazníkovi kromě informací podle odstavce 1 také informace o a) hlavních náležitostech služeb cestovního ruchu, a to o 1. místě určení cesty nebo pobytu, trase a délce pobytu včetně termínů a, je-li součástí ubytování, i počet nocí, 2. dopravních prostředcích, jejich vlastnostech a kategorii, místech, datech a časech odjezdu a příjezdu, trvání a místech zastávek a dopravního spojení; není-li přesný čas ještě stanoven, informuje prodejce zájezduzájezdu o přibližném čase odjezdu a příjezdu, 3. umístění, hlavních znacích a případné turistické kategorii, do níž je podle pravidel státu místa určení cesty nebo pobytu ubytování zařazeno, 4. stravování, 5. návštěvě, výletech nebo jiných službách zahrnutých v celkové ceně zájezduceně zájezdu, 6. tom, zda některá ze služeb cestovního ruchu bude zákazníkovizákazníkovi poskytována v rámci skupiny, a je-li tomu tak a je-li to možné, o přibližné velikosti skupiny, pokud to není zřejmé ze souvislostí, 7. jazyku, v němž se budou poskytovat další služby cestovního ruchu, závisí-li využití těchto služeb zákazníkemzákazníkem na ústní komunikaci, a 8. tom, zda jsou cesta nebo pobyt obecně vhodné pro osoby s omezenou schopností pohybu, a na žádost zákazníkazákazníka přesné informace o vhodnosti cesty nebo pobytu s ohledem na potřeby konkrétního zákazníkazákazníka, b) identifikačních údajích a adrese sídla toho, kdo zájezdzájezd organizuje, a toho, kdo zájezdzájezd zákazníkovizákazníkovi prodává, jejich telefonních číslech a elektronických adresách, c) celkové ceně za zájezdzájezd včetně daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých případných dalších nákladů nebo, nelze-li tyto náklady přiměřeným způsobem vyčíslit před uzavřením smlouvy, uvede druh dalších nákladů, jež mohou zákazníkovizákazníkovi ještě vzniknout, d) způsobu platby, včetně částky nebo procenta z ceny, jež mají být zaplaceny jako záloha, a o časovém rozvrhu pro zaplacení zbývající části ceny nebo peněžité jistoty, které musí zákazníkzákazník uhradit nebo poskytnout, e) minimálním počtu osob nutném k uskutečnění zájezduzájezdu a lhůtě, během níž může cestovní kancelářcestovní kancelář před zahájením zájezduzájezdu odstoupit od smlouvy podle § 2536 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku, f) pasových a vízových požadavcích včetně přibližných lhůt pro vyřízení víz a o zdravotních formalitách státu určení, g) tom, že zákazníkzákazník může odstoupit od smlouvy o zájezduzájezdu kdykoli před zahájením zájezduzájezdu proti zaplacení přiměřeného odstupného za předčasné ukončení závazku ze smlouvy, případně odstupného za předčasné ukončení závazku ze smlouvy stanoveného cestovní kancelářícestovní kanceláří v souladu s občanským zákoníkem včetně informace o výši odstupného, h) pojištění pro případ krytí nákladů spojených s ukončením závazku ze smlouvy zákazníkemzákazníkem nebo nákladů na pomoc zahrnujících repatriaci v případě úrazu, nemoci nebo smrti. (3) U smluv o zájezduzájezdu uzavřených po telefonu je prodejce zájezduzájezdu povinen poskytnout zákazníkovizákazníkovi informace podle odstavců 1 a 2. (4) Cestovní kancelářCestovní kancelář, která uzavře první smlouvu o službě cestovního ruchu podle § 1b odst. 1 písm. b) bodu 5 a předá údaje o zákazníkovizákazníkovi dalšímu podnikateli nebo podnikatelům k uzavření smlouvy do 24 hodin po potvrzení rezervace první služby, je povinna před uzavřením další smlouvy poskytnout zákazníkovizákazníkovi informace podle odstavců 1 a 2. Cestovní kancelářCestovní kancelář současně poskytne zákazníkovizákazníkovi informace o zájezduzájezdu a odpovídající právní ochraně na příslušném formuláři. Obdobnou povinnost týkající se služby cestovního ruchu, kterou nabízí, má i podnikatel, který uzavře další smlouvu do 24 hodin od uzavření první smlouvy. (5) Další podnikatel, jemuž jsou cestovní kancelářícestovní kanceláří podle odstavce 4 poskytnuty údaje o zákazníkovizákazníkovi, je povinen informovat cestovní kancelářcestovní kancelář, která uzavřela první smlouvu, o uzavření smlouvy vedoucí k vytvoření souboru služeb odpovídajícího zájezduzájezdu a poskytnout cestovní kancelářicestovní kanceláři informace nezbytné pro splnění povinností cestovní kancelářecestovní kanceláře souvisejících s prodejem zájezduprodejem zájezdu. Jakmile je cestovní kancelářcestovní kancelář informována o vytvoření souboru služeb odpovídajícím zájezduzájezdu, je povinna poskytnout zákazníkovizákazníkovi v textové podobě informace podle odstavce 2. (6) Informace podle odstavců 1 a 2 musí být poskytnuty jasným, srozumitelným a zřetelným způsobem. Jsou-li poskytovány písemně, musí být čitelné. (7) Před uzavřením smlouvy o zájezduzájezdu mohou být informace uvedené v odstavci 2 písm. a), c) až e) a g) změněny jen v případě, že se prodejce zájezduzájezdu na změně se zákazníkemzákazníkem dohodl. Prodejce zájezduzájezdu sdělí zákazníkovizákazníkovi před uzavřením smlouvy o zájezduzájezdu všechny změny týkající se informací podle odstavce 2 jasným, srozumitelným a zřetelným způsobem. (8) Prodejce zájezduzájezdu odpovídá za chyby v důsledku technických závad rezervačního systému, které mu lze přičíst. Pokud provádí rezervaci zájezduzájezdu nebo služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb, odpovídá za chyby, k nimž došlo během rezervace. Odpovědnosti se zprostí, pokud prokáže, že chyby při rezervaci lze přičíst zákazníkovizákazníkovi nebo byly způsobeny nevyhnutelnými a mimořádnými okolnostmi. § 9b Zprostředkování prodeje zájezdu pro pořadatele zájezdu usazeného mimo Evropský hospodářský prostor (1) Na prodejce usazeného v České republice se při zprostředkování prodeje zájezduprodeje zájezdu pro pořadatele usazeného mimo Evropský hospodářský prostor obdobně použijí a) ustanovení § 2537 až 2549a občanského zákoníku a ustanovení o zajištění ochrany pro případ úpadku cestovní kancelářecestovní kanceláře podle tohoto zákona a b) ustanovení upravující povinnosti cestovní agentury uvedené v § 3 odst. 4. (2) Ustanovení odstavce 1 se na prodejce zájezduzájezdu nevztahuje, pokud prokáže, že pořadatel usazený mimo Evropský hospodářský prostor splňuje povinnosti podle odstavce 1. § 9c Informace o spojených cestovních službách (1) Cestovní kancelářCestovní kancelář před uzavřením smlouvy na službu, která je součástí spojených cestovních služeb, jasným, srozumitelným a zřetelným způsobem informuje zákazníkazákazníka o tom, že na něj se a) nevztahuje žádné z práv, která se vztahují výhradně na zájezdyzájezdy, a že za řádné poskytování jednotlivých služeb cestovního ruchu odpovídá výlučně jejich poskytovatel, a b) vztahuje ochrana pro případ úpadku cestovní kancelářecestovní kanceláře podle § 6 odst. 2. (2) Informace podle odstavce 1 poskytne cestovní kancelářcestovní kancelář zprostředkovávající spojené cestovní služby zákazníkovizákazníkovi na příslušném formuláři. Pokud se na konkrétní typ spojené cestovní služby žádný z formulářů uvedených ve vyhlášce nevztahuje, poskytne cestovní kancelářcestovní kancelář informace v nich obsažené. Vzory formulářů včetně informací v nich uvedených podle jednotlivých typů spojených cestovních služeb stanoví ministerstvo vyhláškou. Vzory formulářů musí obsahovat informaci, zda se jedná o zájezdzájezd nebo spojené cestovní služby, a informaci o způsobu právní ochrany zákazníkazákazníka. (3) Pokud cestovní kancelářcestovní kancelář zprostředkovávající spojené cestovní služby nesplní povinnosti podle odstavce 1, platí ve vztahu k jednotlivým službám cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb, práva a povinnosti stanovené v § 2532 až 2544a občanského zákoníku pro zájezdzájezd. (4) Podnikatel, který uzavřel se zákazníkemzákazníkem smlouvu o poskytnutí služby cestovního ruchu, která je součástí spojených cestovních služeb, informuje o tom cestovní kancelářcestovní kancelář, která pro zákazníkazákazníka zprostředkovává spojené cestovní služby. § 9d Prohlášení cestovní kanceláře Prohlášení cestovní kancelářecestovní kanceláře, že vystupuje výlučně jako poskytovatel služby cestovního ruchu, prostředník nebo jiná osoba nebo že zájezdzájezd nebo spojené cestovní služby nejsou zájezdemzájezdem nebo spojenými cestovními službami, nezbavuje tuto cestovní kancelářcestovní kancelář povinností, které jí tento zákon nebo jiné právní předpisy ukládají. § 10 Online zprostředkování (1) Kdo zprostředkuje prostřednictvím prostředku komunikace na dálku kontakt poskytovatele služeb cestovního ruchu se zákazníkemzákazníkem za účelem uzavření smlouvy o službě cestovního ruchu podle § 1a, je povinen sdělit obecnímu živnostenskému úřadu do 30 dnů od doručení jeho výzvy a) počet uzavřených smluv o službě cestovního ruchu za období uvedené ve výzvě, b) celkovou cenu za služby cestovního ruchu za období uvedené ve výzvě, c) adresu místa, na které jsou služby cestovního ruchu poskytovány, a d) označení poskytovatele služby, se kterým zákazníkovizákazníkovi zprostředkoval uzavření smlouvy související s poskytováním služeb cestovního ruchu, a to 1. u fyzické osoby její jméno a příjmení, datum narození a adresu trvalého bydliště, 2. u podnikající fyzické osoby její jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, adresu sídla a identifikační číslo osoby, 3. u právnické osoby její obchodní firmu nebo název, adresu sídla a identifikační číslo osoby a 4. další kontaktní údaje osob uvedených v bodech 1 až 3, pokud jsou zprostředkovateli známy. (2) Obecní živnostenský úřad může předat jinému orgánu vykonávajícímu veřejnou moc na základě jeho žádosti údaje získané podle odstavce 1. § 10a Kontrola dodržování povinností (1) Kontrolu vykonávají a) obecní živnostenské úřady, nebo b) ministerstvo u povinností stanovených v § 3 odst. 4 písm. c), § 8a odst. 1 písm. b), § 8a odst. 2, § 8a odst. 4, pokud jde o cestovní kancelářcestovní kancelář, § 8a odst. 5, § 9 odst. 1 písm. a) a b) a v § 9 odst. 3 a 4; při výkonu kontroly ministerstvo zejména dozírá, zda cestovní kancelářcestovní kancelář splňuje podmínky ochrany pro případ úpadku stanovené v tomto zákoně. (2) Zjistí-li ministerstvo při výkonu kontroly, že cestovní kancelářcestovní kancelář nesplnila vůči pojišťovně, s níž uzavřela smlouvu o pojištění záruky pro případ úpadku, nebo vůči bancebance, která vystavila bankovní záruku pro případ úpadku, některou z povinností uložených jí tímto zákonem nebo že cestovní kancelářcestovní kancelář uvedená v § 2 odst. 1 nemá uhrazený příspěvek do garančního fondugarančního fondu, stanoví cestovní kancelářicestovní kanceláři přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti a, vyžaduje-li to ochrana zájmů zákazníkůzákazníků cestovní kancelářecestovní kanceláře, do splnění této povinnosti zakáže cestovní kancelářicestovní kanceláři uzavírat smlouvy o zájezduzájezdu nebo smlouvy o poskytnutí služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb, a rozšiřovat předmět smluv již uzavřených. (3) Cestovní kancelářCestovní kancelář oznámí bez odkladu ministerstvu, že nesplněné povinnosti zjištěné při výkonu kontroly podle odstavce 2 již splnila; ministerstvo o tom na žádost cestovní kancelářecestovní kanceláře vydá osvědčení. (4) Vydání rozhodnutí podle odstavce 2 může být prvním úkonem v řízení; odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. (5) Pro dohled nad plněním povinností tímto zákonem uložených pojišťovně se použije zákon upravující oblast pojišťovnictví. Pro dohled nad plněním povinností uložených tímto zákonem bancebance se použije zákon upravující bankovnictví. (6) Ministerstvo je za Českou republiku kontaktním místem pro spolupráci správních orgánů členských států Evropské unie a dohled nad pořadateli zájezdůzájezdů, kteří působí v členských státech Evropské unie. (7) V případě pochybností o ochraně pro případ úpadku pořadatele zájezduzájezdu z jiného členského státu Evropské unie požádá ministerstvo o potřebné údaje nebo informace členský stát Evropské unie, v němž je pořadatel zájezduzájezdu usazen. Na žádost kontaktního místa z jiného členského státu Evropské unie ministerstvo odpovídá co nejrychleji s ohledem na naléhavost a složitost případu. První odpověď ministerstvo zašle vždy do 15 pracovních dnů od obdržení žádosti. § 10b Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Podnikatel, který uzavře se zákazníkemzákazníkem smlouvu o poskytnutí služby cestovního ruchu, která je součástí spojených cestovních služeb, se dopustí přestupku tím, že neinformuje cestovní kancelářcestovní kancelář podle § 9c odst. 4. (2) Cestovní agentura se dopustí přestupku tím, že a) neoznačí provozovnu nebo propagační a jiné materiály určené zákazníkovizákazníkovi podle § 3 odst. 3, b) nesplní některou z povinností podle § 3 odst. 4, c) neinformuje zákazníkazákazníka podle § 9a odst. 1 nebo 4, nebo d) nesplní některou z povinností stanovených pro prodejce zájezduzájezdu podle § 9b. (3) Cestovní kancelářCestovní kancelář se dopustí přestupku tím, že a) poruší povinnost podle § 6 odst. 7 v části věty za středníkem, b) nevede evidenci podle § 7b odst. 4, c) neinformuje pojišťovnu podle § 8a odst. 1 písm. b) nebo podle § 8a odst. 5 nebo neinformuje bankubanku nebo zahraniční bankubanku podle § 8b odst. 1, d) nepředloží ministerstvu smlouvu o pojištění záruky pro případ úpadku nebo platnou pojistku podle § 8a odst. 2, nebo bankovní záruku pro případ úpadku podle § 8b, e) neinformuje ministerstvo podle § 8a odst. 4 nebo 5, f) nezaplatí příspěvek do garančního fondugarančního fondu podle § 9 odst. 1 písm. a) bodu 1, g) nesplní povinnost podle § 9 odst. 1 písm. b), h) neupraví v obchodních podmínkách vybírání záloh na zájezdyzájezdy a termíny doplatků podle § 9 odst. 1 písm. d), i) neoznačí provozovnu nebo propagační a jiné materiály určené zákazníkovizákazníkovi podle § 9 odst. 1 písm. e), j) před uzavřením smlouvy o zájezduzájezdu nebo smlouvy o spojených cestovních službách na žádost zájemce nepředloží doklad o pojištění záruky pro případ úpadku nebo doklad o bankovní záruce pro případ úpadku podle § 9 odst. 2 písm. a), k) nesplní některou z povinností podle § 9 odst. 2 písm. b), l) neinformuje zákazníkazákazníka před uzavřením smlouvy o zájezduzájezdu podle § 9a, m) nesplní některou z povinností stanovených pro prodejce zájezduzájezdu podle § 9b, n) nesplní některou z povinností podle § 9c odst. 1 nebo 2, nebo o) v rozporu s rozhodnutím ministerstva podle § 10a odst. 2 uzavírá smlouvy o zájezduzájezdu nebo smlouvy o poskytnutí služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb, nebo rozšiřuje předmět smluv již uzavřených. (4) Cestovní kancelářCestovní kancelář se dále dopustí přestupku tím, že a) nevydá zákazníkovizákazníkovi bezprostředně po uzavření smlouvy o zájezduzájezdu potvrzení o zájezduzájezdu podle § 2525 odst. 1 nebo 2 občanského zákoníku, b) nedoručí zákazníkovizákazníkovi ve stanoveném termínu před zahájením zájezduzájezdu údaje o plánovaných časech odjezdu, popřípadě o lhůtách pro odbavení, plánovaných časech zastávek, dopravním spojení a příjezdu nebo mu nepředá nezbytné stvrzenky, poukázky a přepravní doklady podle § 2529 občanského zákoníku, nebo c) nevrátí zákazníkovizákazníkovi platby podle § 2536a občanského zákoníku. (5) Cestovní kancelářCestovní kancelář podle § 2 odst. 2 se dopustí přestupku tím, že před zahájením prodeje zájezdůprodeje zájezdů neinformuje ministerstvo podle § 9 odst. 3. (6) Právnická osoba se jako člen statutárního orgánu cestovní kancelářecestovní kanceláře dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 9 odst. 5 nezajistí, aby cestovní kancelářcestovní kancelář splnila povinnost podle § 9 odst. 1 písm. b). (7) Právnická osoba jako podnikatel nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 12 nezajistí, aby a) činnost průvodce cestovního ruchu (dále jen „průvodce“) vykonávala pouze osoba, které byl vydán český národní průkaz průvodce (dále jen „průkaz“), nebo b) průvodce měl po celou dobu výkonu činnosti na území České republiky průkaz na viditelném místě svého oděvu. (8) Osoba uvedená v § 12d odst. 1 nebo 2 se dopustí přestupku tím, že v rozporu s a) § 12d odst. 3 před prvním poskytnutím služby na území České republiky nesplní povinnost písemně oznámit tuto skutečnost ministerstvu, nebo b) § 12d odst. 4 nezajistí, aby osoba, která pro něj vykonává činnost průvodce, byla schopna se při kontrole prokázat dokladem osvědčujícím jejich smluvní vztah, nebo dokladem prokazujícím její oprávnění k výkonu činnosti průvodce v zemi svého usazení. (9) Zprostředkovatel podle § 10 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že živnostenskému úřadu na výzvu a ve stanovené lhůtě nesdělí údaje podle § 10 odst. 1. (10) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 2 nebo odstavce 3 písm. a), c), e), h), i), j), k) nebo m) nebo odstavce 5, odstavce 7 písm. a) nebo odstavce 8 písm. a), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. b), d), f), g), l), n) nebo o) nebo odstavce 4, 6 nebo 9, c) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 7 písm. b) nebo odstavce 8 písm. b). (11) Za přestupek podle odstavce 9 lze uložit též zveřejnění rozhodnutí o přestupku. § 10c Přestupky fyzických osob (1) Fyzická osoba se jako člen statutárního orgánu cestovní kancelářecestovní kanceláře dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 9 odst. 5 nezajistí, aby cestovní kancelářcestovní kancelář splnila povinnost podle § 9 odst. 1 písm. b). (2) Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. § 10d Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává obecní živnostenský úřad. (2) Přestupky podle § 10b odst. 2 písm. b), jde-li o nesplnění povinnosti podle § 3 odst. 4 písm. c), § 10b odst. 3 písm. c), d), e), f), g), § 10b odst. 3 písm. k), jde-li o nesplnění povinnosti podle § 9 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 3 odst. 4 písm. c), § 10b odst. 5 a 6 a § 10c odst. 1 projednává ministerstvo. (3) Obecní živnostenský úřad zašle ministerstvu stejnopis pravomocného rozhodnutí, kterým byla uznána vina. § 10e Závažné porušení podmínek stanovených tímto zákonem Za závažné porušení podmínek stanovených tímto zákonem se pro účely živnostenského zákona13) vždy považuje porušení povinnosti podle § 3 odst. 2 nebo § 9 odst. 1 písm. a) nebo c). HLAVA III GARANČNÍ FOND § 10f Peněžní prostředky garančního fondu (1) Garanční fond je účelovým sdružením peněžních prostředků. Garanční fond tvoří peněžní prostředky z příspěvků cestovních kancelářícestovních kanceláří podle § 10g odst. 1 až 4, pokuty vybrané za přestupky podle § 10b odst. 3 písm. g), § 10b odst. 6 a § 10c odst. 1 a peněžní prostředky obstarané Státním fondem podpory investic podle § 10g odst. 5. Prostředky sdružené v garančním fondu jsou vlastnictvím České republiky, hospodaření s těmito prostředky přísluší Státnímu fondu podpory investic. (2) Výběr příspěvků od cestovních kancelářícestovních kanceláří do garančního fondu a vyplácení peněžních prostředků garančního fondu v souladu s tímto zákonem zajišťuje Státní fond podpory investic15). (3) Státní fond podpory investic ukládá peněžní prostředky sdružené v garančním fondu na odděleném účtu. § 10g Roční příspěvek do garančního fondu (1) Základem pro výpočet ročního příspěvku cestovní kancelářecestovní kanceláře do garančního fondugarančního fondu jsou roční plánované tržby cestovní kancelářecestovní kanceláře z prodeje zájezdůprodeje zájezdů a z prodeje služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb; pokud tyto tržby mají být nižší než tržby dosažené cestovní kancelářícestovní kanceláří v předchozím roce, pak jsou základnou pro výpočet ročního příspěvku tržby z prodeje zájezdůprodeje zájezdů a z prodeje služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb v předchozím roce. (2) Základem pro výpočet ročního příspěvku nově vzniklé cestovní kancelářecestovní kanceláře jsou plánované tržby cestovní kancelářecestovní kanceláře z prodeje zájezdůprodeje zájezdů a z prodeje služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb za období od jejího vzniku do konce kalendářního roku, ve kterém vznikla. (3) Výše ročního příspěvku cestovní kancelářecestovní kanceláře činí nejvýše 0,1 % ze základu pro výpočet ročního příspěvku do garančního fondugarančního fondu. Výši ročního příspěvku cestovní kancelářecestovní kanceláře platnou vždy od 1. ledna následujícího kalendářního roku stanoví ministerstvo vyhláškou, a to do 30. září běžného kalendářního roku. Nebude-li do tohoto data vyhláška pro následující kalendářní rok vydána, bude výše ročního příspěvku cestovní kancelářecestovní kanceláře na následující kalendářní rok shodná s jeho výší v předchozím roce. Konkrétní výši ročního příspěvku stanoví ministerstvo s ohledem na počet cestovních kancelářícestovních kanceláří, celkovou výši tržeb za zájezdyzájezdy a za spojené cestovní služby, počet úpadků cestovních kancelářícestovních kanceláří, výši ročního plnění z garančního fondugarančního fondu a výši prostředků sdružených v garančním fondugarančním fondu. (4) Roční příspěvek je splatný do 31. prosince předchozího běžného kalendářního roku. V případech podle odstavce 2 musí být roční příspěvek uhrazen před podáním žádosti o koncesi. Pokud nebude žadateli koncese udělena, vrátí Státní fond podpory investic zaplacený příspěvek bez zbytečného odkladu poté, co mu bude předloženo rozhodnutí o zamítnutí žádosti o koncesi nebo o zastavení řízení o udělení koncese. (5) V případě, že prostředky v garančním fondu nepostačují k vyplacení peněžních prostředků z garančního fondu, obstará si Státní fond podpory investic potřebné peněžní prostředky na finančním trhu. Státní fond podpory investic dbá, aby podmínky, za kterých jsou peněžní prostředky do garančního fondu poskytnuty, byly pro něj co nejvýhodnější. Pokud si Státní fond podpory investic peněžní prostředky na finančním trhu neobstará, může mu být na jeho žádost z důvodů zvláštního zřetele hodných poskytnuta dotace nebo návratná finanční výpomoc v potřebné výši ze státního rozpočtu prostřednictvím kapitoly ministerstva. § 10h Ověření úhrady ročního příspěvku do garančního fondu (1) Neprodleně po uplynutí lhůty splatnosti ročního příspěvku do garančního fondu Státní fond podpory investic ověří, zda došlo k úhradě tohoto ročního příspěvku. O výsledku ověření informuje ministerstvo. (2) Státní fond podpory investic při ověřování, zda došlo k úhradě ročního příspěvku do garančního fondu, spolupracuje s ministerstvem. § 10i Vyplácení peněžních prostředků z garančního fondu (1) V případě, že pojišťovna po ukončení šetření pojistné události zjistí, že finanční částka na úhrady zákazníkůmzákazníkům v celém rozsahu překročí sjednaný limit pojistného plnění, předloží do 14 dnů od tohoto zjištění garančnímu fondugarančnímu fondu seznam zákazníkůzákazníků včetně jejich zákonných nároků přesahujících limit pojistného plnění a pojistnou smlouvu, na základě které je plněno. Seznam musí obsahovat jména a příjmení zákazníkůzákazníků, jejich adresy, požadovanou částku nároku u každého zákazníkazákazníka a celkovou částku přesahující limit pojistného plnění. (2) Státní fond podpory investic nejpozději do 14 dnů od obdržení podkladů od pojišťovny podle odstavce 1 zašle pojišťovně celkovou částku přesahující limit pojistného plnění. Po obdržení platby pojišťovna vyplatí zákazníkůmzákazníkům jejich zákonné nároky podle § 6 v plném rozsahu. (3) V případě sjednání bankovní záruky pro případ úpadku cestovní kancelářícestovní kanceláří s bankoubankou podle § 8b se postupuje při vyplácení peněžních prostředků z garančního fondugarančního fondu nad stanovený limit bankovní záruky pro případ úpadku obdobně jako při vyplácení peněžních prostředků z garančního fondugarančního fondu nad stanovený limit pojistného plnění při pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kancelářecestovní kanceláře. ČÁST DRUHÁ OBSAH ZÁKLADNÍ ČINNOSTI HORSKÉ SLUŽBY A JEJÍ VÝKON § 11a Obsah základní činnosti horské služby Obsahem základní činnosti horské služby je a) organizování a provádění záchranných a pátracích akcí v horském terénu, kterými se rozumí vyhledávání a pomoc osobám v tísni, v případě potřeby poskytování první pomoci těmto osobám a zajištění jejich přepravy k nejbližšímu zdravotnickému zařízení nebo dopravnímu prostředku zdravotnického zařízení, včetně zajištění pohotovostní služby, b) vytváření podmínek pro bezpečnost návštěvníků hor, c) zajišťování provozu záchranných a ohlašovacích stanic horské služby, d) provádění instalace a údržby výstražných a informačních zařízení mimo lyžařské areálylyžařské areály podle § 11c, e) spolupráce při vydávání a rozšiřování preventivně-bezpečnostních materiálů mezi návštěvníky hor, f) informování návštěvníků hor o povětrnostních a sněhových podmínkách na horách a opatřeních k zajištění jejich bezpečnosti na horách, g) spolupráce s orgány veřejné správy, orgány ochrany přírody a životního prostředí, orgány obcíobcí a krajů a jinými orgány a organizacemi působícími v horách, h) sledování úrazovosti a provádění rozborů příčin úrazů na horách, navrhování a realizace opatření k jejímu snížení, i) provádění lavinových pozorování, j) příprava a školení členů a čekatelů vykonávajících horskou službu, k) spolupráce s ostatními složkami Integrovaného záchranného systémuIntegrovaného záchranného systému13a). § 11b Výkon základní činnosti horské služby (1) Výkon základní činnosti horské služby zajišťuje v rámci své územní působnosti samostatně nebo jako složka Integrovaného záchranného systémuIntegrovaného záchranného systému13a) obecně prospěšná společnost založená za tímto účelem podle jiného právního předpisu13b) ministerstvem. (2) Základní činnost horské služby zajišťuje výhradně obecně prospěšná společnost založená v souladu s odstavcem 1. Výkonem této činnosti není nijak dotčen výkon činnosti základních a ostatních složek Integrovaného záchranného systémuIntegrovaného záchranného systému13c). (3) Obecně prospěšná společnost založená podle odstavce 1 může zajišťovat činnosti uvedené v § 11a smluvně v lyžařských areálechlyžařských areálech podle § 11c při dodržení podmínky, že má zajišťování této smluvní činnosti uvedeno v zakládací listině nebo ve statutu a nebudou ohroženy ostatní činnosti uvedené v § 11a. § 11c Lyžařské areály Lyžařským areálemLyžařským areálem se rozumí lyžařská oblast vytvořená za účelem provozování zimních sportů, vybavená dopravními zařízeními, sjezdovými tratěmi, běžeckými tratěmi, lyžařskými cestami nebo ostatními specifickými tratěmi, značená podle českých technických norem určených pro značení, zabezpečení a pohyb v lyžařském areálulyžařském areálu13d). § 11d Financování základní činnosti horské služby (1) Finanční prostředky státního rozpočtu určené k zajištění financování základní činnosti horské služby podle § 11a jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva. (2) Podkladem pro stanovení výše finančních prostředků k zajištění činnosti uvedené v odstavci 1 je žádost obecně prospěšné společnosti založené podle § 11b odst. 1 o poskytnutí dotace k zajištění této činnosti. Termín podání žádosti o dotaci je do konce měsíce dubna běžného roku. Žádost o poskytnutí dotace se podává vždy na následný rok. (3) Žádost o poskytnutí dotace podle odstavce 2 musí kromě náležitostí uvedených v § 14 odst. 3 rozpočtových pravidel obsahovat a) zprávu o využití prostředků státního rozpočtu na zajištění financování základní činnosti horské služby za předcházející rok, b) finanční plán výdajů k zajištění financování 1. základní činnosti horské služby na následující rok s rozdělením do jednotlivých čtvrtletí včetně odůvodnění jednotlivých výdajových položek, 2. doplňkové činnosti na následující rok s rozdělením do jednotlivých čtvrtletí včetně odůvodnění jednotlivých výdajových položek, c) střednědobý výhled výdajů k zajištění financování základních činností a doplňkových činností horské služby na další 2 roky. ČÁST TŘETÍ PRŮVODCOVSKÁ ČINNOST V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU A JEJÍ VÝKON § 12 Průvodce cestovního ruchu (1) Průvodcem je fyzická osoba, která poskytuje skupině osob nebo jednotlivcům výklad o kulturním, historickém a přírodním dědictví země a současném životě v ní. (2) Činnost průvodce může vykonávat pouze osoba, které byl vydán průkaz. Průvodce je povinen mít po celou dobu výkladu na území České republiky průkaz na viditelném místě svého oděvu; za splnění této povinnosti odpovídá osoba, která má právo provozovat průvodcovskou činnost v oblasti cestovního ruchu podle zvláštního právního předpisu16). (3) Ustanovení části třetí (§ 12 až 12d) se nevztahují na průvodce v objektech nebo na průvodce vykonávající činnost v územích přístupných veřejnosti vymezených v zákoně o ochraně přírody a krajiny17). § 12a Průkaz průvodce a jeho vydání Průkaz je veřejná listinaveřejná listina, která osvědčuje, že průvodce splňuje podmínky podle tohoto zákona. Ministerstvo vydá průkaz a) I. stupně žadateli, který má právo provozovat průvodcovskou činnost v oblasti cestovního ruchu podle zvláštního právního předpisu16) nebo prokáže, že je k osobě, která toto oprávnění má, ve smluvním vztahu, nebo b) II. stupně, splní-li žadatel o vydání průkazu odbornou způsobilost podle § 12b odst. 3. § 12b (1) Žádost o vydání průkazu musí obsahovat tyto údaje: a) jméno a příjmení žadatele, b) státní občanství žadatele, c) místo trvalého pobytu žadatele, d) rodné číslo žadatele, a nebylo-li přiděleno, datum jeho narození, e) identifikační číslo žadatele, bylo-li přiděleno, a f) stupeň průkazu, o který je žádáno. (2) Žadatel o vydání průkazu I. stupně připojí k žádosti doklad nebo doklady prokazující, že je ve smluvním vztahu k osobě podle § 12a písm. a); je-li žadatel sám touto osobou, doklad k žádosti nepřipojuje. (3) Žadatel o vydání průkazu II. stupně připojí k žádosti doklad nebo doklady prokazující odbornou způsobilost, kterými jsou doklad nebo doklady o a) vysokoškolském vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na historii nebo cestovní ruch, b) vyšším odborném vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na cestovní ruch, c) středním vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na cestovní ruch, d) středním vzdělání s maturitní zkouškou a osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, e) profesní kvalifikaci pro průvodce cestovního ruchu, nebo f) uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu18). (4) K žádosti o vydání průkazu se přikládá fotografie podle § 20 odst. 5 zákona o cestovních dokladech. (5) Splnil-li žadatel všechny podmínky stanovené zákonem, vydá ministerstvo do 30 dnů ode dne doručení žádosti žadateli průkaz. Vzory průkazů včetně údajů v nich uvedených podle jednotlivých druhů průkazů stanoví ministerstvo vyhláškou. Průkaz je vydáván na dobu neurčitou. (6) Při změně údajů zaznamenávaných v průkazu vydá ministerstvo průvodci na jeho žádost nový průkaz. § 12c Seznam průvodců Ministerstvo vede seznam průvodců, kterým byl vydán průkaz. Seznam je veřejně přístupný na internetových stránkách ministerstva a obsahuje tyto údaje o průvodci: a) jméno a příjmení, b) datum narození a c) stupeň průkazu a datum jeho vydání. § 12d (1) Občan členského státu Evropské unie, který je na území členského státu Evropské unie oprávněn provozovat činnost průvodce, může na území České republiky dočasně poskytovat služby v souladu s čl. 56 a následujícími Smlouvy o fungování Evropské unie. (2) Právnická osoba, jejíž vnitřní poměry se řídí právem členského státu Evropské unie a která má sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti v některém z členských států Evropské unie a je na území členského státu Evropské unie oprávněna provozovat činnost průvodce, může na území České republiky dočasně poskytovat služby v souladu s čl. 56 a následujícími Smlouvy o fungování Evropské unie. (3) Před prvním poskytnutím služby na území České republiky je osoba uvedená v odstavcích 1 a 2 povinna oznámit tuto skutečnost ministerstvu. Oznámení se podává elektronicky. (4) Průvodce vykonávající tuto činnost pro osobu uvedenou v odstavci 1 nebo 2 je povinen se při kontrole prokázat průkazem totožnosti, oznámením podle odstavce 3, dokladem osvědčujícím jeho smluvní vztah k osobě uvedené v odstavci 1 nebo 2 a dokladem prokazujícím oprávnění osoby uvedené v odstavci 1 nebo 2 vykonávat činnost průvodce v zemi svého usazení. (5) Občané dalších smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru, občané Švýcarské konfederace a právnické osoby se sídlem na území těchto států se považují pro účely odstavců 3 a 4 za osoby uvedené v odstavci 1 nebo 2. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů § 13 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb. a zákona č. 167/1998 Sb., se mění takto: 1. V příloze č. 2 ve skupině 214 „Ostatní“ se doplňuje text ve sloupci 1 „Provozování cestovní agentury“, ve sloupci 2 „a) vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v oboru, nebo b) úplné střední vzdělání a 3 roky praxe v oboru“. 2. V příloze č. 3 ve skupině 314 „Ostatní“ se doplňuje text ve sloupci 1 „Provozování cestovní kanceláře“, ve sloupci 2 „a) vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v oboru, nebo b) minimálně vyšší odborné vzdělání a 3 roky praxe v oboru, nebo c) úplné střední odborné vzdělání a 6 roků praxe v oboru“, ve sloupci 4 „Ministerstvo pro místní rozvoj“, ve sloupci 5 „Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů“. ČÁST PÁTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 14 Přechodná ustanovení (1) Živnostenská oprávnění, na jejichž základě byly dosud provozovány živnostiživnosti, které se tímto zákonem mění na živnostživnost ohlašovací vázanou (provozování cestovní agentury) nebo na živnostživnost koncesovanou (provozování cestovní kancelářecestovní kanceláře), pozbývají platnosti uplynutím 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Právnické a fyzické osoby, které hodlají po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1 nadále provozovat činnosti, jež jsou ode dne účinnosti tohoto zákona předmětem ohlašovací vázané živnostiživnosti provozování cestovní agentury, musí nejpozději ve lhůtě podle odstavce 1 předložit živnostenskému úřadu doklady, kterými prokáží, že splňují podmínky odborné způsobilosti stanovené tímto zákonem. Pokud živnostenský úřad zjistí, že předložené doklady jsou neúplné nebo dostatečně neprokazují odbornou způsobilost, vyzve právnickou nebo fyzickou osobu k doplnění nebo odstranění závad s tím, že pokud tak neučiní ve lhůtě stanovené v odstavci 1, její oprávnění k provozování činnosti, jež je ode dne účinnosti tohoto zákona předmětem ohlašovací vázané živnostiživnosti provozování cestovní agentury, po uplynutí této lhůty zaniká. (3) Právnické a fyzické osoby, které hodlají po lhůtě uvedené v odstavci 1 nadále provozovat činnosti, jež jsou ode dne účinnosti tohoto zákona předmětem koncesované živnostiživnosti provozování cestovní kancelářecestovní kanceláře, musí nejpozději ve lhůtě podle odstavce 1 předložit živnostenskému úřadu doklady, kterými prokáží, že splňují podmínky odborné způsobilosti a doklady podle § 5 odst. 1 tohoto zákona. Za tohoto předpokladu mohou ve své činnosti pokračovat na základě původního živnostenského oprávnění do dne nabytí právní moci rozhodnutí o koncesi. (4) Pokud není stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí jeho účinnosti; vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé před účinností tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních předpisů. § 15 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 2000. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU a o zrušení směrnice Rady 90/314/EHS. 4) Příloha č. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 5) Příloha č. 2 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 6) § 31 odst. 1 a 2 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 286/1995 Sb. 8) § 52 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9) § 50 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10a) § 2758 až 2872 občanského zákoníku. 11) § 4 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. 13) § 58 odst. 2 a 3 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 286/1995 Sb. 13a) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 13b) Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 13c) § 4 odst. 1 a 2 zákona č. 239/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 13d) ČSN 01 8027. 14) § 503 občanského zákoníku. 15) Zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění pozdějších předpisů. 16) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 17) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 18) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 166/1999 Sb.
Zákon č. 166/1999 Sb. Zákon o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) Vyhlášeno 30. 7. 1999, datum účinnosti 28. 9. 1999, částka 57/1999 * ČÁST PRVNÍ - VETERINÁRNÍ PÉČE (§ 1 — § 78a) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (§ 81 — § 81) * ČÁST PÁTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 82 — § 82) * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 83 — § 83) k zákonu č. 166/1999 Sb. č. 2 k zákonu č. 166/1999 Sb. č. 3 k zákonu č. 166/1999 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2024 (284/2021 Sb.) 166 ZÁKON ze dne 13. července 1999 o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ VETERINÁRNÍ PÉČE HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie (dále jen „předpisy Evropské unie“)1a) stanoví požadavky veterinární péče (dále jen „veterinární požadavky“) na chov a zdraví zvířat a na živočišné produktyživočišné produkty, upravuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob, soustavu, působnost a pravomoc orgánů vykonávajících státní správu v oblasti veterinární péče, jakož i některé odborné veterinární činnosti a jejich výkon. § 2 Veterinární péče Veterinární péče podle tohoto zákona zahrnuje a) péči o zdraví zvířat a jeho ochranu, zejména předcházení vzniku a šíření onemocnění přenosných přímo nebo nepřímo mezi zvířaty vnímavých druhů (dále jen „nákaza“) a jiných onemocnění zvířat a jejich tlumení, ochranu zdraví lidí před nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka, b) péči o zdravotní nezávadnost živočišných produktů a krmiv a ochranu zdraví lidí před jeho poškozením nebo ohrožením živočišnými produkty, c) ochranu území České republiky před zavlečením nákaz zvířat a nemocí přenosných ze zvířat na člověka a před dovozem zdravotně závadných živočišných produktů a krmiv ze zahraničí, d) ochranu životního prostředí před nepříznivými vlivy souvisejícími s chovem zvířat, výrobou a zpracováváním živočišných produktů, jakož i ochranu zvířat a jejich produkce před riziky ze znečištěného životního prostředí, e) veterinární asanaci, f) dozor nad dodržováním povinností a požadavků stanovených k zajištění těchto úkolů tímto zákonem, zvláštními právními předpisy1b) a předpisy Evropské unie2) (státní veterinární dozor). § 3 Základní pojmy (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) chovatelemchovatelem každý, kdo zvíře nebo zvířata vlastní nebo drží, anebo je pověřen se o ně starat, ať již za úplatu nebo bezúplatně, a to i na přechodnou dobu, b) hospodářstvímhospodářstvím jakákoli stavba, zařízení nebo místo, kde je hospodářské zvířehospodářské zvíře nebo kde jsou hospodářská zvířatahospodářská zvířata chována nebo držena, včetně chovu pod širým nebem. Je-li v hospodářstvíhospodářství chováno nebo drženo více než jedno stádo nebo více než jedna skupina hospodářských zvířathospodářských zvířat, která mohou onemocnět stejnou nákazou nebo nemocí přenosnou ze zvířat na člověka (dále jen „vnímavá zvířata“), je každé z těchto stád nebo každá z těchto skupin oddělenou epizootologickou jednotkou, která má stejný zdravotní status, c) hospodářskými zvířaty zvířata využívaná převážně k chovu, výkrmu, práci a jiným hospodářským účelům, zejména skot, prasata, ovce, kozy, koně, osli a jejich kříženci, drůbež, běžci, králíci, zvěř ve farmovém chovu, ryby a jiní vodní živočichové, včely, včelstva, čmeláci a hmyz určený k lidské spotřebě nebo k výrobě zpracované živočišné bílkoviny, d) jatečnými zvířatyjatečnými zvířaty hospodářská zvířatahospodářská zvířata, jež jsou určena k porážce a jatečnému zpracování a jejichž maso je určeno k výživě lidí, e) svodem zvířatsvodem zvířat soustředění hospodářských zvířathospodářských zvířat různých chovatelůchovatelů na určeném místě a k určenému účelu, jde-li o evidovaná zvířata podle plemenářského zákona8), f) zvířaty podezřelými z nákazy zvířat zvířata, u nichž se projevují klinické příznaky nebo postmortální změny vyvolávající podezření, že jde o určitou nákazu zvířat, anebo zvířata, o nichž je podle výsledků vyšetření nutno mít za to, že jsou podezřelá z určité nákazy zvířat, g) zvířaty podezřelými z nakažení zvířata, u nichž se neprojevují klinické příznaky nebo postmortální změny vyvolávající podezření, že jde o určitou nákazu zvířat, o nichž však lze na základě získaných epizootologických nebo jiných informací mít za to, že přišla přímo nebo nepřímo do styku s jejím zdrojem, h) izolací dočasné, provozně a místně oddělené umístění zvířat podezřelých z nákazy zvířat nebo zvířat podezřelých z nakažení (dále jen „podezřelá zvířata“), v jehož průběhu se provádějí preventivní, diagnostické, popřípadě i léčebné úkony k ochraně před zavlečením nebo šířením nákaz zvířat, i) karanténou dočasné oddělené umístění zvířat před jejich zařazením do stáda nebo před jejich přemístěním z hospodářstvíhospodářství, v jehož průběhu se provádějí preventivní a diagnostické úkony a sleduje zdravotní stav zvířat, j) ohniskem nákazy ohnisko podle čl. 4 bodu 40 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, k) nákazovou situací výskyt nákazy na určitém území nebo v určitém hospodářstvíhospodářství, l) nákazovými důvody výskyt a možnost rozšíření nákazy, m) živočišnými produkty suroviny živočišného původu, a to všechny části těl zvířat, zejména maso, vnitřnosti, tuky, kůže, kosti, krev, žlázy s vnitřní sekrecí, rohy, parohy, paznehty, kopyta, vlna, srst, peří, také mléko, vejce, med, mateří kašička a včelí vosk, jakož i výrobky z těchto surovin, které jsou určeny k výživě lidí a zvířat, n) zdravotně nezávadnými živočišnými produkty živočišné produkty, které splňují požadavky na zdravotní nezávadnost stanovené tímto zákonem, zvláštními právními předpisy3) a předpisy Evropské unie3a), o) krmivy krmiva podle čl. 3 bodu 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, p) zdravotně nezávadnými krmivy krmiva, která splňují požadavky na zdravotní nezávadnost stanovené tímto zákonem, zvláštními právními předpisy4) a předpisy Evropské unie4a), r) veterinárními přípravky hromadně vyráběné přípravky, které jsou určeny pro zvířata, zejména dietetické, vitaminové, minerální a kosmetické přípravky, anebo pro specifickou laboratorní diagnostiku nákaz zvířat či původců onemocnění z potravin živočišného původu; za veterinární přípravky se nepovažují výrobky, které podléhají zvláštním právním předpisům5), s) veterinárními technickými prostředky zařízení, přístroje, pomůcky, materiály nebo jiné předměty nebo výrobky včetně příslušenství, používané samostatně nebo v kombinaci spolu s potřebným programovým vybavením, které jsou určeny k použití u zvířat pro účely prevence, vyšetřování, diagnózy, sledování, léčby nebo zmírnění nemoci, poranění nebo zdravotního postižení, náhrady nebo modifikace anatomické struktury či fyziologického procesu, anebo kontroly březosti, a které nedosahují své hlavní zamýšlené funkce v organizmu zvířete nebo na jeho povrchu farmakologickým nebo imunologickým účinkem nebo ovlivněním metabolizmu, jejichž funkce však může být takovými účinky podpořena; za veterinární technické prostředky se dále považují výrobky, které slouží k označování zvířat a které jsou za tímto účelem vpravovány do těla zvířete, t) ochrannou lhůtou ochranná lhůta podle čl. 4 bodu 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES, v platném znění, u) porážkou usmrcení jatečného zvířetejatečného zvířete za účelem využití jeho produktů, a to způsobem, který není v rozporu s předpisy na ochranu zvířat proti týrání6), v) utracením usmrcení zvířete, nejde-li o porážku, a to způsobem, který není v rozporu s předpisy na ochranu zvířat proti týrání,6) x) veterinárním zbožím zvířata, živočišné produkty, krmiva živočišného původu, další produkty a předměty, pokud mohou být nositeli původců nákaz, y) předměty, které mohou být nositeli původců nákaz, živí původci nákaz zvířat pro výzkumné nebo jiné účely a předměty používané při ošetřování a přepravě zvířat, živočišných produktů a krmiv, zejména voda, krmivo, stelivo, dopravní prostředky, obaly, nástroje, nářadí a pracovní pomůcky, popřípadě i jiné předměty, pokud z jiného důvodu mohou být nositeli původců nákaz, z) uváděním do oběhu nabízení k prodeji, prodej nebo jiná forma nabídky ke spotřebě, včetně skladování a přepravy pro potřeby prodeje nebo jiné nabídky ke spotřebě, aa) obchodováním obchodování mezi členskými státy Evropské unie (dále jen „členský stát“) se zvířaty a živočišnými produkty, které mají původ v členských státech, jakož i se zvířaty a živočišnými produkty, pocházejícími ze zemí, které nejsou členským státem (dále jen „třetí země“), jež jsou v členských státech v celním režimu volného oběhu, bb) dopravním prostředkem část silničního vozidla, drážního vozidla, letadla nebo lodi, určená k přepravě zboží, jakož i kontejner používaný pro silniční, drážní, leteckou nebo vodní dopravu, cc) zásilkou zásilka podle čl. 3 bodu 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, dd) schválením udělení souhlasu k výkonu určité činnosti na základě splnění podmínek stanovených tímto zákonem, ee) registrací zapsání do seznamu, ff) úředním veterinárním lékařem veterinární lékař orgánu veterinární správy; za úředního veterinárního lékaře se považuje také veterinární lékař Ministerstva obrany nebo ozbrojených sil České republiky, nebo veterinární lékař Ministerstva vnitra, popřípadě jím zřízených organizačních složek státu nebo útvarů Policie České republiky, pokud byli tito lékaři pověřeni úkoly náležejícími podle tohoto zákona úředním veterinárním lékařům, gg) soukromým veterinárním lékařem veterinární lékař vykonávající veterinární léčebnou a preventivní činnost podnikatelským způsobem, hh) schváleným veterinárním lékařem soukromý veterinární lékař schválený krajskou veterinární správou Státní veterinární správyStátní veterinární správy nebo Městskou veterinární správou v Praze Státní veterinární správyStátní veterinární správy (dále jen „krajská veterinární správa“) pro výkon některých, tímto zákonem stanovených činností, ii) ošetřujícím veterinárním lékařem soukromý veterinární lékař nebo veterinární lékař Ministerstva obrany nebo ozbrojených sil České republiky, nebo veterinární lékař Ministerstva vnitra, popřípadě jím zřízených organizačních složek státu nebo útvarů Policie České republiky, pokud tito lékaři vykonávají veterinární léčebnou a preventivní činnost v hospodářstvíhospodářství nebo v chovu zvířat, jj) útulkem pro zvířata zařízení, které poskytuje dočasnou péči toulavým a opuštěným zvířatům nebo týraným zvířatům, kk) včelstvem společenství včel, které je tvořeno matkou, dělnicemi a trubci a které obsedá včelí dílo, ll) včelím dílem voskové plásty vystavěné včelími dělnicemi, a to i mimo rámky; součástí včelího díla je včelí plod ve všech vývojových stadiích a glycidové a pylové zásoby. (2) Kde se v tomto zákoně mluví o zvířatech, rozumí se tím podle povahy věci a okolností též sperma, vaječné buňky, embrya, násadová vejce, oplodněné jikry a plemenivo včel. (3) Kde se v tomto zákoně mluví o zvěřině, rozumí se tím pro účely tohoto zákona těla, jakož i všechny poživatelné části těl volně žijící lovné zvěře.7) (4) Kde se v předpisech Evropské unie mluví v souvislosti se zvířaty o části území státu jako o regionu, rozumí se tím pro účely tohoto zákona kraj.7a) (5) Pokud se v tomto zákoně používají v souvislosti s právními vztahy upravenými předpisy Evropské unie pojmy, jejichž obsah a význam nejsou definovány v tomto zákoně, ale v uvedených předpisech, vychází se pro účely tohoto zákona z vymezení těchto pojmů v uvedených předpisech. (6) Pokud se v tomto zákoně mluví v souvislosti s volným pohybem osob nebo s uznáváním odborné způsobilosti o členském státě, rozumí se tím také jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarská konfederace. (7) Pokud se v tomto zákoně mluví v souvislosti s přemísťováním zvířat nebo živočišných produktů o členském státě, rozumí se tím také jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru. HLAVA II ZDRAVÍ ZVÍŘAT A JEHO OCHRANA Oddíl 1 Povinnosti chovatelů § 4 (1) Chovatel je povinen a) chovat zvířata způsobem, v prostředí a podmínkách, které vyžadují jejich biologické potřeby, fyziologické funkce a zdravotní stav a předcházet poškození jejich zdraví, b) sledovat zdravotní stav zvířat, v odůvodněných případech jim včas poskytnout první pomoc a požádat o odbornou veterinární pomoc, c) bránit vzniku a šíření nákaz a jiných onemocnění zvířat a plnit povinnosti stanovené tímto zákonem nebo na jeho základě k tlumení těchto nákaz nebo jiných onemocnění zvířat7c), d) poskytnout nezbytnou součinnost a pomoc k tomu, aby mohlo být řádně provedeno nařízené vyšetření zvířete, odběr vzorků, ochranné očkování nebo jiný odborný veterinární úkon, například fixace zvířete, předvedení zvířete v zájmovém chovu, e) podávat zvířatům léčivé přípravky, jejichž výdej je vázán na předpis veterinárního lékaře, jen podle jeho pokynů, f) zajistit, aby byli psi, jakož i lišky a jezevci držení v zajetí, ve stáří od 3 do 6 měsíců platně očkováni proti vzteklině a poté během doby účinnosti předchozí použité očkovací látky přeočkováni, uchovávat doklad o očkování po dobu platnosti očkování a na požádání jej předložit úřednímu veterinárnímu lékařiúřednímu veterinárnímu lékaři, g) zajistit, aby bylo neprodleně a v rozsahu nezbytně nutném pro vyloučení podezření z onemocnění vzteklinou veterinárně vyšetřeno zvíře, které poranilo člověka nebo s ním přišlo do přímého kontaktu způsobem nebo za okolností, které mohou vyvolávat podezření z onemocnění touto nákazou, h) dodržovat povinnosti plynoucí z předpisů Evropské unie7g), i) zabezpečit provádění vyšetření, zdravotních zkoušek a povinných preventivních a diagnostických úkonů v rámci veterinární kontroly zdraví, kontroly dědičnosti zdraví a kontroly pohody zvířat, a to v rozsahu a lhůtách stanovených Ministerstvem zemědělství (dále jen „ministerstvo“) podle § 44 odst. 1 písm. d), uchovávat jejich výsledky po dobu nejméně 3 let a na požádání je předkládat úřednímu veterinárnímu lékařiúřednímu veterinárnímu lékaři. Je-li třeba provést též laboratorní vyšetření vzorků, musí být toto vyšetření provedeno v laboratoři uvedené v § 52 odst. 3. (2) K inseminaci, přenosu embryí a přirozené plemenitbě lze používat jen zvířata, která podle výsledků vyšetření splňují podmínky stanovené tímto zákonem a plemenářským zákonem.8) (3) ChovatelChovatel psa je povinen zajistit, aby pes byl označen elektronickým čipem, který splňuje technické požadavky stanovené v příloze II předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48) (dále jen „elektronický čip“), s výjimkou psa, který byl označen čitelným tetováním provedeným před 3. červencem 2011. ChovatelChovatel nově narozeného psa je povinen zajistit označení psa elektronickým čipem před nabídkou psa k prodeji nebo předáním psa novému chovatelichovateli, nejpozději však do 3 měsíců věku psa. ChovatelChovatel psa je dále povinen zajistit, aby identifikační číslo psaidentifikační číslo psa bylo zaznamenáno v dokladu o očkování psa. Identifikačním číslem psaIdentifikačním číslem psa se rozumí alfanumerický kód zobrazený elektronickým čipem, který umožňuje zjistit totožnost konkrétního psa. (4) Povinnosti chovatelechovatele psa podle odstavce 3 se nevztahují na chovatelechovatele pokusných zvířat, dodavatele pokusných zvířat nebo uživatele pokusných zvířat podle zákona na ochranu zvířat proti týrání6), ozbrojené síly, bezpečnostní sbory, Vojenskou policii nebo obecní policii68), pokud jde o psy používané k plnění úkolů obecní policie. (5) ChovatelChovatel, který chová 3 a více psů samičího pohlaví starších 12 měsíců, je povinen tuto skutečnost písemně nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správyStátní veterinární správy oznámit krajské veterinární správě nejpozději do 7 dnů ode dne, kdy počet chovaných psů samičího pohlaví starších 12 měsíců dosáhl 3 a více chovaných zvířat; v oznámení chovatelchovatel uvede počet chovaných zvířat a místo jejich chovu. (6) ChovatelChovatel uvedený v odstavci 5 je dále povinen oznámit krajské veterinární správě písemně nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správyStátní veterinární správy snížení počtu jím chovaných psů samičího pohlaví starších 12 měsíců pod 3, a to nejpozději do 7 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala. (7) Žije-li více chovatelůchovatelů ve společné domácnosti, ve které chovají 3 a více psů samičího pohlaví starších 12 měsíců, má oznamovací povinnost podle odstavců 5 a 6 pouze jeden z nich. (8) Oznamovací povinnost podle odstavců 5 a 6 se nevztahuje na a) útulek pro zvířataútulek pro zvířata, b) hotel nebo penzion pro zvířata, c) osobu, jejíž oznamovací povinnost upravuje zvláštní právní předpis9), d) ozbrojené síly, bezpečnostní sbory, Vojenskou policii nebo obecní policii68), nebo e) chovatelechovatele vodicích nebo asistenčních psů podle zvláštních právních předpisů69). § 4a (1) ChovatelChovatel je povinen zajistit, aby psi, kočky a fretky v zájmovém chovu, pokud jsou přemísťováni v rámci neobchodního přesunu mezi členskými státy nebo mezi členskými státy a územími a třetími zeměmi podle čl. 13 odst. 1 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48), splňovali podmínky stanovené tímto předpisem. (2) Je-li přemísťováno více než pět zvířat uvedených v odstavci 1, která nesplňují podmínky uvedené v článku 5 odst. 2 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48), je chovatelchovatel povinen zajistit splnění požadavků uvedených v hlavě IV. (3) Doklad, který umožňuje zjistit totožnost zvířete a kontrolu jeho nákazového statusu (dále jen „pas“)49),50), vydává veterinární lékař schválený pro tuto činnost krajskou veterinární správou. Pas je veřejnou listinouveřejnou listinou. (4) Schválený veterinární lékařSchválený veterinární lékař při vydání a vyplnění pasu postupuje podle čl. 22 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48) a je povinen uchovávat záznamy uvedené v čl. 22 odst. 3 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48) po dobu nejméně 3 let, předávat tyto záznamy Komoře veterinárních lékařů České republiky (dále jen „Komora“) a na požádání je předložit úřednímu veterinárnímu lékařiúřednímu veterinárnímu lékaři. (5) SchváleníSchválení soukromého veterinárního lékařesoukromého veterinárního lékaře může být krajskou veterinární správou pozastaveno nebo odejmuto, jestliže tento lékař vydal pas s prokazatelně nepravdivými údaji, vyplněný neúplně nebo nesprávně, anebo v rozporu s podmínkami stanovenými tímto zákonem nebo předpisem Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48). (6) Pasy podle odstavce 3 vydává také vysoká škola uskutečňující akreditovaný magisterský studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, která je k této činnosti schválena krajskou veterinární správou. Práva a povinnosti veterinárního lékaře schváleného k vydávání pasů platí pro vysokou školu schválenou k vydávání pasů obdobně. Schválení vysoké školy k vydávání pasů může být krajskou veterinární správou pozastaveno nebo odejmuto, jestliže vysoká škola vydala pas s prokazatelně nepravdivými údaji, vyplněný neúplně nebo nesprávně, anebo v rozporu s podmínkami stanovenými tímto zákonem nebo předpisem Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48). (7) Evidenci pasů vede Komora. Komora umožní orgánům veterinární správy získávat z evidence veškeré údaje potřebné k výkonu veterinárního dozoru. (8) Prováděcí právní předpis upraví podrobněji označování psů, koček a fretek v zájmovém chovu a stanoví způsob výroby, vydávání a číslování pasů, vedení jejich evidence, způsob a lhůty pro předávání údajů do této evidence, obsah této evidence, požadavky na zaznamenávání údajů do pasu a jeho vzor. § 4b (1) Ústřední veterinární správa Státní veterinární správyStátní veterinární správy (dále jen „Ústřední veterinární správa“) registruje na základě písemné žádosti a) osobu pro účely výroby pasů (dále jen „výrobce pasů“), která k žádosti přiloží návrh pasu odpovídající vzoru uvedenému v prováděcím právním předpisu, a b) osobu pro účely distribuce pasů (dále jen „distributor pasů“). (2) Výrobce pasů je povinen a) zajistit, aby pasy odpovídaly vzoru uvedenému v prováděcím právním předpisu, b) opatřit pasy číslem z řady přidělené Ústřední veterinární správou v souladu s čl. 21 odst. 3 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48), c) dodávat pasy pouze distributorovi pasů, d) předávat záznamy o vyrobených pasech Komoře způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem a na požádání je předkládat Státní veterinární správěStátní veterinární správě, e) oznámit Ústřední veterinární správě bez zbytečného odkladu změny údajů rozhodných z hlediska registraceregistrace a f) oznámit Ústřední veterinární správě ukončení výroby pasů. (3) Distributor pasů je povinen a) dodávat pasy pouze veterinárním lékařům nebo vysoké škole schváleným k vydávání pasů podle § 4a, b) uchovávat záznamy o dodaných pasech podle čl. 23 odst. 2 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48) po dobu nejméně 3 let, c) předávat záznamy o dodaných pasech podle čl. 23 odst. 2 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48) Komoře způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem a na požádání je předkládat Státní veterinární správěStátní veterinární správě, d) oznámit Ústřední veterinární správě bez zbytečného odkladu změny údajů rozhodných z hlediska registraceregistrace a e) oznámit Ústřední veterinární správě ukončení distribuce pasů. § 4c Označení psa podle § 4 odst. 3 nebo označení zvířat v zájmovém chovu elektronickým čipem podle předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu65) provádí soukromý veterinární lékař nebo vysoká škola uskutečňující akreditovaný magisterský studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny. § 5 (1) ChovatelChovatel hospodářských zvířathospodářských zvířat je dále povinen a) zabezpečit v rozsahu odpovídajícím druhu zvířat, způsobu jejich chovu a ustájení čištění, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci stájí, jiných prostorů a zařízení, v nichž jsou chována zvířata, jakož i čištění a dezinfekci technologických zařízení, dopravních prostředkůdopravních prostředků, strojů, nástrojů, nářadí, pracovních pomůcek a jiných předmětů, které přicházejí do přímého styku se zvířaty, používat k tomu přípravky schválené podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů9a), dodržovat návod k jejich použití a zacházet s vedlejšími živočišnými produktyživočišnými produkty způsobem stanoveným tímto zákonem a předpisy Evropské unie9b), b) v případě nebezpečí zavlečení nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka zřídit, popřípadě umístit prostředky sloužící k ochraně proti nákazám a nemocem přenosným ze zvířat na člověka a dbát o jejich řádnou funkci, c) k napájení zvířat používat vodu, která neohrožuje zdravotní stav zvířat a zdravotní nezávadnost jejich produktů, a ke krmení zvířat používat jen zdravotně nezávadná krmivakrmiva, d) podávat zvířatům pouze léčivé přípravky v souladu s pravidly pro jejich používání při poskytování veterinární péče5), veterinární přípravkyveterinární přípravky schválené podle tohoto zákona, doplňkové látky v souladu se zvláštními právními předpisy4) a dodržovat podmínky pro podávání některých látek a přípravků zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí (§ 19), poskytovat nezbytnou součinnost orgánům, které provádějí odběr vzorků a šetření v souvislosti s plněním plánu sledování přítomnosti některých látek a jejich reziduí u zvířat, v živočišných produktechživočišných produktech, krmivechkrmivech a napájecí vodě (dále jen „plán sledování některých látek a jejich reziduí“), a dodržovat opatření přijatá na základě tohoto šetření, e) nepodávat zvířatům látky a přípravky, jejichž používání u hospodářských zvířathospodářských zvířat nebo u zvířat, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, není povoleno (§ 19 odst. 1 a 3)9c), f) předkládat na požádání úřednímu veterinárnímu lékařiúřednímu veterinárnímu lékaři záznamy stanovené zvláštním právním předpisem9d) a umožnit přístup k těmto záznamům také soukromému veterinárnímu lékařisoukromému veterinárnímu lékaři, který vydává potvrzení o zdravotním stavu zvířete a o nákazové situacinákazové situaci v místě původu (dále jen „zdravotní potvrzení“), g) v případě, že chová zvěř ve farmovém chovu, oznámit krajské veterinární správě nejméně 7 dnů předem zahájení a ukončení své chovatelské činnosti ve vztahu k farmovému chovu zvěře, h) dodávat na jatky pouze jatečná zvířatajatečná zvířata s pravdivě a úplně uvedenými informacemi o potravinovém řetězci v souladu s přílohou II oddílu III nařízení (ES) č. 853/2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu; určeným obdobím ve smyslu přílohy II oddílu III bodu 3 písm. c) nařízení (ES) č. 853/2004 se rozumí 60 dnů přede dnem dodání jatečného zvířetejatečného zvířete na jatky, i) uvádět na trh pouze zvířata, kterým nebyly podávány nepovolené nebo zakázané4) látky nebo přípravky (§ 19), vést záznamy o tom, kdy a které léčivé přípravky a látky, jimiž mohou být nepříznivě ovlivněny živočišné produktyživočišné produkty, byly podány zvířatům, neprodleně předkládat tyto záznamy veterinárnímu lékaři, aby v nich zaznamenal podání léčivých přípravků zvířatům nebo očkování zvířat, uchovávat tyto záznamy nejméně po dobu 5 let a dodržovat ochranné lhůtyochranné lhůty. (2) Mor včelího plodu a hnilobu včelího plodu je zakázáno léčit. (3) ChovatelChovatel, který jako podnikatel10) chová hospodářská zvířata pro účely podnikání, je dále povinen a) zajistit, aby práce při ošetřování zvířat a získávání jejich produktů vykonávaly pouze osoby způsobilé k takové činnosti podle zvláštních právních předpisů11), které mají základní znalosti o péči o zvířata a o hygienických požadavcích na získávání živočišných produktů, b) zpracovat podle schválených zásad pohotovostní plán pro případ výskytu nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, jakož i pro případ vzniku mimořádné situace (dále jen „pohotovostní plán“), zajistit, aby pohotovostní plán byl přístupný všem osobám uvedeným v písmenu a) a při každé změně chovu zvířat, nejméně však jednou ročně, pohotovostní plán aktualizovat, c) zpracovat vlastní ozdravovací program v souladu s celostátním eradikačním programem jedné nebo více nákaz, nemocí přenosných ze zvířat na člověka a původců těchto nákaz a nemocí (dále jen „program ozdravování zvířat“), předložit jej včetně příslušných změn ke schválení krajské veterinární správě nejpozději do 60 dnů od data zveřejnění programu ozdravování zvířat na internetových stránkách ministerstva a postupovat podle tohoto programu. (4) ChovatelChovatel, který chová drůbež v rámci svého podnikání, je dále povinen neprodleně po zjištění poklesu v příjmu potravy a vody, poklesu v produkci vajec nebo zvýšené úmrtnosti drůbeže nad limity stanovené prováděcím právním předpisem hlásit tyto skutečnosti krajské veterinární správě. (5) Pro chovatelechovatele, který chová hmyz určený k lidské spotřebě nebo k výrobě zpracované živočišné bílkoviny, platí povinnosti chovatelechovatele hospodářských zvířat uvedené v odstavci 1 písm. a) až e) a i). (6) Pro chovatelechovatele provozujícího zařízení pro produkci čmeláků, které je odděleno od okolního prostředí, platí povinnosti chovatelechovatele hospodářských zvířat uvedené v odstavci 1 písm. a) až c). (7) Prováděcí právní předpis stanoví a) veterinární požadavky na prostředí, v němž jsou zvířata chována, na jejich ošetřování a ochranu před nákazami a nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka a na jejich uvádění na trh, b) které látky a přípravky nelze uvádět do oběhu a podávat zvířatům, které látky a přípravky nelze podávat zvířatům určitých druhů a které látky a přípravky lze podávat zvířatům určitých druhů jen za určitých podmínek a tyto podmínky, c) postup při zpracovávání pohotovostních plánů a ozdravovacích programů chovatelůchovatelů, hlediska, podle nichž se tyto plány a programy zpracovávají, a co mají obsahovat, d) ve kterých případech a za jakých podmínek může Státní veterinární správaStátní veterinární správa povolit v mezích stanovených právními akty Evropské unie zmírnění veterinárních požadavků stanovených na zdraví zvířat a jejich pohodu, e) limity poklesu v příjmu potravy a vody, poklesu v produkci vajec nebo zvýšené úmrtnosti drůbeže, při jejichž překročení jsou chovateléchovatelé, kteří jako podnikatelé chovají drůbež pro účely podnikání, povinni hlásit tyto skutečnosti krajské veterinární správě. § 5a (1) Provozovatel zařízení nebo dopravce, který podléhá registraci nebo schválení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo podle nařízení Komise v přenesené pravomoci přijatých na jeho základě, zejména podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/686, je povinen požádat krajskou veterinární správu o schválení nebo registraci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. (2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na a) chovatelechovatele evidovaných zvířat podle plemenářského zákona8), kteří jsou povinni evidovat svá hospodářstvíhospodářství podle plemenářského zákona8), b) osoby podle § 13a odst. 1 zákona na ochranu zvířat proti týrání6), které mají oznamovací povinnost podle zákona na ochranu zvířat proti týrání6). Osoby uvedené v písmenech a) a b) se považují za subjekty registrované podle čl. 84 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. (3) Krajská veterinární správa v souladu s čl. 93 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 registruje, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, a) zařízení provozovatelů podle čl. 84 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, b) dopravce podle čl. 87 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a podle čl. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035 a c) provozovatele svodu zvířatsvodu zvířat podle čl. 90 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. (4) Krajská veterinární správa v souladu s čl. 97, 99 a 100 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 schvaluje zařízení podle čl. 94 odst. 1 nebo čl. 95 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a za podmínek stanovených nařízením schválení pozastaví nebo odejme. (5) Povinnost vést záznamy podle čl. 102 až 105 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035 se nevztahuje na provozovatele uvedené v čl. 102 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. (6) Provozovatelé zařízení, dopravci nebo provozovatelé svodu zvířatsvodu zvířat registrovaní krajskou veterinární správou podle odstavce 3 nebo provozovatelé zařízení schvalovaných krajskou veterinární správou podle odstavce 4, pokud se na ně nevztahuje povinnost vést údaje ve stájovém registru podle plemenářského zákona8), jsou povinni uchovávat záznamy vedené podle čl. 102 až 105 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035 po dobu 3 let. (7) Provozovatelé zařízení, dopravci nebo provozovatelé svodu zvířatsvodu zvířat registrovaní krajskou veterinární správou podle odstavce 3 nebo provozovatelé zařízení schvalovaných krajskou veterinární správou podle odstavce 4 oznamují krajské veterinární správě ve lhůtě 7 dnů ode dne, kdy tyto skutečnosti nastaly, a) změny stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo předpisy Evropské unie přijatými na jeho základě, b) ukončení své činnosti. (8) Registraci podle čl. 84 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nepodléhají a záznamy podle čl. 102 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nejsou povinni vést a) chovateléchovatelé evidovaných zvířat podle plemenářského zákona8), kteří nejsou povinni evidovat svá hospodářstvíhospodářství podle plemenářského zákona8), b) chovateléchovatelé provozující zařízení pro produkci čmeláků, které není odděleno od okolního prostředí. § 5b (1) Provozovatel zařízení akvakultury nebo skupiny zařízení akvakultury podléhajících registraci nebo schválení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo podle nařízení Komise v přenesené pravomoci přijatých na jeho základě, zejména podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/691, je povinen požádat krajskou veterinární správu o schválení nebo registraci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. Registraci podle čl. 172 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nepodléhají zařízení akvakultury uvedená v čl. 3 prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/2037. (2) Povinnost požádat o schválení podle odstavce 1 se nevztahuje na zařízení akvakultury uvedená v čl. 176 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429; tato zařízení podléhají pouze registraci. (3) Krajská veterinární správa v souladu s čl. 173 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 registruje zařízení akvakultury nebo skupinu zařízení akvakultury. (4) Krajská veterinární správa v souladu s čl. 181, 183 a 184 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 schvaluje zařízení akvakultury nebo skupinu zařízení akvakultury uvedené v čl. 176 odst. 1, čl. 177, čl. 178 písm. a) nebo čl. 179 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a za podmínek stanovených nařízením schválení pozastaví nebo odejme. (5) Provozovatelé uvedení v odstavci 1 a dopravci vodních živočichů určených pro zařízení akvakultury nebo k vypuštění do volné přírody podle čl. 188 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 jsou povinni uchovávat záznamy vedené podle čl. 186 až 188 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/691 po dobu 3 let. (6) Záznamy podle čl. 186 odst. 1 písm. c), d) a e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nejsou povinni vést provozovatelé zařízení akvakultury uvedení v čl. 4 odst. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/2037. Záznamy podle čl. 188 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nejsou povinni vést dopravci uvedení v čl. 4 odst. 2 prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/2037. (7) Provozovatelé zařízení akvakultury nebo skupin zařízení akvakultury registrovaných krajskou veterinární správou podle odstavce 3 nebo schvalovaných krajskou veterinární správou podle odstavce 4 oznamují krajské veterinární správě ve lhůtě 7 dnů ode dne, kdy tyto skutečnosti nastaly, a) změny stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo předpisy Evropské unie přijatými na jeho základě, b) ukončení své činnosti. § 5c Krajská veterinární správa schvaluje soukromého veterinárního lékaře pro zařízení uvedená v § 5a nebo 5b, pokud toto schválení vyžaduje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo nařízení Komise v přenesené pravomoci přijatá na jeho základě, zejména nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035, nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/686 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/691. Schválení soukromého veterinárního lékaře pro tuto činnost může být krajskou veterinární správou pozastaveno nebo odejmuto, jestliže při jejím provádění postupoval v rozporu s požadavky stanovenými tímto zákonem, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo nařízeními Komise v přenesené pravomoci přijatými na jeho základě, zejména nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/686 a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/691. § 5d (1) Provozovatel, který chová hmyz určený k lidské spotřebě nebo k výrobě zpracované živočišné bílkoviny, je povinen požádat krajskou veterinární správu o registraci svého zařízení a plnit povinnosti podle čl. 84 a 102 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. Krajská veterinární správa registruje tato zařízení v souladu s čl. 93 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. (2) Provozovatel zařízení registrovaného krajskou veterinární správou podle odstavce 1 je povinen uchovávat záznamy vedené podle čl. 102 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 po dobu 3 let. (3) Provozovatel zařízení registrovaného krajskou veterinární správou podle odstavce 1 oznamuje krajské veterinární správě ve lhůtě 7 dnů ode dne, kdy tyto skutečnosti nastaly, a) změny stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, b) ukončení své činnosti. Oddíl 2 Centrální evidence psů § 5e (1) Správcem a provozovatelem informačního systému centrální evidence psů (dále jen „informační systém centrální evidence“) je Komora. (2) Informační systém centrální evidence není veřejně přístupný a má do něj přístup a) soukromý veterinární lékař za účelem zápisu údajů nebo nahlížení do něj pro potřebu plnění povinností stanovených tímto zákonem, b) orgán veřejné moci za účelem nahlížení do něj v souvislosti s výkonem své působnosti v rozsahu stanoveném postupem podle zákona o základních registrech39) a c) chovatelchovatel psa za účelem zápisu čísla svého telefonu nebo nahlížení do něj v rozsahu údajů vedených o tomto chovatelichovateli a jím chovaném psu. (3) V informačním systému centrální evidence se vedou tyto údaje: a) identifikační číslo psaidentifikační číslo psa nebo číslo tetování psa, b) pohlaví psa, c) číslo pasu psa z evidence pasů vedené Komorou podle § 4a, pokud byl pas vydán, d) jméno, popřípadě jména, a příjmení a adresa místa trvalého pobytu, pobytu nebo bydliště chovatelechovatele psa, popřípadě jeho zákonného zástupce, nebo obchodní firma nebo název chovatelechovatele psa, a dále číslo telefonu chovatelechovatele psa, popřípadě jeho zákonného zástupce, e) adresa místa chovu psa, f) údaj o očkování nebo přeočkování psa proti vzteklině a datum provedení tohoto očkování nebo přeočkování. (4) Ministerstvo hradí Komoře náhradu hotových výdajů spojených s pořízením, vedením, provozem a správou informačního systému centrální evidence, jednorázovou náhradu hotových výdajů za zřízení dálkového a nepřetržitého přístupu k údajům z informačního systému centrální evidence a paušální roční náhradu hotových výdajů za poskytování údajů z informačního systému centrální evidence. (5) Prováděcí právní předpis stanoví výši náhrady hotových výdajů spojených s pořízením, vedením, provozem a správou informačního systému centrální evidence, jednorázové náhrady hotových výdajů za zřízení dálkového a nepřetržitého přístupu k údajům z informačního systému centrální evidence a paušální roční náhrady hotových výdajů za poskytování údajů z informačního systému centrální evidence náležející Komoře. § 5f Chovatelé psů (1) ChovatelChovatel psa je povinen zajistit zapsání a) psa do informačního systému centrální evidence současně s označením nově narozeného psa elektronickým čipem podle § 4 odst. 3; zapsání psa do informačního systému centrální evidence provede soukromý veterinární lékař podle § 5g písm. a), b) údaje o očkování nebo přeočkování psa proti vzteklině do informačního systému centrální evidence; zapsání tohoto údaje do informačního systému centrální evidence provede soukromý veterinární lékař podle § 5g písm. b), c) změny chovatelechovatele nebo trvalé změny adresy místa chovu psa do informačního systému centrální evidence nejpozději při nejbližším očkování nebo přeočkování psa proti vzteklině; zapsání tohoto údaje do informačního systému centrální evidence provede soukromý veterinární lékař podle § 5g písm. c). (2) Povinnosti chovatelechovatele psa podle odstavce 1 se nevztahují na chovatelechovatele pokusných zvířat, dodavatele pokusných zvířat nebo uživatele pokusných zvířat podle zákona na ochranu zvířat proti týrání6), ozbrojené síly, bezpečnostní sbory, Vojenskou policii nebo obecní policii68), pokud jde o psy používané k plnění úkolů obecní policie. § 5g Soukromí veterinární lékaři Soukromý veterinární lékař je povinen a) zapsat psa do informačního systému centrální evidence ve lhůtě 7 pracovních dnů ode dne, kdy byl pes označen elektronickým čipem podle § 4 odst. 3; tento zápis zahrnuje údaje podle § 5e odst. 3 písm. a), b), d) až f), a má-li pes pas, i údaj podle § 5e odst. 3 písm. c), b) zapsat do informačního systému centrální evidence údaj o očkování nebo přeočkování psa proti vzteklině a datum provedení tohoto očkování nebo přeočkování ve lhůtě 7 pracovních dnů ode dne, kdy byl pes očkován nebo přeočkován, c) zapsat do informačního systému centrální evidence změnu chovatelechovatele nebo trvalou změnu adresy místa chovu psa, a to ve lhůtě 7 pracovních dnů ode dne oznámení tohoto údaje soukromému veterinárnímu lékaři chovatelemchovatelem. § 5h Vysoká škola uskutečňující akreditovaný magisterský studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny Pro účely tohoto oddílu se za soukromého veterinárního lékaře považuje také vysoká škola uskutečňující akreditovaný magisterský studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny. Práva a povinnosti soukromého veterinárního lékaře podle § 5e až 5g platí pro tuto vysokou školu obdobně. Oddíl 3 Přemístění a přeprava zvířat § 6 Vnitrostátní přemísťování zvířat (1) Není-li tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie stanoveno jinak, je chovatelchovatel, od něhož je zvíře přemísťováno, povinen vyžádat si veterinární osvědčení k přemístění a) zvířete do zařízení pro svody kopytníků nebo zařízení pro svody drůbeže podle čl. 94 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, nebo b) pokusného zvířete, pokud nejde o zvíře z chovného nebo dodavatelského zařízení6), nebo c) zvířete z řádu šelmy (Carnivora) uvedeného v příloze k zákonu č. 246/1992 Sb. a jejich kříženců nebo zvířete z řádu primáti (Primates). (2) Veterinární osvědčení musí být vyžádáno také k přemístění zvířete v rámci ochranného pásma nebo pásma dozoru, popřípadě dalšího pásma s omezením, anebo i mimo tato pásma, pokud k přemístění zvířete dochází na základě mimořádných veterinárních opatření v případech, ve kterých tento zákon nebo předpisy Evropské unie umožňují povolení výjimky ze zákazu přemísťování zvířat. (3) Veterinární osvědčení k přemístění hospodářského zvířete se vydá jen tehdy, jestliže byly u tohoto zvířete provedeny požadované zdravotní zkoušky nebo očkování a splněny podmínky uvedené v § 4 odst. 1 písm. i) a jestliže je toto zvíře označeno a evidováno podle plemenářského zákona9d). ChovatelChovatel, od něhož je zvíře přemísťováno, je povinen předat kopii výsledků těchto zkoušek nebo údajů o očkování chovatelichovateli nebo provozovateli, do jehož hospodářstvíhospodářství nebo zařízení uvedeného v odstavci 1 písm. a) je zvíře přemísťováno. (4) Veterinární osvědčení k přemístění zvířete musí provázet zvíře až do místa určení a musí být chovatelemchovatelem uchováváno nejméně po dobu 1 roku ode dne jeho vydání. (5) Lhůta pro podání žádosti o vydání veterinárního osvědčení k přemístění zvířete činí nejméně a) 2 pracovní dny přede dnem předpokládaného přemístění zvířete, jde-li o zvíře, u kterého byly provedeny zdravotní zkoušky nebo očkování uvedená v odstavci 3, nebo b) 14 dnů přede dnem předpokládaného přemístění zvířete v ostatních případech. (6) Není-li stanoveno jinak, činí doba platnosti veterinárního osvědčení 72 hodin od jeho vystavení. Krajská veterinární správa však může v odůvodněných případech stanovit jinou dobu platnosti veterinárního osvědčení a vyznačit ji v něm. (7) Jde-li o přemístění zvířete podle odstavce 1, musí si chovatelchovatel vyžádat ještě před podáním žádosti o vydání veterinárního osvědčení také zdravotní potvrzení, které vydává soukromý veterinární lékař. Soukromý veterinární lékař, který vydal zdravotní potvrzení, je povinen uchovávat jeho kopii po dobu 3 let. (8) Prováděcí právní předpis stanoví a) podmínky vydávání veterinárního osvědčení a zdravotního potvrzení k přemístění zvířete a jejich obsahové náležitosti, b) veterinární požadavky na umístění a držení zvířat v karanténě, včetně stanovení odborných veterinárních úkonů, které se provádějí v souvislosti s umístěním a držením zvířat v karanténě. § 7 (1) Shromažďování zvířat k přepravě, jejich nakládání, překládání a vykládání se provádí za dozoru chovatelechovatele nebo jím pověřené osoby. Místa, na nichž jsou zvířata shromažďována, nakládána, překládána a vykládána, musí odpovídat požadavkům na ochranu zdraví a pohody zvířat a být pravidelně čištěna a dezinfikována. (2) Zvířata mohou být přepravována jen za podmínek stanovených tímto zákonem, zákonem na ochranu zvířat proti týrání6), předpisy Evropské unie upravujícími ochranu zvířat během přepravy14) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo nařízeními Komise v přenesené pravomoci přijatými na jeho základě, zejména nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/688 a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/990; úřední veterinární lékaři dozírají na dodržování těchto podmínek. § 8 Přemísťování zvířat mezi členskými státy (1) Krajská veterinární správa může v případech stanovených nařízením povolit výjimku z veterinárních požadavků na přemísťování a) zvířat, které jsou stanoveny v části IV hlavě I kapitolách 3, 4 a 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a v nařízeních Komise v přenesené pravomoci přijatých na jeho základě upravujících požadavky na přemísťování zvířat80), b) vodních živočichů nebo živočišných produktů z vodních živočichů jiných než živých vodních živočichů, které jsou stanoveny v části IV hlavě II kapitolách 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a v nařízeních Komise v přenesené pravomoci přijatých na jeho základě upravujících požadavky na přemísťování zvířat81). (2) Ústřední veterinární správa může povolit výjimku z veterinárních požadavků na přemísťování zvířat, které jsou stanoveny nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o přemísťování a) zvířat mezi členskými státy pro vědecké účely6), nebo v blízkosti hranic pro rekreační účely, sportovní a kulturní akce, nebo za účelem pastvy nebo práce, nebo přemísťování zárodečných produktů do genových bankbank v jiném členském státě, a to za podmínek stanovených v čl. 138, 139 a 165 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a v nařízeních Komise v přenesené pravomoci přijatých na jeho základě82), b) vodních živočichů na území České republiky z jiného členského státu pro vědecké účely6), a to za podmínek stanovených v čl. 204 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. (3) Vodní živočichové přemístění z jiného členského státu mohou být v České republice vypouštěni do volné přírody, pouze pokud splňují podmínky uvedené v čl. 199 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. § 9 Svod zvířat (1) Svod zvířatSvod zvířat lze pořádat jen pod státním veterinárním dozorem. (2) Pořadatel svodu zvířatsvodu zvířat je povinen požádat obecobec o povolení konání svodu zvířatsvodu zvířat. (3) Pořadatel svodu je dále povinen vyžádat si před podáním žádosti podle odstavce 2 od krajské veterinární správy veterinární podmínky pro konání svodu zvířatsvodu zvířat a zajistit jejich dodržování. (4) Tímto ustanovením není dotčen čl. 90 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. § 9a Přemísťování cirkusových zvířat (1) Krajská veterinární správa registruje cirkusy, vydává rejstříky zvířat v cirkusu (dále jen „cirkusová zvířata“) a rejstříky míst konání představení cirkusu a plní další úkoly vyplývající pro úřední veterinární lékaře z předpisů Evropské unie upravujících veterinární požadavky na přesun cirkusových zvířat mezi členskými státy14a). Veterinární podmínky stanovené předpisy Evropské unie upravujícími veterinární požadavky na přesun cirkusových zvířat mezi členskými státy14a) pro přemísťování cirkusových zvířat mezi členskými státy se vztahují i na vnitrostátní přemísťování těchto zvířat. (2) Pasy pro cirkusová zvířata vystavují schválení veterinární lékaři pro tuto činnost [§ 3 odst. 1 písm. hh)] a potvrzují úřední veterinární lékaři příslušných krajských veterinárních správ; evidenci těchto pasů vede Komora. Schválení veterinárního lékaře pro tuto činnost může být pozastaveno nebo odejmuto veterinárnímu lékaři, který vydal pas s prokazatelně nepravdivými údaji, vyplněný neúplně nebo nesprávně, anebo v rozporu s podmínkami stanovenými předpisy Evropské unie upravujícími veterinární požadavky na přesun cirkusových zvířat mezi členskými státy14a). Oddíl 4 Nákazy a jejich tlumení § 10 (1) Státní veterinární správaStátní veterinární správa a) v souladu s čl. 26 až 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 vykonává státní veterinární dozor zaměřený na včasné odhalení nákaz uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu, získává, shromažďuje a vyhodnocuje poznatky o podezření z výskytu a o výskytu a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, jakož i poznatky o výskytu jejich původců, b) přijímá odpovídající opatření k tlumení nákaz, nemocí přenosných ze zvířat na člověka a jiných onemocnění zvířat a k zabránění jejich šíření, c) vykonává dohled nad dodržováním zákazu očkování proti některým nákazám a nemocem přenosným ze zvířat na člověka a nad dodržováním opatření, jimž jsou očkovaná zvířata podrobována, a v případech dovozu zvířat, pro něž dosud nebyly stanoveny (harmonizovány) dovozní podmínky na úrovni Evropské unie, určuje, která očkování brání dovozu zvířat a živočišných produktů, d) sleduje a vyhodnocuje výskyt vektorů v případě nákaz, u kterých se přenos uskutečňuje výhradně tímto způsobem; vektorem se v této souvislosti rozumí každé zvíře patřící k obratlovcům nebo bezobratlým, které může mechanicky nebo biologicky přenášet a šířit původce příslušné nákazy. (2) Ústřední veterinární správa předloží Evropské komisi (dále jen „Komise“) program dozoru podle čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a předkládá Komisi pravidelné zprávy o výsledcích provádění tohoto programu. (3) Prováděcí právní předpis stanoví a) nákazy a nemoci přenosné ze zvířat na člověka, proti kterým nesmí být zvířata očkována, jakož i veterinární podmínky a pravidla očkování v případech, ve kterých to vyžadují povaha nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, okolnosti jejího výskytu a jeho důsledky, rizika jejího šíření, anebo jiné důvody, b) opatření k tlumení a zabránění šíření některých nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, způsob umísťování a držení zvířat v izolaci a odborné veterinární úkony, které se provádějí v jejím průběhu, c) pravidla sledování nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka a jejich původců. § 10a (1) Nákazy, včetně nemocí přenosných ze zvířat na člověka, a jejich původci, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu, jsou považovány za nebezpečné. (2) Ústřední veterinární správa hlásí a) Komisi a ostatním členským státům ohnisko nákazy podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a podává Komisi a ostatním členským státům zprávu o nákazách podle čl. 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a b) Světové organizaci pro zdraví zvířat výskyt nákaz v souladu s rozhodnutím této organizace o jednotném seznamu nákaz a o zavedení nového systému jejich hlášení83). § 10b (1) Ústřední veterinární správa vypracovává se zřetelem na stav a vývoj nákazové situace návrhy programů ozdravování zvířat od některých nebezpečných nákaz nebo nemocí přenosných ze zvířat na člověka, a to zejména od nákaz nebo nemocí přenosných ze zvířat na člověka uvedených v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/188284) a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/69085). Programy ozdravování zvířat jsou vypracovávány jako programy eradikace, tlumení a sledování určité nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka. (2) Ústřední veterinární správa předkládá Komisi a) návrhy programů ozdravování zvířat ke schválení podle čl. 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a b) zprávy podle čl. 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. (3) Ústřední veterinární správa může v případech a za podmínek stanovených nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 prozatímně prohlásit zřízení programu ozdravování zvířat. (4) Ústřední veterinární správa postupuje podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690 v případech, v nichž má být požadován finanční příspěvek Evropské unie na financování programu ozdravování zvířat. (5) Ústřední veterinární správa může v případech stanovených nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 povolit výjimku z povinností provozovatelů v oblasti programů ozdravování zvířat. § 11 (1) ChovatelChovatel, jím zaměstnávané osoby při chovu, přepravě, svodu a prodeji zvířat, jakož i další osoby, které přicházejí do styku se zvířaty, živočišnými produktyživočišnými produkty nebo jejich vzorky a které vzhledem ke svému povolání, kvalifikaci a zkušenostem mohou rozpoznat příznaky nasvědčující podezření z výskytu nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, jsou povinni neprodleně uvědomit krajskou veterinární správu nebo zajistit její uvědomění o tomto podezření. (2) Ohlašovací povinnost osob uvedených v odstavci 1 zaniká, jakmile podezření z výskytu nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka bylo nahlášeno úřednímu veterinárnímu lékařiúřednímu veterinárnímu lékaři anebo soukromému veterinárnímu lékařisoukromému veterinárnímu lékaři. (3) Pro uživatele honitby, vlastníka nebo nájemce rybníka nebo zvláštního rybochovného zařízení, jakož i pro další osoby podílející se na chovu a lovu zvěře nebo ryb, platí ustanovení odstavců 1 a 2 obdobně. § 12 (1) ChovatelChovatel, na jehož zvířatech se projevují příznaky nasvědčující podezření z výskytu nebezpečné nákazy, je povinen a) do příchodu úředního veterinárního lékaře zajistit, aby 1. zvířata podezřelá a vnímavá na příslušnou nákazu neopustila svá stanoviště, 2. živočišné produktyživočišné produkty, které pocházejí od podezřelých zvířat, nebyly používány, jakkoli zpracovávány nebo uváděny na trh a aby byly ukládány odděleně, 3. předměty, které mohou být nositeli původců nákaz, nebyly vynášeny nebo vyváženy a používány jinde, 4. stanoviště podezřelých zvířat byla dezinfikována, 5. osoby, které ošetřují podezřelá zvířata, nepřicházely do styku s jinými zvířaty a aby do prostorů sloužících chovu podezřelých zvířat nevstupovaly jiné osoby bez vážného důvodu, b) po příchodu úředního veterinárního lékaře postupovat podle jeho pokynů a poučení. (2) Soukromý veterinární lékař, který při výkonu své činnosti zjistí podezření z výskytu nebezpečné nákazy, a) předběžně vyšetří podezřelá zvířata, popřípadě i těla uhynulých, nedonošených, mrtvě narozených nebo utracených zvířat (dále jen „kadávery“), a hrozí-li nebezpečí z prodlení, odebere vzorky k laboratornímu vyšetření, b) uvědomí neprodleně krajskou veterinární správu o podezření z výskytu nebezpečné nákazy, c) poskytne chovatelichovateli potřebné poučení včetně poučení o povinnosti učinit opatření uvedená v odstavci 1 písm. a) (dále jen „neodkladná opatření“), d) vyžadují-li to povaha nebezpečné nákazy nebo místní podmínky, setrvá na místě do příchodu úředního veterinárního lékaře a sleduje zdravotní stav zvířat. § 13 (1) Krajská veterinární správa, která byla uvědoměna o podezření z výskytu nebezpečné nákazy nebo je zjistila při plnění svých úkolů, prověří neodkladná opatření provedená chovatelemchovatelem a neprodleně, v souladu s jednotnými postupy a metodami schválenými orgány Evropské unie pro diagnostiku a tlumení příslušné nákazy a s pohotovostními plány, učiní a podle potřeby nařídí mimořádná veterinární opatření za účelem potvrzení nebo vyloučení tohoto podezření a za účelem ochrany proti možnému šíření nákazy a stanoví způsob provedení těchto opatření; přitom krajská veterinární správa postupuje podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo podle předpisů Evropské unie přijatých na jeho základě, zejména podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, nebo podle předpisů Evropské unie upravujících opatření v případech nemocí přenosných ze zvířat na člověka86). (2) Vyžadují-li to povaha nákazy a okolnosti případu, nařídí krajská veterinární správa chovatelichovateli kromě opatření podle odstavce 1 i poražení nebo utracení zvířete k diagnostickým účelům. (3) Vyžadují-li to povaha nákazy, rizika jejího šíření, nebezpečí hrozící zdraví lidí nebo zvířat, popřípadě nebezpečí jiné vážné újmy, anebo místní podmínky, nařídí krajská veterinární správa opatření uvedená v čl. 55 odst. 1 písm. c), d) a e), čl. 56 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a v odstavci 2 na místě. (4) ChovatelChovatel je povinen podrobit se opatřením uvedeným v odstavcích 1 až 3 a poskytovat k jejich provedení nezbytnou součinnost. (5) Krajská veterinární správa a) ukončí opatření uvedená v odstavcích 1 až 3, jestliže podezření z výskytu nebezpečné nákazy bylo vyloučeno, nebo b) postupuje podle § 15, jestliže byl výskyt nebezpečné nákazy potvrzen. (6) Krajská veterinární správa může na žádost chovatelechovatele nebo z moci úřední povolit výjimku z opatření uvedených v odstavcích 1 až 3, zejména za podmínek stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo předpisy Evropské unie přijatými na jeho základě, zejména nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, nebo předpisy Evropské unie upravujícími opatření v případech nemocí přenosných ze zvířat na člověka86). Opatření k tlumení nákaz § 15 (1) Byl-li v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a nařízeními Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 a 2020/689 potvrzen výskyt nebezpečné nákazy nebo hrozí-li nebezpečí jejího šíření, nařídí příslušný orgán v souladu s jednotnými postupy a metodami schválenými orgány Evropské unie pro diagnostiku a tlumení příslušné nákazy a s pohotovostními plány odpovídající mimořádná veterinární opatření k tlumení této nákazy a ochraně před jejím šířením (dále jen „opatření k tlumení nákaz“); přitom příslušný orgán postupuje podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo podle předpisů Evropské unie přijatých na jeho základě, zejména podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, nebo podle předpisů Evropské unie upravujících opatření v případech nemocí přenosných ze zvířat na člověka86). (2) Krajská veterinární správa může na žádost chovatelechovatele nebo z moci úřední povolit výjimku z opatření k tlumení nákaz, nařízených jí nebo jiným příslušným orgánem, zejména za podmínek stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo předpisy Evropské unie přijatými na jeho základě, zejména nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, nebo předpisy Evropské unie upravujícími opatření v případech nemocí přenosných ze zvířat na člověka86). (3) Jde-li o nákazu, jejíž výskyt je povinně hlášen Komisi a členským státům, informuje krajská veterinární správa orgány veřejné správy uvedené v pohotovostním plánu kraje prostřednictvím operačního střediska integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému kraje. § 16 Ústřední veterinární správa v souladu s čl. 71 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 informuje Komisi o přijatých opatřeních k tlumení nákaz. § 17b Ostatní nákazy a jejich tlumení Vznikne-li podezření z výskytu jiné nákazy, která pro účely tohoto zákona není považována za nebezpečnou, nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, která není nákazou považovanou za nebezpečnou, anebo byl-li potvrzen výskyt takové nákazy nebo nemoci, učiní, popřípadě uloží příslušný orgán opatření odpovídající její povaze, závažnosti, možnostem jejího šíření a způsobu jejího tlumení, jakož i místním podmínkám. HLAVA III ZDRAVOTNÍ NEZÁVADNOST ŽIVOČIŠNÝCH PRODUKTŮ Oddíl 1 Základní veterinární požadavky na živočišné produkty § 18 (1) Živočišné produktyŽivočišné produkty musí a) odpovídat požadavkům na jejich výrobu, zpracování, skladování, přepravu a uvádění na trh, stanoveným tímto zákonem, zvláštními právními předpisy3) a předpisy Evropské unie,14d) b) být zdravotně nezávadné a bezpečné z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat, zejména nesmí být zdrojem rizika šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, c) vyhovovat mikrobiologickým kritériím a nesmí obsahovat rezidua a kontaminující látky v množstvích, která podle vědeckého hodnocení představují nebezpečí pro zdraví lidí14e), d) být, není-li stanoveno tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie jinak, stanoveným způsobem opatřeny značkou zdravotní nezávadnosti, anebo, pokud není použití značky zdravotní nezávadnosti stanoveno, identifikační značkou14f). (2) Živočišné produktyŽivočišné produkty, které jsou určeny k lidské spotřebě, musí být získány ze zvířat, která a) splňují veterinární požadavky na zvířata příslušného druhu stanovené tímto zákonem, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a dalšími předpisy Evropské unie14d), b) nepocházejí z hospodářstvíhospodářství, podniku, území nebo části území, které podléhá omezujícím nebo zakazujícím veterinárním opatřením, jež se vztahují na daná zvířata a jejich produkty a jež byla přijata podle pravidel stanovených tímto zákonem nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 vzhledem k výskytu nákaz uvedených na seznamu podle čl. 9 odst. 1 písm. d) tohoto nařízení nebo nově se objevujících nákaz, c) byla poražena v podniku, v němž během procesu porážení a výroby nebyla přítomna zvířata nakažená nebo podezřelá z nákazy uvedené pod písmenem b), nebo živočišné produkty z těchto zvířat; tím není dotčen § 23 odst. 2. (3) Krajská veterinární správa může v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a při dodržení opatření pro tlumení nákaz uvedených v odstavci 2 písm. b) povolit, aby za stanovených veterinárních podmínek byly vyrobeny, zpracovány a uvedeny na trh živočišné produkty určené k lidské spotřebě, které pocházejí z území nebo části území, jež podléhá omezujícím nebo zakazujícím veterinárním opatřením, uvedeným v odstavci 2 písm. b), nikoli však z hospodářstvíhospodářství, v němž se vyskytuje některá z nákaz uvedených v odstavci 2 písm. b), nebo jež je podezřelé z výskytu takové nákazy. (4) Živočišné produkty, u nichž vznikly důvodné pochybnosti o dodržení povinností nebo požadavků na zajištění jejich zdravotní nezávadnosti, a živočišné produkty, jež byly z tohoto důvodu vráceny ze všech fází uvádění na trh, mohou být používány nebo dále zpracovávány jen se souhlasem krajské veterinární správy a za podmínek jí stanovených. (5) Potraviny živočišného původu15), které jsou zdravotně nezávadné, se posuzují jako poživatelné, popřípadě poživatelné po zvláštním ošetření nebo dalším zpracování. Potraviny živočišného původu, které neodpovídají požadavkům zdravotní nezávadnosti, se posuzují jako nepoživatelné. (6) Prováděcí právní předpis a) stanoví, které potraviny živočišného původu jsou poživatelné a které jsou nepoživatelné, b) může stanovit, vyžadují-li to právní akty Evropské unie, podrobnosti týkající se zvláštního ošetření, popřípadě dalšího zpracování a používání mletého masa, masných polotovarů, masných výrobků, mléčných výrobků a vaječných výrobků. § 19 (1) Zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, lze podávat nebo u nich používat jen doplňkové látky, léčivé přípravky a další přípravky určené pro tato zvířata, které byly vyrobeny a uvedeny do oběhu v souladu s tímto zákonem, zvláštními právními předpisy5) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6. (2) Zvířata, jimž byly podány doplňkové látky, léčivé přípravky a další přípravky zanechávající nežádoucí rezidua v živočišných produktech, mohou být využívána k získávání nebo výrobě produktů určených k výživě lidí až po uplynutí ochranné lhůty stanovené výrobcem nebo schválené příslušným orgánem. Jde-li o léčivé přípravky, které byly použity v případě nepředpokládaném rozhodnutím o jejich registraci, anebo jde-li o neregistrované léčivé přípravky, u kterých není uvedena ochranná lhůta, mohou být zvířata takto využívána po uplynutí ochranné lhůty stanovené podle čl. 115 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6. (3) Doplňkové látkyDoplňkové látky a léčivé přípravky, které mají hormonální, thyreostatický nebo beta adrenergní účinek, nesmí být uváděny do oběhu a podávány zvířatům uvedeným v odstavci 1, s výjimkou případů stanovených prováděcím právním předpisem. (4) Léčiva mohou být podávána zvířatům též ve směsích s krmivy (medikovaná krmiva); pro výrobu takových směsí a jejich uvádění na trh platí zvláštní právní předpisy5) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4 ze dne 11. prosince 2018 o výrobě, uvádění na trh a používání medikovaných krmiv, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 a o zrušení směrnice Rady 90/167/EHS. (5) Používání léčivých přípravků u volně žijící zvěře, jejíž produkty jsou určeny k výživě lidí, je zakázáno, s výjimkou případů, kdy je uživatel honitby povinen zabezpečit provádění povinných preventivních a diagnostických úkonů v rámci veterinární kontroly zdraví volně žijící zvěře, a to v rozsahu a lhůtách stanovených ministerstvem podle § 44 odst. 1 písm. d). Uživatel honitby je povinen uchovávat údaje o použití léčivých přípravků u volně žijící zvěře podle věty první po dobu nejméně 5 let a na požádání je předkládat úřednímu veterinárnímu lékařiúřednímu veterinárnímu lékaři. Údaje o použití léčivých přípravků u volně žijící zvěře zahrnují druh a počty zvěře, pro kterou byl léčivý přípravek použit, území, na němž byl léčivý přípravek použit, název a množství použitého léčivého přípravku, datum použití léčivého přípravku a ochrannou lhůtuochrannou lhůtu léčivého přípravku. (6) Odběr vzorků od živých zvířat a šetření v souvislosti s plněním plánu sledování některých látek a jejich reziduí provádí úřední veterinární lékařúřední veterinární lékař nebo soukromý veterinární lékařsoukromý veterinární lékař schválený pro tuto činnost krajskou veterinární správou. SchváleníSchválení soukromého veterinárního lékařesoukromého veterinárního lékaře pro tuto činnost může být krajskou veterinární správou pozastaveno nebo odejmuto, jestliže při jejím provádění postupoval v rozporu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie70). (7) V případě podezření nebo zjištění nesouladu s pravidly stanovenými tímto zákonem, zvláštními právními předpisy nebo předpisy Evropské unie pro používání nebo rezidua a) látek s farmakologickým účinkem, které jsou povoleny ve veterinárních léčivých přípravcích nebo jako doplňkové látky, nebo b) zakázaných nebo nepovolených látek s farmakologickým účinkem postupuje Státní veterinární správaStátní veterinární správa podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2090. (8) Prováděcí právní předpis stanoví a) způsob zacházení se zvířaty, kterým byly podány látky a přípravky uvedené v odstavci 3, a s jejich produkty, b) způsob sledování přítomnosti nepovolených nebo zakázaných látek a přípravků, jakož i reziduí látek s farmakologickým účinkem, jejich metabolitů a jiných látek, které se dostaly do živočišných produktůživočišných produktů a které by mohly být škodlivé pro zdraví lidí, u zvířat, v živočišných produktechživočišných produktech a napájecí vodě, součinnost k plnění tohoto úkolu poskytovanou chovatelichovateli zvířat a osobami, které vyrábějí a zpracovávají živočišné produktyživočišné produkty. Veterinární vyšetření živočišných produktů § 20 (1) Každý, kdo uvádí do oběhu maso nebo orgány jatečných a jiných zvířat, jakož i výrobky z nich k výživě lidí nebo ke krmení zvířat, může tak učinit až po vyšetření, posouzení a označení těchto produktů způsobem stanoveným tímto zákonem a čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, a to v souladu s výsledky provedeného vyšetření a posouzení. (2) Není-li stanoveno jinak, lze uvádět na trh pouze a) zvěřinu, která pochází ze zvěře ulovené a usmrcené v souladu se zvláštními právními předpisy6),16), a která je v souladu se zvláštními právními předpisy16) označena způsobem umožňujícím její identifikaci, b) ryby, korýše, měkkýše, žáby a jiné živočichy vodního a suchozemského prostředí určené k výživě lidí, kteří byli získáni dovoleným způsobem lovu (výlovu), odchytu nebo sběru17), c) mléko, které bylo získáno od zvířat, jejichž zdravotní stav, způsob chovu a výživy neovlivňují nepříznivě jeho zdravotní nezávadnost, a které bylo mlékárensky ošetřeno, jakož i výrobky z tohoto mléka. Požadavek výroby mléčných výrobků z mlékárensky ošetřeného mléka však neplatí, pokud schválený technologický postup vyžaduje se zřetelem na vlastnosti výrobku, aby bylo při jeho výrobě použito mlékárensky neošetřené mléko; pro tyto účely se výrobou mléčných výrobků rozumí postup vedoucí ke změně charakteru tohoto mléka, d) vejce, která byla prosvícena a stanoveným způsobem označena17a), e) med, mateří kašičku nebo včelí vosk, které jsou zdravotně nezávadné a pochází od klinicky zdravého včelstva. § 21 (1) Není-li stanoveno jinak, musí být jatečná zvířatajatečná zvířata poražena na jatkách za podmínek stanovených tímto zákonem, zvláštními právními předpisy6) a předpisy Evropské unie17c). (2) Domácí porážkou mohou být poražena ve vlastním hospodářstvíhospodářství chovatelechovatele jatečná zvířatajatečná zvířata s výjimkou skotu staršího 72 měsíců, koní, oslů a jejich kříženců; jde-li o domácí porážku skotu mladšího 72 měsíců, může chovatelchovatel porazit nejvýše 3 kusy ročně. (3) Maso a orgány jatečných zvířatjatečných zvířat z domácí porážkyporážky jsou určeny pro spotřebu a) osoby tvořící domácnost chovatelechovatele, jedná-li se o maso a orgány ze skotu, nebo b) osoby tvořící domácnost chovatelechovatele nebo pro spotřebu osoby blízké, jedná-li se o maso a orgány ostatních zvířat. (4) Maso a orgány jatečných zvířatjatečných zvířat z domácí porážkyporážky podléhají veterinárnímu vyšetření, stanoví-li tak krajská veterinární správa se zřetelem k nákazové situacinákazové situaci, a nesmí být dále uváděny na trh. (5) Domácí porážkuporážku skotu mladšího 72 měsíců nebo jelenovitých ve farmovém chovu je chovatelchovatel povinen písemně nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správyStátní veterinární správy oznámit krajské veterinární správě nejméně 3 dny před jejím konáním. Pokud se domácí porážkaporážka oznámená podle věty první neuskuteční, je chovatelchovatel povinen oznámit tuto skutečnost neprodleně krajské veterinární správě způsobem uvedeným ve větě první. Povinnost předem oznámit domácí porážkuporážku skotu nebo jelenovitých ve farmovém chovu podle věty první neplatí v případě domácí porážkyporážky skotu nebo jelenovitých ve farmovém chovu jinak zdravého zvířete, pokud utrpělo zranění, které z důvodu respektování dobrých životních podmínek zvířat brání jeho přepravě na jatky; v tomto případě chovatelchovatel zajistí prohlídku zvířete soukromým veterinárním lékařemsoukromým veterinárním lékařem, vyžádá si od něj písemné prohlášení o zdravotním stavu zvířete a oznámí domácí porážkuporážku skotu nebo jelenovitých ve farmovém chovu krajské veterinární správě písemně nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správyStátní veterinární správy neprodleně po jejím provedení. (6) ChovatelChovatel v oznámení podle odstavce 5 uvede vedle náležitostí podle správního řádu a) adresu a registrační číslo hospodářstvíhospodářství, b) datum a čas provedení domácí porážkyporážky skotu nebo jelenovitých ve farmovém chovu, c) počet, druh a identifikační číslo poráženého zvířete, d) jde-li o porážení skotu také datum narození skotu a způsob zacházení se vzniklými vedlejšími živočišnými produktyživočišnými produkty. (7) Zvěř ve farmovém chovu může být porážena v hospodářstvíhospodářství jen za podmínek stanovených předpisy Evropské unie17c). Povolení vydává krajská veterinární správa chovatelichovateli na základě písemné žádosti, která splňuje náležitosti podle zvláštního právního předpisu17ca) a ve které chovatelchovatel doloží splnění podmínek stanovených předpisy Evropské unie17c). (8) ChovatelChovatel je povinen k porážceporážce velké farmové zvěře v hospodářstvíhospodářství podle odstavce 7 nebo domácí porážceporážce jelenovitých z farmového chovu požádat krajskou veterinární správu o povolení k usmrcení těchto zvířat použitím střelné zbraně. K žádosti vedle náležitostí podle správního řádu a) doloží, že usmrcení střelnou zbraní provede 1. držitel zbrojní licence vydané podle zvláštního právního předpisu17cd), nebo 2. chovatelchovatel osobně nebo osoba, která je k němu v pracovním nebo obdobném poměru, jsou-li držiteli zbrojního průkazu skupiny C vydaného podle zvláštního právního předpisu17cb), a b) přiloží odůvodnění k usmrcení zvířete střelnou zbraní. Pro účely tohoto ustanovení se velkou farmovou zvěří rozumí jelenovití, mufloni a prasata divoká, jsou-li chováni ve farmovém chovu. (9) Doba platnosti povolení vydaného podle odstavce 8 je 3 roky. Dobu platnosti povolení může krajská veterinární správa prodloužit o další 3 roky, a to na základě písemné žádosti držitele povolení podané 3 měsíce před skončením doby platnosti, pokud držitel povolení doloží, že se nezměnily podmínky, za kterých bylo povolení vydáno. (10) Platnost povolení vydaného podle odstavce 8 končí, jestliže se změnily osoby uvedené v odstavci 8 písm. a) bodě 1 nebo 2, které provádějí usmrcení střelnou zbraní. Změnu těchto osob je chovatelchovatel povinen bez zbytečného odkladu oznámit písemně nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správyStátní veterinární správy krajské veterinární správě. (11) Krajská veterinární správa může povolení vydané podle odstavce 7 nebo 8 odejmout, jestliže byly porušeny podmínky, za kterých bylo vydáno. (12) ChovatelChovatel, který je držitelem povolení podle odstavce 8, je povinen a) mít k dispozici situační nákres farmy nebo hospodářstvíhospodářství s vyznačením místa střelby a prostředků k zajištění bezpečnosti při střelbě, s posudkem znalce v oboru balistiky; tímto nejsou dotčeny povinnosti držitele zbrojní licence podle zvláštního právního předpisu17cb), b) oznámit krajské veterinární správě nejméně 3 dny přede dnem porážkyporážky místo a čas použití střelné zbraně k porážceporážce. (13) Krajská veterinární správa oznámí příslušnému útvaru Policie České republiky místo a čas použití střelné zbraně k porážceporážce zvěře ve farmovém chovu v hospodářstvíhospodářství nebo k domácí porážceporážce jelenovitých z farmového chovu. (14) Na jatky nesmí být dodávány zdravé březí plemenice. (15) Jatečná zvířataJatečná zvířata podléhají na jatkách povinnému veterinárnímu vyšetření zvířat před poražením, jejich masa, orgánů a ostatních částí po poražení (dále jen „prohlídka jatečných zvířatjatečných zvířat a masa“), které provádí úřední veterinární lékař, který splňuje požadavky odborné kvalifikace stanovené předpisy Evropské unie66). Podrobnosti prohlídky jatečných zvířatjatečných zvířat a masa včetně úkonů, které mohou být prováděny jinými osobami odborně způsobilými k výkonu odborné veterinární činnosti než veterinárními lékaři, jsou stanoveny předpisy Evropské unie67). (16) Prohlídku jatečných zvířatjatečných zvířat před poražením provádí v případě porážkyporážky mimo prostory jatek jinak zdravého zvířete, pokud utrpělo zranění, které z důvodu respektování dobrých životních podmínek zvířat brání jeho přepravě na jatky, soukromý veterinární lékařsoukromý veterinární lékař schválený pro tuto činnost krajskou veterinární správou. SchváleníSchválení soukromého veterinárního lékařesoukromého veterinárního lékaře pro tuto činnost může být krajskou veterinární správou pozastaveno nebo odejmuto, jestliže při jejím provádění postupoval v rozporu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie71). (17) Veterinární vyšetření těl ulovené volně žijící zvěře a zvěřiny se provádí způsobem a v rozsahu stanovenými předpisy Evropské unie17g). (18) V rámci veterinární prohlídky jatečných zvířatjatečných zvířat na jatkách a těl ulovené volně žijící zvěře v zařízeních zpracovávajících zvěřinu, vnímavých na trichinelózu, zajistí úřední veterinární lékař vyšetření jejich svaloviny na přítomnost svalovce (trichinel). Vyšetření podle věty první musí být provedeno v laboratoři uvedené v § 52 odst. 3. (19) Prováděcí právní předpis stanoví pravidla a postup veterinárního vyšetřování živočišných produktůživočišných produktů, posuzování a označování těchto produktů na základě jejich veterinárního vyšetření, jakož i veterinární podmínky uvolňování těchto produktů na trh, pokud tato pravidla, postupy a podmínky nejsou upraveny předpisy Evropské unie a pokud jejich úpravu tyto předpisy umožňují. § 21a (1) Krajská veterinární správa může v případech a za podmínek stanovených v čl. 18 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 povolit a) provozovateli drůbežích nebo králičích jatek, aby zaměstnanci tohoto provozovatele asistovali úřednímu veterinárnímu lékařiúřednímu veterinárnímu lékaři při provádění úkolů souvisejících s úředními kontrolami, b) provozovateli jatek jiných druhů zvířat, aby zaměstnanci tohoto provozovatele prováděli odběr vzorků nebo testování související s úředními kontrolami. (2) Zaměstnanec provozovatele jatek uvedený v odstavci 1 písm. a) je oprávněn asistovat úřednímu veterinárnímu lékařiúřednímu veterinárnímu lékaři při provádění úkolů souvisejících s úředními kontrolami, pokud absolvoval specializovanou odbornou průpravu se zaměřením na asistenci při provádění úkolů souvisejících s úředními kontrolami, složil závěrečnou zkoušku a získal tak osvědčení o způsobilosti k této činnosti. Specializovanou odbornou průpravu může organizovat pouze vysoká škola uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, která vydává osobám, které absolvovaly tuto specializovanou odbornou průpravu, osvědčení, jež je opravňuje k asistenci při provádění úkolů souvisejících s úředními kontrolami, a vede seznam těchto osob. (3) Zaměstnanec provozovatele jatek uvedený v odstavci 1 písm. b) je oprávněn provádět odběr vzorků nebo testování související s úředními kontrolami, pokud absolvoval specializovanou odbornou průpravu se zaměřením na odběr vzorků nebo testování související s úředními kontrolami, složil závěrečnou zkoušku a získal tak osvědčení o způsobilosti k této činnosti. Specializovanou odbornou průpravu může organizovat pouze vysoká škola uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, která vydává osobám, které absolvovaly tuto specializovanou odbornou průpravu, osvědčení, jež je opravňuje k odběru vzorků nebo testování souvisejícímu s úředními kontrolami, a vede seznam těchto osob. (4) Jestliže krajská veterinární správa zjistí, že provozovatel jatek uvedený v odstavci 1 písm. a) nebo b) postupuje v rozporu s tímto zákonem nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, vydané povolení provozovateli odejme. (5) Prováděcí právní předpis stanoví organizaci specializované odborné průpravy zaměstnanců provozovatelů jatek se zaměřením na asistenci při provádění úkolů souvisejících s úředními kontrolami a na odběr vzorků nebo testování související s úředními kontrolami, způsob a organizaci ověřování získaných znalostí, vydávání osvědčení a vedení seznamu osob, které tuto specializovanou odbornou průpravu absolvovaly. § 21b (1) Prohlídku jatečných zvířatjatečných zvířat před poražením může krajská veterinární správa provést v hospodářstvíhospodářství, a to v případech a za podmínek stanovených v čl. 5 a 6 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/624. (2) Je-li v souladu s odstavcem 1 provedena v hospodářstvíhospodářství prohlídka před poražením zvěře ve farmovém chovu, může být porážkaporážka této zvěře uskutečněna ve lhůtě až 28 dnů od data vydání veterinárního osvědčení, jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 6 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/624. (3) Prohlídka před poražením a prohlídka po poražení nemocných, vyčerpaných nebo zraněných jatečných zvířatjatečných zvířat na jatkách musí být provedena úředním veterinárním lékařemúředním veterinárním lékařem; čl. 3 a 7 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/624 se v těchto případech nepoužijí. Oddíl 2 Povinnosti osob, které vyrábějí, zpracovávají a uvádějí na trh živočišné produkty § 22 (1) Osoby, které jako podnikatelé10) získávají, vyrábějí, zpracovávají, ošetřují, balí, skladují, přepravují a uvádějí na trh živočišné produktyživočišné produkty (dále jen „zacházejí se živočišnými produktyživočišnými produkty“) v podniku, závodě, popřípadě jiném zařízení, jež jsou pod státním veterinárním dozorem, mají v souladu s předpisy Evropské unie17g) odpovědnost za to, aby v jednotlivých fázích potravinového řetězce nebyla ohrožena zdravotní nezávadnost živočišných produktůživočišných produktů. Jsou povinny a) v souladu s předpisy Evropské unie17h) požádat krajskou veterinární správu o schváleníschválení a registraciregistraci, popřípadě jen o registraciregistraci podniku, závodu, popřípadě jiného zařízení, oznámit krajské veterinární správě datum zahájení činnosti a provozovat ji až po schváleníschválení, popřípadě registraciregistraci a oznamovat krajské veterinární správě změny údajů rozhodných z hlediska schváleníschválení, popřípadě registraceregistrace. V žádosti uvedou vedle náležitostí podle správního řádu druhy činností, které hodlají provozovat. Podmínky schváleníschválení, podmíněného schváleníschválení, pozastavení nebo odejmutí schváleníschválení jsou stanoveny předpisy Evropské unie17h), b) zabezpečit ve všech fázích výroby, zpracování a uvádění živočišných produktůživočišných produktů na trh, aby nedocházelo k šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, a se zřetelem na povahu činnosti a druh živočišných produktůživočišných produktů 1. dodržovat veterinární a hygienické požadavky na výrobu, zpracování a uvádění živočišných produktůživočišných produktů na trh, jakož i technologické postupy, 2. zpracovat a dodržovat zásady organizace provozu, opatření k zajištění výroby zdravotně nezávadných surovin a potravin živočišného původu a vlastní kontroly hygienických podmínek výroby, jakož i technické, technologické a personální podmínky sanitace (dále jen „provozní a sanitační řád“), a předložit provozní a sanitační řád včetně příslušných změn ke schváleníschválení krajské veterinární správě, 3. provádět v souladu s provozním a sanitačním řádem pravidelný úklid, čištění, dezinfekci, deratizaci a dezinsekci provozních prostorů a zařízení a používat k tomu přípravky schválené podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů5), 4. vést náležitou dokumentaci o průběhu a výsledcích kontrol dodržování hygienických požadavků a zásad uvedených v bodě 1, uchovávat ji po dobu nejméně 1 roku, není-li stanoveno jinak, a předkládat ji na požádání úřednímu veterinárnímu lékařiúřednímu veterinárnímu lékaři, c) označovat potraviny živočišného původu stanoveným způsobem [§ 18 odst. 1 písm. d)], d) zaměstnávat při zacházení se živočišnými produktyživočišnými produkty pouze osoby způsobilé k takové činnosti podle zvláštních právních předpisů11), dbát o jejich kvalifikaci a odbornou výchovu a vést je k dodržování hygienických požadavků na výrobu, zpracování a uvádění živočišných produktůživočišných produktů na trh a k dodržování požadavků osobní hygieny, e) provádět soustavně vlastní kontroly hygienických podmínek výroby včetně stanovených mikrobiologických kritérií, odběru vzorků a jejich kontrolních vyšetření, vést záznamy o výsledcích těchto vyšetření, uchovávat tyto záznamy po dobu nejméně 2 let a na požádání je spolu s laboratorními protokoly poskytovat úřednímu veterinárnímu lékařiúřednímu veterinárnímu lékaři. Jde-li o laboratorní vyšetření k potvrzení zdravotní nezávadnosti živočišných produktůživočišných produktů, musí být provedeno v laboratoři, které bylo vydáno pro příslušný druh vyšetřování osvědčení o akreditaci17k), f) vytvářet vhodné podmínky k provádění odborných veterinárních úkonů potřebných podle tohoto zákona a čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ke kontrole zdravotní nezávadnosti živočišných produktůživočišných produktů a dodržování hygienických požadavků na výrobu, zpracování a uvádění živočišných produktůživočišných produktů na trh, poskytovat úřednímu veterinárnímu lékařiúřednímu veterinárnímu lékaři údaje o původu surovin, z nichž byly vyrobeny potraviny, g) poskytovat nezbytnou součinnost orgánům, které provádějí odběr vzorků a šetření v souvislosti s plněním plánu sledování některých látek a jejich reziduí, a dodržovat opatření přijatá na základě tohoto šetření, h) jde-li o podnik s malým objemem výroby [§ 24 odst. 2 písm. b)], dodržovat stanovenou výrobní kapacitu, i) jde-li o zařízení zpracovávající živočichy pocházející z akvakultury, vést záznamy o všech zásilkáchzásilkách těchto živočichů a jejich produktů, které přicházejí do těchto zařízení nebo z nich odcházejí, j) jde-li o podnik, který zpracovává a uvádí na trh med různých chovatelůchovatelů, požádat krajskou veterinární správu o schváleníschválení a registraciregistraci podniku; jde-li o podnik, který zpracovává a uvádí na trh med pocházející výhradně z vlastního chovu včelstev, požádat o registraciregistraci podniku, k) jde-li o podnik, který zachází se živočišnými produktyživočišnými produkty pocházejícími z krokodýlů, požádat krajskou veterinární správu o schváleníschválení a registraciregistraci podniku, l) jde-li o podnik, který zpracovává nebo uvádí na trh produkty z hmyzu určeného k lidské spotřebě, požádat krajskou veterinární správu o 1. schváleníschválení a registraciregistraci podniku, nebo 2. registraciregistraci podniku, pokud vyrábí produkty z hmyzu, který pochází výhradně z vlastního chovu, a prodává produkty z tohoto hmyzu pouze konečnému spotřebitelispotřebiteli. (2) Osoby, které se podílejí na uvádění živočišných produktů na trh, jsou povinny předem požádat krajskou veterinární správu o registraci; to však neplatí pro osoby, které již byly krajskou veterinární správou schváleny a registrovány, popřípadě jen registrovány podle odstavce 1 písm. a). V žádosti vedle náležitostí podle správního řádu uvede a) adresu místa podnikání, liší-li se od adresy místa pobytu nebo sídla, b) druh a rozsah činnosti a c) datum zahájení činnosti. (3) Osoby, které se podílejí na uvádění živočišných produktů na trh, mohou tuto činnost vykonávat až po registraci. (4) Registrovaná osoba je povinna oznámit krajské veterinární správě změny údajů uvedených v dokladu o registraciregistraci do 30 dnů ode dne nastalé změny. (5) Krajská veterinární správa zruší registraciregistraci na žádost registrované osoby. O zrušení registraceregistrace krajská veterinární správa žadatele informuje. (6) Prováděcí právní předpis a) stanoví 1. obsahové podrobnosti žádosti o schváleníschválení a registraciregistraci, popřípadě jen o registraciregistraci, podle odstavce 1 písm. a), způsob a termíny oznamování změn údajů rozhodných z hlediska schváleníschválení, popřípadě registraceregistrace, 2. způsob vedení seznamu schválených a registrovaných podniků, závodů, popřípadě jiných zařízení a způsob vedení záznamů provozovatele podle odstavce 1 písm. i), 3. veterinární a hygienické požadavky na živočišné produktyživočišné produkty a zacházení s nimi, jakož i na označování jejich zdravotní nezávadnosti, pokud to předpisy Evropské unie umožňují, 4. obsahové náležitosti provozního a sanitačního řádu a pravidla osobní hygieny zaměstnanců zacházejících se živočišnými produktyživočišnými produkty, b) může stanovit, vyžadují-li to právní akty Evropské unie, podrobnosti provádění vlastní kontroly osobami, které zacházejí se živočišnými produktyživočišnými produkty, jakož i podrobnosti provádění kontrol úředními veterinárními lékařiúředními veterinárními lékaři nad zdravotní nezávadností živočišných produktůživočišných produktů. § 23 Povinnosti provozovatele jatek (1) Provozovatel jatek je povinen dále a) organizovat a řídit jejich provoz v souladu s předpisy Evropské unie17l) a se zásadami ochrany zvířat před nebezpečnými nákazami, jinými škodlivými vlivy a týráním a s veterinárními požadavky na zdravotní nezávadnost živočišných produktůživočišných produktů, b) přijímat na jatky pouze jatečná zvířatajatečná zvířata, 1. která jsou označena a evidována podle plemenářského zákona9d) a o kterých mu byly poskytnuty údaje stanovené předpisy Evropské unie, 2. jimž nebyly podávány nepovolené nebo zakázané látky anebo přípravky, 3. jimž byly podány látky anebo přípravky, jejichž působením by mohly být nepříznivě ovlivněny živočišné produktyživočišné produkty, ale u nichž prokazatelně uplynuly stanovené ochranné lhůtyochranné lhůty, c) zabezpečit, aby kdykoli mohla být zjištěna totožnost přijatých jatečných zvířatjatečných zvířat a příslušnost masa, orgánů a ostatních částí k nim, a to až do posouzení jejich poživatelnosti, popřípadě použitelnosti, d) v provoze, kde není soustavný veterinární dozor, písemně nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správyStátní veterinární správy ohlásit krajské veterinární správě každou dodávku jatečných zvířatjatečných zvířat nejméně 3 pracovní dny před jejím uskutečněním, e) ohlásit úřednímu veterinárnímu lékařiúřednímu veterinárnímu lékaři neprodleně každé onemocnění nebo podezření z onemocnění, poranění nebo uhynutí jatečného zvířetejatečného zvířete, f) vytvořit podmínky pro prohlídku jatečných zvířatjatečných zvířat a masa a poskytnout bezplatně osobám, které ji provádějí, nezbytnou věcnou, osobní a jinou pomoc, zejména 1. poskytnout těmto osobám místnosti vhodně vybavené pro jejich činnost s tekoucí pitnou, studenou a teplou vodou a pracovní místa na výrobních linkách, 2. připravit jatečná zvířatajatečná zvířata, jejich těla, maso, orgány a ostatní části k veterinárnímu vyšetření, 3. provádět pomocné úkony potřebné k tomuto vyšetření, g) vypracovat a předložit krajské veterinární správě ke schváleníschválení provozní a sanitační řád a pohotovostní plán, h) oznámit písemně nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správyStátní veterinární správy do 24 hodin od provedení porážkyporážky krajské veterinární správě porážkuporážku skotu nebo prasat, pokud jsou maso nebo orgány určeny k dodání zpět chovatelichovateli; v oznámení uvede druh a počet poražených kusů a osobu, které maso nebo orgány dodal. (2) Jatečná zvířataJatečná zvířata přijatá na jatky nesmí již prostory jatek opustit bez souhlasu úředního veterinárního lékařeúředního veterinárního lékaře. Nemocná nebo z nemoci podezřelá jatečná zvířatajatečná zvířata se porážejí na jatkách nebo v oddělení jatek určených pro tento účel. Se souhlasem krajské veterinární správy mohou být poražena i na jatkách v prostorech určených k porážení zdravých zvířat, avšak časově odděleně. (3) Jatečná zvířataJatečná zvířata, o nichž tak stanoví tento zákon nebo předpisy Evropské unie, nesmí být porážena pro účely výživy lidí17m). (4) Prováděcí právní předpis může stanovit, vyžadují-li to právní akty Evropské unie, a) podrobnosti o přípravě jatečných zvířatjatečných zvířat k dodávce na jatky, zacházení s nimi na jatkách a organizaci provozu jatek, b) způsob porážení jatečných zvířatjatečných zvířat, přípravy jatečných zvířatjatečných zvířat, jejich těl, masa, orgánů a ostatních částí k veterinárnímu vyšetření, konkrétní nákazy, jiná onemocnění nebo jiné skutečnosti, které brání porážení jatečných zvířatjatečných zvířat, jakož i technické podmínky pro výkon státního veterinárního dozoru na jatkách, c) rozsah pomocných úkonů prováděných provozovatelem jatek. § 24 (1) Prostory podniku, závodu, popřípadě jiného zařízení, určené pro zacházení se živočišnými produktyživočišnými produkty musí odpovídat požadavkům tohoto zákona a předpisům Evropské unie17n), zejména musí být konstruovány, uspořádány a vybaveny tak, aby umožňovaly dodržování povinností a požadavků k zajištění zdravotní nezávadnosti živočišných produktůživočišných produktů a hygienických podmínek jejich výroby, zpracování a uvádění na trh, jakož i k vyloučení kontaminace. Musí být a) dobře udržované, čisté a chráněné před původci nákaz zvířat a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, členovci, hlodavci a jinými škodlivými živočichy, b) uspořádány tak, aby jejich části, v nichž existuje nebezpečí nákazy nebo znečištění živočišných produktůživočišných produktů určených k výživě lidí a zvířat, byly odděleny od částí, v nichž toto nebezpečí není, a aby byla oddělena pracoviště s rozdílnými technologickými postupy a klimatickými podmínkami, c) vybaveny stroji, zařízeními a jinými předměty, které nepůsobí nepříznivě na zdravotní nezávadnost živočišných produktůživočišných produktů a podle odborných poznatků a zkušeností umožňují spolehlivě kontrolovat, zda a jak jsou dodržovány povinnosti, požadavky a hodnoty stanovené tímto zákonem a předpisy Evropské unie k zajištění zdravotní nezávadnosti živočišných produktůživočišných produktů a hygienických podmínek zacházení s nimi. (2) Prováděcí právní předpis stanoví v souladu s předpisy Evropské unie17o) a) veterinární a hygienické požadavky na podniky, závody a jiná zařízení, v nichž se zachází se živočišnými produktyživočišnými produkty, a technické podmínky jejich konstrukce, uspořádání a vybavení, b) jakým postupem a podle jakých kritérií může krajská veterinární správa přizpůsobit bez ohrožení hygieny výroby veterinární a hygienické požadavky pro podniky, závody a jiná zařízení, v nichž se zachází se živočišnými produktyživočišnými produkty, s cílem 1. umožnit podnikům, závodům a jiným zařízením další používání tradičních metod ve všech fázích výroby, zpracování nebo uvádění živočišných produktůživočišných produktů na trh, 2. vyjít vstříc potřebám podniků, závodů a jiných zařízení umístěných v oblastech s omezujícími zeměpisnými podmínkami, 3. přizpůsobit požadavky na konstrukci, uspořádání a vybavení podniků, závodů a jiných zařízení, 4. vyjít vstříc potřebám podniků, závodů a jiných zařízení s malým objemem výroby, 5. umožnit podnikům, závodům a jiným zařízením provádění provozních zkoušek k ověřování nových přístupů k hygienické kontrole, c) které podniky, závody a jiná zařízení se považují za podniky s malým objemem výroby, d) které podniky, závody a jiná zařízení se považují za podniky provozující maloobchodní činnost, e) obsahové náležitosti žádosti o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků pro některé podniky, závody a jiná zařízení, v nichž se zachází se živočišnými produktyživočišnými produkty. § 24a Na provozovny maloobchodu, ve kterých se připravuje maso a vyrábějí masné výrobky určené pro přímý prodej spotřebitelispotřebiteli v místě provádění uvedených činností, se vztahují předpisy Evropské unie upravující zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu a organizaci úředních kontrol živočišných produktůživočišných produktů, jde-li o provozovny, v nichž se týdně a) bourá více než 5 t masa, vyjma masa drůbežího a králičího, b) porcuje více než 2 t masa drůbežího nebo králičího, nebo c) vyrábí více než 7,5 t masných výrobků. § 25 Prodej zvířat a živočišných produktů v tržnicích a na tržištích, prodej živočišných produktů určených ke krmení zvířat (1) V tržnicích a na tržištích [§ 46 písm. a)], kde byl příslušnými orgány povolen prodej zvířat a živočišných produktůživočišných produktů, lze prodávat jen zdravá zvířata a zdravotně nezávadné živočišné produktyživočišné produkty. (2) Provozovatel tržnice nebo tržiště uvedených v odstavci 1 je povinen a) předložit krajské veterinární správě ke schváleníschválení tržní řád, pokud tento řád nebyl vydán formou nařízení obceobce. Tržní řád musí obsahovat veterinární a hygienické podmínky zacházení s prodávanými zvířaty a živočišnými produktyživočišnými produkty, pravidla čištění a dezinfekce prostorů tržnice nebo tržiště včetně neškodného odstraňování vedlejších živočišných produktůživočišných produktů a jiných odpadů a pravidla osobní hygieny osob podílejících se na zacházení s prodávanými zvířaty a živočišnými produktyživočišnými produkty, b) vést evidenci osob, které v tržnici nebo na tržišti prodávají zvířata nebo živočišné produktyživočišné produkty, která obsahuje jméno, příjmení a místo trvalého pobytu nebo pobytu, jde-li o fyzickou osobu, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu nebo pobytu a místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu, jde-li o podnikající fyzickou osobu, a obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, jde-li o právnickou osobu. (3) Osoba, která provozuje prodej živých ryb na samostatném prodejním místě, musí dodržovat požadavky stanovené tímto zákonem a zákonem na ochranu zvířat proti týrání6) a nejméně 7 dnů před zahájením prodeje oznámit krajské veterinární správě prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správyStátní veterinární správy, kdy a na kterém místě bude prodej zahájen a kdy bude ukončen. (4) Živočišné produktyŽivočišné produkty určené ke krmení zvířat lze prodávat v prodejnách potravin pouze v podobě trvanlivých, spotřebitelsky balených a odděleně uložených výrobků. (5) Prováděcí právní předpis stanoví a) veterinární a hygienická pravidla pro prodej zvířat a živočišných produktůživočišných produktů v tržnicích a na tržištích, pro prodej ryb na samostatném prodejním místě a pro zabíjení, kuchání a jiné úpravy ryb, pokud jsou tyto činnosti součástí jejich prodeje, b) která zvířata lze prodávat v tržnicích a na tržištích, c) veterinární, hygienické a technické požadavky na tržnice a tržiště, kde jsou prodávána zvířata a živočišné produktyživočišné produkty, a na jejich uspořádání a vybavení. Oddíl 3 Vnitrostátní přeprava živočišných produktů § 26 (1) Živočišné produktyŽivočišné produkty se přepravují v souladu s předpisy Evropské unie17p) v dopravních prostředcíchdopravních prostředcích, které jsou konstruovány a vybaveny tak, aby byly dobře čistitelné a chránily přepravované produkty před znehodnocením, znečištěním a kontaminací, jakož i před členovci, hlodavci a jinými škodlivými živočichy, a je-li to třeba se zřetelem na druh přepravovaných produktů, aby udržovaly požadované mikroklimatické podmínky až do skončení přepravy. (2) Dopravní prostředkyDopravní prostředky určené pro přepravování živočišných produktůživočišných produktů musí být řádně větrány, pravidelně čištěny a dezinfikovány. (3) Dopravce, který jako podnikatel10) přepravuje živočišné produktyživočišné produkty, je povinen a) požádat před zahájením činnosti krajskou veterinární správu o registraciregistraci, b) vést evidenci o čištění a dezinfekci dopravních prostředkůdopravních prostředků používaných k přepravě živočišných produktůživočišných produktů, jakož i o provedených přepravách, uchovávat ji po dobu nejméně 1 roku a na požádání ji předložit úřednímu veterinárnímu lékařiúřednímu veterinárnímu lékaři, c) umožnit krajské veterinární správě, aby před registracíregistrací mohla provést kontrolu dopravních prostředkůdopravních prostředků, které budou používány k přepravě živočišných produktůživočišných produktů; to platí také pro dopravní prostředkydopravní prostředky určené k přepravě živočišných produktůživočišných produktů, které jsou nově zařazovány do provozu. (4) V jednom přepravním prostoru lze přepravovat jen živočišné produktyživočišné produkty, které byly shodně posouzeny z hlediska jejich zdravotní nezávadnosti a použitelnosti, popřípadě poživatelnosti a u kterých nedochází ke vzájemnému nepříznivému ovlivňování. § 27 (1) Veterinární osvědčení je třeba k přepravě a) živočišných produktů určených ke zvláštnímu ošetření a použití (§ 18 odst. 4 a 5), b) vyžadují-li to tento zákon, zvláštní právní předpisy nebo předpisy Evropské unie, v případech živočišných produktůživočišných produktů určených k obchodováníobchodování nebo vývozu, popřípadě v dalších případech. (2) Krajská veterinární správa, která vydala veterinární osvědčení, je povinna uchovávat jeho kopii po dobu 3 let. (3) Živočišné produktyŽivočišné produkty, k jejichž přepravě se vyžaduje veterinární osvědčení, podléhají veterinárnímu vyšetření v místě původu, a stanovila-li tak krajská veterinární správa, také v místě, do něhož jsou tyto produkty přepravovány. (4) Prováděcí právní předpis a) upraví podrobněji veterinární požadavky na vybavení, čištění a dezinfekci ramp, na nichž se nakládají a vykládají živočišné produktyživočišné produkty, na vybavení dopravních prostředkůdopravních prostředků, jimiž se přepravují živočišné produktyživočišné produkty, jejich čištění a dezinfekci a na způsob ukládání živočišných produktůživočišných produktů v jejich přepravních prostorech, b) stanoví lhůtu, v níž lze požádat o vydání veterinárního osvědčení k přepravě živočišných produktůživočišných produktů, náležitosti a dobu platnosti tohoto veterinárního osvědčení, jak a na základě čeho se toto veterinární osvědčení vydává. Oddíl 4 Prodej malých množství vlastních produktů z prvovýroby přímo konečnému spotřebiteli Prodej malých množství vlastních produktů z prvovýroby § 27a (1) ChovatelChovatel může v malých množstvích prodávat a) živou drůbež, živé králíky a živé nutrie z vlastního chovu ve svém hospodářstvíhospodářství přímo spotřebitelispotřebiteli, b) čerstvé drůbeží maso, čerstvé králičí maso nebo čerstvé maso z nutrií, pocházející z drůbeže, králíků nebo nutrií z vlastního hospodářstvíhospodářství a poražených v tomto hospodářstvíhospodářství, ve svém hospodářstvíhospodářství, v tržnici nebo na tržišti, které se nacházejí na území České republiky, a to přímo spotřebitelispotřebiteli, anebo je dodávat do místního maloobchodu; drůbeží maso nemusí být tříděno podle jakosti a hmotnosti52), c) nebalená čerstvá vejce pocházející z vlastního hospodářstvíhospodářství ve svém hospodářstvíhospodářství, v tržnici nebo na tržišti, které se nacházejí na území České republiky, nebo prostřednictvím prodejního automatu, a to přímo spotřebitelispotřebiteli, anebo je dodávat do místního maloobchodu. ChovatelChovatel, který použije vejce v jím provozovaném zařízení stravovacích služeb53) nemusí vejce označovat stanoveným způsobem54). ChovatelChovatel, který chová nejvíce 50 nosnic, prodávající vejce ve svém hospodářstvíhospodářství, v tržnici nebo na tržišti, které se nacházejí na území České republiky, nebo prostřednictvím prodejního automatu nemusí vejce označit kódem producenta, jsou-li jméno a adresa chovatelechovatele uvedena v místě prodeje. Povinnost třídit nebalená čerstvá vejce podle jakosti a hmotnosti55), se nevztahuje na 1. prodej v tržnici nebo na tržišti, které se nacházejí na území České republiky, 2. prodej ve svém hospodářstvíhospodářství, 3. prodej prostřednictvím prodejního automatu, nebo 4. chovatelechovatele, který použije vejce v jím provozovaném zařízení stravovacích služeb, d) med, mateří kašičku nebo včelí vosk pocházející z vlastního chovu včelstev ve své domácnosti, ve svém hospodářstvíhospodářství, v tržnici nebo na tržišti, které se nacházejí na území České republiky, a to přímo spotřebitelispotřebiteli, anebo jej dodávat do místního maloobchodu. ChovatelChovatel včel, který med použije v jím provozovaném zařízení stravovacích služeb53), nemusí med označit stanoveným způsobem56), e) se souhlasem krajské veterinární správy syrové, mlékárensky neošetřené mléko a syrovou smetanu (dále jen „syrové mléko“) pocházející od zvířat z vlastního chovu ve svém hospodářstvíhospodářství v místě výroby nebo prostřednictvím prodejního automatu přímo spotřebitelispotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti, anebo jej po tepelném ošetření uvádět na trh při poskytování stravovacích služeb53). ChovatelChovatel zajistí, aby 1. syrové mléko bylo získáváno v souladu s požadavky na prvovýrobu syrového mléka a mleziva, stanovenými předpisy Evropské unie, které upravují zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu57), 2. celkový počet mikroorganizmů v získaném mléce při 30 °C nepřesahoval počet 100 000 v 1 ml, jde-li o kravské mléko, nebo 500 000 v 1 ml, jde-li o mléko jiného druhu, a celkový počet somatických buněk nepřesahoval 400 000 v 1 ml, jde-li o kravské mléko, 3. syrové mléko bylo vyšetřeno na základě analýzy nebezpečí a s přihlédnutím k předchozím výsledkům a jejich trendům, zejména při podání žádosti o souhlas krajské veterinární správy k prodeji syrového mléka a při každé změně v chovu zvířat nebo ve způsobu získávání, ošetřování a zpracovávání syrového mléka, jež by mohla ovlivnit jeho zdravotní nezávadnost, nejméně však dvakrát ročně, a to z hlediska dodržování limitů uvedených v bodě 2 a patogenních mikroorganizmů, stanovených prováděcím právním předpisem, a 4. obsah reziduí inhibičních látek v syrovém mléce odpovídal požadavkům stanoveným předpisy Evropské unie58), f) živé ryby nebo jiné živočichy pocházející z akvakultury z vlastního chovu ve svém hospodářstvíhospodářství přímo spotřebitelispotřebiteli nebo uvádět čerstvé produkty rybolovu59) na trh při poskytování stravovacích služeb53). (2) Za místní maloobchod podle odstavce 1 písm. b), c) a d) se považuje maloobchod podle předpisu Evropské unie, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva a zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin60) s odpovídajícím sortimentem živočišných produktůživočišných produktů, který se nachází na území České republiky a který produkty uvedené v odstavci 1 písm. b), c) a d) dodává přímo spotřebitelispotřebiteli. (3) Živočišné produktyŽivočišné produkty uvedené v odstavci 1 musí pocházet od zdravých zvířat a musí být zdravotně nezávadné a bezpečné z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat, zejména nesmí být zdrojem nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka. Živočišné produktyŽivočišné produkty uvedené v odstavci 1 provozovatel místního maloobchodu nesmí uvádět na trh prostřednictvím zásilkového prodeje. (4) ChovatelChovatel, který prodává nebo dodává vlastní produkty z prvovýroby podle odstavce 1, je povinen zajistit, aby byly doprovázeny obchodním dokladem podle prováděcího nařízení Komise (EU) č. 931/2011, s výjimkou případů, kdy chovatelchovatel tyto produkty prodává ve svém hospodářstvíhospodářství nebo ve své domácnosti. (5) ChovatelChovatel, který prodává nebo dodává vlastní produkty z prvovýroby podle odstavce 1, musí zajistit, aby tyto produkty byly a) vyráběny, skladovány a přepravovány v čistém prostředí s používáním zařízení a pracovních nástrojů a pomůcek udržovaných v čistotě a b) chráněny před vlivy, které by mohly nepříznivě působit na jejich zdravotní nezávadnost, zejména před kontaminací. (6) ChovatelChovatel nutrií je povinen zabezpečit vyšetření jejich masa na přítomnost svalovce (trichinel), a to v laboratoři, které bylo vydáno osvědčení o akreditaci k provádění tohoto vyšetření, nebo ve státním ústavu pro veterinární laboratorní diagnostiku (dále jen „státní veterinární ústav“), anebo v laboratoři, které bylo krajskou veterinární správou vydáno podle § 50 odst. 3 povolení pro tento druh vyšetření. Laboratoř je povinna vydat chovatelichovateli protokol o laboratorním vyšetření nutrií a jednou ročně předkládat krajské veterinární správě prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správyStátní veterinární správy údaje o provedených vyšetřeních stanovené prováděcím právním předpisem. ChovatelChovatel nutrií je povinen uchovávat protokol o laboratorním vyšetření masa nutrií po dobu nejméně 2 let a na požádání jej předložit úřednímu veterinárnímu lékaři. ChovatelChovatel nutrií může čerstvé maso z nutrií prodávat konečnému spotřebitelispotřebiteli nebo dodávat do místního maloobchodu způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. b) až po vyhovujícím vyšetření masa nutrií na přítomnost svalovce (trichinel). (7) ChovatelChovatel, který prodává syrové mléko podle odstavce 1 písm. e), je povinen a) zpracovat a dodržovat provozní a sanitační řád a na požádání jej předložit krajské veterinární správě a b) zajistit, aby obsah celkového počtu mikroorganismů v syrovém kravském mléce prodávaném spotřebitelispotřebiteli nebyl vyšší, než stanoví předpisy Evropské unie, které upravují zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu61), pro syrové kravské mléko určené k výrobě mléčných výrobků, nebo nebyl vyšší než 1 500 000 v 1 ml, jde-li o syrové mléko jiného druhu. (8) Jestliže chovatelchovatel zjistí při vyšetření vzorků, že byly překročeny limity uvedené v odstavci 1 písm. e) bodě 2 nebo v odstavci 7 písm. b), přijme neprodleně nápravná opatření a informuje o tom krajskou veterinární správu, která může nařídit zvýšení četnosti vyšetřování až do doby dosažení nápravy. (9) Zjistí-li krajská veterinární správa, že chovatelchovatel postupuje při prodeji syrového mléka v rozporu s tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie, odejme chovatelichovateli souhlas k prodeji syrového mléka. (10) Prováděcí právní předpis stanoví a) veterinární a hygienická pravidla pro prodej a dodávání malých množství vlastních produktů z prvovýroby, uvedených v odstavci 1, a pro zacházení s těmito produkty, b) co se rozumí malým množstvím podle odstavce 1, c) rozsah a limity vyšetřování syrového mléka ke zjištění přítomnosti patogenních mikroorganismů ohrožujících zdraví lidí, d) údaje o provedených vyšetřeních, jež jsou laboratoře povinny předkládat krajské veterinární správě, včetně termínu jejich předložení. § 27b (1) Uživatel honitby může v malých množstvích těla ulovené volně žijící zvěře v kůži nebo peří a) prodávat přímo spotřebitelispotřebiteli, b) dodávat do místní maloobchodní prodejny s odpovídajícím sortimentem živočišných produktůživočišných produktů, která se nachází na území České republiky a která zásobuje přímo spotřebitelespotřebitele, c) dodávat do maloobchodního zařízení, které bylo krajskou veterinární správou registrováno jako zařízení určené pro zacházení se zvěřinou a které se nachází na území kraje, v němž byla zvěř ulovena, nebo krajů sousedních, nebo d) prodávat v tržnici nebo na tržišti, které se nacházejí na území České republiky, přímo spotřebitelispotřebiteli, jde-li o drobnou volně žijící zvěř. (2) Těla ulovené volně žijící zvěře uvedená v odstavci 1 nesmí spotřebitelspotřebitel dále uvádět na trh nebo je uvádět na trh prostřednictvím zásilkového prodeje. (3) Uživatel honitby je povinen zajistit vyšetření těl ulovené volně žijící zvěře uvedených v odstavci 1 co nejdříve po ulovení, a to proškolenou osobouproškolenou osobou, která je oprávněným účastníkem lovu. Vyšetření může být provedeno také uživatelem honitby, popřípadě jeho členem, jsou-li proškolenými osobamiproškolenými osobami. Představuje-li ulovená volně žijící zvěř podle výsledků vyšetření provedeného proškolenou osobouproškolenou osobou zdravotní riziko, musí být předložena uživatelem honitby úřednímu veterinárnímu lékařiúřednímu veterinárnímu lékaři k veterinárnímu vyšetření. (4) Uživatel honitby je povinen na požádání úředního veterinárního lékařeúředního veterinárního lékaře předložit evidenci o ulovené zvěři, jejím prodeji a vlastní spotřebě, vedenou podle zákona o myslivosti7). (5) Proškolená osobaProškolená osoba je povinna vést záznamy o druzích a počtech ulovené a vyšetřené volně žijící zvěře, o místě a době jejího ulovení, o výsledcích vyšetření a o tom, kam byla tato zvěř dodána, uchovávat tyto záznamy po dobu nejméně 3 let a na požádání je poskytovat úřednímu veterinárnímu lékaři. (6) Jde-li o zvěř vnímavou na trichinelózu, je uživatel honitby povinen zabezpečit její vyšetření na přítomnost svalovce (trichinel), a to v laboratoři, které bylo vydáno osvědčení o akreditaci k provádění tohoto vyšetření, nebo ve státním veterinárním ústavu, anebo v laboratoři, které bylo krajskou veterinární správou vydáno podle § 50 odst. 3 povolení pro tento druh vyšetřování; jde-li o prase divoké, přikládá uživatel honitby spolu se svalovinou vyšetřovaného kusu zvěře i ocas tohoto kusu. Nelze-li k vyšetření prasete divokého přiložit ocas daného kusu zvěře, vyšetří laboratoř daný kus prasete divokého i bez přiloženého ocasu daného kusu prasete divokého. Laboratoř je povinna vydat uživateli honitby protokol o laboratorním vyšetření zvěře, u prasete divokého s vyjádřením o přiložení ocasu vyšetřovaného kusu, a jednou ročně předkládat krajské veterinární správě prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správyStátní veterinární správy údaje o provedených vyšetřeních stanovené prováděcím právním předpisem. Uživatel honitby je povinen uchovávat protokol o laboratorním vyšetření zvěře po dobu nejméně 3 let a na požádání jej předložit úřednímu veterinárnímu lékaři. Uživatel honitby může zvěř vnímavou na trichinelózu prodávat nebo dodávat přímo spotřebitelispotřebiteli způsobem uvedeným v odstavci 1 až po vyhovujícím vyšetření zvěře na přítomnost svalovce (trichinel). (7) Ulovená volně žijící zvěř, kterou uživatel honitby nebo oprávněný účastník lovu použije výlučně pro spotřebu ve své domácnosti, nemusí být vyšetřena proškolenou osobouproškolenou osobou. Jde-li však o zvěř vnímavou na trichinelózu, je uživatel honitby povinen zabezpečit její vyšetření na přítomnost svalovce (trichinel), a to v laboratoři uvedené v odstavci 6; jde-li o prase divoké, přikládá uživatel honitby spolu se svalovinou vyšetřovaného kusu zvěře i ocas tohoto kusu. Nelze-li k vyšetření prasete divokého přiložit ocas daného kusu zvěře, vyšetří laboratoř daný kus prasete divokého i bez přiloženého ocasu daného kusu prasete divokého. Laboratoř je povinna vydat uživateli honitby protokol o laboratorním vyšetření zvěře, u prasete divokého s vyjádřením o přiložení ocasu vyšetřovaného kusu, a jednou ročně předkládat krajské veterinární správě prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správyStátní veterinární správy údaje o provedených vyšetřeních stanovené prováděcím právním předpisem. Uživatel honitby je povinen uchovávat protokol o laboratorním vyšetření zvěře po dobu nejméně 3 let a na požádání jej předložit úřednímu veterinárnímu lékaři. (8) Proškolenou osobouProškolenou osobou je fyzická osoba, která absolvovala specializované školení se zaměřením na vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře, stanovené předpisy Evropské unie17f), a získala tak osvědčení o způsobilosti k této činnosti. Školení zajišťuje vysoká škola uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, která také proškoleným osobámproškoleným osobám vydává osvědčení, vede seznam těchto osob a předává jej Ústřední veterinární správě; Ústřední veterinární správa seznam těchto osob zveřejňuje na internetových stránkách Státní veterinární správyStátní veterinární správy. Zjistí-li krajská veterinární správa při výkonu státního veterinárního dozoru, že proškolená osobaproškolená osoba porušila povinnosti stanovené tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie17f), osvědčení této proškolené osoběproškolené osobě pozastaví, případně odejme. Před opětovným zahájením činnosti je proškolená osobaproškolená osoba, jíž bylo osvědčení pozastaveno, povinna podrobit se zkoušce k ověření znalostí proškolené osobyproškolené osoby. Vysoká škola uvedená ve větě druhé vydává proškoleným osobámproškoleným osobám také průkaz proškolené osobyproškolené osoby; v případě odnětí osvědčení krajská veterinární správa těmto osobám odejme i průkaz proškolené osobyproškolené osoby. (9) Prováděcí právní předpis stanoví v souladu s předpisy Evropské unie17f) a) způsob a rozsah vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře, vedení záznamů proškolené osobyproškolené osoby a údaje o provedených vyšetřeních, jež jsou laboratoře povinny předkládat krajské veterinární správě, včetně termínu jejich předložení, b) veterinární a hygienická pravidla pro prodej a dodávání malých množství těl ulovené volně žijící zvěře uvedených v odstavci 1 a pro zacházení s nimi, c) co se rozumí malým množstvím podle odstavce 1, d) obsah, rozsah a organizaci specializovaného školení se zaměřením na vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře, způsob a organizaci ověřování získaných znalostí, vydávání osvědčení a průkazu proškolené osobyproškolené osoby a vedení seznamu proškolených osobproškolených osob, e) vzor průkazu proškolené osobyproškolené osoby. HLAVA IV VETERINÁRNÍ PODMÍNKY OBCHODOVÁNÍ SE ZVÍŘATY A ŽIVOČIŠNÝMI PRODUKTY S ČLENSKÝMI STÁTY, JEJICH DOVOZU A TRANZITU Z TŘETÍCH ZEMÍ A JEJICH VÝVOZU DO TĚCHTO ZEMÍ Oddíl 1 Obchodování se zvířaty a živočišnými produkty s členskými státy § 28 (1) Krajská veterinární správa oznámí příslušnému orgánu členského státu určení způsobem stanoveným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 přemístění do jiného členského státu a) zvířat podle čl. 153, 155 a 163 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, b) vodních živočichů nebo živočišných produktů z vodních živočichů jiných než živých vodních živočichů podle čl. 220 a 225 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, nebo c) živočišných produktů podle čl. 169 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. (2) Osoby, které se podílejí na obchodování se zvířaty a živočišnými produkty, jsou povinny předem požádat krajskou veterinární správu o registraci. To však neplatí pro osoby, které již byly krajskou veterinární správou schváleny a registrovány, popřípadě jen registrovány podle § 22 odst. 1 písm. a) nebo schváleny podle § 5a nebo 5b, anebo registrovány podle § 5a, 5b nebo 5d. Krajská veterinární správa registraci zruší, jestliže registrovaná osoba závažným způsobem nebo opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie. § 29 Úřední kontrolu obchodováníobchodování se zvířaty a živočišnými produktyživočišnými produkty provádí krajská veterinární správa v souladu s čl. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. § 30 (1) Příjemci zvířat v místě určení jsou povinni informovat krajskou veterinární správu o příchodu zvířat z jiného členského státu, nejsou-li doprovázena veterinárním osvědčením. Příjemce zvířat oznámí krajské veterinární správě příchod těchto zvířat do místa určení nejméně 24 hodin předem písemně nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správyStátní veterinární správy a uvede druh, počet, kategorii, popřípadě stáří, původ a účel chovu zvířat. (2) Za místo určení se pro účely tohoto zákona považuje místo prvního příjmu včetně jakéhokoli prvního zacházení nebo manipulace na území České republiky. § 31 Vyžadují-li předpisy Evropské unie k přemístění zvířat do jiného členského státu veterinární osvědčení, je osoba, která se podílí na obchodování se zvířaty, povinna požádat krajskou veterinární správu o vydání veterinárního osvědčení ve lhůtě nejméně a) 2 pracovních dnů přede dnem předpokládaného přemístění zvířat, jde-li o zvířata, u kterých již byly provedeny zdravotní zkoušky nezbytné pro vydání veterinárního osvědčení, nebo zárodečných produktů, nebo b) 5 pracovních dnů přede dnem předpokládaného přemístění zvířat v ostatních případech. § 31a (1) Ustanovení § 28 až 31 se s výjimkou přemísťování podle § 4a odst. 2 nepoužijí pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu uvedených v části A přílohy I předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48). Přemísťování těchto zvířat z ostatních členských států do České republiky se řídí předpisem Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48). (2) Osoba, která přemísťuje v rámci neobchodního přesunu z ostatních členských států zvířata v zájmovém chovu uvedená v odstavci 1, která jsou mladší 12 týdnů a nejsou očkována proti vzteklině nebo jsou ve věku mezi 12 a 16 týdny, jsou očkována proti vzteklině, ale dosud nesplňují požadavky na platnost uvedené v bodě 2 písm. e) přílohy III předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48), nesmí tato zvířata přemístit, pokud nejsou splněny podmínky stanovené v čl. 7 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48). (3) Ústřední veterinární správa může na žádost chovatelechovatele v souladu s čl. 32 odst. 1 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48) povolit přemístění zvířete v zájmovém chovu uvedeného v odstavci 1, které nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 1, a stanovit podmínky tohoto přemístění. (4) Kontrolu zvířat v zájmovém chovu uvedených v odstavci 1 podle čl. 33 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48) provádí formou nediskriminujících namátkových kontrol krajská veterinární správa. Je-li kontrolou zvířat zjištěno porušení požadavku stanoveného předpisem Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48), rozhodne krajská veterinární správa podle čl. 35 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48). Oddíl 2 Dovoz a tranzit zvířat, živočišných produktů a ostatního veterinárního zboží z třetích zemí a jejich vývoz do těchto zemí Dovoz z třetích zemí § 32 (1) Dovozce nebo jeho zástupce, popřípadě jiná osoba odpovědná za zásilku je povinen vstoupit se zvířaty, živočišnými produkty a ostatním veterinárním zbožím (dále jen „kontrolované zboží“) dováženým ze třetích zemí na území České republiky jen přes stanoviště veterinární hraniční kontroly České republiky (dále jen „pohraniční veterinární stanice“) nebo jiného členského státu. (2) Za kontrolované zboží podle odstavce 1 se považují také směsné produkty, jimiž se rozumí potraviny určené k lidské spotřebě obsahující jak zpracované produkty živočišného původu, tak i produkty rostlinného původu, včetně těch, u nichž je zpracování primárního produktu nedílnou součástí výroby konečného produktu, a seno a sláma. (3) Pohraniční veterinární stanice je součástí krajské veterinární správy, k níž je místně příslušná. Její provoz se řídí provozním řádem vydaným v dohodě s orgány Celní správy České republiky (dále jen „orgány celní správy“) a orgány Policie České republiky. (4) Kontrolované zboží je na pohraniční veterinární stanici podrobeno pohraniční veterinární kontrole, která zjišťuje, zda jsou splněny stanovené veterinární a hygienické požadavky na dovážené kontrolované zboží (dále jen „dovozní podmínky“) a kterou provádějí úřední veterinární lékaři krajské veterinární správy, jejíž součástí je pohraniční veterinární stanice (dále jen „orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu“). Při provádění pohraniční veterinární kontroly, včetně rozhodování o zásilkách, postupují orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu podle čl. 49 až 55 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a předpisů Evropské unie17y) přijatých na jeho základě. (5) Pravidla používání společného zdravotního vstupního dokladu osobou, která předkládá kontrolované zboží ke kontrole, a orgány provádějícími pohraniční veterinární kontrolu stanoví čl. 56 a 58 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. (6) Orgány celní správy postupují při propouštění zásilekzásilek kontrolovaného zboží do některého celního režimu podle čl. 57 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. (7) Je-li předmětem dovozu kontrolované zboží, pro něž nejsou dovozní podmínky stanoveny předpisy Evropské unie, je dovozce nebo jeho zástupce, popřípadě jiná osoba odpovědná za zásilku povinen nejméně 15 dnů před příjezdem zásilky na území České republiky požádat Ústřední veterinární správu o sdělení dovozních podmínek, jež jsou uplatňovány na dovoz kontrolovaného zboží z příslušné třetí země do České republiky, a postupovat v souladu se sdělenými podmínkami. (8) Orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu neodpovídají za škodu, ke které došlo nezbytným zdržením dopravního prostředkudopravního prostředku v důsledku provádění této kontroly. Při jejím provádění však postupují tak, aby nebyl provoz dopravce nebo provozovatele poštovních služeb rušen větší měrou, než je nezbytně nutné. (9) Zvláštní právní předpisy o dovozu zvířat18a) a o podmínkách jejich přepravy6) zůstávají nedotčeny. § 33 Orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu v případě podezření z nesouladu zásilek kontrolovaného zboží ze třetích zemí s tímto zákonem, zvláštními právními předpisy nebo předpisy Evropské unie, nebo při zjištění nesouladu s těmito předpisy postupují podle čl. 65 až 72 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a předpisů Evropské unie přijatých na jeho základě. § 34 (1) Orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu povolí vstup kontrolovaného zboží dováženého z třetích zemí na území České republiky, pokud tyto zásilky splňují požadavky stanovené v části V kapitolách 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692. (2) Pokud dosud nebyly stanoveny požadavky podle odstavce 1 na úrovni Evropské unie, povolí orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu vstup kontrolovaného zboží dováženého z třetích zemí na území České republiky, pokud tyto zásilky splňují a) dovozní podmínky uplatňované na dovoz kontrolovaného zboží z příslušné třetí země do České republiky, je-li místem určení zásilky Česká republika, nebo b) dovozní podmínky jiného členského státu, který je místem určení zásilky. § 35 Orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu v případě podezření z nesouladu zásilek kontrolovaného zboží ze třetích zemí s podmínkami stanovenými nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů, nebo při zjištění nesouladu s tímto nařízením postupují podle čl. 65 až 72 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. § 37 (1) Kontrolované zboží, s výjimkou zvířat, dovážené ze třetí země a navržené k propuštění do celního režimu uskladnění v celním skladu nebo svobodného pásma se z hlediska pohraniční veterinární kontroly považuje za zboží navržené k propuštění do celního režimu volného oběhu na území České republiky nebo jiného členského státu, pokud není navrženo k propuštění do celního režimu tranzitu. Kontrolované zboží podle věty první podléhá na pohraniční veterinární stanici pohraniční veterinární kontrole za účelem ověření, zda splňuje dovozní podmínky; při této kontrole orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu postupují podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2124. (2) Pohraniční veterinární kontrole nepodléhají směsné produkty uvedené v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/630. (3) Směsné produkty podléhající pohraniční veterinární kontrole musí být dováženy za podmínek uvedených v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/625 a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692. § 38 Tranzit kontrolovaného zboží z třetích zemí Pro tranzit kontrolovaného zboží z jedné třetí země do jiné třetí země (dále jen „tranzit“) územím České republiky se použije obdobně § 32, 33 a 35. Při kontrole tranzitu postupují orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2124. § 38a (1) Ustanovení § 32 až 38 se nepoužijí na živočišné produkty, které tvoří součást osobních zavazadel cestujících a jsou určeny pro osobní spotřebu nebo použití, podle čl. 7 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122. (2) Kontrolu živočišných produktů, které tvoří součást osobních zavazadel cestujících a jsou určeny pro osobní spotřebu nebo použití, podle čl. 9 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122 provádějí v rámci celní kontroly celní úřady při kontrole cestujících a jejich osobních zavazadel a při kontrole dovážených zásilek u provozovatelů poštovních služeb a provozovatelů kurýrních služeb. Zjistí-li celní úřad při kontrole v místě vstupu, že zásilka živočišných produktů nesplňuje podmínky stanovené nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122, zabaví zásilku a vystaví doklad o jejím zabavení. (3) Celní úřad kontroluje, zda provozovatelé všech míst vstupu na území České republiky splnili povinnosti uvedené v čl. 8 odst. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122. (4) Ustanovení § 32 až 38 se nepoužijí na zvířata uvedená v příloze I předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48), není-li takto dováženo více než 5 zvířat v zájmovém chovu. Dovoz těchto zvířat se řídí předpisem Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48). (5) Kontrolu zvířat uvedených v odstavci 4 podle čl. 34 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48) v místě vstupu na území České republiky provádějí v rámci celní kontroly celní úřady při kontrole cestujících a jejich osobních zavazadel. Je-li kontrolou zvířat zjištěno porušení požadavku stanoveného předpisem Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48), informuje celní úřad krajskou veterinární správu. Krajská veterinární správa rozhodne o zásilce podle čl. 35 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48). (6) Celní úřady při kontrolách podle odstavce 5 vedou záznamy o celkovém počtu provedených kontrol a o případech nesplnění podmínek zjištěných těmito kontrolami podle čl. 34 odst. 4 písm. b) a zaznamenávají údaje podle čl. 34 odst. 4 písm. c) předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48). (7) Zvířata v zájmovém chovu uvedená v části A přílohy I předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48), která jsou mladší dvanácti týdnů a nejsou očkována proti vzteklině nebo jsou ve věku mezi dvanácti a šestnácti týdny, jsou očkována proti vzteklině, ale dosud nesplňují požadavky na platnost uvedené v bodě 2 písm. e) přílohy III předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48), mohou být dovezena v rámci neobchodního přesunu z třetí země do České republiky, jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 11 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48). (8) Ústřední veterinární správa může na žádost chovatelechovatele v souladu s čl. 32 odst. 1 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48) povolit dovoz zvířete v zájmovém chovu uvedeného v části A přílohy I předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48), které nesplňuje podmínky stanovené v čl. 10 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48) a stanovit podmínky tohoto dovozu. § 38b Vývoz kontrolovaného zboží a rostlinných produktů do třetích zemí (1) K vývozu kontrolovaného zboží do třetích zemí je třeba veterinární osvědčení. Vývozce k žádosti o jeho vydání předloží vzor veterinárního osvědčení požadovaný dovážejícím, popřípadě tranzitním státem a na vyžádání také doklad o veterinárních podmínkách, jejichž splnění požaduje dovážející, popřípadě tranzitní stát, a to v ověřeném překladu do českého jazyka. Ověřený překlad vzoru veterinárního osvědčení se nevyžaduje v případě, že je vzor požadovaného veterinárního osvědčení zveřejněn na internetových stránkách Státní veterinární správy. K vývozu zvířat označovaných podle zvláštních právních předpisů8) vývozce k žádosti o vydání veterinárního osvědčení dále předloží identifikační doklady těchto zvířat, jsou-li podle plemenářského zákona8) vydány. (2) O vydání veterinárního osvědčení je vývozce povinen požádat ve lhůtě nejméně a) 2 pracovních dnů přede dnem předpokládaného odeslání zvířat, jde-li o zvířata, u kterých již byly provedeny zdravotní zkoušky nezbytné pro vydání veterinárního osvědčení, nebo živočišných produktů nebo krmiv, u nichž již byla provedena požadovaná laboratorní vyšetření nezbytná pro vydání veterinárního osvědčení, nebo zárodečných produktů, nebo b) 5 pracovních dnů přede dnem předpokládaného odeslání zvířat, živočišných produktů nebo krmiv v ostatních případech. (3) Pokud třetí země určení z nákazových důvodů vyžaduje pro dovoz krmiv rostlinného původu, doplňkových látek a premixů na své území ověření veterinárního osvědčení, provede jej krajská veterinární správa. Vývozce k žádosti o jeho ověření předloží dokumenty dokládající splnění dovozních podmínek uvedených ve veterinárním osvědčení. (4) Odmítne-li třetí země určení přijetí zásilky a dojde-li k jejímu vrácení, nese vývozce náklady spojené s tímto opatřením. (5) Pokud třetí země určení vyžaduje veterinární osvědčení vytištěná na ceninovém papíře s ochrannými znaky, uhradí vývozce náklady spojené s jeho vytištěním. O náhradě nákladů spojených s vytištěním veterinárního osvědčení k vývozu rozhodne krajská veterinární správa. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji krajská veterinární správa, která ji uložila. Výši paušální částky nákladů spojených s vytištěním veterinárního osvědčení k vývozu stanoví prováděcí právní předpis. (6) Pokud třetí země určení vyžaduje pro dovoz nebo neobchodní přesun zvířete v zájmovém chovu na své území ověření pasu nebo jiného identifikačního dokladu zvířete v zájmovém chovu, provede jej krajská veterinární správa. (7) Pokud třetí země určení vyžaduje pro dovoz nebo neobchodní přesun na své území ověření veterinárního osvědčení, pasu nebo jiného identifikačního dokladu zvířete v zájmovém chovu ústřední kompetentní autoritou, provede jej Ústřední veterinární správa. (8) Pro zvířata, živočišné produkty a z nákazových důvodů případně pro krmiva rostlinného původu, doplňkové látky a premixy přepravované z území České republiky do jiného členského státu za účelem vývozu do třetí země se vyžaduje potvrzení o splnění požadavků a podmínek stanovených třetí zemí určení. Vývozce k žádosti o jeho vydání předloží vzor tohoto potvrzení, a to v ověřeném překladu. (9) Krajská veterinární správa zajistí kontrolované zboží úřední veterinární závěrou, jestliže to vyžaduje třetí země určení. Úřední veterinární závěrou se rozumí zajištění totožnosti zboží v dopravních prostředcích, kontejnerech nebo obalech plombou, pečetí, známkou nebo jiným zajišťovacím prostředkem tak, aby nebylo možno zboží vyjmout nebo do nich zboží vložit, aniž dojde k narušení této závěry. Porušit úřední veterinární závěru lze jen se souhlasem krajské veterinární správy. (10) Pokud třetí země určení vyžaduje umístění zvířete do karantény, oznámí vývozce krajské veterinární správě její zahájení způsobem umožňujícím dálkový přenos dat prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy nejpozději 24 hodin předem. Karanténa je ukončena po splnění podmínek karantény vydáním veterinárního osvědčení k vývozu. (11) Zvířata jsou držena v karanténě podle odstavce 10 za podmínek stanovených krajskou veterinární správou. V průběhu karantény a) nesmí být ve stájích, jiných prostorech a zařízeních, v nichž jsou umístěna zvířata v karanténě, umísťována další zvířata, b) zajistí provozovatel stájí, jiných prostorů a zařízení podle pokynů krajské veterinární správy provedení vyšetření zvířat, odběrů vzorků k laboratornímu vyšetření, zdravotních zkoušek, ochranných očkování a veterinárních léčebných, popřípadě i jiných odborných veterinárních úkonů. (12) Provozovatel stájí, jiných prostorů a zařízení, určených k držení zvířat v karanténě, vede deník karantény zvířat (dále jen „karanténní deník“), který obsahuje a) údaje o 1. zahájení a ukončení umísťování zvířat v karanténě a o zahájení karantény, 2. provedených veterinárních kontrolách a odborných veterinárních úkonech v průběhu karantény a o jejich výsledcích, 3. ukončení karantény a vývozu zvířat do třetí země, případně jejich přemístění z karantény do chovu nebo na jatka, 4. čištění a dezinfekci stájí, jiných prostorů a zařízení, v nichž byla držena zvířata v průběhu karantény, b) soupis zvířat v karanténě podle identifikačních čísel, popřípadě způsobem podle zvláštního právního předpisu87), c) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa trvalého pobytu, pobytu nebo bydliště osoby odpovědné za vedení karanténního deníku, d) přílohu, již tvoří veterinární osvědčení a zdravotní potvrzení provázející zvířata umísťovaná v karanténě a kopie veterinárních osvědčení vydaných krajskou veterinární správou k vývozu zvířat do třetí země. (13) Provozovatel stájí, jiných prostorů a zařízení, určených k držení zvířat v karanténě, je povinen údaje vedené v karanténním deníku uchovávat po dobu nejméně 1 roku a na požádání je předkládat úřednímu veterinárnímu lékaři. (14) Tímto ustanovením není dotčen čl. 243 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. § 38c (1) K přepravě kontrolovaného zboží při dovozu, vývozu a tranzitu mohou být použity jen takové dopravní prostředkydopravní prostředky, zařízení a obaly, které odpovídají veterinárním požadavkům stanoveným pro vnitrostátní přepravu zboží téhož druhu. (2) Napájení a krmení zvířat v pohraniční veterinární stanici, popřípadě na jiných místech v průběhu přepravy musí být provedeno tak, aby přepravovaná zvířata nebyla v přímém ani nepřímém styku s tuzemskými zvířaty. (3) Přepravu kontrolovaného zboží v tuzemsku provede dopravce co nejrychleji, a pokud možno bez překládky. Dovezená jatečná zvířatajatečná zvířata musí být přepravena přímo na jatky a bez prodlení poražena. (4) Má-li doba přepravy vyvážených zvířat přesáhnout 8 hodin, vypracuje dopravce v dohodě s odesilatelem plán cesty. (5) Prováděcí právní předpis stanoví, do jaké doby po příchodu na jatky musí být poražena dovezená jatečná zvířatajatečná zvířata jednotlivých druhů. § 38d Není-li stanoveno jinak, nepodléhá pohraniční veterinární kontrole zboží, které je podle celního zákona vyňato z celní kontroly. HLAVA V VETERINÁRNÍ ASANACE § 39 (1) Veterinárními asanačními činnostmi jsou a) shromažďování (sběr), přeprava (svoz), neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktůživočišných produktů, b) dezinfekce, deratizace, dezinsekce, popřípadě i dezodorizace, c) odchyt zvířat bez pána62) a toulavých a opuštěných zvířat23a) a jejich umísťování do karanténykarantény nebo izolaceizolace. (2) Veterinární asanační činnosti uvedené v odstavci 1 lze vykonávat jen na základě povolení Státní veterinární správyStátní veterinární správy. (3) Vedlejší živočišné produktyživočišné produkty, které nejsou vhodné ke krmení zvířat nebo k dalšímu zpracování, musí být bez průtahů neškodně odstraněny zahrabáním na určeném místě nebo spálením, popřípadě neškodně odstraněny jiným, tímto zákonem a předpisy Evropské unie9b) stanoveným způsobem. (4) K dezinfekci, deratizaci, dezinsekci a dezodorizaci podle tohoto zákona lze používat jen registrované přípravky a postupy nebo přípravky, jejichž uvedení do oběhu bylo povoleno5). (5) Prováděcí právní předpis stanoví se zřetelem na povahu nákazy a nebezpečí jejího šíření, které přípravky a postupy se použijí při provádění opatření k tlumení nákaz. § 39a (1) Zásady klasifikace vedlejších živočišných produktůživočišných produktů, veterinární a hygienická pravidla pro shromažďování (sběr), přepravu (svoz), označování, skladování, neškodné odstraňování, použití a další zpracovávání vedlejších živočišných produktůživočišných produktů jednotlivých kategorií, stejně jako pro uvádění těchto produktů a výrobků z nich na trh, pro obchodováníobchodování s nimi a pro jejich dovoz, tranzit a vývoz, stanoví předpisy Evropské unie9b). (2) Jestliže předpisy Evropské unie9b) vyžadují, aby byly vedlejší živočišné produktyživočišné produkty neškodně odstraněny nebo dále zpracovány, je provozovatel schváleného podniku, závodu, popřípadě jiného zařízení povinen, není-li stanoveno jinak, neškodně odstranit nebo dále zpracovat tyto vedlejší živočišné produktyživočišné produkty v podniku, závodě, popřípadě jiném zařízení, který byl pro neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktůživočišných produktů příslušné kategorie schválen Státní veterinární správouStátní veterinární správou a registrován pod přiděleným veterinárním schvalovacím číslem. Podmínky schváleníschválení a pozastavení, popřípadě odejmutí schváleníschválení jsou stanoveny předpisy Evropské unie9b). (3) Provozovatelé schválených podniků, závodů, popřípadě jiných zařízení, uvedených v odstavci 2, postupují při neškodném odstraňování a dalším zpracovávání vedlejších živočišných produktůživočišných produktů a při vlastní kontrole hygienických podmínek této činnosti podle tohoto zákona a předpisů Evropské unie9b). (4) Úřední veterinární lékařiÚřední veterinární lékaři ve schválených podnicích, závodech, popřípadě jiných zařízeních, uvedených v odstavci 2, postupují při výkonu státního veterinárního dozoru podle tohoto zákona a předpisů Evropské unie9b). § 40 (1) ChovateléChovatelé a osoby zacházející se živočišnými produkty jsou povinni zajistit neškodné odstranění vedlejších živočišných produktů, které vzniknou v souvislosti s jejich činností nebo v jejich zařízení; to platí přiměřeně také pro provozovatele letišť, přístavů a jiných míst vstupu do České republiky, jde-li o dovážené živočišné produkty, popřípadě jiné veterinární zboží, zabavené v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122 a určené k neškodnému odstranění, nebo o kuchyňské odpady z dopravních prostředků v mezinárodní přepravě. Není-li stanoveno jinak, jsou povinni a) hlásit neprodleně výskyt vedlejších živočišných produktůživočišných produktů osobě, která provádí jejich shromažďování (sběr) a přepravu (svoz). Ohlašovací povinnost nemá chovatelchovatel nebo osoba zacházející se živočišnými produktyživočišnými produkty, pokud se s osobou, jíž byl povolen výkon veterinární asanační činnosti, dohodla na pravidelném (turnusovém) svozu vedlejších živočišných produktůživočišných produktů, b) třídit, označovat, bezpečně ukládat a podle potřeby ošetřovat vedlejší živočišné produktyživočišné produkty do doby přepravy k neškodnému odstranění na místech, s nimiž vyslovila souhlas krajská veterinární správa, a to tak, aby nedocházelo k jejich zcizení, k ohrožení zdraví lidí a zvířat nebo k poškození životního prostředí, c) uchovávat obchodní a jiné doklady, týkající se vedlejších živočišných produktůživočišných produktů předaných k přepravě, po dobu nejméně 2 let, a jde-li o kadávery zvířat individuálně označovaných podle zvláštních právních předpisů9d), zabezpečit, aby tyto kadávery byly předávány k přepravě včetně identifikačních prostředků, d) předávat vedlejší živočišné produktyživočišné produkty osobě, která provádí jejich shromažďování (sběr) a přepravu (svoz), poskytovat jí k tomu nezbytnou součinnost a pomoc, zejména při přibližování kadáverů na místa přístupná dopravním prostředkůmdopravním prostředkům a při jejich nakládání, a platit jí za přepravu a neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktůživočišných produktů sjednanou cenu. (2) ChovateléChovatelé a osoby zacházející se živočišnými produktyživočišnými produkty, u nichž se obvykle vyskytují vedlejší živočišné produktyživočišné produkty, jsou dále povinni a) zřizovat nepropustné, dobře čistitelné, dezinfikovatelné a uzavíratelné kafilerní boxy pro krátkodobé ukládání vedlejších živočišných produktůživočišných produktů, čistit a dezinfikovat je po každém vyprázdnění, b) vhodně umísťovat kafilerní boxy jak z hlediska jejich oddělení od ostatních provozních prostorů, tak i z hlediska nakládání a přepravy vedlejších živočišných produktůživočišných produktů. (3) Ten, komu náleží nebo kdo spravuje místo nálezu vedlejších živočišných produktůživočišných produktů, má ohlašovací povinnost podle odstavce 1 písm. a) v případě, že není znám chovatelchovatel nebo osoba zacházející se živočišnými produktyživočišnými produkty uvedená v odstavci 1. V tomto případě hradí náklady neškodného odstranění vedlejšího živočišného produktuživočišného produktu obecobec, v jejímž katastrálním územíkatastrálním území je místo nálezu. (4) Nerozhodla-li Státní veterinární správaStátní veterinární správa z nákazových důvodů jinak, může chovatelchovatel v souladu s čl. 19 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 sám na vlastním pozemku neškodně odstranit kadáver zvířete v zájmovém chovu nebo koňovitého, pokud tento kadáver nepochází ze zvířete náležejícího mezi přežvýkavce nebo prasata, z druhu zvířete vyžadujícího zvláštní péči podle zvláštního právního předpisu6) z třídy savců, anebo ze zvířete nemocného nebezpečnou nákazou nebo podezřelého z této nákazy. Neškodným odstraněním se v tomto případě rozumí zahrabání na místě vhodném z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat a ochrany životního prostředí, a to do hloubky nejméně 80 cm s použitím dezinfekčních prostředků. Kadáver koňovitého může chovatelchovatel neškodně odstranit zahrabáním sám na svém pozemku jen se souhlasem krajské veterinární správy a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. (5) Podnikatel, který zachází se živočišnými produktyživočišnými produkty, může se souhlasem krajské veterinární správy a za podmínek stanovených předpisy Evropské unie9b) zpracovávat ve vlastním zařízení vedlejší živočišné produktyživočišné produkty, které vznikly v souvislosti s jeho činností. § 41 (1) Osoba, jíž byl povolen výkon veterinární asanační činnosti, je povinna vykonávat ji tak, aby nedocházelo k ohrožení zdraví lidí a zvířat, k týrání zvířat nebo k poškození životního prostředí. Osoba, jejímž předmětem činnosti je shromažďování, přeprava, neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktůživočišných produktů (dále jen „asanační podnik“), je povinna dále a) zajistit nepřetržitý příjem hlášení o výskytu vedlejších živočišných produktůživočišných produktů a svážet je do 24 hodin poté, kdy byla o jejich výskytu uvědoměna, v případech veřejného zájmu neprodleně, b) svážet a neškodně odstraňovat nebo dále zpracovávat veškeré vedlejší živočišné produktyživočišné produkty z určeného územního obvodu (svozové oblasti) vždy, pokud tyto produkty nebyly v souladu s tímto zákonem a předpisy Evropské unie9b) neškodně odstraněny nebo dále zpracovány jinak, a požadovat za to úhradu ve výši ceny sjednané podle zvláštního právního předpisu24), c) postupovat při tlumení nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka a jejich následků v souladu s nařízenými opatřeními k tlumení nákaz, d) vypracovat provozní řád a předložit jej před zahájením činnosti krajské veterinární správě ke schváleníschválení, e) dodržovat veterinární a hygienické požadavky na neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktůživočišných produktů stanovené tímto zákonem a předpisy Evropské unie9b), jakož i postupy založené na analýze nebezpečí a kritických kontrolních bodech (HACCP), f) provádět vlastní kontroly dodržování veterinárních a hygienických požadavků na neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktůživočišných produktů stanovených tímto zákonem a předpisy Evropské unie9b), vést záznamy o výsledcích těchto kontrol, uchovávat je po dobu nejméně 2 let a předkládat je na požádání úřednímu veterinárnímu lékařiúřednímu veterinárnímu lékaři, g) vytvořit podmínky včetně bezplatného poskytnutí vhodného prostoru k provádění patologicko-anatomických pitev kadáverů (dále jen „veterinární prosektorská činnost“) krajskou veterinární správou, h) jde-li o kadávery zvířat individuálně označených podle zvláštního právního předpisu9d), nesnímat, popřípadě neodstraňovat identifikační prostředky dříve, než dojde k vlastnímu neškodnému odstraňování nebo dalšímu zpracovávání těchto kadáverů. (2) Vedlejší živočišné produktyživočišné produkty převzaté asanačním podnikem k neškodnému odstranění nebo k dalšímu zpracování nesmí již opustit prostory tohoto podniku bez souhlasu krajské veterinární správy, nejde-li o jejich přemístění do jiného asanačního podniku. (3) Místo určené pro neškodné odstraňování vedlejších živočišných produktůživočišných produktů zahrabáním (dále jen „zahraboviště“), zařízení určené pro neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktůživočišných produktů nebo místo určené pro ukládání nebo spalování kadáverů zvířat v zájmovém chovu se zřizují po vyjádření krajského úřadu, obecního úřadu nebo újezdního úřadu a krajské veterinární správy na místě, a) které je dostatečně vzdáleno od míst, na nichž jsou chována hospodářská zvířatahospodářská zvířata, b) kde touto činností nebude narušováno životní prostředí. (4) Zařízení určené pro neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktůživočišných produktů musí být vybaveno a udržováno tak, aby umožňovalo bezpečnou práci a bezpečné zneškodňování a zpracovávání těchto produktů, popřípadě uvádění na trh takových výrobků, které neobsahují nepřípustné množství škodlivých látek ani patogenních mikroorganismů. V tomto zařízení nesmí být vyráběny výrobky určené k výživě lidí. (5) Prováděcí právní předpis může stanovit, vyžadují-li to právní akty Evropské unie, a) podrobnější veterinární a hygienické požadavky na označování, shromažďování (sběr), přepravu (svoz), neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktůživočišných produktů, na uspořádání a vybavení podniku, závodu, popřípadě jiného zařízení určeného pro neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktůživočišných produktů, na zahraboviště a na zařízení (místa) určená pro ukládání nebo spalování kadáverů zvířat v zájmovém chovu, pokud tyto požadavky nejsou stanoveny předpisy Evropské unie, b) podrobnosti týkající se provádění vlastní kontroly hygienických podmínek neškodného odstraňování a dalšího zpracovávání vedlejších živočišných produktůživočišných produktů provozovateli podniků, závodů, popřípadě jiných zařízení, uvedených v § 39a odst. 2. § 42 (1) Osoba, jíž byl povolen výkon činnosti uvedené v § 39 odst. 1 písm. c), provádí a) v rámci opatření k tlumení nákaz odchyt zvířat bez pána62) a toulavých a opuštěných zvířat, vnímavých na nebezpečnou nákazu, b) na žádost obceobce, v případě hlavního města Prahy na žádost městské části hlavního města Prahy, Policie České republiky nebo obecní policie a v součinnosti s nimi odchyt toulavých a opuštěných zvířat, a jejich umístění v karanténěkaranténě nebo izolaciizolaci, je-li jejich odchyt v zájmu ochrany zdraví lidí a zvířat, popřípadě v jiném veřejném zájmu. (2) Odchyt zvířat bez pána62) a toulavých a opuštěných zvířat, popřípadě i jiných zvířat podle odstavce 1, jakož i sběr a neškodné odstraňování kadáverů zvířat v zájmovém chovu, může provádět fyzická osoba, která absolvovala specializovanou odbornou průpravu se zaměřením na tuto činnost organizovanou vysokou školou uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, složila závěrečnou zkoušku a získala tak osvědčení o způsobilosti k této činnosti. Pečovat o toulavá a opuštěná zvířata v útulcích pro zvířata mohou pouze osoby, které mají uvedené osvědčení. Povinnost absolvovat specializovanou odbornou průpravu a získat osvědčení o způsobilosti podle vět první a druhé se nevztahuje na veterinárního lékaře. (3) Osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2 odchycené zvíře a) vydá chovatelichovateli, který je povinen držet toto zvíře podle pokynů krajské veterinární správy po nezbytně nutnou dobu v izolaciizolaci, b) utratí, rozhodne-li tak krajská veterinární správa z nákazových nebo diagnostických důvodů, vyžaduje-li to povaha nebezpečné nákazy a okolnosti případu; náklady na utraceníutracení6) zvířete hradí stát. (4) Náklady na odchyt zvířete a dočasnou péči o ně je chovatelchovatel odchyceného zvířete povinen nahradit osobě, která tyto náklady vynaložila. (5) Není-li znám chovatelchovatel, jemuž by mělo být odchycené zvíře vráceno podle odstavce 3 písm. a), anebo nelze-li je vrátit chovatelichovateli z jiného důvodu, osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2 odchycené zvíře umístí v útulku pro zvířataútulku pro zvířata. ChovatelChovatel je povinen uhradit náklady vynaložené na péči o odchycené zvíře v útulku pro zvířataútulku pro zvířata. (6) Provozovatel útulku pro zvířata je povinen požádat krajskou veterinární správu o registraci útulku nejméně 14 dnů před zahájením činnosti. Registrace podle věty první se považuje za registraci podle čl. 84 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. (7) Krajská veterinární správa neprovede registraci, jestliže žadatel nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem a prováděcími právními předpisy vydanými k provozování útulku pro zvířata. (8) Provozovatel útulku pro zvířata je povinen oznámit krajské veterinární správě změny údajů uvedených v dokladu o registraci do 7 dnů ode dne nastalé změny. (9) Krajská veterinární správa zruší registraci na žádost provozovatele útulku pro zvířata. O zrušení registrace krajská veterinární správa žadatele informuje. Zjistí-li krajská veterinární správa závažné nebo opětovné porušení povinnosti provozovatele útulku, registraci zruší. (10) Prováděcí právní předpis stanoví obsah, rozsah a organizaci specializované odborné průpravy uvedené v odstavci 2, způsob a organizaci ověřování získaných znalostí a vydávání osvědčení. (11) Prováděcí právní předpis stanoví podmínky pro provozování útulku pro zvířata, požadavky na jeho uspořádání, minimální velikost prostor pro zvířata, podmínky péče o zvířata v útulku pro zvířata a obsahové náležitosti provozního řádu útulku pro zvířata. HLAVA VI STÁTNÍ SPRÁVA VE VĚCECH VETERINÁRNÍ PÉČE § 43 Orgány státní správy ve věcech veterinární péče Státní správu ve věcech veterinární péče vykonávají a) ministerstvo, b) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra, c) obce, d) orgány veterinární správy. § 44 (1) Ministerstvo a) stanoví hlavní směry rozvoje a úkoly veterinární péče a kontroluje jejich plnění, b) řídí výkon státní správy ve věcech veterinární péče a rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím Ústřední veterinární správy, může vyhlásit některou územní oblast za region ovlivněný zvláštními zeměpisnými omezeními, c) schvaluje programy ozdravování zvířat a zásady pro vypracování pohotovostních plánů a zveřejňuje je na svých internetových stránkách, d) na základě nákazové situace a jejího předpokládaného vývoje a se zřetelem na zvláštní veterinární podmínky a veterinární, popřípadě zdravotní záruky požadované v souvislosti s mezinárodním obchodem se zvířaty a jejich produkty stanoví, které programy ozdravování zvířat, úkony související s kontrolou dědičnosti zdraví, úkony související s kontrolou pohody zvířat, povinné preventivní a diagnostické úkony k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, jakož i k jejich tlumení, se provádějí v příslušném kalendářním roce, a to včetně podmínek a lhůt k jejich provedení, a určuje, které z nich a v jakém rozsahu se hradí z prostředků státního rozpočtu. Mezi nákazami, jichž se tyto úkony týkají, jsou vždy tuberkulóza, brucelóza a enzootická leukóza skotu, jakož i brucelóza a Aujeszkyho choroba prasat, e) koordinuje činnost ústředních orgánů státní správy při plnění úkolů souvisejících s předcházením vzniku a šíření nebezpečných nákaz a jejich tlumením, f) může v souvislosti s prováděním mimořádných veterinárních opatření nebo v souvislosti s provedením porážkyporážky nebo usmrcení většího počtu hospodářských zvířathospodářských zvířat v případě jejich nemoci, vyčerpání nebo zranění pro potřeby Státní veterinární správyStátní veterinární správy požádat Správu státních hmotných rezerv o poskytnutí státní hmotné rezervy formou bezúplatného použití, g) může měnit nebo ukončit mimořádná veterinární opatření vyhlášená Ústřední veterinární správou, která trvají déle než 15 dnů, h) rozhoduje o náhradě nákladů a ztrát vzniklých v souvislosti s nebezpečnými nákazami. (2) Povinné preventivní a diagnostické úkony pro příslušný kalendářní rok a podmínky a lhůty k jejich provedení uvedené v odstavci 1 písm. d) stanoví ministerstvo formou opatření obecné povahy na období 1 kalendářního roku; opatření obecné povahy se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. (3) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem jeho vyvěšení na úřední desce ministerstva a vyvěšuje se po celý kalendářní rok. Ministerstvo opatření obecné povahy zašle též Ústřední veterinární správě a krajským veterinárním správám, které jsou povinny jej bezodkladně vyvěsit na svých úředních deskách po celý kalendářní rok. (4) Opatření obecné povahy v den následující po dni nabytí jeho účinnosti opatří ministerstvo záznamem o jeho účinnosti. (5) Ministerstvo zřizuje státní veterinární ústavy a ústav pro vědeckovýzkumnou činnost v oboru veterinárního lékařství a na návrh Státní veterinární správyStátní veterinární správy určuje národní referenční laboratoře; seznam národních referenčních laboratoří se zveřejňuje na internetových stránkách ministerstva. (6) Ministr zemědělství zřizuje v dohodě s ústředními orgány státní správy, jimž přísluší některé úkoly související s předcházením vzniku a šíření nebezpečných nákaz a jejich tlumením, Ústřední nákazovou komisi jako svůj trvalý poradní orgán. § 45 (1) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra v oboru své působnosti a) organizuje provádění mimořádných veterinárních opatření nařízených jinými orgány, popřípadě činí v dohodě s těmito orgány vlastní mimořádná veterinární opatření, b) provádí ve spolupráci se Státní veterinární správouStátní veterinární správou povinné preventivní, diagnostické a léčebné úkony k předcházení vzniku a šíření nebezpečných nákaz a k jejich tlumení, jakož i jiné odborné veterinární úkony, potřebné k veterinární kontrole zdraví a dědičnosti zdraví, c) vykonává státní veterinární dozor a činí opatření k odstranění zjištěných nedostatků, a to Ministerstvo obrany v objektech důležitých pro obranu státu24a) nebo v objektech jím založených státních podniků nebo zřízených příspěvkových organizací a Ministerstvo vnitra v objektech Ministerstva vnitra nebo jím založených státních podniků nebo zřízených útvarů Policie České republiky, d) poskytuje Státní veterinární správěStátní veterinární správě informace důležité z hlediska předcházení vzniku a šíření nebezpečných nákaz a péče o zdravotní nezávadnost živočišných produktůživočišných produktů. (2) Veterinární lékaři Ministerstva obrany nebo ozbrojených sil České republiky, kteří byli pověřeni touto činností, a) vystavují a vyplňují pasy psů používaných k plnění úkolů Ministerstva obrany a ozbrojených sil České republiky, pokud jde o psy přemísťované mezi členskými státy k neobchodním účelům, a odebírají jim vzorky k provedení sérologického testu prokazujícího titr protilátek proti vzteklině, b) provádějí kontroly psů používaných k plnění úkolů Ministerstva obrany a ozbrojených sil České republiky při vstupu těchto psů ze třetích zemí v místech vstupu podle čl. 10 odst. 2 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48) určených Ministerstvem obrany, c) vydávají zdravotní potvrzení pro zvířata chovaná v objektech důležitých pro obranu státu nebo v objektech Ministerstvem obrany založených státních podniků nebo zřízených příspěvkových organizací, d) vykonávají veterinární léčebnou a preventivní činnost u zvířat chovaných v objektech důležitých pro obranu státu nebo v objektech Ministerstvem obrany založených státních podniků nebo zřízených příspěvkových organizací, případně u zvířat ozbrojených bezpečnostních sborů88). (3) Veterinární lékaři Ministerstva vnitra, popřípadě jím zřízených organizačních složek státu nebo útvarů Policie České republiky, kteří byli pověřeni touto činností, vystavují a vyplňují pasy psů používaných k plnění úkolů Ministerstva vnitra, pokud jde o psy přemísťované mezi členskými státy k neobchodním účelům, a odebírají jim vzorky k provedení sérologického testu prokazujícího titr protilátek proti vzteklině. § 46 Obec a) schvaluje místa, na nichž lze konat trhy určené k prodeji zvířat a živočišných produktůživočišných produktů (tržnice a tržiště) a po určení veterinárních podmínek místa, na nichž lze konat svody zvířatsvody zvířat, a povoluje konání těchto trhů a svodů. Na území hlavního města Prahy schvalují tato místa a povolují konání těchto trhů a svodů městské části hlavního města Prahy, b) vydává na návrh krajské veterinární správy nařízení obceobce25) o nařízení mimořádných veterinárních opatření, ukončuje mimořádná veterinární opatření a dozírá na jejich plnění. To však neplatí pro hlavní město Prahu, v němž vyhlašuje a ukončuje mimořádná veterinární opatření vždy Městská veterinární správa v Praze, c) sama nebo ve spolupráci s jinou obcíobcí nebo jinou osobou může zřídit a provozovat útulek pro zvířata odchycená podle § 42 odst. 1, d) hradí náklady spojené s odchytem a izolacíizolací odchyceného zvířete podle § 42, není-li jeho chovatelchovatel znám, e) podílí se na svém území, které zasahuje do ochranného pásma, pásma dozoru, popřípadě dalšího pásma s omezením, na zabezpečování mimořádných veterinárních opatření nařízených Státní veterinární správouStátní veterinární správou, a to způsobem a v rozsahu stanovenými těmito opatřeními; na území hlavního města Prahy se na zabezpečování uvedených opatření podílejí městské části hlavního města Prahy. Pro náhradu nákladů a ztrát vzniklých obciobci a v případě hlavního města Prahy městské části v souvislosti se zabezpečováním mimořádných veterinárních opatření platí obdobně § 67 odst. 2, § 68 odst. 1 a § 70 odst. 1 a 2. § 47 Orgány veterinární správy (1) Státní veterinární správaStátní veterinární správa je orgánem veterinární správy a správním úřadem s celostátní působností podřízeným ministerstvu. (2) Státní veterinární správaStátní veterinární správa je organizační složkou státu a účetní jednotkou. Jejím sídlem je Praha. (3) Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (dále jen „Ústav“) je orgánem veterinární správy pro oblast veterinárních přípravkůveterinárních přípravků a veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků, organizační složkou státu a účetní jednotkou. (4) Státní veterinární správaStátní veterinární správa je tvořena Ústřední veterinární správou, krajskými veterinárními správami, které vykonávají svou působnost ve věcech veterinární péče na území, které je shodné s územím krajůúzemím krajů podle jiného zákona7a), a Městskou veterinární správou v Praze, která vykonává působnost krajské veterinární správy na území hlavního města Prahy. (5) V čele Státní veterinární správyStátní veterinární správy je ústřední ředitel, který řídí Ústřední veterinární správu; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. Výběr, jmenování a odvolání ředitele krajské veterinární správy se řídí zákonem o státní službě. (6) Ústřední ředitel jmenuje a odvolává se souhlasem ministra zemědělství ředitele státních veterinárních ústavů. (7) Svou působnost vykonává Státní veterinární správaStátní veterinární správa Ústřední veterinární správou a krajskými veterinárními správami. Jako orgán prvého stupně rozhoduje ve správním řízení krajská veterinární správa podle své územní působnosti, o odvolání proti rozhodnutí krajské veterinární správy rozhoduje Ústřední veterinární správa, s výjimkou § 48 odst. 1 písm. g), h), m) a r), ve kterých rozhoduje jako orgán prvého stupně Ústřední veterinární správa. § 48 Ústřední veterinární správa (1) Ústřední veterinární správa a) zpracovává koncepce ochrany zdraví zvířat a péče o zdravotní nezávadnost živočišných produktůživočišných produktů, víceleté plány kontrol s cílem pravidelně ověřovat dodržování právních předpisů, které se týkají zdraví a pohody zvířat a zdravotní nezávadnosti živočišných produktůživočišných produktů a krmivkrmiv, plány sledování některých látek a jejich reziduí a zabezpečuje realizaci těchto koncepcí a plánů, b) předkládá ministerstvu ke schválení návrhy programů ozdravování zvířat, včetně návrhů na jejich financování, a zabezpečuje jejich plnění, návrhy zásad pro vypracování pohotovostních plánů, jakož i, v případě hospodářských zvířat po projednání s Agrární komorou, návrhy na stanovení dalších povinných preventivních a diagnostických úkonů k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka a k jejich tlumení, které nejsou uvedeny v § 44 odst. 1 písm. d) větě druhé. Při vzniku mimořádné situace organizuje činnost krizového centra tlumení nákaz25b), c) vypracovává a aktualizuje celostátní pohotovostní plány podle čl. 43 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a v souladu s čl. 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 organizuje simulační cvičení týkající se pohotovostních plánů, koordinuje provádění povinných preventivních a diagnostických úkonů k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka a k jejich tlumení, rozhoduje o nařízení, změně a ukončení mimořádných veterinárních opatření a dozírá na jejich plnění, d) přiznává, pozastavuje, odnímá a obnovuje stádům nebo hospodářstvímhospodářstvím status prosté nákazy, navrhuje Komisi, aby byl jednotce podle čl. 4 bodu 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, České republice nebo její části schválen status území prostého nákazy, a může tento status v případech a za podmínek stanovených nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 pozastavit nebo prozatímně prohlásit; vede a na internetových stránkách Státní veterinární správyStátní veterinární správy zveřejňuje seznamy stád a hospodářstvíhospodářství prostých nákazy a subjektů, kterým Komise schválila status území prostého nákazy; informuje Komisi o skutečnostech uvedených v čl. 41 a 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, e) řídí krajské veterinární správy, rozhoduje o opravných prostředcích proti jejich rozhodnutím a proti rozhodnutím Ústavu, f) řídí státní veterinární ústavy a Ústav a koordinuje jejich odbornou činnost, navrhuje ministerstvu určení národních referenčních laboratoří a určuje referenční laboratoře, usměrňuje a koordinuje jejich činnost, g) vykonává státní veterinární dozor a vydává závazné pokyny k odstranění zjištěných nedostatků, provádí úřední kontroly a audity a na základě jejich výsledků přijímá vhodná opatření, povoluje v souladu s předpisy Evropské unie zmírňující výjimky z veterinárních a hygienických požadavků stanovených na zdraví zvířat a jejich pohodu, na živočišné produkty, jakož i na konstrukci, uspořádání a vybavení podniků, závodů a jiných zařízení, v nichž se zachází se živočišnými produkty, a na vedlejší živočišné produkty, mají-li tyto výjimky celostátní povahu nebo se týkají území více krajů, h) vydává závazné posudky a vyjádření podle § 56 v případech, v nichž si jejich vydávání vyhradí, dává z hlediska zdravotní nezávadnosti souhlas k biologickému zkoušení dosud nepoužívaných krmiv, jejich výrobě, dovozu a uvádění na trh, určuje případy, ve kterých je třeba provést hodnocení specifické účinnosti biocidních přípravků proti stanoveným původcům nákaz, i) provádí kontroly podle zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu pro potřeby tohoto fondu, j) určuje pohraniční veterinární stanici podle čl. 59 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a za podmínek uvedených v čl. 62 a 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 určení pohraniční veterinární stanice ruší nebo pozastavuje, na požádání dovozců kontrolovaného zboží, pro něž nejsou dovozní podmínky stanoveny (harmonizovány) předpisy Evropské unie, sděluje dovozní podmínky uplatňované na dovoz kontrolovaného zboží z příslušné třetí země do České republiky a určuje, která očkování brání dovozu zvířat a jejich produktů, může v souvislosti s úkoly týkajícími se pohraniční veterinární kontroly požadovat od celních orgánů informace nezbytné z hlediska řízení a mezinárodní spolupráce na úseku této kontroly, k) vede, aktualizuje a zveřejňuje na internetových stránkách Státní veterinární správyStátní veterinární správy seznamy schválených a registrovaných, popřípadě jen schválených nebo registrovaných, povolených, určených, popřípadě evidovaných 1. chovatelůchovatelů, kteří chovají 3 a více psů samičího pohlaví starších 12 měsíců, zařízení, skupin zařízení, dopravců nebo provozovatelů, které krajská veterinární správa registruje podle § 5a, 5b nebo 5d, nebo schvaluje podle § 5a nebo 5b, 2. podniků, závodů, popřípadě jiných zařízení, podílejících se na výrobě, zpracovávání a uvádění živočišných produktůživočišných produktů na trh a na obchodováníobchodování s nimi, 3. osob, které jako podnikatelé10) přepravují živočišné produkty a podléhají registraci, 4. třetích zemí, popřípadě jejich částí, z nichž lze dovážet kontrolované zboží do České republiky, 5. podniků, popřípadě jiných zařízení v třetích zemích, z nichž lze dovážet živočišné produktyživočišné produkty do České republiky, 6. veterinárních laboratoří, asanačních podniků a jiných osob, které vykonávají jen některé asanační činnosti uvedené v § 39 odst. 1, 7. svobodných pásem a celních skladů pod státním veterinárním dozorem, 8. referenčních laboratoří, 9. dalších osob, podniků, závodů, středisek a jiných zařízení a prostředků, pokud jejich schválení a registraci, popřípadě jen schválení nebo registraci vyžadují tento zákon nebo předpisy Evropské unie; seznamy podle bodů 1 až 9 předává Komisi a ostatním členským státům, vyžadují-li to předpisy Evropské unie, l) zveřejňuje na internetových stránkách Státní veterinární správyStátní veterinární správy v souladu s právními akty Evropské unie vzory veterinárních osvědčení a vzory veterinárních osvědčení k vývozu vyjednané Ústřední veterinární správou s kompetentní autoritou dovážejícího státu, jakož i seznamy referenčních laboratoří Evropské unie, národních referenčních laboratoří členských států a laboratoří členských států oprávněných k výkonu určité laboratorní činnosti, pokud to právní akty Evropské unie vyžadují, m) vydává, mění a odnímá fyzickým a právnickým osobám povolení 1. k provádění laboratorní, popřípadě jiné veterinární diagnostické činnosti, jejíž výsledky mají být využívány pro účely státního veterinárního dozoru, 2. k provozování asanačního podniku, n) shromažďuje, zpracovává a vyhodnocuje informace z oblasti veterinární péče včetně údajů, jež se Česká republika zavázala podávat mezinárodním organizacím vzhledem ke svému členství v nich, vede, provozuje a rozvíjí informační systém v oblasti veterinární péče v souladu se zvláštními právními předpisy25c), spolupracuje se správci jiných informačních systémů sloužících k výkonu veřejné správy v České republice a zabezpečuje funkční integraci informačního systému v oblasti veterinární péče do mezinárodních informačních systémů v oblasti veterinární péče, o) organizuje atestační studium úředních veterinárních lékařů a uděluje atestace, organizuje odborné kurzy a další vzdělávání zaměstnanců Státní veterinární správyStátní veterinární správy, p) spolupracuje 1. s Agrární komorou, Potravinářskou komorou, Komorou a s dalšími profesními zájmovými sdruženími, jakož i s Veterinární univerzitouuniverzitou Brno v otázkách týkajících se jejich působnosti a společného zájmu, 2. s orgány Evropské unie, kterým podává jimi požadované nebo předpisy Evropské unie stanovené informace, zprávy, stanoviska a doklady z oboru své působnosti, a s členskými státy, kterým poskytuje potřebnou součinnost, zejména informace stanovené předpisy Evropské unie, 3. se zahraničními veterinárními službami a příslušnými mezinárodními organizacemi, q) plní úkoly vyplývající pro ni z předpisů Evropské unie2), včetně výkonu dozoru nad plněním povinností vyplývajících pro fyzické a právnické osoby z těchto předpisů, vydává povolení k přijetí vedlejších živočišných produktů náležejících mezi materiály 1. nebo 2. kategorie a zpracovaných produktů pocházejících z těchto materiálů, které jsou odesílány z jiných členských států do České republiky jako státu určení, r) určí na žádost orgánu vykonávajícího státní dozor podle zákona o České obchodní inspekci25g) nebo zákona o Celní správě České republiky25h), který státní veterinární ústav provádí laboratorní vyšetření k identifikaci živočišného druhu podle předpisu Evropské unie, kterým se zakazuje uvádět na trh, dovážet do Společenství a vyvážet z něj kočičí a psí kůže a výrobky obsahující tyto kůže25i), s) přiděluje výrobcům pasů řady čísel v souladu s čl. 21 odst. 3 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48), t) vydává na žádost osvědčení o uznání uplatněné certifikované metodiky z oblasti veterinární péče vypracované v rámci výzkumného projektu nebo záměru, u) plní ostatní úkoly stanovené tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy1b). (2) Prováděcí právní předpis stanoví konkrétní požadavky na vybavení, způsob a organizaci provozu informačního systému v oblasti veterinární péče. § 48a (1) Ústřední veterinární správa informuje veřejnost na základě výsledků státního veterinárního dozoru o zjištěných živočišných produktechživočišných produktech, které nejsou zdravotně nezávadné, nebo živočišných produktechživočišných produktech nevhodných k lidské spotřebě v souladu s čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. (2) Ústřední veterinární správa je oprávněna informovat veřejnost na základě výsledků státního veterinárního dozoru o a) zjištěných živočišných produktechživočišných produktech označených nebo nabízených klamavým způsobem, nebo b) potvrzení výskytu nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, které mohou ohrozit zdraví lidí nebo zvířat. (3) Ústřední veterinární správa je oprávněna informovat veřejnost o a) nebezpečí šíření nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, které mohou ohrozit zdraví lidí nebo zvířat, nebo b) nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, které mohou ohrozit zdraví lidí nebo zvířat, či zdravotně závadných živočišných produktů nebo krmiv ze zahraničí. (4) Informace veřejnosti zveřejněné podle odstavců 1 až 3 mohou obsahovat totožnost kontrolované osoby, povahu případného rizika, přijatá opatření a další informace nezbytné k ochraně zdraví lidí a zvířat. Na tyto případy se nevztahuje povinnost mlčenlivosti uložená podle zvláštních právních předpisů51). (5) Informace nezbytné k ochraně zdraví lidí a zvířat zveřejněné podle odstavců 1 až 3 mohou být veřejnosti poskytnuty také prostřednictvím letáků nebo plakátů umístěných na dobře viditelných místech, popřípadě i v elektronické podobě. Vlastník, nájemce, pachtýř nebo provozovatel tohoto místa je povinen zveřejnění informace podle věty první umožnit. § 49 Krajská veterinární správa (1) Krajská veterinární správa a) vypracovává a aktualizuje v souladu s celostátními pohotovostními plány krajské pohotovostní plány a kontroluje jejich plnění, organizuje činnost krajského krizového centra tlumení nákaz25b), b) organizuje provádění povinných preventivních a diagnostických úkonů k předcházení vzniku a šíření nákaz a k jejich tlumení, schvaluje a v případě neprovedení stanovených povinných preventivních a diagnostických úkonů [§ 4 odst. 1 písm. i), § 44 odst. 1 písm. d)] pozastavuje, popřípadě odnímá status hospodářstvíhospodářství úředně prostého nebezpečných nákaz, uznává a odnímá status hospodářstvíhospodářství se zanedbatelným nebo kontrolovaným rizikem klasické klusavky za podmínek stanovených předpisem Evropské unie34) a plní úkoly vyplývající pro ni z plánu sledování některých látek a jejich reziduí, c) rozhoduje o nařízení, změně a ukončení mimořádných veterinárních opatření v obvodu kraje nebo jeho části, přesahující územní obvod obceobce, dozírá na jejich plnění a rozhoduje o individuálních výjimkách z nařízených mimořádných veterinárních opatření, d) rozhoduje o nařízení, změně a ukončení mimořádných veterinárních opatření, jimiž se ukládají povinnosti individuálně určeným fyzickým a právnickým osobám, a dozírá na jejich plnění, e) oznamuje na základě výsledků předběžného vyšetření zvířat podezření z výskytu nebezpečné nákazy Ústřední veterinární správě a po jejich potvrzení výskyt této nákazy příslušnému krajskému úřadu, obciobci, na území hlavního města Prahy městským částem hlavního města Prahy, orgánu PoliciePolicie České republiky a místně příslušnému orgánu Komory, výskyt nemoci přenosné ze zvířat na člověka též příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, f) z nákazových důvodůnákazových důvodů může nařídit chovatelichovateli, aby předvedl zvíře k veterinárnímu vyšetření, ochrannému očkování nebo k provedení jiného odborného veterinárního úkonu, a určuje podmínky a dobu trvání karanténykarantény a izolaceizolace, g) vykonává státní veterinární dozor a vydává závazné pokyny k odstranění zjištěných nedostatků, provádí plánované úřední kontroly, kontroly v případě podezření z nedodržování povinností a požadavků a audity, a na základě jejich výsledků přijímá vhodná opatření, ověřuje soulad se specifikacemi podle předpisů Evropské unie o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality, a o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin, pokud jde o produkty a potraviny živočišného původu, povoluje v souladu s předpisy Evropské unie zmírňující výjimky z veterinárních a hygienických požadavků stanovených na zdraví zvířat a jejich pohodu, na živočišné produkty, jakož i na konstrukci, uspořádání a vybavení podniků, závodů a jiných zařízení, v nichž se zachází se živočišnými produkty, a na vedlejší živočišné produkty, pokud povolování těchto výjimek nepřísluší Ústřední veterinární správě, h) schvaluje a registruje, popřípadě jen schvaluje nebo registruje v obvodu své působnosti 1. zařízení, skupiny zařízení, dopravce nebo provozovatele, které registruje podle § 5a, 5b nebo 5d, nebo schvaluje podle § 5a nebo 5b, 2. podniky, závody, popřípadě jiná zařízení, podílející se na výrobě, zpracovávání a uvádění živočišných produktůživočišných produktů na trh a na obchodováníobchodování s nimi, 3. osoby, které jako podnikatelé10) přepravují živočišné produkty a podléhají registraci, 4. asanační podniky a jiné osoby, které vykonávají jen některé asanační činnosti uvedené v § 39 odst. 1, 5. soukromé veterinární lékaře pro určité zařízení nebo činnost, pokud jejich schválení vyžadují tento zákon nebo předpisy Evropské unie, 6. svobodná pásma a celní sklady pod státním veterinárním dozorem, 7. útulky pro zvířataútulky pro zvířata, 8. další osoby, podniky, závody, střediska a jiná zařízení a prostředky, pokud jejich schválení a registraci, popřípadě jen schválení nebo registraci vyžadují tento zákon nebo předpisy Evropské unie; odnímá nebo pozastavuje schválení a registraci nebo jen schválení, popřípadě jen ruší registraci, jsou-li splněny podmínky pro takové opatření stanovené tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie, i) vydává závazné posudky a vyjádření podle § 56 pro řízení o povolení záměru podle stavebního zákona a pro vydání kolaudačního rozhodnutí a osvědčuje splnění požadavků a podmínek stanovených pro zacházení se živočišnými produkty, j) uplatňuje stanoviska k zásadám územního rozvoje, územním plánůmúzemním plánům a regulačním plánům z hlediska veterinární péče, k) určuje veterinární podmínky pro konání svodů zvířatsvodů zvířat a veterinární podmínky k provádění pokusů na zvířatech, registruje cirkusy, vydává rejstříky cirkusových zvířat a rejstříky míst konání představení cirkusů, potvrzuje pasy pro cirkusová zvířata, provádí kontroly dodržování povinností a požadavků spojených s přemísťováním cirkusových zvířat mezi členskými státy a ověřuje, zda jsou splněny podmínky pro přemístění cirkusu z České republiky do jiného členského státu, l) tomu, kdo vyrábí, zpracovává, dováží, ošetřuje, skladuje, přepravuje, uvádí na trh a používá krmivakrmiva živočišného původu, určuje veterinární podmínky pro jejich použití tak, aby bylo vyloučeno jejich ovlivnění činiteli působícími nepříznivě na jejich zdravotní nezávadnost. U krmivkrmiv, jež byla ošetřena látkami škodlivými zdraví lidí nebo zvířat nebo jinak nepříznivě ovlivňujícími živočišné produktyživočišné produkty anebo do nichž byly takové látky přidávány v souladu se schváleným technologickým postupem a která proto mohou být použita ke krmení jen po uplynutí stanovené ochranné lhůtyochranné lhůty, stanovuje v případě potřeby tuto lhůtu nebo jiné veterinární podmínky a opatření, a kontroluje jejich dodržování, m) vydává po provedené veterinární kontrole veterinární osvědčení a odpovídá za jeho úplnost a správnost, n) provádí prohlídku jatečných zvířatjatečných zvířat a masa, jakož i veterinární vyšetření ostatních živočišných produktůživočišných produktů a posuzuje jejich použitelnost (poživatelnost), vydává provozovatelům drůbežích nebo králičích jatek povolení k tomu, aby zaměstnanci těchto provozovatelů asistovali úřednímu veterinárnímu lékařiúřednímu veterinárnímu lékaři při provádění úkolů souvisejících s úředními kontrolami, a provozovatelům jatek jiných druhů zvířat povolení k tomu, aby zaměstnanci těchto provozovatelů prováděli odběr vzorků nebo testování související s úředními kontrolami, a rozhoduje o výši náhrady nákladů spojených s výkonem této prohlídky, prověřuje systém vlastní kontroly hygienických podmínek výroby podnikatelů10) uvedených v § 22, schvaluje pohotovostní plány provozovatelů jatek, provozní a sanitační řády uvedené v § 22 odst. 1 písm. b) bodě 2, dává a odnímá souhlas k prodeji malých množství syrového mléka chovatelemchovatelem v místě výroby nebo prostřednictvím prodejního automatu přímo spotřebitelispotřebiteli, o) provádí veterinární kontrolu zvířat a živočišných produktůživočišných produktů, které jsou předmětem obchodováníobchodování, a pokud je součástí krajské veterinární správy pohraniční veterinární stanice, také pohraniční veterinární kontrolu kontrolovaného zboží dováženého z třetích zemí; v souvislosti s prováděním pohraniční veterinární kontroly může požadovat od celních orgánů informace nezbytné pro řádný výkon této kontroly, p) přijímá odpovídající opatření, nejsou-li 1. splněny veterinární podmínky stanovené tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie pro obchodování se zvířaty a živočišnými produkty, anebo pro dovoz kontrolovaného zboží, 2. dodržovány povinnosti nebo požadavky stanovené tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie pro zařízení pro svody kopytníků nebo zařízení pro svody drůbeže podle čl. 94 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, nebo 3. dodržovány povinnosti nebo požadavky stanovené předpisem Evropské unie, kterým se zakazuje uvádět na trh, dovážet do Společenství a vyvážet z něj kočičí a psí kůže a výrobky obsahující tyto kůže25i), jedná-li se o surové kočičí a psí kůže, q) vyžaduje-li to výkon státního veterinárního dozoru, vykonává veterinární prosektorskou činnost v asanačních podnicích, r) registruje absolventy středních odborných škol veterinárního oboru, popřípadě absolventy pomaturitního studia veterinárního oboru, kteří jsou oprávněni vykonávat některé odborné veterinární úkony podnikatelským způsobem, (dále jen „soukromý veterinární technik“), s) vydává, mění a odnímá fyzickým a právnickým osobám povolení 1. k provádění laboratorní, popřípadě jiné veterinární diagnostické činnosti za účelem vyšetření zvěřiny na přítomnost svalovce (trichinel), nejde-li o povolení k provádění laboratorní, popřípadě jiné veterinární diagnostické činnosti, jejíž výsledky mají být využívány pro účely státního veterinárního dozoru, 2. k výkonu některých veterinárních asanačních činností (§ 51 odst. 1), nejde-li o provozování asanačního podniku, 3. k porážení zvěře ve farmovém chovu v hospodářstvíhospodářství, k usmrcení velké farmové zvěře v hospodářstvíhospodářství použitím střelné zbraně nebo k domácí porážceporážce jelenovitých z farmového chovu použitím střelné zbraně, t) provádí kontroly podmíněnosti podle zákona o zemědělství25l) v souladu s předpisem Evropské unie upravujícím prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém25m), provádí kontroly a vydává osvědčení podle zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu pro potřeby tohoto fondu, u) ukládá pokuty za nesplnění nebo porušení povinností, požadavků nebo podmínek stanovených tímto zákonem a předpisy Evropské unie, v) plní úkoly vyplývající pro ni z předpisů Evropské unie2), včetně výkonu dozoru nad plněním povinností vyplývajících pro fyzické a právnické osoby z těchto předpisů, x) ověřuje pro vývoz nebo neobchodní přesun zvířete v zájmovém chovu do třetích zemí pas nebo jiný identifikační doklad zvířete v zájmovém chovu, y) potvrzuje po provedené veterinární kontrole splnění požadavků a podmínek stanovených třetí zemí určení pro vydání veterinárního osvědčení pro vývoz kompetentní autoritou jiného členského státu, z) zajišťuje totožnost kontrolovaného zboží úřední veterinární závěrouúřední veterinární závěrou, aa) plní ostatní úkoly stanovené tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy1b). (2) Ředitel krajské veterinární správy zřizuje nákazovou komisi, která je jeho poradním orgánem. (3) Součástí krajské veterinární správy je pohotovostní středisko pro mimořádné situace, které v souladu s celostátními pohotovostními plány zasahuje v ohniscích nákaz a v případech jiných mimořádných situací. § 49a Správní pomoc a spolupráce (1) Státní veterinární správaStátní veterinární správa při plnění úkolů v systému správní pomoci a spolupráce postupuje podle předpisu Evropské unie o úředních kontrolách72). (2) Ústřední veterinární správa je styčným místem v systému správní pomoci a spolupráce v oblasti péče o zdraví zvířat a jeho ochrany a plní úkoly tohoto místa stanovené předpisem Evropské unie o úředních kontrolách73). (3) Při úředních kontrolách prováděných orgány veterinární správy v rámci pomoci na vyžádání v souladu s předpisem Evropské unie o úředních kontrolách74) mohou být za podmínek tímto předpisem stanovených přítomni pracovníci dožadujících orgánů jiných členských států. § 49b (1) Státní veterinární správaStátní veterinární správa je příslušným orgánem podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo podle předpisů Evropské unie přijatých na jeho základě, s výjimkou případů, kdy příslušnými orgány jsou orgány státní správy ve věcech veterinární péče uvedené v § 43 odst. a) až c), a s výjimkou oblasti označování a registrace zvířat. (2) Státní veterinární správaStátní veterinární správa plní povinnosti a vykonává pravomoci stanovené členským státům podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo podle předpisů Evropské unie přijatých na jeho základě, s výjimkou působnosti, kterou vykonávají orgány státní správy ve věcech veterinární péče uvedené v § 43 odst. a) až c), a s výjimkou oblasti označování a registrace zvířat. Povolení k výkonu některých odborných veterinárních činností § 50 (1) Ústřední veterinární správa může vydat povolení k provádění laboratorní, popřípadě jiné veterinární diagnostické činnosti, jejíž výsledky budou využívány pro účely státního veterinárního dozoru, osobě, která dosáhla věku 18 let, má způsobilost k právním úkonům, je bezúhonná, k výkonu příslušné činnosti odborně způsobilá a bude ji vykonávat v prostředí a za veterinárních a hygienických podmínek, které odpovídají druhu a rozsahu příslušné činnosti. (2) Ústřední veterinární správa vydá povolení k provozování asanačního podniku osobě, která splňuje předpoklady uvedené v odstavci 1. (3) Krajská veterinární správa může vydat povolení k provádění laboratorní, popřípadě jiné veterinární diagnostické činnosti za účelem vyšetření zvěřiny na přítomnost svalovce (trichinel), nejde-li o povolení k provádění laboratorní, popřípadě jiné veterinární diagnostické činnosti, jejíž výsledky budou využívány pro účely státního veterinárního dozoru, osobě, která dosáhla věku 18 let, má způsobilost k právním úkonům, je bezúhonná, k výkonu této činnosti odborně způsobilá a bude ji vykonávat v prostředí a za veterinárních a hygienických podmínek odpovídajících druhu a rozsahu této činnosti. (4) Jde-li o právnickou osobu, musí předpoklady uvedené v odstavcích 1 a 3 splňovat její odborný zástupce. Jde-li o osobu, které dosud nebylo přiděleno identifikační číslo osoby, přidělí jí krajská veterinární správa identifikační číslo osoby současně s vydáním povolení podle odstavců 1 až 3; identifikační číslo osoby poskytne správce základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci (dále jen „registr osob“)39). (5) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen v posledních 10 letech pro úmyslný trestný čintrestný čin anebo v posledních 5 letech pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s odbornou veterinární činností. Za účelem prokázání bezúhonnostibezúhonnosti si příslušný orgán uvedený v odstavcích 1 až 3 vyžádá podle zvláštního právního předpisu25k) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) V povolení musí být určen druh a rozsah činnosti a odborný zástupce, a jde-li o asanační podnik, též územní obvod, v němž bude činnost vykonávána, (svozová oblast). (7) Ústřední veterinární správa nebo krajská veterinární správa může změnit nebo odejmout jí vydané povolení, jestliže činnost není vykonávána v souladu s právními předpisy nebo se změnily podmínky, za nichž bylo povolení vydáno. (8) Laboratorní, popřípadě jinou veterinární diagnostickou činnost za účelem vyšetření zvěřiny na přítomnost svalovce (trichinel), nejde-li o povolení k provádění laboratorní, popřípadě jiné veterinární diagnostické činnosti, jejíž výsledky budou využívány pro účely státního veterinárního dozoru, podle ustanovení odstavce 3 je oprávněn vykonávat veterinární lékař, soukromý veterinární technik, osoba odborně způsobilá podle ustanovení § 59a odst. 1 písm. b), písm. c) bodu 2 nebo písm. d) až f) nebo osoba, která absolvovala specializovanou odbornou průpravu se zaměřením na vyšetřování zvěřiny na přítomnost svalovce (trichinel), složila závěrečnou zkoušku a získala tak osvědčení o způsobilosti k této činnosti. (9) Specializovanou odbornou průpravu se zaměřením na vyšetřování zvěřiny na přítomnost svalovce (trichinel) organizuje vysoká škola uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, která vydává osobám, které absolvovaly tuto specializovanou odbornou průpravu, osvědčení o způsobilosti k vyšetřování zvěřiny na přítomnost svalovce (trichinel) a vede seznam těchto osob. (10) Prováděcí právní předpis stanoví obsah, rozsah a organizaci specializované odborné průpravy se zaměřením na vyšetřování zvěřiny na přítomnost svalovce (trichinel), způsob a organizaci ověřování získaných znalostí, vydávání osvědčení a vedení seznamu osob, které tuto specializovanou odbornou průpravu absolvovaly. § 51 (1) Krajská veterinární správa vydá povolení, nejde-li o povolení k provozování asanačního podniku (§ 50 odst. 2), k výkonu jen některých veterinárních asanačních činností uvedených v § 39 odst. 1 osobě, která splňuje podmínky stanovené tímto zákonem a předpisy Evropské unie upravujícími hygienická pravidla pro vedlejší živočišné produktyživočišné produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě9b). Jde-li o odchyt zvířat bez pána62) a toulavých nebo opuštěných zvířat nebo o sběr a neškodné odstraňování kadáverů zvířat v zájmovém chovu, musí být tato osoba osobou odborně způsobilou podle § 42 odst. 2. Pro změnu nebo odejmutí povolení platí obdobně § 50 odst. 7. (2) V povolení musí být určen druh a rozsah činnosti, a jde-li o sběr a neškodné odstraňování vedlejších živočišných produktůživočišných produktů, také místo, kde budou tyto produkty neškodně odstraňovány nebo dále zpracovávány. Jde-li o vydání povolení osobě, které dosud nebylo přiděleno identifikační číslo osoby, přidělí jí krajská veterinární správa identifikační číslo osoby současně s vydáním povolení podle odstavce 1; identifikační číslo osoby poskytne správce registru osob39). (3) Krajská veterinární správa kontroluje v rámci výkonu státního veterinárního dozoru zejména, zda jsou dodržovány požadavky na tuto činnost stanovené tímto zákonem a předpisy Evropské unie9b). § 51a Národní referenční laboratoře (1) Ministerstvo určuje národní referenční laboratoře podle čl. 100 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 za účelem prohlubování, koordinace a sjednocování laboratorní a diagnostické činnosti. Ministerstvo určí státní veterinární ústav, popřípadě jiné zařízení jako národní referenční laboratoř, jestliže je tento ústav nebo zařízení oprávněn k provádění příslušného druhu vyšetření a splňuje podmínky stanovené v čl. 100 odst. 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. Určení národní referenční laboratoře může ministerstvo odejmout, jestliže činnost není vykonávána řádně, anebo odpadl důvod pro její určení. (2) Národní referenční laboratoř plní povinnosti a úkoly stanovené v čl. 101 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. (3) Národní referenční laboratoř vypracuje za každý kalendářní rok zprávu o své činnosti a předloží ji ministerstvu a Ústřední veterinární správě jednou ročně, vždy v termínu do 31. března za období předcházejícího kalendářního roku. Zpráva o činnosti národní referenční laboratoře se skládá z odborné a ekonomické části. § 51b Referenční laboratoře (1) Ústřední veterinární správa určuje referenční laboratoře v oblasti veterinární péče, a to pro činnosti, pro které ministerstvo neurčuje národní referenční laboratoře podle čl. 100 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. Ústřední veterinární správa určí státní veterinární ústav, popřípadě jiné zařízení oprávněné k provádění určitého druhu vyšetření, jako referenční laboratoř, jestliže má pro tuto činnost odpovídající prostorové, materiální, technické a personální vybavení a uplatňuje ve své činnosti aktuální poznatky a metody a je zapojen do informačního systému Státní veterinární správyStátní veterinární správy. Určení referenční laboratoře může Ústřední veterinární správa odejmout, jestliže činnost není vykonávána řádně, anebo odpadl důvod pro její určení. (2) Referenční laboratoře v oboru své působnosti zejména a) koordinují používaní diagnostických metod a standardů, optimalizují a aktualizují tyto metody a standardy v závislosti na vývoji vědy a techniky, b) zpracovávají používané nebo nově zaváděné postupy do formy standardních operačních postupů, zajišťují jejich akreditaci a kontrolují jejich používání při provádění laboratorních vyšetření pro potřeby státního veterinárního dozoru, c) poskytují laboratořím podle § 50 odst. 1 a 3 zákona odbornou a technickou pomoc a odborné informace, kontrolují jejich odbornou úroveň a pomáhají jim při zajišťování standardů a diagnostických činidel, d) pravidelně organizují srovnávací testy pro jednotlivá vyšetření a diagnostické metody a zúčastňují se mezinárodních srovnávacích testů organizovaných příslušnými referenčními laboratořemi Evropské unie, popřípadě dalšími institucemi, e) potvrzují pozitivní výsledky vyšetření prováděných v laboratořích podle § 50 odst. 1 a 3 zákona a poskytují jim odbornou pomoc při identifikaci příslušné nákazy; v případě sporných výsledků vydávají pro potřeby státního veterinárního dozoru tzv. referenční výsledek, f) identifikují a uchovávají izoláty původců příslušné nákazy, pocházejících z potvrzených případů této nákazy, g) spolupracují s příslušnými referenčními laboratořemi Evropské unie, včetně spolupráce při školení odborných pracovníků, h) zpracovávají a předávají laboratořím podle § 50 odst. 1 a 3 zákona odborné informace získané od příslušných referenčních laboratoří Evropské unie, popřípadě i z jiných zdrojů, i) poskytují orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor odbornou pomoc. (3) Referenční laboratoř vypracuje za každý kalendářní rok zprávu o své činnosti a předloží ji Ústřední veterinární správě jednou ročně, vždy v termínu do 31. března za období předcházejícího kalendářního roku. Zpráva referenční laboratoře se skládá z odborné a ekonomické části. Státní veterinární dozor § 52 (1) Orgány veterinární správy vykonávají státní veterinární dozor v souladu s tímto zákonem, zvláštními právními předpisy89), nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a předpisy Evropské unie přijatými na jeho základě. Při jeho výkonu a) dozírají, zda jsou dodržovány povinnosti, požadavky a podmínky stanovené tímto zákonem, zvláštními právními předpisy89) nebo předpisy Evropské unie anebo na jejich základě a v jimi stanovených mezích, a zjišťují nedostatky, jejich příčiny a osoby za ně odpovědné, b) projednávají a podle potřeby ukládají závaznými pokyny, jakým způsobem a v jaké lhůtě mají být zjištěné nedostatky odstraněny a kontrolují jejich plnění, c) postupují podle čl. 137 odst. 2 a 3 a čl. 138 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, d) sledují nákazovou situacinákazovou situaci v prostředí volně žijících živočichů. (2) Specifickými formami státního veterinárního dozoru jsou veterinární kontrola zdraví a dědičnosti zdraví, kontrola označování a evidence zvířat, veterinární kontrola zdravotní nezávadnosti krmiv, prohlídka jatečných zvířatjatečných zvířat a masa a pohraniční veterinární kontrola. (3) Je-li podkladem pro rozhodnutí orgánu veterinární správy výsledek laboratorního vyšetření vzorků, musí být výsledkem vyšetření provedeného a) státním veterinárním ústavem, národní referenční laboratoří, referenční laboratoří nebo laboratoří, které bylo vydáno pro příslušný okruh vyšetřování osvědčení o akreditaci podle zákona o technických požadavcích na výrobky17k) a které Ústřední veterinární správa vydala povolení k provádění veterinární laboratorní a diagnostické činnosti; tyto subjekty se považují za úřední laboratoře určené podle čl. 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, b) laboratoří jiného orgánu státního dozoru, která provádí laboratorní vyšetření vzorků při úředních kontrolách, nebo c) referenční laboratoří Evropské unie nebo laboratoří jiného členského státu schválenou pro provádění laboratorních vyšetření vzorků při úředních kontrolách. (4) Při laboratorním vyšetření vzorků se postupuje podle norem a metod stanovených na základě čl. 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. (5) Pro výkon státního veterinárního dozoru Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra platí ustanovení odstavců 1 až 4 obdobně. § 53 (1) Úřední veterinární lékařiÚřední veterinární lékaři orgánů veterinární správy a veterinární lékaři Ministerstva obrany nebo ozbrojených sil České republiky a veterinární lékaři Ministerstva vnitra, popřípadě jím zřízených organizačních složek státu nebo útvarů Policie České republiky, pověření výkonem státního veterinárního dozoru (dále jen „veterinární inspektor“), jsou oprávněni při jeho výkonu, a) na místě znehodnotit živočišné produkty, vedlejší živočišné produkty, získané produkty90) nebo krmiva, které nejsou zdravotně nezávadné, anebo nařídit jejich znehodnocení a neškodné odstranění, a to na náklad kontrolované osoby, b) pozastavit, omezit nebo zakázat výrobu, zpracování nebo uvádění na trh živočišných produktů, vedlejších živočišných produktů, získaných produktů nebo krmiv, jestliže nejsou dodržovány podmínky a požadavky stanovené tímto zákonem, zvláštními právními předpisy26) nebo předpisy Evropské unie47),91) na živočišné produkty, vedlejší živočišné produkty, získané produkty nebo krmiva a na zacházení s nimi, c) na dobu nezbytně nutnou pozastavit výrobu, zpracování nebo uvádění na trh živočišných produktů, vedlejších živočišných produktů, získaných produktů nebo krmiv při podezření, že nejsou zdravotně nezávadné, d) na dobu nezbytně nutnou zajistit živočišné produkty, vedlejší živočišné produkty, získané produkty nebo krmiva úřední veterinární závěrouúřední veterinární závěrou, jestliže nejsou dodrženy podmínky a požadavky stanovené tímto zákonem, zvláštními právními předpisy26) nebo předpisy Evropské unie47),91) na živočišné produkty, vedlejší živočišné produkty, získané produkty nebo krmiva a na zacházení s nimi, nebo při podezření, že živočišné produkty, vedlejší živočišné produkty, získané produkty nebo krmiva nejsou zdravotně nezávadné; úřední veterinární závěrouúřední veterinární závěrou se rozumí zajištění živočišných produktů, vedlejších živočišných produktů, získaných produktů nebo krmiv v dopravních prostředcích, kontejnerech nebo obalech plombou, pečetí, známkou nebo jiným zajišťovacím prostředkem tak, aby nebylo možno živočišné produkty, vedlejší živočišné produkty, získané produkty nebo krmiva vyjmout nebo do nich vložit, aniž dojde k narušení této závěry; porušit úřední veterinární závěruúřední veterinární závěru lze jen se souhlasem krajské veterinární správy, e) zakázat užívání prostor pro výrobu, zpracování nebo uvádění živočišných produktů, vedlejších živočišných produktů, získaných produktů nebo krmiv na trh při důvodném podezření na uvádění na trh živočišných produktů, vedlejších živočišných produktů, získaných produktů nebo krmiv jiných než zdravotně nezávadných nebo z nákazových důvodů anebo při důvodném podezření na uvádění na trh vedlejších živočišných produktů nebo získaných produktů v rozporu s tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie91), jestliže kontrolovaná osoba neumožní veterinárnímu inspektorovi vstupovat na pozemky, do staveb nebo do jiných prostor v souladu s jeho oprávněním podle kontrolního řádu, f) zjednat si přístup do staveb, dopravních prostředků, na pozemky a do dalších prostor včetně otevření uzavřených prostor při důvodném podezření na uvádění na trh živočišných produktů, vedlejších živočišných produktů, získaných produktů nebo krmiv jiných než zdravotně nezávadných nebo z nákazových důvodů anebo při důvodném podezření na uvádění na trh vedlejších živočišných produktů nebo získaných produktů v rozporu s tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie91); každý, v jehož objektu se takové prostory kontrolované osoby nalézají, je povinen strpět kontrolu v těchto prostorách. (2) Krajská veterinární správa ukončí a) opatření uložené podle odstavce 1 písm. b), pokud byl závadný stav odstraněn, b) opatření uložené podle odstavce 1 písm. c), pokud kontrolovaná osoba prokáže, že živočišné produkty, vedlejší živočišné produkty, získané produkty nebo krmiva jsou zdravotně nezávadné, c) opatření uložené podle odstavce 1 písm. d), pokud byl závadný stav odstraněn, nebo pokud kontrolovaná osoba prokáže, že živočišné produkty, vedlejší živočišné produkty, získané produkty nebo krmiva jsou zdravotně nezávadné. (3) Veterinární inspektoři jsou povinni a) prokazovat pověření ke kontrole podle kontrolního řádu43) služebním průkazem, b) pořizovat záznam o opatřeních podle odstavce 1 písm. a) až d). (4) Veterinární inspektor je oprávněn zahájit kontrolu prodeje na dálku kontrolním nákupem předcházejícím předložení pověření ke kontrole nebo doručení oznámení o zahájení kontroly. Při kontrole prodeje na dálku je veterinární inspektor oprávněn postupovat podle čl. 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a podle § 53b. (5) Využije-li kontrolovaná osoba práva na druhé odborné stanovisko podle předpisu Evropské unie o úředních kontrolách75), postupuje veterinární inspektor při odběru kontrolního vzorku podle čl. 35 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. V případě kontroly prodeje na dálku se vzorek pro druhé odborné stanovisko neposkytuje. Tím není dotčeno právo kontrolované osoby požádat o dokumentární přezkum podle čl. 35 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. (6) Pro úřední veterinární asistenty platí obdobně odstavec 3 a práva a povinnosti kontrolujících stanovená kontrolním řádem44). (7) Za odebrané vzorky se neposkytne náhrada s výjimkou vzorků odebraných při a) prodeji potravin živočišného původu podle zvláštních právních předpisů28), za které se kontrolované osobě poskytne náhrada27), pokud o ni požádá ve lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy byla seznámena se skutečností, že potravina splňuje požadavky stanovené zvláštními právními předpisy28), nebo b) kontrolním nákupu podle § 53c, neumožňuje-li povaha předmětu kontrolního nákupu jeho vrácení kontrolované osobě; za odebrané vzorky se kontrolované osobě poskytne náhrada27), pokud o ni požádá ve lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy byla seznámena se skutečností, že předmět kontrolního nákupu splňuje požadavky stanovené zvláštními právními předpisy. Náhrada se kontrolované osobě poskytne do 30 dnů ode dne, kdy o ni požádala. (8) Prováděcí právní předpis stanoví a) veterinární hlediska pro stanovení četnosti úředních kontrol a auditů, pokud jejich četnost není upravena předpisy Evropské unie, b) způsob sledování nákazové situacenákazové situace v prostředí volně žijících zvířat, c) vzor služebního průkazu veterinárního inspektora a úředního veterinárního asistenta, d) postup při odběru vzorků, není-li stanoven nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. (9) Provádí-li Komise svými odborníky, popřípadě i odborníky z jiných členských států, kteří jsou zapsáni v seznamu vedeném Komisí pro tyto účely, ve spolupráci s orgány veterinární správy kontroly dodržování a jednotného uplatňování povinností a požadavků, stanovených tímto zákonem a prováděcími právními předpisy, anebo předpisy Evropské unie, na místě v České republice, poskytují jim orgány veterinární správy podporu, kterou tito odborníci potřebují ke splnění svého úkolu. (10) Pro provádění kontrol uvedených v odstavci 9 platí ustanovení odstavce 3 písm. a) a práva a povinnosti kontrolujících stanovená kontrolním řádem45) obdobně. Zejména musí být uvedeným odborníkům umožněn stejný přístup do míst, zařízení a dopravních prostředkůdopravních prostředků, jaký mají veterinární inspektoři. Informace získané uvedenými odborníky v průběhu kontrol a závěry z nich nesmí být za žádných okolností použity pro osobní účely ani sdělovány osobám, které nepatří do příslušných útvarů Komise nebo členských států. (11) Ústřední ředitel může zřídit inspekční skupinu, která je složena nejen z veterinárních inspektorů krajské veterinární správy, v jejímž územním obvodu je kontrola prováděna, ale také z veterinárních inspektorů jiných krajských veterinárních správ. Pro veterinární inspektory jiných krajských veterinárních správ, kteří jsou členy inspekční skupiny, platí práva a povinnosti kontrolujících stanovená tímto zákonem a kontrolním řádem i v územním obvodu krajské veterinární správy, v jejímž územním obvodu je kontrola prováděna. V řízení o přestupku zjištěném při kontrole provedené inspekční skupinou rozhoduje jako orgán prvého stupně krajská veterinární správa, v jejímž územním obvodu byla kontrola provedena. § 53a Státní dozor nad klasifikací těl jatečných zvířat (1) Státní dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem o potravinách vykonává veterinární inspektor. (2) Státní dozor nad prováděním klasifikace jatečně upravených těl jatečných zvířatjatečných zvířat podle zákona o potravinách může vykonávat i osoba, která není veterinárním inspektorem (dále jen „inspektor“). (3) Pro inspektory platí obdobně práva a povinnosti kontrolujících stanovená kontrolním řádem46) a v § 53 odst. 3 písm. a). Prováděcí právní předpis stanoví vzor služebního průkazu inspektora. (4) Inspektor může na základě písemného pověření ústředního ředitele vykonávat státní dozor nad prováděním klasifikace jatečně upravených těl jatečných zvířatjatečných zvířat i mimo územní působnost krajské veterinární správy, jejímž je inspektorem. V řízení o přestupku zjištěném při kontrole, při níž inspektor postupoval podle věty první, rozhoduje jako orgán prvého stupně krajská veterinární správa, v jejímž územním obvodu byla kontrola provedena. § 53b (1) Veterinární inspektor je oprávněn využívat zastírání skutečné totožnosti, je-li to nezbytné k provedení kontrolního nákupu. (2) Provozovatel poštovní služby nebo jiné doručovací služby je povinen předat veterinárnímu inspektorovi zásilku, kterou veterinární inspektor objednal s využitím zastírání skutečné totožnosti podle odstavce 1. Veterinární inspektor je povinen se tomuto provozovateli prokázat služebním průkazem a listinou, která prokazuje, že veterinární inspektor zásilku objednal. § 53c Kontrolní nákup (1) Provádí-li veterinární inspektor kontrolní nákup, nedojde jednáním kontrolované nebo povinné osoby a veterinárního inspektora při kontrolním nákupu k uzavření smlouvy. (2) Veterinární inspektor oznámí kontrolované nebo povinné osobě, že provedený nákup byl kontrolní, a to bezprostředně po ukončení nákupu nebo, není-li to s ohledem na formu prodeje možné, do 14 dnů od převzetí plnění nebo nejpozději do okamžiku splnění účelu kontroly. (3) Pokud to povaha předmětu kontrolního nákupu umožňuje, veterinární inspektor jej vrátí kontrolované osobě bezprostředně po oznámení podle odstavce 2. Náklady spojené s vrácením předmětu kontrolního nákupu nese Státní veterinární správaStátní veterinární správa. Bylo-li předmětem kontrolního nákupu živé zvíře, které kontrolovaná osoba odmítla bezprostředně po oznámení podle odstavce 2 převzít, nese náklady spojené s vrácením živého zvířete kontrolovaná osoba. (4) Kontrolovaná osoba je povinna vrátit Státní veterinární správěStátní veterinární správě zaplacenou cenu, a to bez zbytečného odkladu, umožňuje-li to forma prodeje, nebo nejpozději do 14 dnů ode dne, kdy vrácený předmět kontrolního nákupu převzala nebo měla možnost jej převzít. (5) Je-li předmětem kontrolního nákupu živé zvíře, zůstává kontrolovaná osoba nadále chovatelemchovatelem tohoto zvířete. (6) Občanský zákoník se pro účely tohoto ustanovení nepoužije, s výjimkou právní úpravy odpovědnosti za škodu. § 53d Státní veterinární dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem na ochranu zvířat proti týrání (1) Státní veterinární dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem na ochranu zvířat proti týrání6) vykonává veterinární inspektor. (2) Státní veterinární dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem na ochranu zvířat proti týrání6) může vykonávat i osoba s vysokoškolským vzděláním získaným studiem v magisterském studijním programu v oblasti ochrany zvířat a pohody zvířat navazujícím na bakalářský studijní program v oblasti ochrany zvířat a pohody zvířat (dále jen „inspektor ochrany zvířat proti týrání“). K výkonu státního veterinárního dozoru podle věty první je odborně způsobilý inspektor ochrany zvířat proti týrání, který získal specializační vzdělání podle odstavce 4. Státní veterinární dozor podle věty první může vykonávat i inspektor ochrany zvířat proti týrání, který specializační vzdělání podle odstavce 4 nezískal, nejdéle však po dobu 3 let ode dne, kdy tento státní veterinární dozor začal vykonávat. Pokud specializační vzdělání v této době nezíská, není k výkonu státního veterinárního dozoru podle věty první nadále odborně způsobilý. (3) Pro inspektora ochrany zvířat proti týrání platí obdobně práva a povinnosti kontrolujících stanovená kontrolním řádem a v § 53 odst. 3 písm. a); ustanovení § 25 odst. 1 zákona na ochranu zvířat proti týrání6) není dotčeno. Prováděcí právní předpis stanoví vzor služebního průkazu inspektora ochrany zvířat proti týrání. (4) Státní veterinární správaStátní veterinární správa organizuje ve spolupráci s vysokou školou uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství nebo veterinární hygieny specializační studium pro inspektory ochrany zvířat proti týrání. (5) Prováděcí právní předpis stanoví formy, obsah a organizaci specializačního studia pro inspektory ochrany zvířat proti týrání, způsob a organizaci ověřování znalostí a vydávání osvědčení. Mimořádná veterinární opatření § 54 (1) Mimořádná veterinární opatření jsou a) nařízení veterinárního vyšetření, očkování zvířat nebo zajištění odběru vzorků, b) vymezení ohniska nákazy, ochranných pásem, pásem dozoru a zamořené oblasti, výstražné označení, popřípadě i střežení ohniska nákazy, vybudování zábran k omezení nebo zabránění volnému pohybu volně žijících živočichů, soupis hospodářstvíhospodářství se zvířaty vnímavých druhů v pásmech, c) nařízení izolaceizolace nebo karanténykarantény, popřípadě porážkyporážky nebo usmrcení zvířat, nařízení lovu nebo odchytu volně žijících živočichů nebo sběru kadáverů volně žijících živočichů, d) omezení nebo zákaz chovu, přemísťování, prodeje, obchodováníobchodování, volného pohybu, porážení a plemenitby zvířat a provádění pokusů na zvířatech, e) omezení nebo zákaz pastvy, používání krmiva, steliva nebo zdroje vody, f) omezení nebo zákaz konání svodů zvířatsvodů zvířat, veřejných vystoupení zvířat, lovu nebo odchytu volně žijících živočichů nebo lovu ryb, g) omezení nebo zákaz prodeje nebo dodávání zvířat a živočišných produktůživočišných produktů podle § 27a nebo těl ulovené volně žijící zvěře podle § 27b, h) pozastavení nakládání se živočišnými produktyživočišnými produkty, krmivy nebo stelivy do skončení potřebného vyšetření, nařízení odděleného uložení (uskladnění) zdravotně závadných nebo podezřelých živočišných produktůživočišných produktů, krmiv nebo steliv, i) omezení nebo zákaz výroby, zpracovávání, přepravy nebo uvádění na trh zdravotně závadných nebo podezřelých živočišných produktůživočišných produktů, krmiv nebo steliv, stanovení zvláštních podmínek pro jejich výrobu, zpracovávání a přepravu anebo nařízení jejich zničení, j) stanovení zvláštních podmínek provozu, popřípadě jeho omezení nebo zastavení, k) omezení, zákaz nebo stanovení zvláštních podmínek dovozu, vývozu a tranzitu veterinárního zboží, l) nařízení očisty, omezení nebo zákaz používání anebo zničení zařízení a předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz, m) nařízení zvláštního ošetření hnoje, kejdy, močůvky a odpadních vod, n) stanovení zvláštních podmínek pro ukládání, sběr, svoz, neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktůživočišných produktů, popřípadě nařízení sběru, svozu, neškodného odstranění a dalšího zpracování vedlejších živočišných produktůživočišných produktů i mimo určený územní obvod (svozovou oblast), o) nařízení úpravy hygienického a sanitačního provozu nebo technologických a pracovních postupů, dezinfekce, deratizace a dezinsekce, p) omezení nebo zákaz volného pohybu a styku osob a jejich shromažďování, omezení nebo zákaz pohraničního styku osob, r) nařízení zneškodnění, popřípadě omezení výskytu zdrojů nákaz zvířat s přírodní ohniskovostí, s) omezení nebo zákaz sklizně, nařízení změny agrotechnických postupů, t) nařízení informování osob v pásmech podle písmene b) o nařízených opatřeních. (2) Příslušný orgán nařídí mimořádná veterinární opatření a) při podezření z výskytu nebo potvrzení výskytu nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, anebo hrozí-li nebezpečí jejího šíření (opatření k tlumení nákaz), b) při zjištění jiných než zdravotně nezávadných živočišných produktůživočišných produktů, vody nebo krmivkrmiv, popřípadě jiné příčiny závažného ohrožení zdraví zvířat nebo lidí živočišnými produktyživočišnými produkty, (veterinární hygienická opatření), c) hrozí-li nebezpečí zavlečení nebo rozšíření původců nákaz zvířat a nemocí přenosných ze zvířat na člověka či zdravotně závadných živočišných produktůživočišných produktů a krmivkrmiv ze zahraničí, (opatření k veterinární ochraně státního území). (3) Odůvodňují-li to okolnosti konkrétního případu, mohou být nařízena i jiná opatření odpovídající veterinárním požadavkům a poznatkům veterinární vědy. (4) Příslušný orgán může nařídit mimořádná veterinární opatření také při podezření z výskytu nebo potvrzení výskytu jiné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, která není považována za nebezpečnou (§ 17b). (5) Příslušný orgán nařídí za podmínek stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 mimořádná veterinární opatření podle čl. 257, 258, 260 nebo 262 tohoto nařízení; o přijetí těchto opatření a dalších skutečnostech informuje Ústřední veterinární správa v souladu s nařízením Komisi a ostatní členské státy. § 55 Jako mimořádné veterinární opatření při výskytu slintavky a kulhavky může být nařízena uzávěra obce, popřípadě její části. Rozumí se jí a) uzavření příjezdových a přístupových cest do obce, jejich opatření závorami a výstražným označením a jejich střežení, b) zákaz průjezdu obcí a určení objížďky, c) zřízení dezinfekčních pásů na příjezdových a přístupových cestách do obce, d) zákaz přemísťování, prodeje a volného pohybu hospodářských a zájmově chovaných zvířat, e) zákaz opouštění prostorů, v nichž jsou umístěna nemocná a podezřelá zvířata, a zákaz vstupu do těchto prostorů bez vážného důvodu, f) zákaz shromažďování osob, g) stanovení pravidel pro pohyb osob v obci, h) zákaz vstupu do obce a zákaz jejího opouštění, i) stanovení zvláštních podmínek pro zásobování obce, pro výjimečný vjezd dopravních prostředků a pro vstup osob do obce z naléhavých důvodů, jakož i stanovení dezinfekčních opatření, jimž musí být tyto dopravní prostředky a osoby podrobeny před opuštěním obce, j) stanovení zvláštních podmínek provozu odpadového hospodářství. § 55a (1) Kraj se podílí na svém území, které zasahuje do ochranného pásma, pásma dozoru, popřípadě dalšího pásma s omezením na zabezpečování mimořádných veterinárních opatření nařízených Státní veterinární správouStátní veterinární správou, a to způsobem a v rozsahu stanovenými těmito opatřeními. (2) Pro náhradu nákladů a ztrát vzniklých kraji v souvislosti se zabezpečováním mimořádných veterinárních opatření platí obdobně § 67 odst. 2, § 68 odst. 1 a § 70 odst. 1 a 2. § 56 Závazný posudek a vyjádření (1) Závazný posudek Státní veterinární správyStátní veterinární správy je podkladem pro řízení o povolení záměru podle stavebního zákona a pro vydání kolaudačního rozhodnutí, jde-li o stavbu nebo zařízení, v nichž budou provozovány podniky, závody, popřípadě jiná zařízení, které podléhají schválení a registraci, schválení nebo povolení, s výjimkou zařízení stravovacích služeb. Orgán příslušný rozhodnout ve věci nemůže rozhodnout v rozporu s tímto posudkem. Závazný posudek se považuje za závazné stanovisko podle správního řádu. (2) Vyjádření Státní veterinární správyStátní veterinární správy je podkladem pro řízení o povolení záměru podle stavebního zákona a pro vydání kolaudačního rozhodnutí, a) jde-li o stavbu nebo zařízení, v nichž budou provozovány podniky, závody, popřípadě jiná zařízení, které podléhají státnímu veterinárnímu dozoru v souladu s tímto zákonem, nejde-li o stavby nebo zařízení podle odstavce 1, b) jde-li o stavbu nebo zařízení, jež budou používány jako útulek pro zvířata, anebo k ukládání nebo spalování kadáverů zvířat v zájmovém chovu, nebo c) jde-li o stavbu nebo zařízení, jež budou používány pro chov druhu zvířete vyžadujícího zvláštní péči podle zvláštního právního předpisu6). (3) Vyjádření pro stavby nebo zařízení, které podléhají státnímu veterinárnímu dozoru a jsou v objektech důležitých pro obranu státu nebo v objektech Ministerstvem obrany založených státních podniků nebo zřízených příspěvkových organizací, vydávají orgány pověřené ministrem obrany. Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně. (4) Vyjádření pro stavby nebo zařízení, které podléhají státnímu veterinárnímu dozoru a jsou v objektech Ministerstva vnitra nebo jím zřízených organizačních složek státu nebo v objektech útvarů Policie České republiky, vydávají orgány pověřené ministrem vnitra. Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně. § 56a Veterinární osvědčení a úřední potvrzení (1) Veterinární osvědčení vystavuje úřední veterinární lékařúřední veterinární lékař v případech a za podmínek uvedených v čl. 87 a 88 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. (2) Veterinární osvědčení musí splňovat požadavky uvedené v čl. 89 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a dalších předpisech Evropské unie. (3) Veterinární osvědčení v případě vývozu musí být a) na každé straně podepsáno úředním veterinárním lékařemúředním veterinárním lékařem, který je vystavuje, a orazítkováno, b) vyhotoveno v českém jazyce a jazyce, který požaduje třetí země určení, popřípadě tranzitní stát, c) opatřeno vlastním identifikačním číslem a musí sestávat 1. z jediného listu papíru, 2. ze dvou nebo více stran, které jsou součástí jediného, celistvého a nedělitelného listu papíru, nebo 3. z několika po sobě jdoucích stran očíslovaných tak, aby bylo zřejmé, o kterou stranu z tohoto počtu stran se jedná; identifikační číslo musí být uvedeno na každé straně, d) vydáno dříve, než zvířata nebo živočišné produkty opustí místo veterinární kontroly, a musí provázet v originální verzi zvířata nebo živočišné produkty na území třetí země určení. (4) Při vydávání úředního potvrzení se postupuje podle čl. 91 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. § 56b Veterinární podmínky pokusu Uživatel pokusných zvířat6) je povinen požádat o stanovení veterinárních podmínek pro provádění pokusů pro zvířata, která a) hodlá použít k pokusu 1. mimo schválené zařízení uživatele pokusných zvířat, nebo 2. ve schváleném zařízení uživatele pokusných zvířat, v případě, že charakter použitých biologických materiálů, zvířat nebo jejich produkty nebo biologické materiály mají nebo lze předpokládat, že budou mít vysoce rizikový charakter, nebo b) mají být po ukončení pokusu 1. umístěna do chovu odpovídajícího danému druhu pokusných zvířat, nebo 2. dodána na jatky. § 57 (1) Orgány veterinární správy vzájemně spolupracují s příslušnými orgány ochrany zvířat, ochrany veřejného zdraví, Státní zemědělské a potravinářské inspekce a odborného dozoru nad krmivykrmivy. (2) Orgány veřejné správy, orgány Policie České republiky a obecní policie spolupracují s orgány veterinární správy při předcházení nebezpečným nákazám, zamezení jejich šíření a jejich tlumení a v souladu se svou působností se podílejí na zajišťování a kontrole plnění mimořádných veterinárních opatření. HLAVA VII ODBORNÁ VETERINÁRNÍ ČINNOST A JEJÍ VÝKON § 58 Odborná veterinární činnost (1) Odbornou veterinární činností je a) veterinární preventivní činnost, b) vyšetřování, stanovení diagnózy a léčení zvířat a chirurgické zákroky na zvířatech, c) předepisování léčiv, veterinárních přípravkůveterinárních přípravků a veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků, podávání léčiv a veterinárních přípravkůveterinárních přípravků, jejichž prodej a výdej jsou vázány na předpis veterinárního lékaře, d) prohlídka jatečných zvířat a masa a vyšetřování ostatních živočišných produktů, e) diagnostika zdravotního stavu zvířat, včetně veterinární laboratorní diagnostiky, f) veterinární asanační činnost, g) další odborné činnosti, k nimž je třeba odpovídající kvalifikace získané studiem a praxí ve veterinárním, popřípadě i jiném oboru. (2) Odbornou veterinární činnost vykonávají a) orgány veterinární správy, jde-li o úkony spojené s výkonem státní správy, b) státní veterinární ústavy a národní referenční laboratoře a referenční laboratoře, c) fyzické a právnické osoby v rozsahu a za podmínek stanovených tímto a zvláštním právním předpisem,29a) d) příslušné orgány Ministerstva obrany nebo ozbrojených sil České republiky a Ministerstva vnitra. (3) Odbornou veterinární činnost mohou vykonávat také a) vysoké školy veterinární, určuje-li tak jejich statut, b) střední odborné školy veterinárního oboru, jde-li o součást jejich pedagogické činnosti. Odborná způsobilost § 59 (1) Osobami odborně způsobilými k výkonu odborné veterinární činnosti jsou veterinární lékaři, za něž se považují absolventi vysoké školy, kteří a) dosáhli požadovaného vzdělání během nejméně pětiletého denního teoretického a praktického studia v magisterském studijním programu v oblasti veterinárního lékařství nebo veterinární hygieny30), zahrnujícím studijní předměty vymezené prováděcím právním předpisem, přičemž délka studia může být dodatečně vyjádřena rovněž odpovídajícím počtem kreditů ECTS31) stanoveném vysokou školou pro magisterský studijní program v oblasti veterinárního lékařství nebo veterinární hygieny30), zahrnující studijní předměty vymezené prováděcím právním předpisem, a b) získali znalosti a dovednosti stanové v prováděcím právním předpisu, na nichž je založena odborná činnost veterinárních lékařů. (2) Za veterinární lékaře se považují také a) osoby, které jsou držiteli diplomu, vysvědčení nebo jiného dokladu o dosažení požadovaného vzdělání, uvedeného v prováděcím právním předpisu a vydaného příslušným orgánem jiného členského státu, b) osoby, které jsou držiteli osvědčení, jímž příslušný orgán vydávajícího členského státu osvědčuje, že diplom, vysvědčení nebo jiný doklad o požadovaném vzdělání 1. je v souladu s požadavky uvedenými v odstavci 1, 2. byl získán tak, že osoba, která je jeho držitelem, vykonávala v souladu se zákonem příslušné činnosti po dobu a za podmínek stanovených pro státní příslušníky jednotlivých členských států v příloze č. 1, nebo 3. byl vydán po ukončení vzdělání, které je v souladu s odstavcem 1, a je považován vydávajícím členským státem za rovnocenný dokladům uvedeným v písmenu a). (3) Osoby, které jsou státními příslušníky jiného členského státu a splňují podmínky uvedené v odstavcích 1 a 2, jsou oprávněny používat jimi získaný akademický titul, popřípadě jeho zkratku, a to v jazyce státu, v němž byl tento titul získán. (4) Státní veterinární správaStátní veterinární správa organizuje ve spolupráci s vysokou školou uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství nebo veterinární hygieny atestační studium pro úřední veterinární lékařeúřední veterinární lékaře, které probíhá ve dvou částech: a) základní (atestace I. stupně), b) specializační (atestace II. stupně). (5) K výkonu státního veterinárního dozoru je odborně způsobilý úřední veterinární lékařúřední veterinární lékař, který získal atestaci I. stupně. Státní veterinární dozor může vykonávat i úřední veterinární lékařúřední veterinární lékař, který atestaci I. stupně nezískal, nejdéle však po dobu 3 let ode dne, kdy začal vykonávat činnost úředního veterinárního lékařeúředního veterinárního lékaře. Pokud takovou atestaci v této době nezíská, není k výkonu státního veterinárního dozoru nadále odborně způsobilý. Na služební místo představeného Státní veterinární správyStátní veterinární správy může být jmenován úřední veterinární lékařúřední veterinární lékař, pokud získal atestaci II. stupně. Vedoucím zaměstnancem veterinárního ústavu může být jmenován veterinární lékař, pokud získal atestaci II. stupně; to neplatí pro vedoucího zaměstnance 1. stupně řízení. (6) Prováděcí právní předpis stanoví a) studijní předměty, které musí být zahrnuty v magisterském studijním programu v oblasti veterinárního lékařství nebo veterinární hygieny, a znalosti a dovednosti, uvedené v odstavci 1, b) diplomy, vysvědčení a jiné doklady o požadovaném vzdělání, uvedené v odstavci 2 písm. a), c) formy, obsah a organizaci atestačního studia úředních veterinárních lékařůúředních veterinárních lékařů, způsob a organizaci ověřování znalostí a vydávání osvědčení. (7) Není-li možno uznat odbornou způsobilost k výkonu činnosti veterinárního lékaře podle odstavce 2, anebo odbornou způsobilost pro výkon funkce úředního veterinárního lékařeúředního veterinárního lékaře, postupuje se podle zákona o uznávání odborné kvalifikace31). (8) Vysoká škola uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství nebo veterinární hygieny organizuje studium pro veterinární lékaře působící v klinickém veterinárním lékařství, které probíhá ve dvou částech: a) praktické (klinické vzdělávání I. stupně, k získání označení praktický veterinární lékař pro choroby příslušné skupiny druhů zvířat), b) specializované (klinické vzdělávání II. stupně, k získání označení veterinární lékař specialista pro choroby příslušné skupiny druhů zvířat). (9) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. § 59a (1) Osobami odborně způsobilými k výkonu odborné veterinární činnosti v rozsahu a způsobem odpovídajícím jejich odborné způsobilosti jsou dále osoby, které získaly a) vysokoškolské vzdělání studiem v magisterském studijním programu v oblasti veterinárního lékařství nebo veterinární hygieny, anebo studiem, které se podle zvláštního právního předpisu31a) považuje za rovnocenné, b) vysokoškolské vzdělání studiem v 1. bakalářském studijním programu v oblasti veterinární hygieny nebo 2. magisterském studijním programu v oblasti veterinární hygieny navazujícím na bakalářský studijní program v oblasti veterinární hygieny, anebo studiem, které se podle zvláštního právního předpisu31a) považuje za rovnocenné, c) vysokoškolské vzdělání studiem v 1. bakalářském studijním programu v oblasti ochrany zvířat a pohody zvířat nebo 2. magisterském studijním programu v oblasti ochrany zvířat a pohody zvířat navazujícím na bakalářský studijní program v oblasti ochrany zvířat a pohody zvířat, anebo studiem, které se podle zvláštního právního předpisu31a) považuje za rovnocenné, d) střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyšší odborné vzdělání ve veterinárním oboru, e) vysokoškolské vzdělání studiem ve studijním programu v oblasti, která není uvedena v písmenu a), b) nebo c) a která odpovídá druhu a rozsahu činnosti, zejména v oblasti lékařství, chemie, biologie nebo zootechniky, f) střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyšší odborné vzdělání v oboru, který není uveden v písmenu d) a který odpovídá druhu a rozsahu činnosti, g) odbornou způsobilost k výkonu některých odborných veterinárních činností specializovanou odbornou průpravou 1. organizovanou Státní veterinární správouStátní veterinární správou, 2. organizovanou vysokou školou uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, nebo 3. podle zvláštních právních předpisů31b). (2) Osoby, které získaly vysokoškolské vzdělání studiem podle odstavce 1 písm. b) nebo c), mohou vykonávat funkce úředních veterinárních asistentů. Nestanoví-li tento zákon nebo předpisy Evropské unie jinak, úřední veterinární asistenti pomáhají úředním veterinárním lékařům pod jejich vedením a odpovědností zejména při kontrole dodržování veterinárních a hygienických podmínek chovu zvířat a požadavků na pohodu zvířat, při kontrole označování a evidence zvířat a plnění opatření stanovených ve schválených ozdravovacích programech, při kontrole dodržování veterinárních a hygienických podmínek a požadavků na zacházení se živočišnými produkty, při prohlídce jatečných zvířatjatečných zvířat a masa a při provádění pohraniční veterinární kontroly. (3) Studenti čtvrtého a vyššího ročníku magisterského studijního programu v oblasti veterinárního lékařství nebo v oblasti veterinární hygieny jsou odborně způsobilí k výkonu odborné veterinární činnosti, která je vykonávána v rámci výuky pod dohledem a odpovědností veterinárního lékaře. § 59b Způsobilost k výkonu povolání veterinárního lékaře pro osoby z třetích zemí (1) Osoby, které získaly odbornou způsobilost ve třetích zemích, jsou způsobilé k výkonu povolání veterinárního lékaře, jestliže a) prokáží, že vzdělání získané na zahraniční vysoké škole je v souladu s požadavky uvedenými v § 59 odst. 1 a o této skutečnosti jim bude vydáno Komorou osvědčení podle zvláštního právního předpisu32), b) doloží osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání podle zvláštního právního předpisu32a). (2) Osoby uvedené v odstavci 1, které neprokáží, že vzdělání získané na zahraniční vysoké škole je v souladu s požadavky uvedenými v § 59 odst. 1, jsou způsobilé k výkonu povolání veterinárního lékaře na základě úspěšného vykonání rozdílové zkoušky31) ze znalostí odpovídajících požadavkům uvedeným v § 59 odst. 1 (dále jen „zkouška“). (3) Osoby, které se ucházejí o vykonání zkoušky, musí doložit osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání podle zvláštního právního předpisu32a). (4) Zkouška se koná před zkušební komisí, kterou zřizuje Komora jako svůj poradní orgán. Členy zkušební komise jmenuje a odvolává prezident Komory na návrh představenstva Komory a Veterinární univerzityuniverzity Brno. Na základě úspěšně vykonané zkoušky vydá Komora osvědčení. (5) Zkoušku lze opakovat. Náklady spojené s provedením zkoušky hradí osoba uvedená v odstavci 3. (6) Na žádost osoby uvedené v odstavci 3 upustí Komora od vykonání zkoušky, jsou-li pro takové opatření splněny podmínky stanovené zákonem o uznávání odborné kvalifikace31), zejména je-li tato osoba držitelem diplomu, vysvědčení nebo jiného dokladu o požadovaném vzdělání. Bylo-li od vykonání zkoušky upuštěno, vydá Komise o této skutečnosti osvědčení do 90 dnů ode dne podání žádosti uvedené ve větě první. Soukromí veterinární lékaři § 60 Soukromí veterinární lékařiSoukromí veterinární lékaři jsou oprávněni vykonávat veterinární léčebnou a preventivní činnost podle § 58, pokud jsou a) odborně způsobilí podle § 59 a 59b a b) členy Komory, a to na základě osvědčení podle zákona o Komoře veterinárních lékařů České republiky32). § 61 (1) Soukromý veterinární lékařSoukromý veterinární lékař je povinen a) oznámit krajské veterinární správě nejméně 7 dnů předem zahájení a ukončení činnosti, b) uvědomit neprodleně krajskou veterinární správu o podezření z výskytu nebezpečné nákazy nebo podezření z týrání zvířete, jakož i o jiných skutečnostech důležitých z hlediska veterinární péče a veřejného zájmu na plnění jejích úkolů, c) dbát při podávání léčiv na dodržování ochranných lhůtochranných lhůt a dalších požadavků, které jsou stanoveny za účelem vyloučení nežádoucích reziduí ze živočišných produktůživočišných produktů, popřípadě nežádoucích kombinací s doplňkovými látkamidoplňkovými látkami, které jsou obsaženy v krmivechkrmivech, a upozornit chovatelechovatele na nutnost dodržování ochranných lhůtochranných lhůt u zvířat, která slouží k produkci potravin, d) vést řádnou evidenci o provedených preventivních úkonech, o použití a výdeji léčiv a o utraceníutracení zvířat, která podléhají označování a evidenci podle zvláštního právního předpisu9d), uchovávat ji po dobu nejméně 3 let a na požádání ji předložit úřednímu veterinárnímu lékařiúřednímu veterinárnímu lékaři, e) po jeho předložení chovatelemchovatelem neprodleně zaznamenávat do záznamu chovatelechovatele podání léčiv zvířatům a očkování zvířat a úplně, správně a pravdivě vyplňovat zdravotní potvrzení. (2) V oznámení o zahájení činnosti podle odstavce 1 písm. a) musí být uvedeny, vedle údajů stanovených pro podání správním řádem32b), akademický titul, místo výkonu veterinární léčebné a preventivní činnosti a číslo telefonu, faxu nebo elektronická adresa. K oznámení musí být přiloženy prvopis nebo ověřená kopie osvědčení podle zákona o Komoře veterinárních lékařů České republiky32) a prohlášení o souhlasu s využitím poskytnutých informací v registrech a evidenci úkonů informačního systému Státní veterinární správyStátní veterinární správy32c). (3) Soukromý veterinární lékařSoukromý veterinární lékař je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s výkonem odborné veterinární činnosti, pokud jí nebyl zproštěn. Tím není dotčena povinnost oznamovat určité skutečnosti orgánům příslušným podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů.33) (4) Soukromý veterinární lékařSoukromý veterinární lékař je oprávněn vést pro svou potřebu pohotovostní zásobu léčiv. (5) Vyšetření, zdravotní zkoušky a povinné preventivní a diagnostické úkony v rámci veterinární kontroly zdraví, kontroly dědičnosti zdraví a kontroly pohody zvířat provádí veterinární lékař schválený pro tuto činnost. Schválený veterinární lékař postupuje při výkonu této činnosti v souladu s pokyny krajské veterinární správy a provádí tuto činnost v rozsahu, postupy a v souladu s požadavky stanovenými ministerstvem podle § 44 odst. 1 písm. d); informace o provedené činnosti předává schválený veterinární lékař prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správyStátní veterinární správy. Schválení veterinárního lékaře pro tuto činnost může být krajskou veterinární správou pozastaveno nebo odejmuto, jestliže při jejím provádění postupoval v rozporu s požadavky stanovenými tímto zákonem. § 62 (1) Soukromý veterinární lékařSoukromý veterinární lékař může odmítnout poskytnutí naléhavé odborné veterinární pomoci pouze z důvodu ohrožení svého zdraví, kterému nelze účinně předcházet nebo bránit. (2) Soukromý veterinární lékař může odstoupit od smlouvy o provedení odborného veterinárního úkonu, odmítl-li chovatel poskytnout potřebnou součinnost. Odstoupí-li soukromý veterinární lékař od smlouvy, musí poskytnout zvířeti neodkladnou péči, aby nedošlo k utrpení zvířete, poškození jeho zdraví nebo jiné škodě, které touto péčí bylo možno zabránit. (3) Jde-li o naléhavý úkon, nutný v zájmu předcházení, zamezení šíření a tlumení nebezpečné nákazy anebo v zájmu zajištění zdravotní nezávadnosti živočišných produktů, nepotřebuje soukromý veterinární lékař souhlasu chovatelechovatele k jeho provedení. § 63 Pro obsah žádosti soukromého veterinárního lékařesoukromého veterinárního lékaře o jeho schváleníschválení pro výkon činnosti, ke které vyžadují schváleníschválení tento zákon nebo předpisy Evropské unie, platí § 61 odst. 2 obdobně. § 64 Soukromí veterinární technici (1) Oprávnění veterinárního technika vykonávat některé odborné veterinární úkony podnikatelským způsobem vzniká rozhodnutím krajské veterinární správy o registraciregistraci soukromého veterinárního technika. Oprávnění k činnosti soukromého veterinárního technika vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb. Krajská veterinární správa rozhodne o registraciregistraci, pokud žadatel a) splňuje požadavek odborné způsobilosti podle § 59a odst. 1 písm. d), b) je způsobilý k právním úkonům a bezúhonný podle § 50 odst. 5. (2) Nemá-li dosud žadatel podle odstavce 1 přiděleno identifikační číslo osoby, přidělí mu krajská veterinární správa identifikační číslo osoby současně s vydáním rozhodnutí o registraciregistraci podle odstavce 1; identifikační číslo osoby poskytne správce registru osob39). (3) Soukromí veterinární technici mohou samostatně vykonávat jen takové odborné veterinární úkony, které odpovídají jimi dosažené odborné způsobilosti. (4) Jinak platí pro práva a povinnosti soukromých veterinárních techniků přiměřeně § 61, § 62 odst. 1 a 2. (5) Krajská veterinární správa může registraciregistraci zrušit, jestliže soukromý veterinární technik porušuje povinnosti nebo podmínky vyplývající z tohoto zákona a z rozhodnutí o registraciregistraci. (6) Prováděcí právní předpis stanoví a) náležitosti žádosti o registraciregistraci podle odstavce 1, b) podrobnosti výkonu odborných veterinárních úkonů soukromými veterinárními techniky. § 64a Odborná způsobilost k označování hospodářských zvířat (1) Označování označovaných zvířat podle plemenářského zákona8) je oprávněn provádět veterinární lékař nebo soukromý veterinární technik. (2) Označování označovaných zvířat podle plemenářského zákona8), včetně označování výžehem nebo injekční aplikací elektronického identifikátoru, je dále oprávněna provádět osoba, která získala střední vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání anebo vysokoškolské vzdělání v některém zemědělském oboru nebo v oboru se zaměřením na zemědělství, veterinářství a veterinární prevenci a která absolvovala specializovanou odbornou průpravu se zaměřením na označování zvířat výžehem nebo injekční aplikací elektronického identifikátoru, složila závěrečnou zkoušku a získala tak osvědčení o způsobilosti k této činnosti. (3) Označování označovaných zvířat podle plemenářského zákona8), s výjimkou označování výžehem nebo injekční aplikací elektronického identifikátoru, je dále oprávněn provádět chovatelchovatel hospodářských zvířathospodářských zvířat. (4) Specializovanou odbornou průpravu se zaměřením na označování zvířat výžehem nebo injekční aplikací elektronického identifikátoru organizuje vysoká škola uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, která vydává osobám, které absolvovaly tuto specializovanou odbornou průpravu, osvědčení o způsobilosti k označování zvířat výžehem nebo injekční aplikací elektronického identifikátoru a vede seznam těchto osob. (5) Prováděcí právní předpis stanoví obsah, rozsah a organizaci specializované odborné průpravy se zaměřením na označování označovaných zvířat podle plemenářského zákona8) výžehem nebo injekční aplikací elektronického identifikátoru, způsob a organizaci ověřování získaných znalostí, vydávání osvědčení a vedení seznamu osob, které tuto specializovanou odbornou průpravu absolvovaly. § 64b Chovatel hospodářských zvířat (1) ChovatelChovatel hospodářských zvířathospodářských zvířat je oprávněn provádět na jím provozovaném hospodářstvíhospodářství u hospodářských zvířathospodářských zvířat, které na tomto hospodářstvíhospodářství chová, odborné veterinární úkony, jejichž seznam spolu s podrobnostmi jejich provádění stanoví prováděcí právní předpis. (2) ChovatelChovatel hospodářských zvířat, který splňuje požadavky odborné způsobilosti podle § 59a odst. 1 písm. a), b), písm. c) bodu 2 nebo písm. d) až f), je oprávněn na jím provozovaném hospodářstvíhospodářství podle pokynů ošetřujícího veterinárního lékaře k injekční aplikaci léčiv u hospodářských zvířat, které na tomto hospodářstvíhospodářství chová. Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti výkonu odborných veterinárních úkonů spočívajících v injekční aplikaci léčiv u hospodářských zvířat chovatelichovateli hospodářských zvířat. (3) ChovatelChovatel hospodářských zvířat, který splňuje požadavky odborné způsobilosti podle § 59a odst. 1 písm. a), b), písm. c) bodu 2 nebo písm. d) až f), je vedle odborných veterinárních úkonů podle odstavce 1 oprávněn provádět na jím provozovaném hospodářstvíhospodářství u hospodářských zvířat, které na tomto hospodářstvíhospodářství chová, další odborné veterinární úkony, pokud absolvoval specializovanou odbornou průpravu se zaměřením na provádění odborných veterinárních úkonů, složil závěrečnou zkoušku a získal tak osvědčení o způsobilosti k provádění těchto úkonů. ChovatelChovatel hospodářských zvířat je povinen vést záznamy o dalších odborných veterinárních úkonech, které provedl, o datu jejich provedení, počtu a identifikaci zvířat, u kterých byly tyto úkony provedeny, uchovávat tyto záznamy po dobu nejméně 2 let, a na požádání je předložit úřednímu veterinárnímu lékaři. Prováděcí právní předpis stanoví seznam dalších odborných veterinárních úkonů a podrobnosti jejich provádění k tomu oprávněnými chovatelichovateli hospodářských zvířat. (4) Specializovanou odbornou průpravu podle odstavce 3 organizuje vysoká škola uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, která vydává osobám, které absolvovaly tuto specializovanou odbornou průpravu, osvědčení o způsobilosti k provádění odborných veterinárních úkonů a vede seznam těchto osob. Prováděcí právní předpis stanoví obsah, rozsah a organizaci specializované odborné průpravy podle odstavce 3 se zaměřením na provádění odborných veterinárních úkonů, způsob a organizaci ověřování získaných znalostí, vydávání osvědčení a vedení seznamu osob, které tuto specializovanou odbornou průpravu absolvovaly. § 64c Prohlížitel včelstev (1) ChovatelChovatel včelstev je v případě potvrzené nebezpečné nákazy včel uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu oprávněn zajistit v ochranném pásmu stanoveném v mimořádném veterinárním opatření rozebrání včelího díla proškolenou osobouproškolenou osobou k prohlídce včelstev s rozebráním včelího díla (dále jen „prohlížitel včelstev“). (2) Prohlížitel včelstev je povinen provádět prohlídku včelstev s rozebráním včelího díla v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, vést záznamy o datu, době a výsledku prohlídky včelstev, registračním čísle chovatelechovatele včelstev, registračním čísle stanoviště včelstev, počtu včelstev na stanovišti včelstev, počtu a identifikačním čísle vzorku, uchovávat tyto záznamy po dobu nejméně 3 let a na požádání je poskytnout úřednímu veterinárnímu lékařiúřednímu veterinárnímu lékaři. (3) Prohlížitelem včelstevvčelstev může být fyzická osoba, která absolvovala specializované školení se zaměřením na prohlídku včelstevvčelstev s rozebráním včelího dílavčelího díla a získala tak osvědčení o způsobilosti k této činnosti. Školení zajišťuje vysoká škola uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, která také prohlížitelům včelstevvčelstev vydává osvědčení, vede seznam těchto osob a předává jej Ústřední veterinární správě; Ústřední veterinární správa seznam těchto osob zveřejňuje na internetových stránkách Státní veterinární správyStátní veterinární správy. Zjistí-li krajská veterinární správa při výkonu státního veterinárního dozoru, že prohlížitel včelstevvčelstev porušil povinnosti stanovené tímto zákonem, osvědčení tomuto prohlížiteli včelstevvčelstev pozastaví, případně odejme. Před opětovným zahájením činnosti je prohlížitel včelstevvčelstev, jemuž bylo osvědčení pozastaveno, povinen podrobit se zkoušce k ověření znalostí prohlížitele včelstevvčelstev. Vysoká škola uvedená ve větě druhé vydává prohlížitelům včelstevvčelstev také průkaz prohlížitele včelstevvčelstev; v případě odnětí osvědčení krajská veterinární správa těmto osobám odejme i průkaz prohlížitele včelstevvčelstev. (4) Prováděcí právní předpis stanoví a) rozsah prohlídky včelstev s rozebráním včelího díla a vedení záznamů prohlížitele včelstev, b) obsah, rozsah a organizaci specializovaného školení se zaměřením na prohlídku včelstevvčelstev s rozebráním včelího dílavčelího díla, vydávání osvědčení a průkazu prohlížitele včelstevvčelstev a vedení seznamu prohlížitelů včelstevvčelstev, c) vzor průkazu prohlížitele včelstevvčelstev. § 64d Fyzioterapie a rehabilitace zvířat (1) Fyzioterapii a rehabilitaci zvířat je oprávněn provádět soukromý veterinární lékař, soukromý veterinární technik nebo osoba, která splňuje požadavky odborné způsobilosti podle § 59a odst. 1 písm. a) až f). (2) Osoba se středním vzděláním s maturitní zkouškou podle § 59a odst. 1 písm. f) je oprávněna provádět fyzioterapii a rehabilitaci malých zvířat pouze v případě, že získá profesní kvalifikaci „Fyzioterapeut a rehabilitační pracovník malých zvířat“. HLAVA VIII VETERINÁRNÍ PŘÍPRAVKY A VETERINÁRNÍ TECHNICKÉ PROSTŘEDKY § 65 Ústav v oblasti veterinárních přípravkůveterinárních přípravků a veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků a) vykonává státní veterinární dozor nad uváděním do oběhuuváděním do oběhu a používáním veterinárních přípravkůveterinárních přípravků a veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků; za tímto účelem vyhodnocuje jejich vhodnost pro veterinární použití, přičemž posuzuje 1. jakost a účinnost veterinárních přípravkůveterinárních přípravků a jejich bezpečnost pro zvířata, veřejné zdraví a životní prostředí, 2. bezpečnost veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků pro zvířata, veřejné zdraví a životní prostředí, jejich vlastnosti a způsobilost dosáhnout účelu, ke kterému jsou veterinární technické prostředkyveterinární technické prostředky určeny, b) rozhoduje o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku a o prodloužení doby platnosti rozhodnutí o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, o schváleníschválení změn oproti dokumentaci předložené v rámci řízení o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, o pozastavení platnosti rozhodnutí o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku a o zrušení schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku; v rámci řízení o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku posuzuje navrhované označení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku z toho hlediska, zda nemůže vést k jeho nesprávnému používání, které by mohlo mít za následek nebezpečí pro veřejné zdraví, zdraví zvířat nebo životní prostředí, c) rozhoduje o zápisu veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků a o prodloužení doby platnosti rozhodnutí o zápisu, o schváleníschválení změn oproti údajům předloženým v rámci řízení o zápisu, o pozastavení platnosti zápisu a o výmazu veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku ze Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků; v rámci řízení o zápisu veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků posuzuje navrhované označení veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku z toho hlediska, zda nemůže vést k jeho nesprávnému používání, které by mohlo mít za následek nebezpečí pro veřejné zdraví, zdraví zvířat nebo životní prostředí, d) vede a aktualizuje Seznam schválených veterinárních přípravkůveterinárních přípravků a Seznam veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků, e) na základě žádosti výrobce osvědčuje, že výrobce splňuje při výrobě veterinárních přípravkůveterinárních přípravků požadavky správné výrobní praxe, f) odebírá vzorky veterinárních přípravkůveterinárních přípravků k laboratornímu vyšetření, g) může rozhodnout v případě výskytu nežádoucího účinku veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, nežádoucí příhody veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku nebo závady v jakosti veterinárního přípravkuveterinárního přípravku nebo veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku o jeho 1. stažení z oběhu, 2. zneškodnění, 3. pozastavení používání a uvádění do oběhuuvádění do oběhu, nebo 4. uvádění do oběhuuvádění do oběhu za podmínek, které stanoví, h) posuzuje ve sporných případech, zda jde o veterinární přípravekveterinární přípravek, veterinární technický prostředekveterinární technický prostředek nebo o jiný výrobek. § 65a (1) Žádost o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku podává Ústavu fyzická nebo právnická osoba usazená v některém z členských států nebo v některém ze smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „příslušný stát“), která za účelem jeho uvedení do oběhu v České republice hodlá vyrábět, distribuovat z jiného členského státu nebo dovážet ze třetí země veterinární přípravekveterinární přípravek (dále jen „žadatel o schváleníschválení“). Žádost se podává samostatně pro veterinární přípravekveterinární přípravek určitého složení a zamýšleného způsobu a rozsahu použití. (2) V řízení o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku Ústav posoudí úplnost žádosti o schváleníschválení a nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení sdělí výsledek tohoto posouzení žadateli o schváleníschválení. (3) Je-li žádost o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku úplná, Ústav o ní rozhodne ve lhůtě 90 dnů ode dne, kdy bylo sděleno žadateli o schváleníschválení, že jeho žádost byla shledána úplnou. (4) Žádost o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje a) identifikační údaje výrobce, popřípadě výrobců, včetně uvedení všech míst výroby a států, ve kterých byl veterinární přípravekveterinární přípravek uveden do oběhu, b) obchodní název veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, c) podrobný popis obalů včetně popisu obalového materiálu a všech velikostí balení, d) popis vzhledu veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, e) údaje o kvalitativním a kvantitativním složení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku včetně pomocných látek; jednotlivé složky se uvádějí v sestupném pořadí podle hmotnosti v době výroby, f) účel a způsob použití veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, včetně údajů o cílových druzích zvířat, pro které je veterinární přípravekveterinární přípravek určen, g) údaj o době použitelnosti a způsobu uchovávání veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, h) údaje důležité pro správné a bezpečné používání veterinárního přípravkuveterinárního přípravku a i) způsob nakládání s nepoužitým veterinárním přípravkemveterinárním přípravkem. (5) Žadatel o schváleníschválení k žádosti podle odstavce 4 přiloží a) bezpečnostní list sestavený v souladu s předpisem Evropské unie76) v případě, že se na přípravek vzhledem k jeho charakteru vztahuje povinnost dodavatele poskytnout příjemci bezpečnostní list77), b) návrh textů na všechny obaly, popřípadě na příbalovou informaci, je-li součástí balení, c) vzorek veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, včetně analytického certifikátu; za analytický certifikát se považuje dokument obsahující výsledky výrobcem stanovené zkoušky nebo zkoušek fyzikálních, chemických a mikrobiologických vlastností přípravku, d) prohlášení o tom, že výrobce vyrábí veterinární přípravekveterinární přípravek v souladu s požadavky správné výrobní praxe stanovené prováděcím právním předpisem, případně jiných standardů kvality, které zajistí, že vyráběný veterinární přípravekveterinární přípravek bude odpovídat podmínkám, za kterých má být schválen, a že výrobce plní požadavky jiných právních předpisů, které jsou pro jeho výrobu závazné, e) prohlášení o bezpečnosti veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, včetně jeho bezpečnosti vztahující se k původcům transmisivních spongiformních encefalopatií34), f) prohlášení o schopnosti veterinárního přípravkuveterinárního přípravku dosáhnout popisovaného účelu a g) na vyžádání Ústavem další doklady potřebné k prokázání jakosti, účinnosti a bezpečnosti veterinárního přípravkuveterinárního přípravku pro zvířata, veřejné zdraví a životní prostředí. (6) Žadatel o schváleníschválení v případě, že se jedná o veterinární přípravekveterinární přípravek, který ještě nebyl uveden do oběhu v příslušném státě, kromě údajů a dokumentace uvedených v odstavcích 4 a 5 předloží a) dokumenty charakterizující jakost veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, včetně vstupních surovin, pomocí popisu smyslových, chemických, fyzikálních, mikrobiologických a popřípadě dalších znaků, kontrolní kritéria jakosti veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, popis kontrolních metod a výsledky hodnocení, b) dokumenty dokládající stabilitu veterinárního přípravkuveterinárního přípravku a dobu použitelnosti přípravku za dodržení podmínek uvedených v žádosti, c) dokumenty popisující způsob výroby a kontroly veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, d) údaje, na základě kterých bylo vystaveno prohlášení o bezpečnosti veterinárního přípravkuveterinárního přípravku za navrhovaného způsobu použití a o jeho schopnosti dosáhnout popisovaného účelu, e) dokumenty dokládající splnění požadavků na sterilitu veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, pokud to charakter přípravku vyžaduje, a f) potvrzení příslušného úřadu, že výrobce je oprávněn v příslušném státě vyrábět předmětný veterinární přípravekveterinární přípravek s identifikací příslušného právního předpisu a s uvedením informace, zda výroba veterinárního přípravkuveterinárního přípravku podléhá pravidelnému dozoru podle právních předpisů. (7) Žadatel o schváleníschválení v případě, že se jedná o veterinární přípravekveterinární přípravek, který již byl uveden do oběhu v příslušném státě, kromě údajů a dokumentace uvedených v odstavcích 4 a 5 předloží a) prohlášení o tom, že přípravek je vyráběn nebo uváděn do oběhu v příslušném státě, a b) informaci o úřadech či orgánech, do jejichž působnosti náleží dozor nad dodržováním požadavků právních předpisů, podle kterých byl veterinární přípravekveterinární přípravek v příslušném státě vyroben nebo uveden do oběhu. (8) Žádost a další dokumentace předkládané Ústavu musí být předloženy v českém nebo anglickém jazyce. Návrhy textů na označení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku musí být vždy Ústavu poskytnuty v elektronické podobě. (9) Ústav nevydá rozhodnutí o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, pozastaví platnost rozhodnutí o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku nebo zruší jeho schváleníschválení, prokáže-li se, že veterinární přípravekveterinární přípravek je neúčinný, není bezpečný, neodpovídá dokumentaci předložené v rámci řízení o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, podmínky jeho výroby nejsou způsobilé zajistit soustavný soulad s podmínkami, za kterých veterinární přípravekveterinární přípravek má být nebo byl schválen, nebo pokud, s ohledem na složení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku anebo jeho zamýšlené použití, jde o výrobek, který má být uváděn do oběhu podle jiného právního předpisu. Ústav dále nevydá rozhodnutí o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, pozastaví platnost rozhodnutí o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku nebo zruší jeho schváleníschválení, prokáže-li se, že veterinární přípravekveterinární přípravek určený pro potravinová zvířata obsahuje látky, které nejsou pro tato zvířata povolené78), obsahuje návykovou látku nebo obsahuje škodlivé příměsi, včetně patogenních mikroorganismů. (10) Rozhodnutí o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku platí 5 let ode dne nabytí jeho právní moci. Doba platnosti rozhodnutí může být opakovaně prodloužena o dalších 5 let na základě žádosti držitele rozhodnutí podané nejpozději 30 dnů před uplynutím doby platnosti vydaného rozhodnutí. (11) V rámci řízení o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku se neposuzují práva k ochraně průmyslového vlastnictví a obchodního tajemství a skutečnost, že rozhodnutí o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku bylo vydáno nebo změněno, není porušením těchto práv Ústavem. (12) Rozhodnutí o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku zaniká smrtí držitele rozhodnutí o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, jde-li o osobu fyzickou, nebo zánikem držitele rozhodnutí o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, jde-li o osobu právnickou, v případě, že zanikla bez právního nástupce. (13) Rozhodnutí o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku zaniká na žádost držitele tohoto rozhodnutí. V žádosti o zrušení platnosti rozhodnutí o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku kromě obecných náležitostí podle správního řádu uvede, zda navrhuje postupné stažení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku z oběhu, návrh na stanovení doby, po kterou bude postupné stažení probíhat, a čísla šarží, kterých se postupné stažení týká. § 65b (1) Žádost o zápis veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků podává Ústavu fyzická nebo právnická osoba usazená v příslušném státě, která za účelem jeho uvedení do oběhu v České republice hodlá vyrábět, distribuovat z jiného členského státu nebo dovážet ze třetí země veterinární technický prostředekveterinární technický prostředek (dále jen „žadatel o zápis“). Žádost o zápis veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku se podává samostatně pro veterinární technický prostředekveterinární technický prostředek určitého složení, vlastností, postupu výroby a zamýšleného způsobu a rozsahu použití. (2) V řízení o zápisu veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků Ústav posoudí úplnost žádosti o zápis a nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení sdělí výsledek tohoto posouzení žadateli o zápis. (3) Je-li žádost o zápis veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků úplná, Ústav o ní rozhodne ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy bylo sděleno žadateli o zápis, že jeho žádost byla shledána úplnou. Ve zvlášť složitých případech Ústav rozhodne nejdéle do 90 dnů ode dne, kdy bylo sděleno žadateli o zápis, že jeho žádost byla shledána úplnou. (4) Žádost o zápis veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje a) identifikační údaje výrobce, popřípadě výrobců, včetně uvedení všech míst výroby a států, ve kterých byl veterinární technický prostředekveterinární technický prostředek uveden do oběhu, b) obchodní název veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku, c) účel použití veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku, včetně údajů o cílových druzích zvířat, pro které je veterinární technický prostředekveterinární technický prostředek určen, d) podrobný popis obalů včetně popisu obalového materiálu a všech velikostí balení, pokud to charakter veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku vyžaduje, e) údaje o kvalitativním a kvantitativním složení podle charakteru veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku, f) popis vzhledu veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku a popis způsobu jeho použití, g) návrh na údaje uváděné na obalu a návod k použití, pokud návod není součástí údajů uváděných na obalu, h) dobu použitelnosti a způsob uchovávání, pokud to charakter veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku vyžaduje, a i) způsob nakládání s nepoužitým veterinárním technickým prostředkemveterinárním technickým prostředkem, pokud to charakter veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku vyžaduje. (5) Žadatel o zápis k žádosti podle odstavce 4 přiloží a) prohlášení o shodě veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku s normami platnými v Evropské unii, pokud je k dispozici, b) prohlášení o bezpečnosti veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku, včetně jeho bezpečnosti vztahující se k původcům transmisivních spongiformních encefalopatií34), pokud to charakter veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku vyžaduje, c) prohlášení o vhodnosti veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku pro veterinární použití a způsobilosti dosáhnout popisovaného účelu, d) dokumentaci klinického hodnocení nebo vědecké údaje publikované v odborné literatuře, jež prokazují vhodnost veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku pro veterinární použití z hlediska bezpečnosti a účinnosti, a e) na vyžádání Ústavem další doklady potřebné k prokázání vhodnosti veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku pro veterinární použití, jeho bezpečnosti pro zvířata a jeho způsobilosti dosáhnout popisovaného účelu. (6) Žádost a další dokumentace předkládané Ústavu musí být předloženy v českém nebo anglickém jazyce. Návrhy textů na označení veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku musí být vždy Ústavu poskytnuty v elektronické podobě. (7) Ústav rozhodne o nepovolení zápisu veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků, pozastaví platnost zápisu nebo rozhodne o výmazu ze Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků, prokáže-li se, že veterinární technický prostředekveterinární technický prostředek není vhodný pro veterinární použití, neodpovídá údajům předloženým v rámci řízení o zapsání do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků, podmínky jeho výroby nejsou způsobilé zajistit soustavný soulad s podmínkami, za kterých veterinární technický prostředekveterinární technický prostředek má být nebo byl zapsán do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků, nebo pokud, s ohledem na jeho složení anebo jeho zamýšlené použití, jde o výrobek, který má být uváděn do oběhu podle jiného právního předpisu. Ústav dále rozhodne o nepovolení zápisu veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků, pozastaví platnost zápisu nebo rozhodne o výmazu ze Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků, prokáže-li se, že veterinární technický prostředekveterinární technický prostředek určený pro potravinová zvířata obsahuje látky, které nejsou pro tato zvířata povolené78), nebo pokud obsahuje škodlivé příměsi, včetně patogenních mikroorganismů. (8) Rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků platí po dobu 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Doba platnosti rozhodnutí může být opakovaně prodloužena o dalších 5 let na základě žádosti držitele rozhodnutí podané nejpozději 30 dnů před uplynutím doby platnosti vydaného rozhodnutí. (9) V rámci řízení o zápisu veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků se neposuzují práva k ochraně průmyslového vlastnictví a obchodního tajemství a skutečnost, že rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků bylo vydáno nebo změněno, není porušením těchto práv Ústavem. (10) Rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků zaniká smrtí držitele tohoto rozhodnutí, jde-li o osobu fyzickou, nebo zánikem držitele tohoto rozhodnutí, jde-li o osobu právnickou, v případě, že zanikla bez právního nástupce. (11) Rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků zaniká na žádost držitele tohoto rozhodnutí. V žádosti o zrušení platnosti rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků kromě obecných náležitostí podle správního řádu uvede, zda navrhuje postupné stažení veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku z oběhu, návrh na stanovení doby, po kterou bude postupné stažení probíhat, a čísla šarží, kterých se postupné stažení týká. § 65c Jde-li o veterinární přípravekveterinární přípravek nebo o veterinární technický prostředekveterinární technický prostředek, který byl vyroben nebo uveden do oběhu v příslušném státě, Ústav žádosti podle § 65a nebo 65b vyhoví v případě, že veterinární přípravekveterinární přípravek nebo veterinární technický prostředekveterinární technický prostředek odpovídá právním předpisům, které jsou pro jeho výrobu nebo uvedení do oběhu v příslušném státě závazné, výrobním postupům a pravidlům, která jsou v příslušném státě používaná a pro která existuje dostatečně podrobná dokumentace, na jejímž základě je možno provést dodatečná šetření, a tyto předpisy, postupy a pravidla zaručují míru ochrany oprávněného zájmu, která odpovídá míře této ochrany stanovené v České republice. § 65d Ústav zveřejňuje na internetových stránkách Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv a) schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, včetně změn, jakož i pozastavení platnosti rozhodnutí o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku a zrušení jeho schváleníschválení, b) zápis veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků, včetně změn, jakož i pozastavení platnosti zápisu a výmaz veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku ze Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků, a případy nežádoucích příhod týkajících se používaných veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků. § 66 (1) Uvádět do oběhu a používat při poskytování veterinární péče je možno pouze a) schválené veterinární přípravky, u kterých nebyla překročena doba jejich použitelnosti, b) veterinární technické prostředkyveterinární technické prostředky zapsané do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků, u kterých nebyla překročena doba jejich použitelnosti. (2) Pro vědecké, výzkumné, pedagogické a kontrolní účely lze použít i veterinární přípravkyveterinární přípravky, které nebyly schváleny, a veterinární technické prostředkyveterinární technické prostředky, které nejsou zapsány do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků. (3) Při poskytování veterinární péče lze používat i zdravotnické prostředky, které jsou vhodné pro použití v rámci veterinární péče34a). (4) Veterinární lékař může v případě ohrožení života nebo zdraví zvířete použít při poskytování veterinární péče i takový veterinární technický prostředekveterinární technický prostředek, který nesplňuje stanovené požadavky, a to za předpokladu, že a) je podrobně seznámen se zdravotním stavem zvířete, u něhož byla stanovena přesná diagnóza jeho onemocnění; to neplatí jen pro veterinární technické prostředkyveterinární technické prostředky, které jsou určeny pro stanovení nebo potvrzení diagnózy, b) není možno použít jiný veterinární technický prostředekveterinární technický prostředek, který odpovídá stanoveným požadavkům, c) uvědomil Ústav o použití veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku, který nesplňuje stanovené požadavky, a d) písemně seznámil chovatelechovatele s možnými riziky použití veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku, který nesplňuje stanovené požadavky, a chovatelchovatel dal k němu písemný souhlas. § 66a (1) Držitel rozhodnutí o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku je povinen a) zajistit, aby vlastnosti schváleného veterinárního přípravkuveterinárního přípravku odpovídaly dokumentaci předložené v řízení o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, aby obal nebo příbalová informace k veterinárnímu přípravkuveterinárnímu přípravku obsahovaly pokyny pro zacházení s ním, a požádat Ústav o schváleníschválení každé změny obsahu údajů a dokumentace oproti jejímu stavu v okamžiku vydání rozhodnutí o schváleníschválení nebo schváleníschválení poslední změny, a to před provedením změny, b) zaznamenávat a vyhodnocovat případy hlášení nežádoucích účinků schváleného veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, vést a uchovávat o nich záznamy a poskytovat je Ústavu, a to spolu s podáním žádosti o prodloužení platnosti rozhodnutí o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku; za nežádoucí účinek veterinárního přípravkuveterinárního přípravku se považuje nezamýšlená a škodlivá odezva, která se dostaví po jeho podání, c) hlásit do 15 dnů ode dne, kdy se o tom dozvěděl, Ústavu výskyt závažného nežádoucího účinku schváleného veterinárního přípravkuveterinárního přípravku nebo závady v jeho jakosti a informovat Ústav o provedených opatřeních; za závažný nežádoucí účinek veterinárního přípravkuveterinárního přípravku se považuje nežádoucí účinek, který má za následek smrt, ohrožení života nebo trvalé či významné poškození zdraví, d) v případě výskytu nežádoucího účinku schváleného veterinárního přípravkuveterinárního přípravku nebo závady v jeho jakosti učinit opatření k nápravě a omezení nepříznivého působení schváleného veterinárního přípravkuveterinárního přípravku včetně jeho případného stažení z oběhu, e) v případě výskytu nežádoucího účinku schváleného veterinárního přípravkuveterinárního přípravku nebo závady v jeho jakosti zajistit na vlastní náklad jeho vyšetření, popřípadě klinické hodnocení, f) zavádět potřebné změny, které umožňují výrobu, kontrolu jakosti a používání schváleného veterinárního přípravkuveterinárního přípravku ve shodě s dostupnými vědeckými poznatky, g) poskytovat Ústavu na požádání informaci o objemu veterinárních přípravkůveterinárních přípravků uvedených do oběhu a h) poskytovat Ústavu na požádání vzorky schváleného veterinárního přípravkuveterinárního přípravku. (2) Osoba, která vyrábí veterinární přípravkyveterinární přípravky, je povinna a) vyrábět a kontrolovat veterinární přípravkyveterinární přípravky způsobem, který zajistí, že tyto přípravky jsou vyráběny a uváděny do oběhu v jakosti odpovídající jejich určenému použití a v souladu s údaji a dokumentací předloženými Ústavu v řízení o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku nebo v řízení o změně v dokumentaci schváleného veterinárního přípravkuveterinárního přípravku; záznamy o výrobě a kontrole každé šarže vést a uchovávat 1 rok po datu ukončení použitelnosti šarže, nejméně však 5 let od uvolnění šarže do oběhu, a na požádání tuto dokumentaci předložit Ústavu, b) zavést k dosažení cílů uvedených v písmeni a) odpovídající systém správné výrobní praxe nebo systém řízení kvality nebo postup založený na analýze nebezpečí a kritických kontrolních bodech (HACCP); v případě, že osoba, která vyrábí veterinární přípravkyveterinární přípravky, zavede systém řízení kvality nebo postup založený na analýze nebezpečí a kritických kontrolních bodech, musí takový systém nebo postup obsahovat prvky, které zajistí dosažení účinků předpokládaných zavedením systému správné výrobní praxe obdobně, a c) není-li současně držitelem rozhodnutí o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, informovat tohoto držitele o všech významných skutečnostech, které mohou mít vliv na jakost veterinárního přípravkuveterinárního přípravku a na odpovědnost držitele stanovenou tímto zákonem, a poskytovat mu součinnost při plnění jeho povinností podle odstavce 1. (3) Osoba, která uvádí schválené veterinární přípravky do oběhu, anebo s nimi jinak zachází, je povinna a) uvádět veterinární přípravkyveterinární přípravky do oběhu za podmínek odpovídajících jejich schváleníschválení, b) dodržovat pokyny k zacházení s veterinárním přípravkemveterinárním přípravkem uvedené na jeho obalu nebo v příbalové informaci, c) hlásit do 15 dnů ode dne, kdy se o tom dozvěděla, Ústavu a držiteli rozhodnutí o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku výskyt závažného nežádoucího účinku schváleného veterinárního přípravkuveterinárního přípravku nebo závady v jeho jakosti a d) po dobu 5 let vést a uchovávat záznamy o nákupu a prodeji veterinárních přípravkůveterinárních přípravků, které obsahují název veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, datum nákupu nebo prodeje, identifikaci dodavatele a údaje o nakoupeném množství. (4) Prováděcí právní předpis stanoví a) požadavky na jakost veterinárních přípravkůveterinárních přípravků, b) požadavky správné výrobní praxe, c) obsah hlášení nežádoucích účinků nebo závad v jakosti veterinárních přípravkůveterinárních přípravků, d) výčet změn podléhajících schváleníschválení, vyžadujících odborné hodnocení, e) obsah údajů uváděných na obalu nebo v příbalové informaci veterinárního přípravkuveterinárního přípravku. § 66b (1) Držitel rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku je povinen a) zajistit, aby vlastnosti veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku zapsaného do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků odpovídaly údajům předloženým v řízení o zapsání veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku, aby k veterinárnímu technickému prostředkuveterinárnímu technickému prostředku byly připojeny pokyny pro zacházení s ním, které odpovídají podmínkám rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku a následných změn, a požádat Ústav o schváleníschválení každé změny obsahu údajů oproti stavu v okamžiku rozhodnutí o jeho zápisu nebo schváleníschválení poslední změny, a to před provedením změny, b) zaznamenávat a vyhodnocovat případy hlášení nežádoucích příhod veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku, vést a uchovávat o nich záznamy a poskytovat je Ústavu, a to spolu s podáním žádosti o prodloužení platnosti rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků; za nežádoucí příhodu veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku se považuje jakékoliv selhání nebo zhoršení charakteristik, popřípadě účinnosti veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku nebo nepřesnost v označení veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku, nebo v návodu k jeho použití, které vedou nebo by mohly vést k nezamýšlené nebo škodlivé odezvě po jeho použití, c) hlásit do 15 dnů ode dne, kdy se o tom dozvěděl, Ústavu výskyt závažné nežádoucí příhody veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku nebo závady v jeho jakosti a informovat Ústav o provedených opatřeních; za závažnou nežádoucí příhodu se považuje úmrtí, ohrožení života nebo trvalé či významné poškození zdraví zvířete nebo osoby, která veterinární technický prostředekveterinární technický prostředek používá nebo provádí jejich údržbu a servis, anebo vážné ohrožení jejich zdraví, d) v případě výskytu nežádoucí příhody veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku nebo závady v jeho jakosti učinit opatření k nápravě a omezení nepříznivého působení veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku, včetně jeho případného stažení z oběhu, e) v případě výskytu nežádoucí příhody veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku nebo závady v jeho jakosti zajistit na vlastní náklad jeho vyšetření, popřípadě klinické hodnocení, f) zavádět potřebné změny, které umožňují výrobu, kontrolu jakosti a používání zapsaného veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku ve shodě s dostupnými vědeckými poznatky, g) poskytovat Ústavu na požádání informaci o objemu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků uvedených do oběhu a h) poskytovat Ústavu na požádání vzorky zapsaného veterinárního prostředku. (2) Osoba, která vyrábí veterinární technické prostředkyveterinární technické prostředky, je povinna je vyrábět a kontrolovat způsobem, který zajistí, že jsou vyráběny a uváděny do oběhu v jakosti odpovídající jejich určenému použití a v souladu s údaji předloženými Ústavu v souvislosti se zápisem veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku nebo se změnou v jeho zápisu. (3) Osoba, která uvádí zapsané veterinární technické prostředkyveterinární technické prostředky do oběhu, anebo s nimi jinak zachází, je povinna a) uvádět veterinární technické prostředkyveterinární technické prostředky do oběhu za podmínek odpovídajících jejich zápisu do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků, b) dodržovat pokyny k zacházení s veterinárním technickým prostředkemveterinárním technickým prostředkem, c) hlásit do 15 dnů ode dne, kdy se o tom dozvěděla, Ústavu a držiteli rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku výskyt závažné nežádoucí příhody nebo závady v jakosti veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku a d) po dobu 5 let vést a uchovávat záznamy o nákupu a prodeji veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků, které obsahují název veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku, datum nákupu nebo prodeje, identifikaci dodavatele a údaje o nakoupeném množství. (4) Prováděcí právní předpis stanoví a) požadavky na jakost veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků, b) obsah hlášení nežádoucích příhod nebo závad v jakosti veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků, c) obsah údajů uváděných na obalu nebo v návodu k použití veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku. HLAVA IX NÁHRADA NÁKLADŮ A ZTRÁT VZNIKLÝCH V SOUVISLOSTI S NEBEZPEČNÝMI NÁKAZAMI § 67 (1) ChovateliChovateli se poskytne náhrada nákladů a ztrát, které vznikly v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření nařízených k tlumení některé z nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, a k ochraně před jejich šířením, anebo při nálezu původce této nákazy nebo nemoci, a to za podmínky, že tato neprodleně uplatňovaná opatření zahrnují nejméně izolaci zvířat v hospodářstvíhospodářství a zákaz jejich přemísťování od doby vzniku podezření z výskytu nákazy a po potvrzení jejího výskytu. (2) Náhrada podle odstavce 1 zahrnuje náhradu za a) náklady na utraceníutracení nebo porážkuporážku nemocných a podezřelých zvířat vnímavých druhů a za neškodné odstranění jejich kadáverů; v odůvodněných případech se poskytne i náhrada za neškodné odstranění jejich produktů, b) utracené nebo poražené zvíře, c) očistu, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci hospodářstvíhospodářství a jeho zařízení (vybavení), d) nařízené očkování, e) dodržování opatření v ochranných pásmech, pásmech dozoru a dalších pásmech s omezením, f) dodržování opatření ve stanovené pozorovací době před ukončením mimořádných veterinárních opatření a opětovným zástavem zvířat do hospodářstvíhospodářství. (3) Jde-li o nákazu nebo nemoc přenosnou ze zvířat na člověka, které jsou uvedeny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690, poskytuje se také náhrada a) za zničení kontaminovaných krmivkrmiv a kontaminovaného zařízení hospodářstvíhospodářství, které nemůže být dezinfikováno v souladu s odstavcem 2 písm. c), b) za prokázané ztráty způsobené výpadkem produkce hospodářského zvířetehospodářského zvířete v době provádění nařízených mimořádných veterinárních opatření a v souvislosti s nimi. (4) Jde-li o nebezpečnou nákazu včel, poskytuje se také náhrada za včelařské zařízení, pomůcky, úly a jejich vybavení, zlikvidované nebo znehodnocené na základě nařízených mimořádných veterinárních opatření. (5) Náhrada podle odstavce 1 se neposkytne, jestliže chovatelchovatel nesplnil schválený program ozdravování zvířat podle § 5 odst. 3 písm. c), povinnost uvědomit krajskou veterinární správu o podezření z výskytu nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, jinou závažnou povinnost uloženou mu tímto zákonem k předcházení vzniku, zamezení šíření a tlumení nebezpečných nákaz nebo nemocí přenosných ze zvířat na člověka, anebo nařízená opatření k tlumení nákaz. (6) Náhrada podle odstavce 1 se sníží o 10 %, pokud a) chovatelchovatel nezabezpečil provedení stanovených vyšetření, zdravotních zkoušek a povinných preventivních a diagnostických úkonů v rámci veterinární kontroly zdraví, kontroly dědičnosti zdraví a kontroly pohody zvířat, nebo b) chovatelchovatel nesplnil povinnosti chovatelechovatele týkající se označování a evidence zvířat podle plemenářského zákona9d). § 67a (1) Uživateli honitby se poskytne náhrada nákladů a ztrát, které vznikly v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření nařízených k tlumení některé z nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, a k ochraně před jejich šířením, anebo při nálezu původce této nákazy nebo nemoci, a to za podmínky, že tato neprodleně uplatňovaná opatření zahrnují nejméně zajištění odběru vzorků nebo sběr kadáverů volně žijících živočichů. (2) Náhrada podle odstavce 1 zahrnuje náhradu za a) ulovenou nebo utracenou volně žijící zvěř, b) očistu a dezinfekci 1. dopravního prostředkudopravního prostředku sloužícího k přepravě uhynulých, ulovených nebo utracených volně žijících živočichů, 2. místa nálezu kadáveru uhynulého volně žijícího živočicha, nebo 3. zařízení pro uchovávání a odběr vzorků od uhynulých, ulovených nebo utracených volně žijících živočichů, c) zřízení kafilerního boxu, d) dodržování opatření v ochranných pásmech, pásmech dozoru a dalších pásmech s omezením. (3) Náhrada podle odstavce 1 se neposkytne, jestliže uživatel honitby nezajistil nařízený odběr vzorků, neprovedl nařízený sběr kadáverů volně žijících živočichů, nesplnil povinnost uvědomit krajskou veterinární správu o podezření z výskytu nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, jinou závažnou povinnost uloženou mu tímto zákonem k předcházení vzniku, zamezení šíření a tlumení nebezpečných nákaz nebo nemocí přenosných ze zvířat na člověka, anebo nařízená opatření k tlumení nákaz. (4) Náhrada podle odstavce 1 se sníží o 10 %, pokud uživatel honitby nezabezpečil provedení stanovených povinných preventivních a diagnostických úkonů v rámci veterinární kontroly zdraví volně žijící zvěře. § 67b (1) Osobě obhospodařující zemědělskou půdu se poskytne náhrada nákladů a ztrát, které vznikly v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření nařízených k tlumení některé z nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, a k ochraně před jejich šířením, jde-li o výskyt této nákazy nebo nemoci u volně žijících živočichů, anebo při nálezu původce této nákazy nebo nemoci, a to za podmínky, že tato neprodleně uplatňovaná opatření zahrnují nejméně omezení, zákaz sklizně nebo nařízení změny agrotechnických postupů. (2) Náhrada podle odstavce 1 zahrnuje náhradu za a) zemědělské plodiny a porosty na zemědělské půdě, na které se vztahují mimořádná veterinární opatření, b) dodržování opatření v ochranných pásmech, pásmech dozoru a dalších pásmech s omezením. (3) Náhrada podle odstavce 1 se neposkytne, jestliže osoba obhospodařující zemědělskou půdu nesplnila nařízená opatření k tlumení nákaz. § 68 (1) Náhrada podle § 67, 67a nebo 67b se poskytuje ve výši prokázaných účelně vynaložených nákladů a způsobených ztrát. (2) Jde-li o náhradu za utracené nebo poražené zvíře anebo ulovenou nebo utracenou volně žijící zvěř, poskytuje se ve výši obvyklé ceny zdravého zvířete téhož druhu a kategorie v místě a době vzniku škody, snížené a) o to, co bylo chovatelichovateli poskytnuto za zužitkovatelné části těla zvířete a zužitkovatelné produkty, b) o 20 % obvyklé ceny zvířete, bylo-li zvíře utraceno nebo poraženo v důsledku nebezpečné nákazy, jestliže chovatelchovatel nevyužil možnosti preventivního očkování, pro které byla schválena očkovací látka. § 69 (1) Osobám, které pro nařízená opatření k tlumení nákaz nemohly dočasně vykonávat svou obvyklou pracovní nebo jinou výdělečnou činnost anebo ji mohly vykonávat jen v omezeném rozsahu, náleží náhrada ušlého výdělku, pokud jim tato náhrada nepřísluší od zaměstnavatele, anebo náhrada ušlého zisku. (2) Osobám, které byly nuceny zdržovat se z důvodu uvedeného v odstavci 1 mimo své bydliště, náleží náhrada zvýšených nákladů na přechodné ubytování a stravování podle zvláštních právních předpisů.35) (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na osoby, kterým byla poskytnuta náhrada podle § 67, 67a nebo 67b. § 70 (1) Nestanoví-li předpisy Evropské unie jinak, poskytuje se náhrada podle § 67, 67a nebo 67b z prostředků státního rozpočtu, a to na základě žádosti chovatele, uživatele honitby, osoby obhospodařující zemědělskou půdu nebo osoby uvedené v § 69. Tato žádost může být podána nejdříve první den následující po dni utracení nebo poražení zvířat, a nedochází-li k utracení nebo poražení zvířat, nejdříve první den následující po ukončení nařízených opatření k tlumení nákaz, a nejpozději do 8 týdnů ode dne utracení nebo poražení zvířat, a nedochází-li k utracení nebo poražení zvířat, nejpozději do 8 týdnů ode dne skončení nařízených opatření k tlumení nákaz. Jedná-li se o náhradu v případě nebezpečné nákazy včel, může být žádost podána nejdříve první den následující po dni utracení včel nebo včelstev, a nedochází-li k utracení včel nebo včelstev, nejdříve první den následující po oznámení nebo vyhlášení nařízených opatření k tlumení nákaz, a nejpozději do 6 měsíců ode dne utracení včel nebo včelstev, a nedochází-li k utracení včel nebo včelstev, nejpozději do 6 měsíců ode dne ukončení nařízených opatření k tlumení nákaz. K posouzení, zda jsou splněny podmínky pro poskytnutí náhrady a v jaké výši, si vyžádá ministerstvo stanovisko krajské veterinární správy. Není-li žádost podána v uvedené lhůtě, nárok na náhradu zaniká. (2) ChovateliChovateli, uživateli honitby nebo osobě obhospodařující zemědělskou půdu může být na náhradu podle § 67, 67a nebo 67b poskytnuta přiměřená záloha. (3) Prováděcí právní předpis a) stanoví podrobněji postup při uplatňování náhrady podle § 67, 67a nebo 67b a náležitosti žádosti o její poskytnutí, b) může stanovit při výskytu kterých dalších, zejména exotických nákaz, popřípadě i nemocí přenosných ze zvířat na člověka se poskytuje náhrada a v jakém rozsahu. HLAVA X PŘESTUPKY § 71 Přestupky fyzických osob (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) nesplní nebo poruší některou z povinností chovatelechovatele nebo některý z požadavků na přemístění a přepravu zvířat stanovených v § 4 odst. 1 písm. a) až e) a g) až i), § 4 odst. 2, § 5 odst. 1 písm. a) až c), § 5 odst. 2, § 6 odst. 1 až 4 a 7, § 7 nebo stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/688 nebo nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/990, b) nesplní nebo poruší některou z povinností chovatelechovatele stanovených v § 4 odst. 1 písm. f), § 4 odst. 3, 5 a 6 nebo v § 5f odst. 1, c) nesplní nebo poruší některou z povinností pořadatele svodu zvířatsvodu zvířat stanovenou v § 9 odst. 2 a 3, d) nesplní nebo poruší některou z povinností nebo některý z požadavků na zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktůživočišných produktů stanovených v § 20 odst. 2 písm. c) až e), § 21 odst. 1 až 8, 10, 12 a 14, § 25 odst. 1, § 27a odst. 1, 3 až 8 nebo v § 27b odst. 1 až 8, e) nesplní nebo poruší některou z povinností nebo některý z požadavků k ochraně před nákazami a nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka stanovených v § 5 odst. 1 písm. d) až i), § 11 odst. 1 a 3, § 12 odst. 1 nebo stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687, f) nesplní nebo poruší některou z povinností v oblasti programů ozdravování zvířat stanovenou nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, g) nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v § 13 odst. 4, nebo nesplní nebo poruší některé z opatření podle § 53 odst. 1, h) nesplní nebo poruší některou z povinností nebo některý z požadavků na zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů stanovených v § 19 odst. 1 až 5 nebo v § 20 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a b), i) nesplní nebo poruší některou z veterinárních podmínek obchodování se zvířaty a živočišnými produkty, anebo některou z veterinárních podmínek dovozu a tranzitu veterinárního zboží z třetích zemí a jeho vývozu do těchto zemí, stanovenou v § 28 odst. 2, § 30 odst. 1, § 31, § 31a odst. 2, § 32 odst. 1 a 7, § 38a odst. 7, § 38b odst. 1, 2 a 8 až 13, § 38c odst. 1 až 4 nebo stanovenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692, j) nesplní nebo poruší některou z povinností nebo některý z požadavků stanovených nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122, k) nesplní nebo poruší některou z povinností nebo některý z požadavků chovatelechovatele stanovených předpisem Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48), l) nesplní nebo poruší některou z povinností nebo některý z požadavků stanovených v § 39a odst. 2 nebo v § 42 odst. 2, 3 a 5, nebo vykonává veterinární léčebnou a preventivní činnost jako soukromý veterinární lékař, ačkoli nesplňuje požadavky stanovené v § 60, m) nesplní nebo poruší některou z povinností chovatelechovatele nebo osoby zacházející se živočišnými produkty stanovenou v § 40 odst. 1, 3 a 4, n) nesplní nebo poruší některou z povinností provozovatele útulku pro zvířata stanovenou v § 42 odst. 6 až 8, o) nesplní nebo poruší povinnost vlastníka, nájemce, pachtýře nebo provozovatele stanovenou v § 48a odst. 5, p) nesplní nebo poruší povinnost uživatele pokusných zvířat stanovenou v § 56b, q) nesplní nebo poruší některou z povinností chovatelechovatele hospodářských zvířat stanovenou v § 64a odst. 3 nebo v § 64b odst. 1 až 3, r) nesplní nebo poruší povinnost prohlížitele včelstev stanovenou v § 64c odst. 2, s) vykonává některou z činností, k níž je třeba povolení orgánu veterinární správy, schválení tímto orgánem nebo registrace u tohoto orgánu, bez tohoto povolení, tohoto schválení nebo této registrace, vykonává některou z činností bez podání oznámení nebo ověření odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu31), anebo vykonává některou z činností, k níž není odborně způsobilá, t) nepředloží zásilku veterinárního zboží k pohraniční veterinární kontrole na pohraniční veterinární stanici v souladu s čl. 47 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, u) neoznámí předem fyzický příchod zásilky veterinárního zboží orgánům provádějícím pohraniční veterinární kontrolu způsobem stanoveným v čl. 56 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 nebo ve lhůtě stanovené prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/1013, v) nesplní nebo poruší opatření uložená orgány veterinární správy podle čl. 66 odst. 3 nebo 6 nebo čl. 67 nebo čl. 137 odst. 2 a 3 nebo čl. 138 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, x) jiným jednáním, než je uvedeno v písmenech a) až v), nesplní povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie na úseku veterinární péče63), y) nesplní závazný pokyn orgánu veterinární správy, nebo z) nesplní nebo poruší některou z povinností vyplývající pro ni z mimořádných veterinárních opatření. (2) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c) a x), b) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), d) až v) a y), c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. z). § 72 Přestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) nesplní nebo poruší některou z povinností chovatelechovatele nebo některý z požadavků na přemístění a přepravu zvířat stanovených v § 4, § 5 odst. 1 písm. a) až c), § 5 odst. 2 až 6, § 5f odst. 1, § 6 odst. 1 až 4 a 7 nebo stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/688 nebo nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/990, b) nesplní nebo poruší některou z povinností týkajících se registrace, schvalování nebo vysledovatelnosti stanovenou v § 5a odst. 1, 6 a 7, § 5b odst. 1, 5 a 7, § 5d nebo stanovenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/686 nebo nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/691, c) nesplní nebo poruší některou z povinností nebo některý z požadavků pro přepravu zvířat a péči o ně v průběhu přepravy stanovených v § 7, d) nesplní nebo poruší některou z povinností týkajících se přemísťování zvířat nebo živočišných produktů stanovenou v § 8 odst. 3 nebo stanovenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/688, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/686, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/990 nebo nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/2154, e) nesplní nebo poruší některou z povinností pořadatele svodu zvířatsvodu zvířat stanovenou v § 9 odst. 2 a 3, nebo některou z podmínek na vnitrostátní přepravu pro provozovatele cirkusu nebo jiného veřejného vystoupení se zvířaty stanovenou v § 9a odst. 1, f) nesplní nebo poruší některou z povinností nebo některý z požadavků na zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů stanovených v § 20 odst. 2 písm. c) až e), § 21 odst. 14, § 24 odst. 1, § 25 odst. 1 až 4, § 26, § 27 odst. 1, § 27a odst. 1, 3 až 8 nebo v § 27b odst. 1 až 4, 6 a 7, g) nesplní nebo poruší některou z povinností k ochraně před nákazami a nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka stanovenou v § 11 odst. 1 a 3, § 12 odst. 1 nebo stanovenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 anebo některou z povinností chovatelechovatele stanovenou v § 5 odst. 1 písm. d) až i), h) nesplní nebo poruší některou z povinností v oblasti programů ozdravování zvířat stanovenou nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, i) nesplní nebo poruší některou z povinností nebo některý z požadavků na zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů stanovených v § 18 odst. 1, 2 a 4, § 22 odst. 1 až 4, § 23 odst. 1 až 3 nebo v § 24a, j) nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 39 odst. 3 a 4, § 39a odst. 2 a 3, § 40, § 41 odst. 1 až 4, § 42 odst. 3, 5, 6 a 8, § 48a odst. 5, § 56b, § 64a odst. 2 a 3 nebo v § 64b odst. 1 až 3, nebo vykonává veterinární léčebnou a preventivní činnost jako soukromý veterinární lékař, ačkoli nesplňuje požadavky stanovené v § 60, k) nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 13 odst. 4, nebo nesplní nebo poruší některé z opatření podle § 53 odst. 1, l) nesplní nebo poruší některou z povinností nebo některý z požadavků na zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů stanovených v § 19 odst. 1 až 5, § 20 odst. 1 a 2 písm. a) a b) nebo v § 21 odst. 1, 7, 8, 10 a 12, m) nesplní nebo poruší některou z veterinárních podmínek obchodování se zvířaty a živočišnými produkty, anebo některou z veterinárních podmínek dovozu a tranzitu veterinárního zboží z třetích zemí a jeho vývozu do těchto zemí, stanovenou v § 28 odst. 2, § 30 odst. 1, § 31, § 31a odst. 2, § 32 odst. 1 a 7, § 38a odst. 7, § 38b odst. 1, 2 a 8 až 13, § 38c odst. 1 až 4 nebo stanovenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692, n) nesplní nebo poruší některou z povinností nebo některý z požadavků stanovených nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122 nebo předpisem Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48), o) vykonává některou z činností, k níž je třeba povolení orgánu veterinární správy, schválení tímto orgánem nebo registrace u tohoto orgánu, bez tohoto povolení, tohoto schválení nebo této registrace, vykonává některou z činností bez podání oznámení nebo ověření odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu31), anebo vykonává některou z činností, k níž není odborně způsobilá, p) nepředloží zásilku veterinárního zboží k pohraniční veterinární kontrole na pohraniční veterinární stanici v souladu s čl. 47 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, q) neoznámí předem fyzický příchod zásilky veterinárního zboží orgánům provádějícím pohraniční veterinární kontrolu způsobem stanoveným v čl. 56 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 nebo ve lhůtě stanovené prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/1013, r) nesplní nebo poruší opatření uložená orgány veterinární správy podle čl. 66 odst. 3 nebo 6 nebo čl. 67 nebo čl. 137 odst. 2 a 3 nebo čl. 138 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, s) jiným jednáním, než je uvedeno v písmenech a) až r), nesplní povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie na úseku veterinární péče63), t) nesplní závazný pokyn orgánu veterinární správy, u) nesplní nebo poruší některou z povinností vyplývající pro ni z mimořádných veterinárních opatření, v) nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 66a odst. 1 písm. f) až h), § 66a odst. 3 písm. a), b) a d), § 66b odst. 1 písm. f) až h), § 66b odst. 2 nebo § 66b odst. 3 písm. a), b) a d), x) nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 66a odst. 2, nebo y) nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 66 odst. 1, § 66a odst. 1 písm. a) až e), § 66a odst. 3 písm. c), § 66b odst. 1 písm. a) až e) nebo § 66b odst. 3 písm. c). (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že a) jako soukromý veterinární lékař nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 4a odst. 4, § 5g, § 6 odst. 7, § 12 odst. 2, § 61 odst. 1, 3 a 5, § 62 odst. 2, § 66 odst. 3 a 4 nebo nesplní některou z povinností stanovenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, b) jako vysoká škola uskutečňující akreditovaný magisterský studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny v rozporu s § 4a odst. 6 nesplní některou z povinností stanovených v § 4a odst. 4 nebo v rozporu s § 5h nesplní některou z povinností stanovených v § 5g, c) jako soukromý veterinární technik nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 64 odst. 3 a 4, d) jako výrobce pasů nebo distributor pasů nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 4b odst. 2 nebo 3, nebo e) jako provozovatel poštovní služby nebo jiné doručovací služby nepředá veterinárnímu inspektorovi zásilku podle § 53b odst. 2. (3) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) až e), b) 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až f), s) a v), c) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g) až j) a x), d) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. k) až r), t) a y), e) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. u). § 74 Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává krajská veterinární správa, s výjimkou přestupků podle § 72 odst. 1 písm. v) až y), které projednává Ústav. Přestupky podle § 71 odst. 1 písm. j) a k) a přestupky podle § 72 odst. 1 písm. n) projednává celní úřad. (2) Pokutu vybírá orgán, který ji uložil. HLAVA XI USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ § 75 (1) Náhradu nákladů a ztrát vzniklých plněním povinností podle tohoto zákona, zejména prováděním nařízených mimořádných veterinárních opatření, poskytuje stát jen za podmínek a v rozsahu stanovených tímto zákonem. (2) Bylo-li při výkonu státního veterinárního dozoru zjištěno nesplnění nebo porušení povinnosti stanovené tímto zákonem, zvláštními právními předpisy89) nebo předpisy Evropské unie, může Státní veterinární správaStátní veterinární správa uložit tomu, u něhož k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo, plnou nebo částečnou náhradu nákladů tímto orgánem vynaložených. (3) Náklady spojené s výkonem prohlídky jatečných zvířatjatečných zvířat a masa a s veterinárním vyšetřením a posouzením živočišných produktůživočišných produktů je povinen hradit provozovatel podniku, závodu nebo jiného zařízení, ve kterém jsou tyto kontrolní činnosti prováděny, a to ve výši minimálních sazeb stanovených předpisem Evropské unie o úředních kontrolách35a); pro účely placení se výše nákladů přepočte na českou měnu podle referenčního směnného kurzu Evropské centrální bankybanky uveřejněného Komisí v Úředním věstníku na příslušné období. V případě prohlídky skotu, který musí být v souladu s předpisy Evropské unie upravujícími pravidla pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií7c) vyšetřen na bovinní spongiformní encefalopatii, se výše náhrady zvyšuje o částku stanovenou prováděcím právním předpisem. Prováděcí právní předpis také stanoví podmínky vyšetřování, včetně věkové hranice skotu, který musí být na bovinní spongiformní encefalopatii vyšetřen. (4) Zjistí-li Státní veterinární správaStátní veterinární správa, že ve stanovené lhůtě nedošlo k odstranění nedostatků zjištěných při běžné kontrole, je chovatelchovatel nebo provozovatel podniku, závodu nebo jiného zařízení, ve kterém jsou kontrolní činnosti prováděny, povinen nahradit náklady dodatečné kontroly. O náhradě nákladů podle odstavců 2 a 3 a o náhradě nákladů za dodatečnou kontrolu podle předpisu Evropské unie o úředních kontrolách35b) rozhodne Státní veterinární správaStátní veterinární správa. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji Státní veterinární správaStátní veterinární správa. Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů dodatečné kontroly. (5) Náklady spojené s prováděním pohraniční veterinární kontroly podle předpisu Evropské unie o úředních kontrolách79) je povinen hradit dovozce nebo jeho zástupce, a to ve výši částky stanovené pro účely výpočtu skutečných nákladů spojených s prováděním každé jednotlivé pohraniční veterinární kontroly. O náhradě nákladů spojených s prováděním pohraniční veterinární kontroly rozhodne krajská veterinární správa. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji krajská veterinární správa, která ji uložila. Výši částky nákladů pro účely výpočtu skutečných nákladů spojených s prováděním každé jednotlivé pohraniční veterinární kontroly stanoví prováděcí právní předpis. Náklady podle věty první zahrnují i náhradu nákladů úřední kontroly dovozu ekologických produktů a produktů z přechodného období z třetích zemí92). (6) Vývozce uhradí náklady veterinární kontroly spojené s vydáním veterinárního osvědčení k vývozu zvířat nebo živočišných produktů podle § 38b odst. 1 nebo s ověřením veterinárního osvědčení pro vývoz krmiv rostlinného původu, doplňkových látek a premixů podle § 38b odst. 3. O náhradě nákladů veterinární kontroly rozhodne krajská veterinární správa. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji krajská veterinární správa, která ji uložila. Výši paušální částky nákladů veterinární kontroly stanoví prováděcí právní předpis. § 75a (1) Právní předpis Státní veterinární správyStátní veterinární správy o mimořádných veterinárních opatřeních se označuje názvem nařízení Státní veterinární správyStátní veterinární správy. Způsob vyhlášení nařízení Státní veterinární správyStátní veterinární správy a podmínky nabytí jeho platnosti a účinnosti stanoví zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů93). (2) Nařízení Státní veterinární správyStátní veterinární správy, které se týká územního obvodu kraje nebo jeho části přesahující územní obvod obceobce, se vyvěsí na úřední desce krajského úřadu a všech obecních úřadů, jejichž území se týká, na dobu nejméně 15 dnů a musí být každému přístupné u krajské veterinární správy, krajského úřadu a u všech obecních úřadů, jejichž území se týká. (3) Nařízení Státní veterinární správyStátní veterinární správy, které má celostátní povahu nebo se týká územních obvodů více krajů, se vyvěsí na úředních deskách ministerstva a krajských úřadů, jejichž území se týká, na dobu nejméně 15 dnů a zveřejňuje se neprodleně na internetových stránkách Státní veterinární správyStátní veterinární správy. Pokud jsou nařízením Státní veterinární správyStátní veterinární správy podle věty první ukládány povinnosti i jiným subjektům, než jsou chovateléchovatelé hospodářských zvířathospodářských zvířat, zveřejňuje se nařízení také v celostátním rozhlasovém nebo televizním vysílání. Provozovatel rozhlasového nebo televizního vysílání je povinen umožnit bezplatně zástupci Státní veterinární správyStátní veterinární správy zveřejnění těchto opatření, jejich změny nebo ukončení ihned, jakmile byl o to požádán. (4) Pro změnu nebo ukončení nařízených mimořádných veterinárních opatření se použijí přiměřeně odstavce 2 a 3. § 76 (1) Stanoviska uplatněná k územně plánovací dokumentaci nejsou správním rozhodnutím. Závazné posudky Státní veterinární správyStátní veterinární správy vydávané podle § 56 jsou závazným stanoviskem podle správního řádu36a). O schválení a registraci, popřípadě schválení nebo registraci, podle tohoto zákona nebo předpisu Evropské unie se místo písemného vyhotovení rozhodnutí vydává doklad64) o schválení a registraci, popřípadě schválení nebo registraci. Pokud se v tomto zákoně používá pojmu územní řízení nebo stavební řízení, rozumí se tím také společné územní a stavební řízení podle stavebního zákona. (2) Odvolání proti rozhodnutí krajské veterinární správy podle § 42 odst. 3 písm. b) a § 49 odst. 1 písm. d) nemá odkladný účinek. Toto rozhodnutí je vykonatelné dnem oznámení. Vydání rozhodnutí o individuální výjimce z nařízených mimořádných veterinárních opatření podle § 49 odst. 1 písm. c) nebo rozhodnutí o změně a ukončení mimořádných veterinárních opatření podle § 49 odst. 1 písm. d) může být prvním úkonem v řízení, pokud tím nemůže být způsobena újma některému z účastníků řízení. (3) Správní řád se neuplatní v řízení a) o opatření podle § 13 odst. 3 a podle § 53 odst. 1 písm. a) až d), které veterinární inspektor ústně oznámí kontrolované nebo povinné osobě podle kontrolního řádu; o svých zjištěních a nařízených opatřeních pořídí záznam, jehož kopii předá kontrolované nebo povinné osobě. Kontrolovaná osoba může proti tomuto opatření podat námitky, a to do záznamu o tomto opatření, anebo písemně nejpozději do 3 dnů ode dne předání záznamu. Podané námitky nemají odkladný účinek. Podaným námitkám může zcela vyhovět krajská veterinární správa; neučiní-li tak, předloží námitky bez odkladu Ústřední veterinární správě, jejíž rozhodnutí je konečné a doručuje se kontrolované osobě, b) o ukončení opatření podle § 13 odst. 5 a podle § 53 odst. 2; o ukončení těchto opatření vyhotoví krajská veterinární správa zápis, jehož kopii doručí kontrolované osobě. § 76a Nestanoví-li tento zákon jinak, a) řídí se uznávání odborné způsobilosti osoby, která je oprávněna o takové uznání požádat a hodlá vykonávat na území České republiky regulovanou činnost uvedenou v tomto zákoně, zákonem o uznávání odborné kvalifikace31), b) může osoba, která je státním příslušníkem jiného členského státu, je v něm usazena a vykonává v souladu s jeho právními předpisy regulovanou činnost uvedenou v tomto zákoně, vykonávat tuto činnost dočasně nebo příležitostně i na území České republiky na základě ověření dokladů o její odborné způsobilosti a písemného oznámení podle zákona o uznávání odborné kvalifikace31); pro tuto osobu platí obdobně práva a povinnosti držitele povolení nebo osvědčení podle tohoto zákona, c) je proškolená osobaproškolená osoba, která získala kvalifikaci v jiném členském státě v souladu s předpisy Evropské unie a může tuto kvalifikaci prokázat, oprávněna k výkonu činnosti na území České republiky v rozsahu těchto předpisů. § 77 (1) Řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle předpisů účinných v době jeho zahájení. (2) Povolení k výkonu odborné veterinární činnosti vydané podle dřívějších předpisů se považuje za povolení nebo registraciregistraci podle tohoto zákona. Neodpovídá-li však povolení k provozování asanačního podniku podmínkám tohoto zákona, je ten, komu povolení svědčí, povinen požádat ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona Státní veterinární správu, aby rozhodla o uvedení povolení v soulad s tímto zákonem. Neučiní-li tak a nerozhodne-li Státní veterinární správa z vlastního podnětu, dříve vydané povolení zaniká. (3) Prováděcí právní předpis stanoví v souladu s výsledky jednání orgánů Evropské unie a orgánů České republiky a) podniky, v nichž budou po dobu přechodného období uplatňovány veterinární požadavky na jejich provoz odchylně od požadavků stanovených prováděcími právními předpisy, b) odchylné veterinární požadavky na provoz jednotlivých podniků uvedených pod písmenem a) a dobu trvání přechodného období. § 77a Závazný posudek a vyjádření Státní veterinární správyStátní veterinární správy podle § 56 se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povoleníintegrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena. § 77b Působnosti stanovené obciobci podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti, s výjimkou § 46 písm. c). § 77c (1) Kde se v předpisech Evropské unie mluví o a) příslušném úřadu, příslušném ústředním úřadu nebo kompetentní autoritě, rozumí se tím pro účely tohoto zákona ústřední úřad, do jehož působnosti náleží výkon příslušného oprávnění nebo provedení příslušného opatření, anebo úřad, na který byly výkon příslušného oprávnění nebo provádění příslušného opatření přeneseny, b) příslušném orgánu nebo příslušném veterinárním úřadu, rozumí se tím pro účely tohoto zákona orgán veterinární správy, do okruhu jehož působnosti byly výkon příslušného oprávnění nebo provádění příslušného opatření tímto zákonem svěřeny, popřípadě do okruhu jehož působnosti se zřetelem na svůj význam, povahu a srovnatelné úkoly náleží. (2) Opatření k zajištění dodržování povinností, k odstranění zjištěných nedostatků a k jednotnému uplatňování požadavků stanovených předpisy uvedenými v odstavci 1 se uskutečňují způsoby stanovenými tímto zákonem. (3) Osoby, které jsou povinny plnit povinnosti uložené jim tímto zákonem, jsou povinny plnit v oblasti veterinární péče také povinnosti, které pro ně vyplývají z předpisů uvedených v odstavci 1. § 77d Krajská veterinární správa neprojedná ve společném řízení přestupek podle tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů, je-li k jeho projednání příslušná jiná krajská veterinární správa, ani k takovému přestupku nepřihlédne při určení druhu a výměry správního trestu. § 78 Zmocňovací ustanovení Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 4a odst. 8, § 4b odst. 2 písm. d), § 4b odst. 3 písm. c), § 5 odst. 7, § 5e odst. 5, § 6 odst. 8, § 10 odst. 3, § 18 odst. 6, § 19 odst. 3 a 8, § 21 odst. 19, § 21a odst. 5, § 22 odst. 6, § 23 odst. 4, § 24 odst. 2, § 25 odst. 5, § 27 odst. 4, § 27a odst. 10, § 27b odst. 9, § 38b odst. 5, § 38c odst. 5, § 39 odst. 5, § 40 odst. 4, § 41 odst. 5, § 42 odst. 10 a 11, § 48 odst. 2, § 50 odst. 10, § 53 odst. 8, § 53a odst. 3, § 53d odst. 3 a 5, § 59 odst. 6 a 9, § 64 odst. 6, § 64a odst. 5, § 64b odst. 1 až 4, § 64c odst. 4, § 66a odst. 4, § 66b odst. 4, § 70 odst. 3 a § 75 odst. 3 až 6. § 78a (1) V § 11 odst. 1, § 12 odst. 2 písm. b), § 13 odst. 1 a 2, § 16 odst. 2, § 17 odst. 2, § 18 odst. 2, § 20 odst. 6 a 7 písm. a), § 23 odst. 1 písm. d), § 23 odst. 2, § 27 odst. 2 a 3, § 40 odst. 1 písm. b), § 40 odst. 5, § 41 odst. 1 písm. g) a h), § 42 odst. 3 písm. a) a b), § 47 odst. 4, § 48 odst. 1 písm. d), § 49 odst. 1 a 2, § 50 odst. 1, § 51 odst. 1, § 64 odst. 1 větách první a druhé, § 64 odst. 5, § 76 odst. 2 a 3 a v nadpisu k § 49 se slova „okresní veterinární správa“ v příslušném pádu a čísle nahrazují slovy „krajská veterinární správa“ v příslušném pádu a čísle. (2) V § 13 odst. 1 písm. b), § 16 odst. 2, § 40 odst. 1 písm. a) větách první a druhé a písm. d) na prvním i druhém místě, § 40 odst. 2 úvodní části ustanovení a písm. a), § 41 odst. 2 a 3, § 54 odst. 1 písm. n) na prvním i druhém místě a § 77a se slova „konfiskáty živočišného původu“ v příslušném pádu a čísle nahrazují slovy „vedlejší živočišné produktyživočišné produkty“ v příslušném pádu a čísle. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů § 81 Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb. a zákona č. 63/1999 Sb., se mění takto: Příloha k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb. a zákona č. 305/1997 Sb., „Sazebník správních poplatků“ se mění takto: 1. Položka 67 zní: „Vydání rozhodnutí o výsledku pohraniční veterinární kontroly (§ 37 zákona č.166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů) | ---|--- \\- za každou i započatou tunu zásilky živých zvířat| Kč 170,- \\- za každou i započatou tunu zásilky živočišných produktů, krmiv a předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz| Kč 110,- nejméně Kč 1 120,- nejvýše Kč 11 900,-“. 2. Položka 68 včetně poznámky zní: „a) Schválení veterinárního přípravku a veterinárního technického prostředku (§ 65 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů) | Kč 3 000,- ---|--- b) Vydání osvědčení k výrobě veterinárních přípravků a veterinárních technických prostředků (§ 65 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů) | Kč 6 000,- Poznámka: Úkon zpoplatňovaný podle písmene a) této položky zahrnuje i zápis veterinárního přípravku a veterinárního technického prostředku do Seznamu schválených veterinárních přípravků a veterinárních technických prostředků.". 3. Položka 69 zní: „Vydání veterinárního osvědčení k přemístění zvířete mimo včel (§ 6 zákona č.166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů) | ---|--- \\- za jedno zvíře| Kč 50,- \\- za více než jedno zvíře | Kč 100,-“. 4. Položka 70 zní: „Vydání veterinárního osvědčení k přepravě živočišných produktů (§ 27 zákona č.166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů) | Kč 100,-“. ---|--- 5. Položka 71 zní: „a) Vydání osvědčení o splnění požadavků a podmínek pro zacházení se živočišnými produkty (§ 22 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů) | Kč 500,- ---|--- b) Vydání závazného posudku (§ 56 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů) | Kč 300,-“. 6. Položka 72 zní: „a) Registrace soukromého veterinárního lékaře (§ 60 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů) | Kč 2 000,- ---|--- b) Registrace soukromého veterinárního technika (§ 64 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů) | Kč 1 000,- c) Vydání povolení k provádění laboratorní, popřípadě jiné veterinární diagnostické činnosti (§ 50 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů) | Kč 2 000,- d) Vydání povolení k provozování asanačního podniku (§ 50 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů) | Kč 3 000,- e) Vydání povolení k provozování jiné veterinární asanační činnosti (§ 51 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů)| Kč 1 000,-“. 7. Položka 73 zní: „a) Vydání rozhodnutí o schválení chovu nebezpečných druhů zvířat | ---|--- za jedno zvíře| Kč 3 000,- za více než jedno zvíře | Kč 5 000,- b) Udělení akreditace uživatelského zařízení k chovu zvířat pro pokusné účely | Kč 10 000,-“. ČÁST PÁTÁ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ § 82 Zrušují se: 1. Zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění zákona č. 239/1991 Sb., zákona č. 437/1991 Sb. a zákona č. 110/1997 Sb. 2. Zákon č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče České republiky, ve znění zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 25/1991 Sb., zákona č. 437/1991 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 348/1992 Sb., zákona č. 112/1994 Sb. a zákona č. 110/1997 Sb. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST § 83 Tento zákon nabývá účinnosti šedesátým dnem po dni vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. Příloha k zákonu č. 166/1999 Sb. PODMÍNKY UZNÁNÍ OSVĚDČENÍ PŘÍSLUŠNÉHO ÚŘADU VYDÁVAJÍCÍHO ČLENSKÉHO STÁTU, KTERÉ POTVRZUJE ZÁKONNÉ VYKONÁVÁNÍ POVOLÁNÍ VETERINÁRNÍHO LÉKAŘE Bulharsko V případě osob, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v Bulharsku před přistoupením, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud jsou provázeny osvědčením uvádějícím, že tyto osoby vykonávaly skutečně a v souladu se zákonem danou činnost v Bulharsku po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení. Estonsko 1. V případě občanů členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v Estonsku před přistoupením, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud jsou provázeny osvědčením uvádějícím, že tyto osoby vykonávaly skutečně a v souladu se zákonem danou činnost v Estonsku po dobu nejméně pěti po sobě následujících let v průběhu sedmi let předcházejících dni vydání osvědčení. 2. V případě občanů členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 20. srpnem 1991, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Estonska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako estonské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito občané členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Estonska po dobu nejméně pěti po sobě následujících let v průběhu sedmi let předcházejících dni vydání osvědčení. Chorvatsko V případě občanů členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v Jugoslávii před 8. říjnem 1991, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Chorvatska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako chorvatské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito občané členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Chorvatska po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení. Litva V případě občanů členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 11. březnem 1991, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Litvy potvrdí, že tyto doklady mají na jejím území stejnou právní platnost jako litevské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito občané členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Litvy po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení. Lotyšsko V případě občanů členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 21. srpnem 1991, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Lotyšska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako lotyšské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito občané členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Lotyšska po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení. Německo V případě osob, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství dokládají odbornou přípravu dosaženou na území bývalé Německé demokratické republiky, která nesplňuje všechny základní požadavky odborné přípravy uvedené v § 59 odst. 1, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci jako dostatečný důkaz, pokud dokládají odbornou přípravu zahájenou před sjednocením Německa, opravňují držitele k výkonu činnosti veterinárního lékaře na celém území Německa za stejných podmínek jako doklady uvedené v § 59 odst. 2 písm. a) a jsou doplněny osvědčením vydaným příslušnými německými orgány dokládajícím, že tyto osoby skutečně a v souladu se zákonem vykonávaly danou činnost na území Německa po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení. Slovensko V případě občanů členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Československu před 1. lednem 1993, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Slovenska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako slovenské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito občané členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Slovenska po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení. Slovinsko V případě občanů členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v Jugoslávii před 25. červnem 1991, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Slovinska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako slovinské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito občané členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Slovinska po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení. Rumunsko V případě osob, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v Rumunsku před přistoupením, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud jsou provázeny osvědčením uvádějícím, že tyto osoby vykonávaly skutečně a v souladu se zákonem danou činnost v Rumunsku po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení. Ostatní členské státy V případě osob z ostatních členských států musí osvědčení příslušného úřadu vydávajícího členského státu uvádět, že se tato osoba zákonným způsobem podílela na výkonu povolání veterinárního lékaře po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení. Příloha č. 2 k zákonu č. 166/1999 Sb. NÁKAZY A NEMOCI PŘENOSNÉ ZE ZVÍŘAT NA ČLOVĚKA, KTERÉ JSOU POVAŽOVÁNY ZA NEBEZPEČNÉ, A JEJICH PŮVODCI A. Nákazy uvedené v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882. B. Ostatní nákazy a) nákazy společné více druhům zvířat: 1. hydroperikarditida přežvýkavců 2. krymsko-konžská hemoragická horečka 3. leptospiróza 4. listerióza 5. myiáza (Cochliomya hominivorax, Chrysomya bezziana) 6. salmonelóza (invazivní sérovary – jejich původci) 7. transmisivní spongiformní encefalopatie (TSE) 8. trichinelóza 9. tuberkulóza (Mycobacterium suis, Mycobacterium avium) 10. tularémie 11. verotoxigenní Escherichia coli 12. vezikulární stomatitida b) nákazy skotu: 1. anaplasmóza skotu 2. babesióza skotu 3. hemoragická septikémie (pasteurelóza) 4. hlavnička 5. theilerióza 6. trypanosomiáza (přenášená mouchou tse-tse) c) nákazy ovcí a koz: 1. enzootické zmetání ovcí (chlamydióza ovcí) 2. klusavka 3. nakažlivá agalakcie 4. nemoc Nairobi d) nákazy koní: 1. piroplasmóza koní e) nákazy prasat: 1. encefalitida způsobená virem Nipah 2. vezikulární choroba prasat 3. virová gastroenteritida (transmisivní gastroenteritida prasat) 4. prasečí epidemická diarhoe 5. těšínská choroba prasat f) nákazy drůbeže: 1. cholera drůbeže 2. mykoplasmóza drůbeže (Mycoplasma synoviae) 3. tyf drůbeže g) nákazy včel: 1. hniloba včelího plodu (evropská hniloba včelího plodu) 2. roztočíková nákaza včel h) nákazy ryb: 1. epizootický vředový syndrom i) ostatní nákazy: 1. leishmanióza 2. neštovice velbloudů. C. Nákazy uvedené v rozhodnutí Světové organizace pro zdraví zvířat č. XXXI ze dne 27. května 2004 o jednotném seznamu nákaz a o zavedení nového systému jejich hlášení, nejsou-li uvedeny v části A nebo B. Příloha č. 3 k zákonu č. 166/1999 Sb. SEZNAM NÁKAZ A NEMOCÍ PŘENOSNÝCH ZE ZVÍŘAT NA ČLOVĚKA PRO ÚČELY POSKYTOVÁNÍ NÁHRADY NÁKLADŮ A ZTRÁT a) nákazy společné více druhům zvířat: 1. Aujeszkyho choroba 2. brucelóza (Brucella abortus, Brucella melitensis, Brucella suis) 3. echinokokóza (hydatidóza) 4. horečka Údolí Rift 5. hydroperikarditida přežvýkavců 6. japonská encefalitida 7. katarální horečka ovcí 8. krymsko-konžská hemoragická horečka 9. leptospiróza 10. listerióza 11. mor skotu 12. myiáza (Cochliomya hominivorax, Chrysomya bezziana) 13. Q horečka 14. salmonelóza (invazivní sérovary – jejich původci) 15. slintavka a kulhavka 16. sněť slezinná 17. transmisivní spongiformní encefalopatie (TSE) 18. trichinelóza 19. tuberkulóza (Mycobacterium bovis, Mycobacterium suis, Mycobacterium avium, Mycobacterium tuberculosis) 20. tularémie 21. verotoxigenní Escherichia coli 22. vezikulární stomatitida 23. vzteklina 24. západonilská horečka b) nákazy skotu: 1. anaplasmóza skotu 2. babesióza skotu 3. enzootická leukóza skotu 4. hemoragická septikémie (pasteurelóza) 5. hlavnička 6. infekční rinotracheitida skotu (IBR, IBR/IPV) 7. nodulární dermatitida skotu 8. plicní nákaza skotu 9. theilerióza 10. trichomonáza 11. trypanosomiáza (přenášená mouchou tse-tse) 12. venerická kampylobakterióza skotu c) nákazy ovcí a koz: 1. enzootické zmetání ovcí (chlamydióza ovcí) 2. epididymitida beranů (Brucella ovis) 3. klusavka 4. mor malých přežvýkavců 5. nakažlivá agalakcie 6. nakažlivá pleuropneumonie koz 7. nemoc Nairobi 8. neštovice ovcí a neštovice koz d) nákazy koní: 1. encefalomyelitida koní (východní) 2. encefalomyelitida koní (západní) 3. hřebčí nákaza 4. infekční anémie koní (nakažlivá chudokrevnost koní) 5. infekční arteritida koní 6. mor koní 7. nakažlivá metritida koní 8. piroplasmóza koní 9. Surra (Trypanosoma evansi) 10. venezuelská encefalomyelitida koní 11. vozhřivka e) nákazy prasat: 1. africký mor prasat 2. encefalitida způsobená virem Nipah 3. klasický mor prasat 4. reprodukční a respirační syndrom prasat 5. vezikulární choroba prasat 6. virová gastroenteritida (transmisivní gastroenteritida prasat) 7. prasečí epidemická diarhoe f) nákazy drůbeže: 1. aviární influenza (vysoce patogenní a nízkopatogenní) 2. cholera drůbeže 3. mykoplasmóza drůbeže (Mycoplasma gallisepticum, Mycoplasma synoviae) 4. newcastleská choroba 5. pulorová nákaza (Salmonella pullorum) 6. tyf drůbeže g) nákazy včel: 1. hniloba včelího plodu (evropská hniloba včelího plodu) 2. mor včelího plodu (americká hniloba včelího plodu) 3. roztoč Tropilaelaps (infestace včel roztočem Tropilaelaps) 4. roztočíková nákaza včel 5. tumidóza (Aethina tumida) 6. varroáza včel h) nákazy ryb: 1. epizootická nekróza krvetvorné tkáně 2. nakažlivá chudokrevnost lososů (ISA): infekce rodu Isavirus (ISAV) s genotypem HPR s delecí 3. herpesviróza Koi (herpesviróza kapra Koi) 4. infekční nekróza krvetvorné tkáně 5. virová hemoragická septikémie i) ostatní nákazy: 1. epizootické hemoragické onemocnění (jelenovitých) 2. leishmanióza 3. neštovice velbloudů 1) Směrnice Rady 96/22/ES ze dne 29. dubna 1996 o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat a o zrušení směrnic 81/602/EHS, 88/146/EHS a 88/299/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/74/ES ze dne 22. září 2003, kterou se mění směrnice Rady 96/22/ES o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/97/ES ze dne 19. listopadu 2008, kterou se mění směrnice Rady 96/22/ES o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/99/ES ze dne 17. listopadu 2003 o sledování zoonóz a jejich původců, o změně rozhodnutí Rady 90/424/EHS a o zrušení směrnice Rady 92/117/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 6. července 2005 o uznávání odborných kvalifikací. 1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013 ze dne 12. června 2013 o neobchodních přesunech zvířat v zájmovém chovu a o zrušení nařízení (ES) č. 998/2003. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 577/2013 ze dne 28. června 2013 o vzorových identifikačních dokladech pro neobchodní přesuny psů, koček a fretek, vyhotovení seznamu území a třetích zemí a požadavcích na formát, grafickou úpravu a jazyky prohlášení potvrzujících splnění některých podmínek stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“), v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách), v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/625 ze dne 4. března 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o požadavky na vstup zásilek určitých zvířat a zboží určených k lidské spotřebě do Unie, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1013 ze dne 16. dubna 2019 o oznamování zásilek určitých kategorií zvířat a zboží, které vstupují do Unie, s předstihem. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1602 ze dne 23. dubna 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o společný zdravotní vstupní doklad doprovázející zásilky zvířat a zboží na místo určení. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1666 ze dne 24. června 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o podmínky pro monitorování přepravy a příjezdu zásilek obsahujících určité zboží ze stanoviště hraniční kontroly v místě příchodu do zařízení v místě určení v Unii. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1873 ze dne 7. listopadu 2019 o postupech koordinovaného provádění zesílených úředních kontrol příslušnými orgány na stanovištích hraniční kontroly u produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu a směsných produktů. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035 ze dne 28. června 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla týkající se zařízení, v nichž jsou chována suchozemská zvířata, a líhní a vysledovatelnosti určitých chovaných suchozemských zvířat a násadových vajec, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2074 ze dne 23. září 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o pravidla pro zvláštní úřední kontroly zásilek obsahujících určitá zvířata a zboží, které pocházejí z Unie a do Unie se vracejí poté, co jim třetí země zakázala vstup, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2090 ze dne 19. června 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o případy podezření na nesoulad nebo zjištěného nesouladu s pravidly Unie pro používání nebo rezidua farmakologicky účinných látek, které jsou povoleny ve veterinárních léčivých přípravcích nebo jako doplňkové látky, nebo s pravidly Unie pro používání nebo rezidua zakázaných nebo nepovolených farmakologicky účinných látek. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122 ze dne 10. října 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o některé kategorie zvířat a zboží osvobozených od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly, zvláštní kontroly osobních zavazadel cestujících a malých zásilek zboží, které není určeno k uvedení na trh, zasílaných fyzickým osobám, a kterým se mění nařízení Komise (EU) č. 142/2011, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2124 ze dne 10. října 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o pravidla pro úřední kontroly zásilek zvířat a zboží v režimu tranzitu, překládky a další přepravy přes území Unie, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 798/2008, (ES) č. 1251/2008, (ES) č. 119/2009, (EU) č. 206/2010, (EU) č. 605/2010, (EU) č. 142/2011, (EU) č. 28/2012, prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/759 a rozhodnutí Komise 2007/777/ES, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2126 ze dne 10. října 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o pravidla pro zvláštní úřední kontroly u některých kategorií zvířat a zboží, opatření, která mají být přijata po provedení těchto kontrol, a některé kategorie zvířat a zboží osvobozené od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2129 ze dne 25. listopadu 2019, kterým se stanoví pravidla pro jednotné uplatňování měr četnosti kontrol totožnosti a fyzických kontrol u některých zásilek zvířat a zboží vstupujících do Unie, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2130 ze dne 25. listopadu 2019, kterým se stanoví podrobná pravidla pro opatření, která mají být provedena během a po skončení kontrol dokladů, kontrol totožnosti a fyzických kontrol u zvířat a zboží, na které se vztahují úřední kontroly na stanovištích hraniční kontroly. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/686 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o schvalování zařízení zacházejících se zárodečnými produkty, sledovatelnost a veterinární požadavky při přemísťování zárodečných produktů určitých chovaných suchozemských zvířat v rámci Unie, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro prevenci a tlumení určitých nákaz uvedených na seznamu, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/688 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o veterinární požadavky na přemísťování suchozemských zvířat a násadových vajec v rámci Unie, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro dozor, eradikační programy a status území prostého nákazy pro některé nákazy uvedené na seznamu a nově se objevující nákazy, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/691 ze dne 30. ledna 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla týkající se zařízení akvakultury a dopravců vodních živočichů. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692 ze dne 30. ledna 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro vstup zásilek některých zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie a jejich přemísťování a manipulaci s nimi po vstupu, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/990 ze dne 28. dubna 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o veterinární požadavky a požadavky na certifikaci pro přemísťování vodních živočichů a produktů živočišného původu z vodních živočichů v rámci Unie. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/999 ze dne 9. července 2020, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o schvalování zařízení zacházejících se zárodečnými produkty a sledovatelnost zárodečných produktů skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/2154 ze dne 14. října 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o veterinární požadavky, požadavky na certifikaci a hlášení pro přemísťování produktů živočišného původu ze suchozemských zvířat v rámci Unie. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/2235 ze dne 16. prosince 2020, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a (EU) 2017/625, pokud jde o vzorová veterinární osvědčení, vzorová úřední osvědčení a vzorová veterinární/úřední osvědčení pro vstup zásilek určitých kategorií zvířat a zboží do Unie a jejich přemísťování v rámci Unie a o úřední certifikaci týkající se těchto osvědčení, a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 599/2004, prováděcí nařízení (EU) č. 636/2014 a (EU) 2019/628, směrnice 98/68/ES a rozhodnutí 2000/572/ES, 2003/779/ES a 2007/240/ES, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/2236 ze dne 16. prosince 2020, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a (EU) 2017/625, pokud jde o vzorová veterinární osvědčení pro vstup zásilek vodních živočichů a určitých produktů živočišného původu z vodních živočichů do Unie a jejich přemísťování v rámci Unie a o úřední certifikaci týkající se těchto osvědčení, a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1251/2008, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/403 ze dne 24. března 2021, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a (EU) 2017/625, pokud jde o vzorová veterinární osvědčení a vzorová veterinární/úřední osvědčení pro vstup zásilek určitých kategorií suchozemských zvířat a jejich zárodečných produktů do Unie a jejich přemísťování mezi členskými státy a o úřední certifikaci týkající se těchto osvědčení, a kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/470/EU, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/605 ze dne 7. dubna 2021, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/630 ze dne 16. února 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o některé kategorie zboží osvobozeného od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly, a kterým se mění rozhodnutí Komise 2007/275/ES, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/934 ze dne 9. června 2021, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení klasického moru prasat, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1933 ze dne 14. července 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013, pokud jde o pravidla pro neobchodní přesuny ptáků v zájmovém chovu u určitého území nebo třetí země do členského státu. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2037 ze dne 22. listopadu 2021, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o výjimky z povinností týkajících se registrace zařízení akvakultury a vedení záznamů provozovatelů. 1b) Například zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. 2) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 998/2003, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, nařízení Komise (ES) č. 745/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002. 3) Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 3a) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. 4) Zákon č. 91/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 4a) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv, nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. 5) Například zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 7a) Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 176/2001 Sb. 7c) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001. 7g) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001. 8) Zákon č. 154/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9) § 13a zákona č. 246/1992 Sb. 9a) Zákon č. 378/2007 Sb. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 9b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009. Čl. 8 a příloha č. V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001. 9c) Vyhláška č. 291/2003 Sb., o zákazu podávání některých látek zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, a o sledování (monitoringu) přítomnosti nepovolených látek, reziduí a látek kontaminujících, pro něž by živočišné produkty mohly být škodlivé pro zdraví lidí, u zvířat a v jejich produktech, ve znění vyhlášky č. 232/2005 Sb. 9d) § 22 a násl. zákona č. 154/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10) § 420 a násl. občanského zákoníku. 11) Zákon č. 258/2000 Sb. Nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat. § 12, 12d a 12f zákona č. 246/1992 Sb. 13c) Nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97. 14) Nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97. 14a) Nařízení Komise (ES) č. 1739/2005 ze dne 21. října 2005, kterým se stanoví veterinární požadavky na přesun cirkusových zvířat mezi členskými státy. 14d) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. 14e) Například nařízení Rady (EHS) č. 2377/90, nařízení Rady (EHS) č. 315/93 ze dne 8. února 1993, kterým se stanoví postupy Společenství pro kontrolu kontaminujících látek v potravinách, vyhláška č. 291/2003 Sb., vyhláška č. 273/2000 Sb., vyhláška č. 132/2004 Sb., o mikrobiologických požadavcích na potraviny, způsobu jejich kontroly a hodnocení, vyhláška č. 158/2004 Sb., kterou se stanoví maximálně přípustné množství reziduí jednotlivých druhů pesticidů v potravinách a potravinových surovinách, ve znění vyhlášky č. 68/2005 Sb., vyhláška č. 305/2004 Sb., kterou se stanoví druhy kontaminujících a toxikologicky významných látek a jejich přípustné množství v potravinách. 14f) Čl. 5 a oddíl I přílohy II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, v platném znění. Čl. 18 odst. 4 a čl. 18 odst. 8 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. Čl. 48 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/627 ze dne 15. března 2019, kterým se stanoví jednotná praktická opatření pro provádění úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 2074/2005, pokud jde o úřední kontroly. 15) § 2 písm. o) zákona č. 110/1997 Sb. 16) Například zákon č. 449/2001 Sb., vyhláška č. 244/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 17) Zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů. 17a) Nařízení Rady (EHS) č. 1907/90 ze dne 26. června 1990 o některých obchodních normách pro vejce, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 2295/2003 ze dne 23. prosince 2003, kterým se zavádí prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1907/90 o některých obchodních normách pro vejce, v platném znění. Vyhláška č. 326/2001 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), g), h), i) a j) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pro maso, masné výrobky, ryby, ostatní vodní živočichy a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich, ve znění vyhlášky č. 264/2003 Sb. 17c) Příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. 17ca) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. 17cb) Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů. 17f) Příloha III oddíl IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, v platném znění. Příloha I oddíl IV kapitola VIII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004, v platném znění. 17g) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. 17h) Čl. 6 odst. 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004. Čl. 4 odst. 1 až 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. Čl. 138 odst. 2 písm. j) a čl. 148 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 17k) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 17l) Například příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 853/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004. 17m) Čl. 18 odst. 8 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. Čl. 43 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/627 ze dne 15. března 2019, kterým se stanoví jednotná praktická opatření pro provádění úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 2074/2005, pokud jde o úřední kontroly. 17n) Příloha II kapitoly I až III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004. 17o) Čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004. Čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. Čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004. 17p) Příloha II kapitola IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004. 17y) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1602. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1666. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1873. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2074. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2124. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2126. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2129. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2130. 18a) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 100/2004 Sb., ve znění zákona č. 444/2005 Sb. 23a) § 3 písm. h) a i) zákona č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 24) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. 24a) § 29 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. 25) § 102 odst. 2 písm. d) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). 25b) Například § 15 odst. 3 vyhlášky č. 299/2003 Sb. 25c) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů. 25g) Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů. 25h) Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 25l) § 4c zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 291/2009 Sb. 25i) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1523/2007 ze dne 11. prosince 2007, kterým se zakazuje uvádět na trh, dovážet do Společenství a vyvážet z něj kočičí a psí kůže a výrobky obsahující tyto kůže. 25m) Čl. 48 nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k podmíněnosti, odlišení a integrovanému administrativnímu a kontrolnímu systému uvedených v nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, v platném znění. 25l) Nařízení Rady (ES) č. 509/2006 ze dne 20. března 2006 o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality. Nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin. 25n) Například zákon č. 246/1992 Sb., zákon č. 378/2007 Sb., zákon č. 110/1997 Sb. 25k) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 26) Například zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 27) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). 28) Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 29a) Zákon č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů České republiky. 30) § 44 a násl. zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 30a) § 124 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. 31) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. 31a) § 98 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb. 31b) Například § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 10/1999 Sb., kterým se zrušuje nařízení vlády č. 192/1998 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se pro účely trestního zákona stanoví, co se považuje za jedy, § 41 odst. 4 zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, § 44b a 58 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 32) § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 381/1991 Sb., ve znění zákona č. 318/2004 Sb. 32a) § 89 až 90 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění zákona č. 165/2006. 32b) § 37 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 32c) Vyhláška č. 329/2003 Sb., o informačním systému Státní veterinární správy. 33) Například zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. 34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001. 34a) Zákon č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 35) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů. 35a) Čl. 79 odst. 1 písm. b) a příloha IV kapitola II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 35b) Čl. 79 odst. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 36a) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 37) Příloha III oddíl IX kapitola I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. 38) Příloha III oddíl IX kapitola II část III bod 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. 39) Rozhodnutí Rady 79/542/EHS, v platném znění. Rozhodnutí Komise 94/984/ES, 97/221/ES, 2000/572/ES, 2000/585/ES, 2000/609/ES, 2003/779/ES a 2004/438/ES, v platném znění. 39) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. 43) § 4 zákona č. 255/2012 Sb. 44) § 7, § 8 písm. a) a c), § 9, 20 zákona č. 255/2012 Sb. 45) § 7, § 8 písm. c), § 9 písm. b), § 10 odst. 2, § 20 zákona č. 255/2012 Sb. 46) § 7, § 8 písm. a), c), e) a f), § 9 písm. b), § 10 odst. 2 a § 20 zákona č. 255/2012 Sb. 47) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 48) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013. 49) Čl. 6 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013. 50) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 577/2013. 51) § 20 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). 52) Příloha XIV část B bod I odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů), v platném znění. 53) § 23 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 54) § 8 zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 55) Příloha VII část VI nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění. 56) § 6 zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 57) Příloha III oddíl IX kapitola I část I a II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. 58) Příloha III oddíl IX kapitola I část III odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. 59) Bod 3.5 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. 60) Čl. 3 bod 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. 61) Příloha III oddíl IX kapitola II část III bod 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. 62) § 1046 občanského zákoníku. 63) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009. Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 577/2013. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. Nařízení Rady (ES) č. 1/2005. Nařízení Komise (ES) č. 1739/2005. Nařízení Rady (ES) č. 21/2004 o systému identifikace a evidence ovcí a koz. Nařízení Komise (ES) č. 911/2004, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1760/2000, pokud jde o ušní značky, zvířecí pasy a evidenci zemědělských podniků. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 ze dne 17. listopadu 2003 o tlumení salmonel a některých jiných původů zoonóz, vyskytujících se v potravním řetězci, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1177/2006 ze dne 1. srpna 2006, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 2160/2003, pokud jde o požadavky na používání určitých tlumících metod v rámci národních programů pro tlumení salmonel u drůbeže. Nařízení Komise (EU) č. 517/2011 ze dne 25. května 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003, pokud jde o cíl Unie zaměřený na snížení výskytu určitých sérotypů salmonely u nosnic Gallus gallus, a kterým se mění nařízení (ES) č. 2160/2003 a nařízení Komise (EU) č. 200/2010. Nařízení Komise (EU) č. 200/2012 ze dne 8. března 2012 o cíli Unie zaměřeném na snížení výskytu Salmonella enteritidis a Salmonella typhimurium u hejn brojlerů, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003. Nařízení Komise (ES) č. 200/2010 ze dne 10. března 2010, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003, pokud jde o cíl Společenství zaměřený na snížení výskytu určitých sérotypů salmonel v reprodukčních hejnech dospělé drůbeže druhu Gallus gallus. Nařízení Komise (EU) č. 1190/2012 ze dne 12. prosince 2012 o cíli Unie zaměřeném na snížení výskytu Salmonella enteritidis a Salmonella typhimurium v hejnech krůt, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny, v platném znění. Nařízení Komise 2074/2005, kterým se stanoví prováděcí opatření pro některé výrobky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 a pro organizaci úředních kontrol podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, kterým se stanoví odchylka od nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 a kterým se mění nařízení (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1375 ze dne 10. srpna 2015, kterým se stanoví zvláštní předpisy pro úřední kontroly trichinel v mase, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000, v platném znění. Nařízení Rady (ES) č. 2406/96 o stanovení společných obchodních norem pro některé produkty rybolovu, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 543/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o obchodní normy pro drůbeží maso, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1182 ze dne 20. dubna 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla skotu, prasat a ovcí a o ohlašování tržních cen některých kategorií jatečně upravených těl a živých zvířat. Nařízení Komise (EU) 2015/1474 ze dne 27. srpna 2015 o použití recyklované teplé vody k odstraňování povrchové mikrobiální kontaminace jatečně upravených těl. Nařízení Komise (ES) č. 589/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o obchodní normy pro vejce, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1825/2000 ze dne 25. srpna 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000, pokud jde o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa, v platném znění. Nařízení Komise (ES) 275/2007 o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa ze dne 15. března 2007. Nařízení Komise (ES) č. 566/2008 ze dne 18. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o uvádění masa dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu na trh, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/2009 ze dne 6. května 2009, kterým se stanoví postupy Společenství pro stanovení limitů reziduí farmakologicky účinných látek v potravinách živočišného původu, kterým se zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 a kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 26/2004. Nařízení Komise (EU) č. 37/2010 ze dne 22. prosince 2009 o farmakologicky účinných látkách a jejich klasifikaci podle maximálních limitů reziduí v potravinách živočišného původu, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1950/2006 ze dne 13. prosince 2006, kterým se v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků stanoví seznam základních látek k léčbě koňovitých, v platném znění. Nařízení Komise (EU) 2017/644 ze dne 5. dubna 2017, kterým se stanoví metody odběru vzorků a analýzy pro kontrolu obsahu dioxinů, PCB s dioxinovým efektem a PCB bez dioxinového efektu v některých potravinách a kterým se zrušuje nařízení (EU) č. 589/2014. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/585 ze dne 27. dubna 2020 o koordinovaném víceletém kontrolním programu Unie pro roky 2021, 2022 a 2023 s cílem zajistit dodržování maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a vyhodnotit expozici spotřebitelů těmto reziduím pesticidů, v platném znění. Nařízení Rady (Euratom) 2016/52 ze dne 15. ledna 2016, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace a zrušují nařízení (Euratom) č. 3954/87 a nařízení Komise (Euratom) č. 944/89 a (Euratom) č. 770/90. Nařízení Komise (ES) č. 401/2006 ze dne 23. února 2006, kterým se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství mykotoxinů v potravinách, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 152/2009 ze dne 27. ledna 2009, kterým se stanoví metody odběru vzorků a laboratorního zkoušení pro úřední kontrolu krmiv, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1332/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských enzymech a o změně směrnice Rady 83/417/EHS, nařízení Rady (ES) č. 1493/1999, směrnice 2000/13/ES, směrnice Rady 2001/112/ES a nařízení (ES) č. 258/97, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 ze dne 16. prosince 2008 o aromatech a některých složkách potravin s aromatickými vlastnostmi pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 1601/91, nařízení (ES) č. 2232/96 a č. 110/2008 a směrnice 2000/13/E, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2065/2003 ze dne 10. listopadu 2003 o kouřových aromatech používaných nebo určených k použití v potravinách nebo na jejich povrchu. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1321/2013 ze dne 10. prosince 2013, kterým se na úrovni Unie stanoví seznam primárních produktů kouřových aromat povolených pro použití jako takové v potravinách nebo na jejich povrchu a/nebo k výrobě sekundárních kouřových aromat, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 432/2012 ze dne 16. května 2012, kterým se zřizuje seznam schválených zdravotních tvrzení při označování potravin jiných než tvrzení o snížení rizika onemocnění a o vývoji a zdraví dětí, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 931/2011 ze dne 19. září 2011 o požadavcích na sledovatelnost stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 pro potraviny živočišného původu. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1337/2013 ze dne 13. prosince 2013, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, pokud jde o uvádění země původu nebo místa provenience u čerstvého, chlazeného a zmrazeného vepřového, skopového, kozího a drůbežího masa, v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 101/2013 ze dne 4. února 2013 o použití kyseliny mléčné ke snižování povrchové mikrobiální kontaminace u jatečně upravených těl skotu. Nařízení Rady (ES) č. 1255/97 ze dne 25. června 1997 o kritériích Společenství pro místa zastávek a o změně plánu cesty uvedeného v příloze směrnice 91/628/EHS, v platném znění. Nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při usmrcování, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 636/2014 ze dne 13. června 2014 o vzoru osvědčení pro obchod s nestaženou velkou volně žijící zvěří. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1602. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1666. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2090. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2124. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/999. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/2235. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/2236. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/403. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/605. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/934. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1933. 64) § 151 zákona č. 500/2004 Sb. 65) Čl. 17 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013 ze dne 12. června 2013 o neobchodních přesunech zvířat v zájmovém chovu a o zrušení nařízení (ES) č. 998/2003. 66) Čl. 18 odst. 7 písm. j) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. Čl. 13 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/624 ze dne 8. února 2019 o zvláštních pravidlech pro provádění úředních kontrol produkce masa a pro produkční a sádkovací oblasti pro živé mlže v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 67) Čl. 17 a 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 68) Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii), ve znění pozdějších předpisů. 69) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů. 70) Čl. 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 71) Příloha III oddíl I kapitola VI nařízení (ES) č. 853/2004. Čl. 18 odst. 7 písm. c) a čl. 18 odst. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. Čl. 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/624 ze dne 8. února 2019 o zvláštních pravidlech pro provádění úředních kontrol produkce masa a pro produkční a sádkovací oblasti pro živé mlže v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 72) Čl. 102 až 107 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 73) Čl. 103 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 74) Čl. 104 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 75) Čl. 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 76) Příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES, v platném znění. 77) Čl. 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, v platném znění. 78) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/2009 ze dne 6. května 2009, kterým se stanoví postupy Společenství pro stanovení limitů reziduí farmakologicky účinných látek v potravinách živočišného původu, kterým se zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 a kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004. 79) Čl. 79 odst. 1 písm. a), čl. 79 odst. 2 písm. a) a čl. 82 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 80) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/686. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/688. 81) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/990. 82) Například nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/686. 83) Rozhodnutí Světové organizace pro zdraví zvířat č. XXXI ze dne 27. května 2004 o jednotném seznamu nákaz a o zavedení nového systému jejich hlášení. 84) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1882 ze dne 3. prosince 2018 o uplatňování některých pravidel pro prevenci a tlumení nákaz na kategorie nákaz uvedených na seznamu a o stanovení seznamu druhů a skupin druhů, které představují značné riziko šíření zmíněných nákaz uvedených na seznamu, v platném znění. 85) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program pro vnitřní trh, pro konkurenceschopnost podniků včetně malých a středních podniků, pro oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro evropskou statistiku (Program pro jednotný trh) a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014 a (EU) č. 652/2014. 86) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003, v platném znění. 87) Vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem, ve znění pozdějších předpisů. 88) Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 89) Například zákon č. 246/1992 Sb., zákon č. 378/2007 Sb., zákon č. 110/1997 Sb. 90) Čl. 3 bod 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009. 91) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009, nařízení Komise (EU) č. 142/2011. 92) Čl. 80 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. Čl. 45 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007, v platném znění. 93) Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.
Zákon č. 169/1999 Sb.
Zákon č. 169/1999 Sb. Zákon o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů Vyhlášeno 3. 8. 1999, datum účinnosti 1. 1. 2000, částka 58/1999 * ČÁST PRVNÍ - VÝKON TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY (§ 1 — § 82) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o státním zastupitelství (§ 83 — § 83) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o Vězeňské službě a justiční stráži (§ 84 — § 84) * ČÁST PÁTÁ - § 86 (§ 86 — § 86) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (29/2024 Sb.) 169 ZÁKON ze dne 30. června 1999 o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ VÝKON TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY HLAVA I Díl 1 Obecná ustanovení § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje výkon trestu odnětí svobody (dále jen „výkon trestu“) ve věznicích a ve zvláštních odděleních vazebních věznic. (2) Účelem výkonu trestu odnětí svobody (dále jen „trest“) je prostředky stanovenými tímto zákonem působit na odsouzené tak, aby snižovali nebezpečí recidivy svého kriminálního chování a vedli po propuštění soběstačný život v souladu se zákonem, chránit společnost před pachateli trestných činůtrestných činů a zabránit jim v dalším páchání trestné činnosti. (3) Výkonem trestu se podle tohoto zákona rozumí též výkon trestního opatření odnětí svobody uloženého mladistvému; jeho výkonem se sleduje dosažení účelu stanoveného zákonem o soudnictví ve věcech mládeže. (4) Mladistvým se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která v době spáchání provinění dovršila patnáctý a nepřekročila osmnáctý rok svého věku. § 2 Hlavní zásady výkonu trestu (1) Trest může být vykonáván jen takovým způsobem, který respektuje důstojnost osobnosti odsouzeného a omezuje škodlivé účinky zbavení svobody; tím však nesmí být ohrožena potřeba ochrany společnosti. (2) S odsouzenými ve výkonu trestu se musí jednat tak, aby bylo zachováno jejich zdraví, a pokud to doba výkonu trestu umožní, podporovaly se takové postoje a dovednosti, které odsouzeným pomohou k návratu do společnosti a umožní vést po propuštění soběstačný život v souladu se zákonem. § 3 Orgán zajišťující výkon trestu (1) Střežení odsouzených, dozor nad nimi, metody zacházení s odsouzenými a stanovené podmínky výkonu trestu zajišťuje Vězeňská služba České republiky (dále jen „Vězeňská služba“). (2) Vězeňská službaVězeňská služba je oprávněna odsouzeným vydávat pokyny a příkazy a používat vůči nim jen taková omezení a donucovací prostředky, které připouští zvláštní zákon.1) O použití těchto omezení a donucovacích prostředků, nejde-li o předvádění odsouzeného mimo objekt věznice, Vězeňská službaVězeňská služba bez zbytečného odkladu vyrozumí státního zástupce, který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu trestu. (3) Povinnosti a oprávnění příslušníka Vězeňské službyVězeňské služby stanoví zvláštní zákon.1) Pokyny a příkazy v rozsahu stanoveném tímto zákonem jsou oprávněni vydávat vedle příslušníků Vězeňské službyVězeňské služby i zaměstnanci Vězeňské službyzaměstnanci Vězeňské služby. (4) Zaměstnancem Vězeňské službyZaměstnancem Vězeňské služby se pro účely tohoto zákona rozumí jak zaměstnanec České republiky zařazený k výkonu práce ve Vězeňské služběVězeňské službě, tak příslušník Vězeňské službyVězeňské služby. § 4 Poradní komise (1) K uplatňování poznatků, forem a metod zacházení s odsouzenými, které napomáhají k dosažení účelu výkonu trestu a k ochraně práv odsouzených, zřídí ředitel věznice poradní komisi (dále jen „komise“) z odborníků, kteří zejména působí v oblasti práce s pachateli trestných činůtrestných činů a osobami se sociálně patologickým nebo obdobným rizikovým způsobem chování, kteří se mohou spolupodílet na naplňování účelu trestu nebo kteří se mohou podílet na zajištění začlenění odsouzeného po výkonu trestu do společnosti nebo na zajištění jeho léčby. Členem komise nemůže být zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby. (2) Členy komise jmenuje s jejich souhlasem ministr spravedlnosti (dále jen „ministr“) na návrh ředitele věznice na dobu čtyř let, a to i opakovaně. Ředitel věznice ministrovi podává návrhy na jmenování členů komise prostřednictvím generálního ředitele Vězeňské službyVězeňské služby. Komise se skládá minimálně z pěti členů. (3) Ministr odvolá člena komise, jestliže poruší závažným způsobem nebo opakovaně povinnosti vyplývající z členství v komisi, a to na návrh ředitele věznice nebo předsedy komise. Ředitel věznice ministrovi podává návrh na odvolání člena komise prostřednictvím generálního ředitele Vězeňské službyVězeňské služby. (4) Činnost člena komise je jiným úkonem v obecném zájmu. Vězeňská službaVězeňská služba poskytne členovi komise při cestách v souvislosti s výkonem činnosti cestovní náhrady ve stejném rozsahu, výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce pro zaměstnance v pracovním poměru; za pravidelné pracoviště člena komise se pro účely cestovních náhrad považuje místo jeho bydliště. (5) Člen komise má povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dozví v souvislosti s výkonem své funkce. Zprostit této povinnosti může člena komise ministr. Člen komise je povinen účastnit se jednání komise a podílet se řádně na její činnosti. (6) Předseda komise každoročně do 31. března podává generálnímu ředitelství Vězeňské službyVězeňské služby souhrnnou písemnou zprávu o činnosti komise za uplynulý rok. Ke zprávě o činnosti komise připojí své stanovisko ředitel věznice. Generální ředitelství Vězeňské službyVězeňské služby vypracuje na základě zpráv komisí jednotlivých věznic celkovou komplexní zprávukomplexní zprávu o jejich činnosti a předloží ji ministrovi nejpozději do 31. května. (7) Způsob jednání a vnitřní organizaci komise stanoví statut a jednací řád komise, který vydá generální ředitel Vězeňské službyVězeňské služby. § 5 Místo výkonu trestu (1) Trest se vykonává ve věznici nebo ve zvláštním oddělení vazební věznice. Věznice zřizuje a zrušuje ministr a jejich správu vykonává Vězeňská službaVězeňská služba podle zvláštního zákona.1) (2) Vyžaduje-li zdravotní stav odsouzeného poskytnutí zdravotních služeb, které nelze poskytnout ve zdravotnickém zařízení Vězeňské službyVězeňské služby, a výkon trestu nelze přerušit, trest se na nezbytně nutnou dobu vykonává poskytovateli zdravotních služeb mimo objekty spravované Vězeňskou službouVězeňskou službou, přičemž střežení odsouzeného v takovém případě zajišťuje nejbližší věznice. Zvýšené náklady spojené s provedením takových opatření hradí zdravotnickému zařízení Vězeňská službaVězeňská služba. (3) Trestní opatření odnětí svobody u mladistvých,3b) kteří nepřekročili 19. rok svého věku, se vykonává odděleně od ostatních odsouzených, a to ve věznicích nebo zvláštních odděleních pro mladistvé s uplatňováním vnitřní diferenciace. § 6 Přijímání odsouzených do výkonu trestu (1) Do výkonu trestu lze přijmout odsouzeného jen na základě písemného nařízení výkonu trestu vyhotoveného soudem. Není-li k nařízení výkonu trestu připojeno písemné vyhotovení pravomocného rozsudku, soud je věznici zašle dodatečně. (2) Při přijetí do výkonu trestu musí být odsouzený prokazatelně seznámen se svými právy a povinnostmi podle tohoto zákona a řádu výkonu trestu a s vnitřním řádem věznice. Písemné vyhotovení seznámení s právy a povinnostmi v jazyce státu, jehož je občanem, nebo v jazyce, kterému rozumí, se bez odkladu předá odsouzenému. § 7 Umísťování odsouzených (1) Odděleně se umísťují odsouzení muži od odsouzených žen, odsouzené ženy, které mají ve výkonu trestu u sebe dítě, odsouzení s infekčním onemocněním nebo u nichž je podezření na infekční onemocnění a dále zpravidla odsouzení, kteří jsou: a) mladiství od dospělých, b) opakovaně ve výkonu trestu od odsouzených, kteří jsou ve výkonu trestu poprvé; k zahlazení odsouzení podle zvláštního právního předpisu se nepřihlíží, c) odsouzeni za úmyslně spáchané trestné činytrestné činy od odsouzených za trestné činytrestné činy z nedbalosti, d) trvale pracovně nezařaditelní, e) osobami s poruchami duševními, poruchami chování, f) osobami s uloženým ochranným léčením a zabezpečovací detencí a g) velmi nebezpeční podle § 72a. (2) Odsouzení uvedení v § 67, 69 a 70 a příslušníci bezpečnostních sborů, vojáci z povolání a strážníci obecní policie, byť jejich služební nebo obdobný poměr již netrvá, vykonávají na základě doporučení odborných zaměstnanců trest ve specializovaných oddílech věznic zřízených generálním ředitelem Vězeňské službyVězeňské služby. (3) Na žádost odsouzeného může být trest vykonáván ve specializovaném oddílu věznice, který zřizuje pro jinou skupinu odsouzených než uvedenou v odstavci 2 se souhlasem ministra generální ředitel Vězeňské službyVězeňské služby. § 8 Typy věznic (1) Věznice se člení podle způsobu vnějšího střežení, zajištění bezpečnosti a režimu výkonu trestu do dvou typů, a to na věznici a) s ostrahou a b) se zvýšenou ostrahou. (2) Vedle základních typů věznic uvedených v odstavci 1 se zřizují zvláštní věznice pro mladistvé. (3) V rámci jedné věznice mohou být zřízena oddělení různých typů, pokud tím nebude ohrožen účel výkonu trestu. § 9 Zařazování odsouzených do typů věznic (1) O tom, do jakého typu věznice bude odsouzený zařazen k výkonu trestu, rozhoduje soud podle zvláštního zákona.4) (2) Odsouzený nastupuje výkon trestu ve věznici, kterou soud ve výzvě k nástupu trestu určil. Z důležitých důvodů může odsouzeného k nástupu výkonu trestu přijmout i jiná věznice. (3) Další umísťování odsouzených do jednotlivých věznic v souladu s rozhodnutím soudu o zařazení do určitého typu věznice provádí generální ředitelství Vězeňské službyVězeňské služby ve spolupráci s ředitelem věznice, ve které odsouzený nastoupil k výkonu trestu. Po umístění odsouzeného do věznice podle věty první lze přemístit odsouzeného na dobu nikoliv přechodnou do jiné věznice stejného typu a stupně zabezpečení věznice s ostrahou na žádost odsouzeného nebo jiné osoby, ke které se odsouzený připojil, nebo i bez takové žádosti; k žádosti podané do tří měsíců od vyřízení předchozí žádosti se nepřihlíží, o čemž se žadatel vyrozumí. Přemístit odsouzeného podle věty druhé lze na základě a) rozhodnutí generálního ředitelství Vězeňské službyVězeňské služby z důvodů hodných zvláštního zřetele v zájmu zabezpečení plnění účelu výkonu trestu nebo zabezpečení plnění úkolů Vězeňské službyVězeňské služby anebo z důvodu poskytnutí potřebných zdravotních služeb, nebo b) vzájemné dohody ředitelů věznic uplatňujících obdobné programy zacházení s odsouzenými za účelem prohloubení výchovného vlivu výkonu trestu. Přeřazování odsouzených § 10 O přeřazení odsouzeného do věznice jiného typu během výkonu trestu rozhoduje soud podle zvláštního zákona.4) § 11 Návrh ředitele věznice na přeřazení odsouzeného (1) Ředitel věznice je povinen podat soudu návrh na přeřazení odsouzeného do jiného typu věznice, má-li za to, že přeřazení přispěje k dosažení účelu výkonu trestu.4) (2) K návrhu na přeřazení odsouzeného do věznice jiného typu ředitel věznice vždy připojí vyhodnocení průběhu a účinnosti programu zacházení s odsouzeným, zhodnocení průběhu a úspěšnosti výkonu ochranného léčení, pokud bylo odsouzenému uloženo, a uvede i další skutečnosti, které mohou mít význam pro rozhodnutí soudu. Současně označí důkazy, které navrhuje provést, pokud to soud bude považovat za potřebné. § 12 Návrh odsouzeného na přeřazení Oznámí-li odsouzený řediteli věznice, že podává soudu návrh na své přeřazení do jiného typu věznice, ředitel věznice zašle soudu i bez jeho výzvy přílohy uvedené v § 11 odst. 2. Vnitřní členění věznice s ostrahou § 12a (1) Věznice s ostrahou se podle stupně zabezpečení člení na oddělení a) s nízkým stupněm zabezpečení, b) se středním stupněm zabezpečení a c) s vysokým stupněm zabezpečení. (2) Do oddělení podle odstavce 1 jsou odsouzení umisťováni podle míry vnějšího a vnitřního rizika. (3) Vnější riziko vyjadřuje míru nebezpečnosti odsouzeného pro společnost, zejména s ohledem na trestnou činnost, za kterou mu byl uložen trest, délku trestu a formu zavinění a s přihlédnutím k tomu, zda již byl ve výkonu trestu. Vnitřní riziko vyjadřuje míru rizika ohrožení bezpečnosti během výkonu trestu s ohledem na individuální charakteristiku odsouzeného, v níž se zohledňují zejména povaha jeho trestné činnosti, nevykonaná ochranná opatření, průběh předchozích výkonů trestu a hrozba útěku. § 12b (1) Vyhodnocení míry vnějších a vnitřních rizik provede odborná komise, která je složena z vedoucího oddělení výkonu trestu nebo oddělení výkonu vazby a trestu anebo ředitelem věznice pověřeného zaměstnance tohoto oddělení, a dále z psychologa, speciálního pedagoga, sociálního pracovníka, vychovatele a popřípadě dalších zaměstnanců Vězeňské službyzaměstnanců Vězeňské služby určených ředitelem věznice. Odborná komise toto vyhodnocení včetně doporučení na umístění do některého z oddělení věznice s ostrahou předá bez zbytečného odkladu řediteli věznice. (2) O umístění do některého z oddělení věznice s ostrahou rozhoduje ředitel věznice, ve které je odsouzený umístěn. Při svém rozhodování přihlédne k doporučení odborné komise; rozhodne-li odchylně od jejího doporučení, tento postup odůvodní a o rozhodnutí informuje Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“). Rozhodnutí je třeba písemně vyhotovit a doručit odsouzenému. (3) Odsouzený umístěný do oddělení se středním nebo vysokým stupněm zabezpečení věznice s ostrahou má právo do 3 dnů ode dne doručení rozhodnutí podle odstavce 2 podat návrh na umístění do oddělení s nižším stupněm zabezpečení, o čemž musí být poučen. Tento návrh nemá odkladný účinek. (4) Návrh podle odstavce 3 se podává u ředitele věznice, který jej spolu s rozhodnutím o umístění do některého z oddělení věznice s ostrahou, podklady pro vydání tohoto rozhodnutí a dokladem o doručení tohoto rozhodnutí odsouzenému předloží neprodleně soudu. Díl 2 Místo výkonu trestu v objektech nespravovaných Vězeňskou službou § 13 Ministr může zřídit věznici i v jiném objektu, než který je ve správě Vězeňské služby, pokud s tím vlastník takového objektu souhlasí a uzavře smlouvu o zřízení věcného břemene. Objekt, ve kterém je věznice zřízena, spravuje a provozuje vlastník objektu na základě smlouvy uzavřené s Vězeňskou službou. Vězeňská služba však odpovídá za střežení, zacházení s odsouzenými a dodržování zákonných podmínek výkonu trestu. V těchto objektech rovněž provádí státní stavební dohled. Uzavřením smlouvy o správě a provozu není dotčeno právo dozoru a kontroly nad výkonem trestu. HLAVA II PRÁVA ODSOUZENÝCH Díl 1 Obecná ustanovení § 14 Vnitřní řád věznice Pro každou věznici stanoví její ředitel se souhlasem generálního ředitelství Vězeňské službyVězeňské služby vnitřní řád věznice, který upravuje denní rozvrh chodu věznice, činnost odsouzených, jejich podíl na řešení otázek souvisejících se životem ve věznici a další záležitosti, stanoví-li tak tento zákon. Díl 2 Práva odsouzených § 15 Rovnost práv Odsouzeným ve výkonu trestu přísluší stejná práva za podmínek a v rozsahu stanoveném tímto zákonem. § 16 Sociální podmínky odsouzených a poskytování zdravotních služeb (1) Odsouzeným se poskytuje pravidelná strava za podmínek a v hodnotách, které odpovídají požadavku udržení zdraví a přihlížejí k jeho zdravotnímu stavu, věku a obtížnosti vykonávané práce. V rozsahu, v jakém to umožňuje provoz věznice, se přitom přihlíží k požadavkům kulturních a náboženských tradic odsouzených. (2) Jsou-li pro to vytvořeny ve věznici odpovídající stavební, materiální a hygienické podmínky, umožní se zejména odsouzeným umístěným ve výstupních oddílech věznic, aby si stravu připravovali sami z potravin dodaných věznicí. (3) Každý odsouzený musí mít zabezpečeno lůžko a uzamykatelnou skříňku k uložení osobních věcí. (4) Odívání odsouzených musí odpovídat klimatickým podmínkám a musí dostatečně chránit jejich zdraví. (5) Odsouzeným se zabezpečuje denně osmihodinová doba ke spánku, doba potřebná k osobní hygieně a úklidu, stravování, nejméně jednohodinová vycházka a přiměřené osobní volno. (6) Odsouzený má právo na zdravotní služby v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem5) s přihlédnutím k omezením vyplývajícím z účelu trestu. (7) Odsouzený s těžkým zdravotním postižením má právo na zajištění přiměřených podmínek umožňujících důstojný výkon trestu. (8) O závažném onemocnění odsouzeného nebo o jeho úrazu vyžadujícím hospitalizacihospitalizaci vyrozumí věznice bez odkladu osobu, kterou odsouzený určil, nebo jeho osobu blízkou; osobu blízkou nevyrozumí, pokud ji odsouzený požádal, aby tak neučinila. Věznice vždy vyrozumí bez odkladu některou z těchto osob v případě, že dojde k úmrtí odsouzeného. (9) Sociální pracovník věznice zajišťuje odsouzenému právo na poskytování sociálního poradenství, pomoci a podpory v rozsahu stanoveném zákonem upravujícím poskytování sociálních služeb. § 17 Korespondence (1) Odsouzený má právo přijímat a na svůj náklad odesílat písemná sdělení (dále jen „korespondence“) bez omezení, pokud zákon nestanoví jinak. (2) Vězeňská služba je oprávněna provádět kontrolu korespondence uvedené v odstavci 1; přitom je oprávněna seznámit se s obsahem zasílaných písemností. Pokud obsah korespondence zakládá podezření, že je připravován nebo páchán trestný čintrestný čin, Vězeňská služba korespondenci zadrží a předá ji orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení. (3) Kontrola korespondence mezi odsouzeným a jeho obhájcem, mezi odsouzeným a advokátemadvokátem, který odsouzeného zastupuje v jiné věci, mezi odsouzeným a státními orgány České republiky nebo diplomatickou misí anebo konzulárním úřadem cizího státu,6) anebo mezi odsouzeným a mezinárodní organizací, která podle mezinárodní úmluvy, jíž je Česká republika vázána, je příslušná k projednávání podnětů týkajících se ochrany lidských práv, je nepřípustná; ustanovení § 73 tím není dotčeno. Tato korespondence se adresátu odesílá a odsouzenému doručuje neprodleně. (4) Odsouzenému, který neumí nebo nemůže číst anebo psát, Vězeňská služba zajistí, aby mu byla došlá korespondence přečtena, nebo mu poskytne písařskou pomoc při sepisování žádostí, podání a stížností státním orgánům a mezinárodním organizacím uvedeným v odstavci 3 a při dopisování s advokátemadvokátem. (5) Korespondence odsouzeného, který nemá žádné peněžní prostředky, adresovaná orgánům uvedeným v odstavci 3 se odešle na náklady věznice. § 18 Užívání telefonu (1) Odsouzený má právo na použití telefonu ke kontaktu s osobou blízkou v době vymezené vnitřním řádem věznice; při tom může použít pouze telefon určený pro tento účel věznicí. Toto právo odsouzeného lze omezit pouze v odůvodněných případech, zejména je-li to nutné k ochraně bezpečnosti nebo práv jiných osob. (2) Odsouzený má právo na použití telefonu v době vymezené vnitřním řádem věznice ke kontaktu se svým obhájcem nebo advokátemadvokátem, který odsouzeného zastupuje v jiné věci. (3) V zájmu nápravy odsouzeného nebo z jiného závažného důvodu lze odsouzenému povolit použití telefonu ke kontaktu s jinou osobou, než jsou osoby uvedené v odstavcích 1 a 2. (4) Náklady spojené s použitím telefonu hradí odsouzený. (5) Nejde-li o telefonáty s osobou uvedenou v § 17 odst. 3 nebo § 61 odst. 9, je Vězeňská službaVězeňská služba oprávněna se seznamovat formou odposlechu s telefonáty uvedenými v odstavcích 1 a 3 a pořizovat jejich záznam. § 19 Návštěvy (1) Odsouzený má právo přijímat v čase určeném ředitelem věznice návštěvy blízkých osob na dobu 3 hodin během jednoho kalendářního měsíce. (2) Návštěvy probíhají zpravidla v místnostech k tomu určených. Návštěvy odsouzených umístěných v lůžkové části zdravotnického zařízení jsou možné jen tehdy, jestliže s tím ošetřující lékař s ohledem na zdravotní stav odsouzeného souhlasí. Je-li odsouzený umístěn u poskytovatele zdravotních služeb mimo objekty spravované Vězeňskou službouVězeňskou službou, projedná podmínky uskutečnění návštěvy Vězeňská službaVězeňská služba s poskytovatelem zdravotních služeb. (3) Nestanoví-li vnitřní řád věznice počet vyšší, mohou odsouzeného současně navštívit nejvýše 4 osoby včetně nezletilých dětí. Nezletilé děti ve věku do 15 let se mohou zúčastnit návštěvy pouze v doprovodu osoby starší 18 let. (4) V zájmu nápravy odsouzeného nebo z jiného závažného důvodu lze odsouzenému povolit návštěvu jiných než blízkých osob. Ředitelé věznic mohou ve zvlášť odůvodněných případech povolit návštěvu mezi odsouzenými, kteří jsou blízkými osobami. Náklady předvedení hradí v takovém případě odsouzení rovným dílem, nedohodnou-li se jinak. (5) Ředitel věznice může povolit uskutečnění návštěvy odsouzeného bez zrakové a sluchové kontroly zaměstnanců Vězeňské službyzaměstnanců Vězeňské služby v prostorách k tomu určených. (6) V odůvodněných případech může ředitel věznice rozhodnout, že z bezpečnostních důvodů se návštěva uskuteční v místnosti, kde je návštěvník od odsouzeného oddělen přepážkou. (7) Při návštěvách jsou odsouzení povinni chovat se slušně a ohleduplně k ostatním přítomným osobám. Nesmějí odevzdávat nebo přijímat peníze, dopisy nebo jiné věci, s výjimkou věcí povolených ředitelem věznice nebo jím pověřeným zaměstnancem Vězeňské službyzaměstnancem Vězeňské služby. (8) Odsouzenému může ředitel věznice povolit v souvislosti s návštěvou opuštění věznice, lze-li mít důvodně za to, že tím nebude ohrožen účel výkonu trestu. (9) Zaměstnanec Vězeňské službyZaměstnanec Vězeňské služby je oprávněn návštěvu přerušit nebo předčasně ukončit bez náhrady, jestliže odsouzený nebo návštěvníci přes upozornění porušují pořádek, kázeň nebo bezpečnost věznice. § 20 Duchovní a sociální služby (1) Odsouzenému se zajišťuje právo na poskytování duchovních a dalších obdobných služeb sledujících humanitární cíle v rozsahu vyplývajícím ze zvláštních právních předpisů. (2) Věznice umožňují konat zpravidla v době pracovního klidu společné náboženské obřady odsouzených. Účast na náboženských obřadech je dobrovolná. Dobu konání společných náboženských obřadů vymezí vnitřní řád věznice. (3) K výkonu duchovní služby v místech, kde se vykonává trest odnětí svobody, jsou oprávněny pouze ty registrované církve a náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu tohoto práva podle zvláštního právního předpisu8) (dále jen „církev“). (4) Církev se může podílet na naplňování účelu výkonu trestu poskytováním duchovní služby zejména a) konáním bohoslužeb pro zájemce z řad odsouzených, b) individuálními rozhovory, pastoračními návštěvami a umožněním individuálního přístupu k náboženským úkonům, c) vedením studijních hodin k výkladu náboženských textů, d) zajišťováním duchovní a náboženské literatury a zpěvníků, e) pořádáním přednášek a besed, zejména s etickou tématikou, popřípadě koncertů hudebních skupin a jednotlivců, f) při přípravě odsouzených k jejich propuštění, g) dalšími vhodnými formami přispívajícími k dosažení účelu výkonu trestu. (5) Věznice informuje odsouzené o poskytování duchovní služby ve vnitřním řádu věznice nebo jiným vhodným způsobem. (6) Odsouzený nesmí být k účasti na bohoslužbách a jiných obřadech nebo k rozhovoru s osobami pověřenými církví nucen. Požádá-li odsouzený o umožnění návštěvy církví pověřené osoby, je věznice povinna jí tuto skutečnost neprodleně oznámit. (7) Církví pověřené osoby správa věznice poučí o povinnosti dodržovat právní předpisy pro výkon trestu a vnitřní řád věznice. (8) Věznice je oprávněna odepřít možnost výkonu duchovní služby osobám, které se dopustily porušení povinností vyplývajících z právních předpisů pro výkon trestu nebo vnitřního řádu věznice. (9) Věznice umožňují obecním úřadům obcíobcí s rozšířenou působností poskytovat odsouzeným sociální služby9) mající za cíl pomáhat odsouzeným při vytváření příznivých podmínek k tomu, aby mohli po propuštění vést soběstačný život v souladu se zákonem. § 21 Uspokojování kulturních potřeb (1) Odsouzený má právo objednat si na svůj náklad knihy, denní tisk a časopisy, včetně zahraničních, pokud jsou rozšiřovány v České republice; tím není dotčeno právo Vězeňské služby odebrat odsouzenému věc, kterou by se narušoval účel výkonu trestu. (2) Odsouzený si může bezplatně půjčovat z vězeňské knihovny knihy včetně odborných publikací a právních předpisů. § 22 Používání dalších věcí (1) Odsouzený má právo půjčovat si a hrát společenské hry, které jsou ve věznici k dispozici. (2) Odsouzenému lze v odůvodněných případech umožnit zakoupení, zaslání, případně dovezení a používání dalších věcí, majících vztah k zajištění jeho dalšího vzdělávání, programu zacházení s odsouzeným podle § 41 (dále jen „program zacházení“), případně zájmové činnosti, pokud tyto věci nebudou v rozporu s účelem výkonu trestu a jejich množství, povaha nebo užívání nebudou narušovat pořádek v ubytovacím prostoru nebo škodit na zdraví anebo omezovat ostatní odsouzené. § 23 Nákup potravin a věcí osobní potřeby (1) Odsouzený má právo nakupovat nejméně jedenkrát týdně v prodejně věznice potraviny a věci osobní potřeby, případně věci pro zájmovou a vzdělávací činnost nebo k realizaci programu zacházení. Nákup se uskutečňuje formou bezhotovostní platby z té části peněžních prostředků, s níž může volně disponovat. Ředitel věznice může upřednostnit před nákupem úhradu nákladů na zdravotní služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění, regulační poplatky, nákup nezbytných léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků předepsaných lékařem, nákladů spojených s pořízením nezbytných osobních dokladů nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání po propuštění a úhradu správních poplatků nebo odměny vynaložených v souvislosti s ověřením podpisu odsouzeného. (2) Ve věznici se pro odsouzené zřizují prodejny s potravinářským, drogistickým a průmyslovým zbožím. Minimální sortiment zboží stanoví vnitřní řád věznice. Nelze-li nákup tohoto zboží provádět v prodejně věznice, zajišťuje se prostřednictvím Vězeňské služby. (3) Nejvyšší peněžní částku, za kterou může odsouzený jednorázově nakoupit, stanoví vnitřní řád věznice. § 24 Přijetí balíčku (1) Odsouzený má právo jedenkrát za šest měsíců přijmout balíček s potravinami a věcmi osobní potřeby do hmotnosti 5 kg. Právo na přijetí balíčku vzniká a lhůta podle věty první počíná dnem nástupu do výkonu trestu nebo dnem převedení z výkonu vazby. (2) Balíčky podléhají kontrole zaměstnanců Vězeňské službyzaměstnanců Vězeňské služby. Odsouzenému se nepředají věci, které odporují účelu výkonu trestu nebo které není dovoleno mít u sebe, zejména věci, kterými by mohl ohrozit život a zdraví vlastní nebo jiných osob. Věci, které nemohou být předány odsouzenému a se kterými není třeba naložit podle právních předpisů jiným způsobem, se odešlou na náklady odsouzeného zpět odesílateli, kromě potravin s krátkodobou trvanlivostí nebo prošlou lhůtou spotřeby, které se zlikvidují. (3) Na balíčky obsahující prádlo, oděv a potřeby k realizaci programu zacházení, pro vzdělávání nebo zájmovou činnost a na balíčky obsahující věci pro potřeby dítěte, které má ve výkonu trestu jeho matka u sebe, se nevztahují omezení uvedená v odstavci 1. (4) Balíček, na jehož přijetí nemá odsouzený právo nebo jehož přijetí odsouzený odmítl, odešle věznice na náklady odsouzeného odesílateli. (5) Nemá-li odsouzený peněžní prostředky na odeslání nepředaných věcí nebo balíčku odesílateli, odešlou se na náklady věznice a vynaložené náklady se předepíší odsouzenému k úhradě jako náklady spojené s výkonem trestu odnětí svobody. § 25 Příjem peněz (1) Věznice uloží na svůj účet, na kterém vede peníze odsouzených (dále jen „zvláštní účetzvláštní účet“), peníze, které odsouzený předal věznici k úschově při nástupu do výkonu trestu nebo po přerušení výkonu trestu, peníze zaslané odsouzenému do věznice během výkonu trestu, pracovní odměnu, sociální kapesné, peněžitou odměnu udělenou podle tohoto zákona a, pokud bezprostředně výkonu trestu předcházel výkon vazby nebo zabezpečovací detence, peníze zaslané po ukončení výkonu vazby věznicí, kde odsouzený vykonával vazbu, nebo po ukončení výkonu zabezpečovací detence ústavem pro výkon zabezpečovací detence. Peníze v cizí měně, které nelze směnit na českou měnu, uloží věznice společně s jinými věcmi odsouzeného. (2) Věznice peníze z peněžité odměny udělené podle tohoto zákona eviduje odděleně. (3) Věznice eviduje odděleně též účelově vázané peněžní prostředky, kterými jsou a) peníze zaslané odsouzenému, které byly při zaslání výslovně určeny na úhradu nákladů na zdravotní služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění a regulačních poplatků a na nákup nezbytných léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků předepsaných lékařem, a b) výživné na dítě včetně náhradního výživného, příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, přídavek na dítě, peněžitá pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek, sirotčí důchod náležející dítěti a jiné peníze zaslané odsouzené těhotné ženě nebo matce mající ve výkonu trestu u sebe dítě, které byly při zaslání výslovně určeny na úhradu potřeb dítěte. (4) Účelově vázané peněžní prostředky eviduje věznice pro každý účel samostatně. (5) Z peněz uložených na zvláštním účtuzvláštním účtu odsouzenému nenáleží úrok. Za uložení peněz na zvláštní účetzvláštní účet věznici od odsouzeného nenáleží úplata. (6) Odsouzenému, který ve výkonu trestu pracuje, a odsouzenému, kterému byly z peněz uložených na zvláštním účtuzvláštním účtu provedeny srážky, věznice jednou za kalendářní měsíc ve lhůtě stanovené vnitřním řádem věznice a ostatním odsouzeným jednou za kalendářní měsíc na jejich žádost poskytne informaci o výši zůstatku na zvláštním účtuzvláštním účtu ke dni vyhotovení informace včetně údaje o výši částky, se kterou může odsouzený nakládat, o výši úložného a o provedených srážkách. Informaci podle věty první poskytne věznice též při propuštění odsouzeného z výkonu trestu. § 25a (1) Pokud byly odsouzenému do věznice zaslány peníze, věznice o tom odsouzeného bez zbytečného odkladu vyrozumí. (2) Odsouzený má právo peníze zaslané mu do věznice odmítnout, nemůže však odmítnout peníze zaslané orgány veřejné moci nebo peníze zaslané v době trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty nebo po prohlášení konkursu. (3) Pokud odsouzený zaslané peníze odmítne, peníze se na jeho náklady vrátí odesílateli; nemá-li odsouzený dostatek peněz na jejich odeslání, odečte věznice náklady na odeslání z odesílaných peněz. § 26 Ochrana práv odsouzených včetně prostředků právní ochrany (1) Odsouzený smí k uplatnění svých práv a oprávněných zájmů podávat stížnosti a žádosti orgánům příslušným k jejich vyřízení; stížnost, případně žádost musí být orgánu, jemuž je adresována, neprodleně odeslána. Ředitel věznice určí okruh zaměstnanců Vězeňské službyzaměstnanců Vězeňské služby pověřených přebíráním a odesíláním stížností a žádostí a jejich evidencí; vytvoří takové podmínky pro podávání stížností a žádostí odsouzených, aby bylo vyloučeno, že s nimi budou zacházet jiné než oprávněné osoby. (2) Zaměstnanci Vězeňské službyZaměstnanci Vězeňské služby bez odkladu vyrozumí ředitele věznice, státního zástupce, který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu trestu, soudce nebo orgán, který provádí kontrolu věznice, o žádosti odsouzeného o rozmluvu a na jejich pokyn takovou rozmluvu ve věznici umožní. (3) Věznice bez odkladu vyrozumí státního zástupce, který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu trestu, jestliže dojde a) k úmrtí odsouzeného, b) k pokusu odsouzeného o sebevraždu, c) k sebepoškození odsouzeného s následkem přímého ohrožení života nebo s předpokladem újmy na zdraví, která porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje po dobu nejméně 7 dnů obvyklý způsob života odsouzeného a která vyžaduje lékařské ošetření, anebo k pokusu o takové sebepoškození, d) k jednání, kterým jiná osoba odsouzenému mohla způsobit smrt nebo způsobila nebo mohla způsobit újmu na zdraví, která porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje po dobu nejméně 7 dnů obvyklý způsob života odsouzeného a která vyžaduje lékařské ošetření, e) k fyzickému útoku odsouzeného proti zaměstnanci Vězeňské službyzaměstnanci Vězeňské služby při výkonu služby nebo práce, jiné osobě, která se nachází v objektech nebo prostorech Vězeňské službyVězeňské služby, soudu, státního zastupitelství, ministerstva nebo v místech jejich činnosti, nebo proti jiné osobě během eskorty nebo předvádění odsouzeného, f) ke vzpouře nebo jinému odporu skupiny odsouzených proti povinnosti uložené tímto zákonem nebo na jeho základě řádem výkonu trestu nebo vnitřním řádem věznice anebo proti pokynu nebo příkazu, který vydal zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby, g) k jednání, kterým zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby neoprávněně zvýhodnil odsouzeného nebo neoprávněně vůči němu užil násilí, anebo k jednání zaměstnance Vězeňské službyzaměstnance Vězeňské služby, které má znaky zneužití pravomoci úřední osoby nebo úplatkářství, h) k útěku odsouzeného nebo k jinému jeho závažnému jednání, jímž zmařil nebo podstatně ztížil výkon nebo účel trestu, nebo i) k nepřetržitému odmítání stravy odsouzeným po dobu alespoň 5 po sobě jdoucích dnů. (4) Odsouzený má právo na poskytování právní pomoci advokátemadvokátem, jenž má oprávnění v mezích svého zmocnění vést s odsouzeným korespondenci a hovořit s ním bez přítomnosti třetí osoby. Toto právo odsouzeného musí být zajištěno nejpozději do 24 hodin od přijetí žádosti. (5) Zaměstnanci Vězeňské službyZaměstnanci Vězeňské služby jsou povinni dbát na zachovávání práv, která odsouzení mají ve výkonu trestu. § 26a Sociální kapesné (1) Pokud nemá odsouzený ke dni, ke kterému podle vnitřního řádu věznice probíhá rozúčtování pracovní odměny, na zvláštním účtuzvláštním účtu uložené peníze, s nimiž může volně nakládat, ve výši dosahující alespoň částky stanovené vyhláškou ministerstva, poskytne věznice odsouzenému sociální kapesné v takové výši, aby měl na zvláštním účtuzvláštním účtu peníze, s nimiž může volně nakládat, ve výši odpovídající této částce. (2) Sociální kapesné se neposkytne odsouzenému, který v předchozím kalendářním měsíci odmítl pracovat nebo bez závažného důvodu do práce nenastoupil. (3) Sociální kapesné poskytnuté v době, kdy byl odsouzený poživatelem důchodu z důchodového pojištění nebo obdobného peněžitého plnění vypláceného z jiného státu nebo mezinárodní organizací (dále jen „důchod“) nebo výsluhového příspěvku nebo obdobného peněžitého plnění vypláceného z jiného státu nebo mezinárodní organizací (dále jen „výsluhový příspěvek“), který nebyl zaslán do věznice, je odsouzený povinen vrátit. O povinnosti podle věty první rozhodne ředitel věznice, proti tomuto rozhodnutí může odsouzený do 3 dnů ode dne doručení podat stížnost řediteli věznice, který rozhodnutí vydal. Stížnost nemá odkladný účinek. O stížnosti rozhoduje generální ředitel Vězeňské službyVězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby. Při správě placení sociálního kapesného, které je odsouzený povinen vrátit, a pro uspokojování, vymáhání a zánik pohledávky na vrácení tohoto kapesného se použije obdobně § 36a. (4) Sociální kapesné věznice poskytuje v termínech stanovených vnitřním řádem věznice. § 27 Omezení a zbavení některých práv a svobod (1) Po dobu výkonu trestu jsou odsouzení povinni podrobit se omezením některých práv a svobod, jejichž výkon by byl v rozporu s účelem výkonu trestu nebo která nemohou být vzhledem k výkonu trestu uplatněna. (2) Z důvodů uvedených v odstavci 1 jsou omezena práva a svobody na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí, svobodu pohybu a pobytu, zachování listovního tajemství a tajemství jiných písemností, záznamů a zpráv a právo svobodné volby povolání. (3) Po dobu výkonu trestu odsouzeným nepřísluší právo na stávku, výkon práva sdružovat se ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích, zakládat odborové organizace a výkon práva sdružovat se v nich, právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost, právo svobodné volby poskytovatele zdravotních služeb a zdravotnického zařízení pro sebe a dítě, které má matka ve výkonu trestu odnětí svobody u sebe. Odsouzení nemohou ve výkonu trestu zakládat politické strany nebo politická hnutí, vykonávat právo sdružovat se v nich a nemohou vykonávat volené a jiné veřejné funkce. (4) O omezeních, jež budou uplatněna vůči odsouzenému ve výkonu trestu, proti němuž je vedeno trestní stíhání, a jsou-li splněny důvody vazby, rozhoduje soud podle zvláštního zákona. Díl 3 Povinnosti odsouzených § 28 Základní povinnosti odsouzených (1) Odsouzený je ve výkonu trestu povinen dodržovat stanovený pořádek a kázeň, plnit pokyny a příkazy zaměstnanců Vězeňské službyzaměstnanců Vězeňské služby, pracovat, pokud je mu přidělena práce a není uznán dočasně práce neschopným nebo není po dobu výkonu trestu uznán zdravotně nezpůsobilým k výkonu práce, plnit úkoly vyplývající z programu zacházení, šetrně zacházet se svěřenými věcmi, nepoškozovat cizí majetek, dodržovat zásady slušného jednání s osobami, s nimiž přichází do styku, a i jinak zachovávat ustanovení vnitřního řádu věznice. Dále je povinen dodržovat opatření a pokyny podle zvláštních právních předpisů10) k zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany. (2) Odsouzený je dále povinen a) podrobit se osobní a další prohlídce v zájmu zajišťování vnitřního pořádku ve věznici a vyloučení toho, aby u sebe měl věc, kterou by narušoval účel výkonu trestu, b) umožnit zaměstnancům Vězeňské službyzaměstnancům Vězeňské služby kontrolu svých osobních věcí; pokud své osobní věci uzamyká v uzamykatelné skříňce k uložení osobních věcí, je povinen předat náhradní klíč od této skříňky ředitelem věznice pověřenému zaměstnanci Vězeňské službyzaměstnanci Vězeňské služby, c) podrobit se preventivní vstupní, periodické, mimořádné a výstupní lékařské prohlídce v rozsahu určeném lékařem nebo zvláštním právním předpisem, včetně nezbytných diagnostických a laboratorních vyšetření a očkování, a opatřením stanoveným orgány hygienické služby, d) strpět úkony, které souvisejí s jeho identifikací, a podrobit se úkonům nezbytným pro zpracování komplexní zprávykomplexní zprávy (§ 41 odst. 2), e) pokud onemocní, stane se mu úraz nebo je zraněn, tyto skutečnosti neprodleně ohlásit zaměstnanci Vězeňské službyzaměstnanci Vězeňské služby, f) oznámit neprodleně zaměstnanci Vězeňské službyzaměstnanci Vězeňské služby okolnosti, které mohou způsobit vážné ohrožení bezpečnosti jemu samotnému, spoluodsouzeným, zaměstnancům Vězeňské službyzaměstnancům Vězeňské služby nebo věznici, pokud se o nich dozví nebo je zjistil, g) podrobit se opatřením, která jsou nezbytná k potlačení výroby, držení nebo zneužívání návykových látek a jedů ve věznici, h) dodržovat zásady hygieny, i) oznámit neprodleně věznici skutečnost, že je poživatelem důchodu nebo výsluhového příspěvku, a je-li důchod nebo jeho část anebo výsluhový příspěvek vyplácen z jiného státu nebo mezinárodní organizací, zajistit též jejich zasílání na zvláštní účetzvláštní účet, j) odevzdat do úschovy věznice věci, jejichž držení s ohledem na jejich cenu, množství nebo způsob používání je zakázáno nebo je v rozporu s účelem výkonu trestu, k) uhradit náklady na zdravotní služby poskytnuté v zájmu zachování nebo zlepšení jeho zdravotního stavu nad rámec zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo ze státního rozpočtu nad rámec mezinárodních dohod, kterými je Česká republika vázána, a to včetně regulačních poplatků, l) oznámit věznici jméno a příjmení obhájce nebo advokátaadvokáta, který jej bude zastupovat v jiné věci nebo mu poskytovat právní službu, m) oznámit věznici změnu zdravotní pojišťovny a změnu osobních či rodinných údajů, které nahlásil při přijetí do výkonu trestu, n) podrobit se vyšetření ke zjištění, zda užil návykovou látku, a v případě, že se prokáže přítomnost návykové látky, uhradit náklady na toto vyšetření, o) dodržovat zákaz kouření v místech, kde je to vzhledem k možnému ohrožení zdraví nekuřáků nebo z protipožárních důvodů ředitelem věznice zakázáno, p) během osmihodinové doby určené ke spánku dodržovat noční klid. (3) Odsouzeným je zakázáno a) navazovat styky s jinými osobami v rozporu s tímto zákonem nebo s pokynem vydaným na základě tohoto zákona, b) vyrábět, přechovávat a konzumovat alkoholické nápoje a jiné návykové látky, vyrábět a přechovávat předměty, které by mohly být použity k ohrožení bezpečnosti osob a majetku nebo k útěku, nebo které by svým množstvím nebo povahou mohly narušovat pořádek anebo poškodit zdraví, c) přechovávat a rozšiřovat tiskoviny nebo materiály propagující národnostní, etnickou, rasovou, náboženskou nebo sociální nesnášenlivost, fašismus a podobná hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka, násilí a hrubost, tiskoviny nebo materiály obsahující popis výroby a použití jedů, výbušnin, zbraní a střeliva, jakož i tiskoviny nebo materiály obsahující popis výroby návykových látek, d) hrát hry o peníze, věci, služby nebo o jiné úkony; účastnit se hazardních her, e) tetovat sebe nebo jinou osobu, nechat se tetovat nebo mít ve věznici v držení pomůcky k provádění tetování; to platí obdobně také pro jiné způsoby porušování integrity lidské kůže a držení pomůcek k provádění takové činnosti, f) předstírat poruchu zdraví nebo se úmyslně poškozovat na zdraví, g) bez souhlasu Vězeňské službyVězeňské služby prodávat, směňovat a darovat věci, které má v držení ve věznici, h) mít u sebe během výkonu trestu hotovost. (4) Vůči odsouzenému, který neoprávněně odmítá plnit své povinnosti a k nápravě nestačí výzva nebo napomenutí, užije Vězeňská služba v nezbytném rozsahu prostředky povolené zákonem. § 29 Zaměstnávání a vzdělávání odsouzených (1) Odsouzený, který byl zařazen do práce, je povinen pracovat, pokud je k práci zdravotně způsobilý. (2) Při zaměstnávání a vzdělávání odsouzených věznice zajišťuje a) zařazování odsouzených do práce odpovídající jejich zdravotní způsobilosti s přihlédnutím k jejich odborným znalostem a dovednostem včetně způsobilosti poskytovat zdravotní služby, b) odměňování odsouzených za práci, c) vytváření podmínek pro to, aby odsouzení mohli získat a zvyšovat si svoji pracovní kvalifikaci a rozšiřovat si svoji všeobecnou informovanost. § 30 Zařazování odsouzených do práce (1) Věznice vytvářejí podmínky pro zaměstnávání odsouzených buď v rámci svého provozu, vlastní výroby nebo podnikatelské činnosti anebo smluvně u jiných subjektů. (2) Smlouva mezi věznicí a jiným subjektem, na jejímž základě se uskutečňuje zařazení odsouzených do práce, stanoví podrobnější podmínky, za nichž budou odsouzení pracovat, případně i postup při zaškolení odsouzených k výkonu určených prací a způsob zvyšování jejich pracovní kvalifikace. Při vytváření podmínek k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a dodržování protipožárních a hygienických předpisů má jiný subjekt stejné povinnosti, jaké by měl podle zvláštních právních předpisů vůči svým zaměstnancům v pracovním poměru. (3) Jiné subjekty uvedené v odstavcích 1 a 2 poskytují věznicím za práci odsouzených dohodnuté plnění. (4) K zaměstnávání odsouzeného u jiného subjektu než věznice je třeba předchozího písemného souhlasu odsouzeného; to neplatí, pokud je odsouzený zaměstnáván Českou republikou, krajem, obcíobcí, dobrovolným svazkem obcíobcí nebo subjektem, který jimi byl zřízen či založen a v němž mají většinovou majetkovou účast, většinový podíl na hlasovacích právech anebo vykonávají rozhodující vliv na jeho řízení či provozování. (5) Odsouzený může souhlas uvedený v odstavci 4 odvolat prohlášením učiněným vůči Vězeňské služběVězeňské službě. Pokud prohlášení nemá písemnou formu, zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby o prohlášení odsouzeného učiní bezodkladně zápis, který předloží odsouzenému k podpisu. Účinky odvolání souhlasu nastávají uplynutím posledního dne kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po měsíci, v němž odsouzený souhlas odvolal. Odvolání souhlasu odsouzeným se nepovažuje za odmítnutí práce. § 31 Zákaz některých prací Je zakázáno školit a zařazovat odsouzené k výkonu prací s výbušninami. Jestliže odsouzený při práci přichází do styku s omamnými a psychotropními látkami nebo jedy anebo s jinými látkami, které mohou vyvolat zvýšené nebezpečí újmy na zdraví nebo škody na majetku, je třeba nad ním zajistit zvýšenou kontrolu. Zákaz některých prací pro odsouzené ženy a mladistvé je stanoven zvláštními právními předpisy.12) § 32 Pracovní postavení a podmínky odsouzených (1) Pracovní podmínky, pracovní doba a podmínky pro uložení přesčasové práce u odsouzených se řídí zvláštními právními předpisy vztahujícími se na zaměstnance v pracovním poměru. Ředitel věznice může nařídit odsouzeným práci přesčas v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.13) (2) Do pracovní doby se nepočítá úklidová a další obdobná činnost potřebná k zajištění každodenního provozu věznice, kterou provádějí zpravidla všichni odsouzení, a pracovní terapie, pokud je součástí programu zacházení; tyto práce jsou odsouzení, pokud jsou k nim zdravotně způsobilí, povinni provádět bez nároku na pracovní odměnu a nesmějí být nařízeny na úkor doby nutné k odpočinku odsouzených. V době vycházek lze takové práce nařídit jen výjimečně, vyžaduje-li to mimořádná situace. (3) Odsouzeným se zajišťuje formou připomínek a námětů účast na řešení otázek týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při jejich práci. (4) Odsouzení pracují pod dohledem zaměstnanců Vězeňské službyzaměstnanců Vězeňské služby. § 33 Pracovní odměna odsouzených (1) Odsouzeným přísluší odměna podle vykonané práce. Vláda stanoví nařízením výši této odměny a podmínky pro její poskytování. (2) Vězeňská službaVězeňská služba poskytuje odsouzenému zařazenému do práce v době jeho dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti náhradu odměny za stejných podmínek, jako ji poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci podle zákoníku práce. (3) Pracovní odměna odsouzeného se pro účely srážek daní a pojistného na sociální zabezpečení nebo zdravotní pojištění považuje za příjem ze závislé činnosti. (4) Věznice z pracovní odměny odsouzeného odvede pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na veřejné zdravotní pojištění a zálohu na daň z příjmů fyzických osob; zbylou část uloží na zvláštní účetzvláštní účet. § 34 Vzdělávání odsouzených (1) Odsouzeným, u nichž jsou pro to předpoklady, se obvykle umožní, aby získali vzdělání na základní nebo i střední škole, anebo se zúčastnili dalších forem vzdělávání, které jim umožní získat a zvyšovat si svoji pracovní kvalifikaci; za tímto účelem může ředitel věznice těmto odsouzeným umožnit používání výpočetní techniky na zařízeních poskytnutých věznicí a pod její kontrolou. (2) Odsouzení zařazení do denní formy studia jsou pro účely tohoto zákona posuzováni jako odsouzení zařazení do práce. § 35 Povinnost hradit náklady výkonu trestu (1) Odsouzený je povinen hradit náklady výkonu trestu. (2) Odsouzený není povinen hradit náklady výkonu trestu po dobu, po kterou a) nebyl nezaviněně zařazen do práce, pokud nebyl poživatelem důchodu nebo výsluhového příspěvku nebo mu za předchozí kalendářní měsíc nebyly na zvláštní účetzvláštní účet připsány peníze, z nichž lze provést srážky k úhradě nákladů výkonu trestu, b) nedovršil osmnáctý rok věku, c) mu byly poskytovány zdravotní služby ve formě lůžkové péče, s výjimkou případů uvedených v § 36 odst. 2, d) byl zařazen do vzdělávacího nebo terapeutického programu s dobou výuky nebo terapie nejméně 21 výukových hodin týdně, nebo e) trest dočasně nevykonával. (3) Výši nákladů výkonu trestu stanoví ministerstvo vyhláškou. § 35a Rozhodnutí o výši nákladů výkonu trestu ve zvláštních případech (1) Ředitel věznice rozhodne o výši nákladů výkonu trestu odsouzeného, který odmítl pracovat nebo bez závažného důvodu do práce nenastoupil nebo který je poživatelem důchodu nebo výsluhového příspěvku, který nebyl zaslán na zvláštní účetzvláštní účet. (2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může odsouzený do 3 dnů ode dne doručení podat stížnost řediteli věznice, který rozhodnutí vydal. Stížnost nemá odkladný účinek. (3) O stížnosti rozhoduje generální ředitel Vězeňské službyVězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby. § 36 Povinnost nahradit další náklady spojené s výkonem trestu (1) Ředitel věznice rozhodne o povinnosti odsouzeného nahradit další náklady spojené s výkonem trestu, kterými jsou a) náklady na odeslání nepředaných věcí nebo balíčku podle § 24 odst. 5, b) náklady na zdravotní služby včetně regulačních poplatků podle § 28 odst. 2 písm. k) a § 67b odst. 2 věty druhé, c) náklady na vyšetření ke zjištění, zda užil návykovou látku, v případě, že se prokáže přítomnost návykové látky, podle § 28 odst. 2 písm. n), d) zvýšené náklady na zdravotní služby. (2) Zvýšenými náklady na zdravotní služby podle odstavce 1 písm. d) se rozumí zvýšené náklady na střežení a náklady na dopravu a předvedení do zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb mimo objekty spravované Vězeňskou službouVězeňskou službou, jestliže odsouzený a) si úmyslně způsobil nebo jinému úmyslně umožnil způsobit mu újmu na zdraví anebo se opakovaně dopustil porušování léčebného režimu, b) zneužil poskytnutí zdravotních služeb předstíráním poruchy zdraví, nebo c) se z vlastního rozhodnutí nepodrobil poskytnuté zdravotní službě, k níž dal předchozí souhlas nebo o kterou požádal. (3) V rozhodnutí podle odstavce 1 musí být jednotlivé náklady vyčísleny. Proti tomuto rozhodnutí může odsouzený do 3 dnů od oznámení podat stížnost, o níž rozhoduje generální ředitel Vězeňské službyVězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby. Podání stížnosti má odkladný účinek. § 36a Společné ustanovení (1) Povinnost uhradit náklady uvedené v § 35a a 36 zaniká, jestliže o ní ředitel věznice nerozhodl ve lhůtě 3 let ode dne, kdy tak mohl poprvé učinit. (2) Při správě placení nákladů výkonu trestu, neuhrazených nákladů výkonu vazby a dalších nákladů spojených s výkonem vazby předcházejících tomuto výkonu trestu a dalších nákladů spojených s výkonem trestu se postupuje podle daňového řádu. Po dobu výkonu trestu lhůta pro jejich placení neběží. (3) Pohledávky na náklady výkonu trestu, neuhrazené náklady výkonu vazby a další náklady spojené s výkonem vazby předcházející tomuto výkonu trestu a další náklady spojené s výkonem trestu se po dobu výkonu trestu uspokojují postupem podle tohoto zákona. (4) Po odsouzeném, který byl propuštěn z výkonu trestu, vymáhá náklady výkonu trestu, neuhrazené náklady výkonu vazby a další náklady spojené s výkonem vazby předcházející tomuto výkonu trestu a další náklady spojené s výkonem trestu celní úřad. Vězeňská službaVězeňská služba předá po propuštění odsouzeného z výkonu trestu celnímu úřadu nezbytné údaje o uložení nebo vzniku této platební povinnosti, včetně stejnopisu rozhodnutí s vyznačením právní moci a přehledu předávaných rozhodnutí. Díl 4 Odpovědnost za škodu § 37 Obecné ustanovení Není-li dále stanoveno jinak, řídí se odpovědnost za škodu způsobenou během výkonu trestu a podmínky jejího uplatnění občanským zákoníkem. § 38 Odpovědnost odsouzeného za škodu způsobenou při plnění pracovních úkolů (1) Odsouzený odpovídá za škodu, kterou způsobil Vězeňské službě nebo jinému subjektu, u něhož byl zařazen do práce, zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s tím v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy vztahujícími se na zaměstnance v pracovním poměru.16) (2) Jiný subjekt, jemuž byla způsobena škoda, projedná výši požadované náhrady též s Vězeňskou službou. § 39 Odpovědnost za škodu způsobenou odsouzenému při plnění pracovních úkolů (1) Za škodu způsobenou odsouzenému při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s plněním těchto úkolů odpovídá podle zvláštního zákona17) Vězeňská služba nebo jiný subjekt, u něhož je odsouzený zařazen do práce. Obdobně odpovídá odsouzenému Vězeňská služba nebo jiný subjekt, u něhož je odsouzený zařazen do práce, za škodu vzniklou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání,18) za škodu způsobenou na odložených věcech a při odvracení škody.19) (2) Práce při úklidu, jiné obdobné práce potřebné k zajištění běžného provozu věznice, denní forma studia a pracovní terapie se z hlediska odpovědnosti za škodu nepovažují za plnění pracovních úkolů. § 39a Zvláštní ustanovení (1) Způsobil-li odsouzený zaviněným porušením povinnosti stanovené tímto zákonem škodu na majetku státu, se kterým hospodaří Vězeňská službaVězeňská služba, a výše škody nepřevyšuje 10 000 Kč, rozhodne o povinnosti nahradit škodu ředitel věznice. (2) Proti rozhodnutí ředitele věznice podle odstavce 1 může odsouzený do 3 dnů od oznámení podat stížnost, o níž rozhoduje generální ředitel Vězeňské službyVězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby. Podání stížnosti má odkladný účinek. (3) Při správě placení náhrady škody podle odstavce 1 a pro uspokojování, vymáhání a zánik pohledávky na náhradu této škody se použije obdobně § 36a. Díl 5 Nakládání s penězi uloženými na zvláštním účtu § 39b Srážky (1) Věznice každý kalendářní měsíc v den stanovený vnitřním řádem věznice provede rozúčtování peněz připsaných na zvláštní účetzvláštní účet za předchozí kalendářní měsíc. Při rozúčtování peněz provede srážky k úhradě a) výživného pro děti, kterým je odsouzený povinen poskytovat výživu, a pohledávek za náhradní výživné (dále jen „náklady na výživu nezaopatřených dětínáklady na výživu nezaopatřených dětí“), b) nákladů výkonu trestu, c) přednostních pohledávek uvedených v § 279 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „přednostní pohledávka“) a d) dalších pohledávek vůči odsouzenému. (2) Zbylá část peněz uložených na zvláštním účtuzvláštním účtu, nejde-li o účelově vázané peněžní prostředky, sociální kapesné nebo peněžitou odměnu udělenou podle tohoto zákona, se rozdělí na kapesné a úložné. (3) Srážky podle odstavce 1 se neprovádí z účelově vázaných peněžních prostředků, sociálního kapesného a peněžité odměny udělené podle tohoto zákona. (4) Výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky nepodléhají pohledávky odsouzeného vůči Vězeňské služběVězeňské službě, které výší odpovídají částce účelově vázaných peněžních prostředků připsaných ve prospěch odsouzeného, peněžité odměně udělené podle tohoto zákona, částce sociálního kapesného, částce kapesného a částce úložného do výše, do které lze úložné použít pouze pro účely uvedené v § 39i odst. 2. (5) Výši podílu z peněz připsaných na zvláštní účetzvláštní účet za předchozí kalendářní měsíc určených na kapesné a úložné stanoví ministerstvo vyhláškou. (6) Penězi připsanými na zvláštní účetzvláštní účet za předchozí kalendářní měsíc se pro účely tohoto zákona rozumí a) pracovní odměna po provedení srážek podle § 33 odst. 4, na kterou odsouzenému vznikl nárok v předchozím kalendářním měsíci, b) peníze, které byly během předchozího kalendářního měsíce odsouzenému zaslány do věznice a uloženy na zvláštní účetzvláštní účet, c) peníze, které byly poskytnuty jako sociální kapesné, a d) peníze, které byly poskytnuty jako peněžitá odměna udělená podle tohoto zákona. (7) Při nástupu do výkonu trestu nebo po přerušení výkonu trestu se penězi připsanými na zvláštní účetzvláštní účet za předchozí kalendářní měsíc rozumí též peníze předané odsouzeným věznici k úschově. § 39c Rozsah srážek (1) Výši podílu z peněz připsaných na zvláštní účetzvláštní účet za předchozí kalendářní měsíc určených na jednotlivé srážky podle § 39b odst. 1 stanoví ministerstvo vyhláškou. (2) Částka, která zbyla po provedení srážky z podílu stanoveného podle odstavce 1 určeného na srážku k úhradě a) nákladů na výživu nezaopatřených dětínákladů na výživu nezaopatřených dětí, se použije postupně na srážky k úhradě nákladů výkonu trestu, přednostních pohledávek a dalších pohledávek vůči odsouzenému a na úložné, b) nákladů výkonu trestu, se použije postupně na srážky k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětínákladů na výživu nezaopatřených dětí, přednostních pohledávek, dalších pohledávek vůči odsouzenému a na úložné, c) přednostních pohledávek, se použije postupně na srážky k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětínákladů na výživu nezaopatřených dětí, nákladů výkonu trestu, dalších pohledávek vůči odsouzenému a na úložné, d) dalších pohledávek vůči odsouzenému, se použije postupně na srážky k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětínákladů na výživu nezaopatřených dětí, nákladů výkonu trestu a přednostních pohledávek a na úložné. (3) Částka kapesného, které by v daný kalendářní měsíc vzniklo odsouzenému, který odmítl pracovat nebo bez závažného důvodu do práce nenastoupil, převyšující částku stanovenou vyhláškou pro určení sociálního kapesného se převádí postupně na srážky k úhradě výživného nezaopatřených dětí, přednostních pohledávek, dalších pohledávek vůči odsouzenému a na úložné. (4) Částka úložného, která převyšuje výši stanovenou vyhláškou, do které lze úložné použít pouze pro účely uvedené v § 39i odst. 2, se použije postupně na srážky k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětínákladů na výživu nezaopatřených dětí, nákladů výkonu trestu, přednostních pohledávek a dalších pohledávek vůči odsouzenému. Částka, která zbude po provedení těchto srážek, se převede zpět na úložné. § 39d Provádění srážek (1) Částky srážek se zaokrouhlují na celé koruny směrem dolů. (2) Byl-li odsouzený přemístěn do jiné věznice, pokračuje tato věznice v provádění srážek; pořadí vymáhaných pohledávek zůstává zachováno. (3) Pro účely provádění srážek z peněz připsaných na zvláštní účetzvláštní účet se výkonem rozhodnutí rozumí výkon rozhodnutí nařizovaný soudem podle občanského soudního řádu nebo zákona o zvláštních řízeních soudních, exekuceexekuce vedená soudním exekutorem, daňová exekuceexekuce nařizovaná správcem daně a exekuceexekuce nařizovaná správním orgánem. § 39e Srážky k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí (1) Srážka k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětínákladů na výživu nezaopatřených dětí se provádí na a) základě rozhodnutí soudu, kterým byl nařízen výkon rozhodnutí, a to ve výši stanovené tímto rozhodnutím, b) základě rozhodnutí soudu, kterým byla odsouzenému uložena povinnost hradit výživné, předběžného opatření, kterým bylo odsouzenému uloženo platit výživné, nebo soudem schválené dohody o výši výživného, a to do výše stanovené tímto rozhodnutím nebo dohodou, c) základě rozhodnutí Úřadu práce o přechodu pohledávky výživného na stát, a to do výše stanovené tímto rozhodnutím, d) žádost odsouzeného nebo, pokud s tím odsouzený vyjádřil písemně souhlas, též na žádost osoby, která je příjemcem výživného. (2) Z částky sražené k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětínákladů na výživu nezaopatřených dětí se uspokojí nejprve běžné výživné a nedoplatky za dřívější dobu a pak pohledávky za náhradní výživné. Nepostačuje-li sražená částka k uspokojení všech pohledávek výživného uplatněných podle odstavce 1, uspokojí se nejprve běžné výživné všech nezaopatřených dětí, kterým je odsouzený povinen poskytovat výživu, a pak nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Nepostačuje-li však částka sražená k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětínákladů na výživu nezaopatřených dětí ani k uspokojení pohledávek běžného výživného všech nezaopatřených dětí, kterým je odsouzený povinen poskytovat výživu, rozdělí se mezi ně sražená částka poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků. Nepostačuje-li sražená částka k uspokojení všech pohledávek za náhradní výživné, uspokojí se tyto pohledávky podle poměru běžného výživného. (3) Příjemce výživného uvede v žádosti o provádění srážek k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětínákladů na výživu nezaopatřených dětí nebo na výzvu věznice, zda mu má být srážka k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětínákladů na výživu nezaopatřených dětí zaslána na jím uvedený účet nebo poukázána formou poštovní poukázky. Věznice sraženou částku zašle nebo poukáže příjemci výživného v kalendářním měsíci, ve kterém bylo provedeno rozúčtování. § 39f Srážky k úhradě přednostních pohledávek (1) Srážky k úhradě přednostních pohledávek se provádějí na základě výkonu rozhodnutí pro některou z přednostních pohledávek, a to včetně výkonu rozhodnutí, kterým je vymáháno výživné nezaopatřených dětí nebo pohledávka za náhradní výživné, které nebyly uspokojeny srážkami k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětínákladů na výživu nezaopatřených dětí. (2) Pořadí přednostních pohledávek se řídí dnem, kdy bylo věznici doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Bylo-li věznici téhož dne doručeno nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek a nestačí-li provedená srážka k jejich plnému uspokojení, uspokojí se tyto pohledávky poměrně. (3) Při srážkách k úhradě přednostních pohledávek se z první poloviny částky určené k úhradě přednostních pohledávek uspokojí bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného, poté pohledávky za náhradní výživné a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li tato polovina k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Nebylo-li takto uspokojeno ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně určená částka poměrně podle výše běžného výživného. Nepostačí-li tato polovina k uspokojení všech pohledávek za náhradní výživné, uspokojí se tyto pohledávky podle poměru běžného výživného. (4) Přednostní pohledávky, které nebyly uspokojeny z první poloviny částky určené k úhradě přednostních pohledávek, se uspokojují z druhé poloviny této částky. § 39g Srážky k úhradě dalších pohledávek vůči odsouzenému (1) Z částky sražené k úhradě dalších pohledávek vůči odsouzenému se uspokojuje rovněž pohledávka na náklady výkonu trestu odsouzeného, který odmítl pracovat nebo bez závažného důvodu do práce nenastoupil nebo který je poživatelem důchodu nebo výsluhového příspěvku, který nebyl zaslán na zvláštní účetzvláštní účet, v části, ve které nebyla uspokojena srážkou k úhradě nákladů výkonu trestu. (2) Z částky sražené k úhradě dalších pohledávek vůči odsouzenému se uspokojují též další náklady spojené s výkonem trestu podle § 36, náklady výkonu vazby podle § 21c zákona o výkonu vazby, další náklady spojené s výkonem vazby podle § 21a zákona o výkonu vazby, náhrada škody podle § 38 a 39a a podle § 21b zákona o výkonu vazby a pohledávka na náhradu sociálního kapesného podle § 26a odst. 3. (3) Při srážkách k úhradě dalších pohledávek vůči odsouzenému se z první poloviny částky určené k úhradě dalších pohledávek vůči odsouzenému uspokojí bez zřetele na pořadí nejprve pohledávka za náklady výkonu trestu podle odstavce 1 a poté podle pořadí ostatní pohledávky. (4) Na stanovení pořadí dalších pohledávek se použije obdobně § 39f odst. 2. § 39h Kapesné (1) S kapesným může odsouzený volně nakládat, nestanoví-li tento zákon jinak. Náklady na odeslání peněz z kapesného nese odsouzený; nemá-li dostatek peněz na jejich odeslání, odečte věznice tyto náklady z odesílaných peněz. (2) Ministerstvo stanoví vyhláškou nejvyšší částku, kterou může mít odsouzený k dispozici jako kapesné; kapesné převyšující tuto částku se převede na úložné. Po dobu, po kterou byla odsouzenému udělena odměna zvýšení kapesného, se nejvyšší částka kapesného zvyšuje o částku odpovídající této odměně. (3) Kapesné převyšující částku stanovenou vyhláškou pro určení sociálního kapesného se převede na úložné, dokud úložné nedosáhne výše stanovené podle § 39i odst. 1 písm. a). (4) Kapesné se zvyšuje o poskytnuté sociální kapesné. (5) Byla-li odsouzenému udělena odměna zvýšení kapesného, k jeho zvýšení se využijí peněžní prostředky z úložného. (6) Byl-li odsouzenému udělen kázeňský trest snížení kapesného, částka, o kterou bylo kapesné sníženo, se převede na úložné. (7) V kalendářním měsíci, ve kterém odsouzený odmítl pracovat nebo bez závažného důvodu do práce nenastoupil, může být kapesné nejvýše ve výši částky stanovené vyhláškou pro určení sociálního kapesného. § 39i Úložné (1) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) částku úložného, se kterou se odsouzenému po dobu výkonu trestu neumožní nakládat, a b) výši úložného, do které lze úložné použít pouze pro účely uvedené v odstavci 2. (2) Úložné převyšující částku, se kterou se odsouzenému po dobu výkonu trestu neumožní nakládat, a nedosahující výše stanovené podle odstavce 1 písm. b), může odsouzený použít, pokud za tím účelem nemůže použít jiné peněžní prostředky, pouze na úhradu a) nákladů na zdravotní služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění a regulačních poplatků, na nákup nezbytných léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků předepsaných lékařem, b) nezbytných nákladů spojených s těhotenstvím a porodem odsouzené nebo péčí o dítě, které má odsouzená ve výkonu trestu u sebe, c) nákladů spojených s pořízením nezbytných osobních dokladů nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání po propuštění, nebo d) správních poplatků nebo odměny vynaložených v souvislosti s ověřením podpisu odsouzeného. (3) S úložným převyšujícím výši, do které lze úložné použít pouze pro účely uvedené v odstavci 2, může odsouzený volně nakládat až po provedení srážek k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětínákladů na výživu nezaopatřených dětí, nákladů výkonu trestu, přednostních pohledávek a dalších pohledávek vůči odsouzenému. Náklady na odeslání peněz z úložného nese odsouzený; nemá-li dostatek peněz na jejich odeslání, odečte věznice tyto náklady z odesílaných peněz. (4) Úložné se zvyšuje o částky vzniklé zaokrouhlováním. § 39j Nakládání s účelově vázanými peněžními prostředky a peněžitou odměnou (1) Peníze zaslané odsouzenému, které byly při zaslání výslovně určeny na úhradu nákladů na zdravotní služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění a regulačních poplatků a na nákup nezbytných léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků předepsaných lékařem, lze použít pouze na úhradu uvedených nákladů. (2) Výživné na dítě včetně náhradního výživného, příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, přídavek na dítě, peněžitá pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek, sirotčí důchod náležející dítěti a jiné peníze zaslané odsouzené těhotné ženě nebo matce mající ve výkonu trestu u sebe dítě, které byly při zaslání výslovně určeny na úhradu potřeb dítěte, lze použít pouze na úhradu potřeb dítěte. (3) S peněžitou odměnou udělenou podle tohoto zákona uloženou na zvláštním účtuzvláštním účtu může odsouzený volně nakládat. Ustanovení § 39h odst. 1 věta druhá se použije obdobně. § 39k Výplata peněz při propuštění z výkonu trestu (1) Při propuštění z výkonu trestu věznice odsouzenému vyplatí v hotovosti peníze uložené na zvláštním účtuzvláštním účtu, z nichž už nebudou prováděny srážky podle tohoto zákona za poslední kalendářní měsíc výkonu trestu. Nelze-li v hotovosti provést výplatu celé částky určené podle věty první, vyplatí se alespoň kapesné, sociální kapesné, úložné do výše, do které lze úložné použít pouze pro účely uvedené v § 39i odst. 2, a peněžitá odměna udělená podle tohoto zákona. Zbylou částku poukáže věznice poštovní poukázkou nebo ji odešle na své náklady na adresu nebo účet, které odsouzený uvedl, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy byl propuštěn. (2) Zbylé peníze uložené na zvláštním účtuzvláštním účtu po provedení srážek za poslední kalendářní měsíc výkonu trestu zašle věznice na základě žádosti odsouzeného na jím uvedený účet anebo poukáže poštovní poukázkou, a to do konce kalendářního měsíce, ve kterém bylo provedeno rozúčtování za poslední kalendářní měsíc výkonu trestu. (3) Pokud peníze uvedené v odstavci 1, které nejsou účelově vázanými peněžními prostředky, nepostačují k úhradě nezbytných potřeb odsouzeného po propuštění z výkonu trestu, může ředitel věznice rozhodnout o poskytnutí příspěvku odsouzenému až do výše stanovené vyhláškou ministerstva; při tom ředitel věznice přihlíží i k tomu, zda částku k úhradě těchto potřeb nemá odsouzený na účtu nebo ji nemůže získat jiným způsobem, zejména od příbuzných nebo zastupitelského úřadu státu, jehož je státním občanem. (4) Příspěvek poskytnutý podle odstavce 3 je odsouzený povinen věznici vrátit. V rozhodnutí podle odstavce 3 ředitel věznice stanoví lhůtu, ve které je odsouzený povinen poskytnutý příspěvek vrátit, a poučí jej, že peníze, které mu mají být vyplaceny podle odstavce 2, se započtou vůči poskytnutému příspěvku. Při správě placení příspěvku, který je odsouzený povinen vrátit, a pro vymáhání pohledávky na vrácení tohoto příspěvku se použije obdobně § 36a odst. 2 a 4. (5) Účelově vázané peněžní prostředky, peněžitou odměnu udělenou podle tohoto zákona, kapesné a úložné do výše, do které lze úložné použít pouze pro účely uvedené v § 39i odst. 2, které byly vyplaceny podle odstavců 1 a 2, a příspěvek poskytnutý podle odstavce 3 anebo pohledávky ve výši těchto peněžních prostředků, byly-li peníze zaslané na účet, nelze postihnout výkonem rozhodnutí. § 39l Nakládání s penězi odsouzeného po nástupu do výkonu vazby nebo zabezpečovací detence (1) Nastoupil-li odsouzený po výkonu trestu do výkonu vazby, peníze uložené na zvláštním účtuzvláštním účtu, z nichž už nebudou prováděny srážky podle tohoto zákona za poslední kalendářní měsíc výkonu trestu, se po nástupu do výkonu vazby převedou na účet věznice, ve které odsouzený vykonává vazbu. Zbylé peníze uložené na zvláštním účtuzvláštním účtu se zašlou po provedení srážek za poslední kalendářní měsíc výkonu trestu. Účelově vázané peněžní prostředky se dále evidují jako účelově vázané peněžní prostředky podle zákona o výkonu vazby. (2) Nastoupil-li odsouzený po výkonu trestu do výkonu zabezpečovací detence, postupuje se při nakládání s penězi uloženými na zvláštním účtuzvláštním účtu obdobně jako při přemístění odsouzeného do jiné věznice. § 39m Zvláštní ustanovení o srážkách u odsouzených po rozhodnutí o úpadku (1) Pokud bylo rozhodnuto o úpadku odsouzeného, zašle věznice na účet určený insolvenčním správcem částku odpovídající srážkám k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětínákladů na výživu nezaopatřených dětí, přednostních pohledávek a dalších pohledávek vůči odsouzenému podle tohoto dílu a částku úložného převyšující výši stanovenou vyhláškou ministerstva, do které lze úložné použít pouze pro účely uvedené v § 39i odst. 2; souhlas odsouzeného se nevyžaduje. Pro určení výše částky na srážku k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětínákladů na výživu nezaopatřených dětí vychází věznice z údajů poskytnutých insolvenčním správceminsolvenčním správcem. (2) Podle odstavce 1 postupuje věznice od doručení vyrozumění insolvenčního správceinsolvenčního správce o vydání rozhodnutí, v jehož důsledku lze postihnout majetek nebo příjmy odsouzeného, až do doručení vyrozumění o vydání rozhodnutí, kterým insolvenční řízeníinsolvenční řízení odsouzeného končí nebo které má vliv na provádění srážek z peněz odsouzeného uložených na zvláštním účtuzvláštním účtu. (3) Je-li to možné, informuje věznice nejméně měsíc před očekávaným skončením výkonu trestu odsouzeného uvedeného v odstavci 1 insolvenčního správceinsolvenčního správce o předpokládaném dni ukončení výkonu trestu a sdělí mu, kdy odešle poslední částku podle odstavce 1. Byl-li odsouzený podmíněně propuštěn nebo byl-li výkon trestu z jiných důvodů předčasně ukončen, věznice informuje insolvenčního správceinsolvenčního správce o těchto skutečnostech bez zbytečného odkladu. HLAVA III ZACHÁZENÍ S ODSOUZENÝMI § 40 Obecné ustanovení (1) Během výkonu trestu je odsouzený povinen dodržovat vnitřní řád věznice, který kromě jiného vymezuje druh a obsah činností, které jsou pro jednotlivé skupiny odsouzených buď povinné nebo dobrovolné. Okruh konkrétních činností, kterých je odsouzený povinen se zúčastnit nebo které může vykonávat, jsou stanoveny v programu zacházení. (2) K dosažení účelu výkonu trestu věznice stanoví pro každého odsouzeného program zacházení jako základní formu cílevědomého a komplexního působení, jehož cílem je připravit odsouzeného na soběstačný život v souladu se zákonem po propuštění z výkonu trestu. Součástí působení na odsouzeného jsou rovněž metody a formy práce zaměřené na oblast řešení důsledků a dopadů trestné činnosti na poškozeného. Program se nezpracovává v případech, kdy odsouzený má vykonat trest nebo jeho zbytek ve výměře nepřesahující 3 měsíce. (3) Rozhodnutí ředitele věznice o povolení opustit věznici je veřejnou listinouveřejnou listinou, kterou lze prokázat totožnost odsouzeného. § 41 Program zacházení (1) Program zacházení se zpracovává na základě komplexní zprávykomplexní zprávy o odsouzeném s ohledem na délku trestu, charakteristiku osobnosti a příčiny trestné činnosti. (2) Komplexní zprávaKomplexní zpráva je shrnutím výsledků psychologického, pedagogického, sociálního, případně lékařského posouzení, hodnocení rizik a potřeb a jiných dostupných materiálů k osobě odsouzeného; její obsah je důvěrný. (3) Program zacházení obsahuje konkrétně formulovaný cíl působení na odsouzeného, metody zacházení s odsouzeným směřující k dosažení cíle a způsob a četnost hodnocení. Pravidelnou součástí programu zacházení je určení způsobu zaměstnávání odsouzeného, případně jeho účasti na pracovní terapii, vzdělávání anebo jiné náhradní činnosti, směřující k vytvoření předpokladů pro jeho soběstačný život v souladu se zákonem. Pokud u odsouzeného přichází v úvahu více variant programu zacházení, umožní se mu výběr. (4) V rámci programu zacházení se pro odsouzené nezařazené do výstupního oddílu vytvářejí nejméně 3 měsíce před propuštěním podmínky pro soběstačný život v souladu se zákonem a za tím účelem se aktualizuje program zacházení. (5) Při vypracování programu zacházení věznice podle potřeby spolupracuje s příslušnými orgány sociálního zabezpečení. § 42 Oprávnění soudů a dalších orgánů činných v trestním řízení Při výkonu své pravomoci stanovené zákonem a v souvislosti s konkrétním řízením jsou soudci, případně zaměstnanci soudu k tomu určení a další orgány činné v trestním řízeníorgány činné v trestním řízení oprávněni navštěvovat odsouzené ve výkonu trestu, mluvit s nimi bez přítomnosti třetí osoby a nahlížet do jejich osobních spisů a dalších písemností, které souvisejí s výkonem trestu a jejichž znalost je nutná k vedení probíhajícího řízení. § 42a Předávání odsouzených (1) Odsouzený se předá policejnímu orgánu mimo věznici na dobu nezbytně nutnou k provedení úkonu probíhajícího řízení na základě písemné žádosti obsahující odůvodnění takového postupu. Žádost zašle policejní orgán alespoň 3 dny před provedením takového úkonu řediteli věznice. Žádost musí být schválena ředitelem příslušného útvaru PoliciePolicie České republiky nebo jím písemně pověřeným příslušníkem PoliciePolicie České republiky, náčelníkem Vojenské policiepolicie, anebo vedoucím příslušníkem Generální inspekce bezpečnostních sborů. (2) Jestliže je odsouzený předán na dobu převyšující 24 hodin a úkon je prováděn mimo obecobec, v níž se nachází věznice, kde je odsouzený umístěn, může být do ukončení úkonu odsouzený umístěn ve věznici, která je nejblíže místu, kde je úkon prováděn. Eskorty mezi věznicemi zajišťuje Vězeňská službaVězeňská služba. (3) V době od předání odsouzeného policejnímu orgánu až do jeho vrácení nebo umístění do jiné věznice zajišťuje ostrahu odsouzeného PoliciePolicie České republiky. § 43 Účast církví, náboženských společností, zájmových sdružení občanů, nevládních organizací a dalších orgánů a institucí na naplňování účelu trestu (1) Na naplňování účelu trestu se v souladu se zvláštními právními předpisy mohou podílet po dohodě s generálním ředitelem Vězeňské služby, případně ředitelem věznice registrované církve a náboženské společnosti, zájmová sdružení občanů, nevládní organizace a další orgány a instituce, se kterými odsouzený udržuje styk a které mohou přispět k plnění účelu výkonu trestu (dále jen „orgány a instituce“). (2) Pověření zástupci orgánů a institucí mohou po dobu výkonu trestu udržovat s odsouzeným osobní styk, zajímat se o jeho chování ve výkonu trestu a pomáhat mu při vytváření příznivých podmínek pro jeho soběstačný život v souladu se zákonem. Na požádání je věznice informuje o stavu převýchovy a chování odsouzeného, pokud s tím odsouzený souhlasí. (3) Zástupce orgánů a institucí pověřené výkonem oprávnění podle odstavce 2 věznice poučí o povinnosti dodržovat právní předpisy pro výkon trestu a respektovat vnitřní řád věznice včetně časového rozvrhu dne. (4) Věznice v případě potřeby zabezpečí vhodné prostory a podmínky pro činnost orgánů a institucí tak, aby nebylo narušeno nebo ohroženo plnění programů zacházení. (5) Poskytování humanitárních služeb ve věznici podle odstavců 1 až 4 se nepovažuje za návštěvy podle § 19. § 44 Účast odsouzených na výkonu trestu Odsouzení se mohou podílet na řešení otázek souvisejících s jejich životem ve věznici předkládáním návrhů a připomínek zaměstnancům Vězeňské službyzaměstnancům Vězeňské služby. § 45 Odměny (1) Jestliže odsouzený svým chováním a jednáním nebo příkladným činem projevuje odpovědný přístup k plnění stanovených povinností a spolupracuje při naplňování účelu výkonu trestu, lze mu udělit odměnu. (2) Odměnami jsou: a) pochvala, b) mimořádné zvýšení doby trvání návštěv během jednoho kalendářního měsíce až na 5 hodin, c) povolení jednorázového nákupu potravin a věcí osobní potřeby odsouzenému, který jinak tyto nákupy nemůže provádět, d) zvýšení kapesného nejvýše o jednu třetinu až na dobu 3 kalendářních měsíců, e) věcná nebo peněžitá odměna až do výše 1 000 Kč, f) rozšíření osobního volna na sportovní, kulturní nebo jiné zájmové aktivity až na dobu 1 měsíce, g) povolení opustit věznici až na 24 hodin v souvislosti s návštěvou nebo s programem zacházení, h) přerušení výkonu trestu. § 46 Kázeňské tresty (1) Kázeňským přestupkemKázeňským přestupkem je zaviněné porušení zákonem stanovené nebo na jeho základě uložené povinnosti, pořádku nebo kázně během výkonu trestu. (2) Za kázeňský přestupekkázeňský přestupek lze odsouzenému uložit kázeňský trest. Kázeňský trest se neuloží, jestliže samotným projednáním kázeňského přestupkukázeňského přestupku s odsouzeným lze dosáhnout sledovaného účelu. (3) Kázeňskými tresty jsou: a) důtka, b) snížení kapesného nejvýše o jednu třetinu až na dobu 3 kalendářních měsíců, c) zákaz přijetí jednoho balíčku v kalendářním roce, d) pokuta až do výše 5 000 Kč, e) propadnutí věci, f) umístění do uzavřeného oddílu až na 28 dnů, s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení, g) celodenní umístění do uzavřeného oddílu až na 20 dnů, h) umístění do samovazby až na 20 dnů, i) odnětí výhod vyplývajících z předchozí kázeňské odměny. (4) Výkon kázeňských trestů uvedených v odstavci 3 písm. f) a g) lze uložit též podmíněně se zkušební dobou až na 6 měsíců. Zkušební doba počíná běžet právní mocí rozhodnutí o kázeňském přestupkukázeňském přestupku. Nespáchá-li odsouzený během zkušební doby jiný kázeňský přestupekkázeňský přestupek, kázeňský trest se zahladí. V opačném případě odsouzený kázeňský trest vykoná; tím není dotčena jeho odpovědnost za kázeňský přestupekkázeňský přestupek spáchaný ve zkušební době. § 47 Ukládání kázeňských trestů (1) Kázeňský trest lze uložit, jen jsou-li náležitě objasněny okolnosti kázeňského přestupkukázeňského přestupku a prokázána vina odsouzeného. Před uložením kázeňského trestu musí být odsouzenému umožněno, aby se vyjádřil ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a důkazům o nich. Může uvádět okolnosti, které jeho vinu vyvracejí nebo zmírňují a na podporu svých tvrzení navrhovat provedení dalších důkazů sloužících k jeho obhajobě. (2) Uložený kázeňský trest musí být úměrný závažnosti spáchaného kázeňského přestupkukázeňského přestupku a musí být v souladu se zájmem na dosažení účelu trestu. Za kázeňský přestupekkázeňský přestupek lze uložit jen jeden kázeňský trest. Trest propadnutí věci lze uložit i vedle jiného kázeňského trestu. (3) Kázeňský trest nelze uložit, jestliže od spáchání kázeňského přestupkukázeňského přestupku uplynula doba jednoho roku. § 47a Pokuta (1) Při výměře pokuty je třeba přihlédnout též k osobním poměrům odsouzeného. (2) Výše pokuty nesmí být vyšší než částka, kterou má odsouzený na zvláštním účtuzvláštním účtu a se kterou může volně nakládat. (3) Věznice výkon pokuty provede převodem postupně z a) kapesného, b) peněžité odměny udělené podle tohoto zákona a c) části úložného, se kterou může odsouzený volně nakládat. (4) Částka získaná výkonem pokuty je příjmem státního rozpočtu. § 48 Propadnutí věci (1) Kázeňský trest propadnutí věci lze uložit, jde-li o věc, a) jíž bylo použito ke spáchání kázeňského přestupkukázeňského přestupku, b) která byla určena ke spáchání kázeňského přestupkukázeňského přestupku, c) kterou odsouzený získal kázeňským přestupkemkázeňským přestupkem nebo jako odměnu za něj, nebo d) kterou odsouzený nabyl za věc uvedenou pod písmenem c). (2) Kázeňský trest propadnutí věci je možno uložit samostatně nebo s jiným kázeňským trestem, patří-li věc pachateli kázeňského přestupkukázeňského přestupku. Vlastníkem propadlé věci se stává stát. (3) Kázeňský trest propadnutí věci nelze uložit, pokud by vzhledem k vyšší hodnotě věci bylo vyslovení jejího propadnutí v nápadném nepoměru k povaze kázeňského přestupkukázeňského přestupku. § 49 Umístění do uzavřeného oddílu a samovazby (1) K uložení kázeňského trestu celodenního umístění do uzavřeného oddílu a umístění do samovazby je nezbytné předchozí posouzení lékaře, že odsouzený je zdravotně způsobilý podrobit se tomuto kázeňskému trestu. (2) Před nástupem kázeňského trestu celodenního umístění do uzavřeného oddílu nebo umístění do samovazby a nejméně jednou týdně v průběhu jeho výkonu musí být odsouzený prohlédnut lékařem, který posoudí, zda je zdravotně způsobilý k výkonu tohoto kázeňského trestu. Tím není dotčeno právo odsouzeného na poskytování zdravotních služeb i v jiné době během výkonu kázeňského trestu. (3) Při kázeňském trestu umístění do samovazby odsouzený nepracuje, neúčastní se programu zacházení, není mu dovoleno kouřit, číst denní tisk, knihy nebo jiné publikace, kromě právnické, vzdělávací nebo náboženské literatury, a nakupovat potraviny a věci osobní potřeby s výjimkou hygienických potřeb. Není mu dovoleno odpočívat na lůžku mimo dobu k tomu vnitřním řádem určenou. Stejně se postupuje i při kázeňském trestu celodenního umístění do uzavřeného oddílu s tím rozdílem, že odsouzený je povinen vykonávat úklidové práce a práce nezbytné k zajištění běžného provozu ve věznici. (4) S výkonem znovu uloženého kázeňského trestu celodenního umístění do uzavřeného oddílu nebo umístění do samovazby nelze začít dříve než po uplynutí alespoň 10 dnů od výkonu některého z těchto kázeňských trestů. Jestliže však kázeňský trest celodenního umístění do uzavřeného oddílu nebo umístění do samovazby byl znovu uložen ještě v průběhu výkonu některého z těchto kázeňských trestů, lze vykonat oba takové kázeňské tresty bezprostředně za sebou. § 50 Zabrání věci (1) Pokud nebylo rozhodnuto o propadnutí věci, lze rozhodnout o tom, že se taková věc zabírá, a) jestliže pachatele nelze za kázeňský přestupekkázeňský přestupek stíhat nebo kázeňsky potrestat, b) jestliže mu věc nepatří, nebo c) jestliže to vyžaduje bezpečnost osob, majetku, pořádek ve věznici, případně jiný obdobný obecný zájem. (2) Rozhodnutí o zabrání věci je třeba písemně oznámit pachateli kázeňského přestupkukázeňského přestupku a osobě, které se přímo týká, pokud je známa. Vlastníkem zabrané věci se stává stát. (3) O zabrání věci nelze rozhodnout, jestliže od spáchání kázeňského přestupkukázeňského přestupku uplynula doba jednoho roku. § 51 Kázeňská pravomoc (1) Kázeňskou pravomoc nad odsouzenými vykonávají generální ředitel Vězeňské služby a ředitelé věznic. Jiní zaměstnanci Vězeňské službyzaměstnanci Vězeňské služby mohou kázeňskou pravomoc vykonávat, pokud k tomu byli zmocněni generálním ředitelem Vězeňské služby nebo s jeho souhlasem ředitelem věznice. (2) Generální ředitel Vězeňské služby rozhoduje v kázeňském řízení jen o stížnosti proti uložení kázeňského trestu. § 52 Stížnost proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu (1) Odsouzený má právo do 3 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o uložení kázeňského trestu podat proti němu stížnost. Odkladný účinek má jen stížnost proti uložení kázeňského trestu propadnutí věci. (2) Proti rozhodnutí o zabrání věci má pachatel kázeňského přestupkukázeňského přestupku a osoba, které se rozhodnutí o zabrání věci přímo týká, právo do 3 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí podat stížnost, která má odkladný účinek. (3) O stížnosti rozhodne do 5 pracovních dnů od jejího podání ředitel věznice nebo k tomu zmocněný zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby. K rozhodnutí o stížnosti nelze zmocnit zaměstnance, který kázeňský trest uložil nebo který rozhodl o zabrání věci. O stížnosti proti rozhodnutí ředitele věznice rozhodne generální ředitel Vězeňské služby. (4) Přezkoumání rozhodnutí o uložení kázeňských trestů podle § 46 odst. 3 písm. d) až h) a rozhodnutí o zabrání věci se lze domáhat u soudu za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem ve stejném rozsahu, v jakém je takový přezkum možný v řízení o přestupku. Rozhodnutí vydaná v kárném řízení, kterými byly uloženy kázeňské tresty podle § 46 odst. 3 písm. a) až c) a i), nepodléhají přezkoumání soudu. § 53 Prominutí kázeňského trestu a upuštění od výkonu zbytku kázeňského trestu (1) Jestliže výkon kázeňského trestu, proti jehož uložení již nelze podat stížnost, není vzhledem k dalšímu chování a jednání odsouzeného potřebný, lze tento trest prominout. (2) Jestliže další výkon kázeňského trestu není potřebný, protože odsouzený projevuje účinnou snahu po nápravě, lze od výkonu jeho zbytku upustit. (3) Prominutím kázeňského trestu a upuštěním od výkonu jeho zbytku se kázeňský trest považuje za vykonaný. § 54 Zahlazení kázeňského trestu (1) Jestliže po výkonu kázeňského trestu odsouzený splní podmínky pro udělení kázeňské odměny, lze mu místo jejího udělení zahladit kázeňský trest. (2) Zahlazením kázeňského trestu se na odsouzeného hledí, jako by mu nebyl kázeňský trest uložen. § 55 Kázeňské vyřízení jiného protispolečenského jednání (1) Uložením kázeňského trestu se vyřizují též jednání, která mají znaky přestupkůpřestupků, pokud byly spáchány během výkonu trestu. (2) Uložením kázeňského trestu odsouzenému se nevylučuje jeho trestní stíhání, je-li skutek trestným činemtrestným činem. (3) Rozhodnutí o jednání, které má znaky přestupkupřestupku zapisovaného do evidence přestupkůpřestupků vedené Rejstříkem trestů, se zapíše po nabytí právní moci do této evidence. Na postup při zápisu do evidence přestupkůpřestupků a postup při uplatňování námitek proti jejímu obsahu se použijí obdobně ustanovení zákona o přestupcích. § 56 Přerušení výkonu trestu (1) V případě úspěšného plnění programu zacházení a dosahování účelu výkonu trestu může ředitel věznice formou odměny přerušit výkon trestu odsouzenému až na 20 dnů během kalendářního roku. Doba přerušení se počítá do výkonu trestu. (2) Pro naléhavé rodinné důvody může ředitel věznice přerušit odsouzenému výkon trestu až na 10 dnů během kalendářního roku. (3) Je-li třeba odsouzenému neodkladně poskytnout zdravotní službu, kterou nelze zajistit ve věznici nebo ve specializovaném zdravotnickém zařízení Vězeňské službyVězeňské služby, může ředitel věznice na nezbytně nutnou dobu výkon trestu odsouzenému přerušit. Pokud si odsouzený újmu na zdraví nezpůsobil úmyslně, doba přerušení výkonu trestu nepřesahující 30 dnů v kalendářním roce se započítává do doby výkonu trestu. § 57 Výkon ochranného léčení (1) Během výkonu trestu lze též vykonávat uložené ochranné léčení. (2) Umožňuje-li to výměra uloženého trestu nebo jeho zbytku, započne se s výkonem ochranného léčení uloženého ve formě ambulantní zdravotní péče bezprostředně po nástupu výkonu trestu. (3) Pokud soudem uložené ochranné léčení v ústavní formě, jež bylo uloženo vedle výkonu trestu, nebylo vykonáno před nástupem výkonu trestu, a s ohledem na kapacitu věznice je možné takové léčení v podmínkách výkonu trestu provádět, učiní věznice opatření potřebná k tomu, aby s výkonem takového ochranného léčení bylo započato co nejdříve po nástupu výkonu trestu. (4) Pokud je třeba ve výkonu ochranného léčení v ústavní formě pokračovat i po propuštění z výkonu trestu za současného omezení na svobodě, nebo nebylo-li ve výkonu trestu ochranné léčení zahájeno, věznice poskytne včas potřebné informace poskytovateli lůžkové péče, u kterého se má ochranné léčení vykonávat. Je-li zajištěno zahájení nebo pokračování ve výkonu ochranného léčení bezprostředně po výkonu trestu, předá dnem ukončení výkonu trestu Vězeňská službaVězeňská služba odsouzeného do zdravotnického zařízení příslušného poskytovatele lůžkové péče. (5) Nebylo-li v průběhu výkonu trestu ochranné léčení ukončeno a není-li zajištěn jeho další výkon u příslušného poskytovatele zdravotních služeb, zašle věznice zprávu o jeho dosavadním průběhu a výsledku soudu. HLAVA IV ODLIŠNOSTI VÝKONU TRESTU U NĚKTERÝCH SKUPIN ODSOUZENÝCH Díl 1 Obecná ustanovení § 58 (1) Pokud tato hlava neobsahuje ustanovení zvláštní, užije se na výkon trestu dále uvedených skupin odsouzených ostatních ustanovení tohoto zákona. (2) Při výkonu trestu odsouzených uvedených v této hlavě se přihlíží k jejich psychickým, fyziologickým a věkovým zvláštnostem. Díl 2 Výkon trestu ve věznici pro místní výkon trestu § 59 (1) Trest lze za podmínek stanovených tímto zákonem vykonávat též ve věznici pro místní výkon trestu. (2) Věznice pro místní výkon trestu zřizuje ministr po dohodě s obcíobcí, která se má na zajišťování provozu věznice podílet. (3) Obec zajišťuje provoz věznice pro místní výkon trestu z hlediska finančního a vytváří potřebné stavebně technické podmínky pro výkon účinného střežení věznice. (4) Na provoz věznice pro místní výkon trestu stát poskytuje obci dotace v závislosti na kapacitě věznice. Způsob výpočtu výše dotací a podmínky jejich poskytování stanoví vláda nařízením. (5) Za střežení a za dodržování zákonem stanovených podmínek výkonu trestu odpovídá Vězeňská služba. (6) Do věznice pro místní výkon trestu zařazuje generální ředitelství Vězeňské službyVězeňské služby odsouzené, u nichž trest nebo jeho nevykonaný zbytek nepřevyšuje 6 měsíců. Do této věznice nelze zařadit odsouzeného, kterému byl uložen výkon trestu ve věznici se zvýšenou ostrahou nebo který má soudem uložené ochranné léčení v ústavní formě nebo zabezpečovací detenci. (7) V závislosti na kapacitě věznice pro místní výkon trestu se odsouzený k výkonu trestu umístí do takové věznice, která je v místě jeho bydliště nebo v jeho blízkosti. (8) Během výkonu trestu ve věznici pro místní výkon trestu jsou odsouzení povinni vykonávat práce ve prospěch obce za podmínek, za nichž věznice zajišťují zaměstnávání odsouzených. Nemůže-li obec po přechodnou dobu tyto práce zajistit, věznice pro místní výkon trestu může zaměstnávání odsouzených zajistit smluvně i s jinými subjekty. (9) Odsouzenému, který řádně plní své povinnosti, může ředitel věznice pro místní výkon trestu přerušit výkon trestu na dny pracovního klidu. (10) Ustanovení tohoto zákona o přerušení výkonu trestu ze zdravotních důvodů tím není dotčeno. Díl 3 Výkon trestu u mladistvých § 60 Ustanovení tohoto dílu se užijí jen na výkon trestu u mladistvého, který je zařazen do věznice pro mladistvé. § 61 (1) Během výkonu trestu odsouzeného, který nedovršil 18. rok věku, se věznice především zaměří na jeho výchovu a zabezpečení jeho přípravy na budoucí povolání. (2) Mladistvému, který má plnit povinnou školní docházku, věznice zabezpečí její plnění vyučováním místo výkonu práce. (3) Má-li ředitel věznice za to, že u mladistvého, který ve výkonu trestu dovršil 19. rok věku, bude dosaženo účelu trestu jeho výkonem ve věznici pro ostatní odsouzené, podá soudu návrh na přeřazení mladistvého. Přitom přihlíží zejména k dosaženému stupni jeho výchovy a k délce nevykonaného zbytku trestu. (4) I když soud rozhodl o ponechání mladistvého po dovršení 19. roku věku ve věznici pro mladistvé, může ředitel věznice podat návrh na jeho přeřazení podle odstavce 3, jestliže odsouzený soustavně porušuje nebo závažným způsobem porušil stanovené povinnosti, pořádek nebo kázeň. (5) Při stanovení obsahu programu zacházení s mladistvým se vždy sleduje zabezpečení jeho pracovní kvalifikace a soběstačný život v souladu se zákonem. (6) K formě a obsahu přípravy mladistvého na budoucí povolání věznice požádá o vyjádření zákonného zástupce mladistvého, pokud s mladistvým ve výkonu trestu udržuje styk, a příslušný orgán sociálněprávní ochrany dětí. K zařazení mladistvého do práce se vyjádření zákonného zástupce mladistvého ani orgánu sociálněprávní ochrany nevyžaduje; tím není dotčena povinnost věznice úzce spolupracovat s rodiči nebo jinými zákonnými zástupci mladistvých. (7) Pro mladistvého je účast na stanovené formě vzdělávání a dalších určených aktivitách programu zacházení povinná, pokud je k němu zdravotně způsobilý; po dobu výuky se mladistvý nezařazuje do práce a jeho vzdělávání se uskutečňuje formou denního studia. (8) Mladistvý má právo přijímat návštěvy na dobu 5 hodin během jednoho kalendářního měsíce. (9) Věznice umožní zaměstnanci obceobce s rozšířenou působností zařazenému do obecního úřadu pověřeného zajišťováním sociálněprávní ochrany dětí při výkonu jeho oprávnění navštěvovat mladistvého a hovořit s ním bez přítomnosti třetí osoby. Tyto návštěvy se nezapočítávají do návštěv podle odstavce 8. § 62 Balíčky Mladistvý má právo čtyřikrát ročně přijmout balíček s potravinami a věcmi osobní potřeby do hmotnosti 5 kg. § 63 Odměny u mladistvých Odměnami u mladistvých jsou: a) pochvala, b) mimořádné zvýšení doby trvání návštěv během jednoho kalendářního měsíce až na 8 hodin, c) povolení jednorázového nákupu potravin a věcí osobní potřeby mladistvému, který jinak tyto nákupy nemůže provádět, d) zvýšení kapesného nejvýše o jednu třetinu až na dobu 3 kalendářních měsíců, e) věcná nebo peněžitá odměna až do výše 1 000 Kč, f) mimořádné povolení balíčku, g) rozšíření osobního volna na sportovní, kulturní nebo jiné zájmové aktivity až na dobu 1 měsíce, h) povolení opustit věznici až na 24 hodin v souvislosti s návštěvou nebo s programem zacházení s mladistvým, i) přerušení výkonu trestu. § 64 Kázeňské tresty ukládané mladistvým (1) Za kázeňský přestupekkázeňský přestupek lze mladistvému uložit jen některý z těchto kázeňských trestů: a) důtku, b) snížení kapesného nejvýše o jednu třetinu až na dobu 2 kalendářních měsíců, c) zákaz přijetí jednoho balíčku v kalendářním roce, d) propadnutí věci, e) umístění do uzavřeného oddílu až na 14 dnů, s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení s mladistvými, f) celodenní umístění do uzavřeného oddílu až na 10 dnů, g) umístění do samovazby až na 10 dnů, h) odnětí výhod vyplývajících z předchozí kázeňské odměny. (2) Výkon kázeňských trestů uvedených v odstavci 1 písm. e) a f) lze uložit též podmíněně se zkušební dobou až na 6 měsíců. § 65 Přerušení výkonu trestu u mladistvých a zajištění výkonu ochranné výchovy (1) Ředitel věznice mladistvému umožní přerušení výkonu trestu z důvodů uvedených v § 56 odst. 1, pokud lze mít důvodně za to, že mladistvý bude v prostředí, které jej nebude negativně ovlivňovat. Přerušení výkonu trestu mu zpravidla neumožní, jestliže mladistvý musel být do výkonu trestu dodán. (2) Jestliže byla mladistvému uložena ochranná výchova a je-li zajištěn její výkon, dodá dnem ukončení výkonu trestu Vězeňská službaVězeňská služba odsouzeného do příslušného školského zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy. Díl 4 Výkon trestu u odsouzených žen § 66 Kázeňské tresty ukládané odsouzeným ženám Těhotné ženě a ženě, která má ve výkonu trestu u sebe dítě, lze uložit za kázeňský přestupekkázeňský přestupek jen některý z těchto kázeňských trestů: a) důtku, b) snížení kapesnéhokapesného nejvýše o jednu třetinu až na dobu 3 kalendářních měsíců, c) zákaz přijetí jednoho balíčku v kalendářním roce, d) pokutu až do výše 5 000 Kč, e) propadnutí věci, f) odnětí výhod vyplývajících z předchozí kázeňské odměny. § 67 Výkon trestu u matek nezletilých dětí (1) Na účast otce u porodu se použije přiměřeně § 19 odst. 2 věta třetí. (2) V případech hodných zvláštního zřetele, jestliže takový postup umožňují podmínky ve věznici a osobnostní předpoklady odsouzené ženy, může být odsouzené ženě na její žádost povoleno, aby ve výkonu trestu měla u sebe a starala se o své dítě zpravidla do 3 let jeho věku, pokud takové dítě nebylo soudem svěřeno do výchovy jiné osoby. Před rozhodnutím si ředitel věznice vyžádá posouzení poskytovatele zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost a orgánu sociálně-právní ochrany dětí, zda je takový postup ve prospěch dítěte, a psychologický posudek odsouzené ženy. (3) Proti rozhodnutí ředitele věznice podle odstavce 2 může odsouzená žena podat do 3 dnů od jeho oznámení stížnost, jež má odkladný účinek. O stížnosti rozhoduje generální ředitel Vězeňské službyVězeňské služby nebo k tomu zmocněný zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby. (4) Byla-li žádost podle odstavce 2 zamítnuta, může ji odsouzená žena opakovat nejdříve po 3 měsících od právní moci rozhodnutí. (5) Věznice umožní příslušnému orgánu sociálněprávní ochrany dětí pravidelně sledovat vývoj dítěte, o které odsouzená žena pečuje ve věznici. (6) Základem programu zacházení je u matky, které bylo povoleno mít u sebe a starat se o své dítě, celodenní péče o dítě. (7) Ředitel věznice může rozhodnout o zrušení povolení mít ve výkonu trestu u sebe své dítě a starat se o ně, a to na základě negativního vyjádření ošetřujícího lékaře odsouzené, poskytovatele zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, psychologa anebo orgánu sociálně-právní ochrany dětí k dalšímu pobytu dítěte s matkou ve věznici, nebo pokud odsouzená neplní program zacházení, spáchá ve věznici trestný čintrestný čin nebo závažným způsobem neplní povinnosti nebo porušuje zákazy stanovené v § 28. O tomto rozhodnutí ředitele informuje věznice neprodleně okresní soud a orgán sociálně-právní ochrany dětí, v jejichž obvodu se věznice nachází. (8) Proti rozhodnutí ředitele věznice podle odstavce 7 může odsouzená žena podat do 3 dnů od jeho oznámení stížnost, která nemá odkladný účinek. O stížnosti rozhoduje bezodkladně generální ředitel Vězeňské službyVězeňské služby nebo k tomu zmocněný zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby. § 67a Práva dítěte, které má matka ve výkonu trestu u sebe (1) Dítě může se souhlasem matky přijímat návštěvy blízkých osob, které probíhají v čase a rozsahu určeném ředitelem věznice nebo jím pověřeným zaměstnancem Vězeňské službyzaměstnancem Vězeňské služby. Ředitel věznice může povolit ze závažného důvodu i návštěvu jiné osoby než osoby dítěti blízké. Ustanovení § 19 odst. 2 a 7 až 9 se použije přiměřeně. (2) Na poskytování duchovních a sociálních služeb dítěti se přiměřeně použije § 20. § 67b Péče o zdraví dítěte, které má matka ve výkonu trestu u sebe (1) Dítě má právo na zdravotní služby v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem upravujícím zdravotní služby a podmínky jejich poskytování. (2) Náklady na zdravotní služby související s péčí o zdraví dítěte, které má matka ve výkonu trestu u sebe a které není pojištěncem podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, hradí z vlastních prostředků matka. Nemůže-li tyto náklady hradit z vlastních prostředků uložených ve věznici, hradí je v rozsahu nákladů souvisejících s poskytnutím neodkladné a akutní zdravotní péče a u cizinců v rozsahu nákladů podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky Vězeňská službaVězeňská služba z prostředků státního rozpočtu, pokud úhrada nákladů není zajištěna jinak; ustanovení § 28 odst. 2 písm. k) se použije obdobně. § 68 Přerušení výkonu trestu u odsouzených žen Odsouzené ženě, která před nástupem výkonu trestu řádně pečovala o své nezletilé dítě, lze po vyjádření příslušného orgánu sociálněprávní ochrany dětí prodloužit dobu, po kterou je přerušen výkon trestu, až o 10 dnů v kalendářním roce k návštěvě dítěte, které se nachází v péči jiné osoby. Díl 5 Výkon trestu odsouzených trvale pracovně nezařaditelných § 69 (1) Odsouzeným trvale pracovně nezařaditelným je odsouzený, a) který je starší 65 let, pokud sám nepožádá o zařazení do práce, b) který byl uznán invalidním ve třetím stupni22), ledaže sám požádá o zařazení do práce a jeho pracovní schopnost takovéto zařazení připouští, nebo c) jehož zdravotní stav neumožňuje trvalé pracovní zařazení. (2) Trvale pracovně nezařaditelným odsouzeným lze ukládat jen takové kázeňské tresty, které lze jinak uložit mladistvým. Díl 6 Výkon trestu odsouzených s poruchami duševními a s poruchami chování § 70 U odsouzených a) s poruchou duševní a poruchou chování, b) s poruchou osobnosti a chování, způsobenou užíváním návykových látek, nebo c) s mentální retardací se ve vnitřním řádu věznice, zejména při volbě obsahu a forem programu zacházení, přihlíží k závěrům odborného lékařského posouzení těchto odsouzených a k nutnosti individuálního nebo skupinového terapeutického působení. Díl 7 Výkon doživotního trestu § 71 (1) Vnitřní řád věznice, jakož i obsah a formy zacházení s odsouzenými k doživotnímu trestu musí přihlížet též k povaze tohoto trestu a nebezpečnosti odsouzených, kterým je takový trest uložen. (2) Odsouzenému k doživotnímu trestu nelze přerušit výkon trestu nebo mu udělit kázeňskou odměnu spočívající v povolení dočasně opustit věznici v souvislosti s návštěvou nebo s programem zacházení. Díl 8 Výkon trestu u odsouzených cizinců § 72 (1) Při umísťování odsouzených, kteří nejsou státními občany České republiky (dále jen „cizinci“), do věznice se podle možností postupuje tak, aby cizinci téhož státního občanství nebo hovořící stejným nebo podobným jazykem spolu mohli komunikovat, pokud to není v rozporu s účelem trestu. (2) Cizincům se podle možností umožní přístup k četbě knih v jazyce, který ovládají, popřípadě v závislosti na výměře trestu se jim vytvoří vhodné podmínky pro výuku českého jazyka. (3) Cizinec se bezprostředně po přijetí do výkonu trestu poučí o právu obracet se na diplomatickou misi a konzulární úřad státu, jehož je státním občanem. Uprchlíci a osoby bez státního občanství se poučí o právu obracet se na diplomatickou misi státu pověřeného chránit jejich zájmy nebo na mezinárodní orgány a mezinárodní organizace, jejichž posláním je tyto zájmy chránit. (4) Cizinci se poučí o právu na přijetí konzulární návštěvy. Taková návštěva se nezapočítává do návštěv podle § 19. (5) Cizinci se bezprostředně po přijetí do výkonu trestu poučí o možnosti podat žádost o předání k výkonu trestu do státu, jehož jsou státními občany, jakož i o právních důsledcích tohoto předání, pokud takový postup umožňuje mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. (6) Věznice poučí cizince o jejich právech a povinnostech v mateřském jazyce nebo v jazyce, jemuž rozumí; o poučení se vyhotoví záznam, který cizinec podepíše. Díl 9 Výkon trestu velmi nebezpečných odsouzených § 72a (1) Velmi nebezpečným odsouzeným je odsouzený, a) který byl odsouzen k výjimečnému trestu, b) proti kterému je vedeno trestní stíhání pro zvlášť závažný zločin spáchaný během výkonu vazby nebo výkonu trestu, c) který se v posledních pěti letech pokusil uprchnout nebo uprchl z výkonu vazby nebo výkonu trestu, d) u kterého lze důvodně předpokládat, že ohrozí bezpečnost jiných osob. (2) Velmi nebezpečný odsouzený se zpravidla umisťuje do oddílu se zesíleným stavebně technickým zabezpečením. Rozhodnutí ředitele věznice o zařazení do oddílu se zesíleným stavebně technickým zabezpečením se vyhotovuje písemně a doručuje se odsouzenému. Proti rozhodnutí může odsouzený podat do 3 dnů od doručení stížnost, která nemá odkladný účinek. O stížnosti rozhoduje generální ředitel Vězeňské službyVězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby. (3) Velmi nebezpečný odsouzený podle odstavce 1 písm. a) až c) se do oddílu se zesíleným stavebně technickým zabezpečením umístí na dobu nejdéle 90 dnů. Nejsou-li v této době zjištěny důvody podle odstavce 1 písm. d), odsouzený se z tohoto oddílu vyřadí. Jsou-li v této době takové důvody zjištěny, odsouzený se v tomto oddílu ponechá, a to i opakovaně, nejdéle na dalších 180 dnů. (4) Velmi nebezpečný odsouzený podle odstavce 1 písm. d) se do oddílu se zesíleným stavebně technickým zabezpečením umístí na dobu nejdéle 180 dnů. Nejsou-li v této době zjištěny důvody pro toto umístění, odsouzený se z tohoto oddílu vyřadí. Jsou-li v této době takové důvody zjištěny, odsouzený se v tomto oddílu ponechá, a to i opakovaně, nejdéle na dalších 180 dnů. (5) Odsouzený zařazený do oddílu se zesíleným stavebně technickým zabezpečením může požádat ředitele věznice o vyřazení z tohoto oddílu, má-li za to, že důvody pro takové zařazení nenastaly nebo pominuly. Rozhodnutí o žádosti se vyhotovuje písemně a doručuje se odsouzenému. Proti rozhodnutí může odsouzený podat do 3 dnů od doručení stížnost, která nemá odkladný účinek. O stížnosti rozhoduje generální ředitel Vězeňské službyVězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby. Byla-li žádost odsouzeného zamítnuta, může ji odsouzený podat znovu až po uplynutí tří měsíců od právní moci rozhodnutí. Díl 10 Výkon trestu ve věznici se zvýšenou ostrahou § 72b Při výkonu trestu ve věznici se zvýšenou ostrahou se nepoužijí ustanovení § 19 odst. 8, § 45 odst. 2 písm. g) a h), § 56 odst. 1 a 2 a § 68. HLAVA V PODMÍNĚNÉ PROPUŠTĚNÍ A PROPUŠTĚNÍ Z VÝKONU TRESTU § 73 Podmíněné propuštění (1) Návrh odsouzeného na podmíněné propuštění zašle věznice do deseti pracovních dnů po jeho přijetí okresnímu soudu, v jehož obvodu se trest odnětí svobody vykonává; k návrhu připojí stanovisko ředitele věznice, vyhodnocení průběhu a účinnosti programu zacházení s odsouzeným, zhodnocení průběhu a úspěšnosti výkonu ochranného léčení, pokud bylo odsouzenému uloženo, a uvede i další skutečnosti, které mohou mít význam pro rozhodnutí soudu. (2) Pokud ředitel věznice nevydá kladné stanovisko k návrhu odsouzeného na podmíněné propuštění podle § 88 odst. 2 trestního zákoníku, postup podle odstavce 1 se neuplatní a návrh se odsouzenému vrátí. (3) Pokud by byl návrh odsouzeného na podmíněné propuštění postupem podle odstavce 1 podán soudu před uplynutím lhůty stanovené pro podmíněné propuštění, na tuto skutečnost věznice odsouzeného bez zbytečného odkladu upozorní. Trvá-li odsouzený i nadále na podání tohoto návrhu, zašle jej věznice do 5 pracovních dnů ode dne oznámení odsouzeného, že na podání návrhu trvá, okresnímu soudu, v jehož obvodu se věznice nachází; doklady podle odstavce 1 k návrhu nepřipojí. (4) O zaslání návrhu na podmíněné propuštění soudu podle odstavců 1 a 3 věznice odsouzeného informuje. § 73a Důvody propuštění Věznice propustí odsouzeného z výkonu trestu, jestliže a) uplynula doba trestu stanovená v pravomocném a vykonatelném rozhodnutí soudu a Vězeňské služběVězeňské službě nebylo doručeno nařízení soudu k výkonu dalšího trestu, b) obdržela písemný příkaz, aby odsouzený byl propuštěn na svobodu, vydaný soudem na základě jeho rozhodnutí, c) propuštění nařídil státní zástupce při výkonu dozoru nad dodržováním právních předpisů při výkonu trestu, nebo d) o propuštění rozhodl prezident republiky při udělování milosti nebo ministr při výkonu svých oprávnění podle trestního řádu. § 74 Výstupní oddíl (1) Ve věznicích lze zřídit výstupní oddíl, do nichž se přiměřenou dobu před očekávaným skončením výkonu trestu zpravidla zařazují odsouzení, kterým byl uložen trest na dobu delší než 3 roky, a odsouzení, jimž je třeba pomáhat při vytváření příznivých podmínek pro soběstačný život v souladu se zákonem. (2) Programy zacházení jsou po zařazení odsouzených do výstupního oddílu aktualizovány a zaměřeny na jejich přípravu na soběstačný život v souladu se zákonem. § 75 Spolupráce s orgány sociálního zabezpečení Po dobu výkonu trestu věznice vytvářejí předpoklady k tomu, aby odsouzení mohli po propuštění z výkonu trestu plynule přejít do soběstačného života v souladu se zákonem. Přitom úzce spolupracují s příslušnými orgány sociálního zabezpečení, zejména jim poskytují včas potřebné informace a umožňují jim průběžný kontakt s odsouzeným. HLAVA VI SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Díl 1 Společná ustanovení § 76 Společná ustanovení o řízení (1) Na řízení podle tohoto zákona se nevztahuje správní řád. (2) Rozhodnutí vydané podle tohoto zákona je třeba oznámit osobě, jíž se týká; v případě, že zákon proti takovému rozhodnutí připouští stížnost, je třeba je písemně vyhotovit a takové osobě doručit. (3) Oznámení se činí buď vyhlášením rozhodnutí v přítomnosti toho, jehož se týká, anebo doručením písemného vyhotovení takového rozhodnutí. (4) Stížnost proti rozhodnutí má odkladný účinek pouze tehdy, jestliže tak tento zákon výslovně stanoví. (5) K rozhodování o žalobách proti rozhodnutím Vězeňské služby je příslušný okresní soud, v jehož obvodu bylo napadené rozhodnutí vydáno. § 77 Výkon postupně uložených trestů Postupně uložené a dosud zcela nevykonané tresty se považují z hlediska výkonu trestu za trest jediný. § 78 Dozor nad výkonem trestu (1) Dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu trestu provádí krajské státní zastupitelství, v jehož obvodu se trest vykonává. (2) Při výkonu dozoru je státní zástupce oprávněn: a) v kteroukoliv dobu navštěvovat místa, kde se provádí výkon trestu, b) nahlížet do dokladů, podle nichž byli odsouzení zbaveni svobody, hovořit s odsouzenými bez přítomnosti jiných osob, c) prověřovat, zda příkazy a rozhodnutí Vězeňské služby ve věznici týkající se výkonu trestu odpovídají zákonům a jiným právním předpisům, d) žádat od zaměstnanců Vězeňské službyzaměstnanců Vězeňské služby ve věznici potřebná vysvětlení, předložení spisů, dokladů, příkazů a rozhodnutí týkajících se výkonu trestu, e) vydávat příkazy k zachovávání předpisů platných pro výkon trestu, f) nařídit, aby osoba, která je ve výkonu trestu držena nezákonně, byla ihned propuštěna. (3) Vězeňská služba je povinna příkazy státního zástupce podle odstavce 2 bez odkladu provést. (4) Ustanovením o dozoru není dotčena povinnost Vězeňské služby v rozsahu své působnosti provádět vlastní kontrolní činnost a oprávnění ministra, případně orgánů nebo osob jím k tomu zmocněných stanovené zvláštním zákonem.1) § 79 Úhrada zdravotních služeb ve zvláštních případech Zdravotní služby poskytnuté odsouzenému, který není pojištěncem podle zákona o veřejném zdravotním pojištění23), hradí Vězeňská službaVězeňská služba. Díl 2 Přechodná, zmocňovací a zrušovací ustanovení § 80 Časová působnost zákona Ustanovení tohoto zákona se užijí též na výkon trestů, jež byly pravomocně uloženy před účinností tohoto zákona. § 81 Zmocňovací ustanovení Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou řád výkonu trestu odnětí svobody, ve kterém stanoví podrobnosti při a) přijímání, umísťování, zařazování, přeřazování a propouštění odsouzených, b) zajišťování práv odsouzených a jejich sociálního postavení podle tohoto zákona, c) realizaci programu zacházení a zaměstnávání odsouzených, d) zajišťování pořádku a bezpečnosti v místech výkonu trestu, e) kázeňském řízení, f) účasti nestátních subjektů na naplňování účelu trestu, g) režimu výkonu trestu u některých skupin odsouzených, a h) výkonu ochranného léčení v průběhu výkonu trestu. § 82 Zrušovací ustanovení Zrušuje se zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění zákona č. 173/1968 Sb., zákona č. 100/1970 Sb., zákona č. 47/1973 Sb., zákona č. 179/1990 Sb., zákona č. 294/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 8/1995 Sb. a zákona č. 152/1995 Sb. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o státním zastupitelství § 83 Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb. a zákona č. 201/1997 Sb., se mění takto: 1. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který zní: „§ 4a Státní zastupitelství vykonává v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním zákonem dozor nad dodržováním právních předpisů v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení, ochranná nebo ústavní výchova a v jiných místech, kde je podle zákonného oprávnění omezována osobní svoboda.“. 2. Za § 11 se vkládá nový § 11a, který zní: „§ 11a Oprávnění podle § 10 a § 11 odst. 3 vůči státnímu zástupci pověřenému výkonem dozoru podle § 4a může vykonávat pouze pověřený státní zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství, kterému rovněž přísluší právo dohledu podle § 9 odst. 1 a 2.“. 3. Za § 19 se vkládá nový § 19a, který zní: „§ 19a Výkonem dozoru podle § 4a a výkonem oprávnění uvedených v § 11a pověřuje státní zástupce přidělené k určitému státnímu zastupitelství nejvyšší státní zástupce.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o Vězeňské službě a justiční stráži § 84 Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 písmeno a) včetně poznámek pod čarou č. 1) a 2) zní: „a) spravuje a střeží ústavy, v nichž se vykonává vazba a trest odnětí svobody, odpovídá za střežení ústavů, které jsou podle zvláštního právního předpisu1) spravovány jinou osobou než Vězeňskou službou, a odpovídá za střežení věznic pro místní výkon trestu, které jsou provozovány obcemi podle zvláštního právního předpisu.2) 1) § 13 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů. 2) § 59 zákona č. 169/1999 Sb.“. Dosavadní poznámky pod čarou č. 1) až 5) se označují jako poznámky pod čarou č. 3) až 7), a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 2. V § 17 odst. 2 se písmeno g) zrušuje; dosavadní písmena h) až m) se označují jako písmena g) až l). 3. V § 17 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Je-li vzhledem k předchozímu chování odsouzeného, který vykonává trest ve věznici se zvýšenou ostrahou nebo s ostrahou, důvodná obava, že by se mohl chovat násilným způsobem, lze při jeho předvádění použít donucovací prostředky uvedené v odstavci 2 písm. b), c) a e) i bez splnění podmínek stanovených v odstavci 1. Příslušník je oprávněn takové donucovací prostředky použít, pokud to je ke splnění účelu úkonu nezbytné.“. ČÁST PÁTÁ § 86 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 1) Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky. 3b) § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže). 4) Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 6) Vyhláška č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích. Vyhláška č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích. 7) § 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 4/2003 Sb. 9) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. 10) Zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. 12) § 238 až 247 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Úmluva o noční práci mladistvých zaměstnaných v průmyslu, vyhlášená pod č. 460/1990 Sb. 13) § 93 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 15) § 258 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. 16) § 250 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 17) § 265, 269 a 270 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 18) § 365 až 393 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 19) § 266 až 268 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 20) § 250 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 22) § 39 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 23) Zákon č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 170/1999 Sb.
Zákon č. 170/1999 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 3. 8. 1999, datum účinnosti 3. 8. 1999, částka 58/1999 * Čl. I - Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb. a zákona č. 15/1998 Sb., se mění takto: * Čl. II - Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/199 * Čl. III - Přechodná ustanovení * Čl. IV - Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, jak vyplývá z pozdějších * Čl. V - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2000 170 ZÁKON ze dne 1. července 1999, kterým se mění zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb. a zákona č. 15/1998 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní: „(3) Banka, která pro penzijní fond vykonává funkci depozitáře (dále jen „depozitář“), a ani právnická osoba, v níž má depozitář přímý nebo nepřímý podíl na základním jmění přesahující 10 %, nesmí nabývat akcie tohoto penzijního fondu. Akcie penzijního fondu nesmí nabývat rovněž zdravotní pojišťovna.1a) Osoby, které nabudou akcie penzijního fondu v rozporu s ustanovením věty první a druhé, nesmí vykonávat tato akcionářská práva: a) účastnit se a hlasovat na valné hromadě, b) požádat o svolání mimořádné valné hromady, a c) podat soudu návrh na určení neplatnosti usnesení valné hromady. 1a) Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 592/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb. a zákona č. 127/1998 Sb. Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb. a zákona č. 127/1998 Sb.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 2. V § 4 odst. 4 se částka „20 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „50 000 000 Kč“. 3. V § 4 se doplňují odstavce 5 až 8, které včetně poznámky pod čarou č. 1b) znějí: „(5) Zvýšení základního jmění nelze provést nepeněžitými vklady. Ustanovení věty první se nevztahuje na případy, kdy ke zvýšení základního jmění dochází sloučením penzijních fondů. Nové akcie nemohou být nabídnuty k upsání na základě veřejné výzvy k upisování akcií. (6) K převodu akcií penzijního fondu v rozsahu větším než 10 % základního jmění penzijního fondu, provedenému v jedné nebo několika operacích na jakoukoliv osobu nebo více osob jednajících ve shodě,1b) a k nabídce k upsání akcií v rozsahu větším než 10 % základního jmění penzijního fondu vybranému zájemci se vyžaduje předchozí souhlas Ministerstva financí (dále jen „ministerstvo“) po dohodě s Komisí pro cenné papíry. Žádost o udělení souhlasu podává nabyvatel nebo upisovatel. Pokud ministerstvo do 30 dnů ode dne doručení žádosti o udělení souhlasu nesdělí, že s převodem či upsáním nových akcií nesouhlasí, platí, že jsou schváleny. Akcionář, který nabyl akcie způsobem uvedeným v tomto odstavci bez souhlasu ministerstva, nesmí vykonávat akcionářská práva uvedená v § 3 odst. 3 písm. a) až c). (7) Ministerstvo souhlas podle odstavce 6 neudělí, pokud by nabytí uvedeného rozsahu akcií penzijního fondu nebylo v souladu s požadavkem důvěryhodnosti a bezpečnosti penzijního připojištění. (8) Akcie penzijních fondů, které představují podílovou účast akcionářů v penzijním fondu, nemohou být použity k zajištění závazků. 1b) § 66b obchodního zákoníku.“. 4. V § 5 odst. 1 větě druhé se slova „Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“)“ nahrazují slovem „ministerstvo“. 5. V § 5 odst. 2 písmeno e) zní: „e) depozitáře.“. 6. V § 7 odst. 2 větě první se slova „Členem představenstva a dozorčí rady penzijního fondu (dále jen „orgány penzijního fondu“)“ nahrazují slovy „Členem představenstva a členem dozorčí rady (dále jen „orgány penzijního fondu“) a prokuristou" a ve větě druhé se za slova „člena orgánu penzijního fondu“ vkládají slova „nebo prokuristu“. 7. V § 7 odst. 3 písm. b) se slovo „pojišťovny“ nahrazuje slovy včetně poznámky pod čarou č. 1c) „pojišťovny,1c) zdravotní pojišťovny1a) 1c) Zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb. a zákona č. 149/1995 Sb.“. 8. V § 8 se na konci textu odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak.“. 9. V § 8 se vkládají nové odstavce 3 až 6, které znějí: „(3) Ministerstvo může rozhodnout o změně depozitáře penzijního fondu, pokud depozitář porušuje povinnosti stanovené zákonem nebo depozitářskou smlouvou. Depozitářská smlouva zaniká dnem, kdy nabude právní moci rozhodnutí, jímž ministerstvo rozhodlo o změně depozitáře. Nejpozději do jednoho měsíce ode dne zániku depozitářské smlouvy je penzijní fond povinen uzavřít depozitářskou smlouvu s jinou bankou. (4) Penzijní fond je povinen vždy zřídit u svého depozitáře samostatné běžné účty nebo podúčty k běžnému účtu pro a) přijímání a vracení příspěvků účastníků na penzijní připojištění (dále jen „příspěvek“), b) poskytování a vracení státních příspěvků na penzijní připojištění (dále jen „státní příspěvek“), c) financování činnosti penzijního fondu, d) umísťování a ukládání prostředků penzijního fondu. (5) Běžný účet u jiné banky, než je depozitář, si může penzijní fond zřídit po oznámení svému depozitáři, a to pouze jako podmínku otevření vkladového účtu. Po zřízení vkladového účtu je penzijní fond povinen zůstatky na tomto běžném účtu převést na vkladový účet nebo na běžný účet vedený u depozitáře. (6) Při změně depozitáře může mít penzijní fond otevřen samostatný běžný účet pro přijímání a vracení příspěvků účastníků u banky, s níž depozitářská smlouva zanikla, ještě po dobu šesti měsíců ode dne zániku této smlouvy.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 7. 10. V § 9 odst. 2 větě první se slova „a penzijního plánu“ zrušují. 11. V § 9 se vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Změny penzijního plánu musí být schváleny ministerstvem, jinak jsou neplatné. Pokud ministerstvo do 60 dnů ode dne doručení návrhu na změnu nesdělí, že se změnou nesouhlasí, platí, že změna je schválena. Ministerstvo návrh na změnu neschválí, pokud změna nesplňuje požadavky § 5 odst. 4. Změny penzijního plánu schvaluje ministerstvo v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 12. V § 11 odst. 1 písmeno e) zní: „e) výši příspěvků,“. 13. V § 12 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Zprostředkovatelskou činnost směřující k uzavření smlouvy mezi penzijním fondem a fyzickou osobou, která je způsobilá být účastníkem (§ 2), může vykonávat fyzická nebo právnická osoba s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky, a to pro penzijní fond, který má povolení k činnosti (§ 5 odst. 1).“. 14. V § 14 odst. 2 se slova „nebo s nímž byl před uzavřením smlouvy ten, kdo smlouvu uzavřel, seznámen“ zrušují. 15. V § 17 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Penzijní fond je povinen účastníku nejpozději do 30 dnů ode dne doručení výpovědi písemně potvrdit její přijetí a sdělit datum zániku penzijního připojištění.“. 16. V § 18 odst. 2 se za slovem „jestliže“ slovo „by“ zrušuje. 17. V § 19 odst. 1 písm. a) se za slovo „výplaty“ vkládá slovo „poslední“. 18. V § 19 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „místo poslední penze“. 19. V § 19 odstavec 2 zní: „(2) Penzijní připojištění účastníka se přerušuje dnem, který uvedl účastník v oznámení o přerušení penzijního připojištění, nejdříve však prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení písemného oznámení penzijnímu fondu. Účastník může penzijní připojištění podle věty první přerušit, jen pokud a) platil příspěvky na penzijní připojištění po dobu 36 kalendářních měsíců, nebo b) platil příspěvky po dobu 12 kalendářních měsíců v případě každého dalšího přerušení penzijního připojištění u téhož penzijního fondu. Přeruší-li účastník penzijní připojištění, má po dobu přerušení nárok na podíl na výnosech u penzijního fondu, u kterého penzijní připojištění přerušil.“. 20. V § 19 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Další smlouvu o penzijním připojištění lze uzavřít, pokud a) dříve vzniklé penzijní připojištění zaniklo způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. a) až e), b) dříve vzniklé penzijní připojištění bylo přerušeno podle odstavce 2, nebo c) účastník, kterému vznikl nárok na dávky penzijního připojištění podle § 20 odst. 1, požádal o výplatu dávky; další smlouvu lze uzavřít nejdříve k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po doručení písemné žádosti o výplatu dávky penzijnímu fondu.“. 21. V § 20 odst. 1 písmeno a) zní: „a) penze, kterou se rozumí doživotní pravidelná výplata peněžní částky, a jde-li o pozůstalostní penzi, výplata peněžní částky po dobu stanovenou penzijním plánem,“. 22. V § 21 odstavec 1 zní: „(1) Z penzijního připojištění lze poskytovat tyto penze: a) starobní penze, je-li podmínkou nároku přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění nebo dosažení věku stanoveného penzijním plánem, b) invalidní penze, je-li podmínkou nároku přiznání plného invalidního důchodu z důchodového pojištění, c) výsluhové penze, je-li podmínkou nároku dosažení doby penzijního připojištění stanovené penzijním plánem, d) pozůstalostní penze, je-li podmínkou nároku úmrtí účastníka.“. 23. V § 21 odstavec 2 zní: „(2) Podmínkou nároku na penzi je placení příspěvků na penzijní připojištění po určitou dobu stanovenou penzijním plánem (dále jen „pojištěná doba“), která musí činit nejméně 36 kalendářních měsíců a nesmí být delší než 60 kalendářních měsíců, přičemž dobu 36 kalendářních měsíců nelze v penzijním plánu snížit. Podmínkou nároku na starobní penzi však je, aby pojištěná doba činila nejméně 60 kalendářních měsíců, přičemž tuto dobu nelze v penzijním plánu snížit; pojištěná doba nesmí být přitom delší než 120 kalendářních měsíců.“. 24. V § 21 odst. 4 se číslice „50“ nahrazuje číslicí „60“. 25. V § 22 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) V případě vzniku nároku na jednorázové vyrovnání a po doručení písemné žádosti o jeho výplatu je penzijní fond povinen vyplatit jednorázové vyrovnání do konce kalendářního čtvrtletí následujícího po měsíci, na který byl poslední příspěvek účastníka zaplacen. Účastníkovi, kterému vznikl nárok na jednorázové vyrovnání a který penzijní připojištění před uplatněním žádosti o jeho výplatu přerušil, je penzijní fond povinen jednorázové vyrovnání vyplatit do tří měsíců po doručení písemné žádosti o jeho výplatu.“. 26. V § 23 odst. 1 písm. a) se za slovo „penze“ vkládají slova „, penzijní připojištění trvalo alespoň 12 kalendářních měsíců“. 27. V § 23 odst. 1 se na konci písmene b) doplňují slova „nebo pokud se nároku na pozůstalostní penzi všechny fyzické osoby určené ve smlouvě písemně vzdaly“. 28. V § 23 odst. 2 se na konci doplňuje tato věta: „Částky státního příspěvku je penzijní fond povinen vrátit ministerstvu.“. 29. V § 23 odst. 3 se za slova „je penzijní fond povinen vyplatit“ vkládají slova „a státní příspěvky vrátit ministerstvu“ a slova „oprávněné osoby“ se nahrazují slovy „účastníka nebo fyzické osoby určené ve smlouvě“. 30. V § 23 se na konci odstavce 3 doplňuje tato věta: „Pokud účastník požádá o výplatu odbytného před zánikem penzijního připojištění, je penzijní fond povinen vyplatit odbytné a státní příspěvky vrátit ministerstvu nejpozději do tří měsíců ode dne zániku penzijního připojištění.“. 31. V § 24 odst. 1 se slova „na penzijní připojištění (dále jen „státní příspěvek“)“ zrušují. 32. V § 24 odstavec 2 zní: „(2) Požádá-li účastník o převedení prostředků podle odstavce 1, je penzijní fond povinen je převést nejpozději do tří měsíců ode dne zániku penzijního připojištění. K žádosti o převod prostředků je třeba přiložit souhlas penzijního fondu podle odstavce 1.“. 33. V § 26 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Zpráva o hospodaření penzijního fondu včetně přehledu o uložení a umístění prostředků penzijního fondu a jejich výši a počtu jeho účastníků je součástí písemné informace podle odstavce 1.“. 34. V § 26 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 8a) zní: „(3) Seznam členů orgánů penzijního fondu a seznam akcionářů penzijního fondu, který musí obsahovat údaje podle zvláštního zákona,8a) musí být k dispozici veřejnosti v sídle a všech pobočkách penzijního fondu. 8a) § 156 odst. 2 obchodního zákoníku.“. 35. V § 27 odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 8b) zní: „(5) Za účastníka může s jeho souhlasem platit penzijnímu fondu příspěvek nebo jeho část třetí osoba; účastník je povinen tuto skutečnost předem písemně oznámit penzijnímu fondu. Podle věty první může platit příspěvek nebo jeho část též zaměstnavatel za své zaměstnance, kteří jsou účastníky podle tohoto zákona. Podle věty první mohou rovněž zaměstnavatelé tvořící fond kulturních a sociálních potřeb8b) hradit z tohoto fondu příspěvek nebo jeho část za své zaměstnance, kteří jsou účastníky podle tohoto zákona. Na příspěvek placený zaměstnavatelem zcela nebo zčásti za své zaměstnance se neposkytuje státní příspěvek. 8b) Vyhláška č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky č. 167/1997 Sb.“. 36. V § 27 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Doba odkladu placení příspěvků, za kterou účastník doplatil příspěvky, se započítává do pojištěné doby. Doba jiného přerušení placení příspěvků se do pojištěné doby nezapočítává.“. 37. V § 29 odstavec 2 zní: „(2) Výše státního příspěvku na kalendářní měsíc se stanoví podle měsíční výše příspěvku účastníka placeného na penze stanovené podle příspěvkového penzijního plánu takto: výše příspěvku účastníka v Kč | výše státního příspěvku v Kč ---|--- 100 až 199 | 50 + 40 % z částky nad 100 Kč 200 až 299 | 90 + 30 % z částky nad 200 Kč 300 až 399 | 120 + 20 % z částky nad 300 Kč 400 až 499 | 140 + 10 % z částky nad 400 Kč 500 a více | 150 Kč.“. 38. V § 29 se odstavec 3 zrušuje a dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 39. V § 29 odstavec 4 zní: „(4) Při změně depozitáře náleží státní příspěvek podle odstavce 1, i pokud byl příspěvek účastníka zaplacen ve lhůtě stanovené v § 27 odst. 3 u depozitáře penzijního fondu před provedením jeho změny, ještě po dobu šesti kalendářních měsíců po skončení platnosti depozitářské smlouvy.“. 40. V § 30 odst. 1 větě první se za slovo „podává“ vkládá slovo „čtvrtletně“. 41. V § 30 odst. 1 větě druhé se slovo „tomto“ nahrazuje slovy „skončení kalendářního“. 42. V § 30 odstavec 2 zní: „(2) Ministerstvo je povinno poukázat státní příspěvek za kalendářní čtvrtletí na účet penzijního fondu do konce druhého měsíce následujícího po čtvrtletí, za které se o poskytnutí státního příspěvku žádá.“. 43. V § 30 odst. 3 větě první se slova „osmi dnů“ nahrazují slovy „30 dnů“. 44. V § 30 se vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Částky státního příspěvku poukázané penzijnímu fondu podle odstavců 1 a 2, které nebyly použity na uspokojení nároků podle § 23, 24 a 25, je penzijní fond povinen vrátit ministerstvu, a to a) do šesti měsíců ode dne zániku penzijního připojištění v případě vzniku nároku na odbytné podle § 23 a v případě dědictví podle § 25, b) do 60 měsíců ode dne zániku penzijního připojištění v případě, kdy účastníkovi nevznikl nárok na odbytné podle § 23 a nepožádal o převedení prostředků do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu podle § 24.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 45. V § 31 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Penzijní fond nesmí se svým majetkem nakládat způsobem, který by byl v rozporu se zájmy účastníků. (4) V případě pochybností o způsobilosti penzijního fondu krýt nároky na dávky z penzijního připojištění může ministerstvo na svůj náklad zajistit ověření této způsobilosti znalcem.“. 46. V § 33 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 10), 11), 11a) a 11b) zní: „(1) Prostředky penzijního fondu mohou být umístěny jen do a) státních dluhopisů10) a dluhopisů, za které převzal záruku stát, b) hypotečních zástavních listů, c) dluhopisů, jejichž emitenty jsou Česká národní banka11) a jiné banky,11a) d) dluhopisů vydaných obchodními společnostmi a přijatých k obchodování na hlavním nebo vedlejším trhu burzy cenných papírů, e) akcií a podílových listů přijatých k obchodování na hlavním nebo vedlejším trhu burzy cenných papírů, f) komunálních obligací, za které převzala záruku banka nebo vydaných bankami,11b) g) dluhopisů, jejichž emitenty jsou členské státy Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo centrální banky těchto států, h) movitých věcí představujících záruku bezpečného uložení peněžních prostředků, i) nemovitostí přinášejících stálý výnos a sloužících zcela nebo převážně k podnikání nebo bydlení. 10) § 18 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 84/1995 Sb. 11) Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb. a zákona č. 15/1998 Sb. 11a) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 128/1998 Sb. a zákona č. 165/1998 Sb. 11b) § 20 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 530/1990 Sb.“. 47. V § 33 se vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Penzijní fond může ukládat prostředky i na vkladové účty u bank.11a) Výše takto uložených prostředků u jedné banky nesmí tvořit víc než 10 % majetku penzijního fondu.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 48. V § 33 odstavec 3 zní: „(3) Penzijní fond je povinen cenný papír koupit jen za nejnižší cenu, za kterou by jej bylo možné při vynaložení odborné péče koupit, a prodat jen za nejvyšší cenu, za kterou by jej bylo možné při vynaložení odborné péče prodat. Splnění podmínky stanovené v předchozí větě je penzijní fond povinen prokázat.“. 49. V § 33 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 11c) zní: „(4) Pro výpočet hodnoty cenného papíru v majetku penzijního fondu platí přiměřeně ustanovení zvláštního právního předpisu, který stanoví způsob výpočtu hodnot cenných papírů v majetku v podílovém fondu nebo investičního fondu.11c) 11c) Vyhláška č. 207/1998 Sb., o výpočtu hodnoty cenných papírů v majetku v podílovém fondu nebo investičního fondu.“. 50. V § 33 odst. 6 se za slovo „kurzů“ vkládají slova „nebo cen“. 51. V § 33 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Majetek penzijního fondu nemůže být použit k zajištění závazků.“. 52. V § 34 se vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Hodnota cenných papírů podle § 33 odst. 1 písm. e) nesmí tvořit více než 25 % majetku penzijního fondu.“. Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7. 53. V § 34 odst. 6 se číslice „3“ nahrazuje číslicí „4“. 54. V § 35 se na konci tečka zrušuje a doplňují se tato slova: „a osob, jejichž penzijní připojištění zaniklo v roce, za který se zisk rozděluje.", dosavadní text se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 12a) zní: „(2) Pokud hospodaření penzijního fondu skončí ztrátou, použije se ke krytí ztráty nerozdělený zisk z minulých let, rezervní fond12a) a další fondy tvořené ze zisku. Nestačí-li tyto zdroje, musí být ztráta kryta snížením základního jmění. Hodnota základního jmění nesmí klesnout pod částku uvedenou v § 4 odst. 4. 12a) § 67 a 217 obchodního zákoníku.“. 55. V § 36 se na konci odstavce 1 tečka zrušuje a doplňují se slova „a přehled o umístění prostředků penzijního fondu (§ 33 odst. 1), jejich uložení (§ 33 odst. 2) a jejich výši.“. 56. V § 37 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 12b) zní: „(1) Penzijní fond je povinen průběžně evidovat stav příspěvků zaplacených ve prospěch jednotlivých účastníků v rozdělení na příspěvky účastníka, příspěvky účastníka nárokovatelné pro odpočet ze základu daně z příjmů12b) účastníkem, který je poplatníkem daně, příspěvky placené zaměstnavatelem a na ostatní příspěvky zaplacené ve prospěch účastníka. Dále je penzijní fond povinen odděleně evidovat stav státních příspěvků jednotlivých účastníků a podílů na výnosech hospodaření penzijního fondu. 12b) § 15 odst. 12 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 170/1999 Sb.“. 57. V § 37 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Penzijní fond je povinen doklady související s penzijním připojištěním účastníka ukládat a uschovávat je a) deset let následujících po podání žádosti o státní příspěvek za účastníka pro doklady prokazující nárok na státní příspěvek, b) tři roky následující po výplatě poslední dávky penzijního připojištění účastníkovi pro doklady prokazující nárok na dávky penzijního připojištění.“. 58. V § 39 se vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Návrh na povolení zápisu likvidátora do obchodního rejstříku a na výmaz likvidátora z obchodního rejstříku podává likvidátor.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 59. V § 42 odst. 3 se na konci doplňuje tato věta včetně poznámky pod čarou č. 13a): „K tomuto účelu je ministerstvo oprávněno provozovat informační systém za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.13a) 13a) Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.“. 60. V § 42 odst. 5 se na konci doplňuje tato věta včetně poznámky pod čarou č. 13b): „Zaměstnanci ministerstva mohou poskytovat informace Komisi pro cenné papíry a České národní bance za účelem vzájemné spolupráce prováděné podle zvláštního právního předpisu.13b) 13b) § 16 až 18 zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů.“. 61. V § 42 se vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Penzijní fond je povinen: a) předložit ministerstvu a Komisi pro cenné papíry každoročně nejpozději do 31. ledna seznam akcionářů s vyznačením údajů, které požaduje zvláštní právní předpis,8a) b) informovat ministerstvo a Komisi pro cenné papíry o každé změně v seznamu akcionářů do deseti dnů po zápisu změny v seznamu akcionářů, c) předložit ministerstvu a Komisi pro cenné papíry usnesení rejstříkového soudu o zápisu změny nebo zániku zapisovaných skutečností bez zbytečného odkladu po provedení zápisu do obchodního rejstříku.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 62. V § 43 odst. 1 písm. a) se za slovo „odstranil“ vkládají slova „nebo byli vyměněni v určené lhůtě členové orgánů penzijního fondu“ a za slovo „a“ se vkládá slovo „aby“. 63. V § 43 odst. 1 písm. c) se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a na konci se doplňují slova „nebo do doby zápisu vstupu penzijního fondu do likvidace do obchodního rejstříku. Správce majetku má nárok na odměnu ve výši stanovené ministerstvem a dále na úhradu účelně vynaložených nákladů spojených s výkonem funkce správce majetku. Odměna a úhrada účelně vynaložených nákladů jsou placeny z majetku penzijního fondu,“. 64. V § 43 odst. 1 písm. e) bodě 1 se slovo „nebo“ zrušuje, na konci bodu 2 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se slovo „nebo“ a za bod 2 se doplňuje bod 3, který zní: „3. penzijní fond neuzavře do jednoho měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž ministerstvo rozhodlo o změně depozitáře, novou depozitářskou smlouvu (§ 8 odst. 3).“. 65. V § 43 odst. 2 se slova „tří měsíců“ nahrazují slovy „jednoho roku“. 66. V § 46 odst. 3 se věta druhá zrušuje. Čl. II Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb. a zákona č. 144/1999 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 9 se v písmenu v) tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno w), které zní: „w) příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu,9a) maximálně však do výše 5 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.21)“. 2. V § 15 se doplňuje odstavec 12, který zní: „(12) Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst platbu příspěvků poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem9a) podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijním fondem. Částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených na penzijní připojištění se státním příspěvkem poplatníkem ve zdaňovacím období sníženému o 6 000 Kč. Maximální částka, kterou lze takto odečíst za zdaňovací období, činí 12 000 Kč.“. 3. V § 24 odst. 2 se v písmenu zi) tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zj), které zní: „zj) příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu,9a) maximálně však do výše 3 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.21)“. Čl. III Přechodná ustanovení 1. Osoby, které jsou akcionáři penzijního fondu v rozporu s § 3 odst. 3 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění čl. I tohoto zákona (dále jen „zákon o penzijním připojištění“), jsou povinny do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona ukončit činnost depozitáře nebo převést své akcie. Pokud tuto povinnost nesplní, nesmí vykonávat tato akcionářská práva: a) účastnit se a hlasovat na valné hromadě, b) požádat o svolání mimořádné valné hromady, a c) podat soudu návrh na určení neplatnosti usnesení valné hromady. 2. Penzijní fond je povinen do 12 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona uvést výši svého základního jmění do souladu s § 4 odst. 4 zákona o penzijním připojištění, jinak Ministerstvo financí odejme povolení udělené penzijnímu fondu podle § 5 zákona o penzijním připojištění. 3. Penzijní fond je povinen do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona otevřít samostatné běžné účty nebo podúčty k běžnému účtu u svého depozitáře podle § 8 odst. 4 zákona o penzijním připojištění. 4. Návrh změn penzijních plánů a statutů, které musí být provedeny podle tohoto zákona, je penzijní fond povinen do 60 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona předložit ke schválení Ministerstvu financí. Pokud Ministerstvo financí neschválí změny penzijního plánu a statutu, které musí být provedeny podle tohoto zákona, do 9 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, z důvodů na straně penzijního fondu, pozbývají uplynutím této lhůty platnosti ta ustanovení penzijního plánu a statutu, která jsou v rozporu s ustanoveními čl. I tohoto zákona. 5. Návrh osoby, která vykonává funkci prokuristy, je penzijní fond povinen do 60 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona předložit ke schválení Ministerstvu financí. Ministerstvo financí o návrhu rozhodne do 90 dnů ode dne jeho doručení. 6. Změny vyplývající z čl. I tohoto zákona se vztahují pouze na smlouvy o penzijním připojištění (dále jen „smlouva“) mezi účastníkem penzijního připojištění a penzijním fondem uzavřené po schválení změn penzijního plánu Ministerstvem financí po účinnosti tohoto zákona. Účastník penzijního připojištění a penzijní fond se však mohou dohodnout na změně smlouvy tak, aby tato smlouva odpovídala změnám vyplývajícím z čl. I tohoto zákona, které se týkají potřebné doby placení příspěvků na penzijní připojištění a věku 60 let stanoveného pro vznik nároku na starobní penzi nebo podmínky přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění, popřípadě dalším změnám vyplývajícím z čl. I tohoto zákona. 7. U účastníků penzijního připojištění, jejichž smlouvy neodpovídají změnám vyplývajícím z čl. I tohoto zákona, které se týkají potřebné doby placení příspěvků na penzijní připojištění pro vznik nároku na starobní penzi a věku 60 let stanoveného pro vznik nároku na tuto penzi nebo podmínky přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění, se výše státního příspěvku na penzijní připojištění stanoví podle předpisů platných přede dnem účinnosti tohoto zákona; u účastníků penzijního připojištění, kteří splňují potřebnou dobu placení příspěvků na penzijní připojištění pro vznik nároku na starobní penzi a věk 60 let stanovený pro vznik nároku na tuto penzi nebo podmínku přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění, se však výše státního příspěvku na penzijní připojištění stanoví od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byly tyto podmínky splněny, ve výši stanovené podle čl. I bodu 37 tohoto zákona, a to i když nedošlo ke změně smlouvy. 8. Státní příspěvek na penzijní připojištění ve výši stanovené v čl. I bodu 37 tohoto zákona náleží nejdříve za leden 2000. Do 31. prosince 1999 náleží příspěvek ve výši stanovené podle předpisů platných přede dnem účinnosti tohoto zákona. Ustanovení čl. II tohoto zákona se použije nejdříve pro zdaňovací období roku 2000. 9. Umístění a uložení prostředků je penzijní fond povinen do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona uvést do souladu s § 33 odst. 1, § 33 odst. 2 a § 34 odst. 2 zákona o penzijním připojištění. 10. Pokud penzijní fond vykazuje v účetnictví ztráty za minulá období, je povinen do 12 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona splnit povinnost uloženou v § 35 odst. 2 zákona o penzijním připojištění. 11. Pokud se v důsledku čl. I tohoto zákona zapisují na základě zvláštního zákona určité údaje do obchodního rejstříku, je lhůta stanovená zákonem o penzijním připojištění pro splnění povinnosti penzijního fondu zachována, je-li podán poslední den lhůty návrh na povolení zápisu těchto údajů. Čl. IV Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, jak vyplývá z pozdějších zákonů. Čl. V Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 37, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 175/1999 Sb.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 175/1999 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví o ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Karlova Studánka Vyhlášeno 6. 8. 1999, datum účinnosti 7. 11. 1999, částka 59/1999 * § 1 - Úvodní ustanovení * § 2 - Ochranné pásmo 1. stupně * § 3 - Ochranné pásmo 2. stupně * § 4 - (1) Mapy v měřítku 1 : 50 000 a 1 : 10 000 s vyznačeným ochranným pásmem 1. a 2. stupně jsou uloženy u Obecního úřadu Karlova Studánka, okresních úřadů Bruntál, Šumperk a Jeseník, u Českého báňského úřadu a na Ministerstvu zdravotnictví. * § 5 - Objekty a činnosti dosud provozované na území, které tvoří ochranné pásmo 1. stupně a ochranné pásmo 2. stupně, je třeba uvést do souladu s ustanoveními § 2 odst. 1 písm. b) bodů 1 až 3 a § 3 odst. 1 písm. b) do dvou let od nabytí účinnosti této vyhlášky. * § 6 - Tato vyhláška nabývá účinnosti za tři měsíce ode dne vyhlášení. č. 1 k vyhlášce č. 175/1999 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 175/1999 Sb. Aktuální znění od 7. 11. 1999 175 VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotnictví ze dne 23. července 1999 o ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Karlova Studánka Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 46 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 548/1991 Sb.: § 1 Úvodní ustanovení (1) K ochraně přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Karlova Studánka se stanoví ochranná pásma 1. a 2. stupně.1) (2) Ochranné pásmo 1. stupně tvoří území, na kterém se nacházejí cesty výstupu přírodních léčivých zdrojů. Ochranné pásmo 2. stupně tvoří území zřídelní struktury minerálních vod s infiltrační oblastí danou povodím Bílé Opavy a bělské poruchy v povodí Střední Opavy. (3) Situování ochranného pásma 1. stupně je graficky vyznačeno na mapě v měřítku 1 : 10 000, která je přílohou č. 1 této vyhlášky. Situování ochranného pásma 2. stupně je graficky vyznačeno na mapě v měřítku 1 : 50 000, která je přílohou č. 2 této vyhlášky. § 2 Ochranné pásmo 1. stupně (1) V ochranném pásmu 1. stupně2) nelze a) uskutečňovat odvodňovací práce a úpravy na vodních tocích, které by mohly ohrozit přirozený režim podzemních vod; b) budovat nebo provozovat: 1. objekty pro zemědělskou výrobu, objekty průmyslové výroby a jiné objekty, ve kterých je výraznou složkou technologie manipulace s látkami škodlivými vodám,3) 2. skládky nebezpečných odpadů a skladování nebezpečných odpadů,4) 3. parkoviště nezajištěná proti únikům ropných látek do terénu, 4. objekty, které znemožňují jímání přírodních léčivých zdrojů a uplatnění pásma jejich ochrany;1) c) aplikovat tekutá čpavková hnojiva, kejdu skotu a prasat; d) vypouštět, vylévat nebo odkapávat do půdy nebo povrchových vod kapaliny, které by mohly negativně ovlivnit kvalitu přírodních léčivých zdrojů;3) e) čerpat podzemní vody, s výjimkou odběrů povolených do dne účinnosti této vyhlášky; f) přepravovat vozidly látky, které by mohly negativně ovlivnit přírodní léčivé zdroje,4) s výjimkou odvozu kalů z odlučovačů tuků a ropných látek; g) tábořit (ve stanech, obytných přívěsech apod.) mimo vyhrazená místa; h) používat chemické posypové materiály, které by mohly způsobit kontaminaci přírodních léčivých zdrojů; i) parkovat s motorovými vozidly mimo vyznačená parkoviště nebo uzavřené garáže; j) hospodařit v lesích zvláštního určení5) tak, že by mohl být negativně ovlivněn přirozený režim podzemních vod. (2) V ochranném pásmu 1. stupně2) v rozporu se závazným posudkem Českého inspektorátu lázní a zřídel (dále jen „Inspektorát“)6) nelze a) provádět: 1. zemní práce do hloubky větší než 1 m, 2. vrty a trhací práce, 3. hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem,7) včetně dobývání rašeliny, která není prohlášena za přírodní léčivý zdroj; b) aplikovat průmyslová a statková hnojiva a chemické přípravky na ochranu rostlin. § 3 Ochranné pásmo 2. stupně (1) V ochranném pásmu 2. stupně8) nelze a) uskutečňovat odvodňovací práce a úpravy na vodních tocích, které by mohly ohrozit přirozený režim podzemních vod; b) budovat nebo provozovat: 1. objekty pro zemědělskou výrobu, objekty průmyslové výroby a jiné objekty, ve kterých je výraznou složkou technologie manipulace s látkami škodlivými vodám,3) 2. skládky nebezpečných odpadů a skladování nebezpečných odpadů,4) 3. parkoviště nezajištěná proti únikům ropných látek do terénu; c) vypouštět, vylévat nebo odkapávat do půdy nebo povrchových vod kapaliny, které by mohly negativně ovlivnit kvalitu přírodních léčivých zdrojů;3) d) čerpat podzemní vody, s výjimkou odběrů povolených do dne účinnosti této vyhlášky; e) přepravovat vozidly látky, které by mohly negativně ovlivnit přírodní léčivé zdroje,4) s výjimkou odvozu kalů z odlučovačů tuků a ropných látek; f) hospodařit v lesích zvláštního určení5) tak, že by mohl být negativně ovlivněn přirozený režim podzemních vod. (2) V ochranném pásmu 2. stupně8) v rozporu se závazným posudkem Inspektorátu6) nelze a) provádět: 1. zemní práce do hloubky větší než 6 m, 2. vrty a trhací práce, 3. hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem;7) b) aplikovat průmyslová a statková hnojiva a chemické přípravky na ochranu rostlin. § 4 (1) Mapy v měřítku 1 : 50 000 a 1 : 10 000 s vyznačeným ochranným pásmem 1. a 2. stupně jsou uloženy u Obecního úřadu Karlova Studánka, okresních úřadů Bruntál, Šumperk a Jeseník, u Českého báňského úřadu a na Ministerstvu zdravotnictví. (2) Zákres průběhu hranice ochranných pásem do katastrální mapykatastrální mapy9) je uložen na Ministerstvu zdravotnictví, Okresním úřadu Bruntál a obecních úřadech obcí Karlova Studánka, Malá Morávka, Vrbno pod Pradědem a Světlá Hora. § 5 Objekty a činnosti dosud provozované na území, které tvoří ochranné pásmo 1. stupně a ochranné pásmo 2. stupně, je třeba uvést do souladu s ustanoveními § 2 odst. 1 písm. b) bodů 1 až 3 a § 3 odst. 1 písm. b) do dvou let od nabytí účinnosti této vyhlášky. § 6 Tato vyhláška nabývá účinnosti za tři měsíce ode dne vyhlášení. Ministr: MUDr. David, CSc. v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 175/1999 Sb. Ochranné pásmo 1. stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Karlova Studánka 277kB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 175/1999 Sb. Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Karlova Studánka 285kB 1) § 23 a 24 vyhlášky č. 26/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů. 2) § 48 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. § 24 odst. 1 vyhlášky č. 26/1972 Sb. 3) § 1 vyhlášky č. 6/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod. 4) Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech. 5) § 8 a 36 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). 6) § 72 odst. 1 písm. c) zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 7) § 2 a 3 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě. 8) § 48 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 24 odst. 2 vyhlášky č. 26/1972 Sb. 9) § 27 vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
Nařízení vlády č. 183/1999 Sb.
Nařízení vlády č. 183/1999 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 62/1994 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí Vyhlášeno 24. 8. 1999, datum účinnosti 1. 1. 2000, částka 63/1999 * Čl. I - Nařízení vlády č. 62/1994 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 1. 2000 183 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 28. července 1999, kterým se mění nařízení vlády č. 62/1994 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí Vláda nařizuje podle § 24 zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb. a zákona č. 125/1998 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 62/1994 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí, se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 se věta druhá nahrazuje touto větou: „Tato náhrada se poskytuje v měně stanovené v příloze k tomuto nařízení (dále jen „stanovená měna“).“. 2. V § 3 odst. 2 větě první se slova „30 % až 64 %“ nahrazují slovy „25 % až 52 %“ a věta třetí se nahrazuje touto větou: „Přepočítací relace jsou stanoveny v příloze k tomuto nařízení.“. 3. V § 3 odst. 3 se slova „o 20 %“ nahrazují slovy „o 5 % až 20 %“. 4. V § 3 odst. 6 větě první se slova „před nástupem k výkonu práce v zahraničí“ zrušují. 5. V § 3 odst. 7 se slova „v místě výkonu práce“ zrušují a na konci se doplňuje tato věta: „Pokud zaměstnankyně nebo manželka zaměstnance neodcestuje za účelem porodu do České republiky, může zaměstnavatel zaměstnanci jednorázově zvýšit náhradu podle § 3 odst. 2 až 4, a to až o částku, která odpovídá výši obvyklých výdajů za cestu do České republiky a zpět.“. 6. V § 5 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout náhradu prokazatelně vynaložených výdajů za cestu z České republiky a zpět jeho dítěte studujícího na základní nebo střední škole v České republice, a to jedenkrát ročně.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 7. V § 5 odst. 4 se slova „1 a 2“ nahrazují slovy „1, 2 a 3“ a na konci se doplňují tyto věty: „Pokud je tato měna odlišná od stanovené měny a zaměstnavatel ji nemá k dispozici nebo pokud se tak se zaměstnancem dohodne, může poskytnout zaměstnanci náhradu též ve stanovené měně nebo v české měně. Při určení výše náhrady použije zaměstnavatel zaměstnancem doložený směnný kurz stanovené měny ke měně, ve které vznikly zaměstnanci výdaje, a kurzy devizového trhu a přepočítací poměry vyhlášené Českou národní bankou a platné v den poskytnutí náhrady.“. 8. V § 6 odstavec 1 zní: „(1) Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout náhradu prokazatelně vynaložených výdajů spojených s přepravou jeho osobních věcí, popřípadě i osobních věcí jeho rodinných příslušníků do místa výkonu práce a zpět. Způsob přepravy určí zaměstnavatel.“. 9. V § 6 se odstavce 2 a 3 zrušují. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 2 a 3. 10. V § 6 odst. 2 se slova „odstavců 1 a 2“ nahrazují slovy „odstavce 1“. 11. V § 6 odst. 3 se slova „odstavců 1, 2 a 4“ nahrazují slovy „odstavců 1 a 2“ a na konci se doplňují tyto věty: „Pokud je tato měna odlišná od stanovené měny a zaměstnavatel ji nemá k dispozici nebo pokud se tak se zaměstnancem dohodne, může poskytnout zaměstnanci náhradu též ve stanovené měně nebo v české měně. Při určení výše náhrady použije zaměstnavatel zaměstnancem doložený směnný kurz stanovené měny ke měně, ve které vznikly zaměstnanci výdaje, a kurzy devizového trhu a přepočítací poměry vyhlášené Českou národní bankou a platné v den poskytnutí náhrady.“. 12. Příloha zní: „Příloha k nařízení vlády č. 62/1994 Sb. Přehled přepočítacích relací a stanovených měn pro země výkonu práce Země výkonu práce| Přepočítací relace| Stanovená měna ---|---|--- Afghánistán| 0,291671| americký dolar Albánie| 0,610120| německá marka Alžírsko| 0,305557| americký dolar Andorra| 0,575189| německá marka Angola| 0,354645| americký dolar Anguila| 0,334645| americký dolar Antigua a Barbuda| 0,437506| americký dolar Argentina| 0,397038| americký dolar Arménie| 0,298300| americký dolar Aruba| 0,334645| americký dolar Austrálie| 0,501293| australský dolar Ázerbájdžán| 0,334758| americký dolar Bahamy| 0,331444| americký dolar Bahrajn| 0,291671| americký dolar Bangladéš| 0,288356| americký dolar Barbados| 0,344702| americký dolar Barma (Myanmar)| 0,318186| americký dolar Belgie| 11,599 842| belgický frank Belize| 0,311557| americký dolar Benin| 0,291671| americký dolar Bermudy| 0,334645| americký dolar Bělorusko| 0,323796| americký dolar Bhútán| 0,278413| americký dolar Bolívie| 0,288356| americký dolar Bosna a Hercegovina| 0,610120| německá marka Botswana| 0,268470| americký dolar Brazílie| 0,407986| americký dolar Brunej| 0,261841| americký dolar Bulharsko| 0,308139| americký dolar Burkina Faso| 1,885 375| francouzský frank Burundi| 0,321501| americký dolar Curacao| 0,334645| americký dolar Čad| 0,367903| americký dolar Čína| 0,319741| americký dolar Dánsko| 2,536 688| dánská koruna Dominika| 0,391104| americký dolar Dominikánská republika| 0,321501| americký dolar Džibuti| 0,338073| americký dolar Egypt| 0,355854| americký dolar Ekvádor| 0,301614| americký dolar Eritrea| 0,288356| americký dolar Estonsko| 0,268470| americký dolar Etiopie| 0,349712| americký dolar Filipíny| 0,347917| americký dolar Finsko| 2,136 456| finská marka Francie| 2,251 966| francouzský frank Gabun| 0,311557| americký dolar Gambie| 0,311557| americký dolar Ghana| 0,308702| americký dolar Gibraltar| 0,304751| americký dolar Grenada| 0,430877| americký dolar Gruzie| 0,294985| americký dolar Guadeloupe| 2,251 966| francouzský frank Guatemala| 0,298300| americký dolar Guinea| 0,291671| americký dolar Guinea-Bissau| 0,341387| americký dolar Guayana| 0,308243| americký dolar Haiti| 0,294985| americký dolar Honduras| 0,288356| americký dolar Hongkong| 0,364847| americký dolar Chile| 0,350992| americký dolar Chorvatsko| 0,599946| německá marka Indie| 0,316158| americký dolar Indonésie| 0,364816| americký dolar Irák| 0,353451| americký dolar Írán| 0,295298| americký dolar Irsko| 0,221422| irská libra Island| 0,331444| americký dolar Itálie| 561,846 192| italská lira Izrael| 0,465200| americký dolar Jamajka| 0,338073| americký dolar Japonsko| 64,312 997| japonský jen Jemen| 0,261921| americký dolar Jihoafrická republika| 0,356997| americký dolar Jordánsko| 0,305612| americký dolar Jugoslávie| 0,610120| německá marka Kambodža| 0,301614| americký dolar Kamerun| 0,308243| americký dolar Kanada| 0,437307| kanadský dolar Kapverdy| 0,294985| americký dolar Katar| 0,366657| americký dolar Kazachstán| 0,327912| americký dolar Keňa| 0,317237| americký dolar Kolumbie| 0,305267| americký dolar Komory| 0,348016| americký dolar Konžská republika (Brazzaville)| 0,344702| americký dolar Konžská demokratická republika (Kinshasa)| 0,404666| americký dolar Korea (Korejská lidově demokratická republika)| 0,324815| americký dolar Korea (Korejská republika)| 0,340298| americký dolar Kostarika| 0,319376| americký dolar Kuba| 0,341974| americký dolar Kuvajt| 0,092551| kuvajtský dinár Kypr| 0,358613| americký dolar Kyrgyzstán| 0,285042| americký dolar Laos| 0,288356| americký dolar Lesotho| 0,275099| americký dolar Libanon| 0,361063| americký dolar Libérie| 0,308702| americký dolar Libye| 0,453881| americký dolar Lichtenštejnsko| 0,608716| švýcarský frank Litva| 0,305023| americký dolar Lotyšsko| 0,338571| americký dolar Lucembursko| 11,599 842| belgický frank Macao| 0,304928| americký dolar Madagaskar| 0,278413| americký dolar Maďarsko| 0,297376| americký dolar Bývalá jugoslávská republika Makedonie| 0,501760| německá marka Malajsie| 0,347795| americký dolar Malawi| 0,285042| americký dolar Maledivy| 0,308243| americký dolar Mali| 0,301614| americký dolar Malta| 0,285042| americký dolar Maroko| 0,338086| americký dolar Martinique| 0,334645| americký dolar Mauretánie| 0,301614| americký dolar Mauricius| 0,281727| americký dolar Mexiko| 0,318329| americký dolar Moldavsko| 0,294985| americký dolar Monako| 2,251 966| francouzský frank Mongolsko| 0,313328| americký dolar Mozambik| 0,308243| americký dolar Namibie| 0,261841| americký dolar Německo| 0,585326| německá marka Nepál| 0,281727| americký dolar Niger| 0,304928| americký dolar Nigérie| 0,363148| americký dolar Nikaragua| 0,298300| americký dolar Nizozemí| 0,696087| holandský zlatý Norsko| 3,101 800| norská koruna Nový Zéland| 0,278413| americký dolar Omán| 0,311557| americký dolar Pákistán| 0,296454| americký dolar Panama| 0,275099| americký dolar Papua Nová Guinea| 0,275099| americký dolar Paraguay| 0,278413| americký dolar Peru| 0,400078| americký dolar Pobřeží slonoviny| 1,779 299| francouzský frank Polsko| 0,318590| americký dolar Portoriko| 0,334645| americký dolar Portugalsko a Azory| 0,304751| americký dolar Rakousko| 4,461 985| rakouský šilink Rovníková Guinea| 0,318186| americký dolar Rumunsko| 0,297866| americký dolar Rusko| 0,322545| americký dolar Rwanda| 0,331444| americký dolar Řecko| 0,362438| americký dolar Salvador| 0,318329| americký dolar San Marino| 561,846 192| italská lira Saúdská Arábie| 0,366657| americký dolar Senegal| 1,737 111| francouzský frank Seychely| 0,334758| americký dolar Sierra Leone| 0,314872| americký dolar Singapur| 0,380258| americký dolar Sjednocené arabské emiráty| 0,997520| SAR dirham Slovensko| 0,447148| německá marka Slovinsko| 0,610120| německá marka Somálsko| 0,349712| americký dolar Spojené státy americké| 0,331444| americký dolar Srí Lanka| 0,288356| americký dolar Středoafrická republika| 0,338073| americký dolar Súdán| 0,331444| americký dolar Surinam| 0,318186| americký dolar Svatý Kryštof a Nevis| 0,328130| americký dolar Svatá Lucie| 0,394418| americký dolar Svatý Tomáš a Princův ostrov| 0,363148| americký dolar Svazijsko| 0,261841| americký dolar Sýrie| 0,306530| americký dolar Španělsko a Kanárské ostrovy| 0,575189| německá marka Švédsko| 2,818 448| švédská koruna Švýcarsko| 0,608716| švýcarský frank Tádžikistán| 0,300466| americký dolar Tahiti (a další ostrovy Francouzské Polynésie)| 2,251 966| francouzský frank Tanzánie| 0,317237| americký dolar Thajsko| 0,291660| americký dolar Tchaj-wan| 0,396657| americký dolar Togo| 1,844 828| francouzský frank Trinidad a Tobago| 0,294985| americký dolar Tunisko| 0,297383| americký dolar Turecko| 0,315713| americký dolar Turkmenistán| 0,298300| americký dolar Uganda| 0,311557| americký dolar Ukrajina| 0,353262| americký dolar Uruguay| 0,395883| americký dolar Uzbekistán| 0,300466| americký dolar Vatikán| 561,846 192| italská lira Velká Británie| 0,229472| anglická libra Venezuela| 0,334645| americký dolar Vietnam| 0,330823| americký dolar Zambie| 0,285042| americký dolar Zimbabwe| 0,287459| americký dolar “. Čl. II Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000. Předseda vlády: v z. doc. Ing. Mertlík, CSc. v. r. místopředseda vlády a ministr financí 1\\. místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: PhDr. Špidla v. r.
Vyhláška České národní banky č. 185/1999 Sb.
Vyhláška České národní banky č. 185/1999 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun ke 100. výročí založení Vysokého učení technického v Brně Vyhlášeno 24. 8. 1999, datum účinnosti 16. 9. 1999, částka 63/1999 * § 1 - (1) Ke 100. výročí založení Vysokého učení technického v Brně se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je stylizovaný velký státní znak České republiky bez štítu. Název státu je umístěn po stranách státního znaku tak, že slovo „ČESKÁ“ je souběžné s levou stranou a slovo „REPUBLIKA“ se spodní stranou státního znaku. Označení nominál * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinosti dnem 16. září 1999. Aktuální znění od 16. 9. 1999 185 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 9. srpna 1999 o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun ke 100. výročí založení Vysokého učení technického v Brně Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) Ke 100. výročí založení Vysokého učení technického v Brně se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,20 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *“. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolená odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. § 2 (1) Na líci dvousetkoruny je stylizovaný velký státní znak České republiky bez štítu. Název státu je umístěn po stranách státního znaku tak, že slovo „ČESKÁ“ je souběžné s levou stranou a slovo „REPUBLIKA“ se spodní stranou státního znaku. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ je umístěno ve dvou řádcích pod slovem „REPUBLIKA“. Značka mincovny, která dvousetkorunu razila, je umístěna při okraji dvousetkoruny vlevo od čísla „200“. Státní znak a všechny nápisy jsou ohraničeny sítí jemných linek symbolizujících architektonické zaměření Vysokého učení technického v Brně. (2) Na rubu dvousetkoruny je v levé horní části seskupení počátečních písmen názvu vysoké školy „VUT“. Název školy je umístěn tak, že slova „VYSOKÉ UČENÍ“ jsou ve dvou řádcích ve vodorovném směru pod písmeny „VUT“, slova „TECHNICKÉ V BRNĚ“ rovněž ve dvou řádcích ve svislém směru při pravé straně dvousetkoruny. Při spodním okraji dvousetkoruny jsou letopočty „1899·1999“. Nápisy jsou doplněny linkami vytvářejícími na pozadí stylizované geometrické obrazce připomínající období konstruktivismu a funkcionalismu charakteristické pro Vysoké učení technické v Brně. Přes nápisy je položen jako symbol vědění velký trojúhelník. Autorem návrhu dvousetkoruny je akademický sochař Jiří Harcuba. Iniciála jeho příjmení „H“ je umístěna při spodním okraji dvousetkoruny pod letopočty. § 3 Tato vyhláška nabývá účinosti dnem 16. září 1999. Guvernér: v z. doc. Ing. Tůma, CSc. v. r. viceguvernér 10kB 10kB
Vyhláška České národní banky č. 186/1999 Sb.
Vyhláška České národní banky č. 186/1999 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun ke 100. výročí narození Ondřeje Sekory Vyhlášeno 24. 8. 1999, datum účinnosti 22. 9. 1999, částka 63/1999 * § 1 - (1) Ke 100. výročí narození českého výtvarníka, spisovatele a novináře Ondřeje Sekory se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je velký státní znak České republiky. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je ve dvou řádcích pod státním znakem. Pod názvem státu při spodním okraji dvousetkoruny je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 22. září 1999. Aktuální znění od 22. 9. 1999 186 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 9. srpna 1999 o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun ke 100. výročí narození Ondřeje Sekory Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) Ke 100. výročí narození českého výtvarníka, spisovatele a novináře Ondřeje Sekory se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,30 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *“. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolená odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. § 2 (1) Na líci dvousetkoruny je velký státní znak České republiky. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je ve dvou řádcích pod státním znakem. Pod názvem státu při spodním okraji dvousetkoruny je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“, doplněné vlevo drobným dekorem v podobě lipového lístku a plodu. Značka mincovny, která dvousetkorunu razila, je umístěna nad státním znakem uprostřed při horním okraji dvousetkoruny. (2) Na rubu dvousetkoruny je blíže k pravému okraji umístěna postavička Ferdy Mravence s kyticí květů a trsem trávy, ztvárněná na motivy kreseb Ondřeje Sekory. Jméno „ONDŘEJ SEKORA“ je ve dvou řádcích umístěno vlevo od vyobrazení Ferdy Mravence. Pod jménem jsou rovněž ve dvou řádcích letopočty „1899“ a „1999“. Autorem návrhu dvousetkoruny je výtvarník Jaroslav Bejvl. Iniciály jeho jména „JB“ jsou umístěny pod trsem trávy. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 22. září 1999. Guvernér: v z. doc. Ing. Tůma, CSc. v. r. viceguvernér 9kB 9kB
Zákon č. 187/1999 Sb.
Zákon č. 187/1999 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Vyhlášeno 2. 9. 1999, datum účinnosti 2. 9. 1999, částka 64/1999 * Čl. I - Zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, se mění takto: * Čl. II - U předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který vykonává funkci ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, začíná běžet šestileté funkční období podle § 1 odst. 5 zákona č. 273/1996 Sb., ve znění tohoto zákona, dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. * Čl. III Aktuální znění od 2. 9. 1999 187 ZÁKON ze dne 28. července 1999, kterým se mění zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, se mění takto: 1. V § 1 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č.1) zní: „(3) V čele Úřadu je předseda, kterého na návrh vlády jmenuje1) prezident republiky. Nikdo nemůže být jmenován do funkce předsedy Úřadu více než dvakrát. 1) § 27 odst. 4 zákoníku práce.“. 2. V § 1 se doplňují odstavce 4 až 8, které znějí: „(4) S funkcí předsedy Úřadu je neslučitelné členství v politické straně nebo v politickém hnutí. (5) Funkční období předsedy Úřadu je 6 let. (6) Prezident republiky může odvolat předsedu Úřadu na návrh vlády. Předseda Úřadu se může této funkce vzdát. (7) Výkon funkce předsedy Úřadu končí a) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně vyhotoveného odvolání z funkce nebo písemně učiněného vzdání se funkce anebo pozdějším dnem uvedeným v doručeném odvolání nebo vzdání se funkce, b) uplynutím jeho funkčního období, c) dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jímž byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena, nebo d) dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl odsouzen pro úmyslný trestný čin. (8) Předsedu Úřadu lze odvolat z funkce, jen a) nevykonává-li funkci po dobu delší než 6 měsíců, nebo b) narušuje-li závažným způsobem důstojnost své funkce anebo narušuje-li nezávislost a nestrannost Úřadu.“. Čl. II U předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který vykonává funkci ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, začíná běžet šestileté funkční období podle § 1 odst. 5 zákona č. 273/1996 Sb., ve znění tohoto zákona, dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 188/1999 Sb.
Zákon č. 188/1999 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb. Vyhlášeno 2. 9. 1999, datum účinnosti 2. 9. 1999, částka 64/1999 * Čl. I - Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 2. 9. 1999 188 ZÁKON ze dne 28. července 1999, kterým se mění zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., se mění takto: 1. § 1 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1) zní: „§ 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje státní podporu a) pojištění vývozních úvěrových rizik, jimiž se rozumí 1. pojištění krátkodobých vývozních úvěrů proti nezaplacení v důsledku teritoriálních nebo kombinovaných teritoriálních a tržně nezajistitelných komerčních rizik, 2. pojištění dlouhodobých vývozních úvěrů proti nezaplacení v důsledku teritoriálních nebo kombinovaných teritoriálních a tržně nezajistitelných komerčních rizik nebo nezaplacení v důsledku tržně nezajistitelných komerčních rizik, 3. pojištění investic českých právnických osob v zahraničí proti riziku zamezení převodu výnosů z investice, vyvlastnění nebo politicky motivovaného násilného poškození, 4. pojištění vývozců proti ztrátám spojeným s přípravou a realizací obchodních činností, 5. pojištění úvěrů poskytnutých výrobci nebo vývozci na financování výroby určené pro vývoz proti riziku nesplacení úvěru v důsledku neschopnosti výrobce nebo vývozce splnit podmínky smlouvy o vývozu, 6. pojištění bankovních záruk nebo jiných služeb poskytnutých bankou vývozce zahraniční osobě za vývozce proti riziku nesplnění smluvních závazků vývozce ze smlouvy o vývozu, 7. pojištění rizik kurzové ztráty české koruny vůči cizím měnám vzniklé v případě pojistného plnění v důsledku rozdílu kurzu platného při sjednání pojistné smlouvy a kurzu platného při výplatě pojistného plnění, nebo 8. zajišťovací činnost1) vůči zahraničním úvěrovým pojišťovnám ve vztahu k pojištění poskytnutému podle bodů 1 až 3 v souvislosti s účastí vývozce na dodávkách zboží nebo poskytnutí služeb dovozci uskutečněných zahraniční osobou, a to v rozsahu podílu vývozce na těchto dodávkách, b) financování vývozu formou 1. financování vývozních úvěrů a poskytování finančních služeb s vývozem souvisejících, včetně financování místních nákladů nezbytných pro uskutečnění vývozu v zemi sídla nebo trvalého pobytu dovozce, za podmínek zvýhodněných oproti tržním podmínkám, zejména z hlediska doby splatnosti závazků dlužníka nebo závazků vývozce nebo výrobce a z hlediska výše úrokových sazeb (dále jen „zvýhodněné financování“), nebo 2. dotování části úrokových rozdílů vzniklých vývozcům z nižších úrokových výnosů jimi poskytovaných vývozních dodavatelských úvěrů se splatností delší než dva roky ve srovnání s úrokovými náklady vývozců spojenými s financováním těchto úvěrů (dále jen „úhrada úrokových rozdílů“). 1) § 6 a § 7 odst. 2 zákona č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví.“. Dosavadní poznámky pod čarou č. 1) a č. 1a) se označují jako poznámky pod čarou č. 1a) a č. 1b), a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 2. V § 2 písmeno u) zní: „u) pojistnou angažovaností souhrn hodnot pojištěných vývozních úvěrových rizik z pojistných smluv v nominální výši včetně úroků a smluvních poplatků a ze zajišťovací činnosti, snížený o hodnotu rizik, která již zanikla, a hodnot smluv o příslibu pojištění ve výši 50 % jejich nominální hodnoty,“. 3. V § 2 se za písmeno v) vkládá nové písmeno w), které zní: „w) zahraniční úvěrovou pojišťovnou zahraniční právnická osoba poskytující osobám vyvážejícím ze země svého sídla obdobné druhy pojištění jako Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s., (dále jen „exportní pojišťovna“),“. 4. V § 2 se na konci písmene z) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno aa), které zní: „aa) místními náklady výdaje na služby a zboží, které je nutné vynaložit v souladu se smlouvou o vývozu nebo smlouvou mezi dovozcem a zahraniční osobou buď pro uskutečnění vývozu, nebo pro dokončení projektu nebo díla v zemi sídla nebo trvalého pobytu dovozce, na kterých se vývozce účastní v souvislosti se smlouvou o vývozu a které nebudou financovány za výhodnějších podmínek, než jsou podmínky, za kterých bude financován vývozní úvěr, přičemž jejich výše nesmí překročit výši hotovostní platby placené dovozcem vývozci v souladu se smlouvou o vývozu.“. 5. V § 3 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 6. V § 3 odst. 2 větě první se slova „Exportní garanční a pojišťovací společností, a. s., (dále jen „exportní pojišťovna“)“ nahrazují slovy „exportní pojišťovnou“. 7. V poznámce pod čarou č. 5a) se na konci doplňuje tento text: „Opatření České národní banky č. 193/1998 Sb., kterým se stanoví zásady klasifikace pohledávek z úvěrů a tvorby opravných položek k těmto pohledávkám.“. 8. V § 6 odst. 1 se na konci věty páté doplňují tato slova včetně poznámky pod čarou č. 9a): „s výjimkou ustanovení o složení statutárního orgánu9a) 9a) § 8 odst. 2 a 3 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění zákona č. 16/1998 Sb. a zákona č. 165/1998 Sb.“. 9. V § 8 odst. 5 větě druhé se slova „následující kritéria“ nahrazují slovy „alespoň jedno z následujících kritérií“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 189/1999 Sb.
Zákon č. 189/1999 Sb. Zákon o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy) Vyhlášeno 2. 9. 1999, datum účinnosti 1. 11. 1999, částka 64/1999 * ČÁST PRVNÍ - NOUZOVÉ ZÁSOBY ROPY A ŘEŠENÍ STAVŮ ROPNÉ NOUZE (§ 1 — § 10d) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o působnosti Správy státních hmotných rezerv (§ 11 — § 11) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o dráhách (§ 12 — § 12) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o civilním letectví (§ 13 — § 13) * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o České obchodní inspekci (§ 14 — § 14) * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 15 — § 15) Aktuální znění od 1. 1. 2024 (284/2021 Sb.) 189 ZÁKON ze dne 29. července 1999 o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ NOUZOVÉ ZÁSOBY ROPY A ŘEŠENÍ STAVŮ ROPNÉ NOUZE § 1 Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropské unie1) způsob vytváření, udržování a použití nouzových zásobpoužití nouzových zásob ropy a ropných produktů5) určených pro zmírnění nebo překonání stavů nouze vzniklých z jejich nedostatku (dále jen „nouzové zásobynouzové zásoby“), postupy pro řešení stavů nouze a úkoly orgánů státní správy a orgánů územních samosprávních celků v této oblasti. § 1a Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) čistým dovozemčistým dovozem celkové množství dovezené ropy a ropných produktů do České republiky snížené o celkové množství vyvezené ropy a ropných produktů z České republiky, b) domácí spotřeboudomácí spotřebou celkové množství ropy a ropných produktů spotřebované v rámci České republiky pro energetické i neenergetické účely, c) referenčním rokemreferenčním rokem kalendářní rok předcházejícího roku, k němuž se vztahují údaje o domácí spotřebědomácí spotřebě nebo o čistém dovozučistém dovozu používané při výpočtu minimální úrovně nouzových zásobnouzových zásob, které mají být drženy, nebo při výpočtu úrovně nouzových zásobnouzových zásob skutečně držených v určitém okamžiku, d) ústředním správcem zásobústředním správcem zásob osoba, jejíž hlavním úkolem je vytváření, udržování nebo prodej nouzových zásobnouzových zásob, e) produktovodemproduktovodem zařízení pro potrubní přepravu ropných produktů, pokud není umístěno ve výrobním nebo zpracovatelském závodě nebo ve skladovacím zařízenískladovacím zařízení tvořeným vzájemně propojeným souborem potrubí, armaturních šachet a souvisejících technologických objektů, včetně systému protikorozní ochrany, řídící a zabezpečovací techniky a zařízení k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, f) ropovodemropovodem zařízení pro potrubní přepravu ropy, pokud není umístěno ve výrobním nebo zpracovatelském závodě nebo ve skladovacím zařízenískladovacím zařízení tvořeným vzájemně propojeným souborem potrubí, armaturních šachet a souvisejících technologických objektů, včetně systému protikorozní ochrany, řídící a zabezpečovací techniky a zařízení k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, g) mimořádnou situacímimořádnou situací situace, kdy nastane, nebo hrozí, že nastane, ohrožení zásobování trhu ropou nebo ropnými produkty v České republice nebo v jiných členských státech Evropské unie nebo v jiných členských státech Mezinárodní energetické agentury, h) fyzickou přístupnostífyzickou přístupností souhrn opatření umožňující použití nouzových zásobpoužití nouzových zásob a jejich skutečné dodání na trh v množství a čase napomáhajících ke zmírnění dopadů mimořádné situacemimořádné situace, i) stavem ropné nouzestavem ropné nouze nedostatek ropy a ropných produktů, který by měl za následek poruchy v zásobování na domácím trhu a nepříznivé následky z toho plynoucí by nebylo možné odstranit nebo jim zamezit bez přijetí opatření podle tohoto zákona, j) mezinárodním rozhodnutímmezinárodním rozhodnutím rozhodnutí Řídící rady Mezinárodní energetické agentury nebo Evropské unie o použití zásob ropy nebo ropných produktů nebo o jiných opatřeních, přijaté s cílem zajistit dostupnost ropy nebo ropných produktů na trhu, k) závažným narušením dodávek významný a náhlý pokles dodávek ropy nebo ropných produktů do České republiky, Evropské unie nebo států Mezinárodní energetické agentury, bez ohledu na to, zda bylo vydáno mezinárodní rozhodnutímezinárodní rozhodnutí, l) tikety rezervační smlouva na přednostní nákup určitého množství zásob ropy a ropných produktů v případě vyhlášení stavu ropné nouzestavu ropné nouze. § 2 Vytváření a udržování nouzových zásob (1) Nouzové zásobyNouzové zásoby jsou státními hmotnými rezervami1a). (2) Nouzové zásobyNouzové zásoby vytváří a udržuje Správa státních hmotných rezerv (dále jen „Správa“) z ropy a vybraných ropných produktů5) ve výši odpovídající nejméně 90 dnům průměrného denního čistého dovozučistého dovozu referenčního rokureferenčního roku. (3) Výše nouzových zásobnouzových zásob se přepočítává nejpozději k 30. červnu každého roku. (4) Z nouzových zásobnouzových zásob mohou být tvořeny specifické zásoby. (5) Pokud nebudou udržovány specifické zásoby, Správa zajistí, aby nejméně jedna třetina nouzových zásobnouzových zásob splňovala podmínky stanovené v § 2a odst. 2, 3 a 4. (6) Druhy ropy a skladbu vybraných ropných produktů vhodných pro skladování v nouzových zásobáchnouzových zásobách, způsob výpočtu průměrného denního čistého dovozučistého dovozu a průměrné denní domácí spotřebydomácí spotřeby a způsob výpočtu výše nouzových zásobnouzových zásob, jež má Česká republika povinnost udržovat, stanoví prováděcí právní předpis. § 2a Vytváření a udržování specifických zásob (1) Správa může udržovat specifické zásoby, a to ve výši odpovídající nejméně 30 dnům průměrné denní domácí spotřebydomácí spotřeby referenčního rokureferenčního roku, po dobu nejméně 1 roku. (2) Specifické zásoby se mohou skládat pouze z etanu, zkapalněného ropného plynu označovaného jako LPG, motorového benzinu, leteckého benzinu, tryskového paliva benzinového typu, tryskového paliva naphthového typu, tryskového paliva petrolejového typu, ostatního petroleje, plynového oleje, motorové nafty, topného oleje, lakového a technického benzinu, maziva, bitumenu, parafinových vosků, nebo ropného koksu5). (3) Správa určí skladbu specifických zásob z jednoho nebo více produktů uvedených v odstavci 2. (4) Správa zajistí, aby u ropných produktů zahrnutých do specifických zásob činil ropný ekvivalent nejméně 75 % domácí spotřebydomácí spotřeby těchto produktů v referenčním rocereferenčním roce. Způsob tohoto výpočtu stanoví prováděcí právní předpis. (5) Skladbu specifických zásob lze změnit nejdříve po uplynutí 1 roku, a to vždy jen od prvního dne kalendářního měsíce. Množství specifických zásob může být dočasně sníženo pouze z důvodu jejich obměny. Celková povinná minimální výše nouzových zásobnouzových zásob při obměně specifických zásob nesmí klesnout pod výši stanovenou v § 2 odst. 2. (6) Specifické zásoby mohou být přemístěny pouze po předchozím písemném souhlasu Správy1a). (7) Správa informuje Evropskou komisi (dále jen „Komise“) o množství a skladbě vybraných ropných produktů držených ve specifických zásobách a době, po kterou se tyto specifické zásoby zavázala udržovat. § 3 Skladování nouzových zásob (1) Nouzové zásobyNouzové zásoby se skladují ve skladovacích zařízeníchskladovacích zařízeních a lze je skladovat společně s jinými druhy zásob. Skladovacím zařízenímSkladovacím zařízením se rozumí samostatná nádrž, nádržový blok, sklad, technologický výrobní celek, případně jiný objekt splňující technické a ekologické podmínky pro dlouhodobé skladování ropy nebo ropných produktů. Prováděcí právní předpis stanoví povolený objem skladovacích zařízenískladovacích zařízení, povinné technické vybavení skladovacích zařízenískladovacích zařízení, včetně požadavků na vybavení pro sledování kvality nouzových zásobnouzových zásob. (2) Skladovací zařízeníSkladovací zařízení, produktovodyproduktovody a ropovodyropovody jsou zřizovány a provozovány ve veřejném zájmu2). (3) Skladovací zařízeníSkladovací zařízení, produktovodyproduktovody a ropovodyropovody jsou k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu, k ochraně života, zdraví a majetku osob a k zamezení nebo zmírnění účinků jejich případných havárií chráněny ochrannými pásmy. Ochranné pásmo tvoří prostor, jehož hranice jsou vymezeny svislými plochami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 150 m na všechny strany od půdorysu těchto zařízení. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci povolení stavby podle stavebního zákona, pokud stavba povolení nepodléhá, potom dnem uvedení těchto zařízení do provozu. Ochranné pásmo skladovacího zařízenískladovacího zařízení, produktovoduproduktovodu a ropovoduropovodu zaniká jeho trvalým vyřazením z provozu nebo odstraněním stavby; v pochybnostech o tom, zda ochranné pásmo existuje, rozhoduje na žádost vlastníka pozemku nebo stavby dotčené ochranným pásmem Správa. (4) V ochranném pásmu skladovacího zařízenískladovacího zařízení, produktovoduproduktovodu a ropovoduropovodu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit produktovodproduktovod, ropovodropovod nebo skladovací zařízenískladovací zařízení nebo omezit nebo ohrozit jejich bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození skladovacího zařízenískladovacího zařízení, produktovoduproduktovodu nebo ropovoduropovodu, ohrožení života, zdraví a majetku osob a k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií. (5) Provozovatel produktovoduproduktovodu nebo ropovoduropovodu udržuje v lesních průsecích na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy produktovoduproduktovodu nebo ropovoduropovodu nebo vlastní telekomunikační sítě; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit. (6) Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm nad povrch produktovoduproduktovodu nebo ropovoduropovodu ve vzdálenosti do 2 m na obě strany od osy produktovoduproduktovodu nebo ropovoduropovodu nebo vlastní telekomunikační sítě lze pouze na základě souhlasu provozovatele produktovoduproduktovodu nebo ropovoduropovodu. (7) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob či životního prostředí, fyzická či právnická osoba provozující skladovací zařízenískladovací zařízení nebo produktovodproduktovod nebo ropovodropovod udělí na žádost stavebníka písemný souhlas se stavební činností, povolením a prováděním staveb, zemními pracemi, zřizováním skládek a uskladňováním materiálu v ochranném pásmu skladovacího zařízenískladovacího zařízení, produktovoduproduktovodu nebo ropovoduropovodu. Souhlas musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen; bez souhlasu nelze činnosti podle věty první uskutečnit. (8) Provozovatel skladovacího zařízenískladovacího zařízení, produktovoduproduktovodu nebo ropovoduropovodu má právo a) v souladu se zvláštním právním předpisem2) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech skladovací zařízenískladovací zařízení, produktovodyproduktovody nebo ropovodyropovody, b) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozováním skladovacích zařízenískladovacích zařízení, produktovodůproduktovodů nebo ropovodůropovodů; vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními předpisy do obvodu dráhy a vstupovat do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon činnosti provozovatele skladovacího zařízenískladovacího zařízení, produktovoduproduktovodu nebo ropovoduropovodu, c) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz skladovacích zařízenískladovacích zařízení, produktovodůproduktovodů nebo ropovodůropovodů v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel. (9) V případech uvedených v odstavcích 5 a 8 je provozovatel skladovacího zařízenískladovacího zařízení nebo produktovoduproduktovodu nebo ropovoduropovodu povinen co nejvíce šetřit práva vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do původního stavu nebo, není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost bezprostředně vlastníku nemovitosti a nahradit vzniklou škodu. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě. (10) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele skladovacího zařízenískladovacího zařízení, produktovoduproduktovodu nebo ropovoduropovodu, podle odstavce 8 písm. b) a c) škoda nebo je-li omezen v obvyklém užívání nemovitosti v důsledku výkonu práv podle odstavce 8 písm. a) až c), má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). (11) Provozovatel skladovacího zařízenískladovacího zařízení, produktovoduproduktovodu nebo ropovoduropovodu je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 8 písm. a), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu, příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele skladovacího zařízenískladovacího zařízení, produktovoduproduktovodu nebo ropovoduropovodu o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. (12) Nouzové zásobyNouzové zásoby mohou být skladovány pouze osobou, která na základě smlouvy zajišťuje pro Správu skladování a další péči o svěřené nouzové zásobynouzové zásoby (dále jen „ochraňovatel“). (13) Skladování nouzových zásobnouzových zásob České republiky na území jiného členského státu Evropské unie vyžaduje předchozí souhlas vlády. (14) Správa sjedná jménem České republiky s ústředním správcem zásobústředním správcem zásob jiného členského státu Evropské unie nebo s právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou oprávněnou ke skladování nouzových zásobnouzových zásob smlouvu o ochraňování nouzových zásobnouzových zásob, v níž bude stanoveno zejména a) místo skladování a vlastník skladovacích zařízenískladovacích zařízení, b) množství skladované ropy a množství skladovaných ropných produktů, c) podmínky skladování, udržování, kontroly a dostupnosti nouzových zásobnouzových zásob, d) postupy k zajištění kontroly a identifikace nouzových zásobnouzových zásob, e) vymezení úkolů, které Správa přenáší na druhou smluvní stranu podle § 9 odst. 1 písm. j); tyto úkoly nemohou být dále na žádnou další osobu přeneseny. (15) Nouzové zásobyNouzové zásoby České republiky skladované na základě smlouvy podle odstavce 14 na území jiného členského státu Evropské unie se zahrnují do celkové výše nouzových zásobnouzových zásob České republiky. (16) Skladování nouzových zásobnouzových zásob jiného členského státu Evropské unie na území České republiky, včetně skladování formou tiketů, vyžaduje pro dobu trvání skladování nouzových zásobnouzových zásob jiného členského státu Evropské unie na území České republiky předchozí souhlas Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“). Ministerstvo si před vydáním rozhodnutí vyžádá vyjádření Správy. Předchozí souhlas ministerstva je vyžadován i v případě zvýšení objemu skladovaných nouzových zásobnouzových zásob v průběhu trvání souhlasu o skladování nebo rozšíření pověření ke skladování nouzových zásobnouzových zásob jiného členského státu Evropské unie na území České republiky. (17) Žádost o souhlas ministerstva podle odstavce 16 musí obsahovat: a) identifikační údaje žadatele, b) název členského státu Evropské unie, pro který jsou nouzové zásobynouzové zásoby na území České republiky skladovány, c) identifikační údaje subjektu, pro který jsou nouzové zásobynouzové zásoby skladovány, d) místo skladování nouzových zásobnouzových zásob jiného členského státu Evropské unie na území České republiky, e) množství skladovaných nouzových zásobnouzových zásob, f) dobu, po kterou budou nouzové zásobynouzové zásoby na území České republiky skladovány, g) údaj, zda se jedná o nouzové zásobynouzové zásoby ve formě ropy nebo ropných produktů. (18) Jakkoliv bránit přepravě nebo použití nouzových zásobpoužití nouzových zásob skladovaných na území České republiky pro jiné členské státy Evropské unie se zakazuje. § 3a Ochraňovatelé (1) Ochraňovatelem může být pouze osoba, a) která je bezúhonná, b) která není v likvidaci, c) která nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky ani v evidenci daní nebo obdobných peněžitých plnění u příslušných orgánů státu, ve kterém má tato osoba sídlo, místo podnikání či bydliště, evidovány nedoplatky; tuto skutečnost je povinna Správě doložit potvrzeními, která nejsou starší než 30 dnů, d) která má vlastnické nebo užívací právo ke skladovacímu zařízenískladovacímu zařízení; tuto skutečnost je povinna Správě doložit, e) jejíž zaměstnanci zabezpečující provoz skladovacího zařízenískladovacího zařízení jsou příslušně kvalifikovaní; za příslušnou kvalifikaci se považuje minimálně tříletá praxe v oblasti skladování ropy nebo ropných produktů; tuto skutečnost je povinna Správě doložit, f) která předloží Správě seznam osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členy nebo jimi byli v posledních 3 letech, g) která, má-li formu akciové společnostiakciové společnosti, předloží Správě aktuální seznam všech svých akcionářů. (2) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čintrestný čin, trestný čintrestný čin proti majetku nebo hospodářský trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti, nebo trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem činnosti ochraňovatele, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena6). (3) U právnické osoby musí podmínku bezúhonnostibezúhonnosti podle odstavce 2 splňovat jak tato právnická osoba, tak i její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu, a je-li statutárním orgánem ochraňovatele či členem statutárního orgánu ochraňovatele právnická osoba, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby; má-li být ochraňovatelem zahraniční právnická osoba prostřednictvím své organizační složky, musí podmínku podle tohoto odstavce splňovat vedle uvedených osob rovněž vedoucí této organizační složky; tuto podmínku musí ochraňovatel splňovat jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště. (4) BezúhonnostBezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Správa si za účelem doložení bezúhonnostibezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního předpisu7) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Fyzická osoba, která není občanem České republiky, dokládá bezúhonnostbezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých se déle než 3 měsíce nepřetržitě zdržovala v předcházejících 3 letech, nebo jiným dokladem prokazujícím bezúhonnostbezúhonnost této osoby. Právnická osoba, která má sídlo mimo území České republiky, dokládá bezúhonnostbezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů nebo jiným obdobným dokladem vydaným státem, ve kterém má sídlo, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých podnikala déle než 3 měsíce v předcházejících 3 letech. Výpisy a doklady prokazující bezúhonnostbezúhonnost nesmí být starší 3 měsíců. (5) Ochraňovatelem nemůže být fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, ode dne a) prodeje obchodního závoduobchodního závodu jedinou smlouvou v rámci zpeněžení majetkové podstaty v době běhu lhůty podle zvláštního právního předpisu8), b) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým soud ukončil provozování obchodního závoduobchodního závodu nebo ode dne určeného v tomto rozhodnutí jako den ukončení provozování obchodního závoduobchodního závodu. (6) Ochraňovatelem nemůže být fyzická nebo právnická osoba, a to po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. Ochraňovatelem dále nemůže být fyzická nebo právnická osoba, a to po dobu 3 let ode dne právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů. Byl-li konkurs zrušen z jiného důvodu, překážka uvedená v odstavci 5 odpadá dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu. § 4 Stav ropné nouze (1) Stav ropné nouzeStav ropné nouze vyhlašuje vláda nařízením. (2) Pominou-li důvody, pro které byl vyhlášen stav ropné nouze, vláda nařízením stav ropné nouze odvolá. (3) Návrh na vyhlášení a odvolání stavu ropné nouze předkládá vládě předseda Správy. (4) Vyhlášení a odvolání stavu ropné nouze vláda oznamuje v hromadných sdělovacích prostředcích. § 5 Opatření k omezení spotřeby ropy a ropných produktů (1) K omezení spotřeby ropy a ropných produktů je vláda v nařízení vydaném podle § 4 odst. 1 oprávněna a) omezit maximální rychlosti jízdy motorových vozidel na pozemních komunikacích, b) omezit používání některých druhů, kategorií a tříd silničních motorových vozidel v určitých dnech nebo pro určitý druh přepravy, c) omezit nebo zakázat ve stanovených dnech používání silničních motorových vozidel se sudými nebo lichými koncovými čísly státních poznávacích značek, d) omezit používání drážních motorových vozidel, e) omezit obchodní leteckou dopravu, letecké práce a další letecké činnosti, f) omezit otevírací doby čerpacích stanic a zakázat prodej pohonných hmot do nádob, g) stanovit regulační opatření pro čerpání zásob ropy a ropných produktů u rozhodujících dodavatelů, h) zavést přídělový systém, nebo i) dočasně omezit nebo zakázat vývozy ropy a ropných produktů, s výjimkou přepravy nebo použití podle § 3 odst. 18. (2) Opatření podle odstavce 1 písm. e) v mezinárodní obchodní letecké dopravě nabývají účinnosti až uplynutím 30 dnů ode dne vyhlášení stavu ropné nouzestavu ropné nouze. (3) Opatření podle odstavce 1 lze použít za stavu ohrožení státu a za válečného stavu jen v rozsahu, který neohrozí obranu státu. (4) Na přípravě a zavedení opatření k omezení spotřeby ropy a ropných produktů se podílejí orgány krajů a orgány obcíobcí s rozšířenou působností, které zajišťují připravenost správního obvodu kraje a správního obvodu obceobce s rozšířenou působností k realizaci přídělového systému podle odstavce 1 písm. h). § 6 Použití nouzových zásob (1) Za stavu ropné nouzestavu ropné nouze mohou být nouzové zásobynouzové zásoby použity pouze se souhlasem vlády, která současně stanoví termín zpětného doplnění použitých zásob. Komise může stanovit časový rámec pro doplnění použitých zásob na předchozí stav. (2) Použitím nouzových zásobPoužitím nouzových zásob se rozumí jejich uvolnění formou prodeje, půjčky nebo převodu příslušnosti hospodařit. (3) Návrh na použití nouzových zásobpoužití nouzových zásob předkládá vládě předseda Správy. (4) V případě mezinárodního rozhodnutímezinárodního rozhodnutí může předseda Správy rozhodnout o použití nouzových zásobpoužití nouzových zásob ve stanovené výši podílu České republiky i pod povinnou minimální úroveň stanovenou tímto zákonem bez souhlasu vlády za podmínky, že nebude vnitřní trh v České republice ohrožen výpadkem dodávek ropy nebo ropných produktů. Správa o tomto rozhodnutí neprodleně informuje vládu a Komisi. (5) Vláda může v naléhavých případech rozhodnout o použití nezbytného množství nouzových zásobnouzových zásob i v případě, že výše nouzových zásobnouzových zásob poklesne pod povinnou minimální úroveň stanovenou tímto zákonem. Správa o tomto rozhodnutí neprodleně informuje Komisi. (6) O použití nouzových zásobpoužití nouzových zásob ve výši nad minimální úroveň stanovenou tímto zákonem rozhoduje předseda Správy v případě, že není vyhlášen stav ropné nouzestav ropné nouze. § 7 Informační povinnost V době hrozícího stavu ropné nouzestavu ropné nouze, za stavu ropné nouzestavu ropné nouze jsou dovozci, zpracovatelé, skladovatelé, ochraňovatelé a distributoři ropy a ropných produktů a subjekty, které na území České republiky provádějí dobývání ložisek ropy, povinni předávat Správě informace o svých dovozech, vývozech a zásobách ropy a ropných produktů, o jejich zpracování a o dobývání ropy, a to na vyžádání Správy a ve lhůtách v tomto vyžádání stanovených. Tyto informace jsou povinni na vyžádání Správy poskytovat i při cvičeních stavů ropné nouzestavů ropné nouze. § 8 Kontrola (1) Správa provádí jedenkrát ročně kontrolu kvality a množství nejméně 30 % nouzových zásobnouzových zásob uložených u ochraňovatelů. Kontroly se mohou zúčastnit také osoby pověřené Komisí. Tyto osoby mají postavení kontrolujících9). (2) Pokud Komise provádí kontrolu ověřující připravenost České republiky na mimořádné situacemimořádné situace a kontrolu nouzových zásobnouzových zásob, Správa jí poskytne součinnost. (3) Do 1 týdne od data oznámení kontroly podle odstavce 2 poskytne Správa osobám pověřeným Komisí údaje o umístění nouzových zásobnouzových zásob, pokud nebyly Komisi poskytnuty předem. (4) Státní energetická inspekce kontroluje plnění povinností podle § 3 odst. 4. (5) Kontrolu dodržování opatření stanovených podle § 5 odst. 1 provádí a) PoliciePolicie České republiky, jde-li o opatření podle § 5 odst. 1 písm. a), b) a c), b) Drážní úřad, jde-li o opatření podle § 5 odst. 1 písm. d), c) Úřad pro civilní letectví, jde-li o opatření podle § 5 odst. 1 písm. e), d) Česká obchodní inspekce, jde-li o opatření podle § 5 odst. 1 písm. f), g) a h), e) Celní správa České republiky, jde-li o opatření podle § 5 odst. 1 písm. i). (6) Správa kontroluje správní úřady, orgány krajů a orgány obcíobcí s rozšířenou působností v celém rozsahu přípravy a realizace opatření podle § 5 odst. 1 písm. h). (7) Krajský úřad kontroluje orgány obcíobcí s rozšířenou působností v celém rozsahu přípravy a realizace opatření podle § 5 odst. 1 písm. h). § 9 Působnost Správy v oblasti nouzových zásob a hospodaření s nimi (1) Správa a) je jediným ústředním správcem zásobústředním správcem zásob v České republice, b) zajišťuje vytváření, udržování a použití nouzových zásobpoužití nouzových zásob, c) navrhuje vládě opatření v případě výrazného omezení nabídky na světovém ropném trhu, které by mohlo mít nepříznivé následky pro Českou republiku, v případě mezinárodního rozhodnutímezinárodního rozhodnutí, za hrozícího stavu ropné nouzestavu ropné nouze nebo za stavu ropné nouzestavu ropné nouze, d) provádí roční přepočet výše nouzových zásobnouzových zásob podle § 2 odst. 3 a z něj plynoucí dosažení výše nouzových zásobnouzových zásob stanovené v § 2 odst. 2 v termínu stanoveném v § 2 odst. 3, e) předkládá Komisi a Mezinárodní energetické agentuře statistický přehled o stavu zásob ropy a ropných produktů vypracovaný podle jejich požadavků; tyto přehledy předkládá též ministerstvu, f) neprodleně informuje Komisi a Mezinárodní energetickou agenturu, jakož i ministerstvo, o každém hrozícím nebo skutečném poklesu nouzových zásobnouzových zásob pod povinné minimum s uvedením důvodu takového poklesu a o opatřeních, která byla přijata ke zpětnému doplnění nouzových zásobnouzových zásob včetně plánovaného termínu dosažení jejich plné výše, g) pro případ stavu ropné nouzestavu ropné nouze a pro případ závažného narušení dodávekzávažného narušení dodávek zpracovává plán a související organizační opatření, podle kterých bude Česká republika postupovat, a informuje Komisi na její žádost o těchto plánech a opatřeních, h) plní úkoly v oblasti nouzových zásobnouzových zásob a hospodaření s nimi, které pro Českou republiku vyplývají z Dohody o mezinárodním energetickém programu3), i) přijímá opatření k zajištění fyzické přístupnostifyzické přístupnosti nouzových zásobnouzových zásob, j) může přenést se souhlasem vlády na stanovené období úkoly, týkající se ochraňování nouzových zásobnouzových zásob, na hospodářské subjekty10) v jiných členských státech Evropské unie nebo ústřední správce zásobústřední správce zásob v jiných členských státech Evropské unie, k) navrhuje vládě opatření k omezení spotřeby ropy a ropných produktů a postup spolupráce s hromadnými sdělovacími prostředky, l) v případě, že nebude udržovat minimální úroveň specifických zásob, zašle Komisi do konce prvního měsíce roku, k němuž se vztahuje, zprávu obsahující opatření přijatá za účelem zajištění a ověření dostupnosti nouzových zásobnouzových zásob a seznam právních předpisů upravujících kontrolu použití těchto zásob podle § 6, m) zastupuje Českou republiku v koordinační skupině pro ropu a ropné produkty, v příslušných výborech a skupinách Mezinárodní energetické agentury a v rámci své působnosti v oblasti nouzových zásobnouzových zásob též v ostatních integračních seskupeních a mezinárodních organizacích, n) vede trvale aktualizovaný seznam nouzových zásobnouzových zásob. Způsob vedení seznamu nouzových zásobnouzových zásob a statistických výkazů a pravidla pro vypracování statistických výkazů o úrovni nouzových zásobnouzových zásob a předkládání těchto výkazů Komisi a Mezinárodní energetické agentuře stanoví prováděcí právní předpis. (2) Pouze Správa má právo pořizovat nebo prodávat specifické zásoby. § 10 Přestupky fyzických osob (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) poruší některý ze zákazů stanovených v § 3 odst. 4, nebo b) jako osoba, na jejíž činnost se vztahuje omezení za účelem snížení spotřeby ropy a ropných produktů podle § 5 odst. 1 písm. a), b), c) nebo e), takové omezení poruší. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 100 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 5 000 Kč. § 10a Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) poruší některý ze zákazů stanovených v § 3 odst. 4, b) jako osoba, na jejíž činnost se vztahuje omezení spotřeby ropy a ropných produktů podle § 5 odst. 1 písm. b), c), d), e), f), g), h) nebo i), takové omezení poruší, c) jako dovozce, zpracovatel, skladovatel, ochraňovatel, distributor ropy a ropných produktů nebo osoba provádějící na území České republiky dobývání ložisek ropy nepředá informace podle § 7, d) použije nouzové zásobynouzové zásoby ropy nebo ropných produktů v rozporu s § 6 odst. 1 nebo jejich neoprávněné použití umožní, nebo e) jako kontrolovaná osoba v rozporu s § 8 neodstraní ve stanoveném termínu nedostatky zjištěné při kontrole množství a kvality nouzových zásobnouzových zásob. (2) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo b) spáchaný porušením omezení podle § 5 odst. 1 písm. b), c), d) nebo g), b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), e) nebo b) spáchaný porušením omezení podle § 5 odst. 1 písm. e), f), h) nebo i). § 10b Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává a) obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, jde-li o přestupek podle § 10 odst. 1 písm. b) spáchaný porušením omezení podle § 5 odst. 1 písm. a), b) nebo c) nebo § 10a odst. 1 písm. b) spáchaný porušením omezení podle § 5 odst. 1 písm. b) nebo c), pokud nebyl projednán příkazem na místě, nebo jde-li o věc postoupenou Policií České republiky podle odstavce 7, b) územní inspektorát Státní energetické inspekce, jde-li o přestupek podle § 10 odst. 1 písm. a) nebo § 10a odst. 1 písm. a), c) Drážní úřad, jde-li o přestupek podle § 10a odst. 1 písm. b) spáchaný porušením omezení podle § 5 odst. 1 písm. d), d) Úřad pro civilní letectví, jde-li o přestupek podle § 10 odst. 1 písm. b) nebo § 10a odst. 1 písm. b) spáchaný porušením omezení podle § 5 odst. 1 písm. e), e) inspektorát České obchodní inspekce, jde-li o přestupek podle § 10a odst. 1 písm. b) spáchaný porušením omezení podle § 5 odst. 1 písm. f), g) nebo h), f) celní úřad, jde-li o přestupek podle § 10a odst. 1 písm. b) spáchaný porušením omezení podle § 5 odst. 1 písm. i), g) Správa, jde-li o přestupek podle § 10a odst. 1 písm. c) až e). (2) Policie České republiky projedná příkazem na místě přestupek podle § 10 odst. 1 písm. b) spáchaný porušením omezení podle § 5 odst. 1 písm. a), b) nebo c). (3) Pokud Policie České republiky zjistí při provádění kontroly podle § 8 odst. 5 písm. a) skutečnosti nasvědčující tomu, že došlo ke spáchání přestupku podle § 10a odst. 1 písm. b) porušením omezení podle § 5 odst. 1 písm. b) nebo c), provede potřebné úkony k dokumentaci takového jednání a věc postoupí příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností. (4) Správu pokut uložených za přestupky podle tohoto zákona vykonává Celní správa České republiky. § 10c Působnost stanovená orgánům kraje nebo orgánům obceobce s rozšířenou působností podle tohoto zákona je přenesenou působností. § 10d Zmocňovací ustanovení Správa vydá vyhlášku k provedení § 2 odst. 6, § 2a odst. 4, § 3 odst. 1 a § 9 odst. 1 písm. n). ČÁST DRUHÁ Změna zákona o působnosti Správy státních hmotných rezerv § 11 V zákoně č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění zákona č. 272/1996 Sb., se v § 3 za větou první tečka zrušuje a doplňují se slova, která včetně poznámky pod čarou č. 1a) znějí: „a plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy.1a) 1a) Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy).“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o dráhách § 12 V zákoně č. 266/1994 Sb., o dráhách, se v § 55 za slovo „zákona“ vkládají slova „nebo podle zvláštního právního předpisu“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o civilním letectví § 13 Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: 1. V § 88 odst. 1 se na konci písmene l) doplňují tato slova: „nejde-li o případ, kdy je toto rozhodování svěřeno na základě zvláštního právního předpisu jinému orgánu,“. 2. V § 89 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno aa), které včetně poznámky pod čarou č. 6a) zní: „aa) plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy.6a) 6a) Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy).“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o České obchodní inspekci § 14 V zákoně č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 240/1992 Sb., zákona č. 22/1997 Sb. a zákona č. 110/1997 Sb., se v § 3 písm. f) za slovo „zákona“ doplňují tato slova: „nebo podle zvláštního právního předpisu“. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST § 15 Tento zákon nabývá účinnosti šedesátým dnem po dni jeho vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 1) Směrnice Rady 2009/119/ES ze dne 14. září 2009, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných produktů. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2018/1581 ze dne 19. října 2018, kterou se mění směrnice Rady 2009/119/ES, pokud jde o metody výpočtu povinností udržovat zásoby. 1a) Zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 3) Dohoda o mezinárodním energetickém programu, vyhlášená pod č. 46/2001 Sb. m. s. 5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099 ze dne 22. října 2008, o energetické statistice. 6) Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). 10) Čl. 8 směrnice Rady 2009/119/ES.
Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 200/1999 Sb.
Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 200/1999 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se vyhlašuje národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny a její ochranné pásmo a stanovují její bližší ochranné podmínky Vyhlášeno 15. 9. 1999, datum účinnosti 15. 9. 1999, částka 68/1999 * § 1 - Vyhlášení národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny * § 2 - Vymezení národní přírodní rezervace * § 3 - Bližší ochranné podmínky pro národní přírodní rezervaci * § 4 - Ochranné pásmo * § 5 - Zrušovací ustanovení * § 6 - Účinnost k vyhlášce č. 200/1999 Sb. Aktuální znění od 15. 9. 1999 200 VYHLÁŠKA Ministerstva životního prostředí ze dne 16. srpna 1999, kterou se vyhlašuje národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny a její ochranné pásmo a stanovují její bližší ochranné podmínky Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 3 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: § 1 Vyhlášení národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny (1) Vyhlašuje se národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny (dále jen „národní přírodní rezervace“) v Jizerských horách. (2) Předmětem ochrany jsou v národním měřítku jedinečné a významné ekosystémy - komplex smíšeného, převážně bukového lesa s geomorfologicky významnými útvary a s dochovanými přirozenými a přírodě blízkými rostlinnými a živočišnými společenstvy vázanými na toto specifické prostředí a plnícími funkci zachování a reprodukce genetického potenciálu původních lesních dřevin. § 2 Vymezení národní přírodní rezervace (1) Národní přírodní rezervace se rozkládá v okrese Liberec v katastrálním územíkatastrálním území Bílý Potok pod Smrkem na pozemkové parcele č. 1760/1 (část), v katastrálním územíkatastrálním území Frýdlant v Čechách na pozemkových parcelách č. 3760/1 (část), 3760/2 (část), v katastrálním územíkatastrálním území Hejnice na pozemkových parcelách č. 1224/2 (část), 1224/6 (část), 1225 (část), 1226 (část), 1227, 1228, 1247/1 (část), 1335 (část), 1337 (část), 1366/1 (část), 1368 (část), 1370, 1371/1 (část), v katastrálním územíkatastrálním území Lázně Libverda na pozemkové parcele č. 910/9 (část), v katastrálním územíkatastrálním území Oldřichov v Hájích na pozemkových parcelách č. 1734/1 (část), 1734/13 (část), 1734/14 (část), 1740/17 (část) a v katastrálním územíkatastrálním území Raspenava na pozemkových parcelách č. 2439/1 (část), 3114 (část), 3400/2. Celková výměra národní přírodní rezervace je 950,9252 ha. (2) Mapové podklady, v nichž je zakresleno území národní přírodní rezervace a jejího ochranného pásma, jsou kromě evidence v ústředním seznamu ochrany přírody1) uloženy na Ministerstvu životního prostředí (dále jen „ministerstvo“), na Správě Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory, na Okresním úřadu Liberec, na Obecním úřadu Bílý Potok, na Městském úřadu Frýdlant v Čechách, na Městském úřadu Hejnice, na Obecním úřadu Lázně Libverda, na Obecním úřadu Oldřichov v Hájích a na Městském úřadu Raspenava. Grafické znázornění území národní přírodní rezervace je obsaženo v příloze k vyhlášce. § 3 Bližší ochranné podmínky pro národní přírodní rezervaci Kromě základních ochranných podmínek2) se stanovují bližší ochranné podmínky. Souhlas příslušného orgánu ochrany přírody3) se vyžaduje k a) využívání sazenic dřevin jiného než jizerskohorského původu pro zalesňování, b) provádění oprav a údržby stávající lesní cestní sítě, c) provádění geologických prací spojených se zásahem do území, d) provádění těžebních, výchovných nebo pěstebních prací v lesích, kde vlastník lesa hospodaří bez schváleného lesního hospodářského plánu nebo bez převzaté lesní hospodářské osnovy, e) pořádání a organizování hromadných veřejných akcí (zejména sportovních a turistických). § 4 Ochranné pásmo (1) K zabezpečení národní přírodní rezervace před rušivými vlivy z okolí se vyhlašuje ochranné pásmo,4) které se rozkládá v okrese Liberec v katastrálním územíkatastrálním území Bílý Potok pod Smrkem na stavebních parcelách č. 469 a 590 a na pozemkových parcelách č. 12/1, 12/5, 97, 148/2, 149, 154/1, 269/1, 269/2, 269/3, 269/4, 344/2, 380/2, 380/3, 385/2, 388/1, 412/1, 414/2, 428/1, 428/2, 428/3, 429/1, 492/1, 492/2, 530/2, 534/1, 534/2, 534/3, 538/1, 538/2, 538/3, 538/4, 689/1, 689/2, 689/3, 689/4, 689/5, 737, 804, 806, 1362/1, 1363/1, 1427, 1429/1, 1429/2, 1432/1, 1432/2, 1432/3, 1433, 1436/1 (část), 1585, 1726/3, 1727/1, 1727/3, 1743/1, 1744/1, 1744/2, 1744/5, 1744/6, 1745/3, 1754, 1755, 1760/1 (část), 1760/2 (část), 1762/1, 1903, 1904/1 (část), 1917/1 (část), 1922/1 (část), 1924 (část), 1927/1, 1927/2, 1927/5 (část), 2018/1 (část), 2027 (část), 2028, 2030/1, 2030/2, 2037 (část), 2046/1, 2046/2 (část), 2047 (část), 2048 (část), 2062, 2063/1, 2064 (část), 2066/5, 2067/2, 2067/3, 2069, 2071, 2072 (část), 2102, 2103 (část), 2105 (část), 2106/1 (část), 2121, 2122, 2123 (část), 2146 (část), 2147, 2150 (část), 2160, 2161 (část), 2163 (část), 2164 (část), 2165 (část), v katastrálním územíkatastrálním území Frýdlant v Čechách na pozemkových parcelách č. 3760/1 (část), 3760/2 (část), 3761 (část), v katastrálním územíkatastrálním území Hejnice na stavební parcele č. 306 a na pozemkových parcelách č. 974/1 (část), 974/2, 1085/1 (část), 1087/2, 1087/3, 1087/4, 1104/6, 1133, 1134, 1224/2 (část), 1224/6 (část), 1225 (část), 1226 (část), 1247/1 (část), 1323 (část), 1335 (část), 1337 (část), 1345, 1352/3, 1352/4, 1366/1 (část), 1368 (část), 1371/1 (část), 1377, 3563, 3564, v katastrálním územíkatastrálním území Lázně Libverda na pozemkových parcelách č. 910/2, 910/3 (část), 910/9 (část), 967/1 (část), 970/1, 972 a v katastrálním územíkatastrálním území Oldřichov v Hájích na pozemkových parcelách č. 1734/1 (část), 1734/13 (část), 1734/14 (část), 1740/17 (část), 1963 (část), 2040, v katastrálním územíkatastrálním území Raspenava na pozemkových parcelách č. 224 (část), 2341/1 (část), 2439/1 (část), 3114 (část), 3116/1 (část), 3118 (část), 3119, 3151, 3180 (část), 3192, 3193, 3194, 3195, 3196, 3197, 3198, 3201/1, 3201/2, 3202, 3216/2, 3239/1, 3371 (část), 3400/1, 3401, 3452, 3459, 3460/1. Celková výměra ochranného pásma je 1 750,4101 ha. (2) Souhlas příslušného orgánu ochrany přírody5) kromě případů uvedených v zákoně6) je rovněž nezbytný i k následujícím činnostem: a) využívání sazenic dřevin jiného než jizerskohorského původu pro zalesňování, b) uskutečňování hromadných sportovních akcí a soutěží, c) provozování horolezectví, létání na sportovních létajících zařízeních,7) d) jízda na jízdních kolech a koních mimo silnice a místní komunikace. § 5 Zrušovací ustanovení Zrušují se: a) položka č. 12, 28, 32, 41, 43, 44 a 45 v § 1 výnosu Ministerstva kultury České socialistické republiky, č. j. 17.094/87-VI/2 ze dne 21. prosince 1987, o vyhlášení ochrany některých státních přírodních rezervací a chráněných nalezišť, reg. v částce 26/1987 Sb., b) přílohy č. XII, XXVIII, XXXII, XLI, XLIII, XLIV a XLV výnosu Ministerstva kultury České socialistické republiky, č. j. 17.094/87-VI/2 ze dne 21. prosince 1987, o vyhlášení ochrany některých státních přírodních rezervací a chráněných nalezišť, reg. v částce 26/1987 Sb., c) položky „Frýdlantské cimbuří“, „Paličník“, „Poledník“, „Stržový vrch“, „Špičák“, „Štolpichy“ a „Tišina“ v příloze č. V vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. § 6 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: RNDr. Kužvart v. r. Příloha k vyhlášce č. 200/1999 Sb. 280kB 200kB 1) § 42 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 29 zákona č. 114/1992 Sb. 3) § 44 odst. 2 a § 79 odst. 3 písm. g) zákona č. 114/1992 Sb. 4) § 37 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. 5) § 78 zákona č. 114/1992 Sb. 6) § 37 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. 7) § 81 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 202/1999 Sb.
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 202/1999 Sb. Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se stanoví technické podmínky požárních dveří, kouřotěsných dveří a kouřotěsných požárních dveří Vyhlášeno 15. 9. 1999, datum účinnosti 1. 1. 2000, částka 69/1999 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Pro účely této vyhlášky se rozumí * Technické podmínky * § 3 - (1) Požární dveře musí splňovat technické podmínky vyjádřené požadavky na požární odolnost z hlediska * § 4 - (1) Požární dveře, kouřotěsné dveře a kouřotěsné požární dveře podle § 3 musí být provedeny, zabudovány do staveb nebo technologií a udržovány po celou dobu stanovené nebo obvyklé životnosti6) tak, aby v případě požáru umožňovaly vždy volný průchod a nebrá * § 5 - (1) Požární dveře, kouřotěsné dveře a kouřotěsné požární dveře musí být značeny * § 6 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2000 202 VYHLÁŠKA Ministerstva vnitra ze dne 31. srpna 1999, kterou se stanoví technické podmínky požárních dveří, kouřotěsných dveří a kouřotěsných požárních dveří Ministerstvo vnitra stanoví podle § 24 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 203/1994 Sb.: § 1 Předmět úpravy (1) Tato vyhláška stanoví technické podmínky požárních dveřípožárních dveří, kouřotěsných dveříkouřotěsných dveří a kouřotěsných požárních dveříkouřotěsných požárních dveří k zabezpečení požární ochrany staveb a technologií. (2) Požární dveřePožární dveře, kouřotěsné dveřekouřotěsné dveře a kouřotěsné požární dveřekouřotěsné požární dveře musí splňovat požadavky vyplývající z právních předpisů1) a typem, konstrukcí, provedením, způsobem zabudování do staveb nebo technologií, požární odolností anebo kouřotěsností odpovídat požadavkům na požární bezpečnost staveb odpovídajícím obsahu ČSN 73 0802 + Z1, ČSN 73 0804 a ČSN 73 0810. (3) Požární dveřePožární dveře, kouřotěsné dveřekouřotěsné dveře a kouřotěsné požární dveřekouřotěsné požární dveře musí být snadno identifikovatelné.2) § 2 Pro účely této vyhlášky se rozumí a) požárními dveřmipožárními dveřmi požární uzávěry otvorů ve dveřní sestavědveřní sestavě včetně příslušenství a funkčního vybavenífunkčního vybavení, které 1. brání šíření požáru otvory v požárně dělicích konstrukcíchdělicích konstrukcích (EI); nebo 2. omezují šíření požáru otvory v požárně dělicích konstrukcíchdělicích konstrukcích (EW), b) kouřotěsnými dveřmikouřotěsnými dveřmi kouřotěsné uzávěry otvorůkouřotěsné uzávěry otvorů ve dveřní sestavědveřní sestavě včetně příslušenství a funkčního vybavenífunkčního vybavení, které brání průniku kouře a zplodin hoření otvory v dělicích konstrukcíchdělicích konstrukcích (SC), c) kouřotěsnými požárními dveřmikouřotěsnými požárními dveřmi požární dveřepožární dveře podle písmen a) a b), které 1. brání šíření požáru, průniku kouře a zplodin hoření otvory v požárně dělicích konstrukcíchdělicích konstrukcích (EI-SC); nebo 2. omezují šíření požáru a brání průniku kouře a zplodin hoření otvory v požárně dělicích konstrukcíchdělicích konstrukcích (EW-SC), d) dveřní sestavoudveřní sestavou kompletní sestava konstrukce dveřního křídla anebo křídel včetně každého rámu (zárubně) nebo vedení, která je určena pro uzavírání stálých otvorů ve stavebních konstrukcích nebo prvcích; dveřní sestavadveřní sestava zahrnuje vlastní výplň otvoru včetně rámu spolu s dveřním kovánímdveřním kováním, funkčním vybavenímfunkčním vybavením a všechna těsnění (např. požární těsněnípožární těsnění, kouřová těsněníkouřová těsnění anebo těsnění instalovaná za jiným účelem, jako je zabránění průvanu, infiltrace anebo zvukové izolace), která jsou v sestavě použita, e) požárními uzávěry otvorůpožárními uzávěry otvorů stavební konstrukce bránící nebo omezující šíření požáru otvory v požárně dělicích konstrukcíchdělicích konstrukcích nebo prvcích (např. dveře, svinovací žaluzie, vrata, poklopy včetně veškerého příslušenství a funkčního vybavenífunkčního vybavení), f) kouřotěsnými uzávěry otvorůkouřotěsnými uzávěry otvorů stavební konstrukce bránící průniku kouře a zplodin hoření otvory v dělicích stavebních konstrukcích nebo prvcích (např. dveře, svinovací žaluzie, vrata, poklopy včetně veškerého příslušenství a funkčního vybavenífunkčního vybavení), g) požárně dělicími konstrukcemidělicími konstrukcemi stavební konstrukce bránící po stanovenou dobu šíření požáru mimo požární úsek,3) h) dělicími konstrukcemidělicími konstrukcemi stavební konstrukce bránící průniku kouře a zplodin hoření uvnitř požárního úseku, i) požární odolností požárního uzávěrupožární odolností požárního uzávěru doba, po kterou je požární uzávěr schopen odolávat teplotám vznikajícím při požáru, aniž by došlo k porušení jeho funkce; doba požární odolnosti se vyjadřuje číselným údajem v minutách, podle hodnot dosažených při normové zkoušcenormové zkoušce požární odolnosti, j) konstrukcemi požárních nebo kouřotěsných uzávěrůkonstrukcemi požárních nebo kouřotěsných uzávěrů stavební konstrukce druhu D1, D2 nebo D3, které z hlediska hořlavosti a způsobu zabudování použitých stavebních hmot odpovídají normovým hodnotám požární bezpečnosti staveb, k) dveřním kovánímdveřním kováním součásti dveřní sestavydveřní sestavy; jedná se zejména o závěsy, držadla, zámky, mechanické nebo panikové závory, rozvory, zarážky, západky, čepy, zástrče, protiplechy, kliky a štítky, dveřní kukátka, tabulky s písmeny, okopové nebo nárazové desky, posuvné převody, uzavírací zařízení, elektrosoučásti včetně elektroinstalace apod., které jsou nebo mohou být použity v dveřní sestavědveřní sestavě, l) celistvostí požárního uzávěrucelistvostí požárního uzávěru schopnost konstrukce požárního uzávěru vystavené z jedné strany působení požáru bránit po určitou dobu průniku plamenů a horkých plynů na odvrácenou (neohřívanou) stranu při normové zkoušcenormové zkoušce požární odolnosti; pro vyjádření této vlastnosti se používá písmenné značky E, m) tepelnou izolací požárního uzávěru z hlediska nárůstu teplot na neohřívané stranětepelnou izolací požárního uzávěru z hlediska nárůstu teplot na neohřívané straně tepelně izolační schopnost konstrukce požárního uzávěru vystavené účinkům požáru omezit po určitou dobu nárůst teploty na odvrácené (neohřívané) straně tak, aby se pohyboval pod normovou hodnotou; pro vyjádření této vlastnosti se používá písmenné značky I, n) tepelnou izolací požárního uzávěru z hlediska hustoty tepelného toku (radiace) tepelně izolační schopnost konstrukce požárního uzávěru vystavené účinkům požáru omezit po určitou dobu hustotu tepelného toku ve stanoveném místě od odvrácené (neohřívané) strany tak, aby se pohybovala pod normovou hodnotou; pro vyjádření této vlastnosti se používá písmenné značky W, o) kouřotěsností požárního uzávěru nebo uzávěru otvoru schopnost těchto uzávěrů po určitou dobu bránit průniku kouře anebo zplodin hoření tak, aby v jím odděleném prostoru nebylo dosaženo normové hodnoty zdraví nebezpečné koncentrace; pro vyjádření této vlastnosti se používá písmenné značky S, p) funkčním vybavenímfunkčním vybavením zavírací, samozavírací nebo odblokovací mechanismus včetně ovládání anebo detekčního zařízení včetně zdroje, které v případě vzniku požáru anebo zakouření zajistí správné a funkční uzavření a odblokování všech otevíratelných částí požárních dveřípožárních dveří, kouřotěsných dveříkouřotěsných dveří nebo kouřotěsných požárních dveříkouřotěsných požárních dveří; jeho použití jako nedílné součásti konstrukce dveřní sestavydveřní sestavy se vyjadřuje písmennou značkou C, q) požárním těsněnímpožárním těsněním těsnění instalované do okrajů dveřních křídel nebo rámů (zárubní) požárních uzávěrů otvorůpožárních uzávěrů otvorů za účelem prodloužení doby celistvosti dveřní sestavydveřní sestavy; použití požárního těsněnípožárního těsnění v konstrukci dveřní sestavydveřní sestavy se vyjadřuje grafickou značkou 2kB , r) kouřovým těsněnímkouřovým těsněním těsnění instalované do okrajů dveřních křídel nebo rámů (zárubní) kouřotěsných uzávěrů za účelem zabránění průniku kouře a zplodin hoření (horkých plynů) dveřní sestavoudveřní sestavou; použití tohoto těsnění v konstrukci dveřní sestavydveřní sestavy se vyjadřuje grafickou značkou 2kB , s) replikou požárních dveříreplikou požárních dveří výroba nové dveřní sestavydveřní sestavy za účelem vytvoření dveřní sestavydveřní sestavy vykazující požadovanou požární odolnost, při dosažení maximálního přiblížení původnímu tvarovému řešení, t) normovou zkouškounormovou zkouškou zkouška, která je součástí stanoveného postupu posuzování shody podle zvláštního předpisu.4) Technické podmínky § 3 (1) Požární dveřePožární dveře musí splňovat technické podmínky vyjádřené požadavky na požární odolnost z hlediska a) celistvosti (E) a tepelné izolace podle teploty na neohřívané straně (I) nebo celistvosti (E) a tepelné izolace podle radiace (W), a b) použitého funkčního vybavenífunkčního vybavení (C) u požárních dveřípožárních dveří provedených podle § 4 odst. 2. (2) Kouřotěsné dveře musí splňovat technické podmínky vyjádřené požadavky na kouřotěsnost (S) a funkční vybavenífunkční vybavení (C). (3) Kouřotěsné požární dveřepožární dveře musí splňovat technické podmínky podle odstavců 1 a 2. (4) Ověření splnění technických podmínek podle odstavců 1, 2 a 3 se provádí vždy normovou zkouškounormovou zkouškou s výjimkou případů uvedených v odstavcích 5 a 6. (5) Ověření splnění technických podmínek požárních dveřípožárních dveří a) upravených pro konkrétní stavbu, b) atypických nebo kusově vyráběných replik v celkovém počtu nejvýše 15 kusů, nebo c) které svými rozměry, provedením nebo tepelným namáháním neumožňují ověření splnění základních technických podmínek normovou zkouškounormovou zkouškou, lze provést pouze v rámci rozšířené aplikace výsledků normových zkoušeknormových zkoušek na základě výpočtu jako součásti odborného posudku, jehož správnost je ověřena oprávněnou osobou.5) Ověření výpočtem je možno provést pouze za předpokladu, že všechny rozhodující činitele ovlivňující požární odolnost lze početně vyjádřit. (6) Nové ověření splnění technických podmínek se neprovádí v případě přímé aplikace výsledků normových zkoušeknormových zkoušek (např. při přípustné změně povrchové úpravy, geometrických rozměrů, použitého kování). § 4 (1) Požární dveřePožární dveře, kouřotěsné dveřekouřotěsné dveře a kouřotěsné požární dveřekouřotěsné požární dveře podle § 3 musí být provedeny, zabudovány do staveb nebo technologií a udržovány po celou dobu stanovené nebo obvyklé životnosti6) tak, aby v případě požáru umožňovaly vždy volný průchod a nebránily plynulé a bezpečné evakuaci unikajících osob, zvířat ani zásahu jednotek požární ochrany. (2) Požární dveřePožární dveře, kouřotěsné dveřekouřotěsné dveře a kouřotěsné požární dveřekouřotěsné požární dveře podle odstavce 1, jejichž nedílnou součástí je funkční vybavenífunkční vybavení, musí být provedeny, zabudovány do staveb nebo technologií a udržovány po celou dobu stanovené nebo obvyklé životnosti tak, aby v případě požáru byly všechny jejich otevíratelné části vždy spolehlivě uzavřeny (nikoliv zablokovány) a zároveň ručně snadno otevíratelné bez dalších opatření. § 5 (1) Požární dveřePožární dveře, kouřotěsné dveřekouřotěsné dveře a kouřotěsné požární dveřekouřotěsné požární dveře musí být značeny a) písmennou značkou 1. EI na požárních dveříchpožárních dveřích bránících šíření požáru [§ 2 písm. a) bod 1]; 2. EW na požárních dveříchpožárních dveřích omezujících šíření požáru [§ 2 písm. a) bod 2]; 3. SC na kouřotěsných dveříchkouřotěsných dveřích bránících průniku kouře [§ 2 písm. b)]; 4. EI-SC na kouřotěsných požárních dveříchkouřotěsných požárních dveřích [§ 2 písm. c) bod 1]; 5. EW-SC na kouřotěsných požárních dveříchkouřotěsných požárních dveřích [§ 2 písm. c) bod 2]; b) číselnou značkou hodnoty dosažené požární odolnosti v minutách vyjádřenou arabskými číslicemi (např. 15, 30 atd.), c) značkou druhu konstrukce D1, D2, D3 vyjadřující druh použité konstrukce z hlediska hořlavosti a způsobu zabudování použitých stavebních hmot, d) grafickou značkou 2kB , je-li součástí konstrukce dveřní sestavydveřní sestavy požární nebo kouřové těsněníkouřové těsnění, e) v případě použití skleněné výplně značkou EI nebo EW podle použitého typu, číselnou hodnotou dosažené požární odolnosti v minutách, tloušťkou tabule skla v mm, a to v ploše skla (např. EW-45-6); značení může být doplněno značkou výrobce nebo dovozce. (2) Značení požárních dveřípožárních dveří podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 nebo 2, jejichž nedílnou součástí je funkční vybavenífunkční vybavení, se doplní o písmennou značku C (EI-C nebo EW-C). (3) Písmenné, číselné a grafické značky o výšce nejméně 5 mm se uvádějí v následujícím sledu: např. EI 30 D2 2kB (tj. požární dveřepožární dveře bránící šíření tepla s požární odolností 30 minut definované jako konstrukce druhu D2 opatřené požárním nebo kouřovým těsněnímkouřovým těsněním). V případě, že tyto požární dveřepožární dveře jsou současně kouřotěsnými požárními dveřmikouřotěsnými požárními dveřmi, doplňuje se značení takto: EI-SC 30 D2 2kB . (4) Značení se provádí přímo na každém jednotlivém výrobku (tj. na dveřích a rámech) v místech, která jsou pro kontrolu přístupná i po zabudování dveří ve stavbě. Značení musí být viditelné, trvale čitelné a nesmazatelné po celou dobu stanovené nebo obvyklé životnosti výrobku. Značení se umisťuje tak, aby nebyla snížena viditelnost a čitelnost značky shody.7) (5) Pro značení požárních dveřípožárních dveří, kouřotěsných dveříkouřotěsných dveří a kouřotěsných požárních dveříkouřotěsných požárních dveří v technické dokumentaci (např. návody výrobců, stavební výkresy, projektová dokumentace, jiná technická osvědčení, posudky, dokumentace požární ochrany atd.) platí obdobně ustanovení odstavce 1 písm. a) až d). Písmenné a číselné značky se uvádí ve sledu podle odstavce 3. § 6 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000. Ministr: PhDr. Grulich v. r. 1) Například zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 137/1982 Sb., zákona č. 103/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 262/1992 Sb., zákona č. 43/1994 Sb., zákona č. 119/1997 Sb. a zákona č. 83/1998 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 197/1998 Sb.), vyhláška č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona, vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, vyhláška č. 21/1996 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady o požární ochraně. 2) § 8 odst. 7 písm. b) zákona č. 22/1997 Sb. 3) § 17 odst. 2 vyhlášky č. 137/1998 Sb. 4) Nařízení vlády č. 178/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky, ve znění nařízení vlády č. 81/1999 Sb. 5) § 10 zákona č. 22/1997 Sb. 6) § 8 odst. 2 zákona č. 22/1997 Sb. 7) § 12 odst. 3 a § 13 odst. 3 zákona č. 22/1997 Sb.
Zákon č. 210/1999 Sb.
Zákon č. 210/1999 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, a zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 20. 9. 1999, datum účinnosti 5. 10. 1999, částka 73/1999 * ČÁST PRVNÍ - ZMĚNA ZÁKONA O ADVOKACII * ČÁST TŘETÍ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ * ČÁST ČTVRTÁ - ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2010 (41/2009 Sb.) 210 ZÁKON ze dne 29. července 1999, kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, a zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZMĚNA ZÁKONA O ADVOKACII Čl. I Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní: „b) kdo získal vysokoškolské vzdělání v rámci magisterského studijního programu v oblasti práva studiem na vysoké škole v České republice,1a) 1a) § 46 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).“. 2. V § 5 odst. 1 písmeno e) zní: „e) komu nebylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebo na něhož se hledí, jako by mu toto kárné opatření nebylo uloženo,“. 3. V § 5 odst. 1 písm. f) se slova „§ 8 odst. 1 písm. g)“ nahrazují slovy „§ 7b odst. 1 písm. e) nebo f)“. 4. V § 5 odst. 2 písm. a) se za slova „v jiném státě“ vkládají slova „za podmínek slučitelných s tímto zákonem“. 5. V § 5 odst. 4 se částka „3 000 Kč“ nahrazuje částkou „5 000 Kč“. 6. V § 6 odstavec 3 zní: „(3) Jinou odbornou zkoušku v oblasti právní praxe podle odstavce 1 lze uznat za advokátní zkoušku pouze v souvislosti se žádostí o zápis do seznamu advokátů; jinou právní praxi podle odstavce 2 lze uznat za právní praxi advokátního koncipienta pouze v souvislosti se žádostí o vykonání advokátní zkoušky nebo se žádostí o zápis do seznamu advokátů.“. 7. V § 7 odstavec 1 zní: „(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, Komora umožní do devíti měsíců od doručení písemné žádosti vykonat advokátní zkoušku každému, kdo prokáže, že splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a uhradil poplatek za zkoušku ve výši stanovené Komorou a nepřevyšující částku 5 000 Kč; ve stejné lhůtě po uhrazení poplatku za zkoušku umožní Komora vykonat uznávací zkoušku každému, kdo splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a § 5 odst. 2 písm. a).“. 8. V § 7 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Ten, kdo při advokátní zkoušce nebo uznávací zkoušce neuspěl, může do jednoho měsíce ode dne jejího konání písemně požádat Komoru, aby mu umožnila její opakování. Komora mu v takovém případě umožní opakování advokátní zkoušky nebo uznávací zkoušky, nejdříve však po uplynutí šesti měsíců ode dne konání zkoušky, při které žadatel neuspěl; zkoušku lze opakovat pouze dvakrát. (3) Ten, kdo při advokátní nebo uznávací zkoušce neuspěl a nepodal ve lhůtě podle odstavce 2 žádost o její opakování, nebo ten, kdo při zkoušce neuspěl ani při jejím druhém opakování, může podat novou žádost o vykonání advokátní nebo uznávací zkoušky až po uplynutí tří let ode dne konání zkoušky, při které naposled neuspěl. Ten, kdo takto žádá o vykonání advokátní zkoušky, musí dále prokázat, že v posledních třech letech před podáním žádosti vykonával alespoň po dobu dalších dvou let právní praxi advokátního koncipienta. Jinak platí ustanovení odstavce 1 obdobně.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4. 9. V § 7 odst. 4 se slova „rozhodnutí o uznání jiné zkoušky nebo o uznání jiné praxe učiněná“ nahrazují slovy „uznání jiné zkoušky nebo uznání jiné praxe“. 10. Za § 7 se vkládají nové § 7a a 7b, které včetně nadpisu znějí: „Vyškrtnutí ze seznamu advokátů § 7a Oprávnění k výkonu advokacie zaniká vyškrtnutím ze seznamu advokátů: a) nastane-li některá ze skutečností uvedených v § 7b, b) rozhodne-li o tom Komora v případech uvedených v § 8 a 10. § 7b (1) Ten, a) kdo zemřel, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni úmrtí, b) kdo byl prohlášen za mrtvého, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, c) kdo byl zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo ten, jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl způsobilosti k právním úkonům zbaven nebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena, d) komu bylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření, e) vůči komu byl prohlášen konkurs, povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu proto, že jeho majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, o povolení vyrovnání nebo o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu, f) kdo je společníkem právnické osoby zřízené k výkonu advokacie (§ 15), vůči níž byl prohlášen konkurs, povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, o povolení vyrovnání nebo o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu, g) kdo podal Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátů, opatřenou úředně ověřeným podpisem, je vyškrtnut ze seznamu advokátů uplynutím kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátů Komoře doručena. (2) Vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle odstavce 1 zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla. O záznamu Komora písemně vyrozumí toho, jehož se záznam týká, jde-li o důvody vyškrtnutí uvedené v odstavci 1 písm. d) až g); v ostatních případech vyrozumí Komora písemně o záznamu osoby jemu blízké, jsou-li jí známy.“. 11. § 8 zní: „§ 8 (1) Ze seznamu advokátů vyškrtne Komora toho, a) kdo byl zapsán do seznamu advokátů, ačkoliv nesplňuje některou z podmínek v tomto zákoně uvedených, b) kdo byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem advokacie, c) kdo byl pravomocně odsouzen za jiný úmyslný trestný čin, než je uveden v písmenu b), nebo kdo byl za trestný čin uvedený v písmenu b) odsouzen k jinému trestu než nepodmíněnému trestu odnětí svobody, pokud tato trestná činnost ohrožuje důvěru v řádný výkon advokacie, d) kdo je v prodlení se zaplacením příspěvku na činnost Komory delším než šest měsíců a příspěvek nezaplatil ani do jednoho měsíce poté, co byl k tomu Komorou vyzván s poučením o následcích nezaplacení, e) jehož pozastavení výkonu advokacie podle § 9 odst. 1 trvá po dobu delší čtyř let. To neplatí, je-li důvodem k pozastavení výkonu advokacie výkon funkce člena vlády anebo výkon funkce člena orgánů územní samosprávy, poslance nebo senátora, popřípadě výkon jiné volené veřejné funkce. (2) O vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle odstavce 1 písm. a) je Komora oprávněna rozhodnout pouze do jednoho roku ode dne, kdy se o nesplnění podmínky pro zápis do seznamu advokátů dozvěděla; to neplatí, jde-li o podmínku uvedenou v § 5 odst. 1 písm. a), b) nebo d) anebo v § 5 odst. 2 písm. a). (3) Vyškrtnutí ze seznamu advokátů zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se rozhodnutí o vyškrtnutí stalo vykonatelným.“. 12. Za § 8 se vkládají nové § 8a a 8b, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1b) znějí: „Pozastavení výkonu advokacie § 8a K pozastavení výkonu advokacie dochází, a) nastane-li některá ze skutečností uvedených v § 8b, b) rozhodne-li o tom Komora v případech uvedených v § 9 a 10. § 8b (1) Advokátovi, a) vůči kterému byl prohlášen konkurs, povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu proto, že jeho majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nastaly účinky prohlášení konkursu nebo povolení vyrovnání, anebo dnem, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu, b) který je společníkem právnické osoby zřízené k výkonu advokacie (§ 15), vůči níž byl prohlášen konkurs, povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nastaly účinky prohlášení konkursu nebo povolení vyrovnání, anebo dnem, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu, c) kterému bylo uloženo kárné opatření dočasného zákazu výkonu advokacie [§ 32 odst. 3 písm. d)], je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření, d) který byl vzat do vazby, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí o vzetí do vazby, e) který nastoupil výkon trestu odnětí svobody, je pozastaven výkon advokacie dnem nástupu výkonu tohoto trestu. Ustanovení § 8 odst. 1 písm. b) a c) tím není dotčeno, f) kterému byl uložen trest zákazu činnosti1b) spočívající v zákazu výkonu advokacie, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, kterým byl tento trest uložen. Ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) a c) tím není dotčeno. (2) Pozastavení výkonu advokacie podle odstavce 1 zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla; o záznamu Komora advokáta písemně vyrozumí. 1b) § 49 a 50 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.“. 13. V § 9 odst. 1 písmeno b) zní: „b) brání-li mu ve vykonávání advokacie po dobu delší čtyř měsíců jiná překážka.“. Dosavadní písmeno c) se vypouští. 14. V § 9 odstavec 3 zní: „(3) Pozastavení výkonu advokacie zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie stalo vykonatelným.“. 15. Za § 9 se vkládají nové § 9a a 9b, které znějí: „§ 9a (1) Po dobu pozastavení výkonu advokacie a) advokát není oprávněn poskytovat právní služby, b) advokát není oprávněn vykonávat další činnosti podle § 56, pokud podmínkou jejich výkonu je oprávnění vykonávat advokacii, c) zaniká členství advokáta v orgánech Komory uvedených v § 41 odst. 1 písm. b), d) a e), d) advokát nemůže být volen nebo jmenován do orgánů Komory uvedených v § 41 odst. 1 písm. b), d) a e). (2) Pozastavením výkonu advokacie a) nezaniká účast advokáta ve sdružení podle § 14 nebo v právnické osobě zřízené k výkonu advokacie (§ 15), b) není dotčena povinnost advokáta uvedená v § 24 odst. 3, c) nezaniká povinnost advokáta provádět platby podle § 30 odst. 1, d) není dotčena kárná odpovědnost advokáta, a to i pokud jde o kárné provinění, ke kterému došlo v době pozastavení výkonu advokacie. § 9b (1) Pozastavení výkonu advokacie zaniká a) dnem, kdy pominula okolnost, která byla důvodem k pozastavení výkonu advokacie, a v případech podle § 9 odst. 2 písm. a) nebo b) dnem, kdy uplynula doba, po kterou byl výkon advokacie pozastaven, b) dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie zrušeno nebo změněno. (2) Zánik pozastavení výkonu advokacie zaznamená Komora v seznamu advokátů bez prodlení, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla; o záznamu Komora advokáta písemně vyrozumí.“. 16. V § 15 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 4a) a 5) zní: „(2) Advokáti, kteří jsou společníky společnosti, vykonávají advokacii jménem společnosti a na její účet; pokud výkon advokacie jménem společnosti nepřipouštějí v jednotlivých případech zvláštní předpisy,4a) vykonávají advokacii vlastním jménem a na účet společnosti. Jako účastník právních vztahů založených v souvislosti s poskytováním právních služeb ve společnosti vystupuje vůči klientovi, jakož i vůči třetím osobám vždy společnost; tyto právní vztahy se řídí, s výjimkami stanovenými tímto zákonem, zvláštními předpisy.5) 4a) Například § 35 odst. 1 trestního řádu, § 24 a 25 občanského soudního řádu. 5) Například obchodní zákoník.“. 17. V § 15 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 3 až 7. 18. V § 19 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Účastí na projednání věci podle odstavce 1 písm. d) není poskytování právních služeb advokátem nebo osobami uvedenými v § 2 odst. 2.“. 19. V § 21 odst. 4 se na konci textu tečka nahrazuje středníkem a doplňují se tato slova: „povinností mlčenlivosti není advokát vázán též v řízení podle § 55, v řízení o žalobě nebo o opravném prostředku proti rozhodnutí Komory (§ 55a), jakož i v řízení ve věcech uvedených v § 55b, a to v rozsahu nezbytném pro ochranu jeho práv nebo právem chráněných zájmů jako advokáta.“. 20. V § 21 odst. 5 se slova „o totožnosti klienta, jakož i“ zrušují. 21. V § 21 odstavec 6 zní: „(6) Povinnosti mlčenlivosti se advokát nemůže dovolávat v kárném řízení, jakož i vůči advokátovi, který byl pověřen předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke kárnému provinění (§ 33 odst. 3).“. 22. V § 21 odstavec 9 zní: „(9) Povinnost mlčenlivosti v rozsahu stanoveném v odstavcích 1 až 8 se vztahuje obdobně i na a) zaměstnance advokáta nebo společnosti, jakož i na jiné osoby, které se s advokátem nebo ve společnosti podílejí na poskytování právních služeb, b) členy orgánů Komory a její zaměstnance, jakož i na všechny osoby, které se účastní kárného řízení, včetně advokátů pověřených předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke kárnému provinění (§ 33 odst. 3).“. 23. V § 21 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Členové orgánů Komory, její zaměstnanci a advokáti pověření předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke kárnému provinění, nejsou vázáni povinností mlčenlivosti podle odstavce 9 v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem ve věcech uvedených v odstavci 4 části věty za středníkem. Členové orgánů Komory a její zaměstnanci nejsou dále vázáni povinností mlčenlivosti v rozsahu nezbytném k informování orgánu v cizím státě podle § 35d.“. 24. V § 26 odst. 2 se slova „jeho advokátní koncipient nebo jeho jiný zaměstnanec“ nahrazují slovy „zaměstnanec advokáta nebo advokátní koncipient“. 25. § 27 včetně poznámky pod čarou č. 12a) zní: „§ 27 (1) Brání-li advokátovi, který vykonává advokacii samostatně, jakákoliv překážka ve vykonávání advokacie a neučiní-li jiné opatření za účelem ochrany práv nebo právem chráněných zájmů svých klientů, je povinen ustanovit bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce ode dne, kdy taková překážka vznikla, jiného advokáta po dohodě s ním svým zástupcem (§ 26 odst. 1) a klienty o tom bezodkladně písemně vyrozumět; ustanovení § 29 odst. 2 tím není dotčeno. Poruší-li advokát tuto povinnost, ustanoví zástupce Komora s tím, že podle okolností případu určí i výši náhrady, kterou je povinen advokát zástupci poskytnout. (2) Nedohodne-li se zástupce advokáta, ustanovený Komorou podle odstavce 1 věty druhé, s klientem do jednoho měsíce ode dne, kdy byl klient o ustanovení zástupce vyrozuměn, jinak nebo neučiní-li klient v této lhůtě jiné opatření, přecházejí na zástupce ve vztahu ke klientovi práva a povinnosti zastupovaného advokáta, vyplývající ze smlouvy o poskytování právních služeb, včetně práv a povinností vyplývajících ze zastupování klienta v řízení před soudy nebo jinými orgány a práv a povinností obhájce v trestním řízení. To platí i v případě, kdy byl vztah mezi klientem a advokátem založen určením podle § 18 odst. 2 nebo ustanovením podle zvláštních právních předpisů. Komora tento přechod práv a povinností na žádost zástupce osvědčí. (3) Předmětem přechodu práv a povinností podle odstavce 2 není povinnost zastupovaného advokáta k náhradě škody (§ 24 odst. 1), jakož i povinnost k vrácení věcí, včetně peněžních prostředků poskytnutých klientem. Na zástupce nepřecházejí také další povinnosti a práva vyplývající z původního smluvního vztahu mezi advokátem a klientem, pokud by byl zástupce v důsledku jejich přechodu vůči tomuto advokátovi bezdůvodně zvýhodněn nebo znevýhodněn anebo pokud by splnění těchto povinností nebylo možno po zástupci spravedlivě požadovat. (4) Pokud byl advokát, který vykonával advokacii samostatně, vyškrtnut ze seznamu advokátů a pokud je to vzhledem k okolnostem případu třeba, učiní Komora vhodná opatření k ochraně práv a právem chráněných zájmů jeho klientů, zejména může určit jiného advokáta nástupcem vyškrtnutého advokáta; Komora o přijatých opatřeních klienty bezodkladně písemně vyrozumí. Ustanovení odstavců 2 a 3, upravující přechod práv a povinností mezi zastoupeným advokátem a jeho zástupcem, platí pro přechod práv mezi advokátem vyškrtnutým ze seznamu advokátů a jeho nástupcem obdobně. (5) Zemřel-li advokát, který vykonával advokacii samostatně, soud podle zvláštního právního předpisu12a) na návrh Komory ustanoví nástupce zemřelého advokáta, pokud s ustanovením souhlasí, správcem té části dědictví, kterou zemřelý advokát používal k výkonu advokacie. 12a) § 175e občanského soudního řádu.“. 26. V § 28 odstavec 1 zní: „(1) Advokát nebo advokátní koncipient jsou v zájmu cti a vážnosti advokátního stavu povinni před tím, než proti jinému advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi zahájí soudní nebo jiné řízení ve věci související s výkonem advokacie, využít smírčího řízení před orgány Komory; to neplatí, je-li alespoň jedním z účastníků sporu třetí osoba.“. 27. § 30 zní: „§ 30 (1) Advokát je povinen platit příspěvky na činnost Komory a odvody do sociálního fondu Komory, popřípadě provádět další platby předvídané tímto zákonem [§ 43 písm. c)]. (2) Splatné závazky vzniklé na základě povinností podle odstavce 1 nezanikají vyškrtnutím ze seznamu advokátů; to neplatí, jde-li o vyškrtnutí z důvodů uvedených v § 7b odst. 1 písm. a) až c).“. 28. Název hlavy čtvrté zní: „Kárná odpovědnost a kárné řízení“. 29. § 32 včetně poznámky pod čarou č. 13) zní: „§ 32 (1) Advokát a advokátní koncipient jsou kárně odpovědni za kárné provinění. (2) Kárným proviněním je závažné nebo opětovné zaviněné porušení povinností stanovených advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi tímto zákonem nebo stavovským předpisem. (3) Advokátovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření: a) napomenutí, b) veřejné napomenutí, c) pokutu až do výše stonásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem,13) d) dočasný zákaz výkonu advokacie uložený na dobu od šesti měsíců do tří let, e) vyškrtnutí ze seznamu advokátů. (4) Advokátnímu koncipientovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření: a) napomenutí, b) veřejné napomenutí, c) pokutu až do výše dvacetinásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem,13) d) vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů. (5) Jedná-li se o méně závažné porušení povinností, lze od uložení kárného opatření advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi upustit, pokud samotné projednání kárného provinění je možno považovat za postačující. (6) Výnos pokut připadá Komoře. 13) Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů.“. 30. § 33 zní: „§ 33 (1) O tom, zda se advokát nebo advokátní koncipient dopustil kárného provinění, a o uložení kárného opatření rozhoduje v kárném řízení zahájeném na základě kárné žaloby podané kárným žalobcem (§ 46 odst. 3 a § 51 odst. 2) tříčlenný kárný senát složený ze členů kárné komise Komory. Účastníky kárného řízení jsou kárný žalobce a advokát nebo advokátní koncipient, proti němuž je kárné řízení zahájeno (dále jen „kárně obviněný“). (2) Kárná žaloba musí být podána do šesti měsíců ode dne, kdy se kárný žalobce o kárném provinění dozvěděl, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy ke kárnému provinění došlo. Do šestiměsíční lhůty se nezapočítává doba, po kterou byly činěny přípravné úkony k prověření, zda ke kárnému provinění došlo; tato doba nesmí být delší dvou měsíců. (3) Má-li v kárném řízení vystupovat jako kárný žalobce předseda kontrolní rady, je oprávněn pověřit jiného advokáta po dohodě s ním provedením přípravných úkonů potřebných k prověření, zda došlo ke kárnému provinění; takto pověřený advokát má, pokud jde o písemnosti a jiné dokumenty advokátů, oprávnění člena kontrolní rady podle § 46 odst. 4 části věty za středníkem. (4) Kárně obviněný může být v kárném řízení zastoupen advokátem. Kárně obviněnému, který není zastoupen, ustanoví kárný senát opatrovníka, jestliže to vyžaduje ochrana jeho zájmů, zejména byl-li stižen duševní poruchou nebo chorobou, která mu brání náležitě se hájit. Opatrovníkem ustanoví kárný senát jiného advokáta po dohodě s ním. (5) Kárně obviněný má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu; má právo hájit se a navrhovat důkazy, které by měly být provedeny. (6) V kárném řízení lze vyslýchat svědky, znalce nebo účastníky, jen když se dobrovolně dostaví a poskytnou výpověď. Také jiné důkazy lze provádět jen tehdy, jsou-li dobrovolně poskytnuty. Důkazy, které nelze takto provést, provede na dožádání Komory a na její náklady soud; soud je povinen dožádání vyhovět, nejde-li o provedení důkazu podle zákona nepřípustného. Soud přitom učiní veškerá rozhodnutí, která jsou k provedení dožádáním požadovaného důkazu potřebná.“. 31. Za § 33 se vkládá nový § 33a, který včetně poznámky pod čarou č. 13a) zní: „§ 33a (1) Náklady kárného řízení, které v kárném řízení vznikly účastníkovi kárného řízení, nese účastník. Komora nese náklady spojené s činností kárného senátu a odvolacího senátu, náklady na tlumočníka a náklady spojené s prováděním důkazů. (2) Vyslovil-li kárný senát v rozhodnutí, kterým se kárné řízení končí, že kárně obviněný se dopustil kárného provinění, zaváže současně v rozhodnutí kárně obviněného k náhradě nákladů kárného řízení, které nese Komora podle odstavce 1, a to jednorázovou částkou stanovenou v přiměřené výši stavovským předpisem. (3) Komora nahradí svědkovi hotové výdaje a výdělek, který mu prokazatelně ušel. Nárok je třeba uplatnit u Komory do tří dnů od výslechu, jinak zaniká; o tom musí být svědek poučen. (4) Náhrada hotových výdajů a poskytování odměn znalcům a tlumočníkům se řídí zvláštními právními předpisy.13a) 13a) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.“. 32. § 34 zní: „§ 34 (1) Pro rozhodnutí v kárném řízení je rozhodující skutkový a právní stav v době, kdy ke kárnému provinění došlo; pozdější právní úpravy se použije, jestliže je to pro kárně obviněného příznivější. (2) Písemné vyhotovení rozhodnutí, kterým se kárné řízení končí, musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku, a musí být doručeno účastníkům; v případě uvedeném v § 33a odst. 2 obsahuje písemné vyhotovení rozhodnutí i výrok ukládající povinnost k náhradě nákladů kárného řízení. (3) Doručené rozhodnutí, kterým se kárné řízení končí a proti kterému se nelze odvolat, je v právní moci a je vykonatelné, nejde-li o případ uvedený v odstavci 4. Ostatní rozhodnutí nabývají právní moci jejich vyhlášením; není-li kárným řádem vyhlášení předepsáno, nabývají rozhodnutí právní moci jejich přijetím. (4) Byla-li jako kárné opatření uložena pokuta, je třeba ji zaplatit do patnácti dnů od právní moci rozhodnutí, nestanoví-li rozhodnutí lhůtu delší nebo nestanoví-li rozhodnutí, že pokuta má být zaplacena ve splátkách. Rozhodnutí ukládající toto kárné opatření je vykonatelné, jakmile uplyne lhůta k plnění. (5) Ustanovení odstavce 4 se použije obdobně i pro rozhodnutí ukládající povinnost k náhradě nákladů řízení.“. 33. V § 35 odstavec 1 zní: „(1) Proti rozhodnutí kárného senátu v kárném řízení, kterým se toto řízení před kárným senátem končí, může účastník kárného řízení podat do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení odvolání; odvolání má odkladný účinek.“. 34. Za § 35 se vkládají nové § 35a až 35e, které včetně poznámky pod čarou č. 14) znějí: „§ 35a (1) Rozhodnutí o uložení kárného opatření napomenutí, vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebo vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů je vykonáno dnem, kdy nabylo právní moci. (2) Rozhodnutí o uložení kárného opatření veřejného napomenutí vykoná předseda Komory jeho uveřejněním ve Věstníku České advokátní komory (dále jen „Věstník“); je vykonáno dnem, který je uveden v záhlaví příslušné částky Věstníku jako den jejího rozeslání. Rozhodnutí nelze vykonat, uplynula-li ode dne, kdy se stalo vykonatelným, doba delší šesti měsíců. (3) Rozhodnutí ukládající kárné opatření dočasného zákazu výkonu advokacie je vykonáno dnem, kdy uplynula doba zákazu uvedená v rozhodnutí. Tato doba počíná běžet dnem, kdy se rozhodnutí stalo vykonatelným; byla-li vykonatelnost rozhodnutí odložena, její běh se přerušuje. (4) Rozhodnutí o uložení kárného opatření pokuty je vykonáno dnem zaplacení pokuty Komoře ve výši stanovené v rozhodnutí; pokud má být pokuta zaplacena ve splátkách, je rozhodnutí vykonáno dnem zaplacení poslední splátky. Není-li pokuta zaplacena ve lhůtě podle tohoto zákona nebo ve lhůtě stanovené v rozhodnutí, provede výkon rozhodnutí o uložení kárného opatření pokuty na návrh Komory soud podle zvláštního právního předpisu.14) Pokud má být pokuta zaplacena ve splátkách, je Komora oprávněna podat návrh na výkon rozhodnutí i v případě, že některá ze splátek nebyla včas zaplacena; výkon rozhodnutí se v takovém případě týká celé dosud nezaplacené částky pokuty. Toto oprávnění však může Komora použít nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. (5) Rozhodnutí ukládající povinnost k náhradě nákladů kárného řízení je vykonáno dnem zaplacení částky nákladů řízení (§ 33a odst. 2) Komoře. Nebyla-li povinnost k náhradě nákladů kárného řízení splněna ve lhůtě podle tohoto zákona nebo ve lhůtě stanovené v rozhodnutí, platí pro výkon rozhodnutí ukládajícího povinnost k náhradě nákladů kárného řízení ustanovení odstavce 4 o výkonu rozhodnutí o uložení kárného opatření pokuty obdobně. § 35b Na advokáta nebo advokátního koncipienta a na žadatele o zápis do seznamu advokátů nebo do seznamu advokátních koncipientů se hledí, jako by se nedopustil kárného provinění, popřípadě jako by mu nebylo uloženo kárné opatření a) dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo od uložení kárného opatření upuštěno, b) dnem, kdy rozhodnutí o uložení kárného opatření napomenutí nebo veřejného napomenutí bylo vykonáno, bylo-li mu uloženo kárné opatření napomenutí nebo veřejného napomenutí. Nebylo-li rozhodnutí o uložení kárného opatření veřejného napomenutí vykonáno ve lhůtě uvedené v § 35a odst. 2, hledí se dnem uplynutí této lhůty na toho, komu bylo uloženo, jako by se kárného provinění nedopustil, c) uplynula-li ode dne, kdy rozhodnutí o uložení kárného opatření bylo vykonáno, doba jednoho roku, bylo-li mu uloženo kárné opatření pokuty nebo kárné opatření dočasného zákazu výkonu advokacie, d) uplynula-li ode dne vyškrtnutí ze seznamu advokátů doba pěti let, bylo-li advokátovi uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů, e) uplynula-li ode dne vyškrtnutí doba tří let, bylo-li advokátnímu koncipientovi uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů. § 35c (1) Skončilo-li kárné řízení rozhodnutím, které nabylo právní moci, lze v něm proti témuž kárně obviněnému a pro téže kárné provinění pokračovat, jen byla-li povolena obnova kárného řízení; obnovu kárného řízení nelze povolit, bylo-li pravomocným rozhodnutím kárné řízení zastaveno. (2) Návrh na povolení obnovy kárného řízení může podat jeho účastník, vyjdou-li najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které bez zavinění účastníka nemohly být v kárném řízení uplatněny, a které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy, známými již dříve, vést k příznivějšímu rozhodnutí pro kárně obviněného. (3) Návrh na obnovu kárného řízení lze podat do šesti měsíců ode dne, kdy se účastník kárného řízení, který obnovu kárného řízení navrhuje, dozvěděl o důvodu obnovy podle odstavce 2, nebo ode dne, kdy jej mohl uplatnit; návrh není přípustný proti rozhodnutí, kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé. (4) O návrhu na povolení obnovy kárného řízení rozhoduje za tím účelem zvlášť ustavený kárný senát; kárný senát návrh na povolení obnovy kárného řízení buď zamítne, nebo obnovu kárného řízení povolí. Proti rozhodnutí o návrhu na povolení obnovy kárného řízení může jeho účastník podat odvolání (§ 35). (5) Jestliže rozhodnutí, kterým byla obnova kárného řízení povolena, nabylo právní moci, všechna dosavadní rozhodnutí v kárném řízení přijatá se zrušují a kárný senát, který obnovu kárného řízení povolil, věc v kárném řízení znovu projedná. § 35d Komora informuje v potřebném rozsahu příslušný orgán v cizím státě o zahájení a výsledcích kárného řízení proti advokátovi, který byl zapsán do seznamu advokátů podle § 5 odst. 2, jakož i o pozastavení výkonu advokacie takovému advokátovi, nebo o jeho vyškrtnutí ze seznamu advokátů. § 35e (1) Podrobnosti o kárném řízení stanoví kárný řád. (2) Nestanoví-li tento zákon nebo kárný řád něco jiného nebo nevyplývá-li něco jiného z povahy věci, použijí se v kárném řízení přiměřeně ustanovení trestního řádu. 14) § 274 písm. h) občanského soudního řádu.“. 35. V § 37 odstavec 1 zní: „(1) Komora zapíše do seznamu advokátních koncipientů každého, a) kdo má plnou způsobilost k právním úkonům, b) kdo získal vysokoškolské vzdělání v rámci magisterského studijního programu v oblasti práva studiem na vysoké škole v České republice,1a) c) kdo je bezúhonný, d) komu nebylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů nebo na něhož se hledí, jako by mu toto kárné opatření nebylo uloženo, a e) kdo je k advokátovi nebo ke společnosti v pracovním poměru, vyjma pracovního poměru vedlejšího.“. 36. V § 37 odstavec 4 zní: „(4) Ten, a) komu bylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů, je vyškrtnut ze seznamu advokátních koncipientů ke dni právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření, b) kdo podal Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů, opatřenou úředně ověřeným podpisem, je vyškrtnut ze seznamu advokátních koncipientů uplynutím kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů Komoře doručena.“. Dosavadní odstavec 4 se vypouští. 37. V § 37 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Komora pozastaví advokátnímu koncipientovi výkon právní praxe na základě jeho písemné žádosti opatřené úředně ověřeným podpisem; Komora může pozastavit advokátnímu koncipientovi výkon právní praxe z důvodů uvedených v § 9 odst. 2. Advokátnímu koncipientovi je pozastaven výkon právní praxe, byl-li vzat do vazby, nastoupil-li výkon trestu odnětí svobody nebo byl-li mu uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu právní praxe advokátního koncipienta. (6) V případě vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů nebo pozastavení výkonu praxe advokátního koncipienta se ustanovení § 7b odst. 2, § 8 odst. 3, § 8b odst. 1 písm. d) až e) a § 8b odst. 2, § 9 odst. 3, § 9a odst. 1 písm. a) a b) a § 9a odst. 2 písm. d) a § 9b použijí přiměřeně.“. 38. § 39 zní: „§ 39 Ustanovení § 16, 17, 21 a 29 se použijí pro advokátního koncipienta přiměřeně.“. 39. V § 42 odstavce 2 až 5 znějí: „(2) Právo účastnit se sněmu mají všichni advokáti. Zastoupení advokáta na sněmu jiným advokátem není přípustné. (3) Představenstvo svolává sněm tak, aby se sešel nejpozději do tří let od předchozího sněmu. (4) Představenstvo sněm svolá též tehdy, pokud o to písemně požádá v průběhu dvou kalendářních měsíců alespoň třetina všech advokátů nebo pokud o to požádá kontrolní rada. Představenstvo je v těchto případech povinno svolat sněm nejpozději do dvou měsíců; pokud tak představenstvo neučiní, je oprávněna svolat sněm kontrolní rada. Sněm musí být svolán tak, aby se sešel nejdříve do jednoho a nejpozději do tří měsíců ode dne svolání. (5) Sněm je schopný se usnášet bez ohledu na počet přítomných advokátů; usnesení sněmu, včetně volby členů a náhradníků orgánů Komory [§ 43 písm. a)], je přijato, hlasovala-li pro něj nadpoloviční většina přítomných advokátů.“. 40. V § 42 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Sněm se svolává pozvánkou uveřejněnou ve Věstníku; sněm je svolán dnem, který je uveden v záhlaví příslušné částky Věstníku jako den jejího rozeslání.“. 41. V § 43 písmena b) až e) znějí: „b) schvalovat stavovským předpisem organizační řád Komory, c) zřizovat stavovským předpisem sociální fond Komory, popřípadě i jiné fondy a stanovit pravidla jejich tvorby a čerpání, d) schvalovat stavovským předpisem výši plateb advokátů podle § 30 odst. 1, popřípadě stanovit zásady pro určení jejich výše představenstvem, e) schvalovat stavovským předpisem výši náhrad za ztrátu času stráveného výkonem funkcí v orgánech Komory, popřípadě stanovit zásady pro určení jejich výše představenstvem,“. 42. V § 43 písm. g) se slova „podle § 44 odst. 3 písm. a) až c)“ nahrazují slovy „podle § 44 odst. 3“. 43. V § 43 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní: „h) schvalovat volební řád (§ 49 odst. 2) a svůj jednací řád,“. Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena i) a j). 44. V § 44 odstavec 3 zní: „(3) Představenstvu přísluší rozhodovat a) o vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle § 8 a 10 a ze seznamu advokátních koncipientů podle § 37 odst. 3, b) o pozastavení výkonu advokacie podle § 9 a 10 a o pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta podle § 37 odst. 5, nejde-li o pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta na základě jeho žádosti.“. 45. V § 44 odst. 4 písmeno c) zní: „c) vydávat Věstník,“. 46. § 45 zní: „§ 45 Předseda Komory (1) Předseda Komory jedná jménem Komory ve všech věcech. (2) Předsedovi Komory přísluší rozhodovat o a) určení advokáta podle § 18 odst. 2, b) ustanovení zástupce advokáta podle § 27 odst. 1, c) určení nástupce advokáta podle § 27 odst. 4, d) pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta na základě jeho žádosti. (3) Předseda Komory provádí záznamy v seznamu advokátů, v seznamu advokátních koncipientů a v seznamu sdružení a veřejných obchodních společností vykonávajících advokacii. (4) Předseda Komory je oprávněn činit další opatření nebo rozhodnutí, která jsou svěřena do jeho působnosti tímto zákonem nebo stavovským předpisem. V době mezi zasedáními představenstva je předseda Komory oprávněn činit i jiná opatření nebo rozhodnutí nezbytná k zajištění řádné činnosti orgánů Komory, pokud nejsou tímto zákonem nebo stavovským předpisem vyhrazena jinému orgánu Komory.“. 47. V § 46 odst. 5 se slova „podle § 35 odst. 3“ nahrazují slovy „podle § 44 odst. 3“. 48. V § 51 odstavec 3 zní: „(3) Ministr spravedlnosti je oprávněn podat návrh na zahájení řízení o vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebo o pozastavení výkonu advokacie.“. 49. § 53 zní: „§ 53 (1) Stavovské předpisy upravují otázky svěřené jim tímto zákonem; dále se jimi stanoví a) poplatek za advokátní zkoušku nebo uznávací zkoušku a podrobnosti o jejich placení, b) poplatek za vydání osvědčení o zápisu do seznamu advokátů a podrobnosti o jeho placení, c) podrobnosti o provádění plateb advokátů podle § 30 odst. 1, d) pravidla vydávání Věstníku, e) podrobnosti o jednotlivých způsobech výkonu advokacie, f) podrobnosti o poskytování právních služeb advokáty, popřípadě advokátními koncipienty, g) podrobnosti o právech a povinnostech advokátů a advokátních koncipientů stanovených tímto zákonem, vyjma práv a povinností v kárném řízení a v řízení podle § 55 a 55a, h) podrobnosti o právech a povinnostech advokátů a advokátních koncipientů stanovených zvláštním právním předpisem, pokud souvisejí s výkonem advokacie. (2) Komora vyhlašuje stavovské předpisy ve Věstníku; za den vyhlášení se považuje den uvedený v záhlaví příslušné částky Věstníku jako den jejího rozeslání. (3) Stavovský předpis přijatý v souladu s tímto zákonem, který byl vyhlášen způsobem uvedeným v odstavci 2, se stává závazným pro advokáty a advokátní koncipienty třicátým dnem po vyhlášení, nestanoví-li stavovský předpis datum pozdější. (4) Stavovský předpis uvedený v odstavci 1 písm. a) je závazný též pro žadatele o umožnění vykonání advokátní zkoušky nebo uznávací zkoušky. (5) Ustanovení § 50 odst. 2 není odstavci 3 a 4 dotčeno.“. 50. V § 54 odst. 1 a § 54 odst. 2 se slovo „složit“ nahrazuje slovem „vykonat“. 51. § 55 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 15) zní: „Řízení § 55 (1) Ve věcech uvedených v § 44 odst. 3 a v § 45 odst. 2 postupují orgány Komory přiměřeně podle správního řádu,15) nestanoví-li tento zákon něco jiného. Ustanovení § 1 a 2, § 5 až 8, § 13, § 16 odst. 1 část věty za středníkem a § 16 odst. 2, § 17 odst. 1, § 26, § 31 odst. 2, § 35 až 38, § 41 až 45, § 47 odst. 1 a 4, § 48 až 50, § 52 až 80 a § 82 až 85 správního řádu se přitom nepoužijí. (2) Účastník může být v řízení podle odstavce 1 zastoupen advokátem. Komora ustanoví účastníku řízení opatrovníka z řad advokátů, jestliže to vyžaduje ochrana jeho zájmů, zejména byl-li stižen duševní poruchou nebo chorobou, která mu brání náležitě se hájit, a nemá zákonného zástupce. (3) V řízení podle odstavce 1 lze vyslýchat svědky, znalce nebo účastníky, jakož i provádět jiné důkazy za podmínek uvedených v § 33 odst. 6. (4) V řízení o vyškrtnutí ze seznamu advokátů z důvodů uvedených v § 8 odst. 1 písm. a) až c), v řízení o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů, v řízení o pozastavení výkonu advokacie z důvodů uvedených v § 9 odst. 2 písm. a), jakož i v řízení o pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta z důvodů uvedených v § 9 odst. 2 písm. a) se vždy nařídí ústní jednání. (5) Písemné vyhotovení rozhodnutí Komory, kterým se řízení podle odstavce 1 končí, musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku, pokud jej zákon připouští, jinak poučení o tom, že opravný prostředek není přípustný; odůvodnění a poučení není třeba, bylo-li rozhodnutím vyhověno všem účastníkům v plném rozsahu. (6) Doručené rozhodnutí Komory, proti kterému nelze podat opravný prostředek, je v právní moci. (7) Rozhodnutí Komory je vykonatelné, jakmile nabylo právní moci. Komora může v rozhodnutí vyslovit jeho předběžnou vykonatelnost, pokud by hrozilo nebezpečí těžko nahraditelné nebo značné újmy; v takovém případě je rozhodnutí vykonatelné dnem doručení jeho písemného vyhotovení. (8) Nestanoví-li tento zákon něco jiného (§ 55a odst. 1), nejsou proti rozhodnutí Komory opravné prostředky přípustné. (9) Nesplní-li účastník řízení podle odstavce 1 ve stanovené lhůtě dobrovolně povinnost uloženou mu rozhodnutím, které je vykonatelné, provede výkon rozhodnutí na návrh Komory soud podle zvláštního právního předpisu.14) 15) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).“. 52. Za § 55 se vkládají nové § 55a až 55e, které včetně poznámek pod čarou č. 16), 16a) a 16b) znějí: „§ 55a (1) Proti rozhodnutí Komory o vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle § 8 odst. 1 písm. a) a d), o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů podle § 37 odst. 3, nebo o pozastavení výkonu advokacie podle § 9 odst. 1 lze podat podle zvláštních právních předpisů16) opravný prostředek k soudu. Dokud soud nerozhodne, může Komora vydat nové rozhodnutí, pokud jím opravnému prostředku zcela vyhoví. (2) Byla-li podle zvláštních právních předpisů16a) proti rozhodnutí Komory podána žaloba k soudu, může Komora, dokud soud nerozhodne, své rozhodnutí změnit nebo zrušit. § 55b (1) Ten, a) kdo nebyl ve lhůtách stanovených tímto zákonem zapsán do seznamu advokátů nebo do seznamu advokátních koncipientů, b) komu nebylo vydáno osvědčení o zápisu do seznamu advokátů, c) komu ve lhůtě stanovené tímto zákonem nebylo umožněno vykonat advokátní nebo uznávací zkoušku, d) komu nebylo ve lhůtě stanovené tímto zákonem umožněno složení slibu, e) o němž byl v rozporu s tímto zákonem proveden v seznamu advokátů nebo v seznamu advokátních koncipientů záznam uvedený v § 55c odst. 1 písm. c) až f), f) o němž nebyl ve lhůtě stanovené tímto zákonem proveden v seznamu advokátů nebo v seznamu advokátních koncipientů záznam uvedený v § 55c odst. 1 písm. g) nebo h), může se obrátit na soud, aby o jeho právu rozhodl. (2) Spory o plnění závazků vzniklých na základě povinností advokáta uvedených v § 30 odst. 1 projednává a rozhoduje soud. § 55c (1) Záznamem v seznamu advokátů nebo v seznamu advokátních koncipientů se rozumí vyznačení následujících skutečností: a) zápis do seznamu advokátů, b) zápis do seznamu advokátních koncipientů, c) vyškrtnutí ze seznamu advokátů, d) vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů, e) pozastavení výkonu advokacie, f) pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta, g) zánik pozastavení výkonu advokacie, h) zánik pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta, i) další skutečnosti stanovené stavovským předpisem. (2) Komora uveřejňuje záznamy podle odstavce 1 písm. a) až h) ve Věstníku. § 55d (1) Seznam advokátů a seznam advokátních koncipientů jsou veřejnými seznamy; každý do nich může v sídle Komory nahlédnout a pořizovat si z nich výpisy. (2) Osvědčení o zápisu do seznamu advokátů (§ 5 odst. 4), osvědčení podle § 27 odst. 2, jakož i výpisy ze seznamu advokátů a výpisy ze seznamu advokátních koncipientů vydané Komorou jsou veřejnými listinami. § 55e (1) Písemnosti určené advokátovi doručuje Komora do jeho sídla; ustanovení § 14 odst. 3 a § 15 odst. 5 tím nejsou dotčena. Písemnosti určené advokátnímu koncipientovi doručuje Komora do sídla advokáta, k němuž je advokátní koncipient v pracovním poměru; je-li advokátní koncipient v pracovním poměru ke společnosti (§ 15), doručuje Komora písemnosti advokátnímu koncipientovi do sídla této společnosti nebo do sídla kteréhokoliv advokáta, který je jejím společníkem. (2) Výzva k zaplacení podle § 8 odst. 1 písm. d), kárná žaloba, rozhodnutí vydaná v kárném řízení, o nichž to stanoví kárný řád, rozhodnutí vydaná v řízení podle § 55, jimiž se toto řízení končí, jakož i rozhodnutí, kterým Komora změnila nebo zrušila své rozhodnutí poté, co byla proti němu podána žaloba nebo opravný prostředek k soudu (§ 55a), se doručují advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi do místa uvedeného v odstavci 1 do vlastních rukou. (3) Pro doručování písemností podle odstavce 2 se použijí přiměřeně ustanovení zvláštních právních předpisů o doručování rozhodnutí vydaných ve správním řízení,16b) a to bez ohledu na to, zda se adresát v místě doručení zdržuje. (4) Má-li advokát nebo advokátní koncipient v kárném řízení nebo v řízení podle § 55 zástupce nebo opatrovníka, doručují se písemnosti uvedené v odstavci 2 pouze tomuto zástupci nebo opatrovníkovi. 16) § 250l až 250s občanského soudního řádu. 16a) § 247 až 250k občanského soudního řádu. 16b) § 24 a 25 správního řádu.“. ČÁST TŘETÍ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ Čl. III 1. Žádosti o zápis do seznamu advokátůadvokátů nebo do seznamu advokátních koncipientů a žádosti o vykonání advokátní nebo uznávací zkoušky podané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají podle dosavadních předpisů. 2. Kárné řízení zahájené před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů; kárné opatření podle tohoto zákona lze uložit tehdy, pokud je to pro kárně obviněného příznivější. 3. Ostatní řízení zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů. 4. Na toho, komu bylo v kárném řízení zahájeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů, se hledí, jako by se nedopustil kárného provinění, popřípadě jako by mu toto kárné opatření nebylo uloženo, a to dnem, kdy uplynula doba trvání vyškrtnutí tímto kárným opatřením stanovená. 5. Na advokátaadvokáta nebo advokátního koncipienta, kterému bylo v kárném řízení zahájeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uloženo kárné opatření písemné napomenutí nebo písemné napomenutí oznámené ostatním advokátůmadvokátům, se hledí, jako by se nedopustil kárného provinění, popřípadě jako by mu toto kárné opatření nebylo uloženo, a to dnem, kdy rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření bylo vykonáno. 6. Výkon rozhodnutí, kterým bylo v kárném řízení zahájeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uloženo kárné opatření ve formě pokuty, se provede podle tohoto zákona; obdobně se provede výkon rozhodnutí, kterým byla v kárném řízení zahájeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uložena povinnost k náhradě nákladů kárného řízení. Na advokátaadvokáta nebo advokátního koncipienta, kterému bylo v kárném řízení zahájeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uloženo kárné opatření ve formě pokuty, se hledí, jako by se nedopustil kárného provinění, popřípadě jako by mu toto kárné opatření nebylo uloženo, uplynula-li ode dne, kdy rozhodnutí o uložení kárného opatření bylo vykonáno, doba jednoho roku. 7. Doba, po kterou je advokátadvokát v prodlení se zaplacením příspěvku na činnost Komory, se pro účely rozhodování o vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů počítá od účinnosti tohoto zákona. 8. Doba, po kterou advokátoviadvokátovi brání jiná překážka ve vykonávání advokacie, se pro účely rozhodování o pozastavení výkonu advokacie počítá od účinnosti tohoto zákona. 9. Doba pozastavení výkonu advokacie proto, že advokátoviadvokátovi vznikl pracovní nebo jiný obdobný poměr nebo že začal vykonávat jinou činnost neslučitelnou s výkonem advokacie, které trvají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se pro účely vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů počítá ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 10. Ten, komu byl podle dosavadních předpisů pozastaven výkon advokacie na základě jeho žádosti, je vyškrtnut ze seznamu advokátůadvokátů ke dni, kdy uplyne doba čtyř let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, trvá-li k tomuto dni pozastavení výkonu advokacie z tohoto důvodu. 11. Přechod práv a povinností souvisejících s poskytováním právních služeb na zástupce advokátaadvokáta ustanoveného přede dnem účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními předpisy. 12. Stavovské předpisy přijaté Komorou přede dnem účinnosti tohoto zákona se považují za stavovské předpisy podle tohoto zákona, pokud upravují věci, které tento zákon stavovským předpisům svěřuje; povinnost Komory předložit stavovský předpis Ministerstvu spravedlnosti a oprávnění ministra spravedlnosti podat návrh na jeho přezkoumání soudem nejsou tím dotčena. 13. Za vysokoškolské vzdělání získané v rámci magisterského studijního programu v oblasti práva studiem na vysoké škole se sídlem v České republice se pro účely zápisu do seznamu advokátůadvokátů nebo zápisu do seznamu advokátních koncipientů považuje též vysokoškolské vzdělání získané před 1. lednem 1999 na právnické fakultě vysoké školy se sídlem v České republice. ČÁST ČTVRTÁ ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ Čl. IV Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, jak vyplývá ze změn provedeným tímto zákonem. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni vyhlášení. Klaus v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 219/1999 Sb.
Zákon č. 219/1999 Sb. Zákon o ozbrojených silách České republiky Vyhlášeno 12. 10. 1999, datum účinnosti 1. 12. 1999, částka 76/1999 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - OZBROJENÉ SÍLY, JEJICH ŘÍZENÍ A ÚKOLY (§ 3 — § 12) * ČÁST TŘETÍ - ARMÁDA A JEJÍ ÚKOLY (§ 13 — § 24c) * ČÁST ČTVRTÁ - VOJENSKÁ KANCELÁŘ PREZIDENTA REPUBLIKY (§ 25 — § 26) * ČÁST PÁTÁ - HRADNÍ STRÁŽ A JEJÍ ÚKOLY (§ 27 — § 28) * ČÁST ŠESTÁ - PŘÍPRAVA OZBROJENÝCH SIL A VOJENSKÝ MATERIÁL (§ 29 — § 41) * ČÁST SEDMÁ - POUŽITÍ VOJENSKÉ ZBRANĚ A ZVLÁŠTNÍCH PROSTŘEDKŮ (§ 42 — § 42b) * ČÁST OSMÁ - NÁHRADA ŠKODY (§ 43 — § 43) * ČÁST DEVÁTÁ - VEDENÍ VOJENSKÝCH EVIDENCÍ (§ 44 — § 44) * ČÁST DESÁTÁ - ZÁLOHY NA POBYT A ČINNOST PŘÍSLUŠNÍKŮ OZBROJENÝCH SIL V ZAHRANIČÍ A NA POŘÍZENÍ VOJENSKÉHO MATERIÁLU A SLUŽEB (§ 44a — § 44a) * ČÁST JEDENÁCTÁ - RIZIKOVÝ PŘÍSPĚVEK (§ 44b — § 44b) * ČÁST DVANÁCTÁ - PŘESTUPEK (§ 44c — § 44c) * ČÁST TŘINÁCTÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 45 — § 46) Aktuální znění od 1. 1. 2024 (432/2022 Sb.) 219 ZÁKON ze dne 14. září 1999 o ozbrojených silách České republiky Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět právní úpravy Zákon upravuje postavení, úkoly a členění ozbrojených sil České republiky (dále jen „ozbrojené síly“), jejich řízení, přípravu a vybavení vojenským materiálem. Zákon dále upravuje použití vojenské zbraněvojenské zbraně vojáky v činné službě a náhradu škody. § 2 Vymezení některých pojmů (1) Vojenské objekty jsou objekty důležité pro obranu státu, které slouží Ministerstvu obrany (dále jen „ministerstvo“), ArmáděArmádě České republiky (dále jen „armádaarmáda“) a Hradní stráži k zabezpečení výcviku, ubytování vojáků v činné službě, uskladnění, uložení, ošetřování a opravám vojenského materiálu nebo slouží k zabezpečení jejich úkolů. Vojenské objekty jsou majetkem státu. Hospodaření s nimi přísluší ministerstvu a jím zřízeným organizačním složkám státu. (2) Vojenský útvar je samostatná bojová nebo výcviková součást ozbrojených sil s vlastním názvem, popřípadě s propůjčeným čestným nebo historickým názvem, číselným označením a místem stálé dislokace; v čele vojenského útvaru je velitel. (3) Vojenské zařízení je samostatná součást ozbrojených sil, která je určena k zajišťování potřeb ozbrojených sil a ministerstva, s vlastním názvem, číselným označením a místem stálé dislokace; v čele vojenského zařízení je náčelník, vedoucí nebo ředitel (dále jen „náčelník“). (4) Služebním orgánem v ozbrojených silách jsou prezident republiky (dále jen „prezident“), ministr obrany (dále jen „ministr“) a v rozsahu určeném rozkazem prezidenta nebo rozkazem ministra velitelé, náčelníci a jiní vedoucí pracovníci. (5) Příslušníkem ozbrojených sil je jen voják v činné službě. (6) Vojenský materiál tvoří vojenská výstroj, vojenská výzbroj, vojenská technika a určená technická zařízení, které jsou užívány k plnění nebo zabezpečení úkolů ozbrojených sil. (7) Vojenskou výstroj tvoří oděv, prádlo, obuv a jiná výbava vojáka v činné službě nutná k výkonu služby, k zabezpečení výcviku a plnění jeho úkolů; vojenský stejnokroj tvoří stanovené součástky vojenské výstroje určené pro jednotné vystrojení ozbrojených sil, které jsou charakterizovány barvou, střihem, odznaky, rukávovými znaky a hodnostním označením. (8) Vojenskou výzbroj tvoří vojenské zbraněvojenské zbraně, zbraňové systémy a munice, které ozbrojené síly používají k výcviku a plnění svých úkolů. (9) Vojenskou technikuVojenskou techniku tvoří vozidla ozbrojených sil, vojenská drážní vozidlavojenská drážní vozidla, vojenská plavidlavojenská plavidla a vojenská letecká technikavojenská letecká technika, přičemž a) vozidla ozbrojených sil jsou silniční motorová a přípojná vozidla a vojenská vozidla, která jsou evidována pod vojenskou poznávací značkou; určená silniční motorová a přípojná vozidla ozbrojených sil mohou být registrována pod státní poznávací značkou2); mimo plnění úkolů ozbrojených sil nejsou vojenská vozidla schválena pro provoz na pozemních komunikacích, b) vojenská drážní vozidlavojenská drážní vozidla jsou hnací a tažená drážní vozidla určená k plnění úkolů ozbrojených sil, jejichž držitelem26) je Česká republika, c) vojenská plavidlavojenská plavidla jsou lodě, malá plavidla, plovoucí stroje, plovoucí zařízení a jiná ovladatelná plovoucí tělesa, která byla konstruována, vyrobena, upravena a určena k plnění úkolů ozbrojených sil a jsou evidována pod vojenskými poznávacími znaky, d) vojenskou leteckou technikuvojenskou leteckou techniku tvoří výrobky vojenské letecké technikyvojenské letecké techniky, vojenské letadlové části nebo zařízení a vojenská letecká pozemní zařízení; ministerstvo stanoví vyhláškou druhy a kategorie výrobků vojenské letecké technikyvojenské letecké techniky, vojenských letadlových částí nebo zařízení a vojenských leteckých pozemních zařízení. (10) Příslušníkem vojenské pořádkové služby je voják v činné službě, který je držitelem pověření k řízení provozu na pozemních komunikacích a vykonává činnosti podle zvláštního právního předpisu3). Pověření k řízení provozu na pozemních komunikacích vydává velitel vojenského útvaru nebo náčelník vojenského zařízení. (11) Určená technická zařízení podléhající státnímu odbornému dozoru ministerstva jsou technická zařízení tlaková, plynová, elektrická, elektrotechnická, zdvihací, ochranná a ostatní, která jsou konstruována, vyráběna a používána s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou nebo ve vojenských objektech a jsou užívány k plnění nebo zabezpečení úkolů ozbrojených sil. (12) PohromamiPohromami se rozumějí zejména živelní pohromypohromy, požáry, průmyslové a ekologické havárie, které ohrožují životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí. (13) Operačním nasazením se rozumí a) použití ozbrojených sil při obraně České republiky proti vnějšímu napadení nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí, nebo b) plnění úkolů ozbrojených sil v prostředí ozbrojeného konfliktu nebo v prostředí ohroženém bojovou činností. (14) Úkolovým uskupenímÚkolovým uskupením se rozumí dočasné uskupení vojenských útvarů, vojenských zařízení, jednotek, jejich částí nebo jednotlivých vojáků v činné službě pod velením stanoveného velitele, které je sestaveno za účelem operačního nasazení, k provedení konkrétní operace nebo splnění konkrétního úkolu, a které nemá stálou organizační strukturu. Velitel má vůči vojákům úkolového uskupeníúkolového uskupení postavení služebního orgánu. (15) Vojenskou dopravouVojenskou dopravou se rozumí doprava a přeprava osob nebo věcných prostředků realizovaná za účelem plnění úkolů ozbrojených sil, kterou zabezpečuje armádaarmáda vojenskou technikouvojenskou technikou nebo smluvně zajištěnými prostředky. (16) Vojenský vlakVojenský vlak je vlak složený z vojenských drážních vozidelvojenských drážních vozidel nebo z drážních vozidel provozovatele drážní přepravy27) určený k zabezpečení vojenské dopravyvojenské dopravy; mimořádný vojenský vlakvojenský vlak je vojenský vlakvojenský vlak zavedený v obecném zájmu k zajištění vojenské dopravyvojenské dopravy mimořádného významu. (17) StřeženímStřežením se rozumí ostraha nebo obrana vojenských objektů, ostatních objektů důležitých pro obranu státu nebo vojenského materiálu příslušníkem ozbrojených sil. ČÁST DRUHÁ OZBROJENÉ SÍLY, JEJICH ŘÍZENÍ A ÚKOLY HLAVA I OZBROJENÉ SÍLY § 3 (1) K zajišťování své bezpečnosti vytváří Česká republika ozbrojené síly. (2) Ozbrojené síly se člení na armáduarmádu, Vojenskou kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž. (3) Ozbrojené síly tvoří vojáci v činné službě; jejich služebněprávní vztahy se řídí zvláštními právními předpisy.4) (4) V ozbrojených silách se uplatňují vztahy nadřízenosti a podřízenosti. (5) Ozbrojené síly se doplňují v souladu s úkoly, které zabezpečují. (6) V řízení před soudy jednají jménem státu zaměstnanci ministerstva pověření ministrem. Tito zaměstnanci jednají za ministerstvo, vojenské správní úřady a služební orgány ozbrojených sil i ve správním soudnictví. (7) V ozbrojených silách se zaměstnávají občanští zaměstnanci, kteří tvoří civilní personál ozbrojených sil; jejich pracovněprávní vztahy ke státu se řídí zvláštními právními předpisy.5) § 3a Vojenská přísaha Voják24) skládá vojenskou přísahu, která zní: „Já, voják, vědom si svých občanských a vlasteneckých povinností, slavnostně prohlašuji, že budu věrný České republice. Budu vojákem statečným a ukázněným, budu plnit úkoly ozbrojených sil a budu dodržovat právní a vojenské předpisy. Svědomitě se budu učit ovládat vojenskou techniku a zbraně, připravovat se k obraně České republiky a budu ji bránit proti vnějšímu napadení. Pro obranu vlasti jsem připraven nasadit i svůj život. Tak přísahám!“. § 4 Omezení sdružovacího práva v ozbrojených silách (1) Politické strany a politická hnutí nelze v ozbrojených silách zakládat ani zřizovat jejich organizační jednotky. Politické strany a politická hnutí nemohou v ozbrojených silách působit. (2) Ve vojenských objektech a při plnění úkolů ozbrojených sil mimo vojenské objekty je zakázáno pořádat politická shromáždění a volební kampaně. HLAVA II ŘÍZENÍ OZBROJENÝCH SIL § 5 Prezident Prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil a) schvaluje základní vojenské řády, b) jmenuje a odvolává náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky, c) propůjčuje čestné nebo historické názvy vojenským útvarům a vojenským zařízením, d) propůjčuje bojové prapory vojenským útvarům a vojenským zařízením. § 6 Vláda Vláda na návrh ministra a) schvaluje operační plány použití ozbrojených sil pro stav ohrožení státu a pro válečný stav, b) schvaluje strukturu armádyarmády, c) stanoví celkové počty vojáků ozbrojených sil; jde-li o počty vojáků Vojenské kanceláře prezidenta republiky a Hradní stráže, předkládá návrh ministr v dohodě s náčelníkem Vojenské kanceláře prezidenta republiky, d) schvaluje koncepci výstavby armádyarmády. § 6a Příslušníci ozbrojených sil určení k plnění úkolů civilní obrany Vláda stanoví nařízením s využitím čl. 67 Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětíobětí mezinárodních ozbrojených konfliktů vojenské útvary, vojenská zařízení anebo jejich části nebo kategorie příslušníků ozbrojených sil k plnění úkolů civilní obrany podle čl. 61 tohoto protokolu. § 7 Ministerstvo (1) Ministerstvo při řízení armádyarmády a) stanoví a realizuje opatření k rozvoji armádyarmády, b) zřizuje a ruší vojenské útvary a vojenská zařízení, c) provádí kontrolu armádyarmády, d) provádí státní odborný dozor nad určenými technickými zařízeními a bezpečností jejich provozu u ozbrojených sil a právnických osob zřízených nebo založených Ministerstvem obrany. Státním odborným dozorem se rozumí 1. dozor nad dodržováním bezpečnosti určených technických zařízení, 2. dozor nad dokumentacemi a technologiemi určených technických zařízení z hlediska bezpečnosti určených technických zařízení, 3. vydávání odborných a závazných stanovisek, zda se při projektování, konstrukci, výrobě, montáži, provozu, obsluze, opravách, údržbě a revizi určených technických zařízení plní požadavky na bezpečnost určených technických zařízení, 4. prověřování odborné způsobilosti právnických a podnikajících fyzických osob k montáži, opravám, revizím a zkouškám určených technických zařízení, k plnění nádob plyny a vydávání a odebírání oprávnění k těmto činnostem, 5. prověřování odborné způsobilosti fyzických osob k činnostem na určených technických zařízeních a vydávání a odebírání osvědčení k těmto činnostem, 6. prověřování způsobilosti prototypů určených technických zařízení k provozu. Zákon o technických požadavcích na výrobky tím není dotčen6), e) zřizuje vojenská vyznamenání, f) vytváří podmínky pro příslušníky ozbrojených sil k výkonu státní sportovní reprezentace. (2) Ministr k zabezpečení úkolů armádyarmády vydává rozkazy, které jsou závazné pro vojáky v činné službě. (3) Součástí ministerstva je Generální štáb ArmádyArmády České republiky, který zabezpečuje velení armáděarmádě a který se v rozsahu své působnosti podílí na plnění úkolů stanovených ministerstvu zvláštním právním předpisem. V čele Generálního štábu ArmádyArmády České republiky je náčelník Generálního štábu ArmádyArmády České republiky (dále jen „náčelník Generálního štábu“). (4) Náčelníka Generálního štábu jmenuje prezident na návrh vlády a po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny příslušném ve věci obrany. Prezident ho také na návrh vlády odvolává. Náčelník Generálního štábu je podřízen ministrovi. (5) Vláda stanoví na návrh ministra systemizaci Generálního štábu ArmádyArmády České republiky na příslušný kalendářní rok, a to v tomto rozsahu: a) počet systemizovaných míst vojáků klasifikovaných hodnostmi, b) počet systemizovaných míst zaměstnanců v pracovním poměru, kteří nejsou vedoucími zaměstnanci, klasifikovaných platovými třídami, c) počet systemizovaných míst vedoucích zaměstnanců v pracovním poměru klasifikovaných platovými třídami, d) objem prostředků na platy vojáků a e) objem prostředků na platy zaměstnanců v pracovním poměru. (6) Není-li systemizace Generálního štábu ArmádyArmády České republiky schválena do 31. prosince, použije se pro následující kalendářní rok dosavadní systemizace. (7) Organizační strukturu Generálního štábu ArmádyArmády České republiky schvaluje ministr na základě návrhu připraveného náčelníkem Generálního štábu v souladu se systemizací Generálního štábu ArmádyArmády České republiky schválenou vládou. § 8 Náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky Náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky a) jmenuje a odvolává velitele Hradní stráže, b) má vůči vojákům Vojenské kanceláře prezidenta republiky a vojákům Hradní stráže oprávnění jako ministr stanovená zvláštními právními předpisy.8) HLAVA III ÚKOLY OZBROJENÝCH SIL § 9 (1) Základním úkolem ozbrojených sil je připravovat se k obraně České republiky a bránit ji proti vnějšímu napadení. (2) Ozbrojené síly plní též úkoly, které vyplývají z mezinárodních smluvních závazků České republiky o společné obraně proti napadení. (3) Další úkoly armádyarmády, Vojenské kanceláře prezidenta republiky a Hradní stráže jsou stanoveny v části třetí, čtvrté a páté. § 10 Mezinárodní spolupráce (1) Ozbrojené síly spolupracují s cizími ozbrojenými silami na základě mezinárodních smluv. (2) Ozbrojené síly se podílejí na činnostech ve prospěch míru a bezpečnosti, a to zejména účastí na operacích na podporu a udržení míru, záchranných a humanitárních akcích; do těchto operací a akcí se mohou vojáci v činné službě vysílat i jako jednotlivci. (3) Ozbrojené síly se mohou zúčastňovat vojenských cvičení spolu s cizími ozbrojenými silami na území České republiky nebo v zahraničí. § 11 Ozbrojené síly nelze použít k přímému zásahu proti účastníkům stávky vedené na ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců. § 12 Civilní kontrola ozbrojených sil Činnost ozbrojených sil kontrolují ústavní orgány9) a orgány, kterým tuto kontrolu svěřuje zvláštní právní předpis.10) ČÁST TŘETÍ ARMÁDA A JEJÍ ÚKOLY HLAVA I ARMÁDA § 13 ArmádaArmáda je základem ozbrojených sil a organizačně se člení na vojenské útvary a vojenská zařízení, které se mohou slučovat do větších organizačních celků. HLAVA II ÚKOLY ARMÁDY § 14 (1) ArmádaArmáda plní úkoly uvedené v § 9 a 10 a dále ji lze použít a) ke střežení objektů důležitých pro obranu státu, b) k plnění úkolů PoliciePolicie České republiky, pokud síly a prostředky PoliciePolicie České republiky nebudou dostatečné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti11), a to na dobu nezbytně nutnou, c) k záchranným pracím při pohromáchpohromách nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí nebo k likvidaci následků pohromypohromy, d) k odstranění jiného hrozícího nebezpečí za použití vojenské techniky, e) k letecké dopravě ústavních činitelů, f) k zabezpečení letecké zdravotnické dopravy, g) k zabezpečení vojenské dopravyvojenské dopravy, h) k poskytování leteckých služeb, i) k zabezpečování dopravy na základě rozhodnutí vlády, j) k zabezpečení kulturních, vzdělávacích, sportovních a společenských akcí, k) k plnění humanitárních úkolů civilní obrany. (2) Vojáci armádyarmády při plnění úkolů podle odstavce 1 písm. b) mají práva a povinnosti jako příslušníci PoliciePolicie České republiky podle zvláštního právního předpisu.11) (3) Vláda nařízením určí objekty důležité pro obranu státu a úseky státních hranic střežené vojáky armádyarmády, stanoví použití vojáků armádyarmády a způsob jejich povolání k plnění úkolů PoliciePolicie České republiky podle zvláštního právního předpisu11) a k záchranným pracím a stanoví počty vojáků armádyarmády potřebných k plnění uvedených činností. Použití armády k záchranným pracím a k likvidaci následků pohromy § 15 Použití armádyarmády k záchranným pracím a k likvidaci následků pohromypohromy je dočasné organizované nasazení vojenských útvarů a vojenských zařízení s potřebným vojenským materiálem pod velením příslušného velitele nebo náčelníka, k němuž dochází, pokud příslušné správní úřady, orgány územní samosprávy nebo požární ochrana nemohou zajistit záchranné práce nebo likvidaci následků pohromypohromy vlastními silami. § 16 (1) Použití armádyarmády k záchranným pracím mohou vyžadovat25) hejtmani krajů a starostové obcíobcí, v jejichž obvodu došlo k pohroměpohromě, u náčelníka Generálního štábu, který rozhoduje o jejím nasazení. (2) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, mohou vyžadovat použití armádyarmády k záchranným pracím osoby uvedené v odstavci 1 nebo velitel zásahu a velitel jednotky požární ochrany u velitele vojenského útvaru nebo náčelníka vojenského zařízení, které jsou nejblíže místu pohromypohromy. Velitel vojenského útvaru nebo náčelník vojenského zařízení prostřednictvím svých nadřízených informují neprodleně náčelníka Generálního štábu o nasazení armádyarmády k záchranným pracím. (3) Je-li ohrožena podstatná část území České republiky, rozhoduje o použití armádyarmády k záchranným pracím při pohroměpohromě vláda na návrh ministra vnitra. (4) O použití armádyarmády k likvidaci následků pohromypohromy rozhoduje vláda na návrh ministra. § 17 (1) Po rozhodnutí vlády o použití armádyarmády k záchranným pracím nebo k likvidaci následků pohromypohromy zřídí náčelník Generálního štábu vojenský krizový štáb, který řídí a koordinuje činnost nasazených vojenských útvarů a vojenských zařízení. K monitorování pohromypohromy a k monitorování radiační a chemické situace na určeném území může náčelník Generálního štábu vyčlenit vojenská letadla. (2) Náčelník Generálního štábu může zřídit vojenský krizový štáb při použití armádyarmády k záchranným pracím i v jiném případě, než je uvedeno v odstavci 1, pokud to povaha situace a ohrožení vyžaduje. § 18 Odstraňování jiného hrozícího nebezpečí za použití vojenské techniky Vojenskou techniku s nezbytně nutnou obsluhou lze použít i v jiných závažných situacích ohrožujících život, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí, kdy příslušné správní úřady, orgány územní samosprávy, právnické osoby nebo požární ochrana nemají potřebnou techniku k odstranění takového ohrožení. Použití vojenské techniky s nezbytně nutnou obsluhou mohou vyžadovat v těchto případech příslušní vedoucí správních úřadů, orgánů územní samosprávy, právnických osob nebo požární ochrany u náčelníka Generálního štábu. Náčelník Generálního štábu o použití vojenské techniky neprodleně informuje ministra, který následně informuje vládu. § 20 Letecká doprava ústavních činitelů Leteckou dopravu ústavních činitelů, včetně nezbytného počtu osob jejich doprovodu, vyplývajícího z účelu dopravy, zabezpečuje armádaarmáda vyčleněnými vojenskými dopravními letadly. § 21 Zabezpečení letecké zdravotnické dopravy ArmádaArmáda se podílí na zajištění letadel včetně vojenského zdravotnického personálu leteckých výjezdových skupin, pro zdravotnickou záchrannou službu a na letecké dopravě transplantátů nebo lékařů a zdravotnického personálu na základě dohody ministerstva s Ministerstvem zdravotnictví. § 22 Zabezpečování vojenské dopravy osob (1) ArmádaArmáda zabezpečuje vojenskou dopravuvojenskou dopravu vojáků v činné službě, vojáků ozbrojených sil jiných států, občanských zaměstnanců ozbrojených sil, státních zaměstnanců a zaměstnanců ministerstva a jemu podřízených správních úřadů nebo zaměstnanců právnických osob zřízených nebo založených ministerstvem, jejich rodinných příslušníků, civilního personálu ozbrojených sil jiných států a osob, kterým se poskytuje péče podle zvláštního právního předpisu28), vozidly ozbrojených sil, vojenskými vlakyvojenskými vlaky, vojenskými plavidly nebo vojenskými dopravními letadly. (2) ArmádaArmáda může zabezpečit vojenskou dopravuvojenskou dopravu i jiným osobám, plní-li úkoly ve prospěch ozbrojených sil nebo ve spolupráci s ozbrojenými silami, a to na základě souhlasu ministra. (3) Při zabezpečování vojenské dopravyvojenské dopravy podle odstavce 1 může armádaarmáda zároveň zabezpečovat také dopravu příslušníků bezpečnostních sborů České republiky, státních zaměstnanců a zaměstnanců jiných ústředních orgánů státní správy a státních zaměstnanců a zaměstnanců jejich podřízených organizačních složek. § 22a Bezplatné používání vozidla ozbrojených sil k výkonu služby (1) Náčelník Generálního štábu a jeho zástupce mají nárok na bezplatné používání vozidla ozbrojených sil k výkonu služby nebo v souvislosti s ní anebo k osobní potřebě. (2) Služební orgán může v odůvodněných případech vojákovi v činné službě povolit použití vozidla ozbrojených sil k cestě do místa výkonu služby a zpět v souvislosti s plněním úkolů ozbrojených sil. § 22b Vojenská doprava mimořádným vojenským vlakem (1) O nezbytnosti zavedení mimořádného vojenského vlakuvojenského vlaku rozhoduje náčelník Generálního štábu. (2) Na základě rozhodnutí podle odstavce 1 armádaarmáda smluvně zabezpečí zavedení mimořádného vojenského vlakuvojenského vlaku. (3) Zavedení mimořádného vojenského vlakuvojenského vlaku je považováno za mimořádnou situaci podle zvláštního právního předpisu29). § 23 Poskytování leteckých služeb (1) ArmádaArmáda poskytuje letecké služby pro vojenské účely. ArmádaArmáda může poskytovat letecké služby pro civilní létání13) v rozsahu, který stanoví dohoda mezi ministerstvem a Ministerstvem dopravy. (2) ArmádaArmáda se podílí na zajištění letecké služby pátrání a záchrany13) v rozsahu, který stanoví ministerstvo v dohodě s Ministerstvem dopravy a Ministerstvem vnitra. Zabezpečování letecké dopravy a letecké přepravy § 24 (1) Na základě rozhodnutí ministra armádaarmáda v rámci vojenské dopravyvojenské dopravy zabezpečí leteckou dopravu a) jiných osob, než které jsou uvedeny v § 22 odst. 3, které se podílejí na plnění úkolů ozbrojených sil při mezinárodní spolupráci podle § 10 odst. 2 nebo poskytování humanitární pomoci podle zákona upravujícího zahraniční rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc poskytovanou do zahraničí22) anebo na ochraně občanů České republiky v zahraničí, b) osob cizího státu, které spolupracují při zabezpečení úkolů podle písmene a), nebo c) osob cizího státu z důvodů zdravotních, humanitárních anebo sociálních. (2) V rámci vojenské dopravyvojenské dopravy armádaarmáda zabezpečí leteckou přepravu materiálu, který je nezbytný pro splnění úkolů podle odstavce 1. (3) Rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 vydá ministr na základě žádosti ministra zahraničních věcí nebo ministra vnitra. § 24a (1) Na základě rozhodnutí ministra armádaarmáda zabezpečí leteckou dopravu nebo leteckou přepravu a) materiální humanitární pomoci a potřebného vybavení pro pomoc při poskytování humanitární pomoci podle zákona upravujícího zahraniční rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc poskytovanou do zahraničí22), b) osob zapojených do poskytování humanitární pomoci podle zákona upravujícího zahraniční rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc poskytovanou do zahraničí22), c) osob cizího státu, které spolupracují při poskytování této humanitární pomoci podle písmene b), d) zdravotně postižených osob ze státu, v němž došlo k mimořádné události, na území České republiky a zpět, popřípadě na území třetího státu, e) občanů ze zahraničí, kteří se bez vlastního zavinění nemohou dopravit zpět do České republiky, f) osob a materiálního vybavení pro zabezpečení činnosti a ochrany zastupitelských úřadů v zahraničí, g) příslušníků bezpečnostních sborů České republiky, osob a materiálního vybavení pro zabezpečení činnosti bezpečnostních sborů České republiky při řešení mimořádných nebo krizových situací v zájmu ochrany života, zdraví a majetku občanů České republiky nebo při plnění úkolů příslušníků bezpečnostních sborů České republiky a při ochraně zájmů České republiky v zahraničí. (2) Rozhodnutí podle odstavce 1 vydá ministr na žádost ministra financí, ministra spravedlnosti, ministra zahraničních věcí nebo ministra vnitra, nebude-li tím ohroženo plnění úkolů armádyarmády. (3) Letecká doprava osob nebo letecká přeprava nezbytného materiálu podle odstavce 1 písm. a) až c) se hradí z prostředků určených na financování humanitární pomoci poskytované do zahraničí22), leteckou dopravu osob nebo leteckou přepravu nezbytného materiálu podle odstavce 1 písm. d) až g) hradí ten, kdo o ni požádal, nerozhodne-li vláda jinak. § 24b (1) Na základě rozhodnutí vlády armádaarmáda zabezpečí leteckou dopravu nebo leteckou přepravu a) osob z humanitárních důvodů nebo humanitární anebo zdravotnickou pomoc, pokud nejde o leteckou dopravu nebo leteckou přepravu podle § 24 nebo § 24a, b) sportovců nebo umělců reprezentujících Českou republiku v zahraničí. (2) Leteckou dopravu osob nebo leteckou přepravu materiálu podle odstavce 1 hradí ten, v jehož zájmu se tato uskuteční, nerozhodne-li vláda jinak. § 24c Zabezpečování kulturních, vzdělávacích, sportovních a společenských akcí Na základě rozhodnutí ministra armádaarmáda zajistí kulturní, vzdělávací, sportovní a společenské akce sloužící k propagaci ozbrojených sil na veřejnosti, nebude-li tím omezeno plnění úkolů armádyarmády. K zabezpečení těchto akcí může armádaarmáda použít vlastní leteckou dopravu nebo leteckou přepravu. ČÁST ČTVRTÁ VOJENSKÁ KANCELÁŘ PREZIDENTA REPUBLIKY § 25 V čele Vojenské kanceláře prezidenta republiky je náčelník, který je přímo podřízen prezidentovi. § 26 Úkoly Vojenské kanceláře prezidenta republiky Vojenská kancelář prezidenta republiky plní úkoly související s a) výkonem pravomocí prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil, b) řízením Hradní stráže. ČÁST PÁTÁ HRADNÍ STRÁŽ A JEJÍ ÚKOLY § 27 Hradní stráž je podřízena náčelníkovi Vojenské kanceláře prezidenta republiky. § 28 Úkoly Hradní stráže (1) Hradní stráž a) provádí vnější ostrahu areálu Pražského hradu, zabezpečuje jeho obranu a provádí vnější ostrahu a obranu objektů, které jsou dočasným sídlem prezidenta a jeho hostů, b) organizuje a zajišťuje vojenské pocty, zejména při oficiálních návštěvách představitelů jiných států a při přijetí vedoucích zastupitelských misí u prezidenta. (2) Hradní stráž nesmí být použita k plnění jiných úkolů, než které jsou uvedeny v odstavci 1, bez souhlasu prezidenta. ČÁST ŠESTÁ PŘÍPRAVA OZBROJENÝCH SIL A VOJENSKÝ MATERIÁL HLAVA I PŘÍPRAVA OZBROJENÝCH SIL § 29 (1) Příprava příslušníků ozbrojených sil zahrnuje vzdělávání, vojenský výcvik vojáků k plnění bojových, záchranných a humanitárních úkolů a výchovu k vlastenectví. Vojenský výcvik má formu základní, odbornou a speciální. Součástí přípravy je fyzický a psychologický výcvik. (2) Výcvik vojáků se uskutečňuje ve vojenských objektech, vojenských újezdech, vojenských útvarech, vojenských zařízeních, vojenských školách a na pozemcích, v prostorech nebo stavbách, se kterými jsou příslušné hospodařit příspěvková organizace nebo státní podnik, u kterých vykonává funkci zřizovatele nebo zakladatele ministerstvo. Mimo tyto prostory se může výcvik konat pouze ve výjimečných případech, je-li to nezbytné k plnění úkolů ozbrojených sil. (3) Vojenský výcvik, který nelze uskutečnit v objektech a prostorách uvedených v odstavci 2, lze po dohodě se správními úřady, orgány územní samosprávy, právnickými osobami nebo vlastníky provádět v jejich zařízeních, objektech nebo na jejich pozemcích. O provedení takovéhoto výcviku rozhoduje u armádyarmády ministr na návrh náčelníka Generálního štábu a u Hradní stráže náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky na návrh velitele Hradní stráže. (4) Výcvik vzdušných sil lze uskutečňovat ve vzdušném prostoru nad územím České republiky nebo ve vzdušném prostoru za hranicemi České republiky, pokud to připouští mezinárodní smlouva. (5) Výcvik v řízení vozidel ozbrojených sil lze provádět na pozemních komunikacích za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem13a). (6) ArmádaArmáda může poskytovat vojenský výcvik i jiným osobám než vojákům nebo občanským zaměstnancům, jestliže se jedná o osoby plnící úkoly ve spolupráci s armádouarmádou nebo ve prospěch armádyarmády. Na základě rozhodnutí ministra může armádaarmáda poskytovat vojenský výcvik i dalším osobám, není-li tím ohroženo plnění úkolů armádyarmády. § 30 Není-li možno zabezpečit vojenský výcvik a odbornou přípravu vojáků v objektech a prostorách uvedených v § 29 odst. 2, může se jejich vojenský výcvik a odborná příprava uskutečnit v civilních školách a školských zařízeních v České republice nebo v civilních a vojenských školách v zahraničí. HLAVA II VOJENSKÝ MATERIÁL Díl 1 Vojenský materiál a jeho označování § 31 (1) Ozbrojené síly jsou oprávněny užívat vojenský materiál k plnění svých úkolů. Vojenský materiál se označuje vojenským znakem. (2) Organizační složky státu zřízené ministerstvem a právnické osoby, k nimž plní ministerstvo funkci zakladatele nebo zřizovatele, mohou v rozsahu jejich předmětu podnikání nebo hlavního předmětu činnosti užívat vojenský materiál, s výjimkou vojenské výzbroje. K jiným účelům mohou vojenský materiál, s výjimkou výzbroje, užívat jen se souhlasem vlády. (3) Ozbrojené síly jsou oprávněny užívat na vojenském materiálu určeném k humanitárním účelům mezinárodně platné rozeznávací znaky pro vojenskou zdravotnickou službu, vojenský duchovní personál a civilní obranu.1) (4) Vojenský stejnokroj a vojenské odznaky nosí jen vojáci v činné službě. Při slavnostních příležitostech mohou nosit vojenský stejnokroj vojáci v záloze a také osoby, kterým bylo nošení vojenského stejnokroje povoleno služebním orgánem. V rozsahu stanoveném služebním orgánem mohou vojenský stejnokroj nebo jeho součásti nosit také žáci a studenti vojenských škol. (5) ArmádaArmáda je oprávněna užívat na vojenské technice národní rozlišovací znak České republiky (dále jen „národní rozlišovací znak“) nebo státní symboly. Hradní stráž je oprávněna užívat na vojenské technice národní rozlišovací znak nebo znak Hradní stráže. (6) Ministerstvo stanoví vyhláškou zobrazení vojenského znaku, národního rozlišovacího znaku, znaku Hradní stráže a Vojenské kanceláře prezidenta republiky, způsob označování vojenského materiálu vojenským znakem a mezinárodně platným rozeznávacím znakem, zobrazení vojenského stejnokroje a vojenských odznaků a jejich nošení a označování vojenské technikyvojenské techniky národním rozlišovacím znakem nebo státním symbolem anebo znakem Hradní stráže. Díl 2 Schvalování technické způsobilosti vojenské techniky a její evidence Oddíl 1 Technická způsobilost vojenských vozidel, evidence a pravidelné technické prohlídky vozidel ozbrojených sil § 32 Technická způsobilost vojenských vozidel (1) Technickou způsobilost vojenských vozidel schvaluje Vojenská policiepolicie podle zvláštního právního předpisu.14) (2) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) druhy a kategorie vojenských vozidel a vojenských pracovních strojů a způsob schvalování jejich technické způsobilosti, b) podmínky uznávání osvědčení o schválení typu vojenského vozidla vydaného jiným státem, c) technické podmínky, konstrukci a provedení vojenských vozidel a možné výjimky, d) předpoklady technické nezpůsobilosti a zákazu provozu vojenských vozidel a e) doplňkovou výstroj a vybavení vojenských vozidel. § 32a Pravidelné technické prohlídky, měření emisí vozidel ozbrojených sil a zkoušky určených technických zařízení vozidel ozbrojených sil (1) Pravidelné technické prohlídky a měření emisí silničních motorových a přípojných vozidel se provádějí podle zvláštního právního předpisu14a). (2) Pravidelné technické prohlídky a měření emisí vojenských vozidel, zkoušky určených technických zařízení vojenských vozidel a vozidel ozbrojených sil začleněných k plnění úkolů v zahraničních operacích se provádějí v zařízeních určených ministerstvem. (3) V případě, že platnost pravidelné technické prohlídky a měření emisí vozidla ozbrojených sil nasazeného v zahraniční operaci končí v průběhu zahraniční operace nebo během návratu z ní, má se za to, že tato platnost končí posledním dnem šestého měsíce následujícího po dni návratu vozidla ze zahraniční operace. (4) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob a termíny provádění pravidelných technických prohlídek vojenských vozidel, pravidelných měření emisí vojenských vozidel a zkoušek určených technických zařízení vojenských vozidel. § 33 Evidence vozidel ozbrojených sil (1) Vojenská policie eviduje vozidla ozbrojených sil v registru vozidel, přiděluje jim vojenskou poznávací značku, vydává osvědčení o technickém průkazu vozidla ozbrojených sil a vojenským vozidlům vydává technický průkaz vojenského vozidla. (2) Registr vozidel není veřejně přístupný a zapisují se do něj tyto údaje: a) provozovatel vozidla, b) vojenská poznávací značka, c) tovární značka, typ a druh vozidla, d) ostatní základní technické údaje o vozidle, e) datum zápisu a výmazu z registru vozidel. Oddíl 2 Technická způsobilost vojenských plavidel a jejich evidence § 34 (1) Technickou způsobilost vojenských plavidel schvaluje ministerstvo, jestliže ji již neschválil příslušný schvalovací orgán.15) (2) Ministerstvo eviduje vojenská plavidla ve vojenském plavebním rejstříku a současně a) vydává osvědčení vojenského plavidla, b) přiděluje vojenské poznávací znaky. (3) Vojenský plavební rejstřík není veřejně přístupný a zapisují se do něj tyto údaje o vojenském plavidle: a) provozovatel, b) poznávací znaky, c) druh plavidla, oblast jeho provozu na vodní cestě a účel, pro který je plavidlo určeno, d) nosnost, dovolený počet osob a ostatní základní technické údaje, e) datum zápisu a výmazu z vojenského plavebního rejstříku. (4) Do vojenského plavebního rejstříku se nezapíše plavidlo zapsané v jiném plavebním rejstříku. (5) Technické prohlídky a zkoušky určených technických zařízení na vojenských plavidlech se provádí ve vojenských zařízeních určených ministerstvem. (6) Ministerstvo stanoví vyhláškou kategorie vojenských plavidel, schvalování technické způsobilosti a provádění technických prohlídek vojenských plavidel a zkoušek technických zařízení vojenských plavidel. Oddíl 3 Evidence vojenských letadel a ověřování technické způsobilosti vojenské letecké techniky Vojenská letecká technika § 35 Pro účely tohoto zákona se rozumí a) vojenským letadlem letadlo, které je určeno k plnění úkolů při zajišťování obrany státu; vojenským letadlem je též vojenské bezpilotní letadlo konstruované pro provoz bez pilota na palubě a určené k plnění úkolů při zajišťování obrany státu, b) typem vojenské letecké techniky shoda konstrukčních a technických vlastností výrobku vojenské letecké techniky, vojenské letadlové části nebo zařízení a vojenského leteckého pozemního zařízení s požadavky stanovenými na bezpečnost létání a ekologii provozu letadla, c) výrobkem vojenské letecké techniky letadlo, motor nebo vrtule určené pro vojenské letadlo, d) vojenskou letadlovou částí nebo zařízením jakýkoliv přístroj, vybavení, mechanismus, aparatura, příslušenství nebo agregát včetně komunikačního vybavení, které je využíváno nebo určeno k použití při provozu nebo řízení letadla za letu a je vestavěné ve vojenském letadle nebo k němu upevněné; vojenská letadlová část nebo zařízení zahrnuje též část draku, motoru nebo vrtule, řídící stanice vojenského bezpilotního prostředku a jakéhokoliv dalšího prvku nezbytného k umožnění letu a vojenskou výzbroj používanou u vojenského letadla, e) vojenským leteckým pozemním zařízením technické zařízení, které slouží k provozu vojenského letadla, k zajištění letového provozu a zahrnuje též pozemní řídící stanici, včetně komunikačního spojení, f) prototypem zkušební výrobek letadla, letadlové části nebo zařízení, leteckého pozemního zařízení, na kterém se provádí potřebné zkoušky a testy k ověření konstrukce, tvaru a funkce. § 35a Určená vojenská letecká technika může být použita ve vojenském letectví, jen pokud byla ministerstvem posouzena a osvědčena její letová způsobilost, provozní způsobilost nebo uvolnění do provozu a ministerstvem byl vydán souhlas s jejím použitím ve vojenském letectví. Náklady spojené s posouzením a osvědčením způsobilosti určené vojenské letecké techniky hradí žadatel. Vojenský letecký rejstřík České republiky § 35b (1) Vojenské letadlo, jehož typ byl schválen nebo uznán podle § 35e, se eviduje ve vojenském leteckém rejstříku České republiky (dále jen „vojenský letecký rejstřík“), který vede ministerstvo. (2) Vojenský letecký rejstřík není veřejně přístupný a zapisují se do něj letadla ozbrojených sil, právnických osob zabezpečujících úkoly pro zajišťování obrany státu nebo právnických osob zabývajících se vývojem, výrobou, zkouškami, instalací, údržbou, opravami, modifikacemi anebo konstrukčními změnami letadel určených k plnění úkolů při zajišťování obrany státu anebo právnických osob zabezpečujících úkoly zkušebních a předváděcích letů. (3) Do vojenského leteckého rejstříku se zapisují tyto údaje o vojenském letadle: a) vlastník, b) provozovatel, c) poznávací značka, d) typ a výrobní číslo vojenského letadla a ostatní základní technické údaje, e) letadlová adresa, byla-li přidělena, f) datum zápisu a výmazu z vojenského leteckého rejstříku. (4) Do vojenského leteckého rejstříku může být zapsáno pouze letadlo, které není zapsáno v jiném leteckém rejstříku. (5) Zápisem do vojenského leteckého rejstříku se letadlo stává vojenským letadlem a získává státní příslušnost České republiky. (6) Vojenská letadla zapsaná do vojenského leteckého rejstříku se označují národním rozlišovacím znakem nebo státní vlajkou, poznávací značkou a označením provozovatele. Grafický návrh označení vojenského letadla schvaluje ministerstvo. § 35c (1) Zápis letadla do vojenského leteckého rejstříku provede ministerstvo na základě žádosti vlastníka nebo provozovatele letadla. Ministerstvo přidělí vojenskému letadlu poznávací značku a vydá osvědčení o zápisu vojenského letadla do vojenského leteckého rejstříku. Poznávací značka vojenského letadla nesmí být zaměnitelná s poznávací značkou jakéhokoliv civilního letadla. (2) Smlouva o převodu vlastnického práva k vojenskému letadlu nebo smlouva o pronájmu vojenského letadla, kterou dojde ke změně provozovatele, nabývá účinnosti dnem zápisu do vojenského leteckého rejstříku. (3) Vlastník nebo provozovatel vojenského letadla je povinen ministerstvu ohlásit a doložit změny údajů zapisovaných do vojenského leteckého rejstříku nejpozději do 7 dnů ode dne, kdy ke změně došlo. § 35d Výmaz zápisu vojenského letadla z vojenského leteckého rejstříku provede ministerstvo na základě žádosti vlastníka nebo provozovatele vojenského letadla, ke které musí být připojeny všechny doklady, které ministerstvo k tomuto vojenskému letadlu vydalo, nebo pokud zjistí, že došlo ke změně nebo zániku podmínek stanovených pro zápis letadla do vojenského leteckého rejstříku. O výmazu vojenského letadla z vojenského leteckého rejstříku vydá ministerstvo osvědčení. Schválení typu vojenské letecké techniky § 35e (1) Typ letecké techniky určený pro plnění úkolů při zajišťování obrany státu schvaluje ministerstvo jako typ vojenské letecké techniky na základě žádosti výrobce, dovozce nebo jiné právnické nebo fyzické osoby. Ministerstvo může uznat typ vojenské letecké techniky schválený jiným státem nebo Úřadem pro civilní letectví. (2) Ministerstvo pro účely schvalování typu vojenské letecké techniky nejpozději ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení žádosti stanoví a) v dohodě se žadatelem předpisy pro schvalování typu vojenské letecké techniky v souladu s mezinárodními smlouvami (dále jen „předpisová základna“) a požadavky ministerstva, na jejichž základě bude typ vojenské letecké techniky schvalován, b) lhůtu, do které lze pro schválení typu vojenské letecké techniky vycházet ze stanovené předpisové základny a požadavků ministerstva. (3) V průběhu schvalování nebo uznávání typu vojenské letecké techniky si může ministerstvo vyžádat provedení zkoušek nebo předložení výsledků ověření shody vlastností výrobku s požadavky stanovenými předpisovou základnou na bezpečnost, ochranu životního prostředí a ekologii. (4) Ministerstvo schválí typ vojenské letecké techniky na základě výsledků posouzení a ověření shody vlastností vojenské letecké techniky s požadavky stanovenými na bezpečnost vojenské letecké techniky. (5) O schválení typu vojenské letecké techniky vydá ministerstvo pro výrobek vojenské letecké techniky typové osvědčení, pro vojenskou letadlovou část nebo zařízení souhlas s použitím ve vojenském letectví a pro vojenské letecké pozemní zařízení osvědčení typové způsobilosti. Uzná-li ministerstvo typ vojenské letecké techniky podle odstavce 1 věty druhé, vydá osvědčení o uznání způsobilosti typu vojenské letecké techniky. Povinnosti výrobce a provozovatele vojenské letecké techniky § 35f (1) Výrobce vojenské letecké techniky je povinen a) vyrábět vojenskou leteckou techniku podle typu schváleného nebo uznaného ministerstvem, b) sledovat jím vyrobenou vojenskou leteckou techniku v provozu a na základě analýz poruch vojenské letecké techniky vydávat opatření pro udržení nebo obnovení její technické způsobilosti. (2) Provozovatel vojenské letecké techniky je povinen a) vést záznamy o provozu vojenské letecké techniky a předávat výrobci určené vojenské letecké techniky nejméně jedenkrát ročně informace o provozu této vojenské letecké techniky, b) provozovat vojenskou leteckou techniku v souladu s dokumentací schváleného nebo uznaného typu vojenské letecké techniky ministerstvem. Osvědčení o způsobilosti vojenské letecké techniky § 35g (1) O způsobilosti výrobku vojenské letecké techniky k létání (dále jen „letová způsobilost“), o způsobilosti vojenské letadlové části nebo zařízení k létání (dále jen „uvolnění do provozu“) a o provozní způsobilosti vojenského leteckého pozemního zařízení k zajištění letového provozu (dále jen „provozní způsobilost“) rozhoduje ministerstvo na základě žádosti a) výrobce nebo dovozce, jedná-li se o nově vyrobenou nebo dovezenou vojenskou leteckou techniku, b) provozovatele, jedná-li se o již provozovanou vojenskou leteckou techniku. (2) Podmínkou schválení letové způsobilosti, provozní způsobilosti nebo uvolnění do provozu je shoda vojenské letecké techniky se schváleným typem a posouzení a ověření jeho letové způsobilosti, provozní způsobilosti nebo uvolnění do provozu. Posuzování a ověřování letové způsobilosti, provozní způsobilosti nebo uvolnění do provozu provádí ministerstvo. Posuzováním a ověřováním letové způsobilosti, provozní způsobilosti nebo posuzováním uvolnění do provozu může ministerstvo pověřit právnickou nebo fyzickou osobu, která splňuje požadavky stanovené v § 35n. (3) Ministerstvo může uznat způsobilost vojenské letecké techniky podle odstavce 1 vydanou jiným státem nebo Úřadem pro civilní letectví. Při uznávání způsobilosti vojenského letadla určeného pro plnění úkolů podle § 14 odst. 1 písm. e) uzná ministerstvo doklady výrobce potvrzující splnění požadavků právních předpisů o ochraně životního prostředí pro hluk při provozu letadel. (4) O schválení nebo uznání letové způsobilosti, provozní způsobilosti nebo uvolnění do provozu vojenské letecké techniky vydá ministerstvo osvědčení. Kontroly letové způsobilosti a provozní způsobilosti § 35h (1) Vojenská letadla evidovaná ve vojenském leteckém rejstříku a vojenská letecká pozemní zařízení podléhají kontrolám letové způsobilosti nebo provozní způsobilosti u ministerstva. Kontrolu letové způsobilosti nebo provozní způsobilosti může ministerstvo provádět v součinnosti s právnickou nebo fyzickou osobou, která splňuje požadavky stanovené v § 35n. (2) Zjistí-li ministerstvo při kontrole, že vojenské letadlo nebo vojenské letecké pozemní zařízení nesplňuje podmínky letové způsobilosti nebo provozní způsobilosti, zadrží osvědčení letové způsobilosti nebo osvědčení provozní způsobilosti do doby odstranění zjištěných závad letové způsobilosti nebo provozní způsobilosti. (3) V případě zjištění trvalé letové nezpůsobilosti vojenského letadla nebo trvalé provozní nezpůsobilosti vojenského leteckého pozemního zařízení rozhodne ministerstvo o odejmutí osvědčení o letové způsobilosti nebo osvědčení o provozní způsobilosti. Provozování vojenského letadla § 35i (1) Ve vzdušném prostoru České republiky je zakázáno provozovat vojenské letadlo, a) které nebylo zapsáno do vojenského leteckého rejstříku nebo jiného leteckého rejstříku, b) které nemá platné osvědčení letové způsobilosti nebo jiný obdobný doklad, nebo c) jehož technický a provozní stav neodpovídá požadavkům bezpečnosti létání. (2) Provozovatel vojenského letadla je povinen a) udržovat letovou způsobilost vojenského letadla v technickém a provozním stavu odpovídajícím požadavkům bezpečnosti létání, b) zajistit přistavení jím provozovaného vojenského letadla ke kontrole letové způsobilosti ve lhůtách stanovených vyhláškou. (3) Provozovatel vojenského letadla s výjimkou ozbrojených sil je povinen mít po celou dobu provozování vojenského letadla sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu vojenského letadla a zaplaceno pojistné. (4) Vojenská letadla zapsaná ve vojenském leteckém rejstříku mohou být provozována jen za podmínek stanovených ministerstvem. Posouzení a ověření shody vlastností vojenské letecké techniky § 35j (1) Posouzením a ověřením shody vlastností vojenské letecké techniky, posouzením a ověřením letové způsobilosti, posouzením provozní způsobilosti nebo posouzením uvolnění do provozu se rozumí činnosti, kterými se zjišťují, ověřují nebo prokazují vlastnosti vojenské letecké techniky pro účely a) schválení typu vojenské letecké techniky, b) schválení letové způsobilosti, provozní způsobilosti nebo uvolnění do provozu, c) kontroly letové způsobilosti nebo provozní způsobilosti. (2) Posouzení a ověření shody vlastností vojenské letecké techniky při vývoji, konstrukci, výrobě, instalaci, zástavbě a provozu může pro potřeby ministerstva provádět právnická nebo fyzická osoba, která splňuje požadavky stanovené v § 35n. Technické prohlídky a zkoušky § 35k Technické prohlídky a zkoušky vojenské letecké techniky a určených technických zařízení na vojenské letecké technice se provádějí v zařízeních určených ministerstvem. Zkušební létání § 35l (1) Zkušební létání může provádět armádaarmáda, nebo se souhlasem ministerstva právnická nebo fyzická osoba, která splňuje požadavky stanovené v § 35n. (2) Ministerstvo může vydat zvláštní osvědčení letové způsobilosti pro a) zkušební a předváděcí lety prototypu vojenského letadla, b) vojenské letadlo, pro které nebylo dosud vydáno osvědčení letové způsobilosti, c) vojenské letadlo, které nesplňuje podmínky letové způsobilosti v důsledku změny účelu v jeho využívání, d) vojenské letadlo, které pozbylo letovou způsobilost. (3) Ministerstvo může vydat exportní osvědčení letové způsobilosti pro vojenské letadlo určené k vývozu mimo území České republiky. (4) Ministerstvo zároveň s vydáním zvláštního osvědčení letové způsobilosti nebo exportního osvědčení letové způsobilosti stanoví omezující podmínky k bezpečnému provedení letu. (5) Pro letadla nezapsaná ve vojenském leteckém rejstříku ani v jiném leteckém rejstříku vydá ministerstvo na dobu platnosti zvláštního osvědčení letové způsobilosti anebo na dobu platnosti exportního osvědčení letové způsobilosti předběžnou nebo dočasnou poznávací značku. Zkušební provoz § 35m (1) Zkušební provoz může provádět armádaarmáda nebo se souhlasem ministerstva právnická nebo fyzická osoba, která splňuje požadavky stanovené v § 35n. (2) Ministerstvo může vydat zvláštní osvědčení provozní způsobilosti za účelem zkušebního provozu pro a) prototyp vojenského leteckého pozemního zařízení, b) vojenské letecké pozemní zařízení, pro které nebylo dosud vydáno osvědčení provozní způsobilosti, c) vojenské letecké pozemní zařízení, které nesplňuje podmínky provozní způsobilosti v důsledku změny účelu v jeho využívání, d) vojenské letecké pozemní zařízení, které pozbylo provozní způsobilosti. (3) Ministerstvo zároveň s vydáním zvláštního osvědčení provozní způsobilosti stanoví omezující podmínky k bezpečnému zajištění zkušebního provozu. Pověření a osvědčení právnické nebo fyzické osoby § 35n (1) Ministerstvo může právnickou nebo fyzickou osobu a) pověřit posuzováním a ověřováním letové způsobilosti, provozní způsobilosti nebo uvolnění do provozu, kontrolou, posuzováním a ověřováním shody vlastností vojenské letecké techniky, b) osvědčit k vývoji, projektování, výrobě, zkouškám, instalaci, údržbě, opravám, modifikacím nebo konstrukčním změnám vojenské letecké techniky, c) osvědčit k výuce a výcviku na vojenské letecké technice. (2) Právnická nebo fyzická osoba může být pověřena nebo osvědčena k činnostem podle odstavce 1, pokud a) splňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem13), b) má k činnostem potřebné technické a stavebně-technické vybavení, c) zajistí, aby uvedené činnosti prováděly odborně způsobilé fyzické osoby, d) je držitelem projektové nebo výrobní technické dokumentace s výjimkou činností spočívajících ve vývoji a projektování vojenské letecké techniky. (3) Právnická nebo fyzická osoba může být osvědčena k výuce a výcviku na vojenské letecké technice, splňuje-li požadavky stanovené v odstavci 2 písm. a) až c) a disponuje-li vojenskou leteckou technikou pro zajišťování výuky a výcviku. (4) Ministerstvo kontroluje, zda právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 splňuje a dodržuje požadavky, za kterých jí bylo vydáno pověření nebo osvědčení. (5) Zjistí-li ministerstvo při kontrole, že právnická nebo fyzická osoba dočasně nesplňuje požadavky, za kterých jí bylo vydáno pověření nebo osvědčení, rozhodne o pozastavení platnosti pověření nebo osvědčení do doby odstranění zjištěných závad. (6) Zjistí-li ministerstvo při kontrole, že právnická nebo fyzická osoba přestala splňovat požadavky, za kterých jí bylo vydáno pověření nebo osvědčení, rozhodne o odejmutí pověření nebo osvědčení. Letecká nehoda vojenského letadla a odborné zjišťování jejích příčin § 35o (1) Leteckou nehodou vojenského letadla je událost, při níž v souvislosti s létáním vojenského letadla zapsaného ve vojenském leteckém rejstříku nebo vojenského letadla ozbrojených sil jiného státu, kterému bylo povoleno létání ve vzdušném prostoru České republiky, došlo a) k usmrcení nebo poškození zdraví osob, b) k poruše či poškození vojenského letadla, které má vliv na jeho letovou způsobilost, nebo c) ke zničení nebo zmizení vojenského letadla. (2) Zjišťování příčin leteckých nehod vojenských letadel provádí ministerstvo. (3) Ministerstvo je oprávněno k a) volnému přístupu na místo letecké nehody vojenského letadla, k vojenskému letadlu a jeho obsahu a k troskám vojenského letadla, za předpokladu, že nehrozí nebezpečí ohrožení života a jsou provedeny záchranné práce složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, b) okamžitému nalezení a zkoumání důkazů a kontrole odstraňování trosek vojenského letadla pro účely zkoumání, c) okamžitému přístupu a využití záznamů letových zapisovačů a k veškerým ostatním záznamům a informacím týkajícím se provozu vojenského letadla, letiště a orgánů odpovídajících za poskytované služby v souladu s úkolem, který posádka vojenského letadla plnila, d) okamžitému přístupu k výsledkům vysvětlení vojenského leteckého personálu a testům provedeným na vzorcích odebraných z jejich tkání, vysvětlením svědků, jakož i jiných osob, souvisela-li jejich činnost s plněním úkolu posádky letadla, zejména řízením jejího výcviku, stanovením a přípravou k úkolu a přípravou vojenského letadla k letu. Zmocňovací ustanovení § 35p Ministerstvo stanoví vyhláškou a) podle § 35a určenou vojenskou leteckou techniku, která podléhá posouzení a osvědčení letové způsobilosti, provozní způsobilosti anebo uvolnění do provozu, a vzor souhlasu s použitím vojenské techniky ve vojenském letectví, b) podle § 35c odst. 1 náležitosti žádosti o zápis letadla do vojenského leteckého rejstříku, doklady, které je nutné k žádosti přiložit, a vzor osvědčení o zápisu vojenského letadla do vojenského leteckého rejstříku, c) podle § 35d náležitosti žádosti o výmaz vojenského letadla z vojenského leteckého rejstříku a vzor osvědčení o výmazu vojenského letadla z vojenského leteckého rejstříku, d) podle § 35e náležitosti žádosti o schválení typu vojenské letecké techniky a doklady, které je nutno k žádosti přiložit, způsob posuzování a ověřování shody vlastností vojenské letecké techniky s požadavky stanovenými na bezpečnost vojenské letecké techniky, vzor typového osvědčení, vzor osvědčení typové způsobilosti a vzor osvědčení o uznání způsobilosti typu vojenské letecké techniky, e) podle § 35f rozsah vedení záznamů o provozu vojenské letecké techniky a rozsah poskytovaných informací o provozu určené vojenské letecké techniky, f) podle § 35g náležitosti žádosti letové způsobilosti, hlukové způsobilosti, uvolnění do provozu a provozní způsobilosti, vzory žádostí a doklady, které je nutno k jednotlivým žádostem přiložit, vzor osvědčení letové způsobilosti, vzor osvědčení hlukové způsobilosti, vzor osvědčení uvolnění do provozu, vzor osvědčení provozní způsobilosti a vzor osvědčení uznání způsobilosti vojenské letecké techniky, g) podle § 35h lhůty a rozsah provádění kontroly letové způsobilosti a provozní způsobilosti, h) podle § 35i odst. 2 písm. b) lhůty pro provedení kontroly letové způsobilosti vojenského letadla, i) podle § 35l vzor zvláštního osvědčení letové způsobilosti a vzor exportního osvědčení letové způsobilosti, j) podle § 35m vzor osvědčení provozní způsobilosti za účelem zkušebního provozu, k) podle § 35n odst. 1 písm. a) vzor pověření k činnostem a podle § 35n odst. 1 písm. b) vzor osvědčení k činnostem, l) podle § 35n odst. 1 náležitosti žádosti o vydání osvědčení k výuce a výcviku na vojenské letecké technice a doklady, které je nutno k žádosti přiložit, a vzor osvědčení o způsobilosti k výuce a výcviku na vojenské letecké technice. Oddíl 4 Určená technická zařízení § 36 Předpoklady odborné způsobilosti k činnostem s určenými technickými zařízeními (1) Montáž, opravy, revize, zkoušky určených technických zařízení a plnění nádob plyny jsou oprávněny vykonávat pouze odborně způsobilé osoby. Právnická osoba může vykonávat činnost podle věty první, zabezpečí-li její výkon odborně způsobilou fyzickou osobou pro danou činnost. To platí i pro podnikající fyzickou osobu, která sama nesplňuje požadavky na odbornou způsobilost. (2) Předpoklady odborné způsobilosti fyzických osob k činnostem na určených technických zařízeních jsou a) dosažení věku 18 let a plná svéprávnost, b) zdravotní způsobilost k vykonávaným činnostem, c) odborné vzdělání v oboru a stupni podle míry rizika a činnosti vykonávané na určeném technickém zařízení, d) odborná praxe v délce, oboru a stupni vzdělání podle míry rizika a činnosti vykonávané na určeném technickém zařízení a potřebné technické vybavení, e) osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na určených technických zařízeních, provádějí-li revize a zkoušky určených technických zařízení, montáž, opravy určených plynových zařízení nebo obsluhu určených tlakových zařízení - parních a kapalinových kotlů. § 36a Náležitosti oprávnění a osvědčení (1) Náležitosti oprávnění a osvědčení jsou a) jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby nebo název právnické osoby, b) identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, c) sídlo žadatele, d) evidenční číslo oprávnění nebo osvědčení přidělené ministerstvem, e) jméno, popřípadě jména, a příjmení odpovědné odborné osoby a dalších osob splňujících předpoklady odborné způsobilosti pro požadovaný rozsah činností na určených technických zařízeních, které budou odpovídat za řádný výkon montáže, oprav, revizí a zkoušek určených technických zařízení, f) činnosti, pro které se oprávnění vydává, a jejich rozsah, g) doba platnosti oprávnění nebo osvědčení. (2) Oprávnění a osvědčení k činnostem na určených technických zařízeních podle § 7 odst. 1 písm. d) bodů 4 a 5 se vydávají na základě písemné žádosti a mají platnost 5 let ode dne vydání. § 36b Kontrola Ministerstvo je oprávněno a) vykonávat kontrolu plnění opatření v oblasti státního dozoru podle § 7 odst. 1 písm. d) tohoto zákona, je-li při jejím zahájení přítomen člen statutárního orgánu kontrolované osoby, zástupce kontrolované osoby, zaměstnanec kontrolované osoby, nebo jiná fyzická osoba, která vykonává nebo zabezpečuje činnost, která je předmětem činnosti kontrolované osoby; na místech, na kterých by mohlo dojít k bezprostřednímu ohrožení života nebo zdraví osoby provádějící kontrolu, může být kontrola vykonána jen za doprovodu fyzické osoby pověřené k tomu kontrolovanou osobou, b) v případech hodných zvláštního zřetele, popřípadě nebezpečí hrozícího z prodlení, nařizovat kontrolované osobě provedení měření, prohlídek, zkoušek nebo revizí, c) ukládat kontrolované osobě opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole a určovat přiměřené lhůty k jejich odstranění; může rovněž navrhovat potřebná technická a jiná opatření k odstranění rizik. § 36c Zánik oprávnění a osvědčení K zániku oprávnění nebo osvědčení dochází dnem a) kdy držitel oprávnění oznámí ministerstvu, že ukončil jakoukoli činnost v rozsahu oprávnění nebo osvědčení k montáži, opravám, revizím, zkouškám určených technických zařízení, b) kdy držitel oprávnění nebo osvědčení zanikne, popřípadě podnikající fyzická osoba zemře nebo je prohlášena za mrtvou, nedojde-li k pokračování živnostiživnosti, c) kdy dojde ke zrušení živnostenského oprávnění k jakékoli činnosti v rozsahu oprávnění nebo osvědčení k montáži, opravám, revizím, zkouškám určených technických zařízení, d) k němuž uplyne doba platnosti oprávnění, nebo e) odebrání oprávnění nebo osvědčení ministerstvem, pokud jeho držitel přestane plnit podmínky, za kterých bylo oprávnění nebo osvědčení vydáno. § 36d Ministerstvo stanoví vyhláškou a) vymezení určených technických zařízení používaných s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou a ve vojenských objektech, b) pravidla provádění zkoušek určených technických zařízení, c) požadavky na bezpečnost, umístění, montáž, opravy, provoz, prohlídky, revize, zkoušky a provozní dokumentaci určených technických zařízení, d) případy, ve kterých a kdy provádí prohlídky a zkoušky nebo se zúčastňuje zkoušek na určených technických zařízeních, na základě kterých vydává stanoviska, zda tato zařízení splňují požadavky na zajištění bezpečnosti určených technických zařízení, e) způsob provádění zkoušky z odborné způsobilosti, její obsah a náležitosti dokladu o úspěšném vykonání zkoušky z odborné způsobilosti, f) požadavky na 1. způsobilost právnických osob a podnikajících fyzických osob z hlediska potřebného technického vybavení, 2. odborné způsobilosti podle jednotlivých druhů určených technických zařízení, jakož i na odbornou způsobilost fyzických osob, které pro právnické osoby a podnikající fyzické osoby činnosti na určených technických zařízeních vykonávají, g) požadavky kladené na fyzické osoby, které zajišťují odborný výkon činností na určených technických zařízeních podle jednotlivých druhů, pokud jde o jejich montáž, opravy, revize nebo plnění nádob plyny v rozsahu oprávnění ministerstva vůči příslušnému určenému technickému zařízení, h) požadavky kladené na odbornou způsobilost 1. fyzických osob k činnostem na určených technických zařízeních podle § 36 odst. 2, 2. k výkonu některých činností fyzických osob vykonávajících obsluhu a práci na elektrických určených technických zařízeních bez napětí, v blízkosti elektrických zařízení pod napětím a na elektrických zařízeních pod napětím včetně stupně, popřípadě oboru odborného vzdělání a délky a oboru odborné praxe a nejnižšího vzdělání a nejnižší délky praxe v příslušném oboru. Oddíl 5 Schvalování technické způsobilosti vojenských zbraní a munice a jejich evidence § 36e (1) Technickou způsobilost vojenských zbranívojenských zbraní a munice, které byly konstruovány, vyrobeny nebo upraveny pro plnění úkolů ozbrojených sil, schvaluje ministerstvo. (2) Technické prohlídky a zkoušky vojenských zbranívojenských zbraní a munice, které jsou používány ozbrojenými silami k plnění jejich úkolů, se provádějí ve vojenských zařízeních určených ministerstvem. (3) Ministerstvo eviduje vojenské zbraněvojenské zbraně a munici, které jsou používány ozbrojenými silami k plnění jejich úkolů, ve vojenském centrálním registru zbraní a munice. Vojenský centrální registr zbraní a munice není veřejně přístupný. Díl 4 Vojenský letecký personál § 40 (1) Vojenský letecký personál tvoří fyzické osoby, které jsou držiteli průkazu způsobilosti vojenského leteckého personálu. (2) Ve věcech vojenského leteckého personálu se postupuje podle zvláštního právního předpisu.13) (3) Evidenci vojenského leteckého personálu vede ministerstvo. (4) Ministerstvo stanoví vyhláškou kategorie vojenského leteckého personálu, jejich kvalifikaci a rozsah odborných znalostí a stanoví vzor průkazu způsobilosti vojenského leteckého personálu. (5) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou zdravotní způsobilost vojenského leteckého personálu. Díl 5 Řízení o zdravotní způsobilosti § 41 Při řízení o zdravotní způsobilosti řidičů, vůdců vojenských plavidel a vojenského leteckého personálu se postupuje podle zvláštního právního předpisu.18) ČÁST SEDMÁ POUŽITÍ VOJENSKÉ ZBRANĚ A ZVLÁŠTNÍCH PROSTŘEDKŮ § 42 Použití vojenské zbraně při výkonu pořádkové, strážní, eskortní a dozorčí služby mimo bojovou situaci (1) Voják v činné službě je oprávněn při výkonu pořádkové, strážní, eskortní a dozorčí služby použít vojenskou zbraňvojenskou zbraň nebo zvláštní prostředky uvedené v § 42a odst. 2 a 3, a) aby odvrátil přímo hrozící nebo trvající útok vedený proti jeho osobě nebo útok, který mu bezprostředně hrozí, anebo útok na život nebo zdraví jiné osoby, b) aby odvrátil nebezpečný útok, který ohrožuje střežený objekt nebo stanoviště, a to po marné výzvě, aby od útoku bylo upuštěno, c) aby zamezil útěku ozbrojené osoby nebo osoby důvodně podezřelé ze spáchání zvlášť závažného zločinu, kterou nelze jiným způsobem zadržet, d) aby zamezil letu bezpilotního letadla nad oblastí vymezenou z důvodu bezpečnosti nebo obrany státu opatřením obecné povahy podle § 44e zákona o civilním letectví, je-li důvodné podezření, že let bezpilotního letadla porušuje pravidlo užívání vzdušného prostoru České republiky tímto opatřením obecné povahy vymezené, e) je-li třeba zneškodnit zvíře, ohrožuje-li život nebo zdraví osob. (2) Vojenskou zbraníVojenskou zbraní se pro účely tohoto ustanovení rozumí vojenská střelná zbraň, vojenská zbraňvojenská zbraň bodná nebo sečná. (3) Před použitím vojenské zbraněvojenské zbraně, v případech uvedených v odstavci 1, je voják v činné službě povinen, je-li to s ohledem na okolnosti případu možné, vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od útoku nebo útěku, zvoláním „Stůj“, „Stůj, nebo střelím“ a podle okolností užít i výstražného výstřelu. Při použití vojenské zbraněvojenské zbraně je voják v činné službě povinen dbát nutné opatrnosti, neohrožovat život a nezpůsobit zranění jiným osobám a co nejvíce šetřit život osoby, proti níž zákrok směřuje. (4) Voják v činné službě je povinen, dovoluje-li to ohrožení, před použitím vojenské zbraněvojenské zbraně užít domluvy, napomenutí nebo použít hmatů a chvatů sebeobrany, služebního psa nebo úderu vojenskou zbranívojenskou zbraní. (5) Voják v činné službě je oprávněn použít některého z prostředků, které jsou uvedeny v odstavcích 1, 2, 3 a 4, který umožňuje splnění povinností a přitom co nejméně ohrožuje život a zdraví osob, proti nimž zakročuje. Zároveň dbá na to, aby tento prostředek byl použit jen přiměřeným způsobem a aby případná škoda nebyla ve zřejmém nepoměru k významu chráněného zájmu. (6) Při zákroku se nesmí použít vojenská zbraňvojenská zbraň, úder vojenskou zbranívojenskou zbraní a služební pes proti ženě, jejíž těhotenství je zjevně patrné, proti osobě vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo nemocí a dítěti, s výjimkou případu, kdy to povaha útoku, který vedou tyto osoby proti chráněnému zájmu, nebo mimořádnost vzniklé situace podle odstavce 1 písm. a) a b) nezbytně vyžadují. (7) Použití vojenské zbraněvojenské zbraně, služebního psa, hmatů a chvatů sebeobrany a údery vojenskou zbranívojenskou zbraní je voják v činné službě povinen neprodleně po jejich použití hlásit nadřízenému a sepsat o tom záznam. § 42a Použití zvláštních prostředků (1) Při vojenském výcviku a plnění úkolů podle § 10 odst. 1 a 2, § 14 odst. 1 písm. a) a b) a § 28 odst. 1 písm. a) je voják v činné službě oprávněn použít zvláštní prostředky. (2) Zvláštními prostředky jsou prostředky, které umožní splnit úkol bez použití vojenské výzbroje a jejichž použití je v souladu s mezinárodním právem. Jedná se zejména o slzotvorné prostředky, obušek, pouta, vodní stříkač, zásahové výbušky, technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla, zastavovací pás a jiné prostředky k násilnému zastavení vozidla, dočasně zneschopňující prostředky, speciální vrhací prostředky, speciální úderné prostředky, mechanické střelné zbraně, výbušniny, speciální výbušné předměty a speciální náloživo. (3) Zvláštními prostředky k zamezení letu bezpilotního letadlaZvláštními prostředky k zamezení letu bezpilotního letadla jsou prostředky, které umožní splnit úkol bez použití vojenské výzbroje a jejichž použití je v souladu s mezinárodním právem. Jedná se zejména o rušiče signálu, vrhače sítí a zařízení využívající směrovanou energii. (4) Voják v činné službě je povinen používat zvláštní prostředky přiměřeným způsobem a v míře nezbytně nutné ke splnění úkolu. § 42b Rušení provozu elektronických komunikací (1) Ozbrojené síly mohou při plnění svých úkolů, popřípadě za účelem odstranění bezprostředního ohrožení životů nebo zdraví osob anebo za účelem odstranění bezprostředně hrozící škody velkého rozsahu na majetku, rušit v nezbytné míře a po nezbytnou dobu a) provoz elektronických komunikačních zařízení a sítí, b) poskytování služeb elektronických komunikací, nebo c) provozování radiokomunikačních služeb; o zahájení rušení informují Český telekomunikační úřad (dále jen „Úřad“) a územně příslušné operační a informační středisko Integrovaného záchranného systémuIntegrovaného záchranného systému (dále jen „Středisko“), a to neprodleně. (2) Ozbrojené síly mohou provádět rušení podle odstavce 1 rovněž při vojenském výcviku, přičemž ohlásí Úřadu a Středisku toto rušení v přiměřené lhůtě předem. Za účelem odstranění nebo zmírnění dopadů ohlášeného rušení může Úřad stanovit podmínky tohoto rušení. (3) Kontrolu rušení prováděného podle odstavců 1 a 2 vykonává Poslanecká sněmovna prostřednictvím kontrolního orgánu zřizovaného podle zákona o Policii České republiky23). (4) Kontrolu podle odstavce 3 provádí kontrolní orgán v příslušných útvarech armádyarmády po předchozím vyrozumění ministra. Ministr předkládá kontrolnímu orgánu nejméně jednou ročně zprávu o rušení prováděném podle odstavců 1 a 2 a dále též na jeho žádost informace o tomto rušení. Tím není dotčeno právo kontrolního orgánu požadovat informace a účast na jednání kontrolního orgánu od jiných osob. ČÁST OSMÁ NÁHRADA ŠKODY § 43 (1) Za škodu osobě, která poskytla pomoc ozbrojeným silám nebo vojákovi při výkonu pořádkové, strážní, eskortní a dozorčí služby nebo vojenskému policistovi anebo vojákovi vojenského zpravodajství na jeho žádost nebo s jeho vědomím, (dále jen „poškozený“) odpovídá stát. Stát se odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně. (2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady této škody podle zvláštního právního předpisu.19) (3) Za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou ozbrojeným silám nebo vojákovi, odpovídá stát. (4) Za škodu způsobenou ozbrojenými silami nebo vojákem v souvislosti s plněním úkolů stanovených tímto zákonem odpovídá stát; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala. (5) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu ministerstvo. (6) Pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v této části zákona zvláštním právním předpisem.20) ČÁST DEVÁTÁ VEDENÍ VOJENSKÝCH EVIDENCÍ § 44 (1) Vojenskou evidencíVojenskou evidencí se rozumí shromažďování, zpracovávání a uchovávání osobních údajůosobních údajů21) a údajů o vojenském materiálu, které souvisejí s plněním úkolů ozbrojených sil. (2) Údaji o vojenské techniceÚdaji o vojenské technice se rozumí údaje uvedené v § 33 odst. 2, § 34 odst. 3 a § 35b odst. 3. (3) Ministerstvo vede vojenskou evidencivojenskou evidenci o osobních údajíchosobních údajích strojníků, cvičitelů strojnického výcviku, zkušebních komisařů ženijního vojska, vůdců vojenských plavidel a vojenského leteckého personálu a údaje o vojenské techniceúdaje o vojenské technice uvedené v § 34 odst. 3 a § 35b odst. 3. (4) Vojenská policiepolicie vede vojenskou evidencivojenskou evidenci řidičů ozbrojených sil, vojenských zkušebních komisařů řidičů a údaje o vojenské techniceúdaje o vojenské technice uvedené v § 33 odst. 2. (5) Vojáci a občanští zaměstnanci orgánů uvedených v odstavcích 3 a 4 jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili ve vojenské evidencivojenské evidenci. Tato povinnost trvá i po skončení služebněprávního vztahu nebo pracovněprávního vztahu. (6) Ministerstvo využívá k vedení vojenské evidencevojenské evidence podle tohoto zákona údaje z informačních systémů veřejné správy, registrů a evidencí a osobní údaje vedené u příslušných ministerstev, jiných správních úřadů a územních samosprávných celků, organizačních složek státu a právnických a fyzických osob podle jiných právních předpisů. ČÁST DESÁTÁ ZÁLOHY NA POBYT A ČINNOST PŘÍSLUŠNÍKŮ OZBROJENÝCH SIL V ZAHRANIČÍ A NA POŘÍZENÍ VOJENSKÉHO MATERIÁLU A SLUŽEB § 44a (1) Příslušníkům ozbrojených sil se k financování jejich pobytu a činnosti v zahraničí podle § 10 odst. 2 poskytuje záloha, kterou jsou povinni vyúčtovat v termínu stanoveném ministerstvem. (2) Ministerstvo může při pořizování vojenského materiálu strategického významu poskytovat dodavatelům zálohy na období delší než období jednoho čtvrtletí. Zálohy musí být vyúčtovány v termínu stanoveném ministerstvem. ČÁST JEDENÁCTÁ RIZIKOVÝ PŘÍSPĚVEK § 44b Občanskému zaměstnanci, který se podílí na zabezpečení úkolů ozbrojených sil v zahraničí podle § 10 a který je vyslán na pracovní cestu k výkonu práce do místa, kde probíhá zahraniční operace, náleží rizikový příspěvek ve výši 700 až 3 500 Kč denně. Výši příspěvku v závislosti na míře rizika, intenzitě a době působení stanoví pro konkrétní zahraniční operaci ministr. ČÁST DVANÁCTÁ PŘESTUPEK § 44c (1) Fyzická osoba, která není vojákem v činné službě, se dopustí přestupku tím, že úmyslně na místě veřejnosti přístupném nosí neoprávněně vojenský stejnokroj, nebo takové součásti vojenského stejnokroje, které jsou s úplným vojenským stejnokrojem zaměnitelné. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3 000 Kč. ČÁST TŘINÁCTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 45 Zrušuje se: Zákon č. 20/1990 Sb., o zřízení Správy ochrany prezidenta Československé socialistické republiky a o Hradní stráži Československé socialistické republiky. § 46 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1999. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 1) Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (Protokol I.), sdělení č. 168/1991 Sb. 2) § 4 odst. 4 písm. c) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb. 3) § 75 odst. 5 až 7 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů. 4) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání. Zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze. 5) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 8) Například zákon č. 221/1999 Sb., zákon č. 220/1999 Sb. 9) Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů. Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. 10) Například zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. 12) Zákon č. 221/1999 Sb. 13) Například zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 310/2006 Sb., o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České republiky a o změně některých dalších zákonů (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem), ve znění pozdějších předpisů. 13a) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 14) § 3 písm. k) zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění zákona č. 39/1995 Sb. 14a) Zákon č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 302/2001 Sb., o technických prohlídkách a měření emisí vozidel, ve znění pozdějších předpisů. 15) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě. 18) Zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon). 19) § 116 až 125 zákona č. 221/1999 Sb. 20) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 21) Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech. 22) Zákon č. 151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a o změně souvisejících zákonů. 23) § 98 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 24) § 1 odst. 4 zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů. 25) § 20 a násl. zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 26) § 2 odst. 18 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů. 27) § 2 odst. 4 zákona č. 266/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 28) Zákon č. 221/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 29) § 33 odst. 3 písm. f) zákona č. 266/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb. Zákon o vojácích z povolání Vyhlášeno 12. 10. 1999, datum účinnosti 1. 12. 1999, částka 76/1999 * ČÁST PRVNÍ - VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - VZNIK, PRŮBĚH, ZMĚNY A ZÁNIK SLUŽEBNÍHO POMĚRU VOJÁKŮ (§ 2a — § 43) * ČÁST TŘETÍ - OBČANSKÁ PRÁVA A VOJENSKÉ KÁZEŇSKÉ PRÁVO (§ 44 — § 58) * ČÁST ČTVRTÁ - PÉČE O VOJÁKY (§ 59 — § 65) * ČÁST PÁTÁ - ZABEZPEČENÍ VOJÁKŮ (§ 66 — § 97a) * ČÁST ŠESTÁ - BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI VÝKONU SLUŽBY (§ 98 — § 100) * ČÁST SEDMÁ - NÁHRADA ŠKODY (§ 101 — § 130a) * ČÁST OSMÁ - VÝSLUHOVÉ NÁLEŽITOSTI (§ 131 — § 143) * ČÁST DEVÁTÁ - ROZHODOVÁNÍ VE VĚCECH SLUŽEBNÍHO POMĚRU (§ 144 — § 153) * ČÁST DESÁTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 159 — § 168) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (29/2024 Sb.) 221 ZÁKON ze dne 14. září 1999 o vojácích z povolání Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Tento zákon upravuje vznik, změnu, zánik a obsah služebních poměrů vojáků z povolání (dále jen „služební poměr“). § 2 (1) Vojákem z povolání (dále jen „voják“) je občan, který vojenskou činnou službu vykonává jako svoje zaměstnání. Voják je ve služebním poměru k České republice. Občan může být povolán do služebního poměru jen na základě vlastní žádosti. (2) Právní úkony ve věcech služebního poměru jménem České republiky činí služební orgány, kterými jsou prezident republiky (dále jen „prezident“), ministr obrany (dále jen „ministr“) a v rozsahu určeném rozkazem prezidenta nebo rozkazem ministra velitelé, náčelníci, ředitelé a jiní vedoucí zaměstnanci. (3) Služební orgány jsou povinny zajišťovat rovný přístup a rovné zacházení se všemi uchazeči o povolání do služebního poměru (dále jen „uchazeč“) a se všemi vojáky při vytváření podmínek výkonu službyvýkonu služby, zejména pokud jde o odbornou přípravu a dosažení služebního postupu, odměňování, jiná peněžitá plnění a plnění peněžité hodnoty. Je zakázána diskriminace uchazečů a vojáků z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu, manželského a rodinného stavu a povinností k rodině, těhotenství nebo mateřství anebo proto, že vojákyně kojí. Je zakázáno i takové jednání služebních orgánů, které diskriminuje nikoliv přímo, ale až ve svých důsledcích. Za takové jednání se považuje i navádění k diskriminaci. Za diskriminaci se nepovažují případy, kdy je pro odlišné zacházení věcný důvod spočívající v povaze služby, kterou voják vykonává, a který je pro výkon této služby nezbytný. (4) Služební orgán ani voják nesmí zneužívat výkonu práv a povinností vyplývajících ze služebního poměru k újmě jiného vojáka nebo k ponižování jeho důstojnosti. Za ponižování důstojnosti se považuje i nežádoucí chování sexuální povahy a všechny formy obtěžování, které směřují k narušení důstojnosti vojáka, vytvoření zastrašující, nepřátelské, ponižující a pokořující nebo urážlivé atmosféry, a které jsou nevítané, nevhodné nebo mohou být druhým vojákem oprávněně vnímány jako podmínka pro rozhodnutí, která ovlivňují výkon práv a povinností vyplývajících ze služebního poměru. (5) Dojde-li ve služebním vztahu k porušení práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení s vojáky nebo k nežádoucímu sexuálnímu chování při výkonu službyvýkonu služby, má voják právo se domáhat, aby bylo upuštěno od tohoto jednání a aby byly odstraněny důsledky tohoto jednání. (6) Služební orgány nesmí vojáka jakýmkoli způsobem postihovat nebo znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv a nároků vyplývajících ze služebního poměru. ČÁST DRUHÁ VZNIK, PRŮBĚH, ZMĚNY A ZÁNIK SLUŽEBNÍHO POMĚRU VOJÁKŮ HLAVA I VZNIK SLUŽEBNÍHO POMĚRU § 2a Osobní údaje (1) Od vzniku služebního poměru do jeho zániku zpracovávají služební orgány tyto osobní údajeosobní údaje1) vojáka: a) jméno a příjmení, včetně předchozích jmen a příjmení a rodného příjmení, b) akademické tituly a vědecké hodnosti s daty jejich přiznání, c) rodné číslo, d) adresu místa trvalého pobytu a bydliště, e) státní občanství, f) získané vzdělání, g) zdravotní způsobilost k vojenské činné službě,1a) h) přehled o předchozích pracovních a služebních poměrech a o samostatných výdělečných činnostech, i) jazykové znalosti a zkoušky z nich, j) zvláštní schopnosti, dovednosti, zájmy a oprávnění, k) trestní bezúhonnostbezúhonnost, l) rodinný stav, m) jména, příjmení a adresy místa trvalého pobytu a bydliště osob blízkých.1b) (2) K doložení údajů podle odstavce 1 je voják povinen předložit platné doklady a podklady. Údaj o trestní bezúhonnostibezúhonnosti podle odstavce 1 písm. k) se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším než 6 měsíců. (3) Služební orgány vedou osobní údajeosobní údaje v osobním spisu vojáka a zakládají do něj doklady a podklady, které prokazují pravdivost a přesnost osobních údajůosobních údajů. Dále vedou v osobním spisu vojáka doklady a podklady o průběhu jeho služebního poměru. Osobní údajeOsobní údaje jsou vedeny i s využitím výpočetní techniky. (4) Voják je povinen oznámit služebnímu orgánu změny v osobních údajíchosobních údajích, a to do 8 dnů ode dne, kdy ke změnám došlo. (5) Služební orgány zpracovávají při plnění služebních úkolů osobní údajeosobní údaje vojáka v rozsahu vyplývajícím z tohoto zákona. Nestanoví-li tento zákon jinak, postupují při shromažďování, uchovávání, zpřístupňování, předávání a jiném zpracovávání osobních údajůosobních údajů o vojácích a jiných fyzických osobách podle zvláštního právního předpisu.1c) § 3 Podmínky povolání do služebního poměru (1) Do služebního poměru může být povolán občan České republiky starší 18 let, který a) složil vojenskou přísahu, b) není členem politické strany, politického hnutí, odborové organizace, nepodporuje, nepropaguje nebo nesympatizuje s hnutím, které prokazatelně směřuje k potlačování práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, náboženskou anebo rasovou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, c) je trestně bezúhonný, d) je zdravotně způsobilý k výkonu službyvýkonu služby, e) splňuje kvalifikační předpoklady stanovené pro služební zařazení. (2) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může být občan ve výjimečných případech povolán do služebního poměru, i když nesplňuje kvalifikační předpoklady nebo podmínky zdravotní způsobilosti stanovené pro služební místo ve Vojenském zpravodajství, na které má být služebně zařazen. (3) Ministerstvo obrany (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou a) po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví způsob posuzování zdravotní způsobilosti občanů pro povolávání do služebního poměru, b) kvalifikační předpoklady pro služební zařazení. § 4 Výběr uchazeče (1) Výběr uchazeče se zahajuje doručením písemné žádosti o povolání do služebního poměru. Výběr provádějí služební orgány. (2) Vyplnění osobního dotazníku, sdělení osobních údajůosobních údajů podle § 2a odst. 1, doložení osobních údajůosobních údajů podle § 2a odst. 2 a vyjádření souhlasu se zpracováním osobních údajůzpracováním osobních údajů jsou podmínkami pro výběr uchazeče. (3) Služební orgán ověří, zda uchazeč splňuje podmínky stanovené v § 3. Služební orgán je oprávněn si za účelem ověření trestní bezúhonnostibezúhonnosti uchazeče vyžádat opis z evidence Rejstříku trestů. Uchazeč musí být o výsledku výběru písemně vyrozuměn nejdéle do 6 měsíců ode dne doručení žádosti. (4) Před povoláním uchazeče do služebního poměru jej služební orgán písemně seznámí a) s předpokládaným dnem vzniku služebního poměru a dobou jeho trvání, b) se služebním zařazením, c) s místem nástupu služby, d) se základní týdenní dobou služby a jejím rozvržením, e) s platovými náležitostmi a výplatním termínem, f) s délkou řádné dovolené, g) s podmínkami výkonu službyvýkonu služby, h) s dobou trvání a podmínkami zkušební doby, i) s odborným rozvojem a jeho zabezpečováním, j) s tím, kterému orgánu sociálního zabezpečení služební orgán odvádí pojistné na sociální zabezpečení vojáka v souvislosti s jeho služebním poměrem, k) s podmínkami zániku služebního poměru a l) s opatřeními zajišťujícími rovné zacházení. Uskutečňuje-li se informování v elektronické podobě, musí být informace uchazeči přístupná a musí mít možnost si ji uložit nebo vytisknout. Služební orgán je povinen doložit předání informace uchazeči. (5) O uchazeči, který písemně požádal o povolání do služebního poměru a nebyl povolán, uchovávají služební orgány osobní údajeosobní údaje a údaj o důvodu nepovolání do služebního poměru po dobu 50 let. Po uplynutí této doby tyto údaje zlikvidují. (6) Ministerstvo stanoví vyhláškou doklady pro výběr, postup při výběru a vzor osobního dotazníku. § 4a (1) Za trestně bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje uchazeč, který byl a) v posledních 10 letech pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody nepřevyšující 2 roky, b) v posledních 15 letech pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody převyšující 2 roky, avšak nepřevyšující 5 let, c) pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody vyšší než 5 let nebo k výjimečnému trestu, d) pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti k odnětí svobody na více jak 1 rok a od výkonu nebo prominutí trestu neuplynulo 5 let, nebo e) pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti k odnětí svobody na méně jak 1 rok nebo jinému trestu a od výkonu nebo prominutí trestu neuplynul 1 rok. (2) Za trestně bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje také uchazeč, a) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čintrestný čin bylo na základě pravomocného rozhodnutí o schválení narovnání zastaveno a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynuly 3 roky, nebo b) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čintrestný čin bylo pravomocně podmíněně zastaveno, a od uplynutí zkušební doby a lhůty, v níž má být rozhodnuto, že se osvědčil, neuplynuly ještě 3 roky, nebo bylo v trestním stíhání, které proti němu bylo vedeno, rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynuly 3 roky. (3) Při posuzování trestní bezúhonnosti se nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle zvláštního právního předpisu nebo k rozhodnutí prezidenta, v jejichž důsledku se na uchazeče hledí, jako by odsouzen nebyl55). § 5 Povolání do služebního poměru (1) Služební poměr se zakládá dnem bezprostředně následujícím po dni doručení rozhodnutí služebního orgánu o povolání občana do služebního poměru (dále jen „rozhodnutí o povolání“). Rozhodnutí o povolání musí obsahovat a) den nástupu služby, b) služební zařazení, c) místo nástupu služby, d) dobu trvání služebního poměru, e) zkušební dobu, f) jmenování do hodnosti. (2) Dnem, který je v rozhodnutí o povolání stanoven jako den nástupu služby, vzniká služební poměr. (3) Služební poměr nevznikne, nenastoupí-li občan bez závažného důvodu do služby v den stanovený v rozhodnutí o povolání. (4) Do služebního poměru se voják povolává na dobu určitou v trvání 2 až 20 let, není-li dále stanoveno jinak; dobu trvání služebního poměru může služební orgán na základě písemného souhlasu vojáka prodloužit. Při stanovení doby trvání služebního poměru se přihlíží k době přípravy pro výkon službyvýkon služby studiem na vojenských nebo jiných středních a vysokých školách, včetně studia v zahraničí. Zkrátit dobu trvání služebního poměru může služební orgán pouze na žádost vojáka, a to ze závažných osobních nebo sociálních důvodů, kterými se rozumí zejména osobní péče o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I, nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II až IV podle zákona o sociálních službách51), pokud žije s vojákem ve společné domácnosti a tuto péči jí nemůže poskytovat jiný člen rodiny vojáka; podmínka společné domácnosti se nevyžaduje, jde-li o osobu blízkou. (5) Zkušební doba činí 3 měsíce. Doba, po kterou voják nekoná službu z důvodu překážek ve službě nebo z důvodu neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, se do zkušební doby započítává v rozsahu nejvýše 10 dnů. (6) Ministerstvo stanoví vyhláškou dobu setrvání ve služebním poměru u vojáků, kteří se připravují k výkonu službyvýkonu služby studiem. HLAVA II PRŮBĚH A ZMĚNY SLUŽEBNÍHO POMĚRU § 6 Služební zařazení (1) Voják v průběhu služebního poměru vykonává službu podle potřeb České republiky na území České republiky i v zahraničí a) v ozbrojených silách České republiky, b) v ministerstvu, c) ve vojenských školách, d) ve Vojenské policii, nebo e) ve Vojenském zpravodajství. (2) Voják může v průběhu služebního poměru plnit služební úkoly obranného charakteru v zájmu služby též v orgánech státní správy nebo v právnických osobách a organizačních složkách státu, jejichž zřizovatelem nebo zakladatelem je ministerstvo, anebo v mezinárodních a nadnárodních organizacích nebo orgánech. (3) Voják je služebně zařazen na služební místo podle dosažené kvalifikace, doby výkonu službyvýkonu služby v hodnosti a závěrů služebního hodnocení. Služební místo je vymezeno začleněním v organizační struktuře uvedené v odstavcích 1 a 2, popisem nejsložitějších služebních činností a jim odpovídajících hodností a požadovanou kvalifikací. Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může být příslušník Vojenského zpravodajství ve výjimečných případech služebně zařazen na služební místo, i když nesplňuje požadovanou kvalifikaci. (4) Služebně zařadit vojáka podle odstavce 3 lze i na základě výsledků výběrového nebo konkurzního řízení. Služební orgány si pro tyto účely zřizují výběrové komise jako své poradní orgány. (5) Voják, který se připravuje k výkonu službyvýkonu služby studiem nebo výcvikemvýcvikem, se při povolání do služebního poměru služebně zařazuje jako čekatel. VýcvikemVýcvikem se rozumí vojenská příprava k získání základních vojenských znalostí a dovedností nezbytných k výkonu službyvýkonu služby vojáka. (6) Vláda stanoví nařízením orgány státní správy, v nichž vojáci plní služební úkoly obranného charakteru, a počet vojáků v nich; ministr stanoví právnické osoby a organizační složky státu, jejichž zřizovatelem nebo zakladatelem je ministerstvo, v nichž vojáci plní služební úkoly obranného charakteru, a počet vojáků v nich. (7) Vláda stanoví nařízením seznam činností vojáků, stanovených pro jednotlivé hodnosti v závislosti na jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. § 6a Rozhodná doba ve služebním zařazení (1) Rozhodná doba ve služebním zařazení (dále jen „rozhodná doba“) je doba, po kterou může voják setrvat v daném služebním zařazení. Rozhodná doba pro jednotlivá služební zařazení vychází z typových služebních zařazení a činí nejméně 2 roky a nejvíce 15 let. Ustanovení o rozhodné době se nevztahují na příslušníky Vojenského zpravodajství. (2) Rozhodná doba začíná dnem služebního zařazení vojáka. (3) Nejméně 4 měsíce před uplynutím rozhodné doby musí služební orgán rozhodnout, zda a) bude voják služebně zařazen na služební místo se stanovenou vyšší hodností, b) se rozhodná doba výkonu službyvýkonu služby ve služebním zařazení prodlouží, c) bude voják služebně zařazen na jiné služební místo se stanovenou stejnou hodností, jakou voják má, nebo d) bude voják propuštěn ze služebního poměru. (4) Typová služební zařazení s rozhodnou dobou stanoví ministerstvo vyhláškou. § 7 Vojenské hodnosti a hodnostní sbory (1) Podle splněných kvalifikačních předpokladů je voják zařazen do hodnostního sboru a je jmenován do vojenské hodnosti (dále jen „hodnost“). (2) Stanovují se tyto hodnostní sbory a hodnosti: a) hodnostní sbor mužstvo – hodnosti vojín, svobodník, b) hodnostní sbor poddůstojníci – hodnosti desátník, četař, rotný, c) hodnostní sbor praporčíci – hodnosti rotmistr, nadrotmistr, praporčík, nadpraporčík, štábní praporčík, d) hodnostní sbor nižší důstojníci – hodnosti poručík, nadporučík, kapitán, e) hodnostní sbor vyšší důstojníci – hodnosti major, podplukovník, plukovník, f) hodnostní sbor generálové – hodnosti brigádní generál, generálmajor, generálporučík, armádní generál. (3) Pro vojáky, kteří se připravují k výkonu službyvýkonu služby studiem nebo výcvikemvýcvikem, s výjimkou doktorského studijního programu, se stanovuje hodnostní sbor čekatelů s těmito hodnostmi: a) vojín – po dobu konání výcvikuvýcviku, b) svobodník, desátník, četař – po dobu studia ve vojenské vyšší odborné škole a bezprostředně navazujícího výcvikuvýcviku, c) svobodník, desátník, četař – po dobu studia ve vojenské vysoké škole v bakalářském studijním programu a bezprostředně navazujícího výcvikuvýcviku, d) svobodník, desátník, četař, rotný, rotmistr, nadrotmistr – po dobu studia ve vojenské vysoké škole v magisterském studijním programu. (4) Do hodností generálů jmenuje vojáky prezident na návrh vlády, do ostatních hodností jmenují vojáky služební orgány. (5) Při povolání do služebního poměru nebo v důsledku organizačních změn lze vojáka s jeho souhlasem jmenovat do nižší hodnosti, než které dosáhl. Při zařazení vojáka do zálohy mu náleží nejvyšší dosažená hodnost v průběhu vojenské činné služby. (6) Vojákovi lze propůjčit vyšší hodnost, než kterou skutečně má, na dobu a) výkonu volené funkce, b) plnění služebního úkolu, který propůjčení vyšší hodnosti vyžaduje. (7) Vojákovi, kterému byla vyšší hodnost propůjčena, přísluší práva a povinnosti, jako kdyby byl do této hodnosti jmenován. Propůjčení hodnosti však nezakládá nárok na úpravu služebního platu podle této hodnosti. (8) Doba, na kterou byla vyšší hodnost vojákovi propůjčena podle odstavce 6, končí dnem následujícím po dni, kdy důvod propůjčení vyšší hodnosti pominul. (9) Hodnosti generálů propůjčuje vojákům na návrh vlády prezident, ostatní hodnosti propůjčuje ministr. (10) Ministr stanoví počty vojáků v hodnostních sborech a může stanovit další členění do sborů podle odbornosti a specializace vojáků. § 7a Jmenování do vyšší hodnosti Voják může být do vyšší hodnosti stanovené pro služební místo jmenován nejdříve dnem zařazení na služební místo, pokud pro ni splnil kvalifikační předpoklady, byl pro ni hodnocen jako způsobilý a v dosažené hodnosti setrval alespoň nejkratší stanovenou dobu. § 8 Doba výkonu služby v hodnosti (1) Nejkratší doba výkonu službyvýkonu služby činí v hodnosti a) svobodník, desátník a četař 2 roky, b) rotný, rotmistr, nadrotmistr, poručík a plukovník 2 roky, c) praporčík, nadporučík, kapitán, major a podplukovník 3 roky, d) nadpraporčík 4 roky. (2) V hodnostním sboru čekatelů činí nejkratší doba výkonu službyvýkonu služby v hodnosti svobodník, desátník, četař, rotný, rotmistr a nadrotmistr 1 rok. Do doby výkonu službyvýkonu služby v hodnosti podle odstavce 1 se doba výkonu službyvýkonu služby v hodnostním sboru čekatelů nezapočítává. (3) Do doby výkonu službyvýkonu služby v hodnosti se započítává doba trvání služebního poměru vojáka kromě doby dispozice podle § 10 odst. 4 a doby rodičovské dovolené, s výjimkou rodičovské dovolené, po kterou se vojákovi poskytuje peněžitá pomoc v mateřství podle zvláštního právního předpisu.1d) (4) Do doby výkonu službyvýkonu služby v hodnosti, do které byl voják jmenován, se započte i doba výkonu službyvýkonu služby v propůjčené hodnosti podle § 7. (5) Doby výkonu službyvýkonu služby v hodnostech před jmenováním vojáka do nižší hodnosti, než které v průběhu služebního poměru dosáhl, zůstávají vojákovi započteny. § 9 Dočasné zproštění výkonu služby Při důvodném podezření ze závažného porušení služebních povinností nebo ze spáchání trestného činutrestného činu, ohrožoval-li by další výkon službyvýkon služby vojáka důležitý zájem služby nebo objasňování jeho činu, může být voják dočasně zproštěn výkonu službyvýkonu služby ve svém služebním zařazení na dobu nejvýše 3 měsíců. Tuto dobu může ministr výjimečně prodloužit, nejdéle však o 3 měsíce. Je-li proti vojákovi vedeno trestní řízenítrestní řízení, lze jej zprostit výkonu službyvýkonu služby v jeho služebním zařazení do pravomocného skončení trestního řízenítrestního řízení. § 10 Dispozice (1) Voják, který nemůže vykonávat službu ve svém služebním zařazení nebo nemůže být služebně zařazen, se určí do dispozice. (2) Do dispozice se určí voják na dobu a) nejvýše 6 měsíců, není-li možné rozhodnout o jeho služebním zařazení, b) dočasného zproštění výkonu službyvýkonu služby, c) kdy vojákyně nemůže z důvodu těhotenství vykonávat službu ve svém služebním zařazení, d) mateřské dovolené obdobně jako u žen v pracovním poměru,2) e) rodičovské dovolené,3) f) rodičovské dovolené po dobu, po kterou se mu poskytuje peněžitá pomoc v mateřství podle zákona o nemocenském pojištění4), g) dovolené bez nároku na peněžní náležitosti delší než 30 dnů, h) po kterou je nezvěstný, nejdříve však po třicátém dni, i) vazby, j) zajetízajetí. (3) Do dispozice může být určen voják na dobu nejvýše 3 měsíců před uplynutím stanovené doby trvání služebního poměru nebo před propuštěním ze služebního poměru. (4) Do doby trvání služebního poměru se nezapočítává doba dispozice, do které byl voják určen podle odstavce 2 písm. g) a h) a podle odstavce 2 písm. i), byl-li pravomocně odsouzen za trestný čintrestný čin. (5) Po dobu dispozice podle odstavce 2 písm. a) až c) a podle odstavce 3 plní voják služební úkoly podle rozkazů nadřízeného. (6) Voják, který byl určen do dispozice na dobu delší než 6 měsíců z důvodů uvedených v odstavci 2 písm. e) až i), je po ukončení dispozice služebně zařazen podle § 6; v ostatních případech se vrací voják zpět do svého původního služebního zařazení. § 10a Zvláštní dispozice Do zvláštní dispozice se určí voják, který je příslušníkem Vojenského zpravodajství, jestliže to vyžaduje důležitý zájem služby. Voják určený do zvláštní dispozice má obdobné postavení jako příslušník zpravodajské služby, zařazený do zálohy zvláštní podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů4a). Na vznik, průběh, změny a zánik služebního poměru vojáka, který se určí do zvláštní dispozice, se ustanovení tohoto zákona použijí přiměřeně. Přerušení služebního poměru § 11 (1) Vojákovi se přerušuje služební poměr po dobu výkonu a) funkce podle zvláštního předpisu,5) b) funkce v zastupitelstvu územní samosprávy, za jejíž výkon náleží podle zvláštního právního předpisu odměna, c) trestu odnětí svobody. (2) Služební poměr se přerušuje podle odstavce 1 písm. a) a b) dnem zvolení a podle odstavce 1 písm. c) dnem nástupu výkonu trestu odnětí svobody. (3) Vojákovi lze přerušit služební poměr z důvodu přerušení studia nebo pro výkon funkce v zahraničí v mezinárodních a nadnárodních organizacích nebo orgánech. (4) Služební poměr se může přerušit na dobu nejdéle 6 let z celkové doby trvání služebního poměru; doba přerušení služebního poměru může být prodloužena o dobu trvání volební kampaně. Důvody přerušení služebního poměru je voják povinen bez zbytečného odkladu sdělit služebnímu orgánu písemně. § 12 (1) Doba přerušení služebního poměru se vojákovi nezapočítává do doby trvání služebního poměru. (2) Voják po skončení přerušení služebního poměru pokračuje ve služebním poměru dnem, kdy důvody přerušení služebního poměru pominuly. Tímto dnem se voják služebně zařazuje podle § 6. Není-li možné rozhodnout o jeho služebním zařazení, určí se do dispozice podle § 10 odst. 2 písm. a). Zánik důvodů přerušení služebního poměru je voják povinen bez zbytečného odkladu sdělit služebnímu orgánu písemně. § 13 Pověření výkonem služby v jiném služebním zařazení (1) Voják může být pověřen výkonem službyvýkonem služby v jiném služebním zařazení stejné nebo vyšší úrovně nejdéle na dobu 1 roku. Po tuto dobu voják nevykonává úkoly a povinnosti vyplývající z jeho dosavadního služebního zařazení. (2) Při pověření výkonem službyvýkonem služby v jiném služebním zařazení nevzniká vojákovi nárok na jmenování do hodnosti stanovené pro toto služební zařazení. § 13a Zastupování v jiném služebním zařazení (1) Voják je povinen na základě rozkazu služebního orgánu zastupovat nadřízeného nebo vojáka ve služebním zařazení se stejnou nebo vyšší stanovenou hodností. Po tuto dobu voják současně vykonává úkoly a povinnosti vyplývající i z jeho služebního zařazení. (2) Doba zastupování nesmí překročit 6 měsíců v kalendářním roce; souhlasí-li voják, může doba zastupování trvat déle, nejvýše však 12 měsíců. (3) Při zastupování v jiném služebním zařazení nevzniká vojákovi nárok na jmenování do hodnosti stanovené pro toto služební zařazení. § 14 Služební cesta (1) Vojáka lze vyslat na služební cestuslužební cestu na dobu nezbytně nutnou. Voják na služební cestěslužební cestě plní služební úkoly podle rozkazu nadřízeného, který ho na služební cestuslužební cestu vyslal. (2) Podmínky pro vykonání služební cestyslužební cesty vojákovi předem stanoví nadřízený, který ho na služební cestuslužební cestu vysílá. § 14a Studijní pobyt (1) Vojáka lze vyslat na studijní pobytstudijní pobyt. Studijním pobytemStudijním pobytem je školení, kurz nebo odborná stáž. (2) Po dobu studijního pobytustudijního pobytu je voják podřízen při plnění služebních úkolů nadřízenému, který řídí studijní pobytstudijní pobyt. (3) Při studijním pobytustudijním pobytu náležejí vojákovi náhrady jako při služební cestěslužební cestě. § 15 Odvelení (1) Vojáka lze v zájmu služby odvelet na dobu nejdéle 6 měsíců v kalendářním roce; na dobu delší může být odvelen jen se svým souhlasem nebo rozhodnutím ministra. (2) Odvelením vojákaOdvelením vojáka se rozumí jeho pověření služebními úkoly, a to i nesouvisejícími s jeho služebním zařazením, které plní po stanovenou dobu mimo místo pravidelného výkonu službyvýkonu služby nebo i v něm. Nadřízený odveleného vojáka může stanovit, že odvelenému vojákovi může služební úkoly ukládat i jiný nadřízený. Při odvelení mezi subjekty podle § 6 odst. 1 písm. a) a e) se voják považuje za příslušníka subjektu, k němuž je odvelen. § 16 Přeložení (1) Voják může být přeložen k výkonu službyvýkonu služby do jiného místa výkonu službyjiného místa výkonu služby nebo do podřízenosti jiného služebního orgánu ve stejném místě výkonu službyvýkonu služby. Jiným místem výkonu službyJiným místem výkonu služby se rozumí obecobec,5a) ve které má voják stanoveno nové místo výkonu službyvýkonu služby (dále jen „místo přeložení“). (2) Voják může být na vlastní žádost přeložen do jiného místa výkonu službyjiného místa výkonu služby nebo do podřízenosti jiného služebního orgánu ve stejném místě výkonu službyvýkonu služby, je-li to v souladu se zájmy služby. § 17 Služební hodnocení (1) Služební hodnocení je podkladem pro rozhodování ve věcech služebního poměru vojáka. (2) Služební hodnocení spočívá zejména v posouzení plnění služebních úkolů, povinností vojáka, jeho odborné a psychické způsobilosti ke služebnímu zařazení, zdravotní způsobilosti a fyzické zdatnosti pro další výkon službyvýkon služby. Služební hodnocení musí být písemné a hodnocený voják s ním musí být seznámen. (3) Proti závěrům služebního hodnocení nebo jeho jednotlivým částem může voják podat písemné námitky do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se se služebním hodnocením seznámil. Námitky musí voják odůvodnit a navrhnout způsob úpravy služebního hodnocení, jinak se k námitkám nepřihlíží. Nadřízený hodnotitele námitkám hodnoceného vyhoví a služební hodnocení změní nebo námitky zamítne a služební hodnocení potvrdí do 10 dnů ode dne, kdy námitky obdržel. Proti upravenému služebnímu hodnocení již nelze podat další námitky. (4) Pokud se služební orgán příslušný ke stanovení služebního platu vojáka důvodně domnívá, že služební hodnocení vojáka neodpovídá skutečnému plnění jeho služebních povinností, nařídí, do 5 pracovních dnů ode dne předložení služebního hodnocení s návrhem na úpravu služebního platu, zpracování nového služebního hodnocení. Vůči novému služebnímu hodnocení má voják právo podat námitky. (5) Ministerstvo stanoví vyhláškou postup při služebním hodnocení a jeho hlediska. HLAVA III ZÁNIK SLUŽEBNÍHO POMĚRU § 18 Zánik služebního poměru Služební poměr vojáka zaniká a) uplynutím stanovené doby, b) propuštěním, c) odnětím hodnosti, d) na základě rozhodnutí soudu o ztrátě vojenské hodnosti,6) e) úmrtím vojáka, f) prohlášením vojáka za mrtvého, g) pozbytím státního občanství České republiky, h) ztrátou zdravotní způsobilosti na základě rozhodnutí přezkumné komise,6a) i) omezením svéprávnosti, j) zrušením ve zkušební době. § 19 Propuštění ze služebního poměru (1) Voják musí být propuštěn ze služebního poměru, pokud a) dosáhl důchodového věku stanoveného pro muže podle zvláštního právního předpisu,7) b) splnil podmínky nároku na starobní důchod podle zvláštního právního předpisu,7a) přičemž dosáhl důchodového věku stanoveného pro muže podle zvláštního právního předpisu,7) c) přestal být ze zdravotních důvodů způsobilý vykonávat službu v dosavadním služebním zařazení, s výjimkou zdravotních důvodů souvisejících s těhotenstvím, nebo podle zvláštního právního předpisu9) není způsobilý pro další výkon službyvýkon služby v dosavadním služebním zařazení a není pro něho jiné služební zařazení, d) se přestal připravovat k výkonu službyvýkonu služby studiem a není pro něho jiné služební zařazení, e) není pro něho v důsledku organizačních změn nebo po odvolání ze služebního místa podle jiného právního předpisu56) jiné služební zařazení, f) byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, g) byl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin a jeho setrvání ve služebním poměru by ohrozilo vážnost ozbrojených sil, h) podle závěrů dvou služebních hodnocení není způsobilý pro další výkon službyvýkon služby, i) se stal členem politické strany, politického hnutí nebo odborové organizace, j) vykonává výdělečnou činnost bez souhlasu služebního orgánu nebo činnost odpovědného zástupce podle zvláštních právních předpisů,9a) je členem statutárních nebo kontrolních orgánů právnických osob, které provozují podnikatelskou činnost, s výjimkou členství ve statutárních nebo kontrolních orgánech nestavebních bytových družstev zřízených ke správě bytového fondu, a právnických osob a organizačních složek státu, jejichž zřizovatelem nebo zakladatelem je ministerstvo nebo jiný správní úřad, k) podal žádost o propuštění ze služebního poměru, l) pominuly důvody přerušení služebního poměru podle § 11 a voják ve služebním poměru nepokračuje podle § 12 odst. 2, m) podporuje, propaguje nebo sympatizuje s hnutím, které prokazatelně směřuje k potlačování práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, náboženskou anebo rasovou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, n) uplynula rozhodná doba ve služebním zařazení, o) podle zvláštního právního předpisu není způsobilý pro další výkon službyvýkon služby v dosavadním služebním zařazení, přičemž tuto nezpůsobilost zavinil svým jednáním. (2) V případě snížení věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod podle zvláštního právního předpisu9b) může prezident nebo ministr na základě žádosti vojáka rozhodnout v souladu se zájmy služby o setrvání vojáka ve služebním poměru i po dosažení této věkové hranice, nejpozději do dosažení důchodového věku podle zvláštního právního předpisu7). Při rozhodování se rovněž přihlíží k odbornosti vojáka, dosavadnímu průběhu jeho služebního poměru, jeho morálním vlastnostem, zdravotnímu stavu a k jeho účasti v zahraničních operacíchzahraničních operacích. (3) Služební poměr zaniká uplynutím 2 kalendářních měsíců následujících po dni doručení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru vydaného služebním orgánem, není-li dohodou stanovena doba kratší; to neplatí při propuštění ze služebního poměru podle odstavce 1 písm. a) a b), kdy služební poměr zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž voják splnil podmínky nároku na starobní důchod, není-li dohodou stanovena doba kratší, a podle odstavce 1 písm. k), kdy služební poměr zaniká uplynutím 9 kalendářních měsíců následujících po dni doručení žádosti o propuštění, není-li dohodou stanovena doba kratší. Služební poměr podle odstavce 1 písm. l) zaniká uplynutím 15 dnů následujících po dni, kdy voják měl pokračovat ve služebním poměru, pokud mu v tom nezabránily závažné důvody. Z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. g) musí být voják propuštěn ze služebního poměru do 6 měsíců ode dne, kdy se služební orgán o pravomocném rozsudku dozvěděl, nejpozději však do 1 roku od nabytí právní moci rozsudku. § 20 Zákaz propuštění ze služebního poměru (1) Rozhodnutí o propuštění vojáka ze služebního poměru nesmí být vydáno a) při dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, s výjimkou případů, které jsou podle zvláštního právního předpisu10) důvodem zániku nároku na nemocenské, b) v době těhotenství vojákyně, do devátého měsíce po porodu, a v době, kdy vojákyně kojí, c) v době, kdy voják čerpá rodičovskou dovolenou, d) od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od povolení lázeňského léčení poskytovaného v době neschopnosti ke službě až do jejího skončení; při onemocnění tuberkulózou nebo nemocí z povolání se tato doba prodlužuje o 6 měsíců po propuštění z ústavního ošetřování. (2) Zákaz propuštění se nevztahuje na propuštění z důvodů uvedených v § 19 odst. 1 písm. a), b), c), f) a i) až o). § 21 Odnětí hodnosti (1) Hodnost se odejme vojákovi za úmyslné zvlášť závažné porušení služebních povinností. Vojákovi, kterému byla hodnost odňata, přísluší hodnost vojín. (2) Generálům odnímá hodnost prezident na návrh vlády; ostatním vojákům odnímá hodnost ministr. (3) Dnem odnětí hodnosti zaniká vojákovi služební poměr. § 21a Zrušení služebního poměru ve zkušební době Služební orgán nebo voják může zrušit služební poměr ve zkušební době i bez uvedení důvodu. Služební poměr zaniká uplynutím 5 kalendářních dnů ode dne, ve kterém bylo doručeno vojákovi oznámení služebního orgánu o zrušení služebního poměru ve zkušební době nebo ve kterém bylo služebnímu orgánu doručeno písemné oznámení vojáka o zrušení služebního poměru ve zkušební době. § 22 Následky zrušení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru (1) Dojde-li ke zrušení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru, služební poměr trvá se všemi právy a povinnostmi včetně nároku na peněžní náležitosti v dosavadní výši. (2) Voják má nárok na peněžní náležitosti v rozsahu a výši, v jaké mu náležely v průběhu 3 let předcházejících dni zrušení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru. Pokud doba, po kterou mu nebyly poskytovány, přesahovala 3 roky, bude mu výplata peněžních náležitostí přiznána jen za 3 roky. (3) Služební plat se stanoví pro účely odstavce 1 ve výši zachovaného služebního platu podle § 68i. (4) Oznámí-li voják služebnímu orgánu, že netrvá na pokračování služebního poměru podle odstavce 1, služební poměr zanikne dnem doručení oznámení vojáka. Tento zánik služebního poměru se považuje za zánik služebního poměru podle § 18 písm. a). § 23 Písemné hodnocení při zániku služebního poměru Při zániku služebního poměru je služební orgán povinen vydat na žádost vojáka nejpozději dnem zániku služebního poměru potvrzení o službě a písemné hodnocení, ve kterém musí být vyhodnocen celý průběh služebního poměru. HLAVA IV VÝKON A DOBA SLUŽBY § 24 Výkon služby (1) Výkonem službyVýkonem služby se rozumí plnění služebních povinností podle služebního zařazení a podle rozkazů nadřízeného. (2) Za výkon službyvýkon služby lze též uznat činnost konanou z vlastní iniciativy v zájmu služby, nepotřebuje-li k ní voják zvláštní oprávnění nebo nekoná-li ji proti výslovnému zákazu nadřízeného. (3) Nebrání-li tomu povaha služby a bude-li zabezpečeno řádné plnění služebních úkolů, může služební orgán na žádost vojáka nařídit výkon službyvýkon služby z jiného než pravidelného místa výkonu službyvýkonu služby vojáka, při tom stanoví místo výkonu službyvýkonu služby, způsob komunikace, rozvržení doby výkonu službyvýkonu služby a dobu, po kterou bude vykonávána služba z jiného místa. Voják může podat žádost o výkon službyvýkon služby z jiného místa až po ukončení zkušební doby. (4) Služební orgán písemně nařídí vojákovi výkon službyvýkon služby z jiného místa v případě, že tak stanoví opatření orgánu veřejné moci podle jiného zákona, a to na nezbytně nutnou dobu, pokud to povaha vykonávané služby umožňuje a za podmínky, že jiné místo bude pro výkon službyvýkon služby způsobilé. Voják je povinen na výzvu bez zbytečného odkladu písemně určit místo, na které mu lze výkon službyvýkon služby z jiného místa nařídit, nebo sdělit, že nemá k dispozici žádné jiné místo způsobilé k výkonu službyvýkonu služby. (5) Náhrada nákladů spojených s výkonem službyvýkonem služby z jiného místa vojákovi nepřísluší. To neplatí, pokud vláda nařízením stanoví, že se náhrada nákladů poskytne paušální částkou; pro určení výše paušální částky se použijí ustanovení zákoníku práce o náhradě nákladů při výkonu práce na dálku zaměstnancem odměňovaným platem. Paušální částka podle věty druhé zahrnuje veškeré náklady spojené s výkonem službyvýkonem služby z jiného místa. (6) Pro účely náhrady cestovních výdajů je místo výkonu službyvýkonu služby při výkonu službyvýkonu služby z jiného místa určeno územím obceobce, v níž voják vykonává službu z jiného místa. § 25 Základní týdenní doba služby a kratší týdenní doba služby (1) Základní týdenní doba služby činí 40 hodin. (2) Nadřízený může stanovit vojákovi kratší týdenní dobu služby nebo dobu služby jinak vhodně upravit, požádá-li o to voják ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů a nebrání-li tomu důležitý zájem služby. Vojákovi s kratší týdenní dobou služby přísluší měsíční služební plat odpovídající této kratší týdenní době služby. (3) Nadřízený stanoví vojákovi na základě rozhodnutí přezkumné komise kratší týdenní dobu služby v rozsahu nejméně 30 hodin týdně a nejdéle po dobu 6 měsíců ode dne skončení neschopnosti ke službě pro služební úraz nebo nemoc z povolání. § 26 Rozvržení základní týdenní doby služby (1) O rozvržení základní týdenní doby služby rozhoduje služební orgán. Stanoví začátek a konec doby služby v jednotlivých dnech; doba nepřetržité služby může činit nejvýše 30 hodin. Za dvousměnný nebo třísměnný se považuje režim výkonu službyvýkonu služby, v němž se vojáci vzájemně střídají ve dvou nebo ve třech službách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Za nepřetržitý se považuje režim výkonu službyvýkonu služby, v němž se vojáci 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu vzájemně střídají k zajištění nepřetržitého plnění služebních povinností. Dobu služby v jednotlivých dnech může nadřízený rozvrhnout na 2 části. (2) Základní týdenní doba služby se rozvrhuje zpravidla rovnoměrně na 5 dnů služby tak, aby dny nepřetržitého odpočinku v týdnu připadaly pokud možno na sobotu a neděli. Vyžaduje-li to povaha služby, může se doba služby rozvrhnout nerovnoměrně; průměrná týdenní doba služby nesmí zpravidla v čtyřtýdenním období, nejvýše však v období 26 týdnů po sobě jdoucích, přesahovat základní týdenní dobu služby. (3) Pokud to povaha služby na daném služebním místě dovoluje, může na žádost vojáka služební orgán rozhodnout o pružném rozvržení doby služby vojáka, při tom se obdobně použijí ustanovení zákoníku práce o pružném rozvržení pracovní doby. Voják může takovou žádost podat až po ukončení zkušební doby. (4) Voják musí být o změně rozvržení základní týdenní doby služby nebo její formy písemně informován nejméně 14 dnů před její účinností, a pokud existují objektivní důvody, nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti. Služební orgán je povinen doložit předání informace vojákovi. § 27 Přestávky ve službě (1) Voják má nejdéle po 5 hodinách nepřetržitého výkonu službyvýkonu služby nárok na přestávku v trvání nejméně 30 minut na jídlo a odpočinek. Jde-li o službu, jejíž výkon nemůže být přerušen, musí být vojákovi zajištěna přiměřená doba na jídlo a odpočinek. (2) Přestávky na jídlo a odpočinek se neposkytují na začátku a na konci denního výkonu službyvýkonu služby. Do základní týdenní doby služby se započítává přiměřená doba na jídlo a odpočinek, která byla poskytnuta místo přestávky ve službě. (3) Poskytnuté přestávky na jídlo a odpočinek se nezapočítávají do základní týdenní doby služby. § 28 Nepřetržitý odpočinek mezi službami a nepřetržitý odpočinek v týdnu (1) Voják má mezi koncem jedné služby a počátkem následující služby nárok na nepřetržitý odpočinek v trvání nejméně 11 hodin. V důležitém zájmu služby lze nepřetržitý odpočinek výjimečně zkrátit až na 6 hodin. Za důležitý zájem služby se pro účely této hlavy a hlavy V považuje zabezpečení plnění nenadálých nebo mimořádných úkolů a výkon službyvýkon služby v nepřetržitém režimu výkonu službyvýkonu služby při ostraze objektů, dozorčí službě a zabezpečení leteckého provozu. (2) Jednou v týdnu musí nepřetržitý odpočinek činit nejméně 36 hodin. Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, lze nepřetržitý odpočinek v týdnu zkrátit až na 12 hodin. (3) V případě zkrácení doby nepřetržitého odpočinku mezi službami nebo v týdnu, nebo neposkytnutí odpočinku ve 24 hodinách po sobě jdoucích, protože nepřetržitá služba trvala více jak 24 hodin, se následující nepřetržitý odpočinek o zkrácenou část prodlužuje. (4) Nelze-li pro důležitý zájem služby následující nepřetržitou dobu odpočinku mezi službami nebo v týdnu prodloužit, musí být vojákovi zkrácená část doby odpočinku poskytnuta nejpozději do 6 týdnů po jejím zkrácení. § 29 Služba konaná nad základní týdenní dobu služby (1) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, je voják povinen konat službu nad základní týdenní dobu služby. Služba nad základní týdenní dobu služby se může konat jen na rozkaz nadřízeného nebo s jeho souhlasem. (2) Službu nad základní týdenní dobu služby nesmí konat voják, kterému byla stanovena kratší týdenní doba služby. (3) Služba konaná nad základní týdenní dobu služby nesmí po dobu nejvíce 26 po sobě jdoucích týdnů v průměru činit více než 8 hodin týdně. Za službu konanou nad základní týdenní dobu služby nad 150 hodin v kalendářním roce a za službu konanou ve svátek11) náleží vojákovi náhradní volno. (4) Náhradní volno je služební orgán povinen poskytnout neprodleně, nejpozději do 6 měsíců po vykonání služby konané nad základní týdenní dobu služby, nebrání-li tomu důležitý zájem služby. Pokud nebylo náhradní volno ve stanovené době poskytnuto, má voják v následujících 3 měsících nárok čerpat náhradní volno podle svého uvážení. Oznámení s určeným dnem nástupu náhradního volna je voják povinen podat minimálně 7 dní předem, nedohodne-li se se služebním orgánem na jiném dnu určení dne nástupu. (5) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, nebo z důvodu intenzivního vojenského výcvikuintenzivního vojenského výcviku, nepřetržitého vojenského výcvikuvýcviku anebo nepřetržitého vojenského nasazenínepřetržitého vojenského nasazení, může nadřízený změnit vojákem určený termín nástupu čerpání náhradního volna nebo jej z náhradního volna odvolat. Voják má v tomto případě nárok na náhradu prokázaných nákladů, které mu tím vznikly. V případě odvolání vojáka z čerpání náhradního volna je nadřízený povinen poskytnout náhradní volno v náhradním termínu dohodnutém s vojákem. (6) Do počtu hodin nejvýše přípustné služby nad základní týdenní dobu služby ve vyrovnávacím období podle odstavce 3 věty první se nezahrnuje služba, za kterou bylo vojákovi poskytnuto náhradní volno. § 30 Služební pohotovost (1) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může nadřízený nařídit vojákovi služební pohotovostslužební pohotovost. (2) Služební pohotovostíSlužební pohotovostí se rozumí přítomnost vojáka na stanoveném místě výkonu službystanoveném místě výkonu služby nebo na jiných místech, která určí nadřízený, a to mimo dobu služby, a připravenost zahájit plnění služebních úkolů na určeném místě a v určeném čase. Voják je povinen se po dobu služební pohotovostislužební pohotovosti zdržet jednání, které by mu znemožnilo přijetí pokynu a případný výkon službyvýkon služby. (3) Služební pohotovostSlužební pohotovost v jiném místě než na stanoveném místě výkonu službystanoveném místě výkonu služby se do základní týdenní doby služby nezapočítává. Služební pohotovostSlužební pohotovost na stanoveném místě výkonu službystanoveném místě výkonu služby se do základní týdenní doby služby nezapočítává pouze po dobu ústřední koordinace záchranných a likvidačních prací, po dobu trvání krizového stavu nebo lze-li důvodně očekávat, že v nejbližší době bude použita ArmádaArmáda České republiky k plnění úkolů Policie České republiky, anebo že bude vyhlášen stav ohrožení státu. (4) Služební pohotovostSlužební pohotovost nelze nařídit vojákovi, který má stanovenou kratší týdenní dobu služby. § 31 Intenzivní vojenský výcvik (1) Intenzivním vojenským výcvikemIntenzivním vojenským výcvikem se rozumí nepřetržitý sled výcvikových činností, které probíhají po dobu delší než 30 hodin a kratší než 48 hodin. (2) Doba výkonu službyvýkonu služby při intenzivním vojenském výcvikuintenzivním vojenském výcviku se zahrnuje do základní týdenní doby služby. Po dobu intenzivního vojenského výcvikuintenzivního vojenského výcviku se ustanovení o rozvržení základní týdenní doby služby nepoužijí. § 31a Nepřetržitý vojenský výcvik (1) Nepřetržitým vojenským výcvikemNepřetržitým vojenským výcvikem se rozumí nepřetržitý sled výcvikových činností, které mají prohloubit nebo prověřit úroveň výcvikuvýcviku, psychickou a fyzickou odolnost vojáků co nejvěrnějším přiblížením k podmínkám skutečného plnění úkolů a probíhají nejméně 48 hodin. (2) Po dobu nepřetržitého vojenského výcvikuvýcviku se ustanovení o základní týdenní době služby, o službě konané nad základní týdenní dobu služby, o nepřetržitém odpočinku mezi službami a nepřetržitém odpočinku v týdnu a o přestávkách ve službě nepoužijí. Do základní týdenní doby služby se započítává pouze doba a voják má nárok na služební plat pouze za dobu, po kterou nepřetržitý vojenský výcvikvýcvik zasahuje do jinak obvyklé doby služby vojáka. § 31b Nepřetržité vojenské nasazení (1) Nepřetržitým vojenským nasazenímNepřetržitým vojenským nasazením je doba výkonu službyvýkonu služby při plnění úkolů podle zvláštního právního předpisu10a). (2) Do základní týdenní doby služby se započítává pouze doba a voják má nárok na služební plat pouze za dobu, ve které nepřetržité vojenské nasazení zasahuje do jinak obvyklé doby služby vojáka. Ustanovení o základní týdenní době služby, o službě konané nad základní týdenní dobu služby, o nepřetržitém odpočinku mezi službami a nepřetržitém odpočinku v týdnu a o přestávkách ve službě se nepoužijí. § 31c Společná ustanovení k intenzivnímu vojenskému výcviku, nepřetržitému vojenskému výcviku a nepřetržitému vojenskému nasazení (1) Dobu zahájení a ukončení intenzivního vojenského výcvikuintenzivního vojenského výcviku, nepřetržitého vojenského výcvikuvýcviku a nepřetržitého vojenského nasazenínepřetržitého vojenského nasazení stanoví služební orgán. (2) Nadřízený je povinen v době uvedené v odstavci 1 určit vojákovi přiměřenou dobu na jídlo a oddech a místo odpočinku. (3) Pokud nepřetržité vojenské nasazenínepřetržité vojenské nasazení trvá méně než 48 hodin, má voják nárok na volno v době, ve které by měl jinak konat službu, v délce odpovídající době výkonu službyvýkonu služby, která nebyla započítána do základní týdenní doby služby. Přesáhne-li nepřetržité vojenské nasazenínepřetržité vojenské nasazení 48 hodin, má voják nárok za každých ukončených 48 hodin výkonu službyvýkonu služby na 8 hodin volna v době, ve které by měl jinak konat službu. Za stejných podmínek má voják nárok na volno i za nepřetržitý vojenský výcvikvýcvik, s výjimkou případu, kdy navazuje na nepřetržitý vojenský výcvikvýcvik výkon službyvýkon služby vojáka v zahraniční operacizahraniční operaci podle § 40a. Ministr může pro konkrétní nepřetržité vojenské nasazenínepřetržité vojenské nasazení podle míry a intenzity rizika a doby trvání nepřetržitého vojenského nasazenínepřetržitého vojenského nasazení zvýšit nárok na volno za ukončených 48 hodin výkonu službyvýkonu služby až na 16 hodin. (4) Za dobu volna podle odstavce 3 se služební plat nekrátí. Volno je služební orgán povinen udělit neprodleně, nejpozději do 3 měsíců od ukončení nepřetržitého vojenského výcvikuvýcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazenínepřetržitého vojenského nasazení. (5) Pokud nebylo volno ve lhůtě stanovené v odstavci 4 poskytnuto, má voják v následujícím měsíci nárok čerpat volno podle svého uvážení. Oznámení s určeným dnem nástupu volna je voják povinen podat minimálně 7 dní předem, nedohodne-li se se služebním orgánem na jiném dnu určení dne nástupu. (6) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, nebo z důvodu intenzivního vojenského výcvikuintenzivního vojenského výcviku, nepřetržitého vojenského výcvikuvýcviku anebo nepřetržitého vojenského nasazenínepřetržitého vojenského nasazení, může nadřízený změnit vojákem určený termín nástupu čerpání volna nebo ho z čerpání volna odvolat. Voják má v tomto případě nárok na náhradu prokázaných nákladů, které mu tím vznikly. V případě odvolání vojáka z čerpání volna je nadřízený povinen poskytnout volno v náhradním termínu dohodnutém s vojákem. (7) Nebylo-li volno ve lhůtě stanovené v odstavci 5 poskytnuto pro opětovnou službu v nepřetržitém vojenském nasazenínepřetržitém vojenském nasazení, nepřetržitém vojenském výcvikuvýcviku nebo intenzivním vojenském výcvikuintenzivním vojenském výcviku a nedohodl-li se voják s nadřízeným na jeho poskytnutí jinak, náleží vojákovi namísto volna odpovídající část služebního platu. (8) Po ukončení intenzivního vojenského výcvikuintenzivního vojenského výcviku, nepřetržitého vojenského výcvikuvýcviku a nepřetržitého vojenského nasazenínepřetržitého vojenského nasazení nelze zkrátit nepřetržitý odpočinek před nástupem do následující služby. (9) Pokud nebyl podle odstavce 2 v průběhu 168 hodin nepřetržitého vojenského výcvikuvýcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazenínepřetržitého vojenského nasazení poskytnut nepřetržitý odpočinek alespoň 12 hodin, poskytne se za každých 168 hodin trvání nepřetržitého vojenského výcvikuvýcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazenínepřetržitého vojenského nasazení, společně s některým následujícím nepřetržitým odpočinkem v týdnu, a to nejpozději v období 6 týdnů od ukončení nepřetržitého vojenského výcvikuvýcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazenínepřetržitého vojenského nasazení. HLAVA V DOVOLENÁ A SLUŽEBNÍ VOLNO § 32 Řádná dovolená a její poměrná část (1) Vojákovi, u kterého je předpoklad, že za nepřetržitého trvání služebního poměru bude konat v příslušném kalendářním roce službu po dobu 52 týdnů v rozsahu základní týdenní doby služby, náleží řádná dovolená v délce stanovené základní týdenní doby služby vynásobené výměrou dovolené, jejíž výměra činí 6 týdnů v kalendářním roce. Vojákovi, kterému byla stanovena kratší týdenní doba služby, náleží řádná dovolená, která odpovídá této kratší týdenní době služby. (2) Vojákovi, kterému nevznikl nárok na řádnou dovolenou podle odstavce 1, avšak konal v příslušném kalendářním roce službu nepřetržitě alespoň po dobu 4 týdnů v rozsahu základní týdenní doby služby nebo kratší týdenní doby služby, náleží poměrná část řádné dovolené. Poměrná část řádné dovolené činí za každou odslouženou základní týdenní dobu služby v příslušném kalendářním roce jednu dvaapadesátinu řádné dovolené, na kterou má voják v příslušném kalendářním roce nárok. (3) Dojde-li u vojáka v průběhu příslušného kalendářního roku ke změně délky týdenní doby služby, náleží mu za tento rok řádná dovolená v poměru, který odpovídá délce jednotlivých období s rozdílnou délkou týdenní doby služby. (4) Pro účely řádné dovolené se za výkon službyvýkon služby nepovažuje doba zameškaná neschopností ke službě pro nemoc nebo úraz a rodičovskou dovolenou, s výjimkou rodičovské dovolené, po kterou se vojákovi poskytuje peněžitá pomoc podle jiného právního předpisu, a dalším služebním volnem pro důležité osobní překážky ve službě přesahující v souhrnu dvacetinásobek stanovené základní týdenní doby služby v kalendářním roce. To neplatí a za neodsloužené se tyto překážky ve službě považují v celém rozsahu, pokud mimo tyto překážky ve službě voják během kalendářního roku neodsloužil alespoň dvanáctinásobek stanovené základní týdenní doby služby nebo dvanáctinásobek kratší týdenní doby služby. (5) Pro účely řádné dovolené se za výkon službyvýkon služby v celém rozsahu považuje a do limitu podle odstavce 4 se nezapočítává a) doba čerpání mateřské dovolené, b) doba, po kterou voják čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je vojákyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, c) doba dočasné neschopnosti k výkonu službyvýkonu služby, která vznikla v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání, d) doba dalšího služebního volna uděleného z důvodu poskytování dlouhodobé péče v případech podle zákona o nemocenském pojištění. (6) Byl-li vojákovi přerušen služební poměr z důvodu výkonu veřejné funkce, je povinen mu dovolenou nebo její část poskytnout ten, pro koho voják funkci vykonává. Tato osoba je povinna mu poskytnout též tu část řádné dovolené, kterou nevyčerpal před přerušením služebního poměru. Splnění podmínek pro vznik nároku na řádnou dovolenou se přitom posuzuje vcelku za dobu před i po přerušení služebního poměru. (7) Řádná dovolená se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru. § 33 Čerpání řádné dovolené (1) Čerpání řádné dovolené je nadřízený povinen vojákovi určit tak, aby voják řádnou dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém mu nárok na řádnou dovolenou vznikl, ledaže v tom nadřízenému brání překážky ve službě na straně vojáka nebo důležitý zájem služby. Čerpání řádné dovolené může být určeno vojákovi v několika částech, z nichž alespoň jedna musí činit nejméně 14 dnů vcelku. Den nástupu řádné dovolené musí nadřízený vojákovi určit nejméně 14 dnů předem; tato lhůta se může zkrátit, jestliže s tím voják souhlasí. Nástup řádné dovolené se může na žádost vojáka změnit. (2) S přihlédnutím k oprávněným zájmům vojáka lze na základě jeho písemné žádosti část řádné dovolené, na kterou mu vznikl nárok v příslušném kalendářním roce a která přesahuje 4 týdny, převést do následujícího kalendářního roku. (3) Nadřízený nemůže určit čerpání řádné dovolené na dobu, kdy je voják uznán neschopným ke službě pro nemoc nebo úraz, ani na dobu mateřské nebo rodičovské dovolené. Na dobu trvání ostatních důležitých osobních překážek ve službě může nadřízený určit vojákovi čerpání řádné dovolené jen na jeho žádost. (4) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může nadřízený změnit vojákovi původní určený nástup řádné dovolené nebo ho z řádné dovolené odvolat; voják má nárok na náhradu nákladů, které mu tím vznikly. Voják je v tomto případě povinen upozornit nadřízeného na rozsah těchto nákladů. (5) Požádá-li vojákyně o poskytnutí řádné dovolené tak, aby řádná dovolená navazovala bezprostředně na konec mateřské dovolené, a voják o poskytnutí řádné dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je služební orgán povinen jejich žádosti vyhovět. (6) Nemůže-li být řádná dovolená vyčerpána podle odstavce 1 nebo byla-li její část převedena podle odstavce 2, je nadřízený povinen určit ji vojákovi tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku, není-li v odstavci 8 stanoveno jinak. (7) Není-li čerpání řádné dovolené určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku po roce, ve kterém vojákovi nárok na řádnou dovolenou vznikl, má právo určit čerpání řádné dovolené voják. Čerpání řádné dovolené je voják povinen písemně oznámit nadřízenému alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne s nadřízeným na jiné době oznámení. Pokud voják neurčil čerpání řádné dovolené do konce následujícího kalendářního roku po roce, ve kterém mu nárok na řádnou dovolenou vznikl, nárok na tuto dovolenou mu zaniká. To neplatí v případech uvedených v odstavci 8. (8) Nemůže-li být řádná dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že voják byl uznán dočasně služby neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské anebo rodičovské dovolené, je nadřízený povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek ve službě. (9) Čerpání řádné dovolené může služební orgán vojákovi výjimečně určit v rozsahu kratším, než činí délka směny, nejméně však v délce její jedné poloviny, nejde-li o zbývající část nevyčerpané řádné dovolené, která je kratší než polovina směny. § 34 Přerušení řádné dovolené (1) Byl-li voják v době čerpání řádné dovolené uznán dočasně služby neschopným nebo ošetřuje-li nemocného člena rodiny, řádná dovolená se mu přerušuje; to neplatí, určil-li nadřízený čerpání řádné dovolené na dobu ošetřování nemocného člena rodiny na žádost vojáka. Řádná dovolená se přerušuje také nástupem mateřské a rodičovské dovolené. (2) Připadne-li v době řádné dovolené vojáka svátek na den, který je jinak jeho obvyklým dnem služby, nezapočítává se mu do řádné dovolené; to neplatí v případě, kdy voják by byl jinak povinen v den svátku konat službu a čerpání řádné dovolené mu bylo určeno pouze na tento den. Určil-li nadřízený vojákovi náhradní volno za službu konanou nad základní týdenní dobu služby nebo za službu ve svátek anebo volno tak, že by připadlo do doby řádné dovolené, je povinen určit mu náhradní volno nebo volno na jiný den. § 35 Krácení řádné dovolené (1) Nadřízený může řádnou dovolenou krátit za neomluveně zameškanou dobu služby, a to o počet neomluveně zameškaných hodin; neomluvená zameškání kratších částí služby lze sčítat. (2) Řádná dovolená, na kterou vznikl nárok v příslušném kalendářním roce, se krátí pouze z důvodů, které vznikly v tomto roce. (3) Při krácení řádné dovolené musí být vojákovi, jehož služební poměr trval po celý kalendářní rok, poskytnuta řádná dovolená alespoň v délce 2 týdnů. § 37 Zvláštní dovolená Voják, který koná po celý kalendářní rok službu zdraví škodlivou nebo zvlášť obtížnou anebo službu uvedenou v § 120 odst. 3 větě druhé, má nárok na zvláštní dovolenou v délce 7 kalendářních dnů v kalendářním roce. Ministerstvo po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou, která služba je zdraví škodlivá nebo zvlášť obtížná. § 38 Rodičovská dovolená, otcovská dovolená a dovolená bez nároku na peněžní náležitosti (1) Vojákovi se na žádost poskytne rodičovská nebo otcovská dovolená v rozsahu stanoveném pro zaměstnance v pracovním poměru zvláštním právním předpisem12). (2) Žádost podle odstavce 1 podává voják písemně, a to alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou, nebrání-li tomu vážné důvody na straně vojáka. Žádost musí obsahovat požadovanou dobu trvání rodičovské dovolené a její začátek. Služební orgán může odložit poskytnutí rodičovské dovolené o přiměřenou dobu, pokud by čerpání rodičovské dovolené v požadovanou dobu vážně ohrozilo důležitý zájem služby. Takový odklad rodičovské dovolené musí služební orgán vojákovi písemně odůvodnit. (3) Nadřízený může vojákovi na jeho žádost udělit z rodinných nebo jiných závažných důvodů dovolenou bez nároku na peněžní náležitosti nejdéle na dobu 12 měsíců. § 39 Služební volno při překážkách ve službě (1) Nemůže-li voják pro překážky z důvodů obecného zájmu nebo pro důležité osobní překážky konat službu, má nárok na služební volno v nezbytně nutném rozsahu, pokud úkony v obecném zájmu nebo v důležité osobní záležitosti nelze vyřídit mimo dobu služby. (2) Služební orgán může poskytnout vojákovi pro důležité osobní překážky ve službě další služební volno, popřípadě mu může poskytnout služební volno i z jiných vážných důvodů. (3) Služební volno pro překážky ve službě se vojákovi poskytuje ve dnech, které jsou jinak jeho obvyklými dny služby. (4) Služební volno se poskytuje na žádost vojáka, pokud je důvod služebního volna předem znám. Překážku ve službě a dobu jejího trvání je voják povinen prokázat. (5) Ministerstvo stanoví vyhláškou, ze kterých konkrétních důvodů a v jakém konkrétním rozsahu se poskytuje služební volno. HLAVA VI ZVLÁŠTNOSTI PRŮBĚHU SLUŽBY § 40 Zvláštnosti průběhu služby v zahraničí (1) Na vojáky, kteří konají službu v zahraničí, se vztahují ustanovení tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak. (2) Pro službu v zahraničí lze vojáka povolat do služebního poměru i na dobu kratší než 2 roky. (3) Vojáka ke službě do zahraničí vysílá ministr nebo služební orgány, které k tomu ministr zmocnil. (4) Se souhlasem ministra lze zařadit vojáka, který je příslušníkem Vojenského zpravodajství, na služební místo v zahraničí s nižší stanovenou hodností, než do které je voják jmenován. Vojákovi v tomto případě náleží i nadále dosažená vyšší hodnost. § 40a Zahraniční operace (1) Zahraniční operacíZahraniční operací se rozumí výkon službyvýkon služby mimo území České republiky, během kterého voják plní úkoly ozbrojených sil podle zvláštního právního předpisu12a). (2) Po dobu vyslání do zahraniční operacezahraniční operace plní voják služební povinnosti podle zařazení v úkolovém uskupeníúkolovém uskupení nebo individuálně. (3) Vyžadují-li to podmínky zahraniční operacezahraniční operace, není velitel úkolového uskupení povinen používat ustanovení o základní týdenní době služby, o službě konané nad základní týdenní dobu služby, o nepřetržitém odpočinku mezi službami a nepřetržitém odpočinku v týdnu a o přestávkách ve službě. Vyžadují-li to poměry nebo zvyklosti v místě zahraniční operacezahraniční operace, je velitel úkolového uskupení oprávněn stanovit vojákovi přiměřená omezení. Velitel úkolového uskupení je povinen v době, po kterou jsou stanoveny ztížené podmínky výkonu službyvýkonu služby a doby odpočinku, zabezpečit vojákovi přiměřenou dobu na jídlo a oddech a určit místo odpočinku. (4) Po dobu vyslání do zahraniční operacezahraniční operace se dovolená a služební volno poskytují pouze tehdy, umožňují-li to podmínky zahraniční operacezahraniční operace. § 41 Zvláštnosti průběhu služby vojákyň (1) Těhotná vojákyně nesmí být určována do služeb, jejichž výkon podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství; to platí obdobně o matce do konce devátého měsíce po porodu a vojákyni, která kojí. (2) Těhotná vojákyně, vojákyně, která kojí a vojákyně pečující o dítě mladší než 1 rok může být určována do nočních služeb, do služeb konaných nad základní týdenní dobu služby a do služební pohotovostislužební pohotovosti jen s jejím souhlasem. (3) Těhotná vojákyně a vojákyně pečující o dítě mladší 9 let může být odvelena do jiného místa služebního zařazení, přeložena a vyslána na služební cestuslužební cestu nad základní dobu služby jen s jejím souhlasem. (4) Vojákyně pečující o dítě mladší 9 let může požádat o pružné rozvržení doby služby, výkon službyvýkon služby z jiného místa výkonu službyjiného místa výkonu služby, nebo kratší týdenní dobu služby v rozsahu nejméně 20 hodin týdně. Vojákyně může takovou žádost podat až po ukončení zkušební doby. Zamítnutí žádosti musí služební orgán vojákyni písemně odůvodnit. (5) Pokud o to vojákyně požádá nebo se od posledního stanovení výkonu službyvýkonu služby z jiného místa výkonu službyjiného místa výkonu služby, kratší týdenní doby služby nebo pružného rozvržení doby služby podstatně změnily okolnosti, stanoví služební orgán vojákyni místo výkonu službyvýkonu služby, dobu služby nebo rozvržení doby služby stejně jako před jejich stanovením podle odstavce 4. (6) Nárok vojákyně na mateřskou dovolenou, rodičovskou dovolenou a na přestávky ke kojení se řídí zvláštním právním předpisem13) obdobně jako u žen v pracovním poměru. (7) Odstavce 2, 3 a 6 se vztahují také na vojáky, kteří pobírají peněžitou pomoc,4) a osamělé vojáky, kteří trvale pečují o dítě. (8) Vojákyně, která je těhotná, vojákyně do konce devátého měsíce po porodu a vojákyně, která kojí, nesmí konat činnost, která škodí jejímu organismu, a činnost, která ohrožuje její mateřské poslání. (9) Vojákyně, která je těhotná, vojákyně do konce devátého měsíce po porodu a vojákyně, která kojí, je povinna neprodleně oznámit a doložit služebnímu orgánu skutečnosti rozhodné pro posouzení zákazu činnosti vztahující se k jejímu služebnímu zařazení. (10) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou činnosti a pracoviště, které jsou zakázány vojákyním, které jsou těhotné, vojákyním do konce devátého měsíce po porodu a vojákyním, které kojí. § 41a Ustanovení § 41 odst. 4 a 5 se vztahuje na všechny vojáky pečující o dítě mladší 9 let a na vojáky, kteří osobně pečují o osobu v situaci uvedené v § 5 odst. 4. § 42 Zvláštnosti průběhu služby vojáků, kteří se připravují k výkonu služby studiem (1) Voják, který uzavřel dohodu o zvýšení nebo rozšíření vzdělání, má nárok na studijní volno. (2) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah a čerpání studijního volna. (3) Na vojáky, kteří jsou zařazeni v hodnostním sboru čekatelů, se § 25 až 30 použijí přiměřeně s ohledem na potřeby studia a výcvikuvýcviku tak, že dobu služby v jednotlivých dnech je možné dělit i na více než dvě části, nebo je sdružovat. Přitom průměrná základní týdenní doba služby nesmí v období nejvýše 13 týdnů po sobě jdoucích přesahovat základní týdenní dobu služby a poskytnutý odpočinek mezi službami a nepřetržitý odpočinek v týdnu ve stejném období nebude nižší, než činí nárok stanovený v § 25 odst. 1 a § 28. § 43 Zvláštnosti průběhu služby vojáků duchovních a příslušníků zdravotnické služby Na vojáky, kteří konají službu jako duchovní, a na příslušníky zdravotnické služby se vztahuje tento zákon, nestanoví-li mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána,14) jinak. ČÁST TŘETÍ OBČANSKÁ PRÁVA A VOJENSKÉ KÁZEŇSKÉ PRÁVO HLAVA I OMEZENÍ OBČANSKÝCH PRÁV VOJÁKA § 44 Shromažďovací právo Voják nesmí ve vojenských objektech pořádat politická shromáždění ani provádět politickou agitaci. § 45 Sdružovací právo (1) Voják nesmí být členem politické strany, politického hnutí a odborové organizace. (2) Vojáci se mohou sdružovat v profesních sdruženích, jejichž činnost musí být zabezpečena dohodou o spolupráci s ministerstvem a vnitřní normou ministerstva. § 46 Právo svobodně projevovat náboženství nebo víru Voják nesmí pořádat náboženské obřady a bohoslužby a účastnit se jich, brání-li tomu důležitý zájem služby, nekoná-li službu duchovního podle § 43. § 47 Hospodářská a sociální práva (1) Voják může výjimečně vykonávat výdělečnou činnost pouze s písemným souhlasem služebního orgánu, neovlivní-li tato činnost výkon jeho služby nebo jiný důležitý zájem služby. (2) Služební orgán může udělený souhlas písemně odvolat. V odvolání souhlasu je služební orgán povinen uvést důvody změny svého rozhodnutí. Voják je pak povinen bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost skončit způsobem vyplývajícím pro její skončení z příslušných právních předpisů. (3) Voják smí vykonávat činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou a správu vlastního majetku. (4) Voják nesmí vykonávat činnost odpovědného zástupce podle zvláštních právních předpisů9a) ani být členem statutárních nebo kontrolních orgánů právnických osob, které provozují podnikatelskou činnost, s výjimkou členství ve statutárních nebo kontrolních orgánech nestavebních bytových družstev zřízených ke správě bytového fondu, a právnických osob a organizačních složek státu, jejichž zřizovatelem nebo zakladatelem je ministerstvo nebo jiný správní úřad. HLAVA II ZÁKLADNÍ POVINNOSTI VOJÁKŮ A ZÁKLADNÍ POVINNOSTI NADŘÍZENÝCH § 48 Základní povinnosti vojáků (1) Voják je povinen a) důsledně a přesně plnit úkoly, které mu ukládají právní předpisy a rozkazy nadřízených, b) svědomitě a řádně konat službu podle svých sil, znalostí a schopností, c) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu službyvýkonu služby a které v zájmu služby nelze sdělovat jiným osobám; to neplatí, pokud byl této povinnosti zproštěn služebním orgánem, d) ohlásit svému nadřízenému závady, nedostatky, které ohrožují nebo ztěžují výkon službyvýkon služby, a hrozící škodu, e) zvyšovat své odborné znalosti a prohlubovat svoji kvalifikaci, dbát o svoji fyzickou zdatnost, f) dodržovat pravidla služební zdvořilosti a chovat se i mimo službu tak, aby neohrozil vážnost a důvěryhodnost ozbrojených sil, dodržovat při výkonu službyvýkonu služby právní předpisy, mezinárodní právo válečné a humanitární, mezinárodní smlouvy a rozkazy nadřízených, g) při výkonu službyvýkonu služby nosit předepsaný stejnokroj a zdržet se jednání, které by narušovalo nebo znevažovalo jeho vzhled; výjimky stanoví služební orgán, h) nezneužívat ve svůj prospěch nebo ve prospěch jiných osob informace získané při výkonu službyvýkonu služby a nepřijímat neoprávněné dary nebo jiné výhody v souvislosti s výkonem službyvýkonem služby, i) bezodkladně ohlásit nadřízenému zahájení trestního řízenítrestního řízení nebo řízení o přestupku vůči své osobě a informovat ho o průběhu a ukončení těchto řízení, j) nejpozději po zahájení řízení o přestupku, z něhož je obviněn, bez zbytečného odkladu oznámit správnímu orgánu příslušnému k projednání přestupku, že je vojákem, k) podrobit se na pokyn služebního orgánu vyšetření na polygrafu, když je příslušníkem Vojenského zpravodajství. (2) Oznámení podle odstavce 1 písm. j) voják neučiní, pokud by jím vážně narušil důležitý zájem služby; tím není dotčena povinnost vojáka ohlásit nadřízenému zahájení řízení o přestupku podle odstavce 1 písm. i). (3) Domnívá-li se voják, že rozkaz nadřízeného je v rozporu s právním předpisem, je povinen nadřízeného na to upozornit; trvá-li nadřízený na splnění rozkazu, je voják povinen jej splnit. Voják je povinen odepřít splnění rozkazu nadřízeného, spáchal-li by jeho splněním trestný čintrestný čin; tuto skutečnost ohlásí neodkladně vyššímu nadřízenému. (4) Je-li při výkonu vojenské služby neodkladně třeba zákroku k odvrácení škody hrozící ve vojenských objektech a na vojenském materiálu, je voják povinen zakročit. Nemusí tak učinit, brání-li mu v tom důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe, ostatní vojáky nebo občany anebo osoby sobě blízké. § 49 Základní povinnosti nadřízeného Nadřízení jsou povinni ve vztahu k podřízeným zejména a) organizovat, řídit, kontrolovat a hodnotit výkon službyvýkon služby, b) zabezpečovat, aby byli pro výkon službyvýkon služby odborně připraveni a vycvičeni, c) vytvářet příznivé podmínky pro výkon službyvýkon služby, d) vést je ke služební kázni, k plnění služebních povinností a vyvozovat důsledky z porušování služebních povinností, e) seznamovat vojáky s vojenským řádem a jeho změnami. HLAVA III KÁZEŇSKÁ PRAVOMOC, KÁZEŇSKÉ ODMĚNY, KÁZEŇSKÉ TRESTY A JEJICH UKLÁDÁNÍ § 50 Kázeňská pravomoc (1) Kázeňskou pravomocíKázeňskou pravomocí se rozumí právo udělovat kázeňské odměny a ukládat kázeňské tresty. (2) Kázeňskou pravomocKázeňskou pravomoc mají v celém rozsahu prezident a ministr; v rozsahu stanoveném ve vojenských řádech služební orgány a nadřízení (dále jen „orgány s kázeňskou pravomocíkázeňskou pravomocí“). K rozhodování o udělování kázeňských odměn a ukládání kázeňských trestů mohou orgány s kázeňskou pravomocíkázeňskou pravomocí zřizovat kázeňské komise jako poradní orgány, ve kterých jsou zejména zástupci hodnostního sboru. (3) Prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil stanoví ve vojenském řádu podrobnou úpravu vojenského kázeňského práva. § 51 Kázeňský přestupek (1) Kázeňským přestupkemKázeňským přestupkem se rozumí zaviněné jednání, které je v rozporu s právními předpisy nebo vojenskými řády, předpisy a rozkazy, není-li trestné podle trestního zákona. (2) Jako kázeňský přestupekkázeňský přestupek se vyřídí též jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise. Orgány s kázeňskou pravomocíkázeňskou pravomocí takový přestupek projednávají a ukládají za něj správní tresty a ochranná opatření podle zvláštních právních předpisů.15) Projednává-li orgán s kázeňskou pravomocíkázeňskou pravomocí jako kázeňský přestupekkázeňský přestupek jednání vojáka označené ve zvláštním právním předpise jako přestupek zapisovaný do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů (dále jen „evidence přestupků“), opatří si po zahájení řízení opis z evidence přestupků týkající se obviněného vojáka. § 51a Zápis do evidence přestupků Příslušný služební orgán zapisuje do evidence přestupkůpřestupků rozhodnutí o jednání vojáka označeném ve zvláštním právním předpise za přestupekpřestupek, jedná-li se o přestupekpřestupek zapisovaný do evidence přestupkůpřestupků. Na postup při zápisu pravomocného rozhodnutí o jednání vojáka označeného za přestupekpřestupek ve zvláštním právním předpise do evidence přestupkůpřestupků a postup při uplatňování námitek před služebním orgánem, který zápis do evidence přestupkůpřestupků provedl, se použijí obdobně ustanovení zákona o přestupcích. Orgán s kázeňskou pravomocíkázeňskou pravomocí, který vydal rozhodnutí o jednání vojáka označeném za přestupekpřestupek ve zvláštním právním předpise, o této skutečnosti informuje do pěti dnů od nabytí právní moci rozhodnutí příslušný služební orgán, který rozhodnutí zapisuje do evidence přestupkůpřestupků. Věta první se nepoužije na rozhodnutí týkající se příslušníka Vojenského zpravodajství. § 52 Kázeňské odměny (1) Kázeňské odměny se udělují za příkladné plnění služebních povinností nebo za záslužné činyzáslužné činy. Záslužným činemZáslužným činem se rozumí zejména vykonání hrdinského skutku, projev statečnosti při záchraně života nebo majetku. (2) Kázeňskými odměnami jsou zejména a) písemná pochvala, b) prominutí dříve uloženého kázeňského trestu nebo jeho zahlazení, c) peněžitý nebo věcný dar. § 53 Kázeňské tresty (1) Kázeňské tresty se ukládají za kázeňské přestupkykázeňské přestupky podle § 51 odst. 1. (2) Kázeňskými tresty jsou a) napomenutí, b) písemná důtka, c) výstraha pro neodpovědný výkon službyvýkon služby, d) snížení služebního platu až o 15 % až na dobu 6 měsíců. Ukládání kázeňských trestů § 54 (1) Postačí-li k nápravě vojáka a k obnovení služební kázně vytknutí méně závažného jednání, které má znaky kázeňského přestupkukázeňského přestupku, kázeňský trest se neuloží. (2) Před uložením kázeňského trestu se musí úplně a přesně zjistit skutkový stav. Vojákovi se musí před uložením kázeňského trestu umožnit vyjádřit se k věci, navrhovat důkazy a hájit se. Orgány s kázeňskou pravomocíkázeňskou pravomocí jsou oprávněny vyslechnout též toho, kdo podal podnět k projednání kázeňského přestupkukázeňského přestupku. (3) Při rozhodování o uložení kázeňského trestu se přihlíží k povaze protiprávního jednání, k okolnostem, za kterých k němu došlo, k jeho následkům, míře zavinění, k dosavadnímu plnění služebních povinností a k druhu a množství dosud nezahlazených kázeňských trestů. § 55 Za kázeňský přestupekkázeňský přestupek uloží orgán s kázeňskou pravomocíkázeňskou pravomocí kázeňský trest nejdříve 24 hodin po jeho spáchání, nejpozději však do 60 dnů ode dne, kdy se o jeho spáchání dověděl. Je-li jednání vojáka, v němž lze spatřovat naplnění skutkové podstaty kázeňského přestupkukázeňského přestupku, předmětem šetření jiného orgánu, počíná lhůta 60 dnů pro uložení kázeňského trestu běžet dnem, kdy se orgán s kázeňskou pravomocíkázeňskou pravomocí dověděl o výsledku tohoto šetření; dopustil-li se voják kázeňského přestupkukázeňského přestupku v zahraničí, dnem následujícím po dni návratu vojáka ze zahraničí. Za kázeňský přestupekkázeňský přestupek lze uložit kázeňský trest do 1 roku ode dne jeho spáchání. Do této doby se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízenítrestní řízení nebo řízení o přestupku, a doba, po kterou se o věci vedlo soudní řízení správní. § 56 Kázeňský trest nelze uložit nebo vykonat, byl-li kázeňský trest prominut anebo vztahuje-li se na přestupekpřestupek amnestie nebo byl-li voják za týž skutek již pravomocně odsouzen soudem; byl-li kázeňský trest uložen dříve, zruší se s účinností ode dne uložení. § 57 (1) Kázeňský trest ukládá orgán s kázeňskou pravomocíkázeňskou pravomocí písemným rozhodnutím, které se musí vojákovi doručit. Proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení; do doby pro podání odvolání se nezapočítává doba nepřetržitého vojenského výcviku. Odvolání podává voják orgánu s kázeňskou pravomocíkázeňskou pravomocí, který je nadřízen tomu, jenž o uložení kázeňského trestu rozhodl. Proti rozhodnutí prezidenta se nelze odvolat. Odvolání lze vzít zpět do doby rozhodnutí orgánu s kázeňskou pravomocíkázeňskou pravomocí, který o odvolání rozhoduje. (2) O odvolání rozhoduje orgán s kázeňskou pravomocíkázeňskou pravomocí bez zbytečného odkladu, nejpozději do 60 dnů ode dne doručení odvolání. Rozhodnutí je vykonatelné dnem následujícím po nabytí právní moci. § 58 Zahlazení kázeňského trestu (1) Nedopustil-li se voják během 1 roku od pravomocného uložení kázeňského trestu dalšího kázeňského přestupkukázeňského přestupku, kázeňský trest se zahladí vypuštěním z evidence a voják se posuzuje, jako by mu kázeňský trest nebyl uložen. (2) Orgán s kázeňskou pravomocíkázeňskou pravomocí může i před uplynutím doby stanovené v odstavci 1 rozhodnout o zahlazení kázeňského trestu s přihlédnutím k chování vojáka. ČÁST ČTVRTÁ PÉČE O VOJÁKY § 59 Podmínky pro výkon služby (1) Ministerstvo vytváří vojákům podmínky pro řádný, hospodárný a bezpečný výkon službyvýkon služby. (2) Ministerstvo je zejména povinno a) zajišťovat pro vojáky zdravotní služby, b) zřizovat, udržovat a zlepšovat sociální zařízení, c) pečovat o vzhled a úpravu míst, ve kterých vojáci vykonávají službu, d) vytvářet příznivé podmínky pro stravování vojáků, e) zajišťovat vojákům ubytování, f) vytvářet podmínky pro soustavné vzdělávání a prohlubování kvalifikace vojáků v zájmu služby, g) zabezpečovat rekvalifikaci vojákům, h) vytvářet podmínky pro uspokojování kulturních, rekreačních a tělovýchovných potřeb a zájmové činnosti vojáků, i) podle podmínek, v nichž je plněn úkol, zajišťovat vojákům vyslaným do zahraniční operacezahraniční operace přiměřený kontakt s osobami blízkými1b). (3) Ministerstvo může poskytovat péči podle odstavce 2 písm. a), d) a h) nositelům osvědčení podle zvláštního právního předpisu16) a jejich manželkám, manželům, popřípadě vdovám nebo vdovcům po nich, bývalým vojákům, kteří konali službu v zahraničních operacíchzahraničních operacích, a bývalým vojákům, kteří jsou poživateli dávek důchodového pojištění, jež vyplácí ministerstvo. (4) Ministerstvo může poskytovat za účelem prevence rizikového chování péči podle odstavce 2 písm. h) rodině vojáka. § 60 Dohoda o zvýšení nebo rozšíření vzdělání (1) Služební orgán může uzavřít s vojákem, který si zvyšuje nebo rozšiřuje vzdělání požadované pro služební zařazení související s výkonem současného nebo předpokládaného služebního zařazení dohodu, kterou se stát zavazuje umožnit vojákovi zvýšení nebo rozšíření vzdělání. Voják se zavazuje setrvat po skončení studia po dohodnutou dobu ve služebním poměru nebo uhradit náklady spojené se zvýšením nebo rozšířením vzdělání nebo jejich část, a to i tehdy, zanikne-li vojákovi služební poměr před ukončením zvýšení nebo rozšíření vzdělání nebo v jeho průběhu. (2) Dohoda se musí uzavřít písemně a musí v ní být uvedeny a) stupeň vzdělání nebo druh kvalifikace a způsob jejich získání, b) doba, po kterou se voják zavazuje setrvat ve služebním poměru, c) druhy nákladů, které bude voják povinen uhradit, nesplní-li svůj závazek setrvat ve služebním poměru, d) nejvyšší celková částka, kterou bude voják povinen uhradit, jinak je dohoda neplatná. (3) Do doby setrvání ve služebním poměru se nezapočítává doba dispozice podle § 10 odst. 4 a doba přerušení služebního poměru podle § 11. (4) Nesplní-li voják svůj závazek setrvat ve služebním poměru pouze zčásti, povinnost uhradit náklady se poměrně sníží. (5) Povinnost uhradit náklady zaniká, zanikl-li služební poměr vojáka podle § 18 písm. e), f), h) a i) nebo podle § 19 odst. 1 písm. a), b), c) a e). Ministr nebo jím zmocněný služební orgán může v mimořádných případech na žádost vojáka částečně snížit nebo zcela prominout povinnost vojáka uhradit náklady, zanikl-li jeho služební poměr z jiných důvodů. (6) Ministerstvo stanoví vyhláškou výši úhrady, kterou lze na vojákovi požadovat, pokud nesplní dohodu. § 61 Ubytování (1) V obci výkonu službyobci výkonu služby nebo v obciobci, ze které je možné denně dojíždět prostředky hromadné dopravy do místa pravidelného výkonu službyvýkonu služby tak, aby celková denní doba strávená dopravou nepřekročila 3 hodiny, zabezpečí ministerstvo vojákovi na jeho žádost po dobu trvání služebního poměru ubytování za úhradu. (2) Vojákovi, který je služebně zařazen jako čekatel, se ubytování zabezpečuje bezplatně. Ubytování se zabezpečuje ode dne zahájení studia nebo výcvikuvýcviku do dne jeho ukončení; nezabezpečuje se při cestách a pobytu mimo vojenskou školu a vojenské zařízení, které nejsou v zájmu služby, a v době čerpání řádné dovolené. (3) Při služební cestěslužební cestě, studijním pobytustudijním pobytu a odvelení se vojákovi poskytuje bezplatné ubytování. § 61a Služební příspěvek na bydlení (1) Voják má nárok na měsíční služební příspěvek na bydlení (dále jen „služební příspěvek“) ve výši od jednonásobku do dvojnásobku (dále jen „koeficient“) částky 3 000 Kč podle kategorie obce výkonu službyobce výkonu služby a podle počtu obyvatel žijících v této obciobci. Výše služebního příspěvku se zvyšuje za každého člena rodiny o 300 Kč, maximálně však o 1 200 Kč. Za členy rodiny se považují osoby podle § 71 odst. 5. (2) Nárok na služební příspěvek zaniká při zániku služebního poměru. Služební příspěvek vojákovi nenáleží po dobu jeho služebního zařazení jako čekatele, ve zkušební době, po dobu přerušení služebního poměru podle § 11, za dobu neomluvené nepřítomnosti ve službě, po dobu určení do dispozice podle § 10 odst. 2 písm. g), h) a i) nebo pokud je mu ministerstvem hrazeno nájemné za byt v místě pravidelného výkonu službyvýkonu služby v zahraničí. (3) Manželům, kteří jsou oba vojáky, se výše služebního příspěvku zvyšuje podle odstavce 1 jen za nezaopatřené děti podle § 71 odst. 5, a to jen jednomu z nich. V případě druha a družky se pro účely zvýšení služebního příspěvku postupuje podle věty první obdobně. (4) Pro splatnost a výplatu služebního příspěvku se použijí § 68l až 68n. (5) Vláda stanoví nařízením kategorie obcí výkonu službyobcí výkonu služby a koeficienty pro výpočet služebního příspěvku. Výše násobků se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. § 62 Rekreace Ministerstvo může zabezpečovat vojákovi a jeho rodině společnou rekreaci s přihlédnutím k náročnosti a obtížnosti výkonu službyvýkonu služby. § 63 Jednorázová peněžní výpomoc Ministr může v mimořádných případech přiznat vojákovi na jeho žádost k překonání přechodné, jím nezaviněné tíživé sociální situace jednorázovou nenávratnou peněžní výpomoc až do výše dvacetinásobku minimální mzdy.17) § 64 Rekvalifikace Před zánikem služebního poměru lze umožnit vojákovi na žádost rekvalifikaci na náklady státu, trval-li služební poměr nejméně 5 let, a to s přihlédnutím k získané kvalifikaci. § 65 Příspěvek na pohřeb vojáka a pohřební obřad s vojenskými poctami (1) Zemřel-li voják mimo válečný stav na území České republiky, poskytne příslušný útvar na přání pozůstalých úhradu nutných výdajů na jednoduchou rakev s kovovou vložkou a úhradu poplatků a dopravného za převoz do místa pohřbu. V případě úmrtí vojáka v zahraničí náleží úhrada podle věty první, pouze pobýval-li voják v zahraničí ze služebních důvodů. (2) Na přání pozůstalých vypraví útvar svým nákladem zemřelému vojáku jednoduchý pohřeb; do nákladů se zahrnou i výdaje na kovovou vložku, poplatky a dopravné do místa pohřbu, nevypravuje-li se pohřeb v místě úmrtí. Plnění podle odstavce 1 v tomto případě nenáleží. (3) Voják, který zemřel v době trvání služebního poměru, může být pohřben ve vojenském stejnokroji a mohou mu být prokázány vojenské pocty. Obdobně se to týká vojáka, který byl propuštěn do zálohy, bylo mu povoleno nosit stejnokroj při slavnostních příležitostech18) a poté zemřel. ČÁST PÁTÁ ZABEZPEČENÍ VOJÁKŮ HLAVA I SLUŽEBNÍ PLAT § 66 Nárok na služební plat (1) Voják má nárok na služební plat za výkon službyvýkon služby ve výši odpovídající služebnímu zařazení, podmínkám výkonu službyvýkonu služby a služební výkonnosti. Nárok na služební plat má také v dalších případech stanovených zákonem. Za služební plat se považují peněžitá plnění poskytovaná vojákovi Českou republikou ve výši a za podmínek stanovených touto hlavou. (2) Je-li vojákovi povolena kratší týdenní doba služby, služební plat se úměrně zkrátí. To neplatí, je-li vojákovi přechodně stanovena kratší týdenní doba služby ze zdravotních důvodů na základě rozhodnutí přezkumné komise. (3) Voják má určen služební plat s přihlédnutím ke službě konané nad základní týdenní dobu služby v rozsahu do 150 hodin v kalendářním roce. (4) Vojákovi nevzniká při výkonu službyvýkonu služby v zahraničí nárok na služební plat, pokud je mu plat poskytován mezinárodní nebo nadnárodní organizací nebo orgánem. § 67 Složky služebního platu Služební plat tvoří a) služební tarif, b) výkonnostní příplatek, c) příplatek za službu v zahraničí, d) zvláštní příplatek, e) příplatek za zvýšenou odpovědnost, f) příplatek za služební pohotovostslužební pohotovost, g) odměna. § 68 Služební tarif (1) Vojákovi náleží služební tarif podle hodnosti stanovené pro služební místo, na kterém je služebně zařazen. (2) Služební tarify pro hodnosti stanoví vláda nařízením tak, aby služební tarif pro jednotlivé hodnosti činil nejméně Hodnost| Služební tarify v Kč měsíčně ---|--- Vojín| 8 800 Svobodník| 19 300 Desátník| 20 400 Četař| 21 600 Rotný| 25 200 Rotmistr| 27 000 Nadrotmistr| 28 800 Praporčík| 30 800 Nadpraporčík| 33 000 Štábní praporčík| 43 000 Poručík| 29 000 Nadporučík| 33 000 Kapitán| 38 000 Major| 43 000 Podplukovník| 48 000 Plukovník| 58 000 Brigádní generál| 68 000 Generálmajor| 78 000 Generálporučík| 88 000 Armádní generál| 98 000 (3) Vojákovi, který je zařazen v hodnostním sboru čekatelů, náleží služební tarif podle hodnosti, do které je jmenován. (4) Služební tarify pro hodnosti čekatelů stanoví vláda nařízením tak, aby služební tarif pro jednotlivé hodnosti čekatelů činil nejméně Hodnost| Služební tarify v Kč měsíčně ---|--- Vojín| 8 800 Svobodník| 9 200 Desátník| 9 600 Četař| 10 000 Rotný| 10 400 Rotmistr| 10 800 Nadrotmistr| 11 200 § 68a Výkonnostní příplatek (1) Výkonnostní příplatek se stanoví v závislosti na služebním hodnocení vojáka. Výše výkonnostního příplatku se upravuje jednou ročně k 1. dubnu podle závěrů služebního hodnocení za období předcházejícího kalendářního roku. Je-li v tomto období provedeno více služebních hodnocení, přihlíží se k poslednímu z nich. Ke služebnímu hodnocení vojáků, kteří se připravují k výkonu službyvýkonu služby studiem nebo výcvikemvýcvikem, se nepřihlíží. (2) Vojákovi, kterému doposud nenáleží výkonnostní příplatek a který je služebně hodnocen a) výtečně a je ve služebním zařazení se stanovenou hodností svobodník až nadpraporčík, náleží výkonnostní příplatek ve výši 2 % služebního tarifu, b) výtečně a je ve služebním zařazení se stanovenou hodností poručík až podplukovník, náleží výkonnostní příplatek ve výši 1,5 % služebního tarifu, c) velmi dobře a je ve služebním zařazení se stanovenou hodností svobodník až nadpraporčík, náleží výkonnostní příplatek ve výši 1 % služebního tarifu, nebo d) velmi dobře a je ve služebním zařazení se stanovenou hodností poručík až podplukovník, náleží výkonnostní příplatek ve výši 0,75 % služebního tarifu. (3) Vojákovi náleží při dalším služebním hodnocení výkonnostní příplatek ve výši již dosažené výše výkonnostního příplatku zvýšené o a) 2 % služebního tarifu, pokud je ve služebním zařazení se stanovenou hodností svobodník až nadpraporčík a byl hodnocen výtečně, b) 1,5 % služebního tarifu, pokud je ve služebním zařazení se stanovenou hodností poručík až podplukovník a byl hodnocen výtečně, c) 1 % služebního tarifu, pokud je ve služebním zařazení se stanovenou hodností svobodník až nadpraporčík a byl hodnocen velmi dobře, nebo d) 0,75 % služebního tarifu, pokud je ve služebním zařazení se stanovenou hodností poručík až podplukovník a byl hodnocen velmi dobře. (4) Vojákovi, který byl při dalším služebním hodnocení hodnocen jako a) dobrý, se dosažená výše výkonnostního příplatku nemění, b) vyhovující, se dosažená výše výkonnostního příplatku snižuje o 2 % služebního tarifu nebo výkonnostní příplatek nenáleží, pokud jsou 2 % služebního tarifu vyšší, než je dosažená výše tohoto příplatku, nebo c) nevyhovující, výkonnostní příplatek nenáleží. (5) Nebyl-li voják služebně hodnocen, náleží mu výkonnostní příplatek v doposud dosažené výši. (6) Výše výkonnostního příplatku se zjišťuje ze služebního tarifu, který odpovídá hodnosti stanovené pro místo, na kterém je voják služebně zařazen. Maximální výše výkonnostního příplatku činí 20 % služebního tarifu ve služebním zařazení se stanovenou hodností svobodník až nadpraporčík a 15 % služebního tarifu ve služebním zařazení se stanovenou hodností poručík až podplukovník. (7) Výkonnostní příplatek se zaokrouhluje na celé desetikoruny směrem nahoru. (8) Výkonnostní příplatek nenáleží vojákovi, jehož služební zařazení odpovídá hodnosti čekatele, štábního praporčíka, plukovníka nebo hodnosti v hodnostním sboru generálů. § 68b Příplatek za službu v zahraničí (1) Vojákovi vyslanému do zahraniční operacezahraniční operace náleží po dobu služby v zahraničí příplatek za službu v zahraničí ve výši 500 až 2 500 Kč denně. Po dobu poskytování příplatku za službu v zahraničí nevzniká vojákovi nárok na náhradní volno, na volno a na příplatek za služební pohotovostslužební pohotovost. (2) Horní hranice příplatku podle odstavce 1 se zvyšuje až na dvaapůlnásobek, pokud je voják vystaven vysokému riziku ohrožení života nebo zdraví spojenému s vedením bojové činnosti v prostoru zahraniční operacezahraniční operace. (3) Za dobu služby v zahraničí se pro účely nároku na příplatek považuje i doba nařízené nebo omluvené nepřítomnosti v prostoru zahraniční operacezahraniční operace, která nepřesáhne nepřetržitě 168 hodin, a doba zajetízajetí. (4) Příplatek za službu v zahraničí se nekrátí při dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, a to nejdéle po dobu 1 měsíce ode dne zjištění nemoci nebo úrazu, je-li léčba prováděna v zahraničí. (5) Výši příplatku podle odstavce 1 nebo 2 pro konkrétní zahraniční operacizahraniční operaci stanoví podle míry, intenzity a doby trvání rizika ministr. Zvláštní příplatek § 68c (1) Vojákovi, který vykonává službu v podmínkách spojených s mimořádnou neuropsychickou zátěží, rizikem ohrožení života nebo zdraví, přísluší zvláštní příplatek ve výši 600 až 8 000 Kč měsíčně. Při souběhu zvláštních příplatků náleží vojákovi pouze jeden zvláštní příplatek, a to nejvyšší. (2) Druhy služebních činností v závislosti na míře neuropsychické zátěže a pravděpodobnosti rizika ohrožení života nebo zdraví, a výši příplatku stanoví vláda nařízením. § 68d (1) Vojákovi, který střídavě vykonává službu a) ve dvousměnném režimu výkonu službyvýkonu služby, náleží zvláštní příplatek ve výši 400 Kč měsíčně, b) ve třísměnném režimu výkonu službyvýkonu služby, náleží zvláštní příplatek ve výši 800 Kč měsíčně, c) v nepřetržitém režimu výkonu službyvýkonu služby, náleží zvláštní příplatek ve výši 1 000 Kč měsíčně, nebo d) v nepřetržitém režimu výkonu službyvýkonu služby, ve kterém doba mezi začátkem a koncem stanovené doby výkonu službyvýkonu služby přesahuje 15 hodin, náleží zvláštní příplatek ve výši 1 200 Kč měsíčně. (2) Vojákovi, který má rozvrženu základní týdenní dobu služby rovnoměrně a v kalendářním měsíci vykonal službu ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém režimu výkonu službyvýkonu služby v rozsahu alespoň 80 hodin, náleží za tento měsíc příplatek podle odstavce 1. (3) Vojákovi, kterému náleží zvláštní příplatek podle odstavce 1 a zároveň splňuje podmínky pro přiznání zvláštního příplatku podle § 68c odst. 1, náležejí oba zvláštní příplatky. § 68e Příplatek za zvýšenou odpovědnost Veliteli vojenského útvaru, náčelníkovi, vedoucímu nebo řediteli vojenského zařízení nebo vojenského správního úřadu a řediteli nebo veliteli organizačního útvaru ministerstva nebo Vojenského zpravodajství náleží příplatek až do výše 15 % služebního tarifu stanoveného v § 68 odst. 2. Příplatek se zaokrouhluje na celé desetikoruny směrem nahoru. § 68f Příplatek za služební pohotovost Vojákovi, kterému byla nařízena služební pohotovostslužební pohotovost podle § 30, náleží příplatek za služební pohotovostslužební pohotovost ve výši 1 500 Kč v kalendářním měsíci, ve kterém služební pohotovostslužební pohotovost zasáhla alespoň do 10 dnů, nebo ve výši 3 000 Kč v kalendářním měsíci, ve kterém služební pohotovostslužební pohotovost zasáhla alespoň do 20 dnů. § 68g Odměna Za splnění mimořádného nebo zvlášť významného služebního úkolu lze vojákovi poskytnout odměnu. § 68h Zvláštní případy nároku na služební plat Voják má v rozsahu doby, která zasahuje do základní týdenní doby výkonu službyvýkonu služby, nárok na služební plat za dobu a) řádné dovolené, b) zvláštní dovolené, c) studijního volna poskytnutého ke studiu při výkonu službyvýkonu služby, d) preventivní rehabilitace, e) mimořádné rehabilitace, f) rekvalifikace, g) náhradního volna za službu konanou nad základní týdenní dobu služby a volna z důvodu výkonu nepřetržitého vojenského výcvikuvýcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazení, h) po kterou nekonal službu proto, že svátek11) připadl na jeho obvyklý den služby, i) služebního volna z důvodu obecného zájmu nebo pro důležité osobní překážky ve službě s výjimkou dalšího služebního volna, nebo j) strávenou na služební cestěslužební cestě nebo studijním pobytustudijním pobytu jinak než výkonem službyvýkonem služby. § 68i Zachovaný služební plat (1) Zachovaný služební plat se určí jako součet výkonnostního příplatku, pokud vojákovi náležel, a služebního tarifu podle § 68 odst. 1 ke dni předcházejícímu dni, ke kterému náleží zachovaný služební plat. (2) Zachovaný služební plat náleží vojákovi, který a) je před uplynutím stanovené doby trvání služebního poměru nebo před propuštěním ze služebního poměru určen do dispozice, b) je zajat nebo se stal v průběhu zahraniční operacezahraniční operace nezvěstným, nejednalo-li se o svémocné odloučení nebo zběhnutí, c) na základě dohody o zvýšení nebo rozšíření vzdělání studuje denní formou studia, nejedná-li se o vojáka v hodnostním sboru čekatelů, nebo d) vykonává službu v zahraničí podle § 40 odst. 4. (3) Zachovaný služební plat náleží také vojákyni, která nemůže vykonávat službu ve svém služebním zařazení z důvodu těhotenství v době, kdy je z tohoto důvodu určena do dispozice. (4) Vojákovi, kterému náleží zachovaný služební plat podle odstavce 2 nebo 3, lze poskytnout odměnu a přiznat zvláštní příplatek. (5) Vojákovi, který je určen do dispozice před propuštěním ze služebního poměru podle § 19 odst. 1 písm. d), f) až k), m) nebo o), náleží zachovaný služební plat ve výši služebního tarifu, který mu náležel ke dni předcházejícímu dni určení do dispozice. (6) Vojákovi, který je určen do dispozice před propuštěním ze služebního poměru podle § 19 odst. 1 písm. l), náleží zachovaný služební plat ve výši služebního tarifu odpovídajícího hodnosti, do které je voják jmenován. (7) Nemůže-li být pro účely určení výše zachovaného služebního platu použit služební tarif podle § 68 odst. 1, použije se služební tarif odpovídající hodnosti, do které je voják jmenován. § 68j Zvláštní případy určení služebního platu (1) Vojákovi určenému do dispozice z důvodu, že nelze rozhodnout o jeho služebním zařazení, náleží služební tarif podle předchozího služebního zařazení a výkonnostní příplatek, pokud mu byl přiznán; tomuto vojákovi lze udělit odměnu a přiznat zvláštní příplatek a příplatek za službu v zahraničí. (2) Vojákovi určenému do dispozice po dobu dočasného zproštění výkonu službyvýkonu služby náleží služební tarif odpovídající hodnosti, do které je jmenován, a příplatek za službu v zahraničí. Pokud podezření ze závažného porušení služebních povinností nebo ze spáchání trestného činutrestného činu nebylo vojákovi prokázáno, doplatí se mu rozdíl mezi vyplaceným služebním platem a služebním platem, který by mu náležel, kdyby k dočasnému zproštění výkonu službyvýkonu služby nedošlo. Doplatek služebního platu je splatný do 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí služebního orgánu, že k závažnému porušení služebních povinností nedošlo nebo ode dne, kdy byl služební orgán vyrozuměn o pravomocném rozhodnutí orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení nebo rozsudku soudu. (3) Vojákovi určenému do zvláštní dispozice náleží služební plat podle činnosti jím vykonávané v této dispozici. (4) Vojákovi, který je pověřen výkonem službyvýkonem služby v jiném služebním zařazení a tomuto služebnímu zařazení přísluší vyšší hodnost, než jaká přísluší služebnímu zařazení vojáka, náleží po dobu tohoto pověření služební tarif z vyšší hodnosti, je-li to pro něj výhodnější, a lze mu přiznat příplatek za zvýšenou odpovědnost. (5) Vojákovi, který zastupuje vojáka v jiném služebním zařazení po dobu delší než 4 týdny a tomuto služebnímu zařazení přísluší vyšší hodnost, než jaká přísluší služebnímu zařazení vojáka, náleží po dobu zastupování v jiném služebním zařazení služební tarif z vyšší hodnosti, je-li to pro něj výhodnější, a lze mu přiznat příplatek za zvýšenou odpovědnost. (6) Nemůže-li být pro určení výše služebního tarifu použit služební tarif podle § 68 odst. 1, použije se služební tarif podle hodnosti, do které je voják jmenován. (7) Vojákovi náleží při zániku služebního poměru služební plat za nevyčerpanou řádnou dovolenou, na kterou mu vznikl nárok v kalendářním roce zániku služebního poměru, a za nevyčerpanou řádnou dovolenou převedenou podle § 33 odst. 2 a 8. Služební plat za nevyčerpanou řádnou dovolenou náleží ve výši průměrného služebního platu zjištěného podle § 68r pro den zániku služebního poměru. (8) Služební plat namísto volna za nepřetržité vojenské nasazenínepřetržité vojenské nasazení podle § 31c odst. 7 náleží za každou hodinu neposkytnutého volna ve výši poměrné části služebního tarifu a výkonnostního a zvláštního příplatku. § 68k Služební plat po dobu dočasné neschopnosti ke službě (1) Vojákovi náleží služební plat a) po dobu prvního měsíce dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, nebo b) nejdéle po dobu 12 měsíců od počátku dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, které voják utrpěl při výkonu službyvýkonu služby, v přímé souvislosti s ním nebo pro výkon službyvýkon služby. (2) Vojákovi náleží služební plat po dobu, po kterou nemůže konat službu pro karanténu nařízenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví19b). (3) Služební plat po dobu dočasné neschopnosti pro nemoc nebo úraz nenáleží vojákovi, pokud si neschopnost ke službě pro nemoc nebo úraz přivodil úmyslně. (4) Služební plat po dobu dočasné neschopnosti pro nemoc nebo úraz náleží vojákovi ve výši 50 %, jde-li o případy podle § 31 zákona o nemocenském pojištění. (5) Porušil-li voják v době své dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz povinnost zdržovat se v místě pobytu nebo dodržovat rozsah povolených vycházek anebo povinnost umožnit kontrolu a poskytnout nezbytnou součinnost k provedení kontroly dodržování režimu dočasně služby neschopného vojáka podle zákona o nemocenském pojištění52), může mu být služební plat po dobu dočasné neschopnosti pro nemoc nebo úraz se zřetelem na závažnost porušení snížen nebo odejmut. Pokud již byl služební plat po dobu dočasné neschopnosti pro nemoc nebo úraz vyplacen, považuje se vyplacená částka za přeplatek, který je voják povinen vrátit plátci služebního platu. § 68l Splatnost služebního platu (1) Služební plat je splatný v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl vojákovi nárok na služební plat. (2) V rámci období uvedeného v odstavci 1 určí ministerstvo vnitřním předpisem pravidelný termín výplaty služebního platu. (3) Při zániku služebního poměru se služební plat vyplatí v nejbližším pravidelném termínu výplaty služebního platu. Výplata služebního platu § 68m (1) Služební plat se vyplácí v zákonných penězích53) a zaokrouhluje se na celé koruny směrem nahoru. (2) Služební plat se vyplácí bezhotovostně na náklad a nebezpečí státu nejvýše na dva účty určené vojákem u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky nebo spořitelního a úvěrního družstva nejpozději v pravidelném termínu výplaty služebního platu. (3) Služební orgán umožní vojákovi nahlížet do vnitřního platového předpisu, pokud je vydán. (4) Při měsíčním vyúčtování služebního platu, umožňuje-li to výkon službyvýkon služby, předá ministerstvo vojákovi doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách služebního platu a o provedených srážkách. V ostatních případech tak služební orgán učiní v nejbližším vhodném termínu. Na žádost vojáka mu služební orgán umožní nahlédnout do dokladů, na jejichž základě byl služební plat vypočten. § 68n (1) Vojákovi lze ve výjimečném případě vyplatit služební plat v hotovosti. Voják může písemně zmocnit k přijetí služebního platu v hotovosti jinou fyzickou osobu. (2) Vojákovi vyslanému do zahraniční operacezahraniční operace lze na jeho žádost vyplatit v hotovosti zálohu na příplatek za službu v zahraničí, a to i v cizí měně. (3) Vojákovi s pravidelným místem výkonu službyvýkonu služby v zahraničí lze s jeho souhlasem poskytovat služební plat nebo jeho část v dohodnuté cizí měně, pokud je k této měně vyhlašován Českou národní bankoubankou kurz devizového trhu. (4) Pro přepočet služebního platu nebo jeho části na cizí měnu se použije kurz vyhlášený Českou národní bankoubankou pro první den v měsíci, za který služební plat náleží. (5) Vojákovi lze na jeho žádost po povolání do služebního poměru vyplatit přiměřenou zálohu na služební plat, a to i v hotovosti, která se zúčtuje v nejbližším pravidelném termínu výplaty služebního platu. Výplatu zálohy povoluje služební orgán. § 68o Srážky ze služebního platu (1) Srážky ze služebního platu lze provést jen na základě dohody o srážkách ze služebního platu. Dále lze ze služebního platu srazit a) daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, b) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, c) pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, d) nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady nebo jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté vojákovi k plnění služebních úkolů, e) zálohu na služební plat, kterou je voják povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání tohoto platu, f) částku postiženou výkonem rozhodnutí nařízeným soudem nebo exekuceexekuce vedené soudním exekutorem, správním úřadem, služebním orgánem nebo orgánem zmocněným k tomu zákonem, g) částku náborového nebo jiného příspěvku, která byla vojákovi vyplacena v souvislosti s povoláním do služebního poměru, a kterou je voják povinen vrátit, h) částku přeplatku na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a státní sociální podpory, pokud je voják povinen tyto přeplatky vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí, nebo i) částku přeplatku podle § 68k odst. 5. (2) Pořadí a podmínky srážek ze služebního platu se určí podle zákoníku práce. § 68p Vrácení služebního platu (1) Voják je povinen vrátit služební plat vyplacený za dobu řádné dovolené nebo za její část, na niž ztratil nárok nebo na niž mu nárok nevznikl. (2) Jestliže se dodatečně prokáže, že voják zemřel v době, kdy byl v zajetízajetí nebo se stal po dobu vyslání do zahraniční operacezahraniční operace nezvěstným, nejednalo-li se o svémocné odloučení nebo o zběhnutí, již vyplacený služební plat nebo jeho část se nevrací. § 68q Informační systém o služebním platu (1) Informační systém o služebním platu je neveřejným informačním systémem veřejné správy, jehož účelem je shromažďovat, zpracovávat a uchovávat údaje o prostředcích na služební platy, o průměrných služebních platech vojáků a jejich osobních údajíchosobních údajích, které ovlivňují výši služebního platu. (2) Správcem informačního systému o služebním platu je Ministerstvo financí. (3) Ministerstvo zapisuje údaje do informačního systému o služebním platu v rozsahu a způsobem, který stanoví vláda nařízením. (4) Uživatelem informačního systému o služebním platu využívajícím údaje v něm zapsané je Ministerstvo práce a sociálních věcí a Český statistický úřad. § 68r Průměrný služební plat Je-li potřebné zjistit průměrný služební plat vojáka, použijí se přiměřeně příslušná ustanovení zákoníku práce o průměrném výdělku s tím, že k příplatku za službu v zahraničí a služebnímu platu za nevyčerpanou řádnou dovolenou se nepřihlíží. HLAVA II NÁBOROVÝ, KVALIFIKAČNÍ A STABILIZAČNÍ PŘÍSPĚVEK § 69 (1) Vojákovi lze při povolání do služebního poměru přiznat náborový příspěvek, absolvoval-li jiné než vojenské nebo policejní střední a vysoké školy nebo splnil-li povinnost k náhradě nákladů za studium vojenských nebo policejních škol, které absolvoval. Náborový příspěvek lze poskytnout ve výši od 30 000 do 250 000 Kč podle dosaženého vzdělání a doby trvání služebního poměru. (2) Náborový příspěvek lze vojákovi přiznat, pokud se zaváže vrátit vyplacený náborový příspěvek nebo jeho poměrnou část, zanikne-li jeho služební poměr před uplynutím stanovené doby trvání služebního poměru podle § 18 písm. c) a d) nebo podle § 19 odst. 1 písm. f) až o). (3) V případě, že voják vrátil náborový příspěvek nebo jeho poměrnou část, lze mu při opětovném povolání do služebního poměru poskytnout náborový příspěvek až do výše vráceného náborového příspěvku nebo jeho poměrné části. Získal-li voják před opětovným povoláním do služebního poměru vysokoškolské vzdělání, lze mu poskytnout náborový příspěvek ve výši stanovené pro náborový příspěvek za vysokoškolské vzdělání. (4) O poskytnutí náborového příspěvku rozhoduje služební orgán, který je oprávněný rozhodovat o povolání do služebního poměru. (5) Z přiznaného náborového příspěvku se vojákovi vyplácí 20 % po 6 měsících trvání služebního poměru, nejdříve však po uplynutí zkušební doby, 30 % po 12 měsících trvání služebního poměru a 50 % po 24 měsících trvání služebního poměru. § 70 Ministerstvo stanoví vyhláškou výši náborového příspěvku podle dosaženého vzdělání a stanovené doby trvání služebního poměru. § 70a (1) Je-li voják služebně zařazen na služební místo, pro které je stanoven vyšší stupeň vzdělání a voják tento vyšší stupeň dosáhl v průběhu služebního poměru, aniž s ním byla uzavřena dohoda o zvýšení nebo rozšíření vzdělání podle § 60, lze mu jednorázově přiznat kvalifikační příspěvek. Pro kvalifikační příspěvek se použije § 69 odst. 2 obdobně. (2) Ministerstvo stanoví vyhláškou výši kvalifikačního příspěvku podle dosaženého vzdělání. § 70b (1) Za každý ukončený kalendářní měsíc služby náleží vojákovi stabilizační příspěvek ve výši 7 000 Kč. (2) Nekonal-li voják službu po celý kalendářní měsíc, má nárok na stabilizační příspěvek pouze za podmínek stanovených pro poskytování služebního platu podle § 68h, po dobu prvního měsíce dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz nebo po dobu 12 měsíců od počátku dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, které voják utrpěl při výkonu službyvýkonu služby, v přímé souvislosti s ním nebo pro výkon službyvýkon služby, není-li dále stanoveno jinak. (3) Vojákům, kteří konají službu ve speciální odbornosti a služba v této odbornosti je nezbytná pro plnění úkolů ozbrojených sil, Vojenské policie nebo Vojenského zpravodajství, může být stabilizační příspěvek navýšen až do výše čtyřnásobku částky uvedené v odstavci 1. (4) Stabilizační příspěvek vojákovi nepřísluší a) po dobu, kdy se připravuje k výkonu službyvýkonu služby studiem nebo výcvikemvýcvikem, nebo b) za kalendářní měsíc, ve kterém měl voják alespoň den neomluvené nepřítomnosti ve službě. (5) Pro splatnost a výplatu stabilizačního příspěvku se použijí § 68l až 68n. (6) Seznam speciálních odborností a vykonávaných činností nezbytných pro plnění úkolů ozbrojených sil a Vojenské policie a výši stabilizačního příspěvku podle odstavce 3 stanoví vláda nařízením. Seznam speciálních odborností a vykonávaných činností nezbytných pro plnění úkolů Vojenského zpravodajství stanoví ministr. HLAVA III CESTOVNÍ A JINÉ NÁHRADY § 71 Vymezení pojmů (1) Služební cestouSlužební cestou se rozumí doba od nástupu vojáka na cestu k plnění služebních úkolů do jiného místa, než je jeho stanovené místo výkonu službystanovené místo výkonu služby, včetně doby plnění úkolů v místě, které je cílem služební cestyslužební cesty, do návratu vojáka z cesty. (2) Zahraniční služební cestouZahraniční služební cestou se pro účely tohoto zákona rozumí doba služební cestyslužební cesty podle odstavce 1 z České republiky do zahraničí, ze zahraničí do České republiky a doba služební cestyslužební cesty v zahraničí. (3) Stanoveným místem výkonu službyStanoveným místem výkonu služby se rozumí všechny prostory, objekty a zařízení, v nichž voják trvale vykonává službu.20) (4) Místem trvalého pobytu vojáka se rozumí obec, v níž je voják hlášen k trvalému pobytu.21) (5) Za rodinu vojáka se pro účely tohoto zákona považují, žijí-li s vojákem ve společné domácnosti, jeho manželka (manžel) nebo družka (druh) a nezaopatřené děti, a to vlastní děti, osvojené děti nebo děti svěřené do pěstounské péče nebo výchovy. Pro účely tohoto zákona se za nezaopatřené dítě považuje dítě vymezené zvláštním právním předpisem.22a) K družce (druhovi) se jako k osobě posuzované podle věty první přihlíží, jen žije-li s vojákem v domácnosti nepřetržitě alespoň 3 měsíce a je-li přihlášena (přihlášen) na adrese vojáka k trvalému pobytu.22b) (6) Obcí výkonu službyObcí výkonu služby se rozumí území obceobce,22c) na kterém je dislokován vojenský objekt, vojenský útvar nebo vojenské zařízení, v němž má voják místo výkonu službyvýkonu služby. (7) Jízdními výdajiJízdními výdaji se rozumí výdaje za místní hromadnou dopravu, jízdenku, letenku, místenku a za použití lůžkového nebo lehátkového vozu a za použití vlaku vyšší kvality. § 72 Náhrady při služebních cestách a odvelení (1) Při služební cestěslužební cestě vojákovi náleží a) stravné, b) náhrada prokázaných jízdních výdajůjízdních výdajů, c) náhrada prokázaných výdajů za ubytování, d) náhrada prokázaných nutných vedlejších výdajů, e) náhrada jízdních výdajůjízdních výdajů za cesty do místa trvalého pobytu vojáka nebo do jiné obceobce pobytu jeho rodiny předem dohodnutého mezi nadřízeným a vojákem a zpět, je-li to hospodárnější a trvá-li služební cestaslužební cesta více než 7 po sobě následujících kalendářních dnů, a to jednou týdně. (2) Náhrady při služební cestěslužební cestě náležejí i při odvelení; při odvelení do zahraničí náležejí jako při zahraniční služební cestězahraniční služební cestě. (3) Vojákovi, s nímž byla uzavřena dohoda o zvýšení nebo rozšíření vzdělání, s výjimkou prezenčního studia, nebo vojákovi vyslanému do rekvalifikačního kurzu náležejí náhrady podle odstavce 1. Stravné náleží za dny účasti na studijních soustředěních nebo konzultacích a za dny konání zkoušek v jiné obciobci, než je jeho stanovené místo výkonu službystanovené místo výkonu služby nebo místo trvalého pobytu. Při zvýšení nebo rozšíření vzdělání náleží náhrada jízdních výdajůjízdních výdajů podle odstavce 1 písm. b) a e), jen je-li vojákovi poskytnuto studijní volno. § 73 Stravné (1) Za každý den služební cestyslužební cesty náleží vojákovi stravné ve výši stanovené zvláštním právním předpisem.23) Ministerstvo stanoví vyhláškou výši stravného v rámci rozpětí stanoveného zvláštním právním předpisem.23) (2) Je-li vojákovi vyslanému na služební cestuslužební cestu, která trvá méně než 5 hodin, znemožněno ze služebních důvodů stravovat se obvyklým způsobem, může se mu poskytnout stravné až do výše nejnižší částky stravného uvedené ve zvláštním právním předpisu.23) (3) Stravné nenáleží vojákovi, kterému je na služební cestěslužební cestě zabezpečeno bezplatné stravování. Bylo-li bezplatné stravování zabezpečeno částečně, stravné se úměrně krátí, a to při poskytnutí snídaně o 20 %, oběda o 40 % a večeře o 40 %. (4) Vojákovi vyslanému na služební cestuslužební cestu do místa jeho trvalého pobytu nebo do místa trvalého pobytu jeho rodiny na dobu delší než jeden kalendářní den náleží stravné pouze za dobu výkonu službyvýkonu služby. § 74 Náhrada prokázaných jízdních výdajů (1) Vojákovi náleží náhrada jízdních výdajůjízdních výdajů za cestu mezi místem, které mu bylo stanoveno jako místo nástupu služební cestyslužební cesty, a místem, do něhož byl vyslán k plnění služebních úkolů, a poté místem ukončení služební cestyslužební cesty. (2) Nemohl-li se voják ubytovat v místě, do něhož byl vyslán, náleží mu též náhrada jízdních výdajůjízdních výdajů za cesty vykonané do místa, v němž se ubytoval, a zpět. (3) Při jízdě vlakem nad vzdálenost 50 km jedním směrem se hradí příplatek za vlak vyšší kvality, při vzdálenosti nejméně 101 km jedním směrem se hradí jízdní výdajejízdní výdaje za první vozovou třídu a při jízdě autobusem jízdní výdajejízdní výdaje včetně místenky. (4) Náhrada jízdného za použití lůžkového nebo lehátkového vozu první nebo druhé třídy náleží vojákovi při splnění podmínky ujetí vzdálenosti nejméně 201 km pouze tehdy, trvala-li cesta alespoň 4 hodiny v době mezi 22. a 6. hodinou a po jejím ukončení bezprostředně následoval výkon službyvýkon služby. (5) Při služební cestěslužební cestě, kdy vojákovi náleží náhrada jízdních výdajůjízdních výdajů podle § 72 odst. 1 písm. e), se poskytuje náhrada jízdních výdajůjízdních výdajů ve výši prokázaných jízdních výdajůjízdních výdajů za druhou vozovou třídu osobního vlaku nebo za autobus. Příplatek za vlak vyšší kvality nebo náhrada za použití autobusu včetně místenky náleží při vzdálenosti nejméně 101 km jedním směrem a dále náleží jízdní výdajejízdní výdaje za místní hromadnou dopravu při přestupu z jednoho hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy na jiný. Použije-li voják po předchozím souhlasu nadřízeného k cestě do místa svého trvalého pobytu nebo do jiné obceobce pobytu jeho rodiny, na kterém se předem s nadřízeným dohodl, a zpět jiné než služební silniční motorové vozidlo, náleží mu náhrada ve výši jízdních výdajůjízdních výdajů, které by mu náležely při použití vlaku nebo autobusu dálkové přepravy. § 75 Náhrada prokázaných výdajů za ubytování Při služební cestěslužební cestě náleží vojákovi náhrada výdajů v prokázané výši za ubytování, a) nebylo-li mu ve vojenských ubytovacích zařízeních poskytnuto bezplatné ubytování, nebo b) nepoužil-li při cestě v noci lůžkový nebo lehátkový vůz a byl-li nucen se v téže noci ubytovat z důvodu časného příjezdu nebo pozdního odjezdu. § 76 Náhrady za používání silničních motorových vozidel při služebních cestách (1) Použije-li voják při služební cestěslužební cestě se souhlasem nadřízeného jiné než služební silniční motorové vozidlo, náleží mu za každý 1 km jízdy sazba základní náhrady ve výši podle zvláštních právních předpisů24) a náhrada za spotřebované pohonné hmoty. (2) Náhrada výdajů za pohonné hmoty náleží vojákovi podle cen pohonných hmot prokázaných dokladem, který se datem shoduje s datem služební cestyslužební cesty. Neprokáže-li voják cenu pohonné hmoty, vypočte se výše náhrad z průměrné ceny pohonné hmoty stanovené zvláštním právním předpisem.24a) Spotřeba pohonné hmoty se vypočte aritmetickým průměrem z údajů uvedených v technickém průkazu vozidla nebo osvědčení o registraci vozidla. Pokud technický průkaz vozidla ani osvědčení o registraci vozidla tyto údaje neobsahuje, náleží vojákovi náhrada výdajů za pohonné hmoty, jen prokáže-li spotřebu pohonných hmot technickým průkazem vozidla nebo osvědčením o registraci vozidla shodného typu se shodným objemem válců. (3) Voják je povinen prokázat technickým průkazem vozidla nebo osvědčením o registraci vozidla, které má být použito při služební cestěslužební cestě, o jaký druh vozidla se jedná a jakou spotřebu pohonných hmot stanovil výrobce. (4) Nadřízený může s vojákem předem dohodnout též poskytování náhrady za použití jiného než služebního silničního motorového vozidla ve výši odpovídající ceně jízdenky hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy s výjimkou letenky. § 77 Náhrady při přeložení a při povolání do služebního poměru (1) Při přeložení náleží vojákovi náhrada jízdních výdajůjízdních výdajů z místa bydliště, popřípadě z dosavadního místa výkonu službyvýkonu služby do místa přeložení. Vojákovi náleží náhrada v rozsahu jako při služební cestěslužební cestě. (2) Vojákovi, který vykonává službu mimo místo bydliště, náleží po dobu, kdy dojíždí k výkonu službyvýkonu služby z obceobce bydliště do obce výkonu službyobce výkonu služby, náhrada prokázaných jízdních výdajůjízdních výdajů. Náhrada se poskytuje v rozsahu stanoveném v § 74 odst. 5 za každý den, ve kterém voják konal službu, nejvýše však ve výši denní částky stravného při služební cestěslužební cestě; nedojíždí-li voják denně, náleží mu náhrada nejvýše pětkrát měsíčně každým směrem. Má-li voják více bydlišť, určí si pro účely náhrady jízdních výdajůjízdních výdajů jedno z nich. Jestliže má bydliště v zahraničí, poskytuje se mu náhrada jízdních výdajůjízdních výdajů jen za dopravu uskutečněnou na území České republiky. (3) Vojákovi zařazenému v hodnostním sboru čekatelů a vojákovi, kterému bylo určeno pravidelné místo výkonu službyvýkonu služby v zahraničí, náhrada podle odstavce 2 nenáleží. (4) Náhrada podle odstavce 2 se poskytuje měsíčně a vyplácí se bezhotovostně spolu se služebním platem v pravidelném termínu jeho výplaty. Výše náhrady se určí podle nejkratší silniční kilometrové vzdálenosti mezi místem bydliště a místem výkonu službyvýkonu služby, a to vždy jen pro území České republiky. Výši jízdného v závislosti na kilometrové vzdálenosti a postup pro určení nejkratší silniční kilometrové vzdálenosti stanoví ministerstvo vyhláškou. (5) Pro účely náhrad podle odstavců 1 až 4 se obdobně jako přeložení posuzuje i povolání do služebního poměru. Náhrady při zahraničních služebních cestách § 79 (1) Při zahraniční služební cestězahraniční služební cestě náleží vojákovi náhrady podle § 72 odst. 1 písm. b) až d). (2) Vojákovi s pravidelným místem výkonu službyvýkonu služby v zahraničí náleží za dny cesty z České republiky do pravidelného místa výkonu službyvýkonu služby v zahraničí a zpět a při služebních cestáchslužebních cestách v zahraničí náhrady jako při zahraničních služebních cestáchzahraničních služebních cestách. Pokud s vojákem se souhlasem nadřízeného cestuje jeho rodinný příslušník, lze vojákovi poskytnout též náhrady prokázaných jízdních, ubytovacích a nutných vedlejších výdajů, které vznikly tomuto rodinnému příslušníkovi. Vojákovi s pravidelným místem výkonu službyvýkonu služby v zahraničí nenáleží stravné za dobu služební cestyslužební cesty na území České republiky a v zemi, kde má stanovené pravidelné místo výkonu službyvýkonu služby. (3) Voják s pravidelným místem výkonu službyvýkonu služby v zahraničí má nárok na stejné náhrady jako zaměstnanci rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí, které jsou stanovené zvláštním právním předpisem.25) Základ pro určení měsíční výše náhrady zvýšených životních nákladů stanoví pro jednotlivé hodnosti služební orgán v rozmezí 10 % až 50 % ze služebního platu určeného vojákovi bez příplatku za službu v zahraničí. Pro splatnost a výplatu této náhrady se použijí § 68l, § 68m odst. 2 až 4 a § 68n. § 80 Při zahraniční služební cestězahraniční služební cestě lze dohodnout s vojákem poskytování náhrad za cesty k návštěvě rodiny, jejich rozsah a výši. § 81 (1) Při zahraniční služební cestězahraniční služební cestě přísluší vojákovi stravné v cizí měně; na žádost vojáka může být vyplaceno stravné v českých korunách nebo v jiné cizí volně směnitelné měně s tím, že se pro přepočet použije kurz vyhlášený Českou národní bankoubankou pro den, ve kterém je vyplacena záloha. Nebyla-li záloha poskytnuta, použije se pro přepočet kurz vyhlášený Českou národní bankoubankou pro den nástupu zahraniční služební cestyzahraniční služební cesty. (2) Výši základních sazeb stravného v cizí měně stanoví zvláštní právní předpis.24) (3) Trvá-li zahraniční služební cestazahraniční služební cesta v kalendářním dni 12 a méně hodin, poskytne se stravné v cizí měně ve výši, která se určí násobkem dvanáctiny poloviční výše základní sazby stravného v cizí měně a počtu celých hodin zahraniční služební cestyzahraniční služební cesty strávených mimo území České republiky. Za dobu zahraniční služební cestyzahraniční služební cesty strávenou mimo území České republiky, která trvá méně než 1 hodinu, stravné v cizí měně nenáleží. (4) Při poskytnutí bezplatného stravování stravné nenáleží. Při poskytnutí částečného bezplatného stravování se stravné podle odstavce 1 úměrně krátí stejným způsobem jako podle § 73. § 82 Při zahraniční služební cestězahraniční služební cestě lze poskytnout vedle stravného kapesné v cizí měně do výše 40 % stravného stanoveného podle § 81 odst. 1 a 2. § 83 Za použití jiného než služebního silničního motorového vozidla při zahraniční služební cestězahraniční služební cestě náleží vojákovi z povolání základní náhrada podle § 76 odst. 1 a náhrada výdajů za pohonné hmoty podle § 76 odst. 2 a 3. Náhrada za pohonné hmoty v cizí měně náleží za kilometry ujeté v zahraničí nad 350 km. § 84 (1) Při zahraniční služební cestězahraniční služební cestě náleží za dobu služební cestyslužební cesty na území České republiky stravné v české měně v rozsahu a za podmínek stanovených v § 73. (2) Při zahraniční služební cestězahraniční služební cestě je rozhodnou dobou pro vznik nároku na náhrady poskytované v cizí měně doba přechodu české státní hranice a při letecké přepravě odlet a přílet letadla podle letového řádu. Společná ustanovení k cestovním a jiným náhradám § 85 Kde tento zákon požaduje při služební cestěslužební cestě prokázání výdajů, a voják je neprokáže, může mu nadřízený poskytnout náhrady v jím uznané výši s přihlédnutím k podmínkám cesty s výjimkou náhrady výdajů za pohonné hmoty stanovené zvláštním právním předpisem.24) § 86 (1) Požádá-li voják o poskytnutí zálohy na náhrady při služební cestěslužební cestě, musí mu být tato záloha do výše předpokládané náhrady poskytnuta. (2) Při zahraniční služební cestězahraniční služební cestě musí být vojákovi záloha poskytnuta v cizí měně v rozsahu a ve výši podle předpokládané doby trvání a podmínek zahraniční pracovní cesty. Zálohu v cizí měně lze vojákovi poskytnout též zapůjčením služební platební karty. (3) Voják je povinen do 10 pracovních dnů po dni ukončení služební cestyslužební cesty předložit nadřízenému, který ho na služební cestuslužební cestu vyslal, písemné doklady potřebné k vyúčtování služební cestyslužební cesty a též vrátit nevyúčtovanou zálohu. (4) Vyúčtování služební cestyslužební cesty vojáka a uspokojení jeho nároků musí být provedeno do 14 pracovních dnů ode dne předložení písemných dokladů. § 87 Pokud čas strávený na služební cestěslužební cestě jinak než plněním služebních úkolů spadá do doby služby vojáka, považuje se za dobu zameškanou pro překážky ve službě. Za tuto dobu se služební plat vojákovi nekrátí. § 87a Nárok na cestovní a jiné náhrady nevzniká vojákovi vyslanému k výkonu službyvýkonu služby v zahraničí, pokud mu jsou poskytovány z prostředků mezinárodní nebo nadnárodní organizace nebo orgánu. § 88 Výše částek, výše náhrady při denním dojíždění a sazeb stravného se zaokrouhlují na celé koruny do výše 50 haléřů směrem dolů a od 50 haléřů včetně směrem nahoru. § 88a Cestovní a jiné náhrady podle § 71 až 89 lze paušalizovat. Při výpočtu paušální částky vychází služební orgán z průměrných podmínek rozhodných pro poskytování náhrad vojákovi nebo skupině vojáků. Pokud se změní podmínky, za nichž byla paušální částka stanovena, je služební orgán povinen tuto částku přezkoumat a upravit. § 88b Voják, který je vyslán na zahraniční služební cestuzahraniční služební cestu nebo k výkonu službyvýkonu služby do zahraničí po dobu přesahující 4 po sobě jdoucí týdny, musí být předem písemně informován o měně, ve které mu bude vyplácen služební plat, o náhradách, příplatcích, popřípadě jiných plněních poskytovaných v souvislosti se zahraniční služební cestouzahraniční služební cestou nebo vysláním k výkonu službyvýkonu služby do zahraničí a o tom, zda a za jakých podmínek je zajištěn jeho návrat. § 89 Ministerstvo stanoví vyhláškou výši a postup při přiznávání cestovních náhrad a náhrad při povolání do služebního poměru a při přeložení. HLAVA IV PROVIANTNÍ, VÝSTROJNÍ A PŘEPRAVNÍ NÁLEŽITOSTI § 90 Proviantní náležitosti (1) Voják má při nepřetržité službě, která trvá alespoň 24 hodin, nebo při výkonu zvláštních profesí a činností nárok na poskytnutí bezplatného stravování. Nelze-li poskytnout bezplatné stravování, má voják nárok na náhradu v penězích. (2) Pokud se při služební cestěslužební cestě poskytuje vojákovi místo bezplatného stravování náhrada v penězích, má voják nárok pouze na stravné nebo na náhradu v penězích, a to podle toho, co je pro něho výhodnější. § 91 Výstrojní náležitosti (1) Voják má nárok na výstrojní náležitostivýstrojní náležitosti. (2) Výstrojními náležitostmiVýstrojními náležitostmi se rozumí vojenská výstroj a služby, které se bezplatně poskytují k zabezpečení povinnosti vojáka v době výkonu službyvýkonu služby nosit vojenský stejnokroj. Nelze-li poskytnout výstrojní náležitostivýstrojní náležitosti podle věty první, má voják nárok na náhradu v penězích. Voják, jehož služební poměr zanikl podle § 18 písm. c) nebo d) anebo podle § 19 odst. 1 písm. f) až m) a o) před uplynutím 2 let ode dne vzniku služebního poměru, je povinen ministerstvu nahradit v penězích poměrnou část nákladů za vydanou vojenskou výstroj; do doby 2 let se nezapočítává doba dispozice podle § 10 odst. 2 písm. b) až i). Výše peněžité náhrady se vypočítá jako součin měsíční peněžní výše nákladů na vojenskou výstroj a počtu neodsloužených měsíců. (3) Voják nemá nárok na výstrojní náležitostivýstrojní náležitosti po dobu určení do dispozice podle § 10 odst. 2 písm. b), d) až i). (4) Neprokáže-li se podezření ze závažného porušení služebních povinností nebo ze spáchání trestného činutrestného činu podle § 9 nebo pominou-li důvody vazby podle § 10 odst. 2 písm. i), poskytují se výstrojní náležitostivýstrojní náležitosti za tuto dobu zpětně. Na zpětné poskytnutí výstrojních náležitostívýstrojních náležitostí podle § 10 odst. 2 písm. h) má voják nárok, pokud po ukončení dispozice pokračuje jeho služební zařazení. (5) Nárok na výstrojní náležitostivýstrojní náležitosti podle odstavce 1 zaniká, je-li vojákovi služební poměr přerušen podle § 11. § 92 Přepravní náležitosti (1) Ministerstvo poskytuje vojákovi bezplatně přepravu při cestě na preventivní nebo mimořádnou rehabilitaci a na léčebnou péči, při přestěhování v důležitém zájmu služby, a to i pro příslušníky domácnosti, kteří se stěhují spolu s ním, a pro přestěhování bytového zařízení, jednou v kalendářním roce při cestě na řádnou dovolenou a při společné rekreaci nebo rekreačním pobytu i jeho manželce a nezaopatřeným dětem. Při zániku služebního poměru podle § 18 písm. a), h), i) a j) nebo podle § 19 odst. 1 písm. a), b), c), e), h) a k) se poskytuje vojákovi bezplatná přeprava do místa trvalého pobytu nebo hraničního přechodu na území České republiky. (2) Nelze-li poskytnout bezplatnou přepravu, má voják nárok na náhradu prokázaných jízdních výdajůjízdních výdajů v penězích. Použije-li voják po předchozím souhlasu nadřízeného k cestě podle odstavce 1 jiné než služební silniční motorové vozidlo, náleží mu náhrada ve výši jízdních výdajůjízdních výdajů, které by mu náležely při použití vlaku nebo autobusu dálkové přepravy. § 93 Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob zabezpečování bezplatného stravování, výstrojních a přepravních náležitostí a peněžitou výši nákladů na vojenskou výstroj. HLAVA V ZDRAVOTNÍ PÉČE, ZDRAVOTNÍ SLUŽBY, ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ A NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ § 94 Zdravotní služby (1) Rozsah zdravotních služeb a podmínky jejich poskytování ve své působnosti organizuje, řídí a kontroluje ministerstvo s využitím své působnosti podle zákona o zdravotních službách. V zájmu ochrany zdraví osob a vojenských kolektivů může ministerstvo nařizovat mimořádné preventivní prohlídky a protiepidemická opatření, včetně očkování, diagnostických zkoušek a léčení přenosných nebo jinak společensky závažných onemocnění, izolace a karanténních opatření. (2) Zdravotní služby poskytuje vojákům stát zpravidla prostřednictvím poskytovatelů zdravotních služeb, kterým ministerstvo udělilo oprávnění k poskytování zdravotních služeb ve zdravotnických zařízeních jím zřízených (dále jen „vojenský poskytovatel“), a nejsou-li, u jiných poskytovatelů zdravotních služeb na základě smlouvy o poskytování zdravotních služeb vojákům uzavřené se zdravotní pojišťovnou stanovenou zákonem o veřejném zdravotním pojištění26). Registrujícím poskytovatelem zdravotních služeb je vojenský poskytovatel ambulantní péče v oboru všeobecného praktického lékařství, a není-li zřízen, jiný poskytovatel zdravotních služeb, se kterým Vojenská zdravotní pojišťovna uzavřela smlouvu o zajišťování zdravotních služeb. Ambulantní nebo lůžkovou zdravotní péči poskytuje poskytovatel zdravotních služeb, kterého určí poskytovatel zdravotních služeb, který poskytl zdravotní služby podle věty první. Poskytovatele zdravotních služeb lze volit jen z poskytovatelů zdravotních služeb uvedených ve větě první nebo druhé; to se nevztahuje na případy poskytnutí neodkladné péče a na volbu poskytovatele ambulantní péče v oborech, které stanoví ministerstvo vyhláškou. (3) Ministerstvo může určit, že vybraní vojenští poskytovatelé uskutečňují také související výzkumnou nebo vývojovou činnost a na jimi provozovaných odborných pracovištích se provádí také klinická a praktická výuka v akreditovaných studijních programech všeobecného lékařství, zubního lékařství a farmacie a v akreditovaných studijních programech a vzdělávacích programech nelékařských zdravotnických oborů; zdravotnické zařízení takového vojenského poskytovatele je vojenskou fakultní nemocnicí. (4) Podmínky poskytování zdravotních služeb vojenskými poskytovateli, včetně jejich poskytování při plnění úkolů ministerstva v zahraničních operacíchzahraničních operacích a při krizových situacích54) na území České republiky, obory ambulantní péče, u kterých voják z povolání může uplatnit svobodnou volbu jejich poskytovatele, a podmínky organizace plnění úkolů vojenských fakultních nemocnic stanoví ministerstvo vyhláškou. § 95 Zdravotní pojištění Voják je pojištěn u zdravotní pojišťovny podle zvláštního právního předpisu.26) § 96 Nemocenské pojištění Nemocenské pojištění vojáků upravuje zvláštní právní předpis19a). § 97 Preventivní rehabilitace (1) Voják má nárok na poskytnutí preventivní rehabilitace v trvání 14 kalendářních dnů v kalendářním roce k upevnění zdravotního stavu, trval-li jeho služební poměr alespoň 10 let, nebo po dosažení věku 35 let anebo v závislosti na služebním zařazení, které musí trvat alespoň jeden rok. (2) Na základě doporučení poskytovatele zdravotních služeb má voják nárok na poskytnutí preventivní rehabilitace formou lázeňské léčebně rehabilitační péče spojené s částí řádné dovolené i před dosažením věku stanoveného v odstavci 1. Trvá-li preventivní rehabilitace formou lázeňské léčebně rehabilitační péče déle než 14 kalendářních dnů, má voják nárok na udělení navazující části řádné dovolené nebo udělení dovolené bez nároku na peněžní náležitosti, pokud již řádnou dovolenou v kalendářním roce vyčerpal. (3) Při souběhu nároku na preventivní rehabilitaci a nároku na zvláštní dovolenou v témže kalendářním roce poskytne se vojákovi pouze preventivní rehabilitace. (4) Náklady spojené s preventivní rehabilitací hradí ministerstvo. (5) Vojákovi, který vykonává službu v zahraničí, se preventivní rehabilitace neposkytuje. (6) Ministerstvo stanoví vyhláškou okruh služebních zařazení pro poskytování preventivní rehabilitace. § 97a Mimořádná rehabilitace (1) Vojákovi, který konal službu v zahraniční operacizahraniční operaci po dobu nejméně 90 dnů vcelku, může být poskytnuta mimořádná rehabilitace v trvání 14 kalendářních dnů v kalendářním roce k upevnění zdravotního stavu. (2) Mimořádná rehabilitace se poskytuje na žádost vojáka tak, aby byla zahájena nejpozději do 60 kalendářních dnů ode dne návratu ze zahraniční operacezahraniční operace. (3) Při souběhu mimořádné rehabilitace a nároku na preventivní rehabilitaci v témže kalendářním roce se poskytne vojákovi pouze preventivní rehabilitace. Při souběhu mimořádné rehabilitace a nároku na zvláštní dovolenou v témže kalendářním roce se poskytne vojákovi pouze mimořádná rehabilitace. (4) Mimořádnou rehabilitaci organizuje a náklady s ní spojené hradí ministerstvo. ČÁST ŠESTÁ BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI VÝKONU SLUŽBY § 98 Povinnosti nadřízených (1) Péči o bezpečnost a ochranu zdraví vojáků při výkonu službyvýkonu služby zajišťují služební orgány. Služební orgány jsou povinny zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví vojáků při výkonu službyvýkonu služby s ohledem na rizika spojená s možným ohrožením jejich života a zdraví (dále jen „rizika“) a přijímat opatření k prevenci rizikprevenci rizik; tato povinnost se vztahuje též na další fyzické osoby, které se s jejich vědomím zdržují v prostorech, za které odpovídají. (2) Prevencí rizikPrevencí rizik se rozumí všechna opatření, která směřují k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví vojáků při výkonu službyvýkonu služby, a opatření, jejichž cílem je předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat jejich působení. Služební orgány jsou povinny rizika vyhledávat, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Za tím účelem jsou povinny pravidelně kontrolovat bezpečnost a ochranu zdraví vojáků při výkonu službyvýkonu služby. (3) Při přijímání a provádění technických, technologických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizikprevenci rizik vycházejí služební orgány ze všeobecných preventivních zásad, kterými jsou a) omezování vzniku rizik, b) odstraňování rizik u zdroje jejich původu, c) přizpůsobování podmínek výkonu službyvýkonu služby potřebám vojáků s cílem omezit působení negativních vlivů výkonu službyvýkonu služby na jejich zdraví, d) plánování při provádění prevence rizikprevence rizik. (4) Služební orgány jsou dále povinny a) zajistit vojákům školení o právních předpisech a interních normativních aktech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví vojáků při výkonu službyvýkonu služby, pravidelně ověřovat jejich znalost, vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování, b) zajistit vojákům podle potřeb vykonávané služby ve vhodných intervalech dostatečné a přiměřené informace a interní normativní akty o bezpečnosti a ochraně zdraví vojáků při výkonu službyvýkonu služby; těhotné vojákyně, vojákyně do konce devátého měsíce po porodu a vojákyně, které kojí, informovat o rizicích spojených s výkonem službyvýkonem služby a o opatřeních k ochraně jejich bezpečnosti nebo zdraví, c) vést evidenci o školeních, informacích a interních normativních aktech k bezpečnosti a ochraně zdraví vojáků při výkonu službyvýkonu služby, d) přijmout nezbytná opatření pro první pomoc, e) nepřipustit, aby voják vykonával službu, jejíž výkon by neodpovídal jeho zdravotní způsobilosti, f) zajistit dodržování zákazu kouření stanoveného zvláštními právními předpisy,27a) g) přizpůsobovat těhotným a kojícím vojákyním prostory pro jejich odpočinek, h) zajistit vedení a ukládání zdravotní a jiné dokumentace o služebních, popřípadě pracovních úrazech a nemocech z povolání, i) poskytovat vojákům osobní ochranné prostředky, jestliže to vyžaduje výkon službyvýkon služby, udržovat je v použivatelném stavu a provádět kontrolu jejich používání, j) poskytovat vojákům mycí, čisticí a dezinfekční prostředky, jestliže to vyžaduje výkon službyvýkon služby. (5) Náklady spojené s péčí o bezpečnost a ochranu zdraví vojáků při výkonu službyvýkonu služby hradí ministerstvo. § 99 Povinnosti vojáka Voják je zejména povinen a) používat při výkonu službyvýkonu služby předepsaná ochranná zařízení a prostředky, b) nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky50) ve vojenských objektech, a v době služby i mimo ně, nenastupovat pod jejich vlivem do služby, a podrobit se zjištěním, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek, c) nekouřit ve vojenských objektech, s výjimkou vyhrazených prostor, d) účastnit se školení a výcvikuvýcviku, které se konají v zájmu zvyšování bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu službyvýkonu služby, a podrobit se zkouškám ze znalostí předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při výkonu službyvýkonu služby a preventivním lékařským prohlídkám, stanoveným zvláštním právním předpisem,28) e) včas oznamovat nadřízenému nedostatky a závady, které by mohly ohrozit bezpečnost a zdraví při výkonu službyvýkonu služby. § 100 Státní odborný dozor nad bezpečností a ochranou zdraví při výkonu služby Státní odborný dozor nad bezpečností a ochranou zdraví při výkonu službyvýkonu služby provádí ministerstvo. ČÁST SEDMÁ NÁHRADA ŠKODY HLAVA I ODPOVĚDNOST VOJÁKA ZA ŠKODU ZPŮSOBENOU STÁTU Obecná odpovědnost § 101 (1) Voják odpovídá státu za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením svých povinností při plnění služebních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. (2) Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany státu, odpovědnost vojáka se poměrně omezí. (3) Zavinění vojáka prokazuje nadřízený, s výjimkou případů uvedených v § 104 a 106. § 102 Počínal-li si voják při plnění služebního úkolu způsobem přiměřeným okolnostem a povaze v době plnění služebního úkolu, neodpovídá za škodu, kterou způsobil a) při zvlášť náročném výcvikuvýcviku, při výcvikuvýcviku v náročném nebo nepřístupném terénu anebo za nepříznivých povětrnostních podmínek, b) při záchranných pracích nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí anebo při likvidaci následků pohromy, c) v rámci plnění služebního úkolu ve prospěch míru a bezpečnosti, a to zejména při účasti na operacích na podporu a udržení míru, záchranných a humanitárních akcích, d) při jiném plnění služebního úkolu, který vyplývá z rizika řádného výkonu službyvýkonu služby, e) při odvracení nebezpečí, které hrozilo životu nebo zdraví, nebo škody, která hrozila majetku, jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal, anebo f) ve stavu, kdy bez vlastního zavinění nebyl schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky. § 103 Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody Na vojákovi, který vědomě nezakročil proti hrozící škodě nebo neohlásil hrozící škodu, může nadřízený požadovat, aby se podílel na náhradě škody, která byla způsobena státu, a to v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, nelze-li škodu nahradit jinak. Přitom se přihlédne zejména k tomu, co bránilo splnění povinnosti, k výši a povaze škody. Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je voják povinen vyúčtovat § 104 (1) Ministr může stanovit služební zařazení, pro jejichž výkon je nezbytné uzavření dohody o hmotné odpovědnosti. (2) Převzal-li voják na základě dohody o hmotné odpovědnosti odpovědnost za hodnoty svěřené k vyúčtování, odpovídá za vzniklý schodek. V dohodě se může s vojákem současně ujednat, že bude-li vykonávat službu s více vojáky, kteří uzavřeli dohodu o hmotné odpovědnosti, odpovídá s nimi za schodek společně. (3) Dohoda o hmotné odpovědnosti se musí uzavřít písemně, jinak je neplatná. (4) Voják se zprostí odpovědnosti zcela, popřípadě zčásti, prokáže-li, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. § 105 (1) Voják, který uzavřel dohodu o hmotné odpovědnosti, může od ní odstoupit při změně služebního zařazení, nebo pokud nadřízený v přiměřené době, nejdéle však v době do jednoho měsíce od obdržení jeho písemného upozornění, neodstraní nebo nezabezpečí odstranění závady při výkonu službyvýkonu služby, která brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami. Při společné hmotné odpovědnosti může voják od dohody odstoupit, je-li na pracoviště služebně zařazen jiný voják nebo jiný nadřízený. Odstoupení od dohody o hmotné odpovědnosti musí být písemné. (2) Dohoda o hmotné odpovědnosti zaniká dnem zániku služebního poměru nebo dnem doručení odstoupení od této dohody. § 106 Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů Voják odpovídá za ztrátu vojenského materiálu29) a jiných předmětů, které mu byly svěřeny proti písemnému potvrzení. Této odpovědnosti se zprostí, prokáže-li, že ztrátu nezavinil. Rozsah náhrady škody § 107 (1) Voják, který odpovídá za škodu, je povinen nahradit skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže ji neodčiní uvedením do předchozího stavu. (2) Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti a při nesplnění povinnosti k odvrácení škody nesmí přesáhnout u jednotlivého vojáka čtyřapůlnásobek jeho průměrného služebního platu.30) Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena a) na svěřených hodnotách, které je voják povinen vyúčtovat, nebo ztrátou svěřených předmětů, b) po požití alkoholických nápojů nebo po vědomém užití jiných návykových látek.31) (3) Odpovídá-li za škodu několik vojáků, je každý z nich povinen hradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění, pokud však někteří nebo některý z nich způsobil škodu úmyslně, odpovídají za celou škodu. (4) Způsobil-li škodu také stát, je voják povinen hradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění. § 108 (1) Při společné odpovědnosti za schodek se jednotlivým vojákům určí podíl náhrady podle poměru jejich dosažených hrubých služebních platů, přičemž služební plat nadřízeného a jeho zástupce se započítává ve dvojnásobné výši. (2) Podíl náhrady škody stanovený podle odstavce 1 nesmí u jednotlivých vojáků s výjimkou nadřízeného a jeho zástupce přesáhnout částku, která se rovná jejich průměrnému služebnímu platu30) před vznikem škody. Neuhradí-li se takto určenými podíly celá škoda, je povinen uhradit zbytek nadřízený a jeho zástupce podle poměru svých hrubých služebních platů. (3) Zavinil-li některý ze společně odpovědných vojáků schodek nebo jeho část, hradí schodek tento voják podle míry svého zavinění. Zbývající část schodku hradí odpovědní vojáci všichni společně podíly určenými podle odstavců 1 a 2. § 109 Při určování výše škody na věci se vychází z její ceny v době poškození nebo ztráty. § 110 (1) Způsobil-li škodu voják z nedbalosti při dopravní nehodě, letecké nehodě nebo při ovládání vojenského plavidla, lze výši náhrady škody ve zvlášť odůvodněných případech určit nižší částkou, než je skutečná škoda, popřípadě než je čtyřapůlnásobek průměrného hrubého měsíčního platu, nebo od vymáhání náhrady škody zcela upustit, došlo-li k dopravní nehodě nebo letecké nehodě anebo k nehodě při ovládání vojenského plavidla za ztížených podmínek a jde-li o první zavinění vojáka nebo o nehodu způsobenou v důsledku jeho malé zkušenosti nebo došlo-li při dopravní nehodě nebo letecké nehodě anebo při ovládání vojenského plavidla k vážnému poškození jeho zdraví. (2) O výši náhrady škody podle odstavce 1 rozhodne služební orgán, který by jinak rozhodoval jako odvolací orgán na návrh služebního orgánu, který by byl oprávněný rozhodnout o náhradě škody. § 111 (1) O náhradě škody rozhoduje služební orgán, pokud nedojde k dohodě o její náhradě. Dohoda o náhradě škody musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. (2) Byla-li škoda způsobena trestným činemtrestným činem, rozhodne služební orgán o povinnosti vojáka uhradit škodu jen tehdy, jestliže o ní nerozhodl soud. (3) Uhradil-li voják alespoň dvě třetiny dluhu vzniklého v důsledku jeho povinnosti k náhradě škody, lze neuhrazenou část dluhu prominout jen tehdy, dosahuje-li mimořádných kladných výsledků při výkonu službyvýkonu služby nebo odůvodňují-li to jeho tíživé sociální poměry a o prominutí požádal. O prominutí dluhu rozhoduje služební orgán. Prominout nelze dluh, který vznikl v důsledku škody, kterou voják způsobil úmyslně, po požití alkoholických nápojů nebo po vědomém užití jiných návykových látek31), anebo došlo-li ke škodě na svěřených hodnotách, které je povinen vyúčtovat, nebo ztrátou svěřených předmětů. HLAVA II ODPOVĚDNOST STÁTU ZA ŠKODU ZPŮSOBENOU VOJÁKOVI § 112 Obecná odpovědnost Za škodu způsobenou vojákovi při výkonu službyvýkonu služby, v přímé souvislosti s ním nebo pro výkon službyvýkon služby porušením právní povinnosti odpovídá stát. § 113 Odpovědnost za škodu na odložených věcech (1) Stát odpovídá za škodu na věcech, které voják odložil při výkonu službyvýkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním na určeném nebo obvyklém místě. (2) Za věci, které voják obvykle do služby nenosí a které nadřízený nepřevzal do zvláštní úschovy, odpovídá stát jen do výše dvojnásobku minimální mzdy, kterou stanovuje zvláštní právní předpis.17) Jestliže škoda na těchto věcech byla způsobena jiným vojákem nebo jestliže nadřízený tyto věci převzal do úschovy, hradí se škoda bez omezení. (3) Nárok na náhradu škody zanikne, jestliže její vznik voják neohlásil nadřízenému bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dověděl. § 114 Odpovědnost za škodu na věci Za škodu vzniklou na věci vojáka při výkonu službyvýkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním anebo při odvracení nebezpečí, které hrozí životu nebo zdraví, nebo škody, které hrozí majetku, odpovídá stát. § 115 Odpovědnost za škodu při služebních úrazech a nemocech z povolání (1) Za škodu na zdraví, kterou voják utrpěl při výkonu službyvýkonu služby, v přímé souvislosti s ním nebo pro výkon službyvýkon služby, (dále jen „služební úraz“) odpovídá stát. (2) Za škodu způsobenou vojákovi nemocí z povolání odpovídá stát. To platí i tehdy, jestliže občan byl před zjištěním nemoci z povolání vojákem a ve služebním zařazení vykonával službu, při níž může vzniknout nemoc z povolání, kterou byl postižen. Jako nemoc z povolání se odškodňuje i nemoc, která vznikla před jejím zařazením do seznamu nemocí z povolání,32) a to od jejího zařazení do seznamu a za dobu nejvýše 3 let před jejím zařazením do seznamu. § 116 Náhrady škody na zdraví Vojákovi, který utrpěl služební úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je stát povinen v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, poskytnout a) náhradu za ztrátu na služebním platu po dobu neschopnosti výkonu službyvýkonu služby, b) náhradu za ztrátu na služebním platu po skončení neschopnosti výkonu službyvýkonu služby, c) náhradu za bolest, d) náhradu za ztížení společenského uplatnění, e) náhradu za účelně vynaložené náklady spojené s léčením, f) jednorázové mimořádné odškodnění, g) náhradu za věcnou škodu. § 117 Náhrada za ztrátu na služebním platu po dobu neschopnosti výkonu služby (1) Náhrada za ztrátu na služebním platu po dobu neschopnosti výkonu službyvýkonu služby vojáka činí rozdíl mezi průměrným platem30) vojáka před vznikem škody způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání a služebním platem po dobu dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz nebo plnou výší nemocenského. (2) Náhrada podle odstavce 1 náleží i při další neschopnosti výkonu službyvýkonu služby z důvodu téhož služebního úrazu nebo nemoci z povolání; přitom se vychází z průměrného služebního platu30) vojáka před vznikem této další škody. Jestliže vojákovi před vznikem této další škody náležela náhrada za ztrátu na služebním platu po skončení neschopnosti výkonu službyvýkonu služby, poskytne se mu náhrada podle odstavce 1 do výše částky, do které by mu náležela náhrada podle § 118, kdyby nebyl neschopen výkonu službyvýkonu služby; přitom se za služební plat po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání považuje služební plat podle § 68k nebo nemocenské. § 118 Náhrada za ztrátu na služebním platu po skončení neschopnosti výkonu služby (1) Náhrada za ztrátu na služebním platu po skončení neschopnosti výkonu službyvýkonu služby nebo při uznání invalidity33) se poskytne vojákovi v takové výši, aby spolu s jeho příjmem po služebním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání, s připočtením případného invalidního důchodu, který se poskytuje z téhož důvodu, se rovnala jeho průměrnému služebnímu platu30) před vznikem škody, nejvýše však ve výši dvacetinásobku minimální mzdy.17) Jestliže voják neměl před vznikem škody služební plat, považuje se za služební plat průměrný služební plat,30) kterého dosahují vojáci ve srovnatelném služebním zařazení. (2) Náhrada za ztrátu na služebním platu po skončení neschopnosti výkonu službyvýkonu služby náleží vojákovi i při neschopnosti z jiného důvodu, než je původní služební úraz nebo nemoc z povolání. Přitom se za služební plat po služebním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání považuje služební plat, z něhož se stanoví nemocenské. (3) Pro poskytnutí náhrady za ztrátu na služebním platu podle odstavce 1 občanovi, který je po zániku služebního poměru veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, se použijí příslušná ustanovení zákoníku práce obdobně. (4) Vojákovi, který bez vážných důvodů nenastoupil výkon službyvýkon služby, nebo občanovi, který po zániku služebního poměru nenastoupil práci, která mu byla zajištěna, přísluší náhrada za ztrátu na služebním platu podle předchozích odstavců pouze ve výši rozdílu mezi průměrným služebním platem30) před vznikem škody způsobené vojákovi úrazem nebo nemocí z povolání a průměrným služebním platem,30) kterého mohl ve službě nebo v práci dosáhnout. (5) Náhrada za ztrátu na služebním platu po skončení neschopnosti výkonu službyvýkonu služby náleží vojákovi nejdéle do konce kalendářního měsíce, ve kterém dovrší 65 let věku. To neplatí, vznikl-li služební úraz nebo nemoc z povolání při výkonu službyvýkonu služby uvedené v § 120 odst. 3. V tom případě se náhrada za ztrátu na služebním platu poskytuje bez přihlédnutí k věkovému omezení. § 119 Náhrada za bolest, náhrada za ztížení společenského uplatnění a náhrada za účelně vynaložené náklady spojené s léčením (1) Náhrada za bolest a náhrada za ztížení společenského uplatnění se poskytují jednorázově. (2) Ministerstvo stanoví vyhláškou postup při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění. (3) Na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením má nárok ten, kdo tyto náklady vynaložil. Tato náhrada se poskytuje ve výši po odpočtu nákladů na dopravu a náhrad cestovních výdajů poskytovaných podle zvláštního právního předpisu.34a) § 120 Jednorázové mimořádné odškodnění (1) Jednorázové mimořádné odškodnění ve výši šestinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém ke služebnímu úrazu došlo, náleží vojákovi, který se stal invalidním v prvním nebo druhém stupni následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání při a) zajišťování vojenské kázně, byl-li mu úraz způsoben úmyslným trestným činemtrestným činem, b) leteckém výcvikuvýcviku, zejména na trenažéru, centrifuze, v termokomoře, v podtlakové komoře a při nácviku seskoků z letounů, vrtulníků a balónů, c) výcvikuvýcviku za mimořádně ztížených podmínek, zejména ve vysokohorském terénu, poušti, moři a bažinách, d) jízdních zkouškách kolejových, silničních a speciálních vozidel při vyšších rychlostech nebo v terénu za podmínek, které překračují ustanovení předpisů platných pro jejich řízení nebo provoz, e) telekomunikačních a jiných pracích na stožárech, při pracích vykonávaných v nucených polohách bez pracovních plošin, z provazových žebříků a visutých sedaček, v závěsu na ochranném pásu a v omezeném pracovním prostoru na pracovní lávce, ve výškách nad 10 m, f) činnosti s rizikem vzniku akutních otrav v důsledku nedýchatelnosti prostředí a s rizikem vzniku popálenin v důsledku vysoké teploty prostředí, kdy je nutno pro vysokou koncentraci škodlivých nebo jedovatých látek použít zvláštní dýchací nebo izolační přístroj anebo zvláštní ochranný oděv, g) činnosti pod vodou za zvýšeného tlaku vzduchu, při níž je nutno používat potápěčský přístroj s přívodem přetlakového vzduchu hadicí, dýchací přístroj se vzduchem stlačeným v láhvi, kyslíkový přístroj s regenerací vzdušin nebo jiná zařízení pro práci pod vodou, a dále při hlubokém brodění, jízdě pod vodou a při plavbě techniky, h) činnosti s rizikem ozáření a s rizikem nákazy, i) cvičení ve vojenské hasičské jednotce. (2) Vojákovi, který se stal invalidním v prvním nebo druhém stupni následkem služebního úrazu vzniklého při letech podle plánu letové přípravy, při zkušebních letech a zalétávání letecké techniky, při seskocích z letounů, vrtulníků a balónů, při likvidaci výbušnin a munice, při záchranných pracích při pohromách, které ohrožují lidské životy nebo majetek, při plnění zvláštních úkolů při činnostech podle zvláštního právního předpisu35) anebo za jiných obdobně nebezpečných podmínek, náleží jednorázové mimořádné odškodnění ve výši dvacetičtyřnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém ke služebnímu úrazu došlo. Došlo-li ke služebnímu úrazu při pyrotechnické asanaci ve zrušených vojenských újezdech nebo dalších určených prostorech, náleží vojákovi jednorázové mimořádné odškodnění ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém ke služebnímu úrazu došlo. (3) Vojákovi, který se stal invalidním v prvním nebo druhém stupni následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání za zvlášť nebezpečných podmínek při výkonu službyvýkonu služby v zahraničí, náleží jednorázové mimořádné odškodnění ve výši jednostodvacetinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém ke služebnímu úrazu došlo. Za zvlášť nebezpečné podmínky se zejména považuje válečný stav ve státě, kde voják vykonává službu, služba v zahraničních operacíchzahraničních operacích nebo plnění zvláštních úkolů při činnostech podle zvláštního právního předpisu.35) (4) Vojákovi, který se stal invalidním ve třetím stupni následkem služebního úrazu při činnostech uvedených v odstavci 1, náleží jednorázové mimořádné odškodnění ve výši dvacetičtyřnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém ke služebnímu úrazu došlo. Voják, který se stal invalidním ve třetím stupni následkem služebního úrazu při činnostech uvedených v odstavcích 2 a 3, náleží jednorázové mimořádné odškodnění ve výši dvojnásobku částek uvedených v odstavcích 2 a 3. (5) Jednorázové mimořádné odškodnění náleží jen jednou, ve výši, která je pro vojáka výhodnější. § 121 Náhrady při úmrtí vojáka následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání Jestliže voják následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání zemřel, je stát povinen poskytnout pozůstalým a) náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a pohřbem, b) náhradu nákladů na výživu pozůstalých, c) jednorázové odškodnění pozůstalých, d) jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých. § 122 Náhrada nákladů spojených s léčením a s pohřbem (1) Účelně vynaložené náklady spojené s léčením a s pohřbem se hradí tomu, kdo tyto náklady vynaložil. Od nákladů spojených s pohřbem se odečte pohřebné, které se poskytuje podle zvláštního právního předpisu;36) § 119 odst. 2 věta poslední se použije obdobně. (2) Náklady na pohřeb jsou zejména náklady, které účtuje pohřební ústav, hřbitovní poplatky, cestovní výlohy, náklady na zřízení pomníku nebo desky a úpravu hrobu a jedna třetina přiměřených nákladů na smuteční ošacení pro pozůstalého manžela a pro každé pozůstalé dítě, které má nárok na sirotčí důchod z důchodového pojištění po zemřelém. (3) Náhrada nákladů na zřízení pomníku nebo desky nesmí přesáhnout čtyřnásobek minimální mzdy.17) § 123 Náhrada nákladů na výživu pozůstalých (1) Náhrada nákladů na výživu pozůstalých náleží pozůstalým, kterým zemřelý výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat. (2) Při výpočtu této náhrady se vychází z průměrného služebního platu30) zemřelého vojáka; náhrada nákladů na výživu všech pozůstalých nesmí však úhrnem převýšit částku, do které by příslušela zemřelému vojákovi náhrada za ztrátu na služebním platu po skončení neschopnosti výkonu službyvýkonu služby, a může se poskytovat nejdéle do konce kalendářního měsíce, ve kterém by zemřelý voják dovršil 65 let věku. Ustanovení § 118 odst. 5 věty druhé a třetí platí obdobně. (3) Náhrada nákladů náleží, není-li uhrazena dávkami důchodového pojištění, které se poskytují z téhož důvodu. § 124 Jednorázové odškodnění pozůstalých Jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší pozůstalému manželovi a dítěti, které má nárok na sirotčí důchod z důchodového pojištění po zemřelém, a to každému ve výši třicetinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém k úmrtí vojáka došlo. Jednorázové odškodnění pozůstalých ve výši třicetinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém k úmrtí vojáka došlo, dále náleží rodičům zemřelého vojáka, jestliže s ním žili ve společné domácnosti; odškodnění ve stejné výši přísluší i v případě, že se zemřelým vojákem žil ve společné domácnosti pouze jeden rodič. § 125 Jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých Pozůstalým po vojákovi, který zemřel následkem úrazu při činnostech uvedených v § 120 odst. 1 až 3, náleží jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých. Pozůstalému manželovi a každému pozůstalému dítěti, které má nárok na sirotčí důchod z důchodového pojištění po zemřelém, náleží jednorázové mimořádné odškodnění ve výši částek uvedených v § 120 odst. 4. Osobám, které byly odkázány na vojáka výživou, náleží jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých rovným dílem ve výši třicetinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém k úmrtí vojáka došlo. Není-li pozůstalého manžela ani pozůstalých dětí nebo osob, které byly odkázány na vojáka výživou, náleží jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých ve výši uvedené ve větě třetí rodičům vojáka. HLAVA III SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O ODPOVĚDNOSTI STÁTU ZA ŠKODU § 126 Zproštění odpovědnosti za škodu (1) Stát se zprostí odpovědnosti zcela, a) byla-li škoda způsobena tím, že poškozený voják zaviněným jednáním porušil právní nebo jiné předpisy anebo rozkazy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu službyvýkonu služby, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen, b) přivodil-li si poškozený voják škodu po požití alkoholických nápojů nebo po vědomém užití jiných návykových látek31) a služební orgán nemohl škodě zabránit, a jestliže tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody. (2) Stát se zprostí odpovědnosti zčásti, jestliže skutečnosti uvedené v odstavci 1 byly jednou z příčin škody. (3) Stát se nemůže zprostit odpovědnosti, utrpěl-li voják služební úraz při odvracení nebezpečí, které přímo hrozilo životu nebo zdraví, nebo škody, která hrozila státu, pokud voják tento stav sám úmyslně nevyvolal. (4) Jednorázové mimořádné odškodnění a jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých náležejí i tehdy, jsou-li splněny podmínky pro zproštění odpovědnosti za škodu při služebním úrazu, s výjimkou, kdy si škodu poškozený voják přivodil po požití alkoholických nápojů nebo po vědomém užití jiných návykových látek.31) § 127 Náhrada škody (1) Náhrada škody se poskytuje ve výši skutečné škody, a to v penězích, jestliže není odčiněna uvedením do předchozího stavu. Při určování výše škody na věci se vychází z její ceny v době poškození nebo ztráty. (2) Změní-li se podstatně poměry poškozeného, které byly rozhodující pro určení výše náhrady škody, může se poškozený i stát domáhat změny v úpravě svých práv, popřípadě povinností. (3) Vláda může vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji platové úrovně vojáků, upravit podmínky, výši a způsob náhrady za ztrátu na služebním platu příslušející vojákovi po skončení neschopnosti výkonu službyvýkonu služby; to se vztahuje i na náhradu nákladů na výživu pozůstalých. § 128 Přímá souvislost s výkonem služby (1) V přímé souvislosti s výkonem službyvýkonem služby jsou úkony potřebné k výkonu službyvýkonu služby a úkony během výkonu službyvýkonu služby obvyklé nebo nutné před počátkem služby nebo po jejím skončení. Takovými úkony však nejsou cesta k výkonu služby a zpětcesta k výkonu služby a zpět, stravování, ošetření, popřípadě vyšetření ve zdravotnickém zařízení ani cesta k nim a zpět, nekoná-li se ve vojenském objektu. Vyšetření ve zdravotnickém zařízení, které se koná na rozkaz nadřízeného, nebo vyšetření, které se koná v souvislosti se službou v nocislužbou v noci, ošetření při první pomoci a cesta k nim a zpět jsou úkony v přímé souvislosti s výkonem službyvýkonem služby. (2) Cestou k výkonu služby a zpětCestou k výkonu služby a zpět se rozumí cesta z místa trvalého pobytu vojáka do místa vstupu do vojenského objektu nebo na jiné místo, které nadřízený určil k výkonu službyvýkonu služby, a zpět. (3) Cesta z místa trvalého pobytu vojáka do místa výkonu službyvýkonu služby nebo do místa ubytování v jiné obci, která je cílem služební cestyslužební cesty, není-li současně obcí jeho místa pravidelného výkonu službyvýkonu služby, a zpět se posuzuje jako nutný úkon před počátkem služby nebo po jejím skončení. § 129 Peněžitý příspěvek (1) Vojákovi, který utrpěl škodu na zdraví v souvislosti s plněním úkolů, za níž stát neodpovídá podle tohoto zákona, může ministr nebo jím zmocněný služební orgán přiznat v případech hodných zvláštního zřetele peněžitý příspěvek do výše dvacetinásobku minimální mzdy.17) (2) Peněžitý příspěvek lze za podmínek a ve výši stanovených v odstavci 1 přiznat i pozůstalým po vojákovi, kteří jsou uvedeni v § 125. § 130 Nároky státu po poskytnutí náhrady škody (1) Jestliže stát nahradil vojákovi škodu, má nárok na náhradu vůči tomu, kdo za škodu odpovídá, a to v rozsahu, který odpovídá míře jeho odpovědnosti. (2) Jde-li o náhradu škody při nemoci z povolání, má stát, pokud škodu uhradil, nárok na náhradu vůči všem zaměstnavatelům, u nichž poškozený voják pracoval za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen, a to v rozsahu odpovídajícím době, po kterou pracoval u těchto zaměstnavatelů za uvedených podmínek. § 130a Odkazuje-li tento zákon na použití průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém došlo ke služebnímu úrazu nebo úmrtí vojáka, postupuje se podle sdělení vyhlášeného Ministerstvem práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů. ČÁST OSMÁ VÝSLUHOVÉ NÁLEŽITOSTI § 131 Povinnosti státu při zabezpečení vojáka po skončení služebního poměru Stát poskytuje s přihlédnutím k náročnosti služby vojáka, v závislosti na době trvání služebního poměru a důvodech jeho zániku, výsluhové náležitosti, kterými jsou výsluhový příspěvek, odbytné, odchodné a úmrtné. Výsluhový příspěvek § 132 (1) Voják, jehož služební poměr zanikl podle § 18 písm. a), h) a i) nebo podle § 19 odst. 1 písm. a), b), c), e), g) až l), n) a o), má nárok na výsluhový příspěvek, jestliže jeho služební poměr trval alespoň po dobu 15 let. (2) Základní výše výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 5 % průměrného měsíčního hrubého služebního platu. Tato výše se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 6,2 %, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2,5 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % průměrného měsíčního hrubého služebního platu. § 133 (1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého služebního platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého služebního platu. (2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti. § 134 Při souběhu nároku na výsluhový příspěvek s nárokem na invalidní důchod anebo starobní důchod37) z důchodového pojištění se výsluhový příspěvek vyplácí pouze tehdy, je-li vyšší než některý z uvedených důchodů, a to ve výši rozdílu mezi výsluhovým příspěvkem a důchodem. Rozdíl se zjišťuje ke dni přiznání důchodu nebo ke dni zvýšení důchodů z důchodového pojištění,37a) a to nejdéle do dne, kdy uplynuly 2 roky od vzniku nároku na starobní důchod z důchodového pojištění;38) od tohoto dne náleží výsluhový příspěvek ve výši rozdílu mezi náležejícím starobním důchodem a výsluhovým příspěvkem k tomuto dni a nadále se samostatně zvyšuje podle § 137 bez přihlédnutí k výši důchodu. Při stanovení výše výsluhového příspěvku v souběhu s důchodem z důchodového pojištění do 2 let po vzniku nároku na starobní důchod se vždy přihlíží k plné výši výsluhového příspěvku. § 135 (1) Při opětovném povolání do služebního poměru vojáka z povolání zaniká nárok na výsluhový příspěvek dnem, který předchází dni opětovného povolání do služebního poměru. (2) Při přijetí do služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů39) se výplata výsluhového příspěvku zastavuje. § 136 (1) Při souběhu nároku na výsluhový příspěvek s nárokem na příspěvek za službu podle zvláštních právních předpisů39) náleží vyšší příspěvek. (2) Zanikl-li nárok na příspěvek z jiného služebního poměru, vyplácí se výsluhový příspěvek ode dne následujícího po dni zániku nároku na příspěvek z jiného služebního poměru, a to za podmínek a ve výši náležející ode dne následujícího po dni skončení služebního poměru podle tohoto zákona po přičtení všech zvýšení, která by k němu náležela od tohoto dne, pokud nárok na výplatu výsluhového příspěvku za podmínek stanovených tímto zákonem trvá. § 137 Výsluhový příspěvek se zvyšuje stejným způsobem a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů z důchodového pojištění podle zvláštních předpisů o zvyšování důchodů,40) přičemž zvýšení výsluhového příspěvku činí polovinu procentního zvýšení důchodů z důchodového pojištění. § 137a Informuje-li Vězeňská službaVězeňská služba České republiky příslušný orgán ministerstva o tom, že příjemce výsluhového příspěvku je ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, poukazuje se výsluhový příspěvek na účet věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, kde příjemce trest odnětí svobody nebo zabezpečovací detenci vykonává. Odbytné § 138 Voják, jehož služební poměr zanikl podle § 18 písm. a), h) a i) nebo podle § 19 odst. 1 písm. a), b), c), e), g) až l), n) a o), anebo voják, který si při splnění stanovených podmínek pro nárok na výsluhový příspěvek nezvolil nárok na jeho výplatu, má nárok na odbytné. § 139 (1) Přiznáním odbytného zaniká nárok na výsluhový příspěvek. (2) Doba trvání služebního poměru rozhodná pro nárok na odbytné činí 2 roky. Základní výše odbytného činí 2 průměrné měsíční hrubé služební platy. Za třetí a každý další ukončený rok trvání služebního poměru vojáka se odbytné zvyšuje o jeden průměrný měsíční hrubý služební plat. Za jedenáctý a každý další ukončený rok trvání služebního poměru se odbytné zvyšuje o jednu polovinu průměrného měsíčního hrubého služebního platu, nejvýše však do jeho osmnáctinásobku. (3) Bylo-li vojákovi při předcházejícím zániku služebního poměru vyplaceno odbytné nebo při skončení jiného služebního poměru vyplaceno odchodné, vyplatí se při každém dalším zániku služebního poměru odbytné snížené o částku odbytného nebo odchodného, které bylo vyplaceno při předcházejícím skončení služebního poměru. Nedojde-li podle věty první k vzájemnému zúčtování dříve vyplaceného odbytného nebo odchodného s nově náležejícím odbytným, odbytné nenáleží. § 140 Odchodné (1) Voják, kterému vznikl nárok na výsluhový příspěvek a který místo vyplácení výsluhového příspěvku nezvolil nárok na výplatu odbytného, má při zániku služebního poměru nárok na odchodné ve výši čtyřnásobku průměrného měsíčního hrubého služebního platu, trval-li jeho služební poměr alespoň po dobu 15 let. Za šestnáctý a každý další ukončený rok trvání služebního poměru se odchodné zvyšuje o 40 % průměrného měsíčního hrubého služebního platu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek průměrného měsíčního hrubého služebního platu. (2) Bylo-li vojákovi při předcházejícím zániku služebního poměru vojáka nebo při skončení jiného služebního poměru vyplaceno odchodné nebo odbytné, vyplatí se při novém zániku služebního poměru odchodné snížené o částku odchodného nebo odbytného, které bylo vyplaceno při předcházejícím skončení služebního poměru. Nedojde-li takto k vzájemnému zúčtování dříve vyplaceného odchodného nebo odbytného na úkor nově náležejícího odchodného, odchodné nenáleží. § 141 Úmrtné (1) Zanikne-li služební poměr vojáka úmrtím nebo prohlášením vojáka za mrtvého, má pozůstalý manžel a každé pozůstalé dítě, které má po zemřelém nárok na sirotčí důchod, nárok na úmrtné ve výši jedné poloviny odbytného. Nárok na úmrtné pozůstalému dítěti vznikne i později, splní-li dítě podmínky nároku na sirotčí důchod po zemřelém vojákovi, nejdéle však do dvacátého šestého roku věku dítěte. (2) Není-li pozůstalého manžela, poskytuje se úmrtné, které by jinak náleželo manželovi, pozůstalým dětem uvedeným v odstavci 1, a to každému dítěti rovným dílem. Nárok na úmrtné vznikne i dítěti podle odstavce 1 věty druhé, a to ve výši, která by mu náležela v době úmrtí vojáka. (3) Není-li pozůstalého manžela ani pozůstalých dětí, náleží úmrtné v úhrnné výši jedné poloviny odbytného rodičům vojáka. (4) Jestliže služební poměr vojáka trval po dobu kratší než 2 roky, náleží úmrtné ve výši průměrného měsíčního hrubého služebního platu. § 142 Organizace a řízení (1) Výsluhový příspěvek, odchodné, odbytné a úmrtné přiznává a vyplácí příslušný orgán ministerstva. (2) O výsluhovém příspěvku, odchodném a odbytném se rozhoduje na žádost vojáka. (3) Manželce a dětem s nárokem na sirotčí důchod se úmrtné přiznává a vyplácí bez žádosti. Rodičům vojáka se úmrtné přiznává a vyplácí na jejich žádost. (4) Není-li v této části zákona stanoveno jinak, řídí se organizace a řízení o výsluhových náležitostech a jejich výplata ustanoveními zvláštních právních předpisů o organizaci a řízení ve věcech důchodového pojištění a výplatě dávek důchodového pojištění41). § 143 Společná ustanovení o výsluhových náležitostech (1) Není-li dále stanoveno jinak, je dobou trvání služebního poměru rozhodnou pro nárok na výsluhový příspěvek, odbytné a odchodné a jejich výši doba trvání činné služby vojáka, vyjma doby trvání základní a náhradní vojenské služby, a doba trvání služebního poměru v bezpečnostních sborech podle zvláštního právního předpisu.42) Pro výši výsluhového příspěvku a odbytného se doba výkonu službyvýkonu služby a) ve služebním zařazení stanoveném ministrem obrany ve Vojenském zpravodajství, ve kterém voják plní zvláštní úkoly při činnostech podle jiného právního předpisu35) v zahraničí, a v zahraničních operacíchzahraničních operacích, ve kterých je voják vystaven vysokému riziku ohrožení života nebo zdraví spojenému s vedením bojové činnosti v prostoru operace, hodnotí dvojnásobně; v ostatních zahraničních operacíchzahraničních operacích se hodnotí jedenapůlnásobně, b) ve služebním zařazení pilot, druhý pilot, pilot operátor, ve služebním zařazení stanoveném ministrem obrany ve Vojenském zpravodajství, ve kterém voják plní zvláštní úkoly při činnostech podle jiného právního předpisu35), a ve služebním zařazení stanoveném ministrem obrany ve vojenském útvaru, ve kterém voják plní úkoly speciálních sil, hodnotí jedenapůlnásobně. Za dobu výkonu službyvýkonu služby se pro účely zvýšeného zápočtu doby služby považuje i doba čerpání řádné a zvláštní dovolené, preventivní rehabilitace podle § 97 a mimořádné rehabilitace podle § 97a, doba čerpání náhradního volna za službu konanou nad základní týdenní dobu služby a doba čerpání volna z důvodu nepřetržitého vojenského výcvikuvýcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazenínepřetržitého vojenského nasazení. Zvýšený zápočet doby služby se stanoví za celé kalendářní měsíce. Doba jednotlivých dnů v necelých měsících se sčítá a každých 30 dnů se hodnotí jako měsíc. (2) Do doby trvání služebního poměru vojáka rozhodné pro přiznání výsluhových náležitostí se nezapočítává doba dispozice podle § 10 odst. 4, doba rodičovské dovolené, s výjimkou rodičovské dovolené, po kterou se vojákovi poskytuje peněžitá pomoc v mateřství4), a doba neomluvené nepřítomnosti ve službě. (3) Za průměrný měsíční hrubý služební plat se pro účely stanovení výše výsluhových náležitostí považuje průměrný hrubý služební plat poskytovaný za předchozích 5 kalendářních roků přede dnem skončení služebního poměru. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, spadá již tento rok do období 5 kalendářních roků podle věty první. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 5 kalendářních roků přede dnem skončení služebního poměru podle věty první, zjišťuje se průměrný měsíční hrubý služební plat z celé doby trvání služebního poměru. Za dobu dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, dobu, po kterou voják nemůže konat službu pro karanténu nařízenou podle zvláštních právních předpisů19b) nebo po kterou je vojákovi nařízena izolace, a další dobu, po kterou byly vojákovi poskytovány dávky nemocenského pojištění, se průměrný měsíční hrubý služební plat zjišťuje ze služebního platu přiznaného rozhodnutím platným v den předcházející dni vzniku neschopnosti ke službě, dni nařízení karantény či izolace, nebo dni počátku poskytování dávek nemocenského pojištění. Doba vyslání k výkonu službyvýkonu služby v zahraničí, po kterou je vojákovi poskytován plat z prostředků mezinárodní nebo nadnárodní organizace nebo orgánu, a doba určení do dispozice podle § 10 odst. 2 písm. e) a g), se z doby, za kterou se zjišťuje průměrný měsíční hrubý služební plat, vylučuje. Nelze-li v důsledku vyloučené doby průměrný měsíční hrubý služební plat zjistit, stanoví se průměrný měsíční hrubý služební plat z kalendářního roku předcházejícího vyloučené době. (4) Do průměrného měsíčního hrubého služebního platu se nezapočítávají odměny poskytnuté vojákovi podle § 68g. Při výpočtu výsluhových náležitostí se dále nepřihlíží a) ke snížení služebního platu při dočasném zproštění výkonu službyvýkonu služby a v důsledku uložení kázeňského trestu snížení služebního platu, b) k příplatku za službu v zahraničí, c) ke služebnímu platu za nevyčerpanou řádnou dovolenou, d) ke služebnímu platu poskytnutému místo volna za nepřetržité vojenské nasazenínepřetržité vojenské nasazení, nebo e) k doplatkům a přeplatkům služebních platů vyúčtovaných za období předcházející rozhodnému období. (5) Při zániku služebního poměru vojáka, kterému bylo při předcházejícím zániku služebního poměru vyplaceno odbytné, náleží odbytné za podmínek a ve výši stanovených tímto zákonem. Celková výše odbytného v takovém případě nesmí přesáhnout osmnáctinásobek průměrného měsíčního hrubého služebního platu. Odbytné však nenáleží, byl-li vojákovi při předcházejícím zániku služebního poměru přiznán výsluhový příspěvek, i když jeho výplata podle § 136 nenáležela. Pro stanovení výše odbytného rozhodné pro výpočet úmrtného se přihlíží k době trvání všech služebních poměrů. (6) Doba od propuštění vojáka ze služebního poměru podle § 19 odst. 1 písm. e) do stanovené doby trvání služebního poměru se pro nárok na výsluhové náležitosti započítává jednou polovinou; ke zvýšenému zápočtu doby služby podle odstavce 1 se nepřihlíží. Výsluhové náležitosti vojáka, který byl jmenován do nižší hodnosti podle § 7 odst. 5, nesmí být nižší než výsluhové náležitosti, na které by měl nárok ke dni jmenování do nižší hodnosti. (7) Při zániku služebního poměru propuštěním ze služebního poměru podle § 19 odst. 1 písm. g), i) až l) a o) náleží výsluhové náležitosti v poloviční výši; to platí i v případě odbytného a odchodného, skončí-li služební poměr vojáka propuštěním podle § 19 odst. 1 písm. h). (8) Na výsluhové náležitosti nemá nárok voják, proti kterému je ke dni zániku služebního poměru podle § 18 písm. a) nebo ke dni propuštění ze služebního poměru podle § 19 odst. 1 písm. k) vedeno trestní řízenítrestní řízení pro úmyslný trestný čintrestný čin, pokud je za něj následně pravomocně odsouzen nebo bylo jeho trestní stíhání pravomocně podmíněně zastaveno42c) nebo bylo pravomocně schváleno narovnání42d) anebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení návrhu na potrestání42e). Pokud trestní řízenítrestní řízení skončilo jiným než pravomocným rozhodnutím podle věty první, je dnem doručení oznámení bývalého vojáka o pravomocném skončení trestního řízenítrestního řízení příslušnému orgánu ministerstva zahájeno řízení o žádosti o výsluhové náležitosti. Splňuje-li bývalý voják nárok na výsluhové náležitosti, vyplatí se mu zpětně ode dne zániku služebního poměru. Zemřel-li voják před ukončením trestního řízenítrestního řízení, přiznají a vyplatí se částky splatné od zániku služebního poměru do dne smrti vojáka postupně manželce (manželovi), dětem a rodičům, jestliže žili s vojákem v době smrti ve společné domácnosti. Podmínka žití ve společné domácnosti nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod po zemřelém. (9) Příjemce výsluhového příspěvku je povinen oznámit plátci této dávky do 8 dnů vznik invalidity nebo přijetí do služebního poměru podle zvláštních právních předpisů39). Nepožádá-li příjemce výsluhového příspěvku v případě, že se stal invalidním, o přiznání invalidního důchodu, anebo nejpozději do 2 let po dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod z důchodového pojištění42f) o přiznání starobního důchodu, výplata výsluhového příspěvku se zastaví. Požádá-li však příjemce výsluhového příspěvku o přiznání starobního důchodu později, stanoví se rozdíl způsobem uvedeným podle § 134 odst. 1 věty druhé a případný rozdíl výsluhového příspěvku se doplatí. (10) Výsluhové náležitosti náleží za podmínek platných ke dni zániku služebního poměru vojáka. (11) Na srážky z výsluhových náležitostí se použije ustanovení zvláštního právního předpisu.43) (12) Ministerstvo stanoví vyhláškou postup při výplatě výsluhových náležitostí. ČÁST DEVÁTÁ ROZHODOVÁNÍ VE VĚCECH SLUŽEBNÍHO POMĚRU HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ § 144 (1) Na řízení ve věcech služebního poměru se nevztahuje § 10 až 12, § 14, § 33 odst. 2 písm. c), § 79 odst. 5, hlava XI části druhé a § 175 správního řádu. (2) Ustanovení o řízení ve věcech služebního poměru se nevztahuje na a) výběr uchazeče o povolání do služebního poměru, b) služební hodnocení, c) vyslání na služební cestuslužební cestu, d) vyslání na studijní pobytstudijní pobyt, který trvá méně než 3 měsíce, e) zrušení služebního poměru ve zkušební době, f) nařízení služební pohotovostislužební pohotovosti, g) rozvržení základní týdenní doby služby včetně jejích individuálních změn, h) nařízení služby nad základní týdenní dobu služby, i) určení nástupu na dovolenou a odvolání z ní, j) poskytnutí služebního volna, k) přiznání služebního příspěvku, l) udělení kázeňské odměny, m) poskytnutí odměny podle § 68g, n) vrácení služebního platu podle § 68p odst. 1, o) poskytnutí náhradního volna nebo volna, p) poskytnutí preventivní nebo mimořádné rehabilitace, q) poskytnutí cestovních, přepravních, proviantních nebo výstrojních náležitostívýstrojních náležitostí, r) vyřizování žádostí nebo stížností podle § 153, s) výběrové řízení, t) poskytnutí rekvalifikace. § 145 (1) V řízení ve věcech služebního poměru se rozhoduje o a) změně doby trvání služebního poměru, b) přerušení služebního poměru, c) náhradě škody podle tohoto zákona, d) propuštění ze služebního poměru, e) odnětí hodnosti, f) přiznání kvalifikačního příspěvku, g) vrácení náborového nebo kvalifikačního příspěvku při nesplnění povinnosti setrvat po stanovenou dobu ve služebním poměru, h) nároku na služební příspěvek, nesouhlasí-li voják s výší nebo s neposkytnutím příspěvku, nebo se zastavením jeho výplaty, i) době služby pro zabezpečení výsluhovými náležitostmi a pro sociální zabezpečení, nesouhlasí-li voják s vykázanou dobou, j) neposkytnutí, odnětí nebo snížení služebního platu podle § 68k odst. 5, k) žádosti vojáka o jeho setrvání ve služebním poměru podle § 19 odst. 2, l) úhradě nákladů spojených se zvýšením nebo rozšířením vzdělání při nesplnění povinnosti setrvat po dohodnutou dobu ve služebním poměru, m) vydání bezdůvodného obohacení, n) náhradě nákladů za vojenskou výstroj, o) uložení kázeňského trestu, p) přiznání jednorázové peněžní výpomoci, q) přiznání peněžitého příspěvku. (2) Řízení o změně doby trvání služebního poměru podle odstavce 1 písm. a) se zahajuje výlučně z moci úřední. To neplatí, pokud voják požádá o změnu doby trvání služebního poměru jejím zkrácením. (3) Pokud voják vyjádřil se změnou doby trvání služebního poměru předem písemně souhlas podle § 5 odst. 4, vydání rozhodnutí je prvním úkonem v řízení. Pokud takový souhlas vyjádřil voják po zahájení řízení, může služební orgán bez dalšího vydat rozhodnutí o změně doby trvání služebního poměru. § 145a Personální rozkaz (1) Personálním rozkazem se rozhoduje ve věcech služebního poměru o a) služebním zařazení, b) zařazení do hodnostního sboru a jmenování do hodnosti, c) propůjčení vyšší hodnosti, d) dočasném zproštění výkonu službyvýkonu služby, e) určení do dispozice, f) pověření výkonem službyvýkonem služby nebo zastupování v jiném služebním zařazení, g) odvelení nebo vyslání na studijní pobytstudijní pobyt, který trvá déle než 3 měsíce, h) přeložení, i) stanovení kratší týdenní doby služby, j) poskytnutí mateřské nebo rodičovské dovolené, k) udělení dovolené bez nároku na peněžní náležitosti, l) udělení souhlasu výjimečně vykonávat výdělečnou činnost a jeho odvolání, m) stanovení služebního platu nebo určení služebního platu podle § 68i a 68j, n) prodloužení rozhodné doby, o) stanovení výše stabilizačního příspěvku. (2) Personální rozkaz se vydává z moci úřední a je prvním úkonem v řízení. (3) Personální rozkaz obsahuje, kromě obecných náležitostí rozhodnutí podle správního řádu, služební zařazení vojáka a jeho osobní číslo. Odůvodnění personálního rozkazu není třeba, je-li rozhodováno podle odstavce 1 písm. a), b), c), e), f), h), i), j) nebo k). (4) Personální rozkaz se vojákovi vyhlásí ústně. Ústní vyhlášení má účinky oznámení personálního rozkazu; ustanovení § 67 odst. 3 správního řádu se nepoužije. (5) Nelze-li vojákovi vyhlásit personální rozkaz ústně, oznámí se doručením stejnopisu písemného vyhotovení personálního rozkazu do vlastních rukou. (6) Lhůta pro podání odvolání činí 5 dnů. (7) Lhůta pro předání spisu odvolacímu orgánu činí 15 dnů. (8) Odvolací orgán může personální rozkaz pouze potvrdit, zrušit nebo změnit. Odvolací orgán rozhoduje formou personálního rozkazu. (9) Rozhodnutí v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 5 měsíců ode dne nabytí právní moci personálního rozkazu. § 146 Podání a postoupení podání (1) Účastník může učinit podání služebnímu orgánu. (2) Není-li služební orgán příslušný k rozhodnutí ve věci, je povinen postoupit podání příslušnému služebnímu orgánu bezodkladně a uvědomit o tom účastníka. HLAVA II ŘÍZENÍ O ODNĚTÍ HODNOSTI § 147 Pokud je služebnímu orgánu znám takový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro vydání rozhodnutí, může vydat rozhodnutí o odnětí hodnosti bez předchozího řízení. § 148 Rozhodnutí o odnětí hodnosti lze vydat do 6 měsíců ode dne, kdy se oprávněný služební orgán o jednání uvedeném v § 21 odst. 1 dozvěděl, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy k tomuto jednání došlo. HLAVA III PŘEZKOUMÁNÍ ROZHODNUTÍ § 149 Odvolací orgán Odvolací orgán je povinen vydat rozhodnutí o odvolání bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 90 dnů ode dne podání odvolání. § 150 (1) Odvolání proti rozhodnutím vydaným podle § 145 odst. 1 písm. d) až f) a proti personálním rozkazům vydaným podle § 145a odst. 1 nemá odkladný účinek. (2) Na návrh odvolatele, který podal oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů, může odvolací orgán přiznat odkladný účinek odvolání proti rozhodnutí, které by mohlo mít znaky odvetného opatření, nebo pozastavit jeho vykonatelnost, i v případech podle odstavce 1. (3) Návrh na přiznání odkladného účinku nebo pozastavení vykonatelnosti podle odstavce 2 lze podat pouze ve lhůtě pro podání odvolání. (4) O návrhu na přiznání odkladného účinku nebo pozastavení vykonatelnosti podle odstavce 2 rozhodne odvolací orgán bez zbytečného odkladu poté, co mu byl předán spis; proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. § 150b Pokud vojáka v období od nabytí právní moci rozhodnutí o jeho propuštění ze služebního poměru podle § 19 odst. 1 písm. c) až e) do zániku služebního poměru lze služebně zařadit, vydá služební orgán se souhlasem vojáka nové rozhodnutí ve věci formou personálního rozkazu. § 151 Přezkoumání rozhodnutí soudy Návrh na přezkoumání rozhodnutí služebního orgánu soudem je možno podat do 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. § 152 Řízení po zániku služebního poměru V řízení ve věcech služebního poměru se postupuje podle části deváté tohoto zákona i tehdy, když služební poměr vojáka zanikl. § 152a Výkon rozhodnutí (1) Nesplní-li účastník ve stanovené lhůtě povinnost k peněžitému plnění, která je mu uložena vykonatelným rozhodnutím vydaným podle této části nebo v řízení podle § 51 odst. 2, rozhodne služební orgán o srážkách z jeho služebního platu nebo výsluhových náležitostí. (2) Nelze-li zajistit výkon rozhodnutí způsobem uvedeným v odstavci 1, ministerstvo podá návrh soudu na nařízení výkonu rozhodnutí. HLAVA IV ŘEŠENÍ ŽÁDOSTÍ A STÍŽNOSTÍ § 153 Žádost nebo stížnost vojáka (1) Voják může podat ve věcech výkonu službyvýkonu služby a ve věcech služebních vztahů podle tohoto zákona žádost nebo stížnost. Žádost nebo stížnost vojáka se podává písemně nadřízenému nebo služebnímu orgánu. (2) Žádost nebo stížnost vojáka vyřizuje podle jejího obsahu nadřízený vojáka nebo služební orgán. Stížnost vojáka nesmí vyřizovat nadřízený nebo služební orgán, vůči kterému stížnost směřuje; vyřizuje ji nadřízený toho nadřízeného nebo nadřízený služební orgán toho služebního orgánu, vůči kterému směřuje. (3) Žádost nebo stížnost vojáka musí být vyřízena nejpozději do 60 dnů ode dne jejího podání. O vyřízení stížnosti musí být voják v této lhůtě vyrozuměn. Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení žádosti nebo stížnosti. (4) Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je nadřízený nebo služební orgán povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě. O výsledku šetření a opatřeních přijatých k nápravě se učiní záznam do spisu; voják bude vyrozuměn jen tehdy, jestliže o to požádal. (5) Má-li voják za to, že stížnost, kterou podal u příslušného nadřízeného nebo služebního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený služební orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti. (6) Jestliže voják stížnost opakuje, je nutné přezkoumat, zda původní stížnost byla správně vyřízena, a o výsledku vojáka vyrozumět. Neobsahují-li další stížnosti vojáka v téže věci nové skutečnosti, služební orgán se jí dále nezabývá. O této skutečnosti musí být voják vyrozuměn. ČÁST DESÁTÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ HLAVA I SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 159 Promlčení, zánik práv a nároků (1) Nárok se promlčí, jestliže nebyl uplatněn ve lhůtě, která je stanovena v tomto zákoně. K promlčení se přihlédne jen tehdy, jestliže se ten, vůči němuž se nárok uplatňuje, promlčení dovolá; v takovém případě nelze promlčený nárok tomu, kdo jej uplatňuje, přiznat. (2) Nárok na náhradu na služebním platu po dobu neschopnosti výkonu službyvýkonu služby, za ztrátu na služebním platu po skončení neschopnosti výkonu službyvýkonu služby a náhradu nákladů na výživu pozůstalých se nepromlčují; nároky na jednotlivá plnění, která z nich vyplývají, se však promlčují ve lhůtách stanovených v § 161. (3) Jestliže účastník řízení uplatnil svůj nárok a v zahájeném řízení řádně pokračuje, promlčecí lhůta po dobu řízení neběží. Totéž platí i o nároku, který byl pravomocně přiznán a pro který se vede řízení o výkon rozhodnutí. (4) Nárok uplatňuje účastník řízení podáním u služebního orgánu, služební orgán rozhodnutím. (5) K zániku práva proto, že nebylo ve stanovené lhůtě uplatněno u příslušného orgánu, dochází jen v případech uvedených v § 113 odst. 3 a § 152 odst. 2; k zániku práva se přihlédne, i když není v řízení namítán. (6) Nárok na náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění smrtí vojáka zaniká. (7) Ostatní peněžité nároky vojáka vzniklé do zániku služebního poměru nezanikají; do výše odpovídající trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku přecházejí platové nároky ze služebního poměru postupně přímo na manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti; předmětem dědictví se stávají, není-li těchto osob. (8) Peněžité nároky státu zanikají smrtí vojáka, s výjimkou nároků, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto nebo které byly vojákem před jeho smrtí písemně uznány co do důvodů i výše, a nároků na náhradu škody způsobené úmyslně nebo ztrátou předmětů svěřených vojákovi na písemné potvrzení. Promlčecí lhůty § 160 (1) Promlčecí lhůta počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. (2) Bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet promlčecí lhůta jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro některé ze splátek splatnou celá dlužná částka, počne běžet promlčecí lhůta ode dne splatnosti nesplněné splátky. § 161 (1) Nestanovuje-li tento zákon jinak, činí lhůta k uplatnění peněžitých nároků ze služebního poměru 3 roky. (2) Jde-li o opětovné plnění, činí lhůta k uplatnění nároku na jednotlivá plnění 3 roky od jejich splatnosti. (3) Lhůta k uplatnění nároku na náhradu škody činí 2 roky; počne běžet ode dne, kdy se poškozený dozví o tom, že škoda vznikla, a o tom, kdo za ni odpovídá. (4) Nárok na náhradu škody se však promlčí, nebyl-li uplatněn ve lhůtě 3 let, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, ve lhůtě 10 let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví. § 162 (1) Nárok přiznaný pravomocným rozhodnutím se promlčuje za 10 let ode dne, kdy se mělo podle rozhodnutí plnit. (2) Nárok, který písemně uznal ten, kdo je povinen plnit co do důvodu i výše, se promlčuje za 10 let ode dne, kdy k uznání došlo; byla-li však v uznání uvedena lhůta k plnění, běží promlčecí lhůta od uplynutí této lhůty. (3) Promlčecí lhůta uvedená v odstavcích 1 a 2 platí i pro jednotlivé splátky, na něž bylo plnění v rozhodnutí nebo v uznání práva rozloženo; promlčecí lhůta u jednotlivých splátek počíná běžet ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatnou celá dlužná částka, počne běžet desetiletá promlčecí lhůta ode dne splatnosti nesplněné splátky. (4) Úroky a opětovná plnění pravomocně přiznaná nebo písemně uznaná, jejichž splatnost nastala po právní moci rozhodnutí nebo po uznání, se promlčují za 3 roky ode dne jejich splatnosti. § 163 Bezdůvodné obohacení (1) Získá-li voják bezdůvodné obohacení na úkor majetku státu nebo stát na úkor vojáka, musí je vydat. (2) Bezdůvodným obohacením je prospěch získaný plněním bez právního důvodu nebo plněním na základě neplatného právního úkonu. Neplatnost právního úkonu nemůže být vojákovi na újmu, pokud neplatnost nezpůsobil výlučně sám; vznikne-li vojákovi následkem takového neplatného právního úkonu škoda, jsou ministerstvo nebo stát povinny ji nahradit. (3) Vrácení neprávem vyplacených částek může však služební orgán na vojákovi požadovat, jen jestliže voják věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to ve lhůtě do 3 let ode dne jejich výplaty. § 163a Zajetí a nezvěstnost (1) ZajetímZajetím se pro účely tohoto zákona rozumí situace, kdy voják upadl do moci nepřítele. (2) Nezvěstným je pro účely tohoto zákona voják, který nepodal o sobě nadřízenému zprávu a o kterém nadřízenému není známo, kde se zdržuje, pokud a) nenastoupí v určeném čase k výkonu službyvýkonu služby, b) se vzdálí bez dovolení z výkonu službyvýkonu služby, nebo c) se ztratí při plnění služebních úkolů v zahraniční operacizahraniční operaci, pokud nejde o zajetízajetí. § 163b Doba počíná prvním dnem a končí uplynutím posledního dne stanovené nebo sjednané doby; to platí také v případě, kdy je uplynutím doby podmíněn vznik nebo zánik práva. HLAVA II PŘECHODNÁ USTANOVENÍ § 164 Přechod práv a povinností (1) Služební poměr vojáka z povolání nebo v další službě, který vznikl podle dřívějších předpisů,46) se považuje za služební poměr podle tohoto zákona, a to na dobu určitou v trvání 2 let od nabytí účinnosti tohoto zákona. Služební poměr vojáka, který ke dni uplynutí 2 let od nabytí účinnosti tohoto zákona nesplnil závazek ke službě podle dosavadních předpisů, se považuje za služební poměr na dobu určitou, a to do doby splnění tohoto závazku ke službě. (2) Dobu trvání služebního poměru podle odstavce 1 lze měnit dohodou podle § 5 odst. 4. (3) Vojákovi, který v den nabytí účinnosti tohoto zákona dosáhl hodnosti a) desátníka a četaře, přísluší hodnost rotného, b) rotného, přísluší hodnost rotmistra, c) rotmistra, přísluší hodnost nadrotmistra, d) nadrotmistra, přísluší hodnost štábního rotmistra, e) rotmistra nebo nadrotmistra, má-li úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání,47) přísluší hodnost podpraporčíka, f) generálplukovníka, přísluší hodnost generálporučíka. Ostatním vojákům přísluší hodnosti získané podle dosavadních předpisů. (4) Voják, jehož hodnost podle odstavce 3 neodpovídá hodnosti stanovené pro jeho služební zařazení, může být takto služebně zařazen nejdéle po dobu 5 let. Po uplynutí této doby bude voják služebně zařazen podle potřeb ozbrojených sil. Nebude-li služebně zařazen podle věty druhé, je to důvod k propuštění podle § 19 odst. 1 písm. e). (5) Hodnost propůjčená vojákovi podle dřívějších předpisů se považuje za hodnost propůjčenou vojákovi podle tohoto zákona. Doba, na kterou byla vojákovi propůjčena hodnost, končí dnem následujícím po dni, kdy důvod propůjčení stanovený dřívějšími právními předpisy pominul, nejpozději do 5 let od účinnosti tohoto zákona. (6) Úrazy a nemoci z povolání, které byly zjištěny před účinností tohoto zákona, se posuzují podle právních předpisů platných před nabytím účinnosti tohoto zákona. (7) Nároky na náhradu škody vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních předpisů. § 165 Přechodná ustanovení k výsluhovým náležitostem (4) Výsluhový příspěvek přiznaný podle dosavadních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni účinnosti tohoto zákona, a nadále se vyplácí a zvyšuje za podmínek, které stanoví tento zákon. Poživateli výsluhového příspěvku, který mu byl přiznán podle právních předpisů účinných před 1. prosincem 1999 do 60 let věku, bude na základě jeho žádosti vyplácen výsluhový příspěvek za podmínek stanovených ve větě první, a to nejdéle do 60 let věku. Nejpozději při dosažení 60 let věku mu náleží výsluhový příspěvek za podmínek stanovených v § 134. (5) Pokud poživatel výsluhového příspěvku již splnil podmínky nároku na plný nebo částečný invalidní anebo starobní důchod z důchodového pojištění a ke dni účinnosti tohoto zákona uplynula doba 2 let po vzniku nároku na starobní důchod, upraví se výsluhový příspěvek na výši, kterou stanovuje tento zákon. Úprava se provede od třetí měsíční splátky výsluhového příspěvku po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Zanikl-li ke dni účinnosti tohoto zákona nárok na výsluhový příspěvek a jeho výplatu podle dosavadních předpisů, zaniklý nárok se již neobnovuje. (6) Vojákům se do doby trvání služebního poměru rozhodné pro přiznání výsluhových náležitostí do dne účinnosti tohoto zákona započítávají doby služby v rozsahu, v jakém jim byly započteny podle dosavadních předpisů; jde-li o nárok na odbytné, započítává se doba trvání služebního poměru stejným způsobem jako pro nárok na odchodné. (7) Vojákovi, který byl na základě dobrovolnosti reatestován48) a shledán způsobilým konat dále službu nebo jehož služební poměr trvá ke dni účinnosti tohoto zákona, se do doby trvání služebního poměru, rozhodné pro přiznání výsluhových náležitostí, započítává doba služby v rozsahu uvedeném v odstavci 6 bez přihlédnutí k vyloučení doby služby podle zvláštního právního předpisu.49) Pokud byl takovému vojákovi po skončení služebního poměru přiznán výsluhový příspěvek, který mu byl snížen nebo zastaven z důvodu uvedeného zvláštním právním předpisem, přiznává se výsluhový příspěvek zpětně a jeho výše se přepočte ode dne účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek a ve výši náležející ke dni skončení služebního poměru po přičtení všech zvýšení, která by k němu náležela od tohoto dne, pokud nárok na výsluhový příspěvek nezanikl uplynutím doby nebo dosažením věku 60 let. (8) Skončí-li služební poměr vojáka propuštěním podle dosavadních právních předpisů nejdříve dnem před dnem účinnosti tohoto zákona a) ze zdravotních důvodů, nebo b) z organizačních důvodů, nebo c) z důvodů splnění podmínek nároku na starobní důchod, má nárok na výsluhové náležitosti, jako kdyby byl propuštěn z důvodu uvedeného v § 19 odst. 1 písm. e) tohoto zákona. § 165a Úprava výplaty výsluhového příspěvku (1) Poživateli výsluhového příspěvku, který mu byl přiznán podle právních předpisů účinných před 1. prosincem 1999 do 60 let věku, jemuž bylo v době od 1. prosince 1999 vyplácení výsluhového příspěvku omezeno nebo zastaveno proto, že dosáhl věku o dva roky vyššího, než je věk rozhodný pro vznik nároku na starobní důchod, se přizná výsluhový příspěvek na základě jeho žádosti nejdříve ode dne omezení nebo zastavení jeho vyplácení po přičtení všech zvýšení podle § 137, která by k němu od tohoto dne náležela. Nejpozději při dosažení 60 let věku mu náleží výsluhový příspěvek za podmínek stanovených v § 134. (2) Pobíral-li poživatel po dobu omezení nebo zastavení výplaty výsluhového příspěvku podle odstavce 1 starobní důchod, přizná se mu výsluhový příspěvek na základě jeho žádosti ode dne omezení nebo zastavení jeho vyplácení ve výši, která se rovná rozdílu mezi starobním důchodem a výsluhovým příspěvkem přepočteným podle odstavce 1, pokud bude takto přepočtený výsluhový příspěvek vyšší. HLAVA III ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 166 Zvláštní ustanovení Žákům vojenských středních škol, kteří nejsou vojáky v činné službě a kteří se soustavně studiem připravují k výkonu službyvýkonu služby vojáka z povolání, lze poskytnout naturální a peněžní náležitosti. Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah, výši a způsob poskytování naturálních a peněžních náležitostí. § 166a Ministerstvo přiznává občanům České republiky, kteří se zaváží požádat o povolání do služebního poměru vojáka a setrvat v něm po určenou dobu, stipendia podle programů vyhlašovaných ministrem, s přihlédnutím k závazkům z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. Přitom postupuje podle ustanovení o stipendiích hrazených z dotací nebo příspěvků podle zákona o vysokých školách57) a § 60 přiměřeně. § 167 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků. 2. Zákon č. 65/1978 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů. 3. Zákon č. 228/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů. 4. Zákon č. 226/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů. 5. Zákon č. 34/1995 Sb., kterým se doplňuje zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů. § 168 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1999. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 1) § 4 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. 1a) Vyhláška č. 256/1999 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě. 1b) § 116 občanského zákoníku. 1c) Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 1d) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 157 odst. 1 zákoníku práce. 3) § 158 zákoníku práce. 4) § 32 odst. 1 písm. b) až e) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 4a) § 31 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. 5) § 33 zákona č. 218/1999 Sb. 5a) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 6) § 139, 315 a násl. trestního řádu. § 47 a 48 trestního zákona. 6a) § 36 zákona č. 218/1999 Sb. 7) § 32 odst. 2 a 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. 7a) § 29 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 134/1997 Sb. 9) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 9a) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 9b) § 74 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 289/1997 Sb. 10) § 20 zákona č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů. 10a) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 10b) Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 11) § 2 odst. 1 a 2 zákona č. 93/1951 Sb., o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 204/1990 Sb., o prohlášení dne 6. července, dne upálení Mistra Jana Husa, za státní svátek České republiky. 12) § 195a až 198 zákoníku práce. 12a) § 10 odst. 1 a 2 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění zákona č. 546/2005 Sb. 13) § 157 až 161 zákoníku práce. 14) Vyhláška č. 65/1954 Sb., o Ženevských úmluvách ze dne 12. srpna 1949 na ochranu obětí války. Sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 168/1991 Sb. Čl. 24 Ženevské úmluvy na ochranu obětí války. Čl. 43 odst. 2 Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám. Čl. 33 Ženevských úmluv o zacházení s válečnými zajatci. Čl. 9 Dodatkového protokolu II k Ženevským úmluvám. 15) Například zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. 16) Zákon č. 255/1946 Sb., o příslušnících Československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, ve znění zákona č. 101/1964 Sb. 17) § 111 odst. 3 zákoníku práce. Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů. 18) § 31 odst. 3 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky. 19a) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. 19b) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 20) § 2 zákona č. 219/1999 Sb. 21) § 3 a 4 zákona č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů. 22a) § 11 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 22b) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 2/2002 Sb. 22c) § 18 a násl. zákona č. 128/2000 Sb. 23) § 5 odst. 1 zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů. 24) Zákon č. 119/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 24a) Vyhláška č. 445/2001 Sb., kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad stanoví výše sazeb stravného, výše sazeb základních náhrad za používání silničních motorových vozidel a výše průměrných cen pohonných hmot. 25) Nařízení vlády č. 62/1994 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí. 26) § 11 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 225/1999 Sb. 27) Zákon č. 32/1957 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 33 zákona č. 88/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 27a) Například zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve znění pozdějších předpisů. 28) Vyhláška č. 56/1997 Sb., kterou se stanoví obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek. 29) § 2 odst. 7 zákona č. 219/1999 Sb. 30) § 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona č. 74/1994 Sb. 31) § 1 odst. 3 zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. 32) Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. 33) § 39 a 44 zákona č. 155/1995 Sb. 34a) § 36 a 37 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. 35) § 5 odst. 3 a 4 zákona č.153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky. 36) Zákon č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 37) § 29 až 31 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 37a) § 67 zákona č. 155/1995 Sb. 38) § 29 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 39) Například zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 40) § 67 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 41) Zákon č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 42) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. 42a) § 11 písm. a) nařízení vlády č. 79/1994 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb, orgánů celní správy, příslušníků Sboru požární ochrany a zaměstnanců některých dalších organizací (služební platový řád), ve znění nařízení vlády č. 327/1996 Sb. 42b) § 14 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb. 42c) § 307 trestního řádu. 42d) § 309 trestního řádu. 42e) § 179g trestního řádu. 42f) § 32, 74, 76 a 94 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 43) § 18 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 44) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. 46) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 92/1949 Sb., branný zákon, ve znění pozdějších předpisů. 47) § 7 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb. 48) Rozkaz ministra obrany č. 015/90 a usnesení branných a bezpečnostních výborů Federálního shromáždění ČSFR ze dne 18. prosince 1990 č. 47 o vyslání poslanců Federálního shromáždění ČSFR do prověrkových komisí Ministerstva obrany ČSFR. 49) Zákon č. 34/1995 Sb., kterým se doplňuje zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů. 50) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 51) § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. 52) § 56 odst. 2 písm. b) a c) zákona č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 53) § 16 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance. 54) § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). 55) § 105 a 106 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. § 363, 365, 366 a 368 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. § 35 a 88 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů. 56) Například zákon č. 219/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 153/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii), ve znění pozdějších předpisů. 57) § 91 odst. 1, 4 a 6 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 222/1999 Sb.
Zákon č. 222/1999 Sb. Zákon o zajišťování obrany České republiky Vyhlášeno 12. 10. 1999, datum účinnosti 1. 12. 1999, částka 76/1999 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - ŘÍZENÍ A ORGANIZACE OBRANY STÁTU (§ 3 — § 9a) * ČÁST TŘETÍ - POVINNOSTI PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB (§ 10 — § 12) * ČÁST ČTVRTÁ - VĚCNÉ PROSTŘEDKY, PRACOVNÍ POVINNOST A PRACOVNÍ VÝPOMOC (§ 13 — § 28) * ČÁST PÁTÁ - OBJEKTY DŮLEŽITÉ PRO OBRANU STÁTU (§ 29 — § 29) * ČÁST ŠESTÁ - VOJENSKÉ ÚJEZDY (§ 30 — § 38) * ČÁST SEDMÁ - DALŠÍ OPATŘENÍ V ZÁJMU OBRANY STÁTU (§ 41 — § 53) * ČÁST OSMÁ - VZTAH KE SPOJENECKÝM OZBROJENÝM SILÁM (§ 54 — § 54) * ČÁST DEVÁTÁ - FINANCOVÁNÍ OBRANY STÁTU (§ 55 — § 63) * ČÁST DESÁTÁ - PŘESTUPKY A VÝKON ROZHODNUTÍ (§ 64 — § 72) * ČÁST DVANÁCTÁ - USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 73 — § 75) Aktuální znění od 1. 1. 2024 (284/2021 Sb., 152/2023 Sb.) 222 ZÁKON ze dne 14. září 1999 o zajišťování obrany České republiky Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon stanovuje povinnosti státních orgánů, územních samosprávných celků a právnických a fyzických osob k zajišťování obrany České republiky (dále jen „obrana státu“) před vnějším napadením a odpovědnost za porušení těchto povinností. § 2 Vymezení pojmů (1) Obrana státu je souhrn opatření k zajištění svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany života obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením. Obrana státu zahrnuje výstavbu účinného systému obrany státu, přípravu a použití odpovídajících sil a prostředků a účast v kolektivním obranném systému. (2) Pracovní povinnost je povinnost fyzických osob vykonávat po nezbytně nutnou dobu určené práce, které jsou nutné k zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu a které jsou tyto fyzické osoby povinny konat v místě a podle potřeb zajišťování obrany státu i nad rámec pracovní doby stanovené v pracovněprávních předpisech. (3) Pracovní výpomoc je povinnost fyzických osob vykonávat jednorázové a mimořádné úkoly nezbytné k zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. (4) Věcnými prostředky jsou movité a nemovité věci ve vlastnictví státu, územních samosprávných celků a právnických a fyzických osob nebo jimi poskytované služby, které lze využít v zájmu zajišťování obrany státu. (5) Poskytováním údajů a informacíPoskytováním údajů a informací se rozumí povinnost právnických a fyzických osob poskytnout na výzvu správních úřadů a územních samosprávných celků údaje a informace o věcných prostředcích, které vlastní, o výrobních programech a výrobních kapacitách, o kvalifikaci svých zaměstnanců, o zdravotní způsobilosti fyzických osob povolávaných k pracovní povinnosti a pracovní výpomoci, kterých lze využít při přípravě zajišťování obrany státu, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu; fyzické osoby jsou povinny sdělit údaje o svém vzdělání a o svém zdravotním stavu. (6) Operační přípravou státního území je souhrn opatření vojenského, ekonomického a obranného charakteru, která se plánují a uskutečňují v míru, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu s cílem vytvořit na území státu nezbytné podmínky pro splnění úkolů ozbrojených sil a zabezpečení potřeb obyvatelstva. (7) Subjektem hospodářské mobilizaceSubjektem hospodářské mobilizace se rozumí podnikatel, který se zavázal za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu dodávat výrobky, práce nebo služby nezbytné pro zajištění ozbrojených sil a ozbrojených sborů a byl jím jmenován. (8) Plánováním obrany státuPlánováním obrany státu se rozumí soubor plánovaných opatření, vzájemně se ovlivňujících, k zajištění svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany života obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením a ke splnění všech požadavků na zajišťování obrany státu, zabezpečení mezinárodních smluvních závazků o společné obraně, včetně podílu ozbrojených sil na činnostech mezinárodních organizací ve prospěch míru a účasti na mírových operacích. Plány obrany státu tvoří obranné plánování, plánování operací, mobilizační plánování a plánování připravenosti obranného systému státu. ČÁST DRUHÁ ŘÍZENÍ A ORGANIZACE OBRANY STÁTU Obecná ustanovení § 3 Řízení a organizace obrany státu zahrnují výstavbu, přípravu a řízení ozbrojených sil, operační přípravu státního území, plánování obrany státuplánování obrany státu a opatření v národním hospodářství a na všech úsecích veřejného života v zájmu zajišťování obrany státu. § 4 Za přípravu a zajišťování obrany státu odpovídá vláda. § 5 Vláda (1) Vláda k zajišťování obrany státu v míru a) vyhodnocuje rizika ohrožení státu, která mohou být příčinou ozbrojeného konfliktu, a činí nezbytná opatření ke snížení, popřípadě vyloučení těchto rizik, b) vyhodnocuje úroveň připravenosti státu k zajišťování jeho obrany a v souvislosti s tím předkládá prezidentu republiky a komorám Parlamentu zprávu o zjištěných skutečnostech a navržených opatřeních k posílení obranyschopnosti státu, c) schvaluje strategickou koncepci obrany státu, d) řídí plánování obrany státuplánování obrany státu, stanoví obsahovou náplň jednotlivých plánů obrany státu a časové etapy pro jejich zpracování, e) rozhoduje o základních opatřeních přípravy státu k obraně a jejím organizování, f) rozhoduje o základních směrech výstavby, přípravy a použití ozbrojených sil a o zajištění obrany státu, g) schvaluje koncepci mobilizace ozbrojených sil, h) rozhoduje o prověření opatření pro zabezpečení obrany státuprověření opatření pro zabezpečení obrany státu podle § 41 odst. 2, i) schvaluje koncepci přípravy občanů k obraně státu, j) stanoví k provedení svých rozhodnutí při zajišťování obrany státu úkoly ministrům, vedoucím jiných správních úřadů a územním samosprávným celkům při výkonu jejich přenesené působnosti, k) rozhoduje o dalších nepředvídatelných úkolech nezbytných k zajišťování obrany státu. (2) Vláda k zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu a) činí závěry z vojensko politického hodnocení mezinárodních vztahů a rozhoduje o realizaci potřebných opatření k odvrácení ozbrojeného konfliktu a ke zvýšení připravenosti k obraně státu, b) rozhoduje o opatřeních k účinnému fungování systému obrany státu, c) rozhoduje o prioritách plnění úkolů, které souvisejí se zajišťováním obrany státu, d) rozhoduje o opatřeních potřebných pro vedení války, e) k plnění úkolů při zajišťování obrany státu využívá Ústřední krizový štáb zřízený podle zvláštního právního předpisu. (3) Vláda předkládá prezidentu republiky a komorám Parlamentu každoročně k 31. srpnu kalendářního roku, nebo kdykoliv o to požádají, zprávu o zajišťování obrany státu. § 6 Ministerstva, jiné ústřední správní úřady a Česká národní banka (1) Ministerstvo obrany (dále jen „ministerstvo“) k zajišťování obrany státu a) navrhuje vládě základní opatření k přípravě a organizování obrany státu; k tomu zejména zpracovává obranné koncepce a požadavky na zabezpečení obrany státu, b) odpovídá za proces plánování obrany státuplánování obrany státu a koordinuje jeho přípravu; k tomu může vyžadovat od příslušných ministerstev, jiných správních úřadů a územních samosprávných celků podkladové materiály; ministerstva, jiné správní úřady a územní samosprávné celky jsou povinny požadavkům vyhovět, a to bezúplatně, c) odpovídá za plánování a zabezpečení operační přípravy státního území, doplňování ozbrojených sil a mobilizaci ozbrojených sil; k tomu může vyžadovat od příslušných ministerstev, jiných správních úřadů a územních samosprávných celků součinnost; ministerstva, jiné správní úřady a územní samosprávné celky jsou povinny požadavkům vyhovět, d) vede soubornou evidenci věcných prostředků a soubornou evidenci o fyzických osobách určených k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci určených k zabezpečení ozbrojených sil navazující na evidenci vedenou krajskými vojenskými velitelstvími, e) přezkušuje prostřednictvím svých orgánů přípravu mobilizace ozbrojených sil; k tomu jsou pracovníci, které pověřilo ministerstvo, oprávněni vstupovat do objektů kontrolovaných subjektů, f) prověřuje opatření pro zabezpečení obrany státu v rozsahu stanoveném vládou podle § 41 odst. 2, g) řídí přípravu občanů k obraně státu a provádí vzdělávací, výchovnou a osvětovou činnost v této oblasti; rozsah přípravy občanů k obraně státu a provádí vzdělávací, výchovnou a osvětovou činnost v této oblasti je součástí plánů obrany, h) uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci a územnímu opatření o stavební uzávěře a o asanaci území z hlediska zájmů obrany České republiky, i) vede soubornou evidenci objektů důležitých pro obranu státu a objektů, které mohou být za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu napadeny. (2) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady k zajišťování obrany státu v oboru své působnosti a) vyhodnocují mezinárodněpolitickou situaci a navrhují potřebná opatření k zajišťování obrany státu, b) plánují podle rozhodnutí vlády opatření k zajišťování obrany státu včetně jejich finančního zabezpečení a realizují je, c) odpovídají za výběr objektů důležitých pro obranu státu a v součinnosti s jejich vlastníky a provozovateli za zabezpečení jejich použití k zajišťování obrany státu, d) plní úkoly k zajišťování obrany státu podle rozhodnutí vlády. (3) Česká národní banka v oboru své působnosti stanoví a uskutečňuje opatření k zajišťování obrany státu včetně plánování prostředků na ně. (4) Ministerstvo využívá k plnění úkolů podle odstavce 1 údaje z informačních systémů veřejné správy, registrů a evidencí a osobní údaje vedené u příslušných ministerstev, jiných správních úřadů a územních samosprávných celků, organizačních složek státu a právnických a fyzických osob podle jiných právních předpisů. § 7 Krajské úřady Krajské úřady k zajišťování obrany státu a) vyhodnocují v součinnosti s ministerstvy, jinými správními úřady a Českou národní bankoubankou objekty, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou být napadeny, a navrhují vládě, cestou ministerstva, způsob jejich ochrany; tato opatření se nevztahují na objekty v působnosti Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře Senátu, Nejvyššího kontrolního úřadu, Kanceláře prezidenta republiky, Úřadu vlády České republiky, ministerstev, Správy státních hmotných rezerv, zpravodajských služeb České republiky, České národní bankybanky a na objekty, které střeží ozbrojené síly a ozbrojené bezpečnostní sbory, b) plánují podle rozhodnutí vlády opatření k vytvoření nezbytných podmínek pro zajištění životních potřeb obyvatel, fungování státní správy a samosprávy a zabezpečení výběrového doplnění ozbrojených sil za stavu ohrožení státu nebo mobilizace ozbrojených sil za válečného stavu a koordinují jejich realizaci u obcíobcí s rozšířenou působností, c) stanovují a realizují opatření k zabezpečení mobilizace ozbrojených sil podle rozhodnutí ministerstva a plní další nezbytná opatření k obraně státu, d) řídí evakuaci obyvatel a zabezpečují jejich nezbytné životní potřeby, e) plní úkoly spojené s prověřením opatření pro zabezpečení obrany státuprověřením opatření pro zabezpečení obrany státu podle rozhodnutí ministerstva, f) vedou soubornou evidenci o určených věcných prostředcích a jejich vlastnících a o fyzických osobách určených za stavu ohrožení státu a za válečného stavu k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci, g) zabezpečují podle požadavků obcíobcí přípravu občanů k obraně státu, h) zpracovávají dílčí plán obrany kraje, který po projednání v bezpečnostní radě kraje schvaluje jeho hejtman, i) určují poskytovatele zdravotních služeb k provedení lékařských prohlídek fyzických osob povolaných k plnění pracovní povinnosti a pracovní výpomoci. § 7a Obecní úřady obcí s rozšířenou působností Obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností k zajišťování obrany státu a) podílejí se, v rozsahu stanoveném krajským úřadem, na vyhodnocování objektů, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou být napadeny, a navrhují způsob jejich ochrany, b) plánují, v rozsahu stanoveném krajským úřadem, opatření k vytvoření nezbytných podmínek pro zajištění životních potřeb obyvatel, fungování státní správy a samosprávy a zabezpečení výběrového doplnění ozbrojených sil za stavu ohrožení státu nebo mobilizace za válečného stavu, c) vedou evidenci o vhodných věcných prostředcích, které lze využít pro potřeby zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu a v nezbytném rozsahu vedou osobní údajeosobní údaje o jejich vlastnících, d) vedou evidenci nezbytných osobních údajůosobních údajů o fyzických osobách, které lze určit pro potřeby zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci, e) provádějí výběr vhodných věcných prostředků a kontrolu určených věcných prostředků; výběrem vhodných věcných prostředků mohou vydáním plné moci pověřit určené pracovníky ústředních správních úřadů, jiných správních úřadů nebo subjektů hospodářské mobilizacesubjektů hospodářské mobilizace, pokud o věcné prostředky požádaly, a jejich následnou kontrolou mohou vydáním plné moci pověřit určené pracovníky ústředních správních úřadů a jiných správních úřadů, f) rozhodují o určení věcných prostředků pro účely zajišťování obrany státu podle druhu a množství v souladu s požadavkem vyplývajícím ze schválených plánů obrany státu; k tomuto účelu provádějí rozpis věcných prostředků podle druhu a množství na další obceobce ve svém správním obvodu stanoveném zvláštním právním předpisem2) (dále jen „obvod“), g) rozhodují o povolání fyzických osob, které mají trvalý pobyt v jejich obvodu, v souladu s požadavkem vyplývajícím ze schválených plánů obrany státu, k pracovním výpomocím a k pracovním povinnostem pro potřeby zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu a za válečného stavu; koordinují jejich výběr a spolupracují s dalšími obcemiobcemi, Úřadem práce České republiky - krajskými pobočkami a na území hlavního města Prahy s pobočkou pro hlavní město Prahu a dalšími správními úřady, h) podílejí se na evakuaci obyvatel a zabezpečení jejich nezbytných životních potřeb podle rozhodnutí krajského úřadu, i) plní úkoly spojené s prověřením opatření pro zabezpečení obrany státuprověřením opatření pro zabezpečení obrany státu podle rozhodnutí ministerstva nebo krajského úřadu, j) podílejí se na organizaci přípravy občanů k obraně státu, k) plní další úkoly a poskytují údaje pro zajišťování obrany státu podle pokynů ministerstev, jiných správních úřadů a orgánů kraje, l) ukládají správní tresty za nesplnění povinnosti, m) provádějí výkon rozhodnutí za podmínek stanovených v § 69 až 72, n) rozhodují o vyvlastnění ve zkráceném řízení za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, o) zpracovávají dílčí plán obrany obceobce s rozšířenou působností, který po projednání v bezpečnostní radě obceobce s rozšířenou působností schvaluje její starosta. § 8 Obecní úřady Obecní úřady k zajišťování obrany státu a) plní úkoly a poskytují údaje pro zabezpečení obrany státu podle požadavků obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo krajského úřadu, b) zabezpečují výběr a povolávání fyzických osob k pracovním výpomocím nebo k pracovním povinnostem pro potřeby zajišťování obrany státu podle rozhodnutí obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, c) podílejí se na zabezpečení dodání určených věcných prostředků pro potřeby zajišťování obrany státu podle rozhodnutí obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, d) plní úkoly spojené s prověřením opatření pro zabezpečení obrany státuprověřením opatření pro zabezpečení obrany státu podle rozhodnutí ministerstva, krajského úřadu nebo obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, e) poskytují potřebnou součinnost v případě výcviku ozbrojených sil mimo území vojenských újezdů; sepisují škody způsobené právnickým a fyzickým osobám a škody způsobené na majetku obceobce, došlo-li ke škodě v přímé souvislosti s výcvikem ozbrojených sil nebo s prověřením opatření pro zabezpečení obrany státuprověřením opatření pro zabezpečení obrany státu, f) uplatňují požadavky na přípravu občanů k obraně státu u krajského úřadu cestou obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností a organizují jejich přípravu, g) plní úkoly spojené s evakuací obyvatel podle rozhodnutí krajského úřadu nebo obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností a poskytují potřebnou součinnost při ochraně majetku evakuovaných osob. § 9 Práva a povinnosti pracovníků správních úřadů a územních samosprávných celků (1) Pověření pracovníci správních úřadů a územních samosprávných celků (dále jen „pověření pracovníci“) jsou oprávněni v nezbytně nutném rozsahu a) vyžadovat a shromažďovat potřebné údaje pro zajišťování obrany státu, b) vstupovat, popřípadě vjíždět na cizí pozemky a vstupovat do cizích objektů v souvislosti s plněním úkolů potřebných pro zajišťování obrany státu. (2) Pověření pracovníci jsou povinni a) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dověděli v souvislosti s plněním úkolů při zajišťování obrany státu, b) před vstupem do cizího objektu informovat majitele nebo provozovatele objektu a prokázat se plnou mocí. (3) Za škodu způsobenou pověřenými pracovníky při kontrolních činnostech podle tohoto zákona odpovídá stát; této odpovědnosti se nemůže zprostit. § 9a Vztah ke krizovému řízení (1) Ústřední správní úřady, správní úřady a orgány územních samosprávných celků jsou povinny při plnění úkolů zajišťování obrany státu vzájemně spolupracovat a vyměňovat si v nezbytně nutném rozsahu informace z informačních systémů, které vedou. Při plnění úkolů zajišťování obrany státu využívají pracovišť krizového řízení, pracovních a poradních orgánů zřízených podle zvláštních právních předpisů2a), informační systémy krizového řízení, provozované podle zvláštního právního předpisu, a jednotné geografické podklady v souladu se zvláštním právním předpisem. Vzájemnou spolupráci a výměnu informací koordinuje ministerstvo. (2) Za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a za válečného stavu mohou orgány krizového řízení nařizovat také opatření podle zvláštního právního předpisu, nejsou-li v rozporu s tímto zákonem. (3) Krizové plány zpracované podle zvláštního právního předpisu za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a za válečného stavu tvoří samostatnou část plánu obrany státu. ČÁST TŘETÍ POVINNOSTI PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB § 10 Povinnosti právnických osob Právnické osoby jsou povinny a) poskytovat podle rozhodnutí obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo na výzvu krajského vojenského velitelství určené věcné prostředky pro potřeby zajišťování obrany státu, které vlastní, b) strpět činnosti spojené s výběrem, evidencí, určením a dodáváním věcných prostředků pro potřeby zajišťování obrany státu nebo s jejich kontrolou, včetně vstupu pověřených pracovníků obceobce s rozšířenou působností zařazených do obecního úřadu, ministerstva a jiných správních úřadů, pokud o věcné prostředky požádaly, do objektů, c) bezodkladně oznamovat příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podstatné změny určených věcných prostředků, které mají význam pro jejich využitelnost, d) uposlechnout výzvy k dodání věcných prostředků k prověření opatření pro zabezpečení obrany státuprověření opatření pro zabezpečení obrany státu, e) poskytovat na žádost příslušných správních úřadů a orgánů územních samosprávných celků údaje a informace v nezbytně nutném rozsahu pro potřeby přípravy a realizace opatření v zájmu zajišťování obrany státu. § 11 Povinnosti fyzických osob Fyzické osoby, pokud jde o věcné prostředky, mají stejné povinnosti, jaké mají podle § 10 právnické osoby. Nevyužívá-li fyzická osoba své obydlí pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, mohou pověření pracovníci uvedení v § 10 písm. b) vstupovat do jejího obydlí jen s jejím souhlasem, a to za účelem výběru, evidence, určení a dodání věcných prostředků nebo jejich kontroly. § 12 (1) Právnické a fyzické osoby, které mají zaměstnance, jsou povinny poskytovat pracovní volno těmto zaměstnancům, kteří budou povoláni k pracovním výpomocem nebo k plnění pracovních povinností v zájmu zajišťování obrany státu. (2) Právnické nebo fyzické osoby, které jsou vlastníky nebo provozovateli objektů důležitých pro obranu státu, jsou povinny zabezpečit provozuschopnost těchto objektů pro účely zajištění obrany státu a umožnit jejich užití k těmto účelům. ČÁST ČTVRTÁ VĚCNÉ PROSTŘEDKY, PRACOVNÍ POVINNOST A PRACOVNÍ VÝPOMOC HLAVA I VĚCNÉ PROSTŘEDKY Obecná ustanovení § 13 (1) Za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu stát a územní samosprávné celky plní úkoly k zajišťování obrany především vlastními věcnými prostředky. (2) Věcné prostředky státu a územních samosprávných celků se k zajišťování obrany státu použijí v souladu se schválenými plány obrany. Ostatní věcné prostředky se k zajišťování obrany státu použijí v souladu se schválenými krizovými plány zpracovanými podle zvláštních právních předpisů. § 14 (1) Nepostačují-li věcné prostředky státu, může obecní úřad obceobce s rozšířenou působností právnické nebo fyzické osobě, která má věcné prostředky potřebné k zajišťování obrany státu, (dále jen „vlastník“) uložit povinnost tyto prostředky pro obranu státu poskytnout. (2) Movité a nemovité věci a služby se stávají věcnými prostředky rozhodnutím obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností. (3) Obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností příslušným pro vydání rozhodnutí a) o nemovitém věcném prostředku je obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v jehož obvodu se nemovitostnemovitost nachází, b) o movitém věcném prostředku je obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v jehož obvodu se movitá věc nachází, c) o požadované službě je obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v jehož obvodu má fyzická osoba trvalý pobyt nebo právnická osoba sídlo. (4) Proti rozhodnutí obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností o určení věcného prostředku není přípustné odvolání. Na rozhodování o určení věcných prostředků se nevztahuje správní řád. (5) Okolnost, že vlastník věcného prostředku není znám, nevylučuje právo uložit, aby i takový věcný prostředek byl k účelům obrany státu poskytnut. Věcný prostředek v takovém případě obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zajistí a dodávací příkaz vyvěsí po dobu 15 dnů na úřední desce. Pokud se o dodávací příkaz vlastník v této lhůtě nepřihlásí, bude tento uložen a s věcí bude nakládáno tak, jako kdyby byl splněn postup podle odstavců 1 až 4. (6) Překážkou uložení povinnosti k poskytnutí věcného prostředku k účelům obrany státu není skutečnost, že na věcném prostředku váznou práva třetích osob. § 15 Na základě rozhodnutí příslušného obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností je vlastník věcných prostředků povinen tyto věcné prostředky odevzdat nebo poskytnout a strpět, aby s nimi bylo naloženo určeným způsobem. Rozhodování o dodání a převzetí věcných prostředků § 16 O povinnosti poskytnout věcné prostředky ve prospěch zajišťování obrany státu rozhoduje příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností dodávacím příkazem. O povinnosti poskytnout věcné prostředky pro potřeby ozbrojených sil rozhoduje příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností v souladu s návrhem příslušného krajského vojenského velitelství. § 17 (1) Dodávací příkaz má tři části: a) část „A. Rozhodnutí o dodání věcného prostředku“ obsahuje zejména název a identifikační údaje věcného prostředku, údaje o vlastníkovi věcného prostředku, osobní údajeosobní údaje o osobě odpovědné za dodání věcného prostředku, poučení a označení správního úřadu, který je vydal, b) část „B. Výzva k dodání věcného prostředku“ obsahuje zejména způsob, místo a dobu předání věcného prostředku, poučení a označení správního úřadu, který výzvu učinil, c) část „C. Potvrzení o doručení výzvy k dodání věcného prostředku“ obsahuje zejména název a identifikační údaje věcného prostředku, na který byl dodávací příkaz vydán, údaje o vlastníkovi věcného prostředku, údaje o doručení dodávacího příkazu potvrzené podpisem vlastníka nebo osoby odpovědné za doručení výzvy. (2) Ministerstvo stanoví vyhláškou postup při uplatňování požadavku na určení věcných prostředků, náležitosti dodávacího příkazu a jeho vzor. § 18 (1) Každý, komu bylo uloženo poskytnout určené věcné prostředky ve prospěch zajištění obrany státu, je povinen je předat na výzvu podle § 17 odst. 1 písm. b) příslušného obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností a u věcných prostředků určených pro potřeby ozbrojených sil na výzvu příslušného krajského vojenského velitelství ve stanovené době, na určeném místě, v použitelném stavu a s potřebným příslušenstvím. Věcné prostředky převezme obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. Věcné prostředky pro potřeby ozbrojených sil převezme příslušné krajské vojenské velitelství. (2) Orgán, který věcný prostředek přebírá, je povinen vydat doklad o převzetí věcného prostředku. Doklad o převzetí věcného prostředku obsahuje zejména označení orgánu, který věcný prostředek přebírá, údaje o vlastníkovi věcného prostředku, osobní údaje fyzické osoby, která jej předává, identifikační údaje věcného prostředku a jeho příslušenství, údaje o zjevných vadách, poškození a celkovém stavu věcného prostředku v době převzetí a potvrzení uvedených údajů podpisem odpovědné fyzické osoby orgánu, který věcný prostředek přebírá, a fyzické osoby, která věcný prostředek předává. (3) Ministerstvo stanoví vyhláškou postup při převzetí věcného prostředku, náležitosti dokladu o převzetí věcného prostředku a jeho vzor. § 19 Osvobození od povinnosti poskytnout věcné prostředky (1) Od povinnosti poskytnout věcné prostředky jsou osvobozeny územní samosprávné celky, Hasičský záchranný sbor České republiky, subjekty hospodářské mobilizacesubjekty hospodářské mobilizace a poskytovatelé zdravotnické záchranné služby, poskytovatelé lůžkové péče, poskytovatelé přepravy pacientů neodkladné péče a poskytovatelé zdravotnické dopravní služby, a to jen v takovém rozsahu, který je nezbytný pro plnění jejich úkolů v zájmu zajišťování obrany státu. Od povinnosti poskytnout věcné prostředky jsou osvobozeny fyzické osoby se zdravotním postižením3) v takovém rozsahu, aby poskytnutí věcných prostředků nezpůsobilo újmu na jejich zdraví. (2) Věcné prostředky nelze požadovat od cizích diplomatických a zvláštních misí, konzulárních úřadů a fyzických osob, které požívají imunitu a výsady podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,4) a od cizích států. Věcné prostředky od ostatních cizinců5) lze požadovat jen v tom případě, nestanoví-li mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, jinak. (3) Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností může zprostit fyzické osoby povinnosti poskytnout věcné prostředky, byla-li by ohrožena výživa vlastníka věcného prostředku nebo bylo-li by ohroženo plnění vyživovací povinnosti vlastníka věcného prostředku.6) § 20 Vrácení věcných prostředků (1) Poskytnuté věcné prostředky se bezprostředně po zániku důvodů, pro které byly poskytnuty, vrátí vlastníkovi. Za vlastníka věcného prostředku se pro účely jeho vrácení, pro účely náhrady za poskytnutí věcného prostředku nebo náhrady majetkové újmy považují osoby uvedené na dodávacím příkazu; neexistují-li takové osoby, jejich právní nástupce nebo dědic. Věcné prostředky vrací příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, a byly-li věcné prostředky převzaty do užívání ozbrojených sil, vrací je příslušné krajské vojenské velitelství. Nemůže-li příslušné krajské vojenské velitelství vrátit věcný prostředek vlastníkovi, předá jej příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností. (2) Orgán, který věcný prostředek vrací, je povinen vydat doklad o vrácení věcného prostředku. Doklad o vrácení věcného prostředku obsahuje zejména označení orgánu, který věcný prostředek vrací, údaje o vlastníkovi věcného prostředku, osobní údajeosobní údaje fyzické osoby, která jej přebírá, identifikační údaje věcného prostředku a jeho příslušenství a údaje o jejich stavu v době předání. Fyzická osoba, která věcný prostředek přebírá, má právo v dokladu o vrácení věcného prostředku písemně uplatnit námitky vůči jeho obsahu a povinnost potvrdit převzetí věcného prostředku a tohoto dokladu. Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti a vzor dokladu o vrácení věcného prostředku. (3) K převzetí věcného prostředku za účelem jeho vrácení obecní úřad obceobce s rozšířenou působností písemně vyzve vlastníka věcného prostředku. Nelze-li písemnou výzvu vlastníkovi doručit po dobu 3 měsíců, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností doručí výzvu veřejnou vyhláškou.7) (4) Nepřihlásí-li se vlastník o vydání věcného prostředku do 12 měsíců ode dne doručení písemné výzvy nebo ode dne vyvěšení veřejné vyhlášky obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, prodá se věcný prostředek ve veřejné dražbě. Veřejnou dražbu organizuje obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, který také jmenuje licitátora. Výtěžek z dražby se použije k úhradě nákladů za dražbu a úschovu věcného prostředku; zbytek výtěžku náleží vlastníkovi. Nárok na náhradu za poskytnutí věcného prostředku podle části deváté zůstává nedotčen. (5) Zbytek výtěžku z dražby věcného prostředku podle odstavce 4, o jehož vydání se vlastník nepřihlásil do 3 let od ukončení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, připadá státu. HLAVA II PRACOVNÍ POVINNOST § 21 Rozsah pracovní povinnosti (1) Pracovní povinnost za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu může být uložena všem fyzickým osobám, nebyly-li od ní osvobozeny nebo nebyly-li povolány k mimořádné službě.8) Pracovní povinnost se vykonává zejména v těch oborech práce, které jsou nevyhnutelné k zajišťování životně důležitých funkcí státu nebo k zabezpečení ozbrojených sil. (2) Fyzické osoby, kterým byla uložena pracovní povinnost, jsou povinny podrobit se lékařské prohlídce, nastoupit k výkonu práce u určeného zaměstnavatele (dále jen „zaměstnávající“) ve stanoveném čase a do určeného místa a podle potřeb zajišťování obrany státu zde konat určené práce i nad časový limit stanovený ve zvláštních právních předpisech, včetně prací v noci, ve dnech pracovního klidu a ve dnech státních svátků. Rozhodování o pracovní povinnosti § 22 Dnem vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu mají pracovní povinnost podle tohoto zákona fyzické osoby, které po stanovenou týdenní pracovní dobu vykonávají práci na základě pracovního poměru nebo služebního poměru ke Kanceláři Poslanecké sněmovny, ke Kanceláři Senátu, k Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, ke Kanceláři prezidenta republiky, k Úřadu vlády České republiky, ke správním úřadům, k územním samosprávným celkům, k ozbrojeným silám České republiky, k Hasičskému záchrannému sboru České republiky, k Policii České republiky, ke zpravodajským službám České republiky, k poskytovatelům zdravotnické záchranné služby, k České národní bancebance, k Vězeňské služběVězeňské službě České republiky, k České poště, k subjektům hospodářské mobilizacesubjektům hospodářské mobilizace a k jiným právnickým a fyzickým osobám, které převzaly závazek k zajišťování obrany státu, ke státním podnikům a k rozpočtovým a příspěvkovým organizacím, jejichž zakladatelem nebo zřizovatelem je ministerstvo nebo Ministerstvo vnitra, soudci a státní zástupci, pokud tyto fyzické osoby nebyly povolány k mimořádné službě,8) aniž by k ní byly povolány rozhodnutím obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, nestanoví-li vláda jinak. § 23 (1) O povolání k plnění pracovní povinnosti rozhoduje příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností povolávacím příkazem. Povolávací příkaz obsahuje zejména osobní údajeosobní údaje povolávané fyzické osoby, základní údaje o zaměstnávajícím, den a místo nástupu pracovní povinnosti, odvětví, ve kterém bude pracovní povinnost konána, druh práce, předpokládanou délku plnění pracovní povinnosti, adresu určeného poskytovatele zdravotních služeb, který provede lékařskou prohlídku povolávané fyzické osoby za účelem posouzení zdravotní způsobilosti pro určený druh práce, poučení a označení orgánu, který jej vydal. (2) Po obdržení povolávacího příkazu je povolávaná fyzická osoba povinna neodkladně se dostavit k lékařské prohlídce k určenému poskytovateli zdravotních služeb. Tento poskytovatel zdravotních služeb je povinen přednostně provést lékařskou prohlídku povolávané fyzické osoby a posoudit zdravotní způsobilost k navrhované práci. Podle výsledku lékařské prohlídky zapíše lékař posudkový závěr o zdravotní způsobilosti nebo zdravotní nezpůsobilosti povolávané fyzické osoby k navrhované práci do povolávacího příkazu. (3) Nástup pracovní povinnosti je povinen oznámit zaměstnávající příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností. (4) Ženy se v rámci pracovní povinnosti povolávají pouze k takovým pracím, které jsou pro ně fyzicky přiměřené a neškodí jejich zdraví. (5) Není-li povolávaná fyzická osoba zdravotně způsobilá konat určený druh práce, je povinna tuto skutečnost oznámit příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností. Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností podle výsledku posudkového závěru určí povolávané fyzické osobě druh práce, pro který je zdravotně způsobilá, nebo takovou fyzickou osobu pracovní povinnosti zprostí podle § 26 odst. 5. (6) Proti rozhodnutí obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností o povolání k pracovní povinnosti ani proti lékařskému posudku není přípustné odvolání. Na rozhodování o povolání k pracovní povinnosti se nevztahuje správní řád. (7) Náklady spojené s lékařskou prohlídkou za účelem stanovení zdravotní způsobilosti povolávané fyzické osoby hradí příslušný krajský úřad. HLAVA III PRACOVNÍ VÝPOMOC § 24 Rozsah pracovní výpomoci (1) Pracovní výpomocí za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu jsou povinny všechny fyzické osoby, nebyly-li od ní osvobozeny nebo nebyla-li jim uložena pracovní povinnost anebo nebyly-li povolány k mimořádné službě.8) (2) Fyzické osoby určené k pracovní výpomoci jsou povinny konat práce nad časový limit stanovený zvláštním právním předpisem, včetně prací v noci, ve dnech pracovního klidu a ve dnech státních svátků. § 25 Rozhodování o pracovní výpomoci (1) O povolání k pracovní výpomoci rozhoduje příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností povolávacím příkazem. (2) Výběr fyzických osob pro určení k pracovní výpomoci ve prospěch ozbrojených sil zabezpečuje příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností podle požadavku krajského vojenského velitelství. Fyzické osoby povolané k pracovní výpomoci ve prospěch ozbrojených sil jsou podřízeny velitelským orgánům vojenských útvarů a zařízení ozbrojených sil, ke kterým byly přiděleny, a plní úkoly podle jejich pokynů. (3) Na rozhodování o určení k pracovní výpomoci se obdobně použije ustanovení § 23. HLAVA IV SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O PRACOVNÍ POVINNOSTI A PRACOVNÍ VÝPOMOCI § 26 (1) Povolávací příkaz k plnění pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci lze vydat v souladu se schválenými krizovými plány, plány obrany a dílčími plány obrany zpracovanými podle zvláštních právních předpisů. (2) Od pracovní povinnosti nebo od pracovní výpomoci jsou osvobozeny fyzické osoby zdravotně nezpůsobilé k výkonu požadovaných druhů práce, osoby invalidní ve třetím stupni, fyzické osoby mladší 18 let a starší 62 let, těhotné ženy a ženy do konce třetího měsíce po porodu, jestliže se dítě narodilo mrtvé nebo zemřelo; osvobození se vztahuje též na ženy a osamělé muže, kteří pečují o dítě ve věku do 15 let. (3) Pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc nelze požadovat od poslanců a senátorů Parlamentu, členů vlády, hejtmanů krajů a primátora hlavního města Prahy. (4) Pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc nelze požadovat od fyzických osob, které požívají imunitu a výsady podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.4) Pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc od ostatních cizinců5) lze požadovat jen v případě, nebrání-li tomu mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. (5) Od pracovní povinnosti nebo od pracovní výpomoci zprostí obecní úřad obceobce s rozšířenou působností fyzické osoby, u kterých nastane po povolání k těmto povinnostem některá z podmínek uvedených v odstavcích 2 až 4. (6) Fyzické osoby osvobozené od pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci se mohou potřebných činností zúčastnit dobrovolně. § 27 (1) O propuštění z pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci rozhoduje příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na základě oznámení zaměstnávajícího bezodkladně po zániku jejich potřeby. Zaměstnávající, u kterého se pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc vykonávají, je povinen zánik jejich potřeby ohlásit příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností v dostatečném časovém předstihu. (2) Nemůže-li příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností o propuštění z pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci rozhodnout bezodkladně po zániku jejich potřeby, o propuštění rozhodne zaměstnávající, u kterého je povinné fyzické osoby vykonávají, a tuto skutečnost bezodkladně oznámí příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností. (3) Pro úpravu vztahů mezi povinnými fyzickými osobami a zaměstnávajícím, které vznikly z nařízené pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci, se přiměřeně použijí zvláštní právní předpisy. § 28 Ministerstvo stanoví vyhláškou postup při uplatňování požadavku na určení fyzických osob k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci, náležitosti povolávacího příkazu a jeho vzor. ČÁST PÁTÁ OBJEKTY DŮLEŽITÉ PRO OBRANU STÁTU § 29 (1) Objekty důležité pro obranu státu jsou pozemky a stavby umístěné ve vojenských újezdech a jejich příslušenství, které mají z politického, vojenského nebo hospodářského hlediska význam pro zajišťování obrany státu, zejména pro zabezpečení základních funkcí státu a zabezpečení ozbrojených sil. (2) Objekty důležité pro obranu státu jsou dále a) pozemky a stavby, k nimž výkon vlastnického práva státu a jiných majetkových práv státu vykonává ministerstvo nebo právnická osoba jím zřízená nebo založená, b) pozemky a stavby určené k ochraně obyvatel, c) pozemky, stavby a další objekty strategického významu, které určí vláda, d) pozemky a stavby, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou mít strategický význam a které určí vláda. (3) Do objektů důležitých pro obranu státu z důvodu veřejného zájmu nebo z důvodu bezpečnosti fyzických osob může být statutárním orgánem nebo jím pověřenou osobou, do jehož působnosti objekty důležité pro obranu státu náleží, vstup omezen nebo zakázán. ČÁST ŠESTÁ VOJENSKÉ ÚJEZDY § 30 (1) Vojenský újezd (dále jen „újezd“) je vymezená část území státu určená k zajišťování obrany státu a k výcviku ozbrojených sil. Újezd tvoří územní správní jednotku. Způsob evidování nemovitostínemovitostí na území újezdu a označování hranic újezdu stanoví zvláštní právní předpis. (2) Újezd a újezdní úřady se zřizují, mění a ruší zvláštním zákonem. Správa újezdu § 31 (1) Státní správu s výjimkou pravomocí podle stavebního zákona na území újezdu vykonává správní úřad s názvem újezdní úřad. Újezdní úřad je současně vojenským orgánem, který plní úkoly při zajišťování obrany státu. Je podřízen ministerstvu. (2) Výdaje na činnost újezdního úřadu se hradí z rozpočtu ministerstva. § 32 V čele újezdního úřadu je přednosta, kterým je voják z povolání; o jeho služebním zařazení rozhoduje ministr obrany. § 33 Působnost újezdního úřadu (1) Újezdní úřad za účelem zajišťování obrany státu, výcviku ozbrojených sil a vojenského a hospodářského využití území újezdu a) koordinuje využívání území újezdu k vojenské a hospodářské činnosti mezi cvičícími jednotkami ozbrojených sil a osobami provozujícími hospodářskou činnost, b) zabezpečuje podmínky pro výcvik ozbrojených sil v polních podmínkách, c) povoluje vstup na území újezdu, d) stanovuje režimová a bezpečnostní opatření na území újezdu, kontroluje a vyžaduje jejich dodržování, e) projednává přestupek na úseku obrany spočívající v úmyslném narušení režimu ochrany a vstupu do vojenského objektu, který je vymezený zvláštním předpisem, f) pečuje o trvalé označení územních hranic újezdu, odpovídá za vyznačení hranic újezdu v terénu a za vyznačení ochranných pásem na území újezdu, g) zabezpečuje správu účelových komunikací, h) stanovuje místní a přechodnou úpravu provozu na účelových komunikacích z moci úřední, i) stanovuje opatření k zabezpečení čistoty a veřejného pořádku, k požární ochraně, k ochraně přírody a krajiny, k zásobování vodou, k čištění odpadních vod a k jejímu odvádění a j) zabezpečuje součinnost a koordinaci s ostatními orgány státní správy, s orgány krajů a obcíobcí, s výjimkou pravomocí podle stavebního zákona. (2) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob, obsah a formu vyznačení hranic újezdu v terénu a ochranných pásem na území újezdu. Majetkové uspořádání § 34 (1) Majetek na území újezdu, s výjimkou vneseného majetku, smí být jen ve vlastnictví státu. Způsob evidování nemovitostí na území újezdu a označování hranic újezdu stanoví zvláštní právní předpis. (2) Z důvodů veřejného zájmu a hospodářského využití území újezdu mohou podnikatelskou činnost na území újezdu provozovat jen právnické osoby zřízené nebo založené státem. Funkci zřizovatele nebo zakladatele právnické osoby, pokud jím není ministerstvo, může vykonávat i jiné ministerstvo pouze po předchozím souhlasu ministerstva. (3) Provozování podnikatelské činnosti nesmí omezovat plnění úkolů k zajišťování obrany státu a výcviku ozbrojených sil a nesmí narušovat bezpečnostní a režimová opatření stanovená újezdním úřadem. § 35 (1) Z důvodu veřejného zájmu může ministerstvo na území újezdu povolit fyzickým nebo právnickým osobám jen výstavbu a provozování veřejně prospěšné stavby, zejména pro dopravní infrastrukturu nebo technickou infrastrukturu. (2) Provozování veřejně prospěšné stavby a s ní provozně souvisejících zařízení technického vybavení, opravy a údržba veřejně prospěšné stavby a s ní provozně souvisejících zařízení technického vybavení nesmí omezovat plnění úkolů k zajišťování obrany státu a výcviku ozbrojených sil a nesmí narušovat bezpečnostní a režimová opatření stanovená újezdním úřadem. (3) Pro zabezpečení provozu, oprav a údržby veřejně prospěšné stavby a s ní provozně souvisejícího zařízení technického vybavení se smlouvou k majetku státu zřizuje služebnost. Pobyt a vstup na území újezdu § 36 Na území újezdu se nelze přihlásit k trvalému pobytu. § 37 Vstup na území újezdu bez povolení je zakázán. § 38 (1) Újezdní úřad může vydat povolení ke vstupu na území újezdu. Újezdní úřad při vydání povolení ke vstupu na území újezdu zabezpečí seznámení osob, kterým takové povolení bylo vydáno, s platnými režimovými a bezpečnostními opatřeními. Osoby, kterým byl povolen vstup na území újezdu, jsou povinny se před vstupem na území vojenského újezdu seznámit s aktuálními režimovými a bezpečnostními opatřeními a dodržovat je. (2) Újezdní úřad vyhlašuje aktuální režimová a bezpečnostní opatření vyvěšením na úřední desce újezdního úřadu nejméně 24 hodin předem a po celou dobu jejich platnosti. (3) Vydané povolení ke vstupu na území újezdu může újezdní úřad kdykoli odejmout. ČÁST SEDMÁ DALŠÍ OPATŘENÍ V ZÁJMU OBRANY STÁTU § 41 Prověření opatření pro zabezpečení obrany státu (1) Prověřením opatření pro zabezpečení obrany státuPrověřením opatření pro zabezpečení obrany státu se rozumí praktické ověření nebo realizace úkolů uložených jednotlivým subjektům podle tohoto zákona (dále jen „prověření“). Prověření uskutečňuje ministerstvo. (2) Přesahuje-li rozsah prověření působnost ministerstva, kterou stanoví tento zákon nebo zvláštní právní předpisy, uloží vláda usnesením provést prověření většího rozsahuprověření většího rozsahu a oznámí to předem komorám Parlamentu a prezidentovi republiky. (3) Prověřením většího rozsahuPrověřením většího rozsahu se rozumí takové praktické ověření, kterého se účastní ozbrojené síly, povolávají se vojáci mimo činnou službu a použijí se i věcné prostředky ve vlastnictví právnických a fyzických osob. § 42 Výcvik ozbrojených sil mimo území újezdů (1) Ozbrojené síly mohou po dohodě s příslušnými správními úřady, orgány územních samosprávných celků a s vlastníky používat ke svému výcviku pozemky, vodní toky, pozemní komunikace, stavby určené k demolici a jiné stavby, nepostačuje-li jim k tomu území újezdů. Přitom jsou povinny co nejvíce šetřit zemědělské a lesní kultury, pozemní komunikace, stavby a jiný majetek. Škodu způsobenou vojenským cvičením hradí stát. (2) Po dobu výcviku ozbrojených sil a při jejich přesunech může z důvodu bezpečnosti fyzických osob příslušný správní úřad na návrh ministerstva omezit, zakázat nebo jinak upravit přístup do určených prostorů, jakož i pobyt a dopravu v nich. § 43 Zvláštní stavby Na stavby určené ke speciálnímu využití, popřípadě na jiné stavby, které slouží nebo mají sloužit k zajišťování obrany státu, u nichž výkon vlastnického práva státu přísluší ministerstvu nebo právnické osobě jím zřízené nebo založené, se přiměřeně vztahují zvláštní právní předpisy pro výstavbu staveb a jejich technické vybavení s výjimkou územních požadavků. Právní předpisy pro výstavbu staveb a jejich technické vybavení se však v plném rozsahu vztahují na stavby určené ke stálému ubytování příslušníků ozbrojených sil, školy a stavby obdobného charakteru. Při výstavbě a provozu těchto staveb a zařízení přísluší ministerstvu vykonávat správní činnosti, které by jinak vykonávaly správní úřady příslušné k těmto činnostem podle zvláštních právních předpisů. § 44 Ochranná pásma (1) K ochraně objektu důležitého pro obranu státu před negativními účinky okolí nebo k ochraně okolí před negativními účinky objektu důležitého pro obranu státu může ministerstvo po předchozím projednání s místně příslušným orgánem územního plánování stanovit ochranné pásmo. Ochranné pásmo ministerstvo stanoví opatřením obecné povahy bez řízení o jeho návrhu. (2) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti následující den po jeho vyvěšení na úřední desce ministerstva. Opatření obecné povahy se zveřejní též na úředních deskách obecních úřadů v obcíchobcích, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká. (3) Opatřením obecné povahy ministerstvo stanoví hranice ochranného pásma a v ochranném pásmu zakáže nebo omezí některé činnosti z důvodu zabezpečení objektu důležitého pro obranu státu, k jeho ochraně před účinky vnějších vlivů, nepředvídatelných stavů, havárií nebo poruch, pro zabezpečení jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví osob nebo majetku. (4) Z opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma může ministerstvo povolit časově omezenou výjimku za účelem uskutečnění jednorázové nebo opakované činnosti, pokud tato činnost není v rozporu s ochranou podle odstavce 1. (5) Každý je povinen strpět omezení vyplývající ze stanoveného ochranného pásma. (6) Každý je dále povinen bez náhrady strpět označení ochranného pásma na své nemovitosti; v blízkosti označení nesmí být umístěno jiné označení. Označení nesmí být poškozeno, přemístěno, odstraněno nebo zakryto. § 44a Náhrada za škodu (1) Vlastníkovi pozemku nebo stavby, jehož práva byla stanovením ochranného pásma omezena a byla mu tím způsobena škoda, náleží náhrada. (2) Náhradu podle odstavce 1 je povinno poskytnout ministerstvo. (3) Náhrada se poskytuje v penězích. Místo peněžité náhrady lze na základě dohody poskytnout osobě jiný pozemek nebo stavbu; právo na vyrovnání rozdílu mezi výší peněžité náhrady a hodnotou náhradního pozemku nebo stavby tím není dotčeno. Vyvlastnění ve zkráceném řízení § 45 (1) Za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu lze výjimečně vyvlastnit ve zkráceném řízení nezbytné nemovité a movité věci a práva k nim pro účely zajišťování obrany státu, nelze-li je získat jinak. (2) Vyvlastnění lze uskutečnit pouze za náhradu. § 46 (1) Návrh na vyvlastnění ve zkráceném řízení může podat jen správní úřad (dále jen „navrhovatel“). (2) Navrhovatel v návrhu na vyvlastnění ve zkráceném řízení označí nemovitou nebo movitou věc, jejíž vyvlastnění navrhuje, důvody vyvlastnění, důvody, pro něž nelze věc získat jinak, a účastníky, jichž se vyvlastnění týká. Není-li navrhovatelem ministerstvo, je nezbytnou náležitostí návrhu potvrzení ministerstva o tom, že jde o vyvlastnění k účelům zajišťování obrany státu. § 47 Příslušným k vyvlastnění nemovité věci ve zkráceném řízení je krajský úřad. Nachází-li se nemovitost v obvodu několika krajských úřadů, podá se návrh Ministerstvu pro místní rozvoj, které určí krajský úřad k provedení vyvlastňovacího řízení. § 48 Příslušným k vyvlastnění movité věci ve zkráceném řízení je obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v jehož obvodu má vlastník movité věci místo trvalého pobytu nebo právnická osoba sídlo. § 49 (1) Řízení se zahajuje podáním návrhu na vyvlastnění příslušnému úřadu. (2) Příslušný úřad o zahájení řízení bezodkladně uvědomí účastníky řízení a stanoví jim lhůtu pro vyjádření. Lhůta pro vyjádření nesmí být kratší než 3 dny. (3) Příslušný úřad před uplynutím lhůty, kterou stanovil účastníkům řízení pro vyjádření, uskuteční místní šetření. V průběhu místního šetření se ocení věc, která je předmětem vyvlastnění. K ocenění se použijí zvláštní právní předpisy platné v době zahájení řízení. (4) Rozhodnutí se musí vydat do 7 dnů ode dne zahájení tohoto řízení. (5) Rozhodnutí obsahuje výrok, odůvodnění, rozhodnutí o náhradě za vyvlastnění a poučení o odvolání. Odůvodnění neobsahuje utajované informace a údaje, kterými může dojít k ohrožení ochrany utajovaných informací. Poučení o odvolání obsahuje označení správního úřadu, ke kterému se lze odvolat, lhůtu pro odvolání a poučení o tom, že odvolání nemá odkladný účinek. § 50 (1) Účastníci řízení se mohou proti vyvlastňovacímu výměru odvolat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení. (2) Při řízení o odvolání se použije správní řád. § 51 (1) Náhrady za vyvlastnění vyplácí Ministerstvo financí na návrh příslušného úřadu, který jej podá do 6 měsíců od právní moci rozhodnutí o vyvlastnění. Nárok na náhradu se nepromlčuje. (2) Byla-li předmětem vyvlastnění nemovitost, krajský úřad podá návrh na zápis do katastrukatastru nemovitostí u příslušného katastrálního úřadu. § 52 Příprava občanů k obraně státu (1) Příprava občanů k obraně státu je dobrovolná, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis16) nestanoví jinak. (2) Za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu je příprava občanů k obraně státu povinná. (3) Příprava občanů k obraně státu zahrnuje zejména zdravotnickou přípravu, přípravu k civilní obraně, zájmovou činnost s technickým a sportovním zaměřením, přípravu obyvatelstva k sebeobraně a vzájemné pomoci a další činnosti spojené s branností a se zabezpečením přípravy k obraně státu. (4) Příprava občanů k obraně státu má charakter vzdělávání a provádí se v rámci základního a středního vzdělávání i v rámci jiné státem uznané vzdělávací činnosti. Občany k obraně státu připravují zejména školy, školská zařízení a další vzdělávací zařízení. (5) Na přípravě občanů k obraně státu se mohou podílet i občanská sdružení, církve, náboženské společnosti a další právnické osoby podle svého účelu a poslání v součinnosti s územními samosprávnými celky. (6) Za přípravu občanů k obraně státu podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů17) odpovídají ministerstva, správní úřady a územní samosprávné celky. Ministerstvo spolupracuje s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy na zabezpečení odborné složky obsahu vzdělávání ve vydávaných učebních dokumentech v oblasti přípravy občanů k obraně státu. § 53 Omezení základních lidských práv a svobod (1) K zajištění obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu se v nezbytně nutné míře omezuje svoboda pohybu a pobytu a právo pokojně se shromažďovat. (2) Omezení svobody pohybu a pobytu spočívá v povinnosti uposlechnout a) zákaz vstupu do vyznačených prostor, b) příkaz zdržovat se v místě trvalého pobytu nebo pobývat v přikázaném místě, c) zákaz vycházení z budov nebo staveb určených k ochraně obyvatel. (3) Omezení práva pokojně se shromažďovat spočívá v povinnosti uposlechnout zákaz svolávání shromáždění na veřejném prostranstvíveřejném prostranství včetně pouličních průvodů a manifestací. (4) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na fyzické osoby provádějící záchranné práce nebo zabezpečující poskytování pomoci v případě bezprostředního ohrožení zdraví nebo života. (5) Místní, osobní a časovou působnost a konkrétní stanovení omezení lidských práv a základních svobod uvedených v odstavcích 2 a 3 nařizuje vláda. Nařízení se vyhlašuje stejným způsobem jako právní předpis a zveřejňuje se v hromadných sdělovacích prostředcích a na úředních deskách územních samosprávných celků. Omezení lidských práv a základních svobod nabývají účinnosti okamžikem, který se v nařízení stanoví. (6) Ustanovení předchozích odstavců nejsou na újmu práva České republiky omezit i jiná lidská práva, pokud to připouštějí smlouvy o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána. ČÁST OSMÁ VZTAH KE SPOJENECKÝM OZBROJENÝM SILÁM § 54 Použití zákona k plnění mezinárodních závazků Povinnosti ukládané podle tohoto zákona pro potřeby ozbrojených sil se mohou ukládat i ve prospěch spojeneckých ozbrojených sil, je-li to třeba ke splnění mezinárodních smluvních závazků České republiky o společné obraně proti napadení. ČÁST DEVÁTÁ FINANCOVÁNÍ OBRANY STÁTU § 55 Výdaje na obranu státu Výdaje spojené s přípravou k obraně státu a s obranou státu za stavu ohrožení státu a za válečného stavu hradí stát. Obecná ustanovení o náhradách § 56 (1) Náhradou poskytovanou podle tohoto zákona se rozumí finanční nebo věcné plnění za poskytnuté věcné prostředky a majetkovou újmu způsobenou na nich a za poskytnutou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc. (2) Náhrady podle tohoto zákona se zpravidla vyplácejí v penězích. Místo náhrady v penězích se může náhrada uskutečnit vydáním jiného věcného prostředku stejného druhu a stejné hodnoty. § 57 (1) Náhrady podle tohoto zákona je povinen vyplatit obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, který o poskytnutí věcných prostředků, pracovní výpomoci nebo pracovní povinnosti rozhodl. (2) Náhrady podle odstavce 1 se vyplácejí zpravidla ve lhůtě 6 měsíců od odvolání stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Nárok na náhradu se nepromlčuje. § 58 Náhrada za poskytnutí věcných prostředků (1) Náhrada za poskytnutí věcného prostředku v souvislosti s prověřením podle § 41 se určí, nedošlo-li k dohodě o její výši, ve výši ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu.18) Rada kraje nařízením může stanovit sazby a způsob výpočtu maximální výše náhrad za poskytnutí jednotlivých druhů věcných prostředků použitých v souvislosti s prověřením podle věty první. (2) Náhrada za poskytnutí věcného prostředku za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu se určí odvozením od pořizovací ceny, popřípadě reprodukční pořizovací ceny19) věcného prostředku s přihlédnutím k době používání a k míře opotřebení věcného prostředku v době převzetí a s přihlédnutím ke stavu věcného prostředku v době jeho vrácení a za podmínek, které stanoví regulační opatření vyhlášené podle zvláštního právního předpisu. § 59 Náhrada majetkové újmy na věcných prostředcích (1) Majetkovou újmou na věcných prostředcíchMajetkovou újmou na věcných prostředcích se rozumí každé poškození nebo opotřebení nad obvyklou míru dodaného věcného prostředku, ke kterému došlo v příčinné souvislosti s jeho dodáním, používáním a vracením. (2) Došlo-li k poškození věcného prostředku a nebyl-li uveden do původního stavu ke dni vrácení, náleží jeho majiteli náhrada majetkové újmy. (3) Není-li uplatněno právo na náhradu majetkové újmy u zjevného poškození věcného prostředku nejpozději do 6 měsíců ode dne jeho vrácení a v ostatních případech nejpozději do 1 roku ode dne jeho vrácení, zaniká. Náhrada za pracovní výpomoc a za výkon pracovní povinnosti § 60 (1) Za pracovní výpomoc se poskytuje náhrada podle druhu a náročnosti přidělené práce. (2) Fyzickým osobám, kterým byla určena pracovní výpomoc, náleží náhrada ve výši a za podmínek stanovených v mzdových a platových předpisech platných u zaměstnávajícího, kde se pracovní výpomoc vykonává, jako kdyby byl stejný druh práce vykonáván u zaměstnávajícího v pracovním poměru. Náhrada škody za pracovní úrazy a nemoci z povolání se poskytuje podle pracovněprávních předpisů. § 61 (1) Fyzické osoby, které pracovní výpomoc vykonávají ve prospěch ozbrojených sil, mají nárok na stejné náležitosti jako vojáci v mimořádné službě8) zařazení do obdobných funkcí, s výjimkou hodnostního příplatku. (2) Pracovní úrazy a nemoci z povolání fyzických osob povolaných k pracovní výpomoci ve prospěch ozbrojených sil se odškodňují za stejných podmínek jako u vojáků v mimořádné službě.8) Pozůstalým po fyzických osobách povolaných k pracovní výpomoci náleží odškodnění jako pozůstalým po vojácích v mimořádné službě.8) § 62 Fyzickým osobám, kterým byla uložena pracovní povinnost, náleží náhrada ve výši a za podmínek stanovených ve mzdových a platových předpisech platných u zaměstnávajícího, kde se pracovní povinnost vykonává. Za stejných podmínek jim náleží odškodnění za pracovní úrazy a nemoci z povolání. § 63 (1) Odškodňují se pouze pracovní úrazy, nemoci z povolání a úmrtí, ke kterým došlo při plnění úkolů po dobu pracovní výpomoci nebo pracovní povinnosti nebo v přímé souvislosti s plněním těchto úkolů. (2) Pracovní úrazy, nemoci z povolání a úmrtí podle odstavce 1 odškodňují obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností příslušné podle místa trvalého pobytu oprávněné osoby. ČÁST DESÁTÁ PŘESTUPKY A VÝKON ROZHODNUTÍ HLAVA I PŘESTUPKY Přestupky fyzických osob § 64 (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) neposkytne na žádost příslušných správních úřadů a orgánů územních samosprávných celků údaje a informace v nezbytně nutném rozsahu pro potřeby přípravy a realizace opatření v zájmu zajišťování obrany státu, b) za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu neuposlechne zákazu svolávat shromáždění na veřejném prostranstvíveřejném prostranství včetně pouličních průvodů a manifestací, c) úmyslně poruší zákaz nebo omezení vstupu do objektu důležitého pro obranu státu, d) poruší zákaz nebo omezení v rozporu s opatřením obecné povahy podle § 44 odst. 3, nebo e) zničí, poškodí, zakryje nebo neoprávněně přemístí nebo odstraní označení ochranného pásma. (2) Přestupek podle odstavce 1 písm. c) se zapisuje do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů. (3) Fyzická osoba se jako pověřený pracovník dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti o skutečnostech, o kterých se dozvěděla v souvislosti s plněním úkolů při zajišťování obrany státu, pokud se porušením povinnosti mlčenlivosti nedopustila trestného činutrestného činu. Porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost o utajované informaciutajované informaci podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informacíutajovaných informací není tímto zákonem dotčeno. (4) Fyzická osoba, které byla uložena pracovní povinnost, se dopustí přestupku tím, že a) se nepodrobí lékařské prohlídce, b) nenastoupí k výkonu práce u zaměstnávajícího ve stanoveném čase a do určeného místa, nebo c) nevykonává u zaměstnávajícího podle potřeb zajišťování obrany státu určené práce, a to i nad časový limit stanovený ve zvláštních právních předpisech, včetně prací v noci, ve dnech pracovního klidu a ve dnech státních svátků. (5) Povolávaná fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neoznámí příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností svoji zdravotní nezpůsobilost k výkonu jí určeného druhu práce. (6) Fyzická osoba, která nebyla osvobozena od povinnosti poskytovat pracovní výpomoc a které nebyla uložena pracovní povinnost nebo která nebyla povolána k mimořádné službě, se dopustí přestupku tím, že za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu neposkytuje pracovní výpomoc. (7) Fyzická osoba určená k pracovní výpomoci se dopustí přestupku tím, že odmítne vykonávat práce nad časový limit stanovený zvláštním právním předpisem, včetně prací v noci, ve dnech pracovního klidu a ve dnech státních svátků. (8) Občan se dopustí přestupku tím, že se za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu odmítne připravovat k obraně státu. (9) Fyzická osoba, která neprovádí záchranné práce nebo nezabezpečuje poskytování pomoci v případě bezprostředního ohrožení zdraví nebo života, se za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu dopustí přestupku tím, že neuposlechne a) zákazu vstupu do vyznačených prostor, b) příkazu zdržovat se v místě pobytu nebo pobývat v přikázaném místě, nebo c) zákazu vycházení z budov nebo staveb určených k ochraně obyvatel. § 65 (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) neumožní provedení činností spojených s výběrem, evidencí a určením věcných prostředků pro potřeby zajišťování obrany státu nebo s jejich kontrolou, b) neumožní v souvislosti s provedením činností podle písmene a) vstup pověřených pracovníků obceobce s rozšířenou působností zařazených do obecního úřadu, ministerstva a jiných správních úřadů, pokud o věcné prostředky požádali, do objektů, nebo c) neoznámí příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podstatné změny určených věcných prostředků, které mají význam pro jejich využitelnost, bezprostředně poté, kdy tyto změny nastaly. (2) Fyzická osoba se jako vlastník věcných prostředků dopustí přestupkupřestupku tím, že neumožní, aby s jí poskytnutými věcnými prostředky bylo naloženo způsobem určeným v rozhodnutí příslušného obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností. (3) Fyzická osoba se jako vlastník nebo provozovatel objektu důležitého pro obranu státu dopustí přestupkupřestupku tím, že nezabezpečí provozuschopnost takového objektu pro účely zajištění obrany státu a neumožní jeho užití k tomuto účelu. § 66 Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle § 64 odst. 1 písm. b) a § 64 odst. 8, b) 500 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle § 64 odst. 5, § 65 odst. 1 písm. a) a § 65 odst. 2 a 3, c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 64 odst. 1 písm. c) a d) a § 64 odst. 3 a 7, d) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 64 odst. 1 písm. a) a e), § 64 odst. 2, 4 a 6 a § 65 odst. 1 písm. b) a c). Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob § 67 (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) neumožní provedení činností spojených s výběrem, evidencí a určením věcných prostředků pro potřeby zajišťování obrany státu nebo s jejich kontrolou, b) neumožní v souvislosti s provedením činností podle písmene a) vstup pověřených pracovníků obceobce s rozšířenou působností zařazených do obecního úřadu, ministerstva a jiných správních úřadů, pokud o věcné prostředky požádali, do objektů, c) jako vlastník věcných prostředků neumožní, aby s jí poskytnutými věcnými prostředky bylo naloženo způsobem určeným v rozhodnutí příslušného obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, d) neoznámí příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podstatné změny určených věcných prostředků, které mají význam pro jejich využitelnost, bezprostředně poté, kdy tyto změny nastaly, e) neposkytne na žádost příslušných správních úřadů a orgánů územních samosprávných celků údaje a informace v nezbytně nutném rozsahu pro potřeby přípravy a realizace opatření v zájmu zajišťování obrany státu, f) poruší zákaz nebo omezení vstupu do objektu důležitého pro obranu státu, g) poruší zákaz nebo omezení v rozporu s opatřením obecné povahy podle § 44 odst. 3, h) zničí, poškodí, zakryje nebo neoprávněně přemístí nebo odstraní označení ochranného pásma, nebo i) za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu neuposlechne zákazu svolávat shromáždění na veřejném prostranstvíveřejném prostranství včetně pouličních průvodů a manifestací. (2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo provozovatel objektu důležitého pro obranu státu dopustí přestupku tím, že nezabezpečí provozuschopnost takového objektu pro účely zajištění obrany státu a neumožní jeho užití k tomuto účelu. (3) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí přestupku tím, že neposkytne pracovní volno zaměstnancům, kteří byli povoláni k pracovním výpomocem nebo k plnění pracovních povinností v zájmu zajišťování obrany státu. (4) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnávající, u kterého se vykonává pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc, dopustí přestupku tím, že a) neoznámí příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností nástup povolané fyzické osoby k plnění pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci, nebo b) neohlásí příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností v dostatečném časovém předstihu zánik potřeby pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci. (5) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako poskytovatel zdravotních služeb dopustí přestupku tím, že u povolávané osoby nezajistí přednostní provedení lékařské prohlídky k posouzení zdravotní způsobilosti k navrhované práci oproti poskytování dalších zdravotních služeb jiným osobám. § 68 Za přestupek lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 67 odst. 1 písm. i), b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 67 odst. 1 písm. a) a c) a § 67 odst. 2, c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 67 odst. 1 písm. f) a g) a § 67 odst. 3 až 5, d) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 67 odst. 1 písm. b), d), e) a h). § 68a Společné ustanovení k přestupkům Přestupky podle tohoto zákona projednává místně příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. HLAVA II VÝKON ROZHODNUTÍ ZA STAVU OHROŽENÍ STÁTU A VÁLEČNÉHO STAVU § 69 (1) Nesplní-li vlastník povinnost, která mu byla uložena dodávacím příkazem za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, popřípadě ve lhůtě stanovené ke zjednání nápravy podle § 65 odst. 2, provede se výkon rozhodnutí. (2) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, lze výkon rozhodnutí provést okamžitě. V ostatních případech lze výkon rozhodnutí provést nejpozději do 7 dnů po uplynutí lhůty stanovené ke zjednání nápravy. § 70 Výkon rozhodnutí nařídí a provede příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. Byly-li věcné prostředky určeny pro potřeby ozbrojených sil, výkon rozhodnutí provede krajské vojenské velitelství. § 71 Námitky proti jednotlivým úkonům a opatřením spojeným s výkonem rozhodnutí nemají odkladný účinek. § 72 Není-li v tomto nebo zvláštním zákoně stanoveno jinak, použije se na výkon rozhodnutí správní řád. ČÁST DVANÁCTÁ USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ § 73 (1) Nebyla-li vlastnická práva právnických nebo fyzických osob k nemovitostem na území újezdů a věcná práva k cizím nemovitostem na území újezdů zřízená ve prospěch právnických a fyzických osob ke dni účinnosti tohoto zákona převedena na stát a nebude-li do 2 let od účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení o povolení vkladu do katastrukatastru nemovitostí po vzájemné dohodě mezi vlastníkem a ministerstvem, všechny tyto nemovitosti a věcná práva k nim se vyvlastní. (2) Tam, kde dosavadní právní předpisy uvádějí pojem vojenská správa, rozumí se jím ministerstvo. (3) Požádá-li ministerstvo do 1 roku ode dne účinnosti tohoto zákona Pozemkový fond České republiky o bezúplatné převedení nemovitosti ve vlastnictví státu a jsou-li tyto nemovitosti v den účinnosti zákona objekty důležitými pro obranu státu podle § 29 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a Pozemkový fond České republiky je spravuje, převede je do 30 dnů od doručení žádosti ministerstvu nebo určené právnické osobě, kterou ministerstvo založilo nebo zřídilo; ministerstvo nebo určená právnická osoba začne vykonávat vlastnická práva státu k těmto nemovitostem dnem následujícím po jejich převedení. Návrh na zápis do katastrukatastru nemovitostí podá ministerstvo nebo jím zřízená právnická osoba. Náklady spojené s převedením nemovitosti a se zápisem do katastrukatastru nemovitostí hradí stát. § 73a Příslušnost území újezdu ke kraji Území újezdu náleží vždy k území jednoho kraje, a to takto: a) Území Vojenského újezdu Boletice náleží do Jihočeského kraje, b) Území Vojenského újezdu Březina náleží do Jihomoravského kraje, c) Území Vojenského újezdu Hradiště náleží do Karlovarského kraje, d) Území Vojenského újezdu Libava náleží do Olomouckého kraje. § 73b Působnosti stanovené orgánům územních samosprávných celků podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti. § 74 Zrušují se 1. Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech. 2. Zákon č. 40/1961 Sb., o obraně Československé socialistické republiky. 3. Zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 17/1976 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o obraně Československé socialistické republiky, zákon o působnosti federálních ministerstev a zákon o branné výchově. § 75 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1999. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 2) Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností. 2a) Například zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). 3) § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 4) Například vyhláška č. 52/1956 Sb., o přístupu Československé republiky k Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů schválené Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února 1946, vyhláška č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, vyhláška č. 21/1968 Sb., o Úmluvě o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací, vyhláška č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška č. 40/1987 Sb., o Úmluvě o zvláštních misích, zákon č. 125/1992 Sb., o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucí Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. 5) § 1 odst. 3 zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky. 6) § 85 až 94 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. 7) § 26 správního řádu. 8) § 47 zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon). 16) Například branný zákon. 17) Například zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších přepisů, branný zákon. 18) § 2 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku). 19) § 25 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
Zákon č. 223/1999 Sb.
Zákon č. 223/1999 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon) a zákona o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze Vyhlášeno 12. 10. 1999, datum účinnosti 1. 12. 1999, částka 76/1999 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona, kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2010 (41/2009 Sb.) 223 ZÁKON ze dne 14. září 1999, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon) a zákona o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o správních poplatcích Čl. I V zákoně č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb. a zákona č. 167/1999 Sb., se v § 9 odst. 2 písm. a) na konci před čárku doplňují tato slova: „a ve věcech branné povinnosti občanů“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona, kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře Čl. IV Zákon č. 118/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře, se mění takto: 1. Čl. I se zrušuje. 2. Čl. XXVI se zrušuje. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1999. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 224/1999 Sb.
Zákon č. 224/1999 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ozbrojených silách České republiky a zákona o zajišťování obrany České republiky Vyhlášeno 12. 10. 1999, datum účinnosti 1. 12. 1999, částka 76/1999 * Čl. I - Zákon č. 15/1993 Sb., o Armádě České republiky a o změnách a doplnění některých souvisejících předpisů, se mění takto: * Čl. II - Zákon č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky, se mění takto: * Čl. III - Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb. a zákona č. 289/1997 Sb., se mění takto: * Čl. IV Aktuální znění od 1. 12. 1999 224 ZÁKON ze dne 14. září 1999, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ozbrojených silách České republiky a zákona o zajišťování obrany České republiky Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 15/1993 Sb., o Armádě České republiky a o změnách a doplnění některých souvisejících předpisů, se mění takto: 1. § 1, 2 a 4 se zrušují. 2. Část šestá se zrušuje. Čl. II Zákon č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky, se mění takto: 1. § 5 včetně poznámky pod čarou č. 3) zní: „§ 5 Vojenská kancelář prezidenta republiky je vojenským útvarem ozbrojených sil České republiky. Úkoly Vojenské kanceláře prezidenta republiky, jmenování a odvolávání náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky a jeho pravomoci upravuje zvláštní právní předpis.3) 3) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.“. 2. Poznámka pod čarou č. 4) se zrušuje. Čl. III Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb. a zákona č. 289/1997 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 písm. p) a v § 16 odst. 4 písm. d) se slova „Armádě České republiky“ nahrazují slovy „ozbrojených silách České republiky“. 2. Poznámka pod čarou č. 5) zní: „5) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.“. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1999. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 225/1999 Sb.
Zákon č. 225/1999 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o vojácích z povolání Vyhlášeno 12. 10. 1999, datum účinnosti 1. 12. 1999, částka 76/1999 * Čl. I - Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č * Čl. II - V § 4 odst. 1 písmeno o) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, včetně poznámky pod čarou č. 3), zní: * Čl. V - V § 11 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, se poslední věta nahrazuje větou, která včetně poznámek pod čarou č. 22a) a č. 22b) zní: „Za vojáky v činné službě,22a) s výjimkou vo * Čl. VI - Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb. a zákona č. 1 * Čl. VIII - Čl. I zákona č. 74/1990 Sb., kterým se stanoví nové znění vojenské přísahy a služební přísahy příslušníků Sboru národní bezpečnosti a Sborů nápravné výchovy, upravuje název československé armády, upravuje řádná dovolená vojáků v základní službě a jímž se m * Čl. IX - Čl. I zákona č. 77/1992 Sb., kterým se mění zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, se zruš * Čl. X - Čl. XII zákona č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění, se zrušuje. * Čl. XI Aktuální znění od 1. 7. 2015 (332/2014 Sb.) 225 ZÁKON ze dne 14. září 1999, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o vojácích z povolání Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb. a zákona č. 93/1998 Sb., se mění takto: 1. V § 9 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které včetně poznámky pod čarou č. 73) zní: „c) jde o příslušníka ozbrojených sil, který splnil podmínky nároku na výsluhový příspěvek podle zvláštního právního předpisu.73) 73) § 132 a násl. zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.“. 2. V § 112 se slova „§ 108 a 109“ nahrazují slovy „§ 109“. Čl. II V § 4 odst. 1 písmeno o) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, včetně poznámky pod čarou č. 3), zní: „o) výsluhové náležitosti a přídavek na bydlení u vojáků z povolání a nároky souvisící se skončením služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů a služeb a příslušníků celní správy České republiky, podle zvláštních právních předpisů,3) 3) Například zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.“. Čl. V V § 11 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, se poslední věta nahrazuje větou, která včetně poznámek pod čarou č. 22a) a č. 22b) zní: „Za vojáky v činné službě,22a) s výjimkou vojáků v záloze povolaných k vojenskému cvičení, a za žáky vojenských škol,22b) kteří se připravují na službu vojáka z povolání a nejsou vojáky v činné službě, uhradí Ministerstvo obrany prostřednictvím Vojenské zdravotní pojišťovny a) rozdíl mezi výší úhrady zdravotní péče poskytnuté či předepsané lékařem nebo zdravotnickým zařízením uvedeným ve větě druhé a třetí, která je částečně hrazena z veřejného zdravotního pojištění podle tohoto zákona, a výší úhrady poskytnuté Vojenskou zdravotní pojišťovnou; to neplatí pro úhradu stomatologických výrobků, b) preventivní péči poskytnutou nad rámec preventivní péče hrazené ze zdravotního pojištění podle § 29 v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva obrany. 22a) § 16 odst. 2 a 3 zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon). 22b) § 166 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.“. Čl. VI Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb. a zákona č. 127/1998 Sb., se mění takto: 1. V § 8 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 5b) zní: „(3) Vojenská zdravotní pojišťovna zprostředkovává úhradu zdravotní péče hrazené Ministerstvem obrany podle zvláštního právního předpisu.5b) 5b) § 11 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 225/1999 Sb.“. 2. V § 16 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které včetně poznámky pod čarou č. 16a) znějí: „(2) Vojenská zdravotní pojišťovna vytváří a spravuje vedle fondů uvedených v odstavci 1 fond zprostředkování úhrady zdravotní péče hrazené Ministerstvem obrany podle zvláštního právního předpisu.16a) (3) Vojenská zdravotní pojišťovna může vytvářet fond pro úhradu preventivní péče poskytované nad rámec preventivní péče hrazené ze zdravotního pojištění pro vojáky v činné službě a žáky vojenských škol. 16a) § 11 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění zákona č. 225/1999 Sb.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 4 až 7. 3. V § 16 odst. 6 se na konci doplňuje tato věta: „Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem zdravotnictví a s Ministerstvem obrany stanoví vyhláškou podrobné podmínky tvorby a užití finančních prostředků fondů uvedených v odstavcích 2 a 3.“. Čl. VIII Čl. I zákona č. 74/1990 Sb., kterým se stanoví nové znění vojenské přísahy a služební přísahy příslušníků Sboru národní bezpečnosti a Sborů nápravné výchovy, upravuje název československé armády, upravuje řádná dovolená vojáků v základní službě a jímž se mění zákon č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti, se zrušuje. Čl. IX Čl. I zákona č. 77/1992 Sb., kterým se mění zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, se zrušuje. Čl. X Čl. XII zákona č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění, se zrušuje. Čl. XI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1999. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Nařízení vlády č. 228/1999 Sb.
Nařízení vlády č. 228/1999 Sb. Nařízení vlády, kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 1998 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 1998 a upravují částky pro stanovení výpočtového základu Vyhlášeno 14. 10. 1999, datum účinnosti 1. 1. 2000, částka 77/1999 * § 1 - Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 1998 činí 11 693 Kč. * § 2 - Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 1998 činí 1,0850. * § 3 - Částky pro stanovení výpočtového základu uvedené v § 15 zákona č. 155/1995 Sb. a naposledy zvýšené nařízením vlády č. 234/1998 Sb. se upravují takto: * § 4 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000. Aktuální znění od 1. 1. 2000 228 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 29. září 1999, kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 1998 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 1998 a upravují částky pro stanovení výpočtového základu Vláda nařizuje podle § 17 odst. 2 a 4 a § 107 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb. a zákona č. 289/1997 Sb.: § 1 Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 1998 činí 11 693 Kč. § 2 Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 1998 činí 1,0850. § 3 Částky pro stanovení výpočtového základu uvedené v § 15 zákona č. 155/1995 Sb. a naposledy zvýšené nařízením vlády č. 234/1998 Sb. se upravují takto: a) částky 6 100 Kč se zvyšují na 6 300 Kč, b) částky 13 000 Kč se zvyšují na 14 200 Kč. § 4 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000. Předseda vlády: Ing. Zeman v. r. 1\\. místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: PhDr. Špidla v. r.
Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 236/1999 Sb.
Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 236/1999 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se vyhlašuje národní přírodní památka Bozkovské dolomitové jeskyně a stanoví její bližší ochranné podmínky Vyhlášeno 26. 10. 1999, datum účinnosti 25. 11. 1999, částka 79/1999 * § 1 - Vyhlášení národní přírodní památky Bozkovské dolomitové jeskyně * § 2 - Vymezení národní přírodní památky * § 3 - Bližší ochranné podmínky pro národní přírodní památku * § 4 - Ochranné pásmo * § 5 - Účinnost k vyhlášce č. 236/1999 Sb. Aktuální znění od 1. 5. 2005 (165/2005 Sb.) 236 VYHLÁŠKA Ministerstva životního prostředí ze dne 5. října 1999, kterou se vyhlašuje národní přírodní památka Bozkovské dolomitové jeskyně a stanoví její bližší ochranné podmínky Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 3 písm. b) se zřetelem na § 35 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, (dále jen „zákon“): § 1 Vyhlášení národní přírodní památky Bozkovské dolomitové jeskyně (1) Vyhlašuje se národní přírodní památka Bozkovské dolomitové jeskyně a její bližší ochranné podmínky (dále jen „národní přírodní památka“). (2) Předmětem ochrany je krasové území s komplexem Bozkovských dolomitových jeskyní a všemi dalšími krasovými jevy. § 2 Vymezení národní přírodní památky (1) Národní přírodní památka se rozkládá v okrese Semily v katastrálním územíkatastrálním území Bozkov na pozemkových parcelách č. 853, 854, 857, 858, 859/1, 859/2, 859/3, 861/2, 865, 866, 867, 868, 869/1, 869/2, 869/3, 870, 872, 905/1, 905/2, 905/3, 905/4, 905/5, 906, 907/1, 907/2, 908, 909, 913/3, 915/1, 915/2, 1823/1 (část), 1825/1, 1826/1 (část), 1826/3, 1827 (část), 1828 a na stavebních parcelách č. 403, 404 a 405. (2) Mapový podklad, v němž je zakresleno území národní přírodní památky, je kromě evidence v ústředním seznamu ochrany přírody1) uložen na Ministerstvu životního prostředí, na Okresním úřadě Semily a na Obecním úřadě Bozkov. (3) Hranice národní přírodní památky jsou vyznačeny v příloze k této vyhlášce. § 3 Bližší ochranné podmínky pro národní přírodní památku (1) V souladu s ustanovením § 35 odst. 2 a § 44 odst. 2 zákona se stanoví, že jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody2) lze: a) provozovat pro veřejnost zpřístupněné části Bozkovských jeskyní,3) b) provádět výzkumnou činnost, jež nezpůsobí změny či poškozování národní přírodní památky,4) c) měnit druh pozemku, nevyplývá-li to z plánu péče5) o národní přírodní památku, d) provádět změny staveb a technických zařízení v národní přírodní památce nebo změny jejich provozu či využívání, e) poskytovat prodejní nebo jiné služby mimo budovy, f) provádět opravy stávající cestní sítě, g) vstupovat do veřejnosti nepřístupných jeskyní, h) provádět geologické práce spojené se zásahem do pozemku, i) provádět těžební, výchovné nebo pěstební práce v lesích, kde vlastník lesa hospodaří bez schváleného lesního hospodářského plánu nebo bez převzaté lesní hospodářské osnovy, j) zřizovat deponie dřeva, a to i přechodné. (2) Je-li ke splnění ochranných podmínek uvedených v odstavci 1 třeba pozemky a stavby vyvlastnit nebo práva k nim omezit, postupuje se podle zvláštních předpisů.6) § 4 Ochranné pásmo Ochranné pásmo národní přírodní památky a činnosti, k nimž je v něm nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody, jsou stanoveny zákonem.7) § 5 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti třicátým dnem po vyhlášení. Ministr: RNDr. Kužvart v. r. Příloha k vyhlášce č. 236/1999 Sb. 123kB 1) § 42 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. 2) § 79 odst. 3 písm. g) zákona č. 114/1992 Sb. 3) § 3 písm. f) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 35 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. 5) § 38 zákona č. 114/1992 Sb. 6) § 108 odst. 1 a odst. 2 písm. f) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 7) § 37 odst. 1 a 2 zákona č. 114/1992 Sb.
Zákon č. 238/1999 Sb.
Zákon č. 238/1999 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) Vyhlášeno 9. 11. 1999, datum účinnosti 1. 1. 2000, částka 81/1999 * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o myslivosti * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o ochraně přírody a krajiny * ČÁST ŠESTÁ - Změna lesního zákona * ČÁST SEDMÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ * ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2010 (41/2009 Sb.) 238 ZÁKON ze dne 19. října 1999, kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Změna zákona o myslivosti Čl. II Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 146/1971 Sb., zákona č. 96/1977 Sb., zákona č. 143/1991 Sb., zákona č. 270/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb. a zákona č. 166/1999 Sb., se mění takto: 1. V § 16 odst. 4 písm. e) se na konci doplňují tato slova: „nebo opakovaně nepředloží návrh na ustanovení myslivecké stráže podle § 20 odst. 3“. 2. V § 20 odstavec 2 zní: „(2) Zajištění ochrany myslivosti je povinností každého uživatele honitby; v rámci této povinnosti je uživatel honitby též povinen pro každých jejích 500 ha navrhnout okresnímu úřadu ustanovení myslivecké stráže. Návrh na ustanovení myslivecké stráže se okresnímu úřadu předkládá do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby, je-li uživatelem honitby její vlastník, nebo do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o schválení smlouvy o nájmu honitby anebo do 30 dnů ode dne, kdy byl uživatel honitby vyrozuměn okresním úřadem o zrušení ustanovení myslivecké stráže.“. 3. V § 20 se doplňují odstavce 3 až 12, které znějí: „(3) Mysliveckou stráž ustanovuje na návrh uživatele honitby nebo z vlastního podnětu okresní úřad, v jehož územní působnosti se nachází honitba, jejíž uživatel podal návrh podle odstavce 2. Návrh musí obsahovat písemný souhlas osoby navrhované na ustanovení mysliveckou stráží. Bez tohoto souhlasu nelze podaný návrh považovat za splnění povinnosti stanovené uživateli honitby podle odstavce 2. (4) Mysliveckou stráží může být ustanovena fyzická osoba, která a) je občanem České republiky, b) je starší 21 let, c) je bezúhonná, d) má způsobilost k právním úkonům, e) je fyzicky, zdravotně a duševně způsobilá pro výkon funkce myslivecké stráže, f) prokázala znalost práv a povinností myslivecké stráže podle tohoto zákona a znalost souvisejících předpisů, g) složila před okresním úřadem slib tohoto znění: „Slibuji, že jako myslivecká stráž budu s největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při výkonu ochrany myslivosti, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění příslušející myslivecké stráži.“, h) má platný lovecký lístek a platný zbrojní průkaz. (5) Okresní úřad před ustanovením fyzické osoby mysliveckou stráží prověří její znalosti podle odstavce 4 písm. f). Ustanovení mysliveckou stráží okresní úřad provede vydáním služebního odznaku se státním znakem a průkazu myslivecké stráže, ve kterém uvede dobu jeho platnosti a obvod působnosti. Doba platnosti průkazu myslivecké stráže je nejdéle 5 let, přičemž jeho platnost skončí vždy, skončil-li užívací vztah k honitbě uživateli, na jehož návrh byla osoba mysliveckou stráží ustanovena. Obvod působnosti myslivecké stráže nemůže být větší než honitba v užívání navrhovatele. (6) Okresní úřad vede evidenci mysliveckých stráží a vydaných a odevzdaných služebních odznaků a průkazů myslivecké stráže. (7) Myslivecká stráž je povinna oznámit okresnímu úřadu do 30 dnů od jejich vzniku všechny změny týkající se podmínek uvedených v odstavci 4. (8) Ustanovení mysliveckou stráží zaniká a) uplynutím doby, na kterou byla ustanovena, b) zánikem užívacích vztahů k honitbě u osoby, která návrh na ustanovení podala, c) smrtí myslivecké stráže, nebo d) zrušením ustanovení okresním úřadem. (9) Okresní úřad ustanovení myslivecké stráže zruší, pokud fyzická osoba přestala tuto funkci vykonávat, splňovat podmínky stanovené v odstavci 4 nebo se prokáže, že byla ustanovena na podkladě nesprávných nebo nepravdivých údajů. Okresní úřad může ustanovení myslivecké stráže zrušit též z jiných důvodů na návrh uživatele honitby, z vlastního podnětu nebo na žádost osoby, která je ustanovena mysliveckou stráží. (10) Osoba, jejíž ustanovení mysliveckou stráží zaniklo podle odstavce 8 písm. a), b) nebo d), je povinna neprodleně odevzdat okresnímu úřadu, který ji do funkce ustanovil, služební odznak a průkaz myslivecké stráže. V případě, že k zániku ustanovení došlo podle odstavce 8 písm. c), je povinen neprodleně odevzdat okresnímu úřadu služební odznak a průkaz myslivecké stráže pozůstalý po osobě, která byla ustanovena mysliveckou stráží, popřípadě jiná fyzická osoba, která má služební odznak a průkaz myslivecké stráže ve své dispozici. (11) Na řízení o ustanovování myslivecké stráže se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. O ustanovení myslivecké stráže nebo o jejím zrušení je okresní úřad povinen písemně vyrozumět bez odkladu uživatele honitby. (12) Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou vzor služebního odznaku se státním znakem a průkazu myslivecké stráže a podrobnosti o předpokladech pro výkon funkce myslivecké stráže a o jejich ověřování.“. 4. Za § 20 se vkládá nový § 20a, který včetně poznámek pod čarou č. 6a), 6b) a 6c) zní: „§ 20a (1) Za bezúhonného se podle tohoto zákona nepovažuje ten, a) kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, b) kdo byl pravomocně uznán vinným ze spáchání přestupku na úseku myslivosti,6a) c) komu byla pravomocně uložena pokuta za jiný správní delikt na úseku myslivosti podle § 38a. (2) Při posuzování bezúhonnosti se nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle zvláštního zákona.6b) (3) K posouzení bezúhonnosti osoby požádá příslušný okresní úřad o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů.6c) 6a) § 35 a 46 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 6b) § 69, 70 a 87 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. § 363 až 365 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. 6c) § 10 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.“. 5. V § 21 odst. 1 se na začátku věty a v písmenu a) zrušují slova „zejména“. 6. V § 21 odst. 1 písm. a) se za slova „V takových případech je oprávněna“ vkládají tato slova: „požadovat od přistižených osob předložení loveckého lístku a povolenky k lovu, zastavit a prohlížet v honitbě a na účelových komunikacích v ní6d) dopravní prostředky včetně přepravovaných zavazadel, je-li důvodné podezření, že přepravují nebo obsahují neoprávněně nabytou zvěř, a požadovat předložení dokladu o jejím oprávněném nabytí,“. 7. Poznámka pod čarou č. 6 d) zní: „6d) § 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.“. 8. V § 21 odst. 1 písm. d) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která včetně poznámky pod čarou č. 6e) znějí: „e) požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud nemůže splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky, f) ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení za přestupky podle zvláštního právního předpisu.6e) 6e) Zákon č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 9. V § 21 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Prohlídka dopravních prostředků a zavazadel podle odstavce 1 nesmí sledovat jiný zájem než zjištění, zda v těchto prostředcích a zavazadlech není neoprávněně nabytá zvěř.“. 10. Za § 21 se vkládají nové § 21a a 21b, které znějí: „§ 21a (1) Myslivecká stráž je při své činnosti povinna a) prokázat se průkazem myslivecké stráže a nosit služební odznak, b) dohlížet na dodržování povinností spojených s ochranou myslivosti (§ 20), c) oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy uživateli honitby nebo orgánu, který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též orgánům Policie České republiky nebo příslušným orgánům státní správy. (2) Myslivecká stráž je povinna zabezpečit průkaz myslivecké stráže a služební odznak proti zneužití, ztrátě a odcizení. § 21b (1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc myslivecké stráži na její žádost nebo s jejím vědomím, (dále jen „poškozený“). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně. (2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků. (3) Stát odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou. (4) Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou myslivecké stráži. (5) Stát odpovídá obdobně podle odstavců 2 a 3 též za škodu způsobenou myslivecké stráži v souvislosti s plněním jejích úkolů. (6) Stát odpovídá i za škodu způsobenou mysliveckou stráží v souvislosti s plněním jejích úkolů; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala. (7) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu okresní úřad, který mysliveckou stráž ustanovil.“. 11. V § 38a odst. 1 písm. f) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g), h) a i), která znějí: „g) uživateli honitby, který nepředloží okresnímu úřadu návrh na ustanovení myslivecké stráže podle § 20 odst. 2, h) osobě, která neodevzdá okresnímu úřadu služební odznak a průkaz myslivecké stráže podle § 20 odst. 10, i) osobě, která ztratí, zcizí, poškodí nebo umožní zneužití průkazu myslivecké stráže nebo služebního odznaku.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o ochraně přírody a krajiny Čl. V Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb. a zákona č. 161/1999 Sb., se mění takto: 1. V § 81 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 7, které znějí: „(3) Stráží přírody může být ustanovena fyzická osoba, která a) je občanem České republiky, b) je starší 21 let, c) nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin, d) má způsobilost k právním úkonům, e) je zdravotně způsobilá, f) prokázala znalost práv a povinností stráže přírody podle tohoto zákona a znalost souvisejících předpisů, g) složila před okresním úřadem nebo správou slib tohoto znění: „Slibuji, že jako stráž přírody budu s největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při kontrole dodržování předpisů o ochraně přírody a krajiny, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění příslušející stráži přírody.“. (4) Stráži přírody vydají okresní úřad a správa služební odznak se státním znakem a průkaz stráže přírody. V průkazu stráže přírody současně stanoví obvod její působnosti. Okresní úřad a správy vedou evidenci stráží přírody. (5) Stráž přírody je povinna oznámit okresnímu úřadu nebo správě do 30 dnů od jejich vzniku všechny změny týkající se podmínek uvedených v odstavci 3. (6) Okresní úřad nebo správa ustanovení stráže přírody zruší, pokud fyzická osoba přestala tuto funkci vykonávat, splňovat podmínky stanovené v odstavci 3 nebo se prokáže, že byla ustanovena na podkladě nesprávných nebo nepravdivých údajů. Okresní úřad nebo správa může ustanovení stráže přírody zrušit též z vlastního podnětu z jiných důvodů nebo na žádost osoby, která je ustanovena stráží přírody. Osoba, u níž okresní úřad nebo správa zrušily ustanovení stráží přírody, je povinna neprodleně odevzdat tomuto okresnímu úřadu služební odznak a průkaz stráže přírody. (7) Na řízení o ustanovování stráže přírody se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 8 až 10. 2. V § 81 odst. 8 písm. c) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí: „d) zadržet ke zjištění totožnosti osobu, kterou přistihnou při porušování právních předpisů o ochraně přírody a krajiny, a odevzdat ji orgánu Policie České republiky; přistižené osoby jsou povinny uposlechnout, e) požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud nemohou splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky.“. 3. V § 81 odst. 10 se slova „obecně závazným právním předpisem“ nahrazují slovem „vyhláškou“ a doplňuje se tato věta: „Ministerstvo životního prostředí stanoví v této vyhlášce též vzor služebního odznaku se státním znakem a průkazu stráže přírody.“. 4. Za § 81 se vkládají nové § 81a a 81b, které znějí: „§ 81a Stráž přírody je při své činnosti povinna a) prokázat se průkazem stráže přírody a nosit služební odznak, b) dohlížet na dodržování povinností spojených s kontrolou dodržování předpisů o ochraně přírody a krajiny, c) oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody orgánu, který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též orgánům Policie České republiky nebo příslušným orgánům státní správy. § 81b (1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc stráži přírody na její žádost nebo s jejím vědomím, (dále jen „poškozený“). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně. (2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků. (3) Stát odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou. (4) Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou stráži přírody. (5) Stát odpovídá obdobně podle odstavců 2 a 3 též za škodu způsobenou stráži přírody v souvislosti s plněním jejích úkolů. (6) Stát odpovídá i za škodu způsobenou stráží přírody v souvislosti s plněním jejích úkolů; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala. (7) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu orgán, který stráž přírody ustanovil.“. ČÁST ŠESTÁ Změna lesního zákona Čl. VI Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), se mění takto: 1. V § 38 se na konci odstavce 6 doplňuje tato věta: „Osoba, u níž orgán státní správy lesů zrušil ustanovení lesní stráží, je povinna neprodleně odevzdat tomuto orgánu služební odznak a průkaz lesní stráže.“. 2. V § 38 se na konci odstavce 7 doplňuje tato věta: „Tímto předpisem stanoví též podrobnosti o předpokladech pro výkon funkce lesní stráže a o jejich ověřování.“. 3. V § 39 odst. 1 písm. b) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy buď vlastníku nebo uživateli lesa, nebo orgánu, který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též orgánům Policie České republiky nebo příslušným orgánům státní správy.“. 4. V § 39 odst. 2 písm. c) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud nemůže splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky.“. 5. Za § 39 se vkládá nový § 39a, který zní: „§ 39a (1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc lesní stráži na její žádost nebo s jejím vědomím, (dále jen „poškozený“). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně. (2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků. (3) Stát odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou. (4) Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou lesní stráži. (5) Stát odpovídá obdobně podle odstavců 2 a 3 též za škodu způsobenou lesní stráži v souvislosti s plněním jejích úkolů. (6) Stát odpovídá i za škodu způsobenou lesní stráží v souvislosti s plněním jejích úkolů; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala. (7) Náhradu škody podle odstavců 1 až 6 poskytuje v zastoupení státu ten orgán státní správy lesů, který ustanovil lesní stráž, k jejímuž výkonu se náhrada vztahuje.“. ČÁST SEDMÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ Čl. VII 1. Myslivecká, rybářská, lesní a vodní stráž a stráž přírody vzniklé podle dosavadních právních předpisů se považují ode dne účinnosti tohoto zákona za stráže ustanovené podle tohoto zákona. 2. Členové myslivecké, rybářské, lesní a vodní stráže a stráže přírody ustanovení podle dosavadních právních předpisů, příslušné orgány státní správy a územní samosprávy jsou povinny splnit povinnosti a požadavky stanovené tímto zákonem nejpozději do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona; jinak ustanovení těchto stráží tímto dnem zaniká. Ustanovení těchto stráží zaniká dnem účinnosti tohoto zákona též v případě, že jejich členové nesplňují ke dni účinnosti tohoto zákona podmínky věku, státního občanství České republiky, bezúhonnostibezúhonnosti, způsobilosti k právním úkonům nebo zdravotní způsobilosti stanovené tímto zákonem. 3. Řízení zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. ČÁST OSMÁ ÚČINNOST Čl. VIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Vyhláška České národní banky č. 241/1999 Sb.
Vyhláška České národní banky č. 241/1999 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání pamětních stříbrných dvoutisícikorun se zlatou inlejí k roku 2000 Vyhlášeno 9. 11. 1999, datum účinnosti 1. 12. 1999, částka 81/1999 * § 1 - (1) U příležitosti posledního roku druhého tisíciletí se vydávají pamětní stříbrné dvoutisícikoruny se zlatou inlejí (dále jen „pamětní mince“). * § 2 - (1) Pamětní mince je výtvarně stylizována do podoby ciferníku hodin s vyznačením jednotlivých čtvrtí hodiny. * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1999. Aktuální znění od 1. 12. 1999 241 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 22. října 1999 o vydání pamětních stříbrných dvoutisícikorun se zlatou inlejí k roku 2000 Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) U příležitosti posledního roku druhého tisíciletí se vydávají pamětní stříbrné dvoutisícikoruny se zlatou inlejí (dále jen „pamětní mince“). (2) Pamětní mince se vydává ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely ve dvou variantách. Varianty se liší provedením lícní strany. U první varianty jsou pole pamětní mince i reliéfy matové se zesíleným matem na vystupujícím mezikruží, u druhé varianty je pole pamětní mince leštěné a reliéfy jsou matové. Rubová strana obou variant pamětní mince má matový střed mince a reliéfy; mezikruží a hlavní obrazec jsou leštěné. (3) Pamětní mince se razí ze stříbra o ryzosti 999. Inlej je ražena ze zlata o ryzosti 999.9. Celková hmotnost pamětní mince je 34,214 g, její průměr 40 mm a síla 3,40 mm. Hmotnost zlaté inleje je 3,111 g a její průměr 16 mm. Hrana pamětní mince je hladká s vlysem „ČNB * Ag 0.999 * 31.103 g * ČNB * Au 999.9 * 3.111 g *“. Při ražbě pamětní mince je povolená odchylka v průměru pamětní mince 0,1 mm a v síle 0,25 mm. V hmotnosti stříbra je povolená odchylka nahoru 0,05 g, v hmotnosti zlata odchylka nahoru 0,05 g, v ryzosti stříbra odchylka nahoru 1 % a v ryzosti zlata odchylka nahoru 0,01 %. § 2 (1) Pamětní mince je výtvarně stylizována do podoby ciferníku hodin s vyznačením jednotlivých čtvrtí hodiny. (2) Na líci pamětní mince plasticky vystupují body symbolicky označující čtvrt, půl a třičtvrtěhodinu. Na místě bodu označujícího celou hodinu je v plasticky vystupujícím stříbrném mezikruží vsazena zlatá inlej. Na inleji je umístěn hologram se stylizovaným velkým státním znakem České republiky v kruhovém štítu děleném do čtyř polí, doplněným rovněž body symbolicky označujícími jednotlivé čtvrti hodiny. Při sklopení mince proti dopadajícímu světlu nabývá pozadí státního znaku lesklých duhových barev, které se v jednotlivých polích štítu mění a prolínají v závislosti na úhlu dopadu světla; na pozadí se zvýrazní jednotlivá vyobrazení heraldických zvířat, jejichž zabarvení se rovněž mění. V horní polovině mezikruží kolem zlaté inleje je název „ČESKÁ REPUBLIKA“, ve spodní části mezikruží je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „2000 Kč“. Oba opisy jsou od sebe odděleny tečkami. Značka mincovny, která pamětní minci razila, je umístěna uprostřed pod mezikružím se zlatou inlejí. (3) Na rubu pamětní mince je ve střední části umístěn hlavní obrazec, velké číslo „2000“ tvořené vzájemně se prolínajícími stylizovanými číslicemi. V horní části pod mezikružím je uprostřed umístěn plasticky vystupující bod symbolizující celou hodinu. Vpravo od tohoto bodu je počátek neuzavřeného opisu „ROK DVA TISÍCE - KONEC MILÉNIA“, jehož jednotlivá písmena symbolizují uplývající minuty nového roku. Na mezikruží jsou římskými číslicemi rovněž vyznačeny jednotlivé čtvrti hodiny. Pro čtvrt, půl a třičtvrtěhodinu jsou použita čísla hodinového ciferníku „III“, „VI“ a „IX“, celou hodinu symbolicky označuje číslo „MM“. Autorem návrhu je Otakar Dušek. Iniciály jeho jména „OD“, spojené do jednoho stylizovaného znaku, jsou umístěny ve střední části pamětní mince uprostřed nad číslem „2000“. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1999. Guvernér: v z. Ing. Dědek, CSc. v. r. viceguvernér 10kB 9kB
Vyhláška České národní banky č. 242/1999 Sb.
Vyhláška České národní banky č. 242/1999 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání bankovek po 2 000 Kč vzoru 1999 Vyhlášeno 9. 11. 1999, datum účinnosti 15. 11. 1999, částka 81/1999 * § 1 - Dnem 1. prosince 1999 se vydávají do oběhu bankovky po 2 000 Kč vzoru 1999 (dále jen „bankovka vzoru 1999“). * § 2 - (1) Bankovka vzoru 1999 má stejné rozměry včetně přípustné tolerance jako bankovka po 2 000 Kč vzoru 19961) (dále jen „bankovka vzoru 1996“). Pro bankovku vzoru 1999 je použit papír stejné kvality a zabarvení, s ochranným okénkovým proužkem a vodoznakem st * § 3 - (1) Na líci i na rubu bankovky vzoru 1999 jsou vyobrazení a texty stejné jako u bankovky vzoru 1996. Pro jejich vytištění se s výjimkou letopočtu používají stejné tiskové techniky jako u bankovky vzoru 1996. * § 4 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. listopadu 1999. Aktuální znění od 15. 11. 1999 242 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 22. října 1999 o vydání bankovek po 2 000 Kč vzoru 1999 Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 Dnem 1. prosince 1999 se vydávají do oběhu bankovky po 2 000 Kč vzoru 1999 (dále jen „bankovka vzoru 1999“). § 2 (1) Bankovka vzoru 1999 má stejné rozměry včetně přípustné tolerance jako bankovka po 2 000 Kč vzoru 19961) (dále jen „bankovka vzoru 1996“). Pro bankovku vzoru 1999 je použit papír stejné kvality a zabarvení, s ochranným okénkovým proužkem a vodoznakem stejným jako u bankovky vzoru 1996. (2) Bankovkový papír použitý pro tisk bankovek vzoru 1999 je opatřen viditelnými oranžovými ochrannými vlákny o délce 6 mm. (3) Bankovkový papír u bankovky vzoru 1999 je rovněž opatřen ochranným iridiscentním pruhem o šířce 20 mm s povolenou tolerancí 0,5 mm, umístěným na lícní straně ve vzdálenosti 130 mm od levého kraje bankovky s tolerancí posunu 3 mm. Ochranný iridiscentní pruh je průhledný, slabě stříbřitě zbarvený a při určitém úhlu dopadu světla získává zlaté zabarvení s kovovým leskem. Při pravém okraji ochranného iridiscentního pruhu jsou shora dolů negativně vyznačena čísla „2 000“. (4) Ochranná soutisková značka u bankovek vzoru 1999 má v průhledu proti světlu podobu písmen „ČR“, umístěných v bílé kruhové ploše. Část ochranné soutiskové značky viditelná na lícní straně je vytištěna v barvě fialové, část ochranné soutiskové značky viditelná na rubové straně je vytištěna v barvě olivově zelené. § 3 (1) Na líci i na rubu bankovky vzoru 1999 jsou vyobrazení a texty stejné jako u bankovky vzoru 1996. Pro jejich vytištění se s výjimkou letopočtu používají stejné tiskové techniky jako u bankovky vzoru 1996. (2) Letopočet vydání bankovky na lícní straně je vytištěn tiskem z plochy v barvě šedozelené a je vyznačen číslem „1999“. § 4 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. listopadu 1999. Guvernér: v z. Ing. Dědek, CSc. v. r. viceguvernér 1) Vyhláška č. 226/1996 Sb., o vydání bankovek po 2 000 Kč.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 245/1999 Sb.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 245/1999 Sb. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 197/1996 Sb., kterou se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky (advokátní zkušební řád) Vyhlášeno 10. 11. 1999, datum účinnosti 10. 11. 1999, částka 82/1999 * Čl. I - Vyhláška č. 197/1996 Sb., kterou se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky (advokátní zkušební řád), se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 10. 11. 1999 245 VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 21. října 1999, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 197/1996 Sb., kterou se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky (advokátní zkušební řád) Ministerstvo spravedlnosti stanoví po vyjádření České advokátní komory podle § 52 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, (dále jen „zákon“): Čl. I Vyhláška č. 197/1996 Sb., kterou se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky (advokátní zkušební řád), se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 se za slova „v § 5 odst. 1 písm. c) zákona“ vkládají slova „nebo v § 7 odst. 3 věta druhá zákona“. 2. V § 8 odst. 2 se za první větu vkládá tato věta: „Prospěchovým stupněm „advokátní zkoušku složil výtečně“ lze však hodnotit pouze uchazeče, který byl hodnocen prospěchovým stupněm „prospěl výtečně“ alespoň ve třech oborech.“. 3. § 9 zní: „§ 9 Uchazeč, který zkoušku nesložil, avšak byl hodnocen alespoň ve třech oborech nejméně prospěchovým stupněm „prospěl“, vykoná opakovanou zkoušku podle § 7 odst. 2 zákona pouze v oborech, ve kterých byl při předchozí zkoušce hodnocen prospěchovým stupněm „neprospěl“. Druhá opakovaná zkouška se však koná ze všech oborů.“. 4. V § 13 odstavec 3 zní: „(3) Doba trvání uznávací zkoušky nemá přesáhnout dvě hodiny. Cizím jazykem, ve kterém lze uznávací zkoušku vykonat, se rozumí jazyk anglický, francouzský nebo německý.“. 2. V § 14 odst. 1 část věty za středníkem zní: „součástí přihlášky je volba cizího jazyka, ve kterém uchazeč hodlá zkoušku vykonat (§ 13 odst. 3), pokud uchazeč uznávací zkoušku nevykoná v jazyce českém nebo slovenském.“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: JUDr. Motejl v. r.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 246/1999 Sb.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 246/1999 Sb. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 244/1996 Sb., kterou se podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, stanoví kárný řád (advokátní kárný řád) Vyhlášeno 10. 11. 1999, datum účinnosti 10. 11. 1999, částka 82/1999 * Čl. I - Vyhláška č. 244/1996 Sb., kterou se podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, stanoví kárný řád (advokátní kárný řád), se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 10. 11. 1999 246 VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 21. října 1999, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 244/1996 Sb., kterou se podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, stanoví kárný řád (advokátní kárný řád) Ministerstvo spravedlnosti stanoví po vyjádření České advokátní komory podle § 51 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, (dále jen „zákon“): Čl. I Vyhláška č. 244/1996 Sb., kterou se podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, stanoví kárný řád (advokátní kárný řád), se mění takto: 1. V § 2 odstavec 1 zní: „(1) Předseda kárné komise České advokátní komory (dále jen „předseda kárné komise“) bez odkladu po zahájení kárného řízení (§ 7 odst. 1) písemně ustanoví kárný senát podle § 33 odst. 1 zákona a jmenuje jeho předsedu a další členy z řad členů kárné komise.“. 2. V § 2 odstavec 3 zní: „(3) Zanikne-li funkce některého z členů kárného senátu, předseda kárné komise bez odkladu písemně jmenuje člena nového, popřípadě určí nového předsedu kárného senátu. Dosud provedené důkazy se provedou znovu pouze v případě, že to navrhne některý z účastníků kárného řízení.“. 3. V § 5 odstavec 1 zní: „(1) Představenstvo České advokátní komory (dále jen „představenstvo“) ustanoví písemně odvolací senát podle § 35 odst. 2 zákona na nejbližším zasedání poté, co mu bylo předsedou kárné komise předloženo odvolání [§ 26 odst. 2 písm. b)]; představenstvo určí současně z členů odvolacího senátu jeho předsedu.“. 4. § 6 se zrušuje. 5. V § 7 odst. 2 se ve větě druhé slova „kárného senátu“ nahrazují slovy „kárné komise“. 6. V § 7 odstavec 3 zní: „(3) Předseda kárné komise doručí kárnou žalobu bez odkladu způsobem uvedeným v § 55e zákona advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi, proti němuž je kárné řízení zahájeno, (dále jen „kárně obviněný“).“. 7. § 8 zní: „§ 8 Současně se zasláním kárné žaloby sdělí předseda kárné komise kárně obviněnému jména členů kárného senátu s poučením o právu vznést námitku podjatosti (§ 3 odst. 1). Předseda kárné komise vyzve dále kárně obviněného, aby se ve lhůtě, která nesmí být kratší než jeden týden a delší než dva týdny, ke kárné žalobě písemně vyjádřil; vyjádření se podává předsedovi kárné komise podáním adresovaným do sídla Komory.“. 8. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který zní: „§ 8a Předseda kárné komise postoupí kárný spis předsedovi kárného senátu bez odkladu poté, co a) uplynula marně lhůta daná kárnému žalobci k odstranění vad kárné žaloby (§ 7 odst. 2); b) obdržel vyjádření ke kárné žalobě podle § 8, nejpozději však do tří týdnů poté, co se dozvěděl o doručení kárné žaloby kárně obviněnému.“. 9. V § 11 odst. 1 písm. c) se slova „mu předsedou kárného senátu“ nahrazují slovy „podle § 7 odst. 2“. 10. V § 12 odst. 2 písmeno b) zní: „b) požádal-li kárně obviněný o vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebo ze seznamu advokátních koncipientů; ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) tím není dotčeno.“. 11. V § 13 odstavec 1 zní: „(1) Nerozhodne-li kárný senát o zastavení nebo přerušení kárného řízení, nařídí předseda kárného senátu po dohodě s předsedou kárné komise a ostatními členy kárného senátu jednání k projednání věci, a to tak, aby se konalo zpravidla nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy obdržel od předsedy kárné komise kárný spis. Předseda kárného senátu požádá současně předsedu kárné komise, aby k jednání předvolal účastníky kárného řízení, jejich zástupce a ostatní osoby, jejichž přítomnost je při jednání třeba.“. 12. § 17 se zrušuje. 13. V § 18 odst. 1 se slova „§ 33 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 33 odst. 6“. 14. § 20 zní: „§ 20 (1) Předseda kárného senátu svolá poradu kárného senátu k přijetí rozhodnutí zpravidla bezprostředně po skončení závěrečných řečí. (2) Rozhodnutí kárného senátu se přijímá hlasováním.“. 15. V § 22 se slova „není-li dále stanoveno jinak.“ nahrazují slovy „nejde-li o případ uvedený v § 32 odst. 5 zákona.“. 16. § 24 zní: „§ 24 (1) Kárný senát vysloví, že se kárně obviněný dopustil kárného provinění, jestliže bylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byla podána kárná žaloba, že tento skutek je kárným proviněním a že jej spáchal kárně obviněný. (2) Při rozhodování o upuštění od uložení kárného opatření podle § 32 odst. 5 zákona a při ukládání kárného opatření přihlíží kárný senát zejména k povaze skutku a jeho následkům, k okolnostem, za nichž byl spáchán, k osobě kárně obviněného a míře jeho zavinění, jakož i k jeho osobním poměrům.“. 17. V § 31 písm. c) se slova „§ 24 odst. 3;“ nahrazují slovy „§ 32 odst. 5 zákona;“. 18. V § 31 písm. e) se slova „§ 33 odst. 3“ nahrazují slovy „§ 33 odst. 5“. 19. V § 32 písm. e) se slova „§ 24 odst. 3,“ nahrazují slovy „§ 32 odst. 5 zákona,“. 20. § 34 až 36 znějí: „§ 34 (1) Návrh na obnovu kárného řízení se podává předsedovi kárné komise podáním adresovaným do sídla Komory. Návrh musí být podán písemně a musí obsahovat označení skutečností nebo důkazů, které mají být důvodem k obnově kárného řízení (§ 35c odst. 2 zákona); ustanovení § 7 odst. 2 věta druhá a § 10 se použijí přiměřeně. (2) Předseda kárné komise zašle návrh na obnovu kárného řízení dalším účastníkům původního kárného řízení k vyjádření; ustanovení § 8 se použije přiměřeně. § 35 (1) Kárný senát k projednání návrhu na obnovu kárného řízení ustanoví předseda kárné komise; postupuje přitom přiměřeně podle § 2 až 4. (2) Kárný senát projedná návrh na obnovu kárného řízení přiměřeně podle části třetí a čtvrté; jednání nemusí být nařízeno. § 36 (1) Při ustanovení odvolacího senátu pro projednání odvolání proti rozhodnutí o návrhu na povolení obnovy kárného řízení postupuje představenstvo přiměřeně podle § 5. (2) V řízení o odvolání proti rozhodnutí o návrhu na povolení obnovy kárného řízení postupuje odvolací senát přiměřeně podle části páté.“. 21. V § 37 odst. 1 se slova „§ 35 odst. 1“ nahrazují slovy „§ 35c odst. 4 zákona“. 22. V § 37 odstavec 2 zní: „(2) Bylo-li pravomocně rozhodnuto o povolení obnovy kárného řízení jen na návrh kárně obviněného, nemůže mu být v novém kárném řízení uloženo kárné opatření, jestliže bylo v původním kárném řízení od jeho uložení upuštěno, ani mu nemůže být uloženo přísnější kárné opatření, než jaké bylo uloženo původním rozhodnutím.“. 23. V § 38 odstavec 1 zní: „(1) Rozhodnutí, kterým se řízení před kárným senátem nebo odvolacím senátem končí, přijaté při jednání musí být předsedou kárného senátu nebo předsedou odvolacího senátu vyhlášeno způsobem uvedeným v § 25.“. 24. V § 39 odstavec 1 zní: „(1) Písemné vyhotovení rozhodnutí, kterým se řízení před kárným senátem nebo před odvolacím senátem končí, musí být doručeno jeho účastníkům do vlastních rukou; účastníkům původního kárného řízení musí být takto doručeno písemné rozhodnutí kárného senátu o návrhu na povolení obnovy kárného řízení a písemné vyhotovení rozhodnutí odvolacího senátu o odvolání proti takovému rozhodnutí kárného senátu. Advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi se doručuje způsobem uvedeným v § 55e zákona.“. 25. V § 39 odst. 2 se za slova „podle § 35 odst. 1 zákona“ vkládají slova „nebo § 35c odst. 4 zákona“. 26. V § 40 se za slova „v kárném řízení“ vkládají slova „a v řízení o povolení obnovy kárného řízení“. 27. V § 40 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Pověření advokáta provedením přípravných úkonů potřebných k prověření, zda došlo ke kárnému provinění podle § 33 odst. 3 zákona, musí být učiněno písemně a musí z něj být zřejmé, které věci se týká.“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: JUDr. Motejl v. r.
Vyhláška Ministerstva obrany č. 263/1999 Sb.
Vyhláška Ministerstva obrany č. 263/1999 Sb. Vyhláška Ministerstva obrany, kterou se stanoví důvody pro poskytování služebního volna vojákům z povolání pro překážky ve službě a rozsah služebního volna Vyhlášeno 25. 11. 1999, datum účinnosti 1. 12. 1999, částka 89/1999 * § 1 - Překážky ve službě z důvodu obecného zájmu * § 2 - Důležité osobní překážky ve službě * § 2a - Služební volno z důvodu poskytování dlouhodobé péče * § 3 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 263/1999 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 263/1999 Sb. Aktuální znění od 1. 9. 2023 (259/2023 Sb.) 263 VYHLÁŠKA Ministerstva obrany ze dne 5. listopadu 1999, kterou se stanoví důvody pro poskytování služebního volna vojákům z povolání pro překážky ve službě a rozsah služebního volna Ministerstvo obrany stanoví podle § 39 odst. 5 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání: § 1 Překážky ve službě z důvodu obecného zájmu (1) Za překážky ve službě z důvodu obecného zájmu se považuje výkon veřejných funkcívýkon veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu. (2) Výkonem veřejné funkceVýkonem veřejné funkce se rozumí zejména výkon povinností vyplývajících z funkce člena zastupitelstva územní samosprávy, pokud se po dobu výkonu této funkce nepřerušuje služební poměr,1) nebo přísedícího u soudu. (3) O výkon občanských povinností jde zejména u svědků, tlumočníků a jiných osob předvolaných k jednání u soudu nebo jiného státního orgánu nebo orgánu obce, při poskytnutí první pomoci, povinných lékařských prohlídkách, opatřeních proti přenosným nemocem, jiných naléhavých opatřeních léčebně preventivní péče, izolaci z důvodů veterinárně ochranných opatření, poskytnutí osobní pomoci při požární ochraně, živelních událostech nebo v jiných obdobných mimořádných případech a dále v případech, kdy je fyzická osoba povinna podle právních předpisů osobní pomoc poskytnout. (4) Jiné úkony v obecném zájmu, rozsah a podmínky poskytování služebního volna jsou uvedeny v příloze č. 1 této vyhlášky. § 2 Důležité osobní překážky ve službě Služební volno pro důležité osobní překážky ve službě se poskytuje vojákovi z povolání (dále jen „voják“) z důvodů a v rozsahu uvedeném v příloze č. 2 této vyhlášky. § 2a Služební volno z důvodu poskytování dlouhodobé péče Jde-li o poskytování dlouhodobé péče, v případech podle zákona o nemocenském pojištění se vojákovi poskytne další služební volno na celou dobu poskytování dlouhodobé péče. § 3 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1999. Ministr: RNDr. Vetchý, CSc. v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 263/1999 Sb. Jiné úkony v obecném zájmu, při nichž se poskytuje služební volno Služební volno pro jiné úkony v obecném zájmu se poskytne vojákovi v těchto případech, za těchto podmínek a v tomto rozsahu: 1. Činnost dárce při odběru krve a při aferéze Služební volno se poskytne na dobu cesty k odběru, vlastního odběru, cesty zpět a zotavení se po odběru, pokud tyto skutečnosti zasahují do doby služby v rámci 24 hodin od nástupu cesty k odběru. Pokud na cestu k odběru, na odběr a cestu zpět nepostačí 24 hodiny, poskytne se služební volno za prokázanou nezbytně nutnou další dobu, pokud zasahuje do doby služby. Nedojde-li k odběru, poskytne se služební volno jen za prokázanou nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti ve službě. 2. Činnost dárce při odběru dalších biologických materiálů Služební volno se poskytne na dobu cesty k odběru, vlastního odběru, cesty zpět a zotavení se po odběru, pokud uvedené skutečnosti zasahují do doby služby v rámci 48 hodin od nástupu cesty k odběru. Podle odebraného objemu, charakteru odběru a zdravotního stavu dárce může lékař určit, že služební volno se zkracuje nebo prodlužuje; při prodloužení však nejvýše po dobu zasahující do doby služby v rámci 96 hodin od nástupu cesty k odběru. Nedojde-li k odběru, poskytne se služební volno jen za prokázanou nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti ve službě. 3. Činnost registrovaných kandidátů a členů volebních komisí při volbách do Parlamentu a zastupitelstev územní samosprávy Služební volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu. 4. Činnost vojáka při bezplatné přednášce nebo výuce, včetně zkušební činnosti Služební volno se poskytne v rozsahu nejvýše 12 dnů v kalendářním roce, pokud tomu nebrání důležitý zájem služby. 5. Činnost člena Horské služby a vojáka, který na její výzvu a podle jejích pokynů osobně pomáhá při záchranné akci v terénu Služební volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu. 6. Činnost vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, popřípadě středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež Služební volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 3 týdny v kalendářním roce, pokud tomu nebrání důležitý zájem služby a za podmínky, že voják nejméně po dobu 1 roku před poskytnutím služebního volna pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží. Podmínka soustavné a bezplatné práce podle předchozí věty se nevyžaduje u středních zdravotnických pracovníků, nebo jde-li o tábory pro zdravotně postižené děti a mládež. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 263/1999 Sb. Služební volno pro důležité osobní překážky ve službě Služební volno pro důležité osobní překážky ve službě se poskytne vojákovi v těchto případech a v tomto rozsahu: 1. Vyšetření nebo ošetření vojáka ve zdravotnickém zařízení Služební volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo dobu služby. 2. Narození dítěte manželce nebo družce vojáka Služební volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše 1 den k převozu manželky nebo družky do zdravotnického zařízení a nejvýše 1 den k převozu zpět ze zdravotnického zařízení. 3. Doprovod a) dítěte, matky, otce, manžela nebo manželky, druha nebo družky, partnera nebo partnerky v registrovaném partnerství do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení, b) zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociální péče nebo do internátní speciální školy. Služební volno se poskytne na dobu nezbytně nutnou, nejvýše však na 1 den při poskytnutí služebního volna podle písmene a) a nejvýše na 6 dnů v kalendářním roce při poskytnutí služebního volna podle písmene b). Služební volno se poskytne jen jednomu z oprávněných, a jen byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo dobu služby. 4. Ošetřování člena rodiny a péče o dítě a) při ošetřování nemocného dítěte mladšího 10 let, i když nežije s vojákem ve společné domácnosti, nebo b) při péči o dítě mladší 10 let i když nežije s vojákem ve společné domácnosti, z důvodu, že ba) dětské výchovné zařízení, v jehož péči dítě jinak je, nebo škola, do které chodí, byly uzavřeny z nařízení příslušných orgánů z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídané události, nebo bb) dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči dětského výchovného zařízení nebo docházet do školy, nebo bc) osoba, která jinak o dítě pečuje, byla přijata do zdravotnického zařízení, onemocněla nebo jí byla nařízena karanténa (karanténní opatření), a proto nemůže o dítě pečovat, nebo c) při ošetřování dítěte, které dosáhlo aspoň 10 let věku, matky, otce, manžela nebo manželky, partnera nebo partnerky v registrovaném partnerství, anebo jiné osoby, která žije s vojákem ve společné domácnosti, jestliže jejich zdravotní stav nezbytně vyžaduje, na základě rozhodnutí ošetřujícího lékaře, ošetřování jinou osobou. Služební volno se poskytne po dobu prvních 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů, trvá-li po tuto dobu potřeba ošetřování nebo péče; v témže případě ošetřování nebo péče se služební volno poskytne jen jednou a jen jedné z oprávněných osob. Osamělému vojákovi, který má v trvalé péči alespoň jedno dítě ve věku do skončení povinné školní docházky, se poskytne služební volno po dobu prvních 13 po sobě jdoucích kalendářních dnů, trvá-li po tuto dobu potřeba ošetřování nebo péče o dítě. Za osamělého vojáka se pro účely poskytování služebního volna považuje voják, který je svobodný, ovdovělý, rozvedený nebo osamělý z jiných vážných důvodů, nežije-li s druhem nebo družkou nebo s partnerem anebo partnerkou v registrovaném partnerství. 5. Úmrtí a) při úmrtí manžela, druha nebo dítěte se poskytne služební volno na 3 dny, z toho 1 den k účasti na pohřbu těchto osob, b) při úmrtí rodiče, sourozence, rodiče nebo sourozence jeho manžela, jakož i manžela sourozence se poskytne služební volno na 1 den a další 1 den, jestliže voják obstarává pohřeb těchto osob, c) při úmrtí prarodiče, vnuka nebo prarodiče jeho manžela nebo jiné osoby, která sice nepatří k uvedeným nejbližším příbuzným, ale žila s vojákem v době úmrtí ve společné domácnosti, se poskytne služební volno nejvýše na 1 den a další 1 den, jestliže voják obstarává pohřeb těchto osob, d) při úmrtí spoluzaměstnance se poskytne služební volno na nezbytně nutnou dobu k účasti na jeho pohřbu. 6. Vlastní svatba a svatba dětí a rodičů a) na vlastní svatbu se poskytne služební volno na 2 dny, z toho 1 den k účasti na svatebním obřadu, b) k účasti na svatbě dítěte nebo rodiče se poskytne služební volno na 1 den. 7. Stěhování v důležitém zájmu služby a) při stěhování domácnosti v téže obciobci se poskytne služební volno na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den, b) při stěhování domácnosti do jiné obceobce nebo při přepravě osobních věcí a rodinných příslušníků na pracoviště v zahraničí a zpět se poskytne služební volno na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 3 dny. Důležitým zájmem služby se pro účely poskytnutí služebního volna rozumí zejména přiblížení domácnosti vojáka stanovenému místu výkonu službystanovenému místu výkonu služby. 8. Vyhledání místa před zánikem služebního poměru uplynutím stanovené doby a před propuštěním ze služebního poměru Služební volno se poskytne v rozsahu 2 dnů v měsíci po dobu 2 měsíců před zánikem služebního poměru uplynutím stanovené doby nebo před propuštěním ze služebního poměru. Služební volno lze se souhlasem služebního orgánu slučovat. 9. Nepředvídané přerušení provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků Služební volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nemohl-li voják dosáhnout místa výkonu službyvýkonu služby jiným přiměřeným způsobem. 10. Vyřízení a) důležitých osobních, rodinných nebo majetkových záležitostí, které vyžadují osobní účast vojáka a nelze je vyřídit mimo dobu služby, b) naléhavých záležitostí v případech nemoci nebo úrazu dítěte, matky, otce, manžela nebo manželky, druha nebo družky, partnera nebo partnerky v registrovaném partnerství, při kterých je okamžitá přítomnost vojáka nepostradatelná. Služební volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den, v celkovém rozsahu nejvýše 40 hodin v kalendářním roce. 11. Vykonání přijímacích zkoušek na základě podané přihlášky ke studiu a oznámení školy o konání těchto zkoušek Služební volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu. 12. Vyslání národního experta do instituce Evropské unie. Služební volno se poskytne na dobu vyslání. 13. Návrat vojáka ze zahraniční operacezahraniční operace Služební volno se poskytne jednorázově na dobu 5 dnů po sobě jdoucích, nejpozději do 30 dnů ode dne návratu ze zahraničí, a to pokud voják vykonával službu v zahraniční operacizahraniční operaci po dobu nejméně 90 dnů po sobě jdoucích. 14. Zdravotní úkony související s výkonem službyvýkonem služby Služební volno na nezbytně nutnou dobu se poskytne vojákovi, který se podrobí zdravotnímu úkonu souvisejícímu s výkonem službyvýkonem služby v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. 1) § 11 a 12 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.
Vyhláška Ministerstva obrany č. 264/1999 Sb.
Vyhláška Ministerstva obrany č. 264/1999 Sb. Vyhláška Ministerstva obrany o poskytování studijního volna vojákům z povolání Vyhlášeno 25. 11. 1999, datum účinnosti 1. 12. 1999, částka 89/1999 * § 1 - Předmět úpravy * Rozsah studijního volna vojáka studujícího při výkonu služby * § 2 - Vojákovi studujícímu při výkonu služby na střední škole náleží studijní volno v rozsahu * § 3 - Vojákovi, který získal úplné střední nebo úplné střední odborné vzdělání a studuje při výkonu služby na vyšší odborné škole nebo na konzervatoři, náleží studijní volno v rozsahu * § 4 - Vojákovi studujícímu při výkonu služby na vysoké škole v bakalářském a magisterském studijním programu náleží studijní volno v rozsahu * § 5 - Vojákovi studujícímu při výkonu služby v nástavbovém studiu na střední škole nebo v dalším (doplňujícím) vzdělávání na vysoké škole náleží studijní volno v rozsahu * § 6 - Vojákovi studujícímu při výkonu služby v doktorském studijním programu náleží studijní volno v rozsahu * § 7 - (1) Vojákovi studujícímu při výkonu služby v jiném studiu, než je uvedeno v § 2 až 6, po dobu přesahující 3 měsíce, ale nepřesahující dobu 6 měsíců, náleží studijní volno v rozsahu * § 8 - Další studijní volno * § 9 - Čerpání studijního volna * Přechodná a závěrečná ustanovení * § 10 - (1) Vojákovi, který zahájil studium před nabytím účinnosti této vyhlášky a studuje při výkonu služby, náleží studijní volno podle této vyhlášky. * § 11 - Zrušuje se vyhláška Ministerstva obrany č. 113/1996 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů. * § 12 - Účinnost Aktuální znění od 1. 12. 1999 264 VYHLÁŠKA Ministerstva obrany ze dne 5. listopadu 1999 o poskytování studijního volna vojákům z povolání Ministerstvo obrany stanoví podle § 42 odst. 2 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška upravuje rozsah studijního volna vojáka z povolání (dále jen „voják“), který studuje při výkonu službyvýkonu služby formou studia při zaměstnání, distančního studia nebo kombinovaného studia (dále jen „studium při výkonu službyvýkonu služby“) na střední škole, na vyšší odborné škole nebo na konzervatoři, na vysoké škole nebo v jiném studiu a uzavřel dohodu o zvýšení nebo rozšíření vzdělání. Rozsah studijního volna vojáka studujícího při výkonu služby § 2 Vojákovi studujícímu při výkonu službyvýkonu služby na střední škole náleží studijní volno v rozsahu a) 3 hodiny týdně ke studiu, b) stanoveném učebním plánem pro každý školní rok k účasti na studijních soustředěních, c) 3 dny v každém školním roce k přípravě a vykonání zkoušek, d) 20 dnů k přípravě a vykonání maturitní zkoušky. § 3 Vojákovi, který získal úplné střední nebo úplné střední odborné vzdělání a studuje při výkonu službyvýkonu služby na vyšší odborné škole nebo na konzervatoři, náleží studijní volno v rozsahu a) 3 hodiny týdně ke studiu, b) stanoveném učebním plánem pro každý školní rok k účasti na studijních soustředěních, c) 5 dnů v každém školním roce k přípravě a vykonání zkoušek, d) 20 dnů k přípravě a vykonání absolutoria. § 4 Vojákovi studujícímu při výkonu službyvýkonu služby na vysoké škole v bakalářském a magisterském studijním programu náleží studijní volno v rozsahu a) 14 dnů v každém školním roce ke studiu, b) stanoveném studijním programem pro každý školní rok k účasti na studijních soustředěních, c) 2 dny k přípravě a vykonání každé zkoušky, d) 30 dnů k přípravě a vykonání státní závěrečné zkoušky v bakalářském studijním programu, e) 80 dnů k přípravě a vykonání státní závěrečné zkoušky v magisterském studijním programu nebo 60 dnů, vykonal-li již státní závěrečnou zkoušku v bakalářském studijním programu. § 5 Vojákovi studujícímu při výkonu službyvýkonu služby v nástavbovém studiu na střední škole nebo v dalším (doplňujícím) vzdělávání na vysoké škole náleží studijní volno v rozsahu a) stanoveném učebním plánem nebo studijním programem pro každý školní rok k účasti na studijních soustředěních, b) 2 dny k přípravě a vykonání každé zkoušky, c) 20 dnů k přípravě a vykonání maturitní zkoušky nebo zkoušky, s níž je spojeno ukončení studia. § 6 Vojákovi studujícímu při výkonu službyvýkonu služby v doktorském studijním programu náleží studijní volno v rozsahu a) 7 dnů v každém školním roce ke studiu, b) stanoveném studijním programem pro každý školní rok k účasti na studijních soustředěních, c) 2 dny k přípravě a vykonání každé zkoušky, d) 40 dnů k přípravě a vykonání státní doktorské zkoušky a na zpracování a obhajobu disertační práce. § 7 (1) Vojákovi studujícímu při výkonu službyvýkonu služby v jiném studiu, než je uvedeno v § 2 až 6, po dobu přesahující 3 měsíce, ale nepřesahující dobu 6 měsíců, náleží studijní volno v rozsahu a) 2 hodiny týdně ke studiu, b) stanoveném studijním programem pro každý školní rok k účasti na studijních soustředěních, c) 3 dny k přípravě a vykonání závěrečné zkoušky. (2) Vojákovi studujícímu při výkonu službyvýkonu služby po dobu přesahující 6 měsíců, ale nepřesahující 2 roky u studia, na které se nevztahuje § 2 až 6, náleží studijní volno v rozsahu a) 7 dnů v každém školním roce studia, b) stanoveném studijním programem pro každý školní rok k účasti na studijních soustředěních, c) 2 dny k přípravě a vykonání každé zkoušky, d) 5 dnů k přípravě a vykonání závěrečné zkoušky. (3) Vojákovi studujícímu při výkonu službyvýkonu služby po dobu přesahující 2 roky ve studiu, na které se nevztahuje § 2 až 6, náleží studijní volno v rozsahu a) 10 dnů v každém školním roce ke studiu, b) stanoveném studijním programem pro každý školní rok k účasti na studijních soustředěních, c) 2 dny k přípravě a vykonání každé zkoušky, d) 10 dnů k přípravě a vykonání závěrečné zkoušky. § 8 Další studijní volno Osamělému vojákovi, který má v trvalé péči alespoň jedno dítě ve věku do skončení povinné školní docházky a jemuž náleží studijní volno podle § 2 až 7, náleží další studijní volno v rozsahu 5 dnů v každém školním roce. § 9 Čerpání studijního volna (1) Studijní volno vojáka stanovené počtem hodin týdně lze se souhlasem nadřízeného sčítat a čerpat vcelku, nejdéle však za období 4 týdnů. Studijní volno se čerpá ve dnech, které jsou jinak obvyklými dny služby vojáka. (2) Studijní volno lze čerpat pouze v příslušném školním roce. Do jiného školního roku lze převádět pouze studijní volno poskytované na přípravu a vykonání zkoušek. (3) Studijní volno nelze čerpat na přípravu k opravné zkoušce. (4) Studijní volno se přerušuje, byl-li voják v době čerpání studijního volna uznán neschopným ke službě pro nemoc nebo úraz anebo ošetřuje-li nemocného člena rodiny; studijní volno se přerušuje také nástupem na mateřskou dovolenou. Trvá-li přerušení studijního volna déle než 1 měsíc, náleží vojákovi studijní volno stanovené počtem hodin týdně, nejdéle však za 1 měsíc. (5) Studijní volno stanovené počtem hodin týdně nenáleží vojákovi za dobu čerpání řádné dovolené v době studia. Přechodná a závěrečná ustanovení § 10 (1) Vojákovi, který zahájil studium před nabytím účinnosti této vyhlášky a studuje při výkonu službyvýkonu služby, náleží studijní volno podle této vyhlášky. (2) Vojákovi studujícímu při výkonu službyvýkonu služby ve vědecké výchově do 31. prosince 2001 náleží studijní volno v rozsahu stanoveném v § 6. § 11 Zrušuje se vyhláška Ministerstva obrany č. 113/1996 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů. § 12 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1999. Ministr: RNDr. Vetchý, CSc. v. r.
Vyhláška Ministerstva obrany č. 265/1999 Sb.
Vyhláška Ministerstva obrany č. 265/1999 Sb. Vyhláška Ministerstva obrany, kterou se stanoví doba setrvání ve služebním poměru vojáků z povolání, kteří se připravují k výkonu služby studiem, a výše úhrady, kterou lze na vojákovi z povolání požadovat, pokud nesplní dohodu Vyhlášeno 25. 11. 1999, datum účinnosti 1. 12. 1999, částka 89/1999 * § 1 - Stanovení doby setrvání ve služebním poměru * § 2 - Výše úhrady za studium * § 3 - Přechodné ustanovení * § 4 - Zrušovací ustanovení * § 5 - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2019 (171/2019 Sb.) 265 VYHLÁŠKA Ministerstva obrany ze dne 5. listopadu 1999, kterou se stanoví doba setrvání ve služebním poměru u vojáků z povolání, kteří se připravují k výkonu služby studiem, a výše úhrady, kterou lze na vojákovi z povolání požadovat, pokud nesplní dohodu Ministerstvo obrany stanoví podle § 5 odst. 6 a § 60 odst. 6 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání: § 1 Stanovení doby setrvání ve služebním poměru (1) Doba setrvání ve služebním poměru po skončení studiaskončení studia vojáka z povolání (dále jen „voják“) se stanoví: a) u prezenčního nebo denního studia ve školách v České republice a v kurzech v České republice trvajících nepřetržitě déle než 5 měsíců nebo v hodnotě vyšší než 50 000 Kč uhrazené Ministerstvem obrany, na dobu dvojnásobku doby trvání studiadoby trvání studia, nejméně však na 1 měsíc, b) u studia v zahraničí nebo při vyslání ke studiu v zahraničí v rámci studijního programu školy v České republice trvajícího nejméně 30 dnů, anebo které je hrazené Ministerstvem obrany v hodnotě vyšší než 100 000 Kč, na dobu tří měsíců, zvýšenou vždy o další 3 měsíce za každý další měsíc studia nebo za každých dalších 100 000 Kč uhrazených za studium, nejvýše však na 10 let, c) u studia při výkonu službyvýkonu služby nebo v kurzech, které jsou Ministerstvem obrany hrazené v hodnotě vyšší než 50 000 Kč nebo v nichž výuka v rámci studia trvajícího déle než 10 měsíců probíhá formou studijních soustředění, na dobu shodnou s dobou trvání studiadobou trvání studia, nejméně však na 1 měsíc, d) u prezenčního nebo denního studia ve školách v České republice a v kurzech v České republice trvajících nepřetržitě déle než 5 měsíců, spojených s výcvikemvýcvikem pilotů a letovodů, na dobu trojapůlnásobku doby trvání studiadoby trvání studia, e) u specializované přípravy lékařů a farmaceutů do doby získání certifikátu o absolvování základního kmene podle právního předpisu upravujícího podmínky získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta4) na dobu shodnou s dobou trvání přípravy. (2) Plnění povinnosti k setrvání ve služebním poměru po skončení studiaskončení studia nastává prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po skončení studiaskončení studia. Nebyla-li splněna dřívější povinnost k setrvání ve služebním poměru po ukončení studia, pak plnění dohodnuté doby nastává až prvním dnem následujícím po splnění této dřívější povinnosti. Doba studia, ze kterého vzniká povinnost k setrvání ve služebním poměru, se započítává pouze jednou, a to pouze do plnění dřívější povinnosti. (3) Dobou trvání studiaDobou trvání studia se rozumí doba ode dne zahájení studia do dne skončení studiaskončení studia. Doba studia se počítá na celé kalendářní měsíce. Doba jednotlivých dnů v necelých kalendářních měsících se sčítá a každých 30 dnů se hodnotí jako měsíc. (4) Pokud Ministerstvo obrany uhradí poplatek za studium podle zákona o vysokých školách5), který veřejná vysoká škola stanoví vojákovi v souvislosti s tím, že ve studijním programu studuje déle, než je standardní doba studia, započítává se do doby studia podle odstavce 3 za každé 2 měsíce, za které byl poplatek za studium uhrazen, 1 měsíc navíc. (5) Skončením studiaSkončením studia se pro účely stanovení doby setrvání ve služebním poměru po skončení studiaskončení studia rozumí vykonání předepsaných zkoušek,1) vydání osvědčení o absolvování kurzu, vyloučení ze studia, nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu, zanechání studia a zánik služebního poměru propuštěním ze služebního poměru, odnětím vojenské hodnosti nebo ztrátou vojenské hodnosti na základě rozhodnutí soudu. (6) Do finančních částek za studium vojáka podle odstavce 1 písm. a) až c) se započítávají pouze poplatky spojené se studiem uhrazené vzdělávacímu zařízení za vojáka Ministerstvem obrany. (7) Může-li být doba setrvání ve služebním poměru po skončení studiaskončení studia stanovena jak s ohledem na délku studia, tak na výši poplatků uhrazených Ministerstvem obrany, stanoví se doba setrvání ve služebním poměru po skončení studiaskončení studia podle delší z nich. § 2 Výše úhrady za studium (1) Výše úhrady za studium při nesplnění dohodnuté doby, po kterou se voják zavázal setrvat ve služebním poměru po skončení studiaskončení studia, (dále jen „dohodnutá doba“) činí za každý měsíc studia v České republice: a) při prezenčním nebo denním studiu 1. studijních programů ve skupině oborů vzdělání Speciální a interdisciplinární obory, spojeném s výcvikemvýcvikem pilotů a letovodů, uskutečňovaném vysokou školou, 30 000 Kč; 2. studijních programů ve skupině oborů vzdělání Lékařské vědy a Farmaceutické vědy, uskutečňovaných vysokou školou, 12 000 Kč; 3. v bakalářském, magisterském nebo doktorském studiu, uskutečňovaném vysokou školou v ostatních studijních programech neuvedených v bodech 1 a 2, 9 000 Kč; 4. v jazykových kurzech 6 000 Kč; nebo 5. v ostatních případech neuvedených v bodech 1 až 4, 4 000 Kč, b) při studiu při výkonu službyvýkonu služby 1. ve studijním programu uskutečňovaném vysokou školou 3 000 Kč, 2. ve specializované přípravě lékařů a farmaceutů 12 000 Kč, nebo 3. v ostatních případech 2 000 Kč. (2) Výše úhrady při nesplnění dohodnuté doby činí za každý měsíc studia v zahraničí trojnásobek částek uvedených v odstavci 1. (3) Výše úhrady podle odstavců 1 a 2 se zvyšují při studiu v jiné než vojenské škole v České republice a při studiu v zahraničí o peněžní částku zaplacenou škole nebo vzdělávacímu zařízení Ministerstvem obrany. (4) Pokud voják bez vážného důvodu nenastoupí ke studiu v jiné než vojenské škole v České republice nebo v zahraničí, anebo jej předčasně bez souhlasu Ministerstva obrany ukončí, je povinen nahradit peněžní částku nebo její část zaplacenou škole nebo vzdělávacímu zařízení Ministerstvem obrany, nebude-li peněžní částka nebo její část Ministerstvu obrany vrácena. (5) Výše úhrady, kterou lze na vojákovi požadovat, stanoví služební orgán tak, že celkovou výši úhrady vypočtenou podle odstavce 1 nebo 2 anebo 3 vynásobí dobou chybějící do splnění dohodnuté doby a výsledek vydělí dobou trvání služebního poměru stanovenou dohodou o zvýšení nebo rozšíření vzdělání v měsících. (6) Na žádost vojáka lze stanovenou výši úhrady snížit.2) Při posuzování žádosti se přihlédne k důvodům nesplnění dohodnuté doby, k majetkovým a sociálním poměrům povinného a jeho rodiny. (7) Úhradu lze vojákovi zcela prominout,2) je-li výživa jeho rodiny ohrožena a nelze očekávat zlepšení jeho sociální situace. § 3 Přechodné ustanovení Doba setrvání ve služebním poměru vojáka po skončení studiaskončení studia zahájeného před nabytím účinnosti této vyhlášky a náhrada nákladů při nesplnění převzatého závazku se řídí předpisy platnými v době zahájení studia.3) § 4 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Vyhláška Ministerstva obrany č. 274/1993 Sb., o stanovení výše náhrady nákladů vynaložených na materiální a finanční zabezpečení vzdělání nebo vycvičení vojáků v činné službě a o podmínkách jejího snížení. 2. Vyhláška Ministerstva obrany č. 195/1994 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva obrany č. 274/1993 Sb., o stanovení výše náhrady nákladů vynaložených na materiální a finanční zabezpečení vzdělání nebo vycvičení vojáků v činné službě a o podmínkách jejího snížení. § 5 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1999. Ministr: RNDr. Vetchý, CSc. v. r. 1) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 171/1990 Sb., zákona č. 522/1990 Sb., zákona č. 134/1993 Sb., zákona č. 190/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 49/1994 Sb., zákona č. 256/1994 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. 2) § 60 odst. 5 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání. 3) § 9 a 10 vyhlášky č. 113/1996 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů. § 13 a 14 vyhlášky č. 557/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 5a a 11a zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 67/2017 Sb. 5) § 58 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška Ministerstva obrany č. 266/1999 Sb.
Vyhláška Ministerstva obrany č. 266/1999 Sb. Vyhláška Ministerstva obrany o způsobu zabezpečování bezplatného stravování, výstrojních a přepravních náležitostí a o zabezpečování ubytování vojáků z povolání, vojáků v záloze ve službě a vojáků v aktivní záloze Vyhlášeno 26. 11. 1999, datum účinnosti 1. 12. 1999, částka 90/1999 * § 1 - Vymezení pojmů pro účely bezplatného stravování * § 2 - Formy bezplatného stravování * § 3 - Bezplatné stravování při nepřetržité službě * Bezplatné stravování při výkonu zvláštních profesí a činností * § 4 - (1) Bezplatné stravování při výkonu zvláštních profesí a činností se zabezpečuje * § 5 - (1) Bezplatné stravování ani náhrada v penězích se vojákovi uvedenému v § 3 a 4 nezabezpečují v době * Stravní dávky a přídavky potravin * § 6 - Jídlo a potraviny musí odpovídat stravním dávkám a přídavkům potravin, jejich energetickým normám a výživovým hodnotám stanoveným v příloze č. 1 této vyhlášky a průměrné skladbě spotřeby potravin stanovené v příloze č. 2 této vyhlášky. * § 7 - (1) Stravními dávkami podle náročnosti vykonávané služby jsou * § 8 - (1) K jednotlivým stravním dávkám se podle náročnosti vykonávané služby a za podmínek stanovených touto vyhláškou poskytují tyto přídavky potravin: * § 9 - (1) Přídavek potravin A se poskytuje vojákovi, pokud * § 10 - Náhrada v penězích * Energetická, výživová a finanční hodnota stravních dávek a přídavků potravin * § 11 - (1) Finanční hodnota stravních dávek a přídavků potravin se stanoví tak, že průměrná skladba spotřeby jednotlivých potravin v kilogramech na osobu a den podle přílohy č. 2 se vynásobí jejich průměrnými obchodními cenami za kilogram. Průměrnou obchodní ceno * § 12 - (1) Finanční hodnotu stravních dávek a přídavků potravin u součásti ozbrojených sil s počtem stravovaných do 50 osob lze zvýšit o 10 % oproti finanční hodnotě stanovené podle § 11 odst. 1 v závislosti na tom, v jakém rozsahu se nakupují potraviny v maloobc * § 13 - Zabezpečování výstrojních náležitostí * Výdej vojenské výstroje do vlastnictví * § 14 - (1) Vojenská výstroj se vydává do vlastnictví formou základní výbavy. Základní výbavu tvoří oděv, prádlo, obuv a jiná výbava vojáka nutná k výkonu služby, k zabezpečení výcviku a plnění jeho úkolů. * § 15 - Výdej vojenské výstroje do výpůjčky vojákovi v záloze * § 16 - Náhrada v penězích za používání občanského oděvu * § 17a - Peněžitá výše nákladů na vojenskou výstroj * § 18 - Vojenská výstroj při pohřbu * § 20 - Údržba vojenské výstroje * § 22 - Přeprava při preventivní rehabilitaci, mimořádné rehabilitaci a léčebné péči * § 23 - Přeprava při přestěhování * § 24 - Náhrada jízdních výdajů při cestě na řádnou dovolenou * § 26 - Náležitosti vojáků v mimořádné službě * § 27 - Zrušovací ustanovení * § 28 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 266/1999 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 266/1999 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 266/1999 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 266/1999 Sb. Aktuální znění od 1. 9. 2023 (262/2023 Sb.) 266 VYHLÁŠKA Ministerstva obrany ze dne 5. listopadu 1999 o způsobu zabezpečování bezplatného stravování, výstrojních a přepravních náležitostí a o zabezpečování ubytování vojáků z povolání, vojáků v záloze ve službě a vojáků v aktivní záloze Ministerstvo obrany stanoví podle § 93 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání: § 1 Vymezení pojmů pro účely bezplatného stravování Pro účely bezplatného stravování se rozumí a) výkonným letcemvýkonným letcem voják z povolání (dále jen „voják“) ve služebním zařazení pilota, navigátora, palubního technika, palubního radiotelefonisty, palubního operátora, palubního střelce a palubního průvodčího, b) výkonným výsadkářemvýkonným výsadkářem voják ve služebním zařazení spojeném s prováděním výsadkové přípravy, c) nepřetržitým praktickým výcvikem v létání letová činnost u leteckého útvaru na území České republiky nebo v zahraničí za účelem přípravy výkonného letcevýkonného letce pro bojové použití; za nepřetržitý praktický výcvik v létání se považuje i doba jeho přerušení nepřesahující dobu 3 měsíců, d) nepřetržitým praktickým výsadkovým výcvikemvýcvikem provádění výcvikuvýcviku stanoveného pro výcvikvýcvikový rok; za nepřetržitý praktický výsadkový výcvik se považuje i doba jeho přerušení nepřesahující dobu 3 měsíců, e) letovou přípravouletovou přípravou letová činnost prováděná u leteckého útvaru za účelem přípravy vojáků k výkonu funkce výkonného letcevýkonného letce, a to od zahájení letové přípravyletové přípravy do jejího přerušení nebo ukončení; za letovou přípravuletovou přípravu ve vojenské škole ve studijním oboru pilot vojenského letadla se považuje i doba jejího přerušení nepřesahující dobu 1 měsíce, f) prostorem nasazení geograficky vymezený prostor zahraniční operacezahraniční operace, g) vyslánímvysláním výkon službyvýkon služby vojáka v zahraniční operacizahraniční operaci, který začíná dnem opuštění území České republiky nebo místa, v němž je dislokováno zahraniční pracoviště nebo působiště, ze kterého je voják odvelen, a končí dnem návratu ze zahraniční operacezahraniční operace na území České republiky nebo na místo, v němž je dislokováno jeho zahraniční pracoviště nebo působiště. § 2 Formy bezplatného stravování (1) Bezplatné stravování se zabezpečuje výdejem jídla, a to snídaně, oběda a večeře. Jídlo se vydává v teplém stavu, a nelze-li to zabezpečit, pak a) ve studeném stavu, nebo b) formou potravin k samostatné nebo skupinové přípravě jídla. (2) Nelze-li zabezpečit bezplatné stravování výdejem jídla podle odstavce 1, náleží vojákovi náhrada v penězích. Náhrada v penězích za jídlo je finanční hodnota druhů a množství jednotlivých potravin, která odpovídá stravní dávce včetně přiznaného příplatku podle § 10 odst. 3, popřípadě přídavku potravin. (3) Nelze-li zabezpečit bezplatné stravování v zahraniční operacizahraniční operaci podle odstavce 1, náleží vojákovi náhrada v penězích za bezplatné stravování v hodnotě stanovené dle § 11 odst. 4. § 3 Bezplatné stravování při nepřetržité službě Při nepřetržité službě, která trvá alespoň 24 hodin, se bezplatné stravování vojákovi zabezpečuje počínaje prvním jídlem vydaným po začátku nepřetržité služby a konče posledním jídlem vydaným před ukončením nepřetržité služby. Bezplatné stravování při výkonu zvláštních profesí a činností § 4 (1) Bezplatné stravování při výkonu zvláštních profesí a činností se zabezpečuje a) výkonnému letcivýkonnému letci ode dne jmenování do výcvikové skupiny, koná-li nepřetržitý praktický výcviknepřetržitý praktický výcvik v létání, do dne vyřazení nebo vyloučení z výcvikové skupiny, b) výkonnému výsadkářivýkonnému výsadkáři ode dne zahájení nepřetržitého praktického výsadkového výcvikuvýcviku do dne skončení nepřetržitého praktického výsadkového výcvikuvýcviku, c) vojákovi, který zabezpečuje letovou akci, a to po celou dobu její přípravy a konání, d) vojákovi, který zabezpečuje kontrolně přejímací lety letadel ve dnech inženýrsko-leteckého zabezpečení u letových zkušebních pracovišť, trvá-li tato činnost déle než 11 hodin, e) vojákovi, který se připravuje k výkonu funkce výkonného letcevýkonného letce, a to ode dne, kdy zahájil letovou přípravuletovou přípravu, do dne, kdy ji přerušil nebo ukončil, f) vojákovi, který studuje ve vojenské škole ve studijním oboru se zaměřením na proviantní zabezpečení, a to ve dnech praktické samostatné nebo skupinové přípravy jídel, g) vojákovi odvelenému do zahraniční operacezahraniční operace, pokud k zabezpečení své činnosti nedostává stravné od mezinárodní vládní nebo nadnárodní organizace, a to po dobu vyslánívyslání. Bezplatné stravování se zabezpečuje i v případě uvedeném v § 5 odst. 1 písm. b), pokud je voják v prostoru nasazení, h) vojákovi, který se po povolání do služebního poměru výcvikemvýcvikem připravuje k získání základních vojenských znalostí a dovedností nezbytných k výkonu službyvýkonu služby; vojákovi se bezplatně poskytují hlavní denní jídla, která spadají do doby výkonu službyvýkonu služby, i) vojákovi při preventivním hospitalizačním lékařském vyšetření, kterému je povinen se podrobit bezprostředně po návratu ze zahraniční operacezahraniční operace. (2) Při výkonu zvláštní profese nebo činnosti podle odstavce 1 písm. a) až e) se bezplatné stravování zabezpečuje počínaje prvním jídlem vydávaným po začátku výkonu zvláštní profese nebo činnosti a konče posledním jídlem vydávaným před ukončením výkonu zvláštní profese nebo činnosti. § 5 (1) Bezplatné stravování ani náhrada v penězích se vojákovi uvedenému v § 3 a 4 nezabezpečují v době a) dovolené, volna uděleného za nepřetržitý vojenský výcvikvýcvik, volna uděleného za nepřetržité vojenské nasazení, studijního volna, rekvalifikace, náhradního volna nebo služebního volna, b) neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, s výjimkou případů stanovených v § 9 odst. 1 písm. a), c) pobytu v léčebných, lázeňských a rekreačních zařízeních, d) vazby, nebo e) mateřské a rodičovské dovolené. (2) Výkonnému letciVýkonnému letci a výkonnému výsadkářivýkonnému výsadkáři se bezplatné stravování ani náhrada v penězích nezabezpečují také ode dne zahájení studia ve vojenské škole nebo při studijním pobytustudijním pobytu, kde se neuskutečňuje praktický výcvikvýcvik v létání nebo praktický výsadkový výcvikvýcvik. Stravní dávky a přídavky potravin § 6 Jídlo a potraviny musí odpovídat stravním dávkám a přídavkům potravin, jejich energetickým normám a výživovým hodnotám stanoveným v příloze č. 1 této vyhlášky a průměrné skladbě spotřeby potravin stanovené v příloze č. 2 této vyhlášky. § 7 (1) Stravními dávkami podle náročnosti vykonávané služby jsou a) základní stravní dávka, b) stravní dávka pro letce, c) stravní dávka pro výsadkáře. (2) Základní stravní dávka se poskytuje vojákovi, jemuž nenáleží jiná stravní dávka. (3) Vojákovi v nepřetržité službě trvající alespoň 24 hodin ve vojenské škole, u leteckého útvaru nebo u výsadkového útvaru, u nichž se základní stravní dávka nepřipravuje, se poskytuje ta stravní dávka, která se u vojenského útvaru připravuje. (4) Stravní dávka pro letce se poskytuje výkonnému letcivýkonnému letci podle § 4 odst. 1 písm. a), vojákovi připravujícímu se k výkonu funkce výkonného letcevýkonného letce podle § 4 odst. 1 písm. e) a výkonnému výsadkářivýkonnému výsadkáři, který je služebně zařazen u leteckého útvaru. (5) Stravní dávka pro výsadkáře se poskytuje výkonnému výsadkářivýkonnému výsadkáři podle § 4 odst. 1 písm. b) a vojákovi, který se na území České republiky připravuje k výkonu službyvýkonu služby v zahraniční operacizahraniční operaci nebo plní služební úkoly v zahraniční operacizahraniční operaci. § 8 (1) K jednotlivým stravním dávkám se podle náročnosti vykonávané služby a za podmínek stanovených touto vyhláškou poskytují tyto přídavky potravin: a) přídavek potravin A - zdravotní, b) přídavek potravin B - základní, c) přídavek potravin C - zvláštní, d) přídavek potravin D - pro všechny vojáky, e) přídavek potravin E - při tělovýchovné činnosti, f) přídavek potravin F - při sportovních přeborech v působnosti Ministerstva obrany (dále jen „ministerstvo“), g) přídavek potravin G - pro výkonné letcevýkonné letce ve dnech letové činnosti, h) přídavek potravin H - pro výkonné letcevýkonné letce zařazené do letových osádek nadzvukových a podzvukových letadel vybavených zbraňovými systémy a dopravních letadel. (2) Přídavky potravin se poskytují jen při současném zabezpečování bezplatného stravování s výjimkou přídavku potravin A. Přídavky potravin se vydávají jen ve dnech nároku nejméně na dvě denní jídla, a to k prvnímu z nich. Přídavek potravin A náleží bez ohledu na počet vydávaných jídel. (3) K jednotlivým stravním dávkám se mohou poskytovat jen tyto přídavky potravin: a) k základní stravní dávce přídavky potravin A, B, C, D, E a F, b) ke stravní dávce pro letce přídavky potravin A, D, G a H, c) ke stravní dávce pro výkonné výsadkářevýkonné výsadkáře přídavek potravin A a D. (4) Ke každé stravní dávce může být poskytnut jen jeden přídavek potravin, s výjimkou a) přídavku potravin A, který je možné poskytovat s kterýmkoli jiným přídavkem potravin, b) přídavku potravin D, který je možné poskytovat spolu s přídavkem potravin B, C, G a H, a c) přídavku potravin G, který je možné poskytovat spolu s přídavkem potravin H. § 9 (1) Přídavek potravin A se poskytuje vojákovi, pokud a) je hospitalizován v polní nemocnici nebo vojenské nemocnici pro nemoc nebo úraz, v jehož důsledku je neschopen ke službě, nebo b) to vyžaduje zdravotní situace ve vojenském útvaru nebo vojenském zařízení (dále jen „součást ozbrojených sil“), v němž je voják zařazen, zejména v případech ohrožení epidemií nebo závadnou pitnou vodou. (2) Přídavek potravin B se poskytuje vojákovi při a) nepřetržité službě v místě pravidelného výkonu službyvýkonu služby, která trvá alespoň 24 hodin, s výjimkou nepřetržité služby dozorčího, která trvá 24 hodin, b) zabezpečování letových akcí podle § 4 odst. 1 písm. c). (3) Přídavek potravin C se poskytuje vojákovi při a) nepřetržité službě trvající alespoň 24 hodin mimo místo pravidelného výkonu službyvýkonu služby, připravuje-li se nebo poskytuje-li se strava mimo místo pravidelného výkonu službyvýkonu služby, b) soustředění k nácviku na vojenskou přehlídku a hromadnému tělovýchovnému vystoupení u vojenského útvaru, c) službě v noci u vojenského útvaru protivzdušné obrany státu, d) praktickém výcvikuvýcviku v jízdě od 22 hodin do 6 hodin v trvání alespoň 3 hodiny, a to řidiči vojenské techniky. (4) Přídavek potravin D se poskytuje vojákovi při a) plnění úkolů podle odstavce 2 a odstavce 3 písm. a) až c), b) zařazení do služby v noci při služební pohotovostislužební pohotovosti, a to výkonnému letcivýkonnému letci. (5) Přídavek potravin E se poskytuje vojákovi při a) soustředění k centrálnímu nácviku a provedení vojenské přehlídky nebo hromadného tělovýchovného vystoupení, b) soustředění k sportovním hrám u větších organizačních celků.3) (6) Přídavek potravin F se poskytuje vojákovi při soustředění k uskutečnění sportovních her ArmádyArmády České republiky (dále jen „armádaarmáda“). (7) Přídavek potravin G se poskytuje výkonnému letcivýkonnému letci ve dnech letové činnosti a při služební pohotovostislužební pohotovosti. (8) Přídavek potravin H se poskytuje výkonnému letcivýkonnému letci zařazenému do letových osádek nadzvukových a podzvukových letadel vybavených zbraňovými systémy a výkonnému letcivýkonnému letci zařazenému do letových osádek dopravních letadel. § 10 Náhrada v penězích (1) Náhrada v penězích se vyplácí za jednotlivá jídla, která měla být vydána, ve výši jejich finanční hodnoty včetně přiznaného příplatku podle § 10 odst. 3. Náhrada v penězích se nevyplácí za přídavky potravin s výjimkou přídavku potravin H. Výkonnému výsadkářiVýkonnému výsadkáři, kterému se poskytuje stravní dávka podle § 7 odst. 4, se vyplácí náhrada v penězích ve výši finanční hodnoty stravní dávky podle § 7 odst. 1 písm. c). (2) Při nepřetržité službě dozorčího, která trvá alespoň 24 hodin, se náhrada v penězích vyplácí ve výši finanční hodnoty základní stravní dávky, s výjimkou nepřetržité služby dozorčího - výkonného letcevýkonného letce nebo výsadkáře, kterému se náhrada v penězích vyplácí podle odstavce 1. (3) Je-li namísto výdeje jídla poskytována vojákovi náhrada v penězích, zvyšuje se tato náhrada o příplatek, pokud se voják účastní a) nepřetržité služby trvající alespoň 24 hodin, kterou organizuje součást ozbrojených sil, u které se připravuje strava a voják nemá možnost se u této součásti ozbrojených sil stravovat, nebo b) nepřetržité služby trvající alespoň 24 hodin u součásti ozbrojených sil, u které se jídlo nepřipravuje, v případě, že není zabezpečeno dovozem z vlastního stravovacího zařízení nebo smluvně poskytovatelem stravovacích služeb. (4) Výše příplatku podle odstavce 3 činí v případě a) snídaně 20 %, b) oběda 40 %, c) večeře 40 % nejnižší výše stravného stanoveného právním předpisem upravujícím výši a postup při přiznávání cestovních náhrad poskytovaných vojákům7). Energetická, výživová a finanční hodnota stravních dávek a přídavků potravin § 11 (1) Finanční hodnota stravních dávek a přídavků potravin se stanoví tak, že průměrná skladba spotřeby jednotlivých potravin v kilogramech na osobu a den podle přílohy č. 2 se vynásobí jejich průměrnými obchodními cenamiprůměrnými obchodními cenami za kilogram. Průměrnou obchodní cenouPrůměrnou obchodní cenou se rozumí průměrná cena jednotlivých druhů potravin nakoupených pro zajištění bezplatného stravování za poslední 3 kalendářní měsíce předcházející měsíci, ve kterém je průměrná obchodní cenaprůměrná obchodní cena určována. (2) Finanční hodnota stravních dávek a přídavků potravin se upravuje v závislosti na vývoji obchodních cen potravin. Úprava aktuálně užívané finanční hodnoty stravních dávek se provede, pokud se součet průměrných obchodních cenprůměrných obchodních cen nakupovaných potravin za období posledních 3 kalendářních měsíců předcházejících měsíci, ve kterém je průměrná obchodní cenaprůměrná obchodní cena určována, odchyluje o více než 5 % oproti součtu obchodních cen nakupovaných potravin v období, ve kterém byla úprava provedena naposledy. (3) Finanční hodnota stravních dávek a přídavků potravin se upravuje nejdříve od prvního dne měsíce následujícího po zjištění rozdílu podle odstavce 2. (4) Finanční hodnota stravní dávky pro vojáka v zahraniční operacizahraniční operaci se stanoví v závislosti na vývoji obchodních cen potravin v prostoru nasazení. § 12 (1) Finanční hodnotu stravních dávek a přídavků potravin u součásti ozbrojených sil s počtem stravovaných do 50 osob lze zvýšit o 10 % oproti finanční hodnotě stanovené podle § 11 odst. 1 v závislosti na tom, v jakém rozsahu se nakupují potraviny v maloobchodu. (2) Finanční hodnotu stravních dávek a přídavků potravin u součásti ozbrojených sil lze zvýšit o 20 %, pokud a) zabezpečuje záchranné práce, b) zabezpečuje odstraňování následků živelních pohrom nebo jiných závažných situací ohrožujících životy, zdraví, životní prostředí nebo značné majetkové hodnoty, nebo c) byla postižena živelní pohromou nebo jinou závažnou situací. (3) Měsíční průměr čerpání energetické a výživové hodnoty stravních dávek, přídavků potravin a jejich finanční hodnoty v jednotlivých dnech, ve kterých je bezplatné stravování vojákovi poskytováno, musí odpovídat uvedeným hodnotám stanoveným pro jednotlivé stravní dávky a přídavky potravin touto vyhláškou, s odchylkou nejvýše 5 % od stanovené hodnoty. Roční průměr čerpání těchto hodnot nesmí překročit odchylku 10 % nad stanovenou hodnotu nebo 3 % pod stanovenou hodnotu. § 13 Zabezpečování výstrojních náležitostí (1) Výstrojní náležitostiVýstrojní náležitosti se zabezpečují výdejem vojenské výstroje a bezplatnými službamibezplatnými službami nebo náhradou v penězích. Bezplatnými službamiBezplatnými službami se rozumí praní, chemické čištění, úpravy, opravy a údržba výstrojních součástek (dále jen „údržba“). (2) Podle služebního zařazení se vojákovi, vojákovi v záloze, který nastoupil výkon vojenské činné služby (dále jen „voják v záloze ve službě“), nebo vojákovi zařazenému v aktivní záloze (dále jen „voják v aktivní záloze“) zabezpečují výstrojní součástky a vydávají se mu a) do vlastnictví, nebo b) do výpůjčky. (3) Vojenská výstroj se obměňuje v závislosti na směrných dobách používání jednotlivých výstrojních součástek. (4) Náhrada v penězích se vyplácí za a) pořízení a doplnění vojenské výstroje, která se nenakupuje na náklady státu, b) pořízení a údržbu občanského oděvu vojákovi, kterému bylo nařízeno jeho nošení ke služebním účelům. (5) Zařazení výstrojních součástek do skupin podle odstavce 2 a směrné doby používání výstrojních součástek podle odstavce 3 jsou uvedeny v příloze č. 3 a 4. Výdej vojenské výstroje do vlastnictví § 14 (1) Vojenská výstroj se vydává do vlastnictví formou základní výbavy. Základní výbavu tvoří oděv, prádlo, obuv a jiná výbava vojáka nutná k výkonu službyvýkonu služby, k zabezpečení výcvikuvýcviku a plnění jeho úkolů. (2) Vojákovi, který byl jmenován do hodnosti generála, se vydává doplnění základní výbavy na základě výstrojní normy. (3) Vojákovi, který byl přeložen od Vojenské kanceláře prezidenta republiky nebo Hradní stráže k plnění služebních úkolů v armáděarmádě nebo v ministerstvu anebo naopak, nebo od Vojenské kanceláře prezidenta republiky k Hradní stráži anebo naopak, se vydává vojenská výstroj podle odstavce 1. (4) Vojákovi, který se připravuje pro výkon službyvýkon služby studiem ve školách a kurzech v zahraničí nebo je odvelen do zahraničí, a vojákovi, který je vyslán k plnění služebních úkolů v zahraniční operacizahraniční operaci, se poskytuje vojenská výstroj pro působení v zahraničí. Po ukončení vyslánívyslání se vojákovi poskytuje vojenská výstroj podle odstavce 1, pokud mu při povolání do služebního poměru nebyla vydána základní výbava. (5) Ve zkušební době se vojákovi vydává pouze vojenská výstroj formou neúplné základní výbavy nezbytná pro absolvování výcvikuvýcviku. Po ukončení zkušební doby se vojákovi vydává ostatní vojenská výstroj do doplnění základní výbavy podle odstavce 1. (6) Vojákovi v záloze ve službě se při prvním nástupu výkonu vojenské činné služby vydají do vlastnictví výstrojní součástky podle písmene a) přílohy č. 4 k této vyhlášce. § 15 Výdej vojenské výstroje do výpůjčky vojákovi v záloze (1) Vojákovi v záloze ve službě se na dobu vojenské činné služby vydávají do výpůjčky výstrojní součástky podle písmene b) přílohy č. 4 k této vyhlášce. (2) Vojákovi v aktivní záloze se po dokončení vojenské přípravy k získání základních vojenských znalostí a dovedností na dobu zařazení do aktivní zálohy vydávají do výpůjčky výstrojní součástky podle písmen b) a c) přílohy č. 4 k této vyhlášce. (3) Pokud je k plnění úkolů na služebním místě nezbytná další vojenská výstroj, vydají se vojákovi v záloze ve službě do výpůjčky potřebné výstrojní součástky nad rozsah stanovený přílohou č. 4 k této vyhlášce. § 16 Náhrada v penězích za používání občanského oděvu (1) Vojákovi se vyplácí při prvním služebním zařazení, ve kterém je nařízeno nošení občanského oděvu ke služebním účelům, jednorázová náhrada v penězích za jeho pořízení ve výši 70 % hodnoty základní výbavy. (2) Vojákovi, který již byl ve služebním poměru vojáka z povolání a plnil služební úkoly ve služebním zařazení, ve kterém bylo nařízeno nošení občanského oděvu, a vojákovi ve služebním zařazení, ve kterém je nařízeno nošení občanského oděvu, se jednorázová náhrada v penězích za pořízení občanského oděvu vyplatí opětovně, jestliže od posledního zániku jeho služebního poměru nebo ode dne posledního výkonu v takovém služebním zařazení uplynulo 5 a více let. (3) Jednorázová náhrada v penězích se vojákovi vyplácí v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vojákovi nárok na poskytnutí náhrady v penězích vznikl. (4) Příslušníkům Vojenského zpravodajství se vyplácí náhrada v penězích za používání občanského oděvu v souvislosti s plněním specifických úkolů Vojenského zpravodajství. Tato náhrada se vyplácí vojákovi zpětně vždy za každý uplynulý kalendářní rok. Nebyl-li voják ve Vojenském zpravodajství zařazen po celý kalendářní rok, vyplácí se za dané kalendářní měsíce poměrná část náhrady. (5) Příslušníkům Vojenské policie se vyplácí náhrada v penězích za používání občanského oděvu k plnění specifických úkolů Vojenské policie. Náčelník Vojenské policie každoročně vydává seznam služebních míst, u kterých se nařizuje nosit občanský oděv ke služebním účelům v následujícím kalendářním roce. Vojákovi, který vykonává službu na tomto místě, je vyplácena náhrada v penězích za používání občanského oděvu ke služebním účelům. Tato náhrada se vyplácí vojákovi zpětně vždy za každý uplynulý kalendářní rok. Nebyl-li příslušník Vojenské policie zařazen na uvedeném služebním místě po celý kalendářní rok nebo došlo-li v průběhu kalendářního roku ke změně jeho zařazení, vyplácí se za dané kalendářní měsíce poměrná část náhrady. (6) Příslušníkům speciálních sil se vyplácí náhrada v penězích za používání občanského oděvu v souvislosti s plněním specifických úkolů speciálních sil. Náčelník Generálního štábu ArmádyArmády České republiky každoročně vydává seznam služebních míst, u kterých se nařizuje nosit občanský oděv ke služebním účelům v následujícím kalendářním roce. Vojákovi, který vykonává službu na tomto místě, je vyplácena náhrada v penězích za používání občanského oděvu ke služebním účelům. Tato náhrada se vyplácí vojákovi zpětně vždy za každý uplynulý kalendářní rok. Nebyl-li příslušník speciálních sil zařazen na uvedeném služebním místě po celý kalendářní rok nebo došlo-li v průběhu kalendářního roku ke změně jeho zařazení, vyplácí se za dané kalendářní měsíce poměrná část náhrady. § 17a Peněžitá výše nákladů na vojenskou výstroj (1) Měsíční výše nákladů na vojenskou výstroj pro účely stanovené v § 91 odst. 2 zákona činí ve zkušební době 480 Kč. Po ukončení zkušební doby tato výše nákladů činí a) pro vojáka z povolání 1 635 Kč, b) pro vojáka z povolání, který vykonává službu u Vojenské kanceláře prezidenta republiky, 3 100 Kč, c) pro vojáka z povolání, který vykonává službu u Hradní stráže, 2 100 Kč, d) pro vojáka z povolání, který vykonává službu u Hradní stráže a nebyla mu velitelem Hradní stráže přiznána základní norma Hradní stráže, 1 635 Kč. (2) Měsíční výše nákladů na vojenskou výstroj se pro účely § 91 odst. 2 věty čtvrté zákona snižuje o poměrnou část hodnoty nevydané výstrojní součástky základní výbavy. To neplatí v případě postupu podle § 91 odst. 2 věty druhé zákona. Hodnota výstrojních součástek se určuje v závislosti na jejich pořizovacích nákladech. § 18 Vojenská výstroj při pohřbu (1) Zemře-li voják v době trvání služebního poměru, může být pohřben ve vojenském stejnokroji, který mu byl vydán formou základní výbavy. (2) Zemře-li voják, kterému nebyla vydána vojenská výstroj ve formě základní výbavy, při výkonu službyvýkonu služby v zahraničí nebo v zahraniční operacizahraniční operaci, anebo jde-li o mimořádný případ, kdy vojenský stejnokroj zemřelého nelze dohledat, je zničen nebo poškozen, vydá se vojenský stejnokroj bez bot k pohřbení vojáka. (3) Zemře-li voják v záloze ve službě v době výkonu vojenské činné služby, vydá se vypraviteli jeho pohřbu k pohřbení vojáka vojenský stejnokroj bez bot a jedna souprava prádla. § 20 Údržba vojenské výstroje Údržba se provádí pouze u vojenské výstroje podle § 13 odst. 2 písm. b). § 22 Přeprava při preventivní rehabilitaci, mimořádné rehabilitaci a léčebné péči (1) Přeprava nebo náhrada jízdních výdajůjízdních výdajů při cestě na preventivní rehabilitaci, mimořádnou rehabilitaci nebo léčebnou péči4) se vojákovi zabezpečuje za cestu z místa bydliště nebo pravidelného výkonu službyvýkonu služby do místa preventivní rehabilitace, mimořádné rehabilitace nebo léčebné péče a zpět. (2) Vojákovi náleží náhrada jízdních výdajůjízdních výdajů jako při služební cestěslužební cestě5). § 23 Přeprava při přestěhování (1) Přeprava nebo náhrada jízdních výdajůjízdních výdajů při přestěhování v důležitém zájmu služby se vojákovi a příslušníkům jeho domácnosti zabezpečuje za cestu z místa dosavadního bydliště do místa nového bydliště. (2) Vojákovi a příslušníkům jeho domácnosti náleží náhrada jízdních výdajůjízdních výdajů jako při služební cestěslužební cestě.5) § 24 Náhrada jízdních výdajů při cestě na řádnou dovolenou (1) Náhrada jízdních výdajůjízdních výdajů při přepravě na řádnou dovolenou se vojákovi zabezpečuje za cestu z pravidelného místa výkonu službyvýkonu služby nebo z bydliště do jednoho zvoleného místa dovolené na území České republiky a při cestě na řádnou dovolenou do zahraničí do pohraniční přechodové železniční stanice nebo silničního hraničního přechodu anebo do místa odletu letadla a zpět. (2) Pro přepravu vojáka, který má pravidelné místo výkonu službyvýkonu služby na území České republiky, na řádnou dovolenou a zpět se určí druhá vozová třída osobního vlaku nebo autobusu. (3) Pro přepravu vojáka, který má pravidelné místo výkonu službyvýkonu služby mimo území České republiky, na řádnou dovolenou a zpět se určí bezpečný a hospodárný hromadný prostředek dálkové přepravy osob; takovým hromadným prostředkem může být a) letadlo do výše ceny letenky ekonomické třídy, b) vlak do výše ceny jízdenky 1. třídy, c) loď do výše ceny lodního lístku na trajekt, nebo d) autobus. (4) Při společné rekreaci se určený dopravní prostředek podle odstavce 2 nebo 3 použije i pro přepravu manžela nebo manželky a nezaopatřeného dítěte vojáka. § 26 Náležitosti vojáků v mimořádné službě Vojákovi, který je povolán do mimořádné služby, je stravování, přeprava a ubytování poskytováno bezplatně. § 27 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Vyhláška Ministerstva obrany č. 7/1996 Sb., o peněžních a naturálních náležitostech vojáků v činné službě a žáků vojenských škol, kteří nejsou vojáky. 2. Vyhláška Ministerstva obrany č. 310/1996 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva obrany č. 7/1996 Sb., o peněžních a naturálních náležitostech vojáků v činné službě a žáků vojenských škol, kteří nejsou vojáky. 3. Vyhláška Ministerstva obrany č. 314/1998 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva obrany č. 7/1996 Sb., o peněžních a naturálních náležitostech vojáků v činné službě a žáků vojenských škol, kteří nejsou vojáky, ve znění vyhlášky č. 310/1996 Sb. § 28 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1999. Ministr: RNDr. Vetchý, CSc. v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 266/1999 Sb. Stravní dávky a přídavky potravin na osobu a den a normy jejich energetických a výživových hodnot Stravní dávky (SD) Přídavky potravin (PP)| Energetická hodnota| Bílkoviny| Tuky| Kyselina linolová| Sacharidy| Minerální látky| Vitamíny ---|---|---|---|---|---|---|--- vápník| fosfor| železo| A-ekv. retinolu| B1| B2| P-P-ekv. niacinu| C kJ| g| g| g| g| mg| μg| mg SD – základní| 13 474| 90| 112| 9| 460| 900| 800| 20| 1 000| 1,2| 1,4| 16| 100 SD – pro letce| 16 019| 96| 120| 10| 480| 1 000| 1 000| 20| 1 200| 1,2| 1,6| 18| 100 SD – pro výsadkáře| 15 111| 96| 126| 10| 520| 1 000| 1 000| 20| 1 200| 1,4| 1,6| 18| 100 PP – A| 430| -| -| -| 24| 3| -| -| -| -| -| 2| 2 PP – B| 1 170| 9,8| 14,4| 0,6| 28| 72| 125| 1,3| 24| 0,12| 0,12| 2,3| - PP – C| 1 520| 14| 10| 0,5| 54| 26,4| 131| 2,1| 94| 0,17| 0,13| 3,7| 2,4 PP – D| 1 596| 18| 12| 0,5| 50| 189| 264| 2,7| 146| 0,12| 0,28| 7,4| 2,1 PP – E| 2 596| 14| 18| 1| 100| 193,6| 344| 3,1| 258| 0,39| 0,29| 6,4| 5,3 PP – F| 4 620| 34| 36| 2,5| 160| 471| 1 075| 10,4| 870| 1,1| 0,83| 21,4| 20,5 PP – G| 635| 3,9| 3,8| -| 35| 58| 65| 3,3| 40| 0,1| 0,08| 0,6| 55 PP – H| 760| 1,9| 0,5| -| 41| 42| 49| 1,1| 25| 0,12| 0,06| 0,9| 45 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 266/1999 Sb. Průměrná skladba spotřeby potravin na osobu a den k dosažení požadovaných energetických a výživových hodnot podle stravních dávek a přídavků potravin k určení výše jejich finanční hodnoty Druh potravin| Stravní dávky ---|--- základní| pro výsadkáře| pro letce dávka v gramech/mililitrech| dávka v gramech/mililitrech| dávka v gramech/mililitrech Vepřové maso| 69| 103| 103 Hovězí maso| 68| 89| 102 Uzené maso| 9| 9| 11 Ostatní maso| 2| 2| 4 Vnitřnosti| 6| 14| 20 Uzeniny a výrobky z masa| 45| 60| 50 Masové konzervy| 38| 43| 27 Maso celkem| 234| 320| 317 Drůbež a drůbeží výrobky| 30| 30| 35 Kosti| 2| 2| 3 Ryby| 10| 8| 9 Rybí výrobky a konzervy| 16| 11| 14 Máslo| 20| 25| 24 Sádlo a slanina| 11| 15| 8 Jedlé tuky a oleje| 27| 35| 26 Čerstvé mléko| 280| 295| 325 Mléčné výrobky| 74| 72| 121 Sýry| 30| 34| 32 Vejce| 36| 50| 65 Chléb| 320| 340| 250 Běžné pečivo| 90| 59| 120 Jemné pečivo| 33| 40| 15 Trvanlivé pečivo| 14| 20| 8 Těstoviny| 21| 20| 17 Mouka, kroupy, vločky| 70| 78| 86 Rýže| 32| 27| 25 Luštěniny| 14| 18| 11 Cukr a cukrářské výrobky| 60| 80| 50 Brambory| 460| 419| 408 Čerstvá a mražená zelenina| 185| 190| 222 Nakládaná a sušená zelenina| 85| 70| 100 Kysané a sterilované zelí| 20| 20| 20 Zelenina celkem| 290| 280| 342 Čerstvé, mražené a sušené ovoce| 89| 88| 106 Citrusové plody| 40| 40| 90 Kompoty| 28| 35| 35 Zahuštěné ovocné výrobky| 35| 35| 65 Ovoce celkem| 192| 198| 296 Přísady, nápoje, ostatní potraviny| 357| 355| 723 Druh potravin| Přídavek potravin ---|--- A| B| c| D| E| F| G| H Dávka v gramech/mililitrech Maso celkem| -| 50| 50| 50| 50| 100| -| - Čerstvé mléko| -| -| -| -| -| 400| -| - Mléčné výrobky| -| -| -| -| -| 100| -| - Chléb| -| 100| 100| 100| 100| -| -| - Trvanlivé pečivo| -| -| -| -| -| 70| -| - Cukr a cukrářské výrobky| 25| -| -| 25| 30| 30| -| - Ovoce celkem| -| -| 100| 100| 100| 200| -| 380 Přísady, nápoje, ostatní potraviny| 300| 300| 300| 350| 300| 500| 300| - Příloha č. 3 k vyhlášce č. 266/1999 Sb. Zařazení výstroj nich součástek vydávaných vojákovi do skupin podle § 13 odst. 2 a směrné doby používání podle § 13 odst. 3 a) výstrojní součástky vydávané do vlastnictví Pořadové číslo| Výstrojní součástka| Měřicí jednotka| Směrná doba používání jedné výstrojní součástky v měsících ---|---|---|--- 1.| baret| kus| 24 2.| baret černý| kus| 24 3.| baret tmavě červený| kus| 24 4.| blůza 97| kus| 60 5.| blůza 97 pro generálky| kus| 36 6.| blůza 97 pro generály| kus| 36 7.| blůza 97 pro štábní praporčice| kus| 36 8.| blůza 97 pro štábní praporčíky| kus| 36 9.| blůza 97 pro ženy| kus| 60 10.| blůza pod balistickou ochranu| kus| 12 11.| blůza pod balistickou ochranu béžová| kus| 12 12.| blůza polního stejnokroje| kus| 24 13.| blůza polního stejnokroje s béžovým potiskem| kus| 24 14.| blůza služební letní pro vojákyně HS| kus| 24 15.| blůza služební pro HS| kus| 24 16.| blůza služební pro vojákyně HS| kus| 24 17.| blůza večerní| kus| 60 18.| blůza večerní pro generálky VKPR| kus| 60 19.| blůza večerní pro generály| kus| 60 20.| blůza večerní pro generály VKPR| kus| 60 21.| blůza večerní pro štábní praporčíky| kus| 60 22.| blůza večerní pro ženy| kus| 60 23.| blůza večerní pro generálky| kus| 60 24.| blůza večerní pro štábní praporčice| kus| 60 25.| blůza vycházková letní pro generálky VKPR| kus| 12 26.| blůza vycházková letní pro generály VKPR| kus| 12 27.| blůza vycházková letní pro VKPR| kus| 24 28.| blůza vycházková letní pro vojákyně VKPR| kus| 24 29.| blůza vycházková pro generálky VKPR| kus| 12 30.| blůza vycházková pro generály VKPR| kus| 12 31.| blůza vycházková pro VKPR| kus| 24 32.| blůza vycházková pro vojákyně VKPR| kus| 24 33.| boty kotníčkové černé| pár| 24 34.| boty kotníčkové zimní černé| pár| 24 35.| boty polní| pár| 24 36.| boty polní do nepříznivého počasí| pár| 36 37.| bunda 2008 černá| kus| 48 38.| bunda černá pro ženy| kus| 48 39.| bunda pro generálky| kus| 48 40.| bunda pro generály| kus| 48 41.| bunda tepláková| kus| 48 42.| bunda tepláková pro HS| kus| 48 43.| bunda TERMO| kus| 24 44.| bundokošile s krátkými rukávy modrá| kus| 12 45.| bundokošile s krátkými rukávy| kus| 12 46.| čepice 97 pro generály| kus| 48 47.| čepice 97 pro štábní praporčíky| kus| 48 48.| čepice 97 služební| kus| 48 49.| čepice lodička| kus| 24 50.| čepice polního stejnokroje| kus| 12 51.| čepice pro generálky| kus| 48 52.| čepice pro generálky VKPR| kus| 12 53.| čepice pro generály VKPR| kus| 12 54.| čepice pro HS| kus| 24 55.| čepice pro štábní praporčice| kus| 48 56.| čepice pro VKPR| kus| 12 57.| čepice pro vojákyně HS a VKPR| kus| 12 58.| čepice sportovní pro HS| kus| 36 59.| čepice TERMO| kus| 24 60.| čepice večerní| kus| 24 61.| čepice večerní pro generálky| kus| 24 62.| čepice večerní pro generály| kus| 24 63.| čepice večerní pro generály VKPR| kus| 12 64.| čepice večerní pro štábní praporčice| kus| 60 65.| čepice večerní pro štábní praporčíky| kus| 60 66.| čepice večerní pro ženy| kus| 60 67.| čepice zimní pro HS| kus| 48 68.| domovenka polní černohnědá pro HS| kus| 36 69.| domovenka polní černozelená pro HS| kus| 36 70.| domovenka zlatová HS| kus| 24 71.| halenka bílá| kus| 24 72.| halenka bílá s krátkými rukávy| kus| 24 73.| halenka bílá s krátkými rukávy a nárameníky| kus| 24 74.| halenka modrá s krátkými rukávy| kus| 12 75.| halenka pro generálky VKPR| kus| 36 76.| halenka s krátkými rukávy modrá| kus| 12 77.| halenka s nárameníky modrá| kus| 12 78.| halenka s dlouhými rukávy| kus| 12 79.| halenka s krátkými rukávy| kus| 12 80.| halenka služební s dlouhými rukávy| kus| 12 81.| halenka služební s krátkými rukávy| kus| 12 82.| halenka večerní| kus| 36 83.| jmenovka stříbřitá| kus| 48 84.| kabát polního stejnokroje| kus| 48 85.| kabát polního stejnokroje s béžovým potiskem| kus| 48 86.| kalhoty 97 služební| kus| 24 87.| kalhoty 97 služební pro ženy| kus| 24 88.| kalhoty polní do nepříznivého počasí| kus| 48 89.| kalhoty polního stejnokroje| kus| 24 90.| kalhoty polního stejnokroje s béžovým potiskem| kus| 12 91.| kalhoty reprezentační pro generálky VKPR| kus| 12 92.| kalhoty reprezentační pro generály VKPR| kus| 12 93.| kalhoty služební letní pro HS| kus| 12 94.| kalhoty služební letní pro vojákyně HS| kus| 12 95.| kalhoty služební pro HS| kus| 12 96.| kalhoty služební pro vojákyně HS| kus| 12 97.| kalhoty teplákové dlouhé| kus| 48 98.| kalhoty teplákové dlouhé pro HS| kus| 48 99.| kalhoty teplákové krátké| kus| 48 100.| kalhoty teplákové krátké pro HS| kus| 48 101.| kalhoty večerní| kus| 60 102.| kalhoty večerní pro generálky VKPR| kus| 60 103.| kalhoty večerní pro generály VKPR| kus| 60 104.| kalhoty večerní pro ženy| kus| 60 105.| kalhoty vycházkové letní pro generálky VKPR| kus| 12 106.| kalhoty vycházkové letní pro generály VKPR| kus| 12 107.| kalhoty vycházkové letní pro VKPR| kus| 12 108.| kalhoty vycházkové letní pro ženy VKPR| kus| 12 109.| kalhoty vycházkové pro generálky VKPR| kus| 12 110.| kalhoty vycházkové pro generály VKPR| kus| 12 111.| kalhoty vycházkové pro VKPR| kus| 12 112.| kalhoty vycházkové pro ženy VKPR| kus| 12 113.| klobouček pro generálky| kus| 48 114.| klobouček pro štábní praporčice| kus| 48 115.| klobouček pro ženy| kus| 48 116.| klobouk k polnímu stejnokroji s béžovým potiskem| kus| 36 117.| klobouk k polnímu stejnokroji| kus| 36 118.| klobouk pro generálky VKPR| kus| 12 119.| klobouk služební pro vojákyně HS a VKPR| kus| 24 120.| klobouk vycházkový pro vojákyně VKPR| kus| 24 121.| košile bílá| kus| 24 122.| košile bílá s krátkými rukávy a nárameníky| kus| 24 123.| košile s nárameníky modrá| kus| 12 124.| košile s dlouhými rukávy| kus| 12 125.| košile s krátkými rukávy| kus| 12 126.| košile smokingová| kus| 36 127.| košile smokingová pro generály VKPR| kus| 36 128.| límec kožešinový pro HS| kus| 48 129.| lodičky černé| pár| 12 130.| motýlek| kus| 60 131.| motýlek černý| kus| 60 132.| nárameníky malé| pár| 60 133.| nárameníky velké| pár| 60 134.| nášivka pro instruktory výcvikuvýcviku| kus| 36 135.| nátělník lehký TERMO| kus| 24 136.| nátělník letní hnědý| kus| 12 137.| nátělník letní s krátkými rukávy| kus| 12 138.| nátělník s krátkými rukávy pro vojenské policisty| kus| 12 139.| nátělník sportovní s krátkými rukávy pro HS| kus| 12 140.| nátělník zimní TERMO| kus| 24 141.| obuv sportovní| pár| 24 142.| opasek bojový| kus| 48 143.| opasek bojový černý| kus| 48 144.| plášť pro VKPR| kus| 24 145.| plášť služební zimní pro vojákyně HS| kus| 24 146.| plášť večerní pro generálky VKPR| kus| 24 147.| plášť večerní pro generály VKPR| kus| 24 148.| plášť vycházkový pro generálky VKPR| kus| 24 149.| plášť vycházkový pro generály VKPR| kus| 24 150.| plášť vycházkový pro vojákyně VKPR| kus| 24 151.| plášť vycházkový pro ženy| kus| 24 152.| plášť vycházkový zimní pro generálky VKPR| kus| 24 153.| plášť vycházkový zimní pro generály VKPR| kus| 24 154.| plášť vycházkový zimní pro VKPR| kus| 24 155.| plášť vycházkový zimní pro vojákyně VKPR| kus| 24 156.| podbradník černý| kus| 12 157.| podbradník pro šéfdirigenty| kus| 12 158.| podbradník pro velitele HS| kus| 12 159.| polobotky černé| pár| 24 160.| polobotky černé perforované| pár| 12 161.| polobotky černé večerní| pár| 60 162.| polobotky reprezentační| pár| 12 163.| ponožky| pár| 12 164.| ponožky modré| pár| 12 165.| ponožky modré zimní| pár| 12 166.| ponožky sportovní pro HS| pár| 12 167.| ponožky TERMO| pár| 12 168.| ponožky zimní TERMO| pár| 12 169.| přezka k opasku pro HS| kus| 48 170.| pytel na prádlo| kus| 60 171.| rukavice kožené letní černé| pár| 60 172.| rukavice kožené letní černé pro ženy| pár| 60 173.| rukavice kožené zimní černé| pár| 36 174.| rukavice kožené zimní černé pro ženy| pár| 36 175.| rukavice taktické| pár| 24 176.| řemen do kalhot| kus| 24 177.| řetízek zlatový ke smokingu VKPR| kus| 12 178.| spodky lehké TERMO| kus| 24 179.| spodky zimní TERMO| kus| 24 180.| spona k vázance stříbřitá| kus| 48 181.| sukně 97 úzká| kus| 24 182.| sukně služební letní pro vojákyně HS| kus| 12 183.| sukně služební pro vojákyně HS| kus| 12 184.| sukně večerní| kus| 60 185.| sukně večerní pro generálky VKPR| kus| 12 186.| sukně vycházková letní pro generálky VKPR| kus| 12 187.| sukně vycházková letní pro vojákyně VKPR| kus| 12 188.| sukně vycházková pro generálky VKPR| kus| 12 189.| sukně vycházková pro vojákyně VKPR| kus| 12 190.| svetr| kus| 36 191.| svetr modrý| kus| 36 192.| svetr modrý pro ženy| kus| 36 193.| šála bílá| kus| 60 194.| šerpa| kus| 48 195.| šle bílé ke smokingu VKPR| kus| 12 196.| šňůra pro generálky VKPR| kus| 12 197.| šňůra vycházková| kus| 60 198.| šňůra vycházková pro ženy| kus| 60 199.| šňůra zlatová k večernímu stejnokroji pro generálky VKPR| kus| 12 200.| šňůra zlatová ke smokingu VKPR| kus| 12 201.| šňůra pro generály VKPR| kus| 12 202.| vázačka| kus| 24 203.| vázačka modrá| kus| 24 204.| vázačka večerní| kus| 24 205.| vázačka vycházková| kus| 24 206.| vázačka vycházková černá| kus| 24 207.| vázačka vycházková modrá| kus| 24 208.| vázanka vycházková| kus| 24 209.| vázanka vycházková modrá| kus| 24 210.| vložka do pláště vycházkového| kus| 24 211.| vložka do vycházkového pláště pro ženy| kus| 24 212.| znak rukávový HS| kus| 24 213.| znak rukávový polní černohnědý pro HS| kus| 36 214.| znak rukávový polní černozelený pro HS| kus| 36 215.| znak rukávový VKPR| kus| 24 b) výstrojní součástky vydávané na výpůjčku Pořadové číslo| Výstrojní součástka| Měřicí jednotka| Směrná doba používání jedné výstrojní součástky v měsících ---|---|---|--- 1.| baret| kus| 24 2.| baret černý| kus| 24 3.| baret tmavě červený| kus| 24 4.| blůza 97| kus| 60 5.| blůza 97 pro ženy| kus| 60 6.| blůza khaki pro kuchaře| kus| 24 7.| blůza koncertní pro hudebníky| kus| 12 8.| blůza koncertní pro šéfdirigenty| kus| 12 9.| blůza letní pro HS| kus| 12 10.| blůza pro nižší důstojníky HS| kus| 12 11.| blůza letní pro poddůstojníky HS| kus| 12 12.| blůza letní pro praporčíky HS| kus| 12 13.| blůza letní pro vyšší důstojníky HS| kus| 12 14.| blůza maskovacího oděvu do nepříznivého počasí s béžovým potiskem| kus| 48 15.| blůza nepromokavá antistatická| kus| 48 16.| blůza oděvu k údržbě techniky| kus| 24 17.| blůza pod balistickou ochranu| kus| 12 18.| blůza pod balistickou ochranu pro speciální síly| kus| 24 19.| blůza polní do nepříznivého počasí| kus| 48 20.| blůza polní do nepříznivého počasí pro speciální síly| kus| 24 21.| blůza polní letní pro speciální síly| kus| 24 22.| blůza polní pro speciální síly| kus| 24 23.| blůza polního stejnokroje| kus| 24 24.| blůza pro čestnou stráž| kus| 24 25.| blůza pro čestnou stráž modrá| kus| 24 26.| blůza pro čestnou stráž modrá pro ženy| kus| 24 27.| blůza pro čestnou stráž pro ženy| kus| 24 28.| blůza pro hudebnice| kus| 24 29.| blůza pro hudebníky| kus| 24 30.| blůza pro nižší důstojníky HS| kus| 12 31.| blůza pro poddůstojníky HS| kus| 12 32.| blůza pro praporčíky HS| kus| 12 33.| blůza pro šéfdirigenty| kus| 12 34.| blůza pro Ústřední hudbu ArmádyArmády České republiky| kus| 12 35.| blůza pro ústřední hudbu ArmádyArmády České republiky pro ženy| kus| 12 36.| blůza pro vyšší důstojníky HS| kus| 12 37.| blůza reprezentační letní pro vojáky VKPR| kus| 12 38.| blůza reprezentační letní pro vojákyně VKPR| kus| 12 39.| blůza reprezentační pro vojáky VKPR| kus| 12 40.| blůza reprezentační pro vojákyně HS| kus| 12 41.| blůza reprezentační pro vojákyně VKPR| kus| 12 42.| blůza služební pro HS| kus| 24 43.| blůza večerní| kus| 60 44.| blůza večerní pro ženy| kus| 60 45.| blůza zimní maskovacího oděvu| kus| 48 46.| boty celoroční antistatické| pár| 12 47.| boty kotníčkové černé| pár| 24 48.| boty kotníčkové reprezentační| pár| 12 49.| boty kotníčkové zimní černé| pár| 24 50.| boty letní antistatické| pár| 12 51.| boty letní pro motocyklisty HS| pár| 24 52.| boty letní pro výkonné letcevýkonné letce| pár| 12 53.| boty polní| pár| 24 54.| boty polní do džungle| pár| 12 55.| boty polní do horkých a suchých oblastí pro speciální síly| pár| 24 56.| boty polní do pouště| pár| 12 57.| boty polní do nepříznivého počasí| pár| 36 58.| boty pro motocyklisty HS| pár| 24 59.| boty pro motocyklisty reprezentační| pár| 24 60.| boty zimní antistatické| pár| 36 61.| boty zimní pro výkonné letcevýkonné letce| pár| 48 62.| brýle balistické lehké pro speciální síly| kus| 60 63.| brýle sluneční| kus| 60 64.| bunda 2022 černá| kus| 48 65.| bunda do kombinézy pro osádky vrtulníků TERMO| kus| 24 66.| bunda do kombinézy pro osádky vrtulníků TERMO béžová| kus| 24 67.| bunda do nepříznivého počasí výstražná žlutozelená pro vojenské policisty| kus| 48 68.| bunda letní reflexní pro letecký personál| kus| 24 69.| bunda pro motocyklisty HS| kus| 24 70.| bunda pro motocyklisty reprezentační| kus| 24 71.| bunda pro odstřelovače| kus| 36 72.| bunda služební pro vojenské policisty| kus| 48 73.| bunda tepláková| kus| 48 74.| bunda TERMO| kus| 24 75.| bunda TERMO pro speciální síly| kus| 24 76.| bunda zimní reflexní pro letecký personál| kus| 24 77.| bundokošile bílá pro hudebníky| kus| 12 78.| bundokošile bílá s krátkými rukávy pro vojenské policisty| kus| 12 79.| bundokošile pro Ústřední hudbu ArmádyArmády České republiky| kus| 12 80.| bundokošile s krátkými rukávy| kus| 12 81.| čepice 97 služební| kus| 48 82.| čepice khaki pro kuchaře| kus| 24 83.| čepice letní pro HS| kus| 12 84.| čepice letní pro vyšší důstojníky HS| kus| 12 85.| čepice lodička| kus| 24 86.| čepice lodička modrá| kus| 24 87.| čepice maskovací zimní pro speciální síly| kus| 24 88.| čepice oděvu k údržbě techniky| kus| 24 89.| čepice polní letní pro speciální síly| kus| 24 90.| čepice polního stejnokroje| kus| 12 91.| čepice pro hudebníky| kus| 12 92.| čepice pro motocyklisty| kus| 24 93.| čepice pro nižší důstojníky HS| kus| 12 94.| čepice pro vyšší důstojníky HS| kus| 12 95.| čepice reprezentační zimní| kus| 48 96.| čepice se štítkem pro instruktory výcvikuvýcviku| kus| 12 97.| čepice se štítkem pro vojenské policisty černá| kus| 36 98.| čepice služební pro čestnou stráž a hudbu| kus| 24 99.| čepice služební pro čestnou stráž a hudbu modrá| kus| 24 100.| čepice služební pro hudebníky| kus| 24 101.| čepice TERMO| kus| 24 102.| čepice TERMO černá| kus| 24 103.| čepice večerní| kus| 24 104.| čepice zimní pro HS| kus| 48 105.| čepice zimní reprezentační| kus| 24 106.| domovenka zlatová HS| kus| 24 107.| frak pro dirigentky| kus| 60 108.| frak pro dirigenty| kus| 60 109.| halenka bílá| kus| 24 110.| halenka bílá pro HS| kus| 12 111.| halenka bílá s krátkými rukávy| kus| 24 112.| halenka modrá| kus| 12 113.| halenka pro hudebnice| kus| 12 114.| halenka pro Ústřední hudbu ArmádyArmády České republiky pro ženy| kus| 12 115.| halenka s dlouhými rukávy| kus| 12 116.| halenka s krátkými rukávy| kus| 12 117.| halenka s krátkými rukávy bílá| kus| 24 118.| halenka večerní| kus| 36 119.| jmenovka stříbřitá| kus| 48 120.| kabát polního stejnokroje| kus| 48 121.| kalhoty 97 služební| kus| 24 122.| kalhoty 97 služební pro ženy| kus| 24 123.| kalhoty do kombinézy pro osádky vrtulníků TERMO| kus| 24 124.| kalhoty do kombinézy pro osádky vrtulníků TERMO béžové| kus| 24 125.| kalhoty khaki pro kuchaře| kus| 24 126.| kalhoty letní pro HS| kus| 12 127.| kalhoty letní pro nižší důstojníky HS| kus| 12 128.| kalhoty letní pro vyšší důstojníky HS| kus| 12 129.| kalhoty polní do nepříznivého počasí| kus| 48 130.| kalhoty polní do nepříznivého počasí s béžovým potiskem| kus| 48 131.| kalhoty nepromokavé antistatické| kus| 48 132.| kalhoty oděvu k údržbě techniky| kus| 24 133.| kalhoty polní do nepříznivého počasí pro speciální síly| kus| 24 134.| kalhoty polní letní pro speciální síly| kus| 24 135.| kalhoty polní pro speciální síly| kus| 24 136.| kalhoty polního stejnokroje| kus| 24 137.| kalhoty pro HS| kus| 12 138.| kalhoty pro hudebníky| kus| 12 139.| kalhoty pro motocyklisty HS| kus| 24 140.| kalhoty pro motocyklisty reprezentační| kus| 24 141.| kalhoty pro nižší důstojníky HS| kus| 12 142.| kalhoty pro šéfdirigenty| kus| 12 143.| kalhoty pro vyšší důstojníky HS| kus| 12 144.| kalhoty reflexní pro letecký personál| kus| 24 145.| kalhoty služební letní pro HS| kus| 12 146.| kalhoty služební pro HS| kus| 12 147.| kalhoty teplákové dlouhé| kus| 48 148.| kalhoty večerní| kus| 60 149.| kalhoty večerní pro ženy| kus| 60 150.| kalhoty vycházkové| kus| 12 151.| kalhoty vycházkové modré| kus| 12 152.| kalhoty vycházkové modré pro ženy| kus| 12 153.| kalhoty vycházkové pro ženy| kus| 12 154.| kalhoty zimní maskovacího oděvu| kus| 48 155.| karimatka| kus| 48 156.| klobouček pro čestnou stráž a hudbu pro ženy| kus| 48 157.| klobouček pro ženy| kus| 48 158.| klobouk letní pro speciální síly| kus| 24 159.| klobouk reprezentační pro vojákyně HS| kus| 24 160.| klobouk reprezentační pro vojákyně VKPR| kus| 12 161.| kombinéza FR černá| kus| 24 162.| kombinéza FR letní černá| kus| 24 163.| kombinéza pro osádky vrtulníků| kus| 24 164.| kombinéza pro osádky vrtulníků béžová| kus| 24 165.| kombinéza pro osádky vrtulníků zimní béžová| kus| 24 166.| kombinéza pro vojenské policisty letní černá| kus| 36 167.| kombinéza pro vojenské policisty zimní černá| kus| 36 168.| kombinéza pro výkonné letcevýkonné letce| kus| 24 169.| kombinéza reflexní pro letecký personál| kus| 24 170.| kombinéza zimní pro osádky vrtulníků| kus| 24 171.| kordík| kus| 120 172.| košile bílá| kus| 24 173.| košile bílá pro HS| kus| 12 174.| košile bílá s dlouhými rukávy pro vojenské policisty| kus| 24 175.| košile bílá s krátkými rukávy| kus| 24 176.| košile s dlouhými rukávy| kus| 12 177.| košile s krátkými rukávy| kus| 12 178.| košile smokingová| kus| 36 179.| kukla pro výkonné letcevýkonné letce| kus| 24 180.| kukla-čepice bílá| kus| 24 181.| límec kožešinový pro HS| kus| 48 182.| límec reprezentační| kus| 60 183.| límec reprezentační pro ženy| kus| 60 184.| lodičky černé| pár| 12 185.| lůžko závěsné| kus| 48 186.| maska obličejová| kus| 24 187.| motýlek pro dirigenty| kus| 60 188.| motýlek černý| kus| 60 189.| nákrčník bílý pro motocyklisty| kus| 24 190.| nákrčník ohnivzdorný| kus| 24 191.| nákrčník ohnivzdorný béžový| kus| 24 192.| nárameníky malé| pár| 60 193.| nárameníky na košili pro hudebníky| pár| 60 194.| nátělník lehký FR pro výkonné letcevýkonné letce| kus| 12 195.| nátělník lehký TERMO| kus| 24 196.| nátělník letní s krátkými rukávy pro speciální síly| kus| 24 197.| nátělník letní s dlouhými rukávy pro HS| kus| 24 198.| nátělník letní s krátkými rukávy| kus| 12 199.| nátělník letní s krátkými rukávy pro HS| kus| 24 200.| nátělník reflexní s krátkými rukávy| kus| 12 201.| nátělník s krátkými rukávy pro vojenské policisty| kus| 12 202.| nátělník termo pro motocyklisty| kus| 12 203.| nátělník termo zimní pro HS| kus| 24 204.| nátělník zimní FR pro výkonné letcevýkonné letce| kus| 12 205.| nátělník zimní pro HS| kus| 24 206.| nátělník zimní TERMO| kus| 24 207.| návlek rukávový modrý NATO| kus| 72 208.| návleky holeňové| pár| 48 209.| návleky zateplené na boty polní| pár| 24 210.| nosič panelů pancéřových| kus| 60 211.| nosič panelů pancéřových pro skryté nošení| kus| 60 212.| obal na pytel spací| kus| 48 213.| obal na stejnokroj| kus| 48 214.| oblek EOD| souprava| 120 215.| oblek voděodolný pro výkonné letcevýkonné letce| souprava| 48 216.| obuv sportovní| pár| 24 217.| oděv dvoudílný antistatický| kus| 12 218.| oděv dvoudílný nepromokavý pro motocyklisty HS| kus| 24 219.| oděv dvoudílný pro výkonné letcevýkonné letce| kus| 24 220.| odznak pro instruktory výcvikuvýcviku| kus| 60 221.| opasek bojový| souprava| 48 222.| opasek bojový béžový| souprava| 48 223.| opasek bojový černý| souprava| 48 224.| opasek pro čestnou stráž| kus| 48 225.| opasek pro hudebníky| kus| 12 226.| opasek pro poddůstojníky HS| kus| 12 227.| opasek pro šéfdirigenty| kus| 12 228.| opasek pro velitele čestné stráže| kus| 48 229.| opasek pro velitele HS| kus| 12 230.| opasek pro VKPR| kus| 24 231.| pás bederní pro osádky vrtulníků| kus| 24 232.| pás bederní pro osádky vrtulníků béžový| kus| 24 233.| pás bederní TERMO| kus| 24 234.| páska rukávová bílá pro dozorčí orgány| kus| 12 235.| páska rukávová červená pro dozorčí orgány| kus| 12 236.| páska rukávová žlutá pro dozorčí orgány| kus| 12 237.| píšťalka se šňůrou pro vojenské policisty| kus| 48 238.| plastron (náprsenka)| kus| 12 239.| plášť pro čestnou stráž| kus| 60 240.| plášť pro čestnou stráž modrý| kus| 60 241.| plášť pro čestnou stráž modrý pro ženy| kus| 60 242.| plášť pro čestnou stráž pro ženy| kus| 60 243.| plášť pro hudebníky| kus| 24 244.| plášť pro hudebníky vycházkový| kus| 24 245.| plášť pro nižší důstojníky HS| kus| 24 246.| plášť pro poddůstojníky HS| kus| 24 247.| plášť pro praporčíky HS| kus| 24 248.| plášť pro šéfdirigenty| kus| 24 249.| plášť pro Ústřední hudbu ArmádyArmády České republiky| kus| 24 250.| plášť pro Ústřední hudbu ArmádyArmády České republiky pro ženy| kus| 24 251.| plášť pro vyšší důstojníky HS| kus| 24 252.| plášť reprezentační pro vojáky VKPR| kus| 24 253.| plášť reprezentační pro vojákyně HS| kus| 24 254.| plášť reprezentační pro vojákyně VKPR| kus| 24 255.| plášť služební pro HS| kus| 24 256.| plášť vycházkový| kus| 24 257.| plášť pro hudebnice| kus| 24 258.| plášť vycházkový pro ženy| kus| 24 259.| pláštěnka Poncho| kus| 60 260.| pláštěnka pro HS| kus| 60 261.| podbradník černý| kus| 12 262.| podbradník pro velitele HS| kus| 12 263.| podoblek FR pro výkonné letcevýkonné letce| kus| 24 264.| polobotky černé| pár| 24 265.| polobotky černé perforované| pár| 12 266.| polobotky černé večerní| pár| 60 267.| polobotky reprezentační| pár| 12 268.| polokošile s krátkými rukávy výstražná žlutozelená pro vojenské policisty| ks| 24 269.| ponožky| pár| 12 270.| ponožky TERMO| pár| 12 271.| ponožky termo pro motocyklisty| pár| 12 272.| ponožky zimní TERMO| pár| 12 273.| povlak na přilbu| kus| 48 274.| protiúderový komplet| souprava| 60 275.| přezka k opasku pro HS| kus| 48 276.| přezka k opasku pro hudebníky| kus| 12 277.| přezka zlatová| kus| 48 278.| přilba ochranná balistická pro speciální síly| kus| 60 279.| přilba ochranná pancéřová| kus| 60 280.| přilba pro motocyklisty| kus| 60 281.| pytel bivakovací| kus| 36 282.| pytel na prádlo| kus| 60 283.| pytel spací letní| kus| 48 284.| pytel spací zimní| kus| 48 285.| rukavice bílé kožené pro motocyklisty| pár| 12 286.| rukavice bílé kožené pro praporečníky| pár| 12 287.| rukavice bílé letní| pár| 12 288.| rukavice bílé zimní| pár| 12 289.| rukavice bílé zimní kožené pro motocyklisty| pár| 12 290.| rukavice černé pro motocyklisty| pár| 12 291.| rukavice černé zimní pro motocyklisty| pár| 12 292.| rukavice ECWCS| pár| 24 293.| rukavice FR letní černé| pár| 12 294.| rukavice kombinované střední| pár| 24 295.| rukavice kombinované svrchní| pár| 24 296.| rukavice kombinované svrchní pro osádky vrtulníků| pár| 24 297.| rukavice kombinované vnitřní| pár| 24 298.| rukavice kombinované vnitřní pro osádky vrtulníků| pár| 24 299.| rukavice kožené pro velitele čestné stráže| pár| 12 300.| rukavice kožené zimní černé| pár| 36 301.| rukavice letní bílé| pár| 12 302.| rukavice pro praporečníky| pár| 12 303.| rukavice speciální pro létající personál| pár| 12 304.| rukavice střelecké pro speciální síly| pár| 24 305.| rukavice taktické| pár| 24 306.| rukavice zimní bílé| pár| 12 307.| rukavice zimní kožené pro HS| pár| 12 308.| rukavice zimní kožené pro praporečníky| pár| 12 309.| řemen do kalhot| kus| 24 310.| síťka-šála| kus| 48 311.| součástky nosného systému| kus| 48 312.| souprava nosná| souprava| 12 313.| spodky lehká FR pro výkonné letcevýkonné letce| kus| 12 314.| spodky lehké TERMO| kus| 24 315.| spodky letní pro HS| kus| 24 316.| spodky termo pro motocyklisty| kus| 12 317.| spodky zimní FR pro výkonné letcevýkonné letce| kus| 12 318.| spodky zimní pro HS| kus| 24 319.| spodky zimní TERMO| kus| 24 320.| spona k vázance stříbřitá| kus| 48 321.| sukně 97 úzká| kus| 24 322.| sukně večerní| kus| 60 323.| sukně vycházková| kus| 12 324.| sukně vycházková modrá| kus| 12 325.| šála bílá| kus| 60 326.| šála modrá| kus| 60 327.| šátek bílý| kus| 12 328.| šerpa| kus| 48 329.| šerpa pro šéfdirigenty| kus| 24 330.| šle| kus| 12 331.| šle bílé| kus| 12 332.| šle modré| kus| 12 333.| šňůra pro čestnou stráž| kus| 12 334.| šňůra pro hudbu| kus| 12 335.| šňůra pro velitele HS| kus| 12 336.| šňůra pro vojáky HS| kus| 12 337.| šňůra pro vojákyně HS| kus| 12 338.| šňůra vycházková| kus| 60 339.| šňůra vycházková pro ženy| kus| 60 340.| šňůra zlatová pro vojáky VKPR| kus| 12 341.| šňůra zlatová pro vojákyně VKPR| kus| 12 342.| taška na výstroj pro výkonné letcevýkonné letce| kus| 48 343.| tlumok malý| kus| 48 344.| tlumok malý pro speciální síly| kus| 48 345.| tlumok velký| kus| 48 346.| tlumok velký pro speciální síly| kus| 48 347.| vak na výstroj| kus| 48 348.| vázačka bílá pro dirigenty| kus| 24 349.| vázačka večerní| kus| 24 350.| vázačka vycházková| kus| 24 351.| vázačka vycházková černá| kus| 24 352.| vázačka vycházková modrá| kus| 24 353.| vázanka modrá| kus| 24 354.| vázanka vycházková| kus| 24 355.| vázanka vycházková modrá| kus| 24 356.| vesta fraková bílá pro dirigenty| kus| 60 357.| vesta ochranná balistická pro speciální síly| kus| 60 358.| vesta ochranná pancéřová| kus| 60 359.| vesta ochranná pro skryté nošení| kus| 60 360.| vesta ochranná pro skryté nošení pro speciální síly| kus| 60 361.| vesta ochranná se samonafukovacím systémem| kus| 48 362.| vesta reflexní oranžová pro vojenské policisty| kus| 72 363.| vesta reflexní pro vojenské policisty| kus| 72 364.| vesta zimní pro výkonné letcevýkonné letce| kus| 48 365.| vložka do bundy 2022 černá| kus| 48 366.| vložka do bundy pro vojenské policisty| kus| 48 367.| vložka do kalhot TERMO| kus| 24 368.| vložka do pláště pro hudebníky vycházkového| kus| 24 369.| vložka do pláště vycházkového| kus| 24 370.| vložka do vycházkového pláště pro hudebnice| kus| 24 371.| vložka do vycházkového pláště pro ženy| kus| 24 372.| vložka zimní do vesty pro výkonné letcevýkonné letce| kus| 48 373.| výstroj protichemickobiologická| souprava| 60 374.| zástěra pracovní pro kuchaře| kus| 24 375.| znak rozlišovací patinový| kus| 24 376.| znak rukávový HS| kus| 24 Vysvětlivky: HS - Hradní stráž VKPR - Vojenská kancelář prezidenta republiky VP - Vojenská policie Příloha č. 4 k vyhlášce č. 266/1999 Sb. Zařazení výstrojních součástek vydávaných vojákovi v záloze ve službě nebo vojákovi v aktivní záloze do skupin podle § 13 odst. 2 a směrné doby používání podle § 13 odst. 3 a) výstrojní součástky vydávané do vlastnictví Poř. čís.| Výstrojní součástka| Měřicí jednotka| Počet vydávaných výstrojních součástek| Směrná doba používání jedné výstrojní součástky v měsících ---|---|---|---|--- 1.| prostředek na údržbu obuvi| kus| 1| 12 2.| síťka-šála maskovací| kus| 1| 48 3.| síťka-moskytiéra obličejová| kus| 1| 12 4.| stélky do polních bot| pár| 2| 12 b) výstrojní součástky vydávané na výpůjčku vojákovi v záloze ve službě a vojákovi v aktivní záloze Poř. čís.| Výstrojní součástka| Měřicí jednotka| Počet vydávaných výstrojních součástek| Směrná doba používání jedné výstrojní součástky v měsících ---|---|---|---|--- 1.| čepice 95 letní se zeleným potiskem| kus| 1| 24 2.| kukla-čepice khaki| kus| 1| 36 3.| kabát 95| kus| 1| 48 4.| blůza 95| kus| 1| 24 5.| kalhoty 95| kus| 1| 12 6.| boty polní| pár| 1| 24 7.| nátělník lehký TERMO| kus| 1| 12 8.| nátělník khaki| kus| 3| 12 9.| nátělník letní s krátkými rukávy| kus| 4| 12 10.| spodky lehké TERMO| kus| 1| 12 11.| ponožky TERMO| pár| 4| 12 12.| řemen 95| kus| 1| 48 13.| vak na výstroj| kus| 1| 48 c) Výstrojní součástky vydávané na výpůjčku vojákovi v aktivní záloze po dokončení vojenské přípravy k získání základních vojenských znalostí a dovedností Poř. čís.| Výstrojní součástka| Měřicí jednotka| Počet vydávaných výstrojních součástek| Směrná doba používání jedné výstrojní součástky v měsících ---|---|---|---|--- 1.| nátělník khaki| kus| 3| 12 2.| nátělník letní s krátkými rukávy| kus| 2| 12 3.| ponožky TERMO| pár| 2| 12 4.| baret| kus| 1| 24 5.| kukla-čepice bílá| kus| 1| 60 6.| blůza 95 letní se zeleným potiskem| kus| 1| 24 7.| kalhoty 95 letní se zeleným potiskem| kus| 1| 12 8.| nátělník zimní TERMO| kus| 1| 12 9.| spodky zimní TERMO| kus| 1| 12 10.| blůza maskovacího oděvu do nepříznivého počasí| kus| 1| 24 11.| kalhoty maskovacího oděvu do nepříznivého počasí| kus| 1| 24 12.| boty polní do nepříznivého počasí| pár| 1| 36 13.| ponožky zimní TERMO| pár| 5| 12 14.| pytel na prádlo| kus| 2| 60 3) § 13 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky. 4) § 5 odst. 2 písm. d) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). 5) § 74 odst. 3 a § 76 odst. 4 zákona č. 221/1999 Sb. 7) Vyhláška č. 146/2015 Sb., o stanovení výše náborového příspěvku, výše kvalifikačního příspěvku, výše a postupu při přiznávání cestovních náhrad při povolání do služebního poměru a při přeložení poskytovaných vojákům, ve znění vyhlášky č. 281/2017 Sb.
Vyhláška Ministerstva obrany č. 268/1999 Sb.
Vyhláška Ministerstva obrany č. 268/1999 Sb. Vyhláška Ministerstva obrany, kterou se pro účely výsluhových náležitostí stanoví, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti, a postup při výplatě výsluhových náležitostí Vyhlášeno 26. 11. 1999, datum účinnosti 1. 12. 1999, částka 90/1999 * § 1 - Výkonný letec * § 2 - Služba zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti * § 3 - Postup při výplatě výsluhových náležitostí * § 4 - Účinnost Aktuální znění od 1. 11. 2018 (239/2018 Sb.) 268 VYHLÁŠKA Ministerstva obrany ze dne 5. listopadu 1999, kterou se pro účely výsluhových náležitostí stanoví, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti, a postup při výplatě výsluhových náležitostí Ministerstvo obrany stanoví podle § 133 odst. 2 a podle § 143 odst. 11 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, (dále jen „zákon“): § 1 Výkonný letec Pro účely posuzování výše výsluhového příspěvku se za výkonného letce považuje a) pilot, s výjimkou operátora bezpilotních prostředků, b) navigátor, c) palubní radiotelefonista, d) palubní operátor, e) palubní technik, f) palubní průvodčí, g) palubní zdravotnický personál letecké záchranné služby a letecké služby pátrání a záchrany, h) palubní střelec. § 2 Služba zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti Službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti se rozumí služba vojáka zařazeného na služebním místě a) řídícího letového provozu, b) výkonného výsadkáře, c) pyrotechnika, d) pomocníka pyrotechnika, který vykonává nebezpečné práce, e) potápěče, který vykonává speciální práce pod vodou, f) hasiče, g) spojeném s výkonem práce s výbušninami, h) spojeném s výkonem činnosti na zvláštním pracovišti v podzemí, i) stanoveném ministrem obrany ve Vojenském zpravodajství podle zákona o zpravodajských službách České republiky1), j) spojeném s výkonem činnosti příslušníka Speciálních sil při plnění úkolů Speciálních sil ArmádyArmády České republiky, nebo k) vojenského policisty podle zákona o Vojenské policii, při jejímž výkonu trvale převažují činnosti, za které vojákovi přísluší zvláštní příplatek podle § 68c odst. 1 zákona, a to i tehdy, kdy jej z důvodu splnění nároku na jiný výhodnější příplatek nepobírá. § 3 Postup při výplatě výsluhových náležitostí (1) Výsluhový příspěvek se vyplácí do jedenáctého dne kalendářního měsíce na běžný kalendářní měsíc. (2) Odbytné, odchodné a úmrtné se vyplácejí jednorázově do jedenáctého dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém na ně vznikl nárok. § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1999. Ministr: RNDr. Vetchý, CSc. v. r. 1) § 3 písm. c) a § 5 odst. 3 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 290/2005 Sb. 1a) Zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění zákona č. 39/1995 Sb. a zákona č. 213/2000 Sb.
Vyhláška Ministerstva obrany č. 273/1999 Sb.
Vyhláška Ministerstva obrany č. 273/1999 Sb. Vyhláška Ministerstva obrany, kterou se vymezují určená technická zařízení používaná s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou a ve vojenských objektech a provádění zkoušek určených technických zařízení Vyhlášeno 26. 11. 1999, datum účinnosti 1. 12. 1999, částka 90/1999 * ČÁST PRVNÍ - URČENÁ TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ (§ 1 — § 6) * ČÁST DRUHÁ - PROVÁDĚNÍ ZKOUŠEK URČENÝCH TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ (§ 7 — § 8) * ČÁST TŘETÍ - ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ (§ 9 — § 9) Aktuální znění od 1. 12. 1999 273 VYHLÁŠKA Ministerstva obrany ze dne 5. listopadu 1999, kterou se vymezují určená technická zařízení používaná s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou a ve vojenských objektech a provádění zkoušek určených technických zařízení Ministerstvo obrany stanoví podle § 36 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky: ČÁST PRVNÍ URČENÁ TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ § 1 Základní ustanovení Technická zařízení podléhající státnímu dozoru orgánů Ministerstva obrany (dále jen „ministerstvo“) jsou určená technická zařízení tlaková, plynová, elektrická, zdvihací, ochranná a ostatní, která jsou konstruována a vyráběna k použití s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou, a určená technická zařízení konstruovaná a vyráběná pro potřeby ozbrojených sil umístěná ve vojenských objektech. § 2 Zařízení tlaková Zařízení tlaková jsou zejména a) tlakové nádoby stabilní, jejichž nejvyšší pracovní přetlak převyšuje 0,05 MPa a které obsahují plyn, páry nebo žíravé, jedovaté a výbušné kapaliny o jakékoliv teplotě nebo ostatní kapaliny o teplotě převyšující jejich bod varu při přetlaku 0,05 MPa, b) tlakové nádoby k dopravě plynů, jejichž kritická teplota je nižší než +50 °C, nebo plynů, u nichž při teplotě +50 °C je absolutní tlak par vyšší než 0,3 MPa, c) potrubí, jehož jmenovitý průměr je větší než 25 mm a pracovní látkou jsou hořlavé, žíravé, jedovaté, výbušné nebo ekologicky nebezpečné látky o nejvyšším pracovním přetlaku větším než 0,05 MPa nebo ostatní plyny a páry o nejvyšším pracovním přetlaku vyšším než 1 MPa, d) bezpečnostní zařízení zajišťující sledování a dodržení přetlaků, teplot a úrovní hladiny, kde jejich možné nedodržení stanovených mezí ohrožuje bezpečnost vyhrazených tlakových nebo plynových zařízení, a zařízení určená k odkalování kotlů. § 3 Zařízení plynová (1) Zařízení plynová skupiny A jsou zejména zařízení a) pro výrobu plynů, kde plyn je hlavním výrobním produktem, včetně zařízení, kterými se plyn upravuje, popřípadě zkapalňuje nebo vypařuje, b) ke skladování plynů, c) k plnění tlakových nádob na dopravu plynů, d) bateriových tlakových stanic jako souhrnného celku sloužícího k odběru plynů, e) kompresorových stanic, f) regulačních stanic, g) k rozvodu plynů hořlavých, jedovatých, zdraví škodlivých, inertních a hoření podporujících, s výjimkou vzduchu, s pracovním přetlakem vyšším než 5,0 kPa, h) pro spotřebu plynů spalováním s jednotkovým výkonem vyšším než 50 kW, tj. průmyslové pece, spotřebiče a zařízení plynového otopu kotlů a pece s řízenou atmosférou. (2) Zařízení plynová skupiny B jsou zejména a) jednoduché tlakové stanice jako součást souhrnného funkčního celku sloužícího k odběru plynu z nejvýše dvou tlakových nádob na dopravu plynů, b) zařízení k rozvodu hořlavých plynů s pracovním přetlakem nepřevyšujícím 5,0 kPa, c) zařízení pro spotřebu plynů spalováním s jednotkovým výkonem nepřevyšujícím 50 kW. (3) Za plyny se zde považují látky, jejichž kritická teplota je nižší než +50 °C, nebo látky, u nichž je při teplotě +50 °C absolutní tlak par vyšší než 0,3 MPa, včetně směsí plynů. § 4 Zařízení elektrická Zařízení elektrická jsou zejména zařízení a) pro výrobu, přeměnu, rozvod a odběr elektrické energie, b) určená k ochraně před účinky atmosférické a statické elektřiny. § 5 Zařízení zdvihací (1) Zdvihací zařízení skupiny A jsou zařízení s vysokým rizikem nebezpečí úrazu osob nebo jejich ohrožení a jsou jimi zejména a) zdvihadla, pojízdná zdvihadla a jeřáby s motorovým pohonem o nosnosti 1 000 kg a více, b) zdvihadla, pojízdná zdvihadla s ručním pohonem o nosnosti 5 000 kg a více, c) hydraulické ruky, d) pohyblivé pracovní plošiny s výškou zdvihu nad 1,5 m, e) regálové zakladače a stohovací jeřáby. (2) Zdvihací zařízení skupiny B jsou zařízení s nižším rizikem nebezpečí úrazu osob nebo jejich ohrožení a jsou jimi zejména a) zdvihadla, pojízdná zdvihadla a jeřáby do nosnosti 1 000 kg s motorovým pohonem, b) zdvihadla, pojízdná zdvihadla a jeřáby o nosnosti 1 000 kg až 5 000 kg s ručním pohonem, c) zdvihací ústrojí dopravních vozíků a nakladačů určených pro zdvihání a přepravu břemen pomocí prostředků pro vázání, zavěšení nebo uchopení, d) zdvihací rampy, plošiny, stojanové zvedáky a zvedací čela, jimiž se zdvíhají břemena, e) vrátky, které jsou použity jako zařízení ke zvedání břemen, f) svisle posuvná vrata s motorovým pohonem, g) prostředky pro vázání, zavěšení nebo uchopení břemen o nosnosti nad 100 kg používané u zdvihacích zařízení. § 6 Zařízení ostatní a ochranná (1) Zařízení ostatní jsou zařízení určená k zabezpečení činnosti ozbrojených sil. (2) Zařízení ochranná jsou zařízení zajišťující bezpečnost osádek a obsluh a osobní ochranné prostředky. ČÁST DRUHÁ PROVÁDĚNÍ ZKOUŠEK URČENÝCH TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ § 7 Zkoušky určených technických zařízení se provádí ve vojenských zařízeních stanovených ministerstvem. § 8 Zkoušky určených technických zařízení se provádí v závislosti na jejich technickém stavu a charakteru provozu, nejméně však v rozsahu a lhůtách stanovených příslušnými technickými předpisy nebo normami. ČÁST TŘETÍ ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ § 9 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1999. Ministr: RNDr. Vetchý, CSc. v. r.
Vyhláška Ministerstva obrany č. 275/1999 Sb.
Vyhláška Ministerstva obrany č. 275/1999 Sb. Vyhláška Ministerstva obrany, kterou se stanoví kategorie vojenských plavidel, schvalování technické způsobilosti a provádění technických prohlídek vojenských plavidel a zkoušek technických zařízení vojenských plavidel Vyhlášeno 29. 11. 1999, datum účinnosti 1. 12. 1999, částka 91/1999 * ČÁST PRVNÍ - VOJENSKÁ PLAVIDLA A JEJICH KATEGORIE (§ 1 — § 5) * ČÁST DRUHÁ - VOJENSKÉ LODNÍ LISTINY (§ 6 — § 6) * ČÁST TŘETÍ - SCHVALOVÁNÍ TECHNICKÉ ZPŮSOBILOSTI, PROVÁDĚNÍ TECHNICKÝCH PROHLÍDEK VOJENSKÝCH PLAVIDEL A PROVÁDĚNÍ ZKOUŠEK TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ VOJENSKÝCH PLAVIDEL (§ 7 — § 10) * ČÁST ČTVRTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 11 — § 12) Aktuální znění od 1. 12. 1999 275 VYHLÁŠKA Ministerstva obrany ze dne 15. listopadu 1999, kterou se stanoví kategorie vojenských plavidel, schvalování technické způsobilosti a provádění technických prohlídek vojenských plavidel a zkoušek technických zařízení vojenských plavidel Ministerstvo obrany v dohodě s Ministerstvem dopravy a spojů stanoví podle § 34 odst. 6 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky: ČÁST PRVNÍ VOJENSKÁ PLAVIDLA A JEJICH KATEGORIE § 1 Vojenská plavidla (1) Vojenská plavidla jsou všechny druhy plavidel, plovoucích strojů, plovoucích zařízení a bojových vozidel, které jsou zavedeny a užívány v ozbrojených silách České republiky (dále jen „ozbrojené síly“) a jsou určeny k překonávání vodních toků, k pohybu či k práci na vodním toku nebo k plnění specifických úkolů ozbrojených sil na vodních tocích. (2) Vojenská plavidla se rozdělují do kategorií a) vojenské lodě, b) vojenské plovoucí stroje, c) vojenská plovoucí zařízení, d) obojživelná vojenská bojová vozidla. (3) Vojenskou plavbouVojenskou plavbou se rozumí provozování vojenských plavidel na vodní cestě.1) § 2 Vojenské lodě (1) Vojenské lodě jsou plavidla zavedená do výzbroje a určená k používaní v ozbrojených silách k přepravě osob, nákladu či manipulaci s vojenskými plovoucími zařízeními či stroji bez vlastního pohonu a k plnění specifických úkolů ozbrojených sil. (2) Vojenské lodě se rozdělují do kategorií a) lodě s vlastním strojním pohonem, b) malá plavidla1) s vlastním strojním pohonem do 150 kW, c) malá plavidla1) bez vlastního pohonu. § 3 Vojenské plovoucí stroje (1) Vojenské plovoucí stroje jsou plavidla zavedená do výzbroje a určená k používaní v ozbrojených silách a jsou vybavena mechanickým zařízením a určená k plnění specifických vojenských prací na vodních cestách. (2) Vojenské plovoucí stroje se rozdělují do kategorií a) s vlastním pohonem, b) bez vlastního pohonu. § 4 Vojenská plovoucí zařízení (1) Vojenská plovoucí zařízení jsou zejména plošiny, pontonové mosty a jim podobná plovoucí zařízení bez vlastního pohonu, která jsou v rámci vojenské techniky používána v ozbrojených silách k plnění specifických vojenských úkolů. K zajištění jejich pohybu po vodní cestě jsou používány vojenské lodě a pohyb těchto zařízení je prováděn pomocí čelního posunu, bočního postrku nebo tažením, případně vzájemnou kombinací těchto způsobů. (2) Vojenská plovoucí zařízení se rozdělují do kategorií a) pontonové mosty, b) pontonová soulodí, c) plovoucí prámy, d) plovoucí lávky. § 5 Obojživelná vojenská bojová vozidla (1) Obojživelná vojenská bojová vozidla jsou vojenská bojová vozidla určená k vedení bojové činnosti nebo k přepravě osob nebo vojenského materiálu, jež jsou schopna pomocí vlastního pohonu plout na vodním toku. (2) Obojživelná vojenská bojová vozidla se rozdělují do kategorií a) obojživelná vojenská bojová vozidla na pásovém podvozku, b) obojživelná vojenská bojová vozidla na kolovém podvozku, c) ostatní obojživelná vojenská vozidla. ČÁST DRUHÁ VOJENSKÉ LODNÍ LISTINY § 6 (1) Vojenská plavidla podléhají evidenci a jsou vybavena vojenskými lodními listinami s výjimkou vojenských plavidel uvedených v § 2 odst. 2 písm. c) a § 5. (2) Vojenské lodní listiny jsou a) jízdní rozkaz vojenského plavidla, b) lodní osvědčení vojenského plavidla, c) lodní deník - pouze u vojenských plavidel uvedených v § 2 odst. 2 písm. a) a v § 3, d) zvláštní povolení k provozu vojenského plavidla, e) osvědčení obojživelného vojenského bojového vozidla. (3) Rozsah vybavení lodními listinami pro jednotlivé kategorie vojenských plavidel určuje Ministerstvo obrany (dále jen „ministerstvo“) v zápisu do vojenského plavebního rejstříku při vydání osvědčení vojenského plavidla. (4) Ztrátu nebo znehodnocení lodní listiny oznamuje velitel vojenského útvaru neprodleně ministerstvu. ČÁST TŘETÍ SCHVALOVÁNÍ TECHNICKÉ ZPŮSOBILOSTI, PROVÁDĚNÍ TECHNICKÝCH PROHLÍDEK VOJENSKÝCH PLAVIDEL A PROVÁDĚNÍ ZKOUŠEK TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ VOJENSKÝCH PLAVIDEL § 7 Schvalování technické způsobilosti vojenských plavidel provádí ministerstvo při jejich zavádění do ozbrojených sil v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem.2) § 8 (1) Kontrola technického stavu vojenského plavidla se provádí vždy před provozem na vodní cestě. O výsledku kontroly se provádí zápis do jízdního rozkazu vojenského plavidla. (2) Za řádný technický stav a bezpečnost plavidel v provozu odpovídá velitel vojenského útvaru. § 9 Zkoušky technických zařízení vojenských plavidel se provádí podle zvláštního právního předpisu.3) § 10 Technické podmínky pro přestavbu již schválených vojenských plavidel Přestavba vojenských plavidel k jiným účelům, než ke kterým byla schválena jejich technická způsobilost, není povolena s výjimkou vojenských plavidel uvedených v § 2. ČÁST ČTVRTÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ § 11 Vojenská plavidla, která byla uvedena do provozu v ozbrojených silách do účinnosti této vyhlášky, jsou považována ode dne účinnosti této vyhlášky za vojenská plavidla uvedená v § 1. § 12 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1999. Ministr: RNDr. Vetchý, CSc. v. r. 1) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě. 2) Vyhláška č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských cestách. 3) Vyhláška č. 273/1999 Sb., kterou se vymezují určená technická zařízení používaná s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou a ve vojenských objektech a provádění zkoušek určených technických zařízení.
Vyhláška Ministerstva obrany č. 279/1999 Sb.
Vyhláška Ministerstva obrany č. 279/1999 Sb. Vyhláška Ministerstva obrany , kterou se stanoví kategorie vojenského leteckého personálu, jejich kvalifikace a rozsah odborných znalostí a vzor průkazu způsobilosti vojenského leteckého personálu Vyhlášeno 29. 11. 1999, datum účinnosti 1. 12. 1999, částka 91/1999 * ČÁST PRVNÍ - KATEGORIE VOJENSKÉHO LETECKÉHO PERSONÁLU (§ 1 — § 4) * ČÁST DRUHÁ - ODBORNOST VOJENSKÉHO LETECKÉHO PERSONÁLU (§ 5 — § 11) * ČÁST TŘETÍ - ROZSAH ODBORNÝCH ZNALOSTÍ VOJENSKÉHO LETECKÉHO PERSONÁLU (§ 12 — § 12) * ČÁST PÁTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 13 — § 14) č. 1 k vyhlášce č. 279/1999 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 279/1999 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2022 (163/2022 Sb.) 279 VYHLÁŠKA Ministerstva obrany ze dne 15. listopadu 1999, kterou se stanoví kategorie vojenského leteckého personálu, jejich kvalifikace a rozsah odborných znalostí a vzor průkazu způsobilosti vojenského leteckého personálu Ministerstvo obrany v dohodě s Ministerstvem dopravy a spojů stanoví podle § 40 odst. 3 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky: ČÁST PRVNÍ KATEGORIE VOJENSKÉHO LETECKÉHO PERSONÁLU § 1 Vojenský letecký personál Vojenský letecký personál tvoří a) výkonní vojenští letci, b) vojenský obsluhující personál, c) pozemní vojenský letecký personál, d) studenti UniverzityUniverzity obrany fakulty vojenských technologií, studijní specializace vojenský pilot a studijní specializace řídící letového provozu, kteří se studiem a praktickým výcvikem připravují na činnost vojenského leteckého personálu. § 2 Výkonní vojenští letci (1) Výkonnými vojenskými letci jsou a) pilot - velitel letounu, b) pilot - velitel vrtulníku, c) druhý pilot, d) pilot operátor, e) navigátor, f) palubní technik, g) palubní radiotelefonista, h) palubní operátor, i) pilot ultralehkého letadla, j) pilot operátor bezpilotního prostředku, k) palubní střelec. (2) K výkonným vojenským letcům patří rovněž osoby uvedené v § 1 písm. d) a ostatní členové posádky, kteří provádějí letecký výcvik. (3) Výkonní vojenští letci se dělí do těchto výcvikových skupin: a) piloti, b) navigátoři, c) palubní telegrafisté, d) palubní technici, e) palubní operátoři, f) palubní střelci. (4) Piloti se zařazují do těchto kategorií a) pilot - velitel letounu, b) pilot - velitel vrtulníku, c) druhý pilot letounu, d) druhý pilot vrtulníku, e) pilot operátor, f) pilot ultralehkého letadla, g) pilot operátor bezpilotního prostředku. (5) Palubní technici se zařazují do těchto kategorií: a) palubní inženýr, b) palubní technik, c) palubní technik - vysazovač. (6) Palubní operátoři se zařazují do těchto kategorií: a) palubní operátor průzkumných a fotogrammetrických prostředků, b) palubní operátor prostředků radioelektronického boje a speciálních prostředků, c) palubní operátor pro letové ověřování prostředků letecké radionavigační služby. § 3 Vojenský obsluhující personál (1) Vojenský obsluhující personál tvoří a) palubní průvodčí, b) doprovodný personál. (2) Doprovodný personál tvoří a) technický doprovodný personál při zkušebních, zalétávacích nebo přepravních letech, b) zdravotnický doprovodný personál, c) ostatní doprovodný personál, který tvoří specialisté záchranné služby a výsadkové přípravy, d) technický personál ověřující pozemní vojenskou leteckou techniku. § 4 Pozemní vojenský letecký personál (1) Pozemní vojenský letecký personál tvoří a) personál stanovišť letových provozních služeb, b) technický personál. (2) Personál stanovišť letových provozních služeb se dělí na a) řídící letového provozu, b) ostatní personál stanovišť letových provozních služeb. (3) Technický personál se zařazuje do kategorií a) personál inženýrské letecké služby, b) personál letecké radionavigační služby, c) personál leteckého technického a provozního zabezpečení, d) personál letištního zabezpečení, e) personál letecké meteorologie. (4) Personál inženýrské letecké služby se dělí na tyto specializace: a) mechanik - specialista pro drak a motor pro letouny nebo vrtulníky s turbínovými nebo pístovými motory, pro elektrické a speciální vybavení, pro rádiové a radiotechnické vybavení nebo pro leteckou výzbroj (mechanik A), b) technik - specialista pro drak a motor pro letouny nebo vrtulníky s turbínovými nebo pístovými motory (technik B1), c) avionik - specialista pro elektrické a speciální vybavení, pro rádiové a radiotechnické vybavení nebo pro leteckou výzbroj (avionik B2), d) technik - specialista pro organizaci a řízení základnové údržby a zachování letové způsobilosti (technik C). (5) Personál letecké radionavigační služby se dělí na tyto specializace: a) specialista pro přehledové prostředky, b) specialista pro prostředky objektivní kontroly, c) specialista pro prostředky zpracování a zobrazení dat, d) specialista pro radionavigační prostředky, e) specialista pro komunikační prostředky, f) specialista pro světelné zabezpečovací prostředky, g) specialista pro energetické prostředky, h) specialista pro organizaci a řízení letecké radionavigační služby. (6) Personál leteckého technického a provozního zabezpečení se dělí na tyto specializace: a) specialista pro tlakové a plynové vysokotlaké zařízení, b) specialista pro pozemní speciální agregáty, c) specialista pro letecké akumulátorové nabíjecí stanice, d) specialista pro pozemní prostředky pro vlekání letadel, e) specialista pro organizaci a řízení leteckého technického a provozního zabezpečení. (7) Personál letištního zabezpečení se dělí na tyto specializace: a) specialista pro pozemní záchytná zařízení letadel, b) specialista pro měření a vyhodnocování brzdicích účinků na pohybových plochách letišť, c) specialista pro údržbu a opravy letištních ploch a letištních zařízení, d) specialista pro organizaci a řízení letištního zabezpečení. (8) Personál letecké meteorologie se dělí na tyto specializace: a) letecký meteorolog - synoptik, b) letecký meteorolog - pozorovatel, c) letecký meteorolog - technik meteorologických leteckých pozemních zařízení, d) specialista pro organizaci a řízení letecké meteorologie. ČÁST DRUHÁ ODBORNOST VOJENSKÉHO LETECKÉHO PERSONÁLU § 5 Odbornost výkonných vojenských letců (1) Odbornost výkonných vojenských letců se dělí na a) třídnost, b) bojovou použitelnost, c) typovou odbornost, d) další odbornosti. (2) Výkonní vojenští letci mohou z hlediska třídnosti dosáhnout odbornosti a) bez třídy, b) 3\\. třídy, c) 2\\. třídy, d) 1\\. třídy. (3) Výkonní vojenští letci mohou z hlediska bojové použitelnosti dosáhnout odbornosti a) bez bojového použití, b) s omezeným bojovým použitím, c) plně bojově použitelný. (4) Výkonní vojenští letci mohou z hlediska typové odbornosti dosáhnout odbornost pro konkrétní typ vojenského letadla. (5) Výkonní vojenští letci mohou dosáhnout těchto dalších odborností: a) instruktor, b) inspektor, c) zalétávací pilot, d) zkušební pilot. § 6 Odbornost vojenského obsluhujícího personálu (1) Odbornost palubních průvodčích je dána znalostmi a praktickými dovednostmi s nouzovými a záchrannými prostředky pro konkrétní typ vojenského letadla, znalostmi a dovednostmi z poskytování zdravotnické pomoci a minimálními teoretickými znalostmi o stavbě a konstrukci konkrétního typu vojenského letadla, používání jeho výstroje a jeho palubních systémů. (2) Odbornost doprovodného personálu vyplývá ze stanovených činností, které doprovodný personál vykonává na palubě vojenského letadla. Odbornost pozemního vojenského leteckého personálu § 7 (1) Řídící letového provozu mohou dosáhnout odbornost pro a) letištní řízení, b) přibližovací radarové řízení, c) přesné přibližovací radarové řízení, d) oblastní řízení, e) radarové řízení bojového použití, f) instruktorskou činnost, g) inspektorskou činnost. (2) Ostatní personál vojenských stanovišť letových provozních služeb může dosáhnout odbornost a) asistent řídícího letového provozu, b) asistent přípravy a opravy dat, c) specialista letecké informační služby, d) specialista ohlašovny letových provozních služeb, e) specialista pracoviště uspořádání vzdušného prostoru, f) instruktor, g) inspektor. § 8 (1) Odbornost technického personálu se dělí na a) třídnost, b) typovou odbornost, c) další odbornosti. (2) Technický personál může z hlediska třídnosti dosáhnout odbornosti a) bez třídy, b) 3\\. třídy, c) 2\\. třídy, d) 1\\. třídy. (3) Technický personál může z hlediska typové odbornosti dosáhnout odbornosti pro konkrétní typ vojenského letadla nebo vojenského leteckého pozemního zařízení. (4) Technický personál může dosáhnout těchto dalších odborností: a) instruktor, b) inspektor. Kvalifikační požadavky pro odbornost instruktora a inspektora výkonných vojenských letců a pozemního vojenského leteckého personálu § 9 (1) Kvalifikačními požadavky pro odbornost instruktora výkonných vojenských letců jsou a) úspěšné absolvování kurzu pro tuto odbornost podle příslušné kategorie výkonného vojenského letce, b) získání odbornosti 1. třídy v příslušné kategorii výkonného vojenského letce, c) absolvování letového výcviku na daném typu vojenského letadla; posloupnost a rozsah letového výcviku se stanovuje v závislosti na typu vojenského letadla. (2) Instruktor výkonných vojenských letců je oprávněn, po získání této kvalifikace, provádět praktický letecký výcvik vojenských výkonných letců v rozsahu jemu přiznaných oprávnění podle vycvičenosti a odbornosti pro přiznané typy vojenských letadel. (3) Kvalifikačními požadavky pro odbornost inspektora výkonných vojenských letců jsou a) získaná odbornost instruktora v příslušné kategorii výkonného vojenského letce, b) úspěšné absolvování kurzu pro tuto odbornost podle příslušné kategorie výkonného vojenského letce, c) zastávání příslušné funkce. (4) Inspektor výkonných vojenských letců je oprávněn, po získání této odbornosti, teoreticky i prakticky přezkušovat výkonné vojenské letce a instruktory výkonných vojenských letců k získání průkazu způsobilosti vojenského leteckého personálu v rozsahu jemu přiznaných oprávnění. § 10 (1) Kvalifikačními požadavky pro odbornost instruktor pozemního vojenského leteckého personálu jsou a) úspěšné absolvování kurzu pro tuto odbornost podle příslušné kategorie pozemního vojenského leteckého personálu, b) stanovená doba výkonu činnosti u personálu stanovišť letových provozních služeb a u technického personálu dosažení odbornosti 1. třídy, c) prokázání schopnosti provádět výcvik pro příslušné kategorie pozemního vojenského leteckého personálu. (2) Instruktor pozemního vojenského leteckého personálu je oprávněn, po získání této kvalifikace, provádět výcvik příslušné kategorie pozemního vojenského leteckého personálu v rozsahu jemu přiznaných oprávnění. (3) Kvalifikačními požadavky pro odbornost inspektor pozemního vojenského leteckého personálu jsou a) získaná odbornost instruktora v příslušné kategorii pozemního vojenského leteckého personálu, b) úspěšné absolvování kurzu pro tuto odbornost podle příslušné kategorie pozemního vojenského leteckého personálu, c) zastávání příslušné funkce. (4) Inspektor pozemního vojenského leteckého personálu je oprávněn, po získání této odbornosti, teoreticky i prakticky přezkušovat pozemní vojenský letecký personál a instruktory pozemního vojenského leteckého personálu k získání průkazu způsobilosti vojenského leteckého personálu v rozsahu jemu přiznaných oprávnění. § 11 Průkaz způsobilosti vojenského leteckého personálu Dosažená kvalifikace se vojenskému leteckému personálu vyznačuje v průkazu způsobilosti vojenského leteckého personálu. Vzor průkazu způsobilosti vojenského leteckého personálu je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. ČÁST TŘETÍ ROZSAH ODBORNÝCH ZNALOSTÍ VOJENSKÉHO LETECKÉHO PERSONÁLU § 12 (1) Odborná příprava vojenského leteckého personálu se člení na teoretickou přípravu a praktický výcvik. (2) Teoretická příprava se provádí v rozsahu studijních programů pro studijní obory připravující jednotlivé kategorie vojenského leteckého personálu podle zvláštního právního předpisu.1) (3) Praktický výcvik výkonných vojenských letců se provádí podle rozsahu jako základní, pokračovací a bojový. Praktický výcvik se provádí na vyčleněných vojenských letadlech a vojenské letecké technice. (4) Rozsah odborných znalostí pro příslušnou odbornost jednotlivých kategorií vojenského leteckého personálu se ověřuje zkouškou před příslušnou zkušební komisí a je uveden v příloze č. 2. ČÁST PÁTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 13 Odbornost vojenského leteckého personálu dosažená do účinnosti této vyhlášky se považuje za odbornost dosaženou podle této vyhlášky. § 14 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1999. Ministr: RNDr. Vetchý, CSc. v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 279/1999 Sb. Vzor průkazu způsobilosti vojenského leteckého personálu Vnitřní strana průkazu způsobilosti 222kB Při vydání průkazu způsobilosti se vypisuje konkrétní kategorie vojenského leteckého personálu: PRŮKAZ ZPŮSOBILOSTI VÝKONNÉHO LETCE FLIGHT PERSONNEL LICENCE PRŮKAZ ZPŮSOBILOSTI OBSLUHUJÍCÍHO PERSONÁLU CABIN CREW LICENCE PRŮKAZ ZPŮSOBILOSTI POZEMNÍHO LETECKÉHO PERSONÁLU AERONAUTICAL GROUND PERSONNEL LICENCE Vnější strana průkazu způsobilosti 153kB Poznámky: Věta „Doba platnosti lékařského posudku zdravotní způsobilosti odpovídá době platnosti průkazu způsobilosti.“ se v průkazu způsobilosti uvádí pouze výkonným vojenským letcům, palubním průvodčím, zdravotnickému doprovodnému personálu, ostatnímu doprovodnému personálu, který tvoří specialisté záchranné služby a výsadkové přípravy, a řídícím letového provozu. Jazyková způsobilost se v průkazu způsobilosti vyznačuje pouze výkonným vojenským letcům, palubním průvodčím a řídícím letového provozu. Místní doložka se v průkazu způsobilosti vyznačuje pouze personálu stanovišť letových provozních služeb, personálu letecké radionavigační služby, personálu leteckého technického a provozního zabezpečení, personálu letištního zabezpečení a personálu letecké meteorologie. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 279/1999 Sb. Rozsah odborných znalostí a kvalifikačních požadavků pro příslušné odbornosti jednotlivých kategorií vojenského leteckého personálu Část I Rozsah odborných znalostí a kvalifikačních požadavků pro jednotlivé kategorie výkonných vojenských letců ve vztahu k jednotlivým odbornostem A. Pilot - velitel letounu 3. třída - má odpovídající teoretické znalosti, absolvoval základní letecký výcvik na konkrétním typu vojenského letounu, splňuje minimální celkový nálet 250 hodin a dále musí prokázat schopnost: a) řídit letoun v rozmezí jeho omezení a takovým způsobem, aby prováděné manévry byly úspěšné, b) provádět všechny manévry plynule a přesně, c) uplatňovat letecké znalosti pro konkrétní typ vojenského letounu, d) jako velitel letounu provádět postupy a manévry se stupněm dovednosti odpovídajícím oprávněním přiznaným držiteli průkazu způsobilosti pilota letounu. 2. třída - má odpovídající teoretické znalosti, plní pokračovací výcvik na konkrétním typu vojenského letounu, je částečně bojově použitelný a splňuje minimální celkový nálet 350 hodin a dále musí prokázat schopnost: a) řídit letoun s využitím jeho manévrovacích možností a přístrojového vybavení v rozsahu požadavků na 2. třídu, b) plně využívat letounové a zbraňové systémy pro plnění úkolů bojového použití v rozsahu požadavků na 2. třídu, c) uplatňovat letecké znalosti pro konkrétní typ vojenského letounu, d) jako velitel letounu provádět postupy a manévry se stupněm dovednosti odpovídajícím oprávněním přiznaným držiteli průkazu způsobilosti pilota letounu. 1. třída - má odpovídající teoretické znalosti, je plně vycvičen na konkrétním typu vojenského letounu, je plně bojově použitelný a splňuje minimální celkový nálet 500 hodin a dále musí prokázat schopnost: a) řídit letoun s plným využitím jeho manévrovacích možností a přístrojového vybavení, b) plně využívat letounové a zbraňové systémy pro plnění úkolů bojového použití, c) uplatňovat letecké znalosti pro konkrétní typ vojenského letounu, d) jako velitel letounu provádět postupy a manévry se stupněm dovednosti odpovídajícím oprávněním přiznaným držiteli průkazu způsobilosti pilota letounu. B. Pilot - velitel vrtulníku 3. třída - má odpovídající teoretické znalosti, absolvoval základní letecký výcvik na konkrétním typu vojenského vrtulníku, splňuje minimální celkový nálet 250 hodin a dále musí prokázat schopnost: a) řídit vrtulník v rozmezí jeho omezení a takovým způsobem, aby prováděné manévry byly úspěšné, b) provádět všechny manévry plynule a přesně, c) uplatňovat letecké znalosti pro konkrétní typ vojenského vrtulníku, d) jako velitel vrtulníku provádět postupy a manévry se stupněm dovednosti odpovídajícím oprávněním přiznaným držiteli průkazu způsobilosti pilota vrtulníku. 2. třída - má odpovídající teoretické znalosti, plní pokračovací výcvik na konkrétním typu vojenského vrtulníku, je částečně bojově použitelný a splňuje minimální celkový nálet 350 hodin a dále musí prokázat schopnost: a) řídit vrtulník s využitím jeho manévrovacích možností a přístrojového vybavení v rozsahu požadavků na 2. třídu, b) plně využívat letadlové a zbraňové systémy pro plnění úkolů bojového použití v rozsahu požadavků na 2. třídu, c) uplatňovat letecké znalosti pro konkrétní typ vojenského vrtulníku, d) jako velitel vrtulníku provádět postupy a manévry se stupněm dovednosti odpovídajícím oprávněním přiznaným držiteli průkazu způsobilosti pilota vrtulníku. 1. třída - má odpovídající teoretické znalosti, je plně vycvičen na konkrétním typu vojenského vrtulníku, je plně bojově použitelný a splňuje minimální celkový nálet 500 hodin a dále musí prokázat schopnost: a) řídit vrtulník s plným využitím jeho manévrovacích možností a přístrojového vybavení, b) plně využívat letadlové a zbraňové systémy pro plnění úkolů bojového použití, c) uplatňovat letecké znalosti pro konkrétní typ vojenského vrtulníku, d) jako velitel vrtulníku provádět postupy a manévry se stupněm dovednosti odpovídajícím oprávněním přiznaným držiteli průkazu způsobilosti pilota vrtulníku. C. Druhý pilot 3. třída - má odpovídající teoretické znalosti, absolvoval základní letecký výcvik na konkrétním typu vojenského letadla, splňuje minimální celkový nálet 150 hodin a dále musí prokázat schopnost: a) řídit letadlo ze svého pilotního sedadla, b) provádět všechny manévry plynule a přesně, c) uplatňovat letecké znalosti pro konkrétní typ vojenského letadla, d) jako druhý pilot letadla provádět postupy a manévry se stupněm dovednosti odpovídajícím oprávněním přiznaným držiteli průkazu způsobilosti druhého pilota letadla. 2. třída - má odpovídající teoretické znalosti, plní pokračovací výcvik na konkrétním typu vojenského letadla a je částečně bojově použitelný jako člen posádky na konkrétním typu vojenského letadla a splňuje minimální celkový nálet 200 hodin a dále musí prokázat schopnost: a) řídit letadlo ze svého pilotního sedadla s využitím jeho manévrovacích možností a přístrojového vybavení v rozsahu požadavků na 2. třídu, b) plně využívat letadlové a zbraňové systémy pro plnění úkolů bojového použití v rozsahu požadavků na 2. třídu, c) uplatňovat letecké znalosti pro konkrétní typ vojenského letadla, d) jako druhý pilot letadla provádět postupy a manévry se stupněm dovednosti odpovídajícím oprávněním přiznaným držiteli průkazu způsobilosti druhého pilota letadla. 1. třída - má odpovídající teoretické znalosti, je plně vycvičen na konkrétním typu vojenského letadla a je plně bojově použitelný jako člen posádky a splňuje minimální celkový nálet 250 hodin a dále musí prokázat schopnost: a) řídit letadlo ze svého pilotního sedadla s plným využitím jeho manévrovacích možností a přístrojového vybavení, b) plně využívat letadlové systémy pro plnění úkolů bojového použití, c) uplatňovat letecké znalosti pro konkrétní typ vojenského letadla, d) jako druhý pilot letadla provádět postupy a manévry se stupněm dovednosti odpovídajícím oprávněním přiznaným držiteli průkazu způsobilosti druhého pilota letadla. D. Pilot operátor 3. třída - má odpovídající teoretické znalosti, absolvoval základní letecký výcvik na konkrétním typu vojenského letadla, splňuje minimální celkový nálet 150 hodin a dále musí prokázat schopnost: a) řídit letadlo ze svého pilotního sedadla, b) provádět všechny manévry plynule a přesně, c) uplatňovat letecké znalosti pro konkrétní typ vojenského letadla, d) jako pilot operátor provádět postupy a manévry se stupněm dovednosti odpovídajícím oprávněním přiznaným držiteli průkazu způsobilosti pilota operátora. 2. třída - má odpovídající teoretické znalosti, plní pokračovací výcvik na konkrétním typu vojenského letadla a je částečně bojově použitelný jako člen posádky na konkrétním typu vojenského letadla a splňuje minimální celkový nálet 200 hodin a dále musí prokázat schopnost: a) řídit letadlo ze svého pilotního sedadla do stanovených meteorologických minim, b) plně využívat letadlové a zbraňové systémy pro plnění úkolů bojového použití v rozsahu 2. třídy, c) uplatňovat letecké znalosti pro konkrétní typ vojenského letadla, d) jako pilot operátor provádět postupy a manévry se stupněm dovednosti odpovídajícím oprávněním přiznaným držiteli průkazu způsobilosti pilota operátora. 1. třída - má odpovídající teoretické znalosti, je plně vycvičen na konkrétním typu vojenského letadla a je plně bojově použitelný jako člen posádky a splňuje minimální celkový nálet 250 hodin a dále musí prokázat schopnost: a) řídit letadlo ze svého pilotního sedadla do stanovených meteorologických minim, b) plně využívat letadlové a zbraňové systémy pro plnění úkolů bojového použití, c) uplatňovat letecké znalosti pro konkrétní typ vojenského letadla, d) jako pilot operátor provádět postupy a manévry se stupněm dovednosti odpovídajícím oprávněním přiznaným držiteli průkazu způsobilosti pilota operátora. E. Instruktor Instruktor vojenských letounů a vojenských vrtulníků má odpovídající teoretické znalosti. Je pilotem 1. třídy a splňuje minimální celkový nálet 600 hodin. Instruktor vojenských ultralehkých letadel je pilotem 1. třídy a splňuje minimální celkový nálet 120 hodin. Instruktor operátor vojenských bezpilotních prostředků je pilotem operátorem 1. třídy a splňuje minimální nálet 130 hodin na simulátoru a cvičné lety v rozsahu 150 hodin v noční i denní době. Instruktor dále musí prokázat schopnost: a) řídit konkrétní typ vojenského letadla s plným využitím jeho manévrovacích schopností, b) plně využívat letadlové a zbraňové systémy pro plnění úkolů bojového použití, c) uplatňovat letecké znalosti pro konkrétní typ vojenského letadla, d) předvídat možnost vzniku nebezpečné letové situace vyhodnocováním leteckých parametrů a jejich příčinných souvislostí a umět na ni správně reagovat, e) týmové práce, f) jako instruktor provádět postupy a manévry se stupněm dovednosti odpovídajícím oprávněním přiznaným držiteli průkazu způsobilosti pilota instruktora. F. Inspektor Inspektor vojenských letounů a vojenských vrtulníků má odpovídající teoretické znalosti. Je pilotem 1. třídy na odpovídající funkci a splňuje minimální celkový nálet 1 000 hodin. Inspektor vojenských ultralehkých letadel je pilotem 1. třídy a splňuje minimální celkový nálet 150 hodin. Inspektor dále musí prokázat schopnost: a) řídit letadlo ze svého pilotního sedadla s plným využitím jeho manévrovacích schopností, b) plně využívat letadlové a zbraňové systémy pro plnění úkolů bojového použití, c) uplatňovat letecké znalosti pro konkrétní typ vojenského letadla, d) předvídat možnost vzniku nebezpečné letové situace vyhodnocováním leteckých parametrů a jejich příčinných souvislostí a umět na ni správně reagovat, e) týmové práce, f) jako inspektor provádět postupy a manévry se stupněm dovednosti odpovídajícím oprávněním přiznaným držiteli průkazu způsobilosti pilota inspektora. G. Zalétávací pilot Má odpovídající teoretické znalosti. Je pilotem 1. třídy a splňuje minimální celkový nálet 600 hodin a dále musí prokázat schopnost: a) řídit vojenské letadlo s plným využitím jeho manévrovacích schopností, b) plně využívat letadlové a zbraňové systémy pro plnění úkolů bojového použití, c) uplatňovat letecké znalosti pro konkrétní typ vojenského letadla, d) předvídat možnost vzniku nebezpečné letové situace vyhodnocováním leteckých parametrů a jejich příčinných souvislostí a umět na ni správně reagovat, e) psychicky zvládat vysoké zatížení, vysokou letovou zátěž a správně reagovat ve stresových situacích, f) osvojit si v krátkém čase znalosti z materiální části nově vyvíjených vojenských letadel a umět spolupracovat s odborníky a technickým personálem při výzkumu a vývoji, g) týmové práce, h) jako zalétávací pilot provádět postupy a manévry se stupněm dovednosti odpovídajícím oprávněním přiznaným držiteli průkazu způsobilosti zalétávacího pilota. H. Zkušební pilot Má odpovídající teoretické znalosti. Je pilotem 1. třídy a splňuje minimální celkový nálet 1 000 hodin a dále musí prokázat schopnost: a) řídit vojenské letadlo s plným využitím jeho manévrovacích schopností, b) plně využívat letadlové a zbraňové systémy pro plnění úkolů bojového použití, c) uplatňovat letecké znalosti pro konkrétní typ vojenského letadla, d) předvídat možnost vzniku nebezpečné letové situace vyhodnocováním leteckých parametrů a jejich příčinných souvislostí a umět na ni správně reagovat, e) psychicky zvládat vysoké zatížení, vysokou letovou zátěž a správně reagovat ve stresových situacích, f) osvojit si v krátkém čase znalosti z materiální části nově vyvíjených vojenských letadel a umět spolupracovat s odborníky a technickým personálem při výzkumu a vývoji, g) týmové práce, h) jako zkušební pilot provádět postupy a manévry se stupněm dovednosti odpovídajícím oprávněním přiznaným držiteli průkazu způsobilosti zkušebního pilota. I. Navigátor 3. třída - má odpovídající teoretické znalosti, absolvoval základní letecký výcvik na konkrétním typu vojenského letadla a splňuje minimální celkový nálet 100 hodin. 2. třída - má odpovídající teoretické znalosti, plní pokračovací výcvik na konkrétním typu vojenského letadla a je částečně bojově použitelný jako člen posádky a splňuje minimální celkový nálet 200 hodin. 1. třída - má odpovídající teoretické znalosti, je plně vycvičen na konkrétním typu vojenského letadla a je plně bojově použitelný jako člen posádky a splňuje minimální celkový nálet 300 hodin. J. Palubní radiotelefonista 3. třída - má odpovídající teoretické znalosti, absolvoval základní letecký výcvik na konkrétním typu vojenského letadla a splňuje minimální celkový nálet 100 hodin. 2. třída - má odpovídající teoretické znalosti, plní pokračovací výcvik na konkrétním typu vojenského letadla a je částečně bojově použitelný jako člen posádky a splňuje minimální celkový nálet 200 hodin. 1. třída - má odpovídající teoretické znalosti, je plně vycvičen na konkrétním typu vojenského letadla a je plně bojově použitelný jako člen posádky a splňuje minimální celkový nálet 300 hodin. K. Palubní technik 3. třída - má odpovídající teoretické znalosti, absolvoval základní letecký výcvik na konkrétním typu vojenského letadla a splňuje minimální celkový nálet 100 hodin. 2. třída - má odpovídající teoretické znalosti, plní pokračovací výcvik na konkrétním typu vojenského letadla a je částečně bojově použitelný jako člen posádky a splňuje minimální celkový nálet 200 hodin. 1. třída - má odpovídající teoretické znalosti, je plně vycvičen na konkrétním typu vojenského letadla a je plně bojově použitelný jako člen posádky a splňuje minimální celkový nálet 300 hodin. L. Pilot ultralehkých letadel 3. třída - má odpovídající teoretické znalosti, absolvoval základní letecký výcvik a splňuje minimální celkový nálet 40 hodin. 2. třída - má odpovídající teoretické znalosti, plní pokračovací výcvik a splňuje minimální celkový nálet 70 hodin. 1. třída - má odpovídající teoretické znalosti, plní bojový výcvik a splňuje minimální celkový nálet 100 hodin. M. Pilot operátor bezpilotních prostředků 3. třída - má odpovídající teoretické znalosti, absolvoval základní výcvik, splňuje minimální nálet 35 hodin na simulátoru a řídil 15 cvičných letů. 2. třída - má odpovídající teoretické znalosti, plní pokračovací výcvik, splňuje minimální nálet 50 hodin na simulátoru a řídil 50 cvičných letů, z toho 15 cvičných letů v noční době. Je částečně bojově použitelný. 1. třída - má odpovídající teoretické znalosti, plní bojový výcvik, splňuje minimální nálet 120 hodin na simulátoru a řídil cvičné lety v rozsahu 140 hodin v noční i denní době. Je plně bojově použitelný. N. Palubní operátor průzkumných, fotogrammetrických a speciálních prostředků a pro letové ověřování prostředků letecké radionavigační služby 3. třída - má odpovídající teoretické znalosti a základní výcvik v rozsahu stanoveném osnovami pro výkonné letce. Je vycvičen k bojovému použití na všech pracovištích, která má ve vojenském letadle obsluhovat. Splňuje minimální celkový nálet 100 hodin. 2. třída - má odpovídající teoretické znalosti a plní pokračovací výcvik podle příslušné osnovy pro výkonné letce. Je vycvičen k bojovému použití na všech pracovištích, která má ve vojenském letadle obsluhovat, a umí odstraňovat jejich běžné poruchy za letu. Splňuje minimální celkový nálet 200 hodin. 1. třída - má odpovídající teoretické znalosti a je plně vycvičen podle příslušné osnovy pro zdokonalovací výcvik výkonných letců. Je vycvičen k bojovému použití na všech pracovištích, která má ve vojenském letadle obsluhovat, a umí odstraňovat jejich běžné poruchy za letu. Splňuje minimální celkový nálet 300 hodin. O. Palubní střelec 3. třída - má teoretické znalosti odpovídající této třídě, splnil základní výcvik na konkrétním typu vojenského letadla a splňuje minimální celkový nálet 100 hodin. 2. třída - má teoretické znalosti odpovídající této třídě, plní pokračovací výcvik na konkrétním typu vojenského letadla, je částečně bojově použitelný a splňuje minimální celkový nálet 200 hodin. 1. třída - má teoretické znalosti odpovídající této třídě, splnil pokračovací i bojový výcvik na konkrétním typu vojenského letadla, je plně bojově použitelný a splňuje minimální celkový nálet 300 hodin. Část II Rozsah odborných znalostí a kvalifikačních požadavků pro jednotlivé kategorie vojenského obsluhujícího personálu ve vztahu k jednotlivým odbornostem A. Palubní průvodčí Má odpovídající teoretické znalosti v oblasti veřejného stravování, zdravotnické přípravy, prokázal dovednost v používání záchranných prostředků, absolvoval přeškolení na konkrétní typ vojenského letadla a prokázal znalosti postupů nouzového opuštění letadla. B. Technický personál při zkušebních, zalétávacích nebo přepravních letech Má odpovídající teoretické znalosti v oblasti inženýrské letecké služby, je schopen provádět přípravu letadla k letu, absolvoval přeškolení na konkrétní typ vojenského letadla a prokázal znalosti postupů nouzového opuštění letadla. C. Zdravotnický doprovodný personál Má odbornou nebo specializovanou způsobilost pro poskytování přednemocniční neodkladné péče nebo intenzivní péče o pacienty, absolvoval přeškolení na konkrétní typ vojenského letadla a prokázal znalosti postupů nouzového opuštění letadla. D. Ostatní doprovodný personál, který tvoří specialisté záchranné služby a výsadkové přípravy Má odpovídající teoretické znalosti v oblasti záchranné a výsadkové přípravy se zaměřením na činnosti směřující k záchraně osob, zvířat a materiálu v tísni a plnění úkolů v rámci letecké služby pátrání a záchrany, absolvoval přeškolení na konkrétní typ vojenského letadla a prokázal znalosti postupů nouzového opuštění letadla. E. Technický personál ověřující pozemní vojenskou leteckou techniku Má odpovídající teoretické znalosti leteckých pozemních zařízení a prokázal znalosti postupů nouzového opuštění letadla. Část III Rozsah odborných znalostí a kvalifikačních požadavků pro jednotlivé kategorie personálu stanovišť letových provozních služeb ve vztahu k jednotlivým odbornostem A. Řídící letového provozu 1. \\- odbornost letištní řízení a) úspěšně absolvovat vstupní výcvik, který se skládá ze základního výcviku a výcviku pro udělení kvalifikace, a prokázat předepsanou úroveň znalostí anglického jazyka, b) úspěšně absolvovat místní výcvik, který zahrnuje předepsanou teoretickou přípravu a provozní výcvik pro získání místní doložky, c) provozní výcvik podle písm. b) se provádí pod dozorem instruktora na konkrétním pracovišti stanoviště letových provozních služeb a musí trvat nejméně 120 hodin, které jsou rozloženy minimálně do doby 4 týdnů, d) v případě, že držitel průkazu způsobilosti má platnou kvalifikaci pro přibližovací radarové řízení, doba provozního výcviku podle písm. b) musí trvat nejméně 60 hodin, které jsou rozloženy minimálně do doby 2 týdnů, e) v případě, že držitel průkazu způsobilosti má platnou kvalifikaci pro letištní řízení, avšak pro jiné stanoviště letových provozních služeb, doba provozního výcviku podle písm. b) musí trvat nejméně 30 hodin, které jsou rozloženy minimálně do doby 1 týdne, f) průběžně udržovat schopnost vykonávat činnosti vyplývající z kvalifikace. 2. \\- odbornost přibližovací radarové řízení a) úspěšně absolvovat vstupní výcvik, který se skládá ze základního výcviku a výcviku pro udělení kvalifikace, a prokázat předepsanou úroveň znalostí anglického jazyka, b) úspěšně absolvovat místní výcvik, který zahrnuje předepsanou teoretickou přípravu a provozní výcvik pro získání místní doložky, c) provozní výcvik podle písm. b) se provádí pod dozorem instruktora na konkrétním pracovišti stanoviště letových provozních služeb a musí trvat nejméně 180 hodin, které jsou rozloženy minimálně do doby 6 týdnů, d) v případě, že držitel průkazu způsobilosti má platnou kvalifikaci pro přibližovací radarové řízení, avšak pro jiné stanoviště letových provozních služeb, doba provozního výcviku podle písm. b) musí trvat nejméně 60 hodin, které jsou rozloženy minimálně do doby 2 týdnů, e) průběžně udržovat schopnost vykonávat činnosti vyplývající z kvalifikace. 3. \\- odbornost přesné přibližovací radarové řízení a) úspěšně absolvovat vstupní výcvik, který se skládá ze základního výcviku a výcviku pro udělení kvalifikace, a prokázat předepsanou úroveň znalostí anglického jazyka, b) úspěšně absolvovat místní výcvik, který zahrnuje předepsanou teoretickou přípravu a provozní výcvik pro získání místní doložky, c) provozní výcvik podle písm. b) se provádí pod dozorem instruktora na konkrétním pracovišti stanoviště letových provozních služeb a musí obsahovat nejméně 100 přesných radarových přiblížení, d) v případě, že držitel průkazu způsobilosti má kvalifikaci pro přesné přibližovací radarové řízení, avšak pro jiné stanoviště letových provozních služeb, provozní výcvik podle písm. b) musí obsahovat nejméně 25 přesných radarových přiblížení, e) průběžně udržovat schopnost vykonávat činnosti vyplývající z kvalifikace. 4. \\- odbornost oblastní řízení a) úspěšně absolvovat vstupní výcvik, který se skládá ze základního výcviku a výcviku pro udělení kvalifikace, a prokázat předepsanou úroveň znalostí anglického jazyka, b) úspěšně absolvovat místní výcvik, který zahrnuje předepsanou teoretickou přípravu a provozní výcvik pro získání místní doložky, c) provozní výcvik podle písm. b) se provádí pod dozorem instruktora na konkrétním pracovišti stanoviště letových provozních služeb a musí trvat nejméně 180 hodin, které jsou rozloženy minimálně do doby 6 týdnů, d) v případě, že držitel průkazu způsobilosti má platnou kvalifikaci pro přibližovací radarové řízení nebo pro radarové řízení bojového použití, doba provozního výcviku podle písm. b) musí trvat nejméně 120 hodin, které jsou rozloženy minimálně do doby 4 týdnů, e) v případě, že držitel průkazu způsobilosti má platnou kvalifikaci pro oblastní řízení, avšak pro jiné stanoviště letových provozních služeb, doba provozního výcviku podle písm. b) musí trvat nejméně 30 hodin, které jsou rozloženy minimálně do doby 1 týdne, f) průběžně udržovat schopnost vykonávat činnosti vyplývající z kvalifikace. 5. \\- odbornost radarové řízení bojového použití a) úspěšně absolvovat vstupní výcvik, který se skládá ze základního výcviku a výcviku pro udělení kvalifikace, a prokázat předepsanou úroveň znalostí anglického jazyka, b) úspěšně absolvovat místní výcvik, který zahrnuje předepsanou teoretickou přípravu a provozní výcvik pro získání místní doložky, c) provozní výcvik podle písm. b) se provádí pod dozorem instruktora na konkrétním pracovišti stanoviště letových provozních služeb a musí trvat nejméně 120 hodin, které jsou rozloženy minimálně do doby 4 týdnů, d) v případě, že držitel průkazu způsobilosti má platnou kvalifikaci radarového řízení bojového použití, avšak pro jiné stanoviště, doba provozního výcviku podle písm. b) musí trvat nejméně 30 hodin, které jsou rozloženy minimálně do doby 1 týdne, e) průběžně udržovat schopnost vykonávat činnosti vyplývající z kvalifikace. B. Ostatní personál vojenských stanovišť letových provozních služeb Odbornost asistent řídícího letového provozu, odbornost asistent přípravy a opravy dat, odbornost specialista letecké informační služby, odbornost specialista ohlašovny letových provozních služeb a odbornost specialista pracoviště uspořádání vzdušného prostoru a) úspěšně absolvovat předepsanou teoretickou přípravu a absolvovat provozní výcvik pod dozorem instruktora na konkrétním pracovišti stanoviště (střediska) letových provozních služeb, který musí trvat nejméně 120 hodin, které jsou rozloženy minimálně do doby 4 týdnů, b) v případě, že držitel průkazu způsobilosti má platnou kvalifikaci, avšak pro jiné stanoviště letových provozních služeb, doba provozního výcviku musí trvat nejméně 30 hodin, které jsou rozloženy minimálně do doby 1 týdne, c) průběžně udržovat schopnost vykonávat činnosti vyplývající z příslušné kvalifikace. Část IV Rozsah odborných znalostí a kvalifikačních požadavků pro jednotlivé kategorie technického personálu ve vztahu k jednotlivým odbornostem A. Personál inženýrské letecké služby, personál letecké radionavigační služby, personál leteckého technického a provozního zabezpečení a personál letištního zabezpečení 1. \\- odbornost technický personál 3. třídy Je základní kvalifikační úroveň příslušné kategorie technického personálu, pro niž se předpokládá: a) minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou v příslušné skupině oborů vzdělávání s kódy 18 Informatické obory, 23 Strojírenství a strojírenská výroba, 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie, 37 Doprava a stroje nebo 39 Speciální a interdisciplinární obory, případně střední vzdělání s výučním listem a absolvování odborného kurzu; u absolventů civilních škol se vyžaduje odborné zaškolení a absolvování vojenského odborného kurzu, b) složení odborné zkoušky v rozsahu 3. třídy a její případná obnova. 2. \\- odbornost technický personál 2. třídy Je střední kvalifikační úroveň příslušné kategorie technického personálu, pro niž se předpokládá: a) vysokoškolské vzdělání v příslušné oblasti vzdělávání jako je doprava, elektrotechnika, energetika, informatika, kybernetika, stavebnictví nebo strojírenství, technologie a materiály a praxe na úrovni technického personálu 3. třídy v délce závisející na příslušné kategorii technického personálu s minimálním rozsahem 1 rok, nebo b) střední vzdělání s maturitní zkouškou ve skupině oborů vzdělávání s kódy 18 Informatické obory, 23 Strojírenství a strojírenská výroba, 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie, 37 Doprava a stroje nebo 39 Speciální a interdisciplinární obory, případně střední vzdělání s výučním listem, a praxe na úrovni technického personálu 3. třídy v délce závisející na příslušné kategorii technického personálu s minimálním rozsahem 2 roky, c) složení odborné zkoušky v rozsahu 2. třídy a její případná obnova. 3. \\- odbornost technický personál 1. třídy Je vyšší kvalifikační úroveň příslušné kategorie technického personálu, pro niž se předpokládá: a) vysokoškolské vzdělání v příslušné oblasti vzdělávání jako je doprava, elektrotechnika, energetika, informatika, kybernetika, stavebnictví nebo strojírenství, technologie a materiály a praxe na úrovni technického personálu 2. třídy v délce závisející na příslušné kategorii technického personálu s minimálním rozsahem 2 roky, nebo b) střední vzdělání s maturitní zkouškou ve skupině oborů vzdělávání s kódy 18 Informatické obory, 23 Strojírenství a strojírenská výroba, 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie, 37 Doprava a stroje nebo 39 Speciální a interdisciplinární obory, případně střední vzdělání s výučním listem, a praxe na úrovni technického personálu 2. třídy v délce závisející na příslušné kategorii technického personálu s minimálním rozsahem 3 roky, c) složení odborné zkoušky v rozsahu 1. třídy a její případná obnova. B. Personál letecké meteorologie 1. \\- odbornost personál letecké meteorologie 3. třídy Je základní kvalifikační úroveň, pro niž se v závislosti na specializaci předpokládá: a) vysokoškolské vzdělání v příslušném magisterském studijním programu jako je geografie a meteorologie pro obranu a bezpečnost nebo meteorologie a klimatologie nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou, b) úspěšné absolvování předepsaného teoretického a praktického výcviku a 3 roky praxe v oblasti letecké meteorologie, c) složení odborné zkoušky v rozsahu 3. třídy. 2. \\- odbornost personál letecké meteorologie 2. třídy Je střední kvalifikační úroveň, pro niž se v závislosti na specializaci předpokládá: a) vysokoškolské vzdělání v příslušném magisterském studijním programu jako je geografie a meteorologie pro obranu a bezpečnost nebo meteorologie a klimatologie nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou, b) úspěšné absolvování předepsaného teoretického a praktického výcviku a 6 let praxe v oblasti letecké meteorologie, c) složení odborné zkoušky v rozsahu 2. třídy. 3. \\- odbornost personál letecké meteorologie 1. třídy Je vyšší kvalifikační úroveň, pro niž se v závislosti na specializaci předpokládá: a) vysokoškolské vzdělání v příslušném magisterském studijním programu jako je geografie a meteorologie pro obranu a bezpečnost nebo meteorologie a klimatologie nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou, b) úspěšné absolvování předepsaného teoretického a praktického výcviku a 9 let praxe v oblasti letecké meteorologie, c) složení odborné zkoušky v rozsahu 1. třídy. Část V Rozsah odborných znalostí a kvalifikačních požadavků pro jednotlivé specializace personálu inženýrské letecké služby 1. \\- specializace mechanik A Je základní kvalifikační úroveň, pro niž se předpokládá: a) minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou ve skupině oborů vzdělávání s kódy 18 Informatické obory, 23 Strojírenství a strojírenská výroba, 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, 37 Doprava a stroje nebo 39 Speciální a interdisciplinární obory, b) absolvování odborného kurzu pro tuto specializaci a získání příslušného osvědčení, c) odborná praxe v inženýrské letecké službě v rozsahu minimálně 6 měsíců. 2. \\- specializace technik B1 Je střední kvalifikační úroveň, pro niž se předpokládá: a) minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou ve skupině oborů vzdělávání s kódy 18 Informatické obory, 23 Strojírenství a strojírenská výroba, 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, 37 Doprava a stroje nebo 39 Speciální a interdisciplinární obory, b) absolvování odborného kurzu pro tuto specializaci a získání příslušného osvědčení, c) odborná praxe v inženýrské letecké službě v rozsahu minimálně 2 roky. 3. \\- specializace avionik B2 Je střední kvalifikační úroveň, pro niž se předpokládá: a) minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou ve skupině oborů vzdělávání s kódy 18 Informatické obory, 23 Strojírenství a strojírenská výroba, 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, 37 Doprava a stroje nebo 39 Speciální a interdisciplinární obory, b) absolvování odborného kurzu pro tuto specializaci a získání příslušného osvědčení, c) odborná praxe v inženýrské letecké službě v rozsahu minimálně 2 roky. 4. specializace technik C Je vyšší kvalifikační úroveň, pro niž se předpokládá: a) minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou ve skupině oborů vzdělávání s kódy 18 Informatické obory, 23 Strojírenství a strojírenská výroba, 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, 37 Doprava a stroje nebo 39 Speciální a interdisciplinární obory, b) absolvování odborného kurzu pro tuto specializaci a získání příslušného osvědčení, c) minimálně 3 roky odborné praxe ve specializaci technik B1 nebo avionik B2. 1) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).
Vyhláška Ministerstva obrany č. 280/1999 Sb.
Vyhláška Ministerstva obrany č. 280/1999 Sb. Vyhláška Ministerstva obrany, kterou se stanoví postup při uplatňování požadavku na určení věcných prostředků a jejich převzetí, postup při uplatňování požadavku na určení fyzických osob k pracovní výpomoci nebo k pracovní povinnosti a kterou se stanoví náležitosti a vzor dodávacího příkazu, náležitosti a vzor dokladu o převzetí věcného prostředku, náležitosti a vzor dokladu o vrácení věcného prostředku a náležitosti a vzor povolávacího příkazu Vyhlášeno 29. 11. 1999, datum účinnosti 1. 12. 1999, částka 91/1999 * § 1 - Postup při uplatňování požadavku na určení věcných prostředků * § 2 - Podrobnosti o náležitostech dodávacího příkazu * § 3 - Vyhotovení a doručování dodávacího příkazu * Postup při převzetí a vrácení věcného prostředku, náležitosti dokladu o převzetí věcného prostředku a náležitosti dokladu o vrácení věcného prostředku * § 4 - (1) Po obdržení dodávacího příkazu vyplněného ve všech částech jsou vlastník nebo odpovědná osoba povinni dodat věcný prostředek ve stanovené době a v místě určení podle části „B. Výzva k dodání věcného prostředku“ dodávacího příkazu. * § 5 - (1) Pominou-li důvody, pro které byl určený věcný prostředek převzat do užívání státu, vyzve obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo územní vojenská správa vlastníka nebo oprávněnou osobu k jeho zpětnému převzetí. * § 6 - Postup při uplatňování požadavku na určení fyzických osob k pracovním výpomocem a k pracovním povinnostem * § 7 - Podrobnosti o náležitostech povolávacího příkazu * § 8 - Vyhotovení a doručování povolávacího příkazu k pracovní povinnosti a k pracovní výpomoci * § 9 - Společná ustanovení o doručování dodávacího příkazu a povolávacího příkazu * § 10 - Zrušují se: * § 11 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1999. č. 1 k vyhlášce č. 280/1999 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 280/1999 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 280/1999 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 280/1999 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 280/1999 Sb. Aktuální znění od 28. 2. 2003 (56/2003 Sb.) 280 VYHLÁŠKA Ministerstva obrany ze dne 17. listopadu 1999, kterou se stanoví postup při uplatňování požadavku na určení věcných prostředků a jejich převzetí, postup při uplatňování požadavku na určení fyzických osob k pracovní výpomoci nebo k pracovní povinnosti a kterou se stanoví náležitosti a vzor dodávacího příkazu, náležitosti a vzor dokladu o převzetí věcného prostředku, náležitosti a vzor dokladu o vrácení věcného prostředku a náležitosti a vzor povolávacího příkazu Ministerstvo obrany v dohodě s Ministerstvem vnitra a s Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví podle § 17 odst. 2, § 18 odst. 3, § 20 odst. 2 a § 28 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, (dále jen „zákon“): § 1 Postup při uplatňování požadavku na určení věcných prostředků (1) Ministerstva, jiné správní úřady nebo subjekty hospodářské mobilizacesubjekty hospodářské mobilizace mohou již v míru, v souladu s krizovými plány, písemně požádat příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností o určení věcných prostředků pro splnění úkolů při zajišťování obrany státu. Požadavek na určení věcných prostředků obsahuje zejména druhové označení a další identifikační údaje věcného prostředku, požadovaný počet věcných prostředků a odůvodnění tohoto požadavku. (2) Obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností v souladu s krizovými plány vybírají vhodné věcné prostředky k zajišťování obrany státu a vedou jejich evidenci. (3) Na výběru vhodných věcných prostředků pro zajišťování obrany státu se na základě pověření obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností mohou podílet i ministerstva nebo jiné správní úřady, pokud o určení věcných prostředků požádaly. Plnou moc k výběru a kontrole vydá určeným pracovníkům ministerstva nebo jiného správního úřadu obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. Určený pracovník před zahájením výběru nebo kontroly věcných prostředků současně s předložením plné moci prokáže svoji totožnost. (4) Územní vojenská správa předkládá na základě výběrů obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností návrh na určení věcných prostředků pro zabezpečení ozbrojených sil již ve formě vyplněného dodávacího příkazu. (5) Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na základě výsledků výběrů rozhodne dodávacím příkazem, že se movitá nebo nemovitá věc nebo služba stává věcným prostředkem pro zajišťování obrany státu. Vybraný věcný prostředek se stává předmětem následné kontroly podle § 10 písm. b) zákona, byl-li vlastníkovi věcného prostředku doručen dodávací příkaz. § 2 Podrobnosti o náležitostech dodávacího příkazu (1) Dodávací příkaz se dělí na úvodní část a tři základní části. (2) Úvodní část dodávacího příkazu obsahuje tyto specifické údaje: a) v levém horním rohu se uvedou údaje pro doručení dodávacího příkazu a výzvy k dodání věcného prostředku; b) uprostřed horního okraje se uvede symbolem druh věcného prostředku takto: 1. „M“ movitá věc, 2. „N“ nemovitá věc, 3. „Z“ zvířectvo a ptactvo, 4. „S“ služba; c) v pravém horním rohu se uvede číslo doplňku, který vyplňuje příslušná územní vojenská správa u věcných prostředků určených pro zabezpečení ozbrojených sil. (3) Část „A. Rozhodnutí o dodání věcného prostředku“ dodávacího příkazu obsahuje tyto náležitosti: a) otisk záhlavního razítka obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, b) údaje o vlastníkovi věcného prostředku; u právnické osoby se uvede obchodní firma a sídlo, identifikační číslo, příjmení, jméno a rodné číslo osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby a její telefonní číslo; u fyzické osoby se uvede příjmení, jméno a rodné číslo, místo trvalého pobytu, má-li fyzická osoba přechodný pobyt, též místo přechodného pobytu (dále jen „místo trvalého pobytu“) a telefonní číslo, c) příjmení, jméno, rodné číslo, místo trvalého pobytu odpovědné osoby za dodání věcného prostředku, popřípadě její telefonní číslo, určil-li vlastník osobu odpovědnou za dodání věcného prostředku (dále jen „odpovědná osoba“), d) název věcného prostředku a jeho značku; další identifikační údaje se uvedou tak, aby se věcný prostředek nemohl zaměnit s jiným věcným prostředkem; u služby se uvede požadovaný druh služby, e) poučení vlastníka věcného prostředku o jeho povinnostech po doručení rozhodnutí o dodání věcného prostředku podle § 10 písm. a) až d) zákona a o možnosti zproštění od povinnosti poskytnout věcný prostředek podle § 19 odst. 3 zákona, jakož i o následcích při nesplnění povinností podle § 64 až 72 zákona, f) den, měsíc a rok (dále jen „datum“), kdy bylo rozhodnuto o dodání věcného prostředku, otisk kulatého razítka obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností a podpis starosty této obceobce. (4) Část „B. Výzva k dodání věcného prostředku“ dodávacího příkazu obsahuje tyto náležitosti: a) popis způsobu dodání věcného prostředku, místo a dobu dodání věcného prostředku, označení subjektu a jeho organizační složky, pro kterou je věcný prostředek určen; dodáním věcného prostředku se rozumí též uvolnění nemovitostinemovitosti „N“ nebo poskytnutí služby „S“ (dále jen „dodání věcného prostředku“), b) datum, kdy byla výzva k dodání věcného prostředku učiněna, podpis a otisk kulatého razítka správního úřadu oprávněného výzvu učinit, c) poučení o povinnosti uposlechnout výzvy k dodání věcného prostředku podle § 18 odst. 1 věty první zákona a o následcích při nesplnění této povinnosti podle § 64 až 72 zákona. (5) Část „C. Potvrzení doručení výzvy k dodání věcného prostředku“ obsahuje tyto náležitosti: a) údaje o věcném prostředku, jeho název, značku a další identifikační údaje, b) údaje o vlastníkovi nebo o odpovědné osobě za dodání věcného prostředku, c) datum a čas doručení výzvy a podpis příjemce výzvy, d) místo pro vypsání důvodů nedoručení výzvy k dodání věcného prostředku a podpis doručovatele, popřípadě podpis osoby, která sdělila důvody o nemožnosti výzvu doručit. (6) Druhá strana dodávacího příkazu obsahuje organizační pokyny pro dodání věcného prostředku a podrobnější poučení vlastníka věcného prostředku nebo odpovědné osoby za dodání věcného prostředku. (7) Náležitosti a vzor dodávacího příkazu jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce. § 3 Vyhotovení a doručování dodávacího příkazu (1) Dodávací příkaz se vyhotovuje ve třech výtiscích. (2) Výtisk č. 1 s vyplněnou částí „A. Rozhodnutí o dodání věcného prostředku“ může obecní úřad obceobce s rozšířenou působností doručit vlastníkovi věcného prostředku bezprostředně po rozhodnutí již v míru. Určil-li vlastník odpovědnou osobu za dodání věcného prostředku, doručí se též této osobě. (3) Výtisk č. 1 vyplněný ve všech částech lze doručit vlastníkovi nebo odpovědné osobě za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. (4) Výtisk č. 2 vyplněný ve všech částech se doručuje vlastníkovi nebo odpovědné osobě v době vyhlášení stavu ohrožení státu nebo v době vyhlášení válečného stavu, vznikne-li potřeba doplnění věcných prostředků k zajišťování obrany státu a byl-li v míru doručen výtisk č. 1 podle odstavce 2. (5) Výtisk č. 3 dodávacího příkazu slouží správním úřadům pro vlastní evidenci. (6) Dodávací příkaz vyplněný ve všech částech lze doručit v míru vlastníkovi nebo odpovědné osobě, nařídí-li vláda prověření opatření pro zabezpečení obrany státuprověření opatření pro zabezpečení obrany státu podle § 41 zákona. V tomto případě se údaje uvedené v části „B. Výzva k dodání věcného prostředku“ výrazně označují „CVIČNÉ“ s uvedením čísla usnesení vlády. Postup při převzetí a vrácení věcného prostředku, náležitosti dokladu o převzetí věcného prostředku a náležitosti dokladu o vrácení věcného prostředku § 4 (1) Po obdržení dodávacího příkazu vyplněného ve všech částech jsou vlastník nebo odpovědná osoba povinni dodat věcný prostředek ve stanovené době a v místě určení podle části „B. Výzva k dodání věcného prostředku“ dodávacího příkazu. (2) Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností nebo územní vojenská správa, která věcný prostředek přebírá, jsou povinny řádně věcný prostředek a jeho příslušenství zkontrolovat, vyplnit a vydat doklad o převzetí věcného prostředku. Doklad o převzetí věcného prostředku se zpracovává ve dvou výtiscích. Výtisk č. 1 tohoto dokladu se předá osobě, která věcný prostředek dodala. (3) Doklad o převzetí věcného prostředku obsahuje tyto náležitosti: a) označení přebírajícího subjektu a otisk jeho záhlavního razítka, b) údaje o vlastníkovi věcného prostředku; u právnické osoby se uvede obchodní firma a sídlo, identifikační číslo, příjmení, jméno a rodné číslo osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby a její telefonní číslo; u fyzické osoby se uvede příjmení, jméno, rodné číslo, místo trvalého pobytu a telefonní číslo, c) údaje o odpovědné osobě za dodání věcného prostředku, d) název věcného prostředku, jeho značku a další identifikační údaje, e) doklady odevzdané s věcným prostředkem, f) stav měřicích zařízení, náplň provozních a pohonných hmot, g) seznam výstroje, příslušenství a nářadí, h) závady zjištěné při převzetí věcného prostředku, i) podpis osoby, která věcný prostředek dodala, podpis osoby, kterou obecní úřad obceobce s rozšířenou působností nebo územní vojenská správa pověřila k převzetí věcného prostředku, a otisk kulatého razítka přebírajícího subjektu, j) datum a čas převzetí věcného prostředku. (4) Náležitosti a vzor dokladu o převzetí věcného prostředku jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 5 (1) Pominou-li důvody, pro které byl určený věcný prostředek převzat do užívání státu, vyzve obecní úřad obceobce s rozšířenou působností nebo územní vojenská správa vlastníka nebo oprávněnou osobu k jeho zpětnému převzetí. (2) Před vrácením věcného prostředku jsou obecní úřad obceobce s rozšířenou působností nebo územní vojenská správa povinny řádně věcný prostředek a jeho příslušenství zkontrolovat, vyplnit a vydat doklad o vrácení věcného prostředku. Doklad o vrácení věcného prostředku se zpracovává ve dvou výtiscích. Stejnopis tohoto dokladu se předá osobě, která věcný prostředek převzala. Přebírající osoba může vůči zápisu uplatnit námitky. (3) Doklad o vrácení věcného prostředku obsahuje tyto náležitosti: a) označení subjektu, který vrací věcný prostředek, a otisk jeho záhlavního razítka, b) údaje o vlastníkovi věcného prostředku; u právnické osoby se uvede obchodní firma a sídlo, identifikační číslo, příjmení, jméno a rodné číslo osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby a její telefonní číslo; u fyzické osoby se uvede příjmení, jméno, rodné číslo, místo trvalého pobytu a telefonní číslo, c) údaje o osobě, která věcný prostředek přebírá, d) název věcného prostředku, jeho značku a další identifikační údaje, e) doklady odevzdané s věcným prostředkem, f) stav měřicích zařízení, náplň provozních a pohonných hmot, g) seznam výstroje, příslušenství a nářadí, h) závady zjištěné při vrácení věcného prostředku, i) poučení o náhradách spojených s používáním věcného prostředku, j) námitky vůči zápisu, které uplatňuje osoba přebírající věcný prostředek, k) podpis osoby, která věcný prostředek převzala, podpis osoby, kterou obecní úřad obceobce s rozšířenou působností nebo územní vojenská správa pověřily k vrácení věcného prostředku, a otisk kulatého razítka subjektu, který věcný prostředek vrací, j) datum a čas vrácení věcného prostředku. (4) Náležitosti a vzor dokladu o vrácení věcného prostředku jsou uvedeny v příloze č. 3 k této vyhlášce. § 6 Postup při uplatňování požadavku na určení fyzických osob k pracovním výpomocem a k pracovním povinnostem (1) Ministerstva, jiné správní úřady nebo subjekty hospodářské mobilizacesubjekty hospodářské mobilizace mohou již v míru, v souladu s krizovými plány, písemně požádat příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností o výběr a určení osob k pracovním výpomocem nebo pracovním povinnostem pro splnění úkolů při zajišťování obrany státu. Požadavek o výběru osob k pracovním výpomocem nebo k pracovním povinnostem obsahuje zejména označení druhu práce v příslušném oboru, požadovaný počet osob a odůvodnění jejich potřeby. (2) Vydání rozhodnutí o povolání určené osoby k pracovní výpomoci nebo pracovní povinnosti předchází výběr vhodných osob. Vhodné osoby pro určení k pracovní povinnosti nebo k pracovní výpomoci vybírá, v souladu s krizovými plány, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností a vede jejich evidenci. § 7 Podrobnosti o náležitostech povolávacího příkazu (1) Povolávací příkaz k pracovní povinnosti a k pracovní výpomoci se dělí na dvě části, část „A. Rozhodnutí o povolání“ a část „B. Potvrzení o příjmu povolávacího příkazu“. Druhá strana povolávacího příkazu k pracovní povinnosti a k pracovní výpomoci obsahuje organizační pokyny pro povolávanou osobu. (2) Povolávací příkaz k pracovní povinnosti a k pracovní výpomoci v části „A. Rozhodnutí o povolání“ obsahuje tyto údaje: a) otisk záhlavního razítka obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, b) údaje pro doručení povolávacího příkazu, c) příjmení, jméno, titul, rodné číslo a místo trvalého pobytu povolávané osoby, d) rozhodnutí o určení osoby k pracovní povinnosti nebo k pracovní výpomoci, e) určený druh práce v příslušném oboru, f) údaje o době a místu pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci, g) údaj o délce trvání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci, h) potvrzení o zdravotní způsobilosti, i) poučení povolávané osoby, j) datum, kdy bylo rozhodnuto o povolání, kulaté razítko obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností a podpis starosty této obceobce. (3) Povolávací příkaz k pracovní povinnosti nebo k pracovní výpomoci v části „B. Potvrzení o příjmu povolávacího příkazu“ obsahuje tyto údaje: a) příjmení, jméno, titul, rodné číslo a místo trvalého pobytu povolávané osoby, b) datum, čas a podpis příjemce povolávacího příkazu k pracovní povinnosti nebo k pracovní výpomoci, c) místo pro vypsání důvodů nedoručení povolávacího příkazu a podpis doručovatele, popřípadě podpis osoby, která sdělila důvody o nemožnosti doručení povolávacího příkazu. (4) Náležitosti a vzor povolávacího příkazu k pracovní povinnosti a k pracovní výpomoci jsou uvedeny v přílohách č. 4 a č. 5 k této vyhlášce. § 8 Vyhotovení a doručování povolávacího příkazu k pracovní povinnosti a k pracovní výpomoci (1) Povolávací příkaz vyhotovuje příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. Povolávací příkaz se vyhotovuje ve dvou výtiscích. (2) Výtisk č. 1 se doručuje povolávané osobě až po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo až po vyhlášení válečného stavu, a to tak, aby se mohla včas dostavit k lékařské prohlídce a včas nastoupit k plnění pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci. (3) Výtisk č. 2 se ponechává u obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností pro evidenci osob povolaných k pracovní povinnosti nebo k pracovní výpomoci. § 9 Společná ustanovení o doručování dodávacího příkazu a povolávacího příkazu (1) Příslušný správní úřad zabezpečuje doručení dodávacího příkazu nebo povolávacího příkazu přímo určené osobě; náhradní doručení je vyloučeno. (2) Dodávací příkaz nebo povolávací příkaz se doručují zpravidla prostřednictvím vojáků v záloze určených k osobním úkonům,1) územních orgánů státní správy, obecních úřadů, popřípadě poštovní zásilkou. (3) Obsah dodávacího příkazu a povolávacího příkazu je vykonatelný jejich doručením. § 10 Zrušují se: 1. Nařízení ministra spravedlnosti č. 21/1950 Sb., o odepsání parcel na území vojenských újezdů z pozemkových knih. 2. Vyhláška ministra národní obrany a ministra vnitra č. 43/1961 Sb., o náhradě za ubytování ozbrojených sil. § 11 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1999. Ministr: RNDr. Vetchý, CSc. v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 280/1999 Sb. 110kB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 280/1999 Sb. 86kB Příloha č. 3 k vyhlášce č. 280/1999 Sb. 132kB Příloha č. 4 k vyhlášce č. 280/1999 Sb. 73kB Příloha č. 5 k vyhlášce č. 280/1999 Sb. 133kB 1) § 41 zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon).
Vyhláška Ministerstva obrany č. 281/1999 Sb.
Vyhláška Ministerstva obrany č. 281/1999 Sb. Vyhláška Ministerstva obrany, kterou se stanoví služba zdraví škodlivá nebo zvlášť obtížná a okruh služebních zařazení pro poskytování preventivní rehabilitace Vyhlášeno 30. 11. 1999, datum účinnosti 1. 12. 1999, částka 92/1999 * Služba zdraví škodlivá nebo zvlášť obtížná * § 1 - Za službu zdraví škodlivou nebo zvlášť obtížnou se pro účely zvláštní dovolené považuje služba vojáka z povolání (dále jen „voják“), který * § 2 - Služba, při níž je voják vystaven přímému nebezpečí nákazy, je služba * § 3 - Služba, při níž voják vykonává činnost se zdraví škodlivými chemickými a toxickými látkami, je služba * § 4 - Okruh služebního zařazení pro poskytování preventivní rehabilitace * § 5 - Účinnost Aktuální znění od 1. 12. 1999 281 VYHLÁŠKA Ministerstva obrany ze dne 17. listopadu 1999, kterou se stanoví služba zdraví škodlivá nebo zvlášť obtížná a okruh služebních zařazení pro poskytování preventivní rehabilitace Ministerstvo obrany stanoví v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví podle § 37 a podle § 97 odst. 5 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání: Služba zdraví škodlivá nebo zvlášť obtížná § 1 Za službu zdraví škodlivou nebo zvlášť obtížnou se pro účely zvláštní dovolené považuje služba vojáka z povolání (dále jen „voják“), který a) je při výkonu službyvýkonu služby nebo dozorové činnosti vystaven ve významné míře nepříznivým vlivům ionizujícího záření na pracovištích se zdroji ionizujícího záření v kontrolovaném pásmu,1) b) je při výkonu službyvýkonu služby vystaven přímému nebezpečí nákazy podle § 2, c) vykonává činnost se zdraví škodlivými chemickými a toxickými látkami podle § 3, d) vykonává službu jako kriminalistický technik nebo jako expert kriminalistické techniky u Vojenské policiepolicie, e) vykonává službu jako potápěč nebo vykonává speciální práce pod vodou při použití potápěčského přístroje s přetlakovým přívodem vzduchu hadicí, kyslíkového přístroje s regenerací vzduchu, skafandru anebo provádí kesonovací práce ve stlačeném vzduchu v pracovních komorách, f) je při výkonu službyvýkonu služby vystaven elektromagnetickému záření v pásmu vysoké a velmi vysoké frekvence,2) při němž jsou překročeny nejvyšší přípustné hodnoty ozáření pro pracovníky,3) g) je při výkonu službyvýkonu služby vystaven ekvivalentní hladině hluku přesahující 85 dB (A), h) vykonává službu při přímém ošetřování nebo obsluze pacientů s duševními poruchami na lůžkové části psychiatrického oddělení nemocnice alespoň v rozsahu poloviny základní týdenní doby služby, i) vykonává fyzicky mimořádně namáhavou službu, při níž je překračována hodnota průměrné srdeční frekvence 110 min-1 v celkovém rozsahu základní týdenní doby služby, j) vykonává službu jako pyrotechnik, k) vykonává službu v jednotkách mnohonárodních ozbrojených sil mimo území České republiky, l) působí v zahraničí v oblastech tropických nebo jinak zdravotně obtížných.4) § 2 Služba, při níž je voják vystaven přímému nebezpečí nákazy, je služba a) ve specializovaných zdravotnických nebo veterinárních pracovištích, při níž se provádí odběr, zpracování a zneškodňování materiálu obsahujícího lidské nebo na člověka přenosné choroboplodné zárodky nebo biologického anebo jiného materiálu z přítomnosti těchto zárodků podezřelého, b) při níž se provádí vyšetřování, ošetřování, léčení, převoz a zabezpečování jiných potřeb nemocných s infekčními nemocemi nebo nosičů choroboplodných zárodků při přímém styku s nimi nebo s infekčním materiálem od nich, c) při níž se provádí manipulace s biologickým materiálem potencionálně infekčním při vyhledávání a zajišťování biologických stop a jejich zpracování v kriminalistické laboratoři, d) při níž se provádí epidemiologická a epizootologická šetření v ohniscích nákazy, e) při níž se provádí ohnisková dezinfekce, dezinsekce a deratizace, f) při níž dochází k přímému styku s biologickými odpadními vodami a odpady. § 3 Služba, při níž voják vykonává činnost se zdraví škodlivými chemickými a toxickými látkami, je služba a) při níž je vystaven působení chemických škodlivin, jejichž koncentrace v pracovním ovzduší překračují průměrnou nejvyšší přípustnou koncentraci v pracovním ovzduší nebo dochází k překračování mezní nejvyšší přípustné koncentrace v pracovním ovzduší,5) b) na pracovištích s toxickými látkami,6) a to alespoň v rozsahu poloviny základní týdenní doby služby, c) na pracovištích s prokázanými chemickými karcinogeny nebo při pracovních procesech s rizikem chemické karcinogenity,7) d) při níž běžně dochází ke znečištění kůže a pracovního oděvu silnými kožními alergeny, látkami dráždivými, akneigenními, ropou a ropnými produkty. § 4 Okruh služebního zařazení pro poskytování preventivní rehabilitace Preventivní rehabilitace se poskytuje vojákovi, který je služebně zařazen a) ve Vojenské policiipolicii u bezpečnostní, pořádkové nebo dopravní služby, b) v jednotce sil okamžité reakce nebo v jednotce speciálních sil jako výkonný příslušník, c) jako výkonný hasič, d) ve vojenském záchranném útvaru jako výkonný příslušník, e) na pracovišti bez denního světla, f) při výrobě, laboraci, delaboraci, údržbě, manipulaci, zpracování a zkoušení munice a výbušnin nebo při dozorové činnosti nad nimi, g) při zkouškách zbraní a jiných zařízení za použití ostré munice nebo při dozorové činnosti nad nimi, h) jako výkonný výsadkář, i) jako výkonný letec nebo jako příslušník palubního personálu letadel, j) při přímém řízení letového provozu nebo jako příslušník technického personálu při přímém zabezpečení letového provozu ve 24 hodinových směnách, k) jako výkonný příslušník operativního útvaru a zvláštního pracoviště v přímém výkonu odborné činnosti Vojenského zpravodajství. § 5 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1999. Ministr: RNDr. Vetchý, CSc. v. r. 1) Vyhláška č. 184/1997 Sb., o požadavcích na zajištění radiační ochrany. 2) § 2 vyhlášky č. 408/1990 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky elektromagnetického záření. 3) § 4 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 408/1990 Sb. 4) § 5 vyhlášky č. 75/1967 Sb., o dodatkové dovolené pracovníků, kteří konají práce zdraví škodlivé nebo zvlášť obtížné, a o náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti u některých nemocí z povolání, ve znění zákona č. 188/1988 Sb. 5) Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR - hlavního hygienika ČSR č. 46 o hygienických požadavcích na pracovní prostředí, oznámená v částce 21/1978 Sb. 6) Přílohy č. 1 až č. 3 vyhlášky č. 50/1997 Sb., kterou se provádí zákon o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní. 7) Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR - hlavního hygienika ČSR č. 64 o hygienických zásadách pro práce s chemickými karcinogeny, oznámená v částce 1/1985 Sb.
Vyhláška Ministerstva obrany č. 282/1999 Sb.
Vyhláška Ministerstva obrany č. 282/1999 Sb. Vyhláška Ministerstva obrany o posuzování zdravotní způsobilosti vojenského leteckého personálu Vyhlášeno 30. 11. 1999, datum účinnosti 1. 12. 1999, částka 92/1999 * § 1 - Zdravotní způsobilost * § 2 - Lékařské prohlídky * § 3 - Jednotnost posuzování zdravotní způsobilosti vojenského leteckého personálu * § 4 - Posudek o zdravotní způsobilosti * § 5 - Stupně zdravotní způsobilosti * § 6 - Stanovení letecké zdravotní klasifikace, její změny a provádění přezkumného řízení * § 7 - Zdravotnická dokumentace pro potřebu posuzování zdravotní způsobilosti a provádění přezkumného řízení s vojenským leteckým personálem * § 8 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1999. k vyhlášce č. 282/1999 Sb. Aktuální znění od 1. 10. 2008 (337/2008 Sb.) 282 VYHLÁŠKA Ministerstva obrany ze dne 17. listopadu 1999 o posuzování zdravotní způsobilosti vojenského leteckého personálu Ministerstvo obrany v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví podle § 40 odst. 4 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky: § 1 Zdravotní způsobilost (1) Zdravotní způsobilost je základním předpokladem k výkonu činnosti vojenského leteckého personálu. (2) Zdravotní způsobilost se posuzuje u uchazečů o přijetí do Vojenské akademie fakulty letectva a protivzdušné obrany, studijního oboru leteckého pilotního a studijního oboru řízení, použití a zabezpečení letectva, zaměření řízení letového provozu, u studentů v těchto studijních oborech, u uchazečů o zařazení do funkce palubního střelce, u výkonných vojenských letců a pozemního vojenského leteckého personálu - řízení letového provozu (dále jen „personál řízení letového provozu“). (3) Zdravotní způsobilost se posuzuje při vstupních, pravidelných, mimořádných a výstupních lékařských prohlídkách. § 2 Lékařské prohlídky (1) Při lékařských prohlídkách se provádí interní a odborná vyšetření - klinicko psychologické, chirurgické, zubní a rentgenologické, pokud nebyl rentgenologický snímek proveden v posledních šesti měsících, oční a otorinolaryngologické, neurologické a funkční neinvazivní zátěžová vyšetření, zejména zátěžové elektrokardiografické vyšetření. Podle aktuálního zdravotního stavu a nároků vykonávané funkce je možno provést ještě další odborná vyšetření. (2) Odborné lékařské nálezy potvrzuje lékař, který má odpovídající příslušnou odbornou kvalifikaci. (3) Vstupní lékařské prohlídky se provádějí a) u uchazečů o přijetí do Vojenské akademie fakulty letectva a protivzdušné obrany, studijního oboru leteckého pilotního a studijního oboru řízení, použití a zabezpečení letectva, zaměření řízení letového provozu, b) u uchazečů o zařazení do funkce palubního střelce. Minimální rozsah těchto prohlídek je stanoven v odstavci 1, přičemž zvláštní důraz je kladen na bezchybné funkce smyslových orgánů, kdy se vedle standardních vyšetřovacích postupů vyšetřuje zejména zrak na noční vidění, barvocit, rovnováha očních svalů, akomodace a konvergence, hloubkové vidění, zorné pole, vyšetření sluchu tónovou audiometrií a vyšetření barofunkcí v podtlakové komoře. Při klinicko psychologickém vyšetření je nutno vyloučit především afektivní, neurotické, osobnostní a organické duševní poruchy, posoudit dovednosti a senzomotorické regulace. (4) Pravidelné lékařské prohlídky u vojenského leteckého personálu a) provádějí lékaři oddělení zdravotnického zabezpečení letového provozu posádkových ošetřoven jednou za čtvrt roku. Obsahem je doplnění anamnézy se zaměřením na změny, rizikové faktory, například ICHS, diabetes, hypertenze, poruchy metabolismu lipidů, profesní rizika, fyzikální vyšetření a vyšetření interního charakteru včetně změření krevního tlaku a tepu, orientační neurologické vyšetření smyslových orgánů, orientační chemické vyšetření moče a případně další odborná vyšetření podle aktuálního zdravotního stavu a nároků vykonávané funkce, b) provádí Ústav leteckého zdravotnictví jednou ročně. Minimální rozsah vyšetření je stanoven v odstavci 1. Tato prohlídka může nahradit jednu pravidelnou čtvrtletní prohlídku, c) ve věkových skupinách 25, 30, 33, 36, 39 let a nad 40 let věku se provádí v Ústavu leteckého zdravotnictví rozšířená lékařská prohlídka, při které se dále provádí laboratorní vyšetření krve na celkový cholesterol, HDL cholesterol, triacylglyceroly, glykemie, ALT, AST, bilirubin, GMT, kreatinin, močovina, kyselina močová, krevní obraz, klidové EKG, případně zátěžové EKG, diferencované preventivní onkologické vyšetření, tj. vyšetření per rectum, hemokult, u žen vyšetření prsu a cílené psychologické vyšetření. (5) Mimořádné lékařské prohlídky vojenského leteckého personálu se provádějí tehdy, jestliže při výkonu činnosti se projevily nedostatky, které mohou ohrozit jejich vlastní zdraví a bezpečnost nebo zdraví a životy ostatních osob. Mimořádné prohlídky se provádějí vždy po a) každé letecké nehodě, b) onemocnění nebo zranění, které způsobilo neschopnost ke službě nebo létání delší než 30 dnů, c) každém případu poruchy vědomí a závratí, d) každém úrazu hlavy. Vyšetření se v takovém případě provádí ambulantně nebo na lůžku v Ústavu leteckého zdravotnictví. Mimořádné lékařské prohlídky vojenského leteckého personálu se provádějí též před vysláním k činnostem v mezinárodních organizacích ve prospěch míru účastí na mírových operacích, záchranných a humanitárních akcích nebo před odesláním do zahraničních kurzů zaměřených na výcvik vojenského leteckého personálu trvajících 3 měsíce a déle. (6) Výstupní lékařské prohlídky vojenského leteckého personálu se provádějí před ukončením vojenské letecké služby podle odstavce 4 písm. b). § 3 Jednotnost posuzování zdravotní způsobilosti vojenského leteckého personálu Jednotnost posuzování zdravotní způsobilosti k činnosti vojenského leteckého personálu se zajišťuje podle seznamu nemocí a vad s výčtem jednotlivých nemocí a vad a jim odpovídajícím stupněm zdravotní způsobilosti, vyjádřeným značkou příslušné letecké zdravotní klasifikaceletecké zdravotní klasifikace, uvedeným v příloze této vyhlášky. § 4 Posudek o zdravotní způsobilosti (1) Posudek o zdravotní způsobilosti vojenského leteckého personálu vydávají na základě lékařské prohlídky a dalších odborných vyšetření lékaři oddělení zdravotnického zabezpečení letového provozu posádkových ošetřoven nebo lékaři posudkové komise Ústavu leteckého zdravotnictví (dále jen „posuzující lékař“). Posudek obsahuje zdravotní klasifikaci, která odpovídá zjištěnému zdravotnímu stavu a vyjadřuje zdravotní způsobilost k výkonu vojenského leteckého personálu. (2) Posuzující lékař si vyžádá od ošetřujícího lékaře výpis ze zdravotní dokumentace s údaji nezbytnými pro posouzení zdravotní způsobilosti. (3) Posuzující lékař odesílá posuzované osoby k odborným vyšetřením do zdravotnických zařízení, která určí, jestliže lékařské nálezy jsou neúplné, rozporné anebo starší 3 měsíce. (4) Osoby odsouzené za spáchání trestného činutrestného činu, osoby léčené pro poruchy chování, zejména pro závislost na herních automatech, alkoholu a jiných psychoaktivních látkách, se před vydáním posudku o zdravotní způsobilosti odesílají k odbornému psychiatrickému vyšetření. (5) Posudek o zdravotní způsobilosti platí do příští pravidelné prohlídky, pokud v něm není stanoveno jinak nebo nejsou dány důvody pro mimořádnou prohlídku. (6) Posudek o zdravotní způsobilosti je pro velitele útvaru závazný při zařazování vojenského leteckého personálu do funkcí. (7) Posudek o zdravotní způsobilosti obsahuje kromě zdravotní klasifikace závěr a) zdravotně způsobilý k výkonu předpokládané funkce, b) zdravotně způsobilý k výkonu předpokládané funkce jen za určitých podmínek, které jsou v posudku vyjádřeny, c) zdravotně nezpůsobilý k výkonu předpokládané funkce. § 5 Stupně zdravotní způsobilosti Stupeň zdravotní způsobilosti k výkonu činnosti vojenského leteckého personálu se vyjadřuje leteckými zdravotními klasifikacemileteckými zdravotními klasifikacemi. Letecké zdravotní klasifikaceLetecké zdravotní klasifikace jsou základním podkladem pro vyhotovení posudku o zdravotní způsobilosti vojenského leteckého personálu. Slovně vyjadřují rozsah schopnosti k činnosti vojenského leteckého personálu a označují se těmito značkami: a) „schopen leteckého výcviku“, značka LA(Ž), nebo „schopen výcviku v řízení letového provozu“, značka LA-ŘL(Ž), se stanoví uchazečům o přijetí ke studiu na Vojenskou akademii fakulty letectva a protivzdušné obrany nebo studentům Vojenské akademie fakulty letectva a protivzdušné obrany při zjištění zdravotního stavu, který dovoluje vykonávat letecký výcvik v dané výcvikové skupině výkonných letců nebo výcvik činnosti v řízení letového provozu, b) „neschopen leteckého výcviku“, značka LD(Ž), nebo „neschopen výcviku v řízení letového provozu“, značka LD-ŘL(Ž), se stanoví uchazečům nebo studentům Vojenské akademie fakulty letectva a protivzdušné obrany při zjištění zdravotního stavu, který nedovoluje vykonávat letecký výcvik nebo výcvik činnosti v řízení letového provozu, c) „schopen letecké služby na nadzvukových letounech“, značka LA1, se stanoví pilotům při zjištění zdravotního stavu, který dovoluje vykonávat vojenskou leteckou službu na nadzvukových letounech a u nichž se uplatňují při výkonu jejich služby nepříznivé vlivy létání, například výška letu, zrychlení, nutnost nosit nezbytný ochranný oděv a ostatní pomůcky. Při prvním posouzení lze tuto zdravotní klasifikaci přiznat až po úspěšném ukončení nácviku přetlakového dýchání v Ústavu leteckého zdravotnictví, d) „schopen letecké služby na všech typech podzvukových letadel“, značka LA2, se stanoví pilotům při zjištění zdravotního stavu, který dovoluje vykonávat vojenskou leteckou službu na všech typech podzvukových letounů a u nichž se uplatňují při výkonu jejich služby nepříznivé vlivy létání, například výška letu a zrychlení odpovídající hodnotám dosahovaným na podzvukových letounech, nutnost nosit nezbytný ochranný oděv a ostatní pomůcky, e) „schopen letecké služby na všech typech dopravních, cvičných a ostatních letounů a na bojových typech vrtulníků“, značka LB, se stanoví pilotům při zjištění zdravotního stavu, který dovoluje vykonávat vojenskou službu na všech typech dopravních letadel a spojovacích letadel, na proudových cvičných letounech a na bojových typech vrtulníků, f) „schopen letecké služby na turbovrtulových dopravních letounech a na dopravních a ostatních vrtulnících“, značka LC, se stanoví pilotům při zjištění zdravotního stavu, který dovoluje vykonávat vojenskou leteckou službu u dopravního a ostatního letectva, g) „schopen letecké služby na všech typech letadel“, značka LA(O), se stanoví u výkonných letců všech ostatních výcvikových skupin při zjištění zdravotního stavu, který dovoluje vykonávat vojenskou leteckou službu, při níž se uplatňují vlivy výšky letu, v omezené míře vlivy zrychlení a často se uplatňuje vliv déletrvajícího letu, h) „dočasně neschopen letecké služby“, značka LD, se stanoví u výkonných letců při zjištění zdravotního stavu, který nedovoluje vykonávat vojenskou leteckou službu, ale nevylučuje možnost návratu plné nebo snížené schopnosti k další letecké službě po uplynutí určené doby. Stanovení dočasné neschopnosti k letecké službě se provádí přezkumným řízením a určuje se na dobu nejdéle 12 až 36 měsíců. Dodatek určující časový interval do dalšího přezkumného řízení je třeba vždy uvést formou „před uplynutím (12 až 36) měsíců znovu přezkoumat“, i) „trvale neschopen letecké služby“, značka LDv, se stanoví u výkonných letců při zjištění zdravotního stavu, který trvale nedovoluje vykonávat vojenskou leteckou službu, j) „schopen řízení letového provozu“, značka LA-ŘL, se stanoví personálu řízení letového provozu při zjištění zdravotního stavu, který dovoluje vykonávat funkce v jednotlivých odbornostech řízení letového provozu bez omezení, k) "schopen řízení letového provozu s omezením .........", značka LC-ŘL, se stanoví personálu řízení letového provozu při zjištění zdravotního stavu, který připouští výkon funkce v jednotlivých odbornostech řízení letového provozu s určitými omezeními. Omezení se uvádí konkrétně. Jeho zdravotní stav však musí dovolovat vykonávání vojenské činné služby podle zvláštního právního předpisu,1) l) „dočasně neschopen řízení letového provozu“, značka LD-ŘL, nebo „trvale neschopen řízení letového provozu“, značka LDv-ŘL, se stanoví personálu řízení letového provozu při zjištění zdravotního stavu, který dočasně nebo trvale nedovoluje vykonávat funkci v jednotlivých odbornostech řízení letového provozu. § 6 Stanovení letecké zdravotní klasifikace, její změny a provádění přezkumného řízení (1) Letecké zdravotní klasifikaceLetecké zdravotní klasifikace uvedené v § 5 se stanoví při vstupních, pravidelných, mimořádných, výstupních lékařských prohlídkách a při přezkumném řízení. (2) Letecká zdravotní klasifikaceLetecká zdravotní klasifikace se změní vždy při trvalé změně zdravotního stavu vojenského leteckého personálu. (3) Přezkumné řízení se provádí a) při všech vážných změnách zdravotního stavu vojenského leteckého personálu a dále v případě, trvá-li podpůrčí doba pro jejich neschopnost k vojenské činné službě pro nemoc nebo úraz již 6 měsíců a není-li předpoklad ukončení této neschopnosti do dalších 6 měsíců, a dále při každém návrhu na výjimečné prodloužení podpůrčí doby, b) vždy, kdy přezkumná komise, při předchozím přezkumném řízení, stanovila provést nové přezkumné řízení, c) je-li třeba posoudit, zda onemocnění nebo úraz vznikly nebo se zhoršily při výkonu činnosti vojenského leteckého personálu nebo v přímé souvislosti s ní. Přímá souvislost se stanoví v případech, kdy výkon činnosti vojenského leteckého personálu byl hlavní, převažující a nejpodstatnější příčinou vzniku nebo závažného zhoršení zjištěné poruchy zdraví. (4) Přezkumné rozhodnutí obsahuje zejména leteckou zdravotní klasifikacileteckou zdravotní klasifikaci, s případným uvedením doby nového přezkumného řízení, souvislost poruchy zdraví s výkonem vojenské letecké služby, popřípadě vyjádření o zařazení do vhodné funkce a vyjádření o potřebě dalších preventivních, léčebných a jiných opatření. § 7 Zdravotnická dokumentace pro potřebu posuzování zdravotní způsobilosti a provádění přezkumného řízení s vojenským leteckým personálem Pro potřebu posuzování zdravotní způsobilosti a provádění přezkumného řízení vojenského leteckého personálu se stanoví tato základní zdravotnická dokumentace: a) zdravotnická část dotazníku o žadateli, který vystavuje všem uchazečům o přijetí ke studiu na Vojenskou akademii fakulty letectva a protivzdušné obrany z občanských řad zvolený praktický lékař a z řad vojáků v činné službě příslušný lékař zdravotnického zařízení posádkové ošetřovny, b) lékařský dodatek k výcvikové charakteristice, kterou vystavuje určený letecký lékař ve spolupráci s vedoucím příslušné organizace Aeroklubu České republiky, Letecké amatérské asociace nebo Svazu balonového létání, v níž žadatel vykonává leteckou nebo jinou příbuznou činnost. Tento lékařský dodatek se nevyžaduje u uchazečů pro výkon funkcí v jednotlivých odbornostech řízení letového provozu, c) protokol o vyšetření výkonného letce nebo personálu řízení letového provozu, který vystavuje přezkumná komise Ústavu leteckého zdravotnictví, při každém celkovém vyšetření a posouzení schopnosti k létání nebo ke službě v řízení letového provozu, d) zpráva o výsledcích léčení výkonného letce nebo personálu řízení letového provozu, kterou vystavuje odborné oddělení Ústavu leteckého zdravotnictví, pro potřebu ošetřujícího lékaře, e) záznam o výsledcích zvláštní dispenzární péče, který vystavuje příslušné odborné oddělení Ústavu leteckého zdravotnictví, f) lékařská charakteristika, která obsahuje základní údaje o trvání neschopnosti k výkonu činnosti vojenského leteckého personálu v dosud zastávaných funkcích, a stanovisko velitele útvaru k možnosti dalšího zařazení na vhodnou funkci podle navrhované letecké zdravotní klasifikaceletecké zdravotní klasifikace, g) letecká zdravotnická dokumentace u letecké základny a zdravotní knížka výkonného letce, h) osvědčení o nemoci vojenského leteckého personálu, které obsahuje podrobný popis jednotlivých poruch zdravotního stavu a posudkové závěry, i) rozhodnutí přezkumné komise, které obsahuje posudkový závěr přezkumné komise, s poučením o možnosti odvolání, j) odborný lékařský nález, který obsahuje výsledky všech odborných vyšetření nutných pro účely přezkumného řízení, vystavený odborným oddělením Ústavu leteckého zdravotnictví nebo vojenskou nemocnicí jako podklad pro potřebu ošetřujícího lékaře ke zpracování osvědčení o nemoci vojenského leteckého personálu, k) zpráva ošetřujícího lékaře o zdravotním stavu vojáka v činné službě, která obsahuje hodnocení jeho dosavadního zdravotního stavu a návrh odpovídající letecké zdravotní klasifikaceletecké zdravotní klasifikace zpracovaný příslušným lékařem zdravotnického zařízení posádkové ošetřovny, l) lékařský nález, který je vystaven příslušným lékařem zdravotnického zařízení posádkové ošetřovny vojákům z povolání propouštěným ze služebního poměru ze zdravotních důvodů, jako doklad k uplatňování zákonných nároků na sociální a důchodové zabezpečení. § 8 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1999. Ministr: RNDr. Vetchý, CSc. v. r. Příloha k vyhlášce č. 282/1999 Sb. Seznam nemocí a vad Seznam nemocí a vad je zpracován podle trojmístného číslování seznamu Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů, ve znění 10. decenální revize. Podrobně jsou zpracována ta onemocnění a následné stavy po nich a vady, které se běžně vyskytují v letecké lékařské posudkové činnosti. Podle sloupce I se posuzují a) uchazeči o přijetí ke studiu na Vojenskou akademii fakulty letectva a protivzdušné obrany, studijní obor letecký pilotní, b) uchazeči o přijetí do škol a kurzů pro ostatní výcvikové skupiny výkonných letců, s výjimkou palubních techniků, c) studenti Vojenské akademie fakulty letectva a protivzdušné obrany, studijního oboru leteckého pilotního, kromě posluchačů 4. ročníku. Podle sloupce II se posuzují: a) piloti všech typů vojenských letadel, kromě pilotů operátorů bezpilotních prostředků, b) studenti 4. ročníku Vojenské akademie fakulty letectva a protivzdušné obrany, studijního oboru leteckého pilotního. Podle sloupce III se posuzují: a) navigátoři, b) palubní radiotelegrafisté, c) palubní operátoři, d) palubní technici, včetně žadatelů o přijetí do kurzů pro přípravu palubních techniků, e) palubní průvodčí, f) technický doprovodný personál při zkušebních, zalétávacích nebo přepravních letech, zdravotnický doprovodný personál, ostatní doprovodný personál tvořený specialisty záchranné služby a výsadkové přípravy a technický personál ověřující pozemní vojenskou leteckou techniku, g) posluchači škol a kurzů pro ostatní výcvikové skupiny výkonných letců při vyšetření před skončením školy nebo kurzu, h) palubní střelci. Podle sloupce IV se posuzují: a) personál řízení letového provozu, b) uchazeči o přijetí ke studiu na Vojenskou akademii fakulty letectva a protivzdušné obrany, studijní obor řízení, použití a zabezpečení letectva, zaměření řízení letového provozu, c) piloti operátoři bezpilotních prostředků. Označení *) u čísel nemoci znamená, že zdravotní klasifikaci je možno stanovit jen po odborném vyšetření - ústavním pozorování, pokud se neuskutečnilo již dříve. Značka nemoci (vady)| Název nemoci (vady)| Letecká zdravotní klasifikace podle sloupce| Poznámka ---|---|---|--- I| II| III| IV | I. NĚKTERÉ INFEKČNÍ A PARAZITÁRNÍ NEMOCI (A00 - B99)| | | | | Následné stavy po skončeném léčení se posuzují podle poruchy funkce a závažnosti následků. Nosičství infekčních nemocí je uvedeno pod položkou Z22 - Přenašeč (nosič) infekční nemoci A00 - A09 | STŘEVNÍ INFEKČNÍ NEMOCI| | | | | *)| a) Aktivní onemocnění| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Následné stavy s trvalými a závažnými funkčními poruchami, které významně snižují pracovní schopnost| LD| LDv| LDv| LDv| c) Onemocnění vleklá, vzdorující léčbě. Následné stavy s výraznou poruchou funkce postižených orgánů| LD| LD - LC| LD - LA| LD - LA| Ad c) podle závažnosti poruchy funkce d) Stavy po prodělaných onemocněních bez poruchy anebo s nezávažnou poruchou funkce| LD - LA| LC - LA1| LA| LA| A15 - A19| TUBERKULÓZA| | | | | A15 - A16| Tuberkulóza dýchacího ústrojí bakteriologicky a histologicky ověřená i neověřená| | | | | Dg. A15.6, A16.5 - Tuberkulózní zánět pohrudnice je uveden samostatně dále | a) Veškeré formy tuberkulózy BK pozitivní s rozpadem i bez rozpadu v jakékoli lokalizaci| LD| léčení| léčení| léčení| b) Veškeré formy tuberkulózy BK negativní s rozpadem i bez rozpadu v jakékoli lokalizaci| LD| léčení| léčení| léčení| Nekomplikované pooperační stavy po extirpaci tuberkulomu je možno po 2 letech posoudit ve sl. II - LB c) Veškeré formy tuberkulózy u nichž přetrvává kultivační nález BK déle než 1 rok| LD| vyšetření| a| léčení| d) Inaktivní tuberkulóza dýchacího ústrojí s rozsáhlými fibrózními rezidui, která postihují dvě a více plicních polí, s ventilační poruchou| LD| LD| LD| LD| e) Stavy po částečné resekci plíce pro tbc, i nejsou-li ve zbylé plicní tkáni RTG prokazatelná tbc ložiska, je-li dobrá funkce kardiorespiračního ústrojí a dobrý celkový stav. Stavy po jiných závažných chirurgických výkonech na hrudníku provedených pro tbc plic| LD| LD| LD| LD - LC| f) Inaktivní tbc dýchacího ústrojí menšího rozsahu při uspokojivém celkovém stavu nebo jen s mírnými poruchami funkce a bez příznaků aktivity v posledních 3 letech u žadatelů a posluchačů VA - FL a PVO, u vojáků z povolání v posledním roce, po ukončení rehabilitační léčby| LD| LD - LC| LD - LA| LD - LA| g) Inaktivní tbc plic nepatrného rozsahu při příznivém celkovém stavu, bez poruch funkce, bez srůstů apod. a bez příznaků aktivity nejméně v posledních 3 letech u žadatelů a posluchačů VA - FL a PVO, u vojáků z povolání nejméně v posledním roce nebo v době kratší než jeden rok, jestliže nebyly nikdy zjištěny mykobakterie ani rozpad a onemocnění bylo řádně léčeno antituberkulotiky| LD| LC - LA1| LA| LA| h) Zhojený primární komplex při celkovém dobrém stavu| LA| LA1| LA| LA| A15.6 A16.5 | Tuberkulózní zánět pohrudnice bakteriologicky a histologicky ověřený i neověřený| | | | | *)| a) Zánět pohrudnice ověřený hrudní punkcí (u malých výpotků rtg, event. CT vyšetřením)| LD| léčení| léčení| léčení| b) Inaktivní forma s rozsáhlými bráničními a pleuroperikardiálními adhezemi s ventilační poruchou| LD| LD - LC| LD - LA| LC - LA| c) Inaktivní forma s malými reziduálními adhezemi bez omezení plicní funkce| LD - LA| LD - LA1| LA| LA| A17| Tuberkulóza nervové soustavy| | | | | A18| Tuberkulóza jiných orgánů| | | | | A19 | Miliární tuberkulóza| | | | | *)| a) Aktivní i inaktivní formy s vážnými následky, formy které vzdorují léčbě nebo úporně recidivují. Stavy i po dobře zhojeném tbc zánětu mozkových plen| LD| LDv| LDv| LDv| b) Aktivní formy menšího rozsahu, stavy s minimálními anatomickými následky a normální funkcí postižených orgánů| LD| LD| LD| LD| c) Formy nejméně 1 rok klinicky zhojené, úspěšně léčené antituberkulotiky bez následných poruch funkce| LD| LD - LC| LD - LA| LC - LA| d) Nejméně 1 rok klinicky zhojené tbc mízní soustavy - je-li nepatrného rozsahu| LD| LC - LA2| LA| LA| A20 - A28| NĚKTERÉ ZOONOTICKÉ BAKTERIÁLNÍ NEMOCI| | | | | A30 - A49 | JINÉ BAKTERIÁLNÍ NEMOCI| | | | | Dg. A39 -Meningokoková infekce je uvedena samostatně dále *)| a) Aktivní onemocnění| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Následné stavy s trvalými a závažnými funkčními poruchami, které významně snižují pracovní činnost| LD| LDv| LDv| LDv| c) Onemocnění vleklá, vzdorující léčbě. Následné stavy s výraznou poruchou funkce postižených orgánů| LD| LD - LC| LD - LA| LD - LA| d) Stavy po prodělaných onemocněních bez poruchy anebo s nezávažnou poruchou funkce| LD - LA| LC - LA1| LA| LA| A39| Meningokoková infekce| | | | | *)| a) Aktivní onemocnění| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Následné stavy s trvalými a závažnými funkčními poruchami, které významně snižují pracovní schopnost| LD| LDv| LDv| LDv| c) Následné stavy s funkčními poruchami CNS| LD| LD| LD| LD- LC| d) Klinicky zhojené stavy do 2 let po onemocnění| LD| LC - LA2| LA| LA| e) Stavy po prodělaných onemocněních bez poruchy anebo s nezávažnou poruchou funkce| LD - LA| LA1| LA| LA| A50 - A64| INFEKCE PŘENÁŠENÉ PŘEVÁŽNĚ SEXUÁLNÍM ZPŮSOBEM| | | | | A65 - A69| JINÉ SPIROCHÉTOVÉ NEMOCI| | | | | A70 - A74| JINÉ NEMOCI ZPŮSOBENÉ CHLAMYDIEMI| | | | | A75 - A79 | RICKETSIÓZY| | | | | *)| a) Aktivní onemocnění| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Následné stavy se závažnými poruchami funkce postižených orgánů| LD| LDv| LDv| LDv| c) Onemocnění zdlouhavá, vzdorující léčbě| LD| LD| LD| LD| d) Nezávažné následné stavy, které však vyžadují dlouhodobou dispenzarizaci| LD| LC - LA2| LA| LC - LA| e) Následné stavy bez poruchy funkce postižených orgánů, které nevyžadují dispenzarizaci ani léčbu| LD - LA| LA1| LA| LA| | VIROVÉ INFEKCE CENTRÁLNÍ NERVOVÉ SOUSTAVY (A80 - A89)| | | | | A80| Akutní poliomyelitida| | | | | A81| Pomalé virové infekce centrální nervové soustavy| | | | | A82| Vzteklina - rabies| | | | | *)| Aktivní onemocnění| LD| LDv| LDv| LDv| A83 - A89 | OSTATNÍ VIROVÉ INFEKCE CENTRÁLNÍ NERVOVÉ SOUSTAVY| | | | | *)| a) Aktivní onemocnění| LD| léčení| léčení| léčení| b) Následné stavy s těžkými a trvalými funkčními změnami| LD| LDv| LDv| LDv| c) Onemocnění zdlouhavá, vzdorující léčbě. Následné stavy s výraznějšími poruchami funkce CNS| LD| LD| LD| LD| d) Následné stavy s lehčí poruchou funkce CNS do 2 let po prodělaném akutním onemocnění| LD| LC - LA2| LA| LC - LA| e) Následné stavy bez poruchy anebo s nezávažnou poruchou funkce CNS po 2 letech od onemocnění| LD - LA| LA1| LA| LA| A90 - A99| VIROVÉ HOREČKY A VIROVÉ HEMORAGICKÉ HOREČKY PŘENÁŠENÉ ČLENOVCI| | | | | *)| a) Aktivní onemocnění| LD| léčení| léčení| léčení| b) Následné stavy se závažnějšími poruchami funkce postižených orgánů, onemocnění vleklá, vzdorující léčbě| LD| LD| LD| LD| c) Následné stavy s méně závažnými poruchami funkce do 2 let po prodělaném onemocnění| LD| LC - LA2| LA| LA| d) Následné stavy bez poruchy anebo s nezávažnou poruchou funkce po 2 letech od prodělaného onemocnění| LD - LA| LA1| LA| LA| B00 - B09 | VIROVÉ INFEKCE CHARAKTERIZOVANÉ POSTIŽENÍM KŮŽE A SLIZNICE| | | | | *)| a) Aktivní onemocnění| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Onemocnění zdlouhavá, závažná, vzdorující léčbě| LD| LD| LD| LD| c) Nezávažná, ale často recidivující onemocnění| LD| LC - LA2| LA| LC - LA| d) Nezávažná klidová onemocnění. Stavy vyléčené bez následků| LD - LA| LA1| LA| LA| | VIROVÁ HEPATITIDA (B15 - B19)| | | | | B15| Akutní hepatitida A| | | | | B16| Akutní hepatitida B| | | | | Dg. B18 - Chronická virová hepatitis je uvedena samostatně dále B17| Jiná akutní virová hepatitida| | | | | B19| Neurčená virová hepatitida| | | | | B25.1| Cytomegalovirová hepatitida (K77.0 *)| | | | | B27| Infekční mononukleosa| | | | | *)| a) S aktivními klinickými příznaky| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Stavy po ústavně prokázaných formách do 1 roku ( u zcela lehkých stavů s rychlou úpravou výjimečně do 6 měsíců od počátku onemocnění)| LD| LD| LD| LD - LC| c) Stavy po 1 roce, popřípadě po 6 měsících (u hepatitidy typu A) od počátku onemocnění, při negativním objektivním nálezu a bez poruchy funkce| LD - LA| LC - LA1| LA| LC - LA| Poznámka: U žadatelů lze přiznat schopnost po 2 letech od začátku onemocnění| | | | | U p o z o r n ě n í: U posluchačů VA - FL a PVO se čerstvé onemocnění posuzuje podle klinických a laboratorních nálezů a podle ústupu subjektivních obtíží až po 4 měsících od začátku léčení. U normalizovaných nálezů bez funkčních poruch se zdravotní klasifikace nemění a posluchač se ponechá dále ve vojenské škole; zajistí se mu dietní režim a úlevy od fyzické námahy po potřebnou dobu| | | | | B18| Chronická virová hepatitida| | | | | *)| a) Následné stavy s trvalými a závažnými funkčními poruchami, které významně snižují pracovní schopnost| LD| LDv| LDv| LDv| b) Onemocnění vleklá, vzdorující léčbě. Následně stavy s výraznější poruchou funkce postižených orgánů| LD| LD| LD| LD| B20 - B24| ONEMOCNĚNÍ VIREM LIDSKÉ IMUNODEFICIENCE (HIV)| | | | | R75| Laboratorní průkaz viru lidské imunodeficience (HIV)| | | | | Z21 | Asymptomatický stav infekce virem lidské imunodeficience (HIV)| | | | | *)| Zjištěné onemocnění| LD| LDv| LDv| LDv| | JINÉ VIROVÉ NEMOCI (B25 - B34)| | | | | B25| Cytomegalovirová nemoc mimo cytomegalovirové hepatitidy B25.1| | | | | B26| Epidemický zánět příušnic mimo cytomegalovirové meningitidy B26.1 a encefalitidy B26.2| | | | | B26.1| Meningitis parotica (G02.0)| | | | | Meningitis parotica - Dg. B26.1 B26.2| Encephalitis parotica (G05.1)| | | | | Encephalitis parotica - Dg. B26.2 se hodnotí jako G00 - G09 zánětlivé nemoci CNS *)| a) aktivní onemocnění| LD| léčení| léčení| léčení| b) Následné stavy s mírnými poruchami funkce do 1 roku po aktivním onemocnění| LD| LC - LA2| LA| LC - LA| c) Následné stavy bez poruchy funkce nebo s nezávažnou poruchou funkce postiženého orgánu po 1 roce od aktivního onemocnění| LD - LA| LA1| LA| LA| B30 - B34 | Virová konjunktivitida a ostatní virové nemoci| | | | | *)| a) Aktivní onemocnění| LD| léčení| léčení| léčení| b) Onemocnění vleklá, vzdorující léčbě. Následné stavy se závažnějšími poruchami funkce postiženého orgánu| LD| LD| LD| LD| c) Stavy po prodělaných onemocněních bez poruchy nebo s nezávažnou poruchou funkce postiženého orgánu| LD - LA| LC - LA1| LA| LC - LA| B35 - B49| MYKÓZY| | | | | *)| a) Aktivní onemocnění| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Onemocnění zdlouhavá, vzdorující léčbě. Následné stavy s výraznějšími poruchami| LD| LD - LA2| LD - LA| LD - LC| c) Následné stavy bez poruchy anebo s nezávažnou poruchou funkce| LA| LA1| LA| LA| | PROTOZOÁRNÍ NEMOCI (B50 - B64)| | | | | B50 - B54| Malárie| | | | | B55 - B57| Leishmanióza, africká trypanosomóza, Chagasova nemoc| | | | | B58 - B64 | Toxoplasmóza, pneumocystóza a jiné, jinde nezařazené a neurčené protozoární nemoci| | | | | *)| a) aktivní onemocnění| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Následné stavy s trvalými a závažnými funkčními poruchami, které významně snižují pracovní schopnost| LD| LDv| LDv| LDv| c) Onemocnění vleklá, vzdorující léčbě. Následné stavy s výraznou poruchou funkce postižených orgánů| LD| LD - LC| LD - LA| LD - LC| d) Stavy po prodělaných onemocněních bez poruchy anebo s nezávažnou poruchou funkce| LD - LA| LA1| LA| LA| B65 - B83 | HELMINTÓZY - HLÍSTOVÉ NEMOCI| | | | | *)| a) Aktivní onemocnění| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Onemocnění vleklá, vzdorující léčbě. Následné stavy s trvalými a závažnými poruchami funkce postiženého orgánu| LD| LD| LD| LD.LC| c) Stavy po prodělaných onemocněních bez poruchy anebo s nezávažnou poruchou funkce| LD - LA| LA1| LA| LA| B85 - B89 | ZAVŠIVENÍ AKARIÓZA A JINÁ NAPADENÍ (PARAZITY)| | | | | *)| a) Aktivní onemocnění| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Onemocnění zdlouhavá, závažná, vzdorující léčbě| LD| LD| LD| LD - LC| c) Nezávažná, nebo recidivující onemocnění| LD - LA| LA1| LA| LA| B90 - B94| NÁSLEDKY INFEKČNÍCH A PARAZITÁRNÍCH ONEMOCNĚNÍ| | | | | Následné stavy po skončeném léčení se posuzují podle poruchy funkce postiženého orgánu a závažnosti následků B95 - B97| BAKTERIÁLNÍ, VIROVÁ A JINÁ INFEKČNÍ AGENS| | | | | Tyto položky se poskytují k použití pouze jako dodatkové kódy, je-li žádoucí identifikovat infekční agens při nemocech zařazených jinde B99| JINÉ INFEKČNÍ NEMOCI| | | | | *)| a) Aktivní onemocnění| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Onemocnění zdlouhavá, vzdorující léčbě. Následné stavy s výraznějšími funkčními poruchami| LD| LD| LD| LD - LC| c) Následné stavy bez poruchy anebo s nezávažnou poruchou funkce| LD - LA| LA1| LA| LA| | II. NOVOTVARY (C00 - D48)| | | | | | ZHOUBNÉ NOVOTVARY (C00 - C97)| | | | | C00 - C14| ZHOUBNÉ NOVOTVARY RTU, DUTINY ÚSTNÍ A HLTANU| | | | | C15 - C26| ZHOUBNÉ NOVOTVARY TRÁVICÍHO ÚSTROJÍ| | | | | C30 - C39| ZHOUBNÉ NOVOTVARY DÝCHACÍ SOUSTAVY A NITROHRUDNÍCH ORGÁNŮ| | | | | C40 - C44| MELANOM A JINÉ ZHOUBNÉ NOVOTVARY KŮŽE| | | | | C45 - C49| ZHOUBNÉ NOVOTVARY MEZOTELIÁLNÍ A MĚKKÉ TKÁNĚ| | | | | C50| ZHOUBNÝ NOVOTVAR PRSU| | | | | C51 - C58| ZHOUBNÉ NOVOTVARY ŽENSKÝCH POHLAVNÍCH ORGÁ NŮ| | | | | C60 - C63| ZHOUBNÉ NOVOTVARY MUŽSKÝCH POHLAVNÍCH ORGÁ NŮ| | | | | C64 - C68| ZHOUBNÉ NOVOTVARY MOČOVÉHO ÚSTROJÍ| | | | | C69 - C72| ZHOUBNÉ NOVOTVARY OKA, MOZKU A JINÝCH ČÁSTÍ CENTRÁLNÍ NERVOVÉ SOUSTAVY| | | | | C72 - C75| ZHOUBNÉ NOVOTVARY ŠTÍTNÉ ŽLÁZY A JINÝCH ŽLÁZ S VNITŘNÍ SEKRECÍ| | | | | C76 - C80| ZHOUBNÉ NOVOTVARY NEPŘESNĚ URČENÝCH, SEKUNDÁRNÍCH A NEURČENÝCH LOKALIZACÍ| | | | | C81- C96| ZHOUBNÉ NOVOTVARY MÍZNÍ, KRVETVORNÉ A PŘÍBUZNÉ TKÁNĚ| | | | | C97| ZHOUBNÉ NOVOTVARY MNOHOČETNÝCH SAMOSTATNÝCH (PRIMÁRNÍCH) LOKALIZACÍ| | | | | D37 - D48 | NOVOTVARY NEJISTÉHO NEBO NEZNÁMÉHO CHOVÁNÍ| | | | | Dg. D00 - D09 novotvary in situ a D10 - D36 nezhoubné novotvary jsou uvedeny dále *)| a) Léčením neovlivnitelné stavy s poruchami funkce orgánů a metastázami| LD| LDv| LDv| LDv b) Léčením ovlivnitelné stavy, ale s trvalými následky a s nejistou prognózou, stavy po odstranění ledviny pro tato onemocnění, trvale založená stomie, laryngektomie apod.| LD| LD| LD| LD| Ad c) a ad d) s výjimkou laryngektomie, při níž je třeba stanovit leteckou zdravotní klasifikaci LDv c) Stavy po úspěšném léčení bez aktivity onemocnění do 5 let po ukončení léčby| LD| LC - LA2| LC - LA| LC - LA| d) Stavy beze známek nádorového onemocnění déle než 5 let| LD - LA| LA1| LA| LA| D00 - D09 | NOVOTVARY IN SITU| | | | | *)| a) Formy léčením neovlivnitelné, rozsáhlé, s metastázami nebo s těžkou poruchou funkce orgánů| LD| LDv| LDv| LDv| b) Formy léčením ovlivnitelné, u nichž se nejméně po 3 roky nedostavily známky aktivity. Stavy po úspěšném chirurgickém léčení i při celkovém příznivém stavu| LD| LD - LA2| LD - LA| LD - LA| Ad b) Posuzuje se podle charakteru, rozsahu a lokalizace léčených (operovaných) nádorů a podle poruchy funkce postižených orgánů D10 - D36 | NEZHOUBNÉ NOVOTVARY| | | | | *)| a) Léčbou neovlivnitelné stavy s poruchou funkce orgánů a s nejistou prognózou, které ztěžují nošení výstroje| LD| LD| LD| LD - LC| b) Stavy po úspěšné léčbě bez projevů nádorové aktivity s následnou poruchou funkce orgánu| LD| LC - LB| LA| LC - LA| c) Stavy beze známek onemocnění při celkovém dobrém stavu| LD - LA| LB - LA1| LA| LA| | III. NEMOCI KRVE, KRVETVORNÝCH ORGÁNŮ A NĚKTERÉ PORUCHY, KTERÉ SE TÝKAJÍ MECHANISMU IMUNITY (D50 - D89)| | | | | D50 - D53| NUTRIČNÍ ANÉMIE| | | | | D55 - D59| HEMOLYTICKÉ ANÉMIE| | | | | D60 - D64| APLASTICKÉ A JINÉ ANÉMIE| | | | | D65 - D69| VADY KOAGULACE, PURPURA A JINÉ KRVÁCIVÉ STAVY| | | | | D70 - D77| JINÉ NEMOCI KRVE A KRVETVORNÝCH ORGÁNŮ| | | | | *)| a) Těžké, léčením neovlivnitelné formy| LD| LDv| LDv| LDv| b) Pomalu progredující formy s výraznějšími změnami krvetvorných orgánů, které snižují fyzickou odolnost a odolnost organismu| LD| LD| LD| LD| c) Pomalu progredující formy s nevýraznými změnami krvetvorných orgánů a s občasným zhoršením| LD| LD - LA2| LD - LA| LD - LA| d) Lehké formy po úspěšném léčení jen se zanedbatelnými známkami poruchy funkce| LD - LA| LA1| LA| LA| D80 - D89| NĚKTERÉ PORUCHY MECHANISMU IMUNITY| | | | | *)| a) Formy dlouhodobé, často recidivující, imunologicky prokázané, po neúspěšném imunologickém léčení, s nutností trvalého užívání léků| LD| LD| LD| LD| Dg. D86 - Sarkoidóza je uvedena samostatně dále b) Formy imunologicky prokázané, s klinickými příznaky, které vyžadují pravidelnou léčbu| LD| LD - LA2| LD - LA| LD - LA| c) Formy s občasnými klinickými projevy, bez nutnosti pravidelného nebo trvalého léčení při celkově dobrém stavu| LD| LC - LA1| LA| LA| D86.0 - D86.2| Sarkoidóza plic a mízních uzlin| | | | | *)| a) Vleklé a progredující formy se sklerotizujícími změnami, u plicní formy přechod do plicní fibrózy - stádium III| LD| LDv| LDv| LDv| b) Stacionární nebo pomalu progredující formy i bez závažnější ventilační poruchy| LD| LD - LC| LD - LA| LD - LA| c) Formy zhojené ad integrum bez známek postižení plicních funkcí a bez známek imunologické a enzymatické aktivity| LD| LA1| LA| LA| D 86.3 - D 86.9| Sarkoidóza kůže, jiných a kombinovaných lokalizací, NS| | | | | *)| a) Aktivní onemocnění| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Onemocnění vleklá, vzdorující léčbě. Následné stavy se závažnějšími poruchami funkce postiženého orgánu| LD| LD| LD| LD - LA| Ad b) Dg. D86.3 - je možno individuálně posuzovat c) Stavy po prodělaných onemocněních bez poruchy anebo s nezávažnou poruchou funkce| LD - LA| LA1| LA| LA| | IV. NEMOCI ENDOKRINNÍ, VÝŽIVY A PŘEMĚNY LÁTEK (E00 - E90)| | | | | E00 - E07 | PORUCHY ŠTÍTNÉ ŽLÁZY| | | | | *)| a) Těžké formy zvýšení nebo snížení činnosti štítné žlázy, léčením neovlivnitelné či provázené závažnými komplikacemi| LD| LDv| LDv| LDv| b) Zvětšení štítné žlázy bez poruchy funkce, které působí obtíže z tlaku na okolní orgány. Vleklé či recidivující formy se zvýšením nebo snížením funkce štítné žlázy s méně závažnými funkčními poruchami| LD| LD| LD| LD - LC| c) Malé eufunkční klidové strumy bez příznaků tlaku na okolí a nutnosti medikamentózní léčby při normální fyzické zdatnosti| LD - LA| LC - LA1| LA| LA| E10 - E14| DIABETES MELLITUS - CUKROVKA - ÚPLAVICE CUKROVÁ| | | | | E15 - E16 | JINÉ PORUCHY REGULACE GLUKÓZY A VNITŘNÍ SEKRECE SLINIVKY BŘIŠNÍ| | | | | *)| a) Těžké formy často dekompenzované, s komplikacemi| LD| LDv| LDv| LDv| Abnormální test tolerance glukózy - Dg. R73.0 b) Formy kompenzované inzulinem| LD| LD| LD| LD - LC| c) Formy kompenzované perorálními antidiabetiky| LD| LD - LC| LD - L| A LC - LA| d) Formy kompenzované dietou| LD| LC - LA2| LA| LA| E20 - E35 | PORUCHY JINÝCH ŽLÁZ S VNITŘNÍ SEKRECÍ| | | | | *)| a) Těžké formy vzdorující léčení, často dekompenzované. Tělesná výška nižší než 160 cm a vyšší než 185 cm (pro nadzvukové typy), s ukončením tělesného vývoje| LD| LDv| LDv| LDv| b) Ostatní formy podle závažnosti poruchy a celkového stavu. Je nutno přihlížet také k výšce sedu, která nesmí být u pilotů nadzvukových letounů vyšší než 96 cm a u pilotů vrtulníků a dopravních letounů nesmí být vyšší než 100 cm, při celkové tělesné výšce pilota maximálně 190 cm (pro vrtulníky a dopravní letouny).Délka dolních končetin musí být nejméně 84 cm a délka horních končetin nejméně 76 cm| LD - LA| LC - LA1| LA| LC - LA| E40 - E46| PODVÝŽIVA - MALNUTRICE| | | | | E50 - E64| JINÉ NUTRIČNÍ KARENCE| | | | | E70 - E90 | PORUCHY PŘEMĚNY LÁTEK - METABOLISMU| | | | | *)| a) Těžké, léčbou neovlivnitelné formy a trvale nevyhovující tělesnou zdatností nebo provázené poruchou funkce či anatomickými změnami postižených orgánů.| LD | LDv| LDv| LDv| Benigní hyperbilirubinemie s morfologickým defektem| | | | | b) Formy provázené lehčí poruchou funkce nebo anatomickými změnami postižených orgánů, či trvale snižující fyzickou zdatnost nebo odolnost organismu.| LD| LD - LC| LD - LA| LD - LA| Opakovaná klidová hyperbilirubinemie nad 50 umol/l s poruchou jaterních funkcí| | | | | c) Nezávažné poruchy jiných žláz s vnitřní sekrecí a lehké formy poruchy výživy a látkové přeměny, ovlivnitelné léčbou a plně zachovanou fyzickou zdatností.| LD - LA| LC - LA1| LA| LA| | Klidová hyperbilirubinemie pod 50 umol/l| | | | | E65 - E68 | OBEZITA A JINÉ HYPERALIMENTACE| | | | | *)| a) Těžké i lehké formy, avšak léčením neovlivnitelné| LD| LD| LD| LD - LA| Rozlišuje se prostá otylost, kterou hodnotí a posuzuje chirurg, a komplikovaná otylost, u níž se hodnotí také podle komplikací Body Mass Index ýšBMI=hmotnostvkgvýškavm2 +) Způsob redukce hmotnosti stanovuje PK Ú LZ b) Otylost vyššího stupně (25% a více nad ideální hmotnost, BMI = 30 a více), která vzdoruje řízené redukci i při dobré tělesné zdatnosti a výkonnosti organismu| LD| LD| LD| LC - LA c) Otylost nižšího stupně (do 24% nad ideální hmotnost, BMI = do 30 ) a dobrou tělesnou zdatností a výkonností organismu +)| LD| LC - LA1| LA| LA | V. DUŠEVNÍ PORUCHY A PORUCHY CHOVÁNÍ (F00 - F99)| | | | | F00| Demence u Alzheimerovy choroby| | | | | F01| Vaskulární demence| | | | | F02| Demence u chorob klasifikovaných (zařazených) jinde| | | | | F03| Nespecifikovaná (neurčená) demence| LD| LDv| LDv| LDv| F04| Organický amnestický syndrom, jiný než vyvolaný alkoholem nebo jinými drogami| | | | | Zneužívání psychoaktivních látek není možno považovat jen za zdravotnickou problematiku. Kompetence mezi zdravotnickými a velitelskými orgány se řeší podle platných předpisů F05| Delirium, jiné než vyvolané alkoholem nebo jinými drogami| | | | F06| Jiné duševní poruchy, způsobené poškozením mozku, jeho dysfunkcí a somatickou nemocí| | | | | F07| Poruchy osobnosti a poruchy chování, vyvolané onemocněním, poškozením nebo dysfunkcí mozku| | | | | F09| Nespecifikované organické nebo symptomatické duševní poruchy| | | | | *)| a) Při trvalých nebo dlouhotrvajících závažných poruchách duševní činnosti| LD| LDv| LDv| LDv| b) Při mírných residuálních projevech poruchy duševní činnosti| LD| LD| LD| LD| c) Při úplné úpravě duševního stavu po odeznění poruchy| LD - LA| LD - LA2| LD - LA| LD - LA| F10 - F19 | DUŠEVNÍ PORUCHY A PORUCHY CHOVÁ NÍ VYVOLANÉ ÚČINKEM PSYCHOAKTIVNÍCH LÁ TEK| | | | | *)| a) Závislost na alkoholu nebo jiných návykových látkách se závažnými psychickými a (nebo) somatickými změnami| LD| LDv| LDv| LDv| b) Závislost na alkoholu nebo jiných návykových látkách, stavy blízké závislosti při nutnosti odvykací léčby| LD| LD| LD| LD| c) Stavy po úspěšné odvykací léčbě, škodlivé užívání alkoholu nebo jiných návykových látek bez závislosti| LD| LD - LA2| LD - LA| LD - LA| Ad c) ve sloupci II je možno přiznat schopnost k letecké - službě pouze ve vícečlenné osádce | SCHIZOFRENIE, PORUCHY SCHIZOTYPÁLNÍ A PORUCHY S BLUDY (F20 - F29)| | | | | F20| Schizofrenie| | | | | F21| Schizotypální porucha| | | | | F22| Poruchy s trvalými bludy| | | | | F24| Indukovaná porucha s bludy| | | | | F25 | Schizoafektivní poruchy| | | | | *)| | LD | LDv | LDv | LDv | F23| Akutní a přechodné psychosomatické poruchy| | | | | F28| Jiné organické psychotické poruchy| | | | | F29| Neurčené neorganické psychózy (jakákoli forma)| LD| LDv| LDv| LDv| | AFEKTIVNÍ PORUCHY (PORUCHY NÁLADY) (F30 - F39)| | | | | F31| Bipolární afektivní porucha| | | | | F33| Periodická depresivní porucha| | | | | *)| Aktivní onemocnění - jakákoli forma| LD| LDv| LDv| LDv| F34| Trvalé poruchy nálady (afektivní poruchy)| | | | | F38| Jiné poruchy nálady (afektivní poruchy)| | | | | F39| Nespecifikovaná (neurčená) porucha nálady (afektivní porucha)| | | | | *)| a) Těžké poruchy| LD| LDv| LDv| LDv| Ad c) posuzuje se podle závažnosti psychopatologie a úrovně sociální adaptace b) Středně závažné poruchy| LD| LD| LD| LD c) Lehké poruchy| LD| LD - LB| LD - LA| LD - LA| F30| Manická fáze| | | | | F32 | Depresivní fáze| | | | | *)| a) Při těžké nebo déletrvající fázi| LD| LDv| LDv| LDv| b) Při fázi střední a mírné závažnosti, léčbou dobře ovlivnitelné| LD| LDv| LDv| LDv| F40 - F48| NEUROTICKÉ, STRESOVÉ A SOMATOFORMNÍ PORUCHY| | | | | F50 - F59 | BEHAVIORÁLNÍ SYNDROMY (SYNDROMY PORUCH CHOVÁNÍ), SPOJENÉ S FYZIOLOGICKÝMI PORUCHAMI A SOMATICKÝMI FAKTORY| | | | | *)| a) Těžké poruchy vzdorující léčení, často recidivující| LD| LDv| LDv| LDv| b) Středně závažné poruchy, sebepoškozování závažného charakteru na základě reakce na stres| LD| LD| LD| LD| Ad c) posuzuje se podle závažnosti psychopatologie a úrovně sociální adaptace c) Lehké poruchy| LD - LA| LC - LA1| LA| LC - LA | PORUCHY OSOBNOSTI A CHOVÁNÍ U DOSPĚLÝCH (F60 - F69)| | | | | F60| Specifické poruchy osobnosti| | | | | F61| Smíšené a jiné poruchy osobnosti| | | | | F62| Přetrvávající změny osobnosti, které nelze přisoudit poškození nebo nemoci mozku| | | | | F63| Návykové (nutkavé) a impulzivní poruchy| | | | | *)| a) Těžké poruchy, zejména s podstatně sníženou schopností společenské adaptace nebo v kombinaci se subnormním intelektem| LD| LDv| LDv| LDv| Ad c) posuzuje se podle závažnosti psychopatologie a úrovně sociální adaptace b) Středně závažné poruchy| LD| LD| LD| LD| c) Poruchy lehkého stupně| LD - LA| LC - LA1| LA| LA| Podmínkou přiznání schopnosti je úspěšná profesionální adaptace F64| Poruchy pohlavní identity| | | | | F65| Poruchy sexuální preference| | | | | F66| Psychické a behaviorální poruchy (poruchy psychické a chování) spojené (související) se sexuálním vývojem a orientací| | | | | *)| a) Těžké poruchy| LD| LDv| LDv| LDv| Ad c) posuzuje se podle závažnosti psychopatologie a úrovně sociální adaptace b) Středně závažné poruchy| LD| LD| LD| LD c) Lehké nezávažné poruchy| LD| LC - LA1| LA| LC - LA| Ad c) nelze přiznat schopnost ke studiu ve vojenských školách F68| Jiné poruchy osobnosti a chování u dospělých| | | | | F69 | Nespecifikovaná (neurčená) porucha osobnosti a chování u dospělých| | | | | *)| a) Těžké poruchy, zejména s podstatně sníženou schopností společenské adaptace nebo v kombinaci se subnormním intelektem| LD| LDv| LDv| LDv| Ad b) a c) posuzuji se podle závažnosti psychopatologie a úrovně sociální adaptace a podle výsledků terapeutického pokusu b) Středně závažné poruchy| LD| LD| LD| LD - LC| c) Poruchy lehkého stupně| LD - LA| LC - LA1| LA| LC - LA| F70 - F79| MENTÁLNÍ RETARDACE (DUŠEVNÍ OPOŽDĚNÍ)| | | | | Jakákoli forma| LD| LDv| LDv| LDv| F80 - F89| PORUCHY PSYCHICKÉHO VÝVOJE| | | | | F90 - F98| PORUCHY CHOVÁNÍ A EMOCÍ SE ZAČÁTKEM OBVYKLE V DĚTSTVÍ| | | | | F99 | Nespecifikovaná (neurčená) duševní porucha| | | | | *)| a) Těžké formy| LD| LDv| LDv| LDv| b) Středně těžké formy| LD| LDv| LDv| LDv| c) Poruchy, které jen lehce omezují výkonnost a nenarušují společenské uplatnění| LD| LDv| LDv| LDv| F98.0| Neorganická enuréza| | | | | F98.1| Neorganická enkopréza| | | | | *)| a) Těžké formy po neúspěšné ústavní léčbě| LD| LDv| LDv| LDv| b) Středně těžké formy prokázané pozorováním| LD| LDv| LDv| LDv| c) Lehké formy s ojedinělým či řídkým výskytem| LD| LD| LD| LD| F98.5| Koktavost (zadrhávání)| | | | | F98.6| Breptavost| | | | | *)| a) Koktavost a jiné trvalé vady řeči značného stupně při zcela nesrozumitelné nebo těžko srozumitelné mluvě| LD| LDv| LDv| LDv| b) Koktavost a jiné poruchy řeči a výslovnosti lehkého stupně při srozumitelné mluvě| LD| LD| LD - LA| LD - LA| c) Lehké poruchy řeči a výslovnosti| LA| LC - LA1| LA| LA| | VI. NEMOCI NERVOVÉ SOUSTAVY (G00 - G99)| | | | | G00 - G09 | ZÁNĚTLIVÉ NEMOCI CENTRÁLNÍ NERVOVÉ SOUSTAVY| | | | | Diagnosa se stanovuje po komplexním ústavním vyšetření. Nezbytné je vyšetření likvoru, u mozkových postižení EEG, CT mozku a psychologické vyšetření. Tyto nemoci se posuzují až půl roku po ukončení aktivního onemocnění. Patří sem: *)| a) Aktivní onemocnění| léčení| léčení| léčení| léčení b) Stavy po ukončení léčení se závažnými poruchami duševní nebo tělesné funkce trvalého rázu a výrazně sníženou pracovní schopností| LD| LDv| LDv| LDv Dg. B26.1 Meningitis parotitica Dg. G02.0+ a c) Stavy do 2 let po prodělaném akutním onemocnění| LD| LD - LB| LD - LA| LD - LA| Dg. B26.2 Encefalitis parotitica Dg. G05.1+ d) Stavy nejdříve po 2 letech od ukončení léčení, bez subjektivních obtíží nebo s lehkými subjektivními obtížemi, při neporušeném intelektu| LD| LC - LA1| LA| LA| G10 - G13| SYSTÉMOVÉ ATROFIE, KTERÉ POSTIHUJÍ PRIMÁRNĚ CENTRÁLNÍ NERVOVOU SOUSTAVU| | | | | Diagnosa se stanovuje po komplexním ústavním vyšetření s využitím všech nezbytných pomocných vyšetřovacích metod G20 - G23| EXTRAPYRAMIDOVÉ A POHYBOVÉ PORUCHY| | | | G30 - G32| JINÉ DEGENERATIVNÍ NEMOCI NERVOVÉ SOUSTAVY| | | | G35 - G37 | DEMYELINIZUJÍCÍ NEMOCI CENTRÁLNÍ NERVOVÉ SOUSTAVY| | | | | *)| a) Stavy s trvalými a závažnými poruchami duševní nebo tělesné funkce, ústavně prokázanými, nebo lehčí formy jiných nemocí, které omezují funkci orgánů| LD| LDv| LDv| LDv| b) Lehčí formy závažných nemocí nebo lehké formy jiných nemocí, které omezují funkci orgánů| LD| LD - LB| LD - LA| LD - LA| c) Zcela lehké formy trvalého rázu bez hrubší poruchy funkce, které nesnižují výkonnost organismu při neporušeném intelektu| LD| LD - LB| LD - LA| LD - LA| | PORUCHY ZÁCHVATOVÉ - PAROXYSMÁLNÍ (G40 - G47)| | | | | G40| Epilepsie - padoucnice| | | | | G41| Status epilepticus| | | | | *)| Jakékoli formy| LDv| LDv| LDv| LDv| Ve sl. IV lze schopnost přiznat, je-li postižený 5 let bez záchvatu, bez léčby a je- li normální EEG G43| Migréna| | | | | G44 | Jiné syndromy bolesti hlavy| | | | | Nutné vyšetření EEG *)| a) Těžká migréna s častými záchvaty po neúspěšném ústavním léčení se snížením výkonnosti během záchvatu| LD| LDv| LDv| LDv| b) Migréna s řídkými záchvaty se snížením výkonnosti během záchvatu| LD| LD| LD - LA| LD - LC| c) Migréna s řídkými záchvaty, které neovlivňují výkonnost organismu| LD| LC - LA2| LA| LA| G45| Přechodné mozkové ischemické záchvaty a příbuzné syndromy| | | | | Posuzuje se podle Dg. I 60 až I 67 G46| Cévní syndromy mozku při cerebrovaskulárních nemocech| | | | | G47| Poruchy spánku| | | | | *)| a) Závažného rázu, vzdorující léčení, spojené s výraznou poruchou funkce (výkonnosti) organismu, omezující výběr povolání nebo značně ztěžující společenské uplatnění, ústavně prokázané| LD| LDv| LDv| LDv| b) Méně závažného rázu, léčením ovlivnitelné formy s lehkou poruchou funkce nebo bez poruchy funkce a výkonnosti organismu| LD - LA| LD - LA1| LD - LA| LD - LA| | ONEMOCNĚNÍ NERVŮ, NERVOVÝCH KOŘENŮ A PLETENÍ ( G50 - G59 )| | | | | G51| Poruchy lícního nervu - nervi facialis| | | | | *)| a) Akutní stavy| Léčení| Léčení| Léčení| Léčení| b) Trvale těžká obrna s lagoftalmem po neúspěšném léčení| LD| LDv| LDv| LD| c) Recidivující nebo těžká obrna bez lagoftalmu s patologickými synkinézami| LD| LD| LD| LD - LC| d) Recidivující lehká obrna bez lagoftalmu se synkinézami nebo ostatní formy do 1 roku od zahájení léčení| LD| LC - LA1| LA| LA| e) Lehká obrna s nepatrnou poruchou hybnosti nejméně 1 rok po ukončení léčení| LA| LA1| LA| LA| G50| Poruchy trojklanného nervu - nervi trigemini| | | | | G52| Poruchy jiných mozkových nervů| | | | | G53| Nemoci mozkových nervů při nemocech zařazených jinde| | | | | Posuzuje se podle diagnóz zařazených jinde G54| Nemoci nervových kořenů a pletení| | | | | G55| Komprese nervových kořenů a pletení při nemocech zařazených jinde| | | | | G56| Mononeuropatie horní končetiny| | | | | G57| Mononeuropatie dolní končetiny| | | | | G58| Jiné mononeuropatie| | | | | G59| Mononeuropatie při nemocech zařazených jinde| | | | | Posuzuje se podle diagnóz zařazených jinde G60 - G64| POLYNEUROPATIE A JINÉ NEMOCI PERIFERNÍ NERVOVÉ SOUSTAVY| | | | | G70 - G72| NEMOCI MYONEURÁLNÍHO SPOJENÍ A SVALŮ| | | | | G80 - G83| MOZKOVÁ OBRNA A JINÉ SYNDROMY OCHRNUTÍ| | | | | G90 - G99 | JINÉ PORUCHY NERVOVÉ SOUSTAVY| | | | | *)| a) Vleklé, léčení vzdorující formy, progredující nebo často recidivující. Stavy po ukončení léčení s trvalými závažnými následky| LD| LDv| LDv| LDv| b) S lehkými porucha funkce, ale vzdorující léčení nebo často recidivující. Stavy po ukončení léčení s méně závažnými, ale trvalými následky| LD| LD| LD| LD - LC| c) S nepatrnými poruchami funkce postižených orgánů po ukončení léčení| LD| LC - LA1| LA| LA| d) S ukončeným léčením bez následků či recidiv| LA| LA1| LA| LA| | VII. NEMOCI OKA A OČNÍCH ADNEX (H00 - H59)| | | | | H00 - H06| NEMOCI OČNÍHO VÍČKA, SLZNÉHO ÚSTROJÍ A OČNICE| | | | | H10 - H13| ONEMOCNĚNÍ SPOJIVKY| | | | | NEMOCI SKLÉRY, ROHOVKY, DUHOVKY A ŘASNATÉHO TĚLESA (H15 - H22)| | | | | H15| Nemoci skléry - bělimy| | | | | *)| a) Akutní formy| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Těžké, zdlouhavé léčení vzdorující formy, které trvale poškozují funkci oka| LD| LD| LD| LD| c) Lehké, vleklé nebo ustálené formy bez omezení funkce oka| LD - LA| LC - LA1| LA| LC - LA| H16| Zánět rohovky - keratitis| | | | | Při Dg. H16 - H18 se zahájí léčení a následky se hodnotí podle zrakové ostrosti. H17| Rohovkové jizvy a zákaly| | | | | U stavů po keratorefraktivních zákrocích se hodnotí i podle stavu zorného pole obou očí a jsou-li přítomny známky myopické degenerace sítnice, stanovuje se letecká zdravotní klasifikace o jeden stupeň nižší. Hodnotí se nejdříve za 12 měsíců od operace H18| Jiné nemoci rohovky| | | | H19| Nemoci skléry a rohovky při nemocech zařazených jinde| | | | | H20| Zánět duhovky a řasnatého tělesa| | | | | H21| Jiné nemoci duhovky a řasnatého tělesa| | | | | Dg. H21.4 - Pupilární - zornicové - membrány se hodnotí podle zrakové ostrosti H22| Nemoci duhovky a řasnatého tělesa při nemocech zařazených jinde| | | | | *)| a) Akufní formy| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Těžké, ustálené, léčení vzdorující formy, které trvale poškozují funkci oka| LD| LD| LD| LD| c) Lehké nebo závažnější, vleklé a ustálené formy, které částečně omezují funkci oka| LD| LD - LB| LD - LA| LC - LA| d) Lehké, ustálené formy bez omezení nebo s lehkým postižením funkce oka| LD - LA| LB - LA1| LA| LA| | ONEMOCNĚNÍ ČOČKY (H25 - H28)| | | | | Přítomnost nitrooční čočky (pseudoafakie) se hodnotí podle Dg. Z96.1 H25| Senilní katarakty - stařecký zákal oční čočky| | | | | H26| Jiná katarakta| | | | | H27| Jiná onemocnění čočky| | | | | H27 - Jiné nemoci čočky jsou uvedeny dále H28| Katarakta a jiná onemocnění čočky při nemocech zařazených jinde| | | | | *)| a) Postupující| LD| léčení| léčení| léčení| Není-li ještě indikována operace, hodnotí se podle zrakové ostrosti b) Nepostupující| LD| LD - LA| LA| LC - LA| H27.0| Afakie| LD| LDv| LDv| LDv| Přítomnost nitrooční čočky (pseudoafakie) se hodnotí podle Dg. Z96.1 H27.1| Dislokace čočky| LD| LDv| LDv| LDv| H27.2| Jiná neurčená onemocnění čočky| léčení| léčení| léčení| léčení| Následky se hodnotí podle zrakové ostrosti H27.3| Onemocnění čočky, NS| | | | | H30 - H36 | NEMOCI CÉVNATKY - CHORIOIDEY A SÍTNICE - RETINY| | | | | *)| a) Akutní stavy| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Těžké, zdlouhavé, léčení vzdorující formy, které trvale poškozují funkci oka| LD| LD| LD| LD| c) Lehké nebo závažnější, vleklé a ustálené formy, které částečně omezují funkci oka| LD| LC - LA2| LA| LC - LA| d) Lehké, ustálené formy bez omezení nebo s lehkým postižením funkce oka| LD - LA| LA1| LA| LA| H33| ODCHLÍPENÍ A TRHLINY SÍTNICE| | | | | Všechny formy| LD| LDv| LDv| LD - LC| H40 - H42 | GLAUKOM| | | | | *)| a) Zjištěné onemocnění| LD| léčení| léčení| léčení| b) Při závažnějších změnách zorného pole a disku zrakového nervu| LD| LDv| LDv| LDv| c) Při mírnějších změnách zorného pole a zrakového nervu| LD| LD - LC| LD - LA| LD - LA| d) Beze změn zorného pole i disku zrakového nervu| LD| LC - LA1| LA| LC - LA| H43 - H45 | NEMOCI SKLIVCE A OČNÍHO BULBU| | | | | *)| a) Akutní formy| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Těžké, ustálené, léčení vzdorující formy, které trvale poškozují funkci oka| LD| LD| LD| LD| c) Lehčí nebo závažnější, vleklé a ustálené formy, které částečně omezují funkci oka| LD| LC - LA2| LA| LC - LA| d) Lehké, ustálené formy bez omezení nebo s lehkým postižením funkce oka| LD - LA| LA1| LA| LA| | NEMOCI ZRAKOVÉHO NERVU A ZRAKOVÝCH DRAH (H46 - H48)| | | | | H46| Zánět zrakového nervu - neuritis nervi optici| | | | | H47| Jiná onemocnění zrakového nervu (2. ) a zrakových drah| | | | | H48| Nemoci zrakového nervu (2. ) a zrakových drah při nemocech zařazených jinde| | | | | S přihlédnutím k základnímu onemocnění *)| a) Akutní formy| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Trvalé změny se hodnotí podle Dg. H53.4| | | | | | PORUCHY OČNÍCH SVALŮ, BINOKULÁRNÍHO POHYBU AKOMODACE A REFRAKCE (H49 - H52)| | | | | H49| Paralytický strabismus| | | | | *) | a) Těžké formy neovlivnitelné další léčbou| LD| LDv| LDv| LDv| b) Lehké nebo méně závažné formy ovlivnitelné léčbou| léčení| léčení| léčení| léčení| H50| Jiný strabismus| | | | | a) Zjevné šilhání Šilhání více než 10° Heteroforie větší, než je uvedeno v odstavci b)| LD| LD - LB| LD - LA| LC - LA| b) Exoforie do 8, prisma D Exoforie do 6, prisma D Hyperforie pravá nebo levá do 1, prisma D| LA| LA1| LA| LA| Ad b) hodnotí se také podle zrakové ostrosti H52| Poruchy refrakce a akomodace| | | | | *)| Snížení zrakové ostrosti při snesitelné korekci| | | | | H52.0| Hypermetropie - dalekozrakost| | | | | H52.1| Myopie - krátkozrakost| | | | | H52.2 | Astigmatismus| | | | | *)| a) Zraková ostrost bez korekce| | | | | Hodnotí se podle tabulky 1 posuzování zrakových vad zařazené na konci této přílohy b) Refrakční vady - ametropie (při vstupní prohlídce do pilotní školy [ zjišťuje se v arteficiální mydriáze ] )| | | | 1\\. Žadatelé o přijetí do škol a kurzů pro výkonné letce (posuzovaní podle sl. I)| | | | | \\- studijní obor: pilot| | | | | neschopni k přijetí: krátkozrakost nad 0,5 D| Na jedno | oko nebo| na obě| oči| dalekozrakost nad 2,0 D| | | | | astigmatismus nad 0,5 D| | | | | \\- do škol a kurzů pro ostatní výcvikové skupiny výkonných letců| | | | | neschopni k přijetí: krátkozrakost nad 1,0 D| Na jedno | oko nebo| na obě | oči| dalekozrakost nad 2,0 D| | | | | astigmatismus nad 1,0 D| | | | | 2\\. Výkonní letci (posuzovaní podle sl. II a III )| | | | | neschopni letecké služby: krátkozrakost nad 1,0 D| Na jedno | oko nebo| na obě| oči| dalekozrakost nad 2,0 D| | | | | astigmatismus nad 1,0 D| | | | | 3\\. Řídící letového provozu (posuzováni podle sl. IV)| | | | | Uvedené hodnoty platí pro lepší oko, horší se posuzuje podle zrakové ostrosti nebo záleží na refrakci neschopni služby v ŘLP: krátkozrakost nad 3,0 D| | | | dalekozrakost nad 3,0 D| | | | astigmatismus nad 3,0 D| | | | | H52.4 - H52.7| Ostatní poruchy refrakce a akomodace| | | | | Pro stanovení letecké zdravotní klasifikace platí výše uvedená pravidla H52.4 | Presbyopie - vetchozrakost| | | | | +) Podmínkou je bifokální korekce a čtení (s korekcí) Jägerovy tabulky č.7 z 50 cm a č. 11 ze 100 cm *)| a) Korigovatelná hodnotou vyšší než +3,0 D sph.| LD| LD +)| LD - LA| LD - LA b) Korigovatelná hodnotou vyšší než +1,5 D sph.| LD| LC - LA2| LA| LA| ++) podmínkou je čtení Jägerovy tabulky č. 7 z 50 cm bez korekce c) Korigovatelná hodnotou do 1,5 D sph.| LD| ++) LA1| LA| LA| | PORUCHY VIDĚNÍ A SLEPOTA (H53 - H54)| | | | | H53.0| Amblyopie z anopsie| | | | | Hodnotí se podle zrakové ostrosti H53.1| Subjektivní poruchy vidění| | | | | Hodnotí se podle závěrů psychiatrického vyšetření H53.2| Diplopie| | | | | Dg. H53.2 - Diplopie se hodnotí podle Dg. H50 - Jiný strabismus H53.3 | Jiné poruchy binokulárního vidění| | | | | | Jiné poruchy binokulárního pohybu| | | | | *)| a) Akutní stavy dvojitého vidění| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Těžké, zdlouhavé, léčení vzdorující formy, které trvale poškozují funkci oka nebo formy s dvojitým viděním při pohledu vpřed| LD| LDv| LDv| LDv| c) Lehčí nebo závažnější, vleklé a ustálené formy, které částečně omezují funkci oka nebo formy s dvojitým viděním pouze při krajním pohledu do stran| LD| LD| LD| LD| d) Lehké, ustálené formy bez omezení nebo s lehkým postižením funkce oka, není-li dvojité vidění| LD - LA| LC - LA2| LA| LC - LA| H53.4 | Poruchy zorného pole| | | | | *)| a) Poruchy zorného pole organického původu, rozsáhlejší nebo centrální, a to i tehdy, jsou-li jen na jednom oku nebo jsou-li spojeny s hemeralopií, větší skotomy, hemianopsie, kvadrantová anopsie| LD| LDv| LDv| LDv| b) Koncentrické zúžení zorného pole při funkčních poruchách, nepatrné hemianoptické skotomy| LD| LD| LD| LD - LC| c) Menší sektorovité defekty zorného pole, není-li zúženo po 308, malé ostrůvkovité, zejména periferní skotomy| LD| LD| LD - LA| LA - LC| H53.5| Vady barevného vidění| | | | | d) Jakékoli stupně| LD| LD| LD - LA| LD - LA| Rozeznání základních barevných signálů se vyšetřuje barevnými signálními světly H53.6| Noční slepota| | | | | e) Těžké formy podmíněné organickým onemocněním sítnice a zrakového nervu| LD| LDv| LDv| LDv| Karence vitamínu A s šeroslepostí - hemeralopií f) Lehčí formy| LD| LD| LD| LD| g) Zcela lehké nezávažné formy| LD| LD - LB| LD - LA| LD - LA| H53.8| Jiné poruchy vidění| | | | | H53.9| Poruchy vidění, NS| | | | | *)| a) Akutní formy| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Těžké, ustálené, léčení vzdorující formy, které trvale poškozují funkci oka| LD| LD| LD| LD| c) Lehké nebo závažnější, vleklé a ustálené formy, které částečně omezují funkci oka| LD| LD - LB| LD - LA| LD - LA| d) Lehké, ustálené formy bez omezení nebo s lehkým postižením funkce oka| LD| LB - LA| LA2| LA| H54| Slepota a slabozrakost| | | | | Posuzuje se podle tabulky 3, podle zrakové ostrosti H55| Nystagmus a jiné nepravidelné pohyby oka| | | | | H57| Jiné nemoci oka a očních adnex| | | | | H58| Jiné nemoci oka a očních adnex při nemocech zařazených jinde| | | | | H59| Poruchy oka a očních adnex po výkonech nezařazených jinde| | | | | *)| a) Akutní formy| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Těžké, ustálené, léčení vzdorující formy, které trvale poškozují funkci oka| LD| LDv| LDv| LDv| c) Lehké nebo závažnější, vleklé a ustálené formy, které částečně omezují funkci oka| LD| LD - LB| LD - LA| LD - LA| d) Lehké, ustálené formy bez omezení nebo s lehkým postižením funkce oka| LD| LD - LA2| LA| LA| | VIII. NEMOCI UCHA A BRADAVKOVÉHO VÝBĚŽKU (H60 - H95)| | | | | H60 - H62| NEMOCI ZEVNÍHO UCHA| | | | | Dg.. H69.9 - Jiné onemocnění Eustachovy trubice H63 - H75 | NEMOCI STŘEDNÍHO UCHA A BRADAVKOVÉHO VÝBĚŽKU| | | | | Sem se zařazují poruchy otobarofunkce při normálním otoskopickém nálezu a bez zánětlivých změn Eustachovy trubice nebo jejího okolí *)| a) Vleklý epitympanální zánět středního ucha s píštělí v labyrintu. Stavy po trepanaci spánkové kosti nebo tympanoplastické operaci s trepanační dutinou otevřenou do zvukovodu - s píštělí v labyrintu| LD| LDv| LDv| LDv \\- s fenestrací labyrintu| Dg. H72 - Perforace bubínku Dg. S09.2 - Traumatická perforace bubínku b) Vleklé záněty středního ucha, které vzdorují léčbě nebo často recidivují ( s výtokem ).| LD| LD| LD| LD Prosté mezotympanální a epitympanální středoušní záněty| \\- vzdorující konzervativní léčbě,| \\- s cholesteatomem.| Stavy po trepanaci spánkové kosti nebo tympanoplastické Operaci s trepanační dutinou otevřenou do zvukovodu a S výtokem, který vzdoruje konzervativní léčbě| c) Adhezivní tubotympanální katary nebo tympanoskleróza s perforací bubínku. Vleklé středoušní mezotympanální a epitympanální záněty (prosté) s dlouhými klidovými intervaly. Stavy po konzervativně zhojeném středoušním zánětu se suchou mezotympanální nebo epitympanální perforací bubínku. Stavy po trepanaci spánkové kosti nebo tympanoplastické Operaci s trepanační dutinou otevřenou do zvukovodu a s Klidnou výstelkou| LD| LD - LA2| LD - LA| LC - LA| d) Vleklý tubotympanální katar (prostý nebo adhezivní bez perforace) s normálním celistvým bubínkem s kalcifikacemi, s pevnou jizvou| LD| LC - LA1| LA| LA| Přihlíží se také ke stavu sluchu e) Stavy po konzervativně zhojeném mezotympanálním zánětu nebo zhojené tympanoplastické operaci| LD| LD - LC| LD - LA| LA| Podle stavu sluchu a barofunkce \\- s neporušeným zevním zvukovodem,| \\- s atrofickou jizvou bubínku| f) Stavy po antromastoidektomii| LD - LA| LC - LA1| LA| LA| \\- při normálním otoskopickém nálezu a normálním sluchu| \\- s atrofickým zjizveným bubínkem| g) Poruchy ušní barofunkce při normálním otoskopickém nálezu a bez zánětlivých změn Eustachovy trubice, které se často opakují a vzdorují léčení| LD| LD| LD| LA| | NEMOCI VNITŘNÍHO UCHA (H80 - H83)| | | | | H80| Otoskleróza| | | | | (otospongióza) i stavy po operaci s příznivým a déletrvajícím efektem| LD| LD - LC| LD - LA| LD - LA| H81| Poruchy vestibulární funkce| | | | | H82| Vertiginózní syndromy při nemocech zařazených jinde| | | | | H83 | Jiné nemoci vnitřního ucha| | | | | *)| a) Těžké formy s trvalými poruchami nebo častými záchvaty po neúspěšné léčbě| LD| LDv| LDv| LDv| b) Lehké formy s řídkými záchvaty, stavy po úspěšné operaci| LD| LD - LA2| LD - LA| LC - LA| | JINÁ ONEMOCNĚNÍ UCHA (H90 - H95)| | | | | H90| Převodní a percepční (sensorineurální) nedoslýchavost, ztráta sluchu| | | | | Dg. H90.3 - Percepční (senzorineurální) nedoslýchavost, ztráta sluchu oboustranná H91| Jiná nedoslýchavost, ztráta sluchu| | | | | Dg. H90.4 - Percepční (senzorineurální) nedoslýchavost, jednostranná ztráta sluchu s neporušeným H92| Otalgie a výtok z ucha| | | | | H93| Jiná onemocnění ucha nezařaditelná jinam| | | | | Dg. H90.5 - Percepční nedoslýchavost ztráta sluchu NS H94| Jiná onemocnění ucha při nemocech zařazených jinde| | | | | Dg. H90.6 - Smíšená převodní a sensorineurální oboustranná nedoslýchavost H95| Onemocnění ucha a bradavkového výběžku po výkonech (zákrocích) nezařazených jinde| | | | Dg. H90.7 - Smíšená převodní a sensori- neurální jednostranná nedoslýchavost s neporuše- ným sluchem na druhé straně *)| a) Úplná oboustranná i jednostranná hluchota| LD| LDv| LDv| LDv b) Nitroušní nedoslýchavost, která dosahuje 50% sluchových ztrát (podle Fowlera).| LD| LDv| LDv| LD| Dg. H90.8 - Smíšená převodní a sensori- neurální nedoslýchavost NS jsou uvedeny samostatně dále Nitroušní nedoslýchavost, která přesahuje 40% sluchových ztrát se zřetelnou progresí| | | | c) Audiometrickým vyšetřením zjištěné ztráty 60 dB a více ve vzdušném vedení na kmitočtu 4000 Hz a výše při současně zjištěných ztrátách větších než 30 dB ne kmitočtu 2000 Hz a níže, oboustranně| LD| LD - LC| +) LD - LA| LC - L| +) Přihlíží se také k výsledkům letecké A slovní audiometrie a popř. také k indexu vnitřní informace d) Stejné jednostranné postižení| LD| ++) LC - LA1| LA| LA| ++) Při podstatně lepším sluchu na druhé straně e) Audiometrickým vyšetřením zjištěné ztráty 60 dB a více ve vzdušném vedení na kmitočtu 4000 Hz a výše při současně zjištěných ztrátách do 30 dB na kmitočtu 2000 Hz a níže, oboustranně i jednostranně| LD| LC - LA1| LA| LA| f) Audiometrickým vyšetřením zjištěné ztráty 60 dB a více ve vzdušném vedení na kmitočtu 4000 Hz a výše, jednostranně i oboustranně| LD| LA1| LA| LA| g) Audiometrickým vyšetřením zjištěné ztráty od 15 do 60 dB ve vzdušném vedení na kmitočtu 4000 Hz a výše, jednostranně i oboustranně| LD| LA1| LA| LA| Poznámka: Kombinovaná nedoslýchavost se posuzuje stejně jako nitroušní nedoslýchavost| | | | | U převodní nedoslýchavosti, která přesahuje 30 % sluchových ztrát (podle Fowlera) se posuzuje také podle výsledků letecké slovní audiometrie| | | | | Při hodnocení audiogramu se přihlíží k průměrné ztrátě na kmitočtech 500, 1000 a 2000 Hz a ke ztrátám na kmitočtech 4000 a více Hz| | | | | Ve výběru se stanovuje neschopnost při ztrátě 20 dB a větší na kmitočtech 500, 1000 a 2000 Hz, při ztrátě 30 dB a větší na kmitočtu 3000 Hz a při ztrátě 40 dB a větší na kmitočtech 4000 Hz a více| | | | | | IX. NEMOCI OBĚHOVÉ SOUSTAVY (I00 - I99)| | | | | I00 - I02 | AKUTNÍ REVMATICKÁ HOREČKA| | | | | *)| a) Následné stavy s těžkými trvalými funkčními změnami oběhového ústrojí nebo ústředního nervstva| LD| LDv| LDv| LDv| Následné stavy 1. ataky revmatické horečky po 3 letech od jejího prodělání je třeba zařadit, posuzovat a vykazovat podle nemocí, jež se na podkladě revmatické horečky vyvinuly b) Ústavně prokázaná opakovaná ataka revmatické horečky do 5 roků od poslední ataky. Stavy do 3 roků po ústavně prokázané první atace revmatické horečky| LD| LD-LA2| LD-LA| LC-LA c) Stavy po ústavně prokázané první atace revmatické horečky nebo chorey prodělané před více než 3 roky nebo stavy po opakované atace revmatické horečky více než 5 roků od poslední ataky, nejsou-li zjistitelné žádné chorobné následky nebo jen s nezávažnými funkčními poruchami ústředního nervstva bez postižení srdce| LD| LC-LA2| LA| LA| d) Stavy po první atace prodělané před 10 lety, vyléčené bez následků, bez postižení srdce, se spolehlivým odstraněním fokusů| LA| LA1| LA| LA| I05 - I09 | CHRONICKÉ REVMATICKÉ CHOROBY SRDEČNÍ| | | | | *)| a) Revmatické chlopňové vady kombinované nebo jednoduché, jsou-li zřetelně dekompenzovány. Stavy po operaci srdce a velkých cév, i dobře kompenzované (po odborném kardiologickém vyšetření)| LD| LDv| LDv| LD-LC| b) Revmatické chlopňové vady i dokonale kompenzované| LD| LC-LB| LA| LC-LA| c) Stavy po revmatickém zánětu srdečního svalu nebo osrdečníku ústavně prokázaném před více než 3 roky, bez prokazatelné známky poruchy srdečního svalu, bez poruchy srdeční činnosti| LD| LC-LA2| LA| LA| I10 - I15 | HYPERTENZNÍ NEMOCI| | | | | *)| a) III. stadium podle SZO (porucha funkce mozku, srdce a ledvin)| LD| LDv| LDv| LDv| b) II. stadium podle SZO (orgánové změny bez poruchy funkce)| LD| LD-LC| LD-LA| LD-LA| Možnost povolit výkon letecké služby (služby v OŘL) při medikaci posoudí LLK na základě vyšetření na lůžku po ověření tolerance léků a po zjištění, že celková výkonnost organismu v zátěžích není nepříznivě ovlivněna (nejdříve po 1 měsíci od zahájení léčby) c) I. stadium podle SZO (bez morfologických a funkčních orgánových změn)| LD| LC-LA1| LA| LA d) Kolísavé zvýšení krevního tlaku, bez nutnosti trvalé medikamentózní léčby| LD| LA1| LA| LA I20 - I25| ISCHEMICKÉ CHOROBY SRDEČNÍ| | | | | I26 - I28 | KARDIOPULMONÁLNÍ NEMOC A NEMOCI PLICNÍHO OBĚHU| | | | | *)| a) Následné stavy se závažnými poruchami rytmu a s projevy srdeční nedostatečnosti| LD| LDv| LDv| LDv| b) Stavy s malou nebo s neprokazatelnou poruchou funkce oběhového ústrojí. Stav po prodělaném infarktu myokardu nebo jiné akutní (subakutní) formě ICHS, včetně stavů po provedené revaskularizaci koronárních cév| LD| LD| LD-LA| LC| ad b) a c) ve sl. II lze výjimečně přiznat schopnost k letecké službě po splnění mezinárodně uznávaných podmínek (ICAO, JAA) c) Asymptomatické formy s dobrou výkonností oběhového ústrojí a fyzickou zdatností| LD| LD| LD-LA| LC-LA| I30 - I52 | JINÉ FORMY SRDEČNÍHO ONEMOCNĚNÍ| | | | | *)| a) Následné, vleklé, léčbou neovlivnitelné stavy se závažnou poruchou funkce (včetně prolapsu srdečních chlopní)| LD| LDv| LDv| LDv| b) Stavy s lehkým poškozením funkce nebo zvětšením srdce| LD| LD-LB| LD-LA| LC-LA| c) Stavy bez poškození funkce a bez recidivy. Zánět srdečního svalu a osrdečníku nejdříve za 3 roky po ukončení léčby, včetně prolapsu srdečních chlopní bez známek poruch oběhu (regurgitace, hypertrofie)| LD| LC-LA1| LA| LA| I60 - I69| CÉVNÍ NEMOCI MOZKU| | | | | a) Se závažnou trvalou progredující nebo opakovanou klinickou manifestací prokázanou ústavním vyšetřením| LD| LDv| LDv| LDv| b) S lehčími trvalými nebo přechodnými, ale opakujícími se poruchami funkce organismu| LD| LD| LD| LD| c) Ojedinělá klinická manifestace bez následků při celkově dobrém stavu organismu| LD| LD| LD| LC-LA| I70 - I79| NEMOCI TEPEN, TEPÉNEK A VLÁSEČNIC| | | | | I80 - I89 | NEMOCI ŽIL, MÍZNÍCH CÉV A MÍZNÍCH UZLIN NEZAŘAZENÉ JINDE| | | | | Dg. I83 - Žilní městky - varices - na dolních končetinách *)| a) Rozsáhlé a těžké formy s orgánovými změnami (poruchy trofiky, mízní nedostatečnosti)| LD| LDv| LD| LD| Dg. I84 - Hemoroidy Dg. I86 - Žilní městky jiných lokalizací jsou uvedeny samostatně dále b) Léčením ovlivnitelné formy s mírnou poruchou trofiky či funkce| LD| LD| LD| LD-LC| c) Lehké formy bez poruchy trofiky i funkce a bez obtíží při typické zátěži| LD| LC-LA2| LA| LC-LA| I71| Výduť srdečnice - aneurysma aortae| | | | | I72| Jiné výdutě - aneurysmata| LD| LDv| LDv| LDv| I83| Žilní městky - varices - na dolních končetinách| | | | | a) Rozsáhlé, s těžkými projevy žilní nedostatečnosti, s otoky a poruchami trofiky na dolních končetinách (po neúspěšném léčení)| LD| LDv| LDv| LDv| b) S lehčími známkami žilní nedostatečnosti a s mírnými poruchami trofiky dolních končetin (po léčení)| LD| LC-LA1| LA| LA| c) Rozsáhlé i nerozsáhlé městky beze známek nedostatečnosti a bez poruch trofiky, bez obtíží po fyzickém zatížení| LD-LA| LC-LA1| LA| LA| I84| Hemoroidy| | | | | a) S poruchou trofiky - s vředovatěním, častým těžkým krvácením (po neúspěšném léčení)| LD| LD| LD| LD| b) Nerozsáhlé, nezánětlivé formy, bez poruch trofiky a nekrvácející| LD-LA| LC-LA1| LA| LA| I86| Žilní městky jiných lokalizací| | | | | a) Značné městky chámového provazce (varikokela), které ztěžují chůzi (po neúspěšném léčení)| LD| LD| LD| LC-LA| b) Městky chámového provazce, které nepůsobí obtíže| LD-LA| LC-LA1| LA| LA| c) Městky ostatních míst| | podle stupně poruchy postižených orgánů| | I95 - I99 | JINÁ A NEURČENÁ ONEMOCNĚNÍ OBĚHOVÉ SOUSTAVY| | | | | Patří sem Dg. I95 - Hypotenze *)| a) Vleklé, léčbou neovlivnitelné stavy se značnou poruchou funkce| LD| LDv| LDv| LDv| b) Stavy s lehkou nebo občasnou poruchou funkce| LD| LC-LA1| LA| LC-LA| | X. NEMOCI DÝCHACÍ SOUSTAVY (J00 - J99)| | | | | J00 - J06| AKUTNÍ INFEKCE DÝCHACÍCH CEST| léčení| léčení| léčení| léčení| Následné stavy po skončeném léčení se posuzují podle poruchy funkce postiženého orgánu a závažnosti následných onemocnění J10 - J18| CHŘIPKA A ZÁNĚT PLIC - PNEUMONIE| | | | | Při stanovování letecké zdravotní klasifikace je nutno se opírat o výsledky funkčního vyšetření plic, zejména o výsledky bronchomotorických testů J20 - J22 | JINÉ AKUTNÍ INFEKCE DOLNÍ ČÁSTI DÝCHACÍHO ÚSTROJÍ| | | | *)| a) Akutní formy| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Těžké, recidivující formy s následným morfologickým či funkčním orgánovým postižením| LD| LD| LD| LD| c) Recidivující formy s přechodnými projevy obstrukce dolních dýchacích cest| LD| LC-LA2| LA| LC-LA| d) Lehké formy zhojené bez následků| LA| LA1| LA| LA| | JINÉ NEMOCI HORNÍCH DÝCHACÍCH CEST (J30 - J39)| | | | | J30| Vasomotorická a alergická - rýma - rhinitis| | | | | a) Formy dlouhodobé často recidivující, alergologicky prokázané, po neúspěšném alergologickém léčení a s funkčním postižením plic| LD| LDv| LDv| LD| Za alergologicky prokázané formy se považují formy s pozitivitou intradermálních testů s anamnesticky prokázaným podáváním hyposensibilizačních preparátů, ve sporných případech se zvýšenou hladinou IgE v séru b) Formy sezónní, alergologicky prokázané, vyžadující trvalé užívání léků, s příznaky současného postižení dolních dýchacích cest a s funkčním postižením plicní ventilace| LD| LD-LB| LD-LA| LC-LA c) Ostatní formy sezónního typu i se symptomatickou léčbou, bez funkčního postižení plic i po desenzibilizační léčbě, s normální barofunkcí| LD| LC-LA1| LA| LA| J32| Chronický zánět vedlejších nosních dutin - sinusitis chronica| | | | | Dg. J31 - Chronická rýma, chronický zánět nosohltanu a hltanu je uvedena samostatně dále J34| Jiné nemoci nosu a vedlejších nosních dutin| | | | a) Stavy po neúspěšném radikálním operačním výkonu na vedlejších nosních dutinách s častými zánětlivými projevy| LD| LDv| LDv| LDv| b) Formy hnisavé, které často recidivují. Stavy po čerstvě provedených radikálních nebo opakovaných operacích| LD| LD| LD| LD-LC| c) Lehké formy s občasnými klinickými projevy úspěšně léčitelné, při normální barofunkci. Stavy po úspěšném operačním výkonu na vedlejších nosních dutinách, dobře zhojené| LD-LA| LC-LA1| LA| LA| J34.2| Vybočení nosní přepážky - deviatio septi nasi| | | | | J33| Nosní polypy| | | | | U nosních polypů je nutno uskutečnit alergologické vyšetření a) Působící značné snížení průchodnosti nosu (po neúspěšném léčení, nebo kde nemocný léčení odmítá)| LD| LD| LD| LA| b) Jen s lehkou nebo jednostrannou poruchou průchodnosti nosu, které neomezují dýchání, bez poruchy barofunkce| LD-LA| LA1| LA| LA| J31| Chronická rýma, chronický zánět nosohltanu a hltanu| | | | | J35| Chronické nemoci mandlí a adenoidní tkáně| | | | | J36| Peritonzilární hlíza - abscessus peritonsillaris| | | | | J37| Chronický zánět hrtanu a hrtanu a průdušnice| | | | | J38| Nemoci hlasivek a hrtanu, nezařazené jinde| | | | | J39| Jiné nemoci horních dýchacích cest| | | | | *)| a) Stavy s vleklým zúžením hrtanového nitra. Vleklá atrofická rýma s trvalou tvorbou zapáchajících krust - ozéna| LD| LDv| LDv| LDv| b) Vleklý zánět hrtanu značného stupně s trvalým chrapotem, s nesrozumitelnou nebo těžko srozumitelnou mluvou| LD| LD| LD| LD| c) Vleklá hypertrofická rýma s trvalou těžkou poruchou průchodnosti nosu po neúspěšném léčení, vleklá atrofická rýma bez tvorby zapáchajících krust| LD| LD-LB| LD-LA| LC| d) Vleklá rýma s častými záchvaty, avšak bez trvalé poruchy průchodnosti nosu, která ztěžuje dýchání. Vleklý atrofický zánět hltanu. Chronický zánět hrtanu lehkého stupně s chrapotem a srozumitelnou mluvou| LD| LD-LA2| LD-LA| LC-LA| e) Prostá vleklá rýma, bez trvalé poruchy průchodnosti nosu. Ostatní vleklé stavy léčením ovlivnitelné (např. vleklý hypertrofický zánět hltanu, při normální barofunkci)| LD-LA| LA1| LA| LA| J40 - J47 | CHRONICKÉ NEMOCI DOLNÍ ČÁSTI DÝCHACÍHO ÚSTROJÍ| | | | | Dg. J45 - Astma a J46 - Astmatický stav - status asthmaticus jsou uvedeny samostatně dále *)| a) Formy s častými exacerbacemi, s těžkou ventilační poruchou, respirační insuficiencí (i parciální) a s druhotným postižením srdce| LD| LDv| LDv| LDv| Při stanovování letecké zdravotní klasifikace je třeba se opírat o výsledky funkčního vyšetření plic, zejména o výsledky bronchomotorických testů b) Formy často exacerbující, s lehkou až středně těžkou ventilační poruchou bez postižení srdce, s dobrou reakcí na léčbu a pozitivními bronchodilatačními testy| LD| LD-LC| LD-LA| LD-LC| c) Lehké formy bez nutnosti trvalé léčby| LD| LC-LA1| LA| LA| J45| Astma| | | | | J46| Astmatický stav - status asthmaticus| | | | | J67| Hypersensitivní pneumonitis způsobená organickými prachy| | | | | *)| a) Těžké formy s častými dlouhotrvajícími záchvaty, vzdorující léčení, u nichž je nutno opakovat hospitalizaci| LD| LD| LD| LD| b) Lehčí formy s krátkodobými nebo občasnými záchvaty, které je možno zvládnout ambulantní léčbou| LD| LD| LD| LD-LC| c) Remise bez nutnosti trvalé léčby nejméně po dobu 3 let| LD| LD-LC| LD-LA| LC-LA| J60 - J70| NEMOCI PLIC ZPŮSOBENÉ ZEVNÍMI ČINITELI| | | | | Dg. J67 - Hypersensitivní pneumonitis způsobená organickými prachy je uvedena samostatně dále u Dg. J45 - Astma J80 - J84 | JINÉ NEMOCI DÝCHACÍ SOUSTAVY POSTIHUJÍCÍ HLAVNĚ INTERSTICIUM| | | | | *)| a) Akutní formy spojené zpravidla s postižením jiných orgánů - akutní otravy| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Chronické stavy nebo trvalé následky akutních otrav, které se projevují sekundární chronickou bronchitidou, emfyzémem nebo plicní fibrózou s funkčním postižením plic a rtg nálezem| LD| LD| LD| LD-LC| c) Stavy zhojené ad integrum s normálním funkčním vyšetřením plic a bez patologického rtg nálezu| LD| LD-LB| LD-LA| LC-LA| J85 - J86| HNISAVÉ A NEKROTICKÉ STAVY DOLNÍ ČÁSTI DÝCHACÍHO ÚSTROJÍ| | | | | J90 - J94| JINÉ NEMOCI POHRUDNICE| | | | | a) Akutní stavy| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Následné stavy s rozsáhlými srůsty a funkčním postižením plic. Stavy po thorakotomii, event. po parciální resekci plic, po pleuroektomii, stavy, které vzdorují léčení nebo často recidivují| LD| LD| LD-LA| LD-LA| c) Následné stavy s malými pohrudničními srůsty nebo fibrózními residui bez funkčního postižení plic| LD| LC-LA2| LA| LA| J95 - J99| JINÉ NEMOCI DÝCHACÍ SOUSTAVY| | | | | | a) Akutní formy| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Těžké recidivující formy s následným morfologickým či funkčním orgánovým postižením| LD| LDv| LDv| LDv| c) Recidivující formy s projevy funkčního postižení plic a obstrukce dolních dýchacích cest| LD| LD-LB| LD-LA| LD-LA| d) Lehké formy zhojené bez následků| LA| LA1| LA| LA| | XI. NEMOCI TRÁ VICÍ SOUSTAVY (K00 - K93)| | | | | | NEMOCI ÚSTNÍ DUTINY, SLINNÝCH ŽLÁZ A ČELISTÍ (K00 - K14)| | | | | K00| Poruchy vývoje a erupce zubů| | | | | K01| Zaklíněné a zadržené zuby| | | | | K02| Zubní kaz - caries dentis| | | | | K03| Jiné nemoci tvrdých zubních tkání| | | | | K04| Nemoci zubní dřeně a periapikálních tkání| | | | | K05| Zánět dásně - gingivitis - a periodontální nemoci| | | | | K06| Jiné onemocnění dásně a bezzubého alveolárního hřebene| | | | | K07| Dentofaciální anomálie, včetně vad skusu| | | | | K08| Jiné onemocnění zubů a podpůrných tkání| | | | | Patří sem Dg. K08.0 - Exfoliace *)| a) Úplná nebo téměř úplná ztráta zubů protézou nenahraditelná. Těžší anomálie, neoperovatelné, které znemožňují normální rozmělňování potravy, se zřejmou poruchou mluvy a špatnou výživou| LD| LDv| LDv| LDv| b) Lehčí anomálie po ukončení léčení. Značná ztráta zubů nenahraditelná protézou, se srozumitelnou mluvou a dostatečnou výživou| LD| LC-LA1| LA| LC-LA| K09| Cysty krajiny ústní nezařazené jinde| | | | | K10| Jiné nemoci čelistí| | | | | K11| Nemoci slinných žláz| | | | | K12| Stomatitis - zánět ústní sliznice - a příbuzná onemocnění| | | | | K13| Jiné nemoci rtů a ústní sliznice| | | | | K14| Nemoci jazyka| | | | | *)| a) Stavy po neúspěšném léčení spojeném s hrubou poruchou funkce, těžké formy se zřejmou poruchou mluvy a špatnou výživou. Nezhojitelné slinné píštěle s hojnou sekrecí| LD| LDv| LDv| LDv| b) Ostatní následné stavy (po ukončení léčení) bez poruchy funkce nebo jen se zcela lehkou poruchou funkce| LD-LA| LC-LA1| LA| LC-LA| | NEMOCI JÍCNU, ŽALUDKU A DVANÁCTNÍKU (K20 - K31)| | | | | K20| Zánět jícnu - oesophagitis| | | | | K21| Gastroezofageální refluxní onemocnění| | | | | K22| Jiné nemoci jícnu| | | | | K23| Onemocnění jícnu při nemocech zařazených jinde| | | | | | a) Těžké formy s trvalými obtížemi, léčebně neovlivnitelné| LD| LDv| LDv| LDv| b) Stavy s omezenou průchodností jícnu po ukončeném léčení při dostatečné výživě a dobrém celkovém stavu. Ostatní nezávažné stavy po ukončeném léčení| LD-LA| LC-LA1| LA| LC-LA| K25| Žaludeční vřed - ulcus ventriculi| | | | | K26| Dvanáctníkový vřed - ulcus duodeni| | | | | K27| Peptický vřed neurčené lokalizace| | | | | K28| Gastrojejunální vřed| | | | | K29| Zánět žaludku a dvanáctníku - gastritis et duodenitis| | | | | K30| Dyspepsie| | | | | K31| Jiné nemoci žaludku a dvanáctníku| | | | | | a) Těžké formy s opakovanými recidivami a výraznou deformací| LD| LDv| LDv| LDv| b) Konzervativně léčené i operované formy, zhojené s výraznou deformací a s opakovanými dyspeptickými obtížemi při výrazné poruše výživy (v posledních 3 letech), gastritis et duodenitis, dyspepsie a jiné nemoci, při značných poruchách funkce trávicího ústrojí po neúspěšném léčení a při špatném tělesném stavu| LD| LD| LD| LD| c) Anatomicky a funkčně zhojené formy. Operativně léčené formy za 3 měsíce při dobrém celkovém stavu a bez závažnějších funkčních poruch. Lehké a nezávažné formy při dobrém celkovém stavu po ukončení léčení. Dyspepsie v anamnéze po vyloučení organického podkladu| LD| LC-LA1| LA| LA| K35 - K38 | NEMOCI APPENDIXU - ČERVOVITÉHO PŘÍVĚSKU| | | | | *)| a) Akutní formy| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Chronické formy, které nevyžadují léčení. Stavy po úspěšném vyléčení| LD-LA| LA1| LA| LA| Jiné následné stavy po ukončení léčení se zařazují, posuzují a vykazují podle následných nemocí K40 - K46| KÝLY| | | | | *)| a) Rozsáhlé břišní kýly, které recidivují po opakovaných operacích nebo neoperovatelné| LD| LD| LD| LD| b) Břisní kýly menšího rozsahu, které nečiní funkční poruchy a jsou odstranitelné operací| léčení| léčení| léčení| léčení| c) Rozšířené tříselné kanály, měkká třísla, jizvy po úspěšných operacích tříselných a břišních kýl Pupeční kýla nepatrného rozsahu| LA| LA1| LA| LA| K50 - K52| NEINFEKČNÍ ZÁNĚT TENKÉHO A TLUSTÉHO STŘEVA - ENTERITIDA A KOLITIDA| | | | | K55 - K63| JINÉ NEMOCI STŘEV| | | | | K65 - K67 | NEMOCI PERITONEA - POBŘIŠNICE| | | | | *)| a) Při značných poruchách funkce, vleklé stavy léčením neovlivnitelné (po neúspěšném léčení)| LD| LDv| LDv| LDv| b) Při lehkých nebo jen občasných mírných poruchách funkce nebo bez poruchy funkce| LD| LD-LA2| LD-LA| LD-LA| K70 - K77 | NEMOCI JATER| | | | | *)| a) Těžké formy s projevy selhávání nebo zánětlivou aktivitou| LD| LD| LD| LD| b) Stacionární formy se známkami aktivity nebo s větším morfologickým defektem| LD| LD-LA2| LD-LA| LD-LA| c) Ostatní formy bez poruchy funkce a projevů laboratorní aktivity| LD| LC-LA1| LA| LA| K80 - K87| NEMOCI ŽLUČNÍKU, ŽLUČOVÝCH CEST A SLINIVKY BŘIŠNÍ| | | | | K90 - K93 | JINÉ NEMOCI TRÁVICÍ SOUSTAVY| | | | | *)| a) Těžké stavy, s trvalou poruchou funkce postižených orgánů (po neúspěšném léčení). Recidivující formy a stavy, které mohou vést k náhlé neschopnosti ovládat letadlo (plnit povinnosti na palubě)| LD| LDv| LDv| LDv| b) Stavy bez výraznější poruchy funkce postižených orgánů (po neúspěšném léčení), které vyžadují dlouhodobý zdravotní režim (zejména dietní stravování)| LD| LD| LD| LD-LC| c) Stavy s nezávažnými poruchami funkce postižených orgánů bez dyspeptických potíží při normální stravě, nejdříve za 3 až 6 měsíců po operaci (u uchazečů o letecký výcvik nejdříve za 1 rok po prodělaném onemocnění nebo po operaci). Endoskopické (laparoskopické) výkony anatomicky i funkčně dobře zhojené)| LD-LA| LC-LA1| LA| LC-LA| | XII. NEMOCI KŮŽE A PODKOŽNÍHO VAZIVA (L00 - L99)| | | | | L00 - L08| INFEKCE KŮŽE A PODKOŽNÍHO VAZIVA| | | | | L10 - L14| PUCHÝŘNATÁ - BULÓZNÍ - ONEMOCNĚNÍ| | | | | L20 - L30| DERMATITIS A EKZÉM| | | | | L40 - L45| PAPULOSKVAMÓZNÍ ONEMOCNĚNÍ| | | | | L50 - L54| KOPŘIVKA - URTICARIA - AERYTÉM| | | | | L55 - L59| ONEMOCNĚNÍ KŮŽE A PODKOŽNÍHO VAZIVA SPOJENÉ SE ZÁŘENÍM| | | | | L60 - L75| NEMOCI KOŽNÍCH ADNEX| | | | | L80 - L99| JINÉ NEMOCI KŮŽE A PODKOŽNÍHO VAZIVA| | | | | | a) Aktivní onemocnění| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Rozsáhlé, vleklé nebo recidivující formy, které vzdorují léčbě a postihují exponovaná místa či vzbuzují odpor. Následné stavy s trvalými a závažnými poruchami, které významně snižují pracovní schopnost| LD| LDv| LDv| LDv| c) Onemocnění vleklá, často recidivující, obtížně léčitelná. Následné stavy se závažnějšími poruchami funkce, které omezují nošení letecké výstroje a výzbroje anebo i s méně závažnou poruchou funkce, které postihují zejména exponovaná místa| LD| LD-LB| LD-LA| LC-LA| d) Nezávažné formy nebo následné stavy s menšími změnami kůže, nejsou-li na exponovaných místech, bez poruchy anebo s nezávažnou poruchou funkce| LD-LA| LC-LA1| LA| LA| | XIII. NEMOCI SVALOVÉ A KOSTERNÍ SOUSTAVY A POJIVOVÉ TKÁNĚ(M00 - M99)| | | | | M00 - M03 | INFEKČNÍ ARTROPATIE| | | | | *)| a) Akutní formy| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Těžké, zdlouhavé, léčení vzdorující formy nebo trvale progredující stavy s těžkým omezením funkce, léčením obtížně ovlivnitelné| LD| LDv| LDv| LDv| c) Lehké nebo závažnější, vleklé a ustálené formy s částečným funkčním nebo anatomickým postižením| LD| LD-LC| LD-LA| LD-LA| d) Lehké, ustálené formy bez funkčního postižení a anatomických následků| LD-LA| LC-LA1| LA| LA| M05 - M14| ZÁNĚTLIVÉ POLYATROPATIE| | | | | M15 - M19| ARTRÓZY| | | | | M20 - M25 | JINÁ ONEMOCNĚNÍ KLOUBŮ| | | | | *)| a) Akutní formy| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Těžké, vleklé, progredující nebo trvalé formy, léčebně málo ovlivnitelné, se značnou poruchou funkce, zejména velkých nosných kloubů; stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění| LD| LDv| LDv| LDv| c) Vleklé, neprogredující, ale recidivující formy s mírnou poruchou funkce; podstatné omezení funkce drobných kloubů ruky a nohy; stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění| LD| LD-LB| LD-LA| LD-LA| d) Lehké formy bez poruchy funkce a větších subjektivních potíží| LD-LA| LC-LA1| LA| LA| M21.4| Plochá noha (pes planus) (získaná)| | | | | M21.8| Jiné určené získané deformity končetin| | | | | M21.9| Získaná deformita končetin| | | | | M22.3| Jiné poruchy čéšky| | | | | M22.8| Jiná onemocnění čéšky| | | | | M22.9| Onemocnění čéšky, NS| | | | | M24.1| Jiná onemocnění kloubní chrupavky| | | | | M24.8| Jiné určené poruchy kloubu, nezařazené jinde| | | | | M24.9| Porucha kloubu, NS| | | | | M25.0| Hemartros| | | | | M25.4| Výpotek v kloubu| | | | | M25.5| Bolest v kloubu| | | | | M25.6| Ztuhlost kloubu, nezařazená jinde| | | | | M25.8| Jiné určené poruchy kloubu| | | | | M25.9| Porucha kloubu, NS| | | | | *)| a) Akutní onemocnění| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Těžké, vleklé, progredující nebo trvalé formy, léčebně málo ovlivnitelné, se značnou poruchou funkce; stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění| LD| LDv| LDv| LDv| c) Vleklé neprogredující, ale recidivující formy s mírnou poruchou funkce; stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění. Plochá noha 2. stupně nefixovaná, ztěžuje-li i krátkou chůzi nebo stání| LD| LD-LB| LD-LA| LD-LA| d) Lehké formy bez poruchy funkce a větších subjektivních potíží| LD-LA| LB-LA1| LA| LA| M30 - M36| SYSTÉMOVÁ ONEMOCNĚNÍ POJIVOVÉ TKÁNĚ| | | | | | a) Těžké, vleklé progredující formy, léčebně málo ovlivnitelné, se značnou poruchou funkce (kloubů, páteře či jiných postižených orgánů)| LD| LDv| LDv| LDv| b) Vleklé neprogredující, ale recidivující formy s mírnou poruchou funkce| LD| LDv| LDv| LD-LC| c) Lehké formy bez poruchy funkce| LD| LD-LB| LD-LA| LC-LA| M40 - M43| DEFORMUJÍCÍ DORZOPATIE| | | | | | a) Těžké, trvalé formy, které značně a trvale omezují funkci páteře nebo působí závažné poruchy vnitřních orgánů| LD| LDv| LDv| LDv| Patří sem Dg. M42.0 - Juvenilní osteochondrosa páteře s klínovým obratlem b) Lehčí trvalé postižení, které omezuje funkci páteře a působí lehčí neurologické poruchy nebo poruchy vnitřních orgánů| LD| LC-LA| LA| LA| c) Ostatní lehké formy bez poruchy funkce a subjektivních obtíží| LD-LA| LA1| LA| LA| M45 - M49| SPONDYLOPATIE| | | | | | a) Těžké, vleklé progredující formy, léčebně málo ovlivnitelné, se značnou poruchou funkce| LD| LDv| LDv| LDv| b) Vleklé neprogredující formy s trvalou poruchou funkce| LD| LD| LD| LD| c) Lehké neprogredující formy bez poruchy funkce nebo s dobrou funkcí postižených orgánů| LD-LA| LC-LA1| LA| LC-LA| M50 - M54| JINÉ DORZOPATIE| | | | | | a) Stavy s výraznou poruchou funkce (hybnosti)| LD| LDv| LDv| LDv| b) Ostatní formy; stavy po chirurgickém zákroku bez poruchy funkce| LD| LC-LA2| LA| LA| ad b) patří sem Dg. M51.4 - Schmorlovy uzle, která postihuje 3 a více obratlů c) Lehké, formy bez kořenového dráždění a výraznějších subjektivních obtíží| LD| LA1| LA| LA| M60 - M63| ONEMOCNĚNÍ SVALŮ| | | | | M65 - M68| ONEMOCNĚNÍ SYNOVIÁLNÍ BLÁNY A ŠLACHY| | | | | M70 - M79| JINÁ ONEMOCNĚNÍ MĚKKÉ TKÁNĚ| | | | | | a) Těžké, vleklé, progredující formy, léčebně málo ovlivnitelné, se značnou poruchou funkce| LD| LDv| LDv| LDv| b) Lehčí, nevýrazné formy při pomalé progresi, s poruchou funkce postižených orgánů, léčebně těžce ovlivnitelné| LD| LD-LB| LD-LA| LD-LA| c) Lehčí nevýrazné formy léčebně ovlivnitelné| LD-LA| LB-LA1| LA| LA| M80 - M85| PORUCHY HUSTOTY A STRUKTURY KOSTI| | | | | M86 - M90| JINÉ OSTEOPATIE| | | | | a) Akutní stavy| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Těžké, zdlouhavé, léčení vzdorující formy nebo trvale progredující stavy s těžkým omezením funkce| LD| LDv| LDv| LDv| c) Lehké nebo závažnější, vleklé a ustálené formy s částečným funkčním nebo anatomickým postižením; stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění| LD| LC-LA2| LA| LA| d) Lehké, ustálené formy bez funkčního postižení, anatomických následků a subjektivních obtíží| LD-LA| LA1| LA| LA| M91 - M94| CHONDROPATIE| | | | | M95 - M99| JINÁ ONEMOCNĚNÍ SVALOVÉ A KOSTERNÍ SOUSTAVY A POJIVOVÉ TKÁNĚ| | | | | | a) Těžké poruchy léčením neovlivnitelné se značnou poruchou funkce| LD| LDv| LDv| LDv| b) Vleklé neprogredující formy s menší poruchou funkce| LD| LC-LA2| LA| LA| c) Lehké formy jen s mírnou poruchou funkce| LD-LA| LA1| LA| LA| | XIV. NEMOCI MOČOVÉ A POHLAVNÍ SOUSTAVY (N00 - N99)| | | | | | NEMOCI GLOMERULŮ (N00 - N08)| | | | | N00| Akutní nefrotický syndrom| | | | | N01| Rychle postupující nefrotický syndrom| | | | | N05| Neurčený nefrotický syndrom| | | | | *)| a) Ústavně potvrzené formy do 3 let po skončení léčby. Následné stavy s přetrvávajícím patologickým močovým nálezem a (nebo) poruchou funkce ledvin| LD| LD-LB| LD-LA| LD-LC| b) Klinicky, laboratorně a funkčně zhojené stavy, nejdříve po 3 letech po prodělaném onemocnění| LD| LC-LA1| LA| LA| N02| Recidivující a přetrvávající hematurie| | | | | R31| Neurčená hematurie| | | | | N03| Chronický nefrotický syndrom| | | | | N04| Nefrotický syndrom| | | | | N06| Izolovaná proteinurie s určeným morfologickým postižením| | | | | N07| Dědičná nefropatie nezařazená jinde| | | | | N08| Glomerulární poruchy při nemocech zařazených jinde| | | | | | TUBULO-INTERSTICIÁLNÍ NEMOCI LEDVIN (N10 - N16)| | | | | N10| Akutní tubulo-intersticiální nefritida| | | | | N11| Chronická tubulo-intersticiální nefritida| | | | | N12| Tubulo-intersticiální nefritida, neurčená jako akutní nebo chronická| | | | | N14| Tubulo-intersticiální a tubulární onemocnění způsobené léčivy a těžkými kovy| | | | | N15| Jiná tubulo-intersticiální onemocnění ledvin| | | | | N16| Tubulo-intersticiální poruchy ledvin při nemocech zařazených jinde| | | | | N17 - N19| SELHÁNÍ LEDVIN| | | | | N17| Akutní selhání ledvin| | | | | *)| a) Těžké formy s výraznými poruchami funkce ledvin| LD| LDv| LDv| LDv| b) Lehké formy s mírnou poruchou funkce| LD| LD-LB| LD-LA| LD-LC| c) Stavy s opakovaným patologickým močovým nálezem i při normální funkci ledvin do 1 roku po skončeném léčení| LD| LC-LA2| LA| LC-LA| Izolované, asymptomatické abnormální močové nálezy, které neovlivňují funkci ledvin a které nejsou nefrologickým vyšetřením objasněné, se posuzují podle Dg. R31 - Hematurie; R80 - Proteinurie a R82 - Hemoglobinurie d) Klinicky, laboratorně a funkčně zhojené stavy při dobrém celkovém stavu, nejdříve po 1 roce od prodělaného onemocnění| LD-LA| LA1| LA| LA N20 - N23 | UROLITIÁZA| | | | | *)| a) S velkými subjektivními obtížemi a poruchami funkce močového ústrojí (po neúspěšném léčení). Operativní odstranění ledviny pro uvedené onemocnění| LD| LD| LD| LD| b) S malými subjektivními obtížemi a smírnou poruchou funkce močového ústrojí. Stavy po odstranění kamenů v ledvině a močových cestách (klasickou operací, perkutální extrakcí, extrakorporální lithotrypsí a ureterorenoskopií)| LD| LD-LA2| LD-LA| LC-LA| c) S malými subjektivními obtížemi, bez poruchy funkce močového ústrojí| LD| LB-LA1| LA| LA| d) Prokázané kaménky fixované v ledvině, u nichž není indikováno operativní odstranění, není-li porušena funkce a nepůsobí-li obtíže| LD| LC-LA2| LA| LA| N25 - N29 | JINÉ NEMOCI LEDVIN A MOČOVODŮ| | | | | *)| a) Těžké formy s výraznými poruchami funkce ledvin| LD| LDv| LDv| LDv| b) Lehké formy s mírnou poruchou funkce ledvin| LD| LD-LB| LD-LA| LC-LA| c) Stavy s občasným patologickým močovým nálezem i při normální funkci ledvin do 3 let po skončeném léčení| LD| LC-LA1| LA| LA| d) Klinicky, laboratorně a funkčně zhojené stavy, nejdříve po 3 letech po prodělaném onemocnění| LA| LA1| LA| LA| N13| Obstruktivní a refluxní uropatie| | | | | N15.1| Ledvinný a perinefritický absces| | | | | N28.1| Získaná cysta ledviny| | | | | *)| a) Těžké formy při poruchách funkce a při špatném celkovém stavu| LD| LDv| LDv| LDv| b) Lehké formy po ukončení léčení s následnou i lehkou poruchou funkce a při dobrém stavu| LD| LD| LD| LD| c) Klinicky vyhojené formy bez poruchy funkce| LD-LA| LC-LA2| LA| LC-LA| | JINÉ NEMOCI MOČOVÉ SOUSTAVY (N30 - N39)| | | | | | a) Těžké formy s výraznými poruchami funkce ledvin| LD| LD| LD| LD| | b) Lehké formy s mírnou poruchou funkce ledvin| LD| LD| LD| LD - LC| | c) Občasný či přechodný nález při normální funkci ledvin, který vyžaduje dispenzarizaci nebo léčení| LD - LA| LC - LA2| LA| LC - LA| | d) Klinicky, laboratorně a funkčně zhojené stavy| LA| LA1| LA| LA| N40 - N51 | NEMOCI MUŽSKÝCH POHLAVNÍCH ORGÁNŮ| | | | | *)| a) Těžké stavy spojené se značnými subjektivními potížemi, které přetrvávají i po léčbě| LD| LDv| LDv| LDv| b) Lehké stavy s nevýraznými nebo občasnými subjektivními potížemi. Stavy po léčbě| LD-LA| LC- LA1| LA| LC-LA| N60 - N64| NEMOCI PRSU| | | | | N70 - N77| ZÁNĚTLIVÁ ONEMOCNĚNÍ ŽENSKÝCH PÁNEVNÍCH ORGÁNŮ| | | | | N80 - N98| NEZÁNĚTLIVÁ ONEMOCNĚNÍ ŽENSKÉHO POHLAVNÍHO ÚSTROJÍ| | | | | N99 | JINÁ ONEMOCNĚNÍ MOČOVÉ A POHLAVNÍ SOUSTAVY PO VÝKONECH, NEZAŘAZENÉ JINDE| | | | | *)| a) Těžké vady nebo stavy po jejich operaci (se závažnými a trvalými poruchami funkce, stavy, které špatně reagují na léčbu nebo často recidivují)| LD| LDv| LDv| LD| b) Méně závažné vady nebo následné stavy po jejich operaci se zřejmými poruchami funkce| LD| LD-LC| LD-LA| LD-LC| c) Nezávažné vady nebo stavy po jejich operaci, bez poruch funkce a při celkovém dobrém stavu| LD-LA| LC-LA2| LA| LC-LA| | XV. TĚHOTENSTVÍ, POROD A ŠESTINEDĚLÍ (O00 - O99)| | | | | | Posuzují se následné stavy po skončeném léčení podle závažnosti následků| | | | | | XVI. NĚKTERÉ STAVY VZNIKLÉ V PERINATÁLNÍM OBDOBÍ (P00 - P96)| | | | | Následné stavy se zařazují, posuzují a vykazují podle následných nemocí P00 - P04| POSTIŽENÍ PLODU A NOVOROZENCE ONEMOCNĚNÍM MATKY A KOMPLIKACEMI TĚHOTENSTVÍ A PORODU| | | | | P05 - P08| PORUCHY SPOJENÉ S DÉLKOU TĚHOTENSTVÍ A S RŮSTEM PLODU| | | | | P10 - P15| PORANĚNÍ ZA PORODU| | | | | P20 - P29| RESPIRAČNÍ A KARDIOVASKULÁRNÍ PORUCHY SPECIFICKÉ PRO PERINATÁLNÍ OBDOBÍ| | | | | P35 - P39| INFEKCE SPECIFICKÉ PRO PERINATÁLNÍ OBDOBÍ| | | | | P50 - P61| KRVÁCIVÉ STAVY A HEMATOLOGICKÉ PORUCHY PLODU A NOVOROZENCE| | | | | P70 - P74| PŘECHODNÉ PORUCHY ENDOKRINNÍ A PŘEMĚNY LÁTEK SPECIFICKÉ PRO PLOD A NOVOROZENCE| | | | | P75 - P78| PORUCHY TRÁVICÍ SOUSTAVY PLODU A NOVOROZENCE| | | | | P80 - P83| STAVY, KTERÉ POSTIHUJÍ KŮŽI A REGULACI TEPLOTY PLODU A NOVOROZENCE| | | | | P90 - P96| JINÉ PORUCHY VZNIKLÉ V PERINATÁLNÍM OBDOBÍ| | | | | Následné stavy po skončeném léčení se posuzují podle poruchy funkce postiženého orgánu a závažnosti následků | XVII. VROZENÉ VADY, DEFORMACE A CHROMOSOMÁLNÍ ABNORMALITY (Q00 - Q99)| | | | | Q00 - Q07| VROZENÉ VADY NERVOVÉ SOUSTAVY| | | | | Q10 - Q18| VROZENÉ VADY OKA, UCHA, OBLIČEJE A KRKU| | | | | Q20 - Q28| VROZENÉ VADY OBĚHOVÉ SOUSTAVY| | | | | Q30 - Q34| VROZENÉ VADY DÝCHACÍ SOUSTAVY| | | | | Q35 - Q37| ROZŠTĚP RTU A ROZŠTĚP PATRA| | | | | Q38 - Q45| JINÉ VROZENÉ VADY TRÁVICÍ SOUSTAVY| | | | | Q50 - Q56| VROZENÉ VADY POHLAVNÍCH ORGÁNŮ| | | | | Dg. Q53 - Nesestouplé varle Q60 - Q64| VROZENÉ VADY MOČOVÉ SOUSTAVY| | | | | \\- zadržené v tříselném kanálu se hodnotí podle písm. b) Q80 - Q89| JINÉ VROZENÉ VADY| | | | | \\- zadržené v břišní dutině se hodnotí podle odst. c) Q90 - Q99| ABNORMALITY CHROMOSOMŮ NEZAŘAZENÉ JINDE| | | | | | a) Těžké vady nebo stavy po jejich operaci se závažnými a trvalými poruchami funkce a to i po operativní léčbě; stavy, které špatně reagují na léčbu nebo často recidivují. Všechny stavy po operaci vrozených vývojových vad srdce a velkých cév i funkčně dobře výkonné| LD| LDv| LDv| LDv| b) Méně závažné vady nebo následné stavy po jejich operaci s přetrvávajícími zřejmými poruchami funkce. Vrozené vývojové vady srdce a velkých cév i s dobrou funkcí oběhového ústrojí| LD| LD-LC| LD-LA| LD-LA| c) Nezávažné vady nebo stavy po jejich operaci bez poruch funkce a při celkovém dobrém stavu a funkci| LD-LA| LC-LA1| LA| LA| Q65 - Q79| VROZENÉ VADY A DEFORMACE SVALOVÉ A KOSTERNÍ SOUSTAVY| | | | | | a) Těžké, zdlouhavé, léčení vzdorující formy, nebo trvale progredující stavy s omezením funkce| LD| LDv| LDv| LDv| b) Lehké nebo závažnější, vleklé a ustálené formy s částečným funkčním nebo anatomickým postižením, stavy u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění| LD| LC-LA2| LA| LC-LA| c) Lehké ustálené formy bez funkčního postižení, anatomických následků a subjektivních potíží| LA| LA1| LA| LA| | XVIII. PŘÍZNAKY, ZNAKY A ABNORMÁLNÍ KLINICKÉ A LABORATORNÍ NÁLEZY NEZAŘAZENÉ JINDE (R00 - R99)| | | | | R00 - R09| PŘÍZNAKY A ZNAKY, KTERÉ SE TÝKAJÍ OBĚHOVÉ A DÝCHACÍ SOUSTAVY| | | | | Podle uvedených kritérií se hodnotí jen tehdy, jde-li o diagnózu, která není uvedena jinde | a) Závažného rázu, neovlivnitelné léčbou, provázané těžkou funkční poruchou či ztížením společenského uplatnění| LD| LDv| LDv| LDv| b) Méně závažného rázu, ovlivnitelné léčbou, provázené lehčí funkční poruchou| LD| LC-LA2| LA| LC-LA| c) Lehké, nezávažné, léčbou ovlivnitelné formy bez funkční poruchy| LD-LA| LA1| LA| LA| R10 - R19| PŘÍZNAKY A ZNAKY, KTERÉ SE TÝKAJÍ TRÁVICÍ SOUSTAVY A BŘICHA| | | | | R20 - R23| PŘÍZNAKY A ZNAKY, KTERÉ SE TÝKAJÍ KŮŽE A PODKOŽNÍHO VAZIVA| | | | | R25 - R29| PŘÍZNAKY A ZNAKY, KTERÉ SE TÝKAJÍ SVALOVÉ A KOSTERNÍ SOUSTAVY| | | | | | a) Těžké, zdlouhavé, léčení vzdorující formy nebo trvale progredující stavy s těžkým omezením funkce| LD| LDv| LDv| LDv| b) Lehké nebo závažnější, vleklé a ustálené formy s částečným funkčním nebo anatomickým postižením; stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění| LD| LC-LA2| LA| LC-LA| c) Lehké, ustálené formy bez funkčního postižení, anatomických následků a subjektivních obtíží| LD-LA| LA1| LA| LA| R30 - R39| PŘÍZNAKY A ZNAKY, KTERÉ SE TÝKAJÍ MOČOVÉ SOUSTAVY| | | | | Mimo Dg. R31 - Neurčená hematurie, která je hodnocena pod položkou N02 - Recidivující a přetrvávající hematurie R40 - R46| PŘÍZNAKY A ZNAKY, KTERÉ SE TÝKAJÍ VĚDOMÍ, VNÍMÁNÍ, EMOČNÍHO STAVU A CHOVÁNÍ| | | | | R50 - R69| CELKOVÉ PŘÍZNAKY A ZNAKY| | | | | | a) Závažného rázu, neovlivnitelné léčbou, provázené těžkou funkční poruchou či ztížením společenského uplatnění| LD| LDv| LDv| LDv| b) Méně závažného rázu ovlivnitelné léčbou, provázené lehčí funkční poruchou| LD| LC-LA2| LA| LC-LA| c) Lehké, nezávažné, léčbou ovlivnitelné formy bez funkční poruchy| LD-LA| LA1| LA| LA| R47 - R49 | PŘÍZNAKY A ZNAKY, KTERÉ SE TÝKAJÍ ŘEČI A HLASU| | | | | Patří sem ty choroby, vady, příznaky a znaky, které nejsou uvedeny pod položkou F98.5 - Koktavost (zadrhávání) a F 98.6 - Breptavost *)| a) Závažná porucha, která výrazně narušuje plynulost řeči (mluva zcela nesrozumitelná)| LD| LDv| LDv| LDv| b) Středně těžká porucha (mluva těžko srozumitelná)| LD| LD| LD| LD| c) Přechodná a mírná porucha při dobře srozumitelné mluvě| LD-LA| LC-LA1| LA| LC-LA| R70 - R79| ABNORMÁLNÍ NÁLEZY PŘI VYŠETŘENÍ KRVE BEZ DIAGNÓZY| | | | | Dg. R50 - R69 - celkové příznaky a znaky jsou uvedeny výše Dg. R73 - Zvýšená hladina krevní glukózy se posuzuje podle Dg. E10 - E14 - Diabetes mellitus Dg. R75 - Laboratorní průkaz lidské imunodeficience se posuzuje podle Dg. B20 - B24 - Onemocnění virem lidské imunodeficience | | | | | | | | | R80 - R82| ABNORMÁLNÍ NÁLEZY PŘI VYŠETŘENÍ MOČI BEZ DIAGNÓZY| | | | | Podle Dg. R80 - Izolovaná proteinurie se posuzuje i N39.1 - Přetrvávající proteinurie a N39.2 - Ortostatická proteinurie | a) Trvalý či opakovaný nález| LD| LD-LA2| LD-LA| LD-LA| b) Občasný či přechodný nález při normální funkci ledvin, který vyžaduje dispenzarizaci nebo léčení| LD| LC-LA1| LA| LA| c) Jednorázový či ojedinělý patologický močový nález bez známek poškození ledvin, který nevyžaduje léčení| LD-LA| LA1| LA| LA| R83 - R89| ABNORMÁLNÍ NÁLEZY PŘI VYŠETŘENÍ JINÝCH TĚLESNÝCH TEKUTIN, LÁTEK A TKÁNÍ BEZ DIAGNÓZY| | | | | Podle dále uvedených kritérií se hodnotí až po vyčerpání všech ostatních diagnostických možností R90 - R94| ABNORMÁLNÍ NÁLEZY PŘI DIAGNOSTICKÝCH ZOBRAZOVACÍCH A PŘI FUNKČNÍCH VYŠETŘENÍCH BEZ DIAGNÓZY| | | | | | a) Závažného rázu, neovlivnitelné léčbou, provázené těžkou funkční poruchou či ztížením společenského uplatnění| LD| LD-LDv| LD-LDv| LD-LDv| b) Méně závažného rázu, ovlivnitelné léčbou, provázené lehčí funkční poruchou| LD| LC-LA2| LA| LA| c) Lehké, nezávažné, léčbou ovlivnitelné formy bez funkční poruchy, stavy bez poruchy funkce| LA| LA1| LA| LA| R94| Nespecificky abnormální EEG (elektroencefalogram)| | | | | | a) Hrubé paxysmální, ložiskové a dysrytmické nálezy i bez klinických projevů| LD| LD-LA1| LD-LA| LA| b) Atypické EEG záznamy| LD-LA| LA1| LA| LA| R94.3| Abnormální EKG (elektrokardiogram)| | | | | U pilotů se rozhoduje o jejich zařazení individuálně (popřípadě se přizná schopnost létat jen na letounech se 2 piloty) | a) Nález podezřelý z organické příčiny| LD| LD| LD| LD b) Nespecifický nález| LD| LD-LA1| LD-LA| LC-LA| R94.8| Nízká tělesná trénovanost, zjištěná zátěžovým vyšetřením| | | | | | a) Značného stupně, opakovaně zjišťovaná, která vzdoruje snaze o úpravu| LD| LD| LD| LD-LC| b) Při dobrém klinickém stavu s možností úpravy po přiměřené pohybové rehabilitaci| dočasná neschopnost k létání| Cílená pohybová rehabilitace ve VLÚ Jeseník nebo v podmínkách leteckého útvaru R94.9| Abnormální nálezy při laboratorním funkčním psychofyziologickém vyšetření| | | | | | a) Podlimitní laboratorní psychofyziologická výkonnost| LD| LD-LA2| LD-LA| LD-LC| Spolurozhoduje klinické hodnocení psychofyziologické aktivity b) Výrazně negativní vliv emocí na laboratorní psychofyziologickou výkonnost| LD-LA| LD-LA2| LD-LA| LD-LA| c) Abnormální laboratorní psychofyziologická reaktivita| LD-LA| LC-LA2| LA| LA| Spolurozhoduje souhlasnost výsledků laboratorních vyšetření d) Abnormální psychofyziologická výkonnost při reálných specifických zátěžích létání a leteckého výcviku (hypoxie, přetížení apod.)| LD| LD-LA2| LD-LA| | e) Maladaptační syndrom různého klinického obrazu s narušením motivace pro létání| | x) LD-LA2| LD-LA| LD-LA| x) Tzv. racionální, prostou změnu motivace pro létání, která nepatří do oblasti lékařskopsychologického posuzování, je nutno řešit velitelsky f) Psychofyziologická neschopnost leteckého výcviku blíže nespecifikovaná| LD| LD-LB| LD-LA| LD-LC R95 - R99| NEPŘESNĚ URČENÉ A NEZNÁMÉ PŘÍČINY SMRTI| | | | | Nehodnotí se, užívá se pouze jako vedlejší kód | XIX. PORANĚNÍ, OTRAVY A NĚKTERÉ JINÉ NÁ SLEDKY VNĚJŠÍCH PŘÍČIN (S00 - T98)| | | | | | PORANĚNÍ HLAVY (S00 - S09)| | | | | Posuzuje se po skončeném léčení podle poruchy funkce postiženého orgánu a závažnosti následků S00| Povrchní poranění hlavy| | | | S01| Otevřená rána hlavy| | | | | | a) Akutní stavy| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Následné stavy po ukončení léčení s těžkými poruchami funkce, s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů; stavy s těžkým a trvalým zohavením| LD| LDv| LDv| LDv| c) Následné stavy po těžkých zraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce; stavy se zřetelným omezením pohybů a bez nápadnějšího zohavení| LD| LD| LD-LA| LD-LC| d) Následné stavy i po závažných zraněních zhojené jen s mírnou poruchou funkce či omezením pohybů, stavy bez zohavení| LD-LA| LC-LA1| LA| LC-LA| S02| Zlomenina kostí lebky a obličeje| | | | | S03| Vymknutí, podvrtnutí a natažení kloubů a vazů hlavy| | | | | S04| Poranění mozkových nervů| | | | | Dg. S05 - Poranění oka a očnice je uvedena dále S06| Nitrolební poranění| | | | | S07| Drtivé poranění (rozdrcení) hlavy| | | | | S08| Traumatická amputace části hlavy| | | | | S09| Jiná a neurčená poranění hlavy| | | | | | a) Akutní stavy| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Následné stavy po ukončení léčení s těžkými, zřetelnými, nezlepšitelnými, trvalými a progredujícími poruchami funkce centrální nervové soustavy, nervových pletení nebo mozkových nervů; opakovaně léčebně neovlivnitelné stavy s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů, pohyblivosti páteře nebo kloubů hlavy; stavy s těžkým a trvalým zohavením| LD| LDv| LDv| LDv| c) Následné stavy i po závažných zraněních, zhojené s těžkou, avšak dočasnou a zlepšitelnou poruchou funkce centrální nervové soustavy, nervových pletení nebo mozkových nervů; stavy s lehkým omezením pohybů. Stavy, které vzdorují léčení nebo často recidivují a stavy bez nápadnějšího zohavení. Poúrazové defekty lebeční kosti| LD| LD| LD-LA| LD-LC| d) Následné stavy po anatomicky i funkčně dokonale zhojených zraněních bez prokazatelných poruch funkce centrální nervové soustavy, nervových pletení nebo mozkových nervů či bez omezení pohybů; stavy bez zohavení| LD| LC-LA1| LA| LC-LA| S05| Poranění oka a očnice| | | | | Následné stavy se posuzují podle následků na jednotlivých částech oka (Dg. H00 - H59) | PORANĚNÍ KRKU (S10 - S19)| | | | | S10| Povrchní poranění krku| | | | | S11| Otevřená rána krku| | | | | | a) Akutní stavy| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Následné stavy po ukončení léčení s těžkými a trvalými poruchami funkce v oblasti krku, s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů; stavy s těžkým a trvalým zohavením| LD| LDv| LDv| LDv| c) Následné stavy po těžkých zraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce v krční oblasti; stavy se zřetelným omezením pohybů a bez nápadnějšího zohavení| LD| LD| LD-LA| LD-LA| d) Následné stavy zhojené jen s mírnou poruchou anebo bez poruchy funkce či omezením pohybů; stavy bez zohavení| LD| LC-LA2| LA| LC-LA| S12| Zlomenina krku| | | | | S13| Vymknutí, podvrtnutí a natažení kloubů a vazů v úrovni krku| | | | | | a) Akutní stavy| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Následné stavy po ukončení léčení s těžkými a trvalými poruchami funkce v krční oblasti; stavy s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů| LD| LDv| LDv| LDv| c) Stavy, které vyžadují dlouhodobou léčbu, prognosticky nadějné. Následné stavy zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce v oblasti krku a vnitřních orgánů; stavy se zřetelným omezením pohybů; stavy po méně nápadných zohaveních; stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění| LD| LD| LD| LD-LC| d) Následné stavy zhojené jen s mírnou poruchou anebo bez poruchy funkce v oblasti krku či omezením pohybů| LD| LC-LA2| LA| LC-LA| S14| Poranění nervů a míchy v úrovni krku| | | | | | a) Akutní stavy| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Následné stavy po ukončení léčení s těžkými, zřetelnými a trvalými poruchami funkce krční míchy, nervových pletení nebo periferních nervů; opakovaně léčebně neovlivnitelné stavy| LD| LDv| LDv| LDv| c) Stavy, které vyžadují dlouhodobou léčbu, prognosticky nadějné, recidivující stavy. Následné stavy i po závažných zraněních, zhojené jen s méně závažnou anebo zlepšitelnou poruchou funkce krční míchy, nervových pletení nebo periferních nervů| LD| LD-LC| LD-LA| LD-LC| d) Následné stavy po anatomicky i funkčně dokonale zhojených zraněních s minimální poruchou anebo bez poruchy funkce krční míchy, nervových pletení nebo periferních nervů| LD-LA| LB-LA1| LA| LA| S15| Poranění krevních cév v úrovni krku| | | | | S16| Poranění svalu a šlachy v úrovni krku| | | | | S17| Drtivé poranění (rozdrcení) krku| | | | | Dg. S18 - Traumatická amputace v úrovni krku se neposuzuje S19| Jiná a neurčená poranění v úrovni krku| | | | | | a) Akutní stavy| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Následné stavy po ukončení léčení s těžkými a trvalými poruchami funkce v krční oblasti a vnitřních orgánů; stavy s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů; stavy po trvalých zohaveních; stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění| LD| LDv| LDv| LDv| c) Stavy, které vyžadují dlouhodobou léčbu, prognosticky nadějné. Následné stavy po těžkých zraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce v krční oblasti; stavy po méně nápadných zohaveních; stavy s dočasným zřetelným omezením pohybů| LD| LD-LC| LD-LA| LD-LC| d) Následné stavy i po závažných zraněních, zhojené jen s mírnou poruchou funkce či omezením pohybů; stavy bez zohavení| LD-LA| LC-LA1| LA| LC-LA| | PORANĚNÍ HRUDNÍKU (S20 - S29)| | | | | S20| Povrchní poranění hrudníku| | | | | S21| Otevřená rána hrudníku| | | | | S22| Zlomenina žebra (žeber), hrudní kosti a hrudní páteře| | | | | S23| Vymknutí, podvrtnutí a natažení kloubů a vazů hrudníku| | | | | | a) Akutní stavy| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Následné stavy po ukončení léčení s těžkými a trvalými poruchami funkce vnitřních orgánů v oblasti hrudníku; stavy s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů hrudníku a hrudní páteře| LD| LDv| LDv| LDv| c) Stavy, které vyžadují dlouhodobou léčbu, prognosticky nadějné; následné stavy i po těžších poraněních zhojené s méně závažnou poruchou funkce hrudníku, hrudní páteře a vnitřních orgánů; stavy se zřetelným omezením pohybů; stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění| LD| LD-LB| LD-LA| LD-LC| d) Následné stavy zhojené jen s mírnou poruchou funkce hrudníku, vnitřních orgánů či omezením pohybů hrudníku a hrudní páteře| LD-LA| LB-LA1| LA| LA| S24| Poranění nervů a míchy v úrovni hrudníku| | | | | | a) Akutní stavy| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Následné stavy po ukončení léčení s těžkými, zřetelnými a trvalými poruchami funkce hrudní míchy, nervových pletení nebo periferních nervů; opakovaně léčebně neovlivnitelné stavy| LD| LDv| LDv| LDv| c) Stavy, které vyžadují dlouhodobou léčbu, prognosticky nadějné; recidivující stavy. Následné stavy i po závažných zraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce hrudní míchy, nervových pletení nebo periferních nervů| LD| LD-LC| LD-LA| LD-LA| d) Následné stavy po anatomicky i funkčně dokonale zhojených zraněních, s mírnou poruchou anebo bez poruch funkce hrudní míchy, nervových pletení nebo periferních nervů| LD| LC-LA1| LA| LA| S25| Poranění krevních cév hrudníku| | | | | S26| Poranění srdce| | | | | S27| Poranění jiných a neurčených nitrohrudních orgánů| | | | | S28| Rozdrcení hrudníku a traumatická amputace části hrudníku| | | | | S29| Jiná a neurčená poranění hrudníku| | | | | | a) Akutní stavy| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Následné stavy po ukončení léčení s těžkými a trvalými poruchami funkce hrudníku a vnitřních orgánů; stavy s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů; stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění. Traumatická amputace části hrudníku| LD| LDv| LDv| LDv| c) Stavy, které vyžadují dlouhodobou léčbu, prognosticky nadějné. Následné stavy po těžkých zraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce v oblasti hrudníku a vnitřních orgánů; stavy se zřetelným omezením pohybů| LD| LD-LC| LD-LA| LD-LA| d) Následné stavy i po závažných zraněních, zhojené jen s mírnou poruchou funkce v oblasti hrudníku či omezením pohybů| LD-LA| LC-LA1| LA| LA| | PORANĚNÍ BŘICHA, DOLNÍ ČÁSTI ZAD, BEDERNÍ PÁTEŘE A PÁNVE (S30 - S39)| | | | | S30| Povrchní poranění břicha, dolní části zad a pánve| | | | | S31| Otevřená rána břicha, dolní části zad a pánve| | | | | S32| Zlomenina bederní páteře a pánve| | | | | S33| Vymknutí, podvrtnutí a natažení kloubů a vazů bederní páteře a pánve| | | | | | a) Akutní stavy| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Následné stavy po ukončení léčení s těžkými a trvalými poruchami funkce vnitřních orgánů v postižené oblasti; stavy s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů| LD| LDv| LDv| LDv| c) Stavy, které vyžadují dlouhodobou léčbu, prognosticky nadějné; následné stavy i po těžších poraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce nitrobřišních a pánevních orgánů; stavy se zřetelným omezením pohybů; stavy u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění| LD| LD-LC| LD-LA| LD-LA| d) Následné stavy zhojené jen s mírnou poruchou anebo bez poruchy funkce nitrobřišních a pánevních orgánů či s omezením pohybů| LD| LC-LA1| LA| LA| S34| Poranění nervů a míchy v úrovni břicha, dolní části zad a pánve| | | | | | a) Akutní stavy| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Následné stavy po ukončení léčení s těžkými, zřetelnými a trvalými poruchami funkce míchy, nervových pletení nebo periferních nervů; opakovaně léčebně neovlivnitelné stavy| LD| LDv| LDv| LDv| c) Stavy, které vyžadují dlouhodobou léčbu, prognosticky nadějné, recidivující stavy. Následné stavy i po závažných zraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce míchy, nervových pletení nebo periferních nervů; recidivující stavy| LD| LD-LC| LD-LA| LD-LA| d) Následné stavy po anatomicky i funkčně dokonale zhojených zraněních, s mírnou poruchou anebo bez poruchy funkce míchy, nervových pletení nebo periferních nervů| LD| LC-LA1| LA| LA| S35| Poranění krevních cév v úrovni břicha, dolní části zad a pánve| | | | | S36| Poranění nitrobřišních orgánů| | | | | S37| Poranění pánevních orgánů| | | | | S38| Rozdrcení a traumatická amputace části břicha, dolní části zad a pánve| | | | | S39| Jiná a neurčená poranění břicha, dolní části zad a pánve| | | | | | a) Akutní stavy| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Následné stavy po ukončení léčení s těžkou a trvalou poruchou funkce nitrobřišních a pánevních orgánů; stavy s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů. Traumatická amputace části břicha, dolní části zad a pánve| LD| LDv| LDv| LDv| c) Stavy, které vyžadují dlouhodobou léčbu, prognosticky nadějné, recidivující stavy. Následné stavy po těžkých zraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce v oblasti břicha, dolní části zad a pánve a vnitřních orgánů; stavy se zřetelným omezením pohybů; stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění. Stavy po splenektomii s prokázaným snížením obranyschopnosti organismu do 3 let po odstranění sleziny nebo s poruchou krvetvorby| LD| LD-LC| LD-LA| LD-LC| d) Následné stavy zhojené jen s mírnou poruchou anebo bez poruchy funkce orgánů v oblasti břicha, dolní části zad a pánve bez omezení pohybů| LD-LA| LC-LA1| LA| LA| | PORANĚNÍ RAMENE A PAŽE (nadloktí) (S40 - S49)| | | | | *) Rozsah zachovaných pohybů v kloubech končetin se posuzuje podle obr. 1 na konci této přílohy S40| Povrchní poranění ramene a paže (nadloktí)| | | | S41| Otevřená rána ramene a paže (nadloktí)| | | | | S42| Zlomenina ramene a paže (nadloktí)| | | | | S43| Vymknutí, podvrtnutí a natažení kloubů a vazů ramenního pletence| | | | | | a) Akutní stavy| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Následné stavy po ukončení léčení s těžkými a trvalými poruchami funkce ramene a paže; stavy s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů| LD| LDv| LDv| LDv| c) Stavy, které vyžadují dlouhodobou léčbu, prognosticky nadějné; následné stavy i po těžších poraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce ramene a paže; stavy se zřetelným omezením pohybů; stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění| LD| LD-LC| LD-LA| LD-LC| d) Následné stavy zhojené, jen s mírnou poruchou anebo bez poruchy funkce ramene a paže či s omezením nebo bez omezení pohybů| LD-LA| LC-LA1| LA| LA| S44| Poranění nervů v úrovni ramene a paže (nadloktí)| | | | | S45| Poranění krevních cév v úrovni ramene a paže (nadloktí)| | | | | S46| Poranění svalu a šlachy v úrovni ramene a paže (nadloktí)| | | | | S47| Drtivé poranění (rozdrcení) ramene a paže (nadloktí)| | | | | S48| Traumatická amputace ramene a paže (nadloktí)| | | | | S49| Jiná a neurčená poranění ramene a paže (nadloktí)| | | | | Dg. S48 - Traumatická amputace ramene a paže (nadloktí) je hodnocena dále | a) Akutní stavy| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Následné stavy po ukončení léčení s těžkými a trvalými poruchami funkce ramene a paže; stavy s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů; stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění. Oboustranná i jednostranná traumatická amputace ramene a paže (nadloktí)| LD| LDv| LDv| LDv| c) Stavy, které vyžadují dlouhodobou léčbu, prognosticky nadějné; následné stavy i po těžších poraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce ramene a paže; stavy se zřetelným omezením pohybů; stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění| LD| LD-LC| LD-LA| LD-LA| d) Následné stavy, zhojené jen s mírnou poruchou funkce nebo bez poruchy funkce ramene a paže či omezení pohybů| LD-LA| LC-LA1| LA| LA| | PORANĚNÍ LOKTE A PŘEDLOKTÍ (S50 - S59)| | | | | *) Rozsah zachovaných pohybů v kloubech končetin posuzovat podle obr. 1 na konci této přílohy S50| Povrchní poranění lokte a předloktí| | | | S51| Otevřená rána předloktí| | | | | S52| Zlomenina lokte a předloktí| | | | | S53| Vymknutí, podvrtnutí a natažení kloubů a vazů lokte| | | | | | a) Akutní stavy| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Následné stavy po ukončení léčení s těžkými a trvalými poruchami funkce lokte a předloktí; stavy s těžkým a nezlepšitelným omezením pohybů| LD| LDv| LDv| LDv| c) Následné stavy zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce lokte a předloktí; stavy se zřetelným omezením pohybů; stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění| LD| LD-LB| LD-LA| LD-LA| d) Následné stavy zhojené jen s mírnou poruchou funkce nebo bez poruchy funkce lokte a předloktí či omezení pohybů| LD-LA| LB-LA1| LA| LA| S54| Poranění nervů v úrovni předloktí| | | | | S55| Poranění krevních cév v úrovni předloktí| | | | | S56| Poranění svalu a šlachy v úrovni předloktí| | | | | S57| Drtivé poranění (rozdrcení) předloktí| | | | | S58| Traumatická amputace předloktí| | | | | S59| Jiná a neurčená poranění předloktí| | | | | | a) Akutní stavy| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Následné stavy po ukončení léčení s těžkými a trvalými poruchami funkce lokte a předloktí; stavy s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů; stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění Oboustranná i jednostranná traumatická amputace předloktí| LD| LDv| LDv| LDv| c) Stavy, které vyžadují dlouhodobou léčbu, prognosticky nadějné; následné stavy po těžkých zraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce lokte a předloktí; stavy se zřetelným omezením pohybů; stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění| LD| LD-LB| LD-LA| LD-LA| d) Následné stavy i po závažných zraněních, zhojené jen s mírnou poruchou funkce nebo bez poruchy funkce lokte a předloktí či omezení pohybů| LD-LA| LB-LA1| LA| LA| | PORANĚNÍ ZÁPĚSTÍ A RUKY (S60 - S69)| | | | | *) Rozsah zachovaných pohybů v kloubech končetin se posuzuje podle obr. 1 na konci této přílohy S60| Povrchní poranění zápěstí a ruky| | | | S61| Otevřená rána zápěstí a ruky| | | | | S62| Zlomenina v úrovni zápěstí a ruky| | | | | S63| Vymknutí, podvrtnutí a natažení kloubů a vazů v úrovni zápěstí a ruky| | | | | S64| Poranění nervů v úrovni zápěstí a ruky| | | | | S65| Poranění krevních cév v úrovni zápěstí a ruky| | | | | S66| Poranění svalu a šlachy v úrovni zápěstí a ruky| | | | | S67| Drtivé poranění (rozdrcení) zápěstí a ruky| | | | | S68| Traumatická amputace v úrovni zápěstí a ruky| | | | | S69| Jiná a neurčená poranění zápěstí a ruky| | | | | | a) Akutní stavy| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Traumatická amputace v úrovni zápěstí a ruky i jednostranná. Následné stavy zhojené s trvalým nehybným ochrnutím, zkřivením nebo ztuhnutím nebo jinou deformací palce a ukazováku pravé nebo levé ruky nebo 3 a více prstů na jedné ruce nebo 4 a více prstů na obou rukou. Následné stavy po ukončení léčení s těžkými a trvalými poruchami funkce zápěstí a ruky, s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů; stavy s těžkým a trvalým zohavením| LD| LDv| LDv| LDv| c) Stavy, které vyžadují dlouhodobou léčbu, prognosticky nadějné. Následné stavy po ztrátových poraněních i po těžkých zraněních, zhojené s poruchou funkce zápěstí a ruky; stavy se snížením úchopové schopnosti ruky a bez nápadnějšího zohavení. Recidivující stavy| LD| LD-LB| LD-LA| LD-LA| d) Následné stavy i po zraněních nebo ztrátových poraněních, zhojené jen s mírnou poruchou a nebo bez poruchy funkce zápěstí a ruky a úchopové schopnosti ruky. Následné stavy zhojené se ztrátou s trvalým nehybným ochrnutím, zkřivením nebo ztuhnutím nebo jinou deformací nejvíce dvou prstů na jedné ruce (kromě palce a ukazováku pravé ruky, u leváka levé) nebo nehtových článků palce nebo ukazováku jedné ruky anebo nehtových článků ostatních maximálně čtyř prstů na obou rukách, je-li dobrá pohyblivost základního článku a není-li uchopová schopnost ruky snížena a je-li schopnost k výkonu služby nebo bězná pracovní aktivita zachována| LD-LA| LB-LA1| LA| LA| | PORANĚNÍ KYČLE A STEHNA (S70 - S79)| | | | | *) Rozsah zachovaných pohybů v kloubech končetin posuzovat podle obr. 2 na konci této přílohy S70| Povrchní poranění kyčle a stehna| | | | S71| Otevřená rána kyčle a stehna| | | | | S72| Zlomenina kosti stehenní - fractura femoris| | | | | S73| Vymknutí, podvrtnutí a natažení kloubů a vazů kyčle| | | | | | a) Akutní stavy| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Následné stavy po ukončení léčení s těžkými a trvalými poruchami funkce kyčle a stehna, s těžkým, nezlepšitelným omezením pohybů. Stav po totální náhradě kyčelního kloubu| LD| LDv| LDv| LDv| c) Stavy, které vyžadují dlouhodobou léčbu, prognosticky nadějné; následné stavy i po těžších poraněních, zhojené s méně závažnou poruchou funkce kyčle a stehna; stavy se zřetelným omezením pohybů; stavy u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění| LD| LD-LB| LD-LA| LD-LA| d) Následné stavy zhojené jen s mírnou poruchou anebo bez poruchy funkce kyčle a stehna či omezením pohybů nebo bez omezení pohybů| LD-LA| LB-LA1| LA| LA| S74| Poranění nervů v úrovni kyčle a stehna| | | | | S75| Poranění krevních cév v úrovni kyčle a stehna| | | | | S76| Poranění svalu a šlachy v úrovni kyčle a stehna| | | | | S77| Drtivé poranění (rozdrcení) kyčle a stehna| | | | | S78| Traumatická amputace kyčle a stehna| | | | | S79| Jiná a neurčená poranění kyčle a stehna| | | | | | a) Akutní stavy| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Následné stavy po ukončení léčení s těžkými a trvalými poruchami funkce kyčle a stehna; stavy s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů; stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění. Traumatická amputace kyčle a stehna| LD| LDv| LDv| LDv| c) Stavy, které vyžadují dlouhodobou léčbu, prognosticky nadějné; následné stavy po těžších zraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce kyčle a stehna; stavy se zřetelným omezením pohybů| LD| LD-LB| LD-LA| LD-LA| d) Následné stavy zhojené jen s mírnou poruchou anebo bez poruchy funkce kyčle a stehna, s omezením či bez omezení pohybů| LD-LA| LB-LA1| LA| LC-LA| | PORANĚNÍ KOLENA A BÉRCE (S80 - S89)| | | | | * Rozsah zachovaných pohybů v kloubech končetin se posuzuje podle obr. 2 na konci této přílohy S80| Povrchní poranění bérce| | | | | S81| Otevřená rána bérce| | | | | S82| Zlomenina bérce včetně kotníku| | | | | S83| Vymknutí, podvrtnutí a natažení kloubů a vazů kolena| | | | | | a) Akutní stavy| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Následné stavy po ukončení léčení s těžkými a trvalými poruchami funkce bérce, kolena a kotníku; stavy s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů. Stav po totální náhradě kolenního kloubu| LD| LDv| LDv| LDv| c) Stavy, které vyžadují dlouhodobou léčbu, prognosticky nadějné; následné stavy zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce bérce, kolena a kotníku; stavy se zřetelným omezením pohybů; stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění| LD| LD-LB| LD-LA| LD-LA| d) Následné stavy zhojené jen s mírnou poruchou nebo bez poruchy funkce bérce, kolena a kotníku či s omezením pohybů nebo bez něj| LD-LA| LB-LA1| LA| LA| S84| Poranění nervů v úrovni bérce| | | | | S85| Poranění krevních cév v úrovni bérce| | | | | S86| Poranění svalu a šlachy v úrovni bérce| | | | | S87| Drtivé poranění (rozdrcení) bérce| | | | | S88| Traumatická amputace bérce| | | | | S89| Jiná a neurčená poranění bérce| | | | | | a) Akutní stavy| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Následné stavy po ukončení léčení s těžkými a trvalými poruchami funkce kolena a bérce; stavy s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění. Oboustranná i jednostranná traumatická amputace bérce| LD| LDv| LDv| LDv| c) Stavy, které vyžadují dlouhodobou léčbu, prognosticky nadějné; následné stavy i po těžkých zraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce kolena a bérce; stavy se zřetelným omezením pohybů| LD| LD-LB| LD-LA| LD-LA| d) Následné stavy zhojené jen s mírnou poruchou anebo bez poruchy funkce kolena a bérce či omezení pohybů nebo bez něj| LD-LA| LB-LA1| LA| LA| | PORANĚNÍ KOTNÍKU A NOHY POD NÍM (S90 - S99)| | | | | * Rozsah zachovaných pohybů v kloubech končetin se posuzuje podle obr. 2 na konci této přílohy S90| Povrchní poranění kotníku a nohy pod ním| | | | | S91| Otevřená rána kotníku a nohy pod ním| | | | | S92| Zlomenina - fraktura - nohy pod kotníkem (kromě kotníku)| | | | | S93| Vymknutí, podvrtnutí a natažení kloubů a vazů v úrovni kotníku a nohy pod ním| | | | | | a) Akutní stavy| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Následné stavy po ukončení léčení s těžkými a trvalými poruchami funkce kotníku a nohy pod ním; stavy s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů, které podstatně ztěžují chůzi a stání| LD| LDv| LDv| LDv| c) Stavy, které vyžadují dlouhodobou léčbu, prognosticky nadějné; následné stavy zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce kotníku a nohy pod ním; stavy se zřetelným omezením pohybů; stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění, ztěžují-li chůzi a stání| LD| LD-LB| LD-LA| LD-LA| d) Následné stavy zhojené bez poruchy nebo jen s mírnou poruchou funkce kotníku a nohy pod ním, či s omezením pohybů nebo bez něj, nevadí-li při delší chůzi a stání| LD-LA| LB-LA1| LA| LA| S94| Poranění nervů v úrovni kotníku a nohy pod ním| | | | | S95| Poranění krevních cév v úrovni kotníku a nohy pod ním| | | | | S96| Poranění svalu a šlachy v úrovni kotníku a nohy pod ním| | | | | S97| Drtivé poranění (rozdrcení) kotníku a nohy pod ním| | | | | S99| Jiná a neurčená poranění kotníku a nohy pod ním| | | | | | a) Akutní stavy| léčení| léčení| léčení| léčení| b) Následné stavy po ukončení léčení s těžkými a trvalými poruchami funkce kotníku a nohy pod ním; stavy s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů; stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění, které podstatně ztěžují chůzi a stání| LD| LDv| LDv| LDv| c) Stavy, které vyžadují dlouhodobou léčbu, prognosticky nadějné; následné stavy po těžkých zraněních, zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce kotníku a nohy pod ním; stavy se zřetelným omezením pohybů, ztěžují-li chůzi a stání| LD| LD-LB| LD-LA| LD-LA| d) Následné stavy zhojené bez poruchy nebo jen s mírnou poruchou funkce kotníku a nohy pod ním či omezením pohybů nebo bez něj, nevadí-li při delší chůzi a stání| LD-LA| LB-LA1| LA| LA| S98| Traumatická amputace kotníku a nohy pod ním| | | | | | Oboustranná i jednostranná traumatická amputace kotníku a nohy pod ním| LD| LDv| LDv| LD-LC| | PORANĚNÍ POSTIHUJÍCÍ VÍCE ČÁSTÍ TĚLA (T00 - T07)| | | | | Uvedené diagnózy se hodnotí podle konkrétního postižení, které je uvedeno pod Dg. S00 - S99 - Poranění jednotlivých částí těla kromě Dg. T07 - Neurčená mnohočetná poranění T07| Neurčená mnohočetná poranění| | | | T08 - T14| PORANĚNÍ NEURČENÉ ČÁSTI TRUPU, KONČETINY NEBO ČÁSTI TĚLA| | | | T15 - T19| ÚČINKY CIZÍHO TĚLESA VNIKLÉHO PŘIROZENÝM OTVOREM TĚLA| | | | | T20 - T32| POPÁLENINY A POLEPTÁNÍ| | | | | T33 - T35| OMRZLINY| | | | | T36 - T50| OTRAVA LÉKY, LÉČIVY, NÁVYKOVÝMI A BIOLOGICKÝMI LÁTKAMI| | | | | T51 - T65| TOXICKÉ ÚČINKY LÁTEK ZE ZDROJŮ PŘEVÁŽNĚ MIMO LÉKAŘSTVÍ| | | | | Patří sem Dg. T63.4 - Jedovaté hmyzí kousnutí (štípnutí) nebo žihadlo T66 - T78| JINÉ A NEURČENÉ ÚČINKY VNĚJŠÍCH PŘÍČIN| | | | | T79| Některé časné komplikace úrazů, nezařazené jinde| | | | | Dg. T75.3 - Letadlová nemoc je uvedena samostatně dále T80 - T88| KOMPLIKACE ZDRAVOTNÍ PÉČE, NEZAŘAZENÉ JINDE (T80 - T88)| | | | | T80| Komplikace po infúzi, transfúzi a injekci| | | | | T80.1| Šok během výkonu nebo následující po něm, jinde nezařazený| | | | | | a) Následné stavy léčbou neovlivnitelné s těžkou a trvalou poruchou funkce; stavy po ukončení léčení s těžkými a trvalými poruchami funkce postižené části těla a vnitřních orgánů; stavy s těžkým, trvalým a nezlepšitelným omezením pohybů; stavy po trvalých zohaveních; stavy, které způsobují úplnou nepoužitelnost končetiny nebo část těla| LD| LDv| LDv| LDv| b) Stavy, které vyžadují dlouhodobou léčbu, prognosticky nadějné; následné stavy po závažnějším postižení do 1 roku po ukončení léčby, nebo takové stavy, u kterých později přetrvává i mírná funkční porucha; stavy po závažnějších postiženích, zhojené jen s méně závažnou poruchou funkce postižené části těla a vnitřních orgánů; stavy po méně nápadných zohaveních. Stavy, u nichž chronická zátěž zhoršuje průběh onemocnění| LD| LD-LB| LD-LA| LD-LA| c) Následné stavy, u kterých po jednom roce od ukončení léčby neexistuje funkční porucha; stavy zhojené bez poruchy nebo jen s mírnou poruchou funkce či omezením pohybů nebo bez nich; stavy bez zohavení| LD-LA| LB-LA1| LA| LA| T81| Komplikace výkonů, nezařazené jinde| | | | | T82| Komplikace srdečních a cévních protetických pomůcek, implantátů a štěpů| | | | | T83| Komplikace genitourinárních protetických pomůcek, implantátů a štěpů| | | | | T84| Komplikace vnitřních ortopedických protetických pomůcek, implantátů a štěpů| | | | | T85| Komplikace jiných vnitřních protetických pomůcek, implantátů a štěpů| | | | | T86| Neúspečh a odmítnutí (rejekce) transplantovaných orgánů a tkání| | | | | T87| Komplikace příznačné pro znovupřipojení a amputaci| | | | | T88| Jiné komplikace zdravotní péče, nezařazené jinde| | | | | T90 - T98| NÁSLEDKY PORANĚNÍ, OTRAVY A JINÝCH NÁSLEDKŮ VNĚJŠÍCH PŘÍČIN| | | | | Posuzuje se podle položek uvedených pod Dg. S00 až T78 T75.3| Letadlová nemoc| | | | | | a) Závažnější formy, které recidivují a vzdorují léčení| LD| LD| LD| LA| b) Lehká přechodná forma po příznivém ovlivnění léčením a vestibulárním nácvikem, nejsou-li známky poruchy adaptace na letecký výcvik (leteckou službu)| LD-LA| LC-LA1| LA| LA| | XX. VNĚJŠÍ PŘÍČINY NEMOCNOSTI A ÚMRTNOSTI (V01 - Y98)| | | | | V01- V99| DOPRAVNÍ NEHODY| | | | | Nehodnotí se, užívá se pouze jako vedlejší kód. Následné stavy po skončeném léčení se posuzují podle poruchy funkce postiženého orgánu a závažnosti následků W00 - X59| JINÉ VNĚJŠÍ PŘÍČINY NÁHODNÝCH PORANĚNÍ| | | | | X60 - X84| ÚMYSLNÉ SEBEPOŠKOZENÍ| | | | | X85 - Y09| NAPADENÍ (ÚTOK)| | | | | Y10 - Y34| PŘÍPAD (UDÁLOST) NEZJIŠTĚNÉHO ÚMYSLU| | | | | Y35 - Y36| ZÁKONNÝ ZÁKROK A VÁLEČNÉ OPERACE| | | | | Y40 - Y84| KOMPLIKACE ZDRAVOTNÍ PÉČE| | | | | Y85 - Y89| NÁSLEDKY VNĚJŠÍCH PŘÍČIN NEMOCNOSTI A ÚMRTNOSTI| | | | | Y90 - Y98| DOPLŇKOVÉ FAKTORY, KTERÉ SE TÝKAJÍ PŘÍČIN NEMOCNOSTI A ÚMRTNOSTI ZAŘAZENÝCH JINDE| | | | | | XXI. FAKTORY, KTERÉ OVLIVŇUJÍ ZDRAVOTNÍ STAV A KONTAKT SE ZDRAVOTNICKÝMI SLUŽBAMI (Z00 - Z99)| | | | | Z00 - Z13| OSOBY, KTERÉ SE SETKALY SE ZDRAVOTNICKÝMI SLUŽBAMI ZA ÚČELEM PROHLÍDKY A VYŠETŘENÍ| | | | | Následné stavy po skončeném léčení se posuzují podle poruchy funkce postiženého orgánu a závažnosti následků Z04.8| Vyšetření a pozorování z jiných určených důvodů| | | | | Zdravotní obtíže za letu je třeba zařadit podle vedoucího příznaku, kterým se projevily x| Toto označení se používá po zjištění zdravotních obtíží za letu. Postupuje se podle pokynů v poznámce | | | | Dg. R11 - Nausea a zvracení | | | | Dg. R10 - Bolest v břiše | | | | Dg. R07.3 - Jiná bolest na hrudi | | | | Dg. R29.0 - Hyperventilace nebo Dg. F45.3 při prokázaném, psychogenním původu hyperventilace | | | | Dg. R44.8 - Prostorová dezorientace | | | | Dg. R55 - Porucha vědomí | | | | Dg. R53 - Slabost nebo únava | | | | Dg. N23 - Neurčená ledvinová kolika | | | | Dg. T70 - s tříděním na 4. místě u účinků tlaku vzduchu | | | | Dg. T75 - s tříděním na 4. místě u účinků jiných vnějších příčin, např. T75.3 - Nemoc z pohybu, T75.8 - Ú činky přetížení nebo beztíže | | | | Tyto diagnózy musí být uvedeny jako předběžné při přijetí výkonného letce k vyšetření na lůžku. Po objasnění příčiny je pak třeba ji označit příslušnou diagnózou. Pro zpracování výsledků je však třeba, aby byly tyto případy označeny jak značkou Z04.8, tak i symptomatologicky podle převládajících příznaků a navíc podle konečně diagnózy Z20 - Z29| OSOBY S POTENCIÁLNĚ OHROŽENÝM ZDRAVÍM VE VZTAHU K PŘENOSNÝM NEMOCEM| | | | | Osoby s pozitivním nálezem HBsAg se vylučují jenom z dárcovství krve, neomezují se ani ve způsobu života a výkonu zaměstnání, ani při poskytování služeb, včetně poskytování léčebně-preventivní péče, resp. lázeňské léčby (jsou-li bez klinických příznaků onemocnění a při negativním výsledku ostatních laboratorních vyšetření) Z30 - Z39| OSOBY, KTERÉ SE SETKALY SE ZDRAVOTNICKÝMI SLUŽBAMI ZA OKOLNOSTÍ SOUVISEJÍCÍCH S REPRODUKCÍ| | | | | Z40 - Z54| OSOBY, KTERÉ SE SETKALY SE ZDRAVOTNICKÝMI SLUŽBAMI ZA ÚČELEM URČITÝCH VÝKONŮ A ZDRAVOTNÍ PÉČE| | | | | Z55 - Z65| OSOBY S POTENCIÁLNĚ OHROŽENÝM ZDRAVÍM VE VZTAHU K SOCIOEKONOMICKÝM A PSYCHOSOCIÁLNÍM OKOLNOSTEM| | | | | Z70 - Z76| OSOBY, KTERÉ SE SETKALY SE ZDRAVOTNICKÝMI SLUŽBAMI ZA JINÝCH OKOLNOSTÍ| | | | | Dg. Z83 - Jiná určená onemocnění v rodinné anamnéze Z80 - Z99| OSOBY S POTENCIÁLNĚ OHROŽENÝM ZDRAVÍM VE VZTAHU K RODINNÉ A OSOBNÍ ANAMNÉZE A NĚKTERÝM PODMÍNKÁM, KTERÉ OVLIVŇUJÍ ZDRAVOTNÍ STAV| | | | | Dg. Z86.4 - Zneužívání - abusus - psychoaktivní látky v osobní anamnéze | | | | Dg. Z86.5 - Duševní porucha v osobní anamnéze *)| a) Stavy po neúspěšném léčení spojené hrubou poruchou funkce| LD| LDv| LDv| LDv| Dg. Z87 - Jiné nemoci a stavy v osobní anamnéze b) Stavy, které vyžadují dlouhodobou léčbu, prognosticky nadějné| LD| LD-LB| LD-LA| LD-LA| Dg. Z88 - Alergie na léčebné nebo profylaktické prostředky v osobní anamnéze c) Následné stavy (po ukončení léčení) bez poruchy funkce nebo jen se zcela lehkou poruchou funkce| LD-LA| LB-LA1| LA| LA| Dg. Z91 - Rizikové faktory v osobní anamnéze, nejsou-li uvedeny jinde Z96.1| Přítomnost nitrooční čočky| | | | | | a) Komplikovaná pseudofakie v přední oční komoře Komplikovaná pseudofakie s iris clips čočkou| LD| LDv| LDv| LD| b) Komplikovaná pseudofakie v zadní oční komoře Nekomplikovaná pseudofakie v přední oční komoře Nekomplikovaná pseudofakie s iris clips čočkou| LD| LD-LA2| LD-LA| LD-LA| c) Nekomplikovaná pseudofakie v zadní oční komoře| LD| LD-LA2| LD-LA| LD-LA| Tabulka 1 Posuzování zrakových vad (k H52.0 - H52.4) Ostrost zraková bez korekce| Levé oko| 1,0| 0,9| 0,8| 0,7| 0,6| 0,5| 0,1 ---|---|---|---|---|---|---|---|--- Pravé oko| Sloupec| | | | | | | 1,0 | I| LA| LD*)| LD**)| LD**)| LD**)| LD**)| LD**) II| LA1| LA2| LA2| LA2 \\- LB| LB - LC| LB - LC| LD III| LA| LA| LA| LA| LA| LA| LD IV| LA| LA| LA| LA| LA| LA| LA 0,9 | I| LD*)| LD*)| LD**)| LD**)| LD**)| LD**)| LD**) II| LA2| LA2| LA2| LA2 \\- LB| LB - LC| LB - LC| LD III| LA| LA| LA| LA| LA| LA| LD IV| LA| LA| LA| LA| LA| LA| LA 0,8 | I| LD**)| LD**)| LD**)| LD**)| LD**)| LD**)| LD**) II| LA2| LA2| LA2| LA2 \\- LB| LB - LC| LC - LD| LD III| LA| LA| LA| LA| LA| LA| LD IV| LA| LA| LA| LA| LA| LA| LA 0,7 | I| LD**)| LD**)| LD**)| LD**)| LD**)| LD**)| LD**) II| LA2 \\- LB| LA2 \\- LB| LA2 \\- LB| LB| LC| LC - LD| LD III| LA| LA| LA| LA| LA| LC| LD IV| LA| LA| LA| LA| LA| LA| LA 0,6 | I| LD**)| LD**)| LD**)| LD**)| LD| LD| LD II| LB - LC| LB - LC| LB - LC| LC| LC| LC - LD| LD III| LA| LA| LA| LA| LA| LA| LD IV| LA| LA| LA| LA| LA| LA| LA 0,5 | I| LD**)| LD**)| LD**)| LD**)| LD| LD| LD II| LB - LC| LB - LC| LB - LC| LC| LC - LD| LC - LD| LD III| LA| LA| LA| LA| LA - LD| LA - LD| LD IV| LA| LA| LA| LA| LA| LA| LC 0,1 | I| LD| LD| LD| LD| LD| LD| LD II| LD| LD| LD| LD| LD| LD| LD III| LD| LD| LD| LD| LD| LD| LD IV| LA| LA| LA| LA| LA| LC| LC *) Mimo žadatele do škol a kurzů palubních radiotelegrafistů, palubních techniků, žadatele do kurzu leteckých pozorovatelů a palubních průvodčích **) Mimo žadatele do kurzů palubních techniků a palubních průvodčích Pohyblivost horních končetin 28kB Pohyblivost dolních končetin 22kB 1) § 2 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 256/1999 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě.
Nařízení vlády č. 283/1999 Sb.
Nařízení vlády č. 283/1999 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku) Vyhlášeno 30. 11. 1999, datum účinnosti 30. 11. 1999, částka 93/1999 * ČÁST PRVNÍ - ÚPRAVA NÁHRADY ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU PO SKONČENÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI VZNIKLÉ PRACOVNÍM ÚRAZEM NEBO NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ PODLE PRACOVNĚPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - ÚPRAVA NÁHRADY ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU PO SKONČENÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI NEBO PŘI INVALIDITĚ PODLE OBČANSKOPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ (§ 3 — § 3) * ČÁST TŘETÍ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 4 — § 6) Aktuální znění od 30. 11. 1999 283 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 18. října 1999 o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku) Vláda nařizuje podle § 202 odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 37/1993 Sb., a podle § 447 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 131/1982 Sb.: ČÁST PRVNÍ ÚPRAVA NÁHRADY ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU PO SKONČENÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI VZNIKLÉ PRACOVNÍM ÚRAZEM NEBO NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ PODLE PRACOVNĚPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ § 1 Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na výdělku“) příslušející zaměstnancům podle zákoníku práce, popřípadě podle dřívějších předpisů1) se upravuje tak, že se průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů2) zvyšuje o 8,5 %. § 2 (1) Vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po 31. prosinci 1998, průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku se podle § 1 nezvyšuje. (2) Úprava podle § 1 se provede bez žádosti zaměstnance; na žádost zaměstnance se provede v případech, kdy mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela pouze v důsledku zvýšení invalidního nebo částečného invalidního důchodu podle předpisů o sociálním zabezpečení nebo zvýšení plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu podle předpisů o důchodovém pojištění. (3) Úprava podle § 1 se provede na žádost zaměstnance i v případech, kdy mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela, protože to neumožňovalo ustanovení § 195 odst. 2 zákoníku práce platné před 1. červnem 1994. ČÁST DRUHÁ ÚPRAVA NÁHRADY ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU PO SKONČENÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI NEBO PŘI INVALIDITĚ PODLE OBČANSKOPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ § 3 Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě3) (dále jen „náhrada“) se upravuje tak, že se průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady, popřípadě zvýšený podle dřívějších předpisů4) zvyšuje o 8,5 %. Úprava náhrady se podle věty první neprovede, vznikl-li nárok na náhradu po 31. prosinci 1998. ČÁST TŘETÍ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 4 Pro náhradu za ztrátu na výdělku i po její úpravě provedené podle § 1 a pro náhradu i po její úpravě provedené podle § 3 platí čl. V zákona č. 160/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a některé další zákony. § 5 Náhrada za ztrátu na výdělku a náhrada, upravené podle tohoto nařízení, přísluší od 1. prosince 1999. § 6 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Předseda vlády: Ing. Zeman v. r. 1\\. místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: PhDr. Špidla v. r. Ministr spravedlnosti: JUDr. Motejl v. r. 1) § 193 a 195 zákoníku práce. § 112 zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění. § 6 zákona č. 58/1956 Sb., o náhradě škody za pracovní úrazy a o náhradě nákladů léčebné péče a dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení. § 7 a 31 zákona č. 150/1961 Sb., o náhradách při pracovních úrazech a nemocech z povolání. § 8 zákona č. 30/1965 Sb., o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. 2) Nařízení vlády č. 138/1976 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 60/1982 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Zákon č. 297/1991 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 191/1993 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 263/1994 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 291/1995 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 298/1996 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku). Nařízení vlády č. 318/1997 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku). Nařízení vlády č. 320/1998 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku). 3) § 445 a § 447 odst. 1 a 2 občanského zákoníku. 4) Nařízení vlády č. 128/1992 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě. Nařízení vlády č. 50/1994 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě. Nařízení vlády č. 317/1995 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě. Nařízení vlády č. 298/1996 Sb. Nařízení vlády č. 318/1997 Sb. Nařízení vlády č. 320/1998 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 298/1999 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 298/1999 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 215/1995 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 1. 12. 1999, datum účinnosti 1. 1. 2000, částka 98/1999 * Čl. I - Příloha vyhlášky č. 215/1995 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků, ve znění vyhlášky č. 282/1996 Sb., vyhlášky č. 285/1997 Sb. a vyhlášky č. 262/1998 Sb., se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 1. 2000 298 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 15. listopadu 1999, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 215/1995 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zemědělství v dohodě s Ministerstvem financí stanoví podle § 17 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb.: Čl. I Příloha vyhlášky č. 215/1995 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků, ve znění vyhlášky č. 282/1996 Sb., vyhlášky č. 285/1997 Sb. a vyhlášky č. 262/1998 Sb., se mění takto: 1. V seznamu katastrálních území v části přiřazených průměrných cen zemědělských pozemků se mění níže uvedené položky takto: „Kód k. ú.| ČSÚ| Název katastrálního území| Kč/m2 ---|---|---|--- Okres: Beroun 320208901| 783200| VIŽINA| 3,92 Okres: Brno - město 370202201| 612227| BRNĚNSKÉ IVANOVICE| 7,31 370202101| 612286| SLATINA| 10,26 Okres: Brno - venkov 370306802| 702820| ŽERNŮVKA| 2,42 Okres: Břeclav 370401201| 626139| DIVÁKY| 7,71 370407101| 778672| VELKÉ BÍLOVICE| 8,24 Okres: Česká Lípa 350104604| 615897| BUKOVANY U NOVÉHO BORU| 3,43 Okres: Český Krumlov 330200501| 609846| BRLOH POD KLETÍ| 2,93 Okres: Hodonín 370600101| 640417| HODONÍN| 6,50 Okres: Chomutov 350303902| 674273| KRBICE| 5,49 350305102| 786551| KYJICE| 4,85 350301609| 780227| VERNÉŘOV| 3,86 Okres: Jeseník 381112401| 779075| VELKÉ KUNĚTICE| 3,27 Okres: Jičín 360407201| 684902| LÍSKOVICE U OSTROMĚŘE| 6,60 Okres: Jindřichův Hradec 330302304| 747033| SEDLO U ČÍMĚŘE| 2,93 Okres: Karlovy Vary 340302001| 636681| HÁJEK U OSTROVA| 3,77 340304306| 608947| JIMLÍKOV| 3,40 Okres: Klatovy 340404403| 654655| HADRAVA| 2,91 340408606| 702994| TŘEBÍŠOV| 3,09 Okres: Kolín 320405301| 757691| STŘÍBRNÁ SKALICE| 4,36 Okres: Kroměříž 370802201| 652695| CHOMÝŽ| 3,80 Okres: Mělník 320606301| 784524| VOJKOVICE U KRALUP NAD VLTAVOU| 6,44 Okres: Mladá Boleslav 320707401| 666696| KLUKY U MLADÉ BOLESLAVI| 11,85 320700110| 900125| PODLÁZKY| 11,58 Okres: Most 350802902| 682969| LIBKOVICE U MOSTU| 4,65 Okres: Opava 380606801| 694061| MIKOLAJICE| 2,98 Okres: Praha - východ 320908401| 750808| SLUŠTICE| 8,97 320911703| 609269| STRÁNKA U BRANDÝSA NAD LABEM| 11,04 Okres: Prachatice 330602702| 691216| KRTELY| 4,60 330602408| 769347| TŘEBANICE| 2,93 Okres: Prostějov 370904801| 699292| MOŘICE| 12,24 Okres: Rakovník 321207201| 744671| RYNHOLEC| 4,97 Okres: Rychnov nad Kněžnou 360701402| 619795| VELKÁ ČERMNÁ NAD ORLICÍ| 3,98 360708901| 792268| ZDELOV| 3,21 Okres: Semily 360804101| 695572| BĚLÁ U TURNOVA| 4,30 360807801| 787256| VŠEŇ| 4,67 Okres: Strakonice 330705602| 681946| ČERNĚVES U LIBĚJOVIC| 4,46 330703801| 654108| CHRÁŠŤOVICE| 3,78 330710002| 755729| KŘEPICE U VODŇAN| 2,51 330711101| 766976| TCHOŘOVICE| 3,99 330705802| 686255| ZAHORČICE U LNÁŘŮ| 2,69 Okres: Šumperk 380910701| 754528| STARÉ MĚSTO POD KRALICKÝM SNĚŽNÍKEM| 1,59 380913401| 789429| ZÁBŘEH NA MORAVĚ| 5,58 Okres: Tachov 341004604| 742651| STŘEBLE| 1,81 Okres: Trutnov 361006603| 720631| PILNÍKOV III| 3,63 Okres: Třebíč 371000501| 602566| BENETICE| 3,15 371002101| 620700| ČERVENÁ LHOTA| 3,07 Okres: Ústí nad Labem 351004002| 686433| LOCHOČICE| 4,92 351002004| 787621| VYKLICE| 2,23 Okres: Ústí nad Orlicí 361104301| 642924| HORNÍ HEŘMANICE V ČECHÁCH| 2,18“. 2. Položky seznamu katastrálních území okresů Praha 1 až 10 se nahrazují položkami seznamu katastrálních území v hlavním městě Praze s doplněním jejich příslušnosti k městské části, které znějí: „Kód k. ú.| ČSÚ| Název katastrálního území| Kč/m2 ---|---|---|--- Okres: Praha 1 - 10 310907701| 601527| BĚCHOVICE| 5,07 311007601| 602582| BENICE| 9,10 310800101| 730556| BOHNICE 8| 6,66 310400102| 727873| BRANÍK 4| 5,80 310600103| 729582| BŘEVNOV 6| 8,08 310807801| 614131| BŘEZINĚVES| 11,22 310600302| 730106| BUBENEČ 6| 7,00 310700104| 730165| BUBENEČ 7| 7,00 310904801| 731561| ČAKOVICE| 11,88 310900197| 731676| ČERNÝ MOST 14| 7,66 310800149| 730394| ČIMICE 8| 8,12 310805001| 730629| ĎÁBLICE| 11,03 310600105| 729272| DEJVICE 6| 7,37 310805401| 730599| DOLNÍ CHABRY| 8,29 311006501| 732541| DOLNÍ MĚCHOLUPY| 5,11 310909801| 629952| DOLNÍ POČERNICE| 6,07 311007901| 633330| DUBEČ| 5,73 310405502| 728233| HÁJE 11| 4,28 311010902| 773395| HÁJEK U UHŘÍNĚVSI - UHŘÍNĚVES| 6,36 310901001| 731757| HLOUBĚTÍN 9| 9,28 311001009| 732478| HLOUBĚTÍN 10| 9,28 310900107| 731234| HLOUBĚTÍN 14| 9,28 310500108| 728837| HLUBOČEPY 5| 5,22 310400109| 727857| HODKOVIČKY 4| 6,87 310100101| 727156| HOLEŠOVICE 1| 4,30 310700132| 730122| HOLEŠOVICE 7| 4,30 310510202| 750573| HOLYNĚ - SLIVENEC| 5,78 311006601| 732583| HORNÍ MĚCHOLUPY 15| 6,26 310909901| 643777| HORNÍ POČERNICE| 7,48 310906002| 731722| HOSTAVICE 14| 5,41 311000110| 732052| HOSTIVAŘ 15| 6,87 310100129| 727121| HRADČANY 1| 6,50 310600305| 729558| HRADČANY 6| 6,50 310900111| 731765| HRDLOŘEZY 9| 5,31 311001003| 732460| HRDLOŘEZY 10| 5,31 310405501| 728225| CHODOV 11| 6,13 310406803| 652393| CHOLUPICE 12| 5,02 310500112| 728730| JINONICE 5| 7,88 310500703| 729132| JINONICE 13| 7,88 310100130| 727008| JOSEFOV 1| 0,00 310406805| 728438| KAMÝK 12| 2,99 310800113| 730955| KARLÍN 8| 4,30 310905701| 731641| KBELY| 11,51 310908401| 665444| KLÁNOVICE| 3,61 310800114| 730475| KOBYLISY 8| 4,80 310908501| 668508| KOLODĚJE| 6,33 311008601| 668591| KOLOVRATY| 8,62 310406802| 728519| KOMOŘANY 12| 3,09 310500115| 728764| KOŠÍŘE 5| 3,10 311008901| 672629| KRÁLOVICE| 10,09 310400117| 727598| KRČ 4| 4,91 311009001| 676071| KŘESLICE| 7,51 310405901| 728314| KUNRATICE| 5,64 310906001| 731226| KYJE 14| 5,49 310500161| 729248| LAHOVICE - ZBRASLAV| 10,77 310906201| 731439| LETŇANY| 11,65 310400118| 728071| LEHOTKA 4| 2,71 310700103| 730220| LIBEŇ 7| 5,14 310800119| 730891| LIBEŇ 8| 5,14 310901003| 731331| LIBEŇ 9| 5,14 310600106| 729795| LIBOC 6| 6,26 310406301| 728390| LIBUŠ| 3,60 311008602| 668605| LIPANY - KOLOVRATY| 7,52 310509301| 683973| LIPENCE| 7,63 310509401| 686425| LOCHKOV| 4,73 310606401| 729931| LYSOLAJE| 6,14 310500120| 729183| MALÁ CHUCHLE - VELKÁ CHUCHLE| 9,62 310100128| 727091| MALÁ STRANA 1| 4,80 310500304| 729035| MALÁ STRANA 5| 4,80 310901004| 731773| MALEŠICE 9| 3,94 311000121| 732451| MALEŠICE 10| 3,94 310400122| 727750| MICHLE 4| 5,17 311001006| 732150| MICHLE 10| 5,17 310904802| 731552| MIŠKOVICE - ČAKOVICE| 11,16 310406801| 728616| MODŘANY 12| 3,80 310500123| 728951| MOTOL 5| 3,86 310606901| 729876| NEBUŠICE| 6,63 311009501| 702323| NEDVĚZÍ U ŘÍCAN - NEDVĚŽÍ| 8,83 310100106| 727075| NOVĚ MĚSTO 1| 4,50 310200127| 727181| NOVĚ MĚSTO 2| 4,50 310800406| 730971| NOVĚ MĚSTO 8| 4,50 310200103| 727296| NUSLE 2| 6,20 310400124| 728161| NUSLE 4| 6,20 311007001| 732613| PETROVICE| 7,37 310406302| 720984| PÍSNICE - LIBUŠ| 4,14 311010903| 773417| PITKOVICE - UHŘÍNĚVES| 8,24 310400125| 728152| PODOLÍ 4| 4,90 310900133| 731382| PROSEK 9| 10,32 310608701| 734373| PŘEDNÍ KOPANINA| 9,22 310500134| 728641| RADLICE 5| 7,59 310510001| 738620| ŘADOTÍN| 5,06 310600147| 729710| RUZYNĚ 6| 8,96 310507101| 745251| ŘEPORYJE 5| 7,25 310500704| 918377| ŘEPORYJE 13| 7,25 310607201| 729701| ŘEPY| 7,28 310910101| 746134| SATALICE| 10,94 310600135| 730041| SEDLEC - SUCHDOL| 3,47 310510201| 750590| SLIVENEC| 8,98 310500136| 729051| SMÍCHOV 5| 2,46 310511502| 793256| SOBÍN - ZLIČÍN| 7,74 310100126| 727024| STARÉ MĚSTO 1| 5,10 310510401| 755541| STODŮLKY 13| 8,02 310500503| 918351| STODŮLKY - ŘEPORYJE| 8,02 310300102| 727482| STRAŠNICE 3| 6,79 311000137| 731943| STRAŠNICE 10| 6,79 310600138| 729302| STŘEŠOVICE 6| 5,19 310800139| 730866| STŘÍŽKOV 8| 8,56 310901006| 731391| STŘÍŽKOV 9| 8,56 310607301| 729981| SUCHDOL| 9,15 310410601| 762130| ŠEBEROV| 5,10 311007401| 732516| ŠTĚRBOHOLY| 5,20 310406804| 652407| TOČNÁ 12| 5,27 310700140| 730190| TROJA| 5,81 310800408| 730742| TROJA 8| 5,81 310500198| 770353| TŘEBONICE 13| 7,85 310500504| 918369| TŘEBONICE - ŘEPORYJE| 7,85 310501003| 916935| TŘEBONICE - ZLIČÍN| 7,85 310904803| 731528| TŘEBORADICE - ČAKOVICE| 11,86 311010901| 773425| UHŘÍNĚVES| 8,62 310911001| 773778| ÚJEZD NAD LESY| 5,53 310411101| 773999| ÚJEZD U PRŮHONIC - ÚJEZD| 5,35 310600141| 729353| VELESLAVÍN 6| 5,19 310505601| 729213| VELKÁ CHUCHLE| 6,05 310100104| 727067| VINOHRADY 1| 6,30 310200116| 727164| VINOHRADY 2| 6,30 310300101| 727547| VINOHRADY 3| 6,30 310400503| 728187| VINOHRADY 4| 6,30 311001004| 732311| VINOHRADY 10| 6,30 310911201| 782378| VINOŘ| 11,04 310600142| 729418| VOKOVICE 6| 3,62 311000143| 732257| VRŠOVICE 10| 5,90 310300103| 727431| VYSOČANY 3| 8,77 310900144| 731285| VYSOČANY 9| 8,77 310200131| 727300| VYŠEHRAD 2| 3,80 310400509| 727997| ZÁBĚHLICE 4| 8,07 311000145| 732117| ZÁBĚHLICE 10| 8,07 310507102| 745278| ZADNÍ KOPANINA - ŘEPORYJE| 5,60 310511401| 791733| ZBRASLAV| 9,12 310511501| 793264| ZLIČÍN| 9,17 310300146| 727415| ŽIŽKOV 3| 5,80 310800409| 730939| ŽIŽKOV 8| 5,80 311001002| 732401| ŽIŽKOV 10| 5,80“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000. Ministr: Ing. Fencl v. r.
Zákon č. 305/1999 Sb.
Zákon č. 305/1999 Sb. Zákon o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení a o změně zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 3. 12. 1999, datum účinnosti 3. 12. 1999, částka 100/1999 * ČÁST PRVNÍ - ZÁKAZ POUŽITÍ, SKLADOVÁNÍ, VÝROBY A PŘEVODU PROTIPĚCHOTNÍCH MIN A JEJICH ZNIČENÍ (§ 1 — § 4) * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST ZÁKONA (§ 6 — § 6) Aktuální znění od 1. 1. 2010 (41/2009 Sb.) 305 ZÁKON ze dne 18. listopadu 1999 o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení a o změně zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZÁKAZ POUŽITÍ, SKLADOVÁNÍ, VÝROBY A PŘEVODU PROTIPĚCHOTNÍCH MIN A JEJICH ZNIČENÍ § 1 (1) Zakazuje se vlastnit, držet a používat všechny typy protipěchotních min uvedených v Úmluvě o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení (dále jen „protipěchotní miny“) nebo jejich součástky, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Zakazuje se vývoj, výroba, převod, skladování nebo shromažďování zásob protipěchotních min nebo jejich součástek. (3) Zakazuje se používat a převádět patentová práva na výrobu protipěchotních min nebo jejich součástek a práva k patentům na výrobní postupy určené pro výrobu protipěchotních min nebo jejich součástek. § 2 (1) Každý, kdo má v držení protipěchotní miny nebo jejich součástky, je povinen ohlásit jejich počet Ministerstvu obrany (dále jen „ministerstvo“) do 180 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a do 60 dnů po ohlášení je ministerstvu předat. (2) Majitelé patentů pro výrobu protipěchotních min nebo jejich součástek a majitelé patentů na výrobní postupy určené pro výrobu protipěchotních min nebo jejich součástek jsou povinni ohlásit tuto skutečnost ministerstvu do 90 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. § 3 (1) Do čtyř let ode dne účinnosti tohoto zákona zabezpečí ministerstvo zničení shromážděných zásob všech protipěchotních min. (2) Ministerstvo může mít v držení nebo může převést minimum protipěchotních min absolutně nezbytné pro účely vývoje a výuky techniky detekce min, odminování nebo jejich zničení. § 4 (1) Každý, kdo má v držení protipěchotní miny nebo jejich součástky, podléhá dozoru nad dodržováním tohoto zákona. Dozor provádí ministerstvo. (2) Výkonu dozoru se spolu s kontrolními pracovníky mohou účastnit i členové mezinárodní vyšetřující mise v souladu se svým mandátem podle Úmluvy o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení. (3) Každý, kdo má v držení protipěchotní miny nebo jejich součástky, je povinen umožnit kontrolním pracovníkům a členům mezinárodní vyšetřující mise přístup k požadovanému místu dozoru. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST ZÁKONA § 6 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou části druhé, která nabývá účinnosti po uplynutí 240 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 306/1999 Sb.
Zákon č. 306/1999 Sb. Zákon o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením Vyhlášeno 3. 12. 1999, datum účinnosti 3. 12. 1999, částka 100/1999 * § 1 - (1) Dotace ze státního rozpočtu (dále jen „dotace“) se poskytuje právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení zapsaných do školského rejstříku,1) které nejsou zřizovány státem, krajem, obcí, dobrovolným svazkem obcí, jehož předmětem či * § 2 - (1) Žádost o poskytnutí dotace na příští školní rok předkládá právnická osoba krajskému úřadu * § 3 - (1) Ve smlouvě o poskytnutí dotace se uvádějí zejména činnosti, na které se dotace poskytuje, jejich rozsah, počet dětí, žáků nebo studentů ve školním roce, na který se dotace poskytuje, a výše dotace stanovená procentním podílem podle § 4. * § 4 - (1) Dotace právnickým osobám, s výjimkou právnických osob vykonávajících činnost mateřské školy nebo školského zařízení, které jinak podle zvláštního právního předpisu5) zřizuje obec nebo svazek obcí, se stanoví procentním podílem z normativu jako ročního * § 5 - (1) Mezi krajským úřadem a právnickou osobou se při splnění podmínek stanovených v odstavcích 3 a 4 uzavře smlouva o zvýšení dotace, a to v termínu stanoveném v odstavci 6. * § 6 - Pravidla pro poskytování dotace * § 7 - Přechodná ustanovení * § 7a - Působnost stanovená tímto zákonem krajskému úřadu je výkonem přenesené působnosti kraje. * § 8 - Zrušovací ustanovení * § 9 - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2016 (82/2015 Sb.) 306 ZÁKON ze dne 18. listopadu 1999 o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 (1) Dotace ze státního rozpočtu (dále jen „dotace“) se poskytuje právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení zapsaných do školského rejstříku,1) které nejsou zřizovány státem, krajem, obcíobcí, dobrovolným svazkem obcíobcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství (dále jen „svazek obcíobcí“), nebo registrovanou církví nebo náboženskou společností, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy,2) (dále jen „právnické osoby“), pokud uzavřou smlouvu s krajským úřadem podle tohoto zákona. Dotace se neposkytuje na činnost jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky. (2) Dotace se poskytuje k financování neinvestičních výdajů souvisejících s výchovou a vzděláváním ve školách a se službami a vzděláváním, které doplňují nebo podporují vzdělávání ve školách nebo s ním přímo souvisí, nebo zajišťováním ústavní a ochranné výchovy nebo preventivně výchovné péče ve školských zařízeních (dále jen „školské služby“) a s běžným provozem školy a školského zařízení s výjimkou nájemného v rámci smlouvy o koupi najaté věci uzavřené po 1. lednu 1997 a reklamy, a u právnických osob, které poskytují vzdělávání a školské služby pro děti, žáky a studenty s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem,3) i s rehabilitací. (3) Dotace právnické osobě, která vykonává činnost základní umělecké školy, se poskytuje na zabezpečení vzdělávání určeného pro žáky před zahájením plnění povinné školní docházky, žáky plnící povinnou školní docházku, žáky vzdělávající se v denní formě vzdělávání ve střední škole či konzervatoři a studenty vzdělávající se v denní formě vzdělávání ve vyšší odborné škole. § 2 (1) Žádost o poskytnutí dotace na příští školní rok předkládá právnická osoba krajskému úřadu a) do 31. ledna, nebo b) do 30 dnů od doručení rozhodnutí o zápisu do školského rejstříku. (2) Žádost obsahuje a) název, sídlo, identifikační číslo osoby a číslo účtu právnické osoby, popřípadě adresu a číslo účtu odloučeného pracoviště, b) doklad o zařazení do sítě předškolních zařízení, škol a školských zařízení podle dosavadních právních předpisů nebo doklad o zápisu do školského rejstříku, c) doklad o zápisu právnické osoby do obchodního nebo jiného zákonem určeného rejstříku, popřípadě návrh na zápis do takového rejstříku a doklad o zřízení právnické osoby, d) předpokládaný celkový počet dětí, žáků nebo studentů ve školním roce, na který je dotace požadována, a počet dětí, žáků nebo studentů v jednotlivých třídách, odděleních nebo studijních skupinách, vzdělávajících se v jednotlivých oborech vzdělání, u školských zařízení předpokládaný počet lůžek, ubytovaných nebo stravovaných dětí, žáků nebo studentů v jednotlivých školských zařízeních. § 3 (1) Ve smlouvě o poskytnutí dotace se uvádějí zejména činnosti, na které se dotace poskytuje, jejich rozsah, počet dětí, žáků nebo studentů ve školním roce, na který se dotace poskytuje, a výše dotace stanovená procentním podílem podle § 4. (2) Smlouva o poskytnutí dotace se neuzavře, pokud krajský úřad neobdržel žádost o poskytnutí dotace ve lhůtě podle § 2 odst. 1. Smlouva o poskytnutí dotace se dále neuzavře, pokud právnická osoba, která čerpala dotaci v předchozím školním roce, nepředloží do 15. října za předchozí školní rok a) vyúčtování dotace postupem stanoveným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo),2a) b) výroční zprávu o činnosti školy,4) c) rozbor hospodaření s dotací poskytnutou podle tohoto zákona, zpracovaný podle osnovy stanovené ministerstvem,2a) d) informaci o projednání výroční zprávy o činnosti školy ve školské radě, pokud je zřízena. (3) Krajský úřad uzavře smlouvu nebo informuje právnickou osobu o důvodech neuzavření smlouvy do 30 dnů od obdržení žádosti. § 4 (1) Dotace právnickým osobám, s výjimkou právnických osob vykonávajících činnost mateřské školy nebo školského zařízení, které jinak podle zvláštního právního předpisu5) zřizuje obecobec nebo svazek obcíobcí, se stanoví procentním podílem z normativu jako ročního objemu neinvestičních výdajů, mzdových prostředků a zákonných odvodů připadajících na jedno dítě, žáka nebo studenta ve srovnatelném oboru vzdělání a formě vzdělávání ve škole nebo ve srovnatelné školské službě ve školském zařízení zřizovaném krajem nebo ministerstvem. Dotace se zvýší o procentní podíl z normativu na speciální vzdělávací potřeby dětí, žáků a studentů uvedených v § 1 odst. 2 stanoveného pro děti, žáky nebo studenty škol a školských zařízení zřizovaných krajem nebo ministerstvem. (2) Dotace právnickým osobám vykonávajícím činnost mateřských škol nebo školských zařízení, které jinak podle zvláštního právního předpisu5) zřizuje obecobec nebo svazek obcíobcí, se stanoví procentním podílem z normativu jako ročního objemu neinvestičních výdajů, mzdových prostředků a zákonných odvodů připadajících na jedno dítě ve srovnatelné mateřské škole zřizované obcíobcí nebo na jedno dítě nebo žáka ve srovnatelné školské službě ve školském zařízení zřizovaném obcíobcí. Dotace se zvýší o procentní podíl z normativu na speciální vzdělávací potřeby dětí, žáků a studentů uvedených v § 1 odst. 2 stanoveného pro děti, žáky nebo studenty škol a školských zařízení zřizovaných obcíobcí. (3) Právnické osoby vykonávající činnost škol a školských zařízení, které jinak zřizuje obecobec nebo svazek obcíobcí, mohou požádat obecobec nebo svazek obcíobcí o další dotaci na úhradu neinvestičních výdajů. (4) Dotace se poskytuje pouze pro děti, žáky nebo studenty ve školách, oborech vzdělání a školských službách zapsaných ve školském rejstříku. Normativy na příslušný kalendářní rok stanoví ministerstvo nejpozději do 31. ledna a zveřejní je ve Věstníku ministerstva. (5) Výše procentního podílu z normativu podle odstavců 1 a 2 se stanoví pro a) střední školy poskytující střední vzdělání, školy, které uskutečňují vzdělávací programy pro děti, žáky a studenty uvedené v § 1 odst. 2, střediska praktického vyučování při poskytování vzdělávání podle školních vzdělávacích programů těchto škol, a základní školy speciální na 80 %, b) ostatní střední školy neuvedené v písmenu a), střediska praktického vyučování při poskytování vzdělávání podle školních vzdělávacích programů těchto škol, a vyšší odborné školy na 60 %, c) základní školy na 60 %, d) školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a preventivně výchovnou péči na 80 %, e) mateřské školy nebo školská zařízení, které jinak podle zvláštního právního předpisu5) zřizuje obecobec nebo svazek obcíobcí, na 60 %, f) ostatní školy a školská zařízení na 50 %. § 5 (1) Mezi krajským úřadem a právnickou osobou se při splnění podmínek stanovených v odstavcích 3 a 4 uzavře smlouva o zvýšení dotace, a to v termínu stanoveném v odstavci 6. (2) Procentní podíl stanovený v § 4 odst. 5 se zvýší a) u středních škol poskytujících střední vzdělání, škol, které uskutečňují vzdělávací programy pro děti, žáky a studenty uvedené v § 1 odst. 2, středisek praktického vyučování při poskytování vzdělávání podle školních vzdělávacích programů těchto škol, a základních škol speciálních na 100 %, b) u ostatních středních škol neuvedených v písmenu a), středisek praktického vyučování při poskytování vzdělávání podle školních vzdělávacích programů těchto škol, a vyšších odborných škol na 90 %, c) u základních škol a u základních uměleckých škol na 100 %, d) u školských zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči na 100 %, e) u mateřských škol nebo školských zařízení, které jinak podle zvláštního právního předpisu zřizuje obecobec nebo svazek obcíobcí, na 100 %, f) u ostatních škol a školských zařízení na 80 %. (3) Dotace se zvýší podle odstavce 2, pokud právnická osoba a) dostává dotace podle § 4, b) má pro příslušnou školu nebo školské zařízení poslední výsledky hodnocení České školní inspekce alespoň průměrné a v posledním protokolu o kontrole Českou školní inspekcí nebylo zjištěno závažné porušení platných právních předpisů, c) je obecně prospěšnou společností nebo školskou právnickou osobou nebo, má-li jinou právní formu, se zaváže ve smlouvě o poskytnutí zvýšení dotace k vynaložení celého svého zisku za příslušný kalendářní rok na vzdělávání a školské služby, popřípadě u škol nebo školských zařízení uskutečňujících vzdělávací programy pro žáky uvedené v § 1 odst. 2 i na rehabilitaci. (4) Smlouvu o zvýšení dotace lze uzavřít s právnickou osobou na 1 školní rok, pokud před uzavřením smlouvy alespoň po dobu 1 školního roku byla zařazena do sítě předškolních zařízení, škol a školských zařízení podle dosavadních právních předpisů nebo zapsána ve školském rejstříku a poskytovala vzdělávání a školské služby v souladu se svým zařazením do sítě předškolních zařízení, škol a školských zařízení nebo zápisem do školského rejstříku. Splnění těchto podmínek se posuzuje u každé školy, oboru vzdělání a školského zařízení samostatně. (5) Pokud ve školském rejstříku dojde ke změně právnické osoby, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, nebo k obdobné změně vyplývající z převodu činnosti školy nebo školského zařízení na právnickou osobu, která již činnost téhož druhu školy nebo typu školského zařízení vykonává, je možné s novou právnickou osobou uzavřít smlouvu o zvýšení dotace, pouze pokud škola nebo školské zařízení poskytovala vzdělávání nebo školské služby nejméně po dobu 1 školního roku a pokud nedojde ke změně žádných jiných skutečností podstatných pro zápis do školského rejstříku. (6) Pokud právnická osoba předloží krajskému úřadu do 31. ledna žádost o zvýšení dotace na příští školní rok spolu s doklady osvědčujícími splnění podmínek podle odstavců 3 a 4, uzavře krajský úřad smlouvu o zvýšení dotace do 31. března. V případě, že právnická osoba do 31. ledna podmínky podle odstavce 3 písm. b) nebo odstavce 4 nesplní, lze smlouvu o zvýšení dotace uzavřít do 15. září za předpokladu, že právnická osoba splní tyto podmínky do 31. srpna. (7) Pokud právnická osoba vykonává činnost více škol a školských zařízení, stanoví se procentní výše zvýšené dotace pro jednotlivé školy, obory vzdělání a školská zařízení zvlášť. § 6 Pravidla pro poskytování dotace (1) Dotace se poskytuje na školní rok zálohově na jednotlivá čtvrtletí kalendářního roku, nejpozději poslední den prvního měsíce prvního, druhého a třetího čtvrtletí a patnáctý den druhého měsíce čtvrtého čtvrtletí. Roční výše poskytované dotace se stanoví podle § 4 a 5. (2) Dotace se poskytuje podle skutečného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení, v jednotlivých oborech a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek stanovených zvláštním právním předpisem6a), uvedeného ve školních matrikách pro příslušný školní rok, nejvýše však do výše povoleného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení, v jednotlivých oborech a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek stanovených zvláštním právním předpisem6a), uvedeného ve školském rejstříku. Do skutečného počtu podle věty první se započítávají i cizinci, kterým se podle zvláštního právního předpisu6b) poskytuje vzdělávání nebo školské služby za stejných podmínek jako státním občanům České republiky. (3) Pokud dojde v průběhu školního roku ke změně počtu dětí, žáků, studentů, lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek stanovených zvláštním právním předpisem6a) ve srovnání s počtem, na který se poskytuje dotace, právnická osoba neprodleně tuto skutečnost oznámí a hodnověrně prokáže krajskému úřadu. Dotace se upraví od počátku čtvrtletí následujícího po změně, kdy došlo k přeplatku či nedoplatku, a tento je vyúčtován podle odstavce 7. U žáků a studentů závěrečných ročníků se dotace poskytuje až do konce školního roku bez ohledu na to, že maturitní nebo závěrečná zkouška byla konána již v květnu nebo červnu. To platí též, bylo-li v květnu nebo červnu konáno absolutorium. Koná-li se absolutorium v jiném období, je dotace poskytována jen do konce kalendářního čtvrtletí, v němž je absolutorium konáno. (4) Pokud v průběhu školního roku zjistí Česká školní inspekce nebo jiný kontrolní orgán závažné nedostatky v činnosti právnické osoby, může krajský úřad podle charakteru nedostatků odstoupit od smlouvy o poskytnutí zvýšení dotace, popřípadě také od smlouvy podle § 3, nedojde-li k jiné dohodě. (5) Pokud právnická osoba, která není obecně prospěšnou společností nebo školskou právnickou osobou, nedoloží vynaložení zisku na vzdělávání a školské služby, popřípadě u škol a školských zařízení, které uskutečňují vzdělávací programy pro žáky uvedené v § 1 odst. 2, i na rehabilitaci, potvrzené auditorem,7) a to nejpozději do 10. srpna následujícího kalendářního roku, může krajský úřad odstoupit od smlouvy o zvýšení dotace. Zvýšení dotace, které bylo na základě takové smlouvy poskytnuto, podléhá ustanovení zvláštního právního předpisu8) o neoprávněném použití finančních prostředků státního rozpočtu. (6) Výše dotace může být v průběhu školního roku, kdy je poskytována, snížena, poskytována na kratší období, než které je uvedeno v odstavci 1, nebo zvýšena v souladu s regulačními opatřeními k čerpání výdajů státního rozpočtu, o nichž rozhodla vláda nebo ministr financí. Výše dotace může být v průběhu školního roku, kdy je poskytována, snížena nebo poskytována na kratší období, než které je uvedeno v odstavci 1, také v případě, že právnická osoba nedodrží ustanovení odstavce 7. (7) Právnická osoba předloží krajskému úřadu vyúčtování poskytnuté dotace podle skutečnosti kalendářního roku postupem stanoveným Ministerstvem financí pro zúčtování vztahů se státním rozpočtem. § 7 Přechodná ustanovení (1) Ve školním roce 1999/2000 se školám dotace poskytuje v procentní výši podle dosavadních předpisů.8) (2) Ve školním roce 1999/2000 zůstávají v platnosti a) smlouvy o zvýšení dotace uzavřené se školami podle dosavadních předpisů,10) b) smlouvy o poskytnutí dotace a smlouvy o zvýšení dotace uzavřené se zařízeními podle dosavadních předpisů.10) (3) Žádost o uzavření smlouvy o poskytnutí dotace škole na školní rok 2000/2001 předloží škola nebo zřizovatel školy orgánu kraje v přenesené působnosti do 60 dnů od účinnosti tohoto zákona. § 7a Působnost stanovená tímto zákonem krajskému úřadu je výkonem přenesené působnosti kraje. § 8 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. § 57a odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 138/1995 Sb. 2. Nařízení vlády č. 324/1996 Sb., kterým se stanoví podmínky a výše poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění nařízení vlády č. 321/1998 Sb. § 9 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 1) § 141 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 2) § 7 odst. 1 písm. e) zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech). 2a) § 170 zákona č. 561/2004 Sb. 3) § 16 zákona č. 561/2004 Sb. 4) § 10 zákona č. 561/2004 Sb. 5) § 178 a 179 zákona č. 561/2004 Sb. 6) § 20 zákona č. 561/2004 Sb. 6a) Například § 16 zákona č. 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 6b) § 20 zákona č. 561/2004 Sb. 7) Zákon č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 9) § 13 odst. 3 zákona č. 576/1990 Sb. § 36 zákona č. 576/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10) Nařízení vlády č. 324/1996 Sb., kterým se stanoví podmínky a výše poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění nařízení vlády č. 321/1998 Sb.
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 300/1999 Sb.
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 300/1999 Sb. Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích Vyhlášeno 9. 12. 1999, datum účinnosti 9. 12. 1999, částka 99/1999 * Čl. I - Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 9. 12. 1999 300 VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy a spojů ze dne 17. listopadu 1999, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 22 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích: Čl. I Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, se mění takto: Příloha č. 4 zní: „Příloha č. 4 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. SEZNAM úseků dálnic a rychlostních silnic, jejichž užití nepodléhá zpoplatnění (§ 22 odst. 2 zákona) Označení (km)| Úsek| Délka ---|---|--- D1| Spořilov-východ (Praha) - Chodov (Praha)| 1,9 D1| Brno-západ - Slatina (Brno)| 11,0 D2| Brno-jih - Chrlice| 3,2 D2| Břeclav (I/55) - hranice SR| 12,1 D5| Kateřina - Rozvadov| 6,8 D8| Řehlovice - Trmice| 4,9 R1| Hornopočernická (II/611) (Praha) - Běchovice (I/12) (Praha)| 2,9 R1| Slivenec (Praha) - Třebonice (D 5) (Praha)| 6,6 R5| MÚK Ejpovice - MÚK Hrádecká hospoda| 4,1 R7| Letiště (Praha) - Kněževes| 1,9 R8| Březiněves (II/243) (Praha) - Zdiby (D 8)| 3,1 R 10| Hornopočernická (II/611) (Praha) - Radonice| 3,0 R 10| Bezděčín - Kosmonosy| 7,0 R 23| Brno-západ (D 1) - Pisárky (Brno)| 3,0 R 35| Křelov - Olomouc| 3,5 R 43| Královo Pole (Brno) - Česká| 7,4 R 50| Židenice (Brno) - Líšeň (Brno)| 3,4 R 52| Modřice - Rajhrad| 4,0 R 52| Pohořelice (obchvat)| 3,5 R 56| Ostrava (II/478) - Frýdek-Místek (II/473)| 12,3 R 63| Bystřany (I/8) - Řehlovice| 7,4 Nezpoplatněné úseky dálnic jsou označeny dopravní značkou č. D 14a „Dálnice“ s dodatkovou tabulkou „Bez poplatku“. Nezpoplatněné úseky rychlostních silnic jsou označeny dopravní značkou č. D 15a „Silnice pro motorová vozidla“ s dodatkovou tabulkou „Bez poplatku“.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: doc. Ing. Peltrám, CSc. v. r.
Zákon č. 310/1999 Sb.
Zákon č. 310/1999 Sb. Zákon o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky Vyhlášeno 13. 12. 1999, datum účinnosti 1. 1. 2000, částka 101/1999 * § 1 - Zákon stanoví právní poměry a podmínky pro pobyt ozbrojených sil jiných států na území České republiky. * § 2 - V tomto zákoně se rozumí * § 3 - Právní poměry ozbrojených sil jiných států na území České republiky se řídí právními předpisy České republiky. Stanoví-li jinak mezinárodní smlouva, s níž Parlament vyslovil souhlas, která byla vyhlášena a je závazná pro Českou republiku, řídí se právní po * § 4 - (1) Vojenský a civilní personál ozbrojených sil vysílajícího státu a závislé osoby jsou oprávněny vstoupit na území České republiky, pobývat tam po dohodnutou dobu a vycestovat. Při vstupu a pobytu na území České republiky a při vycestování prokazuje svoji * § 5 - Vojenský a civilní personál ozbrojených sil vysílajícího státu je osvobozen od vízové povinnosti, povinnosti hlásit pobyt a od povinnosti žádat o povolení k zaměstnání. Závislé osoby jsou osvobozeny od vízové povinnosti. * § 6 - (1) Vojenská vozidla ozbrojených sil vysílajícího státu jsou na území České republiky osvobozena od silniční daně. * § 7 - (1) Vojenský personál ozbrojených sil vysílajícího státu může v České republice nosit vojenský stejnokroj obdobně jako vojáci v činné službě ozbrojených sil České republiky.2) * § 8 - (1) Vojenské orgány České republiky zajišťují u příslušných orgánů České republiky požadavky vojenských orgánů vysílajícího státu na přesun a provoz vojenské techniky, týkající se zejména hraničního přechodu nebo jiného místa překročení státních hranic, tr * § 9 - (1) Vojenské orgány vysílajícího státu mohou vykonávat vůči členům vojenského a civilního personálu svých ozbrojených sil a závislým osobám pravomoc ve věcech přestupků, poruší-li chráněné zájmy pouze jejich ozbrojených sil nebo byla-li na ně přenesena pra * § 10 - (1) Za škodu způsobenou v souvislosti s činností ozbrojených sil vysílajícího státu na území České republiky odpovídá Česká republika, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, stanoví způsob vzájemného vypořádání náhrady škody s vysílaj * § 11 - (1) Vojenská cvičení ozbrojených sil vysílajícího státu na území České republiky lze konat pouze ve vojenských újezdech, vojenských útvarech, vojenských zařízeních, na vojenských letištích a ve vymezeném vzdušném prostoru. * § 12 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000. Aktuální znění od 29. 7. 2016 (243/2016 Sb.) 310 ZÁKON ze dne 18. listopadu 1999 o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Zákon stanoví právní poměry a podmínky pro pobytpobyt ozbrojených silozbrojených sil jiných států na území České republiky. § 2 V tomto zákoně se rozumí a) ozbrojenými silamiozbrojenými silami vojenský a civilní personál s vojenským materiálem, b) vysílajícím státemvysílajícím státem stát, který vysílá svoje ozbrojené sílyozbrojené síly na území České republiky, c) vojenskými orgányvojenskými orgány pověřené služební orgány ozbrojených silozbrojených sil, které mají pravomoc zabezpečovat pobytpobyt ozbrojených silozbrojených sil, d) orgány státu příslušná ministerstva a jiné správní úřady, do jejichž působnosti patří rozhodování ve věcech celních, devizových, daní a poplatků, pobytových, dopravních, pracovních, zdravotních, trestních a správních, e) vojenským personálem ozbrojených silvojenským personálem ozbrojených sil příslušníci pozemních, námořních nebo vzdušných sil jiných států, f) civilním personálem ozbrojených silcivilním personálem ozbrojených sil občanští zaměstnanci ozbrojených silozbrojených sil, jež tyto síly doprovázejí, g) závislými osobamizávislými osobami manžel, manželka nebo děti členů vojenského nebo civilního personálu, pokud jsou odkázány na jejich podporu, h) pobytempobytem přítomnost ozbrojených silozbrojených sil jiných států na území České republiky; za pobytpobyt se nepovažuje průjezd těchto ozbrojených silozbrojených sil přes území České republiky, který zpravidla nepřekročí 48 hodin, a jejich přelet nad územím České republiky. § 3 Právní poměry ozbrojených silozbrojených sil jiných států na území České republiky se řídí právními předpisy České republiky. Stanoví-li jinak mezinárodní smlouva, s níž Parlament vyslovil souhlas, která byla vyhlášena a je závazná pro Českou republiku, řídí se právní poměry ozbrojených silozbrojených sil jiných států na území České republiky touto mezinárodní smlouvou. § 4 (1) Vojenský a civilní personál ozbrojených silcivilní personál ozbrojených sil vysílajícího státuvysílajícího státu a závislé osobyzávislé osoby jsou oprávněny vstoupit na území České republiky, pobývat tam po dohodnutou dobu a vycestovat. Při vstupu a pobytupobytu na území České republiky a při vycestování prokazuje svoji totožnost a) vojenský personál ozbrojených silvojenský personál ozbrojených sil vysílajícího státuvysílajícího státu cestovním pasem nebo jiným dokladem jej nahrazujícím anebo osobní identifikační kartou s fotografií a individuálním nebo kolektivním rozkazem k přesunu, který vydal orgán vysílajícího státuvysílajícího státu a který potvrzuje, že jednotlivec či skupina patří k ozbrojeným silámozbrojeným silám a že má nařízený přesun, b) civilní personál ozbrojených silcivilní personál ozbrojených sil vysílajícího státuvysílajícího státu a závislé osobyzávislé osoby cestovním pasem nebo jiným dokladem jej nahrazujícím. (2) Vojenské orgányVojenské orgány České republiky mohou požádat ozbrojené sílyozbrojené síly vysílajícího státuvysílajícího státu při jejich vstupu na území České republiky o předložení zdravotního osvědčení vydaného orgány vysílajícího státuvysílajícího státu, které potvrzuje, že vojenský a civilní personál ozbrojených silcivilní personál ozbrojených sil vysílajícího státuvysílajícího státu a závislé osobyzávislé osoby netrpí nakažlivými nebo přenosnými chorobami. (3) Oprávnění k řízení vojenské techniky,1) která vojenskému a civilnímu personálu ozbrojených silcivilnímu personálu ozbrojených sil vysílajícího státuvysílajícího státu vydaly orgány vysílajícího státuvysílajícího státu, jsou platná i na území České republiky. § 5 Vojenský a civilní personál ozbrojených silcivilní personál ozbrojených sil vysílajícího státuvysílajícího státu je osvobozen od vízové povinnosti, povinnosti hlásit pobytpobyt a od povinnosti žádat o povolení k zaměstnání. Závislé osobyZávislé osoby jsou osvobozeny od vízové povinnosti. § 6 (1) Vojenská vozidla ozbrojených silozbrojených sil vysílajícího státuvysílajícího státu jsou na území České republiky osvobozena od silniční daně. (2) Vojenská vozidla ozbrojených silozbrojených sil vysílajícího státuvysílajícího státu musí být na území České republiky opatřena vojenskou poznávací značkou a národním rozlišovacím znakem. Přesun těchto vozidel, jejichž rozměry, zatížení náprav, celková hmotnost nebo počet převyšují omezení platná v České republice, se může uskutečnit pouze se souhlasem příslušných orgánů České republiky. § 7 (1) Vojenský personál ozbrojených silVojenský personál ozbrojených sil vysílajícího státuvysílajícího státu může v České republice nosit vojenský stejnokroj obdobně jako vojáci v činné službě ozbrojených silozbrojených sil České republiky.2) (2) Vojenský personál ozbrojených silVojenský personál ozbrojených sil vysílajícího státuvysílajícího státu může na území České republiky v souvislosti s plněním služebních úkolů držet a nosit vojenskou zbraň obdobně jako vojáci v činné službě ozbrojených silozbrojených sil České republiky.3) § 8 (1) Vojenské orgányVojenské orgány České republiky zajišťují u příslušných orgánů České republiky požadavky vojenských orgánůvojenských orgánů vysílajícího státuvysílajícího státu na přesun a provoz vojenské techniky, týkající se zejména hraničního přechodu nebo jiného místa překročení státních hranic, trasy přesunu, cílového místa a přepravy nebezpečného nebo nadrozměrného nákladu. (2) Vojenské orgányVojenské orgány České republiky zajišťují u Ministerstva dopravy a spojů pro ozbrojené sílyozbrojené síly vysílajícího státuvysílajícího státu a) povolení ke zřízení a provozu telekomunikačních zařízení a neveřejné telekomunikační sítě na přechodnou dobu, b) rozhodnutí o přidělení kmitočtů a o stanovení podmínek pro připojení neveřejné telekomunikační sítě k veřejným telekomunikačním sítím. (3) Vojenskému a civilnímu personálu ozbrojených silcivilnímu personálu ozbrojených sil vysílajícího státuvysílajícího státu nebo závislým osobámzávislým osobám lze v rozsahu neodkladné zdravotní péče na požádání poskytnout ošetření nebo léčení ve vojenských zdravotnických zařízeních v působnosti Ministerstva obrany. Stomatologické ošetření se poskytne v rozsahu akutních konzervačních a chirurgických výkonů. Platby za tyto úkony se hradí z rozpočtu Ministerstva obrany. Platby za jiné úkony ve vojenských zdravotnických zařízeních v působnosti Ministerstva obrany a za ošetření nebo léčení kromě neodkladné zdravotní péče poskytnuté jinými poskytovateli zdravotních služeb hradí ten, komu byly poskytnuty. § 9 (1) Vojenské orgányVojenské orgány vysílajícího státuvysílajícího státu mohou vykonávat vůči členům vojenského a civilního personálu svých ozbrojených silozbrojených sil a závislým osobámzávislým osobám pravomoc ve věcech přestupkůpřestupků, poruší-li chráněné zájmy pouze jejich ozbrojených silozbrojených sil nebo byla-li na ně přenesena pravomoc, která jinak přísluší orgánům České republiky. (2) Dojde-li k zadržení nebo vzetí do vazby člena vojenského a civilního personálu ozbrojených silcivilního personálu ozbrojených sil vysílajícího státuvysílajícího státu nebo závislé osobyzávislé osoby, příslušné orgány činné v trestním řízeníorgány činné v trestním řízení o tom neprodleně vyrozumí vojenské orgányvojenské orgány vysílajícího státuvysílajícího státu prostřednictvím Ministerstva obrany. § 10 (1) Za škodu způsobenou v souvislosti s činností ozbrojených silozbrojených sil vysílajícího státuvysílajícího státu na území České republiky odpovídá Česká republika, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, stanoví způsob vzájemného vypořádání náhrady škody s vysílajícím státemvysílajícím státem. Rozsah náhrady škody stanoví zvláštní právní předpis.4) (2) Za škodu, která byla vojenskému a civilnímu personálu ozbrojených silcivilnímu personálu ozbrojených sil vysílajícího státuvysílajícího státu a závislým osobámzávislým osobám způsobena v souvislosti s činností ozbrojených silozbrojených sil České republiky, odpovídá Česká republika. Rozsah náhrady škody stanoví zvláštní právní předpis.4) § 11 (1) Vojenská cvičení ozbrojených silozbrojených sil vysílajícího státuvysílajícího státu na území České republiky lze konat pouze ve vojenských újezdech, vojenských útvarech, vojenských zařízeních, na vojenských letištích a ve vymezeném vzdušném prostoru. (2) Ozbrojené sílyOzbrojené síly vysílajícího státuvysílajícího státu mohou po dohodě s vojenským orgánemvojenským orgánem České republiky zajišťovat ochranu prostorů uvedených v odstavci 1. Vojenská policiepolicie ozbrojených silozbrojených sil vysílajícího státuvysílajícího státu po dohodě s vojenským orgánemvojenským orgánem České republiky může samostatně udržovat pořádek a bezpečnost v prostorech uvedených v odstavci 1 podle právních předpisů vysílajícího státuvysílajícího státu. Mimo uvedené prostory může Vojenská policiepolicie ozbrojených silozbrojených sil vysílajícího státuvysílajícího státu vykonávat svoji činnost jen ve spolupráci s příslušnými orgány České republiky. § 12 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 1) § 2 odst. 10 až 12 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky. 2) Například § 31 odst. 3 zákona č. 219/1999 Sb. 3) Například § 42 zákona č. 219/1999 Sb. 4) Například § 43 zákona č. 219/1999 Sb.
Zákon č. 311/1999 Sb.
Zákon č. 311/1999 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 13. 12. 1999, datum účinnosti 1. 1. 2000, částka 101/1999 * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Zmocnění * Čl. IV - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2013 (456/2011 Sb.) 311 ZÁKON ze dne 18. listopadu 1999, kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. II Přechodná ustanovení 1. Finanční ředitelství zřízená podle dosavadních právních předpisů se považují za finanční ředitelství podle tohoto zákona. Finanční úřady zřízené podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou Finančního úřadu ve Vejprtech, se považují za finanční úřady podle tohoto zákona. 2. Finanční úřad ve Vejprtech se zrušuje. 3. Řízení zahájená Finančním úřadem ve Vejprtech dokončí finanční úřad příslušný podle § 3 zákona č. 531/1990 Sb., ve znění tohoto zákona. Čl. III Zmocnění Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, jak vyplývá ze zákonů jej měnících. Čl. IV Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 1) § 2 zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 323/1999 Sb.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 323/1999 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 298/1997 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky jejich použití, jejich označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravních doplňků a mikrobiologické požadavky na potravní doplňky a látky přídatné, ve znění vyhlášky č. 3/1999 Sb. Vyhlášeno 17. 12. 1999, datum účinnosti 1. 1. 2000, částka 105/1999 * Čl. I - Vyhláška č. 298/1997 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky jejich použití, jejich označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravníc * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III Aktuální znění od 1. 1. 2000 323 VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotnictví ze dne 29. listopadu 1999, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 298/1997 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky jejich použití, jejich označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravních doplňků a mikrobiologické požadavky na potravní doplňky a látky přídatné, ve znění vyhlášky č. 3/1999 Sb. Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 19 písm. a) a b) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů: Čl. I Vyhláška č. 298/1997 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky jejich použití, jejich označování na obalech, požadavky na čistotu a identitu přídatných látek a potravních doplňků a mikrobiologické požadavky na potravní doplňky a látky přídatné, ve znění vyhlášky č. 3/1999 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se slova „reziduí pesticidů“ zrušují. 2. V § 2 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 3. V § 3 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6. 4. V příloze č. 1 části 1 odst. 7 se na konci písmene b) doplňují slova: „nejde-li o révové víno,“. 5. V příloze č. 1 části 1 se na konci odstavce 8 doplňuje věta: „Potraviny, u kterých byla trvanlivost prodloužena použitím balicích plynů, se označí údajem „Baleno v ochranné atmosféře“. Přítomnost oxidu siřičitého a kyseliny sorbové se neuvádí u révového vína.“. 6. V příloze č. 1 části 5 v tabulce č. 2 položka 5 zní: „kysané mléčné výrobky (neochucené)“. 7. V příloze č. 1 části 5 v tabulce č. 2 položka 22 zní: „pražená káva, kávoviny, čaj, extrakty z čaje, vč. ovocných a bylinných, přípravky na bázi čaje, ovoce a obilovin pro přípravu čajů a instantní produkty a směsi z nich“. 8. V příloze č. 1 části 6 v tabulce č. 2 položka „vína se zbytkovým obsahem cukru nejméně 5 g.kg-1, fermentované ovocné šťávy kromě vína, např. cidr, perry, ovocná vína“ se nahrazuje tímto zněním: „vína, ovocná vína, fermentované ovocné šťávy, např. cidr, perry“. 9. V příloze č. 1 části 6 v tabulce č. 2 se do položky „emulgované studené omáčky, majonézy s obsahem tuku nejméně 60 % se NPM mg.l-1 resp. mg.kg-1“ vkládá do sloupce B hodnota „500“ a do sloupce S+B hodnota „1000“. 10. V příloze č. 1 části 6 v tabulce č. 2 se do položky „emulgované studené omáčky, majonézy s obsahem tuku pod 60 % se NPM mg.l-1 resp. mg.kg-1“ vkládá do sloupce B hodnota „1000“ a do sloupce S+B hodnota „2000“. 11. V příloze č. 1 části 6 v tabulce č. 2 položka „sirupy se sníženým obsahem využitelné energie pro prodej přímému spotřebiteli“ se nahrazuje tímto zněním: „sirupy a nízkoenergetické nápojové koncentráty pro prodej přímému spotřebiteli“. 12. V příloze č. 1 části 6 v tabulce č. 2 se položka „ovocné a zeleninové sirupy pro prodej přímému spotřebiteli (xx), (xxx)“ zrušuje. 13. V příloze č. 1 části 6 v tabulce č. 4 se v položce „citrónová šťáva, limetová šťáva“ hodnota „100“ nahrazuje hodnotou „350“. 14. V příloze č. 1 části 6 se do tabulky č. 4 vkládají nové položky, které včetně poznámek pod čarou č.7a) a7b) znějí: „- jakostní vína z České republiky splňující požadavky7a) na označení názvem „pozdní sběr“ a jakostní vína dovážená ze zemí EU splňující požadavky7b) na označení názvem „pozdní sběr“ ... 300 mg.l-1, - jakostní vína bílá dovážená splňující požadavky7b) na označení původu z oblasti Francie (Bordeaux supérieur, Graves de Vayres, Côtes des Bourdeaux St. Macaire, Premieres Côtes de Bourdeaux, Sainte-Foy Bordeaux, Côtes de Bergerac s dodatkem i bez dodatku „Côtes de Saussignac“, Haut-Montravel, Côtes de Montravel a Rosette) a z oblasti Španělska (Allela, La Mancha, Navarra, Penedés, Rioja, Rueda, Tarragona a Valencia) ... 300 mg.l-1, - jakostní vína bílá dovážená z oblasti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska splňující požadavky na označení „botrytis“, „noble harwest“ nebo „noble late harvested"a „special late harvested“ ... 300 mg.l-1, - jakostní vína z České republiky splňující požadavky7a) na označení názvem „výběr z hroznů“, dovážená vína splňující požadavky7b) na označení „Auslese“ a jakostní vína bílá z Rumunska splňující požadavky na označení některým z následujících názvů (Murfatlar, Cotnari, Tirnave, Pietroasele, Valea Calugareasca) ... 350 mg.l-1, - jakostní vína z České republiky splňující požadavky7a) na označení „ledové víno“ a „slámové víno“ a dovážená vína splňující požadavky7b) na označení „Beerenauslese“, „Ausbruch“, „Ausbruchwein“, „Trockenbeerenauslese“, „Eiswein“ a jakostní vína bílá z oblastí Francie splňující požadavky na označení oblasti původu (Sauternes, Barsac, Cadillac, Cérons, Loupiac, Sainte-Crois-du-Mont, Monbazillac, Bonnezeaux, Quarts de Chaume, Coteaux du Layon, Coteaux de lʹAubance, Graves Supérieures, Jurancon) ... 400 mg.l-1. 7a) Zákon č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů. 7b) Průvodní certifikát vystavený příslušným orgánem v zemi původu.“. 15. V příloze č. 1 části 8 odst. 3 se v první větě ke slovům „stolních sladidel“ vkládá poznámka pod čarou č. 10a), která zní: „10a) Potraviny obsahující náhradní sladidla, příp. další složky, určené k přislazování pokrmů před spotřebou.“. 16. V příloze č. 1 části 8 se v tabulce do položky „E 950 Acesulfam K“ vkládá do skupiny potravin položka „ovocné pomazánky se sníženým obsahem využitelné energie NPM mg.l-1 resp. mg.kg-1 1000“. 17. V příloze č. 1 části 9 odstavec 5 zní: „(5) Při použití kofeinu (kofein, kofeinmonohydrátu) nebo chininu (chininsulfátu, chininhydrochloridu) k výrobě nealkoholických nápojů nebo koncentrátů k přípravě nealkoholických nápojů na bázi vody musí být na obalu uvedeno upozornění na obsah těchto látek. Obsah těchto látek v koncentrátu k přípravě nealkoholických nápojů smí být nejvýše takový, aby při přípravě podle návodu nebyla překročena hodnota nejvyššího povoleného množství pro tuto látku, stanovená pro nealkoholické nápoje na bázi vody. Při obsahu přidaného kofeinu v nealkoholickém nápoji nebo koncentrátu k přípravě nealkoholických nápojů musí být uvedeno označení „Obsahuje kofein“. 18. V příloze č. 1 části 9 odstavec 6 zní: „(6) Při obsahu přidaného chininu v nápoji, v koncentrátu na přípravu nealkoholických nápojů musí být uvedeno označení „Obsahuje chinin“.“. 19. V příloze č. 2 části 3 se odstavec 3 zrušuje. 20. V příloze č. 2 části 3 v tabulce se hodnota NPM1) mg.l-1 resp. mg.kg-1 v položce „L-a D, L-Menthol"mění z hodnoty „400“ na hodnotu „NM“. 21. V příloze č. 3 části 1 se na konci odstavce 3 doplňuje tento text: „Jedlým podílem se rozumí potravina zbavená nejedlých částí (například slupka, pecky, kosti). Limitní hodnoty pro čaj jsou stanoveny pro čaj jako nápoj podle ČSN ISO 3103 (58 0420) Čaj. Příprava nálevu pro senzorické hodnocení. Sušené a zahuštěné potraviny určené pro kojeneckou a dětskou výživu se hodnotí po obnovení dle návodu.“. 22. V příloze č. 3 části 1 se v tabulce „OSTATNÍ POTRAVINY, POCHUTINY“ slovo „pochutiny“ a text „čaj fermentovaný i nefermentovaný, aromatizovaný, bylinné čaje, čaje ze suchých plodů a květů, čajové směsi“ zrušují. 23. V příloze č. 3 části 1 se do tabulky „NÁPOJE“ vkládá tento text: „čaj fermentovaný i nefermentovaný, aromatizovaný, bylinné čaje, čaje ze suchých plodů a květů, čajové směsi A“. 24. V příloze č. 3 části 1 se do tabulky „MLÝNSKÉ A PEKAŘSKÉ VÝROBKY“ vkládá položka „müsli B“. 25. V příloze č. 3 části 1 se do tabulky „ZELENINA A ZELENINOVÉ VÝROBKY“ vkládá položka „tekuté výrobky ze zeleniny (zeleninové šťávy) B“. 26. V příloze č. 3 části 1 se do tabulky „OSTATNÍ POTRAVINY“ vkládají položky „doplňky stravy B“ a „instantní polévky B“. 27. V příloze č. 3 části 2 „ARSEN“ se ve sloupci „Potravina“ v položkách „potraviny obecně A“ a „potraviny obecně B“ doplňují slova „včetně nápojů“. 28. V příloze č. 3 části 2 „ARSEN“ položka „rýže“ zní: „rýže kromě parboild rýže“. 29. V příloze č. 3 části 6 „KADMIUM“ se hodnota "PM mg.kg-1 v položce „čaj“ mění z hodnoty „1,0“ na hodnotu „0,1“. 30. V příloze č. 3 částech 7 a 8 se položka „čaj“ zrušuje. 31. V příloze č. 3 části 9 se hodnota „PM mg.kg-1 v položce „čaj“ mění z hodnoty „5,0“ na hodnotu „0,2“. 32. V příloze č. 3 části 15 položka „nealkoholické nápoje, pivo, víno“ se nahrazuje položkou „nápoje, pivo, víno, čaj (výluh připravený podle návodu, případně podle ČSN ISO 3103 (58 0420) Čaj. Příprava nálevu pro senzorické hodnocení)“. 33. V příloze č. 3 části 19 se v tabulkách č. 1, 3, 4, 6 a 7 položky „potraviny obecně A“ doplňují slovy „včetně nápojů A a B“. 34. V příloze č. 3 části 19 v tabulce č. 3 se slovo „potravina“ nahrazuje slovem „potraviny“. 35. V příloze č. 3 části 20 v tabulce č. 3 se na konci doplňuje položka „olomoucké tvarůžky PM mg.kg-1 350,0“. 36. Příloha č. 4 se zrušuje. 37. V příloze č. 8 položka E 953 zní: „E 953 \\- ISOMALT Synonyma| Hydrogenovaná isomaltulóza, hydrogenovaná palatinóza ---|--- Definice| Chemický název| Isomalt je směsí hydrogenovaných mono- a disacharidů, z nichž hlavními jsou tyto: | 6-O-α-D-glukopyranosyl-D-sorbitol (1,6 GPS) a | 1-O-α-D-glukopyranosyl-D-mannitoldihydrát (1,1 GPM) Einecs| Kód E| E 953 Chemický vzorec| 6-O-α-D-glukopyranosyl-1,6-D-sorbitol C12H24O11 1-O-α-D-glukopyranosyl-1,1-D-mannitoldihydrát C12H24O11 . 2H2O Molekulová hmotnost| 6-O-α-D-glukopyranosyl-1,6-D-sorbitol: 344,32 1-O-α-D-glukopyranosyl-1,1-D-mannitoldihydrát: 380,32 Obsah| Obsah ne méně než 98 % hydrogenovaných mono- a disacharidů a ne méně než 86 % směsi 6-O-α-D-glukopyranosyl-D-sorbitolu a 1-O-α-D-glukolpyranosyl-D-mannitolu stanovené na bezvodé bázi Popis| Bílá, krystalická, lehce hygroskopická látka bez zápachu Identifikace| A. Rozpustnost| Rozpustný ve vodě, velmi mírně rozpustný v ethanolu B. Chromatografie na tenké vrstvě | Zkouší se metodou chromatografie na tenké vrstvě s použitím desky s vrstvou 0,2 mm chromatografického silikagelu. Na chromatografu jsou základní skvrny pro 1,1-GPM a 1,6-GPS Čistota| Obsah vody| Ne více než 7 % (Karl-Fischerova metoda) Sulfátový popel | Ne více než 0,05 % vztaženo na sušinu D-mannitol | Ne více než 3 % D-sorbitol | Ne více než 6 % Redukující cukry| Ne více než 0,3 % vyjádřeno jako glukóza v sušině Nikl| Ne více než 2 mg.kg-1 vztaženo na sušinu Arzen| Ne více než 3 mg.kg-1 vztaženo na sušinu Olovo| Ne více než 1 mg.kg-1 vztaženo na sušinu Těžké kovy| Ne více než 10 mg.kg-1 vztaženo na sušinu 38. V příloze č. 9 se pod název části E 160a(i) SMĚS KAROTENŮ vkládají slova „1. Karoteny pocházející z rostlin“. 39. V příloze č. 9 se na konci části E 160a(i) SMĚS KAROTENŮ doplňuje nový bod 2, který zní: „2. Karoteny pocházející z řas. Definice| Směs karotenů produkovaných řasou Dunaliella salina, rostoucí ve velkých slaných jezerech lokality Whyalla v Jižní Austrálii. Beta-karoten se extrahuje olejem. 20 - 30 % suspenze v sójovém oleji obsahuje přírodní tokoferoly (do 0,3 %). Podíl trans a cis izomerů je v rozsahu 50/50 - 71/29. ---|--- | Většina barviva sestává z karotenů, z nichž převážnou část tvoří beta-karoten. Mohou být přítomny alfa-karoten, lutein, zeaxanthin a beta-kryptoxanthin. Kromě barevných pigmentů mohou být přítomny oleje, tuky a vosky přirozeně se vyskytující v surovině. Skupina| Karotenoid Číslo Color Index| 75130 Obsah| Obsah karotenů (počítáno jako beta-karoten) nesmí být nižší než 20 % Identifikace| A. Spektrometricky| Maximum v cyklohexanu při 448 nm - 457 nm a 474 nm - 486 nm Čistota| Arzen| Ne více než 3 mg.kg-1 Olovo| Ne více než 10 mg.kg-1 Rtuť| Ne více než 1 mg.kg-1 Kadmium| Ne více než 1 mg.kg-1 Těžké kovy (jako Pb)| Ne více než 40 mg.kg-1“. Čl. II Přechodné ustanovení Výrobky vyrobené přede dnem účinnosti vydání této vyhlášky se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Čl. III Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000. Ministr: MUDr. David, CSc. v. r.
Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 324/1999 Sb.
Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 324/1999 Sb. Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, kterou se stanoví limity koncentrace a množství jaderného materiálu, na který se nevztahují ustanovení o jaderných škodách Vyhlášeno 17. 12. 1999, datum účinnosti 17. 12. 1999, částka 105/1999 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Účinnost k vyhlášce č. 324/1999 Sb. Aktuální znění od 17. 12. 1999 324 VYHLÁŠKA Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ze dne 6. prosince 1999, kterou se stanoví limity koncentrace a množství jaderného materiálu, na který se nevztahují ustanovení o jaderných škodách Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle § 47 odst. 7 k provedení § 34 odst. 3 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, (dále jen „zákon“): § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví v příloze limity koncentrace a množství jaderného materiálu,1) který je při přepravě nebo použití vně jaderného zařízení vzhledem k malému rozsahu zahrnutého rizika vyňat z krytí odpovědnosti za jadernou škodu podle zákona. § 2 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Předsedkyně: Ing. Drábová v. r. Příloha k vyhlášce č. 324/1999 Sb. Limity koncentrace a množství jaderného materiálu 1. Limity koncentrace pro veškeré radionuklidy vyjádřené limitem aktivity a) Celková aktivita jaderného materiálu, obsahujícího jeden nebo několik radionuklidů ze stejné skupiny, nepřekročí následující limity: Skupina| Radionuklidy ve skupině s hodnotami A22)| limit aktivity (Bq) ---|---|--- 1| nepřevyšující 370 MBq| 74,00 GBq 2| převyšující 370 MBq a nepřevyšující 37 GBq| 740,00 GBq 3| převyšující 37 GBq a nepřevyšující 3,7 TBq| 7,40 TBq 4| převyšující 3,7 TBq a nepřevyšující 37 TBq| 185,00 TBq 5| 37 TBq a výše| 1,85 PBq b) Neidentifikovaný radionuklid se pokládá za náležící ke skupině 1 tabulky uvedené pod písmenem a). c) Celková aktivita radionuklidů, které jsou radionuklidovými zářiči zvláštní formy, nesmí překročit 18,5 TBq. d) Obsahuje-li jaderný materiál radionuklidové zářiče zvláštní formy3) a radionuklidy jiné než radionuklidové zářiče zvláštní formy nebo takové radionuklidy v různých skupinách, ať již jsou v oddělených obalových souborech či ve společném obalovém souboru, nesmí součet podílů získaných dělením aktivity každého z přítomných radionuklidů odpovídajícím limitem uvedeným pod písmeny a), b) a c) překročit 1. Pokud jednotlivé aktivity některých z těchto radionuklidů nejsou známé, musí být jako dělitel jejich celkové aktivity použit nejnižší limit předepsaný tabulkou uvedenou pod písmenem a) pro kterýkoliv z těchto radionuklidů. 2. Limity množství pro zvláštní štěpné materiály4) a plutonium-241 a) Pro jaderný materiál obsahující jeden radionuklid Radionuklid| limit v gramech (g) ---|--- Plutonium-239| 375 Plutonium-241| 375 Uran-233| 375 Uran-235| 600 b) Pro jaderný materiál obsahující více než jeden radionuklid je hmotnostní limit určen součtem podílů získaných dělením hmotnosti každého z přítomných radionuklidů jeho odpovídajícím limitem uvedeným v předcházející tabulce. Součet takto vzniklých podílů nesmí překročit 1. 1) Článek I bod 1 písm. h) Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody a Společný protokol týkající se aplikace Vídeňské úmluvy a Pařížské úmluvy, vyhlášené pod č. 133/1994 Sb. 2) Příloha č. 4 vyhlášky č. 142/1997 Sb., o typovém schvalování obalových souborů pro přepravu, skladování nebo ukládání radionuklidových zářičů a jaderných materiálů, typovém schvalování zdrojů ionizujícího záření, typovém schvalování ochranných pomůcek pro práce se zdroji ionizujícího záření a dalších zařízení pro práce s nimi (o typovém schvalování). 3) Příloha č. 1 vyhlášky č. 143/1997 Sb., o přepravě a dopravě určených jaderných materiálů a určených radionuklidových zářičů. 4) § 2 písm. j) bod 1 bb) zákona č. 18/1997 Sb.
Zákon č. 325/1999 Sb.
Zákon č. 325/1999 Sb. Zákon o azylu Vyhlášeno 23. 12. 1999, datum účinnosti 1. 1. 2000, částka 106/1999 * ČÁST PRVNÍ - MEZINÁRODNÍ OCHRANA (§ 1 — § 94) * ČÁST TŘETÍ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 96 — § 97) Aktuální znění od 1. 7. 2023 (136/2006 Sb., 140/2008 Sb., 318/2015 Sb., 173/2023 Sb.) 325 ZÁKON ze dne 11. listopadu 1999 o azylu Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ MEZINÁRODNÍ OCHRANA HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Zákon upravuje a) podmínky vstupu a pobytu cizince, který požádal Českou republiku o mezinárodní ochranumezinárodní ochranu na území České republiky (dále jen „území“), a pobyt azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany na území1), b) řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany19) a další řízení vedená podle tohoto zákona, c) práva a povinnosti žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, azylantaazylanta, osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany na území a cizince, o kterém to stanoví tento zákon, d) působnost Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) a Policie České republiky (dále jen „policie“) v této oblasti státní správy, e) státní integrační program, f) azylová zařízení. § 2 Základní pojmy (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) mezinárodní ochranoumezinárodní ochranou ochrana poskytnutá na území cizinci formou azylu nebo doplňkové ochrany, b) žadatelem o udělení mezinárodní ochranyžadatelem o udělení mezinárodní ochrany cizinec, který podal v České republice žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, o níž dosud nebylo pravomocně rozhodnuto. Postavení žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany má dále cizinec po dobu běhu lhůty pro podání žaloby podle § 32 a po dobu soudního řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva podle soudního řádu správního, má-li tato žaloba odkladný účinek nebo do vydání usnesení krajského soudu o nepřiznání odkladného účinku, pokud o něj cizinec požádal. Postavení žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany má dále cizinec, který požádal o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany v jiném státě, který je vázán přímo použitelným předpisem Evropské unie20), a Česká republika jej převzala na své území za účelem posouzení jeho žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, pokud ještě nebylo v České republice vydáno rozhodnutí, jemuž předcházelo posouzení potřeby mezinárodní ochranymezinárodní ochrany a které již nepodléhá přezkoumání krajským soudem, c) řízením ve věci mezinárodní ochranyřízením ve věci mezinárodní ochrany řízení, jehož výsledkem je rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, d) řízením o předání do příslušného státuřízením o předání do příslušného státu řízení, jehož výsledkem je určení státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie20), který je povinen přijmout zpět cizince vzhledem ke své příslušnosti k posouzení cizincem podané žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, e) rozhodnutím ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutím ministerstva ve věci mezinárodní ochrany rozhodnutí vydaná podle § 15 nebo 15a a rozhodnutí o udělení azylu, rozhodnutí o udělení, prodloužení nebo neprodloužení doplňkové ochrany, rozhodnutí o neudělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, rozhodnutí o zastavení řízení včetně usnesení o zastavení řízení, rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné a rozhodnutí o odnětí nebo neodnětí azylu nebo doplňkové ochrany, f) opakovanou žádostí o udělení mezinárodní ochranyopakovanou žádostí o udělení mezinárodní ochrany žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany podaná toutéž osobou před nabytím právní moci rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo kdykoli po nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, g) další opakovanou žádostí o udělení mezinárodní ochranyopakovanou žádostí o udělení mezinárodní ochrany třetí žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany podaná toutéž osobou a všechny žádosti následující po ní za podmínky, že v řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany o 1. kterékoli předcházející žádosti bylo rozhodnuto tak, že se mezinárodní ochranamezinárodní ochrana neuděluje nebo se žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany zamítá jako zjevně nedůvodná, 2. druhé žádosti bylo vydáno rozhodnutí podle § 15, 15a, 17 nebo 17a, nebo 3. druhé žádosti bylo řízení zastaveno podle § 25 písm. i) z důvodu uvedeného v § 10a odst. 1 písm. a) nebo e). h) nezletilou osobou bez doprovodunezletilou osobou bez doprovodu osoba mladší 18 let, která přicestuje na území bez doprovodu zletilé osoby mající ji v péči, a to po takovou dobu, po kterou se skutečně nenachází v péči takovéto osoby; nezletilou osobou bez doprovodunezletilou osobou bez doprovodu se rozumí i osoba mladší 18 let, která byla ponechána bez doprovodu poté, co přicestovala na území21), i) zranitelnou osobouzranitelnou osobou zejména nezletilá osoba bez doprovodunezletilá osoba bez doprovodu, rodič nebo rodina s nezletilým dítětem nebo rodič nebo rodina se zletilým dítětem se zdravotním postižením, osoba starší 65 let, osoba se zdravotním postižením nebo s vážným onemocněním, těhotná žena, oběťoběť obchodování s lidmi nebo osoba, která byla mučena, znásilněna nebo podrobena jiným vážným formám psychického, fyzického nebo sexuálního násilí, j) registrovaným partnerem osoba, která prokáže, že vstoupila do úředně potvrzeného trvalého společenství dvou osob stejného pohlaví. Toto úředně potvrzené trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví je registrovaným partnerstvím, k) bezpečnou zemí původubezpečnou zemí původu stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydlištěstát posledního trvalého bydliště, 1. ve kterém obecně a soustavně nedochází k pronásledovánípronásledování, mučení nebo nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestům a k hrozbě z důvodu svévolného násilí v případě mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu, 2. který jeho občané nebo osoby bez státního občanství neopouštějí z důvodů uvedených v § 12 nebo 14a, 3. který ratifikoval a dodržuje mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, včetně norem týkajících se účinných opravných prostředků, a 4. který umožňuje činnost právnickým osobám, které dohlížejí nad stavem dodržování lidských práv, l) bezpečnou třetí zemíbezpečnou třetí zemí stát jiný než stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydlištěstát posledního trvalého bydliště, ve kterém cizinec pobýval a vytvořil si vazby před vstupem na území a 1. do kterého se může tento cizinec vrátit a požádat o udělení postavení uprchlíka podle mezinárodní smlouvy22), 2. ve kterém nebude vystaven pronásledovánípronásledování nebo hrozbě vážné újmy a 3. ve kterém je dodržována zásada nenavracení a zákaz vyhoštění, představuje-li to porušení zákazu mučení a krutého, nelidského nebo ponižujícího zacházení, jak je stanoven mezinárodním právem, m) evropskou bezpečnou třetí zemíevropskou bezpečnou třetí zemí se pro účely tohoto zákona rozumí stát jiný než stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydlištěstát posledního trvalého bydliště, který 1. ratifikoval bez zeměpisného omezení mezinárodní smlouvu upravující právní postavení uprchlíků a dodržuje její ustanovení, 2. ratifikoval a dodržuje Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, včetně norem týkajících se účinných opravných prostředků, 3. má zákonem upravené azylové řízení, a bylo zjištěno, že cizinec neoprávněně vstoupil nebo chtěl vstoupit na území z tohoto státu, n) státem posledního trvalého bydlištěstátem posledního trvalého bydliště stát, ve kterém osoba bez státního občanství před vstupem na území pobývala a vytvořila si k tomuto státu vazby trvalejší povahy, o) první zemí azyluprvní zemí azylu stát jiný než stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát jiný než stát jejího posledního trvalého bydliště, ve kterém cizinec pobýval před vstupem na území, udělil-li mu tento jiný stát postavení uprchlíka podle mezinárodní smlouvy22), může-li cizinec této ochrany nadále požívat a může-li se cizinec do tohoto jiného státu bezpečně vrátit, p) azylovým zařízenímazylovým zařízením přijímací středisko, pobytové středisko a integrační azylové středisko, q) přesídlenímpřesídlením výběr a přemístění cizinců, které provádí ministerstvo, s předchozím projevem jejich vůle na území za účelem udělení azylu nebo doplňkové ochrany. (2) AzylantemAzylantem se rozumí cizinec, kterému a) bylo doručeno rozhodnutí o udělení azylu, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu, nebo b) byl odňat azyl, i po dobu 1. běhu lhůty pro podání žaloby podle § 32 proti rozhodnutí o odnětí azylu, 2. běhu lhůty pro podání případné kasační stížnostikasační stížnosti v této věci, nebo 3. soudního řízení o žalobě a o kasační stížnostikasační stížnosti v této věci. (3) Osobou požívající doplňkové ochranyOsobou požívající doplňkové ochrany se rozumí cizinec, a) kterému bylo doručeno rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení nebo prodloužení doplňkové ochrany, b) který podal v době platnosti rozhodnutí o udělení nebo prodloužení doplňkové ochrany žádost o prodloužení doplňkové ochrany, 1. do doby nabytí právní moci rozhodnutí o této žádosti, 2. po dobu běhu lhůty pro podání žaloby podle § 32 proti rozhodnutí v této věci, 3. po dobu běhu lhůty pro podání případné kasační stížnostikasační stížnosti v této věci, nebo 4. po dobu soudního řízení o žalobě a kasační stížnostikasační stížnosti v této věci, nebo c) kterému byla odňata doplňková ochrana, i po dobu 1. běhu lhůty pro podání žaloby podle § 32 proti rozhodnutí o odnětí doplňkové ochrany, 2. běhu lhůty pro podání případné kasační stížnostikasační stížnosti v této věci, nebo 3. soudního řízení o žalobě a kasační stížnostikasační stížnosti v této věci. (4) PronásledovánímPronásledováním se rozumí závažné porušení lidských práv, jakož i opatření působící psychický nátlak nebo jiná obdobná jednání anebo jednání, která ve svém souběhu dosahují intenzity pronásledovánípronásledování, pokud jsou prováděna, podporována nebo trpěna původci pronásledovánípronásledování. (5) Ochranou před pronásledováním nebo vážnou újmouOchranou před pronásledováním nebo vážnou újmou se rozumí zejména přiměřené kroky příslušných státních orgánů, strany nebo organizace, včetně mezinárodní organizace, kontrolující stát nebo podstatnou část jeho území, směřující k zabránění pronásledovánípronásledování nebo způsobení vážné újmy zejména zavedením účinného právního systému pro odhalování, stíhání a trestání jednání představujících pronásledovánípronásledování nebo vážnou újmu, za předpokladu, že je taková ochrana účinná, není pouze přechodná a cizinec k ní má přístup. (6) Původcem pronásledování nebo vážné újmyPůvodcem pronásledování nebo vážné újmy se rozumí státní orgán, strana nebo organizace ovládající stát nebo podstatnou část území státu, jehož je cizinec státním občanem nebo v němž měla osoba bez státního občanství poslední trvalé bydliště. Původcem pronásledování nebo vážné újmyPůvodcem pronásledování nebo vážné újmy se rozumí i soukromá osoba, pokud lze prokázat, že stát, strana nebo organizace, včetně mezinárodní organizace, kontrolující stát nebo podstatnou část jeho území nejsou schopny nebo ochotny odpovídajícím způsobem zajistit ochranu před pronásledováním nebo vážnou újmouochranu před pronásledováním nebo vážnou újmou. (7) PronásledovánímPronásledováním nebo vážnou újmou není, pokud se obava cizince z pronásledovánípronásledování nebo vážné újmy vztahuje pouze na část území státu, jehož státní občanství má, nebo, je-li osobou bez státního občanství, státu jeho posledního trvalého bydliště a může-li cizinec bezpečně a oprávněně odcestovat do jiné části státu, do ní vstoupit a v ní se usadit, a pokud s přihlédnutím k situaci v této části státu a k jeho osobní situaci v této části státu a) nemá odůvodněný strach z pronásledovánípronásledování ani nejsou dány důvodné obavy, že by mu zde hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy, nebo b) má přístup k účinné ochraně před pronásledováním nebo vážnou újmouochraně před pronásledováním nebo vážnou újmou. HLAVA II ŽÁDOST O UDĚLENÍ MEZINÁRODNÍ OCHRANY A DOPRAVA DO AZYLOVÉHO ZAŘÍZENÍ Žádost o udělení mezinárodní ochrany § 3 (1) Žádostí o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany je projev vůle cizince, z něhož je zřejmé, že hledá v České republice ochranu před pronásledovánímpronásledováním nebo před hrozící vážnou újmou. (2) Žádostí o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany není projev vůle cizince podle odstavce 1 učiněný během jeho vycestování po pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, soudního řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, soudního řízení o kasační stížnostikasační stížnosti proti rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany (dále jen „kasační stížnostkasační stížnost“) nebo řízení o správním vyhoštění nebo při výkonu trestu vyhoštění uloženého soudem. Žádostí o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany je však projev vůle cizince podle věty první, na základě jehož obsahu se lze důvodně domnívat, že došlo k podstatné změně okolností vztahujících se k jeho možnému pronásledovánípronásledování nebo hrozbě vážné újmy; ministerstvo vyrozumí cizince o tom, zda se jeho projev vůle za podání žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany považuje. Na doručování vyrozumění podle věty druhé se § 11a odst. 3 použije obdobně. (3) Žádostí o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany dále není projev vůle cizince podle odstavce 1 učiněný a) po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany a po nabytí právní moci rozhodnutí ministra spravedlnosti o povolení vydání cizince nebo po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o předání cizince podle evropského zatýkacího rozkazuevropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do cizího státu podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, b) poté, co Česká republika obdržela žádost o jeho předání mezinárodnímu trestnímu soudu, mezinárodnímu trestnímu tribunálu, popřípadě obdobnému mezinárodnímu soudnímu orgánu, které splňují alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, nebo c) po dni, od kterého se na cizince vztahují mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu. (4) Jde-li o žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany podanou rodičem nezletilého dítěte za toto dítě, souhlas druhého rodiče s podáním žádosti se nevyžaduje. (5) Podal-li rodič, o jehož žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany vede ministerstvo řízení, za své nezletilé dítě žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, vede se o těchto žádostech společné řízení23), nerozhodne-li ministerstvo usnesením o vyloučení ze společného řízení, zejména z důvodu ochrany práv a oprávněných zájmů dítěte. (6) Je-li žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany podána ministerstvu, ministerstvo provede registraci této žádosti do 3 pracovních dnů od jejího podání; je-li žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany podána policii, ministerstvo provede registraci do 6 pracovních dnů ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany. Registrací žádosti o udělení mezinárodní ochranyRegistrací žádosti o udělení mezinárodní ochrany se rozumí vložení žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany do evidence podle § 71 odst. 1 písm. a). § 3a (1) Cizinec je oprávněn podat žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany a) policii 1. na hraničním přechodu, nejde-li o cizince předávaného podle mezinárodní smlouvy nebo předpisu Evropské unie2a), 2. v přijímacím středisku, 3. na odboru cizinecké policiepolicie krajského ředitelství policiepolicie (dále jen „útvar policiepolicie“) za podmínky, že se dostavil dobrovolně, nebo 4. v zařízení pro zajištění cizinců3) v případě cizince tam zajištěného nebo ubytovaného, s výjimkou cizince zajištěného nebo ubytovaného za účelem jeho předání nebo průvozu podle mezinárodní smlouvy sjednané s jinými členskými státy Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009 nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie20), anebo b) ministerstvu, vykonává-li zabezpečovací detenci, ochranné léčení, vazbu nebo trest odnětí svobody nebo je-li umístěn ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy anebo v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. (2) Policie a osoba zabývající se poskytováním právní pomoci uprchlíkům poskytuje osobě, která hodlá podat žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, informace vztahující se k mezinárodní ochraněmezinárodní ochraně již na hraničním přechodu nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště. § 3b (1) Oprávnění cizince podat žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany v zařízení pro zajištění cizinců3) zaniká uplynutím 7 dnů ode dne, kdy byl policií informován o možnosti požádat o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany na území a důsledcích spojených s uplynutím této lhůty. (2) Policie informuje cizince o oprávnění podat žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany ve lhůtě podle odstavce 1 v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. Policie o tomto úkonu pořídí záznam, který podepíše cizinec a ten, kdo záznam pořídil. Odmítne-li cizinec podpis nebo nemůže-li psát, uvede se tato skutečnost v záznamu. (3) Žádostí o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany podanou v zařízení pro zajištění cizinců po uplynutí doby podle odstavce 1 je projev vůle cizince, z něhož je zřejmé, že hledá v České republice ochranu před pronásledovánímpronásledováním nebo před hrozící vážnou újmou, pouze tehdy, pokud se lze na základě jeho obsahu důvodně domnívat, že došlo k podstatné změně okolností vztahujících se k jeho možnému pronásledovánípronásledování nebo hrozbě vážné újmy; ministerstvo vyrozumí cizince o tom, zda se jeho projev vůle za podání žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany považuje. Na doručování vyrozumění podle věty první se § 11a odst. 3 použije obdobně. § 3c Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen se ve lhůtě 24 hodin od okamžiku, kdy podal žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany policii podle § 3a odst. 1 písm. a) bodu 3, byl propuštěn z hospitalizacehospitalizace, výkonu zabezpečovací detence, ochranného léčení, vazby nebo trestu odnětí svobody, bylo rozhodnuto o jeho propuštění jako zadržené osoby nebo poté, co opustil školské zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo školské zařízení pro preventivně výchovnou péči nebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, dostavit do azylového zařízeníazylového zařízení určeného ministerstvem. Nastala-li překážka na vůli žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany nezávislá, která brání jeho dostavení se do azylového zařízeníazylového zařízení, lhůta podle věty první neběží a žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen překážku bez zbytečného odkladu oznámit policii nebo ministerstvu a dostavit se do azylového zařízeníazylového zařízení ve lhůtě 24 hodin po odpadnutí překážky. Ustanovení § 4 odst. 1 se použije obdobně. § 3d (1) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je oprávněn setrvat na území; to neplatí, podal-li další opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany. Právo setrvat na území nezakládá nárok na povolení k pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Ministerstvo je oprávněno setrvání žadatele o udělení mezinárodní ochrany na území omezit jen na část území nebo na přijímací středisko v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, není-li mu povolen vstup na území. (2) Setrvání žadatele o udělení mezinárodní ochrany na území nelze ukončit na základě správního nebo soudního rozhodnutí; to neplatí v případě žadatele, a) který 1. podal opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, která je nepřípustná podle § 10a odst. 1 písm. e), a 2. má být vydán do státu, jehož je státním občanem nebo v němž měla osoba bez státního občanství poslední trvalé bydliště, nebo b) který podal další opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany. (3) Žadatele o udělení mezinárodní ochrany lze dále a) předat 1. jinému členskému státu Evropské unie na základě evropského zatýkacího rozkazu, 2. mezinárodnímu trestnímu soudu nebo mezinárodnímu trestnímu tribunálu, nebo 3. mezinárodnímu soudnímu orgánu, který splňuje alespoň 1 z podmínek uvedených v zákoně o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, nebo b) vydat jinému než členskému státu Evropské unie, který je odlišný od státu, 1. jehož je žadatel o udělení mezinárodní ochrany státním občanem, nebo 2. v němž měla osoba bez státního občanství poslední trvalé bydliště. Doprava do azylového zařízení § 4 (1) Policie dopraví žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, který podal žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany na hraničním přechodu nebo na útvaru policie, do přijímacího střediska určeného ministerstvem, vyžaduje-li to zdravotní stav žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo jiný důvod hodný zvláštního zřetele. (2) Policie dopraví žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, který podal žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, na kterém není provozováno přijímací středisko, do ministerstvem určeného jiného přijímacího střediska na mezinárodním letišti nebo jiného azylového zařízeníazylového zařízení s režimem přijímacího střediska na mezinárodním letišti. (3) Náklady spojené s dopravou žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany podle odstavců 1 a 2 hradí ministerstvo. § 4b Žadateli o udělení mezinárodní ochranyŽadateli o udělení mezinárodní ochrany, který byl propuštěn ze zařízení pro zajištění cizinců, zajistí ministerstvo dopravu do ministerstvem určeného azylového zařízeníazylového zařízení. HLAVA III ŘÍZENÍ VE VĚCI MEZINÁRODNÍ OCHRANY A DALŠÍ ŘÍZENÍ VEDENÁ PODLE TOHOTO ZÁKONA § 8 Působnost ministerstva Ministerstvo a) rozhoduje ve věci mezinárodní ochrany, b) určuje stát vázaný přímo použitelným předpisem Evropské unie příslušný k posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochrany20) podané na území, c) rozhoduje v řízení o předání do příslušného státu, d) rozhoduje v dalších věcech podle tohoto zákona. § 9 Na řízení uvedená v § 8 písm. a) a c) se použije správní řád, s výjimkou ustanovení o doručování adresátům zdržujícím se v cizině,5b) o úřední desce,5c) o ustanovení opatrovníka osobám neznámého pobytu a osobám, které se zdržují v cizině, pokud se jim nedaří doručovat,5d) a o ustanovení zástupce pro doručování,5e) a dále ustanovení o umožnění nahlížení do spisu jiným osobám než účastníkům a jejich zástupcům,5f) o ústním jednání,5g) o vydání stejnopisu výroku rozhodnutí na požádání účastníka,5h) o lhůtách pro vydání rozhodnutí5i), ustanovení o odvolacím řízení a řízení o rozkladu5j), ustanovení o přezkumném řízení25), o obnově řízení a novém rozhodnutí26). § 10 (1) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen se na písemnou výzvu ministerstva doručenou nejméně 2 pracovní dny předem dostavit k poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Ministerstvo žadatele o udělení mezinárodní ochrany vyzve k poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany bez zbytečného odkladu po podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Ve výzvě ministerstvo žadatele o udělení mezinárodní ochrany písemně poučí v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, o právech a povinnostech žadatele o udělení mezinárodní ochrany včetně důsledků výslovného nebo mlčky učiněného zpětvzetí žádosti o udělení mezinárodní ochrany a právu kdykoliv se obrátit se žádostí o pomoc na osobu zabývající se poskytováním právní pomoci nebo ochranou zájmů uprchlíků a na Úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (dále jen „Úřad Vysokého komisaře“). Ministerstvo rovněž poučí žadatele o udělení mezinárodní ochrany o možnosti požádat o informace týkající se průběhu řízení o udělení mezinárodní ochrany, které se vztahují k osobní situaci žadatele o udělení mezinárodní ochrany. Nelze-li poučení uvést ve výzvě, poučí ministerstvo písemně žadatele o udělení mezinárodní ochrany v přiměřené lhůtě, nejpozději do 15 dnů ode dne poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany. (2) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany poskytnout údaje o a) svém jménu a příjmení, ostatních jménech, pohlaví, všech dřívějších příjmeních a jiných užívaných jménech a příjmeních, b) dni, měsíci a roku narození, c) místu a státu narození, d) své národnosti, náboženském přesvědčení a politickém přesvědčení, e) státním občanství, f) rodinném stavu, manželovi nebo registrovaném partnerovi a dětech, g) posledním bydlišti mimo území, h) pobytu ve státech, které jsou vázány přímo použitelným předpisem Evropské unie20), i) dni a způsobu vstupu na území, j) čísle a platnosti cestovního dokladu, k) zdravotním stavu, zdravotních omezeních a jiných zvláštních potřebách, l) důvodu žádosti o udělení mezinárodní ochrany, m) tom, zda je nebo bylo proti němu vedeno trestní stíhání nebo byl odsouzen za spáchání trestného činu, n) jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, o) způsobu jeho cesty na území a p) vízech nebo povoleních k pobytu vydaných jinými státy, popřípadě údaje o předchozí žádosti o udělení mezinárodní ochrany v jiných státech. (3) Při poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany je žadatel o udělení mezinárodní ochrany povinen prokázat svou totožnost platným cestovním dokladem nebo jiným dokladem totožnosti anebo platnou veřejnou listinou vydanou zemí státní příslušnosti žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo zemí posledního trvalého bydliště, jde-li o žadatele o udělení mezinárodní ochrany bez státní příslušnosti, pokud z ní lze zjistit údaje o jeho státním občanství a údaje o jeho totožnosti a obsahuje fotografii držitele, nebo ji osvědčit čestným prohlášením. (4) V souvislosti s poskytnutím údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany ministerstvo určí, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany je zranitelnou osobou. Jde-li o žadatele o udělení mezinárodní ochrany, který je zranitelnou osobou, ministerstvo dále určí, zda tento žadatel o udělení mezinárodní ochrany s ohledem na svou osobní situaci potřebuje podporu k uplatňování práv a plnění povinností žadatele o udělení mezinárodní ochrany podle tohoto zákona, které souvisejí s řízením o udělení mezinárodní ochrany. Ministerstvo žadateli o udělení mezinárodní ochrany, který je zranitelnou osobou, podporu rovněž poskytne, vznikne-li její potřeba až v průběhu řízení o udělení mezinárodní ochrany. (5) Ministerstvo v písemném poučení podle odstavce 1 věty třetí informuje žadatele o udělení mezinárodní ochrany o možnosti zajistit si lékařské vyšetření zaměřené na zjištění známek pronásledování nebo vážné újmy. § 10a Nepřípustnost žádosti o udělení mezinárodní ochrany (1) Žádost o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná, a) byla-li podána občanem Evropské unie27), který nesplňuje podmínky stanovené právem Evropské unie28), b) je-li k posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochrany příslušný jiný stát vázaný přímo použitelným předpisem Evropské unie20), c) byla-li žadateli o udělení mezinárodní ochrany udělena mezinárodní ochrana jiným členským státem Evropské unie, d) mohl-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany nalézt účinnou ochranu v první zemi azylu, e) podal-li cizinec opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, kterou ministerstvo posoudilo jako nepřípustnou podle § 11a odst. 1, f) přichází-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany ze státu, který Česká republika považuje za evropskou bezpečnou třetí zemi, neprokáže-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany, že v jeho případě tento stát za takovou zemi považovat nelze, nebo g) přichází-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany, který není nezletilou osobou bez doprovodu, ze státu, který Česká republika považuje za bezpečnou třetí zemi, neprokáže-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany, že v jeho případě tento stát za takovou zemi považovat nelze. (2) Je-li žádost o udělení mezinárodní ochrany nepřípustná, neposuzuje se, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany splňuje důvody pro udělení azylu nebo doplňkové ochrany. § 11 (1) Řízení o odnětí azylu nebo doplňkové ochrany se zahajuje z podnětu ministerstva. (2) Řízení o předání do příslušného státu podle § 2 odst. 1 písm. d) se zahajuje z moci úřední. Ministerstvo rozhodne o předání do příslušného státu podle § 25 písm. i) z důvodu uvedeného v § 10a odst. 1 písm. b). (3) Je-li vedeno řízení o předání do příslušného státu, nelze vydat ani vykonat rozhodnutí o správním vyhoštění, pokud nebylo příslušným členským státem oznámeno, že vydal rozhodnutí, jemuž předcházelo posouzení potřeby mezinárodní ochrany a které již nepodléhá opravnému prostředku. (4) Byla-li podána žádost o udělení mezinárodní ochrany po dni nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo ukončeno řízení o předání podle odstavce 2, a před přemístěním z území podle přímo použitelného předpisu Evropské unie20), ministerstvo řízení o žádosti o udělení mezinárodní ochrany usnesením zastaví. Ustanovení § 11c odst. 5 věty druhá a třetí se použijí obdobně. Opakovaná žádost o udělení mezinárodní ochrany § 11a (1) Podal-li cizinec opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochranyopakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, ministerstvo nejprve posoudí přípustnost opakované žádosti o udělení mezinárodní ochranyopakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany, a to, zda uvedl nebo se objevily nové skutečnosti nebo zjištění, které a) nebyly bez vlastního zavinění cizince předmětem zkoumání důvodů pro udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany v předchozím pravomocně ukončeném řízení a b) svědčí o tom, že by cizinec mohl být vystaven pronásledovánípronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a. (2) Není-li opakovaná žádost nepřípustná, ministerstvo rozhodne o udělení nebo neudělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, pokud není odůvodněn jiný postup. (3) Podal-li cizinec další opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochranydalší opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany a nelze-li se s ohledem na předchozí řízení nebo podstatnou změnu okolností vztahujících se k možnému pronásledovánípronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo k hrozbě vážné újmy podle § 14a důvodně domnívat, že by cizinec mohl být vystaven pronásledovánípronásledování, že mu hrozí vážná újma nebo že již splňuje důvody pro udělení azylu nebo doplňkové ochrany za účelem sloučení rodiny podle § 13 a 14a, ministerstvo řízení usnesením zastaví. Usnesení o zastavení řízení lze vydat do 10 dnů ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany. Ministerstvo usnesení o zastavení řízení doručí cizinci na místě nebo na adresu místa pobytu na území, byla-li cizincem při podání další opakované žádosti o udělení mezinárodní ochranydalší opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany uvedena; jinak se usnesení o zastavení řízení uloží po dobu 10 dnů v azylovém zařízeníazylovém zařízení, kde byl cizinec naposledy hlášen k pobytu, a oznámení o uložení písemnosti se vyvěsí na úřední desce v tomto azylovém zařízeníazylovém zařízení. Podání žaloby proti usnesení o zastavení řízení nemá odkladný účinek. (4) Ministerstvo může z důvodů hodných zvláštního zřetele posoudit podanou opakovanou a další opakovanou žádost jako přípustnou. § 11b (1) Podal-li žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochranyopakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany a o dosud projednávané žádosti nebylo pravomocně rozhodnuto nebo byla-li věc vrácena soudem ministerstvu k novému projednání, ministerstvo posoudí opakovanou žádost společně s dosud projednávanou žádostí. (2) Žádostí o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany není projev vůle podle § 3 odst. 1 učiněný a) během lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, byla-li žaloba následně podána, b) po podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, která má odkladný účinek, do nabytí právní moci rozhodnutí soudu, c) po podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, která nemá odkladný účinek, do vydání usnesení krajského soudu o nepřiznání odkladného účinku, pokud o něj cizinec požádal, d) během lhůty pro podání kasační stížnostikasační stížnosti, byla-li kasační stížnostkasační stížnost následně podána, e) po podání kasační stížnostikasační stížnosti, která má odkladný účinek, do nabytí právní moci rozhodnutí o kasační stížnostikasační stížnosti, nebo f) po podání kasační stížnostikasační stížnosti, která nemá odkladný účinek, do vydání usnesení Nejvyššího správního soudu o nepřiznání odkladného účinku nebo nevyhovění návrhu na předběžné opatření, pokud o něj cizinec požádal. (3) Žaloba proti usnesení o odložení věci podle odstavce 2 není přípustná. § 11c (1) Za opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochranyopakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany se nepovažuje první opakovaná žádost o udělení mezinárodní ochranyopakovaná žádost o udělení mezinárodní ochrany podaná do 9 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo skončeno předchozí řízení o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, bylo-li řízení o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany zastaveno podle § 25 písm. d), e), f), h) nebo j). (2) Za opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochranyopakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany se dále nepovažuje žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany podaná po přemístění na území podle přímo použitelného předpisu Evropské unie20) a pokud předchozí řízení bylo pravomocně ukončeno podle § 25 písm. a), d), e), f), h) nebo j) nebo ministerstvo rozhodlo o neudělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany a rozhodnutí bylo doručeno náhradním způsobem podle § 24a odst. 2 a nebyla proti němu podána včas žaloba podle soudního řádu správního. (3) Za opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochranyopakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany se dále nepovažuje žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany podaná po přechodu příslušnosti k posouzení žádosti o mezinárodní ochranumezinárodní ochranu na Českou republiku v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie20). (4) Za opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochranyopakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany se nepovažuje žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany podaná po nepovolení vstupu na území bezpečné třetí zeměbezpečné třetí země cizinci, jehož žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany byla shledána nepřípustnou podle § 10a odst. 1 písm. g), nebo pokud evropská bezpečná třetí zeměevropská bezpečná třetí země nepřijala zpět cizince, jehož žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany byla shledána nepřípustnou podle § 10a odst. 1 písm. f). (5) Byla-li podána opakovaná žádost o udělení mezinárodní ochranyopakovaná žádost o udělení mezinárodní ochrany po dni nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo skončeno předchozí řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany, a před přemístěním z území podle přímo použitelného předpisu Evropské unie20), ministerstvo řízení usnesením zastaví. Usnesení se poznamená do spisu a cizinec se o něm vyrozumí v případě, že při podání opakované žádosti o udělení mezinárodní ochranyopakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany uvedl adresu místa pobytu na území; jinak se písemné vyrozumění uloží po dobu 10 dnů v azylovém zařízeníazylovém zařízení, kde byl cizinec naposledy hlášen k pobytu, a oznámení o uložení písemnosti se vyvěsí na úřední desce v tomto azylovém zařízeníazylovém zařízení. Žaloba proti tomuto usnesení není přípustná. Důvody udělení azylu § 12 Azyl se cizinci udělí, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že cizinec a) je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo b) má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydlištětrvalého bydliště. § 13 Azyl za účelem sloučení rodiny (1) Rodinnému příslušníkovi azylantaazylanta, jemuž byl udělen azyl podle § 12, se v případě hodném zvláštního zřetele udělí azyl za účelem sloučení rodiny, i když v řízení o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany nebude v jeho případě zjištěn důvod pro udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany podle § 12. (2) Rodinným příslušníkem se pro účely sloučení rodiny podle odstavce 1 rozumí a) manžel nebo registrovaný partner azylantaazylanta, b) svobodné dítě azylantaazylanta mladší 18 let, c) rodič azylantaazylanta mladšího 18 let, d) zletilá osoba odpovídající za nezletilou osobu bez doprovodunezletilou osobu bez doprovodu podle § 2 odst. 1 písm. h), nebo e) svobodný sourozenec azylantaazylanta mladší 18 let. (3) Předpokladem udělení azylu za účelem sloučení rodiny manželu azylantaazylanta je trvání manželství před udělením azylu azylantoviazylantovi. Předpokladem udělení azylu za účelem sloučení rodiny registrovanému partnerovi azylantaazylanta je trvání registrovaného partnerství před udělením azylu azylantoviazylantovi. (4) V případě polygamního manželství, má-li již azylantazylant manžela žijícího s ním na území České republiky, nelze udělit azyl za účelem sloučení rodiny další osobě, která je podle právního řádu jiného státu manželem azylantaazylanta. § 14 Národní humanitární azyl Jestliže v řízení o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany nebude zjištěn důvod pro udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany podle § 12, lze v případě hodném zvláštního zřetele udělit národní humanitární azyl (dále jen „humanitární azyl“) z humanitárního důvodu. Rodinnému příslušníku podle § 13 odst. 2 azylantaazylanta, kterému byl udělen humanitární azyl, se v případě hodném zvláštního zřetele udělí humanitární azyl za účelem sloučení rodiny; § 13 se použije obdobně. Důvody udělení doplňkové ochrany § 14a (1) Doplňková ochrana se udělí cizinci, který nesplňuje důvody pro udělení azylu, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že v jeho případě jsou důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydlištětrvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle odstavce 2 a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydlištětrvalého bydliště. (2) Za vážnou újmu se podle tohoto zákona považuje a) trest smrti nebo poprava, b) mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání žadatele o mezinárodní ochranumezinárodní ochranu, nebo c) vážné ohrožení života civilisty nebo jeho lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situaci mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu. § 14b Doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny (1) Rodinnému příslušníkovi osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany se v případě hodném zvláštního zřetele udělí doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny, i když v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude v jeho případě zjištěn důvod pro její udělení. (2) Rodinným příslušníkem se pro účely sloučení rodiny podle odstavce 1 rozumí a) manžel nebo registrovaný partner osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany, b) svobodné dítě osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany, které je mladší 18 let, c) rodič osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany, která je mladší 18 let, d) zletilá osoba odpovídající za nezletilou osobu bez doprovodunezletilou osobu bez doprovodu podle § 2 odst. 1 písm. h), nebo e) svobodný sourozenec osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany, který je mladší 18 let. (3) Předpokladem udělení doplňkové ochrany za účelem sloučení rodiny manželu osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany je trvání manželství před udělením doplňkové ochrany cizinci. Předpokladem udělení doplňkové ochrany za účelem sloučení rodiny registrovanému partnerovi osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany je trvání registrovaného partnerství před udělením doplňkové ochrany cizinci. (4) V případě polygamního manželství, má-li již osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany manžela žijícího s ním na území České republiky, nelze udělit doplňkovou ochranu za účelem sloučení rodiny další osobě, která je podle právního řádu jiného státu manželem osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany. Důvody vylučující udělení mezinárodní ochrany § 15 (1) Azyl nelze udělit, je-li důvodné podezření, že cizinec, který podal žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany a) se dopustil trestného činutrestného činu proti míru, válečného trestného činutrestného činu nebo trestného činutrestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činechtrestných činech, b) se dopustil před vydáním rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany vážného nepolitického zločinu nebo zvlášť krutého činu, i když byl údajně spáchán s politickým cílem mimo území, nebo c) se dopustil činů, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů. (2) Na cizince, který podněcuje ke spáchání činů uvedených v odstavci 1 nebo se na jejich spáchání účastní, se odstavec 1 vztahuje obdobně. (3) Azyl dále nelze udělit, pokud a) cizinec požívá ochrany nebo podpory od jiných orgánů nebo odborných organizací Organizace spojených národů než Úřadu Vysokého komisaře; není-li ochrana nebo podpora z jakýchkoliv důvodů dále udělována osobám, o jejichž postavení není ještě konečně rozhodnuto podle ustanovení příslušných rozhodnutí Valného shromáždění Organizace spojených národů, vztahují se na něho ustanovení tohoto zákona, b) je cizinec uznán příslušnými úřady země, v níž se usadil jako v místě svého trvalého bydliště, za osobu, které byly přiznány práva a povinnosti rovnocenné se státní příslušností k takovému státu; to neplatí, jde-li o stát, ve kterém mu hrozí pronásledovánípronásledování podle § 12, c) se na cizince vztahují mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu, d) cizinec jako pravomocně odsouzený za zvlášť závažný zločin představuje nebezpečí pro společnost, nebo e) existují další oprávněné důvody považovat cizince za nebezpečí pro bezpečnost státu. § 15a (1) Doplňkovou ochranu nelze udělit, je-li důvodné podezření, že cizinec, který podal žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, a) se dopustil trestného činutrestného činu proti míru, válečného trestného činutrestného činu nebo trestného činutrestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činechtrestných činech, b) se dopustil vážného zločinu, c) se dopustil činů, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů, nebo d) představuje nebezpečí pro společnost nebo pro bezpečnost státu. (2) Na cizince, který podněcuje ke spáchání činů uvedených v odstavci 1 nebo se na jejich spáchání účastní, se odstavec 1 vztahuje obdobně. (3) Doplňkovou ochranu dále nelze udělit cizinci, a) který se mimo území dopustil jednoho nebo několika trestných činůtrestných činů odlišných od trestných činůtrestných činů uvedených v odstavci 1, opustil-li stát, jehož je státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát jejího posledního trvalého bydliště pouze s cílem vyhnout se trestnímu stíhání za ně, za předpokladu, že jde o skutky, za které by bylo možno v České republice uložit trest odnětí svobody, nebo b) na kterého se vztahují mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu. § 16 Zjevná nedůvodnost žádosti o udělení mezinárodní ochrany (1) Žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany se zamítne jako zjevně nedůvodná, jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany neuvádí skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledovánípronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a, a zároveň a) uvádí pouze ekonomické důvody, b) bez vážného důvodu uvádí nesprávné údaje o své totožnosti nebo státním občanství nebo tyto údaje odmítá uvést, c) žádá o udělení mezinárodní ochrany pouze proto, aby unikl situaci všeobecné nouze, d) uvádí skutečnosti zjevně nevěrohodné, e) s cílem ztížit zjištění skutečného stavu věci zničil, poškodil nebo zatajil svůj cestovní doklad či jinou důležitou listinu anebo s tímto cílem předložil padělaný nebo pozměněný cestovní doklad či jinou důležitou listinu, f) odmítl splnit svou povinnost strpět sejmutí daktyloskopických otisků prstů podle § 45 odst. 6, nebo g) podal žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany pouze s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, vydání nebo předání podle evropského zatýkacího rozkazuevropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do ciziny, nebo je pozdržet, ačkoliv mohl požádat o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany dříve. (2) Jako zjevně nedůvodná se zamítne i žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany přichází ze státu, který Česká republika považuje za bezpečnou zemi původubezpečnou zemi původu, neprokáže-li žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany, že v jeho případě tento stát za takovou zemi považovat nelze. (3) Jako zjevně nedůvodná se dále zamítne i žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany má více než 1 státní občanství a nevyužil ochrany některého ze států, jehož státní občanství má, pokud neprokáže, že z důvodů uvedených v § 12 nebo 14a této ochrany využít nemohl. (4) Jsou-li důvody pro zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné, neposuzuje se, zda žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany splňuje důvody pro udělení azylu podle § 13 a 14 nebo doplňkové ochrany podle § 14b. Jsou-li důvody pro zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné podle odstavce 2, rovněž se neposuzuje, zda žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany neuvádí skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledovánípronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a. (5) Nezletilé osobě bez doprovoduNezletilé osobě bez doprovodu nelze žádost zamítnout jako zjevně nedůvodnou. Důvody odnětí a zánik azylu nebo doplňkové ochrany § 17 (1) Azyl se odejme, jestliže a) před jeho udělením azylantazylant uvedl nepravdivé údaje anebo zamlčel skutečnosti podstatné pro zjištění podkladů pro vydání rozhodnutí, b) azylant dobrovolně znovu využil ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo státu posledního trvalého bydliště, c) azylant dobrovolně znovu nabyl státní občanství státu, který opustil z odůvodněného strachu z pronásledování, d) azylant nabyl nové státní občanství, a má proto možnost požívat ochranu tohoto státu, e) azylant dobrovolně pobývá ve státě, který opustil z důvodů uvedených v § 12, f) azylantazylant může užívat ochrany státu, jehož je státním občanem, poněvadž důvody pro udělení azylu pominuly, g) azylantazylant je bez státního občanství a může se vrátit do státu předchozího trvalého bydlištětrvalého bydliště, poněvadž důvody pro udělení azylu pominuly, h) azylantazylant měl být nebo je vyloučen z možnosti udělit azyl z důvodů podle § 15, i) existují oprávněné důvody považovat azylantaazylanta za nebezpečí pro bezpečnost státu, nebo j) azylantazylant byl pravomocně odsouzen za zvlášť závažný zločin a představuje tak nebezpečí pro společnost. (2) Při posuzování důvodů uvedených v odstavci 1 písm. f) a g) se přihlédne k tomu, zda změna okolností je tak významné a trvalé povahy, že důvody, pro které byl azylantoviazylantovi udělen azyl, již nelze považovat za opodstatněné. Dále se přihlédne k tomu, zda azylantazylant uvede závažné okolnosti podložené předchozím pronásledováním odůvodňující odmítnutí ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo, je-li osobou bez státního občanství, státu svého posledního trvalého bydlištětrvalého bydliště. (3) Azyl za účelem sloučení rodiny se dále odejme, zanikne-li důvod, pro který byl udělen, a nebude-li shledán jiný důvod hodný zvláštního zřetele pro jeho ponechání. (4) Humanitární azyl se dále odejme, zanikne-li důvod, pro který byl udělen, a nebude-li shledán jiný důvod hodný zvláštního zřetele pro jeho ponechání. § 17a (1) Doplňková ochrana se odejme, pokud a) okolnosti, které vedly k udělení doplňkové ochrany, zanikly nebo se změnily do té míry, že již doplňkové ochrany není zapotřebí, b) osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany měla být nebo je vyloučena z možnosti doplňkovou ochranu udělit z důvodů uvedených v § 15a, c) nesprávné uvedení nebo opomenutí určitých skutečností, včetně použití padělaných či pozměněných dokumentů, bylo rozhodující pro udělení doplňkové ochrany, nebo d) je důvodné podezření, že osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany se dopustila zvlášť závažného zločinu. (2) Při posuzování okolností uvedených v odstavci 1 písm. a) ministerstvo přihlédne k tomu, zda změna okolností je tak významné a trvalé povahy, že osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany již nehrozí nebezpečí, že utrpí vážnou újmu. Dále se přihlédne k tomu, zda osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany uvede závažné okolnosti podložené předchozí vážnou újmou odůvodňující odmítnutí ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo, je-li osobou bez státního občanství, státu svého posledního trvalého bydliště. (3) Doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny se dále odejme, zanikne-li důvod, pro který byla udělena, a nebude-li shledán jiný důvod hodný zvláštního zřetele pro její ponechání. § 18 Mezinárodní ochrana zaniká a) smrtí azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany nebo prohlášením azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany za mrtvou, b) nabytím občanství Evropské unie, c) písemným prohlášením azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany o vzdání se azylu nebo doplňkové ochrany, d) uplynutím doby, na kterou byla doplňková ochrana udělena, nebo e) dnem, od kterého se na azylantaazylanta nebo osobu požívající doplňkové ochranyosobu požívající doplňkové ochrany vztahují mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu, nebo dnem uvedeným v § 18a odst. 1. § 18a (1) Ustanovení § 18 písm. e) se nepoužije, podal-li azylantazylant nebo osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany do 60 dnů ode dne zápisu na vnitrostátní sankční seznam námitku podle sankčního zákona. Podal-li azylantazylant nebo osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany takovou námitku, zaniká mezinárodní ochrana marným uplynutím lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutí o námitce podle sankčního zákona nebo v případě podání žaloby pravomocným rozhodnutím soudu, kterým nebylo žalobě vyhověno. Tento postup se použije obdobně pro kasační stížnostkasační stížnost. (2) Ode dne zániku mezinárodní ochranymezinárodní ochrany podle § 18 písm. e) se na cizince pro účely zajištění hledí jako na cizince s vykonatelným rozhodnutím o správním vyhoštění podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. (3) Dojde-li k odstranění zápisu z vnitrostátního sankčního seznamu podle § 9 odst. 1 písm. a) sankčního zákona, udělí ministerstvo na žádost azyl nebo doplňkovou ochranu, byla-li nová žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany podána do 3 let ode dne zápisu na vnitrostátní sankční seznam podle sankčního zákona. Společná ustanovení o řízení § 19 (1) Ministerstvo je oprávněno zjišťovat veškeré údaje potřebné pro vydání rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany od států, které jsou vázány přímo použitelným předpisem Evropské unie20), ve kterých žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany dříve podal žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, pokud s tím žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany písemně vyjádří souhlas. Při zjišťování údajů podle věty první ministerstvo dbá ochrany žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany a jeho rodinných příslušníků v zemi jeho státního občanství nebo v případě osoby bez státního občanství v zemi jejího posledního trvalého bydliště. (2) Ministerstvo, popřípadě další orgány veřejné moci, nesdělí žádným způsobem informace jakkoli se vztahující k řízení podle tohoto zákona, žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany, azylantoviazylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany a nezíská informace o žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany, azylantoviazylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany od údajných původců pronásledování nebo vážné újmypůvodců pronásledování nebo vážné újmy; povinnost spolupráce mezi orgány veřejné moci České republiky a plnění povinností podle tohoto zákona tím není dotčeno. (3) Ministerstvo zajistí, aby pohovor s žadatelem o udělení mezinárodní ochranyžadatelem o udělení mezinárodní ochrany prováděla a aby podklady pro vydání rozhodnutí připravovala kvalifikovaná osoba, která byla řádně proškolena v oblastech uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie29). § 20 Účastník řízení (1) Účastníkem řízení podle tohoto zákona je a) žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany, b) azylantazylant, c) osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany, d) osoba, v jejímž případě se vede řízení o předání do příslušného státuřízení o předání do příslušného státu, nebo e) cizinec, o kterém to stanoví tento zákon. (2) Účastníkem řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany se rozumí účastník řízení uvedený v odstavci 1 písm. a) až d). § 21 (1) Účastník řízení má právo požádat o pomoc právnickou nebo fyzickou osobu zabývající se poskytováním právní pomoci uprchlíkům; ministerstvo přispěje právnické nebo fyzické osobě, která má s ministerstvem uzavřenu písemnou smlouvu o poskytování právní pomoci, na úhradu nákladů spojených s poskytováním bezplatné právní pomoci. (2) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo účastníka řízení na právní pomoc poskytovanou na základě jiného právního předpisu; úhradu nákladů spojených s poskytnutím této právní pomoci nese účastník řízení. (3) Účastník řízení má právo na kontakt s právnickou nebo fyzickou osobou poskytující mu právní pomoc. V azylovém zařízeníazylovém zařízení lze poskytovat právní pomoc jen v prostorách k tomuto účelu provozovatelem azylového zařízeníazylového zařízení vymezených. § 22 (1) Účastník řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany má právo jednat v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. Písemnosti vyhotovené v cizím jazyce je účastník řízení povinen předkládat v originálním znění a současně v překladu do jazyka českého; to neplatí, jde-li o písemnost vyhotovenou v jazyce, v němž jedná účastník podle věty první, nebo pokud ministerstvo takový překlad nevyžaduje. (2) Ministerstvo účastníku řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany poskytne bezplatně tlumočníka na úkony, ke kterým byl ministerstvem předvolán nebo vyzván. (3) Účastník řízení je oprávněn přizvat si na své náklady tlumočníka podle své volby. § 23 Pohovor (1) Ministerstvo provede za účelem zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, pohovor se žadatelem o udělení mezinárodní ochranyžadatelem o udělení mezinárodní ochrany. O provedeném pohovoru se sepisuje protokol30). Protokol je zejména přepisem otázek ministerstva a odpovědí žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany. Na požádání účastníka řízení ministerstvo pořídí zvukový záznam pohovoru. Zvukový záznam pohovoru může ministerstvo pořídit i z moci úřední. (2) Pohovor se neprovádí, a) pokud lze vydat rozhodnutí o udělení azylu, b) byla-li podána opakovaná žádost o udělení mezinárodní ochranyopakovaná žádost o udělení mezinárodní ochrany; v takovém případě ministerstvo umožní sdělit důvody žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany písemně nebo jiným vhodným způsobem, c) jde-li o nezletilého žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany s výjimkou nezletilé osoby bez doprovodunezletilé osoby bez doprovodu, nebo d) jde-li o občana Evropské unie27), není-li pohovor nezbytný ke zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. (3) Pohovor se dále neprovádí, není-li žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany k provedení pohovoru způsobilý, a to zejména ze zdravotních důvodů. Ministerstvo umožní takovému žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany sdělit důvody žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany písemně nebo jiným vhodným způsobem. (4) Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen se dostavit k pohovoru v místě a čase určeném ministerstvem, a to na písemné předvolání doručené žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany nejméně 2 pracovní dny před konáním pohovoru. Nedostaví-li se žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany k pohovoru v místě a čase určeném ministerstvem, pořídí se o této skutečnosti záznam. (5) Z důvodů hodných zvláštního zřetele nebo na výslovnou žádost žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany zajistí ministerstvo vedení pohovoru, a je-li to v jeho možnostech, i tlumočení osobou stejného nebo opačného pohlaví; to neplatí, pokud se ministerstvo důvodně domnívá, že žádost je založena na skutečnostech, které nesouvisí s obtížemi žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany při předkládání důvodů žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany. (6) Pokud je provedení pohovoru přítomen zmocněnec žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo pověřený zástupce Úřadu Vysokého komisaře, není oprávněn do jeho průběhu jakkoli zasahovat. Po skončení pohovoru ministerstvo zmocněnci žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany umožní vyjádřit se k jeho obsahu. (7) Je-li to nezbytné ke zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, je ministerstvo oprávněno provést pohovor i s jiným účastníkem řízení uvedeným v § 20; odstavce 1 a 3 až 6 se použijí obdobně. § 23a Ministerstvo nepořizuje kopie spisu ani jeho části. § 23b Ministerstvo může místo předložení listiny připustit čestné prohlášení účastníka řízení. V čestném prohlášení je účastník řízení povinen uvést úplné a pravdivé údaje. § 23c Podklady pro vydání rozhodnutí Podkladem pro vydání rozhodnutí mohou být zejména a) žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany a údaje k jejímu doplnění, b) protokol o pohovoru, c) přesné a aktuální informace z různých zdrojů o státu, jehož je žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství o státu jejího posledního trvalého bydliště a d) výsledek vyšetření podle § 10 odst. 5. § 23d Použití videokonferenčního zařízení (1) Použije-li ministerstvo k provedení úkonu technické zařízení pro přenos obrazu a zvuku (dále jen „videokonferenční zařízení“), nesmí tím dojít ke zkrácení práv účastníka řízení. Je-li účastník řízení zastoupen, musí být umožněna přítomnost jeho zástupce na místě, kde se účastník řízení nachází. (2) V případě postupu podle odstavce 1 ověří po dohodě s úřední osobou, která úkon provádí, totožnost účastníka řízení zaměstnanec ministerstva nebo provozovatele azylového zařízeníazylového zařízení, příslušník nebo zaměstnanec policie nebo Vězeňské službyVězeňské služby České republiky (dále jen „vězeňská službavězeňská služba“). Tento zaměstnanec nebo příslušník je po celou dobu provádění úkonu za použití videokonferenčního zařízení přítomen na místě, kde se účastník řízení nachází. (3) Úřední osoba poučí před zahájením úkonu účastníka řízení o způsobu jeho provádění za použití videokonferenčního zařízení. (4) Kdykoli v průběhu provádění úkonu za použití videokonferenčního zařízení může účastník řízení vznášet námitky proti kvalitě obrazového nebo zvukového přenosu. Je-li námitka důvodná, učiní úřední osoba kroky k nápravě, a není-li náprava možná nebo je-li spojena se značnými obtížemi, úkon přeruší. (5) O úkonu prováděném za použití videokonferenčního zařízení pořizuje ministerstvo zvukový a obrazový záznam. (6) Pomocí videokonferenčního zařízení může být zajištěna i přítomnost tlumočníka při provádění úkonu podle tohoto zákona; odstavce 2 až 5 se použijí přiměřeně. § 24 Doručování písemností účastníku řízení ve věci mezinárodní ochrany (1) Písemnosti se doručují účastníku řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany do vlastních rukou pouze do místa jeho hlášeného pobytu nebo žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany za podmínek uvedených v odstavci 2 na adresu pro doručováníadresu pro doručování, nedoručuje-li ministerstvo na místě nebo prostřednictvím datové schránky. (2) Adresou pro doručování se pro účely tohoto zákona rozumí adresa uvedená v oznámení podle § 82 odst. 1, povolilo-li ministerstvo opuštění pobytového střediska podle § 82 odst. 2, nebo adresa azylového zařízeníazylového zařízení, na kterém se žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany a ministerstvo dohodnou, pokud se má žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany na této adrese zdržovat alespoň 15 dní. V písemném záznamu o dohodě se uvede jméno, příjmení a datum narození žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany a datum, od kterého se mu má na adresu pro doručování doručovat, případně datum, do kterého se mu má na adresu pro doručování doručovat, a adresa azylového zařízeníazylového zařízení. O změně adresy pro doručování se musí žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany a ministerstvo dohodnout; věta druhá platí obdobně. (3) Pokud nebyl účastník řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany v místě doručení zastižen, doručovatel písemnost uloží v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence nebo v azylovém zařízeníazylovém zařízení, kde je účastník řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany hlášen k pobytu, a účastníka řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do 10 dnů ode dne, kdy byla písemnost uložena, poslední den této lhůty je dnem doručení. (4) Písemnost určená účastníku řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany, jehož pobyt není znám, se uloží po dobu 10 dnů v azylovém zařízeníazylovém zařízení, kde je účastník řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany hlášen k pobytu, nebo, je-li hlášen k pobytu mimo azylové zařízeníazylové zařízení, v ministerstvem určeném azylovém zařízeníazylovém zařízení, které je nejblíže místu jeho hlášeného pobytu. Oznámení o uložení písemnosti se vyvěsí v azylovém zařízeníazylovém zařízení na úřední desce. Poslední den této lhůty je dnem doručení. § 24a Doručení rozhodnutí (1) Stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí se účastníku řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany doručí v místě a čase stanoveném v písemné výzvě k převzetí rozhodnutí. (2) Nedostaví-li se účastník řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany k převzetí rozhodnutí v den a čas ve výzvě uvedený, ač mu výzva byla doručena, je den k převzetí rozhodnutí ve výzvě uvedený považován za den, kdy je rozhodnutí doručeno. (3) Je-li účastník řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany zastoupen, doručuje se rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany zástupci i zastoupenému. Právní účinky doručení nastávají doručením zastoupenému. § 24b Úřední deska Ministerstvo zřizuje úřední desku v azylových zařízeníchazylových zařízeních. § 25 Zastavení řízení Řízení se dále zastaví, jestliže a) žadatel vzal žádost ve věci mezinárodní ochranymezinárodní ochrany zpět, b) odpadl důvod řízení zahájeného z podnětu ministerstva, c) účastník řízení v jeho průběhu zemřel, d) žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany se bez závažného důvodu nedostavil do azylového zařízeníazylového zařízení, ačkoliv k tomu byl podle tohoto zákona povinen, k poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany nebo k pohovoru nebo neposkytuje informace nezbytné pro zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, e) žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany neodstranil ve lhůtě stanovené ministerstvem vadu podání a v řízení nelze z tohoto důvodu pokračovat, f) uplynula marně lhůta, po níž bylo řízení přerušeno podle § 26 odst. 1 písm. a), a nelze-li rozhodnout ve věci na základě spisového materiálu, g) žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany nabyl občanství Evropské unie, h) žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany v průběhu řízení bez závažného důvodu vstoupil na území jiného státu nebo se o vstup na území jiného státu pokusil anebo byl vydán nebo předán podle § 3d odst. 2 písm. a) bodu 2 nebo § 3d odst. 3, i) je žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany nepřípustná, nebo j) nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany a žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany ani na výzvu ministerstva nové místo pobytu na území České republiky do 14 dní ode dne doručení výzvy nenahlásil. § 26 Přerušení řízení (1) Řízení lze usnesením přerušit, a to i opakovaně, jestliže a) účastník řízení byl vyzván, aby ve stanovené lhůtě odstranil vadu podání, nejdéle však na dobu 14 dnů, b) účastník řízení se nemůže řízení zúčastnit ze zdravotních nebo jiných vážných důvodů majících trvalejší povahu, a to na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 90 dnů, c) vzhledem k dočasně nejisté situaci v zemi původu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, nebo v případě, že je žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany osobou bez státního občanství, v zemi jeho posledního trvalého bydliště, nelze důvodně předpokládat, že bude rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany vydáno ve lhůtě podle § 27 odst. 1, d) probíhá řízení o předběžné otázce, která souvisí s předmětem řízení, nebo e) procesně nezpůsobilému účastníkovi není ustanoven opatrovník. (2) Ministerstvo nejpozději po uplynutí každých 180 dnů od vydání usnesení o přerušení řízení podle odstavce 1 písm. c) opět zhodnotí situaci v zemi původu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo v případě, že je žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany osobou bez státního občanství, v zemi jeho posledního trvalého bydliště. (3) Je-li řízení přerušeno podle odstavce 1 písm. c) až e), běh lhůty pro vydání rozhodnutí se nestaví. § 27 Lhůty pro vydání rozhodnutí (1) Rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyRozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany vydá ministerstvo do a) 6 měsíců ode dne, kdy byly poskytnuty údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, nebo b) 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany a o vrácení k novému projednání; jde-li o věcně nebo právně složitý případ, lze rozhodnutí vydat do 6 měsíců, a pokud je to stále nezbytné pro zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, lze výjimečně rozhodnutí vydat do 9 měsíců. (2) Lhůtu pro vydání rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) lze prodloužit až o 9 měsíců, pokud a) jde o případy věcně nebo právně složité, b) je současně podán velký počet žádostí o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, nebo c) žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany neplní povinnosti podle tohoto zákona, a proto nelze rozhodnout ve lhůtě podle odstavce 1. (3) Pokud je to nezbytné pro zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, lze výjimečně prodloužit lhůtu podle odstavce 2 až o 3 měsíce. (4) Ministerstvo účastníka řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany písemně vyrozumí o prodloužení lhůty podle odstavců 2 a 3 a odůvodní takový postup. (5) Rozhodnutí o zamítnutí žádosti pro její zjevnou nedůvodnost lze vydat nejpozději do 90 dnů ode dne poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany. (6) Postupuje-li ministerstvo podle § 26 odst. 1 písm. c), musí být rozhodnutí ve věci mezinárodní ochranymezinárodní ochrany vydáno nejpozději do 21 měsíců ode dne, kdy byly poskytnuty údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, nebo ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí soudu o zrušení rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany a o vrácení k novému projednání. (7) Jestliže soud rozhoduje nebo již rozhodl o přípustnosti vydání žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany anebo o předání žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany podle evropského zatýkacího rozkazuevropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do cizího státu podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci, vyřídí ministerstvo věc přednostně, jde-li o případy, kdy nelze žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany vydat nebo předat podle § 3d odst. 2 písm. a) bodu 2 nebo § 3d odst. 3. Rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyRozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany vydá ministerstvo bez zbytečného odkladu, nejpozději do 90 dnů ode dne zahájení řízení, jde-li o případy, kdy nelze žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany vydat nebo předat podle § 3d odst. 2 písm. a) bodu 2 nebo § 3d odst. 3. Soud, státní zástupce, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo zahraničních věcí jsou povinni poskytnout ministerstvu nezbytnou součinnost. (8) Lhůta pro vydání rozhodnutí v případě uvedeném v odstavci 7 neběží po dobu, po kterou a) má žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany stanovenou lhůtu pro doplnění podkladů pro vydání rozhodnutí, nebo b) je řízení přerušeno podle § 26 odst. 1 písm. b). (9) Vydáním rozhodnutí se rozumí předání písemné výzvy k převzetí rozhodnutí podle § 24a odst. 1 k poštovní přepravě nebo jinak k doručení; na rozhodnutí se tato skutečnost vyznačí slovy „Výzva vypravena dne:“. § 28 (1) Mezinárodní ochranaMezinárodní ochrana se udělí ve formě azylu nebo doplňkové ochrany; shledá-li ministerstvo, že jsou naplněny důvody pro udělení azylu, rozhodne o udělení azylu. (2) Neshledá-li ministerstvo důvody k udělení ani jedné z forem mezinárodní ochrany, odůvodní své rozhodnutí ve vztahu k oběma formám mezinárodní ochrany. (3) Shledá-li ministerstvo žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany nepřípustnou z důvodu, že cizinec přicestoval z bezpečné třetí zeměbezpečné třetí země nebo z evropské bezpečné třetí zeměevropské bezpečné třetí země, vydá současně s rozhodnutím cizinci doklad informující bezpečnou třetí zemibezpečnou třetí zemi nebo evropskou bezpečnou třetí zemievropskou bezpečnou třetí zemi v jejím úředním jazyce, že v řízení o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany nebylo posuzováno splnění důvodů pro udělení azylu nebo doplňkové ochrany. (4) Pokud bude rozhodnuto o odnětí azylu, ministerstvo v rozhodnutí uvede, zda se cizinci udělí doplňková ochrana. (5) Pro posouzení skutečnosti, zda žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany má odůvodněný strach z pronásledovánípronásledování z důvodů uvedených v § 12, je rozhodující to, zda původce pronásledovánípronásledování tyto důvody u žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany shledává. (6) Pro posouzení skutečnosti, zda žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany má odůvodněný strach z pronásledovánípronásledování z důvodů uvedených v § 12, je rozhodné, zda existuje souvislost mezi těmito důvody a pronásledovánímpronásledováním nebo neexistencí ochrany před ním. (7) Odůvodněná obava z pronásledovánípronásledování nebo skutečné nebezpečí vážné újmy mohou být založeny na okolnostech, k nimž došlo po odjezdu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany ze země, jejímž je státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství státu jejího posledního trvalého bydliště; ministerstvo tyto okolnosti zohlední při posuzování projevu vůle cizince podle § 3 odst. 2, § 3b odst. 3, § 11a a 11b. (8) Skutečnost, že žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany již byl pronásledován nebo mu byla způsobena vážná újma nebo byl vystaven přímým hrozbám pronásledovánípronásledování nebo způsobení vážné újmy, odůvodňují jeho obavy z pronásledovánípronásledování nebo skutečného nebezpečí vážné újmy, neexistují-li závažné důvody domnívat se, že pronásledovánípronásledování nebo způsobení vážné újmy se již nebude opakovat. (9) Cizinec, kterému nelze udělit azyl podle § 15 odst. 3 písm. d) nebo e), a cizinec, kterému byl odňat azyl podle § 17 odst. 1 písm. i) a j), má v případě, že by jinak splňoval důvody pro udělení nebo ponechání azylu, alespoň práva uvedená v čl. 3, 4, 16, 22, 31, 32 a 33 Úmluvy o právním postavení uprchlíků. Ministerstvo na žádost cizince rozhodne o jeho strpění na území podle § 78b a vydá mu za tímto účelem potvrzení o strpění na území. Cizinec uvede adresu pro doručování na území a předloží cestovní doklad, je-li jeho držitelem. Dobu strpění na území stanoví ministerstvo až na 1 rok a lze ji opakovaně prodlužovat. Ustanovení § 78d odst. 2 až 6 a § 79 odst. 5 se nepoužijí. § 29 Při posuzování důvodů pronásledování podle § 12 písm. b) se přihlíží u důvodu a) rasy zejména k barvě pleti, původu nebo příslušnosti k určité etnické skupině, b) náboženství zejména k zastávání teistických, neteistických a ateistických přesvědčení, účasti nebo neúčasti na formálních náboženských obřadech konaných soukromě nebo veřejně, samostatně nebo společně s jinými nebo jiných náboženských aktech nebo vyjádření názorů nebo formě osobního nebo společenského chování založeného na jakémkoli přesvědčení nebo přikázaného jakýmkoli přesvědčením, c) národnosti zejména k příslušnosti k určité skupině vymezené jejími kulturními, etnickými nebo jazykovými znaky, společným zeměpisným nebo politickým původem nebo jejím vztahem k obyvatelstvu jiného státu bez ohledu na státní příslušnost, d) příslušnosti k určité sociální skupině zejména k příslušnosti žadatele o udělení mezinárodní ochrany ke skupině, jejíž příslušníci mají vrozený charakteristický rys nebo společnou minulost, sdílí charakteristiku nebo přesvědčení, které je natolik významné pro jejich identitu nebo svědomí, že nemají být nuceni se jich vzdát, a to včetně sexuální orientace s ohledem na okolnosti konkrétního případu, anebo má skupina rozdílnou identitu z důvodu vnímání okolní společnosti státu, jehož je žadatel o udělení mezinárodní ochrany státním příslušníkem nebo v případě osoby bez státního občanství státu jejího posledního trvalého bydliště; příslušnost k určité sociální skupině musí být rovněž posouzena z hlediska pohlaví žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo jeho genderové identity, nebo e) zastávání určitých politických názorů zejména k zastávání názorů, myšlenek nebo přesvědčení o možných původcích pronásledování nebo o jejich politikách anebo postupech, bez ohledu na to, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany podle těchto názorů, myšlenek nebo přesvědčení jednal. § 31 Poučení o možnosti podat žalobu V poučení rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany se uvede, zda je možné proti rozhodnutí podat žalobu, ke komu se podává, v jaké lhůtě je možno tak učinit a od kterého dne se tato lhůta počítá. Právní moc rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany § 31a Rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyRozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nabývá právní moci dnem doručení účastníku řízení. HLAVA IV PŘEZKUM ROZHODNUTÍ VE VĚCI MEZINÁRODNÍ OCHRANY SOUDEM § 32 (1) Žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany lze podat ve lhůtě a) 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí, jde-li o 1. rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné, 2. rozhodnutí o zastavení řízení, včetně usnesení o zastavení řízení, 3. rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, je-li žalobce zajištěn podle tohoto zákona, nebyl-li mu povolen vstup na území nebo je-li zajištěn podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, nebo 4. případ uvedený v § 27 odst. 7, b) 1 měsíce ode dne doručení rozhodnutí v případech neuvedených v písmenu a), nebo c) 2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí v případě chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení podle § 31. (2) Podání žaloby podle odstavce 1 má odkladný účinek, s výjimkou žaloby proti rozhodnutí podle § 16 odst. 1 písm. b), e) a f), žaloby proti rozhodnutí podle § 16 odst. 2 a 3, žaloby proti rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany, žaloby proti rozhodnutí o prodloužení doplňkové ochrany a rozhodnutí o zastavení řízení podle § 25, s výjimkou rozhodnutí o zastavení řízení podle § 25 písm. i) z důvodu uvedeného v § 10a odst. 1 písm. g). Návrh na přiznání odkladného účinku podle soudního řádu správního lze podat pouze ve lhůtě pro podání žaloby. (3) K řízení o žalobě je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu byl žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany v den vydání rozhodnutí hlášen k pobytu. K řízení o žalobě podané žadatelem o udělení mezinárodní ochranyžadatelem o udělení mezinárodní ochrany, který podal žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany v tranzitním prostoru mezinárodního letiště podle § 73, je místně příslušný Krajský soud v Praze. (4) Byl-li žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany uložen trest vyhoštění nebo je-li vedeno řízení o jeho vydání do cizího státu nebo o jeho předání do jiného členského státu na základě evropského zatýkacího rozkazuevropského zatýkacího rozkazu podle jiného právního předpisu14), krajský soud projedná a rozhodne věc přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději do 60 dnů ode dne zahájení řízení nebo ode dne, kdy se po zahájení řízení dozvěděl o uložení trestu vyhoštění nebo o řízení o vydání nebo o předání na základě evropského zatýkacího rozkazuevropského zatýkacího rozkazu, jde-li o případy, kdy nelze žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany vydat nebo předat podle § 3d odst. 2 písm. a) bodu 2 nebo § 3d odst. 3. Je-li v těchto případech proti rozhodnutí krajského soudu podána kasační stížnostkasační stížnost, Nejvyšší správní soud projedná a rozhodne věc přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy podaná kasační stížnostkasační stížnost bude prostá vad a bude mít všechny náležitosti, nebo ode dne, kdy se po případném odstranění vad nebo doplnění všech náležitostí kasační stížnostikasační stížnosti dozvěděl o uložení trestu vyhoštění nebo o řízení o vydání nebo o předání na základě evropského zatýkacího rozkazuevropského zatýkacího rozkazu, jde-li o případy, kdy nelze žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany vydat nebo předat podle § 3d odst. 2 písm. a) bodu 2 nebo § 3d odst. 3. (5) Podání kasační stížnostikasační stížnosti má odkladný účinek, mělo-li jej podle odstavce 2 podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany. Podání kasační stížnostikasační stížnosti nemá odkladný účinek, nachází-li se žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany v době podání kasační stížnostikasační stížnosti v zařízení pro zajištění cizinců nebo nemá-li povolen vstup na území. Návrh na přiznání odkladného účinku podle soudního řádu správního lze podat pouze ve lhůtě pro podání kasační stížnostikasační stížnosti. (6) Je-li žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany zajištěn podle tohoto zákona nebo podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, nebo jde-li o žalobu proti rozhodnutí o zastavení řízení podle § 25 písm. i) z důvodu uvedeného v § 10a odst. 1 písm. b), krajský soud podanou žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany projedná a rozhodne věc přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy podaná žaloba bude prostá vad a bude mít všechny náležitosti. Je-li podána kasační stížnostkasační stížnost, Nejvyšší správní soud projedná a rozhodne věc přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy podaná kasační stížnostkasační stížnost bude prostá vad a bude mít všechny náležitosti. (7) Není-li žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany podle tohoto zákona povolen vstup na území, soud podanou žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany projedná a rozhodne věc přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy byla žaloba podána. Je-li podána kasační stížnostkasační stížnost, Nejvyšší správní soud projedná a rozhodne věc přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději do 45 dnů ode dne, kdy byla kasační stížnostkasační stížnost podána. (8) Kasační stížnostKasační stížnost je nepřípustná a) v případě další opakované žádosti o udělení mezinárodní ochranyopakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany, nebo b) jde-li o rozhodnutí o zastavení řízení podle § 25 písm. a). (9) Při posuzování žaloby ve věci mezinárodní ochranymezinárodní ochrany soud zohlední i nové důležité skutečnosti, které nastaly po vydání rozhodnutí ministerstva, jedná-li se o takové skutečnosti, které se vztahují k možnému pronásledovánípronásledování nebo k hrozbě vážné újmy; v tomto rozsahu není soud vázán žalobními body. Mají-li skutečnosti podle věty první vliv na rozhodnutí správního orgánu ve věci samé, soud napadené rozhodnutí zruší a věc vrátí k dalšímu řízení žalovanému. § 33 Soud řízení zastaví, jestliže a) žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany v průběhu řízení zemřel, b) nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, c) žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany v průběhu řízení vstoupil na území jiného státu, d) žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany v průběhu řízení nabyl občanství Evropské unie, nebo e) žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany se nezdržuje v místě hlášeného pobytu a jeho změnu soudu neoznámil. § 33a (1) Přítomnost žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo jiné osoby u jednání soudu v řízení o žalobě proti rozhodnutí ve věci mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, rozhodnutí o zajištění nebo proti rozhodnutí o nepovolení vstupu na území podle tohoto zákona může být zajištěna i prostřednictvím videokonferenčního zařízení. Použitím videokonferenčního zařízení nesmí dojít ke zkrácení práv účastníků řízení; zejména musí být umožněna přítomnost zástupce osoby, jejíž přítomnost u jednání soudu je zajišťována prostřednictvím videokonferenčního zařízení, na místě, kde se tato osoba nachází. (2) V případě postupu podle odstavce 1 ověří totožnost osoby uvedené v odstavci 1 a) zaměstnanec soudu, nachází-li se tato osoba u jiného soudu, b) příslušník nebo zaměstnanec vězeňské službyvězeňské služby, nachází-li se tato osoba ve věznici, c) zaměstnanec ministerstva nebo provozovatele azylového zařízeníazylového zařízení nebo zařízení pro zajištění cizinců nebo příslušník nebo zaměstnanec policie, nachází-li se tato osoba v azylovém zařízeníazylovém zařízení nebo v zařízení pro zajištění cizinců, d) zaměstnanec zastupitelského úřadu, nachází-li se tato osoba mimo území na zastupitelském úřadu, nebo e) příslušník nebo zaměstnanec policie, je-li využíváno videokonferenční zařízení policie, pokud k tomu byl pověřen soudcem nebo svým vedoucím, vedoucím příslušníkem nebo představeným. Tento zaměstnanec nebo příslušník je po celou dobu, kdy je zajišťována přítomnost osoby, jejíž totožnost ověřil, u jednání soudu prostřednictvím videokonferenčního zařízení, přítomen na místě, kde se tato osoba nachází. (3) Soudce poučí před zahájením jednání osobu, jejíž přítomnost u jednání soudu je zajišťována prostřednictvím videokonferenčního zařízení, jakož i ostatní účastníky řízení, o způsobu zajišťování účasti na jednání prostřednictvím videokonferenčního zařízení. (4) Osoba, jejíž přítomnost u jednání soudu je zajišťována prostřednictvím videokonferenčního zařízení, může kdykoli vznášet námitky proti kvalitě obrazového nebo zvukového přenosu. Je-li námitka důvodná, učiní soudce kroky k nápravě, a není-li náprava možná, nebo je-li spojena se značnými obtížemi, jednání odročí. (5) O každém úkonu prováděném prostřednictvím videokonferenčního zařízení je pořizován zvukový a obrazový záznam. (6) Pomocí videokonferenčního zařízení může být zajištěna i přítomnost tlumočníka u jednání soudu v řízení podle odstavce 1; odstavce 2 až 5 se použijí přiměřeně. HLAVA V Náklady a odměna tlumočníka § 34 (1) Ministerstvo nese náklady správního řízení ve věci mezinárodní ochrany. (2) Ministerstvo nese náklady vzniklé poskytováním služeb a kapesného (§ 42) žadatelům o udělení mezinárodní ochranyžadatelům o udělení mezinárodní ochrany. § 35 Odměna za výkon tlumočnické činnosti a úhrada nákladů spojených s výkonem této činnosti se stanoví dohodou mezi ministerstvem a tlumočníkem. Výše odměny a úhrada nákladů nesmí překročit výši stanovenou podle zvláštních právních předpisů.8) HLAVA VI ÚŘAD VYSOKÉHO KOMISAŘE § 36 Ministerstvo informuje na požádání Úřad Vysokého komisaře o počtu zahájených řízení podle tohoto zákona. § 37 (1) Ministerstvo, popřípadě další orgány státu nebo orgány veřejné správy umožní pověřenému zástupci Úřadu Vysokého komisaře na jeho žádost bez průtahů a) kdykoliv navázat s účastníkem řízení kontakt, b) nahlížet do spisu účastníka řízení, pokud s tím účastník řízení souhlasí, c) být přítomen při pohovoru a ústním jednání. (2) Nahlížení do spisu je podmíněno předchozím souhlasem účastníka řízení; to neplatí, jestliže se lze důvodně domnívat, že se tento účastník již nenachází na území. Obdobný souhlas se vyžaduje i v případě přítomnosti pověřeného zástupce Úřadu Vysokého komisaře při ústním jednání. (3) Údaje, se kterými se Úřad Vysokého komisaře seznámil při nahlížení do spisu nebo při ústním jednání, smí užívat pouze pro potřeby plnění svých úkolů v oblasti mezinárodní ochrany. § 38 Účastník řízení podle tohoto zákona má právo po celou dobu řízení být ve styku s Úřadem Vysokého komisaře a jinými organizacemi, které se zabývají ochranou práv uprchlíků. § 39 Ministerstvo předává Úřadu Vysokého komisaře a) kopii rozhodnutí vydaného v řízení podle tohoto zákona za podmínky, že s tím účastník řízení vyslovil souhlas, b) statistické informace o řízení podle tohoto zákona. HLAVA VII PRÁVA A POVINNOSTI Díl 1 Práva a povinnosti žadatele o udělení mezinárodní ochrany § 41 (1) Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen při poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany předložit ministerstvu svůj cestovní doklad a strpět pořízení jeho kopie ministerstvem. (2) AzylantAzylant a osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany jsou povinni ministerstvu odevzdat svůj cestovní doklad při doručení rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany. Ministerstvo předá cestovní doklad cizinci, dojde-li k odnětí nebo zániku azylu nebo doplňkové ochrany; nelze-li cizinci cestovní doklad předat, ministerstvo jej i nadále uschová. (3) Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen ministerstvu při poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany odevzdat průkaz o povolení k dlouhodobému pobytu vydaný podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. § 42 (1) Žadateli o udělení mezinárodní ochranyŽadateli o udělení mezinárodní ochrany hlášenému k pobytu v azylovém zařízeníazylovém zařízení se poskytne a) ubytování, strava, základní hygienické prostředky a b) kapesné za podmínek stanovených v § 42a. (2) Ministerstvo mimo služeb uvedených v odstavci 1 písm. a) zajistí psychologické, sociální a jiné nezbytné služby a věci s ohledem na individuální potřeby žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany a podporu bezkonfliktního soužití v azylových zařízeníchazylových zařízeních. (3) Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany hlášený k pobytu v pobytovém středisku se podílí na úhradě nákladů na stravu a ubytování. K úhradě nákladů za ubytování a stravu mohou být použity pouze finanční prostředky žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, které převyšují částku životního minima9) žadatele a společně s ním posuzovaných osob; společně posuzovanými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí osoby uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona o životním a existenčním minimu za podmínek uvedených v § 4 odst. 2 a 3 zákona o životním a existenčním minimu. (4) Neposkytuje-li se v azylovém zařízeníazylovém zařízení strava, poskytne se žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany finanční příspěvek ve výši odpovídající částce životního minima9) žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany a společně s ním posuzovaných osob. Po dobu poskytování finančního příspěvku žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany kapesné nenáleží; to neplatí, jedná-li se o zvýšené kapesné podle § 42a odst. 3. Pokud zdravotní stav žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany vyžaduje podle doporučení příslušného32) odborného lékaře zvýšené náklady na dietní stravování, finanční příspěvek se zvýší o částku, o kterou se zvyšuje podle zvláštního právního předpisu32) částka živobytí osoby z důvodu dietního stravování. Finanční příspěvek náleží žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany pouze za dobu jeho přítomnosti v azylovém zařízeníazylovém zařízení a poskytuje se předem formou zúčtovatelné zálohy. (5) Ministerstvo stanoví pro azylová zařízeníazylová zařízení termíny poskytnutí finančního příspěvku podle odstavce 4 a termíny zveřejní na veřejně přístupném místě v azylovém zařízeníazylovém zařízení. (6) Poruší-li žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany závažným způsobem povinnost dodržovat ubytovací řád pro azylová zařízeníazylová zařízení stanovenou v § 48 písm. a), rozhodne ministerstvo o snížení finančního příspěvku poskytovaného žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany podle odstavce 4 až na výši odpovídající částce existenčního minima17) na dobu 1 měsíce; závažným porušením povinnosti dodržovat ubytovací řád pro azylová zařízeníazylová zařízení se zejména rozumí to, že žadatel v azylovém zařízeníazylovém zařízení ohrozí život nebo zdraví osob, vyrobí, přechovává anebo konzumuje alkohol nebo jinou návykovou látku, vyrábí nebo přechovává věci, které by mohly být použity k ohrožení bezpečnosti osob nebo majetku, vstoupí do azylového zařízeníazylového zařízení pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, opakovaně poruší zákaz kouření nebo soustavně nedodržuje zásady hygieny. Proti tomuto rozhodnutí lze podat rozklad, který nemá odkladný účinek. O snížení finančního příspěvku nelze rozhodnout, pokud byla za totožné jednání vykazující znaky přestupku podle § 93 odst. 3 písm. j) uložena pokuta. (7) V případě hodném zvláštního zřetele lze služby podle odstavce 1 nebo 2 poskytovat i mimo azylové zařízeníazylové zařízení na základě smlouvy uzavřené ministerstvem s poskytovatelem služeb. Tato smlouva může obsahovat i ujednání o rezervaci služeb podle odstavce 1 nebo 2, které v době uzavření smlouvy podle věty první nebudou vázány na konkrétního žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany. (8) Ministerstvo může zajistit ubytování žadatelů o mezinárodní ochranumezinárodní ochranu a osob uvedených v § 79 odst. 5 mimo azylové zařízeníazylové zařízení u poskytovatele ubytovacích služeb, jsou-li kapacity azylového zařízeníazylového zařízení naplněny nebo se to jeví vzhledem k okolnostem jejich pobytu v azylovém zařízeníazylovém zařízení jako nezbytné. (9) Ministerstvo vyhláškou stanoví finanční úhradu za poskytnutou stravu a ubytování ve výši průměrných nezbytných nákladů. (10) Ministerstvo poskytne žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany, který je hlášen k pobytu v přijímacím nebo pobytovém středisku, jednorázový finanční příspěvek ve výši 5 000 Kč, dojde-li k úmrtí rodinného příslušníka žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany (§ 13 odst. 2 a § 14b odst. 2), který byl v době úmrtí hlášen k pobytu v přijímacím nebo pobytovém středisku. § 42a (1) Kapesné se poskytuje pouze za dobu přítomnosti žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany v azylovém zařízeníazylovém zařízení. (2) Kapesné se vyplácí ve výplatním termínu stanoveném prováděcím právním předpisem. Pokud se žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany bez závažného důvodu ve výplatním termínu k výplatě kapesného nedostaví, nárok na kapesné za dané výplatní období zaniká. (3) Vykonává-li žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany starší 18 let ubytovaný v přijímacím nebo pobytovém středisku činnosti ve prospěch ostatních žadatelů o udělení mezinárodní ochranyžadatelů o udělení mezinárodní ochrany, které slouží ke snadnějšímu přizpůsobení na prostředí azylového zařízeníazylového zařízení a zároveň přispívají k řádnému chodu azylového zařízeníazylového zařízení a zlepšení vzájemného soužití s okolím, může obdržet zvýšené kapesné. Tyto činnosti lze vykonávat na základě zadání učiněného vedoucím azylového zařízeníazylového zařízení v rozsahu nejvýše 30 hodin měsíčně. Zvýšené kapesné se nezapočítává do finančních prostředků podle § 42 odst. 3. (4) Ministerstvo stanoví vyhláškou výši kapesného a zvýšeného kapesného za 1 hodinu vykonávané činnosti podle odstavce 3 a termíny jejich výplaty pro azylové zařízeníazylové zařízení. § 43 (1) Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany hlášený k pobytu mimo azylové zařízeníazylové zařízení si hradí náklady spojené s pobytem na území, s výjimkou zdravotních služeb podle § 88, z vlastních prostředků. (2) Není-li žadatel hlášen k pobytu v azylovém zařízeníazylovém zařízení nebo opustil-li azylové zařízeníazylové zařízení na dobu delší než 24 hodin, má po dobu, kdy není hlášen nebo se nezdržuje v azylovém zařízeníazylovém zařízení, dostatečné prostředky k dosažení odpovídající životní úrovně, jaké by dosáhl při pobytu v azylovém zařízeníazylovém zařízení. § 44 Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany má v azylovém zařízeníazylovém zařízení, v němž je hlášen k pobytu, právo na ubytování společně s manželem, s příbuzným v pokolení přímém nebo s jinou osobou blízkou, pokud jsou žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany a pokud s tím souhlasí. Za osoby blízké se považují osoby prohlašující, že k sobě mají osobní vztah. Povinnosti žadatele o udělení mezinárodní ochrany § 45 (1) Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen přiznat finanční prostředky, které má k dispozici, a v době pobytu v azylovém zařízeníazylovém zařízení odevzdat věc ohrožující život či zdraví osob nebo alkohol a jinou návykovou látku. (2) Je-li důvodné podezření, že žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany nepřiznal finanční prostředky, které má k dispozici, neodevzdal věc ohrožující život či zdraví osob nebo alkohol a jinou návykovou látku nebo skrývá něco, co lze užít jako podklad pro vydání rozhodnutí, zejména cestovní či jiný doklad, je povinen strpět osobní prohlídku a prohlídku svých věcí. (3) Má-li policie nebo ministerstvo důvodné podezření podle odstavce 2, provede policie prohlídku při příchodu cizince do přijímacího střediska nebo v průběhu jeho pobytu v azylovém zařízeníazylovém zařízení. Policie věc ohrožující život či zdraví osob, alkohol nebo jinou návykovou látku, nalezené při osobní prohlídce a prohlídce věcí, odebere, a předá je spolu se seznamem těchto věcí k úschově ministerstvu. O provedení osobní prohlídky sepíše policie záznam. (4) Osobní prohlídku vykonává osoba stejného pohlaví. (5) Policie odebere na dobu řízení o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany věc nalezenou při osobní prohlídce nebo prohlídce věcí podle odstavce 2, která může sloužit jako důkaz v řízení o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany nebo při určování státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie příslušného k posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany20), a předá ji ministerstvu. (6) Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen strpět sejmutí daktyloskopických otisků prstů a pořízení obrazového záznamu s cílem zjistit nebo ověřit jeho totožnost. Sejmutí otisků zajišťuje policie, pořízení obrazového záznamu zajišťuje ministerstvo. § 46 (1) Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany nesmí opustit přijímací středisko do a) provedení lékařského vyšetření zaměřeného na zjištění, zda žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany netrpí chorobou ohrožující jeho život či zdraví nebo život či zdraví jiných osob, b) ukončení karantény nebo jiného opatření v souvislosti s ochranou veřejného zdraví, lze-li je uskutečnit v přijímacím středisku. (2) Za opuštění přijímacího střediska se nepovažuje opuštění za účelem účasti žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo cizince na nařízeném jednání před orgánem veřejné moci, poskytnutí neodkladné zdravotní péče nebo provedení lékařského vyšetření zaměřeného na zjištění, zda žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany nebo cizinec netrpí chorobou ohrožující jeho život či zdraví nebo život či zdraví jiných osob v případě, že je nelze v přijímacím středisku provést. V případech opuštění přijímacího střediska podle věty první zabezpečí doprovod žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany nebo cizinci na žádost ministerstva policie. (3) Ministerstvo provede úkony podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu. (4) Ustanovení odstavce 1 neplatí pro cizince, který pobývá na území na základě povolení k pobytu uděleného podle zvláštního právního předpisu.4) § 46a (1) Ministerstvo může v případě nutnosti rozhodnout o zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany v přijímacím středisku nebo v zařízení pro zajištění cizinců3), nelze-li účinně uplatnit zvláštní opatřenízvláštní opatření, jestliže a) účelem zajištění je spolehlivé zjištění nebo ověření jeho totožnosti, b) se prokazuje padělaným nebo pozměněným dokladem totožnosti, a není-li totožnost jinak známa, c) je důvodné se domnívat, že by mohl představovat nebezpečí pro bezpečnost státu nebo veřejný pořádek, d) bude přemístěn do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie20) a existuje-li vážné nebezpečí útěku, zejména pokud se již v minulosti vyhnul provedení přemístění, nebo se pokusil o útěk anebo vyjádřil úmysl nerespektovat pravomocné rozhodnutí o přemístění do státu vázaného předpisem Evropské unie20) nebo pokud je takový úmysl zjevný z jeho jednání, e) byla žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany podána v zařízení pro zajištění cizinců a existují oprávněné důvody se domnívat, že žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany byla podána pouze s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, vydání nebo předání podle evropského zatýkacího rozkazuevropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do ciziny, nebo je pozdržet, ačkoliv mohl požádat o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany dříve, f) svým jednáním ztěžuje řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany, a to zejména tím, že neposkytuje ministerstvu nezbytnou součinnost, a proto není možné v řízení o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, existuje nebezpečí útěku nebo již dříve území neoprávněně opustil, není-li takový postup v rozporu s mezinárodními závazky České republiky. (2) Ministerstvo může dále rozhodnout o zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, který závažným způsobem porušil povinnost uloženou mu zvláštním opatřenímzvláštním opatřením. (3) Jde-li o žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, který je zranitelnou osobouzranitelnou osobou, s výjimkou osoby se zdravotním postižením, které nebrání jejímu umístění v přijímacím středisku nebo v zařízení pro zajištění cizinců, může ministerstvo v případě nutnosti rozhodnout o jeho zajištění, pouze pokud je starší 18 let a porušil opakovaně závažným způsobem povinnost uloženou mu zvláštním opatřenímzvláštním opatřením. (4) Jde-li o cizince, který je zajištěn podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky a který podal žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, rozhodne ministerstvo o zajištění podle odstavce 1 do 5 pracovních dnů ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany. Je-li rozhodnuto o zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany poté, co bylo ukončeno zajištění podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, k uplynulé době zajištění podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky se nepřihlíží. (5) Ministerstvo v rozhodnutí o zajištění stanoví dobu trvání zajištění, kterou lze prodloužit, a to i opakovaně, nejdéle na 180 dnů. (6) V řízení o zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany a v řízení o prodloužení doby trvání jeho zajištění je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení. Rozklad, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné. V rozhodnutí o zajištění a v rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění ministerstvo poučí žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany o možnosti podat návrh na ustanovení zástupce pro řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva o zajištění a o prodloužení doby trvání zajištění podle soudního řádu správního. (7) Proti rozhodnutí ministerstva o zajištění, prodloužení doby trvání zajištění a o nepropuštění lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí žalobu, a to prostřednictvím ministerstva nebo u místně příslušného krajského soudu, kterým je krajský soud, v jehož obvodu je žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany v den podání žaloby hlášen k pobytu. (8) V případě, že je žaloba podána prostřednictvím ministerstva, ministerstvo předloží soudu žalobu, vyjádření k žalobě a správní spis do 5 pracovních dnů ode dne doručení žaloby; je-li žaloba podána u příslušného soudu, vyžádá si soud správní spis. Ministerstvo předloží soudu vyjádření k žalobě a správní spis do 5 pracovních dnů ode dne doručení žaloby a zároveň doručí své vyjádření k žalobě žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany. O žalobě soud rozhodne do 7 pracovních dnů ode dne doručení správního spisu soudu. Soud nařídí k projednání věci jednání, navrhne-li to účastník řízení nejpozději do 5 dnů ode dne podání žaloby nebo je-li to nezbytné; o tom musí být žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany v rozhodnutí ministerstva poučen. Rozhodne-li soud o zrušení napadeného rozhodnutí, vyrozumí o tom ministerstvo bezprostředně po vyhlášení rozsudku. (10) Ministerstvo po dobu platnosti rozhodnutí o zajištění a o prodloužení doby trvání zajištění zkoumá, zda důvody zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany trvají. Ministerstvo při předání rozhodnutí o zajištění a o prodloužení doby trvání zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany poučí o jeho právu požádat o propuštění. Žádost o propuštění je žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany oprávněn podat nejdříve po uplynutí 15 dnů ode dne nabytí právní moci posledního rozhodnutí ministerstva nebo soudu k zajištění, podle toho, které rozhodnutí nabylo právní moci později; to platí i pro podání opakované žádosti o propuštění. (11) Jsou-li v průběhu zajištění zjištěny nové skutečnosti odůvodňující zajištění z jiného důvodu, vydá ministerstvo nové rozhodnutí o zajištění. Oznámením nového rozhodnutí o zajištění, o prodloužení doby trvání zajištění nebo rozhodnutí o zajištění podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky se dosavadní rozhodnutí o zajištění ruší. Oznámením nového rozhodnutí o zajištění se doba zajištění podle odstavce 5 nepřerušuje ani nestaví. (12) Na žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany zajištěného v přijímacím středisku podle tohoto ustanovení se § 46 odst. 2 použije obdobně. (13) Zajištění podle tohoto zákona musí být bez zbytečného odkladu bez rozhodnutí ukončeno, a) zanikl-li důvod zajištění, b) uplynula-li lhůta stanovená v rozhodnutí o zajištění nebo o prodloužení zajištění, c) rozhodne-li soud o zrušení rozhodnutí o zajištění nebo o prodloužení doby trvání zajištění; povinnost propustit žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany vzniká vyhlášením zrušujícího rozsudku, nebo d) byl-li žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany udělen azyl nebo doplňková ochrana. (14) Je-li zajištění ukončeno, provozovatel přijímacího střediska nebo zařízení pro zajištění cizinců a policie na základě bezodkladného písemného sdělení ministerstva provedou nezbytné úkony související s opuštěním přijímacího střediska nebo zařízení pro zajištění cizinců; to neplatí, rozhoduje-li policie o zajištění cizince podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. (15) Pro účely zajištění se osoba zajištěná podle tohoto ustanovení považuje za žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany i po a) uplynutí lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, a to do okamžiku, než bude ministerstvem zjištěno, zda žaloba proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, popřípadě i s návrhem na přiznání odkladného účinku, byla podána, avšak nejdéle 10 pracovních dnů, nebo b) rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo o nepřiznání odkladného účinku žaloby do doby, než policie rozhodne o případném zajištění podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, avšak nejdéle 5 pracovních dnů. (16) Pro účely zajištění podle odstavce 1 písm. d) se osoba, která má být přemístěna, považuje za žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany až do provedení přemístění podle přímo použitelného předpisu Evropské unie20). § 47 Zvláštní opatření (1) Zvláštním opatřenímZvláštním opatřením se rozumí rozhodnutím ministerstva uložená povinnost žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany a) zdržovat se v pobytovém středisku určeném ministerstvem, nebo b) osobně se hlásit ministerstvu v době ministerstvem stanovené. (2) Ministerstvo může rozhodnout o uložení zvláštního opatřenízvláštního opatření žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany, jestliže nastanou důvody podle § 46a odst. 1 nebo § 73 odst. 3, ale je důvodné se domnívat, že uložení zvláštního opatřenízvláštního opatření je dostatečné k zabezpečení účasti žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany v řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany. (3) Nebrání-li tomu specifické potřeby nebo osobní situace, lze zvláštní opatřenízvláštní opatření uložit i žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany, který je zranitelnou osobouzranitelnou osobou, s výjimkou nezletilé osoby bez doprovodunezletilé osoby bez doprovodu. (4) Zvláštní opatřeníZvláštní opatření lze uložit nejdéle do doby doručení rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo do doby pravomocného rozhodnutí krajského soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany. (5) Ministerstvo v rozhodnutí o uložení zvláštního opatřenízvláštního opatření stanoví způsob výkonu zvláštního opatřenízvláštního opatření a jeho délku, kterou lze prodloužit, a to i opakovaně. Rozklad proti rozhodnutí o uložení zvláštního opatřenízvláštního opatření a o prodloužení zvláštního opatřenízvláštního opatření nemá odkladný účinek. (6) Ministerstvo po dobu platnosti rozhodnutí o uložení zvláštního opatřenízvláštního opatření a o prodloužení zvláštního opatřenízvláštního opatření zkoumá, zda důvody pro uložení zvláštního opatřenízvláštního opatření trvají. (7) Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen strpět uložení zvláštního opatřenízvláštního opatření. (8) Kontrolu dodržování zvláštního opatřenízvláštního opatření provádí ministerstvo; na tuto kontrolu se kontrolní řád nevztahuje. § 48 Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen a) dodržovat ubytovací řád pro azylová zařízeníazylová zařízení, b) dodržovat hygienické předpisy v ubytovacích prostorách azylového zařízeníazylového zařízení a podílet se v prostorách azylového zařízeníazylového zařízení na udržování hygienického standardu stanoveného ubytovacím řádem, c) plnit v azylovém zařízeníazylovém zařízení příkazy a pokyny policie nebo ministerstva vydané při zajišťování úkolů podle tohoto zákona, d) šetřit majetek azylového zařízeníazylového zařízení a ostatních ubytovaných a e) strpět zdravotní prohlídku, je-li to třeba pro ochranu veřejného zdraví33). § 49 Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen a) prokazovat průkazem žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany (§ 57) příslušným orgánům svou totožnost či jiné skutečnosti zapsané v tomto průkazu, b) chránit průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením či zneužitím; v případě, že tyto okolnosti nastaly, hlásit je neprodleně policiipolicii, c) odevzdat průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, který je neplatný (§ 58). § 49a (1) Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen v průběhu řízení poskytovat ministerstvu nezbytnou součinnost a uvádět pravdivé a úplné informace nezbytné pro zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. (2) Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany není oprávněn po dobu řízení o udělení mezinárodní ochrany opustit území. Díl 2 Práva a povinnosti azylantů § 50 Práva související s trvalým pobytem azylanta na území nejsou tímto zákonem dotčena. § 50a (1) Ministerstvo poskytne azylantoviazylantovi na jeho písemnou žádost podanou nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu jednorázový finanční příspěvek ve výši životního minima9) osoby a společně s ní posuzovaných osob; ministerstvo tento příspěvek neposkytne, je-li azylantazylant zároveň držitelem povolení k pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. (2) Ministerstvo azylantaazylanta písemně poučí v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, o jeho právech a povinnostech nejpozději do 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu. Povinnosti azylanta § 51 Azylant je povinen oznamovat ministerstvu skutečnosti významné pro zachování azylu, například udělení státního občanství České republiky. § 52 AzylantAzylant je povinen a) chránit průkaz o povolení k pobytu a cestovní doklad před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím; v případě, že některá z těchto okolností nastala, je povinen neprodleně je hlásit ministerstvu, b) průkazem o povolení k pobytu prokazovat příslušným orgánům svou totožnost či jiné skutečnosti zapsané v průkazu na základě zákona, c) požádat ministerstvo neprodleně o vydání nového průkazu o povolení k pobytu, pozbyl-li dosavadní průkaz svou platnost, d) požádat ministerstvo o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu ve lhůtě 60 dnů před uplynutím doby platnosti. V případě, že podání žádosti ve stanovené lhůtě zabrání důvody na vůli azylantaazylanta nezávislé, je azylantazylant povinen tuto žádost podat do 15 pracovních dnů po zániku těchto důvodů, e) odevzdat průkaz o povolení k pobytu a cestovní doklad ministerstvu v případě odnětí nebo zániku azylu; v případě zániku azylu z důvodu podle § 18 písm. a) má tuto povinnost ten, komu azylantazylant průkaz předal, nebo ten, kdo tento průkaz nalezl, f) odevzdat ministerstvu 1. neplatný doklad vydaný podle tohoto zákona a 2. při předání průkazu o povolení k pobytu podle tohoto zákona průkaz o povolení k pobytu, má-li ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu zároveň povolen trvalý pobyt na území podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, g) oznámit ministerstvu pobyt mimo území delší než 365 dnů, h) strpět po převzetí rozhodnutí o udělení azylu, za účelem vydání průkazu o povolení k pobytu, pořízení biometrických údajů a jeho podpisu, který je určen k dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud azylantoviazylantovi v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. AzylantAzylant je povinen ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit se na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu, i) strpět aktuální pořízení biometrických údajů zvláštním technickým zařízením za účelem ověření pravosti průkazu o povolení k pobytu nebo ověřování totožnosti azylantaazylanta, j) ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, jde-li o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz poškozený, zničený, ztracený, odcizený nebo obsahuje-li nefunkční nosič dat, převzít nový průkaz o povolení k pobytu. § 53 AzylantAzylant je povinen strpět identifikační úkony podle § 45 odst. 6, jsou-li dány zákonné důvody pro odnětí azylu. Díl 3 Práva a povinnosti osob požívajících doplňkové ochrany § 53a (1) Doplňková ochrana se uděluje na dobu, po kterou osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany hrozí vážná újma (§ 14a), nejméně však na 1 rok; na stejnou dobu se uděluje doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny. Osobě požívající doplňkové ochranyOsobě požívající doplňkové ochrany je povolen pobyt na území po dobu stanovenou v rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany. (2) Ministerstvo poskytne osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany na její písemnou žádost podanou nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany jednorázový finanční příspěvek ve výši životního minima9) osoby a společně s ní posuzovaných osob; ministerstvo tento příspěvek neposkytne, je-li osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany zároveň držitelem povolení k pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. (3) Ministerstvo osobu požívající doplňkové ochranyosobu požívající doplňkové ochrany písemně poučí v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopna se dorozumět, o jejích právech a povinnostech nejpozději do 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany. (4) Osoba požívající doplňkové ochranyOsoba požívající doplňkové ochrany je oprávněna požádat o prodloužení doby, na kterou je doplňková ochrana udělena. Ministerstvo prodlouží dobu, po kterou je udělena doplňková ochrana, v případě, že osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany i nadále hrozí vážná újma (§ 14a) a nenastanou-li důvody pro její odejmutí (§ 17a); pohovor se neprovádí, pokud lze vydat rozhodnutí o prodloužení doplňkové ochrany. Doplňková ochrana se prodlouží nejméně o 2 roky; je-li důvodné nebezpečí, že by osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany mohla závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ho již narušuje, prodlouží se doplňková ochrana o 1 rok. Při prodlužování doplňkové ochrany za účelem sloučení rodiny se postupuje obdobně. Ustanovení § 25 písm. d) se v řízení o prodloužení doplňkové ochrany použije obdobně. (5) Nerozhodne-li ministerstvo o žádosti o prodloužení doplňkové ochrany v době platnosti rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany, prodlužuje se doba stanovená v rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany do dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva o žádosti. (6) Osoba požívající doplňkové ochranyOsoba požívající doplňkové ochrany je povinna po převzetí rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany nebo po převzetí rozhodnutí o prodloužení doplňkové ochrany za účelem vydání průkazu o povolení k pobytu se na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. (7) Osoba požívající doplňkové ochranyOsoba požívající doplňkové ochrany je povinna ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit se na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu. § 53b Osoba požívající doplňkové ochranyOsoba požívající doplňkové ochrany je povinna a) oznamovat ministerstvu skutečnosti významné pro zachování doplňkové ochrany, b) chránit průkaz o povolení k pobytu a cestovní doklad před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím; v případě, že některá z těchto okolností nastala, je povinna neprodleně je hlásit ministerstvu, c) průkazem o povolení k pobytu prokazovat příslušným orgánům svou totožnost či jiné skutečnosti zapsané v průkazu na základě zákona, d) odevzdat průkaz o povolení k pobytu a cestovní doklad ministerstvu v případě odnětí nebo zániku doplňkové ochrany. V případě zániku doplňkové ochrany z důvodu uvedeného v § 18 písm. a) má tuto povinnost ten, komu osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany průkaz předala, nebo ten, kdo tento průkaz nalezl, e) odevzdat ministerstvu 1. neplatný doklad vydaný podle tohoto zákona a 2. při předání průkazu o povolení k pobytu podle tohoto zákona průkaz o povolení k pobytu, má-li ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany zároveň povolen trvalý pobyt na území podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, f) oznámit ministerstvu pobyt mimo území delší než 365 dnů, g) strpět identifikační úkony podle § 45 odst. 6, jsou-li dány zákonné důvody pro odnětí doplňkové ochrany, h) strpět pořízení biometrických údajů za účelem vydání průkazu o povolení k pobytu a následné ověřování pravosti tohoto průkazu a ověřování totožnosti osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany porovnáním biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat a biometrických údajů vedených v informačních systémech podle tohoto zákona, popřípadě biometrických údajů aktuálně pořízených prostřednictvím zvláštního technického zařízení, i) strpět aktuální pořízení biometrických údajů zvláštním technickým zařízením za účelem ověření pravosti průkazu o povolení k pobytu nebo ověřování totožnosti osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany, j) ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, jde-li o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz poškozený, zničený, ztracený, odcizený nebo obsahuje-li nefunkční nosič dat, převzít nový průkaz o povolení k pobytu. § 53c Osoba požívající doplňkové ochranyOsoba požívající doplňkové ochrany se pro účely zaměstnanosti považuje za osobu s trvalým pobytem na území. Díl 4 Právní postavení azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany jako dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii na území § 53d (1) Ministerstvo azylantoviazylantovi, kterému byl udělen azyl podle § 12 nebo 13, nebo osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany přizná právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii na území18) (dále jen „rezident na území“), pokud o to písemně požádá a a) splňuje podmínku 5 let nepřetržitého pobytu na území, b) nenarušil závažným způsobem veřejný pořádek nebo neohrozil bezpečnost České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, c) prokázal zajištění prostředků k pobytu na území ve výši odpovídající prostředkům vyžadovaným k povolení trvalého pobytu podle § 71 zákona o pobytu cizinců na území České republiky. (2) Do požadované doby 5 let nepřetržitého pobytu na území se započítává doba pobytu na dlouhodobé vízum, na povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podle zvláštního právního předpisu4) a doba pobytu v postavení azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany. Doba pobytu na území za účelem studia podle zvláštního právního předpisu4) se započítává jednou polovinou. Jednou polovinou se dále započítává doba, po kterou bylo vedeno řízení o udělení mezinárodní ochrany, které vedlo k rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany, a to včetně doby řízení o žalobě nebo o kasační stížnostikasační stížnosti; bylo-li řízení o udělení mezinárodní ochrany vedeno déle než 18 měsíců, započítává se tato doba v celém rozsahu. (3) Do požadované doby 5 let nepřetržitého pobytu se započítávají i období nepřítomnosti cizince, azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany na území v průběhu doby pobytu podle odstavce 2 věty první a druhé, pokud tato jednotlivá období nepřítomnosti nepřesáhla 6 po sobě jdoucích měsíců a pokud ve svém souhrnu nepřesáhla 10 měsíců, a dále období nepřítomnosti na území, které nepřesáhlo 12 po sobě jdoucích měsíců, pokud byl cizinec, azylantazylant nebo osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany pracovně vyslán do zahraničí. Nepřetržitost pobytu je dále zachována, pokud jedno období nepřítomnosti cizince, azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany na území nebylo delší než 12 po sobě jdoucích měsíců ze závažných důvodů, zejména jde-li o těhotenství, narození dítěte, závažné onemocnění, studium nebo odborné školení, přičemž toto období se do požadované doby 5 let nepřetržitého pobytu nezapočítává. (4) Do požadované doby 5 let nepřetržitého pobytu se nezapočítává doba, po kterou byl cizinec, azylantazylant nebo osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany na území vyslán zahraničním zaměstnavatelem nebo zahraniční právnickou nebo fyzickou osobou, a dále doba, po kterou cizinec na území pobýval za účelem zaměstnání závislého na střídání ročního období nebo vypomáhal s domácími pracemi za stravu, ubytování a kapesné určené k uspokojování jeho základních sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb (au pair). § 53e (1) Ministerstvo zruší rozhodnutí o přiznání právního postavení rezidenta na území, pokud a) rezident na území závažným způsobem narušil veřejný pořádek nebo ohrozil bezpečnost státu, b) jiný členský stát Evropské unie rozhodl o ukončení přechodného pobytu rezidenta na svém území z důvodu závažného porušení veřejného pořádku, c) rezident pobýval mimo území členských států Evropské unie nepřetržitě po dobu delší než 12 měsíců, pokud nebyla odůvodněna závažnými důvody, zejména těhotenstvím a narozením dítěte, závažným onemocněním, studiem nebo odborným školením anebo pracovním vysláním do zahraničí, nebo d) rezident pobýval mimo území nepřetržitě po dobu delší než 6 let. (2) Právní postavení rezidenta na území zaniká odnětím azylu podle § 17 odst. 1 písm. a) nebo h), odnětím doplňkové ochrany podle § 17a odst. 1 písm. b) nebo c) anebo neprodloužením doplňkové ochrany z důvodů uvedených v § 17a odst. 1 písm. b) nebo c). (3) Došlo-li k zániku nebo odnětí azylu nebo doplňkové ochrany a právní postavení rezidenta na území trvá, je rezident oprávněn trvale pobývat na území podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. § 53f (1) Ministerstvo na žádost jiného členského státu Evropské unie sdělí v souvislosti s rozhodováním o vyhoštění cizince, kterému bylo přiznáno právní postavení rezidenta na území, do 1 měsíce ode dne doručení žádosti informaci, zda je rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany nadále platné. (2) Ministerstvo na žádost jiného členského státu Evropské unie sdělí v souvislosti s vydáním průkazu o povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta, kterému ministerstvo uvedlo do průkazu o povolení k pobytu záznam o udělené mezinárodní ochraněmezinárodní ochraně podle § 59 odst. 3 písm. e), do 1 měsíce ode dne doručení žádosti informaci, zda je rozhodnutí ve věci mezinárodní ochranymezinárodní ochrany nadále platné. Díl 5 Povinnost cizince vycestovat a povinnosti jiných osob § 54 (1) Bylo-li řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany zastaveno z důvodu neposkytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, může být cizinec policií zajištěn za účelem jeho vycestování z území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace. (2) Cizinec je povinen vycestovat ve lhůtě stanovené ve výjezdním příkazu podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu9d); nebyl-li mu výjezdní příkaz udělen, do 30 dnů ode dne pravomocného ukončení řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany. (3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, je-li cizinec oprávněn k pobytu na území podle zvláštního právního předpisu. § 54a Dobrovolný návrat (1) Ministerstvo může zajistit úhradu nákladů spojených s dobrovolným návratem a) žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, který vzal svou žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany nebo žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany zpět, nebo cizince, který vzal zpět kasační stížnostkasační stížnost, a to na základě jeho písemné žádosti podané do 15 dnů ode dne zpětvzetí, nebo b) cizince nebo žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany na základě jeho písemné žádosti podané do 15 dnů od zániku mezinárodní ochranymezinárodní ochrany nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo o kasační stížnostikasační stížnosti nebo o nepřiznání odkladného účinku žaloby nebo kasační stížnostikasační stížnosti do státu, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství státu posledního trvalého bydlištěstátu posledního trvalého bydliště. V případě hodném zvláštního zřetele může ministerstvo zajistit úhradu nákladů spojených s dobrovolným návratem i do jiného státu, který není členským státem Evropské unie nebo státem vázaným přímo použitelným předpisem Evropské unie20). (2) Na cizince, který podal žádost o dobrovolný návrat, se pro účely poskytování zdravotních služeb, ubytování, stravy a jiných nezbytných služeb hledí jako na žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, a to do doby vycestování nebo do doby oznámení ministerstva o tom, že ministerstvo nezajistí úhradu nákladů spojených s jeho dobrovolným návratem. (3) Žádost o dobrovolný návrat je žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany oprávněn podat a ministerstvo může zajistit úhradu nákladů spojených s dobrovolným návratem i před nabytím právní moci rozhodnutí ministerstva nebo soudů uvedených v odstavci 1 za podmínky, že spolu se žádostí předloží i doklad o tom, že vzal žalobu nebo kasační stížnostkasační stížnost zpět. (4) Policie dopraví zajištěného žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany při provádění dobrovolného návratu na hraniční přechod určený ministerstvem nebo v případě nutnosti zpět do přijímacího střediska nebo zařízení pro zajištění cizinců, kde je zajištění vykonáváno. Náklady spojené s dopravou podle věty první hradí ministerstvo. Policie může po dobu dopravy podle věty první omezit osobní svobodu a svobodu pohybu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany. Povinnosti jiných osob § 55 Právnické nebo fyzické osoby, které žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany pozvaly postupem stanoveným zvláštním právním předpisem4) na území, jsou povinny hradit náklady spojené s pobytem tohoto žadatele, pokud žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany tyto náklady nehradí sám podle § 42 odst. 3, s výjimkou nákladů uvedených v § 88. § 56 Každý, kdo nalezne průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, průkaz o povolení k pobytu nebo cestovní doklad, je povinen jej neprodleně odevzdat ministerstvu nebo kterékoli služebně policiepolicie. § 56a (1) Letecká společnost nesmí na území České republiky přepravit cizince, který nemá cestovní doklad. (2) Letecká společnost, která na území České republiky přepravila cizince podle odstavce 1, je povinna tohoto cizince dopravit z území České republiky v případě, že cizinec je v době nabytí právní moci rozhodnutí o neudělení mezinárodní ochrany, zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochranyžádosti o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné nebo zastavení řízení o udělení mezinárodní ochrany umístěn v přijímacím středisku na mezinárodním letišti. § 56b Poskytovatel lůžkové péče, u kterého je hospitalizován cizinec, je povinen umožnit ministerstvu činit nezbytné úkony v souvislosti s řízením o udělení mezinárodní ochrany, pokud splnění této povinnosti nebrání jiný právní předpis. Ministerstvo nahradí poskytovateli zdravotních služeb majetkovou újmu vzniklou v důsledku plnění povinnosti podle předchozí věty. Právo na náhradu majetkové újmy musí být uplatněno nejpozději do 30 dnů ode dne jejího vzniku, jinak zaniká. Nedojde-li k dohodě, o náhradě a její výši rozhoduje soud. HLAVA VIII PRŮKAZ ŽADATELE O UDĚLENÍ MEZINÁRODNÍ OCHRANY, PRŮKAZ O POVOLENÍ K POBYTU A CESTOVNÍ DOKLADY Díl 1 Průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany § 57 (1) Ministerstvo vydá žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany nejpozději do 3 dnů od poskytnutí údajů k žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany. Je-li žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany zajištěn v zařízení pro zajištění cizinců, vydá mu ministerstvo průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany před odchodem ze zařízení pro zajištění cizinců. (2) Ministerstvo vydá žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany nejpozději do 3 dnů od příchodu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany do azylového zařízeníazylového zařízení, jestliže údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany byly poskytnuty v době výkonu zabezpečovací detence, ochranného léčení, vazby nebo trestu odnětí svobody nebo na jiném místě z důvodu omezené možnosti pohybu žadatele. Do doby příchodu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany do azylového zařízeníazylového zařízení mu ministerstvo vydá potvrzení o podané žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany. (3) Průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany je veřejnou listinouveřejnou listinou, kterou se prokazuje totožnost jeho držitele a oprávněnost jeho setrvání na území. (4) Do průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany ministerstvo zapíše údaje o totožnosti žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, o jeho státním občanství, místě ubytování a o době jeho platnosti. (5) Dobu platnosti průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany stanoví ministerstvo. Dobu platnosti průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany lze opakovaně prodlužovat. K prodloužení doby platnosti, provedení změn nebo doplnění údajů zapisovaných do průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany je nutná osobní účast žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany; osobní účast žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany se nevyžaduje v případě hodném zvláštního zřetele. Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen při prodloužení doby platnosti průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany po vydání rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany ministerstvu doložit, že podal žalobu proti tomuto rozhodnutí s návrhem na přiznání odkladného účinku, nemá-li jej podání žaloby podle tohoto zákona. (6) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany. § 58 Neplatnost průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany (1) Průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany pozbývá platnosti, jestliže a) uplynula doba platnosti v něm uvedená, b) byla ohlášena jeho ztráta nebo odcizení, c) jeho držitel zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého, d) jeho držitel již není žadatelem o udělení mezinárodní ochranyžadatelem o udělení mezinárodní ochrany podle § 2 odst. 1 písm. b); to neplatí, byl-li v tomto průkazu učiněn záznam podle § 65 odst. 2, e) jeho držitel podstatně změnil svou podobu, f) je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je vážně porušena jeho celistvost, nebo g) obsahuje neoprávněně provedené změny. (2) Trvají-li důvody pro vydání průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, ministerstvo v případech podle odstavce 1 vydá průkaz nový. V případě podle odstavce 1 písm. a) ministerstvo záznamem do průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany prodlouží dobu platnosti v průkazu uvedenou. Díl 2 Průkaz o povolení k pobytu § 59 Průkaz o povolení k pobytu (1) Průkaz o povolení k pobytu je veřejnou listinouveřejnou listinou vydávanou azylantoviazylantovi a osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany. (2) Průkaz o povolení k pobytu se vydává jako samostatný doklad obsahující nosič dat s biometrickými údaji, jimiž jsou údaje o zobrazení obličeje a údaje o otiscích prstů. Jde-li o azylantaazylanta nebo osobu požívající doplňkové ochranyosobu požívající doplňkové ochrany mladší 6 let, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie15) nestanoví odlišnou věkovou hranici, nebo azylantaazylanta nebo osobu požívající doplňkové ochranyosobu požívající doplňkové ochrany, u nichž je fyzicky nemožné pořídit otisky prstů rukou, vydá se průkaz o povolení k pobytu, v němž jsou z biometrických údajů zpracovány pouze údaje o zobrazení obličeje. V nosiči dat je v tomto případě uveden údaj, že nosič dat neobsahuje otisky prstů rukou azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany. (3) Průkaz o povolení k pobytu obsahuje údaje stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie15) a dále a) rodné číslo, b) místo hlášeného pobytu na území, jde-li o azylantaazylanta, c) záznam o omezení svéprávnosti, d) digitální zpracování podpisu azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany, e) u rezidenta na území záznam „Mezinárodní ochranaMezinárodní ochrana udělena CZE dne [datum]“18), f) u rezidenta na území záznam „povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta – EU“18), g) záznam podle odstavce 4 a h) záznam o platném povolení k trvalému pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, byl-li držitel průkazu osobou s platným povolením k trvalému pobytu v době, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany. (4) Jméno, popřípadě jména, a příjmení azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany se v průkazu o povolení k pobytu uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu. Pokud byl azylantoviazylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany vydán matričním úřadem České republiky rodný nebo oddací list znějící na jméno, popřípadě jména, a příjmení v jiném tvaru, vyznačí ministerstvo tuto skutečnost formou záznamu v průkazu o povolení k pobytu včetně uvedení jména, popřípadě jmen, a příjmení ve tvaru uvedeném v rodném a oddacím listu. (5) Ministerstvo pořídí biometrické údaje azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany a jejich podpis určený k dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud azylantoviazylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. Současně zpracuje s využitím údajů, které jsou o azylantoviazylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany vedené v informačních systémech podle tohoto zákona, protokol, který obsahuje údaje nezbytné pro vydání průkazu o povolení k pobytu. (6) Při předání průkazu o povolení k pobytu ministerstvo azylantaazylanta nebo osobu požívající doplňkové ochranyosobu požívající doplňkové ochrany prokazatelně poučí o podmínkách užívání průkazu tak, aby nedošlo k jeho poškození nebo zneužití. Při předání průkazu o povolení k pobytu ministerstvo na žádost azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany ověří správnost osobních údajůosobních údajů uvedených ve vydávaném průkazu o povolení k pobytu, funkčnost nosiče dat s biometrickými údaji a správnost v něm zpracovávaných biometrických údajů. Funkčnost nosiče dat a správnost v něm zpracovaných biometrických údajů se ověřuje pomocí technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů cizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat průkazu o povolení k pobytu. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajůosobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajůosobních údajů zpracovaných v průkazu o povolení k pobytu, se azylantoviazylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany vydá nový průkaz o povolení k pobytu. (7) Držitel průkazu o povolení k pobytu je oprávněn požádat ministerstvo o ověření funkčnosti nosiče dat a správnosti v něm zpracovaných biometrických údajů. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajůosobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajůosobních údajů zpracovaných v průkazu o povolení k pobytu, se azylantoviazylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany vydá nový průkaz o povolení k pobytu; vydání nového průkazu v tomto případě podléhá správnímu poplatku pouze tehdy, pokud nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji byla způsobena okolnostmi, o nichž azylantazylant nebo osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany prokazatelně věděli, že mohou způsobit poškození nebo nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji. (8) Biometrické údaje lze využívat výlučně pro ověřování pravosti průkazu o povolení k pobytu a ověření totožnosti azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany, a to porovnáním biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat s údaji vedenými v informačních systémech podle tohoto zákona o uvedených subjektech údajů nebo porovnáním biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat s aktuálně zobrazenými biometrickými údaji azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany pořízenými v průběhu prokazování totožnosti s pomocí technického zařízení. (9) Pokud azylantazylant nebo osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany nemůže pro účely ověření totožnosti předložit průkaz o povolení k pobytu, jehož je držitelem, popřípadě pokud nosič dat s biometrickými údaji v průkazu o povolení k pobytu není funkční, provede se ověření totožnosti pořízením otisků prstů azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany a jejich porovnáním s biometrickými údaji vedenými pro tyto účely v informačních systémech podle tohoto zákona. (10) Je-li azylantoviazylantovi udělen humanitární azyl, obsahuje průkaz o povolení k pobytu namísto údaje o formě udělené mezinárodní ochranymezinárodní ochrany záznam „Národní humanitární azyl“. (11) Ministerstvo právním předpisem stanoví a) technické podmínky a postup při pořizování biometrických údajů a podpisu azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany a způsob provedení podpisu pro účely vydání průkazu o povolení k pobytu, b) vzor tiskopisu protokolu podle odstavce 5 a podmínky jeho zpracování. § 59a (1) Doba platnosti průkazu o povolení k pobytu vydaného azylantoviazylantovi je 10 let, u azylantaazylanta mladšího 15 let je doba platnosti průkazu 5 let. Dobu platnosti průkazu o povolení k pobytu lze o stejnou dobu prodloužit, a to i opakovaně. (2) Doba platnosti průkazu o povolení k pobytu vydaného osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany je shodná s dobou, po kterou je osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany povolen pobyt na území (§ 53a). (3) Průkaz o povolení k pobytu vydá a jeho platnost prodlužuje ministerstvo. § 59b (1) Prodloužení platnosti průkazu o povolení k pobytu se provádí vydáním nového průkazu. K žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu jsou azylantazylant nebo osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany povinni předložit cestovní doklad, jsou-li jeho držitelem, a dosavadní průkaz o povolení k pobytu. (2) AzylantAzylant nebo osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany, kteří žádají o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený anebo poškozený, jsou povinni předložit cestovní doklad, jsou-li jeho držitelem, a poškozený průkaz o povolení k pobytu nebo průkaz s nefunkčním nosičem dat s biometrickými údaji. (3) AzylantAzylant nebo osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany, kteří žádají o vydání průkazu o povolení k pobytu po zrušení jeho platnosti z důvodů podle § 60 odst. 2, jsou povinni předložit cestovní doklad, jsou-li jeho držitelem, a průkaz povolení k pobytu, jehož platnost skončila. (4) AzylantAzylant nebo osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany, kteří žádají o provedení změny v průkazu o povolení k pobytu, jsou povinni předložit cestovní doklad, jsou-li jeho držitelem, dosavadní průkaz o povolení k pobytu a doklad prokazující požadovanou změnu. Provedení změny v průkazu o povolení k pobytu se provádí vydáním nového průkazu o povolení k pobytu. (5) AzylantAzylant nebo osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany uvedená v odstavcích 1 až 4 jsou povinni pro účely vydání nového průkazu o povolení k pobytu se na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany a jejich podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud azylantoviazylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. AzylantAzylant nebo osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany jsou povinni ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit se na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu. § 59c Vydávání průkazů o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji (1) Ministerstvo může vydávat průkazy o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji, které neobsahují digitální zpracování podpisu azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany, jestliže a) došlo k technické závadě na zařízení zabezpečujícím zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji anebo pořízení biometrických údajů a podpisu azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany určeného k dalšímu digitálnímu zpracování, nebo na zařízení zabezpečujícím přenos údajů nezbytných pro výrobu průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji anebo na výrobní technologii, pokud tato technická závada trvá déle než 7 kalendářních dnů, nebo b) v důsledku katastrofy nebo jiné mimořádné události nelze vydávat průkazy o povolení k pobytu obsahující nosič dat s biometrickými údaji. (2) Průkazy o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji se vydávají s dobou platnosti 6 měsíců. (3) Pokud skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) nastaly poté, kdy pro vydání průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji již byly pořízeny biometrické údaje azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany a jejich podpisy určené k digitálnímu zpracování, vedou se tyto údaje v provozním informačním systému podle § 71 odst. 11 a poté, kdy uvedené skutečnosti pominou, jsou neprodleně využity pro vydání tohoto průkazu o povolení k pobytu. (4) Pokud byl azylantoviazylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany vydán průkaz o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji, jsou tito povinni se na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany a jejich podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; výzvu ministerstvo azylantoviazylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany doručí neprodleně poté, kdy pominou důvody k vydání průkazu o povolení k pobytu podle odstavce 1. (5) Průkaz o povolení k pobytu obsahující nosič dat s biometrickými údaji je azylantoviazylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany vydán nejpozději ke dni skončení platnosti průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji. Vydání průkazu o povolení k pobytu podle věty první nepodléhá správnímu poplatku. (6) K převzetí průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji vydaného namísto průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji vyzve azylantaazylanta nebo osobu požívající doplňkové ochranyosobu požívající doplňkové ochrany ministerstvo neprodleně po jeho dodání výrobcem tohoto dokladu. Převzetím průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji podle věty první zaniká platnost průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji. § 60 Skončení nebo zrušení platnosti průkazu o povolení k pobytu (1) Platnost průkazu o povolení k pobytu skončí, jestliže a) nastane důvod uvedený v § 53e nebo § 58 odst. 1, b) je vykonatelné rozhodnutí o odnětí azylu nebo doplňkové ochrany, c) zanikne azyl z důvodu uvedeného v § 18 písm. a) až c), d) zanikla doplňková ochrana z důvodu uvedeného v § 18, e) byl vydán azylantoviazylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany nový průkaz o povolení k pobytu, f) nabylo právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti, nebo g) byl zrušen údaj o místu hlášeného pobytu azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany na území; to neplatí, jde-li o rezidenta na území, který z důvodu pobytu na území jiného členského státu Evropské unie zrušil ubytování na území. (2) Ministerstvo zruší platnost průkazu o povolení k pobytu, jestliže a) jeho držitel podstatně změnil svou podobu, b) je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je vážně porušena jeho celistvost, c) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny, nebo d) obsahuje nefunkční nosič dat s biometrickými údaji. (3) Je-li držitel průkazu o povolení k pobytu přítomen a plně uzná důvody pro zrušení platnosti průkazu, lze odůvodnění rozhodnutí nahradit vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele průkazu, že se zrušením jeho platnosti souhlasí. Odvolání proti rozhodnutí není v tomto případě přípustné. Díl 4 Cestovní doklady Cestovní doklad § 61 (1) AzylantoviAzylantovi, kterému byl udělen azyl podle § 12 nebo 13, vydá ministerstvo na žádost cestovní doklad, který je veřejnou listinouveřejnou listinou. Osobě požívající doplňkové ochranyOsobě požívající doplňkové ochrany a azylantoviazylantovi, kterému byl udělen humanitární azyl, se na žádost vydá jako cestovní doklad cizinecký pas, který je veřejnou listinouveřejnou listinou. (2) Cestovní doklad se vydá ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti. (3) Cestovní doklad azylantoviazylantovi se vydává s dobou platnosti na 10 let, azylantoviazylantovi mladšímu 15 let s dobou platnosti na 5 let a osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany s dobou platnosti odpovídající postavení osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany podle § 2 odst. 3. (4) Cestovní doklad je opatřen nosičem dat s biometrickými údaji, jimiž jsou údaje o zobrazení obličeje a údaje o otiscích prstů. AzylantoviAzylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany mladším 12 let, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie9f) nestanoví odlišnou věkovou hranici, nebo azylantoviazylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany, u nichž je fyzicky nemožné pořídit otisky prstů rukou, se vydá cestovní doklad s nosičem dat, v němž jsou z biometrických údajů zpracovány pouze údaje o zobrazení obličeje. V nosiči dat je v tomto případě uveden údaj, že nosič dat neobsahuje otisky prstů rukou. (5) Cestovní doklad vydávaný podle odstavce 4 obsahuje strojově čitelnou zónu. Do strojově čitelné zóny se údaje zapisují v tomto pořadí: typ dokladu, kód vydávajícího státu, příjmení, jméno, popřípadě jména, cizince, číslo cestovního dokladu, státní občanství, datum narození, pohlaví, doba platnosti cestovního dokladu, rodné číslo a kontrolní číslice, které jsou vyjádřením vybraných údajů ve strojově čitelné zóně. (6) Cestovní doklad se nevydá, je-li důvodné nebezpečí, že by tím mohla být ohrožena bezpečnost České republiky nebo závažným způsobem narušen veřejný pořádek. (7) AzylantoviAzylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany se na jejich požádání ověří správnost osobních údajů uvedených ve vydávaném cestovním dokladu, funkčnost nosiče dat s biometrickými údaji a správnost v něm zpracovávaných biometrických údajů. Funkčnost nosiče dat a správnost v něm zpracovaných biometrických údajů se ověřuje pomocí technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů azylantaazylanta s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cestovního dokladu. AzylantAzylant nebo osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany má právo na vydání nového cestovního dokladu v případě a) nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, nebo b) nesprávnosti osobních údajů zpracovaných v nosiči dat s biometrickými údaji nebo v cestovním dokladu. § 61a (1) Biometrické údaje lze použít výlučně pro ověřování pravosti cestovního dokladu a ověření totožnosti azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany pomocí osobních údajů zapsaných v cestovním dokladu, popřípadě porovnání biometrických údajů (§ 61 odst. 4) zpracovaných v nosiči dat prostřednictvím technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cestovního dokladu. (2) Držitel cestovního dokladu je oprávněn u kteréhokoliv orgánu příslušného k vydání tohoto cestovního dokladu nebo u diplomatické mise nebo konzulárního úřadu (dále jen „zastupitelský úřad“), s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, požádat o ověření správnosti údajů v cestovním dokladu. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajů, zpracovaných v cestovním dokladu, má azylantazylant právo na vydání nového cestovního dokladu; vydání nového cestovního dokladu v tomto případě podléhá správnímu poplatku pouze tehdy, pokud nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji byla způsobena okolnostmi, o nichž azylantazylant nebo osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany prokazatelně věděli, že mohou způsobit poškození nebo nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji. (3) Ministerstvo stanoví vyhláškou technické podmínky a postup při pořizování a dalším zpracovávání biometrických údajů, včetně postupu při pořizování biometrických údajů u občanů s neobvyklými anatomickými nebo fyziologickými předpoklady pro zobrazení obličeje nebo pořízení otisků prstů na pravé a levé ruce. § 61b (1) Údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji (§ 61 odst. 4) nelze zpracovat jiným způsobem, než jaký stanoví zákon. (2) Územní platnost cestovního dokladu podle § 61 zahrnuje všechny státy světa. Platnost cestovního dokladu nelze prodloužit; to neplatí, jde-li o cestovní doklad vydávaný osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany, který lze prodloužit záznamem v případě, že uplynula doba, na kterou byla doplňková ochrana udělena, a osoba má stále postavení osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany podle § 2 odst. 3. § 62 (1) Cestovní doklad vydává ministerstvo. (2) První vydání cestovního dokladu nepodléhá správnímu poplatku. Při dalším vydání tohoto cestovního dokladu se postupuje podle zvláštního právního předpisu.10) § 63 V žádosti o vydání cestovního dokladu je cizinec povinen uvést své jméno, příjmení, ostatní jména, pohlaví, rodné číslo, den, měsíc, rok narození, místo a stát narození, státní občanství a místo, kde je hlášen k pobytu na území. § 64 Neplatnost cestovního dokladu Cestovní doklad pozbývá platnosti, jestliže a) nastane důvod uvedený v § 58 odst. 1, s výjimkou uvedenou v § 61b odst. 2, b) cizinec přestal být azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany, nebo c) zanikne mezinárodní ochranamezinárodní ochrana. § 65 Cestovní průkaz totožnosti (1) Cestovní průkaz totožnosti vydá na žádost azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany, kteří pozbyli v zahraničí cestovní doklad, zastupitelský úřad za účelem návratu azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany do České republiky. (2) Cestovní průkaz totožnosti dále vydá ministerstvo azylantoviazylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany, která není držitelem cestovního dokladu, za účelem prokazování totožnosti jeho držitele do doby převzetí průkazu o povolení k pobytu. Má-li dojít k převzetí průkazu o povolení k pobytu v krátké době, může ministerstvo namísto vydání cestovního průkazu totožnosti učinit záznam do průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, v němž uvede údaj o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, a současně prodlouží jeho platnost. Do doby převzetí průkazu o povolení k pobytu slouží k prokazování totožnosti průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany. (3) Cestovní průkaz totožnosti dále vydá zastupitelský úřad na pokyn ministerstva cizinci, který je ministerstvem přesídlován a nemá vlastní cestovní doklad. (4) Cestovní průkaz totožnosti dále vydá ministerstvo na žádost cizinci, který je strpěn na území podle tohoto zákona a nemá vlastní cestovní doklad. (5) Cestovní průkaz totožnosti dále vydá ministerstvo za účelem vycestování na žádost cizinci, který pobývá na území bez platného cestovního dokladu, po a) ukončení poskytování mezinárodní ochranymezinárodní ochrany na území, b) nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, nepodal-li cizinec proti němu žalobu, c) nabytí právní moci rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, nepodal-li cizinec proti němu kasační stížnostkasační stížnost nebo není-li kasační stížnostkasační stížnost přípustná, d) nabytí právní moci rozhodnutí o kasační stížnostikasační stížnosti, nebo e) nabytí právní moci usnesení o nepřiznání odkladného účinku podané žaloby nebo kasační stížnostikasační stížnosti. (6) Doba platnosti cestovního průkazu totožnosti podle odstavce 1 je 30 dnů. Doba platnosti cestovního průkazu totožnosti podle odstavce 3 je 60 dnů. Dobu platnosti cestovního průkazu totožnosti podle odstavců 2, 4 a 5 stanoví ministerstvo. V odůvodněných případech může být doba platnosti cestovního průkazu prodloužena. (7) Cestovní průkaz totožnosti je neplatný z důvodu uvedeného v § 58 odst. 1. Cestovní průkaz totožnosti podle odstavce 2 a 3 dále pozbývá platnosti převzetím průkazu o povolení k pobytu (§ 59). (8) V žádosti o vydání cestovního průkazu totožnosti se uvede jméno a příjmení, den, měsíc a rok narození, místo pobytu na území a k žádosti se připojí 1 fotografie. (9) Cestovní průkaz totožnosti podle odstavce 1 se odebere při hraniční kontrole. (10) Vydání cestovního průkazu totožnosti podle odstavce 1 a změnu doby platnosti oznámí zastupitelský úřad neprodleně ministerstvu. § 65a Cestovní průkaz totožnosti se vyhotovuje v českém jazyce a zpravidla v jednom cizím jazyce podle mezinárodních zvyklostí. Díl 5 Zadržení dokladu vydaného podle tohoto zákona § 66 (1) Policie zadrží při kontrole11) doklad vydaný podle tohoto zákona, který je neplatný nebo o jehož neplatnosti má být rozhodnuto. (2) O zadržení dokladu podle odstavce 1 policiepolicie neprodleně informuje ministerstvo. (3) Při zadržení dokladu podle odstavce 1 policie neprodleně vydá potvrzení s uvedením důvodu zadržení. § 67 PoliciePolicie zadržený doklad neprodleně odevzdá tomu, kdo tento doklad vydal. HLAVA IX STÁTNÍ INTEGRAČNÍ PROGRAM § 68 (1) Státní integrační program je program zaměřený na pomoc azylantůmazylantům a osobám požívajícím doplňkové ochranyosobám požívajícím doplňkové ochrany při zajištění jejich začlenění do společnosti. Státní integrační program zahrnuje zejména individuální podporu směřující k zajištění plné ekonomické soběstačnosti, bydlení, vzdělávání, zdravotní a sociální péče, orientace ve společnosti a k vytvoření předpokladů pro získání znalosti českého jazyka. (2) Pravidla státního integračního programu a výši prostředků vynakládaných na realizaci jednotlivých oblastí stanoví vláda. § 69 Státní integrační program realizuje ministerstvo z prostředků státu. § 70 Státní integrační program v oblasti získání znalostí českého jazyka realizuje ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy formou bezplatného jazykového kurzu. HLAVA X EVIDENCE, POBYT A HLÁŠENÍ POBYTU § 71 Evidence (1) Ministerstvo vede a) evidenci žadatelů o udělení mezinárodní ochranyžadatelů o udělení mezinárodní ochrany, a to včetně obrazových záznamů pořízených podle § 45 odst. 6, b) evidenci místa pobytu žadatelů o udělení mezinárodní ochranyžadatelů o udělení mezinárodní ochrany, místa pobytu osob požívajících doplňkové ochranyosob požívajících doplňkové ochrany a místa pobytu azylantůazylantů, c) evidenci cizinců, kteří podali kasační stížnostkasační stížnost8a), osob požívajících doplňkové ochranyosob požívajících doplňkové ochrany a azylantůazylantů, d) evidenci cizinců narozených na území žadatelům o udělení mezinárodní ochranyžadatelům o udělení mezinárodní ochrany, osobám požívajícím doplňkové ochranyosobám požívajícím doplňkové ochrany nebo azylantůmazylantům, e) evidenci žadatelů o poskytnutí finančního příspěvku, f) evidenci cizinců, o jejichž žádosti o udělení mezinárodní ochranyžádosti o udělení mezinárodní ochrany bylo řízení zastaveno z důvodu nepřípustnosti žádosti o udělení mezinárodní ochranyžádosti o udělení mezinárodní ochrany, g) evidenci cizinců, v jejichž případě se vede řízení o předání do příslušného státuřízení o předání do příslušného státu, h) evidenci přestupků projednaných podle tohoto zákona a i) evidenci průkazů žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany. (2) V evidenci uvedené v odstavci 1 a) písm. a), c) a f) jsou vedeny údaje v rozsahu údajů zpracovaných v žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany podle § 3 odst. 1 a pořízených v souvislosti s jejím podáním podle § 3a a v rozsahu poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany podle § 10, b) písm. b) jsou vedeny údaje v rozsahu adresy místa hlášeného pobytu podle § 77, 78 a 78b, c) písm. d) jsou vedeny údaje v rozsahu oznámení žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany podle § 88a, d) písm. e) jsou vedeny údaje v rozsahu žádosti o poskytnutí finančního příspěvku, e) písm. h) jsou vedeny údaje v rozsahu rozhodnutí o přestupku, f) písm. g) jsou vedeny údaje v rozsahu údajů předávaných podle přímo použitelného předpisu Evropské unie20) a g) písm. i) jsou vedeny údaje v rozsahu čísla průkazů a všech dob platnosti. (3) Ministerstvo pro účely zajištění evidence ubytování a dalších služeb poskytovaných podle tohoto zákona žadatelům o udělení mezinárodní ochranyžadatelům o udělení mezinárodní ochrany, azylantůmazylantům, osobám požívajícím doplňkové ochranyosobám požívajícím doplňkové ochrany a ubytovaným osobám, pro účely vedení soustavy souvisejících účetních záznamů a pro účely zajištění práv a právem chráněných zájmů těchto osob vede provozní informační systém, jehož je správcem; provozní informační systém nevyužívá vazeb na informační systémy veřejné správy ani na jiné informační systémy podle tohoto zákona. V provozním informačním systému jsou vedeny osobní údaje identifikující žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, azylantyazylanty, osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany a ubytované osoby, včetně údajů citlivých, a fotografie, pokud je jejich zpracování nezbytné pro plnění povinností ministerstva k ochraně zdraví těchto osob a jejich základních práv, a dále údaje, jejichž zpracování je nezbytné pro plnění úkolů ministerstva souvisejících s plněním povinností a oprávnění, které má vůči uvedeným osobám podle tohoto zákona, a se zajištěním vnitřního provozu azylového zařízeníazylového zařízení, jeho organizací a financováním. (4) Údaje evidované podle odstavce 3 se zlikvidují neprodleně po ukončení hlášení pobytu cizince v azylovém zařízeníazylovém zařízení, ukončení ubytování cizince v azylovém zařízeníazylovém zařízení nebo po ukončení poskytování dalších služeb podle tohoto zákona, s výjimkou údajů, které jsou účetními záznamy podle zákona o účetnictví, údajů o jménu, popřípadě jménech, příjmení, datu narození a evidenčním čísle cizince nezbytných pro identifikaci účetních záznamů, údajů o zahájení a ukončení doby hlášení pobytu cizince v azylovém zařízeníazylovém zařízení nebo ubytování cizince v azylovém zařízeníazylovém zařízení, údajů o finančních prostředcích složených cizincem do úschovy v azylovém zařízeníazylovém zařízení a účelu a rozsahu jejich užívání. Údaje, které se nezlikvidují neprodleně po ukončení hlášení pobytu nebo ubytování cizince v azylovém zařízeníazylovém zařízení, se uchovávají po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají, popřípadě plynoucích od data ukončení hlášení pobytu cizince v azylovém zařízeníazylovém zařízení nebo ukončení ubytování cizince v azylovém zařízeníazylovém zařízení; po uplynutí této doby se zlikvidují. (5) Ministerstvo může údaje vedené v evidencích podle odstavce 1 využívat pouze k plnění úkolů podle zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie20). (6) Údaje z evidencí podle odstavce 1 se poskytují státním orgánům na základě jejich žádosti, pokud jsou oprávněny k jejich zpracování pro plnění svých úkolů podle zvláštních právních předpisů, pokud tento zákon nestanoví jinak. (7) PoliciePolicie vede evidenci a) žadatelů o udělení mezinárodní ochranyžadatelů o udělení mezinárodní ochrany v rozsahu údajů zpracovaných v žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany a pořízených v souvislosti s jejím podáním, b) výjezdních příkazů udělených podle tohoto zákona, ve které jsou vedeny údaje v rozsahu údajů zpracovaných ve výjezdním příkazu, číslo a série vydaného výjezdního příkazu, datum jeho vydání a doba, na kterou byl výjezdní příkaz vydán, c) místa pobytu žadatelů o udělení mezinárodní ochranyžadatelů o udělení mezinárodní ochrany, místa pobytu cizinců, kteří podali kasační stížnostkasační stížnost, místa pobytu osob požívajících doplňkové ochranyosob požívajících doplňkové ochrany a místa pobytu azylantůazylantů, d) daktyloskopických otisků pořízených žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany podle § 45 odst. 6, ve které jsou dále vedeny údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení, dřívějších příjmeních, datu, místě a státu narození, pohlaví a státním občanství cizince, e) azylantůazylantů a osob požívajících doplňkové ochranyosob požívajících doplňkové ochrany, kteří jsou držiteli průkazu o povolení k pobytu, a to v rozsahu údajů zpracovaných v průkazu o povolení k pobytu, a to včetně údajů biometrických, digitálního zpracování podpisu, čísla vydaného průkazu o povolení k pobytu, datum jeho vydání a údaje o době platnosti vydaného průkazu o povolení k pobytu. (8) Ministerstvo vede evidenci azylantůazylantů a osob požívajících doplňkové ochranyosob požívajících doplňkové ochrany, kterým byl vydán průkaz o povolení k pobytu. V této evidenci se vedou údaje v rozsahu údajů zpracovaných v průkazu o povolení k pobytu, a to včetně údajů biometrických, digitálního zpracování podpisu, čísla vydaného průkazu o povolení k pobytu, datum jeho vydaní a údaje o době platnosti vydaného průkazu o povolení k pobytu. Údaje vedené v této evidenci ministerstvo předá do evidence vedené policií podle odstavce 7 písm. e) neprodleně po převzetí průkazu o povolení k pobytu azylantemazylantem nebo osobou požívající doplňkové ochranyosobou požívající doplňkové ochrany. (9) Zpravodajské služby České republiky a Generální inspekce bezpečnostních sborů mohou při plnění svých úkolů podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů16) využívat údaje vedené v evidencích podle odstavců 1 a 7 a policiepolicie za stejných podmínek údaje vedené v evidencích podle odstavce 1, včetně údajů osobních, a to způsobem umožňujícím nepřetržitý a dálkový přístup; údaje z evidence vedené podle odstavce 8 poskytuje ministerstvo zpravodajským službám České republiky a Generální inspekci bezpečnostních sborů na základě žádosti v rozsahu nezbytném ke splnění daného úkolu. (10) Ministerstvo je správcem a) informačního systému o azylantechazylantech nebo osobách požívajících doplňkové ochranyosobách požívajících doplňkové ochrany žádajících o vydání cestovního dokladu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji (§ 61 odst. 4), a to v rozsahu žádosti o vydání cestovního dokladu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji, včetně biometrických údajů, b) informačního systému o azylantechazylantech nebo osobách požívajících doplňkové ochranyosobách požívajících doplňkové ochrany, kterým byl vydán cestovní doklad podle § 61, a to v rozsahu údajů žádosti o vydání dokladu, c) informačního systému o azylantechazylantech nebo o osobách požívajících doplňkové ochranyosobách požívajících doplňkové ochrany, kterým byl vydán cestovní průkaz totožnosti podle § 65, a to v rozsahu údajů žádosti o vydání tohoto průkazu. (11) Ministerstvo při výkonu působnosti podle tohoto zákona dále pro účely vydávání průkazu o povolení k pobytu a zpracování protokolu podle § 59 odst. 5 vede provozní informační systém o azylantechazylantech a osobách požívajících doplňkové ochranyosobách požívajících doplňkové ochrany žádajících o vydání průkazu o povolení k pobytu, prodloužení platnosti průkazu o povolení k pobytu, vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený anebo poškozený nebo náhradou za průkaz o povolení k pobytu, jehož nosič dat s biometrickými údaji je nefunkční, a to v rozsahu žádosti podané azylantemazylantem nebo osobou požívající doplňkové ochranyosobou požívající doplňkové ochrany. Správcem provozního informačního systému podle věty první je ministerstvo. V provozním informačním systému jsou vedeny rovněž biometrické údaje, které byly pořízeny za účelem vydání průkazu o povolení k pobytu, a digitální zpracování podpisu azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany. (12) Údaje vedené v informačním systému podle odstavce 11 se po převzetí průkazu o povolení k pobytu azylantemazylantem nebo osobou požívající doplňkové ochranyosobou požívající doplňkové ochrany předávají do evidence podle odstavce 7 písm. e). (13) Pokud si azylantazylant nebo osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany nepřevezme průkaz o povolení k pobytu, údaje vedené o tomto subjektu údajů v provozním informačním systému podle odstavce 11, a to včetně údajů biometrických, se zlikvidují po uplynutí 60 dnů ode dne dodání vyrobeného průkazu o povolení k pobytu ministerstvu. (14) Údaje v evidencích a informačních systémech podle tohoto zákona mohou být uchovávány v listinné nebo elektronické podobě a ve stejné podobě i předávány, s výjimkou údajů biometrických, které jsou zpracovávány vždy v elektronické podobě. (15) Údaje vedené v evidencích a informačních systémech podle odstavce 1 písm. a) až g) a i) a odstavců 7 a 10 písm. a) se zlikvidují 20 let po ukončení pobytu osoby na území; dobou ukončení pobytu na území se pro tyto účely rozumí kalendářní rok, ve kterém byl pobyt osoby na území ukončen. Biometrické údaje se zlikvidují neprodleně po skončení platnosti cestovního dokladu nebo po skončení platnosti průkazu o povolení k pobytu. Údaje vedené v evidenci podle odstavce 1 písm. h) se zlikvidují po uplynutí 5 let od vzniku skutečnosti podléhající evidování. (16) Údaje vedené v informačních systémech podle odstavce 10 písm. b) a c) se zlikvidují 15 let po skončení platnosti cestovního dokladu nebo skončení platnosti cestovního průkazu totožnosti azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany. § 71b Přístup k informačnímu systému smluvních států V souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie12b) a mezinárodní smlouvou o odstraňování kontrol na společných hranicích12c) má ministerstvo přístup k údajům vedeným v informačním systému vytvořeném státy, které jsou vázány mezinárodními smlouvami o odstraňování kontrol na společných hranicích a s nimi souvisejícími předpisy Evropské unie. § 72 Policie může za účelem informování veřejnosti zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup čísla ztracených, odcizených nebo neplatných cestovních dokladů, cestovních průkazů totožnosti, průkazů o povolení k pobytu vydaných podle tohoto zákona a datum ohlášení ztráty nebo odcizení těchto dokladů. § 73 Řízení v přijímacím středisku na mezinárodním letišti (1) Policie předá žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, který žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany podal v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, do přijímacího střediska na mezinárodním letišti, nejsou-li splněny důvody pro jeho zajištění podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. (2) Ministerstvo poučí žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany při jeho předání do přijímacího střediska na mezinárodním letišti o skutečnosti, že mu podáním žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany nevzniká právo na vstup na území a bude povinen, není-li dále stanoveno jinak, po dobu řízení o jeho žádosti setrvat v přijímacím středisku na mezinárodním letišti. (3) Ministerstvo rozhodne do 5 pracovních dnů ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany v případě nutnosti o nepovolení vstupu na území žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany, nelze-li účinně uplatnit zvláštní opatřenízvláštní opatření, jestliže a) účelem zajištění je spolehlivé zjištění nebo ověření jeho totožnosti, b) se prokazuje padělanými nebo pozměněnými doklady totožnosti, a není-li totožnost jinak známa, c) je důvodné se domnívat, že by mohl představovat nebezpečí pro bezpečnost státu nebo veřejný pořádek, d) bude přemístěn do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie20) a existuje-li vážné nebezpečí útěku, zejména pokud se žadatel již v minulosti vyhnul přemístění, nebo se pokusil o útěk anebo vyjádřil úmysl nerespektovat pravomocné rozhodnutí o přemístění do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie20) nebo pokud je takový úmysl zjevný z jeho jednání, e) existují oprávněné důvody se domnívat, že podal žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany pouze s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, vydání nebo předání podle evropského zatýkacího rozkazuevropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do ciziny, nebo je pozdržet, ačkoliv mohl požádat o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany dříve, nebo f) svým jednáním ztěžuje řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany, a to zejména tím, že neposkytuje ministerstvu nezbytnou součinnost, a proto není možné v řízení o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, existuje nebezpečí útěku nebo již dříve území neoprávněně opustil, není-li takový postup v rozporu s mezinárodními závazky České republiky. (4) Ministerstvo v rozhodnutí o nepovolení vstupu na území stanoví dobu, po kterou nemůže žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany na území vstoupit; tuto dobu lze prodloužit, a to i opakovaně. Doba pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany v přijímacím středisku na mezinárodním letišti nesmí být delší než 180 dnů ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany. (5) V řízení o nepovolení vstupu na území a v řízení o prodloužení doby, po kterou nelze vstup na území žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany povolit, je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení. Rozklad, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné. V rozhodnutí o nepovolení vstupu na území a v rozhodnutí o prodloužení doby, po kterou nelze vstup na území povolit, ministerstvo poučí žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany o možnosti podat návrh na ustanovení zástupce pro řízení o žalobě podle soudního řádu správního. (6) Proti rozhodnutí ministerstva o nepovolení vstupu na území, prodloužení doby, po kterou nelze vstup na území žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany povolit, a o žádosti o povolení vstupu lze podat žalobu do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí, a to prostřednictvím ministerstva nebo u místně příslušného krajského soudu, kterým je Krajský soud v Praze. (7) V případě, že je žaloba podána prostřednictvím ministerstva, ministerstvo předloží soudu žalobu, vyjádření k žalobě a správní spis do 5 pracovních dnů ode dne doručení žaloby, je-li žaloba podána u příslušného soudu, vyžádá si soud správní spis. Ministerstvo předloží soudu vyjádření k žalobě a správní spis do 5 pracovních dnů a zároveň doručí své vyjádření k žalobě žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany; o žalobě soud rozhodne do 7 pracovních dnů ode dne doručení správního spisu soudu. Soud nařídí k projednání věci jednání, navrhne-li to účastník řízení nejpozději do 5 dnů ode dne podání žaloby nebo je-li to nezbytné; o tom musí být žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany v rozhodnutí ministerstva poučen. Rozhodne-li soud o zrušení napadeného rozhodnutí, vyrozumí o tom ministerstvo bezprostředně po vyhlášení rozsudku. (9) Ministerstvo po dobu platnosti rozhodnutí o nepovolení vstupu na území a o prodloužení doby, po kterou nelze vstup na území žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany povolit, zkoumá, zda trvají důvody, pro které nebyl žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany vstup na území povolen. Ministerstvo při vydání rozhodnutí o nepovolení vstupu na území poučí žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany o jeho právu požádat o povolení vstupu na území. Žádost o povolení vstupu na území je žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany oprávněn podat nejdříve po uplynutí 15 dnů ode dne nabytí právní moci posledního rozhodnutí ministerstva nebo soudu o nepovolení vstupu na území, podle toho, které rozhodnutí nabylo právní moci později; to platí i pro podání opakované žádosti o povolení vstupu na území. (10) Jsou-li v průběhu pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany v přijímacím středisku na mezinárodním letišti zjištěny nové skutečnosti odůvodňující nepovolení vstupu na území z jiného důvodu, vydá ministerstvo nové rozhodnutí o nepovolení vstupu na území. Oznámením nového rozhodnutí o nepovolení vstupu na území nebo rozhodnutí o prodloužení doby, po kterou nelze vstup na území povolit, se dosavadní rozhodnutí o nepovolení vstupu na území ruší. Oznámením nového rozhodnutí o nepovolení vstupu na území se doba podle odstavce 4 nepřerušuje ani nestaví. (11) Ministerstvo rozhodne o nepřípustnosti žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany nebo o tom, že se žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany zamítá jako zjevně nedůvodná, nejpozději do 4 týdnů ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany. § 74 (1) Ministerstvo umožní bez rozhodnutí, neukládá-li zvláštní opatřenízvláštní opatření, vstup na území cizinci, který podal žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, a zajistí jeho dopravu do azylového zařízeníazylového zařízení na území, jde-li o zranitelnou osobuzranitelnou osobu, s výjimkou osoby se zdravotním postižením, které nebrání jejímu umístění v přijímacím středisku nebo v zařízení pro zajištění cizinců. (2) Ministerstvo umožní bez zbytečného odkladu vstup žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, který podal žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, na území bez rozhodnutí, pokud a) zanikly důvody, pro které nebyl žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany povolen vstup na území, b) uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí o nepovolení vstupu na území nebo o prodloužení doby, po kterou nelze povolit vstup na území, c) soud rozhodl o zrušení rozhodnutí o nepovolení vstupu na území nebo rozhodnutí o prodloužení doby, po kterou nelze povolit vstup na území; povinnost umožnit vstup žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany na území vzniká vyhlášením zrušujícího rozsudku, d) byl žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany udělen azyl nebo doplňková ochrana, nebo e) ministerstvo ve lhůtě 4 týdnů ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany nerozhodne o nepřípustnosti žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany nebo o tom, že se žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany zamítá jako zjevně nedůvodná. (3) Ministerstvo je oprávněno uložit zvláštní opatřenízvláštní opatření, umožňuje-li žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany vstup na území bez rozhodnutí. V takovém případě ministerstvo zajistí dopravu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany do azylového zařízeníazylového zařízení na území. (4) Policie a provozovatel přijímacího střediska na mezinárodním letišti na základě bezodkladného písemného sdělení ministerstva provedou nezbytné úkony související s umožněním vstupu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany na území a provozovatel zajistí jeho dopravu do azylového zařízeníazylového zařízení na území. (5) Cizinec, který nepodal žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo takové žalobě nebyl soudem přiznán odkladný účinek, je povinen setrvat v přijímacím středisku na mezinárodním letišti za účelem vycestování z území nejdéle po dobu dalších 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo krajského soudu o žalobě nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž se žalobě nepřiznává odkladný účinek. Nelze-li vycestování uskutečnit ve lhůtě podle věty první z důvodu překážky na vůli cizince nezávislé, je cizinci umožněn bez rozhodnutí vstup na území. (6) Cizince, který požádal o dobrovolný návrat v přijímacím středisku na mezinárodním letišti nebo který je povinen setrvat v tomto přijímacím středisku za účelem vycestování, policie dopraví na hraniční přechod. § 76 Pobyt azylanta AzylantAzylant má trvalý pobyt ve smyslu zákona o pobytu cizinců na území České republiky na území po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu. Hlášení místa pobytu § 77 (1) Místem hlášeného pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany je azylové zařízeníazylové zařízení, do něhož je ministerstvem umístěn, nebo zařízení pro zajištění cizinců anebo přijímací středisko, ve kterém je zajištěn. (2) Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany žádá o změnu místa hlášeného pobytu písemnou žádostí podanou ministerstvu. Při žádosti o změnu místa hlášeného pobytu je žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany povinen a) sdělit příjmení, jméno, den, měsíc a rok narození, státní občanství, číslo průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany a předpokládanou dobu ubytování, b) předložit doklad o zajištění ubytování podle odstavce 5 a c) předložit průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany. (3) Ubytování může být zajištěno pouze v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu34) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem, a je podle stavebního zákona určen pro bydlení, ubytování nebo rekreaci; ubytování doložené dokladem podle odstavce 5 písm. b) nebo c) musí dále splňovat požadavky stanovené v § 100 písm. d) zákona o pobytu cizinců na území České republiky. (4) Ministerstvo zamítne žádost o změnu místa hlášeného pobytu, jestliže zjistí skutečnost odůvodňující pochybnosti o dosažitelnosti žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany pro účely řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany nebo řízení o předání do příslušného státuřízení o předání do příslušného státu mezinárodní ochranymezinárodní ochrany v novém místě hlášeného pobytu nebo zjistí, že předložené listiny obsahují nepravdivou skutečnost. Ministerstvo dále žádost o změnu místa hlášeného pobytu zamítne, má-li důvodné pochybnosti, že ubytování doložené dokladem podle odstavce 5 písm. b) nebo c) splňuje požadavky stanovené v § 100 písm. d) zákona o pobytu cizinců na území České republiky. (5) Za doklad o zajištění ubytování se pro účely tohoto zákona považuje doklad a) o vlastnictví bytu nebo domu, b) o oprávněnosti užívání bytu nebo domu, nebo c) jímž je písemné potvrzení vlastníka nebo oprávněného uživatele bytu nebo domu, s jeho úředně ověřeným podpisem, kterým je žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany udělen souhlas s ubytováním. (6) Úředně ověřený podpis na písemném potvrzení osoby, která je vlastníkem nebo oprávněným uživatelem bytu nebo domu, se nevyžaduje, pokud a) oprávněná osoba podepíše doklad před pověřeným pracovníkem ministerstva, b) doklad je podáván elektronicky a je podepsaný způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu35), nebo c) doklad je dodán prostřednictvím datové schránky. (7) Ministerstvo rozhodne o zrušení údaje o místu hlášeného pobytu, byl-li zápis proveden na základě pozměněných, neplatných, neúplných nebo padělaných dokladů, nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností nebo na návrh vlastníka. Rozklad proti rozhodnutí podle věty první nemá odkladný účinek. (8) Po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 7 se za místo hlášeného pobytu považuje sídlo ministerstva; v evidencích vedených podle § 71 je tento údaj označen jako adresa úřadu. (9) Ministerstvo oznámí útvaru policie do 3 pracovních dnů změnu místa hlášeného pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany. § 78 (1) AzylantAzylant je povinen přihlásit se k pobytu ministerstvu do 7 pracovních dnů ode dne a) doručení rozhodnutí o udělení azylu, nebo b) změny místa pobytu. (2) Povinnost stanovená v odstavci 1 se vztahuje i na osobu požívající doplňkové ochranyosobu požívající doplňkové ochrany. (3) Ministerstvo oznámí útvaru policiepolicie do 3 pracovních dnů změnu místa pobytu azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany. (4) Při hlášení pobytu azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany, hlášení jeho změn a rušení místa hlášeného pobytu se § 77 použije přiměřeně. § 78b Strpění na území (1) Ministerstvo na žádost cizince rozhodne o jeho strpění na území na dobu nezbytně nutnou, pokud cizinec předložil náležitosti uvedené v odstavci 4. O strpění na území vydá ministerstvo cizinci potvrzení o strpění na území, ve kterém vyznačí dobu strpění na území. Strpění cizince na území je vyloučeno, pokud cizinec na území pobývá na základě povolení k pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, je zajištěn nebo je ve výkonu zabezpečovací detence, ochranného léčení, vazby nebo trestu odnětí svobody. (2) Ministerstvo na žádost zákonného zástupce, který je strpěn na území, rozhodne o strpění na území jeho dítěte narozeného na území. (3) Ministerstvo rozhodne o strpění na území jednoho zákonného zástupce dítěte, které je žadatelem o udělení mezinárodní ochranyžadatelem o udělení mezinárodní ochrany nebo je strpěno na území podle tohoto zákona, pokud předložil náležitosti uvedené v odstavci 4 písm. a) a c) na základě žádosti tohoto zákonného zástupce. (4) K žádosti o strpění na území nebo prodloužení doby strpění na území je cizinec povinen a) předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem, b) předložit doklad o včas podané kasační stížnostikasační stížnosti s návrhem na přiznání odkladného účinku nebo při prodloužení doby strpění doklad o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnostikasační stížnosti a doklad o tom, že řízení o podané kasační stížnostikasační stížnosti dosud pravomocně neskončilo, a c) doložit adresu místa hlášeného pobytu na území. (5) Ministerstvo na žádost cizince dobu strpění na území prodlouží na dobu nezbytně nutnou, není-li řízení o kasační stížnostikasační stížnosti pravomocně ukončeno; ustanovení odstavce 1 vět druhé a třetí se použije obdobně. (6) Strpění na území zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o kasační stížnostikasační stížnosti nebo nepřiznáním odkladného účinku podané kasační stížnostikasační stížnosti. Strpění na území dítěte narozeného na území podle odstavce 2 dále zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o kasační stížnostikasační stížnosti nebo nepřiznáním odkladného účinku podané kasační stížnostikasační stížnosti zákonného zástupce dítěte narozeného na území. Strpění na území zákonného zástupce podle odstavce 3 zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o kasační stížnostikasační stížnosti dítěte nebo nepřiznáním odkladného účinku podané kasační stížnostikasační stížnosti. (7) Ministerstvo vyznačí zánik strpění na území v potvrzení o strpění na území. Cizinec je povinen se dostavit za účelem vyznačení zániku strpění na území na ministerstvo bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o kasační stížnostikasační stížnosti. (8) Ministerstvo na žádost cizince strpění na území zruší a vyznačí tuto skutečnost v potvrzení o strpění na území. (9) Při hlášení pobytu cizince, který je strpěn na území, a hlášení jeho změn se § 77 použije přiměřeně. § 78d (1) Cizinec, který je strpěn na území, si hradí náklady spojené s pobytem na území z vlastních prostředků. (2) Cizinci, který je strpěn na území, lze s ohledem na prokázané majetkové a finanční poměry jeho nebo jeho rodiny poskytnout na jeho žádost finanční příspěvek až do výše a) 1,6násobku částky životního minima žadatele stanovené zvláštním právním předpisem9), je-li posuzován bez společně posuzovaných osob (§ 42 odst. 3), b) 1,5násobku částky životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob (§ 42 odst. 3), jsou-li společně posuzovány 2 až 3 osoby, c) 1,4násobku částky životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob (§ 42 odst. 3), jsou-li společně posuzovány 4 osoby, d) 1,3násobku částky životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob (§ 42 odst. 3), je-li společně posuzováno 5 a více osob. (3) Žadatel o finanční příspěvek je povinen uvést své osobní a majetkové poměry, popřípadě osobní a majetkové poměry své rodiny formou čestného prohlášení a doložit je všemi dostupnými doklady. (4) Finanční příspěvek nelze poskytnout, pokud a) odpovědnost za úhradu nákladů nese právnická nebo fyzická osoba,9a) b) žadatel o finanční příspěvek uvedl nepravdivé údaje o svých finančních anebo majetkových poměrech nebo o finančních nebo majetkových poměrech své rodiny, nebo c) žadatel o finanční příspěvek neoznámil skutečnosti rozhodné pro poskytnutí finančního příspěvku nebo změnu těchto skutečností. (5) K řízení o poskytnutí finančního příspěvku je příslušné ministerstvo. Finanční příspěvek vyplácí ministerstvo. (6) Cizinci, který je strpěn na území a je bezplatně ubytován v azylovém zařízeníazylovém zařízení, kde se neposkytuje strava, ministerstvo poskytne finanční příspěvek ve výši odpovídající částce životního minima9) cizince a společně s ním posuzovaných osob po dobu jeho ubytování v azylovém zařízeníazylovém zařízení. Ustanovení § 42 odst. 4 a 5 se použijí obdobně. Finanční příspěvek podle odstavce 2 v takovém případě poskytnout nelze. HLAVA XI AZYLOVÁ ZAŘÍZENÍ § 79 (1) Azylová zařízeníAzylová zařízení slouží k hromadnému ubytování žadatelů o udělení mezinárodní ochranyžadatelů o udělení mezinárodní ochrany, azylantůazylantů a osob požívajících doplňkové ochranyosob požívajících doplňkové ochrany za podmínek zaručujících zachování lidské důstojnosti. (2) Přijímací středisko slouží k ubytování žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo cizince po dobu, kterou stanoví tento zákon. Za přijímací středisko na mezinárodním letišti se považuje i přijímací středisko na jiném mezinárodním letišti nebo jiné azylové zařízeníazylové zařízení určené ministerstvem v blízkosti mezinárodního letiště, nelze-li z důvodů kapacitních a souvisejících cizince umístit do přijímacího střediska na mezinárodním letišti, v jehož tranzitním prostoru podal žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany. Předává-li policie cizince do přijímacího střediska podle věty druhé, je oprávněna po dobu přepravy omezit jeho osobní svobodu a svobodu pohybu. Vnější ostrahu jiného azylového zařízeníazylového zařízení určeného ministerstvem podle věty druhé provádí policie. (3) Pobytové středisko slouží k ubytování žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany do doby nabytí právní moci rozhodnutí o jeho žádosti o udělení mezinárodní ochranyžádosti o udělení mezinárodní ochrany. (4) Integrační azylové středisko slouží k přechodnému ubytování azylantůazylantů a osob požívajících doplňkové ochranyosob požívajících doplňkové ochrany. Ubytování podle věty první se poskytuje nejdéle na dobu 18 měsíců. Ministerstvo může výjimečně povolit ubytování podle věty první i na dobu delší než 18 měsíců. (5) Ministerstvo může povolit poskytnutí stravy a ubytování v azylovém zařízeníazylovém zařízení osobám jiným, než jsou uvedeny v odstavcích 1 až 3, a to zejména a) nezletilému rodinnému příslušníku, u něhož bylo řízení o udělení mezinárodní ochrany ukončeno, pokud jeho zákonný zástupce je žadatelem o udělení mezinárodní ochranyžadatelem o udělení mezinárodní ochrany, nejdéle však do ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany, b) zákonnému zástupci, u něhož bylo řízení o udělení mezinárodní ochrany ukončeno, pokud nezletilý rodinný příslušník je žadatelem o udělení mezinárodní ochranyžadatelem o udělení mezinárodní ochrany, nejdéle však do ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany, c) státnímu občanu České republiky, jenž je zákonným zástupcem žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, d) státnímu občanu České republiky, jehož zákonným zástupcem je žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany, nebo e) cizinci, který je strpěn na území podle tohoto zákona, a to po dobu platnosti potvrzení o strpění na území. (6) Osoba ubytovaná v azylovém zařízeníazylovém zařízení je povinna a) dodržovat ubytovací řád pro azylová zařízeníazylová zařízení, b) dodržovat hygienické předpisy v ubytovacích prostorách azylového zařízeníazylového zařízení a podílet se v prostorách azylového zařízeníazylového zařízení na udržování hygienického standardu stanoveného ubytovacím řádem, c) plnit v azylovém zařízeníazylovém zařízení příkazy a pokyny policie nebo ministerstva vydané při zajišťování úkolů podle tohoto zákona, d) šetřit majetek azylového zařízeníazylového zařízení a ostatních ubytovaných a e) opustit azylové zařízeníazylové zařízení do 48 hodin od okamžiku, kdy přestane být osobou oprávněnou pobývat v azylovém zařízeníazylovém zařízení. (7) Ministerstvo vytváří podmínky pro bezpečný pobyt v azylových zařízeníchazylových zařízeních a k rozvoji podpory soužití žadatelů o udělení mezinárodní ochranyžadatelů o udělení mezinárodní ochrany, azylantůazylantů a osob požívajících doplňkové ochranyosob požívajících doplňkové ochrany s obyvatelstvem. (8) Ministerstvo zajistí, aby se žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany v azylových zařízeníchazylových zařízeních, zejména jde-li o zranitelné osobyzranitelné osoby, pracovaly osoby, které byly vhodným způsobem proškoleny. § 80 (1) Azylová zařízení zřizuje ministerstvo. (2) Přijímací střediska provozuje ministerstvo. (3) Pobytová střediska a integrační azylová střediska provozuje ministerstvo nebo právnická osoba v rozsahu pověření uděleného ministerstvem a za úplatu. (4) Žadatelé o udělení mezinárodní ochranyŽadatelé o udělení mezinárodní ochrany mají přístup ke vzdělávání za podmínek stanovených školským zákonem12c). Stát prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy zajistí podmínky pro úspěšnou integraci žadatelů o udělení mezinárodní ochranyžadatelů o udělení mezinárodní ochrany, pro něž je školní docházka povinná podle zákonů České republiky, do vzdělávání v základní škole. § 81 (1) Cizinec ubytovaný v přijímacím nebo pobytovém středisku má právo a) na bezplatné zajištění základního hygienického standardu, b) na zajištění stravy odpovídající zásadám správné výživy a zdravotnímu stavu cizince třikrát denně, v případě dětí do 18 let pětkrát denně, c) na lůžko a skříňku na uložení osobních věcí, d) přijímat návštěvy, e) přijímat balíčky a peníze, f) přijímat a na svůj náklad odesílat písemná sdělení, g) na nepřetržitý osmihodinový čas ke spánku, h) za podmínek stanovených v § 82 opustit pobytové středisko. (2) Provozovatel azylového zařízeníazylového zařízení v rámci svých pravomocí a za účelem plnění úkolů podle tohoto zákona určí, zda žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany je zranitelnou osobouzranitelnou osobou. Jde-li o žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, který je zranitelnou osobouzranitelnou osobou, provozovatel dále určí, zda tento žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany má specifické potřeby, určí povahu těchto potřeb a přihlédne k nim po celou dobu pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany v azylovém zařízeníazylovém zařízení. § 81a (1) Osoba ubytovaná v přijímacím nebo pobytovém středisku nesmí do tohoto střediska vnášet, ani v tomto středisku vyrábět, přechovávat a konzumovat alkohol a jiné návykové látky, vyrábět a přechovávat věci, které by mohly být použity k ohrožení bezpečnosti osob a majetku nebo které by svým množstvím nebo povahou mohly narušovat pořádek nebo škodit zdraví. (2) Ministerstvo může věci uvedené v odstavci 1 odebrat a uložit je do úschovy. Osobě se věc navrátí po nabytí právní moci rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany nebo při jejím odchodu na adresu místa hlášeného pobytu mimo azylové zařízeníazylové zařízení, s výjimkou věcí, které se rychle kazí, a alkoholu nebo jiné potraviny, které nebyly odebrány v neporušených originálních obalech. Stejně postupuje ministerstvo, jedná-li se o věci odebrané policiípolicií osobám při osobní prohlídce a předané ministerstvu k úschově. (3) V případě důvodného podezření, že osoba ubytovaná v azylovém zařízeníazylovém zařízení je pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek, je provozovatel azylového zařízeníazylového zařízení oprávněn provést zjištění, zda tato osoba je ovlivněna alkoholem nebo jinou návykovou látkou. Jestliže naměřená hodnota alkoholu při dechové zkoušce převyšuje hodnotu 1,00 ‰, osoba je pod vlivem jiné návykové látky nebo se odmítne zjištění podrobit a nejde zároveň o případ podle odstavce 4, je provozovatel oprávněn zajistit osobě jinou formu ubytování v azylovém zařízeníazylovém zařízení na dobu nezbytně nutnou. (4) Pracovník určený provozovatelem je oprávněn nevpustit do azylového zařízeníazylového zařízení nebo z azylového zařízeníazylového zařízení vyvést osobu ubytovanou v azylovém zařízeníazylovém zařízení, která se nachází ve stavu, v němž bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek nebo již přivodila sobě nebo jiné osobě újmu na zdraví anebo způsobila škodu na majetku. § 82 (1) Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen písemně oznámit ministerstvu opuštění pobytového střediska na dobu delší než 24 hodin. V oznámení žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany uvede adresu, kde se bude zdržovat, a délku pobytu mimo pobytové středisko. Opuštění pobytového střediska na dobu delší než 3 dny je žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany povinen písemně oznámit ministerstvu nejméně 24 hodin před odchodem z pobytového střediska. (2) Ministerstvo může na žádost povolit opuštění pobytového střediska na dobu delší než 15 po sobě jdoucích dnů, nebrání-li to řádnému provádění řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany a předložil-li žadatel o mezinárodní ochranumezinárodní ochranu doklad o zajištění ubytování podle § 77 odst. 5; u dokladu o zajištění ubytování podle § 77 odst. 5 písm. c) se v takovém případě nevyžaduje úředně ověřený podpis. Je-li opuštění pobytového střediska podle věty první povoleno, žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany neprodleně zajistí, aby mu na uvedenou adresu mohly být doručovány písemnosti, zejména řádným označením domovní schránky svým jménem. (3) V případě nedodržení oznámené nebo schválené délky opuštění pobytového střediska nebo v případě návratu do pobytového střediska v době nočního klidu může být žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany pobytovým střediskem v souvislosti s možnostmi tohoto střediska zajištěna náhradní forma ubytování na dobu nezbytně nutnou. Platnost oznámení podle odstavce 1 a povolení opuštění pobytového střediska podle odstavců 2 a 4 zaniká návratem žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany do pobytového střediska. (4) Bylo-li žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany uloženo zvláštní opatřenízvláštní opatření, podléhá opuštění pobytového střediska na dobu delší než 24 hodin předchozímu povolení ministerstvem; odstavec 1 se použije přiměřeně. Ministerstvo může v takovém případě povolit opuštění pobytového střediska na dobu nejdéle 14 dnů v kalendářním měsíci; odstavec 2 se nepoužije. § 83 (1) Ministerstvo vydá ubytovací řád pro azylová zařízení, kterým se upravují podrobnosti o organizačně technickém zabezpečení pobytu cizince v azylovém zařízení. (2) Ubytovací řád stanoví zejména a) časový rozvrh výplaty kapesného nebo finančního příspěvku, b) časový rozvrh poskytování stravy, c) režim návštěv, d) časový rozvrh výdeje hygienických prostředků, e) práva a povinnosti osob ubytovaných v azylových zařízeníchazylových zařízeních, včetně možnosti přístupu k bezplatné právní pomoci v azylovém zařízeníazylovém zařízení, f) podmínky ubytování v azylových zařízeníchazylových zařízeních, g) pravidla pro podávání žádostí, stížností a podnětů týkajících se chodu azylových zařízeníazylových zařízení a h) nabídku kulturního, sportovního a dalšího vyžití specificky pro různé věkové kategorie nezletilých dětí. (3) V případě cizince, který není schopen porozumět jazyku, ve kterém je ubytovací řád vydán, zajistí provozovatel seznámení cizince s jeho obsahem náhradním způsobem. (4) Ubytovací řád se zveřejní i v jazyce, kterému je schopna porozumět převážná část ubytovaných, a je umístěn na veřejně přístupném místě. (5) Provozovatel azylového zařízeníazylového zařízení je oprávněn kontrolovat dodržování ubytovacího řádu ubytovanými. Do místností určených pro ubytování může zástupce provozovatele azylového zařízeníazylového zařízení vstupovat pouze s vědomím ubytovaného; bez jeho vědomí je takový vstup možný pouze v případě bezprostředního ohrožení života, zdraví nebo majetku. Na kontrolní činnost podle věty první se zákon o kontrole nevztahuje. (6) Neexistují-li důvodné obavy, že žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany nebo cizinec bude mařit nebo ztěžovat vycestování z území, je ministerstvo povinno informovat žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo cizince o datu, čase a důvodu jeho odchodu z azylového zařízeníazylového zařízení, a to nejpozději 24 hodin předem; není-li v této době ministerstvu datum a čas odchodu znám, informuje žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo cizince bez zbytečného odkladu poté, co se je dozví. § 84 Příspěvek obci (1) Ministerstvo poskytuje obciobci příspěvek na úhradu nákladů obceobce vynaložených v souvislosti s azylovým zařízenímazylovým zařízením na jejím území. O výši příspěvku obciobci rozhoduje vláda. (2) Ministerstvo poskytuje dotaci na rozvoj obceobce, na jejímž území se nachází azylové zařízeníazylové zařízení. O poskytnutí a výši dotace rozhoduje vláda. HLAVA XII SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ § 85 Při ukončení pobytu a vycestování cizince se postupuje podle zvláštního právního předpisu,4) pokud tento zákon nestanoví jinak. § 85a (1) Podáním žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany zaniká platnost krátkodobého víza, dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu uděleného podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. (2) Je-li rozhodnuto o zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany podle tohoto zákona nebo podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky a vykonává-li se zajištění v zařízení pro zajištění cizinců, hledí se pro účely pobytu v zařízení pro zajištění cizinců na takového žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany jako na cizince zajištěného podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. (3) Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany je za podmínek stanovených zákonem o pobytu cizinců na území České republiky povinen strpět zajištění v zařízení pro zajištění cizinců. § 85b (1) Nepostupuje-li ministerstvo podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, vydá z moci úřední cizinci výjezdní příkaz s platností nejdéle na dobu 1 měsíce po a) ukončení poskytování mezinárodní ochranymezinárodní ochrany na území, b) nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, c) nabytí právní moci rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, nebylo-li soudem zrušeno, d) vydání usnesení krajského soudu o nepřiznání odkladného účinku, bylo-li o něj požádáno, nebo e) zániku strpění na území podle § 78b odst. 6. (2) Cizinec je povinen se pro výjezdní příkaz dostavit na ministerstvo bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí uvedeného v odstavci 1. Po uplynutí této lhůty ministerstvo výjezdní příkaz cizinci nevydá; to neplatí, nastala-li překážka na vůli cizince nezávislá, která brání jeho dostavení se pro výjezdní příkaz. Cizinec je povinen se pro výjezdní příkaz dostavit nejpozději následující pracovní den po odpadnutí překážky. (3) V odůvodněných případech, zejména rozhoduje-li ministerstvo o úhradě nákladů spojených s dobrovolným návratem, lze vydat výjezdní příkaz opakovaně. (4) Na vydání výjezdního příkazu se nevztahují ustanovení částí druhé a třetí správního řádu. § 86 (1) Ministerstvo bez zbytečného odkladu informuje policiipolicii a zpravodajské služby České republiky o cizincích, kterým byla pravomocně udělena nebo odejmuta některá z forem mezinárodní ochrany. (2) Ministerstvo informuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy o osobách, kterým byla udělena některá z forem mezinárodní ochranymezinárodní ochrany a které se přihlásily do státního integračního programu, bez zbytečného odkladu. (3) Ministerstvo vydává statistické přehledy o počtu účastníků řízení podle tohoto zákona, počtu azylantůazylantů a počtu osob požívajících doplňkové ochranyosob požívajících doplňkové ochrany. (4) Ministerstvo vyhláškou stanoví seznam bezpečných zemí původubezpečných zemí původu, bezpečných třetích zemíbezpečných třetích zemí a evropských bezpečných třetích zemíevropských bezpečných třetích zemí. Seznamy zemí stanovené vyhláškou ministerstvo přezkoumá nejméně jedenkrát v kalendářním roce. § 87 (1) Policie, zpravodajská služba České republiky nebo Ministerstvo zahraničních věcí poskytne ministerstvu anebo soudu na jejich žádost informaci nebo stanovisko potřebné ke zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, v řízení podle tohoto zákona. Policie nebo zpravodajská služba České republiky poskytnutí informace anebo stanoviska odmítne, pokud by tím bylo ohroženo plnění jejich úkolů. O stanovisko Ministerstva zahraničních věcí ministerstvo požádá vždy, pokud žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany pobývá nebo pobýval na území na základě povolení k pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí členům zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace akreditovaných v České republice anebo jejich rodinným příslušníkům registrovaným Ministerstvem zahraničních věcí36). Je-li obsahem informace nebo stanoviska skutečnost, kterou je nutno v zájmu České republiky utajovat, nestávají se součástí spisu. (2) Organizační složka státu zřízená ministerstvem (§ 92c) a zpravodajské služby České republiky si vzájemně prostřednictvím ministerstva na základě žádosti poskytují informace náležející do oboru jejich působnosti, které zjistily při plnění úkolů podle tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů12). Zpravodajská služba České republiky poskytnutí informace odmítne, pokud by tím bylo ohroženo plnění jejích úkolů. (3) PoliciePolicie sdělí ministerstvu neprodleně skutečnosti rozhodné pro zahájení řízení o odnětí azylu nebo doplňkové ochrany a skutečnosti, které brání cizinci dostavit se ve stanovené lhůtě do přijímacího střediska. (4) PoliciePolicie sdělí neprodleně na žádost cizince adresu přijímacího střediska. (5) Policie předá ministerstvu bez zbytečného odkladu žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany podanou cizincem policii. Policie při předání podané žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany ministerstvu sdělí jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, pohlaví a státní příslušnost cizince, který podal žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, a den a místo podání žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany. (6) Policie prověří na žádost ministerstva údaje uvedené v žádosti podle § 77. (7) Ministerstvo nebo policie na žádost ministerstva zabezpečí dopravu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo cizince na hraniční přechod státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie20) příslušného k posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany nebo povinného přijmout cizince zpět. Ministerstvo nebo policie na žádost ministerstva rovněž zabezpečí dopravu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo cizince z hraničního přechodu v případě, že Česká republika je příslušná k posuzování jeho žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany nebo je povinna cizince přijmout zpět na území. Policie je oprávněna po dobu dopravy omezit osobní svobodu a svobodu pohybu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo cizince. (8) Policie zabezpečí na žádost ministerstva dopravu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany za účelem jeho zajištění. Policie je oprávněna po dobu dopravy omezit osobní svobodu a svobodu pohybu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany. (9) Náklady policie spojené s dopravou žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany podle odstavců 7 a 8 hradí ministerstvo. § 87a (1) Na cizince umístěného v azylovém zařízeníazylovém zařízení uvedeném v § 73 odst. 1 nebo § 79 odst. 2 větě druhé se hledí jako na žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany pro účely poskytování zdravotních služeb a služeb podle § 42. (2) Na cizince, o jehož žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany bylo řízení zastaveno z důvodu nepřípustnosti podle § 10a odst. 1 písm. b), se hledí jako na žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany až do doby jeho vycestování z území pro účely poskytování zdravotních služeb a služeb podle § 42. (3) Na žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, který podal další opakovanou žádost, se nevztahují práva a oprávnění, která by měl jako žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů. Pro účely správního vyhoštění a zajištění se na tohoto žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany hledí jako na cizince podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. (4) Pobyt cizince a žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany v přijímacím středisku na mezinárodním letišti, jeho přemístění do jiného přijímacího střediska na mezinárodním letišti nebo jeho přemístění do jiného azylového zařízeníazylového zařízení podle § 79 odst. 2 a pobyt v něm se nepovažují za vstup a pobyt na území. Na pobyt žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany v azylových zařízeníchazylových zařízeních podle věty první se § 46 odst. 2 vztahuje obdobně. (5) Na žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, kterému bylo doručeno rozhodnutí o zastavení řízení podle § 25 písm. a) nebo který vzal žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany zpět, se pro účely jeho návratu hledí jako na cizince, pokud požádá o vrácení cestovního dokladu nebo o dobrovolný návrat. (6) Podal-li občan Evropské unie27) žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, nemá oprávnění, která má pouze žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů. Pro účely správního vyhoštění a zajištění se na tohoto žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany hledí jako na cizince podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. § 88 Zdravotní služby (1) Žadateli o udělení mezinárodní ochranyŽadateli o udělení mezinárodní ochrany a jeho dítěti narozenému na území po dobu 60 dnů ode dne narození a cizinci, který je strpěn na území, a jeho dítěti narozenému na území po dobu 60 dnů ode dne narození se poskytují na území bezplatné zdravotní služby v rozsahu služeb hrazených ze zdravotního pojištění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění12a) a dále zdravotní služby v souvislosti s nařízenou karanténou anebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví; to neplatí, pokud jsou zdravotní služby zajištěny podle jiného právního předpisu.12d) (2) Náklady spojené s poskytováním zdravotních služeb podle odstavce 1 nese stát; náklady vzniklé poskytovateli zdravotních služeb jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. (3) Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany a cizinec, který je strpěn na území, se pro účely veřejného zdravotního pojištění do doby, než bude rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany vykonatelné, považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem na území. Dítě žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany narozené na území, dítě cizince, který je strpěn na území, narozené na území, a dítě, které se na území narodilo azylantoviazylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany a pobývá na území, se pro účely veřejného zdravotního pojištění považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem na území nejdéle po dobu 60 dnů ode dne narození nebo, je-li za dítě podána žádost o strpění na území podle tohoto zákona nebo o jiný druh pobytu na území podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, ode dne podání této žádosti do doby, než bude dítě strpěno na území podle tohoto zákona nebo rozhodnuto o jiném druhu pobytu na území podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. (4) Je-li to nezbytné pro zabezpečení zdravotních služeb žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany, jeho dítěti narozenému na území po dobu 60 dnů ode dne narození, cizinci, který je strpěn na území, nebo jeho dítěti narozenému na území po dobu 60 dnů ode dne narození, může ministerstvo obciobci, na jejímž území se nachází azylové zařízeníazylové zařízení v majetku ministerstva, nebo jiné osobě přenechat do bezplatného užívání prostory v azylovém zařízeníazylovém zařízení za účelem poskytování zdravotních služeb podle zvláštního právního předpisu12f). (5) Žadateli o udělení mezinárodní ochranyŽadateli o udělení mezinárodní ochrany, který je zajištěn v zařízení pro zajištění cizinců nebo je ve výkonu zabezpečovací detence, ochranného léčení, vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se poskytují zdravotní služby podle § 176 zákona o pobytu cizinců na území České republiky. § 88a Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany, cizinec, který je strpěn na území podle tohoto zákona, azylantazylant a osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany jsou povinni do 60 dnů ode dne narození dítěte na území podat za dítě žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany nebo podat žádost o strpění na území podle tohoto zákona anebo žádost o jiný druh pobytu na území podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Lhůta 60 dnů se považuje za zachovanou, a to i pro účely veřejného zdravotního pojištění, prokáže-li žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany, cizinec, který je strpěn na území podle tohoto zákona, azylantazylant nebo osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany, že jim ve splnění povinnosti podle věty první zabránila překážka na jejich vůli nezávislá. Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany, cizinec, který je strpěn na území podle tohoto zákona, azylantazylant nebo osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany jsou povinni splnit povinnost podle věty první do 3 pracovních dnů po odpadnutí překážky. § 88b Při vyhledávání rodinných příslušníků dítěte, které podalo žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, je azylantemazylantem nebo osobou požívající doplňkové ochranyosobou požívající doplňkové ochrany a které se nachází na území České republiky bez doprovodu osoby starší 18 let, která za dítě zodpovídá podle právního řádu platného na území státu, jehož občanství dítě má, nebo v případě, že je dítě osobou bez státního občanství, ve státě posledního bydliště, je třeba postupovat tak, aby nebyl ohrožen život a svoboda dítěte a jeho rodiny zejména ve státě, jehož státní občanství mají, nebo, v případě, že jsou osobami bez státního občanství, ve státě jejich posledního trvalého bydliště. § 89 (1) Je-li žadatelem o udělení mezinárodní ochranyžadatelem o udělení mezinárodní ochrany nezletilá osoba bez doprovodunezletilá osoba bez doprovodu a jsou-li důvodné pochybnosti o jí udávaném věku, provede se za účelem zjištění jejího věku lékařské vyšetření. Odmítne-li nezletilá osoba bez doprovodunezletilá osoba bez doprovodu provedení lékařského vyšetření, bude na ni ministerstvo pohlížet jako na zletilého žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany. Pokud lékařské vyšetření za účelem zjištění věku podle věty první není průkazné, ministerstvo pohlíží na žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany jako na nezletilou osobu bez doprovodunezletilou osobu bez doprovodu. (2) O možnosti určení věku pomocí lékařského vyšetření podle odstavce 1 informuje ministerstvo nezletilou osobu bez doprovodunezletilou osobu bez doprovodu v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopna se dorozumět, ve výzvě k poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany nebo v přiměřené lhůtě, nejpozději do 15 dnů ode dne poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany. V informaci ministerstvo uvede též způsob, jakým se vyšetření provádí, informuje nezletilou osobu bez doprovodunezletilou osobu bez doprovodu o jeho možných důsledcích a rovněž ji poučí o důsledcích odmítnutí lékařského vyšetření na posuzování její žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany. § 89a Ministerstvo zajistí nezletilým žadatelům o udělení mezinárodní ochranyžadatelům o udělení mezinárodní ochrany hlášeným k pobytu v pobytovém středisku školní potřeby v rámci rozsahu povinné školní docházky. § 90 (1) Česká republika může udělit cizinci azyl bez předchozího řízení, pokud je uznán uprchlíkem dle mezinárodní smlouvy rozhodnutím Úřadu Vysokého komisaře za podmínky dodržení zásady spravedlivého rozdělení břemene se smluvními státy Úmluvy o právním postavení uprchlíků. (2) Česká republika může dále udělit azyl nebo doplňkovou ochranu bez předchozího řízení cizinci přesídlenému ministerstvem na území. § 91 Působnost stanovená podle tohoto zákona krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností je výkonem přenesené působnosti. § 91a Při vydávání cestovních dokladů uprchlíkovi, kterému byl status uprchlíka přiznán podle mezinárodní smlouvy22) v jiném státě a v jehož případě přešla odpovědnost podle mezinárodní smlouvy na Českou republiku, se postupuje podle hlavy VIII dílu 4. § 92b (1) Na řízení o strpění na území a na řízení o zrušení strpění na území se nevztahují části druhá a třetí správního řádu. (2) O odvolání proti rozhodnutí podle § 53d a 53e rozhoduje Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců zřízená podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. § 92c Ministerstvo může plněním úkolů uvedených v § 4b, § 34 odst. 2, § 42 odst. 1 až 5, 7, 8 a 10, § 42a odst. 1 až 3, § 45 odst. 3, § 47 odst. 8, § 48 písm. c), § 50a odst. 1, § 53a odst. 2, § 54a, § 68 až § 70, § 71 odst. 3, § 74 odst. 1 pouze v rozsahu zajištění dopravy, § 77 odst. 1, § 78d odst. 5 a 6, § 79 odst. 5, 7 a 8, § 80 odst. 2 a 3, § 81a odst. 2 a 3, § 82 odst. 1, § 83 odst. 1 a 6, § 87 odst. 7 pouze v rozsahu zajištění dopravy, § 88 a 89a pověřit organizační složku státu zřízenou ministerstvem. Přestupky § 93 Přestupky fyzických osob (1) Cizinec se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) v rozporu s § 46 odst. 1 opustí přijímací středisko, b) v rozporu s § 54 odst. 2 nevycestuje z území, nebo c) v rozporu s § 74 odst. 5 nesetrvá v přijímacím středisku na mezinárodním letišti. (2) Cizinec, který je strpěn na území, se dopustí přestupkupřestupku tím, že nesplní povinnost podle § 78b odst. 7 nebo neučiní alespoň jeden z úkonů podle § 88a. (3) Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) v rozporu s § 3c 1. se nedostaví do azylového zařízeníazylového zařízení určeného ministerstvem ve lhůtě 24 hodin od okamžiku, kdy podal žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany policii podle § 3a odst. 1 písm. a) bodu 3, byl propuštěn z hospitalizacehospitalizace, výkonu zabezpečovací detence, ochranného léčení, vazby nebo trestu odnětí svobody, bylo rozhodnuto o jeho propuštění jako zadržené osoby nebo poté co opustil školské zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo školské zařízení pro preventivně výchovnou péči, nebo 2. neoznámí bez zbytečného odkladu policii nebo ministerstvu překážku na jeho vůli nezávislou, b) nedostaví se k pohovoru podle § 23 odst. 4, c) odmítne strpět některý z identifikačních úkonů podle § 45 odst. 6, d) v rozporu s § 41 odst. 1 nepředloží cestovní doklad, e) neodevzdá průkaz o povolení k dlouhodobému pobytu podle § 41 odst. 3, f) v rozporu s § 45 odst. 1 nepřizná finanční prostředky, které má k dispozici, nebo v době pobytu v azylovém zařízeníazylovém zařízení neodevzdá věc ohrožující život nebo zdraví osob nebo alkohol a jinou návykovou látku, g) odmítne strpět osobní prohlídku nebo prohlídku svých věcí podle § 45 odst. 2, h) v rozporu s § 46 odst. 1 opustí přijímací středisko, i) v rozporu s rozhodnutím ministerstva vydaným podle § 46a odst. 1, 2 nebo 3 nesetrvá v zajištění v přijímacím středisku nebo v zařízení pro zajištění cizinců, j) nesplní některou z povinností podle § 48, k) nesplní některou z povinností podle § 49, l) nezajistí, aby mu mohly být doručovány písemnosti podle § 82 odst. 2 věty druhé, m) poruší rozhodnutí ministerstva vydané podle § 73 odst. 3, kterým se nepovoluje vstup na území, n) v rozporu s § 82 opustí pobytové středisko, nebo o) neučiní alespoň jeden z úkonů podle § 88a. (4) AzylantAzylant se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) nesplní některou z povinností podle § 52 písm. a) až g) nebo j), b) odmítne strpět některý z identifikačních úkonů podle § 52 písm. h) a i) nebo v rozporu s § 53 odmítne strpět některý z identifikačních úkonů podle § 45 odst. 6, c) nesplní povinnost podle § 78 odst. 1, nebo d) neučiní alespoň jeden z úkonů podle § 88a. (5) Osoba požívající doplňkové ochranyOsoba požívající doplňkové ochrany se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) nesplní některou z povinností podle § 53b písm. b) až f) nebo j), b) odmítne strpět některý z identifikačních úkonů podle § 53b písm. h) a i) nebo v rozporu s § 53b písm. g) odmítne strpět některý z identifikačních úkonů podle § 45 odst. 6, c) nedodrží lhůtu 30 dnů pro podání žádosti o prodloužení doplňkové ochrany podle § 53a odst. 4, d) v rozporu s § 78 odst. 2 nesplní povinnost podle § 78 odst. 1, nebo e) neučiní alespoň jeden z úkonů podle § 88a. (6) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) nesplní povinnost podle § 56, b) jako osoba ubytovaná v azylovém zařízeníazylovém zařízení nesplní některou z povinností podle § 79 odst. 6, nebo c) jako osoba ubytovaná v přijímacím nebo v pobytovém středisku poruší zákaz podle § 81a odst. 1. (7) Za přestupekpřestupek podle odstavce 1, 2, 3, 4 nebo 5 nebo odstavce 6 písm. b) nebo c) lze uložit pokutu do 2 000 Kč a za přestupekpřestupek podle odstavce 6 písm. a) lze uložit pokutu do 1 000 Kč. (8) Za přestupek podle odstavce 3 písm. j) pokutu nelze uložit, jestliže bylo rozhodnuto o snížení finančního příspěvku podle § 42 odst. 6. § 93a Přestupek právnické a podnikající fyzické osoby (1) Poskytovatel zdravotních služeb se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 56b neumožní ministerstvu činit nezbytné úkony v souvislosti s řízením o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 Kč. § 93b Společné ustanovení k přestupkům Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo. § 94 Přechodná ustanovení (1) Žádost o přiznání postavení uprchlíka podaná žadatelem před nabytím účinnosti tohoto zákona se považuje za návrh na zahájení řízení o udělení azylu a posuzuje se podle tohoto zákona. (2) Cizinec, kterému bylo přiznáno postavení uprchlíka podle dřívější úpravy, se dnem účinnosti tohoto zákona považuje za azylantaazylanta podle tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 96 Zrušuje se zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících, ve znění zákona č. 317/1993 Sb., a čl. III zákona č. 150/1996 Sb. § 97 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany. 2a) § 129 zákona č. 326/1999 Sb. 3) § 130 až 151 zákona č. 326/1999 Sb. 4) Zákon č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 4a) Nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států. Nařízení Komise (ES) č. 1560/2003 ze dne 2. září 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 343/2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států. 5b) § 22 správního řádu. 5c) § 26 správního řádu. 5d) § 32 odst. 2 písm. d) správního řádu. 5e) § 33 odst. 4 správního řádu. 5f) § 38 odst. 2 správního řádu. 5g) § 49 správního řádu. 5h) § 69 odst. 4 věta druhá správního řádu. 5i) § 71 odst. 1 a 3 správního řádu. 5j) § 81 až 93 a § 152 správního řádu. 6) Zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky). 7) § 250l a násl. občanského soudního řádu. 8) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. 8a) Díl 1 hlavy III části třetí zákona č. 150/2002 Sb. 9) § 2 a 3 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. 9a) § 20 zákona č. 326/1999 Sb. 9b) § 56 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., ve znění zákona č. 165/2002 Sb. 9d) § 118 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9e) § 150 správního řádu. 9f) Nařízení Rady (ES) č. 2252/2004 ze dne 13. prosince 2004 o normách pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy, v platném znění. 10) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 11) § 167 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb. 12) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů. 12a) § 27 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. 12a) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 12b) Nařízení Rady (ES) č. 871/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zavedení některých nových funkcí v Schengenském informačním systému, včetně boje proti terorismu. 12c) Úmluva podepsaná dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích. 12d) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů. 12c) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 12f) Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. 13) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. 14) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. 15) Nařízení Rady (ES) č. 1030/2002 ze dne 13. června 2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, v platném znění. 16) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění zákona č. 274/2008 Sb. 17) Část druhá hlavy VIII a IX a § 152 správního řádu. 17) § 5 odst. 1 zákona č. 110/2006 Sb. § 3 nařízení vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima. 18) Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty, ve znění Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/51/EU ze dne 11. května 2011, kterou se rozšiřuje oblast působnosti směrnice Rady 2003/109/ES na osoby požívající mezinárodní ochrany. 19) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (přepracované znění). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (přepracované znění). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění). 20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění). Nařízení Komise (ES) č. 1560/2003 ze dne 2. září 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 343/2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států ve znění Prováděcího Nařízení Komise (EU) č. 118/2014 ze dne 30. ledna 2014, kterým se mění nařízení (ES) č. 1560/2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 343/2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států. 21) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (přepracované znění). Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny. 22) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 208/1993 Sb., o sjednání Úmluvy o právním postavení uprchlíků a protokolu týkajícího se právního postavení uprchlíků. 23) § 140 správního řádu. 25) § 94 až 99 správního řádu. 26) § 100 až 102 správního řádu. 27) Čl. 20 Smlouvy o fungování Evropské unie. 28) Protokol č. 24 ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie o poskytování azylu státním příslušníkům členských států Evropské unie. 29) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2303 ze dne 15. prosince 2021 o zřízení Agentury Evropské unie pro otázky azylu a o zrušení nařízení (EU) č. 439/2010. 30) § 18 správního řádu. 31) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. 32) § 29 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 389/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi. 33) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 34) Vyhláška č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení o přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel, ve znění pozdějších předpisů. 35) § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. 36) § 49 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 326/1999 Sb.
Zákon č. 326/1999 Sb. Zákon o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů Vyhlášeno 23. 12. 1999, datum účinnosti 1. 1. 2000, částka 106/1999 * ČÁST PRVNÍ - POBYT CIZINCŮ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY (§ 1 — § 184a) * ČÁST TŘETÍ - Novela zákona o správních poplatcích (§ 186 — § 186) * ČÁST ČTVRTÁ - Novela zákona o cestovních dokladech (§ 187 — § 187) * ČÁST PÁTÁ - Novela občanského soudního řádu (§ 188 — § 188) * ČÁST ŠESTÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 189 — § 190) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (123/2024 Sb., 453/2024 Sb.) 326 ZÁKON ze dne 30. listopadu 1999 o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ POBYT CIZINCŮ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie1) podmínky vstupu cizincecizince na území České republiky (dále jen „území“) a vycestování cizincecizince z území, stanoví podmínky pobytu cizincecizince na území a vymezuje působnost Policie České republiky (dále jen „policie“), Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) a Ministerstva zahraničních věcí v této oblasti státní správy. (2) CizincemCizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky1a), včetně občana Evropské unie1b). (3) Ustanovení tohoto zákona vztahující se na občana Evropské unie se použijí i na občana státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií1c), z níž mu vyplývá právo na volný pohyb rovnocenné takovému právu občanů Evropské unie, nebo občana státu, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru1d). (4) V souladu s částí druhou Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „výstupová dohoda“) se ustanovení tohoto zákona vztahující se na a) občana Evropské unie použijí i na občana Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, který na území oprávněně pobýval ke dni 31. prosince 2020, (dále jen „občan Spojeného království“) a b) rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie podle 1. § 15a odst. 1 použijí i na rodinného příslušníka občana Spojeného království podle § 15b odst. 1, který splňuje podmínku uvedenou v § 15b odst. 3 písm. a), nebo 2. § 15a odst. 3 použijí i na rodinného příslušníka občana Spojeného království podle § 15b odst. 2, který splňuje podmínku uvedenou v § 15b odst. 3 písm. b). § 2 Působnost zákona Tento zákon se nevztahuje na cizince, který a) je žadatelem o udělení mezinárodní ochrany, cizincemcizincem, který je strpěn na území, azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany2), nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak, b) pobývá na území na základě zvláštního právního předpisu upravujícího přechodný pobyt cizích ozbrojených sil na území,3) c) požádal Českou republiku o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území, a cizince, který pobývá na území na základě uděleného oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis3a) nestanoví jinak. HLAVA II VSTUP NA ÚZEMÍ § 5 (1) Podmínky vstupu na území a provádění hraniční kontroly stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie1). Kontrola prováděná při dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic za účelem jejich ochrany podle zákona o ochraně státních hranic3b) se považuje za hraniční kontrolu podle tohoto zákona. (2) Při vstupu na území je cizineccizinec při hraniční kontrole povinen prokázat splnění podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie1) a dále je na požádání povinen a) vyplnit a podepsat hraniční průvodkuhraniční průvodku, b) strpět ověření pravosti cestovního dokladu a ověření své totožnostitotožnosti pomocí osobních údajůosobních údajů zapsaných v cestovním dokladu, popřípadě porovnání biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat prostřednictvím technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů cizincecizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cestovního dokladu, jde-li o cestovní doklad, který obsahuje nosič dat s biometrickými údaji. (3) Povinnost předložit cestovní doklad se nevztahuje na cizincecizince, který je mladší 15 let a je zapsán do cestovního dokladu jiného cizincecizince. (4) Splnění podmínek podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. a) se nevztahuje na cizincecizince, který je a) přebírán od orgánu cizího státu podle zvláštního zákona5), b) přes území provážen (§ 152), nebo c) na území předáván podle mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána, (dále jen „mezinárodní smlouva“) nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie. (5) Občan Evropské unie a rodinný příslušník občana Evropské unie je povinen při hraniční kontrole předložit policiipolicii cestovní doklad. Nemá-li občan Evropské unie cestovní doklad nebo nemůže-li si jej obstarat, policiepolicie mu při hraniční kontrole umožní, aby svou totožnosttotožnost a skutečnost, že je občanem členského státu Evropské unie, prokázal jiným dokladem. Nemá-li rodinný příslušník občana Evropské unie cestovní doklad nebo nemůže-li si jej obstarat, policiepolicie mu při hraniční kontrole umožní, aby svou totožnosttotožnost a skutečnost, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, prokázal jiným dokladem. (6) Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, je dále povinen při hraniční kontrole policiipolicii předložit vízum opravňující k pobytu na území, vztahuje-li se na něho vízová povinnost. § 9 Odepření vstupu na území (1) PoliciePolicie odepře cizincicizinci vstup na území, jestliže a) nemá platný cestovní doklad, b) předloží padělaný nebo pozměněný cestovní doklad, vízum nebo povolení k pobytu, c) nepředloží vízum, podléhá-li cizineccizinec vízové povinnosti nebo povolení k pobytu, d) nepředloží doklady prokazující účel a zabezpečení podmínek pobytu na území, e) nemá dostatečné množství prostředků k pobytu na území a k vycestování z území, f) je nežádoucí osobounežádoucí osobou (§ 154), g) je zařazen do informačního systému vytvořeného státy, které jsou vázány mezinárodními smlouvami o odstraňování kontrol na společných hranicích5a) (dále jen „smluvní stát“), za účelem získání přehledu o cizincíchcizincích, jimž nelze umožnit vstup na území smluvních států (dále jen „informační systém smluvních států“); to neplatí, je-li cizincicizinci uděleno vízum opravňující pouze k pobytu na území, h) je důvodné nebezpečí, že by cizineccizinec mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit mezinárodní vztahy České republiky, i) je důvodné nebezpečí, že by cizineccizinec mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo v něm závažným způsobem narušit veřejný pořádek anebo ohrozit mezinárodní vztahy smluvních států, nebo j) nesplňuje požadavky stanovené opatřením Ministerstva zdravotnictví před zavlečením infekčního onemocnění ze zahraničí podle zákona o ochraně veřejného zdraví (dále jen „požadavek opatření před zavlečením infekčního onemocnění“). (2) CizinciCizinci, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, může policiepolicie odepřít vstup na území z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. a), b), f) až j). (3) PoliciePolicie odepře vstup na území a) občanu Evropské unie, 1. nemá-li platný cestovní doklad a nesplňuje-li podmínky podle § 5 odst. 5, 2. předloží-li padělaný nebo pozměněný cestovní doklad nebo povolení k pobytu, 3. nesplňuje-li požadavky opatření před zavlečením infekčního onemocnění, 4. je-li důvodné nebezpečí, že by při svém pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo 5. je-li zařazen do evidence nežádoucích osobnežádoucích osob a příslušný orgán, který uplatnil podnět na zařazení občana Evropské unie do této evidence (§ 154 odst. 2), poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, b) rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, 1. z důvodů uvedených v písmenu a), 2. nepředloží-li vízum, podléhá-li vízové povinnosti, nebo povolení k pobytu, 3. je-li důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost jiného smluvního státu nebo v něm závažným způsobem narušit veřejný pořádek, 4. je-li zařazen do informačního systému smluvních států a příslušný orgán, který rodinného příslušníka do tohoto systému zařadil, poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek. (4) PoliciePolicie vydá rozhodnutí o odepření vstupu, jestliže odepře vstup na území občanu Evropské unie1b) z důvodů uvedených v odstavci 3 písm. a). Obdobně policiepolicie postupuje i v případě rodinného příslušníka občana Evropské unie1b), pokud rodinný příslušník tohoto občana Evropské unie doprovází nebo pokud rodinný příslušník prokáže, že tento občan Evropské unie pobývá na území. Rozhodnutí o odepření vstupu se nevydá, je-li důvodem odepření vstupu pravomocné rozhodnutí soudu o trestu vyhoštění z území nebo pravomocné rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění. (5) CizinecCizinec, kterému byl odepřen vstup na území, je povinen bez zbytečného odkladu vycestovat zpět do zahraničí, není-li dále stanoveno jinak. (6) Nelze-li cizincecizince, kterému byl na mezinárodním letišti odepřen vstup na území, dopravit neprodleně z tohoto letiště zpět do zahraničí, zajistí policie dopravu cizincecizince na jiné mezinárodní letiště, z něhož bude neprodleně dopraven zpět do zahraničí. Nelze-li cizincecizince podle věty první dopravit neprodleně zpět do zahraničí ani z jiného mezinárodního letiště a není-li na mezinárodním letišti, na kterém mu byl odepřen vstup na území, zajištěna podle zákona o ochraně státních hranic místnost pro osoby, kterým byl odepřen vstup na území, zajistí policie dopravu cizincecizince na jiné vhodné mezinárodní letiště, na němž je taková místnost zajištěna, a popřípadě pro účely jeho vycestování z území na mezinárodní letiště, z něhož bude dopraven zpět do zahraničí. (7) CizinecCizinec uvedený v odstavci 6 je oprávněn setrvat na území pouze po dobu nezbytně nutnou; setrvání na území se nepovažuje za pobyt podle tohoto zákona. Pro účely převozu cizincecizince na mezinárodní letiště a rozsahu oprávnění policie se na takového cizincecizince hledí jako na cizincecizince zajištěného podle hlavy XI. § 10 (1) Povinnost cizincecizince, kterému byl odepřen vstup na území, vycestovat zpět do zahraničí, se nevztahuje na cizincecizince, pokud a) je bezprostředně ohrožen jeho život z důvodu úrazu nebo náhlého onemocnění, b) by mu neposkytnutí neodkladné zdravotní péče způsobilo trvalé chorobné změny, nebo c) je mu nezbytné poskytnout v souvislosti s porodem neodkladnou zdravotní péči. (2) Vyžaduje-li zdravotní stav cizincecizince, na kterého se podle odstavce 1 nevztahuje povinnost vycestovat, bezodkladný převoz k poskytovateli zdravotních služeb, zajistí policiepolicie jeho dopravu k poskytovateli zdravotních služeb na území. (3) CizinecCizinec, na kterého se podle odstavce 1 nevztahuje povinnost vycestovat, je oprávněn setrvat na území pouze po dobu nezbytně nutnou; setrvání na území se nepovažuje za pobyt podle tohoto zákona. Pro účely poskytnutí zdravotní péče a rozsahu oprávnění policiepolicie se na takového cizincecizince hledí jako na cizincecizince zajištěného podle hlavy XI. Je-li cizineccizinec přijat k poskytnutí zdravotní péče podle odstavce 1 k poskytovateli zdravotních služeb poskytujícího ústavní péči, může policiepolicie upustit od střežení cizincecizince po dobu jeho hospitalizacehospitalizace. (4) PoliciePolicie cizincecizince dopraví na hraniční přechod za účelem jeho vycestování zpět do zahraničí, jakmile je s ohledem na svůj zdravotní stav schopen vycestovat. § 13 Prostředky k pobytu na území (1) Zajištění prostředků k pobytu na území se prokazuje, není-li dále stanoveno jinak, předložením a) peněžních prostředků alespoň ve výši 1. 0,5násobku částky existenčního minima stanovené zvláštním právním předpisem6) (dále jen „částka existenčního minima“) na 1 den pobytu, jestliže tento pobyt nemá vcelku přesáhnout dobu 30 dnů, 2. 15násobku částky existenčního minima, jestliže má pobyt na území přesáhnout dobu 30 dnů, s tím, že tato částka se za každý celý měsíc předpokládaného pobytu na území zvyšuje o 2násobek částky existenčního minima, 3. 50násobku částky existenčního minima, jestliže se jedná o pobyt za účelem podnikání, který má vcelku přesáhnout 90 dnů, nebo b) dokladu potvrzujícího zaplacení služeb spojených s pobytem cizince na území nebo dokladu potvrzujícího, že služby budou poskytnuty bezplatně. (2) Zajištění prostředků k pobytu na území ve výši uvedené v odstavci 1 písm. a), jde-li o pobyt na území delší než 3 měsíce, se prokazuje a) výpisem z účtu vedeného v bancebance nebo jiné finanční instituci znějícím na jméno cizincecizince, ze kterého vyplývá, že cizineccizinec může během pobytu na území disponovat peněžními prostředky ve výši uvedené v odstavci 1 písm. a), b) jiným dokladem o finančním zajištění, ze kterého vyplývá, že cizineccizinec může disponovat peněžními prostředky ve výši uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo má zajištěnu úhradu nákladů spojených s jeho pobytem na území, nebo c) platnou mezinárodně uznávanou platební kartou; na požádání je cizineccizinec povinen současně předložit výpis z účtu vedeného v bancebance nebo jiné finanční instituci, ze kterého vyplývá, že může disponovat peněžními prostředky ve výši uvedené v odstavci 1 písm. a). (3) CizinecCizinec, který bude na území studovat, může předložit jako doklad o zajištění prostředků k pobytu závazek vydaný státním orgánem nebo právnickou osobou, že zajistí pobyt cizincecizince na území poskytnutím peněžních prostředků ve výši částky existenčního minima na 1 měsíc předpokládaného pobytu, nebo doklad o tom, že veškeré náklady spojené s jeho studiem a pobytem budou uhrazeny přijímací organizací (školou). Pokud částka v závazku této výše nedosahuje, je cizineccizinec povinen předložit doklad o vlastnictví peněžních prostředků ve výši rozdílu mezi částkou existenčního minima a závazkem na dobu předpokládaného pobytu, nejvýše však 6násobek částky existenčního minima. Doklad o zajištění prostředků k pobytu lze nahradit rozhodnutím či smlouvou o přidělení grantu získaného na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. (4) Cizinec, který nedosáhl věku 18 let, je povinen prokázat zajištění prostředků k pobytu podle odstavce 1 v poloviční výši. § 14 Hraniční průvodka Hraniční průvodkouHraniční průvodkou se rozumí evidenční doklad obsahující údaje o jménu a příjmení, dnu, měsíci a roku narození cizincecizince a spolucestujících cizincůcizinců mladších 15 let, o sérii a číslu cestovního dokladu cizincecizince, jeho státním občanství a pohlaví. Hraniční průvodkaHraniční průvodka dále obsahuje číslo víza, tovární značku vozidla, s nímž vstupuje na území, mezinárodní poznávací značku a státní poznávací značku tohoto vozidla a jeho barvu, datum a místo vstupu na území a datum vycestování z území, účel a místo pobytu na území. § 15 Pozvání Rozsah údajů uvedených v pozvání k pobytu cizincecizince na území, který nepřesáhne dobu 3 měsíců, stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie27). § 15a Rodinný příslušník občana Evropské unie (1) Rodinným příslušníkem občana Evropské unieRodinným příslušníkem občana Evropské unie se pro účely tohoto zákona rozumí jeho a) manžel, b) rodič, jde-li o občana Evropské unie mladšího 21 let, o kterého skutečně pečuje, c) potomek mladší 21 let nebo takový potomek manžela občana Evropské unie a d) potomek nebo předek anebo potomek nebo předek manžela občana Evropské unie, pokud je z důvodu uspokojování svých základních potřeb závislý na výživě nebo jiné nutné péči poskytované občanem Evropské unie nebo jeho manželem, nebo byl na této výživě nebo jiné nutné péči závislý bezprostředně před vstupem na území ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém měl povolen pobyt. (2) Rodinným příslušníkem občana Evropské unieRodinným příslušníkem občana Evropské unie se dále rozumí cizineccizinec, který je ke státnímu občanu České republiky přihlášenému k trvalému pobytu na území ve vztahu uvedeném v odstavci 1 písm. a) až d). (3) Rodinným příslušníkem občana Evropské unieRodinným příslušníkem občana Evropské unie se dále rozumí cizineccizinec, který a) je příbuzným občana Evropské unie nebo státního občana České republiky přihlášeného k trvalému pobytu na území a 1. je v zemi, z níž pochází, osobou vyživovanou tímto občanem Evropské unie nebo státním občanem České republiky, 2. je v zemi, z níž pochází, členem domácnosti tohoto občana Evropské unie nebo státního občana České republiky, nebo 3. u kterého vážné zdravotní důvody naléhavě vyžadují osobní péči tohoto občana Evropské unie nebo státního občana České republiky, nebo b) má s občanem Evropské unie nebo se státním občanem České republiky přihlášeným k trvalému pobytu na území řádně doložený trvalý partnerský vztah. § 15b Rodinný příslušník občana Spojeného království podle výstupové dohody (1) Rodinným příslušníkem občana Spojeného království se pro účely § 1 odst. 4 písm. b) rozumí jeho a) manžel, b) rodič, jde-li o občana Spojeného království mladšího 21 let, o kterého skutečně pečuje, c) potomek mladší 21 let nebo takový potomek manžela občana Spojeného království, d) potomek nebo předek anebo potomek nebo předek manžela občana Spojeného království, pokud je z důvodu uspokojování svých základních potřeb závislý na výživě nebo jiné nutné péči poskytované občanem Spojeného království nebo jeho manželem nebo byl na této výživě nebo jiné nutné péči závislý bezprostředně před vstupem na území ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém měl povolen pobyt, a e) příbuzný, jehož přítomnost na území je potřebná proto, aby občan Spojeného království nebyl zbaven práva přechodného nebo trvalého pobytu na území, které má podle části druhé výstupové dohody. (2) Rodinným příslušníkem občana Spojeného království se dále rozumí cizineccizinec, který není rodinným příslušníkem občana Evropské unierodinným příslušníkem občana Evropské unie podle § 15a nebo rodinným příslušníkem občana Spojeného království podle odstavce 1 a který a) je příbuzným občana Spojeného království a v zemi, z níž pochází, jím byl vyživován nebo je členem jeho domácnosti nebo vážné zdravotní důvody tohoto cizincecizince naléhavě vyžadují osobní péči tohoto občana Spojeného království, nebo b) má s občanem Spojeného království řádně doložený trvalý partnerský vztah. (3) Postavení uvedené v § 1 odst. 4 písm. b) náleží cizincicizinci uvedenému v a) odstavci 1, pokud 1. oprávněně pobýval na území ke dni 31. prosince 2020, 2. při podání žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu na území následuje občana Spojeného království, pokud ke dni 31. prosince 2020 nepobýval na území, a příbuzenský vztah podle odstavce 1 k tomuto občanu existoval ke dni 31. prosince 2020, nebo 3. se po dni 31. prosince 2020 stal narozením nebo osvojením potomkem rodičů, kteří jsou oba občany Spojeného království, 1 rodič je občanem Spojeného království a druhý je státním občanem České republiky nebo 1 z rodičů je občanem Spojeného království a má výhradní nebo společná práva péče o dítě63), zejména právo určit místo bydliště dítěte, nebo b) odstavci 2 1. písm. a), pokud oprávněně pobýval na území ke dni 31. prosince 2020 nebo přede dnem 1. ledna 2021 podal žádost o povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu, nebo 2. písm. b), pokud při podání žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu na území žil v trvalém partnerském vztahu podle odstavce 2 písm. b), který byl trvalý již ke dni 31. prosince 2020. HLAVA III PŘECHODNÝ POBYT NA ÚZEMÍ Díl 1 Přechodný pobyt na území § 16 (1) Cizinec pobývá na území přechodně a) po překročení státních hranic České republiky a po ukončení hraniční kontrolyhraniční kontroly, nebyl-li mu v rámci hraniční kontrolyhraniční kontroly policiípolicií odepřen vstup na území, b) po překročení státních hranic, není-li hraniční kontrolahraniční kontrola prováděna, nebo c) ode dne narození na území, za podmínek stanovených tímto zákonem (§ 88). (2) Přechodný pobyt podle odstavce 1 písm. a) počíná dnem a hodinou překročení státních hranic České republiky, je-li hraniční kontrolahraniční kontrola prováděna mimo území, nebo dnem a hodinou ukončení hraniční kontrolyhraniční kontroly, je-li tato prováděna na státních hranicích České republiky nebo po překročení těchto hranic. § 17 Cizinec může pobývat na území přechodně a) bez víza, b) na základě krátkodobého víza uděleného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie27), nebo c) na základě dlouhodobého vízadlouhodobého víza, povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k přechodnému pobytu. § 17b Dlouhodobé vízum Dlouhodobým vízemDlouhodobým vízem je vízum k pobytu nad 90 dnů. Díl 2 Přechodný pobyt na území bez víza § 18 Cizinec může pobývat na území přechodně bez víza, a) stanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropské unie6a) a není-li v souladu s tímto právním předpisem mezinárodní smlouvou nebo nařízením vlády [§ 181 písm. a)] stanoveno jinak, b) stanoví-li tak v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie6a) mezinárodní smlouva nebo vláda svým nařízením [§ 181 písm. b)], c) je-li občanem Evropské unie,1b) d) je-li 1. ve výkonu zabezpečovací detence, vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody nebo trestu domácího vězení nebo je-li dítětem, které má ve věznici u sebe jeho matka; tento cizineccizinec současně může po dobu tohoto výkonu pobývat na území i bez cestovního dokladu, 2. umístěn v policejní cele7) nebo v zařízení pro zajištění cizincůcizinců (dále jen „zařízení“) (§ 130); tento cizineccizinec současně může po dobu tohoto umístění pobývat na území i bez cestovního dokladu, 3. mladší 15 let po dobu hospitalizace, pokud přicestoval s jiným cizincemcizincem, v jehož cestovním dokladu je zapsán, a tento cizineccizinec vycestoval z území; cizineccizinec mladší 15 let může po dobu hospitalizace pobývat na území i bez cestovního dokladu, anebo 4. jako nezletilé dítě na základě předběžného opatření příslušného orgánu umístěn do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc28) anebo do ústavu pro péči o děti nebo na základě předběžného opatření příslušného orgánu nebo rozhodnutí příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí svěřen do péče fyzické osoby, 5. držitelem dokladu o povolení k pobytu na území jiného smluvního státu a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce, 6. žákem, který není státním příslušníkem členského státu Evropské unie, ale který má bydliště v jiném členském státě Evropské unie a cestuje na školní výlet v rámci Evropské unie jako člen skupiny žáků, doprovázené učitelem, a je uveden na seznamu žáků vydaném školou na jednotném formuláři7b), v němž se uvede totožnosttotožnost žáků, účel a délka jejich pobytu anebo průjezdu, 7. rodinným příslušníkem občana Evropské unierodinným příslušníkem občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, držitelem pobytové karty nebo karty trvalého pobytu na území jiného členského státu Evropské unie a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce, e) je-li rodinným příslušníkem občana Evropské unierodinným příslušníkem občana Evropské unie podle § 15a odst. 1 nebo 2, jehož krátkodobé vízum pozbylo platnost, pokud na území pobývá s občanem Evropské unie a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce, f) je-li držitelem víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie za účelem vědeckého výzkumu a doba pobytu na území za účelem vědeckého výzkumu nepřekročí 1 rok; po tuto dobu může na území bez víza přechodně pobývat i rodinný příslušník tohoto cizincecizince, který ho doprovází a je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie, nebo g) je-li držitelem víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie za účelem studia v rámci programu Evropské unie nebo mnohostranného programu zahrnujícího opatření v oblasti mobility anebo v rámci dohody sjednané mezi vysokoškolskou institucí v jiném členském státě Evropské unie a institucí, které bylo povoleno vykonávat činnost vysoké školy na území, a doba pobytu na území za účelem studia nepřekročí 1 rok. § 19 Ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, a zánik tohoto pobytu (1) Pobyt cizince na území, k němuž se vízum nevyžaduje, policiepolicie ukončí, jestliže cizinec a) úmyslně závažným způsobem narušil veřejný pořádek, b) poruší povinnost stanovenou tímto zákonem, c) pobývá na území bez platného cestovního dokladu, pokud k tomu není oprávněn podle tohoto zákona nebo při pobytové kontrole policiepolicie zjistí skutečnost podle § 9 odst. 1 písm. b), f), g), h), i) nebo j), d) na žádost policiepolicie neprokáže zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13) nebo nepředloží ověřené pozvání (§ 15 a 180), nebo e) na území pobývá na cestovní doklad, který byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený, za podmínky, že důsledky budou přiměřené důvodu pro ukončení pobytu. Při posuzování přiměřenosti policiepolicie přihlíží zejména k dopadům ukončení pobytu do soukromého a rodinného života cizincecizince. (2) Pobyt cizince na území, k němuž se vízum nevyžaduje, zaniká, jestliže cizinec na území pobývá v rozporu s mezinárodní smlouvou nebo nařízením vlády vydaným podle § 181. (3) PoliciePolicie ukončí pobyt podle odstavce 1 udělením výjezdního příkazu. Výjezdní příkaz policiepolicie udělí i v případě zániku pobytu podle odstavce 2. CizinecCizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním příkazem, není-li zahájeno řízení o vyhoštění cizincecizince z území podle tohoto zákona (dále jen „správní vyhoštěnísprávní vyhoštění“). Díl 3 Přechodný pobyt na území na krátkodobá víza § 20 (1) Podmínky udělování krátkodobého víza, důvody jeho neudělení, podmínky prodloužení doby pobytu na krátkodobé vízum a důvody zrušení jeho platnosti stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie27). O důvodech neudělení krátkodobého víza nebo zrušení jeho platnosti je cizinec informován na jednotném formuláři27). (2) Krátkodobé vízum na hraničním přechodu uděluje a do cestovního dokladu vyznačuje policie. (3) Žádost o prodloužení doby platnosti krátkodobého víza nebo doby pobytu na území na krátkodobé vízum podává cizinec policii. (4) Rodinný příslušník občana Evropské unie podle § 15a odst. 1 nebo 21b), který sám není občanem Evropské unie a hodlá doprovázet občana Evropské unie na území nebo následovat občana Evropské unie, který na území pobývá, je oprávněn podat žádost o udělení krátkodobého víza také na hraničním přechodu. (5) Cizinci, který žádá o krátkodobé vízum jako rodinný příslušník občana Evropské unie a sám není občanem Evropské unie a hodlá doprovázet občana Evropské unie na území nebo následovat občana Evropské unie, který na území pobývá, se krátkodobé vízum neudělí, jestliže a) předloží padělaný nebo pozměněný cestovní doklad, b) nesplňuje požadavky opatření před zavlečením infekčního onemocnění, c) je důvodné nebezpečí, že by při pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, d) je zařazen do informačního systému smluvních států a příslušný orgán, který rodinného příslušníka do tohoto systému zařadil, poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, e) se dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat vízum k pobytu na území, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství, f) se dopustil podvodného jednání s cílem získat vízum k pobytu na území, nebo g) není rodinným příslušníkem občana Evropské unie uvedeným v § 15a nebo občana Evropské unie nedoprovází nebo nenásleduje. (6) Rodinný příslušník občana Evropské unie uvedený v § 15a odst. 3 je k žádosti o udělení krátkodobého víza na zastupitelském úřadu povinen předložit veškeré náležitosti a podpůrné doklady podle přímo použitelného předpisu Evropské unie27). Zastupitelský úřad krátkodobé vízum neudělí z důvodů uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie27). Na udělení krátkodobého víza, je-li žadatel rodinným příslušníkem občana Evropské unie uvedeným v § 15a odst. 3, není právní nárok. (7) Zastupitelský úřad písemně informuje cizince uvedeného v odstavci 5 o důvodech neudělení víza a o jeho oprávnění požádat ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení oznámení o neudělení víza Ministerstvo zahraničních věcí o nové posouzení důvodů neudělení víza (§ 180e) a následné možnosti přezkoumání důvodů neudělení víza soudem. V případě neudělení víza na hraničním přechodu informace o oprávnění požádat o nové posouzení důvodů neudělení víza ministerstvo (§ 180e) a následné možnosti přezkoumání důvodů neudělení víza soudem sděluje policie. § 21 Krátkodobé vízum za účelem sezónního zaměstnání (1) Pro krátkodobé vízum27) za účelem sezónního zaměstnání54) se použije obdobně § 32 odst. 2 písm. c), d) a e), § 32 odst. 3 a § 58 odst. 4. (2) Žádost cizince, kterému bylo v období 5 let předcházejících podání žádosti uděleno nejméně jednou krátkodobé vízum za účelem sezónního zaměstnání, zastupitelský úřad posoudí přednostně před žádostmi cizinců, kteří o vízum za stejným účelem žádají poprvé; to neplatí, byla-li platnost některého z těchto víz zrušena, ledaže by se tak stalo pouze v důsledku porušení povinnosti zaměstnavatele. Díl 4 Přechodný pobyt na území na dlouhodobé vízum nebo na povolení k dlouhodobému pobytu Oddíl 1 Vízum k pobytu nad 90 dnů § 30 (1) Vízum k pobytu nad 90 dnů uděluje ministerstvo na žádost cizincecizince, který hodlá pobývat na území za účelem vyžadujícím pobyt na území delší než 3 měsíce. Vízum k pobytu nad 90 dnů nelze udělit za účelem zaměstnánízaměstnání; to neplatí, jde-li o cizincecizince, který žádá o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnánízaměstnání nebo o mimořádné pracovní vízum. (2) Vízum k pobytu nad 90 dnů se dále uděluje cizincicizinci za účelem převzetí příslušného oprávnění k pobytu na území nebo za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí (§ 49). (3) Vízum podle odstavce 1 se uděluje s dobou platnosti a dobou pobytu na území nejdéle na 1 rok, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnánízaměstnání, vízum podle odstavce 2 se uděluje s dobou platnosti na 6 měsíců. (4) Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí příslušného oprávnění k pobytu na území opravňuje cizincecizince k pobytu na území po dobu 60 dnů. Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí opravňuje k pobytu po dobu 30 pracovních dnů. V případě, že převzetí oprávnění k pobytu podle věty první nebo podání žádosti podle věty druhé brání důvody na vůli cizincecizince nezávislé, považuje se doba pobytu po vstupu cizince na území za prodlouženou až do doby, než tyto důvody pominou. CizinecCizinec je povinen po zániku důvodů podle věty třetí tyto důvody neprodleně oznámit ministerstvu, jde-li o vízum udělené za účelem převzetí příslušného oprávnění k pobytu na území, nebo Ministerstvu zahraničních věcí, jde-li o vízum udělené za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného tímto ministerstvem. § 31 Náležitosti žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů (1) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů je cizineccizinec povinen předložit a) cestovní doklad, b) doklad potvrzující účel pobytu na území, c) prostředky k pobytu na území (§ 13), d) doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území, e) fotografie; to neplatí, pokud bude pořizován obrazový záznam cizincecizince, f) souhlas rodičů, popřípadě jiných zákonných zástupců nebo poručníků, s pobytem dítěte na území; souhlas rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka se nevyžaduje, jde-li o rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka, který za dítě podal žádost nebo se kterým bude dítě společně pobývat na území, a dále pokud cizineccizinec prokáže, že souhlas nemůže z důvodů na jeho vůli nezávislých předložit a g) doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů jako podklad k posouzení trestní zachovalosti vydaný státem, jehož je cizineccizinec státním občanem, jde-li o cizincecizince, který dosáhl věku 15 let; stanoví-li tak příslušný zastupitelský úřad na své úřední desce a na svých internetových stránkách, je možné tento doklad nahradit čestným prohlášením cizincecizince o bezúhonnosti, zejména v případech, kdy tento stát takový doklad nevydává. (2) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání je cizineccizinec povinen předložit náležitosti podle odstavce 1 písm. a), c) až e) a doklad o zápisu do příslušného rejstříku, seznamu nebo evidence30). (3) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů je cizineccizinec na požádání dále povinen předložit a) doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů jako podklad k posouzení trestní zachovalosti (§ 174) vydaného státem, jehož je cizineccizinec státním občanem, jakož i státy, v nichž cizineccizinec pobýval v posledních 3 letech ve svém souhrnu po dobu delší než 6 měsíců, nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává; doklad nelze vyžadovat od cizincecizince mladšího 15 let, b) doklad potvrzující splnění požadavků opatření před zavlečením infekčního onemocnění. (4) Povinnost předložit k žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů prostředky k pobytu na území podle odstavce 1 písm. c) se nevztahuje na manžela azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu2), jehož manželství s azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany vzniklo před vstupem na území, na nezletilé dítě azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany nebo na nezletilé dítě manžela azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany. Namísto cestovního dokladu podle odstavce 1 písm. a) jsou cizincicizinci uvedení ve větě první k žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů oprávněni předložit i jiný doklad vydaný státem, jehož jsou občanem nebo v němž pobývají, z něhož lze zjistit údaje o jejich totožnostitotožnosti a občanství. (5) Dokladem o zajištění ubytováníubytování podle odstavce 1 písm. d) se rozumí doklad o vlastnictví bytu nebo domu, doklad o oprávněnosti užívání bytu anebo domu nebo písemné potvrzení osoby, která je vlastníkem nebo oprávněným uživatelem bytu nebo domu, s jejím úředně ověřeným podpisem, kterým je cizincicizinci udělen souhlas s ubytovánímubytováním. UbytováníUbytování může být zajištěno pouze v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu31) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem, a je podle stavebního zákona určen pro bydlení, ubytováníubytování nebo rekreaci. Pokud je písemné potvrzení o souhlasu podle věty první podáváno elektronicky, musí být podepsáno způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu52). (6) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů je cizineccizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j. Současně je povinen na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného, uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4. § 31a Mimořádné pracovní vízum (1) Mimořádné pracovní vízum, které je vízem k pobytu nad 90 dnů, uděluje ministerstvo pouze v souladu s podmínkami uvedenými v nařízení vlády vydaném na základě odstavce 2. Žádost o mimořádné pracovní vízum lze podat, pouze pokud bylo vydáno nařízení vlády podle odstavce 2. Vízum se uděluje na žádost cizincecizince, který hodlá pobývat na území za účelem výkonu zaměstnánízaměstnání, bylo mu za tímto účelem vydáno povolení k zaměstnánízaměstnání podle zákona o zaměstnanosti a plnění tohoto účelu vyžaduje pobyt cizincecizince na území delší než 90 dnů. (2) Vláda může v případě mimořádného nedostatku pracovníků na trhu práce v určitém odvětví nebo profesi nebo v případě mimořádné události svým nařízením stanovit a) odvětví nebo profesi, ve kterých by měl být cizineccizinec na území zaměstnán, b) maximální počet žádostí, které lze o toto vízum v rámci určitého časového období podat na příslušném zastupitelském úřadu, c) státní příslušnost cizincecizince, který je oprávněn požádat o toto vízum, d) do kdy je možné žádosti o toto vízum podávat, e) podmínku, že zaměstnavatelemzaměstnavatelem cizincecizince na území nesmí být agentura práce, nebo f) podmínku, že zaměstnavatelemzaměstnavatelem cizincecizince na území může být pouze účastník vládou schváleného programu, a způsob zapojení dotčených orgánů a Hospodářské komory České republiky nebo organizací zaměstnavatelůzaměstnavatelů do realizace takového programu. (3) K žádosti o udělení mimořádného pracovního víza je cizineccizinec povinen předložit povolení k zaměstnánízaměstnání podle zákona o zaměstnanosti, cestovní doklad, náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. d), e) a g) a na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 3. Pro mimořádné pracovní vízum se použije obdobně § 31 odst. 6. (4) Mimořádné pracovní vízum se uděluje s dobou platnosti a dobou pobytu na území nejdéle na 1 rok, dobu jeho platnosti nelze prodloužit. (5) Žádost o vízum k pobytu nad 90 dnů, povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k přechodnému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu nelze na území ministerstvu podat, pokud cizineccizinec na území pobývá na mimořádné pracovní vízum. § 32 Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání (1) Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnánízaměstnání uděluje ministerstvo na žádost cizincecizince, který hodlá pobývat na území za účelem výkonu činnosti závislé na ročním období, bylo mu za tímto účelem vydáno povolení k zaměstnánízaměstnání podle § 96 odst. 1 zákona o zaměstnanosti a plnění tohoto účelu vyžaduje pobyt cizincecizince na území delší než 90 dnů. (2) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnánízaměstnání je cizineccizinec povinen předložit a) cestovní doklad, b) náležitost uvedenou v § 31 odst. 1 písm. e) a g) a na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 3, c) povolení k zaměstnánízaměstnání podle § 96 odst. 1 zákona o zaměstnanosti nebo uvést číslo jednací žádosti o vydání tohoto povolení a u které krajské pobočky nebo pobočky pro hlavní město Prahu Úřadu práce České republiky o takové povolení požádal, d) doklad o zajištění ubytováníubytování po dobu pobytu na území na toto vízum a e) potvrzení zaměstnavatelezaměstnavatele o dohodnuté výši mzdy, platu nebo odměny, pokud cizincicizinci ubytováníubytování zajišťuje nebo zprostředkovává zaměstnavatelzaměstnavatel. (3) Na doklad o zajištění ubytováníubytování podle odstavce 2 písm. d) se použije § 31 odst. 5 obdobně. Pokud ubytováníubytování zajišťuje nebo zprostředkovává zaměstnavatelzaměstnavatel, musí z dokladu o zajištění ubytováníubytování vyplývat splnění podmínek pro ubytováníubytování podle § 100 písm. d), zejména velikost podlahové plochy místnosti a počet ubytovaných osob, a údaj o výši úplaty nebo o tom, že je ubytováníubytování poskytováno bezúplatně; výše úplaty za ubytováníubytování nesmí být v takovém případě nadměrná ve srovnání s dohodnutou výší mzdy, platu nebo odměny cizincecizince a s úrovní tohoto ubytováníubytování. (4) Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnánízaměstnání se uděluje s dobou platnosti a dobou pobytu na území nejdéle na 9 měsíců. (5) Žádost cizincecizince, kterému bylo v období 5 let předcházejících podání žádosti uděleno nejméně jednou vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnánízaměstnání, ministerstvo posoudí přednostně před žádostmi cizincůcizinců, kteří o vízum za stejným účelem žádají poprvé; to neplatí, byla-li platnost některého z těchto víz zrušena, ledaže by se tak stalo pouze v důsledku porušení povinnosti zaměstnavatelezaměstnavatele. (6) Pro vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnánízaměstnání se použije obdobně § 31 odst. 6. § 33 Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území (1) Ministerstvo udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území cizincicizinci, a) kterému ve vycestování z území brání překážka na jeho vůli nezávislá nebo jsou-li splněny podmínky podle § 179 odst. 5, b) který je svědkem nebo poškozeným v trestním řízenítrestním řízení a jeho účast na řízení je nezbytná, c) který v době platnosti oprávnění k pobytu, jehož platnost nelze prodloužit, požádal na území o vydání povolení k trvalému pobytu podle hlavy IV, pokud je k tomu oprávněn a o této žádosti nebylo rozhodnuto v době platnosti oprávnění k pobytu cizincecizince na území, d) který podal žalobu proti rozhodnutí ministerstva, kterým byla zrušena platnost víza k pobytu nad 90 dnů, povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu anebo byla zamítnuta žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, za podmínky, že současně podal návrh na přiznání odkladného účinku této žaloby, nebo e) který jako nezletilé dítě cizincecizince, jenž na území pobývá na základě povolení k trvalému pobytu, podal žalobu proti rozhodnutí ministerstva, kterým byla zamítnuta jeho žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. d) podaná na území, za podmínky, že současně podal návrh na přiznání odkladného účinku této žaloby. (2) Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle odstavce 1 se podává na území ministerstvu. (3) Ministerstvo dále udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území cizincicizinci, jehož vycestování z území není možné (§ 120a). Ministerstvo udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území cizincicizinci, kterému bylo doručeno rozhodnutí o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti. (4) Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území vyznačuje do cestovního dokladu ministerstvo. (5) Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území ministerstvo stanoví na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 1 roku. (6) CizinecCizinec, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu podle odstavce 1 písm. a), je povinen na požádání ministerstva prokázat, že překážka vycestování z území trvá; brání-li tomuto prokázání překážka na vůli cizince nezávislá, lze prokázání nahradit čestným prohlášením. § 34 Náležitosti žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území je cizineccizinec povinen předložit a) cestovní doklad, je-li jeho držitelem a neuplynula-li doba platnosti cestovního dokladu, b) ověřenou kopii dokladu potvrzujícího existenci důvodu podle § 33 odst. 1 písm. a); nemůže-li předložit takový doklad z důvodů na jeho vůli nezávislých, lze tento doklad nahradit čestným prohlášením, c) fotografie, d) doklad potvrzující existenci důvodu podle § 33 odst. 1 písm. b), e) doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j a na požádání doklad o zaplacení pojistného, uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění, jde-li o cizincecizince podle § 33 odst. 1 písm. c); to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4, f) doklad o podání žaloby a návrhu na přiznání odkladného účinku této žaloby, jde-li o cizincecizince podle § 33 odst. 1 písm. d) nebo e). § 35 Prodloužení doby platnosti víza k pobytu nad 90 dnů a doby pobytu na území na toto vízum (1) Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů a dobu pobytu na území na toto vízum, která je kratší než 1 rok, ministerstvo na žádost cizince opakovaně prodlouží za podmínky, že trvá stejný účel pobytu, nejdéle však na 1 rok. (2) K žádosti o prodloužení doby platnosti víza k pobytu nad 90 dnů a doby pobytu na území na toto vízum je cizinec povinen předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a) až d) a na požádání náležitost uvedenou v § 31 odst. 3 písm. b). Dále je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j. Současně je na požádání povinen předložit doklad o zaplacení pojistného, uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. Povinnost předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4. Cizinec je dále povinen na žádost ministerstva předložit v případě změny podoby i fotografie. (3) Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů a dobu pobytu na území na toto vízum nelze prodloužit, pokud ministerstvo shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza (§ 37). § 35a Prodloužení doby platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání a doby pobytu na území na toto vízum (1) Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání a dobu pobytu na území na toto vízum, která je kratší než 6 měsíců, ministerstvo na žádost cizince opakovaně prodlouží za podmínky, že trvá stejný účel pobytu, nejdéle však na 6 měsíců. (2) K žádosti o prodloužení doby platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání a doby pobytu na území na toto vízum je cizinec povinen předložit povolení k zaměstnání podle § 96 odst. 1 zákona o zaměstnanosti, cestovní doklad a náležitosti uvedené v § 32 odst. 2 písm. d) a e) a na požádání náležitost uvedenou v § 31 odst. 3 písm. b). (3) Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání a dobu pobytu na území na toto vízum nelze prodloužit, pokud ministerstvo shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza podle § 37a. § 36 Prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území (1) K žádosti o prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 34 písm. a), b), d) a e) a v případě změny podoby na žádost ministerstva i fotografie. (2) Cizinec, kterému bylo uděleno vízum podle § 33 odst. 3, je povinen k žádosti o prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území předložit náležitost podle § 34 písm. a), sdělit nebo doložit skutečnosti prokazující trvání důvodů znemožňujících vycestování a v případě změny podoby na žádost ministerstva předložit i fotografie. (3) Dobu platnosti víza a dobu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nelze prodloužit, pokud ministerstvo shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza (§ 38). § 37 Zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů (1) Ministerstvo zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže cizinec a) byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu, b) neplní na území účel, pro který bylo vízum uděleno, c) o zrušení platnosti víza požádá, nebo d) v žádosti o udělení víza uvedl nepravdivé údaje nebo k žádosti předložil padělané anebo pozměněné doklady nebo doklady, v nichž uvedené údaje podstatné pro posouzení žádosti neodpovídají skutečnosti. (2) Ministerstvo dále zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže a) nastal některý z důvodů uvedených v § 56 odst. 1 písm. a), c), d), g), h) a j) až l) nebo v § 56 odst. 2, b) policie při pobytové kontrole [§ 167 písm. d)] zjistí skutečnost podle § 9 odst. 1 písm. a) nebo b) a 1. cizinec ve lhůtě stanovené policií nepředloží potvrzení o tom, že požádal o vydání nového cestovního dokladu, nebo 2. ačkoli je důvod pro vydání cizineckého pasu nebo cestovního průkazu totožnostitotožnosti, cizinec o vydání tohoto cestovního dokladu nepožádá, c) cestovní doklad cizince byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený a cizinec nepředloží potvrzení podle písmene b) bodu 1 nebo z důvodu podle písmene b) bodu 2, d) cizinec nesplnil povinnost podle § 88 odst. 2, e) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území9a) z důvodu odsouzení cizince k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území, f) cizinec při pobytové kontrole nepředloží doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180i nebo § 180j, a to ani ve lhůtě stanovené policií; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4, g) cizinec neplnil v době platnosti víza na území účel, pro který mu bylo vízum uděleno; to neplatí, pokud cizinec prokáže, že se jednalo o neplnění účelu ze závažných důvodů po přechodnou dobu, nebo h) cizinec by mohl při dalším pobytu na území ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti víza. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince. (3) Ministerstvo v rozhodnutí, kterým zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, stanoví lhůtu k vycestování z území; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. § 37a (1) Ministerstvo zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání, jestliže a) cizinec, kterému bylo toto vízum uděleno, o zrušení jeho platnosti požádá, b) náležitosti předložené k žádosti o udělení tohoto víza nebo prodloužení doby jeho platnosti jsou padělané anebo pozměněné nebo údaje podstatné pro posouzení žádosti v nich uvedené neodpovídají skutečnosti, c) cizinec neplní účel, pro který mu bylo toto vízum uděleno, nebo d) cizinec byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu. (2) Ministerstvo dále zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání, jestliže a) není splněna některá z podmínek pro udělení tohoto víza, b) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území9a) z důvodu jeho odsouzení k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, c) je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při dalším pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit bezpečnost státu, nebo d) cizinec by mohl při dalším pobytu na území ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti víza. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince. (3) Ministerstvo nepostupuje podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 2 písm. a) v případě, že povolení k zaměstnání podle § 96 odst. 1 zákona o zaměstnanosti bylo cizinci odňato pouze v důsledku porušení povinnosti zaměstnavatele a cizinci bylo ve lhůtě 30 dnů ode dne následujícího po dni odnětí tohoto povolení k zaměstnání vydáno nové povolení k zaměstnání podle § 96 odst. 1 zákona o zaměstnanosti. (4) Ministerstvo v rozhodnutí, kterým zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání, stanoví lhůtu k vycestování z území; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. § 38 Zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území (1) Cizinec je povinen požádat o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území uděleného z důvodu podle § 33 odst. 1 písm. a) nejpozději do 3 dnů po zániku překážky vycestování a u víza uděleného podle § 33 odst. 3 nejpozději do 5 dnů po zániku důvodů znemožňujících vycestování. (2) Ministerstvo zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území, jestliže pominuly důvody, pro které bylo toto vízum uděleno, a cizinec nepožádal o zrušení platnosti víza ve lhůtě podle předchozího odstavce. (3) Ministerstvo zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území uděleného podle a) § 33 odst. 1 písm. d), pokud soud rozhodl o návrhu na přiznání odkladného účinku žaloby, nebo b) § 33 odst. 1 písm. e), pokud soud žalobě nepřiznal odkladný účinek nebo pokud rozhodnutí soudu o žalobě nabylo právní moci. (4) Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území stanoví lhůtu k vycestování z území; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat, nejde-li o případ, kdy soud přiznal žalobě cizince odkladný účinek. Oddíl 2 Přechodný pobyt na území na diplomatické vízum a zvláštní vízum § 40 (1) Diplomatickým vízemDiplomatickým vízem se rozumí vízum k pobytu nad 90 dnů udělené cizincicizinci na základě oficiální žádosti a označené jako „Diplomatické vízumDiplomatické vízum“. Diplomatické vízumDiplomatické vízum lze vyznačit do diplomatického pasu nebo jiného cestovního dokladu cizincecizince, který požívá příslušných výsad a imunit. (2) Zvláštním vízemZvláštním vízem se rozumí vízum k pobytu nad 90 dnů, udělené cizincicizinci na základě oficiální žádosti a označené jako „Zvláštní vízumZvláštní vízum“. Zvláštní vízumZvláštní vízum lze vyznačit do služebního pasu nebo jiného cestovního dokladu cizincecizince, který požívá příslušných výsad a imunit. (3) K žádosti o udělení diplomatického nebo zvláštního vízazvláštního víza je cizineccizinec povinen předložit cestovní doklad a fotografie. Před vyznačením víza je cizineccizinec povinen na požádání předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j; na požádání je cizineccizinec současně povinen předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. Věta druhá se nepoužije, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4. (4) Diplomatické vízumDiplomatické vízum a zvláštní vízumzvláštní vízum uděluje zastupitelský úřad. § 41 Prohlášení neplatnosti diplomatického víza a zvláštního víza Diplomatické vízumDiplomatické vízum nebo zvláštní vízumzvláštní vízum prohlašuje za neplatné Ministerstvo zahraničních věcí. Oddíl 3 Přechodný pobyt na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu § 42 Povolení k dlouhodobému pobytu (1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je oprávněn podat cizineccizinec, který na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů, hodlá na území přechodně pobývat po dobu delší než 1 rok a trvá-li stejný účel pobytu. (2) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je dále oprávněn podat cizineccizinec, který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle § 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 33 odst. 3 a následně na území pobývá na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydaného podle § 43, pobývá-li na území po dobu nejméně 3 let. (3) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je v souvislosti se skončením vědeckého výzkumu nebo studia dále oprávněn podat držitel povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nebo studia podle § 64 písm. a), který na území hodlá pobývat za účelem hledání zaměstnánízaměstnání nebo zahájení podnikatelské činnosti. K žádosti je cizineccizinec povinen předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d) a e) a v § 42d odst. 2 písm. c), potvrzení o dokončení výzkumné činnosti vydané výzkumnou organizacívýzkumnou organizací, jde-li o držitele povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, nebo doklad o úspěšném dokončení studia, jde-li o držitele povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia, doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4. (4) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je dále oprávněn podat cizinec, který požívá příslušných výsad a imunit a který na území pobývá jako člen zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace, veřejné instituce nebo entity70) akreditovaných v České republice anebo jako jeho rodinný příslušník registrovaný Ministerstvem zahraničních věcí. (5) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavců 1 až 4 se podává ministerstvu. V žádosti je cizineccizinec povinen uvést údaje v rozsahu žádosti o povolení k trvalému pobytu. (6) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle tohoto oddílu se podává na úředním tiskopisu. (7) CizinecCizinec je oprávněn pobývat na území po dobu uvedenou v průkazu o povolení k pobytu, není-li dále stanoveno jinak. § 42a Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území (1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území9c) (dále jen „společné soužití rodiny“) je oprávněn podat cizineccizinec, který je a) manželem cizincecizince s povoleným pobytem na území, b) nezletilým dítětem cizincecizince s povoleným pobytem na území nebo takovým dítětem manžela cizincecizince s povoleným pobytem na území, c) nezletilým cizincemcizincem, který byl cizincicizinci s povoleným pobytem na území nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče nebo který byl cizincemcizincem s povoleným pobytem na území nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jehož poručníka je cizineccizinec s povoleným pobytem na území, pokud se bude péče o nezletilého cizincecizince vykonávat na území, d) osamělým cizincemosamělým cizincem starším 65 let nebo bez ohledu na věk cizincemcizincem, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s povoleným pobytem na území nebo jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem, které je azylantem, e) manželem azylanta, f) nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem azylanta nebo takovým dítětem manžela azylanta, g) nezletilým cizincemcizincem, který byl azylantovi nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče nebo který byl azylantem nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jehož poručníka je azylant, pokud se bude péče o nezletilého cizincecizince vykonávat na území, h) rodičem nezletilého azylanta; nemá-li tento nezletilý azylant rodiče, je oprávněn žádost podat jiný jeho přímý příbuzný ve vzestupné linii, a není-li takového příbuzného, je žádost oprávněn podat poručník nezletilého azylanta, nebo i) rodičem, a nemá-li ho azylant, jiným blízkým příbuzným ve vzestupné linii zletilého azylanta, který požádal o udělení mezinárodní ochrany jako nezletilý, do 3 měsíců ode dne, kdy byl azylantovi udělen azyl. (2) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je dále oprávněn podat cizineccizinec, který před vstupem na území pobýval na území jiného členského státu Evropské unie jako rodinný příslušník držitele povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnánízaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci32) (dále jen „modrá karta“) nebo držitele povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie55). Žádost je rodinný příslušník držitele modré karty vydané jiným členským státem Evropské unie povinen podat do 30 dnů a rodinný příslušník držitele povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie do 90 dnů ode dne vstupu na území. (3) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je dále oprávněn podat cizineccizinec v postavení uvedeném v odstavci 1 písm. a), b) nebo c) vůči cizincicizinci, který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nebo za tímto účelem na území pobývá nebo podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu z důvodu uvedeného v § 42 odst. 3. (4) CizinecCizinec podle odstavce 1, kterému byl na území povolen pobyt nebo udělen azyl, se pro účely tohoto zákona považuje za nositele oprávnění ke sloučení rodiny. (5) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny podává cizineccizinec na zastupitelském úřadu. (6) V průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu vydané za jiným účelem může cizineccizinec žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny podat na území ministerstvu. Žádost nelze na území ministerstvu podat, pokud cizineccizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území po dobu kratší než 6 měsíců nebo na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnánízaměstnání. (7) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny se cizincicizinci vydá, jestliže a) jde o cizincecizince podle odstavce 1 písm. a) nebo b) a cizineccizinec, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu a pobývá na území po dobu nejméně 15 měsíců; jde-li o sloučení manželů, současně musí každý z nich dosáhnout věku 20 let, b) jde o cizincecizince podle odstavce 1 písm. a) nebo b) a cizineccizinec, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, je držitelem povolení vydaného podle § 42g a pobývá na území po dobu nejméně 6 měsíců, c) jde o cizincecizince podle odstavce 1 písm. c) až i), d) cizineccizinec, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, je držitelem modré karty nebo držitelem povolení vydaného podle § 42f, 42k, 42m nebo 42n, nebo e) jde o cizincecizince podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c) a cizineccizinec, se kterým má být umožněno sloučení rodiny, žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nebo za tímto účelem na území pobývá nebo žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu z důvodu uvedeného v § 42 odst. 3. (8) V případě polygamního manželství nelze povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny vydat cizincicizinci, jehož manžel je nositelem oprávnění ke sloučení rodiny a již na území s jinou manželkou pobývá. § 42b Náležitosti k žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny (1) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizineccizinec povinen předložit a) náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d), e) a g), b) doklad potvrzující příbuzenský vztah; jde-li o žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu2), lze příbuzenský vztah prokázat i jiným způsobem, není-li předložení dokladu možné, c) souhlas rodičů, popřípadě jiných zákonných zástupců nebo poručníků, s pobytem dítěte na území; souhlas rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka se nevyžaduje, jde-li o rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka, který za dítě podal žádost nebo se kterým bude dítě společně pobývat na území, a dále pokud cizineccizinec prokáže, že souhlas nemůže z důvodů na jeho vůli nezávislých předložit, nebo pokud již dítě pobývá na území na základě dlouhodobého vízadlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem, d) doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem rodiny po sloučení nebude nižší než součet 1. částek životních minim9d) členů rodiny a 2. nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem9e) nebo částky, kterou cizineccizinec prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení rodiny; na požádání je cizineccizinec povinen předložit též prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti finančního úřadu, a to v plném rozsahu údajů, za účelem ověření úhrnného měsíčního příjmu rodiny; pokud cizineccizinec předložil k žádosti doklad o příjmu člena rodiny, je povinen na požádání předložit též jeho prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti. Za příjem se považuje příjem započitatelný podle zákona o životním a existenčním minimu, s výjimkou jednorázového příjmu, přídavku na dítě, podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a dávek v systému pomoci v hmotné nouzi; pro účely výpočtu příjmu se § 8 odst. 2 až 4 zákona o životním a existenčním minimu nepoužije. (2) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizineccizinec, který pobýval na území jiného členského státu Evropské unie32) jako rodinný příslušník držitele modré karty nebo držitele povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie, dále povinen předložit doklad o oprávnění k pobytu, který mu jako rodinnému příslušníkovi držitele modré karty nebo držitele povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydal jiný členský stát Evropské unie. (3) Byla-li žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu2), podána ve lhůtě do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu a vznikly-li rodinné vztahy před vstupem azylanta na území, je cizineccizinec povinen k žádosti předložit pouze cestovní doklad a fotografie a prokázat příbuzenský vztah způsobem podle odstavce 1 písm. b). (4) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizineccizinec na požádání dále povinen přiložit doklady uvedené v § 31 odst. 3. (5) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizineccizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j. Současně je povinen na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4. § 42c Povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie (1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu na území je oprávněn podat držitel povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie7c) (dále jen „rezident jiného členského státu Evropské unie“), pokud na území hodlá pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce. (2) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavce 1 podává rezident jiného členského státu Evropské unie na zastupitelském úřadu nebo na území ministerstvu. Na území je rezident jiného členského státu Evropské unie povinen žádost podat v době platnosti oprávnění k přechodnému pobytu na území, a to nejpozději do 3 měsíců ode dne vstupu na území. (3) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavce 1 je žadatel povinen předložit a) doklad prokazující přiznání právního postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie, b) doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4, c) doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem žadatele a společně s ním posuzovaných osob pobývajících na území nebude nižší než součet částek životních minim9d) žadatele a s ním společně posuzovaných osob a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem9e) nebo částky, kterou žadatel prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob; společně posuzovanými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí osoby uvedené v § 4 odst. 1 zákona o životním a existenčním minimu za podmínek uvedených v § 4 odst. 2 a 3 zákona o životním a existenčním minimu; za příjem se považuje příjem započitatelný podle zákona o životním a existenčním minimu, s výjimkou jednorázového příjmu, přídavku na dítě, podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a dávek v systému pomoci v hmotné nouzi; pro účely výpočtu příjmu se § 8 odst. 2 až 4 zákona o životním a existenčním minimu nepoužije; na požádání je cizineccizinec povinen předložit též prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti finančního úřadu, a to v plném rozsahu údajů, za účelem ověření úhrnného měsíčního příjmu žadatele a společně s ním posuzovaných osob; pokud cizineccizinec předložil k žádosti doklad o příjmu s ním společně posuzované osoby, je povinen na požádání předložit též její prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti, d) náležitosti uvedené v § 31 odst. 1, s výjimkou náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. c) a g), a e) na požádání náležitosti podle § 31 odst. 3. (4) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnánízaměstnání je žadatel povinen předložit pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti, dohodu o provedení práce nebo smlouvu o smlouvě budoucí, v níž se strany zavazují v ujednané lhůtě uzavřít základní pracovněprávní vztah, a náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d) a e). Na požádání je žadatel povinen dále předložit náležitosti podle § 31 odst. 3. (5) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je oprávněn podat i rodinný příslušník rezidenta jiného členského státu Evropské unie, pokud má s ním povolen pobyt za účelem společného soužití rodiny na území státu, který rezidentovi jiného členského státu Evropské unie toto právní postavení přiznal, nebo mu bylo na území tohoto státu právní postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie přiznáno. (6) Rodinný příslušník rezidenta jiného členského státu Evropské unie je povinen prokázat splnění podmínky podle odstavce 5 a k žádosti předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění podle odstavce 3 písm. b), doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem žadatele a společně s ním posuzovaných osob [odstavec 3 písm. c)] nebude nižší než součet částek životních minim9d) žadatele a s ním společně posuzovaných osob a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem9e) nebo částky, kterou žadatel prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob; a dále náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d), e) a g). Na požádání je rodinný příslušník povinen dále předložit náležitosti podle § 31 odst. 3. § 42d Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území (1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území9f) je oprávněn podat na zastupitelském úřadu cizineccizinec, pokud na území hodlá pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce a jde-li o studium podle § 64. Na území je oprávněn žádost podat ministerstvu držitel víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia vydaného jiným členským státem Evropské unie, držitel povolení k dlouhodobému pobytu vydaného k pobytu na území za jiným účelem nebo držitel víza k pobytu nad 90 dnů. Žádost nelze na území ministerstvu podat, pokud cizineccizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nebo na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území; to neplatí, jde-li o cizincecizince, který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle § 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 33 odst. 3 a následně na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydaného podle § 43, pobývá-li na území po dobu nejméně 3 let. Žádost dále nelze na území ministerstvu podat, pokud cizineccizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnánízaměstnání. (2) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia podle § 64 písm. a) až d) a g) je cizineccizinec povinen a) předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), b), d), e) a g), b) předložit souhlas rodičů, popřípadě jiných zákonných zástupců nebo poručníků, s pobytem dítěte na území; souhlas rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka se nevyžaduje, jde-li o rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka, který za dítě podal žádost nebo se kterým bude dítě společně pobývat na území, a dále pokud cizineccizinec prokáže, že souhlas nemůže z důvodů na jeho vůli nezávislých předložit, nebo pokud již dítě pobývá na území na základě dlouhodobého vízadlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem, c) prokázat zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13), nebo prokázat, že jeho úhrnný měsíční příjem nebude nižší než součet částky životního minima9d) a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem9e) nebo částky, kterou cizineccizinec prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení, nebo že veškeré náklady spojené s jeho pobytem budou uhrazeny státním orgánem, právnickou osobou nebo tuzemskou hostitelskou organizací, d) na požádání předložit náležitosti podle § 31 odst. 3. (3) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia podle § 64 odst. 1 písm. e) a f) je cizineccizinec povinen předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d), e) a g), odstavci 2 písm. b), c) a d) a dále v případě studia a) podle § 64 písm. e) 1. doklad prokazující, že během dvou let předcházejících podání žádosti získal vysokoškolský titul nebo že studuje v programu zakončeném získáním vysokoškolského titulu, a 2. dohodu s hostitelskou organizací o stáži, která zahrnuje teoretickou a praktickou přípravu; dohoda o stáži obsahuje popis programu stáže, včetně vzdělávacího cíle nebo osnov výuky, dobu trvání stáže, podmínky umístění a dohledu v rámci stáže, dobu, po kterou má stážista pracovat, a právní vztah mezi stážistou a hostitelskou organizací, nebo b) podle § 64 písm. f) dohodu s hostitelskou organizací, která obsahuje popis programu Evropské dobrovolné služby nebo dobrovolnické služby a dobu jejího trvání, podmínky umístění a dohledu v rámci programu, počet hodin, které je dobrovolník povinen odpracovat, výši prostředků dostupných k úhradě nákladů na pobyt a ubytováníubytování a minimální výši kapesného po celou dobu pobytu a v případě dobrovolnické služby doklad prokazující, že hostitelská organizace, popřípadě jiný orgán odpovědný za program dobrovolnické služby, sjednala pojištění odpovědnosti za škodu. (4) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území je cizineccizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j. Současně je povinen na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4. § 42e Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území (1) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území9g) vydá ministerstvo na žádost cizincicizinci, který je a) pravděpodobnou obětíobětí trestného činutrestného činu obchodování s lidmi9h), nebo b) osobou, pro kterou bylo organizováno anebo umožněno nedovolené překročení státní hranice9i), nebo osobou, které bylo napomáháno k neoprávněnému pobytu na území9i), jejíž svědectví je významné pro odhalení pachatele nebo organizované skupiny zabývající se organizováním anebo umožněním nedovoleného překročení státní hranice nebo napomáháním k neoprávněnému pobytu na území za podmínky, že spolupracuje s orgány činnými v trestním řízeníorgány činnými v trestním řízení na trestním řízenítrestním řízení vedeném o podezření ze spáchání tohoto trestného činutrestného činu a nespolupracuje s podezřelým ze spáchání tohoto trestného činutrestného činu. Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území ministerstvo vydá na žádost dále cizincicizinci, jehož spolupráce s orgány činnými v trestním řízeníorgány činnými v trestním řízení je významná pro předejití, odhalení, prověřování anebo vyšetřování zločinu nebo jiného úmyslného trestného činutrestného činu, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, za podmínky, že spolupracuje s orgány činnými v trestním řízeníorgány činnými v trestním řízení a nespolupracuje s podezřelým ze spáchání tohoto trestného činutrestného činu. (2) CizinecCizinec podle odstavce 1 musí být neprodleně v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, poučen orgánem činným v trestním řízeníorgánem činným v trestním řízení nebo ministerstvem o právu požádat o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území a o podmínkách tohoto pobytu. CizinciCizinci je ode dne, kdy byl poučen podle věty první, poskytnuta lhůta 1 měsíce pro rozhodnutí, zda bude spolupracovat s orgánem činným v trestním řízeníorgánem činným v trestním řízení; platnost této lhůty může být ukončena, pokud cizineccizinec přestal splňovat některou z podmínek podle odstavce 1, je-li to nezbytné pro zajištění ochrany veřejného pořádku nebo bezpečnosti státu anebo cizineccizinec o zrušení platnosti poskytnuté lhůty požádá. V průběhu poskytnuté lhůty nelze cizincecizince vyhostit či jinak ukončit jeho pobyt na území a lze s ním vést řízení o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu2). Běh lhůty nemá vliv na řízení o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění cizincecizince nebo na řízení o jeho předání podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu České republiky. (3) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území opatřenou potvrzením orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení o splnění podmínek podle odstavce 1 podává cizineccizinec ministerstvu. Žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území může podat i žadatel o udělení mezinárodní ochrany2). (4) K žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území je cizineccizinec povinen předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem, a to i tehdy uplynula-li doba jeho platnosti, doklad o zajištění ubytováníubytování po dobu pobytu na území a fotografie. (5) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území může dále ministerstvo vydat na žádost cizincicizinci, který je a) manželem, b) nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem, nebo c) z důvodu omezení svéprávnosti rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do péče cizincecizince uvedeného v odstavci 1, pokud se v době podání žádosti tento cizineccizinec zdržoval na území a důvodem pobytu je společné soužití rodiny. K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území je cizineccizinec povinen prokázat skutečnosti uvedené v písmenu a), b) nebo c), předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem, a to i tehdy, uplynula-li doba jeho platnosti, a fotografie. (6) Nemůže-li si cizineccizinec, kterému byla podle odstavce 2 poskytnuta lhůta pro rozhodnutí, zda bude spolupracovat s orgánem činným v trestním řízeníorgánem činným v trestním řízení, žadatel o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území nebo cizineccizinec, kterému bylo toto povolení vydáno, zajistit ubytováníubytování, zajistí mu ubytováníubytování ministerstvo nebo právnická osoba. Ministerstvo může zajistit ubytováníubytování i cizincicizinci uvedenému v odstavci 5. Ministerstvo může na základě písemně uzavřené smlouvy přispět právnické osobě na úhradu nákladů spojených s ubytovánímubytováním cizincecizince. § 42f Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu (1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu9f) je oprávněn podat na zastupitelském úřadu cizineccizinec, který uzavřel s výzkumnou organizacívýzkumnou organizací dohodu o hostování9j) a hodlá na území přechodně pobývat po dobu delší než 3 měsíce (dále jen „výzkumný pracovník“). Výzkumnou organizacíVýzkumnou organizací se pro účely tohoto zákona rozumí veřejná výzkumná instituce, vysoká škola9k) nebo jiná výzkumná organizacevýzkumná organizace zapsaná do seznamu výzkumných organizacívýzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí vedeného podle zvláštního právního předpisu.9j) Výzkumnou činností se rozumí též činnost akademického pracovníka nebo hostujícího profesora u veřejné výzkumné instituce nebo jiné výzkumné organizacevýzkumné organizace zapsané do seznamu výzkumných organizacívýzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí podle zvláštního právního předpisu.9j) (2) V průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu vydané za jiným účelem může výzkumný pracovník žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu podat na území ministerstvu. Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu může na území ministerstvu podat také držitel povolení k dlouhodobému pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie za účelem vědeckého výzkumu, který hodlá na území přechodně pobývat za účelem vědeckého výzkumu po dobu delší než 1 rok. Žádost nelze na území ministerstvu podat, pokud cizineccizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nebo na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území; to neplatí, jde-li o cizincecizince, který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle § 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 33 odst. 3 a následně na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydaného podle § 43, pobývá-li na území po dobu nejméně 3 let. Žádost dále nelze na území ministerstvu podat, pokud cizineccizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnánízaměstnání. (3) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu je výzkumný pracovník povinen předložit a) dohodu o hostování,9j) b) náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), e) a g), c) písemný závazek výzkumné organizacevýzkumné organizace, že uhradí případné náklady spojené s pobytem výzkumného pracovníka na území po skončení platnosti oprávnění k pobytu na území, včetně nákladů spojených s jeho vycestováním z území, pokud tyto náklady vznikly do 6 měsíců ode dne skončení platnosti dohody o hostování9j) a byly hrazeny z veřejných prostředkůveřejných prostředků, a d) na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 3. (4) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu je výzkumný pracovník povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a to ode dne vstupu na území České republiky do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu33). Současně je povinen na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4. § 42g Zaměstnanecká karta (1) Zaměstnaneckou kartouZaměstnaneckou kartou se rozumí povolení k dlouhodobému pobytu opravňující cizincecizince k přechodnému pobytu na území delšímu než 3 měsíce a k výkonu zaměstnánízaměstnání na pracovní pozici, na kterou byla zaměstnanecká kartazaměstnanecká karta vydána, nebo která byla oznámena za splnění podmínek uvedených v odstavcích 7 až 10, a to ode dne uvedeného v oznámení. CizinceCizince, u kterého je podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno povolení k zaměstnánízaměstnání nebo který je uveden v § 98 zákona o zaměstnanosti, opravňuje zaměstnanecká kartazaměstnanecká karta k pobytu na území za účelem zaměstnánízaměstnání49). (2) Žádost o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty je oprávněn podat cizineccizinec, pokud a) je účelem jeho pobytu na území zaměstnánízaměstnání na jedné z pracovních pozic uvedených v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty, b) uzavřel pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo smlouvu o smlouvě budoucí, v níž se strany zavazují v ujednané lhůtě uzavřít pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti obsahující ustanovení, ze kterého vyplývá, že bez ohledu na rozsah práce měsíční mzda, plat nebo odměna cizincecizince nebude nižší než měsíční minimální mzda; týdenní pracovní doba v každém základním pracovněprávním vztahu musí činit nejméně 15 hodin a c) má odbornou způsobilost pro výkon požadovaného zaměstnánízaměstnání a tato podmínka vyplývá z charakteru zaměstnánízaměstnání nebo ji stanoví mezinárodní smlouva, zejména 1. má požadované vzdělání; v odůvodněných případech, zejména v případě důvodných pochybností, zda cizineccizinec má požadované vzdělání nebo zda toto vzdělání odpovídá charakteru zaměstnánízaměstnání, je na žádost ministerstva povinen prokázat, že jeho zahraniční vzdělání bylo uznáno příslušným orgánem České republiky, 2. má požadovanou odbornou kvalifikaci, pokud je podle zvláštního právního předpisu35) vyžadována, a 3. splňuje podmínky pro výkon regulovaného povolání, jde-li o takové povolání. (3) Žádost o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty je dále oprávněn podat cizineccizinec, kterému bylo vydáno na danou pracovní pozici povolení k zaměstnánízaměstnání, je-li podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno, a cizineccizinec splňuje podmínku uvedenou v odstavci 2 písm. b). CizinecCizinec, který v postavení společníka, člena statutárního orgánu nebo jiného orgánu obchodní korporace plní pro tuto právnickou osobu úkoly vyplývající z předmětu její činnosti, není k plnění těchto úkolů oprávněn podat žádost o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty, přestože mu bylo za tímto účelem vydáno povolení k zaměstnánízaměstnání. Žádost o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty dále není oprávněn podat cizineccizinec, kterému bylo vydáno povolení k zaměstnánízaměstnání podle § 96 odst. 1 zákona o zaměstnanosti. (4) CizinecCizinec uvedený v § 98 zákona o zaměstnanosti je oprávněn žádost o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty podat, pokud splňuje podmínku uvedenou v odstavci 2 písm. b). (5) Žádost o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty se podává na zastupitelském úřadu. V průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem může cizineccizinec žádost o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty podat ministerstvu. Žádost nelze na území ministerstvu podat, pokud cizineccizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nebo na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území; to neplatí, jde-li o cizincecizince, který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle § 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 33 odst. 3 a následně na území pobývá na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydané podle § 43, pobývá-li na území po dobu nejméně 3 let. Žádost dále nelze na území ministerstvu podat, pokud cizineccizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnánízaměstnání. V zastoupení cizincecizince, který není oprávněn na území ministerstvu podat žádost o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty podle věty druhé, může žádost podat ministerstvu na základě plné moci jeho zaměstnavatelzaměstnavatel, pokud je cizineccizinec nebo jeho zaměstnavatelzaměstnavatel účastníkem programu schváleného vládou za účelem dosažení ekonomického nebo jiného významného přínosu pro Českou republiku, který je organizačně zajišťován nebo koordinován k tomuto účelu ministerstvem nebo jiným ústředním správním úřadem, jehož okruhu působnosti se program týká (dále jen „vládou schválený program“), a umožňují-li tento způsob podání žádosti podmínky tohoto programu. (6) Ministerstvo zaměstnaneckou kartuzaměstnaneckou kartu vydá cizincicizinci, bude-li zjištěno splnění podmínek uvedených v odstavci 2 písm. b) a c) a Úřad práce České republiky – krajská pobočka nebo pobočka pro hlavní město Prahu vydal závazné stanovisko, že další zaměstnávání cizincecizince lze vzhledem k situaci na trhu práce povolit, jde-li o cizincecizince, který není uveden v odstavci 3 nebo 4 a a) na území pobývá na základě víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu, b) je již na území zaměstnán a bylo mu pro tyto účely vydáno povolení k zaměstnánízaměstnání, ačkoli k vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty není podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno, a c) žádá o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty na zaměstnánízaměstnání u téhož zaměstnavatelezaměstnavatele a na stejnou pracovní pozici, kterou již vykonává. (7) Změnu zaměstnavatelezaměstnavatele, pracovního zařazení nebo zaměstnánízaměstnání na další pracovní pozici u téhož nebo u jiného zaměstnavatelezaměstnavatele je držitel zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty vydané podle odstavce 2 povinen oznámit ministerstvu nejméně 30 dnů před takovou změnou. Změnit zaměstnavatelezaměstnavatele je držitel zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty oprávněn nejdříve 6 měsíců od právní moci rozhodnutí o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty; to neplatí v případě rozvázání pracovního poměru cizincecizince výpovědí z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce, dohodou z týchž důvodů anebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce nebo zrušením pracovního poměru zaměstnavatelemzaměstnavatelem ve zkušební době a pokud cizineccizinec tyto důvody současně s oznámením prokáže. Držitel zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty vydané podle odstavce 2 dále není oprávněn změnit zaměstnavatelezaměstnavatele nebo nastoupit na pracovní pozici, bude-li budoucím zaměstnavatelemzaměstnavatelem agentura práce. Držitel zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty, který na území přicestoval na základě vládou schváleného programu, je oprávněn změnit zaměstnavatelezaměstnavatele nejdříve po uplynutí doby, na kterou byla tato zaměstnanecká kartazaměstnanecká karta vydána; to neplatí, pokud dřívější změnu zaměstnavatelezaměstnavatele umožňují podmínky vládou schváleného programu, na jehož základě držitel zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty na území přicestoval. Držitel zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty dále není oprávněn oznámit změnu zaměstnavatelezaměstnavatele po uplynutí doby uvedené v § 63 odst. 1. (8) Oznámení podle odstavce 7 se podává na k tomu určeném úředním tiskopisu, kde je cizineccizinec povinen uvést jméno, příjmení, datum narození, státní příslušnost, požadovanou změnu, název budoucího zaměstnavatelezaměstnavatele, telefonní číslo na budoucího zaměstnavatelezaměstnavatele, informace, zda jsou dosavadní a budoucí zaměstnavatelézaměstnavatelé účastníky vládou schváleného programu, údaje k nové volné pracovní pozici vedené podle zákona o zaměstnanosti v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty v rozsahu tiskopisu a přesné datum, ke kterému změna nastane. Dále je povinen k oznámení předložit doklad prokazující, že jeho dosavadní pracovněprávní vztah trvá, nebo doklad prokazující, ke kterému dni tento vztah skončil, pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo smlouvu o smlouvě budoucí, ze které je patrné, že je uzavřena na v oznámení uvedenou pracovní pozici, která je uvedena v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty, a prohlášení budoucího zaměstnavatelezaměstnavatele, že má cizineccizinec odbornou způsobilost pro výkon požadovaného zaměstnánízaměstnání podle odstavce 2 písm. c). Pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti nebo smlouva o smlouvě budoucí musí splňovat podmínky uvedené v odstavci 2; to neplatí, jedná-li se o oznámení změny zaměstnánízaměstnání na další pracovní pozici u téhož nebo u jiného zaměstnavatelezaměstnavatele. (9) Ministerstvo ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení podle odstavců 7 a 8 sdělí cizincicizinci a budoucímu zaměstnavatelizaměstnavateli, zda byly splněny podmínky požadované pro změnu zaměstnavatelezaměstnavatele, pracovního zařazení nebo zaměstnánízaměstnání na další pracovní pozici u téhož nebo u jiného zaměstnavatelezaměstnavatele a zda může být na tomto místě zaměstnáván. Na oznámení, které nesplňuje podmínky uvedené v odstavcích 7 a 8 se hledí, jako by nebylo učiněno. Jestliže v době podle § 63 odst. 1 držitel zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty doručil ministerstvu více oznámení o změně zaměstnavatelezaměstnavatele, přihlíží se pouze k poslednímu z nich, na předchozí oznámení se hledí, jako by nebyla učiněna. (10) Odstavce 7 až 9 se použijí obdobně na držitele zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty vydané podle odstavců 3 a 4, pokud oznamuje ministerstvu změnu zaměstnavatelezaměstnavatele, pracovního zařazení nebo zaměstnánízaměstnání na další pracovní pozici u téhož nebo u jiného zaměstnavatelezaměstnavatele na pracovní pozici vedenou podle zákona o zaměstnanosti v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty. (11) Odstavce 7 až 10 se nepoužijí, jedná-li se o cizincecizince uvedeného v § 98 zákona o zaměstnanosti nebo cizincecizince, kterému bylo vydáno na novou pracovní pozici povolení k zaměstnánízaměstnání, je-li podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno; cizineccizinec je v případě změny zaměstnavatelezaměstnavatele nebo pracovního zařazení anebo zaměstnánízaměstnání na další pracovní pozici u téhož nebo u jiného zaměstnavatelezaměstnavatele povinen takovou skutečnost oznámit ministerstvu do 3 pracovních dnů ode dne, kdy k ní došlo. (12) V žádosti o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty je cizineccizinec povinen uvést a) své jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, pohlaví, státní občanství, rodinný stav, nejvyšší dosažené vzdělání, povolání, zaměstnánízaměstnání před příchodem na území, pracovní zařazení, název a adresu zaměstnavatelezaměstnavatele, zaměstnánízaměstnání po vstupu na území, pracovní zařazení, název a adresu zaměstnavatelezaměstnavatele, poslední bydliště v cizině, adresu místa pobytu na území, adresu pro doručování, je-li odlišná od místa pobytu, předchozí pobyt na území delší než 3 měsíce, důvod a místo pobytu, den vstupu na území a číslo a platnost cestovního dokladu a označení státu, který tento doklad vydal, b) údaje k pracovní pozici vedené podle zákona o zaměstnanosti v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty, na kterou žádá o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty, c) jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, státní občanství, datum narození, místo a stát narození, bydliště a povolání manžela nebo manželky, d) jméno, příjmení a ostatní jména, datum narození, státní občanství, bydliště a povolání rodičů, e) jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní občanství, bydliště a povolání dětí a f) jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní občanství, bydliště a povolání sourozenců. § 42h Náležitosti k žádosti o vydání zaměstnanecké karty (1) K žádosti o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty je cizineccizinec povinen předložit a) náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a), d), e) a g), b) na požádání náležitosti podle § 31 odst. 3, c) pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo smlouvu o smlouvě budoucí splňující podmínky uvedené v § 42g odst. 2 písm. b), d) doklady k prokázání odborné způsobilosti pro výkon požadovaného zaměstnánízaměstnání podle § 42g odst. 2 písm. c), jde-li o žádost podle § 42g odst. 2 nebo cizincecizince uvedeného v § 42g odst. 6, e) povolení k zaměstnánízaměstnání, jde-li o žádost podle § 42g odst. 3, f) doklad prokazující, že se jedná o cizincecizince uvedeného v § 98 zákona o zaměstnanosti, jde-li o žádost podle § 42g odst. 4, g) v případě, že jde o agenturní zaměstnávání, doklad, který obsahuje jméno, příjmení, popřípadě rodné příjmení, státní občanství, datum a místo narození a bydliště cizincecizince, druh práce, kterou bude cizineccizinec jako dočasně přidělený zaměstnanec vykonávat, místo výkonu práce u uživatele a název a sídlo uživatele a h) doklad o číselném označení volného pracovního místa obsaditelného držiteli zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty, na kterém hodlá být zaměstnáván; to neplatí, uvede-li jej do tiskopisu žádosti. (2) Pokud je cizineccizinec nebo jeho zaměstnavatelzaměstnavatel účastníkem vládou schváleného programu, jehož podmínky umožňují nahrazení některých náležitostí žádosti, lze náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. d) a v odstavci 1 písm. c) a d) nahradit potvrzením, ve kterém zaměstnavatelzaměstnavatel uvede a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatelezaměstnavatele vykonávat, místo výkonu práce, den nástupu do práce a dobu, na kterou se pracovní smlouva nebo dohoda o pracovní činnosti uzavírá nebo na kterou bude uzavřena, b) že cizineccizinec má zajištěno ubytováníubytování odpovídající požadavkům uvedeným v § 31 odst. 5, c) že s cizincemcizincem uzavřel pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo smlouvu o smlouvě budoucí, a výši sjednané mzdy, platu nebo odměny a sjednanou týdenní pracovní dobu a d) že cizineccizinec má odbornou způsobilost pro výkon požadovaného zaměstnánízaměstnání podle § 42g odst. 2 písm. c). (3) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty je cizineccizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a to na dobu pobytu ode dne vstupu na území do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu33), a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4. § 42i Modrá karta (1) Žádost o vydání modré karty32) je oprávněn podat cizineccizinec, azylant nebo osoba požívající doplňkové ochrany, pokud na území hodlá pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce a bude zaměstnán na pracovní pozici vyžadující vysokou kvalifikaci, která podle zvláštního právního předpisu8e) může být obsazena cizincemcizincem, který není občanem Evropské unie, nejde-li o a) žadatele o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, b) rezidenta jiného členského státu Evropské unie, který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42c za účelem zaměstnánízaměstnání nebo podnikání, c) cizincecizince, který na území pobývá v souladu s mezinárodní smlouvou usnadňující vstup a dočasný pobyt některých kategorií fyzických osob v souvislosti s obchodem a investicemi, kterou je Česká republika vázána, s výjimkou státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou držiteli karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu, nebo d) cizincecizince, který je zaměstnancem zaměstnavatelezaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie vyslaným k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území34). (2) Za vysokou kvalifikaci podle odstavce 1 se považuje řádně ukončené vysokoškolské vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání, pokud studium trvalo aspoň 3 roky, nebo dosažení vyšší odborné dovednosti; vyšší odbornou dovedností se rozumí znalosti, dovednosti a kompetence doložené odbornou praxí srovnatelnou s vysokoškolským vzděláním, které souvisejí s povoláním nebo s odvětvím uvedeným v pracovní smlouvě nebo v závazné pracovní nabídce a které byly získány minimálně během doby, kterou pro vybraná povolání vyhláškou stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí. (3) Žádost o vydání modré karty se podává na zastupitelském úřadu. Na území je oprávněn žádost o vydání modré karty podat ministerstvu azylant nebo osoba požívající doplňkové ochrany podle zákona o azylu nebo cizineccizinec, který pobývá na území jako držitel modré karty vydané jiným členským státem Evropské unie, pokud žádost podá ve lhůtě do 1 měsíce ode dne vstupu na území, a dále cizineccizinec, který pobývá na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem. Žádost nelze na území ministerstvu podat, pokud cizineccizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nebo na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území; to neplatí, jde-li o cizincecizince, který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle § 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 33 odst. 3 a následně na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydaného podle § 43, pobývá-li na území po dobu nejméně 3 let. V zastoupení cizincecizince, který není oprávněn podat žádost o vydání modré karty na území ministerstvu podle věty druhé, může žádost podat ministerstvu na základě plné moci jeho zaměstnavatelzaměstnavatel, pokud je cizineccizinec nebo jeho zaměstnavatelzaměstnavatel účastníkem vládou schváleného programu a umožňují-li tento způsob podání žádosti podmínky tohoto programu. (4) Modrá karta opravňuje cizincecizince k pobytu na území a k výkonu zaměstnánízaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci po dobu v ní uvedenou. (5) Jde-li o výkon zaměstnánízaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci a jedná se o regulované povolání, ministerstvo rozhodne o vydání modré karty po vyjádření příslušného uznávacího orgánu35). (6) Ministerstvo žádost o vydání modré karty zamítne za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí, zejména s ohledem na jeho dopady do soukromého nebo rodinného života cizincecizince, budou přiměřené důvodu pro zamítnutí žádosti, jestliže a) cizineccizinec předložil padělané anebo pozměněné náležitosti nebo v nichž uvedené údaje podstatné pro posouzení žádosti neodpovídají skutečnosti, nebo b) jsou zjištěny skutečnosti uvedené v § 9 odst. 1 písm. f), g), h), i) nebo j), c) se nejedná o zaměstnánízaměstnání na pracovní pozici vyžadující vysokou kvalifikaci, která podle zvláštního právního předpisu8e) může být obsazena cizincemcizincem, který není občanem Evropské unie, d) je hlavním účelem činnosti zaměstnavatelezaměstnavatele usnadnění vstupu státních příslušníků třetích zemí. (7) Ministerstvo v modré kartě v rubrice druh povolení vyznačí záznam „MODRÁ KARTA EU“. V případě, že je modrá karta vydána státnímu příslušníkovi třetí země, kterému byla udělena mezinárodní ochrana, ministerstvo do rubriky poznámky uvede záznam podle § 84 odst. 2. (8) Skončí-li držiteli modré karty pracovní poměr v době její platnosti, je povinen tuto skutečnost ve lhůtě do 3 pracovních dnů oznámit ministerstvu. (9) Držitel modré karty je oprávněn změnit zaměstnavatelezaměstnavatele nebo pracovní zařazení, pokud budou i nadále splněny podmínky uvedené v odstavci 1; tuto změnu je povinen oznámit ministerstvu do 3 pracovních dnů. (10) Ministerstvo po posouzení žádosti o vydání modré karty písemně informuje zaměstnavatelezaměstnavatele o tom, že cizineccizinec splnil podmínky pro vydání modré karty; v informaci uvede jméno, popřípadě jména, příjmení a státní občanství cizincecizince, datum, od kdy splňuje podmínky pro vydání modré karty, označení pracovní pozice, pro kterou bude modrá karta vydána, číslo modré karty vydané cizincicizinci a datum jejího převzetí. (11) V žádosti o vydání modré karty je cizineccizinec povinen uvést a) své jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, pohlaví, státní občanství, rodinný stav, nejvyšší dosažené vzdělání, povolání, zaměstnánízaměstnání před příchodem na území, pracovní zařazení, název a adresu zaměstnavatelezaměstnavatele, zaměstnánízaměstnání po vstupu na území, pracovní zařazení, název a adresu zaměstnavatelezaměstnavatele, poslední bydliště v cizině, adresu místa pobytu na území, adresu pro doručování, je-li odlišná od místa pobytu, předchozí pobyt na území delší než 3 měsíce, důvod a místo pobytu, den vstupu na území a číslo a platnost cestovního dokladu a označení státu, který tento doklad vydal, b) údaje k pracovní pozici vedené podle zákona o zaměstnanosti v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli modré karty, na kterou žádá o vydání modré karty, c) jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, státní občanství, datum narození, místo a stát narození, bydliště a povolání manžela nebo manželky, d) jméno, příjmení a ostatní jména, datum narození, státní občanství, bydliště a povolání rodičů, e) jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní občanství, bydliště a povolání dětí a f) jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní občanství, bydliště a povolání sourozenců. § 42j Náležitosti k žádosti o vydání modré karty (1) K žádosti o vydání modré karty je cizineccizinec povinen předložit a) náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a), d), e) a g), b) pracovní smlouvu nebo smlouvou o smlouvě budoucí pro výkon zaměstnánízaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci sjednanou na dobu nejméně 6 měsíců na zákonem stanovenou týdenní pracovní dobu, která dále obsahuje výši sjednané hrubé měsíční nebo roční mzdy odpovídající alespoň výši 1,5násobku průměrné hrubé roční mzdy vyhlášené sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí, c) doklady potvrzující vysokou kvalifikaci, d) jde-li o výkon regulovaného povolání, doklad o splnění podmínek pro výkon takového povolání, e) na požádání náležitosti podle § 31 odst. 3. (2) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí modré karty je cizineccizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a to na dobu pobytu ode dne vstupu na území do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu33), a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4. (3) CizinecCizinec, který přede dnem podání žádosti o vydání modré karty na území pobýval jako držitel modré karty v jiném členském státě Evropské unie, je povinen k žádosti předložit a) platnou modrou kartu vydanou jiným členským státem a b) náležitosti podle odstavce 1 písm. a) až d) a odstavce 2. (4) Na cizince, který před podáním žádosti o vydání modré karty pracoval jako držitel modré karty v jiném členském státě Evropské unie po dobu minimálně 2 let, se nevztahuje povinnost předložit doklad podle odstavce 1 písm. c) ve vztahu k zaměstnánízaměstnání, které má vykonávat. § 42k Karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance (1) Kartou vnitropodnikově převedeného zaměstnanceKartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance se rozumí povolení k dlouhodobému pobytu opravňující cizincecizince k pobytu na území delšímu než 90 dnů a k výkonu zaměstnánízaměstnání na pozici manažeramanažera, specialistyspecialisty nebo zaměstnaného stážistyzaměstnaného stážisty na základě vnitropodnikového převedenívnitropodnikového převedení. (2) Vnitropodnikovým převedenímVnitropodnikovým převedením se pro účely tohoto zákona rozumí dočasné převedení cizincecizince a) v obchodní korporaci se sídlem mimo území členských států Evropské unie, se kterou má během převedení uzavřenou pracovní smlouvu, do jejího odštěpného závodu s umístěním na území, nebo b) z obchodní korporace se sídlem mimo území členských států Evropské unie, se kterou má během převedení uzavřenou pracovní smlouvu, do obchodní korporace se sídlem na území, jež je vůči obchodní korporaci se sídlem mimo území členských států Evropské unie ovládající nebo ovládanou osobou56) nebo jsou obě tyto obchodní korporace ovládány stejnou ovládající osobou. (3) ManažeremManažerem se pro účely tohoto zákona rozumí cizineccizinec pracující ve vedoucí pozici, který především řídí obchodní korporaci nebo odštěpný závod a na jehož činnost obecně dohlíží nebo mu vydává pokyny zejména statutární orgán, nejvyšší orgán nebo kontrolní orgán; manažermanažer řídí obchodní korporaci nebo odštěpný závod nebo jejich část, vykonává dohled nad dalšími zaměstnanci vykonávajícími dohledové, profesní nebo řídící činnosti a jejich kontrolu, a to včetně pravomoci přijímat nebo propouštět zaměstnance nebo doporučit jejich přijetí nebo propuštění nebo provedení jiných personálních opatření. (4) SpecialistouSpecialistou se pro účely tohoto zákona rozumí cizineccizinec, který má specializované znalosti, které jsou zásadní pro oblast činnosti, postupy nebo řízení obchodní korporace nebo odštěpného závodu, a který má dále potřebnou úroveň dosažené kvalifikace a profesní zkušenosti, popřípadě je členem profesního sdružení, stanoví-li tyto požadavky zvláštní právní předpis. (5) Zaměstnaným stážistouZaměstnaným stážistou se pro účely tohoto zákona rozumí cizineccizinec, který má řádně ukončené vysokoškolské vzdělání, je převeden do obchodní korporace nebo odštěpného závodu se sídlem nebo umístěním na území za účelem rozvoje kariéry nebo zaškolení v oblasti obchodních technik a metod a kterému je po dobu převedení vyplácena mzda nebo plat. (6) Žádost o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance není oprávněn podat cizineccizinec, jde-li o a) žadatele o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, b) cizincecizince, který je zaměstnancem zaměstnavatelezaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie vyslaným k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území34), c) cizincecizince, který na území pobývá za účelem podnikání, d) cizince, kterému bylo zprostředkováno zaměstnání agenturou práce, e) cizincecizince, který na území pobývá za účelem studia podle § 64 písm. a) až d), jde-li o denní studium na střední škole, konzervatoři, vyšší odborné škole nebo jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky nebo prezenční studium na vysoké škole, nebo f) cizincecizince, který je zaměstnán v obchodní korporaci se sídlem ve státě, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií1c), z níž občanům tohoto státu vyplývá právo na volný pohyb rovnocenné takovému právu občanů Evropské unie, nebo ve státě, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru1d). (7) Žádost o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance podává cizineccizinec na zastupitelském úřadu. Pokud je cizineccizinec nebo obchodní korporace, v níž nebo do níž má být cizineccizinec převeden, účastníkem vládou schváleného programu a umožňují-li tento způsob podání žádosti podmínky tohoto programu, může v zastoupení cizincecizince podat ministerstvu žádost na základě plné moci tato obchodní korporace. (8) Ministerstvo vydá cizincicizinci kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnancekartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance, pokud a) se jedná o vnitropodnikové převedenívnitropodnikové převedení tohoto cizincecizince k výkonu zaměstnánízaměstnání na pozici manažeramanažera, specialistyspecialisty nebo zaměstnaného stážistyzaměstnaného stážisty, b) byl tento cizineccizinec bezprostředně přede dnem vnitropodnikového převedenívnitropodnikového převedení zaměstnán v obchodní korporaci se sídlem mimo území členských států Evropské unie, v níž nebo z níž má být převeden na území, a to po dobu nejméně 6 měsíců, a c) tento cizineccizinec má požadovanou odbornou kvalifikaci, je-li podle zvláštního právního předpisu35) vyžadována, splňuje podmínky pro výkon regulovaného povolání, jde-li o takové povolání, a má vysokoškolské vzdělání, jde-li o zaměstnaného stážistuzaměstnaného stážistu. (9) Ministerstvo žádost o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance zamítne, jestliže a) nastal některý z důvodů uvedených v § 56 odst. 1 písm. a) až c), e), g) až i) a l) nebo důvod uvedený v § 56 odst. 2 písm. a), nebo b) obchodní korporace nebo odštěpný závod, do nichž má být cizineccizinec převeden, byly založeny pouze za účelem vnitropodnikového převedenívnitropodnikového převedení. (10) Ministerstvo žádost o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance dále zamítne, jestliže a) obchodní korporace, v níž nebo do níž má být cizineccizinec převeden, není osobou bezdlužnou, b) obchodní korporaci, v níž nebo do níž má být cizineccizinec převeden, byla v období 4 měsíců předcházejících podání žádosti pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce, nebo c) na majetek obchodní korporace, v níž nebo do níž má být cizineccizinec převeden, byl prohlášen konkurs, za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro nevydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizincecizince. (11) Držitel karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance je povinen ministerstvu oznámit změnu podmínek, na základě kterých mu byla karta vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarta vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydána, ve lhůtě do 3 pracovních dnů ode dne, kdy k ní došlo. § 42l Náležitosti žádosti o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance (1) K žádosti o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance je cizineccizinec povinen předložit a) cestovní doklad, b) náležitost uvedenou v § 31 odst. 1 písm. e) a g) a na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 3, c) doklad o zajištění ubytováníubytování po dobu pobytu na území, d) vysílací dopis, který obsahuje 1. potvrzení obchodní korporace se sídlem mimo území členských států Evropské unie, že cizineccizinec bude převeden podle § 42k odst. 2 k výkonu zaměstnánízaměstnání do obchodní korporace nebo odštěpného závodu se sídlem nebo umístěním na území na pozici manažeramanažera, specialistyspecialisty nebo zaměstnaného stážistyzaměstnaného stážisty s uvedením doby trvání vnitropodnikového převedenívnitropodnikového převedení a místa výkonu práce na území, 2. uvedení pracovních podmínek, pokud jde o délku pracovní doby, délku dovolené za kalendářní rok a výši mzdy nebo platu; tyto podmínky nesmí být horší, než stanoví zákoník práce, to platí i pro podmínky týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pracovních podmínek těhotných žen nebo žen krátce po porodu, rovného zacházení pro muže a ženy i ostatní ustanovení o nediskriminaci, a 3. potvrzení, že cizineccizinec bude po uplynutí doby trvání vnitropodnikového převedenívnitropodnikového převedení převeden do obchodní korporace se sídlem mimo území členských států Evropské unie, e) doklad o zaměstnánízaměstnání před vnitropodnikovým převedenímvnitropodnikovým převedením podle § 42k odst. 8 písm. b), f) v případě uvedeném v § 42k odst. 2 písm. a) doklad prokazující, že odštěpný závod, do něhož je cizineccizinec převeden, je odštěpným závodem obchodní korporace, v níž je cizineccizinec převeden, g) v případě uvedeném v § 42k odst. 2 písm. b) doklad prokazující, že obchodní korporace, v nichž je cizineccizinec převeden, jsou vůči sobě ovládající a ovládanou osobou nebo jsou obě tyto obchodní korporace ovládány stejnou ovládající osobou, h) doklad o splnění podmínky uvedené v § 42k odst. 8 písm. c) a i) jde-li o zaměstnaného stážistuzaměstnaného stážistu, dohodu o odborné přípravě, která obsahuje 1. popis programu odborné přípravy, ze kterého vyplývá, že se jedná o odbornou přípravu za účelem profesního rozvoje nebo odbornou přípravu v oblasti obchodních technik nebo metod s cílem připravit cizincecizince na jeho budoucí pozici v obchodní korporaci, v níž nebo z níž je cizineccizinec převeden, nebo v obchodní korporaci, která tuto obchodní korporaci ovládá nebo je jí ovládána, a 2. dobu trvání odborné přípravy a podmínky, za kterých bude zaměstnaný stážistazaměstnaný stážista během odborné přípravy pod dohledem. (2) Pokud je cizineccizinec nebo obchodní korporace, v níž nebo do níž má být cizineccizinec převeden, účastníkem vládou schváleného programu, jehož podmínky umožňují nahrazení některých náležitostí žádosti, lze náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. c) až h) nahradit potvrzením vydaným touto obchodní korporací. (3) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance je cizineccizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a to na dobu pobytu ode dne vstupu na území do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu33), a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4. § 42m Karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie (1) Kartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unieKartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie se rozumí povolení k dlouhodobému pobytu opravňující cizincecizince, který je držitelem povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie, k pobytu na území delšímu než 90 dnů a k výkonu zaměstnánízaměstnání na pozici manažeramanažera, specialistyspecialisty nebo zaměstnaného stážistyzaměstnaného stážisty na základě vnitropodnikového převedenívnitropodnikového převedení. (2) K žádosti o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie je cizineccizinec povinen předložit a) cestovní doklad, b) náležitost uvedenou v § 31 odst. 1 písm. e) a g) a na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 3, c) povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydané cizincicizinci jiným členským státem Evropské unie, d) doklad o zajištění ubytováníubytování po dobu pobytu na území, e) vysílací dopis obsahující údaje uvedené v § 42l odst. 1 písm. d), f) v případě uvedeném v § 42k odst. 2 písm. a) doklad prokazující, že odštěpný závod, do něhož je cizineccizinec převeden, je odštěpným závodem obchodní korporace, z níž je cizineccizinec převeden, g) v případě uvedeném v § 42k odst. 2 písm. b) doklad prokazující, že obchodní korporace, v nichž je cizineccizinec převeden, jsou vůči sobě ovládající a ovládanou osobou nebo jsou obě tyto obchodní korporace ovládány stejnou ovládající osobou, a h) doklad o splnění podmínky uvedené v odstavci 5 písm. b). (3) Pokud je cizineccizinec nebo obchodní korporace, v níž nebo do níž má být cizineccizinec převeden, účastníkem vládou schváleného programu, jehož podmínky umožňují nahrazení některých náležitostí žádosti, lze náležitosti uvedené v odstavci 2 písm. d) až h) nahradit potvrzením vydaným touto obchodní korporací. (4) Držitel povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie může podat žádost o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie na zastupitelském úřadu nebo ministerstvu v době platnosti oprávnění k přechodnému pobytu na území, a to nejpozději do 90 dnů ode dne vstupu na území. Pokud je cizineccizinec nebo obchodní korporace, v níž nebo do níž má být cizineccizinec převeden, účastníkem vládou schváleného programu a umožňují-li tento způsob podání žádosti podmínky tohoto programu, může v zastoupení cizincecizince podat ministerstvu žádost na základě plné moci tato obchodní korporace. (5) Ministerstvo vydá cizincicizinci kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, pokud a) se jedná o vnitropodnikové převedenívnitropodnikové převedení tohoto cizincecizince k výkonu zaměstnánízaměstnání na pozici manažeramanažera, specialistyspecialisty nebo zaměstnaného stážistyzaměstnaného stážisty, b) tento cizineccizinec má požadovanou odbornou kvalifikaci, pokud je podle zvláštního právního předpisu35) vyžadována, a splňuje podmínky pro výkon regulovaného povolání, jde-li o takové povolání, a c) neuplynula doba platnosti povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného tomuto cizincicizinci jiným členským státem Evropské unie. (6) Ministerstvo žádost o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie zamítne, jestliže a) nastal některý z důvodů uvedených v § 56 odst. 1 písm. a) až c), e), g) až i) a l) nebo důvod uvedený v § 56 odst. 2 písm. a), b) obchodní korporace nebo odštěpný závod, do nichž má být cizineccizinec převeden, byly založeny pouze za účelem vnitropodnikového převedenívnitropodnikového převedení, nebo c) uplynula celková doba převedení na území členských států Evropské unie podle § 44 odst. 8. (7) Ministerstvo žádost o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie dále zamítne, jestliže nastal některý z důvodů uvedených v § 42k odst. 10, za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro nevydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizincecizince. § 42n Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování (1) Ministerstvo vydá povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování cizincicizinci, který hodlá na území přechodně pobývat po dobu delší než 90 dnů a a) je podnikatelem a právo podnikat na území v předmětu činnosti, kterou hodlá na území provozovat, mu vznikne nejpozději doložením povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování příslušnému správnímu orgánu ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem, b) hodlá uskutečnit na území investici spočívající ve vytvoření nových pracovních míst v počtu stanoveném nařízením vlády a v investování peněžních prostředků ve výši stanovené nařízením vlády (dále jen „významná investice“); investování peněžních prostředků lze v části stanovené nařízením vlády nahradit investováním jiného majetku, jehož vlastnictví a původ cizineccizinec prokáže a jehož hodnota oceněná znalcem podle zákona o oceňování majetku odpovídá společně s investovanými peněžními prostředky celkové výši investovaných peněžních prostředků stanovené nařízením vlády, přičemž za jiný majetek se považují věci hmotné i nehmotné, včetně technologických a informačních předpokladů nebo znalostí, jejichž přínos pro podnikání cizincecizince je srovnatelný s investováním části peněžních prostředků, které tento jiný majetek nahrazuje, c) záměr uskutečnit významnou investici je věrohodný a proveditelný a významná investice má být přínosem pro stát, kraj nebo obecobec, d) disponuje peněžními prostředky pro uskutečnění významné investice a tyto prostředky jsou uloženy na účtu cizincecizince vedeném v členském státě Evropské unie nebo v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru osobou oprávněnou v tomto státě poskytovat platební služby; na požádání je cizineccizinec povinen prokázat jejich původ a e) je osobou bezdlužnou; tato podmínka neplatí, jde-li o cizincecizince, který dosud na území nepobýval. (2) Novým pracovním místem podle odstavce 1 písm. b) se rozumí pracovní místo, které je vytvořené v souvislosti s uskutečněním významné investice a které je po dobu uskutečňování významné investice nebo v případě, že je povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování vydáno na 2 roky, nejméně po dobu 2 let, obsazené zaměstnancem, který má sjednán pracovní poměr na zákonem stanovenou týdenní pracovní dobu a je občanem Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem. (3) Ministerstvo vydá povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování také cizincicizinci, který hodlá na území přechodně pobývat po dobu delší než 90 dnů, je společníkem, členem statutárního orgánu nebo prokuristou obchodní korporace a prokáže, že jeho činnost na území bude mít podstatný vliv na podnikání obchodní korporace. Podmínky uvedené v odstavci 1 musí být splněny obchodní korporací, přičemž podíl cizincecizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace, v této obchodní korporaci musí odpovídat alespoň nejnižšímu podílu stanovenému nařízením vlády. (4) Ministerstvo si vyžádá vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu pro účely posouzení, zda a) se jedná o významnou investici, b) záměr uskutečnit významnou investici je věrohodný a proveditelný a významná investice má být přínosem pro stát, kraj nebo obecobec, c) přínos investovaného jiného majetku podle odstavce 1 písm. b) pro podnikání cizincecizince nebo obchodní korporace je srovnatelný s investováním části peněžních prostředků, které tento majetek nahrazuje, d) činnost cizincecizince na území bude mít podstatný vliv na podnikání obchodní korporace, jde-li o cizincecizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, a e) podíl cizincecizince v obchodní korporaci odpovídá alespoň nejnižšímu podílu stanovenému nařízením vlády, jde-li o cizincecizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace. (5) Ministerstvo průmyslu a obchodu doručí vyjádření ministerstvu do 15 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti o toto vyjádření; ministerstvo řízení na tuto dobu usnesením přeruší. (6) Má se za to, že podstatný vliv na podnikání obchodní korporace má činnost cizincecizince, který je členem statutárního orgánu nebo prokuristou obchodní korporace, v níž počet těchto osob nepřesáhne počet stanovený nařízením vlády. (7) Žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování se podává na zastupitelském úřadu. Na území je oprávněn žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování podat ministerstvu cizineccizinec, který pobývá na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu. Žádost nelze na území ministerstvu podat, pokud cizineccizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nebo na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území; to neplatí, jde-li o cizincecizince, který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle § 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 33 odst. 3 a následně na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydaného podle § 43, pobývá-li na území po dobu nejméně 3 let. § 42o Náležitosti žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování (1) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování je cizineccizinec povinen předložit a) cestovní doklad, b) náležitost uvedenou v § 31 odst. 1 písm. e) a g) a na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 3, c) doklad o zápisu do příslušného rejstříku, seznamu nebo evidence30), d) podnikatelský záměr, který obsahuje popis cílů záměru uskutečnit významnou investici, zhodnocení rizik realizace tohoto záměru, důvody pro uskutečnění významné investice na území, popis jednotlivých etap záměru uskutečnit významnou investici včetně časového harmonogramu, objem finančních prostředků určených na provedení jednotlivých etap, popis vyráběného produktu nebo poskytované služby, cílové skupiny zákazníků a odbytišť a technického a technologického řešení jejich výroby nebo způsobu poskytování a popis způsobu zajištění pracovních sil, e) doklad, ze kterého vyplývá, že cizineccizinec nebo obchodní korporace, v níž je cizineccizinec členem statutárního orgánu nebo jejímž je prokuristou nebo společníkem, může na území nakládat s peněžními prostředky pro uskutečnění významné investice; tento doklad nesmí být ke dni podání žádosti starší 30 dnů, f) účetní závěrky nebo obdobné dokumenty obsahující výsledky hospodaření žadatele, obchodní korporace podle § 42n odst. 3 a jí ovládající osoby za 2 kalendářní nebo účetní roky předcházející dni podání žádosti, g) čestné prohlášení žadatele, že na žadatele, obchodní korporaci podle § 42n odst. 3 a jí ovládající osoby nebylo ve státě jejího dosavadního působení vydáno rozhodnutí obdobné svými účinky rozhodnutí o úpadku, h) na požádání doklad o původu peněžních prostředků pro uskutečnění významné investice, i) doklady prokazující vlastnictví a původ investovaného jiného majetku uvedeného v § 42n odst. 1 písm. b) a znalecký posudek o ocenění tohoto majetku, má-li být takový majetek investován, j) doklad prokazující bezdlužnost cizincecizince; to neplatí, jde-li o cizincecizince, který dosud na území nepobýval, k) jde-li o cizincecizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, doklad prokazující bezdlužnost obchodní korporace, l) jde-li o cizincecizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, doklad o tom, že jeho činnost na území bude mít podstatný vliv na podnikání obchodní korporace, a m) jde-li o cizincecizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace, doklad prokazující, že jeho podíl v této obchodní korporaci odpovídá alespoň nejnižšímu podílu stanovenému nařízením vlády. (2) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování je cizineccizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j. Současně je povinen na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4. § 42p Záměr uskutečnit významnou investici a přínos významné investice (1) Záměr uskutečnit významnou investici je věrohodný a proveditelný, pokud a) cíle tohoto záměru jsou přiměřené celkovému objemu investovaných finančních prostředků a časovému harmonogramu jeho realizace, b) podnikatelský záměr je založen na znalosti místních podmínek, situace na trhu a platné právní úpravy a c) popis technického a technologického řešení není v zásadních bodech věcně chybný. (2) Významná investice má být přínosem pro stát, kraj nebo obecobec, pokud s její realizací nebudou spojeny významné negativní dopady na kvalitu života obyvatel a pokud a) spadá do odvětví, které je v ekonomice daného kraje nebo obceobce nedostatečně zastoupeno, b) vyráběné produkty nebo poskytované služby jsou v daném kraji nebo obciobci nedostatkové nebo obtížně dostupné, c) mají být vytvořena pracovní místa vhodná především pro kvalifikované obyvatele nebo pro osoby znevýhodněné na trhu práce, d) má v rámci ekonomiky České republiky významně inovativní charakter, nebo e) má potenciál vytvářet další investiční příležitosti. § 43 Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území (1) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území uděluje ministerstvo na žádost cizincecizince, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33, pokud pobyt cizincecizince na území bude delší než 1 rok a trvají-li důvody, pro které bylo toto vízum uděleno. (2) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území se dále udělí na žádost cizincecizince, kterému skončila platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území nebo mu bylo toto povolení zrušeno z důvodu ukončení trestního řízenítrestního řízení, a probíhá řízení proti zaměstnavatelizaměstnavateli o vyplacení dlužné mzdy a tato mzda nebyla cizincicizinci vyplacena. § 44 (1) CizinecCizinec, který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu na zastupitelském úřadu a bylo mu uděleno vízum podle § 30 odst. 4, je povinen za účelem vydání průkazu o povolení k pobytu se do 30 dnů ode dne vstupu na území osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizincecizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizincicizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. CizinecCizinec, který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu na území ministerstvu a splňuje podmínky pro vydání povolení k dlouhodobému pobytu, je povinen se na výzvu osobně dostavit ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizincecizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizincicizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. (2) CizinciCizinci, který podal žádost o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty, modré karty, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, ministerstvo vydá potvrzení o splnění podmínek pro vydání povolení k dlouhodobému pobytu; to neplatí, jde-li o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty cizincicizinci, kterému bylo vydáno na danou pracovní pozici povolení k zaměstnánízaměstnání nebo který je uvedený v § 98 zákona o zaměstnanosti. (3) CizinecCizinec je povinen ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit se na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu. (4) Povolení k dlouhodobému pobytu ministerstvo vydává s dobou platnosti a) potřebnou k dosažení účelu, který vyžaduje pobyt na území, kratší než 1 rok, b) 9 měsíců, jde-li o dlouhodobý pobyt podle § 42 odst. 3, c) 1 rok, jde-li o přechodný pobyt za účelem studia z důvodu uvedeného v § 64 písm. a) nebo b) s předpokládanou dobou pobytu delší než 1 rok nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu, d) odpovídající v případě společného soužití rodiny době platnosti průkazu o povolení k pobytu, který byl vydán nositeli oprávnění ke sloučení rodiny, nejméně však na 1 rok, e) 2 roky v případě společného soužití rodiny, bylo-li nositeli oprávnění ke sloučení rodiny vydáno povolení k trvalému pobytu, f) 2 roky v případě dlouhodobého pobytu za účelem studia z důvodu uvedeného v § 64 písm. a) nebo b) a v případě dlouhodobého pobytu za účelem vědeckého výzkumu, je-li tento pobyt uskutečňován v rámci programů Evropské unie nebo mnohostranných programů zahrnujících opatření v oblasti mobility nebo v rámci dohody mezi 2 nebo více vysokoškolskými institucemi nebo institucemi v jiném členském státě Evropské unie a institucí, které bylo povoleno vykonávat činnost vysoké školy na území; v případě nedoložení plnění podmínek programu nebo dohody cizincemcizincem po celou dobu trvání programu nebo dohody se postupuje podle písmene a) nebo c), g) odpovídající v případě rodinného příslušníka rezidenta jiného členského státu Evropské unie době platnosti průkazu o povolení k pobytu, který byl vydán tomuto rezidentovi, h) odpovídající době stanovené ve smlouvě o dobrovolnické službě nebo dobrovolné službě mládeže v tuzemské hostitelské organizaci, jde-li o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území z důvodu uvedeného v § 64 písm. f), i) odpovídající v případě rodinného příslušníka výzkumného pracovníka době platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného výzkumnému pracovníkovi za účelem vědeckého výzkumu, hledání zaměstnánízaměstnání nebo zahájení podnikatelské činnosti, nebo j) až na 2 roky v ostatních případech, je-li k dosažení účelu potřebný pobyt na území delší než 1 rok. (5) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území ministerstvo vydává s platností na dobu potřebnou k dosažení účelu pobytu, nejméně však na dobu 6 měsíců. (6) Zaměstnanecká kartaZaměstnanecká karta se vydává na dobu, na kterou byla uzavřena pracovní smlouva nebo dohoda o pracovní činnosti nebo na dobu stanovenou v rozhodnutí uznávacího orgánu o povolení k výkonu povolání nebo k výkonu odborné praxe35), nejdéle však na dobu 2 let; v případě cizincecizince uvedeného v § 42g odst. 3 se zaměstnanecká kartazaměstnanecká karta vydává na dobu platnosti odpovídající době uvedené v povolení k zaměstnánízaměstnání. (7) Modrá karta se vydává s dobou platnosti o 3 měsíce delší, než je doba, na niž byla uzavřena pracovní smlouva, nejdéle však na 3 roky. (8) Karta vnitropodnikově převedeného zaměstnanceKarta vnitropodnikově převedeného zaměstnance a karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie se vydává na dobu převedení na území členských států Evropské unie; celková doba převedení na území členských států Evropské unie však nesmí přesáhnout 3 roky, jde-li o převedení na pozici manažeramanažera nebo specialistyspecialisty, a 1 rok, jde-li o převedení na pozici zaměstnaného stážistyzaměstnaného stážisty. (9) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování se vydává na dobu uskutečnění významné investice, nejdéle však na 2 roky. § 44a (1) Dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu lze opakovaně prodloužit, a to a) na dobu stanovenou v § 44 odst. 5, b) nejdéle na dobu stanovenou v § 44 odst. 4 písm. a), c), f), g), i) a j), c) na dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, které bylo vydáno nositeli oprávnění ke sloučení rodiny, jde-li o dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podle § 44 odst. 4 písm. d), d) na dobu 5 let, jde-li o dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podle § 44 odst. 4 písm. e), e) nejdéle na dobu stanovenou v § 44 odst. 7, jde-li o modrou kartu. (2) Platnost povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 odst. 3 nebo § 42d se neprodlužuje; to neplatí v případě povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42d vydaného za účelem a) účasti na jazykové a odborné přípravě podle § 64 písm. b), jehož platnost lze z důvodu pokračování v takové přípravě jednou prodloužit, nebo b) studia na vysoké škole podle § 64 písm. a), jehož platnost lze prodloužit opakovaně, vždy však nejdéle o 2 roky. (3) Žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu se podává ministerstvu na úředním tiskopisu, na kterém se podává žádost o vydání tohoto povolení. Na prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu se § 35 odst. 2 a 3, § 36, § 46 odst. 7 a § 55 vztahují obdobně. (4) K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného za účelem společného soužití rodiny je cizineccizinec povinen předložit náležitosti podle § 42b odst. 1 písm. a), c) a d) a dále doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j. Na požádání je současně povinen předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4. Jestliže byl nositeli oprávnění ke sloučení rodiny udělen azyl, je cizineccizinec povinen předložit pouze cestovní doklad. Platnost povolení k dlouhodobému pobytu vydaného za účelem společného soužití rodiny nelze prodloužit, je-li důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto povolení (§ 46a). (5) K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného rezidentovi jiného členského státu Evropské unie je cizineccizinec povinen předložit náležitosti podle § 42c odst. 3, s výjimkou dokladu obdobného výpisu z evidence Rejstříku trestů vydaného státem, jehož je občanem nebo v němž pobýval, a dokladu potvrzujícího splnění požadavků opatření před zavlečením infekčního onemocnění. K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání je dále povinen předložit náležitost podle § 46 odst. 7. K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnánízaměstnání je cizineccizinec povinen předložit pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce a náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d) a e). Platnost povolení vydaného rezidentovi jiného členského státu Evropské unie nelze prodloužit, pokud ministerstvo shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto povolení uvedené v § 46b. (6) K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území vydaného z důvodu uvedeného v § 64 písm. a) nebo b) je cizineccizinec povinen a) předložit náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a), b), d) a e), b) předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a současně na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4, c) prokázat zajištění prostředků k pobytu na území podle § 42d odst. 2 písm. c) nebo prokázat, že náklady na pobyt cizincecizince přebírá tuzemská hostitelská organizace, d) předložit souhlas rodiče, případně jiného zákonného zástupce nebo poručníka, s jeho pobytem na území, je-li nezletilý. (7) Žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území se podává ministerstvu. K žádosti je cizineccizinec povinen předložit náležitosti podle § 42e odst. 4, s výjimkou fotografie. V případě změny podoby je cizineccizinec povinen na požádání předložit i fotografie. (8) K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu je výzkumný pracovník povinen předložit cestovní doklad a náležitosti uvedené v § 42f odst. 3 písm. a) a c) a na požádání doklad potvrzující splnění požadavků opatření před zavlečením infekčního onemocnění. Platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nelze prodloužit, pokud ministerstvo shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto povolení (§ 46d). (9) Platnost zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty lze při splnění podmínek uvedených v § 42g odst. 2 písm. b) a c), § 42g odst. 3 nebo 4 opakovaně prodloužit na dobu, na kterou byla uzavřena pracovní smlouva nebo dohoda o pracovní činnosti, vždy však nejdéle na dobu 2 let; v případě cizincecizince, kterému byla vydána zaměstnanecká kartazaměstnanecká karta podle § 42g odst. 3, se platnost zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty prodlouží na dobu odpovídající době uvedené v rozhodnutí o prodloužení povolení k zaměstnánízaměstnání. Žádost o prodloužení platnosti zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty se podává ministerstvu. K žádosti je cizineccizinec povinen předložit a) náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a) a d), b) pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti splňující podmínky uvedené v § 42g odst. 2 písm. b) na dobu, na kterou žádá o prodloužení platnosti zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty, c) rozhodnutí o prodloužení povolení k zaměstnánízaměstnání, jde-li o cizincecizince, kterému byla vydána zaměstnanecká kartazaměstnanecká karta podle § 42g odst. 3, d) doklady k prokázání odborné způsobilosti pro výkon požadovaného zaměstnánízaměstnání podle § 42g odst. 2 písm. c), jde-li o cizincecizince, kterému byla vydána zaměstnanecká kartazaměstnanecká karta podle § 42g odst. 2, pokud doklad, kterým cizineccizinec prokázal ministerstvu svoji odbornou způsobilost při vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty, pozbyl platnosti, nebo pokud odbornou způsobilost ministerstvu neprokazoval již dříve, e) na požádání náležitosti podle § 31 odst. 3, f) fotografie v případě změny podoby a g) v případě, že jde o agenturní zaměstnávání, doklad obsahující údaje uvedené v § 42h odst. 1 písm. g). (10) Jde-li o cizincecizince uvedeného v § 42h odst. 2 a podmínky vládou schváleného programu umožňují nahrazení některých náležitostí žádosti, lze náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. d) a v odstavci 9 písm. b) a d) nahradit potvrzením, ve kterém zaměstnavatelzaměstnavatel uvede a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatelezaměstnavatele vykonávat, místo výkonu práce a dobu, na kterou je pracovní smlouva nebo dohoda o pracovní činnosti uzavřena, b) že cizineccizinec má zajištěno ubytováníubytování odpovídající požadavkům uvedeným v § 31 odst. 5, c) že má s cizincemcizincem nadále uzavřenou pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti splňující podmínky uvedené v § 42g odst. 2 písm. b) a d) že cizineccizinec má odbornou způsobilost pro výkon požadovaného zaměstnánízaměstnání podle § 42g odst. 2 písm. c). (11) Ministerstvo platnost zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty neprodlouží, nesplňuje-li cizineccizinec podmínky uvedené v § 42g odst. 2 písm. a), b) a c), § 42g odst. 3 větě první nebo v § 42g odst. 4 anebo je-li důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty (§ 46e), a dále, jestliže Úřad práce České republiky - krajská pobočka nebo pobočka pro hlavní město Prahu vydal závazné stanovisko, že další zaměstnávání cizincecizince nelze vzhledem k situaci na trhu práce povolit. Ustanovení § 42g odst. 3 věta druhá a § 46 odst. 6 písm. d), jde-li o důvody uvedené v § 178f odst. 1 písm. a) a c) až f), a dále § 46 odst. 6 písm. e) a f) se použije obdobně. Jestliže bylo v průběhu řízení o žádosti o prodloužení zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty učiněno oznámení podle § 42g odst. 7, 8 nebo 10, má se za to, že cizineccizinec žádá o prodloužení platnosti zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty z důvodu zaměstnávání na posledně oznámenou pracovní pozici. (12) Žádost o prodloužení platnosti modré karty se podává ministerstvu. K žádosti je cizineccizinec povinen předložit náležitosti podle § 42j odst. 1 písm. a) až d), s výjimkou fotografie. Platnost modré karty nelze prodloužit, pokud ministerstvo shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti modré karty podle § 46f. (13) Splňuje-li cizineccizinec podmínky pro prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, je povinen se na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizincecizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizincicizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. (14) CizinecCizinec je povinen ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit se na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu. V případě žadatele o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty se povinnost uvedená ve větě první považuje za splněnou pouze tehdy, předloží-li tento žadatel současně ministerstvu potvrzení vydané jeho zaměstnavatelemzaměstnavatelem, ze kterého vyplývá, že žadatel nastoupil na pracovní místo, ke kterému se vztahuje žádost o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty. § 44b (1) Platnost karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance a karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie lze opakovaně prodloužit na dobu převedení na území členských států Evropské unie, nejdéle však na dobu 3 let, jde-li o převedení na pozici manažeramanažera nebo specialistyspecialisty, a nejdéle na dobu 1 roku, jde-li o převedení na pozici zaměstnaného stážistyzaměstnaného stážisty, pokud a) se nadále jedná o vnitropodnikové převedenívnitropodnikové převedení k výkonu zaměstnánízaměstnání na pozici manažeramanažera, specialistyspecialisty nebo zaměstnaného stážistyzaměstnaného stážisty, b) cizineccizinec má nadále požadovanou odbornou kvalifikaci, pokud je podle zvláštního právního předpisu35) vyžadována, a splňuje podmínky pro výkon regulovaného povolání, jde-li o takové povolání, a c) neuplynula doba platnosti povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného cizincicizinci jiným členským státem Evropské unie, jde-li o prodloužení platnosti karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie. (2) Pokud je cizineccizinec nebo obchodní korporace, v níž nebo do níž má být cizineccizinec převeden, účastníkem vládou schváleného programu a umožňují-li tento způsob podání žádosti podmínky tohoto programu, může v zastoupení cizincecizince podat ministerstvu žádost na základě plné moci tato obchodní korporace. Na prodloužení platnosti karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance a karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie se § 44a odst. 13 a 14 a § 55 vztahují obdobně. (3) K žádosti je cizineccizinec povinen předložit a) cestovní doklad, b) fotografie v případě změny podoby, c) na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 3, d) doklad o zajištění ubytováníubytování po dobu pobytu na území, e) potvrzení obchodní korporace, v níž nebo do níž je cizineccizinec převeden, že údaje obsažené ve vysílacím dopisu podle § 42l odst. 1 písm. d) jsou nadále platné, s uvedením doby trvání vnitropodnikového převedenívnitropodnikového převedení a místa výkonu práce na území, f) doklad o splnění podmínky uvedené v odstavci 1 písm. b), g) potvrzení o prodloužení dohody o odborné přípravě podle § 42l odst. 1 písm. i), s uvedením doby jejího trvání, jde-li o prodloužení platnosti karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydané zaměstnanému stážistovizaměstnanému stážistovi, a h) povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydané cizincicizinci jiným členským státem Evropské unie, jde-li o prodloužení platnosti karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie. (4) Pokud je cizineccizinec nebo obchodní korporace, v níž nebo do níž je cizineccizinec převeden, účastníkem vládou schváleného programu, jehož podmínky umožňují nahrazení některých náležitostí žádosti, lze náležitosti uvedené v odstavci 3 písm. d) až h) nahradit potvrzením vydaným touto obchodní korporací. (5) Ministerstvo platnost karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie neprodlouží, je-li důvod pro zahájení řízení o zrušení její platnosti podle § 46g odst. 1 nebo jestliže byla dosažena celková doba převedení na území členských států Evropské unie podle § 44 odst. 8. (6) Ministerstvo dále platnost karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie neprodlouží, je-li důvod pro zahájení řízení o zrušení její platnosti podle § 46g odst. 2, za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro neprodloužení platnosti této karty. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizincecizince. § 44c (1) Platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování lze opakovaně prodloužit na dobu potřebnou k dosažení účelu pobytu, vždy však nejdéle na dobu 2 let, pokud a) jsou splněny podmínky uvedené v § 42n odst. 1 písm. a) a e), b) cizineccizinec postupuje v souladu se záměrem uskutečnit významnou investici, zejména pokud dosud uskutečněná investice poměrně odpovídá dosavadní době pobytu na území a rozsahu významné investice nebo jestliže významná investice již byla uskutečněna, pokud cizineccizinec nadále podniká v souladu se záměrem uskutečnit významnou investici, c) činnost cizincecizince na území má i nadále podstatný vliv na podnikání obchodní korporace, jde-li o cizincecizince, který žádá o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, a d) podíl cizincecizince, který žádá o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace, v této obchodní korporaci odpovídá alespoň nejnižšímu podílu stanovenému nařízením vlády. (2) Jde-li o cizincecizince, který žádá o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, musí být podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) splněny obchodní korporací. Ustanovení § 42n odst. 6 se použije obdobně. (3) Ministerstvo si vyžádá vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu pro účely posouzení, zda a) cizineccizinec nebo obchodní korporace, v níž je cizineccizinec členem statutárního orgánu nebo jejímž je prokuristou nebo společníkem, postupuje v souladu se záměrem uskutečnit významnou investici, na jehož základě mu bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování, b) činnost cizincecizince na území má i nadále podstatný vliv na podnikání obchodní korporace, jde-li o cizincecizince, který žádá o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, a c) podíl cizincecizince, který žádá o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace, v této obchodní korporaci odpovídá alespoň nejnižšímu podílu stanovenému nařízením vlády. (4) V rámci posouzení, zda je postupováno v souladu se záměrem uskutečnit významnou investici, přihlédne Ministerstvo průmyslu a obchodu i k důvodům na vůli cizincecizince nezávislým, které mohou mít vliv na plnění záměru uskutečnit významnou investici, zejména k situaci na trhu. Ministerstvo průmyslu a obchodu doručí vyjádření ministerstvu do 15 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti o toto vyjádření; ministerstvo řízení na tuto dobu usnesením přeruší. (5) Na prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování se § 35 odst. 3, § 44a odst. 13 a 14 a § 55 vztahují obdobně. (6) K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování je cizineccizinec povinen předložit a) cestovní doklad, b) fotografie v případě změny podoby, c) na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 3, d) doklad o zápisu do příslušného rejstříku, seznamu nebo evidence30), e) doklad prokazující bezdlužnost cizincecizince, a jde-li o cizincecizince, který žádá o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, dále doklad prokazující bezdlužnost obchodní korporace, f) doklad o tom, že cizineccizinec nebo obchodní korporace, v níž je cizineccizinec členem statutárního orgánu nebo jejímž je prokuristou nebo společníkem, postupuje v souladu se záměrem uskutečnit významnou investici, g) na požádání platební výměr daně z příjmů cizincecizince; jde-li o cizincecizince, který žádá o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, platební výměr daně z příjmů právnických osob obchodní korporace, h) doklad o tom, že jeho činnost na území má i nadále podstatný vliv na podnikání obchodní korporace, jde-li o cizincecizince, který žádá o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, i) doklad prokazující, že jeho podíl v obchodní korporaci odpovídá alespoň nejnižšímu podílu stanovenému nařízením vlády, jde-li o cizincecizince, který žádá o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace, a j) doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4. § 45 (1) CizinecCizinec, který je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu a hodlá na území pobývat za jiným účelem, než který mu byl povolen, je povinen požádat ministerstvo o udělení nového povolení k dlouhodobému pobytu. Nové povolení k dlouhodobému pobytu nelze udělit v případech uvedených v § 33 odst. 1 nebo 3 s výjimkou případů uvedených v § 42 odst. 2. Nové povolení k dlouhodobému pobytu dále nelze udělit, jestliže cizineccizinec neplnil před podáním žádosti o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu na území účel, pro který mu bylo povolení k dlouhodobému pobytu vydáno; to neplatí, pokud cizineccizinec prokáže, že se jednalo o neplnění účelu ze závažných důvodů po přechodnou dobu. CizinecCizinec, který hodlá na území pobývat za účelem podnikání, může o takovou změnu požádat, pokud je držitelem platného povolení k dlouhodobému pobytu a na území pobývá po dobu delší než 5 let; to se nevztahuje na cizincecizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování, na cizincecizince pobývajícího na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 odst. 3 a na cizincecizince uvedeného v odstavci 2. (2) CizinecCizinec, který vstoupil na území za účelem společného soužití rodiny podle § 42a a je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu za tímto účelem, je oprávněn po 3 letech pobytu na území nebo po dosažení věku 18 let požádat ministerstvo o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem. (3) CizinecCizinec, který vstoupil na území za účelem společného soužití rodiny podle § 42a, je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu za tímto účelem a je pozůstalou osobou po nositeli oprávnění ke sloučení rodiny, je oprávněn požádat ministerstvo o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem, jestliže a) ke dni úmrtí nositele oprávnění ke sloučení rodiny měl na území povolen pobyt po dobu nejméně 2 let; podmínka délky pobytu neplatí, pokud cizineccizinec v důsledku uzavření sňatku s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny pozbyl státní občanství České republiky, nebo b) k úmrtí nositele oprávnění ke sloučení rodiny došlo v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. (4) CizinecCizinec, který vstoupil na území za účelem společného soužití rodiny podle § 42a a je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu za tímto účelem, je oprávněn požádat o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem v případě rozvodu s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny, pokud měl ke dni rozvodu na území povolen pobyt po dobu nejméně 3 let; podmínka délky pobytu neplatí, pokud tento cizineccizinec v důsledku uzavření sňatku s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny pozbyl státní občanství České republiky. (5) K žádosti podle odstavce 3 nebo 4 je cizineccizinec povinen předložit a) cestovní doklad, b) doklad potvrzující splnění podmínky podle odstavce 3 nebo 4, c) doklad o zajištění ubytováníubytování na území, d) doklad podle § 42b odst. 1 písm. d) nebo povolení k zaměstnání, e) doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4, f) fotografie. (6) Oprávnění podat žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu z důvodu podle odstavce 3 nebo 4 zaniká uplynutím 1 roku ode dne, kdy tento důvod nastal. (7) CizinecCizinec s povoleným dlouhodobým pobytem za účelem ochrany na území je oprávněn po splnění účelu pobytu nebo po 1 roce pobytu na území požádat ministerstvo o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem. Ministerstvo dlouhodobý pobyt za jiným účelem nepovolí, jsou-li zjištěny důvody pro zrušení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území podle § 46c odst. 1 písm. a) až c). § 46 (1) Pro povolení k dlouhodobému pobytu platí obdobně § 31 odst. 1 písm. a) až e), § 33, 34, 37, 38, § 55, § 56, § 58 odst. 3 a § 62 odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum. Ministerstvo povolení k dlouhodobému pobytu dále nevydá, pokud cizineccizinec neplní na území účel, pro který mu bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů a pro který mu má být vydáno povolení k dlouhodobému pobytu, nebo pokud cizineccizinec neplnil v době platnosti víza k pobytu nad 90 dnů na území účel, pro který mu bylo vízum uděleno; to neplatí, pokud cizineccizinec prokáže, že se jednalo o neplnění účelu ze závažných důvodů po přechodnou dobu. K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 je cizineccizinec dále povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j. Současně je povinen na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4. (2) Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území z důvodu uvedeného v § 33 odst. 1 písm. a) platí obdobně § 56 vztahující se na vízum k pobytu nad 90 dnů. Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území podle § 43 odst. 1 platí obdobně § 62 odst. 1 a 4 vztahující se na dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum. Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území podle § 43 odst. 2 platí obdobně § 31 odst. 1 písm. a) až e), § 37, § 55, § 56, § 58 odst. 3 a § 62 odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum. K žádosti je cizineccizinec povinen dále předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4. (3) Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny nebo za účelem vědeckého výzkumu platí obdobně odstavec 1 věta druhá a § 55, § 56 odst. 1 písm. a) až c), e), g), h), l) a m), § 56 odst. 2 písm. a) a § 62 odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum. (4) Pro povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie a jeho rodinného příslušníka, který má na území tohoto státu povolen pobyt za účelem společného soužití rodiny s rezidentem, platí obdobně § 55, § 56 odst. 1 písm. c), e), g), l) a m), § 56 odst. 2 písm. a) a § 62 odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum. (5) Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území (§ 42d) platí obdobně odstavec 1 věta druhá a § 37, § 55, § 56 odst. 1 písm. a) až c), e), g), h), l) a m), § 56 odst. 2 písm. a) a § 62 odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum. Před vydáním rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání nebo prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území podle § 42d nebo rozhodnutí o zrušení platnosti tohoto povolení ministerstvo posoudí přiměřenost dopadů tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizincecizince. (6) Pro zaměstnaneckou kartuzaměstnaneckou kartu platí obdobně odstavec 1 věta druhá a § 55, § 58 odst. 3 a § 62 odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum. Ministerstvo zaměstnaneckou kartuzaměstnaneckou kartu nevydá a) z důvodů uvedených v § 56, s výjimkou důvodu uvedeného v § 56 odst. 1 písm. f), b) nesplňuje-li cizineccizinec podmínku uvedenou v § 42g odst. 2, 3 nebo 4, c) jestliže jde o žádost o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty podanou cizincemcizincem uvedeným v § 42g odst. 6 a Úřad práce České republiky - krajská pobočka nebo pobočka pro hlavní město Prahu vydal závazné stanovisko, že další zaměstnávání cizincecizince nelze vzhledem k situaci na trhu práce povolit, d) je-li zaměstnavatelzaměstnavatel cizincecizince podle § 178f nespolehlivý, e) pokud cizineccizinec vykonával nelegální práci, nebo f) jde-li o agenturní zaměstnávání a jedná se o takový druh práce, který agentura práce nemůže formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat. (7) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání je cizineccizinec povinen předložit a) náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a), d) a e), b) doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem cizincecizince a společně s ním posuzovaných osob pobývajících na území nebude nižší než součet částek životních minim9d) cizincecizince a s ním společně posuzovaných osob a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem9e) nebo částky, kterou cizineccizinec prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob; společně posuzovanými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí osoby uvedené v § 4 odst. 1 zákona o životním a existenčním minimu za podmínek uvedených v § 4 odst. 2 a 3 zákona o životním a existenčním minimu; za příjem se považuje příjem započitatelný podle zákona o životním a existenčním minimu, s výjimkou jednorázového příjmu, přídavku na dítě, podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a dávek v systému pomoci v hmotné nouzi; pro účely výpočtu příjmu se § 8 odst. 2 až 4 zákona o životním a existenčním minimu nepoužije; na požádání je cizineccizinec povinen předložit též prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti finančního úřadu, a to v plném rozsahu údajů, za účelem ověření úhrnného měsíčního příjmu rodiny; pokud cizineccizinec předložil k žádosti doklad o příjmu člena rodiny, je povinen na požádání předložit též jeho prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti, c) doklad o zápisu do příslušného rejstříku, seznamu nebo evidence30), d) doklad prokazující bezdlužnost cizincecizince, e) doklad prokazující bezdlužnost obchodní korporace, jde-li o cizincecizince, který je členem statutárního orgánu obchodní korporace, f) na požádání platební výměr daně z příjmu, g) doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4. (8) Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování platí obdobně odstavec 1 věta druhá a § 37, § 55, § 56, § 58 odst. 3 a § 62 odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum. (9) Jde-li o vydání povolení k dlouhodobému pobytu cizincicizinci, který je zařazen do informačního systému smluvních států, ministerstvo projedná vydání tohoto povolení se smluvním státem5a), který cizincecizince do tohoto systému zařadil; v řízení přihlédne ke skutečnostem, které smluvní stát vedly k zařazení cizincecizince do tohoto systému. Vydání povolení k dlouhodobému pobytu ministerstvo oznámí smluvnímu státu, který cizincecizince do informačního systému smluvních států zařadil. § 46a Zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny (1) Na žádost cizincecizince ministerstvo platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny zruší. Ministerstvo platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny zruší rovněž, jestliže cizineccizinec byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu. (2) Ministerstvo dále zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, jestliže a) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizincecizince ze svého území9a) z důvodu odsouzení cizincecizince k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizincůcizinců na jejich území, b) cizineccizinec při pobytové kontrole nepředloží doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a to ani ve lhůtě stanovené policií; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4, c) bylo zjištěno, že by cizineccizinec mohl při dalším pobytu na území ohrozit bezpečnost České republiky nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, d) cizineccizinec přestal splňovat podmínky prokazované podle § 42b odst. 1 písm. c) nebo d), e) zjistí, že náležitosti předložené k žádosti o vydání nebo prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny jsou padělané anebo pozměněné nebo údaje podstatné pro posouzení žádosti v nich uvedené neodpovídají skutečnosti, f) cizineccizinec nemá na území zajištěno ubytováníubytování, g) cizineccizinec by mohl při dalším pobytu na území ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, pokud k takovému onemocnění došlo před vstupem cizincecizince na území, h) cizineccizinec neplní účel, pro který bylo toto povolení vydáno, i) zjistí, že se cizineccizinec dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat toto povolení, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství, j) nositel oprávnění ke sloučení rodiny požádal o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu nebo mu byla platnost tohoto povolení zrušena, nebyla prodloužena nebo skončila, anebo nositel oprávnění ke sloučení rodiny požádal o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu nebo mu byla platnost tohoto povolení zrušena, nebo k) držiteli modré karty byla platnost modré karty zrušena anebo mu nebyla prodloužena nebo jiným členským státem Evropské unie nebylo vyhověno jeho žádosti o vydání modré karty a platnost modré karty vydané na území skončila, za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizincecizince. (3) Ministerstvo platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny z důvodů uvedených v odstavci 2 písm. h), j) a k) nezruší, jestliže je to opodstatněno obzvláště obtížnými okolnostmi, zejména pokud se cizineccizinec stal obětíobětí domácího násilí. (4) Ministerstvo v rozhodnutí stanoví lhůtu k vycestování z území; cizineccizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. § 46b Zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie (1) Na žádost rezidenta jiného členského státu Evropské unie7c) ministerstvo platnost jeho povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie zruší. Ministerstvo dále platnost povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie zruší, jestliže byl cizineccizinec pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu. (2) Ministerstvo dále zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie, jestliže a) je-li důvodné nebezpečí, že by držitel tohoto povolení mohl při dalším pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit bezpečnost České republiky, b) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění držitele tohoto povolení ze svého území9a) z důvodu odsouzení k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, c) držitel tohoto povolení neplní účel, pro který bylo toto povolení vydáno, d) držitel tohoto povolení při pobytové kontrole nepředloží doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a to ani ve lhůtě stanovené policií; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4, e) držitel tohoto povolení nemá na území zajištěno ubytováníubytování, f) úhrnný měsíční příjem držitele tohoto povolení a společně s ním posuzovaných osob [§ 42c odst. 3 písm. c)] nedosahuje částky živobytí společně posuzovaných osob9o), nebo g) stát, který držiteli tohoto povolení přiznal právní postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie, rozhodl o zrušení tohoto právního postavení a současně o zrušení povolení k trvalému pobytu na svém území za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života držitele tohoto povolení. (3) Při zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie ministerstvo zruší i povolení k dlouhodobému pobytu na území vydaného jeho rodinnému příslušníkovi za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska zásahu do jeho soukromého nebo rodinného života. Ministerstvo postupuje vůči rodinnému příslušníkovi rezidenta jiného členského státu Evropské unie obdobně i v případě, že platnost povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie zanikla na základě rozhodnutí o vyhoštění. (4) Ministerstvo v rozhodnutí stanoví lhůtu k vycestování z území; rezident jiného členského státu Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. § 46c Zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území (1) Ministerstvo zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území9g), jestliže a) cizineccizinec přestal plnit podmínky pro vydání tohoto povolení podle § 42e odst. 1, b) je to nezbytné pro zajištění ochrany veřejného pořádku nebo bezpečnosti státu, nebo c) cizineccizinec o zrušení tohoto povolení požádá. (2) Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území stanoví lhůtu k vycestování z území; cizineccizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. (3) Postup podle odstavce 2 neplatí, byl-li z důvodu uděleného povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území odložen výkon rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění cizincecizince nebo odloženo jeho předání podle mezinárodní smlouvy. V tomto případě policiepolicie dokončí správní vyhoštěnísprávní vyhoštění cizincecizince nebo jeho předání podle mezinárodní smlouvy. (4) Orgán činný v trestním řízenítrestním řízení je povinen neprodleně ministerstvo informovat o skutečnostech odůvodňujících zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území. (5) Vykonatelností rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území vydaného cizincicizinci podle § 42e odst. 1 současně zaniká platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území vydaného cizincicizinci podle § 42e odst. 5; o této skutečnosti ministerstvo cizincecizince informuje. § 46d Zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu (1) Na žádost výzkumného pracovníka ministerstvo platnost jeho povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu zruší. Ministerstvo dále platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu zruší, jestliže byl cizineccizinec pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu, pokud cizineccizinec neprokáže, že jeho další pobyt na území je v zájmu České republiky. (2) Ministerstvo dále zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, jestliže a) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění výzkumného pracovníka ze svého území9a) z důvodu jeho odsouzení k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizincůcizinců na jejich území, b) bylo zjištěno, že by výzkumný pracovník mohl při dalším pobytu na území ohrozit bezpečnost České republiky nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek anebo ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, c) výzkumná organizacevýzkumná organizace, která s výzkumným pracovníkem uzavřela dohodu o hostování,9j) byla vyřazena ze seznamu výzkumných organizacívýzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí vedeného podle zvláštního právního předpisu;9j) to neplatí, pokud výzkumný pracovník uzavřel dohodu o hostování9j) s jinou výzkumnou organizacívýzkumnou organizací, která je v tomto seznamu zapsána, d) výzkumný pracovník přestal splňovat podmínky prokazované podle § 42f odst. 3, e) zjistí, že náležitosti předložené k žádosti o vydání nebo prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu jsou padělané anebo pozměněné nebo údaje podstatné pro posouzení žádosti v nich uvedené neodpovídají skutečnosti, nebo f) výzkumný pracovník neplní účel, pro který bylo toto povolení vydáno, za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života výzkumného pracovníka. (3) Ministerstvo v rozhodnutí stanoví lhůtu k vycestování z území; výzkumný pracovník je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. § 46e Zrušení platnosti zaměstnanecké karty (1) Ministerstvo zruší platnost zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty z důvodů uvedených v § 37, z důvodu uvedeného v § 46 odst. 6 písm. b), d) nebo e) a dále, jestliže cizincicizinci nebyla uznána odborná kvalifikace příslušným uznávacím orgánem35). (2) Ministerstvo v rozhodnutí, kterým zruší platnost zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty, stanoví lhůtu k vycestování z území; cizineccizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. § 46f Zrušení platnosti modré karty (1) Ministerstvo zruší platnost modré karty, jestliže a) její držitel o zrušení platnosti modré karty požádá, b) zjistí, že náležitosti předložené k žádosti o vydání modré karty nebo prodloužení její platnosti jsou padělané anebo pozměněné nebo údaje podstatné pro posouzení žádosti v nich uvedené neodpovídají skutečnosti, c) její držitel přestal splňovat některou z podmínek pro vydání modré karty, d) její držitel neplní účel, pro který byla modrá karta vydána, e) doba trvání nezaměstnanosti držitele modré karty přesáhla 3 měsíce a pokud byl držitelem modré karty po dobu kratší než 2 roky, f) doba trvání nezaměstnanosti držitele modré karty přesáhla 6 měsíců a pokud byl držitelem modré karty alespoň 2 roky; to neplatí, pokud pracovní poměr skončil z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů anebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce, g) její držitel nemá na území zajištěno ubytování, h) jejímu držiteli nebyla uznána odborná kvalifikace příslušným uznávacím orgánem35), nebo i) její držitel byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu. (2) Ministerstvo dále zruší platnost modré karty, jestliže a) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění jejího držitele ze svého území z důvodu odsouzení k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, b) je důvodné nebezpečí, že by její držitel mohl při dalším pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit bezpečnost státu, c) její držitel podal žádost o příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení nebo mimořádnou okamžitou pomoc ze systému pomoci v hmotné nouzi, d) její držitel by mohl při dalším pobytu na území ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, e) její držitel neoznámil ministerstvu do 3 pracovních dnů skončení pracovního poměru nebo změnu pracovního zařazení; to neplatí, pokud splnění této povinnosti držiteli modré karty zabránily důvody na jeho vůli nezávislé, nebo f) zaměstnavatelzaměstnavatel jejího držitele není bezdlužný, za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti modré karty. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života držitele modré karty. (3) Ministerstvo v rozhodnutí, kterým zruší platnost modré karty, stanoví lhůtu k vycestování z území; cizineccizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. (4) Ministerstvo nezruší platnost modré karty, jestliže její držitel dočasně, nejdéle však 12 měsíců, nesplňuje podmínky pro její vydání z důvodu nemoci, zdravotního postižení nebo rodičovské dovolené. (5) Pokud je v průběhu řízení o zrušení platnosti modré karty shledán důvod podle odstavce 2 písm. f), ministerstvo držiteli modré karty tuto skutečnost oznámí. CizinecCizinec je oprávněn oznámit ministerstvu nového zaměstnavatelezaměstnavatele nebo své nové pracovní zařazení při dodržení podmínek uvedených v § 42i odst. 1 a 9 do 3 měsíců ode dne oznámení skutečnosti podle věty první; v případě držitele modré karty zaměstnaného po dobu alespoň 2 let činí tato doba 6 měsíců. § 46g Zrušení platnosti karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie (1) Ministerstvo zruší platnost karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, jestliže a) její držitel o zrušení platnosti požádá, b) náležitosti předložené k žádosti o její vydání nebo prodloužení její platnosti jsou padělané anebo pozměněné nebo údaje podstatné pro posouzení žádosti v nich uvedené neodpovídají skutečnosti, c) její držitel byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu, d) její držitel neplní účel, pro který mu byla karta vydána, nebo e) obchodní korporace nebo odštěpný závod, do nichž je cizineccizinec převeden, byly založeny pouze za účelem vnitropodnikového převedenívnitropodnikového převedení. (2) Ministerstvo dále zruší platnost karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, jestliže a) není splněna některá z podmínek pro její vydání, b) její držitel nemá na území zajištěno ubytováníubytování, c) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění jejího držitele ze svého území9a) z důvodu jeho odsouzení k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, d) je důvodné nebezpečí, že by její držitel mohl při dalším pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit bezpečnost státu, e) její držitel by mohl při dalším pobytu na území ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, f) obchodní korporace, v níž nebo do níž je její držitel převeden, přestane být osobou bezdlužnou, g) obchodní korporaci, v níž nebo do níž je její držitel převeden, byla po vydání karty pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce, nebo h) na majetek obchodní korporace, v níž nebo do níž je její držitel převeden, byl prohlášen konkurs, za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení její platnosti. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizincecizince. (3) Ministerstvo v rozhodnutí, kterým zruší platnost karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, stanoví lhůtu k vycestování z území; cizineccizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. (4) Ministerstvo vyrozumí o vydání rozhodnutí o zrušení platnosti karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie a o důvodech tohoto rozhodnutí obchodní korporaci, v níž nebo do níž je cizineccizinec převeden. § 47 (1) Žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo o prodloužení doby jeho platnosti je cizineccizinec povinen podat nejpozději před uplynutím platnosti víza k pobytu nad 90 dnů nebo platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, nejdříve však 120 dnů před uplynutím jeho platnosti. (2) Žádost o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem je cizineccizinec povinen podat nejpozději před uplynutím platnosti povolení k dlouhodobému pobytu. (3) Zabrání-li včasnému podání žádosti podle odstavce 1 nebo 2 nebo odstavce 6 písm. b) důvody na vůli cizincecizince nezávislé, je cizineccizinec oprávněn tuto žádost podat do 5 pracovních dnů po zániku těchto důvodů. V odůvodněných případech může cizineccizinec žádost podat i dříve, než je uvedeno v odstavci 1. Důvody pro pozdější podání žádosti podle věty první a pro dřívější podání žádosti podle věty druhé je cizineccizinec povinen ministerstvu sdělit nejpozději při podání žádosti a na jeho výzvu tyto důvody prokázat. (4) Pokud doba platnosti víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu uplyne před rozhodnutím o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení doby jeho platnosti, považuje se vízum nebo povolení k dlouhodobému pobytu za platné do doby nabytí právní moci rozhodnutí o podané žádosti. To neplatí, jestliže žádost podle věty první nebyla podána v souladu s podmínkami uvedenými v odstavcích 1 až 3, v § 45 nebo v době, kdy se tento zákon na cizincecizince nevztahuje podle § 2. (5) Žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 odst. 4 je cizineccizinec povinen podat v době platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí nebo v době přechodného pobytu podle § 18 písm. a) nebo b), nejdříve však 120 dnů před uplynutím jeho platnosti. (6) Vízum, povolení k dlouhodobému pobytu nebo oprávnění k přechodnému pobytu uvedené v odstavci 5 nebo v § 42c odst. 2 se považuje za platné do doby nabytí právní moci rozhodnutí o podané žádosti, pokud cizineccizinec a) podal na území žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia, zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty nebo modré karty nebo o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 odst. 4, b) byl k podání žádosti na území podle odstavce 5, § 42a odst. 6, § 42c odst. 2, § 42d odst. 1, § 42f odst. 2, § 42g odst. 5 a § 42i odst. 3 písm. a) oprávněn a c) doba platnosti víza k pobytu nad 90 dnů, povolení k dlouhodobému pobytu nebo oprávnění k přechodnému pobytu uvedeného v odstavci 5 nebo § 42c odst. 2 uplyne před rozhodnutím o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu. (7) Jde-li o žádost o prodloužení platnosti zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty, použije se odstavec 4 obdobně na oprávnění k výkonu zaměstnánízaměstnání na pracovní pozici, na kterou byla zaměstnanecká kartazaměstnanecká karta vydána. Jde-li o žádost o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty podle § 42g odst. 6, použije se odstavec 6 obdobně na oprávnění k výkonu zaměstnánízaměstnání na pracovní pozici, kterou již cizineccizinec vykonává a na kterou žádá o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty. Věty první a druhá neplatí, jde-li o pracovní pozici, na kterou je podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno povolení k zaměstnánízaměstnání. Pokud ministerstvo žádost o prodloužení platnosti zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty nebo o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty podle § 42g odst. 6 zamítne z důvodu, že Úřad práce České republiky - krajská pobočka nebo pobočka pro hlavní město Prahu vydal závazné stanovisko, že další zaměstnávání cizincecizince nelze vzhledem k situaci na trhu práce povolit, zaniká oprávnění k výkonu zaměstnánízaměstnání ode dne následujícího po dni oznámení tohoto rozhodnutí; odkladný účinek odvolání proti tomuto rozhodnutí se na oprávnění k výkonu zaměstnánízaměstnání nevztahuje. O oznámení rozhodnutí podle věty čtvrté ministerstvo bez zbytečného odkladu informuje Úřad práce České republiky - krajskou pobočku nebo pobočku pro hlavní město Prahu. (8) Modrá karta se dále považuje za platnou a) do doby, než jiný členský stát Evropské unie rozhodne o žádosti o vydání modré karty, pokud byla žádost o vydání modré karty podána v době platnosti modré karty, b) do doby vycestování cizincecizince z území, pokud mu jiný členský stát Evropské unie vydal modrou kartu, nebo c) po dobu 3 měsíců ode dne, kdy jiný členský stát Evropské unie nevyhověl žádosti cizincecizince o vydání modré karty. (9) Modrá karta vydaná jiným členským státem Evropské unie se na území považuje za platnou do doby nabytí právní moci rozhodnutí o vydání modré karty, pokud v době platnosti modré karty vydané jiným členským státem Evropské unie cizineccizinec požádal o vydání modré karty a o jejím vydání nebylo rozhodnuto v době platnosti modré karty vydané jiným členským státem Evropské unie. Povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydané jiným členským státem Evropské unie se na území považuje za platné do doby nabytí právní moci rozhodnutí o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, pokud v době platnosti povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie cizineccizinec požádal o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie a o jejím vydání nebylo rozhodnuto v době platnosti povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie. (10) Na platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny vydaného rodinnému příslušníkovi držitele modré karty a na platnost takového oprávnění vydaného jiným členským státem Evropské unie se odstavce 8 a 9 vztahují obdobně. Na platnost povolení k pobytu za účelem společného soužití rodiny vydaného rodinnému příslušníkovi držitele povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie se odstavec 9 věta druhá vztahuje obdobně. (11) Oprávnění k pobytu podle odstavce 4, 6, 8, 9 nebo 10 ministerstvo osvědčí vízovým štítkem vyznačovaným do cestovního dokladu podle jednotného formátu stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie51), a to ve formě víza k pobytu nad 90 dnů s dobou platnosti odpovídající předpokládané délce řízení o žádosti; to neplatí, jde-li o cizincecizince zařazeného do informačního systému smluvních států, kterému se vydá pouze potvrzení o oprávnění k pobytu podle odstavce 4, 6, 8, 9 nebo 10. Platnost dokladu nebo potvrzení podle věty první zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti. Odstavce 4, 6 a 8 se nepoužijí, podá-li cizineccizinec žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem nebo o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu v době oprávnění k pobytu podle odstavce 4, 6 nebo 8 anebo podle § 60 odst. 4 nebo 7. (12) Lhůta uvedená v odstavcích 1 až 3 a 5 je zachována, je-li posledního dne lhůty žádost podána ministerstvu. Nestanoví-li tento zákon, že žádost je cizineccizinec povinen podat osobně, je lhůta uvedená v odstavcích 1 až 3 a 5 též zachována, je-li posledního dne lhůty podána poštovní zásilka adresovaná ministerstvu, která obsahuje žádost, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence nebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě. Tento odstavec se na žádosti uvedené v odstavci 6 použije obdobně. § 48 (1) Pro účely pojištění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění se za cizincecizince, kterému bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zákona o dočasné ochraně cizinců (dále jen „cizineccizinec požívající dočasné ochrany“), považuje, nelze-li úhradu zdravotních služeb zajistit jiným způsobem, cizineccizinec, a) kterému bylo uděleno vízum podle § 33 odst. 1 písm. a) nebo b), § 33 odst. 3 věty první nebo ze stejných důvodů vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území nebo jde-li o cizincecizince uvedeného v § 43 odst. 2, b) který je uveden v § 42e odst. 1, a to za podmínek a ve lhůtě podle § 42e odst. 2, c) který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, nebo d) kterému bylo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území vydáno. (2) Pro účely pojištění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění se za cizincecizince požívajícího dočasné ochrany dále považuje cizineccizinec, který nabyl postavení osoby bez státní příslušnosti. (3) Pro účely zaměstnanosti se považuje a) cizineccizinec, který nabyl postavení osoby bez státní příslušnosti, za osobu s trvalým pobytem na území a b) žadatel o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti za žadatele o udělení mezinárodní ochrany. § 48a (1) Ministerstvo na žádost cizincecizince podanou ve lhůtě podle § 42e odst. 2, cizincecizince, který podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, a cizincecizince, kterému bylo toto povolení vydáno, rozhodne o poskytnutí finančního příspěvku až do výše a) 1,6násobku částky životního minima žadatele stanovené zvláštním právním předpisem9d), je-li posuzován bez společně posuzovaných osob [§ 42c odst. 3 písm. c)], b) 1,5násobku částky životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob, jsou-li společně posuzovány 2 až 3 osoby, c) 1,4násobku částky životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob, jsou-li společně posuzovány 4 osoby, d) 1,3násobku částky životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob, je-li společně posuzováno 5 a více osob. (2) Výše finančního příspěvku se stanoví s ohledem na majetkové poměry cizincecizince. Finanční příspěvek lze poskytnout ode dne, kdy byl cizineccizinec poučen podle § 42e odst. 2. Finanční příspěvek se na žádost cizincecizince poskytuje za dobu 1 měsíce. Finanční příspěvek lze přiznat a vyplatit nejdříve od počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o jeho poskytnutí. Finanční příspěvek lze přiznat i opakovaně. (3) Žadatel o finanční příspěvek podle odstavce 1 je povinen uvést své finanční a majetkové poměry, popřípadě finanční a majetkové poměry své rodiny formou čestného prohlášení a doložit je všemi dostupnými doklady. (4) Po dobu zajištění cizincecizince v zařízení se finanční příspěvek neposkytuje. Finanční příspěvek nelze dále poskytnout, pokud a) odpovědnost za úhradu pobytových nákladů nese právnická nebo fyzická osoba (§ 15 a 180), b) žadatel o finanční příspěvek uvedl nepravdivé údaje o svých finančních nebo majetkových poměrech nebo o finančních nebo majetkových poměrech své rodiny, nebo c) žadatel o finanční příspěvek neoznámil skutečnosti rozhodné pro poskytnutí finančního příspěvku nebo změnu těchto skutečností. § 48b (1) Je-li cizincicizinci, kterému byla poskytnuta lhůta na rozhodnutí, zda bude spolupracovat s orgánem činným v trestním řízeníorgánem činným v trestním řízení (§ 42e odst. 2), cizincicizinci, který podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, nebo cizincicizinci, kterému bylo toto povolení vydáno, poskytnuta právnickou osobou zabývající se poskytováním právní pomoci cizincůmcizincům tato pomoc bezplatně, může ministerstvo právnické osobě přispět na úhradu nákladů spojených s poskytováním právní pomoci na základě písemně uzavřené smlouvy. (2) Žadatel o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území je oprávněn pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o jeho žádosti; to neplatí, pokud orgán činný v trestním řízeníorgán činný v trestním řízení nepotvrdil, že žádost o vydání tohoto povolení splňuje podmínky podle § 42e odst. 1. (3) Po dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území se držitel tohoto povolení pro účely zaměstnání nebo studia považuje za cizincecizince s povoleným trvalým pobytem. Oddíl 4 § 49 Přechodný pobyt na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí (1) Ministerstvo zahraničních věcí vydává povolení k dlouhodobému pobytu členům zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace, veřejné instituce nebo entity70) akreditovaných v České republice požívajícím příslušných výsad a imunit a jejich rodinným příslušníkům registrovaným Ministerstvem zahraničních věcí. Toto povolení se vydává formou identifikačního průkazu podle § 180b. (2) O povolení k dlouhodobému pobytu je cizinec podle odstavce 1, s výjimkou osob pobývajících na území podle § 18 písm. a) nebo b), povinen požádat během pobytu na území České republiky, ke kterému jej opravňuje vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí. (3) Cizinec podle odstavce 1 je oprávněn pobývat na území po dobu uvedenou v povolení k dlouhodobému pobytu. (4) Povolení k dlouhodobému pobytu prohlašuje za neplatné Ministerstvo zahraničních věcí. Díl 5 Postavení osoby bez státní příslušnosti § 49a Přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti (1) Osobou bez státní příslušnosti je cizineccizinec, kterého žádný stát nepovažuje podle svých právních předpisů za svého státního občana. Postavení osoby bez státní příslušnosti cizineccizinec nabývá oznámením rozhodnutí o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti. Ode dne oznámení rozhodnutí podle věty druhé se na cizincecizince hledí, jako by mu bylo uděleno vízum podle § 33 odst. 3 věty druhé; to neplatí, nedostaví-li se na ministerstvo za účelem vyznačení víza do 30 dní od oznámení tohoto rozhodnutí. CizinecCizinec je povinen se bez zbytečného odkladu po oznámení rozhodnutí podle věty druhé dostavit na ministerstvo za účelem udělení víza. (2) Žádost o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti se podává na území ministerstvu. V žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti je cizineccizinec povinen uvést své jméno, příjmení, ostatní jména, pohlaví, den, měsíc a rok narození, stát narození, stát, jehož státní občanství pozbyl nebo na jehož území pobýval před podáním žádosti, a adresu pro doručování. K žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti je cizineccizinec dále povinen předložit doklady prokazující, že cizincecizince žádný stát nepovažuje za svého státního občana a že státní příslušnost nemůže získat, zejména a) cestovní doklad, je-li jeho držitelem, a to i když uplynula doba jeho platnosti, b) rodný a oddací list nebo jiné doklady, ze kterých je patrná totožnosttotožnost nebo státní příslušnost cizincecizince, c) doklad prokazující, že není státním občanem státu, ve kterém se narodil, států, ve kterých pobýval, nebo státu, který mu vydal doklad totožnostitotožnosti, a d) doklady o snahách získat státní příslušnost státu, ve kterém se narodil, států, ve kterých pobýval, nebo státu, který mu vydal doklad totožnostitotožnosti. (3) Po podání žádosti ministerstvo cizincecizince poučí o jeho právech a povinnostech a vydá mu průkaz žadatele o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti, který jej po dobu jeho platnosti opravňuje k setrvání na území pouze za účelem řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti; to neplatí, byla-li podána druhá nebo jakákoli další žádost o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti. Ministerstvo o vydání průkazu informuje policii. (4) Průkaz žadatele o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti je veřejnou listinouveřejnou listinou, kterou se prokazuje totožnosttotožnost jeho držitele a ministerstvo do něj zapíše údaje o totožnostitotožnosti žadatele, adrese pro doručování a o době jeho platnosti. Dobu platnosti průkazu žadatele o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti stanoví ministerstvo a lze ji opakovaně prodlužovat. (5) Pro nahlížení do spisu platí § 23a zákona o azylu obdobně. (6) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor průkazu žadatele o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti. § 49b Postavení osoby bez státní příslušnosti zaniká a) smrtí cizincecizince nebo jeho prohlášením za mrtvého, b) nabytím státního občanství České republiky nebo jiného státu, nebo c) písemným prohlášením cizincecizince o vzdání se postavení osoby bez státní příslušnosti. § 49c (1) Ministerstvo informuje na požádání Úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (dále jen „Úřad Vysokého komisaře“) o počtu zahájených řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti a umožní pověřenému zástupci Úřadu Vysokého komisaře na jeho žádost bez průtahů kdykoliv navázat s žadatelem o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti kontakt. (2) Pověřený zástupce Úřadu Vysokého komisaře je oprávněn nahlížet do spisu a být přítomen u pohovoru za předpokladu, že s tím žadatel o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti souhlasí. (3) Údaje, se kterými se Úřad Vysokého komisaře seznámil v souvislosti s řízením o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti, smí užívat pouze pro potřeby plnění svých úkolů. Díl 6 Výjezdní příkaz a rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace § 50 Výjezdní příkaz (1) Výjezdní příkaz je doklad, který vydá z moci úřední a) policie po zrušení krátkodobého víza nebo po ukončení přechodného pobytu na území, při vydání rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo rozhodnutí, kterým byla stanovena nová doba k vycestování, nebo při správním vyhoštění, nebo b) ministerstvo po zrušení nebo uplynutí platnosti dlouhodobého vízadlouhodobého víza, po nepřiznání postavení osoby bez státní příslušnosti, po zamítnutí žádosti o povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, pokud uplynula platnost víza, po zrušení nebo zániku platnosti povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, po zrušení přechodného pobytu občanu Evropské unie1b), po ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie nebo po ukončení poskytování ochrany na území podle zvláštního právního předpisu3a). (2) Výjezdní příkaz dále vydá Ministerstvo zahraničních věcí z moci úřední po uplynutí doby platnosti nebo po prohlášení neplatnosti diplomatického nebo zvláštního vízazvláštního víza podle § 41, po uplynutí doby platnosti nebo po prohlášení neplatnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného tímto ministerstvem podle § 49 odst. 5 nebo po ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje. (3) Výjezdním příkazem cizineccizinec prokazuje oprávnění setrvat na území pouze pro účely vycestování z území; v době jeho platnosti není cizineccizinec při setrvání na území oprávněn podat žádost o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, s výjimkou žádosti podané podle § 33 odst. 1 a § 42e. Platnost výjezdního příkazu zaniká vycestováním cizincecizince z území. (4) Není-li dále stanoveno jinak, doba setrvání cizincecizince na výjezdní příkaz nesmí být delší než 30 dnů, dobu setrvání stanoví a ve výjezdním příkazu vyznačuje policie, ministerstvo nebo Ministerstvo zahraničních věcí. (5) Při ukončení pobytu občanu Evropské unie1b) nebo jeho rodinnému příslušníkovi se stanoví doba setrvání na výjezdní příkaz minimálně na 30 dnů. Podmínka stanovení minimální doby setrvání neplatí, pokud je důvodné nebezpečí, že by cizineccizinec mohl při svém setrvání na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo je zjištěno, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění. (6) Výjezdní příkaz obsahuje údaje o totožnostitotožnosti cizincecizince, číslo cestovního dokladu a dobu, ve které je cizineccizinec povinen z území vycestovat; v zájmu ochrany bezpečnosti státu, udržení veřejného pořádku nebo ochrany veřejného zdraví anebo v zájmu plnění mezinárodní smlouvy může být vycestování vázáno podmínkou spočívající v určení hraničního přechodu pro vycestování z území. (7) Výjezdní příkaz má tvar štítku, který policie, ministerstvo nebo Ministerstvo zahraničních věcí vyznačí do cestovního dokladu, v odůvodněných případech může být výjezdní příkaz vyznačen mimo cestovní doklad. Vyznačuje-li výjezdní příkaz Ministerstvo zahraničních věcí, je štítek označen jako „DIPLOMATIC EXIT VISA“ nebo „OFFICIAL EXIT VISA“. (8) CizinecCizinec je povinen se pro výjezdní příkaz dostavit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne vzniku skutečnosti uvedené v odstavci 1 nebo 2. Po uplynutí této lhůty se výjezdní příkaz cizincicizinci nevydá a policie postupuje podle § 50a, 50b nebo 118. § 50a Rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace (1) Rozhodnutí o povinnosti opustit území policie vydá cizincicizinci, který a) neoprávněně vstoupil nebo pobýval na území a má být předán podle mezinárodní smlouvy sjednané s jiným členským státem Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009; totéž platí i pro cizincecizince, který má být předán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie37) a kterému je umožněno dobrovolné vycestování, b) je držitelem platného oprávnění k pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie a na území pobývá neoprávněně; to neplatí, pokud by cizineccizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo c) je držitelem platného oprávnění k pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie a na území pobývá neoprávněně, u něhož nebyly shledány důvody pro vydání rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění nebo pokud by důsledkem rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění byl nepřiměřený zásah do jeho soukromého a rodinného života. (2) Rozhodnutí o povinnosti opustit území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace policie vydá a) cizincicizinci staršímu 15 let, který nevyužil možnosti dobrovolného návratu podle zákona o azylu, jestliže 1. bylo řízení o udělení mezinárodní ochrany zastaveno, protože cizineccizinec neposkytl údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany, nebo 2. nevycestoval po pravomocném ukončení řízení ve věci mezinárodní ochrany nebo po ukončení poskytování mezinárodní ochrany ve lhůtě uvedené ve výjezdním příkazu nebo ve lhůtě 30 dnů, nebyl-li cizincicizinci výjezdní příkaz udělen, b) cizincicizinci, který není držitelem platného oprávnění k pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie a na území pobývá neoprávněně, u něhož nebyly shledány důvody pro vydání rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění nebo pokud by důsledkem rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění byl nepřiměřený zásah do jeho soukromého a rodinného života, nebo c) cizincicizinci, který není držitelem platného oprávnění k pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie a na území pobývá neoprávněně, u něhož nebyly shledány důvody pro zahájení řízení o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění. (3) Policie v rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 stanoví dobu k vycestování z území nebo z území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, a to v rozmezí 7 až 30 dní, a v rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b) a c) v rozmezí 1 až 7 dní. Pokud by měla doba k vycestování začít běžet v době trvání zajištění cizincecizince, začíná tato doba běžet ode dne ukončení zajištění. Pokud je v průběhu doby k vycestování cizineccizinec zajištěn, běh této doby se zajištěním přerušuje. Požádá-li cizineccizinec během doby k vycestování o stanovení nové doby k vycestování zejména z důvodu uvedených v § 174a odst. 2, policie, pokud shledá důvody pro stanovení nové doby k vycestování, vydá nové rozhodnutí podle § 101 správního řádu, ve kterém stanoví novou dobu k vycestování s ohledem na délku trvání uváděných důvodů; odvolání nemá odkladný účinek. Novou dobu k vycestování lze stanovit nejdéle na 180 dnů. (4) Je-li cizineccizinec bez zbytečného odkladu převzat jiným členským státem na základě mezinárodní smlouvy sjednané s jiným členským státem Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009 nebo vrátí-li se cizineccizinec neprodleně dobrovolně do státu, v němž je držitelem platného oprávnění k pobytu, může policie upustit od vydání rozhodnutí o povinnosti opustit území. (5) V řízení o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení; to neplatí, je-li vydáno rozhodnutí podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 2 písm. b). Zahájené řízení o správním vyhoštění je řízením o povinnosti opustit území, jsou-li zjištěny skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. c) nebo odstavci 2 písm. b). Policie o tomto cizince vyrozumí bez zbytečného odkladu. Lhůta pro vydání rozhodnutí běží ode dne, kdy byl cizineccizinec vyrozuměn. § 50b (1) Rozhodnutí o povinnosti opustit území policie vydá občanu Evropské unie, který na území nehodlá pobývat déle než 30 dnů, a je důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek. (2) Policie v rozhodnutí podle odstavce 1 stanoví dobu k vycestování, a to nejdéle na 30 dnů. (3) V řízení o povinnosti opustit území je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení. Díl 7 Společná ustanovení k dlouhodobému vízu § 51 (1) Dlouhodobým vízemDlouhodobým vízem se rozumí povolení, které po dobu platnosti opravňuje cizincecizince ke vstupu a pobytu na území a vycestování z území, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Na udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza není právní nárok. (3) Dlouhodobé vízumDlouhodobé vízum je platné po dobu v něm vyznačenou. (4) Dlouhodobé vízumDlouhodobé vízum nelze udělit občanu Evropské unie1b). (5) Dlouhodobé vízumDlouhodobé vízum se považuje za udělené jeho vyznačením. § 52 V zájmu ochrany bezpečnosti státu, udržení veřejného pořádku nebo ochrany veřejného zdraví anebo v zájmu plnění mezinárodní smlouvy může být a) dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum vázáno podmínkou spočívající v určení hraničního přechodu pro vstup nebo vycestování z území, b) zkrácena doba platnosti dlouhodobého vízadlouhodobého víza. § 53 (1) Žádost o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza se podává na zastupitelském úřadu, pokud tento zákon nestanoví jinak, a podává se na úředním tiskopisu. (2) Zastupitelský úřad je oprávněn v souvislosti s podáním žádosti cizincecizince o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza snímat otisky prstů a pořizovat obrazové záznamy. § 54 V žádosti o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza je cizineccizinec povinen uvést své jméno a příjmení, ostatní jména, pohlaví, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, státní občanství současné a při narození, jméno a příjmení otce a matky, rodinný stav, místo trvalého pobytu v cizině a adresu místa pobytu na území, adresu pro doručování, je-li odlišná od adresy místa pobytu na území, druh, číslo a údaj o datu vydání a platnosti cestovního dokladu a označení státu, který jej vydal, a jde-li o cizincecizince s povoleným pobytem na území jiného státu, i údaj o tom, zda je oprávněn se na jeho území vrátit, a údaj o čísle a platnosti příslušného dokladu, povolání, zaměstnavatelezaměstnavatele a jeho adresu, u studentů název a adresu školy, dobu a účel pobytu na území a upřesňující informace k tomuto pobytu, zamýšlený den příjezdu a odjezdu, místo vstupu na území, zamýšlený dopravní prostředek, způsob zajištění úhrady nákladů spojených s pobytem včetně údajů o zdravotním pojištění za pobytu na území, údaje k případné zvoucí osobě v rozsahu příjmení, jméno, adresa místa pobytu na území, a jde-li o právnickou osobu, její název, sídlo a jméno a příjmení oprávněné osoby. V žádosti je cizineccizinec povinen dále uvést údaje k vízům uděleným v posledních 3 letech včetně doby jejich platnosti, údaje o předchozím pobytu na území a na území ostatních smluvních států a údaje k manželu a dětem v rozsahu jméno a příjmení, ostatní jména a den, měsíc, rok a místo narození. § 55 Náležitosti žádosti o udělení dlouhodobého víza (1) Náležitosti k žádosti o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, matričních dokladů a fotografie cizincecizince, pokud odpovídá jeho skutečné podobě. (2) Cestovní doklad je cizineccizinec povinen předložit v jeho originální listinné podobě a matriční doklad v jeho originální listinné nebo elektronické podobě. Ostatní náležitosti žádosti o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza je cizineccizinec povinen předložit alespoň v podobě, která má stejné účinky jako jejich originál. (3) Za účelem ověření pravosti předkládaného dokladu je cizineccizinec na výzvu správního orgánu povinen předložit jeho originál. (4) Není-li splněna povinnost podle odstavců 1 až 3 ani na výzvu správního orgánu, k předloženému dokladu správní orgán nepřihlíží. To neplatí v případech, kdy správní orgán pravost předloženého dokladu ověří jiným způsobem. (5) Předložení náležitostí k žádosti o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza se s výjimkou cestovního dokladu nevyžaduje, jde-li o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza v zájmu České republiky. (6) CizinecCizinec žádající o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza je povinen na požádání strpět sejmutí otisků prstů a pořízení obrazového záznamu. § 56 Důvody neudělení dlouhodobého víza (1) Dlouhodobé vízumDlouhodobé vízum, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu podle § 33 odst. 3, ministerstvo cizincicizinci neudělí, jestliže a) se cizineccizinec na požádání ministerstva nebo zastupitelského úřadu nedostaví k pohovoru nebo nepředloží ve stanovené lhůtě doklady za účelem ověření údajů uvedených v žádosti o dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum nebo jestliže se i přes provedení pohovoru nebo vyhodnocení předložených dokladů nepodaří tyto údaje ověřit, b) cizineccizinec vyplní žádost o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza nepravdivě, c) je cizineccizinec evidován v evidenci nežádoucích osobnežádoucích osob, d) má poznatky o tom, že by náklady spojené s pobytem cizincecizince na území nesla Česká republika, e) předloží padělané anebo pozměněné náležitosti nebo údaje podstatné pro posouzení žádosti v nich uvedené neodpovídají skutečnosti, f) cizineccizinec podal žádost o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza za účelem zaměstnánízaměstnání; ministerstvo v písemné informaci o důvodech neudělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza podle odstavce 5 cizincecizince poučí, že je oprávněn požádat o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty, g) jsou zjištěny skutečnosti uvedené v § 9 odst. 1 písm. a), b), g), h), i) nebo j), h) jsou zjištěny skutečnosti nasvědčující tomu, že cizineccizinec po skončení pobytu stanoveného dlouhodobým vízemdlouhodobým vízem neopustí území nebo že dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum hodlá zneužít k jinému účelu, než je uveden v žádosti o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza, i) před vyznačením dlouhodobého vízadlouhodobého víza nepředloží doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění, nejde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4, j) pobyt cizincecizince na území není v zájmu České republiky nebo je zjištěna jiná závažná překážka pobytu cizincecizince na území, k) cizineccizinec neuhradil pokutu nebo náklady řízení vzniklé v souvislosti s řízením vedeným podle tohoto zákona, l) cizineccizinec nesplňuje některou z podmínek pro udělení víza, m) se cizineccizinec dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat vízum k pobytu nad 90 dnů, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství nebo pokud byl účelově jmenován členem statutárního orgánu obchodní korporace a jeho činnost jako člena statutárního orgánu obchodní korporace není skutečným účelem jeho pobytu na území, nebo n) je zaměstnavatelzaměstnavatel cizincecizince podle § 178f nespolehlivý, jde-li o mimořádné pracovní vízum. (2) Dlouhodobé vízumDlouhodobé vízum, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu podle § 33 odst. 3, ministerstvo cizincicizinci neudělí, jestliže a) nesplňuje podmínku trestní zachovalosti (§ 174), nebo b) v uplynulých 5 letech porušil povinnost stanovenou tímto zákonem, za podmínky, že důsledky neudělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza budou přiměřené důvodu pro neudělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto neudělení do soukromého a rodinného života cizincecizince. (3) Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnánízaměstnání ministerstvo cizincicizinci neudělí, jestliže nastal některý z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a) až c), e), g) až i) a l) nebo důvod uvedený v odstavci 2 písm. a), a dále jestliže cizineccizinec k žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnánízaměstnání uvedl pouze číslo jednací žádosti o vydání povolení k zaměstnánízaměstnání a Úřad práce České republiky toto povolení nevydal. (4) K důvodu podle odstavce 1 nebo 2 se nepřihlédne, jde-li o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza v zájmu České republiky nebo v zájmu plnění mezinárodního závazku. (5) Ministerstvo písemně informuje cizincecizince o důvodech neudělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza a o jeho oprávnění požádat ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení informace o neudělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza o nové posouzení důvodů neudělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza (§ 180e). (6) Jde-li o udělení dlouhodobého víza cizincicizinci, který je zařazen do informačního systému smluvních států, ministerstvo projedná udělení víza se smluvním státem, který cizincecizince do tohoto systému zařadil; v řízení přihlédne ke skutečnostem, které smluvní stát vedly k zařazení cizincecizince do tohoto systému. Udělení víza ministerstvo oznámí smluvnímu státu, který cizincecizince do informačního systému smluvních států zařadil. § 57 (1) Zastupitelský úřad je oprávněn před odesláním žádosti o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza ministerstvu k této žádosti uplatnit stanovisko. Ministerstvo k tomuto stanovisku při udělování dlouhodobého víza přihlédne. Pokud cizineccizinec před vyznačením dlouhodobého vízadlouhodobého víza nepředloží doklad o cestovním zdravotním pojištění nebo doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění, byl-li vyžádán, a dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum mu z tohoto důvodu nebude uděleno, zastupitelský úřad tuto skutečnost oznámí ministerstvu; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4. (2) Zastupitelský úřad je oprávněn provést pohovor se žadatelem o dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum; jde-li o žadatele o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání, zastupitelský úřad provede pohovor vždy, a to zejména s cílem zjistit bližší skutečnosti týkající se uváděného účelu pobytu na území. O provedeném pohovoru zastupitelský úřad sepíše záznam, který obsahuje zejména údaje umožňující identifikaci žadatele, vylíčení průběhu pohovoru, datum, jméno a příjmení nebo služební číslo a podpis osoby provádějící pohovor a podpis žadatele. (3) Stanovisko zastupitelského úřadu k žádosti o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza se žadateli o dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum ani jeho zástupci nezpřístupňuje. § 58 Vyznačování dlouhodobého víza (1) Dlouhodobé vízumDlouhodobé vízum do cestovního dokladu vyznačuje zastupitelský úřad, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) V odůvodněných případech může být dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum vyznačeno mimo cestovní doklad. (3) V dlouhodobém vízudlouhodobém vízu lze vyznačit jeden nebo více účelů pobytu. (4) V případě víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnánízaměstnání se vyznačí v oddílu „poznámky“ ve vízovém štítku záznam „SEASONAL WORK“. § 60 (1) Žádost o prodloužení doby platnosti dlouhodobého vízadlouhodobého víza a doby pobytu na území na toto vízum podává cizineccizinec ministerstvu na úředním tiskopisu, na kterém se podává žádost o udělení tohoto víza. (2) O prodloužení doby platnosti dlouhodobého vízadlouhodobého víza a doby pobytu na území na toto vízum je cizineccizinec oprávněn požádat nejpozději před uplynutím doby platnosti dlouhodobého vízadlouhodobého víza a doby pobytu na území na toto vízum, nejdříve však 90 dnů před uplynutím této doby. (3) Zabrání-li včasnému podání žádosti podle odstavce 2 důvody na vůli cizincecizince nezávislé, je cizineccizinec oprávněn tuto žádost podat do 5 pracovních dnů po zániku těchto důvodů. V odůvodněných případech může cizineccizinec žádost podat i dříve, než je uvedeno v odstavci 2. Důvody pro pozdější podání žádosti podle věty první a pro dřívější podání žádosti podle věty druhé je cizineccizinec povinen ministerstvu sdělit nejpozději při podání žádosti a na jeho výzvu tyto důvody prokázat. (4) Pokud doba platnosti dlouhodobého vízadlouhodobého víza a doba pobytu na území na toto vízum uplyne před rozhodnutím o jejich prodloužení, ačkoli žádost byla podána v souladu s podmínkami uvedenými v odstavci 2 nebo 3, považuje se dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum za platné a doba pobytu na území na toto vízum za prodlouženou do nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. (5) Oprávnění k pobytu podle odstavce 4 ministerstvo osvědčí vízovým štítkem vyznačovaným do cestovního dokladu podle jednotného formátu stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie51), a to ve formě dlouhodobého vízadlouhodobého víza s dobou platnosti odpovídající předpokládané délce řízení o žádosti; to neplatí, jde-li o cizincecizince zařazeného do informačního systému smluvních států, kterému se vydá pouze potvrzení o oprávnění k pobytu podle odstavce 4. Platnost dokladu nebo potvrzení podle věty první zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti. (6) Lhůta uvedená v odstavcích 2 a 3 je zachována, je-li posledního dne lhůty žádost podána ministerstvu. Nestanoví-li tento zákon, že žádost je cizineccizinec povinen podat osobně, je lhůta uvedená v odstavcích 2 a 3 také zachována, je-li posledního dne lhůty podána poštovní zásilka adresovaná ministerstvu, která obsahuje žádost, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence nebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě. (7) Pokud o žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33 odst. 1 písm. c) nebylo rozhodnuto v době platnosti oprávnění k pobytu cizincecizince na území, cizineccizinec podal žádost v době platnosti oprávnění k pobytu a byl podle § 69 oprávněn podat na území žádost o vydání povolení k trvalému pobytu, považuje se jeho další pobyt na území za pobyt na toto vízum, a to až do rozhodnutí o žádosti; v této době není cizineccizinec oprávněn podat na území žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo další žádost o vydání povolení k trvalému pobytu. § 62 Zánik platnosti dlouhodobého víza (1) Platnost dlouhodobého vízadlouhodobého víza zanikne, jakmile nabyl právní moci rozsudek ukládající trest vyhoštění10) nebo je vykonatelné rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění. (2) Platnost dlouhodobého víza uděleného podle § 30 odst. 2 zaniká převzetím povolení k trvalému pobytu, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, za účelem studia nebo vědeckého výzkumu, povolení k dlouhodobému pobytu vydaného rodinnému příslušníkovi výzkumného pracovníka, zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty, modré karty nebo povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí. (3) Platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území uděleného podle § 33 odst. 3 dále zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu2). (4) Po vycestování cizincecizince z území smluvních států zanikne platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území; to neplatí, jde-li o cizincecizince v postavení osoby bez státní příslušnosti, kterému bylo uděleno vízum podle § 33 odst. 3 věty druhé. Platnost ostatních dlouhodobých vízdlouhodobých víz není vycestováním cizincecizince z území dotčena. § 63 Zánik platnosti zaměstnanecké karty (1) Platnost zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty zaniká nejpozději uplynutím 60 dnů ode dne, kdy cizincicizinci skončil poslední pracovněprávní vztah splňující podmínky podle § 42g odst. 2 písm. b) na pracovní pozici, na kterou byla vydána zaměstnanecká kartazaměstnanecká karta nebo povolení k zaměstnánízaměstnání anebo která byla oznámena za splnění podmínek uvedených v § 42g odst. 7 až 10; to neplatí, pokud se jedná o cizincecizince uvedeného v § 98 zákona o zaměstnanosti. (2) Za podmínek stanovených v odstavci 1 zaniká i oprávnění k pobytu podle § 47 odst. 4, pokud toto oprávnění vzniklo podáním žádosti o prodloužení platnosti zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty. Řízení o žádosti o prodloužení platnosti zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty ministerstvo v takovém případě zastaví. (3) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže cizineccizinec před uplynutím doby uvedené v odstavci 1 učiní oznámení podle § 42g odst. 7 nebo podá žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem. § 64 Studium Studiem se pro účely tohoto zákona rozumí a) studium v akreditovaných studijních programech na vysoké škole9k), b) účast na jazykové a odborné přípravě ke studiu akreditovaného studijního programu vysoké školy organizované veřejnou vysokou školou, nebo účast na jazykovém a odborném kurzu pořádaném v rámci programu Evropské unie nebo na základě mezinárodní smlouvy, c) střední vzdělávání a vyšší odborné vzdělávání v oborech vzdělání ve střední škole, konzervatoři nebo vyšší odborné škole, zapsané do rejstříku škol a školských zařízení10a) v rámci výměnného programu uskutečňovaného v tuzemské hostitelské organizaci, d) stipendijní pobyt realizovaný na základě platných mezinárodních smluv prováděných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, platného stipendijního programu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, stipendijního programu Evropské unie nebo na základě rozhodnutí vlády České republiky, e) stáž určená k získání znalostí, praxe a zkušeností uskutečňovaná cizincemcizincem v tuzemské hostitelské organizaci v době jeho studia na zahraniční vysoké škole nebo v době nejvýše 2 let po ukončení studia na vysoké škole, organizačně zajišťovaná nebo koordinovaná tuzemskou vysokou školou, Akademií věd České republiky nebo k tomuto účelu Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy akreditovanou právnickou osobou se sídlem na území nebo právnickou osobou se sídlem mimo území, která má na území organizační složku, f) evropská dobrovolná služba cizincecizince ve věku od 18 do 30 let nebo dobrovolnická služba, určená k získání praktických, odborných zkušeností cizincemcizincem, uskutečňovaná v tuzemské hostitelské organizaci jako součást projektu programu nebo iniciativ Evropské unie, popřípadě obdobného státního programu a organizačně zajišťovaná nebo koordinovaná k tomuto účelu ministerstvem nebo Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy akreditovanou právnickou osobou se sídlem na území nebo právnickou osobou se sídlem mimo území, která má na území organizační složku, g) výměna zkušeností a studijní pobyty osob odpovědných za vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů, pokud tyto činnosti jsou vykonávány v rámci programů nebo iniciativ Evropské unie nebo v rámci mezinárodních smluv. HLAVA IV TRVALÝ POBYT NA ÚZEMÍ Díl 1 § 65 (1) CizinecCizinec je oprávněn pobývat na území v rámci trvalého pobytu na základě a) povolení k trvalému pobytu, nebo b) rozhodnutí příslušného orgánu o svěření tohoto cizincecizince do náhradní výchovy10c), je-li splněna podmínka podle § 87 odst. 1. (2) Ustanovení této hlavy se nevztahuje na občana Evropské unie1b) a s výjimkou § 83 až 85 na jeho rodinného příslušníka. Povolení k trvalému pobytu § 66 (1) Povolení k trvalému pobytu se bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území vydá cizincicizinci a) který o vydání tohoto povolení žádá z humanitárních důvodů, zejména 1. je-li manželem azylanta a manželství vzniklo před vstupem azylanta na území, 2. je-li nezletilým dítětem azylanta nebo dítětem, které je závislé na péči azylanta, pokud nepožádá o udělení azylu, nebo 3. byl-li v minulosti státním občanem České republiky, b) který o vydání tohoto povolení žádá z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele, c) na jeho žádost, pokud je jeho pobyt na území v zájmu České republiky, nebo d) který o vydání tohoto povolení žádá jako nezletilé dítě cizincecizince, jenž na území pobývá na základě povolení k trvalému pobytu, je-li důvodem žádosti společné soužití těchto cizincůcizinců na území. (2) Povolení k trvalému pobytu se dále na žádost vydá cizincicizinci, kterému předchozí povolení k trvalému pobytu na území bylo zrušeno z důvodu podle § 77 odst. 1 písm. c) nebo d), pokud od nabytí právní moci rozhodnutí neuplynula doba 3 let. § 68 (1) Povolení k trvalému pobytu se na žádost vydá cizincicizinci, který ke dni podání žádosti pobývá na území nepřetržitě po dobu nejméně 5 let. (2) Do doby pobytu podle odstavce 1 se započítávají a) doba pobytu na území na dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum a na povolení k dlouhodobému pobytu, není-li dále stanoveno jinak, b) doba pobytu v postavení azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany podle zákona o azylu, c) doba předchozího pobytu na základě povolení k přechodnému pobytu včetně doby, po kterou bylo vedeno řízení o žádosti, na základě které bylo povolení k přechodnému pobytu vydáno, pokud 1. bylo cizincicizinci na žádost podle § 87f odst. 5 vydáno povolení k dlouhodobému pobytu po ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie, nebo 2. cizineccizinec požádal o vydání povolení k trvalému pobytu během lhůty k vycestování stanovené z důvodu ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie uvedené v § 87f odst. 5, d) jednou polovinou 1. doba pobytu na území na dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum a na povolení k dlouhodobému pobytu vydaného za účelem studia, nebo 2. doba, po kterou bylo vedeno řízení o udělení mezinárodní ochrany, které vedlo k rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany, a to včetně doby řízení o žalobě nebo o kasační stížnostikasační stížnosti; bylo-li řízení o udělení mezinárodní ochrany vedeno déle než 18 měsíců, započítává se tato doba v celém rozsahu, e) období nepřítomnosti cizincecizince na území v průběhu doby pobytu podle písmen a) až d), pokud tato jednotlivá období nepřítomnosti nepřesáhla 6 po sobě jdoucích měsíců a pokud ve svém souhrnu nepřesáhla 310 dnů; pokud jedno období nepřítomnosti cizincecizince na území nebylo delší než 12 po sobě jdoucích měsíců ze závažných důvodů, zejména jde-li o těhotenství a narození dítěte, závažné onemocnění nebo studium, nepřetržitost pobytu je zachována, přičemž toto období se do doby pobytu podle odstavce 1 nezapočítává, f) období nepřítomnosti cizincecizince na území v průběhu doby pobytu podle písmen a) až d), pokud byl cizineccizinec svým zaměstnavatelemzaměstnavatelem pracovně vyslán do zahraničí a pokud tato jednotlivá období nepřítomnosti nepřesáhla 10 po sobě jdoucích měsíců a ve svém souhrnu nepřesáhla 560 dnů; toto období se však nezapočítá, byl-li cizineccizinec členem statutárního orgánu zaměstnavatelezaměstnavatele. (3) Do doby pobytu podle odstavce 1 se nezapočítává doba a) vyslání cizincecizince na území zahraničním zaměstnavatelemzaměstnavatelem nebo zahraniční právnickou nebo fyzickou osobou, b) pobytu cizincecizince na území, pokud účelem pobytu na území byla výpomoc s domácími pracemi za stravu, ubytováníubytování a kapesné určené k uspokojování jeho základních sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb (au pair), c) výkonu trestu odnětí svobody; dnem nástupu cizincecizince do výkonu trestu odnětí svobody se přerušuje i doba jeho nepřetržitého pobytu na území, a to až do doby jeho propuštění z výkonu tohoto trestu, d) pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnánízaměstnání nebo na mimořádné pracovní vízum, e) pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území; to neplatí, pokud cizineccizinec následně na území pobýval na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydané podle § 43, a f) pobytu cizince na základě povolení k pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí členům zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace, veřejné instituce nebo entity70) akreditovaných v České republice anebo jejich rodinným příslušníkům registrovaným Ministerstvem zahraničních věcí. (4) Povolení k trvalému pobytu se na žádost dále vydá cizincicizinci, který splnil podmínku 5 let nepřetržitého pobytu na území členských států Evropské unie jako držitel modré karty, pokud jako držitel modré karty nepřetržitě pobývá na území po dobu nejméně 2 let; do doby 5 let nepřetržitého pobytu na území členských států se dále započítávají pobyt za účelem vědeckého výzkumu, studia nebo doba, po kterou byl žadatel držitelem mezinárodní ochrany v jiném členském státě. Pokud držitel modré karty vydané jiným členským státem pobýval na jeho území méně než 12 měsíců, tento pobyt se do období nepřetržitého pobytu nezapočítá. Do požadované doby nepřetržitého pobytu se započítávají i období nepřítomnosti držitele modré karty na území členských států Evropské unie, pokud jednotlivá období nepřítomnosti nepřesáhla 12 po sobě jdoucích měsíců a pokud v souhrnu nepřesáhla 18 měsíců. Toto ustanovení se obdobně použije i na rodinného příslušníka držitele modré karty, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území. (5) Žádost o povolení k trvalému pobytu je oprávněn podat i cizineccizinec, který v době splnění podmínek podle předchozích odstavců pobývá mimo území. Jestliže platnost povolení k dlouhodobému pobytu na území skončí cizincicizinci v době jeho nepřítomnosti na území, musí být žádost podána nejpozději do 6 měsíců od skončení platnosti tohoto povolení. § 69 (1) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 se podává na zastupitelském úřadu, pokud není dále stanoveno jinak. (2) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. a) nebo b) lze podat též ministerstvu, pokud cizineccizinec, jemuž má být povolení k trvalému pobytu vydáno, a) pobývá na území v rámci přechodného pobytu a je manželem nebo nezletilým dítětem cizincecizince, jemuž byl udělen azyl z důvodů uvedených ve zvláštním právním předpise11), b) pobývá na území na základě uděleného víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu, nebo c) pobývá na území na základě vydaného povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, pokud jeho spolupráce s orgánem činným v trestním řízeníorgánem činným v trestním řízení přispěla k prokázání trestného činutrestného činu obchodování s lidmi nebo prokázání organizování nebo umožnění nedovoleného překročení státní hranice. (3) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. c) podává cizineccizinec ministerstvu, pokud pobývá na území v rámci přechodného pobytu. (4) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. d) lze podat též ministerstvu, pokud cizineccizinec, jemuž má být povolení k trvalému pobytu vydáno, pobývá na území v rámci přechodného pobytu, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území uděleného podle § 33 odst. 1 písm. e). (5) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 68 odst. 1 podává cizineccizinec ministerstvu, pokud na území pobývá nepřetržitě 5 let a v době podání žádosti pobývá na území a) na povolení k dlouhodobému pobytu, b) jako azylant, osoba požívající doplňkové ochrany nebo cizineccizinec požívající dočasné ochrany, nebo c) během lhůty k vycestování stanovené z důvodu ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie uvedené v § 87f odst. 5. (6) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 68 je cizineccizinec uvedený v § 68 odst. 5 oprávněn podat také na zastupitelském úřadu. (7) Žádost o povolení k trvalému pobytu nelze podat na území, pokud cizineccizinec, jemuž má být povolení k trvalému pobytu vydáno, pobývá na území na základě oprávnění k pobytu podle § 47 odst. 4, 6, 8, 9 nebo 10; to neplatí, jde-li o žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. d). § 70 (1) Žádost o povolení k trvalému pobytu se podává na úředním tiskopisu. V žádosti je cizineccizinec povinen uvést a) své jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, pohlaví, státní občanství, rodinný stav, nejvyšší dosažené vzdělání, povolání, zaměstnánízaměstnání před příchodem na území (pracovní zařazení, název a adresa zaměstnavatelezaměstnavatele), účel pobytu na území, zaměstnánízaměstnání po vstupu na území (pracovní zařazení, název a adresa zaměstnavatelezaměstnavatele), poslední bydliště v cizině, adresu místa pobytu na území, adresu pro doručování, je-li odlišná od místa pobytu, předchozí pobyt na území delší než 3 měsíce (důvod a místo pobytu), den vstupu na území, číslo a platnost cestovního dokladu a označení státu, který tento doklad vydal, b) jméno, příjmení a ostatní jména, dřívější příjmení, státní občanství, datum narození, místo a stát narození, bydliště a povolání manžele nebo manželky, c) jméno, příjmení a ostatní jména, datum narození, státní občanství, bydliště a povolání rodičů, d) jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní občanství, bydliště a povolání dětí, a e) jméno, příjmení a ostatní jména, datum narození, státní občanství, bydliště a povolání sourozenců. (2) CizinecCizinec je povinen k žádosti o povolení k trvalému pobytu předložit a) fotografie, b) cestovní doklad, c) doklad potvrzující účel pobytu na území, například matriční doklad nebo jinou listinu dokládající příbuzenský vztah, doklad o tom, že cizineccizinec byl v minulosti státním občanem České republiky1); to neplatí, jde-li o cizincecizince, který žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 68, d) doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území (§ 71 odst. 1); to neplatí, jde-li o cizincecizince podle § 87, který žádá o povolení k trvalému pobytu po dosažení věku 18 let z důvodu podle § 66 odst. 1 písm. a); na požádání je cizineccizinec povinen předložit též prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti finančního úřadu, a to v plném rozsahu údajů, za účelem ověření úhrnného měsíčního příjmu cizincecizince a společně s ním posuzovaných osob; pokud cizineccizinec předložil k žádosti doklad o příjmu s ním společně posuzované osoby, je povinen na požádání předložit též její prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti, e) doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů jako podklad k posouzení trestní zachovalosti (§ 174) vydaný státem, jehož je cizineccizinec státním občanem nebo v němž má trvalé bydliště, jakož i státy, v nichž cizineccizinec v posledních 3 letech pobýval nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává; tato povinnost se nevztahuje na cizincecizince mladšího 15 let a na cizincecizince staršího 15 let, jemuž bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území nebo byla udělena doplňková ochrana podle zvláštního právního předpisu2); cizineccizinec, který žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 68 odst. 1, nebo, jde-li o cizincecizince podle § 87, který žádá o povolení k trvalému pobytu po dosažení věku 18 let z důvodů podle § 66 odst. 1 písm. a), je povinen předložit doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů, je-li o to požádán, f) doklad o zajištění ubytováníubytování na území (§ 71 odst. 2), g) souhlas rodičů, popřípadě jiných zákonných zástupců nebo poručníků, s trvalým pobytem dítěte na území; souhlas rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka se nevyžaduje, jde-li o rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka, který za dítě podal žádost nebo se kterým bude dítě společně pobývat na území, a dále pokud cizineccizinec prokáže, že souhlas nemůže z důvodů na jeho vůli nezávislých předložit, nebo pokud již dítě pobývá na území na základě dlouhodobého vízadlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu, h) doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka vydaný osobou uskutečňující zkoušku znalosti českého jazyka v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem vydaným podle § 182a odst. 1 písm. a) (dále jen „zkouška z jazyka“), není-li dále stanoveno jinak. (3) CizinecCizinec, který je manželem nebo nezletilým dítětem azylanta2) nebo dítětem, které je závislé na péči azylanta, anebo cizineccizinec, který žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. a) nebo b) a pobývá na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, je povinen k žádosti o povolení k trvalému pobytu předložit náležitosti podle odstavce 2 písm. a) až c) a f). (4) CizinecCizinec žádající o povolení k trvalému pobytu podle § 66 je povinen na požádání zastupitelského úřadu nebo ministerstva předložit doklad potvrzující splnění požadavků opatření před zavlečením infekčního onemocnění. (5) Doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka podle odstavce 2 písm. h) se nevyžaduje od cizincecizince, který a) nedosáhl věku 15 let, b) prokáže, že v průběhu 20 let předcházejících podání žádosti o povolení trvalého pobytu byl nejméně 1 školní rok nepřetržitě žákem základní anebo střední školy nebo nejméně 1 akademický rok studoval vysokou školu s českým vyučovacím jazykem anebo studijní program zaměřený na český jazyk na vysoké škole, c) prokáže, že absolvoval jinou obecně uznávanou zkoušku z českého jazyka, která je pro účely tohoto zákona stanovena prováděcím právním předpisem jako rovnocenná zkoušce z jazyka, d) žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 66 nebo po zániku oprávnění k trvalému pobytu podle § 87 odst. 7 písm. a) bodu 4, e) prokáže, že má tělesné nebo mentální postižení, mající vliv na jeho schopnost komunikovat, nebo f) dosáhl věku 60 let. (6) Ministerstvo je v případě důvodné pochybnosti, že cizineccizinec má požadovanou znalost českého jazyka v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, oprávněno neuznat doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka nebo doklad o absolvování jiné obecně uznávané zkoušky z českého jazyka; vznikne-li důvodná pochybnost při úkonu, o kterém se nesepisuje protokol, pořídí o podstatných okolnostech svědčících o existenci důvodné pochybnosti ministerstvo záznam do spisu. O neuznání dokladu prokazujícího požadovanou znalost českého jazyka ministerstvo vydá usnesení, kterým též řízení přeruší a cizincicizinci určí lhůtu k vykonání nebo opětovnému vykonání zkoušky z jazyka a k předložení nového dokladu prokazujícího požadovanou znalost českého jazyka. Zkouška z jazyka podle věty první se koná u osoby oprávněné uskutečňovat zkoušku z jazyka, určené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy; touto osobou nemůže být určena osoba, která vydala ministerstvem neuznaný doklad. O tom, u které osoby určené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy má cizineccizinec zkoušku z jazyka vykonat, ministerstvo cizincecizince informuje. § 71 (1) Za doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území se považuje doklad prokazující, že příjem cizincecizince je pravidelný a úhrnný měsíční příjem cizincecizince a společně s ním posuzovaných osob pobývajících na území [§ 42c odst. 3 písm. c)] nebude nižší než součet částek životních minim9d) cizincecizince a s ním společně posuzovaných osob a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem9e) nebo částky, kterou cizineccizinec prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob. Jde-li o cizincecizince podle § 66 může být tento doklad nahrazen dokladem o příslibu poskytnutí prostředků k zajištění trvalého pobytu na území z prostředků veřejných rozpočtů. Za příjem podle věty první se považuje příjem započitatelný podle zákona o životním a existenčním minimu, s výjimkou jednorázového příjmu, přídavku na dítě, podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a dávek v systému pomoci v hmotné nouzi; pro účely výpočtu příjmu se § 8 odst. 2 až 4 zákona o životním a existenčním minimu nepoužije. Příjem cizincecizince lze prokázat zejména potvrzením zaměstnavatelezaměstnavatele o výši průměrného čistého měsíčního výdělku, jde-li o příjmy ze závislé činnosti, nebo rozhodnutím o stanovení daně z příjmů fyzických osob, jde-li o příjmy ze samostatné činnosti za poslední zdaňovací období. (2) Dokladem o zajištění ubytováníubytování podle § 70 odst. 2 písm. f) se rozumí doklad o vlastnictví bytu nebo domu, doklad o oprávněnosti užívání bytu anebo domu nebo písemné potvrzení osoby, která je vlastníkem nebo oprávněným uživatelem bytu nebo domu, s jejím úředně ověřeným podpisem, kterým je cizincicizinci udělen souhlas s ubytovánímubytováním. UbytováníUbytování může být zajištěno pouze v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu31) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem, a je podle stavebního zákona určen pro bydlení, ubytováníubytování nebo rekreaci. Úřední ověření se nevyžaduje, podepíše-li oprávněná osoba podle věty první souhlas před pověřeným zaměstnancem ministerstva. Pokud je písemné potvrzení o souhlasu podle věty první podáváno elektronicky, musí být podepsáno způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu52). § 72 Náležitosti žádosti o povolení k trvalému pobytu nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, matričního dokladu, dokladu prokazujícího požadovanou znalost českého jazyka a fotografie cizincecizince, pokud odpovídá jeho skutečné podobě. Ustanovení § 55 odst. 2 až 4 platí obdobně. § 74 (1) CizinecCizinec, který podal žádost o vydání povolení k trvalému pobytu na zastupitelském úřadu a bylo mu uděleno vízum podle § 30 odst. 4, je povinen se ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území osobně dostavit na ministerstvo a) k převzetí rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu a b) ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizincecizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizincicizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. (2) CizinecCizinec, který podal žádost o vydání povolení k trvalému pobytu na území ministerstvu a splňuje podmínky pro vydání povolení k trvalému pobytu, je povinen se na výzvu osobně dostavit na ministerstvo a) k převzetí rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu a b) ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizincecizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizincicizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. (3) CizinecCizinec je povinen se ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu. (4) Pokud rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu, které cizineccizinec převzal podle odstavce 1 nebo 2, nenabylo právní moci z jiných zákonem stanovených důvodů, nabývá právní moci nejpozději dnem převzetí průkazu o povolení k pobytu. Důvody pro nevydání, zánik platnosti a zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu § 75 (1) Ministerstvo žádost o vydání povolení k trvalému pobytu zamítne, jestliže a) cizineccizinec k žádosti předloží padělané anebo pozměněné náležitosti nebo náležitosti, v nichž uvedené údaje podstatné pro posouzení žádosti neodpovídají skutečnosti, b) v případě polygamního manželství nositel oprávnění ke sloučení rodiny již na území s jinou manželkou pobývá, c) je cizineccizinec evidován v evidenci nežádoucích osobnežádoucích osob (§ 154), d) cizineccizinec ve výpovědi uvede nepravdivé skutečnosti, e) cizineccizinec nesplňuje podmínku trestní zachovalosti (§ 174), f) cizineccizinec nepředloží doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území, g) v řízení jsou zjištěny skutečnosti podle § 77 odst. 1 písm. a) nebo e), nebo h) v řízení nejsou potvrzeny důvody uvedené v žádosti o povolení k trvalému pobytu podle § 66 nebo nejsou splněny podmínky podle § 68. (2) Ministerstvo žádost o vydání povolení k trvalému pobytu dále zamítne, jestliže a) cizineccizinec je zařazen do informačního systému smluvních států, b) cizineccizinec žádající o povolení k trvalému pobytu podle § 66 nesplňuje požadavky opatření před zavlečením infekčního onemocnění, c) v řízení jsou zjištěny skutečnosti podle § 77 odst. 2 písm. g), d) cizineccizinec v době platnosti posledního povolení k dlouhodobému pobytu bezprostředně předcházejícího podání žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu podle § 68 neplnil na území účel, pro který mu povolení k dlouhodobému pobytu bylo vydáno; to neplatí, pokud cizineccizinec prokáže, že se jednalo o neplnění účelu ze závažných důvodů po přechodnou dobu, e) cizineccizinec ohrozil bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušil veřejný pořádek nebo je důvodné nebezpečí, že by cizineccizinec mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo f) cizineccizinec ohrozil bezpečnost jiného členského státu Evropské unie nebo závažným způsobem narušil jeho veřejný pořádek, za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizincecizince. (3) K důvodům podle odstavce 1 nebo 2 ministerstvo nemusí přihlédnout, jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu v zájmu České republiky nebo z důvodu plnění mezinárodního závazku. (4) K důvodu podle odstavce 2 písm. a) se nepřihlédne, jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu z humanitárních nebo jiných důvodů hodných zvláštního zřetele. (5) Jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu podle odstavce 3 nebo 4, ministerstvo projedná vydání tohoto povolení se smluvním státem, který cizincecizince zařadil do informačního systému smluvních států, a v řízení přihlédne ke skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. Vydání povolení k trvalému pobytu ministerstvo oznámí smluvnímu státu, který cizincecizince do informačního systému smluvních států zařadil. § 76 Platnost povolení k trvalému pobytu zaniká a) nabytím státního občanství České republiky, b) nabytím právní moci rozsudku ukládajícího cizincicizinci trest vyhoštění10) nebo vykonatelností rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění, c) jestliže jiný členský stát Evropské unie cizincicizinci přiznal právní postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie7c), nebo d) úmrtím cizincecizince nebo právní mocí rozhodnutí soudu o prohlášení cizincecizince za mrtvého. § 77 (1) Ministerstvo zruší platnost povolení k trvalému pobytu, jestliže a) zjistí, že se cizineccizinec dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k trvalému pobytu, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství, b) cizincicizinci byl trvalý pobyt povolen na základě předložených padělaných anebo pozměněných náležitostí nebo náležitostí, v nichž uvedené údaje podstatné pro posouzení žádosti neodpovídají skutečnosti, c) cizineccizinec pobýval mimo území států Evropské unie nepřetržitě po dobu delší než 12 měsíců, pokud nebyla odůvodněna závažnými důvody, zejména těhotenstvím a narozením dítěte, závažným onemocněním, studiem nebo odborným školením anebo pracovním vysláním do zahraničí, d) cizineccizinec pobýval mimo území nepřetržitě po dobu delší než 6 let, e) je to odůvodněno plněním závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy, f) o to cizineccizinec požádá, g) cizineccizinec, bývalý držitel modré karty, nebo jeho rodinný příslušník, pobýval mimo území členských států Evropské unie nepřetržitě po dobu delší než 24 měsíců, h) byl cizineccizinec pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce přesahující 3 roky anebo byl cizineccizinec opakovaně pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, nebo i) byl cizineccizinec v České republice ve 3 a více případech odsouzen za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu, za podmínky, že od právní moci posledního odsouzení do zahájení řízení o zrušení povolení k trvalému pobytu neuplynula doba delší než 1 rok. (2) Ministerstvo platnost povolení k trvalému pobytu dále zruší, jestliže a) cizineccizinec opakovaně závažným způsobem naruší veřejný pořádek nebo práva a svobody druhých anebo je důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu, b) zanikne do 5 let po vydání povolení k trvalému pobytu důvod, pro který bylo podle § 66 odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo § 66 odst. 1 písm. b) povolení k trvalému pobytu vydáno, c) byla zrušena platnost povolení k trvalému pobytu uděleného tomu, kdo o cizincecizince, držitele tohoto povolení, pečoval, d) cizineccizinec nesplnil povinnost podle § 88 odst. 3, e) cizineccizinec je zařazen do informačního systému smluvních států a příslušný orgán, který cizincecizince do tohoto systému zařadil, poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, f) byl cizineccizinec pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce do 3 let včetně, nebo g) jiný členský stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizincecizince ze svého území9a) z důvodu odsouzení cizincecizince k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizincůcizinců na jejich území, za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizincecizince. (3) Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu podle odstavců 1 a 2 stanoví lhůtu k vycestování z území; cizineccizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. Díl 2 Právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území § 83 (1) Ministerstvo v rozhodnutí o povolení k trvalému pobytu přizná cizincicizinci právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území7c) (dále jen „rezident na území“), jestliže cizineccizinec a) splnil ke dni podání žádosti podmínku 5 let nepřetržitého pobytu na území (§ 68), b) nenarušil závažným způsobem veřejný pořádek nebo neohrozil bezpečnost státu nebo jiného členského státu Evropské unie a c) prokázal zajištění prostředků k trvalému pobytu na území podle § 71. (2) Ministerstvo právní postavení rezidenta na území dále přizná cizincicizinci s povolením k trvalému pobytu na území, kterému toto právní postavení nebylo přiznáno současně s vydáním povolení k trvalému pobytu, pokud o to cizineccizinec písemně požádá a splňuje podmínky podle odstavce 1. (3) Ministerstvo právní postavení rezidenta na území dále přizná cizincicizinci, který je držitelem modré karty, jestliže splnil podmínku 5 let nepřetržitého pobytu na území členských států Evropské unie jako držitel modré karty a po dobu dvou let jako držitel modré karty nepřetržitě pobývá na území. Do doby 5 let nepřetržitého pobytu na území členských států se dále započítávají pobyt za účelem vědeckého výzkumu, studia nebo doba, po kterou byl žadatel držitelem mezinárodní ochrany v jiném členském státě. Pokud držitel modré karty vydané jiným členským státem pobýval na jeho území méně než 12 měsíců, tento pobyt se do období nepřetržitého pobytu nezapočítá. Toto ustanovení se obdobně použije i na rodinné příslušníky držitele modré karty, kterým bylo umožněno společné soužití rodiny na území členských států Evropské unie. (4) CizinecCizinec, kterému právní postavení rezidenta na území bylo zrušeno (§ 85 odst. 1), je oprávněn požádat o opětovné přiznání tohoto právního postavení, pokud ode dne pravomocného rozhodnutí o zrušení právního postavení rezidenta na území uplynulo alespoň 5 let a prokáže zajištění prostředků k trvalému pobytu na území podle § 71. Ministerstvo právní postavení rezidenta na území cizincicizinci přizná, pokud na území pobývá po uvedenou dobu nepřetržitě (§ 68), pominuly důvody zrušení tohoto právního postavení a není-li důvodné nebezpečí, že by mohl závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit bezpečnost státu nebo jiného členského státu Evropské unie. (5) Žádost o přiznání právního postavení rezidenta na území podle odstavce 2 se podává na úředním tiskopisu. V žádosti je cizineccizinec povinen uvést jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, den, měsíc a rok narození, místo narození, pohlaví, státní občanství, účel pobytu na území, adresu místa pobytu na území, adresu pro doručování, je-li odlišná od místa pobytu, den vstupu na území a číslo a platnost cestovního dokladu. § 84 (1) Ministerstvo uvede rezidentu na území do průkazu o povolení k pobytu záznam "povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta - EU"7c). (2) Ministerstvo do průkazu o povolení k pobytu dále uvede záznam „Mezinárodní ochrana udělena [název členského státu] dne [datum]“, jde-li o cizincecizince, kterému jiný členský stát Evropské unie udělil mezinárodní ochranu. Záznam se uvede, pouze pokud je rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany nadále platné. § 85 (1) Ministerstvo rozhodnutím zruší platnost rozhodnutí o přiznání právního postavení rezidenta na území, nejsou-li důvody pro zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu, jestliže a) rezident na území závažným způsobem narušil veřejný pořádek nebo ohrozil bezpečnost státu, nebo b) jiný členský stát Evropské unie rozhodl o ukončení přechodného pobytu rezidenta na území na svém území z důvodu závažného porušení veřejného pořádku. (2) Ministerstvo po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 1 v průkazu o povolení k pobytu zneplatní záznam „povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta - ES“7c). (3) Platnost rozhodnutí o přiznání právního postavení rezidenta na území zaniká zrušením platnosti povolení k trvalému pobytu. Díl 4 Pobyt cizince svěřeného do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu § 87 (1) CizinecCizinec mladší 18 let svěřený do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu10c) je oprávněn trvale pobývat na území, je-li alespoň jedna fyzická osoba, jíž je cizineccizinec svěřen, přihlášena k trvalému pobytu na území nebo se na území nachází ústav, ve kterém je cizineccizinec umístěn. (2) Oprávnění podle odstavce 1 vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o svěření cizincecizince do náhradní výchovy; ministerstvo po předložení tohoto rozhodnutí cizincicizinci vydá potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území. (3) CizinecCizinec podle odstavce 1 je oprávněn do dosažení věku 15 let pobývat na území bez cestovního dokladu. (4) Ministerstvo na požádání vydá cizincicizinci podle odstavce 1 průkaz o povolení k pobytu. K žádosti je cizineccizinec povinen předložit cestovní doklad a fotografie. (5) CizinecCizinec podle odstavce 1 je povinen požádat o vydání průkazu o povolení k pobytu nejpozději do 30 dnů po dosažení věku 15 let. (6) Oprávnění k trvalému pobytu cizincecizince svěřeného do náhradní výchovy před dosažením věku 15 let zaniká, jestliže a) osoba, jíž byl cizineccizinec svěřen do náhradní výchovy, písemně oznámí ministerstvu, že se cizineccizinec tohoto oprávnění vzdává; oznámení musí být opatřeno jejím ověřeným podpisem, b) cizineccizinec nabude státního občanství České republiky podle zvláštního právního předpisu1a), c) skončí náhradní výchova podle odstavce 1, nebo d) fyzická osoba podle odstavce 1 se odhlásí z trvalého pobytu na území. (7) Oprávnění k trvalému pobytu cizincecizince svěřeného do náhradní výchovy po dosažení věku 15 let zaniká, jestliže a) cizineccizinec 1. je pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, 2. oznámí ministerstvu, že se tohoto oprávnění vzdává; k oznámení připojí souhlas zákonného zástupce s jeho ověřeným podpisem, 3. nabude státního občanství České republiky podle zvláštního právního předpisu1a), nebo 4. dosáhne věku 18 let; to neplatí, je-li rozhodnutím soudu svéprávnost cizincecizince omezena, nebo do rozhodnutí o žádosti podle § 66 odst. 1 písm. a), podá-li ji cizineccizinec do 60 dnů po dosažení věku 18 let, b) skončí náhradní výchova podle odstavce 1 před dosažením věku 18 let cizincecizince, nebo c) fyzická osoba podle odstavce 1 se odhlásí z trvalého pobytu na území. (8) Dnem, kdy oprávnění k trvalému pobytu zaniklo podle odstavce 6 nebo 7, současně zaniká platnost potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území a platnost průkazu o povolení k pobytu, pokud byl cizincicizinci vydán. (9) Ustanovení § 117d a 117e se vztahují na cizincecizince s oprávněním k trvalému pobytu obdobně. (10) Byl-li cizineccizinec svěřen do náhradní výchovy před dosažením věku 15 let, považuje se jeho pobyt na území po dosažení věku 15 let za pobyt podle § 65 odst. 1 písm. a). HLAVA IVa POBYT OBČANA EVROPSKÉ UNIE A JEHO RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ NA ÚZEMÍ Díl 1 Přechodný pobyt na území po dobu delší než 3 měsíce § 87a Přechodný pobyt občana Evropské unie (1) Ministerstvo vydá občanu Evropské unie1b) na jeho žádost osvědčení o registraci, pokud občan Evropské unie a) hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce13) a b) neohrozil bezpečnost státu nebo závažným způsobem nenarušil veřejný pořádek. (2) K žádosti o vydání osvědčení o registraci občan Evropské unie předloží a) cestovní doklad, b) fotografie, c) doklad o zdravotním pojištění; to neplatí, je-li účelem pobytu zaměstnánízaměstnání, podnikání nebo jiná výdělečná činnost13a), a d) doklad o zajištění ubytováníubytování na území. (3) Rodinný příslušník občana Evropské unieRodinný příslušník občana Evropské unie, který sám je občanem Evropské unie a hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce13) společně s občanem Evropské unie, je povinen k žádosti předložit náležitosti podle odstavce 2 a doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unierodinným příslušníkem občana Evropské unie. § 87b Přechodný pobyt rodinného příslušníka občana Evropské unie (1) Rodinný příslušník občana Evropské unieRodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie a doprovází občana Evropské unie na území nebo následuje občana Evropské unie, který na území pobývá, je povinen požádat ministerstvo o vydání povolení k přechodnému pobytu, pokud hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce13). (2) O vydání povolení k přechodnému pobytu je rodinný příslušník občana Evropské unierodinný příslušník občana Evropské unie uvedený v odstavci 1 povinen požádat ministerstvo ve lhůtě do 3 měsíců ode dne vstupu na území. CizinecCizinec, který se stane rodinným příslušníkem občana Evropské unierodinným příslušníkem občana Evropské unie podle § 15a odst. 1 nebo 2 v průběhu pobytu na území, je povinen požádat o vydání povolení k přechodnému pobytu ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy se stal rodinným příslušníkem občana Evropské unierodinným příslušníkem občana Evropské unie podle § 15a odst. 1 nebo 2, a cizineccizinec s jiným oprávněním k pobytu, do 3 měsíců ode dne uplynutí platnosti tohoto oprávnění. (3) K žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu je žadatel povinen předložit a) náležitosti uvedené v § 87a odst. 2, b) doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unierodinným příslušníkem občana Evropské unie, c) doklad o pobytu občana Evropské unie na území; to neplatí, pokud bylo občanu Evropské unie vydáno osvědčení o registraci nebo povolení k trvalému pobytu nebo jde-li o rodinného příslušníka státního občana České republiky, který je přihlášen k trvalému pobytu na území, a d) jako rodinný příslušník občana Evropské unierodinný příslušník občana Evropské unie podle § 15a odst. 3 dále doklad 1. podle § 42b odst. 1 písm. d) a 2. o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případ uvedený v § 180j odst. 4. (4) Ministerstvo vydá rodinnému příslušníkovi občana Evropské unierodinnému příslušníkovi občana Evropské unie povolení k přechodnému pobytu formou a) pobytové karty, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie podle 1. § 15a odst. 1, s výjimkou rodinného příslušníka občana státu uvedeného v § 1 odst. 3 a rodinného příslušníka občana Spojeného království podle § 15b, nebo 2. § 15a odst. 2, který následuje nebo doprovází státního občana České republiky zpět na území a pokud společně dlouhodobě pobývali v jiném členském státě Evropské unie, nebo b) průkazu o povolení k pobytu podle § 117a s dobou platnosti nejdéle na 3 roky v ostatních případech. § 87c Přechodný pobyt občana Evropské unie nebo rodinného příslušníka občana Evropské unie, který je členem zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace, veřejné instituce nebo entity70) akreditovaných v České republice (1) Občanu Evropské unie1b), který na území pobývá jako člen zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace, veřejné instituce nebo entity70) akreditovaných v České republice a který požívá příslušných výsad a imunit, a jeho rodinnému příslušníku registrovanému Ministerstvem zahraničních věcí, který sám je občanem Evropské unie, vydá Ministerstvo zahraničních věcí potvrzení o pobytu na území formou identifikačního průkazu podle § 180b. (2) Rodinnému příslušníku občana Evropské unie nebo člena zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace, veřejné instituce nebo entity70) akreditovaných v České republice, jenž sám není občanem Evropské unie, požívá příslušných výsad a imunit a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí, vydá Ministerstvo zahraničních věcí povolení k přechodnému pobytu formou identifikačního průkazu podle § 180b. (3) K žádosti podle odstavců 1 a 2 občan Evropské unie1b) nebo jeho rodinný příslušník předloží cestovní doklad a fotografie. Rodinný příslušník občana Evropské unie předloží také doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie. § 87d Důvody pro zamítnutí žádosti o vydání osvědčení o registraci a důvody pro zrušení a zánik přechodného pobytu občana Evropské unie (1) Ministerstvo žádost o vydání osvědčení o registraci zamítne, jestliže a) žadatel se stal neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se zdravotním postižením nebo systému pomoci v hmotné nouzi České republiky, b) je důvodné nebezpečí, že by žadatel mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, c) je žadatel evidován v evidenci nežádoucích osobnežádoucích osob (§ 154) a trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek. (2) Ministerstvo rozhodnutím zruší přechodný pobyt na území občanu Evropské unie1b), jestliže a) se stal neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se zdravotním postižením nebo systému pomoci v hmotné nouzi České republiky, b) cizincicizinci byl přechodný pobyt povolen na základě předložených padělaných anebo pozměněných náležitostí nebo náležitostí, v nichž uvedené údaje podstatné pro posouzení žádosti neodpovídají skutečnosti, c) byl cizineccizinec pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce přesahující 3 roky anebo byl cizineccizinec opakovaně pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, d) ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, není-li zahájeno řízení o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění, nebo e) ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, pokud k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území, za podmínky, že rozhodnutí o zrušení přechodného pobytu na území bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života občana Evropské unie. (3) Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení přechodného pobytu občana Evropské unie1b) na území stanoví lhůtu k vycestování z území; občan Evropské unie je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. (4) Na zánik přechodného pobytu občana Evropské unie na území se § 76 písm. a), b) a d) použije obdobně. Přechodný pobyt občana Evropské unie na území dále zaniká ohlášením ukončení pobytu na území. § 87e Důvody pro zamítnutí žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu (1) Ministerstvo žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu zamítne, jestliže a) žadatel 1. není rodinným příslušníkem občana Evropské unierodinným příslušníkem občana Evropské unie, nebo 2. nepředloží náležitosti uvedené v § 87b odst. 3, b) žadatel ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, pokud k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území, c) se žadatel stal neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se zdravotním postižením nebo systému pomoci v hmotné nouzi České republiky, d) se žadatel dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k přechodnému pobytu na území, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství, e) se žadatel dopustil podvodného jednání s cílem získat povolení k přechodnému pobytu na území, f) je důvodné nebezpečí, že by žadatel mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, g) je žadatel evidován v evidenci nežádoucích osobnežádoucích osob a trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, h) je žadatel zařazen do informačního systému smluvních států a příslušný orgán, který žadatele do tohoto systému zařadil, poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo i) žadatel, který není rodinným příslušníkem občana Evropské unierodinným příslušníkem občana Evropské unie podle § 15a odst. 1 nebo 2, v době podání této žádosti 1. není podle tohoto zákona oprávněn pobývat na území, 2. setrvává na území na základě výjezdního příkazu, nebo 3. je držitelem krátkodobého víza; to neplatí pro držitele krátkodobého víza vydaného podle § 20 odst. 6. (2) K důvodu podle odstavce 1 písm. b) se v případě rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie podle § 15a odst. 1 nebo 2 přihlédne pouze za podmínky, že rozhodnutí o zamítnutí žádosti bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života žadatele. (3) K důvodu podle odstavce 1 písm. h) se nepřihlédne, jde-li o vydání povolení k přechodnému pobytu v zájmu České republiky, z humanitárních anebo z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele nebo z důvodu plnění mezinárodního závazku. Ministerstvo projedná vydání povolení k přechodnému pobytu se smluvním státem, který žadatele zařadil do informačního systému smluvních států, a v řízení přihlédne ke skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. Vydání povolení k přechodnému pobytu ministerstvo oznámí smluvnímu státu, který žadatele do informačního systému smluvních států zařadil. (4) Ministerstvo v rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu stanoví lhůtu k vycestování z území; žadatel je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. § 87f Důvody ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie (1) Ministerstvo ukončí rodinnému příslušníkovi občana Evropské unierodinnému příslušníkovi občana Evropské unie1b), který sám není občanem Evropské unie, přechodný pobyt na území, pokud o to rodinný příslušník občana Evropské unierodinný příslušník občana Evropské unie požádá. Přechodný pobyt rodinnému příslušníkovi občana Evropské unierodinnému příslušníkovi občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, ministerstvo dále ukončí, pokud přestal splňovat podmínky uvedené v § 15a nebo v § 87b odst. 1 nebo přestal na území pobývat společně s občanem Evropské unie, zejména pokud občan Evropské unie ukončil svůj pobyt na území nebo mu byl přechodný pobyt na území zrušen, za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie. (2) Přechodný pobyt na území se však rodinnému příslušníkovi občana Evropské unierodinnému příslušníkovi občana Evropské unie z důvodů uvedených v odstavci 1 větě druhé neukončí, pokud a) přestal na území pobývat společně s občanem Evropské unie, zejména pokud občan Evropské unie ukončil svůj pobyt na území nebo mu byl přechodný pobyt na území zrušen, a rodinný příslušník občana Evropské unierodinný příslušník občana Evropské unie skutečně pečuje o dítě občana Evropské unie, které pobývá na území, a to po dobu vzdělávání tohoto dítěte v základní, střední a vyšší odborné škole nebo konzervatoři nebo studia tohoto dítěte na vysoké škole, b) občan Evropské unie v době přechodného pobytu na území zemřel a rodinný příslušník občana Evropské unierodinný příslušník občana Evropské unie se na území zdržoval po dobu alespoň 1 roku před úmrtím občana Evropské unie, c) manželství s občanem Evropské unie zaniklo na základě pravomocného rozhodnutí soudu o rozvodu manželství nebo o prohlášení manželství za neplatné a 1. rodinnému příslušníku občana Evropské unierodinnému příslušníku občana Evropské unie bylo rozhodnutím příslušného orgánu10c) nebo dohodou manželů svěřeno do péče dítě občana Evropské unie nebo mu bylo přiznáno právo pravidelného osobního styku s dítětem občana Evropské unie pouze na území, 2. před zahájením řízení o rozvodu nebo řízení o prohlášení manželství za neplatné toto manželství trvalo alespoň 3 roky a v době trvání manželství měl rodinný příslušník občana Evropské unierodinný příslušník občana Evropské unie na území povolen pobyt nejméně 1 rok, nebo 3. je to opodstatněno obzvláště obtížnými okolnostmi, zejména pokud se rodinný příslušník občana Evropské unierodinný příslušník občana Evropské unie stal za trvání manželství obětíobětí domácího násilí, d) došlo k ukončení partnerského vztahu rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie s občanem Evropské unie a 1. rodinnému příslušníku občana Evropské unierodinnému příslušníku občana Evropské unie bylo rozhodnutím příslušného orgánu nebo dohodou rodičů svěřeno do péče dítě občana Evropské unie nebo mu bylo přiznáno právo pravidelného osobního styku s dítětem občana Evropské unie pouze na území, nebo 2. je to opodstatněno obzvláště obtížnými okolnostmi, zejména pokud se rodinný příslušník občana Evropské unierodinný příslušník občana Evropské unie stal za trvání partnerského vztahu obětíobětí domácího násilí, e) rodinný příslušník občana Evropské unierodinný příslušník občana Evropské unie neuvedený v písmenu c) nebo d) se stal obětíobětí domácího násilí a z tohoto důvodu přestal na území pobývat společně s občanem Evropské unie, nebo f) se jedná o nepřítomnost rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie na území, která nepřesáhne celkem 6 měsíců ročně, nebo přesáhne-li tuto dobu 1. z důvodu plnění povinné vojenské služby, nebo 2. pokud jedna nepřítomnost nebude delší než 12 po sobě jdoucích měsíců, a to ze závažných důvodů, zejména jde-li o těhotenství a narození dítěte, závažné onemocnění, studium nebo odborné školení, anebo z důvodu pracovního vyslání do zahraničí. (3) Ministerstvo dále ukončí rodinnému příslušníkovi občana Evropské unierodinnému příslušníkovi občana Evropské unie přechodný pobyt na území, pokud a) ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, pokud k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území, b) se stal neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se zdravotním postižením nebo systému pomoci v hmotné nouzi České republiky, c) se dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k přechodnému pobytu na území, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství, d) cizincicizinci byl přechodný pobyt povolen na základě předložených padělaných anebo pozměněných náležitostí nebo náležitostí, v nichž uvedené údaje podstatné pro posouzení žádosti neodpovídají skutečnosti, e) cizineccizinec byl pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce přesahující 3 roky anebo byl cizineccizinec opakovaně pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, f) ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, není-li zahájeno řízení o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění, nebo g) je zařazen do informačního systému smluvních států a příslušný orgán, který žadatele do tohoto systému zařadil, poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie. (4) Ministerstvo v rozhodnutí o ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie stanoví lhůtu k vycestování z území; rodinný příslušník občana Evropské unierodinný příslušník občana Evropské unie je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. (5) Pokud ministerstvo ukončí rodinnému příslušníkovi občana Evropské unierodinnému příslušníkovi občana Evropské unie přechodný pobyt na území z důvodu uvedeného v odstavci 1, stanoví lhůtu k vycestování vždy 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o ukončení přechodného pobytu na území; cizineccizinec je v této lhůtě oprávněn podat ministerstvu na území žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo, jde-li o cizincecizince, který na území pobývá nepřetržitě 5 let, o vydání povolení k trvalému pobytu podle § 68. Pokud cizineccizinec podá ve lhůtě podle věty první žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, je oprávněn pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o jeho žádosti; po tuto dobu se jeho pobyt na území nadále považuje za pobyt na základě povolení k přechodnému pobytu. Oprávnění pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti podle věty druhé se osvědčuje obdobně jako oprávnění pobývat na území podle § 87y. Platnost dokladu nebo potvrzení osvědčujícího oprávnění pobývat na území zaniká nabytím právní moci rozhodnutí o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu. (6) Na zánik platnosti povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie se § 76 písm. a), b) a d) použije obdobně. Díl 2 Povolení k trvalému pobytu § 87g (1) Ministerstvo vydá občanu Evropské unie1b) na jeho žádost povolení k trvalému pobytu13) a) po 5 letech jeho nepřetržitého přechodného pobytu na území, b) jestliže v době skončení zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti13a) dosáhl věku stanoveného pro vznik nároku na starobní důchod13c) nebo pro vznik nároku na starobní důchod před dosažením důchodového věku13d) a o tento důchod přiznávaný před dosažením důchodového věku požádal, pokud tuto činnost vykonával na území posledních 12 měsíců před podáním žádosti o povolení k trvalému pobytu a nepřetržitě na území pobývá po dobu nejméně 3 let, c) jestliže skončil zaměstnánízaměstnání, podnikání nebo jinou výdělečnou činnost13a) z důvodu vzniku invalidity třetího stupně a pobývá na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let; podmínka doby nepřetržitého pobytu na území neplatí, pokud občanu Evropské unie vznikl nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání13e), nebo d) jestliže je zaměstnán, podniká nebo provozuje jinou výdělečnou činnost na území jiného členského státu Evropské unie a zpravidla se každý den nebo alespoň jednou týdně vrací na území, pokud na území dříve nepřetržitě pobýval a současně zde byl zaměstnán, podnikal nebo provozoval jinou výdělečnou činnost po dobu nejméně 3 let. (2) Ministerstvo vydá občanu Evropské unie1b) na jeho žádost povolení k trvalému pobytu13), jestliže občan Evropské unie o vydání tohoto povolení žádá z humanitárních důvodů nebo z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele. (3) Ministerstvo vydá občanu Evropské unie1b) na jeho žádost povolení k trvalému pobytu, pokud je jeho pobyt na území v zájmu České republiky. (4) Pro účely vydání povolení k trvalému pobytu podle odstavce 1 písm. b) nebo c) se doba výkonu zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti13a) na území jiného členského státu Evropské unie považuje za dobu činnosti vykonávané na území za podmínky, že občan Evropské unie byl zaměstnán, podnikal nebo provozoval jinou výdělečnou činnost na území jiného členského státu Evropské unie a zpravidla se každý den nebo alespoň jednou týdně vracel na území. (5) Podmínka doby pobytu na území a podmínka doby trvání zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti13a) stanovená v odstavci 1 písm. b) nebo c) neplatí, jde-li o občana Evropské unie, který je manželem státního občana České republiky1a) nebo jehož manžel pozbyl státní občanství České republiky v důsledku sňatku s ním nebo nabytím jeho státního občanství. (6) Doba, po kterou je občan Evropské unie1b) veden v evidenci uchazečů o zaměstnánízaměstnání Úřadu práce České republiky – krajské pobočky nebo pobočky pro hlavní město Prahu, se započítává do požadované doby zaměstnánízaměstnání podle odstavce 1 písm. b) nebo d), za podmínky, že byl občanu Evropské unie1b) ukončen pracovní poměr z důvodů na jeho vůli nezávislých. (7) Podmínka nepřetržitého přechodného pobytu je zachována, pokud nepřítomnost občana Evropské unie1b) na území nepřesáhne celkem 6 měsíců ročně, nebo přesáhne-li tuto dobu a) z důvodu plnění povinné vojenské služby, nebo b) pokud jedna nepřítomnost nebude delší než 12 po sobě jdoucích měsíců, a to ze závažných důvodů, zejména jde-li o těhotenství a narození dítěte, závažné onemocnění, studium nebo odborné školení, anebo z důvodu pracovního vyslání do zahraničí. (8) Na občana Evropské unie mladšího 18 let, který byl svěřen do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu, se ustanovení § 87 odst. 1 až 3, odst. 6, odst. 7 písm. a) bod 1 až 3 a odst. 7 písm. b) a c) použije obdobně. Pobyt na území občana Evropské unie podle věty první se považuje za pobyt trvalý podle tohoto ustanovení; požádá-li o vydání průkazu o povolení k trvalému pobytu, je povinen k žádosti předložit cestovní doklad a fotografie. Zánikem oprávnění k trvalému pobytu současně zaniká platnost potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území a platnost průkazu o povolení k trvalému pobytu, pokud mu by vydán. (9) Do doby pobytu podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c) se nezapočítává doba výkonu trestu odnětí svobody; dnem nástupu cizincecizince do výkonu trestu odnětí svobody se přerušuje i doba jeho nepřetržitého pobytu na území, a to až do doby jeho propuštění z výkonu tohoto trestu. § 87h (1) Ministerstvo vydá rodinnému příslušníkovi občana Evropské unierodinnému příslušníkovi občana Evropské unie na jeho žádost povolení k trvalému pobytu po 5 letech jeho nepřetržitého přechodného pobytu na území. (2) Ministerstvo vydá rodinnému příslušníkovi občana Evropské unierodinnému příslušníkovi občana Evropské unie podle § 15a odst. 1 nebo 2 na jeho žádost povolení k trvalému pobytu13) a) po 2 letech jeho nepřetržitého přechodného pobytu na území, pokud je nejméně 1 rok rodinným příslušníkem státního občana České republiky1a), který je na území přihlášen k trvalému pobytu, nebo rodinným příslušníkem občana jiného členského státu Evropské unie1b), kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území, b) jestliže je pozůstalou osobou po státním občanu České republiky1a), který byl na území přihlášen k trvalému pobytu, nebo c) jestliže je pozůstalou osobou po občanu jiného členského státu Evropské unie1b), který na území pobýval za účelem výkonu zaměstnánízaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, a 1. ke dni úmrtí pobýval občan jiného členského státu Evropské unie na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let, 2. k úmrtí občana jiného členského státu Evropské unie došlo v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, nebo 3. pozbyl státní občanství České republiky v důsledku sňatku s tímto občanem jiného členského státu Evropské unie nebo nabytím jeho státního občanství. (3) Ministerstvo vydá rodinnému příslušníkovi občana Evropské unierodinnému příslušníkovi občana Evropské unie na jeho žádost povolení k trvalému pobytu a) pokud je jeho pobyt na území v zájmu České republiky, b) z humanitárních důvodů, zejména 1. z důvodu péče o občana Evropské unie1b), který se z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nedokáže sám o sebe postarat, nebo 2. žádá-li o vydání tohoto povolení jako nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě státního občana České republiky1a), který je na území přihlášen k trvalému pobytu, nebo jako nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě občana jiného členského státu Evropské unie1b), kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území, je-li důvodem žádosti jejich společné soužití, nebo c) pokud splňuje některou z podmínek uvedených v odstavci 1 nebo 2, v době podání žádosti pobýval na území jako azylant, osoba požívající doplňkové ochrany nebo cizineccizinec požívající dočasné ochrany a zvláštní právní předpis se na něho již nevztahuje. (4) Na nepřetržitost přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie na území se § 87g odst. 7 vztahuje obdobně. Do doby nepřetržitého pobytu podle odstavce 1 se započítává i doba pobytu jako azylant, osoba požívající doplňkové ochrany nebo cizineccizinec požívající dočasné ochrany, pokud se na rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie zvláštní právní předpis již nevztahuje. Do doby nepřetržitého pobytu se dále započítává i doba, po kterou pobýval v zahraničí manžel diplomatického, administrativního nebo technického pracovníka Ministerstva zahraničních věcí doprovázející tohoto pracovníka při výkonu služby nebo práce v zahraničí podle zvláštního právního předpisu64). Do doby pobytu se nezapočítává doba výkonu trestu odnětí svobody; dnem nástupu cizincecizince do výkonu trestu odnětí svobody se přerušuje i doba jeho nepřetržitého pobytu na území, a to až do doby jeho propuštění z výkonu tohoto trestu. (5) Rodinný příslušník občana Evropské unieRodinný příslušník občana Evropské unie je oprávněn požádat ministerstvo o přiznání právního postavení rezidenta na území; ustanovení § 83 až 85 se použijí obdobně. § 87i (1) K žádosti o povolení k trvalému pobytu občan Evropské unie1b) nebo jeho rodinný příslušník předloží a) cestovní doklad, b) doklad potvrzující splnění podmínky podle § 87g odst. 1, jde-li o občana Evropské unie, nebo doklad potvrzující splnění podmínky podle § 87h odst. 1 nebo 2, jde-li o jeho rodinného příslušníka, c) fotografie, d) doklad o zajištění ubytováníubytování a e) doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území podle § 71 odst. 1, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie podle § 15a odst. 3. (2) Dokladem o zajištění ubytováníubytování podle odstavce 1 písm. d) se rozumí doklad o vlastnictví bytu nebo domu, doklad o oprávněnosti užívání bytu anebo domu nebo písemné potvrzení osoby, která je vlastníkem nebo oprávněným uživatelem bytu nebo domu, s jejím úředně ověřeným podpisem, kterým je občanu Evropské unie1b) nebo jeho rodinnému příslušníku udělen souhlas s ubytovánímubytováním. UbytováníUbytování může být zajištěno pouze v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu31) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem, a je podle stavebního zákona určen pro bydlení, ubytováníubytování nebo rekreaci. Úřední ověření se nevyžaduje, podepíše-li oprávněná osoba podle věty první souhlas před pověřeným zaměstnancem ministerstva. Pokud je písemné potvrzení o souhlasu podle věty první podáváno elektronicky, musí být podepsáno způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu52). § 87j Pokud ministerstvo žádosti vyhoví, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí a) průkaz trvalého pobytu12a), jde-li o občana Evropské unie, b) kartu trvalého pobytu12a), jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie podle 1. § 15a odst. 1, s výjimkou rodinného příslušníka občana státu uvedeného v § 1 odst. 3 a rodinného příslušníka občana Spojeného království podle § 15b, nebo 2. § 15a odst. 2, který následuje nebo doprovází státního občana České republiky zpět na území a pokud společně dlouhodobě pobývali v jiném členském státě Evropské unie, nebo c) průkaz o povolení k pobytu podle § 117a s dobou platnosti na 10 let, kterou lze opakovaně prodloužit o dalších 10 let, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie neuvedeného v písmeni b). § 87k Důvody pro zamítnutí žádosti o povolení k trvalému pobytu (1) Ministerstvo žádost o povolení k trvalému pobytu zamítne, jestliže a) je důvodné nebezpečí, že by žadatel mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, b) se žadatel dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k trvalému pobytu, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství, c) se žadatel dopustil podvodného jednání s cílem získat povolení k trvalému pobytu, d) je žadatel evidován v evidenci nežádoucích osobnežádoucích osob (§ 154) a trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, e) žadatel je zařazen do informačního systému smluvních států, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, a příslušný orgán, který žadatele do tohoto systému zařadil, poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, f) žadatel ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, pokud o povolení k trvalému pobytu žádá bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území a k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území, nebo g) nejsou splněny podmínky pro vydání povolení k trvalému pobytu uvedené v § 87g nebo 87h. (2) K důvodu podle odstavce 1 písm. e) se nepřihlédne, jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu v zájmu České republiky, z humanitárních anebo z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele, nebo z důvodu plnění mezinárodního závazku. Ministerstvo projedná vydání povolení k trvalému pobytu se smluvním státem, který rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie zařadil do informačního systému smluvních států, a v řízení přihlédne ke skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. Vydání povolení k trvalému pobytu ministerstvo oznámí smluvnímu státu, který rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie do informačního systému smluvních států zařadil. § 87l Důvody pro zrušení a zánik platnosti povolení k trvalému pobytu (1) Ministerstvo rozhodnutím zruší povolení k trvalému pobytu, jestliže držitel tohoto povolení a) ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, není-li zahájeno řízení o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění, b) je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie1b), a je zařazen do informačního systému smluvních států, a příslušný orgán, který držitele povolení k trvalému pobytu do tohoto systému zařadil, poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, c) se dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k trvalému pobytu, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství, d) nepobývá na území po dobu delší než 2 po sobě jdoucí roky, e) byl pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, nebo f) byl soudem České republiky v nejméně 3 případech pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu, za podmínky, že od právní moci posledního odsouzení do zahájení řízení o zrušení povolení k trvalému pobytu neuplynula doba delší než 1 rok, za podmínky, že rozhodnutí bude přiměřené z hlediska zásahu do jeho soukromého nebo rodinného života. (2) Ministerstvo rozhodnutím dále zruší povolení k trvalému pobytu, jestliže o to držitel tohoto povolení požádá. (3) Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu podle odstavce 1 rodinnému příslušníkovi občana Evropské unierodinnému příslušníkovi občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, současně stanoví lhůtu pro vycestování z území. Obdobně ministerstvo postupuje v případech, kdy platnost povolení k trvalému pobytu byla zrušena podle odstavce 2. Rodinný příslušník občana Evropské unieRodinný příslušník občana Evropské unie je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. § 87m Na zánik povolení k trvalému pobytu se § 76 písm. a), b) nebo d) vztahuje obdobně. Díl 3 Osvědčení a další doklady § 87n Osvědčení o registraci (1) Osvědčení o registraci je veřejnou listinouveřejnou listinou vydávanou s dobou platnosti na 10 let a vyhotovuje se v jazyce českém a jeho název se dále uvádí alespoň v jednom cizím jazyce podle mezinárodních zvyklostí. (2) Osvědčením o registraci jeho držitel prokazuje své jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní příslušnost, adresu místa hlášeného pobytu na území, rodné číslo, datum a místo vydání a druh pobytu na území. § 87o Pobytová karta (1) Pobytová karta je veřejnou listinouveřejnou listinou; vydává se jako samostatný doklad k přechodnému pobytu na území podle přímo použitelného předpisu Evropské unie65) a obsahuje dále údaje uvedené v § 117a odst. 3 písm. a) bodech 2, 3 a 7. (2) Pobytová karta se vydává na dobu shodnou s předpokládanou dobou pobytu občana Evropské unie, nejvýše však na 5 let. Platnost pobytové karty lze o stejnou dobu prodloužit, a to i opakovaně. O prodloužení platnosti pobytové karty je rodinný příslušník občana Evropské unierodinný příslušník občana Evropské unie povinen požádat před skončením platnosti této karty. § 87p Prodloužení doby platnosti pobytové karty (1) K žádosti o prodloužení doby platnosti pobytové karty je žadatel povinen předložit náležitosti podle § 87a odst. 2 písm. a), c) a d) a doklad potvrzující, že pobývá na území společně s občanem Evropské unie, nebo že je rodinným příslušníkem občana Evropské unierodinným příslušníkem občana Evropské unie uvedeným v § 87f odst. 2; pokud došlo ke změně podoby žadatele, je dále povinen předložit fotografie odpovídající jeho skutečné podobě. (2) Ministerstvo dobu platnosti pobytové karty neprodlouží, shledá-li důvod pro ukončení přechodného pobytu na území podle § 87f. Pokud ministerstvo neprodlouží pobytovou kartu, je ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o neprodloužení doby platnosti pobytové karty přechodný pobyt ukončen; ministerstvo tuto skutečnost uvede v odůvodnění rozhodnutí; ustanovení § 87f odst. 4 a 5 se použije obdobně. Shledá-li ministerstvo v řízení o žádosti o prodloužení doby platnosti pobytové karty důvod pro neprodloužení doby platnosti pobytové karty, poučí žadatele nejpozději ve výzvě k vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí o této skutečnosti a o důsledcích neprodloužení pobytové karty uvedených ve větě druhé. (3) Na prodloužení platnosti pobytové karty se § 87u použije obdobně. (4) V případě žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu vydaného podle § 87b odst. 4 písm. b) se odstavce 1 až 3 použijí obdobně; rodinný příslušník občana Evropské unierodinný příslušník občana Evropské unie podle § 15a odst. 3 je však povinen k této žádosti dále předložit náležitosti podle § 87b odst. 3 písm. d). § 87r Průkaz trvalého pobytu a karta trvalého pobytu (1) Průkaz trvalého pobytu a karta trvalého pobytu jsou veřejnými listinamiveřejnými listinami. (2) Průkaz trvalého pobytu se vydává jako samostatný doklad, kterým jeho držitel prokazuje své jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní příslušnost, číslo cestovního dokladu, adresu místa hlášeného pobytu na území, rodné číslo, datum a místo vydání a druh pobytu na území; vyhotovuje se v jazyce českém a jeho název se dále uvádí alespoň v jednom cizím jazyce podle mezinárodních zvyklostí. (3) Karta trvalého pobytu se vydává jako samostatný doklad k trvalému pobytu na území podle přímo použitelného předpisu Evropské unie65) a obsahuje dále údaje uvedené v § 117a odst. 3 písm. b) bodech 1 až 3 a 7. (4) Průkaz trvalého pobytu a karta trvalého pobytu se vydává s dobou platnosti 10 let. Platnost průkazu a karty lze prodloužit o 10 let, a to i opakovaně. § 87s Prodloužení doby platnosti průkazu trvalého pobytu a karty trvalého pobytu (1) Občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník je povinen požádat ministerstvo o prodloužení doby platnosti průkazu trvalého pobytu nebo karty trvalého pobytu nejpozději ve lhůtě do 15 dnů po skončení platnosti vydaného dokladu. (2) V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle odstavce 1 zabrání důvody na vůli žadatele nezávislé, je žadatel povinen tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů. (3) K žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu trvalého pobytu je občan Evropské unie povinen předložit cestovní doklad, a pokud došlo ke změně jeho podoby, dále fotografie odpovídající jeho skutečné podobě. (4) Na prodloužení doby platnosti karty trvalého pobytu se použije obdobně § 87u. § 87t Doklady vydávané občanu Spojeného království a jeho rodinnému příslušníku (1) Občanu Spojeného království a rodinnému příslušníku občana Spojeného království podle § 15b se osvědčení o registraci nebo povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu vydává formou průkazu o povolení k pobytu podle § 117a. (2) Pro účely vydání průkazu o povolení k pobytu nebo prodloužení doby jeho platnosti je občan Spojeného království a rodinný příslušník občana Spojeného království podle § 15b povinen se ve stanovené lhůtě dostavit na ministerstvo k pořízení biometrických údajů a následně k převzetí průkazu o povolení k pobytu. V případě nesplnění některé z povinností uvedených ve větě první ministerstvo řízení o vydání povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu zastaví. (3) Průkaz o povolení k pobytu se osobám podle odstavce 1 vydává s dobou platnosti na 5 let, jde-li o osvědčení o registraci nebo povolení k přechodnému pobytu, nebo na 10 let, jde-li o povolení vydané k trvalému pobytu na území; cizincicizinci mladšímu 15 let s dobou platnosti na 5 let. Platnost vydaného průkazu lze opakovaně, o stejnou dobu, prodloužit. (4) Na průkazy o povolení k pobytu vydané podle odstavců 1 až 3 se použijí obdobně § 117b odst. 1 a 3, § 117f odst. 2 písm. d) a § 117g. Díl 5 Společná ustanovení § 87u (1) Rodinný příslušník občana Evropské unieRodinný příslušník občana Evropské unie podle § 87b odst. 4 písm. a) a § 87j písm. b) je povinen dostavit se na ministerstvo a) za účelem vydání pobytové karty nebo karty trvalého pobytu ke zpracování údajů nezbytných pro vydání tohoto dokladu, a to včetně pořízení biometrických údajů a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizincicizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka, a b) ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, k převzetí pobytové karty nebo karty trvalého pobytu. (2) Povinnosti uvedené v odstavci 1 platí obdobně i pro cizincecizince, kterému má být doklad podle této hlavy vydán formou průkazu o povolení k pobytu podle § 117a. (3) Pokud rodinný příslušník nesplní některou z povinností uvedených v odstavci 1 nebo 2, ministerstvo řízení o vydání pobytové karty nebo karty trvalého pobytu zastaví. (4) Na vydání pobytové karty nebo karty trvalého pobytu se použije obdobně § 117a odst. 2 a 4 až 8. V uvedených dokladech ministerstvo vyznačí záznam podle přímo použitelného předpisu Evropské unie65). (5) Kromě údajů stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie40) obsahují pobytová karta a karta trvalého pobytu dále druh pobytu, rodné číslo, záznam o omezení svéprávnosti a digitální zpracování podpisu. Karta trvalého pobytu obsahuje dále i místo hlášeného pobytu na území. (6) Jméno, popřípadě jména, a příjmení občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka se v osvědčení o registraci, pobytové kartě, průkazu trvalého pobytu nebo v kartě trvalého pobytu uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu. Pokud byl občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi vydán matričním úřadem České republiky matriční doklad znějící na jméno, popřípadě jména, a příjmení v jiném tvaru, vyznačí ministerstvo tuto skutečnost formou záznamu v osvědčení o registraci, pobytové kartě, průkazu o povolení k trvalému pobytu nebo v kartě trvalého pobytu, včetně uvedení jména, popřípadě jmen, a příjmení ve tvaru uvedeném v matričním dokladu. (7) Po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka vyznačí tuto skutečnost ministerstvo do osvědčení o registraci, pobytové karty, průkazu trvalého pobytu nebo karty trvalého pobytu. § 87v (1) Občan Evropské unie, který žádá o vydání osvědčení o registraci náhradou za osvědčení ztracené, zničené, odcizené nebo poškozené, je povinen předložit cestovní doklad a poškozené osvědčení. (2) Občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník, který žádá o vydání pobytové karty, průkazu trvalého pobytu nebo karty trvalého pobytu náhradou za doklad ztracený, zničený, odcizený nebo poškozený, je povinen předložit fotografie, cestovní doklad a poškozený doklad; obdobně se postupuje i v případě, že žádá o vydání dokladu po skončení jeho platnosti podle § 87z odst. 2. Žádá-li občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník o vydání dokladu po skončení jeho platnosti z důvodu podle § 87z odst. 1 písm. f), je povinen předložit fotografie, cestovní doklad a doklad o zajištění ubytováníubytování. (3) Občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník, který žádá o provedení změny v osvědčení o registraci, pobytové kartě, průkazu trvalého pobytu nebo kartě trvalého pobytu, je povinen předložit cestovní doklad, doklad, ve kterém má být změna provedena, fotografie a doklad prokazující požadovanou změnu. § 87w Náležitosti žádosti o vydání osvědčení o registraci, pobytové karty, průkazu trvalého pobytu nebo karty trvalého pobytu nebo prodloužení doby jejich platnosti nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, matričního dokladu a fotografie, pokud odpovídá skutečné podobě žadatele. Ustanovení § 55 odst. 2 až 4 platí obdobně. § 87x (1) Žádost o vydání osvědčení o registraci a povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu nebo o prodloužení doby platnosti pobytové karty, průkazu trvalého pobytu nebo karty trvalého pobytu je žadatel oprávněn podat ministerstvu. (2) Žádost podle odstavce 1 se podává na úředním tiskopisu. Nejde-li o žádost o prodloužení doby platnosti průkazu trvalého pobytu nebo karty trvalého pobytu, je žadatel povinen v žádosti uvést a) své jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, pohlaví, státní občanství, rodinný stav, povolání, zaměstnánízaměstnání před příchodem na území, pracovní zařazení, název a adresu zaměstnavatelezaměstnavatele, účel pobytu na území, zaměstnánízaměstnání po vstupu na území, pracovní zařazení, název a adresu zaměstnavatelezaměstnavatele, poslední bydliště v cizině, adresu místa pobytu na území, adresu pro doručování, je-li odlišná od místa pobytu, předchozí pobyt na území delší než 3 měsíce, důvod a místo pobytu, den vstupu na území a číslo a platnost cestovního dokladu a označení státu, který tento doklad vydal, b) jméno, příjmení a ostatní jména, dřívější příjmení, státní občanství, datum narození, místo a stát narození a bydliště manžele nebo manželky a c) jméno, příjmení a ostatní jména, datum narození, státní občanství a bydliště rodičů a dětí. § 87y (1) Rodinný příslušník občana Evropské unieRodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie a na území pobývá společně s občanem Evropské unie nebo se státním občanem České republiky, je oprávněn pobývat na území do a) dne nabytí právní moci rozhodnutí o jeho žádosti, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie podle § 15a odst. 1 nebo 2, nebo b) dne, kdy mu bylo oznámeno rozhodnutí ministerstva o jeho žádosti, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie podle § 15a odst. 3. (2) Po dobu podle odstavce 1 se pobyt rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie považuje za pobyt přechodný. (3) Oprávnění pobývat na území podle odstavce 1 neplatí, pokud nabylo právní moci rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění, trestu vyhoštění, ukončení přechodného pobytu nebo o zrušení trvalého pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie nebo jde-li o opakovaně podanou žádost, v níž nejsou uvedeny nové skutečnosti, které rodinný příslušník občana Evropské unierodinný příslušník občana Evropské unie nemohl uplatnit v řízení o předchozí žádosti. (4) Oprávnění pobývat na území podle odstavce 1 ministerstvo osvědčí vízovým štítkem vyznačovaným do cestovního dokladu podle jednotného formátu stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie51), a to ve formě víza k pobytu nad 90 dnů s dobou platnosti odpovídající době, kdy se předpokládá skončení doby podle odstavce 1 písm. a) nebo b); to neplatí, jde-li o cizincecizince zařazeného do informačního systému smluvních států, kterému se vydá pouze potvrzení o oprávnění k pobytu. Platnost dokladu nebo potvrzení osvědčujícího oprávnění pobývat na území zaniká dnem uvedeným v odstavci 1 písm. a) nebo b). § 87z Skončení platnosti pobytové karty, průkazu trvalého pobytu nebo karty trvalého pobytu (1) Platnost pobytové karty, průkazu trvalého pobytu nebo karty trvalého pobytu skončí a) uplynutím doby v něm uvedené, b) ohlášením jeho ztráty nebo odcizení, c) nabytím právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti držitele průkazu, d) nabytím právní moci rozhodnutí o zrušení povolení k trvalému pobytu nebo rozhodnutí o ukončení přechodného pobytu držitele průkazu, e) zánikem platnosti povolení k trvalému nebo přechodnému pobytu držitele průkazu, nebo f) zrušením údaje o místu hlášeného pobytu občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka na území; to neplatí, pokud z důvodu pobytu na území jiného členského státu Evropské unie držitel průkazu zruší ubytováníubytování na území. (2) Ministerstvo zruší platnost pobytové karty, průkazu trvalého pobytu nebo karty trvalého pobytu, jestliže a) je doklad poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, b) doklad obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny, nebo c) fotografie v dokladu neodpovídá skutečné podobě jeho držitele. (3) Je-li držitel dokladu přítomen a plně uzná důvody pro zrušení platnosti dokladu, lze odůvodnění rozhodnutí nahradit vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele dokladu, že se zrušením jeho platnosti souhlasí. Odvolání proti rozhodnutí není v tomto případě přípustné. § 87aa Skončení platnosti osvědčení o registraci (1) Platnost osvědčení o registraci skončí a) ohlášením jeho ztráty nebo odcizení, b) nabytím právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti držitele potvrzení, c) zrušením údaje o místu hlášeného pobytu občana Evropské unie na území, d) nabytím právní moci rozhodnutí o zrušení přechodného pobytu na území občanu Evropské unie nebo dnem, ve kterém občan Evropské unie o zrušení platnosti osvědčení požádal, nebo e) zánikem přechodného pobytu občana Evropské unie na území. (2) Ministerstvo rozhodne o zrušení platnosti osvědčení o registraci, jestliže osvědčení a) je poškozeno tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, nebo b) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny. (3) Je-li držitel osvědčení o registraci přítomen a plně uzná důvody pro zrušení platnosti osvědčení, lze odůvodnění rozhodnutí nahradit vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele osvědčení, že se zrušením jeho platnosti souhlasí. Odvolání proti rozhodnutí není v tomto případě přípustné. HLAVA V POBYT CIZINCE NAROZENÉHO NA ÚZEMÍ § 88 (1) Narodí-li se cizinec na území, považuje se jeho pobyt na tomto území po dobu pobytu jeho zákonného zástupce, nejdéle však po dobu 60 dnů ode dne narození, za přechodný, není-li dále stanoveno jinak. (2) Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizincecizince na území na vízum, je povinen v době podle odstavce 1 podat za narozeného cizincecizince žádost o udělení stejného druhu víza, a to policiipolicii v místě, kde je hlášen k pobytu na území, pobývá-li na území na krátkodobé vízum, nebo ministerstvu, pobývá-li na území na dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum. Tato povinnost neplatí, pokud narozený cizineccizinec v době podle odstavce 1 vycestuje z území. (3) Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizincecizince na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, je povinen v době podle odstavce 1 podat za narozeného cizincecizince žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, pobývá-li na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu, nebo žádost o povolení k trvalému pobytu, má-li na území povolen trvalý pobyt. Pokud žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebude vyřízena v době uvedené v odstavci 1, považuje se pobyt tohoto cizincecizince do doby nabytí právní moci rozhodnutí o podané žádosti za přechodný. Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizincecizince na území na základě povolení k trvalému pobytu, považuje se pobyt narozeného cizincecizince na území po dobu 60 dnů od okamžiku narození za trvalý; v případě podání žádosti o povolení k trvalému pobytu se pobyt tohoto cizincecizince do doby nabytí právní moci rozhodnutí o této žádosti považuje i nadále za pobyt trvalý. (4) Doba podle odstavce 1 se považuje za prodlouženou, pokud podání žádosti v této době zabránily důvody na vůli cizincecizince nezávislé, do doby, než tyto důvody pominou. CizinecCizinec je povinen důvody podle věty první neprodleně oznámit policiipolicii, pobývá-li na území na krátkodobé vízum, nebo ministerstvu, pobývá-li na území na dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum, povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu. § 89 (1) K žádosti podle § 88 odst. 2 je zákonný zástupce narozeného cizince povinen předložit a) cestovní doklad dítěte; v případě zákonného zástupce, který je cizincem, lze předložení cestovního dokladu nahradit předložením vlastního cestovního dokladu, ve kterém je dítě zapsáno, b) rodný list dítěte, c) doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území nebo čestné prohlášení, že uhradí náklady spojené s poskytnutím zdravotních služeb dítěti. (2) K žádosti podle § 88 odst. 3 je zákonný zástupce narozeného cizince povinen předložit náležitosti podle odstavce 1 písm. a) a b). HLAVA VI VYCESTOVÁNÍ CIZINCE Z ÚZEMÍ § 90 (1) Postup policie při hraniční kontrole a při vycestování cizincecizince z území stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie1). (2) Policie potvrdí v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie1) cizincicizinci vycestování z území vyznačením otisku výstupního razítka do jeho cestovního dokladu. § 91 (1) Policie umožní občanu Evropské unie, který cestuje do jiného členského státu Evropské unie, vycestování z území i bez cestovního dokladu, pokud předloží jiný doklad prokazující jeho totožnosttotožnost a skutečnost, že je občanem členského státu Evropské unie nebo státu podle § 1 odst. 3, nebo průkaz trvalého pobytu. (2) Policie umožní rodinnému příslušníku občana Evropské unierodinnému příslušníku občana Evropské unie, který cestuje do jiného členského státu Evropské unie, vycestování z území i bez cestovního dokladu, pokud předloží jiný doklad prokazující jeho totožnosttotožnost a skutečnost, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unierodinným příslušníkem občana Evropské unie, pobytovou kartu, kartu trvalého pobytu nebo průkaz o povolení k pobytu obsahující záznam podle § 117b odst. 9. § 92 Odepření vycestování z území CizinciCizinci, který na území ponechá cizincecizince mladšího 15 let, jehož je zákonným zástupcem, policiepolicie rozhodnutím, které vydá na místě38), odepře vycestování z území, pokud při hraniční kontrole nepředloží a) potvrzení ověřené policiípolicií, že cizineccizinec mladší 15 let pobývá na území s cestovním dokladem a má uděleno vízum, je-li podmínkou pobytu na území, a že fyzická osoba starší 18 let nebo právnická osoba se zavázaly, že uhradí náklady spojené s obživou cizincecizince, s jeho ubytovánímubytováním a léčením po dobu pobytu na území až do vycestování z území a náklady vzniklé policiipolicii v souvislosti s případným rozhodnutím o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění, nebo b) potvrzení poskytovatele zdravotních služeb, že cizineccizinec mladší 15 let je hospitalizován; policiepolicie povolí vycestování z území i při nepředložení potvrzení poskytovatele zdravotních služeb, pokud zákonný zástupce podepíše čestné prohlášení, že jeho vycestování není v rozporu se zájmy cizincecizince, kterého ponechává na území. HLAVA VII HLÁŠENÍ MÍSTA POBYTU NA ÚZEMÍ § 93 (1) Cizinec je povinen do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území ohlásit na policii místo pobytu na území (§ 97); to neplatí, pokud jde o cizince mladšího 15 let, člena zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace, veřejné instituce nebo entity70) akreditovaných v České republice, jeho rodinného příslušníka registrovaného Ministerstvem zahraničních věcí nebo cizince, kterému ministerstvo zajišťuje ubytování. Povinnost ohlásit místo pobytu na policii se dále nevztahuje na cizince, který tuto povinnost splnil u ubytovatele [§ 103 písm. b)]. (2) Občan Evropské unie1b) je povinen ohlásit na policiipolicii místo pobytu na území ve lhůtě do 30 dnů ode dne vstupu na území, pokud jeho předpokládaný pobyt bude delší než 30 dnů; tato povinnost se rovněž vztahuje na rodinného příslušníka občana Evropské unie, pokud tento občan pobývá na území. Povinnost ohlásit místo pobytu na policiipolicii se nevztahuje na cizincecizince, který tuto povinnost splnil u ubytovateleubytovatele [§ 103 písm. b)]. (3) Z ohlášení místa pobytu cizincecizince na území nevyplývají žádná práva k objektu ani k vlastníkovi nemovitostinemovitosti, v níž je cizineccizinec přihlášen k pobytu. § 95 Povinnost hlásit pobyt na území se nevztahuje na cizincecizince, který je ve výkonu zabezpečovací detence, vazby, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo který je umístěn v policejní cele7) nebo v zařízení (§ 130). § 96 (1) Fyzická osoba, které byl cizineccizinec svěřen do náhradní výchovy,13) nebo právnická osoba, která zajišťuje cizincicizinci ústavní péči, je povinna přihlásit cizincecizince mladšího 15 let nebo cizincecizince, jehož omezená svéprávnost neumožňuje podle tohoto zákona provedení takového úkonu, k trvalému pobytu na území do 3 pracovních dnů ode dne vzniku oprávnění k trvalému pobytu (§ 87). (2) Osoba uvedená v předchozím odstavci předloží policiipolicii rozhodnutí soudu nebo rozhodnutí orgánu sociálně právní ochrany dítěte a v případě fyzické osoby i doklad prokazující, že je přihlášena k trvalému pobytu na území. § 97 CizinecCizinec nebo osoba uvedená v § 96 odst. 1 jsou povinni při hlášení pobytu na území sdělit policii vyplněním přihlašovacího tiskopisu jméno, příjmení přihlašovaného cizincecizince, datum jeho narození, jeho státní občanství, trvalé bydliště v zahraničí, číslo cestovního dokladu a víza, je-li v cestovním dokladu vyznačeno, počátek a místo pobytu, předpokládanou dobu a účel pobytu na území. § 98 Hlášení změn (1) CizinecCizinec, kterému byla vydána pobytová karta, rodinný příslušník cizincecizince uvedeného v § 1 odst. 3, kterému byl vydán průkaz o povolení k pobytu podle § 117a, a občan Evropské unie, kterému bylo vydáno osvědčení o registraci nebo mu byl na území povolen trvalý pobyt, jsou povinni hlásit změnu pobytu na území do 30 pracovních dnů ode dne změny ministerstvu. Občan Evropské unie, který splnil ohlašovací povinnost podle § 93 odst. 2, je povinen hlásit změnu pobytu na území do 30 pracovních dnů ode dne změny policii příslušné podle nového místa pobytu. Povinnost se na cizincecizince vztahuje, pokud předpokládaná změna místa pobytu bude delší než 180 dnů. Ministerstvo o změně pobytu neprodleně informuje policii. (2) Za cizincecizince podle § 87, jehož omezená svéprávnost neumožňuje podle tohoto zákona provedení takového úkonu, hlásí změnu osoba uvedená v § 96 odst. 1. (3) CizinecCizinec, který pobývá na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu, je povinen hlásit změnu místa pobytu na území do 30 dnů ode dne změny ministerstvu. Povinnost se na cizincecizince vztahuje, pokud předpokládaná změna místa pobytu bude delší než 30 dnů. (4) Cizinec, který je oprávněn k přechodnému pobytu na území bez víza, je povinen hlásit změnu místa pobytu na území do 30 dnů ode dne změny policii příslušné podle nového místa pobytu, pokud je mu známo, že změna místa pobytu bude delší než 90 dnů. (5) CizinecCizinec, který pobývá na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnánízaměstnání nebo krátkodobé vízum za tímto účelem, je povinen hlásit změnu místa pobytu na území do 15 dnů ode dne změny, a to útvaru policie příslušnému podle nového místa pobytu. Povinnost se na cizincecizince vztahuje, pokud předpokládaná změna místa pobytu bude delší než 15 dnů. (6) Změny podle předchozích odstavců hlásí cizineccizinec nebo osoba podle § 96 odst. 1 vyplněním přihlašovacího tiskopisu; na požádání je ten, kdo hlásí změnu, povinen předložit doklady prokazující pravdivost údajů uvedených v tiskopisu. CizinecCizinec, který pobývá na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnánízaměstnání nebo na krátkodobé vízum za tímto účelem a ohlásí změnu místa pobytu na území, je dále povinen předložit doklad o zajištění ubytováníubytování podle § 32 odst. 3, a pokud cizincicizinci ubytováníubytování zajišťuje nebo zprostředkovává zaměstnavatelzaměstnavatel, potvrzení zaměstnavatelezaměstnavatele o dohodnuté výši mzdy, platu nebo odměny. § 98a Zrušení údaje o místu hlášeného pobytu cizince na území (1) Ministerstvo zruší údaj o místu hlášeného pobytu na území uvedeného v dokladu cizincecizince, kterému byl povolen trvalý pobyt na území, nebo v dokladu vydaném podle tohoto zákona občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi k přechodnému pobytu na území, a) byl-li zápis tohoto údaje proveden na základě pozměněných, neplatných, neúplných nebo padělaných dokladů nebo nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností, b) byl-li objekt, na jehož adrese je cizineccizinec hlášen k pobytu na území, odstraněn nebo zanikl, c) pokud ubytováníubytování nesplňuje podmínky uvedené v § 100 písm. d), nebo d) zaniklo-li právo užívat objekt nebo vymezenou část objektu, na jehož adrese je cizineccizinec hlášen k pobytu na území, a neužívá-li tento objekt nebo jeho vymezenou část. (2) Ministerstvo zruší údaj o místě hlášeného pobytu podle odstavce 1 písm. d) na návrh vlastníka nebo osoby oprávněné k užívání objektu nebo jeho vymezené části; existenci uvedeného důvodu je navrhovatel povinen prokázat. (3) Místem pobytu cizincecizince po zrušení údaje o místu hlášeného pobytu na území je sídlo správního orgánu, který tento údaj úředně zrušil; v informačním systému cizincůcizinců je tento údaj označen jako adresa úřadu. Ubytovatel a jeho povinnosti § 99 (1) UbytovatelemUbytovatelem se pro účely tohoto zákona rozumí každý, kdo poskytuje ubytováníubytování za úhradu nebo ubytovává více než 5 cizincůcizinců, s výjimkou případu, kdy lze ubytované cizincecizince a ubytovateleubytovatele považovat za osoby blízké. (2) Ubytováním se pro účely tohoto zákona rozumí vztah založený smlouvou o ubytování, nájemní smlouvou, podnájemní smlouvou nebo smlouvou s obdobným obsahem; ubytováním není poskytnutí přenocování v noclehárně podle zákona o sociálních službách. § 100 Ubytovatel je povinen a) neprodleně policiipolicii oznámit úmrtí ubytovaného cizince, b) umožnit policiipolicii vstup do míst, kde se může cizinec zdržovat, jde-li o místo užívané pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, pokud tímto vstupem nebude porušeno právo cizince na soukromí nebo rodinný život, c) oznámit policiipolicii ubytování cizince (§ 102), d) zajistit cizincicizinci ubytováníubytování, které není zjevně nepřiměřené úrovni ubytováníubytování poskytovaného ostatními ubytovateliubytovateli v objektech obdobného určení v obciobci, popřípadě okresu nebo kraji. Srovnání úrovně ubytováníubytování se provádí zejména posouzením přiměřenosti počtu ubytovaných osob s přihlédnutím k zajištěným hygienickým podmínkám a k podlahové ploše místnosti pro ubytováníubytování, která musí činit nejméně 1. 8 m2, je-li ubytována jedna osoba, 2. 12,6 m2, jsou-li ubytovány dvě osoby; na každou další ubytovanou osobu se k podlahové ploše připočítává 5 m2, e) cizincicizinci na požádání vydat potvrzení o ubytováníubytování s uvedením jména, příjmení, ulice, místa a doby ubytováníubytování, f) vést domovní knihu a na požádání policiepolicie ji předložit ke kontrole; při zahájení kontroly je povinen předložit domovní knihu obsahující údaje k cizincůmcizincům ubytovaným v té době. § 101 Domovní kniha (1) Domovní kniha je dokument, do kterého ubytovatelubytovatel zapisuje údaje v rozsahu přihlašovacího tiskopisu a počátek a konec ubytováníubytování. Za domovní knihu se pro účely tohoto zákona považuje též soubor listinných dokumentů podepsaných cizincemcizincem podle § 103 písm. b) obsahujících údaje v rozsahu uvedeném ve větě první. (2) Pro účely kontroly podle § 100 písm. f) je ubytovatelubytovatel na výzvu policie povinen poskytnout nezbytnou součinnost k získání údajů z předložené domovní knihy. (3) Zápisy do domovní knihy musí být provedeny v aktuálním čase, pravidelně, přehledně a srozumitelně. Tyto zápisy musí být uspořádány postupně z hlediska časového; to platí obdobně pro uspořádání listinných dokumentů nahrazujících domovní knihu. (4) Domovní knihu ubytovatelubytovatel uchovává po dobu 6 let od provedení posledního zápisu. Listinné dokumenty nahrazující domovní knihu je ubytovatelubytovatel povinen uschovávat po dobu 6 let od ukončení ubytováníubytování cizincecizince. § 102 Oznámení ubytování (1) UbytovatelUbytovatel je povinen oznámit ubytováníubytování cizincecizince do 3 pracovních dnů po jeho ubytováníubytování; oznámení učiní útvaru policie. (2) Povinnost oznámit ubytováníubytování lze splnit a) předložením přihlašovacího tiskopisu zpracovaného podle § 103 písm. b), b) předložením stejnopisu listinného dokumentu obsahujícího údaje v rozsahu přihlašovacího tiskopisu zpracovaného podle § 103 písm. b), nebo c) prostřednictvím dálkového přístupu vyplněním elektronického formuláře s využitím internetové aplikace v rozsahu údajů vedených v přihlašovacím tiskopisu. (3) Jde-li o ubytovateleubytovatele, který má ubytováníubytování jako předmět podnikatelské činnosti, oznamuje ubytováníubytování prostřednictvím dálkového přístupu uvedeného v odstavci 2 písm. c), je-li takový přístup zřízen a funkční. (4) Pokud cizineccizinec u ubytovateleubytovatele vyplnil a podepsal přihlašovací tiskopis a ubytovatelubytovatel neoznamuje ubytováníubytování cizincecizince způsobem uvedeným v odstavci 2 písm. a), uschová ubytovatelubytovatel přihlašovací tiskopis po dobu 6 let od ubytováníubytování cizincecizince. HLAVA VIII POVINNOSTI § 103 Povinnosti cizince Cizinec je mimo povinností stanovených v jiných ustanoveních tohoto zákona dále povinen a) dostavit se první pracovní den následující po dni propuštění ze zabezpečovací detence, z vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody na policiipolicii, pokud není držitelem platného cestovního dokladu a víza, je-li podmínkou jeho pobytu na území, b) předložit ubytovateliubytovateli cestovní doklad, průkaz o povolení k pobytu, osvědčení o registraci, pobytovou kartu, průkaz trvalého pobytu nebo kartu trvalého pobytu a osobně vyplnit a podepsat přihlašovací tiskopis nebo podepsat listinný dokument obsahující údaje v rozsahu přihlašovacího tiskopisu; povinnost osobního vyplnění a podepsání přihlašovacího tiskopisu nebo listinného dokumentu obsahujícího údaje v rozsahu přihlašovacího tiskopisu se nevztahuje na cizincecizince mladší 15 let věku, c) uvádět v řízení podle tohoto zákona pravdivě a úplně všechny požadované údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem, d) na požádání policie prokázat totožnosttotožnost předložením cestovního dokladu, dokladu o povolení k pobytu nebo identifikačního průkazu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí osobám požívajícím výsad a imunit podle mezinárodního práva, a ve lhůtě stanovené policií doložit, že splňuje podmínky pobytu na území; občan Evropské unie je povinen prokázat totožnosttotožnost předložením cestovního dokladu nebo jiného dokladu prokazujícího totožnosttotožnost, včetně občanství některého z jiných členských států Evropské unie, anebo předložením průkazu trvalého pobytu; rodinný příslušník občana Evropské unierodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, je povinen prokázat totožnosttotožnost předložením cestovního dokladu, pobytové karty nebo karty trvalého pobytu, nemá-li tento doklad, může totožnosttotožnost prokázat jiným dokladem, současně však musí prokázat, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unierodinným příslušníkem občana Evropské unie, e) hlásit změnu příjmení, osobního stavu, změnu údajů v cestovním dokladu, změnu údajů v dokladu vydaném podle tohoto zákona; změnu je cizineccizinec povinen ohlásit orgánu, který mu vydal doklad opravňující k pobytu na území, a to do 3 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala, a jde-li o občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, ve lhůtě do 15 pracovních dnů, f) chránit doklady vydané podle tohoto zákona před ztrátou, odcizením, poškozením nebo zneužitím a dbát, aby obsahovaly pravdivé údaje, g) při změně podoby bez zbytečného odkladu požádat o vydání nového dokladu obsahujícího fotografii, h) odevzdat bez zbytečného odkladu doklad vydaný podle tohoto zákona, který je neplatný nebo zaplněný úředními záznamy, a to i po zániku oprávnění k trvalému pobytu nebo zániku platnosti povolení k trvalému pobytu; doklad je cizineccizinec povinen odevzdat orgánu, který mu tento doklad vydal, i) odevzdat nejpozději 3 dny před ukončením pobytu na území doklad vydaný podle tohoto zákona, s výjimkou víza a cestovního průkazu totožnostitotožnosti, byl-li vydán za účelem vycestování z území; doklad je cizineccizinec povinen odevzdat orgánu, který mu tento doklad vydal, j) ohlásit ztrátu, zničení, poškození nebo odcizení dokladu vydaného podle tohoto zákona do 3 pracovních dnů ode dne, kdy tato událost nastala; nastala-li tato událost na území, ohlásí ji cizineccizinec orgánu, který mu tento doklad vydal, nastala-li tato událost v zahraničí, ohlásí ji cizineccizinec zastupitelskému úřadu; obdobně je cizineccizinec povinen ohlásit nález nebo získání dokladu, jehož ztrátu nebo odcizení dříve ohlásil, k) strpět snímání daktyloskopických otisků a pořizování obrazových záznamů prováděné podle tohoto zákona v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o povinnosti opustit území, řízením o správním vyhoštění, správním vyhoštěním, zajištěním za účelem správního vyhoštění, zjišťováním totožnostitotožnosti, plněním závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy nebo z přímo použitelného předpisu Evropské unie a na požádání strpět snímání daktyloskopických otisků a pořizování obrazových záznamů při podání žádosti o udělení víza a při ověřování totožnostitotožnosti držitele víza, l) podrobit se v případech, kdy to odůvodňuje jeho zdravotní stav, lékařskému vyšetření a dalším opatřením k omezení vzniku a šíření přenosných onemocnění, m) neprodleně ohlásit policii ztrátu nebo odcizení cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h), n) pobývat na území pouze s platným cestovním dokladem a oprávněním k pobytu, pokud tento zákon nestanoví jinak, o) na požádání policie prokázat zajištění prostředků k pobytu; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie1b), jeho rodinného příslušníka podle § 15a odst. 1 nebo 2 s povoleným přechodným pobytem nebo o cizincecizince, který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany, p) v případě, že na území ponechá cizincecizince mladšího 15 let, jehož je zákonným zástupcem, požádat příslušný orgán policiepolicie nebo poskytovatele zdravotních služeb o vydání potvrzení podle § 92, a toto potvrzení předložit při vycestování z území při hraniční kontrole, r) předložit při pobytové kontrole doklad o cestovním zdravotním pojištění podle § 180i nebo § 180j; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4, s) na požádání policie nebo ministerstva, je-li držitelem oprávnění k pobytu vydaného za účelem podnikání nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování, prokázat provozování živnostiživnosti nebo výkon jiné podnikatelské činnosti podle zvláštního právního předpisu, t) strpět aktuální pořízení biometrických údajů zvláštním technickým zařízením za účelem ověření pravosti průkazu o povolení k pobytu nebo ověření totožnostitotožnosti, u) zajistit plnění povinností podle tohoto zákona vztahujících se k osobě cizince mladšího 15 let, jehož je zákonným zástupcem, který mu byl svěřen do péče nebo nad kterým mu byl po dobu jeho pobytu na území svěřen dohled, a dále zajistit, aby cizineccizinec mladší 15 let, jehož je zákonným zástupcem, který mu byl svěřen do péče nebo nad kterým mu byl po dobu jeho pobytu na území svěřen dohled, pobýval na území oprávněně, v) na požádání policii při pobytové kontrole prováděné v místě, kde vykonává práci, prokázat, že má oprávnění pro výkon pracovní činnosti. § 104 Povinnost dopravce (1) Letecký dopravce nesmí z území státu, který není smluvním státem, na území dopravit cizincecizince, který nemá cestovní doklad nebo vízum, je-li vzhledem k účelu a cíli cesty potřebné nebo je-li podmínkou pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území. (2) Provozovatel vodní dopravy a provozovatel na pravidelných autobusových linkách nesmí z území státu, který není smluvním státem, na území dopravit cizincecizince, který nemá cestovní doklad nebo vízum, je-li vzhledem k účelu a cíli cesty potřebné. (3) Dopravce15a) je povinen na základě pokynu policie zajistit v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie15b) dopravu cizincecizince do zahraničí, pokud byl cizincicizinci odepřen vstup na území. Povinnost dopravit cizincecizince do zahraničí se dále vztahuje na leteckého dopravce, který cizincecizince a) dopravil na území, jestliže cizineccizinec nepředloží cestovní doklad nebo letištní průjezdní vízum, je-li podmínkou pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území, b) dopravil na území a tento nebo jiný dopravce ho odmítl dopravit do cílového státu, nebo c) přepravoval přes území, pokud byl cizincicizinci odepřen vstup na území jiného státu. Dopravu do zahraničí je dopravce povinen zajistit nejpozději ve lhůtě do 48 hodin od obdržení pokynu policiepolicie, jde-li o provozovatele vodní nebo pozemní dopravy, anebo ve lhůtě do 7 dnů, jde-li o leteckého dopravce; běh lhůty se staví po dobu řízení o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu2) nebo po dobu pobytu cizincecizince u poskytovatele zdravotních služeb podle § 10. (4) Letecký dopravce, který cizincecizince na území dopravil, je dále povinen na základě pokynu policiepolicie zajistit dopravu cizincecizince do zahraničí, a) byla-li cizincicizinci zrušena platnost letištního průjezdního víza a cizineccizinec odmítá pokračovat v cestě do jiného státu, nebo b) jde-li o cizincecizince pobývajícího v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, který odmítá pokračovat v cestě do jiného státu a jsou zjištěny důvody uvedené v § 9 odst. 1 písm. f), g), h) nebo i). (5) Dopravce je povinen nést náklady15c) spojené s pobytem cizincecizince na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území do doby, než bude v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie15b) dopraven do zahraničí. (6) Povinnosti dopravce uvedené v odstavcích 1 a 3 až 5 se vztahují rovněž na velitele letadla na vnějším letu3b) jiném než prováděném provozovatelem obchodní letecké dopravy. § 105 Povinnost soudu, ústavu pro výkon zabezpečovací detence, vazební věznice a věznice (1) Soud, který pravomocně rozhodl a) o odsouzení cizincecizince, b) o omezení svéprávnosti cizincecizince, c) o prohlášení cizincecizince za mrtvého nebo nezvěstného, d) o rozvodu, zrušení registrovaného partnerstvípartnerství (dále jen „partnerstvípartnerství“) nebo neplatnosti či neexistenci manželství nebo partnerstvípartnerství v případech, kdy účastníkem řízení je cizineccizinec, e) o ustanovení poručníka nezletilému cizincicizinci, kdy poručníkem nebo manželem poručníka je cizineccizinec, nebo f) o svěření nezletilého cizincecizince do náhradní rodinné péče cizincicizinci s oprávněním k pobytu na území nebo jeho manželu, informuje o této skutečnosti útvar policiepolicie příslušný podle místa hlášeného pobytu cizincecizince; v případě pochybností při určení příslušného útvaru policiepolicie informuje soud útvar policiepolicie příslušný podle sídla soudu. (2) Ústav pro výkon zabezpečovací detence, vazební věznice nebo věznice informuje neprodleně útvar policiepolicie místně příslušný podle sídla ústavu pro výkon zabezpečovací detence, vazební věznice nebo věznice o rozhodnutí o propuštění cizincecizince ze zabezpečovací detence, z vazby nebo o ukončení výkonu trestu odnětí svobody cizincecizince. (3) PoliciePolicie informace obdržené podle odstavce 1 nebo 2 neprodleně postoupí ministerstvu, týkají-li se cizince, kterému bylo uděleno dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum nebo byl povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt, nebo občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka. § 106 Povinnosti orgánů státní správy (1) Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu jsou povinny neprodleně písemně oznámit ministerstvu a) nenastoupení cizincecizince na pracovní místo uvedené v povolení k zaměstnánízaměstnání nebo na pracovní místo obsaditelné držitelem zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty anebo určené pro držitele modré karty, b) ukončení zaměstnánízaměstnání cizincecizince před uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnánízaměstnání, zaměstnanecká kartazaměstnanecká karta nebo modrá karta; v případě, že zaměstnánízaměstnání bylo ukončeno výpovědí z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů anebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce, i důvod ukončení zaměstnánízaměstnání, c) skutečnost, že občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník přechodně pobývající na území se stal neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se zdravotním postižením nebo systému pomoci v hmotné nouzi, nebo d) skutečnost, že držitel modré karty podal žádost o příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení nebo mimořádnou okamžitou pomoc, a dále jsou povinny neprodleně zaslat ministerstvu kopii rozhodnutí o udělení, neudělení, prodloužení, neprodloužení nebo odejmutí povolení k zaměstnánízaměstnání. (2) Živnostenský úřad neprodleně písemně oznámí ministerstvu přerušení, pozastavení, zánik anebo zrušení živnostenského oprávnění cizincecizince, kterému bylo uděleno dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum nebo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu. (3) Orgán pomoci v hmotné nouzi9o) je povinen neprodleně písemně oznámit ministerstvu, že úhrnný měsíční příjem rezidenta jiného členského státu Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu, a společně s ním posuzovaných osob [§ 42c odst. 3 písm. c)], nedosahuje částky živobytí společně posuzovaných osob. (4) Je-li cizincicizinci vydána zaměstnanecká kartazaměstnanecká karta, jsou Úřad práce České republiky - generální ředitelství, případně další úřady, povinny neprodleně hlásit ministerstvu skutečnosti, které jsou jim známy a mohou být důvodem pro zrušení platnosti zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty. (5) Soud, který je určený k vedení obchodního rejstříku, nebo správní orgán, který je příslušný k vedení rejstříku, seznamu nebo evidence podnikajících fyzických osob podle zvláštního právního předpisu30), neprodleně písemně oznámí ministerstvu změnu nebo výmaz zápisu cizincecizince v tomto rejstříku, seznamu nebo evidenci; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie. (6) Územní správa sociálního zabezpečení neprodleně písemně oznámí ministerstvu, že cizineccizinec ohlásil přerušení nebo ukončení výkonu samostatné výdělečné činnosti; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie. (7) Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce neprodleně písemně oznámí ministerstvu zaměstnánízaměstnání cizincecizince bez povolení k pobytu, bez povolení k zaměstnánízaměstnání, je-li podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno, nebo v rozporu se zaměstnaneckou kartouzaměstnaneckou kartou nebo modrou kartou; tuto skutečnost oznámí Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce neprodleně též odboru cizinecké policie krajského ředitelství policie příslušnému podle místa zaměstnánízaměstnání cizincecizince. § 107 Povinnosti jiných osob (1) Kdo nalezne či jinak získá cestovní doklad uvedený v § 108 odst. 1, průkaz o povolení k pobytu, osvědčení o registraci, průkaz trvalého pobytu, pobytovou kartu nebo kartu trvalého pobytu je povinen je neprodleně odevzdat policii. (2) Kdo zajišťuje ubytování cizince, je povinen na jeho žádost vydat doklad o zajištění ubytování s uvedením doby, po kterou je ubytování zajištěno. (3) Zvoucí osoba je povinna uhradit majetkovou i nemajetkovou újmu, která vznikne státu nedodržením závazků uvedených v pozvání ověřeném policiípolicií. (4) Ten, kdo se zavázal podle § 15, je povinen neprodleně oznámit odstoupení od svého závazku policiipolicii. Od závazku podle § 15 nelze odstoupit v průběhu pobytu pozvaného cizince na území. (5) Vysoká škola nebo vyšší odborná škola je povinna neprodleně písemně oznámit ministerstvu nezahájení, přerušení nebo ukončení studia držitele víza k pobytu nad 90 dnů za účelem studia nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia. Vysoká škola je dále povinna oznámit ministerstvu zahájení, přerušení nebo ukončení studia cizincecizince, který je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie za účelem studia v rámci programu Evropské unie nebo mnohostranného programu zahrnujícího opatření v oblasti mobility anebo v rámci dohody mezi vysokoškolskou institucí v jiném členském státě Evropské unie a institucí, které bylo povoleno vykonávat činnost vysoké školy na území, a na území pobývá přechodně bez víza. Vysoká škola je povinna vydat cizincicizinci doklad o úspěšném dokončení studia pro účely podání žádosti podle § 42 odst. 3. (6) Výzkumná organizaceVýzkumná organizace, která s cizincemcizincem uzavřela dohodu o hostování,9j) neprodleně písemně oznámí ministerstvu ukončení platnosti této dohody nebo sdělí skutečnosti, které brání dalšímu pokračování dohody o hostování. Výzkumná organizaceVýzkumná organizace je dále povinna oznámit ministerstvu zahájení nebo ukončení výzkumné činnosti prováděné držitelem povolení k dlouhodobému pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie za účelem vědeckého výzkumu, který na území pobývá přechodně bez víza. Výzkumná organizaceVýzkumná organizace je povinna vydat cizincicizinci potvrzení o dokončení výzkumné činnosti pro účely podání žádosti podle § 42 odst. 3. (7) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy neprodleně písemně oznámí ministerstvu vyřazení výzkumné organizacevýzkumné organizace ze seznamu výzkumných organizacívýzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí vedeného podle zvláštního právního předpisu.9j) (8) Fyzická nebo právnická osoba, která zaměstnala cizincecizince a pracovní poměr byl skončen z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce anebo dohodou z týchž důvodů nebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce před uplynutím doby, na kterou bylo cizincicizinci vydáno povolení k zaměstnánízaměstnání, zaměstnanecká kartazaměstnanecká karta nebo modrá karta a z tohoto důvodu mu byla nebo má být zrušena platnost oprávnění k pobytu vydaného za účelem zaměstnánízaměstnání nebo došlo k zániku platnosti zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty, je povinna uhradit náklady spojené s poskytnutím zdravotních služeb cizincicizinci v období od skončení pracovního poměru do vycestování cizincecizince z území, nejdéle však po dobu, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnánízaměstnání, zaměstnanecká kartazaměstnanecká karta nebo modrá karta; to neplatí, pokud úhrada těchto nákladů je zajištěna jiným způsobem. (9) Fyzická nebo právnická osoba, která zaměstnala držitele zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty nebo modré karty, je povinna ministerstvu neprodleně písemně oznámit předpokládanou změnu pracovního zařazení držitele zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty nebo modré karty. (10) ZaměstnavatelZaměstnavatel, který zajišťuje nebo zprostředkovává ubytováníubytování cizincicizinci, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnánízaměstnání nebo krátkodobé vízum za tímto účelem, je povinen a) zajistit, aby ubytováníubytování splňovalo podmínky uvedené v § 100 písm. d) a výše úplaty za ubytováníubytování nebyla nadměrná ve srovnání s dohodnutou výší mzdy, platu nebo odměny cizincecizince a s úrovní ubytováníubytování; pro účely úhrady úplaty za ubytováníubytování cizincemcizincem není zaměstnavatelzaměstnavatel oprávněn provést srážky z příjmu tohoto cizincecizince podle § 146 písm. b) zákoníku práce a b) zajistit cizincicizinci vystavení dokladu o zajištění ubytováníubytování podle § 32 odst. 3. (11) Pokud je cizincicizinci zrušena platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnánízaměstnání nebo krátkodobého víza za tímto účelem pouze v důsledku porušení povinnosti zaměstnavatelezaměstnavatele, je zaměstnavatelzaměstnavatel povinen cizincicizinci nahradit škodu, která mu tím vznikla, zejména ušlou mzdu, plat nebo odměnu, na něž by měl nárok, pokud by mu nebyla zrušena platnost víza, náklady spojené s přicestováním cizincecizince na území a náklady spojené s vycestováním cizincecizince do státu, jehož je občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu jeho posledního trvalého bydliště, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt, a správní poplatek za přijetí žádosti. (12) Obchodní korporace, v níž nebo do níž byl převeden cizineccizinec, který je držitelem karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, je povinna ministerstvu oznámit změnu podmínek, na základě kterých byla cizincicizinci tato karta vydána, ve lhůtě do 3 pracovních dnů ode dne, kdy k ní došlo. (13) Obchodní korporace, v níž nebo do níž byl převeden cizineccizinec, který je držitelem karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance, a který hodlá na základě převedení pobývat a pracovat na území jiného členského státu Evropské unie, je povinna tento úmysl cizincecizince oznámit ministerstvu a příslušným orgánům jiného členského státu Evropské unie. (14) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen nejméně 24 hodin předem informovat policii o ukončení pobytu cizincecizince ve zdravotnickém zařízení podle § 10 a 126b. (15) Zákonný zástupce cizincecizince mladšího 15 let, popřípadě osoba, které byl cizineccizinec mladší 15 let svěřen do péče nebo které byl nad cizincemcizincem mladším 15 let po dobu jeho pobytu na území svěřen dohled, je povinen zajistit plnění povinností podle tohoto zákona vztahujících se k osobě cizince mladšího 15 let a dále zajistit, aby cizineccizinec mladší 15 let pobýval na území oprávněně. HLAVA IX CESTOVNÍ DOKLAD § 108 (1) Za cestovní doklad se pro účely tohoto zákona považuje a) veřejná listina, která je jako cestovní doklad uznaná Českou republikou, b) veřejná listina, která splňuje podmínky podle odstavce 2, c) průkaz totožnostitotožnosti občana Evropské unie,1b) d) cizinecký pas s územní platností do všech států světa, e) cestovní průkaz totožnostitotožnosti, f) cestovní doklad vydaný Českou republikou na základě mezinárodní smlouvy, g) náhradní cestovní doklad Evropské unie,15e) h) seznam žáků cestujících na školní výlet v rámci Evropské unie,7b) obsahuje-li 1. fotografie žáků, kteří nejsou schopni se prokázat průkazem totožnostitotožnosti obsahujícím fotografii, 2. potvrzení členského státu Evropské unie, ve kterém má žák místo bydliště, že žák je oprávněn se do tohoto státu vrátit, a za předpokladu, že členský stát Evropské unie, ve kterém má žák místo bydliště, oznámil České republice, že má seznam žáků uznávat jako cestovní doklad, nebo i) evropský cestovní doklad pro návrat neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí59) (dále jen „evropský cestovní doklad pro návrat“). (2) Za cestovní doklad podle odstavce 1 písm. b) lze pro účely tohoto zákona uznat veřejnou listinu vydanou cizím státem za účelem cestování do zahraničí, pokud z hlediska jejího provedení a jazyka, v němž jsou uvedeny údaje, odpovídá mezinárodním zvyklostem, její územní platnost zahrnuje území a lze z ní zjistit a) údaje o státním občanství cizince, b) údaje o jeho totožnostitotožnosti, c) fotografii držitele, d) údaj o době platnosti. (3) Cestovní doklad podle odstavce 1 písm. a) a b) pro účely udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza nesmí být starší 10 let, musí obsahovat nejméně 2 volné stránky a doba jeho platnosti musí být delší nejméně o 3 měsíce, než je doba platnosti dlouhodobého vízadlouhodobého víza; to neplatí, jde-li o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území. § 109 (1) Cizinecký pas, cestovní průkaz totožnostitotožnosti a cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. f) se vydává na žádost cizincecizince, pokud není dále stanoveno jinak. (2) CizinciCizinci, který pozbude v zahraničí některý z dokladů uvedených v odstavci 1, vydá na jeho žádost zastupitelský úřad cestovní průkaz totožnostitotožnosti k cestě do České republiky; podmínkou vydání je souhlas orgánu, který doklad vydal. CizinciCizinci s povoleným trvalým pobytem na území, který v zahraničí pozbude doklad uvedený v § 108 odst. 1 písm. a), b) nebo c), vydá na jeho žádost zastupitelský úřad cestovní průkaz totožnostitotožnosti k cestě do České republiky; podmínkou vydání je souhlasné vyjádření ministerstva. (3) Cestovní doklady uvedené v odstavci 1 jsou veřejné listiny. § 111 (1) V žádosti o vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnostitotožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) cizineccizinec uvede své příjmení, jméno, ostatní jména, pohlaví, rodné číslo, bylo-li cizincicizinci přiděleno, den, měsíc, rok narození, místo a stát narození, státní občanství a místo, kde je hlášen k pobytu na území. K žádosti o vydání cestovního průkazu totožnostitotožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) dále připojí fotografie. (2) V cizineckém pasu, cestovním průkazu totožnostitotožnosti nebo v cestovním dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) lze uvést všechny údaje uvedené v odstavci 1 a opatřit jej fotografií cizincecizince žádajícího o vydání tohoto dokladu. Cizinecký pas vydaný podle § 113 odst. 1 a 2 bude dále opatřen nosičem dat s biometrickými údaji, jimiž jsou údaje o zobrazení obličeje a údaje o otiscích prstů. § 113 Cizinecký pas (1) Cizinecký pas je opatřen nosičem dat s biometrickými údaji a vydává se s územní platností do všech států světa a s dobou platnosti na 10 let, cizincůmcizincům mladším 15 let s dobou platnosti na 5 let. Jde-li o vydání cizineckého pasu z důvodu uvedeného v odstavci 6 písm. a) a pokud překážka na vůli cizincecizince nezávislá, pro niž si nemůže opatřit cestovní doklad je pouze dočasné povahy, vydává se cizinecký pas s dobou platnosti na 1 rok; jde-li o cizincecizince požívajícího dočasné ochrany, vydává se s dobou platnosti odpovídající platnosti průkazu cizincecizince požívajícího dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu3a). Cizinecký pas se vydá ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti. CizinciCizinci se na jeho žádost ověří správnost osobních údajů uvedených ve vydávaném cizineckém pasu, funkčnost nosiče dat s biometrickými údaji a správnost v něm zpracovávaných biometrických údajů. Funkčnost nosiče dat a správnost v něm zpracovaných biometrických údajů se ověřuje pomocí technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů cizincecizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cizineccizineckého pasu. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajů, zpracovaných v cizineckém pasu, má cizinec právo na vydání nového cizineckého pasu. (2) CizinciCizinci mladšímu 12 let, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie15f) nestanoví odlišnou věkovou hranici, nebo cizincicizinci, u něhož není možné z důvodů anatomických nebo fyziologických změn, popřípadě zdravotního postižení prstů rukou, pořídit otisky prstů rukou, se vydá cizinecký pas s nosičem dat, v němž jsou z biometrických údajů zpracovány pouze údaje o zobrazení obličeje. V nosiči dat je v tomto případě uveden údaj, že nosič dat neobsahuje otisky prstů rukou cizincecizince. Cizinecký pas se vydá ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti a platí pro něj doba platnosti uvedená v odstavci 1. (3) Cizinecký pas vydávaný podle odstavce 1 nebo 2 obsahuje strojově čitelnou zónu. Do strojově čitelné zóny se údaje zapisují v tomto pořadí: typ dokladu, kód vydávajícího státu, příjmení, jméno, popřípadě jména cizincecizince, číslo cizineckého pasu, státní občanství, datum narození, pohlaví, doba platnosti cizineckého pasu, rodné číslo a kontrolní číslice, které jsou číselným vyjádřením vybraných údajů ve strojově čitelné zóně. (4) Platnost cizineckého pasu nelze prodloužit. Cizinecký pas ztrácí platnost dnem právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu nebo dnem zániku oprávnění k trvalému pobytu podle § 87 anebo odejmutím nebo zánikem oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu3a). (5) Údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji (odstavec 1) nelze zpracovávat jiným způsobem, než jaký stanoví zákon. (6) Cizinecký pas vydá ministerstvo na žádost cizincecizince a) který pobývá na území na základě povolení k trvalému pobytu, nemá platný cestovní doklad a doloží, že si jej nemůže nezávisle na své vůli opatřit, b) který je oprávněn k trvalému pobytu podle § 87, pokud nemá platný cestovní doklad, nebo c) požívajícího dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu3a), který není držitelem cestovního dokladu. (7) Cizinecký pas nelze vydat cizincicizinci, který na území pobývá na základě povolení k trvalému pobytu a kterému byl udělen azyl nebo doplňková ochrana podle zákona o azylu. (8) Držitel cizineckého pasu je oprávněn u kteréhokoliv orgánu příslušného k vydání tohoto pasu nebo u zastupitelského úřadu požádat o ověření funkčnosti nosiče dat a správnosti v něm zpracovaných biometrických údajů. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajů, zpracovaných v cizineccizineckém pase, má cizinec právo na vydání nového cizineckého pasu; vydání nového cizineckého pasu v tomto případě podléhá správnímu poplatku pouze tehdy, pokud nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji byla způsobena okolnostmi, o nichž cizinec prokazatelně věděl, že mohou způsobit poškození nebo nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji. (9) Biometrické údaje lze použít výlučně pro ověřování pravosti cizineckého pasu a ověření totožnostitotožnosti cizincecizince pomocí osobních údajů zapsaných v cizineckém pasu, popřípadě porovnání biometrických údajů (odstavec 1) zpracovaných v nosiči dat prostřednictvím technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů cizincecizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cizineckého pasu. § 114 Cestovní průkaz totožnosti (1) Cestovní průkaz totožnostitotožnosti k vycestování vydá policiepolicie na žádost cizincecizince a) který nemá platný cestovní doklad a nemůže si z důvodů nezávislých na jeho vůli opatřit cestovní doklad jiným způsobem; za účelem zjištění cizincemcizincem tvrzené totožnostitotožnosti je cizineccizinec povinen poskytnout policii veškerou potřebnou součinnost a je povinen opatřit dokumenty, kterými může být jeho totožnosttotožnost prokázána, nebo b) mladšímu 15 let, který je hospitalizován a jehož zákonný zástupce vycestoval z území a podepsal čestné prohlášení podle § 92 písm. b). (2) CizinciCizinci podle odstavce 1 vydá policiepolicie cestovní průkaz totožnostitotožnosti s dobou platnosti nejdéle na 180 dnů a s územní platností do všech států světa. (3) PoliciePolicie vydá cestovní průkaz totožnostitotožnosti cizincicizinci, který pobývá na území bez platného cestovního dokladu, po prohlášení krátkodobého víza za neplatné. (4) Cestovní průkaz totožnostitotožnosti k vycestování vydá policie rovněž cizincicizinci, kterému bylo vydáno rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace nebo o jehož vyhoštění bylo pravomocně rozhodnuto a který nemá jiný cestovní doklad a nemůže si z důvodů nezávislých na jeho vůli opatřit cestovní doklad jiným způsobem. (5) Cestovní průkaz totožnostitotožnosti k vycestování vydá ministerstvo na žádost cizincecizince, a) který nemá platný cestovní doklad a nemůže si z důvodů nezávislých na jeho vůli opatřit cestovní doklad jiným způsobem, byl-li mu na území povolen dlouhodobý pobyt, nebo přechodný pobyt rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie, b) kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33 odst. 1 písm. a) nebo b) nebo vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle zvláštního právního předpisu2), pokud pobývá na území bez platného cestovního dokladu, nebo c) kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území z důvodů podle § 33 odst. 1 písm. a) nebo b), pokud pobývá na území bez platného cestovního dokladu. CizinciCizinci podle písmene a) se cestovní průkaz totožnostitotožnosti vydá s dobou platnosti nejdéle na 180 dnů a s územní platností do všech států světa; cizincicizinci podle písmene b) a c) s dobou platnosti nejdéle na 365 dnů a s územní platností do všech států světa. (6) Ministerstvo vydá cestovní průkaz totožnostitotožnosti cizincicizinci, který pobývá na území bez platného cestovního dokladu, po a) nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů, b) udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33 odst. 3; doba platnosti tohoto průkazu se stanoví podle doby platnosti uděleného víza, c) nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, d) ukončení poskytování dočasné ochrany na území podle zákona o dočasné ochraně cizinců, e) zániku oprávnění k trvalému pobytu (§ 87), f) vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území z důvodů podle § 33 odst. 3; doba platnosti tohoto průkazu se stanoví podle doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, g) vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, pokud si nemůže z důvodů nezávislých na jeho vůli opatřit cestovní doklad jiným způsobem; cestovní průkaz totožnostitotožnosti se vydá s územní platností do všech států světa a dobou platnosti shodnou s dobou platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, nebo h) skončení jeho platnosti, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie, který je držitelem pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie a z důvodů na jeho vůli nezávislých si nemůže opatřit cestovní doklad jiným způsobem. (7) Zastupitelský úřad na pokyn ministerstva vydá cestovní průkaz totožnostitotožnosti cizincicizinci, kterému bylo uděleno dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum a je a) manželem azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany, jehož manželství s azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany vzniklo před vstupem na území, nebo b) nezletilým dítětem azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany anebo nezletilým dítětem manžela azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany, pokud tento cizineccizinec nemá platný cestovní doklad a nemůže si ho z důvodů na jeho vůli nezávislých opatřit nebo mu hrozí důvodné nebezpečí vážné újmy39) při použití cestovního dokladu, jehož je držitelem. § 115 Důvody pro odnětí a pro nevydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) (1) Cizinecký pas, cestovní průkaz totožnostitotožnosti nebo cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. f) se cizincicizinci nevydá nebo vydaný doklad odejme, jestliže pominuly důvody pro jeho vydání. (2) Cizinecký pas, cestovní průkaz totožnostitotožnosti nebo cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. f) se nevydá nebo vydaný doklad odejme, pokud jde o cizincecizince, proti kterému a) je nařízen výkon rozhodnutí pro neplnění vyživovací povinnosti nebo peněžitých závazků, nebo b) je vedeno trestní stíhání nebo který nevykonal trest odnětí svobody uložený soudem, jestliže mu trest nebyl prominut nebo výkon trestu nebyl promlčen, za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince. § 115a Náhradní cestovní doklad Evropské unie (1) Náhradní cestovní doklad Evropské unie15e) vydá zastupitelský úřad na žádost občana Evropské unie,1b) jehož cestovní doklad byl ztracen, odcizen, zničen, popřípadě není dočasně k dispozici, jestliže stát, jehož je žadatel občanem, nemá na území státu, kde se občan nachází, stálé diplomatické nebo konzulární zastoupení, není v něm zastoupen jinak, anebo jeho zastoupení není dosažitelné. Podmínkou pro vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie je, aby stát, jehož je žadatel občanem, s tím vyslovil souhlas. (2) Náhradní cestovní doklad Evropské unie lze vydat pro jedinou cestu do členského státu Evropské unie, jehož je žadatel občanem nebo ve kterém má trvalé bydliště, anebo ve výjimečném případě do jiného státu. (3) V žádosti o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie uvede žadatel své jméno, popřípadě jména, příjmení, pohlaví, tělesnou výšku, datum, místo a stát narození, státní občanství, adresu místa trvalého bydliště, kontaktní adresu a odůvodnění žádosti. K žádosti dále předloží jemu dostupné dokumenty, prokazující totožnosttotožnost a státní občanství, uvede stát, do něhož hodlá cestovat, a připojí fotografie. (4) Náhradní cestovní doklad Evropské unie vydá zastupitelský úřad s dobou platnosti přiměřenou době nezbytně nutné k uskutečnění cesty, pro niž se náhradní cestovní doklad Evropské unie vydává. (5) Kopii vydaného náhradního cestovního dokladu Evropské unie zašle zastupitelský úřad příslušnému orgánu státu Evropské unie, jehož je žadatel občanem. § 115b Evropský cestovní doklad pro návrat (1) Namísto cestovního průkazu totožnostitotožnosti může ministerstvo nebo policie pro účely vycestování cizincicizinci v případech uvedených v § 114 odst. 3, 4 a 6 z moci úřední vydat evropský cestovní doklad pro návrat. (2) Evropský cestovní doklad pro návrat se vydává s dobou platnosti přiměřenou době nezbytně nutné k uskutečnění vycestování. (3) Evropský cestovní doklad pro návrat může ministerstvo nebo policie vydat i pro účely vycestování podle zákona o azylu. § 116 Neplatnost cestovního dokladu Cestovní doklad se pro účely tohoto zákona považuje za neplatný, jestliže a) uplynula doba platnosti v něm uvedená, b) byl poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné, c) je porušena jeho celistvost, d) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny, e) fotografie v dokladu neodpovídá skutečné podobě držitele, nebo f) držitel tohoto dokladu zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého. § 117 Zadržení dokladu (1) PoliciePolicie zadrží při hraniční kontrolehraniční kontrole nebo pobytové kontrole a) cestovní doklad, pokud nebyl vydán na jméno kontrolovaného cizince a 1. cizinec se tímto dokladem prokazuje jako vlastním, nebo 2. cizinec hodnověrně nezdůvodní, proč má takový cestovní doklad v držení, b) cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. d), e) nebo f), pokud jej lze považovat za neplatný podle tohoto zákona, c) cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h), který je padělaný, pozměněný nebo byl prohlášen za neplatný nebo odcizený a d) doklad vydaný podle tohoto zákona, který je neplatný, nebo doklad opravňující cizincecizince ke vstupu na území, který je pozměněný nebo padělaný. (2) Bylo-li rozhodnuto nebo lze-li důvodně očekávat, že bude rozhodnuto o odnětí dokladu, může tento doklad zadržet orgán činný v trestním řízeníorgán činný v trestním řízení. (3) Při plnění úkolů podle tohoto zákona je z důvodů uvedených v odstavci 1 oprávněno zadržet doklad též ministerstvo. (4) Policie vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. d), e) nebo f) potvrzení o zadržení cestovního dokladu a zadržený cestovní doklad bez zbytečného odkladu předá a) útvaru policie příslušnému podle místa pobytu držitele na území, b) ministerstvu, jde-li o cizinecký pas nebo cestovní průkaz totožnostitotožnosti vydaný ministerstvem, s uvedením důvodů jeho zadržení. (5) Ministerstvo vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. d), e) nebo f) potvrzení o zadržení cestovního dokladu a nejde-li o cizinecký pas nebo cestovní průkaz totožnostitotožnosti vydaný ministerstvem, předá zadržený cestovní doklad bez zbytečného odkladu útvaru policie příslušnému podle místa pobytu jeho držitele na území s uvedením důvodů jeho zadržení. (6) Útvar policie nebo ministerstvo v případě zadržení cestovního dokladu podle odstavce 1 písm. b) doklad po 60 dnech ode dne předání zničí, pokud tento doklad není důkazním prostředkem v trestním řízenítrestním řízení. (7) Policie nebo ministerstvo vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h) potvrzení o zadržení cestovního dokladu a zadržený cestovní doklad vydaný státem, který nemá na území stálé diplomatické nebo konzulární zastoupení, bez zbytečného odkladu předá Ministerstvu zahraničních věcí, pokud nejde o doklad padělaný, pozměněný nebo o doklad, který je důkazním prostředkem v trestním řízenítrestním řízení. Zadržený cestovní doklad vydaný státem, který má na území stálé diplomatické nebo konzulární zastoupení, pokud nejde o doklad padělaný, pozměněný nebo o doklad, který je důkazním prostředkem v trestním řízenítrestním řízení, a cestovní doklad nalezený podle § 107 odst. 1 na území policie tomuto zastoupení předá. HLAVA IXa PRŮKAZ O POVOLENÍ K POBYTU § 117a Průkaz o povolení k pobytu (1) Průkaz o povolení k pobytu je veřejnou listinouveřejnou listinou, vydávanou cizincůmcizincům s povoleným dlouhodobým nebo trvalým pobytem na území. (2) Průkaz o povolení k pobytu se vydává jako samostatný doklad obsahující nosič dat s biometrickými údaji, jimiž jsou údaje o zobrazení obličeje a údaje o otiscích prstů. CizinciCizinci mladšímu 6 let, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie40) nestanoví odlišnou věkovou hranici, nebo cizincicizinci, u něhož není možné pořídit otisky prstů rukou z důvodů anatomických nebo fyziologických změn, popřípadě zdravotního postižení prstů rukou, se vydá průkaz o povolení k pobytu, v němž jsou z biometrických údajů zpracovány pouze údaje o zobrazení obličeje. V nosiči dat je v tomto případě uveden údaj, že nosič dat neobsahuje otisky prstů rukou cizincecizince. (3) Průkaz o povolení k pobytu obsahuje údaje stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie40) a dále a) v případě povolení k dlouhodobému pobytu 1. účel pobytu, 2. rodné číslo, 3. záznam o omezení svéprávnosti, 4. záznam podle § 117b odst. 4, 5. záznam podle § 42i odst. 7, 6. záznam podle § 117b odst. 1, 7. digitální zpracování podpisu cizincecizince, 8. záznam podle § 117b odst. 5, 9. záznam podle § 117b odst. 6, 10. záznam podle § 117b odst. 7, 11. záznam podle § 117b odst. 8, b) v případě povolení k trvalému pobytu 1. rodné číslo, 2. místo hlášeného pobytu na území, 3. záznam o omezení svéprávnosti, 4. záznam podle § 84, 5. záznam podle § 117b odst. 1, 6. záznam podle § 117b odst. 2, 7. digitální zpracování podpisu cizincecizince. (4) Ministerstvo pořídí biometrické údaje cizincecizince a jeho podpis, určený k dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizincicizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. Současně zpracuje s využitím údajů, které jsou o cizincicizinci vedené v informačním systému cizincůcizinců, protokol, který obsahuje údaje nezbytné pro vydání průkazu o povolení k pobytu. (5) Ministerstvo před předáním průkazu o povolení k pobytu prověří jedinečnost vazby mezi cizincemcizincem a vydaným průkazem, a to s využitím biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat průkazu o povolení k pobytu. (6) Při předání průkazu o povolení k pobytu ministerstvo cizincecizince prokazatelně poučí o podmínkách užívání průkazu tak, aby nedošlo k jeho poškození nebo zneužití. Při předání průkazu o povolení k pobytu ministerstvo ověří správnost osobních údajůosobních údajů uvedených ve vydávaném průkazu o povolení k pobytu, funkčnost nosiče dat s biometrickými údaji a správnost v něm zpracovávaných biometrických údajů. Funkčnost nosiče dat a správnost v něm zpracovaných biometrických údajů se ověřuje pomocí technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů cizincecizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat průkazu o povolení k pobytu. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajůosobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajůosobních údajů, zpracovaných v průkazu o povolení k pobytu, se cizincicizinci vydá nový průkaz o povolení k pobytu. (7) Držitel průkazu o povolení k pobytu je oprávněn požádat ministerstvo o ověření funkčnosti nosiče dat. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji se cizincicizinci vydá nový průkaz o povolení k pobytu; vydání nového průkazu v tomto případě podléhá správnímu poplatku pouze tehdy, pokud nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji byla způsobena okolnostmi, o nichž cizineccizinec prokazatelně věděl, že mohou způsobit poškození nebo nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji. (8) Biometrické údaje lze využívat výlučně pro ověřování pravosti průkazu o povolení k pobytu a ověření totožnostitotožnosti cizincecizince, a to porovnáním biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat s údaji vedenými v informačním systému cizincůcizinců nebo porovnáním biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat s aktuálně zobrazenými biometrickými údaji cizincecizince, pořízenými v průběhu prokazování totožnostitotožnosti s pomocí technického zařízení. Pokud cizineccizinec nemůže pro účely ověření totožnostitotožnosti předložit průkaz o povolení k pobytu, jehož je držitelem, popřípadě pokud nosič dat s biometrickými údaji v průkazu o povolení k pobytu není funkční, provede se ověření totožnostitotožnosti cizincecizince pořízením otisků prstů cizincecizince a jejich porovnáním s biometrickými údaji vedenými pro tyto účely v informačním systému cizincůcizinců. § 117b Zapisování údajů do průkazu o povolení k pobytu (1) Jméno, popřípadě jména, a příjmení cizincecizince se v průkazu o povolení k pobytu uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu. Pokud byl cizincicizinci vydán matričním úřadem České republiky matriční doklad znějící na jméno, popřípadě jména, a příjmení v jiném tvaru, vyznačí ministerstvo tuto skutečnost formou záznamu v průkazu o povolení k pobytu včetně uvedení jména, popřípadě jmen, a příjmení ve tvaru uvedeném v matričním dokladu. (2) V průkazu o povolení k pobytu ministerstvo vyznačí záznam „BÝVALÝ DRŽITEL MODRÉ KARTY EU“, pokud žadatel o povolení trvalého pobytu byl držitelem modré karty, který pro vydání tohoto povolení splňuje podmínky podle § 68 a 83. (3) Údaj o omezení svéprávnosti cizincecizince se vyznačí do průkazu o povolení k pobytu po nabytí právní moci rozhodnutí soudu. (4) Ministerstvo vyznačí do průkazu o povolení k pobytu údaj o přístupu na trh práce; to neplatí, jde-li o držitele zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty, modré karty, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie. (5) Ministerstvo v kartě vnitropodnikově převedeného zaměstnancekartě vnitropodnikově převedeného zaměstnance v rubrice druh povolení vyznačí záznam „ICT“. Ministerstvo v kartě vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekartě vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie v rubrice druh povolení vyznačí záznam „mobile ICT“. (6) Ministerstvo v průkazu o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia vydaném podle § 42d vyznačí záznam „student“, pokud cizineccizinec splňuje podmínky uvedené v § 64 písm. a) nebo b), „žák“, pokud cizineccizinec splňuje podmínky uvedené v § 64 písm. c), „stážista“, pokud cizineccizinec splňuje podmínky uvedené v § 64 písm. e), nebo „dobrovolník“, pokud cizineccizinec splňuje podmínky uvedené v § 64 písm. f). (7) Ministerstvo v průkazu o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu vyznačí záznam „výzkumný pracovník“. (8) V případě vědeckých pracovníků a studentů, kteří pobývají na území v rámci programu Evropské unie nebo mnohostranného programu zahrnujícího opatření v oblasti mobility nebo v rámci dohody mezi dvěma nebo více vysokoškolskými institucemi, vyznačí ministerstvo do průkazu odkaz na tento program nebo dohodu. (9) Ministerstvo v rubrice druh povolení v průkazu o povolení k pobytu vydaném podle a) § 87b odst. 4 písm. b) vyznačí záznam 1. „PŘECHODNÝ POBYT – RP“, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie podle § 15a odst. 1 nebo 2, nebo 2. „PŘECHODNÝ POBYT“, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie podle § 15a odst. 3, b) § 87j písm. a) a § 87t odst. 1 vyznačí záznam „TRVALÝ POBYT“, jde-li o občana Spojeného království, nebo c) § 87j písm. c) vyznačí záznam „TRVALÝ POBYT - RP“. (10) Ministerstvo v průkazu o povolení k pobytu vydaném občanu Spojeného království vyznačí záznam „článek 50 Smlouvy o EU“, jeho rodinnému příslušníkovi uvedenému v § 15b odst. 1 záznam „RP UK - článek 50 Smlouvy o EU“ a jeho rodinnému příslušníkovi uvedenému v § 15b odst. 2 záznam „ostatní - článek 50 Smlouvy o EU. § 117c Doba platnosti průkazu o povolení k pobytu (1) Průkaz o povolení k pobytu cizincecizince s povoleným dlouhodobým pobytem se vydává na dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podle § 44 odst. 4 až 7 nebo § 44a odst. 1 a 2. (2) Průkaz o povolení k pobytu cizincecizince s povoleným trvalým pobytem se vydává s dobou platnosti 10 let, a jde-li o cizincecizince mladšího 15 let, s dobou platnosti 5 let. § 117d Prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu cizince s povoleným trvalým pobytem (1) Dobu platnosti průkazu o povolení k pobytu cizincecizince s povoleným trvalým pobytem lze prodloužit, a to i opakovaně, o 10 let, a jde-li o cizincecizince mladšího 15 let, o 5 let. (2) Žádost o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k trvalému pobytu je cizineccizinec povinen podat nejpozději před uplynutím platnosti průkazu, nejdříve však 90 dnů před uplynutím jeho platnosti; v odůvodněných případech může žádost podat i dříve. Důvody dřívějšího podání žádosti je cizineccizinec povinen ministerstvu sdělit nejpozději při podání žádosti. (3) V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle odstavce 2 zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizineccizinec povinen tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů. (4) K žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu je cizineccizinec povinen předložit cestovní doklad. (5) Splňuje-li cizineccizinec podmínky pro prodloužení platnosti průkazu o povolení k pobytu, je povinen se na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizincecizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizincicizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. CizinecCizinec je povinen ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit se na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu. (6) Uplyne-li doba platnosti průkazu o povolení k pobytu před rozhodnutím o žádosti o prodloužení platnosti tohoto průkazu, vyznačí se na požádání cizincecizince do cestovního dokladu vízový štítek podle jednotného formátu stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie51), a to ve formě víza k pobytu nad 90 dnů s dobou platnosti odpovídající předpokládané délce řízení o této žádosti. Vízový štítek se do cestovního dokladu nevyznačí, jde-li o cizincecizince zařazeného do informačního systému smluvních států. Platnost víza zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti o prodloužení platnosti průkazu o povolení k pobytu. § 117e (1) CizinecCizinec, který žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený anebo poškozený nebo náhradou za průkaz o povolení k pobytu, jehož nosič dat s biometrickými údaji je nefunkční, je povinen předložit cestovní doklad a poškozený průkaz nebo průkaz s nefunkčním nosičem dat s biometrickými údaji. Obdobně se postupuje i v případě, že cizineccizinec žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu po skončení nebo zrušení jeho platnosti podle § 117f. (2) CizinecCizinec, který žádá o provedení změny v průkazu o povolení k pobytu, je povinen předložit cestovní doklad, průkaz o povolení k pobytu a doklad prokazující požadovanou změnu. (3) CizinecCizinec, který žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu po skončení jeho platnosti z důvodu podle § 117f odst. 1 písm. g), je povinen předložit cestovní doklad, průkaz, jehož platnost skončila, a doklad o zajištění ubytováníubytování (§ 71 odst. 2). (4) CizinecCizinec uvedený v odstavcích 1 až 3 je povinen se pro účely vydání nového průkazu o povolení k pobytu na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizincecizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizincicizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. CizinecCizinec je povinen ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit se na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu. § 117f Skončení nebo zrušení platnosti průkazu o povolení k pobytu (1) Platnost průkazu o povolení k pobytu skončí a) uplynutím doby v něm uvedené, b) ohlášením jeho ztráty, odcizení nebo zničení, c) nabytím právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti cizincecizince, d) nabytím právní moci rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu nebo zánikem jeho platnosti, e) nabytím státního občanství České republiky, f) úmrtím cizincecizince nebo nabytím právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení cizincecizince za mrtvého, g) zrušením údaje o místu hlášeného pobytu cizincecizince na území; to neplatí, jde-li o rezidenta na území (§ 83), který z důvodu pobytu na území jiného členského státu Evropské unie zrušil ubytováníubytování na území, nebo h) dnem vydání nového průkazu o povolení k pobytu na základě žádosti cizincecizince o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu v případě, že doba platnosti dosavadního průkazu k tomuto dni neuplynula. (2) Ministerstvo zruší platnost průkazu o povolení k pobytu, jestliže a) je průkaz poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, b) průkaz obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny, c) fotografie v průkazu neodpovídá skutečné podobě jeho držitele, nebo d) průkaz obsahuje nefunkční nosič s biometrickými údaji. (3) Je-li držitel průkazu o povolení k pobytu přítomen a plně uzná důvody pro zrušení platnosti průkazu, lze odůvodnění rozhodnutí nahradit vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele průkazu, že se zrušením jeho platnosti souhlasí. Odvolání proti rozhodnutí není v tomto případě přípustné. § 117g Vydávání průkazů o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji (1) Ministerstvo může vydávat průkazy o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji, které neobsahují digitální zpracování podpisu cizincecizince, jestliže a) došlo k technické závadě na zařízení zabezpečujícím zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji anebo pořízení biometrických údajů a podpisu cizincecizince určeného k dalšímu digitálnímu zpracování, nebo na zařízení zabezpečujícím přenos údajů nezbytných pro výrobu průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji anebo na výrobní technologii, pokud tato technická závada trvá déle než 7 kalendářních dnů, nebo b) v důsledku katastrofy nebo jiné mimořádné události nelze vydávat průkazy o povolení k pobytu obsahující nosič dat s biometrickými údaji. (2) Průkazy o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji se vydávají s dobou platnosti 6 měsíců, a to ve formě štítku, který se vyznačuje do cestovního dokladu cizincecizince. (3) Pokud skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) nastaly poté, kdy pro vydání průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji již byly pořízeny biometrické údaje cizincecizince a jeho podpis určený k digitálnímu zpracování, vedou se tyto údaje v provozním informačním systému podle § 158a odst. 4 a poté, kdy uvedené skutečnosti pominou, jsou neprodleně využity pro vydání tohoto průkazu o povolení k pobytu. (4) Pokud byl cizincicizinci vydán průkaz o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji, je povinen se na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizincecizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; výzvu ministerstvo cizincicizinci doručí neprodleně poté, kdy pominou důvody k vydání průkazu o povolení k pobytu podle odstavce 1. (5) Průkaz o povolení k pobytu obsahující nosič dat s biometrickými údaji je cizincicizinci vydán nejpozději ke dni skončení platnosti průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji. Vydání průkazu o povolení k pobytu podle věty první nepodléhá správnímu poplatku. (6) K převzetí průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji vydaného namísto průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji vyzve cizincecizince ministerstvo neprodleně po jeho dodání výrobcem tohoto dokladu. Převzetím průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji podle věty první zaniká platnost průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji. HLAVA X SPRÁVNÍ VYHOŠTĚNÍ § 118 (1) Správním vyhoštěním se rozumí ukončení pobytu cizincecizince na území, které je spojeno se stanovením doby k vycestování z území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace a doby, po kterou nelze umožnit cizincicizinci vstup na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace. Dobu, po kterou nelze umožnit cizincicizinci vstup na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, stanoví policie v rozhodnutí o správním vyhoštění cizincecizince. V odůvodněných případech lze rozhodnutím stanovit hraniční přechod pro vycestování z území. (2) Správním vyhoštěním občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníkaSprávním vyhoštěním občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka se rozumí ukončení pobytu občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka na území, které je spojeno se stanovením doby k vycestování z území a doby, po kterou nelze umožnit cizincicizinci vstup na území. (3) Doba k vycestování se stanoví v rozmezí 7 až 30 dnů. Je-li rozhodnutí o správním vyhoštění vydáno podle § 119 odst. 1 písm. a), je policie oprávněna stanovit dobu k vycestování kratší než 7 dní. Pokud by podle rozhodnutí o správním vyhoštění měla doba k vycestování začít běžet v době trvání zajištění cizincecizince, začíná tato doba běžet ode dne ukončení zajištění. Pokud v průběhu doby k vycestování je cizineccizinec zajištěn, běh této doby se zajištěním přerušuje. Požádá-li cizineccizinec během doby k vycestování o stanovení nové doby k vycestování zejména z důvodů podle § 174a odst. 2, policie, pokud shledá důvody pro stanovení nové doby k vycestování, vydá nové rozhodnutí podle § 101 správního řádu, ve kterém stanoví novou dobu k vycestování s ohledem na délku trvání uváděných důvodů; odvolání nemá odkladný účinek. Novou dobu k vycestování lze stanovit nejdéle na 180 dnů. (4) Do doby, po kterou nelze umožnit cizincicizinci vstup na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace nebo občanovi Evropské unie anebo jeho rodinnému příslušníkovi umožnit vstup na území, se nezapočítává doba, po kterou není rozhodnutí o správním vyhoštění vykonatelné. (5) Pro účely správního vyhoštění se za přechodný pobyt na území považuje i neoprávněné zdržování se cizincecizince na území, setrvání na základě výjezdního příkazu nebo zdržování se cizincecizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, setrvání nebo strpění na území podle zvláštního zákona2) nebo pobyt do právní moci rozhodnutí ministerstva o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území3a) nebo soudu o žalobě ve věci dočasné ochrany. Nebude-li v takovém případě rozhodnuto o správním vyhoštění, protože důsledkem tohoto rozhodnutí by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince, policie postupuje podle § 50a odst. 5. CizinecCizinec je povinen vycestovat v době stanovené v rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace. (6) Podá-li cizineccizinec během řízení o správním vyhoštění, které bylo zahájeno z důvodů souvisejících s neoprávněným vstupem nebo pobytem na území, které nastaly před podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany, žádost o udělení mezinárodní ochrany podle zákona o azylu, řízení o správním vyhoštění se dokončí. Policie může zahájit a dokončit řízení o správním vyhoštění, jde-li o důvody související s neoprávněným vstupem nebo pobytem na území, které nastaly před podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany, i pokud byla žádost o udělení mezinárodní ochrany podle zákona o azylu podána před zahájením řízení o správním vyhoštění. Ustanovení § 119 odst. 7 se použije obdobně. Vedení řízení o správním vyhoštění z důvodů nesouvisejících s neoprávněným vstupem nebo pobytem na území, zejména jde-li o důvody podle § 119 odst. 1 písm. a) nebo § 119 odst. 1 písm. c) bodu 1, tímto ustanovením není dotčeno. (7) Hromadné správní vyhoštění cizincůcizinců na základě jednoho rozhodnutí se zakazuje. (8) Pro účely této hlavy se za rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie nepovažuje osoba uvedená v § 15a odst. 3, která pobývá na území přechodně. § 119 Správní vyhoštění z přechodného pobytu na území (1) Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizincecizince, který pobývá na území přechodně, s dobou, po kterou nelze cizincicizinci umožnit vstup na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, a zařadí cizincecizince do informačního systému smluvních států, a) až na 10 let, 1. je-li důvodné nebezpečí, že by cizineccizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu užitím síly při prosazování politických cílů, prováděním činnosti ohrožující základy demokratického státu nebo směřující k narušení celistvosti území anebo jiným obdobným způsobem, nebo 2. je-li důvodné nebezpečí, že by cizineccizinec mohl při pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek, b) až na 5 let, 1. prokáže-li se cizineccizinec policii dokladem, který je padělán, anebo dokladem jiné osoby jako dokladem vlastním, 2. prokáže-li se cizineccizinec policii při vycestování z území cestovním dokladem, jenž je neplatný z důvodů uvedených v § 116 písm. a), b), c) nebo d), 3. pobývá-li cizineccizinec na území nebo na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, bez platného cestovního dokladu, ač k tomu není oprávněn, 4. pobývá-li cizineccizinec na území nebo na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, bez platného oprávnění k pobytu, ač k tomu není oprávněn, 5. nepodrobí-li se cizineccizinec na výzvu policiepolicie hraniční kontrolehraniční kontrole, 6. překročí-li cizineccizinec státní hranice v úkrytu nebo se o takové jednání pokusí, 7. překročí-li cizineccizinec státní hranice mimo hraniční přechod, 8. uvedl-li cizineccizinec v řízení podle tohoto zákona nepravdivé informace s úmyslem ovlivnit rozhodování správního orgánu, nebo 9. porušuje-li cizineccizinec opakovaně právní předpis, je-li vydání rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění přiměřené porušení tímto předpisem stanovené povinnosti, nebo maří-li výkon soudních nebo správních rozhodnutí, c) až na 3 roky, 1. je-li cizineccizinec na území zaměstnán bez platného oprávnění k pobytu nebo povolení k zaměstnánízaměstnání, ačkoli je toto povolení podmínkou výkonu zaměstnánízaměstnání, na území provozuje dani podléhající výdělečnou činnost bez oprávnění podle zvláštního právního předpisu16) nebo bez povolení k zaměstnánízaměstnání cizincecizince zaměstnal nebo takové zaměstnánízaměstnání cizincicizinci zprostředkoval, 2. neprokáže-li cizineccizinec, že na území smluvních států pobývá po dobu, po kterou je na tomto území oprávněn pobývat přechodně bez víza nebo na krátkodobé vízum, nebo 3. je-li důvodné nebezpečí, že by cizineccizinec mohl při pobytu na území závažným způsobem ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění. (2) Rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění občana Evropské unie1b) nebo jeho rodinného příslušníka, který na území pobývá přechodně, lze vydat pouze v případě, že občan Evropské unie1b) nebo jeho rodinný příslušník a) ohrožuje bezpečnost státu, b) závažným způsobem narušuje veřejný pořádek; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie, který pobývá na území nepřetržitě po dobu nejméně 10 let; do této doby se nezapočítává doba výkonu trestu odnětí svobody, nebo c) ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, pokud k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území. (3) Doba, po kterou nelze občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi umožnit vstup na území, se stanoví až na 10 let, jde-li o správní vyhoštěnísprávní vyhoštění z důvodu uvedeného v odstavci 2 písm. a) anebo b), nebo až na 3 roky, jde-li o správní vyhoštěnísprávní vyhoštění z důvodu uvedeného v odstavci 2 písm. c). (4) Rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění cizincecizince, který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, studia nebo vědeckého výzkumu na území, lze vydat pouze v případě, že ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek anebo ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje zrušení platnosti tohoto povolení. Rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění cizincecizince podle věty první z důvodu ochrany veřejného zdraví však nelze vydat, došlo-li k onemocnění cizincecizince až po převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny nebo za účelem studia na území. (5) Rozhodnutí o správním vyhoštění cizincecizince, který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie, lze vydat pouze v případě, že tento cizineccizinec ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje zrušení platnosti tohoto povolení; souhlasí-li s takovým postupem příslušný orgán členského státu Evropské unie, který rezidentovi jiného členského státu Evropské unie toto právní postavení přiznal, policie cizincecizince vyhostí mimo území států Evropské unie. (6) Rozhoduje-li policiepolicie o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění cizincecizince, který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie, kterému jiný členský stát Evropské unie udělil mezinárodní ochranu, prověří u příslušného orgánu tohoto členského státu, zda je rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany nadále platné. Je-li rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany nadále platné, rozhodne policiepolicie o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění cizincecizince z území. Mimo území členských států Evropské unie lze takového cizincecizince vyhostit pouze v případě, že ohrožuje bezpečnost České republiky nebo byl pravomocně odsouzen za zvlášť závažný zločin a příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie s takovým postupem souhlasí. (7) Rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění cizincecizince, který požádal Českou republiku o mezinárodní ochranu, je vykonatelné po nabytí právní moci rozhodnutí, jímž se a) mezinárodní ochrana neuděluje, b) žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítá jako zjevně nedůvodná, c) řízení o udělení mezinárodní ochrany zastavuje, nebo d) azyl nebo doplňková ochrana odnímá, jestliže marně uplynula lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo jestliže podle zvláštního právního předpisu2) podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nemá odkladný účinek. Rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění není vykonatelné, přizná-li soud na žádost cizincecizince jeho žalobě odkladný účinek. (8) Rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění cizincecizince, který požádal o oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu3a), je vykonatelné po nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti nebo po nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení řízení o této žádosti, jestliže marně uplynula lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany nebo soud nevyhověl jeho žádosti o přiznání odkladného účinku žaloby ve věci dočasné ochrany anebo soud přiznání odkladného účinku zrušil. (9) Jde-li o nezletilého cizince bez doprovodunezletilého cizince bez doprovodu (§ 180c) nebo o nezletilého cizincecizince v obdobném postavení, ustanoví mu neprodleně policie pro řízení o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění opatrovníka. Policie o ustanovení opatrovníka nezletilého cizincecizince vyrozumí a poučí jej o úkolech opatrovníka. § 119a (1) Rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. b) bodů 6 a 7 se nevydá, jestliže cizineccizinec žádající o mezinárodní ochranu podle zvláštního právního předpisu2) na území přichází přímo ze státu, kde mu hrozí pronásledování nebo vážná újma16a), a na území vstoupí nebo pobývá bez povolení a sám se bez prodlení přihlásí policiipolicii nebo ministerstvu a prokáže závažný důvod pro svůj neoprávněný vstup nebo pobyt. (2) Rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění podle § 119 nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizincecizince. (3) Rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění nezletilého občana Evropské unie podle § 119 lze vydat pouze z důvodu ohrožení bezpečnosti státu, nebo je-li to v jeho zájmu v souladu s Úmluvou o právech dítěte. (4) Rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění podle § 119 nelze vykonat, jde-li o cizincecizince, který požádal o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území nebo mu takové povolení bylo vydáno; řízení o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění, které nebylo ukončeno před vydáním povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, policiepolicie zastaví. (5) PoliciePolicie cizincicizinci, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, zruší rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění podle § 119, pokud jeho spolupráce s orgánem činným v trestním řízeníorgánem činným v trestním řízení přispěla k odhalení nebo odsouzení pachatele trestné činnosti anebo s ohledem na poskytnutou spolupráci by mohl být po vycestování z území ohrožen jeho život nebo zdraví. PoliciePolicie dále zruší rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění jeho rodinnému příslušníkovi, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území. (6) Policie občanu Evropské unie, který požádal o vydání osvědčení o registraci nebo o povolení trvalého pobytu, zruší rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění, pokud netrvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit veřejné zdraví. Obdobně policie postupuje, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie, který požádal o vydání povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu. (7) Rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění se nevydává, jde-li o předání cizincecizince podle mezinárodní smlouvy sjednané s jiným členským státem Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009. § 120 Správní vyhoštění cizince s povolením k trvalému pobytu (1) Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizincecizince s povolením k trvalému pobytu s dobou, po kterou nelze cizincicizinci umožnit vstup na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, až na a) 10 let, je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu užitím síly při prosazování politických cílů, prováděním činnosti ohrožující základy demokratického státu nebo směřující k narušení celistvosti území anebo jiným obdobným způsobem, b) 10 let, je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo c) 3 roky, nesplní-li cizineccizinec povinnost podle § 77 odst. 3. (2) Rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění občana Evropské unie1b) nebo jeho rodinného příslušníka, kterému bylo uděleno povolení k trvalému pobytu, lze vydat pouze v případě, že závažným způsobem ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje odnětí oprávnění k pobytu. Rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění nelze vydat, jde-li o a) nezletilého občana Evropské unie, ledaže by správní vyhoštěnísprávní vyhoštění bylo v jeho nejlepším zájmu, nebo b) občana Evropské unie, který na území pobývá po dobu delší než 10 let, ledaže ohrožuje bezpečnost státu zvlášť závažným způsobem. (3) Doba, po kterou nelze občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi umožnit vstup na území, se stanoví až na 10 let. (4) Rozhodnutí o vyhoštění nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizincecizince. § 120a (1) Policie v rámci rozhodování o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění podle § 119 a 120 je povinna si vyžádat závazné stanovisko9b) ministerstva, zda vycestování cizincecizince je možné (§ 179); to neplatí, a) rozhoduje-li policie o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění při vycestování cizincecizince na hraničním přechodu a cizineccizinec výslovně uvede, že jeho vycestování je možné, b) pochází-li cizineccizinec z bezpečné země původu podle jiného právního předpisu a neuvedl-li skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven skutečnému nebezpečí podle § 179, c) jde-li o občana Evropské unie, nebo d) není-li podle policie vycestování cizincecizince možné. (2) Vzniknou-li důvody znemožňující vycestování cizincecizince po dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyhoštění, policie vydá nové rozhodnutí pouze ve věci, zda vycestování cizincecizince je možné, podle zvláštního právního předpisu5d) po vyžádání a na základě nového závazného stanoviska ministerstva. (3) Ministerstvo vydá závazné stanovisko bezodkladně. (4) Není-li vycestování cizincecizince podle odstavce 1 nebo 2 možné, policie tuto skutečnost uvede v rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění a ministerstvo cizincicizinci udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území (§ 33 odst. 3). (5) Policie nejméně jedenkrát ročně zkoumá, zda trvají důvody znemožňující cizincicizinci vycestování. Pominou-li důvody znemožňující cizincicizinci vycestování, policie vydá nové rozhodnutí pouze ve věci stanovení nové lhůty k vycestování podle zvláštního právního předpisu5d) po vyžádání a na základě nového závazného stanoviska ministerstva. Dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí zaniká platnost víza uděleného podle § 33 odst. 3 nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území. (6) Platnost rozhodnutí o správním vyhoštění zaniká, byl-li cizincicizinci udělen azyl. Jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. a), platnost rozhodnutí o správním vyhoštění zaniká, je-li rozhodnutí, kterým se uděluje azyl, platné po dobu rovnající se době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění pro omezení vstupu cizincecizince na území. (7) Platnost rozhodnutí o správním vyhoštění dále zaniká, je-li rozhodnutí, kterým byla udělena doplňková ochrana, bylo přiznáno postavení osoby bez státní příslušnosti nebo byl povolen dlouhodobý pobyt za účelem strpění pobytu na území, platné po dobu a) rovnající se době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění pro omezení vstupu cizincecizince na území, jde-li o rozhodnutí podle § 119 odst. 1 písm. a) nebo b), anebo podle § 120 odst. 1 písm. a) nebo b), b) rovnající se jedenapůlnásobku doby stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění pro omezení vstupu cizincecizince na území, jde-li o rozhodnutí podle § 119 odst. 1 písm. c) nebo § 120 odst. 1 písm. c). (8) Platnost rozhodnutí o správním vyhoštění dále zaniká, není-li vycestování cizincecizince možné a ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o správním vyhoštění uplynula doba rovnající se pětinásobku doby pro omezení vstupu na území stanovené v tomto rozhodnutí. (9) Doba stanovená v odstavci 6 a 7 počíná běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu anebo doplňkové ochrany nebo o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území. (10) Policie informuje cizincecizince, který se na území zdržuje neoprávněně a se kterým bylo zahájeno řízení o správním vyhoštění z důvodu podle § 119 odst. 1 písm. c) bodu 1, o právu požadovat po zaměstnavatelizaměstnavateli nevyplacenou mzdu nebo plat, a to včetně případných nákladů na zaslání mzdy nebo platu do státu, jehož je cizineccizinec občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt. Dále cizincicizinci sdělí, že má právo informovat příslušný orgán inspekce práce41) o porušení právní povinnosti zaměstnavatelemzaměstnavatelem. § 121 Vysloví-li jiný stát souhlas s přijetím osoby bez státního občanství, může být vyhoštěna na základě správního vyhoštěnísprávního vyhoštění do tohoto státu. § 122 Podmínky k odstranění tvrdosti správního vyhoštění (1) V době, po kterou nelze podle rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění cizincicizinci umožnit vstup na území, policiepolicie cizincicizinci udělí vízum nebo povolí vstup na území, jestliže důsledkem neudělení víza nebo nepovolení vstupu by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizincecizince. (2) V době, po kterou nelze podle rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění cizincicizinci umožnit vstup na území, policiepolicie udělí vízum nebo povolí vstup na území, pokud účelem pobytu na území je předvolání státního orgánu České republiky a nelze-li věc vyřídit z ciziny. (3) Dobu pobytu podle odstavců 1 a 2 lze stanovit nejdéle na 30 dnů. (4) Po neudělení víza nebo nepovolení vstupu na území policie neprodleně sepíše záznam obsahující zdůvodnění tohoto rozhodnutí. (5) Policie může na žádost cizincecizince vydat nové rozhodnutí5d), kterým zruší platnost rozhodnutí o správním vyhoštění nebo zkrátí dobu, po kterou nelze cizincicizinci umožnit vstup na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, uvedenou v rozhodnutí o správním vyhoštění, a to nejméně o jednu třetinu této doby, jestliže a) pominuly důvody jeho vydání a uplynula polovina doby, po kterou nelze cizincicizinci umožnit vstup na území, b) jde o cizincecizince, který prokáže, že dobrovolně vycestoval z území v době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění, a zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění bude přiměřené vzhledem k důvodům, pro které bylo vydáno, nebo c) se jedná o cizince svěřeného do náhradní výchovy (§ 87), který dosáhl věku 18 let a podle vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany dětí tento cizineccizinec projevuje snahu o integraci na území. (6) PoliciePolicie může na žádost občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka vydat nové rozhodnutí5d), kterým zruší platnost rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění, jestliže a) došlo k podstatné změně okolností, které byly důvodem vydání rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění, nebo b) se jedná o cizince svěřeného do náhradní výchovy (§ 87), který dosáhl věku 18 let a podle vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany dětí tento cizineccizinec projevuje snahu o integraci na území. (7) PoliciePolicie vydá na žádost cizincecizince, který se po nabytí právní moci rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění stal občanem jiného členského státu Evropské unie, nové rozhodnutí5d), kterým zruší rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění, pokud nehrozí nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit veřejné zdraví. Obdobně policiepolicie postupuje v případě cizincecizince, který se po pravomocném rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění stal rodinným příslušníkem občana Evropské unie. (8) CizinecCizinec podávající žádost podle odstavců 5 až 7 je povinen uvést veškeré rozhodné skutečnosti, kterých se dovolává, a označit důkazy. Policie cizincecizince nevyzývá k odstranění vad žádosti. Policie umožní na žádost účastníka řízení vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí. (9) Policie může z moci úřední na základě důvodných vlastních poznatků vydat nové rozhodnutí5d), kterým zruší platnost rozhodnutí o správním vyhoštění nebo zkrátí platnost délky zákazu vstupu. § 123 Úhrada nákladů spojených se správním vyhoštěním (1) Náklady spojené se správním vyhoštěnímsprávním vyhoštěním zahrnují náklady na ubytováníubytování a stravování, přepravní náklady a ostatní nutné peněžní náklady. Do nákladů spojených se správním vyhoštěnímsprávním vyhoštěním se dále zahrnují náklady podle věty první za cizincecizince ubytovaného v zařízení společně s cizincemcizincem zajištěným za účelem správního vyhoštěnísprávního vyhoštění. (2) Jde-li o správní vyhoštěnísprávní vyhoštění cizincecizince, který byl na území zaměstnán bez povolení k zaměstnánízaměstnání, je-li podle zvláštního právního předpisu8e) vyžadováno, nebo platného oprávnění k pobytu, je povinen náklady spojené se správním vyhoštěnímsprávním vyhoštěním podle odstavce 1 uhradit ten, kdo cizincecizince zaměstnal. Nelze-li náklady spojené se správním vyhoštěnímsprávním vyhoštěním takto uhradit, je povinen tyto náklady nebo jejich zbývající část uhradit ten, kdo uzavřel se zaměstnavatelemzaměstnavatelem jako subdodavatelem dohodu, v rámci jejíhož plnění zaměstnavatelzaměstnavatel cizincecizince zaměstnával, nebo každý, kdo na základě svých existujících obchodních smluvních vztahů věděl nebo vědět měl a mohl o zaměstnávání cizincůcizinců bez povolení k zaměstnánízaměstnání nebo platného oprávnění k pobytu u zaměstnavatelezaměstnavatele. Věta první a druhá se nepoužijí v případě a) zaměstnavatelezaměstnavatele, který prokáže, že splnil povinnosti stanovené právními předpisy upravujícími zaměstnávání a pobyt cizincůcizinců a nevěděl, že povolení k pobytu předložené cizincemcizincem je padělkem, b) toho, kdo uzavřel se zaměstnavatelemzaměstnavatelem jako subdodavatelem dohodu podle věty druhé, který prokáže, že splnil povinnosti stanovené právními předpisy upravujícími zaměstnávání a pobyt cizincůcizinců a nevěděl, že povolení k pobytu předložené cizincemcizincem je padělkem. (3) Nehradí-li náklady spojené se správním vyhoštěnímsprávním vyhoštěním osoba uvedená v odstavci 2 a pokud tyto náklady nebyly uhrazeny z finanční záruky složené cizincemcizincem nebo složitelem podle § 123c, je povinen tyto náklady uhradit cizineccizinec, který má být vyhoštěn na základě rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění. Hradí-li náklady spojené se správním vyhoštěnímsprávním vyhoštěním cizineccizinec podle věty první, je rozhodnutí o povinnosti uhradit náklady spojené se správním vyhoštěnímsprávním vyhoštěním prvním úkonem v řízení. (4) Neuhradí-li cizineccizinec ve stanovené lhůtě náklady spojené se správním vyhoštěnímsprávním vyhoštěním a nebyly-li náklady uhrazeny z finanční záruky, jsou povinni tyto náklady nebo jejich zbývající část uhradit postupně v pořadí a) osoba, která se k tomu zavázala v pozvání ověřeném policiípolicií, nebo jde-li o výzkumného pracovníka, výzkumná organizacevýzkumná organizace, která se k tomu písemně zavázala; výzkumná organizacevýzkumná organizace uhradí náklady spojené se správním vyhoštěnímsprávním vyhoštěním vzniklé do 6 měsíců ode dne skončení platnosti dohody o hostování9j), b) ten, kdo cizincicizinci zprostředkoval zaměstnánízaměstnání bez povolení k zaměstnánízaměstnání, c) ten, kdo zaměstnal cizincecizince a pracovní poměr byl skončen z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce anebo dohodou z týchž důvodů nebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce před uplynutím doby, na kterou bylo cizincicizinci vydáno povolení k zaměstnánízaměstnání, zaměstnanecká kartazaměstnanecká karta nebo modrá karta, pokud tento cizineccizinec po zrušení platnosti oprávnění k pobytu za účelem zaměstnánízaměstnání nebo po zániku platnosti zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty podle § 63 z území nevycestoval; to neplatí, pokud cizineccizinec z území nevycestoval a ten, kdo cizincecizince zaměstnal, prokáže, že cizincicizinci zajistil úhradu nákladů spojených s vycestováním do státu, jehož je občanem, nebo do státu, ve kterém má povolen pobyt, d) ten, kdo cizincicizinci zprostředkoval zaměstnánízaměstnání a pracovní poměr byl skončen z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce anebo dohodou z týchž důvodů nebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce před uplynutím doby, na kterou bylo cizincicizinci vydáno povolení k zaměstnánízaměstnání, zaměstnanecká kartazaměstnanecká karta nebo modrá karta, pokud tento cizineccizinec po zrušení platnosti oprávnění k pobytu za účelem zaměstnánízaměstnání nebo po zániku platnosti zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty podle § 63 z území nevycestoval; to neplatí, pokud prokáže, že cizincicizinci zajistil úhradu nákladů spojených s vycestováním do státu, jehož je občanem, nebo do státu, ve kterém má povolen pobyt, e) dopravce, který nesplnil povinnost podle § 104. (5) Policie nebo ministerstvo rozhodnutím stanoví, v jaké lhůtě a výši je osoba podle odstavců 2 až 4 povinna náklady spojené se správním vyhoštěnímsprávním vyhoštěním nebo jejich zbývající část uhradit; úhradu těchto nákladů vybírá správní orgán, který ji uložil. Odvolání není proti tomuto rozhodnutí přípustné. (6) Nebyly-li náklady spojené se správním vyhoštěnímsprávním vyhoštěním uhrazeny podle odstavců 2 až 4, nese tyto náklady do doby jejich úhrady a) policiepolicie, jde-li o cizincecizince zajištěného podle zvláštního právního předpisu42), nebo b) ministerstvo v ostatních případech. (7) Písemné vyhotovení rozhodnutí o povinnosti uhradit náklady spojené se správním vyhoštěním, které je prvním úkonem v řízení, ministerstvo cizincicizinci předá při opuštění zařízení, nebrání-li tomu výjimečné okolnosti. Není-li možné zajistit přítomnost tlumočníka, ministerstvo současně s písemným vyhotovením rozhodnutí předá cizincicizinci v jazyce, do kterého bylo cizincicizinci tlumočeno v řízení o zajištění, informace o obsahu rozhodnutí, celkové výši nákladů a možnosti podat proti rozhodnutí žalobu k soudu. § 123a Úhrada nákladů spojených s dobrovolným návratem (1) Na základě písemné žádosti cizincecizince podané ministerstvu nebo policii může ministerstvo zajistit úhradu nákladů spojených s dobrovolným návratem tohoto cizincecizince do státu, jehož je občanem, nebo do jiného státu, který cizincicizinci umožní vstup na své území, jde-li o cizincecizince, a) který je zajištěn podle tohoto zákona, b) kterému byla rozhodnutím o správním vyhoštění nebo rozhodnutím o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace stanovena doba k vycestování, c) kterému byla stanovena lhůta k dobrovolnému opuštění území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace uvedená v záznamu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie69), nebo d) u kterého došlo ke zrušení nebo uplynutí platnosti dlouhodobého vízadlouhodobého víza, k zamítnutí žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, ke zrušení nebo zániku platnosti povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, ke zrušení přechodného pobytu občanu Evropské unie1b) nebo ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie, a který na území pobývá na základě výjezdního příkazu uděleného podle § 50 odst. 1 písm. b) nebo na základě lhůty k vycestování, vykonal trest odnětí svobody nebo mu byl uložen trest vyhoštění, anebo po marném uplynutí lhůty pro podání žádosti o dobrovolný návrat podle jiného právního předpisu. (2) CizinecCizinec je povinen ministerstvu dodatečně uhradit přepravní náklady v poloviční výši. (3) Žádost cizincecizince o zajištění úhrady nákladů spojených s dobrovolným návratem ministerstvo posoudí bez zbytečného odkladu. (4) Ministerstvo zajišťuje cestovní a přepravní doklady, uděluje výjezdní příkaz, je-li to pro dobrovolný návrat nezbytné, a činí další úkony nezbytné pro zabezpečení dobrovolného návratu. HLAVA XI ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ ZA ÚČELEM VYCESTOVÁNÍ CIZINCE Z ÚZEMÍ NEBO Z ÚZEMÍ ČLENSKÝCH STÁTŮ EVROPSKÉ UNIE A ZAJIŠTĚNÍ CIZINCE § 123b Zvláštní opatření za účelem vycestování cizince z území nebo z území členských států Evropské unie (1) Zvláštním opatřením za účelem vycestování cizincecizince z území nebo z území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace (dále jen „zvláštní opatření za účelem vycestování“) je a) povinnost cizincecizince oznámit policii adresu místa pobytu, zdržovat se tam, každou jeho změnu oznámit následující pracovní den policii a ve stanovené době se na adrese místa pobytu zdržovat za účelem provedení pobytové kontroly, b) složení peněžních prostředků ve volně směnitelné měně ve výši předpokládaných nákladů spojených se správním vyhoštěnímsprávním vyhoštěním (dále jen „finanční záruka“) cizincemcizincem, kterému je zvláštní opatření za účelem vycestování uloženo; peněžní prostředky za cizincecizince může složit státní občan České republiky nebo cizineccizinec s povoleným dlouhodobým anebo trvalým pobytem na území (dále jen „složitel“), c) povinnost cizincecizince osobně se hlásit policii v době policií stanovené, nebo d) povinnost cizincecizince zdržovat se v místě určeném policií a ve stanovené době být v tomto místě přítomen za účelem provedení pobytové kontroly. (2) Zvláštní opatření lze uložit, je-li důvodné nebezpečí, že by cizineccizinec mohl mařit nebo ztěžovat průběh řízení, jehož předmětem je jeho vycestování, tím, že neprokáže svou totožnosttotožnost nebo adresu místa pobytu, odmítá tyto údaje uvést nebo se nedostavil na předvolání policie. (3) Zvláštní opatření za účelem vycestování lze dále uložit, je-li důvodné nebezpečí, že cizineccizinec v době stanovené v rozhodnutí, jehož předmětem je jeho vycestování, nevycestuje. (4) O druhu a způsobu výkonu zvláštního opatření za účelem vycestování rozhoduje policie. Při rozhodování o uložení zvláštního opatření policie zkoumá, zda jeho uložením neohrozí výkon správního vyhoštěnísprávního vyhoštění, a přihlíží k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizincecizince. (5) Policie zvláštní opatření za účelem vycestování neuloží, jde-li o nezletilého cizince bez doprovodunezletilého cizince bez doprovodu nebo o cizincecizince, u nějž je zjevné, že má v úmyslu neoprávněně vstoupit na území jiného smluvního státu. (6) Výrok o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování je zpravidla součástí rozhodnutí o správním vyhoštění nebo rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace. Odvolání proti výroku o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování nemá odkladný účinek. (7) CizinecCizinec je povinen splnit povinnost uloženou mu v rozhodnutí o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování a vycestovat v době stanovené k vycestování. (8) V případě, že cizineccizinec závažným způsobem poruší povinnost uloženou mu rozhodnutím o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování nebo v době k vycestování nevycestuje, policie takového cizincecizince zajistí. V případě, že splnění povinnosti zabrání důvody na vůli cizincecizince nezávislé, je cizineccizinec povinen povinnost splnit neprodleně po zániku těchto důvodů. § 123c Finanční záruka (1) Finanční záruka se skládá na účet policiepolicie a je vratná po vycestování cizincecizince z území nebo poté, co mu byl povolen dlouhodobý anebo trvalý pobyt nebo pobyt podle zvláštního právního předpisu2), uděleno dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum nebo vydáno povolení k přechodnému pobytu. PoliciePolicie se s cizincemcizincem nebo složitelem dohodne na způsobu vrácení finanční záruky. Náklady na vrácení finanční záruky nese složitel nebo cizineccizinec. (2) CizinecCizinec nebo složitel je po splnění podmínek stanovených v odstavci 1 oprávněn do 5 let ode dne složení finanční záruky policiipolicii požádat o vrácení finanční záruky. (3) V případě, že cizineccizinec z území vycestoval, je povinen žádost podat osobně prostřednictvím zastupitelského úřadu ve státě, jehož je občanem, ve státě, ve kterém má povolen pobyt, nebo ve státě, který není členským státem Evropské unie nebo smluvním státem5a). Složil-li finanční záruku složitel, je cizineccizinec, za kterého byla finanční záruka složena, povinen se bez zbytečného odkladu po vycestování z území osobně ohlásit na zastupitelském úřadě ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém má povolen pobyt; zastupitelský úřad policiipolicii potvrdí ohlášení se cizince na zastupitelském úřadě. (4) PoliciePolicie zamítne žádost o vrácení finanční záruky, jestliže a) cizineccizinec z území nevycestoval a nebyl mu povolen dlouhodobý anebo trvalý pobyt nebo pobyt podle zvláštního právního předpisu2), 3a), b) cizineccizinec žádost nepodal osobně, c) cizineccizinec žádost nepodal prostřednictvím zastupitelského úřadu ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém má povolen pobyt, nebo d) cizineccizinec se osobně neohlásil na zastupitelském úřadě ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém má povolen pobyt, žádá-li o vrácení finanční záruky složitel. (5) Policie je oprávněna finanční záruku použít na úhradu nákladů spojených se správním vyhoštěnímsprávním vyhoštěním cizincecizince, jestliže cizineccizinec nevycestuje ve stanovené době a pobývá na území neoprávněně. (6) Finanční záruka připadne státu, jestliže cizineccizinec nebo složitel ve lhůtě do 5 let ode dne složení finanční záruky nepožádal o její vrácení nebo nebyly v této době splněny podmínky pro její vrácení. (7) O důvodech, pro které finanční záruka může být použita na úhradu nákladů spojených se správním vyhoštěnímsprávním vyhoštěním nebo připadnout státu, musí být cizineccizinec nebo složitel poučen před jejím složením. § 124 Zajištění cizince za účelem správního vyhoštění (1) Policie je oprávněna zajistit cizincecizince staršího 15 let, jemuž bylo doručeno oznámení o zahájení řízení o správním vyhoštění anebo o jehož správním vyhoštění již bylo pravomocně rozhodnuto nebo mu byl uložen jiným členským státem Evropské unie zákaz vstupu platný pro území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace a nepostačuje uložení zvláštního opatření za účelem vycestování, pokud a) je nebezpečí, že by cizineccizinec mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, b) je nebezpečí, že by cizineccizinec mohl mařit nebo ztěžovat výkon rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění, zejména tím, že v řízení uvedl nepravdivé údaje o totožnostitotožnosti, místě pobytu, odmítl tyto údaje uvést anebo vyjádřil úmysl území neopustit nebo pokud je takový úmysl zjevný z jeho jednání, c) cizineccizinec nevycestoval z území v době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění, d) cizineccizinec závažným způsobem porušil povinnost uloženou mu rozhodnutím o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování, nebo e) je cizineccizinec evidován v informačním systému smluvních států. (2) V řízení o zajištění cizincecizince za účelem správního vyhoštěnísprávního vyhoštění je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení. Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné. (3) PoliciePolicie v rozhodnutí o zajištění stanoví dobu trvání zajištění s přihlédnutím k předpokládané složitosti přípravy výkonu správního vyhoštěnísprávního vyhoštění. Při stanovení doby trvání zajištění je policiepolicie povinna zohlednit případy nezletilých cizinců bez doprovodunezletilých cizinců bez doprovodu a rodin či jiných osob s dětmi. Je-li to nezbytné k pokračování přípravy výkonu správního vyhoštěnísprávního vyhoštění, je policiepolicie oprávněna dobu trvání zajištění prodloužit, a to i opakovaně. V řízení o prodloužení doby trvání zajištění cizincecizince za účelem správního vyhoštěnísprávního vyhoštění je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení. Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné. (4) Policie vydá nové rozhodnutí o zajištění, nerozhodlo-li ministerstvo podle zákona o azylu, jde-li o cizincecizince zajištěného podle tohoto zákona, který požádal o udělení mezinárodní ochrany, a existují oprávněné důvody se domnívat, že ač mohl požádat o udělení mezinárodní ochrany dříve, podal žádost o udělení mezinárodní ochrany s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, vydání nebo předání k trestnímu stíhání do ciziny, nebo je pozdržet. Nové rozhodnutí o zajištění policie vydá do 3 dnů od doby, kdy mělo ministerstvo rozhodnout o zajištění. (5) Je-li rozhodováno o zajištění nezletilého cizince bez doprovodunezletilého cizince bez doprovodu (§ 180c) nebo nezletilého cizincecizince v obdobném postavení, ustanoví mu policie neprodleně opatrovníka. Policie o ustanovení opatrovníka nezletilého cizince bez doprovodunezletilého cizince bez doprovodu vyrozumí a poučí jej o úkolech opatrovníka. (6) Policie je oprávněna zajistit nezletilého cizince bez doprovodunezletilého cizince bez doprovodu, pouze je-li důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, a je-li to v jeho zájmu v souladu s Úmluvou o právech dítěte. V případě důvodné pochybnosti, že jde o nezletilého cizince bez doprovodunezletilého cizince bez doprovodu, je policie oprávněna cizincecizince zajistit z důvodů uvedených v odstavci 1 do doby, než je zjištěn jeho skutečný věk. Policie zahájí úkony ke zjištění věku nezletilého cizince bez doprovodunezletilého cizince bez doprovodu bezodkladně po jeho zajištění. Odmítne-li nezletilý cizinec bez doprovodunezletilý cizinec bez doprovodu provedení úkonů ke zjištění věku, hledí se na něj jako na zletilého cizincecizince. Pokud výsledky zjišťování věku nejsou průkazné, hledí se na cizincecizince jako na nezletilého cizince bez doprovodunezletilého cizince bez doprovodu. (7) O možnosti provedení úkonů ke zjištění věku, o způsobu a důsledcích jejich provedení a následcích jejich odmítnutí informuje policie nezletilého cizince bez doprovodunezletilého cizince bez doprovodu v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. (8) Policie zajištěného cizincecizince poučí o oprávnění podat policii žádost o propuštění ze zařízení, a dále o oprávnění podat ve správním soudnictví žalobu proti rozhodnutí o zajištění nebo prodloužení doby trvání zajištění. Jde-li o nezletilého cizince bez doprovodunezletilého cizince bez doprovodu nebo o nezletilého cizincecizince v obdobném postavení, poučí policie o těchto oprávněních opatrovníka. § 124a Nelze-li účinně uplatnit zvláštní opatření za účelem vycestování, policie je oprávněna za účelem správního vyhoštěnísprávního vyhoštění zajistit cizincecizince, který podal žádost o mezinárodní ochranu, jestliže již bylo o jeho vyhoštění pravomocně rozhodnuto nebo je řízení o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění zahájeno z důvodů podle § 119 odst. 1 písm. a), anebo § 119 odst. 1 písm. b) bodu 6 nebo 7. § 124b Zajištění cizince za účelem vycestování (1) Nelze-li účinně uplatnit zvláštní opatření za účelem vycestování, policie může zajistit na dobu nezbytně nutnou neoprávněně pobývajícího cizincecizince staršího 15 let za účelem jeho vycestování, jestliže a) bylo řízení o udělení mezinárodní ochrany zastaveno, protože cizineccizinec neposkytl údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany, b) nevycestoval po pravomocném ukončení řízení ve věci mezinárodní ochrany nebo po ukončení poskytování mezinárodní ochrany z území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace ve lhůtě uvedené ve výjezdním příkazu nebo ve lhůtě do 30 dnů, nebyl-li cizincicizinci výjezdní příkaz udělen, nebo c) uplynula lhůta k dobrovolnému opuštění území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace uvedená v záznamu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860 ze dne 28. listopadu 2018 o využívání Schengenského informačního systému při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. (2) O zajištění cizincecizince za účelem vycestování policiepolicie neprodleně sepíše záznam obsahující údaje o totožnostitotožnosti zajištěného cizincecizince, datu, času a místu zajištění. (3) Nelze-li vycestování cizincecizince uskutečnit ve lhůtě do 48 hodin, policie v řízení o zajištění cizincecizince za účelem vycestování vydá rozhodnutí, které je prvním úkonem v řízení. Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné. (4) Policie v rozhodnutí o zajištění stanoví dobu trvání zajištění s přihlédnutím k předpokládané složitosti přípravy vycestování cizincecizince. Je-li to nezbytné k pokračování přípravy vycestování cizincecizince, je policie oprávněna dobu trvání zajištění prodloužit, a to i opakovaně. V řízení o prodloužení doby trvání zajištění cizincecizince za účelem vycestování je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení. Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné. (5) Na zajištění za účelem vycestování se ustanovení § 123, 123a a hlavy XII použijí obdobně. (6) Odstavec 1 se nepoužije, a) je-li důvod zajištění podle odstavce 1 zjištěn na hraničním přechodu při vycestování cizincecizince, nebo b) má-li cizineccizinec přepravní doklad pro vycestování z území (letenku, jízdenku), ale nemohl vycestovat ve lhůtě podle odstavce 1 písm. b) z důvodů na jeho vůli nezávislých. § 125 (1) Doba zajištění nesmí překročit 180 dnů a počítá se od okamžiku omezení osobní svobody. V případě cizincecizince mladšího 18 let nebo rodiny s nezletilými dětmi nesmí doba zajištění překročit 90 dnů. (2) Policie je oprávněna prodlužovat dobu trvání zajištění podle § 124 až 124b i nad dobu stanovenou v odstavci 1 větě první za podmínky, že vyhoštění cizincecizince je uskutečnitelné v době trvání zajištění, pokud a) cizineccizinec v průběhu zajištění zmařil výkon správního vyhoštěnísprávního vyhoštění nebo vycestování, b) cizineccizinec uvádí nepravdivé údaje, které jsou nezbytné pro zajištění náhradního cestovního dokladu, nebo je odmítá uvést, nebo c) v průběhu získávání nezbytných dokladů pro výkon správního vyhoštěnísprávního vyhoštění dochází i přes řádné úsilí policie ke zpoždění ze strany třetích zemí. (3) Doba trvání zajištění podle odstavce 2 písm. a) a b) nesmí překročit v souhrnu 545 dnů, podle odstavce 2 písm. c) 365 dnů a počítá se od okamžiku omezení osobní svobody. O prodloužení doby trvání zajištění vydá policie rozhodnutí, které je prvním úkonem v řízení. Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné. (4) O zajištění cizincecizince za účelem správního vyhoštěnísprávního vyhoštění policiepolicie neprodleně vyrozumí jeho příbuzného s povoleným pobytem na území; je-li zajištěným nezletilý cizinec bez doprovodunezletilý cizinec bez doprovodu, vyrozumí policiepolicie orgán sociálně-právní ochrany dítěte. PoliciePolicie vyrozumí o zajištění cizincecizince za účelem správního vyhoštěnísprávního vyhoštění též příslušnou diplomatickou misi nebo konzulární úřad cizího státu, pokud má sídlo na území a pokud o to cizineccizinec nebo opatrovník jménem zajištěného nezletilého cizince bez doprovodunezletilého cizince bez doprovodu požádá, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva; to neplatí, jde-li o zajištění cizincecizince, který požádal Českou republiku o mezinárodní ochranu podle zvláštního právního předpisu2). (5) Je-li rozhodnuto o zajištění cizincecizince poté, co bylo ukončeno zajištění podle § 46a zákona o azylu, k uplynulé době zajištění podle § 46a zákona o azylu se nepřihlíží. (6) Jsou-li v průběhu zajištění zjištěny nové skutečnosti odůvodňující zajištění z jiného důvodu, vydá policie nové rozhodnutí o zajištění. Oznámením nového rozhodnutí o zajištění nebo o prodloužení doby trvání zajištění cizincecizince se dosavadní rozhodnutí o zajištění ruší; doba zajištění se počítá od okamžiku omezení osobní svobody. Oznámením rozhodnutí o zajištění podle § 46a zákona o azylu se dosavadní rozhodnutí o zajištění podle tohoto zákona ruší. § 126 PoliciePolicie je povinna a) po celou dobu zajištění cizince zkoumat, zda důvody zajištění trvají, b) neprodleně po zajištění poučit zajištěného cizincecizince v jazyce, ve kterém je cizineccizinec schopen se dorozumět, o možnosti podat policiipolicii žádost o propuštění ze zařízení a soudního přezkumu zákonnosti zajištění a rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění nebo rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení. Nelze-li tento jazyk zjistit a nelze-li toto seznámení provést ani jiným způsobem, policiepolicie cizincecizince poučí předáním písemně vyhotoveného poučení v jazycích českém, anglickém, francouzském, německém, čínském, ruském, arabském, hindském a španělském o možnosti podat policiipolicii žádost o propuštění ze zařízení a soudního přezkumu zákonnosti zajištění a rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění nebo rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení. O předání písemně vyhotoveného poučení policiepolicie sepíše záznam. § 126a (1) PoliciePolicie na pokyn ministerstva bezodkladně přeruší zajištění, je-li důvodné nebezpečí, že a) cizineccizinec, kterému byla poskytnuta lhůta na rozhodnutí, zda bude spolupracovat s orgánem činným v trestním řízeníorgánem činným v trestním řízení, (§ 42e odst. 2), nebo b) cizineccizinec, který podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, by mohl být při dalším pobytu v zařízení ohrožen na životě nebo zdraví v souvislosti se spoluprací s orgánem činným v trestním řízeníorgánem činným v trestním řízení. (2) Po dobu přerušení zajištění se staví běh lhůty podle § 125 odst. 1. (3) Je-li důvodné nebezpečí, že cizineccizinec uprchne, nebo zneužívá-li přerušení zajištění, policiepolicie na pokyn ministerstva přerušení zajištění podle odstavce 1 bezodkladně zruší. (4) Proti rozhodnutí podle odstavců 1 a 3 odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné. § 126b (1) Je-li zajištěný cizinec přijat do zdravotnického zařízení lůžkové péče podle § 176 mimo zařízení, může policie upustit od střežení cizince po dobu umístění cizince do tohoto zdravotnického zařízení. (2) Jde-li podle vyjádření ošetřujícího lékaře o poškození zdraví zajištěného cizincecizince trvalého charakteru nebo z charakteru onemocnění cizincecizince lze předpokládat, že jeho pobyt ve zdravotnickém zařízení podle odstavce 1 za účelem poskytnutí zdravotních služeb bude delší než doba scházející do uplynutí 180 dnů ode dne zajištění, policiepolicie zajištění ukončí. Při ukončení zajištění policiepolicie cizincicizinci udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu překážky na jeho vůli nezávislé, která brání jeho vycestování; platnost víza stanoví na dobu potřebnou k vycestování cizincecizince z území, nejdéle na dobu 1 roku. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, pokud k poškození zdraví došlo vlastním úmyslným jednáním cizincecizince. § 127 (1) Zajištění musí být bez zbytečného odkladu ukončeno a) po zániku důvodu pro zajištění, b) rozhodne-li soud ve správním soudnictví o zrušení rozhodnutí o zajištění cizincecizince, o zrušení rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění nebo o zrušení rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení; povinnost propustit cizincecizince vzniká vyhlášením zrušujícího rozsudku, c) je-li vydáno rozhodnutí o propuštění ze zařízení, d) je-li cizincicizinci udělen azyl nebo doplňková ochrana,2) e) je-li cizincicizinci povolen dlouhodobý pobyt za účelem ochrany na území, nebo f) rozhodlo-li ministerstvo o zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany podle § 46a zákona o azylu. (2) Podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany v průběhu zajištění není důvodem pro ukončení zajištění. § 128 (1) Zajištěného cizincecizince, kterému má být na základě pravomocného rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění ukončen pobyt na území, dopraví policiepolicie na hraniční přechod za účelem vycestování z území; to neplatí v případě, že zajištěný cizineccizinec předloží potvrzení o podání žaloby. PoliciePolicie rovněž dopraví na hraniční přechod zajištěného cizincecizince po zamítnutí žaloby proti rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění a cizincecizince, který byl zajištěn za účelem vycestování podle § 124b. (2) PoliciePolicie je oprávněna ponechat cizince podle odstavce 1 v zařízení po dobu nezbytně nutnou, než zajistí podmínky pro vycestování cizince z území. (3) Jde-li o nezletilého cizince bez doprovodunezletilého cizince bez doprovodu, policiepolicie provede úkony podle odstavců 1 a 2 teprve poté, co stát, kam bude nezletilý cizinec bez doprovodunezletilý cizinec bez doprovodu vyhoštěn, sdělil, že nezletilému cizinci bez doprovodunezletilému cizinci bez doprovodu bude zajištěno přijetí odpovídající jeho věku. § 129 Zajištění cizince za účelem jeho předání nebo průvozu (1) Nelze-li účinně uplatnit zvláštní opatření za účelem vycestování, policie zajistí na dobu nezbytně nutnou cizincecizince, který neoprávněně vstoupil nebo pobýval na území, za účelem jeho předání podle mezinárodní smlouvy sjednané s jiným členským státem Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009 nebo přímo použitelného právního předpisu Evropské unie37); policie na dobu nezbytně nutnou zajistí i prováženého cizincecizince v případě, že jeho průvoz nelze z objektivních důvodů dokončit bez nutné přestávky. (2) O zajištění policiepolicie neprodleně sepíše záznam obsahující údaje o totožnostitotožnosti zajištěného cizincecizince, datu, čase a místu zajištění a důvod předání nebo průvozu. (3) Nelze-li předání cizincecizince nebo dokončení jeho průvozu uskutečnit ve lhůtě do 48 hodin, a jde-li o průvoz leteckou cestou podle § 152 ve lhůtě do 72 hodin, policiepolicie v řízení o zajištění cizincecizince za účelem jeho předání nebo průvozu vydá rozhodnutí, které je prvním úkonem v řízení. Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné. (4) Policie rozhodne o zajištění cizincecizince za účelem jeho předání do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie37), pouze pokud existuje vážné nebezpečí útěku. Za vážné nebezpečí útěku se zejména považuje, pokud cizineccizinec pobýval na území neoprávněně, vyhnul se již dříve předání do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie37), nebo se pokusil o útěk anebo vyjádřil úmysl nerespektovat pravomocné rozhodnutí o přemístění do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie37) nebo pokud je takový úmysl zjevný z jeho jednání. Za vážné nebezpečí útěku se dále považuje, pokud cizineccizinec, který bude předán do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie37) přímo nesousedícího s Českou republikou, nemůže oprávněně samostatně do tohoto státu cestovat a nemůže uvést adresu místa pobytu na území. (5) Policie je oprávněna zajistit nezletilého cizince bez doprovodunezletilého cizince bez doprovodu, pouze je-li důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu či závažným způsobem narušit veřejný pořádek, a je-li to v jeho zájmu v souladu s Úmluvou o právech dítěte. Policie je oprávněna v případě důvodné pochybnosti, že jde o nezletilého cizince bez doprovodunezletilého cizince bez doprovodu, takového cizincecizince zajistit do doby, než je zjištěn jeho skutečný věk. Policie zahájí úkony ke zjištění věku nezletilého cizince bez doprovodunezletilého cizince bez doprovodu bezodkladně po jeho zajištění. Odmítne-li nezletilý cizinec bez doprovodunezletilý cizinec bez doprovodu provedení úkonů ke zjištění věku, hledí se na něj jako na zletilého cizincecizince. Pokud výsledky zjišťování věku nejsou průkazné, hledí se na cizincecizince jako na nezletilého cizince bez doprovodunezletilého cizince bez doprovodu. (6) O možnosti provedení úkonů ke zjištění věku, o způsobu a důsledcích jejich provedení a následcích jejich odmítnutí informuje policie nezletilého cizince bez doprovodunezletilého cizince bez doprovodu v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. (7) Policie v rozhodnutí o zajištění stanoví dobu trvání zajištění s přihlédnutím k předpokládané složitosti přípravy předání nebo průvozu cizincecizince. Je-li to nezbytné k pokračování přípravy předání nebo průvozu, je policie oprávněna dobu trvání zajištění prodloužit, a to i opakovaně. V řízení o prodloužení doby trvání zajištění cizincecizince za účelem předání nebo průvozu je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení. Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné. (8) Policie je povinna jednat tak, aby byl cizineccizinec předán nebo byl průvoz cizincecizince územím dokončen v nejbližším možném termínu ode dne zajištění. § 129a Žádost o propuštění ze zařízení (1) CizinecCizinec je oprávněn podat policiipolicii žádost o propuštění ze zařízení, ve které je povinen uvést veškeré rozhodné skutečnosti, kterých se dovolává a označit důkazy. PoliciePolicie cizincecizince nevyzývá k odstranění vad žádosti. PoliciePolicie zkoumá, zda trvají důvody, pro které byl cizineccizinec zajištěn, popřípadě pro které byla doba zajištění prodloužena, nebo zda jsou splněny podmínky pro uložení zvláštního opatření za účelem vycestování. O žádosti policiepolicie rozhodne bez zbytečného odkladu. (2) PoliciePolicie cizincecizince poučí o oprávnění podat ve správním soudnictví žalobu proti rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení; jde-li o nezletilého cizince bez doprovodunezletilého cizince bez doprovodu, poučí o tom opatrovníka. (3) Žádost o propuštění ze zařízení je cizineccizinec oprávněn podat nejdříve po uplynutí 15 dnů ode dne nabytí právní moci posledního rozhodnutí policie nebo soudu k zajištění, podle toho, které rozhodnutí nabylo právní moci později; to platí i pro podání opakované žádosti o propuštění. (4) PoliciePolicie je oprávněna cizincecizince vyslechnout, je-li to nezbytné pro zjištění skutečného stavu věci. CizinecCizinec je povinen vypovídat. PoliciePolicie cizincecizince před výslechem poučí o důsledcích odmítnutí výpovědi a nepravdivé nebo neúplné výpovědi. (5) O výslechu svědka policiepolicie cizincecizince ani jeho zástupce předem nevyrozumívá. CizinecCizinec ani jeho zástupce není oprávněn být přítomen výslechu svědka. PoliciePolicie je oprávněna upustit od provedení výslechu cizincecizince nebo výslechu svědka a předvolat je v jinou dobu, pokud byli za účelem zjištění skutečného stavu věci předvoláni na stejnou dobu a jeden z nich se k podání výpovědi nedostaví. PoliciePolicie seznámí cizincecizince s obsahem protokolu o výslechu svědka poté, co byl proveden výslech cizincecizince; do doby provedení výslechu cizincecizince je protokol o výslechu svědka vyloučen z nahlížení do spisu. (6) PoliciePolicie umožní cizincicizinci na jeho žádost vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí. (7) Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné. HLAVA XII ZAŘÍZENÍ § 130 (1) Rozhodnutí o zajištění cizincecizince se zpravidla vykonává v zařízení. (2) Zařízení provozuje organizační složka státu zřízená ministerstvem (dále jen „provozovatel“). (3) Zařízení se dělí na část s mírným režimem zajištění (dále jen „část s mírným režimem“) a část s přísným režimem zajištění (dále jen „část s přísným režimem“). Část s mírným režimem může být dále rozdělena na další části, do kterých je bez souhlasu provozovatele a bez doprovodu provozovatele nebo policiepolicie vstup cizincůmcizincům zakázán. (4) PoliciePolicie neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o zajištění dopraví zajištěného cizincecizince do zařízení určeného provozovatelem. § 131 Provozovatel seznámí zajištěného cizincecizince při jeho umístění do zařízení, nebo neprodleně po něm, s právy a povinnostmi, které se vztahují k pobytu cizincecizince v zařízení, s možností přístupu k bezplatné právní pomoci v zařízení a s vnitřním řádem zařízení. Seznámení se provede v mateřském jazyce cizincecizince nebo v jazyce, kterým je cizineccizinec schopen se dorozumět. Seznámení se dále provede v případě změn práv a povinností, které se vztahují k pobytu cizincecizince v zařízení, nebo vnitřního řádu zařízení. Informace o právech a povinnostech zajištěného cizincecizince a vnitřní řád zařízení jsou umístěny tak, aby byly přístupny všem zajištěným cizincůmcizincům. § 132 (1) Část s mírným režimem tvoří ubytovací místnost, společné sociální a kulturní zařízení a další prostor, v němž se mohou zajištění cizincicizinci volně pohybovat, stanovený vnitřním řádem zařízení. (2) Část s přísným režimem je oddělena od části s mírným režimem a tvoří ji ubytovací místnost a prostor určený pro vycházky. § 132a Provozovatel je oprávněn v souladu s účelem zařízení a v zájmu zajištění bezpečnosti zajištěných cizincůcizinců a ostatních osob ubytovaných v zařízení instalovat prostředky audiovizuální techniky v prostorách tohoto zařízení, s výjimkou ubytovacích místností, sociálních zařízení a prostor, v nichž probíhají osobní prohlídky cizincůcizinců. § 133 (1) Ubytovací místnost v části s mírným režimem je vybavena lůžky, skříňkami na uložení osobních věcí, stolkem a židlemi v počtu odpovídajícímu počtu ubytovaných cizincůcizinců. (2) Ubytovací místnost v části s přísným režimem je vybavena lůžky, stolkem, židlemi v počtu odpovídajícímu počtu ubytovaných cizincůcizinců, sanitárním zařízením odděleným od zbývajícího prostoru neprůhlednou zástěnou a signalizačním (přivolávacím) zařízením. Tato místnost je uzamykatelná pouze z vnější strany. § 134 (1) Provozovatel zajištěnému cizincicizinci za podmínek stanovených tímto zákonem a) poskytne lůžko, židli, skříňku na uložení osobních věcí, stravu a základní hygienické prostředky, b) umožní přijímat a odesílat písemná sdělení bez omezení, c) umožní přijímat návštěvy, d) podle možností zajistí knihy, denní tisk a časopisy včetně zahraničních, pokud jsou distribuovány v České republice, e) umožní podat žádost nebo jiný podnět státním orgánům České republiky nebo mezinárodním organizacím za účelem uplatnění jeho práv a tyto na své náklady neprodleně odešle, nemá-li cizineccizinec dostatečné finanční prostředky, f) na jeho žádost zajistí bez zbytečného odkladu rozmluvu s vedoucím zařízení nebo jeho zástupcem nebo s policiípolicií v zařízení, g) umožní nepřetržitý osmihodinový spánek v době nočního klidu, h) umožní volný pohyb v rámci části s mírným režimem a styk s ostatními cizincicizinci umístěnými v této části. (2) Provozovatel zajistí zdravotní prohlídku zajištěného cizincecizince, další nezbytná diagnostická a laboratorní vyšetření a očkování a preventivní opatření stanovená orgánem ochrany veřejného zdraví. (3) Provozovatel zajištěnému cizincicizinci umístěnému v části s přísným režimem umožní v rámci určeného prostoru vycházku v trvání nejméně 1 hodiny denně, ke které ho doprovodí policiepolicie. PoliciePolicie může vycházku ze závažného důvodu omezit nebo zrušit. O omezení nebo zrušení vycházky sepíše bez zbytečného odkladu záznam. (4) Provozovatel může zajištěnému cizincicizinci zajistit psychologické a sociální služby a další služby a věci nezbytné pro zajištění pobytu cizincecizince v zařízení. (5) Provozovatel zajistí se souhlasem cizincecizince zajištěného podle tohoto zákona jeho přípravu na vycestování z území. § 135 (1) PoliciePolicie umístí zajištěného cizincecizince na návrh provozovatele nebo na základě vlastních poznatků do části s přísným režimem, pokud a) je agresivní nebo vyžaduje zvýšený dohled z jiného závažného důvodu, b) opakovaně závažným způsobem poruší vnitřní řád zařízení, nebo c) opakovaně závažným způsobem poruší povinnost nebo zákaz podle tohoto zákona. (2) Zajištěného cizincecizince mladšího 18 let lze do části s přísným režimem umístit pouze z důvodu podle odstavce 1 písm. a) nebo c). (3) PoliciePolicie sepíše o umístění zajištěného cizincecizince do části s přísným režimem neprodleně záznam a v něm uvede podrobnosti o důvodech tohoto umístění a poučení o možnosti proti umístění do části s přísným režimem podat stížnost ministerstvu (§ 148 odst. 2). PoliciePolicie zajištěného cizincecizince se záznamem seznámí. Záznam podepsaný zajištěným cizincemcizincem, policistou a tlumočníkem, byl-li ustanoven, policiepolicie uloží do spisu zajištěného cizincecizince. Odmítne-li cizineccizinec záznam podepsat, policiepolicie to do záznamu poznamená. (4) Je-li zajištěný cizineccizinec umístěn v části s přísným režimem po dobu delší než 48 hodin, policiepolicie o tomto umístění vydá rozhodnutí. Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné. (5) Do části s přísným režimem lze cizincecizince umístit na dobu nezbytnou, nejdéle však na 30 dnů. PoliciePolicie v průběhu umístění zajištěného cizincecizince v části s přísným režimem zkoumá trvání důvodu pro toto umístění. Dopustil-li se cizineccizinec v době podle věty první jednání podle odstavce 1 nebo trvá-li důvod pro zvýšený dohled, policiepolicie dobu umístění v části s přísným režimem rozhodnutím prodlouží o 30 dnů, jinak cizincecizince neprodleně umístí do části s mírným režimem. Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné. § 136 (1) Zajištěný cizineccizinec je povinen a) dodržovat vnitřní řád zařízení, b) šetřit majetek zařízení, c) řídit se pokynem policiepolicie nebo provozovatele vydaným při plnění úkolů v souvislosti se zajištěním, d) vyvarovat se jednání, které by mařilo účel zajištění, e) strpět omezení svých práv, zejména práva na soukromí a svobodu pohybu a pobytu, v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu zajištění nebo pro ochranu veřejného zdraví, f) dodržovat noční klid, g) dodržovat zásady hygieny a podílet se v místnosti, kde je ubytován, na udržování hygienického standardu stanoveného vnitřním řádem. (2) Zajištěný cizineccizinec je dále povinen strpět zdravotní prohlídku v rozsahu určeném orgánem ochrany veřejného zdraví. Zdravotní prohlídka zajištěného cizincecizince je prováděna bez přítomnosti policie nebo provozovatele, nerozhodne-li lékař jinak. Nelze-li úkon pro odpor zajištěného cizincecizince provést, je policie oprávněna tento odpor překonat. Přitom nesmí bránícímu se zajištěnému cizincicizinci způsobit újmu zjevně nepřiměřenou závažnosti protiprávního jednání. (3) Zajištěný cizineccizinec po dobu umístění do zařízení nesmí a) vnášet, vyrábět, přechovávat nebo konzumovat alkohol a jiné návykové látky, b) vnášet, vyrábět nebo přechovávat věci způsobilé vážně ohrozit zdraví nebo život člověka nebo poškodit majetek, c) vnášet nebo přechovávat věci, které by svým množstvím nebo povahou mohly narušit pořádek nebo škodit zdraví, nebo elektronické komunikační zařízení, d) opustit zařízení bez souhlasu policiepolicie. (4) Za opuštění zařízení se nepovažuje opuštění za účelem účasti cizincecizince na nařízeném jednání před orgánem veřejné moci, poskytnutí neodkladné zdravotní péče nebo provedení lékařského vyšetření. § 137 (1) PoliciePolicie je oprávněna při umístění zajištěného cizincecizince do zařízení provést jeho osobní prohlídku a prohlídku jeho věcí za účelem zjištění, zda u sebe nemá cestovní doklad, doklad totožnostitotožnosti nebo písemnost potvrzující jeho totožnosttotožnost nebo státní občanství, peněžní prostředky nebo věc, jejíž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno. (2) PoliciePolicie je oprávněna provést osobní prohlídku a prohlídku věcí zajištěného cizincecizince také na žádost provozovatele nebo v případě důvodného podezření, že tento cizineccizinec může mít u sebe cestovní doklad, doklad totožnostitotožnosti nebo písemnost potvrzující jeho totožnosttotožnost nebo státní občanství nebo věc, jejíž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno. (3) Osobní prohlídku provádí osoba stejného pohlaví. O provedení prohlídky policiepolicie sepíše záznam. (4) PoliciePolicie cestovní doklad, doklad totožnostitotožnosti, písemnost potvrzující jeho totožnosttotožnost nebo státní občanství, peněžní prostředky a věci, jejichž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno, nalezené při osobní prohlídce, prohlídce věcí nebo jiným způsobem, zadrží. (5) PoliciePolicie zadržené věci předá, s výjimkou cestovního dokladu, dokladu totožnostitotožnosti, písemnosti potvrzující jeho totožnosttotožnost nebo státní občanství, zbraní podle zvláštního právního předpisu18) a věcí19), jejichž držení je v rozporu s právním řádem České republiky, spolu se seznamem těchto věcí k úschově provozovateli. § 138 (1) Provozovatel vydá vnitřní řád zařízení, ve kterém stanoví a) pravidla poskytovaných zdravotních služeb a poskytované psychologické a sociální péče, b) časový rozvrh poskytování stravy, c) pravidla a nabídku kulturního a sportovního vyžití, d) pravidla výdeje základních hygienických potřeb, obuvi, oděvů a prádla, e) režim návštěv, f) prostor vymezený pro vycházky, g) prostory, kam je vstup cizincůmcizincům bez doprovodu policiepolicie nebo pracovníka zařízení zakázán, h) způsob realizace povinné školní docházky, i) dobu, kdy je v části s mírným režimem zajištění přístupný prostor vymezený pro vycházky, j) místa vyhrazená pro kouření, k) pravidla pro zajištění nákupů věcí denní potřeby, knih, novin a časopisů, l) další nezbytné organizačně technické podrobnosti. (2) Ve vnitřním řádu zařízení, v němž pobývají rodiče s dětmi a nezletilí cizinci bez doprovodunezletilí cizinci bez doprovodu, provozovatel stanoví také nabídku kulturního, sportovního a dalšího vyžití specificky pro různé věkové kategorie. (3) Vnitřní řád zařízení je vydán v jazyce českém, anglickém, francouzském, ruském, španělském, čínském, arabském, vietnamském, hindském, popřípadě v dalším jazyce, je-li to pro informování zajištěných cizincůcizinců nezbytné. § 139 Rozdělení rodiny v rámci zařízení je možné v případě umístění některého člena rodiny v části s přísným režimem. § 140 (1) Provozovatel je oprávněn ubytovat v části s mírným režimem cizincecizince, vůči kterému má zajištěný cizineccizinec vyživovací povinnost nebo jej má v péči, nelze-li zajistit péči o něj jiným způsobem (dále jen „ubytovaný cizineccizinec“). Ubytovanému cizincicizinci poskytne stravu a další služby jako zajištěnému cizincicizinci. Je-li ubytovaný cizineccizinec schopen uvědomit si omezení spojená s pobytem v zařízení, přihlíží se k projevu jeho vůle. (2) Ubytovaný cizineccizinec může zařízení opustit, má-li zajištěnu péči jiným způsobem. Jde-li o nezletilého nebo osobu s omezenou svéprávností, může opustit zařízení jen po písemném souhlasu zákonného zástupce. (3) Na ubytovaného cizincecizince se § 131, § 134 odst. 1, 2 a 4, § 136 odst. 1 písm. a) až c) a f), § 136 odst. 2, § 136 odst. 3 písm. a) až c), § 143, § 144 odst. 1 až 3 a § 145 vztahují obdobně. § 141 (1) Při určení ubytovacích prostor provozovatel podle možností zařízení přihlíží k náboženským, etnickým či národnostním zvláštnostem, příbuzenským a rodinným vztahům, věku nebo zdravotnímu stavu nebo právnímu postavení cizincecizince. (2) Odděleně se umisťují a) nezletilí cizinci bez doprovodunezletilí cizinci bez doprovodu od cizincůcizinců zletilých, b) muži od žen, s výjimkou osob blízkých14), pokud s tím souhlasí. (3) CizinecCizinec mladší 18 let nebo cizineccizinec s omezenou svéprávností je umístěn spolu s osobou blízkou nebo s osobou, které byl svěřen do péče. § 142 (1) Provozovatel je cizincicizinci umístěnému v zařízení, který podléhá povinné školní docházce podle zvláštního zákona19a), povinen umožnit plnění této povinnosti. (2) CizinecCizinec může opustit zařízení za účelem plnění povinné školní docházky, není-li zajištěna v zařízení, a za účelem dalších činností podporujících rozvoj jeho osobnosti. V odůvodněných případech dopravu zajišťuje provozovatel zařízení. (3) Provozovatel hradí cizincicizinci umístěnému v zařízení, který plní povinnou školní docházku, učebnice a školní potřeby, pokud nejsou hrazeny státem a není schopen si tyto uhradit jinak. § 143 (1) Zajištěnému cizincicizinci se poskytuje strava odpovídající zásadám správné výživy a zdravotnímu stavu cizincecizince třikrát denně, v případě dětí do 18 let pětkrát denně. (2) Při výběru stravy se podle možností přihlíží k požadavkům kulturních a náboženských tradic zajištěného cizincecizince. § 144 (1) Zajištěný cizineccizinec má právo na přijetí návštěvy čtyřikrát týdně v trvání jedné hodiny a počtu nejvýše 4 osob současně přítomných. V odůvodněných případech může vedoucí zařízení nebo jeho zástupce, po dohodě s policií, povolit častější přijetí návštěvy nebo delší dobu jejího trvání; dovolují-li to kapacitní možnosti místností určených k přijímání návštěv, může být zvýšen i počet osob. (2) Návštěvy probíhají v místnostech k tomu určených. Provozovatel je oprávněn návštěvu přerušit nebo ukončit, pokud zajištěný cizineccizinec nebo návštěvník závažným způsobem naruší klid nebo pořádek v zařízení nebo pokud ohrozí život nebo zdraví osob v zařízení. (3) Zajištěný cizineccizinec má právo přijímat v zařízení návštěvy advokátaadvokáta nebo zástupce právnické osoby, který prokáže, že předmětem její činnosti je oprávnění poskytovat právní pomoc cizincůmcizincům. Za právnickou osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen, který má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie. (4) Návštěva zajištěného cizincecizince umístěného v přísném režimu probíhá za přítomnosti policie; to neplatí, jde-li o návštěvy podle odstavce 3. § 145 (1) Zajištěný cizineccizinec může jednou za týden přijmout balíček s potravinami, knihami a věcmi osobní potřeby do hmotnosti 10 kg. Omezení se nevztahuje na balíčky s oblečením zasílaným za účelem jeho výměny. Balíčky určené zajištěnému cizincicizinci přebírá provozovatel. (2) Policie balíčky na žádost provozovatele zkontroluje. Policie vyjme a zadrží věci, jejichž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno. Zadržené věci, s výjimkou věcí19), jejichž držení je v rozporu s právním řádem České republiky, spolu s jejich soupisem předá neprodleně provozovateli, který je odešle zpět odesílateli na jeho náklady, pokud vedoucí zařízení nerozhodne o jejich úschově a vydání zajištěnému cizincicizinci při opuštění zařízení. (3) Zajištěný cizineccizinec může přijímat bez omezení peníze, které mu byly do zařízení poslány nebo předány jiným způsobem; peněžní prostředky je povinen uložit do úschovy provozovateli. Nepředá-li cizineccizinec peněžní prostředky do úschovy provozovateli, policiepolicie tyto peníze cizincicizinci zadrží a předá je do úschovy provozovateli s jejich soupisem. Provozovatel na žádost cizincecizince může přijmout do úschovy další věci, zejména cennosti a dokumenty. Provozovatel pořídí soupis peněžních prostředků a věcí a zajistí jejich bezpečné uložení. (4) CizinecCizinec, který má u provozovatele uschované peněžní prostředky, je může čerpat na nákup věcí denní potřeby, knih, novin nebo časopisů, a to jedenkrát týdně částku do 300 Kč. Nákup zajistí provozovatel na základě písemné objednávky cizincecizince v intervalech stanovených vnitřním řádem zařízení. Převzetí věcí a jejich vyúčtování cizineccizinec potvrdí svým podpisem; provozovatel vynaloženou částku zaznamená v soupisu uschovaných peněžních prostředků. § 146 (1) Provozovatel je oprávněn použít uschované peněžní prostředky zajištěného cizincecizince, jsou-li v české nebo jiné volně směnitelné měně, k úhradě, byť i částečné, výdajů spojených s jeho správním vyhoštěním. Při použití uschovaných peněžních prostředků postupuje provozovatel tak, aby cizincicizinci při opuštění zařízení bylo z jeho uschovaných peněžních prostředků vydáno alespoň 400 Kč; má-li cizineccizinec uschované peněžní prostředky v nižší částce, vydá se mu celá uschovaná částka a provozovatel cizincicizinci poskytne peněžní prostředky v takové výši, aby součet vydaných uschovaných peněžních prostředků a provozovatelem poskytnutých peněžních prostředků odpovídal částce 400 Kč. Nemá-li cizineccizinec uschované žádné peněžní prostředky, poskytne mu provozovatel při opuštění zařízení 400 Kč. (2) Provozovatel vydá zajištěnému cizincicizinci doklad o peněžních prostředcích použitých podle odstavce 1. (3) Odstavec 1 věty druhá a třetí se nepoužije, je-li cizineccizinec bezprostředně po opuštění zařízení předán do azylového zařízení nebo je dopraven policií na hraniční přechod za účelem vycestování z území. § 147 (1) Provozovatel při opuštění zařízení vydá zajištěnému cizincicizinci peníze a jiné věci, které byly zadrženy nebo převzaty do úschovy, s výjimkou věcí, jejichž držení je v rozporu s právním řádem České republiky, a peněz, které byly v průběhu pobytu v zařízení cizincicizinci vyplaceny v hotovosti nebo byly použity podle § 146. Finanční prostředky v jiné než volně směnitelné měně zajištěnému cizincicizinci vydá v plné výši. (2) Policie při opuštění zařízení vydá cizincicizinci zadržený cestovní doklad, doklad totožnostitotožnosti a písemnost potvrzující jeho totožnosttotožnost nebo státní občanství; je-li cizineccizinec po opuštění zařízení eskortován na hraniční přechod z důvodu správního vyhoštění nebo předání podle mezinárodní smlouvy, vydá mu policie cestovní doklad, doklad totožnostitotožnosti a písemnost potvrzující jeho totožnosttotožnost nebo státní občanství až na hraničním přechodu. Je-li nebezpečí, že by cizineccizinec cestovní doklad, doklad totožnostitotožnosti nebo písemnost potvrzující jeho totožnosttotožnost nebo státní občanství zničil nebo se ho zbavil, aby tím znemožnil správní vyhoštění nebo předání podle mezinárodní smlouvy, předá policie cestovní doklad, doklad totožnostitotožnosti a písemnost potvrzující jeho totožnosttotožnost nebo státní občanství dopravci nebo orgánu státu, na jehož území cizincecizince podle mezinárodní smlouvy vrací či předává. (3) Neexistují-li důvodné obavy, že cizineccizinec bude mařit nebo ztěžovat vycestování z území, je policie povinna informovat zajištěného cizincecizince o datu, čase a důvodu opuštění zařízení, a to nejpozději 24 hodin předem; není-li v té době policii datum a čas opuštění znám, informuje cizincecizince bez zbytečného odkladu poté, co se je dozví. § 148 (1) Dozor nad dodržováním ustanovení této hlavy ve vztahu k cizincůmcizincům zajištěným v zařízení provádí ministerstvo. Dozorová pravomoc podle zvláštních právních předpisů není dotčena. (2) Stížnost pro porušení ustanovení této hlavy podává cizineccizinec ministerstvu. Ministerstvo stížnost vyřídí do 30 dnů ode dne jejího doručení. O způsobu vyřízení stížnosti musí být stěžovatel vyrozuměn. Proti způsobu vyřízení stížnosti lze podat ministru vnitra návrh na jeho přezkoumání. § 149 (1) O kontrole výkonu zajištění prováděné jiným orgánem než ministerstvem je třeba vyrozumět provozovatele a policii v zařízení. (2) Zástupce mezinárodní nebo nevládní organizace zabývající se ochranou práv osob omezených na svobodě je na základě písemné žádosti podané provozovateli alespoň 3 pracovní dny předem oprávněn provést sledování, zda je zařízení užíváno pro zajištění cizincůcizinců v souladu s tímto zákonem; přitom je povinen dbát pokynů provozovatele. Provozovatel je oprávněn neumožnit sledování podle věty první z důvodu ohrožení řádného chodu a bezpečnosti zařízení. § 150 (1) Provozovatel pro zajištění vnitřního provozu zařízení, vedení soustavy jeho účetních záznamů a zajištění práv a právem chráněných zájmů cizincůcizinců umístěných v zařízení a cizincůcizinců v tomto zařízení ubytovaných vede provozní informační systém43), jehož je správcem. V provozním informačním systému jsou vedeny osobní údajeosobní údaje identifikující cizincecizince, včetně údajů citlivých, pokud je jejich zpracování nezbytné pro plnění povinností provozovatele k ochraně zdraví cizincecizince a jeho základních práv, a dále údaje, jejichž zpracování je nezbytné pro plnění úkolů provozovatele souvisejících s plněním povinností a oprávnění, které má vůči cizincicizinci podle tohoto zákona, a se zajištěním vnitřního provozu zařízení, jeho organizací a financováním. Provozní informační systém nevyužívá vazeb na informační systémy veřejné správy ani na informační systém cizincůcizinců. (2) Údaje evidované podle odstavce 1 se zlikvidují neprodleně po ukončení zajištění nebo ubytováníubytování cizincecizince v zařízení, s výjimkou údajů, které jsou účetními záznamy podle zákona o účetnictví, údajů o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození cizincecizince nezbytných pro identifikaci účetních záznamů, údajů o zahájení a ukončení doby pobytu cizincecizince v zařízení, údajů o finančních prostředcích složených cizincemcizincem do úschovy v zařízení a účelu a rozsahu jejich užívání. Údaje, které se nezlikvidují neprodleně po ukončení pobytu cizincecizince v zařízení, se uchovávají po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají, popřípadě plynoucích od data ukončení zajištění nebo ubytováníubytování cizincecizince v zařízení; po uplynutí této doby se zlikvidují. § 151 Příspěvek obci (1) Ministerstvo poskytuje obciobci příspěvek na úhradu nákladů obceobce vynaložených v souvislosti se zařízením na jejím území. O výši příspěvku obciobci rozhoduje vláda. (2) Ministerstvo poskytuje dotaci na rozvoj obceobce, na jejímž území se nachází zařízení. O poskytnutí a výši dotace rozhoduje vláda. HLAVA XIII PRŮVOZ CIZINCE A NEŽÁDOUCÍ OSOBA Průvoz cizince § 152 (1) Průvozem cizince přes územíPrůvozem cizince přes území se pro účely tohoto zákona rozumí vstup a pobyt na území a vycestování cizincecizince z území prováděné policiípolicií nezávisle na vůli cizincecizince; jde-li o průvoz uskutečňovaný leteckou cestou s mezipřistáním na území20) (dále jen „průvoz leteckou cestou“), rozumí se takovým průvozem vstup a pobyt cizincecizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území a vycestování cizincecizince z tranzitního prostoru mezinárodního letiště prováděné policiípolicií nezávisle na vůli cizincecizince. (2) PoliciePolicie provádí průvoz cizince přes územíprůvoz cizince přes území na základě mezinárodní smlouvy nebo na základě vyžádání příslušného orgánu členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který uplatňuje společný postup20), jde-li o průvoz leteckou cestou. (3) PoliciePolicie může provedení průvozu odepřít, je-li dán důvod podle mezinárodní smlouvy, nebo jde-li o průvoz leteckou cestou, jestliže a) je cizineccizinec na území obviněn z trestného činutrestného činu nebo je hledán z důvodu výkonu trestu, b) průvoz jinými státy nebo přijetí zemí určení nejsou proveditelné, c) průvoz cizincecizince do země určení vyžaduje změnu letiště na území, d) požadovaná pomoc není v určitém okamžiku z praktických důvodů možná, nebo e) by cizineccizinec mohl ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek, ohrozit veřejné zdraví nebo obdobný zájem chráněný na základě závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy. (4) PoliciePolicie je oprávněna požádat o zajištění průvozu územím jiného státu na základě mezinárodní smlouvy. Vyžaduje-li předání cizincecizince leteckou cestou do země určení mezipřistání na území jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který uplatňuje společný postup20), jde-li o průvoz leteckou cestou, je policiepolicie oprávněna požádat jeho příslušný orgán o zajištění průvozu při mezipřistání na území tohoto státu. § 153 (1) PoliciePolicie prováženému cizincicizinci po celou dobu průvozu omezí osobní svobodu a svobodu pohybu. Jde-li o průvoz leteckou cestou, policiepolicie zajistí dohled nad cizincemcizincem po dobu mezipřistání a v případě potřeby provádí eskortní činnost v souvislosti se vstupem prováženého cizincecizince do tranzitního prostoru mezinárodního letiště a omezí osobní svobodu a svobodu pohybu cizincicizinci až do okamžiku jeho nástupu do letadla při odletu. V případě průvozu leteckou cestou nesmí provážený cizineccizinec opustit tranzitní prostor mezinárodního letiště; to neplatí, je-li to nezbytné z důvodů uvedených v odstavci 5 nebo § 129 odst. 3. (2) PoliciePolicie po převzetí prováženého cizincecizince převezme do úschovy jeho cestovní doklad. (3) CizinecCizinec je povinen strpět osobní prohlídku provedenou policiípolicií, jejímž cílem je zjistit, zda u sebe nemá zbraň nebo jinou věc, která je způsobilá ohrozit život nebo zdraví cizincecizince nebo jiných osob; osobní prohlídku cizincecizince provádí osoba stejného pohlaví. (4) Prováženému cizincicizinci poskytuje policiepolicie stravu zpravidla každých 6 hodin od omezení jeho svobody. (5) Jestliže provážený cizineccizinec onemocní, ublíží si na zdraví nebo se pokusí o sebevraždu, policiepolicie učiní potřebná opatření směřující k ochraně jeho života a zdraví, zejména poskytne první pomoc, zajistí poskytnutí zdravotních služeb včetně vyjádření lékaře, zda zdravotní stav cizincecizince umožňuje dokončení průvozu prováženého cizincecizince. (6) Úhradu zdravotních služeb poskytnutých prováženému cizincicizinci zajišťuje ministerstvo. Nežádoucí osoba § 154 (1) Nežádoucí osobouNežádoucí osobou se rozumí cizineccizinec, jemuž nelze umožnit vstup na území z důvodu, že by tento cizineccizinec při pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek, ohrozit veřejné zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých nebo obdobný zájem chráněný na základě závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy. (2) PoliciePolicie rozhodne o označení cizince za nežádoucí osobunežádoucí osobu na základě vlastních poznatků, požadavku ústředního správního úřadu České republiky, požadavku zpravodajské služby České republiky anebo závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy. (3) PoliciePolicie označí cizince za nežádoucí osobu na základě a) pravomocného rozhodnutí soudu o trestu vyhoštění z území,10) b) pravomocného rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění nebo c) toho, že se na něj vztahují mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu. (4) PoliciePolicie dále označí za nežádoucí osobunežádoucí osobu cizincecizince, v jehož případě a) náklady spojené se správním vyhoštěnímsprávním vyhoštěním nese policiepolicie nebo ministerstvo (§ 123 odst. 6), b) náklady spojené s dobrovolným návratem nese ministerstvo a cizineccizinec neuhradil přepravní náklady v poloviční výši (§ 123a odst. 2), nebo c) náklady spojené s vycestováním do zahraničí nese ministerstvo a cizineccizinec neuhradil přepravní náklady (§ 124b). (5) Ten, kdo žádá o zařazení cizincecizince do evidence nežádoucích osobnežádoucích osob podle odstavce 1, musí dbát na zachování přiměřenosti mezi důvodem pro toto zařazení a důsledky tohoto zařazení. PoliciePolicie je oprávněna požadovat po tom, kdo uplatňuje požadavek podle odstavce 1, prokázání přiměřenosti podle předchozí věty, pokud tato přiměřenost není prokázána v požadavku. Při prokazování přiměřenosti je třeba zejména posuzovat dopady tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizincecizince. (6) CizinecCizinec označený za nežádoucí osobunežádoucí osobu je evidován v evidenci nežádoucích osobnežádoucích osob. Je-li důvodné nebezpečí, že cizineccizinec označený za nežádoucí osobunežádoucí osobu může závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit bezpečnost smluvních států, policie zařadí do informačního systému smluvních států údaje v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie20a); to neplatí v případě občana Evropské unie1b) nebo občana smluvního státu. (7) PoliciePolicie cizincicizinci jeho zařazení do evidence nežádoucích osobnežádoucích osob nesděluje. § 155 (1) PoliciePolicie přezkoumá důvody, které vedly k zařazení cizince do evidence nežádoucích osobnežádoucích osob podle § 154 odst. 2, jedenkrát ročně nebo vždy, má-li poznatky tyto důvody zpochybňující, a na základě tohoto přezkumu cizince v evidenci ponechá nebo jej z této evidence neprodleně vyřadí. Nemůže-li sama tyto důvody objektivně přezkoumat, požádá o jejich přezkum toho, kdo uplatnil požadavek na označení cizince za nežádoucí osobunežádoucí osobu. (2) Policie cizincecizince z evidence nežádoucích osobnežádoucích osob vyřadí, jestliže bylo pravomocné rozhodnutí soudu nebo správního orgánu (§ 154 odst. 3) vykonáno, po prominutí trestu vyhoštění nebo jeho amnestování prezidentem republiky nebo po zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění soudem nebo správním orgánem, anebo se na něj přestaly vztahovat mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu. CizinceCizince zařazeného do evidence nežádoucích osobnežádoucích osob z důvodu uvedeného v § 154 odst. 4 písm. a) policie z evidence nežádoucích osobnežádoucích osob vyřadí po zrušení rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění z důvodu uvedeného v § 119a odst. 6 nebo po dodatečné úhradě nákladů spojených se správním vyhoštěnímsprávním vyhoštěním policii nebo ministerstvu, nejpozději však po 6 letech od ukončení zajištění nebo uplynutí doby stanovené k vycestování. CizinceCizince zařazeného do evidence nežádoucích osobnežádoucích osob z důvodu uvedeného v § 154 odst. 4 písm. b) nebo c) policie z evidence nežádoucích osobnežádoucích osob vyřadí po dodatečné úhradě přepravních nákladů ministerstvu, nejpozději však po 6 letech od jeho zařazení do evidence nežádoucích osobnežádoucích osob. (3) Při vyřazení cizincecizince z evidence nežádoucích osobnežádoucích osob vyřadí policiepolicie z informačního systému smluvních států údaje, které tam byly vloženy podle § 154 odst. 6. HLAVA XIIIa INTEGRACE CIZINCŮ § 155a Centra na podporu integrace cizinců (1) Provozovatel nebo na základě smlouvy uzavřené s ministerstvem územní samosprávný celek, příspěvková organizace zřízená územním samosprávným celkem nebo jiná právnická osoba provozuje v jednotlivých krajích centra na podporu integrace cizincůcizinců. (2) Centrum na podporu integrace cizincůcizinců poskytuje cizincůmcizincům služby usnadňující jejich začlenění do společnosti, zejména adaptačně-integrační kurzy, kurzy českého jazyka, kurzy sociokulturní orientace, sociální poradenství a právní poradenství. § 155b Adaptačně-integrační kurz (1) Centrum na podporu integrace cizincůcizinců v adaptačně-integračním kurzu seznámí cizincecizince s jejich právy a povinnostmi souvisejícími s pobytem na území, se základními hodnotami České republiky, s místními poměry a s kulturními zvyklostmi převládajícími v České republice. (2) CizinecCizinec, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu nebo k trvalému pobytu podle § 66, je povinen do 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o vydání tohoto povolení absolvovat adaptačně-integrační kurz organizovaný centrem na podporu integrace cizincůcizinců. Tato povinnost se obdobně vztahuje i na cizincecizince, kterému bylo vydáno nové povolení k dlouhodobému pobytu z důvodu změny účelu pobytu na území. (3) Povinnost uvedená v odstavci 2 se nevztahuje na cizincecizince, který a) pobývá na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování nebo povolení k dlouhodobému pobytu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí, b) v den nabytí právní moci rozhodnutí uvedeného v odstavci 2 1. nedovršil věk 15 let, nebo 2. dovršil věk 61 let, nebo c) již adaptačně-integrační kurz absolvoval. (4) Ministerstvo může z důvodů zvláštního zřetele hodných od povinnosti uvedené v odstavci 2 upustit. (5) Centrum na podporu integrace cizincůcizinců a) organizačně zajišťuje pořádání adaptačně-integračních kurzů, b) zajistí, aby se na adaptačně-integračním kurzu podíleli pouze odborně způsobilí lektoři a tlumočníci, kteří absolvovali zkoušku pro lektory nebo tlumočníky adaptačně-integračních kurzů, a c) vydá cizincicizinci doklad o absolvování adaptačně-integračního kurzu a informuje o této skutečnosti ministerstvo. (6) CizinecCizinec hradí náklady spojené s jeho účastí na adaptačně-integračním kurzu paušální částkou, jejíž výši stanoví ministerstvo vyhláškou tak, aby byla přiměřená nákladům, které centru na podporu integrace cizincůcizinců vznikly. Příjem z úhrad podle věty první je příjmem státního rozpočtu. (7) Zkouška pro lektory adaptačně-integračních kurzů se skládá z teoretické části, která zahrnuje písemný test zaměřený na znalosti právní úpravy, a z praktické části zaměřené na didaktické dovednosti. Zkouška pro tlumočníky adaptačně-integračních kurzů se skládá z praktické části zaměřené na znalost odborné terminologie v cizím jazyce v oblasti integrace a migrace a na tlumočnické dovednosti. Průběh zkoušek zabezpečuje ministerstvo. HLAVA XIV PŘESTUPKY § 156 Přestupky fyzických osob (1) CizinecCizinec se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) v rozporu s § 9 odst. 5 nebo § 180h odst. 2 nevycestuje zpět do zahraničí, b) nesplní povinnost podle § 117d odst. 2, c) jako rodinný příslušník občana Evropské unierodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, nesplní povinnost podle § 87b odst. 2 nebo § 87o odst. 2, d) nesplní povinnost podle § 93 odst. 1 nebo 2 anebo podle § 98 odst. 1, 3, 4 nebo 5, e) jako zákonný zástupce cizincecizince narozeného na území nesplní povinnost podle § 88 odst. 2 nebo 3, f) nesplní povinnost podle § 103 písm. h), j), m), n), u) nebo v), g) nesplní povinnost podle § 103 písm. b), d), e), r) nebo v rozporu s § 103 písm. c) uvede v řízení podle tohoto zákona nepravdivé nebo neúplné údaje, h) při pobytové nebo hraniční kontrole při vycestování se prokáže cestovním dokladem, jenž je neplatný z důvodu podle § 116 písm. a), b), c) nebo d), i) v rozporu s § 136 odst. 3 písm. d) opustí bez souhlasu policie zařízení nebo zdravotnické zařízení lůžkové péče, do kterého byl ze zdravotních důvodů umístěn v průběhu zajištění, j) úmyslně zničí nebo poškodí doklad vydaný podle tohoto zákona, k) při hraniční nebo pobytové kontrole se prokáže předmětem listinné povahy jako cestovním dokladem, ač se o takový doklad nejedná, l) provede nebo si nechá provést neoprávněně změny v dokladech opravňujících ke vstupu na území nebo v dokladech vydaných podle tohoto zákona, m) předloží cestovní doklad vydaný jinému cizincicizinci nebo cestovní doklad vydaný podle zvláštního právního předpisu21) jako doklad vlastní, n) předloží pozměněné doklady nebo doklady vystavené jiné osobě požadované podle tohoto zákona, o) nesplní povinnost podle § 74 odst. 3 nebo § 117d odst. 5, p) nesplní povinnost podle § 103 písm. n) opakovaně, nebo q) nesplní povinnost podle § 155b odst. 2. (2) Fyzická osoba se jako ubytovatelubytovatel dopustí přestupkupřestupku tím, že a) nesplní některou z povinností podle § 100, b) vede nebo uchovává domovní knihu v rozporu s § 101, nebo c) nesplní povinnost podle § 102 odst. 4. (3) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) nesplní povinnost podle § 107 odst. 1, b) jako osoba, která zajišťuje ubytováníubytování cizincecizince, nesplní povinnost podle § 107 odst. 2, c) jako osoba, která se zavázala podle § 15, nesplní povinnost podle § 107 odst. 4, nebo d) jako zákonný zástupce cizincecizince mladšího 15 let nebo osoba, které byl cizineccizinec mladší 15 let svěřen do péče nebo které byl nad cizincemcizincem mladším 15 let po dobu jeho pobytu na území svěřen dohled, nesplní povinnost podle § 107 odst. 15. (4) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako zaměstnavatelzaměstnavatel, který zajišťuje nebo zprostředkovává ubytováníubytování cizincicizinci, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnánízaměstnání nebo krátkodobé vízum za tímto účelem, a) v rozporu s § 107 odst. 10 písm. a) nezajistí, aby ubytováníubytování splňovalo podmínky uvedené v § 100 písm. d) nebo aby výše úplaty za ubytováníubytování nebyla nadměrná ve srovnání s dohodnutou výší mzdy, platu nebo odměny cizincecizince a s úrovní ubytováníubytování, nebo provede pro účely úhrady úplaty za ubytováníubytování cizincemcizincem srážky z příjmu tohoto cizincecizince podle § 146 písm. b) zákoníku práce, nebo b) v rozporu s § 107 odst. 10 písm. b) nezajistí cizincicizinci vystavení dokladu o zajištění ubytováníubytování. (5) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo odstavce 4 písm. a), b) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i), l), m) nebo o) až q), c) 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), f), h), j) nebo n), odstavce 3 nebo odstavce 4 písm. b), d) 3 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d), e), g) nebo k). § 157 Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Letecký dopravce se dopustí přestupku tím, že a) poruší zákaz dopravy cizince na území podle § 104 odst. 1, nebo b) nedopraví cizincecizince do zahraničí v případě uvedeném v § 104 odst. 4. (2) Provozovatel vodní dopravy nebo provozovatel na pravidelných autobusových linkách se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz dopravy cizincecizince na území podle § 104 odst. 2. (3) Dopravce uvedený v přímo použitelném předpisu Evropské unie15a), jímž se stanoví pravidla, kterými se řídí opatření na ochranu hranic ve vztahu k osobám překračujícím hranice členských států Evropské unie, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 104 odst. 3 nezajistí dopravu do zahraničí cizincecizince, kterému mu byl odepřen vstup na území. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako ubytovatelubytovatel dopustí přestupku tím, že a) nesplní některou z povinností podle § 100, b) vede nebo uchovává domovní knihu v rozporu s § 101, nebo c) nesplní povinnost podle § 102 odst. 4. (5) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako zaměstnavatelzaměstnavatel, který zajišťuje nebo zprostředkovává ubytováníubytování cizincicizinci, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnánízaměstnání nebo krátkodobé vízum za tímto účelem, a) v rozporu s § 107 odst. 10 písm. a) nezajistí, aby ubytováníubytování splňovalo podmínky uvedené v § 100 písm. d) nebo aby výše úplaty za ubytováníubytování nebyla nadměrná ve srovnání s dohodnutou výší mzdy, platu nebo odměny cizincecizince a s úrovní ubytováníubytování, nebo provede pro účely úhrady úplaty za ubytováníubytování cizincemcizincem srážky z příjmu tohoto cizincecizince podle § 146 písm. b) zákoníku práce, nebo b) v rozporu s § 107 odst. 10 písm. b) nezajistí cizincicizinci vystavení dokladu o zajištění ubytováníubytování. (6) Vysoká škola nebo vyšší odborná škola se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 107 odst. 5. (7) Výzkumná organizaceVýzkumná organizace, která s cizincemcizincem uzavřela dohodu o hostování, se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 107 odst. 6. (8) Za přestupek lze uložit pokutu a) od 100 000 Kč do 500 000 Kč za každého cizincecizince, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 2 a cizineccizinec byl dopraven z území státu, který není smluvním státem, anebo jde-li o přestupek podle odstavce 3, b) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4, odstavce 5 písm. a) nebo odstavce 6 nebo 7, c) do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5 písm. b). § 157a Společné ustanovení k přestupkům Přestupky podle tohoto zákona projednávají orgány policie uvedené v § 161 odst. 1 nebo ministerstvo. Je-li přestupek spáchán porušením povinnosti, jejíž dodržování podléhá dozoru policie, projedná jej orgán policie, je-li přestupek spáchán porušením povinnosti, jejíž dodržování podléhá dozoru ministerstva, projedná jej ministerstvo. HLAVA XV INFORMAČNÍ SYSTÉMY § 158 (1) Policie při výkonu působnosti podle tohoto zákona provozuje informační systém cizincůcizinců, jehož je správcem a který obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně dřívějších jmen a příjmení, den, měsíc a rok narození, pohlaví a státní příslušnost cizincecizince, jeho rodné číslo, nebo jiný identifikační údaj sdělený tímto cizincemcizincem, obrazový záznam, například fotografii, cizincecizince, jeho daktyloskopické otisky a údaje o jeho tělesných znacích. Dále se v informačním systému cizincůcizinců o cizincicizinci vedou a) údaje v rozsahu 1. žádosti o udělení víza (§ 54), povolení k dlouhodobému pobytu (§ 42 odst. 6, § 42g odst. 12, § 42i odst. 11), povolení k trvalému pobytu (§ 70 odst. 1), přiznání právního postavení rezidenta na území (§ 83 odst. 5), 2. žádosti o vydání osvědčení o registraci a povolení k přechodnému pobytu nebo k trvalému pobytu podle § 87x, 3. žádosti o vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnostitotožnosti a cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) (§ 111 odst. 1), 4. výjezdního příkazu (§ 50 odst. 6), hraniční průvodkyhraniční průvodky (§ 14), tiskopisu pozvání (§ 180 odst. 3) a přihlašovacího tiskopisu (§ 97), b) údaje o 1. dni, měsíci a roku vydání víza nebo dokladu podle tohoto zákona, jeho číslu, druhu a době platnosti, 2. dni, měsíci a roku ověření pozvání nebo jeho odepření, zvoucí osobě v rozsahu tiskopisu pozvání, o skutečnostech, které byly důvodem pro odepření ověření pozvání a o porušení závazku přijatého v pozvání, a údaje o orgánu, který ve věci jednal, 3. dni, měsíci a roku, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání dokladu podle tohoto zákona a o důvodu zamítnutí, 4. dni, měsíci a roku vydání výjezdního příkazu, jeho číslu a o době jeho platnosti, 5. zrušení, zániku nebo skončení platnosti víza nebo dokladu vydaného podle tohoto zákona, včetně uvedení jeho druhu a čísla, a důvodu zrušení, zániku nebo skončení platnosti, 6. hodině, dni, měsíci, roku a místu překročení státních hranic a o odepření vstupu nebo odepření vycestování, 7. důvodu zařazení do evidence nežádoucích osobnežádoucích osob s uvedením doby platnosti omezení vstupu na území, 8. důvodu povolení vstupu na území podle § 122 odst. 1 nebo 2, 9. zařazení do informačního systému smluvních států jiným smluvním státem s uvedením doby platnosti omezení vstupu na území smluvních států a o orgánu jiného státu, který cizincecizince do systému zařadil, 10. dni, měsíci a roku, kdy bylo vydáno rozhodnutí o správním nebo soudním vyhoštění, a kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci, a o důvodu pro jeho vydání, 11. dni, měsíci a roku překročení státních hranic při průvozu přes území a o orgánu, který o průvoz požádal, a orgánu, který provedení průvozu umožnil, 12. dni, měsíci a roku nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku podle tohoto zákona, označení přestupku podle zákonného ustanovení a jeho subjektu a o skutkových okolnostech případu podle výroku rozhodnutí, způsobu vyřízení a údaje vztahující se k vybírání a vymáhání uložené pokuty; ve stejném rozsahu vede policie údaje o přestupku fyzické, podnikající fyzické nebo právnické osoby podle tohoto zákona, 13. druhu, číslu a době platnosti ztraceného nebo odcizeného dokladu a o datu ohlášení ztráty nebo odcizení dokladu, 14. druhu a číslu dokladu, který byl orgánem vydávajícího státu prohlášen za neplatný, včetně důvodu neplatnosti, 15. zákazu pobytu46), místu zákazu pobytu a době jeho trvání, datu nabytí právní moci rozhodnutí soudu nebo správního orgánu o zákazu pobytu včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu nebo správního orgánu, který rozhodl o zákazu pobytu, 16. zaměstnavatelizaměstnavateli, pracovním zařazení a místě výkonu práce držitele zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty nebo modré karty, 17. obchodní korporaci nebo odštěpném závodu, do nichž byl držitel karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie převeden, pracovním zařazení na pozici manažeramanažera, specialistyspecialisty nebo zaměstnaného stážistyzaměstnaného stážisty a místě výkonu práce držitele karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, c) údaje 1. umožňující určit orgán, který rozhodoval ve věci, o které se vedou údaje podle písmene b), 2. umožňující určit spis vedený k cizincicizinci a založený ve věci, o které se vedou údaje podle písmene b), 3. vztahující se k průběhu řízení ve věci, o které se vedou údaje podle písmene b), a výkonu rozhodnutí podle tohoto zákona, d) údaje o 1. omezení svéprávnosti, kterými jsou den nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti, číslo jednací rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti a označení soudu, který rozhodl o omezení svéprávnosti, fotokopie rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti a den, kdy došlo k ukončení omezení svéprávnosti, 2. rodinném stavu, datu a místu uzavření manželství, datu nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datu nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datu zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datu nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a dni, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datu nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství, 3. datu a místu vzniku partnerstvípartnerství, datu nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerstvípartnerství, datu zániku partnerstvípartnerství uzavřením partnerstvípartnerství podle občanského zákoníku těchto partnerů, datu zániku partnerstvípartnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datu nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a dni, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který partner prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datu nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerstvípartnerství, 4. dni, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení prohlášení za nezvěstného, a to včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o prohlášení za nezvěstného nebo o zrušení prohlášení za nezvěstného, 5. datu, místu a okrese úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území, o státu, ve kterém k úmrtí došlo, popřípadě datu úmrtí, 6. dni, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který cizineccizinec prohlášený za mrtvého nepřežil, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení prohlášení za mrtvého, a to včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o prohlášení za mrtvého nebo o zrušení prohlášení za mrtvého; místo úmrtí se vede, je-li uvedeno v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, jde-li o cizincecizince s povoleným trvalým pobytem na území, s povoleným přechodným pobytem na území na dobu delší než 90 dnů, o občana Evropské unie, který na území hodlá přechodně pobývat po dobu delší než 3 měsíce, a o cizincecizince, kterému byla udělena mezinárodní ochrana nebo dočasná ochrana, e) údaje o 1. stupni osvojení, 2. původním a novém jménu, popřípadě jménech, a příjmení, rodném příjmení osvojence, 3. původním a novém rodném čísle osvojence, 4. datu a místu narození, 5. rodných číslech osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení, rodném příjmení a datu narození osvojitele, 6. rodných číslech otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, údaje o jejich jménu, popřípadě jménech, příjmení, rodném příjmení a datu narození; tyto údaje se nevedou, pokud se jedná o osvojence narozeného ženě s trvalým pobytem na území, která jej porodila a písemně požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem, 7. datu nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení, jde-li o cizincecizince s povoleným trvalým pobytem na území, s povoleným přechodným pobytem na území na dobu delší než 90 dnů, o občana Evropské unie, který na území hodlá přechodně pobývat po dobu delší než 3 měsíce, a o cizincecizince, kterému byla udělena mezinárodní ochrana nebo dočasná ochrana, f) údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a rodném příjmení 1. zletilého cizincecizince, který je nezaopatřeným dítětem cizincecizince, 2. nezletilého cizincecizince, který byl cizincicizinci s oprávněním k pobytu na území nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincemcizincem s oprávněním k pobytu na území nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jeho poručníka je cizineccizinec, 3. osamělého cizinceosamělého cizince staršího 65 let nebo bez ohledu na věk cizincecizince, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s oprávněním k pobytu na území, 4. cizincecizince, který je nezaopatřeným přímým příbuzným ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takovým příbuzným manžela občana Evropské unie, 5. rodiče nezletilého cizincecizince, kterému byla udělena mezinárodní ochrana nebo dočasná ochrana, a jeho rodné číslo; jde-li o cizincecizince, kterému nebylo přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a datum narození, g) údaj o tom, že cizineccizinec je zapsán do dodatku stálého seznamu voličů pro volby do zastupitelstev obcíobcí, nebo údaj o tom, že cizineccizinec je zapsán do seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu, h) biometrické údaje zpracované v nosiči dat průkazu o povolení k pobytu, pobytové karty nebo karty trvalého pobytu, i) záznam o poskytnutí údajů, j) údaje vztahující se k povinnosti podle § 155b odst. 2, včetně údaje o jejím splnění nebo upuštění od jejího splnění, a k) údaje stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie67) v souvislosti s pobytem cizincecizince na území České republiky, členského státu Evropské unie a státu, na který se takový předpis Evropské unie vztahuje. (2) Informační systém cizincůcizinců podle odstavce 1 obsahuje rovněž údaje o cizincíchcizincích, kteří požádali Českou republiku o udělení mezinárodní ochrany nebo dočasné ochrany nebo kterým byla udělena mezinárodní ochrana nebo dočasná ochrana, a to v rozsahu údajů uvedených v odstavci 8; tyto údaje poskytuje do informačního systému cizincůcizinců ministerstvo a policie. (3) V případě, že místem hlášeného pobytu cizincecizince na území je sídlo správního orgánu, je tento údaj v informačním systému cizincůcizinců podle odstavce 1 označen jako adresa úřadu. Na žádost cizincecizince lze v tomto informačním systému vést rovněž údaj o adrese, na kterou mu mají být doručovány písemnosti podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu. Adresu podle věty druhé, její změnu nebo zrušení může cizineccizinec ohlásit policii nebo ministerstvu. (4) Policie je oprávněna provozovat další informační systém, pokud je jeho provozování nezbytnou podmínkou plnění úkolu podle tohoto zákona. V tomto informačním systému mohou být obsaženy toliko údaje získané při plnění tohoto úkolu. (5) Údaje vedené v informačních systémech podle odstavce 4 mohou být obsaženy i v informačním systému cizincůcizinců podle odstavce 1, pokud mají vztah k cizincicizinci, který je v tomto informačním systému evidován. (6) Údaj z informačního systému vedeného podle tohoto zákona lze sdružovat s údajem obsaženým v jiném informačním systému vedeném podle zvláštního právního předpisu, pokud je to nezbytné pro plnění úkolu uloženého tímto zákonem. (7) Ministerstvo je oprávněno v rámci své působnosti stanovené tímto zákonem vkládat do informačního systému cizincůcizinců podle odstavce 1 údaje získané v rámci plnění úkolů ministerstva a údaje z informačních systémů podle odstavců 1 a 4 využívat pro svou činnost; za údaje vložené do informačního systému cizincůcizinců ministerstvem podle odstavce 1 odpovídá ministerstvo. (8) Z informačního systému cizincůcizinců podle odstavce 1 se poskytují tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a stát, kde se cizineccizinec narodil; v případě, že se narodil na území, místo a okres narození, e) rodné číslo, f) obrazový záznam, například fotografie cizincecizince, g) státní občanství, popřípadě státní příslušnost, h) druh a adresa místa pobytu na území, je-li tímto místem sídlo správního orgánu, rovněž údaj o tom, že se jedná o adresu úřadu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu, i) číslo a platnost oprávnění k pobytu a průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany, j) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území, k) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o omezení svéprávnosti, l) správní nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není cizincicizinci umožněn vstup na území, m) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství, n) datum a místo vzniku partnerstvípartnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerstvípartnerství, datum zániku partnerstvípartnerství uzavřením partnerstvípartnerství podle občanského zákoníku těchto partnerů, datum zániku partnerstvípartnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který partner prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerstvípartnerství, o) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, státní občanství, popřípadě státní příslušnost manžela nebo partnera a jeho rodné číslo; je-li manžel nebo partner cizineccizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a datum narození, p) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, státní občanství, popřípadě státní příslušnost dítěte, pokud je cizincemcizincem, a jeho rodné číslo; v případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a datum narození, q) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, státní občanství, popřípadě státní příslušnost otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, pokud jsou cizincicizinci, a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a datum narození, r) o osvojenci, pokud je cizincemcizincem: 1. stupeň osvojení, 2. původní a nové jméno, popřípadě jména, rodné a stávající příjmení osvojence, 3. původní a nové rodné číslo osvojence, 4. datum a místo narození, státní občanství, popřípadě státní příslušnost, 5. rodná čísla osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení, rodném příjmení a datu narození osvojitele, 6. rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, údaje o jejich jménu, popřípadě jménech, příjmení, rodném příjmení a datu narození; tyto údaje se nevedou, pokud se jedná o osvojence narozeného ženě s trvalým pobytem na území, která jej porodila a písemně požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem, 7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení, s) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení prohlášení za nezvěstného, a to včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o prohlášení za nezvěstného nebo o zrušení prohlášení za nezvěstného, t) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území, stát, ve kterém k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, u) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který cizineccizinec prohlášený za mrtvého nepřežil, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení prohlášení za mrtvého, a to včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o prohlášení za mrtvého nebo o zrušení prohlášení za mrtvého; místo úmrtí se vede, je-li uvedeno v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, v) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení 1. zletilého cizincecizince, který je nezaopatřeným dítětem cizincecizince, 2. nezletilého cizincecizince, který byl cizincicizinci s oprávněním k pobytu na území nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincemcizincem s oprávněním k pobytu na území nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jeho poručníka je cizineccizinec, 3. osamělého cizinceosamělého cizince staršího 65 let nebo bez ohledu na věk cizincecizince, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s oprávněním k pobytu na území, 4. cizincecizince, který je nezaopatřeným přímým příbuzným ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takovým příbuzným manžela občana Evropské unie, 5. rodiče nezletilého cizincecizince, kterému byla udělena mezinárodní ochrana nebo dočasná ochrana, a jeho rodné číslo; jde-li o cizincecizince, kterému nebylo přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a datum narození, w) o tom, že cizineccizinec je zapsán do dodatku stálého seznamu voličů pro volby do zastupitelstev obcíobcí, nebo o tom, že cizineccizinec je zapsán do seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu, x) zákaz pobytu46), místo zákazu pobytu a doba jeho trvání, datu nabytí právní moci rozhodnutí soudu nebo správního orgánu o zákazu pobytu včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu nebo správního orgánu, který rozhodl o zákazu pobytu, y) o zaměstnavatelizaměstnavateli, pracovním zařazení a místě výkonu práce držitele zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty nebo modré karty, z) o obchodní korporaci nebo odštěpném závodu, do nichž byl držitel karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie převeden, pracovním zařazení na pozici manažeramanažera, specialistyspecialisty nebo zaměstnaného stážistyzaměstnaného stážisty a místě výkonu práce držitele karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, pokud jsou tyto údaje vedeny o cizincíchcizincích s povoleným trvalým pobytem na území, s povoleným přechodným pobytem na území na dobu delší než 90 dnů, o občanech Evropské unie, kteří na území hodlají přechodně pobývat po dobu delší než 3 měsíce, a o cizincíchcizincích, kterým byla udělena mezinárodní ochrana nebo dočasná ochrana, a to v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Za podmínek stanovených tímto zákonem se poskytuje rovněž záznam o poskytnutí údajů. (9) V informačním systému cizincůcizinců se o údajích uvedených v odstavci 8 zpracovávají a vedou rovněž jejich změny, a to včetně dat, ke kterým tyto změny nastaly, jsou-li policii známa. (10) O poskytnutí údajů z informačního systému cizincůcizinců se provede záznam o datu a hodině výdeje údajů a jejich poskytnutém rozsahu s uvedením označení orgánu veřejné moci, kterému byly poskytnuty. (11) Z informačního systému cizincůcizinců se zahraničním třetím osobám ani orgánům cizích států neposkytují podle odstavce 8 údaje o cizincíchcizincích, kteří požádali Českou republiku o udělení mezinárodní ochrany nebo kterým byla mezinárodní ochrana udělena. (12) V případech, kdy byly podle odstavce 8 na základě zvláštního právního předpisu poskytnuty údaje za účelem zajišťování a) bezpečnosti státu, b) obrany, c) veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, d) předcházení, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činůtrestných činů, e) významného hospodářského nebo finančního zájmu České republiky nebo Evropské unie včetně měnové, rozpočtové a daňové oblasti, nebo f) ochrany subjektu údajů a subjekt, kterému byly tyto údaje poskytnuty, písemně prohlásí, že záznam o poskytnutí údajů nelze po dobu trvání skutečností podle písmen a) až f) zpřístupnit, lze tak učinit výlučně pro plnění úkolů orgánu činnému v trestním řízeníorgánu činnému v trestním řízení, jde-li o trestný čintrestný čin související s účelem poskytnutí údajů, nebo orgánu vykonávajícímu dozor nad zpracováním osobních údajůzpracováním osobních údajů podle jiného právního předpisu. PoliciePolicie má k tomuto záznamu o poskytnutí údaje přístup pouze v rozsahu nezbytně nutném pro účely výkonu činnosti správce podle zvláštního právního předpisu. (13) Subjekt, kterému mají být poskytnuty údaje podle odstavce 12, je povinen policii oznámit údaje umožňující identifikaci subjektu a identifikaci fyzické osoby požadující poskytnutí údajů jeho jménem a dále oznámit, kdy byla ukončena doba trvání zajištění účelu uvedeného v odstavci 12, pro který by mu byly údaje poskytnuty. Prohlášení podle odstavce 12 a oznámení podle věty první mohou být zaslána i elektronickými prostředky. (14) Subjekty, kterým jsou podle zvláštního právního předpisu poskytovány osobní údajeosobní údaje podle odstavce 8, a) nejsou oprávněny k jejich shromažďování, předávání a využívání mimo působnost stanovenou zvláštním právním předpisem a b) jsou povinny zajistit ochranu dat před náhodným nebo neoprávněným přístupem nebo zpracováváním. (15) Policie využívá údaje vedené v jiných informačních systémech veřejné správy pro účely zjištění správnosti údajů vedených v informačním systému cizincůcizinců. (16) Policie poskytuje z informačního systému cizincůcizinců podle odstavce 1 ministerstvu za účelem správy informačního systému datových schránek údaje v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, příjmení, případně jejich změna, rodné příjmení, b) datum narození, c) místo a stát, na jehož území se narodil, d) rodné číslo, bylo-li přiděleno, a jeho změny, e) státní občanství, f) adresa místa pobytu na území, g) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o omezení svéprávnosti, h) datum úmrtí, i) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který cizineccizinec prohlášený za mrtvého nepřežil, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení prohlášení za mrtvého, a to včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o prohlášení za mrtvého nebo o zrušení prohlášení za mrtvého; místo úmrtí se vede, je-li uvedeno v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení prohlášení za nezvěstného, a to včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o prohlášení za nezvěstného nebo o zrušení prohlášení za nezvěstného. (17) Jménem, popřípadě jmény, a příjmením cizincecizince se v odstavcích 1, 8 a 16 rozumí jméno, popřípadě jména, a příjmení uvedená latinkou v cestovním dokladu a rovněž jméno, popřípadě jména, a příjmení uvedená v matriční knize. § 158a (1) Ministerstvo zahraničních věcí při výkonu působnosti podle tohoto zákona a zákona o zahraniční službě provozuje informační systém, který obsahuje údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení, všech dřívějších jménech a příjmeních, dnu, měsíci a roku narození, pohlaví a státní příslušnosti, obrazový záznam, například fotografii, cizince, jeho otisky prstů, rodné číslo, nebo jiný identifikační údaj sdělený tímto cizincem, a další údaje a) v rozsahu žádosti o udělení víza (§ 54), o povolení k dlouhodobému pobytu (§ 42 odst. 6), o vydání osvědčení o registraci nebo povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu podle § 87x odst. 2, o vydání cestovního průkazu totožnostitotožnosti (§ 111 odst. 1), žádosti o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie (§ 115a), b) o způsobu vyřízení žádosti podané podle tohoto zákona, a to číslo, druh, datum vydání, doba platnosti víza nebo dokladu a označení orgánu, který vízum nebo doklad vydal; v případě zamítnutí žádosti datum, důvod a označení příslušného orgánu, který ve věci rozhodl, c) o udělení výjezdního příkazu, a to číslo cestovního dokladu, číslo výjezdního příkazu, datum vydání, doba platnosti a označení orgánu, který výjezdní příkaz udělil, d) o zrušení nebo skončení platnosti víza nebo dokladu vydaného podle tohoto zákona nebo zákona o zahraniční službě, a to druh, číslo víza nebo dokladu, důvod a označení orgánu, který ve věci rozhodl, e) umožňující určit spis vedený k cizincicizinci a založený ve věci podle písmen a) až d) a další údaje vztahující se k průběhu řízení podle písmen a) až d). (2) Ministerstvo při výkonu působnosti podle tohoto zákona provozuje informační systém o cizincíchcizincích žádajících o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území. Tento informační systém obsahuje a) údaje v rozsahu žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu (§ 42 odst. 6), b) důvod uvedený v potvrzení vydaném orgánem činným v trestním řízeníorgánem činným v trestním řízení, včetně údajů o tomto orgánu, c) rodné číslo nebo jiný identifikační údaj sdělený cizincemcizincem, d) údaj o způsobu vyřízení žádosti, číslu a druhu dokladu, dni, měsíci a roku vydání a době platnosti dokladu, e) den, měsíc a rok nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti a důvod tohoto zamítnutí, f) den, měsíc a rok vydání výjezdního příkazu, jeho číslo, dobu platnosti a údaje o orgánu, který výjezdní příkaz vydal, g) údaje umožňující určit spis vedený k cizincicizinci a založený ve věci podle písmen a) až f) a další údaje vztahující se k průběhu řízení podle písmen a) až f). (3) Ministerstvo při výkonu působnosti podle tohoto zákona dále provozuje informační systém o cizincíchcizincích žádajících o vydání cizineckého pasu podle § 113 odst. 1 a 2. Tento informační systém obsahuje údaje v rozsahu žádosti o vydání cizineckého pasu, včetně biometrických údajů. (4) Ministerstvo při výkonu působnosti podle tohoto zákona dále pro účely vydávání průkazu o povolení k pobytu a zpracování protokolu podle § 117a odst. 4 vede provozní informační systém o cizincíchcizincích žádajících o vydání povolení k dlouhodobému anebo trvalému pobytu, prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, prodloužení platnosti průkazu o povolení k pobytu vydaného cizincicizinci s povoleným trvalým pobytem, vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený anebo poškozený nebo náhradou za průkaz o povolení k pobytu, jehož nosič dat s biometrickými údaji je nefunkční, a to v rozsahu cizincemcizincem podané žádosti. Správcem provozního informačního systému podle věty první je ministerstvo. V provozním informačním systému jsou vedeny rovněž biometrické údaje, které byly pořízeny za účelem vydání průkazu o povolení k pobytu, a digitální zpracování podpisu cizincecizince. (5) Údaje vedené v informačním systému podle odstavce 4 se po převzetí průkazu o povolení k pobytu cizincemcizincem zlikvidují, s výjimkou biometrických údajů, které jsou ministerstvem předány do informačního systému cizincůcizinců. (6) Pokud si cizineccizinec nepřevezme průkaz o povolení k pobytu, údaje vedené o tomto cizincicizinci v provozním informačním systému podle odstavce 4, a to včetně údajů biometrických, se zlikvidují po uplynutí 60 dnů ode dne dodání vyrobeného průkazu o povolení k pobytu ministerstvu. (7) Ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo jsou oprávněna v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů podle tohoto zákona využívat údaje vedené podle odstavce 1. (8) Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje ministerstvu a Ministerstvu zahraničních věcí pro účely plnění jejich úkolů souvisejících s vydáváním, rušením a zánikem zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty nebo modré karty údaje z centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty a modré karty způsobem umožňujícím dálkový přístup v rozsahu a) identifikační údaje zaměstnavatelezaměstnavatele, u něhož je evidováno volné pracovní místo obsaditelné držiteli zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty nebo modré karty; poskytovanými identifikačními údaji jsou u 1. fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, státní občanství, rodné číslo nebo datum a místo narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno, bydliště osoby, 2. právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo, identifikační číslo osoby, 3. fyzické osoby, která je podnikatelem, obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, místo podnikání, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 4. zahraniční osoby údaje uvedené pod bodem 2 nebo 3 a umístění organizační složky v České republice, b) druh práce a místo výkonu práce, c) předpoklady a požadavky stanovené pro zastávání pracovního místa, d) informace o pracovních a mzdových podmínkách, e) informace o tom, zda volné pracovní místo obsaditelné držiteli zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty nebo modré karty je vyhrazené nebo vhodné pro osobu se zdravotním postižením, f) informace o tom, zda jde o zaměstnánízaměstnání na dobu neurčitou nebo určitou a jeho předpokládaná délka. (9) Z údajů poskytovaných podle odstavce 8 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu ministerstvem nebo Ministerstvem zahraničních věcí. § 158b (1) Matriční úřad oznamuje policii za účelem provozování informačního systému cizincůcizinců údaje o matričních událostech a matričních skutečnostech cizincůcizinců. (2) Matriční úřad poskytuje podle odstavce 1 o cizincíchcizincích údaje v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a okres, popřípadě stát narození, e) rodné číslo, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství, h) datum a místo vzniku partnerstvípartnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerstvípartnerství, datum zániku partnerstvípartnerství uzavřením partnerstvípartnerství podle občanského zákoníku těchto partnerů, datum zániku partnerstvípartnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který partner prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerstvípartnerství, i) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, státní občanství, popřípadě více státních občanství manžela nebo partnera a jeho rodné číslo; je-li manžel nebo partner cizineccizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a datum narození, j) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, státní občanství, popřípadě více státních občanství dítěte, pokud je cizincemcizincem, a jeho rodné číslo; v případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a datum narození, k) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, státní občanství, popřípadě více státních občanství otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, pokud jsou cizincicizinci, a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a datum narození, l) o osvojenci, pokud je cizincemcizincem 1. stupeň osvojení, 2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení osvojence, 3. původní a nové rodné číslo osvojence, 4. datum a místo narození, státní občanství, popřípadě více státních občanství, 5. rodná čísla osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení, rodném příjmení a datu narození osvojitele, 6. rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, údaje o jejich jménu, popřípadě jménech, příjmení, rodném příjmení a datu narození; tyto údaje se neoznamují, pokud se jedná o osvojence narozeného ženě s trvalým pobytem na území, která jej porodila a písemně požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem, 7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení, m) datum, místo a okres úmrtí, den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který cizineccizinec prohlášený za mrtvého nepřežil. (3) Poskytovanými údaji podle odstavce 2 písm. a), i) až k) a l) bodů 2, 5 a 6 se rozumí jméno, popřípadě jména, a příjmení uvedená v matričním dokladu a rovněž jméno, popřípadě jména, a příjmení uvedená latinkou v cestovním dokladu cizincecizince, pokud byl matričnímu úřadu předložen. § 158c Obecní úřad oznamuje policiipolicii údaj o zápisu cizincecizince do dodatku stálého seznamu voličů pro volby do zastupitelstev obcíobcí, údaj o vyškrtnutí cizincecizince z dodatku stálého seznamu voličů pro volby do zastupitelstev obcíobcí, údaj o zápisu cizincecizince do seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu a údaj o vyškrtnutí cizincecizince ze seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu. § 159 (1) Žadateli lze, pokud není dále stanoveno jinak, z informačního systému poskytnout pouze údaje, které potřebuje k plnění úkolů stanovených zákonem v rozsahu příjmení, jméno, rodné příjmení, datum a místo narození, státní občanství, rodné číslo, místo a druh pobytu na území. Tento rozsah lze rozšířit, pokud je to podmínkou splnění úkolů podle zákona a požadované údaje nelze získat jiným způsobem. Takto získané údaje neopravňují k jejich shromažďování, předávání a využívání nad rámec stanovených oprávnění ve smyslu zvláštních právních předpisů. (2) Cizinci lze na žádost podle zvláštního právního předpisu23) sdělit údaje v rozsahu uvedeném v odstavci 1. (3) Údaje z informačních systémů vedených podle § 158 a § 158a odst. 1 se poskytují státním orgánům, pokud je potřebují k plnění svých úkolů, pokud tento zákon nestanoví jinak. Zpravodajské služby a Generální inspekce bezpečnostních sborů mohou při plnění úkolů podle zvláštních právních předpisů57) využívat údaje vedené v informačních systémech podle věty první, včetně údajů osobních, a to způsobem umožňujícím nepřetržitý a dálkový přístup. (4) Policie předá údaje z informačních systémů vedených podle § 158 v rozsahu stanoveném smlouvou sjednanou Evropskými společenstvími příslušným orgánům státu, který není členským státem Evropské unie, pokud je touto smlouvou Česká republika vázána; dále je oprávněna předat údaje z informačních systémů podle zákona o Policii České republiky, které získala v souvislosti s plněním úkolů podle tohoto zákona, příslušnému orgánu státu, do něhož má být předán cizineccizinec neoprávněně pobývající na území, a to v rozsahu nezbytném pro účely jeho předání podle mezinárodní smlouvy. Policie dále předá údaje z informačních systémů vedených podle § 158 zastupitelskému úřadu státu, jehož je cizineccizinec občanem, a to v rozsahu nezbytném pro vydání náhradního cestovního dokladu. (5) Ministerstvo zahraničních věcí předá údaje z informačních systémů vedených podle § 158a odst. 1 v rozsahu stanoveném smlouvou sjednanou Evropskými společenstvími příslušným orgánům státu, který není členským státem Evropské unie, pokud je touto smlouvou Česká republika vázána. (6) Ministerstvo předá údaje o cizincicizinci, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie, příslušnému orgánu státu Evropské unie, který cizincicizinci přiznal právní postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie nebo mu povolil pobyt za účelem společného soužití rodiny; ministerstvo informuje tento orgán o zrušení platnosti tohoto povolení k pobytu na území nebo o vyhoštění rezidenta jiného členského státu Evropské unie, včetně údaje o jeho vycestování z území. (7) Ministerstvo předá údaje o cizincicizinci, kterému bylo přiznáno právní postavení rezidenta na území7c), příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie, který dříve tomuto cizincicizinci přiznal právní postavení rezidenta na území jiného členského státu. (8) Ministerstvo předá údaje o cizincicizinci, kterému byla podle § 85 odst. 1 písm. b) zrušena platnost rozhodnutí o přiznání právního postavení rezidenta na území7c), příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie, který rozhodl o ukončení přechodného pobytu rezidenta na území na svém území z důvodu závažného porušení veřejného pořádku. (9) Ministerstvo neprodleně předá policiipolicii údaje o jménu a příjmení, dni, měsíci a roku narození a státní příslušnosti cizince, kterému byla zamítnuta žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území nebo byla zrušena platnost tohoto povolení, a dále údaje o dni, měsíci a roku, kdy rozhodnutí nabylo právní moci, a době platnosti výjezdního příkazu. Ministerstvo policiipolicii předá rovněž údaje potřebné podle § 182b. (10) PoliciePolicie nebo ministerstvo na žádost sdělí vlastníkovi nebo osobě oprávněné k užívání objektu nebo vymezené části objektu jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a státní občanství cizincecizince, k němuž vede údaj o místě hlášeného pobytu odpovídající adrese jím vlastněného nebo oprávněně užívaného objektu nebo jeho vymezené části. (11) Ministerstvo předá příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie údaje o cizincicizinci, kterému tento stát udělil mezinárodní ochranu, nebo o držiteli modré karty vydané tímto členským státem Evropské unie, který na území požádal o vydání modré karty. Příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie ministerstvo dále předá údaje o cizincicizinci, kterému tento stát udělil mezinárodní ochranu, nebo o vydání modré karty nebo o zamítnutí takové žádosti. (12) Ministerstvo předá příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie údaje o tom, že držiteli povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného tímto členským státem Evropské unie byla vydána karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie. Ministerstvo rovněž předá příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie údaje o zrušení platnosti karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance v případě, že její držitel pobývá v jiném členském státě na základě povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance, které jiný členský stát Evropské unie tomuto cizincicizinci vydal. § 160 (1) Údaje v informačních systémech podle § 158 a 158a mohou být uchovávány v listinné nebo elektronické podobě anebo způsobem kombinujícím uvedené formy a ve stejné podobě i přenášeny, s výjimkou údajů biometrických, které jsou zpracovávány vždy v elektronické podobě. Údaje vedené v informačním systému cizincůcizinců podle § 158 odst. 1 vedené o cizincíchcizincích s povoleným trvalým pobytem na území, s povoleným přechodným pobytem na území na dobu delší než 90 dnů, o občanech Evropské unie, kteří na území hodlají přechodně pobývat po dobu delší než 3 měsíce, a o cizincíchcizincích, kterým byla udělena mezinárodní ochrana nebo dočasná ochrana, v rozsahu stanoveném v § 158 odst. 8 se uchovávají v elektronické podobě. (2) Evidované údaje se uchovávají po dobu a) 50 let, pokud jde o údaje v elektronické podobě, a 15 let, pokud jde o údaje v listinné podobě, od doby ukončení pobytu cizincecizince na území, popřípadě od smrti cizincecizince nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení cizincecizince za mrtvého, jde-li o přechodný nebo trvalý pobyt, nebo ode dne nabytí státního občanství České republiky, s výjimkou přihlašovacího tiskopisu, který se uchovává 6 let ode dne ubytování cizincecizince, b) 10 let od uplynutí lhůty, po kterou byl cizineccizinec zařazen do evidence nežádoucích osobnežádoucích osob, c) 10 let od vzniku evidenční skutečnosti, jde-li o informaci týkající se ztráty nebo odcizení cestovních dokladů uvedených v § 108 a o cestovních dokladech uvedených v § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h), které byly orgány vydávajícího státu prohlášeny za neplatné, d) 3 roky následující po roce, během něhož došlo ke vzniku skutečnosti podléhající evidování v případě údajů uchovávaných na zastupitelském úřadu, s výjimkou spisové dokumentace žádostí o krátkodobá víza, kdy bylo zastupitelským úřadem rozhodnuto o neudělení krátkodobého víza, jeho prohlášení za neplatné nebo zrušení jeho platnosti, nebo e) 5 let od vzniku skutečnosti podléhající evidování v ostatních případech. (3) Tvoří-li evidenční informaci k cizincicizinci údaje sdružené ve smyslu § 158 odst. 6, je doba uchování kompletní informace totožná s nejdelší dobou stanovenou pro jednu z částí sdružené informace. (4) Doba uchování informací evidovaných v informačních systémech podle § 158 odst. 4 nesmí přesáhnout dobu 20 let. (5) Uplyne-li doba stanovená v odstavcích 2 až 4, údaj se zlikviduje, je-li veden v elektronické podobě, v ostatních případech se postupuje podle zákona o archivnictví a spisové službě. (6) Biometrické údaje vedené ministerstvem o cizincíchcizincích žádajících o vydání cizineckého pasu se uchovávají po dobu 90 dnů ode dne dodání vyrobeného cizineckého pasu ministerstvu. Biometrické údaje vedené v informačním systému cizincůcizinců, které byly pořízeny v souvislosti s vydáním pobytové karty nebo karty trvalého pobytu, se uchovávají výlučně po dobu od jejich pořízení do doby převzetí pobytové karty nebo karty trvalého pobytu cizincemcizincem, nejpozději však do uplynutí lhůty 90 dnů ode dne vydání pobytové karty nebo karty trvalého pobytu; poté se neprodleně zlikvidují. Biometrické údaje vedené v informačním systému cizincůcizinců, které byly pořízeny v souvislosti s vydáním průkazu o povolení k pobytu, se zlikvidují 90 dnů po skončení nebo zrušení platnosti průkazu o povolení k pobytu, v souvislosti s jehož vydáním byly tyto údaje pořízeny. (7) Doklady vydané podle tohoto zákona se zlikvidují 2 roky ode dne skončení platnosti dokladu. § 160a Přístup k informačnímu systému smluvních států V souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie20a) a mezinárodní smlouvou o odstraňování kontrol na společných hranicích5a) mají přístup k údajům vedeným v informačním systému smluvních států a) ministerstvo, b) ředitelství služby cizinecké policiepolicie a jeho detašovaná pracoviště, c) odbor cizinecké policiepolicie krajského ředitelství policiepolicie (dále jen „odbor cizinecké policiepolicie“), d) Ministerstvo zahraničních věcí, e) zastupitelský úřad. HLAVA XVI PŮSOBNOST POLICIE A MINISTERSTVA ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ A OPRÁVNĚNÍ POLICIE § 161 Státní správa vykonávaná policií a místní příslušnost (1) Působnost správních orgánů podle tohoto zákona vykonávají v rámci policiepolicie a) ředitelství služby cizinecké policiepolicie a jeho detašovaná pracoviště, b) odbory cizinecké policiepolicie. (2) Místní příslušnost správního orgánu podle odstavce 1 se stanoví podle místa, kde je cizineccizinec hlášen k pobytu; jde-li o cizincecizince, který nemusí hlásit pobyt, podle místa, kde se převážně zdržuje. Jde-li o řízení o ukončení přechodného pobytu cizincecizince na území, k němuž se vízum nevyžaduje, o zrušení platnosti krátkodobého víza nebo o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění, které se zahajuje z důvodu jednání cizincecizince na území, je místní příslušnost správního orgánu určena podle místa, kde k tomuto jednání došlo. § 161a PoliciePolicie neprodleně postoupí ministerstvu informace získané při plnění úkolů podle tohoto zákona, týkají-li se cizince, kterému oprávnění k pobytu na území vydalo ministerstvo, a mohou být důvodem pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto oprávnění. § 163 Ředitelství služby cizinecké policie (1) Ředitelství služby cizinecké policiepolicie a) zabezpečuje plnění úkolů vyplývajících z přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, b) rozhoduje o zařazení cizincecizince do informačního systému smluvních států a o jeho vyřazení z tohoto systému, c) provozuje informační systémy podle § 158 v rozsahu své působnosti, d) metodicky řídí a kontroluje činnost odborů cizinecké policiepolicie, e) rozhoduje o označení osoby za nežádoucí, jejím zařazení do evidence nežádoucích osobnežádoucích osob a vyřazení z této evidence, f) ve správním řízení 1. vykonává působnost nadřízeného správního orgánu ve vztahu k odborům cizinecké policiepolicie (§ 164), 2. rozhoduje o žádosti o zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění nebo o zrušení platnosti takového rozhodnutí podle § 119a odst. 5 a 6, 3. vyžaduje závazné stanovisko9b) ministerstva, zda vycestování cizincecizince je možné, 4. rozhoduje o žádosti cizincecizince o propuštění ze zařízení podle § 129a, g) podává žádost o povolení průvozu leteckou cestou u příslušného orgánu členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který uplatňuje společný postup20), jde-li o průvoz leteckou cestou, vyřizuje žádosti o povolení průvozu leteckou cestou, h) provádí eskortní činnost v souvislosti s vyhošťováním cizincůcizinců nebo v souvislosti s policejním průvozem cizinců přes územíprůvozem cizinců přes území anebo průvozem leteckou cestou, i) zabezpečuje cestovní a přepravní doklady (letenky, jízdenky apod.), vydává evropský cestovní doklad pro návrat a uděluje výjezdní příkaz pro cizincecizince vyhošťovaného z území nebo zajištěného podle § 124b, j) vyžaduje výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů24a); žádost a výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. k) pořizuje obrazové záznamy a snímá daktyloskopické otisky při podání žádosti o udělení víza, při ověřování totožnostitotožnosti držitele víza, v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění, správním vyhoštěnímsprávním vyhoštěním, řízením o povinnosti opustit území, zajištěním cizincecizince za účelem správního vyhoštěnísprávního vyhoštění, zjišťováním totožnostitotožnosti, plněním závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy nebo z přímo použitelného předpisu Evropské unie, l) provádí hraniční kontrolu, m) rozhoduje o udělení krátkodobého víza na hraničním přechodu, n) rozhoduje o odepření vstupu cizincecizince na území, o zrušení platnosti krátkodobého víza a o prohlášení krátkodobého víza za neplatné, o) v souvislosti s rozhodnutím o odepření vstupu cizincicizinci na území provádí nezbytné úkony s cílem zajistit, aby cizineccizinec bez zbytečného odkladu vycestoval zpět do zahraničí, p) rozhoduje o odepření vycestování z území, q) provádí pobytovou kontrolu, r) provádí zadržení cestovního dokladu podle § 117 odst. 1 nebo dokladu, jehož platnost skončila podle § 87z, 87aa nebo 117f, s) rozhoduje v rozsahu své působnosti o přestupcích podle tohoto zákona, t) rozhoduje o udělení víza nebo povolení vstupu na území podle § 122, u) provádí v souladu se závazky České republiky vzniklými na základě mezinárodních smluv o odstraňování kontrol na společných hranicích konzultace při udělování víz, v) posuzuje, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje podmínky podle § 108 odst. 2, w) prověřuje, zda se cizineccizinec nedopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat oprávnění k pobytu, x) rozhoduje o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění cizincůcizinců, o povinnosti opustit území (§ 50a), o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování (§ 123b) a o vrácení finanční záruky nebo jejím propadnutí státu (§ 123c), y) vydává potvrzení o zadržení cestovního dokladu podle § 117, z) vydává pokyn dopravci zajistit dopravu cizincecizince do zahraničí podle § 104 odst. 3 a 4; pokud dopravce tuto povinnost ve stanovené lhůtě nesplní, zajistí dopravu cizincecizince cestou jiného dopravce a uhradí náklady s tím spojené. (2) Ředitelství služby cizinecké policiepolicie dále a) rozhoduje o zajištění cizincecizince za účelem správního vyhoštěnísprávního vyhoštění, zajištění podle § 124b nebo za účelem plnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, b) rozhoduje o umístění cizincecizince do zařízení, c) rozhoduje o úhradě nákladů spojených se správním vyhoštěnímsprávním vyhoštěním zajištěného cizincecizince, je-li cizineccizinec zajištěn podle zvláštního právního předpisu42), d) zajišťuje dopravu a střežení cizincecizince, kterému byl odepřen vstup na území, pokud jeho zdravotní stav vyžaduje bezodkladný převoz k poskytovateli zdravotních služeb, a od něj zpět na hraniční přechod nebo pokud má být převezen na jiné mezinárodní letiště podle tohoto zákona, e) v zařízení zabezpečuje vnější ostrahu části s mírným režimem; v části s přísným režimem zabezpečuje vnější a vnitřní ostrahu, f) provádí eskortu cizincůcizinců včetně zajištěných žadatelů o udělení mezinárodní ochrany mezi jednotlivými zařízeními nebo při provádění dobrovolného návratu žadatelů o udělení mezinárodní ochrany podle zákona o azylu; zabezpečuje přepravu a střežení cizincůcizinců včetně žadatelů o udělení mezinárodní ochrany zajištěných v zařízení k lékařskému ošetření k poskytovateli zdravotních služeb, v případě cizincůcizinců k uskutečnění konzulární návštěvy, k provedení úkonů v trestním řízenítrestním řízení, k provedení dalších úkonů souvisejících s účelem zajištění, anebo k soudu a zpět, g) vyžaduje opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů (dále jen „evidence přestupků“) pro posouzení, zda cizineccizinec závažným způsobem nenarušil veřejný pořádek; žádost a opis z evidence přestupků se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. i) zasílá zastupitelskému úřadu stanovisko, zda je žadatel považován za hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost nebo veřejné zdraví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) nebo pro mezinárodní vztahy jednoho nebo více členských států27), a j) působí jako orgán určený pro Vízový informační systém68). (3) Inspektorát cizinecké policiepolicie na mezinárodním letišti je příslušný k plnění úkolů podle odstavce 1 písm. a), c), f) bodu 3, h), k) až s), u), v), x) až z) a podle odstavce 2 písm. a) a b). Dále rozhoduje o udělení výjezdního příkazu, o prodloužení platnosti letištního průjezdního víza, o vydání cestovního průkazu totožnostitotožnosti, o ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, a o ukončení pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště. § 164 Odbor cizinecké policie (1) Odbor cizinecké policiepolicie a) zabezpečuje plnění úkolů vyplývajících z přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, b) provozuje informační systémy podle § 158 odst. 1 v rozsahu své působnosti, c) provádí pobytovou kontrolu, d) vyžaduje výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů24a); žádost a výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup, e) rozhoduje v rozsahu své působnosti o vydání a odnětí cestovního průkazu totožnostitotožnosti a vydává evropský cestovní doklad pro návrat, f) rozhoduje o prodloužení platnosti a doby pobytu na krátkodobé vízum, o ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, a uděluje výjezdní příkaz, g) rozhoduje o zrušení platnosti krátkodobého víza, h) rozhoduje v rozsahu své působnosti o přestupcích podle tohoto zákona, i) rozhoduje o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění cizincůcizinců, o uložení povinnosti opustit území (§ 50a), o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování (§ 123b) a o vrácení finanční záruky nebo jejím propadnutí státu (§ 123c), j) rozhoduje o dodatečném potvrzení údaje o datu a místu vstupu cizincecizince na území (§ 180d), k) rozhoduje o hrazení nákladů spojených s pobytem zajištěného cizincecizince na území a jeho vycestováním z území, je-li cizineccizinec zajištěn podle zvláštního právního předpisu42), l) provádí zadržení cestovního dokladu podle § 117 odst. 1 nebo dokladu, jehož platnost skončila podle § 87z, 87aa nebo 117f, m) ověřuje pozvání, n) plní funkci ohlašovacího orgánu v rozsahu vymezeném tímto zákonem, o) provádí eskortní činnost v souvislosti s vyhošťováním cizincůcizinců nebo v souvislosti s policejním průvozem cizinců přes územíprůvozem cizinců přes území anebo průvozem leteckou cestou, p) pořizuje obrazové záznamy a snímá daktyloskopické otisky při ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, podání žádosti o udělení víza, při ověřování totožnostitotožnosti držitele víza, v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o správním vyhoštění, správním vyhoštěním, řízením o povinnosti opustit území, zajištěním cizincecizince za účelem správního vyhoštění, zjišťováním totožnostitotožnosti, plněním závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy nebo z přímo použitelného předpisu Evropské unie, q) vyžaduje závazné stanovisko9b) ministerstva, zda vycestování cizincecizince je možné, r) vydává potvrzení o zadržení cestovního dokladu podle § 117, s) ověřuje potvrzení podle § 92 písm. a), t) prověřuje, zda se cizineccizinec nedopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat oprávnění k pobytu, u) zajišťuje dopravu a střežení cizincecizince, kterému byl odepřen vstup na území, pokud jeho zdravotní stav vyžaduje bezodkladný převoz k poskytovateli zdravotních služeb, a od něj zpět na hraniční přechod, v) rozhoduje o zajištění cizincecizince za účelem správního vyhoštěnísprávního vyhoštění, zajištění podle § 124b nebo za účelem plnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, w) rozhoduje o umístění cizincecizince do zařízení, x) provádí eskortu cizincůcizinců včetně zajištěných žadatelů o udělení mezinárodní ochrany mezi jednotlivými zařízeními; zabezpečuje přepravu a střežení cizincůcizinců včetně žadatelů o udělení mezinárodní ochrany zajištěných v zařízení k lékařskému ošetření k poskytovateli zdravotních služeb, v případě cizincůcizinců k uskutečnění konzulární návštěvy, k provedení úkonů v trestním řízenítrestním řízení, k provedení dalších úkonů souvisejících s účelem zajištění, anebo k soudu a zpět, y) posuzuje, zda veřejná listinaveřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje podmínky podle § 108 odst. 2, z) vyžaduje opis z evidence přestupků pro posouzení, zda cizineccizinec závažným způsobem nenarušil veřejný pořádek; žádost a opis z evidence přestupků se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Odbor cizinecké policiepolicie, v době platnosti rozhodnutí o zajišťování ochrany vnitřních hranic podle zvláštního právního předpisu3b), dále a) provádí hraniční kontrolu, b) rozhoduje o udělení krátkodobého víza na hraničním přechodu, c) rozhoduje o odepření vstupu cizincecizince na území, o zrušení platnosti krátkodobého víza a o prohlášení krátkodobého víza za neplatné, d) v souvislosti s rozhodnutím o odepření vstupu cizincicizinci na území provádí nezbytné úkony s cílem zajistit, aby cizineccizinec bez zbytečného odkladu vycestoval zpět do zahraničí, e) rozhoduje o odepření vycestování z území. § 165 Působnost ministerstva Ministerstvo v rámci působnosti ve věcech vstupu a pobytu cizincůcizinců na území a jejich vycestování z tohoto území a) vykonává dozor nad policiípolicií při výkonu státní správy, b) plní úkoly nadřízeného správního orgánu vůči ředitelství služby cizinecké policiepolicie, c) rozhoduje o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti, udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza, o prodloužení doby pobytu a platnosti dlouhodobého vízadlouhodobého víza, d) zřizuje a provozuje zařízení, e) rozhoduje o úhradě nákladů spojených se správním vyhoštěnímsprávním vyhoštěním zajištěného cizincecizince, pokud o jejich úhradě nerozhoduje policie [§ 123 odst. 6 písm. a)], f) rozhoduje o prodloužení doby platnosti dokladu cizincicizinci, kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu, g) pořizuje biometrické údaje v souvislosti s vydáním cizineckého pasu podle § 113 odst. 1 a 2, pobytové karty nebo karty trvalého pobytu nebo průkazu o povolení k pobytu podle § 117a, h) rozhoduje o vydání a odnětí cizineckého pasu, v rozsahu své působnosti o vydání a odnětí cestovního průkazu totožnostitotožnosti a vydává evropský cestovní doklad pro návrat, i) vydává potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území, j) rozhoduje o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k přechodnému pobytu, o prodloužení platnosti těchto oprávnění k pobytu a o povolení k trvalému pobytu, k) rozhoduje o přiznání a o zrušení postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta na území, l) rozhoduje o přestupcích podle tohoto zákona v rozsahu své působnosti, m) požaduje od policiepolicie prověření informací a dokladů předkládaných či sdělovaných cizincicizinci, které jsou podkladem pro řízení či rozhodování podle písmen c), e), h), j), k) a l), n) rozhoduje o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty a modré karty, o prodloužení nebo zrušení její platnosti, posuzuje shodu oznámené změny zaměstnavatelezaměstnavatele nebo pracovní pozice držitele zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty se zákonem, o) je oprávněno do informačního systému podle § 158 odst. 1 vkládat údaje a v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů podle tohoto zákona využívat údaje vedené v informačních systémech podle § 158, p) je oprávněno v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty doplňovat údaje o vyřízení žádosti o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty a v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli modré karty doplňovat údaje o vyřízení žádosti o vydání modré karty, r) plní další úkoly podle tohoto zákona. § 165a Oprávnění ministerstva (1) Ministerstvo je oprávněno a) snímat daktyloskopické otisky a pořizovat obrazové záznamy na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie66), b) při plnění úkolů podle tohoto zákona požadovat vysvětlení související s plněním úkolů, c) vyžadovat od policiepolicie prověření informací a dokladů předkládaných cizincicizinci nebo získaných v rámci vlastní činnosti v souvislosti s plněním úkolů podle tohoto zákona, d) požadovat po osobě prokázání totožnostitotožnosti v souvislosti s plněním úkolů podle tohoto zákona, e) účastnit se pobytových kontrol prováděných policiípolicií, f) vydávat pokyny policii nebo zastupitelským úřadům k udělení víza, g) zadržet cestovní doklad podle § 117 nebo doklad, jehož platnost skončila podle § 87z, 87aa nebo 117f; o zadržení dokladu vydá cizincicizinci potvrzení, h) požadovat po orgánech Finanční správy České republiky a Celní správy České republiky sdělení, zda má u nich zaměstnavatelzaměstnavatel, u kterého má být žadatel o zaměstnaneckou kartuzaměstnaneckou kartu nebo držitel zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty zaměstnán, evidován nedoplatek podle § 178e odst. 1, a po územní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně sdělení za účelem zjištění, zda je zaměstnavatelzaměstnavatel, u kterého má být žadatel o zaměstnaneckou kartuzaměstnaneckou kartu nebo držitel zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty zaměstnán, nespolehlivým podle § 178f; poskytnutí těchto údajů není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu, podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, i) za účelem zjištění, zda obchodní korporace nebo odštěpný závod se sídlem nebo umístěním na území, do nichž je nebo má být cizineccizinec v souladu s § 42k nebo 42m převeden, jsou bezdlužní, požadovat po orgánech Finanční správy České republiky a Celní správy České republiky, po územní správě sociálního zabezpečení a po zdravotní pojišťovně sdělení, zda má u nich tato obchodní korporace nebo tento odštěpný závod evidován nedoplatek podle § 178e odst. 1; poskytnutí těchto údajů není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu, podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, j) pro účely řízení a dalších úkonů podle tohoto zákona na území využívat bezplatně údaje z katastrukatastru nemovitostí, k) zadržet po dobu nezbytně nutnou doklad vydaný podle tohoto zákona a cestovní doklad v souvislosti se zjišťováním a projednáním přestupku podle tohoto zákona a l) vyžadovat za účelem posouzení přiměřenosti dopadu rozhodnutí a jeho souladu s mezinárodními závazky po orgánu sociálně-právní ochrany dětí provedení šetření v rodině účastníka řízení a získávat výsledky šetření v rodině, jakož i další dostupné informace k rodině účastníka řízení. (2) Ministerstvo je dále oprávněno v řízení podle tohoto zákona požadovat vydání výpisu nebo opisu z evidence Rejstříku trestů24a). V řízení o vydání povolení k dlouhodobému pobytu a v řízení o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu si vždy vyžádá opis z evidence Rejstříku trestů a v řízení o vydání povolení k trvalému pobytu si vždy vyžádá opis z evidence Rejstříku trestů. (3) Ministerstvo je dále oprávněno v řízení podle tohoto zákona vyžadovat opis z evidence přestupků pro posouzení, zda cizineccizinec závažným způsobem nenarušil veřejný pořádek. (4) Žádost o výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů24a) nebo opis z evidence přestupků a výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence přestupků se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 166 Působnost Ministerstva zahraničních věcí (1) Ministerstvo zahraničních věcí vykonává státní správu ve věcech povolování pobytu cizinců na území požívajících výsad a imunit podle mezinárodního práva. (2) Ministerstvo zahraničních věcí vykonává státní správu ve věcech udělování víz v rozsahu stanoveném tímto zákonem prostřednictvím zastupitelského úřadu. (3) Ministerstvo zahraničních věcí plní úkoly správce odpovědného za zpracování osobních údajů ve Vízovém informačním systému60), které do systému vkládá. § 167 Oprávnění policie (1) Policie je oprávněna a) vyžadovat výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů24a); žádost a výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup, b) snímat daktyloskopické otisky a pořizovat obrazové záznamy při ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, při podání žádosti o udělení víza, při ověřování totožnostitotožnosti držitele víza, v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o správním vyhoštění, správním vyhoštěním, řízením o povinnosti opustit území, zajištěním cizincecizince za účelem správního vyhoštění, zjišťováním totožnostitotožnosti, plněním závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy nebo z přímo použitelného předpisu Evropské unie, c) při plnění úkolů podle tohoto zákona požadovat vysvětlení související s plněním úkolů, d) provádět pobytovou kontrolu 1. cizincecizince za účelem zjištění, zda se na území zdržuje oprávněně a zda splňuje podmínky pobytu na území podle tohoto zákona, 2. cizincecizince nebo jiných osob za účelem zjištění, zda dodržují povinnosti stanovené tímto zákonem, e) v souvislosti s hraniční kontrolou nebo při pobytové kontrole vyzvat osobu k prokázání totožnostitotožnosti, f) vstupovat do ubytovacích zařízení za podmínek stanovených tímto zákonem a kontrolovat domovní knihy, g) provádět osobní prohlídku a prohlídku věcí, pokud tak stanoví tento zákon, h) zapsat do cestovního dokladu, že cizincicizinci bylo uloženo rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění, i) zadržet peněžní prostředky cizincecizince zajištěného podle zvláštního právního předpisu16b), j) použít peněžní prostředky cizincecizince zadržené podle písmene i) k úhradě, byť i částečné, nákladů spojených s pobytem zajištěného cizincecizince na území a jeho vycestováním z území, k) při plnění úkolů podle tohoto zákona prověřovat, zda se cizineccizinec nedopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat oprávnění k pobytu, l) snímat daktyloskopické otisky a pořizovat obrazové záznamy na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie5a) v souvislosti s vydáním cestovního dokladu podle zvláštního právního předpisu2), m) zadržet doklad, jehož platnost skončila podle § 87z, 87aa nebo 117f; o zadržení dokladu vydá cizincicizinci potvrzení, n) v souvislosti s odepřením vstupu cizincecizince na území vyzvat cizincecizince k vycestování bez zbytečného odkladu zpět do zahraničí a provést nezbytné úkony s cílem zajistit, aby cizineccizinec zpět do zahraničí bez zbytečného odkladu vycestoval, o) vyžadovat opis z evidence přestupků pro posouzení, zda cizineccizinec závažným způsobem nenarušil veřejný pořádek; žádost a opis z evidence přestupků se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup, p) předvést osobu k provedení úkonů směřujících ke zjištění její totožnostitotožnosti podle § 63 zákona o Policii České republiky, odmítne-li tato osoba při kontrole prováděné při dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic za účelem jejich ochrany podle zákona o ochraně státních hranic nebo pobytové kontrole prokázat svou totožnosttotožnost nebo nemůže-li ji prokázat ani po poskytnutí potřebné přiměřené součinnosti a policista nemůže její totožnosttotožnost zjistit provedením úkonu na místě; je-li důvodné podezření, že tato osoba je cizincemcizincem, který skrývá cestovní doklad, doklad totožnostitotožnosti, písemnost nebo informace na nosiči informací potvrzující jeho totožnosttotožnost nebo jeho státní občanství a vyhýbá se tak zákazu nebo povinnosti stanovené tímto zákonem nebo uložené na jeho základě, provést za podmínek uvedených v § 137 odst. 3 osobní prohlídku předvedené osoby, včetně prohlídky oděvních svršků osoby a věcí, které má tato osoba u sebe v době prohlídky, a q) při zajištění cizincecizince podle § 27 zákona o Policii České republiky provést jeho osobní prohlídku a prohlídku jeho věcí za účelem zjištění, zda u sebe nemá cestovní doklad, doklad totožnostitotožnosti nebo písemnost potvrzující jeho totožnosttotožnost nebo státní občanství. (2) Policie je oprávněna při pobytové kontrole, prováděné podle odstavce 1 písm. d), vstupovat do objektů a na pracoviště zaměstnavatelezaměstnavatele v případě důvodného podezření, že se v nich zdržují cizincicizinci. Při pobytové kontrole je policie oprávněna požadovat po zaměstnavatelizaměstnavateli cizincecizince nebo po uživateli, pro kterého cizineccizinec vykonává práci, předložení dokladu prokazujícího oprávněnost výdělečné činnosti cizincecizince. Tato oprávnění má policie i po skončení pracovní, prodejní nebo provozní doby. (3) Na kontrolní činnost prováděnou policiípolicií podle tohoto zákona se zákon o kontrole nevztahuje. § 167a (1) Policie plní úkoly správce odpovědného za zpracování osobních údajů ve Vízovém informačním systému60), které do systému vkládá. (2) Policie plní úkoly správce odpovědného za zpracování osobních údajů v Systému vstupu/výstupu61). (3) Policie je správcem osobních údajů zpracovávaných orgány České republiky v rámci EUROSUR ve smyslu čl. 89 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/189662). HLAVA XVII SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ A SOUDNÍ PŘEZKUM Správní řízení § 168 (1) Ustanovení částí druhé a třetí správního řádu se nevztahují na řízení podle § 9 (s výjimkou řízení podle § 9 odst. 4), § 10, § 19 odst. 1, § 20, 30, 31a, 32, 33, 36, § 38 odst. 1, § 40, 41, § 42g odst. 7 až 11, § 49, 50, 52, 117, § 122 odst. 1 a 2, § 123a, § 135 odst. 3, § 148, 154, § 155 odst. 1, § 180, 180b, 180d, 180e a 180h. (2) V řízení podle tohoto zákona v části vedené před zastupitelským úřadem je možno podání učinit pouze v listinné podobě. (3) Rozhodnutí ministerstva vydané z důvodu uvedeného v § 37 odst. 1 písm. a), § 37a odst. 1 písm. d), § 37a odst. 2 písm. c), § 46a odst. 1 větě druhé, § 46a odst. 2 písm. c), § 46b odst. 1 větě druhé, § 46b odst. 2 písm. a), § 46d odst. 1 větě druhé, § 46d odst. 2 písm. b), § 46f odst. 2 písm. i), § 46f odst. 2 písm. b), § 46g odst. 1 písm. c), § 46g odst. 2 písm. d), § 56 odst. 1 písm. g), jde-li o skutečnosti uvedené v § 9 odst. 1 písm. h), § 56 odst. 2 písm. a), § 75 odst. 1 písm. e), § 75 odst. 2 písm. e) nebo f), § 77 odst. 1 písm. h) nebo i), § 77 odst. 2 písm. a) nebo f), § 87d odst. 2 písm. c) nebo d), § 87e odst. 1 písm. f) nebo g), § 87f odst. 3 písm. e) nebo f), § 87k odst. 1 písm. a) nebo d) nebo § 87l odst. 1 písm. a), e) nebo f), a rozhodnutí ministerstva podle § 155b odst. 4 nabývají právní moci jejich oznámením a nelze proti nim podat odvolání. (4) Ustanovení § 101 písm. b) správního řádu se v řízeních podle tohoto zákona nepoužije. Ustanovení správního řádu upravující přezkumné řízení se v případech podle odstavce 3 nepoužijí. (6) V řízení o žádosti podle tohoto zákona je účastníkem řízení pouze žadatel. V řízení vedeném podle tohoto zákona z moci úřední je účastníkem řízení pouze ten, komu se odnímá právo nebo stanoví povinnost; to neplatí, jde-li o řízení podle § 98a, řízení o zajištění cizincecizince a řízení o prodloužení doby trvání zajištění cizincecizince. § 169 Jednací jazyk (1) Zastupitelský úřad může v řízení vedeném podle tohoto zákona jednat vůči cizincicizinci i v jiném než českém jazyce. Písemnosti se vždy vyhotovují v jazyce českém. V protokolu nebo záznamu o úkonu, při kterém nebylo jednáno v českém jazyce, zastupitelský úřad také uvede, v jakém jazyce bylo při úkonu jednáno. Zastupitelský úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup jazyk jiný než český jazyk, ve kterém je možné vůči cizincicizinci jednat. (2) Pokud žadatel v řízení podle tohoto zákona předložil dokument vyhotovený v jiném než českém jazyce a ani na výzvu správního orgánu nedoložil úředně ověřený překlad tohoto dokumentu do jazyka českého, hledí se na tento dokument, jako by nebyl předložen. (3) Jde-li o žádost o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podanou na zastupitelském úřadu, žadatel prohlásil, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, a neobstaral si v přiměřené lhůtě stanovené zastupitelským úřadem na své náklady tlumočníka nebo osobu, která splňuje podmínky pro ustanovení tlumočníkem podle zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, ačkoli byl žadatel o této povinnosti zastupitelským úřadem poučen, zastupitelský úřad řízení usnesením zastaví. § 169a Doručování na území (1) Doručuje-li správní orgán prostřednictvím provozovatele poštovních služeb v řízení o žádosti podle tohoto zákona nebo v řízení o zrušení údaje o místu hlášeného pobytu cizincecizince na území podle § 98a písemnost cizincicizinci oprávněnému pobývat na území, doručuje cizincicizinci pouze na adresu evidovanou v informačním systému cizincůcizinců podle § 158 odst. 3 nebo sdělenou podle § 19 odst. 3 správního řádu, a není-li údaj o této adrese veden, na adresu místa hlášeného pobytu cizincecizince na území. (2) Nedošlo-li při doručování podle odstavce 1 k převzetí písemnosti cizincemcizincem nebo k jejímu doručení způsobem uvedeným v § 23 a 24 správního řádu, doručuje se veřejnou vyhláškou. § 169b Doručování do ciziny (1) CizinciCizinci, který podal žádost o oprávnění k pobytu na zastupitelském úřadu, se doručuje na a) adresu místa pobytu v cizině, nebo b) jinou adresu sdělenou písemně správnímu orgánu pro účely doručování v řízení. (2) CizinciCizinci, který podal žádost o oprávnění k pobytu na zastupitelském úřadu, nebo jinému účastníku řízení, kterému má být doručováno do místa doručení v cizině, se písemnost doručuje zpravidla prostřednictvím zastupitelského úřadu. (3) Nejde-li o písemnost vyhotovenou podle tohoto zákona zastupitelským úřadem, správní orgán, který písemnost vyhotovil, ji zašle příslušnému zastupitelskému úřadu zpravidla v elektronické podobě, je-li to technicky možné. Zastupitelský úřad provede z moci úřední autorizovanou konverzi dokumentu a doručuje dokument v listinné podobě, který je výstupem autorizované konverze dokumentu. (4) Zastupitelský úřad doručující písemnost, kterou vyhotovil nebo která se doručuje jeho prostřednictvím podle odstavce 2, může vyzvat adresáta, aby se v přiměřené lhůtě dostavil k převzetí písemnosti. Pokud se adresát na výzvu zastupitelského úřadu podle věty první k převzetí písemnosti nedostaví, doručuje zastupitelský úřad písemnost do místa doručení v cizině prostřednictvím osoby, která má v cizině obdobné postavení jako provozovatel poštovních služeb, nebo jiným způsobem v místě obvyklým. Pokud se do 4 měsíců ode dne odeslání písemnosti zastupitelským úřadem nevrátí zastupitelskému úřadu doručovaná písemnost nebo doklad stvrzující, že byla písemnost doručena, a nejde-li o řízení, v němž má být uložena povinnost nebo odňato právo, správní orgán, který písemnost vyhotovil, písemnost, popřípadě oznámení o možnosti převzít písemnost, zveřejní po dobu 15 dnů způsobem umožňujícím dálkový přístup a patnáctým dnem po zveřejnění se písemnost považuje za doručenou; jde-li o řízení, v němž má být uložena povinnost nebo odňato právo, postupuje se jako v případě, kdy se adresátovi nedaří doručovat. Věta třetí se použije obdobně, nedoručuje-li správní orgán dokument prostřednictvím zastupitelského úřadu, ale prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. § 169c Doručování na elektronickou adresu Požádá-li cizineccizinec, který podal žádost o oprávnění k pobytu na zastupitelském úřadu, o doručování písemnosti na elektronickou adresu, nemusí být datová zpráva, kterou adresát potvrzuje převzetí doručované písemnosti, podepsána. Osobní podání žádosti § 169d (1) Žádost o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza, s výjimkou diplomatického nebo zvláštního vízazvláštního víza, žádost o prodloužení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území a žádost o vydání povolení k dlouhodobému, přechodnému nebo trvalému pobytu je cizineccizinec povinen podat osobně. (2) Osobním podáním žádostiOsobním podáním žádosti se rozumí úkon žadatele, při kterém se žadatel osobně dostaví ke správnímu orgánu, u kterého má být žádost podána, a osobě přímo se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu určené k přijetí žádosti podá žádost v době určené pro jednotlivé druhy a účely pobytových oprávnění a ve formě a způsobem, který stanoví tento zákon. Povinnost osobního podání žádostiosobního podání žádosti se vztahuje i na zákonného zástupce; zákonným zástupcem se rozumí i osoba, která osobně pečuje o nezletilého žadatele na území státu, jehož je nezletilý žadatel občanem. Podmínka osobního podání žádostiosobního podání žádosti se považuje za splněnou v případě podání žádosti zastupitelskému úřadu prostřednictvím fyzické nebo právnické osoby, se kterou má Česká republika uzavřenou smlouvu o přijímání žádostí (dále jen „externí poskytovatel služeb“), jde-li o žádost takového druhu, jehož shromažďováním a předáváním je externí poskytovatel služeb pověřen. (3) S výjimkou žádostí nepřijatelných podle § 169h odst. 1 písm. b) a § 169h odst. 3 může zastupitelský úřad v odůvodněných případech od povinnosti osobního podání žádostiosobního podání žádosti upustit, pokud současně s doručením žádosti cizineccizinec doloží důvody pro upuštění od povinnosti osobního podání žádostiosobního podání žádosti. Řízení je v případě podle věty první zahájeno dnem, kdy žádost došla zastupitelskému úřadu. Neupustí-li zastupitelský úřad v případě podle věty první od povinnosti osobního podání žádostiosobního podání žádosti, řízení o žádosti usnesením zastaví. Zastupitelský úřad může od povinnosti osobního podání žádostiosobního podání žádosti upustit také bez uvedení důvodů cizincemcizincem, jsou-li mu důvody pro toto upuštění známy z jeho úřední činnosti, nebo může učinit na své úřední desce prohlášení, že od povinnosti osobního podání žádostiosobního podání žádosti upouští pro určitý druh žádostí o pobytová oprávnění podaných v budoucnu, a to zejména v případech, pokud je cizineccizinec nebo jeho zaměstnavatelzaměstnavatel účastníkem vládou schváleného programu. (4) Ministerstvo může v odůvodněných případech od povinnosti osobního podání žádosti o udělení nebo o prodloužení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území upustit, pokud cizineccizinec doloží důvody pro upuštění od povinnosti osobního podání žádosti současně s doručením žádosti. Řízení je v případě podle věty první zahájeno dnem, kdy žádost došla ministerstvu. Neupustí-li ministerstvo v případě podle věty první od povinnosti osobního podání žádosti, řízení o žádosti usnesením zastaví. § 169e (1) Ministerstvo zahraničních věcí může uzavřít veřejnoprávní smlouvu s externím poskytovatelem služeb, kterou externího poskytovatele služeb pověří v územním obvodu určitého zastupitelského úřadu a) shromažďováním žádostí o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza, s výjimkou diplomatického vízadiplomatického víza nebo zvláštního vízazvláštního víza, nebo žádostí o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu, které mu žadatel osobně předloží, a jejich předáváním zastupitelskému úřadu, b) zpracováním osobních údajůzpracováním osobních údajů včetně biometrických identifikátorů a jejich předáváním zastupitelskému úřadu, c) výběrem správních poplatků a jejich předáváním zastupitelskému úřadu, d) poskytováním informací o vízovém procesu, e) vyzvedáváním cestovních dokladů na zastupitelském úřadu a jejich vracením žadatelům, f) shromažďováním objednávek pro sjednání termínu osobního podání žádostiosobního podání žádosti o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza nebo žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu podle § 169f, nebo g) prověřováním pravosti dokladů předložených k žádosti o udělení víza nebo žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu. (2) Řízení o žádosti podle odstavce 1 písm. a) je zahájeno sedmý den po předložení žádosti externímu poskytovateli služeb; to neplatí, jde-li o žádost nepřijatelnou z důvodu uvedeného v § 169h odst. 3. (3) O možnosti podávat žádosti prostřednictvím externího poskytovatele služeb, druhu žádostí, kterých se tato možnost týká, a o podmínkách podání žádosti prostřednictvím externího poskytovatele služeb informuje příslušný zastupitelský úřad způsobem v místě obvyklým a způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Pověřit externího poskytovatele služeb prověřováním pravosti dokladů podle odstavce 1 písm. g) lze, je-li to nezbytné pro posouzení jejich pravosti, zejména ve státech s vysokou mírou padělání dokladů a veřejných listinveřejných listin. (5) Externí poskytovatel služeb je oprávněn vybírat od žadatele úhradu za služby, jejíž výši určí Ministerstvo zahraničních věcí tak, aby byla přiměřená nákladům, které externímu poskytovateli služeb vznikly. § 169f Sjednání termínu osobního podání žádosti (1) Zastupitelský úřad může stanovit, že žadatel je povinen si předem sjednat termín osobního podání žádostiosobního podání žádosti o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza nebo žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu, a to pro účel pobytu, za kterým je tato žádost podávána, způsobem, který zastupitelský úřad zveřejní na své úřední desce a na svých internetových stránkách. (2) Je-li to nezbytné za účelem zamezení zneužití systému sjednávání termínů osobního podání žádostiosobního podání žádosti podle odstavce 1 a podle místních podmínek, zastupitelský úřad může stanovit, že sjednání termínu osobního podání žádostiosobního podání žádosti podle odstavce 1 předchází povinné objednání. Způsob povinného objednání uveřejní zastupitelský úřad na své úřední desce a na svých internetových stránkách. (3) V případě, že počet objednávek ke sjednání termínu osobního podání žádostiosobního podání žádosti převýší počet termínů daných kapacitou zastupitelského úřadu, budou objednávky ke sjednání termínu osobního podání žádostiosobního podání žádosti vybrány způsobem založeným na náhodném prvku. (4) Pokud bylo cizincicizinci vydáno rozhodnutí o povinnosti opustit území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace z důvodu, že by důsledkem rozhodnutí o správním vyhoštění byl nepřiměřený zásah do rodinného a soukromého života tohoto cizincecizince, stanoví příslušný zastupitelský úřad termín podání žádosti o oprávnění k pobytu do 30 dnů ode dne objednání termínu osobního podání žádostiosobního podání žádosti. § 169g Příslušnost zastupitelského úřadu pro podání žádosti (1) Pokud se žádost o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza a žádost o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podává na zastupitelském úřadu, je cizineccizinec oprávněn podat žádost pouze na zastupitelském úřadu ve státě, jehož je občanem, popřípadě ve státě, jenž vydal cestovní doklad, jehož je držitelem, nebo ve státě, ve kterém má povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt a ve kterém oprávněně pobývá nepřetržitě po dobu nejméně 2 let. (2) Pokud má Česká republika ve státě podle odstavce 1 více zastupitelských úřadů, je cizineccizinec oprávněn podat žádost o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza a žádost o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na zastupitelském úřadu, v jehož územním obvodu má poslední bydliště. (3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí v případě cizincecizince uvedeného v právním předpisu vydaném podle § 182 odst. 1 písm. e). § 169h Nepřijatelnost žádosti (1) Žádost o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza a žádost o prodloužení doby platnosti dlouhodobého vízadlouhodobého víza a doby pobytu na území na toto vízum nebo žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu je nepřijatelná, jestliže a) cizineccizinec si předem nesjednal termín podání žádosti o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza nebo žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu, a to pro účel pobytu, za kterým je tato žádost podávána, způsobem stanoveným zastupitelským úřadem, b) žádost byla podána zastupitelskému úřadu, který není příslušný podle § 169g, nebo c) žádost nebyla podána osobně podle § 169d odst. 2, aniž zastupitelský úřad upustil od povinnosti osobního podání žádostiosobního podání žádosti podle § 169d odst. 3. (2) Žádost o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza a žádost o prodloužení doby platnosti dlouhodobého vízadlouhodobého víza a doby pobytu na území na toto vízum je dále nepřijatelná, jestliže a) nebyl zaplacen správní poplatek za přijetí žádosti, b) k žádosti nebyly předloženy náležitosti podle tohoto zákona; to neplatí, jde-li o žádost cizincecizince narozeného na území, c) žádost nebyla podána na úředním tiskopisu, d) cizineccizinec odmítl pořízení otisků prstů nebo obrazového záznamu, nebo e) jde o žádost podanou na zastupitelském úřadě a žadatel prohlásil, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, a neobstaral si v přiměřené lhůtě stanovené zastupitelským úřadem na své náklady tlumočníka nebo osobu, která splňuje podmínky pro ustanovení tlumočníkem podle zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, ačkoli byl o této povinnosti zastupitelským úřadem poučen. (3) Žádost je dále nepřijatelná, pokud byl v příslušném kalendářním měsíci na příslušném zastupitelském úřadu podán maximální počet žádostí stanovený pro jednotlivé druhy oprávnění k pobytu zákonem nebo nařízením vlády vydaným podle § 31a nebo § 181b odst. 1. Do maximálního počtu žádostí se zahrnují i žádosti, které jsou nepřijatelné z důvodu uvedeného v odstavci 1 nebo 2. (4) V případě rozvržení maximálního počtu žádostí o víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a o zaměstnaneckou kartuzaměstnaneckou kartu na maximální počet žádostí, které lze podat v rámci jednotlivých vládou schválených programů, a maximální počet ostatních žádostí, je žádost rovněž nepřijatelná, pokud byl v příslušném kalendářním měsíci na příslušném zastupitelském úřadu podán maximální počet žádostí stanovený nařízením vlády vydaným podle § 181b odst. 2 pro jednotlivé vládou schválené programy nebo pro ostatní žádosti. (5) Nepřijatelnost žádosti zjišťuje u žádosti podané na zastupitelském úřadu zastupitelský úřad a u žádosti podané ministerstvu ministerstvo. Je-li žádost nepřijatelná, řízení není zahájeno a na žádost se hledí, jako by nebyla podána; tuto skutečnost ministerstvo nebo zastupitelský úřad cizincicizinci písemně sdělí včetně důvodu nepřijatelnosti, učiní o ní usnesení do spisu a vrátí tiskopis žádosti, veškeré předložené doklady a správní poplatek, pokud byl uhrazen. Nepodá-li cizineccizinec žádost osobně, ač je k tomu podle tohoto zákona povinen, postupuje se obdobně podle věty druhé. § 169i Vady podání (1) Byl-li žadatel vyzván správním orgánem k odstranění vad podání, lhůta pro vydání rozhodnutí neběží ode dne, kdy správní orgán učinil tuto výzvu, do dne, kdy byly odstraněny nedostatky podání, nebo do dne, kdy marně uplynula lhůta, která byla žadateli poskytnuta k odstranění nedostatků podání. (2) V řízení o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podané na zastupitelském úřadu provede zastupitelský úřad kontrolu podání. Trpí-li podání vadami, které nemají za následek jeho nepřijatelnost, pomůže zastupitelský úřad žadateli nedostatky odstranit na místě nebo ho vyzve k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě; odstavec 1 se použije obdobně. (3) V řízení o žádosti o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza může zastupitelský úřad, a to i na požádání ministerstva, vyzvat žadatele k odstranění vad podání, které nemají za následek jeho nepřijatelnost, ústně, elektronicky bez podepsání, telefonem, telefaxem nebo jinými technickými prostředky. Neodstraní-li cizineccizinec vady podání na základě výzvy podle věty první, zastupitelský úřad vyzve cizincecizince písemně. (4) Lhůta pro vydání rozhodnutí v řízení o zrušení platnosti modré karty neběží ode dne, kdy ministerstvo oznámilo jejímu držiteli skutečnost podle § 46f odst. 5 věty první, po dobu uvedenou v § 46f odst. 5 větě druhé. § 169j Výslech prováděný na území (1) Správní orgán může za účelem zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, vyslechnout účastníka řízení. (2) Na výslech účastníka řízení se použijí obdobně ustanovení správního řádu o důkazu svědeckou výpovědí, není-li dále stanoveno jinak. (3) Je-li to nezbytné pro zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, zejména pro posouzení, zda se nejedná o obcházení tohoto zákona s cílem získat oprávnění k pobytu, může správní orgán provést související výslechy více účastníků řízení nebo účastníka řízení a svědka odděleně ve stejnou dobu nebo bezprostředně po sobě; jiný účastník řízení ani jeho zástupce není oprávněn být souvisejícímu výslechu přítomen. Bez zbytečného odkladu po provedení všech souvisejících výslechů správní orgán seznámí účastníka řízení s obsahem protokolů o souvisejících výsleších; do doby provedení všech souvisejících výslechů jsou protokoly o výsleších vyloučeny z nahlížení do spisu a správní orgán nepořizuje jejich kopie. Pokud byli účastník řízení nebo svědek předvoláni k souvisejícím výslechům a některý z nich se k výslechu nedostaví, správní orgán může upustit od provedení souvisejících výslechů a předvolat účastníky řízení nebo svědky na jinou dobu. (4) Je-li při výslechu účastníka řízení přítomna jiná osoba než jeho zástupce nebo je-li při výslechu svědka přítomen účastník řízení, jeho zástupce nebo jiná osoba, nejsou tyto osoby oprávněny do průběhu výslechu zasahovat. Při výslechu účastníka řízení může jeho zástupce uplatnit pouze námitku podjatosti úřední osoby, námitku, že otázka nebyla položena jasně a srozumitelně bez předstírání klamavých a nepravdivých okolností nebo v ní bylo naznačeno, jak na ni odpovědět, popřípadě účastníku řízení doporučit, aby na položenou otázku neodpovídal. Po skončení výslechu účastníka řízení nebo svědka správní orgán umožní účastníku řízení nebo jeho zástupci vyjádřit se k jeho obsahu. (5) Účastník řízení, svědek ani jiná osoba přítomná při výslechu nesmí pořizovat obrazový záznam výslechu. Obrazový záznam výslechu smí pořizovat pouze správní orgán. (6) Výslech lze provést také při podání žádosti. § 169k Pohovor a výslech prováděný zastupitelským úřadem (1) V řízení o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podané na zastupitelském úřadu může zastupitelský úřad se žadatelem provést pohovor, a to i bez požádání ministerstva; § 57 odst. 2 věta druhá se použije obdobně. Skutečnosti zjištěné při pohovoru jsou podkladem pro vydání rozhodnutí. (2) Zastupitelský úřad provede za účelem zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, na požádání ministerstva výslech účastníka řízení nebo svědka. (3) Ustanovení § 169j odst. 2 až 6 se pro provádění pohovoru a výslechu zastupitelským úřadem použije obdobně. § 169l Výslech za použití videokonferenčního zařízení (1) Použije-li správní orgán k provedení výslechu účastníka řízení nebo svědka technické zařízení pro přenos obrazu a zvuku (dále jen „videokonferenční zařízení“), nesmí dojít ke zkrácení práv vyslýchaného účastníka řízení nebo svědka; zejména musí být umožněna přítomnost jeho zástupce na místě, kde se vyslýchaný účastník řízení nebo svědek nachází. (2) Odmítnutí výslechu prováděného za použití videokonferenčního zařízení se považuje za odmítnutí výpovědi. (3) V případě postupu podle odstavce 1 ověří po dohodě s úřední osobou, která výslech vede, totožnosttotožnost vyslýchaného účastníka řízení nebo svědka zaměstnanec správního orgánu nebo příslušník nebo zaměstnanec bezpečnostního sboru, pokud k tomu byl pověřen úřední osobou, ředitelem věznice nebo vedoucím příslušníkem bezpečnostního sboru. Tento zaměstnanec nebo příslušník je po celou dobu provádění výslechu za použití videokonferenčního zařízení přítomen na místě, kde se vyslýchaný účastník řízení nebo svědek nachází. (4) Úřední osoba poučí před zahájením výslechu vyslýchaného účastníka řízení nebo svědka o způsobu provádění výslechu za použití videokonferenčního zařízení, jakož i o důsledcích odmítnutí výslechu prováděného za použití videokonferenčního zařízení. (5) Kdykoli v průběhu provádění výslechu za použití videokonferenčního zařízení může vyslýchaný účastník řízení nebo svědek vznášet námitky proti kvalitě obrazového nebo zvukového přenosu. Je-li námitka důvodná, učiní úřední osoba kroky k nápravě, a není-li náprava možná, nebo je-li spojena se značnými obtížemi, výslech přeruší. (6) O výslechu prováděném za použití videokonferenčního zařízení pořizuje správní orgán zvukový a obrazový záznam; s právem nahlížet do spisu není spojeno právo na to, aby správní orgán pořídil kopii tohoto záznamu. Protokol se nesepisuje. (7) Pomocí videokonferenčního zařízení může být zajištěna i přítomnost tlumočníka při provádění výslechu podle tohoto zákona; odstavce 2 až 6 se použijí přiměřeně. § 169m Utajované informace v řízení podle tohoto zákona (1) Písemnosti nebo záznamy, které obsahují utajované informaceutajované informace, se v řízení podle tohoto zákona uchovávají odděleně mimo spis a nestávají se jeho součástí. (2) Jsou-li některé z podkladů rozhodnutí podle tohoto zákona utajovanými informacemiutajovanými informacemi, uvede se v odůvodnění rozhodnutí pouze odkaz na podklady pro vydání rozhodnutí a jejich stupeň utajení. Úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení, a důvody vydání rozhodnutí se uvedou pouze v rozsahu, ve kterém nejsou utajovanými informacemiutajovanými informacemi. (3) Vyjde-li v řízení na základě informace nebo stanoviska policie nebo zpravodajské služby České republiky, které jsou utajovanou informacíutajovanou informací, najevo, že cizineccizinec ohrožuje bezpečnost státu, jeho svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy, životy nebo zdraví osob, nebo vede-li tato informace nebo toto stanovisko k důvodnému podezření, že by cizineccizinec mohl při svém pobytu na území tyto hodnoty ohrozit, v informaci o důvodech neudělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza nebo v odůvodnění rozhodnutí podle tohoto zákona se pouze uvede, že důvodem neudělení víza nebo rozhodnutí je ohrožení bezpečnosti státu. Pokud je správní orgán v řízení podle tohoto zákona povinen posoudit přiměřenost dopadů rozhodnutí, v odůvodnění rozhodnutí podle věty první navíc uvede úvahy, kterými se při hodnocení přiměřenosti dopadů rozhodnutí, zejména ve vztahu k obsahu stanoviska, řídil; obsah stanoviska však v odůvodnění neuvádí. § 169n Informace zastupitelského úřadu Informace poskytovaná zastupitelským úřadem k žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podané na zastupitelském úřadu se uchovává odděleně mimo spis a účastníku řízení ani jeho zástupci se nezpřístupňuje; tuto informaci nelze v řízení o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu použít jako podklad pro vydání rozhodnutí. § 169o Závazné stanovisko Úřadu práce České republiky V rámci rozhodování o žádosti o prodloužení platnosti zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty si ministerstvo vyžádá závazné stanovisko Úřadu práce České republiky - krajské pobočky nebo pobočky pro hlavní město Prahu, zda další zaměstnávání cizincecizince lze vzhledem k situaci na trhu práce povolit; to neplatí, jde-li o cizincecizince, kterému bylo vydáno na danou pracovní pozici povolení k zaměstnánízaměstnání nebo který je uvedený v § 98 zákona o zaměstnanosti. Závazné stanovisko si ministerstvo dále vyžádá v rámci rozhodování o žádosti o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty podané cizincemcizincem uvedeným v § 42g odst. 6. Úřad práce České republiky - krajská pobočka nebo pobočka pro hlavní město Prahu závazné stanovisko k zaměstnánízaměstnání cizincecizince doručí ministerstvu do 15 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti o závazné stanovisko; neučiní-li tak v této lhůtě, má se za to, že se zaměstnáváním cizincecizince souhlasí. § 169p Nahlížení do spisu a vyjádření k podkladům rozhodnutí (1) Pokud cizineccizinec hodlá v řízení o žádosti o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza nebo o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podané na zastupitelském úřadu uplatnit své právo na nahlížení do spisu, ministerstvo zašle zastupitelskému úřadu, u kterého byla žádost podána, kopii spisu nebo jeho části a zastupitelský úřad umožní žadateli do ní nahlédnout. V případě, že se cizineccizinec nebo jeho zástupce nacházejí na území České republiky, nahlédnutí do spisu umožní žadateli nebo jeho zástupci také ministerstvo. (2) Žadateli, který požádal o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na zastupitelském úřadu, umožní ministerstvo vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k podkladům rozhodnutí tím, že žadatele informuje o těchto podkladech a o jejich podstatném obsahu. K vyjádření stanoví ministerstvo žadateli přiměřenou lhůtu. Odstavec 1 se použije obdobně. § 169q Přerušení řízení Vyjdou-li v řízení o žádosti o vydání nebo prodloužení oprávnění k pobytu na území nebo v řízení ve věci zrušení platnosti oprávnění k pobytu na území najevo skutečnosti, o nichž se lze důvodně domnívat, že by mohly být důvodem pro vydání rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění cizincecizince, ministerstvo dá policii podnět k zahájení tohoto řízení. Pokud policie zahájí řízení o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění cizincecizince, ministerstvo řízení podle věty první usnesením přeruší. Policie je povinna bez zbytečného odkladu ministerstvo vyrozumět o tom, zda bylo řízení o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění zahájeno, a bylo-li zahájeno, jak bylo ve věci rozhodnuto. § 169r Zastavení řízení (1) Usnesením se také zastaví řízení o žádosti, jestliže cizineccizinec a) který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti, se ve lhůtě nebo na výzvu podle § 44 odst. 1 nebo § 44a odst. 13 nedostaví na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu nebo ve lhůtě podle § 44 odst. 3 nebo § 44a odst. 14 nepřevezme průkaz o povolení k pobytu, pokud v této lhůtě nesdělí, že mu v tomto úkonu brání důvody na jeho vůli nezávislé, b) který podal žádost o vydání povolení k trvalému pobytu, se ve lhůtě nebo na výzvu podle § 74 odst. 1 nebo 2 nedostaví na ministerstvo k převzetí rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu a ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu nebo, jde-li o občana Evropské unie nebo rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie, který požádal o vydání osvědčení o registraci, povolení k přechodnému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, nepřevezme osvědčení o registraci, pobytovou kartu, průkaz trvalého pobytu nebo kartu trvalého pobytu ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení výzvy ministerstva, pokud v této lhůtě nesdělí, že mu v tomto úkonu brání důvody na jeho vůli nezávislé, c) podal na území žádost o povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, ač k podání žádosti na území není oprávněn, d) podal žádost o prodloužení doby platnosti a doby pobytu na území na dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum, žádost o povolení k dlouhodobému pobytu nebo žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu v době, kdy k tomu není oprávněn; to neplatí, pokud je o dříve podané žádosti rozhodováno poté, co začala běžet lhůta, v níž byl cizineccizinec oprávněn tuto žádost podat, e) podal opakovaně žádost o vydání povolení k přechodnému, dlouhodobému nebo trvalému pobytu, aniž uvedl nové skutečnosti, které nebyly předmětem řízení o jím dříve podané žádosti, f) podal žádost v době, kdy se na něj tento zákon nevztahoval nebo se na něj v průběhu řízení o žádosti vztahovat přestal, g) podal žádost o vydání modré karty, ač k tomu není oprávněn podle § 42i odst. 1, h) který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na zastupitelském úřadu, se na jeho výzvu ve stanovené lhůtě nedostaví k vyznačení víza k pobytu nad 90 dnů podle § 30 odst. 2, k jehož udělení vydalo pokyn ministerstvo, pokud v této lhůtě nesdělí, že mu v tomto úkonu brání důvody na jeho vůli nezávislé, i) který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na zastupitelském úřadu, v době platnosti víza k pobytu nad 90 dnů podle § 30 odst. 4 nepřicestuje na území za účelem zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu a, podal-li žádost o povolení k trvalému pobytu, také za účelem převzetí rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu, pokud v době platnosti víza nesdělí, že mu v přicestování na území brání důvody na jeho vůli nezávislé, k) který podal žádost o vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnostitotožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f), se na výzvu správního orgánu ve stanovené lhůtě nedostaví ke zpracování údajů nezbytných pro vydání cestovního dokladu, jde-li o cestovní doklad obsahující nosič dat s biometrickými údaji, nebo k převzetí cestovního dokladu, pokud v této lhůtě nesdělí, že mu v tomto úkonu brání důvody na jeho vůli nezávislé, l) prohlásil, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, a neobstaral si na své náklady ve lhůtě stanovené správním orgánem tlumočníka nebo osobu, která splňuje podmínky pro ustanovení tlumočníkem podle zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, ačkoli správní orgán o této povinnosti cizincecizince prokazatelně poučil, m) podal žádost o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance, ač k tomu není oprávněn podle § 42k odst. 6, nebo n) v řízení o jeho žádosti odmítne vypovídat nebo se bez vážného důvodu nedostaví k výslechu. (2) Řízení o žádosti je zastaveno dnem, kdy a) nabude právní moci rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu nebo cizincicizinci vznikne oprávnění k trvalému pobytu, jde-li o žádost o vydání nebo prodloužení jiného oprávnění k pobytu podle tohoto zákona, b) nabyl právní moci rozsudek ukládající trest vyhoštění nebo vykonatelností rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění, jde-li o žádost o vydání nebo prodloužení oprávnění k pobytu podle tohoto zákona, c) žadatel nabyl státní občanství České republiky, nebo d) žadatel nabyl občanství jiného členského státu Evropské unie, jde-li o žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo o prodloužení jeho platnosti nebo o vydání povolení k přechodnému pobytu. (3) O skutečnosti, že řízení bylo zastaveno podle odstavce 2, se vydá usnesení, které se pouze poznamená do spisu a vyrozumí se o něm žadatel. (4) Zastupitelský úřad řízení o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, o vydání osvědčení o registraci, o vydání povolení k přechodnému pobytu a o vydání povolení k trvalému pobytu vedle důvodů podle § 66 odst. 1 písm. a), b), e), f) nebo g) správního řádu dále zastaví, jestliže a) žádost nebyla podána na úředním tiskopisu, b) nebyl zaplacen správní poplatek za přijetí žádosti, jde-li o žádost o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podanou na zastupitelském úřadu, c) cizineccizinec na písemnou výzvu podle § 169i odst. 2 ve lhůtě stanovené zastupitelským úřadem neodstraní vadu podání, nebo d) jde o žádost o vydání osvědčení o registraci nebo o vydání povolení k přechodnému pobytu podanou na zastupitelském úřadu. (5) Ministerstvo řízení o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti, o vydání osvědčení o registraci, o vydání povolení k přechodnému pobytu a o vydání povolení k trvalému pobytu dále zastaví v případě, že žádost byla podána na území a nebyla podána na úředním tiskopisu; v případě takto podané žádosti se § 47 odst. 4 a 6 nepoužije. § 169s Odložení věci Řízení o žádosti podané podle § 42e, která není opatřena potvrzením orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení, není zahájeno a ministerstvo věc usnesením odloží. Usnesení se pouze poznamená do spisu. § 169t Vydání rozhodnutí a lhůty pro jeho vydání (1) O žádosti o udělení krátkodobého víza rodinnému příslušníkovi občana Evropské unierodinnému příslušníkovi občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, rozhodne zastupitelský úřad ve lhůtě do 14 dnů ode dne podání žádosti. Pokud zastupitelský úřad ve lhůtě do 14 dnů ode dne podání žádosti nerozhodne, zašle žadateli písemnou informaci o prodloužení lhůty a o předpokládaném termínu rozhodnutí. (2) O žádosti o udělení dlouhodobého víza ministerstvo rozhodne ve lhůtě do 90 dnů ode dne podání žádosti, ve zvlášť složitých případech ve lhůtě do 120 dnů ode dne podání žádosti. O žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem studia, pedagogické činnosti, výzkumu nebo sezónního zaměstnánízaměstnání rozhodne ministerstvo ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti. (3) O žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33 odst. 1 rozhodne ministerstvo ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti. (4) O žádosti o prodloužení doby platnosti a doby pobytu na území na dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum ministerstvo rozhodne ve lhůtě do 14 dnů ode dne podání žádosti. O žádosti o prodloužení doby platnosti víza nebo doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území rozhodne ministerstvo ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti. (5) O žádosti o udělení diplomatického vízadiplomatického víza nebo zvláštního vízazvláštního víza anebo víza k pobytu nad 90 dnů udělovaného cizincicizinci za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí podle § 30 odst. 2 rozhodne Ministerstvo zahraničních věcí nebo zastupitelský úřad ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti. (6) O žádosti ministerstvo rozhodne a) v případě žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu 1. ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti, je-li žádost podána na území, 2. ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti, jde-li o žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia, vědeckého výzkumu nebo vydání povolení k dlouhodobému pobytu rodinnému příslušníkovi výzkumného pracovníka, 3. ve lhůtě do 90 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s držitelem karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, 4. ve lhůtě do 90 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s držitelem modré karty na území nebo s držitelem povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování; v případě, že byly žádost o vydání modré karty a žádost o sloučení rodiny s žadatelem podány souběžně, vydá ministerstvo obě rozhodnutí současně, nejpozději do 90 dnů ode dne podání žádosti, 5. ve lhůtě do 120 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie a jeho rodinného příslušníka, nebo 6. ve lhůtě do 270 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území, b) ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování, ve zvlášť složitých případech ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti, c) ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s držitelem modré karty vydané jiným členským státem Evropské unie, který požádal o vydání modré karty na území; rozhodnutí se vydává současně, pokud byly obě žádosti podány souběžně, nejpozději však do 30 dnů ode dne podání žádosti, ve zvlášť složitých případech ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti, d) ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty; ve lhůtě 90 dnů ode dne podání žádosti o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty ve zvlášť složitých případech, nebo pokud ministerstvo požádalo o vydání závazného stanoviska Úřad práce České republiky, e) ve lhůtě do 90 dnů ode dne podání žádosti o vydání modré karty; v případě, kdy jde o cizincecizince, který před podáním žádosti o vydání modré karty na území pobýval jako držitel modré karty v jiném členském státě Evropské unie, vydá ministerstvo rozhodnutí do 30 dnů ode dne podání žádosti, ve zvlášť složitých případech ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti, f) ve lhůtě do 90 dnů ode dne podání žádosti o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, g) ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu, h) v případě žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu 1. ve lhůtě do 180 dnů ode dne podání žádosti, 2. ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti o povolení k trvalému pobytu podle § 69, je-li žádost podána na území, nebo 3. ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti o povolení k trvalému pobytu podle § 87g nebo 87h, nebo i) v případě žádosti o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti. (7) V případě vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti, vydání osvědčení o registraci nebo povolení k přechodnému nebo k trvalému pobytu se vydáním rozhodnutí rozumí převzetí a) průkazu o povolení k pobytu, jde-li o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti, b) osvědčení o registraci, c) pobytové karty nebo průkazu o povolení k pobytu podle § 87b odst. 4, nebo d) rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu podle § 74, průkazu trvalého pobytu nebo karty trvalého pobytu podle § 87r, jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu. (8) Hodlá-li ministerstvo žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti, vydání osvědčení o registraci nebo povolení k přechodnému nebo k trvalému pobytu vyhovět, učiní o tom záznam do spisu a vyzve žadatele a) podle § 44 odst. 1, § 44a odst. 13 nebo § 74 odst. 2 k poskytnutí údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, b) podle § 44 odst. 3, § 44a odst. 14 nebo § 74 odst. 3 k převzetí průkazu o povolení k pobytu, nebo c) k převzetí osvědčení o registraci, pobytové karty, průkazu trvalého pobytu nebo karty trvalého pobytu. (9) Lhůta pro vydání rozhodnutí neběží ode dne, kdy byl do spisu učiněn záznam podle odstavce 8, do doby převzetí průkazu o povolení k pobytu nebo dokladu uvedeného v odstavci 8 písm. c). (10) Vyjdou-li po odeslání výzvy podle odstavce 8 najevo nové skutečnosti, které jsou důvodem pro zamítnutí žádosti, sdělí ministerstvo žadateli, že se výzva stala bezpředmětnou, a pokračuje v řízení. (11) O odvolání proti rozhodnutí ministerstva podle tohoto zákona se rozhodne ve lhůtě do 60 dnů ode dne, kdy ministerstvo předá spis nebo jeho část se svým stanoviskem nadřízenému správnímu orgánu. (12) O odvolání proti rozhodnutí zastupitelského úřadu se rozhodne ve lhůtě do 60 dnů ode dne, kdy zastupitelský úřad předá spis nebo jeho část se svým stanoviskem Ministerstvu zahraničních věcí. § 169u Vymáhání náhrady nákladů řízení Je-li cizincicizinci uložena náhrada nákladů řízení podle § 79 odst. 5 správního řádu, je příslušný k jejímu vymáhání celní úřad. § 170 Odvolací řízení (1) Odvolání proti rozhodnutí o odepření vstupu na území, proti rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo proti rozhodnutí o odnětí cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnostitotožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) anebo proti rozhodnutí o zrušení platnosti průkazu o povolení k pobytu, pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k pobytu pro cizincecizince nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu nemá odkladný účinek. (2) Proti rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění lze podat odvolání do 10 dnů; jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění cizincecizince mladšího 18 let, činí lhůta pro odvolání 15 dnů. Odvolání proti rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění má vždy odkladný účinek. (3) Proti rozhodnutí o povinnosti opustit území lze podat odvolání do 5 dnů; jde-li o rozhodnutí o povinnosti opustit území cizincecizince mladšího 18 let, činí lhůta pro odvolání 15 dnů. (4) Proti novému rozhodnutí5d), kterým byla stanovena nová lhůta k vycestování podle § 50a odst. 3, lze podat odvolání do 7 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Odvolání nemá odkladný účinek. (5) Proti rozhodnutí o propadnutí finanční záruky podle § 123c odst. 3 lze podat odvolání do 5 dnů. (6) Vyloučil-li správní orgán odkladný účinek odvolání proti rozhodnutí, které bylo vydáno na základě informace nebo stanoviska podle § 169m odst. 3, doručením rozhodnutí zaniká také oprávnění k pobytu podle § 47 odst. 4 nebo 6, podle § 60 odst. 4 nebo podle § 87y. (7) V odvolacím řízení proti rozhodnutí o správním vyhoštění nebo proti rozhodnutí podle § 50a může odvolací orgán prostřednictvím informačního systému uložit se stanovením přiměřené lhůty orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, provádět úkony směřující k doplnění podkladů pro rozhodnutí nebo k odstranění vad řízení; ustanovení § 17 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb. se nepoužije. V odvolacím řízení podle věty první se ustanovení § 90 odst. 3 správního řádu nepoužije. § 170a (1) Zřizuje se Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizincůcizinců (dále jen „komise“). Komise je organizační součástí ministerstva, které zajišťuje její činnost. Komise je nadřízeným správním orgánem ministerstva ve věcech, v nichž ministerstvo rozhoduje v prvním stupni a v dalších případech stanovených zákonem. (2) Nadřízeným správním orgánem komise je ministr vnitra. (3) Předsedu a ostatní členy komise jmenuje a odvolává ministr vnitra. Členem komise může být ustanoven státní občan České republiky, který je bezúhonný a spolehlivý. Předpokladem pro ustanovení členem komise je dále vysokoškolské vzdělání právnického směru získané řádným ukončením studia v magisterském studijním programu. (4) Podmínku bezúhonnostibezúhonnosti nesplňuje ten, a) kdo byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čintrestný čin, nebo byl v posledních 5 letech pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti, jestliže by jednání, kterým spáchal trestný čintrestný čin, mohlo ohrozit důvěru v rozhodování komise, b) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čintrestný čin bylo na základě pravomocného rozhodnutí o schválení narovnání zastaveno, a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynulo 5 let, jestliže by jednání, kterým spáchal trestný čintrestný čin, mohlo ohrozit důvěru v rozhodování komise, c) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čintrestný čin bylo pravomocně podmíněně zastaveno, a od uplynutí zkušební doby nebo lhůty, v níž může být rozhodnuto, že se osvědčil, neuplynulo ještě 5 let, nebo bylo v trestním řízenítrestním řízení, které bylo proti němu vedeno, rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynulo 5 let, jestliže by jednání, kterým spáchal trestný čintrestný čin, mohlo ohrozit důvěru v rozhodování komise, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen. (5) Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Ministr vnitra si vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Podmínku spolehlivosti nesplňuje ten, kdo byl v posledních 3 letech opakovaně pravomocně uznán vinným z přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku a) na úseku státní správy spáchaného tím, že úmyslně uvedl nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatajil, ač měl povinnost takový údaj uvést, úmyslně uvedl nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatajil za účelem získání neoprávněné výhody, úmyslně podal nepravdivou nebo neúplnou svědeckou výpověď ve správním řízení, úmyslně uvedl nepravdivý údaj v čestném prohlášení u správního orgánu nebo úmyslně neoprávněně vystupoval jako úřední osoba, b) proti veřejnému pořádku, c) proti občanskému soužití, d) proti majetku, e) podle zákona upravujícího zabezpečování státní politiky zaměstnanosti44) spáchaného tím, že zprostředkoval zaměstnánízaměstnání bez povolení nebo umožnil výkon nelegální práce, nebo f) podle tohoto zákona. (7) Spolehlivost se prokazuje opisem z evidence přestupkůpřestupků vedené Rejstříkem trestů; ministerstvo si vyžádá opis z evidence přestupkůpřestupků vedené Rejstříkem trestů za účelem posouzení spolehlivosti fyzické osoby. (8) Předseda rozhoduje o rozdělení věcí mezi senáty komise, zařazuje členy komise do senátů a jmenuje předsedy senátů. (9) Komise schvaluje svůj jednací řád. Členové komise jsou ve svém rozhodování na ministerstvu nezávislí. § 170b (1) Proti rozhodnutí ministerstva lze podat odvolání ke komisi. (2) Komise jedná a rozhoduje v tříčlenných senátech; většina členů senátu musí být odborníci, kteří nejsou zařazeni v ministerstvu. (3) Jednotlivými úkony v řízení, s výjimkou vydání rozhodnutí, mohou být pověřeny úřední osoby zaměstnané v ministerstvu, které nejsou členy komise. (4) Rozhodnutí podepisuje předseda senátu. § 170c Proti rozhodnutí zastupitelského úřadu lze podat odvolání, o kterém rozhoduje Ministerstvo zahraničních věcí. Řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti § 170d (1) Na řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti se nepoužijí ustanovení správního řádu o doručování adresátům zdržujícím se v cizině, o úřední desce, o ustanovení opatrovníka osobám neznámého pobytu a osobám, které se zdržují v cizině, pokud se jim nedaří doručovat, a o ustanovení zástupce pro doručování, a dále ustanovení o umožnění nahlížení do spisu jiným osobám než účastníkům a jejich zástupcům, o ústním jednání, o vydání stejnopisu výroku rozhodnutí na požádání účastníka, o lhůtách pro vydání rozhodnutí, ustanovení o odvolacím řízení a řízení o rozkladu, ustanovení o přezkumném řízení, o obnově řízení a novém rozhodnutí. (2) Na řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti se nepoužije § 169 až 170c s výjimkou § 169j a 169l. (3) Podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany se řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti přerušuje po dobu vedení řízení o udělení mezinárodní ochrany; o tom ministerstvo učiní záznam do spisu a vyrozumí účastníka řízení. (4) Je-li cizineccizinec v době podání žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti nebo stane-li se během řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti držitelem jiného oprávnění k pobytu, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území, a je-li v řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti zjištěno, že je osobou bez státní příslušnosti, vydá ministerstvo pouze osvědčení, že cizineccizinec je osobou bez státní příslušnosti; tento cizineccizinec nenabývá postavení osoby bez státní příslušnosti podle § 49a a řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti je zastaveno dnem vydání osvědčení účastníku řízení. (5) Řízení o žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti se usnesením zastaví, jestliže se cizineccizinec bez závažného důvodu nedostavil k pohovoru nebo neposkytuje informace nezbytné pro zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. § 170e (1) Ministerstvo může provést pohovor se žadatelem o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti. (2) Žadatel o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti je povinen se dostavit k pohovoru v místě a čase určeném ministerstvem, a to na předvolání doručené žadateli nejméně 5 pracovních dní před konáním pohovoru. Nedostaví-li se žadatel o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti k pohovoru v místě a čase určeném ministerstvem, učiní se o tom záznam do spisu. (3) Pokud je provedení pohovoru přítomen zmocněnec žadatele o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti nebo pověřený zástupce Úřadu Vysokého komisaře, není oprávněn do jeho průběhu zasahovat. Po skončení pohovoru ministerstvo zmocněnci žadatele o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti umožní vyjádřit se k jeho průběhu a obsahu. (4) Ministerstvo žadateli o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti poskytne bezplatně tlumočníka na úkony, ke kterým byl ministerstvem předvolán nebo vyzván, je-li přítomnost tlumočníka nezbytná. § 170f Rozhodnutí o žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti vydá ministerstvo do 6 měsíců od podání žádosti. Jde-li o věcně nebo právně složitý případ, lze rozhodnutí vydat do 12 měsíců od podání žádosti; o tom se cizineccizinec písemně vyrozumí. O vydání rozhodnutí platí § 27 odst. 9 zákona o azylu obdobně. § 170g (1) Písemnosti v řízení o žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti se doručují cizincicizinci do vlastních rukou pouze na adresu pro doručování, nedoručuje-li ministerstvo na místě nebo prostřednictvím datové schránky. (2) Pokud nebyl cizineccizinec v místě doručení zastižen, doručovatel písemnost uloží v provozovně držitele poštovní licence. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do 10 dnů ode dne, kdy byla písemnost uložena, poslední den této lhůty je dnem doručení. (3) Stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti se cizincicizinci doručí v místě a čase stanoveném v písemné výzvě k převzetí rozhodnutí. Dostaví-li se cizineccizinec k převzetí rozhodnutí, ministerstvo mu zároveň udělí vízum podle § 33 odst. 3 věty druhé, pokud nemá jiné platné oprávnění k pobytu. (4) Nedostaví-li se cizineccizinec k převzetí rozhodnutí o žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti v den a čas ve výzvě uvedený, ač mu výzva byla doručena, je den k převzetí rozhodnutí ve výzvě uvedený považován za den, kdy je rozhodnutí doručeno. Ministerstvo zašle stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí na adresu pro doručování. Nezastihl-li doručovatel adresáta písemnosti, vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky. (5) Proti rozhodnutí o žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti nelze podat odvolání. Soudní přezkum § 171 (1) Z přezkoumání soudem jsou vyloučena a) rozhodnutí o neudělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza a rozhodnutí o žádosti o nové posouzení důvodů neudělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza, b) rozhodnutí o odepření vstupu a rozhodnutí o žádosti o nové posouzení důvodů odepření vstupu; to neplatí, jde-li o odepření vstupu občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi, d) rozhodnutí o ukončení pobytu, pokud se cizineccizinec před zahájením řízení o ukončení pobytu zdržoval na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště neoprávněně. (2) Pokud rozhodnutí o neudělení krátkodobého víza bylo vydáno na základě stanoviska policie, které obsahuje informace, že by žadatel mohl být považován za hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost nebo veřejné zdraví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) nebo pro mezinárodní vztahy jednoho nebo více členských států27), jsou tyto důvody z přezkoumání soudem vyloučeny. (3) Pokud rozhodnutí o neudělení krátkodobého víza bylo vydáno na základě záznamu pro účely odepření vstupu vloženém do informačního systému smluvních států27), jsou tyto důvody z přezkoumání soudem vyloučeny. § 172 Žaloba (1) Žaloba proti správnímu rozhodnutí26) musí být podána do 30 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni nebo ode dne sdělení jiného rozhodnutí správního orgánu, pokud není dále stanoveno jinak. Zmeškání lhůty nelze prominout. (2) Žaloba proti správnímu rozhodnutí o vyhoštění musí být podána do 10 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni. Zmeškání lhůty nelze prominout. (3) Žaloba proti rozhodnutí o vyhoštění cizincecizince má odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí; to neplatí, pokud byl cizineccizinec vyhoštěn z důvodu ohrožení bezpečnosti státu. (4) Žaloba proti rozhodnutí o zajištění cizincecizince nebo proti rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizincecizince nebo proti rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení musí být podána do 15 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu a podává se prostřednictvím policie nebo u příslušného soudu. V případě, že je žaloba podána prostřednictvím policie, policie předloží soudu žalobu, vyjádření k žalobě a správní spis do 5 pracovních dnů ode dne doručení žaloby. V případě, že je žaloba podána u příslušného soudu, vyžádá si soud správní spis. Policie předloží soudu vyjádření k žalobě a správní spis do 5 pracovních dnů. Zároveň policie své vyjádření k žalobě doručí cizincicizinci. (5) O žalobě proti rozhodnutí o zajištění cizincecizince a o žalobě proti rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizincecizince nebo proti rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení soud rozhodne do 7 pracovních dní ode dne doručení správního spisu soudu. Soud nařídí k projednání věci jednání, navrhne-li to účastník řízení nejpozději do 5 dnů ode dne podání žaloby nebo je-li to nezbytné. O tom musí být cizineccizinec v rozhodnutí policie poučen. Rozhodne-li soud o zrušení napadeného rozhodnutí, vyrozumí o tom policii bezprostředně po vyhlášení rozsudku. (7) K řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí a o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je cizineccizinec v den podání žaloby hlášen k pobytu; jde-li o cizincecizince, který nemusí hlásit pobyt, krajský soud, v jehož obvodu se převážně zdržuje, a v ostatních případech krajský soud, v jehož obvodu byl zjištěn pobyt cizincecizince na území. Pobývá-li cizineccizinec v zahraničí, je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu by měl cizineccizinec po vstupu na území splnit ohlašovací povinnost. To neplatí, jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti uhradit náklady spojené se správním vyhoštěnímsprávním vyhoštěním, rozhodnutí o zajištění, rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění, rozhodnutí o umístění cizincecizince do části s přísným režimem zajištění a rozhodnutí o přestupku. (8) O žalobě proti rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění soud rozhodne do 60 dnů. (9) V řízení o žalobě proti rozhodnutí se § 45 odst. 4 soudního řádu správního nepoužije. Projednávání utajovaných informacíutajovaných informací, které byly podkladem pro rozhodnutí správního orgánu podle tohoto zákona, se mohou zúčastnit pouze osoby, kterým jsou tyto informace již známy, ostatní předseda senátu soudu pro určitou část jednání vyloučí. (10) O žalobě proti rozhodnutí podle § 168 odst. 3 soud rozhodne do 90 dnů ode dne podání žaloby. Je-li podána kasační stížnostkasační stížnost, Nejvyšší správní soud projedná a rozhodne věc přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději do 90 dnů ode dne, kdy byla kasační stížnostkasační stížnost podána. (11) O žalobě proti rozhodnutí vydanému v řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti soud rozhodne přednostně. § 172a (1) Přítomnost cizincecizince nebo jiné osoby u jednání soudu v řízení o žalobě proti rozhodnutí vydanému podle tohoto zákona může být zajištěna také prostřednictvím videokonferenčního zařízení. Použitím videokonferenčního zařízení nesmí dojít ke zkrácení práv účastníků řízení ani jiných osob zúčastněných na řízení; zejména musí být umožněna přítomnost zástupce osoby, jejíž přítomnost u jednání soudu je zajišťována prostřednictvím videokonferenčního zařízení, na místě, kde se tato osoba nachází. (2) V případě postupu podle odstavce 1 ověří totožnosttotožnost osoby uvedené v odstavci 1 a) zaměstnanec soudu, nachází-li se tato osoba u jiného soudu, b) příslušník nebo zaměstnanec Vězeňské službyVězeňské služby České republiky, nachází-li se tato osoba ve věznici, c) zaměstnanec ministerstva nebo provozovatele nebo příslušník nebo zaměstnanec policie, nachází-li se tato osoba v zařízení, d) zaměstnanec zastupitelského úřadu, nachází-li se tato osoba mimo území na zastupitelském úřadu, nebo e) příslušník nebo zaměstnanec policie, je-li využíváno videokonferenční zařízení policie, pokud k tomu byl pověřen předsedou senátu soudu nebo svým vedoucím, vedoucím příslušníkem nebo představeným. Tento zaměstnanec nebo příslušník je po celou dobu, kdy je zajišťována přítomnost osoby, jejíž totožnosttotožnost ověřil, u jednání soudu prostřednictvím videokonferenčního zařízení, přítomen na místě, kde se tato osoba nachází. (3) Předseda senátu soudu poučí před zahájením jednání osobu, jejíž přítomnost u jednání soudu je zajišťována prostřednictvím videokonferenčního zařízení, jakož i ostatní účastníky řízení, o způsobu zajišťování účasti na jednání prostřednictvím videokonferenčního zařízení. (4) Osoba, jejíž přítomnost u jednání soudu je zajišťována prostřednictvím videokonferenčního zařízení, může kdykoli vznášet námitky proti kvalitě obrazového nebo zvukového přenosu. Je-li námitka důvodná, učiní předseda senátu kroky k nápravě, a není-li náprava možná, nebo je-li spojena se značnými obtížemi, jednání odročí. (5) O každém úkonu prováděném prostřednictvím videokonferenčního zařízení je pořizován zvukový a obrazový záznam. (6) Pomocí videokonferenčního zařízení může být zajištěna i přítomnost tlumočníka u jednání soudu v řízení o žalobě proti rozhodnutí vydanému podle tohoto zákona; odstavce 2 až 5 se použijí přiměřeně. HLAVA XVIII SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 173 CizinecCizinec, jemuž byla vydána pobytová karta, průkaz o povolení k pobytu, průkaz trvalého pobytu nebo karta trvalého pobytu, je oprávněn vstupovat na území, pobývat na něm a vycestovat z území bez víza. § 173a (1) Dnem, od kterého se na cizincecizince vztahují mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu, zaniká vízum, oprávnění nebo povolení k pobytu na území České republiky; to neplatí, jde-li o dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum, oprávnění nebo povolení k pobytu, podal-li cizineccizinec do 60 dnů ode dne zápisu na vnitrostátní sankční seznam námitku podle sankčního zákona. Podal-li cizineccizinec takovou námitku, zaniká vízum, oprávnění nebo povolení k pobytu na území České republiky marným uplynutím lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutí o námitce podle sankčního zákona nebo v případě podání žaloby pravomocným rozhodnutím soudu, kterým nebylo žalobě vyhověno. Tento postup se použije obdobně pro kasační stížnostkasační stížnost. (2) Ode dne zániku víza, oprávnění nebo povolení k pobytu na území České republiky podle odstavce 1 se na cizincecizince pro účely zajištění hledí jako na cizincecizince s vykonatelným rozhodnutím o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění. (3) Dojde-li k odstranění zápisu z vnitrostátního sankčního seznamu podle § 9 odst. 1 písm. a) sankčního zákona, postupuje se podle § 66 odst. 2 obdobně. § 174 Trestní zachovalost (1) Za trestně zachovalého se pro účely tohoto zákona považuje cizinec, který nemá a) ve výpisu z evidence Rejstříku trestů záznam, že byl pravomocně odsouzen za spáchání trestného činutrestného činu, b) v dokladu cizího státu obdobném výpisu z evidence Rejstříku trestů záznam, že byl odsouzen za jednání, které naplňuje znaky trestného činutrestného činu. (2) Za účelem doložení trestní zachovalosti si příslušný orgán vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů24a). Žádost a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Trestní zachovalost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů, který není starší 6 měsíců, nebo obdobnými doklady vydanými státem, jehož je cizineccizinec občanem, jakož i státy, v nichž se cizineccizinec zdržoval v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců; v případě, že stát takový doklad nevydává, lze jej nahradit čestným prohlášením. § 174a Přiměřenost (1) Při posuzování přiměřenosti dopadů rozhodnutí podle tohoto zákona správní orgán zohlední zejména závažnost nebo druh protiprávního jednání cizincecizince, délku pobytu cizincecizince na území, jeho věk, zdravotní stav, povahu a pevnost rodinných vztahů, ekonomické poměry, společenské a kulturní vazby navázané na území a intenzitu vazeb ke státu, jehož je cizineccizinec státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, ke státu jeho posledního trvalého bydliště. Účastník řízení je povinen v rámci řízení poskytnout ministerstvu veškeré relevantní informace potřebné k posouzení přiměřenosti vydaného rozhodnutí. (2) Policie v řízení o vydání nového rozhodnutí podle § 101 písm. c) správního řádu o správním vyhoštění nebo o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace vedeného na žádost cizincecizince zohlední zejména dobu pobytu cizincecizince na území, pobyt jeho nezletilých dětí plnících povinnou školní docházku na území a existenci jiných rodinných nebo společenských vazeb na území; to neplatí, pokud je cizineccizinec zajištěn. (3) Přiměřenost dopadů rozhodnutí podle tohoto zákona správní orgán posuzuje pouze v případech, kdy to tento zákon výslovně stanoví. § 175 Česká republika převezme na území cizincecizince, kterému vydala modrou kartu, pokud jeho žádost o vydání modré karty k pobytu na území jiného členského státu Evropské unie byla zamítnuta, a to i přes skutečnost, že platnost modré karty vydané k pobytu na území skončila nebo byla zrušena. Obdobná povinnost se vztahuje i na rodinné příslušníky držitele modré karty, kterým bylo vydáno povolení k pobytu za účelem společného soužití rodiny na území. § 176 Zdravotní služby po dobu zajištění cizince (1) CizinciCizinci se po dobu zajištění na území poskytnou zdravotní služby a) neodkladná péče při stavech, které 1. bezprostředně ohrožují život, 2. mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlému úmrtí, 3. způsobí bez rychlého poskytnutí zdravotních služeb trvalé chorobné změny, 4. působí náhlé utrpení a bolest, 5. způsobují změny chování a jednání postiženého, ohrožují jeho samého nebo jeho okolí, nebo 6. se týkají těhotenství a porodu, s výjimkou umělého přerušení těhotenství na žádost cizincecizince, b) v souvislosti s nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví. (2) Náklady na zdravotní služby poskytnuté podle odstavce 1 nebo podle § 134 odst. 2 hradí stát, a to i tehdy, pokud bylo zajištění přerušeno. (3) Nelze-li zdravotní služby poskytnout v zařízení, zajistí ministerstvo poskytnutí těchto služeb u poskytovatele zdravotních služeb mimo zařízení. (4) Způsobil-li si cizineccizinec v době zajištění újmu na zdraví svévolně, má povinnost uhradit náklady léčení, včetně skutečně vynaložených nákladů na ostrahu a dopravu k poskytovateli zdravotních služeb a zpět. (5) V případě, kdy náklady poskytnutých zdravotních služeb hradí stát a nejedná se o žadatele o udělení mezinárodní ochrany, zajišťuje úhradu nákladů a) ministerstvo za cizincecizince zajištěného v zařízení, b) policiepolicie v ostatních případech. (6) Zdravotní služby se cizincicizinci ve výkonu zabezpečovací detence, vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody nebo cizincicizinci, který je dítětem, které má ve věznici u sebe jeho matka, poskytují v rozsahu uvedeném v odstavci 1 a v § 134 odst. 2. Náklady za poskytnuté zdravotní služby podle věty první, které nejsou hrazeny podle zvláštního právního předpisu nebo mezinárodní smlouvy, hradí stát. Zdravotní služby poskytnuté cizincicizinci na jeho žádost nad rámec vymezený ve větě první hradí cizineccizinec z vlastních prostředků. § 176a Zdravotní služby ve zvláštních případech (1) CizinciCizinci se v průběhu doby k vycestování z území stanovené podle § 50a nebo § 118 odst. 3 na území poskytnou zdravotní služby a) neodkladná a základní související léčba při stavech, které 1. bezprostředně ohrožují život, 2. mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlému úmrtí, 3. způsobí bez rychlého poskytnutí zdravotních služeb trvalé chorobné změny, 4. ohrožují jeho samého nebo jeho okolí, nebo 5. se týkají těhotenství a porodu, s výjimkou umělého přerušení těhotenství na žádost cizincecizince, b) v souvislosti s nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví. (2) Náklady na zdravotní služby hradí stát, pokud potřeba zdravotních služeb vznikla po stanovení doby k vycestování z území podle § 50a nebo § 118 odst. 3. (3) V případě, kdy náklady za poskytnuté zdravotní služby hradí stát a nejedná se o žadatele o udělení mezinárodní ochrany, zajišťuje úhradu nákladů ministerstvo. § 176b Úhrada pobytu cizince v přijímacím středisku na mezinárodním letišti po pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany (1) CizinecCizinec, který je v době nabytí právní moci rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu2) umístěn v přijímacím středisku na mezinárodním letišti, si hradí náklady spojené s pobytem v tomto středisku až do vycestování mimo území z vlastních prostředků. (2) CizinciCizinci uvedenému v odstavci 1 se poskytnou zdravotní služby v souvislosti s úrazem nebo náhlým onemocněním, nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví. Náklady spojené s poskytnutím zdravotních služeb si hradí cizineccizinec z vlastních prostředků. (3) Nemůže-li cizineccizinec náklady podle odstavců 1 a 2 hradit, byť i částečně, z vlastních prostředků a není-li jejich úhrada zajištěna jinak, nese tyto náklady stát. Úhradu nákladů zajišťuje ministerstvo. § 176c Úhrada nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání nebo průvozu (1) Při úhradě nákladů spojených se zajištěním cizincecizince za účelem předání nebo průvozu podle mezinárodní smlouvy nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie anebo zajištěním cizincecizince za účelem průvozu leteckou cestou (§ 152 a 153) se postupuje obdobně jako při úhradě nákladů spojených se zajištěním cizincecizince za účelem správního vyhoštěnísprávního vyhoštění. (2) Do nákladů spojených se zajištěním cizincecizince za účelem předání podle mezinárodní smlouvy se započítávají náklady, které policii nebo ministerstvu vznikly od zajištění cizincecizince do doby jeho předání příslušnému orgánu druhého státu. Do nákladů spojených se zajištěním cizincecizince za účelem předání podle přímo použitelného předpisu Evropské unie se započítávají náklady, které policii nebo ministerstvu vznikly v souvislosti se zajištěním cizincecizince v zařízení. (3) Náklady spojené se zajištěním průvozu cizincecizince na základě mezinárodní smlouvy nebo průvozu leteckou cestou podle § 152 a 153 se hradí pouze tehdy, jde-li o cizincecizince, který na území pobývá a jehož návrat na území státu jeho občanství nebo na území jiného státu, který cizince převezme, vyžaduje zajištění jeho průvozu přes území jiného státu za asistence příslušných orgánů tohoto státu. V takovém případě se do nákladů zahrnou i náklady spojené s průvozem provedeným příslušnými orgány státu, jehož územím byl cizineccizinec na žádost provážen. § 177 Totožnost (1) TotožnostíTotožností se pro účely tohoto zákona rozumí prokázání jména, příjmení, dne, měsíce a roku narození a státního občanství nebo posledního trvalého bydliště mimo území. (2) Pro účely vyhoštění lze prokázání totožnostitotožnosti nahradit daktyloskopickými otisky, obrazovým záznamem cizince a údaji, které policie k cizinci zjistila. (3) CizinecCizinec může prokázat svou totožnosttotožnost nebo další jím uváděné skutečnosti tím, že policii seznámí s informacemi včetně osobních údajů přístupnými pomocí elektronického komunikačního zařízení nebo uloženými na nosiči informací, které mu byly odňaty. Policie je oprávněna o takových informacích pořídit písemný nebo jiný záznam. Policie cizincicizinci přístup k elektronickému komunikačnímu zařízení nebo nosiči informací neumožní, pokud by to ohrozilo účel řízení nebo vnitřní bezpečnost. O možnosti tohoto postupu policie cizincecizince poučí nejpozději při přijetí cizincecizince do zařízení. § 178 Procesní způsobilost Za procesně způsobilého se pro účely tohoto zákona považuje cizineccizinec starší 15 let, který je schopen projevit svou vůli a samostatně jednat. § 178a (1) Osamělým cizincemOsamělým cizincem se pro účely tohoto zákona rozumí cizineccizinec svobodný, ovdovělý nebo rozvedený. (2) Nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře. Pro účely tohoto zákona se nezaopatřeným dítětem rozumí rovněž cizineccizinec nejdéle do 26 let věku, který nepřetržitě studuje na střední nebo vysoké škole v cizině a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nevydalo rozhodnutí o tom, že toto studium je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice. § 178b (1) ZaměstnánímZaměstnáním se pro účely tohoto zákona rozumí výkon činnosti, ke které cizineccizinec potřebuje povolení k zaměstnánízaměstnání8e), zaměstnaneckou kartuzaměstnaneckou kartu nebo modrou kartu. Za zaměstnánízaměstnání se rovněž považuje plnění úkolů vyplývajících z předmětu činnosti právnické osoby zajišťovaných společníkem nebo členem statutárního nebo jiného orgánu obchodní společnosti pro obchodní společnost nebo členem družstva nebo členem statutárního nebo jiného orgánu družstva pro družstvo. (2) ZaměstnavatelemZaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo fyzická osoba, která cizincecizince zaměstnala, a cizineccizinec pro výkon takové činnosti potřebuje povolení k zaměstnánízaměstnání8e), zaměstnaneckou kartuzaměstnaneckou kartu nebo modrou kartu. Za zaměstnavatelezaměstnavatele se rovněž považuje právnická osoba, pro kterou cizineccizinec v postavení společníka nebo člena statutárního orgánu nebo jiného orgánu obchodní společnosti nebo v postavení člena družstva nebo člena statutárního orgánu nebo jiného orgánu družstva plní úkoly vyplývající z předmětu činnosti této právnické osoby, pokud se k takovému plnění úkolů vyžaduje podle zvláštního právního předpisu8e) povolení k zaměstnánízaměstnání. (3) Povinnosti stanovené tímto zákonem podnikateli se na statutární orgán nebo člena statutárního orgánu obchodní společnosti nebo družstva vztahují obdobně. (4) Za zaměstnánízaměstnání se pro účely tohoto zákona nepovažuje, jde-li o cizincecizince vyslaného svým zahraničním zaměstnavatelemzaměstnavatelem za účelem zvyšování dovedností a kvalifikace na základě smlouvy s českou právnickou nebo fyzickou osobou k výkonu jeho práce u tohoto zahraničního zaměstnavatelezaměstnavatele mimo území České republiky. Vláda rozhodne, kdy může být cizineccizinec vyslán do české právnické nebo fyzické osoby za účelem podle věty první. Celková doba pobytu cizincecizince podle věty první nesmí přesáhnout 6 měsíců50). § 178c Právní mocí rozhodnutí o povolení k trvalému pobytu zaniká platnost dříve vydaného pobytového oprávnění. Udělením pobytového oprávnění podle zvláštního právního předpisu2), 3a) zaniká platnost oprávnění k pobytu vydaného podle tohoto zákona. § 178d (1) PoliciePolicie informuje Veřejného ochránce práv s přiměřeným předstihem o každém výkonu správního vyhoštěnísprávního vyhoštění, předání nebo průvozu cizincecizince a poskytuje pověřenému zaměstnanci Kanceláře Veřejného ochránce práv nezbytnou součinnost. (2) PoliciePolicie předává Veřejnému ochránci práv kopie rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění, rozhodnutí o zajištění, rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění, rozhodnutí o přerušení zajištění, rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení, rozhodnutí o umístění zajištěného cizincecizince do části s přísným režimem a rozhodnutí o prodloužení umístění zajištěného cizincecizince do části s přísným režimem a informuje jej o rozhodnutích soudu o žalobách podaných proti těmto rozhodnutím. § 178e Bezdlužnost (1) Za bezdlužnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nemá evidován nedoplatek, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky, a) u orgánů Finanční správy České republiky, b) u orgánů Celní správy České republiky, c) na pojistném na veřejné zdravotní pojištění a na penále a d) na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na penále. (2) Bezdlužnost se prokazuje potvrzeními orgánů Finanční správy České republiky, orgánů Celní správy České republiky, územní správy sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovny, která nesmí být ke dni podání žádosti starší 30 dnů. § 178f Nespolehlivý zaměstnavatel (1) Za nespolehlivého zaměstnavatelezaměstnavatele se pro účely tohoto zákona považuje zaměstnavatelzaměstnavatel, a) který není bezdlužnou osobou podle § 178e, b) kterému byla v období 4 měsíců předcházejících podání žádosti pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce, c) který nevyvíjí ekonomickou činnost v předmětu svého podnikání nebo se skutečnost, že vyvíjí ekonomickou činnost v předmětu svého podnikání, nepodařilo ověřit, d) který za období posledního roku nesplnil povinnost přihlásit svého zaměstnance k účasti na pojistném na sociální zabezpečení nebo veřejném zdravotním pojištění, e) který je v likvidaci, nebo f) jehož sídlo uvedené ve veřejných rejstřících není skutečné; za skutečné sídlo se považuje sídlo, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se obchodního vedení zaměstnavatelezaměstnavatele, popřípadě místo, kde se schází vedení zaměstnavatelezaměstnavatele. (2) Za nespolehlivého zaměstnavatelezaměstnavatele se při splnění podmínky uvedené v odstavci 1 považuje i právnická nebo fyzická osoba, k níž je cizineccizinec dočasně přidělen agenturou práce na základě dohody uzavřené mezi agenturou práce a uživatelem podle zvláštního právního předpisu. § 179 Důvody znemožňující vycestování (1) Vycestování cizincecizince není možné v případě důvodné obavy, že pokud by byl cizineccizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu tam hrozilo skutečné nebezpečí. (2) Za skutečné nebezpečí se podle tohoto zákona považuje navrácení v rozporu s čl. 2 až 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. (3) Ustanovení odstavce 1 neplatí, je-li důvodné podezření, že cizineccizinec a) se dopustil trestného činutrestného činu proti míru, válečného trestného činutrestného činu nebo trestného činutrestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činechtrestných činech, b) spáchal zvlášť závažný zločin, c) se dopustil činů, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů, nebo d) představuje nebezpečí pro bezpečnost státu. (4) Ustanovení odstavce 1 dále neplatí, pokud cizineccizinec a) ke spáchání činů uvedených v odstavci 3 podněcuje nebo se na jejich spáchání účastní, nebo b) se mimo území dopustil jednoho či několika trestných činůtrestných činů odlišných od trestných činůtrestných činů uvedených v odstavci 3, opustil-li stát, jehož je cizineccizinec občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát jejího posledního trvalého bydliště s cílem vyhnout se trestnímu stíhání za ně, za předpokladu, že jde o skutky, za něž lze v České republice udělit trest odnětí svobody. (5) V případě podle odstavce 3 nebo 4 se umožní cizincicizinci vyhledat si nejdéle do 60 dnů přijetí v jiném státě. Pokud cizineccizinec doloží, že přijetí v jiném státě nezískal, umožní mu policiepolicie podat žádost o udělení víza [§ 33 odst. 1 písm. a)]. § 180 Ověření pozvání a odepření tohoto ověření (1) Pozvání ověřuje policie na žádost plně svéprávné fyzické nebo právnické osoby. Pokud je osoba, která žádá o ověření pozvání, zastoupena na základě písemné plné moci, musí být její podpis na plné moci úředně ověřen. (2) Zvoucí fyzickou osobou může být cizineccizinec, který je držitelem potvrzení o přechodném pobytu na území, povolení k přechodnému pobytu na území nebo povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na území, a dále státní občan České republiky, který je na území přihlášen k trvalému pobytu. (3) Pozvání se podává na úředním tiskopise. Zvoucí fyzická osoba v pozvání uvede své jméno, příjmení, rodné číslo, den, měsíc a rok narození a místo pobytu na území. Zvoucí právnická osoba v pozvání uvede svůj název, sídlo a identifikační číslo osoby a pozvání opatří svým razítkem a jménem, příjmením a podpisem oprávněné osoby (statutárního orgánu). Zvoucí osoba v pozvání dále uvede údaje o zvaném cizincicizinci v rozsahu jméno, příjmení a ostatní jména, den, měsíc a rok narození, státní příslušnost, bydliště v zahraničí, číslo cestovního dokladu, účel cesty a dobu, na kterou cizincecizince zve na území. (4) Policie pozvání ověří do 7 pracovních dnů ode dne podání žádosti o ověření pozvání. (5) Zvoucí fyzická osoba je povinna dostavit se na policii sedmý pracovní den ode dne podání žádosti o ověření pozvání, po dohodě s policií i dříve, k vyzvednutí ověřeného pozvání. Obdobná povinnost platí i pro zástupce zvoucí právnické osoby. (6) Policie odepře ověření pozvání a) jestliže zvaný cizineccizinec je evidován v evidenci nežádoucích osobnežádoucích osob, b) jestliže zvoucí osoba nesplňuje podmínku uvedenou v odstavci 1 nebo 2, c) jestliže zvoucí osoba na požádání policie neprokáže schopnost splnit závazek, který stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie27), d) jestliže zvoucí osoba porušila závazek plynoucí z pozvání nebo povinnost podle § 100, e) při zjištění důvodu podle § 9 odst. 1 písm. h) nebo i), nebo f) jestliže zvoucí osoba úřední tiskopis vyplnila nečitelně, neúplně nebo nepravdivě. (7) Na požádání policie je zvoucí osoba povinna schopnost splnění závazku obsaženého v pozvání prokázat tím, že: a) disponuje prostředky k pobytu zvaného cizincecizince v rozsahu stanoveném v § 13, b) disponuje prostředky ve výši 0,25 násobku částky existenčního minima6) za každý den pobytu na území, pokud cizineccizinec nebude ubytován u zvoucí osoby, nebo c) disponuje prostředky pro úhradu nákladů spojených s vycestováním zvaného cizincecizince z území ve výši odpovídající ceně letenky do státu, jehož cestovní doklad vlastní, nebo do státu jeho trvalého pobytu. Prokázání schopnosti splnění závazku podle písmen a) až c) nezbavuje zvoucí osobu povinnosti uhradit případné náklady v rozsahu závazku přijatého v pozvání v jejich skutečné výši. Prokázání schopnosti splnění závazku podle písmen a) až c) prokáže zvoucí osoba způsobem uvedeným v § 13 odst. 2. (8) Policie v případě odepření ověření pozvání tuto skutečnost zvoucí osobě sdělí při jejím dostavení se na policii. Na žádost zvoucí osoby tuto skutečnost bez uvedení důvodu pro odepření písemně potvrdí. (9) Ověření policie vyznačí na pozvání. § 180a Zastupitelský úřad ověřuje, zda osoba, která vydala doklad o cestovním zdravotním pojištění, je oprávněna takový doklad vydávat. § 180b Identifikační průkaz vydávaný Ministerstvem zahraničních věcí (1) Identifikační průkaz je veřejná listina, kterou členům zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace, veřejné instituce nebo entity70) akreditovaných v České republice a jejich rodinným příslušníkům vydává Ministerstvo zahraničních věcí. (2) Identifikační průkaz je dokladem totožnostitotožnosti a dokladem, že držitel požívá na území České republiky výsad a imunit podle norem mezinárodního práva, a současně a) povolením k dlouhodobému pobytu podle § 49, b) potvrzením o přechodném pobytu podle § 87c odst. 1, nebo c) povolením k přechodnému pobytu podle § 87c odst. 2. (3) Dobu platnosti identifikačního průkazu lze opakovaně prodloužit na celkovou dobu pobytu nejvýše 10 let, s výjimkou doby pobytu vedoucích diplomatických misí, konzulárních úřadů a zastoupení mezinárodních vládních organizací, veřejných institucí nebo entit70) akreditovaných v České republice, pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak. (4) Identifikační průkaz prohlašuje za neplatný Ministerstvo zahraničních věcí. § 180c Nezletilý cizinec bez doprovodu Pro účely tohoto zákona se rozumí nezletilým cizincemcizincem bez doprovodu cizineccizinec ve věku 15 až 18 let, který přicestuje na území bez doprovodu zletilé osoby odpovídající za něj podle právního řádu platného na území státu, jehož občanství tento cizineccizinec má, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, na území státu jeho posledního bydliště, a to po takovou dobu, po kterou se skutečně nenachází v péči takovéto osoby; nezletilým cizincemcizincem bez doprovodu se rozumí i cizineccizinec ve věku 15 až 18 let, který byl ponechán bez doprovodu poté, co přicestoval na území9c). § 180d Dodatečné potvrzení údaje o vstupu do cestovního dokladu cizince Policie cizincicizinci, který v cestovním dokladu nemá vyznačeno datum a místo vstupu na území, na požádání a za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie1) tyto údaje dodatečně potvrdí. § 180e Nové posouzení důvodů neudělení víza, prohlášení krátkodobého víza za neplatné nebo zrušení jeho platnosti a nové posouzení důvodů odepření vstupu cizince na území (1) CizinecCizinec je oprávněn požádat o nové posouzení důvodů a) neudělení krátkodobého víza, b) neudělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza, c) odepření vstupu na území podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1), nebo d) prohlášení krátkodobého víza za neplatné nebo zrušení jeho platnosti. (2) Žádost o nové posouzení důvodů podle odstavce 1 podává cizineccizinec u správního orgánu, který rozhodnutí vydal, písemně ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení sdělení o neudělení víza, zrušení platnosti krátkodobého víza nebo prohlášení krátkodobého víza za neplatné nebo ode dne, kdy mu byl odepřen vstup na území; podání žádosti nemá odkladný účinek. Pokud sdělení nebylo možné cizincicizinci doručit, počíná lhůta pro podání žádosti běžet dnem, který následuje po uplynutí 180 dní ode dne podání žádosti o vízum. (3) Žádost o nové posouzení důvodů podle odstavce 1 musí obsahovat údaje o tom, kdo ji podává, a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Důvodem žádosti nemohou být skutečnosti, které cizineccizinec nedoložil nebo neuvedl v žádosti o udělení víza nebo v souvislosti s odepřením vstupu na území. (4) Správní orgán, u kterého se žádost podává, ji postoupí ve lhůtě 5 dnů ode dne jejího doručení správnímu orgánu příslušnému k jejímu posouzení, neshledá-li důvod pro udělení krátkodobého víza nebo dlouhodobého vízadlouhodobého víza, povolení vstupu nebo zachování platnosti krátkodobého víza. Správní orgán, u kterého se žádost podává, může dotčené rozhodnutí zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví žádosti o nové posouzení důvodů podle odstavce 1. (5) Žádost o nové posouzení důvodů podle odstavce 1 posuzuje v rozsahu své působnosti Ministerstvo zahraničních věcí, ministerstvo a Ředitelství služby cizinecké policiepolicie. (6) Ministerstvo zahraničních věcí posuzuje soulad důvodů neudělení krátkodobého víza, zrušení platnosti krátkodobého víza nebo prohlášení krátkodobého víza za neplatné, o kterých rozhodl zastupitelský úřad, s důvody stanovenými přímo použitelným právním předpisem Evropské unie. Ministerstvo zahraničních věcí dále posuzuje soulad důvodů zrušení platnosti krátkodobého víza uděleného cizincicizinci, který na území požívá příslušných výsad a imunit, s důvody stanovenými přímo použitelným právním předpisem Evropské unie, a jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie, s důvody uvedenými v § 20 odst. 5. V rámci nového posuzování souladu důvodů neudělení krátkodobého víza je Ministerstvo zahraničních věcí povinno vyžádat si závazné stanovisko policie v případech, kdy důvodem jeho nevydání bylo nesouhlasné stanovisko policie; policie vydá stanovisko bezodkladně. (7) Ministerstvo posuzuje soulad důvodů neudělení krátkodobého víza na hraničním přechodu s důvody stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie6a), a jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie, s důvody uvedenými v § 20 odst. 5, soulad důvodů odepření vstupu na území s důvody stanovenými v § 9 odst. 1 nebo 2 s výjimkou případů, kdy takové posouzení přísluší Ředitelství služby cizinecké policie. Komise zřízená podle § 170a posuzuje soulad důvodů neudělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza s důvody uvedenými v § 56. (8) Ředitelství služby cizinecké policie posuzuje soulad důvodů zrušení platnosti krátkodobého víza, není-li stanovena působnost Ministerstva zahraničních věcí, s důvody stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie27) a v době platnosti rozhodnutí o zajišťování ochrany vnitřních hranic podle zvláštního právního předpisu3b), rovněž posuzuje soulad důvodů neudělení krátkodobého víza na hraničním přechodu s důvody stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie6a), a jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie, s důvody uvedenými v § 20 odst. 5, soulad důvodů odepření vstupu na území s důvody stanovenými v § 9 odst. 1 nebo 2. (9) Příslušný orgán písemně informuje cizincecizince o výsledku nového posouzení důvodů neudělení krátkodobého víza, prohlášení krátkodobého víza za neplatné anebo zrušení jeho platnosti nebo důvodů odepření vstupu na území ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení žádosti a o výsledku nového posouzení důvodů neudělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza nebo o výsledku nového posouzení důvodů v případě uvedeném v odstavci 6 větě první ve lhůtě do 60 dnů ode dne doručení žádosti. § 180f Partnerství (1) Pokud je v tomto zákoně uveden pojem „manžel“, „manželství“ nebo „dítě manžela“, rozumí se tím i partner, partnerstvípartnerství, dítě jednoho z partnerů nebo dítě svěřené do péče partnera. (2) Za partnera se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která prokáže, že vstoupila do úředně potvrzeného trvalého společenství dvou osob stejného pohlaví. (3) PartnerstvímPartnerstvím se pro účely tohoto zákona rozumí úředně potvrzené trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví podle odstavce 2. § 180g Zkouška z jazyka (1) Zkoušku z jazyka je oprávněna uskutečňovat na základě ohlášení Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy právnická osoba zřízená krajem, která vykonává činnost jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky zapsané ve školském rejstříku podle školského zákona, a veřejná vysoká škola, která má ve svém programu kurzy výuky češtiny pro cizincecizince. (2) Osoba nabývá oprávnění podle odstavce 1 ohlášením Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Takové účinky nemá ohlášení učiněné v době 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí oprávnění podle odstavce 5 písm. a), b) nebo c); k takovému ohlášení Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pouze sdělí, že není přípustné, a uvede zákonný důvod nepřípustnosti. (3) Osoba s oprávněním podle odstavce 1 a) uskutečňuje zkoušku z jazyka podle zadání určeného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, b) předkládá Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy pravidelný přehled o počtu zkoušených cizincůcizinců (dále jen „přehled o počtech zkoušených“). (4) Česká školní inspekce provádí kontrolu dodržování právních předpisů vztahujících se k uskutečňování zkoušky z jazyka. (5) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy právnické osobě oprávnění podle odstavce 1 odejme, jestliže tato osoba a) nejméně v 5 případech zkoušky z jazyka za dobu 6 měsíců hodnotila jako úspěšného cizincecizince, který neuspěl při zkoušce vykonané po neuznání dokladu prokazujícího požadovanou znalost českého jazyka ministerstvem podle § 70 odst. 6 věty první, b) nepředložila přehled o počtu zkoušených ve struktuře podle prováděcího právního předpisu v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem ani v dodatečném termínu určeném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, c) při uskutečňování zkoušky z jazyka závažným způsobem nebo opakovaně porušila právní předpis, nebo d) o odnětí sama požádá; žádost podaná v době probíhajícího řízení podle písmene a), b) nebo c) je nepřípustná. (6) Řízení podle odstavce 5 lze zahájit nejpozději do 12 měsíců, počítaných v případě podle odstavce 5 písm. a) od uplynutí doby uvedené v tomto písmenu, v případě podle odstavce 5 písm. b) od dodatečného termínu podle tohoto písmene a v případě podle odstavce 5 písm. c) od kontrolního zjištění České školní inspekce, proti němuž nejsou přípustné námitky. (7) Zkoušku z jazyka je na území oprávněna uskutečňovat také osoba, která jako plnoprávný člen Asociace jazykových zkušebních institucí v Evropě uskutečňuje touto asociací certifikovanou zkoušku z českého jazyka jako cizího jazyka. Na tuto osobu se použije obdobně odstavec 3. (8) Vykonání zkoušky z jazyka umožní uchazeči osoba s oprávněním podle odstavce 1 nebo osoba podle odstavce 7 za úplatu; nejvyšší možnou úplatu, splatnost úplaty a podmínky, kdy se úplata za zkoušku z jazyka nehradí, stanoví prováděcí právní předpis. § 180h Ukončení pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště (1) Pobyt cizincecizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště policiepolicie ukončí, jsou-li zjištěny důvody uvedené v § 9 odst. 1 písm. f), g), h) nebo i). (2) CizinecCizinec je povinen vycestovat zpět do zahraničí ve lhůtě stanovené výjezdním příkazem, není-li zahájeno řízení o vyhoštění cizincecizince z území podle tohoto zákona. § 180i Doklad o cestovním zdravotním pojištění při pobytu do 90 dnů (1) Požadavky na cestovní zdravotní pojištění stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie27). (2) Doklad o cestovním zdravotním pojištění podle odstavce 1 se od cizincecizince nevyžaduje, pokud je zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu33), pokud jsou náklady spojené s poskytnutím zdravotních služeb hrazeny na základě mezinárodní smlouvy nebo pokud cizineccizinec prokáže, že jsou tyto služby hrazeny jiným způsobem, a to na základě písemného závazku právnické osoby, je-li pobyt cizincecizince na území přínosný pro rozvoj duchovních hodnot, ochranu lidských práv a nebo jiných humanitárních hodnot, ochranu přírodního prostředí, kulturních památek a tradic, rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu, nebo na základě písemného závazku státního orgánu. Předložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění se nevyžaduje od cizincecizince, který si nemohl z důvodů na jeho vůli nezávislých zajistit takové pojištění na území státu svého pobytu nebo od cizincecizince uvedeného v § 42b odst. 3; v takovém případě je cizineccizinec povinen pojištění sjednat bez zbytečného odkladu za pobytu na území, nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území. Předložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění se dále nevyžaduje, pokud zastupitelský úřad od jeho vyžádání při udělení diplomatického nebo zvláštního víza upustil, pobývá-li cizineccizinec na území v zájmu České republiky nebo jde-li o občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka. § 180j Doklad o cestovním zdravotním pojištění při pobytu nad 90 dnů (1) Dokladem o cestovním zdravotním pojištění při pobytu nad 90 dnů se pro účely tohoto zákona rozumí doklad, kterým cizineccizinec prokazuje pojištění kryjící náklady, které je povinen uhradit po dobu svého pobytu na území v případě poskytnutí nutné a neodkladné zdravotní péče, včetně nákladů spojených s převozem nebo, v případě jeho úmrtí spojených s převozem jeho tělesných ostatků, do státu, jehož cestovní doklad vlastní, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt. Výše sjednaného limitu pojistného plnění na jednu pojistnou událost činí nejméně 400 000 EUR, a to bez spoluúčasti pojištěného na výše uvedených nákladech. (2) Cestovní zdravotní pojištění podle odstavce 1 může být sjednáno: a) u pojišťovny oprávněné provozovat toto pojištění na území45), b) u pojišťovny, která je oprávněna takové pojištění provozovat v ostatních členských státech Evropské unie anebo ve státě, který je vázán Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru1d), nebo ve státě, jehož cestovní doklad cizineccizinec vlastní, popřípadě v jiném státě, ve kterém má cizineccizinec povolen pobyt. (3) V případě pojištění uzavřeného v zahraničí cizineccizinec současně s dokladem o cestovním zdravotním pojištění podle odstavce 1 předloží: a) úředně ověřené překlady pojistné smlouvy a všeobecných pojistných podmínek do českého jazyka, prokazující uzavření cestovního zdravotního pojištění, především pak rozsahu pojištění, limitu pojistného plnění 400 000 EUR a skutečnosti, že pojištění je uzavřeno bez spoluúčasti pojištěného, b) na požádání doklad o úhradě pojistného za pojištění na celou dobu požadovaného pobytu na území. (4) Doklad o cestovním zdravotním pojištění podle odstavce 1 se od cizincecizince nevyžaduje, je-li zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu33), jsou-li náklady spojené s poskytnutím zdravotních služeb hrazeny na základě mezinárodní smlouvy nebo pokud cizineccizinec prokáže, že jsou tyto služby hrazeny jiným způsobem, a to na základě písemného závazku právnické osoby, je-li pobyt cizincecizince na území přínosný pro rozvoj duchovních hodnot, ochranu lidských práv anebo jiných humanitárních hodnot, ochranu přírodního prostředí, kulturních památek a tradic, rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu, na základě písemného závazku státního orgánu nebo na základě závazku obsaženého v policiípolicií ověřeném pozvání podle § 15. (5) Vstupuje-li cizineccizinec na území České republiky s dokladem o cestovním zdravotním pojištění podle odstavce 1, je povinen nejpozději do 90 dnů ode dne vstupu na území České republiky uzavřít cestovní zdravotní pojištění v rozsahu komplexní zdravotní péče podle odstavce 8, a to u pojišťovny oprávněné provozovat toto pojištění na území45). (6) Cestovní zdravotní pojištění v případě žádosti o vízum k pobytu nad 90 dnů, je-li o něj žádáno na území, nebo o prodloužení doby pobytu na území, může být sjednáno pouze u pojišťovny oprávněné provozovat toto pojištění na území45) a musí být sjednáno v rozsahu komplexní zdravotní péčekomplexní zdravotní péče ve smyslu odstavce 8. (7) Pojistná smlouva týkající se pojištění podle odstavce 1 nesmí vylučovat poskytnutí pojistného plnění v případě úrazu, ke kterému došlo z důvodu úmyslného jednání, zavinění nebo spoluzavinění pojištěného ani v důsledku požití alkoholu, omamných nebo psychotropních látek pojištěným. (8) Komplexní zdravotní péčíKomplexní zdravotní péčí se rozumí zdravotní péče poskytnutá pojištěnému smluvními poskytovateli zdravotních služeb pojistitele bez přímé úhrady nákladů na léčení pojištěným s cílem zachovat jeho zdravotní stav z doby před uzavřením pojistné smlouvy. Z tohoto pojištění nesmí být vyloučena preventivní ani dispenzární zdravotní péče ani zdravotní péče související s těhotenstvím pojištěné matky a porodem jejího dítěte. (9) Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou, doklady kterých pojišťoven z třetích zemí nelze uznávat jako doklady o cestovním zdravotním pojištění podle odstavce 1. § 180ja Společné ustanovení o cestovním zdravotním pojištění (1) Pojišťovna, která podle § 180j odst. 2 písm. a) sjednává cestovní zdravotní pojištění, zveřejní vzor pojistné smlouvy o cestovním zdravotním pojištění a pojistné podmínky na svých webových stránkách. (2) Požádá-li pojistník pojišťovnu, s níž má podle § 180j odst. 2 písm. a) sjednáno cestovní zdravotní pojištění, o sjednání nového cestovního zdravotního pojištění, je pojišťovna povinna předložit pojistníkovi nový návrh na uzavření smlouvy a tuto smlouvu s ním uzavřít. To platí i v případě, požádá-li o pojištění stejné osoby jiný pojistník. § 180jb Registr zdravotního pojištění cizinců (1) Pojišťovna, která podle § 180j odst. 2 písm. a) sjedná cestovní zdravotní pojištění, předá údaje o sjednaném cestovním zdravotním pojištění v rozsahu odstavce 2 do registru zdravotního pojištění cizincůcizinců, který vede a spravuje Česká kancelář pojistitelů. Předmětné údaje pojišťovna předává způsobem umožňujícím dálkový přístup (on-line) nejpozději do 24 hodin od uzavření smlouvy o cestovním zdravotním pojištění. (2) Registr zdravotního pojištění cizinců obsahuje údaje o sjednaném cestovním zdravotním pojištění v rozsahu jméno, příjmení, popřípadě ostatní jména pojištěného, datum a místo narození pojištěného, státní občanství pojištěného, číslo, typ a platnost jeho cestovního dokladu, datum vzniku, změny, doby přerušení a zániku pojištění u příslušné pojišťovny, název pojišťovny a adresa sídla, odkaz na vzor pojistné smlouvy daného pojistitele dle § 180ja a číslo a platnost oprávnění k pobytu. Registr zdravotního pojištění cizinců dále obsahuje rodné číslo, popřípadě jiné číslo pojištěného a adresu místa hlášeného pobytu pojištěného na území, jsou-li k dispozici. Údaje podle tohoto odstavce se v registru zdravotního pojištění cizinců uchovávají po dobu 10 let ode dne zániku pojištění. (3) Státní orgány a právnické osoby, které z úřední povinnosti anebo vzhledem k předmětu své činnosti vedou evidenci osob, jsou povinny na písemnou výzvu České kanceláře pojistitelů a ve lhůtách jí stanovených sdělovat České kanceláři pojistitelů údaje potřebné pro vedení registru zdravotního pojištění cizincůcizinců. Tyto údaje se poskytují bezplatně a elektronicky. (4) Údaje z registru zdravotního pojištění cizincůcizinců se pro účely výkonu jejich působnosti poskytují ministerstvu a policii a v rozsahu údajů uvedených v odstavci 2 také poskytovatelům zdravotních služeb. Tyto údaje se poskytují bezplatně a elektronicky způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. (5) Česká kancelář pojistitelů a pojišťovny využívají k plnění svých povinností při naplňování a správě registru zdravotního pojištění cizincůcizinců údaje a informační systém podle zákona upravujícího pojišťovnictví. (6) Na úhradě nákladů za vedení registru zdravotního pojištění cizincůcizinců se podílejí pojišťovny sjednávající cestovní zdravotní pojištění poměrně podle úhrnu předepsaného pojistného. § 180k Působnost stanovená podle tohoto zákona obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností a pověřenému obecnímu úřadu je přenesenou působností. HLAVA XIX ZMOCŇOVACÍ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ Zmocňovací ustanovení § 181 Vláda České republiky může v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie6a) nařízením stanovit, že a) na cizincecizince se zrušení vízové povinnosti nevztahuje; v nařízení stanoví okruh osob, jejichž pobyt na území je podmíněn udělením víza, b) cizineccizinec může na území pobývat bez víza po dobu uvedenou v tomto nařízení; v nařízení vymezí okruh osob, jejichž pobyt na území není podmíněn udělením víza. § 181a Vláda nařízením stanoví pro účely vydání a prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování a) výši investovaných peněžních prostředků a počet vytvářených pracovních míst, aby investice mohla být považována za významnou, b) v jaké části lze investování peněžních prostředků nahradit investováním jiného majetku, c) maximální počet členů statutárních orgánů nebo prokuristů obchodní korporace pro účely posouzení podstatného vlivu na její podnikání a d) nejnižší podíl cizincecizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace, v této obchodní korporaci. § 181b (1) Vláda nařízením stanoví maximální počet žádostí, které lze podat v rámci období 1 roku rozvrženého rovnoměrně na jednotlivé kalendářní měsíce na příslušném zastupitelském úřadu, jde-li o žádosti o a) vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání, b) povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování, nebo c) zaměstnaneckou kartuzaměstnaneckou kartu. (2) V případě víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a zaměstnaneckých karetzaměstnaneckých karet může být maximální počet žádostí, které lze podat v rámci období 1 roku rozvrženého rovnoměrně na jednotlivé kalendářní měsíce na příslušném zastupitelském úřadu, dále rozvržen na maximální počet žádostí o víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a o zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty, které lze podat v rámci jednotlivých vládou schválených programů, a maximální počet ostatních žádostí o víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a zaměstnaneckou kartuzaměstnaneckou kartu. (3) Příslušný zastupitelský úřad zveřejňuje na své úřední desce a svých internetových stránkách informaci o maximálním počtu žádostí, které lze pro jednotlivé druhy oprávnění k pobytu uvedené v odstavci 1 podat, včetně rozvržení na maximální počet žádostí o víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a o zaměstnaneckou kartuzaměstnaneckou kartu, které lze podat v rámci jednotlivých vládou schválených programů, a maximální počet ostatních žádostí o víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a o zaměstnaneckou kartuzaměstnaneckou kartu, počtu žádostí, které lze podat do vyčerpání maximálního počtu, a o rozvržení přijímání žádostí v rámci období 1 roku rozvrženého rovnoměrně na jednotlivé kalendářní měsíce stanoveného v nařízení vlády vydaném podle odstavce 1. § 182 (1) Ministerstvo právním předpisem stanoví a) náležitosti fotografie a počet fotografií vyžadovaných od cizincecizince podle tohoto zákona, b) po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie27), kteří cizincicizinci mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území pouze na základě uděleného letištního průjezdního víza, c) výši nákladů na ubytováníubytování, stravování a přepravu po území cizincecizince zajištěného za účelem správního vyhoštěnísprávního vyhoštění, d) po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí technické podmínky a postup při pořizování a dalším zpracovávání biometrických údajů, včetně postupu při pořizování biometrických údajů u cizincůcizinců s neobvyklými anatomickými nebo fyziologickými předpoklady pro zobrazení obličeje nebo pořízení otisků prstů na pravé a levé ruce, e) po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí seznam zemí, jejichž státní příslušníci jsou oprávněni požádat o udělení víza, vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na jiném zastupitelském úřadu než ve státě, jehož je cizineccizinec státním příslušníkem, popřípadě jenž vydal cestovní doklad, jehož je cizineccizinec držitelem, nebo ve státě, ve kterém má cizineccizinec povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt, f) technické podmínky a postup při pořizování biometrických údajů a podpisu cizincecizince pro účely vydání průkazu o povolení k pobytu, g) vzor tiskopisu protokolu podle § 117a odst. 4 a podmínky jeho zpracování, h) obsahovou náplň a časový rozsah adaptačně-integračního kurzu a podmínky jeho absolvování, požadavky na organizační zajištění adaptačně-integračního kurzu, výši úhrady za účast cizincecizince na adaptačně-integračním kurzu a povinné náležitosti dokladu o absolvování adaptačně-integračního kurzu, i) požadavky na odbornou způsobilost lektorů a tlumočníků, obsah, rozsah a další náležitosti zkoušek pro lektory a tlumočníky adaptačně-integračních kurzů a způsob jejich hodnocení a provedení. (2) Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup vzory tiskopisů používaných podle tohoto zákona. (3) Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou seznam zaměstnánízaměstnání, u nichž se vysoká kvalifikace dokládá vyššími odbornými dovednostmi. § 182a (1) Vláda stanoví nařízením pro účely získání povolení k trvalému pobytu na území podle hlavy IV a) rozsah znalostí českého jazyka pro účely zkoušky z jazyka, b) bližší pravidla organizace zkoušky z jazyka, včetně určování zadání zkoušky Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, organizačního řádu a zveřejňování informace o organizaci zkoušky, c) vzor dokladu o absolvování zkoušky z jazyka, d) strukturu a termíny předkládání přehledu o počtu zkoušených, e) jazykové zkoušky rovnocenné pro účely tohoto zákona zkoušce z jazyka, f) nejvyšší možnou úplatu, splatnost úplaty a podmínky, kdy se úplata za zkoušku z jazyka nehradí. (2) Ministerstvo práce a sociálních věcí pro účely vydávání modrých karet vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv průměrnou hrubou roční mzdu v České republice vždy s účinností od 1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců. § 182b Policie je oprávněna pro informaci veřejnosti zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup čísla ztracených, odcizených nebo neplatných dokladů vydaných podle tohoto zákona a datum ohlášení ztráty nebo odcizení těchto dokladů. Přechodná ustanovení § 183 (1) Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle právních předpisů platných v době zahájení řízení. (2) Víza udělená a rozhodnutí učiněná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za víza a rozhodnutí podle tohoto zákona, pokud není dále stanoveno jinak. (3) Trvalý pobyt povolený podle dosavadního právního předpisu se považuje za povolení k pobytu. (4) Kde jiné předpisy hovoří o povolení k pobytu krátkodobému nebo dlouhodobému, rozumí se jím přechodný pobyt na území podle tohoto zákona. (5) Cestovní průkaz totožnostitotožnosti a průkaz o povolení k pobytu cizince vydané podle dosavadních právních předpisů se považují za vydané podle tohoto zákona po dobu platnosti v něm vyznačenou. (6) Uchovávací doba písemných informací evidovaných před účinností tohoto zákona se řídí předpisy platnými v době jejich zaevidování, pokud nepřesahuje dobu podle § 160 odst. 5. Přesahuje-li vyznačená uchovávací lhůta lhůtu podle § 160 odst. 5 nebo není-li u jednotlivých evidovaných spisů uchovávací lhůta vyznačena, provozovatel tyto evidenční materiály posoudí z hlediska jejich dalšího uchovávání podle zvláštního právního předpisu a materiály nemající archivní hodnotu zničí. (7) Vytřídění současných evidenčních fondů provede jejich provozovatel ve lhůtě do 30 let ode dne účinnosti tohoto zákona. (8) Platnost rozhodnutí o zákazu pobytů uložených podle dosavadních předpisů není dotčena. Tato rozhodnutí se považují za rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění. (9) Dosavadní rozhodnutí vlády o zrušení vízové povinnosti zůstávají v platnosti po dobu 24 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. § 184a Česká republika na základě závazků, které převzala ratifikací Úmluvy o právech dítěte53), jakožto mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách podle čl. 10 Ústavy České republiky, a s odkazem zejména na ustanovení čl. 23 odst. 2 a 3, čl. 24 odst. 1 a 2 Úmluvy se zavazuje uhradit zdravotní péči poskytnutou novorozenci narozenému v období od 1. ledna 2000 do dne účinnosti tohoto zákona cizincůmcizincům, kteří mají právo trvalého pobytu na území na základě povolení k pobytu za podmínky, že novorozenec v tomto období nebyl zdravotně pojištěn. Úhrada péče se provede ze zvláštního účtu, který za tímto účelem z prostředků státního rozpočtu zřídí Ministerstvo zdravotnictví. ČÁST TŘETÍ Novela zákona o správních poplatcích § 186 Správní poplatky Příloha k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb. a zákona č. 223/1999 Sb., se mění takto: 1. V položce 99 písm. a) se zrušují slova „nebo cestovního průkazu totožnosti“. 2. V položce 99 osvobození zní: „Osvobození: Od poplatku je osvobozeno vydání cestovní přílohy dětem do 15 let.“. 3. V položce 99 se doplňuje poznámka, která včetně nadpisu zní: „Poznámka: Správní orgán nevybere poplatek za vydání cestovního dokladu z moci úřední.“. 4. Položka 100, včetně poznámky zní: „Položka 100 a) Povolení k pobytu cizinci| Kč | 1 000,- ---|---|--- b) Povolení k pobytu cizinci mladšímu 15 let| Kč | 500,- c) Prodloužení platnosti průkazu povolení k pobytu pro cizince| Kč | 1 000,- d) Provedení změny v průkazu povolení k pobytu pro cizince (za každou změnu)| Kč | 300,- e) Vydání průkazu povolení k pobytu pro cizince náhradou za průkaz poškozený, zničený, ztracený nebo odcizený| Kč | 1 000,- Poznámka: Správní orgán nevybere poplatek za vydání průkazu povolení k pobytu náhradou za rozhodnutí o povolení k pobytu a za vydání tohoto průkazu náhradou za potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu.“. 5. Položka 101, včetně osvobození, zmocnění a poznámky zní: „Položka 101 a) Udělení českého víza k pobytu na území České republiky na hraničním přechodu České republiky| Kč | 1 500,- ---|---|--- b) Udělení víza k pobytu nad 90 dnů na území České republiky| Kč | 1 000,- c) Udělení průjezdního víza jednosměrného, výjezdního víza, víza za účelem strpění pobytu na území České republiky| Kč | 200,- d) Prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu do 90 dnů uděleného na hraničním přechodu České republiky nebo českým zastupitelským úřadem| Kč | 200,- e) Prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů, včetně prodloužení jeho platnosti| Kč | 1 000,- f) Prodloužení platnosti víza za účelem strpění pobytu| Kč | 200,- g) Ověření pozvání cizince do České republiky| Kč | 200,- Osvobození: Od poplatků podle této položky je osvobozeno: a) Udělení, prodloužení platnosti nebo doby pobytu na české vízum z důvodů zdravotnické pomoci. b) Udělení nebo prodloužení platnosti českého víza cizinci mladšímu 15 let. Za udělení českého víza se považuje i zapsání dítěte mladšího 15 let narozeného na území České republiky do víza zákonného zástupce. Od poplatku podle této položky je osvobozeno i prodloužení doby pobytu na české vízum pro cizince mladšího 15 let. c) Udělení českého víza na hraničním přechodu České republiky cizinci, který požádal o dočasnou ochranu, a udělení českého víza opravňujícího cizince k pobytu za účelem dočasné ochrany, o které požádal na území České republiky, včetně prodloužení jeho platnosti. Zmocnění: 1. Správní orgán může od poplatku podle této položky upustit nebo poplatek snížit, je-li zachována vzájemnost. 2. Správní orgán může od poplatku podle této položky upustit, jde-li o udělení českého víza na hraničním přechodu za účelem nezbytného pobytu na území České republiky při letecké tranzitní přepravě, při nouzovém přistání letadla nebo v jiných případech nouze nezaviněných cizincem anebo je-li cizinec vrácen zpět na území České republiky orgány cizího státu. Poznámka: Správní orgán vybere poplatek podle písmene e) této položky i v případě, je-li prodlužována pouze doba pobytu. Správní orgán nevybere poplatek, pokud provádí zpoplatňovaný úkon podle této položky z moci úřední.“. 6. Položka 132 bod 1 zní: „1. Udělení a) Víza k pobytu do 90 dnů jednorázového, průjezdního víza jednosměrného, letištního víza jednosměrného| Kč| 800,- ---|---|--- b) Víza k pobytu do 90 dnů vícenásobného| Kč| 3000,- c) Víza k pobytu nad 90 dnů| Kč| 1500,- d) Průjezdního víza obousměrného, letištního víza obousměrného| Kč| 1200,- e) Průjezdního víza bez omezení počtu cest| Kč| 3000,-“. 7. V položce 132 osvobození zní: „Osvobození: Od poplatků podle této položky je osvobozeno - udělení diplomatického víza nebo zvláštního víza, je-li zachována vzájemnost, - udělení českého víza významným osobám, osobám mladším 15 let nebo z důvodů zdravotnické a humanitární pomoci, - udělení víza za účelem převzetí povolení k pobytu, - udělení víza za účelem studia, je-li zachována vzájemnost.“. 8. Položka 153 písmeno a) zní: „a) o vydání Povolení k pobytu| Kč| 200,-“. ---|---|--- ČÁST ČTVRTÁ Novela zákona o cestovních dokladech § 187 Zákon č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí, ve znění zákona č. 150/1996 Sb., se mění takto: Ustanovení § 5 odst. 3, § 11 a 26 se zrušují. ČÁST PÁTÁ Novela občanského soudního řádu § 188 Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb. a zákona č. 165/1998 Sb., se mění takto: 1. V § 120 odst. 2 se za slova „znovuobnovení jejich činnosti“ doplňuje čárka a vkládají se slova „v řízení o zákonnosti zajištění cizince a o jeho propuštění“. 2. Za § 200n se vkládají nové § 200o až 200u, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 34e) zní: „Řízení o zákonnosti zajištění cizince a o jeho propuštění § 200o (1) Jestliže orgán Policie České republiky (dále jen „policie“) pravomocně rozhodl podle zvláštního právního předpisu34e) o zajištění cizince, může se cizinec obrátit na soud s návrhem, aby přezkoumal zákonnost pravomocného rozhodnutí o zajištění a nařídil propuštění. Podání návrhu nemá odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí. (2) Jestliže nebylo ukončeno zajištění cizince podle zvláštního právního předpisu,34e) může se cizinec obrátit na soud s návrhem, aby nařídil jeho propuštění na svobodu z důvodu, že nejsou splněny podmínky pro trvání jeho zajištění stanovené zvláštním právním předpisem. (3) Návrh podle odstavce 1 musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat označení účastníků řízení, označení rozhodnutí, které napadá, uvedení důvodů, v čem navrhovatel spatřuje nezákonnost rozhodnutí, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. (4) Návrh podle odstavce 2 musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4, § 79 odst. 1) obsahovat označení rozhodnutí, jímž bylo pravomocně rozhodnuto o zajištění navrhovatele, musí být uvedeno, v jakých skutečnostech navrhovatel spatřuje nezákonnost trvání zajištění, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se navrhovatel domáhá. (5) Navrhovatel je povinen k návrhu připojit listinné důkazy, jichž se dovolává, pokud nejde o listinné důkazy, které jsou obsaženy ve spisech odpůrce, které se vydaného rozhodnutí týkají. § 200p (1) K řízení je příslušný soud, v jehož obvodu je zařízení pro zajištění cizinců (dále jen „zařízení“), v němž je navrhovatel povinen se zdržovat; pokud navrhovatel v době podání návrhu není do zařízení umístěn, je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo orgánu policie, který rozhodl o zajištění navrhovatele. (2) Účastníky řízení jsou navrhovatel a příslušný orgán policie, který vydal rozhodnutí o zajištění. § 200q (1) Návrh se podává u příslušného soudu nebo prostřednictvím orgánu policie, který vydal rozhodnutí o zajištění. (2) Soud si vyžádá spisy, které se zajištění navrhovatele týkají. Orgán policie je povinen je neprodleně soudu předložit. Je-li návrh podán prostřednictvím orgánu policie, je tento orgán povinen k návrhu připojit spisy, které se navrhovatele týkají, a doručit je spolu s návrhem do 24 hodin příslušnému soudu. § 200r (1) Příslušný orgán policie, který vydal napadené rozhodnutí, je povinen umožnit navrhovateli účast při jednání. (2) Jednání není třeba nařizovat, jestliže z obsahu spisu je nepochybné, že rozhodnutí o zajištění je nezákonné nebo že nejsou splněny zákonné podmínky pro trvání zajištění. § 200s (1) Je-li podán návrh podle § 200o odst. 1, soud provede důkazy potřebné pro posouzení správnosti napadeného rozhodnutí a pro posouzení, zda důvody zajištění trvají; důvod zajištění nemůže být měněn. Důkazy provedené v řízení, jež předcházelo napadenému rozhodnutí, může soud vzít za svá skutková zjištění, pokud je navrhovatel ve svém návrhu nezpochybnil. (2) Pro přezkoumávání zákonnosti rozhodnutí je pro soud rozhodující skutkový stav, který tu byl v době vydání napadeného rozhodnutí. K vadám řízení před orgánem policie soud přihlédne, jen jestliže vzniklé vady mohly mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. (3) Dojde-li soud k závěru, že napadené rozhodnutí je zákonné, rozhodne, že se návrh zamítá; jinak napadené rozhodnutí zruší a nařídí propuštění navrhovatele na svobodu. Byl-li návrh zamítnut, avšak důvody, pro než bylo napadené rozhodnutí vydáno, již pominuly, rozhodne o propuštění navrhovatele na svobodu. § 200t Dojde-li soud po projednání návrhu podle § 200o odst. 2 k závěru, že nejsou splněny podmínky pro trvání zajištění stanovené zvláštním právním předpisem, rozhodne o propuštění navrhovatele na svobodu. Byl-li návrh zamítnut, přísluší navrhovateli právo domáhat se ze stejných důvodů dalšího přezkoumání zákonnosti trvání zajištění nejdříve po uplynutí 3 týdnů od právní moci rozhodnutí. § 200u (1) Soud je povinen návrh projednat přednostně a s největším urychlením. (2) Soud rozhoduje usnesením. (3) Proti usnesení soudu nejsou opravné prostředky přípustné. (4) Doručením navrhovateli je usnesení vykonatelné. (5) Nařídil-li soud usnesením propuštění navrhovatele na svobodu při jednání, doručí toto usnesení účastníkům řízení bezprostředně po jeho vyhlášení. Bylo-li rozhodováno bez jednání, doručí soud usnesení účastníkům řízení do 24 hodin od jeho vydání. Orgán policie, který vydal rozhodnutí o zajištění, je v obou případech po doručení usnesení povinen neprodleně učinit opatření, aby orgán policie, který provozuje zařízení, v němž je navrhovatel zajištěn, navrhovatele bez průtahů propustil. 34e) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.“. ČÁST ŠESTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 189 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky. 2. Zákon č. 190/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky. 3. Článek I zákona č. 150/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky. § 190 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Špidla v. r. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (kodifikované znění), v platném znění. 1a) Zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky). 1b) Smlouva o fungování Evropské unie. 1c) Například Dohoda mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob. 1d) Přílohy V a VIII Dohody o Evropském hospodářském prostoru a rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 158/2007 ze dne 7. prosince 2007, kterým se mění příloha V (Volný pohyb pracovníků) a příloha VIII (Právo usazování) Dohody o EHP. 2) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky. 3a) Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců. 3a) Zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic). 3b) Zákon č. 191/2016 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně souvisejících zákonů (zákon o ochraně státních hranic). 4a) Nařízení Rady ES č. 2133/2004 ze dne 13. prosince 2004, kterým se příslušným orgánům členských států ukládá povinnost systematicky opatřovat otiskem razítka cestovní doklady státním příslušníkům třetích zemí při překročení vnějších hranic členských států a kterým se k tomuto účelu mění prováděcí úmluva k Schengenské dohodě a Společná příručka. 5) Hlava dvacátá pátá trestního řádu. 5a) Dohoda mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, podepsaná v Schengenu v Lucemburském velkovévodství dne 14. června 1985. Úmluva podepsaná dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích. 5b) Hlava dvacátá pátá trestního řádu. 5c) Rozhodnutí Rady 2004/574/ES ze dne 29. dubna 2004, kterým se mění část II Společné příručky. 5d) § 101 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 6) § 5 odst. 1 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. 6a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 ze dne 14. listopadu 2018, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (kodifikované znění), v platném znění. 7) § 26 až 32 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 163/1993 Sb. 7a) § 18 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví. 7b) Rozhodnutí Rady o společné akci přijaté Radou na základě čl. K.3 odst. 2 písm. b) Smlouvy o Evropské unii týkající se možnosti cestování žáků ze třetích zemí s bydlištěm v některém členském státě (94/795/JVV). 8b) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 8c) Rozhodnutí Rady 2004/17/ES ze dne 22. prosince 2003, kterým se mění část V bod 1.4 Společné konzulární instrukce a část I bod 4.1.2 Společné příručky, s ohledem na zařazení požadavku na doklad o uzavření cestovního zdravotního pojištění mezi doklady pro udělení jednotného vstupního víza. 8d) Úmluva k provedení Schengenské dohody podepsané dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích. Rozhodnutí výkonného výboru SCH/Com (99)13 ze dne 28. dubna 1999 o konečném znění Společné příručky a Společné konzulární instrukce. Rozhodnutí Rady 2004/17/ES ze dne 22. prosince 2003, kterým se mění část V bod 1.4 Společné konzulární instrukce a část I bod 4.1.2 Společné příručky, s ohledem na zařazení požadavku na doklad o uzavření cestovního zdravotního pojištění mezi doklady pro udělení jednotného vstupního víza. 8e) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 8f) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 8g) Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. 9) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. 9a) Směrnice Rady 2001/40/ES ze dne 28. května 2001 o vzájemném uznávání rozhodnutí o vyhoštění státních příslušníků třetích zemí. 9c) § 2 a 3 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. 9d) § 3 odst. 2 a 3 zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu. Nařízení vlády č. 664/2004 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima. 9e) § 26 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 9f) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair. 9g) Směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004, týkající se vydávání povolení k pobytu občanům třetích zemí, kteří se stali oběťmi obchodování s lidmi nebo kteří se stali objekty převaděčství a spolupracují s příslušnými orgány. 9h) § 232a trestního zákona. 9i) § 171a a 171d trestního zákona. 9j) Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění zákona č. 379/2007 Sb. 9k) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 9n) § 20a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb. 9o) § 24 odst. 2 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. 10) § 57 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 10a) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 10b) Například § 114 zákona č. 561/2004 Sb. 10c) Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. 11) § 12 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 2/2002 Sb. a zákona č. 165/2006 Sb. 11a) Vyhláška č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech a přečíslování budov a o postupu a oznamování čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel, ve znění vyhlášky č. 193/2001 Sb. 11b) § 17a zákona č. 94/1963 Sb. 11c) § 27 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 12a) § 151 zákona č. 500/2004 Sb. 13) Směrnice Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států. 13a) Například obchodní zákoník, živnostenský zákon, zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. 13c) § 32 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. 13d) § 30 a 31 zákona č. 155/1995 Sb. 13e) § 25 a § 38 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb. 13f) Například Směrnice Rady 68/360/EHS, o odstranění omezení pohybu a pobytu pracovníků členských států a jejich rodinných příslušníků uvnitř Společenství. 14) § 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 15a) Článek 2 bod 14 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006. 15b) Příloha V, část A odstavec 3 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006. 15c) Článek 3 Směrnice Rady 2001/51/ES ze dne 28. června 2001, kterou se doplňuje článek 26 úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985. 15d) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. 15e) Rozhodnutí zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 25. června 1996 o zavedení náhradního cestovního dokladu (96/409/SZBP). 15f) Nařízení Rady (ES) č. 2252/2004 ze dne 13. prosince 2004 o normách pro bezpečnost a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy, v platném znění. 16) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 16a) § 2 odst. 7 a § 14a odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 165/2006 Sb. 16b) § 15 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 326/1999 Sb. 17a) Nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států. 18) Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů. 19) § 1 odst. 2 a 3 zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 19a) § 36 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 20) Směrnice Rady 2003/110/ES ze dne 25. listopadu 2003 o pomoci při tranzitu za účelem vyhoštění leteckou cestou. 20a) Nařízení Rady (ES) č. 871/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zavedení některých nových funkcí v Schengenském informačním systému, včetně boje proti terorismu. 21) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů. 21b) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 22) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 23) § 17 písm. l) zákona č. 256/1992 Sb. 24a) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 24c) Část druhá a třetí správního řádu. 25) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. 26) § 244 až 250k zákona č. 99/1963 Sb. 26b) Rozhodnutí výkonného výboru SCH/Com (99)13 ze dne 28. dubna 1999 o konečném znění Společné příručky a Společné konzulární instrukce. 27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex), v platném znění. 28) § 42 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 134/2006 Sb. a zákona č. 176/2007 Sb. 30) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. 31) Vyhláška č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení o přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel, ve znění vyhlášky č. 193/2001 Sb. 32) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1883 ze dne 20. října 2021 o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci a o zrušení směrnice Rady 2009/50/ES. 33) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. 34) § 319 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 362/2007 Sb. 35) Například zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů. 37) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění). 38) § 143 správního řádu. 39) § 14a odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 165/2006 Sb. 40) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1954 ze dne 25. října 2017, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1030/2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí. 41) Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. 42) § 27 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. 43) § 2 písm. u) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů. 44) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 45) Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. 46) § 75 trestního zákoníku. § 15a zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 494/2012 Sb. 49) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/98/EU ze dne 13. prosince 2011 o jednotném postupu vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků ze třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě. 50) § 98a zákona č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 51) § 10 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 51) Nařízení Rady (ES) č. 1683/95 ze dne 29. května 1995, kterým se stanoví jednotný vzor víz. 52) § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. 53) Sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 104/1991 Sb., o sjednání Úmluvy o právech dítěte. 54) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/36/EU ze dne 26. února 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem zaměstnání jako sezónní pracovníci. 55) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/66/EU ze dne 15. května 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti. 56) Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). 57) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů. 59) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1953 ze dne 26. října 2016, kterým se zavádí evropský cestovní doklad pro návrat neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí a zrušuje doporučení Rady ze dne 30. listopadu 1994. 60) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS). Rozhodnutí Rady 2004/512/ES ze dne 8. června 2004 o zřízení Vízového informačního systému (VIS), v platném znění. Rozhodnutí Rady 2008/633/SVV ze dne 23. června 2008 o konzultačním přístupu určených orgánů členských států a Europolu do Vízového informačního systému (VIS) pro účely prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů, v platném znění. 61) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 ze dne 30. listopadu 2017, kterým se zřizuje Systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států, kterým se stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva a kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody a nařízení (ES) č. 767/2008 a (EU) č. 1077/2011, v platném znění. 62) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624. 63) Čl. 2 bod 9 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000, v platném znění. 64) § 48 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě). 65) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1157 ze dne 20. června 2019 o posílení zabezpečení průkazů totožnosti občanů Unie a povolení k pobytu vydávaných občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, kteří vykonávají své právo volného pobytu. 66) Nařízení Rady (ES) č. 2252/2004, v platném znění. Nařízení Rady (ES) č. 1030/2002, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1157. 67) Čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860 o využívání Schengenského informačního systému při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. Čl. 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1861 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol, o změně Úmluvy k provedení Schengenské dohody a o změně a zrušení nařízení (ES) č. 1987/2006. Čl. 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, o změně a o zrušení rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1986/2006 a rozhodnutí Komise 2010/261/EU. Čl. 14 a 16 až 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226, v platném znění. Čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240, v platném znění. 68) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008. 69) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860, v platném znění. 70) § 10c odst. 1 a § 10d zákona č. 150/2017 Sb., ve znění zákona č. 453/2024 Sb.
Zákon č. 342/1999 Sb.
Zákon č. 342/1999 Sb. Zákon o státních dluhopisových programech na úhradu jistin státního dluhu splatných v roce 2000 a schodku státního rozpočtu České republiky za rok 1999 převyšujícího rozpočtovaný schodek Vyhlášeno 23. 12. 1999, datum účinnosti 1. 1. 2000, částka 109/1999 * § 1 - Státní dluhopisový program na úhradu jistin státního dluhu splatných v roce 2000 * § 2 - Státní dluhopisový program na úhradu schodku státního rozpočtu České republiky za rok 1999 převyšujícího rozpočtovaný schodek * § 3 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2000 342 ZÁKON ze dne 16. prosince 1999 o státních dluhopisových programech na úhradu jistin státního dluhu splatných v roce 2000 a schodku státního rozpočtu České republiky za rok 1999 převyšujícího rozpočtovaný schodek Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Státní dluhopisový program na úhradu jistin státního dluhu splatných v roce 2000 (1) Rozsah státního dluhopisového programu na úhradu jistin státního dluhu splatných v roce 2000 je 71 011 000 000 Kč. (2) Veškeré závazky vyplývající z tohoto státního dluhopisového programu budou splaceny nejpozději uplynutím 35 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. § 2 Státní dluhopisový program na úhradu schodku státního rozpočtu České republiky za rok 1999 převyšujícího rozpočtovaný schodek (1) Rozsah státního dluhopisového programu na úhradu schodku státního rozpočtu České republiky za rok 1999 převyšujícího rozpočtovaný schodek se rovná rozdílu, o který schodek státního rozpočtu za rok 1999, vyčíslený Ministerstvem financí po skončení roku 1999, převyšuje rozpočtovaný schodek. (2) Veškeré závazky vyplývající z tohoto státního dluhopisového programu budou splaceny nejpozději uplynutím 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. § 3 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 329/1999 Sb.
Zákon č. 329/1999 Sb. Zákon o cestovních dokladech Vyhlášeno 27. 12. 1999, datum účinnosti 1. 7. 2000, částka 107/1999 * ČÁST PRVNÍ - CESTOVNÍ DOKLADY (§ 1 — § 41) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 150/1996 Sb. (§ 43 — § 43) * ČÁST ČTVRTÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 44 — § 45) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (453/2024 Sb.) 329 ZÁKON ze dne 30. listopadu 1999 o cestovních dokladech Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ CESTOVNÍ DOKLADY § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje vydávání cestovních dokladů státním občanům České republiky (dále jen „občan“), jejich používání občany a vedení agendového informačního systému evidence cestovních dokladů (dále jen „evidence cestovních dokladů“) a agendového informačního systému evidence diplomatických a služebních pasů (dále jen „evidence diplomatických a služebních pasů“). HLAVA I VYDÁVÁNÍ CESTOVNÍCH DOKLADŮ Díl 1 Pojem, druhy a používání cestovních dokladů Pojem a používání cestovního dokladu § 2 (1) Cestovní doklad je veřejná listina opravňující občana k překračování státních hranic České republiky (dále jen „hranice“) přes hraniční přechod, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, (dále jen „mezinárodní smlouva“). Cestovním dokladem občan prokazuje své jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, podobu, státní občanství České republiky1) (dále jen „státní občanství“) a další údaje zapsané nebo zpracované v cestovním dokladu podle tohoto zákona. (2) Cestovní doklad je zakázáno požadovat a přijímat jako zástavu a odebírat jej při vstupu do objektů nebo na pozemky. (3) Je zakázáno pořizovat jakýmikoliv prostředky kopie cestovního dokladu bez souhlasu1a) občana, kterému byl cestovní doklad vydán, pokud zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva nestanoví jinak. (4) Údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji (§ 5 odst. 2) nelze zpracovávat jiným způsobem, než jaký stanoví zákon. § 3 (1) Překročit vnější hranici1a) přes hraniční přechod lze jen s platným cestovním dokladem, v provozní době a v souladu s účelem zřízení hraničního přechodu. Občan může použít k překročení vnější hranice cestovní doklad jiného státu, pokud je také jeho občanem. K překročení hranice1f) s členským státem Evropské unie lze jako cestovní doklad použít i občanský průkaz1d). Občanský průkaz lze použít jako cestovní doklad také k překročení vnější hranice1f), pokud tak stanoví mezinárodní smlouva nebo pokud je cizí stát, který uznal občanský průkaz jako cestovní doklad, uveden v seznamu států, do nichž lze vnější hranici1f) překročit s občanským průkazem. Tento seznam zveřejňuje Ministerstvo zahraničních věcí sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. K překročení hranice s členským státem Evropské unie nebo vnější hranice nelze jako cestovní doklad použít digitální stejnopis průkazu29). (2) Stanoví-li mezinárodní smlouva, že vnější hranici lze překračovat na jiných místech, než na hraničních přechodech, (dále jen „jiné místo“), lze jiné místo používat jen v rozsahu stanoveném takovou mezinárodní smlouvou. (3) Občan překračující vnější hranici je povinen na výzvu předložit svůj cestovní doklad a strpět jeho kontrolu včetně ověření pravosti cestovního dokladu a ověření své totožnosti pomocí osobních údajůosobních údajů zapsaných v cestovním dokladu, popřípadě porovnání biometrických údajů (§ 5 odst. 2) zpracovaných v nosiči dat prostřednictvím technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů občana s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cestovního dokladu, jde-li o cestovní doklad obsahující nosič dat s biometrickými údaji. Ověřením totožnosti podle věty první se pro účely tohoto zákona rozumí identifikace občana jako držitele cestovního dokladu podle fotografie a dalších údajů obsažených v cestovním dokladu provedená též s využitím biometrických údajů (§ 5 odst. 2), jde-li o cestovní doklad obsahující nosič dat s biometrickými údaji. Výzva k předložení cestovního dokladu a jeho kontrola přísluší PoliciiPolicii České republiky (dále jen „policiepolicie“). PoliciePolicie neumožní překročení vnější hranice1f) s občanským průkazem, jestliže má občan podle zvláštního právního předpisu14) uloženo omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí. Na vnitřní hranici se kontrola cestovního dokladu provádí v případě přijetí rozhodnutí vlády o zajišťování ochrany vnitřních hranic podle zvláštního právního předpisu.1f) (4) Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“) vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv seznam hraničních přechodů a rozsah provozu na těchto přechodech. § 4 Hraničním přechodem se pro účely tohoto zákona rozumí a) místo vymezené mezinárodní smlouvou určené k překračování státních hranic, b) mezinárodní letiště, které je vnější hranicí podle zvláštního právního předpisu,1a) pokud splňuje tyto podmínky: 1. bylo jako mezinárodní letiště určeno podle zvláštního právního předpisu,1c) 2. provozovatel letiště splnil bezpečnostní podmínky stanovené ve zvláštním právním předpisu,1a) c) vnitřní hranice, anebo d) prostor mezinárodního vlaku nebo paluba plavidla mezinárodní osobní nebo nákladní vodní dopravy v době, kdy je v tomto prostoru prováděna kontrola cestovních dokladů. § 5 Druhy cestovních dokladů (1) Druhy cestovních dokladů jsou a) cestovní pas, b) diplomatický pas, c) služební pas, d) cestovní průkaz, e) náhradní cestovní doklad Evropské unie,2a) f) jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy. (2) Cestovní doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) obsahují strojově čitelné údaje a nosič dat pro uchovávání a) údajů o zobrazení obličeje, b) údajů o otiscích prstů rukou, c) údajů zpracovaných na datové stránce cestovního dokladu a d) dalších bezpečnostních prvků stanovených přímo použitelnými právními předpisy Evropských společenství2b). Tyto cestovní doklady se vydávají ve lhůtě 30 dnů; je-li žádost podána u diplomatické mise České republiky nebo u konzulárního úřadu České republiky (dále jen „zastupitelský úřad“), s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, ve lhůtě 120 dnů. Údaje o zobrazení obličeje a údaje o otiscích prstů rukou jsou pro účely tohoto zákona údaje biometrické. (3) Občan může požádat o vydání cestovního pasu ve zkrácené lhůtě, a to a) v pracovních dnech do 24 hodin, nebo b) do 5 pracovních dnů. (4) Občanovi mladšímu 12 let, pokud přímo použitelný právní předpis Evropských společenství2c) nestanoví odlišnou věkovou hranici, nebo občanovi, u něhož není možné pořídit otisky prstů rukou z důvodů anatomických nebo fyziologických změn, popřípadě zdravotního postižení prstů rukou, se vydá cestovní doklad se strojově čitelnými údaji s nosičem dat, v němž jsou z biometrických údajů zpracovány pouze údaje o zobrazení obličeje. V nosiči dat je v tomto případě uveden údaj, že nosič dat neobsahuje otisky prstů rukou občana. (5) Vyhláškou stanoví a) ministerstvo vzory cestovního pasu a vzory jiných cestovních dokladů vydávaných na základě mezinárodní smlouvy, pokud je nestanoví tato smlouva, b) Ministerstvo zahraničních věcí vzory diplomatického pasu, služebního pasu a cestovního průkazu. Údaje zapisované do cestovního dokladu § 6 (1) Cestovní doklad obsahuje údaje stanovené tímto zákonem a přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství2c), podpis občana a jeho fotografii. Podpis občana cestovní doklad nemusí obsahovat, je-li vydán podle § 17 odst. 9. (2) Cestovní doklady vydávané s dobou platnosti delší než 1 rok obsahují vždy strojově čitelné, biometrické a další údaje stanovené tímto zákonem, včetně digitálního zpracování fotografie občana a jeho podpisu. Biometrické údaje lze použít výlučně pro ověřování pravosti cestovního dokladu a ověření totožnosti občana pomocí osobních údajůosobních údajů zapsaných v cestovním dokladu, popřípadě porovnání biometrických údajů (§ 5 odst. 2) zpracovaných v nosiči dat prostřednictvím technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů občana s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cestovního dokladu. (3) Povinnými údaji zapisovanými do cestovního dokladu jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, pohlaví, státní občanství, datum a místo narození, a jde-li o diplomatický nebo služební pas, i diplomatická nebo služební hodnost (funkce), přičemž název místa narození se zapisuje podle aktuálního stavu;2d) u občanů narozených v cizině se zapisuje pouze kód státu narození,2e) místo narození se u nich nezapisuje, b) úřední záznamy obsahující nezkrácenou podobu jména, popřípadě jmen a příjmení, pokud byly zapsány ve tvaru uvedeném v odstavci 4, c) územní a časová platnost cestovního dokladu, číslo dokladu, datum jeho vydání a označení úřadu, který jej vydal, d) strojově čitelné údaje zapisované do strojově čitelné zóny cestovního pasu, diplomatického pasu nebo služebního pasu v tomto pořadí: typ dokladu, kód vydávajícího státu, příjmení, jméno, popřípadě jména občana, číslo cestovního dokladu, státní občanství, datum narození, pohlaví, datum skončení platnosti cestovního dokladu, rodné číslo a kontrolní číslice, které jsou číselným vyjádřením vybraných údajů ve strojově čitelné zóně. (4) Nelze-li z důvodu nedostatku místa zapsat do cestovního dokladu druhé jméno, zapíše se první jméno uvedené v rodném listě a místo druhého jména se zapíše první písmeno s tečkou. Obdobně se postupuje v případě zápisu složeného příjmení. (5) Cestovní průkaz vydaný z důvodu návratu na území České republiky pro nově narozeného občana nemusí obsahovat rodné číslo. § 9 (1) PoliciePolicie při kontrole cestovního dokladu občana na hraničním přechodu zapíše na jeho žádost do cestovního dokladu záznam o překročení státní hranice, který obsahuje údaje o datu a směru překročení hranice, popřípadě o názvu hraničního přechodu. (2) Jedná-li se o cestovní doklad, do něhož nelze údaje podle odstavce 1 zapsat, policiepolicie vydá na hraničním přechodu držiteli takového cestovního dokladu na jeho žádost písemné potvrzení s těmito údaji. § 10 Změny a doplnění údajů (1) V cestovním dokladu lze provést změnu údaje o časové platnosti cestovního dokladu, je-li tímto cestovním dokladem cestovní průkaz. (2) V jiném cestovním dokladu vydaném podle mezinárodní smlouvy lze provést změny zapsaných údajů nebo doplnění údajů, jen pokud to mezinárodní smlouva umožňuje. (3) Změnu a doplnění údajů v cestovním dokladu provádí orgán příslušný k jeho vydání. V zahraničí může provádět změny údajů podle odstavce 1 zastupitelský úřad. § 11 Územní a časová platnost (1) Cestovní pas, diplomatický pas a služební pas se vydá s územní platností do všech států světa a s dobou platnosti 5 let občanům mladším 15 let, nebo 10 let občanům starším 15 let. (2) Dobu platnosti cestovních dokladů uvedených v odstavci 1 nelze prodloužit. § 12 Cestovní pas (1) Cestovní pas vydá občanovi obecní úřad obceobce s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze úřad městské části určený Statutem hlavního města Prahy (dále jen „obecní úřad obceobce s rozšířenou působností“), u něhož občan podal žádost o jeho vydání (§ 19). (2) Pokud občan podal žádost o vydání cestovního pasu u zastupitelského úřadu, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, vydá cestovní pas obecní úřad obceobce s rozšířenou působností příslušný podle místa trvalého pobytu občana nebo jeho posledního trvalého pobytu na území České republiky. (3) Pokud občan neměl trvalý pobyt na území České republiky nebo pokud jej nelze zjistit, vydá cestovní pas Magistrát města Brna. (4) Cestovní pas ve zkrácené lhůtě podle § 5 odst. 3 písm. a) a b) vydá ministerstvo nebo obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, u kterého byla žádost o vydání cestovního pasu podána (§ 19 odst. 2). § 13 Diplomatický pas (1) Diplomatický pas vydá Ministerstvo zahraničních věcí a) prezidentu republiky, b) poslanci a senátorovi, c) členovi vlády, d) soudci Ústavního souduÚstavního soudu, předsedovi Nejvyššího soudu, předsedovi Nejvyššího správního soudu, e) prezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu, f) manželu prezidenta republiky, manželu předsedy Poslanecké sněmovny a manželu předsedy Senátu, manželu člena vlády, manželu předsedy Ústavního souduÚstavního soudu, manželu předsedy Nejvyššího soudu, manželu předsedy Nejvyššího správního soudu, g) diplomatickému pracovníku Ministerstva zahraničních věcí a členům rodiny5) diplomatického pracovníka pracujícího na zastupitelském úřadě, pokud s ním žijí ve společné domácnosti v místě působení. (2) Jiným osobám, u nichž to odpovídá mezinárodním zvyklostem, může být diplomatický pas vydán se souhlasem ministra zahraničních věcí. § 14 Služební pas (1) Služební pas vydá Ministerstvo zahraničních věcí a) nejvyššímu státnímu zástupci, náměstkovi ministra, místopředsedovi Nejvyššího soudu, náměstkovi nejvyššího státního zástupce, viceprezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu, vedoucímu Úřadu vlády, vedoucímu Kanceláře prezidenta republiky, vedoucímu Kanceláře Poslanecké sněmovny a vedoucímu Kanceláře Senátu, b) zaměstnanci Ministerstva zahraničních věcí k cestám při plnění pracovních úkolů v zahraničí, není-li držitelem diplomatického pasu, c) zaměstnanci zastupitelského úřadu, pokud není držitelem diplomatického pasu, a členům jeho rodiny5), pokud s ním žijí ve společné domácnosti v místě působení. (2) Jiným osobám, než uvedeným v odstavci 1, může být služební pas vydán se souhlasem ministra zahraničních věcí na základě žádosti potvrzené vedoucím Kanceláře prezidenta republiky, vedoucím Kanceláře Poslanecké sněmovny, vedoucím Kanceláře Senátu, předsedou Nejvyššího soudu, předsedou Nejvyššího správního soudu, ministrem anebo vedoucím jiného ústředního orgánu státní správy, pokud cestují do zahraničí v záležitostech České republiky. (3) Služební pas lze použít pouze ke služební cestě do zahraničí; po jejím skončení je držitel služebního pasu povinen jej bezodkladně odevzdat orgánu, který o vydání tohoto pasu požádal. (4) Orgán, kterému občan odevzdal služební pas podle odstavce 3, je povinen zabezpečit tento pas před ztrátou, odcizením, zničením, poškozením a zneužitím a předat jej jeho držiteli, pokud má uskutečnit služební cestu do zahraničí. § 15 Cestovní průkaz (1) Občanovi, který nemá jiný cestovní doklad, lze v odůvodněných případechodůvodněných případech, například při ztrátě cestovního dokladu v zahraničí, vydat cestovní průkaz k jednotlivé cestě s územní a časovou platností omezenou účelem cesty. Cestovní průkaz se vydá též občanovi, který nemá jiný cestovní doklad, jde-li o občana, který má být vydán nebo předán z cizího státu do České republiky, nebo o občana, který má být z cizího státu vyhoštěn a na kterého byl v České republice vydán příkaz k zadržení, příkaz k zatčení, příkaz k dodání do výkonu trestu, zatýkací rozkaz nebo evropský zatýkací rozkazevropský zatýkací rozkaz. Cestovní průkaz vydá zastupitelský úřad. Cestovní průkaz lze vydat na dobu platnosti nejvýše 6 měsíců. (2) Zastupitelský úřad je oprávněn za účelem vydání cestovního průkazu požádat ministerstvo nebo obecní úřad obceobce s rozšířenou působností příslušný k vydání cestovního dokladu o potvrzení správnosti či upřesnění údajů uváděných na žádosti o vydání cestovního průkazu nebo o sdělení doplňujících údajů, pokud občan nemůže příslušnými doklady prokázat pravdivost těchto údajů. § 15a Náhradní cestovní doklad Evropské unie Zastupitelský úřad je oprávněn za účelem vydání zmocnění k vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie2a) požádat ministerstvo nebo obecní úřad obceobce s rozšířenou působností příslušný k vydání cestovního dokladu o potvrzení správnosti či upřesnění údajů uváděných na žádosti o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie. § 16 Jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy Jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy vydá občanovi obecní úřad obceobce s rozšířenou působností příslušný podle místa jeho trvalého pobytu. Díl 2 Postup při vydání cestovního dokladu § 17 Podmínky k vydání cestovního dokladu a provedení změn nebo doplnění jeho údajů (1) Cestovní doklad lze vydat a změny nebo doplnění údajů v něm zapsaných lze provést na žádost, která splňuje náležitosti stanovené tímto zákonem. Občanovi se vydá cestovní doklad, pokud k tomu jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem nebo mezinárodní smlouvou. Občanovi, který je držitelem platného cestovního pasu, lze vydat další cestovní pas jen v odůvodněných případechodůvodněných případech; odůvodněným případemodůvodněným případem se rozumí například vyřízení vízových záležitostí souvisejících s cestou do zahraničí, jestliže občan cestovní doklad naléhavě potřebuje k jiné cestě do zahraničí. (2) Žádost o vydání cestovního dokladu, popřípadě o provedení změn v něm zapsaných údajů nebo o jejich doplnění může podat občan starší 15 let. Pokud je občan nezletilý, je součástí žádosti písemný souhlas zákonného zástupce, poručníka, opatrovníka, pěstouna, osoby, které je nezletilý občan svěřen do osobní péče, ředitele zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ředitele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podepsaný jejich úředně ověřeným podpisem. (3) Za občana mladšího 15 let podává žádost zákonný zástupce, poručník, opatrovník, pěstoun, osoba, které byl občan mladší 15 let svěřen do osobní péče, ředitel zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ředitel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. (4) Jde-li o osvojení nezletilého občana do ciziny, podává žádost místo zákonného zástupce nebo dává místo zákonného zástupce souhlas podle odstavce 2 Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí.10) (5) Je-li zákonným zástupcem podle odstavce 2 rodič, postačí souhlas jednoho z rodičů. (6) Za občana staršího 15 let, kterému soud jmenoval opatrovníka z důvodu, že mu jeho zdravotní stav působí obtíže při hájení jeho práv, může podat žádost opatrovník, umožňuje-li to rozsah jeho působnosti. Za občana staršího 18 let, kterému brání duševní porucha samostatně právně jednat, může podat žádost člen domácnosti, jehož oprávnění k zastupování občana bylo schváleno soudem. (7) Jde-li o cestovní doklad vydávaný k plnění pracovních úkolů v zahraničí podle mezinárodní smlouvy, může podat žádost za občana pověřený zástupce právnické osoby zřízené státem. (8) Ověření podpisu podle odstavce 2 se nevyžaduje, jestliže osoby oprávněné dát souhlas se žádostí vyjádří svůj souhlas a žádost podepíší před orgánem příslušným k vydání cestovního dokladu, u matričního úřadu11) nebo v zahraničí u zastupitelského úřadu; v případě žádosti o vydání cestovního pasu vyjádří oprávněná osoba svůj souhlas podepsáním žádosti svým digitalizovaným podpisem. Digitalizovaným podpisem se rozumí vlastní rukou provedené písemné vyjádření vlastního jména, popřípadě jmen, a příjmení, popřípadě pouze příjmení, na podpisové zařízení. (9) Nemůže-li v zahraničí podat žádost o vydání cestovního průkazu zákonný zástupce nebo jiná osoba k tomu oprávněná podle odstavce 3, popřípadě podle odstavce 6, vydá zastupitelský úřad cestovní průkaz občanovi z úřední moci. Zastupitelský úřad vydá občanovi cestovní průkaz z moci úřední rovněž v případech, kdy tak stanoví mezinárodní smlouva, nebo v případech uvedených v § 15 odst. 1 větě druhé. (10) Nelze-li k žádosti o vydání cestovního průkazu podané v zahraničí získat souhlas zákonného zástupce, poručníka, opatrovníka, pěstouna, osoby, které byl nezletilý občan svěřen do osobní péče, ředitele zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ředitele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle odstavce 2, vydá zastupitelský úřad cestovní průkaz bez tohoto souhlasu. (11) V žádosti o vydání cestovního pasu může občan uvést telefonní číslo pro veřejnou mobilní telefonní síť nebo adresu elektronické pošty pro účely informace o možnosti převzetí cestovního pasu nebo diplomatického a služebního pasu. § 18 Osoby oprávněné k podání žádosti podle tohoto zákona se mohou dát zastupovat na základě plné moci při řízení o vydání cestovního dokladu, provedení změn nebo doplnění údajů v cestovním dokladu, s výjimkou převzetí cestovního dokladu; to neplatí, jedná-li se o cestovní doklad se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji. § 19 Místo podání žádosti (1) Žádost o vydání cestovního dokladu, s výjimkou cestovního pasu, a žádost o provedení změn údajů v cestovním dokladu se podávají na tiskopisech stanovených podle § 20 odst. 8 u orgánu příslušného k vydání cestovního dokladu nebo u zastupitelského úřadu. Žádost o vydání cestovního pasu se vyhotovuje a podává s využitím speciálního aplikačního programu, který zajišťuje sběr dat pro potřeby výrobce k personalizaci dokladů. (2) Žádost o vydání cestovního pasu podá občan u kteréhokoliv obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo u zastupitelského úřadu, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem; žádost o vydání cestovního pasu ve zkrácené lhůtě (§ 5 odst. 3) nelze podat u zastupitelského úřadu. Žádost o vydání cestovního pasu ve zkrácené lhůtě podle § 5 odst. 3 písm. a) a b) může občan podat u kteréhokoliv obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo u ministerstva. (3) Jde-li o jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy, žádost podle odstavce 1 se podá u orgánu příslušného k jeho vydání. § 20 Náležitosti žádosti (1) Občan, který žádá o vydání cestovního dokladu, s výjimkou cestovního pasu, je povinen předložit vyplněnou žádost o vydání cestovního dokladu, která obsahuje údaje uvedené v § 6 odst. 3, a dále tyto údaje: a) rodné příjmení a rodné číslo občana, pokud se nezapisuje do cestovního dokladu, b) adresu místa trvalého pobytu v České republice; občan žijící v zahraničí uvádí adresu místa svého posledního trvalého pobytu v České republice, c) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo držitele diplomatického nebo služebního pasu, jde-li o vydání diplomatického pasu nebo služebního pasu členu jeho rodiny5), d) údaje, které jsou podmínkou vydání cestovního dokladu na základě mezinárodní smlouvy. Žádost o vydání cestovního dokladu musí být podepsána občanem, jemuž má být cestovní doklad vydán; podpis se nevyžaduje, pokud občanovi v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. (2) Žádost o vydání cestovního pasu obsahuje údaje podle odstavce 1. Občan, jemuž má být cestovní pas vydán, je povinen podepsat žádost o vydání cestovního pasu digitalizovaným podpisem; digitalizovaný podpis občana se nevyžaduje, pokud mu v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. Žádá-li občan o vydání dalšího pasu, musí žádost obsahovat i odůvodnění žádosti o další cestovní pas. Povinnost předložit vyplněnou žádost o vydání cestovního pasu se na občana nevztahuje. (3) Žádá-li občan o vydání cestovního dokladu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji, vyřizuje žádost orgán příslušný k vydání tohoto dokladu nebo zastupitelský úřad, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, s využitím údajů vedených v základním registru obyvatel (dále jen „registr obyvatel“), agendovém informačním systému evidence obyvatel (dále jen „evidence obyvatel“), agendovém informačním systému evidence občanských průkazů (dále jen „evidence občanských průkazů“), evidenci cestovních dokladů (§ 29) a evidenci diplomatických a služebních pasů (§ 29a). Při vyřizování žádosti se současně pořídí biometrické údaje občana; součástí zpracování žádosti je digitalizovaný podpis nebo vlastnoruční podpis občana určený k dalšímu digitálnímu zpracování. (4) Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji nebo zastupitelský úřad, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, při zpracování žádosti o vydání tohoto cestovního dokladu postupuje podle § 21 a 21a. Zpracovaná žádost o vydání diplomatického nebo služebního pasu se vytiskne s vyobrazením obličeje a podpisem občana a předloží se občanu, který svým podpisem potvrdí její správnost a úplnost. Správnost a úplnost žádosti o vydání cestovního pasu občan stvrdí digitalizovaným podpisem. (5) K žádosti o vydání cestovního dokladu bez strojově čitelných údajů a bez nosiče dat s biometrickými údaji se přikládají 2 fotografie o rozměru 35 mm x 45 mm, odpovídající současné podobě občana, zobrazující občana v čelném pohledu, v občanském oděvu, bez pokrývky hlavy, bez brýlí s tmavými skly, s výjimkou nevidomých, s výškou obličejové části hlavy od očí k bradě minimálně 13 mm (dále jen „fotografie“), které splňují požadavky na technické provedení, stanovené vyhláškou ministerstva. K žádosti o vydání cestovního dokladu lze v odůvodněném případěodůvodněném případě z náboženských nebo zdravotních důvodů předložit fotografii s pokrývkou hlavy; tato pokrývka nesmí zakrývat obličejovou část způsobem, který by znemožňoval identifikaci. Při pořizování údajů o zobrazení obličeje jako biometrického údaje platí požadavky pro zobrazení obličeje občana na fotografii podle předcházejících vět obdobně. (6) Podpisem občana podle odstavce 1 se pro účely vydání cestovního dokladu rozumí vlastní rukou občana provedené písemné vyjádření vlastního jména, popřípadě jmen, a příjmení, popřípadě pouze příjmení. (7) Žádost o provedení změn nebo doplnění údajů v cestovním dokladu obsahuje údaje uvedené v odstavci 1 v rozsahu potřebném k provedení požadované změny nebo doplnění údajů. (8) Vzor tiskopisu žádosti o vydání cestovního dokladu, žádosti o provedení změn nebo doplnění údajů v cestovním dokladu a požadavky na technické provedení fotografie stanoví vyhláškou ministerstvo; je-li cestovním dokladem diplomatický pas, služební pas nebo cestovní průkaz, stanoví vzor tiskopisu těchto žádostí vyhláškou Ministerstvo zahraničních věcí. (9) Ministerstvo stanoví po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí vyhláškou technické podmínky a postup při pořizování a dalším zpracovávání biometrických údajů, včetně postupu při pořizování biometrických údajů u občanů s neobvyklými anatomickými nebo fyziologickými předpoklady pro zobrazení obličeje nebo pořízení otisků prstů na pravé a levé ruce. § 21 Prokazování údajů v žádosti (1) Žadatel podle § 17 odst. 2 až 7 je povinen uvést v žádosti podle § 20 odst. 1 nebo § 20 odst. 4 pravdivě všechny požadované údaje a jejich pravdivost prokázat. Nemůže-li prokázat pravdivost požadovaných údajů, je povinen předložit podklady pro jejich zjištění. Žadatel je rovněž povinen předložit podklady pro zjištění údajů, o jejichž správnosti vznikly důvodné pochybnosti, jestliže je to pro ověření správnosti údajů nezbytné. Pravdivost údajů uváděných v žádosti se prokazuje doklady podle zvláštních právních předpisů,12) popřípadě dalšími doklady podle mezinárodní smlouvy, jedná-li se o jiný cestovní doklad vydávaný na jejím základě. (2) Při vydání prvního cestovního pasu je občan, který nemá trvalý pobyt na území České republiky, povinen prokázat státní občanství České republiky dokladem o státním občanství. U občanů, kteří mají trvalý pobyt na území České republiky, se doklad o státním občanství vyžaduje, vzniknou-li důvodné pochybnosti o tomto údaji. Nemá-li žadatel o vydání prvního cestovního pasu v tomto případě doklad o státním občanství, ověří úřad, u kterého podává žádost o vydání prvního cestovního pasu, na jeho žádost státní občanství u úřadu příslušného k jeho vydání. Občan je povinen předložit úřadu, u kterého podává žádost o vydání prvního cestovního pasu, podklady pro ověření státního občanství. (3) Pokud je dokladem o jménu, popřípadě jménech nebo příjmení matriční doklad vydaný matrikou cizího státu, je žadatel povinen předložit matriční doklad vydaný zvláštní matrikou.13) Předložení tohoto dokladu se nevyžaduje v případě vydání cestovního průkazu pro návrat občana nově narozeného v cizině nebo v případě stanoveném zvláštním právním předpisem, anebo stanoví-li tak mezinárodní smlouva. (4) Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu, k provedení změn nebo doplnění údajů v cestovním dokladu zastaví řízení, pokud osoba oprávněná podat žádost neprokáže ve lhůtě stanovené rozhodnutím tohoto orgánu o přerušení řízení pravdivost údajů požadovaných v žádosti nebo nepředloží podklady pro jejich zjištění. (5) Řízení o vydání cestovního pasu ve zkrácené lhůtě orgán příslušný k vydání cestovního dokladu zastaví, jestliže při podání žádosti u tohoto orgánu nebylo možné ověřit správnost údajů zpracovaných v žádosti. § 21a Pořizování biometrických údajů (1) Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji nebo zastupitelský úřad, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, pořídí biometrické údaje, jestliže a) byla ověřena správnost údajů zpracovávaných v žádosti o vydání tohoto cestovního dokladu, b) není důvod pro odepření vydání cestovního dokladu podle § 23. (2) Pořízené údaje o zobrazení obličeje se digitalizují pro účely vedení údajů v evidenci cestovních dokladů a v evidenci diplomatických a služebních pasů [§ 29 odst. 2 písm. p) a § 29a odst. 2 písm. p)] a zpracování tištěné podoby občana v cestovním dokladu a jsou vloženy do nosiče dat. § 21b Kontrola funkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností prověří při převzetí každého cestovního pasu od ministerstva technickou funkčnost nosiče dat s biometrickými údaji. Zjistí-li, že nosič dat je technicky nefunkční, vrátí neprodleně takový cestovní pas ministerstvu, které zajistí výrobu nového cestovního pasu. Obdobným způsobem se postupuje v případě, že orgánem příslušným k vydání cestovního pasu je ministerstvo. § 21c Ministerstvo informuje občana, který uvedl v žádosti údaje podle § 17 odst. 11, o možnosti převzetí cestovního pasu nebo diplomatického a služebního pasu textovou zprávou nebo prostřednictvím elektronické pošty. § 22 Převzetí cestovního dokladu (1) Cestovní doklad může převzít a) občan starší 15 let, b) zákonný zástupce, poručník, opatrovník, pěstoun, osoba, které byl občan mladší 15 let svěřen do osobní péče, ředitel zařízení pro výkon ústavní výchovy anebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, které pečují na základě soudního rozhodnutí o občana mladšího 15 let, nebo Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, c) opatrovník jmenovaný soudem občanovi z důvodu, že mu jeho zdravotní stav působí obtíže při hájení jeho práv, umožňuje-li to rozsah jeho působnosti, d) člen domácnosti, jehož oprávnění k zastupování občana staršího 18 let, kterému brání duševní porucha samostatně právně jednat, bylo schváleno soudem, e) pověřený zástupce právnické osoby zřízené státem, jedná-li se o cestovní doklad vydaný k plnění pracovních úkolů v zahraničí podle mezinárodní smlouvy, nebo f) z důvodu zvláštního zřetele hodného zmocněnec na základě zvláštní plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele. (2) Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna osobně se dostavit k převzetí cestovního dokladu k orgánu, u kterého podala žádost o jeho vydání, a potvrdit jeho převzetí svým podpisem, popřípadě digitalizovaným podpisem. Cestovní pas vydaný ve lhůtě 30 dnů může převzít i u obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, který uvedla v žádosti. Pokud podala žádost o vydání cestovního pasu u zastupitelského úřadu, může jej převzít i u obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušného k jeho vydání (§ 12). Zastupitelský úřad může předat cestovní pas osobě uvedené v odstavci 1 rovněž prostřednictvím vedoucího honorárního konzulárního úřadu. (3) Cestovní pas vydaný ve zkrácené lhůtě podle § 5 odst. 3 písm. a) převezme osoba uvedená v odstavci 1 u ministerstva. Cestovní pas vydaný ve zkrácené lhůtě podle § 5 odst. 3 písm. b) převezme osoba uvedená v odstavci 1 u ministerstva nebo obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, u kterého byla žádost o vydání cestovního pasu podána. (4) Občanu, jemuž je vydáván cestovní doklad se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji, popřípadě jeho zástupci podle § 17 odst. 3 až 6, se na žádost ověří správnost osobních údajů uvedených ve vydávaném cestovním dokladu, funkčnost nosiče dat s biometrickými údaji a správnost v něm zpracovaných biometrických údajů. Funkčnost nosiče dat a správnost v něm zpracovaných biometrických údajů se ověřuje prostřednictvím technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů občana s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cestovního dokladu. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajů, zpracovaných v cestovním dokladu, má občan právo na vydání nového cestovního dokladu. (5) Zastupitelský úřad může od požadavku osobní přítomnosti upustit a cestovní průkaz zaslat na doručenku do vlastních rukou,13a) jestliže osoba uvedená v odstavci 1 a) se nachází v bezprostředním ohrožení života, nebo se v takovém ohrožení nachází člen její rodiny, b) je hospitalizována a je třeba ji urychleně dopravit zpět do České republiky, c) je neschopna pohybu, nebo d) je zbavena svobody a podle rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu příslušného v trestním řízenítrestním řízení má být ze státu, v němž se nachází, vyhoštěna anebo vydána k trestnímu stíhání v České republice. Odepření vydání a odnětí cestovního dokladu § 23 (1) Vydání cestovního dokladu orgán příslušný k jeho vydání občanovi odepře, bylo-li mu podle zvláštního právního předpisu14) uloženo omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí. (2) O odnětí cestovního dokladu se rozhoduje v trestním řízenítrestním řízení podle zvláštního právního předpisu14). § 26 Vyhovuje-li se podle tohoto zákona v plném rozsahu podání žadatele podle § 17 odst. 2 až 7, na základě kterého se vydá cestovní doklad nebo se provedou změny anebo doplnění údajů v tomto dokladu, nevydává se rozhodnutí ve správním řízení.15) § 28 (1) Platnost cestovního dokladu skončí a) uplynutím doby v něm vyznačené, b) ohlášením jeho ztráty nebo odcizení, c) uplynutím doby 3 měsíců ode dne změny příjmení občana, pokud k ní došlo v souvislosti s uzavřením manželství občana15a), d) pozbytím státního občanství, úmrtím nebo nabytím právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení držitele cestovního dokladu (dále jen „držitel“) za mrtvého. (2) O skončení platnosti cestovního dokladu rozhodne obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, ministerstvo nebo zastupitelský úřad, a v případě diplomatického nebo služební pasu Ministerstvo zahraničních věcí, jestliže držitel se skončením platnosti cestovního dokladu souhlasí a a) cestovní doklad je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, b) cestovní doklad obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny, s výjimkou nesprávného údaje o aktuálním příjmení občana, pokud ke změně příjmení došlo v souvislosti s uzavřením manželství občana15a), nebo c) jeho držitel podstatně změnil svou podobu (§ 20 odst. 5). (3) V případě skončení platnosti cestovního dokladu podle odstavce 2 se namísto písemného vyhotovení rozhodnutí pouze učiní záznam do spisu; proti rozhodnutí se nelze odvolat. (4) Pokud držitel se skončením platnosti cestovního dokladu z důvodu podle odstavce 2 nesouhlasí, o skončení platnosti cestovního dokladu rozhodne obecní úřad obceobce s rozšířenou působností příslušný podle místa jeho trvalého pobytu. Není-li držitel hlášen k trvalému pobytu na území České republiky, rozhodne obecní úřad obceobce s rozšířenou působností příslušný podle místa jeho posledního trvalého pobytu na území České republiky; neměl-li trvalý pobyt na území České republiky nebo jej nelze zjistit, rozhodne Magistrát města Brna. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. (5) Skončení platnosti cestovního dokladu se bezodkladně uvede do evidence cestovních dokladů. (6) Jestliže cestovní doklad občana obsahuje nesprávný údaj o jeho aktuálním příjmení, a to vzhledem k jeho změně, pokud k ní došlo v souvislosti s uzavřením manželství občana15a), nerozhoduje orgán příslušný k vydání cestovního dokladu o skončení jeho platnosti; u tohoto cestovního dokladu se po dobu 3 měsíců ode dne uzavření manželství údaj o příjmení před jeho změnou, která nastala z důvodů podle tohoto odstavce, považuje pro účely tohoto zákona za přesný s tím, že současně se použije ustanovení odst. 1 písm. c). (7) Diplomatický nebo služební pas je neplatný také tehdy, jestliže zanikne důvod, pro který byl vydán. Jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy je neplatný také tehdy, jestliže jeho držitel již nesplňuje podmínky stanovené touto mezinárodní smlouvou pro jeho vydání. (8) Má-li držitel cestovního dokladu zpřístupněnu datovou schránku26), ministerstvo a v případě diplomatických a služebních pasů Ministerstvo zahraničních věcí 60 dnů před skončením platnosti cestovního dokladu vyrozumí držitele prostřednictvím datové schránky o skončení platnosti cestovního dokladu podle odstavce 1 písm. a). Díl 3 Evidence cestovních dokladů § 29 (1) Údaje o cestovních dokladech a jejich držitelích s výjimkou diplomatických a služebních pasů jsou zpracovávány16) v evidenci cestovních dokladů, jejímž správcem16) je ministerstvo. (2) Evidence cestovních dokladů je vedena na prostředcích výpočetní techniky a obsahuje tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení a zkrácená podoba jména, popřípadě jmen a příjmení, pokud jsou zapsané v cestovním dokladu, rodné příjmení, b) agendový identifikátor fyzické osoby pro agendu cestovních dokladů držitele, c) rodné číslo držitele, d) datum, místo a okres narození, u občana, který se narodil v cizině, pouze stát narození, e) pohlaví, f) státní občanství, g) rodinný stav nebo partnerství, datum uzavření manželství, h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti nebo o zrušení omezení svéprávnosti, i) adresa místa trvalého pobytu, počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, j) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil, k) číslo a druh vydaného cestovního dokladu, l) datum vydání cestovního dokladu, m) datum převzetí cestovního dokladu, n) datum skončení platnosti cestovního dokladu, o) označení orgánu, který cestovní doklad vydal, p) digitální zpracování fotografie a podpisu držitele podle § 21a odst. 2, q) prodloužení doby platnosti cestovního dokladu, r) žádost o vydání cestovního dokladu: 1. číslo žádosti o vydání cestovního pasu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji, 2. údaje obsažené v žádosti o vydání cestovního dokladu podle bodu 1, včetně digitálního zpracování fotografie a podpisu žadatele, 3. biometrické údaje, jde-li o žádost o vydání cestovního dokladu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji, s) nosič dat s biometrickými údaji a záznamy údajů v nosiči: 1. číslo nosiče dat, 2. kód vyjadřující základní charakteristiku částí údajů uložených na nosiči dat v souladu s tímto zákonem, 3. data pro ověřování elektronického podpisuelektronického podpisu osoby, která vložila údaje do nosiče dat, t) číslo, druh, datum vydání a datum skončení platnosti ztraceného, odcizeného nebo neplatného cestovního dokladu a datum a místo ohlášení jeho ztráty nebo odcizení, u) omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí: 1. označení orgánu, který uložil omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí, 2. druh a číslo cestovního dokladu, který byl orgánu uvedenému v bodě 1 vydán nebo který tento orgán podle zvláštního právního předpisu14) odňal, datum vydání nebo odnětí cestovního dokladu, 3. datum odepření vydání cestovního dokladu, 4. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo občana, k němuž se vztahují údaje o omezení spočívajícím v zákazu vycestování do zahraničí, v) záznam o zřízení datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna, w) telefonní číslo pro veřejnou mobilní telefonní síť nebo adresa elektronické pošty, x) digitální zpracování podpisu podle § 22 odst. 2 na žádosti a y) poznámky k předání cestovního pasu. (3) Evidence cestovních dokladů dále obsahuje a) záznam o skončení platnosti cestovního pasu v elektronické podobě, b) žádost o vydání cestovního pasu v elektronické podobě a c) oznámení o ztrátě nebo odcizení cestovního pasu v elektronické podobě. (4) V evidenci cestovních dokladů se při poskytování údajů podle § 30 odst. 3 vedou rovněž záznamy o přístupech do tohoto informačního systému, které obsahují údaje o: a) přiděleném uživatelském jménu příjemce údajů, b) datu a čase poskytnutí údajů, c) agendovém identifikátoru fyzické osoby pro agendu cestovních dokladů držitele, jehož údaje jsou poskytovány, nebo o jiném údaji, který je pro vyhledání tohoto držitele rozhodující, přičemž vyhledání příslušného držitele se uskuteční prostřednictvím dalších držitelů, pro něž je rozhodující údaj společný, d) důvodu přístupu do evidence cestovních dokladů, e) datu poskytnutí údaje a označení oprávněného subjektu, kterému byl údaj poskytnut z evidence cestovních dokladů prostřednictvím informačního systému základních registrů, f) datu a čase poskytnutí údaje podle tohoto zákona. (5) Údaje uvedené v odstavci 2 písm. r) bodě 3 a písm. w) se vedou výlučně po dobu od jejich pořízení do uplynutí 60 dnů ode dne dodání vyrobeného cestovního pasu ministerstvu; po uplynutí této lhůty je správce evidence cestovních dokladů podle odstavce 1 povinen tyto údaje odstranit. (6) Údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) až q), písm. r) bodech 1 a 2 a písm. s), t), v), x) a y) a v odstavcích 3 a 4 se uchovávají po dobu 15 let od skončení platnosti cestovního dokladu, údaje uvedené v odstavci 2 písm. b) a k) se vedou ještě 75 let ode dne úmrtí občana a údaje uvedené v odstavci 2 písm. u) se uchovávají po dobu trvání omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí. § 29a (1) Údaje o diplomatických a služebních pasech a jejich držitelích jsou zpracovávány v informačním systému evidence diplomatických a služebních pasů (dále jen „evidence diplomatických a služebních pasů“), jehož správcem16) je Ministerstvo zahraničních věcí. (2) Evidence diplomatických a služebních pasů je vedena na prostředcích výpočetní techniky a obsahuje tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení a zkrácená podoba jména, popřípadě jmen a příjmení, pokud jsou zapsané v cestovním dokladu, b) agendový identifikátor fyzické osoby pro agendu cestovních dokladů držitele, c) rodné číslo držitele, d) datum, místo a okres narození, u občana, který se narodil v cizině, pouze stát narození, e) pohlaví, f) státní občanství, g) rodinný stav nebo partnerství, datum uzavření manželství, h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti nebo o zrušení omezení svéprávnosti, i) adresa místa trvalého pobytu, počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, j) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil, k) číslo a druh vydaného diplomatického nebo služebního pasu, l) datum vydání diplomatického nebo služebního pasu, m) datum převzetí diplomatického nebo služebního pasu, n) datum skončení platnosti diplomatického nebo služebního pasu, o) označení orgánu, který diplomatický nebo služební pas vydal, p) digitální zpracování fotografie a podpisu držitele podle § 21a odst. 2, q) prodloužení doby platnosti diplomatického nebo služebního pasu, r) žádost o vydání diplomatického nebo služebního pasu: 1. číslo žádosti o vydání diplomatického a služebního pasu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji, 2. údaje obsažené v žádosti o vydání diplomatického nebo služebního pasu podle bodu 1, včetně digitálního zpracování fotografie a podpisu žadatele, 3. biometrické údaje, jde-li o žádost o vydání diplomatického nebo služebního pasu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji, s) nosič dat s biometrickými údaji a záznamy údajů v nosiči: 1. číslo nosiče dat, 2. kód vyjadřující základní charakteristiku částí údajů uložených na nosiči dat v souladu s tímto zákonem, 3. data pro ověřování elektronického podpisuelektronického podpisu osoby, která vložila údaje do nosiče dat, t) číslo, druh, datum vydání a datum skončení platnosti ztraceného, odcizeného nebo neplatného cestovního dokladu a datum a místo ohlášení jeho ztráty nebo odcizení, u) omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí: 1. označení orgánu, který uložil omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí, 2. druh a číslo cestovního dokladu, který byl orgánu uvedenému v bodě 1 vydán nebo který tento orgán podle zvláštního právního předpisu14) odňal, datum vydání nebo odnětí cestovního dokladu, 3. datum odepření vydání cestovního dokladu, 4. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo občana, k němuž se vztahují údaje o omezení spočívajícím v zákazu vycestování do zahraničí, v) záznam o zřízení datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna, w) telefonní číslo pro veřejnou mobilní telefonní síť nebo adresa elektronické pošty, x) digitální zpracování podpisu podle § 22 odst. 2 na žádosti. (3) V evidenci diplomatických a služebních pasů se při poskytování údajů podle § 30 odst. 3 vedou rovněž záznamy o přístupech do tohoto informačního systému, které obsahují údaje o: a) přiděleném uživatelském jménu příjemce údajů, b) datu a čase poskytnutí údajů, c) agendovém identifikátoru fyzické osoby pro agendu diplomatických a služebních pasů držitele, jehož údaje jsou poskytovány, nebo o jiném údaji, který je pro vyhledání tohoto držitele rozhodující, přičemž vyhledání příslušného držitele se uskuteční prostřednictvím dalších držitelů, pro něž je rozhodující údaj společný, d) důvodu přístupu do evidence diplomatických a služebních pasů, e) datu poskytnutí údaje a označení oprávněného subjektu, kterému byl údaj poskytnut z evidence cestovních dokladů prostřednictvím informačního systému základních registrů, f) datu a čase poskytnutí údaje podle tohoto zákona. (4) Údaje uvedené v odstavci 2 písm. r) bodě 3 a písm. w) se vedou výlučně po dobu od jejich pořízení do uplynutí 60 dnů ode dne dodání vyrobeného cestovního dokladu Ministerstvu zahraničních věcí; po uplynutí této lhůty je správce evidence diplomatických a služebních pasů povinen tyto údaje odstranit. (5) Údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) až r) bodech 1 a 2 a v písm. s), t) a v) a v odstavci 3 se uchovávají po dobu 15 let od skončení platnosti cestovního dokladu a údaje uvedené v odstavci 2 písm. u) se uchovávají po dobu trvání omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí. § 30 (1) Zpracovatelem údajů v evidenci cestovních dokladů je pro ministerstvo orgán příslušný k vydání cestovního dokladu s výjimkou diplomatických a služebních pasů. Zpracovatelem údajů podle § 29 odst. 2 písm. k), l) a s) je v případě cestovního pasu ministerstvo, které je získává od výrobce. Zpracovatelem údajů podle § 29 odst. 2 písm. m) je pro ministerstvo zastupitelský úřad, je-li cestovním dokladem cestovní pas, který občanovi předal. Zpracovatelem údajů podle § 29 odst. 2 písm. t) je pro ministerstvo zastupitelský úřad, jestliže mu ztráta nebo odcizení cestovního dokladu byla ohlášena. (2) Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu nebo zastupitelský úřad, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, prostřednictvím informačního systému Ministerstva zahraničních věcí je pro účely výkonu své působnosti uživatelem údajů z evidence cestovních dokladů a evidence diplomatických a služebních pasů, s výjimkou údajů podle § 29 odst. 4 a § 29a odst. 3. (3) Ministerstvo a obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností využívají pro účely vydávání cestovních pasů uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) speciální aplikační program, který zajišťuje sběr dat na obecních úřadech obcíobcí s rozšířenou působností pro potřeby výrobce k personalizaci cestovních pasů, předání cestovních pasů držitelům a případnou reklamaci. (4) Pro účely výkonu své působnosti mohou údaje uvedené v § 29 odst. 2 písm. u) a v § 29a odst. 2 písm. u) využívat orgány, které jsou podle tohoto zákona oprávněny odepřít vydání cestovního dokladu, anebo orgány, které podle zvláštního právního předpisu14) mohou uložit omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí. (5) Ministerstvo, Ministerstvo zahraničních věcí nebo orgány příslušné k vydání cestovního dokladu poskytují údaje z evidence cestovních dokladů a evidence diplomatických a služebních pasů, pouze pokud tak stanoví zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva, a to v jejich rozsahu a způsobem v nich vymezeným. Údaje podle § 29 odst. 2 písm. r) bodu 3 a § 29a odst. 2 písm. r) bodu 3 se neposkytují. (6) Údaje o agendovém identifikátoru fyzické osoby pro agendu cestovních dokladů a agendovém identifikátoru fyzické osoby pro agendu diplomatických a služebních pasů se neposkytují, pokud tak nestanoví zvláštní právní předpis16a). (7) Pokud právnické nebo fyzické osoby nakládají s údaji z evidence cestovních dokladů na základě zvláštního souhlasu ministerstva, jsou povinny s údaji, které nemají povahu osobních údajů podle zvláštního právního předpisu,16) nakládat výlučně způsobem a v rozsahu, které určí ministerstvo. (8) Údaje vedené podle § 29 odst. 2 písm. t) může ministerstvo zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup. To platí obdobně pro údaje vedené podle § 29a odst. 2 písm. t). (9) Ministerstvo je zpracovatelem údajů vedených v evidenci cestovních dokladů v případě cestovních pasů vydávaných ve zkrácené lhůtě podle § 5 odst. 3 písm. a) a b) a dále je zpracovatelem údajů v souvislosti se zajištěním výroby dokladu. Ministerstvo je rovněž zpracovatelem údajů podle § 29 odst. 2 písm. t), pokud mu byla ohlášena ztráta nebo odcizení cestovního pasu. § 30a (1) Ministerstvo nebo obecní úřad obceobce s rozšířenou působností poskytuje občanovi staršímu 15 let údaje, které jsou k jeho osobě vedeny v evidenci cestovních dokladů, a to na základě písemné žádosti.19a) Údaje vedené v § 29 odst. 4 písm. e) a f) se poskytují za období posledních 2 let. (2) V žádosti podle odstavce 1 občan uvede a) jméno, popřípadě jména a příjmení, b) rodné číslo; v případě, že nemá přiděleno rodné číslo, uvede datum narození, c) číslo platného cestovního dokladu, d) adresu místa trvalého pobytu, e) rozsah požadovaných údajů. (3) Žádost musí být opatřena úředně ověřeným podpisem občana.19c) Úředně ověřený podpis občana se nevyžaduje, pokud občan předloží svou žádost osobně, podepíše ji před orgánem příslušným k poskytování údajů a předloží zároveň svůj občanský průkaz. (4) Žádost o poskytnutí údajů za občana mladšího 15 let může podat jeho zákonný zástupce, poručník, opatrovník, pěstoun, osoba, které byl občan mladší 15 let svěřen do osobní péče, ředitel zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ředitel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. (5) Žádost o poskytnutí údajů za občana staršího 15 let může podat zmocněnec na základě zvláštní plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele nebo opatrovník jmenovaný soudem občanovi z důvodu, že mu jeho zdravotní stav působí obtíže při hájení jeho práv, umožňuje-li to rozsah jeho působnosti. Žádost o poskytnutí údajů za občana staršího 18 let, kterému brání duševní porucha samostatně právně jednat, může dále podat člen domácnosti, jehož oprávnění k zastupování občana bylo schváleno soudem. (6) Žádost lze podat v elektronické podobě na formuláři stanoveném ministerstvem; formulář zveřejňuje ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup. (7) O poskytnutí údajů podle odstavce 1 se v evidenci cestovních dokladů provede záznam o datu výdeje a orgánu, který údaje poskytl. (8) Pro poskytování údajů z evidence diplomatických a služebních pasů se odstavce 1 až 7 použijí obdobně. § 31 Vedení spisové dokumentace (1) Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu vede spisovou dokumentaci žádostí a dalších písemností náležejících ke správnímu řízení o a) provedení změn údajů nebo doplnění údajů v cestovním dokladu, b) odepření vydání cestovního dokladu a c) přestupcích na úseku cestovních dokladů. (2) Spisovou dokumentaci o změnách údajů nebo doplnění údajů v cestovním dokladu uvedenou v odstavci 1 vede kromě orgánů příslušných k vydání cestovního dokladu též zastupitelský úřad. (3) Při archivování spisové dokumentace se postupuje podle zvláštního právního předpisu.20) (4) Evidence cestovních dokladů plní ve vztahu k dokumentům v ní vedeným úlohu elektronického systému spisové služby podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu. (5) Národní standard pro elektronické systémy spisové služby se na evidenci cestovních dokladů nepoužije; to neplatí v případě transakčního protokolu. (6) Evidence cestovních dokladů musí umožňovat a) předávání dat ve výstupním datovém formátu podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu a b) označení dokumentu v ní vedeném spisovým znakem, skartačním znakem a skartační lhůtou podle spisového a skartačního plánu. (7) Číslo žádosti o vydání cestovního dokladu se považuje za spisovou značku. HLAVA II SPOLEČNÁ USTANOVENÍ Povinnosti občanů a oprávnění orgánů související s jejich porušením § 32 (1) Držitel je povinen s přihlédnutím ke všem okolnostem a poměrům chránit cestovní doklad před ztrátou, odcizením, poškozením nebo zneužitím. Držitel je povinen bez zbytečného odkladu odevzdat neplatný cestovní doklad nebo cestovní doklad, který je zaplněn záznamy, kterémukoliv orgánu příslušnému k jeho vydání, zastupitelskému úřadu nebo na vyžádání orgánům policie. Odevzdat neplatný cestovní doklad nebo cestovní doklad, který je zaplněn záznamy, je možné rovněž u ministerstva, ale pouze v případě, že občan současně požádá o vydání cestovního pasu podle § 5 odst. 3 písm. a) a b). Tyto orgány vystaví držiteli potvrzení o odevzdání cestovního dokladu. (2) Držitel je povinen ohlásit neprodleně ztrátu, odcizení, zničení cestovního dokladu anebo jeho nález kterémukoliv orgánu příslušnému k jeho vydání, popřípadě kterémukoliv obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, matričnímu úřadu nebo nejbližšímu útvaru policie. Ministerstvu může občan ohlásit ztrátu nebo odcizení, pouze pokud si současně požádá o vydání cestovního pasu podle § 5 odst. 3 písm. a) a b). Tyto orgány mu vystaví potvrzení o ztrátě, odcizení nebo zničení cestovního dokladu. Matriční úřad nebo policie současně oznámí tuto skutečnost včetně jména, popřípadě jmen, příjmení, data a místa narození držitele obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, který cestovní doklad vydal. Pokud cestovní doklad vydalo ministerstvo, oznamují tyto orgány tuto skutečnost včetně jména, popřípadě jmen, příjmení, data a místa narození držitele obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému k projednání přestupků podle § 34a odst. 3 věty první až třetí. (3) Držitel je v zahraničí povinen ohlásit neprodleně ztrátu, odcizení, zničení cestovního dokladu nebo jeho nález nejbližšímu zastupitelskému úřadu, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva. Zastupitelský úřad vystaví držiteli potvrzení o ztrátě, odcizení nebo zničení cestovního dokladu. (4) Kterýkoliv orgán příslušný k vydání cestovního dokladu, zastupitelský úřad nebo policie může zadržet neplatný cestovní doklad držiteli, který nesplnil povinnost jej odevzdat, nebo o kterém lze mít důvodně za to, že se stane neplatným na základě rozhodnutí podle § 28 odst. 2 nebo 4. Orgán, který cestovní doklad zadržel, je povinen vydat občanovi potvrzení o zadržení cestovního dokladu. Policie současně bezodkladně zašle cestovní doklad orgánu, který cestovní doklad vydal, s uvedením důvodu jeho zadržení. Pokud je zadržen cestovní doklad vydaný ministerstvem, policie ho bezodkladně zašle obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému k projednání přestupků podle § 34a odst. 3 věty první až třetí s odůvodněním jeho zadržení. § 32a Držitel cestovního dokladu je oprávněn u kteréhokoliv orgánu příslušného k vydání tohoto cestovního dokladu, s výjimkou ministerstva nebo u zastupitelského úřadu, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, požádat o ověření funkčnosti nosiče dat a správnosti v něm zpracovaných biometrických údajů. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajůosobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajůosobních údajů, zpracovaných v cestovním dokladu, má občan právo na vydání nového cestovního dokladu; vydání nového cestovního dokladu v tomto případě podléhá správnímu poplatku pouze tehdy, pokud nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji byla způsobena okolnostmi, o nichž občan prokazatelně věděl, že mohou způsobit poškození nebo nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji. § 33 (1) Kdo získá cestovní doklad jiného občana, je povinen jej neprodleně odevzdat kterémukoliv orgánu příslušnému k jeho vydání, s výjimkou ministerstva, popřípadě matričnímu úřadu, nejbližšímu útvaru policie nebo zastupitelskému úřadu. Tuto povinnost má i ten, kdo má nebo získá cestovní doklad osoby, která zemřela nebo byla prohlášena za mrtvého, popřípadě ten, kdo ohlásil ztrátu nebo odcizení cestovního dokladu, jestliže dosavadní cestovní doklad nalezne nebo jej získá zpět jinou cestou. (2) Orgány uvedené v odstavci 1 mohou zadržet cizí cestovní doklad tomu, kdo nesplnil povinnost jej neprodleně odevzdat. Orgán, který cestovní doklad zadržel, je povinen vydat osobě potvrzení o zadržení cestovního dokladu. Policie současně bezodkladně zašle cestovní doklad orgánu příslušnému k jeho vydání s uvedením důvodu jeho zadržení. Pokud je zadržen cestovní doklad vydaný ministerstvem, orgán, který jej zadržel, jej bezodkladně zašle obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému k projednání přestupků podle § 34a odst. 3 věty první až třetí s odůvodněním jeho zadržení. (3) Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu vrátí držiteli zadržený cestovní doklad do 15 dnů poté, co jej obdržel, pokud cestovní doklad nepozbyl platnosti. Bylo-li rozhodnuto o uložení omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí podle zvláštního právního předpisu14), orgán příslušný k vydání cestovního dokladu jej bezodkladně zašle orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení příslušnému k jeho odnětí. § 34 (1) Orgán příslušný k projednávání přestupků na úseku cestovních dokladů (§ 34a odst. 3) a policie provádějící kontrolu cestovních dokladů při překračování hranice může zadržet cestovní doklad občanovi, který je podezřelý ze spáchání přestupku na úseku cestovních dokladů. Orgán příslušný k projednávání přestupků nebo policie je povinna vydat občanovi potvrzení o zadržení jeho cestovního dokladu. Policie bezodkladně zašle cestovní doklad obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, který cestovní doklad vydal, s uvedením důvodu jeho zadržení. Pokud je zadržen cestovní doklad vydaný ministerstvem, policie jej bezodkladně zašle obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému k projednání přestupků podle § 34a odst. 3 věty první až třetí s odůvodněním jeho zadržení. (2) Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu vrátí držiteli zadržený cestovní doklad do 15 dnů po jeho zadržení, pokud cestovní doklad nepozbyl platnosti. Bylo-li rozhodnuto o uložení omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí podle zvláštního právního předpisu14), orgán příslušný k vydání cestovního dokladu jej bezodkladně zašle orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení příslušnému k jeho odnětí. § 34a Přestupky na úseku cestovních dokladů (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) poruší povinnost chránit cestovní doklad před ztrátou, odcizením, poškozením, zničením nebo zneužitím, b) neoprávněně provede zápis, změnu nebo opravu v cestovním dokladu, c) při opuštění území České republiky neoprávněně překročí státní hranice bez platného cestovního dokladu, d) neprodleně neohlásí poškození, zničení, ztrátu, odcizení nebo zneužití cestovního dokladu, e) neodevzdá neplatný cestovní doklad nebo cestovní doklad, který je zaplněn záznamy, f) neodevzdá cestovní doklad v případě ohlášení jeho ztráty nebo odcizení, pokud jej poté nalezne nebo získá zpět jiným způsobem, g) úmyslně zničí, poškodí, odcizí nebo zneužije cestovní doklad, h) požaduje nebo přijme cestovní doklad jako zástavu nebo odebere cestovní doklad při vstupu do objektu nebo na pozemek, i) pořídí kopii cestovního dokladu a neprokáže souhlas občana podle § 2 odst. 3, nebo j) neoprávněně zpracovává údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji. (2) Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a) až i) lze uložit pokutu do 10 000 Kč a za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. j) pokutu do 1 000 000 Kč. (3) Správním orgánem příslušným k řízení o přestupcích podle odstavce 1 písm. a) až i) je obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu je občan hlášen k trvalému pobytu. Není-li občan v České republice k trvalému pobytu hlášen, projedná přestupek úřad obceobce s rozšířenou působností příslušný podle místa jeho posledního trvalého pobytu v České republice. Pokud občan trvalý pobyt v České republice neměl nebo pokud jej nelze zjistit, projedná přestupek Magistrát města Brna. K projednání přestupků podle odstavce 1 písm. a), b) a e) až g) příkazem na místě je příslušný také obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, ministerstvo a zastupitelský úřad, pokud u nich občan podal žádost o vydání cestovního dokladu. Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, ministerstvo nebo zastupitelský úřad, který projednal přestupek podle věty první příkazem na místě, oznámí tuto skutečnost elektronicky obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podle vět první až třetí. (4) Správním orgánem příslušným k řízení o přestupcích podle odstavce 1 písm. j) je Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů. (5) PřestupkyPřestupky podle odstavce 1 písm. c) může projednat v příkazním řízení policie provádějící kontrolu cestovních dokladů podle § 3 odst. 3. § 34b (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neoprávněně zpracovává údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč. § 34c (1) Přestupky podle § 34b odst. 1 projednává Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů. (2) Pokuty uložené podle § 34b odst. 2 vybírá orgán, který je uložil. § 36 (1) Zaměstnanci ministerstva, Ministerstva zahraničních věcí, krajů, obcíobcí s rozšířenou působností a matričních úřadů, zaměstnanci a příslušníci policie a osoby, které zabezpečují výrobu a vyplňování cestovních dokladů, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při provádění tohoto zákona nebo v přímé souvislosti s ním. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního nebo služebního poměru. (2) Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být osoby uvedené v odstavci 1 zproštěny pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, anebo ve veřejném zájmu vedoucím zaměstnancem, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu; tím není dotčena povinnost oznamovat určité skutečnosti orgánům příslušným podle zvláštních právních předpisů.23) § 37 (1) Není-li stanoveno jinak, postupuje se při rozhodování podle tohoto zákona podle správního řádu.15) (2) V případě podání žádosti o vydání cestovního dokladu je číslo žádosti podle tohoto zákona pokládáno za spisovou značku24). (3) Občan, který žádá o vydání cestovního dokladu, popřípadě jiná osoba, která je podle tohoto zákona oprávněna k podání žádosti o vydání cestovního dokladu za tohoto občana, je oprávněn požádat o zpětvzetí25) žádosti o vydání cestovního dokladu, a to v době od podání žádosti o vydání cestovního dokladu do doby odeslání technologicky zpracovaných dat ze žádosti ministerstvu pro zajištění výroby cestovního dokladu, popřípadě jedná-li se o cestovní doklad s dobou platnosti 1 rok a kratší, do doby zahájení zpracování cestovního dokladu. HLAVA III PŘECHODNÁ USTANOVENÍ § 38 Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávají činnosti v oblasti cestovních dokladů občanů, přecházejí z policiepolicie na okresní úřady, v jejichž územním obvodu mají tito zaměstnanci pracoviště. § 39 Ministerstvo kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku cestovních dokladů u obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností. § 39a Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, úřadu městské části hlavního města Prahy, magistrátům měst Brna, Ostravy a Plzně nebo matričnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti. § 40 (1) Cestovní doklady vydané podle zákona č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí, ve znění zákona č. 150/1996 Sb., se považují za vydané podle tohoto zákona. (2) Při řízeních o vydání cestovního dokladu, provedení změn údajů v cestovních dokladech nebo prodloužení doby jeho platnosti, která byla zahájena do dne účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle zákona č. 216/1991 Sb., ve znění zákona č. 150/1996 Sb. § 41 (1) Do 31. prosince 2001 mohou okresní úřady vydávat místo cestovního pasu se strojově čitelnou zónou cestovní pasy bez strojově čitelné zóny s dobou platnosti na 5 let; dobu platnosti tohoto cestovního pasu nelze prodloužit. (2) Okresní úřad vydá cestovní pas podle odstavce 1 do 30 dnů. ČÁST TŘETÍ Změna zákona č. 150/1996 Sb. § 43 V zákoně č. 150/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění zákona č. 190/1994 Sb., zákon č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí, a zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících, ve znění zákona č. 317/1993 Sb., se článek II zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 44 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Zákon č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí. 2. Zákon č. 214/1993 Sb., o označování některých cestovních dokladů a o zkrácení doby jejich platnosti v souvislosti se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky. § 45 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem, kdy nabude účinnosti zákon, kterým se zavede informační systém evidence obyvatel, nejpozději však dnem 1. července 2000. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Špidla v. r. 1) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění zákona č. 272/1993 Sb., zákona č. 140/1995 Sb., zákona č. 139/1996 Sb. a zákona č. 194/1999 Sb. Zákon č. 193/1999 Sb., o státním občanství některých bývalých československých státních občanů. 1a) § 5 zákona č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č. 177/2001 Sb. 1f) Zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic). 1b) § 380 odst. 5 trestního řádu. 1c) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění zákona č. 491/2001 Sb. 1d) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů. Čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS. 2) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2a) Rozhodnutí zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 25. června 1996 o zavedení náhradního cestovního dokladu (96/409/SZBP). 2b) Čl. 2 Nařízení Rady (ES) č. 2252/2004 ze dne 13. prosince 2004 o normách pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy. 2c) Nařízení Rady (ES) č. 2252/2004, v platném znění. 2d) Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů. 2e) Sdělení Českého statistického úřadu ze dne 18. prosince 2003 o vydání číselníku (ČZEM), uveřejněné pod č. 489/2003 Sb. 3) § 101 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 3a) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 3b) § 70 zákona č. 111/1998 Sb. 4) § 102 zákona č. 111/1998 Sb. 5) § 2 písm. l) a § 48 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě). 10) Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. 10a) § 20 odst. 1 zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky. 11) § 2 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů. 11a) § 3 odst. 2 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 53/2004 Sb. 12) Například zákon č. 268/1949 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech. 13) § 21 zákona č. 268/1949 Sb., ve znění zákona č. 68/1993 Sb. 13a) Akta Světové poštovní unie, vyhlášená pod č. 308/1996 Sb. 14) Trestní řád. 15) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 15a) § 660 občanského zákoníku. 16) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 16a) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech. 16a) § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech. 19a) § 12 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č. 177/2001 Sb. 19b) Zákon o správních poplatcích. 19c) Notářský řád. Zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění zákona č. 15/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. 20) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992 Sb. 23) Například § 8 zákona č. 141/1961 Sb. 24) § 17 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 25) § 45 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb. 26) § 10 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění zákona č. 190/2009 Sb. 29) § 2 odst. 5 zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška České národní banky č. 335/1999 Sb.
Vyhláška České národní banky č. 335/1999 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání mincí po 10 Kč vzoru 2000 Vyhlášeno 28. 12. 1999, datum účinnosti 1. 1. 2000, částka 108/1999 * § 1 - Dnem 12. ledna 2000 se vydávají mince po 10 Kč vzoru 2000 (dále jen „desetikoruna“). * § 2 - (1) Desetikoruna má stejné složení kovu, hmotnost, průměr a sílu včetně povolených odchylek, stejné provedení hrany a stejnou lícní stranu jako mince po 10 Kč vzoru 1993.1) * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000. Aktuální znění od 1. 1. 2000 335 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 3. prosince 1999 o vydání mincí po 10 Kč vzoru 2000 Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 Dnem 12. ledna 2000 se vydávají mince po 10 Kč vzoru 2000 (dále jen „desetikoruna“). § 2 (1) Desetikoruna má stejné složení kovu, hmotnost, průměr a sílu včetně povolených odchylek, stejné provedení hrany a stejnou lícní stranu jako mince po 10 Kč vzoru 1993.1) (2) Na rubu desetikoruny je ve střední části fragment kotvového hodinového strojku. Ve spodní části při mezikruží je umístěna zkratka peněžní jednotky s označením nominální hodnoty mince „Kč 10“. Na mezikruží jsou v opisu texty označující rok 2000 v českém jazyce („ROK 2000“), v latinském jazyce („ANNO MM“) a v Braillově slepeckém písmu. Jednotlivé texty jsou od sebe odděleny svislými čárkami. Autorem návrhu desetikoruny je akademický sochař Ladislav Kozák. Iniciály jeho jména „L.K“ jsou umístěny ve střední části nahoře při mezikruží vedle fragmentu ozubeného kola a pod druhou číslicí „0“ čísla „2000“. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000. Guvernér: doc. Ing. Tošovský v. r. 8kB 1) Vyhláška č. 110/1993 Sb., o vydání mincí po 10 Kč vzoru 1993, o ukončení platnosti mincí po 10 Kčs a bankovek po 10 Kčs a jejich výměně, ve znění vyhlášky č. 232/1995 Sb.
Vyhláška České národní banky č. 336/1999 Sb.
Vyhláška České národní banky č. 336/1999 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání mincí po 20 Kč vzoru 2000 Vyhlášeno 28. 12. 1999, datum účinnosti 1. 1. 2000, částka 108/1999 * § 1 - Dnem 12. ledna 2000 se vydávají mince po 20 Kč vzoru 2000 (dále jen „dvacetikoruna“). * § 2 - (1) Dvacetikoruna má stejné složení kovu, hmotnost, průměr a sílu včetně povolených odchylek, stejný tvar i provedení hrany a stejnou lícní stranu jako mince po 20 Kč vzoru 1993.1) * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000. Aktuální znění od 1. 1. 2000 336 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 3. prosince 1999 o vydání mincí po 20 Kč vzoru 2000 Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 Dnem 12. ledna 2000 se vydávají mince po 20 Kč vzoru 2000 (dále jen „dvacetikoruna“). § 2 (1) Dvacetikoruna má stejné složení kovu, hmotnost, průměr a sílu včetně povolených odchylek, stejný tvar i provedení hrany a stejnou lícní stranu jako mince po 20 Kč vzoru 1993.1) (2) Na rubu dvacetikoruny je ve střední části fragment astrolábu, na kterém je v levé spodní části při mezikruží umístěno označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „20 Kč“. Na mezikruží, které je od střední části odděleno perlovcem, je v opisu opakující se text „ROK 2000“. Autorem návrhu dvacetikoruny je akademický sochař Vladimír Oppl. Iniciály jeho jména, přes sebe položená písmena „V“ a „O“, jsou umístěny ve střední části dvacetikoruny vpravo dole při perlovci na šikmé lince znázorňující osu astrolábu. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000. Guvernér: doc. Ing. Tošovský v. r. 8kB 1) Vyhláška č. 111/1993 Sb., o vydání mincí po 20 Kč vzoru 1993, o ukončení platnosti bankovek po 20 Kčs a po 50 Kčs a jejich výměně.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody Vyhlášeno 30. 12. 1999, datum účinnosti 1. 1. 2000, částka 110/1999 * ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ ČÁST (§ 1 — § 75) * ČÁST DRUHÁ - VÝKON TRESTU U NĚKTERÝCH SKUPIN ODSOUZENÝCH (§ 76 — § 100a) * ČÁST TŘETÍ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 101 — § 102) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (360/2024 Sb.) 345 VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 21. prosince 1999, kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 81 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen „zákon“): ČÁST PRVNÍ OBECNÁ ČÁST HLAVA PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 (1) Kde tato vyhláška upravuje působnost a úkoly zaměstnance Vězeňské službyzaměstnance Vězeňské služby České republiky (dále jen „Vězeňská službaVězeňská služba“), rozumí se jím i příslušník Vězeňské službyVězeňské služby, pokud jednotlivá ustanovení nestanoví jinak. (2) Pokud se v této vyhlášce hovoří o věznici, rozumí se jí též zvláštní oddělení vazební věznice (§ 5 odst. 1 zákona). § 2 (1) Pro účely této vyhlášky se pověřenou osobou vykonávající duchovenskou činnost (dále jen „pověřená osoba“) rozumí kvalifikovaný duchovní, který je k vykonávání této činnosti pověřen vedením příslušné církve nebo náboženské společnosti, a s jehož působením ve věznici po písemném vyjádření vězeňské duchovní služby vyslovil ředitel věznice souhlas. (2) Ve věznicích obou základních typů pracují s odsouzenými zásadně stabilní týmy zaměstnanců Vězeňské službyzaměstnanců Vězeňské služby složené ze speciálního pedagoga, psychologa, sociálního pracovníka, vychovatelů a dozorců s odpovídající speciální odbornou přípravou. Jednomu vychovateli je svěřeno do péče zpravidla nejvýše 20 odsouzených. HLAVA DRUHÁ PŘIJÍMÁNÍ, UMÍSŤOVÁNÍ, PŘEMÍSŤOVÁNÍ A PROPOUŠTĚNÍ ODSOUZENÝCH Přijímání do výkonu trestu § 3 (1) Při přijetí do věznice je nutno ověřit totožnost odsouzeného, aby byla s ohledem na všechny dostupné doklady vyloučena jeho záměna s jinou osobou. Nemá-li odsouzený, dodaný do výkonu trestu odnětí svobody (dále jen „výkon trestu“) orgánem Policie České republiky, u sebe žádný doklad totožnosti, lze odsouzeného přijmout do věznice pouze v případě, že totožnost již byla ověřena dříve a je o tom na dokladech učiněn záznam příslušným orgánem soudu nebo policejním orgánem. (2) Nemá-li odsouzený, který má být přijat do výkonu trestu, u sebe žádný doklad totožnosti, je třeba jeho totožnost ověřit jiným způsobem, a to popřípadě, není-li důvod k pochybnostem, i jeho čestným prohlášením. § 4 (1) Při přijetí do věznice se u odsouzeného provede osobní prohlídka a potřebná hygienická a protiepidemická opatření. Osoba, která prohlídku provádí nebo je prohlídce přítomna, musí být stejného pohlaví jako odsouzený. (2) Odsouzený si může u sebe ponechat písemnosti související s trestním řízenímtrestním řízením, které bylo nebo je proti němu vedeno, a další úřední písemnosti; v množství přiměřeném možnostem jejich uložení v poskytnuté skříňce fotografie, dopisy, právní předpisy, vlastní knihy, časopisy a noviny. Odsouzený může mít u sebe též kapesní nebo náramkové hodinky, které neobsahují komunikační nebo záznamové zařízení, psací potřeby, věci potřebné k vedení běžné korespondence, snubní prsten, ruční mlýnek na kávu, elektrický holicí strojek, hrneček na nápoje a základní hygienické potřeby. (3) Vlastní přenosný radiopřijímač napájený z vlastního zdroje, pro který je v přijímači prostor a je jeho součástí, se odsouzenému umožní používat po provedení kontroly technických parametrů ke zjištění, zda nebylo instalováno nežádoucí zařízení. Provedení kontroly zajistí na náklady odsouzeného správa věznice. V případě porušení pečeti dokumentující neporušenost radiopřijímače nesmí odsouzený radiopřijímač užívat, dokud na své náklady neumožní věznici zajistit kontrolu. (4) O ponechání jiných věcí rozhoduje ředitel věznice nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby. Ostatní věci, včetně peněz a cenností, které má odsouzený u sebe, mu správa věznice uloží nebo je na žádost odsouzeného a jeho náklady odešle osobě, kterou odsouzený určí. Doklady osobní totožnosti odsouzeného přebírá věznice do úschovy vždy. Není-li uložení některých věcí zejména vzhledem k jejich povaze nebo množství možné, správa věznice na náklady odsouzeného zabezpečí jejich odeslání osobě, kterou odsouzený určí. § 5 O nástupu odsouzeného do výkonu trestu správa věznice bezodkladně odešle hlášení soudu, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, opatrovníkovi, byl-li odsouzený omezen ve svéprávnosti, územnímu odboru krajského ředitelství Policie České republiky příslušnému podle místa bydliště odsouzeného, Generálnímu ředitelství Vězeňské služby, krajskému vojenskému velitelství, pokud odsouzený podléhá jeho evidenci, u poživatele důchodu nebo výsluhového příspěvku příslušnému orgánu sociálního zabezpečení, sociálnímu kurátorovi příslušnému podle místa bydliště odsouzeného a, jde-li o mladistvého, jeho zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi a příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí. § 6 Přijímací oddíl (1) Po nástupu do výkonu trestu se nově přijatí odsouzení ubytují v přijímacím oddílu věznice, a to odděleně podle zásad uvedených v § 7 zákona. (2) Během pobytu v přijímacím oddílu, který zpravidla nepřevýší dva týdny, se odsouzený podrobí vstupní lékařské prohlídce včetně nezbytných diagnostických a laboratorních vyšetření. (3) Odsouzený zařazený soudem do věznice s ostrahou se podrobí během pobytu v příjímacím oddílu rovněž vstupnímu vyhodnocení vnějších a vnitřních rizik ke stanovení stupně zabezpečení. (4) Po uzavření vstupní lékařské prohlídky a u odsouzených zařazených soudem do věznice s ostrahou po stanovení stupně zabezpečení zašle správa věznice bez zbytečného odkladu Generálnímu ředitelství Vězeňské službyVězeňské služby všechny údaje nezbytné k rozhodnutí o umístění odsouzeného do konkrétní věznice. § 6a Stanovení stupně zabezpečení u odsouzených zařazených do věznice s ostrahou (1) Do oddělení s nízkým stupněm zabezpečení se umístí odsouzený s nízkým vnějším a vnitřním rizikem. (2) Odsouzeným s nízkým vnějším a vnitřním rizikem je odsouzený a) za nedbalostní trestný čintrestný čin k trestu odnětí svobody (dále jen „trest“) nepřevyšujícímu 3 roky, pokud u něj nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující umístění do oddělení s vyšším stupněm zabezpečení, nebo b) za úmyslný trestný čintrestný čin k trestu nepřevyšujícímu 1 rok, který dosud nebyl ve výkonu trestu, nejde-li o odsouzeného za trestný čintrestný čin proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, trestný čintrestný čin zahrnující nakládání s omamnými nebo psychotropními látkami nebo trestný čintrestný čin spáchaný pod vlivem takové látky, kdy došlo nebo hrozilo, že dojde k újmě na zdraví nebo na životě člověka, anebo trestný čintrestný čin, který zahrnoval nebo měl zahrnovat násilí, včetně pohrůžky násilí, pokud u něj nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující umístění do oddělení s vyšším stupněm zabezpečení. (3) Do oddělení se středním stupněm zabezpečení se umístí odsouzený se středním vnějším a vnitřním rizikem. (4) Odsouzeným se středním vnějším a vnitřním rizikem je odsouzený a) za nedbalostní trestný čintrestný čin k trestu převyšujícímu 3 roky, pokud u něj nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující umístění do oddělení s vyšším nebo nižším stupněm zabezpečení, nebo b) za úmyslný trestný čintrestný čin k trestu nepřevyšujícímu 3 roky, který je ve výkonu trestu nejvýše potřetí, nejde-li o odsouzeného za trestný čintrestný čin proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, trestný čintrestný čin zahrnující nakládání s omamnými nebo psychotropními látkami nebo trestný čintrestný čin spáchaný pod vlivem takové látky, kdy došlo nebo hrozilo, že dojde k újmě na zdraví nebo na životě člověka, anebo trestný čintrestný čin, který zahrnoval nebo měl zahrnovat násilí, včetně pohrůžky násilí, pokud u něj nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující umístění do oddělení s vyšším nebo nižším stupněm zabezpečení. (5) Do oddělení s vysokým stupněm zabezpečení se umístí odsouzený s vysokým vnějším a vnitřním rizikem. (6) Odsouzeným s vysokým vnějším a vnitřním rizikem je odsouzený za trestný čintrestný čin, u kterého nejsou splněny podmínky pro umístění do oddělení s nízkým nebo středním stupněm zabezpečení, pokud u něj nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující umístění do oddělení s nižším stupněm zabezpečení. (7) Při posuzování, zda u odsouzeného nenastaly skutečnosti odůvodňující umístění do oddělení s vyšším stupněm zabezpečení, se zohledňuje zejména míra rizika opětovného selhání vyplývající z trestné činnosti odsouzeného, stupeň a povaha narušení odsouzeného, nevykonaná ochranná opatření, průběh předchozích výkonů trestů, hrozba útěku a další trestní řízenítrestní řízení, zejména pro trestný čintrestný čin proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, trestný čintrestný čin zahrnující nakládání s omamnými nebo psychotropními látkami nebo trestný čintrestný čin spáchaný pod vlivem takové látky, kdy došlo nebo hrozilo, že dojde k újmě na zdraví nebo na životě člověka, anebo trestný čintrestný čin, který zahrnoval nebo měl zahrnovat násilí, včetně pohrůžky násilí, anebo skutečnost, že odsouzený byl již v minulosti odsouzen za trestný čintrestný čin proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, trestný čintrestný čin zahrnující nakládání s omamnými nebo psychotropními látkami nebo trestný čintrestný čin spáchaný pod vlivem takové látky, kdy došlo nebo hrozilo, že dojde k újmě na zdraví nebo na životě člověka, anebo trestný čintrestný čin, který zahrnoval nebo měl zahrnovat násilí, včetně pohrůžky násilí. (8) Při posuzování, zda u odsouzeného nenastaly skutečnosti odůvodňující umístění do oddělení s nižším stupněm zabezpečení, se zohledňuje zejména závažnost trestné činnosti odsouzeného, charakteristika jeho osobnosti a dosavadní způsob jeho života. (9) Pro účely stanovení stupně zabezpečení se postupně uložené na sebe navazující tresty považují za trest jediný. § 7 Umísťování odsouzených do konkrétní věznice (1) Při rozhodování o umísťování odsouzených podle § 9 odst. 3 zákona se Generální ředitelství Vězeňské službyVězeňské služby řídí zejména druhem programů zacházení s odsouzenými realizovaných v jednotlivých věznicích, možností poskytovat nebo zajišťovat potřebné zdravotní služby a podle možností též přihlíží k tomu, aby odsouzený vykonával trest co nejblíže místu pobytu blízkých osob. (2) Rozhodnutí o umístění do konkrétní věznice se bez odkladu sdělí odsouzenému, aby o něm mohl informovat blízké osoby. Pokud odsouzený nemá prostředky na to, aby informoval blízké osoby, odešle informaci o svém pobytu na náklady věznice. § 8 Nástupní oddíl (1) Odsouzené přijímá v příslušné věznici odborná komise ve složení vedoucí oddělení výkonu trestu (oddělení výkonu vazby a trestu), psycholog, speciální pedagog, sociální pracovník, vychovatel, popřípadě další zaměstnanci Vězeňské službyzaměstnanci Vězeňské služby určení ředitelem věznice ( dále jen „odborní zaměstnanci“). (2) Po přijetí do věznice se nově přijatí odsouzení ubytují odděleně od ostatních odsouzených, a to v nástupním oddílu věznice. Během pobytu v nástupním oddílu a) zpracují určení odborní zaměstnanci komplexní zprávukomplexní zprávu o odsouzeném, včetně návrhu programu zacházení s odsouzeným, b) se odsouzený podrobně seznamuje s obsahem zákona, této vyhlášky, vnitřního řádu a s prostředím, ve kterém bude trest vykonávat. (3) Po splnění úkonů uvedených v odstavci 2 se odsouzený zpravidla do tří dnů předvolá před odborné zaměstnance, kteří s ním projednají obsah programu zacházení a určí vychovatele, jemuž je svěřen do péče. Odborní zaměstnanci přitom postupují podle zásad stanovených v § 7 zákona a dbají, aby diferencovaným výkonem trestu méně narušení odsouzení vykonávali trest odděleně od více narušených odsouzených a aby se uplatňovaly účinnější prostředky k dosažení účelu trestu. § 8a Předvádění odsouzených (1) Odsouzení se předvádějí k orgánům činným v trestním řízeníorgánům činným v trestním řízení, jiným orgánům veřejné moci, které konají úkony v řízení, jež se jich dotýkají, obhájcům, advokátůmadvokátům, kteří odsouzené zastupují v jiné věci, a znalcům, jakož i k orgánům a osobám pověřeným prováděním kontroly a dozoru nad výkonem trestu. (2) K obhájci se odsouzený předvede, pokud obhájce prokáže oprávnění k rozmluvě nebo k návštěvě plnou mocí, v níž je zmocněn k zastupování v trestní věci nebo písemným opatřením soudu o ustanovení advokátaadvokáta obhájcem odsouzeného. Předvedení odsouzeného za účelem návštěvy nebo rozmluvy s obhájcem nelze odepřít. (3) K policejnímu orgánu se odsouzený předvede na základě písemné žádosti podepsané nejbližším oprávněným nadřízeným příslušné osoby služebně činné v policejním orgánu a opatřené otiskem kulatého úředního razítka. (4) Při předvádění odsouzeného k advokátoviadvokátovi, který odsouzeného zastupuje v jiné věci, se přiměřeně použije odstavec 2. Přemísťování odsouzených § 9 (1) Odsouzený se přemístí na přechodnou dobu do jiné věznice: a) na dožádání policejního orgánu schválené ředitelem krajského ředitelství Policie České republiky nebo vedoucím jeho územního odboru, ředitelem útvaru Policie České republiky s působností na celém území České republiky nebo vedoucím jeho odboru, ředitelem Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia České republiky nebo vedoucím oddělení Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo jiným vedoucím zaměstnancem, jde-li o jiný policejní orgán, b) na příkaz státního zástupce nebo předsedy senátu, který potřebuje odsouzeného vyslechnout, c) není-li možné ve věznici, kde odsouzený vykonává trest, zabezpečit uplatnění přiměřených omezení ve smyslu § 27 odst. 4 zákona, d) na návrh lékaře za účelem poskytnutí potřebných zdravotních služeb, e) na návrh ředitele věznice z důvodů hodných zvláštního zřetele, f) za účelem účasti na občanskoprávním řízení před soudem. (2) Odsouzený smí být přemístěn pouze do věznice, ve které je zřízeno oddělení stejného základního typu a stupně zabezpečení věznice s ostrahou, v němž vykonává trest, nebo do věznice, ve které je zřízen přijímací oddíl. Při ubytování odsouzených během přemístění se užije ustanovení § 6 odst. 1. § 10 Je-li vedeno řízení o podmíněném propuštění, o přeřazení odsouzeného do věznice jiného typu nebo o návrhu na umístění odsouzeného do oddělení s nižším stupněm zabezpečení věznice s ostrahou, je třeba dbát, aby odsouzený nebyl bez závažného důvodu přemísťován na dobu nikoliv přechodnou do věznice mimo obvod soudu, který takové řízení vede. § 11 O přemístění odsouzeného na dobu delší než sedm dní správa věznice bezodkladně odešle hlášení opatrovníkovi, byl-li odsouzený omezen ve svéprávnosti, sociálnímu kurátorovi příslušnému podle místa bydliště odsouzeného a rovněž bezodkladně informuje jemu blízké osoby, pokud tak nemůže učinit odsouzený, a v případě, že se proti odsouzenému vede jiné trestní řízenítrestní řízení, i příslušný orgán činný v trestním řízeníorgán činný v trestním řízení. Jde-li o mladistvého, správa věznice bezodkladně odešle hlášení jeho zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi, příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí a v případě, že se proti mladistvému vede jiné trestní řízenítrestní řízení, i příslušnému orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení. § 11a Změna stupně zabezpečení u odsouzených zařazených do věznice s ostrahou (1) Rozhodnout o změně umístění do některého z oddělení věznice s ostrahou je možné pouze na základě změny míry vnějších nebo vnitřních rizik. (2) Vyhodnocení míry vnějších a vnitřních rizik se posuzuje vždy alespoň při a) hodnocení plnění programu zacházení, b) hodnocení dodržování vězeňského režimu, c) realizaci programu výstupního zacházení, nebo d) zjištění nedostatků ve vyhodnocení míry vnějších a vnitřních rizik při kontrole provedené Ministerstvem spravedlnosti. (3) V případě snížení míry vnějších nebo vnitřních rizik může ředitel věznice rozhodnout o umístění odsouzeného do oddělení s nižším stupněm zabezpečení, které se liší o jeden stupeň od oddělení, v němž se vykonává trest. V případě zvýšení míry vnějších nebo vnitřních rizik ředitel věznice může rozhodnout o umístění odsouzeného do oddělení s vyšším stupněm zabezpečení, které se v mimořádných případech může lišit až o dva stupně od oddělení, v němž se vykonává trest. § 12 Výstupní oddíl Do výstupního oddílu zařazuje odsouzené zpravidla šest měsíců před očekávaným skončením výkonu trestu ředitel věznice na návrh odborných zaměstnanců (§ 8 odst. 1). Opatření před propuštěním z výkonu trestu § 13 (1) Věznice dbá o to, aby odsouzení byli z výkonu trestu propouštěni s platnými doklady totožnosti. (2) Před propuštěním z výkonu trestu se odsouzený podle okolností poučí o povinnosti přihlásit se neprodleně po propuštění k pobytu a upozorní se na zákonné podmínky osvědčení se ve zkušební době podmíněného propuštění a zahlazení odsouzení. (3) Odsouzený se rovněž prokazatelně poučí o právech a povinnostech uchazečů o zaměstnání a o tom, že je v jeho zájmu, aby se nejpozději do tří dnů dostavil k sociálnímu kurátorovi příslušnému podle místa bydliště, popřípadě ke svému zaměstnavateli. (4) O propuštění odsouzeného z výkonu trestu správa věznice bezodkladně odešle hlášení opatrovníkovi, byl-li odsouzený omezen ve svéprávnosti, sociálnímu kurátorovi příslušnému podle místa bydliště odsouzeného a, jde-li o mladistvého, jeho zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi a příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí. (5) Odsouzenému se vydá potvrzení o jeho propuštění. § 14 (1) Při propuštění z výkonu trestu se u odsouzeného provede výstupní lékařská prohlídka, vyplatí se mu postupem podle zákona peníze uložené na zvláštním účtu a vydají se mu věci, cennosti, osobní doklady a dokumenty, které má v úschově věznice. (2) Odsouzení se z výkonu trestu propouštějí denně v době od 08. 00 do 16. 00 hodin, a to i ti, jimž výkon trestu končí před 08. 00 hodinou následujícího dne. (3) Je-li propouštěný nemocen, postupuje se v případě potřeby jeho předání do péče dalšího poskytovatele zdravotních služeb podle zákona upravujícího poskytování zdravotních služeb. HLAVA TŘETÍ ZAJIŠŤOVÁNÍ PRÁV ODSOUZENÝCH A JEJICH SOCIÁLNÍHO POSTAVENÍ Stravování § 15 (1) Odsouzeným, kterým není umožněna vlastní příprava kávy nebo čaje a nevykonávají některý z kázeňských trestů uvedených v § 46 odst. 3 písm. f), g), h) zákona, se poskytuje nejméně dvakrát denně vřelá voda na přípravu nápojů. (2) O přiznání léčebné výživy, jejím druhu a délce trvání rozhoduje ošetřující lékař. § 16 Odsouzenému, který vzhledem ke svému založení nebo přesvědčení nechce akceptovat běžné stravovací zvyklosti, se umožní pořizovat na vlastní náklady doplňkovou stravu, umožňují-li to podmínky ve věznici. Pokud je odsouzenému přiznána léčebná výživa, nesmí s ní být doplňková strava v rozporu. § 17 Ubytování (1) K uložení osobních věcí se každému odsouzenému poskytne uzamykatelná skříňka. Odsouzený je povinen kdykoliv umožnit zaměstnanci Vězeňské službyzaměstnanci Vězeňské služby provést kontrolu svých osobních věcí. (2) Kromě vybavení, stanoveného v § 16 odst. 3 zákona, musejí být místnosti, ve kterých jsou odsouzení ubytováni, vybaveny stolkem a židlemi v množství odpovídajícím počtu ubytovaných odsouzených. (3) O způsobu úpravy ložnic, lůžek, skříněk a prostorů na uložení osobních věcí odsouzených rozhoduje ředitel věznice. Odsouzeným lze povolit přiměřenou individuální estetickou úpravu místností, ve kterých jsou ubytováni. (4) K udržování pořádku, čistoty a hygieny v ložnicích a dalších prostorách ubytoven se odsouzeným vydávají v potřebném množství běžné čisticí a dezinfekční prostředky. (5) Jsou-li ubytovacími místnostmi cely, musí být vybaveny sociálním zařízením, které obsahuje záchod a umyvadlo s tekoucí pitnou vodou; plocha sociálního zařízení se do ubytovací plochy nezapočítává. Záchod musí být oddělen od zbývajícího prostoru cely alespoň neprůhlednou zástěnou. Do každé cely musí být zavedeno elektrické osvětlení a signalizační (přivolávací) zařízení. (6) V ubytovací místnosti určené pro ubytování více odsouzených musí na jednoho odsouzeného připadat ubytovací plocha nejméně 4 m2. Cela nebo ložnice určená k ubytování pouze jedné osoby nesmí mít ubytovací plochu menší než 6 m2. (7) Do cely nebo ložnice, v níž na odsouzeného připadne ubytovací plocha menší než ubytovací plocha stanovená podle odstavce 6, nikoli však menší než 3 m2, lze umístit a) odsouzeného nevykonávajícího trest ve specializovaném oddílu pouze tehdy, pokud celkový počet takových odsouzených vykonávajících trest ve věznicích téhož základního typu a stupně zabezpečení věznice s ostrahou neumožní z důvodu nedostatečné ubytovací kapacity dodržet ubytovací plochu stanovenou podle odstavce 6; do celkové plochy téhož základního typu a stupně zabezpečení věznice s ostrahou se nezapočítává ubytovací plocha specializovaných oddílů, b) odsouzeného vykonávajícího trest v některém ze specializovaných oddílů pouze tehdy, pokud celkový počet odsouzených vykonávajících trest v takovém specializovaném oddílu ve věznicích téhož základního typu a stupně zabezpečení věznice s ostrahou neumožní z důvodu nedostatečné ubytovací kapacity dodržet ubytovací plochu stanovenou podle odstavce 6 nebo pokud by výkon trestu takového odsouzeného ve specializovaném oddílu v jiné věznici byl výrazně ztížen s ohledem na stavebně technické podmínky takové věznice, nebylo by možné odsouzenému poskytovat nebo zajišťovat potřebné zdravotní služby nebo by z jiných důležitých důvodů bylo ohroženo naplnění účelu zařazení odsouzeného do specializovaného oddílu. (8) Jednopatrová lůžka lze užívat, jen bude-li mezi ložnými plochami dolního a horního lůžka zachována vzdálenost nejméně 80 cm a bude-li na jednoho odsouzeného připadat nejméně 7m3 vzduchu. Horní lůžko musí být opatřeno podložkou, která nepropouští prach. Vystrojování § 18 (1) Odsouzeným se poskytují oděvy a další výstrojní součástky podle ročního období; o nošení sezónních výstrojních součástek rozhoduje ředitel věznice. Odsouzení jsou povinni dbát o jejich čistotu a udržovat je ve stavu způsobilém k řádnému užívání; v opačném případě odpovídají za způsobenou škodu. (2) Vlastní sportovní oděv a sportovní obuv mohou odsouzení používat pouze při tělovýchovných a sportovních aktivitách a v průběhu vycházek. (3) Vlastní oděv a obuv mohou nosit odsouzení: a) v oddělení se středním stupněm zabezpečení věznice s ostrahou a ve věznici pro mladistvé v době návštěv, při účasti na bohoslužbách, akcích mimo věznici pořádaných v rámci programu zacházení a ve výstupním oddíle v mimopracovní době podle vlastního uvážení, b) v oddělení s nízkým stupněm zabezpečení věznice s ostrahou v mimopracovní době podle svého uvážení. (4) Všichni odsouzení mohou nosit vlastní spodní prádlo a ponožky. (5) Vlastní oděvy, obuv, spodní prádlo a ponožky udržují odsouzení v čistotě na vlastní náklady. (6) Za mimopracovní dobu se pro účely nošení vlastního oděvu a obuvi považuje veškerá doba mimo dobu vymezenou v časovém rozvrhu dne pro realizaci aktivit programu zacházení uvedených v § 36 odst. 3 až 6. § 19 (1) Výměna vězeňského osobního prádla se provádí nejméně jednou týdně, vězeňského oděvu nebo obuvi podle potřeby a vězeňského ložního prádla jednou za 14 dní. (2) Výměna vlastního oděvu, prádla nebo obuvi se uskutečňuje zasíláním poštou nebo při návštěvách odsouzeného. § 20 Vycházky (1) Účelem vycházek je zabezpečit odsouzeným denní pobyt na čerstvém vzduchu a aktivní odpočinek; odsouzení se jich zúčastňují podle vlastního zájmu. (2) Vycházky se konají ve vycházkových prostorech. Vycházkovým prostorem je vymezený prostor věznice, který může být vybaven stavebně technickým zabezpečením přiměřeným typu věznice a stupni zabezpečení věznice s ostrahou. (3) Čas pro vycházky se vymezí v časovém rozvrhu dne, který je součástí vnitřního řádu. (4) Nemocní odsouzení konají vycházky se souhlasem ošetřujícího lékaře a podle jeho doporučení. (5) Vycházka může být omezena nebo zrušena pouze z vážného důvodu na základě rozhodnutí ředitele věznice nebo jím pověřeného zaměstnance Vězeňské službyzaměstnance Vězeňské služby. (6) V průběhu vycházek mohou odsouzení sportovat; na vycházce musejí mít oděv a obuv přiměřené povětrnostním podmínkám. § 21 Osobní hygiena (1) Věznice je povinna vytvořit náležité podmínky pro dodržování osobní hygieny odsouzených tak, aby bylo zajištěno denní umývání, pravidelné holení a vykonávání běžných hygienických úkonů. (2) Koupání se odsouzeným umožní nejméně dvakrát týdně. Pokud to vyžaduje pracovní zařazení odsouzených nebo jiné okolnosti, umožní se koupání častěji. Za koupání se v podmínkách výkonu trestu považuje sprchování teplou vodou. Pokud z provozních nebo energetických důvodů nelze koupání přechodně zabezpečit, musí být vždy zajištěna možnost řádného umytí v teplé vodě. (3) Odsouzení jsou podle potřeby zpravidla jednou měsíčně bezplatně stříháni. Vlasy a vousy odsouzení udržují čisté. (4) Odsouzenému, který nemá základní hygienické prostředky ani peněžní prostředky na jejich zakoupení, poskytne správa věznice základní hygienické potřeby v nutném množství a sortimentu. § 22 Osobní volno (1) Osobním volnemOsobním volnem se rozumí čas, který mají odsouzení k dispozici po splnění aktivit programu zacházení, doby potřebné k osobní hygieně, úklidu, stravování, jednohodinové vycházce, osmihodinové době ke spánku a činností vyplývajících z organizačního provozu věznice (např. prověrka početního stavu, úklidová a další obdobná činnost potřebná k zajištění každodenního provozu věznice). (2) V osobním volnuosobním volnu se odsouzený podle své volby v rámci časového rozvrhu dne věnuje sebevzdělávání, uspokojování svých duchovních a kulturních potřeb, zájmové činnosti nad rámec programu zacházení nebo odpočinku. (3) Činnosti konané v době osobního volnaosobního volna nesmějí být v rozporu s vnitřním řádem a účelem výkonu trestu. § 23 Péče o zdraví (1) Zdravotní služby odsouzenému poskytuje Vězeňská službaVězeňská služba ve svých zdravotnických zařízeních a v případě potřeby je zajišťuje ve spolupráci s jinými poskytovateli zdravotních služeb. (2) Pokud zdravotní stav odsouzeného vyžaduje poskytnutí neodkladné zdravotní péče a není-li možné ji poskytnout ve zdravotnickém zařízení Vězeňské službyVězeňské služby, musí být orgánem Vězeňské službyVězeňské služby přivolána lékařská pohotovostní služba nebo zdravotnická záchranná služba. (3) V případě, že lékař poskytovatele lékařské pohotovostní služby nebo zdravotnické záchranné služby nařídí převoz za účelem poskytnutí ambulantní nebo lůžkové péče v nejbližším zdravotnickém zařízení jiného poskytovatele oprávněného potřebné zdravotní služby poskytovat, anebo k hospitalizacihospitalizaci v některém zdravotnickém zařízení lůžkové péče Vězeňské službyVězeňské služby, jsou jeho pokyny k provedení tohoto postupu pro orgány Vězeňské službyVězeňské služby závazné a musí být splněny neodkladně. (4) O odmítání stravy odsouzeným musí být neprodleně vyrozuměn lékař, který zdravotní stav odsouzeného soustavně kontroluje a rozhoduje o způsobu dohledu nad jeho zdravotním stavem, a státní zástupce, který vykonává dozor nad výkonem trestu. (5) Pro odsouzené v akutní duševní tísni se ve věznici zřizuje krizový oddíl. (6) Odsouzeného, který vzhledem ke svému duševnímu stavu ohrožuje sebe nebo okolí, lze na základě doporučení lékaře umístit na nezbytně nutnou dobu na zvláštní celu, která je součástí krizového oddílu. (7) Na základě vlastní žádosti se odsouzený nekuřák umístí vždy odděleně od odsouzených kuřáků. § 24 Korespondence (1) Odsouzený může přijímat a odesílat korespondenci pouze písemnou formou prostřednictvím držitele poštovní licence (dále jen „poštovní úřad“). (2) Ředitelem věznice pověření zaměstnanci Vězeňské službyzaměstnanci Vězeňské služby (zpravidla vychovatelé) mohou bez souhlasu odsouzeného zkontrolovat obsah korespondence a) adresované odsouzenému, b) odesílané odsouzeným, kromě korespondence uvedené v § 17 odst. 3 zákona; pověření zaměstnanců Vězeňské službyzaměstnanců Vězeňské služby oprávněných kontrolovat korespondenci odsouzených se zveřejní ve vnitřním řádu. (3) Pro korespondenci odsouzených se na přístupném místě zřizují uzamykatelné schránky, do kterých ji odsouzení mohou vložit, pokud ji neodevzdají vychovateli. V zalepené obálce se odevzdává pouze korespondence uvedená v § 17 odst. 3 zákona. Schránky se vybírají denně v pracovních dnech. Korespondence vedená v českém jazyce a cizojazyčná korespondence, kterou věznice může zkontrolovat vlastními prostředky a jež nezakládá podezření, že je připravován nebo páchán trestný čintrestný čin, musí být odeslána neprodleně, nejpozději následující pracovní den. (4) Korespondence vedená v českém jazyce a cizojazyčná korespondence, kterou věznice může zkontrolovat vlastními prostředky, adresovaná odsouzenému se mu předá ještě týž den, kdy byla převzata z poštovního úřadu, nezakládá-li její obsah podezření, že je připravován nebo páchán trestný čintrestný čin. (5) U cizojazyčné korespondence neuvedené v odstavcích 3 a 4 věznice bez odkladu učiní opatření potřebná k výkonu kontroly a urychlenému doručení, přičemž dbá na zachování tajemství zpráv obsažených v korespondenci. (6) Korespondenci, v níž odsouzený podává opravný prostředek ve smyslu právních předpisů a Vězeňské služběVězeňské službě je tato skutečnost známa, opatří pověřený zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby prezentačním razítkem věznice a datem, kdy bylo takové podání učiněno. Na žádost odsouzeného mu pověřený zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby potvrdí převzetí takového podání s uvedením data převzetí. (7) Správa věznice eviduje veškerou korespondenci uvedenou v § 26 odst. 1 zákona a v § 34 odst. 1. Ostatní korespondence se eviduje pouze v případě, že je zasílána doporučeně; doporučená zásilka se odsouzenému předává proti podpisu. (8) Odsouzený si může ponechat u sebe došlou korespondenci v množství odpovídajícím možnostem jejího uložení v přidělené skříňce. V případě, že o to odsouzený požádá, je správa věznice povinna mu veškerou jemu adresovanou korespondenci uložit. (9) Pokud jsou k písemnému sdělení přiloženy jiné věci než knihy, denní tisk, časopisy a věci potřebné k vedení běžné korespondence, považuje se zásilka za balíček ve smyslu § 24 zákona. § 25 Užívání telefonu (1) Před povolením užívat telefon je zaměstnanec pověřený ředitelem věznice povinen zkontrolovat správnost údajů uvedených v žádosti odsouzeného. (2) Oprávnění Vězeňské službyVězeňské služby seznamovat se s obsahem telefonátů je realizováno zpravidla kontrolou záznamu telefonátů na záznamovém médiu, výjimečně přímým odposlechem ředitelem věznice pověřeným zaměstnancem Vězeňské službyzaměstnancem Vězeňské služby. Pokud obsah telefonátu zakládá podezření, že je připravován nebo páchán trestný čintrestný čin, Vězeňská službaVězeňská služba předá záznam telefonátu orgánu činnému v trestním řízeníorgánu činnému v trestním řízení, v případě přímého odposlechu hovor přeruší a událost oznámí. (3) Zjistí-li Vězeňská službaVězeňská služba při kontrole záznamu telefonátů nebo přímém odposlechu, že odsouzený komunikuje se svým obhájcem nebo osobou uvedenou v § 17 odst. 3 nebo § 61 odst. 9 zákona, je povinna odposlech ihned zrušit, záznam o jeho obsahu zničit a informace, které se v této souvislosti dozvěděla, nijak nepoužít. (4) Veškeré telefonáty odsouzeného se evidují. Návštěvy § 26 (1) Návštěvy odsouzených jsou organizovány v denní době zpravidla ve dnech pracovního volna nebo pracovního klidu. (2) V odůvodněných případech může ředitel věznice nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby rozdělit na základě žádosti odsouzeného dobu návštěvy stanovenou v § 19 odst. 1 zákona na více oddělených časových úseků rozvržených do kalendářního měsíce. (3) Zaměstnanec Vězeňské službyZaměstnanec Vězeňské služby před návštěvou poučí odsouzené a návštěvníky o stanovených pravidlech chování při návštěvě a oprávnění návštěvu přerušit nebo předčasně ukončit, jestliže odsouzený nebo návštěvníci přes upozornění porušují pořádek, kázeň nebo bezpečnost věznice (§ 19 odst. 9 zákona). (4) Vstup do prostor věznice vyhrazených pro provádění návštěv odsouzených se návštěvníku staršímu 15 let umožní po předložení platného občanského průkazu, pasu nebo jiného průkazu totožnosti vydaného cizím státem, který Česká republika uznává za platný. Vstup na základě potvrzení o ztrátě občanského průkazu se neumožní, pokud není opatřeno fotografií. (5) Před započetím a po skončení návštěvy se u odsouzeného provede osobní prohlídka [§ 28 odst. 2 písm. a) zákona] osobou stejného pohlaví. § 27 (1) Pro návštěvníky odsouzených je zřízena vhodně vybavená čekárna. V čekárně je k dispozici zákon, tato vyhláška, vnitřní řád a základní informace, zejména o peněžních a materiálních náležitostech odsouzených a o zabezpečení zdravotních služeb pro odsouzené. (2) Přijetí, jakož i odmítnutí návštěvy odsouzeným nebo osobou, které byla návštěva povolena, se eviduje. § 28 (1) Návštěvu z naléhavých rodinných nebo osobních důvodů může ředitel věznice nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby povolit častěji i mimo původně určený čas. Pokud ředitel věznice nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby odsouzenému povolí přijmout návštěvu jiné než blízké osoby (§ 19 odst. 4 zákona), nezapočítává se tato návštěva mezi návštěvy blízkých osob. (2) Nevyčerpaná doba návštěv stanovená v § 19 odst. 1 zákona se nepřevádí do následujících kalendářních měsíců. § 29 Uspokojování kulturních potřeb (1) Knihy, denní tisk, časopisy a věci potřebné k vedení běžné korespondence mohou odsouzenému zasílat též jeho příbuzní nebo jiné osoby. Na jejich zasílání se nevztahuje omezení uvedené v § 24 odst. 1 zákona. Pokud jsou k zásilce s knihami, denním tiskem, časopisy a věcmi potřebnými k vedení běžné korespondence přiloženy jiné věci, považuje se zásilka za balíček ve smyslu § 24 zákona. (2) Věznice zajišťuje provoz knihovny a v rámci svých možností zabezpečuje její vybavení běžně dostupnou beletrií, náboženskou a odbornou literaturou včetně základních právních předpisů z jednotlivých právních odvětví. Odsouzenému se umožní výběr knih z knihovního fondu věznice podle jeho zájmu, duchovních potřeb a vyznání. § 30 Používání dalších věcí Ředitel věznice nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby rozhoduje o možnosti zakoupení, zaslání, případně dovezení a používání dalších věcí majících vztah k zajištění dalšího vzdělávání, programu zacházení, případně zájmové činnosti odsouzeného a stanoví podmínky, za kterých lze další věci používat. Jedná-li se o elektrospotřebiče s příkonem vyšším než 60 W, ředitel věznice uzavře s odsouzeným písemnou dohodu o úhradě paušální náhrady za spotřebu elektřiny. § 31 Nákup potravin a věcí osobní potřeby (1) Prodejní doba prodejny věznice se stanoví tak, aby odsouzení mohli využít práva nakupovat zpravidla dvakrát týdně. (2) Ceny zboží v prodejně věznice nesmějí přesahovat ceny obvyklé v obci, v jejímž územním obvodu se věznice nachází. (3) Nákup vyhrazených léčiv3) a zdravotnických prostředků lze uskutečnit pouze po předchozím písemném souhlasu ošetřujícího lékaře Vězeňské služby. Přijetí balíčku § 32 (1) K dodržení intervalu pro přijetí balíčku podle § 24 odst. 1 zákona se vydá odsouzenému potvrzení o jeho právu na přijetí balíčku s poučením pro odesilatele balíčku o rozsahu povolených věcí. (2) Vydaná potvrzení se evidují. (3) Platnost potvrzení končí přijetím balíčku nebo zásilky považované za balíček (§ 24 odst. 9) nebo vydáním nového potvrzení. (4) Balíček bude odsouzenému předán pouze po předložení platného potvrzení. (5) Balíček je možno zaslat poštou nebo předat při návštěvě. § 33 (1) V případě, že balíček obsahuje cennosti, peníze, zbraně a střelivo, mobilní telekomunikační techniku, telekomunikační a radiokomunikační techniku, záznamovou a výpočetní techniku a její součásti, návykové látky včetně rostlin nebo chemikálií k jejich přípravě, jedy, potraviny určené pro sportovce a pro osoby při zvýšeném tělesném výkonu, výbušné nebo pyrotechnické látky, výbušné předměty, nástražné výbušné systémy, léčiva, alkoholické nápoje (včetně piva), výrobky obsahující líh a jiné těkavé látky, výrobky ve skleněném obalu, potraviny podléhající rychlé zkáze, potraviny obsahující semena máku setého, výrobky v tlakových nádobách (spreje), tiskoviny nebo materiály propagující národnostní, etnickou, rasovou, náboženskou nebo sociální nesnášenlivost, hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka, násilí a hrubost, tiskoviny nebo materiály obsahující popis výroby a použití jedů, výbušnin, zbraní a střeliva, jakož i tiskoviny nebo materiály obsahující popis výroby návykových látek, nebo v případě, že odsouzený balíček odmítne převzít, vrátí se balíček nebo jeho nepředaná část odesílateli, nezakládá-li obsah balíčku nebo jeho nepředaná část důvodné podezření ze spáchání přestupku anebo trestného činutrestného činu odesílatelem balíčku, jako nová zásilka na náklady odsouzeného, pokud k vrácení nedošlo již při návštěvě. Zakládá-li obsah balíčku nebo jeho nepředaná část důvodné podezření ze spáchání přestupku anebo trestného činutrestného činu, odesílatelem balíčku, balíček nebo jeho nepředaná část se spolu s oznámením předá orgánu Policie nebo jinému příslušnému orgánu, a jde-li o podezření z trestného činutrestného činu, příslušnému orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení. (2) O nepředání balíčku nebo jeho části se vyhotoví záznam s uvedením důvodu nepředání, s obsahem záznamu se odsouzený proti podpisu seznámí. (3) Přijetí balíčku včetně údaje o jeho hmotnosti a poškození či neporušenosti obalu, pokud byl balíček zaslán poštou, potvrdí odsouzený v knize předaných balíčků. § 34 Ochrana práv a oprávněných zájmů odsouzených (1) Stížnosti a žádosti k uplatnění svých práv a oprávněných zájmů může odsouzený adresovat jak státním orgánům České republiky, tak mezinárodním orgánům a organizacím, které jsou na celosvětové i evropské úrovni považovány za součást procesu získávání a prošetřování informací o porušování lidských práv. (2) Mezinárodními orgány a organizacemi uvedenými v odstavci 1 jsou zejména: a) Výbor pro lidská práva, Ženeva, b) Komise pro lidská práva OSN, Ženeva, c) Úřad pro lidská práva, Ženeva, d) Výbor pro odstranění rasové diskriminace, Ženeva, e) Výbor proti mučení, Ženeva, f) Komise OSN pro postavení žen, Vídeň, g) Výbor pro práva dítěte, Ženeva, h) Vysoký komisař OSN pro lidská práva, Ženeva, i) Vysoký komisař OSN pro uprchlíky, Ženeva, včetně pobočky v Praze, j) Evropský soud pro lidská práva, Štrasburk, k) Výbor pro zabránění mučení, Štrasburk, l) Vysoký komisař OBSE pro národnostní menšiny, Haag, m) Úřad OBSE pro demokratické instituce a lidská práva, Varšava, n) Amnesty International, Londýn, včetně pobočky v Praze, o) Mezinárodní Federace pro lidská práva, Paříž, p) Mezinárodní helsinská federace pro lidská práva včetně pobočky v Praze, r) Mezinárodní společnost pro lidská práva, Frankfurt, s) Mezinárodní romská unie, Texas, t) Mezinárodní výbor Červeného kříže, Ženeva, včetně pobočky v Praze. (3) Ve věznici se na místech odsouzeným běžně dostupných instalují uzamykatelné schránky, do kterých odsouzení mohou vhazovat korespondenci uvedenou v § 26 odst. 1 zákona. Schránky vybírá v pracovní dny denně ředitelem věznice určený zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby, který jinak nepřichází do přímého styku s odsouzenými. Korespondence musí být adresátovi odeslána neprodleně, nejpozději následující pracovní den. (4) Konstrukce uzamykatelných schránek na korespondenci uvedenou v § 26 odst. 1 zákona musí znemožňovat nepovolaným osobám manipulaci s jejím obsahem. (5) Žádosti a stížnosti k uplatňování svých práv a oprávněných zájmů podávají odsouzení v zalepených obálkách. (6) O rozhovor s osobami uvedenými v § 26 odst. 2 zákona může odsouzený požádat písemně nebo ústně. O takové žádosti musí být adresát vyrozuměn nejpozději následující pracovní den. Státní zástupce, který provádí dozor nad výkonem trestu, musí být v případě přítomnosti ve věznici vyrozuměn o žádosti odsouzeného o rozmluvu bezodkladně. (7) Ve věznici se zřídí zvláštní místnost přiměřeně vybavená pro rozhovory odsouzených s jejich advokátyadvokáty. Pokud advokátadvokát neoznámí návštěvu u odsouzeného nejméně 24 hodin předem, uskuteční se zpravidla v mimopracovní době odsouzeného. V případě, že je třeba ověřit podpis odsouzeného, může se takové návštěvy zúčastnit i notář nebo pověřený pracovník obecního nebo krajského úřadu2). Ustanovení § 26 odst. 1 až 4, § 27 a 28 se na takové návštěvy nevztahují. (8) Pokud odsouzený požádá o rozhovor ředitele věznice, musí mu být takový rozhovor umožněn nejpozději do jednoho týdne ode dne, kdy byl ředitel věznice o žádosti informován, v naléhavých případech bezodkladně. Naléhavost případu posuzuje ředitel věznice podle důvodů uvedených v žádosti. § 35 Ochrana odsouzených proti neoprávněnému násilí a ponižování lidské důstojnosti (1) Zjistí-li zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby, že je ohroženo právo odsouzeného na jeho ochranu před neoprávněným násilím, jakýmikoliv projevy ponižování lidské důstojnosti a urážkami nebo výhružkami nebo oznámí-li mu odsouzený takové jednání, je povinen učinit neprodleně opatření nezbytná k zamezení takového jednání a současně oznámit tuto skutečnost řediteli věznice. (2) Každý odsouzený je povinen dbát na dodržování práv ostatních odsouzených (odstavec 1) a v případě, že se dozví o jejich porušování, neprodleně informovat zaměstnance Vězeňské službyzaměstnance Vězeňské služby nebo přímo ředitele věznice. (3) Ředitel věznice je povinen důsledně a neodkladně prošetřit každé hlášení, dopis nebo jinou informaci týkající se porušení práv odsouzených a přijmout účinná opatření k zabránění v pokračování porušování těchto práv. (4) Pokud bylo prokázáno nebo je důvodné podezření, že se jednání uvedeného v odstavci 1 dopustil a) zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby, ředitel věznice zajistí, aby až do vyšetření případu nepřišel takový zaměstnanec do přímého styku s odsouzeným, b) odsouzený, ředitel věznice přijme opatření, aby takový odsouzený nemohl v obdobném jednání pokračovat a aby byla zajištěna bezpečnost jak odsouzeného, jehož práva byla porušována, tak odsouzeného, který takové jednání oznámil. (5) Ředitel věznice je povinen dbát, aby odsouzení, kteří vzhledem k psychickým vlastnostem, věku, zdravotnímu a tělesnému stavu a dalším zjištěným skutečnostem mohou být oběťmioběťmi násilí a ponižování lidské důstojnosti, byli ubytováni odděleně od odsouzených s agresivními sklony; přitom využívá zejména poznatky lékaře, psychologa, sociologa, speciálního pedagoga, sociálního pracovníka, kaplana a vychovatelů. HLAVA ČTVRTÁ REALIZACE PROGRAMU ZACHÁZENÍ A ZAMĚSTNÁVÁNÍ ODSOUZENÝCH Realizace programů zacházení § 36 (1) Věznice na základě komplexní zprávykomplexní zprávy zvolí program zacházení, který pro odsouzeného považuje za vhodný. Přitom sleduje zejména minimalizaci identifikovaných rizik, která měla nebo mají souvislost s trestnou činností, popřípadě mohou mít vliv na páchání trestné činnosti v budoucnu. (2) Program zacházení s odsouzenými se člení na a) pracovní aktivity, b) vzdělávací aktivity, c) speciální výchovné aktivity, d) zájmové aktivity, e) oblast utváření vnějších vztahů. (3) Pracovními aktivitami programu zacházení se rozumí a) zaměstnávání, b) práce potřebná k zajištění každodenního provozu věznice (§ 32 odst. 2 zákona), c) pracovní terapie, vedená zaměstnanci Vězeňské službyzaměstnanci Vězeňské služby s potřebným odborným vzděláním. (4) Vzdělávacími aktivitami programu zacházení se rozumí a) vzdělávání organizované či realizované středním odborným učilištěm, b) vzdělávání vedené či kontrolované zaměstnanci oddělení výkonu trestu (oddělení výkonu vazby a trestu), c) vzdělávání v korespondenčních kursech a v síti základních, středních, vyšších odborných nebo vysokých škol České republiky. (5) Speciálními výchovnými aktivitami programu zacházeníSpeciálními výchovnými aktivitami programu zacházení se rozumí sociální, speciální pedagogické, psychologické a terapeutické působení vedené zaměstnanci s potřebným odborným vzděláním, zaměřené zejména na a) oblast příčin a důsledků páchání trestné činnosti, b) rizika a kriminogenní potřeby, c) osobnost odsouzeného, nebo d) změnu postojů, myšlení a chování odsouzeného. (6) Zájmovými aktivitami programu zacházeníZájmovými aktivitami programu zacházení se rozumí formy individuální a skupinové zájmové činnosti organizované a vedené zaměstnanci s potřebným odborným vzděláním, které rozvíjejí v souladu s účelem výkonu trestu schopnosti, vědomosti a sociální dovednosti odsouzených. (7) Při realizaci programu zacházení je věznice povinna využívat co nejširší škálu forem, metod a prostředků, které vyžadují aktivní přístup odsouzených a obsahují prvky sebeobsluhy. (8) Programy zacházení s jednotlivými odsouzenými schvaluje ředitel věznice nebo jeho zástupce. § 36a (1) Odsouzenému s nízkými riziky se stanoví program minimálního zacházení, ve kterém se klade důraz na aktivity pracovní a zájmové. Program minimálního zacházení je charakterizován menší mírou odborné intervence. (2) Odsouzenému se středními až vysokými riziky se stanoví program standardního zacházení, ve kterém se klade důraz na aktivity pracovní a vzdělávací. Program standardního zacházení je charakterizován střední mírou odborné intervence a činnostmi obecně cílenými. (3) Odsouzenému s vysokými až velmi vysokými riziky se stanoví program speciálního zacházení, ve kterém se klade důraz na aktivity speciálně výchovné a vzdělávací. Program speciálního zacházení je charakterizován větší mírou odborné intervence a činnostmi speciálně výchovnými. (4) Odsouzenému, kterého je, vzhledem k délce trestu či potřebě pomoci při vytváření příznivých podmínek pro soběstačný způsob života v souladu se zákonem, nutno připravit na život po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, se stanoví program výstupního zacházení. (5) Pravidelnou součástí programu zacházení jsou dle možností a nabídky věznice zájmové a volnočasové aktivity. (6) Aktivity uvedené v § 36 odst. 3 až 6 lze kombinovat tak, aby program zacházení byl sestaven v potřebné míře individualizovaně. Pokud existuje více variant programu zacházení, které jsou ve svém důsledku rovnocenné, umožní se odsouzenému výběr konkrétní varianty. Přijetí programu zacházení stvrdí odsouzený podpisem. § 37 Odsouzený odmítající stvrdit podpisem přijetí programu zacházení se zařadí do programu základního motivačního zacházení, ve kterém se klade důraz na dodržování pořádku a bezpečnosti a pracovní aktivity odpovídající zdravotnímu stavu odsouzeného. Motivační program je charakterizován individuální mírou odborné intervence s cílem motivovat odsouzeného ke změně postojů a chování. § 38 (1) Úspěšnost plnění programu zacházení v oblasti cílů, jednotlivých aktivit, pořádku a kázně se vyhodnocuje zpravidla jednou a) za měsíc ve věznici pro mladistvé, b) za dva měsíce ve výstupních oddílech věznic s ostrahou a věznic se zvýšenou ostrahou, c) za tři měsíce ve věznici s ostrahou, d) za šest měsíců ve věznici se zvýšenou ostrahou. (2) Odsouzený je prokazatelně seznámen s výsledky vyhodnocení zaměstnanci oddělení výkonu trestu (oddělení výkonu vazby a trestu). (3) Při vyhodnocení se program zacházení aktualizuje v souladu s mírou a úspěšností jeho plnění. Odsouzený se na aktualizaci programu zacházení podílí. Aktualizací programu zacházení je i změna varianty programu zacházení. § 39 (1) Hodnocení úspěšnosti plnění programu zacházení je součástí komplexního hodnocení naplňování účelu výkonu trestu. (2) Návrh na přeřazení odsouzeného do věznice jiného typu se zpracovává na základě komplexního hodnocení naplňování účelu výkonu trestu. Návrh podá soudu ředitel věznice zpravidla na základě doporučení odborných zaměstnanců. (3) Odborní zaměstnanci doporučí řediteli věznice podání návrhu na přeřazení odsouzeného do věznice s ostrahou, pokud je komplexní hodnocení naplňování účelu výkonu trestu odsouzeného kladné a pokud byly vyčerpány možnosti dané věznice při aktualizaci programu zacházení. (4) Odborní zaměstnanci doporučí řediteli věznice podání návrhu na přeřazení odsouzeného do věznice se zvýšenou ostrahou, pokud bylo prokázáno, že a) odsouzený odmítá přijmout nebo neplní program zacházení po dobu alespoň tří po sobě jdoucích hodnotících obdobích, nebo b) odsouzený spáchá ve věznici trestný čintrestný čin nebo zvlášť závažným způsobem opakovaně neplní povinnosti nebo porušuje zákazy stanovené v § 28 zákona. (5) Plnění programu zacházení, charakteristika osobnosti odsouzeného a možnosti jeho resocializace jsou vedle chování, jednání, postojů ke spáchanému trestnému činutrestnému činu a výkonu trestu jednou z rozhodujících skutečností při zařazování odsouzeného do prostupných skupin vnitřní diferenciace. (6) Prostupné skupiny vnitřní diferenciace tvoří ucelený systém pozitivní motivace odsouzených. Ve vnitřním řádu se stanoví podrobnější podmínky vnitřní diferenciace tak, aby odsouzený mohl být během výkonu trestu na základě změn v přístupu, v charakteristice osobnosti odsouzeného, v možnosti jeho resocializace, plnění programu zacházení, plnění povinností a chování a jednání v souladu, či nesouladu s vnitřním řádem postupně zařazován do jednotlivých skupin. (7) O zařazení a o změně zařazení odsouzeného do prostupné skupiny vnitřní diferenciace rozhoduje ředitel věznice nebo jeho zástupce na základě doporučení odborných zaměstnanců (§ 8 odst. 1), zpravidla při hodnocení programu zacházení. § 40 (1) Kromě aktivit uvedených v programu zacházení může odsouzený v době vymezené vnitřním řádem uspokojovat své potřeby a) využíváním knihovny věznice, b) odběrem tisku, knih a publikací, c) podílem na vydávání vlastního časopisu odsouzených, d) sledováním rozhlasových a televizních pořadů, e) účastí na dalších aktivitách vzdělávání a zájmové činnosti zprostředkovaných věznicí. (2) Při zprostředkování aktivit vedoucích k uspokojování potřeb odsouzených uvedených v odstavci 1 je věznice povinna využívat co nejširší škálu forem, metod a prostředků, s důrazem na ty, které vyžadují aktivní přístup odsouzených a směřují k minimalizaci rizik, která měla nebo mají souvislost s trestnou činností, nebo mohou mít vliv na páchání trestné činnosti v budoucnu. Zaměstnávání odsouzených § 41 (1) Odsouzený je zařazen do práce rozhodnutím ředitele věznice, a to zpravidla na základě doporučení odborných zaměstnanců (§ 8 odst. 1) a s přihlédnutím k odborným znalostem odsouzeného, zákazu odsouzenému určitou činnost vykonávat, nebo k dopadu na pořádek nebo bezpečnost ve věznici. (2) Povinnost pracovat se nevztahuje na odsouzeného a) staršího 65 let, b) který je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, c) jehož zdravotní stav neumožňuje trvalé pracovní zařazení, d) dočasně práce neschopného, e) pokud z povahy překážky vyplývá, že je jeho pracovní povinnost vyloučena. (3) Odmítnutí práce odsouzeným, který byl zařazen do práce, je závažným porušením povinnosti odsouzeného, za něž se zpravidla odsouzenému uloží kázeňský trest. V případě odmítání práce se odsouzený zpravidla umístí v době, kdy by měl pracovat, odděleně od ostatních odsouzených, přičemž se mu umožní jen činnosti směřující k minimalizaci rizik, která měla nebo mají souvislost s trestnou činností, popřípadě mohou mít vliv na páchání trestné činnosti v budoucnu. (4) Ustanovení předchozího odstavce se netýká odsouzených, kteří vzali zpět svůj souhlas se zařazením do práce u cizích subjektů uvedených v § 30 odst. 4 zákona. § 42 Ředitel věznice je oprávněn podle pracovněprávních předpisů rozvrhnout pracovní dobu odsouzených, popřípadě jim nařídit práci přesčas; je zejména oprávněn upravit pracovní dobu odsouzených tak, aby byla shodná s pracovní dobou pracovníků zaměstnavatele. Při nařizování práce přesčas ředitel věznice přihlédne k délce trestu, který má odsouzený v kalendářním roce vykonat. § 43 (1) Odsouzení, kteří byli zařazeni do práce, se zpravidla rozdělují do pracovních skupin; vedoucí těchto skupin určuje ředitel věznice nebo jím pověřený zaměstnanec oddělení výkonu trestu (oddělení výkonu vazby a trestu). (2) Odsouzení se do pracovních skupin zařazují a přeřazují v souladu s účelem výkonu trestu. O přeřazení odsouzeného do jiné pracovní skupiny rozhoduje ředitel věznice. § 44 (1) Před zařazením do práce musí být odsouzený prokazatelně seznámen se svými právy a povinnostmi, jakož i s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a protipožárními předpisy, které je povinen při práci dodržovat. Před zařazením do práce, popřípadě během zařazení do práce, jestliže je to důvodné, se odsouzený podrobí pracovnělékařské prohlídce; k výkonu práce může být odsouzený zařazen, pokud je k výkonu práce zdravotně způsobilý nebo je zdravotně způsobilý s podmínkou. (2) Odsouzený musí být zaškolen k výkonu prací, které mu byly přikázány, pokud to jejich povaha vyžaduje; délka a rozsah zaškolení jsou stejné jako u ostatních pracovníků zaměstnavatele. (3) Pro odsouzené, kteří k tomu mají schopnosti, se organizuje odborné školení zaměřené na zvyšování jejich kvalifikace. (4) Dohled nad pracovní činností odsouzených konanou na všech pracovištích uvnitř i mimo věznici vykonává určený zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby. (5) K řešení problematiky organizace práce a plnění pracovních úkolů se s pracovními skupinami odsouzených organizují zpravidla jednou měsíčně porady za účasti odpovědných pracovníků zaměstnavatele. § 45 (1) Odsouzené, u nichž lze předpokládat, že toho nezneužijí, lze zařadit do nestřežených pracovních skupin. (2) Odsouzeným umístěným v oddělení s nízkým nebo středním stupněm zabezpečení věznice s ostrahou může ředitel věznice povolit volný pohyb mimo věznici při plnění pracovních úkolů. K tomu účelu se odsouzeným vydá rozhodnutí ředitele věznice o povolení opustit věznici s vyznačením prostoru, ve kterém se mohou ve stanovené době pohybovat. § 46 Vzdělávání odsouzených (1) Vzdělávání odsouzených je součástí programů zacházení s odsouzenými. Vzdělávání zajišťují zpravidla odloučená pracoviště středního odborného učiliště. Ve věznicích, v nichž nejsou zřízena odloučená pracoviště středního odborného učiliště, zajišťuje vzdělávání odsouzených oddělení výkonu trestu (oddělení výkonu vazby a trestu). Odsouzený musí být ke vzdělávání v konkrétním vzdělávacím programu zdravotně způsobilý. (2) Při zabezpečování povinné školní docházky mladistvých odsouzených spolupracují orgány Vězeňské služby s příslušnými školami a orgány státní správy a samosprávy ve školství. (3) Z dokladů o vzdělávání odsouzených nesmí být patrné, že byly získány ve výkonu trestu. Odsouzení, kteří nedokončí studium v době výkonu trestu, mají právo studium dokončit v příslušné škole. (4) Odsouzeným, umístěným v oddělení s nízkým nebo středním stupněm zabezpečení věznice s ostrahou nebo věznici pro mladistvé, může ředitel věznice povolit volný pohyb mimo věznici k docházce do školy. (5) Odsouzeným zařazeným do některé z forem vzdělávání věznice vytvářejí vhodné podmínky pro studium, a to jak prostorové, tak organizační. HLAVA PÁTÁ ZAJIŠŤOVÁNÍ POŘÁDKU A BEZPEČNOSTI V MÍSTECH VÝKONU TRESTU Zajišťování pořádku v místech výkonu trestu § 47 (1) Odsouzení jsou ve styku s jinými osobami povinni dodržovat zásady slušného chování užívané v běžném společenském styku. Ve styku se zaměstnancem Vězeňské službyzaměstnancem Vězeňské služby, zaměstnancem státního orgánu nebo jiným občanem zdravit způsobem užívaným v běžném společenském styku, oslovovat je slovy „pane“ nebo „paní“ s připojením funkce nebo příjmení, jsou-li jim známy, a vykat jim. (2) Odsouzení jsou povinni chovat se slušně též k ostatním odsouzeným a oslovovat je způsobem užívaným v běžném společenském styku. (3) Prohlídkami prováděnými v zájmu zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti ve věznici se rozumí zejména prohlídka osobní, technická nebo prohlídka věcí a zavazadel. § 48 V prostorách věznice a v osobních věcech jsou odsouzení povinni udržovat pořádek a čistotu odpovídající hygienickým normám. Úklidové práce, úpravy prostředí, výpomocné práce pro kuchyni a další pomocné práce potřebné k zajištění každodenního provozu věznice odsouzení vykonávají bez nároku na pracovní odměnu. V době vycházek odsouzených lze takové práce nařídit jen výjimečně, vyžaduje-li to mimořádná situace. § 49 Zajišťování vnější bezpečnosti v místech výkonu trestu (1) V oddělení s nízkým stupněm zabezpečení a v oddělení se středním stupněm zabezpečení věznice s ostrahou, s výjimkou oddělení zřízených ve věznicích pro mladistvé, ve věznicích s ostrahou s vysokým stupněm zabezpečení, ve věznicích se zvýšenou ostrahou nebo ve vazebních věznicích, nejsou užívány ozbrojené stráže k zabránění útěku odsouzených. Kontrolou a dohledem nad činností odsouzených jsou pověřeni vychovatelé a v oddělení se středním stupněm zabezpečení věznice s ostrahou též dozorci. (2) Ve věznici pro mladistvé, v oddělení s vysokým stupněm zabezpečení věznice s ostrahou a ve věznici se zvýšenou ostrahou jsou ozbrojené stráže k zabránění útěku odsouzených. § 50 Uzamykání odsouzených (1) Pokud to podmínky ve věznici umožňují, jsou odsouzení během osmihodinové doby ke spánku (§ 16 odst. 5 zákona) uzamykáni v celách nebo v ložnicích. (2) Doba, po kterou jsou odsouzení uzamykáni v celách nebo v ložnicích, může být ředitelem věznice v odůvodněných případech prodloužena s přihlédnutím na požadavky zachování pořádku a bezpečnosti ve věznici. Důvody pro delší dobu uzamykání jsou uvedeny ve vnitřním řádu věznice. § 51 Zajišťování vnitřní bezpečnosti v oddělení s nízkým stupněm zabezpečení věznice s ostrahou (1) V určených prostorách věznice se pohybují odsouzení zpravidla bez dohledu zaměstnance Vězeňské službyzaměstnance Vězeňské služby. (2) Odsouzení pracují zpravidla na pracovištích mimo věznici, dohled nad jejich pracovní činností provádí vychovatel nebo určený zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby minimálně jedenkrát týdně. (3) V mimopracovní době se odsouzeným umožňuje volný pohyb mimo věznici, a to k účasti na akcích kulturně výchovných a osvětových, sportovních, bohoslužbách a k návštěvám zdravotnických, rehabilitačních a obdobných zařízení, na základě povolení ředitele věznice, který rozhodne, zda budou doprovázeni zaměstnancem Vězeňské službyzaměstnancem Vězeňské služby. (4) K účelu uvedenému v odstavcích 2 a 3 se odsouzeným vydá rozhodnutí ředitele věznice o povolení opustit věznici s vyznačením prostoru, ve kterém se mohou pohybovat ve stanovené době. (5) Návštěvy odsouzených se uskutečňují zpravidla bez dohledu zaměstnance Vězeňské službyzaměstnance Vězeňské služby. V souvislosti s návštěvou může ředitel věznice povolit odsouzenému dočasně opustit věznici nejdéle na dobu 24 hodin; o povolení dočasného opuštění věznice se odsouzenému vydá rozhodnutí ředitele věznice o povolení opustit věznici s vyznačením prostoru, kde a po jakou dobu se může zdržovat. § 52 Zajišťování vnitřní bezpečnosti v oddělení se středním stupněm zabezpečení věznice s ostrahou (1) V prostorách věznice se odsouzení pohybují zpravidla organizovaně pod dohledem zaměstnance Vězeňské službyzaměstnance Vězeňské služby. (2) Odsouzeným, u nichž lze předpokládat, že toho nezneužijí, může ředitel věznice povolit volný pohyb uvnitř věznice. (3) Odsouzení pracují zpravidla na nestřežených pracovištích mimo věznici, dohled nad jejich pracovní činností provádí ředitelem věznice určený zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby nejméně jedenkrát za hodinu. (4) Odsouzeným, u nichž lze předpokládat, že toho nezneužijí, může ředitel věznice povolit volný pohyb mimo věznici při plnění pracovních úkolů; dohled nad jejich pracovní činností provádí ředitelem věznice určený zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby nejméně jedenkrát týdně. (5) Odsouzeným, u nichž lze předpokládat, že toho nezneužijí, může ředitel věznice povolit volný pohyb mimo věznici k návštěvám zdravotnických, rehabilitačních a obdobných zařízení. Ředitel věznice rozhodne, zda budou doprovázeni zaměstnancem Vězeňské službyzaměstnancem Vězeňské služby. (6) V mimopracovní době lze organizovat též akce mimo věznici; nejedná-li se o akce výhradně pro odsouzené uvedené v odstavci 4, účastní se jich vždy zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby. (7) K účelům uvedeným v odstavcích 4, 5 a 6 se odsouzeným vydá rozhodnutí ředitele věznice o povolení opustit věznici s vyznačením prostoru, ve kterém se mohou pohybovat ve stanovené době. (8) Návštěvy odsouzených se uskutečňují zpravidla za dohledu zaměstnance Vězeňské službyzaměstnance Vězeňské služby. V souvislosti s návštěvou může ředitel věznice povolit odsouzenému dočasně opustit věznici nejdéle na dobu 24 hodin; o povolení dočasného opuštění věznice se odsouzenému vydá rozhodnutí ředitele věznice o povolení opustit věznici s vyznačením prostoru, kde a po jakou dobu se může zdržovat. § 53 Zajišťování vnitřní bezpečnosti v oddělení s vysokým stupněm zabezpečení věznice s ostrahou (1) V prostorách věznice se odsouzení pohybují zpravidla organizovaně pod dohledem zaměstnance Vězeňské službyzaměstnance Vězeňské služby. (2) Odsouzeným, u nichž lze předpokládat, že toho nezneužijí, může ředitel věznice výjimečně povolit volný pohyb v prostorách věznice při plnění pracovních úkolů. (3) Odsouzení pracují zpravidla na pracovištích uvnitř věznice nebo na střežených pracovištích mimo věznici. (4) Odsouzení, u nichž lze předpokládat, že toho nezneužijí, mohou být zaměstnáni na nestřežených pracovištích mimo věznici. (5) Dohled nad pracovní činností odsouzených provádí ředitelem věznice určený zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby nejméně jedenkrát za 45 minut. (6) Pro odsouzené uvedené v odstavci 4 a odsouzené zařazené ve výstupním oddílu lze organizovat též akce mimo věznici, kterých se vždy účastní zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby. (7) Návštěvy odsouzených se uskutečňují zpravidla za dohledu zaměstnance Vězeňské službyzaměstnance Vězeňské služby. V souvislosti s návštěvou může odsouzeným uvedeným v odstavci 6 ředitel věznice povolit dočasně opustit věznici nejdéle na dobu 24 hodin; o povolení dočasného opuštění věznice se odsouzenému vydá rozhodnutí ředitele věznice o povolení opustit věznici s vyznačením prostoru, kde a po jakou dobu se může zdržovat. § 54 Zajišťování vnitřní bezpečnosti ve věznici se zvýšenou ostrahou (1) V prostorách věznice se odsouzení pohybují organizovaně pod dohledem příslušníka Vězeňské služby. (2) Odsouzení pracují na pracovištích uvnitř věznice nebo mohou vhodnou práci vykonávat v celách. (3) Dohled nad pracovní činností odsouzených provádí ředitelem věznice určený zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby nejméně jedenkrát za 30 minut. (4) Odsouzeným se nepovoluje volný pohyb uvnitř věznice ani při plnění pracovních úkolů. (5) Návštěvy odsouzených se uskutečňují zpravidla za dohledu příslušníka Vězeňské služby. § 55 Zajišťování vnitřní bezpečnosti ve věznici pro mladistvé (1) V prostorách věznice se odsouzení pohybují organizovaně pod dohledem zaměstnance Vězeňské službyzaměstnance Vězeňské služby. (2) Odsouzení pracují zpravidla na pracovištích uvnitř věznice. (3) Odsouzení, u nichž lze předpokládat, že toho nezneužijí, mohou být zaměstnáni na nestřežených pracovištích mimo věznici. (4) Dohled nad pracovní činností odsouzených provádí ředitelem věznice určený zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby nejméně jedenkrát za 30 minut. (5) Pro odsouzené lze organizovat akce mimo věznici, přičemž se jich vždy účastní zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby. (6) Návštěvy odsouzených se uskutečňují zpravidla za dohledu zaměstnance Vězeňské službyzaměstnance Vězeňské služby. HLAVA ŠESTÁ PROSTŘEDKY K DOSAŽENÍ POŘÁDKU A KÁZNĚ Obecná ustanovení § 56 Při udělování odměn a ukládání trestů musí být respektovány pedagogické zásady, jejichž aplikace posiluje výchovný účinek udělené odměny nebo uloženého kázeňského trestu, a to zejména zásady individualizace, přiměřenosti, stupňování, důslednosti a spravedlivosti. § 57 Odměny (1) O udělení odměny se pořídí záznam na předepsaném tiskopisu, který se následně založí do osobního spisu odsouzeného. Udělení odměny, její druh a důvod udělení se zaznamenává do osobní karty odsouzeného. (2) Pochvala se odsouzenému vysloví ústně, a to buď individuálně nebo před skupinou odsouzených. (3) Návštěva v mimořádně zvýšené době [§ 45 odst. 2 písm. b) zákona] může být povolena jak osobám blízkým, tak i jiným osobám. (4) Osobní volno na sportovní, kulturní nebo zájmové aktivity nelze rozšířit na úkor osmihodinové doby ke spánku, doby potřebné k osobní hygieně, úklidu, stravování a jednohodinové vycházky. (5) Při rozhodování o přerušení výkonu trestu a o povolení dočasně opustit věznici v souvislosti s návštěvou nebo s programem zacházení s odsouzeným přihlíží ředitel věznice ke stupni narušení odsouzeného, povaze trestné činnosti, za níž byl odsouzen, délce uloženého trestu a jeho nevykonaného zbytku, typu věznice a stupni zabezpečení věznice s ostrahou, v níž odsouzený trest vykonává, a jeho chování v průběhu výkonu trestu. Kázeňské tresty § 58 (1) O uložení kázeňského trestu je třeba rozhodnout co nejdříve po zjištění kázeňského přestupkukázeňského přestupku a jeho náležitém objasnění. (2) O kázeňském přestupkukázeňském přestupku odsouzeného se sepíše záznam na předepsaném tiskopisu. Ze záznamu musí být zřejmé konkrétní údaje o jednání, v němž je spatřován kázeňský přestupekkázeňský přestupek, včetně označení místa, času, způsobu spáchání přestupkupřestupku a okolností, za nichž byl přestupekpřestupek spáchán, popřípadě též předpokládané pohnutky takového jednání. Záznam o kázeňském přestupkukázeňském přestupku a uložení kázeňského trestu se po jeho vykonání založí do osobního spisu odsouzeného. Uložení kázeňského trestu, jeho druh a důvod uložení se zaznamená do osobní karty odsouzeného. (3) V řízení o kázeňském přestupkukázeňském přestupku je důkazním prostředkem vše, co může přispět k objasnění skutku, zejména vlastní zjištění zaměstnance Vězeňské službyzaměstnance Vězeňské služby, výpovědi odsouzených a jiných osob, věci, listiny a ohledání. Důkazy musí být označeny konkrétně, a to takovým způsobem, aby je bylo možno prověřit. Jsou-li důkazním prostředkem výpovědi svědků, uvede se stručný obsah jejich výpovědí s jejich vlastnoručním podpisem. Doznání odsouzeného nezbavuje příslušného zaměstnance Vězeňské službyzaměstnance Vězeňské služby povinnosti přezkoumat a dostupnými prostředky prověřit všechny okolnosti skutku. (4) Před uložením kázeňského trestu musí být odsouzenému umožněno, aby se k věci vyjádřil. Vyjádření odsouzeného se uvede na předepsaném tiskopisu a předloží odsouzenému k podpisu. Odmítne-li odsouzený vyjádření podepsat, uvede příslušný zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby tuto skutečnost včetně důvodu odmítnutí a připojí datum a svůj podpis. (5) Kázeňský trest lze uložit, je-li vina odsouzeného prokázána. Při rozhodování o uložení kázeňského trestu je zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby povinen přihlédnout zejména k závažnosti kázeňského přestupkukázeňského přestupku a okolnostem, za nichž byl spáchán, jakož i k dosavadnímu chování odsouzeného. Kázeňský přestupekKázeňský přestupek lze řešit též výchovným pohovorem bez uložení kázeňského trestu; tato skutečnost se vyznačí v záznamu o kázeňském přestupkukázeňském přestupku. Rozhodnutí o uložení kázeňského trestu se vydává písemně a musí kromě výroku a odůvodnění obsahovat i poučení o opravném prostředku. Odsouzený potvrdí oznámení rozhodnutí podpisem. Odmítne-li, postupuje se obdobně, jako když odsouzený odmítne podepsat své vyjádření. § 59 Stížnost proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu (§ 52 odst. 1 zákona) lze podat písemně nebo ústně. Byla-li stížnost podána písemně, vyznačí se na ní datum jejího převzetí zaměstnancem Vězeňské službyzaměstnancem Vězeňské služby. O stížnosti podané ústně se učiní na předepsaném tiskopisu záznam, v němž se uvedou podstatné důvody stížnosti a datum jejího podání. Stížnost může směřovat jak proti uložení kázeňského trestu, tak i proti jeho druhu a výši. § 60 (1) Je-li stížnost proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu podána ve stanovené lhůtě, je příslušný zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby povinen přezkoumat, zda je prokázáno, že se skutek, v němž je spatřován kázeňský přestupekkázeňský přestupek, stal, zda jej spáchal odsouzený, zda tento skutek je kázeňským přestupkemkázeňským přestupkem, jakož i další významné okolnosti. Současně přezkoumá, zda nebyla překročena kázeňská pravomoc zaměstnance Vězeňské službyzaměstnance Vězeňské služby, který kázeňský trest uložil. (2) Zaměstnanec Vězeňské službyZaměstnanec Vězeňské služby, který je oprávněn rozhodnout o stížnosti proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu, a) zamítne stížnost, byla-li zaviněním odsouzeného podána opožděně, b) zamítne stížnost, jestliže je spáchání kázeňského přestupkukázeňského přestupku odsouzeným a jeho zavinění prokázáno a uložený kázeňský trest je úměrný závažnosti spáchaného přestupkupřestupku a je v souladu s účelem výkonu trestu, c) změní kázeňský trest, jestliže je spáchání kázeňského přestupkukázeňského přestupku odsouzeným a jeho zavinění prokázáno, ale uložený kázeňský trest není v souladu s účelem výkonu trestu; změní-li příslušný zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby druh nebo výši uloženého kázeňského trestu, musí být nový kázeňský trest vždy mírnější než ten, který byl odsouzenému původně uložen, d) zruší uložený kázeňský trest, nebyly-li dostatečně objasněny všechny skutečnosti, které jsou pro uložení kázeňského trestu významné, nebo jsou-li dosavadní důkazy pro rozhodnutí nedostatečné, a vrátí věc k novému kázeňskému řízení zaměstnanci Vězeňské službyzaměstnanci Vězeňské služby, který kázeňský trest uložil. V rámci nového kázeňského řízení nelze odsouzenému uložit kázeňský trest přísnější, než který byl uložen původně; proti novému rozhodnutí o uložení kázeňského trestu má odsouzený právo podat stížnost, e) zruší uložený kázeňský trest, není-li prokázáno, že se odsouzený kázeňského přestupkukázeňského přestupku dopustil. (3) Rozhodnutí o stížnosti proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby na předepsaném tiskopisu písemně odůvodní. § 61 Při změně nebo zrušení rozhodnutí o uložení kázeňského trestu podle § 60 odst. 2 písm. c) a d) se původně uložený kázeňský trest, jestliže byl již částečně vykonán, započítá do nově uloženého kázeňského trestu. Není-li započtení možné, přihlédne se k této skutečnosti při stanovení druhu a výměry nově ukládaného kázeňského trestu. Výkon kázeňských trestů § 62 (1) Důtka se odsouzenému vysloví ústně, a to buď individuálně nebo před skupinou odsouzených. (2) Zakázat lze pouze přijetí jednoho balíčku v kalendářním roce. (3) Kázeňský trest pokuty se uloží odsouzenému zpravidla za závažná nebo opakovaná porušení stanovených povinností. (4) Věc, o jejímž propadnutí bylo pravomocně rozhodnuto, se spolu s opisem rozhodnutí předá příslušnému pracovišti Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových3), pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. § 63 (1) Uzavřený oddíl je zřízen ve vyčleněném prostoru věznice, odděleném od místností, ve kterých jsou odsouzení ubytováni. Prostory uzavřeného oddílu musejí vyhovovat příslušným hygienickým předpisům. V uzavřeném oddílu není dovoleno mít u sebe bateriový radiopřijímač. (2) Odsouzený, kterému byl uložen kázeňský trest umístění do uzavřeného oddílu s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení, nastupuje výkon tohoto kázeňského trestu v pracovních dnech ihned po skončení pracovní doby, případně jiných aktivit programu zacházení a setrvává v něm i ve dnech pracovního volna a pracovního klidu. Při nástupu do uzavřeného oddílu se u odsouzeného provede osobní prohlídka. (3) Během výkonu kázeňského trestu umístění do uzavřeného oddílu s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení má odsouzený právo se zúčastnit vycházek v rozsahu jedné hodiny denně, jestliže pracuje v uzavřené místnosti. Odsouzenému se umožní účast na vzdělávacích a speciálních výchovných aktivitách vyplývajících z jeho programu zacházení. § 64 Při nástupu kázeňského trestu celodenního umístění do uzavřeného oddílu se u odsouzeného provede osobní prohlídka. Návštěvy se provádějí odděleně od ostatních návštěv, za přímého dozoru příslušníka Vězeňské službyVězeňské služby, zpravidla v místnosti, ve které je návštěvník od odsouzeného oddělen dělící přepážkou. Obdrží-li odsouzený balíček, na který má nárok, vydá se mu až po skončení tohoto kázeňského trestu. Odsouzený má právo zúčastnit se vycházek v rozsahu jedné hodiny denně. Do cely může být umístěn sám pouze v případě, jsou-li pro to vážné důvody bezpečnostní nebo nejsou-li ve výkonu tohoto kázeňského trestu současně alespoň dva odsouzení. Odsouzenému se umožní účast na činnosti terapeutické nebo poradenské skupiny, do které je zařazen. § 65 Kázeňský trest umístění do samovazby se vykonává v cele k tomu určené; umísťuje se do ní pouze jeden odsouzený. Odsouzený má právo zúčastnit se vycházky v rozsahu jedné hodiny denně. § 66 (1) Výkon kázeňského trestu umístění do uzavřeného oddílu s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení, celodenního umístění do uzavřeného oddílu a umístění do samovazby se odloží nebo přeruší vždy po dobu přemístění mimo věznici, výkonu uloženého přísnějšího kázeňského trestu za nově spáchaný kázeňský přestupekkázeňský přestupek nebo stanoví-li tak na základě zjištěného zdravotního stavu lékař. (2) Pomine-li důvod, pro který byl výkon kázeňského trestu odložen nebo přerušen, odsouzený kázeňský trest nebo jeho zbytek vykoná, a to popřípadě i v jiné věznici. Prominutí kázeňského trestu, upuštění od výkonu zbytku kázeňského trestu a zahlazení kázeňského trestu § 67 O prominutí kázeňského trestu nebo upuštění od výkonu zbytku kázeňského trestu nebo zahlazení kázeňského trestu učiní zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby, který o něm rozhodl, zápis na předepsaném tiskopisu. § 68 Byl-li kázeňský trest zahlazen, nelze ho uvádět v žádném hodnocení odsouzeného a nelze k němu přihlížet při rozhodování o odsouzeném. § 69 Zabrání věci (1) O zabrání věci má právo rozhodnout vedoucí oddělení výkonu trestu (oddělení výkonu vazby a trestu) a ředitel věznice. (2) O stížnosti proti zabrání věci rozhoduje ředitel věznice. Pokud o zabrání věci rozhodl ředitel věznice, rozhoduje o takové stížnosti generální ředitel Vězeňské služby. (3) Výrok rozhodnutí o zabrání věci obsahuje též přesný popis zabrané věci a označení vlastníka věci, je-li znám. V odůvodnění je třeba označit skutkové okolnosti, které odůvodňují užití ustanovení zákona o zabrání věci (§ 50 zákona). Součástí rozhodnutí o zabrání věci je vždy poučení o opravném prostředku. (4) Věc, o jejímž zabrání bylo pravomocně rozhodnuto, se spolu s opisem rozhodnutí předá příslušnému pracovišti Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových3), pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. § 70 Kázeňské vyřízení jiného protispolečenského jednání PřestupkyPřestupky spáchané v době před výkonem trestu nelze vyřídit uložením kázeňského trestu ve výkonu trestu. HLAVA SEDMÁ ÚČAST NESTÁTNÍCH SUBJEKTŮ NA NAPLŇOVÁNÍ ÚČELU TRESTU Účast církví a náboženských společností § 72 (1) Věznice zabezpečí po dohodě s pověřenými osobami vhodné prostory a podmínky pro bohoslužby a poskytování individuální duchovní služby. (2) Se souhlasem příslušného lékaře je pověřená osoba oprávněna navštěvovat odsouzené umístěné na lůžkových částech zdravotnických zařízení Vězeňské služby; souhlasu není třeba, je-li ohrožen život odsouzeného. (3) Odsouzenému, který vykonává kázeňský trest umístění do uzavřeného oddílu nebo samovazby, se na jeho žádost umožní individuální duchovní služba. § 73 (1) Pověřená osoba může žádat věznici o podání zprávy o chování odsouzeného a o nahlédnutí do jeho osobního spisu; této žádosti věznice vyhoví, pokud s tím odsouzený souhlasí. (2) Církve nebo náboženské společnosti z místa bydliště odsouzeného nebo mající vztah k odsouzenému mohou požádat o podání zprávy o chování odsouzeného, včetně oznámení o nadcházejícím propuštění; této žádosti věznice vyhoví, pokud odsouzený s podáním takové zprávy souhlasí. Účast zájmových sdružení občanů a nevládních organizací § 74 Zájmová sdružení občanů a nevládní organizace působící v souladu s právními předpisy se mohou podílet na naplňování účelu výkonu trestu zejména těmito formami: a) individuálními návštěvami odsouzených, b) prováděním přednášek a besed, popřípadě koncertů hudebních skupin a jednotlivců, c) podílem na uplatňování speciálních výchovných a zájmových aktivit programů zacházenízájmových aktivit programů zacházení (§ 36 odst. 5 a 6), d) podílem na přípravě odsouzených k propuštění na svobodu a na sociální práci s odsouzenými. § 75 (1) Návštěvy odsouzených [§ 74 písm. a)] se uskuteční v mimopracovní době v termínu stanoveném ředitelem věznice a nezapočítávají se do návštěv blízkých osob. (2) Při poskytování zpráv zájmovým sdružením občanů a nevládním organizacím se obdobně užije ustanovení § 73. ČÁST DRUHÁ VÝKON TRESTU U NĚKTERÝCH SKUPIN ODSOUZENÝCH HLAVA PRVNÍ OBECNÉ USTANOVENÍ § 76 Pokud se v této části nestanoví jinak, užije se na výkon trestu u některých skupin odsouzených předchozích ustanovení této vyhlášky. HLAVA DRUHÁ VÝKON TRESTU VE VĚZNICI PRO MÍSTNÍ VÝKON TRESTU § 77 (1) Odsouzení se v prostorách věznice pohybují bez omezení, ubytovny se kromě doby určené ke spánku nezamykají. Ložnice si mohou odsouzení v době své nepřítomnosti zamykat podle svého uvážení. (2) Odsouzení jsou ubytováni v ložnicích, jejichž zařízení se neliší od běžného internátního ubytování. § 78 (1) Odsouzení pracují zpravidla na pracovištích mimo věznici bez přímého dohledu zaměstnance Vězeňské službyzaměstnance Vězeňské služby. (2) Odsouzeným se v mimopracovní době umožňuje volný pohyb mimo věznici, a to k účasti na akcích kulturně výchovných, osvětových, sportovních a bohoslužbách. (3) K účelům uvedeným v odstavcích 1 a 2 se odsouzeným vydá rozhodnutí ředitele věznice o povolení opustit věznici s vyznačením prostoru, ve kterém se ve stanovené době mohou pohybovat. § 79 Vlastní oděv si odsouzení ponechávají u sebe a podle svého uvážení jej mohou nosit v mimopracovní době. § 80 Rozsah televizních pořadů, které mohou odsouzení sledovat, není v mimopracovní době omezen. § 81 Nákup věcí osobní potřeby je prováděn formou hotovostního styku. HLAVA TŘETÍ VÝKON TRESTNÍHO OPATŘENÍ ODNĚTÍ SVOBODY U MLADISTVÝCH Obecná ustanovení § 82 (1) K omezení negativních účinků izolace mladistvých od společnosti v důsledku výkonu trestního opatření se u nich ve zvýšené míře uplatňují individuální způsoby zacházení. Zaměřují se na rozvíjení rozumové, emocionální a sociální zralosti mladistvých. Důraz je kladen na přijetí osobní odpovědnosti za spáchané provinění, posilování samostatného řešení životních situací, omezování a zvládání agresivních reakcí a nevhodného jednání. Vzdělávací a pracovní aktivity jsou zaměřeny na získání znalostí a dovedností usnadňujících zařazení mladistvého do zaměstnání po návratu do občanského života. Mladiství jsou vedeni k takovým volnočasovým aktivitám, které odpovídají jejich vývojovým potřebám a zároveň nejsou v rozporu s běžnými společenskými zvyklostmi. (2) Správa věznice podá zprávu o chování nebo o zdravotním stavu mladistvého jeho rodičům, popřípadě jeho zákonným zástupcům nebo opatrovníkovi i bez žádosti těchto osob, má-li za to, že to je nutné k udržení nebo zlepšení kontaktu mladistvého s těmito osobami. (3) Pokud to materiální a hygienické podmínky ve věznici dovolí, umožní se mladistvým, aby si v době osobního volnaosobního volna mohli sami přepírat a žehlit osobní prádlo včetně košil a ve dnech pracovního volna a klidu si sami připravovali snídani a večeři z potravin dodaných věznicí. § 83 (1) Na základě charakteristiky osobnosti a spáchaného provinění se ve věznicích pro mladistvé rozdělují odsouzení do čtyř základních diferenciačních skupin. (2) Do základní skupiny A se zařazují odsouzení se základní charakteristikou osobnosti v normálu, u nichž poruchy chování vyplývají z nevhodného sociálního prostředí, emocionální a sociální nevyzrálosti, popřípadě špatného zacházení. (3) Do základní skupiny B se zařazují odsouzení s naznačeným disharmonickým vývojem osobnosti. (4) Do základní skupiny C se zařazují odsouzení s poruchami chování včetně poruch chování způsobených užíváním návykových látek, kteří vyžadují specializovaný výkon trestního opatření. (5) Do základní skupiny D se zařazují odsouzení s mentální retardací. (6) O zařazení mladistvého odsouzeného do základní diferenciační skupiny rozhoduje ředitel věznice na základě doporučení odborných zaměstnanců (§ 8 odst. 1). § 84 (1) Základní skupiny vnitřní diferenciace mladistvých odsouzených se člení na prostupné skupiny. Do těchto skupin jsou mladiství odsouzení zařazováni na základě plnění programu zacházení, charakteristiky osobnosti, možnosti resocializace, svého chování, jednání, postojů ke spáchanému provinění a výkonu trestního opatření. (2) O zařazení a změně zařazení mladistvého do prostupné skupiny rozhoduje vedoucí oddělení výkonu trestu (oddělení výkonu vazby a trestu) na návrh speciálního pedagoga, zpravidla při zpracování a hodnocení plnění programu zacházení s mladistvým odsouzeným. § 85 (1) Základní diferenciační skupiny se liší obsahem a způsobem zacházení odpovídajícím potřebám žádoucí změny osobnosti mladistvého. Vzdělávání a vhodná forma sociálního výcviku je součástí programů zacházení s odsouzenými ve všech čtyřech základních diferenciačních skupinách. (2) Prostupné skupiny vnitřní diferenciace tvoří ucelený systém pozitivní motivace mladistvých odsouzených. Ve vnitřním řádu se stanoví podrobnější podmínky vnitřní diferenciace tak, aby odsouzený měl během výkonu trestního opatření možnost být na základě změn v přístupu, v charakteristice osobnosti mladistvého odsouzeného, v možnosti jeho resocializace, plnění programu zacházení, plnění povinností a chování a jednání v souladu či nesouladu s vnitřním řádem postupně zařazován do jednotlivých skupin. § 86 Návštěvy mladistvých (1) Během návštěvy mohou být mladiství ustrojeni do vlastního oděvu. (2) Návštěvníkům se umožní účast na kulturních a sportovních vystoupeních mladistvých, jakož i prohlídka prostor věznice užívaných mladistvými včetně pracovišť. (3) Na návrh vychovatele může ředitel věznice povolit mladistvému v souvislosti s návštěvou dočasně opustit věznici, a to nejdéle na dobu 24 hodin. O povolení dočasného opuštění věznice se mladistvému vydá rozhodnutí ředitele věznice o povolení opustit věznici s vyznačením prostoru, kde a po jakou dobu se může zdržovat a která z blízkých zletilých osob ho bude doprovázet. Rozhodnutí se předává proti podpisu mladistvého a blízké zletilé osoby. § 87 Zajištění výkonu ochranné nebo ústavní výchovy O nadcházejícím propuštění mladistvého s nařízenou ochrannou nebo ústavní výchovou informuje správa věznice příslušné školské zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy. § 88 Přerušení výkonu trestního opatření Při rozhodování o přerušení výkonu trestního opatření ředitel věznice zpravidla dbá, aby byl zabezpečen doprovod mladistvého z věznice do místa přerušení výkonu trestního opatření a zpět. HLAVA ČTVRTÁ VÝKON TRESTU U ODSOUZENÝCH ŽEN § 89 (1) Vnitřní řád a nabídka preventivně výchovných, vzdělávacích, zájmových a sportovních programů zohledňují zvláštní potřeby těhotných žen, žen v období šesti týdnů po porodu a kojících matek. (2) V ubytovnách odsouzených žen se vytvářejí podmínky pro praní osobního prádla, provádění drobných oprav osobních věcí a pro denní koupání. § 90 Vlastní oděv a obuv mohou nosit odsouzené ženy: a) v oddělení s nízkým a středním stupněm zabezpečení věznice s ostrahou v mimopracovní době podle svého uvážení, b) ve věznici pro mladistvé v době návštěv, při účasti na bohoslužbách, akcích mimo věznici pořádaných v rámci programu zacházení a ve výstupním oddíle v mimopracovní době podle vlastního uvážení, c) v oddělení s vysokým stupněm zabezpečení věznice s ostrahou a ve věznici se zvýšenou ostrahou v době návštěv. § 91 Výkon trestu u matek nezletilých dětí (1) Matka, které bylo povoleno mít u sebe a starat se o své nezletilé dítě, o dítě celodenně pečuje. Celodenní péče zahrnuje zejména péči o jeho zdraví a o jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, včetně přípravy stravy, zajištění hygieny, praní, žehlení, úklidu a aktivního trávení času s dítětem formou vycházek, her, výtvarných, hudebních a sportovních činností odpovídajících věku dítěte. (2) Zdravotní služby dítěti, o které matka pečuje ve věznici, zabezpečuje Vězeňská službaVězeňská služba na základě smlouvy s poskytovatelem oprávněným k poskytování zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost. (3) Matky, kterým bylo povoleno, aby ve výkonu trestu měly u sebe a staraly se o své děti, mohou nosit vhodný vlastní oděv a obuv podle svého uvážení. (4) Pro matky, kterým bylo povoleno, aby ve výkonu trestu měly u sebe a staraly se o své děti, lze organizovat též akce mimo věznici, nejedná-li se o akce výhradně pro odsouzené, kterým může v souvislosti s návštěvou ředitel věznice povolit dočasně opustit věznici; účastní se jich vždy zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby. (5) Matka zajišťuje veškeré potřeby pro dítě z vlastních prostředků a z peněžních prostředků účelově vázaných na úhradu potřeb dítěte. (6) Matka, které bylo povoleno mít u sebe a starat se o své nezletilé dítě, vykonává trest zpravidla v oddílu pro matky nezletilých dětí. Každá matka má dítě u sebe v samostatné ložnici, v níž je pro dítě postel s matrací, přebalovací stůl, skříň na dětské prádlo a kosmetiku, ohrádka a umyvadlo. (7) Pokud se matka, která pobývá ve věznici, ve které je zřízen oddíl pro matky nezletilých dětí, z důvodu nemoci nebo z jiného závažného důvodu nemůže o dítě starat, převezme péči o dítě na nezbytně nutnou dobu ředitelem věznice určený zaměstnanec; o tom věznice informuje zákonného zástupce dítěte, je-li to možné, a příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí. Pokud matka pobývá mimo věznici, ve které je zřízen oddíl pro matky nezletilých dětí, řeší se péče o dítě v případech uvedených ve větě první prostřednictvím orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Při vzájemném předávání je dítě vždy prohlédnuto lékařem poskytovatele zdravotních služeb uvedeného v odstavci 2. (8) Věznice umožní příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí pravidelně sledovat vývoj dítěte, o které matka ve věznici pečuje. (9) O narození dítěte během výkonu trestu odsouzené ženy věznice neprodleně informuje okresní soud, v jehož obvodu se věznice nachází, a příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí, v jehož obvodu se věznice nachází. HLAVA PÁTÁ VÝKON TRESTU ODSOUZENÝCH TRVALE PRACOVNĚ NEZAŘADITELNÝCH § 92 Odsouzení trvale pracovně nezařaditelní vykonávají trest zásadně ve specializovaných oddílech věznic. § 93 (1) Způsob zajišťování pořádku a bezpečnosti stanovený pro základní typ věznice a stupeň zabezpečení věznice s ostrahou, do kterých byli odsouzení uvedení v § 69 odst. 1 zákona umístěni, zůstává nedotčen. (2) Při výkonu trestu odsouzených trvale pracovně nezařaditelných se uplatňují následující zásady: a) jsou-li ve specializovaném oddílu umístěni odsouzení zařazení do různých základních typů věznice a stupňů zabezpečení věznice s ostrahou, musí být ubytováni odděleně podle základních typů věznice a stupňů zabezpečení věznice s ostrahou tak, aby méně narušení odsouzení vykonávali trest odděleně od více narušených, b) do cel a ložnic se odsouzení umísťují s přihlédnutím k jejich zdravotnímu stavu na základě doporučení ošetřujícího lékaře, přičemž nekuřáci musí být na vlastní žádost vždy ubytováni odděleně od kuřáků, c) na návrh ošetřujícího lékaře nebo na vlastní žádost a se souhlasem tohoto lékaře mohou vykonávat vhodnou pracovní terapii uvnitř věznice, výjimečně i mimo věznici, d) prověrka početního stavu se provádí přímo na celách a ložnicích, e) podle indikace lékaře se poskytuje nebo zajišťuje léčebně rehabilitační péče, f) věznice nabízí odsouzeným účast na vhodných kulturně výchovných a zájmových aktivitách. HLAVA ŠESTÁ VÝKON TRESTU ODSOUZENÝCH S PORUCHAMI DUŠEVNÍMI A S PORUCHAMI CHOVÁNÍ § 94 (1) Odsouzení s poruchami duševními a s poruchami chování mohou vykonávat trest ve specializovaných oddílech věznic pouze na základě doporučení psychologa či psychiatra. (2) Způsob zajišťování pořádku a bezpečnosti stanovený pro základní typ věznice a stupeň zabezpečení věznice s ostrahou, do kterých byli odsouzení uvedení v § 70 zákona umístěni, zůstává nedotčen. (3) Specializované oddíly nelze zřizovat jako oddíly pro společný výkon trestu odsouzených zařazených do různých základních typů věznice a stupňů zabezpečení věznice s ostrahou. HLAVA SEDMÁ VÝKON DOŽIVOTNÍHO TRESTU § 96 V průběhu vycházek mohou být ve zvlášť odůvodněných případech odsouzení poutáni. § 97 Návštěvy odsouzených jsou prováděny zpravidla za přímého dohledu příslušníka Vězeňské službyVězeňské služby. HLAVA OSMÁ VÝKON TRESTU U ODSOUZENÝCH CIZINCŮ § 98 (1) Při výkonu trestu se podle možnosti věznice přihlíží i k požadavkům kulturních a náboženských tradic odsouzených cizinců. (2) Při zpracování programu zacházení se u odsouzeného cizince přihlíží k tomu, zda cizinci byl uložen trest vyhoštění. HLAVA DEVÁTÁ VÝKON OCHRANNÉHO LÉČENÍ BĚHEM VÝKONU TRESTU § 99 (1) Ochranné léčení v ústavní formě, jež má být vykonáno během výkonu trestu, se vykonává formou stacionární péče ve zdravotnických zařízeních Vězeňské službyVězeňské služby, pokud k poskytování zdravotních služeb ve formě stacionární péče získala Vězeňská službaVězeňská služba oprávnění. (2) Vnitřní řád, jakož i obsah a formy aplikovaných programů zacházení zohledňují zdravotní stav odsouzených a léčebný režim ochranného léčení. § 100 (1) Ochranné léčení v ambulantní formě, jež má být vykonáno během výkonu trestu, a) nařízené Vězeňské služběVězeňské službě poskytuje Vězeňská službaVězeňská služba ve svých zdravotnických zařízeních, pokud k poskytování zdravotních služeb v příslušném oboru získala oprávnění, b) nařízené jinému poskytovateli zdravotních služeb zajišťuje Vězeňská službaVězeňská služba u tohoto poskytovatele, pokud bylo s ochranným léčením započato před nástupem výkonu trestu odnětí svobody a je to z odborného hlediska s ohledem na druh ochranného léčení nebo s ohledem na udržení dosud dosaženého léčebného účinku důvodné. (2) Při rozhodování o přerušení výkonu trestu ředitel věznice přihlíží k průběhu výkonu ochranného léčení. HLAVA DESÁTÁ VÝKON TRESTU VELMI NEBEZPEČNÝCH ODSOUZENÝCH § 100a (1) Velmi nebezpečný odsouzený se neumístí do oddílu se zesíleným stavebně technickým zabezpečením zejména po dobu jeho eskorty či hospitalizacehospitalizace ve zdravotnickém zařízení Vězeňské službyVězeňské služby, anebo jde-li o osobu, u které je zřejmé, že neohrozí bezpečnost jiných osob. (2) U velmi nebezpečného odsouzeného je obsahem programu zacházení dle § 41 zákona také působení na dosažení postojových změn, snaha o jejich úspěšné přizpůsobení výkonu trestu a odstranění obtíží, které byly příčinou jeho umístění do oddílu se zesíleným stavebně technickým zabezpečením, a jeho opětovné ubytování v běžném oddílu. U této osoby jsou používány takové formy a metody zacházení, které spolu s režimovými a preventivními opatřeními snižují nežádoucí projevy chování tohoto odsouzeného vedoucí k maření účelu výkonu trestu. (3) Hlavním obsahem komplexního působení na velmi nebezpečného odsouzeného je jeho aktivní zapojení nejméně do jedné speciálně výchovné aktivity. Ta je pro tuto osobu závazná. Míra a kvalita aktivního zapojení je jedním z podstatných hodnotících kritérií pro vyřazení velmi nebezpečného odsouzeného z oddílu se zesíleným stavebně technickým zabezpečením. ČÁST TŘETÍ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 101 Zrušuje se vyhláška č. 110/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, ve znění nálezu Ústavního soudu č. 8/1995 Sb.. § 102 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000. Ministr: JUDr. Motejl v. r. 2) § 1 odst. 1 zákona č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů.