Split (1)

train · 19.1k rows

law_id stringlengths 11 2.15k	law_text stringlengths 14 1.92M
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 22/2008 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 22/2008 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí k platnosti dvoustranných mezinárodních smluv ve vztazích mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou Vyhlášeno 4. 4. 2008, částka 7/2008 22 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dnem 30. října 2007 na základě ukončení jednání mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o sukcesi do dvoustranných mezinárodních smluv výměnou nót ze dne 7. září 2007 a 30. října 2007 pozbyly platnosti ve vztazích mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou následující dvoustranné mezinárodní smlouvy: 1. Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Socialistické federativní republiky Jugoslávie o zřízení Československo-jugoslávského výboru pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci (Praha, 22. června 1963), 2. Protokol o jednání mezi vládními delegacemi Československé socialistické republiky a Socialistické federativní republiky Jugoslávie o rozšíření hospodářských vztahů mezi oběma státy, konaném ve dnech 17. – 22. června 1963 v Praze (Praha, 22. června 1963), 3. Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Socialistické federativní republiky Jugoslávie o průmyslově technické spolupráci (Bělehrad, 14. března 1964), 4. Dohoda mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o spolupráci v oblasti mírového využívání jaderné energie, (Praha, 15. února 1966), vyhlášená pod č. 112/1968 Sb., 5. Dohoda mezi Státním úřadem sociálního zabezpečení v Praze a Svazovým ústavem sociálního pojištění v Bělehradě o změně Správní dohody o provádění Úmluvy mezi Československou republikou a Federativní lidovou republikou Jugoslávií o sociálním pojištění ze dne 22. května 1957 (Bělehrad, 19. března 1966), 6. Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a Svazovou výkonnou radou Skupštiny Socialistické federativní republiky Jugoslávie o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání a dokladů o vědeckých hodnostech a titulech, vydávaných v Československé socialistické republice a v Socialistické federativní republice Jugoslávii (Bělehrad, 12. září 1989), vyhlášená pod č. 89/1991 Sb.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 21/2008 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 21/2008 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašují opravy Příloh Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí, vyhlášených pod č. 14/2007 Sb. m. s. Vyhlášeno 4. 4. 2008, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 4. 4. 2008, částka 7/2008 * DÍL I - 1. 1.1.3.6.3 Tabulka, přepravní kategorie 0, sloupec (2), třída 1 * DÍL II - 25. 3.3.1 SP 637 první a druhá věta * 51\\. 3.2.1 Tabulka A kapitoly 3.2 - UN č.SloupecOprava1296(2) jen levá stranaNamísto TRICHLORSILAN uvést TRIETHYLAMIN Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 4. 4. 2008 21 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašují opravy Příloh Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí, vyhlášených pod č. 14/2007 Sb. m. s. Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že Sekretariát dopravní divize Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů zpracoval a rozeslal smluvním stranám Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), přijaté v Ženevě dne 30. září 1957, korigendum z června 2007, které obsahuje opravy Příloh A a B Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí, vyhlášených pod č. 14/2007 Sb. m. s. Anglické znění korigenda a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD CORRIGENDUM Ref. Sales No. E.06.VIII.1 (ECE/TRANS/185, Vol. I and II) Červen 2007 New York a Geneva Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) (platná od 1. ledna 2007) Korigendum DÍL I 1. 1.1.3.6.3 Tabulka, přepravní kategorie 0, sloupec (2), třída 1 Vypustit /1.4L 2. 1.2.1 Definice pojmu „Kontejner“, čtvrtý odsek /Tato změna se netýká českého překladu/ 3. 1.2.1 Definice pojmu „Hořlavá složka“ Stávající text nahradit textem: „Hořlavá složka“ (pro aerosoly) hořlavé kapaliny, hořlavé tuhé látky nebo hořlavé plyny a směsi plynů, jak jsou definovány v poznámkách 1 až 3 pododdílu 31.1.3 části III Příručky zkoušek a kritérií. Tento pojem nezahrnuje pyroforní látky, látky schopné samoohřevu ani látky reagující s vodou. Chemické spalné teplo se určí jednou z následujících metod ASTM D 240, ISO/FDIS 13943: 1999 (E/F) 86.1 až 86.3 nebo NFPA 30B; 4. 1.2.1 Definice pojmu „Hermeticky uzavřená cisterna“, poslední odsek Netýká se anglického znění 5. 1.2.1 Definice pojmu „IBC“, pododstavec (c) /Tato změna se netýká českého překladu/ 6. 1.2.1 Definice pojmu „Kontejner velký“, POZNÁMKA /Tato změna se netýká českého překladu/ 7. 1.6.1.12, první věta Netýká se anglického znění 8. 1.8.3.11 (b), třináctý odsek Namísto přepravní doklad uvést přepravní doklady 9. 2.1.3.4.1 Třída 6.1, UN 1614 Netýká se anglického znění 10. 2.2.1.1.7.5 Tabulka, sloupec se záhlavím „Definice“, položka „Bengálská tyčinka“ Netýká se anglického znění 11. 2.2.41.3 Seznam hromadných položek, klasifikační kód DT /Tato změna se netýká českého překladu/ 12. 2.2.61.1.14 Namísto 88/379/EHS4 uvést 1999/45/ES4 13. 2.2.61.1.14, poznámka pod čarou 4 (v české verzi poznámka 7) Stávající text nahradit textem: Směrnice 1999/45/ES Evropského parlamentu a Rady z 31. května 1999 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných přípravků (Úřední věstník Evropského společenství č. L 200 z 30. července 1999, strany 1 až 68). 14. 2.2.62.1.4.1 Tabulka, sloupec se záhlavím „Mikroorganismy“, pod „UN 2900“ Vypustit Virus katarální horečky ovcí (Bluetongue virus) 15. 2.2.62.1.5.6 (b) /Uvedená změna je jen opravou gramatické chyby v anglickém textu a nemá vliv na věcnou správnost českého překladu/. 16. 2.2.62.1.5.6 POZNÁMKA /Tato změna se netýká českého překladu/ 17. 2.2.62.1.11.1 poznámka pod čarou 5 Vložit [nahrazena Směrnicí 2006/12/ES Evropského parlamentu a Rady (Úřední věstník Evropského společenství č. L 114 z 27. dubna 2006, strana 9)] za Směrnice Rady 75/442/EHS o odpadech 18. 2.2.8.1.9 první odsek Namísto 88/379/EHS4 uvést 1999/45/ES4 (poznámku 4 nahradit v české verzi poznámkou 9) 19. 2.2.8.1.9 poznámka pod čarou 4 (v české verzi poznámka 9) Stávající text nahradit textem: Směrnice 1999/45/ES Evropského parlamentu a Rady z 31. května 1999 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných přípravků (Úřední věstník Evropského společenství č. L 200 z 30. července 1999, strany 1 až 68). 20. 2.2.9.1.11 POZNÁMKA 1 Stávající text nahradit textem: POZNÁMKA 1 : GMMO a GMO, které jsou infekční, jsou látkami třídy 6.2, UN čísel 2814, 2900 nebo 3373. 21. 2.2.9.1.12 Stávající text nahradit textem: (Vypuštěno) 22. 3.1.2.2 /Tato změna se netýká českého překladu/ 23. 3.2.1 Tabulka A kapitoly 3.2 UN č.\| Sloupec\| Oprava ---\|---\|--- 0226\| (2) druhá řádka\| Netýká se anglického znění 0322\| (2) jen levá strana\| Netýká se českého překladu 1250\| (2)\| Netýká se českého překladu 2059 druhá položka\| (2) jen pravá strana\| Netýká se anglického znění 24. 3.2.2 Tabulka B kapitoly 3.2 Namísto BUTADIENY, STABILIZOVANÉ, které mají při 70 °C tenzi par nepřesahující 1,1 MPa (11 barů) a jejichž hustota při 50 °C není nižší než 0,525 kg/l\| 1010\| 2\| ---\|---\|---\|--- uvést BUTADIENY, STABILIZOVANÉ, (1,2-butadien)\| 1010\| 2\| ---\|---\|---\|--- BUTADIENY, STABILIZOVANÉ, (1,3-butadien)\| 1010\| 2\| DÍL II 25. 3.3.1 SP 637 první a druhá věta Stávající text nahradit textem: Geneticky změněné mikroorganismy a geneticky změněné organismy jsou takové, které nejsou nebezpečné pro člověka ani zvířata, které by však mohly zvířata, rostliny, mikrobiologické látky a ekosystémy změnit takovým způsobem, který se v přírodě nemůže vyskytovat. Geneticky změněné mikroorganismy a geneticky změněné organismy nepodléhají ustanovením ADR, jsou-li schváleny k používání příslušnými orgány zemí původu, tranzitu a určení1. 26. 4.1.1 POZNÁMKA Stávající text nahradit textem: POZNÁMKA: Pro balení věcí tříd 2, 6.2 a 7 platí všeobecná ustanovení tohoto oddílu pouze tehdy, je-li to uvedeno v 4.1.8.2 (třída 6.2), 4.1.9.1.5 (třída 7) a v příslušných pokynech pro balení oddílu 4.1.4 (P 201 pro třídu 2 a P 620, P 621, IBC 620 a LP 621 pro třídu 6.2). 27. 4.1.1.3 první věta /Tato změna se netýká českého překladu/ 28. 4.1.1.19.2 první věta Namísto 6.1.5.3.4 uvést 6.1.5.3.5 29. 4.1.3.6.1 (b) Netýká se anglického znění 30. 4.1.4.1 P001, PP81 Namísto kyselina fluorovodíková uvést fluorovodík 31. 4.1.4.1 P200 (9) (a) Namísto 4C uvést 4TC 32. 4.1.4.1 P200, Tabulka 2, sloupec se záhlavím „Klasifikační kód“, proti „1043“ Namísto 2A uvést 4A 33. 4.1.6.14 Tabulka, sloupec se záhlavím „Číslo“, proti „4.1.6.8 Ventily s integrovanou ochranou“, první položka Namísto Příloha B k ISO 10297:1999 uvést Příloha A k EN ISO 10297:2006 34. 4.1.6.14 Tabulka, sloupec se záhlavím „Číslo“, proti „4.1.6.8 Ventily s integrovanou ochranou“, druhá položka Vypustit. 35. 4.2.4.2 druhá věta Namísto 6.2.1.5 uvést 6.2.1.6 36. 4.3.4.1.1 Tabulka, část 3, ve vysvětlení významu písmen „A“ a „B“ Namísto spodní plnicí a vyprazdňovací otvory uvést spodní plnicí nebo spodní vyprazdňovací otvory 37. 5.1.2.1 (b) Netýká se anglického znění 38. 5.4.1.2.2 (a) poslední věta Namísto (viz též 3.1.2.8.1.2); uvést (viz též 3.1.2.8.1.2). Složení směsi nemusí být uvedeno, jsou-li použity jako doplněk k oficiálnímu pojmenování pro přepravu technické názvy dovolené podle zvláštních ustanovení 581, 582 nebo 583; 39. 6.1.5.3.1 Tabulka, sloupec se záhlavím „Počet zkušebních vzorků“, proti „(d) Pytle – jednovrstvé bez postranního švu nebo vícevrstvé“ Namísto Dva (dva pády u každého pytle) uvést Tři (tři pády u každého pytle) 40. 6.1.5.7.2 a 6.1.5.7.3 Vypustit o vysoké molekulární hmotnosti 41. 6.4.23.14 odsek (x) Přečíslovat na (w). 42. 6.7.1.1 první věta Vypustit třídy 2, 3, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1, 5.2, 6.1, 6.2, 7, 8 a 9 43. 6.7.5.12.4 druhá věta Namísto 6.2.1.5 uvést 6.2.1.6 44. 6.8.2.7 Netýká se anglického znění 45. 7.1.1 první věta /Tato změna se netýká českého překladu/ 46. 7.3.2.6.1 nadpis /Tato změna se netýká českého překladu/ 47. 7.5.11 CV33 (1.1) (c) (i) /Tato změna se netýká českého překladu/ 48. 7.5.11 CV33 (3.5) (b) Netýká se anglického znění 49. 8.6.4 V ruském textu, v poznámce pod tabulkou Netýká se anglického znění 50. 8.6.4 V ruském textu, v poznámce pod tabulkou Netýká se anglického znění Dodatečná oprava, která se týká jen verze na CD Rom 51. 3.2.1 Tabulka A kapitoly 3.2 UN č.\| Sloupec\| Oprava ---\|---\|--- 1296\| (2) jen levá strana\| Namísto TRICHLORSILAN uvést TRIETHYLAMIN 1) Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), přijatá v Ženevě dne 30. září 1957, byla vyhlášena pod č. 64/1987 Sb.
Vyhláška č. 107/2008 Sb.	Vyhláška č. 107/2008 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování Vyhlášeno 1. 4. 2008, datum účinnosti 1. 4. 2008, částka 33/2008 * Čl. I - Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 4. 2008 107 VYHLÁŠKA ze dne 13. března 2008, kterou se mění vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 35 odst. 2, § 121 odst. 1 a § 123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), a v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví podle § 121 odst. 2 školského zákona: Čl. I Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, se mění takto: Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k vyhlášce č. 107/2005 Sb. Finanční limity na nákup potravin \| Věkové skupiny strávníků, hlavní a doplňková jídla\| Finanční limity Kč/den/strávník ---\|---\|--- 1.\| Strávníci do 6 let\| \| snídaně\| 5,50 až 10,50 \| přesnídávka\| 4,50 až 7,00 \| oběd\| 11,00 až 20,00 \| svačina\| 4,50 až 7,00 \| večeře\| 9,50 až 14,50 \| Celkem (celodenní)\| 35,00 až 59,00 \| na nápoje\| 2,00 až 4,00 2.\| Strávníci 7 - 10 let\| \| snídaně\| 7,00 až 11,50 \| přesnídávka\| 5,50 až 9,50 \| oběd\| 13,50 až 26,00 \| svačina\| 4,50 až 7,00 \| večeře\| 11,00 až 20,00 \| Celkem (celodenní)\| 41,50 až 74,00 3.\| Strávníci 11 - 14 let\| \| snídaně\| 7,50 až 12,50 \| přesnídávka\| 5,50 až 9,50 \| oběd\| 15,00 až 27,50 \| svačina\| 4,50 až 7,00 \| večeře\| 12,00 až 22,00 \| Celkem (celodenní)\| 44,50 až 78,50 4\\. \| Strávníci 15 a více let\| \| snídaně\| 7,50 až 13,50 \| přesnídávka\| 5,00 až 9,50 \| oběd\| 16,00 až 29,50 \| svačina\| 3,50 až 5,00 \| večeře\| 14,00 až 27,50 \| Celkem (celodenní)\| 46,00 až 85,00 \| II. večeře\| 7,00 až 12,50 Strávníkům ze tříd se sportovním zaměřením, strávníkům vykonávajícím sportovní přípravu a strávníkům v konzervatoři připravujícím se v oboru tanec lze úměrně se zvýšením výživových dávek zvýšit horní limit na nákup potravin. Výsledná částka se zaokrouhlí na padesátihaléře nahoru. Do věkových skupin jsou strávníci zařazováni na dobu školního roku, ve kterém dosahují věku podle bodů 1 až 4.“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2008. Ministr: Mgr. Liška v. r.
Vyhláška č. 106/2008 Sb.	Vyhláška č. 106/2008 Sb. Vyhláška o správné praxi prodejců vyhrazených léčivých přípravků a o odborném kurzu prodejců vyhrazených léčivých přípravků Vyhlášeno 1. 4. 2008, datum účinnosti 1. 4. 2008, částka 33/2008 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Pravidla správné praxe prodejců vyhrazených léčivých přípravků * Obsah, počet vyučovacích hodin a způsob vedení odborného kurzu prodejců vyhrazených léčivých přípravků * § 3 - Odborný kurz pro prodejce vyhrazených léčivých přípravků provádějí školitelé akreditovaní podle jiných právních předpisů6) (dále jen „školitel“). * § 4 - (1) Obsahem odborného kurzu pro prodejce vyhrazených léčivých přípravků jsou základní znalosti o * § 5 - (1) Součástí odborného kurzu je zkouška prodejců vyhrazených léčivých přípravků před tříčlennou komisí školitele. * § 6 - (1) Zkouška se provádí formou písemného testu s volbou odpovědí. * § 7 - (1) Zkoušku lze opakovat nejdříve za tři měsíce po neúspěšně vykonané zkoušce. * § 8 - Přechodné ustanovení * § 9 - Zrušovací ustanovení * § 10 - Účinnost k vyhlášce č. 106/2008 Sb. Aktuální znění od 1. 4. 2008 106 VYHLÁŠKA ze dne 20. března 2008 o správné praxi prodejců vyhrazených léčivých přípravků a o odborném kurzu prodejců vyhrazených léčivých přípravků Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 114 odst. 2 a k provedení § 23 odst. 5 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech): § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví a) pravidla správné praxe prodejců vyhrazených léčivých přípravkůsprávné praxe prodejců vyhrazených léčivých přípravků, b) obsah, počet vyučovacích hodin a způsob vedení odborného kurzu prodejců vyhrazených léčivých přípravků. § 2 Pravidla správné praxe prodejců vyhrazených léčivých přípravků Prodejci vyhrazených léčivých přípravků1) jsou povinni, aby a) při manipulaci s vyhrazenými léčivými přípravky nedošlo k poškození jejich obalů a ke změnám jejich fyzikálních a chemických vlastností, zejména v důsledku mechanických nebo tepelných vlivů, b) vyhrazené léčivé přípravky2) byly skladovány odděleně, v suchých dobře větratelných místnostech tak, aby byly chráněny před světlem, před kontaminací jinými skladovanými látkamilátkami a vniknutím živočichů; teplota v místě skladování nesmí být v rozporu s podmínkami uvedenými v rozhodnutí o registraci léčivých přípravků3), které prodejce vyhrazených léčivých přípravků skladuje, c) skladované vyhrazené léčivé přípravky byly skladovány z hlediska doby jejich použitelnosti, d) nepoužitelné vyhrazené léčivé přípravky4) byly od použitelných vyhrazených léčivých přípravků odděleny až do jejich předání ke zneškodnění5). Obsah, počet vyučovacích hodin a způsob vedení odborného kurzu prodejců vyhrazených léčivých přípravků § 3 Odborný kurz pro prodejce vyhrazených léčivých přípravků provádějí školitelé akreditovaní podle jiných právních předpisů6) (dále jen „školitel“). § 4 (1) Obsahem odborného kurzu pro prodejce vyhrazených léčivých přípravků jsou základní znalosti o a) ustanoveních zákona o léčivech a o k němu vydaných prováděcích právních předpisech ve vztahu k jejich činnosti, b) vyhrazených léčivých přípravcích2), zejména o jejich 1. účelu (indikaci a kontraindikaci) a způsobu použití, 2. nežádoucích účincích, 3. fyzikálně chemických vlastnostech, 4. aplikačních formách, dávkách a dávkování, 5. obalech a obalové technice, 6. mikrobiální čistotě, 7. přejímání, přepravě, skladování a prodejiprodeji, 8. zneškodňování. (2) Odborný kurz trvá alespoň 35 vyučovacích hodin. § 5 (1) Součástí odborného kurzu je zkouška prodejců vyhrazených léčivých přípravků před tříčlennou komisí školitele. (2) Při zkoušce se ověřují znalosti prodejce vyhrazených léčivých přípravků z oblastí uvedených v § 4 odst. 1. § 6 (1) Zkouška se provádí formou písemného testu s volbou odpovědí. (2) Písemný test se losuje; po převzetí testu musí komise poskytnout zkoušenému 45 minut na vypracování odpovědí. (3) Zkouška je hodnocena stupněm „vyhověl“ nebo stupněm „nevyhověl“. K dosažení stupně „vyhověl“ je třeba nejméně 75 % správných odpovědí. (4) Výsledek zkoušky oznámí komise prodejci vyhrazených léčivých přípravků týž den, ve kterém byla zkouška konána. § 7 (1) Zkoušku lze opakovat nejdříve za tři měsíce po neúspěšně vykonané zkoušce. (2) Po vykonané zkoušce vydá školitel osvědčení o odborné způsobilosti prodejce vyhrazených léčivých přípravků; vzor osvědčení je uveden v příloze této vyhlášky. § 8 Přechodné ustanovení Osvědčení o odborné způsobilosti prodejce vyhrazených léčivých přípravků vydaná podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti i po nabytí účinnosti této vyhlášky. § 9 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva zemědělství č. 52/1998 Sb., kterou se stanoví obsah, rozsah a provádění odborného kurzu prodejců vyhrazených léčiv. 2. Vyhláška č. 43/2004 Sb., kterou se stanoví správná praxe prodejců vyhrazených léčiv. § 10 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2008. Ministr zdravotnictví: MUDr. Julínek, MBA v. r. Ministr zemědělství: Mgr. Gandalovič v. r. Příloha k vyhlášce č. 106/2008 Sb. Vzor osvědčení o odborné způsobilosti prodejce vyhrazených léčivých přípravků 60kB 1) § 82 odst. 6 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech). 2) § 2 odst. 2 písm. o) zákona č. 378/2007 Sb. 3) § 32 zákona č. 378/2007 Sb. 4) § 88 zákona č. 378/2007 Sb. 5) § 89 zákona č. 378/2007 Sb. 6) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 125/2005 Sb. Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb. a zákona č. 111/2007 Sb. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 105/2008 Sb.	Vyhláška č. 105/2008 Sb. Vyhláška o naturálních a peněžních náležitostech žáků vojenských středních škol Vyhlášeno 1. 4. 2008, datum účinnosti 1. 4. 2008, částka 33/2008 * § 1 - Předmět úpravy * Stravování * § 2 - (1) Škola poskytuje žákovi stravování, které hradí Ministerstvo obrany ve výši 60 % finanční hodnoty stravní dávky pro žáka. Žák se na úhradě stravování podílí ve výši 40 % finanční hodnoty stravní dávky. * § 3 - (1) Stravování žáka je zajišťováno výdejem jídla v rámci snídaně, oběda a večeře, a to formou * § 4 - Stravní dávka pro žáka a přídavek potravin * § 5 - Náhrada v penězích a příplatek k náhradě v penězích * § 6 - Energetická, výživová a finanční hodnota stravní dávky pro žáka a přídavku potravin * § 7 - Poskytování výstrojních náležitostí a bezplatných služeb * § 8 - Poskytování vojenské výstroje * § 9 - Vojenská výstroj při pohřbu * § 10 - Ortopedická obuv a nadměrné velikosti vojenské výstroje * § 11 - Obměna a údržba vojenské výstroje * § 12 - Poskytování bezplatné přepravy a náhrada jízdních výdajů v penězích * § 14 - Přeprava do zdravotnických zařízení * § 16 - Ubytování * § 17 - Motivační příspěvek * § 17a - Motivační odměna * § 18 - Náhrady při akcích v zahraničí * § 19 - Zrušovací ustanovení * § 20 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 105/2008 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 105/2008 Sb. Aktuální znění od 1. 2. 2025 (318/2024 Sb.) 105 VYHLÁŠKA ze dne 25. března 2008 o naturálních a peněžních náležitostech žáků vojenských středních škol Ministerstvo obrany stanoví podle § 166 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání: § 1 Předmět úpravy (1) Tato vyhláška upravuje rozsah, výši a způsob poskytování naturálních a peněžních náležitostí žákům vojenských středních škol, kteří nejsou vojáky v činné službě a kteří se soustavně studiem připravují k výkonu službyvýkonu služby vojáka z povolání. (2) Naturální náležitosti se poskytují ve formě stravování, výstrojních a přepravních náležitostí a ubytování. (3) Peněžní náležitosti se poskytují ve formě opakujícího se měsíčního motivačního příspěvku, jednorázového pololetního motivačního příspěvku, jednorázové motivační odměny nebo náhrad v penězích za neposkytnuté naturální náležitosti. Stravování § 2 (1) Škola poskytuje žákovi stravování, které hradí Ministerstvo obrany ve výši 60 % finanční hodnoty stravní dávky pro žáka. Žák se na úhradě stravování podílí ve výši 40 % finanční hodnoty stravní dávky. (2) V případech stanovených v § 3 odst. 3 písm. b) a c) a § 4 odst. 2 hradí Ministerstvo obrany stravování žáka v plné výši finanční hodnoty stravní dávky. (3) Žákovi, který podíl na úhradě stravování podle odstavce 1 neuhradí, se stravování neposkytne. (4) Stravování se poskytuje žákovi ode dne nástupu do školy do dne ukončení vzdělávání nebo do dne povolání do služebního poměru vojáka z povolání. § 3 (1) Stravování žáka je zajišťováno výdejem jídla v rámci snídaně, oběda a večeře, a to formou a) teplého jídla, b) studeného jídla, nebo c) potravin6) určených k samostatné nebo skupinové přípravě jídla žáky. (2) Nelze-li poskytnout pokrm žádnou formou uvedenou v odstavci 1, vyplácí se za něj náhrada v penězích podle § 5 odst. 1. (3) Stravování se žákovi neposkytuje v době jeho nepřítomnosti na vyučování v objektech školy nebo v době pobytu v objektech domova mládeže nesouvisejícího se vzděláváním, s výjimkou doby, po kterou a) žák koná praktické vyučování, na které byl vyslán školou v rámci svého vzdělávání, nebo b) je žák školou vyslán, aby se účastnil sportovní, kulturní, společenské nebo odborně zájmové akce za účelem reprezentace školy, akce organizované Ministerstvem obrany nebo akce pro nadané žáky. (4) Za dobu nepřítomnosti žáka ve škole nebo domově mládeže se nepovažuje první den neplánované nepřítomnosti žáka. § 4 Stravní dávka pro žáka a přídavek potravin (1) Jídlo a potraviny musí odpovídat stravní dávce pro žáka a přídavku potravin, jejich energetickým normám a výživovým hodnotám stanoveným v příloze č. 1 k této vyhlášce a průměrné skladbě spotřeby potravin stanovené v příloze č. 2 k této vyhlášce. (2) Pokud žák koná praktické vyučování u vojenského útvaru nebo vojenského zařízení (dále jen „vojenský útvar“), poskytuje se mu jídlo a potraviny v hodnotě odpovídající stravní dávce, která se u vojenského útvaru připravuje. (3) Ke stravní dávce pro žáka se poskytuje přídavek potravin A. Přídavek potravin A se žákovi vydává po dobu, po kterou jsou nařízena protiepidemická opatření ve škole nebo ve vojenském útvaru. (4) Pokud žák koná praktické vyučování u vojenského útvaru, poskytují se mu ke stravní dávce stanovené v odstavci 2 podle náročnosti vykonávaného praktického vyučování rovněž přídavky potravin B až F podle právního předpisu upravujícího způsob zabezpečování bezplatného stravování, výstrojních a přepravních náležitostí a zabezpečování ubytování vojáků z povolání12); podmínky pro poskytování přídavků potravin B až F stanovené právním předpisem podle části věty před středníkem se pro žáka použijí přiměřeně. § 5 Náhrada v penězích a příplatek k náhradě v penězích (1) Náhrada v penězích za jídlo nebo potraviny je finanční hodnota druhů a množství jednotlivých potravin, která odpovídá stravní dávce pro žáka stanovené v příloze č. 1 k této vyhlášce. Žákovi, který uhradil podíl na stravování podle § 2 odst. 1, se náhrada v penězích vyplácí za jednotlivá jídla, která měla být vydána, ve výši 60 % finanční hodnoty stravní dávky pro žáka podle § 6 odst. 1; současně s náhradou v penězích se žákovi vrátí rovněž jím uhrazený podíl na úhradě stravování. (2) Žákovi, kterému vznikl nárok na poskytnutí stravování podle § 2 odst. 2, avšak nebylo možné mu vydat jednotlivá jídla, se vyplatí náhrada v penězích ve výši 100 % finanční hodnoty stravní dávky pro žáka podle § 6 odst. 1. (3) Příplatek k náhradě v penězích se vyplácí žákovi spolu s náhradou v penězích, jestliže se účastní akce podle § 3 odst. 3 písm. b) a nemá-li možnost stravovat se ve škole nebo ve vojenském útvaru. (4) Výše příplatku k náhradě v penězích se rovná nejnižší výši stravného pro vojáka z povolání na služební cestěslužební cestě1). Z této částky se vyplácí k náhradě v penězích za snídani 20 %, za oběd 40 % a za večeři 40 %. § 6 Energetická, výživová a finanční hodnota stravní dávky pro žáka a přídavku potravin (1) Finanční hodnota stravní dávky pro žáka a přídavku potravin se vypočte tak, že průměrná skladba spotřeby jednotlivých potravin v kilogramech na osobu a den, podle přílohy č. 2 k této vyhlášce, se vynásobí jejich průměrnými obchodními cenami za kilogram. Průměrnou obchodní cenou se rozumí průměrná cena za kilogram jednotlivých druhů potravin nakoupených pro stravování žáků za poslední 3 kalendářní měsíce. Ředitel školy finanční hodnotu stravní dávky pro žáka a přídavku potravin zveřejní na internetových stránkách školy. (2) Finanční hodnota stravní dávky pro žáka a přídavku potravin se upravuje v závislosti na vývoji obchodních cen potravin. Pro úpravu finanční hodnoty stravní dávky pro žáka a přídavku potravin se použijí obdobně ustanovení vyhlášky o způsobu zabezpečování bezplatného stravování, výstrojních a přepravních náležitostí a o zabezpečování ubytování vojáků z povolání12). (3) Finanční hodnota stravní dávky pro žáka a přídavku potravin se upravuje nejdříve od prvního dne měsíce následujícího po zjištění rozdílu podle odstavce 2. (4) Finanční hodnota stravní dávky pro žáka se žákovi vzdělávajícímu se v oboru vzdělání zaměřeném na proviantní zabezpečení zvyšuje o 10 % ve dnech přípravy stravy ve skupinách do 25 osob. Finanční hodnotu stravní dávky pro žáka vzdělávajícího se ve vojenské škole postižené pohromami nebo jinými závažnými situacemi ohrožujícími životy, zdraví nebo životní prostředí lze zvýšit až o 20 %. (5) Energetická a výživová hodnota stravní dávky pro žáka a přídavku potravin i jejich finanční hodnota v jednotlivých dnech měsíce nemusí být vyčerpána. Měsíční průměr čerpání však musí odpovídat hodnotám stanoveným pro stravní dávku pro žáka v rozmezí 5 % nad až 5 % pod stanovené hodnoty. Roční průměr čerpání nesmí překročit rozmezí 10 % nad až 3 % pod stanovené hodnoty. § 7 Poskytování výstrojních náležitostí a bezplatných služeb (1) Výstrojní náležitostiVýstrojní náležitosti se zabezpečují výdejem vojenské výstroje nebo náhradou v penězích. Bezplatnými službamiBezplatnými službami se rozumí praní, chemické čištění, úpravy, opravy a údržba vojenské výstroje a úprava vlasů. (2) Žákovi se poskytne vojenská výstroj: a) vydaná do vlastnictví dnem nástupu do vojenské střední školy, b) svěřená k používání, která po zániku nároku na výstrojní náležitostvýstrojní náležitost přechází do vlastnictví žáka, c) svěřená k používání, která po zániku nároku na výstrojní náležitostvýstrojní náležitost nepřechází do vlastnictví žáka, d) spotřebního charakteru. (3) Náhrada v penězích se poskytuje za pořizování a doplňování vojenské výstroje, kterou nelze vydat. (4) Výstrojní náležitostiVýstrojní náležitosti se žákovi poskytují ode dne nástupu do školy do dne ukončení vzdělávání nebo do dne povolání do služebního poměru vojáka z povolání. § 8 Poskytování vojenské výstroje (1) Žákovi se poskytuje základní vojenská výstroj. K plnění studijních úkolů se žákovi poskytují osobní ochranné pracovní prostředky a další výstroj. Žákovi se vydává do vlastnictví i vojenská výstroj osobního charakteru. (2) Při přeložení žáka ke vzdělávání do jiné školy se mu ponechává ze základní vojenské výstroje pro žáky jen vojenská výstroj podle § 7 odst. 2 písm. a) a b). § 9 Vojenská výstroj při pohřbu Zemře-li žák, vydá se k jeho pohřbení osobě, která vypravuje pohřeb, služební stejnokroj bez bot a jedna souprava prádla. § 10 Ortopedická obuv a nadměrné velikosti vojenské výstroje (1) Ortopedická obuv se poskytuje na základě poukazu, který předepsal lékař žákovi místo obuvi, která by mu jinak náležela. Po ukončení vzdělávání nebo po uplynutí doby životnosti obuvi se ortopedická obuv ponechává žákovi ve vlastnictví. (2) Nadměrné velikosti vojenské výstroje zajišťuje škola pro žáka zvláštní zakázkou. § 11 Obměna a údržba vojenské výstroje Vojenská výstroj podle § 7 odst. 2 písm. b) a c) se obměňuje podle potřeby. Obměna ortopedické obuvi se provádí stejně jako u obuvi, která by jinak žákovi náležela. Údržba se provádí pouze u výstrojního materiálu podle § 7 odst. 2 písm. b) a c). § 12 Poskytování bezplatné přepravy a náhrada jízdních výdajů v penězích (1) Bezplatnou přepravu (dále jen „přeprava“) na akce související se vzděláváním a akce podle § 3 odst. 3 písm. b) zabezpečuje služební orgán2). (2) Není-li přeprava zabezpečena podle odstavce 1, poskytne se náhrada prokázaných jízdních výdajůjízdních výdajů v penězích (dále jen „náhrada jízdních výdajůjízdních výdajů“). (3) Žákovi náleží náhrada jízdních výdajů jako vojákovi z povolání při služební cestě13). § 14 Přeprava do zdravotnických zařízení Žákovi se poskytuje přeprava nebo náhrada jízdních výdajů ve výši podle § 12 odst. 3 za cestu z místa školy do místa zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb určeného ošetřujícím zdravotnickým pracovníkem zdravotnického zařízení vojenského poskytovatele zdravotních služeb a zpět, pokud tato cesta přímo souvisí s poskytnutím neodkladné nebo akutní zdravotní péče anebo plánované zdravotní péče14) u změn zdravotního stavu, které vznikly v důsledku nebo v přímé souvislosti se vzděláváním žáka. § 16 Ubytování (1) Žákovi se poskytuje bezplatné ubytování v domově mládeže. Nelze-li poskytnout ubytování v domově mládeže, zabezpečí se ubytování v jiném vojenském ubytovacím zařízení nebo v ubytovacím zařízení jiného provozovatele; to neplatí, pokud byl žák z domova mládeže vyloučen podle § 31 odst. 2 školského zákona. (2) Ubytování podle odstavce 1 se poskytuje v souladu s vnitřním řádem domova mládeže ode dne nástupu do školy po dobu vzdělávání nebo do dne povolání do služebního poměru vojáka z povolání. (3) S výjimkou dnů, po nichž následuje vyučovací den, se ubytování podle odstavce 1 neposkytuje po dobu a) pobytů a cest mimo místo školy, b) školních prázdnin, c) volných dnů vyhlášených ředitelem školy, nebo d) dnů pracovního klidu. (4) Ustanovení odstavce 3 písm. b) až d) neplatí v případě, že se žák účastní akce podle § 3 odst. 3 písm. b). (5) Po dobu praktického vyučování u vojenského útvaru zajišťuje žákovi bezplatné ubytování vojenský útvar. § 17 Motivační příspěvek (1) Žákovi, který splňuje podmínky stanovené v odstavci 2, náleží motivační příspěvek. Motivační příspěvek se poskytuje jako měsíční nebo pololetní. (2) Měsíční motivační příspěvek škola žákovi poskytne v kalendářním měsíci, v němž se účastnil vyučování, v závislosti na jeho studijních výsledcích, pokud a) byl žák klasifikován ze všech předmětů, b) bylo chování žáka hodnoceno stupněm 1 – velmi dobré, c) nebylo žákovi za porušení povinností stanovených školním řádem nebo vnitřním řádem domova mládeže uloženo výchovné opatření třídního učitele, ředitele školy nebo ředitele domova mládeže a d) žákova nepřítomnost ve vyučování byla omluvena v souladu se školním řádem. (3) Měsíční motivační příspěvek se vyplácí měsíčně v období školního vyučování ve výši a) 3 000 Kč, jestliže hodnocení výsledků vzdělávání žáka v žádném předmětu není vyšší než klasifikační stupeň prospěchu 3 – dobrý a průměr klasifikačních stupňů prospěchu není vyšší než 1,50, b) 2 000 Kč, jestliže hodnocení výsledků vzdělávání žáka v žádném předmětu není vyšší než klasifikační stupeň prospěchu 3 – dobrý a průměr klasifikačních stupňů prospěchu není vyšší než 2,00, nebo c) 1 000 Kč, jestliže hodnocení výsledků vzdělávání žáka v žádném předmětu není vyšší než klasifikační stupeň prospěchu 3 – dobrý a průměr klasifikačních stupňů prospěchu není vyšší než 2,50. (4) Pololetní motivační příspěvek škola žákovi poskytne v pololetí, v němž se účastnil vyučování, v závislosti na jeho studijních výsledcích, pokud žák splnil podmínky stanovené v odstavci 2 písm. a) až d). (5) Pololetní motivační příspěvek se vyplácí pololetně ve výši 3 000 Kč, jestliže hodnocení výsledků vzdělávání žáka v žádném předmětu není vyšší než klasifikační stupeň prospěchu 2 – chvalitebný a průměr klasifikačních stupňů prospěchu není vyšší než 1,50. (6) U měsíčního motivačního příspěvku se splnění podmínek podle odstavce 2 písm. a) a b) zjišťuje za předchozí pololetí školního vyučování; splnění podmínek podle odstavce 2 písm. c) a d) se zjišťuje za předchozí kalendářní měsíc, v němž probíhalo vyučování. U pololetního motivačního příspěvku se splnění podmínek podle odstavce 2 písm. a) až d) zjišťuje za předchozí pololetí školního vyučování. (7) Pokud bylo žákovi za porušení povinností stanovených školním řádem nebo vnitřním řádem domova mládeže uloženo výchovné opatření třídního učitele, ředitele školy nebo ředitele domova mládeže, neposkytne mu škola měsíční motivační příspěvek po dobu 3 kalendářních měsíců, za které by mu jinak náležel, a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém se uložení výchovného opatření stalo překážkou pro poskytnutí měsíčního motivačního příspěvku. § 17a Motivační odměna (1) Za dosažení jazykové způsobilosti podle NATO STANAG 6001 škola žákovi poskytne motivační odměnu ve výši a) 3 000 Kč za úroveň jazykové způsobilosti SLP 2222, SLP 3333 a SLP 4444 z anglického jazyka, nebo b) 1 500 Kč za úroveň jazykové způsobilosti SLP 1111, SLP 2222, SLP 3333 a SLP 4444 z dalších cizích jazyků stanovených rámcovým nebo školním vzdělávacím programem. (2) Motivační odměna podle odstavce 1 se žákovi poskytne v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém žák dosáhl stanovené úrovně jazykové způsobilosti. § 18 Náhrady při akcích v zahraničí Při účasti žáka na akcích podle § 3 odst. 3 písm. b), které se konají v zahraničí, se žákovi poskytují náhrady jako vojákovi z povolání při zahraniční služební cestě5). § 19 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 269/1999 Sb., o rozsahu, výši a způsobu poskytování naturálních náležitostí a peněžních náležitostí žákům vojenských středních škol, kteří nejsou vojáky v činné službě a kteří se soustavně studiem připravují k výkonu služby vojáka z povolání, se zrušuje. § 20 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2008. Ministryně: JUDr. Parkanová v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 105/2008 Sb. Stravní dávka pro žáka a přídavek potravin A na osobu a den, normy energetických a výživových hodnot Stravní dávka (SD) Přídavek potravin (PP)\| Energ. hodnota\| Bílkoviny\| Tuky\| Kyselina linolová\| Sacharidy\| Minerální látky\| Vitamíny ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- živočišné\| rostlinné\| celkem\| vápník\| fosfor\| železo\| A-ekv. retinolu\| B1\| B2\| P-P-ekv. niacinu\| C kJ\| g\| mg\| μg\| mg SD – pro žáka\| 15 977\| 76\| 55,5\| 131,5\| 124\| 11,5\| 530\| 1 200\| 2 000\| 21\| 1 200\| 1,8\| 2\| 23\| 90 PP – A\| 430\| \| \| \| \| \| 24\| 3\| \| \| \| \| \| \| Příloha č. 2 k vyhlášce č. 105/2008 Sb. Průměrná skladba spotřeby potravin na osobu a den k dosažení požadovaných energetických a výživových hodnot podle stravní dávky a přídavku potravin k určení výše jejich finanční hodnoty Druh potravin\| Stravní dávka pro žáka ---\|--- Dávka v gramech Vepřové maso\| 70 Hovězí maso\| 69 Uzené maso\| 5 Ostatní maso\| 2 Vnitřnosti\| 15 Uzeniny a výrobky z masa\| 44 Masové konzervy\| 34 Maso celkem\| 239 Drůbež a drůbeží výrobky\| 32 Kosti\| 2 Ryby\| 9 Rybí výrobky a konzervy\| 15 Máslo\| 23 Sádlo a slanina\| 10 Jedlé tuky a oleje\| 21 Čerstvé mléko\| 410 Mléčné výrobky\| 97 Sýry\| 32 Vejce\| 48 Chléb\| 310 Běžné pečivo\| 92 Jemné pečivo\| 45 Trvanlivé pečivo\| 10 Těstoviny\| 17 Mouka, kroupy, vločky\| 65 Rýže\| 26 Druh potravin\| Stravní dávka pro žáka ---\|--- Dávka v gramech Cukr a cukrářské výrobky\| 68 Brambory\| 490 Čerstvá a mražená zelenina\| 190 Nakládaná a sušená zelenina\| 70 Kysané a sterilované zelí\| 20 Zelenina celkem\| 280 Čerstvé, mražené a sušené ovoce\| 88 Citrusové plody\| 40 Kompoty\| 35 Zahuštěné ovocné výrobky\| 36 Ovoce celkem\| 199 Přísady, nápoje, ostatní potraviny\| 362 Druh potravin\| Přídavek potravin A ---\|--- Dávka v gramech Cukr a cukrářské výrobky\| 25 Přísady, nápoje, ostatní potraviny\| 300 1) § 2 písm. a) vyhlášky č. 267/1999 Sb., kterou se stanoví výše náborového příspěvku, příspěvku při přestěhování a stravného a postup při přiznávání cestovních a jiných náhrad vojákům z povolání, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 2 odst. 2 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání. 4) Nařízení vlády č. 39/2008 Sb., kterým se upravuje výše služného vojáků v záloze povolaných na vojenské cvičení. 5) § 79 až 84 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 254/2002 Sb. 6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví se postupy týkající se bezpečnosti potravin. 12) Vyhláška č. 266/1999 Sb., o způsobu zabezpečování bezplatného stravování, výstrojních a přepravních náležitostí a o zabezpečování ubytování vojáků z povolání, ve znění pozdějších předpisů. 13) § 74 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů. 14) § 5 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).
Zákon č. 104/2008 Sb.	Zákon č. 104/2008 Sb. Zákon o nabídkách převzetí a o změně některých dalších zákonů (zákon o nabídkách převzetí) Vyhlášeno 1. 4. 2008, datum účinnosti 1. 4. 2008, částka 33/2008 * ČÁST PRVNÍ - NABÍDKY PŘEVZETÍ (§ 1 — § 64) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně dalších zákonů (§ 67 — § 67) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu (§ 68 — § 68) * ČÁST PÁTÁ - Změna občanského soudního řádu (§ 69 — § 69) * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 70 — § 70) Aktuální znění od 1. 10. 2019 (204/2019 Sb.) 104 ZÁKON ze dne 19. března 2008 o nabídkách převzetí a o změně některých dalších zákonů (zákon o nabídkách převzetí) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ NABÍDKY PŘEVZETÍ HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje nabídku převzetí určenou vlastníkům účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů vydaných akciovou společnostíakciovou společností se sídlem v České republice, jejíž účastnické cenné papíryúčastnické cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu6) a některé otázky spojené s nabídkou převzetí se zahraničním prvkem a některé další otázky s tím spojené. § 2 Vymezení pojmů (1) Nabídkou převzetí je veřejný návrh smlouvy na koupi nebo směnu účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů, kterým navrhovatel projevuje vůli nabýt účastnické cenné papíryúčastnické cenné papíry v rozsahu, který umožňuje ovládnutí cílové společnosti, nebo kterým plní povinnost podle tohoto zákona. (2) Cílovou společností je společnost, která vydala účastnické cenné papíryúčastnické cenné papíry, které jsou předmětem nabídky převzetí. (3) Účastnickými cennými papíryÚčastnickými cennými papíry jsou cenné papírycenné papíry vydané cílovou společností, se kterými je spojen podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech cílové společnosti; a dále cenné papírycenné papíry vydané cílovou společností, se kterými je spojeno právo takové cenné papírycenné papíry získat. (4) Povinnou nabídkou převzetí je nabídka převzetí činěná podle hlavy IV. (5) Podílem na hlasovacích právechPodílem na hlasovacích právech se rozumí přímý podíl hlasů plynoucích z účasti akcionáře ve společnosti na celkovém počtu hlasů plynoucích z účasti ve společnosti. AkcieAkcie, se kterými není spojeno hlasovací právo, se pro účely výpočtu podílu na hlasovacích právechpodílu na hlasovacích právech považují za akcieakcie bez hlasovacích práv i v případech, kdy jich podle zvláštního právního předpisu dočasně nabývají. Při výpočtu podílu na hlasovacích právechpodílu na hlasovacích právech se nezohledňují hlasy z akciíakcií v majetku cílové společnosti nebo jí ovládané osoby ani hlasy z akciíakcií, které jsou drženy na účet cílové společnosti nebo jí ovládané osoby. (6) Rozhodným podílem na hlasovacích právechpodílem na hlasovacích právech společnosti je podíl na hlasovacích právechpodíl na hlasovacích právech cílové společnosti představující alespoň 30 % všech hlasů spojených s účastnickými cennými papíryúčastnickými cennými papíry vydanými cílovou společností. (7) Členským státemČlenským státem se rozumí členský státčlenský stát Evropské unie nebo jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru. (8) Spolupracující osobou je osoba, která ve vzájemném srozumění spolupracuje s navrhovatelem za účelem získání nebo prosazení společného vlivu na řízení nebo provozování podniku cílové společnosti, zejména společným a řízeným výkonem hlasovacích práv, nebo osoba, která na základě dohody spolupracuje s cílovou společností za účelem zmaření nabídky převzetí. Platí, že osoba ovládající a osoba ovládaná, stejně jako osoby, které uzavřely dohodu o hlasování při volbě členů orgánů cílové společnosti, nebo členové jednoho koncernu jsou spolupracujícími osobami. (9) Skupinu spolupracujících osob tvoří ty spolupracující osoby, které mají podíl na hlasovacích právechpodíl na hlasovacích právech cílové společnosti, a spolupracující osoby, které jsou ve vztahu k prvně uvedeným osobami ovládajícími. (10) Osobou zájmově zúčastněnou na nabídce převzetí je osoba, která má zájem na výsledku nebo průběhu nabídky převzetí, zejména navrhovatel, osoby s ním spolupracující, cílová společnost, osoby tvořící s cílovou společností podnikatelské seskupení, akcionáři vlastnící nebo disponující alespoň 5 % účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů cílové společnosti. § 3 Zásady nabídky převzetí Osoby, kterým tento zákon ukládá povinnosti při nabídce převzetí, postupují tak, aby byly dodrženy tyto zásady a) všem vlastníkům účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů cílové společnosti, s nimiž jsou spojena stejná práva, musí být při nabídce převzetí poskytnuto rovné zacházení, ledaže zákon stanoví jinak, b) ovládne-li někdo cílovou společnost, musí být ostatním vlastníkům účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů poskytnuta ochrana, c) adresátům nabídky převzetí musí být poskytnut dostatečný čas a informace tak, aby mohli učinit rozhodnutí o tom, zda nabídku převzetí přijmou se znalostí věci, d) představenstvo a dozorčí rada cílové společnosti jednají v zájmu této společnosti jako celku; svým postupem však nesmí zmařit možnost vlastníků účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů rozhodnout se, zda nabídku převzetí přijmou, e) v souvislosti s nabídkou převzetí nesmí docházet k deformacím trhu s cennými papírycennými papíry cílové společnosti, navrhovatele nebo jiné společnosti tak, aby byl uměle ovlivňován jejich kurz a normální fungování trhu bylo narušeno, f) navrhovatel smí uveřejnit záměr učinit nabídku převzetí až poté, co zajistí, že bude schopen poskytnout peněžité plnění jejím adresátům v plném rozsahu; má-li být nabízeno jiné než peněžité plnění, smí uveřejnit záměr učinit nabídku převzetí až poté, co učiní taková opatření, na základě nichž bude zajištěno, aby zajistil poskytnutí takového plnění, g) cílová společnost nesmí být nabídkou převzetí nepřiměřeně omezována ve své podnikatelské činnosti. § 4 Platí, že jednání směřující k nabytí účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů cílové společnosti, které vykazuje významné znaky nabídky převzetí, je nabídkou převzetí. HLAVA II NABÍDKA PŘEVZETÍ SE ZAHRANIČNÍM PRVKEM § 5 (1) Má-li cílová společnost sídlo na území České republiky a její účastnické cenné papíryúčastnické cenné papíry jsou přijaty k obchodování na jednom nebo více zahraničních regulovaných trzích7), použijí se na nabídku převzetí pouze zásady uvedené v § 3 a ustanovení tohoto zákona upravující vnitřní poměry cílové společnosti, zejména rozhodný podíl, nabídkovou povinnost, výjimky z nabídkové povinnosti, zánik nabídkové povinnosti rozhodnutím České národní bankybanky, povinnosti orgánů cílové společnosti, pravidlo průlomu a pozastavení hlasovacích práv při prodlení s plněním nabídkové povinnosti; ustanovení tohoto zákona upravující lhůtu pro učinění nabídky převzetí se nepoužijí. (2) Má-li cílová společnost sídlo na území jiného členského státučlenského státu než České republiky, použijí se na nabídku převzetí ustanovení tohoto zákona v rozsahu určeném v odstavci 3, pokud a) účastnické cenné papíryúčastnické cenné papíry této společnosti jsou přijaty k obchodování pouze na regulovaném trhu, nebo b) účastnické cenné papíryúčastnické cenné papíry této společnosti jsou přijaty k obchodování na více evropských regulovaných trzích8) včetně regulovaného trhu, ledaže jsou přijaty k obchodování též na evropském regulovaném trhu ve státě sídla této společnosti, jestliže 1. účastnické cenné papíryúčastnické cenné papíry této společnosti byly jako první přijaty k obchodování na regulovaném trhu v České republice, nebo 2. účastnické cenné papíryúčastnické cenné papíry této společnosti byly přijaty současně k obchodování na více evropských regulovaných trzích včetně regulovaného trhu a společnost určila Českou národní bankubanku jako příslušný orgán dohledu nad nabídkou převzetí a tuto skutečnost oznámila nejpozději v první den obchodování orgánům dohledu nad nabídkou převzetí a organizátorům těchto evropských regulovaných trhů. (3) V případě nabídky převzetí týkající se cílové společnosti podle odstavce 2 se použijí zásady uvedené v § 3 a ustanovení tohoto zákona upravující obsah nabídkového dokumentu a postup navrhovatele při nabídce převzetí; zejména se použijí ustanovení o protiplnění při nabídce převzetí, oznámení záměru, náležitostech nabídky převzetí a jejím uveřejnění. (4) Česká národní bankabanka uveřejní informaci o rozhodnutí cílové společnosti podle odstavce 2 způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Česká národní bankabanka spolupracuje s orgány dohledu nad nabídkou převzetí a s dalšími orgány dohledu nad kapitálovým trhem členských státůčlenských států a poskytne jim, zejména v případech podle odstavců 1 a 3, informace nezbytné k aplikaci ustanovení tohoto zákona nebo jiných právních předpisů vydaných k provedení směrnice o nabídkách převzetí1). § 6 (1) V případech, kdy se podle § 5 na postup při nabídce převzetí nepoužije tento zákon a zároveň byla nabídka převzetí v souladu s rozhodným právem schválena orgánem dohledu nad nabídkami převzetí v jiném členském státěčlenském státě, lze nabídku převzetí uveřejnit v České republice, pokud a) je uveřejňována spolu s úředním překladem do českého jazyka; originální znění nabídky převzetí může být v těchto případech uveřejněno pouze způsobem umožňujícím dálkový přístup, pokud je spolu s úředním překladem nabídky převzetí uveřejněna informace o tom, kde je originální znění uveřejněno, b) obsahuje informace o režimu zdanění, kterému bude podléhat plnění ze smluv uzavřených na základě nabídky převzetí, c) obsahuje informace o postupech pro přijetí nabídky převzetí a výkon práv souvisejících s nabídkou převzetí, jsou-li v důsledku přeshraniční povahy nabídky odlišné od postupů popsaných v původním textu nabídky převzetí. (2) Nabídku převzetí podle odstavce 1 včetně jejího úředního překladu do českého jazyka navrhovatel před jejím uveřejněním předloží České národní bancebance. § 7 Nabídka převzetí činěná v souladu s právem cizího státu, který není členským státemčlenským státem, a na kterou se podle § 5 nepoužije tento zákon, může být v České republice uveřejněna, pokud neodporuje zásadám uvedeným v § 3. Takovou nabídku převzetí je navrhovatel povinen před jejím uveřejněním předložit České národní bancebance, která může její uveřejnění zakázat nebo stanovit další podmínky pro její uveřejnění; § 6 odst. 1, § 12 odst. 2 až 4 a § 13 odst. 1 se použijí obdobně. HLAVA III NABÍDKA PŘEVZETÍ § 8 Ochrana vnitřních informací a ochrana před deformacemi trhu (1) Navrhovatel zajistí, aby nedocházelo k předčasnému a nerovnému šíření informací o tom, že zvažuje nebo že pojal záměr učinit nabídku převzetí; totéž platí ve vztahu ke krokům, které budou mít za následek vznik nabídkové povinnosti. Navrhovatel poučí všechny osoby, které pro něj vykonávají činnosti související s nabídkou převzetí, o jejich povinnosti mlčenlivosti a o zákazu využití vnitřních informací podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu a přijme taková opatření, která zabrání šíření vnitřních informací a jejich využití. (2) Pokud dojde k značným výkyvům kurzu nebo pokud vzniknou dohady anebo spekulace týkající se nabídky převzetí a zároveň se dá rozumně předpokládat, že jejich původ souvisí s přípravou nebo s úvahami navrhovatele o nabídce převzetí nebo nabytí podílu na cílové společnosti, navrhovatel uveřejní svůj záměr učinit nabídku převzetí nebo jednat tak, že mu vznikne nabídková povinnost; tuto informaci zároveň oznámí České národní bancebance. (3) Navrhovatel vždy bez zbytečného prodlení uveřejní informaci o tom, že jeho orgány rozhodly, že učiní nabídku převzetí, popřípadě, jde-li o fyzickou osobu, že učinil konečné rozhodnutí o zahájení kroků bezprostředně směřujících k učinění nabídky převzetí, nebo že nastaly okolnosti, které měly za následek vznik nabídkové povinnosti. (4) Způsob uveřejnění informací podle odstavců 2 a 3 musí být zvolen tak, aby nedošlo k využití vnitřních informací nebo k deformaci trhu. Česká národní bankabanka může s přihlédnutím k zájmům vlastníků účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů cílové společnosti na návrh odložit vznik povinnosti podle odstavce 3, pokud tím může být zabráněno poškození navrhovatele nebo osob s ním spolupracujících a navrhovatel zamezí přístupu jiných osob k předmětným informacím. § 9 (1) Navrhovatel může informovat cílovou společnost o svém záměru učinit nabídku převzetí nebo o svém záměru jednat tak, že mu vznikne nabídková povinnost, ještě před tím, než byly tyto informace uveřejněny, a jednat s ní. (2) Cílová společnost zajistí ochranu vnitřních informací; § 8 odst. 1 platí pro cílovou společnost přiměřeně. (3) Pro osoby, s nimiž navrhovatel jednal ohledně nabytí podílu na cílové společnosti, nebo které se jinak dozvěděly od navrhovatele nebo od cílové společnosti dosud neuveřejněné informace, platí § 8 odst. 1 přiměřeně. (4) Tímto zákonem nejsou dotčeny povinnosti stanovené na ochranu před zneužíváním trhu podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu. § 10 Nabídkový dokument (1) Nabídka převzetí musí být učiněna pouze uveřejněním nabídkového dokumentu, který obsahuje alespoň a) obchodní firmu nebo název a sídlo, nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště nebo místo podnikání, liší-li se od bydliště navrhovatele, cílové společnosti a osob spolupracujících s navrhovatelem, případně též osob spolupracujících s cílovou společností, b) podíly navrhovatele a osob spolupracujících s navrhovatelem na základním kapitálu cílové společnosti a výši jejich podílu na hlasovacích právechpodílu na hlasovacích právech cílové společnosti podle § 35 a 37, liší-li se, včetně jejich struktury, a popis vzájemných vztahů mezi spolupracujícími osobami, případně, bude-li mít navrhovatel takové informace k dispozici, též popis vzájemných vztahů mezi cílovou společností a osobami spolupracujícími s cílovou společností, c) podstatné náležitosti kupní nebo směnné smlouvy, především 1. označení účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů, které jsou předmětem nabídky převzetí, včetně uvedení jejich druhu, formy, podoby, případně jmenovité hodnoty a identifikačního označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírůcenných papírů (ISIN), bylo-li přiděleno, 2. údaje o protiplnění nabízeném za účastnický cenný papírúčastnický cenný papír, popřípadě dostatečně přesný způsob určení protiplnění; v případě, že se jako protiplnění nabízí cenné papírycenné papíry, uvedou se o nich také údaje podle bodu 1, d) průměrnou cenu, a jde-li o povinnou nabídku převzetí, též prémiovou cenu účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů, a odůvodnění výše nabízeného protiplnění, e) maximální množství účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů, na které je nabídka převzetí omezena, nebo minimální množství účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů, jejichž nabytím je podmíněna, f) dobu závaznosti nabídky převzetí, g) výši a podmínky a způsob výplaty odškodnění při průlomu podle § 33 a způsob jeho stanovení, h) způsob oznámení přijetí nabídky převzetí nebo označení evropského regulovaného trhu, na kterém se smlouva uzavře, i) postup při převodu cenných papírůcenných papírů a podmínky a způsob placení ceny, popřípadě jiného protiplnění, j) pravidla pro odvolání přijetí nabídky převzetí, popřípadě pro odstoupení od smlouvy vzniklé přijetím nabídky převzetí, k) záměry navrhovatele týkající se budoucí činnosti cílové společnosti, jejích zaměstnanců a členů jejích orgánů, včetně plánovaných změn podmínek zaměstnanosti nebo přesídlení, popřípadě přemístění provozoven cílové společnosti, a dále informace o záměrech navrhovatele týkajících se jeho budoucí činnosti v míře, v jaké bude nabídkou převzetí ovlivněna, l) údaje o zdrojích a způsobu financování či jiném zajištění protiplnění, m) rozhodné právo, kterým se řídí vnitřní poměry cílové společnosti, rozhodné právo, kterým se budou řídit smlouvy uzavřené na základě nabídky převzetí, a soudy příslušné pro řešení sporů z nabídky převzetí, n) údaje o orgánu dohledu, jehož dohledu nabídka převzetí podléhá, včetně údaje o schválení uveřejnění nabídky převzetí. (2) Nabídkový dokument při povinné nabídce převzetí obsahuje také důvody, proč je činěna a popis metod, které byly použity k určení formy a výše protiplnění, údaje o druhu a výši protiplnění poskytnutého nebo sjednaného za každé nabytí cenných papírůcenných papírů cílové společnosti navrhovatelem nebo s ním spolupracující osobou a počet cenných papírůcenných papírů nabývaných v jednotlivých obchodech, jestliže k sjednání došlo v posledních 12 měsících před vznikem nabídkové povinnosti, nebo prohlášení, že takový obchod sjednán nebyl. § 11 Další náležitosti nabídkového dokumentu (1) Nabídkový dokument může být doplněn o prohlášení důvěryhodné osoby odlišné od navrhovatele, ve kterém tato osoba uvede, že obsah nabídky převzetí je podle jejího vědomí v souladu s právními předpisy. (2) Jsou-li jako protiplnění nabízeny cenné papírycenné papíry, při jejichž veřejném nabízení by jinak bylo nutné vyhotovit prospekt cenného papírucenného papíru podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, obsahuje nabídkový dokument také údaje požadované zákonem o podnikání na kapitálovém trhu. (3) Součástí nabídkového dokumentu je i stanovisko orgánů cílové společnosti podle § 16, bylo-li navrhovateli předáno alespoň 2 pracovní dny před uveřejněním nabídky převzetí. § 12 Oznámení nabídky převzetí (1) Navrhovatel předloží návrh nabídkového dokumentu České národní bancebance do 15 pracovních dnů od okamžiku vzniku oznamovací povinnosti podle § 8 odst. 3. Česká národní bankabanka může na žádost navrhovatele lhůtu podle tohoto odstavce prodloužit, nejvýše však o 30 pracovních dnů. (2) Navrhovatel, který má bydliště nebo sídlo mimo území České republiky, pověří svým zastupováním ve věcech týkajících se nabídky převzetí, zejména přijímáním korespondence, advokátaadvokáta nebo osobu oprávněnou poskytovat na území České republiky investiční služby. To neplatí, jde-li o navrhovatele, který na území České republiky zřídil organizační složku svého podniku. (3) Česká národní bankabanka může navrhovatele vyzvat, aby prokázal, že má dostatek zdrojů k financování nabídky převzetí a doložil jejich původ. (4) Pokud Česká národní bankabanka zjistí, že nabídkový dokument neobsahuje všechny náležitosti stanovené zákonem nebo že obsahuje zjevně nepravdivé nebo zkreslující informace, případně že nebyly splněny požadavky podle odstavce 2 nebo 3, zakáže jeho uveřejnění. (5) Je-li to účelné, může Česká národní bankabanka uložit navrhovateli, aby spolu s nabídkovým dokumentem uveřejnil další informace nebo změnil obsah nabídkového dokumentu, pokud by jinak byla nabídka převzetí neurčitá nebo zavádějící, popřípadě je uveřejnění takových informací odůvodněno zásadami nabídky převzetí. Česká národní bankabanka může navrhovateli uložit, aby jí před uveřejněním nabídky převzetí oznámil způsob splnění těchto požadavků. Nesplní-li navrhovatel podmínky stanovené Českou národní bankoubankou podle tohoto odstavce, platí, že rozhodnutím podle věty první Česká národní bankabanka uveřejnění nabídky převzetí zakázala. § 13 Učinění nabídky převzetí (1) Pokud Česká národní bankabanka nevydá rozhodnutí, kterým uveřejnění nabídkového dokumentu zakáže, uveřejní navrhovatel nabídkový dokument nejdříve po uplynutí 15 pracovních dnů, nejpozději však do 30 pracovních dnů od doručení oznámení podle § 12 odst. 1 nebo od doručení jeho změny či doplnění České národní bancebance. Nabídkový dokument lze uveřejnit před uplynutím lhůty 15 pracovních dnů, pokud Česká národní bankabanka navrhovateli písemně oznámí, že neshledala důvody pro zákaz jeho uveřejnění. Česká národní bankabanka může v odůvodněných případech lhůty podle věty první prodloužit, každou však nejdéle o dalších 15 pracovních dnů. (2) V případě, že zvláštní právní předpis vyžaduje k nabytí účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů souhlas orgánu veřejné správy podle zvláštních právních předpisů nebo předpisů Evropských společenství, může být nabídkový dokument uveřejněn jen tehdy, pokud byl souhlas udělen, ledaže je stanoveno, že k učinění nabídky postačí podání žádosti o vydání souhlasu nebo splnění jiné podmínky; pokud byl souhlas vydán, tvoří přílohu nabídkového dokumentu. Pokud je udělení souhlasu podle tohoto odstavce podmínkou uveřejnění nabídkového dokumentu podle věty první, pak po dobu, po kterou je vedeno řízení o udělení souhlasu, lhůta pro uveřejnění nabídkového dokumentu podle odstavce 1 neběží. (3) Nabídkový dokument se uveřejňuje alespoň v jednom celostátně distribuovaném deníku a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup; uveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup se nevyžaduje, pokud je nabídkový dokument v písemné formě bezplatně poskytován veřejnosti v sídle cílové společnosti a v sídle navrhovatele a, pověřil-li navrhovatel zástupce podle § 12 odst. 2, též v sídle takového zástupce. Uveřejňuje-li se nabídkový dokument způsobem umožňujícím dálkový přístup, a pokud má navrhovatel nebo cílová společnost své internetové stránky, uveřejňuje se na těchto stránkách. (4) Stanovy cílové společnosti mohou určit doplňkové způsoby uveřejnění nabídkového dokumentu, které však nesmí zatěžovat navrhovatele nad rozumnou míru nebo nesmí činit uveřejnění nemožným. V případě, že jsou předmětem nabídky převzetí účastnické cenné papíryúčastnické cenné papíry přijaté k obchodování na zahraničním regulovaném trhu, uveřejňuje se nabídkový dokument též v členském státěčlenském státě, v němž je tento zahraniční trh organizován, způsobem, jaký pro uveřejnění nabídkového dokumentu stanoví právní řád tohoto členského státučlenského státu. (5) Ve lhůtě alespoň 10 pracovních dnů před uveřejněním nabídkového dokumentu navrhovatel doručí nabídkový dokument představenstvu a dozorčí radě cílové společnosti. § 14 Informování zaměstnanců (1) Navrhovatel a představenstvo cílové společnosti bez zbytečného prodlení informují odborové organizace, radu zaměstnanců nebo jiné zástupce zaměstnanců (dále jen „zástupci zaměstnanců“) a není-li jich, pak zaměstnance, o uveřejnění oznámení podle § 8 a 9 a o uveřejnění nabídky převzetí podle § 13. (2) Představenstvo cílové společnosti bez zbytečného prodlení předá zástupcům zaměstnanců, nebo, pokud zástupci zaměstnanců nejsou ustaveni, zaměstnancům samotným kopie dokumentů, které v souvislosti s chystanou nabídkou převzetí obdrželo, informuje je o jejich možnosti samostatně se k nabídce převzetí vyjádřit a sdělí lhůtu, ve které je nutné stanovisko zaměstnanců vypracovat, aby ho bylo možné uveřejnit zároveň se stanoviskem orgánů cílové společnosti podle § 16. Představenstvo cílové společnosti bez zbytečného prodlení po jeho vypracování předá zástupcům zaměstnanců, nebo, pokud zástupci zaměstnanců nejsou ustaveni, zaměstnancům samotným stanovisko orgánů cílové společnosti k nabídce převzetí podle § 16. § 15 Povinnost neutrality orgánů cílové společnosti (1) Od okamžiku, kdy se členové představenstva nebo dozorčí rady cílové společnosti dozví o skutečnostech, ze kterých lze důvodně předpokládat, že bude učiněna nabídka převzetí, a) nesmí přijímat opatření, která mohou způsobit, že adresáti nabídky převzetí nebudou mít příležitost se volně rozhodnout o nabídce převzetí se znalostí věci, b) zdrží se až do uveřejnění výsledků nabídky převzetí všeho, co by ji mohlo zmařit, ledaže takové konkrétní jednání schválí v době závaznosti nabídky převzetí valná hromada nebo společnost plní povinnosti stanovené právním předpisem anebo jde-li o běžný provoz podniku. (2) Představenstvo je oprávněno svolat k získání souhlasu podle odstavce 1 písm. b) valnou hromadu; zákonná lhůta pro svolání valné hromady se zkracuje na 14 dnů. (3) Členové představenstva nebo dozorčí rady cílové společnosti mohou i bez souhlasu valné hromady činit nezbytná opatření k vyhledání konkurenční nabídky převzetí; konkurenční nabídku převzetí mohou učinit i členové představenstva nebo dozorčí rady. § 16 Stanovisko orgánů cílové společnosti (1) Členové představenstva a dozorčí rady cílové společnosti zpracují do 5 pracovních dnů ode dne doručení nabídkového dokumentu společné písemné stanovisko, v kterém se vyjádří k tomu, zda je nabídka převzetí v souladu se zájmy cílové společnosti, adresátů nabídky převzetí, zaměstnanců a věřitelů cílové společnosti; zejména se vyjádří i k druhu a výši nabízeného protiplnění. (2) Stanovisko kromě údajů uvedených v odstavci 1 obsahuje alespoň a) případné rozdílné názory člena představenstva nebo dozorčí rady, b) případné upozornění, že členové představenstva nebo dozorčí rady, popřípadě někteří z nich, byli do svých funkcí jmenováni vlivem navrhovatele, především, že pro jejich volbu hlasoval, nebo s navrhovatelem spolupracují, c) případné právní nebo faktické vady nabídky převzetí, d) údaje o případném střetu zájmů členů představenstva a dozorčí rady a zájmů cílové společnosti nebo adresátů nabídky převzetí, e) údaje o tom, zda členové představenstva a dozorčí rady sami hodlají nabídku převzetí akceptovat a v jakém rozsahu, f) údaje o pravděpodobném vlivu nabídky převzetí na zaměstnanost, strukturu a cíle cílové společnosti, g) údaje o pravděpodobném vlivu nabídky převzetí na strategické cíle navrhovatele ve vztahu k cílové společnosti a o vlivu navrhovatele na zaměstnanost a umístění výroby cílové společnosti. (3) Ve stanovisku nemusí být formulována doporučení, všechny údaje v něm obsažené se však věcně zdůvodní. V případě, že by uvedení některých údajů mohlo způsobit cílové společnosti značnou újmu, uvede se pouze jejich obecná charakteristika. (4) V případě, že je členům představenstva a dozorčí rady doručeno samostatné stanovisko zaměstnanců k nabídce převzetí, přiloží se ke stanovisku podle odstavce 1. (5) Stanovisko doručí členové představenstva a dozorčí rady navrhovateli do 2 pracovních dnů po jeho vypracování. Neuveřejní-li navrhovatel stanovisko spolu s nabídkou převzetí, uveřejní jej cílová společnost bez zbytečného prodlení alespoň v jednom celostátně distribuovaném deníku nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud se stanovisko uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup a pokud má cílová společnost své internetové stránky, uveřejňuje se i na těchto stránkách. (6) Stanovisko doručí členové představenstva a dozorčí rady do 2 pracovních dnů po jeho vypracování České národní bancebance. (7) Členové představenstva a dozorčí rady vypracují obdobné stanovisko také ke každé změně nabídky převzetí; odstavce 1 až 6 se použijí obdobně. § 17 Omezení oprávnění nabývat nebo zcizovat účastnické cenné papíry cílové společnosti navrhovatelem a dalšími osobami (1) Po dobu závaznosti nabídky převzetí nesmí navrhovatel ani osoby s ním spolupracující činit žádné právní úkony směřující ke smluvnímu nabytí účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů cílové společnosti za jiných podmínek, než které obsahuje nabídka převzetí, ledaže a) získají účastnické cenné papíryúčastnické cenné papíry uplatněním výměnného práva spojeného s cennými papírycennými papíry, které nabyly před tím, než se navrhovatel rozhodl nabídku převzetí učinit, b) získají účastnické cenné papíryúčastnické cenné papíry uplatněním přednostního práva nebo opce anebo práva ze smluv, jestliže tato práva nabyly v dobré víře před tím, než se navrhovatel rozhodl uskutečnit jednání vedoucí k vzniku nabídkové povinnosti, popřípadě před tím, než se navrhovatel rozhodl nabídku převzetí učinit, c) získají účastnické cenné papíryúčastnické cenné papíry uplatněním práva jiné osoby, které bylo navrhovatelem nebo osobou s ním spolupracující zřízeno před tím, než se navrhovatel rozhodl uskutečnit jednání vedoucí k vzniku nabídkové povinnosti, popřípadě před tím, než se navrhovatel rozhodl nabídku převzetí učinit, d) získají účastnické cenné papíryúčastnické cenné papíry plněním povinnosti vůči mimo stojícím akcionářům plynoucí ze smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy podle zvláštního právního předpisu, nebo e) jsou tyto osoby obchodníkem s cennými papírycennými papíry nebo bankoubankou a tyto úkony činí v rámci běžného obchodního styku při poskytování investiční služby obhospodařování investičních nástrojů nebo při plnění jejich povinností vyplývajících z jejich postavení tvůrce trhu9) nebo srovnatelné pozice na evropském regulovaném trhu. (2) Po dobu závaznosti nabídky převzetí nesmí navrhovatel ani osoby s ním spolupracující činit právní úkony směřující ke zcizení účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů cílové společnosti, ledaže se jedná o případy zcizení za podmínek podle odstavce 1 písm. b), c) nebo e). (3) Osoba, která učinila právní úkon podle odstavce 1 nebo 2, oznámí tuto skutečnost České národní bancebance do 5 pracovních dnů ode dne jeho učinění. V tomto oznámení uvede celkový počet cenných papírůcenných papírů, kterých se daný právní úkon týkal, vážený průměr kupních cen jednotlivých cenných papírůcenných papírů, nejvyšší a nejnižší dosaženou kupní cenu. (4) Česká národní bankabanka na žádost navrhovatele nebo osoby spolupracující s navrhovatelem povolí výjimku ze zákazu podle odstavce 1 nebo 2, pokud je to v souladu se zásadami uvedenými v § 3. § 18 Následky porušení zákazu nabývat nebo zcizovat účastnické cenné papíry cílové společnosti (1) V případě, že navrhovatel nebo osoba s ním spolupracující poruší svým jednáním zákaz podle § 17, nejsou po dobu 3 let od porušení zákazu oprávněni vykonávat práva spojená s účastnickými cennými papíryúčastnickými cennými papíry, které v důsledku tohoto jednání nabyli. (2) V případě, že navrhovatel nebo osoba s ním spolupracující nabudou v době mezi uveřejněním nabídky převzetí a posledním dnem doby závaznosti nabídky převzetí účastnické cenné papíryúčastnické cenné papíry, které jsou předmětem nabídky, za výhodnějších podmínek, než jaké byly uvedeny v nabídce převzetí, je důsledkem těchto změn odpovídající úprava nabídky převzetí a smluv, které již byly na základě nabídky převzetí uzavřeny. § 19 Povinnosti osob zájmově zúčastněných na nabídce převzetí Osoby zájmově zúčastněné na nabídce převzetí oznámí České národní bancebance bez zbytečného odkladu po oznámení záměru učinit nabídku převzetí jakékoliv nabytí nebo zcizení účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů cílové společnosti nebo opcí na tyto cenné papírycenné papíry; to platí obdobně o cenných papírechcenných papírech, které navrhovatel nabízí jako protiplnění. § 20 Protiplnění při nabídce převzetí (1) Cena nebo směnný poměr nabídnuté jako protiplnění při nabídce převzetí spočívají v penězích nebo v cenných papírechcenných papírech, případně v kombinaci obou, ledaže zákon stanoví jinak. (2) Protiplnění v nabídce převzetí je stejné pro všechny adresáty u téhož zastupitelného účastnického cenného papíruúčastnického cenného papíru. § 21 Částečná nabídka převzetí Zajistí-li navrhovatel poměrné uspokojení osob, které nabídku převzetí přijaly nad stanovený počet účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů, a to způsobem podle § 25 odst. 3, může být v nabídce převzetí určeno, že se vztahuje pouze na určitý počet účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů (dále jen „částečná nabídka převzetí“). § 22 Podmíněná nabídka převzetí Nabídka převzetí může být podmíněna jen podmínkou, jejíž splnění nezávisí na úvaze navrhovatele nebo osoby s ním spolupracující; pokud však mohou ovlivnit splnění podmínky, učiní vše, co po nich lze pro její splnění spravedlivě požadovat. § 23 Změna a odvolání nabídky převzetí (1) Výši protiplnění při nabídce převzetí může navrhovatel změnit jen tak, aby změněná výše protiplnění byla pro adresáty nabídky převzetí výhodnější. V ostatních případech lze nabídku převzetí změnit nebo odvolat, jen je-li to v ní výslovně uvedeno, není-li takový postup v rozporu se zásadami uvedenými v § 3, a jen ve věcně důvodných případech, které nezávisí výhradně na úvaze navrhovatele nebo osoby s ním spolupracující. (2) V případě, že došlo ke změně nabídky převzetí, která její dosavadní podmínky mění tak, že jsou pro její adresáty výhodnější, projeví se stejné změny také ve smlouvách, které již byly na základě nabídky převzetí uzavřeny. (3) Záměr změnit nebo odvolat nabídku převzetí oznámí navrhovatel České národní bancebance nejméně 5 pracovních dnů před uveřejněním změny nebo odvolání. K oznámení přiloží případný návrh změny nabídkového dokumentu. Pokud Česká národní bankabanka shledá, že postup navrhovaný v oznámení je v rozporu s tímto zákonem, vydá ve lhůtě podle věty první rozhodnutí, kterým změnu nebo odvolání nabídky převzetí zakáže. Změnu nebo odvolání nabídky převzetí navrhovatel uveřejní stejným způsobem jako nabídku převzetí. (4) Doba závaznosti nabídky převzetí musí od uveřejnění změny nabídky převzetí trvat ještě alespoň 5 pracovních dnů. V případě, že v důsledku změny nabídky převzetí podle odstavce 1 dojde k prodloužení doby závaznosti nabídky převzetí, může být celková doba závaznosti nabídky prodloužena nejvýše o 2 týdny, ledaže Česká národní bankabanka schválí delší dobu prodloužení doby závaznosti. (5) V případě, že dojde ke změně nabídky převzetí v důsledku plnění zákonné povinnosti nebo povinnosti vyplývající z jiného právního předpisu, použijí se obdobně odstavce 2 až 4. § 24 Doba závaznosti nabídky převzetí (1) Nabídkový dokument obsahuje dobu závaznosti nabídky převzetí, která nesmí být kratší než 4 týdny ode dne jejího uveřejnění. Pokud je doba závaznosti nabídky převzetí delší než 10 týdnů, navrhovatel uveřejní stejným způsobem jako nabídku převzetí 2 týdny před uplynutím doby závaznosti upozornění, k jakému dni doba závaznosti končí. (2) Navrhovatel může a) prodloužit dobu závaznosti nabídky převzetí tehdy, byla-li uveřejněna konkurenční nabídka převzetí nebo změnil-li navrhovatel výši protiplnění; prodloužení, které omezuje cílovou společnost v její podnikatelské činnosti více, než je s ohledem na cíle nabídky převzetí rozumně nutné, je nepřípustné, b) prodloužit dobu závaznosti nabídky převzetí za podmínek podle § 23 odst. 1, nebo c) nejde-li o povinnou nabídku převzetí, zkrátit dobu závaznosti nabídky převzetí, je-li takový postup odůvodněn důležitým zájmem cílové společnosti; dobu závaznosti nabídky nelze zkrátit na méně než 2 týdny. (3) Postupuje-li navrhovatel podle odstavce 2, použije se § 23 odst. 3 až 5 obdobně. (4) Nepřípustné je prodloužení nebo zkrácení doby závaznosti nabídky převzetí, jestliže navrhovatel v nabídce převzetí výslovně uvedl, že dobu její závaznosti nezmění. § 25 Vznik smlouvy (1) Smlouva uzavíraná na základě nabídky převzetí na evropském regulovaném trhu se uzavírá podle pravidel organizátora trhu. (2) Smlouva uzavíraná na základě nabídky převzetí mimo evropský regulovaný trh je uzavřena doručením oznámení o přijetí nabídky převzetí navrhovateli. Navrhovatel oznámí uzavření smlouvy všem osobám, které nabídku převzetí přijaly. (3) Byl-li u částečné nabídky převzetí překročen stanovený počet účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů, pak se osoby, které nabídku převzetí přijaly, uspokojí poměrně s ohledem na celkový počet účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů, které jsou předmětem přijatých nabídek převzetí. Navrhovatel těmto osobám poměrné uspokojení oznámí. Smlouva je uzavřena k okamžiku doručení oznámení o poměrném uspokojení. (4) Je-li nabídka převzetí podmíněna, oznámí navrhovatel osobám, které přijaly nabídku převzetí, zda byla nebo nebyla podmínka splněna. Smlouva podle odstavce 2 je v tomto případě uzavřena s odkládací podmínkou. § 26 Oznámení uzavření smlouvy (1) Splnění nebo nesplnění podmínky, uzavření smlouvy anebo poměrné uspokojení podle § 25 odst. 3 navrhovatel oznámí způsobem a ve lhůtě uvedené v nabídce převzetí, nejdéle však do 1 měsíce od uplynutí doby její závaznosti, jinak platí, že je podmínka splněna, uzavření smlouvy nebo poměrné uspokojení oznámeno. (2) V případě, že navrhovatel u částečné nabídky převzetí neoznámí osobám, které ji přijaly, poměrné uspokojení ve lhůtě podle odstavce 1, platí, že smlouva byla uzavřena v plném rozsahu přijatých nabídek převzetí a k omezení počtu účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů se nepřihlíží. (3) Navrhovatel nesmí oznámit uzavření smlouvy před uplynutím doby závaznosti nabídky převzetí. § 27 Odstoupení od smlouvy (1) Od smlouvy vzniklé přijetím nabídky převzetí může ten, kdo ji přijal, odstoupit také po dobu závaznosti nabídky převzetí, a to bez uvedení důvodu, ledaže pravidla organizátora trhu, uzavírá-li se smlouva na evropském regulovaném trhu, stanoví jinak. (2) Od smlouvy vzniklé přijetím částečné nabídky převzetí může ten, kdo ji přijal, odstoupit do 15 pracovních dnů od okamžiku doručení oznámení poměrného uspokojení podle § 25 odst. 3. Pokud oznámení podle věty první nebude doručeno do 1 měsíce od uplynutí doby závaznosti nabídky převzetí, počíná lhůta podle věty první běžet uplynutím 1 měsíce od konce doby závaznosti nabídky převzetí. § 28 Způsob oznámení Oznámení o přijetí nabídky převzetí, o uzavření smlouvy, o poměrném uspokojení, o splnění či nesplnění podmínky a odstoupení od smlouvy podle § 27 se činí v písemné formě, ledaže se smlouva uzavírá na evropském regulovaném trhu a pravidla obchodování organizátora trhu stanoví jinak. § 29 Ochranná lhůta (1) Po uplynutí doby závaznosti nabídky převzetí nesmí navrhovatel ani osoby s ním spolupracující po dobu 1 roku od uveřejnění výsledků učinit další nabídku převzetí směřující k nabytí účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů téže cílové společnosti; to neplatí, vznikla-li navrhovateli nabídková povinnost nebo se jedná o konkurenční nabídku převzetí. (2) Navrhovatel, který veřejně oznámil záměr učinit nabídku převzetí, ji uveřejní v přiměřené lhůtě, nejdéle však do 90 dnů ode dne oznámení. Neučiní-li navrhovatel nabídku převzetí ve stanovené lhůtě, použije se odstavec 1 přiměřeně. Lhůta podle věty první neběží po dobu, po kterou byla prodloužena lhůta podle § 13 odst. 1. (3) V případě, že navrhovatel neučinil nabídku převzetí, ačkoliv veřejně oznámil záměr jednat tak, že mu vznikne nabídková povinnost, nebo ačkoliv jeho jednání vzbudilo u investorské veřejnosti důvodný předpoklad, že hodlá učinit nabídku převzetí, a navrhovatel veřejně tyto domněnky nepopřel, použije se odstavec 2 obdobně; lhůta začne běžet 1 měsíc po veřejném oznámení navrhovatele, nebo od skutečnosti rozhodné pro vznik důvodného předpokladu u investorské veřejnosti. (4) V případě, že navrhovatel veřejně prohlásí, že nabídku převzetí neučiní, ani že nebude jednat tak, že mu vznikne nabídková povinnost, použije se odstavec 1 přiměřeně; lhůta začne běžet 30 dnů od prohlášení navrhovatele. (5) Veřejným prohlášením nebo oznámenímVeřejným prohlášením nebo oznámením se pro potřeby tohoto ustanovení rozumí jakékoliv prohlášení, z kterého jsou členové orgánů cílové společnosti nebo vlastníci jejích účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů schopni zřetelně rozpoznat úmysl navrhovatele. (6) Česká národní bankabanka může na žádost navrhovatele lhůtu 1 roku podle odstavce 1 zkrátit nebo prominout, pokud nabídka převzetí nebude v rozporu se zájmy cílové společnosti nebo jejích akcionářů. (7) Učiní-li navrhovatel nabídku převzetí v rozporu s odstavci 1 až 4, nemá taková skutečnost vliv na ostatní povinnosti stanovené tímto zákonem, ani na platnost smluv uzavřených na základě takové nabídky převzetí. § 30 Zákaz nabytí účastnických cenných papírů cílové společnosti po ukončení doby závaznosti nabídky převzetí (1) Navrhovatel ani osoby s ním spolupracující nesmí po dobu 6 měsíců od konce doby závaznosti nabídky převzetí nabývat převodem účastnické cenné papíryúčastnické cenné papíry cílové společnosti za vyšší protiplnění, než které obsahovala nabídka převzetí; to neplatí, a) jestliže se jedná o obchod uzavřený na evropském regulovaném trhu, na jehož podstatných náležitostech se strany dohodly prostřednictvím automatizovaného obchodního systému, b) jestliže hodnota protiplnění nepřevyšuje v době jeho poskytnutí nebo sjednání aktuální kurz účastnického cenného papíruúčastnického cenného papíru na evropském regulovaném trhu, c) jestliže k nabytí došlo z důvodu plnění povinnosti uložené zákonem nebo z důvodu uplatnění práva výkupu účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů, nebo d) jde-li o případ uvedený v § 17 odst. 1. (2) Navrhovatel nebo osoba s ním spolupracující nebo vlastník účastnického cenného papíruúčastnického cenného papíru mohou požádat Českou národní bankubanku o povolení výjimky ze zákazu podle odstavce 1. Česká národní bankabanka žádosti vyhoví, pokud to bude v souladu se zásadami uvedenými v § 3. (3) Jestliže navrhovatel nebo osoba s ním spolupracující nabudou účastnické cenné papíryúčastnické cenné papíry převodem v rozporu se zákazem podle odstavce 1 nebo se souhlasem České národní bankybanky podle odstavce 2, dorovná navrhovatel osobám, které přijaly původní nabídku převzetí, rozdíl mezi výší protiplnění v nabídce převzetí a výší protiplnění plynoucí z uzavřených smluv podle tohoto ustanovení. § 31 Uveřejnění výsledků nabídky převzetí Navrhovatel uveřejní výsledky nabídky převzetí bez zbytečného odkladu po uplynutí doby její závaznosti způsobem, jakým uveřejnil nabídku převzetí, a zároveň o tom písemně informuje představenstvo a dozorčí radu cílové společnosti. V oznámení podle věty první též uvede, jaké množství účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů cílové společnosti nabyl na základě nabídky převzetí, jaký podíl představují tyto cenné papírycenné papíry na dané emisi cenných papírůcenných papírů, na které se nabídka převzetí vztahovala, jaké množství účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů cílové společnosti nabyl mimo nabídku převzetí po dobu závaznosti nabídky převzetí a zda byly splněny podmínky pro vznik dodatečné nabídkové povinnosti. § 32 Pravidlo průlomu (1) Valná hromada cílové společnosti může rozhodnout o tom, že se při nabídce převzetí týkající se jejích účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů uplatní pravidla podle odstavců 2 až 5 nebo některá z nich. K tomuto rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny akcionářů vyžadovaný stanovami cílové společnosti pro rozhodování o změně stanov. Rozhodnutí podle první věty se zapíše do obchodního rejstříku, společnost o něm informuje orgány dohledu nad nabídkami převzetí všech členských státůčlenských států, v nichž jsou její účastnické cenné papíryúčastnické cenné papíry přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu. Návrh na zápis do obchodního rejstříku podá představenstvo bez zbytečného odkladu po přijetí usnesení valné hromady. Rozhodne-li se valná hromada své rozhodnutí podle věty první zrušit, platí věty druhá až čtvrtá obdobně. (2) V době závaznosti nabídky převzetí se omezení převoditelnosti účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů cílové společnosti určené stanovami nebo dohodou mezi cílovou společností a akcionáři nebo akcionáři navzájem stávají pro převody v rámci nabídky převzetí vůči navrhovateli neúčinnými. (3) Na valné hromadě rozhodující o souhlasu podle § 15 odst. 2 jsou neúčinná jakákoli omezení hlasovacích práv určená stanovami nebo dohodou mezi cílovou společností a akcionáři nebo akcionáři navzájem. (4) V případě, že navrhovatel sám nebo společně s osobami s ním spolupracujícími nabude nebo zvýší v důsledku nabídky převzetí svůj podíl na základním kapitálu cílové společnosti tak, že s ním bude spojen alespoň tříčtvrtinový podíl na hlasovacích právechpodíl na hlasovacích právech cílové společnosti, jsou od konce doby závaznosti nabídky převzetí neúčinná veškerá omezení uvedená v odstavci 2 a na hlasování na první valné hromadě svolané po době závaznosti nabídky převzetí se obdobně použije odstavec 3. Pokud se valná hromada nekoná do 2 týdnů od uveřejnění výsledků nabídky převzetí, představenstvo na podnět navrhovatele svolá bez zbytečného odkladu valnou hromadu; lhůta pro svolání valné hromady činí v tomto případě 14 dnů. (5) Odstavce 3 a 4 se nepoužijí na prioritní akcieakcie nebo účastnické cenné papíryúčastnické cenné papíry obdobné povahy a na účastnické cenné papíryúčastnické cenné papíry, s nimiž jsou spojena zvláštní práva členského státučlenského státu. § 33 Odškodnění při průlomu (1) Navrhovatel poskytne osobám, do jejichž práv přímo vyplývajících ze stanov cílové společnosti nebo z dohod uvedených v § 32 bylo při nabídce převzetí zasaženo v důsledku rozhodnutí valné hromady podle § 32 odst. 1, přiměřené odškodnění za újmu, kterou tyto osoby v důsledku rozhodnutí utrpěly; to se neuplatní, vznikla-li tato práva až poté, co bylo přijato usnesení valné hromady podle § 32 odst. 1. (2) Odškodnění se poskytuje v penězích. Výše odškodnění musí být doložena posudkem znalce, který navrhovatel na žádost poskytne osobám uvedeným v odstavci 1. Navrhovatel je povinen uhradit osobám uvedeným v odstavci 1 odškodnění ve lhůtě stanovené pro splatnost protiplnění podle smluv uzavřených na základě nabídky převzetí. (3) Mají-li osoby uvedené v odstavci 1 za to, že poskytnuté odškodnění je nepřiměřené, mohou se u soudu domáhat doplacení rozdílu mezi odškodněním uvedeným v nabídce převzetí a přiměřeným odškodněním. Na toto řízení se použije přiměřeně § 52. § 34 Pravidlo rovných podmínek Valná hromada cílové společnosti může rozhodnout, že se účinky rozhodnutí podle § 32 odst. 1 neuplatní, pokud společnost, která je navrhovatelem nebo osobou jej ovládající, na sebe nevztáhla obdobné pravidlo průlomu podle § 32; § 32 odst. 1 se použije obdobně. Účinky tohoto rozhodnutí se vztahují pouze na nabídky převzetí, o nichž byly informace podle § 8 odst. 3 uveřejněny až po 18 měsících od přijetí tohoto rozhodnutí. HLAVA IV POVINNÁ NABÍDKA PŘEVZETÍ § 35 Nabídková povinnost (1) Ten, kdo získá rozhodný podíl na hlasovacích právechpodíl na hlasovacích právech v cílové společnosti (dále jen „povinná osoba“), učiní do 30 dnů ode dne, který následuje po dni získání nebo překročení tohoto podílu, nabídku převzetí všem vlastníkům účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů cílové společnosti přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu (dále jen „nabídková povinnost“). (2) Lhůta podle odstavce 1 neběží po dobu, kdy je vedeno řízení před Českou národní bankoubankou podle § 40, 41, 42 odst. 1, § 44 nebo 45. (3) Vznikla-li určité osobě povinnost podle odstavce 1, protože zdědila účastnické cenné papíryúčastnické cenné papíry, začne běžet tam uvedená lhůta ode dne, který následuje po dni, kdy nabylo právní moci rozhodnutí soudu o dědictví. (4) Vznikne-li někomu nabídková povinnost, splní svoji nabídkovou povinnost též tehdy, učiní-li za stejných podmínek nabídku převzetí jakákoli osoba, která je součástí stejného koncernu, nebo jiná osoba, které vznikla nabídková povinnost v důsledku stejné skutečnosti. Povinná osoba a osoba činící nabídku převzetí jsou z nabídky převzetí zavázány společně a nerozdílně. § 36 Nabídková povinnost skupiny spolupracujících osob (1) Nabídková povinnost podle § 35 vzniká též v případech, kdy a) vznikne skupina spolupracujících osob, v důsledku čehož každý z jejích členů získá rozhodný podíl na hlasovacích právechpodíl na hlasovacích právech v cílové společnosti, nebo získá-li každý ze členů již existující skupiny spolupracujících osob rozhodný podíl na hlasovacích právechpodíl na hlasovacích právech cílové společnosti na základě jiné skutečnosti, nebo b) zanikne skupina spolupracujících osob, v důsledku čehož některý její člen nebo jiná skupina spolupracujících osob budou i nadále držet rozhodný podíl na hlasovacích právechpodíl na hlasovacích právech v cílové společnosti; to neplatí, pokud tyto osoby držely rozhodný podíl již před tím, než se staly členy zanikající skupiny spolupracujících osob, anebo c) ve skupině spolupracujících osob, jejíž všichni členové drží rozhodný podíl na hlasovacích právechpodíl na hlasovacích právech v cílové společnosti, dojde k takovým změnám, v jejichž důsledku získá určitý její člen nebo určitá jiná osoba nebo jiná skupina spolupracujících osob rozhodující vliv na výkon hlasovacích práv v cílové společnosti členy této skupiny spolupracujících osob. (2) Vznikne-li nabídková povinnost podle odstavce 1 skupině spolupracujících osob, mají tuto povinnost všechny spolupracující osoby; povinnost je splněna, učiní-li nabídku převzetí kterákoli z nich. Ze smluv vzniklých přijetím nabídky převzetí jsou tyto osoby zavázány společně a nerozdílně; § 39 až 41 se použije pro skupinu spolupracujících osob přiměřeně. Zanikne-li podle těchto ustanovení nabídková povinnost u jednoho člena skupiny, pak zaniká i nabídková povinnost ostatních členů. (3) Lhůta pro splnění nabídkové povinnosti podle § 35 odst. 1 počíná v případech uvedených v odstavci 1 běžet dnem následujícím po splnění podmínek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c). (4) Jsou-li splněny podmínky pro vznik nabídkové povinnosti jak podle § 35 odst. 1, tak podle odstavce 1, platí, že nabídková povinnost vznikla podle prvního odstavce. § 37 Přičítaná hlasovací práva (1) Pro účely § 35 a 36 se při výpočtu podílu na hlasovacích právechpodílu na hlasovacích právech v cílové společnosti přičítají každému hlasovací práva, jejichž výkon je schopen podle svého samostatného rozhodnutí přímo nebo nepřímo rozhodujícím způsobem ovlivňovat, především a) hlasovací práva vykonávaná třetí osobou na jeho účet, b) hlasovací práva, která může vykonávat, aniž by byl akcionářem cílové společnosti, c) hlasovací práva, která jsou spojena s účastnickými cennými papíryúčastnickými cennými papíry, které poskytl jako zajištění třetí osobě, d) hlasovací práva, která jsou spojena s cennými papírycennými papíry, ke kterým má požívací nebo podobné právo, nebo e) hlasovací práva, která může kdykoli nabýt na základě jednostranného projevu vůle. (2) Pro účely § 35 se při výpočtu podílu na hlasovacích právechpodílu na hlasovacích právech v cílové společnosti přičítají ovládající osobě hlasovací práva spojená s podílem na hlasovacích právechpodílem na hlasovacích právech ovládané osoby. (3) Pro účely § 36 se při výpočtu podílu na hlasovacích právechpodílu na hlasovacích právech v cílové společnosti každému členu skupiny spolupracujících osob přičítají podíly na hlasovacích právechpodíly na hlasovacích právech v cílové společnosti ostatních členů skupiny spolupracujících osob. § 38 Nezapočítávaná hlasovací práva (1) Pro účely § 35 a 36 se při výpočtu podílu na hlasovacích právechpodílu na hlasovacích právech cílové společnosti nezohledňují a) jedná-li se o obchodníka s cennými papírycennými papíry, hlasovací práva spojená s účastnickými cennými papíryúčastnickými cennými papíry cílové společnosti, které 1. opatruje pro jinou osobu a je zavázán vykonávat hlasovací práva podle pokynů této osoby, 2. nabyl v důsledku plnění svých povinností coby tvůrce trhu na evropském regulovaném trhu, pokud nejsou hlasovací práva s nimi spojená vykonávána a pokud je nejpozději do 1 roku od jejich nabytí zcizí, nebo 3. nabyl za účelem jejich prodeje jiné osobě, pokud nejsou hlasovací práva s nimi spojená vykonávána a pokud je nejpozději do 1 měsíce od jejich nabytí zcizí, anebo b) hlasovací práva spojená s účastnickými cennými papíryúčastnickými cennými papíry v majetku poskytovatele služeb na kapitálovém trhu podle zákona upravujícího dohled nad kapitálovým trhem3), nejsou-li hlasovací práva s nimi spojená vykonávána a tato skutečnost byla uveřejněna a oznámena cílové společnosti nejpozději v den nabytí těchto práv. (2) V případě, že jsou vykonávána hlasovací práva spojená s účastnickými cennými papíryúčastnickými cennými papíry cílové společnosti umístěnými v investičním fondu bez právní osobnosti nebo v investičním fondu s právní osobností, který není samosprávným fondem, počítají se do podílu na hlasovacích právechpodílu na hlasovacích právech obhospodařovatele; ten učiní povinnou nabídku převzetí svým jménem a na svůj účet. (3) Nesplní-li obchodník s cennými papírycennými papíry podmínky ve lhůtách podle odstavce 1 písm. a), platí, že nabyl předmětná hlasovací práva uplynutím této lhůty. § 39 Výjimky z nabídkové povinnosti (1) Nabídková povinnost se nevztahuje na a) dědice osoby, která nabídkovou povinnost splnila, b) případy, kdy k nabytí rozhodného podílu došlo v důsledku přeměny společnosti, pokud všechny zúčastněné osoby byly členy jednoho koncernu nebo se jednalo o ovládající společnost a jí ovládané společnosti, c) řídící osobu, která ve smlouvě o převodu zisku nebo v ovládací smlouvě převzala povinnost vůči mimo stojícím akcionářům uzavřít na písemnou žádost smlouvu o úplatném převodu jejich účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů bez časového omezení podle zvláštního právního předpisu, d) osobu, která rozhodný podíl nabyla v důsledku převodu účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů mezi členy jednoho koncernu, e) osobu, která rozhodný podíl v celém rozsahu získala na základě nepodmíněné a neomezené nabídky převzetí, f) osobu, která rozhodný podíl na hlasovacích právechpodíl na hlasovacích právech cílové společnosti nenabyla v důsledku vlastního jednání a při nabytí svého podílu na hlasovacích právechpodílu na hlasovacích právech nemohla rozumně předpokládat, že nabude rozhodný podíl na cílové společnosti; dokud tato osoba drží rozhodný podíl na hlasovacích právechpodíl na hlasovacích právech v cílové společnosti, nejsou ona ani osoby s ní spolupracující oprávněny vykonávat hlasovací práva v cílové společnosti, nebo g) člena již existující skupiny spolupracujících osob, kterému nově vznikne povinnost podle § 35 odst. 1, aniž by byly splněny současně podmínky pro vznik nabídkové povinnosti podle § 36 odst. 1. (2) Nabídková povinnost se nevztahuje na toho, kdo sám ani společně se spolupracujícími osobami neovládá4) cílovou společnost. Nabídková povinnost v takovém případě vzniká až v okamžiku, kdy tato osoba sama nebo společně se spolupracujícími osobami cílovou společnost ovládne. (3) Česká národní bankabanka může na žádost osoby podle odstavce 1 písm. f) rozhodnout, že tato osoba je oprávněna vykonávat hlasovací práva v omezeném rozsahu nebo v celém rozsahu. Zákaz výkonu hlasovacích práv zaniká, pokud osoba podle odstavce 1 písm. f) učiní povinnou nabídku převzetí ve lhůtě podle § 35 odst. 1; rozhodne-li se tak, hledí se na ni, jako by jí nabídková povinnost vznikla. § 40 Dočasné nabytí (1) Nabídková povinnost zaniká, rozhodne-li tak Česká národní bankabanka na základě písemné žádosti povinné osoby, která již snížila nebo ve lhůtě podle § 35 odst. 1 sníží svůj podíl na hlasovacích právechpodíl na hlasovacích právech pod rozsah, který nabídkovou povinnost založil, tím, že převedla nebo převede účastnické cenné papíryúčastnické cenné papíry cílové společnosti na jinou osobu a přestane tak v cílové společnosti vykonávat sama nebo prostřednictvím jiných osob rozhodující vliv. (2) V žádosti povinná osoba uvede osoby, na které byly nebo budou účastnické cenné papíryúčastnické cenné papíry cílové společnosti převedeny nebo jimž byla nebo bude umožněna dispozice s hlasovacími právy, a prohlásí, že uvedené osoby nejsou osoby podle odstavce 4. (3) Česká národní bankabanka vydá rozhodnutí o žádosti do 15 pracovních dnů od jejího doručení nebo žadatele vyzve k doplnění žádosti. V případě, že Česká národní bankabanka vyzvala povinnou osobu k doplnění žádosti, vydá Česká národní bankabanka rozhodnutí o žádosti do 15 pracovních dnů od doručení doplněné žádosti. (4) Česká národní bankabanka žádost zamítne, jestliže zjistí, že byly nebo budou účastnické cenné papíryúčastnické cenné papíry převedeny na osobu, kterou povinná osoba ovládá nebo která ovládá povinnou osobu, anebo na spolupracující osobu anebo na osobu, se kterou je jinak majetkově nebo osobně propojena; to platí obdobně, byla-li nebo bude-li této osobě přenechána dispozice s hlasovacími právy. (5) Za majetkové propojení se považuje vklad do základního kapitálu jiné osoby ve výši alespoň 10 % základního kapitálu této osoby nebo takový vklad jiné osoby do základního kapitálu povinné osoby anebo takový vklad jiné osoby do základního kapitálu osoby, která vlastní alespoň 10% podíl na základním kapitálu povinné osoby. (6) O osobní propojení se jedná tehdy, jestliže táž osoba anebo osoba jí blízká je členem statutárního orgánu jak povinné osoby, tak jiné osoby, nebo jestliže je povinná osoba nebo osoba jí blízká současně členem statutárního orgánu jiné osoby anebo jsou-li účastnické cenné papíryúčastnické cenné papíry převedeny nebo je dispozice s hlasovacími právy přenechána osobě, která je současně členem statutárního orgánu nebo osobou této osobě blízké. (7) Jestliže Česká národní bankabanka nevydá rozhodnutí ve lhůtě podle odstavce 3, považuje se žádost za schválenou. § 41 Ostatní případy zániku nabídkové povinnosti (1) Nabídková povinnost rovněž zaniká, jestliže Česká národní bankabanka na žádost povinné osoby rozhodne, že není povinna učinit povinnou nabídku převzetí, protože podíl na hlasovacích právechpodíl na hlasovacích právech bude získán a) v důsledku jednání odvracejícího úpadek cílové společnosti, b) za účelem splnění zákonné povinnosti udržovat kapitálovou přiměřenost, nebo c) jen za účelem splnění jiné zákonné povinnosti cílové společnosti. (2) Žádost podle odstavce 1 písmen a) a c) musí být podána před rozhodnutím příslušného orgánu cílové společnosti o jednání odvracejícím její úpadek nebo před převodem cenných papírůcenných papírů k zajištění. (3) Česká národní bankabanka vydá rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 do 15 pracovních dnů od jejího doručení nebo žadatele vyzve k doplnění žádosti. V případě, že Česká národní bankabanka vyzve povinnou osobu k doplnění žádosti, vydá rozhodnutí o žádosti do 15 pracovních dnů od doručení doplněné žádosti. (4) Jestliže Česká národní bankabanka nevydá rozhodnutí ve lhůtě podle odstavce 3, považuje se žádost za schválenou. § 42 Zvláštnosti při povinné nabídce převzetí (1) Povinnou nabídku převzetí nelze učinit bez souhlasu České národní bankybanky s uveřejněním nabídkového dokumentu. Česká národní bankabanka v řízení o udělení souhlasu s uveřejněním nabídkového dokumentu přezkoumává povinnou nabídku v rozsahu podle § 12 odst. 4 a dále, zda je výše protiplnění stanovena v souladu s tímto zákonem, případně zda je řádně odůvodněna hodnota plnění podle § 43 odst. 4 nebo 5; § 12 odst. 4 a § 13 odst. 1 se na postup při povinné nabídce převzetí neuplatní. S návrhem na udělení souhlasu podle věty první může navrhovatel spojit podnět k postupu podle § 44. (2) Nevydá-li Česká národní bankabanka rozhodnutí o zamítnutí návrhu, rozhodnutí o změně výše protiplnění podle § 44 nebo 45, nebo rozhodnutí o udělení souhlasu s uveřejněním nabídkového dokumentu do 15 pracovních dnů od podání návrhu nebo od jeho změny či doplnění, platí, že udělila souhlas s uveřejněním nabídkového dokumentu podle návrhu navrhovatele. (3) Osoba, která plní nabídkovou povinnost, nesmí učinit částečnou ani podmíněnou nabídku převzetí. (4) Povinnou nabídku převzetí nelze odvolat a po jejím uveřejnění ji lze měnit pouze tak, že bude pro její adresáty výhodnější. Lhůta pro poskytnutí protiplnění nesmí být delší než 60 dnů od konce doby závaznosti nabídky převzetí. (5) V případě, že povinná osoba nebo osoba s ní spolupracující nabudou v době od vzniku nabídkové povinnosti do doby uveřejnění nabídky převzetí účastnické cenné papíryúčastnické cenné papíry, které jsou předmětem nabídky převzetí, za výhodnějších podmínek, než jaké jsou uvedeny v nabídce převzetí, použije se § 18 odst. 2 obdobně. § 43 Protiplnění při povinné nabídce převzetí (1) Protiplnění v povinné nabídce převzetí může spočívat v penězích nebo v cenných papírechcenných papírech, případně v kombinaci obou. (2) V případě, že cenné papírycenné papíry, které jsou protiplněním v povinné nabídce převzetí, nejsou likvidní cenné papírycenné papíry obchodované na evropském regulovaném trhu, nabídne se alternativně také peněžité plnění; to platí obdobně, pokud navrhovatel nebo osoby s ním spolupracující koupí v době od počátku 12. měsíce před vznikem nabídkové povinnosti do konce doby závaznosti nabídky převzetí účastnické cenné papíryúčastnické cenné papíry cílové společnosti, s nimiž je spojen alespoň 5% podíl na hlasovacích právechpodíl na hlasovacích právech cílové společnosti. (3) Výše protiplnění musí odpovídat alespoň nejvyšší ceně, za kterou povinná osoba nebo osoba s ní spolupracující nabyly v posledních 12 měsících před vznikem nabídkové povinnosti účastnické cenné papíryúčastnické cenné papíry, které jsou předmětem nabídky převzetí (dále jen „prémiová cena“). V případě, že prémiovou cenu nelze stanovit, musí výše protiplnění odpovídat alespoň váženému průměru z cen, za které byly uskutečněny obchody s těmito cennými papírycennými papíry na evropském regulovaném trhu v době 6 měsíců před vznikem nabídkové povinnosti (dále jen „průměrná cena“). (4) Při stanovení výše prémiové ceny se přihlíží ke všem plněním ekonomicky souvisejícím s nabytím účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů, které si smluvní strany poskytly, včetně všech výhod poskytnutých v této souvislosti navrhovateli nebo spolupracující osobě. Spočívá-li protiplnění představující prémiovou cenu byť i jen zčásti v nepeněžitém plnění, navrhovatel stanoví hodnotu plnění a způsob stanovení hodnoty řádně odůvodní. (5) Pokud ve lhůtě pro splnění nabídkové povinnosti nelze určit konečnou výši kupní ceny, například protože je vázána na odkládací podmínku, o níž se neví, zda nastane, platí, že výše kupní ceny odpovídá nejvyšší částce, kterou bude možné na kupní cenu obdržet, ledaže navrhovatel stanoví hodnotu práv prodávajícího k okamžiku uzavření smlouvy a způsob jejího stanovení řádně odůvodní; pak platí, že prémiovou cenou je částka stanovená navrhovatelem, nikoli však nižší, než výše plnění, která byla k okamžiku podání žádosti o udělení souhlasu s uveřejněním nabídky převzetí již sjednána. (6) Navrhovatel a spolupracující osoba jsou povinni informovat Českou národní bankubanku o veškerých obchodech a ujednáních, ke kterým došlo v souvislosti s převodem účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů spolu s žádostí o udělení souhlasu s uveřejněním povinné nabídky převzetí. Odůvodnění stanovení výše hodnot podle odstavců 4 a 5 jsou přílohou nabídkového dokumentu a navrhovatel je předloží České národní bancebance spolu s žádostí o udělení souhlasu s uveřejněním povinné nabídky převzetí. § 44 Změna výše protiplnění Českou národní bankou (1) Česká národní bankabanka může změnit výši protiplnění navrženou navrhovatelem tak, aby byla přiměřená, pokud a) výše prémiové nebo průměrné ceny byla výrazně ovlivněna zkreslením kurzu, jinou poruchou trhu nebo jinými výjimečnými okolnostmi, b) výše průměrné ceny byla výrazně ovlivněna v důsledku mimořádně nízké likvidity cenného papírucenného papíru, c) prémiová cena byla sjednána mimo evropský regulovaný trh s ohledem na jiné hospodářské vztahy mezi smluvními stranami, nebo d) během posledních 12 měsíců došlo u cílové společnosti k významné změně její ekonomické situace. (2) Postupuje-li Česká národní bankabanka podle odstavce 1, zohlední a) vliv skutečností uvedených v odstavci 1 na tvorbu prémiové nebo průměrné ceny, b) aktuální tržní kurz účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů na evropském regulovaném trhu, c) hodnotu účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů, na něž se nabídka vztahuje. (3) Postupuje-li Česká národní bankabanka podle odstavce 1, může, nedoručil-li navrhovatel znalecký posudek již na základě vlastního uvážení, vyzvat navrhovatele, aby doložil přiměřenost výše jím navrženého protiplnění znaleckým posudkem, a stanovit mu lhůtu pro jeho předložení, která nesmí být kratší než 30 dnů. Navrhovatel, s ním spolupracující osoby a cílová společnost jsou povinni poskytnout znalci veškerou součinnost, kterou po nich lze spravedlivě požadovat. Vydáním výzvy k předložení znaleckého posudku podle věty první se lhůta podle § 42 odst. 2 přerušuje a po marném uplynutí lhůty stanovené k předložení znaleckého posudku nebo po jeho doručení běží lhůta podle § 42 odst. 2 od začátku. (4) Pokud navrhovatel nedoloží znalecký posudek ve lhůtě stanovené ve výzvě České národní bankybanky podle odstavce 3, Česká národní bankabanka může ustanovit svým usnesením znalce, aby zpracoval znalecký posudek k doložení přiměřenosti protiplnění; odstavec 3 věta druhá platí obdobně. (5) Vzniknou-li důvodné pochybnosti o závěrech znaleckého posudku podle odstavce 3 nebo 4, požádá Česká národní bankabanka znalce o vysvětlení, a pokud nebudou pochybnosti odstraněny, může svým usnesením ustanovit jiného znalce, aby zpracoval další znalecký posudek; odstavec 3 věta druhá platí obdobně. (6) Odměnu a náhrady nákladů znalce ustanoveného Českou národní bankoubankou podle odstavce 4 nebo 5 hradí navrhovatel. Lhůta pro zpracování tohoto znaleckého posudku nesmí být delší než 60 dnů. Česká národní bankabanka bez zbytečného prodlení informuje navrhovatele o ustanovení znalce. (7) Vydáním usnesení o ustanovení znalce podle odstavce 4 nebo 5 se lhůta podle § 42 odst. 2 přerušuje, po doručení znaleckého posudku běží tato lhůta od začátku. § 45 Snížení výše protiplnění při odvracení úpadku Nabyl-li navrhovatel podíl na hlasovacích právechpodíl na hlasovacích právech, který mu založil nabídkovou povinnost, za účelem odvrácení úpadku cílové společnosti podle insolvenčního zákona, může Česká národní bankabanka na žádost navrhovatele snížit výši protiplnění pod výši určenou podle § 43 nebo 44; § 44 odst. 3 a 4 platí obdobně. HLAVA V KONKURENČNÍ NABÍDKA PŘEVZETÍ § 46 (1) Nabídka převzetí, kterou učiní jiný navrhovatel v době závaznosti původní nabídky převzetí, je konkurenční nabídka převzetí. (2) Cílová společnost zachází se všemi konkurujícími si navrhovateli stejně. (3) Stanovisko představenstva a dozorčí rady cílové společnosti ke konkurenční nabídce převzetí obsahuje také porovnání konkurenční nabídky převzetí s původní nabídkou převzetí; pro obsah stanoviska platí obdobně § 16 odst. 1. § 47 (1) Konkurenční nabídka převzetí se uveřejní alespoň 5 pracovních dnů před skončením doby závaznosti původní nabídky převzetí a trvá alespoň do konce doby závaznosti původní nabídky převzetí, nejméně však 10 pracovních dnů. (2) V případě, že by měla závaznost konkurenční nabídky převzetí skončit později než závaznost původní nabídky převzetí, prodlužuje se doba závaznosti původní nabídky převzetí tak, aby obě nabídky převzetí skončily ve stejný den. (3) Navrhovatel původní nabídky ani osoby s ním spolupracující převzetí nesmí zcizit získané účastnické cenné papíryúčastnické cenné papíry cílové společnosti tím, že přijmou konkurenční nabídku převzetí. § 48 Osoby, které přijaly konkurenční nabídku převzetí, mohou od vzniklé smlouvy odstoupit do skončení závaznosti původní nabídky, a to bez uvedení důvodu. Toto právo nelze smluvně omezit, ani s jeho využitím spojit jakékoli následky, které by zhoršovaly postavení osob podle věty první. HLAVA VI DODATEČNÁ NABÍDKOVÁ POVINNOST § 49 (1) Jestliže navrhovatel učinil neomezenou a nepodmíněnou nabídku převzetí a v jejím důsledku nabyl účastnické cenné papíryúčastnické cenné papíry cílové společnosti představující alespoň 90% podíl na hlasovacích právechpodíl na hlasovacích právech a základním kapitálu cílové společnosti, učiní do 30 dnů od posledního dne doby závaznosti takové nabídky převzetí všem vlastníkům účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů cílové společnosti přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu dodatečnou nabídku převzetí (dále jen „dodatečná nabídka převzetí“). (2) Doba závaznosti dodatečné nabídky převzetí činí 90 dnů. (3) Protiplnění při dodatečné nabídce převzetí musí odpovídat alespoň výši protiplnění stanovené v nabídce převzetí podle odstavce 1. (4) Na postup při dodatečné nabídce převzetí se přiměřeně použijí ustanovení o povinné nabídce převzetí s výjimkou § 35 až 40, § 43 odst. 3 až 6 a § 44. HLAVA VII NÁSLEDKY PORUŠENÍ POVINNOSTI PŘI NABÍDCE PŘEVZETÍ § 50 Žaloba pro nesplnění nabídkové povinnosti (1) Jestliže navrhovatel, kterému vznikla nabídková povinnost, neučinil nabídku převzetí v zákonné lhůtě, mohou se osoby, které byly vlastníky účastnických cenných papírůúčastnických cenných papírů k poslednímu dni lhůty pro splnění nabídkové povinnosti, domáhat náhrady škody. V případě cenných papírůcenných papírů na majitele se má za to, že osoba, která je jejich vlastníkem ke dni podání žaloby, splňuje podmínku podle věty první. (2) Žalobu podle odstavce 1 lze podat a) nejpozději do 6 měsíců od uplynutí lhůty pro splnění nabídkové povinnosti, nebo b) pokud navrhovatel nesplnil povinnost uveřejnit oznámení o vzniku nabídkové povinnosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se žalobce o vzniku nabídkové povinnosti dozvěděl. (3) Bylo-li zahájeno řízení o žalobě podle odstavce 1, soud vyvěsí na úřední desce soudu oznámení o zahájení řízení a informuje Českou národní bankubanku. Další osoby, kterým vzniklo oprávnění podle odstavce 1, mohou v tomto případě podat žalobu podle odstavce 1 do 3 měsíců od vyvěšení oznámení dle věty prvé, a to i tehdy, pokud marně uplynuly lhůty podle odstavce 2. (4) Soudní rozhodnutí, které přiznává právo na náhradu škody podle odstavce 1, je pro navrhovatele co do základu přiznaného práva závazné i vůči ostatním osobám, které se domáhají náhrady škody způsobené porušením nabídkové povinnosti. § 51 Odpovědnost za nabídku převzetí (1) Obsahuje-li nabídka převzetí informaci, která je nepravdivá nebo neúplná, a tato informace je důležitá pro posouzení nabídky převzetí, může se každý, kdo byl v době závaznosti nabídky převzetí vlastníkem účastnického cenného papíruúčastnického cenného papíru cílové společnosti, domáhat po navrhovateli a osobě, která učinila prohlášení podle § 11 odst. 1, jako společných a nerozdílných dlužnících náhrady škody, kterou utrpěl v důsledku nesprávnosti či neúplnosti nabídky převzetí. (2) Odpovědnost podle odstavce 1 nevzniká tomu, kdo prokáže, že a) osoba přijímající nabídku převzetí tak neučinila na základě chybějících nebo nepravdivých informací obsažených v nabídce převzetí, b) osoba přijímající nabídku převzetí o nesprávnosti či neúplnosti nabídky převzetí věděla nebo vědět měla a mohla, c) oprava nabídky převzetí byla uveřejněna před koncem doby závaznosti nabídky převzetí. (3) Odpovědnosti podle odstavce 1 se zprostí ten, kdo prokáže, že o nesprávnosti či neúplnosti nabídky převzetí, vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům, vědět nemohl. (4) Oprávnění podle odstavce 1 lze uplatnit žalobou u soudu nejpozději do 1 roku od okamžiku, kdy se oprávněná osoba dozvěděla o nesprávnosti či neúplnosti nabídky převzetí, nejdéle však do 3 let od uveřejnění nabídky převzetí. (5) Dohody omezující odpovědnost podle tohoto ustanovení jsou neúčinné. (6) Odstavce 1 až 5 se použijí přiměřeně na stanovisko orgánů cílové společnosti podle § 16; za nesprávné nebo neúplné informace ve stanovisku orgánů cílové společnosti odpovídají členové představenstva a dozorčí rady cílové společnosti společně a nerozdílně. § 52 Žaloba na dorovnání Okolnost, že výše protiplnění při nabídce převzetí byla stanovena v rozporu s tímto zákonem, nezpůsobuje neplatnost smlouvy vzniklé přijetím nabídky převzetí. Její příjemce je však oprávněn domáhat se u soudu doplacení rozdílu mezi protiplněním uvedeným v nabídce převzetí a protiplněním podle § 43; § 50 odst. 3 věta první a § 50 odst. 4 se použijí přiměřeně. Soud není vázán rozhodnutím České národní bankybanky o přiměřenosti výše protiplnění. § 53 Pozastavení hlasovacích práv (1) Po dobu, kdy je osoba, které vznikla nabídková povinnost, v prodlení s jejím plněním, nesmí ona ani osoby s ní spolupracující vykonávat hlasovací práva v cílové společnosti. (2) Česká národní bankabanka může rozhodnout, že osoba, jejíž hlasovací práva byla pozastavena podle odstavce 1, je přesto oprávněna vykonávat hlasovací práva, pokud je to v souladu se zájmy cílové společnosti a ostatních akcionářů. Ve svém rozhodnutí může Česká národní bankabanka výkon hlasovacích práv jinak omezit nebo podmínit. (3) Pozastavení hlasovacích práv podle odstavce 1 zaniká dodatečným splněním nabídkové povinnosti nebo uplynutím 3 let od vzniku nabídkové povinnosti. HLAVA VIII ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO ŘÍZENÍ PŘED ČESKOU NÁRODNÍ BANKOU § 54 (1) Rozklad proti rozhodnutí České národní bankybanky vydanému podle tohoto zákona nemá odkladný účinek, s výjimkou rozhodnutí o přestupcích podle § 61 a 62. (2) Účastníkem správních řízení o zákazu uveřejnit nabídku převzetí, o žádosti o povolení uveřejnit nabídkový dokument, o změnách nabídky převzetí a o prodloužení doby závaznosti nabídky převzetí je pouze navrhovatel. (3) Česká národní bankabanka bezodkladně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup rozhodnutí o a) zákazu uveřejnit nabídku převzetí, b) žádosti o povolení uveřejnit nabídku převzetí, c) prodloužení lhůty podle § 13 odst. 1 a d) zákazu změny nebo odvolání nabídky převzetí podle § 23 odst. 3; přitom postupuje tak, aby bylo šetřeno obchodní, bankovní nebo jiné zákonem chráněné tajemství. (4) Účinky rozhodnutí uvedených v odstavci 3 nastávají jejich zveřejněním podle tohoto ustanovení. § 55 (1) V případě, že Česká národní bankabanka postupuje podle § 12 odst. 4 nebo 5, § 13 odst. 1 anebo § 23 odst. 3, může být vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení. (2) Shledá-li Česká národní bankabanka, že nabídka převzetí obsahuje vady, může vyzvat navrhovatele k nápravě a určí mu k tomu přiměřenou lhůtu. Součástí výzvy je poučení o tom, jaký význam může mít její nesplnění. Česká národní bankabanka je oprávněna lhůtu stanovenou ve výzvě z důležitých důvodů prodloužit. Postupuje-li Česká národní bankabanka podle věty první, lhůta podle § 13 odst. 1 se přerušuje, po dobu lhůty stanovené ve výzvě pak neběží. § 56 (1) Navrhovatel podá žádost o udělení souhlasu s uveřejněním nabídkového dokumentu nejpozději do 15 pracovních dnů ode dne vzniku nabídkové povinnosti, popřípadě do 5 pracovních dnů od udělení souhlasu podle § 13 odst. 2, je-li vyžadován. (2) Žádost o udělení souhlasu s uveřejněním povinné nabídky převzetí obsahuje alespoň nabídkový dokument, souhlas podle § 13 odst. 2, je-li vyžadován, a řádné odůvodnění podle § 43 odst. 4 a 5, je-li vyžadováno. (3) Vydá-li Česká národní bankabanka výzvu k odstranění nedostatků žádosti o udělení souhlasu s uveřejněním nabídkového dokumentu, lhůta podle § 42 odst. 2 se přerušuje; po uplynutí lhůty určené ve výzvě k odstranění nedostatků běží lhůta podle § 42 odst. 2 od začátku. (4) Rozhodne-li Česká národní bankabanka o změně výše protiplnění, udělí stejným rozhodnutím též souhlas s uveřejněním nabídky převzetí ve znění výroku o změně výše protiplnění. HLAVA IX DOHLED Díl 1 Předmět a nástroje dohledu a opatření k nápravě § 57 Předmět dohledu Plnění povinností stanovených tímto zákonem podléhá dohledu, který vykonává Česká národní bankabanka. § 58 Nástroje dohledu Česká národní bankabanka je při výkonu dohledu podle tohoto zákona oprávněna provést u cílové společnosti nebo povinné osoby kontrolu na místě podle zákona upravujícího státní kontrolu. § 59 Společné ustanovení Správní řízení, v němž se ukládají opatření k nápravě, lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se Česká národní bankabanka dozvěděla o skutečnostech rozhodných pro jejich uložení, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy naposledy došlo k porušení povinnosti nebo jeho bezprostřední hrozbě, za které se opatření k nápravě ukládají. § 60 Opatření k nápravě Česká národní bankabanka je, došlo-li k porušení tohoto zákona nebo hrozí-li bezprostředně porušení některé ze zásad uvedených v § 3, oprávněna podle povahy porušení a jeho závažnosti uložit tato opatření k nápravě a) uveřejnit oznámení o zjištěném porušení povinnosti, b) uložit navrhovateli uveřejnit spolu s nabídkou převzetí dodatečné informace, případně uložit dodatečné uveřejnění informací, c) zakázat uveřejnění informací týkajících se nabídky převzetí, d) zakázat učinění nabídky převzetí, nebo e) stanovit dodatečné podmínky nabídky převzetí. Díl 2 Přestupky § 61 Přestupky fyzických osob (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako a) navrhovatel nebo jako člen orgánu cílové společnosti nesplní informační povinnost podle § 14 odst. 1 nebo 2, b) člen orgánu cílové společnosti nebo jako osoba odpovědná za vyhotovení samostatného stanoviska zaměstnanců schválí nebo hlasuje pro stanovisko k nabídce převzetí, které obsahuje nepravdivé nebo hrubě zavádějící údaje, c) člen orgánu cílové společnosti jedná v rozporu s § 15 odst. 1, nebo d) člen orgánu cílové společnosti poruší povinnost podle § 16. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč. § 62 Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako a) navrhovatel v rozporu s § 8 odst. 2 nebo 3 neoznámí České národní bancebance nebo neuveřejní záměr učinit nabídku převzetí nebo vznik nabídkové povinnosti, b) navrhovatel učiní nabídku převzetí, aniž by předložil České národní bancebance nabídkový dokument podle § 12 odst. 1, nebo učiní nabídku převzetí v rozporu s § 13 odst. 1 nebo § 29 odst. 1, nebo učiní povinnou nabídku převzetí bez souhlasu České národní bankybanky podle § 42 odst. 1, c) navrhovatel uveřejní zahraniční nabídku převzetí v rozporu s § 6 nebo 7, d) navrhovatel uveřejní nabídku převzetí, která je nepravdivá nebo neúplná, anebo jejíž uveřejnění Česká národní bankabanka zakázala podle § 12 odst. 4 nebo 5, e) navrhovatel neuveřejní výsledky nabídky převzetí podle § 31, nebo výsledky, které uveřejní, budou nepravdivé nebo neúplné anebo nesplní povinnost uloženou mu podle § 44 odst. 3, f) povinná osoba nesplní nabídkovou povinnost podle § 35, 36 nebo 49, g) povinná osoba poruší povinnost podle § 12 odst. 2, h) navrhovatel poruší zákaz podle § 23 odst. 1 nebo § 26 odst. 1 nebo 3, i) navrhovatel poruší povinnost při změně nebo odvolání nabídky převzetí podle § 23 odst. 3 nebo 4, j) navrhovatel nebo osoba zájmově zúčastněná na nabídce převzetí poruší povinnosti podle § 17 odst. 1, 2 nebo 3 nebo § 19 nebo § 30 odst. 1, k) navrhovatel nebo spolupracující osoba poruší povinnost podle § 43 odst. 6, l) navrhovatel, spolupracující osoba nebo cílová společnost neposkytne znalci součinnost podle § 44 odst. 3, 4 nebo 5, nebo m) osoba, které byla opatřením k nápravě podle § 60 uložena povinnost, tuto povinnost poruší. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až f) a m) lze uložit pokutu do 50 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. g) až l) pokutu až do 5 000 000 Kč. HLAVA X PŘECHODNÁ USTANOVENÍ § 64 (1) Na postup při povinné nabídce převzetí v případech, kdy nabídková povinnost vznikla před účinností tohoto zákona, se použije dosavadní právní úprava. Dosavadní právní úpravou se řídí i odpovědnost za porušení zákona, včetně způsobů uplatnění práv vzniklých v této souvislosti. (2) Nabídková povinnost podle tohoto zákona vzniká pouze v případech, kdy skutečnosti vznik této povinnosti zakládající nastaly po účinnosti tohoto zákona. (3) Cílová společnost, jejíž účastnické cenné papíryúčastnické cenné papíry nejsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu ve státě jejího sídla a jejíž účastnické cenné papíryúčastnické cenné papíry byly přijaty současně k obchodování na více evropských regulovaných trzích, které orgán dohledu členského státučlenského státu do 20. června 2006 nesdělil, že je příslušným pro dohled nad nabídkami převzetí, sama určí, který z orgánů dohledu členských státůčlenských států, v nichž jsou tyto evropské regulované trhy organizovány, bude příslušný vykonávat dohled nad nabídkou převzetí. Své rozhodnutí oznámí orgánům dohledu nad nabídkou převzetí a organizátorům evropských regulovaných trhů v těchto členských státechčlenských státech. Česká národní bankabanka uveřejní informaci o rozhodnutí cílové společnosti podle tohoto odstavce způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Ustanovení § 32 odst. 2 se nepoužije v případech dohod uzavřených před 21. dubnem 2004. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně dalších zákonů § 67 Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb. a zákona č. 70/2006 Sb., se mění takto: 1. V § 7a odst. 1 se za slova „obchodním zákoníkem“ vkládají slova „, zákonem o nabídkách převzetí“. 2. V § 7a odst. 1 písmeno a) zní: „a) při veřejném návrhu na koupi nebo směnu účastnických cenných papírů podle § 183a obchodního zákoníku, pokud byly tyto účastnické cenné papíry přijaty k obchodování na regulovaném trhu, při postupu podle § 186a nebo § 183n obchodního zákoníku,“. 3. V § 7a odst. 1 se na konci písmena d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) v souvislosti s nabídkou převzetí.“. 4. V § 7a se odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 9a zrušuje. 5. V § 9a odst. 1 písmeno d) zní: „d) poruší povinnost podle § 7a odst. 1 písm. a) nebo c), anebo“. 6. V § 9b odst. 1 písmeno d) zní: „d) poruší povinnost podle § 7a odst. 1 písm. a) nebo c), anebo“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu § 68 Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb. a zákona č. 70/2006 Sb., se mění takto: 1. V § 118 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) až q), která znějí: „g) informace o struktuře vlastního kapitálu emitenta, včetně cenných papírů nepřijatých k obchodování na regulovaném trhu se sídlem v členském státě Evropské unie a případného určení různých druhů akcií, práv a povinností spojených s akciemi téhož druhu a podílu každého druhu akcií na základním kapitálu, h) informace o omezení převoditelnosti cenných papírů, i) informace o významných přímých a nepřímých podílech na hlasovacích právech emitenta, j) informace o vlastnících cenných papírů se zvláštními právy, včetně popisu těchto práv, k) informace o omezení hlasovacích práv, l) informace o smlouvách mezi akcionáři, které mohou mít za následek ztížení převoditelnosti akcií nebo hlasovacích práv, pokud jsou emitentovi známy, m) informace o zvláštních pravidlech určujících volbu a odvolání členů představenstva a změnu stanov společnosti, n) informace o zvláštních pravomocích členů představenstva, zejména o pověření podle § 161a a 210 obchodního zákoníku, o) informace o významných smlouvách, ve kterých je emitent smluvní stranou a které nabudou účinnosti, změní se nebo zaniknou v případě změny ovládání emitenta v důsledku nabídky převzetí, a účincích z nich vyplývajících, s výjimkou takových smluv, jejichž uveřejnění by bylo pro emitenta vážně poškozující; tím není omezena jiná povinnost uveřejnit takovou informaci podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů, p) informace o smlouvách mezi emitentem a členy jeho představenstva nebo zaměstnanci, kterými je emitent zavázán k plnění pro případ skončení jejich funkce nebo zaměstnání v souvislosti s nabídkou převzetí, q) informace o případných programech, na jejichž základě je zaměstnancům a členům představenstva společnosti umožněno nabývat účastnické cenné papíry společnosti, opce na tyto cenné papíry či jiná práva k nim za zvýhodněných podmínek, a o tom, jakým způsobem jsou práva z těchto cenných papírů vykonávána.“. 2. V § 118 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Představenstvo emitenta kótovaného cenného papíru předloží akcionářům společnosti na řádné valné hromadě souhrnnou vysvětlující zprávu, týkající se záležitostí podle odstavce 3 písm. g) až q).“. ČÁST PÁTÁ Změna občanského soudního řádu § 69 Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 33/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odst. 3 písm. g) se za slova „(členského vztahu v družstvu),“ vkládají slova „o vztahy z nabídky převzetí nebo z nesplnění nabídkové povinnosti, o vztahy z výkupu účastnických cenných papírů,“. 2. V § 83 odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) ve věcech náhrady škody nebo dorovnání výše protiplnění podle zákona o nabídkách převzetí anebo ve věcech přezkoumání protiplnění při výkupu účastnických cenných papírů,“. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e). ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST § 70 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2008. Vlček v. r. Klaus v. r. Topolánek v. r. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí. 3) § 5 odst. 1 a 2 zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 6) § 55 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb. 7) § 55 odst. 3 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění zákona č. 230/2008 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb. 8) § 55 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění zákona č. 230/2008 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb. 9) § 3b odst. 4 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění zákona č. 230/2008 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 98/2008 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 98/2008 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 27. 3. 2008, částka 30/2008 98 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 17. března 2008 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 28. června 2008 nové volby do zastupitelstva obce: obec \| okres \| kraj ---\|---\|--- HORSKÁ KVILDA \| Klatovy \| Plzeňský Ministr: MUDr. Mgr. Langer v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 102/2008 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 102/2008 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů Vyhlášeno 26. 3. 2008, částka 31/2008 102 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 17. března 2008 o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 5 odst. 2 zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že rozhodnou částkou pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci je pro období od 1. května 2008 do 30. dubna 2009 částka 21 692 Kč. Ministr: RNDr. Nečas v. r.
Vyhláška č. 101/2008 Sb.	Vyhláška č. 101/2008 Sb. Vyhláška o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun u příležitosti vstupu České republiky do schengenského prostoru Vyhlášeno 26. 3. 2008, datum účinnosti 26. 3. 2008, částka 31/2008 * § 1 - (1) U příležitosti vstupu České republiky do schengenského prostoru se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). Vyobrazení dvousetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce. * § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je uprostřed mincovního pole kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku. Mincovní pole je graficky rozděleno na dvě části, které symbolizují bývalé rozdělení Evropy. Z levého a pravého okraje dvousetkoruny vycházejí st * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 26. března 2008. k vyhlášce č. 101/2008 Sb. Aktuální znění od 26. 3. 2008 101 VYHLÁŠKA ze dne 11. března 2008 o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun u příležitosti vstupu České republiky do schengenského prostoru Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.: § 1 (1) U příležitosti vstupu České republiky do schengenského prostoru se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). Vyobrazení dvousetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce. (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,3 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *“. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. § 2 (1) Na líci dvousetkoruny je uprostřed mincovního pole kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku. Mincovní pole je graficky rozděleno na dvě části, které symbolizují bývalé rozdělení Evropy. Z levého a pravého okraje dvousetkoruny vycházejí stylizované cesty, které jsou uprostřed ukončeny. Nad kompozicí heraldických zvířat z velkého státního znaku je ročník ražby „2008“. Při horním okraji dvousetkoruny je v neuzavřeném opisu název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ je při spodním okraji dvousetkoruny. Značka mincovny, která dvousetkorunu razila, je umístěna při spodním okraji dvousetkoruny na levé dolní cestě. (2) Na rubu dvousetkoruny jsou stylizované cesty znázorňující volný pohyb osob v rámci schengenského prostoru. Uprostřed cest je logo „EVROPOU VOLNOU CESTOU“, jehož písmena „O“ tvoří pomyslný semafor. Při levém, horním a pravém okraji dvousetkoruny je neuzavřený opis „VSTUP DO SCHENGENSKÉHO PROSTORU“. Při spodním okraji dvousetkoruny je datum „21. 12. 2007“, které je od opisu odděleno tečkami. AutoremAutorem návrhu dvousetkoruny je akademický sochař Zbyněk Fojtů, jehož iniciály tvořené spojenými písmeny „FZ“ jsou umístěny při pravém okraji dvousetkoruny na dolní cestě. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 26. března 2008. Guvernér: doc. Ing. Tůma, CSc. v. r. Příloha k vyhlášce č. 101/2008 Sb. Vyobrazení pamětní stříbrné dvousetkoruny u příležitosti vstupu České republiky do schengenského prostoru (lícní a rubová strana) 12kB 10kB
Vyhláška č. 100/2008 Sb.	Vyhláška č. 100/2008 Sb. Vyhláška o vydání bankovek po 1 000 Kč vzoru 2008 Vyhlášeno 26. 3. 2008, datum účinnosti 1. 4. 2008, částka 31/2008 * § 1 - Dnem 1. dubna 2008 se vydávají do oběhu bankovky po 1 000 Kč vzoru 2008 (dále jen „bankovka vzoru 2008“). Bankovky vzoru 2008 se od bankovek po 1 000 Kč vzoru 19931) (dále jen „bankovka vzoru 1993“) a od bankovek po 1 000 Kč vzoru 19962) (dále jen „bankovk * § 2 - (1) Bankovka vzoru 2008 má stejné rozměry včetně přípustné tolerance jako bankovka vzoru 1993 a bankovka vzoru 1996. Ve 42 mm širokém nepotištěném okraji bankovky (dále jen „kupon“) je vedle stupňovitého vodoznaku s portrétem Františka Palackého směrem ke * § 3 - (1) Letopočet vydání bankovky na lícní straně je na bankovce vzoru 2008 vytištěn tiskem z plochy v barvě tmavě šedé. Je vyznačen číslem „2008“ a je umístěn vlevo od podpisu guvernéra emisní banky. Faksimile podpisu guvernéra emisní banky je vytištěno v tma * § 4 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2008. Aktuální znění od 1. 4. 2008 100 VYHLÁŠKA ze dne 11. března 2008 o vydání bankovek po 1 000 Kč vzoru 2008 Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.: § 1 Dnem 1. dubna 2008 se vydávají do oběhu bankovky po 1 000 Kč vzoru 2008 (dále jen „bankovka vzoru 2008“). Bankovky vzoru 2008 se od bankovek po 1 000 Kč vzoru 19931) (dále jen „bankovka vzoru 1993“) a od bankovek po 1 000 Kč vzoru 19962) (dále jen „bankovka vzoru 1996“) liší vodoznakem, ochranným proužkem, tvarem a barvami iridiscentního pruhu, částí podtisku, letopočtem vydání bankovky a faksimile podpisu představitele emisní bankybanky. § 2 (1) Bankovka vzoru 2008 má stejné rozměry včetně přípustné tolerance jako bankovka vzoru 1993 a bankovka vzoru 1996. Ve 42 mm širokém nepotištěném okraji bankovky (dále jen „kupon“) je vedle stupňovitého vodoznaku s portrétem Františka Palackého směrem ke středu bankovky běločarý vodoznak označující hodnotu „1000“, který je orientován souběžně s kratšími stranami bankovky. Nad ním je umístěn ornament ve tvaru lipového listu. (2) Ochranný okénkový proužek v papíru u bankovky vzoru 2008 je široký 3 mm a jeho metalická barva se v závislosti na úhlu dopadajícího světla mění ze zelené na hnědofialovou. Na ochranném proužku je ve směru zdola nahoru čitelný negativní mikrotext „ČNB 1000 Kč“. (3) Bankovkový papír u bankovky vzoru 2008 je opatřen dvoubarevným iridiscentním pruhem umístěným na lícní straně vpravo od portrétu Františka Palackého. Levá část pruhu získává pod určitým úhlem světla zlaté zabarvení, nepravidelná pravá část pruhu je fialová a je v ní umístěno negativní označení hodnoty „1000“. Ve střední části iridiscentního pruhu se střídají zlaté a fialové křivky. § 3 (1) Letopočet vydání bankovky na lícní straně je na bankovce vzoru 2008 vytištěn tiskem z plochy v barvě tmavě šedé. Je vyznačen číslem „2008“ a je umístěn vlevo od podpisu guvernéra emisní bankybanky. Faksimile podpisu guvernéra emisní bankybanky je vytištěno v tmavě šedé barvě tiskem z plochy nad slovem „GUVERNÉR“ pod názvem emisní bankybanky. (2) Na lícní i rubové straně bankovky vzoru 2008 jsou tiskem z plochy vytištěny žluté kroužky, tvořící součást podtisku, které jsou zřetelné zejména na kuponu. § 4 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2008. Guvernér: doc. Ing. Tůma, CSc. v. r. 1) Vyhláška č. 112/1993 Sb., o vydání bankovek po 1 000 Kč. 2) Vyhláška č. 279/1996 Sb., o vydání bankovek po 1 000 Kč.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 94/2008 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 94/2008 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně a dodatků ke kolektivním smlouvám vyššího stupně Vyhlášeno 19. 3. 2008, částka 28/2008 94 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 6. března 2008 o uložení kolektivních smluv vyššího stupně a dodatků ke kolektivním smlouvám vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, byly u něj uloženy v období od 1. 2. 2008 do 29. 2. 2008: 1. Dodatek č. 3 ke kolektivní smlouvě vyššího stupně Odborového svazu ECHO, Českého odborového svazu energetiků, Odborového svazu zaměstnanců jaderných elektráren (ze dne 1. 2. 2008) uzavřený mezi Odborovým svazem ECHO, Českým odborovým svazem energetiků, Odborovým svazem zaměstnanců jaderných elektráren a Českým svazem zaměstnavatelů v energetice. 2. Dodatek č. 1 ke kolektivní smlouvě vyššího stupně pro odvětví lesního hospodářství v České republice pro rok 2007 (ze dne 7. 2. 2008) uzavřený mezi Odborovým svazem pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v České republice a Českou asociací zaměstnavatelů v lesním hospodářství. 3. Kolektivní smlouva vyššího stupně (ze dne 14. 2. 2008) uzavřená mezi Odborovým svazem KOVO a Asociací leteckých výrobců. 4. Kolektivní smlouva vyššího stupně (ze dne 7. 2. 2008) uzavřená mezi Českomoravským odborovým svazem pohostinství, hotelů a cestovního ruchu a Svazem obchodu a cestovního ruchu České republiky. Ministr: RNDr. Nečas v. r.
Vyhláška č. 93/2008 Sb.	Vyhláška č. 93/2008 Sb. Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Prameniště Blanice a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Vyhlášeno 19. 3. 2008, datum účinnosti 1. 4. 2008, částka 28/2008 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Vymezení národní přírodní památky * § 3 - Bližší ochranné podmínky * § 4 - Ochranné pásmo * Účinnost * § 5 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2008. č. 1 k vyhlášce č. 93/2008 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 93/2008 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 93/2008 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 93/2008 Sb. Aktuální znění od 1. 4. 2008 93 VYHLÁŠKA ze dne 10. března 2008 o vyhlášení Národní přírodní památky Prameniště Blanice a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 3 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb.: § 1 Předmět úpravy (1) Vyhlašuje se Národní přírodní památka Prameniště Blanice (dále jen „národní přírodní památka“). (2) Předmětem ochrany národní přírodní památky je biotopbiotop a populace perlorodky říční (Margaritifera margaritifera), zejména ranná vývojová stadia tohoto kriticky ohroženého druhu na prameništích řeky Blanice s mokřinami a prameništní vegetací a s rozsáhlou hydrografickou sítí mělkých pramenných stružek. § 2 Vymezení národní přírodní památky Národní přírodní památka se rozkládá na území Jihočeského kraje, v katastrálním územíkatastrálním území Křišťanov, Spálenec a Horní Sněžná. Hranice národní přírodní památky se stanoví uzavřenými geometrickými obrazci s přímými stranami, jejichž vrcholy jsou určeny souřadnicemi udanými v jednotné trigonometrické síti katastrální1). Seznamy souřadnic uzavřených geometrických obrazců a jejich jednotlivých vrcholů uspořádaných tak, jak jdou v obrazcích za sebou, jsou obsaženy v příloze č. 1 k této vyhlášce. Orientační grafické znázornění území národní přírodní památky je obsaženo v příloze č. 3 k této vyhlášce. § 3 Bližší ochranné podmínky Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní památce a) provádět změny druhu pozemků nebo způsobu jejich využití2), b) provádět úpravy povrchu pozemních komunikací s použitím jiného než místního přírodního materiálu stejného geologického původu a chemického složení, c) přikrmovat zvěř, d) zřizovat slaniska. Příslušný orgán ochrany přírody souhlas nevydá, jestliže činnostmi uvedenými pod písmeny a) až d) dojde ke zhoršení stavu povrchových vod, který je nutné udržet pro zachování populace perlorodky říční. Ukazatele jakosti povrchových vod a jejich hodnoty určující stav povrchových vod, který je nutné udržet pro zachování populace perlorodky říční, jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce. § 4 Ochranné pásmo Ochranné pásmo národní přírodní památky se rozkládá na území Jihočeského kraje, v katastrálním územíkatastrálním území Horní Sněžná. Hranice ochranného pásma národní přírodní památky se stanoví samostatným uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou určeny souřadnicemi udanými v jednotné trigonometrické síti katastrální1). Seznam souřadnic uzavřeného geometrického obrazce a jeho jednotlivých vrcholů uspořádaných tak, jak jdou v obrazci za sebou, je obsažen v příloze č. 2 k této vyhlášce. Orientační grafické znázornění území ochranného pásma národní přírodní památky je obsaženo v příloze č. 3 k této vyhlášce. Účinnost § 5 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2008. Ministr: RNDr. Bursík v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 93/2008 Sb. Seznam souřadnic jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JSTK) jednotlivých vrcholů geometrických obrazů, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní památky Prameniště Blanice Geometrický obrazec č. 1 - lokalita Horní Sněžná číslo bodu\| souřadnice – Y [m]\| souřadnice – X [m]\| pořadí bodu v obrazci ---\|---\|---\|--- 302\| 795724,16\| 1170170,17\| 1 301\| 795699,34\| 1170185,33\| 2 300\| 795679,62\| 1170193,56\| 3 315\| 795643,76\| 1170201,90\| 4 314\| 795600,66\| 1170226,15\| 5 313\| 795551,85\| 1170249,38\| 6 312\| 795498,09\| 1170266,76\| 7 348\| 795456,61\| 1170277,68\| 8 345\| 795462,27\| 1170298,71\| 9 347\| 795473,13\| 1170330,46\| 10 342\| 795472,22\| 1170361,24\| 11 343\| 795471,25\| 1170381,13\| 12 344\| 795464,36\| 1170397,52\| 13 341\| 795500,08\| 1170446,11\| 14 340\| 795467,09\| 1170471,70\| 15 339\| 795444,53\| 1170486,07\| 16 338\| 795411,82\| 1170502,31\| 17 337\| 795383,77\| 1170519,72\| 18 336\| 795350,44\| 1170556,37\| 19 333\| 795338,21\| 1170569,13\| 20 334\| 795326,05\| 1170555,69\| 21 335\| 795314,08\| 1170549,13\| 22 332\| 795289,70\| 1170522,90\| 23 329\| 795281,72\| 1170504,75\| 24 330\| 795258,37\| 1170482,22\| 25 325\| 795246,26\| 1170501,18\| 26 326\| 795238,77\| 1170509,37\| 27 327\| 795225,50\| 1170521,49\| 28 328\| 795208,84\| 1170535,51\| 29 320\| 795190,01\| 1170549,87\| 30 321\| 795168,95\| 1170573,46\| 31 322\| 795160,98\| 1170579,17\| 32 323\| 795148,75\| 1170583,31\| 33 324\| 795130,03\| 1170585,02\| 34 319\| 795113,63\| 1170588,95\| 35 318\| 795088,45\| 1170586,99\| 36 317\| 795075,72\| 1170585,05\| 37 1-540\| 795061,69\| 1170610,32\| 38 1-539\| 795045,11\| 1170640,80\| 39 1-538\| 795037,43\| 1170671,37\| 40 1-13\| 795070,40\| 1170735,85\| 41 1-537\| 795125,90\| 1170744,65\| 42 1-12\| 795181,81\| 1170752,33\| 43 1-536\| 795218,76\| 1170787,38\| 44 1-204\| 795231,60\| 1170801,75\| 45 1-535\| 795215,57\| 1170800,96\| 46 1-534\| 795095,90\| 1170833,33\| 47 1-11\| 795139,54\| 1170894,97\| 48 1-533\| 795133,39\| 1170901,01\| 49 1-203\| 795184,45\| 1171015,45\| 50 2-1695\| 795268,92\| 1171016,54\| 51 1-532\| 795302,50\| 1171016,97\| 52 1-531\| 795420,55\| 1171018,49\| 53 1-530\| 795443,93\| 1171010,49\| 54 1-202\| 795472,40\| 1171020,10\| 55 1-529\| 795474,00\| 1171110,80\| 56 1-528\| 795440,78\| 1171171,43\| 57 1-230\| 795414,50\| 1171220,90\| 58 1-527\| 795405,55\| 1171248,14\| 59 1-526\| 795399,50\| 1171280,31\| 60 1-525\| 795386,91\| 1171314,10\| 61 1-524\| 795375,03\| 1171341,38\| 62 1-201\| 795362,00\| 1171359,55\| 63 1-523\| 795325,40\| 1171411,07\| 64 1-229\| 795280,15\| 1171453,30\| 65 1-10\| 795213,38\| 1171507,08\| 66 1-522\| 795192,93\| 1171495,22\| 67 1-521\| 795152,15\| 1 171477,27\| 68 1-520\| 795031,45\| 1171501,04\| 69 1-228\| 795029,90\| 1171495,45\| 70 1-519\| 794993,08\| 1171543,31\| 71 1-227\| 794989,65\| 1171551,10\| 72 1-226\| 794922,04\| 1171605,40\| 73 1-225\| 794836,80\| 1171656,75\| 74 1-1004\| 794837,70\| 1171664,00\| 75 1-518\| 794806,16\| 1171711,87\| 76 1-224\| 794765,10\| 1171773,55\| 77 1-517\| 794727,65\| 1171825,49\| 78 1-223\| 794675,90\| 1171892,60\| 79 1-516\| 794731,37\| 1171938,02\| 80 1-515\| 794764,17\| 1171977,03\| 81 1-514\| 794794,91\| 1171991,27\| 82 1-212\| 794827,70\| 1172034,50\| 83 1-513\| 794828,87\| 1172064,07\| 84 1-512\| 794807,80\| 1172094,17\| 85 1-9\| 794794,26\| 1172139,95\| 86 1-8\| 794806,39\| 1172154,43\| 87 1-511\| 794799,97\| 1172184,23\| 88 1-7\| 794823,17\| 1172191,83\| 89 1-6\| 794825,93\| 1172214,33\| 90 1-5\| 794859,41\| 1172227,44\| 91 1-510\| 794864,31\| 1172271,67\| 92 1-4\| 794870,07\| 1172316,93\| 93 1-509\| 794884,56\| 1172346,09\| 94 1-508\| 794891,82\| 1172363,02\| 95 1-213\| 794904,55\| 1172370,55\| 96 553\| 794906,24\| 1172345,61\| 97 552\| 794910,27\| 1172309,26\| 98 551\| 794934,54\| 1172317,33\| 99 550\| 794945,28\| 1172322,10\| 100 549\| 794965,38\| 1172266,22\| 101 548\| 794977,27\| 1172237,86\| 102 547\| 795033,14\| 1172241,98\| 103 546\| 795082,15\| 1172232,78\| 104 545\| 795129,21\| 1172223,71\| 105 544\| 795155,03\| 1172248,59\| 106 543\| 795186,39\| 1172256,10\| 107 542\| 795205,89\| 1172256,90\| 108 541\| 795229,58\| 1172242,44\| 109 540\| 795256,90\| 1172202,53\| 110 539\| 795216,26\| 1172178,88\| 111 538\| 795208,95\| 1172175,06\| 112 537\| 795185,75\| 1172143,44\| 113 366\| 795159,48\| 1172105,51\| 114 535\| 795134,65\| 1172088,76\| 115 534\| 795111,82\| 1172077,67\| 116 423\| 795041,66\| 1172043,75\| 117 422\| 795020,49\| 1172032,72\| 118 421\| 795032,77\| 1172007,06\| 119 420\| 795041,15\| 1171983,88\| 120 419\| 795082,87\| 1171983,92\| 121 418\| 795097,97\| 1171982,84\| 122 417\| 795118,85\| 1171979,67\| 123 414\| 795171,97\| 1171976,55\| 124 416\| 795180,04\| 1171957,53\| 125 415\| 795185,10\| 1171932,22\| 126 413\| 795190,65\| 1171903,53\| 127 412\| 795200,57\| 1171883,06\| 128 521\| 795246,65\| 1171949,65\| 129 520\| 795262,30\| 1171973,28\| 130 365\| 795299,29\| 1171970,36\| 131 518\| 795301,71\| 1172027,55\| 132 517\| 795355,75\| 1172055,58\| 133 516\| 795366,85\| 1172065,94\| 134 515\| 795373,99\| 1172066,92\| 135 514\| 795403,76\| 1172051,43\| 136 513\| 795428,44\| 1172030,31\| 137 512\| 795436,89\| 1172019,00\| 138 511\| 795430,89\| 1172005,81\| 139 510\| 795395,91\| 1171971,15\| 140 509\| 795419,49\| 1171911,50\| 141 508\| 795439,34\| 1171869,06\| 142 507\| 795430,35\| 1171861,81\| 143 506\| 795443,98\| 1171843,68\| 144 505\| 795474,06\| 1171804,95\| 145 363\| 795522,57\| 1171829,83\| 146 364\| 795581,90\| 1171848,80\| 147 2\| 795656,82\| 1171881,61\| 148 1\| 795662,21\| 1171889,40\| 149 8\| 795661,12\| 1171873,79\| 150 9\| 795659,79\| 1171847,32\| 151 12\| 795656,91\| 1171827,35\| 152 15\| 795653,55\| 1171800,94\| 153 18\| 795651,25\| 1171781,67\| 154 51\| 795650,55\| 1171774,56\| 155 25\| 795654,17\| 1 171761,76\| 156 27\| 795663,49\| 1171726,75\| 157 29\| 795679,86\| 1171711,97\| 158 32\| 795696,58\| 1171699,14\| 159 33\| 795708,66\| 1171689,36\| 160 36\| 795734,44\| 1171684,03\| 161 37\| 795748,81\| 1171675,29\| 162 40\| 795758,85\| 1171664,07\| 163 41\| 795770,89\| 1171651,75\| 164 68\| 795782,50\| 1171643,30\| 165 69\| 795793,92\| 1171629,42\| 166 70\| 795800,48\| 1171613,34\| 167 71\| 795806,88\| 1171600,19\| 168 62\| 795819,31\| 1171582,22\| 169 61\| 795830,68\| 1171570,12\| 170 54\| 795842,89\| 1171557,50\| 171 53\| 795824,71\| 1171546,28\| 172 52\| 795793,82\| 1171547,70\| 173 48\| 795762,35\| 1171551,74\| 174 47\| 795733,29\| 1171555,03\| 175 46\| 795702,58\| 1171554,36\| 176 45\| 795664,20\| 1171564,99\| 177 44\| 795615,92\| 1171576,73\| 178 43\| 795599,69\| 1171585,59\| 179 72\| 795572,03\| 1171596,94\| 180 73\| 795545,74\| 1171601,15\| 181 74\| 795517,73\| 1171602,57\| 182 75\| 795499,51\| 1171607,01\| 183 76\| 795489,16\| 1171609,40\| 184 77\| 795484,72\| 1171609,58\| 185 78\| 795466,22\| 1171613,20\| 186 79\| 795448,92\| 1171610,71\| 187 80\| 795436,95\| 1171607,05\| 188 81\| 795408,17\| 1171594,95\| 189 82\| 795389,51\| 1171585,80\| 190 83\| 795361,11\| 1171572,65\| 191 84\| 795342,67\| 1171569,64\| 192 85\| 795354,29\| 1171554,25\| 193 86\| 795367,80\| 1171536,27\| 194 87\| 795388,67\| 1171514,46\| 195 89\| 795404,03\| 1171489,67\| 196 90\| 795418,65\| 1171469,52\| 197 91\| 795432,69\| 1171446,74\| 198 92\| 795449,32\| 1171422,93\| 199 93\| 795463,59\| 1171397,87\| 200 94\| 795473,72\| 1171378,97\| 201 95\| 795480,49\| 1171361,42\| 202 96\| 795488,06\| 1171318,66\| 203 100\| 795467,08\| 1171321,69\| 204 101\| 795435,00\| 1171324,82\| 205 102\| 795439,30\| 1171303,20\| 206 104\| 795441,28\| 1171296,44\| 207 103\| 795451,26\| 1171276,25\| 208 97\| 795475,03\| 1171247,09\| 209 98\| 795500,47\| 1171221,33\| 210 99\| 795508,55\| 1171224,88\| 211 106\| 795553,84\| 1171228,46\| 212 105\| 795556,17\| 1171239,74\| 213 107\| 795587,56\| 1171256,19\| 214 108\| 795585,78\| 1171286,58\| 215 109\| 795592,14\| 1171297,64\| 216 110\| 795599,44\| 1171305,32\| 217 111\| 795624,90\| 1171314,94\| 218 112\| 795690,44\| 1171312,84\| 219 114\| 795788,29\| 1171321,81\| 220 113\| 795799,64\| 1171333,20\| 221 119\| 795813,32\| 1171330,65\| 222 118\| 795838,26\| 1171328,94\| 223 117\| 795853,91\| 1171325,74\| 224 116\| 795857,86\| 1171341,44\| 225 115\| 795857,27\| 1171355,02\| 226 120\| 795885,89\| 1171363,94\| 227 121\| 795905,10\| 1171368,84\| 228 122\| 795919,46\| 1171365,92\| 229 123\| 795946,95\| 1171376,54\| 230 124\| 795952,08\| 1171359,39\| 231 129\| 795961,26\| 1171343,98\| 232 137\| 795965,82\| 1171328,80\| 233 136\| 795969,98\| 1171310,06\| 234 133\| 795969,22\| 1171297,26\| 235 131\| 795965,56\| 1171274,41\| 236 139\| 795965,85\| 1171255,26\| 237 141\| 795967,96\| 1171243,48\| 238 143\| 795966,59\| 1171231,51\| 239 145\| 795967,70\| 1171219,51\| 240 147\| 795967,85\| 1171207,82\| 241 149\| 795972,86\| 1171193,33\| 242 151\| 795979,46\| 1171181,52\| 243 159\| 795967,15\| 1171163,76\| 244 158\| 795969,12\| 1171113,90\| 245 160\| 795941,81\| 1171131,99\| 246 161\| 795924,94\| 1171125,31\| 247 164\| 795894,77\| 1171117,42\| 248 163\| 795882,58\| 1171095,65\| 249 162\| 795868,17\| 1171086,29\| 250 165\| 795860,77\| 1171072,68\| 251 166\| 795847,62\| 1171073,46\| 252 174\| 795813,17\| 1171061,14\| 253 173\| 795777,84\| 1171046,85\| 254 170\| 795786,14\| 1170998,08\| 255 171\| 795823,11\| 1171005,26\| 256 172\| 795845,68\| 1171004,89\| 257 175\| 795866,83\| 1170930,61\| 258 176\| 795878,25\| 1170888,50\| 259 177\| 795858,64\| 1170881,42\| 260 178\| 795847,81\| 1170880,41\| 261 179\| 795812,35\| 1170873,61\| 262 183\| 795755,98\| 1170859,97\| 263 184\| 795767,11\| 1170807,61\| 264 185\| 795771,80\| 1170798,38\| 265 186\| 795784,62\| 1170770,98\| 266 187\| 795801,63\| 1170747,82\| 267 188\| 795828,54\| 1170755,61\| 268 189\| 795856,47\| 1170754,22\| 269 190\| 795878,75\| 1170747,89\| 270 191\| 795899,03\| 1170738,16\| 271 192\| 795910,37\| 1170751,12\| 272 193\| 795934,82\| 1170756,18\| 273 199\| 795951,12\| 1170752,28\| 274 198\| 795956,36\| 1170697,51\| 275 197\| 795949,15\| 1170688,61\| 276 196\| 795937,98\| 1170652,89\| 277 195\| 795981,40\| 1170605,61\| 278 194\| 795951,91\| 1170561,40\| 279 1006\| 795933,51\| 1170588,84\| 280 1004\| 795927,03\| 1170596,42\| 281 47000473903\| 795828,68\| 1170485,58\| 282 47000473912\| 795768,58\| 1170455,23\| 283 47000473904\| 795724,84\| 1170430,53\| 284 47000473849\| 795717,59\| 1170425,99\| 285 47000473850\| 795680,40\| 1170405,51\| 286 47000473851\| 795673,11\| 1170381,84\| 287 47000473852\| 795636,53\| 1170332,77\| 288 47000473853\| 795645,29\| 1170324,58\| 289 47000473854\| 795663,59\| 1170313,22\| 290 47000473855\| 795679,46\| 1170301,57\| 291 47000473856\| 795709,75\| 1170270,83\| 292 47000473842\| 795741,52\| 1170237,99\| 293 47000473841\| 795751,50\| 1170281,39\| 294 47000473840\| 795762,95\| 1170283,06\| 295 47000473839\| 795773,42\| 1170270,68\| 296 47000472952\| 795785,07\| 1170261,59\| 297 280\| 795781,48\| 1170260,87\| 298 282\| 795771,37\| 1170247,72\| 299 284\| 795761,30\| 1170235,50\| 300 286\| 795752,88\| 1170224,97\| 301 311\| 795745,20\| 1170214,78\| 302 308\| 795738,30\| 1170204,41\| 303 307\| 795730,66\| 1170187,62\| 304 Geometrický obrazec č. 2 – lokalita Spálenec 1 číslo bodu\| souřadnice – Y [m]\| souřadnice – X [m]\| pořadí bodu v obrazci ---\|---\|---\|--- 47000471973\| 794662,63\| 1168091,78\| 1 47000472410\| 794646,35\| 1168099,97\| 2 47000472440\| 794642,49\| 1168101,93\| 3 47000472438\| 794630,59\| 1168106,72\| 4 169\| 794588,85\| 1168123,39\| 5 168\| 794555,12\| 1168139,49\| 6 167\| 794503,33\| 1168167,07\| 7 166\| 794455,34\| 1168185,63\| 8 163\| 794385,39\| 1168212,69\| 9 162\| 794347,81\| 1168235,09\| 10 161\| 794300,64\| 1168259,38\| 11 160\| 794271,32\| 1168273,48\| 12 159\| 794251,39\| 1168285,69\| 13 158\| 794223,60\| 1168303,63\| 14 157\| 794220,88\| 1168310,92\| 15 156\| 794206,47\| 1168323,05\| 16 155\| 794198,43\| 1168312,43\| 17 154\| 794184,90\| 1168317,12\| 18 153\| 794165,06\| 1168300,71\| 19 152\| 794153,99\| 1168307,82\| 20 151\| 794103,76\| 1168346,78\| 21 150\| 794092,35\| 1168369,58\| 22 149\| 794079,76\| 1168389,46\| 23 148\| 794068,25\| 1168400,38\| 24 147\| 794059,22\| 1168407,41\| 25 146\| 794049,29\| 1168395,65\| 26 145\| 794035,40\| 1168384,96\| 27 144\| 794020,53\| 1168374,44\| 28 143\| 794007,23\| 1168363,82\| 29 142\| 793989,83\| 1168348,42\| 30 141\| 793978,40\| 1168338,17\| 31 140\| 793963,45\| 1168327,15\| 32 138\| 793952,57\| 1168340,52\| 33 137\| 793926,56\| 1168381,70\| 34 136\| 793910,63\| 1168407,04\| 35 135\| 793895,54\| 1168435,57\| 36 134\| 793891,44\| 1168445,23\| 37 131\| 793882,49\| 1168463,54\| 38 130\| 793870,60\| 1168487,82\| 39 129\| 793861,95\| 1168506,42\| 40 128\| 793852,42\| 1168527,59\| 41 112\| 793827,90\| 1168563,70\| 42 111\| 793852,96\| 1168605,52\| 43 110\| 793882,34\| 1168652,77\| 44 106\| 793812,71\| 1168687,15\| 45 104\| 793813,63\| 1168731,76\| 46 102\| 793827,47\| 1168756,82\| 47 127\| 793850,35\| 1168776,16\| 48 125\| 793864,21\| 1168788,33\| 49 122\| 793897,60\| 1168815,63\| 50 121\| 793894,48\| 1168818,72\| 51 120\| 793852,28\| 1168833,21\| 52 119\| 793830,07\| 1168835,57\| 53 117\| 793785,60\| 1168836,12\| 54 504\| 793746,05\| 1168845,64\| 55 95\| 793717,99\| 1168852,40\| 56 96\| 793680,32\| 1168861,83\| 57 113\| 793656,95\| 1168840,98\| 58 114\| 793629,38\| 1168790,63\| 59 115\| 793602,94\| 1168767,52\| 60 66\| 793583,68\| 1168721,14\| 61 65\| 793558,58\| 1168689,79\| 62 67\| 793530,10\| 1168643,31\| 63 91\| 793523,04\| 1168600,59\| 64 90\| 793513,37\| 1168577,16\| 65 89\| 793492,55\| 1168551,59\| 66 88\| 793465,65\| 1168525,42\| 67 87\| 793443,48\| 1168505,15\| 68 86\| 793425,04\| 1168478,01\| 69 81\| 793414,53\| 1168456,46\| 70 76\| 793378,67\| 1168438,12\| 71 75\| 793332,60\| 1168497,12\| 72 74\| 793298,68\| 1168537,93\| 73 73\| 793251,38\| 1168593,17\| 74 72\| 793189,41\| 1168616,32\| 75 71\| 793145,36\| 1168628,42\| 76 70\| 793072,35\| 1168654,59\| 77 29\| 793014,69\| 1168680,08\| 78 28\| 793007,94\| 1168676,20\| 79 15\| 792954,22\| 1168717,03\| 80 14\| 792879,10\| 1168766,75\| 81 13\| 792817,06\| 1168800,92\| 82 9\| 792781,12\| 1168815,83\| 83 8\| 792777,21\| 1168857,05\| 84 17\| 792784,13\| 1168916,04\| 85 27\| 792803,95\| 1168911,79\| 86 26\| 792841,24\| 1168887,33\| 87 25\| 792906,88\| 1168838,33\| 88 24\| 792955,82\| 1168809,10\| 89 16\| 793046,28\| 1168771,63\| 90 23\| 793075,26\| 1168816,89\| 91 22\| 793102,29\| 1168853,98\| 92 21\| 793161,79\| 1168908,69\| 93 41\| 793208,57\| 1168863,55\| 94 42\| 793241,91\| 1168803,19\| 95 43\| 793256,59\| 1168781,69\| 96 44\| 793269,61\| 1168791,70\| 97 444\| 793281,12\| 1168775,95\| 98 45\| 793267,48\| 1168766,38\| 99 50\| 793307,72\| 1168723,62\| 100 49\| 793346,88\| 1168737,34\| 101 51\| 793404,76\| 1168759,26\| 102 52\| 793434,58\| 1168765,31\| 103 53\| 793477,37\| 1168787,33\| 104 61\| 793485,81\| 1168766,42\| 105 62\| 793490,41\| 1168758,03\| 106 63\| 793494,27\| 1168773,52\| 107 64\| 793491,99\| 1168790,85\| 108 60\| 793535,24\| 1168807,14\| 109 57\| 793566,64\| 1168819,64\| 110 58\| 793578,72\| 1168834,35\| 111 59\| 793617,29\| 1168860,25\| 112 412\| 793653,08\| 1168886,71\| 113 355\| 793642,68\| 1168919,91\| 114 354\| 793643,27\| 1168943,27\| 115 353\| 793648,54\| 1168954,14\| 116 352\| 793658,83\| 1168977,17\| 117 351\| 793660,63\| 1168983,01\| 118 350\| 793666,20\| 1168995,96\| 119 349\| 793675,20\| 1169017,36\| 120 348\| 793681,99\| 1169046,41\| 121 340\| 793681,96\| 1169048,91\| 122 339\| 793638,03\| 1169106,27\| 123 338\| 793630,24\| 1169118,19\| 124 337\| 793601,43\| 1169152,04\| 125 336\| 793586,88\| 1169180,27\| 126 335\| 793580,50\| 1169191,15\| 127 334\| 793572,41\| 1169203,12\| 128 333\| 793552,79\| 1169232,24\| 129 332\| 793532,41\| 1169259,25\| 130 331\| 793521,16\| 1169275,99\| 131 330\| 793521,50\| 1169287,14\| 132 329\| 793533,85\| 1169295,71\| 133 328\| 793557,55\| 1169305,34\| 134 327\| 793585,90\| 1169316,85\| 135 325\| 793577,41\| 1169339,66\| 136 324\| 793610,16\| 1169347,86\| 137 322\| 793651,83\| 1169357,21\| 138 321\| 793671,73\| 1169346,07\| 139 311\| 793713,82\| 1169298,25\| 140 310\| 793742,75\| 1169301,69\| 141 309\| 793786,08\| 1169307,76\| 142 308\| 793789,22\| 1169280,91\| 143 307\| 793842,46\| 1169269,12\| 144 306\| 793860,24\| 1169268,08\| 145 305\| 793916,04\| 1169279,17\| 146 303\| 793927,09\| 1169330,75\| 147 302\| 793957,21\| 1169325,08\| 148 301\| 793959,55\| 1169300,77\| 149 300\| 793961,52\| 1169281,64\| 150 299\| 793962,34\| 1169264,19\| 151 298\| 793950,70\| 1169254,01\| 152 297\| 793939,66\| 1169244,53\| 153 296\| 793920,50\| 1169227,83\| 154 295\| 793930,96\| 1169198,80\| 155 294\| 793950,56\| 1169182,42\| 156 293\| 793961,10\| 1169183,73\| 157 292\| 793971,59\| 1169199,77\| 158 291\| 793984,50\| 1169217,28\| 159 290\| 794001,70\| 1169233,11\| 160 289\| 794018,79\| 1169240,84\| 161 288\| 794034,90\| 1169249,59\| 162 287\| 794048,38\| 1169260,89\| 163 286\| 794065,32\| 1169268,26\| 164 282\| 794088,98\| 1169277,05\| 165 281\| 794091,90\| 1169257,56\| 166 280\| 794091,95\| 1169233,73\| 167 279\| 794090,18\| 1169211,84\| 168 278\| 794086,65\| 1169193,55\| 169 277\| 794088,55\| 1169176,32\| 170 276\| 794096,73\| 1169152,49\| 171 275\| 794109,32\| 1169126,21\| 172 274\| 794103,16\| 1169110,32\| 173 272\| 794112,66\| 1169076,95\| 174 271\| 794130,05\| 1169086,84\| 175 269\| 794144,87\| 1169092,73\| 176 267\| 794144,58\| 1169065,21\| 177 265\| 794145,39\| 1169056,01\| 178 258\| 794125,95\| 1168984,66\| 179 257\| 794123,09\| 1168972,92\| 180 256\| 794104,25\| 1168950,24\| 181 252\| 794096,59\| 1168921,18\| 182 251\| 794085,56\| 1168909,91\| 183 250\| 794066,88\| 1168892,54\| 184 245\| 794039,12\| 1168869,50\| 185 244\| 794043,95\| 1168862,92\| 186 243\| 794083,12\| 1168862,77\| 187 242\| 794117,87\| 1168799,76\| 188 241\| 794121,66\| 1168780,85\| 189 238\| 794137,76\| 1168764,70\| 190 237\| 794166,55\| 1168730,01\| 191 236\| 794190,46\| 1168720,11\| 192 235\| 794205,74\| 1168704,35\| 193 234\| 794221,09\| 1168684,42\| 194 231\| 794240,83\| 1168678,83\| 195 230\| 794259,40\| 1168672,23\| 196 229\| 794251,72\| 1168667,31\| 197 228\| 794274,06\| 1168644,18\| 198 227\| 794308,56\| 1168608,09\| 199 226\| 794315,61\| 1168637,79\| 200 225\| 794352,18\| 1168598,66\| 201 224\| 794370,96\| 1168580,98\| 202 220\| 794405,03\| 1168560,15\| 203 219\| 794425,94\| 1168546,98\| 204 218\| 794460,66\| 1168530,56\| 205 217\| 794479,77\| 1168520,72\| 206 216\| 794506,02\| 1168510,59\| 207 215\| 794546,20\| 1168507,44\| 208 214\| 794559,60\| 1168506,32\| 209 213\| 794599,05\| 1168501,00\| 210 212\| 794647,17\| 1168484,66\| 211 211\| 794700,33\| 1168488,59\| 212 208\| 794730,00\| 1168486,72\| 213 207\| 794731,00\| 1168466,18\| 214 205\| 794729,82\| 1168447,13\| 215 204\| 794727,51\| 1168438,07\| 216 203\| 794721,59\| 1168391,79\| 217 201\| 794721,98\| 1168381,93\| 218 200\| 794720,50\| 1168364,70\| 219 197\| 794719,70\| 1168348,04\| 220 196\| 794705,67\| 1168303,28\| 221 194\| 794699,95\| 1168282,08\| 222 193\| 794695,74\| 1168272,71\| 223 192\| 794683,55\| 1168239,29\| 224 190\| 794680,40\| 1168217,89\| 225 188\| 794676,53\| 1168184,43\| 226 47000540007\| 794677,01\| 1168153,04\| 227 47000471975\| 794675,41\| 1168146,31\| 228 47000471974\| 794670,07\| 1168122,44\| 229 Geometrický obrazec č. 3 – lokalita Spálenec 2 číslo bodu\| souřadnice – Y [m]\| souřadnice – X [m]\| pořadí bodu v obrazci ---\|---\|---\|--- 9\| 793476,55\| 1168307,45\| 1 10\| 793462,64\| 1168300,36\| 2 13\| 793459,59\| 1168272,91\| 3 12\| 793484,26\| 1168270,37\| 4 14\| 793480,62\| 1168260,98\| 5 18\| 793466,98\| 1168248,66\| 6 21\| 793460,96\| 1168230,31\| 7 22\| 793449,89\| 1168232,91\| 8 29\| 793449,08\| 1168218,41\| 9 23\| 793429,71\| 1168218,89\| 10 24\| 793422,76\| 1168220,03\| 11 25\| 793405,35\| 1168221,13\| 12 1002\| 793381,98\| 1168219,50\| 13 1003\| 793376,08\| 1168220,05\| 14 1004\| 793346,25\| 1168204,95\| 15 1005\| 793283,08\| 1168173,27\| 16 1006\| 793245,33\| 1168163,88\| 17 1007\| 793116,60\| 1168133,31\| 18 1008\| 793086,94\| 1168136,99\| 19 1009\| 793065,01\| 1168126,20\| 20 1010\| 793061,32\| 1168121,17\| 21 1011\| 793060,42\| 1168119,55\| 22 1012\| 793062,40\| 1168106,82\| 23 1014\| 793066,62\| 1168077,91\| 24 52\| 793065,24\| 1168069,65\| 25 53\| 793058,26\| 1168052,47\| 26 54\| 793037,47\| 1168022,75\| 27 55\| 793026,08\| 1168027,75\| 28 56\| 793006,08\| 1168031,18\| 29 57\| 792993,56\| 1168037,63\| 30 58\| 792971,21\| 1168053,15\| 31 59\| 792943,14\| 1168072,48\| 32 60\| 792933,46\| 1168080,98\| 33 61\| 792915,28\| 1168093,10\| 34 65\| 792915,29\| 1168101,39\| 35 69\| 792932,00\| 1168156,71\| 36 72\| 792970,49\| 1168162,82\| 37 73\| 793021,74\| 1168178,39\| 38 74\| 793028,14\| 1168163,03\| 39 75\| 793075,62\| 1168190,38\| 40 76\| 793116,77\| 1168224,12\| 41 77\| 793185,27\| 1168295,49\| 42 78\| 793227,21\| 1168334,19\| 43 33\| 793288,12\| 1168320,38\| 44 79\| 793373,80\| 1168309,22\| 45 11\| 793427,32\| 1168308,16\| 46 Geometrický obrazec č. 4 – lokalita Spálenec 3 číslo bodu\| souřadnice – Y [m]\| souřadnice – X [m]\| pořadí bodu v obrazci ---\|---\|---\|--- 58\| 795134,81\| 1169104,87\| 1 59\| 795114,48\| 1169110,68\| 2 60\| 795046,83\| 1169130,27\| 3 61\| 794970,51\| 1169112,11\| 4 503\| 794971,84\| 1169105,82\| 5 502\| 794982,69\| 1169054,51\| 6 501\| 794960,16\| 1169051,36\| 7 1\| 794920,24\| 1169049,15\| 8 2\| 794904,52\| 1169047,68\| 9 3\| 794888,06\| 1169052,82\| 10 4\| 794870,39\| 1169051,83\| 11 8\| 794865,20\| 1169049,33\| 12 10\| 794851,83\| 1169040,67\| 13 7\| 794847,21\| 1169036,79\| 14 11\| 794838,36\| 1169030,21\| 15 12\| 794823,32\| 1169020,19\| 16 13\| 794805,11\| 1169006,41\| 17 14\| 794796,28\| 1169001,16\| 18 15\| 794788,02\| 1168998,71\| 19 16\| 794774,18\| 1168990,69\| 20 17\| 794758,63\| 1168995,94\| 21 20\| 794739,96\| 1169002,36\| 22 21\| 794723,76\| 1169004,41\| 23 22\| 794703,12\| 1169015,65\| 24 23\| 794684,77\| 1169023,62\| 25 24\| 794672,26\| 1169028,02\| 26 25\| 794654,67\| 1169049,04\| 27 26\| 794642,80\| 1169061,24\| 28 27\| 794616,61\| 1169071,05\| 29 28\| 794607,49\| 1169074,66\| 30 29\| 794581,54\| 1169099,56\| 31 30\| 794578,13\| 1169108,80\| 32 31\| 794572,07\| 1169119,39\| 33 32\| 794563,99\| 1169134,68\| 34 34\| 794560,68\| 1169149,07\| 35 37\| 794552,15\| 1169169,49\| 36 33\| 794552,60\| 1169181,84\| 37 40\| 794572,62\| 1169203,53\| 38 41\| 794599,86\| 1169227,84\| 39 43\| 794626,37\| 1169244,90\| 40 44\| 794632,84\| 1169247,11\| 41 45\| 794647,76\| 1169242,52\| 42 46\| 794651,48\| 1169240,54\| 43 48\| 794679,04\| 1169242,31\| 44 49\| 794690,94\| 1169243,96\| 45 557\| 794725,08\| 1169259,96\| 46 560\| 794733,68\| 1169268,90\| 47 556\| 794763,55\| 1169297,51\| 48 552\| 794785,18\| 1169319,10\| 49 548\| 794813,23\| 1169350,74\| 50 549\| 794816,55\| 1169354,96\| 51 550\| 794822,37\| 1169362,86\| 52 551\| 794825,99\| 1169366,70\| 53 544\| 794835,82\| 1169380,45\| 54 543\| 794844,23\| 1169375,29\| 55 542\| 794862,61\| 1169360,63\| 56 541\| 794872,97\| 1169354,38\| 57 537\| 794887,57\| 1169364,13\| 58 536\| 794903,96\| 1169366,56\| 59 535\| 794927,09\| 1169343,46\| 60 534\| 794939,12\| 1169333,14\| 61 533\| 794957,80\| 1169313,38\| 62 532\| 794981,00\| 1169291,41\| 63 531\| 794995,92\| 1169279,97\| 64 530\| 795020,67\| 1169258,70\| 65 529\| 795043,42\| 1169250,61\| 66 528\| 795043,65\| 1169254,48\| 67 527\| 795052,25\| 1169242,16\| 68 526\| 795064,38\| 1169220,81\| 69 525\| 795075,18\| 1169208,87\| 70 524\| 795083,68\| 1169201,16\| 71 523\| 795090,63\| 1169196,51\| 72 522\| 795113,30\| 1169183,38\| 73 521\| 795119,56\| 1169180,20\| 74 520\| 795133,64\| 1169167,96\| 75 519\| 795142,72\| 1169156,86\| 76 518\| 795147,76\| 1169146,05\| 77 517\| 795148,32\| 1169136,20\| 78 Geometrický obrazec č. 5 – lokalita Spálenec 4 číslo bodu\| souřadnice – Y [m]\| souřadnice – X [m]\| pořadí bodu v obrazci ---\|---\|---\|--- 356\| 793957,25\| 1169366,64\| 1 361\| 793955,65\| 1169403,55\| 2 362\| 793954,35\| 1169422,12\| 3 363\| 793950,99\| 1169464,16\| 4 364\| 793953,93\| 1169490,55\| 5 365\| 793972,44\| 1169484,11\| 6 366\| 793989,59\| 1169476,57\| 7 367\| 794007,32\| 1169468,93\| 8 368\| 794024,54\| 1169461,25\| 9 369\| 794047,54\| 1169451,46\| 10 370\| 794072,20\| 1169441,27\| 11 371\| 794091,81\| 1169433,69\| 12 372\| 794146,06\| 1169409,26\| 13 373\| 794143,48\| 1169404,69\| 14 384\| 794107,18\| 1169380,48\| 15 385\| 794082,98\| 1169364,32\| 16 386\| 794071,03\| 1169352,52\| 17 387\| 794043,72\| 1169330,33\| 18 388\| 794028,31\| 1169337,32\| 19 389\| 794017,79\| 1169343,06\| 20 390\| 794003,80\| 1169349,49\| 21 Geometrický obrazec č. 6 – lokalita Arnoštov číslo bodu\| souřadnice – Y [m]\| souřadnice – X [m]\| pořadí bodu v obrazci ---\|---\|---\|--- 439\| 792352,13\| 1169593,52\| 1 428\| 792336,58\| 1169612,65\| 2 422\| 792275,67\| 1169666,75\| 3 418\| 792239,18\| 1169707,13\| 4 416\| 792214,23\| 1169734,32\| 5 405\| 792159,80\| 1169781,16\| 6 397\| 792096,18\| 1169840,34\| 7 393\| 792036,18\| 1169906,64\| 8 388\| 792025,97\| 1169939,73\| 9 387\| 792027,42\| 1169950,63\| 10 380\| 792063,13\| 1169984,48\| 11 379\| 792097,75\| 1170001,23\| 12 378\| 792137,10\| 1170073,12\| 13 361\| 792123,22\| 1170080,44\| 14 362\| 792117,54\| 1170099,22\| 15 363\| 792101,06\| 1170115,00\| 16 364\| 792090,82\| 1170123,51\| 17 88\| 792081,05\| 1170126,58\| 18 89\| 792077,08\| 1170129,38\| 19 90\| 792071,94\| 1170131,54\| 20 91\| 792069,46\| 1170132,29\| 21 92\| 792059,76\| 1170130,12\| 22 93\| 792053,63\| 1170126,10\| 23 94\| 792045,98\| 1170126,87\| 24 95\| 792037,52\| 1170131,72\| 25 96\| 792032,71\| 1170141,46\| 26 152\| 792024,12\| 1170154,47\| 27 153\| 792011,14\| 1170169,00\| 28 154\| 792004,78\| 1170176,10\| 29 155\| 792004,48\| 1170182,35\| 30 156\| 792008,18\| 1170187,92\| 31 157\| 791997,36\| 1170193,41\| 32 158\| 791978,41\| 1170201,75\| 33 159\| 791964,32\| 1170206,21\| 34 160\| 791944,15\| 1170204,70\| 35 467\| 791909,64\| 1170200,53\| 36 468\| 791897,11\| 1170195,18\| 37 469\| 791882,52\| 1170192,13\| 38 470\| 791876,04\| 1170192,97\| 39 471\| 791868,46\| 1170195,52\| 40 472\| 791865,33\| 1170201,08\| 41 473\| 791863,68\| 1170192,34\| 42 532\| 791880,20\| 1170141,94\| 43 533\| 791853,36\| 1170137,45\| 44 521\| 791792,86\| 1170059,48\| 45 520\| 791797,70\| 1170054,25\| 46 519\| 791767,08\| 1170009,18\| 47 582\| 791750,03\| 1169991,39\| 48 583\| 791726,82\| 1169961,57\| 49 584\| 791688,78\| 1169950,34\| 50 585\| 791677,38\| 1169952,71\| 51 586\| 791668,39\| 1169962,33\| 52 587\| 791634,27\| 1169969,51\| 53 541\| 791611,49\| 1169954,76\| 54 542\| 791569,77\| 1169944,36\| 55 543\| 791557,53\| 1169929,13\| 56 544\| 791545,09\| 1169927,06\| 57 545\| 791535,62\| 1169931,68\| 58 292\| 791524,46\| 1169936,18\| 59 294\| 791486,70\| 1169918,45\| 60 298\| 791458,73\| 1169900,32\| 61 299\| 791442,68\| 1169882,19\| 62 300\| 791420,40\| 1169871,31\| 63 301\| 791412,39\| 1169872,77\| 64 303\| 791395,74\| 1169867,67\| 65 304\| 791381,29\| 1169861,62\| 66 306\| 791374,49\| 1169858,11\| 67 307\| 791353,11\| 1169843,40\| 68 310\| 791347,61\| 1169837,12\| 69 311\| 791324,44\| 1169825,52\| 70 314\| 791299,32\| 1169822,83\| 71 315\| 791284,46\| 1169818,49\| 72 316\| 791283,09\| 1169819,56\| 73 317\| 791279,82\| 1169818,33\| 74 274\| 791278,59\| 1169816,31\| 75 273\| 791265,96\| 1169814,71\| 76 272\| 791244,13\| 1169810,70\| 77 271\| 791229.66\| 1169811.45\| 78 268\| 791207,34\| 1169811,53\| 79 267\| 791191,28\| 1169808,95\| 80 266\| 791174,97\| 1169808,50\| 81 265\| 791159,04\| 1169804,61\| 82 234\| 791151,02\| 1169804,20\| 83 264\| 791144,10\| 1169803,25\| 84 263\| 791128,48\| 1169803,94\| 85 237\| 791120,24\| 1169802,59\| 86 239\| 791100,32\| 1169797,37\| 87 241\| 791088,04\| 1169794,93\| 88 242\| 791072,78\| 1169792,50\| 89 244\| 791056,35\| 1169787,87\| 90 245\| 791038,17\| 1169788,05\| 91 248\| 791019,52\| 1169786,65\| 92 249\| 790994,03\| 1169779,55\| 93 223\| 790968,70\| 1169771,67\| 94 222\| 790947,77\| 1169762,17\| 95 221\| 790940,19\| 1169757,56\| 96 220\| 790932,57\| 1169754,47\| 97 219\| 790923,89\| 1169753,99\| 98 212\| 790904,79\| 1169758,53\| 99 211\| 790873,14\| 1169765,23\| 100 210\| 790865,49\| 1169771,83\| 101 209\| 790854,57\| 1169776,08\| 102 208\| 790837,66\| 1169780,35\| 103 207\| 790805,65\| 1169782,32\| 104 206\| 790797,41\| 1169782,29\| 105 170\| 790766,65\| 1169783,60\| 106 171\| 790740,04\| 1169781,74\| 107 172\| 790730,47\| 1169780,75\| 108 173\| 790721,35\| 1169779,17\| 109 174\| 790712,07\| 1169776,15\| 110 175\| 790695,81\| 1169771,50\| 111 176\| 790673,51\| 1169770,35\| 112 177\| 790659,74\| 1169778,14\| 113 178\| 790644,95\| 1169785,28\| 114 179\| 790640,44\| 1169786,65\| 115 180\| 790631,48\| 1169790,69\| 116 181\| 790620,44\| 1169792,15\| 117 182\| 790618,68\| 1169808,94\| 118 187\| 790638,07\| 1169807,75\| 119 188\| 790649,56\| 1169803,41\| 120 189\| 790657,29\| 1169798,66\| 121 190\| 790678,97\| 1169794,16\| 122 191\| 790704,72\| 1169793,53\| 123 192\| 790730,47\| 1169798,72\| 124 193\| 790746,81\| 1169796,45\| 125 1116\| 790763.61\| 1169796.21\| 126 1115\| 790764.98\| 1169791.51\| 127 1114\| 790776.85\| 1169792.60\| 128 1113\| 790821.73\| 1169791.45\| 129 1112\| 790861.60\| 1169785.11\| 130 1111\| 790885.09\| 1169776.95\| 131 1110\| 790907.19\| 1169773.11\| 132 1109\| 790959.23\| 1169779.35\| 133 1108\| 790988.24\| 1169787.14\| 134 1107\| 791006.06\| 1169794.99\| 135 1106\| 791023.36\| 1169795.85\| 136 1105\| 791101.15\| 1169812.00\| 137 1104\| 791101.53\| 1169815.46\| 138 1103\| 791115.38\| 1169817.57\| 139 261\| 791128,53\| 1169818,21\| 140 286\| 791134,23\| 1169819,45\| 141 285\| 791157,56\| 1169820,76\| 142 284\| 791186,39\| 1169821,57\| 143 283\| 791179,78\| 1169834,63\| 144 282\| 791164,25\| 1169874,52\| 145 281\| 791137,62\| 1169942,14\| 146 325\| 791198,01\| 1169975,84\| 147 326\| 791243,89\| 1170006,87\| 148 327\| 791269,54\| 1170019,96\| 149 354\| 791293,62\| 1170031,72\| 150 333\| 791322,32\| 1169961,48\| 151 335\| 791366,16\| 1169980,75\| 152 340\| 791402,72\| 1169999,83\| 153 557\| 791470,80\| 1170033,49\| 154 555\| 791506,50\| 1170057,77\| 155 568\| 791545,63\| 1170084,03\| 156 567\| 791543,19\| 1170094,21\| 157 575\| 791589,90\| 1170033,26\| 158 574\| 791606,98\| 1170037,92\| 159 573\| 791650,58\| 1170049,13\| 160 572\| 791685,87\| 1170061,75\| 161 518\| 791708,93\| 1170074,48\| 162 517\| 791728,55\| 1170052,11\| 163 515\| 791741,50\| 1170036,92\| 164 514\| 791769,05\| 1170059,58\| 165 513\| 791777,88\| 1170063,88\| 166 510\| 791785,96\| 1170067,20\| 167 509\| 791786,94\| 1170073,99\| 168 508\| 791783,03\| 1170089,06\| 169 506\| 791778,33\| 1170110,13\| 170 505\| 791780,24\| 1170119,12\| 171 503\| 791790,48\| 1170136,43\| 172 499\| 791804,04\| 1170155,05\| 173 496\| 791818,50\| 1170173,52\| 174 491\| 791829,24\| 1 170188,55\| 175 492\| 791834,00\| 1170194,64\| 176 490\| 791840,17\| 1170204,66\| 177 489\| 791847,63\| 1170213,13\| 178 488\| 791856,35\| 1170217,09\| 179 487\| 791865,45\| 1170216,56\| 180 486\| 791870,92\| 1170211,81\| 181 475\| 791877,40\| 1170209,68\| 182 474\| 791893,01\| 1170208,33\| 183 124\| 791909,53\| 1170210,14\| 184 125\| 791950,55\| 1170213,23\| 185 128\| 791961,87\| 1170215,08\| 186 129\| 791964,92\| 1170214,55\| 187 131\| 791983,54\| 1170208,55\| 188 132\| 791993,31\| 1170203,28\| 189 134\| 792003,17\| 1170200,09\| 190 135\| 792012,69\| 1170194,16\| 191 136\| 792017,61\| 1170185,88\| 192 137\| 792015,35\| 1170181,23\| 193 138\| 792016,42\| 1170177,79\| 194 139\| 792026,99\| 1170162,71\| 195 87\| 792030,82\| 1170156,65\| 196 86\| 792044,35\| 1170142,14\| 197 85\| 792047,92\| 1170133,90\| 198 84\| 792063,00\| 1170138,61\| 199 83\| 792073,19\| 1170139,56\| 200 82\| 792076,25\| 1170138,42\| 201 81\| 792080,96\| 1170136,59\| 202 80\| 792085,03\| 1170135,73\| 203 357\| 792098,57\| 1170132,13\| 204 358\| 792113,92\| 1170118,74\| 205 359\| 792132,41\| 1170099,84\| 206 360\| 792135,67\| 1170091,62\| 207 365\| 792124,38\| 1170144,64\| 208 368\| 792171,70\| 1170140,82\| 209 372\| 792216,96\| 1170138,01\| 210 373\| 792221,06\| 1170137,83\| 211 455\| 792221,39\| 1170144,56\| 212 41\| 792219,13\| 1170182,84\| 213 45\| 792192,49\| 1170183,83\| 214 79\| 792142,42\| 1170271,81\| 215 8\| 792157,34\| 1170304,21\| 216 7\| 792150,39\| 1170307,98\| 217 6\| 792114,18\| 1170301,33\| 218 5\| 792093,48\| 1170309,45\| 219 4\| 792086,47\| 1170318,69\| 220 71\| 792072,08\| 1170281,05\| 221 115\| 792019,22\| 1170309,81\| 222 114\| 791986,30\| 1170284,67\| 223 108\| 791926,40\| 1170272,38\| 224 107\| 791934,03\| 1170299,99\| 225 106\| 791931,10\| 1170324,83\| 226 105\| 791919,36\| 1170349,54\| 227 104\| 791930,88\| 1170358,83\| 228 103\| 791899,79\| 1170423,03\| 229 102\| 791893,15\| 1170429,01\| 230 99\| 791870,67\| 1170455,36\| 231 98\| 791876,71\| 1170485,67\| 232 97\| 791885,27\| 1170500,48\| 233 65\| 791919,89\| 1170530,32\| 234 64\| 791957,84\| 1170567,98\| 235 57\| 792000,81\| 1170607,39\| 236 59\| 792028,67\| 1170600,20\| 237 60\| 792037,42\| 1170595,79\| 238 51\| 792079,80\| 1170570,60\| 239 50\| 792066,52\| 1170536,87\| 240 48\| 792184,19\| 1170483,17\| 241 47\| 792185,93\| 1170481,69\| 242 13\| 792157,62\| 1170430,22\| 243 12\| 792146,02\| 1170401,61\| 244 11\| 792139,26\| 1170314,99\| 245 10\| 792146,41\| 1170316,93\| 246 9\| 792154,53\| 1170315,91\| 247 21\| 792161,74\| 1170312,25\| 248 22\| 792175,75\| 1170304,97\| 249 23\| 792182,13\| 1170295,67\| 250 24\| 792194,75\| 1170264,77\| 251 25\| 792212,64\| 1170246,12\| 252 26\| 792222,32\| 1170236,25\| 253 27\| 792228,67\| 1170226,83\| 254 28\| 792242,01\| 1170212,12\| 255 29\| 792247,93\| 1170201,29\| 256 30\| 792248,61\| 1170191,92\| 257 31\| 792239,17\| 1170180,07\| 258 32\| 792232,27\| 1170173,40\| 259 33\| 792229,96\| 1170167,17\| 260 34\| 792229,46\| 1170161,33\| 261 35\| 792232,42\| 1170152,75\| 262 36\| 792231,67\| 1170147,77\| 263 37\| 792228,39\| 1170140,78\| 264 38\| 792227,41\| 1170137,03\| 265 39\| 792256,93\| 1170128,33\| 266 1-43\| 792274,79\| 1170121,72\| 267 1-675\| 792272,55\| 1170080,45\| 268 1-674\| 792252,22\| 1170078,90\| 269 1-673\| 792230,45\| 1170061,44\| 270 1-672\| 792218,07\| 1170048,61\| 271 1-671\| 792195,52\| 1170037,34\| 272 1-670\| 792177,40\| 1170036,89\| 273 1-669\| 792156,77\| 1170027,64\| 274 2-223\| 792139,65\| 1170008,71\| 275 1-75\| 792130,35\| 1169998,43\| 276 1-668\| 792100,20\| 1169979,36\| 277 1-667\| 792091,53\| 1169963,71\| 278 1-666\| 792076,06\| 1169942,04\| 279 1-665\| 792073,19\| 1169936,29\| 280 1-664\| 792074,29\| 1169931,43\| 281 1-663\| 792076,94\| 1169929,22\| 282 1-662\| 792086,11\| 1169926,12\| 283 1-661\| 792113,52\| 1169923,47\| 284 1-660\| 792121,92\| 1169913,08\| 285 1-659\| 792126,56\| 1169869,08\| 286 1-658\| 792129,66\| 1169858,24\| 287 1-657\| 792133,41\| 1169850,06\| 288 1-656\| 792140,93\| 1169837,46\| 289 1-655\| 792151,98\| 1169827,95\| 290 1-654\| 792157,73\| 1169828,84\| 291 1-653\| 792168,45\| 1169841,66\| 292 1-652\| 792172,43\| 1169845,42\| 293 1-651\| 792190,11\| 1169849,40\| 294 1-650\| 792248,77\| 1169823,16\| 295 1-649\| 792267,35\| 1169821,90\| 296 1-648\| 792300,55\| 1169830,02\| 297 1-647\| 792329,06\| 1169825,32\| 298 1-646\| 792352,69\| 1169811,97\| 299 1-245\| 792385,56\| 1169760,45\| 300 442\| 792379,02\| 1169734,33\| 301 441\| 792357,63\| 1169702,30\| 302 440\| 792331,79\| 1169682,69\| 303 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 93/2008 Sb. Seznam souřadnic jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK) jednotlivých vrcholů geometrického obrazce, kterým jsou stanoveny hranice ochranného pásma Národní přírodní památky Prameniště Blanice Geometrický obrazec č. 7 – lokalita Horní Sněžná číslo bodu\| souřadnice – Y [m]\| souřadnice – X [m]\| pořadí bodu v obrazci ---\|---\|---\|--- 47000472952\| 795785,07\| 1170261,59\| 1 47000473839\| 795773,42\| 1170270,68\| 2 47000473840\| 795762,95\| 1170283,06\| 3 47000473841\| 795751,50\| 1170281,39\| 4 47000473842\| 795741,52\| 1170237,99\| 5 47000473856\| 795709,75\| 1170270,83\| 6 47000473855\| 795679,46\| 1170301,57\| 7 47000473854\| 795663,59\| 1170313,22\| 8 47000473853\| 795645,29\| 1170324,58\| 9 47000473852\| 795636,53\| 1170332,77\| 10 47000473851\| 795673,11\| 1170381,84\| 11 47000473850\| 795680,40\| 1170405,51\| 12 47000473849\| 795717,59\| 1170425,99\| 13 47000473904\| 795724,84\| 1170430,53\| 14 47000473912\| 795768,58\| 1170455,23\| 15 47000473903\| 795828,68\| 1170485,58\| 16 1004\| 795927,03\| 1170596,42\| 17 1006\| 795933,51\| 1170588,84\| 18 194\| 795951,91\| 1170561,40\| 19 231\| 795975,15\| 1170540,33\| 20 230\| 795993,31\| 1170527,70\| 21 234\| 796020,67\| 1170601,19\| 22 235\| 796039,34\| 1170622,74\| 23 258\| 796052,79\| 1170628,94\| 24 256\| 796052,00\| 1170619,68\| 25 254\| 796054,54\| 1170607,57\| 26 236\| 796058,22\| 1170596,68\| 27 238\| 796066,39\| 1170576,38\| 28 240\| 796065,56\| 1170561,13\| 29 242\| 796057,04\| 1170547,58\| 30 244\| 796051,59\| 1170536,92\| 31 229\| 796046,48\| 1170528,51\| 32 246\| 796045,33\| 1170523,29\| 33 228\| 796041,47\| 1170513,84\| 34 227\| 796039,29\| 1170502,28\| 35 224\| 796036,01\| 1170487,64\| 36 223\| 796033,97\| 1170476,66\| 37 220\| 796029,83\| 1170467,90\| 38 219\| 796023,27\| 1170454,42\| 39 216\| 796013,07\| 1170440,91\| 40 214\| 796005,16\| 1170426,50\| 41 213\| 795996,70\| 11 70420,74\| 42 210\| 795984,84\| 1170413,22\| 43 208\| 795975,69\| 11 70406,02\| 44 207\| 795961,56\| 1170396,17\| 45 204\| 795946,62\| 1170376,89\| 46 202\| 795932,53\| 1170366,94\| 47 200\| 795916,16\| 1170354,66\| 48 262\| 795902,43\| 1170346,61\| 49 264\| 795884,41\| 1170337,74\| 50 266\| 795870,22\| 1170328,67\| 51 267\| 795856,31\| 1170321,73\| 52 269\| 795845,92\| 1170316,07\| 53 272\| 795828,54\| 1170310,81\| 54 274\| 795814,06\| 1170302,87\| 55 47000472954\| 795811,54\| 1170294,24\| 56 47000472953\| 795785,70\| 1170264,11\| 57 Příloha č. 3 k vyhlášce č. 93/2008 Sb. Orientační grafické znázornění Národní přírodní památky Prameniště Blanice a jejího ochranného pásma 5.2MB 7.1MB 6.1MB Příloha č. 4 k vyhlášce č. 93/2008 Sb. Ukazatele jakosti povrchových vod a jejich hodnoty určující stav, který je nutné udržet pro zachování populace perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) v řece Blanici a jejích přítocích Měřený profil v řece Blanici a jejích přítocích: \| Blanice 10m nad soutokem s Puchárenským potokem\| Puchárenský potok nad Arnoštovem pod vedením VN\| Blanice pod Arnoštovem pod vedením VN\| Spálenecký potok - ústí ---\|---\|---\|---\|--- Ukazatele jakosti\| jednotka\| hodnota\| hodnota\| hodnota\| hodnota koncentrace amonných iontů\| NH4+\| mg.l-1\| 0,1\| 0,05\| 0,08\| 0,06 koncentrace dusičnanů\| NO3-\| mg.l-1\| 1,5\| 2\| 1,8\| 2,5 koncentrace dusitanů\| NO2-\| mg.l-1\| 0,005\| 0,005\| 0,005\| 0,005 koncentrace chloridů\| Cl-\| mg.l-1\| 2\| 3\| 3\| 4 koncentrace vápníku\| Ca\| mg.l-1\| 5\| 6\| 6\| 6 celková koncentrace fosforu\| Pcelk.\| mg.l-1\| 0,035\| 0,02\| 0,025\| 0,035 chemická spotřeba kyslíku (chromanová)\| CHSKCr\| mg.l-1\| 35\| 25\| 30\| 15 biologická spotřeba kyslíku\| BSK5\| mg.l-1\| 1,5\| 1,5\| 1,5\| 1,5 koncentrace nerozpuštěných látek\| NL105\| mg.l-1\| 1\| 1\| 1\| 1 konduktivita\| γ\| μS.cm-1 (25°C)\| 45\| 55\| 50\| 55 kyselost/ zásaditost\| pH\| -\| 6,0 - 6,8\| 6,3 – 7,3\| 6,5 – 7,1\| 6,0 – 7,0 1) Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání. 2) Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 20/2008 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 20/2008 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Spojených států amerických o výměně informací v oblasti výzkumu a vývoje Vyhlášeno 19. 3. 2008, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 22. 2. 2008, částka 6/2008 * ČLÁNEK I - DEFINICE POJMŮ A ZKRATEK * ČLÁNEK II - ÚČEL A ROZSAH * ČLÁNEK III - ŘÍZENÍ * ČLÁNEK IV - ZPŮSOB KOMUNIKACE A NÁVŠTĚVY * ČLÁNEK V - FINANCOVÁNÍ * ČLÁNEK VI - SMLOUVY * ČLÁNEK VII - PŘEDÁVÁNÍ A POUŽITÍ INFORMACÍ V OBLASTI VÝZKUMU A VÝVOJE * ČLÁNEK VIII - OMEZENÁ NEUTAJOVANÁ INFORMACE * ČLÁNEK IX - OCHRANA UTAJOVANÝCH INFORMACÍ * ČLÁNEK X - PŘEVOD INFORMACÍ TŘETÍ STRANĚ * ČLÁNEK XI - UROVNÁVÁNÍ SPORŮ * ČLÁNEK XII - ZMĚNA, UKONČENÍ, VSTUP V PLATNOST A DOBA TRVÁNÍ * 1\\. POPIS: (Poznámka: Proveďte popis předmětu.) - a. Předmět Přílohy o výměně informací (dále jen Příloha) zahrnuje výměnu informací v oblasti výzkumu a vývoje v následujících oblastech: * 2\\. ZMOCNĚNCI PRO PŘÍLOHY, ZÁSTUPCI PRO TECHNICKÉ PROJEKTY, STYČNÍ PRACOVNÍCI A INSTITUCE: (Poznámka: Určete zde oba příslušné zmocněnce smluvních stran pro přílohy, zástupce pro technické projekty, styčné pracovníky a všechny instituce. Pokud je to vhodné, - a. Za MO USA: * 3\\. OCHRANA UTAJOVANÝCH INFORMACÍ A KONTROLA: - a. Nejvyšší stupeň utajení informací v oblasti výzkumu a vývoje, které je možno vyměňovat na základě této Přílohy o výměně informací, je_________________. * 4\\. ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O PŘEDÁVÁNÍ A POUŽITÍ INFORMACÍ V OBLASTI VÝZKUMU A VÝVOJE: - (Poznámka: Většina Příloh o výměně informací nebude vyžadovat doplnění jakýchkoliv zvláštních ustanovení v této oblasti. Avšak, jestliže si zmocněnci pro přílohy přejí vytvořit zvláštní ustanovení o předávání a použití informací v souladu s článkem VII (Př * 5\\. FINANČNÍ ZÁVAZKY: - Každá smluvní strana bude odpovídat za své vlastní náklady při provádění Přílohy o výměně informací v souladu s článkem V (Financování) Rámcové dohody. * 6\\. UKONČENÍ PLATNOSTI A DOBA TRVÁNÍ TÉTO PŘÍLOHY O VÝMĚNĚ INFORMACÍ: - a. Tato Příloha může být kdykoli ukončena písemným souhlasem obou zmocněnců pro přílohy, kteří provedou před datem ukončení platnosti jednání na příslušné úrovni o zajištění ukončení platnosti za vzájemně nejpřijatelnějších podmínek. V případě, že zmocněne Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 22. 2. 2008 20 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 22. února 2008 byla v Praze podepsána Dohoda mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Spojených států amerických o výměně informací v oblasti výzkumu a vývoje. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku XII odst. 12.6. dnem podpisu. České znění Dohody se vyhlašuje současně. DOHODA MEZI MINISTERSTVEM OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY A MINISTERSTVEM OBRANY SPOJENÝCH STÁTŮ AMERICKÝCH O VÝMĚNĚ INFORMACÍ V OBLASTI VÝZKUMU A VÝVOJE OBSAH ČLÁNEK\| STRANA ---\|--- \| PREAMBULE\| 3 I\| DEFINICE POJMŮ A ZKRATEK\| 3 II\| ÚČEL A ROZSAH\| 5 III\| ŘÍZENÍ\| 7 IV\| ZPŮSOB KOMUNIKACE A NÁVŠTĚVY\| 9 V\| FINANCOVÁNÍ\| 10 VI\| SMLOUVY\| 10 VII\| PŘEDÁVÁNÍ A POUŽITÍ INFORMACÍ V OBLASTI VÝZKUMU A VÝVOJE\| 11 VIII\| OMEZENÁ NEUTAJOVANÁ INFORMACE\| 13 IX\| OCHRANA UTAJOVANÝCH INFORMACÍ\| 14 X\| PŘEVOD INFORMACÍ TŘETÍ STRANĚ\| 15 XI\| UROVNÁVÁNÍ SPORŮ\| 15 XII\| ZMĚNA, UKONČENÍ, VSTUP V PLATNOST A DOBA TRVÁNÍ\| 15 DODATEK 1: VZOROVÁ PŘÍLOHA O VÝMĚNĚ INFORMACÍ\| 17 PREAMBULE Ministerstvo obrany České republiky (MO ČR) a Ministerstvo obrany Spojených států amerických (MO USA), dále jen „smluvní strany“: majíce společný zájem v otázkách obrany; uznávajíce intenzivní a rozsáhlou dvoustrannou spolupráci v oblasti obrany; berouce na vědomí úspěšnou spolupráci na základě Dohody mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Spojených států amerických o výměně vědeckých a technických informací, podepsané ve Washingtonu dne 1. března 1996, jejíž platnost vypršela 28. února 2006; uznávajíce výhody využití možností budoucího mezinárodního výzkumu, vývoje, pokusů a hodnocení a jejich podpory; přejíce si zlepšit své konvenční obranné schopnosti použitím nových technologií; a provádějíce nezávisle výzkum a vývoj aplikace rozličných technologií a uznávajíce výhody spolupráce ve vzájemné výměně informací v oblasti výzkumu a vývoje; se dohodly následovně: ČLÁNEK I DEFINICE POJMŮ A ZKRATEK Zmocněnci\| Představitelé, uvedení v této Dohodě, kteří jsou oprávněni jednat jménem smluvních stran v záležitostech, vztahujících se k této Dohodě. ---\|--- Zmocněnci pro přílohy\| Představitelé, uvedení v této Dohodě, kteří jsou oprávněni jednat jménem smluvních stran v záležitostech, týkajících se provádění této Dohody nebo Příloh k Dohodě. Utajovaná informace\| Každá informace, která podle právního řádu jakékoliv ze smluvních stran vyžaduje v zájmu národní bezpečnosti ochranu proti neoprávněnému přístupu, zneužití nebo ztrátě a je takto označena stupněm utajení, bez ohledu na její formu. Smlouva\| Jakýkoliv vzájemně zavazující právní vztah podle národního práva, který zavazuje dodavatele poskytovat materiál nebo služby a dále zavazuje jednu nebo obě smluvní strany za ně zaplatit. Dodavatel\| Jakákoliv osoba, včetně subdodavatelů, s níž kontraktační orgány smluvních stran uzavřely smlouvu. Kontraktační orgán\| Subjekt začleněný do organizační struktury smluvní strany, který má oprávnění uzavírat a spravovat smlouvy nebo ukončovat jejich platnost. Personál dodavatele\| Konkrétně určené osoby poskytující administrativní, řídící, vědeckou nebo technickou podporu smluvní straně podle smlouvy o podpoře. Omezená neutajovaná informace\| Neutajovaná informace, k níž je omezen přístup nebo jejíž distribuce je omezena v souladu se zákony a předpisy státu. Může obsahovat informaci, která byla odtajněna, ale zároveň zůstává evidována. Bezpečnostní orgán\| Bezpečnostní pracoviště schválené národními zmocněnci jako odpovědné za bezpečnostní aspekty této Dohody. Instituce\| Organizace, uvedené v Příloze o výměně informací, které poskytují informace v oblasti výzkumu a vývoje nebo o jejich výměnu mají zájem. Příloha o výměně informací (IEA)\| Příloha vytvořená na základě ustanovení této Dohody k výměně informací v oblasti výzkumu a vývoje, na nichž existuje společný zájem, ohledně určitých oblastí technologie nebo druhů zbraní. Styční pracovníci\| Zástupci smluvních stran, obvykle osoby akreditované u velvyslanectví nebo misí, kteří mohou napomáhat zmocněncům pro přílohy, zástupcům pro technické projekty a institucím v činnostech, souvisejících s Přílohami o výměně informací. Tento pojem nezahrnuje zástupce smluvních stran dočasně přidělené na práci u organizací druhé smluvní strany s výjimkou případů, kdy byli tito zástupci přiděleni přímo z důvodů vztahujících se k určité Příloze o výměně informací. Smluvní strana\| Signatář této Dohody reprezentovaný svými vojenskými nebo civilními zaměstnanci. Zástupci smluvní strany podle této Dohody nebudou dodavatelé ani personál dodavatele. Výrobní informace\| Projekty, výkresy, chemické a matematické vzorce, specifikace, modely, způsoby výroby, softwarové zdrojové kódy a související informace (mimo informací v oblasti výzkumu a vývoje), které jsou nutné pro výrobu nebo podstatně zdokonalují vojenský materiál a munici. Informace v oblasti výzkumu a vývoje\| Poznatky z výzkumu a vývoje, které mohou být přenášeny jakýmkoliv způsobem bez ohledu na jejich formu nebo typ, zejména poznatky vědecké, technické, obchodní nebo finanční povahy, ať už se na ně vztahuje autorská, patentová nebo jiná právní ochrana nebo ne. Zástupci pro technické projekty\| Zástupci organizací, kteří jsou specificky zmocněni k výměně informací v oblasti výzkumu a vývoje na základě Příloh o výměně informací. Třetí strana\| Vláda jiného státu než státu smluvní strany a jiné osoby nebo subjekty, jejichž vláda není vládou státu smluvní strany. ČLÁNEK II ÚČEL A ROZSAH 2.1. Účelem této Dohody je provádět reciproční a vyváženou výměnu informací v oblasti výzkumu a vývoje na základě oboustranného zájmu smluvních stran. 2.2. Smluvní strany si podle této Dohody mohou vyměňovat informace v oblasti výzkumu a vývoje na podkladě jednotlivých dojednaných Příloh o výměně informací. Každá taková jednotlivá Příloha o výměně informací bude specifikovat rozsah informací v oblasti výzkumu a vývoje, které mohou být vyměněny. Výměna informací v oblasti výzkumu a vývoje podle každé takové Přílohy o výměně informací bude reciproční a vyvážená tak, aby informace vyměňované mezi smluvními stranami měly přibližně stejnou kvantitativní a kvalitativní hodnotu v rámci každé jednotlivé Přílohy o výměně informací. 2.3. Každá Příloha o výměně informací bude sjednána v souladu s touto Dohodou a bude na její ustanovení výslovně odkazovat. Každá Příloha o výměně informací se bude všeobecně řídit vzorem v Dodatku 1. Každá Příloha o výměně informací bude: 2.3.1. specifikovat rozsah vyměňovaných informací v oblasti výzkumu a vývoje; 2.3.2. uvádět příslušné zmocněnce pro přílohy, zástupce pro technické projekty a instituce; 2.3.3. v případě nutnosti specifikovat příslušná ustanovení o zvláštním zpřístupnění a užití informací; 2.3.4. stanovovat nejvyšší stupeň utajení u utajovaných informací, které mohou být vyměněny podle Příloh o výměně informací; a 2.3.5. stanovovat datum ukončení platnosti Přílohy o výměně informací nejdéle pět let po vstupu této Přílohy o výměně informací v platnost. 2.4. Každá smluvní strana může podle této Dohody navrhnout sjednání nové Přílohy o výměně informací. Navrhující smluvní strana může druhé smluvní straně písemně předložit osnovu navrhované Přílohy o výměně informací a nabídnout svou účast při jejím sjednávání. 2.5. Tato Dohoda umožňuje výměnu počítačového software vztahujícího se k výzkumu a vývoji v souladu s odstavcem 2.2. tohoto článku a omezeními stanovenými v jednotlivých Přílohách o výměně informací, nicméně neumožňuje výměnu zbraní, senzorů nebo příslušného systému počítačového software nebo jejich dokumentace. 2.6. Na základě této Dohody nemohou být vyměňovány nebo poskytovány žádné výrobní informace. 2.7. Na základě této Dohody nemůže být vyměňován nebo poskytován žádný materiál, vybavení, hotové výrobky, subsystémy, součástky, speciální vybavení, testovací zařízení nebo služby. 2.8. V případě rozporu mezi ustanoveními této Dohody a Dodatkem nebo kteroukoliv Přílohou o výměně informací bude rozhodující Dohoda. ČLÁNEK III ŘÍZENÍ 3.1. Smluvní strany tímto jmenují následující zmocněnce pro tuto Dohodu nebo jejich ekvivalent pro případ reorganizace: Česká republika:\| Ředitel sekce vyzbrojování Ministerstva obrany Ředitel sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany ---\|--- Spojené státy americké:\| Ředitel sekce pro mezinárodní spolupráci Úřadu náměstka ministra obrany pro akvizici, technologie a logistiku. 3.2. Tito zmocněnci budou odpovědni za: 3.2.1. kontrolu a doporučení změn této Dohody v souladu s jejím článkem XII (Změna, ukončení, vstup v platnost a doba trvání); 3.2.2. kontrolu a doporučení změn Dodatku 1 k této Dohodě (Vzorová příloha o výměně informací) v souladu s článkem XII (Změna, ukončení, vstup v platnost a doba trvání) této Dohody; a 3.2.3. řešení problematiky předložené zmocněnci pro přílohy. 3.3. Smluvní strany tímto jmenují následující zmocněnce pro přílohy, aby koordinovali své úsilí týkající se Příloh o výměně informací nebo jejich ekvivalenty pro případ reorganizace: Česká republika:\| Ředitel sekce vyzbrojování Ministerstva obrany ---\|--- Spojené státy americké:\| ve věcech pozemních sil Úřad náměstka tajemníka pro pozemní síly pro akvizici, technologie a logistiku (cestou zástupce náměstka tajemníka pro pozemní síly pro obranný vývoz a spolupráci) ve věcech námořnictva Náměstek tajemníka pro námořnictvo pro výzkum, vývoj a akvizici (cestou Úřadu námořnictva pro mezinárodní programy) ve věcech letectva Zástupce náměstka tajemníka pro letectvo pro mezinárodní věci. 3.4. Zmocněnci pro přílohy budou odpovědni za: 3.4.1. provádění dohledu nad činnostmi, spojenými s Přílohami o výměně informací; 3.4.2. řešení problematiky předložené zástupci pro technické projekty; 3.4.3. sjednávání nových Příloh o výměně informací jménem smluvních stran; 3.4.4. schvalování změn a ukončení platnosti Příloh o výměně informací podle článku XII (Změna, ukončení, vstup v platnost a doba trvání) této Dohody; a 3.4.5. koordinaci požadavků na postoupení informací jménem smluvních stran třetí straně v souladu s článkem X (Postoupení informací třetí straně) této Dohody. 3.5. Každou Přílohou o výměně informací bude určen jeden zástupce pro technické projekty, aby zastupoval příslušnou smluvní stranu. Pokud není v dané Příloze o výměně informací stanoveno jinak, zástupci budou odpovědni za: 3.5.1. řízení běžných činností prováděných na základě Příloh o výměně informací; 3.5.2. řešení problematiky Příloh o výměně informací a problémů, předložených institucemi; 3.5.3. předkládání problémů, které nemohou být vzájemně vyřešeny zástupci pro technické projekty, zmocněncům pro přílohy; 3.5.4. doporučování přípravy nových Příloh o výměně informací zmocněncům pro přílohy; 3.5.5. doporučování změn nebo ukončení platnosti Příloh o výměně informací zmocněncům pro přílohy; 3.5.6. úpravy seznamu institucí v Přílohách o výměně informací; 3.5.7. stanovení a dodržování ročních cílů výměny informací v oblasti výzkumu a vývoje pro každou Přílohu podle potřeby; 3.5.8. vykonávání dohledu nad bezpečnostními aspekty Přílohy o výměně informací v souladu s článkem VIII (Omezená neutajovaná informace) a článkem IX (Ochrana utajovaných informací) této Dohody; 3.5.9. výkon funkce ústředního národního centra pro výměnu informací v oblasti výzkumu a vývoje podle Přílohy o výměně informací a za vedení seznamů vyměněných informací v oblasti výzkumu a vývoje; a 3.5.10. jakékoliv jiné specifické odpovědnosti, vyžadované pro řízení činností, prováděných na základě Příloh o výměně informací. 3.6. Každou z Příloh o výměně informací budou určeny instituce, které mohou na základě oprávnění, vydaného zástupcem pro technické projekty a v souladu s ustanoveními článku IV (Způsob komunikace a návštěvy) této Dohody, provádět výměnu informací v oblasti výzkumu a vývoje a financovat návštěvy v souladu s Přílohou o výměně informací. 3.7. Veškeré aktivity smluvních stran založené na této Dohodě a jejích Přílohách budou prováděny v souladu se zákony a předpisy příslušného státu, včetně jejich ustanovení upravujících vývoz. ČLÁNEK IV ZPŮSOB KOMUNIKACE A NÁVŠTĚVY 4.1. Vyměňovat informace v oblasti výzkumu a vývoje na základě jednotlivých Příloh o výměně informací k této Dohodě jsou jménem zmocněnců pro přílohy oprávněni pouze zástupci pro technické projekty, uvedení v těchto Přílohách. Informace v oblasti výzkumu a vývoje vyměňované mezi smluvními stranami budou doručovány zástupci pro technické projekty jejich protějškům druhé smluvní strany vládními cestami k příslušnému použití. Styční pracovníci mohou být podle potřeby nápomocni zástupcům pro technické projekty při přenosu informací v oblasti výzkumu a vývoje v souladu s článkem IX (Ochrana utajovaných informací) této Dohody. 4.2. Každá smluvní strana povolí návštěvy personálu z institucí nebo od zmocněnců druhé smluvní strany uvedených v Příloze u svých zástupců pro technické projekty a u institucí, pokud je tato návštěva schválena oběma smluvními stranami a navštěvující personál má patřičné prověření pro seznamování se s utajovanými skutečnostmi a informace potřebuje. 4.3. Navštěvující personál bude povinen postupovat v souladu s bezpečnostními předpisy hostitelské smluvní strany. S jakoukoliv informací v oblasti výzkumu a vývoje, zpřístupněnou či předanou navštěvujícímu, bude nakládáno, jako by byla předána smluvní straně navštěvujícího a budou se na ni vztahovat ustanovení této Dohody. 4.4. Žádosti o umožnění návštěv personálu jedné smluvní strany u zástupců pro technické projekty nebo institucí druhé smluvní strany budou koordinovány oficiálními vládními cestami a budou uskutečňovány v souladu se zavedenou procedurou návštěv u hostitelské smluvní strany. V žádostech o návštěvu bude uvedena Příloha o výměně informací, které se návštěva týká, a navrhovaný seznam probíraných témat. Pokud žádost o umožnění návštěvy obsahuje také návštěvu zařízení dodavatele v hostitelské zemi, která je nad rámec ustanovení této Dohody, musí být tento požadavek v souladu s příslušnou procedurou návštěv dodavatele. 4.5. Seznam personálu smluvní strany, který se má opakovaně účastnit návštěv příslušných zástupců pro technické projekty nebo institucí druhé smluvní strany, bude předkládán oficiálními vládními cestami v souladu s procedurami periodických mezinárodních návštěv. ČLÁNEK V FINANCOVÁNÍ 5.1. Každá ze smluvních stran bude plně hradit náklady, které jí vzniknou v souvislosti se stanovováním, řízením a prováděním výměny informací v oblasti výzkumu a vývoje podle této Dohody. Mezi smluvními stranami nebudou převáděny žádné finanční prostředky. V případě, že dostupné finanční prostředky nedostačují smluvní straně ke splnění jejích závazků podle této Dohody, bezodkladně o tom informuje druhou smluvní stranu. Pokud smluvní strana informuje druhou smluvní stranu o ukončení nebo o snížení financování kteréhokoliv programu výzkumu a vývoje zastřešeného určitou Přílohou o výměně informací, budou smluvní strany bezodkladně jednat o ukončení nebo pokračování výměny informací na základě změněných podmínek či v omezeném množství. 5.2. Závazky smluvních stran budou podmíněny dostupností přidělených finančních prostředků pro tyto účely. ČLÁNEK VI SMLOUVY 6.1. Tato Dohoda neopravňuje k uzavírání smluvních vztahů jménem druhé smluvní strany v souvislosti s výměnou informací v oblasti výzkumu a vývoje podle této Dohody. Tato Dohoda dále nestanoví povinnost uzavřít smlouvu o provádění výměny informací v oblasti výzkumu a vývoje podle této Dohody. ČLÁNEK VII PŘEDÁVÁNÍ A POUŽITÍ INFORMACÍ V OBLASTI VÝZKUMU A VÝVOJE 7.1. Informace v oblasti výzkumu a vývoje, vyměňované na základě Přílohy o výměně informací, v ní budou specificky popsány. Podle této Dohody budou vyměňovány pouze informace v oblasti výzkumu a vývoje. 7.2. Kromě ustanovení uvedeného v odstavci 7.5. tohoto článku může smluvní strana (včetně personálu dodavatele) použít informace v oblasti výzkumu a vývoje, vyměněné podle této Dohody, prostřednictvím svých obranných institucí jedině pro informační a vyhodnocovací účely. 7.3. Informace v oblasti výzkumu a vývoje nebudou bez zvláštního předběžného písemného souhlasu poskytující smluvní strany přijímající smluvní stranou použity pro žádný jiný účel než pro účel, pro který byly poskytnuty. Přijímající smluvní strana neposkytne informace v oblasti výzkumu a vývoje, vyměněné v rámci této Dohody, dodavatelům nebo dalším osobám, s výjimkou personálu dodavatelů, bez zvláštního předběžného písemného souhlasu poskytující smluvní strany. 7.4. Přijímající smluvní strana zabezpečí, aby personál dodavatele, dodavatelé nebo jakékoliv jiné osoby, kterým poskytne informace v oblasti výzkumu a vývoje, získané podle této Dohody, byli právně zavázáni k dodržování ustanovení této Dohody a příslušné Přílohy o výměně informací, týkající se použití, kontroly a ochrany těchto informací. 7.5. Smluvní strany mohou stanovit v konkrétní Příloze o výměně informací, že informace v oblasti výzkumu a vývoje podle ní vyměněné mohou být použity jejich obrannými institucemi pro účely jiné než účely informační a vyhodnocovací. Uvedená Příloha o výměně informací bude obsahovat specifická ustanovení pro taková použití, která nemohou překročit obranné účely v ní stanovené. 7.6. V rámci této Dohody nedojde k žádnému převodu vlastnictví informace v oblasti výzkumu a vývoje. Informace v oblasti výzkumu a vývoje zůstanou vlastnictvím smluvní strany jejího původu nebo jejích dodavatelů. 7.7. Informace v oblasti výzkumu a vývoje budou vyměněny pouze tehdy, jestliže: 7.7.1. nebudou ohroženy závazky vůči držitelům vlastnických práv; a 7.7.2. je předání informací v souladu s národní politikou pro zpřístupňování informací a s předpisy poskytující smluvní strany. 7.8. Všechny informace v oblasti výzkumu a vývoje, podléhající vlastnickým právům, budou identifikovány, označeny a bude s nimi nakládáno v souladu s článkem VIII (Omezená neutajovaná informace) nebo s článkem IX (Ochrana utajovaných informací) této Dohody. 7.9. Informace v oblasti výzkumu a vývoje, vyměněné podle této Dohody, budou předány smluvní stranou třetí straně pouze v souladu s článkem X (Postoupení informací třetí straně) této Dohody. 7.10. Předání informací, jejichž poskytnutí do zahraničí je předmětem omezení, poskytovaných jednou smluvní stranou, bude schváleno poskytující smluvní stranou pouze tomu personálu dodavatele druhé smluvní strany, který omezí užití předaných informací pouze na případy podpory cílů schválených touto Dohodou. Smluvní strany personál dodavatele právně zaváží, aby dále nepředával nebo jinak neužíval takovouto informaci za účelem jiným než tím, který je schválen touto Dohodou. Takto bude také stanoveno, že personál dodavatele nepředá informaci, jejíž poskytnutí do zahraničí je předmětem omezení, jinému dodavateli bez souhlasu smluvní strany, jež tuto informaci poskytla. ČLÁNEK VIII OMEZENÁ NEUTAJOVANÁ INFORMACE 8.1. S výjimkou případů, kdy touto Dohodou nebo písemným vyjádřením smluvní strany původu informace bude stanoveno jinak, bude s omezenými neutajovanými informacemi, získanými na základě této Dohody, zacházeno takto: 8.1.1. taková informace bude použita pouze pro účely, povolené pro použití informací v oblasti výzkumu a vývoje, uvedené v článku VII (Předávání a použití informací v oblasti výzkumu a vývoje) této Dohody; 8.1.2. přístup k takové informaci bude omezen na personál, pro který je přístup k informaci nutný za účelem povoleného použití v souladu s výše uvedeným odstavcem 8.1.1. a bude podléhat ustanovení článku X (Postoupení informací třetí straně) této Dohody; a 8.1.3. každá smluvní strana provede všechny dostupné zákonné kroky, včetně utajení, aby zamezila dalšímu zpřístupnění omezené neutajované informace (včetně požadavků v rámci právních řízení) s výjimkou toho, co je uvedeno výše v odstavci 8.1.2., pokud smluvní strana původu informace nedá souhlas k takovému zpřístupnění. V případě nepovoleného zpřístupnění nebo jestliže se stane pravděpodobným, že by omezená neutajovaná informace mohla být dále zpřístupněna v rámci jakéhokoliv právního řízení, bude o tom bezprostředně vyrozuměna smluvní strana původu informace. 8.2. Za účelem pomoci při zajišťování příslušného dohledu smluvní strana původu informace zabezpečí, že omezená neutajovaná informace bude patřičně označena v souladu s odstavcem 8.3. tohoto článku. 8.3. Smluvní strany se dopředu písemně dohodnou na označení omezených neutajovaných informací. Toto označení bude popsáno v instrukci o bezpečnosti nebo jiném podobném dokumentu. Informace smluvních stran, jejichž poskytnutí do zahraničí je předmětem omezení, budou příslušně označeny tak, jak je stanoveno v instrukci o bezpečnosti nebo jiném podobném dokumentu. ČLÁNEK IX OCHRANA UTAJOVANÝCH INFORMACÍ 9.1. Všechny utajované informace, předané podle této Dohody, budou ukládány, bude s nimi nakládáno, budou předávány a zabezpečovány v souladu s Dohodou mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o opatřeních k ochraně utajovaných vojenských informací z 19. září 1995 ve znění doplňku této dohody z 31. srpna 2007. 9.2. Utajované informace budou předávány pouze oficiálními vládními cestami nebo prostřednictvím cest schválených příslušným bezpečnostním orgánem smluvních stran v souladu s článkem IV (Způsob komunikace a návštěvy) této Dohody. Tyto informace budou označeny stupněm utajení, určením země původu, podmínkami pro poskytnutí a přístup k nim a informací o tom, že se utajovaná informace vztahuje k této Dohodě nebo k jedné z Příloh o výměně informací. 9.3. Každá smluvní strana podnikne všechny dostupné zákonné kroky k tomu, aby byla utajovaná informace, vyměněná podle této Dohody, chráněna před dalším poskytnutím, pokud smluvní strana, jež je původcem informace, nedá předchozí písemný souhlas k takovému uvolnění. Přijímající smluvní strana se bude řídit všemi omezeními ohledně distribuce a přístupu k utajovaným informacím, která jsou stanovena touto Dohodou. 9.4. Výměna informací podle této Dohody bude běžně probíhat v neutajovaném režimu. Nicméně v dostatečně odůvodněných případech mohou být informace vyměňované podle IEA utajované. Bude pak s nimi nakládáno v souladu s pravidly a procedurami jejich poskytnutí smluvních stran. Obě smluvní strany zajistí, aby přístup k utajované informaci byl omezen pouze na ty osoby, které mají dostatečnou bezpečnostní prověrku a informaci potřebují znát pro svou účast na provádění příslušné Přílohy o výměně informací. 9.5. Existence ani obsah této Dohody nejsou utajovány. Podle této Dohody je povoleno vyměňovat jen utajované informace do stupně utajení DŮVĚRNÉ (podle předpisů České republiky) a CONFIDENTIAL (podle předpisů Spojených států amerických). Utajení obsahu nebo existence jednotlivých Příloh o výměně informací bude stanoveno v těchto Přílohách. ČLÁNEK X PŘEVOD INFORMACÍ TŘETÍ STRANĚ 10.1. Smluvní strana v souladu s článkem VII (Předávání a použití informací v oblasti výzkumu a vývoje) této Dohody neprodá, nepřevede, nepředá nebo jinak nesdělí informaci v oblasti výzkumu a vývoje třetí straně bez předchozího písemného souhlasu smluvní strany, která informaci poskytla. Smluvní strana, která informaci poskytuje, bude výlučně odpovědná za prodej nebo převod třetí straně a tam, kde je to vhodné, za určení postupu a podmínek pro uskutečnění takovéhoto prodeje nebo převodu. ČLÁNEK XI UROVNÁVÁNÍ SPORŮ 11.1. Spory mezi smluvními stranami, vznikající na základě této Dohody nebo se k ní vztahující, budou řešeny pouze jednáním mezi smluvními stranami a nebudou předkládány k urovnání jednotlivci, národnímu či mezinárodnímu tribunálu nebo jakémukoliv jinému fóru. ČLÁNEK XII ZMĚNA, UKONČENÍ, VSTUP V PLATNOST A DOBA TRVÁNÍ 12.1. Tato Dohoda, včetně svého Dodatku 1, může být změněna písemným souhlasem smluvních stran. Přílohy o výměně informací mohou být změněny písemným souhlasem zmocněnců pro přílohy. Zmocněnci pro přílohy mohou prostřednictvím výměny korespondence změnit zařazení zástupců pro technické projekty a zástupci pro technické projekty mohou změnit seznam institucí v jim příslušných Přílohách o výměně informací. 12.2. Platnost této Dohody lze kdykoliv ukončit písemnou dohodou smluvních stran. Platnost Příloh o výměně informací lze ukončit kdykoliv písemnou dohodou příslušných zmocněnců pro přílohy. V případě, že se smluvní strany rozhodnou ukončit platnost Dohody, nebo se zmocněnci pro přílohy rozhodnou ukončit platnost kterékoliv Přílohy o výměně informací, budou před datem ukončení platnosti jednat na příslušné úrovni o zajištění ukončení platnosti za vzájemně nejpřijatelnějších podmínek. 12.3. V případě, že některá ze smluvních stran shledá nutným jednostranně ukončit platnost Dohody, nebo zmocněnec smluvní strany pro přílohy shledá nutným ukončit jednostranně příslušnou Přílohu o výměně informací, bude se takové ukončení řídit ustanoveními této Dohody. Ukončující smluvní strana bude pokračovat v plnění svých povinností až do dne ukončení. 12.3.1. Účast smluvní strany na této Dohodě bude ukončena 120 dní od písemného oznámení takového rozhodnutí druhé smluvní straně. 12.3.2. Účast na Příloze o výměně informací bude zmocněncem smluvní strany pro přílohy ukončena 60 dní od písemného oznámení takového rozhodnutí zmocněnci pro přílohy druhé smluvní strany. 12.4. Ukončením platnosti Dohody automaticky zaniká platnost všech Příloh o výměně informací na základě této Dohody sjednaných. 12.5. Příslušná práva a povinnosti smluvních stran podle článku VII (Předávání a použití informací v oblasti výzkumu a vývoje), článku VIII (Omezená neutajovaná informace), článku IX (Ochrana utajovaných informací), článku X (Postoupení informací třetí straně) a tohoto článku XII (Změna, ukončení, vstup v platnost a doba trvání) této Dohody trvají nadále bez ohledu na ukončení platnosti nebo vypršení této Dohody nebo jejích Příloh o výměně informací. 12.6. Tato Dohoda, která sestává z preambule, dvanácti (12) článků a jednoho dodatku, nabude platnosti podpisy smluvních stran a uzavírá se na dobu dvaceti (20) let. Smluvní strany zahájí jednání nejpozději šest (6) let před vypršením této Dohody a dohodnou se na prodloužení či neprodloužení její platnosti. Tato Dohoda může být prodloužena písemnou dohodou smluvních stran. NA DŮKAZ TOHO níže podepsaní, majíce k tomu odpovídající zmocnění, tuto Dohodu podepsali. Podepsáno v Praze dne 22. února 2008 ve dvou původních vyhotoveních, každé v českém a anglickém jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost. ZA MINISTERSTVO OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY: Ing. Ivan Dvořák, MSc. v. r. ředitel sekce obranné politiky a strategie ZA MINISTERSTVO OBRANY SPOJENÝCH STÁTŮ AMERICKÝCH: plk. Timothy F. Lindemann v. r. přidělenec obrany – letecký přidělenec USA v Praze DODATEK 1 VZOROVÁ PŘÍLOHA O VÝMĚNĚ INFORMACÍ PŘÍLOHA O VÝMĚNĚ INFORMACÍ A/N/AF/D-YR-MO-#### K DOHODĚ MEZI MINISTERSTVEM OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY A MINISTERSTVEM OBRANY SPOJENÝCH STÁTŮ AMERICKÝCH O VÝMĚNĚ INFORMACÍ V OBLASTI VÝZKUMU A VÝVOJE O (Název projektu) V souladu s Dohodou mezi Ministerstvem obrany České republiky (MO ČR) a Ministerstvem obrany Spojených států amerických (MO USA) o výměně informací v oblasti výzkumu a vývoje (Rámcová dohoda o výměně informací CZ/USA, dále jen Rámcová dohoda), podepsanou ______________, je sestavena následující Příloha o výměně informací. 1. POPIS: (Poznámka: Proveďte popis předmětu.) a. Předmět Přílohy o výměně informací (dále jen Příloha) zahrnuje výměnu informací v oblasti výzkumu a vývoje v následujících oblastech: (1) (Poznámka: Proveďte specifičtější popis předmětu Přílohy o výměně informací vyjmenováním příslušných oblastí technologie, ve kterých mají být informace v oblasti výzkumu a vývoje vyměňovány.) (2) (Poznámka: Zvláště identifikujte jakoukoliv navrhovanou výměnu „Technology Base“ počítačového software v rámci úkolů, pokud jsou předvídány.) b. Výměny všech informací v oblasti výzkumu a vývoje na základě této Přílohy budou uskutečňovány na recipročním a vyváženém základě tak, aby informace v oblasti výzkumu a vývoje, vyměňované mezi smluvními stranami, měly přibližně rovnocennou kvantitativní a kvalitativní hodnotu, v souladu s článkem II (Účel a rozsah) Rámcové dohody. c. Všechny výměny informací v oblasti výzkumu a vývoje podle této Přílohy budou v souladu s ustanoveními vnitrostátních právních řádů smluvních stran včetně předpisů omezujících vývoz a s ustanoveními Rámcové dohody, včetně zákazů výměny zbraní, senzorů nebo příslušného systému počítačového software, jejich dokumentace, výrobních informací a výměny nebo poskytnutí obranného vybavení nebo služeb, které jsou obsaženy v článku II (Účel a rozsah) Rámcové dohody. d. Korespondence a žádosti o informace v oblasti výzkumu a vývoje budou vyřizovány v souladu s článkem IV (Způsob komunikace a návštěvy) a článkem IX (Ochrana utajovaných informací) Rámcové dohody. e. Tato Příloha o výměně informací neposkytuje základ pro uzavírání smluv podle článku VI (Smlouvy) Rámcové dohody. f. Informace v oblasti výzkumu a vývoje nebudou bez zvláštního předchozího písemného souhlasu smluvní strany původu informace, v souladu s článkem VII (Předávání a použití informací v oblasti výzkumu a vývoje) Rámcové dohody, používány přijímající smluvní stranou k žádnému jinému účelu než k účelu, pro který byly poskytnuty. Pokud to nebylo zvlášť povoleno podle ustanovení níže uvedeného článku 4 této Přílohy o výměně informací, musí být informace v oblasti výzkumu a vývoje vyměněná podle této Dohody použita zaměstnanci smluvní strany a personálem dodavatele přijímající smluvní strany pouze k informačním a vyhodnocovacím účelům národní obrany. 2. ZMOCNĚNCI PRO PŘÍLOHY, ZÁSTUPCI PRO TECHNICKÉ PROJEKTY, STYČNÍ PRACOVNÍCI A INSTITUCE: (Poznámka: Určete zde oba příslušné zmocněnce smluvních stran pro přílohy, zástupce pro technické projekty, styčné pracovníky a všechny instituce. Pokud je to vhodné, mohou zde být také popsány další zvláštní povinnosti zástupce pro technické projekty, které nejsou obsaženy v Rámcové dohodě.) a. Za MO USA: (1) Zmocněnec pro přílohy (2) Zástupce pro technické projekty (3) Styčný pracovník (-ci) (podle potřeby) (a) ________________ (4) Instituce (a) ________________ b. Za MO ČR: (1) Zmocněnec pro přílohy (2) Zástupce pro technické projekty (3) Styčný pracovník (-ci) (podle potřeby) (a) ________________ (4) Instituce (a) ________________ 3. OCHRANA UTAJOVANÝCH INFORMACÍ A KONTROLA: a. Nejvyšší stupeň utajení informací v oblasti výzkumu a vývoje, které je možno vyměňovat na základě této Přílohy o výměně informací, je_________________. b. Všechny výměny informací v oblasti výzkumu a vývoje na základě této Přílohy o výměně informací budou v souladu s ustanoveními o ochraně utajovaných skutečností a omezení informací Rámcové dohody, zahrnuje v to článek VII (Předávání a použití informací v oblasti výzkumu a vývoje), článek VIII (Omezená neutajovaná informace), článek IX (Ochrana utajovaných informací) a článek X (Převod informací třetí straně). c. Roční cíle výměny informací v oblasti výzkumu a vývoje mohou být specifikovány, jestliže je to vhodné. Tyto cíle mohou být stanoveny výměnou dopisů mezi zástupci pro technické projekty; cíle budou revidovány zástupci pro technické projekty jednou za rok tak, aby byly odrazem současných technologických trendů. (Poznámka: Zmocněnci pro přílohy mohou podle svého uvážení požadovat vzájemné stanovení ročních cílů výměny informací.) 4. ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O PŘEDÁVÁNÍ A POUŽITÍ INFORMACÍ V OBLASTI VÝZKUMU A VÝVOJE: (Poznámka: Většina Příloh o výměně informací nebude vyžadovat doplnění jakýchkoliv zvláštních ustanovení v této oblasti. Avšak, jestliže si zmocněnci pro přílohy přejí vytvořit zvláštní ustanovení o předávání a použití informací v souladu s článkem VII (Předávání a použití informací v oblasti výzkumu a vývoje), měl by takový text být zařazen zde. Například použití informací v oblasti výzkumu a vývoje může být odsouhlaseno pro použití pouze v určených obranných programech smluvních stran.) 5. FINANČNÍ ZÁVAZKY: Každá smluvní strana bude odpovídat za své vlastní náklady při provádění Přílohy o výměně informací v souladu s článkem V (Financování) Rámcové dohody. 6. UKONČENÍ PLATNOSTI A DOBA TRVÁNÍ TÉTO PŘÍLOHY O VÝMĚNĚ INFORMACÍ: a. Tato Příloha může být kdykoli ukončena písemným souhlasem obou zmocněnců pro přílohy, kteří provedou před datem ukončení platnosti jednání na příslušné úrovni o zajištění ukončení platnosti za vzájemně nejpřijatelnějších podmínek. V případě, že zmocněnec pro přílohy jedné smluvní strany bude považovat za nutné jednostranně ukončit tuto Přílohu, činí výpovědní lhůta 60 dní od písemného oznámení takového rozhodnutí zmocněnci pro přílohy druhé smluvní strany. Ukončení platnosti Přílohy bude provedeno v souladu s ustanoveními článku XII (Změna, ukončení, vstup v platnost a doba trvání) Rámcové dohody. b. Tato Příloha o výměně informací zůstane v platnosti po dobu ...* let od data posledního podpisu, pokud nebude změněna nebo rozšířena vzájemným písemným souhlasem. Před skončením doby platnosti této Přílohy o výměně informací provedou zmocněnci pro přílohy její přezkoumání a mohou vzájemným písemným souhlasem prodloužit platnost této Přílohy na další období až pěti let. c. Platnost této Přílohy o výměně informací bude automaticky ukončena ke dni ukončení platnosti Rámcové dohody. * (Období nepřesahující 5 let) ZA MINISTERSTVO OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY:\| ZA MINISTERSTVO OBRANY SPOJENÝCH STÁTŮ AMERICKÝCH: ---\|--- _____________________ Podpis\| _____________________ Podpis _____________________ Jméno\| _____________________ Jméno _____________________ Funkce\| _____________________ Funkce _____________________ Datum\| _____________________ Datum _____________________ Místo\| _____________________ Místo
Nařízení vlády č. 96/2008 Sb.	Nařízení vlády č. 96/2008 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 69/2005 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotace v souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele, ve znění nařízení vlády č. 512/2006 Sb. Vyhlášeno 14. 3. 2008, datum účinnosti 15. 3. 2008, částka 29/2008 * Čl. I - Nařízení vlády č. 69/2005 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotace v souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele, ve znění nařízení vlády č. 512/2006 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 15. 3. 2008 96 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 5. března 2008, kterým se mění nařízení vlády č. 69/2005 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotace v souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele, ve znění nařízení vlády č. 512/2006 Sb. Vláda nařizuje podle § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 2c odst. 2 písm. e) zákona, a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 69/2005 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotace v souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele, ve znění nařízení vlády č. 512/2006 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odstavec 2 zní: „(2) Nesplní-li nabyvatel závazek podle § 3 odst. 4 písm. f), týkající se rozlohy obhospodařování zemědělských pozemků, Fond rozhodne o a) snížení dotace o 10 %, je-li závazek porušen v rozsahu nad 10 % do 20 % výměry zemědělských pozemků, b) snížení dotace o 50 %, je-li závazek porušen v rozsahu nad 20 % do 30 % výměry zemědělských pozemků, c) zastavení poskytování dotace, je-li závazek porušen v rozsahu nad 30 % výměry zemědělských pozemků.“. 2. V § 9 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Je-li závazek podle § 3 odst. 4 písm. f), týkající se rozlohy obhospodařování zemědělských pozemků, porušen v rozsahu nepřesahujícím 10 % výměry zemědělských pozemků, postup podle odstavce 2 se neuplatní.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 3. V § 9 odst. 4 úvodní části ustanovení se za slova „podle odstavce 2“ vkládá slovo „rovněž“. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 15. března 2008. Předseda vlády: Ing. Topolánek v. r. Ministr zemědělství: Mgr. Gandalovič v. r.
Nařízení vlády č. 95/2008 Sb.	Nařízení vlády č. 95/2008 Sb. Nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování oddělené platby za rajčata určená ke zpracování Vyhlášeno 14. 3. 2008, datum účinnosti 15. 3. 2008, částka 29/2008 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Žadatel o platbu za rajčata * § 3 - Žádost o platbu za rajčata * § 3a - Kompenzace finanční disciplíny * § 4 - Poskytnutí platby za rajčata * § 4a - Snížení platby za rajčata * § 5 - Účinnost Aktuální znění od 1. 3. 2017 (49/2017 Sb.) 95 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 5. března 2008 o stanovení některých podmínek poskytování oddělené platby za rajčata určená ke zpracování Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb. a zákona č. 441/2005 Sb., (dále jen „zákon“) a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb.: § 1 Předmět úpravy Toto nařízení upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství1) některé podmínky poskytování oddělené platby za rajčata určená ke zpracování (dále jen „platba za rajčata“) Státním zemědělským intervenčním fondem2) (dále jen „Fond“). § 2 Žadatel o platbu za rajčata (1) O platbu za rajčata pro příslušný kalendářní rok může požádat fyzická nebo právnická osoba, která a) obhospodařuje zemědělskou půdu na ni evidovanou v evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů (§ 3a a 3b zákona), b) uzavřela pro hospodářský rok 2006/2007 smlouvu na dodávku rajčat s organizací producentů ovoce a zeleniny3), která má sídlo v České republice, c) doručí Fondu žádost o poskytování jednotné platby na plochu zemědělské půdy4) pro kalendářní rok, na který žádá o platbu za rajčata, a d) dodržuje podmínky dobrého zemědělského a environmentálního stavu uvedené v přílohách č. 2 a 4 k nařízení vlády č. 48/2017 Sb., o stanovení požadavků podle aktů a standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu pro oblasti pravidel podmíněnosti a důsledků jejich porušení pro poskytování některých zemědělských podpor, (dále jen „žadatel“). (2) Žádost o platbu za rajčata může podat též osoba, která je právním nástupcem žadatele, který by splnil podmínky poskytnutí platby za rajčata, nebo na niž přešla práva a povinnosti v důsledku převodu podniku, nebo nájmu podniku6). (3) Žádost o platbu za rajčata může rovněž podat osoba, která převzala zemědělskou půdu žadatele za podmínek stanovených v nařízení vlády o stanovení podmínek pro poskytování dotace v souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele7), popřípadě za podmínek stanovených přímo použitelným právním předpisem8), který by splnil podmínky poskytnutí platby za rajčata podle tohoto nařízení. (4) Skutečnosti uvedené v odstavcích 2 a 3 doloží žadatel Fondu současně s žádostí o poskytnutí platby za rajčata, včetně způsobu a rozsahu převodu nebo přechodu práv a povinností vztahujících se k podmínkám poskytnutí platby za rajčata. V uvedených případech však není oprávněna podat žádost Fondu osoba, která by jinak mohla být žadatelem podle tohoto nařízení. § 3 Žádost o platbu za rajčata (1) Žadatel doručí Fondu žádost o platbu za rajčata pro příslušný kalendářní rok (dále jen „žádost“) do 15. května příslušného kalendářního roku na formuláři vydaném Fondem. (2) Žadatel k žádosti připojí smlouvu na dodávku rajčat podle § 2 odst. 1 písm. b) nebo její úředně ověřenou kopii, pokud ji nedoručil s žádostí v některém z předchozích kalendářních roků. § 3a Kompenzace finanční disciplíny (1) Podle předpisu Evropské unie upravujícího financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky17) je příslušným kalendářním rokem pro provedení kompenzace finanční disciplíny kalendářní rok podání žádosti o platbu za rajčata. (2) Kompenzace finanční disciplíny se provede u žadatele o platbu za rajčata, u kterého byla Fondem provedena úprava plateb za rajčata poskytnutých na základě žádosti o platbu za rajčata podané v příslušném kalendářním roce. (3) Procentuální výše kompenzace finanční disciplíny stanoví Fond poměrem částky oznámené Evropskou komisí vůči součtu všech částek úprav plateb za rajčata provedených v příslušném kalendářním roce u žadatelů podle odstavce 2. (4) Fond stanoví žadateli o platbu za rajčata rozhodnutím výši kompenzace finanční disciplíny vynásobením procentuální výše kompenzace finanční disciplíny podle odstavce 3 částkou úpravy plateb za rajčata provedené žadateli v příslušném kalendářním roce a provede platbu kompenzace finanční disciplíny do 16. října kalendářního roku následujícího po podání žádosti o platbu za rajčata v příslušném kalendářním roce. § 4 Poskytnutí platby za rajčata (1) Fond poskytne žadateli platbu za rajčata pro příslušný kalendářní rok na množství rajčat sjednané s organizací producentů ovoce a zeleniny3) podle smlouvy na dodávku rajčat pro hospodářský rok 2006/2007. (2) Při stanovení výše sazby platby za rajčata pro příslušný kalendářní rok na 1 tunu rajčat se vychází z celkové částky určené na platby za rajčata stanovené pro příslušný kalendářní rok v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství9) a z množství rajčat sjednaného ve smlouvách pro hospodářský rok 2006/2007 s organizací producentů ovoce a zeleniny3) žadateli, kteří smlouvy na dodávku rajčat pro hospodářský rok 2006/2007, nebo jejich úředně ověřené kopie, doručili Fondu. (3) Fond zveřejní sazbu platby za 1 tunu rajčat pro příslušný kalendářní rok podle odstavce 2 do 30. listopadu příslušného kalendářního roku nejméně v jednom celostátním deníku a způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Nebyla-li žadateli přiznána jednotná platba na plochu zemědělské půdy pro kalendářní rok, na který žádá o platbu za rajčata, Fond žadateli platbu za rajčata podle tohoto nařízení nepřizná. § 4a Snížení platby za rajčata Zjistí-li Fond, že žadatel v žádosti podle § 2 odst. 1 písm. c) neuvedl veškerou plochu v souladu s předpisy Evropských společenství10) a rozdíl mezi celkovou plochou uvedenou v žádosti a souhrnem celkové plochy uvedené v žádosti a v žádosti nevykázané je a) vyšší než 3 %, avšak nižší nebo roven 4 % plochy uvedené v žádosti, sníží platbu o 1 %10), b) vyšší než 4 %, avšak nižší nebo roven 5 % plochy uvedené v žádosti, sníží platbu o 2 %10), c) vyšší než 5 % plochy uvedené v žádosti, sníží platbu o 3 %10). § 5 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 15. března 2008. Předseda vlády: Ing. Topolánek v. r. Ministr zemědělství: Mgr. Gandalovič v. r. 1) Čl. 143 bb nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/1994, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (ES) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001, v platném znění. 2) Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů. 3) Čl. 11 nařízení Rady (ES) č. 2200/1996 ze dne 28. října 1996 o společné organizaci trhu s ovocem a zeleninou, v platném znění. 4) Nařízení vlády č. 47/2007 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování jednotné platby na plochu zemědělské půdy a některých podmínek poskytování informací o zpracování zemědělských výrobků pocházejících z půdy uvedené do klidu. 6) § 488b až 488h obchodního zákoníku. 7) Nařízení vlády č. 69/2005 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotace v souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele, ve znění pozdějších předpisů. 8) Čl. 23 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). 9) Příloha VIIIa nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, v platném znění. 10) Čl. 14 odst. 1 a 1a nařízení Komise (ES) č. 796/2004, v platném znění. 11) § 2 písm. h) zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 9/2009 Sb. 12) § 7 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění vyhlášky č. 91/2007 Sb. 13) Například § 75 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 218/2004 Sb. 14) Například zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů. 15) § 8 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). 16) Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění pozdějších předpisů. 17) Čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 19/2008 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 19/2008 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí k Dohodě mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže Vyhlášeno 14. 3. 2008, částka 5/2008 19 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 84/2007 Sb. m. s., o skutečnostech k provádění Dohody mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že na základě výměny nót ze dne 18. ledna 2008 a ze dne 8. února 2008 byl podle článku 9 odst. 1 Dohody mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže1) zvýšen původně stanovený počet občanů, kteří budou moci využít Dohodu v kalendářním roce 2008, na 600 občanů z každého státu. Ostatní skutečnosti k provádění Dohody, uvedené ve sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 84/2007 Sb. m. s., zůstávají nezměněny. 1) Dohoda mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže, podepsaná dne 23. listopadu 2006 v Ottawě, byla vyhlášena pod č. 74/2007 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 18/2008 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 18/2008 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o Statutu Haagské konference mezinárodního práva soukromého Vyhlášeno 14. 3. 2008, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 29. 5. 1968, částka 5/2008 * Článek 1 - Účelem Haagské konference je pracovat na postupném sjednocování pravidel mezinárodního práva soukromého. * Článek 2 - 1. Členy Haagské konference o mezinárodním právu soukromém jsou státy, které se účastnily jednoho nebo více zasedání Konference a které přijímají tento Statut. * Článek 3 - 1. Členské státy mohou na jednání týkajícím se obecných záležitostí a politiky, jehož se účastní většina členských států, rozhodnout na základě většiny odevzdaných hlasů, že jako člena přijmou i organizaci regionální hospodářské integrace, která předložila * Článek 4 - 1. Rada pro obecné záležitosti a politiku (dále jen „Rada“), kterou tvoří všichni členové, odpovídá za řízení Konference. Jednání Rady se budou v zásadě konat jednou ročně. * Článek 5 - 1. Sídlem Stálého úřadu je Haag. Tvoří jej generální tajemník a čtyři tajemníci, které jmenuje vláda Nizozemska na základě návrhu Stálého vládního výboru. * Článek 6 - Stálý úřad pod vedením Rady odpovídá za: * Článek 7 - 1. Vláda každého členského státu určí vnitrostátní orgán a každá členská organizace kontaktní orgán za účelem zjednodušení komunikace mezi členy Konference a Stálým úřadem. * Článek 8 - 1. Zasedání Konference a v období mezi jednotlivými zasedáními Rada mohou zřídit zvláštní komise za účelem přípravy návrhů úmluv nebo studia veškerých otázek mezinárodního práva soukromého, které spadají do oblasti působnosti Konference. * Článek 9 - 1. Rozpočtové náklady Konference budou rozděleny mezi členské státy Konference. * Článek 10 - 1. Rozpočet Konference bude každoročně předložen ke schválení Radě diplomatických zástupců členských států v Haagu. * Článek 11 - 1. Náklady na řádná a mimořádná zasedání Konference nese vláda Nizozemska. * Článek 12 - Zvyklosti Konference budou nadále dodržovány ve všech oblastech, pokud Statut nebo Řád nestanoví jinak. * Článek 13 - 1. Změny tohoto Statutu musí být přijaty na základě konsensu členských států, které se účastní jednání ohledně obecných záležitostí a politiky. * Článek 14 - Ustanovení tohoto Statutu budou, za účelem jejich provádění, doplněna Řády. Řády vypracuje Stálý úřad a předloží je diplomatickému zasedání, Radě diplomatických zástupců nebo Radě pro obecné záležitosti a politiku ke schválení. * Článek 15 - 1. Tento Statut bude předložen k přijetí vládám států, které se účastní jednoho nebo více zasedání Konference. Statut vstoupí v platnost, jakmile bude schválen většinou států přítomných na sedmém zasedání. * Článek 16 - 1. Každý člen může tento Statut vypovědět po uplynutí pěti let od doby, kdy vstoupil v platnost za podmínek uvedených v čl. 15 odst. 1. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 29. 5. 1968 18 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 31. října 1951 byl v Haagu přijat Statut Haagské konference mezinárodního práva soukromého. Souhlas s přístupem Československé socialistické republiky ke Statutu byl notifikován vládě Nizozemského království, depozitáři Statutu, dne 29. května 1968. Statut vstoupil v platnost na základě svého článku 15 odst. 1 dne 15. července 1955. Pro Československou socialistickou republiku vstoupil v platnost na základě odstavce 3 téhož článku dne 29. května 1968. V lednu 1993 oznámila Česká republika depozitáři Statutu, že se jako nástupnický stát České a Slovenské Federativní Republiky považuje za smluvní stát Statutu. Dne 15. dubna 1993 oznámil depozitář Statutu, že od 1. dubna 1993 se Česká republika považuje za smluvní stát Statutu se zpětnou účinností od 28. ledna 1993. Dne 30. června 2005 byly v Haagu přijaty Změny Statutu Haagské konference mezinárodního práva soukromého. Souhlas České republiky se Změnami Statutu byl depozitáři Statutu notifikován dne 30. března 2006. Změny Statutu vstoupily v platnost na základě ustanovení článku 13 odst. 2 Statutu dne 1. ledna 2007 a tímto dnem vstoupily v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění Statutu ve znění Změn a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD Statut Haagské konference mezinárodního práva soukromého),1) Vlády níže uvedených zemí: Spolkové republiky Německo, Rakouska, Belgie, Dánska, Španělska, Finska, Francie, Itálie, Japonska, Lucemburska, Norska, Nizozemska, Portugalska, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Švédska a Švýcarska, s ohledem na trvalou povahu Haagské konference o mezinárodním právu soukromém, přejíce si zdůraznit tuto povahu, považujíce v tomto směru za vhodné, aby Konference měla vlastní Statut, se shodly na této úpravě: Článek 1 Účelem Haagské konference je pracovat na postupném sjednocování pravidel mezinárodního práva soukromého. Článek 2 1. Členy Haagské konference o mezinárodním právu soukromém jsou státy, které se účastnily jednoho nebo více zasedání Konference a které přijímají tento Statut. 2. Členem může být jakýkoli další stát, jehož účast je z právního hlediska pro činnost Konference důležitá. O přijetí nových členských států budou rozhodovat na základě návrhu jednoho nebo více států účastnících se Konference vlády těchto států. Rozhodnutí se přijímá většinou hlasů odevzdaných ve lhůtě šesti měsíců od okamžiku, kdy byl vládám návrh předložen. 3. Přijetí nabývá účinku, jakmile daný stát přijme tento Statut. Článek 3 1. Členské státy mohou na jednání týkajícím se obecných záležitostí a politiky, jehož se účastní většina členských států, rozhodnout na základě většiny odevzdaných hlasů, že jako člena přijmou i organizaci regionální hospodářské integrace, která předložila žádost o členství generálnímu tajemníkovi. Pokud tento Statut odkazuje na členy, odkaz se vztahuje rovněž na tuto členskou organizaci, není-li výslovně stanoveno jinak. Přijetí nabývá účinku, jakmile daná organizace regionální hospodářské integrace přijme tento Statut. 2. Aby byla organizace regionální hospodářské integrace způsobilá k členství v Konferenci, musí být tvořena výlučně suverénními státy, které na ni přenesly pravomoc v oblasti spadající do oboru působnosti Konference, a to včetně pravomoci přijímat rozhodnutí, jimiž v těchto oblastech budou její členské státy vázány. 3. Každá organizace regionální hospodářské integrace, která žádá o členství, předloží v okamžiku podání žádosti prohlášení o pravomoci upřesňující, v jakých záležitostech členské státy přenesly na tuto organizaci pravomoci. 4. Každá členská organizace a její členské státy zajistí, aby každá změna týkající se pravomoci členské organizace nebo jejího členství byla oznámena generálnímu tajemníkovi, který toto oznámení předá ostatním členům Konference. 5. Pokud nedošlo k výslovnému prohlášení nebo oznámení o přenesení pravomocí, předpokládá se, že si členské státy členské organizace v těchto záležitostech své pravomoci ponechaly. 6. Jakýkoli člen Konference může požádat členskou organizaci a její členské státy, aby poskytly informace, zda členská organizace má pravomoc týkající se jakékoli otázky předložené Konferenci. Členská organizace a její členské státy zajistí, aby na základě takové žádosti byla informace poskytnuta. 7. Členská organizace bude vykonávat práva vyplývající z členství alternativně se svými členskými státy, které jsou členy Konference, v oblastech jejich příslušných pravomocí. 8. Členská organizace může na jakémkoli zasedání Konference v záležitostech spadajících do její pravomoci uplatnit počet hlasů odpovídající počtu jejích členských států, které na členskou organizaci v dané záležitosti přenesly pravomoci, které mají hlasovací právo a na dané zasedání se přihlásily. Kdykoli členská organizace uplatní své hlasovací právo, její členské státy jej neuplatní a naopak. 9. „Organizací regionální hospodářské integrace“ se rozumí mezinárodní organizace, kterou tvoří výlučně suverénní státy a na niž členské státy přenesly pravomoci v některých záležitostech, včetně pravomoci přijímat rozhodnutí, kterými jsou její členské státy v těchto záležitostech vázány. Článek 4 1. Rada pro obecné záležitosti a politiku (dále jen „Rada“), kterou tvoří všichni členové, odpovídá za řízení Konference. Jednání Rady se budou v zásadě konat jednou ročně. 2. Rada zajišťuje toto řízení prostřednictvím Stálého úřadu, jehož činnost řídí. 3. Rada přezkoumá všechny návrhy, které mají být zařazeny na jednání Konference. Má právo určit opatření, která mají být ohledně těchto návrhů přijata. 4. Nizozemský stálý vládní výbor založený královskou vyhláškou ze dne 20. února 1897 s cílem prosazovat kodifikaci mezinárodního práva soukromého určí po konzultaci se členy Konference datum konání diplomatických zasedání. 5. Stálý vládní výbor se obrátí na vládu Nizozemska, aby svolala jednotlivé členy. Předseda stálého vládního výboru předsedá zasedáním Konference. 6. Běžná zasedání Konference se zpravidla konají jednou za čtyři roky. 7. V případě potřeby může Rada po konzultaci se Stálým vládním výborem požádat vládu Nizozemska, aby svolala mimořádné zasedání Konference. 8. Rada se může na Stálý vládní výbor obrátit s jakoukoli jinou záležitostí týkající se Konference. Článek 5 1. Sídlem Stálého úřadu je Haag. Tvoří jej generální tajemník a čtyři tajemníci, které jmenuje vláda Nizozemska na základě návrhu Stálého vládního výboru. 2. Generální tajemník a tajemníci musí mít dostatečné právní znalosti a praktické zkušenosti. V rámci jejich jmenování se rovněž zohlední různorodost zeměpisného zastoupení a právní odbornost. 3. Počet tajemníků může být po konzultaci s Radou a v souladu s článkem 10 zvýšen. Článek 6 Stálý úřad pod vedením Rady odpovídá za: a) přípravu a organizaci zasedání Haagské konference, jednání Rady a jakýchkoli zvláštních komisí; b) práci sekretariátu jednotlivých výše uvedených zasedání a jednání; c) úkoly spočívající v činnosti sekretariátu. Článek 7 1. Vláda každého členského státu určí vnitrostátní orgán a každá členská organizace kontaktní orgán za účelem zjednodušení komunikace mezi členy Konference a Stálým úřadem. 2. Stálý úřad je v písemném kontaktu s orgány k tomu určenými a s příslušnými mezinárodními organizacemi. Článek 8 1. Zasedání Konference a v období mezi jednotlivými zasedáními Rada mohou zřídit zvláštní komise za účelem přípravy návrhů úmluv nebo studia veškerých otázek mezinárodního práva soukromého, které spadají do oblasti působnosti Konference. 2. Zasedání Konference, Rada a zvláštní komise v co nejvyšší možné míře pracují na základě konsensu. Článek 9 1. Rozpočtové náklady Konference budou rozděleny mezi členské státy Konference. 2. Po členské organizaci se nepožaduje, aby přispívala do ročního rozpočtu spolu se svým členskými státy, ale platí částku ke krytí dodatečných administrativních nákladů vyplývajících z jejího členství, která bude po konzultacích s členskou organizací určena Konferencí. 3. Náklady na dopravu a ubytování zástupců v Radě a zvláštních komisích budou v každém případě hrazeny zastupovanými členy. Článek 10 1. Rozpočet Konference bude každoročně předložen ke schválení Radě diplomatických zástupců členských států v Haagu. 2. Zástupci také rozdělí náklady, které mají jednotlivé členské státy do rozpočtu zaplatit. 3. Diplomatičtí zástupci se k těmto účelům schází pod vedením ministra zahraničních věcí Nizozemského království. Článek 11 1. Náklady na řádná a mimořádná zasedání Konference nese vláda Nizozemska. 2. Náklady na dopravu a ubytování zástupců v každém případě hradí příslušní členové. Článek 12 Zvyklosti Konference budou nadále dodržovány ve všech oblastech, pokud Statut nebo Řád nestanoví jinak. Článek 13 1. Změny tohoto Statutu musí být přijaty na základě konsensu členských států, které se účastní jednání ohledně obecných záležitostí a politiky. 2. Tyto změny vstoupí v platnost pro všechny členské státy tři měsíce poté, co je schválila dvoutřetinová většina členských států v souladu s jejich příslušnými vnitřními postupy, ne však dříve než devět měsíců od jejich přijetí. 3. Jednání uvedené v odstavci 1 může na základě konsensu změnit lhůty uvedené v odstavci 2. Článek 14 Ustanovení tohoto Statutu budou, za účelem jejich provádění, doplněna Řády. Řády vypracuje Stálý úřad a předloží je diplomatickému zasedání, Radě diplomatických zástupců nebo Radě pro obecné záležitosti a politiku ke schválení. Článek 15 1. Tento Statut bude předložen k přijetí vládám států, které se účastní jednoho nebo více zasedání Konference. Statut vstoupí v platnost, jakmile bude schválen většinou států přítomných na sedmém zasedání. 2. Prohlášení o přijetí bude uloženo u vlády Nizozemska, která je oznámí vládám uvedeným v prvním odstavci tohoto článku. 3. V případě přijetí nového člena vláda Nizozemska informuje všechny členy o prohlášení o přijetí tohoto nového člena. Článek 16 1. Každý člen může tento Statut vypovědět po uplynutí pěti let od doby, kdy vstoupil v platnost za podmínek uvedených v čl. 15 odst. 1. 2. Oznámení o výpovědi se předá Ministerstvu zahraničních věcí Nizozemského království nejpozději šest měsíců před koncem rozpočtového roku Konference a nabude účinku ke konci tohoto roku, avšak pouze ve vztahu k členu, který uvedené oznámení předložil. Anglické a francouzské znění tohoto Statutu ve znění změn z 1. ledna 2007 mají stejnou platnost. ) Statut byl přijat během 17. zasedání Haagské konference mezinárodního práva soukromého dne 31. října 1951 a vstoupil v platnost 15. července 1955. Dodatky byly přijaty během 20. zasedání 30. června 2005 (Závěrečný akt, C), schváleny členy 30. září 2006 a vstoupily v platnost 1. ledna 2007. 1) Ke 30. červnu 2005, kromě zakládajících členských států zmíněných v Preambuli, přijaly Statut následující státy: Albánie, Argentina, Austrálie, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Brazílie, Bulharsko, Kanada, Chile, Čínská lidová republika, Kypr, Česká republika, Egypt, Estonsko, Gruzie, Řecko, Maďarsko, Island, Irsko, Izrael, Jordánsko, Korejská republika, Lotyšsko, Litva, Malajsie, Malta, Mexiko, Monako, Maroko, Nový Zéland, Panama, Paraguay, Peru, Polsko, Rumunsko, Ruská federace, Srbsko a Černá Hora, Slovenská republika, Slovinsko, Jihoafrická republika, Srí Lanka, Surinam, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Turecko, Ukrajina, Spojené státy americké, Uruguay, Venezuela.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 17/2008 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 17/2008 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Programu dvoustranné spolupráce mezi vládou České republiky a vládou Francouzské republiky v oblasti školství a jazykového vzdělávání na léta 2008 - 2010 Vyhlášeno 14. 3. 2008, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 15. 2. 2008, částka 5/2008 * I. SPOLUPRÁCE V OBLASTI ZÁKLADNÍHO, STŘEDNÍHO A VYŠŠÍHO ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ - V oblasti jazykového vzdělávání smluvní strany budou, s cílem podporovat ve svých státech mnohojazyčnost a zlepšovat výuku jazyků v rámci školských systémů svých států, přihlížet k Rezoluci Rady z 31. března 1995 o zlepšování a diverzifikování jazykového u * II. SPOLUPRÁCE VE VYSOKÉM ŠKOLSTVÍ - Smluvní strany budou podporovat vytváření společného Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání navržené v Sorbonské deklaraci (1998), stvrzené v Boloňské deklaraci (1999) a dále rozpracované konferencemi evropských ministrů školství v Praze (2001), Be * III. JAZYKOVÁ SPOLUPRÁCE V OBLASTI STÁTNÍ SPRÁVY - Článek 18 * IV. VŠEOBECNÁ A FINANČNÍ USTANOVENÍ - Článek 20 * PŘÍLOHA 1 * PŘÍLOHA 2 Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 15. 2. 2008 17 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 15. února 2008 byl v Praze podepsán Program dvoustranné spolupráce mezi vládou České republiky a vládou Francouzské republiky v oblasti školství a jazykového vzdělávání na léta 2008 – 2010. Program vstoupil v platnost na základě svého článku 28 dnem podpisu. České znění Programu se vyhlašuje současně. PROGRAM DVOUSTRANNÉ SPOLUPRÁCE mezi vládou České republiky a vládou Francouzské republiky V OBLASTI ŠKOLSTVÍ A JAZYKOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ na léta 2008–2010 Vláda České republiky a vláda Francouzské republiky (dále jen „smluvní strany“), odvolávajíce se na Kulturní dohodu mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky, podepsanou v Paříži dne 26. října 1967, přihlížejíce k Dohodě mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Francouzské republiky o spolupráci v oblasti vzdělávání, podepsané v Praze dne 13. září 1990, vyjadřujíce plnou spokojenost s úrovní a výsledky vzdělávací a jazykové spolupráce od roku 1989, vyjadřujíce uspokojení ze skutečnosti, že Česká republika se připojila k Mezinárodní organizaci Frankofonie (OIF) jako pozorovatel a 28. dubna 2006 podepsala „Memorandum o provádění víceletého programu výuky francouzštiny v české státní správě“, projevujíce své odhodlání dát svým vztahům nový rozměr u příležitosti francouzského a následného českého předsednictví v Evropské unii, zavazujíce se podporovat jazyky a kultury států obou smluvních stran v oblasti školství, napomáhat mobilitě studentů a učitelů a sbližovat své výukové systémy v rámci Evropské unie, se dohodly takto: I. SPOLUPRÁCE V OBLASTI ZÁKLADNÍHO, STŘEDNÍHO A VYŠŠÍHO ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ V oblasti jazykového vzdělávání smluvní strany budou, s cílem podporovat ve svých státech mnohojazyčnost a zlepšovat výuku jazyků v rámci školských systémů svých států, přihlížet k Rezoluci Rady z 31. března 1995 o zlepšování a diverzifikování jazykového učení se a výuky jazyků uvnitř školských systémů Evropské unie, k Rezoluci Rady ze dne 14. února 2002 o podpoře jazykové rozmanitosti a jazykového vzdělávání a také ke Sdělení Komise EU ze dne 22. listopadu 2005 – „Nová rámcová strategie pro mnohojazyčnost“. Článek 1 Spolupráce expertů na institucionální úrovni 1. Příslušné orgány států smluvních stran se budou vzájemně informovat o vývoji legislativy v oblasti základního, středního a vyššího odborného vzdělávání a budou si vyměňovat na vyžádání texty právních předpisů. 2. Příslušné orgány států smluvních stran budou pokračovat ve spolupráci zmíněné v odstavci 1 tak, že jednou ročně zorganizují setkání pro vedoucí pedagogické pracovníky, kteří stanoví harmonogram a témata vzdělávacích seminářů. 3. Tyto semináře budou řízeny odborníky navrženými příslušnými orány států smluvních stran. Smluvní strany se budou snažit podporovat uskutečnění seminářů uvedených v odstavci 2 z prostředků získaných v rámci projektů mnohostranné spolupráce nebo z rozpočtu Evropské unie. 4. Příslušné orgány států smluvních stran budou dále podporovat kontakty v oblasti vzdělávání a školní docházky žáků s tělesným nebo mentálním postižením a posoudí také možnosti rozvoje hlubší spolupráce, zejména v oblasti jejich profesního začlenění. Článek 2 Francouzština na základních školách v České republice 1. Česká smluvní strana bude podporovat rozvoj výuky francouzského jazyka na českých základních školách, zejména na školách s rozšířeným vyučováním jazyků od třetího ročníku základní školy. 2. Česká smluvní strana se bude snažit v rámci svých možností vytvářet podmínky umožňující návaznost výuky francouzského jazyka uskutečňované na středních školách na výuku uskutečňovanou na základních školách. Článek 3 Česká gymnázia s rozšířenou výukou francouzského jazyka a česko-francouzské dvojjazyčné třídy v České republice 1. Česká strana bude na českých gymnáziích podporovat třídy s rozšířenou výukou francouzského jazyka (s výukou jednoho či více nejazykových předmětů) a česko-francouzské dvojjazyčné třídy s výukou vybraných předmětů ve francouzském jazyce až do úrovně dvojjazyčné maturity. 2. Smluvní strany budou přispívat ke zlepšení a rozvoji rozšířené výuky francouzského jazyka a dvojjazyčného vzdělávání. Smluvní strany vezmou v úvahu v rámci svých rozpočtových možností zvláštní charakter dvojjazyčných tříd a pedagogických a finančních potřeb nezbytných pro jejich další rozvoj. 3. Příslušné orgány států smluvních stran budou usilovat o zvýšení počtu tříd českých gymnázií s rozšířenou výukou francouzského jazyka a tříd českých gymnázií s výukou vybraných předmětů ve francouzštině. 4. Smluvní strany budou podporovat počáteční a další vzdělávání českých učitelů, kteří na českých gymnáziích vyučují nejazykové předměty ve francouzštině nebo kteří vyučují francouzštinu ve dvojjazyčných třídách. 5. Francouzská smluvní strana zajistí ve spolupráci s českou smluvní stranou pedagogický dohled u výuky předmětů, které jsou na českých gymnáziích vyučovány ve francouzštině, a další vzdělávání českých učitelů prostřednictvím studijních pobytů v České republice a ve Francouzské republice. 6. Česká smluvní strana se bude snažit usnadnit podmínky pobytu v České republice francouzským učitelům pověřeným vyučováním a také pedagogickým vzděláváním českých francouzsky mluvících učitelů česko-francouzských dvojjazyčných tříd českých gymnázií. 7. Česká smluvní strana bude doklad o úspěšném vykonání zkoušky z francouzského jazyka v České republice, jež byla součástí maturitní zkoušky ukončující vzdělávání v českém gymnáziu v česko-francouzské dvojjazyčné třídě s výukou vybraných předmětů ve francouzském jazyce, uznávat v rámci svého systému jazykové kvalifikace zaměstnanců ve správních úřadech České republiky jako doklad o složení 3. stupně standardizované jazykové zkoušky z francouzštiny. 8. Smluvní strany budou usilovat o zlepšení uznávání vysvědčení o maturitní zkoušce vydaných v České republice, které jsou dokladem o maturitní zkoušce ukončující vzdělávání v českém gymnáziu v česko-francouzské dvojjazyčné třídě s výukou vybraných předmětů ve francouzském jazyce, s cílem usnadnit přístup na vysoké školy ve Francouzské republice. Článek 4 České třídy ve francouzských lyceích ve Francouzské republice 1. Francouzská smluvní strana každoročně přijme žáky gymnázií v České republice ke studiu v Lyceu Carnot v Dijonu a v Lyceu Alphonse Daudeta v Nîmes. 2. Výběr uchazečů provedou společně Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, Velvyslanectví Francouzské republiky v České republice a ředitelé obou škol uvedených v odstavci 1. Počet míst bude upřesněn řediteli škol před konáním výběrového řízení. 3. Smluvní strany se zavazují zajistit prostřednictvím lektora českého jazyka výuku českého jazyka pro české a francouzské žáky Lycea Alphonse Daudeta v Nîmes a prostřednictvím lektora českého jazyka působícího na Burgundské univerzitě výuku českého jazyka pro české žáky Lycea Carnot v Dijonu a také pro francouzské žáky tohoto lycea, pokud si to lyceum bude přát. 4. Francouzská smluvní strana zabezpečí žákům lyceí přijatým ke studiu podle odstavce 1 možnost vykonat v rámci maturitní zkoušky písemnou zkoušku z češtiny jako volitelného předmětu, a to pokud možno ve zkušebním středisku, pod které tito žáci spadají. 5. Česká smluvní strana bude francouzské maturitní vysvědčení získané českými žáky na školách uvedených v odstavci 1 uznávat v rámci svého systému jazykové kvalifikace zaměstnanců ve správních úřadech České republiky jako doklad o složení 3. stupně standardizované jazykové zkoušky z francouzštiny. 6. Česká smluvní strana bude usilovat o to, aby české vysoké školy při přijímacím řízení přihlédly ke specifické situaci českých absolventů Lycea Carnot v Dijonu a Lycea Alphonse Daudeta v Nîmes. Článek 5 Francouzské lyceum v Praze 1. Smluvní strany budou usilovat, aby prostřednictvím činnosti Francouzského lycea v Praze bylo podporováno lepší vzájemné poznávání vzdělávacích systémů států smluvních stran a zejména spolupráce zaměřená na oblast vzdělávání učitelů a dalšího směrování žáků dvojjazyčných česko-francouzských tříd. 2. Smluvní strany budou usilovat o vytvoření pedagogického propojení, které umožní českým žákům Francouzského lycea v Praze po dobu, po niž budou v České republice plnit povinnou školní docházku, konat zkoušky z českého jazyka a literatury, případně zkoušky z dalších předmětů, na základní škole působící v ulici Drtinova v Praze 5 či na jiných českých základních školách, zapsaných v České republice do rejstříku škol a školských zařízení. 3. V souladu s právními předpisy České republiky a za podmínky vydání příslušného rozhodnutí Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky o pokusném ověřování metod, obsahu, forem a organizace vzdělávání mohou žáci dvojjazyčných česko-francouzských tříd Francouzského lycea v Praze být osvobozeni od povinnosti konat během své povinné školní docházky zkoušky uvedené v odstavci 2 za pátý až devátý ročník základního vzdělávání v základní škole. 4. Česká smluvní strana bude francouzské maturitní vysvědčení získané českými žáky na Francouzském lyceu v Praze uznávat v rámci svého systému jazykové kvalifikace zaměstnanců ve správních úřadech České republiky jako doklad o složení 3. stupně standardizované jazykové zkoušky z francouzštiny. Článek 6 Střední a vyšší odborné školy Cílem spolupráce smluvních stran v oblasti středních odborných škol s výukou francouzštiny, v oborech strojírenství, obchodu a zejména zahraničního obchodu, hotelnictví a cestovního ruchu je: a) podporovat výuku francouzštiny, zejména pomocí výměn žáků a stáží učitelů, financovaných z evropských programů, b) umožnit vzájemnou výměnu informací o studijních programech oborů ve středním vzdělávání a vyšším odborném vzdělávání, c) rozvíjet pomaturitní studijní programy se zaměřením na odbornosti uznávané v obou zemích, zejména prostřednictvím vypracování společných evropských kompetenčních rámců. Článek 7 Další vzdělávání pedagogů v České republice 1. Smluvní strany budou nadále podporovat další vzdělávání pedagogů, kteří v České republice vyučují francouzštinu či ve francouzštině učí nejazykový předmět. 2. Francouzská smluvní strana zorganizuje každoročně v České republice ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a jím určenými zařízeními kurzy a semináře dalšího vzdělávání pro učitele základních, středních, vyšších odborných a státních jazykových škol. Kurzy povedou zkušení čeští a francouzští pedagogové. 3. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky doporučí ředitelům škol, prostřednictvím školských odborů krajských úřadů, aby umožnili učitelům zúčastnit se těchto kursů během jejich pracovní doby. Článek 8 Pedagogická stipendia pro české učitele 1. Francouzská smluvní strana každoročně v rámci svých rozpočtových možností nabídne českým učitelům francouzštiny (ze základních, středních a vyšších odborných škol) stipendia, která umožní jazykové a/nebo pedagogické studijní pobyty ve Francouzské republice. 2. Francouzská smluvní strana diplomatickou cestou oznámí do 1. března každého roku počet stipendií, přidělených pro jednotlivé druhy studijních pobytů, přičemž si ponechá právo přistoupit k částečným změnám v přidělování těchto stipendií v závislosti na specifické povaze žádostí, navržených projektech nebo motivaci uchazeče. 3. Výběr navržených uchazečů o stipendium ke studijnímu pobytu bude ve státech obou smluvních stran provádět komise složená z představitelů příslušných orgánů států smluvních stran. Článek 9 Školní výměny 1. Smluvní strany budou podporovat bilaterální vztahy a výměny učitelů a žáků základních a středních škol uskutečňované na základě pedagogických projektů. 2. Smluvní strany doporučí organizátorům těchto výměn hledat finanční podporu v rámci evropských programů, ale také u sponzorů a orgánů místní a územní samosprávy. Článek 10 Zvyšování zájmu o francouzský jazyk 1. Pro další zvyšování zájmu o francouzský jazyk budou příslušné orgány smluvních stran organizovat „Olympiády ve francouzštině“ na krajské a celostátní úrovni. Vítězové budou v rámci rozpočtových možností odměněni jazykovými a kulturními pobyty ve Francouzské republice. Francouzská smluvní strana uhradí pobytové náklady vítězů soutěže, česká smluvní strana cestovní výdaje. 2. Smluvní strany doporučí organizátorům soutěže, aby se obrátili s výzvou o podporu této soutěže na orgány místní a územní samosprávy a asociace učitelů. Článek 11 Sdružení učitelů francouzštiny Smluvní strany uznávají význam českého Sdružení učitelů francouzštiny a budou usilovat o jeho zapojení do česko-francouzské spolupráce uskutečňované v oblasti dalšího vzdělávání učitelů francouzštiny a do zvyšování zájmu o francouzský jazyk. II. SPOLUPRÁCE VE VYSOKÉM ŠKOLSTVÍ Smluvní strany budou podporovat vytváření společného Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání navržené v Sorbonské deklaraci (1998), stvrzené v Boloňské deklaraci (1999) a dále rozpracované konferencemi evropských ministrů školství v Praze (2001), Berlíně (2003), v Bergenu (2005) a v Londýně (2007). Článek 12 Výměna informací a setkávání odborníků 1. Smluvní strany se budou vzájemně informovat o platných právních předpisech svých států v oblasti vysokého školství a na vyžádání si vyměňovat texty právních předpisů. 2. Smluvní strany budou pokračovat ve spolupráci v oblasti vysokého školství a v případě potřeby uspořádají setkání expertů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Ministerstva vysokého školství a výzkumu Francouzské republiky. 3. Setkání uvedená v odstavci 2 se budou týkat především problematiky budování společného Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání, zejména pak priorit stanovených v závěrečných dokumentech konferencí evropských ministrů zodpovědných za vysoké školství. 4. Smluvní strany budou podporovat setkávání zástupců České konference rektorů a Francouzské konference prezidentů univerzit. Článek 13 Spolupráce mezi vysokými školami 1. Smluvní strany budou podporovat vysoké školy ve svých státech, aby rozvíjely svou spolupráci a zvyšovaly mobilitu akademických pracovníků a studentů, zejména s pomocí evropských programů. 2. Pro podporu mobility studentů poskytnou příslušné orgány států smluvních stran v rámci svých rozpočtových možností stipendia ke studijním pobytům studentů všech oborů, kteří jsou absolventy bakalářského nebo magisterského studijního programu podle podmínek uvedených v Příloze 2. 3. Při výběru uchazečů o stipendium poskytované podle Přílohy 2 budou upřednostňováni studenti magisterských studijních programů uskutečňovaných společně českými a francouzskými vysokými školami a studenti doktorských studijních programů společně vedení při svém studiu českým a francouzským akademickým pracovníkem. 4. Výběr navržených uchazečů o stipendium ke studijnímu pobytu bude ve státech smluvních stran provádět komise složená z představitelů příslušných orgánů států smluvních stran. Článek 14 Uznávání diplomů 1. Na základě Úmluvy o uznávání kvalifikací týkajících se vysokoškolského vzdělávání v evropském regionu, přijaté v Lisabonu dne 11. dubna 1997, (tzv. „Lisabonská úmluva“) budou smluvní strany prostřednictvím podpory činnosti svých národních informačních středisek ENIC-NARIC usilovat o usnadnění vzájemného uznávání vysokoškolských diplomů. 2. Příslušné orgány států smluvních stran se dohodly, že zahájí jednání s cílem uzavřít bilaterální dohodu o vzájemném uznávání rovnocennosti vysokoškolských diplomů. 3. Smluvní strany podpoří vysoké školy, aby v souladu se závěry konference ministrů za vysoké školství, konané v Berlíně (září 2003), vydávaly automaticky a bezplatně absolventům vysokoškolského studia kromě vysokoškolského diplomu Dodatek k diplomu. Článek 15 Společné česko-francouzské vzdělávání 1. Smluvní strany budou usilovat o rozvoj nových partnerských vztahů za účasti českých a francouzských vysokých škol. V tomto směru se obrátí na vysokoškolská zařízení svých států s výzvou k předkládání projektů společných magisterských studijních programů typu „master conjoint“ nebo „double master“. Financováním přijatých projektů budou smluvní strany podporovat zejména spolupráci českých a francouzských vysokých škol při tvorbě a uskutečňování studijních programů, které povedou k získání společného nebo dvojnásobného vysokoškolského diplomu. 2. Smluvní strany budou podporovat realizaci bakalářských a magisterských programů uskutečňovaných českými vysokými školami ve francouzském jazyce. Francouzská smluvní strana se bude podílet na financování pobytů francouzských vyučujících, kteří přednášejí odborné předměty ve francouzštině pro české studenty. Článek 16 Katedry francouzského jazyka v České republice 1. Smluvní strany budou nadále podporovat výuku francouzského jazyka a odborného francouzského jazyka na vysokých školách České republiky. Doporučí vysokým školám, zejména katedrám francouzštiny, aby přijímaly rodilé lektory. Seznam těchto škol je uveden v Příloze 1. 2. Smluvní strany doporučí katedrám francouzštiny, aby jednak rozvíjely výuku odborné francouzštiny, a tím reagovaly na potřebu vzniklou zesílením francouzsko-českých vztahů, a jednak aby rozvíjely počáteční vzdělávání učitelů, kteří jsou schopni přednášet nejazykové obory ve francouzštině. 3. Smluvní strany uznávají význam občanského sdružení GALLICA sdružujícího vysokoškolské učitele francouzského jazyka a literatury a budou usilovat o jeho zapojení do úvah o tématech týkajících se rozvoje francouzštiny v České republice. Článek 17 Výuka českého jazyka 1. Smluvní strany budou nadále podporovat výuku českého jazyka na některých vysokých školách ve Francouzské republice při zachování jejich autonomie. Seznam těchto vysokých škol se nachází v Příloze 1. 2. Česká smluvní strana přijme každoročně studenty francouzských vysokých škol, kteří studují český jazyk, na Letní školy slovanských studií pořádané českými vysokými školami. Počet stipendií je uveden v Příloze 2. 3. Smluvní strany předpokládají, že vyučující, lektoři a pedagogičtí poradci působící na základě tohoto programu, vedle svého úkolu zajišťovat jazykovou a vzdělávací spolupráci, plní také roli šiřitelů kultury svého státu v zařízeních nebo regionech, kde působí. III. JAZYKOVÁ SPOLUPRÁCE V OBLASTI STÁTNÍ SPRÁVY Článek 18 Francouzský jazyk v české státní správě Smluvní strany budou nadále podporovat na základě bilaterálního plánu a v rámci Víceletého programu pro francouzštinu v Evropské unii, vytvořeného Mezinárodní organizací pro frankofonii, výuku francouzštiny pro české státní zaměstnance, zejména pro ty, kteří mají na starosti evropské záležitosti. Článek 19 Český jazyk ve francouzské státní správě Česká strana s uspokojením vítá podporu, kterou má ve francouzské státní správě výuka českého jazyka, zejména pak zařazení zkoušek z českého jazyka do přijímacích konkurzů francouzského Ministerstva zahraničních a evropských záležitostí. IV. VŠEOBECNÁ A FINANČNÍ USTANOVENÍ Článek 20 Všem osobám, které budou vysílány v rámci tohoto Programu do státu druhé smluvní strany, a) vysílající smluvní strana uhradí výdaje na dopravu do místa přijetí ve státu přijímající smluvní strany a zpět, b) přijímající smluvní strana uhradí případné výdaje na dopravu po území svého státu podle schváleného programu pobytu, a to v souladu s platnými právními předpisy svého státu. Článek 21 Přijímající smluvní strana zajistí v rámci svých rozpočtových možností a v souladu s platnými právními předpisy svého státu bezplatné ubytování a vyplácení stravného a kapesného expertům, vysílaným na žádost přijímající smluvní strany (podle článku 1 odst. 2, článku 7 a článku 12 odst. 2). Článek 22 Osobám přijímaným podle článku 13 odst. 2 přijímající smluvní strana v souladu s platnými právními předpisy svého státu a) poskytne studium za stejných podmínek, jako mají občané státu přijímající smluvní strany, b) poskytne stipendium, jehož výše bude stanovena podle platných právních předpisů státu přijímající smluvní strany; smluvní strany se budou navzájem informovat o vývoji výše poskytovaných stipendií. Článek 23 Přijímající smluvní strana uhradí osobám přijímaným podle článku 8 odst. 1 a článku 17 odst. 2 zápisné či školné, ubytování, stravování a exkurze. Článek 24 1. Veřejné vysoké školy v České republice, které zajišťují výuku francouzského jazyka (Příloha 1), mohou na základě tohoto Programu přijímat lektory francouzského jazyka z Francouzské republiky. 2. Vysoké a střední školy ve Francouzské republice (Příloha 1), které zajišťují výuku českého jazyka a disponují odpovídajícími finančními prostředky ve svém rozpočtu, mohou na základě tohoto Programu přijímat lektory českého jazyka. 3. Přijímání lektorů uskutečňované na základě tohoto Programu se bude řídit následujícími pravidly: a) žádosti o prodloužení doby trvání pracovního poměru lektorů, stejně jako nové kandidatury, budou předkládány vysílající smluvní stranou vždy do konce dubna aktuálního roku (Příloha 1), b) přijímající smluvní strana oznámí stanovisko k nominaci lektorů v průběhu lhůty dvou měsíců od obdržení nominace, c) přijímající smluvní strana zajistí odměňování lektorů podle platných právních předpisů svého státu. 4. Francouzská smluvní strana poskytne pomoc školám v České republice při získávání francouzských lektorů (prostřednictvím usnadnění administrativních kroků a pomoci při výběru uchazečů). Článek 25 1. Příslušné orgány státu francouzské smluvní strany, po vzájemné dohodě s řediteli gymnázií s dvojjazyčnými třídami v České republice (Příloha 1), zajistí francouzské učitele pro tyto třídy. 2. Příslušné orgány státu české smluvní strany zajistí francouzským učitelům dvojjazyčných tříd na gymnáziích v České republice plat, který přísluší učiteli stejného vzdělávacího stupně podle vnitrostátních právních předpisů České republiky. 3. Příslušné orgány státu francouzské smluvní strany zajistí francouzským učitelům uvedeným v odstavci 1 dodatečnou část platu. Článek 26 1. Odpovědní pracovníci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky na jedné straně a Ministerstva zahraničních a evropských věcí, Ministerstva zdravotnictví, mládeže a sportu, Ministerstva školství, Ministerstva vysokého školství a výzkumu Francouzské republiky na straně druhé se budou setkávat, aby zajistili pokračování tohoto Programu a zhodnotili jeho plnění. 2. Tento Program nevylučuje možnost uskutečnění dalších akcí v oblasti vzdělávání, na kterých se smluvní strany předem dohodnou diplomatickou cestou. Článek 27 Nedílnou součástí tohoto Programu jsou přílohy 1 a 2. Článek 28 Tento Program vstupuje v platnost dnem podpisu a zůstává v platnosti do 31. prosince 2010. Pokud do 31. prosince 2010 nevstoupí v platnost nový program spolupráce, prodlouží se automaticky platnost tohoto Programu do 31. prosince 2011. Dáno v Praze dne 15. února 2008 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a francouzském, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Za vládu České republiky Ing. Eva Bartoňová v. r. státní tajemnice a I. náměstkyně ministra školství, mládeže a tělovýchovy Za vládu Francouzské republiky Anne Gazeau-Secret v. r. generální ředitelka sekce mezinárodní spolupráce a rozvoje Ministerstva zahraničních a evropských věcí PŘÍLOHA 1 VÝUKA ČESKÉHO A FRANCOUZSKÉHO JAZYKA STAV V AKADEMICKÉM ROCE 2007/2008 1. Podpora výuky a studia českého jazyka na francouzských vysokých školách: Univerzita Paris IV - Sorbonne INALCO Paris Univerzita Provence, Aix-Marseille I Burgundská univerzita, Dijon Univerzita Stendal, Grenoble III Univerzita Haute Bretagne, Rennes II Univerzita Nancy II 2. Podpora výuky českého jazyka v Lyceu Alphonse Daudeta v Nîmes 3. Podpora výuky a studia francouzského jazyka na českých vysokých školách: Univerzita Karlova v Praze Vysoká škola ekonomická v Praze České vysoké učení technické v Praze Masarykova univerzita (v Brně) Západočeská univerzita v Plzni Univerzita Palackého v Olomouci Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ostravská univerzita v Ostravě Technická univerzita v Liberci Univerzita Hradec Králové 4. Podpora výuky a studia francouzského jazyka v gymnáziích s dvojjazyčnými česko-francouzskými třídami Gymnázium Jana Nerudy v Praze Gymnázium Matyáše Lercha v Brně Gymnázium Pierra de Coubertina v Táboře Slovanské gymnázium v Olomouci PŘÍLOHA 2 STIPENDIA A. Česká smluvní strana 1. Česká strana každý rok nabídne alespoň 135 stipendijních měsíců pro absolventy 1. cyklu a dalších cyklů vysokoškolského studia. Studijní pobyt bude trvat nejméně dva měsíce a nejvíce deset měsíců. Výběr stipendistů provede výběrová komise složená z akademických pracovníků francouzských vysokých škol, zástupců Ministerstva zahraničních a evropských věcí Francouzské republiky a Velvyslanectví České republiky ve Francouzské republice. 2. Česká strana nabídne 40 stipendijních měsíců na Letní školy slovanských studií. B. Francouzská smluvní strana Francouzská strana se zavazuje, že nabídne nejméně stejný počet stipendijních měsíců jako strana česká. Bude se jednat o následující stipendia: a) stipendia pro učitele francouzštiny základních a středních škol, (pedagogická stipendia ke krátkodobému pobytu udělená na základě žádosti), b) stipendia pro učitele francouzštiny vysokých škol a studenty doktorských studijních programů, (pedagogická stipendia nebo vědecká stipendia na vysoké úrovni udělovaná na základě předložené žádosti), c) stipendia pro stáže (stáže konané např. za účelem vypracování diplomové nebo disertační práce nebo jiné odborné stáže) a studijní stipendia (zejména ke studiu v magisterských a doktorských studijních programech pod společným vedením studenta českým a francouzským akademickým pracovníkem). Výběr stipendistů provede výběrová komise složená ze zástupců vysokých škol, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Velvyslanectví Francouzské republiky v České republice, d) spolufinancování studia českých žáků v českých třídách v Lyceu Carnot v Dijonu a v Lyceu Alphonse Daudeta v Nîmes.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 16/2008 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 16/2008 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o změně a doplnění Dohody mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o letecké dopravě podepsané v Praze dne 10. září 1996 Vyhlášeno 14. 3. 2008, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 14. 2. 2002, částka 5/2008 * 1\\. Paragraf 8 odstavec 7 Dohody bude novelizován tak, že bude celý nahrazen následujícím textem: - 7. Při provozování či nabízení autorizovaných služeb na dohodnutých linkách může kterákoli z určených leteckých společností jedné smluvní strany vstoupit do kooperačních marketingových uspořádání, jako jsou vymezení prostoru, společné označování linek nebo * 2\\. Příloha I, Pravidelná letecká doprava, Dohody bude novelizována tak, že bude celá nahrazena následujícím textem: - PŘÍLOHA I * 3\\. Oddíl 1 Přílohy II, Charterová letecká doprava, Dohody bude novelizován tak, že bude zcela nahrazen následujícím textem: - Aerolinie každé ze smluvních stran určené touto Přílohou mají, v souladu s podmínkami jejich designace, právo provozovat mezinárodní charterovou dopravu cestujících (a jejich spoluzavazadel) a/či carga [včetně, ale ne výhradně, zasilatelské organizace a ch * PŘÍLOHA I Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 14. 2. 2002 16 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že výměnou nót ze dne 4. června 2001 a 14. února 2002 byla sjednána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o změně a doplnění Dohody mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o letecké dopravě podepsané v Praze dne 10. září 19961). Dohoda vstoupila v platnost dne 14. února 2002. Anglické znění americké nóty a její překlad do českého jazyka a české znění české nóty, jež tvoří Dohodu, se vyhlašují současně. PŘEKLAD Velvyslanectví Spojených států amerických Vaše Excelence: je mi ctí, že s odvoláním na Dohodu o letecké dopravě, s přílohami, mezi vládou Spojených států amerických a vládou České republiky podepsanou v Praze dne 10. září 1996 (dále „Dohoda“) mohu navrhnout, aby tato Dohoda byla novelizována následujícím způsobem: 1. Paragraf 8 odstavec 7 Dohody bude novelizován tak, že bude celý nahrazen následujícím textem: 7. Při provozování či nabízení autorizovaných služeb na dohodnutých linkách může kterákoli z určených leteckých společností jedné smluvní strany vstoupit do kooperačních marketingových uspořádání, jako jsou vymezení prostoru, společné označování linek nebo leasing s (a) jakoukoli leteckou společností nebo společnostmi kterékoli smluvní strany; (b) leteckou společností či společnostmi třetí země, pokud tato třetí země autorizuje nebo umožní srovnatelné ujednání mezi aeroliniemi druhé smluvní strany a jinými aeroliniemi provozujícími služby do, z a přes tuto třetí zemi; a Jeho Excelence Jan Kavan ministr zahraničních věcí České republiky Praha (c) provozovatelem pozemní dopravy kterékoli země; za předpokladu, že všichni zúčastnění v těchto ujednáních (i) jsou řádně autorizováni oběma smluvními stranami a (ii) splňují požadavky obvykle uplatňované každou smluvní stranou. 2. Příloha I, Pravidelná letecká doprava, Dohody bude novelizována tak, že bude celá nahrazena následujícím textem: PŘÍLOHA I Pravidelná letecká doprava Oddíl 1 Linky Aerolinie každé ze smluvních stran, autorizované podle této přílohy, jsou, v souladu s podmínkami jejich určení, oprávněny k provozování pravidelné mezinárodní letecké dopravy mezi místy na následujících linkách: A. Linky pro leteckou společnost či společnosti určené vládou Spojených států: 1. Z míst ležících za Spojenými státy přes Spojené státy a mezilehlá místa do místa či míst v České republice a dále. 2. Pro výhradně nákladní dopravní službu či služby mezi Českou republikou a jakýmkoli místem či místy. B. Linky pro leteckou společnost či společnosti určené vládou České republiky: 1. Z míst ležících za Českou republikou přes Českou republiku a mezilehlá místa do místa či míst ve Spojených státech a dále. 2. Pro výhradně nákladní dopravní službu či služby mezi Spojenými státy a jakýmkoli místem či místy. Oddíl 2 Provozní volnost Každá designovaná letecká společnost může na jakémkoli letu či letech a dle své úvahy: 1. provozovat lety buď v jednom či v obou směrech; 2. kombinovat různá čísla letů během nasazení jednoho letadla; 3. nalétávat na linkách místa ležící za, místa mezilehlá i ležící dál, jakož i místa na území smluvních stran v jakékoli kombinaci a v jakémkoli pořadí; 4. vynechat mezipřistání v jakémkoli místě či místech; 5. přemístit přepravu z jakéhokoli svého letadla do jakéhokoli svého jiného letadla v kterémkoli místě na linkách; a 6. nalétávat místa za kterýmkoli místem svého území a měnit či neměnit letadlo a číslo letu a může vyhlašovat a inzerovat své služby veřejnosti jako přímé lety; bez směrových nebo zeměpisných omezení a bez ztráty jakéhokoli přepravního práva jinak povoleného touto Dohodou; za předpokladu, že, s výjimkou výhradně nákladní dopravy, linka nalétává místo na území té smluvní strany, která leteckou společnost určila. Oddíl 3 Záměna typu letadla na lince Na kterémkoli úseku či úsecích výše zmíněných linek může kterákoli designovaná letecká společnost provozovat mezinárodní leteckou dopravu bez jakýchkoli omezení stran změny typu či počtu provozovaných letadel v kterémkoli místě na lince; za předpokladu, že, s výjimkou výhradně nákladní dopravy, při letu výchozím směrem je doprava za toto místo pokračováním dopravy z území smluvní strany, která designovala tuto leteckou společnost, a při letu nazpět je doprava na území smluvní strany, která designovala tuto leteckou společnost, pokračováním dopravy z místa předchozího. 3. Oddíl 1 Přílohy II, Charterová letecká doprava, Dohody bude novelizován tak, že bude zcela nahrazen následujícím textem: Aerolinie každé ze smluvních stran určené touto Přílohou mají, v souladu s podmínkami jejich designace, právo provozovat mezinárodní charterovou dopravu cestujících (a jejich spoluzavazadel) a/či carga [včetně, ale ne výhradně, zasilatelské organizace a charterů dělených mezi uživatele či kombinovaných (cestující/cargo)]: Mezi kterýmkoli místem či místy na území smluvní strany, která designovala aerolinie a jakýmkoli místem či místy druhé smluvní strany; a mezi jakýmkoli místem či místy na území druhé smluvní strany a kterýmkoli místem či místy ve třetí zemi či zemích, za předpokladu, že, s výjimkou nákladních charterů, jsou tyto služby součástí souvislého provozu, se změnou či beze změny letadla, a zahrnují služby do domovské země za účelem provozování místní dopravy mezi domovskou zemí a územím druhé smluvní strany. Při provozování služeb dohodnutých v této Příloze mají aerolinie designované touto Přílohou také právo: 1. mezipřistání v kterémkoli místě uvnitř nebo mimo území kterékoli smluvní strany; 2. provozovat transitní přepravu přes území druhé smluvní strany; a 3. kombinovat ve stejném letadle dopravu pocházející z území jedné smluvní strany, dopravu pocházející z území druhé smluvní strany a dopravu pocházející ze třetích zemí. Každá smluvní strana posoudí příznivě žádosti aerolinií druhé smluvní strany o provozování služeb, které nespadají pod tuto Přílohu, na základě slušnosti a reciprocity. Pokud je tento návrh přijatelný pro vládu České republiky, mám tu čest navrhnout, aby tato nóta a souhlasná odpověď na ni podepsaná Vaší Excelencí tvořily smlouvu mezi našimi dvěma vládami, která by vstoupila v platnost datem nóty, jíž Vaše Excelence odpoví. Využívám této příležitosti, abych znovu ujistil Vaši Excelenci svou hlubokou úctou. Steven J. Coffey MÍSTOPŘEDSEDA VLÁDY A MINISTR ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY JAN KAVAN V Praze dne 14. února 2002 Č. j.: 142793/2001-MPO Vaše Excelence, mám čest potvrdit přijetí Vaší nóty ze dne 4. června 2001 následujícího znění: Vaše Excelence, je mi ctí, že s odvoláním na Dohodu mezi vládou Spojených států amerických a vládou České republiky o letecké dopravě, s přílohami, podepsanou v Praze dne 10. září 1996 (dále „Dohoda“), mohu navrhnout, aby tato Dohoda byla novelizována následujícím způsobem: 1. Článek 8 odstavec 7 Dohody bude změněn tak, že bude celý nahrazen následujícím textem: 7. Při provozování nebo nabízení k prodeji povolených služeb na dohodnutých linkách může každý určený letecký podnik jedné Strany vstoupit do kooperačních marketingových ujednání, jako je vyblokování prostoru (blocked-space), společné označení linek (code-sharing) nebo nájemní ujednání (leasing), s: (a) leteckým podnikem nebo leteckými podniky kterékoli Strany; (b) leteckým podnikem nebo leteckými podniky třetí země za předpokladu, že tato třetí země opravňuje nebo povoluje podobná ujednání mezi leteckými podniky druhé Strany nebo jinými leteckými podniky na službách provozovaných do, z a přes tuto třetí zemi; a (c) obstaravatelem pozemní dopravy jakékoli země; za předpokladu, že všichni účastníci v takových ujednáních (i) mají příslušná oprávnění od obou Stran a (ii) splňují požadavky obvykle uplatňované každou Stranou na taková ujednání. 2. Příloha I k Dohodě, Pravidelná letecká přeprava, bude změněna tak, že bude celá nahrazena následujícím textem: PŘÍLOHA I Pravidelná letecká přeprava Oddíl 1 Linky Letecké podniky každé Strany budou podle této Přílohy oprávněny, v souladu s podmínkami jejich určení, provozovat pravidelnou mezinárodní leteckou dopravu mezi místy na následujících linkách: A. Linky provozované leteckým podnikem nebo podniky určenými vládou Spojených států: 1. Z míst před Spojenými státy přes Spojené státy a mezilehlá místa do místa nebo míst v České republice a dále. 2. Mezi Českou republikou a kterýmkoli místem nebo místy pro služby týkající se výhradně zboží. B. Linky provozované leteckým podnikem nebo podniky určenými vládou České republiky: 1. Z míst před Českou republikou přes Českou republiku a mezilehlá místa do místa nebo míst ve Spojených státech a dále. 2. Mezi Spojenými státy a kterýmkoli místem nebo místy pro služby týkající se výhradně zboží. Oddíl 2 Provozní volnost Každý určený letecký podnik může, při kterémkoli nebo všech letech, podle svého uvážení: 1. provozovat lety v jednom nebo obou směrech; 2. kombinovat různá čísla letů během nasazení jednoho letadla; 3. nalétávat na linkách místa před, mezilehlá místa a místa za, jakož i místa na území států Stran v jakékoli kombinaci a jakémkoli pořadí; 4. vynechat přistání v kterémkoli místě nebo místech; 5. přeložit přepravu z kteréhokoli ze svých letadel na jakákoli jiná svá letadla v kterémkoli místě na linkách; a 6. nalétávat místa před kterýmkoli místem na území svého státu s nebo beze změny letadla nebo čísla letu a vyhlašovat a propagovat takové služby pro veřejnost jako přímé lety; bez směrového nebo zeměpisného omezení a bez ztráty jakéhokoli přepravního práva jinak povoleného podle této Dohody za předpokladu, že linka nalétává místo na území státu Strany, která letecký podnik určila, s výjimkou služeb týkajících se výhradně zboží. Oddíl 3 Záměna typu letadla na lince Na kterémkoli úseku nebo úsecích výše uvedených linek může kterýkoli určený letecký podnik provozovat mezinárodní leteckou přepravu bez jakéhokoli omezení, pokud se týče změny typu nebo počtu používaných letadel ve kterémkoli místě linky, za předpokladu, že při letu výchozím směrem je doprava za takovým místem záměny pokračováním dopravy z území státu Strany, která určila letecký podnik, a při letu zpátečním směrem je doprava na území státu Strany, která určila letecký podnik, pokračováním dopravy z místa předchozího, s výjimkou služeb týkajících se výhradně zboží. 3. Oddíl 1 Přílohy II k Dohodě, Charterová letecká přeprava, bude změněn tak, že bude celý nahrazen následujícím textem: Letecké podniky každé Strany, určené podle této Přílohy, budou mít právo provádět, v souhlasu s podmínkami v jejich určení, mezinárodní charterovou dopravu cestujících (a jejich doprovázených zavazadel) a/nebo zboží [včetně, avšak nikoli výlučně pro zasilatelskou organizaci, dělené mezi uživatele, nebo kombinované (osobní/nákladní) chartery]: Mezi kterýmkoli místem nebo místy na území státu Strany, která určila letecký podnik, a kterýmkoli místem nebo místy na území státu druhé Strany; a mezi kterýmkoli místem nebo místy na území státu druhé Strany a kterýmkoli místem nebo místy ve třetí zemi nebo zemích za předpokladu, že taková dopravní služba tvoří část souvislého provozu se změnou nebo bez změny letadla, přičemž zahrnuje službu do domovské země za účelem přepravy místní dopravy mezi domovskou zemí a územím státu druhé Strany, s výjimkou pokud jde o nákladní chartery. Při provádění služeb zahrnutých v této Příloze letecké podniky každé Strany určené podle této Přílohy mají rovněž právo: 1. provádět mezipřistání v kterémkoli místě, ať již na nebo mimo území států kterékoli ze Stran; 2. provádět tranzitní dopravu přes území státu druhé Strany; a 3. kombinovat ve stejném letadle dopravu pocházející z území státu jedné Strany, dopravu pocházející z území státu druhé Strany a dopravu pocházející z třetích zemí. Každá Strana bude rovněž příznivě posuzovat žádosti leteckých podniků druhé Strany k provádění dopravy, která není zahrnuta v této Příloze, na základě zdvořilosti a reciprocity. Pokud je tento návrh přijatelný pro vládu České republiky, mám tu čest navrhnout, aby tato nóta a souhlasná odpovědní nóta Vaší Excelence tvořily dohodu mezi našimi dvěma vládami, která vstoupí v platnost datem nóty, jíž Vaše Excelence odpoví. Využívám této příležitosti, abych znovu ujistil Vaši Excelenci svou hlubokou úctou. Je mi ctí, že mohu Vaši Excelenci informovat, že vláda České republiky souhlasí s návrhy uvedenými ve výše citované nótě Vaší Excelence. Tato nóta a nóta Vaší Excelence tak tvoří Dohodu mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o změně a doplnění Dohody mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o letecké dopravě podepsané v Praze dne 10. září 1996, která vstoupí v platnost datem této odpovědní nóty. Využívám této příležitosti, abych znovu ujistil Vaši Excelenci svou hlubokou úctou. Jan Kavan Jeho Excelence pan Craig Roberts Stapleton velvyslanec Spojených států amerických Praha 1) Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o letecké dopravě, podepsaná v Praze dne 10. září 1996, byla vyhlášena pod č. 204/1999 Sb.
Sdělení Národního bezpečnostního úřadu č. 91/2008 Sb.	Sdělení Národního bezpečnostního úřadu č. 91/2008 Sb. Sdělení Národního bezpečnostního úřadu o vyhlášení převodních tabulek stupňů utajení podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána Vyhlášeno 12. 3. 2008, částka 27/2008 * Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o opatřeních k ochraně utajovaných vojenských informací podepsaná dne 19. září 1995 * Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Lotyšské republiky o vzájemné ochraně utajovaných skutečností * Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Litevské republiky o vzájemné ochraně utajovaných skutečností * Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o vzájemné ochraně utajovaných skutečností * Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o vzájemné ochraně utajovaných skutečností * Bezpečnostní dohoda o vzájemné ochraně utajovaných skutečností mezi vládou České republiky a vládou Estonské republiky * Bezpečnostní dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o ochraně utajovaných skutečností z oblasti obrany, předávaných mezi oběma státy * Dohoda mezi vládou České republiky a Kabinetem ministrů Ukrajiny o ochraně utajovaných skutečností * Bezpečnostní dohoda mezi vládou České republiky a vládou Italské republiky o vzájemné ochraně utajovaných skutečností * Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Francouzské republiky o vzájemném předávání a ochraně utajovaných skutečností * Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o vzájemné ochraně utajovaných skutečností * Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o vzájemné ochraně utajovaných skutečností 91 SDĚLENÍ Národního bezpečnostního úřadu ze dne 3. března 2008 o vyhlášení převodních tabulek stupňů utajení podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána Národní bezpečnostní úřad podle § 23 odst. 4 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje následující převodní tabulky stupňů utajení podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána: Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o opatřeních k ochraně utajovaných vojenských informací podepsaná dne 19. září 1995 Utajovaná vojenská informace České republiky je označována stupni utajení „VYHRAZENÉ“, „DŮVĚRNÉ“, „TAJNÉ“ nebo „PŘÍSNĚ TAJNÉ“. Utajovaná vojenská informace Spojených států amerických je označována stupni utajení „CONFIDENTIAL“, „SECRET“ nebo „TOP SECRET“. Označí-li Česká republika utajované vojenské informace stupněm utajení „VYHRAZENÉ“, budou tyto informace označeny Spojenými státy americkými stupněm utajení „CONFIDENTIAL“, „DŮVĚRNÉ“, budou tyto informace označeny Spojenými státy americkými stupněm utajení „CONFIDENTIAL“, „TAJNÉ“, budou tyto informace označeny Spojenými státy americkými stupněm utajení „SECRET“, „PŘÍSNĚ TAJNÉ“, budou tyto informace označeny Spojenými státy americkými stupněm utajení „TOP SECRET“. Označí-li Spojené státy americké utajované vojenské informace stupněm utajení „CONFIDENTIAL“, budou tyto informace označeny Českou republikou stupněm utajení „DŮVĚRNÉ“, „SECRET“, budou tyto informace označeny Českou republikou stupněm utajení „TAJNÉ“, „TOP SECRET“, budou tyto informace označeny Českou republikou stupněm utajení „PŘÍSNĚ TAJNÉ“. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Lotyšské republiky o vzájemné ochraně utajovaných skutečností V České republice jsou utajované skutečnosti označovány jako VYHRAZENÉ, DŮVĚRNÉ, TAJNÉ, PŘÍSNĚ TAJNÉ. V Lotyšské republice jsou utajované skutečnosti označovány jako KONFIDENCIALI, SLEPENI a SEVIŠKI SLEPENI. Česká republika bude chránit: lotyšské utajované skutečnosti KONFIDENCIALI jako české utajované skutečnosti DŮVĚRNÉ, lotyšské utajované skutečnosti SLEPENI jako české utajované skutečnosti TAJNÉ, lotyšské utajované skutečnosti SEVIŠKI SLEPENI jako české utajované skutečnosti PŘÍSNĚ TAJNÉ. Lotyšská republika bude chránit: české utajované skutečnosti VYHRAZENÉ a DŮVĚRNÉ jako lotyšské utajované skutečnosti KONFIDENCIALI, české utajované skutečnosti TAJNÉ jako lotyšské utajované skutečnosti SLEPENI, české utajované skutečnosti PŘÍSNĚ TAJNÉ jako lotyšské utajované skutečnosti SEVIŠKI SLEPENI. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Litevské republiky o vzájemné ochraně utajovaných skutečností Česká republika \| Litevská republika ---\|--- PŘÍSNĚ TAJNÉ \| VISIŠKAI SLAPTAI TAJNÉ \| SLAPTAI DŮVĚRNÉ \| KONFIDENCIALIAI VYHRAZENÉ \| RIBOTO NAUDOJIMO Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o vzájemné ochraně utajovaných skutečností Česká republika \| Spolková republika Německo ---\|--- PŘÍSNĚ TAJNÉ \| STRENG GEHEIM TAJNÉ \| GEHEIM DŮVĚRNÉ \| VS-VERTRAULICH VYHRAZENÉ \| VS-NUR FUR DEN DIENSTGEBRAUCH Ve specifických případech budou na žádost české strany utajované skutečnosti se stupněm utajení VYHRAZENÉ na německé straně chráněny jako utajované skutečnosti se stupněm utajení VS-VERTRAULICH. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o vzájemné ochraně utajovaných skutečností V České republice \| V Ruské federaci ---\|--- “PŘÍSNĚ TAJNÉ“ \| “SOVERŠENNO SEKRETNO“) “TAJNÉ“, „DŮVĚRNÉ“ \| “SEKRETNO“) “VYHRAZENÉ“ \| “DLJA SLUŽEBNOGO POĹZOVANIJA“) Utajované skutečnosti se stupněm utajení “SEKRETNO“) předané ruskou stranou budou českou stranou označeny stupněm utajení “TAJNÉ“. Utajované skutečnosti se stupni utajení “TAJNÉ“ a “DŮVĚRNÉ“ předané českou stranou budou ruskou stranou označeny stupněm utajení “SEKRETNO“). ) v originále uvedeno v azbuce Bezpečnostní dohoda o vzájemné ochraně utajovaných skutečností mezi vládou České republiky a vládou Estonské republiky Česká republika \| Estonská republika \| anglický ekvivalent ---\|---\|--- PŘÍSNĚ TAJNÉ \| TÄIESTI SALAJANE \| TOP SECRET TAJNÉ \| SALAJANE \| SECRET DŮVĚRNÉ \| KONFIDENTSIAALNE \| CONFIDENTIAL VYHRAZENÉ \| PIIRATUD \| RESTRICTED Bezpečnostní dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o ochraně utajovaných skutečností z oblasti obrany, předávaných mezi oběma státy v České republice \| ve Spojeném království ---\|--- TAJNÉ \| UK SECRET DŮVĚRNÉ \| UK CONFIDENTIAL VYHRAZENÉ \| UK RESTRICTED Obecným pravidlem bude, že výše uvedené stupně utajení budou považovány za ekvivalentní. V souladu s tím bude utajovaná skutečnost UK CONFIDENTIAL předaná České republice přenášena, uchovávána, umisťována a bude s ní nakládáno způsobem, který jí poskytne stejnou ochranu, jaká se poskytuje utajované skutečnosti České republiky stupně DŮVĚRNÉ. Výjimečně může jedna z vlád požádat druhou o poskytnutí ochrany na vyšším stupni utajení, než vyžaduje vyznačená klasifikace, nikoli však na nižším. Dohoda mezi vládou České republiky a Kabinetem ministrů Ukrajiny o ochraně utajovaných skutečností Česká republika \| Ukrajina \| anglický ekvivalent ---\|---\|--- PŘÍSNĚ TAJNÉ \| OSOBLIVOJ VAŽLIVOSTI \| TOP SECRET TAJNÉ \| CILKOM TAĚMNO \| SECRET DŮVĚRNÉ \| TAĚMNO \| CONFIDENTIAL VYHRAZENÉ \| DLJ SLUŽBOVOGO KORISTUVANNJ \| RESTRICTED Bezpečnostní dohoda mezi vládou České republiky a vládou Italské republiky o vzájemné ochraně utajovaných skutečností Česká republika \| Italská republika ---\|--- PŘÍSNĚ TAJNÉ \| SEGRETISSIMO TAJNÉ \| SEGRETO DŮVĚRNÉ \| RISERVATISSIMO VYHRAZENÉ \| RISERVATO Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Francouzské republiky o vzájemném předávání a ochraně utajovaných skutečností Česká republika \| Francouzská republika ---\|--- PŘÍSNĚ TAJNÉ \| TRES SECRET DEFENSE TAJNÉ \| SECRET DEFENSE DŮVĚRNÉ \| CONFIDENTIEL DEFENSE VYHRAZENÉ \| viz odst. 2 níže Česká strana zajistí ochranu a nakládání s neutajovanými skutečnostmi s označením ochrany DIFFUSION RESTREINTE či ekvivalentním předanými francouzskou stranou podle svých platných vnitrostátních právních předpisů týkajících se skutečností nesoucích označení VYHRAZENÉ. Francouzská strana předá české straně veškeré případné informace, jež jsou nezbytné k provádění tohoto ustanovení. Francouzská strana zajistí ochranu a nakládání s utajovanými skutečnostmi předanými českou stranou a nesoucími označení VYHRAZENÉ podle platných vnitrostátních právních předpisů týkajících se neutajovaných skutečností chráněných jako DIFFUSION RESTREINTE. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o vzájemné ochraně utajovaných skutečností Česká republika \| Polská republika ---\|--- PŘÍSNĚ TAJNÉ \| SCISLE TAJNE TAJNÉ \| TAJNE DŮVĚRNÉ \| POUFNE VYHRAZENÉ \| ZASTRZEZONE Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o vzájemné ochraně utajovaných skutečností Česká republika \| Slovenská republika ---\|--- Přísně tajné \| Prísne tajné Tajné \| Tajné Důvěrné \| Dôverné Vyhrazené \| Vyhradené Ředitel: Ing. Navrátil v. r.
Nález Ústavního soudu č. 90/2008 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 90/2008 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 29. ledna 2008 ve věci návrhu na zrušení § 400 odst. 1 a § 398 odst. 6 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 12. 3. 2008, částka 27/2008 * Odůvodnění * I. - Vymezení věci a rekapitulace návrhu * II. - Rekapitulace podstatných částí vyjádření účastníků řízení * III. - Podmínky aktivní legitimace navrhovatele * IV. - Ústavní konformita legislativního procesu * V. - Dikce napadeného ustanovení trestního řádu * VI. - Obsahový soulad napadených ustanovení s ústavním pořádkem 90 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl dne 29. ledna 2008 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Františka Duchoně, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jiřího Muchy, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného a Elišky Wagnerové o návrhu II. senátu Ústavního soudu na zrušení § 400 odst. 1 a § 398 odst. 6 trestního řádu za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení takto: 1. Ustanovení § 398 odst. 6 věty prvé a § 400 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, se ruší dnem 31. prosince 2008. 2. Návrh na zrušení § 398 odst. 6 věty druhé zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, se zamítá. Odůvodnění I. Vymezení věci a rekapitulace návrhu 1. Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 29. prosince 2005 se S. H. (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. Nt 449/2004 ze dne 9. září 2005, kterým nebyla přijata jeho nabídka peněžité záruky ve výši 100 000 Kč, nebyla přijata nabídka jeho písemného slibu a byla zamítnuta jeho žádost o propuštění z vazby na svobodu, a usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 1 To 43/2005 ze dne 4. listopadu 2005, kterým byla jeho stížnost zamítnuta. Tvrdí, že jimi byla porušena jeho základní práva podle čl. 8 odst. 2 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). 2. Z připojeného spisu Městského soudu v Praze sp. zn. Nt 449/2004 Ústavní soudÚstavní soud zjistil, že Úřední soud v Hofu (Spolková republika Německo) vydal na stěžovatele dne 8. listopadu 2004 pod sp. zn. 1 Gs 1914/04 příkaz k zatčení. Důvodem bylo obvinění, že měl v devíti případech úplatně napomoci jiným cizincům, aby v rozporu se zákonem přicestovali v období od srpna 2003 do srpna 2004 na území Spolkové republiky Německo, a to ku prospěchu více cizinců a jako člen organizované skupiny, a ve dvou případech se o totéž jednání v téže době měl pokusit. Tím se měl dopustit trestného činutrestného činu podle § 92 odst. 1 číslo 1, číslo 6, § 92a odst. 1 číslo 1, číslo 2, § 92a odst. 3 a § 92b odst. 1 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo a podle § 22, § 23, § 53 trestního zákona Spolkové republiky Německo. Byl u něj shledán útěkový důvod vazby. 3. Na základě tohoto příkazu k zatčení byl stěžovatel od 27. prosince 2004 omezen na svobodě a usnesením předsedkyně senátu Městského soudu v Praze č. j. Nt 449/2004-23 ze dne 29. prosince 2004 byl vzat do předběžné vazby. Usnesením Vrchního soudu v Praze č. j. 1 To 3/2005-97 ze dne 3. února 2005 byla jeho stížnost jako nedůvodná zamítnuta. Přípisem ze dne 14. března 2005 stěžovatel souhlasil se svým vydáním k trestnímu stíhání do Spolkové republiky Německo a tentýž souhlas zopakoval i při svém výslechu konaném u Městského soudu v Praze dne 22. dubna 2005, kdy bylo poté usnesením č. j. Nt 449/2004-217 rozhodnuto o přeměně vazby předběžné na vazbu vydávací. Dne 29. dubna 2005 navrhla státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze, aby ministr spravedlnosti povolil vydání stěžovatele k trestnímu stíhání do Spolkové republiky Německo. 4. Rozhodnutím ministra spravedlnosti č. j. 2352/2004-MO-M/13 ze dne 12. května 2005 bylo jednak povoleno vydání stěžovatele k trestnímu stíhání do Spolkové republiky Německo, a současně byla realizace vydání odložena do doby skončení trestního řízenítrestního řízení, které je proti němu vedeno u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 6 T 93/2003, resp. do doby po skončení případného výkonu trestu odnětí svobody. O tomto rozhodnutí byl městský soud informován přípisem Ministerstva spravedlnosti doručeným dne 17. května 2005. Přípisem doručeným dne 11. srpna 2005 byl Městský soud v Praze informován o tom, že rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 12. května 2005 bylo nahrazeno rozhodnutím ministra spravedlnosti č. j. 2352/2004-MO-M/25 ze dne 5. srpna 2005, přičemž změna spočívala v úpravě spisové značky řízení vedeného u Okresního soudu v Děčíně na sp. zn. 6 T 93/2002. Telefaxem doručeným dne 19. září 2005 byl konečně Městský soud v Praze informován o tom, že rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 5. srpna 2005 bylo nahrazeno rozhodnutím ministra spravedlnosti č. j. 3352/2004-MO-M/31 ze dne 12. září 2005, jímž bylo odložení realizace vydání rozšířeno o dobu do skončení řízení vedeného PoliciíPolicií České republiky, Službou kriminální policiepolicie a vyšetřování, útvarem pro odhalování organizovaného zločinu pod ČTS: ÚOOZ-148/V7-2003-E2, resp. do doby po skončení případného výkonu trestu odnětí svobody. 5. Podáním ze dne 15. června 2005 požádal stěžovatel o propuštění z vydávací vazby a přitom nabídl peněžitou záruku ve výši 100 000 Kč a písemný slib. Usnesením Městského soudu v Praze č. j. Nt 449/2004-264 ze dne 9. září 2005 nebyla přijata nabídka peněžité záruky a nabídka písemného slibu a návrh na propuštění z vydávací vazby byl zamítnut. Usnesením Vrchního soudu v Praze č. j. 1 To 43/2005-282 ze dne 4. listopadu 2005 byla stížnost stěžovatele jako nedůvodná zamítnuta. 6. V ústavní stížnosti stěžovatel poukazuje na to, že v řízení vedeném Okresním soudem v Děčíně pod sp. zn. 6 T 93/2002 dochází k průtahům, že v této věci figuruje třináct spoluobžalovaných, a konečné rozhodnutí lze tedy očekávat spíše v horizontu let. Ohledně nově zahájeného trestního stíhání namítá, že ohledně osmi z devíti vytýkaných skutků je stíhán ve Spolkové republice Německo v řízení, pro něž se nachází ve vydávací vazbě. Obává se proto, že může být na území obou států souběžně odsouzen pro identickou trestnou činnost. Toto trestní stíhání přitom mělo být zahájeno „jen pro jistotu“, kdyby trestní stíhání ve Spolkové republice Německo bylo zmařeno. Zároveň je toho názoru, že od zahájení posledního trestního stíhání pominuly důvody vydávací vazby a paradoxně orgány Spolkové republiky Německo čekají na jeho vydání a orgány činné v trestním řízeníorgány činné v trestním řízení čekají na ukončení trestního stíhání ve Spolkové republice Německo. Stěžovatel se tak již déle než rok nachází ve vazbě, aniž by v jeho řízeních nastal jakýkoliv pokrok. Setrváváním ve vydávací vazbě je mu znemožňována obhajoba v trestním řízenítrestním řízení vedeném proti němu ve Spolkové republice Německo, přestože právě pro možnost jejího efektivního vykonávání souhlasil se svým vydáním. K samotné obavě z útěku uvádí, že se před několika lety oženil s občankou České republiky, se kterou má nyní čtyřletou dceru, o kterou se řádně stará, a nemá v úmyslu Českou republiku opustit. Přitom řízení před Okresním soudem v Děčíně probíhá již několik let, aniž by se pokusil kvůli tomu utéci. 7. Ústavní soudÚstavní soud vyzval účastníky řízení, aby se vyjádřili k ústavní stížnosti. Městský soud v Praze, který se jediný vyjádřil, odkázal na odůvodnění svého rozhodnutí. Má za to, že vzhledem k závažnosti trestní věci, pro kterou Spolková republika Německo o vydání žádá, je nepochybně dána obava z útěku, a tím i ze zmaření vydání. Upozorňuje, že stěžovatel s vydáním souhlasil a práva podat stížnost proti rozhodnutí o přeměně vazby předběžné na vydávací se výslovně vzdal. Pokud stěžovatel neobdržel rozhodnutí ministra spravedlnosti, kterým bylo povoleno vydání, je třeba, aby se obrátil přímo na Ministerstvo spravedlnosti. 8. V replice stěžovatel zdůraznil, že je nyní policejním orgánem stíhán pro identickou činnost, pro kterou se nachází ve vydávací vazbě. V té souvislosti opakovaně bezvýsledně žádal, aby proti němu policejní orgán zahájil trestní stíhání i pro další skutky, pro které je stíhán rovněž ve Spolkové republice Německo. Domnívá se, že vydávací vazba ve skutečnosti nahrazuje vazbu vyšetřovací, pro kterou však není žádný zákonný důvod, neboť vazba trvá již více než šestnáct měsíců. 9. Na výzvu Ústavního souduÚstavního soudu ministr spravedlnosti sdělil, že s ohledem na skutečnost, že realizace vydání byla odložena z důvodu dosud pravomocně neukončeného trestního stíhání, nebylo uvažováno o žádném konkrétním časovém omezení tohoto odložení. Nedomnívá se, že by zákonná úprava byla na újmu základních práv osoby, o jejíž vydání jde, a to zejména s ohledem na skutečnost, že má právo požádat o propuštění z vydávací vazby. K odložení provedení vydání došlo s ohledem na informace o trestních řízeníchtrestních řízeních, která jsou proti stěžovateli vedena v tuzemsku. 10. Na výzvu Ústavního souduÚstavního soudu sdělil Okresní soud v Děčíně, že pod sp. zn. 6 T 93/2002 je proti stěžovateli a dalším osobám vedeno trestní řízenítrestní řízení pro trestné činytrestné činy zločinného spolčení podle § 163a odst. 1 trestního zákona a nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a odst. 1 a 2 písm. b) a c) trestního zákona, spočívající v organizování nedovoleného převedení osob do Spolkové republiky Německo. Stěžovatel byl nepravomocně odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 15. listopadu 2002 pro jeden útok vytýkaného trestného činutrestného činu k trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců, podmíněně odloženému na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců. Stěžovatel byl v této věci ve vazbě od 26. června 2001 do 12. listopadu 2002. O odvolání proti rozsudku doposud nebylo věcně rozhodnuto a prognóza časového průběhu dalšího řízení byla dána tímto soudem do horizontu měsíců s ohledem na to, že se jedná o trestnou činnost spáchanou ve čtyřiceti dílčích skutcích kladenou za vinu celkem patnácti osobám. Ústavní soudÚstavní soud k tomu připomíná, že se nejedná o věcně a časově identické skutky jako ty, pro něž je stíhán ve Spolkové republice Německo. 11. PoliciePolicie České republiky sdělila Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, že ve věci dalšího stíhání stěžovatele byly úkony trestního řízenítrestního řízení ve věci podezření ze spáchání trestného činutrestného činu nedovoleného překročení státní hranice podle § 171a odst. 1 a 2 písm. c) trestního zákona stěžovatelem zahájeny již dne 7. července 2003. Po zahájení trestního stíhání v srpnu 2005 byl stěžovatel vyslechnut a od února 2006 proběhly výslechy pěti osob (z toho na výpovědích dvou z nich je založen zatýkací rozkaz, pro nějž je stěžovatel ve vydávací vazbě), které musely být předvolávány opakovaně. Další úkony prováděny nebyly. 12. II. senát Ústavního souduÚstavního soudu dospěl k závěru, že neexistuje důvod pro odmítnutí ústavní stížnosti podle § 43 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“). Podstatou ústavní stížnosti je nesouhlas stěžovatele s odkladem jeho vydání k trestnímu stíhání, o kterém podle § 400 odst. 1 trestního řádu rozhodl ministr spravedlnosti. Ministr spravedlnosti je formálně součástí moci výkonné, tedy zcela vně moci soudní, aniž by v jeho pozici bylo možné shledat nezbytné materiální podmínky soudního orgánu. Obecné soudy přitom podle tohoto a navazujících ustanovení trestního řádu nezkoumají oprávněnost trvání omezení osobní svobody vydávací vazbou z jiných důvodů, než je existence důvodu vydání. V neposlední řadě není v podústavním právu obecně u vydávací vazby, tedy ani v případě odložení vydání, stanovena maximální možná délka trvání této vazby, jako je tomu v případě vazby podle § 67 a násl. trestního řádu. II. senát Ústavního souduÚstavního soudu proto dospěl k závěru, že ustanovení § 400 odst. 1 trestního řádu evidentně stojí v rozporu s čl. 8 odst. 1 a 5 Listiny, resp. čl. 5 odst. 1 písm. c) a odst. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“). 13. Následně dospěl II. senát k závěru, že zákonné meze soudního přezkumu ve zkráceném vydávacím řízení k žádosti o propuštění z vazby na svobodu, které vylučují mimo jiné i přezkum všech rozhodnutí navazujících na rozhodnutí o vzetí do vazby podle § 398 odst. 5 trestního řádu, tedy včetně rozhodnutí o odkladu vydání podle § 400 odst. 1 trestního řádu, jsou výslovně zakotveny v § 398 odst. 6 trestního řádu. Proto rozšířil návrh i o návrh na zrušení § 398 odst. 6 trestního řádu. II. Rekapitulace podstatných částí vyjádření účastníků řízení 14. Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu po rekapitulaci zákonodárného procesu uvedl, že základním pramenem extradičního řízení je Evropská úmluva o vydávání sjednaná 13. prosince 1957 (č. 549/1992 Sb.). Ta v čl. 19 odst. 1 stanoví možnost dožádané strany odložit předání vyžádané osoby, aby ji mohla trestně stíhat nebo na ní vykonat trest za jiný trestný čintrestný čin, než pro který je žádáno vydání. Předkladatel návrhu zákona č. 539/2004 Sb. provádějícího toto ustanovení odůvodnil návrh nového ustanovení potřebami praxe s tím, že by odklad neměl znemožnit cizím orgánům ukončit jejich trestní řízení v přiměřené době. Účelem předmětného ustanovení je nalézt rovnováhu mezi plněním mezinárodních závazků na straně jedné a požadavkem na objasnění trestné činnosti a spravedlivém potrestání pachatelů těchto činů spáchaných na území České republiky na straně druhé. Zákonodárný sbor jednal v přesvědčení, že přijatý zákon je v souladu s s ústavním pořádkem a právním řádem České republiky. Závěrem nechal na Ústavním souduÚstavním soudu, aby posoudil ústavnost zákona. 15. Předseda Senátu uvedl, že nová úprava extradičního řízení byla koncipována jako téměř úplná recepce závazků České republiky z mezinárodních smluv a z právních aktů Evropské unie v dané oblasti. Předchozí právní úprava se v zásadě nelišila, avšak obešla se bez výslovného popisu odkladu vydání a možnosti dočasného předání, které byly obsaženy pouze v čl. 19 Evropské úmluvy o vydávání. Tato smluvní pravidla byla přímo prováděna, i když nebyla zákonem explicitně stanovena působnost státních orgánů k rozhodování. Městský soud v Praze v té době judikoval, že oprávnění k odložení předání vyžádané osoby je v pravomoci ministra spravedlnosti (sp. zn. 1 Nt 120/92 in Sb.NS 96, 2: 85). Proto při projednávání novely byla akcentována problematika zcela nových „evropských“ právních nástrojů a univerzální úprava byla vnímána jako pouhá legislativní redakce dosavadní úpravy, která je svým dlouhodobým užíváním prověřena co do funkčnosti i ústavní konformity. 16. Uvedl, že ač to zákon nevyžaduje, lze předpokládat, že k odkladu vydání dochází po posouzení a na návrh příslušných orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení, které jsou na rozdíl od ministra spravedlnosti schopny navrhnout a posoudit účelnost odložení. S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu a Evropského soudu pro lidská práva nepovažuje rozhodnutí ministra spravedlnosti o odložení vydání za rozhodnutí o zbavení svobody, které by představovalo odnětí věci soudu bez jeho vědomí. 17. Konstatoval, že důvodem vydávací vazby je nepochybně zabezpečit vydání samo, a proto soud není při vzetí do této vazby podle § 397 odst. 3 vázán zákonnými vazebními důvody. K vydání má totiž dojít co nejrychleji, a proto absentuje i limit maximálního trvání této vazby. Přitom pokud odklad vydání není podložen argumentem, že ukončení tuzemského trestního řízenítrestního řízení je finalizací v zásadě skončené věci, pak se takový odklad jeví být ve zřejmém rozporu se smyslem mezinárodního závazku k extradici. Proto důvodová zpráva k § 400 odst. 1 trestního řádu uvedla, že by mělo jít o případy, kdy dobu na ukončení tuzemského trestního řízení lze odhadnout velmi přesně, a to spíše v řádu týdnů než měsíců. I zde platí, že takovému trestnímu stíhání musí být dána přednost před stíháním osob, které jsou na svobodě, jak dovodil Evropský soud pro lidská práva ve věci Wemhoff proti Německu (rozsudek č. 2122/64 ze dne 27. června 1968). Proto se klade otázka, zda se v problematických případech odkladu vydání do ciziny spíše nejedná o vady zákonnosti postupu než o rozpor právní úpravy s ústavním pořádkem. Hypoteticky lze uvažovat o tom, že rozhodnutí ministra spravedlnosti je přezkoumatelné v režimu správního soudnictví. 18. Dodal, že vydávací vazba není vazbou absolutní, ale podléhá standardním procesním garancím, a i pro ni je v souladu s Úmluvou vyžadována kontrola trvající legálnosti zbavení svobody (rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Weeks proti Spojenému království č. 9787/82 ze dne 2. března 1987). Je tedy podle § 396 odst. 6 trestního řádu možné i po odložení vydání do ciziny uplatňovat periodické žádosti o propuštění a navrhovat nahrazení vazby podle § 73 nebo § 73a trestního řádu. Ze schématu Huga Grotia aut dedere aut punire přitom nelze uspokojivě dovodit absolutní zbavení svobody osoby, o jejíž vydání jde, a to bez alternativy jiného způsobu zajištění nebo alternativy očekávání vydání na svobodě (nejspíše v případech odložení vydání z důvodu dokončení tuzemského trestního stíhání), i když alternativa pobytu vyžadovaných osob na svobodě nebude příliš častou. 19. Závěrem uvedl, že Senát Parlamentu projednal předmětný návrh novely ve většinovém přesvědčení, že je v souladu ústavním pořádkem a mezinárodními závazky. Ponechal na Ústavním souduÚstavním soudu posouzení ústavnosti napadeného ustanovení. 20. Po rozšíření návrhu předseda Poslanecké sněmovny opětovně poukázal na legislativní proces, který vyústil v přijetí zákona č. 539/2004 Sb., s tím, že institut zkráceného vydávacího řízení byl zaveden již zákonem č. 150/1997 Sb., a následná úprava § 398 odst. 6 trestního řádu byla brána jako zpřesnění, s ohledem na dosavadní problémy spojené s určováním příslušnosti soudu rozhodujícího o žádostech a stížnostech osoby ve vydávací vazbě. Poukázal přitom na rozhodnutí sp. zn. III. ÚS 534/06 ze dne 3. ledna 2007 (http://nalus.usoud.cz) a sp. zn. III. ÚS 383/04 (U 52/35 SbNU 615), s tím, že obligatornost vydávací vazby je projevem vůle státu dodržovat mezinárodní závazky. Poukázal rovněž na zákonné podmínky institutu zkráceného vydávacího řízení a uzavřel, že zákonodárný sbor jednal v přesvědčení o souladu přijatého zákona s ústavním pořádkem. 21. Předseda Senátu po rozšíření návrhu poukázal na své vyjádření k původní části návrhu s tím, že jeho poznámky jsou přiměřeně použitelné i nadále. Ve vztahu k vývodům na této poznámkové úrovni nově připustil, že zabezpečení soudního přezkumu trvání vydávací vazby prostřednictvím více méně kompetenčního ustanovení § 73b odst. 3 trestního řádu (viz normativní odkaz v § 398 odst. 6 trestního řádu) vzbuzuje pochybnosti o možnosti vyhovět navrhovatelem namítaným ústavním požadavkům. Uzavřel, že Senát projednal návrh zákona obsahující kritizované ustanovení v mezích a způsobem stanoveným Ústavou ve většinovém přesvědčení, že je v souladu s ústavním pořádkem a mezinárodními závazky. III. Podmínky aktivní legitimace navrhovatele 22. Návrh byl podán v rámci posuzování ústavní stížnosti II. senátem Ústavního souduÚstavního soudu, který došel závěru, že § 400 odst. 1 trestního řádu ve spojení s § 398 odst. 6 trestního řádu, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, je v rozporu s čl. 8 odst. 1 a 5 Listiny, resp. čl. 5 odst. 1 písm. c) a odst. 3 Úmluvy. Jedná se tedy o návrh podaný v souladu s § 64 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu. Jsou proto splněny podmínky aktivní legitimace. IV. Ústavní konformita legislativního procesu 23. Ústavní soudÚstavní soud je v souladu s § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu v řízení o kontrole norem nejprve povinen posoudit, zda napadené zákonné ustanovení bylo přijato a vydáno v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Legislativní proces přijetí zákona č. 539/2004 Sb., kterým byl do trestního řádu doplněn § 400 odst. 1 a § 398 odst. 6 byl však Ústavním soudemÚstavním soudem shledán ústavně konformním již v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 66/04 ze dne 3. května 2006 – vyhlášen pod č. 434/2006 Sb.). Na tomto závěru Ústavní soud nemá důvod nic měnit ani v nyní posuzovaném případě. V. Dikce napadeného ustanovení trestního řádu 24. Ustanovení § 398 odst. 6 trestního řádu zní: „Na řízení o žádosti osoby o propuštění z vazby se přiměřeně použijí ustanovení § 72 odst. 2 a § 73b odst. 3. Pro rozhodování o žádostech obviněného o propuštění z vazby je příslušný soud, který rozhodl o vydávací vazbě podle odstavce 5.“. Ustanovení § 400 odst. 1 trestního řádu zní: „Jestliže je přítomnost osoby, o jejíž vydání jde, nezbytná v České republice pro účely ukončení trestního stíhání anebo výkonu trestu odnětí svobody v souvislosti s jiným trestným činemtrestným činem, než který je předmětem žádosti o její vydání do cizího státu, ministr spravedlnosti po rozhodnutí o povolení vydání může odložit vydání této osoby do dožadujícího státu.“. VI. Obsahový soulad napadených ustanovení s ústavním pořádkem 25. Právu na osobní svobodu náleží v katalogu základních práv a svobod přední místo. To je dáno mimo jiné tím, že v případě jeho porušení může mít reparační a satisfakční funkce právní odpovědnosti vždy pouze omezený účinek. Z toho důvodu již na úrovni ústavního pořádku existuje výslovné omezení možnosti do tohoto práva zasáhnout, které je dále rozvedeno díky principům, které nalezla jurisprudence ve spojení s teorií. Omezení či dokonce zbavení osobní svobody je možné jen z důvodů a způsobem, který je zákonem stanoven (čl. 8 Listiny), přičemž aplikace příslušných zákonných ustanovení zejména musí být zdrženlivá a nastupovat jen pokud jejich legitimního účelu nelze dosáhnout jinak (viz např. Klíma, K. a kol.: Komentář k Ústavě a Listině. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005. str. 652). Na tom nic nemění skutečnost, že úprava podústavního práva má relativně široké pole působnosti při konkretizaci důvodů a způsobů, jakými lze do tohoto ústavně zaručeného práva zasáhnout (viz např. Pavlíček. V. a kol.: Ústava a ústavní řád České republiky. 2. díl: Práva a svobody. Praha: Linde Praha, 1995. str. 83). Mezi základní principy omezení osobní svobody vazbou (které musí podústavní právo reflektovat) patří nezbytnost uvalení vazby a držení v ní jen pro určitý legitimní účel, proporcionalita mezi osobní svobodou jednotlivce a zájmem společnosti na omezení této svobody, nezbytnost omezení osobní svobody pro absenci jiného prostředku k dosažení totožného cíle, vyvažování přínosů omezení osobní svobody s ohledem na z toho vyplývající ztráty, a konečně výhradní pravomoc soudu rozhodovat. Lze tedy uzavřít, že možnost zasáhnout do práva na osobní svobodu daná na úrovni ústavního pořádku má povahu výjimek z pravidla, podle něhož do této svobody není přípustné zasahovat. Výjimky je pak vždy nutné vykládat výhradně restriktivním způsobem. 26. Podstatou extradice je akt justiční spolupráce, jejímž cílem je odevzdání osoby státem, na jehož území se nachází, tedy státem o vydání osoby dožádaným, státu vydání vyžadujícímu, tedy státu, který je příslušný k trestnímu stíhání, neboli na jehož území byla tato osoba obviněna pro trestný čintrestný čin (srov. Růžička, M. Zezulová, J.: Zadržení a vazba v českém trestním procesu. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004. str. 598). Justiční spolupráce je v posuzovaném případě opřena o Evropskou úmluvu o vydávání, kterou je Česká republika vázána (čl. 1 odst. 2 Ústavy České republiky). V souladu s tuzemskou právní tradicí je výkon státní suverenity při extradičním řízení na úrovni podústavního práva rozdělen mezi soud a ministra spravedlnosti, jde tedy o princip sdílené pravomoci. Soud rozhoduje o tom, zda existuje nějaká právní překážka extradice (srov. Jelínek, J. a kol.: Trestní právo procesní. 4. aktualizované vydání. Praha: Eurolex Bohemia, 2005. str. 712; usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. Tcnu 17/95 in Sb.NS 1996, 5: 151). Následné rozhodnutí ministra spravedlnosti o povolení či nepovolení vydání (§ 399 trestního řádu) představuje politický rozměr projevu státní suverenity v extradičním řízení (srov. Madar, Z. a kol.: Slovník českého práva. 3. rozšířené a podstatně přepracované vydání. II. díl. Linde Praha, 2002. str. 1510). Důsledkem rozhodnutí ministra spravedlnosti může být „jen“ bezodkladné vydání dožádané osoby dožadujícímu státu nebo její propuštění z vazby na svobodu (§ 399 odst. 5 trestního řádu). V této souvislosti je možné zmínit, že speciální právní úprava extradičního řízení na základě evropského zatýkacího rozkazuevropského zatýkacího rozkazu (§ 411 a následující trestního řádu) princip sdílené pravomoci soudu a ministra spravedlnosti opustila, a to ve prospěch výlučné pravomoci soudu. 27. V rámci řízení o extradici po rozhodnutí o přípustnosti vydání (§ 397 trestního řádu) nebo po kvalifikovaném souhlasu osoby, o niž se jedná (§ 398 trestního řádu), musí být tato osoba vzata do vydávací vazby. Jejím účelem je zajištění přítomnosti této osoby pro další postup ve vydávacím řízení, resp. pro realizaci vydání (srov. in Šámal, P. a kol.: Trestní řád. Komentář. II. díl. 5. vydání. Praha: C. H. Beck 2005. str. 2564-5), coby jiné formy předvedení před příslušný soudní orgán dožadujícího státu pro důvodné podezření ze spáchání trestného činutrestného činu [čl. 5 odst. 1 písm. c) Úmluvy]. Z pohledu znění podústavního práva i podle teorie, která se k němu vztahuje, se tedy jedná o vazbu obligatorní, jíž se realizují mezinárodní závazky státu, dané multilaterálně zejména podle čl. 1 Evropské úmluvy o vydávání (srov. též Jelínek, J. a kol.: Trestní zákon a trestní řád s poznámkami a judikaturou a předpisy souvisící v úplném znění. 24. aktualizované vydání podle stavu k 1. 10. 2006. Linde Praha: 2006. str. 848). Rozhodovací činnost obecných soudů přitom v daném kontextu logicky nepočítá s tím, že by bylo možné vydávací vazbu nahradit jiným opatřením (usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 1 To 41/95, in Sb.NS 1996, 5: 158). I z důvodové zprávy k návrhu zákona č. 539/2004 Sb. vyplývá, že na rozdíl od vydávací vazby lze (jen) předběžnou vazbu (podle § 396 trestního řádu) nahradit zárukou ve smyslu § 73 a 73a trestního řádu (str. 59). 28. Úprava podústavního práva v případě omezování osobní svobody vazbou v rámci vydávacího řízení není dokonalá. Není upraveno řešení konkurence předběžné vydávací vazby, tj. vazby před rozhodnutím soudu o přípustnosti vydání, a vydávací vazby, tj. vazby po rozhodnutí soudu o přípustnosti vydání na jedné straně, a na straně druhé jiných omezení osobní svobody dotčených osob, tj. vazby v rámci trestního řízenítrestního řízení vedeného v tuzemsku, výkonu trestu odnětí svobody či vyhošťovací vazby, jakož i vydávací vazby k jiné žádosti o vydání, resp. předávací vazby na základě evropského zatýkacího rozkazuevropského zatýkacího rozkazu (srov. Šámal, P. a kol.: Trestní řád. Komentář. II. díl. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2005. str. 2564, bod 6). Další osud omezení osobní svobody vazbou se váže na řízení, v němž byla vazba uvalena (srov. Jelínek, J., Sovák, Z.: Trestní zákon a trestní řád s poznámkami a judikaturou, zákon o soudnictví ve věcech mládeže s poznámkami a předpisy souvisící. 20. aktualizované vydání podle stavu k 1. 1. 2004. Linde Praha, str. 53; resp. Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6. doplněné a přepracované vydání. Praha: C. H. Beck, 2004. str. 336 bod 2; a tam uvedená judikatura obecných soudů). Není tedy vyřešeno započítání doby odložení vydávací vazby pro trestní stíhání v tuzemsku, což má praktický důsledek zejména v situaci, kdy k vydání do ciziny (a odsouzení v cizině) nakonec nedojde například pro zpětvzetí žádosti o vydání odůvodněné následným tuzemským trestním stíháním pro totožný skutek. Na úrovni podústavního práva není konečně ani řešena nepřekročitelná časová hranice vydávací vazby, jako je tomu v případě „vyšetřovací“ vazby podle § 71 odst. 8 trestního řádu. 29. Podobnou nedokonalost lze spatřovat i v (ne)definování toho, co je právním a co politickým aspektem v extradičním řízení, resp. se sladěním právního řešení kompetenčních hranic s ústavním pořádkem. Přitom právě toto rozdělení má význam pro rozsah kompetencí soudu a ministra spravedlnosti na straně jedné, a ústavně oprávněným omezením osobní svobody vydávací vazbou na straně druhé. V posuzované věci jde o vymezení kompetencí pro odklad vydání. Jde jinými slovy o to, zda okolnost, že je proti osobě, o jejíž vydání jde, vedeno v tuzemsku (jiné) trestní stíhání, je překážkou vydání, která je rázu ryze právního či politického. 30. Ohledně kompetence ministra spravedlnosti v extradičním řízení je v této souvislosti třeba zdůraznit, že ministr spravedlnosti je orgánem moci výkonné, který nesplňuje ani kritéria soudu v materiálním smyslu (srov. rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ve věci Bouamar proti Belgii č. 9106/80 ze dne 29. února 1988, ve věci Lauko proti Slovenské republice č. 26138/95 ze dne 2. září 1998 aj.). V rámci úpravy podústavního práva neexistuje možnost přezkumu jakéhokoliv rozhodnutí ministra spravedlnosti v trestním řízenítrestním řízení ze strany soudů (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Tz 117/2005 ze dne 22. srpna 2005). Z povahy věci podporované i zněním § 4 soudního řádu správního je rovněž vyloučeno, aby rozhodnutí ministra spravedlnosti v trestním řízenítrestním řízení mohlo být předmětem přezkumu správního soudu. Tento deficit není vůbec problematický, pokud ministr spravedlnosti vydává rozhodnutí politické povahy, která nejsou způsobilá zasáhnout do práv jiných. V řízení o extradici není tedy vůbec problematické rozhodnutí o povolení vydání, jehož důsledkem je vydání v souladu s rozhodnutím soudu, stejně jako rozhodnutí o nepovolení vydání, jehož důsledkem je propuštění z vydávací vazby na svobodu. Uvedený deficit je však ústavněprávně nepřípustný v situaci, kdy má ministr spravedlnosti (spolu)rozhodovat o právech, a tím spíše o základních právech a svobodách (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Albert a Le Compte č. 7299/75 a č. 7496/76 ze dne 10. února 1983 aj.), a to i kdyby rozhodoval o faktickém prodloužení vydávací vazby tak, aby neznemožnil cizím orgánům ukončit jejich trestní řízenítrestní řízení v přiměřené době, tj. v souladu s důvodovou zprávou (str. 60). 31. Z čl. 8 odst. 5 Listiny (čl. 5 odst. 4 Úmluvy) vyplývá nejen výhradní pravomoc soudu rozhodovat o omezení osobní svobody, ale rovněž i o jeho trvání. Výlučně soud je tedy oprávněn rozhodovat nejen o nezbytnosti uvalení vazby pro určitý legitimní účel, ale i o důvodnosti jejího trvání. Na vydávací vazbu se přitom vztahují naprosto stejná kritéria, jako na jakékoliv jiné omezení osobní svobody, jak bylo uvedeno výše. I vydávací vazba musí být tedy vždy pod efektivní kontrolou nezávislého soudu (srov. sp. zn. Pl. ÚS 29/98, N 83/14 SbNU 195; 138/1999 Sb.). Tato kontrola je v případě vydávací vazby na úrovni podústavního práva obecně diskutabilní. 32. Ustanovení § 398 odst. 6 věty prvé trestního řádu, upravující žádost o propuštění z vazby, totiž nelze považovat za prostředek efektivní soudní kontroly, neboť výslovně omezuje přezkum na okolnost, zda nepominul důvod vazby, nebo zda je zřejmé, že vzhledem k osobě obviněného a k okolnostem případu trestní stíhání nepovede k uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody, a vazebně stíhaný nemařil stíhání (§ 72 odst. 2 trestního řádu), resp. dává možnost nahradit vazbu zárukou, slibem, dohledem probačního úředníka nebo peněžitou zárukou (§ 73b odst. 3 trestního řádu). Dlužno dodat, že posledně uvedené jde proti principu obligatornosti vydávací vazby, jak byl popsán výše. Stejně tak úvaha o tom, zda osobě ve vydávací vazbě hrozí podmíněný či nepodmíněný trest odnětí svobody, je prakticky nemožná, protože závisí na výkonu justice v zahraničí, a nikoliv v tuzemsku. Proto jediným kritériem výslovně vyplývajícím ze zákona, které je soud oprávněn k žádosti o propuštění z vazby výslovně zkoumat, je existence důvodu pro vydání. K obdobnému závěru ostatně dospěla i doktrína (Šámal, P. a kol.: Trestní řád. Komentář. II. díl. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2005. str. 2561 - bod 12), což je alarmující s ohledem na absenci zákonného vymezení maximální doby jejího trvání, jak bylo uvedeno výše. Tato právní úprava přitom zcela zapadá do koncepce, podle níž je role soudu omezena na přezkum formálních náležitostí žádosti o vydání, resp. jejího dalšího trvání, a přezkum existence právních překážek vydání taxativně vymezených v § 393 trestního řádu s tím, že o všech ostatních otázkách fakticky rozhoduje ministr spravedlnosti. Takovéto omezení soudní moci na úkor moci výkonné nelze považovat za nezbytné a není ani vhodné právě s ohledem na princip dělby moci a z ní plynoucí výhradní pravomoc soudu rozhodovat o omezení osobní svobody jednotlivce. Jinak řečeno není možné, aby byly kladeny vysoké nároky na rozhodnutí o přípustnosti vydání (srov. nález sp. zn. III. ÚS 534/06), a nikoliv již na rozhodnutí, která na ně navazují. 33. Z textu ustanovení § 400 odst. 1 trestního řádu je zřejmé, že při konkurenci trestního stíhání, pro které má být extradice provedena, s trestním stíháním pro jiný trestný čintrestný čin, než který je předmětem žádosti o vydání, resp. s výkonem trestu odnětí svobody v tuzemsku, je v pravomoci ministra spravedlnosti (a nikoliv soudu) rozhodnout o tom, který z uvedených procesů má přednost. Tato právní úprava navazuje na Evropskou úmluvu o vydávání a má racionální jádro v tom, že dožádanému státu nemůže být v důsledku žádosti o vydání komplikován nebo dokonce znemožněn výkon vlastní trestní justice. 34. Na úrovni podústavního práva přitom není upraveno, zda a kdo by měl k takovému rozhodnutí ministra spravedlnosti dát podnět, a je tedy formálně přípustné, aby ministr rozhodl i bez jakéhokoliv podnětu, jak se to zřejmě stalo i v případě, který byl podkladem pro návrh v této věci. Stejně tak není na úrovni podústavního práva upraveno, jakými kritérii by se měl ministr spravedlnosti řídit, a nic takového nevyplývá ani z důvodové zprávy k zákonu č. 539/2004 Sb. Ministrovi spravedlnosti je tedy na úrovni podústavního práva dána libovůle v otázce, zda je pro jiné trestní řízení vedené proti vyžádané osobě v tuzemsku natolik zásadní, aby byla tato osoba i přes žádost o vydání osobně v tuzemsku. Jinými slovy ministr spravedlnosti je o této otázce oprávněn rozhodnout i navzdory všem orgánům činným v trestním řízeníorgánům činným v trestním řízení, které takové trestní řízenítrestní řízení vedou, tedy včetně soudu a státního zastupitelství, které je (na rozdíl od ministra spravedlnosti) ústavně povoláno hájit zájmy státu v trestním řízenítrestním řízení. Je třeba vidět i to, že jak ministr spravedlnosti rozhodující o odkladu vydání, tak i soud rozhodující předtím o přípustnosti vydání, se o konkrétních souvislostech daného vydání může poprvé dozvědět až poté, co je mu věc předložena. Ani ministr spravedlnosti totiž nedisponuje a ani nemůže disponovat detailními informacemi o tom, proti komu se v tuzemsku vede trestní řízenítrestní řízení, kolik jich je a v jakém jsou stadiu. To je dáno mimo jiné i tím, že policejní orgány, které provádějí přípravné řízení trestní, nespadají do jeho resortu. Jedná se tudíž o obdobnou situaci, jako když orgány činné v trestním řízeníorgány činné v trestním řízení podle ustálené praxe zejména pro účely vedení společného řízení ve smyslu § 20 trestního zákona a pro případné uložení úhrnného nebo souhrnného trestu podle § 35 trestního zákona zjišťují, zda proti obviněnému není vedeno jiné trestní stíhání, a to v prvé řadě tím, že se samotného obviněného zeptají. V této souvislosti je možné opětovně poukázat na právní úpravu evropského zatýkacího rozkazuevropského zatýkacího rozkazu, kdy je to podle § 411 odst. 9 trestního řádu výlučně soud, který rozhoduje i o odložení předání do vyžadujícího státu „je-li to nezbytné ke splnění účelu trestního stíhání nebo výkonu trestu odnětí svobody uloženého osobě, která má být předána, za jiný trestný čintrestný čin než ten, který je uveden v evropském zatýkacím rozkazuevropském zatýkacím rozkazu“. 35. Rozhodnutím ministra spravedlnosti o odložení vydání je přitom fakticky derogován, resp. upozaděn účel vydávací vazby ve prospěch důvodu odložení. V jeho důsledku je extradiční řízení fakticky přerušeno do doby skončení určitého jiného nebo jiných trestních stíhání, resp. určitého výkonu trestu odnětí svobody. 36. Protože po dobu odložení vydání nemůže dojít k realizaci vydání, nemůže být ani dán legitimní důvod omezení osobní svobody vydávací vazbou podle § 397 odst. 3 trestního řádu, o kterém bylo rozhodnuto soudem. Vydávací vazba a její délka totiž nemůže být odůvodněna něčím jiným než realizací vydání (srov. například rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci Chahal proti Spojenému království, rozsudek č. 22414/93 ze dne 15. listopadu 1996, ve věci Slivenko proti Lotyšsku č. 48321/99 ze dne 9. října 2003 a ve věci Singh proti České republice č. 60538/00 ze dne 25. ledna 2005). Přestože je tedy odložení vydání legitimním krokem podle čl. 19 odst. 1 Evropské úmluvy o vydávání, odpadá v jeho důsledku důvod omezení osobní svobody vydávací vazbou, jímž je nepochybně provedení extradice, ačkoliv v určité (upozaděné) podobě je důvod k extradici nadále dán. Na úrovni podústavního práva konečně ani není řešeno ukončení či přerušení vydávací vazby z důvodu nařízení výkonu trestu odnětí svobody v tuzemsku, jak bylo uvedeno výše. 37. Při posuzování odložení vydání je také nutné zvážit, že v rámci jiného trestního stíhání v tuzemsku sice může být dána potřeba přítomnosti stíhané osoby, která však nemusí nutně být ve formě omezení této osoby vazbou, resp. že omezení osobní svobody vazbou může být v trestním stíhání v tuzemsku nahrazeno jiným institutem. Pokud je dán důvod, aby pro řádné provedení tohoto jiného trestního stíhání byla stíhaná osoba ve vazbě, je tedy ústavněprávně nezbytné, aby o tom bylo v příslušném řízení rozhodnuto soudem v souladu s § 67 a násl. trestního řádu. Z ústavněprávního pohledu není možné, aby toto rozhodnutí soudu, byť nikoliv prima facie zřejmě, nahrazoval ministr spravedlnosti coby reprezentant moci výkonné, který disponuje omezenými pravomocemi v trestním řízení, nota bene, pokud takové rozhodnutí nepodléhá žádné soudní kontrole. Přitom ten, koho se toto rozhodnutí týká, tedy vydávaná osoba, se o tomto rozhodnutí ani nedozví, a fakticky tedy nemůže proti němu brojit ani v žádosti o propuštění z vazby podle § 398 odst. 6 trestního řádu coby jediném procesním prostředku, kterým disponuje. To je dáno tím, že ministr spravedlnosti není podle § 12 odst. 1 trestního řádu orgánem činným v trestním řízení, a nevztahuje se tedy na něj povinnost doručovat svá rozhodnutí, obecně vymezená v § 62 a násl. trestního řádu. V logice čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky tedy nelze ministru spravedlnosti vyčítat, že v posuzovaném případě o svém rozhodnutí uvědomil pouze soud. Nejedná se tedy o situaci srovnatelnou s rozhodováním státního zástupce o dalším trvání vazby podle § 71 odst. 2 a 3 trestního řádu, která je z ústavněprávního pohledu (srov. čl. 5 odst. 4 Úmluvy) možná právě s ohledem na bezprostřední možnost soudního přezkumu (srov. sp. zn. I. ÚS 573/02, N 41/32 SbNU 397, aj.). Za současného stavu však není soud oprávněn rozhodnutí ministra přezkoumávat ex officio ani není povinen toto rozhodnutí doručovat osobě, která se ve vazbě nachází, a konečně není oprávněn toto rozhodnutí přezkoumávat ani v rámci žádosti posledně uvedené osoby o propuštění z vazby. 38. Ústavní soudÚstavní soud zaujímá stanovisko, že shora naznačené otázky související s konkurencí extradičního řízení s jinými trestními řízenímitrestními řízeními jsou výsostně otázkami právními, jakkoliv v nich hraje svoji roli i ochrana zájmů státu, které jsou ryze politického charakteru. Jejich právní charakter je však dán tím, že politická reprezentace v rámci zákonodárné činnosti jasně definovala obecné podmínky fungování trestního řízenítrestního řízení a s tím související otázky, přičemž rozhodování plně svěřila v souladu s ústavním pořádkem moci soudní. Tak tomu je ostatně i v případě evropského zatýkacího rozkazuevropského zatýkacího rozkazu, jak bylo uvedeno výše. 39. Je přitom třeba zvážit i otázku, zda i přes shora uvedené deficity není možné danou situaci překonat ústavně konformním výkladem dané problematiky. V této souvislosti je také nutno konstatovat, že čl. 19 odst. 1 Evropské úmluvy o vydávání výslovně neřeší, kdo má za dožádanou stranu rozhodnout o odkladu vydání a s jakými vnitrostátními důsledky, a nezná ani princip sdílené pravomoci v extradičním řízení. Ústavní soudÚstavní soud zejména v této souvislosti nepřehlédl, že po nabytí účinnosti Evropské úmluvy o vydávání neexistovala vnitrostátní úprava, která by ji prováděla, a proto byla tato úmluva aplikována obecnými soudy přímo. Při absenci konkrétní prováděcí právní úpravy bylo tedy v pravomoci obecných soudů vyložit Evropskou úmluvu o vydávání v souladu se všemi ústavními principy, neboť nebyly tak jako nyní podrobně vázány zákonem (čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky). Nejpozději usnesením Městského soudu v Praze sp. zn. 1 Nt 120/92 (in Sb.NS 1996, 2: 85; Rt 12/96) byla zavedena praxe svěřující rozhodování o odložení vydání do pravomoci ministra spravedlnosti bez toho, že by jeho rozhodnutí byla soudem jakkoliv přezkoumávána. Tuto praxi obecných soudů lze přitom chápat jako nepřípustné sebeomezení obecných soudů a jako faktickou rezignaci na vlastní pravomoci s důsledky nejen v oblasti dělby moci, ale i v oblasti základních práv a svobod (viz čl. 4 Ústavy České republiky). Na tom nemůže nic změnit ani skutečnost, že tato praxe mohla být v určitých případech procesně ekonomická. Současná právní úprava podústavního práva, která zcela zřetelně obecným soudům v rámci řízení o žádosti o propuštění z vydávací vazby na svobodu vyhrazuje pouze kontrolu existence extradičního důvodu, jak bylo uvedeno výše, tedy pouze petrifikovala ústavně nekonformní výklad Evropské úmluvy o vydávání, tak jak k němu předtím dospěly obecné soudy. 40. Bylo by snad možné dovodit implicitní povinnost ministra spravedlnosti doručovat rozhodnutí o odkladu vydání osobě, o jejíž vydání jde, jakož i povinnost soudu přezkoumávat toto rozhodnutí v rámci žádosti o propuštění z vazby. V této souvislosti je však významné, že jediným procesním prostředkem k iniciaci soudního přezkumu vydávací vazby je právě žádost o propuštění z vazby. Předmětem řízení v rámci této žádosti je pouze otázka, zda má být osoba, o niž jde, nadále držena ve vydávací vazbě, anebo zda má být z této vazby propuštěna. Soudu přitom není ponechán vůbec žádný prostor, aby v rámci této žádosti rozhodoval o čemkoliv jiném. Do tohoto rámce tedy vůbec nezapadá možnost, že by se soud v rámci řízení o této žádosti zabýval zákonností rozhodnutí ministra spravedlnosti o odkladu vydání a aby případně toto rozhodnutí zrušil. Důsledek, že by v případě nezákonnosti rozhodnutí ministra spravedlnosti o odkladu vydání byla osoba, o niž jde, propuštěna na svobodu, by neodpovídal ústavnímu pořádku. Ve svém důsledku by se totiž jednalo o popření čl. 1 odst. 2 Ústavy České republiky ve spojení s Evropskou úmluvou o vydávání. Takový důsledek však není oprávněn vyvodit ani Ústavní soudÚstavní soud jako jeden ze státních orgánů, který je rovněž povinen uvedené ústavněprávní souvislosti zachovávat. Ostatně k takovému důsledku případný přezkum zákonnosti rozhodnutí o odkladu vydání logicky ani nemá vést, neboť v důsledku případné nezákonnosti rozhodnutí o odkladu vydání má naopak dojít k bezodkladnému provedení extradice, s čímž obligatorní vydávací vazba není v rozporu. 41. Za této situace podústavní právo v souladu s čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky výslovně nedává obecným soudům možnost zkoumat, zda byl dán a nadále trvá důvod, pro nějž bylo vydání odloženo, a to ani s ohledem na princip proporcionality mezi zájmem osoby, o niž se jedná, na osobní svobodě, zájmem vyžadujícího státu na provedení trestního řízenítrestního řízení a tuzemským zájmem na provedení trestního řízenítrestního řízení a výkonu trestu. Tyto otázky jsou totiž výlučně svěřeny ministru spravedlnosti coby orgánu moci výkonné, jak bylo rovněž uvedeno výše. Obecné soudy přitom samy nedaly podnět k přezkumu ústavnosti současné právní úpravy a tato výslovná právní úprava jim tedy evidentně vyhovuje. Lze tedy uzavřít, že obecné soudy možnost ústavně konformního výkladu Evropské úmluvy o vydávání promarnily a zákonodárce přijetím zákona č. 539/2004 Sb. zabránil, aby na této situaci mohl něco za použití interpretačních metod napravit Ústavní soudÚstavní soud. 42. Ústavní soudÚstavní soud proto konstatuje, že podle čl. 8 odst. 5 Listiny není možné, aby ministr spravedlnosti coby orgán moci výkonné rozhodoval o omezení osobní svobody jednotlivce a o jeho dalším trvání, aniž by toto rozhodnutí mohlo být následně přezkoumáváno soudem ani k návrhu toho, koho se toto rozhodnutí týká. Rozhodnutí o odložení vydání není s ohledem na jeho důsledky ničím jiným, než rozhodnutím o dalším trvání vydávací vazby (tedy obdobně jako rozhodnutí státního zástupce o dalším trvání vazby podle § 71 odst. 3 a 4 trestního řádu), nota bene z jiného důvodu, než je extradice. Musí se tedy jednat o rozhodnutí spadající pod efektivní kontrolu soudu. 43. Z takto vyložených důvodů Ústavní soudÚstavní soud podle § 70 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zrušil ustanovení § 398 odst. 6 věty prvé trestního řádu a § 400 odst. 1 trestního řádu, a to s účinností k 31. prosinci 2008, aby tak měl zákonodárce možnost v mezidobí lépe upravit tuto problematiku. V souladu s principem minimalizace zásahů byl podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zamítnut návrh na zrušení § 398 odst. 6 věty druhé trestního řádu, neboť v této části dotčeného ustanovení nebyly shledány shora uvedené důvody ke zrušení. 44. Ústavní soudÚstavní soud na závěr ještě jednou upozorňuje, že úprava podústavního práva vztahující se k extradici je i jinak nedokonalá a vyžaduje podstatně pozornější péči zákonodárce. Tato nedokonalost spočívá v tom, že není legislativně vyřešeno vše podstatné (maximální limit trvání vydávací vazby, iniciativa k aktivitě ministra spravedlnosti aj.) a nejsou vyřešeny ani systémové souvislosti (vztah vydávací vazby k vazbě v rámci trestního stíhání a k výkonu trestu aj.), o nichž bylo pojednáno výše (zejména body 28 a 36). Proto Ústavní soudÚstavní soud apeluje na zákonodárce, aby co možná nejdříve provedl komplexnější úpravu této problematiky, jež zasahuje podstatným způsobem do osobní svobody jednotlivce a jeho základních procesních práv. 45. Podle § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu bylo upuštěno od ústního jednání, neboť od něj nebylo možné očekávat další objasnění věci a oba účastníci s tímto postupem výslovně souhlasili. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.
Úplné znění zákona č. 89/2008 Sb.	Úplné znění zákona č. 89/2008 Sb. Úplné znění zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, jak vyplývá z pozdějších změn Vyhlášeno 12. 3. 2008, částka 26/2008 * § 1 - Tento zákon upravuje pro účely zjištění základu daně z příjmů způsob tvorby a výši rezerv a opravných položek, které jsou výdajem (nákladem) vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) u poplatníků daní z příjmů. * § 2 - (1) Rezervami podle § 1 se rozumí bankovní rezervy, rezervy v pojišťovnictví, rezerva na opravy hmotného majetku, rezerva na pěstební činnost a ostatní rezervy v rozsahu stanoveném tímto zákonem. * § 3 - (1) Rezervy a opravné položky se tvoří způsobem a k účelům stanoveným tímto zákonem a uplatňují se za zdaňovací období, není-li v dalších ustanoveních stanoveno jinak. Zdaňovacím obdobím pro účely tohoto zákona se u právnických osob rozumí zdaňovací období * § 4 - (1) Výdaje (náklady), na jejichž úhradu se vytvořily rezervy a opravné položky, se musí přednostně uhradit z těchto rezerv a opravných položek; rezervy se zruší ve stejném období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny. Rezervy a opravné položky se * § 5 - Bankovní rezervy a opravné položky * § 5a - (1) Jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) mohou spořitelní a úvěrní družstva6a) a ostatní finanční instituce vytvářet ve zdaňovacím období opravné položky k nepromlčeným pohledávkám vzniklým z úvěrů nebo půjček (dále jen „úvěry“), * § 6 - Rezervy v pojišťovnictví * § 7 - Rezerva na opravy hmotného majetku * § 8 - Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení * § 8a - Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994 * § 8b - Opravné položky k pohledávkám z titulu ručení za celní dluh * § 8c - Nepostupuje-li poplatník u nepromlčené pohledávky podle § 5, 5a, 6, 8, 8a a 8b, může ve zdaňovacím období vytvořit opravnou položku až do výše 100 % její neuhrazené rozvahové hodnoty bez příslušenství pouze v případě, že * § 9 - Rezerva na pěstební činnost * § 10 - Ostatní rezervy * § 10a - (1) Peněžní prostředky ve výši rezerv tvořených podle § 9 a § 10 odst. 1 nebo rezerv vymezených v § 10 odst. 2 se ukládají na samostatný účet v bance se sídlem na území České republiky nebo v případě rezerv vymezených v § 10 odst. 2 se souhlasem příslušnéh * § 11 - (1) Zůstatky rezerv, které mají charakter rezerv podle tohoto zákona, zjištěné k 31. prosinci 1992 se považují za rezervy podle tohoto zákona a převádějí se do roku 1993. * § 12 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993. 89 PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 157/1993 Sb., zákonem č. 323/1993 Sb., zákonem č. 244/1994 Sb., zákonem č. 132/1995 Sb., zákonem č. 211/1997 Sb., zákonem č. 333/1998 Sb., zákonem č. 363/1999 Sb., zákonem č. 492/2000 Sb., zákonem č. 126/2002 Sb., zákonem č. 260/2002 Sb., zákonem č. 176/2003 Sb., zákonem č. 438/2003 Sb., zákonem č. 669/2004 Sb., zákonem č. 377/2005 Sb., zákonem č. 545/2005 Sb., zákonem č. 223/2006 Sb., zákonem č. 261/2007 Sb. a zákonem č. 296/2007 Sb. ZÁKON o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: § 1 Tento zákon upravuje pro účely zjištění základu daně z příjmů způsob tvorby a výši rezerv a opravných položek, které jsou výdajem (nákladem) vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) u poplatníků daní z příjmů. § 2 (1) Rezervami podle § 1 se rozumí bankovní rezervy, rezervy v pojišťovnictví, rezerva na opravy hmotného majetku, rezerva na pěstební činnost a ostatní rezervy v rozsahu stanoveném tímto zákonem. (2) Opravnými položkami podle § 1 se rozumí opravné položky vymezené v tomto zákoně, vytvořené k rozvahové hodnotě nepromlčených pohledávek splatných po 31. prosinci 1994 a zaúčtované podle zvláštního právního předpisu1a) nebo pohledávek vedených v prokazatelné evidenci podle § 3 odst. 3. Pro účely tohoto zákona se rozvahovou hodnotou pohledávky rozumí jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena pohledávky zaúčtovaná na rozvahových účtech poplatníka bez vlivu změny reálné hodnoty (oceňovacího rozdílu)1a) nebo vedená v prokazatelné evidenci podle § 3 odst. 3. Není-li tímto zákonem výslovně stanoveno jinak, opravné položky lze tvořit pouze k pohledávkám, o kterých bylo při jejich vzniku účtováno ve výnosech a takto vzniklý příjem nebyl podle zvláštního právního předpisu1d) příjmem osvobozeným od daně z příjmů nebo nezahrnovaným do základu daně z příjmů nebo zahrnovaným do samostatného základu daně z příjmů anebo základu daně pro zvláštní sazbu daně. Není-li tímto zákonem výslovně stanoveno jinak, opravné položky se netvoří k pohledávkám vzniklým z titulu cenných papírůcenných papírů a ostatních investičních nástrojů1b), úvěrů, půjček, ručení, záloh, plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty společnosti, smluvních pokut a úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů, k pohledávkám nabytým bezúplatně a k souboru pohledávek. (3) V případě nabytí pohledávky postoupením může postupník tvořit opravné položky k rozvahové hodnotě pohledávky, pokud uhradil její pořizovací cenu. (4) Nepostupuje-li věřitel podle § 5 a 8, nesmí tvořit opravné položky k pohledávkám, jestliže má k dlužníkovi současně splatné závazky a neprovede vzájemný zápočet pohledávek a závazků. (5) V případě zpochybnění pohledávky právním úkonem dlužníka se ustanovení odstavce 4 u věřitele nepoužije na tu část hodnoty pohledávek, která převyšuje hodnotu závazků dlužníkem zpochybněných, pokud věřitel postupuje podle § 8a odst. 2 a zápočet provede ke dni pravomocného ukončení řízení. § 3 (1) Rezervy a opravné položky se tvoří způsobem a k účelům stanoveným tímto zákonem a uplatňují se za zdaňovací období, není-li v dalších ustanoveních stanoveno jinak. Zdaňovacím obdobím pro účely tohoto zákona se u právnických osob rozumí zdaňovací období vymezené v zákoně o daních z příjmů1c), pokud trvá nejméně 12 kalendářních měsíců nebo pokud je kratší než 12 měsíců, ale začíná rozhodným dnem fúze nebo přechodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva. Zdaňovacím obdobím pro účely tohoto zákona se u fyzických osob rozumí kalendářní rok. (2) Poplatník je povinen v souvislosti s podáním daňového přiznání prověřit odůvodněnost tvorby rezerv a opravných položek a jejich skutečný stav porovnat s výší, kterou může poplatník uplatnit podle tohoto zákona v základu daně z příjmů zjištěném podle zvláštního právního předpisu1d). (3) Tvorba opravných položek a rezerv uplatněná jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1d) musí být vždy zaúčtována podle zvláštního právního předpisu1a) nebo uvedena v daňové evidenci20). Tvorbu opravných položek může jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1d) uplatnit i poplatník, kterému je zvláštním právním předpisem1a) stanoveno použít pro účtování a sestavení účetní závěrky Mezinárodní účetní standardy upravené právem Evropských společenství, pokud současně vede prokazatelnou evidenci pohledávek, maximálně však ve výši stanovené touto prokazatelnou evidencí, a to pouze ve vztahu k pohledávkám, s nimiž související příjem nebyl podle zvláštního právního předpisu1d) příjmem osvobozeným od daně z příjmů nebo nezahrnovaným do základu daně z příjmů nebo nezahrnovaným do samostatného základu daně z příjmů anebo základu daně pro zvláštní sazbu daně, není-li tímto zákonem výslovně stanoveno jinak. Prokazatelnou evidencí pohledávek se v tomto případě rozumí soupis jednotlivých pohledávek a opravných položek tvořených k těmto jednotlivým pohledávkám podle tohoto zákona, sestavený způsobem a v rozsahu stanoveném pro tvorbu opravných položek zvláštním právním předpisem1a) bez vlivu Mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropských společenství. Tvorbu rezerv může jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1d) při splnění podmínek tohoto zákona uplatnit i poplatník, kterému je zvláštním právním předpisem1a) stanoveno použít pro účtování a sestavení účetní závěrky Mezinárodní účetní standardy upravené právem Evropských společenství, pokud současně vede prokazatelnou evidenci těchto rezerv, a to maximálně ve výši stanovené touto prokazatelnou evidencí. Prokazatelnou evidencí rezerv se v tomto případě rozumí soupis jednotlivých rezerv dle účelu, ke kterému jsou tvořeny podle tohoto zákona, sestavený v rozsahu a způsobem stanoveným pro tvorbu rezerv zvláštním právním předpisem1a) bez vlivu Mezinárodních účetních standardů. § 4 (1) Výdaje (náklady), na jejichž úhradu se vytvořily rezervy a opravné položky, se musí přednostně uhradit z těchto rezerv a opravných položek; rezervy se zruší ve stejném období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny. Rezervy a opravné položky se zruší vždy ke dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo nájmu podniku nebo části podniku tvořící samostatnou organizační složku podle zvláštního zákona21) (dále jen „nájem podniku“), ke dni přerušení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo nájmu podniku, pokud tato činnost nebo nájem podniku nejsou zahájeny do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém došlo k přerušení. Rezervy a opravné položky se zruší rovněž ke dni účinnosti nájemní smlouvy v případě nájmu podniku21), ke dni předcházejícímu den zrušení stálé provozovny na území České republiky22), ke dni předcházejícímu den vstupu do likvidace nebo ke dni předcházejícímu den účinnosti rozhodnutí o prohlášení konkursu. Rezervy se nezruší v případě, kdy peněžní prostředky ve výši rezerv tvořených podle § 9 a 10 budou uloženy na zvláštním vázaném účtu v bancebance podle § 10a, a v případě přeměn společnosti21). Opravné položky se nezruší u pohledávek nabytých při přeměně společnosti21). Při přeměně společnosti21) může pokračovat nástupnická společnost v tvorbě rezerv a opravných položek započaté rozdělovanou společností, a to za podmínek, které by platily pro rozdělovanou společnost, pokud by se přeměna neuskutečnila a pouze v rozsahu, v jakém souvisí s částí obchodního majetku21), která přechází na tuto nástupnickou společnost. (2) Rezervy se nesmějí vytvářet na výdaje (náklady) na pořízení hmotného a nehmotného majetku3). (3) Opravné položky slouží ke krytí ztrát z odpisu pohledávek, k nimž jsou vytvořeny, nebo ke krytí rozdílu mezi jmenovitou hodnotou pohledávky a její pořizovací cenou sjednanou při postoupení postupníkovi3a). Opravné položky se zruší ve stejném období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny. (4) Zůstatek rezerv a opravných položek zjištěný na konci období, za které se podává daňové přiznání, se převádí do následujícího období. (5) Celková výše opravných položek u bankbank včetně bankovních rezerv nesmí přesáhnout celkovou výši pohledávek, k nimž se vytváří. § 5 Bankovní rezervy a opravné položky (1) Jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) mohou bankybanky4) vytvářet ve zdaňovacím období a) opravné položky k nepromlčeným pohledávkám z úvěrů, b) rezervy na poskytnuté bankovní záruky za úvěry poskytnuté bankamibankami. (2) Celková výše tvorby za zdaňovací období a) opravných položek podle odstavce 1 písm. a) nesmí přesáhnout výši 2 % ze základu, kterým je průměrný stav rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek z úvěrů vzniklých z titulu jistiny a úroku v ocenění nesníženém o opravné položky a rezervy již vytvořené a sníženém o tu část průměrného stavu rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek z úvěrů, která je zajištěna přijatými bankovními zárukami, b) rezerv podle odstavce 1 písm. b) nesmí přesáhnout výši 2 % průměrného stavu poskytnutých bankovních záruk za úvěry poskytnuté bankamibankami. Opravné položky musí být vždy přiřazeny k jednotlivým pohledávkám, rezervy k jednotlivým zárukám. Průměrné stavy se počítají z měsíčních zůstatků k poslednímu dni v měsíci a zůstatku k 1. lednu příslušného zdaňovacího období. (3) Pohledávkou z úvěru se pro účely tvorby opravných položek rozumí pohledávka z titulu jistiny a úroku, pokud vznikla z úvěru poskytnutého bankoubankou4) nebankovnímu subjektu nebo vznikla plněním z bankovní záruky, za subjektem se sídlem nebo bydlištěm na území členského státu Evropské unie a smlouva byla sjednána jako smlouva o úvěru nebo smlouva o bankovní záruce podle ustanovení obchodního zákoníku21) nebo podle srovnatelného právního předpisu členského státu Evropské unie, podle kterého se sjednává poskytování úvěrů, s výjimkou případu, kdy bude pro sjednání smlouvy o úvěru a jeho poskytnutí použito právo státu, který není členem Evropské unie, a to i přesto, že použití tohoto práva umožňuje právo příslušného členského státu Evropské unie. (4) Bankovní zárukou se pro účely tvorby rezerv rozumí bankovní záruka, která byla poskytnuta subjektu se sídlem nebo bydlištěm na území členského státu Evropské unie v případě, bude-li použito pro její sjednání a poskytnutí právo státu, který je členem Evropské unie, s výjimkou případu, kdy bude v souvislosti s bankovní zárukou použito právo státu, který není členem Evropské unie, a to i přesto, že použití tohoto práva umožňuje právo příslušného členského státu Evropské unie. (5) Pokud je sjednán nebo poskytnut úvěr nebo bankovní záruka prostřednictvím třetí osoby se sídlem mimo území členského státu Evropské unie, nebo ve smluvním vztahu s touto osobou je využito práva státu, který není členem Evropské unie, a to i přesto, že použití tohoto práva umožňuje právo příslušného členského státu Evropské unie, nejedná se o pohledávku z úvěru nebo bankovní záruku ve smyslu ustanovení odstavců 1 a 2. (6) Pokud bankabanka4) nikdy netvořila opravnou položku podle odstavce 2 písm. a) k pohledávce z úvěru vymezené v odstavci 3, může vytvořit opravnou položku až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky bez příslušenství, a to za splnění těchto podmínek a) rozvahová hodnota pohledávky bez příslušenství v okamžiku jejího vzniku nepřesahuje částku 30 000 Kč, b) od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo nejméně 12 měsíců a c) ke dni tvorby opravné položky nepřesahuje u bankybanky4) celková hodnota pohledávek bez příslušenství vzniklých vůči témuž dlužníkovi z úvěrů částku 30 000 Kč. O pohledávce, k níž byla vytvořena opravná položka podle tohoto ustanovení, je bankabanka4) povinna vést samostatnou evidenci. (7) Pokud bankabanka prokáže na základě údajů obchodní dokumentace5) a účetnictví6) odůvodněnost vyšší tvorby opravných položek a rezerv, než je uvedeno v odstavci 2, může správce daně na základě žádosti bankybanky tvorbu opravných položek a rezerv uznat v takto prokázané výši. Rozhodnutí o žádosti vydá správce daně podle zvláštního zákona upravujícího správu daní16). (8) Opravná položka podle odstavce 1 písm. a) se zruší, pokud pominou důvody pro její existenci, nebo pokud pohledávka, k níž byla vytvořena, byla promlčena. Opravnou položku bankabanka použije ke krytí ztrát z odpisu nebo postoupení pohledávky. Rezerva podle odstavce 1 písm. b) slouží ke krytí ztrát souvisejících s realizací poskytnutých bankovních záruk za úvěry. § 5a (1) Jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) mohou spořitelní a úvěrní družstva6a) a ostatní finanční instituce vytvářet ve zdaňovacím období opravné položky k nepromlčeným pohledávkám vzniklým z úvěrů nebo půjček (dále jen „úvěry“), včetně souvisejícího příslušenství, poskytnutých těmito subjekty fyzickým osobám s bydlištěm na území členského státu Evropské unie na základě smlouvy o úvěru6b) nebo smlouvy o půjčce6g). Opravné položky nelze vytvářet u a) pohledávek vzniklých mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů13g), b) pohledávek nabytých postoupením, c) pohledávek vzniklých na základě dohody o nahrazení dosavadního závazku závazkem novým6c) a dohody o narovnání6d). Opravné položky nelze vytvářet v tom zdaňovacím období, v němž dojde ke vstupu do likvidace nebo k prohlášení konkursu, a dále v průběhu likvidace a v průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení v době trvání účinků prohlášení konkursu. (2) Ostatními finančními institucemi se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické osoby, které splňují všechny následující podmínky a) poskytují úvěry jako své podnikání6e) na základě živnostenského oprávnění6f) k této činnosti, b) výnosy, včetně úroků z prodlení, z poskytnutých úvěrů podle odstavce 1 u nich dosáhnou alespoň jedné poloviny celkových výnosů v příslušném zdaňovacím období, c) jejich základní kapitál k poslednímu dni zdaňovacího období činí alespoň 2 000 000 Kč. Výnosy podle písmene b) se rozumí výnosy zaúčtované v souladu se zvláštním právním předpisem1a). Ostatními finančními institucemi pro účely tohoto ustanovení nejsou bankybanky4). (3) Opravné položky se tvoří k základu, kterým je průměrný stav rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek z úvěrů bez příslušenství v ocenění nesníženém o opravné položky již vytvořené. Do tohoto základu se nezapočítávají částky a) pohledávek přesahující 1 500 000 Kč u jednotlivého úvěru, b) pohledávek vzniklých mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů13g), c) pohledávek nabytých postoupením, d) pohledávek vzniklých na základě dohody o nahrazení dosavadního závazku závazkem novým6c) a dohody o narovnání6d), e) pohledávek, k nimž byly ve zdaňovacím období vytvořeny opravné položky podle odstavce 5. Průměrný stav se počítá z měsíčních zůstatků k poslednímu dni v měsíci a zůstatku k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období. (4) Celková výše tvorby opravných položek podle odstavce 3 za zdaňovací období nesmí přesáhnout a) 1,5 % ze základu podle odstavce 3, a to u spořitelních a úvěrních družstev, a u těch ostatních finančních institucí, u nichž výše základního kapitálu k poslednímu dni zdaňovacího období činí alespoň 20 000 000 Kč, b) 0,6 % ze základu podle odstavce 3, a to u ostatních finančních institucí, u nichž výše základního kapitálu k poslednímu dni zdaňovacího období činí alespoň 10 000 000 Kč, c) 0,2 % ze základu podle odstavce 3, a to u ostatních finančních institucí, u nichž výše základního kapitálu k poslednímu dni zdaňovacího období činí alespoň 2 000 000 Kč. (5) Opravné položky se tvoří také k nepromlčeným pohledávkám vzniklým z úvěrů až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky bez příslušenství, a to za splnění všech následujících podmínek a) rozvahová hodnota pohledávky bez příslušenství v okamžiku jejího vzniku nepřekročí částku 30 000 Kč, b) od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více jak 12 měsíců. O pohledávkách, k nimž byly vytvořeny opravné položky podle tohoto odstavce, jsou subjekty povinny vést samostatnou evidenci. Opravné položky lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1d) za zdaňovací období, ve kterém byly vytvořeny, pokud pohledávka, ke které byly vytvořeny, je ke konci zdaňovacího období zaúčtována v účetnictví poplatníka podle zvláštního právního předpisu1a) a k poslednímu dni příslušného zdaňovacího období nepřesahuje celková hodnota pohledávek bez příslušenství zaúčtovaných v účetnictví poplatníka podle zvláštního právního předpisu1a) vzniklých vůči témuž dlužníkovi z úvěrů částku 30 000 Kč. (6) Opravné položky se tvoří také k nepromlčeným pohledávkám z titulu příslušenství až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, a to za splnění těchto podmínek a) příslušenství souvisí s pohledávkou, k níž lze vytvářet opravné položky podle tohoto ustanovení, b) částka příslušenství byla v příslušném zdaňovacím období nebo v předchozích zdaňovacích obdobích zaúčtována do výnosů a vzniklý příjem nebyl podle zvláštního právního předpisu1d) příjmem osvobozeným od daně z příjmů nebo nezahrnovaným do základu daně z příjmů a c) celková hodnota pohledávek z titulu příslušenství splňujícího obě podmínky uvedené pod písmeny a) a b), které souvisejí s pohledávkami poplatníka vzniklými vůči témuž dlužníkovi z úvěrů, nepřesáhne částku 30 000 Kč. O pohledávkách, k nimž byly vytvořeny opravné položky podle tohoto odstavce, jsou subjekty povinny vést samostatnou evidenci. (7) Vytvořené opravné položky se použijí ke krytí ztrát z odpisu nebo postoupení pohledávek uvedených v odstavci 1, s výjimkou pohledávek podle odstavce 1 písm. a) až písm. c). Ztráty z odpisu nebo postoupení pohledávek do výše kryté použitím opravných položek vytvořených podle tohoto ustanovení jsou výdajem (nákladem) vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů1d). (8) Opravné položky ve výši podle odstavce 4 je ostatní finanční instituce za příslušné zdaňovací období oprávněna vytvořit za podmínky, že v následujících dvou zdaňovacích obdobích nesníží základní kapitál na takovou výši, které odpovídá nižší tvorba opravných položek nebo která tvorbu opravných položek neumožňuje. Snížení základního kapitálu se pro účely tohoto ustanovení posuzuje k poslednímu dni příslušného zdaňovacího období. Za zdaňovací období, v němž dojde ke snížení základního kapitálu, se základ daně zvýší nebo daňová ztráta sníží nebo daňová povinnost ve výši nula upraví o rozdíl mezi výší vytvořených opravných položek a tvorbou opravných položek odpovídající výši základního kapitálu po jeho snížení. § 6 Rezervy v pojišťovnictví Z technických rezerv v pojišťovnictví podle zvláštních předpisů7) se pro účely zjištění základu daně z příjmů v období, za které se podává daňové přiznání, uznává tvorba rezerv, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to tvorba a) technických rezerv na neživotní pojištění10) s výjimkou vyrovnávací rezervy10) a jiných technických rezerv10), b) technických rezerv na životní pojištění11) s výjimkou jiných technických rezerv11). § 7 Rezerva na opravy hmotného majetku (1) Rezervu na opravy hmotného majetku12), která je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1), jehož doba odpisování stanovená zákonem o daních z příjmů je pět a více let, mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří a) mají k hmotnému majetku právo vlastnické nebo jsou organizační složkou státu příslušnou hospodařit s majetkem státu12a) anebo jsou státní organizací příslušnou hospodařit s majetkem státu12a), pokud tuto rezervu nevytváří nájemce podle písmena b), b) jsou nájemci hmotného majetku na základě smlouvy o nájmu podniku, přičemž k opravám tohoto majetku jsou smluvně písemně zavázáni, c) procházejí reorganizací nebo oddlužením podle zvláštního právního předpisu12b) a jejichž vlastnické právo ke hmotnému majetku, k němuž byla rezerva tvořena, nebylo průběhem insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení ani pravomocným ukončením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení dotčeno. (2) Za opravy podle tohoto zákona se nepovažuje technické zhodnocení podle zvláštního zákona13). (3) Rezerva podle odstavce 1 se nevytváří v případech hmotného majetku, a) který je určen k likvidaci, b) u něhož jde o opravy v důsledku škody či jiné nepředvídané nebo nahodilé události, c) u něhož jde o opravy, které se pravidelně opakují každý rok, d) k němuž má vlastnické právo poplatník, vůči jehož majetku trvají účinky prohlášení konkursu podle zvláštního právního předpisu12b). (4) Výše rezervy na opravy hmotného majetku se stanoví podle jednotlivého hmotného majetku určeného k opravě a charakteru této opravy. Výše rezervy ve zdaňovacím období je rovna podílu rozpočtu nákladů na opravu a počtu zdaňovacích období, která uplynou od zahájení tvorby rezervy do předpokládaného termínu zahájení opravy. Do počtu zdaňovacích období rozhodných pro účely výpočtu výše rezervy se zahrnuje zdaňovací období, kdy dojde k zahájení tvorby rezervy. Do tohoto počtu zdaňovacích období se nezahrnuje předpokládané zdaňovací období, kdy dojde k zahájení opravy. U movitých věcí může být rezerva na opravu jednotlivého hmotného majetku tvořena ve vztahu k objemu jeho výkonu v technických jednotkách; v takovém případě je výše rezervy ve zdaňovacím období rovna součinu podílu rozpočtu nákladů na opravu na jednotku předpokládaného objemu výkonu a součtu objemů skutečných výkonů za zdaňovací období a za předcházející období, pokud nebylo zdaňovacím obdobím. (5) Nebude-li oprava zahájena nejpozději ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím období, ve kterém se při výpočtu výše rezervy předpokládalo zahájení opravy, rezerva se zruší v tomto následujícím zdaňovacím období. Rezerva nebo její zůstatek se zruší i tehdy, jestliže nebyla vyčerpána nejpozději ve zdaňovacím období, které následuje po zdaňovacím období, ve kterém byla oprava zahájena. Za zahájení opravy se pro účely tohoto zákona považuje termín, ve kterém se fyzicky začnou provádět práce přímo na věci, která je předmětem opravy; provádí-li se oprava mimo provozovnu poplatníka jinou osobou, rozumí se zahájením opravy převzetí věci do opravy touto osobou. Toto ustanovení se nevztahuje na poplatníky, kteří doloží, že k překročení těchto lhůt došlo zásahem orgánu státní správy nebo orgánů samosprávy. (6) Zjistí-li poplatník daně z příjmů skutečnost odůvodňující změnu výše rezervy, musí provést úpravu její výše počínaje zdaňovacím obdobím, v němž tuto skutečnost zjistí. (7) Rezerva na opravy u jednotlivého hmotného majetku nesmí být tvořena pouze jedno zdaňovací období. (8) Maximální doba tvorby rezervy podle předchozích odstavců činí u hmotného majetku zatříděného a) ve 2. odpisové skupině 3 zdaňovací období b) ve 3. odpisové skupině 6 zdaňovacích období c) ve 4. odpisové skupině 8 zdaňovacích období d) v 5. a 6. odpisové skupině 10 zdaňovacích období vymezených v zákoně o daních z příjmů1c) a po sobě jdoucích v každé odpisové skupině, přičemž k období, za které se podávalo daňové přiznání, ale zdaňovacím obdobím nebylo, se nepřihlíží. (9) V započaté tvorbě rezervy může pokračovat poplatník daně z příjmů, který započal tvorbu rezervy na opravy najatého hmotného majetku uvedeného v odstavci 1 písm. b) a v průběhu tvorby rezervy se stal vlastníkem tohoto majetku, bude-li dodržena odůvodněnost a účelovost k původnímu předmětu tvorby. (10) Poplatník, který je plátcem daně z přidané hodnoty, vychází při stanovení výše rezervy z rozpočtu nákladů na opravu v ocenění bez daně z přidané hodnoty. (11) V případě přeměn21) se za zdaňovací období pro účely tvorby rezervy podle odstavce 1 považuje i období, za které se podává daňové přiznání. § 8 Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení (1) Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1), mohou vytvořit poplatníci daně z příjmů, kteří vedou účetnictví, až do výše rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek přihlášených u soudu ve lhůtě stanovené usnesením soudu o úpadku, a to v období, za které se podává daňové přiznání a v němž byly přihlášeny. Byla-li povolena reorganizace, namísto přihlášky pohledávky postačí, že dlužník věřitelovu pohledávku správně uvedl v seznamu svých závazků podle zvláštního právního předpisu12b). K pohledávkám přihlášeným po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o úpadku a k pohledávkám vyloučeným v § 2 odst. 2 nelze tvořit opravné položky, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) podle tohoto ustanovení. (2) Opravné položky se zruší v návaznosti na výsledky insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení nebo v případě, že pohledávku účinně popřel insolvenční správceinsolvenční správce, věřitel nebo dlužník a zvláštní právní předpis12b) těmto osobám právo popřít pohledávku přiznává. (3) Jestliže pominou důvody pro existenci opravné položky vytvořené podle tohoto ustanovení nebo na základě rozhodnutí poplatníka, je možné snížit vytvořenou opravnou položku na úroveň, která by mohla být vytvořena podle ustanovení § 8a. Poplatník pak pokračuje v tvorbě opravné položky podle § 8a. § 8a Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994 (1) Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994, jejichž rozvahová hodnota v okamžiku vzniku nepřesáhne částku 200 000 Kč a jejichž tvorba je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1), mohou v období, za které se podává daňové přiznání, vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří vedou účetnictví, pokud k těmto pohledávkám nevytvářejí opravné položky a rezervy podle § 5 a 5a, a od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než 6 měsíců, až do výše 20 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky. (2) Vyšší opravné položky, než je uvedeno v odstavci 1, lze vytvářet ke zde uvedeným pohledávkám jen v případě, bylo-li ohledně těchto pohledávek zahájeno rozhodčí řízení podle zvláštního právního předpisu13f) nebo soudní řízení a nebo správní řízení podle zvláštního právního předpisu13h), jehož se poplatník daně z příjmů řádně účastní a řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění jeho práva a za podmínky, že od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než a) 12 měsíců, až do výše 33 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, b) 18 měsíců, až do výše 50 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, c) 24 měsíců, až do výše 66 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, d) 30 měsíců, až do výše 80 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, e) 36 měsíců, až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky. (3) Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994, jejichž rozvahová hodnota v okamžiku vzniku je vyšší než 200 000 Kč a nejsou k nim vytvářeny opravné položky podle § 5 a 5a, mohou v období, za které se podává daňové přiznání, vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří vedou účetnictví, jen v případě, bylo-li ohledně těchto pohledávek zahájeno rozhodčí řízení podle zvláštního právního předpisu13f) nebo soudní řízení a nebo správní řízení podle zvláštního právního předpisu13h), jehož se poplatník daně z příjmů řádně účastní a řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění svého práva za podmínky, že od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než a) 6 měsíců, až do výše 20 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, b) 12 měsíců, až do výše 33 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, c) 18 měsíců, až do výše 50 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, d) 24 měsíců, až do výše 66 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, e) 30 měsíců, až do výše 80 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, f) 36 měsíců, až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky. (4) Opravné položky podle odstavců 1 až 3 nelze uplatnit u pohledávek již odepsaných na vrub výsledku hospodaření a dále u pohledávek vzniklých a) za společníky, akcionáři, členy družstev za upsaný vlastní kapitál, b) mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů13g). (5) Opravné položky vytvořené podle odstavců 1 až 3 se zruší, pokud pominou důvody pro jejich existenci nebo pokud pohledávka, k níž byla opravná položka vytvořena, se promlčela, popřípadě nastaly důvody, za nichž se odpis pohledávky považuje za výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle ustanovení zákona o daních z příjmů. § 8b Opravné položky k pohledávkám z titulu ručení za celní dluh (1) Opravné položky podle § 8 a 8a tohoto zákona mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří vedou účetnictví a kteří podle celního zákona ručí za celní dluh, k pohledávkám vzniklým z titulu ručení za celní dluh (tj. zajištění celního dluhu) podle celního zákona. (2) Opravné položky podle odstavce 1 lze vytvářet jen do výše hodnoty pohledávky odpovídající provedené úhradě celního dluhu. (3) Opravné položky ručitel nemůže vytvářet ze splněné pohledávky z titulu ručení, pokud dluh za dlužníka nesplní v době splatnosti určené celními orgány. § 8c Nepostupuje-li poplatník u nepromlčené pohledávky podle § 5, 5a, 6, 8, 8a a 8b, může ve zdaňovacím období vytvořit opravnou položku až do výše 100 % její neuhrazené rozvahové hodnoty bez příslušenství pouze v případě, že a) se nejedná o pohledávku vymezenou v § 8a odst. 3, b) rozvahová hodnota pohledávky bez příslušenství v okamžiku jejího vzniku nepřesáhne částku 30 000 Kč, c) od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo nejméně 12 měsíců, a d) celková hodnota pohledávek bez příslušenství vzniklých vůči témuž dlužníkovi, u nichž uplatňuje postup podle tohoto ustanovení, nepřesáhne za zdaňovací období částku 30 000 Kč. O pohledávce, k níž byla vytvořena opravná položka podle tohoto ustanovení, je poplatník povinen vést samostatnou evidenci. § 9 Rezerva na pěstební činnost (1) Pěstební činností se pro účely tohoto zákona rozumí obnova lesa a veškeré výchovné činnosti prováděné v porostech do čtyřiceti let jejich věku, ochrana lesa a opatření k obnově porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou. Rezervu lze tvořit a čerpat jen na výkony uvedené v příloze tohoto zákona. (2) Rezervu na pěstební činnost, která je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1), mohou v období, za které se podává daňové přiznání, vytvářet poplatníci daně, kteří jsou povinni podle zvláštního zákona14) provádět obnovu, ochranu a výchovu lesních porostů. (3) Rezerva na pěstební činnost se vytváří podle výše vytěženého objemu dřevní hmoty v m3. Výši této rezervy si poplatník stanoví sám v rozpočtu nákladů na pěstební činnost. Rezerva se čerpá při realizaci prací pěstební činnosti, a pokud tyto práce nejsou realizovány v rozpočtovaném objemu, rezerva se zruší. § 10 Ostatní rezervy (1) Pro účely zjištění základu daně z příjmů se uznává rezerva na odbahnění rybníka, kterým se rozumí odstraňování nánosů ze dna rybníka způsobených erozí okolních pozemků. Rezervu na odbahnění rybníka je možno tvořit maximálně 10 po sobě jdoucích zdaňovacích období; přitom pro způsob její tvorby, stanovení výše a použití se použijí obdobně ustanovení pro tvorbu rezervy na opravy podle tohoto zákona. (2) Pro účely zjištění základu daně z příjmů se dále uznává rezerva finančních prostředků na sanaci pozemků dotčených těžbou, rezerva na vypořádání důlních škod15), a rezervy, u nichž zvláštní zákon uvede, že jde o výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1). § 10a (1) Peněžní prostředky ve výši rezerv tvořených podle § 9 a § 10 odst. 1 nebo rezerv vymezených v § 10 odst. 2 se ukládají na samostatný účet v bancebance se sídlem na území České republiky nebo v případě rezerv vymezených v § 10 odst. 2 se souhlasem příslušného obvodního báňského úřadu, příslušného krajského úřadu nebo Správy úložišť radioaktivního odpadu také na samostatný účet v bancebance se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie, který je určen výhradně pro ukládání prostředků rezerv tvořených podle § 9 a § 10 odst. 1 nebo rezerv vymezených v § 10 odst. 2 příjmu z prodeje státních dluhopisů pořízených z prostředků tohoto účtu a popřípadě výnosů z prostředků těchto rezerv24) (dále jen „zvláštní vázaný účet“). Výnosy z prostředků rezerv se pro účely tohoto ustanovení rozumí výnosy z peněžních prostředků vázaných na zvláštním vázaném účtu a úrokové výnosy ze státních dluhopisů pořízených z prostředků zvláštního vázaného účtu. Peněžní prostředky zvláštního vázaného účtu mohou být čerpány pouze na účely, na které byly rezervy vytvořeny, s výjimkou uvedenou v odstavci 4. Poplatník zřídí pro jednotlivý účel tvorby rezervy vždy pouze jeden zvláštní vázaný účet, který je veden v českých korunách nebo v eurech. (2) Ve zdaňovacím období nebo v období, za které se podává daňové přiznání, je zaúčtovaná tvorba rezerv vymezených v odstavci 1 výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud a) budou peněžní prostředky ve výši zaúčtované tvorby rezerv převedeny na zvláštní vázaný účet nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání; nebudou-li převedeny v plné výši, výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů se stává pouze ta část zaúčtované tvorby rezerv, která byla na zvláštní vázaný účet převedena nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání, a b) peněžní prostředky uložené na zvláštním vázaném účtu se nepoužijí na úhradu výdajů souvisejících s účely, na něž byly vytvořeny rezervy podle § 9 a § 10 odst. 1 nebo rezervy vymezené v § 10 odst. 2, a to do výše rezerv vytvořených do 31. prosince 2003 nebo do konce období, za které se podává daňové přiznání a které započalo v roce 2003, pokud nebyly uvedené rezervy následně zcela zrušeny nebo vyčerpány; pokud byly uvedené rezervy následně zrušeny nebo čerpány pouze zčásti, platí uvedená podmínka pouze pro nezrušenou část uvedené výše rezerv. Tato podmínka se neuplatní v případě, kdy zvláštní právní předpis stanoví výslovně povinnost převést na zvláštní vázaný účet peněžní prostředky ve výši dříve vytvořených rezerv nebo jejich zvláštním právním předpisem vymezené části, které byly uplatněny jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů do 31. prosince 2003. (3) Pokud poplatník použije peněžní prostředky uložené na zvláštním vázaném účtu v rozporu s podmínkou uvedenou v odstavci 2 písm. b), je oprávněn uplatnit zaúčtovanou tvorbu rezerv vymezených v odstavci 1 jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle odstavce 2 nejdříve ve zdaňovacím období nebo v období, za které se podává daňové přiznání, v němž součet výše peněžních prostředků uložených na zvláštním vázaném účtu podle odstavce 1 a hodnoty státních dluhopisů vedených na samostatném účtu u České národní bankybanky, ve Středisku cenných papírůcenných papírů nebo v centrálním depozitáři, na který Česká republika jednající prostřednictvím Ministerstva financí převede evidence Střediska cenných papírůcenných papírů (dále jen „centrální depozitář“)1b), zachycené v účetnictví podle zvláštního právního předpisu1a) dosáhne alespoň výše rezerv podle § 9 a § 10 odst. 1 nebo rezerv vymezených v § 10 odst. 2 vykázané a zaúčtované podle zvláštního právního předpisu1a). (4) Peněžní prostředky rezerv uvedených v odstavci 1, které jsou uloženy na zvláštním vázaném účtu, mohou být použity i na pořízení státních dluhopisů denominovaných výhradně v české koruně, a to u a) rezerv na sanaci pozemků dotčených těžbou a rezerv na vypořádání důlních škod15) pouze na základě souhlasu příslušného obvodního báňského úřadu, b) rezerv pro rekultivace a sanace skládek25) pouze na základě souhlasu příslušného krajského úřadu, c) rezerv na zajištění vyřazování jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie z provozu26) pouze na základě souhlasu Správy úložišť radioaktivních odpadů. (5) Státní dluhopisy podle odstavce 4 musí být vedeny na samostatném účtu u České národní bankybanky, ve Středisku cenných papírůcenných papírů nebo v centrálním depozitáři a poplatník o nich musí vést samostatnou evidenci. Příjmy z prodeje těchto dluhopisů musí být vždy neprodleně převedeny na zvláštní vázaný účet, z jehož prostředků byly tyto dluhopisy pořízeny. (6) Peněžní prostředky uložené na zvláštním vázaném účtu a státní dluhopisy vedené na samostatném účtu dle odstavce 5 nesmějí být předmětem zajištění, nesmějí být zahrnuty do majetkové podstaty poplatníka v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení12b), nepodléhají výkonu rozhodnutí27) ani exekuciexekuci27). § 11 (1) Zůstatky rezerv, které mají charakter rezerv podle tohoto zákona, zjištěné k 31. prosinci 1992 se považují za rezervy podle tohoto zákona a převádějí se do roku 1993. (2) Rezervy vytvořené podle platných účetních předpisů před 1. lednem 1993 a převedené do roku 1993, jakož i let následujících po roce 1993 se čerpají na úhradu výdajů (nákladů), pro něž byly vytvořeny. Pominou-li důvody, pro které byly vytvořeny, zruší se tyto rezervy v příslušném zdaňovacím období. § 12 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993. Příloha VÝKONY UZNANÉ JAKO VÝDAJ (NÁKLAD) PRO TVORBU REZERVY NA PĚSTEBNÍ ČINNOST Za výkony podle § 9 odst. 1 tohoto zákona se považují: 1. Obnova lesa výsevem osiva a) první výsev osiva b) opakovaný výsev osiva. 2. Obnova lesa sadbou a) první sadba b) opakovaná sadba. 3. Příprava půdy pro obnovu lesa a) příprava půdy pro přirozenou obnovu lesa b) příprava půdy pro obnovu lesa výsevem osiva c) příprava půdy pro obnovu lesa sadbou. 4. Ošetřování dřevin mladých lesních porostů. 5. Mechanická a chemická ochrana mladých lesních porostů proti zvěři. 6. Zřizování oplocenek při oplocování mladých lesních porostů. 7. Ochrana mladých lesních porostů ostatní a) proti buření b) proti hlodavcům c) proti klikorohu borovému d) výsek plevelných dřevin. 8. Prořezávky, prostřihávky a výkony spojené s vytvořením rozčleňovací linie. 9. Ochrana lesa proti zvěři mechanická, chemická, údržba a opravy oplocenek. 10. Ochrana lesa proti hmyzím škůdcům. 11. Hnojení lesních porostů. 12. Vyvětvování lesních porostů. 13. Odstraňování klestu. 14. Probírky do 40 let věku lesních porostů. 15. Opatření k obnově porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou. * * * 1. Zákon č. 157/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb. a zákona č. 96/1993 Sb., zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., a zákon České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, nabyl účinnosti dnem 1. června 1993. 2. Zákon č. 323/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 3/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb. a zákona č. 196/1993 Sb., zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona České národní rady č. 35/1991 Sb. a zákona č. 157/1993 Sb., a zákon České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1994. 3. Zákon č. 244/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 30. prosince 1994. 4. Zákon č. 132/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. srpna 1995. 5. Zákon č. 211/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1998. 6. Zákon č. 333/1998 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 28. prosince 1998. 7. Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2000. 8. Zákon č. 492/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001. 9. Zákon č. 126/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů (zákon o České konsolidační agentuře), ve znění zákona č. 15/2002 Sb., zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. května 2002. 10. Zákon č. 260/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 121/2000 Sb., zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. září 2002. 11. Zákon č. 176/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (12. června 2003). 12. Zákon č. 438/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2004. 13. Zákon č. 669/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2005. 14. Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (29. září 2005). 15. Zákon č. 545/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl tento zákon vyhlášen (1. ledna 2006). 16. Zákon č. 223/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. června 2006). 17. Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008. 18. Zákon č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008. Předseda vlády: Ing. Topolánek v. r. 1) § 24 odst. 2 písm. i) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. 1a) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 1d) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 1b) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. 1c) § 17a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 492/2000 Sb. 20) § 7b zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 438/2003 Sb. 21) Obchodní zákoník. 22) § 22 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 3) § 25 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb. 3a) § 524 a násl. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách. 5) § 24 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb. 6) § 21 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb. 16) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 6a) § 1 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatření s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb. 6b) § 497 až 507 obchodního zákoníku. 6g) § 657 a 658 občanského zákoníku. 13g) § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. 6e) § 2 odst. 1 obchodního zákoníku. 6f) § 10 živnostenského zákona. 6c) § 570 až 574 občanského zákoníku. 6d) § 585 až 587 občanského zákoníku. 7) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví). 10) § 13 odst. 3 zákona č. 363/1999 Sb. 11) § 13 odst. 2 zákona č. 363/1999 Sb. 12) § 26 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 12a) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb. 12b) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 13) § 33 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 13f) § 14 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. 13h) Správní řád. 14) Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). 15) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 24) § 19 odst. 1 písm. l) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 223/2006 Sb. 25) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 26) § 18 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 27) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
Nález Ústavního soudu č. 88/2008 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 88/2008 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 31. ledna 2008 ve věci návrhu na zrušení některých částí zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, a na zrušení některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 12. 3. 2008, částka 26/2008 * Odůvodnění * I. - Předmět řízení v této věci * II. - Účastenství a vedlejší účastenství * III. - Argumentace navrhovatelů a vedlejších účastníků zpochybňující ústavně předepsaný způsob přijetí a vydání zákona č. 261/2007 Sb. * IV. - Argumentace navrhovatelů zpochybňující soulad obsahu zákona s ústavními zákony (pokud se týká předmětu řízení ve věci sp. zn. Pl. ÚS 24/07) * V. - Vyjádření účastníků řízení * VI. - Repliky navrhovatelů k vyjádření * VII. - Důkazní materiály získané Ústavním soudem z veřejných zdrojů * VIII. - Popis legislativní procedury přijímání zákona č. 261/2007 Sb. * IX. - Ústní jednání před Ústavním soudem * X. - Ústavní konformita kompetence a legislativního procesu * XI. - Obsahový soulad napadených zákonných ustanovení s ústavním pořádkem * XII. - Vycházeje ze všech uvedených důvodů, Ústavní soud návrh na zrušení části první, části druhé, části třetí, části čtvrté, části páté, části šesté, části sedmé, části osmé, části deváté, bodu 1 v čl. XVII části desáté, části jedenácté, části dvanácté, části t 88 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl dne 31. ledna 2008 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu 1. skupiny 67 poslanců Parlamentu České republiky, zastoupené poslancem Mgr. Michalem Haškem, 2. skupiny 43 poslanců Parlamentu České republiky, zastoupené poslancem JUDr. Vojtěchem Filipem, a 3. skupiny 19 senátorů Parlamentu České republiky, zastoupené JUDr. Kateřinou Šimáčkovou, advokátkou se sídlem Mojžíšova 17, 612 00 Brno, na zrušení části první, části druhé, části třetí, části čtvrté, části páté, části šesté, části sedmé, části osmé, části deváté, bodu 1 v čl. XVII části desáté, části jedenácté, části dvanácté, části třinácté, části čtrnácté, části čtyřicáté páté, části čtyřicáté šesté, části čtyřicáté sedmé, části padesáté, části padesáté první a části padesáté druhé zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, a na zrušení ustanovení § 6 odst. 4 věty první, § 6 odst. 13 a 14, § 7 odst. 8 věty první, § 16, § 21 odst. 1 a § 38h odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, za účasti A) Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a B) Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a C) skupiny 43 poslanců Parlamentu České republiky, zastoupené poslancem JUDr. Vojtěchem Filipem, a D) skupiny 19 senátorů Parlamentu České republiky, zastoupené JUDr. Kateřinou Šimáčkovou, advokátkou, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Návrh se zamítá. Odůvodnění I. Předmět řízení v této věci Skupina 67 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zastoupená poslancem Mgr. Michalem Haškem, se návrhem, podaným Ústavnímu souduÚstavnímu soudu dne 22. října 2007, domáhá podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a podle § 64 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zrušení celého zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, popřípadě jeho jednotlivých v návrhu blíže konkretizovaných ustanovení. Kromě toho se tato skupina 67 poslanců týmž návrhem domáhala zrušení některých, v návrhu blíže konkretizovaných ustanovení těchto zákonů, novelizovaných zákonem č. 261/2007 Sb.: - zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, - zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, - zákona České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, - zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Usnesením pléna Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 8. ledna 2008 č. j. Pl. ÚS 24/07-147 byly vyloučeny k samostatnému řízení návrhy na zrušení těch částí zákona č. 261/2007 Sb. a s tím související eventuální návrhy, které se týkají obsahově samostatné problematiky financování zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění a návrhy na zrušení těch částí zákona č. 261/2007 Sb., které se týkají obsahově samostatné problematiky sociálního zabezpečení. O těchto vyloučených částech návrhů jsou vedena samostatná řízení pod sp. zn. Pl. ÚS 1/08 a sp. zn. Pl. ÚS 2/08. Pod spisovou značkou Pl. ÚS 24/07 tak je vedeno řízení o zbývající části návrhů, tj. o návrhu na zrušení části první (změna zákona o daních z příjmů), části druhé (změna zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců), části třetí (změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů), části čtvrté (změna zákona o dani z přidané hodnoty), části páté (změna zákona o dani z nemovitostí), části šesté (změna zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí), části sedmé (změna zákona o registračních pokladnách), části osmé (změna zákona o správě daní a poplatků), části deváté (změna zákona č. 545/2005 Sb.), bodu 1 v čl. XVII části desáté (změna zákona o správních poplatcích), části jedenácté (změna zákona o spotřebních daních), části dvanácté (změna zákona o životním a existenčním minimu), části třinácté (změna zákona o ocenění účastníků boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů), části čtrnácté (změna zákona o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů), části čtyřicáté páté (daň ze zemního plynu a některých dalších plynů), části čtyřicáté šesté (daň z pevných paliv), části čtyřicáté sedmé (daň z elektřiny), části padesáté (změna zákona o účetnictví), části padesáté první (zrušovací ustanovení), části padesáté druhé (účinnost) zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, o návrzích vedlejších účastníků řízení na zrušení v tomto odstavci uvedených částí zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, a o návrhu na zrušení ustanovení § 6 odst. 4 věty první, § 6 odst. 13 a 14, § 7 odst. 8 věty první, § 16, § 21 odst. 1 a § 38h odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. II. Účastenství a vedlejší účastenství Účastníkem – navrhovatelem tohoto řízení je skupina 67 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zastoupená poslancem Mgr. Michalem Haškem. Ústavní soudÚstavní soud shledal, že podaný návrh splňuje všechny zákonné procesní náležitosti a předpoklady, a že tedy nic nebrání projednání a rozhodnutí věci samé. Ve smyslu ustanovení § 69 odst. 1 zákona o Ústavním soudu jsou účastníky tohoto řízení také 1. Poslanecká sněmovna a 2. Senát Parlamentu České republiky. Návrhem, Ústavnímu souduÚstavnímu soudu doručeným dne 19. listopadu 2007, se domáhala zrušení zákona č. 261/2007 Sb., popřípadě jeho jednotlivých, v návrhu blíže konkretizovaných ustanovení, rovněž skupina 43 poslanců, zastoupená poslancem JUDr. Vojtěchem Filipem. Tento návrh Ústavní soudÚstavní soud svým usnesením ze dne 23. 11. 2007 sp. zn. Pl. ÚS 28/07 dle § 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl z důvodu překážky litispendence. Ústavní soud přibral tuto skupinu 43 poslanců ve smyslu ustanovení § 35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu jako vedlejšího účastníka nynějšího, dříve zahájeného řízení o návrhu skupiny 67 poslanců. Vedlejší účastník má v řízení stejná práva a povinnosti jako účastníci (§ 28 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). Návrhem, Ústavnímu souduÚstavnímu soudu doručeným dne 7. prosince 2007, se domáhala zrušení částí zákona č. 261/2007 Sb., v návrhu blíže konkretizovaných, rovněž skupina 19 senátorů Parlamentu České republiky, zastoupená advokátkou JUDr. Kateřinou Šimáčkovou. Tento návrh Ústavní soudÚstavní soud svým usnesením ze dne 12. 12. 2007 sp. zn. Pl. ÚS 29/07 dle § 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl z důvodu překážky litispendence. Ústavní soud přibral tuto skupinu 19 senátorů ve smyslu ustanovení § 35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu jako vedlejšího účastníka nynějšího, dříve zahájeného řízení o návrhu skupiny 67 poslanců. Vedlejší účastník má v řízení stejná práva a povinnosti jako účastníci (§ 28 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). Podáním ze dne 21. 11. 2007 označeným jako „Oznámení Městského soudu v Brně o vstupu do již zahájeného řízení jako vedlejší účastník“ se Městský soud v Brně domáhal, aby s ním bylo dle § 35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu nakládáno jako s vedlejším účastníkem, neboť jeho předchozí návrh ze dne 12. 11. 2007 byl usnesením Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 27/07 ze dne 21. 11. 2007 odmítnut pro překážku litispendence. S Městským soudem v Brně však nemohlo být v tomto řízení jako s vedlejším účastníkem jednáno, a to z následujících důvodů: Vedlejší účastenství vzniká v případě, že Ústavní soudÚstavní soud již v téže věci jedná, podal-li pozdější návrh oprávněný navrhovatel. Tímto oprávněným navrhovatelem by mohl být v obecné rovině i soud, a to na základě čl. 95 odst. 2 Ústavy. Tento článek uvádí, že dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu souduÚstavnímu soudu. Stěžejní otázkou v projednávaném případu je, jak pohlížet na podmínku, že se musí jednat o zákon, „jehož má být při řešení věci použito“. Není sporu o tom, že tato podmínka je splněna vždy, jedná-li se o zákon, resp. jeho jednotlivé ustanovení, jehož aplikace má být bezprostřední, má-li tedy být takové ustanovení užito při rozhodnutí ve věci samé. Ústavní soudÚstavní soud ve své judikatuře dovodil, že k tomu, aby soud mohl zpochybnit ústavnost právního předpisu, je nezbytná jeho nevyhnutelná aplikace v dané věci, a nikoli jen hypotetické použití, resp. jiné širší souvislosti [srov. usnesení sp. zn. Pl. ÚS 39/2000, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního souduÚstavního soudu (dále jen „Sbírka rozhodnutí“), svazek 20, usn. č. 39, str. 353; usnesení sp. zn. Pl. ÚS 20/02, Sbírka rozhodnutí, svazek 28, usn. č. 42, str. 477]. Ve věci Městského soudu v Brně sp. zn. 50 C 259/2007, z níž vzešel shora uvedený návrh městského soudu, byla podána dne 5. 11. 2007 soudcem Městského soudu v Brně JUDr. M. V. žaloba, kterou se vůči České republice – Městskému soudu v Brně domáhá zaplacení částky ve výši 2 600 Kč, o kterou mu bude za měsíc leden 2008 zkrácen plat a paušální náhrada výdajů, na které by měl nárok, nebýt zmrazení platu provedeného ustanoveními čl. XLVIII části třicáté zákona č. 261/2007 Sb. Dle ustálené soudní praxe i doktríny lze uplatnit své právo u soudu ve chvíli, kdy se stane nárokem, neboli actio nata. Tímto nárokem se stává poté, co měl dlužník poprvé splnit svůj závazek. V projednávaném případu však jde o nedospělou pohledávku, neboť vůbec není jisté, zda a v jaké výši bude skutečně žalobci újma způsobena. Městský soud se tedy vůbec neměl dostat k úvahám o případné protiústavnosti zákona č. 261/2007 Sb., neboť měl žalobu zamítnout jako předčasnou. Z ustanovení čl. 95 odst. 2 Ústavy vyplývá pro obecný soud právo i povinnost předložit věc Ústavnímu souduÚstavnímu soudu pouze při existenci reálného sporu, a nikoliv za účelem zjištění názoru Ústavního souduÚstavního soudu na určité právní otázky. Na základě výše uvedeného dospěl Ústavní soudÚstavní soud k závěru, že Městský soud v Brně nebyl oprávněným navrhovatelem ve smyslu § 35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. Usnesením ze dne 15. 1. 2008 č. j. Pl. ÚS 24/07-158 Ústavní soud rozhodl, že Městský soud v Brně není vedlejším účastníkem řízení. III. Argumentace navrhovatelů a vedlejších účastníků zpochybňující ústavně předepsaný způsob přijetí a vydání zákona č. 261/2007 Sb. III/a Argumentace skupiny 67 poslanců Parlamentu České republiky zpochybňující ústavně předepsaný způsob přijetí a vydání zákona č. 261/2007 Sb. Skupina 67 poslanců Parlamentu České republiky, zastoupená poslancem Mgr. Michalem Haškem, se domáhá zrušení celého zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Navrhovatelé tvrdí, že napadený zákon č. 261/2007 Sb. byl přijat neústavním způsobem, a dostal se tím do rozporu s ústavním pořádkem. Důvody protiústavnosti spatřují v porušení principu souladného, přehledného a předvídatelného práva, v porušení principu dělby moci a v porušení principu demokratičnosti, kteréžto principy tvoří atributy demokratického právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy. Poukazují na dosavadní judikaturu Ústavního souduÚstavního soudu, který se ústavními požadavky na legislativní proces zabýval již v několika svých rozhodnutích, zejména v nálezech sp. zn. Pl. ÚS 21/01 (Sbírka rozhodnutí, svazek 25, nález č. 14, vyhlášen pod č. 95/2002 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 5/02 (Sbírka rozhodnutí, svazek 28, nález č. 117, vyhlášen pod č. 476/2002 Sb.) a sp. zn. Pl. ÚS 77/06 (vyhlášen pod č. 37/2007 Sb.), a zdůrazňují, že při přijímání zákona č. 261/2007 Sb. byly tyto požadavky porušeny. Konkrétní výtky navrhovatelů, dovozující porušení ústavních pravidel zákonodárného procesu (pomineme-li prozatím argumenty směřující proti obsahovému rozporu konkrétních ustanovení předmětného zákona s ústavním pořádkem), lze stručně shrnout zejména do těchto tvrzení: 1. Základní vadou předmětného zákona je to, že v jediném novelizujícím zákoně došlo ke spojení mnoha novel různých zákonů, které spolu bezprostředně nesouvisejí, čímž jsou porušeny zásady tvorby souladného, předvídatelného a přehledného práva, jimiž mají být poměřovány nejen pozměňovací návrhy, ale i návrhy zákonů. 2. Pojítko komplexu norem – stabilizace veřejných rozpočtů – je příliš neurčité, srovnatelné např. se „zákonem o změnách v právním řádu“. 3. Úprava obsažená v mnoha z dotčených zákonů se vůbec netýká stabilizace veřejných rozpočtů - např. ustavování orgánů Všeobecné zdravotní pojišťovny či síť smluvních zdravotnických zařízení. Navrhovatelé by proto z různých důvodů po formální stránce akceptovali jen části první, druhou, třetí, čtvrtou, pátou, šestou, osmou, zčásti desátou, jedenáctou, třináctou, čtrnáctou, dvacátou třetí a dvacátou čtvrtou napadeného zákona. 4. V zákoně jsou vedle novel zákonů stávajících obsaženy i tři nové zákony o ekologických daních, což odporuje mj. legislativním pravidlům vlády. 5. Formou pozměňovacích návrhů se součástí zákona staly tzv. „přílepky“, jež neobstojí při posuzování obsahu a účelu původního návrhu zákona a návrhů pozměňovacích: nový systém cen regulace léčiv, zákon o účetnictví a zákon o cenách. Pozměňovacím návrhům lze vytýkat krátkost času ke studiu na straně poslanců i k informování veřejnosti. Limitována tím byla i parlamentní diskuse jako forma transparentního vládnutí a jeho kontroly opozicí a veřejností. Za tzv. „přílepky“ jsou dále výslovně považovány: 1. v části čtvrté (změna zákona o dani z přidané hodnoty) v čl. VIII – body 1, 3, 4, 5 a 15 až 21; 2. v části desáté (změna zákona o správních poplatcích) v čl. XVII – body 3 a 4; 3. v části dvacáté druhé (změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení) v čl. XXXV – body 1, 2 a 12; 4. v části dvacáté čtvrté (změna zákona o důchodovém pojištění) v čl. XXXVIII – body 1, 2, 3 a 5; 5. v části čtyřicáté (změna zákona o veřejném zdravotním pojištění) v čl. LXIV – body 1 až 9, 14 až 17, 24 až 26, 29, 30 a čl. LXV (přechodná ustanovení); 6. v části čtyřicáté osmé (změna zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen) – čl. LXXV a LXXVI; 7. v části čtyřicáté deváté (změna zákona o cenách) – čl. LXXVII; 8. v části padesáté (změna zákona o účetnictví) – čl. LXXVIII. Navrhovatelé upozorňují zejména na Ústavním soudemÚstavním soudem vyslovený požadavek „... aby pozměňovací návrh skutečně toliko pozměňoval předkládanou právní úpravu, tzn. v souladu s požadavky tzv. pravidla úzkého vztahu, podle kterého se pozměňovací návrh musí týkat téhož předmětu návrhu, který je v legislativním procesu právě projednáván, by daný pozměňovací návrh neměl vybočit z omezeného prostoru vyhrazeného pozměňovacím návrhům v podobě extenzivního překročení předmětu projednávaného návrhu zákona.". Navrhovatelé připomínají názor Ústavního souduÚstavního soudu, že nesplněním tohoto požadavku dochází „... k porušení dělby moci, s důsledky pro principy tvorby souladného, přehledného a předvídatelného práva, které Ústavní soudÚstavní soud již dříve spojil s atributy demokratického právního státu, dále k obcházení institutu zákonodárné iniciativy podle čl. 41 Ústavy a porušení práva vlády vyjádřit se k návrhu zákona podle čl. 44 Ústavy.“ (nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 77/06, vyhlášen pod č. 37/2007 Sb., bod 73). 6. Pozměňovací návrhy nebyly projednány ve výborech Poslanecké sněmovny, chybí jim odůvodnění. Předseda vlády Mirek Topolánek je podal jako poslanec na základě koaličních jednání, jež však nemohou nahrazovat rozhodnutí vlády jako navrhovatele zákona. 7. V Senátu došlo přijetím usnesení, jímž vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat, k umlčení opozice. 8. Zákonodárný proces nedostál nejen požadavkům tvorby souladného, předvídatelného a přehledného práva, ale ani požadavku demokratičnosti. Z čl. 6 Ústavy totiž vyplývá, že za každým zásadním politickým rozhodnutím má stát vůle většiny. Jelikož je předmětný zákon souhrnem četných rozhodnutí, určených však k jedinému výslednému hlasování, nemohla být existence většiny relevantně testována. 9. Zákonodárná moc jako moc stanovit obsah zákona, která náleží podle čl. 15 Ústavy Parlamentu, se nemohla projevit a přesunula se na stranu vlády, resp. jejího předsedu. Vládu by však bylo možné legitimně posílit jen rozhodnutím ústavodárce, což se nestalo. 10. Zákon nabyl platnosti dnem vyhlášení, u některých ustanovení se to týká i účinnosti. Vzhledem ke způsobu rozesílání částek Sbírky zákonů se tak měli adresáti práva chovat nově stanoveným způsobem, který však po nejméně dva dny neměli možnost seznat. Dotčen je tak problém faktické retroaktivity zákona. 11. Po technické stránce došlo ke vzniku mezer v právním řádu, protože stanoví-li více bodů úpravu s různým datem nabytí účinnosti, platí ten poslední bod podle zásady lex posterior derogat legi priori. Tím však byla pro období od 1. ledna 2008 zrušena sazba daně z příjmů. 12. Záměrem vlády bylo dostat Parlament pod tlak, krom toho tu je krátká legisvakance. Navrhovatelé dále podrobně popisují zákonodárnou proceduru při přijímání napadeného zákona a vytýkají jí mnoho pochybení. Tvrdí, že již ve stadiu přípravy zákona - nejpozději v okamžiku schválení jeho návrhu vládou - vznikl návrh obsahově nekonzistentní, takže již pro samotné zákonodárce byl návrh nepředvídatelný, překvapivý, nepřístupný, nesrozumitelný a nepřehledný. Čas věnovaný tvorbě tak obsáhlé a komplikované normy byl příliš krátký a neposkytující dostatečný prostor pro seznámení se s obsahem normy, promyšlení všech souvislostí a pro demokratickou diskusi. V legislativním procesu bylo prý vzneseno velké množství nesouvisejících pozměňovacích návrhů, některé z nich až v závěrečných fázích projednávání v Poslanecké sněmovně, bez řádného zdůvodnění. To vše mělo mít negativní dopady na možnost a kvalitu parlamentní rozpravy, a tím i na možnost a kvalitu veřejné diskuse, na právo zájmových skupin, aby jejich názor byl slyšen, a konečně i na informování veřejnosti o probíhajících politických rozhodnutích. Narušení principů dělby moci a demokratičnosti bylo dle navrhovatelů zesíleno tím, že nesouvisející pozměňovací návrhy vyšly z kruhů vlády. Předseda vlády (v pozici poslance) podstatně změnil vládní návrh zákona několik dnů před závěrečným hlasováním, aniž dal poslancům k dispozici důvody nové právní úpravy, čas k jejímu prostudování a projednání, natož reálnou možnost k ní předkládat další pozměňovací návrhy. Předseda vlády, respektive vláda se svým rozsáhlým úřednickým aparátem pak naprosto dominovali nad zákonodárným sborem, který nemá ani dostatečné odborné zázemí k tomu, aby překvapivému vládnímu návrhu mohl ve vytvořené časové tísni účinně argumentačně čelit. Vliv členů zákonodárného sboru (a to jak opozičních, tak i vládních) na konkrétní podobu zákona tak byl účinně minimalizován. Tím, že Senát Parlamentu České republiky, který je ovládán toutéž politickou většinou jako Poslanecká sněmovna, vyjádřil vůli nezabývat se návrhem zákona (čl. 48 Ústavy), znemožnil rozpravu v plénu Senátu; opoziční názory pak nemohly účinně zaznít ani v Poslanecké sněmovně ani v Senátu. Navrhovatelé shrnují, že navržení a přijetí de facto vládního (přesněji: „premiérského“) pozměňovacího návrhu, který obsahově nesouvisel s předlohou, je v rozporu s čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 1, čl. 6 a čl. 15 odst. 1 Ústavy, je obcházením institutu zákonodárné iniciativy podle čl. 41 Ústavy a odporuje i čl. 44 odst. 1 a čl. 76 Ústavy. Tím, že Parlament nevzal na zřetel dosavadní judikaturu Ústavního souduÚstavního soudu, nadto přijatou nedlouho před přijetím zákona č. 261/2007 Sb., byl porušen též čl. 89 odst. 2 Ústavy. Navrhovatelé vyslovují názor, že postup, zvolený vládou při projednávání napadeného zákona, pokud by byl akceptován, by mohl vést k absurdním důsledkům: „... v extrémním případě by mohla vláda soustředit jednou ročně veškeré své legislativní záměry do návrhu zákona »o úpravě právních poměrů v České republice« či dokonce do zákona »o zlepšení osudu občanů České republiky« a vynutit si politickým tlakem, aby vládní většina schválila návrh zákona právě v tomto znění. Tím by byl faktický vliv poslanců na obsah zákonů zcela marginalizován a Parlament by se stal takřka zbytečným. Vláda by Parlament v podstatě potřebovala jen pro formální stvrzení své paušálně vyjádřené vůle a mohla by znemožnit jakoukoli veřejnou parlamentní diskusi tím, že by sněmovní většina odmítala připustit jiné body na pořad jednání. Takový parlament by byl již jen fasádou zcela popírající principy demokratičnosti a dělby moci.“. Navrhovatelé tedy uzavírají, že předložení a přijetí rozsáhlého, obsahově nekonzistentního a nesrozumitelného vládního návrhu zákona odporuje preambuli Ústavy (vyjadřující odhodlání občanů řídit se všemi osvědčenými principy právního státu), jakož i čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 1, čl. 6 a čl. 15 odst. 1 Ústavy. Z těchto důvodů petit návrhu skupiny 67 poslanců obsahuje na prvním místě požadavek, aby Ústavní soudÚstavní soud zrušil celý zákon č. 261/2007 Sb. Pokud by Ústavním soudemÚstavním soudem nebyl zrušen celý zákon č. 261/2007 Sb., potom skupina 67 poslanců navrhuje v alternativním petitu pod bodem E) zrušit ty části tohoto zákona, které nesouvisejí s jeho základním předmětem, případně účelem zákona. V rámci nyní projednávaného řízení, vedeného pod sp. zn. Pl. ÚS 24/07, jsou navrhovány ke zrušení tyto části zákona č. 261/2007 Sb.: - část sedmá (změna zákona o registračních pokladnách) - čl. XIV, - část devátá (změna zákona č. 545/2005 Sb.) - čl. XVI, - část dvanáctá (změna zákona o životním a existenčním minimu) - čl. XX, - část čtyřicátá pátá (daň ze zemního plynu a některých dalších plynů) - čl. LXXII, - část čtyřicátá šestá (daň z pevných paliv) - čl. LXXIII, - část čtyřicátá sedmá (daň z elektřiny) - čl. LXXIV, - část padesátá (změna zákona o účetnictví) - čl. LXXVIII a LXXIX, - část padesátá první (zrušovací ustanovení) - čl. LXXX, - část padesátá druhá (účinnost), a to v čl. LXXXI v bodu 1 v písmenu a) slova „čl. XXVIII bodů 37 a 38, 40 až 49, 51, čl. XXIX bodu 1, čl. XXXV bodu 7 a“, písmeno b), v písmenu c) slova „čl. XX bodů 4 a 7, čl. XXIII bodů 4, 11 a 27, čl. XXV bodu 13, čl. XXXV bodů 3, 6 a 17, XLII bodu 2, XLIX bodu 6, čl. L bodu 2 a čl. LII až LVIII“ a písmeno d). O všech těchto částech zákona navrhovatelé tvrdí, že nesouvisejí s předmětem a účelem zákona a jejich přijetí by vyžadovalo formu zvláštního zákona. Platné legislativní řešení je nepřehledné a legislativně chybné. Pokud by Ústavním soudemÚstavním soudem nebyl zrušen celý zákon č. 261/2007 Sb., ani ty části zákona, které jsou navrhovány ke zrušení v alternativním petitu pod bodem E), potom skupina 67 poslanců navrhuje v alternativním petitu pod bodem F) zrušit ty části tohoto zákona, které se do zákona dostaly cestou pozměňovacích návrhů a mají povahu tzv. „přílepků“, tj. nesplňují kritéria úzkého vztahu k předmětu zákona, nýbrž jde de facto o zcela jiný zákon, s legislativní předlohou nesouvisející. V rámci nyní projednávaného řízení, vedeného pod sp. zn. Pl. ÚS 24/07, jsou navrhovány ke zrušení tyto části zákona č. 261/2007 Sb.: - část čtvrtá (změna zákona o dani z přidané hodnoty) - v čl. VIII body 1, 3, 4, 5 a 15 až 21, - část padesátá (změna zákona o účetnictví) - čl. LXXVIII. III/b Argumentace skupiny 43 poslanců Parlamentu České republiky zpochybňující ústavně předepsaný způsob přijetí a vydání zákona č. 261/2007 Sb. Jedna z alternativ petitu návrhu skupiny 43 poslanců obsahuje rovněž (stejně jako v případě návrhu skupiny 69 poslanců) požadavek na zrušení celého zákona č. 261/2007 Sb. pro ústavněprávní vady legislativního procesu. Argumentace skupiny 43 poslanců v té části návrhu, která namítá protiústavnost způsobu přijetí a vydání zákona č. 261/2007 Sb., je z velké části stejná jako argumentace obsažená v návrhu skupiny 67 poslanců. Navrhovatelé vytýkají přijatému zákonu závažné legislativní chyby. Zdůrazňují, že zákon není obvyklou novelou nebo právní normou, ale souborem dílčích úprav, představujících jednak novely několika desítek zákonů, jednak úpravy, které by obstály jako samostatné zákony. Jsou jimi např. změny v oblasti právní úpravy daní, včetně zavedení tzv. ekologických daní, právní úpravy téměř všech sociálních systémů, především systému státní sociální podpory, životního a existenčního minima, systému nemocenského pojištění, úpravy platové základny pro stanovení výše platu ústavních činitelů a státních zástupců, zaměstnanosti a právní úpravy veřejného zdravotního pojištění, pojistného na toto zdravotní pojištění, změn působnosti ministerstev aj. Nesrozumitelnost zákona je podle navrhovatelů způsobena např. tím, že byla zrušena toliko ustanovení novelizujícího zákona bez předchozího navázání na novelizovaný zákon; tak došlo např. k novelizaci zákona č. 218/2007 Sb. (změna zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců a změny dalších zákonů) přesto, že zákon č. 218/2007 Sb. v době projednávání zákona č. 261/2007 Sb. ještě nenabyl účinnosti. Projednávání zákona v Poslanecké sněmovně bylo podle navrhovatelů poznamenáno časovým tlakem, poslanci neměli dostatek času na prostudování tak rozsáhlého návrhu zákona měnícího 46 právních norem. Projednávání navíc bylo zkomplikováno mnoha pozměňovacími návrhy, z nichž je zmiňován zejména pozměňovací návrh premiéra Topolánka, který se dotkl osmnácti stávajících částí vládního návrhu zákona a nadto rozšířil vládní návrh o změny dalších tří zákonů. Opakující se návrhy více opozičních poslanců na prodloužení lhůty k projednání zákona nebo na jeho vrácení k dopracování byly vždy zamítnuty. Senát se návrhem zákona, přes odpor opozice, nezabýval. Navrhovatelé namítají rozpor zákonodárného procesu při přijímání tohoto zákona s legislativními pravidly vlády (např. s čl. 2 odst. 2, který ukládá dbát na to, aby právní předpis byl v souladu s právními předpisy vyšší právní síly a s nálezy Ústavního souduÚstavního soudu a stal se organickou součástí celého právního řádu a aby byl koncipován přehledně a formulován jednoznačně, srozumitelně a jazykově a stylisticky bezvadně). Legislativní proces v tomto případě nerespektoval nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 77/06. Za tzv. „přílepky“ pokládají navrhovatelé ustanovení o vedení Všeobecné zdravotní pojišťovny, doplnění úpravy systému tvorby úhrad a cen léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely o regulaci cen léků, zavedení tzv. ekologických daní, jakož i změnu právní úpravy téměř všech sociálních systémů apod. Protiústavnost způsobu přijetí a vydání zákona je v návrhu dovozována z porušení zákazu svévole při legislativní proceduře, vyplývajícího z ustanovení čl. 1 odst. 1 a z čl. 2 odst. 3 Ústavy. Dále je namítáno také porušení čl. 23 odst. 3 Ústavy o slibu poslance a čl. 44 Ústavy o kompetencích vlády při projednávání návrhů zákonů. III/c Argumentace skupiny 19 senátorů Parlamentu České republiky zpochybňující ústavně předepsaný způsob přijetí a vydání některých částí zákona č. 261/2007 Sb. Navrhovatelé zdůrazňují, že svým návrhem nezpochybňují obsahový soulad napadeného zákona s ústavním pořádkem, nýbrž toliko způsob jeho schválení, který považují za protiústavní. V té části návrhu, jež je předmětem tohoto řízení, vedeného pod sp. zn. Pl. ÚS 24/07, je požadováno zrušení části padesáté (čl. LXXVIII a čl. LXXIX - změna zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů) zákona č. 261/2007 Sb. Námitky se v první řadě zaměřují proti rozhodnutí Senátu nezabývat se návrhem zákona. Toto rozhodnutí je podle názoru navrhovatelů v rozporu s ústavní rolí Senátu a s obsahem § 63, 101 a 102 zákona o jednacím řádu Senátu. Je také v rozporu s dosavadní parlamentní praxí a s účelem tohoto institutu. Argumentace této skupiny 19 senátorů se shoduje s argumentací skupiny 67 poslanců a skupiny 43 poslanců v těch částech návrhu, kde jsou legislativní proceduře vytýkány vady spočívající v tzv. „přílepcích“, obsažených v doplňovacích návrzích poslance Mirka Topolánka. Ty části zákona, které skupina senátorů navrhuje ke zrušení, byly podle názoru navrhovatelů přijaty v rozporu s Ústavou a se zákonem stanovenou legislativní procedurou. Konkrétně je vytýkáno porušení zásady srozumitelnosti, přehlednosti a jasnosti právního řádu a zásady respektování demokratických principů v legislativním procesu, porušení zákazu svévole při legislativní proceduře a porušení principu ochrany politické menšiny – tedy porušení čl. 1, čl. 2 odst. 3, čl. 6, čl. 37 odst. 2, čl. 41 a 44 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Došlo prý rovněž k obcházení institutu zákonodárné iniciativy podle čl. 41 Ústavy a k porušení práv senátorů podle čl. 46 a 48 Ústavy. Vytýkáno je dále porušení několika ustanovení zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a zákona o jednacím řádu Senátu. Navrhovatelé odkazují na několik nálezů Ústavního souduÚstavního soudu, v nichž je zdůrazňován význam dodržování ústavně předepsaného způsobu přijímání zákonů, např. na nálezy sp. zn. Pl. ÚS 33/97 (Sbírka rozhodnutí, svazek 9, nález č. 163, vyhlášen pod č. 30/1998 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 5/02, sp. zn. Pl. ÚS 21/01 a zejména na nález sp. zn. Pl. ÚS 77/06 (viz výše). Zásady vyslovené v těchto nálezech Ústavního souduÚstavního soudu nebyly prý při přijímání zákona č. 261/2007 Sb. respektovány. Posledně uvedený nález Ústavního soudu podle názoru navrhovatelů otevřel důležité otázky též před Senátem, který by měl být mj. též pojistkou ústavnosti a kvality zákonodárství. Proces přijímání zákona č. 261/2007 Sb. podle názoru navrhovatelů znovu akcentuje nutnost dodržování principu, „že parlamentní většina nemůže vše, co jí jednací řády výslovně nezakazují“. Navrhovatelé vyslovují očekávání, že Ústavní soudÚstavní soud ve svém rozhodnutí napomůže kultivaci parlamentního legislativního procesu a určí hranice, kde se jedná pouze o porušení právní kultury a kde porušení pravidel legislativního procesu získává ústavně sankcionovanou podobu. IV. Argumentace navrhovatelů zpochybňující soulad obsahu zákona s ústavními zákony (pokud se týká předmětu řízení ve věci sp. zn. Pl. ÚS 24/07) IV/a Argumentace skupiny 67 poslanců Parlamentu České republiky proti obsahu zákona Petit návrhu skupiny 67 poslanců požaduje z důvodu obsahových protiústavních vad zrušení ustanovení § 6 odst. 4 věty první, § 6 odst. 13 a 14, § 7 odst. 8 věty první a § 38h odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů; vytýkané vady způsobila dle navrhovatelů novelizace provedená zákonem č. 261/2007 Sb. Podstata těchto změn, zavedených zákonem č. 261/2007 Sb., spočívá v tom, že nově mají být od 1. ledna 2008 zdaněny nejenom povinné odvody do systémů zdravotního a sociálního pojištění, ale také platby, které jsou uloženy zaměstnavateli [§ 6 odst. 13 a 14, § 38h odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 586/1992 Sb.]. Daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků (a zálohu na tuto daň) má z těchto částek platit příslušná fyzická osoba-zaměstnanec. Zákon tedy do příjmu fyzické osoby pro účely zdanění nově započítává jak odváděné pojistné, tak platby uložené zaměstnavatelům. Ačkoliv zákon hovoří o dani z příjmů, v případě výpočtu daňové povinnosti zaměstnanců mají být do jejich příjmů započteny, a tedy i zdaněny, také odvody uložené zaměstnavatelům zvláštními zákony. Tyto odvody ale nemají s příjmem zaměstnance nic společného a nejsou předmětem jeho pracovní smlouvy. Ve skutečnosti jde věcně o veřejnoprávní povinnost uloženou zaměstnavateli zákonem, jejímž prostřednictvím se zaměstnavatel podílí na udržování systémů veřejného pojištění. Navrhovatelé soudí, že napadená zákonná úprava neodpovídá svou terminologií skutečnosti a odporuje jiným platným ustanovením zákona č. 589/1992 Sb. a vyvolává nerovné postavení, neboť daň je nucen platit subjekt, který není žádným způsobem spojen s předmětem zdanění. Porušena je tak nejenom zásada rovnosti, ale také zásada alespoň minimální racionality a spravedlnosti právních předpisů, která je dalším z předpokladů existence právního státu. Tím má být porušen čl. 1 odst. 1 Ústavy a čl. 3 odst. 1 Listiny ve spojení s čl. 11 odst. 5, čl. 30 odst. 1 a 3 a čl. 31 Listiny. Protiústavnost napadených ustanovení zákona spočívá podle názoru navrhovatelů v jejich rozporu s principy právního státu, mezi které patří také srozumitelnost a seznatelnost práva, racionalita a spravedlnost zákonné úpravy. Zákon užívá terminologii, která nejenže neodpovídá skutečnému stavu, ale dokonce jej účelově zastírá, když dosavadní ujasněné pojmosloví znejasňuje a zamlžuje. Tam, kde hovoří v případě odvodů pojistného do systému zdravotního a sociálního pojištění o zdanění příjmu, jde ve skutečnosti o daň ze zdravotního a sociálního pojištění. Tím se však naprosto stírá zásadní rozdíl mezi systémem daní a poplatků, který má svůj ústavní základ v čl. 11 odst. 5 Listiny, a systémy veřejného sociálního a zdravotního pojištění, jež se opírají o čl. 30 a 31 Listiny. Další v návrhu vytýkaná obsahová vada se týká části čtvrté zákona č. 261/2007 Sb. (změna zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů). Vládní návrh zákona č. 261/2007 Sb. vůbec nepočítal se zcela nově doplněnou právní úpravou nového subjektu - skupiny spojených osob registrovaných k dani jako plátce prostřednictvím skupinové registrace (nové § 5a až 5c, § 28 odst. 11, § 93a, § 95a, § 99 odst. 11, § 100 odst. 5, § 105 odst. 2, § 106a, § 107 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb.). Jde o zcela nový, zákonu o dani z přidané hodnoty dosud neznámý právní institut, který nebyl projednán ve výborech Poslanecké sněmovny a nebyl nijak odůvodněn. Tento nový právní institut s sebou podle navrhovatelů přináší řadu nevyřešených otázek, zejména otázku, jakou povahu má „skupina“ ve smyslu platného právního řádu (zda jde o osobu fyzickou či právnickou) a jaké má postavení v daňovém řízení. Souhrnně jsou návrhem napadány změny v sociálních dávkách a v procesním právu sociálního zabezpečení. V té části předmětu řízení, která je projednávána v této věci sp. zn. Pl. ÚS 24/07, je napadána část dvanáctá zákona č. 261/2007 Sb. (změna zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů). Navrhovatelé vyslovují názor, že tato významná a rozsáhlá proměna celého systému sociálního zabezpečení, obsažená v souhrnné novele, by měla být z důvodů předvídatelnosti práva i demokratické legitimity tvorby práva provedena v odděleném zákoně či spíše ve více zákonech. Právo sociálního zabezpečení je právním odvětvím odlišným od finančního práva a jejich propojení v téže zákonné předloze nedává smysl. Výslovně je návrhem zpochybňována skutečnost, že zákonem č. 261/2007 Sb. došlo (v části sedmé, deváté a padesáté první) de facto ke zrušení zákona č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách, ve znění pozdějších předpisů, ačkoliv zákonodárce v nadpisu části sedmé klamavě předstírá, že jde toliko o „změnu zákona“. Způsob evidování daňových dokladů prostřednictvím registrační pokladny sice vzdáleně souvisí s daňovým právem, avšak nikoli se stabilizací veřejných rozpočtů. Zrušení de facto celého zákona o registračních pokladnách by vyžadovalo zřetelné politické rozhodnutí parlamentní většiny, vyjádřené svobodným hlasováním (čl. 6 Ústavy). Derogace tohoto zákona, jenž byl v minulých letech předmětem ostrých politických střetů, by měla být provedena transparentně, nikoli být skryta uprostřed obrovského zákona měnícího desítky jiných zákonů. Navrhovatelé kritizují jako závažnou vadu legislativního procesu skutečnost, že do rámce souhrnného novelizačního „balíku“ byla pojata materiálně zcela samostatná úprava nových daní k ochraně životního prostředí (část čtyřicátá pátá – daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, část čtyřicátá šestá – daň z pevných paliv, část čtyřicátá sedmá – daň z elektřiny). Úprava ekologických daní sice obecně souvisí s problematikou zdanění a má svůj shodný ústavněprávní základ v čl. 11 odst. 5 Listiny, tato oblast finančního práva však měla být upravena když ne samostatnými zákony (pro každou tuto daň zvlášť), tak alespoň v jednom samostatném zákoně týkajícím se daného druhu daní. Přijaté legislativní řešení je dle názoru navrhovatelů nepřehledné a legislativně chybné. Stejně vadná je dle navrhovatelů část padesátá zákona č. 261/2007 Sb. (změna zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů). Problematika účetnictví souvisí se stabilizací veřejných rozpočtů jen velmi nepřímo. Této změně lze z hlediska principů demokratického právního státu přičíst k tíži i okolnost, že se do napadeného zákona dostala až cestou nesouvisejícího pozměňovacího návrhu (tzv. „přílepku“). Konečně navrhovatelé napadají část padesátou první (zrušovací ustanovení) a v petitu blíže vymezená ustanovení části padesáté druhé (účinnost). Těmto částem vytýkají, že nesouvisejí s předmětem a účelem zákona č. 261/2007 Sb. IV/b Argumentace skupiny 43 poslanců Parlamentu České republiky proti obsahu zákona Petit návrhu skupiny 43 poslanců, vztahující se k obsahovým vadám zákona č. 261/2007 Sb., je formulován velmi neurčitě a požaduje (vedle zrušení celého zákona z důvodu protiústavnosti procedury přijetí a vydání zákona) „zrušení těch částí ... zákona, jejichž protiústavnost bude shledána“. Konkrétní části zákona, jimž jsou vytýkány obsahové vady, jsou proto seznatelné nikoli z petitu, nýbrž toliko z odůvodnění návrhu (v části III. odůvodnění). Konkrétní obsahové výtky v té části předmětu řízení, která je projednávána ve věci sp. zn. Pl. ÚS 24/07, se týkají těchto částí zákona č. 261/2007 Sb.: V části první napadeného zákona (týkající se novelizace zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) v čl. I jsou napadány body 16, 69 a 58; v čl. II je napadán bod 18. Je kritizována nově zaváděná konstrukce tzv. „superhrubé mzdy“, spočívající v tom, že základ daně zaměstnance se navyšuje o částky, které za zaměstnance platí zaměstnavatel a které platí zaměstnanec sám za sebe na veřejné pojištění. Je namítáno, že tyto částky nejsou ve skutečnosti součástí příjmu zaměstnance, a proto mu nemohou být ani zdaňovány. Protiústavnost je spatřována také v tom, že u osob samostatně výdělečně činných přestalo být jimi placené pojistné na sociální a zdravotní pojištění pokládáno za výdaj (náklad). Tím dochází k navýšení základu pro výpočet daně a pro výpočet zdravotního a důchodového pojištění, takže tyto osoby (podnikatelé) zaplatí některé částky dvakrát. Porušení principu zákazu retroaktivity spatřují navrhovatelé v tom, že podle nového ustanovení čl. II bodu 18 se novelizované znění § 38na zákona č. 586/1992 Sb. má zpětně použít i pro posouzení skutečností, které nastaly po 1. lednu 2004. V části druhé (čl. IV) napadeného zákona (týkající se novelizace zákona č. 267/2006 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců) je vytýkáno legislativně vadné zrušení části sedmé zákona č. 267/2006 Sb., která toliko doplnila dřívější znění § 4 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. o písmeno zo); chyba prý spočívá v tom, že bylo zrušeno toliko novelizující ustanovení, aniž by to bylo promítnuto do „těla“ původně novelizovaného zákona o daních z příjmů. V části čtvrté (čl. VIII) napadeného zákona (týkající se novelizace zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů) je napadán bod 4, vkládající do textu novelizovaného zákona nový § 5a a zavádějící zcela neznámý daňový subjekt zvaný „skupina“. Je nejasné, jakou právní povahu taková „skupina“ má, jak je to s její odpovědností, jaké je postavení členů skupiny. Celá tato konstrukce je prý pochybná a odporuje principům českého práva. Navrhovatelé vyjadřují názor, že obsahem zákona č. 261/2007 Sb. byl porušen čl. 1, čl. 2 odst. 2, čl. 4, čl. 26 odst. 3 a čl. 31 Listiny, dále čl. 10 Ústavy a čl. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“). Namítají také, že napadený zákon nerespektuje judikaturu Ústavního souduÚstavního soudu, např. nálezy sp. zn. Pl. ÚS 77/06 (viz výše) a sp. zn. IV. ÚS 167/05 (Sbírka rozhodnutí, svazek 37, nález č. 94). V. Vyjádření účastníků řízení Ústavní soudÚstavní soud podle ustanovení § 42 odst. 4 a § 69 zákona o Ústavním soudu zaslal předmětný návrh na zrušení napadených ustanovení Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky. V/a Vyjádření Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky ve svém vyjádření ze dne 30. 11. 2007, podepsaném předsedou Ing. Miloslavem Vlčkem, rekapituluje námitky navrhovatelů a vyslovuje s nimi nesouhlas. Navrhovatelé prý nesprávně argumentují nálezem Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 77/06 (týkajícím se tzv. „přílepků“) a zvolili jeho chybný rozšiřující výklad, přičemž právní závěry vyjádřené Ústavním soudemÚstavním soudem vztáhli nejen na způsob předkládání a přijímání pozměňovacích návrhů v Parlamentu, nýbrž i na způsob zpracování samotného návrhu zákona. Navrhovatelé prý využili toho, že odůvodnění citovaného nálezu Ústavního souduÚstavního soudu „je natolik argumentačně bohaté, že se nabízejí zásadně rozdílné interpretace toho, co chtěl Ústavní soudÚstavní soud tímto nálezem vyjádřit“. Ve vyjádření se zastává názor, že citovaný nález Ústavního souduÚstavního soudu je nutno vykládat restriktivně v tom smyslu, že se týká „především problematiky pozměňování podaného návrhu zákona v průběhu zákonodárného procesu, tj. v komorách Parlamentu“. Vyjádření polemizuje též s některými dalšími závěry, vyslovenými v nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 77/06 ohledně požadavku předvídatelnosti, souladnosti a přehlednosti práva, na něž poukazují navrhovatelé. Pokud by prý Ústavní soudÚstavní soud důsledně vycházel z jím vyslovených názorů, „.. tak by musel zrušovat zákony tak dlouho, dokud by se právní řád České republiky nestal přístupným i bez pomoci právního informačního systému, což by bylo v současné legislativní situaci nejen nerealistické, nýbrž by to představovalo závažné překročení kompetencí Ústavního souduÚstavního soudu. ...Pokud by v širokém smyslu chápaná nepředvídatelnost, rozpornost a nepřehlednost zákona měla být důvodem pro zrušení zákona Ústavním soudemÚstavním soudem (jakožto porušení pomyslného abstraktního »práva na dobré zákony«), znamenalo by to, že bychom dovozovali kompetenci Ústavního souduÚstavního soudu zrušit jakýkoli zákon, aniž by se musel při hledání důvodů pro zrušení zákona omezovat na znění konkrétních ustanovení Ústavy. Ústavní soudÚstavní soud by tak současně formuloval legislativní politiku státu. Tvorba politiky však přísluší reprezentaci, kterou si lid v demokratických volbách zvolil a která je také lidu ze své činnosti odpovědná.“. Ústavní soudÚstavní soud prý nemůže být „garantem kvality právních přepisů“ posuzované podle kritérií předvídatelnosti, souladnosti a přehlednosti práva, protože se to prý „... příčí ústavnímu vymezení postavení tohoto soudu“. Ve vyjádření se vyslovuje nesouhlas s tvrzením navrhovatelů, že vládní návrh zákona a zákon sám je obsahově nekonzistentní. Předmět návrhu zákona byl prý určen „...jednotícím záměrem vlády, kterým podle důvodové zprávy byla optimalizace příjmů státního rozpočtu, jejímž prostřednictvím měl být současně podpořen hospodářský růst a ochrana životního prostředí“. Z rámce vymezeného předmětem návrhu zákona prý nevybočily ani předložené pozměňovací návrhy přijaté ve třetím čtení. Vyjádření obsahuje nesouhlasné stanovisko také k návrhu na zrušení jednotlivých ustanovení napadeného zákona nebo novelizovaných zákonů pro nesoulad jejich obsahu s ústavními předpisy. Předmětu tohoto řízení se týká polemika s navrhovateli, pokud jde o jejich námitky proti změně konstrukce daně z příjmů fyzických osob podle tzv. „superhrubé mzdy“, kterou přinesla novelizace zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Vyjádření Poslanecké sněmovny v polemice s navrhovateli vyslovuje přesvědčení, že nová úprava, která rozšiřuje základ daně o sociální a zdravotní pojistné placené zaměstnancem i zaměstnavatelem, je správná, protože uvedené výdaje prý jsou příjmem fyzické osoby. Nová úprava je prý srozumitelná a seznatelná a transparentně ozřejmuje, jaké jsou skutečné mzdové náklady osob platících daň ze závislé činnosti. Závěrem je vyjádřeno souhrnné stanovisko, že Poslanecká sněmovna jednala v přesvědčení, že přijatý zákon je v souladu s Ústavou, ústavním pořádkem a právním řádem. V/b Vyjádření Senátu Parlamentu České republiky Senát Parlamentu České republiky, zastoupený předsedou MUDr. Přemyslem Sobotkou, ve vyjádření ze dne 28. 11. 2007 popsal zejména proceduru posouzení zákona č. 261/2007 Sb. Senátem. Uvedl, že návrh zákona schválený Poslaneckou sněmovnou byl po jeho postoupení Senátu přikázán k projednání třem výborům - výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu (který vystupoval jako garanční výbor), výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Všechny tři výbory doporučily návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Senát jednal o návrhu zákona na své 8. schůzi dne 19. 9. 2007. Ve vyjádření se uvádí, že v plénu Senátu neproběhla „klasická“ rozprava ve smyslu jednacího řádu Senátu. Před hlasováním o návrhu, aby se Senát návrhem zákona nezabýval, však využili svého práva na tzv. přednostní udělení slova (§ 69 zákona o jednacím řádu Senátu) někteří funkcionáři Senátu a předsedové klubů. Předseda Senátu ve vyjádření uvádí, že na schůzi Senátu, stejně jako předtím v senátních výborech, zazněly názory, že návrh zákona představuje rozsáhlou, nepřehlednou a v našem právním řádu ojedinělou právní normu. Kritizován byl postup, jímž byly při projednávání v Poslanecké sněmovně doplněny do vládního návrhu zákona některé nové části, vznášeny byly i některé další námitky. Senát prý tím, že svým usnesením č. 192 ze dne 19. 9. 2007 většinově schválil návrh vyjadřující vůli návrhem zákona se nezabývat, jednal v přesvědčení, že tato norma je v souladu s Ústavou a s Listinou. Ačkoliv zákon prý ...„ na první pohled může připomínat soubor spolu nesouvisejících samostatných dílčích právních úprav shrnutých jen do jednoho komplexního zákona“, přesto ...„ obsahuje nosnou jednotící ideu ... stabilizace veřejných rozpočtů“. Analogický postup prý není v českém legislativním procesu novinkou, stejně bylo postupováno též např. při zřizování krajů (zákon č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů) nebo při ukončování činnosti okresních úřadů (zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů). Prizmatem jednotící ideje návrhu zákona Senát akceptoval i komplex pozměňovacích návrhů (poslanců Topolánka, Tluchoře a Rovana) přijatých Poslaneckou sněmovnou. Vyjádření Senátu také obsahuje některá nesouhlasná stanoviska k návrhu na zrušení jednotlivých ustanovení napadeného zákona nebo novelizovaných zákonů pro nesoulad jejich obsahu s ústavními předpisy. Předmětu tohoto řízení se týká polemika s navrhovateli, pokud jde o jejich námitky proti změně konstrukce daně z příjmů fyzických osob podle tzv. „superhrubé mzdy“. Vyslovuje se podiv nad tím, proč navrhovatelé napadají neústavnost navýšení základu daně o výdaje na veřejné pojištění toliko v případě ustanovení věty první § 7 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a nikoli též v případě ustanovení § 25 odst. 1 písm. g) téhož zákona, v němž je obsažena stejná konstrukce základu daně. Pokud by se vyhovělo návrhu, došlo by prý k nerovnému přístupu k druhově shodným skupinám podnikatelů. Senát nechává na Ústavním souduÚstavním soudu, aby posoudil ústavnost přijatého zákona a rozhodl. V/c Vyjádření Ministerstva zdravotnictví Dne 27. 12. 2007 obdržel Ústavní soudÚstavní soud (aniž by o ně žádal) vyjádření Ministerstva zdravotnictví ze dne 19. 12. 2007, podepsané ministrem zdravotnictví MUDr. Tomášem Julínkem. Ministerstvo zdravotnictví v něm sděluje, že jako ústřední orgán státní správy pro zdravotní péči, povinný respektovat veřejný zájem, předkládá své stanovisko k návrhu skupiny poslanců a senátorů jako amicus curiae. Ve stanovisku Ministerstva zdravotnictví je vysloven ostrý nesouhlas s předloženým návrhem. Ministerstvo zastává názor, že navrhovatelé se pokoušejí prostřednictvím svého návrhu realizovat vlastní politický program, pro nějž nenalezli dostatečnou podporu v Parlamentu. Převážná část vyjádření Ministerstva zdravotnictví obhajuje ústavní konformitu zavedených regulačních poplatků za poskytovanou zdravotní péči. Protože tato problematika není předmětem v nynějším řízení, vedeném Ústavním soudemÚstavním soudem pod sp. zn. Pl. ÚS 24/07, nebudou zde tato stanoviska Ministerstva zdravotnictví blíže rozebírána. Ministerstvo zdravotnictví ve svém stanovisku vyjadřuje názor, že také legislativní proces přijetí zákona č. 261/2007 Sb. byl v souladu s ústavními předpisy. Námitky vznášené navrhovateli proti části čtyřicáté zákona č. 261/2007 Sb. (změna zákona o veřejném zdravotním pojištění), které spočívají v tom, že obsah nové úpravy obsažené v hlavě čtyřicáté nesouvisí se základním předmětem, případně účelem zákona, kterým má být „stabilizace veřejných rozpočtů“, označuje Ministerstvo zdravotnictví za liché. Ministerstvo naopak tvrdí, že nová regulace stanovování úhrad a cen léčivých přípravků má shodný předmět úpravy jako celý zákon, který prý má jasnou „jednotící ideu“, tj. „optimalizaci příjmů státního rozpočtu“. Ministerstvo zdravotnictví dále tvrdí, že neobstojí ani námitky vznášené proti proceduře předložení a přijetí pozměňovacích návrhů poslance Tluchoře (týkajících se stanovování úhrad a cen léčivých přípravků), protože i tyto pozměňovací návrhy prý souvisely s předmětem úpravy celého zákona. VI. Repliky navrhovatelů k vyjádření Navrhovatelé - skupina 67 poslanců zaslali dne 18. 12. 2007 k vyjádřením předsedy Poslanecké sněmovny a předsedy Senátu svou nesouhlasnou repliku. Poukazují především na skutečnost, že účastníky řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem jsou komory Parlamentu, nikoli jejich předsedové - ti jen zastupují komoru navenek. Předsedové komor nejsou podle repliky oprávněni samostatně tvořit vůli komory, jíž předsedají, ale mohou tuto vůli - vytvořenou podle pravidel stanovených Ústavou a zákonem - toliko navenek sdělovat a projevovat. Pokud předseda komory Parlamentu nepředloží návrh vyjádření účastníka řízení ke schválení komoře, může Ústavnímu souduÚstavnímu soudu z titulu své funkce sdělit jen faktické a nesporné okolnosti projednávání návrhu zákona. Hodnocení schváleného zákona i návrhu na jeho zrušení Ústavním soudemÚstavním soudem nad tuto mez není relevantním vyjádřením komory, ale jen osobním názorem jejího předsedy. Navrhovatelé vytýkají vyjádření poskytnutému předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou to, že v něm předseda interpretuje postoj Senátu k napadenému zákonu, ačkoli v plénu Senátu se o něm nekonala ani rozprava, neboť Senát se usnesl, že se návrhem zákona nebude zabývat. Navrhovatelé zpochybňují relevanci vyjádření předsedy Poslanecké sněmovny Miloslava Vlčka i z důvodu jeho příslušnosti ke skupině poslanců, která návrh na zrušení zákona č. 261/2007 Sb. předložila. Jedna a tatáž osoba tak vystupuje na straně dvou účastníků řízení - navrhovatele a současně i orgánu, který napadený předpis vydal. Miloslav Vlček tedy jako poslanec tvrdí protiústavnost napadeného zákona č. 261/2007 Sb., kdežto jako předseda Poslanecké sněmovny žádné procedurální ani obsahové vady na schváleném zákonu neshledává. Navrhovatelé ve své replice polemizují s vyjádřením předsedy Poslanecké sněmovny, který návrhu na zrušení zákona vytýká „vágní aplikaci principu předvídatelnosti práva“. Navrhovatelé naopak tvrdí, že namítají porušení konkrétních ustanovení Ústavy, zejména čl. 41 Ústavy (obcházení zákonodárné iniciativy), čl. 6 Ústavy (politická rozhodnutí vycházející z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním), čl. 15 Ústavy (zákonodárná moc Parlamentu) a čl. 89 odst. 2 Ústavy (obecná závaznost vykonatelných rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu). Navrhovatelé nesouhlasí s tím, že ve vyjádření předsedy Poslanecké sněmovny jsou bagatelizovány zásady legislativní techniky obsažené v legislativních pravidlech vlády. To je prý s podivem právě tehdy, pokud je předkladatelem návrhu zákona vláda, která legislativní pravidla sama stanovila. Navrhovatelé jsou přesvědčeni, že hrubé porušování těchto velmi tradičních a osvědčených zásad tvorby zákonů může mít devastující účinky na úroveň právní jistoty, a tím i na ústavně chráněné základy právního státu. Replika reaguje také na vyjádření ke zdanění tzv. „superhrubé mzdy“, pokud předseda Poslanecké sněmovny hájí zdaňování již odvedených plateb na sociální a zdravotní pojištění a pokud tvrdí, že tyto odvedené platby „jsou příjmem fyzické osoby“. Ztotožnění výdajů s příjmy v této větě prý jen dokládá, jak protismyslná a svévolná je nová konstrukce v napadeném zákoně. K vyjádření předsedy Senátu, který obhajoval praxi přijímání komplexních zákonů, shrnujících soubor spolu nesouvisejících dílčích právních úprav spojených nosnou jednotící ideou, poukazem na podobné zákony přijímané v souvislosti se zřizováním krajů (zákony č. 132/2000 Sb., č. 320/2002 Sb.), replika namítá, že tyto zákony se liší výrazně intenzivnější tematickou i teleologickou sevřeností a jsou rozsahem daleko menší než zákon č. 261/2007 Sb. Navrhovatelé - skupina 67 poslanců dodatečně zaslali dne 17. 1. 2008 Ústavnímu souduÚstavnímu soudu své stanovisko k vyjádření Ministerstva zdravotnictví ze dne 19. 12. 2007, s nímž vyslovují zásadní nesouhlas. Převážná část tohoto stanoviska navrhovatelů je polemikou s argumenty Ministerstva zdravotnictví ohledně regulačních poplatků ve zdravotnictví a ohledně nové úpravy stanovování úhrad a cen léčiv. Protože tato problematika není součástí předmětu tohoto řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem, nebude na tomto místě zmiňována. Navrhovatelé se však zároveň ostře ohrazují proti tvrzení Ministerstva zdravotnictví, že cílem jejich návrhu prý není přezkum ústavnosti, nýbrž pouze „přenesení politického boje ... na pole moci soudní“, jíž taková role nepřísluší. Navrhovatelé znovu připomínají, že svým návrhem směřují k ochraně ústavnosti a legitimity zákonodárného procesu a k ochraně základních ústavních práv a svobod. VII. Důkazní materiály získané Ústavním soudem z veřejných zdrojů Ústavní soudÚstavní soud si jako podklad pro své rozhodnutí opatřil stenografické záznamy z jednání Poslanecké sněmovny, Senátu a jejich výborů, dále jejich usnesení a sněmovní tisky volně dostupné v digitální knihovně na webových stránkách Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky na www.psp.cz a www.senat.cz. VIII. Popis legislativní procedury přijímání zákona č. 261/2007 Sb. Z vyjádření obou komor Parlamentu České republiky, připojených příloh a z dokumentů dostupných elektronickou cestou Ústavní soudÚstavní soud zjistil: - Vláda předložila Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona dne 24. 5. 2007 (tisk 222/0). Návrh zákona byl rozeslán poslancům dne 25. 5. 2007. Organizační výbor Poslanecké sněmovny projednání návrhu zákona doporučil dne 24. 5. 2007. Určil zpravodaje Mgr. Bohuslava Sobotku a navrhl přikázat návrh k projednání třem výborům: 1. výboru pro zdravotnictví, 2. výboru pro sociální politiku, 3. rozpočtovému výboru. - První čtení proběhlo ve dnech 6. a 7. června 2007 na 15. schůzi sněmovny. Návrh zákona byl přikázán k projednání shora uvedeným výborům (usnesení č. 335). - Sněmovní výbor pro zdravotnictví projednal návrh zákona dne 20. června 2007, nepřijal žádné usnesení. Výbor pro sociální politiku projednal návrh zákona dne 2. 7. 2007 a ve svém usnesení doporučil návrh zamítnout. Rozpočtový výbor projednal návrh zákona dne 8. 8. 2007 a ve svém usnesení doporučil návrh zamítnout. - Druhým čtením ve sněmovně prošel návrh zákona v obecné a podrobné rozpravě ve dnech 14. a 15. srpna 2007 na 18. schůzi. Podané pozměňovací návrhy byly zpracovány jako tisk 222/3, který byl rozeslán 16. 8. 2007. - Třetí čtení ve sněmovně proběhlo 21. 8. 2007 na 18. schůzi. Návrh zákona byl schválen; z přítomných 200 poslanců hlasovalo pro přijetí 101 poslanců, 99 hlasů bylo proti. - Poslanecká sněmovna postoupila dne 31. 8. 2007 návrh zákona Senátu jako tisk 106/0. Senát zařadil tisk na svou 8. schůzi a projednal jej dne 19. 9. 2007. Usnesením č. 192 Senát vyjádřil svou vůli návrhem zákona se nezabývat. - Zákon byl doručen prezidentovi republiky k podepsání dne 25. 9. 2007 a prezident jej podepsal dne 5. 10. 2007. - Zákon byl vyhlášen dne 16. 10. 2007 ve Sbírce zákonů v částce 85 pod číslem 261/2007 Sb. IX. Ústní jednání před Ústavním soudem Při ústním jednání před Ústavním soudemÚstavním soudem, které se konalo dne 31. ledna 2008, účastníci i vedlejší účastníci řízení zopakovali argumenty obsažené v jejich návrzích, příp. vyjádřeních Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, a setrvali na svých stanoviscích, jakož i návrzích na rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu v předmětné věci. Nadto JUDr. Vojtěch Filip, v postavení osoby oprávněné jednat jménem vedlejšího účastníka - skupiny 43 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, uplatnil obsahovou námitku vůči zavedení nového subjektu daně z přidané hodnoty - skupiny osob registrovaných k dani jako plátce prostřednictvím skupinové registrace. Obsahem námitky byla skutečnost, že daný subjekt nedisponuje právní subjektivitou. Dále JUDr. Vojtěch Filip přednesl návrh na doplnění dokazování analytickým materiálem vypracovaným k návrhu zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů legislativním odborem Kanceláře Senátu Parlamentu České republiky. Ústavní soudÚstavní soud dle § 48 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. uvedený návrh na doplnění dokazování zamítl, jelikož z povahy věci vyplývá, že daný analytický materiál se týká právních, a nikoli skutkových okolnosti. X. Ústavní konformita kompetence a legislativního procesu Dle ustanovení § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Ústavní soudÚstavní soud v rámci řízení o kontrole norem přezkoumává tři komponenty tvořící ve svém souhrnu problematiku souladu zákona s ústavním pořádkem, v případě jiného právního předpisu i se zákony. Těmito komponenty jsou kompetence orgánu, který napadený právní předpis vydal, procedura, kterou byl předpis vydán, a jeho obsah. Posloupnost přezkumu je dána přesným algoritmem: z povahy věci se Ústavní soud zabývá nejdříve kompetencí příslušného orgánu veřejné moci návrhem napadený právní předpis vydat, potom, a to v případě pozitivní odpovědi o existenci takové kompetence, dodržením ústavně předepsaného způsobu vydání napadeného právního předpisu, a nakonec, za podmínky konstatování dodržení procedury, posuzuje obsahový soulad napadeného předpisu s ústavním pořádkem, případně se zákony. Při posuzování ústavnosti napadeného zákona Ústavní soudÚstavní soud akceptoval procesní námitku navrhovatele, dle níž předsedové komor Parlamentu nejsou oprávněni samostatně tvořit vůli komory, pročež ve vyjádření účastníka řízení jsou oprávněni jménem komory Ústavnímu souduÚstavnímu soudu sdělit jen faktické a nesporné okolnosti projednávání návrhu zákona. Hodnocení napadeného zákona a polemika s návrhem na jeho zrušení Ústavním soudemÚstavním soudem nad tuto mez není již vyjádřením komory, nýbrž osobním názorem jejího předsedy. Předmětem přezkumu v rozhodované věci je ústavnost přesně označených částí zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů a zákona o daních z příjmů. Kompetence Parlamentu České republiky, jenž tyto zákony přijal, plyne z čl. 15 odst. 1 Ústavy. Ústavnost procedury přijímání zákona č. 261/2007 Sb. tvoří první skupinu námitek navrhovatele i vedlejších účastníků. Návrh na zrušení uvedených částí zákona č. 261/2007 Sb. se opírá v první řadě o námitky dopadající na tvrzené porušení ústavnosti přijímání předmětného zákona jako celku. Jde o námitku nekonzistentnosti předmětného zákona a námitku druhého vedlejšího účastníka (skupiny senátorů) protiústavnosti rozhodnutí Senátu nezabývat se návrhem zákona na stabilizaci veřejných rozpočtů. Z pohledu takto koncipovaných procedurálních námitek nutno připomenout maximu, jež v této souvislosti plyne pro petit rozhodované věci (nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 7/03, Sbírka rozhodnutí, svazek 34, nález č. 113, vyhlášen pod č. 512/2004 Sb.): „Je-li navrhovatelem v řízení o kontrole norem namítáno porušení ústavním pořádkem vymezených kautel kompetence a legislativního procesu (§ 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb.), je pak petit dán okruhem všech ustanovení tvořících právní předpis, na který vytýkané deficity ústavnosti dopadají.“. Procedurální pochybení vztahující se k jednotlivým částem, příp. ustanovením zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů jsou pak navrhovatelem a vedlejšími účastníky spatřována v absenci úzkého vztahu pozměňovacích návrhů s předmětem navrhovaného zákona, v překročení zákonného rámce pro podávání legislativně-technických návrhů ve třetím čtení návrhu zákona a v porušení legislativních pravidel vlády v těch částech předmětného zákona, jež představují původní novou (nenovelizující) právní úpravu. X/a K námitce nekonzistentnosti zákona Nekonzistentnost, vnitřní nesouladnost, nepřehlednost zákona č. 261/2007 Sb. dle navrhovatele je jednak v rozporu s principem právního státu, a jednak tím, že má za následek omezení reálné možnosti Parlamentu takový zákon projednat, je v rozporu s principem parlamentní demokracie a dělby moci mezi exekutivou a legislativou. Zákon č. 261/2007 Sb. je z hlediska legislativně-technického zákonem smíšeným. Obsahuje jednak novely přesně označených zákonů (části 1 až 36, 38 až 44, 48 až 50), dále původní novou zákonnou úpravu (části 37, 45, 46, 47) a konečně zrušovací ustanovení (část 51) a ustanovení o účinnosti (část 52). Jinými slovy vyjádřeno, jde o zákon, jenž je zčásti „sběrnou novelou“ a zčásti novou zákonnou úpravou. Ústavní soudÚstavní soud se k ústavnosti tzv. „sběrných novel“ vyslovil v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 21/01 (Sbírka rozhodnutí, svazek 25, nález č. 14, vyhlášen pod č. 95/2002 Sb.). Konstatoval, že „praxe, kdy jedním zákonem je současně novelizováno několik různých zákonů, je v legislativní praxi relativně častá ... tato praxe je v zásadě ústavně konformní, leč pouze tehdy, jestliže novelizované zákony vzájemně meritorně souvisí. Naopak za nežádoucí jev, nekorespondující se smyslem a zásadami legislativního procesu, je nutno označit situaci, kdy jedním zákonem jsou novelizovány zákony vzájemně obsahově bezprostředně nesouvisející, k čemuž dochází např. z důvodu urychlení legislativní procedury, a to začasté formou podaných pozměňovacích návrhů. Takový postup totiž neodpovídá základním principům právního státu, mezi které patří zásada předvídatelnosti zákona, jeho srozumitelnosti a zásada jeho vnitřní bezrozpornosti. Jestliže totiž jedním zákonem (ve formálním smyslu) je zasahováno do materie upravované několika zákony jinými a tyto zákony spolu nejsou obsahově a systematicky provázány, vzniká nezřídka značně nepřehledný právní stav, který princip předvídatelnosti, srozumitelnosti a vnitřní bezrozpornosti zákona již nerespektuje.“. Ústavní soud připomíná, že v dané věci rozhodl zamítavým výrokem, a tudíž požadavek vnitřní obsahové konzistentnosti „sběrné novely“ obsažený v předmětném nálezu nelze hodnotit ve smyslu k derogaci směřující argumentace. Obdobně se vyslovil k praxi „sběrných novel“ v nálezu ze dne 16. března 2001 (G 150/00-12) Ústavní soudÚstavní soud Rakouské republiky. Na adresu „běžné zákonodárné praxe přijímání sběrných novel“ uvedl, že je „nanejvýš škodlivá pro poznatelnost práva“. Nicméně i v tomto případě uvedená výtka nepředstavovala derogační důvod, nýbrž toliko obiter dictum. V dosavadní judikatuře Ústavní soudÚstavní soud rušil z důvodu neurčitosti, nesrozumitelnosti, nejasnosti toliko jednotlivá zákonná ustanovení, nikoli zákon ve svém celku. Tato skutečnost vyplynula i z chápání samotného pojmu neurčitosti zákona, jenž byl definován absencí stanovení jeho normativního obsahu pomocí obvyklých interpretačních postupů. Uvedené hledisko lze totiž transparentně a přesvědčivě uplatnit toliko ve vztahu ke konkrétnímu, testu určitosti podrobenému zákonnému ustanovení. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 10/06 (vyhlášen pod č. 163/2007 Sb.) Ústavní soud v této souvislosti výslovně uvedl: „Obecně lze konstatovat, že neurčitost některého ustanovení právního předpisu nutno považovat za rozpornou s požadavkem právní jistoty, a tudíž i právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy), toliko tehdy, jestliže intenzita této neurčitosti vylučuje možnost stanovení jeho normativního obsahu pomocí obvyklých interpretačních postupů.“ [nálezy sp. zn. Pl. ÚS 4/95 (Sbírka rozhodnutí, svazek 3, nález č. 29, vyhlášen pod č. 168/1995 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 9/95 (Sbírka rozhodnutí, svazek 5, nález č. 16, vyhlášen pod č. 107/1996 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 2/97 (Sbírka rozhodnutí, svazek 8, nález č. 91, vyhlášen pod č. 186/1997 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 23/02 (Sbírka rozhodnutí, svazek 33, nález č. 89, vyhlášen pod č. 476/2004 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 40/02 (Sbírka rozhodnutí, svazek 30, nález č. 88, vyhlášen pod č. 199/2003 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 44/02 (Sbírka rozhodnutí, svazek 30, nález č. 98, vyhlášen pod č. 210/2003 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 25/06 (vyhlášen pod č. 487/2006 Sb.)]. Zrušení celého zákona, případně jeho kompaktních částí založil Ústavní soudÚstavní soud ve své dosavadní judikatuře důvodem rozdílnosti ústavní a zákonné procedury přijímání zákona, rozdílnosti, jež dopadá na jeho jednotlivé strukturální části. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 21/01 (Sbírka rozhodnutí, svazek 25, nález č. 14, vyhlášen pod č. 95/2002 Sb.) vyslovil k tomu v návaznosti na přijímání zákona o státním rozpočtu následující tezi: „Protože Ústava ve vztahu k zákonu o státním rozpočtu neumožňuje ingerenci Senátu do legislativního procesu a tento zákon může být – na návrh vlády – projednáván a schvalován pouze Poslaneckou sněmovnou, je zřejmé, že jediný možný ústavně konformní postup je takový, kdy je tento zákon projednáván a schvalován zcela samostatně. Proto také jednací řád Poslanecké sněmovny (zákon č. 90/1995 Sb.) v ustanovení § 101 odst. 3 výslovně stanoví, že ,Součástí zákona o státním rozpočtu nemohou být změny, doplnění nebo zrušení jiných zákonů.‘ (Poznámka: Zákon č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu na rok 1993, byl ovšem schválen ještě před nabytím účinnosti citovaného zákona č. 90/1995 Sb.) Podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu lze z této zákonné dikce dovodit, že ani součástí ,běžného‘ zákona nemůže být změna, doplnění nebo zrušení zákona o státním rozpočtu. Situace, kdy společně s návrhem zákona o státním rozpočtu jsou navrhovány též zákony jiné, případně kdy jedním zákonem je novelizován zákon o státním rozpočtu i zákony další, je tedy – jak již bylo řečeno – stavem, který není v souladu ani s Ústavou ani se zákonem (viz citovaný zákon č. 90/1995 Sb.).“. Argumentuje-li navrhovatel nekonzistentností zákona č. 261/2007 Sb., zakládající důvod jeho protiústavnosti, jde o argument lišící se od dosavadní argumentace neurčitostí zákonného ustanovení, příp. porušení procedury přijímání zákona vzhledem k jejím rozdílům ve vztahu k jednotlivým jeho částem. Bylo již konstatováno, že zákon č. 261/2007 Sb. je z hlediska legislativně-technického zákonem smíšeným, tj. že obsahuje jednak novely přesně označených zákonů (části 1 až 36, 38 až 44, 48 až 50), dále původní novou zákonnou úpravu zákony (části 37, 45, 46, 47) a konečně zrušovací ustanovení (část 51) a ustanovení o účinnosti (část 52), že tedy jde o zákon, jenž je zčásti „sběrnou novelou“ a zčásti novou samostatnou (nenovelizující) úpravou. V případě, byl-li by předmětný zákon přijat formou 50 samostatných zákonů, z toho 46 novel a 4 samostatných zákonů, argument nekonzistentnosti by ztratil svoje opodstatnění. Jeho obsahem tudíž není námitka nemožnosti rekonstrukce normativního obsahu zákonných ustanovení pomocí obvyklých argumentačních postupů, ani námitka nedodržení rozdílné procedury vzhledem k jednotlivým částem přijatého zákona. Připomeňme, že u „sběrné novely“ se novelizující ustanovení stávají součástí „úplných znění“ jednotlivých novelizovaných zákonů a jsou adresátům takto přístupná v automatizovaných právních informačních systémech, ustanovení nová, nenovelizující, jsou adresátům přístupná stejně, jak je tomu u jiných zákonných úprav. Obsahem námitky protiústavnosti tedy je „nepřehlednost“ a „neurčitost“, jež je založena „masou“ nově přijatého práva, a to jednak pro adresáty zákona, a jednak z hlediska reálné způsobilosti Parlamentu takovou „masu“ práva projednat v rámci přijetí jednoho zákona, tj. z hlediska principů parlamentní demokracie a dělby moci. Uvedený obsah námitky „nekonzistentnosti“ je kromě jiného vyjádřen následujícím tvrzením navrhovatele: „V absurdním extrémním případě by mohla vláda soustředit jednou ročně veškeré své legislativní záměry do návrhu zákona ,o úpravě právních poměrů v České republice‘, či dokonce do zákona ,o zlepšení osudu občanů České republiky‘ a vynutit si politickým tlakem, aby vládní většina schválila návrh zákona právě v tomto znění. Tím by byl faktický vliv poslanců na obsah zákonů zcela marginalizován ... Takový parlament by byl již jen fasádou zcela popírající principy demokratičnosti a dělby moci.“. Druhým komponentem navrhovatelem uplatněné námitky nekonzistentnosti je poukaz na ústavní meze platné pro zákonodárce při utváření systému práva koncipováním struktury a obsahu přijímaných zákonů. Z pohledu ústavnosti nutno v této souvislosti chránit dvě ústavním pořádkem garantované hodnoty: První je hodnota parlamentarismu a dělby moci, promítající se do procedury, jež musí i v takovýchto případech umožnit reálné posouzení a projednání předlohy parlamentem (a to zejména parlamentní opozicí). Tou druhou je pak hodnota materiálního právního státu, promítající se do maximy, zformulované v nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 77/06: „Zákon ve formálním smyslu nelze v materiálním právním státu chápat jako pouhý nosič nejrůznějších změn prováděných napříč právním řádem. Materiálně nazíraný právní stát naopak vyžaduje, aby zákon byl jak z hlediska formy, tak co do obsahu předvídatelným konzistentním pramenem práva.“. Ad a) Vládní návrh zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů byl Poslaneckou sněmovnou na její 18. schůzi konané dne 21. srpna 2007 přijat v hlasování pod pořadovým č. 23, v němž z 200 přítomných poslankyň a poslanců pro návrh hlasovalo 101, proti 99 (viz stenografický záznam z jednání Poslanecké sněmovny, digitální archiv Poslanecké sněmovny, www.psp.cz). Návrh byl dne 19. září 2007 projednán na 8. schůzi Senátu, ten přijatým usnesením č. 192 vyjádřil vůli se jím nezabývat, přičemž pro dané usnesení se z 80 přítomných senátorů a senátorek vyslovilo 49, proti hlasovalo 27 a hlasování se zdrželi 4 (viz záznam o hlasování Senátu, www.senat.cz). Po podepsání příslušnými ústavními činiteli byl zákon vyhlášen dne 16. října 2007 v částce 85 Sbírky zákonů pod číslem 261/2007 Sb. Z pohledu ochrany hodnoty parlamentarismu a dělby moci promítající se do zákonodárné procedury nutno přezkoumat možnost reálného posouzení a projednání předlohy parlamentem (a to zejména parlamentní opozicí). Jednací řád Poslanecké sněmovny zakotvuje pro jednotlivá čtení návrhu zákona lhůty, jejichž smyslem je vytvoření dostatečného časového prostoru k parlamentnímu projednání zákonné předlohy (§ 89, § 91 odst. 2, § 95 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb.). Jednu z těchto lhůt, lhůtu 60 dnů pro projednání návrhu zákona ve výboru, jako součást prvního čtení návrhu zákona, může Poslanecká sněmovna dle ustanovení § 91 odst. 3 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny prodloužit až o 20 dnů. Jde o zákonný nástroj sloužící k vytvoření většího časového rámce pro projednání rozsáhlejších zákonných předloh. V průběhu prvního čtení návrhu zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů dne 6. a 7. června 2007 (viz stenografický záznam z 15. schůze Poslanecké sněmovny, konané ve dnech 6. a 7. června 2007, www.psp.cz) poslanci Bohuslav Sobotka, Stanislav Křeček, Václav Votava, Zdeněk Jičínský a Jeroným Tejc poukázali na rozsah a vnitřní nejednotnost projednávané osnovy. Bohuslav Sobotka v této souvislosti učinil návrh na přikázání projednání předlohy předmětného zákona jednotlivým výborům po jednotlivých částech, Kosta Dimitrov navrhl zamítnutí vládního návrhu zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, v případě nepřijetí tohoto návrhu navrhl „prodloužení lhůty jeho projednávání ve výboru o 30 dnů“. Jeroným Tejc pak předložil procedurální návrh na prodloužení lhůty pro projednání návrhu z důvodu jeho rozsahu o 20 dnů. Jako reakci na návrh poslance Bohuslava Sobotky ministr financí Miroslav Kalousek dne 7. června 2007 předložil Poslanecké sněmovně návrh, aby „celý tento tisk 222 byl přikázán výboru rozpočtovému, sociálnímu a zdravotnímu. Nikoli po částech, ale aby byl celý tisk přikázán těmto třem výborům.“. V hlasování pod pořadovým číslem 60 z přítomných 197 se pro návrh ministra financí vyslovilo 113, proti hlasovalo 8 poslanců. Z uvedeného plyne, že se pro vyslovili i poslanci opozice, resp. nehlasovali proti. Návrhy poslanců Dimitrova a Tejce, aniž by na ně obsahovou argumentací reagoval kdokoli z členů vlády, příp. poslanců vládní koalice, byly zamítnuty (z přítomných 198 poslankyň a poslanců pro jejich zamítnutí hlasovalo 97, proti 94). Z pohledu dodržení v zákoně o jednacím řádu Poslanecké sněmovny vymezeného časového a procedurálního rámce projednání zákona, v němž se promítá ochrana ústavních garancí reálného fungování parlamentarismu, byly všechny lhůty i procedurální postupy v rámci projednávání vládního návrhu zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů dodrženy, v tom rámci i lhůta dle § 95 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb. Nebyla-li prodloužena pro projednání návrhu zákona ve výborech, rovněž tím nedošlo k porušení kautel parlamentní procedury. V této souvislosti došlo ale k jevu, jenž sice dopadá „toliko“ do oblasti politické kultury, který ale nelze v posouzení průběhu projednávání návrhu zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů obejít. Princip demokracie se nevyčerpává toliko vládou většiny, ale nalézá svůj obsah v demokratické konkurenci názorů, v demokratické diskusi. Stěží si lze představit zákonnou předlohu, u níž by návrh na prodloužení lhůty k jejímu projednání s ohledem na její rozsah a složitost mohl být opodstatněnější. Byl-li uvedený návrh opozice zamítnut, nota bene bez jakékoli věcné argumentace, nelze než tuto skutečnost hodnotit jako deficit demokratické politické kultury na straně vládní většiny. Stejná výtka dopadá i na okolnosti přednesení pozměňovacího návrhu zákona předsedou vlády dne 15. srpna 2007, návrhu čítajícího 37 stránek textu - jakkoli byla lhůta 72 hodin mezi druhým a třetím čtením návrhu zákona dodržena (§ 95 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb.), ze strany vládní většiny nebyl učiněn pokus vytvořit parlamentní menšině adekvátnější časový prostor pro posouzení takového rozsahu a významu navrhovaných změn. Ad b) Hledání odpovědi na oba výše uvedené komponenty námitky nekonzistentnosti, tj. porušení principu parlamentarismu a dělby moci a nepřehlednost struktury přijímaného zákona a tím systému práva, lze spojit do jednoho tématu. To téma zní, lze-li „reformní“ záměry parlamentní většiny provést toliko metodou souladnou s tradičními představami o systému práva a legislativní technice, jak se vyvinuly od konce 19. století, anebo tomu tak není. Je-li tedy z pohledu principů parlamentarismu a dělby moci akceptovatelná reforma soukromého práva přijetím nového občanského zákoníku, čítajícího přes 2700 paragrafů, z jakých důvodů pak není ale přijatelná reforma veřejných financí ve formě rozsáhlého zákona zahrnujícího zčásti „sběrnou novelu“ a zčásti novou zákonnou úpravu. Některé kategorie se stávají totiž přirozenou součástí právního myšlení až s odstupem času, přičemž jejich původní spornost je již dávno zapomenuta. K nejslavnějším právnickým polemikám evropské právní historie patří spor Friedricha Carla von Savigny a Antona Friedricha Justuse Thibauta ze začátku 19. století o nutnosti, resp. naopak nepotřebě kodifikace občanského práva v Německu (viz Thibaut und Savigny. Ein programmatischer Rechtsstreit auf Grund ihrer Schriften. Hrsg. J. Stern, Darmstadt 1959) – nelze nepřipomenout, že to byl názor Savignyho, směřující proti kodifikačnímu úsilí v oboru soukromého práva, jenž v tehdejším Německu převládl a posunul tak přijetí civilního kodexu ve srovnání s Francií a Rakouskem o sto let později. Podstatné změny právního řádu v oblasti veřejného i soukromého práva jsou nevyhnutelnou součástí společenského vývoje a je v dispozici demokratického zákonodárce určovat přitom strukturu práva a vymezovat předmět právní regulace jednotlivými zákony – v tom rámci rovněž zvážit míru uskutečnění podstatných změn určitého segmentu právního řádu zčásti provedením novelizace platných zákonů a zčásti přijetím nové zákonné úpravy. Reforma, ve smyslu zásadní změny určitého segmentu soukromého a veřejného práva v jednom zákoně, není ekvivalentní s kodifikací, nýbrž lze ji provést i jinou legislativně-technickou metodou. Na tomto místě je namístě empirický exkurs, poukazující na posun v metodách tvorby práva. Kvantitativní výzkum českého právního řádu ukazuje, že u zákonů a vyhlášek „produkce novelizací po roce 1990 nemá v historii českého právního řádu obdobu“, přičemž „v zásadě platí, že se novelizují především předpisy přijaté v minulém volebním období a předpisy stávajícího volebního období. Zásahy do vzdálenější minulosti jsou spíše výjimečné. Zdá se, že v současnosti, s jistou nadsázkou řečeno, se parlament soustředí na novelizování svých vlastních novel.“ (F. Cvrček, Základní kvantitativní parametry českého právního řádu. Právník, č. 4, 2006, s. 442 – 443). Tato úvaha Ústavního souduÚstavního soudu není ale filipikou ve prospěch přijímání „sběrných novel“. Je toliko poukazem na měnící se podobu právního systému i na rozdílnost legislativních účelů současnosti a minulých dob. Je výrazem zdrženlivého hodnocení, nikoli ale bezvýjimečné akceptace. Má-li být maxima obsahové konzistentnosti zákona, vyslovená v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 77/06, dle níž „zákon ve formálním smyslu nelze v materiálním právním státu chápat jako pouhý nosič nejrůznějších změn prováděných napříč právním řádem“, chápána ve smyslu derogačního důvodu, pak toliko pro extrémní situace, jakou by byl např. navrhovatelem uváděný příklad, v němž by vláda soustředila „jednou ročně veškeré své legislativní záměry do návrhu zákona ,o úpravě právních poměrů v České republice‘, či dokonce do zákona ,o zlepšení osudu občanů České republiky‘". Navzdory všem možným doktrinárním pochybnostem o akceptovatelnosti a vhodnosti rozsáhlé kombinace sběrné novely a původních zákonných úprav o takovýto případ v posuzované věci nejde. Dle důvodové zprávy k návrhu zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů „předložený soubor právních úprav se týká oblasti daní, včetně ekologických daní, téměř všech sociálních systémů (jde především o změny v systému státní sociální podpory, životního a existenčního minima, systému nemocenského pojištění, oblasti platové a oblasti zaměstnanosti) a v oblasti zdravotnictví veřejného zdravotního pojištění, pojistného na toto pojištění a činnosti zdravotních pojišťoven. Jeho účelem je optimalizací příjmů státního rozpočtu podpořit hospodářský růst a úpravou ekologických daní posílit ochranu životního prostředí, na straně výdajů navržená opatření sledují zastavit vzestup finančních prostředků vynakládaných v uvedených systémech, který je s ohledem na zvyšující se podíl těchto výdajů na vývoji deficitů veřejných rozpočtů neudržitelný.“. Jinými slovy, resp. jiným „slovníkem“ popsal účel návrhu zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů ve svém vystoupení v Poslanecké sněmovně dne 6. června 2007 na její 15. schůzi při 1. čtení daného návrhu předseda vlády Mirek Topolánek, když uvedl: „Snažíme se zatáhnout za záchrannou brzdu v několika oblastech. A tady vůči oponentům, kteří tvrdí, že to je neústavní, chci říci, že ten ústavní rozbor existuje. To není žádný přílepek, to je nazváno stabilizace veřejných rozpočtů a všechny normy se týkají stabilizace veřejných rozpočtů. Tam žádný přílepek není.“. Připomeňme, že termín „přílepek“ předseda vlády nepoužil ve významu, jenž byl použit Ústavním soudemÚstavním soudem v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 77/06 pro pozměňující návrh ve druhém čtení, u něhož absentuje úzký vztah s předmětem projednávané předlohy zákona, nýbrž ve významu odlišném, ve významu obsahové nekonzistentnosti částí původního návrhu zákona. Zákon č. 261/2007 Sb. se skládá ze tří rozhodujících částí - úpravy daní, sociálního systému a veřejného zdravotního pojištění - jež mají obsahovou vazbu na oblast veřejných rozpočtů. Nelze v jeho případě tudíž dospět k závěru o extrémní systémové svévoli, jež by zakládala ve vztahu k němu jako celku derogační důvod pro porušení principů materiálního právního státu a parlamentní demokracie. X/b K námitce protiústavnosti rozhodnutí Senátu návrhem zákona se nezabývat Kromě námitky nekonzistentnosti druhou obecnou námitkou dopadající na zákon č. 261/2007 Sb. jako celek je námitka protiústavnosti rozhodnutí Senátu nezabývat se návrhem zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů. Dle čl. 46 odst. 2 Ústavy jednou z forem projednání návrhu zákona je vyjádření jeho vůle se jím nezabývat. Podrobnější promítnutí nachází uvedené ústavní ustanovení v § 107 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, dle něhož „Po vystoupení zpravodaje, neobsahuje-li doporučení výboru návrh, aby Senát projevil vůli návrhem zákona se nezabývat, vyzve předsedající senátory, aby sdělili, zda takový návrh chtějí podat. Byl-li takový návrh obsažen v doporučení výboru nebo podán, hlasuje se o něm bez rozpravy. Byl-li tento návrh přijat, jednání Senátu o návrhu zákona končí.“. Jestliže Senát vyjádří vůli nezabývat se návrhem zákona, je tímto usnesením ve smyslu čl. 48 Ústavy návrh zákona přijat. V předmětné věci Poslanecká sněmovna postoupila návrh zákona Senátu dne 30. srpna 2007. Organizační výbor následujícího dne přikázal senátní tisk k projednání výborům, a to garančnímu výboru, jímž byl výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, jenž návrh projednal dne 13. září 2007, a dále výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, jenž návrh projednal dne 12. září 2007, a konečně výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, jenž návrh projednal téhož dne, tj. 12. září 2007. Projednání návrhu zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů dne 19. září 2007 bylo v plénu Senátu zahájeno obsáhlými zahajovacími projevy předsedy vlády a ministrů financí, práce a sociálních věcí a zdravotnictví. Jak bylo již uvedeno výše, na své 8. schůzi, konané dne 19. září 2007, Senát vyslovil svoji vůli návrhem se nezabývat, když se pro uvedený návrh přednesený senátorem Jiřím Oberfalzerem z 80 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 41 vyslovilo 49, proti bylo 27 (viz www.senat.cz). Senátor Jiří Oberfalzer návrh nezabývat se návrhem zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů odůvodnil takto: „Při předkládání tohoto návrhu zákona zde již padlo, že jeho současná podoba byla schválena Poslaneckou sněmovnou jen těsnou a křehkou politickou většinou. Jinými slovy řečeno, na vylepšování formou pozměňovacích návrhů a vracení do Sněmovny není politický prostor. Na vylepšování tohoto návrhu a jeho vracení do Poslanecké sněmovny není ani fyzikální čas. Platnost tohoto souboru zákonů je podmínkou stabilizační podoby rozpočtu, čili akceptovatelné výše jeho schodku. Taková podoba rozpočtu zas je nutná, aby Česká republika dodržela konvergenční program. A dodržení konvergenčního programu je nezbytnou podmínkou pro čerpání prostředků z evropských fondů. To si myslím, že samo o sobě jsou dostatečně pádné důvody, abychom co nejsnadněji umožnili tomuto návrhu projít Senátem. Tento tisk projednávaly tři výbory Senátu a všechny uzavřely své jednání stejným návrhem – doporučily plénu tento návrh schválit.“. V reakci na uvedený návrh vystoupili předsedové senátních klubů, příp. místopředsedové Senátu. Část z nich návrh podrobila kritice z hlediska omezení principů parlamentní demokracie. Dle senátorky Aleny Gajdůškové „tento návrh nás skutečně velmi zaskočil, protože ho považujeme za směřování k autoritářským procesům, režimům. Protože jestliže není možné připustit ani diskusi, tak skutečně nejsme v demokratickém a právním státě. ... Skutečně považujeme tuto situaci za – v demokracii – velmi nestandardní. Premiér Topolánek řekl, že zákon, o kterém v této chvíli jednáme, je zásadní materie, která si zaslouží v Senátu obecnější debatu. V přímém rozporu s tím je návrh ze strany ODS na hlasování o tom, že se tímto zákonem nebudeme zabývat. Pokud si pamatuji, za pět let, které zde v Senátu jsem, tento institut jsme používali vždycky zcela výjimečně a jenom tam, kde se jednalo o vysloveně technické záležitosti. U těch norem, které Senát nepovažoval za tak říkajíc hodné svého zájmu. Pokud tedy ODS v Senátu nepovažuje za hodnu svého zájmu tuto normu, pak upřímně nechápu orloj na počátku projednávání tohoto bodu, počínaje premiérem a pokračuje dalšími třemi ministry, a to v rozporu s jednacím řádem Senátu. Pokud Senát skutečně odhlasuje návrh nezabývat se, a zamezí tím obecné, případně podrobné rozpravě, pak to bude znamenat, že Česká republika dospěla opět k vládě jedné strany. A pak by se vážně všichni, kdo to myslí s demokracií a lidskými právy v této zemi vážně, měli rychle a vážně a velmi podrobně zabývat úrovní současné české demokracie.“. Dle senátora Josefa Novotného nutno „připomenout slova předsedy Senátu, který koncem srpna odmítl pokusy o zrychlenou formu projednávání této normy a slíbil, že se touto normou bude Senát vážně zabývat a že ji zodpovědně posoudí. Institut nezabývat se popírá zcela tento slib, daný předsedou Senátu. ... Já bych jenom chtěl podotknout, že pokud odhlasujeme nezabývat se, tak bychom na závěr jednání měli zde zhasnout.“. Místopředseda Senátu Jan Rakušan upozornil, „že v úvodu pan premiér řekl, že si tento zákon zaslouží v Senátu dostatečnou rozpravu a debatu. Bohužel tu už není, ale chápal jsem to tak, že má být slyšena i druhá strana. Před měsícem jsem četl, jak náš pan předseda Senátu, pan doktor Sobotka, kterého si velmi vážím, řekl, že Senát není hlasovací mašina a potřebuje alespoň měsíc na řádné projednání. Chápal jsem to tedy i tak, že nějakým způsobem to tady budeme projednávat. Tak jak já chápu § 107, možná se mýlím, to je zákon nezabývat se, považoval jsem to jako zrychlené ano, považoval jsem to jako účinnou metodu u marginálních zákonů s tím, aby nám zbylo dostatek času na zákony, které jsou velmi důležité. Možná, že si to vůbec neuvažujete, ale tím, že pokud odhlasujeme souhlas nezabývat se, vracíme se před rok 89, kdy režim a vláda se bály slov, vět a vyslovených názorů. Nezabývat se znamená v tomto případě konec svobody slova.“. Na straně druhé senátor Adolf Jílek konstatoval, „že bychom se měli dnes s tímto zákonem vypořádat. Jestliže někdo tvrdí, že tady není prostor, tak jsou to jenom ti, kteří ten prostor chtějí kvůli tomu, že jsou tady kamery a v noci naše jednání bude přenášet ČT na druhém programu někdy mezi třetí až šestou hodinou ranní a někteří jsou rádi, když se tam uvidí. Proto chtějí, aby měli možnost se tady objevit. Já bych chtěl připomenout, že tento zákon, který byl projednáván v Poslanecké sněmovně, všichni zpravodajové jak výborů, tak i klubů sledovali od jeho počátku. Byl tady u nás seminář na toto téma, pan ministr byl na výboru, byl na klubech, které ho o to požádaly. Takže těch diskusí si myslím, že už proběhlo hodně, a já nevidím cestu, jak z toho ven.“. Předsedové klubů přitom využili svých vystoupení nejen k vyjádření stanoviska k návrhu senátora Jiřího Oberfalzera nezabývat se návrhem zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, nýbrž i k přednesu svého stanoviska k meritu, tj. k samotnému návrhu zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, přičemž na jejich vystoupení věcně reagovali ministři financí M. Kalousek a zdravotnictví T. Julínek (viz těsnopisecká zpráva z 8. schůze Senátu Parlamentu České republiky, konané dne 19. září 2007, www.senat.cz). Vztah obou komor Parlamentu České republiky není symetrický. Až na Ústavou stanovené výjimky přijímání ústavních zákonů a přesně určených zákonů jejich schválením oběma sněmovnami (čl. 39 odst. 4, čl. 40 Ústavy) pravidlem je postup, v němž Poslanecká sněmovna disponuje silnějším postavením, umožňujícím zvrátit nesouhlas Senátu s návrhem zákona (čl. 47 odst. 3 Ústavy). Takto ústavně vymezený vztah obou komor je nutným východiskem i pro interpretaci čl. 46 odst. 2 Ústavy. Čl. 46 Ústavy zakotvuje dvě formy postupu, v jejichž důsledku je návrh zákona přijat i bez jeho projednání v Senátě. Jde jednak o alternativu pasivity Senátu (čl. 46 odst. 3 Ústavy) a jednak o alternativu výslovně projevené vůle Senátu návrhem zákona se nezabývat. Původní intence ústavodárce je v této souvislosti spjata s představou výběru návrhů zákonů, jimiž se Senát v zákonodárném procesu bude zabývat [viz J. Syllová, Ústavní charakteristika Parlamentu ČR a její naplňování. In: J. Kysela (ed.), Deset let Ústavy České republiky: východiska, stav, perspektivy. Praha 2003, s. 263 a násl.]. Dle J. Kysely ale „není možné vysledovat jasnou koncepci v užívání institutu ,nezabývání se návrhem zákona‘, neboť vedle dokonale korektního důvodu spočívajícího v absenci námitek (zrychlené schválení) bývají v rozpravě formulovány i důvody jiné (zákon špatný, ale potřebný), případně je možné spekulovat o důvodech nevyslovených (znemožnit rozpravu způsobilou ovlivnit nerozhodnuté, zabránit kritice pravděpodobné hlasovací koalice menšinou, zrychlit průběh schůze v jejích závěrečných fázích apod.). V některých případech tak jsou touto cestou ,schvalovány‘ návrhy zákonů prosté věcných i legislativně-technických nedostatků, jindy sice nikoli zcela dokonalé, leč povýtce ,technické‘ novely zákonů. Nelze ale mluvit o zřetelném vyhranění zájmu Senátu o určitý typ zákonů, jimž by se usnesení o ,nezabývání se‘ vyhýbalo.“ (J. Kysela, Dvoukomorové systémy. Teorie, historie a srovnání dvoukomorových parlamentů. Praha 2004, s. 552 – 553.) Jinými slovy vyjádřeno, z pohledu dosavadní legislativní praxe nelze formulovat zřetelnou ústavní zvyklost v postupu Senátu dle čl. 46 odst. 2 Ústavy a § 107 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu. K interpretaci čl. 46 Ústavy nadto nutno poznamenat, že v situaci, kdy ústavodárce neomezil okruh zákonů, na jejichž přijímání se vztahuje možnost rozhodnutí Senátu se jejich návrhy nezabývat, je interpretace tohoto okruhu výsledkem procedury, tj. hlasování Senátu v jednotlivých případech. Pakliže by se obsah tohoto okruhu utvářel následně (ex post) judikaturou Ústavního souduÚstavního soudu v řízení o kontrole norem, znamenalo by to pro zákonodárný proces značnou míru nejistoty v otázce platnosti přijímaných zákonů. Rozdíl v postupu Senátu, kterým schválí návrh zákona a kterým vyjádří vůli se jím nezabývat, se promítá do skutečnosti, že v případě druhém možnost plenární rozpravy a tím i možnost kritického opozičního hodnocení návrhu dána není. Na tomto místě nutno zodpovědět základní otázku, zdali situace, v níž většina ve druhé sněmovně Parlamentu může svým rozhodnutím znemožnit veřejné projednání návrhu zákona, a tím zabránit svobodnému parlamentnímu projevu menšiny, je anebo není v souladu s principy parlamentarismu. V kolizi s takto formulovaným znakem demokratického fungování parlamentu, tj. právem parlamentní menšiny svobodně v rámci projednávání zákonů se k jejich obsahu vyjadřovat, stojí v posuzovaném případě principy vzájemného vztahu obou komor v ústavní konstrukci Parlamentu České republiky. Nelze na tomto místě nepřipomenout, že dvoukomorová struktura Parlamentu České republiky je výrazem principu dělby moci i uvnitř moci zákonodárné. Za účelem zajištění reálnosti jejího fungování Ústava v čl. 18 odst. 1 a 2 zakotvila pro volby do obou sněmoven rozdílný volební systém s cílem dosáhnout tak jejich odlišné politické struktury, tj. stavu, ve kterém by se Senát nestal toliko politickou kopií Poslanecké sněmovny, a byl tudíž s to reálně funkci kontrolní brzdy a protiváhy uvnitř moci zákonodárné plnit. V takto koncipovaném ústavním modelu nejeví se aktuální eventualita zneužití institutu nezabývání se návrhem zákona při jeho projednání v Senátě. Odlišná situace ale nastává tehdy, pokud se původní intence ústavodárce nenaplnila a Senát je z pohledu své politické struktury toliko kopií Poslanecké sněmovny. Jakkoli se tato poznámka jeví spíše úvahou de constitutione ferenda, v případech extrémních (tj. v případech opakování a nadužívání tohoto postupu, směřujících ve svých důsledcích k vyřazení druhé komory Parlamentu z její reálné participace na přijímání zákonů) může se stát i interpretačním východiskem příslušných ustanovení Ústavy a založit derogační důvod pro porušení ústavních kautel přijímání zákonů. V systému, v němž Poslanecká sněmovna v zákonodárném procesu disponuje dominantním postavením, přičemž ústavní i zákonné kautely projednávání návrhů zákonů vylučují možnost zamezení parlamentní diskusi v Poslanecké sněmovně, dále za situace, kdy v dané věci byl návrh zákona projednán ve třech výborech Senátu a reálným obsahem rozpravy k návrhu nezabývat se zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů ze strany předsedů klubů byl z větší části obsah samotného zákona, a konečně za situace, v níž zatím nešlo o opakovaný postup signalizující snahu parlamentní většiny vyřadit druhou komoru Parlamentu z reálné participace na přijímání zákonů, nelze v postupu Senátu dle čl. 46 odst. 2 Ústavy a § 107 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, v předmětné věci spatřovat porušení principu parlamentní demokracie. Lze v něm spatřovat spíše projev dopadající do oblasti, jež z oblasti ústavního přezkumu již vykračuje, do oblasti úrovně demokratické politické kultury senátní většiny. X/c K námitkám absence úzkého vztahu pozměňovacích návrhů s předmětem zákona a překročení zákonného rámce pro podávání legislativně-technických návrhů ve třetím čtení návrhu zákona Ve vztahu k následujícím ustanovením zákona č. 261/2007 Sb. navrhovatel namítá absenci úzkého vztahu pozměňovacích návrhů s obsahem návrhu samotného zákona u následujících ustanovení: - v části čtvrté (změna zákona o dani z přidané hodnoty) v čl. VIII u bodů 1, 3, 4, 5 a 15 až 21, - v části padesáté (změna zákona o účetnictví) u čl. LXXVIII a LXXIX. V případě prvním navrhovatel na podporu své argumentace upozorňuje na skutečnost, že pozměňovací návrh přednesený ve druhém čtení návrhu zákona předsedou vlády M. Topolánkem obsahoval doplnění nového subjektu daně z přidané hodnoty - skupiny osob registrovaných k dani jako plátce prostřednictvím skupinové registrace (bod 4, 5 a 15 až 21 čl. VIII zákona č. 261/2007 Sb., jímž byl změněn a doplněn zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to v ustanoveních § 5a až 5c, § 28 odst. 11, § 93a, § 95a, § 99 odst. 11, § 100 odst. 5, § 105 odst. 2, § 106a, § 107 odst. 3). V případě druhém pak druhý vedlejší účastník namítá, že dle jeho přesvědčení zákon o účetnictví není právním předpisem, který by se jakkoli dotýkal reformy veřejných financí, jde o zákon upravující zejména techniku účtování, nikoli o zákon zasahující do daňové soustavy či ovlivňující výdaje státního rozpočtu. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 77/06 zformuloval Ústavní soudÚstavní soud kautely ústavně konformního výkladu § 63 odst. 1 a 5 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, jenž upravuje právo podávat pozměňovací návrhy k projednávanému návrhu zákona. Zdůraznil v této souvislosti podmínku úzkého vztahu mezi předmětem návrhu, který je v legislativním procesu právě projednáván, a pozměňovacím návrhem předneseným ve druhém čtení návrhu zákona. V rozhodované věci Poslanecká sněmovna projednávala návrh poslanců M. Haška, M. Krause a J. Dolejše na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku), (sněmovní tisk č. 1222/0). Ve druhém čtení předmětného návrhu byl poslancem M. Doktorem přednesen pozměňovací návrh a zařazen do tisku č. 1222/3, jímž byl doplněn název původního návrhu zákona o slova „...a zákon č. 319/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů“, a jímž za čl. I návrhu zákona byla vložena nová část druhá, která včetně nadpisu zněla: „ČÁST DRUHÁ – Změna zákona č. 319/2001 Sb., o bankáchbankách,“ a která obsahovala ustanovení, jež mění a doplňují úpravu vyplácení dodatečných náhrad z Fondu pojištění vkladů. O tomto pozměňovacím návrhu pak bylo ve 3. čtení dne 23. května 2006 na 56. schůzi hlasováno pod pořadovým číslem 16, kdy se pro jeho přijetí vyslovilo ze 167 přítomných poslanců a poslankyň 142, proti 3. Nato byl takto pozměněný návrh zákona Poslaneckou sněmovnou schválen (usnesení č. 2470). Důsledkem tohoto postupu byl vytvořen stav, kdy původní návrh zákona obsahoval změnu § 5 odst. 3 písm. j) zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku, dle níž majetek určený k privatizaci, výnosy z prodeje tohoto majetku a zisk z účasti státu v obchodních společnostech lze použít rovněž k převodu 2 mld. Kč Ministerstvu práce a sociálních věcí na podporu výstavby domovů důchodců, pozměňovací návrh obsahoval ale úpravu naprosto odlišné oblasti, a to úpravu vyplácení dodatečných náhrad z Fondu pojištění vkladů. Jinými slovy, předmětem návrhu zákona byla problematika účelů využití prostředků z Fondu národního majetku, předmětem pozměňovacího návrhu pak problematika naprosto odlišná, a to vyplácení náhrad z Fondu pojištění vkladů v bankách. O případ takového vybočení z rámce předmětu vytyčeného původní předlohou návrhu zákona v rozhodované věci nejde. Argumentuje-li v případě prvním navrhovatel skutečností, že pozměňovací návrh přednesený ve druhém čtení návrhu zákona předsedou vlády M. Topolánkem obsahoval doplnění nového subjektu daně z přidané hodnoty - skupiny osob registrovaných k dani jako plátce prostřednictvím skupinové registrace (bod 4, 5 a 15 až 21 čl. VIII. zákona č. 261/2007 Sb., jímž byl změněn a doplněn zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to v ustanoveních § 5a až 5c, § 28 odst. 11, § 93a, § 95a, § 99 odst. 11, § 100 odst. 5, § 105 odst. 2, § 106a, § 107 odst. 3), šlo o případ ve srovnání s věcí posuzovanou v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 77/06 odlišný. Pozměňovací návrh nevybočil z rámce projednávaného původního návrhu zákona, jímž byla změna a doplnění zákona o daních z příjmů. Obdobné konstatování platí i ve vztahu k námitce druhého vedlejšího účastníka, dle níž zákon o účetnictví, jenž upravuje zejména techniku účtování a nezasahuje do daňové soustavy, resp. neovlivňuje výdaje státního rozpočtu, není právním předpisem, který by se jakkoli dotýkal reformy veřejných financí. Na společné schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění, konané dne 12. prosince 1991, místopředseda vlády a ministr financí ČSFR Václav Klaus zformuloval účel a smysl zákona o účetnictví takto: „Zákon o účetnictví stanoví rozsah a způsob vedení účetnictví a jeho průkaznosti pro všechny právnické osoby a dále pro fyzické osoby, které provozují podnikatelskou nebo jinou výdělečnou činnost podle zvláštních předpisů, pokud pro daňové účely prokazují kromě svých příjmů i své výdaje založené na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů. Z fyzických osob, které provozují podnikatelskou nebo jinou výdělečnou činnost, se zákon nevztahuje na ty, jimž je stanovena daň z příjmů obyvatelstva paušální částkou nebo u nichž se daň stanoví odečtením výdajů stanoveným procentem příjmů podle daňového zákona. Tyto osoby tedy podléhají povinnostem, které jim ukládá pouze daňový orgán podle daňových předpisů.“ (viz digitální archiv Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, www.psp.cz). Obdobně vymezuje účel předmětného zákona i soudní judikatura: „Účetnictví daňovým subjektem řádně vedené a předložené v rámci daňového řízení správci daně je základním přímým důkazem pro vyměření daně z příjmů. Při neúplnosti účetnictví pak musí daňový subjekt v rámci svého důkazního břemene snést takové důkazy, které by takovou neúplnost nahradily a bezpochybně tak doložily veškeré příjmy a uznatelné výdaje daňového subjektu, které v daňovém přiznání uvedl. Je tomu tak proto, že skutečnosti týkající se výše zdanitelných příjmů prokazuje daňový subjekt svým účetnictvím, které je povinen vést, pokud pro daňové účely uplatňuje a prokazuje své výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů.“ (Rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. Ca 25/2005 ze dne 31. října 2005.) Je-li dle zákona řádně vedené účetnictví základním předpokladem plnění daňové povinnosti, a stanovila-li posuzovaná novela zákona o účetnictví definiční znak legální definice okruhu fyzických osob, které jsou podnikateli a nejsou zapsáni do obchodního rejstříku, pro účely vedení účetnictví dle zákona č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pak nelze v zákoně č. 261/2007 Sb. neuznat úzkou vazbu mezi daňovou zákonnou úpravou a zákonnou úpravou účetnictví. K procedurálním pochybením vztahujícím se k jednotlivým částem, příp. ustanovením zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů navrhovatel řadí i překročení zákonného rámce pro podávání legislativně-technických návrhů ve třetím čtení návrhu zákona. Dle ustanovení § 95 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb. se ve třetím čtení koná rozprava, ve které lze navrhnout pouze opravu legislativně-technických chyb, gramatických chyb, chyb písemných nebo tiskových, úpravy, které logicky vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů. Ve třetím čtení návrhu vlády na přijetí zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů (tisk 222), konaném dne 21. srpna 2007, poslanec Daniel Rovan předložil k těm částem uvedeného zákona, přezkum ústavnosti kterých je předmětem tohoto řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem, dle vlastního označení, „legislativně-technický pozměňovací návrh“, jenž „se týká upřesnění bodu 7 části šesté tisku 222. Bod 7 by správně měl znít – cituji: V § 13a odst. 2 písm. d) se za první slovo ,daně‘ vkládají slova ,jestliže tak obecobec stanoví obecně závaznou vyhláškou podle § 4 odst. 1 písm. v) nebo‘, čímž do stávajícího textu vkládáme slovo ,první‘ vzhledem k tomu, že slovo daně se v textu vyskytuje celkem třikrát.“ (viz stenografický záznam z 18. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, konané dne 21. srpna 2007, www.psp.cz). Z hlediska jeho obsahu lze uvedený návrh hodnotit ve smyslu opravy legislativně-technických chyb, a tudíž jako návrh, jenž z mezí ustanovení § 95 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb. nevybočuje. X/d K námitce porušení legislativních pravidel vlády Navrhovatel dále namítá porušení legislativních pravidel vlády v těch částech předmětného zákona, jež představují původní novou (nenovelizující) právní úpravu. Hlediska posouzení tohoto typu procedurálních výtek v řízení o kontrole norem zformuloval Ústavní soudÚstavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 7/03 (Sbírka rozhodnutí, svazek 34, nález č. 113, vyhlášen pod č. 512/2004 Sb.). Konstatoval v něm, že porušení legislativních pravidel bez dalšího, tj. bez porušení Ústavou a zákonem stanovené kompetence, příp. bez porušení ústavně předepsaného způsobu přijetí a vydání zákona, příp. jiného právního předpisu, derogační důvod dle § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. pro nedodržení ústavně předepsaného způsobu přijetí zákona nebo jiného právního předpisu nezakládá. Vybočení z metodických pravidel členění právních předpisů dle čl. 28 legislativních pravidel vlády, přijatých usnesením vlády ze dne 19. března 1998 č. 188, by zakládalo rozpor s ústavním principem právního státu toliko tehdy, neumožnilo-li by zákonodárcem použité označení právního předpisu (zákona) jeho přesnou identifikaci, odlišující jej od jiných právních předpisů (zákonů), resp. jiného právního předpisu (zákona). O takovýto případ ale u částí čtyřicáté páté až čtyřicáté sedmé (čl. LXXII až LXXIV) zákona č. 261/2007 Sb. nejde. Všechna zákonná ustanovení v nich obsažená jsou označena určitě a v systému právního řádu nezaměnitelně identifikovatelná. XI. Obsahový soulad napadených zákonných ustanovení s ústavním pořádkem Ústavní soudÚstavní soud ve své ustálené judikatuře konstatoval, že novela právního předpisu nemá samostatnou normativní existenci, nýbrž se stává součástí novelizovaného právního předpisu [nález sp. zn. Pl. ÚS 5/96 (Sbírka rozhodnutí, svazek 6, nález č. 98, vyhlášen pod č. 286/1996 Sb.), usnesení sp. zn. Pl. ÚS 25/2000 (Sbírka rozhodnutí, svazek 19, usn. č. 27), nálezy sp. zn. Pl. ÚS 21/01 (viz výše), sp. zn. Pl. ÚS 33/01 (Sbírka rozhodnutí, svazek 25, nález č. 28, vyhlášen pod č. 145/2002 Sb.)], a jako taková je posuzována i její ústavnost. Jsou-li v řízení o kontrole norem derogačními důvody absence normotvorné kompetence, resp. porušení ústavně předepsaného způsobu přijetí právního předpisu, je pak posuzována ústavnost samotné novely [viz nálezy sp. zn. Pl. ÚS 5/02, sp. zn. Pl. ÚS 7/03 (viz výše)]. Vycházeno z uvedené ustálené judikatury, je předmětem obsahového přezkumu v předmětné věci toliko: - část čtyřicátá pátá (daň ze zemního plynu a některých dalších plynů), - část čtyřicátá šestá (daň z pevných paliv), - část čtyřicátá sedmá (daň z elektřiny) zákona č. 261/2007 Sb. - ustanovení § 6 odst. 4 věty první, § 6 odst. 13 a 14, § 7 odst. 8 věty první, § 16, § 21 odst. 1 a § 38h odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb. Uvedl-li u ústního jednání první vedlejší účastník skutečnost, že dle zákona č. 261/2007 Sb. nový subjekt daně z přidané hodnoty - skupina osob registrovaných k dani jako plátce prostřednictvím skupinové registrace - nedisponuje právní subjektivitou, nedošlo ale ze strany navrhovatele k rozšíření petitu návrhu, jenž by danou argumentaci ve shodě s výše uvedenou maximou explicitně vyjádřil. Jakkoli Ústavní soudÚstavní soud opakovaně zdůraznil, že při posuzování rozporu zákona, příp. jeho jednotlivých ustanovení, s ústavním pořádkem je vázán pouze petitem, a nikoli jeho odůvodněním [nález sp. zn. Pl. ÚS 16/93 (Sbírka rozhodnutí, svazek 1, nález č. 25, vyhlášen pod č. 131/1994 Sb.) a další], z uvedeného neplyne závěr, dle něhož navrhovatele v řízení o kontrole norem, argumentuje-li obsahovým nesouladem zákona s ústavním pořádkem, nezatěžuje břemeno tvrzení. Jinými slovy, brojí-li navrhovatel proti obsahovému nesouladu zákona s ústavním pořádkem, pro účely ústavního přezkumu nepostačuje toliko označení ke zrušení navrhovaného zákona, příp. jeho jednotlivých ustanovení, nýbrž je nezbytné z jeho strany i uvést důvod namítané protiústavnosti. Ústavní soud pak v rámci přezkumu není tímto důvodem vázán – je vázán toliko petitem, nikoli ale rozsahem přezkumu, daným důvody obsaženými v návrhu na kontrolu norem. Neunese-li navrhovatel v řízení o kontrole norem břemeno tvrzení protiústavnosti, nelze než považovat takový návrh za rozporný s ustanovením § 34 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., a tedy nezpůsobilý meritorního projednání (viz nález sp. zn. Pl. ÚS 7/03). Důsledky uvedené maximy plně dopadají na ty části petitu, v nichž se navrhovatelé (vedlejší účastníci) domáhají zrušení částí čtyřicáté páté, části čtyřicáté šesté, části čtyřicáté sedmé zákona č. 261/2007 Sb. Kromě námitek procedurálních vůči těmto částem zákona totiž nebyly z jejich strany vzneseny žádné obsahové (materiální) výtky. XI/a Návrhové body vůči zákonu o daních z příjmů Na rozdíl od částí čtyřicáté páté, části čtyřicáté šesté, části čtyřicáté sedmé zákona č. 261/2007 Sb. vůči ustanovení § 6 odst. 4 věty první, § 6 odst. 13 a 14, § 7 odst. 8 věty první a § 38h odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., navrhovatel uvádí konkrétní námitky rozporu jejich obsahu s ústavním pořádkem. Upozorňuje, že daň z příjmů byla doposud vypočítávána z příjmů jednotlivce, a to po odečtení pojistného na sociální zabezpečení, jež zahrnuje pojistné na důchodové pojištění, pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (placené podle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů) a pojistného na veřejné zdravotní pojištění (placené podle zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů), přičemž tento princip se uplatňuje jak u příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků (§ 6 zákona č. 586/1992 Sb.), tak u příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 citovaného zákona). Zdaňován byl tedy pouze příjem, kterým může jednotlivec disponovat po odečtení pojistného odváděného povinně do veřejných systémů sociálního a zdravotního pojištění. Dle navrhovatele bylo až do přijetí zákona č. 261/2007 Sb. na tato pojistná plnění nahlíženo tak, že nejde o součást základu pro výpočet daně z příjmů (§ 6 odst. 13, § 7 odst. 6, 7 a 10 zákona o daních z příjmů, ve znění do 31. prosince 2007), jelikož nejsou příjmem fyzické osoby, nýbrž jde o její podíl na udržování systémů veřejného pojištění, resp. systémů dávek garantovaných státem. Napadená zákonná úprava vytváří podle něj fikci, že placené pojistné je příjmem, resp. částí příjmů fyzické osoby v širším slova smyslu. Kromě rozporu s čl. 30 a 31 Listiny, s Úmluvou o minimální normě sociálního zabezpečení (č. 102) – (sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 461/1991 Sb.), s Evropskou sociální chartou (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 14/2000 Sb. m. s.) a Evropským zákoníkem sociálního zabezpečení (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 90/2001 Sb. m. s.) namítá v této souvislosti i rozpor se zásadou srozumitelnosti a poznatelnosti práva, jejichž naplňování je jedním ze základních předpokladů existence právního státu. Kromě odvodu pojistného hrazeného z příjmů fyzických osob, zvláště u daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, další platby do veřejných systémů sociálního a zdravotního pojištění odvádějí také zaměstnavatelé. Navrhovatel při popisu jejich právní povahy zdůrazňuje, že odvody zaměstnavatelů nejsou součástí příjmu zaměstnanců a souvisí s příjmy zaměstnance pouze zprostředkovaně. Za situace, kdy jsou od 1. ledna 2008 zdaněny nejenom povinné odvody do systémů zdravotního a sociálního pojištění, ale také platby, které jsou uloženy zaměstnavateli [§ 6 odst. 13 a 14, § 38h odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb.], nová zákonná úprava tedy do příjmu fyzické osoby pro účely zdanění započítává jak odváděné pojistné, tak platby uložené zaměstnavatelům. Odvody uložené zaměstnavatelům ale dle navrhovatele nemají s příjmem zaměstnance nic společného a nejsou předmětem jeho pracovní smlouvy, jelikož jde o veřejnoprávní povinnost uloženou zaměstnavateli zákonem, jejímž prostřednictvím se zaměstnavatel podílí na udržování systémů veřejného pojištění. Uvedené tvrzení navrhovatel opírá i o odkaz na ustanovení § 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění, dle kterého je pojistné příjmem státního rozpočtu, z čehož dovozuje, že v případě odvodů zaměstnavatelů jde o převod finančních prostředků přímo státu, a to z vlastních příjmů, nikoli z příjmů zaměstnance, pročež v daném případě jde o zákonem založený dvoustranný veřejnoprávní vztah mezi zaměstnavatelem a státem, jehož zaměstnanec není účastníkem. Uvedenou právní konstrukci, jež dle něj vyvolává nerovné postavení, v němž je daň nucen platit subjekt, který není žádným způsobem spojen s předmětem zdanění, považuje za rozpornou se zásadou rovnosti (čl. 1 a 3 Listiny) a zásadou minimální racionality a spravedlnosti právních předpisů, jež je dalším z předpokladů existence právního státu (čl. 1 Ústavy). Dle navrhovatele na zdanění pojistného hrazeného fyzickými osobami a odvodů hrazených zaměstnavateli nelze nahlížet jako na zdanění příjmů, jež vzniknou v budoucnu, jelikož mezi odvedeným pojistným a možným budoucím příjmem v podobě některého z důchodů, resp. zdravotní péče, zdravotních pomůcek, příp. léčivých přípravků, není „přímá souvislost co do vzájemné výše a doby odvádění“ (není ani zaručeno, že konkrétní pojištěné osobě nárok na vyplácení důchodů vůbec vznikne, a tedy zda získá v budoucnu příjem, který má být zdaněn v současné době). V této souvislosti je namítán i rozpor napadené zákonné konstrukce se základní zásadou zdanění příjmu, dle níž k tomuto dochází vždy v okamžiku jeho vzniku, a nikoli předem. Předmětná zákonná úprava tak dle navrhovatele užívá terminologii, která neodpovídá současnému stavu, dosavadní ujasnění pojmosloví znejasňuje, jelikož tam, kde hovoří v případě odvodů pojistného do systému zdravotního a sociálního pojištění o zdanění příjmů, jde ve skutečnosti o daň ze zdravotního a sociálního pojištění, čímž se dle něj stírá zásadní rozdíl mezi systémem daní a poplatků, který má svůj ústavní základ v čl. 11 odst. 5 Listiny, a systémy veřejného sociálního a zdravotního pojištění, jež se opírají o čl. 30 a 31 Listiny. Nadto navrhovatel namítá protiústavnost § 16 a § 21 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., a to z důvodu jejich neurčitosti, zakládající rozpor s principem právního státu. Článek I zákona č. 261/2007 Sb. v bodech 49 a 50 novelizuje totéž ustanovení zákona o daních z příjmů (§ 16), přičemž jinak identický text obsahuje rozdílnou daňovou sazbu - bod 49 sazbu 15 % daňového základu, bod 50 pak sazbu 12,5 % daňového základu. Ve smyslu eventuálního postupu uvažuje navrhovatel o možnosti dát při interpretaci uvedených ustanovení bodu 50 přednost, a to vycházeje z argumentu lex posterior derogat legi priori. Dle bodu 64 téhož článku se v § 21 odst. 1 zákona o daních z příjmů číslo „24“ nahrazuje číslem „21“, v bodě 65 v témže ustanovení zákona o daních z příjmů se číslo „21“ nahrazuje číslem „20“, a v bodě 66 se opět ve stejném ustanovení číslo „20“ nahrazuje číslem „19“. Dle čl. LXXXI bodu 1 písm. c) zákona č. 261/2007 Sb. pak čl. I bod 65 uvedeného zákona nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009, dle čl. LXXXI bodu 1 písm. e) zákona č. 261/2007 Sb. čl. I bod 66 uvedeného zákona nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010. Důsledkem této úpravy, jak tvrdí navrhovatel, je neurčitost ve stanovení, podle jaké sazby budou právnické osoby zdaňovány po 1. lednu 2008, když k tomu zákon neobsahuje žádné výslovné ustanovení. XI/b Dikce napadených ustanovení v zákoně o daních z příjmů Bylo již uvedeno, že navrhovatel se v petitu svého návrhu domáhá zrušení ustanovení § 6 odst. 4 věty první, § 6 odst. 13 a 14, § 7 odst. 8 věty první, § 16 a § 21 odst. 1 a § 38h odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb. Dle věty první § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb. „Příjmy zúčtované nebo vyplacené zaměstnavatelem se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky a příjmy od plátců daně vymezených v § 38c jsou po zvýšení podle odstavce 13 samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou sazbou daně podle § 36 odst. 2, jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 písm. a) a d) a podle odstavce 10, jejichž úhrnná výše před zvýšením podle odstavce 13 u téhož zaměstnavatele nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 5 000 Kč.“. Ustanovení § 6 odst. 13 a 14 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., stanoví: „(13) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky, s výjimkou uvedenou v odstavcích 4 a 5, zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel sám za sebe, a u zaměstnance, na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, zvýšené o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na toto zahraniční pojištění. (14) Jedná-li se o příjem plynoucí ze zdrojů v zahraničí, je u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 základem daně jeho příjem ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, zvýšený o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na pojištění povinně placené podle odstavce 13 a snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí. Je-li závislá činnost vykonávána ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, je základem daně příjem ze závislé činnosti vykonávané v tomto státě zvýšený o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na pojištění povinně placené podle odstavce 13 a snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí, ale pouze v rozsahu, v němž nebyla tato daň započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f v předchozím zdaňovacím období.“. Dle věty první § 7 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., „Uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 7, má se za to, že v částce výdajů jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti.“. Ustanovení § 16 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., jež je dalším z napadených ustanovení daného zákona, stanoví: „Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí 12,5 %.“. Dle § 21 odst. 1 téhož zákona pak platí: „Sazba daně činí 19 %, pokud v odstavcích 2 a 3 není stanoveno jinak. Tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený o položky podle § 34 a § 20 odst. 7 a 8, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů.“. Dikce posledního z napadených ustanovení - § 38h odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zní: „Plátce daně vypočte zálohu z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků ze základu pro výpočet zálohy. Základem pro výpočet zálohy je úhrn příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, vyjma příjmů zdanitelných daní vybíranou srážkou sazbou daně podle § 36 a příjmů, které nejsou předmětem daně zvýšený o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen ,pojistné‘), které je podle zvláštních právních předpisů ze zúčtovaných nebo vyplacených příjmů povinen platit zaměstnavatel sám za sebe, a u zaměstnance, na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, zvýšený o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na toto zahraniční pojištění.“. XI/c Předmět a základ daně u daně z příjmů ve vazbě na maximu určitosti a jasnosti právního řádu jako komponentu principu materiálního právního státu První skupinu rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu k otázkám ústavnosti právní úpravy daní a poplatků tvoří judikatura k interpretaci a aplikaci ustanovení čl. 11 odst. 5 Listiny ve vazbě na ustanovení čl. 79 odst. 3 a čl. 104 odst. 3 Ústavy ve věcech mezí podzákonné právní úpravy daní a poplatků [viz zejména nálezy sp. zn. Pl. ÚS 3/95 (Sbírka rozhodnutí, svazek 4, nález č. 59, vyhlášen pod č. 265/1995 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 63/04 (Sbírka rozhodnutí, svazek 36, nález č. 61, vyhlášen pod č. 210/2005 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 20/06 (vyhlášen pod č. 164/2007 Sb.)]. Druhou skupinu tvoří přezkum ústavnosti zákonné úpravy daně, poplatku, příp. jiné obdobné zákonem stanovené povinné dávky (v tom rámci i zákonem stanoveného povinného pojištění), jakož i peněžních sankcí. Ústavní soudÚstavní soud nastínil pro něj následující kautely [sp. zn. Pl. ÚS 3/02 (Sbírka rozhodnutí, svazek 27, nález č. 105, str. 177, vyhlášen pod č. 405/2002 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 12/03 (Sbírka rozhodnutí, svazek 32, nález č. 37, str. 367, vyhlášen pod č. 300/2004 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 7/03 (Sbírka rozhodnutí, svazek 34, nález č. 113, str. 184, vyhlášen pod č. 512/2004 Sb.)]: Z ústavního principu dělby moci (čl. 2 odst. 1 Ústavy), jakož i z ústavního vymezení zákonodárné moci (čl. 15 odst. 1 Ústavy) plyne pro zákonodárce široký prostor pro rozhodování o předmětu, míře a rozsahu daní, poplatků a peněžních sankcí. Zákonodárce přitom nese za důsledky tohoto rozhodování politickou odpovědnost. Jakkoli je daň, poplatek, příp. peněžitá sankce veřejnoprávním povinným peněžitým plněním státu, a tedy zásahem do majetkového substrátu, a tudíž i vlastnického práva povinného subjektu, bez naplnění dalších podmínek nepředstavuje dotčení v ústavním pořádkem chráněné vlastnické pozici (čl. 11 Listiny, čl. 1 Dodatkového protokolu Úmluvy). Ústavní přezkum daně, poplatku a peněžité sankce zahrnuje posouzení z pohledu dodržení kautel plynoucích z ústavního principu rovnosti, a to jak neakcesorické (čl. 1 Listiny), tj. plynoucí z požadavku vyloučení svévole při odlišování subjektů a práv, tak i akcesorické v rozsahu vymezeném v čl. 3 odst. 1 Listiny (hypotetickou ilustrací porušení kautel akcesorické nerovnosti by byla úprava odlišující výši daní s ohledem na náboženské vyznání, jež by ve smyslu čl. 3 odst. 1 Listiny byla diskriminační a zároveň by zasáhla do základního práva plynoucího z čl. 15 odst. 1). Je-li předmětem posouzení ústavnost akcesorické nerovnosti vzhledem k vyloučení majetkové diskriminace, případně toliko posouzení skutečnosti, nepředstavuje-li daň, poplatek, příp. peněžitá sankce případné dotčení v právu vlastnickém (čl. 11 Listiny, čl. 1 Dodatkového protokolu Úmluvy), je takový přezkum omezen na případy, v nichž hranice veřejnoprávního povinného peněžitého plnění jednotlivcem státu vůči majetkovému substrátu jednotlivce nabývá škrtícího (rdousícího) působení; jinými slovy vyjádřeno, má-li posuzovaná daň, poplatek, příp. peněžní sankce ve svých důsledcích konfiskační dopady ve vztahu k majetkové podstatě jednotlivce. Konečně třetí skupinu rozhodnutí k otázkám ústavnosti právní úpravy daní, poplatků, příp. jiných obdobných zákonem stanovených dávek, představuje nález Ústavního souduÚstavního soudu ČSFR sp. zn. Pl. ÚS 22/92 (Sbírka usnesení a nálezů Ústavního souduÚstavního soudu ČSFR, č. 11, str. 37), jenž stanovil hlediska přezkumu daňové rovnosti, resp. daňové proporcionality. Uvedl, že „ani svrchovanost státu nezakládá pro stát možnost ukládání libovolných daní, třeba by se tak stalo na základě zákona ... V oblasti daňové je třeba požadovat, aby zákonodárný orgán podložil svoje rozhodnutí objektivními a racionálními kritérii. V zásadě nelze vyloučit, aby zákonodárce stanovil diferencované daně podle zásady, že výkonnější subjekt bude odvádět vyšší daně. Není však možno postupovat opačně a více zatížit hospodářsky a sociálně slabší subjekty. Je věcí státu, aby v zájmu zajištění svých funkcí rozhodl, že určité skupině poskytne méně výhod než jiné. Ani zde však nesmí postupovat libovolně.“. K závaznosti rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu ČSFR pro svoji judikaturu Ústavní soudÚstavní soud České republiky pak v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 9/01 (Sbírka rozhodnutí, svazek 24, nález č. 192, vyhlášen pod č. 35/2002 Sb.) konstatoval následující: „Za ,Ústavní soudÚstavní soud‘ ve smyslu § 35 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nelze považovat ,Ústavní soudÚstavní soud ČSFR‘. Systematický výklad § 35 odst. 1 tohoto zákona vede k závěru, že uvedené ustanovení má na mysli pouze Ústavní soud ČR, neboť je součástí té části Ústavy ČR, kterou se zřizuje Ústavní soud ČR. ... I když nálezy Ústavního souduÚstavního soudu ČSFR nevytvářejí pro Ústavní soudÚstavní soud ČR formálně překážku rozhodnuté věci, představují pro něj reálnou autoritu založenou na tom, že Ústavní soudÚstavní soud ČSFR byl ,soudním orgánem ochrany ústavnosti‘ s působností na území České republiky, jímž je nyní on sám. Postulát kontinuity poskytované ochrany, jenž je příznačný pro rozhodování soudního orgánu, který vstupuje na místo orgánu zaniklého nebo zrušeného, má dvě stránky. Na jedné straně novému soudu dovoluje odchýlit se od právního názoru soudu předchozího, pokud došlo ke změně okolností, za nichž tento předchozí soud rozhodoval, na straně druhé mu ukládá nezpochybňovat rozhodnutí předchozího soudu, jestliže k takové změně okolností nedošlo.“. Žádný z návrhových bodů namítajících protiústavnost § 6 odst. 4 věty první, § 6 odst. 13 a 14, § 7 odst. 8 věty první a § 38h odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., pod takto naznačený rámec přezkumu ústavnosti právní úpravy daně, poplatku, příp. jiné obdobné zákonem stanovené povinné dávky podřadit nelze. Nutno tudíž zodpovědět otázku, zdali nezakládá některý z těchto návrhových bodů další z derogačních důvodů ve věcech ústavnosti právní úpravy daně, poplatku, příp. jiné obdobné zákonem stanovené povinné dávky. Právní teorie vymezuje kategorie předmětu a základu daně následujícím způsobem: „Objektem daně neboli předmětem daně je hospodářská skutečnost, na jejímž základě je možné uložit poplatníkovi daňovou povinnost. Může to být určitý příjem, věc, úkon nebo majetek. Objekt daně též rozhoduje o názvu daně (např. daň z příjmů, daň z pozemků, daň ze staveb). Určení daňového objektu je východiskem pro stanovení daňového základu. Základem daně je v penězích, eventuálně i jinak stanovený daňový objekt, z něhož se daň vyměřuje. Zatímco objekt daně nám říká, co je důvodem stanovení daňové povinnosti, daňový základ určuje, z čeho se daň vyměřuje. Cílem zjišťování základu daně je stanovení celkové částky zdanitelného objektu.“ (M. Bakeš a kol., Finanční právo, 4. vyd., Praha 2006, s. 194.) Zákon o daních z příjmů ve znění zákona č. 261/2007 Sb. vymezuje tyto základní prvky konstrukce daní z příjmů legálními definicemi. Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky [§ 3 odst. 1 písm. a) uvedeného zákona], základem daně jsou příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky, zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel sám za sebe (§ 6 odst. 13 daného zákona). Vyměřovacím základem nemocenského pojištění, důchodového pojištění a odvodu na státní politiku zaměstnanosti, a to jak pro zaměstnance, tak i zaměstnavatele, je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů [§ 5 odst. 1, § 5a písm. a) a b) zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů], vyměřovacím základem veřejného zdravotního pojištění je obdobně úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů (§ 3 odst. 1, § 5 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 9 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění). Jinými slovy vyjádřeno, nemocenské pojištění, důchodové pojištění, odvod na státní politiku zaměstnanosti, jakož i veřejné zdravotní pojištění se vypočítává z tzv. „hrubé“ mzdy, daň z příjmů pak z odlišného předmětu, z tzv. „superhrubé“ mzdy, zahrnující kromě „hrubé“ mzdy i odvody zaměstnavatele i zaměstnance na nemocenské pojištění, důchodové pojištění, odvod na státní politiku zaměstnanosti i veřejné zdravotní pojištění. Základem výpočtu daně z příjmů je tedy i jiný objekt (předmět), než je zákonem stanovený předmět daní z příjmů, z hlediska skutečného předmětu je tedy daň upravená zákonem č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, daní z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků a z odvodů na nemocenské pojištění, důchodové pojištění, odvodu na státní politiku zaměstnanosti i veřejného zdravotního pojištění. Nelze v této souvislosti přijmout protiargument, dle něhož odvody na nemocenské pojištění, důchodové pojištění, odvod na státní politiku zaměstnanosti i veřejné zdravotní pojištění představují eventuální příjem poplatníka daně v budoucnu. V případě akceptace takovéto konstrukce by, dovedeno do absurdních důsledků, pak bylo lze za příjem považovat i daň (např. daň z příjmů), jelikož jejím prostřednictvím jsou financovány veřejné statky (veřejná dobra), na jejichž užívání se subjekt daně v budoucnu eventuálně bude podílet. Nutno na tomto místě reagovat na námitku, dle níž uvedená svévole zákonodárce v nakládání a vymezování zákonných pojmů zakládá rozpor s principem materiálního právního státu z důvodu neurčitosti a nejasnosti. Dle ustálené judikatury Ústavního souduÚstavního soudu „neurčitost některého ustanovení právního předpisu nutno považovat za rozpornou s požadavkem právní jistoty, a tudíž i právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy), toliko tehdy, jestliže intenzita této neurčitosti vylučuje možnost stanovení jeho normativního obsahu pomocí obvyklých interpretačních postupů.“ (nálezy sp. zn. Pl. ÚS 4/95, sp. zn. Pl. ÚS 9/95, sp. zn. Pl. ÚS 2/97, sp. zn. Pl. ÚS 23/02, sp. zn. Pl. ÚS 40/02, sp. zn. Pl. ÚS 44/02, sp. zn. Pl. ÚS 10/06, sp. zn. Pl. ÚS 25/06 – viz výše). Požadavek určitosti daňové úpravy zákonem je obsažen i v ekonomické vědě. Dle Karla Engliše, „požaduje-li se, aby povinnosti daňové byly normovány zákonem, hledá se ochrana poplatníků proti libovůli veřejného svazku, a tudíž jest i samozřejmým požadavkem, aby tato povinnost byla normována určitě, způsobem vylučujícím libovůli, určitě co do povinného subjektu, základu daňového i platební povinnosti, jejího rozsahu i doby“ (K. Engliš, Soustava národního hospodářství. Sv. II., Praha 1937, s. 193; tentýž, Finanční věda. Nástin theorie hospodářství veřejných svazků. Brno 1929, s. 196). Jakkoli nelze než přisvědčit navrhovateli, že zákonodárce použil kategorie předmětu a základu daně v zákoně č. 592/1992 Sb., ve znění zákona č. 261/2007 Sb., svévolně, a v důsledku toho daný zákon zakotvuje daň, jejímž skutečným předmětem nejsou toliko příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků, nýbrž i odvody na nemocenské pojištění, důchodové pojištění, na státní politiku zaměstnanosti a na veřejné zdravotní pojištění, navzdory této skutečnosti posuzovaná úprava nezakládá neurčitost, jež by vylučovala možnost stanovení jejího obsahu pomocí obvyklých interpretačních postupů (čili stanovení základu a sazeb daně). Nutno tudíž reagovat na důsledek, jenž z předchozích úvah vyplývá. Je ústavně akceptovatelné zdanění jakéhokoli předmětu? Opouští-li zákonodárce v zákonné úpravě tradiční pojmové vymezení daně z příjmů, její rozpor s ústavním pořádkem by byl dán toliko tehdy, měla-li by tato konstrukce konfiskační dopady, byla-li by extrémně disproporcionální, resp. byla-li by neurčitá v té míře, jež by vylučovala stanovení jejího obsahu obvyklými interpretačními postupy. Žádná z těchto alternativ, zakládajících derogační důvod, v daném případě, a to zejména s ohledem na sazby daně z příjmů dle zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 261/2007 Sb., naplněna nebyla. Zbývá toliko poznámka na okraj, aneb v řeči soudní obiter dictum. Zdanění daně, poplatku, příp. jiné obdobné zákonem stanovené povinné dávky je určitě myšlenka v současné době „originální“. Připomíná ale jednu v historii slavnou daň římského císaře Vespasiána, jenž v reakci na výtku svého syna Tita, týkající se její nedůstojnosti, pronesl slavnou větu: „Pecunia non olet.“. XI/d Námitka legislativně-technických vad Namítá-li navrhovatel protiústavnost § 16 a § 21 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., a to z důvodu jejich neurčitosti, zakládající rozpor s principem právního státu, nelze se s jeho argumenty ztotožnit. Čl. I zákona č. 261/2007 Sb. v bodech 49 a 50 novelizuje totéž ustanovení zákona o daních z příjmů (§ 16) - jinak identický text obsahuje rozdílnou daňovou sazbu (bod 49 sazbu 15 % daňového základu, bod 50 pak sazbu 12,5 % daňového základu), přičemž dle čl. LXXXI odst. 1 zákona č. 261/2007 Sb. ustanovení § 16 zákona č. 586/1992 Sb. ve znění čl. I bodu 49 zákona č. 261/2007 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2008, dle čl. LXXXI odst. 1 písm. c) zákona č. 261/2007 Sb. ustanovení § 16 zákona č. 586/1992 Sb. ve znění čl. I bodu 50 zákona č. 261/2007 Sb. pak nabývá účinnosti teprve dnem 1. ledna 2009. Pro uvedené žádná neurčitost mezi body 49 a 50 čl. I zákona č. 261/2007 Sb. nevzniká. Jak bylo již uvedeno, dle bodu 64 téhož článku se v § 21 odst. 1 zákona o daních z příjmů číslo „24“ nahrazuje číslem „21“, v bodě 65 v témže ustanovení zákona o daních z příjmů se číslo „21“ nahrazuje číslem „20“ a v bodě 66 se opět ve stejném ustanovení číslo „20“ nahrazuje číslem „19“. Dle čl. LXXXI bodu 1 písm. c) zákona č. 261/2007 Sb. pak čl. I bod 65 uvedeného zákona nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009, dle čl. LXXXI bodu 1 písm. e) zákona č. 261/2007 Sb. čl. I bod 66 uvedeného zákona nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010. Sazba, jíž budou právnické osoby zdaňovány po 1. lednu 2008, je přitom určena čl. LXXXI odst. 1, dle něhož ustanovení § 21 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění čl. I bodu 64 zákona č. 261/2007 Sb., nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2008, pročež ani v daném případě nevzniká v zákonné úpravě ani neurčitost ani mezera ve stanovení data účinnosti. XII. Vycházeje ze všech uvedených důvodů, Ústavní soudÚstavní soud návrh na zrušení části první, části druhé, části třetí, části čtvrté, části páté, části šesté, části sedmé, části osmé, části deváté, bodu 1 v čl. XVII části desáté, části jedenácté, části dvanácté, části třinácté, části čtrnácté, části čtyřicáté páté, části čtyřicáté šesté, části čtyřicáté sedmé, části padesáté, části padesáté první a části padesáté druhé zákona č. 261/2007 Sb. a na zrušení ustanovení § 6 odst. 4 věty první, § 6 odst. 13 a 14, § 7 odst. 8 věty první, § 16, § 21 odst. 1 a § 38h odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zamítl [§ 70 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb.]. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci František Duchoň, Jan Musil, Pavel Rychetský a Eliška Wagnerová.
Vyhláška č. 87/2008 Sb.	Vyhláška č. 87/2008 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 579/2006 Sb., kterou se stanoví způsob volby a volební řád pro volby do správních rad a dozorčích rad resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťoven Vyhlášeno 11. 3. 2008, datum účinnosti 11. 3. 2008, částka 25/2008 * Čl. I - Vyhláška č. 579/2006 Sb., kterou se stanoví způsob volby a volební řád pro volby do správních rad a dozorčích rad resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťoven, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 11. 3. 2008 87 VYHLÁŠKA ze dne 25. února 2008, kterou se mění vyhláška č. 579/2006 Sb., kterou se stanoví způsob volby a volební řád pro volby do správních rad a dozorčích rad resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťoven Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 10 odst. 3 a 5 zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 117/2006 Sb. a zákona č. 261/2007 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 579/2006 Sb., kterou se stanoví způsob volby a volební řád pro volby do správních rad a dozorčích rad resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťoven, se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 se na konci věty první doplňují slova „nebo do 60 dnů před uplynutím lhůty stanovené v § 26 odst. 1 zákona, jde-li o první volby do orgánů zaměstnanecké pojišťovny po udělení povolení k provádění všeobecného zdravotního pojištění podle § 3 zákona (dále jen „nová zaměstnanecká pojišťovna“)“. 2. V § 2 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Do doby jmenování ředitele zaměstnanecké pojišťovny podle § 9a odst. 1 zákona správní radou ustavenou podle § 26 odst. 1 zákona plní u nové zaměstnanecké pojišťovny úkoly ředitele podle této vyhlášky osoba pověřená řízením nové zaměstnanecké pojišťovny podle zakládací listiny.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 3. V § 6 odst. 1 věta první včetně poznámky pod čarou č. 1 zní: „Zaměstnavatel, který odvedl zaměstnanecké pojišťovně v období od 18. dne kalendářního měsíce, který o 7 kalendářních měsíců předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém se vyhlašují volby, do 17. dne kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém se vyhlašují volby, pojistné ve výši alespoň 0,5 % ze součtu částek pojistného, sdělených příslušnou zaměstnaneckou pojišťovnou správci zvláštního účtu podle jiného právního předpisu1) za toto období, může určit dva volitele. 1) § 21 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 6 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) V případě nové zaměstnanecké pojišťovny může zaměstnavatel, který odvedl nové zaměstnanecké pojišťovně v období od 18. dne kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém byl proveden zápis nové zaměstnanecké pojišťovny do obchodního rejstříku, do 17. dne 5. kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém byl proveden zápis nové zaměstnanecké pojišťovny do obchodního rejstříku, pojistné ve výši alespoň 0,5 % ze součtu částek pojistného, sdělených novou zaměstnaneckou pojišťovnou správci zvláštního účtu podle jiného právního předpisu1) za toto období, určit dva volitele. Za každé další 0,5 % odvedeného pojistného je oprávněn určit dva další volitele.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 5. V § 9 větě druhé se za slova „doplňujících voleb“ vkládají slova „nebo prvních voleb do orgánů nové zaměstnanecké pojišťovny“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: MUDr. Julínek, MBA v. r.
Vyhláška č. 86/2008 Sb.	Vyhláška č. 86/2008 Sb. Vyhláška o stanovení zásad správné laboratorní praxe v oblasti léčiv Vyhlášeno 11. 3. 2008, datum účinnosti 11. 3. 2008, částka 25/2008 * § 1 - Úvodní ustanovení * § 2 - Zrušuje se vyhláška Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva zemědělství č. 504/2000 Sb., kterou se stanoví správná laboratorní praxe v oblasti léčiv. * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. k vyhlášce č. 86/2008 Sb. Aktuální znění od 11. 3. 2008 86 VYHLÁŠKA ze dne 26. února 2008 o stanovení zásad správné laboratorní praxe v oblasti léčiv Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 114 odst. 2 a k provedení § 23 odst. 6 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech): § 1 Úvodní ustanovení Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje postupy pro neklinické zkoušení bezpečnosti léčiv při provádění laboratorních zkoušek podle zásad správné laboratorní praxesprávné laboratorní praxe (dále jen „zásady“), které jsou uvedeny v příloze této vyhlášky. § 2 Zrušuje se vyhláška Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva zemědělství č. 504/2000 Sb., kterou se stanoví správná laboratorní praxe v oblasti léčiv. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr zdravotnictví: MUDr. Julínek, MBA v. r. Ministr zemědělství: Mgr. Gandalovič v. r. Příloha k vyhlášce č. 86/2008 Sb. A. ZÁSADY SPRÁVNÉ LABORATORNÍ PRAXESPRÁVNÉ LABORATORNÍ PRAXE ČÁST I ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1. Výklad pojmů Pro účely těchto zásad se rozumí a) testovacím zařízením - osoby, prostory a vybavení, které jsou nezbytné k provádění studií; v případě studií prováděných na více místech se testovacím zařízením rozumí místo, kde se nachází vedoucí studie a veškerá jednotlivá testovací místa, která se jednotlivě nebo jako celek mohou považovat za testovací zařízení, b) testovacím místem - místo, kde se provádějí jednotlivé fáze studie, c) vedoucím testovacího zařízení - fyzická osoba, popřípadě fyzické osoby, které odpovídají za organizaci a činnost testovacího zařízení v souladu s touto vyhláškou a mají potřebné pravomoci k zajištění činností uvedených v části II, bodu 1, podbodu 1.1 přílohy této vyhlášky, d) vedoucím testovacího místa - fyzická osoba, která zajišťuje, že fáze studie, za kterou odpovídá, se provádí v souladu s touto vyhláškou; vedoucí testovacího místa je ustanoven v případě, že studie probíhá na více místech, e) zadavatelem – fyzická nebo právnická osoba, která si objednává, finančně zajišťuje a předkládá k posouzení studii, f) vedoucím studie - fyzická osoba, která je odpovědná za celkové provedení studie a má potřebné pravomoci k zajištění činností uvedených v části II, bodu 1, podbodu 1.2 přílohy této vyhlášky, g) vedoucím dílčího zkoušení - fyzická osoba, která, pokud studie probíhá na více místech, jedná jménem vedoucího studie a odpovídá za vymezené fáze studie, h) programem zabezpečování jakosti – systém jištění jakosti výsledků studií ve shodě s těmito zásadami prováděný zaměstnanci nezávislými na těchto studiích; tento systém je určen a dokumentován postupy schvalovanými vedoucím testovacího zařízení, i) standardními operačními postupy - postupy popisující, jak provádět zkoušky nebo činnosti, které nejsou podrobně uvedeny v plánu studie nebo ve zkušebních pokynech; tyto postupy jsou určeny a schvalovány vedoucím testovacího zařízení, j) seznamem studií – seznam probíhajících a ukončených studií s informacemi o druhu studií, datech zahájení a ukončení, testovacím systému, metodě použití testované látkylátky a jménu vedoucího studie; tyto informace slouží k plánování činností a ke sledování studií v testovacím zařízení, k) studií - zkouška nebo soubor zkoušek, jimiž se za laboratorních podmínek nebo v prostředí, kde se studie provádí, testuje testovaná položka s cílem získat údaje o jejích vlastnostech a bezpečnosti za účelem předložení příslušnému úřadu hodnotícímu bezpečnost a další vlastnosti léčiv2), l) krátkodobou studií - studie prováděná v krátkém časovém rozmezí určeném počtem dní a nepřesahující období jednoho měsíce za použití rutinních a široce používaných metod, m) plánem studie - dokument, který vymezuje cíl studie a návrh jejího experimentálního provedení, včetně doplňků, n) doplňkem plánu studie - dokumentovaná zamýšlená změna plánu studie po datu zahájení studie, o) odchylkou od plánu studie - nezamýšlená změna oproti plánu studie po datu zahájení studie, p) testovacím systémem - jakýkoli biologický, chemický nebo fyzikální systém nebo jejich kombinace použité ve studii, q) primárními údaji - veškeré původní záznamy a dokumentace nebo jejich ověřené kopie, jež byly v testovacím zařízení získány jako výsledek pozorování a činností během studie; primárními údaji mohou být zejména fotografie, mikrofilmy nebo kopie mikroštítků, záznamy na elektronických nosičích, diktovaná pozorování, záznamy z automatických přístrojů nebo záznamy na jakýchkoli jiných médiích uchovávajících údaje, která se běžně považují za bezpečná pro uchovávání informací na dobu uvedenou v části II, bodu 10 přílohy této vyhlášky, r) vzorkem testovacího systému - jakýkoli materiál, který je získán z testovacího systému za účelem zkoušení, hodnocení nebo uchovávání, s) datem zahájení studie - den, kdy vedoucí studie podepsal plán studie, t) datem experimentálního zahájení studie - den, kdy byly získány první údaje vztahující se ke studii, u) datem experimentálního ukončení studie - poslední den, kdy byly získány údaje vztahující se ke studii, v) datem ukončení studie - den, kdy vedoucí studie podepsal závěrečnou zprávu, w) testovanou položkou - materiál, který je předmětem studie, x) referenční položkou - materiál, který se použije za účelem porovnání s testovanou položkou, y) šaržíšarží \\- specifické množství nebo část testované nebo referenční položky, připravené v definovaném výrobním cyklu takovým způsobem, že lze předpokládat její jednotné vlastnosti, a je náležitě označena, z) nosičem - jakákoli látkalátka, s níž je testovaná nebo referenční položka smíchána, nebo v níž je rozpouštěna či rozptýlena za účelem usnadnění její aplikace do testovacího systému. 2. Rozsah Podle zásad se postupuje při neklinickém zkoušení testovaných položek obsažených v humánních či veterinárních léčivech. Tyto testované položky jsou přírodního původu, biologického původu anebo syntetické chemikálie; mohou být též živými organismy. Účelem zkoušení těchto testovaných položek je získat údaje o jejich vlastnostech a bezpečnosti s ohledem na zdraví lidí, zvířat a životní prostředí. Neklinické studie bezpečnosti s dopadem na zdraví a životní prostředí (dále jen „studie“) zahrnuté v těchto zásadách se týkají prací prováděných v laboratořích testovacích zařízení, sklenících a na polích. Tyto zásady se vztahují na veškeré studie vyžadované za účelem registrace léčivých přípravků. ČÁST II JEDNOTLIVÉ ČÁSTI ZÁSAD3) 1. Organizace a zaměstnanci testovacího zařízení 1.1 Vedoucí testovacího zařízení 1.1.1 Vedoucí testovacího zařízení zajišťuje v příslušném testovacím zařízení dodržování těchto zásad. 1.1.2 Vedoucí testovacího zařízení v rámci své působnosti zajišťuje a) že je k dispozici dokument, který jej určuje jako osobu, jež nese odpovědnost za vedení testovacího zařízení, v souladu s těmito zásadami, b) že jsou k dispozici kvalifikovaní zaměstnanci, jakož i prostory, vybavení a materiály umožňující včasné a řádné provedení studie, c) vedení dokumentace o kvalifikaci, výcviku a praxi všech odborných a technických zaměstnanců, včetně popisů jejich práce, d) že zaměstnanci rozumí činnostem, které mají vykonávat, a pokud je to nutné, zaměstnance vyškolí, e) že jsou vypracovány a dodržovány technicky platné standardní operační postupy, a tyto postupy, ať již původní či revidované, schvaluje f) že je uplatňován program zabezpečování jakosti, včetně určení osob odpovědných za tento program, a dále zajišťuje, že zabezpečování jakosti se provádí v souladu s těmito zásadami, g) před zahájením každé studie ustanovení vedoucího studie, který má příslušnou kvalifikaci, výcvik a praxi; náhrada vedoucího studie probíhá podle stanovených postupů a je dokumentována, h) v případě provádění studie na více místech, ustanovení vedoucího dílčího zkoušení, který má příslušnou kvalifikaci, výcvik a praxi, aby mohl dohlížet na jemu svěřené fáze studie; náhrada vedoucího dílčího zkoušení probíhá podle stanovených postupů a je dokumentována, i) dokumentované schválení plánu studie vedoucím studie, j) že vedoucí studie zpřístupnil schválený plán studie zaměstnancům zabezpečujících jakost, k) uchovávání všech platných i neplatných verzí standardních operačních postupů alespoň v jednom exempláři, l) ustanovení zaměstnance odpovědného za vedení registratury, m) evidenci studií a uchovávání jejich seznamu, n) že dodávky do testovacího zařízení splňují požadavky pro jejich užití ve studii, o) že u studie probíhající na více místech existují jednoznačné způsoby výměny informací mezi vedoucím studie, vedoucím dílčího zkoušení, vedoucím programu zabezpečování jakosti a dalšími zaměstnanci podílejícími se na studii, p) charakterizaci testovaných a referenčních položek. 1.1.3 Vedoucí testovacího zařízení v rámci své působnosti stanovuje postupy, které zaručují, že počítačové systémy jsou vhodné pro zamýšlený účel a jsou validovány, používány a udržovány v souladu s těmito zásadami. 1.1.4 Vedoucí testovacího místa přebírá v daném testovacím místě odpovědnost za zajišťování činností vedoucího testovacího zařízení, s výjimkou činností uvedených v podbodu 1.1.2 písm. g), i), j) a o). 1.2 Vedoucí studie 1.2.1 Vedoucí studie je jedinou řídící osobou studie a odpovídá za celkové provedení a za závěrečnou zprávu studie. 1.2.2 Vedoucí studie v rámci své působnosti schvaluje plán studie a veškeré doplňky plánu studie a tyto opatřuje svým podpisem a datem. 1.2.3 Vedoucí studie v rámci své působnosti zajišťuje, že a) zaměstnanci zabezpečující jakost mají včas k dispozici kopii plánu studie a veškerých jeho doplňků, b) zaměstnanci, kteří se podílejí na studii, mají k dispozici plán studie před jejím experimentálním zahájením, veškeré jeho doplňky a standardní operační postupy, c) v plánu studie probíhající na více místech a její závěrečné zprávě jsou určeny a definovány úlohy všech vedoucích dílčích zkoušení, veškerých testovacích zařízení a testovacích míst, kde se studie provádí, d) se dodržují postupy uvedené v plánu studie, posuzuje a dokumentuje vliv veškerých odchylek od plánu studie na jakost a integritu studie, a pokud je to nutné, provádí nápravná opatření; v průběhu studie hodnotí a potvrzuje odchylky od standardních operačních postupů, e) veškeré získané primární údaje jsou úplně dokumentovány a zaznamenávány, f) počítačové systémy použité ve studii jsou validovány, g) po ukončení studie jsou ukládány: plán studie, závěrečná zpráva, primární údaje a podpůrný materiál. 1.2.4 Vedoucí studie účinně spolupracuje se zaměstnanci zabezpečujícími jakost v průběhu studie. 1.2.5 Vedoucí studie stvrzuje svým podpisem s uvedením jeho data závěrečnou zprávu a tím přebírá odpovědnost za platnost údajů a uvede rozsah souladu studie s těmito zásadami. 1.3 Vedoucí dílčího zkoušení Vedoucí dílčího zkoušení zajišťuje, že jemu svěřené fáze studie se provádějí v souladu s těmito zásadami. Odpovědnost vedoucího studie za celkové provedení studie nemůže být přenesena na vedoucího dílčího zkoušení; zejména nemůže být přenesena odpovědnost za schválení plánu studie a jeho dodatků, schválení závěrečné zprávy a konstatování, že byly dodržovány tyto zásady. 1.4 Zaměstnanci provádějící studie 1.4.1 Všichni zaměstnanci, kteří provádějí studii, musí být obeznámeni s těmi částmi zásad, které se týkají jejich úlohy ve studii. 1.4.2 Zaměstnanci provádějící studii mají přístup k plánu studie a příslušným standardním operačním postupům, které používají při provádění studie. Odpovídají za to, že budou postupovat podle těchto dokumentů. Jakoukoli odchylku od těchto dokumentů je nutné zaznamenat a oznámit vedoucímu studie, popřípadě vedoucímu dílčího zkoušení. 1.4.3 Zaměstnanci provádějící studii jsou odpovědni za neprodlené a přesné zaznamenávání primárních údajů, za jakost těchto údajů a za dodržování těchto zásad. 1.4.4 Zaměstnanci provádějící studii dodržují opatření pro minimalizaci ohrožení svého zdraví a pro zajištění integrity studie. Zaměstnanci oznamují vedoucímu studie změny svého zdravotního stavu. Vedoucí studie vyřadí zaměstnance z těch činností, které mohou ovlivnit studii. 2. Program zabezpečování jakosti 2.1 Obecně 2.1.1 Testovací zařízení má dokumentovaný program zabezpečování jakosti zaručující, že studie jsou prováděny v souladu s těmito zásadami. 2.1.2 Program zabezpečování jakosti je prováděn zaměstnancem nebo zaměstnanci, kteří jsou přímo podřízeni vedoucímu testovacího zařízení a jsou dobře obeznámeni s testovacími postupy. 2.1.3 Zaměstnanci, kteří zabezpečují jakost dané studie, se nemohou podílet na jejím provádění. 2.2 Zaměstnanci zabezpečující jakost 2.2.1 Zaměstnanci zabezpečující jakost v rámci své působnosti: a) uchovávají kopie veškerých odsouhlasených plánů studií a standardní operační postupy, které se používají v testovacím zařízení, a mají přístup k současně platné kopii seznamu studií, b) ověřují, že plán studie obsahuje informace požadované pro dosažení souladu s těmito zásadami; toto ověření se dokumentuje, c) provádějí inspekce za účelem zjištění, zda veškeré studie probíhají v souladu s těmito zásadami; inspekcemi také zjišťují, zda zaměstnanci provádějící studii mají k dispozici a řídí se plány studií a standardními operačními postupy; inspekce se rozdělují do tří kategorií, které se popíší ve standardních operačních postupech programu zabezpečování jakosti, a to: 1. inspekce studií, 2. inspekce prostor a zařízení, 3. inspekce procesů; zápisy o inspekcích podle bodů 1 až 3 se uchovávají, d) kontrolují závěrečné zprávy a stvrzují, že metody, postupy a pozorování jsou popsány věrně a přesně a že zaznamenané výsledky přesně a úplně odrážejí primární údaje studií, e) neprodleně hlásí veškeré výsledky inspekcí vedoucímu testovacího zařízení a vedoucímu studie, popřípadě také vedoucímu dílčího zkoušení a vedoucímu testovacího místa, f) vystavují a stvrzují podpisem prohlášení přikládané k závěrečné zprávě, které uvádí kategorie inspekcí a data jejich uskutečnění, včetně fáze inspektované studie, data oznámení výsledků inspekcí vedoucímu testovacího zařízení a vedoucímu studie, popřípadě také vedoucímu dílčího zkoušení; toto prohlášení rovněž potvrzuje, že závěrečná zpráva odráží primární údaje. 3. Prostory 3.1 Obecně 3.1.1 Testovací zařízení má prostory takové velikosti, konstrukce a umístění, aby vyhovovaly požadavkům studie a aby byly minimalizovány rušivé faktory, které mohou nepříznivě ovlivnit platnost studie. 3.1.2 Prostory jsou uspořádány tak, aby stupeň oddělení různých činností zajistil řádné provedení každé studie. 3.2 Prostory pro testovací systémy 3.2.1 Prostory pro testovací systémy mají takový počet místností nebo sekcí, aby se zajistilo oddělení testovacích systémů a jednotlivých projektů, používajících materiály nebo organismy, o nichž je známo nebo jsou podezřelé, že jsou biologicky nebezpečné. 3.2.2 K dispozici jsou místnosti nebo sekce pro diagnostiku, léčení a kontrolu onemocnění, aby se zajistilo, že nedojde k nepřípustnému zhoršení testovacích systémů. 3.2.3 K dispozici jsou skladovací prostory pro zásoby a zařízení. Skladovací prostory jsou odděleny od místností nebo sekcí, v nichž se nacházejí testovací systémy, a musí zabezpečit náležitou ochranu před napadením škůdci, kontaminací a znehodnocením. 3.3 Prostory pro zacházení se testovanými a referenčními položkami 3.3.1 Jsou vyčleněny oddělené prostory pro příjem a ukládání testovaných a referenčních položek a pro míšení testovaných položek s nosičem, aby se zabránilo kontaminaci nebo záměnám. 3.3.2 Skladovací prostory pro testované položky jsou oddělené od prostor pro testovací systémy tak, aby byla zachována totožnost, koncentrace, čistota a stabilita testovaných položek a bylo zajištěno bezpečné skladování nebezpečných láteklátek. 3.4 Prostory pro registratury Prostory pro registratury jsou vybaveny tak, aby zajišťovaly bezpečné uskladnění a vyhledávání plánů studií, primárních údajů, závěrečných zpráv, vzorků testovaných položek a vzorků testovacích systémů. Konstrukce registratur a podmínky ukládání se navrhují tak, aby chránily uložený materiál před předčasným znehodnocením. 3.5 Odstraňování odpadů4) Manipulace s odpady a jejich odstraňování probíhá tak, aby nebyla ohrožena integrita studií a zahrnuje zajištění prostor pro sběr, ukládání a odstraňování odpadů a postupy pro dekontaminaci a přepravu. 4. Přístroje, materiály a činidla 4.1 Přístroje, včetně validovaných počítačových systémů, používané pro získávání, ukládání a vyvolávání údajů a pro sledování prostředí souvisejícího se studií, mají konstrukci a kapacitu úměrnou potřebám studie. 4.2 Přístroje používané ve studii jsou pravidelně kontrolovány, čištěny, udržovány a kalibrovány podle standardních operačních postupů. Záznamy o těchto činnostech se uchovávají. Kalibrace, pokud je to možné, má návaznost ke standardům měření v České republice nebo mezinárodním standardům měření. 4.3 Přístroje a materiály použité ve studii neovlivní nežádoucím způsobem testovací systémy. 4.4 Chemikálie, činidla a roztoky se označují názvem, popřípadě koncentrací, dále údajem o době použitelnosti a instrukcemi o specifických skladovacích podmínkách. Rovněž jsou k dispozici údaje týkající se původu, data přípravy a stability. Dobu použitelnosti lze prodloužit na základě dokumentovaného zkoušení nebo analýzy. 5. Testovací systémy 5.1 Fyzikální a chemické testovací systémy Umístění a vlastnosti přístrojů používaných k získávání chemických a fyzikálních údajů odpovídají potřebám studie; jejich konstrukce a kapacita je úměrná účelu použití. Zajistí se integrita fyzikálních a chemických testovacích systémů. 5.2 Biologické testovací systémy 5.2.1 Vytvoří a udržují se řádné podmínky pro umístění, ustájení, ošetřování a manipulaci s biologickými testovacími systémy, aby se zaručila jakost údajů. 5.2.2 Nově získané zvířecí a rostlinné testovací systémy se izolují, dokud není vyhodnocen jejich zdravotní stav. Pokud se objeví neobvyklý úhyn nebo onemocnění, daná dodávka se nepoužije pro studie a případně se testovací systémy usmrtí v souladu s jiným právním předpisem5). Při experimentálním zahájení studie jsou testovací systémy prosté jakýchkoli onemocnění nebo stavů, které by mohly nepříznivě ovlivnit účel nebo průběh studie. Testovací systémy, které během studie onemocní nebo se zraní, se izolují nebo léčí, pokud je to nutné pro zachování integrity studie. Veškeré diagnózy a léčba jakýchkoli onemocnění před nebo v průběhu studie se zaznamenávají. 5.2.3 Záznamy o zdroji, datu a podmínkách dodávky testovacích systémů se uchovávají. 5.2.4 Biologické testovací systémy se navykají na testovací podmínky přiměřenou dobu před prvním podáním (aplikací) testované nebo referenční položky. 5.2.5 Veškeré informace, které jsou potřebné k řádné identifikaci testovacích systémů, se uvádějí na jejich klecích nebo nádobách. Individuální testovací systémy, které jsou v průběhu studie vyjmuty z klecí nebo nádob, se dle možností označí. 5.2.6 Způsob používání podestýlky a čištění klecí a nádob pro testovací systémy musí být v souladu s jiným právním předpisem6). 5.2.7 Testovací systémy, které se používají v polních studiích, se umísťují tak, aby se zabránilo narušení studie rozprášeným postřikem a předchozím použití přípravků na ochranu rostlin7). 6. Testované a referenční položky 6.1 Příjem, manipulace, vzorkování a uskladnění 6.1.1 Zaznamenávají se a uchovávají údaje charakterizující testované a referenční položky, data jejich příjmu, doby použitelnosti, přijatá množství a množství použitá ve studiích. 6.1.2 Manipulace, vzorkování a uskladnění se provádějí tak, aby se vyloučila případná záměna a kontaminace a zabezpečil se přijatelný stupeň homogenity a stability. 6.1.3 Skladovací nádoby se označují identifikační informací, dobou použitelnosti a zvláštními instrukcemi o skladování. 6.2 Charakterizace 6.2.1 Každá testovaná a referenční položka je příslušně identifikována a charakterizována, např. kódem, číslem CAS (Chemical Abstracts Service Registry Number), názvem nebo biologickými, fyzikálními a chemickými parametry. 6.2.2 Pro každou studii je známa totožnost testované nebo referenční položky, včetně čísla šaržešarže, čistoty, koncentrace nebo dalších parametrů, které každou šaržišarži příslušně definují. 6.2.3 V případech, kdy testovanou položku dodává zadavatel, je stanoven postup vypracovaný společně zadavatelem a testovacím zařízením, kterým se ověřuje totožnost testované položky, jež je předmětem studie. 6.2.4 Pro veškeré studie je známa stabilita testovaných a referenčních položek za podmínek skladování a zkoušení. 6.2.5 Jestliže se testovaná položka podává nebo aplikuje v nosiči, určí se homogenita, koncentrace a stabilita testované položky v tomto nosiči; pro testované položky používané v polních studiích, např. směsi v nádržích tyto parametry mohou být stanoveny pomocí oddělených laboratorních zkoušek. 6.2.6 U všech studií s výjimkou krátkodobých studií se uchovávají vzorky od každé šaržešarže testované položky k analytickým účelům. 7. Standardní operační postupy 7.1 Testovací zařízení má vypracované písemné standardní operační postupy schválené vedoucím testovacího zařízení, určené k zajištění jakosti a úplnosti údajů vytvářených v testovacím zařízení. Revize standardních operačních postupů schvaluje vedoucí testovacího zařízení. 7.2 Každá součást testovacího zařízení má k okamžitému použití platné verze standardních operačních postupů, které se vztahují k činnostem v této součásti vykonávaným. Přílohami těchto standardních operačních postupů mohou být publikované učebnice, analytické metody, publikace a příručky. 7.3 Odchylky od standardních operačních postupů, které se týkají studie, se dokumentují a potvrzují vedoucím studie, popřípadě vedoucím dílčího zkoušení. 7.4 Standardní operační postupy jsou k dispozici zejména pro následující činnosti v testovacím zařízení: 7.4.1 Testované a referenční položky Příjem, ověření totožnosti, značení, manipulace, vzorkování a uskladnění. 7.4.2 Přístroje, materiály a činidla a) přístroje obsluha, údržba, čištění a kalibrace, b) počítačové systémy validace, provozování, údržba, spolehlivost, změnové řízení a zálohování, c) materiály, činidla a roztoky příprava a značení. 7.4.3 Vedení záznamů, zapisování, uchovávání a vyhledávání Kódování studií, sběr údajů, příprava zpráv, systémy indexů, manipulace s údaji včetně používání počítačových systémů. 7.4.4 Testovací systémy (pokud připadá v úvahu) a) příprava místností a podmínky prostředí pro testovací systém, b) postupy pro příjem, přenos, řádné umístění, charakterizaci, identifikaci a péči o testovací systém, c) příprava testovacího systému, pozorování a vyšetření na začátku, během a na konci studie, d) zacházení s jedinci testovacího systému, kteří jsou nalezeni v průběhu studie umírající nebo mrtví, e) odběr, identifikace a manipulace se vzorky testovacího systému včetně pitvy a histopatologie, f) umístění testovacích systémů v plánu prostor testovacího zařízení. 7.4.5 Postupy zabezpečování jakosti Postupy zaměstnanců zabezpečování jakosti při plánování, rozvržení, provádění, dokumentování a způsobu zaznamenávání inspekcí. 8. Provedení studie 8.1 Plán studie 8.1.1 Pro každou studii existuje před jejím zahájením písemný plán studie. Plán studie je schválen podpisem vedoucího studie s uvedením data podpisu a je ověřen jeho soulad s těmito zásadami zaměstnanci zabezpečování jakosti, jak je stanoveno v podbodu 2.2.1 písm. b). 8.1.2 a) Doplňky plánu studie jsou zdůvodněny, schváleny a podepsány vedoucím studie s uvedením data podpisu a jsou uchovávány společně s plánem studie. b) Odchylky od plánu studie jsou vedoucím studie, popřípadě vedoucím dílčího zkoušení neprodleně popsány, vysvětleny, potvrzeny a opatřeny datem a jsou uchovávány společně s primárními údaji studie. 8.1.3 V případě krátkodobých studií lze použít obecný plán studie, který je provázen doplňkem specifikujícím každou studii. 8.2 Obsah plánu studie Plán studie obsahuje zejména následující informace: 8.2.1 Identifikace studie, testované a referenční položky: a) popisný název, b) prohlášení, které charakterizuje povahu a účel studie, c) identifikace testované položky kódem, názvem (IUPAC), číslem CAS nebo biologickými parametry, d) použitá referenční položka. 8.2.2 Informace o zadavateli a testovacím zařízení: a) název a adresa zadavatele, b) názvy a adresy veškerých testovacích zařízení a testovacích míst, která se týkají studie, c) jméno a příjmení vedoucího studie a adresa příslušného testovacího zařízení, d) jméno a adresa každého vedoucího dílčího zkoušení a fáze studie, které vymezil vedoucí studie a za které odpovídá vedoucí dílčího zkoušení. 8.2.3 Data a) datum schválení plánu studie podpisem vedoucího studie, b) navržená data experimentálního zahájení a ukončení studie. 8.2.4 Zkušební metody Uvede se odkaz na pokyn OECD pro zkoušení chemikálií8) nebo na jiný dokumentovaný postup či metodu provádění zkoušek9) 8.2.5 Další údaje (pokud připadá v úvahu): a) zdůvodnění výběru testovacího systému, b) charakterizace testovacího systému jako např. druh, kmen, podkmen, zdroj dodávky, počet, rozsah tělesných hmotností, pohlaví, věk a jiné náležité informace, c) způsob podání a důvod tohoto výběru, d) velikost dávky nebo koncentrace, četnost a trvání aplikace, e) podrobná informace o pokusném schématu, včetně popisu předpokládaného chronologického průběhu studie s vyjmenováním všech použitých metod, materiálů a podmínek, typů a četností analýz, měření, pozorování a vyšetření, jež mají být provedeny, a statistických metod, pokud budou použity. 8.2.6 Záznamy Seznam záznamů, které se uchovávají. 8.3 Provedení studie 8.3.1 Každá studie se jednoznačně označí. Veškeré položky týkající se této studie nesou toto označení. Vzorky testovacích systémů musí být označeny tak, aby bylo možné prokázat jejich původ. Takové označení musí umožnit dohledatelnost příslušného vzorku testovacího systému a studie. 8.3.2 Studie se provádí podle plánu studie. 8.3.3 Veškeré údaje získané v průběhu studie se zaznamenávají přímo, neprodleně, přesně a čitelně zaměstnancem, který provádí vstup údajů. Tyto zápisy se podepisují nebo parafují a označují datem. 8.3.4 Jakákoli změna primárních údajů se provádí tak, aby nebyl překryt původně zapsaný údaj, a uvede se důvod změny, včetně data a podpisu nebo parafy zaměstnance, který změnu provedl. 8.3.5 Údaje získané jako přímý počítačový vstup jsou identifikovány v čase vstupu údajů zaměstnancem, který je odpovědný za přímé vnášení údajů. Počítačové systémy jsou navrženy tak, aby umožnily sledování všech změn, aniž by byly překryty původní údaje. Je evidováno, který zaměstnanec změnu údajů provedl, například pomocí elektronických podpisůelektronických podpisů, které udávají čas a datum podpisu. Uvede se důvod změn. 9. Zpráva o výsledcích studie 9.1 Obecně 9.1.1 Pro každou studii se vypracuje závěrečná zpráva. V případě krátkodobých studií lze připravit standardizovanou závěrečnou zprávu doplněnou o specifický dodatek. 9.1.2 Zprávy vedoucích dílčích zkoušení nebo vědeckých pracovníků, kteří se účastní studie, se opatřují jejich podpisy a daty podpisů. 9.1.3 Závěrečná zpráva se opatřuje podpisem vedoucího studie, který tímto přijímá odpovědnost za platnost údajů, s uvedením data podpisu. Uvede se rozsah souladu s těmito zásadami. 9.1.4 Opravy a rozšíření závěrečné zprávy se provádějí formou doplňků. V doplňcích se uvede důvod oprav nebo rozšíření a opatří se podpisem vedoucího studie s uvedením data podpisu. 9.1.5 Úprava závěrečné zprávy do formy požadované příslušnými úřady neznamená opravu, rozšíření nebo doplněk závěrečné zprávy. 9.2 Obsah závěrečné zprávy Závěrečná zpráva obsahuje vždy tyto údaje: 9.2.1 Identifikace studie, testované a referenční položky: a) popisný název, b) identifikace testované položky kódem, názvem (IUPAC), číslem CAS nebo biologickými parametry, c) identifikace použité referenční položky, d) charakterizace testované položky, včetně čistoty, stability a homogenity. 9.2.2 Informace o zadavateli a testovacím zařízení: a) název a adresa zadavatele, b) názvy a adresy všech testovacích zařízení a testovacích míst, která se týkají studie, c) jméno a příjmení vedoucího studie a adresa příslušného testovacího zařízení, d) jméno a adresa každého vedoucího dílčího zkoušení a fáze studie, které vymezil vedoucí studie a za které odpovídá vedoucí dílčího zkoušení, e) jména a adresy vědeckých pracovníků, kteří svými zprávami přispívali k závěrečné zprávě. 9.2.3 Data Data experimentálního zahájení a ukončení studie. 9.2.4 Prohlášení Prohlášení programu zabezpečování jakosti, které uvádí kategorie inspekcí a data jejich uskutečnění, včetně fáze inspektované studie, data oznámení výsledků inspekcí vedoucímu testovacího zařízení a vedoucímu studie, popřípadě také vedoucímu dílčího zkoušení. Toto prohlášení rovněž potvrzuje, že závěrečná zpráva odráží primární údaje. 9.2.5 Popis materiálů a zkušebních metod a) popis použitých metod a materiálů, b) uvede se odkaz na pokyn OECD pro zkoušení chemikálií9) nebo na jiný dokumentovaný postup či metodu provádění zkoušek10). 9.2.6 Výsledky a) souhrn výsledků, b) veškeré informace požadované plánem studie, c) předložení výsledků, včetně výpočtů a určení statistických významností, d) hodnocení a diskuse výsledků a popřípadě závěry. 9.2.7 Uchovávání Místa, kde jsou uchovávány plán studie, vzorky testovaných a referenčních položek, vzorky testovacích systémů, primární údaje a závěrečná zpráva. 10. Ukládání a uchovávání záznamů a materiálů 10.1 V registraturách se uchovávají nejméně po dobu 10 let následující záznamy a materiály: 10.1.1 plán studie, primární údaje, vzorky testovaných a referenčních položek, vzorky testovacích systémů a závěrečná zpráva pro každou studii, 10.1.2 záznamy veškerých inspekcí provedených zaměstnanci zabezpečování jakosti a základní rozvrhy, 10.1.3 záznamy o kvalifikaci, výcviku a praxi zaměstnanců a popisy jejich práce, 10.1.4 záznamy a zprávy o údržbě a kalibraci přístrojů, 10.1.5 validační dokumentace pro počítačové systémy, 10.1.6 veškeré předchozí a platné verze standardních operačních postupů, 10.1.7 záznamy o monitorování prostředí. Pokud vzorky testovaných a referenčních položek a vzorky testovacích systémů jsou zlikvidovány před uplynutím požadované doby uložení, takový postup se zdokumentuje a zdůvodní. Vzorky testovaných a referenčních položek a vzorky testovacích systémů se uchovávají pouze tak dlouho, dokud jejich jakost umožňuje hodnocení. 10.2 Uchovávané materiály se označují tak, aby bylo možné jejich řádné uskladnění a snadné vyhledávání. 10.3 Do registratur mají přístup pouze zaměstnanci určení vedoucím testovacího zařízení. Vstup materiálu do registratury a výstup z ní se zaznamenává. 10.4 Jestliže dojde k ukončení činnosti testovacího zařízení nebo zařízení smluvně zajišťujícího ukládání a neexistuje právní nástupce, ukládaný materiál se přemístí do registratur zadavatelů studií. B. SLEDOVÁNÍ DODRŽOVÁNÍ PODMÍNEK SPRÁVNÉ LABORATORNÍ PRAXESPRÁVNÉ LABORATORNÍ PRAXE Zásady postupu při sledování dodržování podmínek správné laboratorní praxesprávné laboratorní praxe, platné pro země OECD10), se zveřejňují ve Věstníku Státního ústavu pro kontrolu léčiv. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/9/ES ze dne 11. února 2004 o inspekci a ověřování správné laboratorní praxe (SLP). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/10/ES ze dne 11. února 2004 o harmonizaci právních a správních předpisů týkajících se zásad správné laboratorní praxe a ověřování použití těchto zásad u zkoušek prováděných s chemickými látkami. 2) Například § 13 a 16 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci a dozor nad humánními a veterinárními léčivými přípravky a kterým se zakládá Evropská léková agentura, v platném znění. 3) Příloha č. II (Zásady správné laboratorní praxe) k rozhodnutí Rady OECD o vzájemném uznávání údajů pro hodnocení chemických látek ze dne 12. května 1981, ve znění rozhodnutí Rady OECD [C(97)186 ze dne 26. listopadu 1997. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/10/ES o harmonizaci právních a správních předpisů týkajících se používání zásad správné laboratorní praxe a ověřování jejich použití při zkouškách chemických látek. 4) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání,ve znění pozdějších předpisů. 6) Vyhláška č. 207/2004 Sb., o ochraně, chovu a využití pokusných zvířat. 7) Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 626/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8) OECD Series on Principles of GLP and Compliance Monitoring. 9) Vyhláška č. 443/2004 Sb., kterou se stanoví základní metody pro zkoušení toxicity chemických látek a chemických přípravků, ve znění vyhlášky č. 449/2005 Sb. 10) Příloha I a II rozhodnutí-doporučení Rady OECD C/89/87 o shodě se zásadami správné laboratorní praxe ze dne 2. října 1989, ve znění rozhodnutí Rady OECD C/95/8, kterým se mění přílohy rozhodnutí-doporučení Rady o shodě se zásadami správné laboratorní praxe ze dne 9. března 1995. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/9/ES o inspekci a ověřování správné laboratorní praxe.
Vyhláška č. 85/2008 Sb.	Vyhláška č. 85/2008 Sb. Vyhláška o stanovení seznamu léčivých látek a pomocných látek, které lze použít pro přípravu léčivých přípravků Vyhlášeno 11. 3. 2008, datum účinnosti 11. 3. 2008, částka 25/2008 * § 1 - Seznam léčivých látek a pomocných látek pro přípravu léčivých přípravků1) je uveden v příloze této vyhlášky. * § 2 - Zrušovací ustanovení * § 3 - Účinnost k vyhlášce č. 85/2008 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2023 (332/2022 Sb.) 85 VYHLÁŠKA ze dne 26. února 2008 o stanovení seznamu léčivých látek a pomocných látek, které lze použít pro přípravu léčivých přípravků Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 114 odst. 2 a k provedení § 79 odst. 8 písm. a) zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech): § 1 Seznam léčivých láteklátek a pomocných láteklátek pro přípravu léčivých přípravkůpřípravu léčivých přípravků1) je uveden v příloze této vyhlášky. § 2 Zrušovací ustanovení Vyhláška Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva zemědělství č. 75/1998 Sb., kterou se vydává seznam léčivých látek, které lze použít pro přípravu léčivých přípravků, se zrušuje. § 3 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr zdravotnictví: MUDr. Julínek, MBA v. r. Ministr zemědělství: Mgr. Gandalovič v. r. Příloha k vyhlášce č. 85/2008 Sb. Seznam léčivých látek a pomocných látek, které se používají pro přípravu léčivých přípravků Léčivé látkylátky a pomocné látkylátky, včetně tzv. rostlinných drog, jsou v tomto Seznamu uvedeny lékopisnými názvy. Mezinárodní název\| Český název ---\|--- ACIDUM MALICUM LAEVOGYRUM\| KYSELINA JABLEČNÁ, L-FORMA ACIDUM PENTETICUM\| KYSELINA PENTETOVÁ ACIDUM POLYACRYLICUM\| KYSELINA POLYAKRYLOVÁ ACRIFLAVINII CHLORIDUM\| AKRIFLAVINIUM-CHLORID AGRIMONIAE PROCERAE HERBA\| NAŤ ŘEPÍKU VONNÉHO ALPINIAE RHIZOMA\| GALGANOVÝ ODDENEK AMYLUM MODIFICATUM\| MODIFIKOVANY ŠKROB ANTAZOLINI MESILAS\| ANTAZOLIN-MESILÁT ARSENI TRIOXIDUM\| OXID ARSENITÝ BARDANAE RADIX\| LOPUCHOVÝ KOŘEN BENZODODECINII BROMIDUM\| BENZODODECINIUM-BROMID BISMUTHI TRIBROMPHENOLAS\| TRIBROMFENOLÁT BISMUTITÝ BROMISOVALUM\| BROMISOVAL BRONOPOLUM\| BRONOPOL BUCCO FOLIUM\| LIST TĚHOZEVU CALAMI RADIX\| PUŠKVORCOVÝ KOŘEN CANNABIS INDICAE EXTRACTUM\| EXTRAKT Z KONOPÍ INDICKÉHO CANNABIS INDICAE FLOS\| KVĚT KONOPÍ INDICKÉHO CANNABIS SATIVAE EXTRACTUM\| EXTRAKT Z KONOPÍ SETÉHO CANNABIS SATIVAE FLOS\| KVĚT KONOPÍ SETÉHO CAPSAICINUM\| KAPSAICIN CARDAMOMI FRUCTUS\| KARDAMOMOVÝ PLOD CARDAMOMI SEMEN\| KARDAMOMOVÉ SEMENO CITRI PERICARPIUM RECENS\| ČERSTVÉ CITRONOVÉ OPLODÍ CLOROXINUM\| KLOROXIN COCAMIDOPROPYLBETAINI\| KOKAMIDOPROPYLBETAIN COFFEINI CITRAS\| KOFEIN S KYSELINOU CITRONOVOU COLLODIUM\| KOLODIUM CUPRI CHLORIDUM DIHYDRICUM\| CHLORID MĚĎNATÝ DIHYDRÁT CYAMOPSIDIS TETRAGONOLOBAE SEMEN\| SEMENO CYAMOPSISU ČTYŘHRANNÉHO DRONABINOL\| DELTA-9-TETRAHYDROKANABINOL DROSERAE HERBA\| ROSNATKOVÁ NAŤ EPILOBII HERBA\| VRBOVKOVÁ NAŤ ETOFYLLINUM\| ETOFYLIN EUPHRASIAE HERBA\| SVĚTLÍKOVÁ NAŤ FOENICULI ETHEROLEUM\| FENYKLOVÁ SILICE FUCHSINUM BASICUM\| FUCHSIN ZÁSADITÝ GALEGAE HERBA\| JESTŘÁBINOVÁ NAŤ GLYCEROLI MONOSTEARAS 60\| GLYCEROLMONOSTEARÁT 60 GONADOTROPINUM SERICUM EQUINUM AD USUM VETERINARIUM\| GONADOTROPIN SÉROVÝ KOŇSKÝ PRO VETERINÁRNÍ POUŽITÍ HYDRARGYRI AMIDOCHLORIDUM\| AMIDOCHLORID RTUŤNATÝ HYDROXYETHYLMETHYLCELLULOS UM\| HYDROXYETHYLMETHYLCELULOSA ICHTAMMOLUM ALBUM\| ICHTAMOL BÍLÝ INDICARMINUM\| INDIGOKARMIN INULAE RADIX\| OMANOVÝ KOŘEN INULINUM\| INULIN JUGLANDIS FOLIUM\| OŘEŠÁKOVÝ LIST LECITHIN\| LECITIN LINI OLEUM VIRGINALE\| LNĚNÝ OLEJ PANENSKÝ MANGANOSI CHLORIDUM TETRAHYDRICUM\| CHLORID MANGANATÝ TETRAHYDRÁT MERCAPTAMINI HYDROCHLORIDUM\| CYSTEAMIN HYDROCHLORID METHOXSALENUM\| METHOXSALEN MYRISTICAE SEMEN\| MUŠKÁTOVÉ SEMENO NATRII GLUCONAS\| NATRIUM-GLUKONÁT OLAMINUM\| OLAMIN PARAFORMALDEHYDUM\| PARAFORMALDEHYD PHASEOLI FRUCTUS SINE SEMINE\| FAZOLOVÝ PLOD BEZ SEMEN PHENACETINUM\| FENACETIN PHENYLIS SALICYLAS\| FENYL-SALICYLÁT PHYTOMENADIONUM\| FYTOMENADION PLUMBI ACETAS TRIHYDRICUS\| OCTAN OLOVNATÝ TRIHYDRÁT PLUMBI OXIDUM\| OXID OLOVNATÝ PODOPHYLLI RADIX\| NOHOLISTOVÝ KOŘEN PODOPHYLLI RESINA\| PODOFYLOVÁ PRYSKYŘICE POLIHEXANIDUM\| POLIHEXANID PRIMULAE FLOS\| PRVOSENKOVÝ KVĚT PROPAN-1,3-DIOLUM\| PROPAN-1,3-DIOL PROPIVERINUM HYDROCHLORIDUM\| PROPIVERIN-HYDROCHLORID RUBI FRUTICOSI FOLIUM\| OSTRUŽINÍKOVÝ LIST SULFACETAMIDUM\| SULFACETAMID TARTRAZINUM\| TARTRAZIN THEOBROMINUM\| THEOBROMIN TRICLOSANUM\| TRIKLOSAN TRIGLYCOLUM\| TRIETHYLENGLYKOL URTICAE HERBA\| KOPŘIVOVÁ NAŤ VIRIDE NITENS\| BRILANTNÍ ZELEŇ VISCI ALBI HERBA\| NAŤ JMELÍ 1) § 2 odst. 2 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech).
Vyhláška č. 84/2008 Sb.	Vyhláška č. 84/2008 Sb. Vyhláška o správné lékárenské praxi, bližších podmínkách zacházení s léčivy v lékárnách, zdravotnických zařízeních a u dalších provozovatelů a zařízení vydávajících léčivé přípravky Vyhlášeno 11. 3. 2008, datum účinnosti 11. 3. 2008, částka 25/2008 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - SPRÁVNÁ LÉKÁRENSKÁ PRAXE A BLIŽŠÍ PODMÍNKY PROVOZU LÉKÁREN (§ 3 — § 22) * ČÁST TŘETÍ - PŘÍPRAVA RADIOFARMAK A BLIŽŠÍ PODMÍNKY PROVOZU NA PRACOVIŠTÍCH NUKLEÁRNÍ MEDICÍNY (§ 23 — § 28) * ČÁST ČTVRTÁ - PŘÍPRAVA HUMÁNNÍCH AUTOGENNÍCH VAKCÍN A BLIŽŠÍ PODMÍNKY ČINNOSTI PRACOVIŠŤ USKUTEČŇUJÍCÍCH JEJICH PŘÍPRAVU (§ 29 — § 30) * ČÁST ŠESTÁ - PODMÍNKY PRO ZACHÁZENÍ S LÉČIVÝMI PŘÍPRAVKY PŘI POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB S VÝJIMKOU POSKYTOVÁNÍ LÉKÁRENSKÉ PÉČE (§ 34 — § 38) * ČÁST SEDMÁ - POSKYTOVÁNÍ ÚDAJŮ O VYDANÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVCÍCH PROVOZOVATELI OPRÁVNĚNÝMI K VÝDEJI LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ (§ 38a — § 38c) * ČÁST OSMÁ - VÝDEJ LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ VETERINÁRNÍMI LÉKAŘI, UCHOVÁVÁNÍ A VEDENÍ DOKUMENTACE (§ 39 — § 41) * ČÁST DEVÁTÁ - PŘECHODNÉ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ (§ 42 — § 44) č. 1 k vyhlášce č. 84/2008 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 84/2008 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2024 (459/2023 Sb.) 84 VYHLÁŠKA ze dne 26. února 2008 o správné lékárenské praxi, bližších podmínkách zacházení s léčivy v lékárnách, zdravotnických zařízeních a u dalších provozovatelů a zařízení vydávajících léčivé přípravky Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 114 odst. 2 a k provedení § 2 odst. 2 písm. c), § 5 odst. 4, § 8 odst. 1, § 39 odst. 3, § 77 odst. 5 písm. b), § 79 odst. 1 písm. c), § 79 odst. 2 a 8 písm. a) a c), § 79 odst. 10, § 82 odst. 1 a 3 písm. b), § 82 odst. 4, § 83 odst. 1 až 3, § 83 odst. 5 písm. b), § 84 odst. 3 a § 85 odst. 1 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech): ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Podle této vyhlášky se postupuje při přípravě, úpravě, uchovávání, příjmu a výdeji léčivých přípravkůvýdeji léčivých přípravků v lékárně, na pracovišti nukleární medicíny, na imunologickém nebo mikrobiologickém pracovišti, v zařízeních ochrany veřejného zdraví a při zacházení s léčivými přípravky při poskytování zdravotních služeb a veterinární péče. § 2 Pro účely této vyhlášky se rozumí a) individuální přípravouindividuální přípravou příprava léčivého přípravku pro jednotlivého pacienta podle pravidel uvedených v § 79 zákona o léčivech, b) hromadnou přípravouhromadnou přípravou příprava meziproduktu určeného k dalšímu zpracování u téhož poskytovatele zdravotních služeb nebo konečného produktu léčivého přípravku bez návaznosti na lékařský předpis předepsaný pro určitého pacienta nebo určité zvíře, c) připravovaným radiofarmakempřipravovaným radiofarmakem takové radiofarmakum, které je připraveno pro určitého pacienta nebo skupinu pacientů na konkrétní vyšetření, d) aktivitou připravovaného radiofarmakaaktivitou připravovaného radiofarmaka množství aktivity v léčivém přípravku k danému datu a hodině, e) standardním operačním postupemstandardním operačním postupem dokument, který stanoví opakující se činnosti, f) lékovou formou léčivého přípravkulékovou formou léčivého přípravku technologické zpracování léčivých láteklátek a pomocných láteklátek charakterizované tvarem, složením a fyzikální strukturou, s ohledem na fyzikální strukturu se lékové formy člení na lékové formy tuhé, polotuhé a tekuté, s ohledem na tvar se člení na lékové formy dělené a nedělené; podrobné členění lékových forem je obsaženo v příloze č. 1 k této vyhlášce. ČÁST DRUHÁ SPRÁVNÁ LÉKÁRENSKÁ PRAXE A BLIŽŠÍ PODMÍNKY PROVOZU LÉKÁREN § 3 Zásady přípravy léčivých přípravků (1) K přípravě léčivých přípravkůpřípravě léčivých přípravků se používají a) léčivé látkylátky a pomocné látkylátky uvedené v Českém lékopisu1) nebo v seznamu léčivých láteklátek a pomocných láteklátek2) nebo k jejichž použití bylo vydáno povolení Ministerstva zdravotnictví podle § 11 písm. b) zákona o léčivech nebo Ústřední veterinární správy podle § 15 písm. d) zákona o léčivech, opatřené dokladem o jejich jakosti3) (dále jen „certifikát“), b) registrované léčivé přípravky4) v souladu s podmínkami uvedenými v souhrnu údajů o přípravkusouhrnu údajů o přípravku, c) registrované léčivé přípravky4), u nichž není tento způsob použití uveden v souhrnu údajů o přípravkusouhrnu údajů o přípravku, pouze v případě, není-li na trhu přítomen léčivý přípravek umožňující dávkování nebo způsob podání, které jsou vyznačeny na receptu předepsaném lékařem, d) váhy umožňující přesnost navážky léčivých láteklátek a pomocných láteklátek o jeden řád vyšší, než je navažované množství, e) pracovní předměty, nástroje, přístroje, zařízení a obaly, zhotovené z materiálů, které neovlivní vlastnosti léčivých přípravků. (2) Při přípravě léčivých přípravkůpřípravě léčivých přípravků a) se veškerá činnost dokumentuje tak, aby mohl být zpětně zjištěn postup přípravy a hodnocení jakosti; pokud je dokumentace vedena elektronicky, údaje se zálohují obnovitelným způsobem, b) nelze použít léčivé látkylátky a pomocné látkylátky po uplynutí doby jejich použitelnosti, popřípadě jsou-li u nich zjištěny závady při organoleptické kontrole, c) se postupuje tak, aby byla vyloučena možnost jejich záměny, d) jeden zdravotnický pracovník5) nemůže připravovat současně více různých léčivých přípravků, e) nelze použít triturace, kterou se rozumí dobře rozetřená směs léčivé látkylátky s pomocnou látkoulátkou, obvykle s laktosou nebo roztok léčivé látkylátky s pomocnou látkoulátkou, v poměru umožňujícím přesné navažování léčivé látkylátky, pokud obsahuje venena1), omamné látkylátky nebo psychotropní látkylátky, u nichž nebyla provozovatelem kontrolní laboratoře6) nebo lékárnou provedena kontrola totožnosti a obsahu těchto láteklátek, f) se přístroje, které mohou ovlivnit jakost konečného léčivého přípravku, pravidelně čistí a kontrolují a postupuje se podle pokynů výrobce pro zajištění zachování jejich funkčních vlastností. (3) Čištěnou vodu1) lze uchovávat při teplotě nejvýše 25 °C a používat ji pro přípravu léčivých přípravkůpřípravu léčivých přípravků nejdéle po dobu 24 hodin od její přípravy; je-li po přípravě uchovávána při teplotě 2 až 8 °C, lze ji používat nejdéle po dobu 72 hodin. Delší použitelnost lze připustit, pokud je doložena studií stability. Čištěnou vodu uchovávanou v uzavřeném systému zařízení pro přípravu čištěné vody lze použít pro přípravu léčivých přípravkůpřípravu léčivých přípravků nejdéle po dobu stanovenou na základě validace procesu. (4) Vodu na injekci uchovávanou ve vzduchotěsných obalech lze pro přípravu léčivých přípravkůpřípravu léčivých přípravků použít nejdéle po dobu 24 hodin od okamžiku narušení celistvosti obalu. Je-li však používána jako voda čištěná a uchovávána při teplotě 2 až 8 °C, lze ji používat nejdéle po dobu 72 hodin. (5) Sterilní léčivé přípravky se připravují v prostorách a za použití přístrojů a zařízení s předepsanou třídou čistoty vzduchu, které se pravidelně kontrolují; třídy čistoty vzduchu jsou uvedeny v příloze č. 2 této vyhlášky. (6) Při přípravě parenterálních léčivých přípravků skupiny cytostatik se dodržují požadavky stanovené pro přípravu sterilních léčivých přípravků a požadavky vycházející ze zvláštní povahy léčivé látkylátky. (7) Při přípravě radiofarmak se dodržují požadavky pro práci s otevřenými radionuklidovými zářiči podle jiného právního předpisu7). (8) Za přípravu léčivých přípravkůpřípravu léčivých přípravků se kromě postupů uvedených v § 5 až 7 považuje též a) navažování a rozvažování, b) rozplňování, c) rozdělování jednotlivých balení registrovaných léčivých přípravků pro poskytovatele zdravotních služeb, d) úprava, která je neúměrně náročná nebo nebezpečná, a to zejména úprava 1. radiofarmak, 2. parenterálně podávaných cytostatik, 3. léčivých přípravků pro genovou terapii, 4. léčivých přípravků určených pro parenterální výživu. § 4 Zásady úpravy léčivých přípravků (1) Za úpravu léčivých přípravkůúpravu léčivých přípravků se považuje ředění registrovaných léčivých přípravků neuvedených v § 3 odst. 8 písm. d), rozpouštění nebo ředění sirupů, prášku pro přípravu injekčních přípravků a přidávání injekčních roztoků do infúzí, pokud jsou prováděny v obalech určených k tomuto účelu nebo v případě sterilních léčivých přípravků pomocí zdravotnických prostředků zaručujících sterilitu. (2) Registrované léčivé přípravky lze upravovat pouze postupy, které jsou v souladu se souhrnem údajů o přípravkusouhrnem údajů o přípravku8), v případě neregistrovaných léčivých přípravků9) podle údajů výrobce, za podmínek stanovených specifickým léčebným programem10) nebo za podmínek schválených pro provádění klinického hodnocení11). Jde-li o použití léčivého přípravku podle § 8 odst. 3 písm. b) bodu 1 zákona o léčivech, lze jej upravovat za podmínek daných výrobcem v platném zahraničním souhrnu údajů o přípravku. Jde-li o použití léčivého přípravku podle § 8 odst. 3 písm. b) bodu 2 zákona o léčivech, lze jej upravovat podle pokynů výrobce obsažených v dokumentaci provázející léčivý přípravek pro moderní terapii. (3) Při použití čištěné vody a vody na injekci pro úpravu léčivého přípravkuúpravu léčivého přípravku se postupuje podle § 3 odst. 3 a 4 obdobně. § 5 Příprava sterilních léčivých přípravků Příprava sterilních léčivých přípravků a) parenterálních ze sterilního materiálu technologií, která vylučuje biologickou, mikrobiologickou, chemickou nebo fyzikální kontaminaci, se provádí v pracovním prostoru třídy čistoty vzduchu A, který je umístěn v prostoru třídy čistoty vzduchu C, b) parenterálních se uskutečňuje v prostoru třídy čistoty vzduchu C; požadavek sterility se zajišťuje tepelně nebo mikrobiální filtrací v pracovním prostoru třídy čistoty vzduchu A; stejným způsobem se připravují ostatní sterilní léčivé přípravky bez protimikrobní přísady, c) s protimikrobní přísadou se zakončuje mikrobiální filtrací a rozplňováním v pracovním prostoru třídy čistoty vzduchu A nebo v případě, že to povaha léčivého přípravku umožňuje, následnou tepelnou sterilizací, d) které nelze sterilizovat, se uskutečňuje v pracovním prostoru třídy čistoty vzduchu A, který je umístěn v prostoru třídy čistoty vzduchu C; k jejich přípravě se použijí sterilní léčivé látkylátky a pomocné látkylátky, e) s obsahem cytotoxických láteklátek se provádí v podtlakových bezpečnostních boxech s vertikálním laminárním prouděním třídy čistoty vzduchu A a odtahem mimo prostor, které jsou umístěny v prostoru třídy čistoty vzduchu C a jsou vyhrazeny pro tento účel, f) pro genovou terapii se provádí v podtlakových bezpečnostních boxech s vertikálním laminárním prouděním třídy čistoty vzduchu A a s odtahem mimo prostor, které jsou umístěny v prostoru třídy čistoty vzduchu B a jsou vyhrazeny pro tento účel. § 6 Individuální příprava (1) Je-li překročena maximální dávka léčivé látkylátky stanovená Českým lékopisem1) nebo terapeutická dávka, není-li maximální dávka stanovena, a toto překročení není předepisujícím lékařem poskytujícím zdravotní péči nebo veterinárním lékařem řádně vyznačeno a není možno ověřit tento údaj u příslušného předepisujícího lékaře, lékárník upraví množství nebo koncentraci předepsané léčivé látkylátky na terapeuticky obvyklé1) a tuto skutečnost uvede v požadavku na vytvoření záznamu o výdeji uskutečněném podle § 13 odst. 1. Příslušného předepisujícího lékaře o této změně lékárník neprodleně uvědomí. (2) Pokud by léčivý přípravek připravený podle lékařského předpisu podle znalostí a zkušeností lékárníka nesplňoval požadavky jakosti, bezpečnosti a účinnosti, zejména když předepsaný léčivý přípravek obsahuje látkylátky inkompatibilní nebo takové, o nichž je známo, že se mohou navzájem negativně ovlivňovat, lékárník provede úpravu lékařského předpisu ve smyslu kvalitativní nebo kvantitativní změny pomocných láteklátek nebo léčivých láteklátek. Lékárník provedenou změnu uvede v požadavku na vytvoření záznamu o výdeji uskutečněném podle § 13 odst. 1 a léčivý přípravek připraví a vydá v souladu s provedenou změnou. V případě změn léčivých láteklátek tuto změnu provede po předchozí dohodě s předepisujícím lékařem poskytujícím zdravotní péči nebo veterinárním lékařem. (3) Je-li možné zlepšit vlastnosti léčivého přípravku použitím vhodných pomocných láteklátek, lékárník může provést úpravu složení léčivého přípravku. Lékárník provedenou změnu uvede v požadavku na vytvoření záznamu o výdeji uskutečněném podle § 13 odst. 1 a léčivý přípravek připraví a vydá v souladu s provedenou změnou. (4) Na receptu v listinné podobě lékárník vyznačí změnu provedenou podle odstavců 1 až 3 a potvrdí ji svým podpisem. § 7 Hromadná příprava (1) Hromadná přípravaHromadná příprava se provádí podle technologického předpisu, kterým se rozumí dokumentace předpisující průběh přípravy a kontroly léčivého přípravku, a) do 20 balení konečného produktu léčivého přípravku podle § 3, 5 a 6 a podle § 9 odst. 1 a 2, b) nad 20 balení konečného produktu léčivého přípravku, v šaržíchšaržích podle § 3, 5 a 6 a podle § 9 odst. 3, c) nad 20 balení konečného produktu léčivého přípravku, v šaržíchšaržích podle § 3 odst. 8 písm. a) a c) s postupem podle písmene a), d) vypracovaného pro meziprodukt. (2) Bez technologického předpisu se provádí hromadná přípravahromadná příprava podle § 2 písm. b), pokud k ní nedochází opakovaně. § 8 Označování léčivých látek, pomocných látek a léčivých přípravků (1) Označení obalů, v nichž se uchovávají léčivé látkylátky, pomocné látkylátky nebo směsi pomocných láteklátek určené k přípravě léčivých přípravkůpřípravě léčivých přípravků, se provede, není-li označen přímo obal, na pevně lpícím štítku, a to a) šikmým modrým pruhem z levého dolního do pravého horního rohu štítku v případě návykových láteklátek uvedených v příloze č. 1 a 5 nařízení vlády o seznamech návykových láteklátek12), b) bílým písmem na černý štítek u venen, c) červeným písmem na bílý štítek u separand, d) černým písmem na bílý štítek v případech neuvedených pod písmeny a) až c), e) kromě označení uvedeného v písmenech a) až d) varovným textem „Hořlavina“ u léčivých láteklátek hořlavých a pomocných láteklátek hořlavých a „Žíravina“ u léčivých láteklátek žíravých a pomocných láteklátek žíravých. Pokud se nejedná o obchodní nebo originální balení, je součástí označení číslo certifikátu, číslo šaržešarže a údaj o době použitelnosti. (2) Připravené léčivé přípravky určené k výdeji se označují a) bílým štítkem, jde-li o léčivé přípravky určené k užití ústy, vstřebávání sliznicí dutiny ústní nebo injekční aplikaci, b) červeným štítkem s nápisem „Neužívat vnitřně!“, jde-li o jiné upotřebení, c) jde-li o léčivé přípravky určené pro zvířata, podle písmene a) nebo b) a zeleným štítkem s nápisem „Jen pro zvířata!“, d) adresou lékárny; je-li léčivý přípravek vydáván jinou lékárnou než tou, která jej připravila, označí se rovněž adresou vydávající lékárny, e) datem přípravy a v případě, že doba použitelnosti je kratší než 48 hodin, i hodinou přípravy, f) podpisem osoby, která léčivý přípravek připravila, jde-li o přípravu podle § 6 a 7 odst. 1 písm. a) a § 7 odst. 2, g) šaržíšarží léčivého přípravku, jde-li o přípravu podle § 7 odst. 1 písm. b) a c), h) dobou použitelnosti léčivého přípravku, kterou se rozumí doba, po kterou při dodržení předepsaného způsobu uchovávání léčivý přípravek zachovává své deklarované vlastnosti nebo vlastnosti potřebné pro zamýšlené použití, způsobem jeho uchovávání a návodem k použití, který obsahuje zejména způsob použití a dávkování léčivého přípravku, je-li to s ohledem na povahu léčivého přípravku nutné uvést, i) použitou protimikrobní přísadou, jestliže byla při přípravě přidána; u očních přípravků bez protimikrobní přísady musí být vyznačen symbol „SA“, j) „Jed“, jestliže je to na lékařském předpisu lékařem poskytujícím zdravotní péči či veterinárním lékařem výslovně uvedeno, k) složením, popřípadě názvem, jedná-li se o léčivé přípravky připravené podle § 7 nebo léčivé přípravky určené k výdeji pro poskytovatele zdravotních služeb nebo pro veterinární lékaře, l) celkovým množstvím léčivého přípravku, nejedná-li se o individuální přípravuindividuální přípravu podle § 6, m) jménem, případně jmény, příjmením, identifikačním číslem pacienta-pojištěnce; pokud identifikační číslo nebylo přiděleno, datem narození pacienta a slovy „Cytotoxická látkalátka“, jde-li o léčivé přípravky skupiny cytostatik, n) jménem, případně jmény, příjmením, identifikačním číslem pacienta-pojištěnce; pokud identifikační číslo nebylo přiděleno, datem narození pacienta a slovy „Genová terapie“, jde-li o léčivé přípravky pro genovou terapii, o) jménem, případně jmény, příjmením a identifikačním číslem pacienta-pojištěnce; pokud nebylo identifikační číslo přiděleno, datem narození pacienta, jde-li o parenterální léčivé přípravky předepsané pro konkrétního pacienta, p) nápisem „Hořlavina“, jedná-li se o léčivé přípravky hořlavé13), a nápisem „Žíravina“, jedná-li se o léčivé přípravky žíravé13). Je-li použit vnější obalvnější obal, označí se nejméně údaji podle písmen c), g), h), j), k), l), m), n), o) a p). (3) Označení meziproduktů léčivých přípravků obsahuje a) název nebo složení, b) stupeň rozpracovanosti, pokud je rozpracován, c) datum přípravy, d) dobu použitelnosti, e) podpis připravujícího. (4) Léčivé přípravky, které se upravují a jsou určeny k výdeji pro poskytovatele zdravotních služeb nebo pro veterinární lékaře, se označí názvem nebo složením, údaji podle odstavce 2 písm. a) až f), h), j), l) a p), a to pokud tyto údaje již nejsou uvedeny na obalu upraveného léčivého přípravku, případně údaji identifikujícími pacienta podle lékařského předpisu. (5) Při rozdělování jednotlivých balení registrovaných léčivých přípravků se tyto přípravky označují názvem, silou nebo koncentrací, šaržíšarží a dobou použitelnosti, pokud tyto údaje již nejsou na obalu uvedeny; u termolabilních léčivých přípravků se uvedou též podmínky jejich uchovávání. (6) Zkoumadla pro laboratorní použití připravená v lékárně se označují žlutým štítkem s nápisem „Zkoumadlo“ a dezinfekční roztoky červeným štítkem s nápisem „Roztok k dezinfekci“. (7) Hodnocené léčivé přípravky v rámci klinického hodnocení (dále jen „hodnocené léčivé přípravky“) musí být označeny štítkem dodaným zadavatelem obsahujícím údaje podle § 19 vyhlášky o správné klinické praxi37). V případě, že se hodnocené léčivé přípravky připravují nebo se před výdejem upravují, označí se dále údaji podle odstavce 2 písm. d) až f) a h). § 9 Kontrola při příjmu, přípravě a úpravě (1) U léčivých přípravků připravených kontroluje vydávající osoba vzhled, množství, obal a označení. (2) U léčivých přípravků připravených hromadně do 20 balení konečného produktu léčivého přípravku kontroluje osoba, která léčivý přípravek připravila, certifikát použitých léčivých láteklátek, pomocných láteklátek nebo směsí pomocných láteklátek určených k přípravě léčivých přípravkůpřípravě léčivých přípravků a úplnost dokumentace. (3) U léčivých přípravků připravených hromadně v množství nad 20 balení konečného produktu léčivého přípravku se provádí vstupní, mezioperační a výstupní kontrola podle předem vypracované dokumentace. Po propuštění léčivých přípravků připravených v šaržíchšaržích se vzorek každé šaržešarže uchovává po dobu použitelnosti. (4) U léčivých přípravků připravovaných opakovaně na žádanku se jejich příprava a kontrola provádí podle technologického předpisu nebo podle standardního operačního postupustandardního operačního postupu předem vypracovaného pro tyto případy podle § 22. (5) Při přípravě sterilních léčivých přípravků se provádí a) kontrola sterility hromadně připravených léčivých přípravků v šaržíchšaržích, b) kvalifikace a nejméně jednou za 12 měsíců validace prostor, přístrojů a zařízení se stanovenou třídou čistoty vzduchu, c) pravidelná kontrola mikrobiologické čistoty prostor vyhrazených pro jejich přípravu. (6) Kontrola podle odstavce 5 písm. a) a c) se provádí v souladu s technologickým předpisem podle § 22 odst. 3 nebo podle standardního operačního postupustandardního operačního postupu předem vypracovaného pro tento účel. (7) U připravované čištěné vody se provádí kontrola a) chemická a fyzikálně chemická, a to 1. nejméně jednou za 2 měsíce a 2. po každém zásahu do přístroje na její přípravu, b) mikrobiologická, a to nejméně dvakrát za rok. Při kontrole čištěné vody se postupuje podle Českého lékopisu1). (8) Před použitím léčivých láteklátek, pomocných láteklátek nebo směsí pomocných láteklátek určených k přípravě léčivých přípravkůpřípravě léčivých přípravků se provádí u každého balení organoleptická zkouška. (9) Po úpravě léčivých přípravkůúpravě léčivých přípravků se provede kontrola podle odstavce 1. Výdej léčivých přípravků § 10 (1) Registrované léčivé přípravky se vydávají v souladu s rozhodnutím o registraci14), zejména pak se souhrnem údajů o přípravkusouhrnem údajů o přípravku. Součástí výdeje je poskytnutí informací nezbytných pro správné a bezpečné užívání vydávaných léčivých přípravků a pro jejich uchovávání. (2) V lékárně se shromažďují a zpracovávají informace o podezření na závažný nebo neočekávaný nežádoucí účinek a jiné skutečnosti závažné pro zdraví léčených osob související s použitím humánního léčivého přípravku a závady v jakosti humánních léčivých přípravků, o kterých se dozví v souvislosti s výdejem a tyto informace se neprodleně oznamují Ústavu. V případě veterinárních léčivých přípravků se shromažďují a zpracovávají informace a další skutečnosti závažné pro zdraví léčených zvířat obdobně a tyto informace se neprodleně oznamují Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv. (3) U léčivých přípravků vydávaných pacientovi na recept ověří lékárník před výdejem vyznačené dávkování a vyznačený způsob aplikace; při výdeji a) může pozastavit vydání léčivých přípravků, jestliže podle jeho znalostí a zkušeností by mohlo při jejich aplikaci dojít k vzájemnému nežádoucímu ovlivnění užívaných léčivých přípravků nebo k poškození zdraví pacienta; tuto skutečnost konzultuje s předepisujícím lékařem nebo s veterinárním lékařem a v případě jeho nedosažitelnosti léčivé přípravky nevydá, nehrozí-li nebezpečí z prodlení, důvod změny nebo nevydání uvede v požadavku na vytvoření záznamu o výdeji uskutečněném podle § 13 odst. 1 a v případě receptu v listinné podobě důvod vyznačí na lékařském předpisu a potvrdí ho svým podpisem, b) na recept v listinné podobě vydá počet balení léčivého přípravku vyjádřený slovně, je-li na receptu rozpor mezi počtem balení vyjádřený číslicí a slovním údajem, c) konzultuje s předepisujícím lékařem 1. vydání předepsaného léčivého přípravku, jehož úhrada z veřejného zdravotního pojištění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění je vázána na schválení revizním lékařem příslušné zdravotní pojišťovny a u kterého není na receptu uvedena výše schválené úhrady, 2. dávkování v případě, že je překročeno dávkování podle souhrnu údajů o přípravkusouhrnu údajů o přípravku nebo podle údajů uvedených v Českém lékopisu a tato skutečnost není na receptu vyznačena, d) není-li vyznačeno překročení dávkování a předepisující lékař je nedosažitelný, upraví v případě uvedeném v písmenu c) dávkování podle souhrnu údajů o přípravkusouhrnu údajů o přípravku nebo podle údajů uvedených v Českém lékopisu a uvědomí o tom předepisujícího lékaře, jakmile je to možné, e) více než jednoho balení jednoho druhu předepsaného léčivého přípravku hrazeného z veřejného zdravotního pojištění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění vydá takový počet balení, který odpovídá zajištění léčby pacienta na dobu tří měsíců, jestliže předepsaný počet balení toto omezení přesahuje. (4) Je-li léčivý přípravekléčivý přípravek předepsán mezinárodním nechráněným názvem doporučeným Světovou zdravotnickou organizací s uvedením požadované lékové formy, síly a množství požadované lékové formy, vydá lékárník odpovídající léčivý přípravekléčivý přípravek s nejnižším doplatkem pro pacienta. Se souhlasem pacienta může lékárník vydat i léčivý přípravekléčivý přípravek, jehož doplatek není nejnižší. Není-li v lékárně k dispozici léčivý přípravekléčivý přípravek s požadovaným množstvím lékové formy, lékárník vydá s ohledem na předpokládanou délku terapie léčivý přípravekléčivý přípravek v nejbližší velikosti balení. (5) Lékárník předepsaný léčivý přípravek nevydá, chybí-li na receptu v listinné podobě a) podpis předepisujícího lékaře, b) identifikace poskytovatele zdravotních služeb, jímž byl recept vystaven, nelze-li ji doplnit a nehrozí nebezpečí z prodlení, c) podpis veterinárního lékaře a identifikace osoby oprávněné poskytovat veterinární péči, jde-li o výdej léčivého přípravkuvýdej léčivého přípravku určeného pro zvíře, d) jméno, případně jména a příjmení pacienta a nelze je doplnit, pokud nejde o předepsání léčivého přípravku v případě nebezpečí z prodlení při poskytování zdravotní péče pacientovi, který je v nebezpečí smrti nebo jeví vážné poruchy zdraví, e) identifikační číslo pacienta-pojištěnce a kód jeho zdravotní pojišťovny; pokud identifikační číslo nebylo přiděleno, datum narození pacienta, a nelze je doplnit, nebo f) jméno a příjmení chovatele, jde-li o výdej léčivého přípravkuvýdej léčivého přípravku určeného pro zvíře a nelze je doplnit. § 11 (1) Nevyznačí-li předepisující lékař, že trvá na vydání předepsaného léčivého přípravkuléčivého přípravku, může lékárník zaměnit předepsaný léčivý přípravekléčivý přípravek, s výjimkou hodnocených léčivých přípravkůléčivých přípravků, v případě, že a) pacient s takovým postupem souhlasí a léčivý přípravekléčivý přípravek je shodný z hlediska účinnosti a bezpečnosti a b) léčivý přípravekléčivý přípravek obsahuje stejnou léčivou látkulátku, se stejnou cestou podání a ve stejné lékové formě; pokud léčivý přípravekléčivý přípravek obsahuje rozdílné množství léčivé látkylátky v jednotce hmotnosti, objemu nebo lékové formy, lékárník upraví jeho dávkování tak, aby odpovídalo dávkování předepsanému lékařem. (2) Nahradit předepsaný léčivý přípravekléčivý přípravek, u nějž lékař vyznačil, že trvá na vydání předepsaného léčivého přípravkuléčivého přípravku, vyjma hodnocených léčivých přípravkůléčivých přípravků, může lékárník za podmínek podle odstavce 1 pouze v případě, že a) nemá léčivý přípravekléčivý přípravek předepsaný lékařem k dispozici a b) je nezbytné jeho okamžité vydání. (3) Nahradit předepsaný léčivý přípravekléčivý přípravek jiným léčivým přípravkemléčivým přípravkem se stejnou léčivou látkoulátkou, se stejnou cestou podání, avšak v jiné lékové formě, nebo jiným léčivým přípravkemléčivým přípravkem s jinou léčivou látkoulátkou odpovídajících léčebných vlastností, a to i v jiné lékové formě, vyjma hodnocených léčivých přípravkůléčivých přípravků, může lékárník pouze v případě, že a) nemá léčivý přípravekléčivý přípravek předepsaný lékařem k dispozici a zároveň nelze postupovat podle odstavce 1 nebo 2, b) je nezbytné jeho okamžité vydání a c) pacient a předepisující lékař s nahrazením souhlasí; pokud léčivý přípravekléčivý přípravek obsahuje rozdílné množství léčivé látkylátky v jednotce hmotnosti, objemu nebo lékové formy, lékárník upraví jeho dávkování tak, aby odpovídalo dávkování předepsanému lékařem. (4) Postupuje-li lékárník podle odstavců 1 až 3, vyznačí na listinný recept, a v případě elektronického receptu uvede v požadavku na vytvoření záznamu o výdeji, vydaný léčivý přípravekléčivý přípravek včetně případných změn v úhradě a dávkování. (5) Při výdeji léčivého přípravkuvýdeji léčivého přípravku předepsaného veterinárním lékařemveterinárním lékařem se postupuje podle odstavců 1 až 4 obdobně. § 12 (1) Recept v listinné podobě a výpis z receptu v listinné podobě se při výdeji opatří a) identifikací lékárny, b) datem vydání předepsaného léčivého přípravku, c) podpisem vydávajícího lékárníka. (2) Při výdeji léčivých přípravkůvýdeji léčivých přípravků bez lékařského předpisu s omezením17) lékárník ověří, zda jsou splněny podmínky omezení výdeje stanovené v rozhodnutí o registraci, ověří totožnost osoby požadující výdej léčivého přípravkuvýdej léčivého přípravku a poskytne takové osobě informace nezbytné pro bezpečné použití tohoto léčivého přípravku. (3) Léčivé přípravky, jejichž výdej není omezen podle § 39 odst. 5 zákona o léčivech nebo není vázán na lékařský předpis, lze vydávat i samoobslužným způsobem v prostorách lékárny stanovených k tomuto účelu, jakož i zásilkovým způsobem. § 13 Záznamy o výdeji (1) Při výdeji léčivého přípravkuvýdeji léčivého přípravku na základě elektronického receptu vydávající lékárník učiní požadavek na vytvoření záznamu o uskutečněném výdeji, který obsahuje a) identifikátor elektronického receptu, na základě kterého má být léčivý přípravek vydán, b) kód vydávaného léčivého přípravku přidělený Ústavem, byl-li přidělen, c) množství vydávaného léčivého přípravku, d) datum výdeje, e) identifikaci vydávajícího lékárníka a identifikaci lékárny, kde byl výdej uskutečněn, f) uznávaný elektronický podpis vydávajícího lékárníka. (2) Požadavek na vytvoření záznamu o výdeji je prostřednictvím informačního systému vydávajícího lékárníka odeslán systému eRecept v souladu s postupy a podmínkami pro komunikaci se systémem eRecept, které stanoví jiný právní předpis38). (3) Systém eRecept obratem zašle informačnímu systému vydávajícího lékárníka potvrzení o přijetí a zpracování požadavku a uložení záznamu o výdeji. Součástí tohoto potvrzení je informace o spárování elektronického receptu se záznamem o výdeji a předepsaných léčivých přípravků se skutečně vydanými. (4) Pro účely provádění záznamu o výdeji se elektronickým receptem rozumí též elektronický recept vystavený v jiném členském státě, na jehož základě je realizován výdej předepsaného léčivého přípravku podle § 83b zákona o léčivech. § 13a Způsob převedení údajů z receptu v listinné podobě do elektronické podoby (1) Při výdeji léčivého přípravkuvýdeji léčivého přípravku na základě receptu vystaveného v listinné podobě převede vydávající lékárník údaje podle § 81g odst. 6 zákona o léčivech do elektronické podoby ve formě elektronického záznamu zasílaného do systému eRecept. (2) Neumožňují-li provozní důvody na straně vydávajícího lékárníka odeslání elektronického záznamu do systému eRecept bezprostředně při výdeji léčivého přípravkuvýdeji léčivého přípravku, lékárník elektronický záznam odešle nejpozději do konce pracovního dne následujícího po dni, ve kterém došlo k uskutečnění výdeje léčivého přípravkuvýdeje léčivého přípravku. (3) Neumožňují-li odeslání elektronického záznamu do systému eRecept provozní důvody na straně systému eRecept, odešle lékárník elektronický záznam nejpozději do konce pracovního dne následujícího po dni, ve kterém byla obnovena plná dostupnost systému eRecept. (4) Elektronický záznam podle § 81g odst. 6 zákona o léčivech se vytváří prostřednictvím informačního systému vydávajícího lékárníka. Pro komunikaci se systémem eRecept při zasílání elektronického záznamu platí § 13 odst. 2 a 3 obdobně. § 14 Změna údajů v záznamu o výdeji Pro změnu údajů v záznamu o výdeji, u něhož bylo systémem eRecept potvrzeno uložení, platí § 13 odst. 2 a 3 obdobně. § 15 Zrušení záznamu o výdeji (1) Záznam o výdeji uložený v centrálním úložišti elektronických receptů, může vydávající lékárník zrušit a) v případě zjištění nových skutečností neznámých v době výdeje, b) v případě chybného vyhotovení požadavku na vytvoření záznamu o výdeji zaslaného systému eRecept, nebo c) v jiném nutném případě. (2) Zrušit záznam o výdeji podle odstavce 1 je možné pouze v případě, že lékárník současně zajistí stažení léčivého přípravku od pacienta, byl-li vydán. (3) Zrušený záznam o výdeji podle odstavce 1 se v centrálním úložišti elektronických receptů označí za zrušený a je možné realizovat nový výdej. (4) Požadavek na zrušení záznamu o výdeji je zaslán prostřednictvím informačního systému vydávajícího lékárníka do systému eRecept ve formě strukturovaných dat podle vyhlášky o předepisování léčivých přípravků při poskytování zdravotních služeb s uvedením důvodu, pro který je záznam o výdeji zrušen. (5) Informace o zrušení záznamu o výdeji se v centrálním úložišti elektronických receptů uloží formou označení výdeje za zrušený a systém eRecept obratem zašle informačnímu systému vydávajícího lékárníka potvrzení o provedení zrušení záznamu o výdeji. § 17a Záznam v registru pro léčivé přípravky s omezením (1) Pokud má být vydán léčivý přípravek s omezením, ověří lékárník, zda jsou splněny podmínky pro přípravu nebo výdej takového léčivého přípravku. (2) Ověření možnosti uskutečnění přípravy nebo výdeje léčivého přípravkuvýdeje léčivého přípravku na lékařský předpis s omezením nebo léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použití provede lékárník prostřednictvím svého informačního systému v registru pro léčivé přípravky s omezením tak, že uvede identifikační znak elektronického receptu s předepsaným léčivým přípravkem. V případě léčivého přípravku bez lékařského předpisu s omezením uvede identifikační číslo pojištěnce, a nejde-li o pojištěnce veřejného zdravotního pojištění, jméno, příjmení a datum narození fyzické osoby. (3) Pro komunikaci s registrem pro léčivé přípravky s omezením se § 13 až 15 použijí přiměřeně. Prostřednictvím systému eRecept je lékárníkovi obratem sděleno, zda jsou splněny podmínky pro přípravu nebo výdej léčivého přípravkuvýdej léčivého přípravku s omezením. (4) Jsou-li splněny podmínky pro uskutečnění přípravy léčivého přípravkupřípravy léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použití, lékárník učiní do registru pro léčivé přípravky s omezením záznam o uskutečnění přípravy, který obsahuje a) druh předepsaného konopí pro léčebné použití a jeho kód podle právního předpisu upravujícího podmínky předepsání, vydání a použití konopí pro léčebné použití, b) množství konopí pro léčebné použití v připravovaném léčivém přípravku, c) datum zahájení přípravy a d) identifikaci připravujícího lékárníka a identifikaci lékárny, kde je příprava uskutečněna. (5) Jsou-li splněny podmínky pro uskutečnění výdeje léčivého přípravkuvýdeje léčivého přípravku na lékařský předpis s omezením nebo léčivého přípravku bez lékařského předpisu s omezením, lékárník učiní do registru pro léčivé přípravky s omezením záznam o uskutečnění výdeje postupem podle § 13. § 18 Zásilkový výdej (1) Zásilkový výdej21) je zajišťován vhodnými technickými prostředky a způsobem, který zajistí dostupnost informací o zásilkovém výdeji a léčivých přípravcích osobám využívajícím zásilkový výdej. Zahájení a provádění zásilkového výdeje je podmíněno zavedením a udržováním systému pro shromažďování, zpracovávání a oznamování informací o podezřeních na závažné nebo neočekávané nežádoucí účinky léčivých přípravkůnežádoucí účinky léčivých přípravků. (2) Lékárna zajišťující zásilkový výdej a) je vybavena komunikačními prostředky pro zajištění informační služby, b) zajišťuje přepravní podmínky podle druhu léčivého přípravku a okolností, zejména vnějších teplot, tak, aby byly v souladu s podmínkami uvedenými v souhrnu údajů o přípravkusouhrnu údajů o přípravku; v případě smluvního zajištění přepravy léčivých přípravků u jiné osoby si lékárna ve smlouvě sjedná právo kontrolovat u této osoby dodržování přepravních podmínek, c) zajistí dokumentaci činnosti spojené se zásilkovým výdejem a uchovávání této dokumentace v souladu s § 22. (3) Nabídka léčivých přípravků, jejich ceny a nákladů spojených se zásilkovým výdejem22) obsahuje alespoň název léčivého přípravkunázev léčivého přípravku podle rozhodnutí o registraci, včetně kódu přiděleného Ústavem nebo Ústavem pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, sílu a velikost balení, farmakoterapeutickou skupinu, dodací a reklamační podmínky. (4) Lékárna zajišťující zásilkový výdej uvede v oznámení23) název lékárny, včetně její adresy, datum zahájení činnosti spočívající v provádění zásilkového výdeje, popřípadě jeho ukončení nebo přerušení. Dále uvede jméno, případně jména a příjmení lékárníka nebo farmaceutického asistenta poskytujícího informační službu, telefonní spojení na informační službu, včetně adresy internetové nabídky. (5) V případě zásilkového výdeje léčivých přípravkůvýdeje léčivých přípravků do zahraničí odebírá lékárna cizojazyčně označené léčivé přípravky od distributora a uchovává je odděleně od ostatních léčivých přípravků. § 19 (1) Při výdeji léčivých přípravkůvýdeji léčivých přípravků na žádanku potvrzuje osoba, která žádanku vystavila, popřípadě osoba jí pověřená, převzetí vydaných léčivých přípravků svým podpisem. Poskytovatel zdravotních služeb, jehož součástí je vydávající lékárna, může standardním operačním postupemstandardním operačním postupem určit jiný způsob potvrzení převzetí léčivých přípravků. (2) K přepravě individuálně připravených léčivých přípravků pro genovou terapii nebo léčivých přípravků skupiny injekčně podávaných cytostatik nebo registrovaných léčivých přípravků skupiny cytostatik mohou být používány pouze neprodyšně uzavíratelné přepravní prostředky, které je chrání před znehodnocením a okolní prostředí před znečištěním. Přepravní prostředek musí být označen upozorněním „Genová terapie“ nebo „Cytotoxická látkalátka“ podle přepravovaných léčivých přípravků. Obdobně se postupuje i v případě jiných léčivých přípravků ohrožujících významně lidské zdraví a životní prostředí. (3) Léčivé přípravky připravené v lékárně, které obsahují venena nebo separanda, s výjimkou léčivých přípravků, v nichž jsou venena nebo separanda použita jako protimikrobní přísada, se nevydávají bez lékařského předpisu. (4) Léčivé přípravky se po provedené úpravě vydávají poskytovatelům zdravotních služeb ve vhodném obalu s ohledem na povahu léčivého přípravku a způsob úpravy tak, aby nebyla ohrožena jejich jakost. § 20 Výdej léčivých přípravků obsahujících návykové látky nebo prekursory drog (1) Léčivé přípravky obsahující návykovou látkulátku podle právního předpisu upravujícího zacházení s návykovými látkamilátkami39), nebo u léčivých přípravků obsahujících uvedenou látkulátku kategorie 1 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prekursory drog40) se nevydávají bez lékařského předpisu, pokud se nejedná o léčivé přípravky, které lze, podle rozhodnutí o registraci, vydávat bez lékařského předpisu nebo bez lékařského předpisu s omezením. (2) Léčivé přípravky obsahující návykové látkylátky uvedené v příloze č. 1 a 5 nařízení vlády o seznamech návykových láteklátek12) může, jsou-li vydávány na žádanku, převzít pouze lékař, veterinární lékař nebo zdravotnický pracovník pověřený k tomuto účelu fyzickou nebo právnickou osobou oprávněnou poskytovat zdravotní péči5). (3) Při výdeji léčivých přípravkůvýdeji léčivých přípravků obsahujících návykovou látkulátku podle právního předpisu upravujícího zacházení s návykovými látkamilátkami39), nebo u léčivých přípravků obsahujících uvedenou látkulátku kategorie 1 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prekursory drog40) pacientům se postupuje podle § 10 a 11; tím nejsou dotčeny povinnosti stanovené jinými právními předpisy24). § 21 Uchovávání léčivých přípravků, léčivých látek a pomocných látek (1) Léčivé látkylátky, pomocné látkylátky a směsi pomocných láteklátek určené k přípravě léčivých přípravkůpřípravě léčivých přípravků se uchovávají za podmínek stanovených výrobcem, připravované léčivé přípravky se uchovávají za podmínek stanovených technologickým předpisem nebo osobou, která je připravila, a registrované léčivé přípravky se uchovávají v souladu s podmínkami uvedenými v souhrnu údajů o přípravkusouhrnu údajů o přípravku nebo podle pokynů výrobce. Dodržování teploty stanovené pro uchovávání léčivých přípravků, léčivých láteklátek a pomocných láteklátek se průběžně kontroluje. (2) Léčivé přípravky, léčivé látkylátky a pomocné látkylátky nebo směsi pomocných láteklátek určené k přípravě léčivých přípravkůpřípravě léčivých přípravků nevyhovující jakosti, po uplynutí doby jejich použitelnosti, uchovávané nebo připravené za jiných než předepsaných podmínek, zjevně poškozené nebo nespotřebované, musí být příslušně označeny a v lékárně uchovávány odděleně od ostatních léčivých přípravků, léčivých láteklátek a pomocných láteklátek. (3) V případě stahování léčivého přípravku z oběhu lékárna na žádost držitelů rozhodnutí o registraci a distributorů léčiv poskytuje informace o průběhu stahování. (4) Návykové látkylátky uvedené v příloze č. 1 a 5 nařízení vlády o seznamech návykových láteklátek12) a léčivé přípravky s jejich obsahem musí být uchovávány v souladu s jinými právními předpisy24). Léčivé látkylátky a pomocné látkylátky zařazené mezi venena musí být uchovávány odděleně, v uzamykatelných skříních. Separanda se uchovávají v přípravně léčiv odděleně od ostatních léčivých přípravků, léčivých láteklátek a pomocných láteklátek. (5) Neregistrované léčivé přípravky se uchovávají za podmínek stanovených výrobcem a musí být uchovávány odděleně od ostatních léčivých přípravků. Neregistrované léčivé přípravky v režimu specifického léčebného programu se uchovávají za podmínek stanovených specifickým léčebným programem. Hodnocené léčivé přípravky se uchovávají za podmínek stanovených zadavatelem klinického hodnocení a musí být uchovávány odděleně od ostatních léčivých přípravků způsobem umožňujícím odlišit léčivé přípravky z jednotlivých klinických hodnocení. § 22 Dokumentace (1) Činnosti v lékárně spojené s příjmem a uchováváním léčivých přípravků, léčivých láteklátek a pomocných láteklátek a směsí pomocných láteklátek určených k přípravě léčivých přípravkůpřípravě léčivých přípravků, přípravou nebo úpravou léčivých přípravkůúpravou léčivých přípravků, včetně jejich kontroly, a výdejem léčivých přípravkůvýdejem léčivých přípravků musí být dokumentovány, a to v listinné nebo elektronické podobě. Pokud jsou činnosti popsány standardními operačními postupystandardními operačními postupy nebo technologickými předpisy, vykonávají se v souladu s těmito dokumenty. (2) Dokumentaci v lékárně tvoří a) záznamy o 1. přejímce léčivých přípravků, včetně jejich šaržíšarží a kódů přidělených Ústavem nebo Ústavem pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, léčivých láteklátek, pomocných láteklátek a léčivých přípravků připravených jinou lékárnou; za takovou přejímku se považuje i odběr léčivých přípravků lékárnou od jiné lékárny za podmínek stanovených v § 82 odst. 4 zákona o léčivech, 2. přeplňování léčivých láteklátek, pomocných láteklátek a směsí pomocných láteklátek určených k přípravě léčivých přípravkůpřípravě léčivých přípravků, 3. sterilizaci léčivých přípravků, obalů, předmětů a zařízení a záznamy o sušení obalů, předmětů a zařízení, 4. kontrole přijatých léčivých láteklátek a pomocných láteklátek, 5. přípravě a kontrole léčivých přípravků připravených hromadně, včetně záznamů o propuštění každé šaržešarže léčivých přípravků připravených hromadně nad 20 balení; tyto záznamy podepisuje vedoucí lékárník nebo jím pověřená osoba, 6. kontrole připravené čištěné vody a vody na injekci, 7. předepsané kontrole přístrojů a zařízení, 8. předepsané kontrole prostor, přístrojů a zařízení se stanovenou třídou čistoty vzduchu, 9. reklamacích z důvodu závady v jakosti, stahování léčivých přípravků z oběhu a informacích o podezření na závažný nebo neočekávaný nežádoucí účinek a jiné skutečnosti závažné pro zdraví léčených osob související s použitím léčivého přípravku, 10. výdeji léčivých přípravkůvýdeji léčivých přípravků poskytovatelům zdravotních služeb na žádanky, 11. zaslání požadavku na vytvoření záznamu o uskutečněném výdeji léčivého přípravkuvýdeji léčivého přípravku podle § 13 a elektronického záznamu podle § 13a do systému eRecept, 12. poskytnutí registrovaného léčivého přípravku jiné lékárně za podmínek stanovených v § 82 odst. 4 zákona o léčivech; tyto záznamy obsahují údaj o šaržišarži léčivého přípravku a o kódu přiděleném Ústavem nebo Ústavem pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, 13. kontrole celistvosti bezpečnostního boxu pro přípravu léčivých přípravkůpřípravu léčivých přípravků s obsahem cytotoxických láteklátek; tato kontrola se provádí jedenkrát týdně, 14. kontrole celistvosti bezpečnostního boxu pro přípravu léčivých přípravkůpřípravu léčivých přípravků pro genovou terapii a kontrole sanitace prováděné po přípravě těchto léčivých přípravků pro jednotlivého pacienta; tato kontrola se provádí jedenkrát týdně, 15. teplotě uchovávaní léčivých přípravků, léčivých láteklátek a pomocných láteklátek, b) nabídka registrovaných léčivých přípravků pro účely zásilkového výdeje, c) objednávky a průvodní doklady k zásilkovému výdeji, d) recepty v listinné podobě na léčivé přípravky plně hrazené pacientem a na léčivé přípravky pro léčbu zvířat, e) technologické předpisy, f) standardní operační postupystandardní operační postupy vztahující se k přípravě a kontrole léčivých přípravků, uchovávání a výdeji léčivých přípravkůvýdeji léčivých přípravků, včetně zásilkového výdeje, a ke zpracování a předávání informací o podezření na nežádoucí účinky, g) evidence návykových láteklátek a prekursorů24), h) hygienický a sanitační řád, i) další dokumentace vztahující se k přípravě a úpravě léčivých přípravkůúpravě léčivých přípravků a provozu lékárny, včetně provozního řádu, pracovních náplní, dokladů o vzdělání osob zacházejících s léčivy a pověření k zastupování vedoucího lékárníka jiným lékárníkem25), j) recepty a žádanky na léčivé přípravky obsahující návykové látkylátky uvedené v příloze č. 1 a 5 nařízení vlády o seznamech návykových láteklátek12), k) úplná evidence skladových zásob, příjmu a výdeje léčivých přípravkůvýdeje léčivých přípravků podle jednotlivých položek umožňujících rozlišit lékovou formu, množství účinné látkylátky obsažené v jednotce hmotnosti, objemu nebo jednotce lékové formy a velikost balení léčivého přípravku, u registrovaných léčivých přípravků včetně kódu přiděleného Ústavem nebo Ústavem pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv a čísla šaržešarže; evidence musí být vedena tak, aby umožnila zajistit sledovatelnost léčivého přípravku, l) evidence výdeje léčivého přípravkuvýdeje léčivého přípravku bez lékařského předpisu s omezením umožňující identifikovat osobu, které byl léčivý přípravek vydán; tato evidence zahrnuje jméno a příjmení osoby, které byl léčivý přípravek vydán, jeho číslo přidělené zdravotní pojišťovnou, jíž je pojištěncem, nebo datum narození, není-li pojištěncem, a krátký záznam o zdravotním stavu osoby, které byl léčivý přípravek vydán, včetně záznamu o provedeném pohovoru s ním, který by měl být v rozsahu nezbytně nutném pro posouzení indikace, m) evidence související s výměnou stažených léčivých přípravků umožňující identifikovat vyměňovaný léčivý přípravek s uvedením jeho kódu přiděleného Ústavem nebo Ústavem pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv a čísla šaržešarže; evidence dále zahrnuje stručný záznam o důvodu stahování, datum provedení výměny a záznam o odevzdání stažených léčivých přípravků podle § 89 odst. 1 nebo 3 zákona o léčivech. (3) Technologický předpis opatřený datem a podpisem vedoucího lékárníka, nebo jím pověřeného jiného lékárníka25), obsahuje postup přípravy léčivého přípravkupřípravy léčivého přípravku, jeho složení, včetně množství léčivé látkylátky v jednotce hmotnosti nebo objemu, určení obalového materiálu, způsobu označení a podmínek uchovávání, jakož i postupy pro provádění kontrol přípravy, včetně rozsahu těchto kontrol, s uvedením hodnot, kterých má být dosaženo, a doby použitelnosti. Technologický předpis se průběžně aktualizuje, provedené změny se vyznačují tak, aby byl zachován původní text opatřený datem a podpisem vedoucího lékárníka. Na technologickém předpisu vyřazeném z použití se vyznačuje datum ukončení jeho platnosti a opatřuje se podpisem vedoucího lékárníka. Pokud Evropský lékopis26) nebo Český lékopis obsahuje ustanovení vztahující se k danému léčivému přípravku nebo technologickému předpisu, tato ustanovení se v technologickém předpisu zohlední. Technologický předpis může být veden i v elektronické podobě. V takovém případě vedoucí lékárník zabezpečí jejich pravidelnou aktualizaci. (4) Dokumentace, jejíž evidence se neřídí jinými právními předpisy27), a to včetně objednávek a průvodních dokladů k zásilkovému výdeji, se uchovává nejméně po dobu 5 let od data provedení posledního zápisu nebo zásilkového výdeje. (5) Dokumentaci o hodnocených léčivých přípravcích v lékárně tvoří záznamy evidence příjmu a výdeje hodnocených léčivých přípravků včetně záznamů o podmínkách uchovávání hodnocených léčivých přípravků. ČÁST TŘETÍ PŘÍPRAVA RADIOFARMAK A BLIŽŠÍ PODMÍNKY PROVOZU NA PRACOVIŠTÍCH NUKLEÁRNÍ MEDICÍNY § 23 Zásady přípravy radiofarmak (1) Při přípravě radiofarmak se dodržují zásady správné lékárenské praxesprávné lékárenské praxe uvedené v § 3 až 6 a § 7 odst. 1 písm. a) přiměřeně. Radiofarmaka se připravují na pracovištích držitele povolení k nakládání se zdroji ionizujícího záření podle jiných právních předpisů28). (2) Radiofarmaka se a) připravují podle technologických předpisů nebo standardních operačních postupůstandardních operačních postupů, ve kterých jsou zohledněny předpisy pro manipulaci s radioaktivními látkamilátkami7),27), a podle 1. Českého lékopisu, 2. souhrnů údajů o přípravkusouhrnů údajů o přípravku a příbalových informacípříbalových informací v případě registrovaných léčivých přípravků, nebo 3. postupu schváleného v rámci klinického hodnocení nebo specifického léčebného programu, b) kontrolují a vydávají podle technologických předpisů nebo standardních operačních postupůstandardních operačních postupů uvedených v písmenu a). (3) Pokud se při přípravě radiofarmak použijí složky krve nebo jiný biologický materiál odebraný od pacienta, lze takto připravená radiofarmaka použít pouze pro pacienta, od kterého byl odběr proveden. § 24 Pracovní postupy (1) Při přípravě radiofarmak se nepřipravuje současně více různých radiofarmak v jednom pracovním místě7). Příprava radiofarmak při využití složek krve nebo jiného biologického materiálu se uskutečňuje na pracovním místě vyhrazeném pouze pro tento účel. (2) Jestliže se připravovaná radiofarmaka přepravují, postupuje se podle jiného právního předpisu29). (3) Radiofarmaka, která nebyla použita, jsou po uplynutí doby jejich použitelnosti považována za radioaktivní odpad a je s nimi i podle toho nakládáno7). § 25 Označování radiofarmak (1) Vnitřní obalVnitřní obal připravených radiofarmak se před vydáním označí štítkem s jednoznačnými identifikačními údaji vylučujícím jejich záměnu. Vnější obalVnější obal se označí štítkem, na kterém je uveden název, chemický symbol radionuklidu, množství v mililitrech s celkovou aktivitou, jméno, případně jména a příjmení připravujícího, datum a hodina. Pokud se vydává radiofarmakum v injekční stříkačce pro konkrétního pacienta, označí se jeho jménem, případně jmény a příjmením nebo jiným nezaměnitelným způsobem. (2) K připravenému radiofarmaku se připojuje průvodní list, který vedle údajů uvedených v odstavci 1 dále obsahuje a) způsob podání, b) jméno, případně jména a příjmení osoby, která provedla kontrolu připraveného radiofarmaka. § 26 Dokumentace (1) Dokumentaci pracovišť připravujících radiofarmaka tvoří a) záznamy o 1. příjmu radiofarmak nebo radionuklidových generátorů, léčivých láteklátek a pomocných láteklátek, 2. přípravě radiofarmak, 3. kontrole připravených radiofarmak, 4. kontrole přístrojů a zařízení pro přípravu a hodnocení jakosti radiofarmak, 5. kontrole prostor, přístrojů a zařízení se stanovenou třídou čistoty vzduchu, 6. výsledcích monitorování pracoviště7), 7. výdeji radiofarmak, 8. nakládání s radioaktivním odpadem7), 9. reklamacích z důvodu závady v jakosti a o stahování léčivých přípravků z oběhu, b) technologické předpisy nebo standardní operační postupystandardní operační postupy uvedené v § 23 odst. 2 písm. a) bodě 3, c) evidence o radioaktivních materiálech7), d) provozní, sanitační a vnitřní havarijní plán. (2) Dokumentace pracovišť připravujících radiofarmaka je vedena v listinné nebo elektronické podobě. Pokud se její evidence neřídí jinými právními předpisy27), a to včetně objednávek, uchovává se nejméně po dobu 5 let od data provedení posledního zápisu. § 27 Kontrola (1) Před vydáním připraveného radiofarmaka se ověří jeho jakost podle § 23. (2) Ke kontrole se používají přístroje a zařízení, jejichž způsobilost k měření byla ověřena podle jiných právních předpisů30). (3) Pracoviště, na kterém se připravují radiofarmaka, se monitoruje podle jiného právního předpisu7). (4) Při přípravě radiofarmak se provádí jejich kontrola podle odstavců 1 až 3. Kontrola sterility hromadně připravených radiofarmak v šaržíchšaržích a pravidelná kontrola mikrobiologické čistoty prostor vyhrazených pro jejich přípravu se provádí v souladu s technologickým předpisem podle § 22 odst. 3 nebo podle standardního operačního postupustandardního operačního postupu předem vypracovaného pro tento účel. § 28 Zvláštní ustanovení (1) Prostory a zařízení pro přípravu radiofarmak upravují jiné právní předpisy7). (2) Pro čištění prostor a zařízení na pracovišti radiofarmak se zpracuje standardní operační postupstandardní operační postup, který zahrnuje četnost jednotlivých sanitačních prací. (3) V případě radiační nehody nebo mimořádné události se postupuje podle vnitřního havarijního plánu pracoviště, pokynů odpovědné osoby31) a jiných právních předpisů32). ČÁST ČTVRTÁ PŘÍPRAVA HUMÁNNÍCH AUTOGENNÍCH VAKCÍN A BLIŽŠÍ PODMÍNKY ČINNOSTI PRACOVIŠŤ USKUTEČŇUJÍCÍCH JEJICH PŘÍPRAVU § 29 Příprava a kontrola humánních autogenních vakcín (1) Při přípravě humánních autogenních vakcín se dodržují zásady správné lékárenské praxesprávné lékárenské praxe uvedené v § 3 až 7 přiměřeně. (2) Humánní autogenní vakcíny se připravují na základě lékařského předpisu pro jednotlivého pacienta podle vypracovaného technologického předpisu. Odpovědná osoba31) odpovídá za dodržování technologického postupu při přípravě a odpovídá za jakost, účinnost a bezpečnost autogenní vakcíny. (3) Jako surovina pro přípravu humánních autogenních vakcín se použijí patogeny nebo antigeny odebrané od konkrétního pacienta, pro kterého je tato vakcína určena. (4) U humánních autogenních vakcín se provádí kontrola podle § 9 přiměřeně. Kontrolní biologické zkoušky se provádějí podle povahy a způsobu přípravy autogenní vakcíny a uvádí se v technologických předpisech. § 30 Označování a dokumentace (1) Při označování humánních autogenních vakcín se kromě požadavků uvedených v § 8 odst. 2 písm. e), f), g), h), k), l) a o) a § 8 odst. 3 dále uvede pracoviště, které humánní autogenní vakcínu připravilo, a způsob podání. (2) Dokumentaci na pracovišti připravujícím humánní autogenní vakcíny tvoří a) lékařský předpis, b) záznam o 1. odběru, 2. vlastní přípravě, včetně ředění, 3. kontrole, 4. uchovávaní a výdeji, 5. pravidelné kontrole podle § 3 odst. 2 písm.f), c) standardní operační postupystandardní operační postupy dokumentující 1. odběr, 2. kontrolu, 3. uchovávání a výdej, 4. provozní, hygienický a sanitační řád, d) technologické předpisy dokumentující přípravu humánních autogenních vakcín podle § 22 odst. 3, e) záznamy o kontrole prostor, přístrojů a zařízení se stanovenou třídou čistoty vzduchu. (3) Při přípravě humánních autogenních vakcín se, kromě činností uvedených v odstavci 2, dokumentují i činnosti spojené s odběrem patogenů nebo antigenů. (4) Dokumentace se eviduje podle § 22 obdobně. ČÁST ŠESTÁ PODMÍNKY PRO ZACHÁZENÍ S LÉČIVÝMI PŘÍPRAVKY PŘI POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB S VÝJIMKOU POSKYTOVÁNÍ LÉKÁRENSKÉ PÉČE § 34 Dodávání léčivých přípravků Poskytovateli zdravotních služeb dodává léčivé přípravky lékárna nebo jiný poskytovatel zdravotních služeb oprávněný připravovat léčivé přípravky léčivé přípravky. Transfuzní přípravky dodávají poskytovatelům zdravotních služeb zařízení transfuzní službyzařízení transfuzní služby; plyny používané při poskytování zdravotních služeb, léčivé přípravky pro moderní terapii, infuzní, hemofiltrační a dialyzační roztoky, imunologické přípravky za účelem očkování a hodnocené léčivé přípravky z kategorie plynů používaných při poskytování zdravotních služeb, léčivých přípravků pro moderní terapii, infuzních, hemofiltračních a dialyzačních roztoků a imunologických přípravků za účelem očkování jim mohou být dodávány také distributory léčivých přípravků. Poskytovatel zdravotních služeb postupuje při zacházení s léčivými přípravky tak, aby byla zajištěna jakost, účinnost a bezpečnost používaných léčivých přípravků. § 35 Úprava léčivých přípravků Při úpravě léčivých přípravkůúpravě léčivých přípravků poskytovatelem zdravotních služeb se postupuje podle souhrnů údajů o jednotlivých léčivých přípravcích, pokynu výrobce nebo zadavatele klinických hodnocení nebo podle standardních operačních postupůstandardních operačních postupů, ve kterých se uplatní podmínky přípravy podle § 3 odst. 4 a 8, § 4 odst. 1 a 2, § 8 odst. 4 a § 9 odst. 7. § 36 Uchovávání (1) Léčivé přípravky se uchovávají za podmínek uvedených v souhrnu údajů o přípravkusouhrnu údajů o přípravku nebo podle pokynů výrobce, dodávající lékárny nebo pracoviště nebo zařízení připravujících léčivé přípravky a uplatňují se podmínky uchovávání podle § 21 přiměřeně. (2) Léčivé přípravky připravené v lékárně se uchovávají pouze v původních obalech. (3) Léčivé přípravky se uchovávají tak, aby byly zachovány údaje, které je identifikují. (4) Hodnocené léčivé přípravky se uchovávají podle pokynů výrobce nebo zadavatele klinického hodnocení odděleně od ostatních léčivých přípravků. § 37 Dokumentace (1) Činnost spojená s příjmem, přepravou, úpravou, uchováváním léčivých přípravků a používáním léčivých přípravků při poskytování zdravotních služeb se dokumentuje. Pokud je dokumentace vedena v elektronické podobě, údaje se zálohují obnovitelným způsobem. (2) Dokumentaci tvoří a) záznamy o 1. příjmu léčivých přípravků, 2. používání a úpravě léčivých přípravkůúpravě léčivých přípravků při poskytování zdravotních služeb, 3. evidenci léčivých přípravků na pracovišti, 4. kontrole dodržení teploty uchovávání léčivých přípravků, v případě léčivých přípravků vyžadujících sníženou teplotu uchovávání se záznamy provádí minimálně jednou denně, 5. reklamacích z důvodu závady v jakosti a o stahování léčiv z oběhu, b) informace o podezření na závažný nebo neočekávaný nežádoucí účinek a jiné skutečnosti závažné pro zdraví léčených osob související s použitím léčivého přípravku, c) standardní operační postupystandardní operační postupy dokumentující v rozsahu odpovídajícím vykonávaným činnostem 1. příjem léčivých přípravků, 2. úpravu léčivých přípravkůúpravu léčivých přípravků, 3. používání léčivých přípravků při poskytování zdravotních služeb, včetně vybavování pacienta léčivými přípravky35), 4. uchovávání léčivých přípravků, d) evidence léčivých přípravků obsahujících návykové látkylátky uvedené v příloze č. 1 a 5 nařízení vlády o seznamech návykových láteklátek12) podle jiných právních předpisů24) (3) Standardní operační postupyStandardní operační postupy jsou opatřeny datem a podpisem osoby, která je na daném pracovišti za zacházení s léčivými přípravky odpovědná. (4) Dokumentace se eviduje podle § 22 obdobně. § 38 Za účelem vybavení pacienta35) lze poskytnout pouze léčivý přípravek a) v obalu, jehož celistvost nebyla narušena, nebo b) v tuhých nebo polotuhých dělených lékových formách; takový léčivý přípravek se poskytne v dobře uzavřeném obalu, na němž se uvede název léčivého přípravkunázev léčivého přípravku včetně síly a způsobu jeho použití a podmínky jeho uchovávání. ČÁST SEDMÁ POSKYTOVÁNÍ ÚDAJŮ O VYDANÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVCÍCH PROVOZOVATELI OPRÁVNĚNÝMI K VÝDEJI LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ § 38a (1) Provozovatel oprávněný k výdeji léčivých přípravkůvýdeji léčivých přípravků poskytuje Ústavu údaje o vydaných léčivých přípravcích formou elektronického hlášení nejpozději do 168 hodin po uskutečnění výdeje léčivého přípravkuvýdeje léčivého přípravku. (2) Provozovatel oprávněný k výdeji léčivých přípravkůvýdeji léčivých přípravků poskytuje hlášení podle odstavce 1 prostřednictvím komunikačního rozhraní Ústavu přístupného způsobem umožňujícím dálkový přístup v otevřeném datovém formátu. Přístupové údaje a jednoznačný identifikační kód provozovatele oprávněného k výdeji léčivých přípravkůvýdeji léčivých přípravků přidělí Ústav tomuto provozovateli na základě jeho žádosti. § 38b Hlášení podle § 38a obsahuje a) identifikační číslo osoby provozovatele oprávněného k výdeji léčivých přípravkůvýdeji léčivých přípravků, jde-li o lékárnu nebo odloučené oddělení lékárny pro výdej léčivých přípravkůvýdej léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, identifikační kód pracoviště přidělený Ústavem, b) identifikaci předepisujícího poskytovatele zdravotních služeb v rozsahu uvedení identifikačního čísla přiděleného zdravotní pojišťovnou, bylo-li přiděleno, c) identifikační číslo osoby předepisujícího veterinárního lékařeveterinárního lékaře nebo osoby, u níž je veterinární lékařveterinární lékař zaměstnán, bylo-li přiděleno, d) identifikaci vydaného humánního léčivého přípravkuléčivého přípravku v rozsahu 1. kódu humánního léčivého přípravkuléčivého přípravku, je-li přidělen, počtu balení nebo údaje o množství, v případě, že kód nebyl přidělen, pak názvu humánního léčivého přípravkuléčivého přípravku, jeho síly, lékové formy, velikosti balení, počtu balení nebo údaje o množství, 2. čísla šaržešarže, 3. způsobu výdeje humánního léčivého přípravkuléčivého přípravku s uvedením údaje, zda jde o registrované nebo neregistrované humánní léčivé přípravkyléčivé přípravky vydané na lékařský předpis podle § 39 odst. 2 zákona o léčivech, humánní léčivé přípravkyléčivé přípravky vydané bez lékařského předpisu s omezením podle § 39 odst. 5 zákona o léčivech nebo humánní léčivé přípravkyléčivé přípravky vydané na žádanky poskytovatelů zdravotních služeb, 4. data výdeje humánního léčivého přípravkuléčivého přípravku, 5. lékové formy humánního léčivého přípravkuléčivého přípravku a výše taxy laborum, jde-li o připravovaný humánní léčivý přípravekléčivý přípravek, a 6. výše úhrady zdravotní pojišťovny nebo příznaku úhrady pacientem, nejde-li o výdej humánního léčivého přípravkuléčivého přípravku na lékařský předpis vystavený veterinárním lékařemveterinárním lékařem nebo na žádanku poskytovatele zdravotních služeb, 7. prodejní ceny s daní z přidané hodnoty u humánních léčivých přípravkůléčivých přípravků, u kterých byla stanovena úhrada z prostředků veřejného zdravotního pojištění, nejde-li o výdej humánního léčivého přípravkuléčivého přípravku na lékařský předpis vystavený veterinárním lékařemveterinárním lékařem, 8. nákupní ceny lékárny bez daně z přidané hodnoty u humánních léčivých přípravkůléčivých přípravků, u kterých byla stanovena úhrada z prostředků veřejného zdravotního pojištění, nejde-li o výdej humánního léčivého přípravkuléčivého přípravku na lékařský předpis vystavený veterinárním lékařemveterinárním lékařem, e) identifikaci pacienta, kterému byl vydaný humánní léčivý přípravekléčivý přípravek předepsán, v rozsahu roku narození a pohlaví pacienta, nejde-li o výdej léčivého přípravkuvýdej léčivého přípravku na žádanku poskytovatele zdravotních služeb nebo výdej humánního léčivého přípravkuléčivého přípravku na lékařský předpis vystavený veterinárním lékařemveterinárním lékařem. § 38c (1) Provozovatel oprávněný k výdeji léčivých přípravkůvýdeji léčivých přípravků poskytuje Ústavu údaje podle § 82 odst. 3 písm. d) zákona o léčivech o množství humánního léčivého přípravkuléčivého přípravku, a) který je označen příznakem „omezená dostupnost“ podle § 33b zákona o léčivech formou elektronického hlášení do 1 pracovního dne ode dne označení humánního léčivého přípravkuléčivého přípravku příznakem „omezená dostupnost“ a dále vždy ke konci každého pracovního dne, ve kterém trvalo označení tohoto humánního léčivého přípravkuléčivého přípravku, b) u nějž Ústav způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejnil výzvu z důvodu podezření na ohrožení dostupnosti, a to formou elektronického hlášení do 3 pracovních dnů ode dne zveřejnění této výzvy. (2) Pro účely poskytování údajů podle odstavce 1 se použije § 38a odst. 2 obdobně. (3) V případě, že provozovatel oprávněný k výdeji léčivých přípravkůvýdeji léčivých přípravků zjistí, že uvedl v hlášení neúplné nebo nesprávné údaje, neprodleně zašle Ústavu nové hlášení s uvedením aktuálního údaje o množství dotčeného humánního léčivého přípravkuléčivého přípravku. (4) Hlášení podle odstavců 1 a 3 obsahuje a) identifikační číslo osoby provozovatele oprávněného k výdeji léčivých přípravkůvýdeji léčivých přípravků, jde-li o lékárnu nebo odloučené oddělení lékárny pro výdej léčivých přípravkůvýdej léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, identifikační kód pracoviště přidělený Ústavem, b) kód humánního léčivého přípravkuléčivého přípravku přiděleného Ústavem a c) počet balení humánního léčivého přípravkuléčivého přípravku. ČÁST OSMÁ VÝDEJ LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ VETERINÁRNÍMI LÉKAŘI, UCHOVÁVÁNÍ A VEDENÍ DOKUMENTACE § 39 Výdej V případě, že veterinární lékař pro léčbu zvířete vydává léčivé přípravky chovateli zvířete, provede veterinární lékař a chovatel, kterému byl léčivý přípravek vydán, záznam o výdeji. Veterinární lékař poučí chovatele o dávkování, způsobu aplikace a uchovávání vydaného léčivého přípravku. U léčivých přípravků, které ovlivňují chování zvířete nebo mají stanovenou ochrannou lhůtuochrannou lhůtu, poučí chovatele i o době jejich trvání a o povinnostech, které z toho vyplývají. § 40 Uchovávání (1) Veterinární lékař uchovává léčivé přípravky způsobem uvedeným v § 21 odst. 1 až 3, a to i při přepravě, jestliže veterinární lékař vykonává odbornou veterinární činnost mimo svou ordinaci. (2) Léčivé přípravky připravené v lékárně jsou uchovávány pouze v původních obalech. (3) Na podnět Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, držitelů rozhodnutí o registraci nebo distributorů léčiv stahuje veterinární lékař léčivé přípravky z oběhu v případě podezření na výskyt nežádoucího účinku nebo závady v jakosti léčivého přípravku a o průběhu a výsledku stahování, je-li o to požádán, informuje Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv. V případě podezření na závadu v jakosti humánního léčivého přípravku informuje veterinární lékař Ústav. (4) Léčivé přípravky obsahující návykové látkylátky uvedené v příloze č. 1 a 5 nařízení vlády o seznamech návykových láteklátek12) se uchovávají podle § 21 odst. 4. § 41 Dokumentace (1) Činnosti spojené s odběrem, výdejem a uchováváním léčivých přípravků u veterinárního lékaře, včetně jejich kontroly, musí být dokumentovány. (2) Dokumentaci tvoří a) záznamy o 1. přejímce registrovaných léčivých přípravků a léčivých přípravků připravených v lékárně, 2. reklamacích z důvodu závady v jakosti a stahování léčiv z oběhu a informacích o výskytu závažného nežádoucího účinku léčivého přípravku nebo nežádoucího účinku, který se v souvislosti s tímto léčivým přípravkem vyskytl u člověka, a to i v případě, kdy tento léčivý přípravek nebyl použit v souladu se souhrnem údajů o přípravkusouhrnem údajů o přípravku, byl použit nesprávně nebo byl zneužit, 3. výdeji léčiv chovatelům pořizované v souladu s jiným právním předpisem36), 4. kontrole podmínek uchovávání léčiv u veterinárního lékaře, b) evidence návykových láteklátek uvedených v příloze č. 1 a 5 nařízení vlády o seznamech návykových láteklátek12) podle jiného právního předpisu24), c) bloky použitých receptů označených modrým pruhem a bloky použitých žádanek označených modrým pruhem. (3) Dokumentace se uchovává podle § 22 obdobně. ČÁST DEVÁTÁ PŘECHODNÉ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ § 42 Přechodné ustanovení U léčivých láteklátek a pomocných láteklátek vyrobených do nabytí účinnosti této vyhlášky se provádí před jejich použitím u každého balení kromě organoleptické zkoušky podle § 9 odst. 6 i fyzikálně chemické zkoušky. § 43 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Vyhláška č. 255/2003 Sb., kterou se stanoví správná lékárenská praxe, bližší podmínky přípravy a úpravy léčivých přípravků, výdeje a zacházení s léčivými přípravky ve zdravotnických zařízeních a bližší podmínky provozu lékáren a dalších provozovatelů vydávajících léčivé přípravky. 2. Vyhláška č. 220/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 255/2003 Sb., kterou se stanoví správná lékárenská praxe, bližší podmínky přípravy a úpravy léčivých přípravků, výdeje a zacházení s léčivými přípravky ve zdravotnických zařízeních a bližší podmínky provozu lékáren a dalších provozovatelů vydávajících léčivé přípravky. 3. Vyhláška č. 6/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 255/2003 Sb., kterou se stanoví správná lékárenská praxe, bližší podmínky přípravy a úpravy léčivých přípravků, výdeje a zacházení s léčivými přípravky ve zdravotnických zařízeních a bližší podmínky provozu lékáren a dalších provozovatelů vydávajících léčivé přípravky, ve znění vyhlášky č. 220/2006 Sb. § 44 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr zdravotnictví: MUDr. Julínek, MBA v. r. Ministr zemědělství: Mgr. Gandalovič v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 84/2008 Sb. PODROBNÉ ČLENĚNÍ LÉKOVÝCH FOREM S OHLEDEM NA SLOŽENÍ A CESTU PODÁNÍ Léková forma \| Latinský název lékové formy \| Podrobné příklady přípravků v rámci lékové formy ---\|---\|--- Tekuté a polotuhé perorální přípravky \| Peroralia liquida et semisolida \| Perorální kapky, perorální roztok, perorální suspenze, perorální emulze, prášek pro přípravu perorálního roztoku nebo suspenze, zrněný prášek pro přípravu perorální suspenze, prášek pro přípravu perorálního roztoku nebo suspenze s rozpouštědlem, sirup, prášek pro přípravu sirupu, zrněný prášek pro přípravu sirupu, tableta pro přípravu perorálního roztoku nebo suspenze, léčivý čaj, instanční léčivý čaj, perorální gel, perorální pasta, Tuhé perorální přípravky \| Peroralia solida \| Perorální prášek, šumivý prášek, zrněný prášek, šumivý zrněný prášek, enterosolventní zrněný prášek, zrněný prášek s prodlouženým uvolňováním, zrněný prášek s řízeným uvolňováním, škrobová tobolka, tvrdá tobolka, měkká tobolka, enterosolventní tvrdá tobolka, enterosolventní měkká tobolka, tvrdá tobolka s prodlouženým uvolňováním, měkká tobolka s prodlouženým uvolňováním, tvrdá tobolka s řízeným uvolňováním, měkká tobolka s řízeným uvolňováním, tableta, obalená tableta, potahovaná tableta, šumivá tableta, perorální lyofilizát, enterosolventní tableta, tableta s řízeným uvolňováním, tableta s prodlouženým uvolňováním, žvýkací tableta, perorální guma, pilulka, intraruminální inzert pro pulzní uvolňování (vet.), liz (vet.), premix pro medikaci krmiva (vet.), pelety Orální přípravky a přípravky k použití na dásně \| Oromucosalia et gingivalia \| Kloktadlo, koncentrát pro přípravu kloktadla, prášek pro přípravu kloktadla, tableta pro přípravu kloktadla, orální roztok, orální suspenze, orální kapky, orální sprej, sublinguální sprej, roztok pro ústní výplachy, tableta pro přípravu roztoku pro ústní výplachy, roztok na dásně, orální gel, orální pasta, léčivá žvýkací guma, gel na dásně, pasta na dásně, orální tobolka, sublinguální tableta, mukoadhesivní bukání tableta, bukání tableta, pastilka Zubní přípravky \| Stomatologica \| Zubní gel, zubní tyčinka, zubní prášek, zubní roztok, zubní suspenze, zubní emulze, zubní pasta Přípravky pro kožní a transdermální použití \| Dermatologica a transdermalia \| Přísada do koupele, krém, gel, mast, kožní pasta, kožní pěna, šampón, kožní sprej -roztok, kožní sprej -suspenze, kožní sprej -prášek, kožní roztok, koncentrát pro přípravu kožního roztoku, kožní suspenze, kožní emulze, kožní zásyp, roztok pro iontoforézu, transdermální náplast, kožní lak, léčivý lak na nehty, kataplazmata, kožní tyčinka, napuštěný obvazový prostředek, obojek (vet.), medikovaný přívěsek (vet.), ušní štítek (vet.), namáčecí koupel - roztok (vet.), namáčecí koupel -suspenze (vet.), namáčecí koupel - emulze (vet.), nalévání na hřbet - roztok (vet.), nalévání na hřbet -emulze (vet.), kapky na kůži - roztok nebo suspenze nebo emulze (vet.), namáčecí koupel struků - roztok nebo suspenze nebo emulze (vet.), sprej na struky - roztok (vet.) Oční přípravky \| Ocularia \| Oční krém, oční gel, oční mast, oční kapky - roztok nebo suspenze, prášek a rozpouštědlo pro přípravu očních kapek v roztoku, prášek a rozpouštědlo pro přípravu očních kapek v suspenzi, rozpouštědlo pro přípravu očních kapek, oční kapky s prodlouženým účinkem, oční voda, rozpouštědlo pro přípravu oční vody, oční inzert, Ušní přípravky \| Auricularia \| Ušní krém, ušní gel, ušní mast, ušní kapky - roztok nebo suspenze nebo emulze, ušní zásyp, ušní sprej -roztok nebo suspenze nebo emulze, ušní omývadlo - roztok nebo emulze, ušní tampon, ušní tyčinka Nosní přípravky \| Nasalia \| Nosní krém, nosní gel, nosní mast, nosní kapky - roztok nebo suspenze nebo emulze, nosní zásyp, nosní sprej -roztok nebo suspenze nebo emulze, nosní omývadlo, nosní tyčinka Vaginální přípravky \| Vaginalia \| Vaginální krém, vaginální krém, vaginální mast, vaginální gel, vaginální pěna, vaginální roztok, vaginální suspenze, vaginální emulze, tableta pro přípravu vaginálního roztoku, vaginální kulička, tvrdá vaginální tobolka, měkká vaginální tobolka, vaginální tableta, šumivá vaginální tableta, léčivý vaginální tampon, vaginální inzert, vaginální hubka (vet.) Rektální přípravky \| Rectalia \| Rektální krém, rektální gel, rektální mast, rektální pěna, rektální roztok, rektální suspenze, rektální emulze, koncentrát pro přípravu rektálního roztoku, prášek pro přípravu rektálního roztoku, prášek pro přípravu rektální suspenze, tableta pro přípravu rektálního roztoku, tableta pro přípravu rektální suspenze, čípek, rektální tobolka, rektální tampon Inhalační přípravky \| Inhalanda \| Roztok k rozprašování, suspenze k rozprašování, prášek pro přípravu suspenze k rozprašování, emulze k rozprašování, roztok k inhalaci v tlakovém obalu, suspenze k inhalaci v tlakovém obalu, emulze k inhalaci v tlakovém obalu, prášek k inhalaci, prášek k inhalaci tvrdé tobolce, dávkovaný prášek k inhalaci, prášek k přípravě inhalace párou, roztok k přípravě inhalace párou, tableta k přípravě inhalace párou, mast k přípravě inhalace párou,tekutina k přípravě inhalace párou, plyn k inhalaci Parenterální přípravky \| Parenteralia \| Injekční roztok nebo suspenze nebo emulze, prášek pro přípravu injekčního roztoku nebo suspenze, prášek pro přípravu injekčního roztoku s rozpouštědlem, prášek pro přípravu injekční suspenze s rozpouštědlem, koncentrát pro přípravu injekčního roztoku, infúzní roztok nebo emulze, prášek pro přípravu infuzního roztoku, prášek pro přípravu infuzního roztoku s rozpouštědlem, rozpouštědlo pro parenterální použití. Implantáty \| Implantata \| Implantát, implantační tableta, implantační řetězec Přípravky pro dialýzu \| Praeparata pro dialysi \| Roztok pro peritoneální dialýzu, roztok pro hemofiltraci, roztok pro hemodialýzu, koncentrát pro přípravu roztoku k hemodialýze Uretrální přípravky a přípravky k použití do močového měchýře \| Uretralia et intravesicalia \| Roztok do močového měchýře, roztok k výplachu močového měchýře, prášek pro přípravu roztoku k výplachu močového měchýře, uretrální gel, uretrální tyčinka Tracheopulmonální přípravky \| Tracheopulmonaria \| Roztok nebo suspenze k endotracheopulmonální instalaci, prášek pro přípravu roztoku k endotracheopulmonální instalaci, prášek pro přípravu roztoku k endotracheopulmonální instalaci s rozpouštědlem Endocervikální přípravky \| Endocervicalia \| Endocervicální gel, prášek pro přípravu endocervikálního roztoku s rozpouštědlem Intramamární přípravky (vet.) \| Intramammaria (vet.) \| Intramammární roztok nebo suspenze nebo emulze, intramammární mast, struková tyčinka, Intrauterinní přípravky (vet.) \| Intrauteriaria (vet.) \| Intrauterinní inzert, intrautrinní roztok, intrauterinní suspenze, intrauterinní emulze, intrauterinní tableta, intrautrerinní tobolka Příloha č. 2 k vyhlášce č. 84/2008 Sb. KLASIFIKACE PRO JEDNOTLIVÉ TŘÍDY ČISTOTY VZDUCHU PODLE POČTU ČÁSTIC Třída \| Maximální přípustný počet částic/m3 rovný nebo větší ---\|--- Za klidu (b) \| Za provozu 0,5 μm \| 5 μm \| 0,5 μm \| 5 μm A \| 3 520 \| 20 \| 3 520 \| 20 B(a) \| 3 520 \| 29 \| 352 000 \| 2 900 C(a) \| 352 000 \| 2 900 \| 3 520 000 \| 29 000 D(a) \| 3 520 000 \| 29 000 \| nedefinován(c) \| nedefinován(c) Poznámky (a) Aby se dosáhlo požadavků třídy B, C a D, má být počet výměn vzduchu přizpůsoben velikosti místnosti, v ní umístěných zařízení a počtu pracovníků v místnosti. Vzduchotechnika má být vybavena vhodnými filtry, takovými jako jsou HEPA pro třídy A, B a C. (b) Limit pro maximální počet prachových částic ve stavu „za klidu“ odpovídá ISO klasifikaci, a to následujícím způsobem: Třída A odpovídá ISO 4,8 při limitu pro velikost částic ≥5.0 μm, třída B odpovídá ISO 5. Třída C odpovídá ISO 7 popřípadě ISO 8 a třída D odpovídá ISO 8. (c) Požadavky a limity pro prostory této třídy jsou závislé na povaze prováděných činností. 1) § 11 písm. d) zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech). 2) § 11 písm. b) zákona č. 378/2007 Sb. 3) § 79 odst. 8 písm. a) zákona č. 378/2007 Sb. 4) § 25 odst. 1 zákona č. 378/2007 Sb. 5) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 125/2005 Sb. Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů. 6) § 69 zákona č. 378/2007 Sb. 7) Vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění pozdějších předpisů. 8) § 3 odst. 1 zákona č. 378/2007 Sb. 9) § 8 odst. 3 zákona č. 378/2007 Sb. 10) § 49 zákona č. 378/2007 Sb. 11) § 51 zákona č. 378/2007 Sb. 12) Nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, ve znění pozdějších předpisů. 13) Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon). 14) § 39 zákona č. 378/2007 Sb. 17) § 39 odst. 3 zákona č. 378/2007 Sb. 21) § 84 a 85 zákona č. 378/2007 Sb. 22) § 85 odst. 2 zákona č. 378/2007 Sb. 23) § 84 odst. 3 zákona č. 378/2007 Sb. 24) Zákon č. 167/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 272/2013 Sb., o prekursorech drog, ve znění pozdějších předpisů. 25) § 79 odst. 6 zákona č. 378/2007 Sb. 26) § 11 písm. c) zákona č. 378/2007 Sb. 27) Například zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 28) Zákon č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 29) Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů. 30) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu. 31) § 79 odst. 7 zákona č. 378/2007 Sb. 32) Například zákon č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 307/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 318/2002 Sb., o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního řádu, ve znění vyhlášky č. 2/2004 Sb. 35) § 5 odst. 8 zákona č. 378/2007 Sb. 36) Vyhláška č. 344/2008 Sb., o používání, předepisování a výdeji léčivých přípravků při poskytování veterinární péče, ve znění vyhlášky č. 139/2011 Sb. 37) Vyhláška č. 226/2008 Sb., o správné klinické praxi a bližších podmínkách klinického hodnocení léčiv. 38) Vyhláška č. 329/2019 Sb., o předepisování léčivých přípravků při poskytování zdravotních služeb. 39) § 2 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb. 40) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 ze dne 11. února 2004 o prekursorech drog, v platném znění.
Sdělení Ministerstva životního prostředí č. 82/2008 Sb.	Sdělení Ministerstva životního prostředí č. 82/2008 Sb. Sdělení Ministerstva životního prostředí o evropsky významných lokalitách, které nebyly zařazeny do evropského seznamu Vyhlášeno 5. 3. 2008, částka 24/2008 82 SDĚLENÍ Ministerstva životního prostředí ze dne 22. února 2008 o evropsky významných lokalitách, které nebyly zařazeny do evropského seznamu Ministerstvo životního prostředí podle § 45b odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že Rozhodnutím Komise ze dne 13. listopadu 2007, kterým se přijímá první aktualizovaný seznam lokalit významných pro Společenství v kontinentální biogeografické oblasti podle směrnice Rady 92/43/EHS (2008/25/ES), a Rozhodnutím Komise ze dne 13. listopadu 2007, kterým se přijímá seznam lokalit významných pro Společenství v panonské biogeografické oblasti podle směrnice Rady 92/43/EHS (2008/26/ES), publikovaných v Úředním věstníku Evropské unie dne 15. ledna 2008, nebyly do evropského seznamu zařazeny následující evropsky významné lokality uvedené v nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit: kód lokality \| název lokality ---\|--- CZ0213054 \| Pískovna v Kelských Větrušicích CZ0213088 \| Vysoká Libyně CZ0213786 \| Horní Stakory CZ0312039 \| Lštění CZ0312042 \| Nad Dvorcem CZ0313108 \| Věžiště CZ0313133 \| Žďárské louky CZ0313139 \| Záhostice - potok CZ0313811 \| Hrbků rybník CZ0315003 \| Odměny u rybníka Svět CZ0420005 \| Louky pod Louchovem CZ0420156 \| Louky u Volyně CZ0523670 \| Častolovice - zámek CZ0533315 \| Truhličky CZ0613331 \| Šimkovský rybník CZ0613821 \| Rejznarka CZ0620039 \| Za Dyjí CZ0622176 \| Pod rybníkem CZ0623705 \| Hostim-zámek CZ0713386 \| Nad kostelíčkem CZ0813453 \| Lom u Marburku CZ0813477 \| Žermanický lom Ministr: RNDr. Bursík v. r.
Sdělení Ministerstva životního prostředí č. 81/2008 Sb.	Sdělení Ministerstva životního prostředí č. 81/2008 Sb. Sdělení Ministerstva životního prostředí o evropsky významných lokalitách, které byly zařazeny do evropského seznamu Vyhlášeno 5. 3. 2008, částka 24/2008 81 SDĚLENÍ Ministerstva životního prostředí ze dne 22. února 2008 o evropsky významných lokalitách, které byly zařazeny do evropského seznamu Ministerstvo životního prostředí podle § 45a odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že Rozhodnutím Komise ze dne 13. listopadu 2007, kterým se přijímá první aktualizovaný seznam lokalit významných pro Společenství v kontinentální biogeografické oblasti podle směrnice Rady 92/43/EHS (2008/25/ES), a Rozhodnutím Komise ze dne 13. listopadu 2007, kterým se přijímá seznam lokalit významných pro Společenství v panonské biogeografické oblasti podle směrnice Rady 92/43/EHS (2008/26/ES), publikovaných v Úředním věstníku Evropské unie dne 15. ledna 2008, byly do evropského seznamu zařazeny následující evropsky významné lokality uvedené v nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit: kód lokality \| název lokality ---\|--- CZ0110142 \| Blatov a Xaverovský háj CZ0113001 \| Obora Hvězda CZ0113002 \| Milíčovský les CZ0113005 \| Lochkovský profil CZ0113773 \| Praha - Petřín CZ0113774 \| Praha - Letňany CZ0114001 \| Radotínské údolí CZ0210008 \| Zámecký park Liblice CZ0210010 \| Housina CZ0210011 \| Lounín CZ0210034 \| Všetatská černava CZ0210152 \| Polabí u Kostelce CZ0210172 \| Hrabanovská černava CZ0210173 \| Slaná louka u Újezdce CZ0210186 \| Úpor - Černínovsko CZ0210409 \| Kulivá hora CZ0212001 \| Březinský rybník CZ0212002 \| Červené dolíky CZ0212006 \| Drhleny CZ0212008 \| Hadce u Hrnčíř CZ0212010 \| Hvožďanské Háje CZ0212012 \| Klokočka CZ0212016 \| Milská stráň CZ0212019 \| Smradovna CZ0212020 \| Rečkov CZ0212021 \| Slatinná louka u Velenky CZ0212022 \| Slepeč CZ0212023 \| Písčina u Tišic CZ0213006 \| Valcha CZ0213008 \| Bezděkovský lom CZ0213009 \| Vlašimská Blanice CZ0213013 \| Březnice - Oblouček CZ0213014 \| Dlouhopolsko CZ0213015 \| Dobříšský park CZ0213017 \| Dražská Koupě CZ0213023 \| Hrdlička - Žďánská hora CZ0213028 \| Kalivody CZ0213029 \| Kalspot CZ0213036 \| Kotelský potok CZ0213038 \| Kyšice - Kobyla CZ0213039 \| Labe - Liběchov CZ0213042 \| Losinský potok CZ0213043 \| Třeštibok CZ0213044 \| Malý Drahlín CZ0213047 \| Minartice CZ0213048 \| Mydlovarský luh CZ0213050 \| Ohrazenický potok CZ0213051 \| Oškobrh CZ0213052 \| Padrťský potok CZ0213053 \| Pařezový potok od soutoku CZ0213055 \| Podolí CZ0213058 \| Lom na Plachtě CZ0213059 \| Třebichovická olšinka CZ0213061 \| Týnecké mokřiny CZ0213063 \| Rakovník - za koupalištěm CZ0213064 \| Rožmitál pod Třemšínem CZ0213065 \| Roztoky u Křivoklátu CZ0213066 \| Rybník Vočert a Lazy CZ0213067 \| Sázava CZ0213068 \| Dolní Sázava CZ0213069 \| Sedlečský potok CZ0213070 \| Slánsko - Byseňský potok CZ0213071 \| Slavkov CZ0213072 \| Smečno CZ0213076 \| Štěpánovský potok CZ0213077 \| Suchdolský rybník CZ0213078 \| Trhovky CZ0213081 \| Vápenické jezero CZ0213082 \| Velký Raputovský rybník CZ0213083 \| Veltrusy CZ0213084 \| Vlčkovice - Dubský rybník CZ0213086 \| Aglaia CZ0213089 \| Žehuň CZ0213090 \| Žehuň - obora CZ0213512 \| Skočová - pískovna CZ0213600 \| Bělá pod Bezdězem - zámek CZ0213601 \| Jungmannova škola v Berouně CZ0213602 \| Dobříšský zámek CZ0213610 \| Křivoklát - hrad CZ0213611 \| Ledce - hájovna CZ0213612 \| Loučen - hotel Jivák CZ0213613 \| Malešov CZ0213615 \| Štola Jarnice CZ0213620 \| Štola Mořic CZ0213621 \| Štoly Velké Ameriky CZ0213626 \| Suchomasty - zámeček CZ0213628 \| Točník - hrad CZ0213629 \| Týnecká rotunda CZ0213630 \| Vysoký Újezd - kostel CZ0213631 \| Svatá Dobrotivá CZ0213776 \| Bezděčín CZ0213777 \| Bohostice CZ0213779 \| Břežanské údolí CZ0213783 \| Felbabka CZ0213784 \| Horní a Dolní obděnický rybník CZ0213785 \| Horní solopyský rybník CZ0213787 \| Hrachoviště CZ0213789 \| Jablonná - mokřad CZ0213790 \| Jabůrek CZ0213791 \| Jezera CZ0213792 \| Kačina CZ0213794 \| Kerské rybníčky CZ0213796 \| Kolín - letiště CZ0213802 \| V hladomoří CZ0213814 \| Ledný potok CZ0213817 \| Obecnický potok CZ0213818 \| Octárna CZ0214002 \| Karlické údolí CZ0214003 \| Zlatý kůň CZ0214004 \| Černý Orel CZ0214005 \| Andělské schody CZ0214006 \| Milovice - Mladá CZ0214007 \| Káraný - Hrbáčkovy tůně CZ0214008 \| Lánská obora CZ0214009 \| Libické luhy CZ0214010 \| Dománovický les CZ0214011 \| Týřov - Oupořský potok CZ0214012 \| Příhrazské skály CZ0214013 \| Kokořínsko CZ0214014 \| Podlesí CZ0214015 \| Vůznice CZ0214016 \| Želivka CZ0214017 \| Karlštejn - Koda CZ0214025 \| Údolí Plakánek CZ0214037 \| Kotýz CZ0310001 \| Fabián - Homolka CZ0310163 \| Žofínský prales - Pivonické skály CZ0310610 \| Červené blato CZ0310611 \| Široké blato CZ0312029 \| Bošice CZ0312030 \| Čistá hora CZ0312032 \| Háje CZ0312033 \| Hroby CZ0312034 \| Jaroškov CZ0312035 \| Kladrubská hora CZ0312036 \| Kozlovská stráň CZ0312038 \| Lomnický velký rybník CZ0312040 \| Malý Horusický rybník CZ0312043 \| Nad Zavírkou CZ0312045 \| Polná CZ0312048 \| Štičí rybník CZ0312050 \| Úbislav CZ0312222 \| Kralovické louky CZ0312226 \| Svatý Kříž CZ0313092 \| Bedřichovský potok CZ0313094 \| Blatná CZ0313096 \| Čábuze CZ0313097 \| Cepská pískovna a okolí CZ0313098 \| Hliníř - Ponědrážka CZ0313099 \| Hlubocké hráze CZ0313101 \| Krvavý a Kačležský rybník CZ0313103 \| Lom Skalka u Sepekova CZ0313104 \| Luží u Lovětína CZ0313106 \| Lužnice a Nežárka CZ0313110 \| Moravská Dyje CZ0313113 \| Sokolí hnízdo a bažantnice CZ0313114 \| Onšovice - Mlýny CZ0313115 \| Boukal CZ0313116 \| Radomilická mokřina CZ0313117 \| Přesličkový rybník CZ0313119 \| Rašeliniště Radlice CZ0313120 \| Římov CZ0313122 \| Štěkeň CZ0313123 \| Stropnice CZ0313125 \| Tábor - Zahrádka CZ0313128 \| Nadějská soustava CZ0313129 \| Purkrabský rybník a Točník CZ0313131 \| Třeboň CZ0313132 \| Tůně u Špačků CZ0313134 \| Újezdec - Planinský rybník a Kozor CZ0313137 \| Veverský potok CZ0313138 \| Vrbenské rybníky CZ0313140 \| Závišínský potok CZ0313141 \| Žofina Huť CZ0313513 \| Rašeliniště Kapličky CZ0313635 \| Kratochvíle - zámek CZ0313805 \| Blanice CZ0313815 \| Malý Bukač CZ0313820 \| Prachatice - kostel CZ0314019 \| Velký a Malý Tisý CZ0314021 \| Borkovická blata CZ0314022 \| Horní Malše CZ0314023 \| Třeboňsko - střed CZ0314024 \| Šumava CZ0314044 \| Opolenec CZ0314109 \| Ruda CZ0314123 \| Boletice CZ0314124 \| Blanský les CZ0314126 \| Hlubocké obory CZ0314634 \| Chýnovská jeskyně CZ0315002 \| Dolejší rybník CZ0315005 \| Řežabinec CZ0320140 \| Chejlava CZ0320180 \| Čerchovský les CZ0322055 \| Drahotínský les CZ0322057 \| Maňovický rybník CZ0322058 \| Pastviště u Fínů CZ0322059 \| Pohorsko CZ0322060 \| Vlkonice CZ0323142 \| Berounka CZ0323143 \| Blovice CZ0323144 \| Boječnice CZ0323145 \| Bradava CZ0323147 \| Darmyšl - pískovna CZ0323149 \| Kakejcov CZ0323150 \| Kamenec CZ0323151 \| Kateřinský a Nivní potok CZ0323155 \| Lopata CZ0323156 \| Mešenský potok CZ0323157 \| Nemanický potok CZ0323158 \| Osek - rybník Labutinka CZ0323159 \| Plzeň - Zábělá CZ0323160 \| Pocinovice CZ0323161 \| Přešínský potok CZ0323162 \| Přeštice - V Hlinkách CZ0323163 \| Průhonský rybník CZ0323164 \| Rabí CZ0323165 \| Radbuza CZ0323166 \| Radbuza - Nový Dvůr - Pila CZ0323167 \| Rokycany - vojenské cvičiště CZ0323169 \| Stříbro - vojenské cvičiště CZ0323170 \| Zlatý potok CZ0323478 \| Třebýcinka u Bezděkova CZ0323636 \| Dolany - kostel CZ0323637 \| Štola Rohatiny I CZ0323638 \| Jeskyně Inků CZ0323639 \| Liblín - lihovar CZ0323640 \| Manětín - kostel CZ0323641 \| Předslav - kostel CZ0323642 \| Radnice - kostel CZ0323644 \| Štola Loreta CZ0323645 \| Štola Věra CZ0323646 \| Stříbro - štoly Dlouhý tah CZ0323647 \| Všeruby - kostel CZ0323648 \| Žihobce - zámek CZ0323812 \| Klabava CZ0323824 \| Ostružná CZ0324025 \| Kaňon Střely CZ0410021 \| Nadlesí CZ0410023 \| Blažejský rybník CZ0410150 \| Soos CZ0410151 \| Vladař CZ0410155 \| Rudné CZ0410168 \| Vysoká Pec CZ0410176 \| Vysoký kámen CZ0410401 \| Krásenské rašeliniště CZ0410404 \| Bečovské lesní rybníky CZ0410413 \| Kaňon Ohře CZ0410414 \| Kladské rašeliny CZ0412065 \| Medvědí rozhledy CZ0412069 \| Pramenské pastviny CZ0412070 \| Raušenbašská lada CZ0412071 \| Skalka pod Tisovým vrchem CZ0413173 \| Bochov CZ0413174 \| Borecké rybníky CZ0413177 \| Bystřina - Lužní potok CZ0413179 \| Horní Kramolín CZ0413180 \| Horní Kramolín - Ovesné CZ0413181 \| Javorná CZ0413182 \| Krásno CZ0413184 \| Pískovna Erika CZ0413185 \| Matyáš CZ0413187 \| Odolenovice CZ0413188 \| Olšová vrata CZ0413190 \| Ostrovské rybníky CZ0413191 \| Pila CZ0413193 \| U sedmi rybníků CZ0413194 \| Střela CZ0413195 \| Teplá s přítoky a Otročínský potok CZ0413196 \| Týniště CZ0414026 \| Úpolínová louka - Křížky CZ0414027 \| Lomnický rybník CZ0414110 \| Krušnohorské plató CZ0414127 \| Hradiště CZ0420012 \| Želinský meandr CZ0420014 \| Hora Říp CZ0420026 \| Bořeň CZ0420035 \| Na loučkách CZ0420144 \| Novodomské a polské rašeliniště CZ0420160 \| Podmilesy CZ0420165 \| Velký vrch - Černodoly CZ0420166 \| Velký rybník CZ0420171 \| Údolí Hačky CZ0420406 \| Křížové vršky, Malý vrch, Šibeník CZ0420416 \| Milešovka CZ0420507 \| Údolí Chřibské Kamenice CZ0420520 \| Lužickohorské bučiny CZ0422075 \| Borečský vrch CZ0422077 \| Kleneč CZ0422079 \| Královomlýnský rybník CZ0422081 \| Na spáleništi CZ0422084 \| Písčiny u Oleška CZ0422085 \| Soběchlebské terasy CZ0422087 \| V kuksu CZ0423198 \| Bezejmenný přítok Trojhorského potoka CZ0423201 \| Blšanský chlum CZ0423202 \| Březina CZ0423203 \| Černovice CZ0423206 \| Dobrná CZ0423209 \| Domaslavice CZ0423210 \| Doubravka CZ0423211 \| Háj u Oseka CZ0423212 \| Hořenec - Číčov CZ0423213 \| Chomutov - zoopark CZ0423214 \| Jezerka CZ0423215 \| Kateřina - mokřad CZ0423216 \| Kopistská výsypka CZ0423217 \| Krásný Dvůr CZ0423219 \| Luční potok - Třebušín CZ0423223 \| Petrohrad CZ0423224 \| Ploskovice CZ0423225 \| Radobýl CZ0423227 \| Sinutec - Dlouhý kopec CZ0423228 \| Strádovský rybník CZ0423229 \| Údlické Doubí CZ0423232 \| Vrch Hazmburk CZ0423233 \| Vrch Milá CZ0423236 \| Všechlapy - Kamýk CZ0423507 \| Horní Kamenice CZ0423510 \| Ohře CZ0423651 \| Držovice - rodinný dům CZ0423652 \| Chřibská - kostel CZ0423653 \| Jílové u Děčína - škola CZ0423654 \| Lobendava - kostel CZ0423656 \| Úštěk - kostel CZ0424030 \| Bezručovo údolí CZ0424031 \| České Švýcarsko CZ0424033 \| Raná - Hrádek CZ0424034 \| Babinské louky CZ0424035 \| Bílé stráně CZ0424036 \| Běšický chochol CZ0424037 \| Lovoš CZ0424038 \| Holý vrch u Hlinné CZ0424039 \| Oblík - Srdov - Brník CZ0424111 \| Labské údolí CZ0424125 \| Doupovské hory CZ0510164 \| Kozlov - Tábor CZ0510191 \| Průlom Jizery u Rakous CZ0510400 \| Jizerskohorské bučiny CZ0510402 \| Rašeliniště Jizerky CZ0510403 \| Quarré CZ0510405 \| Bukovec CZ0510408 \| Smědava CZ0510415 \| Rašeliniště Jizery CZ0510508 \| Klíč CZ0510509 \| Jezevčí vrch CZ0512100 \| Roverské skály CZ0513237 \| Česká Lípa - mokřad v nivě Šporky CZ0513238 \| Cihelenské rybníky CZ0513240 \| Janovické rybníky CZ0513244 \| Manušické rybníky CZ0513245 \| Mariánský rybník CZ0513247 \| Pelíkovice CZ0513249 \| Prácheň - Zicht CZ0513251 \| Rokytka CZ0513254 \| Luční potok CZ0513255 \| Slatinné vrchy CZ0513256 \| Smědá CZ0513257 \| Stružnické rybníky CZ0513258 \| Stvolínky - Kravaře CZ0513261 \| Vápenice - Basa CZ0513505 \| Dolní Ploučnice CZ0513506 \| Horní Ploučnice CZ0513508 \| Zahrádky CZ0513509 \| Svitavka CZ0513657 \| Bílá Desná - kanál protržené přehrad CZ0513658 \| Český Dub - základní umělecká škola CZ0513659 \| Doksy - zámek CZ0513662 \| Lemberk - zámek CZ0513663 \| Podhájí - chalupa CZ0513665 \| Skalice u České Lípy CZ0513666 \| Jeskyně Sklepy pod Troskami CZ0513668 \| Zdislava - kostel CZ0513822 \| Jizera a Kamenice CZ0514041 \| Suchý vrch - Naděje CZ0514042 \| Jestřebsko - Dokesko CZ0514113 \| Podtrosecká údolí CZ0514243 \| Velký a Malý Bezděz CZ0514667 \| Západní jeskyně CZ0520009 \| Perna CZ0520020 \| Hrádeček CZ0520022 \| Miletínská bažantnice CZ0520028 \| Babiččino údolí - Rýzmburk CZ0520030 \| Nechanice - Lodín CZ0520178 \| Březinka CZ0520184 \| Veselský háj CZ0520511 \| Žaltman CZ0520518 \| Broumovské stěny CZ0520519 \| Adršpašsko-teplické skály CZ0520600 \| Trčkov CZ0520603 \| Panský vrch CZ0522127 \| Vražba CZ0522129 \| Zadní Machová CZ0523264 \| Bystřice CZ0523265 \| Červená Třemešná - rybník CZ0523266 \| Slatinná louka u Roudničky CZ0523267 \| Divoká Orlice CZ0523268 \| Dubno - Česká Skalice CZ0523270 \| Halín CZ0523272 \| Chlumec - Karlova Koruna CZ0523273 \| Javorka a Cidlina - Sběř CZ0523274 \| Libosad - obora CZ0523275 \| Kačerov CZ0523276 \| Kanice - lesní rybník CZ0523277 \| Labe - Hostinné CZ0523279 \| Lukavecký potok CZ0523280 \| Metuje a Dřevíč CZ0523282 \| Nadslav CZ0523283 \| Olešnice CZ0523284 \| Opočno CZ0523286 \| Rybník Smrkovák CZ0523287 \| Rybník Spáleniště CZ0523288 \| Stará Metuje CZ0523290 \| Týnišťské Poorličí CZ0523291 \| Uhřínov - Benátky CZ0523293 \| Víno CZ0523669 \| Bílá Třemešná CZ0523675 \| Jičíněves - zámek CZ0523676 \| Josefov - pevnost CZ0523677 \| Kost CZ0523680 \| Pevnost Dobrošov CZ0523682 \| Staré Hrady - zámek CZ0523683 \| Štola Portál CZ0523823 \| Luční potok v Podkrkonoší CZ0524044 \| Krkonoše CZ0524045 \| Zbytka CZ0524046 \| Orlické hory - sever CZ0524047 \| Peklo CZ0524048 \| Byšičky CZ0524049 \| Orlice a Labe CZ0530146 \| Králický Sněžník CZ0530149 \| Rychnovský vrch CZ0530174 \| Lanškrounské rybníky CZ0530500 \| Lichnice - Kaňkovy hory CZ0532131 \| U Banínského viaduktu CZ0532132 \| Střemošická stráň CZ0533295 \| Běstvina CZ0533296 \| Boušovka CZ0533297 \| Buky u Vysokého Chvojna CZ0533300 \| Heřmanův Městec CZ0533301 \| Údolí Chrudimky CZ0533302 \| Choltická obora CZ0533303 \| Chrudimka CZ0533304 \| Chrudimka - Nasavrky CZ0533305 \| Chrudimka v Pardubicích CZ0533307 \| Kunětická hora CZ0533308 \| Bohdanečský rybník a rybník Matka CZ0533309 \| Pardubice CZ0533310 \| Hluboký rybník CZ0533312 \| Rybník Moře CZ0533314 \| Tichá Orlice CZ0533316 \| Uhersko CZ0533501 \| Slavická obora CZ0533684 \| Běstvina - krypta CZ0533685 \| Borová u Poličky CZ0533686 \| Bouda u Těchonína CZ0533687 \| Jeskyně Bětník CZ0533688 \| Jeskyně u Horního Újezda CZ0533691 \| Pařížov CZ0533693 \| Podolská a Páterova jeskyně CZ0533694 \| Vranová Lhota CZ0534050 \| Černý Nadýmač CZ0534051 \| Anenské údolí CZ0535012 \| Nový rybník CZ0535013 \| Ratajské rybníky CZ0610003 \| Vysoký kámen u Smrčné CZ0610145 \| Hroznětínská louka CZ0610159 \| Velký Špičák CZ0610170 \| Zhejral CZ0610175 \| Baba CZ0610179 \| Jedlový les a údolí Rokytné CZ0610412 \| Ransko CZ0612133 \| Dědkovo CZ0612134 \| Dolní rybník u Újezda CZ0612135 \| Hodíškovský rybník CZ0612136 \| Kobylinec CZ0612137 \| Obecník CZ0612139 \| Pod Kamenným vrchem CZ0612140 \| Podvesník CZ0612141 \| Ptáčovský kopeček CZ0612143 \| Rybník u Zadního Zhořce CZ0612145 \| Rychtářský rybník CZ0612147 \| Špilberk CZ0612149 \| Suché skály CZ0613318 \| Babínský rybník CZ0613319 \| Ficků rybník CZ0613321 \| Jankovský potok CZ0613322 \| Koupaliště u Bohuslavic CZ0613325 \| Mohelenská hadcová step CZ0613327 \| Nová Říše CZ0613328 \| Rašelinné jezírko Rosička CZ0613332 \| Šlapanka a Zlatý potok CZ0613333 \| Staviště CZ0613334 \| Trnava CZ0613335 \| U Borovné CZ0613336 \| V Kopaninách CZ0613338 \| Vatín CZ0613695 \| Biskupice - kostel CZ0613696 \| Biskupice - škola CZ0613698 \| Jeřišno-Heřmaň CZ0613699 \| Náměšť nad Oslavou - zámeček CZ0613700 \| Žďár nad Sázavou - garáže CZ0613809 \| Dívka CZ0613816 \| Náměšťská obora CZ0614052 \| Rybníky u Rudolce CZ0614053 \| Dářská rašeliniště CZ0614054 \| Na Oklice CZ0614056 \| V Lísovech CZ0614057 \| Znětínské rybníky CZ0614058 \| Rybníky V Pouštích CZ0614059 \| Štíří důl - Řeka CZ0614131 \| Údolí Oslavy a Chvojnice CZ0615014 \| Louky u Černého lesa CZ0615018 \| Šimanovské rašeliniště CZ0620024 \| Váté písky CZ0620027 \| Vracovská doubrava CZ0620031 \| Slanisko Dobré Pole CZ0620037 \| Sivický les CZ0620048 \| Skalky u Sedlece CZ0620049 \| Páví kopec CZ0620051 \| Šlapanické slepence CZ0620055 \| Vrbičky hájek CZ0620056 \| Výrovické kopce CZ0620073 \| Bzenecká střelnice CZ0620076 \| Zřídla u Nesvačilky CZ0620078 \| Jezero CZ0620084 \| Vranovický a Plačkův les CZ0620101 \| Mikulovický les CZ0620103 \| Věteřovská vrchovina CZ0620112 \| Hadcové stráně v údolí Jihlavy CZ0620120 \| Zlobice CZ0620132 \| Údolí Chlébského potoka CZ0620139 \| Polámanky CZ0620147 \| Miroslavské kopce CZ0620154 \| Načeratický kopec CZ0620158 \| Rumunská bažantnice CZ0620162 \| Ječmeniště CZ0620169 \| Ochůzky - Nedánov CZ0620177 \| Kapánsko CZ0620181 \| Valtrovický luh CZ0620187 \| Slanisko Novosedly CZ0622007 \| Horky u Milotic CZ0622009 \| Hovoranské louky CZ0622017 \| Louky pod Kumstátem CZ0622026 \| Trkmanské louky CZ0622037 \| Trkmanec - Rybníčky CZ0622142 \| Rojetínský hadec CZ0622150 \| Biskoupský kopec CZ0622161 \| Ve Žlebě CZ0622162 \| Kopečky u Únanova CZ0622165 \| Malhostovická pecka CZ0622166 \| Milejovské louky CZ0622167 \| Žebětín CZ0622168 \| Mušenice CZ0622169 \| Na Kocourkách CZ0622170 \| Na lesní horce CZ0622172 \| Nad Vápenkou CZ0622173 \| Netopýrky CZ0622174 \| Panský les - Jezdiny CZ0622175 \| Pekárka CZ0622179 \| Široký CZ0622181 \| Červené stráně CZ0622184 \| Visengrunty CZ0622215 \| Zkamenělá svatba CZ0622217 \| Stepní stráně u Komořan CZ0622218 \| Dunajovické kopce CZ0622219 \| Zápověď u Karlína CZ0622220 \| Bílá hora CZ0622221 \| Štěpánovský lom CZ0622223 \| U kapličky CZ0622224 \| U Michálka CZ0623003 \| Břeclav - kaple u nádraží CZ0623004 \| Břežanka a Břežanský rybník CZ0623010 \| Hevlínské jezero CZ0623011 \| Tasovický lom CZ0623016 \| Lednice - zámek CZ0623018 \| Milotice - letiště CZ0623019 \| Oleksovická mokřina CZ0623021 \| Písečný rybník CZ0623022 \| Baštinský potok CZ0623025 \| Slavkovský zámecký park a aleje CZ0623026 \| Studánkový vrch CZ0623027 \| Šumické rybníky CZ0623030 \| Vrbovecký rybník CZ0623031 \| Vypálenky CZ0623032 \| Židlochovický zámecký park CZ0623033 \| Znojmo - hrad CZ0623034 \| Znojmo - Kostel Nalezení sv. kříže CZ0623035 \| Bílý kopec u Čejče CZ0623040 \| Hovoranský hájek CZ0623041 \| Jevišovka CZ0623045 \| Rendezvous CZ0623046 \| Trávní dvůr CZ0623324 \| Loučka CZ0623329 \| Prudká CZ0623344 \| Nad Brněnskou přehradou CZ0623345 \| Citonice - rybník Skalka CZ0623348 \| Jankovec CZ0623349 \| Javorník - hliník CZ0623351 \| Nad kapličkou CZ0623354 \| Crhov - Rozsíčka CZ0623355 \| Lovčický potok a Jordánek CZ0623357 \| Mašovice - lom CZ0623358 \| Mouřínov - Druhý rybník CZ0623359 \| Čekal CZ0623360 \| Podmolí - strouha CZ0623365 \| Rakšické louky CZ0623366 \| Střelická bažinka CZ0623367 \| U Huberta CZ0623368 \| Kaolinka Únanov CZ0623370 \| Letiště Marchanice CZ0623372 \| Lom u Žerůtek CZ0623697 \| Doubravník - kostel CZ0623701 \| Blansko - kostel CZ0623702 \| Borotín - zámek CZ0623703 \| Dědice - kostel CZ0623704 \| Dlouhá Lhota CZ0623707 \| Starý zámek Jevišovice CZ0623708 \| Nový zámek Jevišovice CZ0623709 \| Křetín - zámek CZ0623710 \| Křtiny - kostel CZ0623711 \| Lipov - kostel CZ0623713 \| Rosice - zámek CZ0623717 \| Tavíkovice - zámek CZ0623718 \| Uherčice - zámek CZ0623719 \| Vranov nad Dyjí - základní škola CZ0623772 \| Božický mokřad CZ0623775 \| Bučovice - zámek CZ0623778 \| Emin zámeček CZ0623780 \| Jaroslavice - zámek CZ0623781 \| Klentnice - kostel Svatého Jiří CZ0623782 \| Rybniční zámeček CZ0623788 \| Popice - fara CZ0623793 \| Úvalský rybník CZ0623797 \| Strážnicko CZ0623798 \| Božické rybníky CZ0623799 \| Drnholecký luh CZ0623800 \| Knížecí les CZ0623801 \| Přísnotický les CZ0623803 \| Bezručova alej CZ0623807 \| Hobrtenky CZ0623808 \| Pisárky CZ0623819 \| Řeka Rokytná CZ0624020 \| Stránská skála CZ0624043 \| Stolová hora CZ0624060 \| Pouzdřanská step - Kolby CZ0624062 \| Černecký a Milonický hájek CZ0624064 \| Krumlovský les CZ0624065 \| Květnice CZ0624066 \| Jasenová CZ0624067 \| Kamenný vrch CZ0624068 \| Strážnická Morava CZ0624069 \| Strabišov - Oulehla CZ0624070 \| Hodonínská doubrava CZ0624071 \| Očov CZ0624072 \| Čertoryje CZ0624094 \| Bosonožský hájek CZ0624095 \| Údolí Dyje CZ0624096 \| Podyjí CZ0624097 \| Šévy CZ0624098 \| Turold CZ0624099 \| Niva Dyje CZ0624100 \| Milovický les CZ0624101 \| Kuntínov CZ0624102 \| Slanisko u Nesytu CZ0624103 \| Mušovský luh CZ0624104 \| Děvín CZ0624106 \| Tvořihrázský les CZ0624108 \| Zimarky CZ0624112 \| Špice CZ0624114 \| Přední kout CZ0624115 \| Kamenný vrch u Kurdějova CZ0624116 \| Čejkovické Špidláky CZ0624117 \| Na Adamcích CZ0624118 \| Skalky u Havraníků CZ0624119 \| Soutok - Podluží CZ0624128 \| Krumlovsko-Rokytenské slepence CZ0624129 \| Luční údolí CZ0624130 \| Moravský kras CZ0624132 \| Údolí Svitavy CZ0624234 \| Svatý kopeček u Mikulova CZ0625020 \| Trenckova rokle CZ0710006 \| Dřevohostický les CZ0710007 \| Lesy u Bezuchova CZ0710148 \| Přestavlcký les CZ0710161 \| Království CZ0710182 \| Choryňský mokřad CZ0710183 \| Rychlebské hory - Račí údolí CZ0712186 \| Hrdibořické rybníky CZ0712187 \| Chrastický hadec CZ0712189 \| Pod Rudným vrchem CZ0712190 \| Poláchovy stráně CZ0712191 \| Stráň nad Huťským potokem CZ0712192 \| U Bílých hlín CZ0712193 \| U Strejčkova lomu CZ0712196 \| Výří skály CZ0712197 \| Žďár CZ0712225 \| Za hrnčířkou CZ0713374 \| Horní Morava CZ0713375 \| Hustopeče - Štěrkáč CZ0713383 \| Ohrozim - Horka CZ0713385 \| Písečná - mokřad CZ0713388 \| Protivanov CZ0713391 \| Týn nad Bečvou CZ0713394 \| Dolní a Prostřední Svrčov CZ0713395 \| Vidnava CZ0713397 \| Zlaté Hory - Černé jezero CZ0713398 \| Zlaté Hory - Zlaté jezero CZ0713526 \| Velká Střelná - štoly CZ0713720 \| Bílá Lhota CZ0713722 \| Branná - hrad CZ0713723 \| Čechy pod Kosířem CZ0713724 \| Černá Voda - kostel CZ0713725 \| Černá Voda - kulturní dům CZ0713726 \| Hanušovice - kostel CZ0713728 \| Chudobín CZ0713730 \| Jeskyně Na Špičáku CZ0713734 \| Libina - U Černušků CZ0713735 \| Lipová-lázně - mateřská školka CZ0713736 \| Otaslavice - kostel CZ0713739 \| Ruda nad Moravou CZ0713740 \| Sobotín - domov důchodců CZ0713741 \| Soudkova štola CZ0713742 \| Štola Marie Pomocná CZ0713743 \| Štola Mařka CZ0713745 \| Velké Losiny - lázeňský dům Eliška CZ0713746 \| Veselíčko CZ0713747 \| Vlkoš - statek CZ0713825 \| Údolí Bystřice u Hluboček CZ0714073 \| Litovelské Pomoraví CZ0714074 \| Vápenice CZ0714075 \| Keprník CZ0714076 \| Kosíř - Lomy CZ0714077 \| Praděd CZ0714078 \| Rabštejn CZ0714080 \| Špraněk CZ0714081 \| Rejvíz CZ0714082 \| Bečva - Žebračka CZ0714083 \| Malý Košíř CZ0714084 \| Hadce a bučiny u Raškova CZ0714085 \| Morava - Chropyňský luh CZ0714086 \| Rychlebské hory - Sokolský hřbet CZ0714133 \| Libavá CZ0714771 \| Hranická propast CZ0715024 \| Šumárník CZ0715025 \| Údolí Malínského potoka CZ0720013 \| Babí hora CZ0720016 \| Kovářův žleb - Obora CZ0720033 \| Semetín CZ0720153 \| Troják CZ0720185 \| Rusava - Hořansko CZ0720190 \| Ondřejovsko CZ0720192 \| Velká Vela CZ0722198 \| Hodňovská dolina CZ0722199 \| Hrušová dolina CZ0722201 \| Kobylí hlava CZ0722205 \| Tratihušť CZ0723007 \| Čerťák CZ0723012 \| Insel CZ0723020 \| Údolí Okluky CZ0723024 \| Rochus CZ0723401 \| Březnice u Zlína CZ0723402 \| Březová - Studený vrch CZ0723403 \| Uhliska CZ0723406 \| Chvalčov CZ0723409 \| Kurovice - lom CZ0723410 \| Mokřad Pumpák CZ0723412 \| Mokřad u Slováckých strojíren CZ0723413 \| Ovčírka CZ0723414 \| Polichno - Pod duby CZ0723415 \| Polichno CZ0723416 \| Popovické rybníky CZ0723417 \| Pozděchov CZ0723421 \| Remízy u Bánova CZ0723423 \| Skalky CZ0723424 \| Stonáč CZ0723425 \| Stráně u Popovic CZ0723426 \| Střížovice CZ0723430 \| Údolí Bánovského potoka CZ0723434 \| Vlára CZ0723435 \| Vlára - polesí CZ0723750 \| Jankovice - kostel CZ0723751 \| Komňa - kostel CZ0723752 \| Lidečko - kostel CZ0723753 \| Luhačovice - zámek CZ0723754 \| Pozděchov - kostel CZ0723755 \| Rusava - kostel CZ0723756 \| Slavičín - kostel CZ0723757 \| Slavičín - zámek CZ0723758 \| Slušovice - kostel CZ0723759 \| Štola Sintrová CZ0723813 \| Kotrlé CZ0724087 \| Újezdecký les CZ0724088 \| Březová - Kalábová CZ0724089 \| Beskydy CZ0724090 \| Bílé Karpaty CZ0724091 \| Chřiby CZ0724107 \| Nedakonický les CZ0724120 \| Kněžpolský les CZ0724121 \| Nad Jasenkou CZ0724428 \| Tesák CZ0810004 \| Niva Morávky CZ0810018 \| Sovinec CZ0813438 \| Cihelna Kunín CZ0813439 \| Děhylovský potok - Štěpán CZ0813442 \| Dolní Marklovice CZ0813444 \| Heřmanický rybník CZ0813445 \| Heřmanovice CZ0813447 \| Hukvaldy CZ0813448 \| Jakartovice CZ0813449 \| Jilešovice - Děhylov CZ0813450 \| Karlova Studánka CZ0813451 \| Karviná - rybníky CZ0813455 \| Mokřad u Rondelu CZ0813456 \| Moravice CZ0813457 \| Niva Olše - Věřnovice CZ0813460 \| Osoblažský výběžek CZ0813461 \| Ostrava - Šilheřovice CZ0813462 \| Řeka Ostravice CZ0813463 \| Paskov CZ0813464 \| Pilíky CZ0813468 \| Sokolí potok CZ0813469 \| Staré hliniště CZ0813470 \| Štěrbův rybník a Malý Bystrý potok CZ0813471 \| Stonávka - nádrž Halama CZ0813472 \| Suchá Rudná - zlatý lom CZ0813474 \| Údolí Moravice CZ0813475 \| Václavovice - pískovna CZ0813516 \| Olše CZ0813760 \| Černý důl CZ0813761 \| Důl Ruda I CZ0813763 \| Javorový vrch CZ0813764 \| Staré Oldřůvky CZ0813765 \| Štola Franz - Franz CZ0813766 \| Štola Jakartovice II CZ0813767 \| Zálužná CZ0813770 \| Čermná - důl Potlachový CZ0813810 \| Horní Odra CZ0814092 \| Poodří CZ0814093 \| Meandry Dolní Odry CZ0815031 \| Skalské rašeliniště Ministr: RNDr. Bursík v. r.
Vyhláška č. 75/2008 Sb.	Vyhláška č. 75/2008 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 2. 2008, datum účinnosti 1. 4. 2008, částka 22/2008 * Čl. I - V příloze č. V vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění vyhlášky č. 105/1997 Sb., vyhlášky č. 200/1999 Sb., vyhlášky č. 85/2000 Sb., vyhlášky č. 190/2000 Sb., vyhlášky č. * Čl. II - Zrušuje se: * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 4. 2008 75 VYHLÁŠKA ze dne 20. února 2008, kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 3 písm. b) a § 90 odst. 11 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 100/2004 Sb., zákona č. 168/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 267/2006 Sb.: Čl. I V příloze č. V vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění vyhlášky č. 105/1997 Sb., vyhlášky č. 200/1999 Sb., vyhlášky č. 85/2000 Sb., vyhlášky č. 190/2000 Sb., vyhlášky č. 116/2004 Sb., vyhlášky č. 381/2004 Sb., vyhlášky č. 573/2004 Sb., vyhlášky č. 574/2004 Sb., vyhlášky č. 452/2005 Sb., vyhlášky č. 425/2006 Sb., vyhlášky č. 96/2007 Sb., vyhlášky č. 141/2007 Sb. a vyhlášky č. 267/2007 Sb., se slova „Drbákov – Albertovy skály PB Nalžovické Podhájí Výnos Ministerstva kultury České socialistické republiky č. 6.088/77 (5. 12. 1977)“, „Habrůvecká bučina BK Habrůvka Výnos Ministerstva kultury České socialistické republiky č. 7.833/75 (29. 4. 1975)“ a „Hádecká planinka BO Kanice + Vyhláška Ministerstva školství, věd a umění č. 147.300/50 (2. 9. 1950)“ zrušují. Čl. II Zrušuje se: 1. Výnos Ministerstva kultury České socialistické republiky č. 6088/77, o zřízení státní přírodní rezervace „Drbákov – Albertovy skály“, ze dne 5. prosince 1977. 2. Výnos Ministerstva kultury České socialistické republiky č. 7833/75, o zřízení státní přírodní rezervace „Habrůvecká bučina“, ze dne 29. dubna 1975. 3. Výnos Ministerstva školství, věd a umění čj. 147.300/50-IV/1 o zřízení přírodní rezervace „Josefské údolí“ na katastrálním územíkatastrálním území Habrůvka, Březina, Olomučany, okres Blansko a na katastrálním územíkatastrálním území Babice, okres Brno a přírodní rezervace „Hádecká planinka“ na katastrálním územíkatastrálním území Kanice, okres Brno, ze dne 2. září 1950. 4. Výnos Ministerstva kultury České socialistické republiky č. 18 093/80-VI/2, o zřízení státní přírodní rezervace „Boberská stráň“ v Krkonošském národním parku, ze dne 21. listopadu 1980. 5. Výnos Ministerstva školství věd a umění č.j. 106.790/51, o zřízení přírodní rezervace „Černohorská rašelina“, ze dne 11. února 1952. 6. Výnos Ministerstva kultury České socialistické republiky č. 18 091/80-VI/2, o zřízení státní přírodní rezervace „Prameny Labe“, ze dne 21. listopadu 1980. 7. Výnos Ministerstva kultury České socialistické republiky č. 18 092/80-VI/2, o zřízení státní přírodní rezervace „Prameny Úpy“ v Krkonošském národním parku, ze dne 21. listopadu 1980. 8. Výnos Ministerstva kultury České socialistické republiky č. 8825/76, o zřízení státní přírodní rezervace „Rýchory“, ze dne 1. října 1976. 9. Výnos Ministerstva školství a kultury č. 22.307/60-V/2, o zřízení státní přírodní rezervace „V bažinkách“, ze dne 21. června 1960. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2008. Ministr: RNDr. Bursík v. r.
Vyhláška č. 74/2008 Sb.	Vyhláška č. 74/2008 Sb. Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Hádecká planinka a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Vyhlášeno 29. 2. 2008, datum účinnosti 1. 4. 2008, částka 22/2008 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Vymezení národní přírodní rezervace * § 3 - Bližší ochranné podmínky * § 4 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 74/2008 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 74/2008 Sb. Aktuální znění od 1. 4. 2008 74 VYHLÁŠKA ze dne 20. února 2008 o vyhlášení Národní přírodní rezervace Hádecká planinka a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 3 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., (dále jen „zákon“) a k provedení § 28 odst. 1 zákona: § 1 Předmět úpravy (1) Vyhlašuje se Národní přírodní rezervace Hádecká planinka (dále jen „národní přírodní rezervace“). (2) Předmětem zvláštní ochrany je zachovaný, druhově bohatý komplex přirozených doubrav a bukových doubrav na území krasové plošiny Hády v jižní části Moravského krasu, s výskytem řady vzácných a ohrožených druhů rostlinrostlin a živočichů. Předmětem zvláštní ochrany je rovněž soubor povrchových a podzemních krasových jevů. § 2 Vymezení národní přírodní rezervace Národní přírodní rezervace se rozkládá na území Jihomoravského kraje v katastrálních územíchkatastrálních územích Kanice a Maloměřice. Hranice národní přírodní rezervace se stanoví uzavřenými geometrickými obrazci s přímými stranami, jejichž vrcholy jsou určeny souřadnicemi systému jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznam souřadnic vrcholů geometrických obrazců tak, jak jdou v obrazcích za sebou, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Orientační grafické znázornění území národní přírodní rezervace je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 3 Bližší ochranné podmínky Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní rezervaci a) provádět změny druhu pozemků nebo způsobu jejich využití2), b) zřizovat myslivecká zařízení, c) provádět výzkumnou činnost v podzemních prostorách a portálech jeskyní. § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2008. Ministr: RNDr. Bursík v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 74/2008 Sb. Seznam souřadnic (S-TTSK) jednotlivých vrcholů geometrických obrazců, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní rezervace Hádecká planinka Geometrický obrazec č. 1 - vnější hranice Národní přírodní rezervace Hádecká planinka číslo bodu\| souřadnice - Y [m]\| souřadnice - X [m]\| pořadí bodu v obrazci ---\|---\|---\|--- 37004490050\| 592224,88\| 1157420,55\| 1 37000370114\| 592185,10\| 1157504,04\| 2 37000370112\| 592179,61\| 1157529,62\| 3 37000370108\| 592157,68\| 1157584,57\| 4 37000310138\| 592152,45\| 1157600,61\| 5 37000310800\| 592150,75\| 1157603,08\| 6 37004490049\| 592149,33\| 1157605,14\| 7 37004490011\| 592206,38\| 1157662,65\| 8 37004490010\| 592266,82\| 1157717,53\| 9 37004490009\| 592281,25\| 1157728,51\| 10 37004490008\| 592298,96\| 1157753,18\| 11 37004490007\| 592376,95\| 1157824,36\| 12 37004490006\| 592425,88\| 1157873,58\| 13 37004490005\| 592531,03\| 1157977,49\| 14 37004490004\| 592627,68\| 1158068,34\| 15 37000330275\| 592746,78\| 1158180,31\| 16 37000330260\| 592782,28\| 1158217,30\| 17 37000330246\| 592833,93\| 1158267,22\| 18 37000330245\| 592837,54\| 1158270,23\| 19 37000330235\| 592887,01\| 1158319,62\| 20 37000330237\| 592897,01\| 1158323,59\| 21 37000330239\| 592905,21\| 1158321,20\| 22 37000330224\| 592927,09\| 1158290,78\| 23 37000000524\| 592936,76\| 1158283,50\| 24 37000330220\| 592946,86\| 1158283,53\| 25 37000330217\| 592969,45\| 1158294,25\| 26 37000330214\| 592984,27\| 1158293,25\| 27 37000330194\| 592991,46\| 1158282,32\| 28 37006050002\| 592999,29\| 1158258,28\| 29 37001700005\| 592987,35\| 1158255,38\| 30 37001700004\| 592990,55\| 1158230,83\| 31 37001700003\| 593006,77\| 1158220,90\| 32 37001700002\| 593023,47\| 1158234,36\| 33 37001700001\| 593012,35\| 1158261,45\| 34 37006050001\| 593003,11\| 1158259,21\| 35 37000330195\| 592995,12\| 1158283,43\| 36 37000330213\| 592986,64\| 1158296,83\| 37 37000000523\| 592978,00\| 1158300,52\| 38 37000330216\| 592968,87\| 1158298,28\| 39 37000330221\| 592946,35\| 1158287,79\| 40 37000330223\| 592938,64\| 1158288,35\| 41 37000330225\| 592927,54\| 1158293,95\| 42 37000330238\| 592907,24\| 1158324,37\| 43 37000330236\| 592896,79\| 1158326,96\| 44 37000330242\| 592893,15\| 1158326,27\| 45 37000330234\| 592884,78\| 1158322,21\| 46 37000330244\| 592834,68\| 1158272,94\| 47 37000330247\| 592831,85\| 1158270,72\| 48 37000330261\| 592780,01\| 1158219,09\| 49 37000330276\| 592744,95\| 1158183,80\| 50 37000330278\| 592737,36\| 1158182,46\| 51 37000330280\| 592729,42\| 1158185,98\| 52 37000330426\| 592676,78\| 1158236,75\| 53 37004490048\| 592644,27\| 1158271,60\| 54 37004490003\| 592671,69\| 1158366,99\| 55 37004490024\| 592672,36\| 1158469,05\| 56 37004490023\| 592708,09\| 1158513,51\| 57 37004490002\| 592811,28\| 1158640,28\| 58 37004490047\| 592841,51\| 1158675,86\| 59 37004490046\| 592844,85\| 1158679,78\| 60 37004490001\| 592882,71\| 1158724,33\| 61 37004490045\| 592898,47\| 1158748,00\| 62 37000330778\| 592932,02\| 1158749,01\| 63 37000330670\| 592931,23\| 1158747,32\| 64 37001190004\| 592979,89\| 1158623,12\| 65 37001190005\| 593041,47\| 1158553,71\| 66 37000330659\| 593027,77\| 1158533,58\| 67 37000330660\| 593061,80\| 1158490,36\| 68 37000330743\| 593138,94\| 1158392,81\| 69 37000002503\| 593168,05\| 1158408,97\| 70 37000330014\| 593199,81\| 1158400,66\| 71 37000330015\| 593230,79\| 1158386,76\| 72 37000002504\| 593264,54\| 1158393,59\| 73 37000330016\| 593286,77\| 1158402,95\| 74 37000330020\| 593313,25\| 1158380,51\| 75 19009220001\| 593320,22\| 1158414,86\| 76 19009220006\| 593391,91\| 1158375,59\| 77 19009220002\| 593435,76\| 1158351,56\| 78 19009220003\| 593461,84\| 1158287,42\| 79 19009220005\| 593476,89\| 1158284,33\| 80 37004490051\| 593474,16\| 1158277,96\| 81 37004490018\| 593458,37\| 1158241,08\| 82 37004490017\| 593428,95\| 1158167,00\| 83 37004490044\| 593415,66\| 1158144,12\| 84 37004490043\| 593330,82\| 1158078,33\| 85 37004490042\| 593314,83\| 1158041,21\| 86 37004490041\| 593275,73\| 1157974,53\| 87 37004490040\| 593233,96\| 1157880,87\| 88 37004490039\| 593217,30\| 1157847,41\| 89 37004490038\| 593190,36\| 1157782,79\| 90 37004490016\| 593163,25\| 1157714,53\| 91 37004490037\| 593149,37\| 1157685,98\| 92 37004490015\| 593106,28\| 1157663,64\| 93 37004490036\| 593073,14\| 1157640,17\| 94 37004490014\| 593024,93\| 1157611,60\| 95 37004490013\| 592992,72\| 1157597,21\| 96 37004490035\| 592962,61\| 1157586,82\| 97 37004490034\| 592897,69\| 1157540,48\| 98 37004490033\| 592791,43\| 1157483,77\| 99 37004490032\| 592741,97\| 1157453,77\| 100 37004490012\| 592684,25\| 1157414,08\| 101 37004490031\| 592651,37\| 1157405,54\| 102 37004490030\| 592593,18\| 1157414,69\| 103 37004490029\| 592539,94\| 1157427,60\| 104 37004490028\| 592494,12\| 1157425,00\| 105 37004490027\| 592435,68\| 1157424,88\| 106 37004490026\| 592355,30\| 1157425,46\| 107 37004490025\| 592266,30\| 1157422,11\| 108 Geometrický obrazec č. 2 - vnitřní hranice Národní přírodní rezervace Hádecká planinka číslo bodu\| souřadnice - Y [m]\| souřadnice - X [m]\| pořadí bodu v obrazci ---\|---\|---\|--- 37000330172\| 593107,12\| 1158282,40\| 1 37000330169\| 593114,57\| 1158349,46\| 2 37005530002\| 593078,87\| 1158355,49\| 3 37005530001\| 593075,28\| 1158280,38\| 4 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 74/2008 Sb. Orientační grafické znázornění území Národní přírodní rezervace Hádecká planinka 1.2MB 1) Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání. 2) Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 73/2008 Sb.	Vyhláška č. 73/2008 Sb. Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Habrůvecká bučina a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Vyhlášeno 29. 2. 2008, datum účinnosti 1. 4. 2008, částka 22/2008 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Vymezení národní přírodní rezervace * § 3 - Bližší ochranné podmínky * § 4 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 73/2008 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 73/2008 Sb. Aktuální znění od 1. 4. 2008 73 VYHLÁŠKA ze dne 20. února 2008 o vyhlášení Národní přírodní rezervace Habrůvecká bučina a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 3 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., (dále jen „zákon“) a k provedení § 28 odst. 1 zákona: § 1 Předmět úpravy (1) Vyhlašuje se Národní přírodní rezervace Habrůvecká bučina (dále jen „národní přírodní rezervace“). (2) Předmětem zvláštní ochrany je zachovaný, druhově bohatý komplex přirozených bučin a dubových bučin na území Rudické plošiny ve střední části Moravského krasu, s výskytem řady vzácných a ohrožených druhů rostlinrostlin a živočichů. Předmětem zvláštní ochrany je rovněž naleziště geod v rudických vrstvách a soubor povrchových a podzemních krasových jevů. § 2 Vymezení národní přírodní rezervace Národní přírodní rezervace se rozkládá na území Jihomoravského kraje v katastrálním územíkatastrálním území Habrůvka. Hranice národní přírodní rezervace se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou určeny souřadnicemi systému jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznam souřadnic vrcholů geometrického obrazce tak, jak jdou v obrazci za sebou, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Orientační grafické znázornění území národní přírodní rezervace je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 3 Bližší ochranné podmínky Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní rezervaci a) provádět změny druhu pozemků nebo způsobu jejich využití2), b) zřizovat myslivecká zařízení, c) provádět výzkumnou činnost v podzemních prostorách a portálech jeskyní, d) provádět výkopové práce, e) sbírat nerosty. § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2008. Ministr: RNDr. Bursík v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 73/2008 Sb. Seznam souřadnic (S-JTSK) jednotlivých vrcholů geometrických obrazců, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní rezervace Habrůvecká bučina Geometrický obrazec - hranice Národní přírodní rezervace Habrůvecká bučina číslo bodu\| souřadnice - Y [m]\| souřadnice - X [m\|\| pořadí bodu v obrazci ---\|---\|---\|--- 51001260692\| 589486,62\| 1147264,77\| 1 51001260690\| 589486,56\| 1147278,97\| 2 51001260688\| 589482,44\| 1147294,80\| 3 51001260686\| 589467,27\| 1147337,24\| 4 51001260684\| 589459,22\| 1147361,93\| 5 51001260680\| 589449,41\| 1147388,20\| 6 51001260678\| 589443,23\| 1147398,73\| 7 51001260676\| 589432,40\| 1147413,56\| 8 51001260674\| 589413,90\| 1147435,15\| 9 51001260672\| 589394,49\| 1147457,69\| 10 51001260670\| 589384,67\| 1147471,46\| 11 51001260668\| 589380,39\| 1147482,65\| 12 51001260666\| 589379,67\| 1147493,19\| 13 51001260664\| 589383,81\| 1147507,42\| 14 51001260662\| 589390,19\| 1147515,77\| 15 51001260660\| 589397,90\| 1147521,23\| 16 51001260658\| 589407,30\| 1147525,55\| 17 51001260656\| 589417,13\| 1147526,90\| 18 51001260654\| 589432,14\| 1147525,20\| 19 51001260652\| 589452,21\| 1147521,28\| 20 51001260650\| 589467,60\| 1147518,66\| 21 51001260648\| 589482,42\| 1147518,08\| 22 51001260646\| 589498,55\| 1147519,78\| 23 51001260644\| 589528,27\| 1147523,96\| 24 51001260642\| 589550,62\| 1147526,80\| 25 51001260640\| 589561,40\| 1147528,70\| 26 51001260638\| 589580,20\| 1147534,47\| 27 51001260636\| 589599,59\| 1147543,13\| 28 51001260634\| 589642,36\| 1147564,30\| 29 51001260632\| 589681,50\| 1147583,68\| 30 51001260630\| 589719,66\| 1147601,50\| 31 51001260628\| 589735,78\| 1147607,62\| 32 51001260626\| 589752,41\| 1147611,21\| 33 51001260624\| 589764,87\| 1147612,94\| 34 51001260622\| 589778,86\| 1147613,56\| 35 51001260619\| 589791,52\| 1147612,35\| 36 51001260618\| 589817,21\| 1147606,25\| 37 51001260616\| 589836,76\| 1147604,19\| 38 51001260614\| 589877,89\| 1147601,99\| 39 51001260612\| 589907,19\| 1147600,46\| 40 51001260610\| 589919,33\| 1147600,68\| 41 51001260608\| 589930,26\| 1147603,52\| 42 51001260606\| 589939,26\| 1147609,15\| 43 51001260604\| 589953,58\| 1147621,14\| 44 51001260602\| 589967,83\| 1147628,97\| 45 51001260600\| 589981,99\| 1147631,62\| 46 51001260598\| 589998,61\| 1147631,49\| 47 51001260596\| 590011,29\| 1147632,48\| 48 51001260594\| 590023,65\| 1147637,56\| 49 51001260592\| 590035,53\| 1147647,16\| 50 51001260590\| 590064,77\| 1147678,63\| 51 51001260588\| 590097,32\| 1147712,15\| 52 51001260586\| 590102,60\| 1147723,40\| 53 51001260584\| 590104,18\| 1147734,31\| 54 51001260582\| 590107,12\| 1147767,38\| 55 51001260580\| 590108,89\| 1147798,94\| 56 51001260578\| 590112,11\| 1147832,63\| 57 51001260576\| 590112,30\| 1147848,23\| 58 51001260574\| 590108,31\| 1147862,66\| 59 51001260572\| 590099,84\| 1147874,37\| 60 51001260570\| 590091,03\| 1147885,21\| 61 51001260568\| 590088,50\| 1147899,33\| 62 51001260566\| 590092,11\| 1147912,32\| 63 51001260564\| 590096,47\| 1147917,63\| 64 51001260562\| 590112,22\| 1147929,58\| 65 51001260560\| 590119,55\| 1147937,61\| 66 51001260558\| 590126,93\| 1147950,84\| 67 51001260556\| 590135,63\| 1147960,75\| 68 51001260554\| 590161,84\| 1147982,22\| 69 51001260552\| 590175,22\| 1147991,60\| 70 51001260550\| 590190,24\| 1148001,70\| 71 51001260548\| 590208,79\| 1148020,04\| 72 51001260546\| 590230,84\| 1148044,26\| 73 51001260544\| 590241,37\| 1148060,31\| 74 51001260542\| 590247,95\| 1148077,15\| 75 51001260540\| 590251,14\| 1148092,74\| 76 51001260538\| 590250,89\| 1148113,44\| 77 51001260884\| 590249,89\| 1148136,41\| 78 51001930008\| 590288,97\| 1148133,51\| 79 51001930009\| 590353,00\| 1148131,08\| 80 51001930010\| 590371,80\| 1148129,38\| 81 51001930011\| 590390,56\| 1148129,99\| 82 51001930012\| 590431,60\| 1148127,32\| 83 51001930013\| 590461,34\| 1148112,07\| 84 51001930014\| 590519,52\| 1148114,45\| 85 51001930015\| 590534,24\| 1148084,47\| 86 51001930016\| 590556,90\| 1148091,46\| 87 51001930017\| 590567,77\| 1148123,90\| 88 51001930018\| 590585,68\| 1148125,15\| 89 51001260360\| 590613,31\| 1148124,89\| 90 51001260364\| 590620,40\| 1148116,76\| 91 51001260368\| 590626,02\| 1148108,34\| 92 51001260372\| 590633,40\| 1148099,59\| 93 51001260376\| 590640,65\| 1148096,37\| 94 51001260380\| 590648,70\| 1148096,30\| 95 51001260384\| 590655,64\| 1148097,99\| 96 51001260388\| 590664,41\| 1148101,10\| 97 51001260392\| 590674,64\| 1148106,16\| 98 51001260396\| 590683,99\| 1148111,49\| 99 51001260401\| 590712,66\| 1148128,80\| 100 51001260405\| 590736,98\| 1148142,89\| 101 51001260409\| 590752,86\| 1148150,58\| 102 51001260413\| 590759,04\| 1148152,33\| 103 51001260417\| 590764,61\| 1148151,87\| 104 51001260421\| 590769,49\| 1148151,02\| 105 51001260429\| 590778,20\| 1148144,83\| 106 51001260433\| 590782,04\| 1148141,38\| 107 51001260437\| 590786,62\| 1148137,08\| 108 51001260885\| 590793,01\| 1148128,11\| 109 51001260446\| 590798,90\| 1148116,09\| 110 51001260450\| 590805,74\| 1148107,84\| 111 51001260454\| 590813,56\| 1148105,19\| 112 51001260458\| 590820,71\| 1148102,85\| 113 51001260463\| 590829,39\| 1148099,92\| 114 51001260469\| 590843,11\| 1148095,83\| 115 51001260470\| 590853,68\| 1148088,16\| 116 51001260922\| 590868,59\| 1148061,71\| 117 51001260921\| 590873,67\| 1148038,26\| 118 51001260920\| 590883,40\| 1148032,06\| 119 51001260919\| 590901,28\| 1148026,94\| 120 51001260918\| 590965,39\| 1148017,97\| 121 51001260917\| 590975,88\| 1148015,01\| 122 51001260916\| 590987,12\| 1148008,37\| 123 51001260915\| 591001,94\| 1147991,20\| 124 51001260914\| 591037,97\| 1147943,74\| 125 51001260913\| 591077,20\| 1147892,72\| 126 51001260938\| 591081,62\| 1147885,62\| 127 51001260933\| 591084,86\| 1147880,42\| 128 51001260912\| 591091,55\| 1147869,67\| 129 51001260911\| 591097,99\| 1147860,71\| 130 51001260910\| 591096,87\| 1147847,74\| 131 51001260909\| 591098,66\| 1147816,26\| 132 51001260908\| 591097,97\| 1147789,97\| 133 51001260907\| 591097,76\| 1147770,89\| 134 51001260906\| 591095,83\| 1147756,53\| 135 51001260905\| 591090,95\| 1147744,61\| 136 51001260904\| 591093,62\| 1147728,08\| 137 51001260903\| 591096,66\| 1147707,48\| 138 51001260902\| 591103,81\| 1147697,00\| 139 123006061244\| 591087,42\| 1147679,44\| 140 51001260901\| 591085,48\| 1147677,36\| 141 123006061243\| 591082,02\| 1147675,24\| 142 51001260900\| 591018,14\| 1147636,09\| 143 51001260899\| 590986,84\| 1147593,38\| 144 51001260898\| 590996,02\| 1147538,32\| 145 51001260897\| 591014,27\| 1147451,62\| 146 51001260896\| 590980,50\| 1147426,31\| 147 51001260895\| 590924,36\| 1147399,92\| 148 51001260894\| 590914,15\| 1147380,32\| 149 51001260893\| 590846,80\| 1147333,34\| 150 51001930033\| 590844,67\| 1147327,82\| 151 51001930031\| 590835,63\| 1147335,07\| 152 51001930032\| 590832,80\| 1147337,34\| 153 51001930036\| 590805,17\| 1147359,51\| 154 51001930030\| 590755,13\| 1147403,25\| 155 51001930029\| 590677,81\| 1147473,34\| 156 51001930028\| 590605,14\| 1147539,78\| 157 51001930027\| 590523,76\| 1147613,49\| 158 51001930026\| 590498,53\| 1147566,01\| 159 51001930035\| 590466,90\| 1147478,08\| 160 51001930025\| 590437,40\| 1147417,36\| 161 51001930024\| 590411,76\| 1147397,02\| 162 51001930023\| 590379,95\| 1147374,90\| 163 51001930022\| 590353,22\| 1147350,64\| 164 51001930021\| 590324,82\| 1147327,46\| 165 51001930020\| 590281,35\| 1147305,49\| 166 51001930019\| 590200,82\| 1147254,08\| 167 51001930001\| 590143,70\| 1147236,15\| 168 51001930002\| 590027,57\| 1147228,92\| 169 51001930003\| 589911,28\| 1147222,66\| 170 51001930004\| 589734,05\| 1147214,44\| 171 51001930007\| 589640,89\| 1147213,35\| 172 51001930006\| 589589,73\| 1147219,63\| 173 51001930034\| 589554,20\| 1147226,95\| 174 51001930005\| 589517,05\| 1147240,28\| 175 51001260692\| 589486,62\| 1147264,77\| 176 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 73/2008 Sb. Orientační grafické znázornění území Národní přírodní rezervace Habrůvecká bučina 674kB 1) Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání. 2) Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 72/2008 Sb.	Vyhláška č. 72/2008 Sb. Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Drbákov - Albertovy skály a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Vyhlášeno 29. 2. 2008, datum účinnosti 1. 4. 2008, částka 22/2008 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Vymezení národní přírodní rezervace * § 3 - Bližší ochranné podmínky * § 4 - Ochranné pásmo * § 5 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 72/2008 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 72/2008 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 72/2008 Sb. Aktuální znění od 1. 4. 2008 72 VYHLÁŠKA ze dne 20. února 2008 o vyhlášení Národní přírodní rezervace Drbákov – Albertovy skály a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 3 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., (dále jen „zákon“) a k provedení § 28 odst. 1 a § 37 odst. 1 zákona: § 1 Předmět úpravy (1) Vyhlašuje se Národní přírodní rezervace Drbákov - Albertovy skály (dále jen „národní přírodní rezervace“). (2) Předmětem zvláštní ochrany jsou společenstva skalnatých úbočí v údolí řeky Vltavy ve Středním Povltaví, tvořená přirozenými lesními společenstvy se zastoupením tisu červeného (Taxus baccata) a společenstvy skalní stepi s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlinrostlin a živočichů. § 2 Vymezení národní přírodní rezervace Národní přírodní rezervace se rozkládá na území Středočeského kraje v katastrálním územíkatastrálním území Nalžovické Podhájí. Hranice národní přírodní rezervace se stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou určeny souřadnicemi systému jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznam souřadnic vrcholů geometrického obrazce tak, jak jdou v obrazci za sebou, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Orientační grafické znázornění území národní přírodní rezervace je uvedeno v příloze č. 3 k této vyhlášce. § 3 Bližší ochranné podmínky Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní rezervaci a) provádět změny druhu pozemků nebo způsobu jejich využití2), b) zřizovat myslivecká zařízení. § 4 Ochranné pásmo Ochranné pásmo národní přírodní rezervace se rozkládá na území Středočeského kraje v katastrálním územíkatastrálním území Nalžovické Podhájí. Hranice ochranného pásma národní přírodní rezervace se stanoví samostatným uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou určeny souřadnicemi systému jednotné trigonometrické sítě katastrální1). Seznam souřadnic vrcholů geometrického obrazce tak, jak jdou v obrazci za sebou, je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce. Orientační grafické znázornění ochranného pásma národní přírodní rezervace je uvedeno v příloze č. 3 k této vyhlášce. § 5 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2008. Ministr: RNDr. Bursík v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 72/2008 Sb. Seznam souřadnic (S-JTSK) jednotlivých vrcholů geometrických obrazců, kterými jsou stanoveny hranice Národní přírodní rezervace Drbákov - Albertovy skály Geometrický obrazec č. 1 - hranice Národní přírodní rezervace Drbákov - Albertovy skály číslo bodu\| souřadnice-Y \|m]\| souřadnice-X [m]\| pořadí bodu v obrazci ---\|---\|---\|--- 138002510037\| 753075,81\| 1082750,77\| 1 138002490058\| 753077,52\| 1082749,92\| 2 138002970201\| 753060,65\| 1082743,84\| 3 138002970002\| 753057,42\| 1082742,68\| 4 138002970003\| 753037,66\| 1082753,54\| 5 138002970004\| 753018,78\| 1082766,74\| 6 138002970202\| 753014,71\| 1082770,34\| 7 138002970005\| 753004,92\| 1082778,99\| 8 138002970203\| 752994,97\| 1082785,14\| 9 138002970006\| 752984,41\| 1082791,68\| 10 138002970007\| 752957,03\| 1082805,67\| 11 138002970204\| 752944,45\| 1082814,51\| 12 138002970008\| 752930,81\| 1082824,09\| 13 138002970205\| 752915,66\| 1082832,24\| 14 138002970009\| 752908,43\| 1082836,13\| 15 138002970010\| 752870,20\| 1082854,10\| 16 138002970011\| 752842,78\| 1082863,62\| 17 138002970012\| 752818,24\| 1082864,34\| 18 138002970206\| 752806,31\| 1082875,89\| 19 138002970013\| 752806,04\| 1082876,15\| 20 138002970014\| 752792,83\| 1082877,33\| 21 138002970207\| 752792,03\| 1082876,09\| 22 138002970015\| 752785,05\| 1082865,22\| 23 138002970208\| 752766,69\| 1082872,66\| 24 138002970016\| 752762,58\| 1082874,32\| 25 138002970017\| 752753,93\| 1082885,48\| 26 138002970018\| 752727,64\| 1082888,76\| 27 138002970209\| 752720,43\| 1082880,03\| 28 138002970019\| 752717,50\| 1082876,48\| 29 138002970210\| 752710,82\| 1082881,70\| 30 138002970020\| 752694,48\| 1082894,47\| 31 138002970211\| 752671,61\| 1082890,52\| 32 138002970021\| 752667,60\| 1082889,83\| 33 138002970212\| 752665,27\| 1082890,37\| 34 138002970022\| 752641,77\| 1082895,77\| 35 138002970023\| 752608,55\| 1082880,86\| 36 138002970024\| 752582,42\| 1082892,27\| 37 138002970213\| 752552,57\| 1082886,07\| 38 138002970025\| 752549,43\| 1082885,42\| 39 138002970026\| 752543,73\| 1082877,40\| 40 138002970214\| 752541,05\| 1082876,38\| 41 138002970027\| 752522,83\| 1082869,43\| 42 138002970028\| 752500,38\| 1082870,58\| 43 138002970029\| 752468,25\| 1082835,51\| 44 138002480319\| 752466,78\| 1082834,69\| 45 138002970030\| 752459,99\| 1082831,03\| 46 138002970215\| 752459,26\| 1082831,31\| 47 138002970031\| 752437,88\| 1082839,58\| 48 138002970032\| 752422,63\| 1082830,46\| 49 138002970033\| 752420,56\| 1082824,13\| 50 138002970216\| 752398,18\| 1082803,88\| 51 138002970034\| 752382,62\| 1082789,79\| 52 138002970217\| 752371,82\| 1082791,33\| 53 138002970035\| 752362,99\| 1082792,59\| 54 138002970036\| 752350,26\| 1082783,07\| 55 138002970218\| 752349,30\| 1082780,18\| 56 138002970037\| 752343,92\| 1082763,90\| 57 138002970219\| 752317,97\| 1082756,00\| 58 138002970038\| 752316,42\| 1082755,53\| 59 138002970220\| 752315,97\| 1082753,93\| 60 138002970039\| 752309,90\| 1082732,37\| 61 138002970040\| 752300,59\| 1082721,31\| 62 138002970041\| 752280,88\| 1082721,26\| 63 138002970042\| 752272,81\| 1082707,87\| 64 138002970043\| 752241,49\| 1082680,48\| 65 138002970044\| 752225,58\| 1082676,24\| 66 138002970045\| 752226,08\| 1082659,23\| 67 138002970046\| 752225,63\| 1082636,63\| 68 138002970047\| 752221,54\| 1082606,30\| 69 138002970048\| 752206,89\| 1082576,24\| 70 138002970049\| 752199,29\| 1082565,24\| 71 138002970050\| 752194,96\| 1082546,02\| 72 138002970051\| 752187,63\| 1082497,84\| 73 138002480311\| 752185,83\| 1082488,65\| 74 138002970052\| 752182,37\| 1082470,97\| 75 138002970053\| 752187,40\| 1082460,90\| 76 138002970054\| 752186,05\| 1082451,59\| 77 138002970055\| 752176,82\| 1082414,55\| 78 138002970221\| 752175,80\| 1082385,85\| 79 138002970222\| 752175,56\| 1082379,17\| 80 138002970056\| 752175,52\| 1082377,96\| 81 138002970057\| 752175,69\| 1082329,93\| 82 138002970058\| 752186,42\| 1082319,58\| 83 138002970059\| 752188,93\| 1082312,23\| 84 138002970060\| 752187,19\| 1082285,96\| 85 138002970061\| 752192,80\| 1082273,23\| 86 138002970062\| 752196,96\| 1082249,93\| 87 138002970063\| 752205,24\| 1082241,67\| 88 138002970064\| 752206,94\| 1082226,85\| 89 138002970065\| 752197,56\| 1082184,74\| 90 138002970066\| 752206,25\| 1082173,98\| 91 138002970067\| 752211,52\| 1082152,13\| 92 138002970068\| 752213,00\| 1082130,82\| 93 138002970069\| 752208,88\| 1082119,76\| 94 138002970070\| 752225,55\| 1082083,10\| 95 138002970071\| 752228,75\| 1082070,57\| 96 138002970072\| 752229,40\| 1082053,40\| 97 138002970073\| 752223,59\| 1082043,89\| 98 138002970074\| 752226,24\| 1082032,31\| 99 138002970075\| 752233,86\| 1082028,18\| 100 138002970223\| 752233,43\| 1082018,68\| 101 138002970076\| 752232,92\| 1082007,65\| 102 138002970077\| 752239,32\| 1081999,20\| 103 138002970078\| 752237,25\| 1081986,89\| 104 138002970224\| 752244,93\| 1081978,77\| 105 138002970079\| 752245,71\| 1081977,94\| 106 138002970225\| 752245,48\| 1081976,74\| 107 138002970080\| 752241,41\| 1081955,11\| 108 138002970081\| 752245,50\| 1081947,60\| 109 138002970082\| 752256,55\| 1081919,14\| 110 138002470348\| 752268,20\| 1081906,50\| 111 138002970083\| 752269,72\| 1081904,86\| 112 138002970084\| 752272,62\| 1081883,88\| 113 138002470302\| 752282,32\| 1081869,33\| 114 138002970086\| 752276,54\| 1081853,33\| 115 138002970087\| 752296,15\| 1081834,91\| 116 138002970088\| 752294,14\| 1081807,93\| 117 138002970089\| 752301,19\| 1081802,21\| 118 138002970226\| 752302,15\| 1081799,24\| 119 138002970227\| 752303,29\| 1081795,73\| 120 138002970092\| 752304,69\| 1081791,41\| 121 138002970093\| 752307,63\| 1081772,21\| 122 138002970094\| 752323,77\| 1081764,43\| 123 138002470305\| 752322,46\| 1081762,80\| 124 138002470008\| 752318,31\| 1081759,19\| 125 138002990001\| 752320,49\| 1081753,75\| 126 138002990002\| 752312,16\| 1081746,84\| 127 138002990003\| 752285,09\| 1081747,68\| 128 138002990004\| 752271,20\| 1081734,79\| 129 138002990005\| 752243,01\| 1081737,00\| 130 138002440106\| 752229,84\| 1081814,39\| 131 138002440107\| 752116,35\| 1081808,74\| 132 138002440313\| 751929,69\| 1081804,64\| 133 138002440314\| 751947,48\| 1081830,15\| 134 138002440315\| 751960,86\| 1081886,96\| 135 138002440316\| 752001,29\| 1081935,21\| 136 138002440132\| 752000,10\| 1082006,73\| 137 138002440133\| 752028,13\| 1082074,02\| 138 138002990007\| 752045,81\| 1082116,47\| 139 138002990008\| 752034,13\| 1082144,22\| 140 138002990009\| 752074,55\| 1082243,09\| 141 138002990010\| 752051,28\| 1082289,85\| 142 138002990011\| 752036,36\| 1082319,85\| 143 138002990012\| 752035,38\| 1082347,18\| 144 138002990013\| 752046,44\| 1082379,33\| 145 138002990014\| 752053,53\| 1082392,69\| 146 138002110031\| 752051,76\| 1082397,38\| 147 138002990015\| 751983,87\| 1082363,39\| 148 138002990016\| 751969,71\| 1082394,13\| 149 138002990017\| 751944,76\| 1082418,88\| 150 138002990018\| 751942,40\| 1082423,77\| 151 138002990019\| 751930,47\| 1082448,81\| 152 138002990020\| 751881,31\| 1082511,01\| 153 138004500299\| 751856,41\| 1082542,51\| 154 138004500298\| 751842,07\| 1082567,06\| 155 138004500297\| 751837,54\| 1082588,52\| 156 138000454103\| 751838,75\| 1082605,53\| 157 138004500296\| 751842,66\| 1082652,00\| 158 138004500395\| 751844,18\| 1082715,44\| 159 138001980145\| 751851,63\| 1082737,97\| 160 138002110793\| 751864,88\| 1082768,28\| 161 138002110792\| 751878,23\| 1082787,99\| 162 138002110791\| 751901,87\| 1082806,04\| 163 138002110790\| 751919,29\| 1082815,09\| 164 138002990021\| 751940,53\| 1082826,21\| 165 138002990022\| 751968,32\| 1082842,84\| 166 138002990023\| 751983,13\| 1082859,46\| 167 138002990024\| 751994,63\| 1082877,33\| 168 138002110788\| 752005,89\| 1082895,26\| 169 138002110310\| 752014,87\| 1082910,17\| 170 138002110787\| 752017,26\| 1082914,75\| 171 138002110312\| 752023,17\| 1082929,06\| 172 138002990025\| 752084,56\| 1082892,04\| 173 138002110775\| 752099,15\| 1082892,68\| 174 138002110773\| 752128,23\| 1082902,06\| 175 138002990026\| 752170,30\| 1082946,92\| 176 138002990027\| 752202,83\| 1082962,64\| 177 138002110808\| 752221,73\| 1082971,94\| 178 138002990028\| 752332,04\| 1083096,02\| 179 138002110755\| 752377,17\| 1083065,22\| 180 138002110760\| 752379,48\| 1083120,29\| 181 138002510029\| 752380,32\| 1083137,80\| 182 138002510028\| 752427,27\| 1083130,64\| 183 138002510027\| 752462,37\| 1083139,06\| 184 138002510026\| 752534,53\| 1083176,92\| 185 138002510025\| 752571,15\| 1083210,47\| 186 138002510024\| 752596,89\| 1083215,16\| 187 138002510023\| 752620,45\| 1083209,69\| 188 138002510022\| 752659,53\| 1083218,72\| 189 138002510021\| 752680,27\| 1083243,22\| 190 138002510020\| 752712,32\| 1083219,33\| 191 138002510019\| 752759,90\| 1083199,06\| 192 138002510018\| 752784,04\| 1083162,82\| 193 138002510017\| 752797,23\| 1083116,88\| 194 138002510016\| 752838,60\| 1083141,67\| 195 138002510015\| 752914,07\| 1083243,24\| 196 138002510036\| 752973,95\| 1083288,29\| 197 138002510035\| 752999,42\| 1083335,48\| 198 138002510034\| 753077,89\| 1083317,91\| 199 138002510313\| 753103,79\| 1083067,68\| 200 138002510113\| 753107,39\| 1083032,92\| 201 138002510011\| 753132,82\| 1082820,08\| 202 138002510010\| 753122,29\| 1082798,94\| 203 138002510005\| 753098,71\| 1082768,34\| 204 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 72/2008 Sb. Seznam souřadnic (S-JTSK) jednotlivých vrcholů geometrického obrazce, kterým jsou stanoveny hranice ochranného pásma Národní přírodní rezervace Drbákov - Albertovy skály Geometrický obrazec č. 2 - hranice ochranného pásma Národní přírodní rezervace Drbákov - Albertovy skály číslo bodu\| souřadnice - Y [m]\| souřadnice - X [m]\| pořadí bodu v obrazci ---\|---\|---\|--- 138002970094\| 752323,77\| 1081764,43\| 1 138002970095\| 752342,00\| 1081735,60\| 2 138002970096\| 752358,63\| 1081699,13\| 3 138002970097\| 752376,67\| 1081653,74\| 4 138002970098\| 752392,85\| 1081586,07\| 5 138002970099\| 752396,67\| 1081555,37\| 6 138002970100\| 752407,74\| 1081539,48\| 7 138002970101\| 752419,61\| 1081506,21\| 8 138002970102\| 752430,13\| 1081474,02\| 9 138002970103\| 752436,88\| 1081442,22\| 10 138002970104\| 752437,45\| 1081427,05\| 11 138002470315\| 752421,09\| 1081411,37\| 12 138002470012\| 752404,24\| 1081402,58\| 13 138002160013\| 752385,23\| 1081379,94\| 14 138002160014\| 752342,26\| 1081360,87\| 15 138002440308\| 752315,54\| 1081538,55\| 16 138002990006\| 752269,84\| 1081684,28\| 17 138002990005\| 752243,01\| 1081737,00\| 18 138002990004\| 752271,20\| 1081734,79\| 19 138002990003\| 752285,09\| 1081747,68\| 20 138002990002\| 752312,16\| 1081746,84\| 21 138002990001\| 752320,49\| 1081753,75\| 22 138002470008\| 752318,31\| 1081759,19\| 23 138002470305\| 752322,46\| 1081762,80\| 24 Příloha č. 3 k vyhlášce č. 72/2008 Sb. Orientační grafické znázornění území Národní přírodní rezervace Drbákov - Albertovy skály a jejího ochranného pásma 1.1MB 1) Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání. 2) Například § 80 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 71/2008 Sb.	Vyhláška č. 71/2008 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 332/2000 Sb., kterou se stanoví některé postupy při schvalování typu a ověřování stanovených měřidel označovaných značkou EHS, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 2. 2008, datum účinnosti 1. 3. 2008, částka 22/2008 * Čl. I - Vyhláška č. 332/2000 Sb., kterou se stanoví některé postupy při schvalování typu a ověřování stanovených měřidel označovaných značkou EHS, ve znění vyhlášky č. 260/2003 Sb. a vyhlášky č. 509/2004 Sb., se mění takto: * Čl. II - Značky prvotního EHS ověření použité na základě dosavadní právní úpravy zůstávají v platnosti do uplynutí doby ověření měřidla. * Čl. III Aktuální znění od 1. 3. 2008 71 VYHLÁŠKA ze dne 19. února 2008, kterou se mění vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 332/2000 Sb., kterou se stanoví některé postupy při schvalování typu a ověřování stanovených měřidel označovaných značkou EHS, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 27 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 4/1993 Sb., zákona č. 20/1993 Sb., zákona č. 119/2000 Sb. a zákona č. 137/2002 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 6 odst. 2, 3 a 9 a § 9 odst. 1 a 2 zákona: Čl. I Vyhláška č. 332/2000 Sb., kterou se stanoví některé postupy při schvalování typu a ověřování stanovených měřidel označovaných značkou EHS, ve znění vyhlášky č. 260/2003 Sb. a vyhlášky č. 509/2004 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1a zní: „1a) Směrnice Rady č. 71/316/EHS ze dne 26. července 1971 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se společných ustanovení pro měřicí přístroje a pro metody metrologické kontroly. Směrnice Rady č. 83/575/EHS ze dne 26. října 1983, kterou se mění směrnice 71/316/EHS ze dne 26. července 1971 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se společných ustanovení pro měřicí přístroje a pro metody metrologické kontroly. Směrnice Rady č. 87/355/EHS ze dne 25. června 1987, kterou se mění směrnice 71/316/EHS ze dne 26. července 1971 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se společných ustanovení pro měřicí přístroje a pro metody metrologické kontroly. Směrnice Rady č. 88/665/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se mění několik směrnic o sbližování právních předpisů členských států obsahujících ustanovení o zveřejňování atestů a certifikátů v Úředním věstníku Evropských společenství. Směrnice Komise 2007/13/EHS ze dne 7. března 2007, kterou se mění příloha II směrnice Rady č. 71/316/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se společných ustanovení pro měřicí přístroje a pro metody metrologické kontroly.“. 2. V příloze č. 2 bodě 3.2.2 se grafická podoba značky prvotního EHS ověření doplňuje následujícím označením pro Českou republiku: 7kB 3. V příloze č. 2 bodě 3.2.2 se příklad grafické podoby značky prvotního EHS ověření nahrazuje následujícím příkladem: 9kB Čl. II Značky prvotního EHS ověření použité na základě dosavadní právní úpravy zůstávají v platnosti do uplynutí doby ověření měřidla. Čl. III Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2008. Ministr: Ing. Říman v. r.
Vyhláška č. 70/2008 Sb.	Vyhláška č. 70/2008 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 191/2005 Sb., o zdravotním postižení vylučujícím přijetí do domova péče o válečné veterány, úhradě nákladů za pobyt v domově péče o válečné veterány a případech, kdy se úhrada nákladů za pobyt v domově péče o válečné veterány nepožaduje Vyhlášeno 29. 2. 2008, datum účinnosti 29. 2. 2008, částka 22/2008 * Čl. I - Vyhláška č. 191/2005 Sb., o zdravotním postižení vylučujícím přijetí do domova péče o válečné veterány, úhradě nákladů za pobyt v domově péče o válečné veterány a případech, kdy se úhrada nákladů za pobyt v domově péče o válečné veterány nepožaduje, se měn * Čl. II Aktuální znění od 29. 2. 2008 70 VYHLÁŠKA ze dne 21. února 2008, kterou se mění vyhláška č. 191/2005 Sb., o zdravotním postižení vylučujícím přijetí do domova péče o válečné veterány, úhradě nákladů za pobyt v domově péče o válečné veterány a případech, kdy se úhrada nákladů za pobyt v domově péče o válečné veterány nepožaduje Ministerstvo obrany stanoví podle § 6 odst. 3 a § 7 odst. 1 zákona č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech: Čl. I Vyhláška č. 191/2005 Sb., o zdravotním postižení vylučujícím přijetí do domova péče o válečné veterány, úhradě nákladů za pobyt v domově péče o válečné veterány a případech, kdy se úhrada nákladů za pobyt v domově péče o válečné veterány nepožaduje, se mění takto: 1. V § 2 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 2 zní: „(1) Za pobyt v domově hradí veterán, jeho manželka nebo družka (manžel nebo druh) podíl nákladů2) za bydlení, služby s pobytem spojené a stravu (dále jen „úhrada nákladů“). Službami s pobytem spojenými jsou spotřeba energií, spotřeba teplé a studené vody, úklid, praní a vaření. 2) § 6 odst. 2 věta druhá zákona č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech.“. 2. Poznámky pod čarou č. 3 až 5 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 3. V § 2 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Není-li dále stanoveno jinak, činí výše úhrady nákladů na jednu osobu denně: a) 85 Kč celkem za poskytnuté bydlení, b) 70 Kč za služby spojené s pobytem, c) 85 Kč za celodenní stravu, která zahrnuje snídani, oběd a večeři.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 4. V § 2 odst. 3 se slova „odstavce 1 písm. b)“ nahrazují slovy „odstavce 2 písm. a)“. 5. V § 2 odst. 4 se slova „odstavců 1 a 2“ nahrazují slovy „odstavců 2 a 3“. 6. Poznámka pod čarou č. 7 zní: „7) Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů.“. 7. Poznámky pod čarou č. 8 a 9 se zrušují, a to včetně odkazů na tyto poznámky. 8. V § 3 odst. 1 se za slovo „předem“ vkládá slovo „písemně“ a na konci věty se slova „nezbytné služby“ nahrazují slovy „služby s pobytem spojené“. 9. V § 3 odst. 3 se za slovo „předem“ vkládá slovo „písemně“. 10. V § 3 odstavec 4 zní: „(4) Probíhá-li předem oznámený pobyt mimo domov kratší dobu než kalendářní den během dne bezprostředně předcházejícímu dni pobytu mimo domov nebo dne následujícího po tomto dni, anebo jde-li o pobyt mimo domov, který započne v průběhu kalendářního dne, trvá do následujícího kalendářního a skončí v průběhu tohoto kalendářního dne, vrátí domov za předem odhlášenou stravu poměrnou část zaplacené úhrady nákladů ve výši odpovídající počtu a druhu neodebraných jídel. Náhrada zaplacené úhrady může být po dohodě s veteránem, jeho manželkou nebo družkou (manželem nebo druhem) poskytnuta ve formě potravin v hodnotě odpovídající počtu a druhu neodebraných jídel.“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministryně: JUDr. Parkanová v. r.
Vyhláška č. 69/2008 Sb.	Vyhláška č. 69/2008 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva obrany č. 266/1999 Sb., o způsobu zabezpečování bezplatného stravování, výstrojních a přepravních náležitostí a o zabezpečování ubytování vojáků z povolání, ve znění vyhlášky č. 456/2002 Sb. Vyhlášeno 29. 2. 2008, datum účinnosti 1. 3. 2008, částka 22/2008 * Čl. I - Vyhláška č. 266/1999 Sb., o způsobu zabezpečování bezplatného stravování, výstrojních a přepravních náležitostí a o zabezpečování ubytování vojáků z povolání, ve znění vyhlášky č. 456/2002 Sb., se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 3. 2008 69 VYHLÁŠKA ze dne 21. února 2008, kterou se mění vyhláška Ministerstva obrany č. 266/1999 Sb., o způsobu zabezpečování bezplatného stravování, výstrojních a přepravních náležitostí a o zabezpečování ubytování vojáků z povolání, ve znění vyhlášky č. 456/2002 Sb. Ministerstvo obrany stanoví podle § 93 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání: Čl. I Vyhláška č. 266/1999 Sb., o způsobu zabezpečování bezplatného stravování, výstrojních a přepravních náležitostí a o zabezpečování ubytování vojáků z povolání, ve znění vyhlášky č. 456/2002 Sb., se mění takto: 1. V § 1 písm. e) se slova „ve vojenské škole letová činnost prováděná u leteckého útvaru nebo v letecké školní základně za účelem přípravy vojáků, kteří se připravují ve studijním oboru pilot vojenského letadla k výkonu služby studiem“ nahrazují slovy „letová činnost prováděná u leteckého útvaru za účelem přípravy vojáků k výkonu funkce výkonného letce“. 2. V § 1 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) až h), která znějí: „f) zahraniční operací operace mimo území České republiky, ve které voják plní úkoly v rámci jednotky mnohonárodních sil, včetně operací mezinárodních vládních organizací, g) prostorem nasazení geograficky vymezený prostor zahraniční operace, h) vysláním výkon služby vojáka v zahraniční operaci, který začíná dnem opuštění území České republiky nebo místa, v němž je dislokováno zahraniční pracoviště nebo působiště, ze kterého je voják odvelen, a končí dnem návratu ze zahraniční operace na území České republiky nebo na místo, v němž je dislokováno jeho zahraniční pracoviště nebo působiště.“. 3. V § 2 se za odstavec 2 doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Nelze-li zabezpečit bezplatné stravování v zahraniční operaci podle odstavce 1 nebo rozhodne-li o tom služební orgán, vyplácí se stravné jako při zahraniční služební cestě s výjimkou případu, kdy voják k zabezpečení své činnosti dostává stravné od mezinárodní vládní organizace.“. 4. V § 4 odst. 1 písm. e) se slova „který studuje ve vojenské škole ve studijním oboru pilota vojenského letadla“ nahrazují slovy „který se připravuje k výkonu funkce výkonného letce“. 5. V § 4 odst. 1 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) vojákovi odvelenému do zahraniční operace, pokud k zabezpečení své činnosti nedostává stravné od mezinárodní vládní organizace, a to po dobu vyslání. Stravné se zabezpečuje i v případě uvedeném v § 5 odst. 1 písm. b), pokud je voják v prostoru nasazení.“. 6. V § 5 odst. 1 písm. a) se za slovo „dovolené“ vkládají slova „, volna uděleného za nepřetržitý vojenský výcvik“. 7. V § 5 odst. 1 písm. e) se za slovo „mateřské“ vkládají slova „a rodičovské“. 8. V § 7 písm. b) se slova „studujícímu ve vojenské škole“ nahrazují slovy „připravujícímu se k výkonu funkce výkonného letce“. 9. V § 7 písm. c) se slova „úkolů v jednotkách mnohonárodních ozbrojených sil“ nahrazují slovy „služebních úkolů v zahraniční operaci nebo plní služební úkoly v zahraniční operaci“. 10. V § 11 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Finanční hodnota stravní dávky pro vojáka v zahraniční operaci se stanoví v závislosti na vývoji obchodních cen potravin v prostoru nasazení.“. 11. V § 14 odstavec 8 zní: „(8) Vojákovi, který se připravuje pro výkon služby studiem ve školách a kurzech v zahraničí nebo je odvelen do zahraničí, a vojákovi, který je vyslán k plnění služebních úkolů v zahraniční operaci, se poskytuje vojenská výstroj pro působení v zahraničí. Po ukončení vyslání se vojákovi poskytuje vojenská výstroj podle odstavce 1, pokud mu při povolání do služebního poměru nebyla vydána základní nebo zmenšená základní výbava.“. 12. V § 15 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 3a a 3b zní: „(1) Vojenská výstroj do vlastnictví se zabezpečuje za každý celý kalendářní měsíc, po který měl voják nárok na plat nebo náhradu ve výši platu3a) anebo nemocenské3b), a to zpětně. Nárok vojáka na zabezpečení vojenské výstroje vzniká i v případě, že do tohoto období spadají dny dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, kdy se vojákovi ze zákona náhrada ve výši platu neposkytuje. Vojenskou výstroj lze poskytnout jednorázově za kalendářní rok3a). 3a) § 68 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání. 3b) Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.“. 13. V § 16 odstavec 3 zní: „(3) Jednorázová náhrada v penězích se vojákovi vyplácí v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vojákovi nárok na poskytnutí náhrady v penězích vznikl.“. 14. V § 16 se 3 doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Příslušníkům Vojenského zpravodajství se vyplácí náhrada v penězích za používání občanského oděvu v souvislosti s plněním specifických úkolů Vojenského zpravodajství. Ředitel Vojenského zpravodajství každoročně vydává seznam systemizovaných míst, u kterých je vyplácena náhrada v penězích za používání občanského oděvu ke služebním účelům. Tato náhrada se vyplácí vojákovi zpětně vždy za každý uplynulý kalendářní rok. Nebyl-li příslušník Vojenského zpravodajství zařazen na uvedeném systemizovaném místě po celý kalendářní rok nebo došlo-li v průběhu kalendářního roku ke změně jeho zařazení, vyplácí se za dané kalendářní měsíce poměrná část náhrady. (5) Příslušníkům Vojenské policie se vyplácí náhrada v penězích za používání občanského oděvu k plnění specifických úkolů Vojenské policie. Náčelník Vojenské policie každoročně vydává seznam systemizovaných míst, u kterých je vyplácena náhrada v penězích za používání občanského oděvu ke služebním účelům. Tato náhrada se vyplácí vojákovi zpětně vždy za každý uplynulý kalendářní rok. Nebyl-li příslušník Vojenské policie zařazen na uvedeném systemizovaném místě po celý kalendářní rok nebo došlo-li v průběhu kalendářního roku ke změně jeho zařazení, vyplácí se za dané kalendářní měsíce poměrná část náhrady.“. 15. V § 18 se slova „v jednotkách mnohonárodních ozbrojených sil“ nahrazují slovy „k plnění služebních úkolů v zahraniční operaci“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2008. Ministryně: JUDr. Parkanová v. r.
Nařízení vlády č. 68/2008 Sb.	Nařízení vlády č. 68/2008 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 2. 2008, datum účinnosti 29. 2. 2008, částka 22/2008 * Čl. I - Nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek, ve znění nařízení vlády č. 578/2004 Sb. a nařízení vlády č. 338/2006 Sb., se mění tak * Čl. II - Výše hmotné podpory podle § 1 odst. 1 nařízení vlády č. 515/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, se vztahuje na záměry získat investiční pobídky, podané přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. * Čl. III Aktuální znění od 29. 2. 2008 68 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 4. února 2008, kterým se mění nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 111 odst. 12 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti: Čl. I Nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek, ve znění nařízení vlády č. 578/2004 Sb. a nařízení vlády č. 338/2006 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 1 zní: „(1) Výše hmotné podpory zaměstnavateli na vytváření nových pracovních míst v rámci investičních pobídek činí 50 000 Kč na jedno nové pracovní místo zřízené v územní oblasti1) s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice. 1) § 111 odst. 10 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.“. 2. V § 2 odst. 1 se slova „ve výši průměrné míry nezaměstnanosti v České republice“ nahrazují slovy „o 50 % vyšší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice,“. Čl. II Výše hmotné podpory podle § 1 odst. 1 nařízení vlády č. 515/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, se vztahuje na záměry získat investiční pobídky, podané přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. Čl. III Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Předseda vlády: v z. RNDr. Bursík v. r. místopředseda vlády a ministr životního prostředí Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: RNDr. Nečas v. r.
Zákon č. 66/2008 Sb.	Zákon č. 66/2008 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 2. 2008, datum účinnosti 29. 2. 2008, částka 22/2008 * Čl. I - Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 29. 2. 2008 66 ZÁKON ze dne 29. ledna 2008, kterým se mění zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb. a zákona č. 261/2007 Sb., se mění takto: 1. V § 29 odstavec 2 zní: „(2) Fyzické osobě, která neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní, a naruší tím vzhled městské části, může městská část uložit pokutu až do výše 100 000 Kč.“. 2. V § 29 odstavec 3 zní: „(3) Právnické osobě nebo podnikateli, kteří neudržují čistotu a pořádek na pozemku, který užívají nebo vlastní, a naruší tím vzhled městské části, může městská část uložit pokutu až do výše 500 000 Kč.“. 3. V § 29 odstavec 4 zní: „(4) Právnické osobě nebo podnikateli, kteří při výkonu své podnikatelské činnosti znečistí veřejné prostranství, odloží věc mimo vyhrazené místo nebo jinak naruší vzhled městské části, může městská část uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.“. 4. V § 35 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) honebních společenstev.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vlček v. r. Klaus v. r. Topolánek v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 15/2008 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 15/2008 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 7/2007 Sb. m. s. o Mezinárodní úmluvě o regulaci velrybářství Vyhlášeno 29. 2. 2008, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 20. 9. 2007, částka 4/2008 * I. VÝKLAD POJMŮ - 1. Následující pojmy mají níže uvedený význam: * II. SEZÓNY - Provoz továrních lodí * III. ODCHYT - 6. Zabíjení kytovců pro komerční účely, s výjimkou plejtváků malých, s použitím chladné granátové harpuny se zakazuje od začátku sezóny 1980/81 na volném moři a 1981 v pobřežních vodách. Zabíjení plejtváků malých pro komerční účely s použitím chladné graná * IV. ZPRACOVÁNÍ - 19. (a) Zakazuje se používat tovární lodě nebo pozemní stanice pro účely zpracování jakýchkoli kytovců, které jsou klasifikovány jako chráněná populace v ustanovení odstavce 10 nebo které byly uloveny v rozporu s ustanoveními odstavců 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, * V. DOHLED A KONTROLA - 21. (a) Na každé tovární lodi budou přítomni alespoň dva velrybářští inspektoři zajišťující nepřetržitou kontrolu, s tím, že alespoň jeden z těchto inspektorů bude přítomen na každé velrybolovce fungující jako tovární loď. Tito inspektoři budou jmenováni a * VI. POŽADOVANÉ INFORMACE - 24. (a) Veškeré velrybolovky operující ve spojení s tovární lodí ohlásí vysílačkou tovární lodi: * PŘÍLOHA A Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 20. 9. 2007 15 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 7/2007 Sb. m. s. o Mezinárodní úmluvě o regulaci velrybářství Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že ve dnech 28. – 31. května 2007 byl v Anchorage přijat Harmonogram Mezinárodní úmluvy o regulaci velrybářství1), 1946 ve znění změn přijatých komisí na 59. výročním zasedání. Harmonogram vstoupil v platnost v souladu s článkem V odst. 3 Mezinárodní úmluvy o regulaci velrybářství dne 20. září 2007 a tímto dnem vstoupil v platnost i pro Českou republiku. Dnem vstupu tohoto Harmonogramu v platnost přestává platit Harmonogram Mezinárodní úmluvy o regulaci velrybářství, 1946 ve znění změn přijatých komisí na 58. výročním zasedání, Federace Svatého Kryštofa a Nevisu, 16. – 20. června 2006. Anglické znění Harmonogramu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD Mezinárodní úmluva o regulaci velrybářství, 1946 HARMONOGRAM ve znění změn přijatých komisí na 59. výročním zasedání, Anchorage, Aljaška, 28.-31. května 2007 VYSVĚTLIVKY Tento harmonogram zahrnuje změny přijaté komisí na jejím 59. výročním zasedání v květnu 2007. Změny, které jsou uvedeny tučně kurzívou, nabudou účinnosti dne 20. září 2007 (tzn. 90 dnů po oznámení těchto změn), pokud nebudou obdrženy žádné námitky. V tabulkách 1, 2 a 3 jsou neklasifikované populace označeny pomlčkou. Ostatní kolonky v tabulkách byly pro zlepšení čitelnosti vyplněny tečkou. Číslované poznámky pod čarou tvoří nedílnou součást harmonogramu formálně přijatého komisí. Ostatní poznámky jsou poznámkami redakce. Komise byla v červnu 1992 informována velvyslancem v Londýně, že členství Svazu sovětských socialistických republik v Mezinárodní úmluvě o regulaci velrybářství z roku 1948 přechází na Ruskou federaci. Na svém 39. zasedání (1987) komise vzala na vědomí, že odkazy na jména domorodých obyvatel uvedené v článku 13 písm. b) bod 4 harmonogramu slouží pouze pro geografické účely, aby nebyly v rozporu s ustanoveními článku V odst. 2 písm. c) Úmluvy (Rep. int. Whal. Commn 38: 21). I. VÝKLAD POJMŮ 1. Následující pojmy mají níže uvedený význam: A. Kosticovci (baleen whales) „Kosticovec“ je jakýkoli kytovec, který má v tlamě kostice, tzn. jakýkoli kytovec kromě ozubených. „Plejtvák obrovský“ (Balaenoptera musculus) je jakýkoli kytovec známý jako plejtvák obrovský, modrá velryba, plejtvák sírový, kyt sirobřichý nebo plejtvák indický, blue whale, Sibbald’s rorqual, nebo sulphur bottom, včetně pygmy blue whale. „Velryba grónská“ (Balaena mysticetus) je jakýkoli kytovec známý jako velryba grónská, kyt obecný, bowhead, Arctic right whale, great polar whale, Greenland right whale, Greenland whale. „Plejtvák Brydeův“ (Balaenoptera edeni, B. brydei) je jakýkoli kytovec známý jako plejtvák Brydeův nebo Bryde’s whale. „Plejtvák myšok“ (Balaenoptera physalus) je jakýkoli kytovec známý jako plejtvák myšok, myšok, kyt myší, tunolik, common finback, common rorqual, fin whale, herring whale, nebo true fin whale. „Plejtvákovec šedý“ (Eschrichtius robustus) je jakýkoli kytovec známý jako plejtvákovec šedý, velryba šedá, plejtvák šedý, gray whale, California gray, devil fish, hard head, mussel digger, gray back, nebo rip sack. „Keporkak“ (Megaptera novaeangliae) je jakýkoli kytovec známý jako keporkak, keporkak dlouhoploutvý, plejtvák dlouhoploutvý, plejtvák keporkak, velryba keporkak, hrboun dlouhoploutvý, bunch, humpback, humpback whale, humpbacked whale, hump whale nebo hunchbacked whale. „Plejtvák malý“ (Balaenoptera acutorostrata, B. bonaerensis) je jakýkoli kytovec známý jako plejtvák malý, plejtvák ostronosý, plejtvák minke, plejtvák štikohlavý, plejtvák štikovitý, lesser rorqual, little piked whale, minke whale, pike-headed whale nebo sharp headed finner. „Velrybka malá“ (Caperea marginata) je jakýkoli kytovec známý jako velrybka malá, velryba malá, southern pygmy right whale nebo pygmy right whale. „Pravá velryba“ (Eubalaena glacialis, E. australis) je jakákoli velryba známá jako pravá velryba, velryba jižní, velryba černá, velryba severozápadní, velryba biskajská, velryba japonská, Atlantic right whale, Arctic right whale, Biscayan right whale, Nordkaper, North Atlantic right whale, North Cape whale, Pacific right whale nebo southern right whale. „Plejtvák sejval“ (Balaenoptera borealis) je jakýkoli kytovec známý jako plejtvák sejval, plejtvák severní, sejval, sei whale, Rudolphi’s rorqual, pollack whale nebo coalfish whale. B. Ozubení (toothed whales) „Ozubený“ je jakýkoli kytovec, který má v čelistech zuby. „Ostronosý vorvaňovec“ je jakýkoli kytovec, který patří do rodu Mesoplodon, a jakýkoli kytovec známý jako vorvaňovec zobatý, vorvaňovec Cuvierův, delfín Cuvierův nebo Cuvier’s beaked whale (Ziphius cavirostris), nebo vorvaňovec Shepherdův nebo Shepherd’s beaked whale (Tasmacetus shepherdi). „Tuponosý vorvaňovec“ je jakýkoli kytovec známý, jako vorvaňovec velký, delfín Bairdův, vorvaňovec nosatý nebo Baird’s beaked whale (Berardius bairdii), vorvaňovec Arnuxův, vorvaňvec jižní, delfín Arnuxův nebo Arnoux’s whale (Berardius arnuxii), vorvaňovec plochočelý, anarnak jižní nebo southern bottlenose whale (Hyperoodon planifrons), nebo vorvaňovec anarnak, vorvaňovec zubatý, anarnak zobatý, anarnak, delfín vorvaňovitý nebo northern bottlenose whale (Hyperoodon ampullatus). „Kosatka dravá“ (Orcinus orca) je jakýkoli kytovec známý jako kosatka dravá, kosatka velká, kosatka pravá, kosatka jižní, killer whale nebo orca. „Kulohlavec“ je jakýkoli kytovec známý jako kulohlavec černý, grind, kulohlavec velký nebo long-finned pilot whale (Globicephala melaena) nebo kulohlavec Sieboldův nebo short-finned pilot whale (G. macrorhynchus). „Vorvaň“ (Physeter macrocephalus) je jakýkoli kytovec známý jako vorvaň, vorvaň obrovský, vorvaň tuponosý, sperm whale, spermacet whale, cachalot nebo pot whale. C. Všeobecné pojmy Výrazem „zasáhnout“ se rozumí proniknout zbraní používanou k lovu kytovců do těla zvířete. Výrazem „dopravit“ se rozumí dopravit na tovární loď, pozemní stanici nebo jiné místo, kde lze kytovce zpracovat. Výrazem „ulovit“ se rozumí označit vlaječkou nebo bójí nebo připevnit k velrybolovce. Výrazem „ztratit“ se rozumí buď zasáhnout nebo ulovit, avšak nikoli dopravit. Výrazem „dauhval“ se rozumí jakýkoli nenárokovaný mrtvý kytovec nalezený na hladině. „Laktujícím kytovcem“ se rozumí (a) samice, která má mléko v mléčné žláze, pokud jde o kosticovce, (b) samice, která má mléko v mléčné žláze, jejíž maximální tloušťka (hloubka) je 10 cm nebo více, pokud jde o ozubené. Měření se provádí ve středu ventrálního konce mléčné žlázy kolmo na osu těla, a to s přesností na centimetry; to jest, velikost jakékoli žlázy mezi 9,5 cm a 10,5 cm se uvede jako 10 cm. Míra jakékoli žlázy, která vychází přesně na 0,5 centimetru, se uvede o 0,5 cm vyšší, např. 10,5 cm bude zaznamenáno jako 11,0 cm. Nehledě na tato kritéria se však kytovec nepovažuje za laktujícího kytovce, jsou-li příslušnému státnímu orgánu předloženy vědecké (histologické nebo jiné biologické) důkazy, že kytovec nemohl mít v daném okamžiku svého fyzického cyklu mládě závislé na jeho mléku. „Lovem kytovců malého rozsahu“ se rozumí lov s použitím motorových lodí vybavených harpunovými děly, které loví výhradně plejtváky malé, tuponosé vorvaňovce, ostronosé vorvaňovce nebo kosatky dravé. II. SEZÓNY Provoz továrních lodí 2. (a) Zakazuje se používat tovární lodě nebo velrybolovky k nim příslušející pro účely lovu nebo zpracování kosticovců, s výjimkou plejtváků malých, v jakýchkoli vodách na jih od 40° jižní šířky, s výjimkou období od 12. prosince do 7. dubna následujícího roku včetně obou těchto dnů. (b) Zakazuje se používat tovární lodě nebo velrybolovky k nim příslušející pro účely lovu nebo zpracování vorvaňů a plejtváků malých, nepovolí-li to smluvní vlády podle ustanovení písmen (c) a (d) tohoto odstavce a odstavce 5. (c) Každá smluvní vláda vyhlásí pro všechny tovární lodě a velrybolovky k nim příslušející, které spadají do její právní působnosti, jednu nebo více lovných sezón, jejichž celková délka nesmí přesahovat osm měsíců během jakéhokoli dvanáctiměsíčního období, kdy lze povolit lov nebo zabíjení vorvaňů pomocí velrybolovek, s tím, že pro každou tovární loď a k ní příslušející velrybolovky lze vyhlásit jinou lovnou sezónu, kdy je lov povolen. (d) Každá smluvní vláda vyhlásí pro všechny tovární lodě a k nim příslušející velrybolovky, které spadají do její právní působnosti, jednu nepřetržitou lovnou sezónu nepřesahující šest měsíců během jakéhokoli dvanáctiměsíčního období, kdy lze povolit lov nebo zabíjení plejtváků malých velrybolovkami, s tím, že: (1) pro každou tovární loď a k ní příslušející velrybolovku lze vyhlásit jinou lovnou sezónu; (2) tato lovná sezóna nemusí nutně zahrnovat sezóny vyhlášené pro jiné kosticovce podle ustanovení písmene (a) tohoto odstavce nebo její část. 3. Zakazuje se používat tovární loď, která byla použita během příslušné sezóny v jakýchkoli vodách jižně od 40° jižní šířky pro účely zpracování kosticovců, s výjimkou plejtváků malých, v jakékoli jiné oblasti s výjimkou severního Pacifiku a jeho závislých vodách severně od rovníku, pro stejný účel po dobu jednoho roku od skončení dané sezóny, s tím, že kvóty pro lov v severním Pacifiku a závislých vodách jsou upraveny v odstavcích 12 a 16 tohoto harmonogramu, a s tím, že ustanovení tohoto odstavce se nevztahují na lodě, které byly během dané sezóny použity výhradně pro mrazení nebo nasolování masa a vnitřností kytovců, které se mají stát potravou pro lidi nebo pro zvířata. Provoz pozemních stanic 4. (a) Zakazuje se používat velrybolovky příslušející k pozemní stanici pro účely zabití nebo pokusu o zabití kosticovce a vorvaně, nepovolí-li to smluvní vlády v souladu s ustanoveními písmen (b), (c) a (d) tohoto odstavce. (b) Každá smluvní strana vyhlásí pro všechny pozemní stanice, které jsou v její právní působnosti, a velrybolovky příslušející k těmto pozemním stanicím, jednu lovnou sezónu, v jejímž průběhu lze povolit lov nebo zabíjení kosticovců, s výjimkou plejtváků malých, velrybolovkami. Tato lovná sezóna nesmí přesahovat šest po sobě jdoucích měsíců v průběhu jakéhokoli dvanáctiměsíčního období a vztahuje se na všechny pozemní stanice v právní působnosti dané smluvní vlády, s tím, že pro jakoukoli pozemní stanici používanou pro lov nebo zpracování kosticovců, s výjimkou plejtváků malých, která je vzdálena více než 1000 mil od nejbližší pozemní stanice používané pro lov nebo zpracování kosticovců, s výjimkou plejtváků malých, v právní působnosti téže smluvní vlády, lze vyhlásit jinou lovnou sezónu, ve které je povolen lov nebo zabíjení těchto velryb. (c) Každá smluvní vláda vyhlásí pro všechny pozemní stanice v její právní působnosti a pro velrybolovky příslušející k těmto pozemním stanicím jednu lovnou sezónu, která nesmí přesahovat osm po sobě jdoucích měsíců během jakéhokoli dvanáctiměsíčního období, v jejímž průběhu lze povolit lov nebo zabíjení vorvaňů velrybolovkami, s tím, že pro jakoukoli pozemní stanici používanou pro lov nebo zpracování vorvaňů, která je vzdálena více než 1000 mil od nejbližší pozemní stanice používané pro lov nebo zpracování vorvaňů v působnosti téže smluvní vlády, lze vyhlásit zvláštní lovnou sezónu, ve které je povolen lov nebo zabíjení těchto kytovců. (d) Každá smluvní vláda vyhlásí pro všechny pozemní stanice v její působnosti a pro velrybolovky příslušející k těmto stanicím jednu lovnou sezónu, která nesmí přesahovat šest po sobě jdoucích měsíců během jakéhokoli dvanáctiměsíčního období, v jejímž průběhu bude povolen lov nebo zabíjení plejtváků malých velrybolovkami (toto období nemusí být nutně shodné s obdobím vyhlášeným pro jiné kosticovce dle ustanovení písmena (b) tohoto odstavce), s tím, že pro jakoukoli pozemní stanici používanou pro lov nebo zpracování plejtváků malých, která je vzdálena více než 1000 mil od nejbližší pozemní stanice používané pro lov nebo zpracování plejtváků malých v právní působnosti téže smluvní vlády, lze vyhlásit zvláštní lovnou sezónu, ve které je povolen lov nebo zabíjení těchto kytovců. Bez ohledu na předchozí ustanovení lze pro jakoukoli pozemní stanici používanou k lovu nebo zpracování plejtváků malých, která se nachází v oblasti, jejíž oceánografické podmínky jsou jasně odlišitelné od podmínek v oblasti, ve které se nacházejí ostatní pozemní stanice používané k lovu nebo zpracování plejtváků malých v právní působnosti téže smluvní vlády, vyhlásit zvláštní lovnou sezónu, ve které je povolen lov nebo zabíjení těchto kytovců; vyhlášením jiné sezóny podle ustanovení tohoto písmene však nesmí celkové trvání lovných sezón vyhlášených toutéž smluvní vládou překročit devět měsíců v průběhu jakýchkoli dvanácti měsíců. (e) Zákazy uvedené v tomto odstavci se vztahují na všechny pozemní stanice dle definice uvedené v článku II Úmluvy o velrybářství z roku 1946. Jiný provoz 5. Každá smluvní vláda vyhlásí pro všechny velrybolovky, které spadají do její právní působnosti a které nepřísluší k žádné tovární lodí nebo pozemní stanicí, jednu nepřetržitou lovnou sezónu nepřesahující šest měsíců v průběhu jakéhokoli dvanáctiměsíčního období, kdy lze povolit lov nebo zabíjení plejtváků malých velrybolovkami. Bez ohledu na ustanovení tohoto odstavce lze pro Grónsko použít jednu nepřetržitou lovnou sezónu, kdy je povolen lov nebo zabíjení těchto kytovců, která nesmí překročit devět měsíců. III. ODCHYT 6. Zabíjení kytovců pro komerční účely, s výjimkou plejtváků malých, s použitím chladné granátové harpuny se zakazuje od začátku sezóny 1980/81 na volném moři a 1981 v pobřežních vodách. Zabíjení plejtváků malých pro komerční účely s použitím chladné granátové harpuny se zakazuje od začátku sezóny 1982/83 na volném moři a 1983 v pobřežních vodách.* 7. (a) V souladu s ustanovením článku V odst. 1 písm. c) úmluvy se zakazuje komerční lov velryb, ať už během operací na volném moři nebo z pozemních stanic, v oblasti vyhlášené jako chráněné území Indického oceánu. Tato oblast zahrnuje vody na severní polokouli od pobřeží Afriky po 100° v. d., včetně Rudého a Arabského moře a Ománského zálivu; a vody na jižní polokouli v sektoru od 20° v. d. po 130° v. d., s jižní hranicí stanovenou na 55° j. š. Tento zákaz platí bez ohledu na kvóty pro odchyt kosticovců nebo ozubených kytovců stanovené komisí. Tento zákaz přezkoumá komise na svém výročním zasedání v roce 2002.⊗ (b) V souladu s ustanovením článku V odst. 1 písm. c) úmluvy se zakazuje komerční lov kytovců, ať už na volném moři nebo z pozemních stanic, v oblasti vyhlášené jako chráněné území jižních moří. Toto chráněné území zahrnuje vody na jižní polokouli jižně od následující hranice: počínaje na 40o j. š., 50o z. d.; poté na východ po 20o v. d.; poté na jih po 55o j. š.; poté na východ po 130o v. d.; poté na sever po 40o j. d.; poté na východ po 130o z. d.; poté na jih po 60o j. d.; poté na východ po 50o z. d.; poté na sever zpět na začátek. Tento zákaz platí bez ohledu na status ochrany populací kosticovců nebo ozubených kytovců v tomto chráněném území, který může čas od času stanovit komise. Tento zákaz však bude přezkoumán deset let po přijetí a poté vždy v desetiletých intervalech a komise jej může v těchto intervalech přezkoumat. Žádným ustanovením tohoto písmene není dotčen zvláštní právní a politický status Antarktidy.*+ Územní limity pro tovární lodě 8. Zakazuje se používat tovární lodě nebo k nim příslušející velrybolovky pro účely lovu nebo zpracování kosticovců, s výjimkou plejtváků malých, v kterékoli z následujících oblastí: (a) ve vodách severně od 66° s. š., s výjimkou.toho, že od 150° v. d. východním směrem až po 140° z. d. lze povolit mezi 66° s. š. a 72° s. š. lov nebo zabíjení kosticovců továrními loděmi nebo velrybolovkami; (b) v Atlantickém oceánu a jeho závislých vodách severně od 40° j. š.; (c) v Tichém oceánu a jeho závislých vodách východně od 150° z. d. mezi 40° j. š. a 35° s. š.; (d) v Tichém oceánu a jeho závislých vodách západně od 150° z. d. mezi 40° j. š. a 20° s. š.; (e) v Indickém oceánu a jeho závislých vodách severně od 40° j. š.; Klasifikace oblastí a území 9. (a) Klasifikace oblastí Oblasti související s kosticovci, s výjimkou plejtváka Brydeova na jižní polokouli, jsou oblasti mezi okrajem ledu a rovníkem a mezi poledníky uvedenými v tabulce 1. (b) Klasifikace území Území související s vorvani na jižní polokouli jsou vody mezi okrajem ledu a rovníkem a mezi poledníky uvedenými v tabulce 3. (c) Geografické hranice v severním Atlantiku Geografické hranice pro plejtváka myšoka, plejtváka malého a plejtváka sejvala v severním Atlantiku jsou tyto: POPULACE PLEJTVÁKA MYŠOKA NOVA SCOTIA jižně a západně od linie probíhající 47° s. š. 54° z. d., 46° s. š. 54°30' z. d., 46° s. š. 42° z. d., 20° s. š. 42° z. d.. NEWFOUNDLAND - LABRADOR západně od linie probíhající 75° s. š. 73°30' z. d., 69° s. š. 59° z. d., 61° s. š. 59° z. d. 52°20' s. š. 42° z. d., 46° s. š. 42° z. d. a severně od linie probíhající 46° s. š. 42° z. d., 46° s. š. 54°30' z. d., 47° s. š. 54 ° z. d. ZÁPADNÍ GRÓNSKO východně od linie probíhající 75° s. š. 73°30' z. d., 69° s. š. 59° z. d. 61° s. š. 59° z. d., 52°20' s. š. 42° z. d., a západně od linie probíhající 52°20' s. š. 42° z. d., 59° s. š. 42° z. d. a 59° s. š. 44° z. d., Kap Farvel. VÝCHODNÍ GRÓNSKO - ISLAND východně od linie probíhající mysem Kap Farvel (jižní Grónsko), 59° s. š. 44° z. d., 59° s. š. 42° z. d., 20° s. š. 42° z. d. a západně od linie probíhající 20° s. š. 18° z. d., 60° s. š. 18° z. d., 68° s. š. 3° v. d., 74° s. š. 3° v. d., a jižně od 74° s. š.. SEVERNÍ NORSKO severně a východně od linie probíhající 74° s. š. 22° z. d., 74° s. š. 3° v. d., 68° s. š. 3° v. d., 67° s. š. 0°, 67° s. š. 14° v. d.. ZÁPADNÍ NORSKO - FAERSKÉ OSTROVY jižně od hranice probíhající 67° s. š. 14° v. d., 67° s. š. 0°, 60° s. š. 18° z. d., a severně od hranice probíhající 61° s. š. 16° z. d., 61° s. š. 0°, Thyborøn (západní vstup do Limfjorden, Dánsko). ŠPANĚLSKO – PORTUGALSKO – BRITSKÉ OSTROVY jižně od linie probíhající Thyborøn (Dánsko), 61° s. š. 0°, 61° s. š. 16° z. d., a východně od linie probíhající 63° s. š. 11° z. d., 60° s. š. 18° z. d., 22° s. š. 18° z. d.. POPULACE PLEJTVÁKA MALÉHO VÝCHODNÍ POBŘEŽÍ KANADY západně od linie probíhající 75° s. š. 73°30' z. d., 69° s. š. 59° z. d., 61° s. š. 59° z. d. 52°20' s. š. 42° z. d., 20° s. š. 42° z. d. CENTRÁLNÍ POPULACE východně od linie probíhající Kap Farvel (jižní Grónsko), 59° s. š. 44° z. d., 59° s. š. 42° z. d., 20° s. š. 42° z. d. a západně od linie probíhající 20° s. š. 18° z. d., 60° s. š. 18° z. d., 68° s. š. 3° v. d., 74° s. š. 3° v. d., a jižně od 74° s. š.. ZÁPADNÍ GRÓNSKO východně od linie probíhající 75° s. š. 73°30' z. d., 69° s. š. 59° z. d., 61° s. š. 59° z. d. 52°20' s. š. 42° z. d., a západně od linie probíhající 52°20' s. š. 42° z. d., 59° s. š. 42° z. d. a 59° s. š. 44° z. d., Kap Farvel. SEVEROVÝCHODNÍ POPULACE východně od linie probíhající 20° s. š. 18° z. d., 60° s. š. 18° z. d., 68° s. š. 3° v. d., 74° s. š. 3° v. d. a severně od linie probíhající 74° s. š. 3° v. d., 74° s. š. 22° z. d. POPULACE PLEJTVÁKA SEJVALA NOVA SCOTIA jižně a západně od linie probíhající 47° s. š. 54° z. d., 46° s. š. 54°30' z. d., 46° s. š. 42 ° z. d. 20° s. š. 42° z. d. ISLAND – DÁNSKÝ PRŮLIV východně od linie probíhající Kap Farvel (jižní Grónsko), 59° s. š. 44° z. d., 59° s. š. 42° z. d., 20° s. š. 42° z. d. a západně od linie probíhající 20° s. š. 18° z. d., 60° s. š. 18° z. d., 68° s. š. 3° v. d., 74° s. š. 3° v. d., a jižně od 74° s. š.. VÝCHODNÍ POPULACE východně od linie probíhající 20° s. š. 18° z. d., 60° s. š. 18° z. d., 68° s. š. 3° v. d., 74° s. š. 3° v. d. a severně od linie probíhající 74° s. š. 3° v. d., 74° s. š. 22° z. d. (d) Geografické hranice v severním Pacifiku Geografické hranice pro vorvaně, plejtváky Brydeovy a plejtváky malé v severním Pacifiku jsou následující: POPULACE VORVANĚ ZÁPADNÍ ÚZEMÍ západně od linie jdoucí od okraje ledu podél 180° poledníku po 180°, 50° s. š., poté východně podél 50° rovnoběžky s. š. po 160° z. d., 50° s. š., poté jižně podél 160° poledníku z. d. po 160° z. d., 40° s. š., poté východně podél 40° rovnoběžky s. š. po 150° z. d., 40° s. š., poté jižně podél 150° poledníku z. d. po rovník. VÝCHODNÍ ÚZEMÍ východně od výše uvedené hranice. POPULACE PLEJTVÁKA BRYDEOVA VÝCHODOČÍNSKÉ MOŘE západně od souostroví Rjúkjú. VÝCHODNÍ POPULACE východně od 160° z. d. (vyjma Peruánské oblasti). ZÁPADNÍ POPULACE západně od 160° z. d. (vyjma oblasti Východočínského moře). POPULACE PLEJTVÁKA MALÉHO JAPONSKÉ MOŘE – ŽLUTÉ MOŘE – VÝCHODOČÍNSKÉ MOŘE Západně od hranice procházející Filipínami, Tchajwanem, ostrovy Rjúkjú, Kjúšú, Honšú, Hokaidó a ostrovem Sachalin, severně od rovníku. OCHOTSKÉ MOŘE – ZÁPADNÍ PACIFIK Východně od populace z Japonského, Žlutého a Východočínského moře a západně od 180°, severně od rovníku. ZBÝVAJÍCÍ ÚZEMÍ Východně od Ochotského moře – západního Pacifiku, severně od rovníku. (e) Geografické hranice pro populaci plejtváka Brydeova na jižní polokouli JIH INDICKÉHO OCEÁNU 20° v. d. až 130° v. d., jižně od rovníku ŠALOMOUNOVY OSTROVY 150° v. d. až 170° v. d., 20° j. d. po rovník. PERUÁNSKÁ POPULACE 110° z. d. po pobřeží jižní Ameriky, 10° j. d. po 10° s. š. JIHOVÝCHODNÍ PACIFIK 150° z. d. až 70° z. d., jižně od rovníku (vyjma Peruánské populace). JIHOZÁPADNÍ PACIFIK 130° v. d. až 150° z. d., jižně od rovníku (vyjma populace od Šalomounových ostrovů). JIŽNÍ ATLANTIK 70° z. d. až 20 v. d., jižně od rovníku (vyjma Jihoafrické příbřežní populace). JIHOAFRICKÁ PŘÍBŘEŽNÍ OBLAST jihoafrické pobřeží západně od 27° v. d. až po izobátu 200 metrů. Klasifikace populací 10. Veškeré populace velryb jsou zařazeny do jedné ze tří kategorií na základě dobrozdání vědeckého výboru: (a) Udržovaná obhospodařovaná populace („SMS“ – Sustained Management Stock) je populace, jejíž velikost není o více než 10 % nižší než maximální udržitelný výnos (dále jen „MSY“ – Maximum Sustainable Yield) a není o více než 20 % vyšší než MSY; MSY se určí na základě počtu velryb. Zůstává-li populace na stabilní úrovni po delší období v režimu zhruba konstantního odchytu, klasifikuje se jako udržovaná obhospodařovaná populace, neexistují-li žádné podklady pro jinou klasifikaci. Komerční lov velryb v udržované obhospodařované populaci se povolí na základě dobrozdání vědeckého výboru. Tyto populace jsou uvedeny v tabulkách 1, 2 a 3 tohoto harmonogramu. Pokud jde o populace na hranici MSY nebo nad touto hranicí, nesmí povolený odchyt překročit 90 % MSY. Pokud se velikost populace nachází mezi MSY a hranicí o 10 % nižší, povolený odchyt nepřekročí počet velryb vypočtený jako 90 % MSY minus 10 % za každé procento, o které je objem populace nižší než MSY. (b) Původní obhospodařovaná populace („IMS“ – Initial Management Stock) je populace, jejíž objem překračuje MSY o více než 20 %. Komerční lov velryb se povolí pro původní obhospodařovanou populaci na základě dobrozdání vědeckého výboru ohledně opatření nezbytných k uvedení populace na úroveň MSY a poté efektivnímu udržování populace na optimální úrovni bez nebezpečí snížení velikosti pod tuto úroveň. Povolený odchyt těchto populací nesmí překročit hranici 90 % MSY, je-li znám, nebo se případně odchyt omezí na 90 % MSY populace na úrovni MSY. Neexistují-li žádné důkazy, že trvalý vyšší podíl nesníží velikost populace pod MSY, lze ročně ulovit nejvíce 5 procent odhadovaného základního využitelného objemu populace. Využití populace nesmí začít před provedením odhadu velikosti populace; vědecký výbor musí shledat takový důkaz postačujícími. Populace klasifikované jako původní obhospodařované populace jsou uvedeny v tabulkách 1, 2 a 3 tohoto harmonogramu. (c) Chráněná populace („PS“ - Protection Stock) je populace, jejíž objem je o více než 10 % nižší než MSY. V chráněné populaci nelze provádět komerční lov kytovců. Takto klasifikované populace jsou uvedeny v tabulkách 1, 2 a 3 tohoto harmonogramu. (d) Nehledě na jiná ustanovení odstavce 10 platí pro lov, zabíjení nebo zpracování kytovců, s výjimkou plejtváků malých, s použitím továrních lodí nebo velrybolovek k nim příslušejících moratorium. Toto moratorium se vztahuje na vorvaně, kosatky dravé a kosticovce, s výjimkou plejtváků malých. (e) Nehledě na jiná ustanovení odstavce 10 jsou kvóty pro zabíjení kytovců pro komerční účely ze všech populací počínaje sezónou 1986 v pobřežních oblastech a 1985/86 na volném moři rovny nule. Toto ustanovení podléhá přezkoumání na základě nejlepších vědeckých dobrozdání a nejpozději v roce 1990 komise provede komplexní posouzení účinků tohoto rozhodnutí na populace kytovců a zváží úpravu tohoto ustanovení a stanovení jiných limitů. ♦ # Kvóty pro lov kosticovců 11. Počet kosticovců ulovených na jižní polokouli v sezóně 2007/2008 na volném moři a v sezóně 2008 v pobřežních oblastech nesmí překročit kvóty stanovené v tabulkách 1 a 2. 12. Počet kosticovců ulovených v severním Pacifiku a závislých vodách v roce 2008 a v severním Atlantiku v roce 2008 nesmí překročit kvóty stanovené v tabulkách 1 a 2. 13. (a) Nehledě na ustanovení odstavce 10, kvóty pro naturální velrybářství původních domorodých obyvatel pro uspokojení jejich potřeb ve velrybářské sezóně 1984 a v každé další velrybářské sezóně se určí v souladu s těmito zásadami: (1) Pro populace na úrovni MSY nebo nad touto úrovní jsou naturální odchyty původních domorodých obyvatel povoleny, pokud celkový odchyt neklesne pod 90 % MSY. (2) Pro populace, které jsou pod úrovní MSY, avšak nad určitou minimální úrovní, jsou naturální odchyty původních domorodých obyvatel povoleny, pokud stanovené kvóty umožní nárůst populací velryb směrem k MSY.1 (3) Výše uvedená ustanovení podléhají přezkoumání na základě nejlepších vědeckých dobrozdání a nejpozději v roce 1990 komise provede komplexní posouzení účinků těchto rozhodnutí na populace velryb a zváží jejich úpravu. (4) Pro velrybářství původních domorodých obyvatel prováděné podle písmen (b) (1), (b) (2) a b (3) tohoto odstavce je zakázáno zasahovat, lovit nebo zabíjet mláďata nebo jakoukoliv velrybu doprovázenou mládětem. Pro velrybářství původních domorodých obyvatel prováděné podle písmen (b) (4) tohoto odstavce je zakázáno zasahovat, lovit nebo zabíjet kojená mláďata nebo samice velryb doprovázené mláďaty. (5) Veškeré velrybářství původních domorodých obyvatel musí být prováděné podle národní legislativy, která je v souladu s tímto odstavcem. (b) Kvóty pro naturální velrybářství původních domorodých obyvatel jsou tyto: (1) Lov velryb grónských z populace Beringova, Čukotského a Beaufortova moře původními domorodými obyvateli je povolen, pouze však pokud jsou maso a produkty z těchto kytovců používány výhradně pro místní spotřebu původních domorodých obyvatel a s tím, že: (i) v letech 2008, 2009, 2010, 2011 a 2012 počet ulovených velryb grónských nesmí překročit 280. V žádném z těchto let nesmí překročit počet zasažených velryb grónských 67, s tím, že jakákoli nevyužitá část této kvóty pro zásahy pro jakýkoli rok (včetně 15 nevyužitých zásahů z kvóty pro období 2003 - 2007) se převádí dál a připočítává se ke kvótám pro zásahy v následujících letech, s tím, že ke kvótě pro zásahy v jakémkoli roce nelze připočítat více než 15 zásahů. (ii) Toto ustanovení každoročně přezkoumá komise s ohledem na dobrozdání vědeckého výboru. (2) Lov plejtvákovců šedých z východní populace v severním Pacifiku je povolen, pouze však původními domorodými obyvateli nebo smluvní vládou zastupující původní domorodé obyvatele, a to pouze pokud se maso a produkty z těchto kytovců použijí výhradně pro místní spotřebu původních domorodých obyvatel.. (i) V letech 2008, 2009, 2010, 2011 a 2012 nesmí počet plejtvákovců šedých ulovených v souladu s tímto písmenem překročit 620, s tím, že počet plejtvákovců šedých ulovených v každém z roků 2008, 2009, 2010, 2011 a 2012 nesmí překročit 140. (ii) Toto ustanovení každoročně přezkoumá komise s ohledem na dobrozdání vědeckého výboru. (3) Lov původními domorodými obyvateli plejtváků malých ze západogrónské a centrální populace a plejtváků myšoků ze západogrónské populace a velryb grónských ze skupiny vytvořené velrybami, které se připlouvají krmit k západnímu pobřeží Grónska, je povolen, pouze pokud se maso a produkty použijí výhradně pro místní spotřebu. (i) Počet zasažených plejtváků myšoků ze západogrónské populace v souladu s tímto písmenem nesmí překročit 19 v každém z roků 2008, 2009, 2010, 2011 a 2012. (ii) Počet zasažených plejtváků malých z centrální populace v souladu s tímto písmenem nesmí překročit 12 v žádném z roků 2008, 2009, 2010, 2011 a 2012 s tím, že jakákoli nevyužitá část této kvóty pro jakýkoli rok se převádí do dalšího období a připočítává ke kvótám v následujících letech, s tím, že ke kvótě v jakémkoliv z následujících let nelze připočítat více než 3 jedince. (iii) Počet zasažených plejtváků malých ze západogrónské populace nesmí překročit 200 v žádném z roků 2008, 2009, 2010, 2011 a 2012 s tím, že jakákoli nevyužitá část této kvóty pro zásahy pro jakýkoli rok se převádí do dalšího období a připočítává ke kvótám pro zásahy jakéhokoliv z následujících let s tím, že ke kvótě v jakémkoli roce nelze připočítat více než 15 zásahů. Toto ustanovení přezkoumá komise každý rok v souladu se zjištěními a doporučeními vědeckého výboru, která jsou závazná. (iv) V souladu s tímto písmenem počet zasažených velryb grónských u západního pobřeží Grónska nesmí překročit 2 v každém roce z období let 2008, 2009, 2010, 2011 a 2012 s tím, že jakákoliv nevyužitá část této kvóty pro každý rok se převádí do dalšího období a připočítává ke kvótám v jakémkoliv následujícím roce s tím, že nebude připočítáno více než 2 ke kvótě v jakémkoliv roce. Kromě toho kvóta pro každý rok nabývá účinnosti až poté, co komise obdrží dobrozdání vědeckého výboru, že zásahy by neměly ohrozit jejich populaci. (4) V sezónách 2008-2012 nesmí počet keporkaků ulovených Bequiany ze Svatého Vincenta a Grenadin překročit 20. Maso a produkty z těchto velryb musí být využity výhradně pro místní spotřebu ve Svatém Vincentu a Grenadinách. 14. Je zakázáno lovit nebo zabíjet kojená mláďata nebo samice velryb doprovázené mláďaty. Limity pro velikost kosticovců 15. (a) Je zakázáno lovit nebo zabíjet jakékoli plejtváky sejvaly nebo plejtváky Brydeovy o délce menší než 40 stop (12,2 metrů) s tím, že pro dopravu na pozemní stanice lze lovit jen plejtváky sejvaly a plejtváky Brydeovy o délce alespoň 35 stop (10,7 metru), pokud se maso těchto velryb použije pro místní spotřebu jako potrava pro lidi nebo pro zvířata. (b) Zakazuje se lovit nebo zabíjet jakékoli plejtváky myšoky o délce menší než 57 stop (17,4 metru) na jižní polokouli a zakazuje se lovit nebo zabíjet jakékoli plejtváky myšoky o délce menší než 55 stop (16,8 metru) na severní polokouli, s tím, že pro dopravu na pozemní stanice lze lovit na jižní polokouli plejtváky myšoky o délce alespoň 55 stop (16,8 metru) a na severní polokouli o délce alespoň 50 stop (15,2 metru), pokud se maso těchto velryb použije pro místní spotřebu jako potrava pro lidi nebo pro zvířata Kvóty pro lov vorvaňů 16. Limity pro odchyt vorvaňů obou pohlaví se stanoví na nulu na jižní polokouli pro sezónu 1981/82 na volném moři a sezónu 1982 v pobřežních vodách a sezóny následující a na nulu na severní polokouli pro sezónu 1982 a následující v pobřežních vodách, s tím, že limity pro odchyt pro sezónu 1982 a následující v pobřežních vodách na západním území severního Pacifiku se zatím nestanoví a závisí na rozhodnutí komise vydaném po zvláštním nebo výročním zasedání vědeckého výboru. Tyto limity zůstávají v platnosti, dokud komise nerozhodne jinak na základě každoročně přezkoumávaných vědeckých informací a v souladu s platnými postupy komise. 17. Je zakázáno lovit nebo zabíjet kojená mláďata nebo samice těchto kytovců doprovázené mláďaty. Limity pro velikost vorvaňů 18. (a) Zakazuje se lovit nebo zabíjet jakékoli vorvaně o délce kratší než 30 stop (9,2 metru) s výjimkou severního Atlantiku, kde je zakázáno lovit nebo zabíjet jakékoli vorvaně o délce kratší než 35 stop (10,7 metru). (b) Zakazuje se lovit nebo zabíjet jakékoli vorvaně o délce přesahující 45 stop (13,7 metru) na jižní polokouli severně od 40° jižní šířky od října do ledna včetně. (c) Zakazuje se lovit nebo zabíjet jakékoli vorvaně o délce přesahující 45 stop (13,7 metru) v severním Pacifiku a závislých vodách jižně od 40° severní šířky od března do června včetně. IV. ZPRACOVÁNÍ 19. (a) Zakazuje se používat tovární lodě nebo pozemní stanice pro účely zpracování jakýchkoli kytovců, které jsou klasifikovány jako chráněná populace v ustanovení odstavce 10 nebo které byly uloveny v rozporu s ustanoveními odstavců 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 11, 12, 14, 16 a 17 tohoto harmonogramu, bez ohledu na to, zda byly uloveny velrybolovkami v právní působnosti smluvní vlády či nikoli. (b) Všichni ostatní ulovení kytovci, s výjimkou plejtváků malých, se dopraví na tovární loď nebo pozemní stanici a všechny části těchto kytovců se zpracují vařením nebo jiným způsobem, s výjimkou vnitřních orgánů, kostic a ploutví všech kytovců, masa vorvaňů a částí kytovců určených jako potrava lidí nebo zvířat. Smluvní vláda může v méně rozvinutých regionech výjimečně povolit zpracování velryb bez použití pozemních stanic, budou-li tyto velryby plně využity v souladu s ustanoveními tohoto odstavce. (c) Úplné zpracování mršin „dauhvalů“ a kytovců použitých jako odrazník se nepožaduje, je-li maso nebo kostice těchto kytovců ve špatném stavu. 20. (a) Kapitán nebo jiná osoba pověřená vedením tovární lodi upraví nebo omezí lov kytovců pro tuto tovární loď tak, aby žádná těla kytovců (s výjimkou kytovců používaných jako odrazníky, které se zpracují, jakmile to bude rozumně možné) nezůstávala v moři po dobu delší než třicet tři hodin od okamžiku zabití do okamžiku vytažení ke zpracování. (b) Kytovci ulovení velrybolovkami, ať už pro tovární lodě nebo pro pozemní stanice, se jasně označí tak, aby byla zřejmá totožnost dané velrybolovky a účel odchytu. V. DOHLED A KONTROLA 21. (a) Na každé tovární lodi budou přítomni alespoň dva velrybářští inspektoři zajišťující nepřetržitou kontrolu, s tím, že alespoň jeden z těchto inspektorů bude přítomen na každé velrybolovce fungující jako tovární loď. Tito inspektoři budou jmenováni a placeni vládou, do jejíž právní působnosti daná tovární loď spadá, s tím, že inspektory není nutno jmenovat pro lodi, které jsou používány, kromě skladování produktů, během sezóny pouze pro mrazení nebo nasolování masa a vnitřností kytovců určených pro potravu lidí a zvířat. (b) Na každé pozemní stanici bude zajištěna dostatečná kontrola. Inspektoři sloužící na každé pozemní stanici budou jmenováni a placeni vládou, do jejíž působnosti daná pozemní stanice spadá. (c) Na továrních lodích a pozemních stanicích nebo skupinách pozemních stanic členských států mohou být přítomni pozorovatelé jiných členských států. Pozorovatelé budou jmenováni komisí prostřednictvím jejího tajemníka a placeni vládou, která je navrhla. 22. Harpunáři a posádky továrních lodí, pozemních stanic a velrybolovek se najímají za takových podmínek, že jejich plat bude do značné míry záviset na faktorech, jako je druh a velikost kytovce a výnos z něj, tedy nikoli pouze na počtu ulovených kytovců. Harpunářům nebo posádkám velrybolovky se nehradí žádné prémie ani jiné odměny za ulovení laktujících kytovců. 23. Kytovci musí být změřeni v klidové poloze na palubě nebo plošině po uvolnění výtažného lana a úchytného zařízení, a to pásmovým měřidlem z nepružného materiálu. Začátek pásmového měřidla se připevní na bodec nebo k nějakému pevnému předmětu umístěnému na palubě nebo plošině na úrovni jednoho konce kytovce. Bodec může být také zaražen do ocasu velryby na úrovni vrcholu jeho výřezu. Pásmové měřidlo se natáhne souběžně s palubou a tělem kytovce, nebo ve výjimečných případech podél hřbetu kytovce, a délka se odečte na úrovni druhého konce kytovce. Konci kytovce pro účely měření jsou špička horní čelisti nebo, u vorvaňů, přední konec hlavy a vrchol výřezu ocasní ploutve. Výsledek měření se do deníku zapíše zaokrouhleně na nejbližší stopu nebo 0,1 metru. To znamená, že délka jakéhokoli kytovce měřícího od 75 stop a 6 palců do 76 stop a 6 palců se zaznamená jako 76 stop a délka jakéhokoli kytovce měřícího od 76 stop a 6 palců do 77 stop a 6 palců se zaznamená jako 77 stop. Podobně, délka jakéhokoli kytovce měřícího od 10,15 metru do 10,25 metru se zaznamená jako 10,2 metru a délka jakéhokoli kytovce měřícího od 10,25 metru do 10,35 metru se zaznamená jako 10,3 metru. Výsledek měření jakéhokoli kytovce, který vychází přesně na polovinu stopy nebo 0,05 metru se zaznamená zaokrouhleně na nejbližší stopu nebo desetinu metru, např. přesně 76 stop a 6 palců se zaznamená jako na 77 stop a přesně 10,25 metru se zaznamená jako 10,3 metru. VI. POŽADOVANÉ INFORMACE 24. (a) Veškeré velrybolovky operující ve spojení s tovární lodí ohlásí vysílačkou tovární lodi: (1) čas ulovení každého kytovce, (2) jeho druh a (3) označení provedené podle ustanovení odstavce 20 písm. (b). (b) Informace uvedené v písmenu (a) tohoto odstavce tovární loď okamžitě zaznamená do stálé evidence, která je neustále k dispozici ke kontrole ze strany velrybářských inspektorů; navíc se do této stálé evidence zaznamenají, jakmile budou k dispozici, následující informace: (1) čas vyzdvižení ke zpracování, (2) délka naměřená podle ustanovení odstavce 23, (3) pohlaví, (4) pokud jde o samici, pak zda kojila, (5) délka a pohlaví plodu, pokud je přítomen, a (6) plné vysvětlení každého porušení předpisů. (c) Pozemní stanice vedou evidenci obdobnou evidenci popsané v ustanovení písmena (b) tohoto odstavce a zaznamenávají zde co možná nejdříve všechny informace uvedené v daném písmenu. (d) Evidence obdobná evidenci popsané v ustanovení písmena (b) tohoto odstavce se vede i při „lovu kytovců malého rozsahu“ vedeného z pozemních stanic nebo na volném moři a zaznamenávají zde co možná nejdříve všechny informace uvedené v daném písmenu. 25. (a) Všechny smluvní vlády ohlašují komisi o všech velrybolovkách operujících ve spojení s továrními loděmi a pozemními stanicemi následující informace: (1) metody použité k zabití každého kytovce, s výjimkou harpunování, a zejména použití stlačeného vzduchu (2) počet zasažených, avšak ztracených kytovců. (b) Evidence obdobná evidenci popsané v ustanovení písmena (a) tohoto odstavce se vede i na lodích účastnících se „lovu kytovců malého rozsahu“ a když domorodci loví druhy kytovců uvedené v odstavci 1. Zaznamenávají zde co možná nejdříve všechny informace uvedené v ustanovení daného písmene; smluvní státy tyto informace předávají komisi. 26. (a) Do dvou dnů po skončení každého kalendářního týdne se v souladu s ustanoveními článku VII úmluvy ohlásí údaje o počtu kosticovců ulovených v jakýchkoli vodách jižně od 40° jižní šířky všemi továrními loděmi nebo velrybolovkami k nim příslušejícími, které spadají do právní působnosti každé ze smluvních vlád, s tím, že pokud má tajemník Mezinárodní komise pro velrybářství za to, že počet ulovených kytovců kteréhokoli z těchto druhů dosáhl 85 % jakéhokoli celkové kvóty stanovené komisí, ohlásí se údaje o počtu ulovených kytovců každého z těchto druhů na konci každého dne. (b) Zdá-li se, že kvóta povolená v odstavci 11 bude naplněna před 7. dubnem kteréhokoli roku, tajemník Mezinárodní velrybářské komise určí, na základě poskytnutých údajů, datum, které bude považováno za datum naplnění kvóty pro každý z těchto druhů, a oznámí toto datum kapitánovi každé tovární lodi a každé smluvní vládě alespoň čtyři dny předem. Lov nebo pokus o lov kosticovců, s ohledem na něž bylo vydáno toto oznámení, továrními loděmi nebo velrybolovkami k nim příslušejícími je protiprávní ve všech vodách jižně od 40° j. š. od půlnoci takto určeného dne. (c) O každé tovární lodi, která hodlá provádět lov kytovců v jakýchkoli vodách jižně od 40° j. š., se podává oznámení v souladu s ustanoveními článku VII úmluvy. 27. Pro všechny tovární lodi a velrybolovky se oznamují v souladu s ustanoveními článku VII úmluvy následující statistické informace: (a) počet dopravených kytovců každého druhu, počet ztracených ulovených velryb a počet velryb zpracovaných na každé tovární lodi nebo pozemní stanici; a (b) celkové množství oleje každé třídy a objem masa, hnojiva (guano) a jiných produktů získaných z těchto velryb, společně s (c) údaji o každém kytovci zpracovaném na tovární lodi, na pozemní stanici nebo při „lovu kytovců malého rozsahu“, ohledně data a přibližné zeměpisné šířky a délky odchytu, druhu a pohlaví kytovce, jeho délky a, obsahuje-li plod, délky a, lze-li zjistit, pohlaví plodu. Údaje uvedené v písmenech (a) a (c) se k okamžiku zápisu ověří a komisi se také oznámí jakékoli informace shromážděné nebo získané s ohledem na místa, kde kytovci rodí mláďata, a na migraci kytovců. 28. (a) Pro všechny tovární lodi a velrybolovky se oznamují v souladu s ustanoveními článku VII úmluvy následující statistické informace: (1) název a hrubý výtlak každé tovární lodi, (2) pro každou velrybolovku příslušející k tovární lodi nebo pozemní stanici: ......(i) datum zahájení a ukončení lovu kytovců každou z nich v průběhu dané sezóny, ......(ii) počet dnů, které strávila každá z nich na moři během každé sezóny na místech výskytu kytovců, ......(iii) hrubý výtlak, výkon, délka a jiné vlastnosti každé z nich; označí se plavidla používaná pouze jako vlečné lodi. (3) Seznam pozemních stanic, které byly v provozu v dotyčném období a počet mil prozkoumaných letadlem za den, pokud k tomu došlo. (b) Společně s informacemi požadovanými podle ustanovení písmena (a) bodu 2 (iii) se do deníku ve formátu uvedeném v příloze A zaznamenají také následující údaje a tyto údaje se předají komisi: (1) pokud možno, čas strávený každý den realizací různých složek odchytu; (2) jakékoli změny opatření uvedených v písmenu (a) bodech 2 (i) až (iii) nebo písmenu (b) bodu 1 nebo údaje získané na základě jiných vhodných ukazatelů intenzity velrybaření při „lovu kytovců malého rozsahu“. 29. (a) Pokud možno, všechny tovární lodi a pozemní stanice shromažďují ze všech ulovených velryb následující části a podávají o nich zprávy: (1) oba vaječníky nebo údaje o společné hmotnosti obou varlat, (2) alespoň jeden ušní uzávěr nebo jeden zub (pokud možno první zub z dolní čelisti). (b) Při „lovu kytovců malého rozsahu“ z pobřeží nebo flotily lodí na volném moři se shromažďují, pokud možno, podobné věci jako jsou uvedeny v písmenu (a) tohoto odstavce a podávají o nich zprávy. (c) Všechny exempláře shromážděné podle ustanovení písmen (a) a (b) se řádně označí štítkem s uvedením čísla plošiny nebo jiného identifikačního čísla kytovce a vhodně se zakonzervují. (d) Smluvní vlády zajistí co možná nejdříve analýzu vzorků tkáně a exemplářů shromážděných podle ustanovení písmen (a) a (b) a ohlásí komisi výsledky těchto analýz. 30. Smluvní vláda předloží tajemníkovi Mezinárodní velrybářské komise navrhovaná vědecká povolení předtím, než budou tato povolení vydána, a to v takovém časovém předstihu, aby měl vědecký výbor dostatek času k jejich přezkoumání a vyjádření svého stanoviska. V navrhovaných povoleních by měly být uvedeny následující údaje: (a) cíle výzkumu; (b) počet, pohlaví a velikost zvířat, která mají být ulovena, a populace, z níž mají být odlovena; (c) možnosti pro účast vědců z jiných zemí na výzkumu; a (d) možný vliv na ochranu dané populace. Navrhovaná povolení přezkoumá vědecký výbor, pokud možno, na svém výročním zasedání a vydá k nim své stanovisko. Pokud má být povolení uděleno před konáním příštího výročního zasedání, tajemník zašle navrhovaná povolení členům vědeckého výboru poštou k vyjádření a přezkoumání. Předběžné výsledky jakéhokoli výzkumu prováděného na základě povolení je třeba předložit do příštího výročního zasedání vědeckého výboru. 31. Smluvní vlády předloží komisi kopie všech svých zákonů a předpisů týkajících se velryb a velrybářství a změn těchto zákonů a předpisů. PŘÍLOHA A MEZINÁRODNÍ ÚMLUVA O REGULACI VELRYBÁŘSTVÍ, 1946 HARMONOGRAM. 758kB [POZNÁMKY POD ČAROU] [Odstavec 6] * Vlády Brazílie, Islandu, Japonska, Norska a Svazu sovětských socialistických republik vznesly ve stanovené lhůtě námitky vůči druhé větě odstavce 6. Pro všechny ostatní smluvní vlády nabyla tato věta účinnosti dne 8. března 1982. Norsko odvolalo svou námitku dne 9. července 1985 a Brazílie dne 8. ledna 1992. Island odstoupil od úmluvy s účinností od 30. června 1992. Námitky Japonska a Ruské federace nebyly odvolány, tato věta se na tyto státy nevztahuje. [Odstavec 7 písm. (a)] ⊗Na svém 54. výročním zasedání v roce 2002 se komise dohodla na dalším trvání tohoto zákazu, avšak neprojednala, zda má být stanovena lhůta pro jeho další přezkoumání. [Odstavec 7 písm. (b)] ** Vláda Japonska vznesla ve stanovené lhůtě námitku proti odstavci 7 písm. (b) ve vztahu k Antarktické populaci plejtváka malého. Vláda Ruské federace také vznesla námitku proti odstavci 7 písm. (b) ve stanovené lhůtě, avšak odvolala ji dne 26. října 1994. Pro všechny smluvní vlády, s výjimkou Japonska, nabyl odstavec 7 písm. (b) účinnosti dne 6. prosince 1994. + Odstavec 7 písm. (b) obsahuje ustanovení o přezkoumání Chráněné oblasti jižních moří „deset let po přijetí“. Odstavec 7 písm. (b) byl přijat na 46. (1994) výročním zasedání. První přezkoumání proto proběhne v roce 2004. [Odstavec 10 písm. (e)] * Vlády Japonska, Norska, Peru a Svazu sovětských socialistických republik vznesly ve stanovené lhůtě námitky vůči odstavci 10 písm. (e). Pro všechny ostatní smluvní vlády nabyl tento odstavec účinnosti dne 3. února 1983. Peru svou námitku odvolalo dne 22. července 1983. Vláda Japonska odvolala svou námitku s účinností od 1. května 1987 s ohledem na komerční lov velryb na volném moři, od 1. října 1987 s ohledem na komerční lov plejtváků malých a plejtváků Brydeových v pobřežních vodách, a od 1. dubna 1988 s ohledem na komerční lov vorvaňů v pobřežních vodách. Námitky Norska a Ruské federace nebyly odvolány, tento odstavec se na tyto státy nevztahuje. ♦ Islandské oznámení o přistoupení k Mezinárodní úmluvě o velrybářství a k Protokolu k Úmluvě, uložené dne 10. října 2002, prohlašuje, že Island „přistupuje k výše uvedené Úmluvě a Protokolu s námitkou proti odstavci 10 písm. (e) harmonogramu připojeného k Úmluvě“. Oznámení dále prohlašuje následující stanovisko: „Nicméně, vláda Islandu nedá souhlas k velrybářství pro komerční účely pro islandské lodi před rokem 2006 a ani poté nedá souhlas k takovému velrybářství, jestliže bude učiněn pokrok v jednáních v rámci IWC (Mezinárodní velrybářská komise) o RMS (revidovaný plán obhospodařování velryb). Toto však neplatí pro případ, že takzvané moratorium na velrybářství pro komerční účely, obsažené v odstavci 10 písm. (e) harmonogramu, nebude zrušeno v rozumné době po dokončení RMS. Velrybářství pro komerční účely nebude v žádném případě povoleno bez spolehlivého vědeckého odůvodnění a účinného programu hospodaření a vymahatelnosti“. # Vlády Argentiny, Austrálie, Brazílie, Chile, Finska, Francie, Německa, Itálie, Mexika, Monaka, Nizozemska, Nového Zélandu, Peru, San Marina, Španělska, Švédska, UK a USA vyjádřily nesouhlas s islandskou námitkou proti odstavci 10 písm. (e). [Odstavec 13 písm. (a) bod (2)] 1 Komise určí na základě dobrozdání vědeckého výboru, pokud možno, (a) pro každou populaci minimální velikost, pod níž nebude prováděn lov kytovců a (b) rychlost nárůstu směrem k MSY pro každou populaci. Vědecký výbor podá dobrozdání k minimální velikosti populací a rychlosti nárůstu populace směrem k MSY za různých režimů odchytu. Tabulka 1 KLASIFIKACE POPULACE KOSTICOVCŮ A LIMITY PRO JEJICH LOV+ (s výjimkou plejtváka Brydeova) \| plejtvák sejval\| plejtvák malý\| plejtvák myšok\| plejtvák obrovský\| pravé velryby, velryba grónská, keporkak\| velrybka malá\| pletvákovec šedý ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Klasifikace\| Kvóta pro lov\| Klasifikace\| Kvóta pro lov\| Klasifikace\| Kvóta pro lov\| Klasifikace\| Kvóta pro lov\| Klasifikace\| Kvóta pro lov\| Klasifikace\| Kvóta pro lov\| Klasifikace\| Kvóta pro lov JIŽNÍ POLOKOULE - sezóna 2007/2008 na volném moři a sezóna 2008 v pobřežních vodách Oblast I\| 120°z. d. - 60°z. d.\| PS\| 0\| -\| 0\| PS\| 0\| PS\| 0\| PS\| 0\| PS\| 0\| .\| . II\| 60°z. d. - 0°\| PS\| 0\| -\| 0\| PS\| 0\| PS.\| 0\| PS\| 0\| PS\| 0\| .\| . III\| 0°- 70°v. d.\| PS\| 0\| -\| 0\| PS\| 0\| PS\| 0\| PS\| 0\| PS\| 0\| .\| . IV\| 70°v. d. - 130°v. d.\| PS\| 0\| -\| 0\| PS\| 0\| PS\| 0\| PS\| 0\| PS\| 0\| .\| . V\| 130°v. d. - 170°z. d.\| PS\| 0\| -\| 0\| PS\| 0\| PS\| 0\| PS\| 0\| PS\| 0\| .\| . VI\| 170°z. d. - 120°z. d.\| PS\| 0\| -\| 0\| PS\| 0\| PS\| 0\| PS\| 0\| PS\| 0\| .\| . Celkový limit pro odchyt:\| \| \| \| \| \| 0\| \| 0\| \| 0\| \| 0\| \| SEVERNÍ POLOKOULE -sezóna 2008 ARKTICKÁ OBLAST\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| PS\| 0\| .\| . SEVERNÍ PACIFIK Celý region\| PS\| 0\| .\| .\| PS\| 0\| PS\| 0\| PS\| 0\| PS\| 0\| .\| . Ochotské moře-západní Pacifik\| .\| .\| -\| 0\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| . Japonské, Žluté a Východočínské moře\| .\| .\| PS\| 0\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| . Ostatní\| .\| .\| IMS\| 0\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| . Východní populace\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| SMS\| 1 Západní populace\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| PS\| 0 SEVERNÍ ATLANTIK Celý region\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| PS\| 0\| PS\| 0\| PS\| 0\| .\| . Západní Grónsko\| .\| .\| PS\| 0\| -\| 192∆\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| . Newfoundland-Labrador\| .\| .\| .\| .\| -\| 0\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| . Východní pobřeží Kanady\| .\| .\| -\| 0\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| . Nova Scotia\| PS\| 0\| .\| .\| PS\| 0\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| . Centrální populace\| .\| .\| -\| .\| -\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| . Východní Grónsko – Island\| .\| .\| .\| .\| SMS\| 0\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| . Island-Dánský průliv\| -\| 0\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| . Španělsko – Portugalsko – Britské ostrovy\| .\| .\| .\| .\| -\| 0\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| . Severovýchodní populace\| .\| .\| PS\| 0\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| . Západní Norsko – Faerské ostrovy\| .\| .\| .\| .\| PS\| 0\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| . Východní Norsko\| .\| .\| .\| .\| -\| 0\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| . Východní populace\| -\| 0\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| .\| . SEVER INDICKÉHO OCEÁNU\| .\| .\| IMS\| 0\| .\| .\| PS\| 0\| PS\| 0\| PS\| 0\| .\| . 1 K dispozici pro lov původními domorodými obyvateli nebo smluvní vládou zastupující původní domorodé obyvatele podle ustanovení odstavce 13 písm. (b) bod 2. 2 K dispozici pro zasažení původními domorodými obyvateli podle ustanovení odstavce 13 písm. (b) bod 3. Limit pro odchyt pro každý z roků 2008, 2009, 2010, 2011 a 2012. + Nulové limity pro odchyt uvedené v tabulce 1 jako redakční změny v důsledku nabytí účinnosti odstavce 10 písm. (e) nejsou závazné pro vlády zemí, které vznesly a neodvolaly námitky proti tomuto odstavci. Norská vláda vznesla ve stanovené lhůtě námitky proti klasifikaci severovýchodní atlantické populace plejtváka malého jako chráněné populace. Tato klasifikace nabyla účinnosti dne 30. ledna 1986, není však závazná pro Norsko. Tabulka 2 Klasifikace populace a limity pro odchyt plejtváka Brydeova + \| Klasifikace\| Kvóta pro lov ---\|---\|--- JIŽNÍ POLOKOULE – sezóna 2007/2008 na volném moři a sezóna 2008 v pobřežních vodách Jižní Atlantik\| -\| 0 Jižní Indický oceán\| IMS\| 0 Jihoafrická pobřežní oblast\| -\| 0 Šalomounovy ostrovy\| IMS\| 0 Jihozápadní Pacifik\| IMS\| 0 Jihovýchodní Pacifik\| IMS\| 0 Peruánská oblast\| -\| 0 SEVERNÍ PACIFIK – sezóna 2008 Východní oblast\| IMS\| 0 Západní oblast\| IMS\| 0 Východočínské moře\| PS\| 0 SEVERNÍ ATLANTIK – sezóna 2008\| IMS\| 0 SEVER INDICKÉHO OCEÁNU – sezóna 2008\| -\| 0 + Nulové limity pro odchyt uvedené v tabulce 2 jako redakční změny v důsledku nabytí účinnosti odstavce 10 písm. (e) nejsou závazné pro vlády zemí, které vznesly a neodvolaly námitky proti tomuto odstavci. Tabulka 3 Klasifikace populací ozubených kytovců a kvóty pro jejich lov+ JIŽNÍ POLOKOULE – sezóna 2007/2008 na volném moři a sezóna 2008 v pobřežních vodách --- \| vorvaň Území\| Zeměpisná délka\| Klasifikace\| Kvóta pro lov 1\| 60°z. d.-30°z. d.\| -\| 0 2\| 30°z. d.-20°v. d.\| -\| 0 3\| 20°v. d.-60°v. d.\| -\| 0 4\| 60°v. d.-90°v. d.\| -\| 0 5\| 90°-130°v. d.\| -\| 0 6\| 130°v. d.-160°v. d.\| -\| 0 7\| 160°v. d.-170°z. d.\| -\| 0 8\| 170°z. d.-100°z. d.\| -\| 0 9\| 100°z. d.-60°z. d.\| -\| 0 SEVERNÍ POLOKOULE – sezóna 2008 SEVERNÍ PACIFIK Západní území\| PS\| 01 Východní území\| -\| 0 SEVERNÍ ATLANTIK\| -\| 0 SEVER INDICKÉHO OCEÁNU\| -\| 0 \| tuponosí vorvaňovci SEVERNÍ ATLANTIK\| PS\| 0 1 Žádní kytovci z této populace nesmějí být loveni, dokud komise nestanoví limity pro odchyt, včetně jakýchkoli omezení co se týče velikosti a pohlaví. + Nulové limity pro odchyt uvedené v tabulce 3 jako redakční změny v důsledku nabytí účinnosti odstavce 10 písm. (e) nejsou závazné pro vlády zemí, které vznesly a neodvolaly námitky proti tomuto odstavci. 1) Mezinárodní úmluva o regulaci velrybářství přijatá dne 2. prosince 1946 ve Washingtonu byla vyhlášena pod č. 7/2007 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 14/2008 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 14/2008 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Ujednání mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Republiky Slovinsko o spolupráci v oblasti vojenské geografie Vyhlášeno 29. 2. 2008, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 21. 11. 2007, částka 4/2008 * ČLÁNEK 1 - Účel * ČLÁNEK 2 - Příloha * ČLÁNEK 3 - Prováděcí orgány * ČLÁNEK 4 - Formy spolupráce * ČLÁNEK 5 - Zásady * ČLÁNEK 6 - Vzájemné závazky * ČLÁNEK 7 - Dodávka produktů * ČLÁNEK 8 - Vyhodnocení vzájemné spolupráce * ČLÁNEK 9 - Nároky na náhradu škody * ČLÁNEK 10 - Spory * ČLÁNEK 11 - Závěrečná ustanovení Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 21. 11. 2007 14 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 24. května 2007 bylo v Praze podepsáno Ujednání mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Republiky Slovinsko o spolupráci v oblasti vojenské geografie. Ujednání vstoupilo v platnost na základě svého článku 11 dne 21. listopadu 2007. Nedílnou součástí Ujednání je příloha „Poskytování produktů“. Do textu přílohy lze nahlédnout na Ministerstvu zahraničních věcí a Ministerstvu obrany. České znění Ujednání a anglické znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně. UJEDNÁNÍ MEZI MINISTERSTVEM OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY A MINISTERSTVEM OBRANY REPUBLIKY SLOVINSKO O SPOLUPRÁCI V OBLASTI VOJENSKÉ GEOGRAFIE PREAMBULE Ministerstvo obrany České republiky a Ministerstvo obrany Republiky Slovinsko, dále jen „smluvní strany“, přejíce si ustavit formální rámec své spolupráce v oblasti vojenské geografie v souladu s Ujednáním mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Republiky Slovinsko o vzájemné spolupráci, podepsaným v Praze 27. září 1993, se dohodly na následujícím: ČLÁNEK 1 Účel Účelem tohoto Ujednání je stanovit zásady a podmínky spolupráce v oblasti vojenské geografie. ČLÁNEK 2 Příloha Geografické materiály, které budou vyměňovány, jsou mimo jiné definovány v příloze. Tato příloha obsahuje také podrobnosti o zasílání a adresy. ČLÁNEK 3 Prováděcí orgány Toto Ujednání bude na české straně prováděno Geografickou službou ArmádyArmády České republiky (GEOS) a na slovinské straně Ředitelstvím obranných záležitostí Ministerstva obrany Republiky Slovinsko, sekcí civilní obrany (CDA). ČLÁNEK 4 Formy spolupráce 1. Smluvní strany budou spolupracovat zejména prostřednictvím: a) vzájemné výměny vojenských geografických produktů, softwaru a jejich využití (dále jen „produkty“) specifikovaných v příloze k tomuto Ujednání; b) výměny dalších technických dokumentů, specifikací, materiálů a služeb; c) poskytování informací o vlastní produkci a možnostech její výměny; d) organizace krátkodobých návštěv a vzdělávacích kurzů pro odborníky zaměřených na nové technologie; e) výměny specialistů; f) účasti na sympoziích a seminářích organizovaných smluvními stranami; g) společné produkce a společných výzkumných a vývojových projektů. 2. Produkty budou poskytovány automaticky nebo na žádost. O poskytnutí produktů na žádost bude rozhodováno případ od případu. 3. Produkty požadované pro vojenská cvičení nejsou předmětem výměny podle tohoto Ujednání a o jejich poskytnutí bude rozhodováno případ od případu. ČLÁNEK 5 Zásady 1. Smluvní strany budou vzájemně spolupracovat v oblastech společného zájmu na základě svých technických, personálních a dalších možností. 2. Smluvní strany budou usilovat o vzájemně vyváženou spolupráci. K jejímu zajištění bude prováděno pravidelné vyhodnocení spolupráce mezi smluvními stranami. 3. Vyhodnocení bude založeno na principu účetní rovnováhy, jak je stanoveno v článku 8 tohoto Ujednání. Do této účetní rovnováhy bude zahrnuto pouze poskytování produktů na žádost. 4. Smluvní strany si budou poskytovat pouze neutajované produkty a informace mající vztah ke státnímu území příslušné smluvní strany. 5. Formáty dat a záznamová média pro předávání digitálních produktů budou vzájemně dohodnuty prováděcími orgány. Písemné informace budou poskytovány v anglickém jazyce. ČLÁNEK 6 Vzájemné závazky 1. Smluvní strany jsou odpovědné za ochranu vlastnických a autorských práv, za dodržování omezení týkajících se užívání nebo reprodukce produktů nebo odvozených informací. 2. Žádná ze smluvních stran nepřevede jakýmkoli způsobem třetí straně produkty poskytnuté druhou smluvní stranou nebo výsledky společné produkce smluvních stran podle tohoto Ujednání bez písemného souhlasu druhé smluvní strany. 3. Smluvní strany nepoužijí ani nedají souhlas k použití poskytnutých nebo společně vyrobených produktů anebo podkladů k nim pro jiné účely než ty, jež byly předem písemně odsouhlaseny druhou smluvní stranou. 4. Smluvní strana poskytující třetí straně produkty druhé smluvní strany bude výlučně odpovědná za povolení a realizaci takového převodu, včetně ochrany poskytnutých produktů a informací obsažených v těchto produktech. ČLÁNEK 7 Dodávka produktů 1. Všechny produkty doručované podle tohoto Ujednání budou doprovázeny dodacími dokumenty jasně stanovícími obsah každé zásilky včetně typu výměny – zda se jedná o automatickou výměnu nebo o výměnu na žádost. 2. Dodací dokumenty budou vystaveny ve dvou vyhotoveních, přiloženy k zásilce a odeslány na oficiální adresu příslušného prováděcího orgánu. Jedno vyhotovení dodacího dokumentu bude potvrzeno přijímajícím prováděcím orgánem a odesláno zpět odesílajícímu prováděcímu orgánu jako potvrzení dodání. 3. Požadavky na dodávky produktů budou zaslány přímo prováděcím orgánům. 4. Veškeré poštovní a přepravní náklady budou neseny poskytující smluvní stranou. 5. Cla, dovozní a vývozní daně a další související poplatky budou vyřizovány v souladu s vnitrostátními právními předpisy státu příslušné smluvní strany. ČLÁNEK 8 Vyhodnocení vzájemné spolupráce 1. Vyhodnocení vzájemné spolupráce podle tohoto Ujednání bude prováděno každou ze smluvních stran jednou ročně k 31. prosinci běžného roku a zasláno formou dopisu druhé smluvní straně do 31. března následujícího roku. Tyto dopisy budou obsahovat seznamy poskytnutých a obdržených produktů, materiálů a služeb v rámci výměny na žádost (dále jen „seznam“). 2. Předané seznamy budou každou ze smluvních stran zkontrolovány a vzájemně písemně odsouhlaseny prováděcími orgány. 3. Hodnocení vzájemné spolupráce bude považováno za vyvážené, když smluvní strany vyjádří svou spokojenost. 4. V případě, že jakákoliv smluvní strana nepovažuje vzájemnou spolupráci za vyváženou, dohodnou se prováděcí orgány na kompenzaci formou poskytnutí dalších produktů, specifikací a technických dokumentů, materiálů a služeb smluvní straně, která poskytla více produktů, materiálů či služeb. Toto vyrovnání bude uskutečněno za podmínek písemně dohodnutých mezi prováděcími orgány. 5. Po vzájemném písemném souhlasu prováděcích orgánů může být kompenzace nerovnováhy převedena do následujícího kalendářního roku. 6. V případě ukončení platnosti tohoto Ujednání bude konečné vyhodnocení vzájemné spolupráce ke dni ukončení jeho platnosti nedílnou součástí Závěrečného protokolu k tomuto Ujednání. Případná kompenzace nerovnováhy bude řešena podle odstavce 4 tohoto článku. 7. Vyměněné dopisy podle odstavce 1 budou pouze pro informaci obsahovat též seznam poskytnutých a obdržených produktů, materiálů a služeb v rámci automatické výměny. Tato výměna nebude zahrnuta do vyhodnocení podle tohoto článku. ČLÁNEK 9 Nároky na náhradu škody Nároky na náhradu škody vzniklé v rámci provádění tohoto Ujednání a jeho přílohy budou řešeny v souladu s článkem VIII Dohody mezi členskými státy Severoatlantické smlouvy o statutu jejich ozbrojených sil, podepsané v Londýně dne 19. června 1951. ČLÁNEK 10 Spory Jakékoli spory týkající se výkladu a provádění tohoto Ujednání a jeho přílohy budou řešeny neprodleně přímým jednáním mezi prováděcími orgány. Pokud prováděcí orgány nebudou schopny dosáhnout shody, postoupí spor smluvním stranám. ČLÁNEK 11 Závěrečná ustanovení 1. Toto Ujednání se skládá z 11 článků. Ujednání vstoupí v platnost dnem doručení pozdější diplomatické nóty, kterou se smluvní strany informují o dokončení vnitrostátních procedur nutných pro vstup Ujednání v platnost, v souladu s jejich právními předpisy. 2. Toto Ujednání se sjednává na dobu neurčitou. 3. Každá ze smluvních stran může toto Ujednání písemně vypovědět. Tato výpověď vstoupí v platnost po šesti (6) měsících ode dne doručení písemného oznámení o výpovědi druhé smluvní straně. 4. Toto Ujednání může být měněno či doplňováno na základě vzájemného písemného souhlasu smluvních stran. Tato změna vstoupí v platnost podle ustanovení článku 11 odst. 1. 5. V případě ukončení platnosti tohoto Ujednání smluvní strany připraví Závěrečný protokol upravující vzájemně dohodnuté postupy vypořádání nesplněných závazků vzniklých v době platnosti tohoto Ujednání. Závěrečný protokol zůstane v platnosti na dobu neurčitou, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak. 6. Závazky a povinnosti smluvních stran stanovené v článku 6 tohoto Ujednání zůstávají v platnosti i po ukončení platnosti tohoto Ujednání, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak. Dáno v Praze dne 24. května 2007, ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, slovinském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílnosti ve výkladu je rozhodující znění v jazyce anglickém. Za Ministerstvo obrany České republiky plk. Ing. Pavel Skála v. r. náčelník Geografické služby Armády ČR Za Ministerstvo obrany Republiky Slovinsko Rolando Žel v. r. ředitel Civilní obranné agentury
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 13/2008 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 13/2008 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o změně Dohody mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o opatřeních k ochraně utajovaných vojenských informací, podepsané dne 19. září 1995 Vyhlášeno 29. 2. 2008, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 31. 8. 2007, částka 4/2008 * ČLÁNEK I - POUŽITÍ A VYMEZENÍ POJMŮ * „1. Za vládu Spojených států amerických je prováděcím orgánem Ministerstvo obrany. Za vládu České republiky je prováděcím orgánem Národní bezpečnostní úřad.“ * „1. Tato Dohoda je sjednána na dobu neurčitou a vstupuje v platnost dnem podpisu. Kterákoli smluvní strana může tuto Dohodu vypovědět písemným oznámením předaným druhé smluvní straně 6 měsíců předem.“ Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 31. 8. 2007 13 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že výměnou nót ze dne 8. března 2007 a 30. srpna 2007 byla sjednána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spojenských států amerických o změně Dohody mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o opatřeních k ochraně utajovaných vojenských informací1), podepsané dne 19. září 1995. Dohoda vstoupila v platnost dne 31. srpna 2007. Anglické znění americké nóty a její překlad do českého jazyka a české znění české nóty, jež tvoří Dohodu, se vyhlašují současně. PŘEKLAD č. 45 Velvyslanectví Spojených států amerických projevuje úctu Ministerstvu zahraničních věcí České republiky a má čest se odvolat na jednání mezi představiteli našich dvou vlád týkající se Dohody mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o opatřeních k ochraně utajovaných vojenských informací, která byla podepsána v Praze dne 19. září 1995 (dále jen „Dohoda“), a na přání pokračovat ve vojenské spolupráci a v předávání utajovaných vojenských informací mezi dvěma vládami. Jako výsledek těchto jednání Velvyslanectví navrhuje, aby článek I Dohody byl změněn následovně: ČLÁNEK I POUŽITÍ A VYMEZENÍ POJMŮ Pro účely této Dohody: 1. Utajovanou vojenskou informací je informace v jakékoli formě, která byla vypracována Ministerstvem obrany České republiky, Ministerstvem obrany Spojených států amerických nebo pro ně nebo je v jejich jurisdikci nebo pod jejich kontrolou a která v zájmu národní bezpečnosti smluvních stran vyžaduje ochranu. 2. Utajovaná vojenská informace České republiky je označována stupni utajení „VYHRAZENÉ“, „DŮVĚRNÉ“, „TAJNÉ“ nebo „PŘÍSNĚ TAJNÉ“. 3. Utajovaná vojenská informace Spojených států amerických je označována stupni utajení „CONFIDENTIAL“, „SECRET“ nebo „TOP SECRET“. 4. Označí-li Česká republika utajované vojenské informace stupněm utajení a) „VYHRAZENÉ“, budou tyto informace označeny Spojenými státy americkými stupněm utajení „CONFIDENTIAL“. b) „DŮVĚRNÉ“, budou tyto informace označeny Spojenými státy americkými stupněm utajení „CONFIDENTIAL“. c) „TAJNÉ“, budou tyto informace označeny Spojenými státy americkými stupněm utajení „SECRET“. d) „PŘÍSNĚ TAJNÉ“, budou tyto informace označeny Spojenými státy americkými stupněm utajení „TOP SECRET“. 5. Označí-li Spojené státy americké utajované vojenské informace stupněm utajení a) „CONFIDENTIAL“, budou tyto informace označeny Českou republikou stupněm utajení „DŮVĚRNÉ“. b) „SECRET“, budou tyto informace označeny Českou republikou stupněm utajení „TAJNÉ“. c) „TOP SECRET“, budou tyto informace označeny Českou republikou stupněm utajení „PŘÍSNĚ TAJNÉ“.“ 6. „Přijímající smluvní strana“ je smluvní strana, která utajované vojenské informace od předávající smluvní strany přijme. 7. „Předávající smluvní strana“ je smluvní strana, která utajované vojenské informace přijímající smluvní straně předá. Velvyslanectví dále navrhuje, aby odstavec 1 článku XVI byl změněn následovně: „1. Za vládu Spojených států amerických je prováděcím orgánem Ministerstvo obrany. Za vládu České republiky je prováděcím orgánem Národní bezpečnostní úřad.“ Velvyslanectví nakonec navrhuje, aby odstavec 1 článku XVII byl změněn následovně: „1. Tato Dohoda je sjednána na dobu neurčitou a vstupuje v platnost dnem podpisu. Kterákoli smluvní strana může tuto Dohodu vypovědět písemným oznámením předaným druhé smluvní straně 6 měsíců předem.“ Pokud je výše uvedené pro vládu České republiky přijatelné, Velvyslanectví navrhuje, aby tato nóta společně s odpovědní nótou Ministerstva tvořila Dohodu mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o změně Dohody mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o opatřeních k ochraně utajovaných vojenských informací podepsané dne 19. září 1995, která vstoupí v platnost dnem doručení odpovědní nóty Ministerstva a která zůstane v platnosti po stejnou dobu jako Dohoda. Velvyslanectví Spojených států amerických využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Ministerstvo zahraničních věcí České republiky svou hlubokou úctou. Velvyslanectví Spojených států amerických, Praha, 8. března 2007 Č.j. 125123/2007-MPO Ministerstvo zahraničních věcí České republiky projevuje úctu Velvyslanectví Spojených států amerických v Praze a má čest potvrdit příjem jeho nóty č. 45 ze dne 8. března 2007, kterou se navrhuje sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o změně Dohody mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o opatřeních k ochraně utajovaných vojenských informací, podepsané dne 19. září 1995, následujícího znění: „Velvyslanectví Spojených států amerických projevuje úctu Ministerstvu zahraničních věcí České republiky a má čest se odvolat na jednání mezi představiteli našich dvou vlád týkající se Dohody mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o opatřeních k ochraně utajovaných vojenských informací, která byla podepsána v Praze dne 19. září 1995 (dále jen „Dohoda“), a na přání pokračovat ve vojenské spolupráci a v předávání utajovaných vojenských informací mezi oběma vládami. Jako výsledek těchto jednání Velvyslanectví navrhuje, aby článek I Dohody byl změněn následovně: ČLÁNEK I POUŽITÍ A VYMEZENÍ POJMŮ Pro účely této Dohody: 1. Utajovanou vojenskou informací je informace v jakékoli formě, která byla vypracována Ministerstvem obrany České republiky, Ministerstvem obrany Spojených států amerických nebo pro ně nebo je v jejich jurisdikci nebo pod jejich kontrolou a která v zájmu národní bezpečnosti smluvních stran vyžaduje ochranu. 2. Utajovaná vojenská informace České republiky je označována stupni utajení „VYHRAZENÉ“, „DŮVĚRNÉ“, „TAJNÉ“ nebo „PŘÍSNĚ TAJNÉ“. 3. Utajovaná vojenská informace Spojených států amerických je označována stupni utajení „CONFIDENTIAL“, „SECRET“ nebo „TOP SECRET“. 4. Označí-li Česká republika utajované vojenské informace stupněm utajení a) „VYHRAZENÉ“, budou tyto informace označeny Spojenými státy americkými stupněm utajení „CONFIDENTIAL“. b) „DŮVĚRNÉ“, budou tyto informace označeny Spojenými státy americkými stupněm utajení „CONFIDENTIAL“. c) „TAJNÉ“, budou tyto informace označeny Spojenými státy americkými stupněm utajení „SECRET“. d) „PŘÍSNĚ TAJNÉ“, budou tyto informace označeny Spojenými státy americkými stupněm utajení „TOP SECRET“. 5. Označí-li Spojené státy americké utajované vojenské informace stupněm utajení a) „CONFIDENTIAL“, budou tyto informace označeny Českou republikou stupněm utajení „DŮVĚRNÉ“. b) „SECRET“, budou tyto informace označeny Českou republikou stupněm utajení „TAJNÉ“. c) „TOP SECRET“, budou tyto informace označeny Českou republikou stupněm utajení „PŘÍSNĚ TAJNÉ“. 6. „Přijímající smluvní strana“ je smluvní strana, která utajované vojenské informace od předávající smluvní strany přijme. 7. „Předávající smluvní strana“ je smluvní strana, která utajované vojenské informace přijímající smluvní straně předá. Velvyslanectví dále navrhuje, aby odstavec 1 článku XVI byl změněn následovně: „1. Za vládu Spojených států amerických je prováděcím orgánem Ministerstvo obrany. Za vládu České republiky je prováděcím orgánem Národní bezpečnostní úřad.“ Velvyslanectví nakonec navrhuje, aby odstavec 1 článku XVII byl změněn následovně: „1. Tato Dohoda je sjednána na dobu neurčitou a vstupuje v platnost dnem podpisu. Kterákoli smluvní strana může tuto Dohodu vypovědět písemným oznámením předaným druhé smluvní straně 6 měsíců předem.“ Pokud je výše uvedené pro vládu České republiky přijatelné, Velvyslanectví navrhuje, aby tato nóta společně s odpovědní nótou Ministerstva tvořila Dohodu mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o změně Dohody mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o opatřeních k ochraně utajovaných vojenských informací podepsané dne 19. září 1995, která vstoupí v platnost dnem doručení odpovědní nóty Ministerstva a která zůstane v platnosti po stejnou dobu, jako Dohoda. Velvyslanectví Spojených států amerických využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Ministerstvo zahraničních věcí České republiky svou hlubokou úctou.“ Ministerstvo zahraničních věcí České republiky má čest sdělit, že vláda České republiky souhlasí s výše uvedenými návrhy vlády Spojených států amerických. V souladu s tím tvoří nóta Velvyslanectví Spojených států amerických v Praze č. 45 ze dne 8. března 2007 a tato nóta Dohodu mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o změně Dohody mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o opatřeních k ochraně utajovaných vojenských informací, podepsané dne 19. září 1995, která vstoupí v platnost dnem doručení této nóty. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Velvyslanectví Spojených států amerických v Praze svou hlubokou úctou. V Praze dne 30. srpna 2007 Velvyslanectví Spojených států amerických Praha 1) Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o opatřeních k ochraně utajovaných vojenských informací, podepsaná v Praze dne 19. září 1995, byla vyhlášena pod č. 12/2008 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 12/2008 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 12/2008 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o opatřeních k ochraně utajovaných vojenských informací Vyhlášeno 29. 2. 2008, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 19. 9. 1995, částka 4/2008 * Článek I - POUŽITÍ A VYMEZENÍ POJMŮ * Článek II - ZÁSADY OCHRANY UTAJOVANÝCH VOJENSKÝCH INFORMACÍ * Článek III - PŘÍSTUP K UTAJOVANÝM VOJENSKÝM INFORMACÍM * Článek IV - OPATŘENÍ K ZABEZPEČENÍ SPOLEHLIVOSTI OSOB * Článek V - ORGANIZACE NÁVŠTĚV * Článek VI - FYZICKÁ BEZPEČNOST * Článek VII - PŘENOS UTAJOVANÝCH VOJENSKÝCH INFORMACÍ * Článek VIII - ODPOVĚDNOST A KONTROLA * Článek IX - OZNAČOVÁNÍ DOKUMENTŮ * Článek X - NIČENÍ DOKUMENTŮ, MATERIÁLŮ A PŘEDMĚTŮ * Článek XI - REPRODUKCE * Článek XII - PŘEKLAD * Článek XIII - POSKYTNUTÍ INFORMACÍ DODAVATELŮM * Článek XIV - POSTUP V PŘÍPADĚ ZTRÁTY NEBO VYZRAZENÍ NEBO MOŽNÉ ZTRÁTY NEBO VYZRAZENÍ * Článek XV - KONTROLA BEZPEČNOSTNÍCH SYSTÉMŮ * Článek XVI - PROVÁDĚCÍ ORGÁNY * Článek XVII - PROVÁDĚNÍ A VYPOVĚZENÍ DOHODY Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 19. 9. 1995 12 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 19. září 1995 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o opatřeních k ochraně utajovaných vojenských informací. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku XVII odst. 1 dnem podpisu. České znění Dohody se vyhlašuje současně. DOHODA MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU SPOJENÝCH STÁTŮ AMERICKÝCH O OPATŘENÍCH K OCHRANĚ UTAJOVANÝCH VOJENSKÝCH INFORMACÍ Vláda České republiky a vláda Spojených států amerických (dále jen „smluvní strany“), s cílem podporovat vzájemnou spolupráci a zabezpečit ochranu utajovaných vojenských informací se dohodly takto: Článek I POUŽITÍ A VYMEZENÍ POJMŮ Pro účely této Dohody: 1. Utajovanou vojenskou informací je informace v jakékoli formě, která byla vypracována Ministerstvem obrany České republiky, Ministerstvem obrany Spojených států amerických nebo pro ně nebo je v jejich jurisdikci nebo pod jejich kontrolou a která v zájmu národní bezpečnosti smluvních stran vyžaduje ochranu. 2. Utajovaná vojenská informace České republiky je označována stupni utajení „TAJNÉ“, „PŘÍSNĚ TAJNÉ“ nebo „PŘÍSNĚ TAJNÉ ZVLÁŠTNÍ DŮLEŽITOSTI“. 3. Utajovaná vojenská informace Spojených států amerických je označována stupni utajení „CONFIDENTIAL“, „SECRET“ nebo „TOP SECRET“. 4. Označí-li Česká republika utajované vojenské informace stupněm utajení a) „TAJNÉ“, budou tyto informace označeny Spojenými státy americkými stupněm utajení „CONFIDENTIAL“. b) „PŘÍSNĚ TAJNÉ“, budou tyto informace označeny Spojenými státy americkými stupněm utajení „SECRET“. c) „PŘÍSNĚ TAJNÉ ZVLÁŠTNÍ DŮLEŽITOSTI“, budou tyto informace označeny Spojenými státy americkými stupněm utajení „TOP SECRET“. 5. Označí-li Spojené státy americké utajované vojenské informace stupněm utajení a) „CONFIDENTIAL“, budou tyto informace označeny Českou republikou stupněm utajení „TAJNÉ“. b) „SECRET“, budou tyto informace označeny Českou republikou stupněm utajení „PŘÍSNĚ TAJNÉ“. c) „TOP SECRET“, budou tyto informace označeny Českou republikou stupněm utajení „PŘÍSNĚ TAJNÉ ZVLÁŠTNÍ DŮLEŽITOSTI“. 6. „Přijímající smluvní strana“ je smluvní strana, která utajované vojenské informace od předávající smluvní strany přijme. 7. „Předávající smluvní strana“ je smluvní strana, která utajované vojenské informace přijímající smluvní straně předá. Článek II ZÁSADY OCHRANY UTAJOVANÝCH VOJENSKÝCH INFORMACÍ 1. Utajované vojenské informace, poskytnuté přímo nebo nepřímo jednou smluvní stranou druhé smluvní straně nebo zmocněným představitelům smluvních stran, budou chráněny v souladu se zákony a jinými právními předpisy přijímající smluvní strany a podle této Dohody. 2. Každá smluvní strana bude neprodleně informovat druhou smluvní stranu o jakýchkoli změnách v jejích zákonech a jiných právních předpisech, které by mohly mít vliv na ochranu utajovaných vojenských informací, na které se tato Dohoda vztahuje. V takovém případě smluvní strany budou konzultovat, jak je uvedeno v článku XV, provedení změn v této Dohodě. Článek III PŘÍSTUP K UTAJOVANÝM VOJENSKÝM INFORMACÍM Žádná osoba nebude mít přístup k utajovaným vojenským informacím jen z titulu své hodnosti, funkce či schválení pro styk s utajovanými vojenskými informacemi. Přístup k informacím bude schválen pouze těm osobám, jejichž služební povinnosti tento přístup vyžadují a které byly schváleny pro styk s informacemi podle předpisů smluvních stran upravujících ochranu informací. Bude zajištěno, aby: a) Přijímající smluvní strana nepředala informace vládě třetí země, osobě či jinému subjektu třetí země, bez předchozího písemného souhlasu smluvní strany, která informace poskytla. b) Přijímající smluvní strana stanovila pro informaci odpovídající stupeň utajení podle článku I této Dohody. c) Přijímající smluvní strana bez předchozího písemného souhlasu předávající smluvní strany nepoužila informace k jiným účelům, než k jakým byly poskytnuty. d) Přijímající smluvní strana respektovala soukromá práva jako patenty, autorská práva a obchodní tajemství, která jsou s informacemi spojena. e) Každé zařízení a ústav, které budou s takovou informací pracovat, vedly evidenci pracovníků z řad osob, schválených pro styk s utajovanými informacemi, které budou mít k těmto informacím přístup. f) Přijímající smluvní strana nerušila nebo nesnižovala stupeň utajení poskytnutých utajovaných vojenských informací bez souhlasu smluvní strany, která informace poskytla. Článek IV OPATŘENÍ K ZABEZPEČENÍ SPOLEHLIVOSTI OSOB 1. Rozhodnutí o povolení pro styk s utajovanými vojenskými informacemi bude jednotlivým osobám z řad zaměstnanců uděleno v souladu s vnitrostátními zákony a právními předpisy smluvních stran. 2. Každá ze smluvních stran provede u každé osoby, které schválí v souladu s touto Dohodou přístup k utajovaným vojenským informacím, příslušné prověření podle svých zákonů a právních předpisů, aby bylo zajištěno, že každá osoba, které má být povolen přístup k utajovaným vojenským informacím, na které se vztahuje tato Dohoda, odpovídá vnitrostátním požadavkům pro seznamování s takovými informacemi. 3. Dříve než představitel jedné smluvní strany předá utajované vojenské informace představiteli druhé smluvní strany, dá přijímající smluvní strana písemné ujištění předávající smluvní straně, že tento představitel je schválen pro styk s informacemi na potřebné úrovni, že bude potřebovat přístup k informacím pro služební účely a že tyto informace budou přijímající smluvní stranou chráněny. Článek V ORGANIZACE NÁVŠTĚV 1. Schvalovány budou pouze ty návštěvy představitelů jedné smluvní strany v ústavech a zařízeních druhé smluvní strany, kde se požaduje přístup k utajovaným vojenským informacím, které budou nutné pro služební potřebu. Návštěvy ústavů a zařízení budou schvalovat zástupci vlády určení smluvními stranami. Smluvní strany nebo jejich zmocněnci budou odpovědni za oznámení, který ústav nebo zařízení navštívit, a rozsah a nejvyšší stupeň utajovaných informací, které mohou být návštěvníkům poskytnuty. 2. Žádosti o návštěvy představitelů České republiky v ústavech a zařízeních Spojených států amerických budou předkládány cestou Úřadu přidělence obrany Spojených států amerických v Praze. Žádosti o návštěvy představitelů Spojených států amerických v ústavech a zařízeních České republiky budou předkládány cestou Úřadu přidělence obrany České republiky ve Washingtonu. Článek VI FYZICKÁ BEZPEČNOST 1. Po obdržení utajovaných vojenských informací od smluvní strany, která informace uvolnila, přebírá přijímající smluvní strana odpovědnost za jejich fyzickou bezpečnost. 2. Smluvní strany zabezpečí přijetí bezpečnostních opatření ve všech vládních a soukromých ústavech a zařízeních, ve kterých se informace poskytnutá druhou smluvní stranou bude nacházet, a zajistí jmenování kvalifikovaných osob v každém takovém ústavu a zařízení, majících odpovědnost a pravomoc provádět kontrolu přijatých bezpečnostních opatření a zajistit ochranu informací. 3. Informace budou uloženy způsobem, který zaručí, že přístup k nim budou mít jen osoby, které k tomu mají oprávnění v souladu s článkem III této Dohody. Článek VII PŘENOS UTAJOVANÝCH VOJENSKÝCH INFORMACÍ 1. Utajované vojenské informace budou mezi smluvními stranami předávány prostřednictvím oficiálních vládních kanálů nebo prostřednictvím jiných kanálů schválených smluvními stranami. 2. Minimální požadavky k ochraně informací v průběhu jejich vnitrostátní a mezinárodní přepravy jsou: A. Dokumenty a jiné materiály. (1) Dokumenty a jiné materiály, obsahující utajované vojenské informace, budou přepravovány ve dvojitých zapečetěných obálkách nebo ve dvojitém balení, přičemž na vnitřní obálce či vnitřním balení bude vyznačen pouze stupeň utajení informace a adresa součásti určeného příjemce a na vnější obálce či na vnějším balení bude adresa součásti příjemce, adresa součásti odesílatele a podle použití jednací číslo. (2) Stupeň utajení vložené informace nebude na vnější obálce či na vnějším balení uveden. (3) Zapečetěné obálky nebo balíčky budou přepravovány v souladu s postupy stanovenými v prováděcích směrnicích. (4) U obálek nebo balíčků s utajovanými informacemi, které budou přepravovány mezi smluvními stranami, budou připravena potvrzení o přijetí. Tato potvrzení budou podepsána konečným příjemcem a poté budou vrácena odesílateli. B. Předměty. (1) Utajované předměty budou přepravovány v zapečetěných zakrytých vozidlech nebo bezpečně zabaleny či zakryty a budou pod stálým dozorem, aby se zabránilo přístupu nepovolaných osob. (2) Utajované předměty, které musí být při čekání na odeslání dočasně uskladněny, budou uloženy v bezpečně uzavřených skladovacích prostorách. Takovýto prostor bude chráněn zařízením signalizujícím vniknutí osob nebo prověřenými strážci, kteří budou vykonávat trvalý dohled nad skladem. Přístup do prostoru skladování bude mít jen oprávněný personál s předepsanou bezpečnostní prověrkou. (3) Stvrzenky se budou vydávat při každém předání během cesty utajovaného předmětu; konečný příjemce podepíše stvrzenku, kterou vrátí odesílateli. C. Elektronický přenos. Utajované vojenské informace přepravované elektronickými prostředky budou zašifrovány. Článek VIII ODPOVĚDNOST A KONTROLA Za účelem správného řízení distribuce a přístupu k utajovaným vojenským informacím budou zavedeny odpovědnostní a kontrolní postupy. Článek IX OZNAČOVÁNÍ DOKUMENTŮ Každá smluvní strana vyznačí název smluvní strany, která informace poskytla, na všechny utajované vojenské informace obdržené od druhé smluvní strany. Informace budou označeny stupněm utajení přijímající smluvní strany podle článku I této Dohody. Článek X NIČENÍ DOKUMENTŮ, MATERIÁLŮ A PŘEDMĚTŮ 1. Utajované dokumenty a jiné materiály obsahující utajované vojenské informace budou ničeny spálením, roztrháním, sešrotováním nebo jiným způsobem tak, aby nebylo možno rekonstruovat utajované informace v nich obsažené. 2. Utajovaný předmět bude zničen k nepoznání nebo upraven tak, aby se vyloučilo celkové nebo částečné rekonstruování utajovaných informací. Článek XI REPRODUKCE Utajované dokumenty nebo jiné materiály budou reprodukovány se všemi originálními bezpečnostními znaky nebo tyto znaky budou vyznačeny na každé kopii. Takto reprodukované dokumenty nebo materiály podléhají stejné kontrole jako dokument originální. Počet kopií bude omezen jen na počet potřebný pro služební účely. Článek XII PŘEKLAD Všechny překlady utajovaných vojenských informací obsažených v dokumentech nebo jiných materiálech smí provádět pouze osoby s bezpečnostní prověrkou podle článku IV této Dohody. Počet kopií bude omezen na minimum a jejich distribuce bude kontrolována. Tyto překlady budou označeny odpovídajícím stupněm utajení a vhodnou poznámkou v jazyce, do něhož budou přeloženy, uvádějící, že dokument obsahuje utajované informace smluvní strany, která je poskytla. Článek XIII POSKYTNUTÍ INFORMACÍ DODAVATELŮM Před poskytnutím jakékoli utajované vojenské informace získané od druhé smluvní strany dodavateli nebo perspektivnímu dodavateli, je přijímající smluvní strana povinna: a) Zabezpečit, aby takový dodavatel nebo perspektivní dodavatel a jeho zařízení byly schopny informace ochraňovat; b) Vydat zařízení příslušné povolení pro přístup k utajovaným informacím; c) Vydat příslušné povolení pro styk s utajovanými informacemi osobám, jejichž pracovní povinnosti si vyžadují přístup k těmto informacím; d) Zabezpečit, aby všechny osoby, které mají přístup k těmto informacím, byly informovány o své odpovědnosti za ochranu informací v souladu s platnými zákony a jinými právními předpisy; e) Provádět pravidelné bezpečnostní kontroly u zařízení, kterým bylo uděleno povolení ke styku s utajovanými vojenskými informacemi s cílem zabezpečit ochranu těchto informací podle ustanovení této Dohody; a f) Zabezpečit, že přístup k těmto informacím je povolen pouze těm osobám, které je nezbytně potřebují ke služebním účelům. Článek XIV POSTUP V PŘÍPADĚ ZTRÁTY NEBO VYZRAZENÍ NEBO MOŽNÉ ZTRÁTY NEBO VYZRAZENÍ Předávající smluvní strana bude okamžitě informována o ztrátách nebo vyzrazeních, jakož i o možných ztrátách nebo vyzrazeních. Za účelem objasnění okolností zahájí přijímající smluvní strana vyšetřování. Výsledky vyšetřování a informace o opatřeních, podniknutých k zabránění opakované ztráty, budou předány přijímající smluvní stranou provádějící vyšetřování straně zpracovatele. Článek XV KONTROLA BEZPEČNOSTNÍCH SYSTÉMŮ 1. Smluvní strany uznávají potřebu občasných konzultací týkajících se závazků obsažených v této Dohodě. 2. Bezpečnostním představitelům smluvních stran bude po předchozí konzultaci dovoleno navštívit druhou smluvní stranu, aby prokonzultovali a přímo na místě posoudili provádění této Dohody. Každá smluvní strana bude napomáhat bezpečnostním představitelům při rozhodování, zda utajované vojenské informace, poskytnuté druhou stranou, jsou odpovídajícím způsobem ochraňovány. Článek XVI PROVÁDĚCÍ ORGÁNY 1. Za vládu České republiky je prováděcím orgánem Ministerstvo obrany. Za vládu Spojených států amerických je prováděcím orgánem Ministerstvo obrany. 2. Určené prováděcí orgány mohou k této Dohodě sjednat prováděcí směrnice. Článek XVII PROVÁDĚNÍ A VYPOVĚZENÍ DOHODY 1. Tato Dohoda vstupuje v platnost dnem podpisu. Sjednává se na dobu pěti let a automaticky bude prodlužována na dalších pět let, pokud ji jedna ze smluvních stran písemně nevypoví nejpozději šest měsíců před uplynutím doby její platnosti. 2. Smluvní strany mohou po vzájemné dohodě smlouvu kdykoli změnit nebo doplnit. 3. Bez ohledu na vypovězení této Dohody budou všechny utajované skutečnosti poskytnuté podle této Dohody dále chráněny v souladu s ustanoveními v ní uvedenými. Dáno v Praze dne 19. září 1995 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a jazyce anglickém, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Za vládu České republiky RNDr. Vilém Holáň v. r. ministr obrany Za vládu Spojených států amerických William Perry v. r. ministr obrany
Úplné znění zákona č. 61/2008 Sb.	Úplné znění zákona č. 61/2008 Sb. Úplné znění zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, jak vyplývá z pozdějších změn Vyhlášeno 26. 2. 2008, částka 19/2008 * ČÁST PRVNÍ - HLAVA I (§ 1 — § 14) * ČÁST DRUHÁ - ÚČINNOST (§ 15 — § 15) 61 PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 359/2003 Sb., zákonem č. 694/2004 Sb., zákonem č. 180/2005 Sb., zákonem č. 177/2006 Sb., zákonem č. 186/2006 Sb., zákonem č. 214/2006 Sb., zákonem č. 574/2006 Sb. a zákonem č. 393/2007 Sb. ZÁKON o hospodaření energií Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět zákona Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) (dále jen „Společenství“) a stanoví a) některá opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií, b) pravidla pro tvorbu Státní energetické koncepce, Územní energetické koncepce a Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie, c) požadavky na ekodesign energetických spotřebičů. § 2 Základní pojmy Pro účely tohoto zákona se rozumí a) nakládáním s energií výroba, přenos, přeprava, distribuce, rozvod, spotřeba energie a uskladňování plynu, včetně souvisejících činností, b) obnovitelnými zdroji obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou energie větru, energie slunečního záření, geotermální energie, energie vody, energie půdy, energie vzduchu, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu a energie bioplynu, c) druhotným energetickým zdrojem využitelný energetický zdroj, jehož energetický potenciál vzniká jako vedlejší produkt při přeměně a konečné spotřebě energie, při uvolňování z bituminózních hornin nebo při energetickém využívání nebo odstraňování odpadů a náhradních paliv vyrobených na bázi odpadů nebo při jiné hospodářské činnosti, d) energetickým hospodářstvím soubor technických zařízení a budov sloužících k nakládání s energií, e) účinností užití energie míra efektivnosti energetických procesů, vyjádřená poměrem mezi úhrnnými energetickými výstupy a vstupy téhož procesu, vyjádřená v procentech, f) energetickou náročností budovy u existujících staveb množství energie skutečně spotřebované, u projektů nových staveb nebo projektů změn staveb, na něž je vydáno stavební povolení, vypočtené množství energie pro splnění požadavků na standardizované užívání budovy, zejména na vytápění, přípravu teplé vody, chlazení, úpravu vzduchu větráním a úpravu parametrů vnitřního prostředí klimatizačním systémem a osvětlení, g) kombinovanou výrobou elektřiny a tepla přeměna primární energie na energii elektrickou a užitečné teplo ve společném současně probíhajícím procesu v jednom výrobním zařízení, h) klimatizačním systémem soubor všech zařízení a prvků na úpravu parametrů vnitřního prostředí spojené s ohřevem, chlazením, zvlhčováním a filtrací vzduchu, které jsou součástí stavby, i) vytápěním proces sdílení tepla do vytápěného prostoru zajišťovaný příslušným technickým zařízením za účelem vytváření tepelné pohody či požadovaných standardů vnitřního prostředí, který se člení na ústřední vytápění, bytové individuální vytápění a lokální vytápění, j) ústředním vytápěním vytápění, kde zdroj tepla je umístěn mimo vytápěné prostory a slouží pro vytápění více bytových či nebytových prostor, k) jmenovitým výkonem kotle množství tepelné energie udané výrobcem, které kotel předává trvale v teplonosné látce při stanovených podmínkách v ustáleném stavu, l) jmenovitým chladicím výkonem klimatizačního systému jmenovitý příkon pohonu zdroje chladu udaný výrobcem, m) průkazem energetické náročnosti budovy průkaz, který obsahuje informace o energetické náročnosti budovy, vypočtené podle metody stanovené prováděcím právním předpisem, n) energetickým auditem soubor činností, jejichž výsledkem jsou informace o způsobech a úrovni využívání energie v budovách a v energetickém hospodářství prověřovaných fyzických a právnických osob a návrh na opatření, která je třeba realizovat pro dosažení energetických úspor, o) budovou zastřešená stavba se stěnami, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí; za budovu se může považovat budova jako celek nebo ty její části, které byly navrženy nebo upraveny pro samostatné užívání, p) celkovou podlahovou plochou podlahová plocha všech podlaží budovy vymezená mezi vnějšími stěnami, bez neobyvatelných sklepů a oddělených nevytápěných prostor, q) větší změnou dokončené budovy taková změna dokončené budovy, která probíhá více než 25 % celkové plochy obvodového pláště budovy nebo taková změna technických zařízení budovy s energetickými účinky, kde výchozí součet ovlivněných spotřeb energií je vyšší než 25 % celkové spotřeby energie, r) energetickým spotřebičem výrobek, který je po uvedení na trh nebo do provozu závislý na energetickém vstupu (elektrická energie, fosilní paliva nebo obnovitelné zdroje energie), aby mohl fungovat v souladu se svým účelem, nebo výrobek určený k výrobě, přenosu nebo měření takové energie, včetně částí závislých na energetickém vstupu, které jsou určeny k zabudování do energetického spotřebiče, a které jsou uváděny na trh anebo do provozu jako jednotlivé části pro konečné uživatele, přičemž u nich lze posoudit vliv na životní prostředí samostatně, s) konstrukčními částmi a podsestavami části určené k zabudování do energetického spotřebiče, jež nejsou uváděny na trh nebo do provozu jako jednotlivé části pro konečné uživatele, anebo u nichž nelze posoudit vliv na životní prostředí samostatně, t) ekodesignem začlenění environmentálních aspektů do konstrukce výrobku s cílem zlepšit vliv energetického spotřebiče na životní prostředí během jeho celého životního cyklu, u) uvedením na trh první zpřístupnění energetického spotřebiče na trhu Společenství za účelem jeho distribuce nebo používání ve Společenství za úplatu nebo bezúplatně a bez ohledu na způsob prodeje, v) zplnomocněným zástupcem fyzická nebo právnická osoba usazená ve Společenství, která byla výrobcem písemně pověřena k tomu, aby jeho jménem plnila zcela nebo zčásti povinnosti vyplývající z tohoto zákona, zejména § 8a, w) dovozcem fyzická nebo právnická osoba usazená ve Společenství, která v rámci své obchodní činnosti uvádí na trh Společenství výrobek ze třetí země. HLAVA II ENERGETICKÉ KONCEPCE § 3 Státní energetická koncepce (1) Státní energetická koncepce je strategickým dokumentem s výhledem na 30 let vyjadřujícím cíle státu v energetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje, včetně ochrany životního prostředí, sloužícím i pro vypracování územních energetických koncepcí. (2) Návrh státní energetické koncepce zpracovává Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) a předkládá jej ke schválení vládě. (3) Naplňování státní energetické koncepce vyhodnocuje ministerstvo nejméně jedenkrát za 5 let a o výsledcích vyhodnocení informuje vládu. § 4 Územní energetická koncepce (1) Územní energetická koncepce vychází ze státní energetické koncepce a obsahuje cíle a principy řešení energetického hospodářství na úrovni kraje, statutárního města a hlavního města Prahy. Vytváří podmínky pro hospodárné nakládání s energií v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí a šetrného nakládání s přírodními zdroji energie. (2) Územní energetickou koncepci pořizuje pro svůj územní obvod krajský úřad, Magistrát hlavního města Prahy a magistráty statutárních měst (dále jen „pořizovatel“) v přenesené působnosti. Územní energetická koncepce je součástí územně plánovací dokumentace s výjimkou technických řešení navrhujících místa staveb a zařízení. (3) ObecObec má právo pro svůj územní obvod nebo jeho část pořídit v přenesené působnosti územní energetickou koncepci v souladu se státní energetickou koncepcí. Územní energetická koncepce je neopomenutelným podkladem pro územní plánování. (4) Územní energetická koncepce se zpracovává na období 20 let a v případě potřeby se doplňuje a upravuje. (5) Územní energetická koncepce obsahuje a) rozbor trendů vývoje poptávky po energii, b) rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií, c) hodnocení využitelnosti obnovitelných a druhotných energetických zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla, d) hodnocení využitelnosti energetického potenciálu komunálních odpadů1b), e) hodnocení technicky a ekonomicky dosažitelných úspor z hospodárnějšího využití energie, f) řešení energetického hospodářství území včetně zdůvodnění a návrh opatření uplatnitelných pořizovatelem koncepce. (6) K účasti na vypracování územní energetické koncepce si pořizovatel může vyžádat součinnost držitelů licence na podnikání v energetických odvětvích2), dodavatelů tuhých a kapalných paliv a zpracovatelů komunálních odpadů1b), kteří podnikají na území, pro které se územní energetická koncepce zpracovává, jakož i největších spotřebitelůspotřebitelů energie. Ti jsou povinni, pokud jsou k tomu pořizovatelem vyzváni, pro vypracování územní energetické koncepce poskytnout bezúplatně v nutném rozsahu potřebné podklady a údaje; rozsah a lhůty pro poskytnutí podkladů a údajů stanoví prováděcí právní předpis2a). (7) Naplňování územní energetické koncepce vyhodnocuje pořizovatel nejméně jedenkrát za 4 roky a na základě vyhodnocení může zpracovávat návrhy na změnu. (8) Pořizovatel poskytuje ministerstvu na vyžádání informace o aktuálním stavu zpracování a vyhodnocení územní energetické koncepce pro účely posouzení souladu se státní energetickou koncepcí. (9) Vláda nařízením stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce podle odstavce 5. HLAVA III STÁTNÍ PROGRAM NA PODPORU ÚSPOR ENERGIE A VYUŽITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE § 5 (1) Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie (dále jen „Program“) je nástroj na podporu opatření ke zvyšování účinnosti užití energie, snižování energetické náročnosti a využití jejích obnovitelných a druhotných zdrojů v souladu se schválenou státní energetickou koncepcí a zásadami udržitelného rozvoje3). (2) Program zpracovává na období jednoho roku ministerstvo v dohodě s Ministerstvem životního prostředí a předkládá jej ke schválení vládě. (3) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem životního prostředí vyhodnocuje naplňování Programu jedenkrát ročně a o výsledcích informuje vládu. Ministerstvo výsledky hodnocení Programu zohlední v návrhu Programu na další období. (4) K uskutečnění Programu mohou být poskytovány dotace ze státního rozpočtu na a) energeticky úsporná opatření ke zvyšování účinnosti užití energie a snižování energetické náročnosti budov, b) rozvoj využívání kombinované výroby elektřiny a tepla a dále druhotných energetických zdrojů, c) modernizaci výrobních a rozvodných zařízení energie, d) moderní technologie a materiály pro energeticky úsporná opatření, e) rozvoj využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie, f) rozvoj energetického využití komunálních odpadů1b), g) osvětu, výchovu, vzdělávání a poradenství v oblasti nakládání s energií, h) vědu, výzkum a vývoj v oblasti nakládání s energií, energetických úspor a využití obnovitelných zdrojů energie, i) zpracování územní energetické koncepce a nástrojů na její realizaci, j) zavádění průkazu energetické náročnosti budov a provádění energetických auditů, k) pobídky malým, středním a velmi malým podnikům vyrábějícím energetické spotřebiče k zavádění nových postupů vedoucích ke splnění požadavků na ekodesign. (5) Program je uveřejňován v Obchodním věstníku a ministerstvo jej uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Vláda nařízením stanoví pravidla pro poskytování dotací podle odstavce 4. HLAVA IV NĚKTERÁ OPATŘENÍ PRO ZVYŠOVÁNÍ HOSPODÁRNOSTI UŽITÍ ENERGIE § 6 Účinnost užití energie (1) Výrobce elektřiny nebo tepelné energie2) je povinen u nově zřizovaných zařízení pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie zajistit alespoň minimální účinnost užití energie stanovenou prováděcím právním předpisem. Tuto povinnost má i u zařízení na výrobu elektřiny nebo tepelné energie, u nichž se provádí změna dokončených staveb v rozsahu podle zvláštního právního předpisu4). (2) U provozovaných kotlů spalujících kapalná, plynná nebo pevná paliva se jmenovitým výkonem do 200 kW je jejich vlastník nebo provozovatel povinen zajistit pravidelnou kontrolu účinnosti. Četnost, rozsah a způsob provedení kontroly stanoví prováděcí právní předpis. (3) U zařízení sloužícího pro vytápění se jmenovitým výkonem nad 20 kW a staršího 15 let od data uvedení do provozu je vlastník nebo provozovatel povinen zajistit jednorázovou kontrolu kotlů a vnitřních rozvodů tepelné energie do 3 let po nabytí účinnosti tohoto zákona. Součástí této kontroly je posouzení účinnosti kotle a jeho dimenzování v poměru k požadavkům výlučně na ústřední vytápění budovy podle prováděcího právního předpisu. (4) U provozovaných kotlů spalujících kapalná, plynná nebo pevná paliva se jmenovitým výkonem nad 200 kW je jejich vlastník, stavebník nebo provozovatel povinen zajistit pravidelnou kontrolu jejich účinnosti podle prováděcího právního předpisu4b). (5) Kontrolu kotlů a vnitřních rozvodů tepelné energie podle odstavců 2 a 3 a kontrolu kotlů o výkonu nad 200 kW sloužících pro vytápění, umístěných ve vytápěném objektu, mohou provádět pouze osoby podle § 10 nebo osoby autorizované podle zvláštního právního předpisu4d) přezkoušené ministerstvem. Rozsah přezkoušení těchto osob stanoví prováděcí právní předpis. (6) Povinnosti podle odstavců 2 až 4 se nevztahují na vlastníky nebo provozovatele kotlů a vnitřních rozvodů tepelné energie umístěných v rodinných domech, bytech a stavbách pro individuální rekreaci s výjimkou případů, kdy jsou provozovány výhradně pro podnikatelskou činnost. Vlastníkům kotlů umístěných v rodinných domech, bytech a stavbách pro individuální rekreaci se pro kontrolu kotlů, jejich dimenzování a zařízení sloužících pro vytápění poskytuje poradenství podle § 5 odst. 4 písm. g). (7) U klimatizačních systémů je vlastník nebo provozovatel zařízení se jmenovitým chladicím výkonem vyšším než 12 kW povinen zajistit pravidelnou kontrolu každé 4 roky. Způsob provedení kontroly a vyhodnocení výsledků stanoví prováděcí právní předpis. (8) Kontrolu klimatizačních systémů mohou provádět pouze osoby podle § 10 nebo osoby autorizované podle zvláštního právního předpisu4d), přezkoušené ministerstvem z problematiky užití účinnosti energie a návrhů opatření. Rozsah přezkoušení stanoví prováděcí právní předpis. (9) Vlastník nebo provozovatel zařízení na distribuci tepelné energie2) a vlastník vnitřního rozvodu tepelné energie a chladu je povinen u nově zřizovaných zařízení na distribuci tepelné energie a vnitřní rozvod tepelné energie zajistit účinnost užití energie a vybavení rozvodů a vnitřních rozvodů tepelné energie a chladu v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. (10) Výrobce, dovozce nebo prodejce může uvádět na trh pouze spotřebiče energie s minimální účinností užití energie stanovenou prováděcím právním předpisem. Tato podmínka se považuje za splněnou, pokud daný spotřebič vyhovuje příslušné harmonizované české technické normě, která stanovuje energetickou účinnost. § 6a Energetická náročnost budov (1) Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek5) musí zajistit splnění požadavků na energetickou náročnost budovy a splnění porovnávacích ukazatelů, které stanoví prováděcí právní předpis6a), a dále splnění požadavků stanovených příslušnými harmonizovanými českými technickými normami. Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na energetickou náročnost budov, porovnávací ukazatele, metodu výpočtu energetické náročnosti budovy a podrobnosti vztahující se ke splnění těchto požadavků. Při změnách dokončených budov jsou požadavky plněny pro celou budovu nebo pro změny systémů a prvků budovy. (2) Splnění požadavků podle odstavce 1 dokládá stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek průkazem energetické náročnosti budovy (dále jen „průkaz“), který musí být přiložen při prokazování dodržení obecných technických požadavků na výstavbu5a). Průkaz nesmí být starší 10 let a je součástí dokumentace podle prováděcího právního předpisu při a) výstavbě nových budov, b) při větších změnách dokončených budov s celkovou podlahovou plochou nad 1000 m2, které ovlivňují jejich energetickou náročnost, c) při prodeji nebo nájmu budov nebo jejich částí v případech, kdy pro tyto budovy nastala povinnost zpracovat průkaz podle písmene a) nebo b). (3) Průkaz může být použit pro jednotlivé byty a nebytové prostory u budov s ústředním vytápěním, které je připojeno na zdroj či rozvod tepelné energie. (4) Součástí průkazu nové budovy nad 1000 m2 celkové podlahové plochy musí být výsledky posouzení technické, ekologické a ekonomické proveditelnosti alternativních systémů vytápění, kterými jsou a) decentralizované systémy dodávky energie založené na energii z obnovitelných zdrojů, b) kombinovaná výroba elektřiny a tepla, c) dálkové nebo blokové ústřední vytápění, v případě potřeby chlazení, d) tepelná čerpadla. (5) Obsah průkazu a způsob jeho zpracování, včetně využití již zpracovaných energetických auditů podle § 9, stanoví prováděcí právní předpis. (6) Provozovatelé budov využívaných pro účely školství, zdravotnictví, kultury, obchodu, sportu, ubytovacích a stravovacích služeb, zákaznických středisek odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací a veřejné správy o celkové podlahové ploše nad 1000 m2 jsou povinni umístit průkaz na veřejně přístupném místě v budově. (7) Průkaz může vypracovávat pouze osoba oprávněná podle § 10 nebo osoba s osvědčením o autorizaci podle zvláštního právního předpisu5b), přezkoušená ministerstvem podle prováděcího právního předpisu z podrobností jeho vypracování. (8) Požadavky podle odstavce 1 nemusí být splněny při změně dokončené budovy v případě, že vlastník budovy prokáže energetickým auditem, že to není technicky a funkčně možné nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy, její provozní účely nebo pokud to odporuje požadavkům zvláštního právního předpisu6). Požadavky podle odstavce 1 nemusí být dále splněny u budov dočasných s plánovanou dobou užívání do 2 let, budov experimentálních, budov s občasným používáním, zejména pro náboženské činnosti, obytných budov, které jsou určeny k užívání kratšímu než 4 měsíce v roce, samostatně stojících budov o celkové podlahové ploše menší než 50 m2 a budov obsahujících vnitřní technologické zdroje tepla. Požadavky dále nemusí být splněny u výrobních budov v průmyslových areálech, u provozoven a neobytných zemědělských budov s nízkou roční spotřebou energie na vytápění6a). (9) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nesmí při užívání nových budov nebo při užívání budov dokončených po jejich změně mající vliv na všechny tepelně technické vlastnosti budovy překročit měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a chlazení a pro přípravu teplé vody stanovené prováděcím právním předpisem6b). (10) Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelůmspotřebitelům v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Konečný spotřebitelspotřebitel je povinen umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto zařízení. (11) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek se musí řídit pravidly pro vytápění a chlazení a dodávku teplé vody stanovenými prováděcím právním předpisem6b). Pravidla se nevztahují na a) dodávky uskutečňované výhradně pro vlastní osobní potřebu, b) dodávky uskutečňované pro nebytové prostory za podmínky nepřekročení limitů stanovených prováděcím právním předpisem a neohrožení zdraví a majetku, c) dodávky uskutečňované pro byty, při souhlasu alespoň dvou třetin nájemníků nebo vlastníků těchto bytů s odlišnými pravidly, za podmínky nepřekročení limitů stanovených prováděcím právním předpisem6b) a neohrožení zdraví a majetku. § 7 Kombinovaná výroba elektřiny a tepla (1) Každý výrobce tepla se zdrojem o součtovém výkonu zdroje vyšším než 5 MWt je povinen při budování nových zdrojů nebo při změně dokončených staveb u zdrojů již vybudovaných podrobit dokumentaci stavby energetickému auditu z hlediska zavedení výroby elektřiny. (2) Každý výrobce elektřiny z tepelných procesů se zdrojem o součtovém výkonu zdroje vyšším než 10 MWe je povinen při budování nových zdrojů nebo při změně dokončených staveb u zdrojů již vybudovaných podrobit dokumentaci stavby energetickému auditu z hlediska zavedení dodávky tepla. Při užití plynových turbin se tato povinnost vztahuje na výkony vyšší než 2 MWe a při užití spalovacích motorů na výkony vyšší než 0,8 MWe. (3) Rozhodne-li se výrobce podle odstavců 1 a 2 realizovat kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, je povinen dodržet pravidla pro navrhování zařízení a účinnost užití energie. (4) Podrobnosti pro přípravu a uskutečňování kombinované výroby elektřiny a tepla stanoví vyhláška. § 8 Energetické štítky (1) Tuzemští výrobci nebo dovozci hromadně vyráběných energetických spotřebičů, jejichž seznam stanoví vyhláška, jsou povinni před uvedením na trh vybavit tyto spotřebiče energetickými štítky (dále jen „štítky“). Údaje na štítku musí být pravdivé a v českém jazyce. (2) Osoby podle odstavce 1 jsou odpovědny za správnost údajů, které uvádějí na štítcích a v technické dokumentaci. (3) Štítek musí obsahovat zejména údaje o měrném ukazateli spotřeby energie energetického spotřebiče, údaj o umístění energetické účinnosti spotřebiče mezi největší a nejmenší hodnotou energetické účinnosti pro daný typ spotřebičů a údaje o možných negativních vlivech provozu a likvidace spotřebiče na životní prostředí a na zdraví osob. (4) Prodejci energetických spotřebičů uvedených v prováděcím právním předpisu6c) nesmí tyto spotřebiče nabízet k prodeji bez energetických štítků. Údaje na štítku musí být pravdivé a v českém jazyce. (5) Tuzemští výrobci, dovozci nebo distributoři nesmějí používat značky, symboly a popisy, které by byly podobné označení podle odstavce 3 a které by mohly uvést zákazníka v omyl. (6) Štítek musí být na spotřebiči umístěn na viditelném místě. (7) K energetickým spotřebičům je povinen tuzemský výrobce nebo dovozce zpracovat technickou dokumentaci v českém jazyce, která musí obsahovat zejména a) obchodní firmu nebo jméno výrobce a dovozce, b) všeobecnou charakteristiku výrobku, c) údaje a výkresy konstrukčních prvků spotřebiče ve vztahu k vlastnostem, které významně ovlivňují spotřebu energie, d) výsledky měření energetické spotřeby a účinnosti prováděných podle evropských norem, které jsou určujícím faktorem příslušného typu spotřebiče, e) návod k obsluze. (8) Pokud jsou energetické spotřebiče nabízeny v rámci zásilkového obchodu, v katalozích nebo jinou cestou, kdy si zájemce nemůže prohlédnout vystavený energetický spotřebič, musí prodejce zajistit, aby se zájemce mohl seznámit s údaji podle odstavce 7 před uzavřením kupní smlouvy. (9) Výrobce a dovozce musí uchovat technickou dokumentaci ke spotřebiči po dobu 5 let po ukončení výroby jednotlivého typu. (10) Podrobnosti označování energetických spotřebičů štítky a zpracování technické dokumentace stanoví vyhláška. § 8a Ekodesign (1) Výrobce, nebo jeho zplnomocněný zástupce, nebo dovozce energetických spotřebičů stanovených prováděcím právním předpisem je povinen před uvedením na trh nebo do provozu opatřit tyto energetické spotřebiče označením CE6d) a vydat prohlášení o shodě, které deklaruje splnění požadavků na ekodesign stanovených prováděcím právním předpisem. (2) Výrobcem podle odstavce 1 se rozumí fyzická nebo právnická osoba vyrábějící energetický spotřebič a uvádějící jej na trh nebo do provozu, a to pod vlastním jménem nebo obchodním označením. Za výrobce se považuje i fyzická nebo právnická osoba, která uvádí na trh nebo do provozu energetické spotřebiče, neexistuje-li výrobce podle předchozí věty nebo dovozce. (3) Obsah a podrobnosti zpracování prohlášení o shodě s požadavky na ekodesign stanoví prováděcí právní předpis. (4) Energetické spotřebiče stanovené podle odstavce 1 nesmí být opatřeny jiným označením, které by svým významem nebo podobou mohlo vést k záměně s označením CE. Označení CE musí splňovat požadavky uvedené ve zvláštních právních předpisech6e) upravujících grafickou podobu označení CE. (5) Požadavky na ekodesign se nevztahují na energetické spotřebiče vystavené na veletrzích, výstavách nebo předváděcích akcích, pokud jsou opatřeny oznámením, že nesmějí být uváděny na trh nebo do provozu na území Společenství, dokud nesplní požadavky stanovené tímto zákonem a prováděcími právními předpisy. (6) Osoby, na něž se vztahuje povinnost podle odstavce 1, musí uchovávat prohlášení o shodě a dokumenty týkající se provedeného posouzení shody po dobu 10 let od vyrobení posledního kusu daného energetického spotřebiče a jsou povinny je na požádání poskytnout do 10 dnů příslušnému kontrolnímu orgánu. (7) Dokumentace podle odstavce 3 musí být poskytnuta konečným uživatelům výrobku v českém jazyce. To neplatí, lze-li tyto informace vyjádřit pomocí harmonizovaných symbolů nebo uznávaných kódů. (8) Prováděcí právní předpisy mohou stanovit a) požadavky na ekodesign, b) údaje o materiálovém složení a spotřebě energetických spotřebičů, materiálech nebo zdrojích, c) požadavky na instalaci energetického spotřebiče, d) technické normy nebo postupy, které se mají použít, e) údaje o posouzení shody, f) další informace, které mají poskytnout výrobci, zejména informace o prvcích technické dokumentace, které jsou třeba pro usnadnění kontrol shody energetického spotřebiče, dále nezbytné informace o tom, jak mohou spotřebiteléspotřebitelé přispět k udržitelnému užívání výrobku, informace o ekologickém profilu výrobku a výhodách ekodesignu, informace o materiálovém složení a spotřebě energie, materiálů nebo zdrojů konstrukčních částí a podsestav. § 9 Energetický audit (1) Energetický audit provádí energetický auditor. Energetický audit musí být zpracován s využitím energeticky úsporných materiálů a postupů, objektivně a pravdivě. Energetický audit provedený v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem6f) je zakončen písemnou zprávou, která musí obsahovat a) hodnocení současné úrovně posuzovaného energetického hospodářství a budov, b) celkovou výši dosažitelných energetických úspor včetně použitých vstupních a výstupních údajů a metod výpočtu, c) návrh vybrané varianty doporučené k realizaci energetických úspor včetně ekonomického zdůvodnění. (2) Pokud energetické hospodářství a budova byly povinně podrobeny energetickému auditu nebo byla na zpracování auditu využita státní dotace, je jejich vlastník a energetický auditor povinen poskytnout na vyžádání kopii zprávy o energetickém auditu ministerstvu, Státní energetické inspekci, kraji a obciobci, které jsou místně příslušné podle místa, v němž se nachází posuzované energetické hospodářství a budova, a to i v elektronické podobě. (3) Povinnost podrobit energetické hospodářství a budovu, k nimž má vlastnické nebo jiné užívací právo, energetickému auditu se vztahuje na a) každou fyzickou nebo právnickou osobu, která žádá o státní dotaci v rámci Programu, pokud instalovaný výkon energetického zdroje přesahuje 200 kW, b) organizační složky státu, organizační složky krajů a obcíobcí, hlavního města Prahy a příspěvkové organizace s celkovou roční spotřebou energie vyšší, než je prováděcím právním předpisem stanovená hodnota, c) fyzické nebo právnické osoby, s výjimkou příspěvkových organizací, s celkovou roční spotřebou energie vyšší, než je prováděcím právním předpisem stanovená hodnota. (4) Organizační složky státu, organizační složky krajů a obcíobcí a příspěvkové organizace jsou povinny splnit opatření a lhůty stanovené v rozhodnutí Státní energetické inspekce. (5) Energetický audit se neprovádí, jestliže stávající technologická zařízení na výrobu elektřiny a tepelné energie, na přenos elektřiny a distribuci elektřiny a na rozvod tepelné energie odpovídají požadavkům na účinnost užití energie stanoveným zvláštním právním předpisem. (6) Energetický audit se neprovádí u stávajících budov, jejichž měrná spotřeba tepla při vytápění odpovídá požadavkům stanoveným podle prováděcího právního předpisu a u budov obsahujících vnitřní technologické zdroje tepla v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. (7) Pokud povinnost podle odstavce 3 plní vlastník nebo osoba, která má jiné užívací právo, má povinnost poskytnout nezbytnou součinnost. (8) Zpracování energetického auditu hradí zadavatel auditu. (9) Podrobnosti týkající se náležitostí energetického auditu stanoví vyhláška. (10) Energetický audit může provést také osoba, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie, jestliže vykonává činnost energetického auditora na území České republiky dočasně nebo ojediněle, pokud je a) státním příslušníkem členského státu Evropské unie, b) oprávněn k výkonu činnosti energetického auditora podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie. (11) Provedení auditu osobou podle odstavce 10 je povinen zadavatel energetického auditu oznámit ministerstvu, které je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu6g). § 10 Energetický auditor (1) Energetický auditor je fyzická osoba, která je zapsána do seznamu energetických auditorů vedeného ministerstvem, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Předpokladem pro zapsání do seznamu energetických auditorů je a) složení odborné zkoušky, b) způsobilost k právním úkonům, c) bezúhonnostbezúhonnost daná tím, že uchazeč nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin, d) požadovaná odborná způsobilost podle odstavce 5. (3) Způsob podání žádosti o složení odborné zkoušky, její obsah a průběh (dále jen „zkušební řád“) stanoví prováděcí právní předpis. Písemná žádost obsahuje a) doklady o odborné způsobilosti, které zahrnují doklad o vzdělání a doklad o praxi v oboru; při uznávání odborné kvalifikace nebo jiné způsobilosti příslušníků členských států Evropské unie se postupuje podle zvláštního zákona6g), b) kopie minimálně 2 zpráv o energetických auditech provedených v posledních 2 letech, na jejichž provedení se uchazeč podílel, s potvrzením o spoluúčasti od provádějícího auditora. (4) Odborná zkouška se koná před zkušební komisí, kterou jmenuje ministerstvo. Uchazeč obdrží písemné oznámení o termínu a místě konání zkoušky nejméně 10 dnů před jejím konáním spolu s posudkem předložených energetických auditů. O průběhu a výsledku zkoušky zkušební komise pořizuje protokol a na jeho základě vydává doklad o zkoušce. (5) Odbornou způsobilost k provádění energetických auditů má ten, kdo prokáže ukončené vysokoškolské vzdělání magisterského nebo doktorského studijního programu v oblasti technických věd a technologií a 3 roky praxe v oboru nebo ukončené středoškolské vzdělání s maturitní zkouškou a 5 let praxe v oboru nebo ukončené středoškolské vzdělání a odpovídající dílčí kvalifikace podle zákona č. 179/2006 Sb. a 5 let praxe, nebo vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu v oblasti technických věd a technologií a 5 let praxe v oboru. (6) Uchazeč podává ministerstvu písemnou žádost o zápis do seznamu energetických auditorů, jejíž vzor stanoví prováděcí právní předpis6f). (7) K žádosti o zápis do seznamu energetických auditorů podle odstavce 6 se připojí a) výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší než 3 měsíce, b) doklad o složení odborné zkoušky. (8) Pokud jsou splněny podmínky pro zápis do seznamu energetických auditorů, obdrží uchazeč osvědčení o odborné způsobilosti energetického auditora. Nejsou-li splněny podmínky pro zápis do seznamu energetických auditorů, obdrží uchazeč písemné rozhodnutí ministerstva o zamítnutí žádosti. (9) Ministerstvo nepřipustí ke zkoušce nebo nezapíše do seznamu energetických auditorů 6 let od podání žádosti uchazeče, který v žádostech uvedl nepravdivé informace, zejména prokazující jeho odbornou způsobilost. V opakovaném případě má odmítnutí trvalou platnost. (10) Energetický audit nesmí u zadavatele podle § 9 odst. 3 písm. a) a b) provést energetický auditor, který a) má majetkovou účast ve společnosti nebo družstvu, které jsou zadavatelem energetického auditu, b) je společníkem společnosti nebo členem družstva, které jsou zadavatelem, je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu zadavatele anebo je v pracovním nebo obdobném vztahu k zadavateli, c) je osobou blízkou7) osobám, které mají u fyzických osob nebo v právnických osobách, jež jsou zadavatelem auditu, postavení, které by mohlo ovlivnit činnost energetického auditora. (11) Energetický auditor musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem činnosti energetického auditora, a to tak, aby rozsah pojistného plnění byl úměrný možným škodám, které lze v rozumné míře předpokládat. Pojištění musí trvat po celou dobu výkonu auditorské činnosti. (12) Energetický auditor je povinen zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech týkajících se fyzické nebo právnické osoby, o kterých se dozvěděl v souvislosti s prováděním energetického auditu na jejím energetickém hospodářství a budovách. Získané skutečnosti nesmí použít ke svému prospěchu nebo k prospěchu nebo újmě třetí osoby. Zprostit energetického auditora mlčenlivosti může pouze fyzická nebo právnická osoba, na jejímž energetickém hospodářství a budovách byl proveden energetický audit, nebo stanoví-li tak jiný zákon. (13) Energetický auditor opatřuje zprávu o energetickém auditu vlastnoručním podpisem, svým jménem a číslem, pod nímž je zapsán v seznamu energetických auditorů vedeném ministerstvem. Evidenční číslo energetického auditora nesmí být auditorem používáno na jiných dokumentech, než jsou energetický audit, průkaz budovy, inspekce kotle, klimatizačního zařízení, podklady pro výběrová řízení na tyto činnosti a vyhodnocení účinků plnění energetických auditů. (14) Energetický auditor je povinen vést chronologický seznam energetických auditů a ostatních činností opatřených číslem, pod nímž je zapsán v seznamu energetických auditorů vedeném ministerstvem. Tento seznam energetických auditů a ostatních činností za uplynulý rok je povinen předložit na vyžádání nebo každoročně vždy do 31. března ministerstvu, a to i když energetické audity nebo ostatní činnosti neprováděl. (15) Seznam energetických auditů a ostatních činností, který předkládá energetický auditor podle odstavce 14, obsahuje název zadavatele, název zařízení, jeho roční spotřebu energie v GJ, navržené úspory v GJ a datum, kdy byl energetický audit, průkaz nebo inspekce kotlů nebo klimatizačních zařízení objednán a vyhotoven. (16) Dokumenty podle odstavce 13 označené uchazečem o zápis do seznamu energetických auditorů nebo energetickým auditorem se předkládají v originále nebo notářsky ověřené kopii. § 11 Působnost ministerstva (1) Ministerstvo v rozsahu své působnosti a) rozhoduje o přidělování dotací za podmínek stanovených nařízením vlády (§ 5), b) sleduje vývoj účinnosti užití energie a energetické náročnosti budov a působí na snižování její spotřeby a snížení negativních dopadů na životní prostředí při nakládání s energií, c) vyhodnocuje a propaguje výsledky Programu, d) zabezpečuje činnosti spojené s poradenstvím, vzděláváním a propagací efektivního využívání energie, e) zajišťuje mezinárodní spolupráci v oblasti nakládání s energií za účelem zahraniční pomoci, účasti České republiky v mezinárodních organizacích a prezentace dosažených výsledků, f) rozhoduje o obsahovém zaměření zkoušek energetických auditorů, osob zpracovávajících průkazy podle § 6a odst. 7 nebo provádějících kontroly podle § 6 odst. 5 a 8, formě a termínu jejich konání; vydává zkušební řád pro zkoušky energetických auditorů, g) rozhoduje o zápisu do seznamu energetických auditorů a vydává osvědčení o odborné způsobilosti energetického auditora, dále vydává osvědčení o odborné způsobilosti osob zpracovávajících průkazy podle § 6a odst. 7 nebo provádějících kontroly podle § 6 odst. 5 a 8, h) rozhoduje o zrušení zápisu energetického auditora v seznamu auditorů na základě žádosti energetického auditora, nebo přestal-li energetický auditor splňovat některý z předpokladů pro výkon činnosti energetického auditora vymezených v § 10 odst. 2 nebo porušil-li energetický auditor povinnost stanovenou v § 10 odst. 10 až 14 nebo nedodržuje-li opakovaně povinnosti pro provádění a zpracování energetického auditu stanovené tímto zákonem nebo nevykonává-li činnost energetického auditora déle než 5 let nebo pokud energetický auditor zemřel, i) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje a zásadám územního rozvoje, j) informuje Evropskou komisi o plnění závazků vyplývajících ze směrnic a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady. (2) Činnostmi podle odstavce 1 může ministerstvo pověřit organizační složku státu. § 11a Řízení o zrušení zápisu v seznamu energetických auditorů (1) Ministerstvo zruší zápis energetického auditora v seznamu auditorů, poruší-li auditor povinnosti stanovené mu v § 9 tohoto zákona (dále jen „provinění“). O zrušení zápisu v seznamu energetických auditorů rozhoduje ministerstvo v řízení, které se zahajuje na základě podání doručeného ministerstvu nebo na základě podnětu ze Státní energetické inspekce nebo z úřední moci ministerstva. (2) Řízení o zrušení zápisu v seznamu energetických auditorů může být zahájeno do 6 měsíců ode dne, kdy se ministerstvo dozvědělo o provinění, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k provinění došlo. (3) Návrh na zahájení řízení musí mít písemnou formu a musí být skutkově vymezen. Důvody uvedené v návrhu na zahájení řízení nesmí být po zahájení řízení měněny. (4) Energetický auditor, proti kterému je řízení vedeno, má právo vyjádřit se k návrhu podle odstavce 3, k důvodům v návrhu uvedeným, ke způsobu zjištění jeho provinění, k výsledkům kontroly Státní energetické inspekce; dále má právo navrhovat důkazy a jejich doplnění, klást svědkům nebo znalcům otázky při ústním jednání. (5) Ministerstvo může rozhodnout i bez ústního jednání, jestliže s tím energetický auditor souhlasí. Má se za to, že souhlas je udělen také tehdy, nevyjádří-li energetický auditor do 14 dnů od doručení výzvy ministerstva svůj nesouhlas s takovým projednáním věci; o tom musí být ve výzvě poučení. (6) Podkladem pro vydání rozhodnutí jsou vždy výsledky kontroly provedené Státní energetickou inspekcí; tato kontrola se provádí v řízení nebo může být provedena i před zahájením řízení, jde-li o řízení zahájené z podnětu Státní energetické inspekce. (7) Ministerstvo může na návrh Státní energetické inspekce v případě méně závažných provinění rozhodnout o přezkoušení energetického auditora. Neuspěje-li energetický auditor při přezkoušení, ministerstvo zruší rozhodnutím zápis v seznamu energetických auditorů. (8) Energetický auditor je povinen do 14 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení zápisu do seznamu energetických auditorů vrátit ministerstvu originál osvědčení. (9) Energetický auditor, jemuž byl zrušen zápis do seznamu energetických auditorů, se může přihlásit ke složení zkoušky podle § 10 tohoto zákona nejdříve po uplynutí 1 roku od nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení zápisu do seznamu energetických auditorů. HLAVA V SPRÁVNÍ DELIKTY § 12 Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) jako vlastník nebo provozovatel kotle spalujícího kapalná, plynná nebo pevná paliva se jmenovitým výkonem do 200 kW, nejde-li o provozovatele uvedeného v § 6 odst. 6, nezajistí pravidelnou kontrolu jeho účinnosti podle § 6 odst. 2, b) jako vlastník nebo provozovatel zařízení sloužícího pro vytápění se jmenovitým výkonem nad 20 kW a staršího 15 let od data uvedení do provozu nezajistí jednorázovou kontrolu kotle nebo vnitřních rozvodů tepelné energie podle § 6 odst. 3, c) jako vlastník nebo provozovatel kotle spalujícího kapalná, plynná nebo pevná paliva se jmenovitým výkonem nad 200 kW nezajistí pravidelnou kontrolu jeho účinnosti podle § 6 odst. 4, d) jako vlastník nebo provozovatel klimatizačního systému se jmenovitým chladícím výkonem vyšším než 12 kW nezajistí pravidelnou jeho kontrolu podle § 6 odst. 7, e) jako vlastník nebo provozovatel zařízení na rozvod tepelné energie nebo vlastník vnitřního rozvodu tepelné energie nebo chladu nezajistí účinnost užití energie nebo vybavení rozvodů nebo vnitřních rozvodů tepelné energie nebo chladu podle § 6 odst. 9, f) jako stavebník nebo jako vlastník budovy nesplní požadavky podle § 6a odst. 1, nejde-li o případ podle § 6a odst. 8, nebo v rozporu s § 6a odst. 2 splnění těchto požadavků nedoloží průkazem podle § 6a odst. 3, 4 a 5, g) jako vlastník budovy v rozporu s § 6a odst. 9 překročí měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění nebo chlazení anebo pro přípravu teplé vody, h) jako stavebník nebo jako vlastník budovy nevybaví vnitřní tepelné zařízení budovy přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelůmspotřebitelům podle § 6a odst. 10 ve lhůtě podle § 14 odst. 2, i) jako konečný spotřebitelspotřebitel v rozporu s § 6a odst. 10 neumožní instalaci nebo údržbu a kontrolu přístrojů regulujících dodávku tepelné energie konečným spotřebitelůmspotřebitelům, j) jako vlastník budovy se neřídí pravidly pro vytápění nebo chlazení anebo dodávku teplé vody podle § 6a odst. 11, k) jako vlastník energetického hospodářství nebo budovy, které byly povinně podrobeny energetickému auditu nebo na zpracování jejich auditu byla využita státní dotace, neposkytne na vyžádání kopii zprávy o energetickém auditu podle § 9 odst. 2, l) jako osoba uvedená v § 9 odst. 3 písm. a) nebo c) nepodrobí energetické hospodářství nebo budovu, k nimž má vlastnické nebo jiné užívací právo, energetickému auditu ve lhůtě podle § 14 odst. 3, nebo m) jako osoba mající jiné užívací právo než právo vlastnické k energetickému hospodářství nebo budově neposkytne v rozporu s § 9 odst. 7 vlastníku při plnění povinnosti podle § 9 odst. 3 součinnost. (2) Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. h), j), k) a n) lze uložit pokutu do 50 000 Kč, za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. g), i), l) a m) pokutu do 100 000 Kč a za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), d) a e) pokutu do 200 000 Kč. § 12a Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) jako vlastník nebo provozovatel kotle spalujícího kapalná, plynná nebo pevná paliva se jmenovitým výkonem do 200 kW, nejde-li o provozovatele uvedeného v § 6 odst. 6, nezajistí pravidelnou kontrolu jeho účinnosti podle § 6 odst. 2, b) jako vlastník nebo provozovatel zařízení sloužícího pro vytápění se jmenovitým výkonem nad 20 kW a staršího 15 let od data uvedení do provozu nezajistí jednorázovou kontrolu kotle nebo vnitřních rozvodů tepelné energie podle § 6 odst. 3, c) jako vlastník nebo provozovatel kotle spalujícího kapalná, plynná nebo pevná paliva se jmenovitým výkonem nad 200 kW nezajistí pravidelnou kontrolu jeho účinnosti podle § 6 odst. 4, d) jako vlastník nebo provozovatel klimatizačního systému se jmenovitým chladícím výkonem vyšším než 12 kW nezajistí pravidelnou jeho kontrolu podle § 6 odst. 7, e) jako vlastník nebo provozovatel zařízení na rozvod tepelné energie nebo vlastník vnitřního rozvodu tepelné energie nebo chladu nezajistí účinnost užití energie nebo vybavení rozvodů nebo vnitřních rozvodů tepelné energie nebo chladu podle § 6 odst. 9, f) jako stavebník nebo jako vlastník budovy nesplní požadavky podle § 6a odst. 1, nejde-li o případ podle § 6a odst. 8, nebo v rozporu s § 6a odst. 2 splnění těchto požadavků nedoloží průkazem podle § 6a odst. 3, 4 a 5, g) jako vlastník budovy v rozporu s § 6a odst. 9 překročí měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění nebo chlazení anebo pro přípravu teplé vody, h) jako stavebník nebo jako vlastník budovy nevybaví vnitřní tepelné zařízení budovy přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelůmspotřebitelům podle § 6a odst. 10 ve lhůtě podle § 14 odst. 2, i) jako konečný spotřebitelspotřebitel v rozporu s § 6a odst. 10 neumožní instalaci nebo údržbu a kontrolu přístrojů regulujících dodávku tepelné energie konečným spotřebitelůmspotřebitelům, j) jako vlastník budovy se neřídí pravidly pro vytápění nebo chlazení anebo dodávku teplé vody podle § 6a odst. 11, k) jako vlastník energetického hospodářství nebo budovy, které byly povinně podrobeny energetickému auditu nebo na zpracování jejich auditu byla využita státní dotace, neposkytne na vyžádání kopii zprávy o energetickém auditu podle § 9 odst. 2, l) jako osoba uvedená v § 9 odst. 3 písm. a) nebo c) nepodrobí energetické hospodářství nebo budovu, k nimž má vlastnické nebo jiné užívací právo, energetickému auditu ve lhůtě podle § 14 odst. 3, nebo m) jako osoba mající jiné užívací právo než právo vlastnické k energetickému hospodářství nebo budově neposkytne v rozporu s § 9 odst. 7 vlastníku při plnění povinnosti podle § 9 odst. 3 součinnost, n) jako výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce nebo jako dovozce energetických spotřebičů neopatří tyto spotřebiče označením CE nebo nevydá prohlášení o shodě podle § 8a odst. 1, či tyto spotřebiče opatří jiným označením, které by svým významem nebo podobou mohlo vést k záměně s označením CE podle § 8a odst. 3, o) jako výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce nebo jako dovozce energetických spotřebičů neuchová prohlášení o shodě a dokumenty týkající se provedeného posouzení shody po stanovenou dobu, či je ve stanoveném termínu neposkytne příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 8a odst. 6. (2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu dále tím, že a) jako držitel licence na podnikání v energetických odvětvích nebo dodavatel tuhých a kapalných paliv nebo zpracovatel komunálních odpadů neposkytne pořizovateli na jeho výzvu potřebné podklady a údaje podle § 4 odst. 6, b) jako výrobce elektřiny nebo tepelné energie nezajistí u nově zřizovaných zařízení pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie nebo u zařízení na výrobu elektřiny nebo tepelné energie, u nichž se provádí změna dokončených staveb, minimální účinnost užití energie podle § 6 odst. 1, c) jako výrobce nebo dovozce nebo prodejce uvede na trh spotřebiče energie v rozporu s § 6 odst. 10, d) jako provozovatel budov pro účely uvedené v § 6a odst. 6 neumístí průkaz na veřejně přístupném místě v budově, e) jako výrobce tepla se zdrojem o součtovém výkonu zdroje vyšším než 5 MWt v rozporu s § 7 odst. 1 nepodrobí dokumentaci stavby energetickému auditu z hlediska zavedení výroby elektřiny, f) jako výrobce elektřiny z tepelných procesů se zdrojem o součtovém výkonu zdroje vyšším než 10 MWe v rozporu s § 7 odst. 2 nepodrobí dokumentaci stavby energetickému auditu z hlediska zavedení dodávky tepla, g) jako tuzemský výrobce nebo dovozce hromadně vyráběných energetických spotřebičů v rozporu s § 8 odst. 1 nevybaví tyto spotřebiče štítky vyhovujícími požadavkům podle § 8 odst. 3, 6 nebo nezpracuje technickou dokumentaci podle § 8 odst. 7, h) jako prodejce energetických spotřebičů uvedených v prováděcím právním předpisu6c) v rozporu s § 8 odst. 4 nabídne energetický spotřebič bez energetického štítku, nebo i) jako tuzemský výrobce, dovozce nebo distributor hromadně vyráběných energetických spotřebičů použije v rozporu s § 8 odst. 5 značky, symboly nebo popisy, které by mohly uvést zákazníka v omyl, nebo j) v rozporu s § 8 odst. 8 jako prodejce energetických spotřebičů nabízející tyto spotřebiče v rámci zásilkového obchodu, v katalozích nebo jinou cestou, nezajistí, aby se zájemce mohl seznámit s technickou dokumentací ještě před uzavřením kupní smlouvy. (3) Společenství vlastníků jednotek se dopustí správního deliktu tím, že a) nesplní požadavky podle § 6a odst. 1, nejde-li o případ podle § 6a odst. 8, nebo v rozporu s § 6a odst. 2 splnění těchto požadavků nedoloží průkazem podle § 6a odst. 3, 4 a 5, b) v rozporu s § 6a odst. 9 překročí měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění nebo chlazení anebo pro přípravu teplé vody, c) nevybaví vnitřní tepelné zařízení budovy přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelůmspotřebitelům podle § 6a odst. 10 ve lhůtě podle § 14 odst. 2, nebo d) se neřídí pravidly pro vytápění nebo chlazení anebo dodávku teplé vody podle § 6a odst. 11. (4) Energetický auditor se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 9 odst. 1 zpracuje neobjektivní zprávu o energetickém auditu, b) neposkytne na vyžádání kopii zprávy o energetickém auditu podle § 9 odst. 2, c) provede energetický audit v případech uvedených v § 10 odst. 10, d) provede energetický audit bez pojištění podle § 10 odst. 11, e) poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 10 odst. 12, f) použije evidenční číslo energetického auditora v rozporu s § 10 odst. 13, nebo g) nevede chronologický seznam energetických auditů a ostatních činností nebo jej na vyžádání nepředloží podle § 10 odst. 14. (5) Podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) jako osoba provádějící kontrolu kotlů uvedených v § 6 odst. 2 až 4 nesplňuje požadavky uvedené v § 6 odst. 5, b) jako osoba provádějící kontrolu klimatizačních systémů uvedených v § 6 odst. 7 nesplňuje požadavky podle § 6 odst. 8, nebo c) jako zpracovatel průkazu nesplňuje požadavky podle § 6a odst. 7. (6) Za správní delikt se uloží pokuta a) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. h), j), k) a n) a odstavce 3 písm. b) a d), b) do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. g), i), l) a m), odstavce 3 písm. a) a c), odstavce 4 písm. b), c), d), e) a g) a odstavce 5 písm. a), b) a c), c) do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), c), d) a e), d) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. o) a p) a odstavce 2 písm. a), d), e), h), i) a j) a odstavce 4 písm. a), e) do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b), c) a g). § 12b Společná ustanovení ke správním deliktům (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 2 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Státní energetická inspekce7a). V prvním stupni územní inspektorát, v jehož územní působnosti se nachází místo spáchání správního deliktu. O odvolání rozhoduje ústřední inspektorát. (5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby7b) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (6) Pokuty vybírá a vymáhá Státní energetická inspekce. (7) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu. HLAVA VI KONTROLA A OCHRANA ZVLÁŠTNÍCH ZÁJMŮ § 13 Ochrana zvláštních zájmů (1) Ministerstvo je dotčeným orgánem státní správy8) při ochraně zájmů chráněných tímto zákonem v řízeních, která provádí Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo spravedlnosti, pokud u některých staveb tato ministerstva vykonávají působnost stavebních úřadů. (2) Státní energetická inspekce je dotčeným orgánem státní správy při ochraně zájmů chráněných tímto zákonem v řízeních, která provádějí jiné stavební úřady, než jsou stavební úřady uvedené v odstavci 1. V těchto řízeních vydává závazná stanoviska, jejichž rozsah stanoví prováděcí právní předpis. (3) Státní energetická inspekce je dotčeným orgánem státní správy při pořizování politiky územního rozvoje a územní plánovací dokumentace, pokud umisťují nebo mění zdroje energie, distribuční soustavy určené k distribuci elektrické energie a plynu, nebo rozvodná tepelná zařízení. V těchto případech vydává stanovisko v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. (4) Prováděcí právní předpis stanoví podmínky pro určení energetických zařízení, k nimž vydává stanovisko podle odstavce 3 a závazné stanovisko podle odstavce 2 ministerstvo nebo Státní energetická inspekce. § 13a Kontrola Kontrolu dodržování ustanovení tohoto zákona upravuje zvláštní zákon2). HLAVA VII SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 14 (1) Povinnost podle § 4 zpracovat územní energetickou koncepci musí být splněna do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Povinnost podle § 6a odst. 10 vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie musí být splněna do 7 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (3) Organizační složky státu, organizační složky krajů a obcíobcí, příspěvkové organizace uvedené v § 9 odst. 3 písm. b) a fyzické a právnické osoby uvedené v § 9 odst. 3 písm. c) jsou povinny do 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nechat si zpracovat na jimi provozované energetické hospodářství a budovy energetický audit. Tato lhůta nemusí být dodržena, je-li celková roční spotřeba energie vyšší než desetinásobek vyhláškou stanovených hodnot; v tomto případě se lhůta prodlužuje na 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona s tím, že energetický audit musí být zahájen do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (4) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, postupuje se v řízení ve věcech upravených v tomto zákoně podle správního řádu. (5) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 6 až 10 a § 13. (6) Práce na zpracování územní energetické koncepce musí být zahájeny do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona. (7) Povinnost zpracovávat energetický audit se nevztahuje na energetické hospodářství a budovy, u kterých bylo vydáno stavební povolení, nebo byla zahájena nebo ukončena výstavba nebo změna dokončené stavby a) do 31. prosince 2001 se státní dotací poskytnutou ministerstvem v rámci programu, nebo b) do 31. prosince 2001 se státní dotací nebo půjčkou Státním fondem životního prostředí, Ministerstvem pro místní rozvoj, nebo Ministerstvem zemědělství. ČÁST DRUHÁ ÚČINNOST § 15 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001. x x x 1. Zákon č. 359/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (29. října 2003). 2. Zákon č. 694/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (31. prosince 2004). 3. Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), nabyl účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícím po dni jeho vyhlášení (1. srpna 2005). 4. Zákon č. 177/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. července 2006, s výjimkou ustanovení bodu 17 § 6 odst. 2, 3 a 4, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2007, a bodu 17 § 6 odst. 7 a bodu 19 § 6a odst. 2, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2009. 5. Zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007. 6. Zákon č. 214/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. srpna 2006). 7. Zákon č. 574/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (27. prosince 2006). 8. Zákon č. 393/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008. Předseda vlády: Ing. Topolánek v. r. 1) Směrnice Rady č. 93/76/EHS ze dne 13. září 1993 o omezování emisí oxidu uhličitého prostřednictvím zvyšování energetické účinnosti. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES ze dne 6. července 2005 o stanovení rámce pro určení požadavku na ekodesign energetických spotřebičů a o změně směrnic Rady 92/42/EHS a Evropského parlamentu a Rady 96/57/ES a 2000/55/ES. 1b) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2a) Nařízení vlády č. 195/2001 Sb., kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce. 3) § 6 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. 4d) § 5 odst. 3 písm. e) a f) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů. 5a) Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. 5b) § 5 odst. 3 písm. a), e) a f) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. 6) Například zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. 6a) Vyhláška č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách. 6b) Vyhláška č. 152/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody, měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a pro přípravu teplé užitkové vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům. 6c) Vyhláška č. 442/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování energetických spotřebičů energetickými štítky a zpracování technické dokumentace, jakož i minimální účinnost užití energie pro elektrické spotřebiče uváděné na trh. 6d) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 291/2000 Sb., kterým se stanoví grafická podoba označení CE. 6e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1980/2000 ze dne 17. července 2000 o revidovaném systému Společenství o udělování označení CE. 6f) Vyhláška č. 213/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti náležitostí energetického auditu, ve znění pozdějších předpisů. 6g) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace). 7) § 116 občanského zákoníku. 7a) § 92 odst. 1 a § 93 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní zprávy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 7b) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku. 8) § 126 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 58/2008 Sb.	Zákon č. 58/2008 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 26. 2. 2008, datum účinnosti 26. 2. 2008, částka 18/2008 * Čl. I - Změna školského zákona * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 26. 2. 2008 58 ZÁKON ze dne 29. ledna 2008, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Změna školského zákona Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb. a zákona č. 624/2006 Sb., se mění takto: 1. V § 61 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Do prvního ročníku vyššího stupně gymnázia postupují žáci, kteří úspěšně ukončili nižší stupeň šestiletého nebo osmiletého gymnázia.“. 2. V § 61 se odstavce 3 a 4 zrušují. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 3. 3. V § 61 odst. 3 se slova „a vyššího“ zrušují. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vlček v. r. Klaus v. r. Topolánek v. r.
Zákon č. 57/2008 Sb.	Zákon č. 57/2008 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 26. 2. 2008, datum účinnosti 12. 3. 2008, částka 18/2008 * Čl. I - V zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 49 * Čl. II Aktuální znění od 12. 3. 2008 57 ZÁKON ze dne 29. ledna 2008, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb., § 103 zní: „§ 103 Pokud vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament České republiky souhlas a kterou je Česká republika vázána, nebo právo Evropských společenství umožňuje České republice zcela nebo částečně pozastavit uplatňování předpisů Evropských společenství týkajících se přístupu na trh práce, může vláda za podmínek stanovených touto mezinárodní smlouvou nebo příslušným předpisem Evropských společenství stanovit nařízením, vůči kterému státu a v jakém rozsahu Česká republika této možnosti využije. Vláda může za stejných podmínek stanovit nařízením podmínky přístupu na trh práce pro příslušníky dotčeného státu.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jeho vyhlášení. Vlček v. r. Klaus v. r. Topolánek v. r.
Úplné znění zákona č. 56/2008 Sb.	Úplné znění zákona č. 56/2008 Sb. Úplné znění zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), jak vyplývá z pozdějších změn Vyhlášeno 26. 2. 2008, částka 17/2008 * ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ ČÁST (§ 1 — § 243) * ČÁST DRUHÁ - ZPŮSOBY ŘEŠENÍ ÚPADKU (§ 244 — § 418) * ČÁST TŘETÍ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 419 — § 434) 56 PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 312/2006 Sb., zákonem č. 108/2007 Sb., zákonem č. 296/2007 Sb. a zákonem č. 362/2007 Sb. ZÁKON o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ ČÁST HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje a) řešení úpadku a hrozícího úpadku dlužníka soudním řízením některým ze stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů, b) oddlužení dlužníka. § 2 Vymezení některých základních pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) insolvenčním řízeníminsolvenčním řízením soudní řízení, jehož předmětem je dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek a způsob jeho řešení, b) insolvenčním soudeminsolvenčním soudem soud, před nímž probíhá insolvenční řízeníinsolvenční řízení, c) insolvenčním návrhem u insolvenčního souduinsolvenčního soudu podaný návrh na zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, d) incidenčním sporem spory vyvolané insolvenčním řízeníminsolvenčním řízením, o kterých tak stanoví tento zákon, projednávané v rámci insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, e) majetkovou podstatou majetek určený k uspokojení dlužníkových věřitelů, f) osobou s dispozičními oprávněními osoba, které v průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení přísluší právo nakládat s majetkovou podstatou ohledně všech oprávnění, ze kterých se skládá, g) zajištěným věřitelem věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitostinemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy, h) přihláškou pohledávky procesní úkon, kterým věřitel uplatňuje uspokojení svých práv v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, i) insolvenčním rejstříkeminsolvenčním rejstříkem informační systém, který obsahuje údaje podle tohoto zákona, j) společným zájmem věřitelů zájem nadřazený jejich jednotlivým zájmům, je-li jeho cílem, aby zvolený způsob řešení úpadku byl pro ně spravedlivý a výnosnější než ostatní způsoby řešení úpadku; tím není dotčeno zákonem zaručené zvláštní postavení některých věřitelů, k) finanční institucí bankabanka, spořitelní a úvěrní družstvo, instituce elektronických peněz1), pojišťovna a zajišťovna, a za dále stanovených podmínek tohoto zákona i některé další osoby. § 3 Úpadek (1) Dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen „platební neschopnost“). (2) Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucíexekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soudinsolvenční soud. (3) Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou - podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat. (4) O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků. § 4 Způsob řešení úpadku (1) Způsobem řešení úpadku nebo hrozícího úpadku dlužníka v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení (dále jen „způsob řešení úpadku“) se rozumí a) konkurs, b) reorganizace, c) oddlužení a d) zvláštní způsoby řešení úpadku, které tento zákon stanoví pro určité subjekty nebo pro určité druhy případů. (2) Rozhodnutím insolvenčního souduinsolvenčního soudu o způsobu řešení úpadku se rozumí, a) jde-li o konkurs nebo o některý ze zvláštních způsobů řešení úpadku, rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek dlužníka (dále jen „rozhodnutí o prohlášení konkursu“), b) jde-li o reorganizaci, rozhodnutí o povolení reorganizace a c) jde-li o oddlužení, rozhodnutí o povolení oddlužení. § 5 Zásady insolvenčního řízení Insolvenční řízeníInsolvenční řízení spočívá zejména na těchto zásadách: a) insolvenční řízeníinsolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů; b) věřitelé, kteří mají podle tohoto zákona zásadně stejné nebo obdobné postavení, mají v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení rovné možnosti; c) nestanoví-li tento zákon jinak, nelze práva věřitele nabytá v dobré víře před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení omezit rozhodnutím insolvenčního souduinsolvenčního soudu ani postupem insolvenčního správceinsolvenčního správce; d) věřitelé jsou povinni zdržet se jednání, směřujícího k uspokojení jejich pohledávek mimo insolvenční řízeníinsolvenční řízení, ledaže to dovoluje zákon. § 6 Výjimky z působnosti zákona (1) Tohoto zákona nelze použít, jde-li o a) stát, b) územní samosprávný celek2), c) Českou národní bankubanku, d) Všeobecnou zdravotní pojišťovnu České republiky, e) Fond pojištění vkladů, f) Garanční fond obchodníků s cennými papírycennými papíry, g) veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení, zřízené podle zvláštního zákona2a), h) veřejnou vysokou školu, nebo i) právnickou osobu, jestliže stát nebo vyšší územní samosprávný celek2) před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení převzal všechny její dluhy nebo se za ně zaručil. (2) Tohoto zákona nelze dále použít, jde-li o a) finanční instituci, po dobu, po kterou je nositelem licence nebo povolení podle zvláštních právních předpisů, upravujících její činnost, b) zdravotní pojišťovnu zřízenou podle zvláštního právního předpisu3), po dobu, po kterou je nositelem povolení k provádění veřejného zdravotního pojištění, c) politickou stranu nebo politické hnutí v době vyhlášených voleb podle zvláštního právního předpisu. § 7 Použití občanského soudního řádu (1) Pro insolvenční řízeníinsolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu4), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízeníinsolvenční řízení. (2) Pro určení věcné a místní příslušnosti soudu, který rozhoduje v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení a v incidenčních sporech, platí ustanovení občanského soudního řádu5). § 8 Ustanovení části první a třetí tohoto zákona se použijí, jen nestanoví-li tento zákon v části druhé ohledně některého ze způsobů řešení úpadku jinak. HLAVA II PROCESNÍ SUBJEKTY Díl 1 Procesní subjekty § 9 Procesními subjekty podle tohoto zákona jsou a) insolvenční soudinsolvenční soud, b) dlužník, c) věřitelé, kteří uplatňují svá práva vůči dlužníku, d) insolvenční správceinsolvenční správce, popřípadě další správce, e) státní zastupitelství, které vstoupilo do insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení nebo do incidenčního sporu, a f) likvidátor dlužníka. § 10 Insolvenční soud Insolvenční soudInsolvenční soud v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení a) vydává rozhodnutí, jejichž vydání zákon ukládá nebo předpokládá, b) průběžně vykonává dohled nad postupem a činností ostatních procesních subjektů a rozhoduje o záležitostech s tím souvisejících (dále jen „dohlédací činnost“). § 11 (1) Při výkonu dohlédací činnosti insolvenční soudinsolvenční soud rozhoduje o záležitostech, které se týkají průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, činí opatření potřebná k zajištění jeho účelu a ukládá povinnosti, týkající se činnosti jednotlivých subjektů řízení. (2) Insolvenční soudInsolvenční soud je oprávněn vyžadovat od insolvenčního správceinsolvenčního správce zprávy a vysvětlení o jeho postupu, nahlížet do jeho účtů a konat potřebná šetření. Je oprávněn dávat insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci pokyny a uložit mu, aby si vyžádal k určitým otázkám stanovisko věřitelského výboru. § 12 (1) V insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení a v incidenčních sporech jedná a rozhoduje v prvním stupni jediný soudce (samosoudce). (2) Zvláštní právní předpis6) stanoví, kdy je v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení oprávněn jednat a rozhodovat vyšší soudní úředník. § 13 Asistent soudce insolvenčního soudu Asistent soudce insolvenčního souduinsolvenčního soudu činí jednotlivé úkony insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení z pověření soudce insolvenčního souduinsolvenčního soudu. Díl 2 Účastníci řízení § 14 (1) Účastníky insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení jsou dlužník a věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku. (2) Vedlejší účastenství není v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení přípustné; ustanovení § 16 odst. 3 tím není dotčeno. § 15 Nejde-li o přihlášené věřitele, jsou jiné osoby uplatňující své právo v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení účastníky tohoto řízení jen po dobu, po kterou insolvenční soudinsolvenční soud o tomto právu jedná a rozhoduje. § 16 (1) Účastníky řízení v incidenčních sporech jsou žalobce a žalovaný, není-li dále stanoveno jinak. (2) Není-li dále stanoveno jinak, je buď žalobcem nebo žalovaným v incidenčním sporu insolvenční správceinsolvenční správce. (3) Vedlejší účastenství v incidenčních sporech je přípustné. § 17 Vstup do řízení7) a záměna účastníka řízení8) nejsou v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení přípustné. § 18 (1) Nastane-li v průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení skutečnost, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod přihlášené pohledávky z původního věřitele na nabyvatele pohledávky, aniž původní věřitel ztrácí způsobilost být účastníkem řízení, insolvenční soudinsolvenční soud rozhodne, že místo tohoto věřitele vstupuje do insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení nabyvatel jeho pohledávky. Učiní tak na základě návrhu věřitele a po písemném souhlasu nabyvatele jeho pohledávky. Převod nebo přechod pohledávky, který nevyplývá přímo z právního předpisu, je nutné doložit veřejnou listinou9) nebo listinou, na které je úředně ověřena pravost podpisů osob, které ji podepsaly. (2) O návrhu podle odstavce 1 rozhodne insolvenční soudinsolvenční soud do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni, kdy mu takový návrh došel; nestane-li se tak, má se po uplynutí této lhůty za to, že insolvenční soudinsolvenční soud vydal rozhodnutí, jímž návrhu vyhověl. (3) Rozhodnutí podle odstavce 1 vydá insolvenční soudinsolvenční soud také tehdy, učiní-li věřitel a nabyvatel jeho pohledávky do protokolu u tohoto soudu společné prohlášení o tom, že nastala skutečnost uvedená v odstavci 1; odstavec 2 platí obdobně. (4) Rozhodnutí podle odstavců 1 a 3 se doručuje věřiteli, nabyvateli jeho pohledávky, dlužníku a insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci; těmto osobám se doručuje zvlášť. Odvolání proti němu není přípustné, insolvenční soudinsolvenční soud však tímto rozhodnutím není vázán. § 19 Nabyvatel pohledávky se stává účastníkem insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, jakmile insolvenční soudinsolvenční soud podle § 18 rozhodne o jeho vstupu do insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, a platí pro něj stav insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení v době, kdy se stal jeho účastníkem. Nabyvatel takto vstupuje na místo původního věřitele i do incidenčních sporů, které se týkají jím nabyté pohledávky. § 20 (1) Ustanovení části první hlavy třetí občanského soudního řádu, která se týkají jednání za právnickou osobu, stát a územní samosprávné celky a zastoupení účastníků řízení, platí obdobně pro insolvenční řízeníinsolvenční řízení a incidenční spory. (2) Odborová organizace může v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení a v incidenčních sporech zastupovat dlužníkova zaměstnance, jde-li o uplatňování jeho pracovněprávních pohledávek. Díl 3 Insolvenční správce a další správci § 21 (1) Insolvenční správceInsolvenční správce se ustanovuje ze seznamu insolvenčních správcůinsolvenčních správců, který vede Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“). (2) Náležitosti seznamu insolvenčních správcůinsolvenčních správců, údaje do něj zapisované, jeho členění, vedení a podmínky zápisu do něj a vznik práva vykonávat činnost insolvenčního správceinsolvenčního správce a hostujícího insolvenčního správcehostujícího insolvenčního správce upravuje zvláštní právní předpis9a). (3) Insolvenčním správcemInsolvenčním správcem se pro účely tohoto zákona rozumí i hostující insolvenční správcehostující insolvenční správce. § 22 (1) Osoba zapsaná do seznamu insolvečních správců může své ustanovení insolvenčním správceminsolvenčním správcem odmítnout, jen má-li pro to důležité důvody. (2) Nelze-li insolvenčního správceinsolvenčního správce vybrat ze seznamu insolvenčních správcůinsolvenčních správců, je možné jím ustanovit i fyzickou osobu, která splňuje obecné a kvalifikační předpoklady pro zápis do seznamu a se svým ustanovením souhlasí. § 23 Insolvenční správceInsolvenční správce uzavře na svůj náklad smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem jeho funkce nebo s činností jeho zaměstnanců pro celou dobu trvání jeho funkce. § 24 (1) Insolvenční správceInsolvenční správce je z insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci nebo k osobám účastníků je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti; to neplatí v případě uvedeném v § 34. Jakmile se ustanovený insolvenční správceinsolvenční správce dozví, že jsou zde důvody pro jeho vyloučení, je povinen oznámit to neprodleně insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu. (2) Veřejná obchodní společnost, která je ustanovena insolvenčním správceminsolvenčním správcem, oznámí insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu neprodleně, kdo z jejích společníků bude jejím jménem funkci insolvenčního správceinsolvenčního správce vykonávat; odstavec 1 platí pro tohoto společníka obdobně. § 25 (1) Insolvenčního správceInsolvenčního správce pro insolvenční řízeníinsolvenční řízení ustanovuje insolvenční soudinsolvenční soud; insolvenčním správceminsolvenčním správcem ustanoví osobu, kterou určí předseda insolvenčního souduinsolvenčního soudu. (2) Při určení osoby insolvenčního správce předseda insolvenčního souduinsolvenčního soudu se zřetelem k dosavadnímu stavu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení přihlédne zejména k osobě dlužníka a k jeho majetkovým poměrům, jakož i k odborné způsobilosti insolvenčního správceinsolvenčního správce a k jeho zatížení. § 26 Proti rozhodnutí o ustanovení insolvenčního správceinsolvenčního správce je odvolání přípustné. V odvolání lze však namítat pouze to, že ustanovený insolvenční správceinsolvenční správce nesplňuje podmínky pro ustanovení nebo že není nepodjatý. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží. § 27 (1) Insolvenční soudInsolvenční soud ustanoví insolvenčního správceinsolvenčního správce nejpozději v rozhodnutí o úpadku. Za podmínek stanovených tímto zákonem může insolvenční soudinsolvenční soud ustanovit před rozhodnutím o úpadku předběžného insolvenčního správceinsolvenčního správce (dále jen „předběžný správce“); toto rozhodnutí se zveřejní stejným způsobem jako rozhodnutí o úpadku. (2) Předběžný správce vykonává před rozhodnutím o úpadku činnosti stanovené v tomto zákoně a uložené mu insolvenčním soudeminsolvenčním soudem a má práva a povinnosti, které mu tento soud vymezí. Tato práva a povinnosti nemůže insolvenční soudinsolvenční soud vymezit v širším rozsahu, než v jakém náleží insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci po rozhodnutí o úpadku. Nestanoví-li insolvenční soudinsolvenční soud o osobě insolvenčního správceinsolvenčního správce jinak v rozhodnutí o úpadku, stává se předběžný správce po tomto rozhodnutí insolvenčním správceminsolvenčním správcem s plnou působností. (3) Ustanovení o insolvenčním správciinsolvenčním správci platí přiměřeně i pro předběžného správce. § 28 Za podmínek stanovených tímto zákonem rozhodují o změně v osobě insolvenčního správceinsolvenčního správce i věřitelské orgány; pro jejich rozhodnutí platí § 21 až 24 obdobně. § 29 (1) Na schůzi věřitelů, která nejblíže následuje po přezkumném jednání, se mohou věřitelé usnést, že insolvenčním soudeminsolvenčním soudem ustanoveného insolvenčního správceinsolvenčního správce odvolávají z funkce a že ustanovují nového insolvenčního správceinsolvenčního správce. Toto usnesení je přijato, jestliže pro ně hlasovala nejméně polovina všech věřitelů přihlášených ke dni předcházejícímu konání schůze věřitelů, počítaná podle výše jejich pohledávek. (2) Usnesení o ustanovení insolvenčního správceinsolvenčního správce podle odstavce 1 potvrzuje insolvenční soudinsolvenční soud; nepotvrdí je pouze tehdy, nesplňuje-li insolvenční správceinsolvenční správce podmínky uvedené v § 21 až 24; § 54 odst. 1 se nepoužije. (3) Rozhodnutí podle odstavce 2 vydá insolvenční soudinsolvenční soud do skončení schůze věřitelů, která usnesení podle odstavce 1 přijala; odvolání je přípustné, jen jestliže insolvenční soudinsolvenční soud usnesení schůze věřitelů nepotvrdí. Osobou oprávněnou k podání odvolání je pouze věřitel, který na schůzi věřitelů hlasoval pro přijetí usnesení; § 55 odst. 1 platí obdobně. § 30 (1) Přijme-li schůze věřitelů usnesení o odvolání ustanoveného insolvenčního správceinsolvenčního správce, aniž se usnese na ustanovení insolvenčního správceinsolvenčního správce nového, nebo byl-li touto schůzí ustanovený insolvenční správceinsolvenční správce odvolán z funkce podle § 31 odst. 2, ustanoví insolvenčního správce svým rozhodnutím insolvenční soudinsolvenční soud; pro takto ustanoveného insolvenčního správceinsolvenčního správce se § 29 odst. 1 nepoužije. (2) Jestliže v důsledku rozhodnutí insolvenčního souduinsolvenčního soudu o odmítnutí přihlášky pohledávky dojde k takové změně v osobách věřitelů nebo výši jejich pohledávek, která by měla vliv na výsledek usnesení schůze věřitelů podle odstavce 1, může usnesení podle § 29 odst. 1 přijmout i schůze věřitelů, která nejblíže následuje po této změně. § 31 Odvolání insolvenčního správce (1) Z důležitých důvodů, které nemají původ v porušení povinností insolvenčního správceinsolvenčního správce, může insolvenční soudinsolvenční soud na návrh insolvenčního správceinsolvenčního správce nebo věřitelského orgánu anebo i bez tohoto návrhu odvolat insolvenčního správceinsolvenčního správce z funkce. Učiní tak zpravidla po slyšení insolvenčního správceinsolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně. (2) Insolvenčního správceInsolvenčního správce ustanoveného postupem podle § 29 odst. 1 až 3 insolvenční soudinsolvenční soud odvolá z funkce i tehdy, požádá-li o to do 3 dnů poté, co se o svém ustanovení dozvěděl; to neplatí, jestliže insolvenční správceinsolvenční správce se svým ustanovením předem souhlasil. (3) Odvolá-li insolvenční soudinsolvenční soud insolvenčního správceinsolvenčního správce z funkce, ustanoví současně nového insolvenčního správceinsolvenčního správce. Odvolání proti tomuto rozhodnutí je přípustné; proti výroku o ustanovení nového insolvenčního správceinsolvenčního správce se však lze samostatně odvolat jen z důvodů uvedených v § 26. (4) Odvolaný insolvenční správceinsolvenční správce je povinen bez zbytečného odkladu řádně informovat nového insolvenčního správceinsolvenčního správce o své dosavadní činnosti a předá mu všechny doklady souvisící s výkonem jeho funkce; jeho odpovědnost za dobu výkonu funkce nezaniká. § 32 Zproštění insolvenčního správce (1) Insolvenčního správceInsolvenčního správce, který neplní řádně své povinnosti nebo který nepostupuje při výkonu své funkce s odbornou péčí anebo který závažně porušil důležitou povinnost, uloženou mu zákonem nebo soudem, může insolvenční soudinsolvenční soud na návrh věřitelského orgánu nebo dlužníka anebo i bez tohoto návrhu jeho funkce zprostit. Učiní tak zpravidla po slyšení insolvenčního správceinsolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně. (2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 se mohou odvolat insolvenční správceinsolvenční správce a osoby oprávněné podat návrh podle odstavce 1. Ustanovení § 31 odst. 3 a 4 platí obdobně. § 33 Zástupce insolvenčního správce Je-li to účelné, může insolvenční soudinsolvenční soud ustanovit insolvenčnímu správci zástupce pro případ, že by ze závažných důvodů nemohl přechodně svou funkci vykonávat. Pro zástupce insolvenčního správceinsolvenčního správce platí § 29 až 31 přiměřeně. § 34 Oddělený insolvenční správce Je-li insolvenční správceinsolvenční správce vyloučen z některých úkonů pro svůj poměr jen k některému z dlužníkových věřitelů nebo jen k některému ze zástupců dlužníkových věřitelů a není-li se zřetelem k charakteru pohledávky dlužníkova věřitele a jeho postavení v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení důvod pochybovat, že tento vztah ovlivní celkový způsob výkonu práv a povinností insolvenčního správceinsolvenčního správce, může insolvenční soudinsolvenční soud ustanovit pro tyto úkony odděleného insolvenčního správceinsolvenčního správce. § 35 Zvláštní insolvenční správce (1) V případech, kdy je nutné v rámci insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení řešit zvláštní problematiku vyžadující odborné specializace, může insolvenční soudinsolvenční soud ustanovit i zvláštního insolvenčního správceinsolvenčního správce a upravit jeho vztah k insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci. (2) Pro ustanovení do funkce, odměňování a zprošťování funkce zástupce insolvenčního správceinsolvenčního správce, odděleného insolvenčního správceinsolvenčního správce a zvláštního insolvenčního správceinsolvenčního správce platí ustanovení o insolvenčním správciinsolvenčním správci obdobně. § 36 (1) Insolvenční správceInsolvenční správce je povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí; je povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře. Společnému zájmu věřitelů je povinen dát při výkonu funkce přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob. (2) Insolvenční správceInsolvenční správce poskytuje věřitelským orgánům součinnost nezbytnou k řádnému výkonu jejich funkce; zejména se na žádost věřitelského orgánu účastní jeho jednání a nejméně jednou za 3 měsíce předkládá věřitelskému orgánu a insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu písemnou zprávu o stavu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. § 37 (1) Insolvenční správceInsolvenční správce odpovídá za škodu nebo jinou újmu, kterou dlužníku, věřitelům nebo třetím osobám způsobil tím, že při výkonu své funkce porušil povinnosti, které jsou mu uloženy zákonem nebo rozhodnutím soudu, jakož i tím, že při jejím výkonu nepostupoval s odbornou péčí. Této odpovědnosti se insolvenční správceinsolvenční správce zprostí, jen když prokáže, že škodě nebo jiné újmě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které po něm bylo možné spravedlivě požadovat se zřetelem k průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. (2) Podle odstavce 1 insolvenční správceinsolvenční správce odpovídá i za škodu nebo jinou újmu způsobenou osobami, kterých použil k plnění svých úkolů. To platí i pro zaměstnance dlužníka, působící v rozsahu své dosavadní činnosti, nebo pro jiné osoby ve smluvním vztahu s dlužníkem. (3) Insolvenční správceInsolvenční správce odpovídá za škodu nebo jinou újmu, která věřiteli s pohledávkou za majetkovou podstatou vznikla tím, že nemohla být uspokojena jeho pohledávka vzniklá na základě právního úkonu insolvenčního správceinsolvenčního správce; této odpovědnosti se insolvenční správceinsolvenční správce zprostí, jen když prokáže, že v době, kdy tento právní úkon činil, nemohl poznat, že majetková podstata nebude stačit k úhradě jím vzniklé pohledávky za majetkovou podstatou. (4) Právo na náhradu škody nebo jiné újmy proti insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci se promlčí do 2 let poté, kdy se poškozený dozvěděl o výši škody a odpovědnosti insolvenčního správceinsolvenčního správce, nejpozději však do 3 let, a jde-li o škodu způsobenou úmyslným trestným činemtrestným činem, za který byl insolvenční správceinsolvenční správce pravomocně odsouzen, nejpozději do 10 let od skončení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. § 38 (1) Insolvenční správceInsolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správceinsolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správceinsolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu10). (2) Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správceinsolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát. (3) Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správceinsolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti. Insolvenční soudInsolvenční soud může podle okolností případu po projednání s věřitelským výborem odměnu insolvenčního správceinsolvenčního správce přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že insolvenční správceinsolvenční správce porušil některou ze svých povinností nebo že nenavrhl provedení částečného rozvrhu, ačkoliv to stav zpeněžení majetkové podstaty umožňoval. (4) Insolvenční soudInsolvenční soud může v průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení rozhodnout o vyplacení zálohy odměny insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci, a to i opětovně. (5) Způsob určení odměny a některých hotových výdajů insolvenčního správceinsolvenčního správce, jejich nejvyšší přípustnou výši a podmínky a rozsah hrazení odměny a hotových výdajů státem stanoví prováděcí právní předpis. § 39 (1) Věřitelé jsou oprávněni se souhlasem insolvenčního souduinsolvenčního soudu na základě rozhodnutí věřitelského výboru poskytnout insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci zálohu k úhradě jeho výdajů, a to i opětovně. Při poskytnutí zálohy se určí podmínky jejího vyúčtování; určit lze též účel, na který má být záloha vynaložena. (2) Náklady na činnosti, ke kterým je insolvenční správceinsolvenční správce povinen podle zákona nebo podle rozhodnutí insolvenčního souduinsolvenčního soudu, jsou zahrnuty v jeho odměně a nese je ze svého. Výjimečně může splnění těchto činností zadat jiným osobám na účet majetkové podstaty se souhlasem insolvenčního souduinsolvenčního soudu a věřitelského výboru; tím nejsou dotčeny jeho povinnosti ani odpovědnost podle tohoto zákona. (3) Náklady insolvenčního správceinsolvenčního správce spojené s využitím právních, ekonomických a jiných specializovaných odborníků lze hradit z majetkové podstaty, jen je-li jejich využití účelné vzhledem k rozsahu a náročnosti insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení a jsou-li předem schváleny věřitelským výborem. § 40 (1) Insolvenční správceInsolvenční správce jedná svým jménem na účet dlužníka, pokud na něho přešlo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou. Označuje se způsobem, z něhož je patrno, že tak činí při výkonu funkce insolvenčního správceinsolvenčního správce; součástí jeho označení je i nezaměnitelné označení dlužníka, s jehož majetkovou podstatou nakládá. (2) Jednáním podle odstavce 1 jsou zejména právní úkony, jimiž insolvenční správceinsolvenční správce zpeněžuje majetkovou podstatu nebo s ní jinak nakládá, a jeho úkony v incidenčních sporech, jakož i v dalších sporech, kterých se účastní místo dlužníka. (3) Insolvenční správceInsolvenční správce může pověřit svého zaměstnance i zaměstnance dlužníka, aby za něho jednal v soudních a jiných řízeních; tím není dotčena jeho odpovědnost podle tohoto zákona. Úvěrové financování § 41 (1) Insolvenční správceInsolvenční správce může pro udržení provozu podniku, který je součástí majetkové podstaty, uzavřít za obvyklých obchodních podmínek smlouvy o úvěru a smlouvy obdobné, jakož i smlouvy na dodávky energií11) a surovin, včetně smluv o zajištění splnění těchto smluv (dále jen „úvěrové financování“). (2) Nenabídnou-li horší podmínky než nejlepší nabídka, mají dosavadní zajištění věřitelé přednostní právo, aby smlouvy podle odstavce 1 byly uzavřeny s nimi; to platí obdobně pro věřitele ze smluv na dodávky energií a surovin podle odstavce 1. § 42 (1) Majetek získaný z prostředků poskytnutých v rámci úvěrového financování není předmětem zajištění podle dříve uzavřených smluv. (2) Prostředky získané z úvěrového financování lze použít jen k účelu uvedenému ve smlouvách o úvěrovém financování. (3) K uzavření smluv o úvěrovém financování je oprávněn také dlužník s dispozičními oprávněními nebo dlužník po dobu trvání moratoria. § 43 (1) Orgány veřejné správy, zejména katastrální úřady, orgány evidující motorová vozidla a jiné správní úřady, jakož i notáři, soudní exekutoři, osoby vedoucí evidenci cenných papírůcenných papírů, finanční instituce, provozovatelé telekomunikačních služeb, provozovatelé poštovních služeb a jiné osoby, které se zabývají přepravou zásilek, vydavatelé tisku a dopravci poskytnou insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci na jeho písemnou žádost bez zbytečného odkladu součinnost dále uvedeným způsobem. (2) Součinnost podle odstavce 1 spočívá v tom, že orgány a osoby v něm uvedené poskytují insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci údaje o majetku dlužníka a některé další údaje, které jsou nutné pro výkon správy, a to ve stejném rozsahu, v jakém by je poskytly přímo dlužníku. Tato součinnost spočívá také v tom, že uvedené orgány a osoby, které mají u sebe listiny nebo jiné věci, které mohou sloužit ke zjištění dlužníkova majetku, je bez zbytečného odkladu po doručení žádosti vydají nebo zapůjčí insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci. Součinnost se poskytuje bezplatně; nejde-li o orgány veřejné správy, přísluší tomu, kdo součinnost poskytl, právo na náhradu s tím spojených hotových výdajů. (3) Povinnost orgánů a osob uvedených v odstavci 1 poskytnout insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci součinnost podle jiných ustanovení tohoto zákona, případně podle ustanovení zvláštního právního předpisu, tím není dotčena. § 44 (1) Součinnost podle § 43 se poskytuje zejména tak, že a) osoby vedoucí evidenci cenných papírůcenných papírů sdělí insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci údaje o tam evidovaných cenných papírechcenných papírech, které náleží do majetku dlužníka, b) bankybanky, spořitelní a úvěrní družstva a pobočky zahraničních bankbank sdělí insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci čísla dlužníkových účtů, informují jej o stavech těchto účtů a pohybech peněžních prostředků na nich a podají mu informace o dlužníkových úschovách a vkladních knížkách, c) provozovatelé poštovních služeb a jiné osoby, které se zabývají přepravou zásilek, informují insolvenčního správceinsolvenčního správce o dlužníkových doručovacích místech, rozsahu a povaze doručovaných zásilek a úhrnu peněžních prostředků, které dlužník přijímá jejich prostřednictvím, d) poskytovatelé služeb elektronických komunikací oznámí insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci údaje o dlužníkových telefonních, dálnopisných, telefaxových a jiných elektronických stanicích a adresách, které nejsou uvedeny v dostupných seznamech, e) pojišťovny sdělí insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci údaje o dlužníkových pojistných smlouvách a pojistných plněních, f) vydavatelé tisku sdělí insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci údaje o inzerci, která se týká majetkové podstaty, g) dopravci sdělí insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci údaje o přepravovaných dlužníkových věcech a jejich příjemci. (2) Na žádost orgánů a osob, od nichž vyžaduje součinnost, insolvenční správceinsolvenční správce doloží své ustanovení do funkce rozhodnutím insolvenčního souduinsolvenčního soudu. (3) Osoby a orgány, které jsou povinny poskytnout insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu nebo insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci součinnost, odpovídají za škodu nebo jinou újmu, kterou způsobily, v případě, že tuto součinnost neposkytnou řádně a včas. § 45 Insolvenční správceInsolvenční správce zachovává mlčenlivost o skutečnostech, o kterých zvláštní právní předpis stanoví povinnost mlčenlivosti, pokud se o nich dozvěděl při výkonu své funkce, a to i po jejím skončení; této mlčenlivosti jej v rozsahu výkonu této funkce může zprostit ten, v jehož zájmu ji má, nebo insolvenční soudinsolvenční soud. Totéž platí pro třetí osoby vykonávající činnosti, ke kterým je povinen insolvenční správceinsolvenční správce. Díl 4 Věřitelské orgány § 46 Schůze věřitelů, věřitelský výbor a zástupce věřitelů (1) Věřitelskými orgány jsou schůze věřitelů a věřitelský výbor nebo zástupce věřitelů. (2) Schůzi věřitelů přísluší volba a odvolání členů věřitelského výboru a jeho náhradníků nebo zástupce věřitelů; rozhoduje též o tom, zda ponechá ve funkci prozatímní věřitelský výbor. Schůze věřitelů si může vyhradit cokoli, co patří do působnosti věřitelských orgánů. Není-li ustanoven věřitelský výbor ani zástupce věřitelů a není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vykonává schůze věřitelů i jejich působnost. (3) Věřitelský výbor vykonává působnost věřitelských orgánů s výjimkou věcí, které patří do působnosti schůze věřitelů nebo které si schůze věřitelů vyhradila. § 47 Schůze věřitelů (1) Schůzi věřitelů svolává a řídí insolvenční soudinsolvenční soud. Svolá ji z vlastní iniciativy, nebo na návrh insolvenčního správceinsolvenčního správce, věřitelského výboru anebo alespoň 2 věřitelů, jejichž pohledávky počítané podle výše (§ 49 odst. 1) činí alespoň desetinu přihlášených pohledávek. Insolvenční soudInsolvenční soud svolá schůzi věřitelů tak, aby se konala do 30 dnů poté, co byl o její svolání požádán, není-li navržen pozdější termín konání. (2) Právo zúčastnit se schůze věřitelů mají přihlášení věřitelé, dlužník, insolvenční správceinsolvenční správce a státní zastupitelství, pokud se účastní insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. Má-li dlužník zaměstnance, má právo zúčastnit se schůze věřitelů také odborová organizace, která u dlužníka působí. Působí-li u dlužníka vedle sebe více odborových organizací, má toto právo odborová organizace s největším počtem členů nebo sdružení odborových organizací s největším počtem členů, nedohodnou-li se odborové organizace působící u dlužníka jinak. § 48 (1) Oznámení o svolání schůze věřitelů zveřejní insolvenční soudinsolvenční soud vyhláškou (§ 71 odst. 3), v níž musí být uveden předmět jednání, jakož i místo a termín konání schůze. Svolává-li schůzi věřitelů na návrh osoby uvedené v § 47 odst. 1, označí insolvenční soudinsolvenční soud jako předmět jednání vždy i záležitost, pro kterou byl tento návrh podán. (2) Schůzí věřitelů může být projednán jen předmět jednání, který byl uveden v oznámení o jejím svolání. Jsou-li přítomni všichni věřitelé, mohou se usnést i na dalším předmětu jednání; za přítomného se pro tento účel nepovažuje věřitel, který hlasuje písemně (§ 50 odst. 2). Předmětem jednání první schůze věřitelů je vždy volba věřitelského výboru a usnesení věřitelů podle § 29 odst. 1, byl-li ustanoven insolvenční správceinsolvenční správce a koná-li se tato schůze po přezkumném jednání, zpráva insolvenčního správceinsolvenčního správce o jeho dosavadní činnosti, a byl-li ustanoven prozatímní věřitelský výbor, zpráva tohoto výboru o jeho dosavadní činnosti. (3) Věřitel, který podal opakovaně nedůvodně návrh na svolání schůze věřitelů, je povinen uhradit ostatním věřitelům na jejich žádost náklady, které jim vznikly v souvislosti s jejich účastí na schůzi věřitelů, konané na jeho návrh; takovému věřiteli může insolvenční soudinsolvenční soud také uložit náhradu nákladů, které tento soud vynaložil na svolání a organizaci schůze věřitelů konané na jeho návrh. Hlasovací právo § 49 (1) Nestanoví-li tento zákon jinak, vyžaduje se k platnosti usnesení schůze věřitelů prostá většina hlasů přítomných nebo řádně zastoupených věřitelů, počítaná podle výše jejich pohledávek; přitom platí, že na každou 1 Kč pohledávky připadá jeden hlas. (2) Náleží-li pohledávka více osobám, musí se dohodnout, kdo bude vykonávat práva s ní spojená. Nedohodnou-li se, vykonávají tato práva jen ohledně svého dílu pohledávky; pro tyto účely platí, že každé z těchto osob náleží stejný díl pohledávky. Ustanovení občanského zákoníku12) o spoluvlastnictví se použijí obdobně. § 50 (1) Není-li dále stanoveno jinak, právo hlasovat mají všichni na schůzi přítomní věřitelé. Ke hlasu, který je vázán na splnění podmínky, se nepřihlíží. (2) Věřitelé mohou hlasovat také písemně, podáním výslovně označeným jako „Hlasovací lístek“, které nesmí obsahovat žádný jiný procesní úkon, ze kterého je nepochybné, jak hlasovali, a na kterém je úředně ověřena pravost jejich podpisu. K jejich hlasu se přihlíží, jen bylo-li podání obsahující všechny náležitosti doručeno insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu nejpozději v den předcházející schůzi věřitelů; § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. (3) Náležitosti hlasovacího lístku podle tohoto ustanovení stanoví prováděcí právní předpis. § 51 (1) Věřitelé, jejichž pohledávka byla popřena, mohou v rozsahu popření hlasovat, usnese-li se na tom schůze věřitelů. V rozsahu, v němž takové usnesení není přijato, rozhodne o hlasovacím právu insolvenční soudinsolvenční soud. (2) Pro pohledávky věřitelů vázané na odkládací podmínku platí odstavec 1 obdobně. (3) Nejde-li o případy uvedené v odstavcích 1 a 2, rozhodne o hlasovacím právu věřitelů, jejichž pohledávka nebyla ještě zjištěna nebo je sporná, insolvenční soudinsolvenční soud. Učiní tak jen na návrh dlužníka, insolvenčního správceinsolvenčního správce nebo některého z věřitelů. Návrh lze podat i přede dnem konání schůze věřitelů. § 52 (1) Hlasovací právo zkoumá insolvenční soudinsolvenční soud u každého z věřitelů jednotlivě. (2) Proti rozhodnutí insolvenčního souduinsolvenčního soudu o hlasovacím právu věřitelů není přípustný opravný prostředek. Tímto rozhodnutím není insolvenční soudinsolvenční soud pro další schůzi věřitelů vázán. § 53 Nejde-li o volbu věřitelského výboru, nesmí žádný z věřitelů hlasovat ve vlastní věci nebo ve věci osoby věřiteli blízké anebo osoby, která tvoří s věřitelem koncern. § 54 Postup insolvenčního soudu (1) Odporuje-li usnesení schůze věřitelů společnému zájmu věřitelů, může je insolvenční soudinsolvenční soud zrušit; to neplatí v případě uvedeném v § 29 odst. 1, § 51 odst. 1 a pro usnesení schůze věřitelů o způsobu řešení dlužníkova úpadku, o reorganizačním plánu nebo o způsobu oddlužení. (2) Rozhodnutí o zrušení usnesení schůze věřitelů může insolvenční soudinsolvenční soud vydat jen do skončení schůze věřitelů, která usnesení přijala, a může tak učinit jen na návrh insolvenčního správceinsolvenčního správce nebo věřitele, který hlasoval proti přijetí usnesení schůze věřitelů. § 55 (1) Po vyhlášení rozhodnutí, kterým zruší usnesení schůze věřitelů, insolvenční soudinsolvenční soud vyzve každého z přítomných věřitelů, kteří hlasovali pro přijetí usnesení schůze věřitelů, aby uvedl, zda se vzdává odvolání; současně je poučí, že odvolání, které nebude podáno do skončení schůze věřitelů, již nelze podat. Vyjádření věřitelů a jejich poučení se uvede v protokolu o jednání. Rozhodnutí insolvenční soudinsolvenční soud doručí pouze osobám, které proti němu podaly odvolání. (2) Jestliže insolvenční soudinsolvenční soud návrh na zrušení rozhodnutí schůze věřitelů zamítl, uplatní postup podle odstavce 1 přiměřeně ve vztahu k osobě, která návrh podala. (3) Osobou oprávněnou k podání odvolání proti rozhodnutí o zrušení usnesení schůze věřitelů je pouze věřitel, který hlasoval pro přijetí tohoto usnesení. K podání odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zrušení usnesení schůze věřitelů je oprávněna pouze osoba, která návrh podala. Věřitelský výbor § 56 (1) Je-li přihlášených věřitelů více než 50, je schůze věřitelů povinna ustanovit věřitelský výbor. Členy věřitelského výboru a jejich náhradníky volí schůze věřitelů. (2) Věřitelský výbor má nejméně 3 a nejvýše 7 členů. O počtu členů rozhoduje schůze věřitelů. Každý člen věřitelského výboru má svého náhradníka; schůze věřitelů může rozhodnout o vyšším počtu náhradníků členů věřitelského výboru. § 57 (1) Ve věřitelském výboru mají být zastoupeny všechny skupiny věřitelů podle povahy jejich pohledávek. Členů věřitelského výboru navržených nezajištěnými věřiteli musí být vždy nejméně tolik, kolik členů navržených zajištěnými věřiteli; to neplatí, jestliže nezajištění věřitelé své členy nenavrhnou nebo jimi navržené osoby s tímto návrhem nesouhlasí anebo nejsou zvoleny z jiných důvodů. (2) Členové a náhradníci věřitelského výboru navržení nezajištěnými věřiteli se volí hlasy nezajištěných věřitelů. Členové a náhradníci věřitelského výboru navržení zajištěnými věřiteli se volí hlasy zajištěných věřitelů. (3) Volbu členů a náhradníků věřitelského výboru potvrzuje insolvenční soudinsolvenční soud; jeho rozhodnutí se nedoručuje. Pro usnesení schůze věřitelů podle § 62 odst. 2 platí věta první obdobně. § 58 (1) Věřitelský výbor chrání společný zájem věřitelů a v součinnosti s insolvenčním správceminsolvenčním správcem přispívá k naplnění účelu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. (2) Věřitelský výbor zejména a) dohlíží na činnost insolvenčního správceinsolvenčního správce, b) poskytuje insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci podporu při jeho činnosti, c) uděluje insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci nebo dlužníku s dispozičními oprávněními souhlas k uzavírání smluv o úvěrovém financování, d) schvaluje průběžně výši a správnost hotových výdajů insolvenčního správceinsolvenčního správce a nákladů spojených s udržováním a správou majetkové podstaty, e) může nahlížet do dlužníkova účetnictví nebo evidence vedené podle zvláštního právního předpisu13), f) může rozhodnout o ověření řádné účetní závěrky nebo mimořádné účetní závěrky auditorem, g) může nahlížet do dlužníkových písemností ve stejném rozsahu jako insolvenční správceinsolvenční správce, h) plní úkoly stanovené tímto zákonem nebo uložené mu insolvenčním soudeminsolvenčním soudem, i) je oprávněn podávat insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu návrhy týkající se průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, včetně návrhů na uložení procesních sankcí. (3) Věřitelský výbor vykonává svou činnost jako sbor; ze svého středu volí předsedu, který svolává a řídí jeho schůze. Jestliže věřitelský výbor nezvolí předsedu ani při opakované volbě, určí ho z řad členů věřitelského výboru insolvenční soudinsolvenční soud. Věřitelský výbor se schází z vlastní iniciativy nebo jej svolá insolvenční soudinsolvenční soud anebo insolvenční správceinsolvenční správce. Rozhoduje většinou hlasů svých členů s tím, že nepřítomné členy zastupují jejich náhradníci; má-li člen věřitelského výboru více náhradníků (§ 56 odst. 2), zastupují jej v pořadí určeném schůzí věřitelů při jejich volbě. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Usnášet se věřitelský výbor může jen tehdy, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů nebo jejich náhradníků. Připouští-li to povaha některé z činností, může věřitelský výbor jejím provedením nebo prováděním pověřit některého ze svých členů nebo jeho náhradníka. (4) Členové a náhradníci věřitelského výboru se mohou ve věřitelském výboru dát na své nebezpečí zastoupit kteroukoliv fyzickou osobou, která má způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu; nejde-li o advokátaadvokáta, může tento zástupce jednat jedině osobně. Náklady, které jim tím vzniknou, platí ze svého. § 59 (1) Členy a náhradníky věřitelského výboru mohou být jen přihlášení věřitelé, kteří se svým zvolením souhlasí. Stane-li se členem nebo náhradníkem věřitelského výboru právnická osoba, oznámí neprodleně insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu fyzickou osobu, která bude jejím jménem ve věřitelském výboru jednat. (2) Členy ani náhradníky věřitelského výboru nemohou být osoby, u kterých je vzhledem k jejich vztahu k dlužníkovi důvod pochybovat o jejich nepodjatosti, zejména osoby dlužníkovi blízké, vedoucí zaměstnanci dlužníka, podle § 33 odst. 3 a § 73 odst. 3 zákoníku práce, společníci dlužníka, s výjimkou akcionářů, pokud nepůsobí v orgánech dlužníka nebo nevlastní dlužníkovy akcieakcie anebo jiné jím vydané účastnické cenné papírycenné papíry v souhrnné hodnotě více než desetiny základního kapitálu dlužníka, a osoby tvořící s dlužníkem koncern. (3) Insolvenční soudInsolvenční soud nepotvrdí volbu člena nebo náhradníka věřitelského výboru, je-li tu důvod pochybovat o jejich důvěryhodnosti nebo o tom, že budou k výkonu funkce způsobilí. Toto rozhodnutí musí insolvenční soudinsolvenční soud vyhlásit do skončení schůze věřitelů, na které k volbě došlo. (4) Po vyhlášení rozhodnutí podle odstavce 3 insolvenční soudinsolvenční soud vyzve každého z přítomných věřitelů, kteří hlasovali pro zvolení, aby uvedl, zda se vzdává odvolání, současně je poučí, že odvolání, které nebude podáno do skončení schůze věřitelů, již nelze podat. Vyjádření věřitelů a jejich poučení se uvede v protokolu o jednání. Rozhodnutí insolvenční soudinsolvenční soud doručí pouze osobám, které proti němu podaly odvolání. § 60 (1) Členové a náhradníci věřitelského výboru jsou povinni při výkonu své funkce postupovat s odbornou péčí a odpovídají za škodu nebo jinou újmu, kterou způsobili porušením svých povinností nebo neodborným výkonem své funkce. Společnému zájmu věřitelů jsou při výkonu funkce povinni dát přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob. Nabývat majetek z majetkové podstaty mohou jen se souhlasem schůze věřitelů. Odpovídají i za své zaměstnance a jiné osoby, jejichž prostřednictvím plnili či měli plnit své povinnosti. (2) Členové a náhradníci věřitelského výboru mají právo na náhradu nutných výdajů spojených s výkonem funkce a na přiměřenou odměnu, jejíž výši určí insolvenční soudinsolvenční soud. (3) Věřitelský výbor může při své činnosti využívat služeb právních, ekonomických a jiných specializovaných odborníků. Náklady, které tím členům nebo náhradníkům věřitelského výboru vzniknou, lze hradit z majetkové podstaty pouze se souhlasem insolvenčního souduinsolvenčního soudu. Při udělování souhlasu insolvenční soudinsolvenční soud zkoumá účelnost vynaložených nákladů, jejich rozsah v porovnání s celkovým rozsahem majetkové podstaty a přínos pro majetkovou podstatu. Je-li souhlas udělen, jde o pohledávku za majetkovou podstatou. (4) Způsob určení nutných výdajů a odměny členů a náhradníků věřitelského výboru a jejich nejvyšší přípustnou výši stanoví prováděcí právní předpis. § 61 (1) Do doby, než dojde k ustanovení věřitelského výboru a k potvrzení volby jeho členů a náhradníků, může insolvenční soudinsolvenční soud, a to i před první schůzí věřitelů a před rozhodnutím o úpadku, jmenovat prozatímní věřitelský výbor; podá-li insolvenční návrh dlužník, učiní tak neprodleně. (2) Insolvenční soudInsolvenční soud vždy jmenuje prozatímní věřitelský výbor, jestliže věřitelský výbor neustanovila schůze věřitelů k tomu účelu svolaná. Novou schůzi věřitelů za účelem ustanovení věřitelského výboru svolá insolvenční soudinsolvenční soud jen na návrh oprávněné osoby (§ 47 odst. 1). (3) Proti rozhodnutí, jímž insolvenční soudinsolvenční soud jmenuje prozatímní věřitelský výbor, není odvolání přípustné. Rozhodnutí se doručuje zvlášť dlužníkovi, insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci nebo předběžnému správci a jmenovaným členům prozatímního věřitelského výboru. § 62 (1) Je-li to možné, jmenuje insolvenční soudinsolvenční soud prozatímní věřitelský výbor tak, aby v něm byly zastoupeny všechny skupiny věřitelů, posuzováno podle povahy jejich pohledávek. Jestliže z celkové výše pohledávek dlužníkových věřitelů tvoří významnou část pohledávky dlužníkových zaměstnanců, jmenuje insolvenční soudinsolvenční soud do prozatímního věřitelského výboru i jejich zástupce. (2) První schůze věřitelů konaná po jmenování prozatímního věřitelského výboru rozhodne o tom, zda ponechá ve funkci prozatímní věřitelský výbor. Může též odvolat některého z členů tohoto věřitelského výboru nebo jeho náhradníků nebo do něj zvolit dalšího člena nebo jeho náhradníka. (3) Prozatímní věřitelský výbor ukončí svou činnost, jakmile insolvenční soudinsolvenční soud potvrdí věřitelský výbor ustanovený schůzí věřitelů. Od okamžiku, kdy insolvenční soudinsolvenční soud potvrdí usnesení, jímž schůze věřitelů ponechá prozatímní věřitelský výbor ve funkci, se tento výbor považuje za věřitelský výbor ustanovený schůzí věřitelů. § 63 (1) Funkce člena nebo náhradníka věřitelského výboru zaniká jeho odvoláním z funkce, odstoupením z funkce nebo ukončením jeho účasti v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení. (2) Jestliže účast věřitele v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení skončí postupem podle § 18, přechází na nabyvatele jeho pohledávky i členství tohoto věřitele ve věřitelském výboru; to neplatí, nabylo-li tímto způsobem pohledávku dosavadního věřitele více osob. (3) Z důležitých důvodů, zejména při porušování nebo zanedbávání povinností, může insolvenční soudinsolvenční soud odvolat věřitelský výbor nebo některého z jeho členů a náhradníků. Může tak učinit i bez návrhu; podá-li však tento návrh schůze věřitelů, insolvenční soudinsolvenční soud mu vyhoví, je-li návrh v souladu se zákonem. § 64 (1) Proti rozhodnutí o odvolání z funkce může podat odvolání každá z odvolaných osob; těmto osobám se rozhodnutí doručuje zvlášť. (2) Proti rozhodnutí, kterým se návrh na odvolání z funkce zamítá, může podat odvolání osoba, která návrh podala; jde-li o návrh podaný schůzí věřitelů, může se odvolat každý z věřitelů, který na schůzi hlasoval pro přijetí návrhu. Těmto osobám se rozhodnutí doručuje zvlášť. § 65 (1) Člen nebo náhradník věřitelského výboru může kdykoli ze své funkce odstoupit. Činí tak podáním adresovaným insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu, které nemusí obsahovat důvody. (2) Dojde-li k tomu, že věřitelský výbor nebo některý z jeho členů nebo náhradníků nemůže pro zánik funkce vykonávat svou činnost, svolá insolvenční soudinsolvenční soud schůzi věřitelů za účelem provedení nové volby nebo doplňující volby. Zanikne-li funkce člena věřitelského výboru, nastoupí na jeho místo jeho náhradník a doplňující volbou bude určen nový náhradník. Jde-li o prozatímní věřitelský výbor jmenovaný insolvenčním soudeminsolvenčním soudem, který dosud nepotvrdila schůze věřitelů, pak nový prozatímní věřitelský výbor nebo některého z jeho členů anebo náhradníků jmenuje insolvenční soudinsolvenční soud. § 66 Insolvenční soud jako věřitelský výbor (1) Jestliže v průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení poklesne počet členů věřitelského výboru ustanoveného schůzí věřitelů na méně než 3, vykonává působnost věřitelského výboru až do potvrzení nové volby nebo doplňující volby členů věřitelského výboru do počtu nejméně 3 a za podmínek stanovených v odstavci 2 až do jmenování prozatímního věřitelského výboru insolvenční soudinsolvenční soud. (2) Jestliže chybějící členy věřitelského výboru do počtu nejméně 3 nezvolila schůze věřitelů k tomu účelu svolaná, jmenuje chybějící členy věřitelského výboru a jejich náhradníky do počtu stanoveného schůzí věřitelů insolvenční soudinsolvenční soud. Od okamžiku, kdy tak učiní, se tento výbor považuje za prozatímní věřitelský výbor; § 61 odst. 2 věta druhá a odstavec 3 a § 62 platí obdobně. § 67 Účast odborové organizace ve věřitelském výboru Má-li dlužník zaměstnance, má právo zúčastnit se jednání věřitelského výboru nebo prozatímního věřitelského výboru s hlasem poradním také odborová organizace, která u dlužníka působí. Působí-li u dlužníka vedle sebe více odborových organizací, má toto právo odborová organizace s největším počtem členů nebo sdružení odborových organizací s největším počtem členů, nedohodnou-li se odborové organizace působící u dlužníka jinak. § 68 Zástupce věřitelů (1) Není-li volba věřitelského výboru povinná, může schůze věřitelů místo něho zvolit zástupce věřitelů a jeho náhradníka. (2) Ustanovení o věřitelském výboru platí pro zástupce věřitelů a jeho náhradníka obdobně. Zástupce věřitelů a jeho náhradník však nemohou být jmenováni insolvenčním soudeminsolvenčním soudem a neplatí pro ně § 63 odst. 2. Díl 5 Další procesní subjekty § 69 Státní zastupitelství Státní zastupitelství, které vstoupilo do insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení nebo do incidenčního sporu, může podat opravný prostředek proti rozhodnutí insolvenčního souduinsolvenčního soudu, jen mají-li toto právo všichni účastníci řízení. § 70 Likvidátor dlužníka (1) Likvidátor dlužníka vykonává v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení svou působnost v rozsahu, v jakém nepřešla na insolvenčního správceinsolvenčního správce; do jeho působnosti patří i součinnost s insolvenčním správcem uložená zákonem dlužníkovi. (2) Působnost podle odstavce 1 vykonává likvidátor dlužníka od podání insolvenčního návrhu, a jde-li o insolvenční návrh věřitele, od rozhodnutí o úpadku. (3) V souvislosti se svou činností v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení má likvidátor dlužníka právo na náhradu nutných výdajů a na přiměřenou odměnu, jejíž výši určí insolvenční soudinsolvenční soud na návrh insolvenčního správceinsolvenčního správce v souladu se zvláštním právním předpisem. (4) Pro osoby v postavení obdobném postavení likvidátora dlužníka platí odstavce 1 až 3 obdobně. HLAVA III USTANOVENÍ O INSOLVENČNÍM ŘÍZENÍ Doručování § 71 (1) Soudní rozhodnutí, předvolání, vyrozumění nebo jiná písemnost insolvenčního souduinsolvenčního soudu nebo účastníků se v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení doručují pouze vyvěšením písemnosti na úřední desce insolvenčního souduinsolvenčního soudu a jejím současným zveřejněním v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku (dále jen „doručení vyhláškou“), ledaže zákon stanoví pro určité případy nebo pro určité osoby i zvláštní způsob doručení. (2) Při doručení vyhláškou se písemnost považuje za doručenou dnem, popřípadě okamžikem jejího zveřejnění v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku; okamžikem zveřejnění písemnosti v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku se rozumí den, hodina a minuta zveřejnění. (3) Povinnost insolvenčního souduinsolvenčního soudu zveřejnit vyhláškou různé údaje, stanovená v tomto zákoně, je splněna vyvěšením příslušné písemnosti na úřední desce insolvenčního souduinsolvenčního soudu se současným zveřejněním v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku, pokud zákon nestanoví pouze zveřejnění písemnosti na úřední desce insolvenčního souduinsolvenčního soudu; při zveřejnění písemnosti v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku platí odstavec 2 obdobně. § 72 (1) Vedle doručení vyhláškou nebo zveřejnění vyhláškou může insolvenční soudinsolvenční soud písemnost nebo údaje zveřejnit i prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků anebo sítě nebo služby elektronických komunikací, je-li to účelné vzhledem k počtu účastníků a povaze věci; toto zveřejnění nemusí obsahovat odůvodnění. (2) Namísto úplného znění soudního rozhodnutí vydaného v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení lze na úřední desce insolvenčního souduinsolvenčního soudu zveřejnit vhodně zkrácené znění rozhodnutí. Zkrácené znění rozhodnutí zpravidla neobsahuje odůvodnění. (3) Předvolání účastníků k insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu učiněné vyhláškou musí být zveřejněno nejméně 15 dnů přede dnem, kdy se má jednání nebo jiný úkon insolvenčního souduinsolvenčního soudu konat. § 73 (1) Je-li stanoveno, že písemnost má být vyvěšena na úřední desce insolvenčního souduinsolvenčního soudu, vyvěsí se na úřední desce insolvenčního souduinsolvenčního soudu a vyznačí se na ní, kdy se tak stalo. Po uplynutí lhůty, po kterou měla být písemnost vyvěšena, se sejme z úřední desky, vyznačí se na ní den, kdy byla sňata, a odevzdá se k založení do příslušného spisu. (2) Je-li pro zveřejnění nebo doručení písemnosti rozhodný den nebo okamžik jejího zveřejnění v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku, vyznačí se to na písemnosti při jejím vyvěšení. Jakmile je insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu znám údaj o tom, kdy byla písemnost zveřejněna v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku, opatří se vyvěšená písemnost i tímto údajem, se současným vyznačením data, kdy byl údaj na písemnost připojen; písemnost nelze z úřední desky sejmout dříve než po 10 dnech od vyznačení uvedeného údaje. § 74 (1) Zveřejnění písemnosti v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku je dokladem o doručení i při zvláštním způsobu doručení této písemnosti. (2) Je-li s doručením písemnosti, pro kterou zákon stanoví zvláštní způsob doručení, spojen začátek běhu lhůty k podání opravného prostředku nebo k jinému procesnímu úkonu, začíná lhůta běžet ode dne, kdy byla písemnost doručena adresátu zvláštním způsobem. O tom musí být adresát poučen. § 75 (1) O zvláštní způsob doručení jde tehdy, jestliže zákon ukládá, aby písemnost byla doručena zvlášť nebo do vlastních rukou adresáta. (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, doručuje se písemnost v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Soudní rozhodnutí se doručuje zvlášť také osobám, o jejichž podání insolvenční soudinsolvenční soud rozhoduje, dále osobám, které mají v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení něco osobně vykonat, a státnímu zastupitelství, které vstoupilo do insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. Písemnosti, o nichž tak stanoví zvláštní právní předpis16), se doručují zvlášť také orgánu, který vede obchodní nebo jiný rejstřík, v němž je dlužník zapsán. (3) Vedle doručení vyhláškou mohou být v určitých případech zvlášť doručeny i písemnosti, o kterých tak stanoví předseda senátu. Tento postup insolvenčního souduinsolvenčního soudu však nesmí být v rozporu s principem rovnosti účastníků insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. § 76 (1) Doručuje-li insolvenční správceinsolvenční správce písemnosti týkající se insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení osobně, má přitom postavení soudního doručovatele. (2) Písemnosti doručované prostřednictvím provozovatelů poštovních služeb insolvenční správceinsolvenční správce zasílá, je-li pro insolvenční řízeníinsolvenční řízení nutný doklad o doručení písemnosti, jako poštovní zásilku s dodejkou nebo jako poštovní zásilku určenou k dodání do vlastních rukou adresáta. (3) Nepodaří-li se insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci písemnost doručit prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, osobně nebo prostřednictvím provozovatelů poštovních služeb, může požádat o doručení insolvenční soudinsolvenční soud. § 77 (1) Písemnost určenou insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci předá insolvenční soudinsolvenční soud doručujícímu orgánu k doručení na adresu jeho sídla zapsanou v seznamu insolvenčních správcůinsolvenčních správců. Jestliže insolvenční správceinsolvenční správce o to požádá, insolvenční soudinsolvenční soud předá písemnost k doručení na jinou adresu v České republice, kterou sdělil insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu; to neplatí, nemůže-li mu být písemnost v označeném místě doručena způsobem stanoveným tímto zákonem. (2) Písemnost určenou insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci včetně písemnosti doručované do vlastních rukou mohou přijmout také jeho zaměstnanci, jakož i jiné fyzické osoby, které k tomu insolvenční správceinsolvenční správce zmocnil. (3) Nebyl-li na adrese uvedené v odstavci 1 zastižen insolvenční správceinsolvenční správce nebo osoba, která by byla oprávněna podle odstavce 2 za něj písemnost přijmout, doručující orgán písemnost uloží. § 78 (1) Je-li insolvenčním správcem fyzická osoba, které se podle občanského soudního řádu písemnosti vzhledem k jejímu postavení doručují jinak než ostatním fyzickým osobám, předá insolvenční soudinsolvenční soud písemnost určenou insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci doručujícímu orgánu k doručení tímto způsobem; § 77 se nepoužije. (2) Nejde-li o případ uvedený v odstavci 1, insolvenční soudinsolvenční soud v písemnosti, kterou předá k doručení doručujícímu orgánu, připojí k označení insolvenčního správceinsolvenčního správce dodatek „insolvenční správceinsolvenční správce“. § 79 (1) Písemnost určenou věřitelskému výboru insolvenční soudinsolvenční soud předá doručujícímu orgánu k doručení na adresu jeho předsedy. Nepodaří-li se písemnost doručit proto, že se předseda věřitelského výboru v místě doručování nezdržuje a jiná jeho adresa není insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu známa, insolvenční soudinsolvenční soud předá písemnost k doručení na adresu kteréhokoli ze zbývajících členů věřitelského výboru. (2) Jestliže o to věřitelský výbor požádá, insolvenční soudinsolvenční soud předá písemnost k doručení na jinou adresu v České republice, kterou věřitelský výbor sdělil insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu; to neplatí, nemůže-li být písemnost v označeném místě doručena způsobem stanoveným tímto zákonem. (3) Pro doručování věřitelskému výboru platí § 78 odst. 1 obdobně. § 80 (1) Jestliže se osobě, které se písemnost doručuje zvlášť, nepodařilo doručit písemnost na adresu uvedenou v podání, které učinila v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, jako adresa jejího bydliště nebo sídla anebo jako adresa v České republice, na kterou jí má být písemnost doručována, doručí insolvenční soudinsolvenční soud písemnost znovu vyhláškou; ustanovení § 74 odst. 2 se v takovém případě nepoužije. Neobsahovala-li písemnost označení adresáta, opatří ji insolvenční soudinsolvenční soud před doručením vyhláškou i tímto údajem. (2) Učinila-li osoba, které se písemnost doručuje zvlášť, v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení více podání, doručuje se jí písemnost podle odstavce 1 na adresu bydliště nebo sídla anebo na adresu v České republice, na kterou má být písemnost doručována, kterou uvedla v posledním podání insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu. (3) Osoba, které bylo rozhodnutí insolvenčního souduinsolvenčního soudu doručeno vyhláškou nebo které bylo doručeno pouze zkrácené znění takového rozhodnutí, má právo na bezplatné vyhotovení stejnopisu rozhodnutí. Insolvenční soudInsolvenční soud tak učiní na její žádost. § 81 Pořádková pokuta (1) Pořádkovou pokutu17) může insolvenční soudinsolvenční soud uložit i členům nebo náhradníkům věřitelského výboru, kteří se bez řádné omluvy neúčastní jeho schůzí nebo jinak neplní své povinnosti. (2) Insolvenčnímu správciInsolvenčnímu správci, který nesplnil povinnost uloženou mu soudem nebo řádně neplní jiné své povinnosti, může insolvenční soudinsolvenční soud uložit pořádkovou pokutu, a to i opakovaně, nejvýše však do úhrnné částky 200 000 Kč. § 82 Předběžné opatření v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení může insolvenční soudinsolvenční soud nařídit i bez návrhu. Předběžným opatřením může insolvenční soudinsolvenční soud také ustanovit předběžného správce. § 83 Prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení není přípustné; totéž platí, jde-li o zmeškání soudního jednání, včetně zmeškání schůze věřitelů nebo přezkumného jednání. § 84 (1) Přerušení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení není přípustné; po dobu, po kterou Česká národní bankabanka pozastavila obchodování se všemi investičními nástroji na regulovaném trhu podle zvláštního právního předpisu18), však nelze vydat rozhodnutí o úpadku dlužníka, který je podnikatelem. (2) Jde-li o případ podle odstavce 1 a navrhne-li to přihlášený věřitel, insolvenční soudinsolvenční soud ustanoví dlužníku předběžného správce. Nejde-li o insolvenčního navrhovatele, může insolvenční soudinsolvenční soud takovému věřiteli uložit, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady předběžného správce; § 108 se použije přiměřeně. § 85 Jednání (1) V insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení nařizuje insolvenční soudinsolvenční soud jednání jen tehdy, stanoví-li to zákon, nebo jestliže to považuje za nutné. (2) Návrhy, které mohou být podle tohoto zákona podány, a procesní úkony, které mají být provedeny při jednání, při jiném soudním úkonu nebo na schůzi věřitelů, nemohou dodatečně provést osoby, které se nedostavily, ač byly řádně obeslány. Dokazování § 86 V insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení je insolvenční soudinsolvenční soud povinen provést i jiné důkazy potřebné k osvědčení dlužníkova úpadku nebo jeho hrozícího úpadku, než byly účastníky navrhovány. § 87 (1) I v případě, že podle tohoto zákona může insolvenční soudinsolvenční soud vydat příslušné rozhodnutí nebo učinit jiný úkon v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení až po slyšení dlužníka, lze od slyšení dlužníka upustit, jestliže se dlužník zdržuje v cizině a je-li zde nebezpečí nepřiměřeného prodlení; totéž platí, není-li znám pobyt dlužníka. Je-li to možné, insolvenční soudinsolvenční soud v takovém případě vyslechne zástupce dlužníka nebo osobu dlužníkovi blízkou. (2) Je-li dlužníkem právnická osoba, platí odstavec 1 přiměřeně pro výslech fyzických osob, které jsou oprávněny za ni jednat. Rozhodnutí § 88 (1) Insolvenční soudInsolvenční soud rozhoduje v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení usnesením. (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, v záhlaví písemného vyhotovení usnesení vydaného v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení se uvede označení insolvenčního souduinsolvenčního soudu, jména a příjmení soudců, označení dlužníka a jeho zástupce, označení osoby, o jejímž podání se rozhoduje, a jejího zástupce a označení věci. Je-li to možné, uvede se v označení dlužníka též jeho datum narození nebo jeho identifikační číslo. § 89 (1) Není-li dále stanoveno jinak, rozhodnutí insolvenčního souduinsolvenčního soudu vydaná v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení jsou účinná okamžikem jejich zveřejnění v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku. (2) Rozhodnutí vydaná v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení v průběhu jednání nebo hned po skončení jednání jsou proti všem účastníkům insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení a insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci účinná, jakmile jsou vyhlášena účastníkům a insolvenčnímu správci, kteří byli při jednání přítomní; rozhodnutí ve věci samé jsou v takovém případě proti všem účastníkům insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení a insolvenčnímu správci účinná, jakmile je insolvenční soudinsolvenční soud vyhlásí veřejně. (3) Ukládá-li zákon insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu vyvěsit rozhodnutí podle odstavce 2 na úřední desce insolvenčního souduinsolvenčního soudu, zveřejnit je v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku nebo je vyvěsit na úřední desce insolvenčního souduinsolvenčního soudu a současně zveřejnit v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku, učiní tak nejpozději do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni jednání, při kterém bylo rozhodnutí vyhlášeno. § 90 Ustanovení občanského soudního řádu o odkladu vykonatelnosti rozhodnutí se pro rozhodnutí insolvenčního souduinsolvenčního soudu vydaná v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení nepoužijí. Opravné prostředky § 91 Proti rozhodnutím, která insolvenční soudinsolvenční soud učinil při výkonu dohlédací činnosti včetně předběžných opatření, není odvolání přípustné, pokud zákon nestanoví jinak. § 92 Odvolací soud je povinen projednat a rozhodnout odvolání proti rozhodnutím insolvenčního souduinsolvenčního soudu vydaným v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení s nejvyšším urychlením, a to nejprve odvolání proti rozhodnutí o nařízení předběžného opatření, proti rozhodnutí o úpadku a proti rozhodnutí o způsobu řešení úpadku. § 93 (1) Jde-li o odvolání proti rozhodnutí o nařízení předběžného opatření, proti rozhodnutí o úpadku a proti rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, předloží soud prvního stupně věc odvolacímu soudu, jakmile všem účastníkům uplyne lhůta k podání odvolání; po uplynutí této lhůty úkony směřující k odstranění vad včasného odvolání, k doručení odvolání ostatním účastníkům, k vyšetření podmínek řízení nebo jiná obdobná šetření činí předseda senátu odvolacího soudu. (2) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 odvolací soud projedná a rozhodne o něm nejpozději do 2 měsíců poté, co mu bylo předloženo soudem prvního stupně; ustanovení § 92 tím není dotčeno. § 94 (1) K projednání odvolání proti rozhodnutím insolvenčního souduinsolvenčního soudu vydaným v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení nařídí předseda senátu odvolacího soudu jednání. (2) Jednání není třeba nařizovat, jestliže a) se odmítá odvolání, b) se zastavuje nebo přerušuje odvolací řízení, c) odvolání směřuje proti rozhodnutí insolvenčního souduinsolvenčního soudu, které se podle zákona vydává bez nařízení jednání nebo kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé, d) se zrušuje rozhodnutí podle § 219a odst. 1 občanského soudního řádu, e) odvolání se týká toliko nákladů řízení, lhůty k plnění nebo předběžné vykonatelnosti. (3) Jednání není třeba nařizovat také tehdy, bylo-li odvolání podáno jen z důvodu nesprávného právního posouzení věci a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí, jestliže odvolací soud opakuje nebo doplňuje dokazování. § 95 Rozhodnutí vydaná v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, proti kterým je odvolání přípustné, může na jeho základě změnit také soud prvního stupně, pokud odvolání v celém rozsahu vyhoví; to neplatí, jde-li o odvolání proti rozhodnutí o nařízení předběžného opatření nebo o odvolání proti rozhodnutí ve věci samé. § 96 Obnova insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení není přípustná. HLAVA IV PROJEDNÁNÍ ÚPADKU A ROZHODNUTÍ O NĚM Díl 1 Zahájení insolvenčního řízení § 97 (1) Insolvenční řízeníInsolvenční řízení lze zahájit jen na návrh; zahajuje se dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcně příslušnému soudu. (2) Insolvenční návrh musí být opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisemelektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží. (3) Insolvenční návrh je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel; jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. § 98 (1) Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem, je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuceexekuce podle zvláštního právního předpisu4) proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. (2) Povinnost podle odstavce 1 mají i zákonní zástupci dlužníka a jeho statutární orgán a likvidátor dlužníka, který je právnickou osobou v likvidaci. Je-li těchto osob více a jsou-li oprávněny jednat jménem dlužníka samostatně, má tuto povinnost každá z nich. Insolvenční návrh podávají jménem dlužníka. (3) Povinnost podat insolvenční návrh podle odstavců 1 a 2 není splněna, bylo-li řízení o insolvenčním návrhu vinou navrhovatele zastaveno nebo byl-li jeho insolvenční návrh odmítnut. § 99 (1) Osoba, která v rozporu s ustanovením § 98 nepodala insolvenční návrh, odpovídá věřiteli za škodu nebo jinou újmu, kterou způsobí porušením této povinnosti. (2) Škoda nebo jiná újma podle odstavce 1 spočívá v rozdílu mezi v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení zjištěnou výší pohledávky přihlášené věřitelem k uspokojení a částkou, kterou věřitel v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení na uspokojení této pohledávky obdržel. (3) Osoba uvedená v odstavci 1 se odpovědnosti za škodu nebo jinou újmu podle odstavce 2 zprostí, jen prokáže-li, že porušení povinnosti podat insolvenční návrh nemělo vliv na rozsah částky určené k uspokojení pohledávky přihlášené věřitelem v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, nebo že tuto povinnost nesplnila vzhledem ke skutečnostem, které nastaly nezávisle na její vůli a které nemohla odvrátit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze po ní spravedlivě požadovat. § 100 (1) Je-li již v průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení zřejmé, že věřiteli vznikla škoda nebo jiná újma porušením povinnosti podat insolvenční návrh, může insolvenční soudinsolvenční soud nařídit předběžné opatření, kterým povinné osobě uloží, aby na náhradu této škody nebo jiné újmy složila do úschovy u soudu přiměřenou peněžitou částku19). Učiní tak jen na návrh oprávněného věřitele. Nařízení předběžného opatření nebrání, že celkovou výši škody nebo jiné újmy dosud nelze vyčíslit. (2) Výši částky, která má být složena, určí insolvenční soudinsolvenční soud tak, aby kryla podstatnou část předpokládané škody nebo jiné újmy. Při nařízení předběžného opatření uloží insolvenční soudinsolvenční soud navrhovateli, aby ve lhůtě, kterou mu určí a která nesmí skončit dříve, než skončí insolvenční řízeníinsolvenční řízení, podal u příslušného soudu žalobu o náhradu škody nebo jiné újmy; řízení o této žalobě není incidenčním sporem. (3) V rozsahu, ve kterém soud vyhověl žalobě o náhradu škody nebo jiné újmy podle odstavce 2, se jeho rozhodnutí považuje za rozhodnutí o udělení souhlasu s vydáním předmětu úschovy žalobci. § 101 Oznámení o zahájení insolvenčního řízení (1) Zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení oznámí insolvenční soudinsolvenční soud vyhláškou, kterou zveřejní nejpozději do 2 hodin poté, kdy mu došel insolvenční návrh. Vyhláška obsahuje a) označení insolvenčního souduinsolvenčního soudu, který ji vydal, b) označení insolvenčního navrhovatele, c) označení dlužníka, d) údaj o okamžiku jejího zveřejnění v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku, e) jméno a příjmení osoby, která ji vydala, f) den vydání. (2) Vyhláška podle odstavce 1 se doručuje účastníkům insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení; odvolání proti ní není přípustné. § 102 (1) O zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení vyrozumí insolvenční soudinsolvenční soud neprodleně a) finanční úřad, v jehož obvodu má dlužník sídlo, je-li dlužníkem právnická osoba, jinak finanční úřad, v jehož obvodu má dlužník své bydliště, b) celní úřad, v jehož obvodu má dlužník sídlo, je-li dlužníkem právnická osoba, jinak celní úřad, v jehož obvodu má dlužník své bydliště, c) úřad práce, v jehož obvodu má dlužník, který je zaměstnavatelem, sídlo, je-li dlužníkem právnická osoba, nebo místo podnikání, je-li dlužníkem fyzická osoba, anebo bydliště, je-li dlužníkem fyzická osoba, která nemá místo podnikání, d) příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení, e) obecný soud dlužníka, f) soud, správce daně, soudního exekutora nebo jiný orgán, u kterého podle údajů obsažených v insolvenčním návrhu a listinách k němu připojených probíhá řízení o výkon rozhodnutí nebo exekuceexekuce na majetek dlužníka, g) Českou národní bankubanku, je-li dlužník účastníkem platebního systému uvedeného v seznamu České národní bankybanky podle zákona upravujícího platební styk1), nebo účastníkem vypořádacího systému podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu18). (2) Je-li insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu již v době zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení známo, že správcem daně dlužníka je jiný finanční úřad, vyrozumí jej o zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení namísto finančního úřadu uvedeného v odstavci 1 písm. a). Pro celní úřad to platí obdobně. (3) Je-li insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu již v době zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení známo, že dlužník má majetek, ohledně kterého lze vést výkon rozhodnutí nebo exekuciexekuci u jiného soudu, než je obecný soud dlužníka, vyrozumí o zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení i tento soud. (4) Vyjdou-li údaje nezbytné k postupu insolvenčního souduinsolvenčního soudu podle odstavců 1 až 3 najevo až po zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, avšak ještě před rozhodnutím o úpadku, insolvenční soudinsolvenční soud příslušné osoby vyrozumí o zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení neprodleně poté, kdy tyto údaje vyšly najevo. (5) Povinnost vyrozumět osoby podle odstavců 1 až 3 splní insolvenční soudinsolvenční soud tím, že jim zvlášť, a to prostřednictvím veřejné datové sítě, doručí vyhlášku, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. Díl 2 Insolvenční návrh § 103 (1) Insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání20) obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem) a v případě, že jde o podnikatele, též identifikačním číslem. Právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem. Je-li navrhovatelem stát, musí insolvenční návrh obsahovat označení příslušné organizační složky státu, která za stát před insolvenčním soudeminsolvenčním soudem vystupuje. (2) V insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. (3) Insolvenční návrh je nutné předložit s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal u insolvenčního souduinsolvenčního soudu a aby každý, komu se doručuje, dostal jeden stejnopis. Insolvenční navrhovatel je povinen k insolvenčnímu návrhu připojit předepsané přílohy a listinné důkazy, kterých se dovolává; přílohy a listiny však nejsou součástí insolvenčního návrhu. (4) Stejnopis insolvenčního návrhu věřitele se doručuje pouze dlužníku, a to do vlastních rukou. Insolvenční návrh dlužníka se nedoručuje. § 104 (1) Podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen „seznam majetku“), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen „seznam závazků“), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek. (2) V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí. (3) V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern21), musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč. (4) Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné. § 105 Podá-li insolvenční návrh věřitel, je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit její přihlášku. § 106 (1) Dlužník, který hodlá řešit svůj úpadek nebo hrozící úpadek oddlužením, musí s insolvenčním návrhem spojit i návrh na povolení oddlužení. S insolvenčním návrhem je rovněž možné spojit návrh na povolení reorganizace. V těchto případech musí insolvenční návrh obsahovat i náležitosti předepsané pro tyto návrhy a musí k němu být přiloženy další pro ně požadované přílohy. (2) I když s insolvenčním návrhem nejsou spojeny návrhy podle odstavce 1, může v něm být uvedeno, jak má být podle insolvenčního navrhovatele řešen úpadek dlužníka. § 107 (1) Další insolvenční návrh podaný na majetek téhož dlužníka dříve, než insolvenční soudinsolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, se považuje za přistoupení k řízení. Od okamžiku, kdy takový návrh dojde insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu, u kterého probíhá řízení o původním insolvenčním návrhu, se osoba, která jej podala, považuje za dalšího insolvenčního navrhovatele. (2) Pro dalšího insolvenčního navrhovatele platí stav řízení v době jeho přistoupení k řízení. (3) Byl-li další insolvenční návrh podán v době, kdy insolvenční soudinsolvenční soud již rozhodl o původním insolvenčním návrhu jinak než rozhodnutím o úpadku, avšak toto rozhodnutí dosud nedoručil účastníkům insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, insolvenční soudinsolvenční soud vydané rozhodnutí doručí i dalšímu insolvenčnímu navrhovateli. Došel-li další insolvenční návrh insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu až po doručení rozhodnutí o původním insolvenčním návrhu, avšak předtím, než toto rozhodnutí nabylo právní moci, může další insolvenční navrhovatel podat proti takovému rozhodnutí odvolání ve lhůtě počítané od jeho doručení poslednímu z těch účastníků, kteří jsou oprávněni podat proti rozhodnutí odvolání; to neplatí, jestliže rozhodnutí o původním insolvenčním návrhu bylo dalšímu insolvenčnímu navrhovateli již dříve doručeno. (4) K dalšímu insolvenčnímu návrhu podanému poté, co insolvenční soudinsolvenční soud vydal rozhodnutí o úpadku, se nepřihlíží. Je-li součástí dalšího insolvenčního návrhu i návrh na způsob řešení dlužníkova úpadku, který byl podán dříve, než insolvenční soudinsolvenční soud o způsobu řešení dlužníkova úpadku rozhodl, zůstávají účinky návrhu na způsob řešení dlužníkova úpadku zachovány. (5) Stejnopis dalšího insolvenčního návrhu podaného jinou osobou než dlužníkem se doručuje pouze dosavadnímu insolvenčnímu navrhovateli a dlužníku, a to do vlastních rukou. § 108 Záloha na náklady insolvenčního řízení (1) Insolvenční soudInsolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. (2) Výši zálohy může insolvenční soudinsolvenční soud určit až do částky 50 000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně. (3) Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soudinsolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízeníinsolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit. (4) Nejde-li o dlužníka, může osoba, která zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, uplatnit její náhradu v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení jako pohledávku za majetkovou podstatou. Díl 3 Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení § 109 (1) Se zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení se spojují tyto účinky: a) pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou být uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou, b) právo na uspokojení ze zajištění, které se týká majetku ve vlastnictví dlužníka nebo majetku náležejícího do majetkové podstaty, lze uplatnit a nově nabýt jen za podmínek stanovených tímto zákonem, to platí i pro zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostechnemovitostech, které bylo navrženo po zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, c) výkon rozhodnutí či exekuciexekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit, nelze jej však provést. (2) Se zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení se spojují také další účinky stanovené zákonem. (3) Lhůty k uplatnění práv, která lze podle odstavce 1 uplatnit pouze přihláškou, po zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení nezačínají nebo dále neběží. (4) Účinky zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení nastávají okamžikem zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku. (5) Nestanoví-li zákon u některého ze způsobů řešení úpadku jinak, trvají účinky spojené se zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení do skončení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, a jde-li o reorganizaci, do schválení reorganizačního plánu. § 110 (1) Věřitelé dlužníka jsou od zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení oprávněni uplatnit v něm své pohledávky přihláškou, a to i v případě, že insolvenční soudinsolvenční soud ještě nezveřejnil výzvu k podávání přihlášek. (2) Insolvenční soudInsolvenční soud vyzve věřitele, kteří chtějí své pohledávky uplatnit v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, aby podali přihlášku pohledávky. Tuto výzvu lze spojit s oznámením o zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení; je-li výzva učiněna samostatně až v průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, oznamuje se stejným způsobem, jakým se oznamuje zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. (3) Přihlášky pohledávek na základě výzvy podle odstavce 2 mohou věřitelé podávat až do rozhodnutí o úpadku. Kratší lhůtu není insolvenční soudinsolvenční soud oprávněn stanovit. Náležitosti této výzvy stanoví prováděcí právní předpis. Nakládání s majetkovou podstatou § 111 (1) Nerozhodne-li insolvenční soudinsolvenční soud jinak, je dlužník povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem. (2) Omezení podle odstavce 1 se netýká úkonů nutných ke splnění povinností stanovených zvláštními právními předpisy22), k provozování podniku v rámci obvyklého hospodaření, k odvrácení hrozící škody, k plnění zákonné vyživovací povinnosti a ke splnění procesních sankcí. (3) Právní úkony, které dlužník učinil v rozporu s omezeními stanovenými v důsledku účinků spojených se zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, jsou vůči věřitelům neúčinné. § 112 (1) Insolvenční soudInsolvenční soud ustanoví předběžným opatřením předběžného správce i bez návrhu, jestliže nařídil předběžné opatření, kterým omezil dlužníka v nakládání s majetkovou podstatou v širším rozsahu, než je uvedeno v § 111. (2) Insolvenční soudInsolvenční soud může předběžného správce ustanovit i tehdy, jestliže vyhlásil moratorium nebo odůvodňuje-li to rozsah majetkové podstaty, který je vhodné i předběžně zjistit a zajistit, anebo jsou-li zde jiné, stejně závažné důvody. (3) Povinností předběžného správce je provést opatření ke zjištění dlužníkova majetku a k jeho zajištění, jakož i k přezkoumání dlužníkova účetnictví nebo evidence vedené podle zvláštního právního předpisu13). (4) Jestliže insolvenční soudinsolvenční soud před rozhodnutím o úpadku zruší předběžné opatření, kterým byl ustanoven předběžný správce, uloží mu současně, aby ve stanovené lhůtě podal insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu zprávu o své činnosti, zejména o stavu majetku, který spravoval, a aby vyúčtoval náklady, které mu vznikly. Stejně se postupuje, jestliže na základě odvolání změní předběžné opatření odvolací soud, ledaže jde o změny, které se netýkají osoby předběžného správce a jeho činnosti. § 113 (1) Je-li nutné zabránit v době do vydání rozhodnutí o úpadku změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, insolvenční soudinsolvenční soud může i bez návrhu nařídit předběžné opatření, kterým dlužníkovi uloží, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícími do jeho majetkové podstaty, nebo rozhodne, že dlužník může nakládat s majetkovou podstatou nebo její částí pouze se souhlasem předběžného správce. Může též nařídit, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale předběžnému správci. Současně ustanoví předběžného správce, pokud tak neučinil dříve. (2) Rozhodnutí podle odstavce 1 doručí insolvenční soudinsolvenční soud do vlastních rukou dlužníkovi a předběžnému správci. Jiné rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření se doručí zvlášť dlužníku a osobě, která takový návrh podala. (3) Týkají-li se omezení uložená dlužníku té části jeho majetkové podstaty, která je zapsána v katastru nemovitostínemovitostí, v Rejstříku zástav nebo v jiných veřejných či neveřejných seznamech, které podle zvláštních právních předpisů osvědčují vlastnictví nebo jiná věcná práva k tomuto majetku, insolvenční soudinsolvenční soud doručí stejnopis předběžného opatření také katastrálním pracovištím příslušných katastrálních úřadů (dále jen „katastrální pracoviště“), Notářské komoře České republiky a orgánu nebo osobě, která vede jiný veřejný či neveřejný seznam. (4) Proti předběžnému opatření nařízenému podle tohoto ustanovení se může odvolat pouze dlužník. Jde-li o usnesení, kterým insolvenční soudinsolvenční soud návrh na nařízení takového předběžného opatření zamítl, je osobou oprávněnou k podání odvolání osoba, která návrh podala. (5) Předběžné opatření zanikne a) uplynutím doby, po kterou mělo trvat, b) vydáním rozhodnutí podle § 142, neurčí-li insolvenční soudinsolvenční soud v takovém rozhodnutí, že předběžné opatření zanikne až právní mocí rozhodnutí, c) účinností moratoria, ledaže insolvenční soudinsolvenční soud určil v rozhodnutí o vyhlášení moratoria jinak, d) vydáním rozhodnutí, kterým se předběžné opatření zruší, jakmile pominou důvody, pro které bylo nařízeno. (6) Rozhodnutí podle odstavce 5 písm. d) může insolvenční soudinsolvenční soud vydat i bez návrhu. Pro jeho doručení platí odstavce 2 a 3 obdobně; odvolat se proti němu může pouze osoba, která návrh na nařízení předběžného opatření podala, není-li totožná s osobou, která navrhla zrušení předběžného opatření. § 114 Jestliže osoba, která má závazek vůči dlužníkovi, plní tento závazek po zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení dlužníku, ačkoliv podle předběžného opatření má plnění poskytnout předběžnému správci, a plnění se nedostane do majetkové podstaty, není tím svého závazku zproštěna, ledaže prokáže, že o předběžném opatření nemohla vědět. Díl 4 Moratorium § 115 Dlužník, který je podnikatelem, může do 7 dnů od podání insolvenčního návrhu, a jde-li o insolvenční návrh věřitele, do 15 dnů od jeho doručení insolvenčním soudeminsolvenčním soudem, navrhnout insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu vyhlášení moratoria; toto právo nemá právnická osoba v likvidaci. Návrh na moratorium § 116 (1) Návrh na moratorium musí kromě obecných náležitostí podání18) obsahovat všechny skutečnosti, které odůvodňují jeho vyhlášení. (2) K návrhu podle odstavce 1 je dlužník kromě seznamů a listin, které je povinen připojit k insolvenčnímu návrhu, povinen připojit poslední účetní závěrku a písemné prohlášení většiny jeho věřitelů, počítané podle výše jejich pohledávek, že s vyhlášením moratoria souhlasí; podpisy věřitelů na tomto prohlášení musí být úředně ověřeny. § 117 Rozhodnutí o návrhu na moratorium O návrhu na moratorium rozhodne insolvenční soudinsolvenční soud do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni, kdy mu takový návrh došel; § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. § 118 Vyhlášení moratoria (1) Insolvenční soudInsolvenční soud vyhlásí moratorium, jestliže jsou splněny předpoklady uvedené v § 115 a 116 a nebylo-li dosud rozhodnuto o insolvenčním návrhu; jinak návrh na moratorium odmítne. (2) Proti rozhodnutí, jímž insolvenční soudinsolvenční soud vyhlásí moratorium, není odvolání přípustné. Proti rozhodnutí, kterým se návrh na moratorium odmítá, se může odvolat pouze dlužník. § 119 Účinnost moratoria (1) Moratorium je účinné od okamžiku zveřejnění rozhodnutí o jeho vyhlášení v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku a trvá po dobu uvedenou v návrhu na moratorium, nejdéle však 3 měsíce. (2) Insolvenční soudInsolvenční soud může na návrh dlužníka prodloužit moratorium nejdéle o 30 dnů, jestliže dlužník k takovému návrhu připojí ke dni podání návrhu aktualizovaný seznam závazků a písemné prohlášení většiny jeho věřitelů, počítané podle výše jejich pohledávek, že s prodloužením moratoria souhlasí; podpisy věřitelů na tomto prohlášení musí být úředně ověřeny. Účinky moratoria § 120 (1) Po dobu trvání moratoria nelze vydat rozhodnutí o úpadku. (2) Není-li dále stanoveno jinak, po dobu trvání moratoria zůstávají zachovány účinky spojené se zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. § 121 (1) I v době trvání moratoria mohou oprávněné osoby přistoupit k řízení a věřitelé uplatnit svá práva přihláškou pohledávky. Účinky těchto úkonů však nastávají až zánikem moratoria, není-li dále stanoveno jinak. (2) Za věřitele dlužníka se po dobu trvání moratoria považují přihlášení věřitelé a osoby uvedené v seznamu závazků. § 122 Nakládání s majetkovou podstatou po dobu trvání moratoria (1) Závazky bezprostředně souvisící se zachováním provozu podniku vzniklé v posledních 30 dnech před vyhlášením moratoria nebo po něm je dlužník po dobu trvání moratoria oprávněn hradit přednostně před dříve splatnými závazky. (2) Smlouvy na dodávky energií a surovin, jakož i další smlouvy o dodávkách zboží a služeb, které ke dni vyhlášení moratoria trvaly alespoň po dobu 3 měsíců, nemůže druhý účastník smlouvy po dobu trvání moratoria vypovědět nebo od nich odstoupit pro prodlení dlužníka s placením úhrady za zboží nebo služby, ke kterému došlo před vyhlášením moratoria, nebo pro zhoršení majetkové situace dlužníka, hradí-li dlužník na základě těchto smluv řádně a včas alespoň závazky podle odstavce 1. § 123 (1) Navrhne-li to dlužník, ustanoví insolvenční soudinsolvenční soud v rozhodnutí o vyhlášení moratoria předběžného správce. Za trvání moratoria ustanoví insolvenční soudinsolvenční soud předběžného správce též na návrh věřitele nebo věřitelů dlužníka, kteří nepodepsali prohlášení podle § 116 odst. 2 a jejichž pohledávky, počítané podle výše, činí alespoň desetinu pohledávek věřitelů, které dlužník uvedl v seznamu závazků. (2) Nejde-li o insolvenčního navrhovatele, může insolvenční soudinsolvenční soud navrhovateli nebo navrhovatelům podle odstavce 1 uložit, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady předběžného správce; § 108 se použije přiměřeně. § 124 Zánik moratoria (1) Moratorium zaniká uplynutím doby, na kterou bylo vyhlášeno; před uplynutím této doby zaniká moratorium rozhodnutím insolvenčního souduinsolvenčního soudu o jeho zrušení. (2) Insolvenční soudInsolvenční soud zruší moratorium a) na návrh většiny věřitelů, počítané podle výše jejich pohledávek, uvedené v seznamu závazků, b) i bez návrhu, jestliže dlužník uvedl v návrhu na moratorium nepravdivé údaje, nebo vyjde-li za trvání moratoria najevo, že dlužník vyhlášením moratoria sledoval nepoctivý záměr, zejména přednostní uspokojení jen některých jeho věřitelů. (3) Rozhodnutí podle odstavce 2 písm. b) vydá insolvenční soudinsolvenční soud po slyšení dlužníka, předběžného správce, byl-li ustanoven, a zpravidla též po vyjádření alespoň 3 věřitelů s nejvyššími pohledávkami, kteří podepsali prohlášení podle § 116 odst. 2. (4) O návrhu na zrušení moratoria rozhodne insolvenční soudinsolvenční soud neprodleně. (5) Před uplynutím stanovené doby zanikne moratorium i tím, že insolvenční soudinsolvenční soud zamítne nebo odmítne insolvenční návrh anebo řízení o něm zastaví. § 125 Dlužník uvedený v § 115 může u insolvenčního souduinsolvenčního soudu podat návrh na moratorium i před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. Není-li dále stanoveno jinak, platí pro řízení o tomto návrhu obdobně § 115 až 124. § 126 (1) Rozhoduje-li o návrhu na moratorium před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, nezveřejňuje insolvenční soudinsolvenční soud až do rozhodnutí o vyhlášení moratoria informace o průběhu řízení; právo nahlížet do spisu, s výjimkou protokolu o hlasování, a činit si z něho výpisy a opisy, má po tuto dobu pouze dlužník. (2) Před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení nastávají vyhlášením moratoria účinky spojené se zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení; ustanovení § 122 tím není dotčeno. (3) Moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení zaniká i tím, že dlužník podá insolvenční návrh. § 127 (1) Dlužník, který v době trvání moratoria poruší své povinnosti stanovené tímto zákonem, odpovídá věřitelům za škodu nebo jinou újmu, kterou jim tím způsobí. Této odpovědnosti se dlužník zprostí, jen když prokáže, že škodě nebo jiné újmě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které po něm bylo možné spravedlivě požadovat se zřetelem k průběhu moratoria. (2) Za škodu nebo jinou újmu vzniklou podle odstavce 1 ručí společně a nerozdílně členové statutárního orgánu dlužníka. Díl 5 Projednání insolvenčního návrhu a rozhodnutí o něm § 128 (1) Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soudinsolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. (2) Nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soudinsolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soudinsolvenční soud jej odmítne. (3) Insolvenční soudInsolvenční soud může rozhodnout, aby mu seznamy uvedené v § 104 odst. 1 předložil i dlužník, který není insolvenčním navrhovatelem; má-li insolvenční navrhovatel vůči dlužníku vykonatelnou pohledávku, uloží insolvenční soudinsolvenční soud tuto povinnost dlužníku vždy. (4) Rozhodnutí podle odstavce 1 doručí insolvenční soudinsolvenční soud zvlášť insolvenčnímu navrhovateli a dlužníku; osobou oprávněnou k podání odvolání je insolvenční navrhovatel. Rozhodnutí podle odstavce 3 doručí insolvenční soudinsolvenční soud zvlášť dlužníku; proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. § 129 (1) Insolvenční navrhovatel může vzít insolvenční návrh zpět až do vydání rozhodnutí o úpadku nebo do právní moci jiného rozhodnutí o insolvenčním návrhu. (2) Věřitel, který vzal zpět insolvenční návrh, jej může pro tutéž pohledávku znovu podat až po 6 měsících ode dne jeho zpětvzetí. Totéž platí pro osobu, která pohledávku od věřitele nabyla. § 130 (1) Je-li insolvenční návrh vzat zpět, insolvenční soudinsolvenční soud řízení zastaví. Je-li insolvenční návrh vzat zpět až poté, co o něm insolvenční soudinsolvenční soud rozhodl jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, insolvenční soudinsolvenční soud rozhodne též o zrušení rozhodnutí. (2) Je-li insolvenčních navrhovatelů více a insolvenční návrh vezme zpět jen některý z nich, insolvenční soudinsolvenční soud řízení zastaví jen ve vztahu k navrhovateli, který vzal návrh zpět. (3) Byl-li insolvenční návrh vzat zpět až po vydání rozhodnutí o úpadku nebo poté, co jiné rozhodnutí o insolvenčním návrhu již nabylo právní moci, insolvenční soudinsolvenční soud rozhodne, že zpětvzetí insolvenčního návrhu není účinné. (4) Rozhodnutí podle odstavců 1 až 3 doručí insolvenční soudinsolvenční soud zvlášť insolvenčnímu navrhovateli a dlužníku; osobou oprávněnou k podání odvolání je pouze insolvenční navrhovatel. § 131 Skutečnosti, na jejichž základě insolvenční soudinsolvenční soud rozhoduje, musí být v rámci projednání insolvenčního návrhu osvědčeny. § 132 (1) U insolvenčního návrhu dlužníka postačí, jsou-li rozhodné skutečnosti osvědčeny údaji insolvenčního návrhu a jeho přílohami. (2) Má-li dlužník více statutárních orgánů oprávněných jednat jeho jménem samostatně nebo má-li více osob, které mají postavení statutárního orgánu, oprávněných jednat jeho jménem samostatně, a není-li jeho insolvenční návrh některou z těchto osob podepsán, insolvenční soudinsolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku až poté, co se takováto osoba k insolvenčnímu návrhu vyjádřila nebo jí uplynula lhůta k vyjádření. Obdobně se postupuje, má-li dlužník více zákonných zástupců oprávněných jednat jeho jménem samostatně. (3) Podle odstavce 1 nelze postupovat, vyjdou-li v průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení najevo skutečnosti, které jsou s tvrzeními dlužníka obsaženými v insolvenčním návrhu nebo se skutečnostmi obsaženými v listinách připojených k insolvenčnímu návrhu v rozporu. Totéž platí, jestliže insolvenční soudinsolvenční soud zjistí, že další osoby oprávněné jednat jménem dlužníka, které insolvenční návrh nepodepsaly, s podáním insolvenčního návrhu nesouhlasí. § 133 (1) O insolvenčním návrhu jiné osoby než dlužníka lze rozhodnout bez jednání jen tehdy, jestliže a) insolvenční soudinsolvenční soud plně vyhoví návrhu, kterému nikdo neodporoval, nebo b) o něm lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. (2) Insolvenční soudInsolvenční soud vždy nařídí jednání o insolvenčním návrhu jiné osoby než dlužníka, závisí-li rozhodnutí na zjištění sporných skutečností o tom, zda dlužník je v úpadku. Provádí-li dokazování ke zjištění dlužníkova úpadku nebo jeho hrozícího úpadku nad rámec důkazních návrhů účastníků, nařídí jednání i v případě insolvenčního návrhu dlužníka. (3) Dlužníku musí být vždy dána možnost, aby se k insolvenčnímu návrhu před rozhodnutím o úpadku vyjádřil. § 134 Insolvenční soudInsolvenční soud je povinen učinit do 10 dnů od podání insolvenčního návrhu úkony směřující k rozhodnutí věci. O insolvenčním návrhu rozhodne bez zbytečného odkladu, v případě uvedeném v § 132 odst. 1 nejpozději do 15 dnů od jeho podání; je-li vyhlášeno moratorium, neskončí tato lhůta dříve než uplynutím 10 dnů od zániku moratoria. § 135 Při projednávání insolvenčního návrhu podaného jinou osobou než dlužníkem mají jiní účastníci insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení než dlužník stejná práva a povinnosti jako insolvenční navrhovatel; jednají však pouze sami za sebe. Odporují-li jejich úkony úkonům insolvenčního navrhovatele, posoudí je insolvenční soudinsolvenční soud po uvážení všech okolností. Rozhodnutí o úpadku § 136 (1) Insolvenční soudInsolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí. (2) Rozhodnutí o úpadku musí obsahovat a) výrok o tom, že se zjišťuje úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, b) výrok, jímž insolvenční soudinsolvenční soud ustanovuje insolvenčního správceinsolvenčního správce, c) údaj o tom, kdy nastávají účinky rozhodnutí o úpadku, d) výzvu, aby věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, tak učinili ve stanovené lhůtě, s poučením o následcích jejího zmeškání, e) výzvu, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci, f) výzvu, aby věřitelé insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na dlužníkových věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách, s poučením o následcích nesplnění této povinnosti, g) výrok, jímž se určí místo a termín konání schůze věřitelů a přezkumného jednání, h) výrok, jímž se uloží dlužníku, který tak dosud neučinil, aby ve stanovené lhůtě sestavil a odevzdal insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci seznamy svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků a věřitelů, i) označení hromadných sdělovacích prostředků, ve kterých bude insolvenční soudinsolvenční soud zveřejňovat svá rozhodnutí. (3) Lhůta k přihlášení pohledávek stanovená v rozhodnutí nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců. (4) Je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí lhůta k přihlášení pohledávek 30 dnů. § 137 (1) Schůzi věřitelů svolá insolvenční soudinsolvenční soud tak, aby se konala nejpozději do 2 měsíců od rozhodnutí o úpadku. (2) Termín přezkumného jednání určí insolvenční soudinsolvenční soud tak, aby se konalo nejpozději do 2 měsíců po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek, ne však dříve než po 7 dnech od uplynutí této lhůty; z důvodů hodných zvláštního zřetele může insolvenční soudinsolvenční soud tuto lhůtu prodloužit. Je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, určí insolvenční soudinsolvenční soud termín prvního přezkumného jednání tak, aby se konalo nejpozději do 15 dnů po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek. (3) Jestliže se první schůze věřitelů svolaná po rozhodnutí o úpadku má konat před přezkumným jednáním, svolá insolvenční soudinsolvenční soud v rozhodnutí o úpadku další schůzi věřitelů na den, kdy se má konat přezkumné jednání, a to tak, aby se konala po skončení přezkumného jednání. § 138 (1) Rozhodnutí o úpadku doručí insolvenční soudinsolvenční soud zvlášť dlužníkovi, insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci, předběžnému správci, insolvenčnímu navrhovateli a osobám, které přistoupily k řízení; dlužníku a insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci se toto rozhodnutí doručuje do vlastních rukou. (2) Považuje-li to za vhodné, může insolvenční soudinsolvenční soud doručit rozhodnutí o úpadku nebo jeho zkrácené znění zvlášť i věřitelům dlužníka, kteří přihlásili své pohledávky před jeho vydáním. § 139 Oznámení o vydání rozhodnutí o úpadku (1) O vydání rozhodnutí o úpadku vyrozumí insolvenční soudinsolvenční soud a) orgán, který vede obchodní nebo jiný rejstřík, v němž je dlužník zapsán, b) finanční úřad, v jehož obvodu má dlužník sídlo, je-li právnickou osobou, jinak finanční úřad, v jehož obvodu má dlužník bydliště; místo toho vyrozumí jiný finanční úřad, o němž je mu známo, že je správcem daně dlužníka, c) úřad práce, v jehož obvodu má dlužník, který je zaměstnavatelem, sídlo; místo podnikání, je-li dlužníkem fyzická osoba, která nemá sídlo nebo bydliště, je-li dlužníkem fyzická osoba, která nemá ani místo podnikání, d) příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení, e) obecný soud dlužníka, f) soud, správce daně, soudního exekutora nebo jiný orgán, u kterého podle dosavadních výsledků insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení probíhá řízení o nárocích, které se týkají majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z majetkové podstaty, včetně řízení o výkon rozhodnutí nebo exekuceexekuce na majetek dlužníka, g) Českou národní bankubanku, je-li dlužník účastníkem platebního systému uvedeného v seznamu České národní bankybanky podle zvláštního právního předpisu1), h) Českou národní bankubanku, je-li dlužník účastníkem vypořádacího systému podle zvláštního právního předpisu18), i) orgán nebo osobu, která vede veřejný či neveřejný seznam, který podle zvláštního právního předpisu osvědčuje vlastnictví dlužníka k majetkové podstatě nebo existenci práva dlužníka náležejícího do majetkové podstaty, zejména katastrální pracoviště, která v katastru nemovitostínemovitostí evidují majetek, o němž je insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu známo, že náleží dlužníkovi; Notářskou komoru České republiky, která v Rejstříku zástav eviduje majetek, o němž je insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu známo, že náleží dlužníkovi; Středisko cenných papírůcenných papírů, které eviduje zaknihované cenné papírycenné papíry dlužníka. (2) Povinnost vyrozumět osoby podle odstavce 1 splní insolvenční soudinsolvenční soud tím, že jim zvlášť, a to prostřednictvím veřejné datové sítě, doručí rozhodnutí o úpadku. § 140 Účinky rozhodnutí o úpadku (1) I po rozhodnutí o úpadku trvají účinky spojené s předběžným opatřením nařízeným insolvenčním soudeminsolvenčním soudem; insolvenční soudinsolvenční soud však může i bez návrhu změnit své rozhodnutí o předběžném opatření. V rozsahu, ve kterém není dlužník oprávněn nakládat s majetkovou podstatou, přechází toto právo rozhodnutím o úpadku na insolvenčního správceinsolvenčního správce. (2) Započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele je po rozhodnutí o úpadku přípustné, jestliže zákonné podmínky tohoto započtení byly splněny před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku, není-li dále stanoveno jinak. (3) Započtení podle odstavce 2 není přípustné, jestliže dlužníkův věřitel a) se ohledně své započitatelné pohledávky nestal přihlášeným věřitelem, nebo b) získal započitatelnou pohledávku neúčinným právním úkonem, nebo c) v době nabytí započitatelné pohledávky věděl o dlužníkově úpadku, anebo d) dosud neuhradil splatnou pohledávku dlužníka v rozsahu, v němž převyšuje započitatelnou pohledávku tohoto věřitele. § 141 Odvolání proti rozhodnutí o úpadku (1) Proti rozhodnutí o úpadku vydanému na základě insolvenčního návrhu dlužníka není odvolání přípustné. Proti rozhodnutí o úpadku vydanému na základě insolvenčního návrhu věřitele se může odvolat pouze dlužník; odvoláním však lze namítat pouze to, že rozhodnutí o úpadku nemělo být vydáno proto, že úpadek není osvědčen, nebo proto, že tomu brání překážka stanovená v tomto zákoně. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží. (2) Je-li osvědčen úpadek dlužníka, není důvodem k tomu, aby odvolací soud zrušil nebo změnil rozhodnutí o úpadku, skutečnost, že insolvenční navrhovatel nedoložil, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, ani skutečnost, že insolvenční navrhovatel v průběhu odvolacího řízení ztratil způsobilost být účastníkem řízení. Jiná rozhodnutí o insolvenčním návrhu § 142 Jinými rozhodnutími o insolvenčním návrhu jsou a) odmítnutí insolvenčního návrhu pro vady, b) zastavení řízení pro nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit nebo který se nepodařilo odstranit, nebo pro zpětvzetí insolvenčního návrhu, c) zamítnutí insolvenčního návrhu, d) zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku dlužníka. § 143 (1) Insolvenční soudInsolvenční soud insolvenční návrh zamítne, nejsou-li splněny zákonem stanovené předpoklady pro vydání rozhodnutí o úpadku. (2) Insolvenční návrh podaný věřitelem insolvenční soudinsolvenční soud zamítne, jestliže nebylo osvědčeno, že insolvenční navrhovatel a alespoň jedna další osoba má proti dlužníku splatnou pohledávku. Za další osobu se nepovažuje osoba, na kterou byla převedena některá z pohledávek insolvenčního navrhovatele proti dlužníku nebo její část v době 6 měsíců před podáním insolvenčního návrhu nebo po zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. (3) Není-li dlužník v úpadku pro předlužení, zamítne insolvenční soudinsolvenční soud insolvenční návrh podaný věřitelem i tehdy, osvědčí-li dlužník jednající v dobré víře, že jeho platební neschopnost vznikla v důsledku protiprávního jednání třetí osoby a že se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že ji odvrátí v době do 3 měsíců po splatnosti jeho peněžitých závazků. (4) Je-li dlužníkem právnická osoba, insolvenční soudinsolvenční soud zamítne insolvenční návrh podaný věřitelem i tehdy, jestliže stát nebo vyšší územní samosprávný celek po zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení převzal všechny její dluhy nebo se za ně zaručil. § 144 (1) Insolvenční soudInsolvenční soud zamítne insolvenční návrh pro nedostatek majetku, jestliže a) dlužník je obchodní společností, která byla zrušena rozhodnutím soudu, b) jménem dlužníka podal návrh likvidátor, který byl jmenován soudem ze seznamu insolvenčních správcůinsolvenčních správců, c) likvidátor dlužníka předloží insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu zprávu o tom, že prověřil možnost uplatnit v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení neplatnost nebo neúčinnost právních úkonů dlužníka, d) ze seznamu majetku dlužníka a šetření insolvenčního souduinsolvenčního soudu vyplývá, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, a e) věřitelé dlužníka byli vyhláškou vyzváni ke sdělení údajů o majetku dlužníka a údajů o právních úkonech dlužníka, u kterých by bylo možno uplatnit neplatnost nebo neúčinnost, a žádný majetek ani úkony dlužníka nebyly zjištěny. (2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud navrhovatel v souladu se zákonem zaplatil požadovanou zálohu na náklady insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. (3) Proti rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku dlužníka se může odvolat i věřitel, který doloží, že má za dlužníkem pohledávku. (4) Usnesení o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku je podkladem pro výmaz dlužníka z obchodního rejstříku, nejde-li o právnickou osobu zřízenou zákonem. § 145 (1) Rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu se doručuje zvlášť dlužníkovi a insolvenčnímu navrhovateli. (2) Proti rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu se může odvolat pouze insolvenční navrhovatel. § 146 (1) Účinností rozhodnutí podle § 142 zanikají účinky spojené se zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení a dosud vydaná předběžná opatření. Odůvodňují-li to okolnosti případu, může insolvenční soudinsolvenční soud určit, že účinky spojené se zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení a dosud vydaná předběžná opatření zaniknou až právní mocí rozhodnutí. (2) Je-li toho podle stavu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení zapotřebí, rozhodne insolvenční soudinsolvenční soud po právní moci rozhodnutí podle § 142 o hotových výdajích a odměně předběžného správce, jakož i o způsobu jejich úhrady; § 38 a 39 platí obdobně. § 147 (1) Jestliže řízení o insolvenčním návrhu věřitele bylo zastaveno nebo insolvenční návrh byl odmítnut vinou insolvenčního navrhovatele, má dlužník nebo jiný dlužníkův věřitel proti insolvenčnímu navrhovateli právo na náhradu škody nebo jiné újmy, která mu vznikla zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu. Jde-li o odpovědnost vůči dlužníku, má se v pochybnostech za to, že insolvenční navrhovatel zastavení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení nebo odmítnutí insolvenčního návrhu zavinil. (2) Právo na náhradu škody nebo jiné újmy podle odstavce 1 má dlužník nebo jiný dlužníkův věřitel také tehdy, byl-li insolvenční návrh zamítnut; to neplatí, jestliže insolvenční návrh byl zamítnut proto, že dlužník po jeho podání splnil závazky, které osvědčovaly jeho úpadek, nebo proto, že se s věřiteli dohodl na jiném způsobu plnění těchto závazků, anebo z důvodu uvedeného v § 143 odst. 3. (3) Je-li insolvenčním navrhovatelem právnická osoba, ručí za splnění náhrady škody nebo jiné újmy podle odstavců 1 a 2 společně a nerozdílně členové jeho statutárního orgánu, ledaže prokáží, že bez zbytečného odkladu po podání insolvenčního návrhu informovali insolvenční soudinsolvenční soud o tom, že insolvenční návrh není podán důvodně, nebo o tom, že není splněn některý z dalších předpokladů stanovených zákonem pro vydání rozhodnutí o úpadku. (4) Žalobu podle odstavců 1 až 3 musí dlužník podat nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí, jímž se končí řízení o insolvenčním návrhu, a jiný dlužníkův věřitel nejpozději do 3 měsíců od zveřejnění tohoto rozhodnutí v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku; o žalobě však nelze rozhodnout před právní mocí tohoto rozhodnutí. Nejde o incidenční spor. (5) Nebyla-li včas podána žaloba podle odstavců 1 a 2, právo dlužníka na náhradu škody nebo jiné újmy podle odstavců 1 a 2 tím zaniká. Nebyla-li včas podána žaloba podle odstavce 3, právo dlužníka domáhat se splnění náhrady škody nebo jiné újmy podle odstavců 1 a 2 podle odstavce 3 tím zaniká. Díl 6 Stanovení způsobu řešení úpadku § 148 (1) Insolvenční soudInsolvenční soud spojí s rozhodnutím o úpadku rozhodnutí o prohlášení konkursu, je-li dlužníkem osoba, u které tento zákon vylučuje řešení úpadku reorganizací nebo oddlužením. (2) Jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem, ve kterém jako způsob řešení úpadku navrhuje reorganizaci, předloží reorganizační plán přijatý všemi skupinami věřitelů, spojí insolvenční soudinsolvenční soud s rozhodnutím o úpadku i rozhodnutí o způsobu řešení úpadku. (3) Jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem podá návrh na povolení oddlužení, spojí insolvenční soudinsolvenční soud s rozhodnutím o úpadku i rozhodnutí o způsobu řešení úpadku. § 149 (1) Nejde-li o případ podle § 148, rozhodne insolvenční soudinsolvenční soud o způsobu řešení úpadku samostatným rozhodnutím vydaným do 3 měsíců po rozhodnutí o úpadku; nesmí však rozhodnout dříve než po skončení schůze věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku. (2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže dlužník podal návrh na povolení oddlužení v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení zahájeném na základě insolvenčního návrhu jiné osoby; v takovém případě rozhodne insolvenční soudinsolvenční soud o způsobu řešení úpadku samostatným rozhodnutím vydaným do 30 dnů po rozhodnutí o úpadku. (3) Má-li insolvenční soudinsolvenční soud rozhodnout o způsobu řešení úpadku podle odstavce 1, je předmětem jednání schůze věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku vždy zpráva insolvenčního správceinsolvenčního správce o jeho dosavadní činnosti a jeho vyjádření o vhodnosti navrženého způsobu řešení úpadku; je-li takových návrhů více, vyjádří se insolvenční správceinsolvenční správce k tomu, který z nich považuje za nejvhodnější a proč. § 150 Má-li insolvenční soudinsolvenční soud rozhodnout o způsobu řešení úpadku podle § 149 odst. 1, schůze věřitelů svolaná rozhodnutím o úpadku může též přijmout usnesení o způsobu řešení dlužníkova úpadku. § 151 (1) Usnesení schůze věřitelů podle § 150 je přijato, jestliže z věřitelů přihlášených ke dni předcházejícímu konání schůze věřitelů a) pro ně hlasovala nejméně polovina všech přítomných zajištěných věřitelů počítaná podle výše jejich pohledávek a nejméně polovina všech přítomných nezajištěných věřitelů počítaná podle výše jejich pohledávek, nebo b) pro ně hlasovalo nejméně 90 % přítomných věřitelů, počítáno podle výše pohledávek. (2) Za přítomného podle odstavce 1 se nepovažuje věřitel, který hlasoval písemně. § 152 Přijme-li schůze věřitelů usnesení podle § 150, rozhodne insolvenční soudinsolvenční soud o způsobu řešení úpadku podle tohoto usnesení. To neplatí, je-li v době přijetí usnesení o způsobu řešení úpadku dlužníkem osoba, u které zákon tento způsob řešení úpadku vylučuje, nebo je-li přijaté usnesení v rozporu s reorganizačním plánem přijatým všemi skupinami věřitelů, který dlužník předložil insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu po rozhodnutí o úpadku; § 54 odst. 1 se nepoužije. § 153 (1) Jestliže insolvenční soudinsolvenční soud rozhodne, že způsobem řešení úpadku je reorganizace, spojí s tímto rozhodnutím i rozhodnutí o ustanovení znalce za účelem ocenění majetkové podstaty; současně znalci uloží, aby posudek vypracoval písemně. Obdobně insolvenční soudinsolvenční soud postupuje, jestliže schůze věřitelů vedle usnesení o způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem přijme i usnesení, kterým doporučuje zpeněžení majetkové podstaty podle § 290. (2) Schůze věřitelů, která přijme usnesení o způsobu řešení úpadku reorganizací, nebo schůze věřitelů, která vedle usnesení o způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem přijme i usnesení, kterým doporučuje zpeněžení majetkové podstaty podle § 290, může též přijmout usnesení, kterým určí osobu znalce podle odstavce 1; v takovém případě rozhodne insolvenční soudinsolvenční soud o ustanovení znalce podle tohoto usnesení. (3) Usnesení schůze věřitelů o určení osoby znalce je přijato, jestliže z věřitelů přihlášených ke dni předcházejícímu konání schůze věřitelů pro ně hlasovaly nejméně dvě třetiny všech přítomných věřitelů, počítáno podle výše pohledávek. § 154 (1) Odměna znalce ustanoveného insolvenčním soudeminsolvenčním soudem podle § 153 se řídí předpisy, které obecně upravují odměňování znalce při úkonech mimo soudní řízení23). (2) Výši odměny znalce podle odstavce 1 schvaluje věřitelský výbor; nedojde-li ke schválení odměny do 15 dnů po ustanovení znalce, schvaluje jeho odměnu insolvenční soudinsolvenční soud. § 155 (1) Pro účely ocenění majetkové podstaty na základě rozhodnutí insolvenčního souduinsolvenčního soudu podle § 153 platí, že provoz dlužníkova podniku skončil ke dni podání znaleckého posudku; části majetkové podstaty, ke kterým je uplatněno právo na uspokojení ze zajištění, se ve znaleckém posudku ocení i odděleně. (2) Znalecký posudek podle odstavce 1 předkládá znalec insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu, který neprodleně poté svolá za účelem jeho projednání a schválení schůzi věřitelů, ke které předvolá i znalce; znalecký posudek musí být zveřejněn v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku nejpozději 15 dnů přede dnem, kdy se má schůze věřitelů konat. (3) Po projednání znaleckého posudku rozhodne schůze věřitelů o tom, zda jej schvaluje; usnesení schůze věřitelů o schválení znaleckého posudku je přijato, jestliže z věřitelů přihlášených ke dni předcházejícímu konání schůze věřitelů pro ně hlasovaly nejméně dvě třetiny všech přítomných věřitelů, počítáno podle výše pohledávek. (4) Podle usnesení schůze věřitelů o schválení znaleckého posudku vydá insolvenční soudinsolvenční soud rozhodnutí o ceně majetkové podstaty; proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. § 156 Jestliže schůze věřitelů znalecký posudek neschválí, může přijmout usnesení, kterým určí osobu nového znalce; ustanovení § 153 až 155 platí obdobně. § 157 (1) Zajištění věřitelé uhradí do majetkové podstaty bez zbytečného odkladu společně a nerozdílně polovinu odměny a hotových výdajů uhrazených znalci; mezi sebou se vypořádají podle poměru hodnot jejich zajištění určených znaleckým posudkem. (2) Po dobu, po kterou je zajištěný věřitel v prodlení se splněním povinnosti podle odstavce 1, se jeho zajištěná pohledávka neúročí. Díl 7 Rozhodnutí o tom, že dlužník není v úpadku § 158 (1) Před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku podle § 149 rozhodne insolvenční soudinsolvenční soud i bez návrhu, že dlužník není v úpadku, zjistí-li, že a) ani po rozhodnutí o úpadku nebyl osvědčen dlužníkův úpadek, nebo b) zde není žádný přihlášený věřitel a všechny pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň jsou uspokojeny. (2) Před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku podle § 149 rozhodne insolvenční soudinsolvenční soud, že dlužník není v úpadku, též na návrh dlužníka, jestliže dlužník k tomuto návrhu připojil listinu, na které všichni věřitelé a insolvenční správceinsolvenční správce vyslovili s tímto návrhem souhlas a na které je úředně ověřena pravost podpisu osob, které ji podepsaly. (3) Rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 je vykonatelné a jeho účinky nastávají dnem, kdy nabude právní moci. Právní mocí tohoto rozhodnutí insolvenční řízeníinsolvenční řízení končí. (4) Pro rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 platí ustanovení části druhé hlavy první dílu 8 tohoto zákona o zrušení konkursu přiměřeně. (5) Tytéž účinky jako rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 má i rozhodnutí, kterým odvolací soud změnil nebo zrušil rozhodnutí o úpadku vydané soudem prvního stupně; právní mocí usnesení, kterým odvolací soud zrušil rozhodnutí o úpadku vydané soudem prvního stupně, však insolvenční řízeníinsolvenční řízení nekončí. Díl 8 Incidenční spory § 159 (1) Incidenčními spory jsou a) spory o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek, b) spory o vyloučení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty z majetkové podstaty nebo o vydání výtěžku zpeněžení podle § 225 odst. 5, c) spory o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela, d) spory na základě odpůrčí žaloby, e) spory o náhradu škody na majetkové podstatě vzniklé porušením povinností insolvenčním správceminsolvenčním správcem, f) další spory, které zákon označí jako spory incidenční. (2) Pro jiné spory, jejichž účastníkem je insolvenční správceinsolvenční správce, nelze ustanovení o incidenčních sporech použít, i když probíhají za trvání insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. § 160 (1) Incidenční spor se projedná a rozhodne na návrh oprávněné osoby, podaný v rámci insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení u insolvenčního souduinsolvenčního soudu; tento návrh má povahu žaloby24). (2) Jestliže by projednání a rozhodnutí incidenčního sporu v rámci insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení mohlo vést k průtahům v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, přikáže předseda insolvenčního souduinsolvenčního soudu takový spor jinému soudci insolvenčního souduinsolvenčního soudu. (3) V řízení o žalobě podle odstavce 1 se z ustanovení části první hlavy třetí tohoto zákona použijí pouze ustanovení o doručování; nejde-li o případ podle § 80 odst. 1, účastníkům řízení se písemnosti doručují zvlášť a rozhodnutí ve věci samé do vlastních rukou. (4) Žalobu podanou podle odstavce 1 opožděně nebo osobou, která k tomu nebyla oprávněna, insolvenční soudinsolvenční soud odmítne. Stejně postupuje, má-li žaloba nedostatky, které se nepodařilo odstranit a které mu brání v řízení o ní pokračovat25). (5) Brání-li projednání žaloby podle odstavce 1 nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, nebo který se nepodařilo odstranit, insolvenční soudinsolvenční soud řízení o této žalobě zastaví. § 161 Insolvenční soudInsolvenční soud projedná incidenční spor při jednání, pro které neplatí ustanovení o jednání v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení. K tomuto jednání předvolá účastníky a osoby, jejichž účasti je třeba. Od jednání může insolvenční soudinsolvenční soud upustit v případech, kdy to připouští občanský soudní řád. § 162 (1) V incidenčním sporu rozhoduje insolvenční soudinsolvenční soud rozsudkem, jde-li o rozhodnutí ve věci samé; o smíru však rozhoduje usnesením. (2) Smír uzavřený v incidenčním sporu insolvenčním správceminsolvenčním správcem může insolvenční soudinsolvenční soud schválit, jen jestliže s ním souhlasí věřitelský výbor. § 163 O nákladech incidenčního sporu a jejich náhradě rozhodne insolvenční soudinsolvenční soud v rozhodnutí o incidenčním sporu, a to podle ustanovení občanského soudního řádu, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Náhrada nákladů incidenčního sporu je zvláštní pohledávkou, na kterou se nevztahuje § 170 písm. f). § 164 Pravomocný rozsudek vydaný v incidenčním sporu je závazný pro všechny procesní subjekty. HLAVA V VĚŘITELÉ A UPLATŇOVÁNÍ POHLEDÁVEK Díl 1 Postavení věřitelů a jejich pohledávek § 165 (1) Věřitelé, kteří své pohledávky uplatňují podáním přihlášky, se uspokojují v závislosti na způsobu řešení úpadku, a to rozvrhem při konkursu, plněním reorganizačního plánu při reorganizaci nebo plněním při oddlužení, nestanoví-li zákon jinak. (2) Zákon může stanovit, že podle odstavce 1 se uspokojují i někteří věřitelé, kteří nepodávají přihlášku pohledávky, splňují-li zákonem stanovené podmínky. § 166 Zajištění věřitelé uplatňují své pohledávky přihláškou pohledávky, v níž se musí dovolat svého zajištění, uvést okolnosti, které je osvědčují, a připojit listiny, které se toho týkají. To platí i tehdy, jde-li o zajištěné věřitele, kteří mohou pohledávku vůči dlužníku uspokojit pouze z majetku poskytnutého k zajištění. § 167 (1) Zajištění věřitelé se v rozsahu zajištění uspokojují ze zpeněžení věci, práva pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla jejich pohledávka zajištěna, nestanoví-li zákon jinak. Pro pořadí jejich uspokojení je rozhodující doba vzniku zástavního práva nebo doba vzniku zajištění. (2) Je-li podle znaleckého posudku vypracovaného v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení po rozhodnutí o úpadku hodnota zajištění nižší než výše zajištěné pohledávky, považuje se pohledávka co do takto zjištěného rozdílu za pohledávku nezajištěnou. § 168 (1) Pohledávkami za majetkovou podstatou, pokud vznikly po zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení nebo po vyhlášení moratoria, jsou a) náhrada hotových výdajů a odměna předběžného správce; to neplatí, byl-li předběžný správce ustanoven insolvenčním správceminsolvenčním správcem, b) náhrada nutných výdajů a odměna likvidátora dlužníka jmenovaného soudem a správce podniku dlužníka za součinnost poskytnutou předběžnému správci nebo insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci, c) náhrada nutných výdajů a odměna členů a náhradníků věřitelského výboru, d) náhrada zálohy na náklady insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, jestliže ji v souladu s rozhodnutím insolvenčního souduinsolvenčního soudu zaplatila jiná osoba než dlužník, e) pohledávky věřitelů vzniklé za trvání moratoria ze smluv podle § 122 odst. 2. (2) Pohledávkami za majetkovou podstatou, pokud vznikly po rozhodnutí o úpadku, jsou a) hotové výdaje a odměna insolvenčního správceinsolvenčního správce, b) náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty dlužníka, c) náhrada nutných výdajů a odměna likvidátora, osoby v postavení obdobném postavení likvidátora a odpovědného zástupce za činnost prováděnou po rozhodnutí o úpadku, d) náhrada hotových výdajů a odměna znalce ustanoveného insolvenčním soudeminsolvenčním soudem za účelem ocenění majetkové podstaty, e) daně, poplatky, cla, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění, f) pohledávky věřitelů ze smluv uzavřených osobou s dispozičními oprávněními, g) pohledávky věřitelů ze smluv, jejichž splnění osoba s dispozičními oprávněními povolila, jakož i ze smluv, které osoba s dispozičními oprávněními nevypověděla, h) pohledávky věřitelů odpovídající právu na vrácení plnění ze smluv, od nichž bylo odstoupeno nebo které osoba s dispozičními oprávněními vypověděla, i) náhrada hotových výdajů osob, které poskytly insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci součinnost, j) další pohledávky, o nichž tak stanoví tento zákon. (3) Není-li dále stanoveno jinak, pohledávky za majetkovou podstatou se uspokojují v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku. § 169 Pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou (1) Pohledávkami postavenými na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou jsou a) pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců, které vznikly v posledních 3 letech před rozhodnutím o úpadku nebo po něm, pokud zákon ohledně některých z nich nestanoví jinak, b) pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví, c) pohledávky státu – úřadů práce za náhradu mzdy vyplacené zaměstnancům a za prostředky odvedené podle zvláštních právních předpisů, d) pohledávky účastníků z penzijního připojištění se státním příspěvkem, e) pohledávky věřitelů na výživném ze zákona, f) náhrada nákladů, které třetí osoby vynaložily na zhodnocení majetkové podstaty, mají-li z toho důvodu proti dlužníku pohledávku z bezdůvodného obohacení, g) pohledávky věřitelů vzniklé za trvání moratoria vyhlášeného před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení ze smluv podle § 122 odst. 2, bylo-li insolvenční řízeníinsolvenční řízení zahájeno ve lhůtě 1 roku od zániku moratoria, h) další pohledávky, o kterých tak stanoví tento zákon. (2) Není-li dále stanoveno jinak, pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou se uspokojují v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku. § 170 V insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení se neuspokojují žádným ze způsobů řešení úpadku, není-li dále stanoveno jinak, a) úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek přihlášených věřitelů, vzniklých před rozhodnutím o úpadku, pokud přirostly až v době po tomto rozhodnutí, b) úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek věřitelů, které se staly splatné až po rozhodnutí o úpadku, c) pohledávky věřitelů z darovacích smluv, d) mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka, s výjimkou penále za nezaplacení daní, poplatků, cla, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného za veřejné zdravotní pojištění, pokud povinnost zaplatit toto penále vznikla před rozhodnutím o úpadku, e) smluvní pokuty, pokud právo na jejich uplatnění vzniklo až po rozhodnutí o úpadku, f) náklady účastníků řízení vzniklé jim účastí v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení. § 171 (1) Byl-li sjednán úrok, zajištěná pohledávka se úročí v rozsahu zajištění ode dne následujícího po dni rozhodnutí o způsobu řešení úpadku úrokovou sazbou dohodnutou před tím, než se dlužník dostal do prodlení; to neplatí, jde-li o úrok z prodlení. (2) Je-li způsobem řešení úpadku konkurs a majetková podstata je zpeněžena podle § 290, zvyšuje se přihlášená pohledávka zajištěného věřitele o úroky přirostlé podle odstavce 1. (3) Je-li způsobem řešení úpadku konkurs a majetková podstata je zpeněžena jinak než podle § 290, odstavec 1 se nepoužije. (4) Je-li způsobem řešení úpadku reorganizace, přirůstají úroky podle odstavce 1 věta před středníkem k pohledávce zajištěného věřitele ode dne následujícího po dni rozhodnutí o způsobu řešení úpadku a splatné jsou měsíčně, jakmile znalec ocení hodnotu zajištění. § 172 (1) Po úplném uhrazení všech pohledávek, kterých se týká insolvenční řízeníinsolvenční řízení, s výjimkou pohledávek uvedených v § 170, lze v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení uhradit rovněž podřízené pohledávky a pohledávky společníků nebo členů dlužníka vyplývající z jejich účasti ve společnosti nebo v družstvu. (2) Podřízenou pohledávkou je pohledávka, která má být podle smlouvy uspokojena až po uspokojení jiné pohledávky případně ostatních pohledávek dlužníka, zejména je-li vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka; za podřízenou pohledávku se považuje také pohledávka z podřízeného dluhopisu podle zvláštního právního předpisu26). (3) Podřízené pohledávky se postupem podle odstavce 1 uspokojují v závislosti na dohodnuté nebo stanovené míře jejich podřízenosti; jinak se uspokojují poměrně. Jako poslední se vždy uspokojují pohledávky společníků nebo členů dlužníka vyplývající z jejich účasti ve společnosti nebo v družstvu, a to poměrně. (4) Pohledávky společníků nebo členů dlužníka vyplývající z jejich účasti ve společnosti nebo v družstvu se v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení neuplatňují, ale pouze se oznamují insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci, který vede jejich evidenci. Díl 2 Přihlášky pohledávek a jejich přezkoumání § 173 Podání přihlášky (1) Věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního souduinsolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soudinsolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení neuspokojují. (2) Přihlašují se i pohledávky, které již byly uplatněny u soudu, jakož i pohledávky vykonatelné včetně těch, které jsou vymáhány výkonem rozhodnutí nebo exekucíexekucí. (3) Přihlásit lze i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku. (4) Přihláška pohledávky má pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu. Přihlášku pohledávky, která je podána u jiného než insolvenčního souduinsolvenčního soudu, postoupí tento soud neprodleně soudu insolvenčnímu, aniž o tom vydává rozhodnutí; účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu. Náležitosti přihlášky § 174 (1) Přihlášky pohledávek a jejich přílohy se podávají dvojmo. Stejnopis přihlášky a její přílohy doručí insolvenční soudinsolvenční soud insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci. (2) Přihláška pohledávky musí kromě obecných náležitostí podání20) obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá. (3) Jde-li o pohledávku zajištěnou, musí věřitel v přihlášce uvést, zda uplatňuje právo na její uspokojení ze zajištění a označit druh zajištění a dobu jeho vzniku; nestane-li se tak, má se za to, že právo na uspokojení přihlašované pohledávky ze zajištění v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení uplatněno nebylo. (4) Jde-li o pohledávku vykonatelnou, musí věřitel v přihlášce uvést i skutečnosti, o které vykonatelnost opírá. § 175 Pohledávku je nutné vždy vyčíslit v penězích, i když jde o pohledávku nepeněžitou. Pohledávka v cizí měně musí být přepočítána na českou měnu podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankoubankou v den zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, a stala-li se pohledávka splatnou dříve, podle kurzu vyhlášeného v den její splatnosti. Pro přepočet pohledávek v cizích měnách, pro něž Česká národní bankabanka nevyhlašuje kurz devizového trhu, se použije střední kurz centrální bankybanky příslušné země, popřípadě aktuální kurz mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo k euru. Jde-li o pohledávku nepeněžitou nebo pohledávku neurčité výše, musí být vyjádřena v penězích na základě odhadu její hodnoty. § 176 Za správnost údajů uvedených v přihlášce jeho pohledávky odpovídá věřitel. Přihlášku pohledávky lze podat pouze na formuláři; náležitosti formuláře stanoví prováděcí právní předpis. Podobu formuláře zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup; tato služba nesmí být zpoplatněna. § 177 K přihlášce pohledávky je nutné připojit listiny, kterých se přihláška dovolává. Vykonatelnost pohledávky se prokazuje veřejnou listinou. § 178 Bude-li po přezkoumání postupem podle tohoto zákona přihlášená pohledávka zjištěna tak, že skutečná výše přihlášené pohledávky činí méně než 50 % přihlášené částky, k přihlášené pohledávce se nepřihlíží ani v rozsahu, ve kterém byla zjištěna. Věřiteli, který takovou pohledávku přihlásil, insolvenční soudinsolvenční soud uloží, aby ve prospěch majetkové podstaty zaplatil částku, o kterou přihlášená pohledávka převýšila rozsah, ve kterém byla zjištěna. § 179 Bude-li po přezkoumání postupem podle tohoto zákona přihlášená pohledávka zjištěna tak, že věřitel má právo na právo na uspokojení ze zajištění přihlášené pohledávky v rozsahu menším než 50 % hodnoty zajištění uvedené v přihlášce nebo že má právo na uspokojení ze zajištění v pořadí horším, než uvedl v přihlášce pohledávky, k jeho právu na uspokojení této pohledávky ze zajištění se v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení nepřihlíží; ustanovení § 299 odst. 2 tím není dotčeno. Věřiteli, který takovou pohledávku přihlásil, insolvenční soudinsolvenční soud uloží, aby ve prospěch zajištěných věřitelů, kteří přihlásili pohledávku se zajištěním ke stejnému majetku, zaplatil částku, o kterou hodnota zajištění uvedená v přihlášce převýšila hodnotu zjištěného zajištění. § 180 Povinnost zaplatit částku podle § 178 nebo 179 nelze uložit věřiteli, který práva spojená s nezjištěnou pohledávkou v průběhu řízení nevykonával. § 181 Osoby, které přihlášku pohledávky podepsaly, ručí za splnění povinnosti zaplatit částku podle § 178 nebo 179 společně a nerozdílně s přihlášeným věřitelem; v případě, že jde o zástupce na základě plné moci, však za splnění této povinnosti ručí osoby, které zástupce k takovému úkonu zmocnily. § 182 Jestliže na základě přihlášky pohledávky zjištěné v rozsahu uvedeném v § 178 nebo 179 učinil věřitel v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení úkon, který zhoršil nebo mohl zhoršit postavení jiného věřitele nebo vyjde-li v průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení najevo, že tento věřitel nepřihlásil pohledávku v dobré víře, nemá skutečnost, že věřitel vzal přihlášku pohledávky zpět, žádný vliv na rozhodnutí insolvenčního souduinsolvenčního soudu o uložení povinnosti zaplatit částku podle § 178 nebo 179. § 183 (1) Přihláškou pohledávky, kterou zajišťují věci, práva pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty třetích osob, není dotčeno právo věřitele domáhat se uspokojení pohledávky z tohoto zajištění. (2) Přihláškou pohledávky není dotčeno ani právo věřitele domáhat se uspokojení pohledávky po kterékoli z osob odpovídajících mu společně a nerozdílně s dlužníkem; o právu věřitele požadovat plnění od dlužníkova ručitele, včetně bankovní záruky a zvláštních případů ručení27), to platí obdobně. (3) Osoby, od kterých může věřitel požadovat plnění podle odstavců 1 a 2, mohou pohledávku, která by jim proti dlužníku vznikla uspokojením věřitele, přihlásit jako pohledávku podmíněnou, pokud ji nepřihlásí věřitel. Jestliže však věřitel takovou pohledávku přihlásí, mohou se jí tyto osoby v rozsahu, v němž pohledávku uspokojí, v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení domáhat místo něj s tím, že pro jejich vstup do řízení platí přiměřeně § 18; návrh podle tohoto ustanovení mohou podat samy. § 184 Věřitel, který podal přihlášku pohledávky nebo na něhož se hledí jako na věřitele přihlášeného, může kdykoli v průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení vzít přihlášku pohledávky zpět. Insolvenční soudInsolvenční soud vezme zpětvzetí přihlášky na vědomí rozhodnutím, které se zvlášť doručuje věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen věřitel. Právní mocí tohoto rozhodnutí věřitelova účast v řízení končí. § 185 Jestliže v průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soudinsolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soudinsolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí. § 186 (1) Jestliže pohledávka přihlášeného věřitele byla v průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení uspokojena nebo zanikla jiným způsobem a přihlášený věřitel nevzal přihlášku bez zbytečného odkladu zpět, insolvenční soudinsolvenční soud jeho účast v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení ukončí rozhodnutím, které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci. Proti tomuto rozhodnutí, které musí být odůvodněno, nejsou opravné prostředky přípustné; v odůvodnění však insolvenční soudinsolvenční soud vždy uvede důvod zániku pohledávky. (2) Přihlášený věřitel, který tvrdí, že jeho pohledávka nebyla v průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení uspokojena ani nezanikla jiným způsobem, se může žalobou podanou u insolvenčního souduinsolvenčního soudu domáhat určení, že jeho pohledávka nadále trvá. Žaloba musí být podána proti insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy přihlášenému věřiteli bylo doručeno rozhodnutí podle odstavce 1. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu. Nebyla-li žaloba včas podána, platí, že pohledávka přihlášeného věřitele zanikla způsobem uvedeným v rozhodnutí podle odstavce 1. Totéž platí, jestliže insolvenční soudinsolvenční soud žalobu zamítne, odmítne ji nebo řízení o ní zastaví. Právní mocí rozhodnutí, kterým insolvenční soudinsolvenční soud žalobě vyhoví, se účast přihlášeného věřitele v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení obnovuje. Žaloba se projednává jako incidenční spor. § 187 Pro část přihlášené pohledávky platí postup podle § 184 až 186 obdobně. § 188 Přezkoumání přihlášek insolvenčním správcem (1) Insolvenční správceInsolvenční správce přezkoumá podané přihlášky pohledávek zejména podle přiložených dokladů a podle účetnictví dlužníka nebo jeho evidence vedené podle zvláštního právního předpisu13). Dále vyzve dlužníka, aby se k přihlášeným pohledávkám vyjádřil. Je-li to třeba, provede o pohledávkách nezbytná šetření s tím, že využije součinnosti orgánů, které mu ji jsou povinny poskytnout. (2) Nelze-li přihlášku pohledávky přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil nebo doplnil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen. § 189 Seznam přihlášených pohledávek (1) Insolvenční správceInsolvenční správce sestaví seznam přihlášených pohledávek; u pohledávek, které popírá, to výslovně uvede. Do seznamu se nezařazují pohledávky, ke kterým se nepřihlíží, pohledávky vyloučené z uspokojení a další pohledávky, u kterých to stanoví zákon. Zajištění věřitelé se v seznamu uvádějí zvlášť. U každého věřitele musí být uvedeny údaje potřebné k jeho identifikaci a údaje pro posouzení důvodu vzniku, výše a pořadí jeho pohledávky; u zajištěných věřitelů se navíc uvádí důvod a způsob zajištění. V seznamu se zvlášť vyznačí pohledávky vykonatelné. (2) Účastníci jsou oprávněni u insolvenčního správceinsolvenčního správce nahlédnout do seznamu přihlášených pohledávek a do dokladů, na jejichž základě byl sestaven. (3) Seznam přihlášených pohledávek zveřejní insolvenční soudinsolvenční soud v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku nejpozději 15 dnů přede dnem, kdy se o nich má konat přezkumné jednání, a má-li se přezkumné jednání konat do 15 dnů po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek, nejpozději 3 dny přede dnem, kdy se o nich má konat přezkumné jednání. Insolvenční soudInsolvenční soud dále bez zbytečného odkladu zveřejní v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku každou změnu seznamu přihlášených pohledávek. Přezkoumání přihlášených pohledávek § 190 Přezkumné jednání (1) Přezkoumání přihlášených pohledávek se děje na přezkumném jednání nařízeném insolvenčním soudeminsolvenčním soudem. (2) Termín a místo konání přezkumného jednání určí insolvenční soudinsolvenční soud v rozhodnutí o úpadku. Dlužníku a insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci doručí insolvenční soudinsolvenční soud předvolání k přezkumnému jednání do vlastních rukou, s poučením o nezbytnosti jejich účasti. (3) Oznámení o změně termínu nebo místa konání přezkumného jednání doručí insolvenční soudinsolvenční soud zvlášť osobám uvedeným v odstavci 2 za podmínek tam stanovených. O změně termínu nebo místa konání přezkumného jednání vyrozumí insolvenční soudinsolvenční soud zvlášť také osoby uvedené v § 139 odst. 1, pokud jde o přihlášené věřitele, a to prostřednictvím veřejné datové sítě. § 191 Přezkoumání pohledávek při přezkumném jednání se děje podle seznamu přihlášených pohledávek. § 192 Popření přihlášených pohledávek (1) Dlužník a insolvenční správceinsolvenční správce mohou popírat pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek; jednotliví věřitelé toto právo nemají. Stanovisko, které insolvenční správceinsolvenční správce zaujal k jednotlivým pohledávkám v seznamu přihlášených pohledávek, může při přezkumném jednání změnit. (2) Věřitel může až do přezkoumání jím přihlášené pohledávky, dokud jeho pohledávka není zjištěna nebo účinně popřena, měnit důvod vzniku přihlašované pohledávky, její výši nebo pořadí. Jestliže v důsledku této změny není možné přezkoumat přihlášenou pohledávku při nařízeném přezkumném jednání, nařídí insolvenční soudinsolvenční soud zvláštní přezkumné jednání. Věřitel je však povinen uhradit ostatním věřitelům na jejich žádost náklady, které jim vznikly v souvislosti s jejich účastí na zvláštním přezkumném jednání. § 193 Popření pravosti pohledávky O popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela. § 194 Popření výše pohledávky O popření pohledávky co do její výše jde tehdy, je-li namítáno, že dlužníkův závazek je nižší než přihlášená částka. Ten, kdo popírá výši pohledávky, musí současně uvést, jaká je ve skutečnosti výše pohledávky. § 195 Popření pořadí pohledávky O popření pohledávky co do jejího pořadí jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka má méně výhodné pořadí, než je pořadí uvedené v přihlášce pohledávky, nebo je-li popíráno právo na uspokojení pohledávky ze zajištění. Ten, kdo popírá pořadí pohledávky, musí současně uvést, v jakém pořadí má být pohledávka uspokojena. § 196 Účinky popření pohledávky (1) Popření výše pohledávky nemá vliv na její pořadí. Popření pořadí pohledávky nemá vliv na pravost nebo výši pohledávky. (2) Popření práva na uspokojení pohledávky ze zajištění má však u zajištěného věřitele, který může tuto pohledávku vůči dlužníku uspokojit pouze z majetku poskytnutého k zajištění, tytéž účinky jako popření pravosti pohledávky, a bylo-li toto právo popřeno jen zčásti, tytéž účinky jako popření výše pohledávky. § 197 (1) Výsledek přezkumného jednání zapíše insolvenční správceinsolvenční správce do seznamu přihlášených pohledávek; takto upravený seznam tvoří součást zápisu o přezkumném jednání. Věřitelům, kteří o to požádají, vydá insolvenční soudinsolvenční soud z tohoto seznamu výpis. (2) Věřitele, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, jehož se nezúčastnil, o tom insolvenční správceinsolvenční správce písemně vyrozumí, a to i tehdy, je-li popření uvedeno v upraveném seznamu přihlášených pohledávek. § 198 (1) Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správceminsolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního souduinsolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření. (2) V žalobě podle odstavce 1 může žalobce uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání, a dále skutečnosti, o kterých se žalobce dozvěděl později proto, že mu kupující ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části podle obchodního zákoníku neoznámil včas převzetí dlužníkova závazku. (3) Vyjde-li v průběhu řízení o žalobě podle odstavce 1 najevo, že popřená pohledávka je pohledávkou vykonatelnou, není to důvodem k zamítnutí žaloby, žalovaný je však v takovém případě povinen prokázat důvod popření podle § 199. § 199 (1) Insolvenční správceInsolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního souduinsolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu. (2) Jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci. (3) V žalobě podle odstavce 1 může žalobce proti popřené pohledávce uplatnit pouze skutečnosti, pro které pohledávku popřel. § 200 Popření pohledávky dlužníkem Není-li dále stanoveno jinak, nemá popření pohledávky dlužníkem vliv na její zjištění; jeho účinkem však vždy je, že pro pohledávku, kterou dlužník popřel co do její pravosti nebo výše, není v rozsahu popření upravený seznam přihlášených pohledávek exekučním titulem. § 201 (1) Nevykonatelná pohledávka je zjištěna a) jestliže ji nepopřel insolvenční správceinsolvenční správce, b) jestliže insolvenční správceinsolvenční správce, který ji popřel, vezme své popření zpět, nebo c) rozhodnutím insolvenčního souduinsolvenčního soudu ve sporu o určení její pravosti, výše nebo pořadí. (2) Vykonatelná pohledávka je zjištěna, nebyla-li včas podána žaloba podle § 198 nebo byla-li taková žaloba zamítnuta anebo řízení o ní skončilo jinak než rozhodnutím ve věci samé. (3) Výsledek sporu o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky poznamená insolvenční soudinsolvenční soud v upraveném seznamu pohledávek; učiní tak i bez návrhu. (4) Rozhodnutí insolvenčního souduinsolvenčního soudu o pravosti, výši nebo pořadí pohledávek jsou účinná vůči všem procesním subjektům. § 202 (1) Ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci. Náklady, které v tomto sporu vznikly insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci, se hradí z majetkové podstaty; do ní náleží i náhrada nákladů řízení přiznaná insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci. (2) Náklady řízení, které vznikly zaviněním insolvenčního správceinsolvenčního správce nebo náhodou, která se mu přihodila, nese on sám a ostatním účastníkům je povinen je nahradit. Díl 3 Jiné způsoby uplatňování pohledávek § 203 (1) Pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň se uplatňují vůči insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci pořadem práva tak, jako by insolvenční správceinsolvenční správce byl v nich dlužníkem. (2) Neuplatní-li dlužníkův zaměstnanec pracovněprávní pohledávku uvedenou v § 169 odst. 1 písm. a) v jiné výši, pokládá se jeho pohledávka za uplatněnou ve výši vyplývající z účetnictví dlužníka nebo z evidence vedené podle zvláštního právního předpisu13). (3) Insolvenční správceInsolvenční správce uspokojí pohledávky podle odstavce 1 z majetkové podstaty. (4) Neuspokojí-li insolvenční správceinsolvenční správce pohledávky podle odstavce 1 v plné výši a včas, může se věřitel domáhat jejich splnění žalobou podanou proti insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci; nejde o incidenční spor. Náklady, které v tomto sporu vznikly insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci, se hradí z majetkové podstaty, pokud nevznikly zaviněním správce nebo náhodou, která se mu přihodila. (5) Po právní moci rozhodnutí o žalobě podle odstavce 4 určí lhůtu k uspokojení přisouzené pohledávky a jejího příslušenství svým rozhodnutím insolvenční soudinsolvenční soud; současně rozhodne, která část majetkové podstaty může být použita k uspokojení. Učiní tak jen na návrh oprávněné osoby nebo insolvenčního správceinsolvenčního správce, kterým se rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné, doručuje, a to zvlášť. § 204 (1) Zajištění věřitelé, kteří mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena v průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, uplatňují její uspokojení vůči insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci. Pokud jim insolvenční správceinsolvenční správce nevyhoví, mohou se nápravy domáhat u insolvenčního souduinsolvenčního soudu v rámci jeho dohlédací činnosti; sporné skutečnosti o tom, zda jde o zajištěné věřitele a zda a v jakém rozsahu trvá zajištěná pohledávka nebo zajištění, přitom nelze řešit. (2) Věřitelé, kteří se domáhají toho, aby věc, právo, pohledávka nebo jiná majetková hodnota byla vyloučena z majetkové podstaty, tak mohou učinit jen vylučovací žalobou podle tohoto zákona. HLAVA VI MAJETKOVÁ PODSTATA § 205 Pojem a rozsah majetkové podstaty (1) Jestliže insolvenční návrh podal dlužník, náleží do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil ke dni zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, jakož i majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. (2) Podal-li insolvenční návrh věřitel, náleží do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil v době, kdy insolvenční soudinsolvenční soud nařídil předběžné opatření, kterým zcela nebo zčásti omezil právo dlužníka nakládat s jeho majetkem, majetek, který dlužníkovi patřil v době, kdy insolvenční soudinsolvenční soud vydal rozhodnutí o úpadku dlužníka, a majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení po vydání těchto rozhodnutí. (3) Je-li dlužník spoluvlastníkem majetku podle odstavců 1 a 2, náleží do majetkové podstaty podíl dlužníka na tomto majetku. Majetek podle odstavců 1 a 2 náleží do majetkové podstaty i tehdy, je-li ve společném jmění dlužníka a jeho manžela. (4) Majetek jiných osob než dlužníka náleží do majetkové podstaty, stanoví-li to zákon, zejména jde-li o plnění z neúčinných právních úkonů. Pro účely zpeněžení se na takový majetek pohlíží jako na majetek dlužníka. Obsah majetkové podstaty § 206 (1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, majetkovou podstatu podle § 205 tvoří zejména a) peněžní prostředky, b) věci movité a nemovité, c) podnik, d) soubor věcí a věci hromadné, e) vkladní knížky, vkladní listy a jiné formy vkladů, f) akcieakcie, směnky, šeky nebo jiné cenné papírycenné papíry anebo jiné listiny, jejichž předložení je nutné k uplatnění práva, g) obchodní podíl, h) dlužníkovy peněžité i nepeněžité pohledávky, včetně pohledávek podmíněných a pohledávek, které dosud nejsou splatné, i) dlužníkova mzda nebo plat, jeho pracovní odměna jako člena družstva a příjmy, které dlužníkovi nahrazují odměnu za práci, zejména důchod, nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, stipendia, náhrady ucházejícího výdělku, náhrady poskytované za výkon společenských funkcí, podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, j) další práva a jiné majetkové hodnoty, mají-li penězi ocenitelnou hodnotu. (2) Majetkovou podstatu tvoří dále i příslušenství, přírůstky, plody a užitky majetku uvedeného v odstavci 1. § 207 (1) Do majetkové podstaty nepatří majetek, který nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucíexekucí28); věci sloužící k podnikání dlužníka však z majetkové podstaty vyloučeny nejsou. (2) Příjmy dlužníka náleží do majetkové podstaty ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuciexekuci uspokojeny přednostní pohledávky29). § 208 Do majetkové podstaty nepatří též majetek, se kterým lze podle zvláštního právního předpisu naložit pouze způsobem, k němuž byl určen, zejména účelové dotace a návratné výpomoci ze státního rozpočtu, z Národního fondu, z rozpočtu územního samosprávného celku nebo státního fondu, finanční rezervy vytvářené podle zvláštních právních předpisů30), majetek České národní bankybanky, který byl na základě zvláštních dohod svěřen do správy jiné osobě, zboží propuštěné celním úřadem k dočasnému použití a majetek státu v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem31). Zjišťování majetkové podstaty § 209 (1) Zjišťování majetkové podstaty zajišťuje od svého ustanovení insolvenční správceinsolvenční správce nebo předběžný správce. Přitom je povinen řídit se pokyny insolvenčního souduinsolvenčního soudu. (2) Dokud insolvenční správceinsolvenční správce nebo předběžný správce není ustanoven, může insolvenční soudinsolvenční soud rozhodnout o opatřeních potřebných ke zjištění podstaty a o způsobu jejich provedení. § 210 (1) Dlužník je povinen poskytnout insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správceinsolvenčního správce nebo předběžného správce. (2) Je-li dlužníkem právnická osoba, mají povinnosti podle odstavce 1 její statutární orgány a jejich členové nebo likvidátor, jde-li o právnickou osobu v likvidaci. Jestliže postavení statutárního orgánu má více osob oprávněných jednat samostatně, lze splnění těchto povinností požadovat od kterékoli z nich. Uvedené osoby mají tuto povinnost i v případě, že jejich postavení zaniklo v posledních 3 měsících před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. (3) Insolvenční soudInsolvenční soud může vyžadovat splnění povinností podle odstavců 1 a 2 také od osob, které jsou společníky, zaměstnanci nebo členy právnické osoby, a to v rozsahu jejich oprávnění jednat za právnickou osobu. (4) Je-li dlužníkem fyzická osoba, mají povinnosti podle odstavců 1 a 2 i její zákonní zástupci; má-li fyzická osoba více zákonných zástupců oprávněných jednat jejím jménem samostatně, může insolvenční soudinsolvenční soud vyžadovat splnění těchto povinností od každého z nich. § 211 (1) Východiskem zjišťování majetkové podstaty je seznam majetku, který je dlužník povinen předložit současně s insolvenčním návrhem, případně na základě rozhodnutí insolvenčního souduinsolvenčního soudu. (2) Insolvenční správceInsolvenční správce nebo předběžný správce provede vlastní šetření o tom, zda do majetkové podstaty nepatří i jiné věci, práva, pohledávky a majetkové hodnoty než ty, které dlužník uvedl v seznamu majetku. Potřebnou součinnost mu jsou povinny poskytnout také věřitelské orgány. (3) Nemůže-li insolvenční správceinsolvenční správce nebo předběžný správce dosáhnout úplného zjištění majetkové podstaty proto, že mu nebyla poskytnuta požadovaná součinnost, oznámí to insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu a navrhne mu přijetí příslušného opatření. § 212 (1) Dlužník musí umožnit insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci přístup na všechna místa, kde má umístěn majetek náležející do majetkové podstaty. (2) Je-li to potřebné, zejména neposkytuje-li dlužník insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci součinnost potřebnou ke zjištění a zajištění majetkové podstaty, může insolvenční soudinsolvenční soud na návrh insolvenčního správceinsolvenčního správce nařídit prohlídku bytu, sídla, místa podnikání a jiných místností dlužníka, jakož i jeho skříní nebo jiných schránek v nich umístěných, kde má dlužník svůj majetek; za tím účelem je insolvenční správceinsolvenční správce oprávněn zjednat si do bytu nebo do jiné místnosti dlužníka přístup, popřípadě uzavřené skříně nebo jiné schránky otevřít. (3) Písemné vyhotovení rozhodnutí podle odstavce 2 nemusí obsahovat odůvodnění; proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Rozhodnutí se doručuje pouze insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci a dlužníku. Insolvenční soudInsolvenční soud doručí rozhodnutí insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci spolu se stejnopisem rozhodnutí, který má být doručen dlužníku. Dlužníku doručí rozhodnutí insolvenční správceinsolvenční správce při prohlídce místností, kterých se usnesení týká. Nepodaří-li se insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci doručit rozhodnutí dlužníku při tomto úkonu, vrátí je k doručení insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu. (4) Každý, v jehož objektu má dlužník svůj byt, sídlo, místo podnikání nebo jiné své místnosti, je povinen strpět, aby insolvenční správceinsolvenční správce, který provádí soupis nebo činí úkony směřující k řádnému zajištění a správě majetkové podstaty, provedl prohlídku bytu a jiných místností dlužníka. Nesplní-li tuto povinnost, je insolvenční správceinsolvenční správce oprávněn zjednat si k bytu nebo jiné místnosti dlužníka přístup. (5) Je-li to potřebné, přibere insolvenční správceinsolvenční správce k prohlídce vhodnou osobu, podle možnosti zástupce orgánu obceobce. O prohlídce sepíše insolvenční správceinsolvenční správce protokol, v němž musí být uveden majetek, který byl při prohlídce zjištěn, a majetek, který byl při prohlídce zajištěn. Protokol podepíše insolvenční správceinsolvenční správce, případně osoba, kterou k prohlídce přibral. Protokol předá insolvenční správceinsolvenční správce insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu s tím, že si ponechá opis. Opis protokolu insolvenční soudinsolvenční soud doručí dlužníkovi a věřitelskému výboru. § 213 Ten, kdo má u sebe dlužníkův majetek náležející do majetkové podstaty, je povinen to oznámit insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci nebo předběžnému správci, jakmile se dozví o vydání rozhodnutí o úpadku, a uvést právní důvod, na jehož základě má tento majetek u sebe. Na výzvu insolvenčního správceinsolvenčního správce nebo předběžného správce mu musí umožnit prohlídku tohoto majetku a jeho ocenění. § 214 (1) Insolvenční soudInsolvenční soud může na návrh insolvenčního správceinsolvenčního správce nebo věřitelského výboru předvolat dlužníka nebo osoby jednající za dlužníka k výslechu a vyzvat je k prohlášení o majetku. Předvolání k prohlášení o majetku musí obsahovat účel výslechu a poučení o následcích odmítnutí prohlášení nebo uvedení nepravdivých, neúplných nebo hrubě zkreslujících údajů. Předvolání se doručuje předvolanému do vlastních rukou, a to nejméně 10 dnů před výslechem. (2) Předvolaný je povinen dostavit se k insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu osobně. Jestliže se nedostaví bez včasné a důvodné omluvy, bude předveden; o tom musí být předvolaný poučen. (3) Před zahájením výslechu zopakuje insolvenční soudinsolvenční soud poučení podle odstavce 1. V prohlášení o majetku musí předvolaný uvést, který majetek náleží do majetkové podstaty. § 215 (1) V prohlášení o majetku je předvolaný vždy povinen uvést a) plátce mzdy dlužníka nebo jiného jeho příjmu postižitelného srážkami ze mzdy a výši této pohledávky, b) bankybanky, pobočky zahraničních bankbank a spořitelní a úvěrní družstva, u kterých má dlužník účty, výši pohledávek a čísla účtů, c) dlužníky, u nichž má dlužník jiné peněžité pohledávky, důvod a výši těchto pohledávek, d) osoby, vůči nimž má dlužník jiná majetková práva nebo majetkové hodnoty, jejich důvod a hodnotu, e) movité věci dlužníka nebo spoluvlastnický podíl na nich, a kde, popřípadě u koho se nacházejí; totéž platí o vkladních knížkách, vkladních listech a jiných formách vkladů, akciíchakciích, směnkách, šecích nebo jiných listinných cenných papírechcenných papírech anebo o jiných listinách, jejichž předložení je nutné k uplatnění práva, jakož i o zaknihovaných a imobilizovaných cenných papírechcenných papírech dlužníka, f) nemovitostinemovitosti dlužníka nebo spoluvlastnický podíl na nich, g) podnik dlužníka a jeho části, a kde se nachází, h) další práva a jiné majetkové hodnoty, mají-li penězi ocenitelnou hodnotu. (2) Pro označení osob v prohlášení o majetku platí § 103 odst. 1 obdobně. § 216 (1) O prohlášení o majetku sepíše insolvenční soudinsolvenční soud protokol; předloží-li předvolaný seznam majetku, tvoří tento seznam přílohu protokolu, jestliže předvolaný o něm prohlásí, že obsahuje úplné a pravdivé údaje, popřípadě jestliže jej do protokolu doplní. V protokolu se dále uvede obsah poučení poskytnutého insolvenčním soudeminsolvenčním soudem podle § 214 a výslovné prohlášení předvolaného o tom, že v prohlášení uvedl jen úplné a pravdivé údaje o majetku dlužníka. Protokol podepíše soudce, zapisovatel a předvolaný. Úkony insolvenčního souduinsolvenčního soudu podle tohoto odstavce může učinit jen soudce. (2) O výslechu k prohlášení o majetku vyrozumí insolvenční soudinsolvenční soud insolvenčního správceinsolvenčního správce a věřitelský výbor. Insolvenční správceInsolvenční správce a věřitelský výbor má právo klást předvolanému otázky. Opis protokolu o výslechu se doručuje insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Soupis majetkové podstaty § 217 Pořízení soupisu Soupis majetkové podstaty (dále jen „soupis“) je listinou, do níž se zapisuje majetek náležející do majetkové podstaty. Jakmile dojde k zápisu do soupisu, lze se zapsanými majetkovými hodnotami nakládat jen způsobem stanoveným tímto zákonem; učinit tak může jen osoba s dispozičními oprávněními. Soupis provádí a soustavně doplňuje insolvenční správceinsolvenční správce v průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, a to podle pokynů insolvenčního souduinsolvenčního soudu a za součinnosti věřitelského výboru. Tato jeho povinnost nezaniká uplynutím doby. § 218 Označení majetku v soupisu (1) Majetek náležející do majetkové podstaty se zapisuje do soupisu samostatnými položkami. Není-li to vyloučeno jeho povahou, musí být sepisovaný majetek v soupisu označen způsobem, který umožňuje jeho identifikaci; to neplatí, jde-li o majetek nepatrné hodnoty. Je-li zde překážka dočasné povahy bránící řádné identifikaci sepisovaného majetku, doplní insolvenční správceinsolvenční správce označení tohoto majetku neprodleně po jejím odpadnutí. (2) Podnik32) nebo jiná hromadná věc a soubory věcí se zapisují jedinou položkou, ze které však musí být zřejmé, co všechno do podniku nebo souboru věcí náleží v den zápisu do soupisu podstaty. § 219 Ocenění položek soupisu (1) Součástí soupisu je i ocenění provedené insolvenčním správceminsolvenčním správcem, který přitom vychází z údajů v účetnictví dlužníka nebo v evidenci vedené podle zvláštního právního předpisu13) a z dalších dostupných informací. Ocenění musí být v souladu se zvláštními právními předpisy o oceňování majetku; nepromítá se však do účetnictví dlužníka. (2) Požaduje-li to věřitelský výbor, provede se ocenění znalcem, za předpokladu, že to věřitelský výbor finančně zajistí. (3) Ocenění obtížně ocenitelného majetku může insolvenční správceinsolvenční správce zadat znalci i bez žádosti věřitelského výboru; to neplatí, lze-li důvodně předpokládat, že náklady na ocenění majetku znalcem budou vyšší než přínos pro majetkovou podstatu získaný tímto způsobem jeho ocenění. (4) Je-li uplatněno právo na uspokojení přihlášené pohledávky ze zajištění nebo má-li být majetková podstata zpeněžena podle § 290 nebo 292, insolvenční správceinsolvenční správce zadá znalci ocenění hodnoty zajištění a v případě podle § 290 nebo 292 ocenění hodnoty zpeněžovaného majetku vždy; odstavec 3 se použije přiměřeně. (5) Postup podle odstavců 1 až 4 se neuplatní, byl-li ustanoven znalec podle § 153 odst.1. § 220 Důvod soupisu Vedle označení sepisovaného majetku, jeho ocenění a uvedení dne, kdy byla příslušná položka sepsána, musí být v soupisu vždy uveden i důvod soupisu, případně den a důvod vyloučení sepsaného majetku ze soupisu. V pochybnostech se má za to, že insolvenční správceinsolvenční správce příslušnou položku sepsal nebo ji ze soupisu vyloučil v den, kdy tuto skutečnost oznámil insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu. § 221 Prohlášení o správnosti soupisu Jestliže o to insolvenční správceinsolvenční správce požádá, je dlužník povinen písemně potvrdit úplnost a správnost soupisu. Prohlášení o správnosti soupisu nebo jeho části může dlužník písemně odmítnout, jen jestliže současně písemně uvede důvody, pro které soupis nebo jeho část nepovažuje za správný. § 222 Zveřejnění soupisu Soupis a doplněný soupis zveřejní insolvenční soudinsolvenční soud v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku neprodleně po jeho sestavení nebo doplnění. § 223 Upuštění od soupisu nebo ocenění V případech stanovených zákonem lze na základě rozhodnutí insolvenčního souduinsolvenčního soudu upustit od soupisu nebo od ocenění sepsaného majetku. Po právní moci takového rozhodnutí insolvenční správceinsolvenční správce předloží insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu zprávu o stavu majetku náležejícího do majetkové podstaty. § 224 Vyrozumění o soupisu (1) Do soupisu se zapisují i věci, práva, pohledávky a jiné majetkové hodnoty, které nenáležejí dlužníku nebo jejichž zahrnutí do majetkové podstaty je sporné zejména proto, že k nim třetí osoba uplatňuje práva, která to vylučují. Do soupisu se poznamená, komu sepisovaný majetek náleží, nebo kdo k němu uplatňuje své právo; tuto osobu insolvenční správceinsolvenční správce písemně vyrozumí o zahrnutí majetku do soupisu a na její žádost jí o tom vydá osvědčení. Osvědčení musí vždy obsahovat i uvedení důvodu, pro který insolvenční správceinsolvenční správce tento majetek sepsal. (2) Je-li do soupisu zapsána nemovitostnemovitost, která podle katastru nemovitostínemovitostí není ve vlastnictví dlužníka, vyrozumí o tom insolvenční správceinsolvenční správce příslušné katastrální pracoviště. Je-li do soupisu sepsána věc, která podle Rejstříku zástav není ve vlastnictví dlužníka, vyrozumí o tom insolvenční správceinsolvenční správce Notářskou komoru České republiky. Obdobně to platí o majetku uvedeném v jiných veřejných či neveřejných seznamech, jestliže podle zvláštních právních předpisů osvědčují vlastnictví nebo jiná věcná práva k tomuto majetku. (3) Je-li do soupisu zapsána kulturní památka33), sbírka muzejní povahy nebo předmět kulturní hodnoty, vyrozumí o tom insolvenční správceinsolvenční správce neprodleně Ministerstvo kultury. Vyloučení a vynětí z majetkové podstaty § 225 (1) Osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolvenčního souduinsolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty. (2) Žaloba musí být podána proti insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy osobě uvedené v odstavci 1 bylo doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu. (3) Nebyla-li žaloba podána včas, platí, že označený majetek je do soupisu pojat oprávněně. Totéž platí i tehdy, jestliže insolvenční soudinsolvenční soud žalobu zamítl, nebo jestliže řízení o žalobě zastavil nebo ji odmítl. (4) Od počátku běhu lhůty k podání žaloby podle odstavce 2 až do jejího skončení a po dobu řízení o podané žalobě až do jeho pravomocného skončení nesmí insolvenční správceinsolvenční správce zpeněžit majetek, který je předmětem žaloby, ani s ním jinak nakládat, ledaže tím odvrací újmu tomuto majetku bezprostředně hrozící nebo jestliže tak po podání žaloby činí se souhlasem žalobce. Ustanovení § 217 tím není dotčeno. (5) Před pravomocným skončením řízení o žalobě lze ke zpeněžení nebo jinému nakládání s majetkem podle odstavce 4 přistoupit, jestliže insolvenční soudinsolvenční soud v prvním stupni žalobu zamítl, řízení o ní zastavil nebo ji odmítl. Z výtěžku zpeněžení nebo jiného nakládání s takovým majetkem mohou být věřitelé uspokojeni až po pravomocném skončení řízení o žalobě. (6) Byla-li zpeněžena věc, která neměla být pojata do soupisu, má její vlastník právo na vydání výtěžku zpeněžení; jeho právo na náhradu škody tím není dotčeno. § 226 (1) Dlužník může uplatnit vynětí majetku z majetkové podstaty jen tehdy, jde-li o věc, právo, pohledávku nebo jinou majetkovou hodnotu, která do majetkové podstaty nepatří podle § 207 a 208; učiní tak vůči insolvenčnímu správci bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět, že došlo k zahrnutí takové věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty do soupisu. (2) V návrhu podle odstavce 1 musí dlužník kromě obecných náležitostí podání20) označit věc, právo, pohledávku nebo jinou majetkovou hodnotu, o jejíž vynětí ze soupisu žádá, a uvést skutečnosti, ze kterých vyplývá, že tento majetek neměl být sepsán. Je-li návrh neúplný nebo vadný a nelze-li jej pro tyto nedostatky projednat a rozhodnout o něm, vyzve insolvenční správce dlužníka, aby jej opravil nebo doplnil. K opravě nebo doplnění návrhu určí přiměřenou lhůtu a dlužníka poučí, jak je nutné opravu nebo doplnění provést. Poučí jej rovněž, že návrh, který nebude přes výzvu řádně opraven nebo doplněn, insolvenční soudinsolvenční soud odmítne. (3) Nezdaří-li se insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci odstranit vady a neúplnost dlužníkova návrhu nebo má-li za to, že návrh je opožděný, předloží insolvenční správceinsolvenční správce návrh se zprávou o tom insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu. Pokládá-li to insolvenční soudinsolvenční soud za potřebné, může usnesením výzvu k odstranění vad návrhu zopakovat nebo vydat výzvu novou. (4) Nejde-li o případy uvedené v odstavci 3, insolvenční správceinsolvenční správce vyzve věřitelský výbor, aby se k návrhu v určené lhůtě vyjádřil; dospěje-li po uplynutí této lhůty k závěru, že návrhu nelze vyhovět, předloží jej s případným vyjádřením věřitelského výboru a se zprávou o důvodech, pro které majetek nevyloučil, insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu; dlužník má právo se k těmto důvodům vyjádřit. (5) O návrhu podle odstavce 1 rozhoduje insolvenční soudinsolvenční soud v rámci své dohlédací činnosti. Rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné, se doručuje dlužníku, insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. V době od podání tohoto návrhu do rozhodnutí o něm nesmí insolvenční správceinsolvenční správce zpeněžit majetek, jehož se návrh týká; § 225 odst. 4 a 5 platí obdobně. § 227 Insolvenční správceInsolvenční správce může z majetkové podstaty kdykoli v průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení vyjmout věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, které nemohou sloužit k uspokojení věřitelů, zejména neprodejné věci a nedobytné pohledávky. Učiní tak po předchozím souhlasu věřitelského výboru a insolvenčního souduinsolvenčního soudu. Nakládání s majetkovou podstatou a její správa § 228 Nakládáním s majetkovou podstatou se rozumí zejména a) právní úkony, které se týkají majetku náležejícího do majetkové podstaty, b) výkon práv a povinností akcionáře ohledně akciíakcií zahrnutých do majetkové podstaty, včetně práva hlasovat na valné hromadě akciové společnostiakciové společnosti, c) výkon práv a povinností společníka jiné obchodní společnosti spojených s obchodním podílem dlužníka zahrnutým do majetkové podstaty, včetně práva hlasovat na valné hromadě obchodní společnosti34), d) výkon členských práv a povinností člena družstva, e) rozhodování o výrobních, provozních a obchodních záležitostech podniku v majetkové podstatě, včetně úvěrového financování a jiných úkonů potřebných k zajištění financování podniku, f) výkon práv a povinností zaměstnavatele ohledně zaměstnanců dlužníka, g) výkon průmyslových práv, h) rozhodování o obchodním tajemství a jiné povinnosti mlčenlivosti, i) plnění povinností podle předpisů o daních, poplatcích a clech, jakož i podle předpisů o sociálním zabezpečení a veřejném zdravotním pojištění, j) vedení účetnictví, k) plnění evidenčních povinností, l) výkon dalších práv a povinností, jestliže se týkají majetkové podstaty. § 229 (1) Zákon stanoví v závislosti na průběhu řízení, způsobech řešení úpadku a vlastnictví majetku náležejícího do majetkové podstaty, kdo je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními, případně komu přísluší právo nakládat s majetkovou podstatou ohledně části těchto oprávnění nebo pouze ohledně některých z nich. (2) Je-li majetek náležející do majetkové podstaty ve vlastnictví jiné osoby než dlužníka, lze právo této osoby s takovým majetkem nakládat omezit jen zákonem nebo rozhodnutím insolvenčního souduinsolvenčního soudu. (3) Nestanoví-li tento zákon jinak, je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními a) dlužník v době do rozhodnutí o úpadku, b) insolvenční správceinsolvenční správce v době od prohlášení konkursu, c) dlužník v době od povolení reorganizace a d) dlužník v době od povolení oddlužení. (4) Má-li dispoziční oprávnění jiná osoba než dlužník, nejsou tím dotčeny povinnosti uložené dlužníku tímto zákonem. § 230 (1) Správou majetkové podstaty se rozumí zejména činnost, jakož i právní úkony a opatření z ní vyplývající, pokud směřuje k tomu, aby a) nedocházelo ke znehodnocení majetkové podstaty, zejména aby nedošlo k odstranění, zničení, poškození nebo odcizení majetku, který do ní náleží, b) majetek náležející do majetkové podstaty byl využíván v souladu se svým určením, pokud tomu nebrání jiné okolnosti, c) se majetková podstata rozmnožila, lze-li takovou činnost rozumně očekávat se zřetelem ke stavu majetkové podstaty a obvyklým obchodním příležitostem, d) byly vymoženy pohledávky dlužníka včetně plnění z neplatných a neúčinných právních úkonů. (2) Jde-li o správu věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky, je insolvenční správceinsolvenční správce vázán pokyny zajištěného věřitele směřujícími k řádné správě; je-li zajištěných věřitelů více, mohou tyto pokyny udělit insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci pouze společně. Insolvenční správceInsolvenční správce může tyto pokyny odmítnout, má-li za to, že nesměřují k řádné správě; v takovém případě požádá insolvenční soudinsolvenční soud o jejich přezkoumání v rámci dohlédací činnosti. (3) Náklady spojené s provedením jeho pokynu podle odstavce 2 nese zajištěný věřitel ze svého. HLAVA VII NEPLATNOST A NEÚČINNOST PRÁVNÍCH ÚKONŮ Díl 1 Neplatnost právních úkonů § 231 (1) Insolvenční soudInsolvenční soud není vázán rozhodnutím jiného soudu či jiného orgánu, kterým v průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení došlo ke zjištění neplatnosti právního úkonu týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka, ani jiným způsobem tohoto zjištění. (2) V průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení posoudí neplatnost takového právního úkonu pouze insolvenční soudinsolvenční soud, a to buď jako otázku předběžnou nebo v incidenčním sporu, jehož předmětem je tato otázka. Žalobu v tomto sporu mohou podat účastníci insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení s výjimkou dlužníka, nejde-li o dlužníka s dispozičními oprávněními, insolvenční správceinsolvenční správce a státní zastupitelství. Žalobcem nebo žalovaným musí být vždy insolvenční správceinsolvenční správce. (3) Je-li k neplatnosti právního úkonu nutné, aby ten, kdo je takovým úkonem dotčen, se jeho neplatnosti dovolal, může tak učinit i insolvenční správceinsolvenční správce. § 232 Byla-li neplatnost právního úkonu týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka zjištěna rozhodnutím soudu, které nabylo právní moci před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, považuje se právní úkon, jehož se rozhodnutí týká, za neplatný i v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení. § 233 (1) Je-li pravomocným rozhodnutím zjištěna neplatnost právního úkonu týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka, musí být vydán majetkový prospěch získaný plněním z neplatného právního úkonu. Insolvenční správceInsolvenční správce to však může odmítnout, jestliže nedošlo k obohacení majetkové podstaty nebo je-li požadováno více, než činí toto obohacení. (2) Odmítne-li insolvenční správceinsolvenční správce vydat majetkový prospěch získaný plněním z neplatného právního úkonu nebo nevyřídí-li žádost o jeho vydání v přiměřené lhůtě, lze se jeho vydání domáhat vylučovací žalobou podle tohoto zákona, která musí být podána nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy insolvenční správceinsolvenční správce osobě, která o vydání majetkového prospěchu žádá, doručil písemné vyrozumění o odmítnutí její žádosti; právo na náhradu škody tím není dotčeno. (3) Platnost smluv, kterými došlo ke zpeněžení plnění, jehož se týká neplatný právní úkon, lze napadnout jen žalobou podanou u insolvenčního souduinsolvenčního soudu nejpozději do skončení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení; jde o incidenční spor. § 234 Byla-li zjištěna neplatnost právního úkonu týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka, který lze současně považovat za neúčinný, postupuje se podle § 233. Díl 2 Neúčinnost právních úkonů § 235 (1) Neúčinnými jsou právní úkony, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných. Za právní úkon se považuje též dlužníkovo opomenutí. (2) Neúčinnost dlužníkových právních úkonů se zakládá rozhodnutím insolvenčního souduinsolvenčního soudu o žalobě insolvenčního správceinsolvenčního správce, kterou bylo odporováno dlužníkovým právním úkonům (dále jen „odpůrčí žaloba“). § 236 (1) Neúčinností právního úkonu není dotčena jeho platnost; v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení však dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů náleží do majetkové podstaty. (2) Není-li možné vydat do majetkové podstaty původní dlužníkovo plnění z neúčinného právního úkonu, musí být poskytnuta rovnocenná náhrada. § 237 (1) Povinnost vydat do majetkové podstaty dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů mají osoby, v jejichž prospěch byl neúčinný právní úkon učiněn nebo které z něho měly prospěch. (2) Dědici nebo právní nástupci osob uvedených v odstavci 1, na které přešlo dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů, mají povinnost vydat je do majetkové podstaty, a) jestliže jim v době, kdy toto plnění nabyli, musely být známy okolnosti, které odůvodňují právo dovolávat se neúčinnosti vůči osobám uvedeným v odstavci 1, nebo b) jde-li o osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, anebo o osoby dlužníku blízké. (3) Osoby, které vydaly dlužníkovo plnění z neúčinného právního úkonu do majetkové podstaty, se mohou po skončení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení domáhat jeho vrácení, jen nebylo-li použito k uspokojení věřitelů nebo nebylo-li s ním nakládáno jiným zákonem povoleným způsobem. (4) Bylo-li plnění z neúčinného právního úkonu vzájemné, vydá je insolvenční správceinsolvenční správce oprávněným osobám bez zbytečného odkladu poté, co tyto osoby vydaly dlužníkovo plnění z takového úkonu do majetkové podstaty. Není-li plnění poskytnuté dlužníku těmito osobami v majetkové podstatě rozpoznatelné nebo se v ní nenachází, považuje se pohledávka, která těmto osobám poskytnutím plnění dlužníku vznikla, za přihlášenou pohledávku a uspokojí se stejně jako tyto pohledávky. § 238 Proti pohledávce na vydání dlužníkova plnění z neúčinného právního úkonu do majetkové podstaty není přípustné započtení. § 239 (1) Odporovat právním úkonům dlužníka může v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení pouze insolvenční správceinsolvenční správce, a to odpůrčí žalobou podanou proti osobám, které mají povinnost vydat dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů do majetkové podstaty; jde o incidenční spor. Jestliže v době zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení probíhá o téže věci řízení na základě odpůrčí žaloby jiné osoby, nelze v něm až do skončení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení pokračovat. (2) Rozhodne-li o tom věřitelský výbor, podá insolvenční správceinsolvenční správce odpůrčí žalobu vždy. Nejsou-li v majetkové podstatě peněžní prostředky potřebné ke krytí nákladů na podání odpůrčí žaloby a vedení incidenčního sporu, může insolvenční správceinsolvenční správce podmínit podání odpůrčí žaloby nebo další vedení incidenčního sporu tím, aby mu věřitelé poskytli na úhradu těchto nákladů přiměřenou zálohu. Skončí-li incidenční spor úspěchem insolvenčního správceinsolvenčního správce, mohou věřitelé, kteří zálohu poskytli, požadovat její náhradu jako pohledávku za majetkovou podstatou. (3) Insolvenční správceInsolvenční správce může podat odpůrčí žalobu ve lhůtě 1 roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku. Nepodá-li ji v této lhůtě, odpůrčí nárok zanikne. (4) Dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů náleží do majetkové podstaty právní mocí rozhodnutí, kterým bylo odpůrčí žalobě vyhověno. Vylučovací žaloba není přípustná. § 240 Neúčinnost právních úkonů bez přiměřeného protiplnění (1) Právním úkonem bez přiměřeného protiplnění se rozumí právní úkon, jímž se dlužník zavázal poskytnout plnění bezúplatně nebo za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena plnění, k jehož poskytnutí se zavázal dlužník. (2) Právním úkonem bez přiměřeného protiplnění se rozumí pouze právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku, nebo právní úkon, který vedl k dlužníkovu úpadku. Má se za to, že právní úkon bez přiměřeného protiplnění učiněný ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern21), je úkonem, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku. (3) Právnímu úkonu bez přiměřeného protiplnění lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, anebo v době 1 roku před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby. (4) Právním úkonem bez přiměřeného protiplnění není a) plnění uložené právním předpisem, b) příležitostný dar v přiměřené výši, c) poskytnutí plnění, kterým bylo vyhověno ohledům slušnosti, nebo d) právní úkon, o kterém dlužník se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládal, že z něj bude mít přiměřený prospěch, a to za předpokladu, že nešlo o úkon učiněný ve prospěch osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, a že osoba, v jejíž prospěch byl úkon učiněn, nemohla ani při náležité pečlivosti poznat, že dlužník je v úpadku, nebo že by tento úkon mohl vést k úpadku dlužníka. § 241 Neúčinnost zvýhodňujících právních úkonů (1) Zvýhodňujícím právním úkonem se rozumí právní úkon, v jehož důsledku se některému věřiteli dostane na úkor ostatních věřitelů vyššího uspokojení, než jaké by mu jinak náleželo v konkursu. (2) Zvýhodňujícím právním úkonem se rozumí pouze právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku, nebo právní úkon, který vedl k dlužníkovu úpadku. Má se za to, že zvýhodňující právní úkon učiněný ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern21), je úkonem, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku. (3) Zvýhodňujícími právními úkony jsou zejména úkony, kterými dlužník a) splnil dluh dříve, než se stal splatným, b) dohodl změnu nebo nahrazení závazku ve svůj neprospěch, c) prominul svému dlužníku splnění dluhu nebo jinak dohodl anebo umožnil zánik či nesplnění svého práva, d) poskytl svůj majetek k zajištění již existujícího závazku, ledaže jde o vznik zajištění v důsledku změn vnitřního obsahu zastavené věci hromadné. (4) Zvýhodňujícímu právnímu úkonu lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, anebo v době 1 roku před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby. (5) Zvýhodňujícím právním úkonem není a) zřízení zajištění závazku dlužníka, obdržel-li za ně dlužník současně přiměřenou protihodnotu, b) právní úkon učiněný za podmínek obvyklých v obchodním styku, na základě kterého dlužník obdržel přiměřené protiplnění nebo jiný přiměřený majetkový prospěch, a to za předpokladu, že nešlo o úkon učiněný ve prospěch osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, a že osoba, v jejíž prospěch byl úkon učiněn, nemohla ani při náležité pečlivosti poznat, že dlužník je v úpadku, nebo že by tento úkon mohl vést k úpadku dlužníka, c) právní úkon, který dlužník učinil za trvání moratoria nebo po zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení za podmínek stanovených tímto zákonem. § 242 Neúčinnost úmyslně zkracujících právních úkonů (1) Odporovat lze rovněž právnímu úkonu, kterým dlužník úmyslně zkrátil uspokojení věřitele, byl-li tento úmysl druhé straně znám nebo jí se zřetelem ke všem okolnostem musel být znám. (2) Má se za to, že u úmyslně zkracujícího právního úkonu učiněného ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern21), byl dlužníkův úmysl této osobě znám. (3) Úmyslně zkracujícímu právnímu úkonu lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 5 letech před zahájením insolvenčního řízení. § 243 Jestliže dlužníkův věřitel dosáhl na základě své odpůrčí žaloby4) rozhodnutí o neúčinnosti právního úkonu, které nabylo právní moci před právní mocí rozhodnutí o úpadku, může se domáhat toho, aby mu do výše jeho pohledávky bylo vydáno plnění z tohoto neúčinného právního úkonu; toto plnění nemusí předat do majetkové podstaty. ČÁST DRUHÁ ZPŮSOBY ŘEŠENÍ ÚPADKU HLAVA I KONKURS Díl 1 Prohlášení konkursu a jeho účinky § 244 Konkurs je způsob řešení úpadku spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou zjištěné pohledávky věřitelů zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty s tím, že neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají, pokud zákon nestanoví jinak. § 245 (1) Účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku. (2) Prohlášením konkursu se přerušuje likvidace právnické osoby, končí nucená správa, a pokud insolvenční soudinsolvenční soud nerozhodne jinak, zaniká předběžné opatření, bylo-li nařízeno. (3) Prohlášení konkursu nemá vliv na dlužníkovu způsobilost k právním úkonům ani na jeho procesní způsobilost. (4) Insolvenční soudInsolvenční soud může po prohlášení konkursu i bez návrhu změnit své předběžné opatření. § 246 (1) Prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správceinsolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou. Insolvenční správceInsolvenční správce vykonává zejména akcionářská práva spojená s akciemiakciemi zahrnutými do majetkové podstaty, rozhoduje o obchodním tajemství a jiné mlčenlivosti, vystupuje vůči dlužníkovým zaměstnancům jako zaměstnavatel, zajišťuje provoz dlužníkova podniku, vedení účetnictví a plnění daňových povinností. (2) Právní úkony podle odstavce 1, které dlužník učinil poté, co oprávnění nakládat s majetkovou podstatou přešlo na insolvenčního správceinsolvenčního správce, jsou proti jeho věřitelům neúčinné. (3) Nakládal-li dlužník s majetkovou podstatou v den, kdy se rozhodnutí o úpadku stalo účinným, má se v pochybnostech za to, že tak učinil poté, co oprávnění nakládat s majetkovou podstatou přešlo na insolvenčního správceinsolvenčního správce, pokud tento zákon nestanoví jinak. (4) Právní úkon, kterým dlužník po prohlášení konkursu odmítne přijetí daru nebo dědictví bez souhlasu insolvenčního správceinsolvenčního správce, je neplatný. Totéž platí, jestliže dlužník uzavře bez souhlasu insolvenčního správceinsolvenčního správce dohodu o vypořádání dědictví, podle které má z dědictví obdržet méně, než činí jeho dědický podíl. § 247 O prohlášení konkursu vyrozumí insolvenční soudinsolvenční soud současně se zveřejněním usnesení v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku a) Českou národní bankubanku, je-li dlužník účastníkem platebního systému uvedeného v seznamu České národní bankybanky podle zvláštního právního předpisu1), b) Českou národní bankubanku, je-li dlužník účastníkem vypořádacího systému uvedeného v seznamu České národní bankybanky podle zvláštního právního předpisu18). § 248 (1) Dlužníkovi věřitelé mohou po prohlášení konkursu svá práva uplatnit jen způsobem a za podmínek stanovených tímto zákonem; to platí i pro ty věřitele, kteří se nestali účastníky insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. (2) Nejde-li o zajištění poskytnuté podle § 41, stávají se neúčinnými práva na uspokojení ze zajištění, která se týkají majetkové podstaty a která dlužníkovi věřitelé získali poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení; to platí i pro zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostechnemovitostech. Byl-li majetek sloužící k zajištění v této době také zpeněžen, náleží do majetkové podstaty výtěžek získaný zpeněžením a jeho nabyvatel je povinen jej do ní vydat na výzvu insolvenčního správceinsolvenčního správce. (3) Věcná břemena zatěžující majetkovou podstatu, která vznikla za nápadně nevýhodných podmínek poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, se prohlášením konkursu stávají v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení neúčinnými. (4) Návrh na zahájení řízení o nároku, který má být uspokojen z majetkové podstaty, lze po rozhodnutí o úpadku podat pouze proti insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci; návrh podaný proti jiné osobě soud zamítne. § 249 (1) Není-li zákonem stanoveno jinak, je osobou oprávněnou k podání žaloby nebo jiného návrhu k vymožení nároku dlužníka včetně jeho zajištění, který se týká majetkové podstaty, po prohlášení konkursu pouze insolvenční správceinsolvenční správce; návrh podaný jinou osobou soud zamítne. (2) Jestliže osoba, která má závazek vůči dlužníkovi, plní tento závazek po prohlášení konkursu dlužníku, a plnění se nedostane do majetkové podstaty, není tím svého závazku zproštěna, ledaže prokáže, že o prohlášení konkursu nemohla vědět nebo že vzhledem k okolnostem plnění dluhu bylo zřejmé, že dlužník plnění vydá do majetkové podstaty. § 250 Nesplatné pohledávky proti dlužníku se prohlášením konkursu považují za splatné, nestanoví-li zákon jinak. § 251 Pohledávky věřitelů vázané na splnění rozvazovací podmínky se prohlášením konkursu považují v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení za nepodmíněné, dokud rozvazovací podmínka není splněna. Na pohledávky věřitelů vázané na splnění odkládací podmínky nemá prohlášení konkursu vliv. § 252 (1) Prohlášením konkursu zanikají všechny jednostranné právní úkony dlužníka, které se týkají majetkové podstaty, zejména jeho příkazy, pověření a plné moci včetně prokury, není-li dále stanoveno jinak. (2) Osoba, které dlužník udělil příkaz, pověření nebo plnou moc, musí v případě, že je nebezpečí z prodlení, pokračovat v obstarávání jeho záležitostí, kterých se tyto jeho úkony týkají, a to až do doby, než se jejich obstarávání ujme insolvenční správceinsolvenční správce. Náhrada nutných výdajů této osoby a přiměřená odměna za tuto její činnost je pohledávkou za majetkovou podstatou. (3) Prohlášení konkursu není samo o sobě důvodem zániku pověření a plných mocí udělených dlužníkem pro insolvenční řízeníinsolvenční řízení. Pohledávky pověřené osoby nebo zmocněnce vzniklé z tohoto důvodu po prohlášení konkursu nelze uspokojit z majetkové podstaty, pokud nejde o pohledávky pracovněprávní. (4) Prohlášením konkursu zanikají, pokud se týkají majetkové podstaty, dosud nepřijaté dlužníkovy návrhy na uzavření smlouvy a dlužníkovo přijetí návrhů smluv, pokud na jejich základě již smlouva nevznikla. Návrhy smluv, které dlužník v době prohlášení konkursu ještě nepřijal, může přijmout jen insolvenční správceinsolvenční správce. § 253 (1) Nebyla-li smlouva o vzájemném plnění včetně smlouvy o smlouvě budoucí v době prohlášení konkursu ještě zcela splněna ani dlužníkem ani druhým účastníkem smlouvy, insolvenční správceinsolvenční správce může smlouvu splnit místo dlužníka a žádat splnění od druhého účastníka smlouvy nebo může od smlouvy odstoupit. (2) Jestliže se insolvenční správceinsolvenční správce do 15 dnů od prohlášení konkursu nevyjádří tak, že smlouvu splní, platí, že od smlouvy odstupuje; do té doby nemůže druhá strana od smlouvy odstoupit, není-li v ní ujednáno jinak. (3) Je-li druhý účastník smlouvy povinen plnit ze smlouvy jako první, může své plnění odepřít až do té doby, kdy bude poskytnuto nebo zabezpečeno plnění vzájemné; to neplatí, jde-li o smlouvu uzavřenou druhým účastníkem po zveřejnění rozhodnutí o úpadku. (4) Odstoupí-li insolvenční správceinsolvenční správce od smlouvy, může druhý účastník smlouvy uplatňovat náhradu tím způsobené škody přihláškou pohledávky. Pohledávky druhého účastníka z pokračování smlouvy po prohlášení konkursu jsou pohledávkami za majetkovou podstatou. (5) Druhý účastník smlouvy se nemůže domáhat vrácení částečného plnění, k němuž došlo před rozhodnutím o úpadku, proto, že za toto plnění neobdržel od dlužníka vzájemné plnění. § 254 Fixní smlouvy (1) Bylo-li dohodnuto, že předmět plnění, který má tržní nebo burzovní cenu, bude dodán v přesně určené době nebo v pevně určené lhůtě, a nastane-li doba plnění nebo uplyne-li tato lhůta teprve po prohlášení konkursu, nelze požadovat splnění závazku, nýbrž jen náhradu škody způsobené tím, že dlužník závazek nesplnil. (2) Škodou podle odstavce 1 se rozumí rozdíl mezi dohodnutou cenou a tržní nebo burzovní cenou, která se platí ke dni účinnosti prohlášení konkursu v místě určeném smlouvou jako místo plnění. Druhý účastník smlouvy může uplatňovat náhradu škody jako věřitel přihláškou pohledávky. § 255 Výpůjčka Uzavřel-li dlužník smlouvu o výpůjčce, je insolvenční správceinsolvenční správce po prohlášení konkursu oprávněn požadovat vrácení věci i před skončením stanovené doby zapůjčení. Nájemní a podnájemní smlouvy § 256 (1) Insolvenční správceInsolvenční správce je po prohlášení konkursu oprávněn vypovědět nájemní smlouvu nebo podnájemní smlouvu uzavřenou dlužníkem ve lhůtě stanovené zákonem nebo smlouvou, a to i v případě, že byla sjednána na dobu určitou; výpovědní lhůta však nesmí být delší než 3 měsíce. Ustanovení občanského zákoníku o tom, v kterých případech a za jakých podmínek může pronajímatel vypovědět nájem bytu, tím nejsou dotčena. (2) Jestliže by výpovědí nájemní smlouvy sjednané na určitou dobu, v níž je dlužník pronajímatelem, byl nájemce nepřiměřeně dotčen ve svých oprávněných zájmech nebo by tím utrpěl či mohl utrpět značnou škodu, může nájemce do 15 dnů od doručení výpovědi navrhnout insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu zrušení výpovědi. Jestliže bude zajištěno, že nájemce koupí předmět nájmu při zpeněžení majetkové podstaty za cenu obvyklou, vyhoví insolvenční soudinsolvenční soud takovému návrhu vždy. (3) Právo na nájemné nebo jinou úhradu za dobu před prohlášením konkursu může druhý účastník smlouvy uplatnit pouze přihláškou pohledávky. Totéž platí, jde-li o nájemné nebo jinou úhradu zaplacenou předem; tuto pohledávku je nutné přihlásit jako pohledávku podmíněnou. § 257 Nájemní nebo podnájemní smlouvu, kterou dlužník uzavřel jako nájemce nebo podnájemce, nemůže druhý účastník smlouvy po rozhodnutí o úpadku vypovědět nebo od ní odstoupit pro prodlení dlužníka s placením nájemného nebo jiné úhrady, ke kterému došlo před rozhodnutím o úpadku, anebo pro zhoršení majetkové situace dlužníka. § 258 Nebyl-li v době prohlášení konkursu ještě předán předmět nájmu, podnájmu nebo výpůjčky, může insolvenční správceinsolvenční správce i druhý účastník smlouvy od smlouvy odstoupit; učiní-li tak insolvenční správceinsolvenční správce, může se druhý účastník smlouvy domáhat náhrady škody způsobené předčasným ukončením smlouvy přihláškou pohledávky. Každá ze smluvních stran je povinna druhému účastníku smlouvy do 10 dnů poté, co k tomu byla vyzvána, sdělit, zda od smlouvy odstupuje; jestliže tak neučiní, právo odstoupit od smlouvy podle tohoto ustanovení jí zaniká. § 259 Leasingové smlouvy Ustanovení § 256 až 258 platí přiměřeně i pro leasingové smlouvy a smlouvy o koupi najaté věci. § 260 Výhrada vlastnictví (1) Jestliže dlužník před prohlášením konkursu věc prodal s výhradou vlastnictví a kupujícímu ji předal, může kupující věc vrátit nebo trvat na smlouvě. (2) Jestliže dlužník před prohlášením konkursu koupil a převzal věc s výhradou vlastnictví, aniž by k ní nabyl vlastnické právo, nemůže prodávající uplatňovat vrácení věci, jestliže insolvenční správceinsolvenční správce splní povinnosti podle smlouvy bez zbytečného odkladu poté, co k tomu byl prodávajícím vyzván. § 261 (1) Prohlášením konkursu nekončí provoz dlužníkova podniku, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak35). (2) Provoz dlužníkova podniku skončí a) prodejem podniku jednou smlouvou v rámci zpeněžení majetkové podstaty, b) rozhodnutím insolvenčního souduinsolvenčního soudu vydaným na návrh insolvenčního správceinsolvenčního správce po vyjádření věřitelského výboru, byl-li již zvolen nebo jmenován; rozhodnutí se doručuje insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci, dlužníku a věřitelskému výboru a zveřejňuje se vyhláškou; odvolání proti němu není přípustné. § 262 Zvláštní právní předpisy stanoví další účinky prohlášení konkursu v souvislosti s předmětem jejich úpravy36). Díl 2 Účinky prohlášení konkursu na probíhající řízení § 263 (1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, prohlášením konkursu se přerušují soudní, správní a jiná řízení o právech a povinnostech, která se týkají majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z majetkové podstaty, jejichž účastníkem je dlužník. V těchto řízeních lze pokračovat jen za podmínek stanovených tímto zákonem. (2) Je-li řízení podle odstavce 1 přerušeno, nekonají se jednání a neběží stanovené lhůty. Jestliže se v řízení pokračuje, počínají lhůty běžet znovu. (3) Přerušení řízení působí na účastníky řízení, kteří v řízení vystupují na téže straně jako dlužník, jen jde-li o nerozlučné společenství37) nebo o vedlejší účastenství38). (4) Jakmile se soud, správní orgán nebo jiný orgán příslušný k projednání a rozhodnutí věci dozví o přerušení řízení podle odstavce 1, vyrozumí o tom účastníky řízení; současně je poučí, za jakých podmínek lze v řízení pokračovat. Rozhodnutí již vydaná se v době, kdy je řízení přerušeno, nedoručují; bylo-li řízení přerušeno po doručení rozhodnutí, avšak ještě předtím, než rozhodnutí nabylo právní moci, nenabývá rozhodnutí právní moci. Jestliže se v řízení pokračuje, rozhodnutí se doručuje znovu. § 264 (1) V přerušených řízeních, ve kterých v době prohlášení konkursu dlužník vystupoval jako žalobce nebo jiný navrhovatel, jakož i v dalších řízeních, ve kterých uplatňoval své pohledávky nebo jiná práva týkající se majetkové podstaty, lze pokračovat na návrh insolvenčního správceinsolvenčního správce; dnem, kdy soudu došel jeho návrh na pokračování v řízení, se insolvenční správceinsolvenční správce stává účastníkem řízení místo dlužníka. (2) Jestliže insolvenční správceinsolvenční správce ve lhůtě určené mu soudem nepodal návrh na pokračování v řízení, mohou návrh na pokračování v řízení podat dlužník, popřípadě ostatní účastníci řízení s tím, že dlužník zůstává účastníkem řízení. § 265 (1) V přerušených řízeních, ve kterých v době prohlášení konkursu věřitelé uplatňovali proti dlužníku pohledávky nebo jiná práva, která se týkají majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z majetkové podstaty, lze pokračovat, jde-li o spory o rozsah majetkové podstaty, s výjimkou sporů o vyloučení majetku z ní, nebo jde-li o řízení o nárocích s právem na uspokojení ze zajištění anebo o řízení o pohledávkách za majetkovou podstatou nebo o pohledávkách postavených jim na roveň. (2) Nejde-li o případy uvedené v odstavci 1, lze pokračovat v řízeních o nárocích, které je nutné přihlásit, nebo na které se v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení pohlíží jako na přihlášené, jen rozhodl-li o tom na návrh oprávněné osoby insolvenční soudinsolvenční soud. Proti rozhodnutí o tomto návrhu není odvolání přípustné. Rozhodnutí se doručuje dlužníku, insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci a navrhovateli. (3) Rozhodnutí o pokračování v řízení podle odstavce 2 může insolvenční soudinsolvenční soud vydat, jen může-li pokračování v řízení vést k vyjasnění sporných otázek vyvolaných insolvenčním řízeníminsolvenčním řízením nebo k ukončení dlužníkových sporů způsobem, který nezatěžuje majetkovou podstatu. Tímto rozhodnutím se insolvenční správceinsolvenční správce stává účastníkem řízení místo dlužníka; v řízení však lze pokračovat až po přezkumném jednání. § 266 (1) Prohlášením konkursu se nepřerušují a) trestní řízenítrestní řízení, b) řízení o přestupcíchpřestupcích a jiných správních deliktech, c) daňové řízení, d) dědické řízení, e) řízení o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela, f) řízení o výživném nezletilých dětí bez zřetele k tomu, zda v něm dlužník vystupuje jako osoba oprávněná nebo jako osoba povinná, g) řízení ve věcech ochrany osobnosti podle občanského zákoníku, není-li dlužník podnikatelem nebo není-li požadováno peněžité plnění, h) řízení ve věcech ochrany názvu a dobré pověsti právnické osoby, není-li dlužník podnikatelem nebo není-li požadováno peněžité plnění, i) řízení ve věcech obchodního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností, nadačního rejstříku a rejstříku společenství vlastníků jednotek, v těchto řízeních však nelze po prohlášení konkursu vydat rozhodnutí o změně obchodní firmy nebo názvu dlužníka, j) řízení ve věcech kapitálového trhu, k) řízení o výkon rozhodnutí nebo exekuceexekuce, l) řízení, ve kterých je dlužník jediným účastníkem, m) řízení ve věcech vkladu práva k nemovitostemnemovitostem; vklady do katastru nemovitostínemovitostí však mohou být po prohlášení konkursu povoleny a zapsány, jen řídí-li se pořadí zápisu dnem, který předchází prohlášení konkursu, nebo jde-li o zajištění poskytnuté podle § 41, n) řízení u úřadu práce o dlužných mzdových nárocích zaměstnanců dlužníka podle zvláštního právního předpisu39), o) řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti40). (2) Není-li dále stanoveno jinak, účastníkem řízení uvedených v odstavci 1 je i nadále dlužník. (3) Jde-li o řízení ve věcech kapitálového trhu nebo o řízení, ve kterém je dlužník jediným účastníkem, může insolvenční soudinsolvenční soud na návrh orgánu, který je vede, nebo i bez návrhu po posouzení povahy předmětu řízení a jeho vlivu na další průběh insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení rozhodnout, že se insolvenční správceinsolvenční správce stává účastníkem řízení místo dlužníka. Proti tomuto rozhodnutí, které se doručuje zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci a orgánu, který řízení vede, není odvolání přípustné. § 267 (1) Výkon rozhodnutí nebo exekuciexekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty, lze pro pohledávky věřitelů po prohlášení konkursu nařídit, nelze jej však provést. Není-li dále stanoveno jinak, návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuceexekuce se i nadále podává proti povinnému; proti insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci jej nelze podat, ani má-li být povinným dlužník. (2) Výkon rozhodnutí či exekuciexekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, lze pro pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené v průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení nařídit a provést jen na základě rozhodnutí insolvenčního souduinsolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5 a s omezeními tímto rozhodnutím založenými. V takovém případě se návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuceexekuce podává proti insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci. (3) Na základě rozhodnutí a jiných exekučních titulů vzniklých v průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení proti insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci pro pohledávky nebo jiná práva, která se týkají majetkové podstaty nebo která mají být uspokojena z majetkové podstaty, nelze vést výkon rozhodnutí na majetek insolvenčního správceinsolvenčního správce; to neplatí, jde-li o pořádková opatření uložená insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci v souvislosti s takovými řízeními, rozhodnutí, jimiž bylo insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci uloženo nahradit náklady řízení, které způsobil svým zaviněním nebo které vznikly náhodou, která se mu přihodila. (4) Jde-li o řízení o výkon rozhodnutí nebo o exekuciexekuci, kde vystupuje dlužník jako oprávněný, stává se prohlášením konkursu insolvenční správceinsolvenční správce oprávněným místo dlužníka. Díl 3 Účinky prohlášení konkursu na společné jmění manželů § 268 (1) Prohlášením konkursu zaniká společné jmění dlužníka a jeho manžela; byl-li vznik společného jmění dlužníka a jeho manžela vyhrazen ke dni zániku manželství, má prohlášení konkursu stejné majetkoprávní účinky jako zánik manželství. (2) Po prohlášení konkursu se provede vypořádání společného jmění manželů, které a) zaniklo podle odstavce 1, b) do prohlášení konkursu zaniklo, ale nebylo vypořádáno, nebo c) bylo zúženo smlouvou nebo rozhodnutím soudu a do prohlášení konkursu nebylo vypořádáno. (3) V případech uvedených v odstavci 2 písm. b) a c) se prohlášením konkursu staví lhůta stanovená podle zvláštního právního předpisu k vypořádání společného jmění manželů, jestliže má skončit nejpozději do 6 měsíců od prohlášení konkursu. § 269 (1) Smlouvy mezi manželi, které byly uzavřeny po podání insolvenčního návrhu dlužníkem, a jde-li o insolvenční návrh věřitele poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, se stávají prohlášením konkursu neplatnými, jde-li o a) smlouvy o zúžení rozsahu společného jmění manželů, b) smlouvy o rozšíření rozsahu společného jmění manželů, jestliže se na jejich základě stal součástí společného jmění manželů majetek do té doby náležející jen dlužníku, c) smlouvy o rozšíření rozsahu společného jmění manželů, jestliže se na jejich základě staly součástí společného jmění manželů závazky náležející do té doby jen manželu dlužníka, d) dohody o vypořádání společného jmění manželů včetně soudem schváleného smíru. (2) Jestliže v době prohlášení konkursu již uplynula lhůta k vypořádání společného jmění manželů, aniž byla uzavřena dohoda o vypořádání společného jmění manželů, nastanou účinky spojené podle zvláštního právního předpisu s uplynutím lhůty k vypořádání společného jmění manželů až po 6 měsících od prohlášení konkursu, do té doby lze uzavřít novou dohodu o vypořádání společného jmění manželů nebo podat návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu; práva třetích osob nabytá v dobré víře tím však nejsou dotčena. (3) Pokud v důsledku neplatnosti smluv mezi manželi podle odstavce 1 dochází ke změně práv zapsaných v katastru nemovitostínemovitostí, ohlásí insolvenční správceinsolvenční správce nastalé změny příslušnému katastrálnímu pracovišti. § 270 (1) Prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správceinsolvenčního správce oprávnění uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění manželů nebo navrhnout jeho vypořádání u soudu. Dohody o vypořádání společného jmění manželů uzavřené dlužníkem po prohlášení konkursu jsou neplatné. (2) Část společného jmění manželů, kterou dlužník použil se souhlasem manžela k podnikání, spadá při vypořádání společného jmění manželů vždy do majetkové podstaty. § 271 (1) Dohoda o vypořádání společného jmění manželů uzavřená insolvenčním správceminsolvenčním správcem je účinná, jakmile ji schválí insolvenční soudinsolvenční soud. (2) Insolvenční soudInsolvenční soud dohodu o vypořádání společného jmění manželů neschválí, je-li v rozporu s právními předpisy nebo jestliže s ní nesouhlasí věřitelský výbor. (3) Insolvenčním soudemInsolvenčním soudem schválená dohoda o vypořádání společného jmění manželů má účinky pravomocného rozsudku. Pro zrušení rozhodnutí o schválení dohody platí obdobně ustanovení občanského soudního řádu o zrušení usnesení o schválení smíru. § 272 (1) Rozhodnutí o tom, zda schvaluje dohodu o vypořádání společného jmění manželů, doručuje insolvenční soudinsolvenční soud účastníkům dohody a věřitelskému výboru, a to zvlášť. (2) Proti rozhodnutí o schválení dohody o vypořádání společného jmění manželů není odvolání přípustné. Proti rozhodnutí, kterým insolvenční soudinsolvenční soud tuto dohodu neschválí, se mohou odvolat jen účastníci dohody. § 273 (1) Probíhá-li řízení o vypořádání společného jmění manželů, stává se insolvenční správceinsolvenční správce prohlášením konkursu účastníkem tohoto řízení místo dlužníka. Trvají-li účinky rozhodnutí o úpadku, nelze toto řízení skončit soudním smírem. (2) Bylo-li podáno odvolání proti rozhodnutí, jímž insolvenční soudinsolvenční soud neschválil dohodu o vypořádání společného jmění manželů, soud řízení o vypořádání společného jmění manželů přeruší až do rozhodnutí odvolacího soudu. § 274 Nelze-li provést vypořádání společného jmění manželů proto, že závazky dlužníka, které z něj mohou být uspokojeny, jsou vyšší než majetek, který náleží do společného jmění manželů, zahrne se celý majetek náležející do společného jmění manželů do majetkové podstaty. § 275 Pohledávka manžela dlužníka vzniklá po prohlášení konkursu vypořádáním společného jmění manželů se považuje za přihlášenou pohledávku a uspokojí se stejně jako tyto pohledávky. § 276 (1) Po dobu trvání účinků prohlášení konkursu nemůže vzniknout nové společné jmění manželů; uzavře-li dlužník nové manželství, odkládá se vznik společného jmění manželů ke dni zániku těchto účinků. (2) Smlouvy o rozšíření společného jmění manželů, které odporují odstavci 1 nebo jej obcházejí, jsou neplatné. Díl 4 Procesní úkony navazující na prohlášení konkursu § 277 (1) Neprodleně poté, co nabude účinnosti prohlášení konkursu, zajistí insolvenční správceinsolvenční správce provedení procesních úkonů a dalších činností, které z prohlášení konkursu vyplývají. (2) Insolvenční správceInsolvenční správce ustanovený v rozhodnutí o úpadku navazuje na činnost předběžného správce, byl-li dříve ustanoven. Nejde-li o stejnou osobu, je předběžný správce povinen podat insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci úplné informace o své dosavadní činnosti a předat mu její výsledky, jakož i doklady, které má k dispozici, a poskytnout mu potřebnou součinnost. (3) Insolvenční správceInsolvenční správce zaměří svou činnost zejména ke zjištění, zajištění a soupisu, k dokončení seznamu přihlášených pohledávek, k přípravě přezkumného jednání a k přípravě schůze věřitelů. (4) Jde-li o dlužníka, který vede účetnictví nebo evidenci podle zvláštního právního předpisu13), sestaví insolvenční správceinsolvenční správce ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky prohlášení konkursu, mezitímní účetní závěrku nebo přehled o příjmech, výdajích, majetku a závazcích. § 278 (1) Seznam přihlášených pohledávek insolvenční správceinsolvenční správce sestavuje a doplňuje tak, aby jej mohl uzavřít neprodleně po skončení lhůty k podání přihlášek pohledávek a v dostatečném předstihu před termínem konání přezkumného jednání. (2) Insolvenční soudInsolvenční soud může insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci uložit, aby mu poskytl součinnost potřebnou k přípravě přezkumného jednání, a určit povahu této součinnosti. § 279 (1) Nestanoví-li tento zákon jinak, povinnosti, které zákon ukládá dlužníku, osobám jednajícím za dlužníka a dalším osobám v souvislosti s prohlášením konkursu, musí být splněny do 15 dnů od prohlášení konkursu; tuto lhůtu může insolvenční soudinsolvenční soud přiměřeně prodloužit jen z důvodů hodných zvláštního zřetele. (2) Jestliže povinnosti podle odstavce 1 nejsou ve stanovené lhůtě splněny, přijme insolvenční soudinsolvenční soud na návrh insolvenčního správceinsolvenčního správce přiměřená opatření k jejich vynucení. § 280 Nestanoví-li tento zákon jinak, je soupis listinou, která insolvenčního správceinsolvenčního správce v rámci konkursu opravňuje ke zpeněžení zapsaného majetku. § 281 (1) Na základě seznamu přihlášených pohledávek a soupisu a s využitím i jinak získaných poznatků sestaví insolvenční správceinsolvenční správce zprávu o hospodářské situaci dlužníka ke dni prohlášení konkursu. Ve zprávě zejména porovná majetkovou podstatu se závazky dlužníka a vyjádří se k možnosti dalšího využití dlužníkova podniku. (2) Zprávu o hospodářské situaci dlužníka předloží insolvenční správceinsolvenční správce insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu nejméně 7 dní přede dnem konání první schůze věřitelů svolané po prohlášení konkursu. Věřitelé mají právo do této zprávy u insolvenčního souduinsolvenčního soudu nahlížet. § 282 (1) Schůze věřitelů projedná zprávu insolvenčního správceinsolvenčního správce o hospodářské situaci dlužníka se závěry, které představují doporučení insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci pro jeho další postup. (2) Schůze věřitelů dále rozhodne, zda a v jakém rozsahu se má dlužníku, který je fyzickou osobou, a jeho rodině poskytovat plnění z majetkové podstaty k úhradě jejich odůvodněných existenčních potřeb. Učiní tak na žádost dlužníka nebo některého z členů jeho rodiny. Díl 5 Zpeněžení majetkové podstaty § 283 (1) Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí převedení veškerého majetku, který do ní náleží, na peníze za účelem uspokojení věřitelů. Za zpeněžení se k tomuto účelu považuje i využití bankovních kont dlužníka a jeho peněžní hotovosti. Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí i úplatné postoupení dlužníkových pohledávek; ujednáními, která tomu brání, není insolvenční správceinsolvenční správce omezen. (2) Ke zpeněžení majetkové podstaty lze přikročit teprve po právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, nejdříve však po první schůzi věřitelů, pokud nejde o věci bezprostředně ohrožené zkázou nebo znehodnocením anebo pokud insolvenční soudinsolvenční soud nepovolí výjimku. § 284 Předkupní právo (1) K nemovitostemnemovitostem, které tvoří pozemní část veřejného přístavu41), má při jejich zpeněžení předkupní právo stát. (2) Smluvními předkupními právy není insolvenční správceinsolvenční správce při zpeněžení majetkové podstaty vázán. § 285 (1) Zpeněžením majetkové podstaty zanikají v rozsahu, v němž se týkají zpeněženého majetku, a) účinky nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuceexekuce, b) věcná břemena, která zatěžují zpeněžovaný majetek a která jsou podle ustanovení tohoto zákona v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení neúčinná. (2) Byla-li zpeněžena nemovitostnemovitost, kterou dlužník používá k bydlení své rodiny, anebo byt ve vlastnictví dlužníka, je dlužník povinen je vyklidit. Neučiní-li tak dobrovolně, může se nabyvatel domáhat vyklizení žalobou u soudu; nejde o incidenční spor. (3) Při vyklizení podle odstavce 2 přísluší dlužníku stejná bytová náhrada jako při výpovědi nájmu bytu dané nájemci pro hrubé porušení povinností vyplývajících z nájmu bytu. (4) Insolvenční správceInsolvenční správce je při zpeněžování podstaty vázán zákonným předkupním právem a právy nájemců podle zvláštního právního předpisu42). Byty a nebytové prostory ve vlastnictví bytového družstva, nakládání s nimiž je omezeno právem fyzických osob – členů družstva, které jsou nájemci bytů či nebytových prostor, na výlučné nabytí vlastnictví těchto bytů či nebytových prostor podle § 23 odst. 1 a 3 a § 24 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů, musí insolvenční správceinsolvenční správce nejprve nabídnout k bezplatnému převodu osobám oprávněným k výlučnému nabytí vlastnictví za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem43). Insolvenční správceInsolvenční správce je povinen provést všechny úkony, které jsou k převodu těchto bytů a nebytových prostor potřebné. Za to mu od osob oprávněných k výlučnému nabytí vlastnictví náleží náhrada nákladů nezbytně vynaložených na provedení všech potřebných úkonů a odměna stanovená podle zvláštního právního předpisu. Nepřijme-li osoba oprávněná k výlučnému nabytí vlastnictví takovou nabídku do tří měsíců od jejího doručení, přikročí insolvenční správceinsolvenční správce ke zpeněžení, přičemž ustanovení zvláštního zákona o ochraně práv nájemců44) se v těchto případech již nepoužijí. § 286 (1) Majetkovou podstatu lze zpeněžit a) veřejnou dražbou podle zvláštního právního předpisu45), b) prodejem movitých věci a nemovitostínemovitostí podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí, c) prodejem majetku mimo dražbu. (2) O způsobu zpeněžení majetkové podstaty podle odstavce 1 rozhodne se souhlasem věřitelského výboru insolvenční správceinsolvenční správce. § 287 (1) Zpeněžení veřejnou dražbou se provede podle ustanovení zvláštního právního předpisu38). (2) Veřejnou dražbu provede dražebník na návrh insolvenčního správceinsolvenčního správce. Smlouva o provedení dražby se v takovém případě stane účinnou dnem, kdy ji schválí věřitelský výbor. § 288 (1) Ke zpeněžení prodejem movitých věcí a nemovitostínemovitostí je příslušný okresní soud podle ustanovení občanského soudního řádu. Návrh na tento prodej podává insolvenční správceinsolvenční správce, který je jediným účastníkem tohoto řízení. (2) Příslušný soud nařídí prodej podle odstavce 1, je-li k návrhu přiloženo rozhodnutí o prohlášení konkursu, soupis potvrzený insolvenčním soudeminsolvenčním soudem a souhlas věřitelského výboru s tímto způsobem zpeněžení. (3) Rozhodnutí vydaná v tomto řízení se doručují pouze insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci, který proti nim může podat odvolání. § 289 (1) Prodej mimo dražbu může insolvenční správceinsolvenční správce uskutečnit se souhlasem insolvenčního souduinsolvenčního soudu a věřitelského výboru. Při udělení souhlasu může insolvenční soudinsolvenční soud stanovit podmínky prodeje. Dokud není souhlas insolvenčním soudeminsolvenčním soudem a věřitelským výborem udělen, nenabývá smlouva o prodeji mimo dražbu účinnosti. Souhlas insolvenčního souduinsolvenčního soudu a věřitelského výboru není nutný k prodeji věcí bezprostředně ohrožených zkázou nebo znehodnocením, jakož i věcí běžně zcizovaných při pokračujícím provozu dlužníkova podniku. (2) Při prodeji mimo dražbu lze kupní cenu stanovit pod cenu odhadní. Insolvenční správceInsolvenční správce přitom přihlédne i k nákladům, které by jinak bylo nutné vynaložit na správu zpeněžovaného majetku. (3) Platnost smluv, kterými došlo ke zpeněžení mimo dražbu, lze napadnout jen žalobou podanou u insolvenčního souduinsolvenčního soudu nejpozději do skončení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení; jde o incidenční spor. § 290 (1) Dlužníkův podnik může insolvenční správceinsolvenční správce zpeněžit jedinou smlouvou. (2) Smlouvu podle odstavce 1 může insolvenční správceinsolvenční správce uzavřít jen se souhlasem insolvenčního souduinsolvenčního soudu a věřitelského výboru. Při udělení souhlasu může insolvenční soudinsolvenční soud stanovit podmínky prodeje. Dokud není souhlas insolvenčním soudeminsolvenčním soudem a věřitelským výborem udělen, nenabývá smlouva účinnosti. (3) Výtěžek zpeněžení dlužníkova podniku jedinou smlouvou je součástí celkového výtěžku zpeněžení majetkové podstaty a nemůže sloužit pouze ke krytí závazků souvisejících s prodávaným podnikem. § 291 (1) Zpeněžením dlužníkova podniku jedinou smlouvou přecházejí na nabyvatele práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům dlužníkova podniku, s výjimkou pracovněprávních pohledávek dlužníkových zaměstnanců vzniklých do účinnosti smlouvy. Jiné závazky na nabyvatele nepřecházejí. (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na smlouvu podle § 290 obdobně příslušná ustanovení obchodního zákoníku o prodeji podniku; za splnění závazků, které přešly na nabyvatele, prodávající neručí. § 292 Ustanovení § 290 a 291 platí obdobně, je-li jen jedinou smlouvou zpeněžována celá majetková podstata nebo část dlužníkova podniku. § 293 Jde-li o zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky, je insolvenční správceinsolvenční správce vázán pokyny zajištěného věřitele směřujícími ke zpeněžení; je-li zajištěných věřitelů více, mohou tyto pokyny udělit insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci pouze společně. Insolvenční správceInsolvenční správce může tyto pokyny odmítnout, má-li za to, že předmět zajištění lze zpeněžit výhodněji; v takovém případě požádá insolvenční soudinsolvenční soud o jejich přezkoumání v rámci dohlédací činnosti. § 294 (1) Insolvenční správceInsolvenční správce je povinen uplatnit a vymáhat ve prospěch majetkové podstaty dlužníkovy pohledávky. To platí přiměřeně i pro dlužníkovy nepeněžité pohledávky ocenitelné penězi. (2) Povinnost podle odstavce 1 insolvenční správceinsolvenční správce nemá, pokud náklady na uplatnění a vymáhání těchto pohledávek jsou neúměrně vysoké nebo je nelze krýt z majetkové podstaty. § 295 (1) Dlužník, osoby mu blízké a osoby, které s ním tvoří koncern, nesmí nabývat majetek náležející do majetkové podstaty, a to ani v případě, že k jeho zpeněžení došlo dražbou; tento majetek nesmí být na ně převeden ani ve lhůtě 3 let od skončení konkursu. Právní úkony uskutečněné v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné. (2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje také na a) vedoucí zaměstnance dlužníka, podle § 33 odst. 3 a § 73 odst. 3 zákoníku práce, a osoby jim blízké, b) osoby, které vykonávaly v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení nebo po jeho zahájení rozhodující vliv na provoz dlužníkova podniku nebo podstatnou měrou ovlivňovaly jeho jinou majetkovou činnost, c) společníky dlužníka, je-li jím jiná obchodní společnost než akciová, d) akcionáře dlužníka, kterým je akciová společnostakciová společnost, pokud jim patří akcieakcie odpovídající více než desetině základního kapitálu, e) prokuristy dlužníka, f) členy a náhradníky věřitelského výboru, kterým schůze věřitelů neudělila souhlas s nabytím majetku z majetkové podstaty. (3) Na návrh osob uvedených v odstavci 1 nebo v odstavci 2 písm. a) až e) a po vyjádření věřitelského výboru může insolvenční soudinsolvenční soud v odůvodněných případech povolit výjimku ze zákazu nabývání majetku z majetkové podstaty. Má-li k nabytí tohoto majetku dojít až po skončení konkursu, rozhodne o tomto návrhu insolvenční soudinsolvenční soud samostatně a tuto výjimku může v takovém případě povolit i osobám uvedeným v odstavci 2 písm. f); proti jeho rozhodnutí může podat odvolání jen osoba, která návrh podala. Díl 6 Nakládání s výtěžkem zpeněžení § 296 (1) Pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené, jakož i náklady, které souvisí se správou majetkové podstaty, se hradí z výtěžku zpeněžení. (2) Po ukončení provozu dlužníkova podniku nesmí být výtěžek zpeněžení použit k podnikatelské nebo jiné výdělečné činnosti ani se souhlasem věřitelského výboru. To nebrání tomu, aby s tímto výtěžkem bylo naloženo tak, že se zhodnotí o úroky nebo jiné přírůstky. § 297 (1) Nestačí-li výtěžek zpeněžení ke krytí pohledávek a nákladů podle § 296 odst. 1, lze použít prostředků získaných zálohou na náklady insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení nebo zálohou poskytnutou věřitelským výborem. (2) Pokud nepostačují ani prostředky podle odstavce 1, rozhodne o pořadí úhrady pohledávky nebo o její poměrné úhradě insolvenční soudinsolvenční soud na základě návrhu insolvenčního správceinsolvenčního správce podle § 305 odst. 2. § 298 (1) Zajištění věřitelé mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna. (2) Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správceinsolvenčního správce vydá insolvenční správceinsolvenční správce se souhlasem insolvenčního souduinsolvenčního soudu zajištěnému věřiteli. (3) Náklady spojené se zpeněžením lze odečíst nejvýše v rozsahu 5 % výtěžku zpeněžení; náklady spojené se správou nejvýše v rozsahu 4 % výtěžku zpeněžení. Se souhlasem zajištěného věřitele lze odečíst náklady i ve větším rozsahu. (4) Zajištěnému věřiteli, který dosud nesplnil povinnost podle § 157 odst. 1, se vydá výtěžek zpeněžení po odečtení částky připadající na splnění této povinnosti. (5) Pro zpeněžení podle § 293 se odstavec 2 použije jen tehdy, jestliže zajištěný věřitel dosud nesplnil povinnost podle § 230 odst. 3. § 299 (1) Zajištění věřitelé se uspokojí podle pořadí, v jakém vznikl právní důvod zajištění, z té části výtěžku, který na ně připadá, nedohodnou-li se písemně jinak. Neuspokojená část jejich pohledávky se považuje za pohledávku přihlášenou a uspokojí se stejně jako tyto pohledávky. (2) Zpeněžením věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty v konkursu zaniká zajištění pohledávky zajištěného věřitele, a to i v případě, že nepodal přihlášku své pohledávky. (3) Je-li zajišťovací právo, které zaniklo zpeněžením podle odstavce 2, zapsáno ve veřejném či neveřejném seznamu, který podle zvláštního právního předpisu osvědčoval vlastnictví nebo jiná věcná práva ke zpeněžené věci, pohledávce, právu nebo jiné majetkové hodnotě, oznámí insolvenční správceinsolvenční správce zánik zajištění orgánu nebo osobě, která tento seznam vede; § 139 odst. 1 písm. i) platí přiměřeně. § 300 Insolvenční správceInsolvenční správce podává insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu a věřitelskému výboru dílčí zprávy o průběhu zpeněžení majetkové podstaty a o nakládání s výtěžkem tohoto zpeněžení. Tyto zprávy podává z vlastního podnětu nebo na základě rozhodnutí insolvenčního souduinsolvenčního soudu anebo žádosti věřitelského výboru. O zpeněžení majetkové podstaty vyrozumí insolvenční správceinsolvenční správce neprodleně také soud, správce daně, soudního exekutora nebo jiný orgán, u kterého podle dosavadních výsledků insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení probíhá řízení týkající se zpeněženého majetku, včetně řízení o výkon rozhodnutí nebo exekuceexekuce na majetek dlužníka. § 301 (1) Umožňuje-li to stav zpeněžení majetkové podstaty, insolvenční správceinsolvenční správce kdykoliv v průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení navrhne insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu, aby povolil částečný rozvrh; s jeho návrhem musí souhlasit věřitelský výbor. V návrhu musí uvést, které pohledávky mají být v částečném rozvrhu uspokojeny a do jaké výše. (2) Insolvenční soudInsolvenční soud povolí částečný rozvrh, jestliže jej umožňuje stav výtěžku zpeněžení majetkové podstaty, jestliže jím nejsou dotčena práva zajištěných věřitelů, jestliže jím nemůže být ohrožen rozvrh po konečné zprávě a jestliže je navrhované uspokojení pohledávek, zahrnutých do částečného rozvrhu, nepochybné. (3) Proti rozhodnutí o povolení částečného rozvrhu není odvolání přípustné. (4) O pohledávkách zahrnutých do částečného rozvrhu vydá insolvenční soudinsolvenční soud rozvrhové usnesení, které doručí dlužníkovi, insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci a všem věřitelům, kteří jsou do něho zahrnuti. Tyto osoby mohou proti němu podat odvolání. Díl 7 Konečná zpráva a rozvrh § 302 (1) V závěru zpeněžení majetkové podstaty insolvenční správceinsolvenční správce předloží insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu konečnou zprávu. Předložení konečné zprávy nebrání, jestliže a) dosud nejsou ukončeny incidenční spory, pokud jejich výsledek nemůže podstatně ovlivnit závěr konečné zprávy, b) se nepodařilo zpeněžit všechen majetek náležející do majetkové podstaty, pokud dosud nezpeněžený majetek může být z majetkové podstaty vyňat. (2) Konečná zpráva insolvenčního správceinsolvenčního správce musí podat celkovou charakteristiku jeho činnosti s vyčíslením jejích finančních výsledků. Konečná zpráva musí obsahovat zejména a) přehled pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených, které insolvenční správceinsolvenční správce již uspokojil a které ještě uspokojit zbývá, b) přehled výdajů vynaložených v souvislosti se správou majetkové podstaty se zdůvodněním výdajů, které nejsou obvyklé, c) přehled zpeněžení majetkové podstaty s výsledkem, jehož bylo dosaženo, d) uvedení majetku, který nebyl zpeněžen, s odůvodněním, proč k tomu došlo, e) výsledky částečného rozvrhu, pokud k němu došlo, f) přehled plnění zajištěným věřitelům s promítnutím do rozvrhu, g) přehled jednání a právních úkonů, významných pro průběh insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. (3) Konečná zpráva insolvenčního správceinsolvenčního správce musí vyústit ve vyčíslení částky, která má být rozdělena mezi věřitele, a v označení těchto věřitelů, s údajem o výši jejich podílů na této částce. (4) Ke dni sestavení konečné zprávy sestaví insolvenční správceinsolvenční správce účetní závěrku. § 303 (1) Současně s konečnou zprávou insolvenční správceinsolvenční správce předloží insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu i vyúčtování své odměny a výdajů. (2) Vyúčtování své odměny a výdajů podá i předběžný správce a další správci, kteří se podíleli na správě majetkové podstaty a jsou osobami rozdílnými od insolvenčního správceinsolvenčního správce a jejich odměna netvoří součást jeho odměny. § 304 (1) Insolvenční soudInsolvenční soud přezkoumá konečnou zprávu insolvenčního správceinsolvenčního správce a jeho vyúčtování a odstraní po slyšení insolvenčního správceinsolvenčního správce chyby a nejasnosti v ní obsažené. (2) O konečné zprávě insolvenčního správceinsolvenčního správce po její úpravě uvědomí insolvenční soudinsolvenční soud účastníky řízení tím, že ji zveřejní vyhláškou. Současně je uvědomí o tom, že do 15 dnů od zveřejnění konečné zprávy v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku mohou proti ní podat námitky; námitky se podávají u insolvenčního souduinsolvenčního soudu dvojmo s tím, že jedno vyhotovení se doručuje insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci k vyjádření. (3) K projednání konečné zprávy insolvenčního správceinsolvenčního správce a jeho vyúčtování nařídí insolvenční soudinsolvenční soud jednání. Termín a místo tohoto jednání uvede ve vyhlášce na úřední desce; předvolání k tomuto jednání insolvenční soudinsolvenční soud zvlášť doručí insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci, dlužníku, věřitelům, kteří podali námitky proti konečné zprávě, a věřitelskému výboru. (4) Na jednání o konečné zprávě a vyúčtování insolvenčního správceinsolvenčního správce projedná insolvenční soudinsolvenční soud námitky, které byly proti ní vzneseny. Na základě toho rozhodne buď tak, že a) schválí předloženou konečnou zprávu a vyúčtování, nejsou-li námitky vůči nim důvodné, b) nařídí doplnění nebo změnu konečné zprávy nebo vyúčtování, jestliže shledá, že některé z námitek proti nim jsou důvodné, avšak nemění její základní obsah, c) odmítne přijmout konečnou zprávu, shledá-li, že námitky proti ní vznesené důvodně zpochybňují zprávu jako celek; v tomto případě uloží insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci, aby předložil novou konečnou zprávu ve lhůtě, kterou určí. (5) Rozhodnutí podle odstavce 4 insolvenční soudinsolvenční soud vyvěsí na úřední desce soudu. Zvlášť toto rozhodnutí doručí insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci, dlužníku a věřitelům, o jejichž námitkách bylo rozhodováno. Odvolání proti tomuto rozhodnutí mohou podat věřitelé, jejichž námitkám nebylo vyhověno. § 305 (1) Před rozvrhem se uspokojí dosud nezaplacené pohledávky, které se uspokojují kdykoli v průběhu konkursního řízení; a to pohledávky za majetkovou podstatou, pohledávky jím postavené na roveň a zajištěné pohledávky v rozsahu stanoveném v § 298 a § 299 odst. 1. (2) Nestačí-li dosažený výtěžek ze zpeněžení majetkové podstaty k uspokojení všech pohledávek, uvedených v odstavci 1, uspokojí se nejdříve odměna a hotové výdaje insolvenčního správceinsolvenčního správce, poté pohledávky věřitelů podle § 168 odst. 1 písm. e) a § 169 odst. 1 písm. g), poté pohledávky věřitelů z úvěrového financování, poté náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty a poté pohledávky věřitelů na výživném ze zákona; ostatní pohledávky se uspokojí poměrně. Výtěžku zpeněžení podle § 298 odst. 2 lze však použít k uspokojení jiných pohledávek až po uspokojení pohledávky zajištěného věřitele. (3) Z výtěžku zpeněžení vyčlení insolvenční správceinsolvenční správce před rozvrhem částku na předpokládané výlohy, spojené s ukončením řízení. § 306 (1) Po právní moci rozhodnutí o schválení konečné zprávy předloží insolvenční správceinsolvenční správce insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu návrh rozvrhového usnesení, v němž uvede, kolik má být vyplaceno na každou pohledávku uvedenou v upraveném seznamu přihlášených pohledávek. (2) Insolvenční soudInsolvenční soud přezkoumá věcnou správnost návrhu předloženého insolvenčním správceminsolvenčním správcem. Poté vydá rozvrhové usnesení, v němž určí částky, které mají být věřitelům vyplaceny. (3) Všichni věřitelé zahrnutí do rozvrhu se uspokojují poměrně vzhledem k výši jejich pohledávky tak, jak byla zjištěna. (4) Vydání rozvrhového usnesení nebrání, jestliže ohledně některé z pohledávek z upraveného seznamu přihlášených pohledávek nejsou dosud splněny podmínky pro její výplatu nebo jde-li dosud o pohledávku spornou; jde zejména o pohledávky, a) kterých se týká odvolání proti konečné zprávě, b) ohledně kterých dosud nebyl skončen incidenční spor. (5) Pro zařazení do rozvrhu je u pohledávek vázaných na podmínku rozhodný stav ke dni vydání rozvrhového usnesení. § 307 (1) Rozvrhové usnesení doručí insolvenční soudinsolvenční soud insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci, dlužníku a věřitelům, jejichž pohledávek se toto usnesení týká; tyto osoby mohou proti rozvrhovému usnesení podat odvolání. (2) V rozvrhovém usnesení určí insolvenční soudinsolvenční soud insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci lhůtu k jeho splnění; lhůta nesmí být delší než 2 měsíce od právní moci tohoto usnesení. (3) Částky určené pro jednotlivé věřitele v rozvrhovém usnesení jim insolvenční správceinsolvenční správce proplatí na jejich náklad zpravidla ve svém sídle. Částky nepřesahující 500 Kč může složit do úschovy u soudu a věřitele o tom písemně vyrozumět. Obdobně postupuje, jestliže nedojde k proplacení částek určených pro jednotlivé věřitele do 30 dnů od rozvrhového usnesení pro překážku na jejich straně. O splnění rozvrhového usnesení podá insolvenční správceinsolvenční správce insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu zprávu. (4) Částky, které by mohly připadnout na pohledávky uvedené v § 306 odst. 4, složí insolvenční správceinsolvenční správce do úschovy u insolvenčního souduinsolvenčního soudu. Jakmile odpadnou překážky k jejich výplatě, vydá o nich insolvenční soudinsolvenční soud další rozvrhové usnesení; ustanovení o rozvrhovém usnesení platí obdobně i pro další rozvrhové usnesení. Pokud se ukáže, že ohledně některé z těchto částek nejsou splněny předpoklady pro její zařazení do rozvrhu, vyloučí ji insolvenční soudinsolvenční soud z rozvrhu; proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Obdobně se postupuje ohledně částek vyčleněných na výlohy spojené s ukončením řízení, pokud nebyly použity. Díl 8 Zrušení konkursu § 308 (1) Insolvenční soudInsolvenční soud rozhodne i bez návrhu o zrušení konkursu a) zjistí-li, že nebyl ani dodatečně osvědčen dlužníkův úpadek; to neplatí, došlo-li již ke zpeněžení podstatné části majetkové podstaty, b) zjistí-li, že zde není žádný přihlášený věřitel a všechny pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň jsou uspokojeny, c) po obdržení zprávy insolvenčního správceinsolvenčního správce o splnění rozvrhového usnesení, d) zjistí-li, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující; přitom se nepřihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty. (2) Insolvenční soudInsolvenční soud rozhodne o zrušení konkursu též na návrh dlužníka, jestliže dlužník k tomuto návrhu připojil listinu, na které všichni věřitelé a insolvenční správceinsolvenční správce vyslovili se zrušením konkursu souhlas a na které je úředně ověřena pravost podpisu osob, které ji podepsaly. § 309 (1) Pro doručení a zveřejnění rozhodnutí, kterým se konkurs ruší, platí totéž co o doručení a zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu. Dlužníku a insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci se toto rozhodnutí doručuje do vlastních rukou. (2) Proti rozhodnutí podle § 308 odst. 1 mohou podat odvolání pouze insolvenční správceinsolvenční správce a přihlášení věřitelé. (3) Rozhodnutí, kterým se konkurs ruší, je vykonatelné a jeho účinky nastávají dnem, kdy nabude právní moci. (4) Právní mocí rozhodnutí, kterým se konkurs ruší, insolvenční řízeníinsolvenční řízení končí. § 310 (1) Jestliže dlužník v průběhu konkursu zemře, nastupují na jeho místo jeho dědicové, a není-li jich, stát. (2) Insolvenční správceInsolvenční správce předloží insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu zprávu o dosavadních výsledcích projednání konkursu spolu s vyúčtováním své poměrné odměny a již vynaložených výloh. Insolvenční soudInsolvenční soud předloženou zprávu přezkoumá a rozhodne o ní; § 304 platí přiměřeně. (3) Po právní moci rozhodnutí o schválení zprávy podle odstavce 2 insolvenční soudinsolvenční soud zruší konkurs a postoupí věc soudu, který projednává dědictví. O doručení a zveřejnění tohoto rozhodnutí platí § 309; odvolání proti němu však není přípustné. § 311 Dojde-li v důsledku zrušení konkursu podle § 308 odst. 1 písm. c) a d) ke zrušení a zániku dlužníka, který je právnickou osobou, bez právního nástupce podle zvláštního právního předpisu, neuspokojené pohledávky nebo jejich neuspokojené části zanikají, pokud nebudou uspokojeny ze zajištění. § 312 (1) Zrušením konkursu zanikají účinky prohlášení konkursu s výjimkou účinků, u kterých je možné jejich navrácení do stavu před prohlášením konkursu. Platnost a účinnost právních úkonů, které byly provedeny během konkursu, tím není dotčena. (2) Za dlužníka, který je právnickou osobou, jednají opět jeho statutární orgány nebo likvidátor, jde-li o právnickou osobu v likvidaci; přerušení likvidace právnické osoby končí. (3) Zrušení konkursu podle § 308 odst. 1 písm. d) je podkladem pro výmaz dlužníka z obchodního rejstříku, nejde-li o právnickou osobu zřízenou zákonem. (4) Na základě upraveného seznamu pohledávek lze po zrušení konkursu podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuciexekuci pro zjištěnou neuspokojenou pohledávku, kterou dlužník nepopřel; toto právo se promlčí za 10 let od zrušení konkursu. To neplatí, jde-li o neuspokojenou pohledávku nebo její část, která zaniká podle § 311. § 313 (1) Funkce insolvenčního správceinsolvenčního správce nekončí zrušením konkursu, i když jeho oprávnění nakládat se zbývající částí majetkové podstaty a další dispoziční oprávnění přecházejí na dlužníka. (2) Insolvenční správceInsolvenční správce je povinen ke dni zrušení konkursu uzavřít účetní knihy, sestavit účetní závěrku, splnit povinnosti uložené daňovými předpisy a předat dlužníku potřebné účetní záznamy. Dále je povinen předat zbývající majetek dlužníkovi a zajistit činnosti evidenční a archivační, popřípadě další činnosti související se zrušením konkursu. Nevede-li dlužník účetnictví, týkají se tyto povinnosti přiměřeně jeho daňové evidence. (3) Po provedení činností podle odstavce 2 insolvenční soudinsolvenční soud insolvenčního správceinsolvenčního správce zprostí jeho funkce. Současně rozhodne o výdajích, které insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci vznikly v souvislosti se zrušením konkursu, a o způsobu jejich úhrady. Díl 9 Zvláštní ustanovení o nepatrném konkursu § 314 (1) O nepatrný konkurs jde, jestliže a) dlužníkem je fyzická osoba, která není podnikatelem, nebo b) celkový obrat dlužníka podle zvláštního právního předpisu46) za poslední účetní období předcházející prohlášení konkursu nepřesahuje 2 000 000 Kč a dlužník nemá více než 50 věřitelů. (2) Rozhodnutí o tom, že jde o nepatrný konkurs, může insolvenční soudinsolvenční soud vydat i bez návrhu a spojit je s prohlášením konkursu nebo je vydat kdykoli v průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení po prohlášení konkursu. (3) Vyjde-li dodatečně najevo, že konkurs neměl být považován za nepatrný, insolvenční soudinsolvenční soud přijaté rozhodnutí bez zbytečného odkladu zruší. (4) Proti rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 není odvolání přípustné, musí však být vždy odůvodněno. § 315 (1) Nerozhodne-li schůze věřitelů jinak, v nepatrném konkursu se postupuje podle tohoto zákona s těmito odchylkami: a) místo věřitelského výboru mohou věřitelé ustanovit zástupce věřitelů, b) k účinnosti dohody o vypořádání společného jmění manželů není potřeba schválení insolvenčním soudeminsolvenčním soudem ani souhlasu věřitelského orgánu, c) k vyloučení nedobytných pohledávek a věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot, které není možné prodat, není nutný souhlas insolvenčního souduinsolvenčního soudu ani věřitelského orgánu, d) o včasných námitkách proti konečné zprávě a vyúčtování lze rozhodnout i bez nařízení jednání, e) při přezkumném jednání lze současně projednat všechny otázky, o kterých by jinak byla oprávněna rozhodnout pouze schůze věřitelů, a je-li to účelné, lze přednést také konečnou zprávu a vyúčtování a projednat námitky proti nim. (2) Není-li to v rozporu s rozhodnutím schůze věřitelů, insolvenční soudinsolvenční soud může pro nepatrný konkurs stanovit i další odchylky od zákona, pokud povedou k rychlému a hospodárnému průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení; těmito odchylkami nesmí být dotčeno postavení zajištěných věřitelů ani zásady insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. Toto rozhodnutí může insolvenční soudinsolvenční soud spojit s rozhodnutím o nepatrném konkursu nebo je může vydat kdykoli později. HLAVA II REORGANIZACE Díl 1 Přípustnost reorganizace § 316 (1) Reorganizací se rozumí zpravidla postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku, zajištěné opatřeními k ozdravění hospodaření tohoto podniku podle insolvenčním soudeminsolvenčním soudem schváleného reorganizačního plánu s průběžnou kontrolou jeho plnění ze strany věřitelů. (2) Reorganizací lze řešit úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, který je podnikatelem; reorganizace se týká jeho podniku. (3) Reorganizace není přípustná, je-li dlužníkem právnická osoba v likvidaci, obchodník s cennými papírycennými papíry nebo osoba oprávněná k obchodování na komoditní burze podle zvláštního právního předpisu. (4) Reorganizace je přípustná, jestliže celkový obrat dlužníka podle zvláštního právního předpisu46) za poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu dosáhl alespoň částku 100 000 000 Kč, nebo zaměstnává-li dlužník nejméně 100 zaměstnanců v pracovním poměru; ustanovení odstavce 3 tím není dotčeno. (5) Jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem nebo nejpozději do 15 dnů po rozhodnutí o úpadku předložil insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu reorganizační plán schválený alespoň polovinou všech zajištěných věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek a alespoň polovinou všech nezajištěných věřitelů počítanou podle výše pohledávek, omezení podle odstavce 4 se nepoužije. Díl 2 Návrh na povolení reorganizace § 317 (1) Osobou oprávněnou podat návrh na povolení reorganizace je dlužník nebo přihlášený věřitel. (2) Návrh na povolení reorganizace může podat pouze ten, kdo je v dobré víře, že jsou nebo budou splněny všechny podmínky pro schválení reorganizačního plánu. § 318 (1) Dlužník, který podal insolvenční návrh pro hrozící úpadek, může podat návrh na povolení reorganizace nejpozději do rozhodnutí o úpadku. V ostatních případech lze návrh na povolení reorganizace podat nejpozději do 10 dnů před první schůzí věřitelů, která se má konat po rozhodnutí o úpadku. (2) Opožděně podaný návrh na povolení reorganizace insolvenční soudinsolvenční soud odmítne rozhodnutím, které doručí dlužníku, navrhovateli, insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti němu může podat pouze osoba, která opožděný návrh podala. § 319 (1) Návrh na povolení reorganizace, podaný dlužníkem, musí vedle obecných náležitostí podání20) obsahovat a) označení dlužníka a osob oprávněných za něho jednat, b) dlužníkovi známé údaje o kapitálové struktuře a majetku osob, které dlužníka ovládají nebo které tvoří s dlužníkem koncern21), včetně údaje o tom, zda ohledně některé z těchto osob neprobíhá insolvenční řízeníinsolvenční řízení, anebo prohlášení, že není takových osob, c) údaj o způsobu navrhované reorganizace. (2) K návrhu na povolení reorganizace musí dlužník připojit seznam majetku a seznam závazků, popřípadě prohlášení o změnách, ke kterým v mezidobí došlo v porovnání se seznamy, které v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení již dříve předložil. (3) Návrh na povolení reorganizace podaný věřitelem musí kromě obecných náležitostí podání20) obsahovat údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) a c). Ostatní údaje podle odstavce 1 uvede věřitel, jen pokud jsou mu známy. (4) Pro označení osob v návrhu na povolení reorganizace a v seznamech k němu připojených platí § 103 odst. 1 obdobně. (5) Údajem o způsobu reorganizace, obsaženým v návrhu na povolení reorganizace, nejsou osoby sestavující reorganizační plán, ani osoba, která návrh podala, vázány. § 320 (1) Neobsahuje-li návrh na povolení reorganizace všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soudinsolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést. (2) Podle odstavce 1 postupuje insolvenční soudinsolvenční soud i tehdy, nejsou-li k návrhu na povolení reorganizace připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. (3) Návrh na povolení reorganizace insolvenční soudinsolvenční soud odmítne, není-li přes jeho výzvu řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo nejsou-li k němu přes jeho výzvu připojeny zákonem požadované přílohy anebo neobsahují-li tyto přílohy přes jeho výzvu stanovené náležitosti. (4) Rozhodnutí podle odstavce 3 doručí insolvenční soudinsolvenční soud dlužníku, předběžnému správci nebo insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci, věřitelskému výboru a osobě, která návrh na povolení reorganizace podala; odvolání proti němu může podat jen osoba, která návrh na povolení reorganizace podala. K podanému odvolání se nepřihlíží, jestliže před rozhodnutím o něm insolvenční soudinsolvenční soud povolil reorganizaci na návrh jiné osoby. § 321 (1) Jestliže poté, co insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu došel návrh na povolení reorganizace, podá tento návrh i další osoba, považuje se návrh další osoby za přistoupení k řízení, jehož předmětem je reorganizace; § 107 se použije přiměřeně. (2) Insolvenční soudInsolvenční soud vyzve osoby podle odstavce 1, aby ve lhůtě, která nesmí být delší než 30 dnů, odstranily odlišnosti svých návrhů a vyrozuměly jej o společném stanovisku. Nestane-li se tak, vychází insolvenční soudinsolvenční soud z návrhu, který podal dlužník, a není-li jej, pak z návrhu věřitele, který mu došel dříve. § 322 (1) Osoba, která podala návrh na povolení reorganizace, jej může vzít zpět do doby, než insolvenční soudinsolvenční soud reorganizaci povolí nebo o podaném návrhu jinak rozhodne. (2) Zpětvzetí návrhu na povolení reorganizace vezme insolvenční soudinsolvenční soud na vědomí rozhodnutím, které se doručuje osobě, která návrh podala, dlužníku, insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci a věřitelskému výboru; odvolání proti němu není přípustné. Po vydání tohoto rozhodnutí insolvenční soudinsolvenční soud nepokračuje v projednání reorganizace. (3) Byl-li návrh na povolení reorganizace vzat zpět až poté, co o něm bylo rozhodnuto, insolvenční soudinsolvenční soud rozhodne, že zpětvzetí není účinné; toto rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné, se doručuje osobě, která návrh podala, dlužníku, insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. (4) Osobu, která podala další návrh na povolení reorganizace, vyzve insolvenční soudinsolvenční soud, aby mu do 15 dnů sdělila, zda trvá na jeho projednání; nestane-li se tak, v projednání reorganizace insolvenční soudinsolvenční soud nepokračuje. § 323 (1) Návrh na povolení reorganizace podaný věřitelem musí schválit schůze věřitelů; učiní tak po zprávě insolvenčního správceinsolvenčního správce o hospodářské situaci dlužníka. (2) Před rozhodnutím schůze věřitelů o schválení návrhu na povolení reorganizace upozorní insolvenční správceinsolvenční správce na jemu známé důvody, pro které lze pochybovat o poctivém záměru navrhujícího věřitele. § 324 (1) Po podání návrhu na povolení reorganizace a před rozhodnutím o úpadku jsou osoby oprávněné nakládat s majetkovou podstatou povinny zdržet se právních úkonů, jimiž by mohla být zmařena nebo ohrožena navrhovaná reorganizace. (2) Insolvenční soudInsolvenční soud může po podání návrhu na povolení reorganizace i bez návrhu změnit své předběžné opatření. Díl 3 Rozhodnutí o návrhu na povolení reorganizace § 325 Při projednání návrhu na povolení reorganizace postupuje insolvenční soudinsolvenční soud podle § 148 až 152. § 326 (1) Insolvenční soudInsolvenční soud zamítne návrh na povolení reorganizace, a) lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) který znovu podala osoba, o jejímž návrhu na povolení reorganizace bylo již dříve rozhodnuto, anebo c) který podal věřitel, jestliže jej neschválí schůze věřitelů. (2) Na nepoctivý záměr sledovaný návrhem na povolení reorganizace lze usuzovat zejména tehdy, jestliže ohledně dlužníka, jeho zákonného zástupce, jeho statutárního orgánu nebo člena jeho kolektivního statutárního orgánu a) v posledních 5 letech probíhalo insolvenční řízeníinsolvenční řízení nebo jiné řízení řešící úpadek, a to v závislosti na výsledku takového řízení, nebo b) podle výpisu z rejstříku trestů v posledních 5 letech před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení proběhlo trestní řízenítrestní řízení, které skončilo pravomocným odsouzením pro trestný čintrestný čin majetkové nebo hospodářské povahy. (3) Rozhodnutí o zamítnutí návrhu na povolení reorganizace se doručuje dlužníku, osobě, která návrh podala, insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti němu může podat pouze osoba, která návrh podala. § 327 (1) Jestliže insolvenční soudinsolvenční soud návrh na povolení reorganizace odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, pokračuje bez dalšího v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení. Účinky podání návrhu na povolení reorganizace tímto rozhodnutím zanikají. (2) Na osobu, jejíž návrh na povolení reorganizace insolvenční soudinsolvenční soud odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, se použije přiměřeně § 147. § 328 Nedojde-li ke zpětvzetí návrhu na povolení reorganizace ani k jeho odmítnutí nebo zamítnutí, insolvenční soudinsolvenční soud reorganizaci povolí. Rozhodnutí o povolení reorganizace se doručuje dlužníku, navrhovateli, insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti němu není přípustné. § 329 (1) Rozhodnutí o povolení reorganizace obsahuje a) výrok o povolení reorganizace, b) informaci o tom, kdo je insolvenčním správceminsolvenčním správcem, a nebyl-li dosud ustanoven, výrok o jeho ustanovení, c) výzvu, aby dlužník ve lhůtě 120 dnů předložil reorganizační plán nebo aby bez zbytečného odkladu insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu sdělil, že jej předložit nehodlá, d) informaci o tom, za jakých podmínek mohou předložit reorganizační plán další osoby. (2) Ustanovení odstavce 1 písm. c) se nepoužije, jestliže dlužník před vydáním rozhodnutí podle odstavce 1 insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu oznámil, že reorganizační plán předložit nehodlá. (3) Splatnost závazků a pohledávek se rozhodnutím o povolení reorganizace vždy vrací do původních termínů. (4) Rozhodnutí o povolení reorganizace může dále obsahovat výrok o jiných opatřeních týkajících se majetkové podstaty a nezbytných k zajištění účelu reorganizace. § 330 (1) Není-li dále stanoveno jinak, je dlužník v průběhu reorganizace dlužníkem s dispozičními oprávněními. Pro povinnosti dlužníka, který je fyzickou osobou, a statutárního orgánu dlužníka, který je právnickou osobou, platí obdobně § 36 a 37. (2) Právní mocí rozhodnutí o povolení reorganizace se ruší omezení dispozičních oprávnění dlužníka, ke kterým došlo ze zákona nebo rozhodnutím insolvenčního souduinsolvenčního soudu v dosavadním průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, ledaže insolvenční soudinsolvenční soud rozhodne podle § 332 jinak. (3) Právní úkony, které mají z hlediska nakládání s majetkovou podstatou a její správou zásadní význam, činí dlužník s dispozičními oprávněními jen se souhlasem věřitelského výboru. Porušení této povinnosti má za následek odpovědnost dlužníka za škodu nebo jinou újmu, kterou tím věřitelům nebo třetím osobám způsobil; členové statutárního orgánu dlužníka za takto způsobenou škodu nebo jinou újmu ručí společně a nerozdílně. (4) Za právní úkony, které mají podle odstavce 3 zásadní význam, se považují úkony, jejichž důsledkem se významně změní hodnota majetkové podstaty nebo postavení věřitelů anebo míra uspokojení věřitelů. (5) Pohledávky vedoucích zaměstnanců dlužníka s dispozičními oprávněními podle § 33 odst. 3 a § 73 odst. 3 zákoníku práce, které vznikly po povolení reorganizace, lze v průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení uspokojit pouze do výše, kterou určí insolvenční správceinsolvenční správce se souhlasem věřitelského výboru. (6) Ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky povolení reorganizace, sestaví dlužník mezitímní účetní závěrku. § 331 Insolvenční správceInsolvenční správce vykonává dohled nad činností dlužníka s dispozičními oprávněními, zajišťuje dohled nad zjišťováním a soupisem majetkové podstaty, sestavuje a doplňuje seznam věřitelů a podává zprávy věřitelskému výboru. Kromě toho plní i další úkoly a provádí další činnosti, které mu uložil insolvenční soudinsolvenční soud. § 332 (1) Insolvenční soudInsolvenční soud může na návrh insolvenčního správceinsolvenčního správce nebo věřitelského výboru anebo i bez návrhu zakázat dlužníku s dispozičními oprávněními nakládání s majetkovou podstatou nebo může jeho oprávnění ve stanoveném rozsahu omezit. Učiní tak v zájmu věřitelů zejména tehdy, vzniknou-li pochybnosti o poctivém jednání nebo odborné způsobilosti dlužníka nebo osob jednajících jeho jménem. (2) Je-li návrhů podle odstavce 1 více, insolvenční soudinsolvenční soud o nich rozhodne jedním rozhodnutím, proti němuž není odvolání přípustné. Zamítne-li je, lze další návrhy podle odstavce 1 podat až po uplynutí 30 dnů. Omezení stanovená rozhodnutím vydaným podle odstavce 1 může insolvenční soudinsolvenční soud kdykoli před schválením reorganizačního plánu na návrh insolvenčního správceinsolvenčního správce nebo věřitelského výboru zrušit nebo změnit. (3) Jestliže insolvenční soudinsolvenční soud zakáže dlužníku s dispozičními oprávněními nakládat s majetkovou podstatou nebo jeho oprávnění k tomu omezí, přecházejí tato dispoziční oprávnění na insolvenčního správceinsolvenčního správce. § 333 (1) Nestanoví-li tento zákon jinak, rozhodnutím o povolení reorganizace se pozastavuje výkon funkce valné hromady nebo členské schůze dlužníka a místo valné hromady nebo členské schůze dlužníka rozhoduje v její působnosti insolvenční správceinsolvenční správce. (2) Valné hromadě nebo členské schůzi dlužníka i po rozhodnutí o povolení reorganizace zůstává zachováno právo jmenovat nebo volit a odvolávat členy statutárního orgánu dlužníka a dozorčí rady dlužníka; k účinnosti jejího rozhodnutí se však vyžaduje souhlas věřitelského výboru. (3) Zanikne-li funkce statutárního orgánu dlužníka nebo dozorčí rady anebo funkce všech členů těchto orgánů a není-li postupem podle zvláštního právního předpisu jmenován nebo zvolen do 30 dnů poté nový statutární orgán nebo dozorčí rada nebo jejich členové, zvolí je věřitelský výbor. Díl 4 Věřitelé při reorganizaci § 334 Reorganizace se účastní přihlášení věřitelé, jakož i věřitelé s pohledávkami za majetkovou podstatou a věřitelé jim na roveň postavení. § 335 (1) Při reorganizaci se za věřitele dlužníka považují i společníci a členové dlužníka; za pohledávku těchto osob se považuje právo vyplývající z jejich účasti ve společnosti nebo v družstvu. To neplatí, je-li dlužník v úpadku pro předlužení. (2) Platí, že výše pohledávky vyplývající z účasti společníka nebo člena dlužníka ve společnosti nebo v družstvu je rovna nule; ustanovení § 347 odst. 2 tím není dotčeno. § 336 (1) Není-li dále stanoveno jinak, platí o přezkoumání přihlášených pohledávek v reorganizaci obdobně § 190 až 202. (2) Popření pohledávky dlužníkem má v reorganizaci tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správceminsolvenčním správcem. Jestliže dlužník popřel pohledávku při přezkumném jednání, které se konalo dříve, než nastaly účinky povolení reorganizace, nastávají účinky tohoto popření v reorganizaci dnem, kdy nastaly účinky povolení reorganizace; tento den je rozhodný i pro počátek běhu lhůt k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky. (3) Jde-li o vykonatelnou pohledávku přiznanou pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu, může dlužník jako důvod popření její pravosti nebo výše v reorganizaci uplatnit jen skutečnosti, které jsou důvodem pro zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuceexekuce proto, že pohledávka zanikla nebo je promlčená. § 337 (1) Pro potřeby určení rozsahu uspokojení zjištěných pohledávek a hlasování věřitelů o přijetí reorganizačního plánu se věřitelé dlužníka při reorganizaci rozdělují do skupin, a to tak, aby v každé skupině byli věřitelé se zásadně shodným právním postavením a se zásadně shodnými hospodářskými zájmy. Rozdělení věřitelů do jednotlivých skupin obsahuje reorganizační plán, v němž se vždy uvede, podle jakých kritérií k rozdělení věřitelů došlo. (2) Samostatnou skupinou jsou zejména a) každý zajištěný věřitel, b) věřitelé uvedení v § 335, c) věřitelé, jejichž pohledávky nejsou reorganizačním plánem dotčeny. (3) Pohledávkou nedotčenou reorganizačním plánem je pohledávka, jejíž výši, splatnost ani další její vlastnosti a práva s ní spojená reorganizační plán nemění, nebo pohledávka, o které věřitel písemně uznal, že není reorganizačním plánem dotčena. (4) Pohledávkou nedotčenou reorganizačním plánem je i pohledávka, u které v důsledku prodlení dlužníka došlo ke ztrátě sjednané výhody splátek, jestliže reorganizační plán a) stanoví splatnost jistiny včetně úroků stejně jako před prodlením dlužníka, b) nemění žádná další práva spojená s pohledávkou, s výjimkou práv věřitele spojených s účinky zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení nebo s již nastalým prodlením dlužníka, c) stanoví, že všechny splátky jistiny a úroku, které měl dlužník zaplatit před svým prodlením do dne účinnosti reorganizačního plánu, budou uhrazeny neprodleně po účinnosti reorganizačního plánu. (5) Odůvodněnost a vhodnost rozdělení věřitelů do jednotlivých skupin posoudí insolvenční soudinsolvenční soud při schvalování reorganizačního plánu. (6) Na základě návrhu dotčeného věřitele nebo předkladatele reorganizačního plánu může insolvenční soudinsolvenční soud rozhodnout o zařazení věřitele do jiné skupiny; učiní tak před schválením reorganizačního plánu. Proti jeho rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné. Díl 5 Reorganizační plán § 338 (1) Reorganizační plán vymezuje právní postavení dotčených osob v důsledku povolené reorganizace, a to na základě opatření sledujících ozdravení provozu dlužníkova podniku a uspořádání vzájemných vztahů mezi dlužníkem a jeho věřiteli. (2) Reorganizační plán se předkládá insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu. Po jeho předložení nesmí nikdo až do zprávy o reorganizačním plánu vyvíjet činnost směřující k jeho přijetí nebo odmítnutí. Předkladatel je povinen zdržet se všech činností, které jsou v rozporu s reorganizačním plánem nebo které jinak ovlivňují jeho splnění. (3) V reorganizačním plánu se lze odchýlit od ustanovení tohoto zákona, pokud jde o uspokojení věřitelů včetně zajištěných věřitelů a věřitelů, jimiž jsou společníci a členové dlužníka uplatňující pohledávku vyplývající z jejich účasti ve společnosti nebo v družstvu, o nakládání s majetkovou podstatou a o závazky dlužníka po skončení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. (4) Další průběh reorganizace nesmí být v rozporu s reorganizačním plánem, pokud nedošlo stanoveným způsobem k jeho změně. § 339 (1) Přednostní právo sestavit reorganizační plán má dlužník, i když návrh na povolení reorganizace podal některý přihlášený věřitel. Může jej předložit současně s návrhem na povolení reorganizace anebo ve lhůtě 120 dnů od rozhodnutí o povolení reorganizace. Tuto lhůtu může insolvenční soudinsolvenční soud na návrh dlužníka přiměřeně prodloužit, nejdéle však o 120 dnů. (2) V případě uvedeném v § 329 odst. 2 se odstavec 1 nepoužije. (3) Odstavec 1 se nepoužije i tehdy, jestliže se věřitelé na schůzi věřitelů podle § 150 usnesli na tom, že způsobem řešení úpadku bude reorganizace navržená jinou osobou než dlužníkem. (4) Jestliže dlužník před uplynutím lhůty podle odstavce 1 oznámí, že nehodlá předložit reorganizační plán, insolvenční soudinsolvenční soud rozhodne o ukončení této lhůty; pravost podpisů osob, které oznámení podepsaly, musí být úředně ověřena. Vyjdou-li najevo skutečnosti, které nasvědčují tomu, že dlužník v sestavování reorganizačního plánu řádně nepokračuje, že postupuje způsobem, kterým může reorganizaci zmařit, nebo že zajištěným věřitelům neplatí úroky podle § 171 odst. 4, může insolvenční soudinsolvenční soud i bez návrhu rozhodnout o zkrácení nebo ukončení lhůty podle odstavce 1. Učiní tak zpravidla po vyjádření dlužníka, insolvenčního správceinsolvenčního správce a věřitelského výboru. (5) Proti rozhodnutí insolvenčního souduinsolvenčního soudu podle odstavců 1 a 4 není odvolání přípustné. (6) Nemá-li dlužník právo přednostně sestavit reorganizační plán nebo zaniklo-li mu toto právo rozhodnutím insolvenčního souduinsolvenčního soudu podle odstavce 4, vyzve insolvenční soudinsolvenční soud k předložení reorganizačního plánu další osoby; ustanovení odstavců 2 a 4 platí pro tyto osoby obdobně. Ustanovení odstavce 1 o lhůtách k předložení reorganizačního plánu a možnosti jejich prodloužení platí pro tyto osoby přiměřeně. § 340 (1) Reorganizační plán obsahuje vždy a) rozdělení věřitelů do skupin, s určením, jak bude nakládáno s pohledávkami věřitelů v jednotlivých skupinách, b) určení způsobu reorganizace, c) určení opatření k plnění reorganizačního plánu, zejména z hlediska nakládání s majetkovou podstatou, a s určením osob, které s ní mohou nakládat, včetně rozsahu jejich práv k nakládání s ní, d) údaj o tom, zda bude pokračovat provoz dlužníkova podniku nebo jeho části a za jakých podmínek, e) uvedení osob, které se budou podílet na financování reorganizačního plánu nebo převezmou některé dlužníkovy závazky anebo zajistí jejich splnění, včetně určení rozsahu, v němž jsou ochotny tak učinit, f) údaj o tom, zda a jak reorganizační plán ovlivní zaměstnanost v dlužníkově podniku, a o opatřeních, která mají být v tomto směru uskutečněna, g) údaj o tom, zda a jaké závazky vůči věřitelům bude mít dlužník po skončení reorganizace. (2) V reorganizačním plánu musí být též uvedeno, jak je zajištěno splnění pohledávek, ohledně kterých dosud nebyl skončen incidenční spor, a pohledávek vázaných na odkládací podmínku, jaká je výše částky určené k uspokojení těchto pohledávek pro každou skupinu věřitelů, do které byly zařazeny, a jaká je celková výše částky určené k uspokojení těchto pohledávek podle reorganizačního plánu. (3) Reorganizační plán musí být sestaven tak, aby údaje v něm obsažené věrně zobrazovaly ekonomické a právní možnosti dlužníka. § 341 (1) Reorganizaci lze provést zejména prostřednictvím těchto opatření: a) restrukturalizací pohledávek věřitelů, spočívající v prominutí části dluhů dlužníka včetně jejich příslušenství nebo v odkladu jejich splatnosti, b) prodejem celé majetkové podstaty nebo její části anebo prodejem dlužníkova podniku, c) vydáním části dlužníkových aktiv věřitelům nebo převodem těchto aktiv na nově založenou právnickou osobu, ve které mají věřitelé majetkovou účast, d) fúzí dlužníka – právnické osoby s jinou osobou nebo převodem jeho jmění na společníka se zachováním nebo změnou práv třetích osob, připouštějí-li to právní předpisy o hospodářské soutěži47), e) vydáním akciíakcií nebo jiných cenných papírůcenných papírů dlužníkem nebo novou právnickou osobou podle písmene c) nebo d), f) zajištěním financování provozu dlužníkova podniku nebo jeho části, g) změnou zakladatelského dokumentu nebo stanov anebo jiných dokumentů upravujících vnitřní poměry dlužníka. (2) V reorganizačním plánu může být uplatněno i více ze základních opatření podle odstavce 1, pokud to jejich povaha připouští. (3) U věřitelů, do jejichž práv reorganizační plán zasahuje, se v reorganizačním plánu uvede, o jakou částku je jejich pohledávka snížena nebo po jakou dobu bude trvat odklad její splatnosti nebo vykonatelnosti anebo v čem spočívají jiné zásahy do práv věřitelů. (4) Má-li dojít ke změně údajů, které se zapisují do obchodního rejstříku, musí být z reorganizačního plánu zřejmé, jaké údaje mají být z obchodního rejstříku vymazány a jaké údaje nově zapsány. § 342 K reorganizačnímu plánu musí být v závislosti na navrhovaném typu reorganizace připojeny tyto doklady: a) nové znění zakladatelského dokumentu nebo stanov anebo jiného dokumentu upravujícího vnitřní poměry dlužníka, má-li podle reorganizačního plánu dojít k jeho změně, b) prohlášení osob ochotných financovat provedení reorganizačního plánu nebo převzít některé z dlužníkových závazků anebo je zajistit, s uvedením rozsahu, jehož se prohlášení týká; prohlášení musí být vlastnoručně podepsáno a pravost podpisu na něm úředně ověřena, c) prohlášení dlužníkova manžela, že souhlasí s použitím majetku ve společném jmění manželů, má-li být podle reorganizačního plánu tento majetek použit; prohlášení musí být vlastnoručně podepsáno a pravost podpisu na něm úředně ověřena, d) není-li předkladatelem reorganizačního plánu dlužník, prohlášení dlužníka – fyzické osoby nebo prohlášení neomezeně ručících společníků dlužníka – právnické osoby o ochotě pokračovat v provozu podniku, který předpokládá reorganizační plán; prohlášení musí být vlastnoručně podepsáno a pravost podpisu na něm úředně ověřena, e) aktualizované seznamy majetku a závazků dlužníka ke dni předložení reorganizačního plánu, mají-li být věřitelé uspokojováni z provozu dlužníkova podniku, f) smlouvy uzavřené s odkládací podmínkou váznoucí na schválení reorganizačního plánu insolvenčním soudeminsolvenčním soudem, g) seznam a popis významných smluv, které mají být podle reorganizačního plánu po jeho schválení insolvenčním soudeminsolvenčním soudem uzavřeny. § 343 Zpráva o reorganizačním plánu (1) Předkladatel reorganizačního plánu zpracuje zprávu o reorganizačním plánu, která musí obsahovat dostatečné informace o návrhu reorganizačního plánu. Součástí této zprávy je reorganizační plán nebo jeho shrnutí a zhodnocení jeho dopadu na věřitele. (2) Dostatečnými informacemi podle odstavce 1 se rozumí informace, které musí věřitel určité skupiny znát k tomu, aby se mohl rozhodnout, zda přijme reorganizační plán, zejména informace o tom, jaké plnění, v jaké hodnotě se jednotlivým skupinám věřitelů nabízí. Takovými informacemi však nejsou informace, které předkladatel může získat jen s nepoměrnými obtížemi, nebo informace o reorganizačním plánu jiné osoby než předkladatele. (3) Zpráva o reorganizačním plánu se předkládá věřitelům v dostatečném předstihu před schůzí věřitelů, která má rozhodnout o jeho přijetí, nejpozději 15 dnů před termínem jejího konání. Tuto zprávu lze zveřejnit až poté, co ji schválil insolvenční soudinsolvenční soud. (4) Náležitosti zprávy o reorganizačním plánu stanoví prováděcí právní předpis. § 344 (1) Není-li dále stanoveno jinak, k projednání reorganizačního plánu a hlasování o jeho přijetí dochází na schůzi věřitelů, která je svolána jen za tímto účelem. O přijetí reorganizačního plánu se v takovém případě hlasuje ve skupinách věřitelů, stanovených reorganizačním plánem. (2) Dlužníku a insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci doručí insolvenční soudinsolvenční soud předvolání na schůzi věřitelů podle odstavce 1 do vlastních rukou s poučením o nezbytnosti jejich účasti. (3) Schůzi věřitelů k projednání a přijetí reorganizačního plánu insolvenční soudinsolvenční soud nesvolá nebo již svolanou schůzi věřitelů zruší, jestliže mimo schůzi věřitelů hlasovala o přijetí reorganizačního plánu každá jím stanovená skupina věřitelů nebo považuje-li se reorganizační plán podle tohoto zákona za přijatý bez hlasování. § 345 (1) O přijetí reorganizačního plánu mohou věřitelé hlasovat i mimo schůzi věřitelů, a to i před podáním návrhu na povolení reorganizace nebo i před podáním insolvenčního návrhu, jestliže měli možnost seznámit se s informacemi, které svým obsahem a rozsahem odpovídají informacím, které musí být obsaženy ve zprávě o reorganizačním plánu; tím není dotčena informační povinnost dlužníka, jehož účastnické cenné papírycenné papíry jsou kótované, podle zvláštního právního předpisu18). (2) Výsledky hlasování dosažené mimo schůzi věřitelů se připočtou k výsledkům hlasování dosaženým na schůzi věřitelů. Je-li rozpor mezi hlasováním věřitele mimo schůzi věřitelů a jeho hlasováním na schůzi věřitelů, považuje se za rozhodné hlasování věřitele na schůzi věřitelů; o tom insolvenční soudinsolvenční soud tohoto věřitele neprodleně vyrozumí. § 346 Hlasování mimo schůzi věřitelů (1) Hlasují-li věřitelé o přijetí reorganizačního plánu mimo schůzi věřitelů po zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, k jejich hlasu se přihlíží jen tehdy, hlasují-li písemně, podáním výslovně označeným jako „Hlasovací lístek“, které nesmí obsahovat žádný jiný procesní úkon, ze kterého je nepochybné, jak hlasovali, a na kterém je úředně ověřena pravost jejich podpisu, a bylo-li toto podání obsahující všechny náležitosti doručeno insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu nejpozději v den předcházející schůzi věřitelů; § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. (2) Hlasují-li věřitelé o přijetí reorganizačního plánu mimo schůzi věřitelů před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, k jejich hlasu se přihlíží jen tehdy, hlasují-li písemně, podáním výslovně označeným jako „Hlasovací lístek“, které nesmí obsahovat žádný jiný právní úkon, ze kterého je nepochybné, jak hlasovali, a na kterém je úředně ověřena pravost jejich podpisu, a bylo-li toto podání obsahující všechny náležitosti doručeno dlužníku nejpozději posledního dne lhůty, kterou dlužník k tomuto účelu stanovil a známým věřitelům písemně oznámil; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů. (3) O tom, že k hlasování věřitele mimo schůzi věřitelů nelze přihlédnout z důvodů podle odstavců 1 a 2, tohoto věřitele neprodleně vyrozumí a) insolvenční správceinsolvenční správce, jde-li o hlasování po zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, b) dlužník, jde-li o hlasování před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. (4) Náležitosti hlasovacího lístku stanoví prováděcí právní předpis. § 347 (1) Jestliže se pro přijetí reorganizačního plánu vyslovila většina hlasujících věřitelů skupiny, jejíž pohledávky představují nejméně polovinu celkové jmenovité hodnoty pohledávek věřitelů této skupiny, platí, že tato skupina věřitelů reorganizační plán přijala. (2) Jde-li o skupinu věřitelů uvedených v § 335, platí, že tato skupina přijala reorganizační plán, jestliže se pro jeho přijetí vyslovila většina společníků nebo členů dlužníka; u dlužníka se základním kapitálem musí souhrnný podíl těchto společníků nebo členů dlužníka současně představovat alespoň dvě třetiny základního kapitálu dlužníka. (3) Má-li věřitel více pohledávek zařazených do různých skupin, hlasuje prostřednictvím každé takové pohledávky v těchto skupinách zvlášť. (4) Skupina věřitelů, jejichž pohledávky nejsou reorganizačním plánem dotčeny, se vždy považuje za skupinu, která reorganizační plán přijala; obdobně to platí pro jednotlivé věřitele této skupiny. (5) Pokud hlasující věřitel přijal nebo odmítl reorganizační plán v důsledku jednání, které je v rozporu se zákonem nebo jej obchází, rozhodne insolvenční soudinsolvenční soud, jestliže dosud neschválil reorganizační plán, i bez návrhu a po jednání, že se k hlasu tohoto věřitele nepřihlíží. Rozhodoval-li tento hlas o přijetí nebo odmítnutí reorganizačního plánu, nařídí insolvenční soudinsolvenční soud nové hlasování o přijetí reorganizačního plánu. § 348 (1) Insolvenční soudInsolvenční soud schválí reorganizační plán, jestliže a) je v souladu s tímto zákonem a jinými právními předpisy, b) lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že jím není sledován nepoctivý záměr, c) jej každá skupina věřitelů přijala nebo se podle § 347 odst. 4 považuje za skupinu, která jej přijala, d) každý věřitel podle něj získá plnění, jehož celková současná hodnota je ke dni účinnosti reorganizačního plánu stejná nebo vyšší než hodnota plnění, které by zřejmě obdržel, kdyby dlužníkův úpadek byl řešen konkursem, ledaže přijímající věřitel souhlasí s nižším plněním, e) pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené byly uhrazeny nebo mají být podle reorganizačního plánu uhrazeny ihned poté, co se reorganizační plán stane účinným, ledaže bylo mezi dlužníkem a příslušným věřitelem dohodnuto jinak. (2) Insolvenční soudInsolvenční soud může schválit reorganizační plán, i když není splněna podmínka uvedená v odstavci 1 písm. c), jestliže reorganizační plán přijala alespoň jedna skupina věřitelů, s výjimkou skupiny věřitelů uvedených v § 335. Učiní tak za předpokladu, že reorganizační plán zajišťuje rovné zacházení s každou zjištěnou pohledávkou v rámci každé skupiny věřitelů, která jej nepřijala, je-li ve vztahu ke každé takovéto skupině reorganizační plán spravedlivý a lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že schválení a uskutečnění reorganizačního plánu nepovede k dalšímu úpadku dlužníka nebo k jeho likvidaci, ledaže je likvidace reorganizačním plánem předvídána. § 349 (1) Reorganizační plán se považuje ve vztahu ke každé skupině zajištěných věřitelů, která ho nepřijala, za spravedlivý, mají-li podle něj věřitelé takové skupiny získat k zajištění svých pohledávek stejný nebo obdobný druh zajištění, v témže pořadí, ke stejnému nebo obdobnému majetku dlužníka, případně k jinému majetku dlužníka nejméně stejné hodnoty, stanovené ke dni účinnosti reorganizačního plánu a obdržet plnění, jehož současná hodnota ke dni účinnosti reorganizačního plánu se bude rovnat nejméně hodnotě zajištění stanovené ve znaleckém posudku. (2) Není-li dále stanoveno jinak, reorganizační plán se považuje ve vztahu ke každé skupině nezajištěných věřitelů, která ho nepřijala, za spravedlivý, jestliže podle něj má každý věřitel zařazený do takové skupiny získat plnění, jehož současná hodnota ke dni účinnosti reorganizačního plánu není nižší než jmenovitá hodnota jeho zjištěné pohledávky s úrokem ke dni účinnosti reorganizačního plánu, nebo jestliže podle něj žádný z věřitelů, jehož pohledávka je podřízena pohledávkám takové skupiny, neobdrží žádné plnění. (3) Reorganizační plán se považuje ve vztahu ke každé skupině věřitelů uvedených v § 335, která ho nepřijala, za spravedlivý, má-li podle něj každý z těchto věřitelů ke dni účinnosti reorganizačního plánu obdržet nejméně takové plnění, kterého by se mu zřejmě dostalo, kdyby po skončení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, ve kterém byl dlužníkův úpadek řešen konkursem, proběhla likvidace takového dlužníka. (4) Podmínka uvedená v odstavci 3 je splněna, jestliže na základě reorganizačního plánu některá skupina nezajištěných věřitelů nezíská plnění, jehož celková současná hodnota ke dni účinnosti reorganizačního plánu je alespoň stejná jako celková jmenovitá hodnota všech zjištěných pohledávek věřitelů zařazených do této skupiny včetně úroku k těmto pohledávkám ke dni účinnosti reorganizačního plánu. § 350 (1) Proti rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu mohou podat odvolání jen ti z věřitelů, kteří hlasovali pro odmítnutí reorganizačního plánu. (2) Až do rozhodnutí insolvenčního souduinsolvenčního soudu o schválení reorganizačního plánu jej může jeho předkladatel vzít zpět. V takovém případě se k podanému reorganizačnímu plánu nepřihlíží. (3) Předkladatel reorganizačního plánu může až do rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu reorganizační plán doplnit nebo změnit; v takovém případě hlasují věřitelé o reorganizačním plánu v podobě po jeho doplnění nebo změně. Schůze věřitelů, která má o reorganizačním plánu rozhodnout, se může konat nejdříve 15 dnů poté, co bylo věřitelům předloženo znění navrhovaných doplnění nebo změn reorganizačního plánu. § 351 (1) Nejsou-li splněny všechny podmínky pro schválení reorganizačního plánu, insolvenční soudinsolvenční soud jej zamítne. (2) Proti rozhodnutí o zamítnutí reorganizačního plánu mohou podat odvolání dlužník, předkladatel tohoto plánu a věřitelé, kteří hlasovali pro jeho přijetí. (3) Osoba, jejíž reorganizační plán byl zamítnut, jej může podat znovu, jen neuplynula-li jí dosud lhůta k jeho předložení. Tuto lhůtu může insolvenční soudinsolvenční soud v odůvodněných případech před jejím uplynutím prodloužit v rozhodnutí, kterým zamítá reorganizační plán. Díl 6 Provádění reorganizačního plánu § 352 (1) Reorganizační plán je účinný, jakmile rozhodnutí o jeho schválení nabylo právní moci, nebyla-li reorganizačním plánem jeho účinnost odložena na pozdější dobu nebo nerozhodl-li o jeho pozdější účinnosti insolvenční soudinsolvenční soud. (2) Rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu je závazné pro všechny účastníky insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení i pro další osoby, jejichž práva a povinnosti jsou reorganizačním plánem dotčeny. § 353 (1) Od účinnosti reorganizačního plánu je oprávněn nakládat s majetkovou podstatou dlužník. Toto jeho oprávnění může být omezeno ve prospěch jiných osob pouze reorganizačním plánem; jiná omezení, ke kterým došlo ze zákona nebo rozhodnutím insolvenčního souduinsolvenčního soudu v dosavadním průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, účinností reorganizačního plánu zanikají. (2) Od účinnosti reorganizačního plánu se obnovuje výkon funkce valné hromady nebo členské schůze družstva, pokud z reorganizačního plánu nevyplývá něco jiného. Hlasovací práva spojená s obchodním podílem, cennými papírycennými papíry nebo členstvím vykonávají osoby uvedené v reorganizačním plánu za podmínek tam stanovených; pokud v reorganizačním plánu tyto osoby nejsou uvedeny nebo stanovené podmínky nebyly splněny, vykonávají je osoby, kterým tato práva až dosud náležela. (3) Od účinnosti reorganizačního plánu se mění zakladatelský dokument nebo stanovy anebo jiné dokumenty upravující vnitřní poměry dlužníka a údaje, které se zapisují do obchodního rejstříku nebo jiného rejstříku právnických osob, a to způsobem, který je uveden v reorganizačním plánu. Tyto skutečnosti se zapisují do obchodního rejstříku na základě reorganizačního plánu, který se ukládá do sbírky listin. Ustanovení právních předpisů, které obecně upravují způsob změny zapisovaných skutečností, se přitom nepoužijí. § 354 (1) Insolvenční správceInsolvenční správce zajistí, aby byly provedeny procesní úkony spojené s účinností reorganizačního plánu. Dlužníku s dispozičními oprávněními předá zprávu o své dosavadní činnosti a provede další úkony potřebné k tomu, aby dlužník s dispozičními oprávněními mohl vykonávat svá oprávnění. (2) V průběhu provádění reorganizačního plánu vykonává insolvenční správceinsolvenční správce dohled nad činností dlužníka. Zaměřuje se na doplňování seznamu majetku a závazků podle stavu řízení a na evidování činnosti dlužníka s dispozičními oprávněními. O výsledcích své činnosti pravidelně, nejméně však jednou za 3 měsíce, informuje insolvenční soudinsolvenční soud a věřitelský výbor. (3) Dlužník s dispozičními oprávněními je povinen informovat insolvenčního správceinsolvenčního správce o svých právních úkonech, o plnění reorganizačního plánu a o své jiné činnosti podle reorganizačního plánu. Zprávy o běžných úkonech při podnikatelské činnosti a zprávy o plnění dlouhodobých nebo opakujících se činností podává souhrnně za časové úseky, stanovené reorganizačním plánem nebo rozhodnutím insolvenčního souduinsolvenčního soudu. (4) Pokud jsou dispoziční oprávnění dlužníka omezena, vykonává je insolvenční správceinsolvenční správce. Stanoví-li reorganizační plán právní úkony, které může dlužník provést jen se souhlasem insolvenčního správceinsolvenčního správce, jsou tyto úkony neplatné, pokud byly provedeny bez tohoto souhlasu. § 355 (1) Věřitelský výbor kontroluje provádění reorganizačního plánu dlužníkem s dispozičními oprávněními způsobem stanoveným v reorganizačním plánu, jakož i na základě zpráv insolvenčního správceinsolvenčního správce. (2) Věřitelský výbor si může předem vyhradit, že některé právní úkony, které mají zásadní význam, může dlužník s dispozičními oprávněními uskutečnit jen s jeho předběžným souhlasem, i když nejsou uvedeny v reorganizačním plánu. (3) Věřitelský výbor je oprávněn navrhnout insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu opatření k odstranění nedostatků, které zjistil při své kontrolní činnosti, včetně opatření, která vedou ke skončení reorganizace. § 356 (1) Není-li tímto zákonem nebo reorganizačním plánem stanoveno jinak, zanikají účinností tohoto plánu práva všech věřitelů vůči dlužníkovi; za věřitele dlužníka se považují osoby uvedené v reorganizačním plánu za podmínek v něm stanovených, včetně rozsahu jejich práv. (2) Účinností reorganizačního plánu zanikají práva třetích osob k majetku, který náleží do majetkové podstaty, a tato práva vznikají osobám uvedeným v reorganizačním plánu za podmínek v něm stanovených, není-li v tomto zákoně nebo v reorganizačním plánu stanoveno jinak. To platí i pro majetek, který podle reorganizačního plánu má připadnout osobě odlišné od dlužníka. Právo třetích osob na vyloučení věci nebo jiné majetkové hodnoty z majetkové podstaty tím není dotčeno. (3) Práva věřitelů vůči spoludlužníkům a ručitelům dlužníka zůstávají reorganizačním plánem nedotčena. (4) Má-li účinností reorganizačního plánu dojít ke vzniku, změně nebo zániku práv k majetku v majetkové podstatě, lze potřebné projevy vůle jednajících osob zahrnout do reorganizačního plánu. Jsou-li reorganizačním plánem dotčena práva, která se vkládají nebo zapisují do katastru nemovitostínemovitostí nebo do jiného seznamu podle zvláštních právních předpisů, musí být tato práva v reorganizačním plánu přesně označena a uvedeno i znění záznamu. § 357 (1) Pohledávka věřitele z úvěrového financování, kterou přijal dlužník s dispozičními oprávněními nebo insolvenční správceinsolvenční správce po povolení reorganizace k dosažení jejího účelu, je pohledávkou za majetkovou podstatou, která se uspokojí před všemi jinými pohledávkami, s výjimkou výdajů a odměny insolvenčního správceinsolvenčního správce. (2) Je-li věřitelem z úvěrového financování osoba, která neměla přednostní právo k jeho poskytnutí podle § 41 odst. 2, má její pohledávka z úvěrového financování stejné pořadí jako pohledávky zajištěných věřitelů, kteří svého práva podle § 41 odst. 2 nevyužili. Mezi zajištěné věřitele, kteří svého práva podle § 41 odst. 2 nevyužili, se pohledávka věřitele z úvěrového financování rozdělí v poměru, v němž jsou ke dni poskytnutí úvěrového financování k sobě navzájem hodnoty věcí, práv a pohledávek sloužících k zajištění pohledávek zajištěných věřitelů, stanovené znaleckým posudkem. (3) Pohledávky podle odstavce 1, které podle reorganizačního plánu měly být uhrazeny až po skončení reorganizace, a k jejichž úhradě nedošlo pro opětovný úpadek dlužníka, který nastal do 2 let po skončení reorganizace, mají v novém insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení stejné postavení jako v původním insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení. § 358 (1) Vydání cenných papírůcenných papírů na základě schváleného reorganizačního plánu není veřejnou nabídkou cenných papírůcenných papírů. (2) Osoba vedoucí evidenci zaknihovaných cenných papírůcenných papírů provede příslušné změny v této evidenci na základě schváleného reorganizačního plánu, a to na základě žádosti dlužníka nebo jiné osoby, které se taková změna týká. § 359 Pohledávky, které se v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení neuspokojují (§ 170), přijetím reorganizačního plánu zanikají, nejde-li o mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka nebo není-li v reorganizačním plánu uvedeno jinak. Odchylná úprava pohledávek podle věty první v reorganizačním plánu se může týkat krácení jejich výše, odkladu jejich splatnosti nebo jiného zásahu do práv věřitelů; odchylná úprava těchto pohledávek musí být v reorganizačním plánu uvedena výslovně, s přesným vymezením rozsahu a podmínek jejich uspokojení. § 360 (1) Po účinnosti reorganizačního plánu lze proti dlužníku nařídit a provést výkon rozhodnutí nebo exekuciexekuci k vymožení pohledávky, stanovené reorganizačním plánem. Byla-li však tato pohledávka popřena, lze výkon rozhodnutí nebo exekuciexekuci vést pouze v případě právní moci rozhodnutí insolvenčního souduinsolvenčního soudu o zjištění této pohledávky; toto rozhodnutí musí být k návrhu přiloženo. (2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro výkon rozhodnutí nebo exekuciexekuci proti třetí osobě, která převzala na základě reorganizačního plánu povinnost za dlužníka nebo vedle něho. § 361 (1) Navrhovatel reorganizačního plánu může navrhnout jeho změnu, v jejímž důsledku má být účel reorganizace lépe splnitelný. V návrhu popíše účel změny, navrhovaný způsob jejího provedení a dopady změny na jednotlivé skupiny původních věřitelů a na nové věřitele. (2) Návrh změny reorganizačního plánu zveřejní insolvenční soudinsolvenční soud v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku a na náklady navrhovatele jej doručí zvlášť původním i novým věřitelům. Současně stanoví věřitelům lhůtu, ve které mohou změněný plán odmítnout. Tato lhůta nesmí být kratší než 30 dnů ode dne doručení návrhu změn. (3) K projednání návrhu změny reorganizačního plánu nařídí insolvenční soudinsolvenční soud jednání, a to tak, aby se konalo nejpozději do 15 dnů po uplynutí lhůty podle odstavce 2, ne však dříve než v den následující po uplynutí této lhůty. (4) Ke schválení změny reorganizačního plánu se vyžaduje souhlas a) všech skupin původních věřitelů, b) většiny nových věřitelů, jejichž pohledávky jsou podle reorganizačního plánu zajištěny, c) většiny nových věřitelů, jejichž pohledávky podle reorganizačního plánu nejsou zajištěny, a d) většiny společníků dlužníka nebo jiné právnické osoby, na kterou podle reorganizačního plánu přešel majetek dlužníka. Ustanovení § 347 se použije obdobně. (5) Platí, že věřitelé, kteří ve lhůtě podle odstavce 2 ani při jednání podle odstavce 3 nevyjádřili nesouhlas s navrhovanou změnou plánu, se změnou souhlasí. (6) Změněný reorganizační plán insolvenční soudinsolvenční soud schválí, jestliže jej schválili věřitelé podle odstavce 4 nebo platí-li, že byl schválen podle odstavce 5. (7) Jestliže insolvenční soudinsolvenční soud změněný insolvenční plán neschválí, zůstává účinný dříve schválený reorganizační plán. Díl 7 Skončení reorganizace § 362 (1) Insolvenční soudInsolvenční soud zruší rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu do 6 měsíců od jeho účinnosti, zjistí-li, že některému věřiteli byly poskytnuty zvláštní výhody, aniž s tím ostatní věřitelé stejné skupiny souhlasili, nebo že schválení reorganizačního plánu bylo dosaženo podvodným způsobem. (2) Insolvenční soudInsolvenční soud zruší rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu do 3 let od jeho účinnosti, pokud byl dlužník, jeho statutární orgán nebo člen statutárního orgánu pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin, kterým dosáhl schválení reorganizačního plánu nebo podstatně zkrátil věřitele. (3) Rozhodne-li insolvenční soudinsolvenční soud o zrušení reorganizačního plánu, mohou věřitelé bez dalšího požadovat uspokojení pohledávek a jiných práv, která měli před jeho schválením. Práva věřitelů a třetích osob založená reorganizačním plánem nejsou dotčena; je-li to nutné, přijme insolvenční soudinsolvenční soud opatření k ochraně oprávněných zájmů věřitelů. § 363 (1) Insolvenční soudInsolvenční soud rozhodne o přeměně reorganizace v konkurs, jestliže a) reorganizace byla povolena na návrh dlužníka a ten její přeměnu v konkurs po tomto povolení navrhl, b) oprávněná osoba nesestaví ve stanovené lhůtě reorganizační plán ani po jejím případném prodloužení insolvenčním soudeminsolvenčním soudem nebo předložený reorganizační plán vezme zpět, c) insolvenční soudinsolvenční soud neschválil reorganizační plán a oprávněným osobám uplynula lhůta k jeho předložení, d) v průběhu provádění reorganizačního plánu dlužník neplní své podstatné povinnosti stanovené tímto plánem nebo ukáže-li se, že podstatnou část tohoto plánu nebude možné plnit, e) dlužník neplatí řádně a včas úroky podle § 171 odst. 4, nebo v podstatném rozsahu neplní své jiné splatné peněžité závazky, nebo f) dlužník po schválení reorganizačního plánu přestal podnikat, ačkoli podle reorganizačního plánu podnikat měl. (2) O přeměně reorganizace v konkurs v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) rozhodne insolvenční soudinsolvenční soud bez jednání. Své rozhodnutí doručí zvlášť dlužníku, navrhovateli reorganizace, insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci a věřitelskému výboru; tyto osoby mohou proti tomuto rozhodnutí podat odvolání. (3) O přeměně reorganizace v konkurs podle odstavce 1 písm. d) až f) rozhodne insolvenční soudinsolvenční soud po jednání, k němuž předvolá všechny osoby uvedené v odstavci 2; těmto osobám se rozhodnutí insolvenčního souduinsolvenčního soudu doručuje zvlášť a mohou proti němu podat odvolání. (4) O přeměně reorganizace v konkurs nemůže insolvenční soudinsolvenční soud rozhodnout, jestliže reorganizační plán byl v podstatných bodech splněn. (5) Rozhodnutím insolvenčního souduinsolvenčního soudu o přeměně reorganizace v konkurs nastávají účinky spojené s prohlášením konkursu, pokud insolvenční soudinsolvenční soud ve svém rozhodnutí nestanoví podmínky této přeměny jinak. § 364 (1) V průběhu provádění reorganizačního plánu insolvenční soudinsolvenční soud bere na vědomí nebo projedná zprávy insolvenčního správceinsolvenčního správce a věřitelského výboru o jeho plnění. Jiná opatření, zejména opatření k zajištění dodržování reorganizačního plánu, provádí jen tehdy, jsou-li navrhována. (2) Splnění reorganizačního plánu nebo jeho podstatných částí vezme insolvenční soudinsolvenční soud na vědomí rozhodnutím, kterým reorganizace končí; proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. (3) Po skončení reorganizace rozhodne insolvenční soudinsolvenční soud o odměně insolvenčního správceinsolvenčního správce a jeho nákladech. HLAVA III ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O VYLOUČENÍ ÚČINKŮ ZÁKONA § 365 (1) Ustanovení tohoto zákona nemají vliv na právo použít peněžní prostředky z účtu dlužníka, který je účastníkem platebního systému uvedeného v seznamu České národní bankybanky podle zvláštního právního předpisu1), vedeného v tomto platebním systému, ke splnění závazků dlužníka vyplývajících z jeho účasti v tomto platebním systému, a to za účelem uzavření zúčtování v tomto platebním systému před rozhodnutím o úpadku nebo v den vydání rozhodnutí o úpadku. (2) Ustanovení tohoto zákona nemají vliv na povinnost platebního systému uvedeného v seznamu České národní bankybanky podle zvláštního právního předpisu1) zpracovat příkazy dlužníka, který je účastníkem tohoto platebního systému, ani platnost a vymahatelnost těchto příkazů vůči třetím osobám, jde-li o příkazy, které byly přijaty tímto platebním systémem v souladu s jeho pravidly a) před účinností rozhodnutí o úpadku, b) v okamžiku účinnosti rozhodnutí o úpadku a po účinnosti tohoto rozhodnutí, jestliže byly příkazy provedeny v den vydání rozhodnutí o úpadku, a to jen tehdy, prokáží-li osoby uvedené ve zvláštním právním předpisu48), že jim rozhodnutí o úpadku nebylo známo, a to ani z oznámení podle zvláštního právního předpisu49). (3) Ustanovení odstavce 2 platí obdobně pro vypořádací systémy vedené v seznamu České národní bankybanky podle zvláštního právního předpisu18). § 366 (1) Ustanovení tohoto zákona nemají vliv na právo na zajištění, které dlužník poskytl, jde-li o a) dlužníka, který je účastníkem platebního systému uvedeného v seznamu České národní bankybanky podle zvláštního právního předpisu1), a to v souvislosti s účastí dlužníka v tomto platebním systému, b) dlužníka, který je účastníkem vypořádacího systému uvedeného v seznamu České národní bankybanky podle zvláštního právního předpisu18), a to v souvislosti s účastí dlužníka v tomto vypořádacím systému, c) zajištění poskytnuté České národní bancebance, Evropské centrální bancebance, centrální bancebance členského státu Evropské unie nebo centrální bancebance státu patřícího do Evropského hospodářského prostoru, d) finanční zajištění podle zvláštního právního předpisu nebo podle obdobného právního vztahu podle zahraniční právní úpravy. (2) Ustanovení tohoto zákona nemají vliv na závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu50). HLAVA IV ÚPADEK FINANČNÍCH INSTITUCÍ Díl 1 Úpadek bank, spořitelních a úvěrních družstev, institucí elektronických peněz a osob oprávněných vydávat elektronické peníze a dále některých zahraničních bank, institucí elektronických peněz a osob oprávněných vydávat elektronické peníze Oddíl 1 Obecná ustanovení § 367 (1) Ustanovení tohoto dílu zapracovávají příslušné předpisy Evropských společenství51) a použijí se na úpadek a) bankybanky, spořitelního a úvěrního družstva nebo instituce elektronických peněz1), poté, kdy jim byla odejmuta licence nebo povolení podle zvláštních právních předpisů upravujících jejich činnost, b) zahraniční bankybanky nebo instituce elektronických peněz podnikající na území České republiky na základě jednotné licence podle zvláštního právního předpisu52), c) osoby se sídlem nebo místem podnikání na území České republiky oprávněné vydávat elektronické peníze na základě povolení podle zvláštního právního předpisu1), d) osoby se sídlem nebo místem podnikání na území Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru oprávněné vydávat elektronické peníze na základě povolení podle zvláštního právního předpisu1) jiné než podle písmene c), e) osoby se sídlem nebo místem podnikání mimo území Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru oprávněné vydávat elektronické peníze na základě povolení podle zvláštního právního předpisu1), f) pobočky zahraniční bankybanky jiné než uvedené v písmenu b). (2) Osoba uvedená v odstavci 1 písm. b) a d) je v úpadku, je-li prováděno a) kolektivní řízení zahájené a sledované správními nebo soudními orgány členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, jehož cílem je prodej majetku pod dozorem nebo dohledem těchto orgánů, včetně případů, kdy jsou řízení ukončena oddlužením nebo jiným obdobným opatřením, b) opatření, jehož účelem je uchovat nebo obnovit zdravou finanční situaci osoby a které může mít vliv na již existující práva třetích osob, včetně opatření zahrnujícího možnost pozastavení plateb, pozastavení vymahatelnosti pohledávek, odložení opatření souvisejících s výkonem rozhodnutí nebo exekucíexekucí nebo krácení pohledávek. (3) Při postupu podle tohoto dílu se použijí, není-li stanoveno jinak a jde-li o úpadek osob podle odstavce 1 písm. a) a f), též ustanovení ostatních částí zákona a ustanovení ostatních hlav části druhé zákona, s výjimkou ustanovení upravujících moratorium, reorganizaci a oddlužení. (4) Při postupu podle tohoto dílu se použijí, není-li stanoveno jinak a jde-li o úpadek osob podle odstavce 1 písm. c) až e), též ustanovení ostatních částí zákona a ustanovení ostatních hlav části druhé zákona. Oddíl 2 Úpadek banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo instituce elektronických peněz po odnětí licence nebo povolení, úpadek osoby se sídlem nebo místem podnikání na území České republiky nebo mimo území Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru oprávněné vydávat elektronické peníze a úpadek pobočky zahraniční banky uvedené v § 367 odst. 1 písm. f) § 368 Insolvenční návrh (1) Insolvenční návrh podává orgán, který je oprávněn vykonávat dozor nebo dohled nad činností osob uvedených v § 367 odst. 1 (dále jen „orgán dozoru nebo dohledu“). Tím není dotčeno ustanovení § 97. V návrhu orgán dozoru nebo dohledu uvede rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka, a k návrhu připojí listiny k doložení svých tvrzení. (2) Záloha na náklady insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení se orgánu dozoru nebo dohledu neukládá. (3) Úpadek bankybanky, spořitelního a úvěrního družstva nebo instituce elektronických peněz a úpadek pobočky zahraniční bankybanky uvedené v § 367 odst. 1 písm. f) lze řešit pouze konkursem. § 369 (1) Insolvenční řízeníInsolvenční řízení nemá vliv na věcná práva věřitelů nebo třetích osob k hmotnému či nehmotnému, movitému či nemovitému majetku patřícímu dlužníku, včetně souborů přesně neurčených majetkových hodnot, jejichž složení se postupem doby mění, který se v okamžiku rozhodnutí o úpadku nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor; zejména není dotčeno a) právo zpeněžit majetek nebo nechat jej zpeněžit a uspokojit se z výnosu nebo příjmu plynoucího z tohoto majetku, zejména na základě zástavního práva, b) výhradní právo na plnění, zejména při zajištění zástavním právem k pohledávce nebo postoupením pohledávky, c) právo požadovat vydání majetkové hodnoty nebo náhrady od kohokoli, kdo majetkovou hodnotu drží nebo užívá proti vůli oprávněné osoby, d) právo požívat plody. (2) Insolvenční řízeníInsolvenční řízení a) nemá vliv na práva prodávajícího plynoucí z výhrady vlastnického práva vůči dlužníkovi jako kupujícímu, pokud se v okamžiku prohlášení konkursu majetek, jehož se výhrada týká, nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, b) není důvodem pro odstoupení od kupní smlouvy, u níž je dlužník prodávajícím a zboží již bylo dodáno kupujícímu, nebo pro ukončení takové kupní smlouvy, a nebrání kupujícímu v nabytí vlastnického práva, pokud se v okamžiku prohlášení konkursu na majetek, který je předmětem prodeje, nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, c) nemá vliv na právo věřitele požadovat započtení proti pohledávce dlužníka, pokud toto započtení povoluje právo, kterým se řídí pohledávka dlužníka. (3) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo podat z důvodů poškozování věřitelů žalobu o určení neplatnosti nebo neúčinnosti právního úkonu ani právo odporovat právnímu úkonu. (4) Pro účely ustanovení odstavce 1 se za věcné právo považuje právo zapsané ve veřejném seznamu, který podle zvláštního právního předpisu osvědčuje existenci tohoto práva, a účinné vůči třetím osobám. § 370 Informování orgánů dozoru nebo dohledu a veřejnosti (1) Insolvenční soudInsolvenční soud prostřednictvím orgánu dozoru nebo dohledu informuje o vydání rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu na majetek bankybanky, spořitelního a úvěrního družstva nebo instituce elektronických peněz orgán dozoru nebo dohledu ve státech, ve kterých tento dlužník vykonává svou činnost na základě jednotné licence podle zvláštního právního předpisu53), a to před zveřejněním rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku, a není-li to možné, neprodleně poté. Informace musí obsahovat i upozornění na možné důsledky rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu. Insolvenční správceInsolvenční správce bez zbytečného odkladu zajistí zveřejnění podstatných částí rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu (dále jen „výtah“) v Úředním věstníku Evropské unie a nejméně ve 2 celostátních denících v každém státě, na jehož území dlužník podnikal nebo vykonával svou činnost prostřednictvím pobočky nebo na základě jednotné licence podle zvláštního právního předpisu53). (2) Výtah obsahuje a) označení dlužníka údaji potřebnými k jeho identifikaci, b) informaci o tom, že insolvenční soudinsolvenční soud podle českého práva zjistil úpadek dlužníka a prohlásil konkurs na majetek dlužníka, c) den vydání rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu, d) v případě úpadku bankybanky nebo spořitelního a úvěrního družstva informaci o tom, že pohledávky věřitelů vyplývající z účetnictví dlužníka se považují za přihlášené, o čemž budou věřitelé jednotlivě informováni do 60 dnů od prohlášení konkursu, a informaci o možnosti postupu podle § 374 odst. 4 a 5 včetně uvedení lhůt a dne, kterým lhůty uplynou, e) v případě úpadku instituce elektronických peněz výzvu, aby věřitelé, kteří chtějí své pohledávky uplatnit v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, podali přihlášku pohledávky u insolvenčního souduinsolvenčního soudu, včetně uvedení lhůty pro podání přihlášky a dne, kterým lhůta uplyne, f) označení sídla insolvenčního souduinsolvenčního soudu, g) označení insolvenčního správceinsolvenčního správce údaji potřebnými k jeho identifikaci. (3) Výtah musí být pořízen v českém jazyce a musí být opatřen texty „Výzva k přihlášení pohledávky. Dodržte lhůty!“ a „Výzva k předložení námitek ohledně pohledávky. Dodržte lhůty!“ přeloženými do všech úředních jazyků Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor. (4) Insolvenční soudInsolvenční soud prostřednictvím orgánu dozoru nebo dohledu informuje o vyhlášení moratoria, o vydání rozhodnutí o úpadku nebo o vydání rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka, který je osobou se sídlem nebo místem podnikání na území České republiky oprávněnou vydávat elektronické peníze na základě povolení podle zvláštního právního předpisu, orgán dozoru nebo dohledu ve státech, na jehož území tato osoba podniká nebo podnikala, a to před zveřejněním příslušného rozhodnutí v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku, a není-li to možné, neprodleně poté. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky vyhlášení moratoria, vydání rozhodnutí o úpadku nebo vydání rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka. (5) Insolvenční soudInsolvenční soud nebo insolvenční správceinsolvenční správce zajistí zveřejnění výtahu z příslušného rozhodnutí týkajícího se osoby se sídlem nebo místem podnikání na území České republiky oprávněné vydávat elektronické peníze na základě povolení podle zvláštního právního předpisu v nejkratší možné lhůtě alespoň ve 2 celostátně distribuovaných denících v každém státě, na jehož území osoba podniká nebo podnikala, a v Úředním věstníku Evropské unie. (6) Výtah podle odstavce 5 obsahuje označení dlužníka údaji potřebnými k jeho identifikaci, informaci o tom, že insolvenční soudinsolvenční soud podle českého práva vyhlásil moratorium nebo vydal rozhodnutí o úpadku dlužníka anebo vydání rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka, informaci o okamžiku účinnosti příslušného rozhodnutí, účel a právní základ přijatého rozhodnutí, uvedení lhůt pro podání případných opravných prostředků včetně uvedení dne, kdy lhůty uplynou, označení sídla orgánu nebo soudu příslušného pro přijetí opravného prostředku, výzvu, aby věřitelé, kteří chtějí své pohledávky uplatnit v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, podali přihlášku pohledávky u insolvenčního souduinsolvenčního soudu, včetně uvedení lhůty pro podání přihlášky a dne, kterým lhůta uplyne. Výtah je v případě vydání rozhodnutí o úpadku pořízen v českém jazyce a opatřen hlavičkou „Výzva k přihlášení pohledávky. Dodržte lhůty!“ přeloženou do všech úředních jazyků Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor. V případě vyhlášení moratoria, nebo vydání rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, které nebylo spojeno s rozhodnutím o úpadku, je výtah pořízen v úředních jazycích dotčených států. (7) Účinky vyhlášení moratoria, rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, včetně účinků na práva a povinnosti třetích osob, nastanou bez ohledu na splnění informačních povinností podle odstavců 1 až 6 ve všech státech Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru od okamžiku, kdy nastaly v České republice. Jestliže osoba, která má závazek vůči dlužníkovi, který je fyzickou osobou, plnila tento závazek dlužníku, přestože podle rozhodnutí o úpadku nebo podle rozhodnutí o způsobu řešení úpadku již mělo být plněno insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci, a plnění se nedostalo do majetkové podstaty, není tím svého závazku zproštěna, ledaže prokáže, že jí takové rozhodnutí nebylo známo. Má se za to, že před zveřejněním výtahu takové rozhodnutí této osobě nebylo známo a že se o něm dozvěděla, jakmile byl výtah zveřejněn. (8) Insolvenční soudInsolvenční soud, který a) vydal rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu na majetek pobočky zahraniční bankybanky uvedené v § 367 odst. 1 písm. f), nebo b) vyhlásil moratorium, vydal rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, osoby se sídlem nebo místem podnikání na území České republiky nebo mimo území členských států Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru oprávněné vydávat elektronické peníze na základě povolení podle zvláštního právního předpisu, informuje prostřednictvím orgánu dozoru nebo dohledu o takovém rozhodnutí orgány dozoru nebo dohledu v členských státech Evropské unie a dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor, ve kterých má dlužník organizační složku, a to před zveřejněním příslušného rozhodnutí v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku, a není-li to možné, neprodleně poté; tato informace obsahuje i upozornění na možné důsledky přijatého rozhodnutí. (9) Insolvenční soudInsolvenční soud i insolvenční správceinsolvenční správce usilují o koordinaci své činnosti s příslušnými orgány v členských státech Evropské unie a dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor, ve kterých má dlužník organizační složku. (10) Orgán dozoru nebo dohledu je oprávněn od insolvenčního správceinsolvenčního správce požadovat informace týkající se insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. § 371 Zpráva o postupu insolvenčního řízení Insolvenční správceInsolvenční správce je povinen pravidelně, nejméně však jednou ročně, uveřejňovat vhodným způsobem zprávu pro věřitele a veřejnost o postupu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. Zpráva musí být odsouhlasena věřitelským výborem. § 372 Insolvenční správce (1) Insolvenční správceInsolvenční správce může se souhlasem insolvenčního souduinsolvenčního soudu určit osobu, která jej zastupuje při výkonu pravomocí podle tohoto zákona na území jiného členského státu Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru. (2) Insolvenční správceInsolvenční správce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území ostatních členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor s výjimkou užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, ke kterým jsou příslušné soudy, správní orgány nebo jiné orgány daného státu. Totéž platí přiměřeně pro osoby podle odstavce 1. (3) Insolvenční správceInsolvenční správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o svém ustanovení s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je vyžadován; podle možností vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území třetích států. (4) Při výkonu svých pravomocí na území členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor se insolvenční správceinsolvenční správce řídí právním řádem daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům. (5) Jestliže to právní předpisy daného státu stanoví nebo je-li to potřebné k úspěšnému prosazení práv věřitelů, je insolvenční správceinsolvenční správce povinen žádat, aby údaj o rozhodnutí o úpadku nebo o rozhodnutí o způsobu řešení úpadku byl zapsán v katastru nemovitostínemovitostí, v obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném seznamu nebo rejstříku. Náklady na pořízení zápisu jsou pohledávkou za majetkovou podstatou. § 373 Zjištění pohledávek a závazků z účetnictví dlužníka (1) Pohledávky věřitelů vyplývající z účetnictví dlužníka, je-li jím bankabanka nebo spořitelní a úvěrní družstvo anebo pobočka zahraniční bankybanky podle § 367 odst. 1 písm. f), se pokládají za přihlášené podle tohoto zákona. Okamžikem přihlášení pohledávky je prohlášení konkursu. (2) Insolvenční správceInsolvenční správce je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů ode dne prohlášení konkursu, zaslat každému věřiteli podle odstavce 1 oznámení, ve kterém uvede a) že na majetek osoby uvedené v odstavci 1 byl prohlášen konkurs, b) výši pohledávky dotčeného věřitele za touto osobou, skutečnost, že do této výše se jeho pohledávka považuje za přihlášenou, a případně charakter jeho pohledávky, především, zda jde o věřitele s pohledávkou za majetkovou podstatou (§ 168), věřitele s pohledávkou na roveň postavenou pohledávce za majetkovou podstatou (§ 169), věřitele s pohledávkou s právem na uspokojení ze zajištění [§ 2 písm. g)], věřitele s pohledávkou jinak zajištěnou, věřitele s podřízenou pohledávkou (§ 172 odst. 2) nebo zda je pohledávka spojena s výhradou vlastnictví k předmětu plnění ze závazkového vztahu; do výše pohledávky se nezapočítává nárok věřitele na náhradu za pojištěnou pohledávku z Fondu pojištění vkladů, z Garančního fondu obchodníků s cennými papírycennými papíry, ze Zajišťovacího fondu družstevních záložen podle zvláštního právního předpisu nebo od jiné osoby plnící obdobný účel; výše nároku věřitele vůči těmto osobám však musí být z oznámení zřejmá, i když k výplatě náhrady již došlo, c) jakým způsobem, v jaké lhůtě a u koho lze uplatnit námitku proti výši pohledávky, jaké jsou následky marného uplynutí této lhůty, a informaci o postupu pro případ, že nedojde k dohodě o výši nebo charakteru pohledávky, d) místo a termín konání schůze věřitelů, e) způsob, jakým budou věřitelé dále informováni, f) případná další opatření. (3) Věřitelům, kteří mají sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržují, v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, zasílá insolvenční správceinsolvenční správce oznámení podle odstavce 2 v českém jazyce, opatřené hlavičkou „Výzva k předložení námitek ohledně pohledávky. Dodržte lhůty!“ přeloženou do všech úředních jazyků Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor. (4) Věřitel, který nesouhlasí s výší své pohledávky nebo charakterem pohledávky uvedeným v oznámení podle odstavce 2, může proti tomu ve lhůtě 4 měsíců ode dne prohlášení konkursu uplatnit u insolvenčního správceinsolvenčního správce písemnou námitku; neučiní-li tak, platí, že s údaji uvedenými v oznámení souhlasí. Ve lhůtě 3 měsíců ode dne zveřejnění výtahu z rozhodnutí o prohlášení konkursu v Úředním věstníku Evropské unie může věřitel uplatnit námitku, že mu nebylo doručeno oznámení podle odstavce 2. V námitce uvede výši své pohledávky vůči dlužníku ke dni prohlášení konkursu na majetek dlužníka. K námitce doloží úředně ověřené kopie případných listin, které osvědčují v námitce tvrzenou výši, den vzniku a charakter pohledávky, zejména zda jde o pohledávku za majetkovou podstatou (§ 168), pohledávku na roveň postavenou pohledávce za majetkovou podstatou (§ 169), pohledávku s právem na uspokojení ze zajištění [§ 2 písm. g)], pohledávku jinak zajištěnou, nebo zda jde o podřízenou pohledávku (§ 172 odst. 2), a uvede případnou výhradu vlastnictví. (5) Věřitel, který má sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje, v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, může podat námitku podle odstavce 4 v úředním jazyce daného státu. V případě uvedeném v první větě odstavce 4 musí být námitka opatřena hlavičkou „Podání námitky proti výši pohledávky“ v českém jazyce. V případě uvedeném ve druhé větě odstavce 4 musí být námitka opatřena hlavičkou „Přihláška pohledávky“ v českém jazyce. Je-li mu obsah námitky zřejmý, insolvenční správceinsolvenční správce k ní přihlédne, i když není opatřena uvedenou hlavičkou. K později uplatněné námitce nemusí insolvenční správceinsolvenční správce přihlédnout, ledaže je zřejmé, že námitka byla včas odevzdána orgánu, který měl povinnost ji doručit. Insolvenční správceInsolvenční správce může požadovat, aby věřitel předložil překlad námitky do českého jazyka. (6) Věřitel, který uplatnil námitku podle odstavce 4 a který se do 2 měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 4 nedohodl s insolvenčním správceminsolvenčním správcem písemně na výši nebo charakteru své pohledávky, může uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního souduinsolvenčního soudu do 3 měsíců po uplynutí lhůty k písemné dohodě; jde o incidenční spor. Nedojde-li žaloba v této lhůtě insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu, k pohledávce se nad rámec údajů uvedených v účetnictví dlužníka nepřihlíží. (7) Jestliže insolvenční soudinsolvenční soud vyhověl žalobě na určení podle odstavce 6, je insolvenční správceinsolvenční správce povinen zaplatit do majetkové podstaty částku odpovídající nákladům sporu, které z ní byly hrazeny; neučiní-li tak dobrovolně, může se splnění této povinnosti domáhat žalobou kterýkoli z věřitelů. Povinnosti podle věty první se insolvenční správceinsolvenční správce zprostí, jestliže prokáže, že o skutečné výši nebo charakteru pohledávky nevěděl a ani při vynaložení odborné péče vědět nemohl. (8) Na Fond pojištění vkladů, Zajišťovací fond družstevních záložen a Garanční fond obchodníků s cennými papírycennými papíry se hledí jako na přihlášené věřitele dlužníka s pohledávkou ve výši stanovené zvláštním právním předpisem. Za přihlášeného věřitele se považuje též zahraniční osoba, která poskytla náhradu pohledávky za dlužníka z titulu obdobného pojištění vkladů nebo zákaznického majetku podle práva členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a na kterou z tohoto důvodu pohledávka přešla. § 374 Přihlašování pohledávek (1) Je-li dlužníkem instituce elektronických peněz nebo osoba se sídlem nebo místem podnikání na území České republiky nebo mimo území Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru oprávněná vydávat elektronické peníze na základě povolení podle zvláštního právního předpisu, zašle insolvenční správceinsolvenční správce každému ze známých věřitelů bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů od rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, oznámení, ve kterém uvede a) že bylo vydáno rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka, b) že z účetnictví dlužníka vyplývá pohledávka věřitele a v jaké výši, jakého je pohledávka charakteru, především, zda jde o věřitele s pohledávkou za majetkovou podstatou (§ 168), věřitele s pohledávkou na roveň postavenou pohledávce za majetkovou podstatou (§ 169), věřitele s pohledávkou s právem na uspokojení ze zajištění [§ 2 písm. g)], věřitele s pohledávkou jinak zajištěnou, věřitele s podřízenou pohledávkou (§ 172 odst. 2) nebo zda je pohledávka spojena s výhradou vlastnictví k předmětu plnění ze závazkového vztahu, c) jakým způsobem, v jaké lhůtě a u koho lze přihlásit pohledávku a jaké jsou následky marného uplynutí lhůty, d) místo a termín konání schůze věřitelů, e) způsob, jakým budou věřitelé dále informováni, f) případná další opatření. (2) Věřitelům, kteří mají sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržují, v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, zasílá insolvenční správceinsolvenční správce oznámení podle odstavce 1 v českém jazyce, které je opatřeno hlavičkou „Výzva k přihlášení pohledávky. Dodržte lhůty!“ přeloženou do všech úředních jazyků Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor. (3) Věřitel doloží přihlášku pohledávky kopiemi případných listin, které osvědčují v přihlášce tvrzenou výši, den vzniku a charakter pohledávky, zejména zda jde o pohledávku za majetkovou podstatou (§ 168), pohledávku na roveň postavenou pohledávce za majetkovou podstatou (§ 169), pohledávku s právem na uspokojení ze zajištění [§ 2 písm. g)], pohledávku jinak zajištěnou, nebo zda jde o podřízenou pohledávku (§ 172 odst. 2), a uvede případnou výhradu vlastnictví. (4) Věřitel, který má sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje, v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, může přihlásit pohledávku podle předchozího odstavce v úředním jazyce daného státu. Přihláška musí být opatřena hlavičkou „Přihláška pohledávky“ v českém jazyce. Insolvenční správceInsolvenční správce může požadovat, aby věřitel předložil překlad přihlášky do českého jazyka. Je-li mu obsah přihlášky zřejmý, insolvenční správceinsolvenční správce k ní přihlédne, i když není opatřena uvedenou hlavičkou. K pozdě podané přihlášce nemusí insolvenční správceinsolvenční správce přihlédnout, ledaže je zřejmé, že přihláška byla včas odevzdána orgánu, který měl povinnost ji doručit. (5) Věřiteli, který má sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje, v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, se lhůta pro přihlášení pohledávky prodlužuje o 15 dní. § 375 Hypoteční podstata (1) Je-li dlužníkem bankabanka, které byla odňata licence, majetek sloužící ke krytí hypotečních zástavních listů podle zvláštního právního předpisu tvoří hypoteční podstatu. (2) Z výtěžku zpeněžení hypoteční podstaty se kdykoli uspokojí náklady spojené se správou a zpeněžováním hypoteční podstaty a po jejím zpeněžení pohledávky majitelů hypotečních zástavních listů. Zbude-li po uspokojení těchto pohledávek část výtěžku zpeněžení hypoteční podstaty, použije se v rozvrhu k uspokojení ostatních pohledávek. Nepostačuje-li výtěžek zpeněžení hypoteční podstaty k uspokojení pohledávek majitelů hypotečních zástavních listů v plné výši, uspokojí se tyto pohledávky poměrně. Neuspokojená část těchto pohledávek se při rozvrhu zařadí mezi ostatní pohledávky. § 376 Soudní nebo správní orgán členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, na jehož území bankabanka, spořitelní a úvěrní družstvo, instituce elektronických peněz nebo osoba se sídlem nebo místem podnikání na území České republiky oprávněná vydávat elektronické peníze na základě povolení podle zvláštního právního předpisu vykonává svou činnost, může přijmout opatření podle § 367 odst. 2 písm. b) pouze s účinky na území svého státu. Oddíl 3 Úpadek zahraniční banky nebo instituce elektronických peněz podnikající na území České republiky na základě jednotné licence a úpadek osoby se sídlem nebo místem podnikání na území jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, oprávněné vydávat elektronické peníze na základě povolení podle zvláštního právního předpisu § 377 Přijmout opatření podle § 367 odst. 2 může pouze příslušný orgán státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, ve kterém zahraniční bankabanka nebo instituce elektronických peněz obdržela oprávnění, na jehož základě vykonává svou činnost na území České republiky, nebo na jehož území má sídlo nebo místo podnikání osoba oprávněná vydávat elektronické peníze na základě povolení podle zvláštního právního předpisu. Účinky opatření, včetně účinků na práva a povinnosti třetích osob, se uznávají od okamžiku, kdy nabyly účinnosti ve státě, ve kterém bylo opatření přijato, bez ohledu na splnění případných informačních povinností. § 378 (1) Osoba provádějící opatření podle § 367 odst. 2 a její případný zástupce (dále jen „zahraniční insolvenční správceinsolvenční správce“) doloží své ustanovení úředně ověřenou kopií rozhodnutí o ustanovení vydaného příslušným správním nebo soudním orgánem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Vyšší ověření kopie se nevyžaduje, lze však požadovat její překlad do českého jazyka. (2) Zahraniční insolvenční správceinsolvenční správce je oprávněn vykonávat své pravomoci podle právních předpisů státu, ve kterém byl ustanoven; výkon těchto pravomocí na území České republiky nesmí zahrnovat užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoc závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, ke kterým jsou příslušné soudy, správní orgány nebo jiné orgány České republiky. V souladu s těmito právními předpisy je zahraniční insolvenční správceinsolvenční správce oprávněn v průběhu řízení podle tohoto zákona jmenovat osoby, které mu pomáhají nebo jej zastupují. (3) Při výkonu svých pravomocí na území České republiky se zahraniční insolvenční správceinsolvenční správce řídí právním řádem České republiky, zejména ohledně postupů při prodeji majetku, povinnosti zápisu do katastru nemovitostínemovitostí, obchodního rejstříku nebo jiného veřejného seznamu nebo rejstříku, a při poskytování informací zaměstnancům. (4) Zahraniční insolvenční správceinsolvenční správce nebo kterýkoli správní nebo soudní orgán členského státu podle § 377 může žádat, aby údaj o rozhodnutí o úpadku nebo o rozhodnutí o způsobu řešení úpadku byl zapsán v katastru nemovitostínemovitostí, v obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném seznamu nebo rejstříku. Náklady na pořízení zápisu jsou pohledávkou za majetkovou podstatou. Díl 2 Úpadek pojišťoven a tuzemských zajišťoven provozujících svoji činnost na území České republiky Oddíl 1 Obecná ustanovení § 379 (1) Ustanovení tohoto dílu zapracovávají příslušné předpisy Evropských společenství54) a použijí se na úpadek a) tuzemské pojišťovny a tuzemské zajišťovny poté, co jim bylo odejmuto povolení podle zvláštních právních předpisů upravujících jejich činnost, b) pobočky pojišťovny z třetího státu poté, co jí bylo odejmuto povolení podle zvláštního právního předpisu55), c) pobočky pojišťovny z jiného členského státu Evropské unie provozující pojišťovací činnost na území České republiky na základě práva zřizovat své pobočky v rozsahu, v jakém jí bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti ve státě jejího sídla56). (2) Osoba uvedená v odstavci 1 písm. c) je v úpadku, jestliže je prováděno a) kolektivní řízení, jehož součástí je prodej majetku pojišťovny a rozdělení výnosu z prodeje mezi věřitele, akcionáře nebo společníky, zahrnující nevyhnutelně jakoukoliv intervenci správních nebo soudních orgánů členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, včetně případů, kdy je kolektivní řízení ukončeno oddlužením nebo jiným obdobným opatřením, bez ohledu na to, zda je či není způsobeno platební neschopností nebo zda je dobrovolné nebo povinné, b) opatření, zahrnující jakoukoliv intervenci správních nebo soudních orgánů členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, jehož účelem je uchovat nebo obnovit zdravou finanční situaci osoby a které může mít vliv na již existující práva třetích osob, včetně opatření zahrnujícího možnost pozastavení plateb, pozastavení vymahatelnosti pohledávek, odložení opatření souvisejících s výkonem rozhodnutí nebo exekucíexekucí nebo krácení pohledávek. (3) Při postupu podle tohoto dílu se použijí, není-li stanoveno jinak, též ustanovení ostatních částí zákona; jde-li o úpadek osob podle odstavce 1 písm. a) a b), pak s výjimkou ustanovení upravujících moratorium, reorganizaci a oddlužení. Oddíl 2 Úpadek tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny a pobočky pojišťovny z třetího státu po odnětí povolení § 380 (1) Insolvenční návrh ohledně osob uvedených v § 379 odst. 1 písm. a) a b) podává orgán dozoru, který uděluje povolení k provozování činnosti podle zvláštního právního předpisu57) (dále jen „orgán dozoru“). Tím není dotčeno ustanovení § 97. V návrhu orgán dozoru uvede rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka, a k návrhu připojí listiny k doložení svých tvrzení. (2) Záloha na náklady insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení se orgánu dozoru neukládá. § 381 (1) Insolvenční řízeníInsolvenční řízení nemá vliv na věcná práva věřitelů nebo třetích osob k hmotnému či nehmotnému, movitému či nemovitému majetku patřícímu dlužníku, včetně souborů přesně neurčených majetkových hodnot, jejichž složení se postupem doby mění, který se v okamžiku rozhodnutí o úpadku nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor; zejména není dotčeno a) právo zpeněžit majetek nebo nechat jej zpeněžit a uspokojit se z výnosu nebo příjmu plynoucího z tohoto majetku, zejména na základě zástavního práva, b) výhradní právo na plnění, zejména při zajištění zástavním právem k pohledávce nebo postoupením pohledávky, c) právo požadovat vydání majetkové hodnoty nebo náhrady od kohokoli, kdo majetkovou hodnotu drží nebo užívá proti vůli oprávněné osoby, d) právo požívat plody. (2) Insolvenční řízeníInsolvenční řízení a) nemá vliv na práva prodávajícího plynoucí z výhrady vlastnického práva vůči dlužníkovi jako kupujícímu, pokud se v okamžiku prohlášení konkursu majetek, jehož se výhrada týká, nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, b) není důvodem pro odstoupení od kupní smlouvy, u níž je dlužník prodávajícím a zboží již bylo dodáno kupujícímu, nebo pro ukončení takové kupní smlouvy, a nebrání kupujícímu v nabytí vlastnického práva, pokud se v okamžiku prohlášení konkursu majetek, který je předmětem prodeje, nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, c) nemá vliv na právo věřitele požadovat započtení proti pohledávce dlužníka, pokud toto započtení povoluje právo, kterým se řídí pohledávka dlužníka. (3) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo podat z důvodů poškozování věřitelů žalobu o určení neplatnosti nebo neúčinnosti právního úkonu ani právo odporovat právnímu úkonu. (4) Pro účely ustanovení odstavce 1 se za věcné právo považuje právo zapsané ve veřejném registru a účinné vůči třetím osobám. § 382 Informování orgánu dozoru a veřejnosti (1) Insolvenční soudInsolvenční soud prostřednictvím orgánu dozoru informuje o vydání rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu na majetek osoby uvedené v § 379 odst. 1 písm. a) orgány dozoru všech členských států Evropské unie a všech dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor, a to před zveřejněním rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku, a není-li to možné, neprodleně poté. Informace musí obsahovat i upozornění na možné důsledky rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu. (2) Insolvenční správce bez zbytečného odkladu zajistí zveřejnění výtahu z rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu v Úředním věstníku Evropské unie. Výtah se zveřejňuje v českém jazyce. (3) Výtah obsahuje a) označení dlužníka údaji potřebnými k jeho identifikaci, b) informaci o tom, že insolvenční soudinsolvenční soud podle českého práva zjistil úpadek dlužníka a prohlásil konkurs na majetek dlužníka, c) den vydání rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu, d) označení sídla insolvenčního souduinsolvenčního soudu, e) označení insolvenčního správceinsolvenčního správce údaji potřebnými k jeho identifikaci. (4) Insolvenční soudInsolvenční soud prostřednictvím orgánu dozoru informuje o vydání rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu na majetek pobočky pojišťovny ze třetího státu orgány dozoru všech členských států Evropské unie a všech dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor, a to před zveřejněním rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku, a není-li to možné, neprodleně poté. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu. Insolvenční soudInsolvenční soud, insolvenční správceinsolvenční správce a orgán dozoru usilují o koordinaci své činnosti s příslušnými orgány v ostatních členských státech Evropské unie a dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor, ve kterých má pojišťovna ze třetího státu pobočku. (5) Orgán dozoru je oprávněn od insolvenčního správceinsolvenčního správce požadovat informace týkající se insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. § 383 Zpráva o postupu insolvenčního řízení (1) Insolvenční správceInsolvenční správce je povinen pravidelně, nejméně však jednou ročně, uveřejňovat vhodným způsobem zprávu pro věřitele a veřejnost o postupu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. Zpráva musí být odsouhlasena věřitelským výborem. (2) Orgán dozoru je povinen poskytnout na požádání informace o postupu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, které mu poskytl insolvenční správce, orgánu dozoru jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. § 384 Insolvenční správce (1) Insolvenční správceInsolvenční správce může se souhlasem insolvenčního souduinsolvenčního soudu určit osobu, která jej zastupuje při výkonu pravomocí podle tohoto zákona na území jiného státu. (2) Insolvenční správceInsolvenční správce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území ostatních členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor s výjimkou užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, ke kterým jsou příslušné soudy nebo správní orgány daného státu. Totéž platí přiměřeně pro osoby podle odstavce 1. (3) Insolvenční správceInsolvenční správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o svém ustanovení s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je vyžadován; podle možností vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území třetích států. (4) Při výkonu svých pravomocí na území členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor insolvenční správceinsolvenční správce dodržuje právní řád daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům. (5) Jestliže to právní předpisy daného státu stanoví nebo je-li to potřebné k úspěšnému prosazení práv věřitelů, je insolvenční správceinsolvenční správce povinen žádat, aby údaj o rozhodnutí o úpadku nebo o rozhodnutí o prohlášení konkursu byl zapsán v katastru nemovitostínemovitostí, v obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném seznamu nebo rejstříku. Náklady zápisu jsou pohledávkou za majetkovou podstatou. § 385 Zjištění pohledávek a závazků z účetnictví dlužníka (1) Pohledávky věřitelů vyplývající z účetnictví dlužníka se pokládají za přihlášené podle tohoto zákona. Okamžikem přihlášení pohledávky je prohlášení konkursu. (2) Insolvenční správceInsolvenční správce je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů ode dne prohlášení konkursu, zaslat každému věřiteli podle odstavce 1 oznámení, ve kterém uvede a) že na majetek osoby uvedené v § 379 odst. 1 písm. a) nebo b) byl prohlášen konkurs, b) výši pohledávky dotčeného věřitele za touto osobou, skutečnost, že do této výše se jeho pohledávka považuje za přihlášenou, a případně charakter jeho pohledávky, především, zda jde o věřitele s pohledávkou za majetkovou podstatou (§ 168), věřitele s pohledávkou na roveň postavenou pohledávce za majetkovou podstatou (§ 169), věřitele s pohledávkou s právem na uspokojení ze zajištění [§ 2 písm. g)], věřitele s pohledávkou jinak zajištěnou, věřitele s podřízenou pohledávkou (§ 172 odst. 2) nebo zda je pohledávka spojena s výhradou vlastnictví k předmětu plnění ze závazkového vztahu, c) jakým způsobem, v jaké lhůtě a u koho lze uplatnit námitku proti výši pohledávky, jaké jsou následky marného uplynutí této lhůty, a informaci o postupu pro případ, že nedojde k dohodě o výši nebo charakteru pohledávky, d) v případě pohledávky z pojištění účinky insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení na pojistnou smlouvu, na jejímž základě tato pohledávka vznikla, zejména datum zániku účinnosti pojistné smlouvy, včetně práv a povinností vyplývajících pojištěné osobě nebo pojištěným osobám z této smlouvy, e) místo a termín konání schůze věřitelů, f) způsob, jakým budou věřitelé dále informováni, g) případná další opatření. (3) Věřitelům, kteří mají sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržují, v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, zasílá insolvenční správceinsolvenční správce oznámení podle odstavce 2 v českém jazyce, které je opatřeno hlavičkou „Výzva k předložení námitek ohledně pohledávky. Dodržte lhůty!“ přeloženou do všech úředních jazyků Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor. Jde-li však o pohledávku z pojištění, musí insolvenční správceinsolvenční správce zaslat věřiteli oznámení podle odstavce 2 v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků členského státu Evropské unie nebo dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor, kde má věřitel sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje. (4) Věřitel, který nesouhlasí s výší své pohledávky nebo charakterem pohledávky uvedeným v oznámení podle odstavce 2, může proti tomu ve lhůtě 4 měsíců ode dne prohlášení konkursu uplatnit u insolvenčního správceinsolvenčního správce písemnou námitku; neučiní-li tak, platí, že s údaji uvedenými v oznámení souhlasí. Ve lhůtě 3 měsíců ode dne zveřejnění výtahu z rozhodnutí o prohlášení konkursu v Úředním věstníku Evropské unie může věřitel uplatnit námitku, že mu nebylo doručeno oznámení podle odstavce 2. V námitce uvede výši své pohledávky za osobou uvedenou v § 379 odst. 1 písm. a) nebo b) ke dni prohlášení konkursu na tuto osobu. K námitce doloží úředně ověřené kopie případných listin, které osvědčují v námitce tvrzenou výši, den vzniku a charakter pohledávky, zejména zda jde o pohledávku za majetkovou podstatou (§ 168), pohledávku na roveň postavenou pohledávce za majetkovou podstatou (§ 169), pohledávku s právem na uspokojení ze zajištění [§ 2 písm. g)], pohledávku jinak zajištěnou nebo zda jde o podřízenou pohledávku (§ 172 odst. 2), a uvede případnou výhradu vlastnictví. Jde-li o pohledávku podle § 386, nemusí věřitel údaj o přednostním pořadí při uspokojení uvádět. (5) Věřitel, který má sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje, v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, může podat námitku podle odstavce 4 v úředním jazyce daného státu. V případě uvedeném v první větě odstavce 4 musí být námitka opatřena hlavičkou „Podání námitky proti výši pohledávky“ v českém jazyce. V případě uvedeném ve druhé větě odstavce 4 musí být námitka opatřena hlavičkou „Přihláška pohledávky“ v českém jazyce. Je-li mu obsah námitky zřejmý, insolvenční správceinsolvenční správce k ní přihlédne, i když není opatřena uvedenou hlavičkou. K později uplatněné námitce nemusí insolvenční správceinsolvenční správce přihlédnout, ledaže je zřejmé, že námitka byla včas odevzdána orgánu, který měl povinnost ji doručit. Insolvenční správceInsolvenční správce může požadovat, aby věřitel předložil překlad námitky do českého jazyka. (6) Věřitel, který uplatnil námitku podle odstavce 4 a který se do 2 měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 4 nedohodl s insolvenčním správceminsolvenčním správcem písemně na výši nebo charakteru své pohledávky, může uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního souduinsolvenčního soudu do 3 měsíců po uplynutí lhůty k písemné dohodě; jde o incidenční spor. Nedojde-li žaloba v této lhůtě insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu, k pohledávce se nad rámec údajů uvedených v účetnictví dlužníka nepřihlíží. (7) Jestliže insolvenční soudinsolvenční soud vyhověl žalobě na určení podle odstavce 6, je insolvenční správceinsolvenční správce povinen zaplatit do majetkové podstaty částku odpovídající nákladům sporu, které z ní byly hrazeny; neučiní-li tak dobrovolně, může se splnění této povinnosti domáhat žalobou kterýkoli z věřitelů. Povinnosti podle věty první se insolvenční správceinsolvenční správce zprostí, jestliže prokáže, že o skutečné výši nebo charakteru pohledávky nevěděl a ani při vynaložení odborné péče vědět nemohl. § 386 Zvláštní ustanovení o rozvrhu Uspokojení pohledávek z pojištění má přednost před jakýmikoli jinými nároky vůči dlužníku, s výjimkou hotových výdajů a odměny insolvenčního správceinsolvenčního správce a náhrady nutných výdajů a odměny likvidátora za činnost prováděnou po rozhodnutí o úpadku. Oddíl 3 Úpadek pojišťovny z jiného členského státu provozující svoji činnost na území České republiky na základě práva zřizovat své pobočky § 387 Opatření podle § 379 odst. 2 může přijmout pouze příslušný orgán státu, v němž osoba uvedená v § 379 odst. 1 písm. c) obdržela oprávnění, na jehož základě provozuje svoji činnost na území České republiky. Účinky opatření včetně účinků na práva a povinnosti třetích osob se uznávají od okamžiku, kdy nabyly účinnosti ve státě, ve kterém bylo opatření přijato. § 388 (1) Osoba provádějící opatření podle § 379 odst. 2 a její případný zástupce (dále jen „zahraniční insolvenční správceinsolvenční správce pojišťovny nebo zajišťovny“) doloží své ustanovení úředně ověřenou kopií rozhodnutí o ustanovení vydaného příslušným správním nebo soudním orgánem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, ve kterém byla udělena licence nebo vydáno povolení, na základě kterého pojišťovna z jiného členského státu provozuje svoji činnost na území České republiky. Vyšší ověření kopie se nevyžaduje, lze však požadovat její překlad do českého jazyka. (2) Zahraniční insolvenční správceinsolvenční správce pojišťovny nebo zajišťovny je oprávněn vykonávat své pravomoci podle právních předpisů státu, ve kterém byl ustanoven; výkon těchto pravomocí na území České republiky nesmí zahrnovat užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoc závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, ke kterým jsou příslušné soudy nebo jiné správní orgány České republiky. V souladu s těmito právními předpisy je zahraniční insolvenční správceinsolvenční správce pojišťovny nebo zajišťovny oprávněn v průběhu řízení podle tohoto zákona jmenovat osoby, které mu pomáhají nebo jej zastupují. (3) Při výkonu svých pravomocí na území České republiky se zahraniční insolvenční správce pojišťovny nebo zajišťovny řídí právním řádem České republiky, zejména ohledně postupů při prodeji majetku, povinnosti zápisu do katastru nemovitostínemovitostí, obchodního rejstříku nebo jiného veřejného seznamu nebo rejstříku, a při poskytování informací zaměstnancům. (4) Zahraniční insolvenční správceinsolvenční správce pojišťovny nebo zajišťovny nebo kterýkoli správní nebo soudní orgán členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, v němž byla udělena licence nebo vydáno povolení, může žádat, aby údaj o rozhodnutí o úpadku nebo o rozhodnutí o způsobu řešení úpadku byl zapsán v katastru nemovitostínemovitostí, v obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném seznamu nebo rejstříku. Náklady na pořízení zápisu jsou pohledávkou za majetkovou podstatou. HLAVA V ODDLUŽENÍ § 389 (1) Dlužník, který není podnikatelem, může insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil oddlužením. (2) Jiná osoba než dlužník není oprávněna návrh na oddlužení podat. § 390 (1) Návrh na povolení oddlužení musí dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem. Podá-li insolvenční návrh jiná osoba, lze návrh na povolení oddlužení podat nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníku; o tom musí být dlužník při doručení insolvenčního návrhu poučen. (2) Podáním návrhu na povolení oddlužení nejsou dotčeny účinky spojené s nařízením předběžného opatření insolvenčním soudeminsolvenčním soudem. (3) Návrh na povolení oddlužení podaný opožděně nebo někým, kdo k tomu nebyl oprávněn, insolvenční soudinsolvenční soud odmítne rozhodnutím, které doručí dlužníku, osobě, která takový návrh podala, insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání může podat pouze osoba, která takový návrh podala. § 391 (1) Návrh na povolení oddlužení musí vedle obecných náležitostí podání20) obsahovat a) označení dlužníka a osob oprávněných za něho jednat, b) údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech, c) údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky. (2) Návrh na povolení oddlužení lze podat pouze na formuláři; náležitosti formuláře stanoví prováděcí právní předpis. Podobu formuláře zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup; tato služba nesmí být zpoplatněna. § 392 (1) K návrhu na povolení oddlužení musí dlužník připojit a) seznam majetku a seznam závazků, popřípadě prohlášení o změnách, ke kterým v mezidobí došlo v porovnání se seznamy, které v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení již dříve předložil, b) listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky, c) písemný souhlas nezajištěného věřitele, který se na tom s dlužníkem dohodl, s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jeho pohledávky. (2) V seznamu majetku dlužník kromě náležitostí uvedených v § 104 odst. 2 u každé položky tohoto seznamu uvede údaj o době pořízení majetku, o jeho pořizovací ceně a odhad obvyklé ceny majetku ke dni pořízení seznamu. Nejde-li o nemovitostinemovitosti nebo o majetek, který slouží k zajištění, ocenění znalcem se nevyžaduje. V písemném souhlasu věřitele podle odstavce 1 písm. c) musí být uvedeno, jaká bude nejnižší hodnota plnění, na kterém se s dlužníkem dohodl; podpis věřitele musí být úředně ověřen. (3) Osoby ochotné zavázat se při povolení oddlužení jako spoludlužníci nebo ručitelé dlužníka musí návrh spolupodepsat. Dále musí návrh podepsat i dlužníkův manžel a výslovně uvést, že s povolením oddlužení souhlasí; to neplatí, jestliže oddlužením nemůže být dotčen majetek z nevypořádaného společného jmění manželů, rozsah vyživovacích povinností dlužníka vůči jeho manželu a nezaopatřeným dětem nebo rozsah vyživovacích povinností dlužníkova manžela. Všechny podpisy musí být úředně ověřeny. (4) Pro označení osob v návrhu na povolení oddlužení a v seznamech k němu připojených platí § 103 odst. 1 obdobně. § 393 (1) Neobsahuje-li návrh na povolení oddlužení všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soudinsolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést. (2) Podle odstavce 1 postupuje insolvenční soudinsolvenční soud i tehdy, nejsou-li k návrhu na povolení oddlužení připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. (3) Návrh na povolení oddlužení insolvenční soudinsolvenční soud odmítne, není-li přes jeho výzvu řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo nejsou-li k němu přes jeho výzvu připojeny zákonem požadované přílohy anebo neobsahují-li tyto přílohy přes jeho výzvu stanovené náležitosti. (4) Rozhodnutí podle odstavce 3 doručí insolvenční soudinsolvenční soud dlužníku, předběžnému správci nebo insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci, věřitelskému výboru a osobě, která návrh na povolení oddlužení podala; odvolání proti němu může podat jen osoba, která návrh na povolení oddlužení podala. § 394 (1) Návrh na povolení oddlužení může dlužník vzít zpět, dokud insolvenční soudinsolvenční soud nerozhodne o schválení oddlužení. (2) Zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení vezme insolvenční soudinsolvenční soud na vědomí rozhodnutím, které se doručuje osobě, která návrh podala, dlužníku, insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci a věřitelskému výboru; odvolání proti němu není přípustné. (3) Vzal-li dlužník návrh na povolení oddlužení zpět, nemůže jej podat znovu. (4) Byl-li návrh na povolení oddlužení vzat zpět až poté, co bylo rozhodnuto o schválení oddlužení, insolvenční soudinsolvenční soud rozhodne, že zpětvzetí není účinné; toto rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné, se doručuje osobě, která návrh podala, dlužníku, insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Rozhodnutí o návrhu na povolení oddlužení § 395 (1) Insolvenční soudInsolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí. (2) Insolvenční soudInsolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení i tehdy, jestliže a) jej znovu podala osoba, o jejímž návrhu na povolení oddlužení bylo již dříve rozhodnuto, nebo b) dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení. (3) Na nepoctivý záměr sledovaný návrhem na povolení oddlužení lze usuzovat zejména tehdy, jestliže ohledně dlužníka, jeho zákonného zástupce, jeho statutárního orgánu nebo člena jeho kolektivního statutárního orgánu a) v posledních 5 letech probíhalo insolvenční řízeníinsolvenční řízení nebo jiné řízení řešící úpadek takové osoby, a to v závislosti na výsledku takového řízení, nebo b) podle výpisu z rejstříku trestů v posledních 5 letech před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení proběhlo trestní řízenítrestní řízení, které skončilo pravomocným odsouzením pro trestný čintrestný čin majetkové nebo hospodářské povahy. (4) Rozhodnutí o zamítnutí návrhu na povolení oddlužení se doručuje dlužníku, osobě, která návrh podala, insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti němu může podat pouze osoba, která návrh podala. § 396 (1) Jestliže insolvenční soudinsolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem. (2) Na osobu, jejíž návrh na povolení oddlužení insolvenční soudinsolvenční soud odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, se použije přiměřeně § 147. § 397 (1) Nedojde-li ke zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení ani k jeho odmítnutí nebo zamítnutí, insolvenční soudinsolvenční soud oddlužení povolí. Rozhodnutí o povolení oddlužení se doručuje dlužníku, insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti němu není přípustné. (2) Insolvenční soudInsolvenční soud může po rozhodnutí o povolení oddlužení i bez návrhu změnit své předběžné opatření. § 398 (1) Oddlužení lze provést zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře. (2) Při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení majetkové podstaty v konkursu. Není-li dále stanoveno jinak, při tomto způsobu oddlužení do majetkové podstaty nenáleží majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení poté, co nastaly účinky schválení oddlužení. (3) Při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuciexekuci uspokojeny přednostní pohledávky29). Tuto částku rozvrhne dlužník mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního souduinsolvenčního soudu o schválení oddlužení. Zajištění věřitelé se uspokojí z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu. § 399 (1) Není-li dále stanoveno jinak, platí o hlasovacím právu věřitelů při oddlužení obdobně § 49 až 53. K projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí dochází na schůzi věřitelů za tím účelem svolané nebo za podmínek stanovených tímto zákonem mimo schůzi věřitelů. (2) Dlužníku a insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci doručí insolvenční soudinsolvenční soud předvolání na schůzi věřitelů podle odstavce 1 do vlastních rukou s poučením o nezbytnosti jejich účasti. Dlužník je povinen zúčastnit se takové schůze osobně a zodpovědět dotazy přítomných věřitelů; jestliže se bez omluvy nedostaví nebo neshledá-li insolvenční soudinsolvenční soud jeho omluvu důvodnou, má se za to, že vzal návrh na oddlužení zpět. (3) Schůzi věřitelů k projednání způsobu oddlužení insolvenční soudinsolvenční soud nesvolá nebo již svolanou schůzi věřitelů zruší, jestliže všichni k tomu oprávnění věřitelé hlasovali o přijetí způsobu oddlužení mimo schůzi věřitelů. Výsledky hlasování v takovém případě zveřejní vyhláškou. § 400 (1) O přijetí způsobu oddlužení mohou věřitelé hlasovat i mimo schůzi věřitelů, a to i před podáním návrhu na povolení oddlužení nebo i před podáním insolvenčního návrhu, jestliže měli možnost seznámit se s informacemi, které svým obsahem a rozsahem odpovídají informacím, které musí být obsaženy v návrhu na povolení oddlužení a v jeho přílohách. (2) Výsledky hlasování dosažené mimo schůzi věřitelů se připočtou k výsledkům hlasování dosažených na schůzi věřitelů. Je-li rozpor mezi hlasováním věřitele mimo schůzi věřitelů a jeho hlasováním na schůzi věřitelů, považuje se za rozhodné hlasování věřitele na schůzi věřitelů; o tom insolvenční soudinsolvenční soud tohoto věřitele neprodleně vyrozumí. § 401 Hlasování mimo schůzi věřitelů (1) Hlasují-li věřitelé o přijetí způsobu oddlužení mimo schůzi věřitelů po zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, k jejich hlasu se přihlíží jen tehdy, hlasují-li písemně, podáním výslovně označeným jako „Hlasovací lístek“, které nesmí obsahovat žádný jiný procesní úkon, ze kterého je nepochybné, jak hlasovali, a na kterém je úředně ověřena pravost jejich podpisu, a bylo-li toto podání obsahující všechny náležitosti doručeno insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu nejpozději v den předcházející schůzi věřitelů; § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. (2) Hlasují-li věřitelé o přijetí způsobu oddlužení mimo schůzi věřitelů před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, k jejich hlasu se přihlíží jen tehdy, hlasují-li písemně, podáním výslovně označeným jako „Hlasovací lístek“, které nesmí obsahovat žádný jiný právní úkon, ze kterého je nepochybné, jak hlasovali, a na kterém je úředně ověřena pravost jejich podpisu, a bylo-li toto podání obsahující všechny náležitosti doručeno dlužníku nejpozději posledního dne lhůty, kterou dlužník k tomuto účelu stanovil a známým věřitelům písemně oznámil; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů. (3) O tom, že k hlasování věřitele mimo schůzi věřitelů nelze přihlédnout z důvodů podle odstavců 1 a 2, tohoto věřitele neprodleně vyrozumí a) insolvenční správceinsolvenční správce, jde-li o hlasování po zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, b) dlužník, jde-li o hlasování před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. (4) Náležitosti hlasovacího lístku stanoví prováděcí právní předpis. § 402 (1) Právo hlasovat o způsobu oddlužení mají pouze nezajištění věřitelé, kteří včas přihlásili svou pohledávku. Zajištění věřitelé nehlasují ani v rozsahu, ve kterém je podle znaleckého posudku vypracovaného v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení po rozhodnutí o úpadku hodnota zajištění nižší než výše zajištěné pohledávky. Právo hlasovat nemají osoby dlužníkovi blízké a osoby, které tvoří s dlužníkem koncern21). (2) Svůj souhlas se způsobem oddlužení není věřitel oprávněn změnit. (3) O způsobu oddlužení rozhodne schůze věřitelů prostou většinou hlasů nezajištěných věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek; obdobně to platí pro hlasování věřitelů mimo schůzi věřitelů. (4) Jestliže ani jeden ze způsobů oddlužení nezíská prostou většinu hlasů nezajištěných věřitelů podle odstavce 3, rozhodne o způsobu oddlužení insolvenční soudinsolvenční soud; učiní tak do skončení schůze věřitelů a v případě uvedeném v § 399 odst. 3 do 15 dnů po zveřejnění výsledků hlasování v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku. § 403 (1) Má-li insolvenční správceinsolvenční správce za to, že zde jsou skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení, upozorní na ně před rozhodnutím schůze věřitelů o způsobu oddlužení a v případě uvedeném v § 399 odst. 3 do 3 dnů po zveřejnění výsledků hlasování v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku. (2) Věřitelé, kteří hlasovali o přijetí způsobu oddlužení, mohou namítat, že zde jsou skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Tyto námitky mohou uplatnit nejpozději do skončení schůze věřitelů, která rozhodovala o způsobu oddlužení, a v případě uvedeném v § 399 odst. 3 do 10 dnů po zveřejnění výsledků hlasování v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku. K později vzneseným námitkám a k námitkám uplatněným věřiteli, kteří nehlasovali o přijetí způsobu oddlužení, se nepřihlíží. (3) Včas podané námitky podle odstavce 2, uplatněné oprávněnými osobami, projedná insolvenční soudinsolvenční soud při jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správceinsolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, kteří podali námitky. Rozhodnutí o schválení oddlužení § 404 O tom, zda oddlužení schvaluje, rozhodne insolvenční soudinsolvenční soud neprodleně po skončení jednání, při kterém byly projednány námitky věřitelů podle § 403 odst. 2 a v případě, že věřitelé takové námitky neuplatnili, neprodleně po uplynutí lhůty k jejich podání. § 405 (1) Insolvenční soudInsolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení; v případě uvedeném v § 402 odst. 4 tak rozhodne namísto rozhodnutí o způsobu oddlužení. (2) Jestliže insolvenční soudinsolvenční soud oddlužení neschválí, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem. (3) Rozhodnutí, jímž oddlužení neschválí, doručí insolvenční soudinsolvenční soud zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti tomuto rozhodnutí může podat pouze dlužník. § 406 (1) Neshledá-li důvody k vydání rozhodnutí podle § 405, insolvenční soudinsolvenční soud oddlužení schválí. Schválením oddlužení jsou vázáni jak dlužník, tak věřitelé, včetně věřitelů, kteří s oddlužením nesouhlasili nebo o něm nehlasovali. (2) V rozhodnutí, jímž schvaluje oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, insolvenční soudinsolvenční soud a) uvede informaci o tom, kdo je insolvenčním správceminsolvenčním správcem, b) označí majetek, který podle stavu ke dni vydání rozhodnutí náleží do majetkové podstaty, c) označí nezajištěné věřitele, kteří souhlasili s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jejich pohledávky, a uvede nejnižší hodnotu plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli. (3) V rozhodnutí, jímž schvaluje oddlužení plněním splátkového kalendáře, insolvenční soudinsolvenční soud a) uloží dlužníku, aby po dobu 5 let od platil nezajištěným věřitelům vždy ke každému 1. dni v měsíci z příjmů, které získá po schválení oddlužení, částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuciexekuci uspokojeny přednostní pohledávky29), a to podle poměru jejich pohledávek určeného v rozhodnutí. Současně stanoví termín úhrady první splátky, a to tak, aby byla uhrazena nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž nastanou účinky schválení oddlužení, b) označí příjmy, ze kterých by dlužník podle stavu ke dni vydání rozhodnutí měl uhradit první splátku dlužníka, a uvede způsob výpočtu částky, která z těchto příjmů zůstane dlužníku, c) označí nezajištěné věřitele, kteří souhlasili s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jejich pohledávky, a uvede nejnižší hodnotu plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli. (4) Rozhodnutí o schválení oddlužení doručí insolvenční soudinsolvenční soud zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti tomuto rozhodnutí může podat pouze věřitel, který hlasoval proti přijetí schváleného způsobu oddlužení, nebo věřitel, jehož námitkám uplatněným podle § 403 odst. 2 insolvenční soudinsolvenční soud nevyhověl. § 407 (1) Účinky schválení oddlužení nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o schválení oddlužení v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku. (2) Právní mocí rozhodnutí o schválení oddlužení se ruší omezení dispozičních oprávnění dlužníka, ke kterým došlo před jeho vydáním v dosavadním průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení ze zákona nebo rozhodnutím insolvenčního souduinsolvenčního soudu. § 408 (1) O účincích schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty platí ohledně majetku náležejícího do majetkového podstaty v době schválení oddlužení obdobně ustanovení tohoto zákona o účincích prohlášení konkursu. Dispoziční oprávnění k majetku, který dlužník získá po schválení oddlužení, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty dlužník. (2) Poté, co insolvenční správceinsolvenční správce zpeněží majetek, který podléhá oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, se v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení dále postupuje podle ustanovení tohoto zákona o konečné zprávě a rozvrhu v konkursu. § 409 (1) Od schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře má dispoziční oprávnění k příjmům, které získá po schválení oddlužení, dlužník. S takto nabytými příjmy je dlužník povinen naložit způsobem uvedeným v rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. (2) Dispoziční oprávnění k majetku, náležejícímu do majetkového podstaty v době schválení oddlužení, má od právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužník; to neplatí, jde-li o majetek, který slouží k zajištění. (3) Majetek, který slouží k zajištění, zpeněží insolvenční správceinsolvenční správce po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, nejdříve však po zjištění pravosti výše a pořadí zajištěné pohledávky. Výtěžek zpeněžení vydá zajištěnému věřiteli; přitom postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu. § 410 (1) Není-li dále stanoveno jinak, platí o přezkoumání přihlášených pohledávek za trvání účinnosti plánu oddlužení obdobně § 190 až 202. (2) Popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem má za trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správceminsolvenčním správcem. Jestliže dlužník popřel pohledávku při přezkumném jednání, které se konalo před schválením oddlužení, nastávají účinky tohoto popření dnem, kdy nastaly účinky oddlužení plněním splátkového kalendáře; tento den je rozhodný i pro počátek běhu lhůt k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky. (3) Jde-li o vykonatelnou pohledávku přiznanou pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu, může dlužník jako důvod popření její pravosti nebo výše uplatnit jen skutečnosti, které jsou důvodem pro zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuceexekuce proto, že pohledávka zanikla nebo je promlčená. § 411 (1) Po dobu trvání účinků schválení oddlužení nemá nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuceexekuce, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, vliv na povinnost dlužníka naložit s příjmy určenými k plnění splátkového kalendáře způsobem určeným v rozhodnutí o schválení oddlužení. (2) Byla-li některá z pohledávek, jež mají být uspokojeny podle splátkového kalendáře, popřena, hradí dlužník částky připadající podle splátkového kalendáře na její uspokojení v určených lhůtách k rukám insolvenčního správceinsolvenčního správce, který je věřiteli vyplatí neprodleně po právní moci rozhodnutí insolvenčního souduinsolvenčního soudu o zjištění této pohledávky. Nedojde-li ke zjištění pohledávky, rozdělí insolvenční správceinsolvenční správce částky připadající podle splátkového kalendáře na její uspokojení mezi ostatní věřitele určené plánem jako mimořádnou splátku poměrně. § 412 (1) Po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen a) vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a v případě, že je nezaměstnaný, o získání příjmu usilovat; nesmí rovněž odmítat splnitelnou možnost si příjem obstarat, b) hodnoty získané dědictvím a darem zpeněžit a jejich výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře, c) bez zbytečného odkladu oznámit insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci a věřitelskému výboru každou změnu svého bydliště nebo sídla a zaměstnání, d) vždy k 15. lednu a k 15. červenci kalendářního roku předložit insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci a věřitelskému výboru přehled svých příjmů za uplynulých 6 kalendářních měsíců, e) nezatajovat žádný ze svých příjmů a na žádost insolvenčního souduinsolvenčního soudu, insolvenčního správceinsolvenčního správce nebo věřitelského výboru předložit k nahlédnutí svá daňová přiznání za období trvání plánu oddlužení, f) neposkytovat nikomu z věřitelů žádné zvláštní výhody, g) nepřijímat na sebe nové závazky, které by nemohl v době jejich splatnosti splnit. (2) Po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře vykonává insolvenční správceinsolvenční správce dohled nad činností dlužníka. O výsledcích své činnosti pravidelně informuje insolvenční soudinsolvenční soud a věřitelský výbor. (3) Právní úkon, kterým dlužník za trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře odmítne přijetí daru nebo dědictví bez souhlasu insolvenčního správceinsolvenčního správce, je neplatný. Totéž platí, jestliže dlužník uzavře bez souhlasu insolvenčního správceinsolvenčního správce dohodu o vypořádání dědictví, podle které má z dědictví obdržet méně, než činí jeho dědický podíl. § 413 Splnění oddlužení vezme insolvenční soudinsolvenční soud na vědomí rozhodnutím, proti němuž není odvolání přípustné; právní mocí tohoto rozhodnutí insolvenční řízeníinsolvenční řízení končí. Současně insolvenční soudinsolvenční soud rozhodne o odměně insolvenčního správceinsolvenčního správce a jeho nákladech a zprostí insolvenčního správceinsolvenčního správce jeho funkce. § 414 (1) Jestliže dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soudinsolvenční soud po slyšení dlužníka usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Učiní tak jen na návrh dlužníka. (2) Osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. (3) Osvobození podle odstavců 1 a 2 se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu. § 415 Je-li hodnota plnění, které při splnění oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, nižší než 30 % jejich pohledávek, nebo nedosahuje-li nejnižší hodnotu plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli, může insolvenční soudinsolvenční soud po slyšení dlužníka a insolvenčního správceinsolvenčního správce přesto přiznat dlužníku osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, ve kterém dosud nebyly uspokojeny. Učiní tak jen na návrh dlužníka a za předpokladu, že dlužník prokáže, že požadované hodnoty plnění nebylo dosaženo v důsledku okolností, které nezavinil, a zároveň, že částka, kterou tito věřitelé na uspokojení svých pohledávek dosud obdrželi, není nižší než částka, které by se jim dostalo, kdyby dlužníkův úpadek byl řešen konkursem. Ustanovení § 414 odst. 3 platí obdobně. § 416 (1) Osvobození podle § 414 a 415 se nedotýká peněžitého trestu nebo jiné majetkové sankce, která byla dlužníku uložena v trestním řízenítrestním řízení pro úmyslný trestný čintrestný čin, a dále pohledávek na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti. (2) Rozhodnutí insolvenčního souduinsolvenčního soudu o návrhu dlužníka na přiznání osvobození podle § 414 a 415 se doručuje zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Proti rozhodnutí, jímž insolvenční soudinsolvenční soud takový návrh zamítl, se může odvolat pouze dlužník. Proti rozhodnutí, jímž insolvenční soudinsolvenční soud přizná dlužníku osvobození podle § 414 a 415, se může odvolat pouze věřitel, jehož pohledávka vůči dlužníku nebyla v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení zcela uspokojena. Odvoláním však lze namítat pouze to, že nebyly splněny předpoklady pro přiznání osvobození dlužníku. § 417 (1) Osvobození podle § 414 a 415 insolvenční soudinsolvenční soud dlužníku odejme, jestliže na základě návrhu podaného některým z dotčených věřitelů do 3 let od jeho pravomocného přiznání vyjde najevo, že ke schválení oddlužení nebo k přiznání osvobození došlo na základě podvodného jednání dlužníka, anebo že dlužník poskytl zvláštní výhody některým věřitelům; to neplatí, jestliže věřitel, který návrh podal, mohl takovou námitku uplatnit před rozhodnutím o přiznání osvobození dlužníku. (2) Přiznané osvobození zaniká, byl-li dlužník do 3 let od právní moci rozhodnutí o něm pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čintrestný čin, kterým podstatně ovlivnil schválení nebo provedení oddlužení anebo přiznání osvobození, případně kterým jinak poškodil věřitele. (3) Zánik osvobození podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje na pohledávky věřitelů, kteří se sami účastnili podvodných jednání s dlužníkem nebo nedovolených výhod; o tom musí být rozhodnuto výrokem usnesení. (4) Rozhodnutí vydané podle odstavců 1 až 3 se doručuje zvlášť dlužníkovi a věřiteli, jehož se zánik osvobození týká; jen tyto osoby mohou proti rozhodnutí podat odvolání. § 418 (1) Insolvenční soudInsolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení plánu oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo d) to navrhne dlužník. (2) Má se za to, že dlužník zavinil vznik peněžitého závazku podle odstavce 1 písm. c), byl-li k jeho vymožení vůči dlužníku nařízen výkon rozhodnutí nebo exekuceexekuce. (3) Rozhodnutí podle odstavce 1 může insolvenční soudinsolvenční soud vydat, jen dokud nevezme na vědomí splnění oddlužení. Učiní tak po jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správceinsolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, který zrušení oddlužení navrhl. Rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) až c) může insolvenční soudinsolvenční soud vydat i bez návrhu. (4) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 mohou podat odvolání pouze osoby uvedené v odstavci 3. ČÁST TŘETÍ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ HLAVA I INSOLVENČNÍ REJSTŘÍK § 419 (1) Insolvenční rejstříkInsolvenční rejstřík je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“). (2) Insolvenční rejstříkInsolvenční rejstřík obsahuje seznam insolvenčních správcůinsolvenčních správců, seznam dlužníků a insolvenční spisy. Pro každého dlužníka se vede jeden insolvenční spis. (3) Insolvenční rejstříkInsolvenční rejstřík je veřejně přístupný, s výjimkou údajů, o kterých tak stanoví tento zákon. Každý má právo do něj nahlížet a pořizovat si z něj kopie a výpisy. Soudce insolvenčního souduinsolvenčního soudu má přístup ke všem údajům vedeným v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku. (4) Na žádost vydá ministerstvo nebo insolvenční soudinsolvenční soud úředně ověřený výstup z informačního systému veřejné správy obsahující údaje z insolvenčního rejstříkuinsolvenčního rejstříku nebo informaci o tom, že požadovaný údaj není veden v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku. § 420 (1) Je-li dlužník fyzickou osobou, zapisuje se do seznamu dlužníků jeho jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo, a nemá-li rodné číslo, datum narození; jde-li o fyzickou osobu, která má podle zvláštního právního předpisu sídlo, zapíše se do seznamu dlužníků i její sídlo. (2) Je-li dlužníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, zapisuje se do seznamu dlužníků vedle údajů podle odstavce 1 i dodatek odlišující její firmu, používá-li jej při svém podnikání, dále místo podnikání, jestliže se liší od bydliště, a identifikační číslo. (3) Je-li dlužník právnickou osobou, zapisuje se do seznamu dlužníků jeho obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo. (4) Údaje podle odstavců 1 až 3 zapíše insolvenční soudinsolvenční soud do seznamu dlužníků, jakmile nastanou účinky spojené se zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, nejpozději však do 7 dnů po tomto okamžiku; není-li mu některý z těchto údajů v uvedené době znám, zapíše jej insolvenční soudinsolvenční soud do seznamu dlužníků, jakmile v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení vyjde najevo. (5) Neprodleně po ustanovení insolvenčního správceinsolvenčního správce zapíše insolvenční soudinsolvenční soud údaj o tom do seznamu dlužníků. Je-li insolvenční správceinsolvenční správce fyzickou osobou, zapisuje se do seznamu dlužníků jeho jméno, příjmení, sídlo, rodné číslo, a nemá-li rodné číslo, datum narození; je-li insolvenční správceinsolvenční správce právnickou osobou, zapisuje se do seznamu dlužníků jeho obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo. § 421 (1) V insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku insolvenční soudinsolvenční soud zveřejňuje chronologicky s uvedením okamžiku vložení tyto písemnosti a informace: a) rozhodnutí insolvenčního souduinsolvenčního soudu vydaná v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení a v incidenčních sporech, b) veškerá podání, která se vkládají do soudního spisu vedeného insolvenčním soudeminsolvenčním soudem ohledně dlužníka, nestanoví-li tento zákon jinak, c) další informace, o kterých tak stanoví tento zákon. (2) Podání došlá insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu v elektronické podobě a písemnosti pořizované insolvenčním soudeminsolvenčním soudem se do insolvenčního rejstříkuinsolvenčního rejstříku vkládají pomocí elektronického přenosu dat. Ostatní písemnosti a podání se vkládají přenesením jejich obrazové podoby do insolvenčního rejstříkuinsolvenčního rejstříku. § 422 (1) Na žádost fyzické osoby, která učinila příslušné podání, může insolvenční soudinsolvenční soud rozhodnout, že některé z osobních údajůosobních údajů této fyzické osoby, obsažené v podání, nebudou v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku veřejně přístupné. Takovou žádost lze podat nejpozději společně s podáním, o které jde. Jméno a příjmení takové fyzické osoby insolvenční soudinsolvenční soud v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku zveřejní vždy. (2) Nejde-li o fyzickou osobu, která učinila podání, zveřejní se u takové fyzické osoby v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku jen její jméno a příjmení. (3) V případě postupu podle odstavců 1 a 2 insolvenční soudinsolvenční soud připojí ke vkládanému podání informaci o charakteru osobního údajeosobního údaje, který není zveřejňován. § 423 Do insolvenčního rejstříkuinsolvenčního rejstříku se nevkládají podání či jiné písemnosti, které podléhají utajení podle zvláštního právního předpisu. Skutečnost, že se v soudním spisu nachází podání, které z uvedeného důvodu nebylo zveřejněno v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku, však musí být v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku vyznačena společně s údaji o charakteru podání; to před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení neplatí pro řízení o návrhu na vyhlášení moratoria. § 424 (1) Stanoví-li tento zákon, že se písemnost doručuje vyvěšením na úřední desce soudu a současným zveřejněním v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku, pokládá se písemnost za doručenou v okamžiku jejího zveřejnění v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku. (2) Okamžik zveřejnění písemnosti musí být v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku vždy uveden. § 425 (1) Po uplynutí 5 let od nabytí právní moci rozhodnutí, jímž bylo skončeno insolvenční řízeníinsolvenční řízení, vyškrtne insolvenční soudinsolvenční soud dlužníka ze seznamu dlužníků a údaje o něm v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku znepřístupní. (2) Při uchovávání znepřístupněných údajů se postupuje podle zvláštního právního předpisu58). HLAVA II VZTAH KE STÁTŮM EVROPSKÉ UNIE § 426 (1) Insolvenční řízeníInsolvenční řízení s evropským mezinárodním prvkem a jeho účinky se řídí přímo použitelným předpisem práva Evropských společenství59) a ustanoveními právního řádu toho členského státu Evropské unie, na něž přímo použitelný předpis práva Evropských společenství odkazuje. (2) Evropským mezinárodním prvkem se rozumí v souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství59) skutečnost, že hlavní zájmy dlužníka jsou soustředěny v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska a současně alespoň jeden z věřitelů nebo část majetkové podstaty se nachází v některém z jiných členských států Evropské unie s výjimkou Dánska. § 427 Zastavení insolvenčního řízení Vyjde-li v průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení najevo, že podle přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství59) byly ke dni zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení hlavní zájmy dlužníka soustředěny v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska a že dlužník k tomuto dni neměl ani provozovnu na území České republiky, insolvenční soudinsolvenční soud insolvenční řízeníinsolvenční řízení zastaví. § 428 Insolvenční správce Insolvenční správceInsolvenční správce ustanovený do funkce rozhodnutím příslušného soudu některého z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska se na území České republiky prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o svém ustanovení; je-li o to požádán, je povinen předložit úředně ověřený překlad této kopie do českého jazyka. § 429 Zveřejnění některých rozhodnutí Rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení a rozhodnutí o ustanovení insolvenčního správceinsolvenčního správce vydané v členském státě Evropské unie s výjimkou Dánska podle přímo použitelného předpisu práva Evropských společenství59) vůči dlužníku, který má na území České republiky provozovnu, musí být zveřejněno v České republice. Insolvenční soudInsolvenční soud, v jehož obvodu je umístěna provozovna, rozhodnutí cizího orgánu zveřejní vyhláškou neprodleně poté, co mu bude doručeno insolvenčním správceminsolvenčním správcem nebo jakýmkoliv jiným orgánem k tomu zmocněným v členském státě Evropské unie, v němž bylo rozhodnutí vydáno. § 430 Známí věřitelé (1) Známé věřitele dlužníka, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, vyrozumí insolvenční soud neprodleně o zahájení insolvenčního řízení a o vydání rozhodnutí o úpadku. (2) Povinnost vyrozumět známé věřitele podle odstavce 1 splní insolvenční soudinsolvenční soud tím, že jim zvlášť doručí rozhodnutí, kterým se oznamuje zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, a rozhodnutí o úpadku nebo jeho zkrácené znění. (3) Známým věřitelům podle odstavce 1 insolvenční soudinsolvenční soud zvlášť doručí i výzvu k podávání přihlášek pohledávek. HLAVA III ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 431 Zmocňovací ustanovení Ministerstvo stanoví vyhláškou a) náležitosti výzvy k podávání přihlášek pohledávek, soupisu, seznamu přihlášených pohledávek, formuláře přihlášek pohledávek, manipulace s přihláškami pohledávek, pravidla pro jejich úschovu a nahlížení do nich, náležitosti hlasovacích lístků, náležitosti zprávy o reorganizačním plánu a formuláře návrhu na povolení oddlužení, b) způsob určení odměny a některých hotových výdajů insolvenčního správceinsolvenčního správce, jejich nejvyšší přípustnou výši a podmínky a rozsah hrazení odměny a hotových výdajů státem, c) způsob určení nutných výdajů a odměny členů a náhradníků věřitelského výboru a jejich nejvyšší přípustnou výši, d) jednací řád pro insolvenční řízeníinsolvenční řízení, e) formuláře elektronických podání. § 432 Přechodné ustanovení (1) Pro konkursní a vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona se použijí dosavadní právní předpisy. (2) Jestliže v době do 31. prosince 2008 dojde insolvenční návrh insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu mimo rozvrženou pracovní dobu insolvenčního souduinsolvenčního soudu, nebo ve dnech pracovního klidu, pak se povinnost insolvenčního souduinsolvenčního soudu zveřejnit vyhlášku, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku do 2 hodin poté, kdy mu došel insolvenční návrh (§ 101 odst. 1), pokládá za splněnou i tehdy, učiní-li tak insolvenční soudinsolvenční soud do 2 hodin po zahájení rozvržené pracovní doby. (3) Do 31. prosince 2008 obsahuje insolvenční rejstříkinsolvenční rejstřík seznam insolvenčních správcůinsolvenčních správců, seznam dlužníků a veřejně přístupné písemnosti a informace z insolvenčního spisu. (4) V případě postupu podle § 422 odst. 1 a 2 se do 31. prosince 2008 nepřipojují informace o charakteru osobního údajeosobního údaje, který není zveřejňován. § 433 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. 2. Zákon č. 122/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. 3. Zákon č. 12/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. 4. Zákon č. 214/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. 5. Zákon č. 368/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. 6. Vyhláška č. 476/1991 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání. § 434 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2008. INSOLVENČNÍ ZÁKON OBSAH ČÁST PRVNÍ OBECNÁ ČÁST Hlava I Základní ustanovení (§ 1 – 8) Hlava II Procesní subjekty (§ 9 – 70) Díl 1: Procesní subjekty (§ 9 – 13) Díl 2: Účastníci řízení (§ 14 – 20) Díl 3: Insolvenční správceInsolvenční správce a další správci (§ 21 – 45) Díl 4: Věřitelské orgány (§ 46 – 68) Díl 5: Další procesní subjekty (§ 69 – 70) Hlava III Ustanovení o insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení (§ 71 – 96) Hlava IV Projednání úpadku a rozhodnutí o něm (§ 97 – 164) Díl 1: Zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení (§ 97 – 102) Díl 2: Insolvenční návrh (§ 103 – 108) Díl 3: Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení (§ 109 – 114) Díl 4: Moratorium (§ 115 – 127) Díl 5: Projednání insolvenčního návrhu a rozhodnutí o něm (§ 128 – 147) Díl 6: Stanovení způsobu řešení úpadku (§ 148 – 157) Díl 7: Rozhodnutí o tom, že dlužník není v úpadku (§ 158) Díl 8: Incidenční spory (§ 159 – 164) Hlava V Věřitelé a uplatňování pohledávek (§ 165 – 204) Díl 1: Postavení věřitelů a jejich pohledávek (§ 165 – 172) Díl 2: Přihlášky pohledávek a jejich přezkoumání (§ 173 – 202) Díl 3: Jiné způsoby uplatňování pohledávek (§ 203 – 204) Hlava VI Majetková podstata (§ 205 – 230) Hlava VII Neplatnost a neúčinnost právních úkonů (§ 231 – 243) Díl 1: Neplatnost právních úkonů (§ 231 – 234) Díl 2: Neúčinnost právních úkonů (§ 235 – 243) ČÁST DRUHÁ ZPŮSOBY ŘEŠENÍ ÚPADKU Hlava I Konkurs (§ 244 – 315) Díl 1: Prohlášení konkursu a jeho účinky (§ 244 – 262) Díl 2: Účinky prohlášení konkursu na probíhající řízení (§ 263 – 267) Díl 3: Účinky prohlášení konkursu na společné jmění manželů (§ 268 – 276) Díl 4: Procesní úkony navazující na prohlášení konkursu (§ 277 – 282) Díl 5: Zpeněžení majetkové podstaty (§ 283 – 295) Díl 6: Nakládání s výtěžkem zpeněžení (§ 296 – 301) Díl 7: Konečná zpráva a rozvrh (§ 302 – 307) Díl 8: Zrušení konkursu (§ 308 – 313) Díl 9: Zvláštní ustanovení o nepatrném konkursu (§ 314 – 315) Hlava II Reorganizace (§ 316 – 364) Díl 1: Přípustnost reorganizace (§ 316) Díl 2: Návrh na povolení reorganizace (§ 317 – 324) Díl 3: Rozhodnutí o návrhu na povolení reorganizace (§ 325 – 333) Díl 4: Věřitelé při reorganizaci (§ 334 – 337) Díl 5: Reorganizační plán (§ 338 – 351) Díl 6: Provádění reorganizačního plánu (§ 352 – 361) Díl 7: Skončení reorganizace (§ 362 – 364) Hlava III Zvláštní ustanovení o vyloučení účinků zákona (§ 365 – 366) Hlava IV Úpadek finančních institucí (§ 367 – 388) Díl 1: Úpadek bankbank, spořitelních a úvěrních družstev, institucí elektronických peněz a osob oprávněných vydávat elektronické peníze a dále některých zahraničních bankbank, institucí elektronických peněz a osob oprávněných vydávat elektronické peníze (§ 367 – 378) Oddíl 1: Obecná ustanovení (§ 367) Oddíl 2: Úpadek bankybanky, spořitelního a úvěrního družstva nebo instituce elektronických peněz po odnětí licence nebo povolení, úpadek osoby se sídlem nebo místem podnikání na území České republiky nebo mimo území Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru oprávněné vydávat elektronické peníze a úpadek pobočky zahraniční bankybanky uvedené v § 367 odst. 1 písm. f) (§ 368 – 376) Oddíl 3: Úpadek zahraniční bankybanky nebo instituce elektronických peněz podnikající na území České republiky na základě jednotné licence a úpadek osoby se sídlem nebo místem podnikání na území jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, oprávněné vydávat elektronické peníze na základě povolení podle zvláštního předpisu (§ 377 – 378) Díl 2: Úpadek pojišťoven a tuzemských zajišťoven provozujících svoji činnost na území České republiky (§ 379 – 388) Oddíl 1: Obecná ustanovení (§ 379) Oddíl 2: Úpadek tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny a pobočky pojišťovny z třetího státu po odnětí povolení (§ 380 – 386) Oddíl 3: Úpadek pojišťovny z jiného členského státu provozující svoji činnost na území České republiky na základě práva zřizovat své pobočky (§ 387 – 388) Hlava V Oddlužení (§ 389 – 418) ČÁST TŘETÍ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ Hlava I Insolvenční rejstříkInsolvenční rejstřík (§ 419 – 425) Hlava II Vztah ke státům Evropské unie (§ 426 – 430) Hlava III Závěrečná ustanovení (§ 431 – 434) * * * 1. Zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, nabyl účinnosti dnem 1. července 2007. 2. Zákon č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008. 3. Zákon č. 108/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (11. května 2007). 4. Zákon č. 362/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (28. prosince 2007). Předseda vlády: Ing. Topolánek v. r. 1) Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku), ve znění zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 377/2005 Sb. 2) Čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb. 2a) Zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 483/2006 Sb. 3) Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů. 4) Občanský soudní řád. 5) § 9 odst. 4, § 11, 84 až 89 občanského soudního řádu. 6) Zákon č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, ve znění pozdějších předpisů. 7) § 92 odst. 1 občanského soudního řádu. 8) § 92 odst. 2 občanského soudního řádu. 9) § 134 občanského soudního řádu. 9a) Zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění zákona č. 296/2007 Sb. 10) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. 11) Například zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 12) § 137 a násl. občanského zákoníku. 13) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 16) Například § 38i odst. 1 písm. h) obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 17) § 53 občanského soudního řádu. 18) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. 19) § 76 odst. 1 písm. d) občanského soudního řádu. 20) § 42 odst. 4 občanského soudního řádu. 21) § 66a obchodního zákoníku. 22) Například § 6 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. 23) § 29 vyhlášky č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění vyhlášky č. 77/1993 Sb. 24) § 79 odst. 1 občanského soudního řádu. 25) § 43 občanského soudního řádu. 26) Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech. 27) Například § 76 odst. 1 obchodního zákoníku. 28) Například § 321, § 322 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu. 29) § 279 odst. 2 občanského soudního řádu. 30) Například § 31 odst. 6 a § 37a zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 31) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 32) § 5 obchodního zákoníku. 33) § 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. 34) § 58 obchodního zákoníku. 35) Například § 7b odst. 1 písm. e) a f) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. 36) Například § 8 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 37) § 91 odst. 2 občanského soudního řádu. 38) § 93 občanského soudního řádu. 39) Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 436/2004 Sb. 40) Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 41) § 8 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě. § 28 vyhlášky č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí. 42) § 22, § 23 odst. 1 a 3 a § 27 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů. 43) § 23 až 28 zákona č. 72/1994 Sb. 44) § 22 zákona č. 72/1994 Sb. 45) Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů. 46) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 47) Například zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů. 48) § 24 odst. 2 písm. a) až c) zákona č. 124/2002 Sb. 49) § 29 odst. 4 písm. b) a odst. 5 zákona č. 124/2002 Sb. 50) § 197 zákona č. 256/2004 Sb. 51) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí. 52) § 5a až 7a zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 53) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu. 54) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/17/ES ze dne 19. března 2001 o reorganizaci a likvidaci pojišťoven. 55) § 5c zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění zákona č. 39/2004 Sb. 56) § 5a odst. 1 zákona č. 363/1999 Sb., ve znění zákona č. 39/2004 Sb. 57) Zákon č. 363/1999 Sb. 58) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 59) Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 51/2008 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 51/2008 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně a dodatků ke kolektivním smlouvám vyššího stupně Vyhlášeno 20. 2. 2008, částka 15/2008 51 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 7. února 2008 o uložení kolektivních smluv vyššího stupně a dodatků ke kolektivním smlouvám vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, byly u něj uloženy v období od 1. 1. 2008 do 31. 1. 2008: 1. Kolektivní smlouva vyššího stupně uzavřená dne 18. 12. 2007 mezi Odborovým svazem pracovníků zemědělství a výživy – Asociací svobodných odborů České republiky a Zemědělským svazem České republiky, Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. 2. Kolektivní smlouva vyššího stupně uzavřená dne 13. 12. 2007 mezi Odborovým svazem pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v České republice, Česko-moravským odborovým sdružením a Svazem průmyslu papíru a celulózy. 3. Dodatek č. 4 ke kolektivní smlouvě vyššího stupně uzavřený dne 31. 12. 2007 mezi Odborovým svazem ECHO a Svazem chemického průmyslu České republiky. 4. Dodatek č. 1 ke kolektivní smlouvě vyššího stupně uzavřený dne 29. 1. 2008 mezi Odborovým svazem pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu a Zaměstnavatelským svazem důlního a naftového průmyslu – Společenstvem těžařů ČR. Ministr: RNDr. Nečas v. r.
Vyhláška č. 50/2008 Sb.	Vyhláška č. 50/2008 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 20. 2. 2008, datum účinnosti 1. 3. 2008, částka 15/2008 * Čl. I - Vyhláška č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky, ve znění vyhlášky č. 460/2003 Sb., vyhlášky č. 345/2004 Sb., vyhlášky č. 44/2005 Sb. a vyhlášky č. 457/2006 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 3. 2008 50 VYHLÁŠKA ze dne 8. února 2008, kterou se mění vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů Český úřad zeměměřický a katastrální stanoví podle § 30 odst. 1 písm. f) a h) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. a zákona č. 120/2000 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky, ve znění vyhlášky č. 460/2003 Sb., vyhlášky č. 345/2004 Sb., vyhlášky č. 44/2005 Sb. a vyhlášky č. 457/2006 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 se slova „, s výjimkou údajů podle § 6 odst. 3 písm. a) a b), § 9 a § 11 odst. 3, které poskytují z území celé České republiky, a s výjimkou údajů podle § 10“ zrušují a na konci odstavce 1 se doplňují věty „Údaje podle § 6 odst. 3 písm. a) a b) a údaje podle písm. c), pokud se jedná o katastrální mapu v digitální formě9b), a dále údaje podle § 9 a § 11 odst. 3 poskytují katastrální pracoviště z území celé České republiky.“. Poznámka pod čarou č. 9b zní: „9b) § 16 odst. 1 písm. a) a c) vyhlášky č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška).“. 2. § 5 včetně nadpisu zní: „§ 5 Nahlížení do katastru a poskytování ústních informací (1) Katastrální úřad umožňuje v úřední době a v prostorách k tomu určených bezúplatně nahlížet do katastru nebo o údajích katastru poskytuje ústní informace, pokud není dále stanoveno jinak. (2) Nahlížení do sbírky listin se uskutečňuje poskytnutím prosté kopie požadované listiny za úplatu stanovenou v příloze č. 7. (3) Úřad umožňuje bezúplatné nahlížení do katastru na vybrané údaje souboru popisných informací a vybrané údaje souboru geodetických informací prostřednictvím webových aplikací. Úřad umožňuje rovněž bezúplatné nahlížení na rastrový obraz katastrální mapy formou webových mapových služeb, která poskytuje rastrovou reprezentaci zdrojových grafických dat pro jejich prohlížení prostřednictvím internetu, umožňuje provést výběr zobrazovaných vrstev a zajišťuje transformaci zdrojových dat podle zadaných rozměrů cílového obrazu, polohového umístění a rozměru původního zájmového území. Rastrový obraz katastrální mapy mohou poskytovat prostřednictvím webových mapových služeb dále osoby, se kterými bylo sjednáno oprávnění šířit údaje katastru na základě smlouvy uzavřené s Úřadem podle § 11 odst. 5.“. 3. V § 6 odst. 3 písm. a) se slovo „budov“ nahrazuje slovem „staveb“ a slovo „jiného“ se nahrazuje slovem „dalšího“. 4. V § 6 odst. 4 větě třetí se slova „parcel a budov nebo jednotek příslušejících k jednomu číslu listu vlastnictví, částečný výčet pouze těch parcel a budov“ nahrazují slovy „parcel a staveb nebo jednotek příslušejících k jednomu listu vlastnictví, částečný výčet pouze těch parcel a staveb“. 5. V § 8 odst. 1 se slova „prostředky výpočetní techniky a nevyhotovují se z nich kopie s povahou veřejné listiny podle § 6“ nahrazují slovy „v elektronické podobě“. 6. V § 10 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Orientační mapa parcel a zobrazení katastrální mapy se dálkovým přístupem poskytuje bezúplatně.“. 7. V příloze č. 1 ve specifikaci položky 107 se slova „§ 16 vyhlášky č. 190/1996 Sb.“ nahrazují slovy „§ 19 a § 20 odst. 1 písm. c) a d) vyhlášky č. 26/2007 Sb.“. 8. V příloze č. 2 se poznámka písmeno a) zrušuje. Dosavadní poznámky písmena b) až f) se označují jako poznámky písmena a) až e). 9. V příloze č. 3 se ve specifikaci položky 306 slovo „budovách“ nahrazuje slovem „stavbách“. 10. V příloze č. 3 se položka 314 zrušuje a za položku 315 se doplňují nové položky 316 až 319, které znějí: „ 316 \| Kopie katastrální mapy \| stránka \| 50 Kč ---\|---\|---\|--- 317 \| Seznam vodních děl \| stránka \| 50 Kč 318 \| Evidence práv pro osobu \| stránka \| 50 Kč 319 \| Geodetické údaje o bodech PPBP \| stránka \| 50 Kč “. 11. Za přílohu č. 6 se doplňuje nová příloha č. 7, která včetně nadpisu a poznámky zní: „Příloha č. 7 k vyhlášce č. 162/2001 Sb. Poskytování informací ze sbírky listin (§ 5 odst. 2) Položka \| Specifikace \| Měrná jednotka (MJ) \| Úplata za MJ ---\|---\|---\|--- 735 \| Prostá kopie listiny ze sbírky listin \| stránka formátu A4 \| 20 Kč Poznámka: Státním orgánům a státním fondům se prostá kopie ze sbírky listin poskytuje bezúplatně.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2008. Předseda: Ing. Večeře v. r.
Vyhláška č. 49/2008 Sb.	Vyhláška č. 49/2008 Sb. Vyhláška o požadavcích k zajištění bezpečného stavu podzemních objektů Vyhlášeno 20. 2. 2008, datum účinnosti 1. 3. 2008, částka 15/2008 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Výklad pojmů * § 3 - Rozdělení podzemních objektů * § 4 - Ověřování bezpečného stavu podzemních objektů * § 5 - Prohlídky podzemních objektů * § 6 - Prohlídky narušených podzemních objektů * § 7 - Lhůty prohlídek podzemních objektů * § 8 - Dokumentace a záznamy * § 8a - Plán zdolávání závažných provozních nehod * § 9 - Přechodná ustanovení * § 10 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 49/2008 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 49/2008 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 49/2008 Sb. Aktuální znění od 1. 2. 2013 (13/2013 Sb.) 49 VYHLÁŠKA ze dne 4. února 2008 o požadavcích k zajištění bezpečného stavu podzemních objektů Český báňský úřad stanoví podle § 37 odst. 4 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 376/2007 Sb.: § 1 Předmět úpravy (1) Tato vyhláška stanoví: a) lhůty pravidelných prohlídek podzemních objektů1) a způsob ověřování jejich bezpečného stavu2), b) rozsah identifikačních údajů pro vedení evidence podzemních objektů, c) podmínky k zajištění bezpečnosti provozu podzemních objektů především z hlediska jejich větrání, včetně větrání za provozu nepřístupných objektů, a požadavků na cesty pro chůzi, d) náležitosti plánu zdolávání závažných provozních nehodprovozních nehod (havárií), zejména požadavky na havarijní prevenci a na zdolávání předpokládaných havárií. (2) Tato vyhláška se nevztahuje na hornickou činnost ani na činnost prováděnou hornickým způsobem3). § 2 Výklad pojmů Pro účely této vyhlášky se považuje za a) ostění soubor výztužních prvků sloužících k zajištění světlého průřezu podzemního objektu před jeho nežádoucí deformací horskými tlaky, k zajištění proti uvolňování a opadávání horniny nebo obdobným vlivům, b) narušený podzemní objekt takový podzemní objekt, jehož bezpečný stav je ohrožen pádem nebo tlakem hornin, popřípadě obdobnými vlivy, které mohou narušit jeho statiku. § 3 Rozdělení podzemních objektů (1) Podzemní objekty se z hlediska možného vstupu do nich rozdělují takto: a) podzemní objekty nebo jejich části volně přístupné, b) podzemní objekty nebo jejich části přístupné jen s doprovodem, c) podzemní objekty za provozu přístupné jen pracovníkům provozovatele podzemního objektu, d) podzemní objekty za provozu nepřístupné. (2) Podle způsobu zajištění ostěním se podzemní objekty rozdělují takto: a) podzemní objekty trvale zajištěné v celé délce ostěním z betonu, cihel a jiných trvanlivých materiálů obdobných vlastností, b) podzemní objekty trvale zajištěné v celé délce ostěním jiným než uvedeným v písmenu a), c) podzemní objekty zajištěné zcela nebo zčásti dočasným ostěním a podzemní objekty celé nebo zčásti bez ostění. § 4 Ověřování bezpečného stavu podzemních objektů (1) Stav podzemních objektů se ověřuje prohlídkami. Prohlídkou se ověřuje bezpečný stav podzemního objektubezpečný stav podzemního objektu, zejména stav jeho ostění a dodržení požadovaného volného profilu, zajištění větrání podzemního objektu proti nahromadění výbušných nebo jinak nebezpečných nebo zdraví škodlivých látek a plynů15) v něm a zajištění přístupových cest v podzemí, zjišťují se a dokumentují poškozená, popřípadě deformovaná místa a místa nežádoucích průniků kapalin, plynů nebo jiných látek do podzemního objektu; zvláštním druhem prohlídky je prohlídka narušeného podzemního objektu. (2) Prohlídka se provede na žádost vlastníka podzemního objektu nebo jím písemně pověřeného provozovatele (dále jen „ustanovená osoba“)4) prostřednictvím odborně způsobilých zaměstnanců organizace, která má zřízenu báňskou záchrannou stanici16). K žádosti se při první prohlídce nebo při změně stavby přiloží kolaudační rozhodnutí nebo jiný doklad o povolení užívat podzemní objekt. (3) O výsledku prohlídky vypracuje zprávu ten, kdo prohlídku provedl, a to nejpozději do 7 dnů od ukončení prohlídky. Součástí zprávy jsou identifikační údaje potřebné pro vedení evidence podzemních objektů5) zpracované podle přílohy č. 1 této vyhlášky. Pro účely evidence se při první prohlídce provede zhodnocení míry rizika podzemního objektu podle přílohy č. 2 této vyhlášky s návrhem, zda má být pro daný objekt zajištěna báňská záchranná služba6); zhodnocení se provede též v případě, že došlo k podstatné změně stavu podzemního objektu nebo ke změně zatřídění podle § 3 odst. 1. Zpráva o prohlídce se v jednom vyhotovení založí do dokumentace podzemního objektu podle § 8 a v jednom vyhotovení se neprodleně zašle obvodnímu báňskému úřadu, v jehož obvodu7) se podzemní objekt nachází. § 5 Prohlídky podzemních objektů (1) Při prohlídce stavu podzemního objektu se posuzuje a) funkčnost, celistvost, popřípadě tuhost ostění z hlediska stability a účelu podzemního objektu, včetně lokalizace míst s narušeným ostěním, b) tvar příčného, případně i podélného profilu podzemního objektu a jeho případné změny, c) vliv zabudovaných, popřípadě provozovaných technologických zařízení na stav ostění, d) nežádoucí průsak kapalin nebo průnik plynů do podzemního objektu a jeho vliv na ostění, způsob odvádění vody vniklé do podzemního objektu, e) stav větrání podzemního objektu a jeho vliv na ostění, zajištění podzemního objektu proti nahromadění výbušných nebo jinak nebezpečných nebo zdraví škodlivých látek a plynů v něm, f) schůdnost a průchodnost používaných cest včetně přístupových cest a zajištění vstupu do podzemního objektu. U podzemního objektu uvedeného v § 3 odst. 2 písm. c) se posuzuje také soudržnost horniny a riziko samovolného opadávání horniny. (2) Při prohlídce se ověřují, doplňují, popřípadě upravují identifikační údaje o podzemním objektu a hodnocení míry rizika podzemního objektu. (3) Nejpozději při každé třetí prohlídce se zkontroluje a vyhodnotí korozivní úbytek přístupných ocelových konstrukcí ostění, pokud jsou součástí podzemního objektu a jsou vystaveny účinkům vlhkosti nebo agresivních látek. § 6 Prohlídky narušených podzemních objektů (1) Při prohlídce narušeného podzemního objektu se posuzuje stav narušeného nebo deformovaného ostění podzemního objektu, stavebních konstrukcí a prvků včetně případných uzavíracích hrází ve vztahu k projektové dokumentaci, popřípadě k dokumentaci pořízené při předcházející prohlídce narušeného podzemního objektu. Při tom se vychází z dokumentace skutečného provedení podzemního objektu, která je součástí kolaudačního rozhodnutí, nebo ze zjednodušené dokumentace9), popřípadě dokumentace, která byla zhotovena po předchozí opravě podle odstavce 6; není-li dokumentace, vychází se z účelu, pro který má podzemní objekt sloužit. (2) Prohlídku narušeného podzemního objektu provádí osoba s odbornou způsobilostí závodního dolu nebo závodního nebo báňského projektanta10) nebo autorizovaný inženýr pro obor dopravní stavby nebo statika a dynamika staveb nebo geotechnika11) (dále jen „odborník“). (3) O výsledku prohlídky narušeného podzemního objektu vypracuje zprávu ten, kdo ji provedl, a to nejpozději do 14 dnů od ukončení prohlídky. Přílohou zprávy jsou i dílčí zprávy všech specialistů podílejících se na této prohlídce, výsledky provedených měření včetně jejich vyhodnocení a obrazová a měřická dokumentace zhotovená v rámci prohlídky. Zpráva o prohlídce narušeného podzemního objektu se v jednom vyhotovení založí do dokumentace provozovaného podzemního objektu podle § 8 a v jednom vyhotovení se neprodleně zašle obvodnímu báňskému úřadu7). (4) Ve zprávě o prohlídce narušeného podzemního objektu odborník uvedený v odstavci 2 navrhne požadavky na opravu narušeného stavu podzemního objektu. (5) Při práci k opětovnému zajištění stability podzemního objektu12) se postupuje podle jiných právních předpisů13). (6) Po provedení opravy narušeného, popřípadě deformovaného ostění se zdokumentuje stav ostění v předmětném úseku a odborník uvedený v odstavci 2 posoudí, zda oprava splnila svůj účel a je-li možné podzemní objekt dále bezpečně provozovat. § 7 Lhůty prohlídek podzemních objektů (1) Nestanovuje-li kolaudační rozhodnutí podzemního objektu jinak, nesmí být lhůty od poslední provedené prohlídky delší, než stanovuje příloha č. 3 této vyhlášky. (2) Prohlídky podzemních objektů se provádějí podle harmonogramu vypracovaného ustanovenou osobou. (3) Prohlídka narušeného podzemního objektu se provede bezodkladně po zjištění, že bezpečný stav podzemního objektu je narušen. § 8 Dokumentace a záznamy Dokumentace a záznamy o výsledcích prohlídek uchovává14) ustanovená osoba do příští prohlídky, nejméně však 5 let. § 8a Plán zdolávání závažných provozních nehod (1) Plán zdolávání závažných provozních nehodprovozních nehod (dále jen „havarijní plán“) musí být vypracován přehledně, srozumitelně a měněn tak, aby odpovídal skutečnosti. Obsahuje část pohotovostní, operativní a mapovou. Nedílnou součástí havarijního plánu je dokumentace vypracovaná podle zákona o požární ochraně17). (2) Pohotovostní část havarijního plánu obsahuje seznam osob, zaměstnavatelů, organizací a orgánů, kterým musí být havárie ohlášena, jakož i zvláštní povinnosti osob, orgánů a organizací v případě havárie. (3) Operativní část havarijního plánu obsahuje řešení všech druhů havárie, jejichž výskyt v podzemním objektu lze předpokládat, a těch havárií na povrchu, které by svými důsledky ohrozily osoby v podzemí nebo samotný podzemní objekt, prostředky a postupy při záchraně osob, jejich ošetření a transportu, jakož i prostředky pro likvidaci havárie, včetně prostředků první pomoci a jejich rozmístění, způsob vyhlašování poplachu pro zaměstnance organizace a nutné změny ve větrání zajišťující bezpečný odchod osob z postižené části podzemních prostor, a stanovuje dobu, po které musejí být odvolány osoby z podzemí při přerušení větrání. (4) Pohotovostní i operativní část obsahuje opatření nezbytná pro likvidaci havárie ve vztahu k sousedním podzemním objektům, podzemním dílům a povrchovým objektům. (5) Mapovou část havarijního plánu tvoří mapa zdolávání havárií, která obsahuje zejména vyznačení podzemních prostor, únikových cest, příjezdových komunikací, umístění prostředků k záchraně osob, jejich ošetření a transportu zraněných osob. § 9 Přechodná ustanovení (1) Ustanovená osoba požádá o provedení první prohlídky podzemního objektu uvedeného v § 3 odst. 1 písm. a) až c) do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. U podzemního objektu uvedeného v § 3 odst. 1 písm. d) požádá ustanovená osoba o provedení první prohlídky ve lhůtě dvou měsíců před termínem nejbližší prohlídky uvedeným v projektové, popřípadě provozní dokumentaci podzemního objektu, nejpozději však do 31. prosince 2016. (2) Identifikační údaje uvedené v přílohách č. 1 a 2 o podzemních objektech uvedených v § 3 odst. 1 písm. d) zašle ustanovená osoba ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky obvodnímu báňskému úřadu7). § 10 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2008. Předseda: prof. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 49/2008 Sb. Identifikační údaje podzemního objektu 1. Název podzemního objektu. 2. Typ podzemního objektu. 3. Účel podzemního objektu. 4. Vlastník podzemního objektu včetně kontaktních a identifikačních informací. 5. Provozovatel podzemního objektu písemně pověřený vlastníkem včetně kontaktních informací. 6. Umístění podzemního objektu (v souvislé zástavbě, mimo zástavbu, blízké inženýrské sítě). 7. Způsob výstavby podzemního objektu (včetně bližší specifikace mimořádných událostí při výstavbě, popřípadě provozu). 8. Datum ukončení výstavby podzemního objektu. 9. Datum uvedení podzemního objektu do provozu. 10. Druh ostění podzemního objektu (např. uvést hořlavé, nehořlavé, v jakých úsecích). 11. Profil podzemního objektu. 12. Přístupná délka podzemního objektu. 13. Přístupnost veřejnosti do podzemního objektu. 14. Zajištění báňské záchranné služby. 15. Vstupy do podzemního objektu včetně jejich souřadnicového určení. 16. Způsob větrání podzemního objektu (větrní zařízení, monitoring ovzduší atd.). 17. Přítoky vody do podzemního objektu. 18. Způsob odvádění, popřípadě odčerpávání vod z podzemního objektu. 19. Napojení podzemního objektu na jiné objekty. 20. Topografická mapa s vyznačením vstupu do podzemního objektu a povrchových přístupových cest k němu. 21. Označení organizace zajišťující provádění prohlídek podzemního objektu. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 49/2008 Sb. Zhodnocení míry rizika 402kB Příloha č. 3 k vyhlášce č. 49/2008 Sb. 1. Lhůty prohlídek podzemních objektů uvedených v § 3 odst. 2 písm. a): Podzemní objekt nebo jeho část\| Lhůty prohlídek ---\|--- uvedený v § 3 odst. 1 písm. a)\| 3 roky uvedený v § 3 odst. 1 písm. b)\| 4 roky uvedený v § 3 odst. 1 písm. c)\| 5 roků 2. Lhůty prohlídek podzemních objektů uvedených v § 3 odst. 2 písm. b): Podzemní objekt nebo jeho část\| Lhůty prohlídek ---\|--- uvedený v § 3 odst. 1 písm. a)\| 2 roky uvedený v § 3 odst. 1 písm. b)\| 3 roky uvedený v § 3 odst. 1 písm. c)\| 4 roky 3. Lhůty prohlídek podzemních objektů uvedených v § 3 odst. 2 písm. c): Podzemní objekt nebo jeho část\| Lhůty prohlídek ---\|--- uvedený v § 3 odst. 1 písm. a)\| 1 rok uvedený v § 3 odst. 1 písm. b)\| 1,5 roku uvedený v § 3 odst. 1 písm. c))\| 2 roky 4. Prohlídky podzemních objektů uvedených v § 3 odst. 1 písm. d) se provádějí ve lhůtách ne delších 10 let. 1) § 37 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 376/2007 Sb. 2) § 37 odst. 3 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 376/2007 Sb. 3) § 2 a 3 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 4) § 37 odst. 2 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 376/2007 Sb. 5) § 41 odst. 1 písm. l) zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 376/2007 Sb. 6) § 7 odst. 4 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 376/2007 Sb. 7) Příloha k zákonu č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 376/2007 Sb. 8) § 13 a 15 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon. 9) § 125 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb. 10) § 2 odst. 1 písm. a), c) a e) vyhlášky č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů. 11) § 5 odst. 3 písm. b), g) a i) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. 12) § 3 písm. c) zákona č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 13) Například vyhláška č. 55/1996 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí. 14) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 15) Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. 16) Vyhláška č. 447/2001 Sb., o báňské záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů. 17) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
Úplné znění zákona č. 45/2008 Sb.	Úplné znění zákona č. 45/2008 Sb. Úplné znění zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, jak vyplývá z pozdějších změn Vyhlášeno 15. 2. 2008, částka 14/2008 * ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3b) * ČÁST DRUHÁ - § 4 (§ 4 — § 15) * ČÁST TŘETÍ - ODBORNÝ DOZOR A ZKOUŠENÍ (§ 16 — § 19c) * ČÁST ČTVRTÁ - VÝROBA A DOVOZ KRMIV PRO VÝZKUMNÉ ÚČELY (§ 20 — § 22) * ČÁST PÁTÁ - § 24 (§ 24 — § 25) 45 PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 244/2000 Sb., zákonem č. 147/2002 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb., zákonem č. 21/2004 Sb., zákonem č. 444/2005 Sb., zákonem č. 553/2005 Sb. a zákonem č. 214/2007 Sb. ZÁKON o krmivech Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství1a) stanoví požadavky pro výrobu, dovoz, používání, balení, označování, dopravu a uvádění do oběhu krmiv, doplňkových látek1b) a premixů1c), jakož i pravomoc a působnost orgánu odborného dozoru1d) nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a přímo použitelnými předpisy Evropských společenství (dále jen „předpisy Evropských společenství“). (2) Tento zákon se nevztahuje na krmiva, doplňkové látky a premixy, které jsou určeny pro vývoz a jsou nezávadné1e). (3) Tento zákon se nevztahuje na veterinární přípravky a léčiva2). § 2 Vymezení pojmů (1) V tomto zákoně se rozumějí a) krmivem produkt rostlinného nebo živočišného původu, čerstvý nebo konzervovaný, a produkt jeho průmyslového zpracování, organická a anorganická látka, s přidáním nebo bez přidání doplňkové látky, které jsou určeny ke krmení zvířat, samostatně nebo ve směsích, b) krmnou surovinou krmivo, pro přímé krmení zvířat v původním stavu nebo po úpravě, anebo krmivo, které je určeno k výrobě krmných směsí nebo jako nosič pro výrobu premixů, c) krmnou směsí směs krmných surovin s přídavkem nebo bez přídavku doplňkových látek, která je určena jako kompletní nebo doplňkové krmivo ke krmení zvířat, d) kompletním krmivem směs krmiv, která svým složením pokrývá potřebu denní krmné dávky, e) doplňkovým krmivem směs krmiv s vysokým obsahem určitých živin, která po doplnění do jiných krmiv pokrývá potřebu denní krmné dávky, f) denní krmnou dávkou průměrné celkové množství krmiva, propočtené na obsah vlhkosti 12 %, které potřebuje zvíře daného druhu, věkové kategorie a užitkovosti k zajištění svých nutričních potřeb, g) nežádoucí látkou látka nebo produkt, přítomné na povrchu nebo v produktech určených ke krmení zvířat, a které představují potenciální nebezpečí pro zdraví zvířat, lidí nebo životní prostředí, popřípadě které mohou mít nežádoucí vliv na živočišnou produkci, s výjimkou patogenních činitelů, h) zakázanou látkou nebo zakázaným produktem látka, popřípadě produkt, které svojí podstatou negativně ovlivňují zdravotní stav zvířete nebo zdravotní nezávadnost suroviny anebo potraviny živočišného původu, které nesmí být při výrobě krmiv, popřípadě ve výživě zvířat, použity, i) ochrannou lhůtou minimální doba, která musí uplynout od ukončení příjmu krmiva, obsahujícího určitou doplňkovou látku, pro kterou je tato lhůta stanovena, do porážky zvířete nebo počátku produkce živočišných produktů určených pro potravu lidí, aby bylo zajištěno, že neobsahují rezidua doplňkových látek v množstvích přesahujících maximální limity stanovené zvláštním právním předpisem2a) a předpisy Evropských společenství, j) podmíněně použitelným krmivem, doplňkovou látkou nebo premixem krmivo, doplňková látka nebo premix, jež nesplňuje některý z požadavků stanovených tímto zákonem, právními předpisy vydanými na jeho základě nebo předpisy Evropských společenství, a jež nelze z tohoto důvodu užít pro původní účel, za předpokladu, že je u tohoto krmiva, doplňkové látky nebo premixu zachována jeho zdravotní nezávadnost, k) znehodnoceným krmivem, doplňkovou látkou nebo premixem krmivo, doplňková látka nebo premix, nezpůsobilé ke krmení zvířat, l) hospodářským zvířetem zvíře, které je chováno člověkem pro hospodářský účel nebo krmeno pro potřebu lidské výživy, a kožešinové zvíře, m) domácím zvířetem zvíře v zájmovém chovu, které je člověkem chováno, není požíváno, a není hospodářským zvířetem, s výjimkou kožešinového zvířete, n) určitým proteinovým krmivem krmná surovina, která představuje přímé nebo nepřímé zdroje proteinu, jež byla vyrobena zvláštním technologickým postupem, o) zvláštním účelem výživy zajištění specifických výživářsko-fyziologických požadavků určité kategorie hospodářského nebo domácího zvířete, jehož trávení, vstřebávání nebo látková výměna mohou být dočasně nebo nevratně narušeny, jež může mít užitek z příjmu krmiva, které odpovídá jeho stavu, p) uváděním do oběhu držení, skladování, prodej krmiva, popřípadě doplňkové látky nebo premixu za účelem jejich prodeje nebo nabídky k prodeji, popřípadě každý jiný způsob jejich převodu na třetí osobu bezplatně nebo za úplatu, r) biologickým zkoušením stanovení účinnosti a bezpečnosti krmiva nebo doplňkové látky, s) vzorkováním odběr vzorků pro úřední kontrolu krmiva, doplňkové látky, premixu a nežádoucí látky postupem stanoveným vyhláškou s výjimkou reziduí pesticidů a mikroorganizmů (dále jen „vzorkování“), t) datem minimální trvanlivosti časový údaj, do kterého krmivo, doplňková látka nebo premix uchová ve stanovených podmínkách skladování vlastnosti určující jejich kvalitu, u) dodavatelem právnická nebo fyzická osoba, která má v držení krmivo, doplňkovou látku nebo premix, manipuluje s nimi nebo je uvádí do oběhu, v) distributorem právnická nebo fyzická osoba, která zprostředkuje uvedení krmiva, doplňkové látky nebo premixu do oběhu, aniž by daný produkt měla v držení. (2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumějí a) partií množství krmiva, doplňkové látky1b) nebo premixu1c), které vykazují jednotnost svým vnějším uspořádáním, označením a místním uložením, b) křížovou kontaminací 1. výskyt dvou nebo více doplňkových látek, nežádoucích látek anebo výskyt zakázaných látek, popřípadě produktů, které mají vzájemné protichůdné nebo inhibiční účinky, nežádoucí nebo toxické účinky, 2. výskyt nežádoucí nebo zakázané látky v krmivu nebo výskyt doplňkové látky, která není určena pro daný druh a kategorii zvířat, c) odborným dozorem úřední kontrola2b), d) výrobcem právnická nebo fyzická osoba, která vyrábí nebo zpracovává krmiva, doplňkové látky nebo premixy, má je jako dodavatel v držení před jejich uvedením do oběhu anebo je do oběhu uvádí; výrobcem se rozumí též osoba provozující pojízdnou výrobnu krmiv, e) dovozcem právnická nebo fyzická osoba, která dováží krmiva, doplňkové látky nebo premixy ze třetích zemí, f) členským státem Evropského společenství také státy Evropského hospodářského prostoru a Švýcarská konfederace (dále jen „členský stát“), g) třetí zemí země, která není členským státem, h) nosičem krmné suroviny nebo voda používané k výrobě premixů, jejichž jsou součástí, i) krmivem pro zvláštní účely výživy (dále jen „dietní krmivo“) krmivo, které se svým specifickým složením nebo způsobem výroby zřetelně odlišuje od běžných krmiv a je určeno k zajištění zvláštních výživářsko-fyziologických účelů a nejedná se o veterinární přípravky nebo léčiva, j) produktem určeným ke krmení zvířat (dále jen „produkt ke krmení“) krmné suroviny, premixy, doplňkové látky, krmiva a všechny ostatní produkty určené k použití v krmivech nebo pro krmení zvířat. (3) Pokud se v tomto zákoně používají v souvislosti s právními vztahy upravenými předpisy Evropských společenství pojmy, jejichž obsah a význam nejsou definovány v tomto zákoně, ale v uvedených předpisech, vychází se pro účely tohoto zákona z vymezení těchto pojmů v uvedených předpisech. Základní ustanovení § 3 (1) Při výrobě, uvádění do oběhu a používání krmiv musí provozovatel krmivářského podniku2c) (dále jen „provozovatel“) dodržet obsah a stanovený účel užití doplňkových látek a určitých proteinových krmiv a obsah a limity nežádoucích látek, aby nedocházelo k poškození zdraví zvířat a aby byla zajištěna zdravotní nezávadnost2d) a nebyla negativně ovlivněna jakost živočišných produktů určených pro lidskou výživu. Produkty ke krmení s obsahem nežádoucí látky vyšším, než je stanovený maximální limit jejich obsahu, nesmí provozovatel smíchat pro účely ředění se stejnými ani jinými produkty ke krmení. (2) Pro výrobu krmiv, jejich uvádění do oběhu a ke krmení zvířat nesmí provozovatel používat nepovolená určitá proteinová krmiva nebo nepovolené doplňkové látky nebo doplňkové látky, které neodpovídají podmínkám jejich povolení, a premixy nebo krmiva, které takové látky obsahují. (3) Při užití krmiv označených ochrannou lhůtou musí provozovatel dodržet ochrannou lhůtu; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštního zákona3). (4) Krmiva, doplňkové látky a premixy, u nichž prošlo datum minimální trvanlivosti nebo záruční doba, nesmí provozovatel použít pro výrobu, uvést do oběhu a použít ke krmení, není-li přezkoušena jejich deklarovaná jakost a zdravotní nezávadnost. (5) Pro výrobu krmiv, doplňkových látek a premixů a ke krmení zvířat nesmí provozovatel použít a) zakázané látky a produkty, krmiva a premixy, které obsahují zakázané látky a produkty, a znehodnocená krmiva, doplňkové látky a premixy, b) krmné suroviny, krmiva, doplňkové látky a premixy obsahující nežádoucí látky, jestliže překračují limity stanovené vyhláškou, c) krmiva, doplňkové látky a premixy, v nichž se vyskytují cizí předměty, které mohou ohrozit zdraví zvířat, a živí skladištní škůdci, jejichž seznam je uveden ve vyhlášce. (6) Pro výrobu premixů nesmí provozovatel jako nosiče použít krmiva a látky, které svými fyzikálními vlastnostmi nezajišťují dosažení homogenity a stability doplňkových látek v premixu. (7) Krmiva, u nichž úroveň radioaktivní kontaminace přesahuje stanovené limity, nesmí provozovatel použít pro další výrobu kompletních a doplňkových krmiv, uvést do oběhu, zkrmovat, dovážet nebo vyvážet. (8) Krmiva nebo doplňkové látky, které obsahují geneticky modifikované organismy, sestávají z nich, nebo jsou z geneticky modifikovaných organismů vyrobeny, smějí být uváděny do oběhu, používány pro výrobu krmiv, včetně výroby pro potřebu zemědělské prvovýroby, anebo zkrmovány, pouze za podmínek stanovených předpisy Evropských společenství3a). (9) Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou a) seznam zakázaných látek a produktů, b) seznam nežádoucích látek a produktů a maximální limity jejich obsahu v produktech ke krmení, c) seznam skladištních škůdců a jejich vyobrazení, d) seznam určitých proteinových krmiv, jejich specifikace, složení, podmínky pro jejich použití a zpracování do krmných směsí a další ustanovení, zejména povinné údaje na obalu nebo etiketě, e) maximální limity radioaktivní kontaminace krmiv určených k přímému krmení zvířat, f) požadavky na krmné suroviny, jejich seznam, popis, podmínky použití, způsob úpravy a závazně deklarované jakostní znaky, g) požadavky na kompletní a doplňková krmiva a koncentrace doplňkových látek v doplňkových krmivech, h) zvláštní účely výživy, jejich hlavní nutriční charakteristiky, určení, doporučenou dobu používání a povinné údaje v označení včetně deklarace a použití, i) seznam, účel a způsob užití doplňkových látek včetně analytických a technologických tolerancí a jejich ochranné lhůty. § 3a pozbyl platnosti § 3b Požadavky na bezpečnost produktů ke krmení (1) Produkty ke krmení, včetně produktů ke krmení ze třetích zemí, smí provozovatel dovézt, uvést do oběhu a používat, pouze jsou-li zdravé, nefalšované a v obchodovatelné jakosti, při správném užití nepředstavují žádné nebezpečí pro zdraví zvířat, lidí a životní prostředí, nemají nežádoucí vliv na živočišnou produkci a jsou podle předpisů Evropských společenství3b) bezpečné. (2) Další podmínky pro dovoz produktů ke krmení stanoví předpisy Evropských společenství3c). ČÁST DRUHÁ § 4 Schvalovací řízení (1) Fyzická nebo právnická osoba může vykonávat činnosti stanovené čl. 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/20054) pouze se souhlasem Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „ústav“). (2) O schválení provozu rozhoduje ústav na základě žádosti o schválení provozu5) (dále jen „žádost o schválení“) podané na formuláři vydaném ústavem. Ústav zveřejňuje formulář způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Žádost o schválení obsahuje a) u fyzických osob jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození, popřípadě obchodní firmu, adresu místa trvalého pobytu, případně jinou adresu určenou pro doručování, a to zpravidla v místě pobytu na území České republiky nebo v místě podnikání, identifikační číslo, bylo-li přiděleno; u právnických osob obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě jinou adresu určenou pro doručování, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, b) u fyzických osob se sídlem ve třetí zemi jméno a příjmení, datum narození a bydliště osoby odpovědné v České republice; u právnických osob se sídlem ve třetí zemi sídlo organizační složky v České republice nebo jméno, datum narození a bydliště osoby odpovědné v České republice, c) adresu provozu, druh činnosti a její specifikaci, d) údaje, které jsou předmětem ochrany patentových práv, a údaje, které jsou označeny za obchodní tajemství6). (4) Podle druhu činnosti uvedené v odstavci 1 si ústav jako součást žádosti o schválení vyžádá tyto přílohy a kopie dokladů: a) údaje o krmivu, b) výrobní postup, c) technologické schéma výrobního zařízení s popisem a půdorysné uspořádání výrobního provozu, d) doklad o pracovní přesnosti míchacího zařízení, sloužícího k výrobě finálních výrobků, e) doklad o kontrole nebo kalibraci používaných vah a váhových systémů, f) plán kontroly jakosti, g) ověření homogenity doplňkových látek v krmivech a premixech, h) údaje o krmivu dováženém ze třetí země, i) písemné prohlášení dovozce, že výrobek pochází z provozu, který splňuje požadavky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/20053c), j) doklad o patentové ochraně, k) kopie osvědčení o odborné způsobilosti odpovědné osoby podle § 6 odst. 2 nebo rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace podle § 6 odst. 3, l) doklad o registraci podnikání, m) prohlášení distributora, že krmivo splňuje podmínky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/20053c). (5) Rozhodnutí o schválení provozu obsahuje kromě obecných náležitostí náležitosti uvedené v odstavci 3 písm. a) až c), schvalovací identifikační číslo provozu, popřípadě další údaje týkající se provozu. (6) Ústav zapíše do registru7) identifikační údaje o schváleném provozu podle odstavce 5. (7) Ústav rozhodnutí o schválení provozu pozastaví, změní nebo zruší a) na písemnou žádost provozovatele, nebo b) v případech stanovených předpisem Evropských společenství8). (8) Provozovatel je povinen na formuláři vydaném ústavem oznámit změny údajů uvedených v žádosti o schválení do 30 dnů od provedení změny. (9) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti obsahu příloh k žádosti o schválení podle odstavce 4. § 5 Registrační řízení (1) Provozovatel, který vykonává činnosti stanovené v čl. 9 odst. 2 a čl. 18 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/20059), je povinen požádat ústav o registraci provozu (dále jen „žádost o registraci“). (2) O registraci provozu rozhoduje ústav na základě žádosti o registraci podané provozovatelem na formuláři vydaném ústavem. Ústav zveřejňuje formulář způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Žádost o registraci obsahuje a) u fyzických osob jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození, popřípadě obchodní firmu, adresu místa trvalého pobytu, případně jinou adresu určenou pro doručování, a to zpravidla v místě pobytu na území České republiky nebo v místě podnikání, identifikační číslo, bylo-li přiděleno; u právnických osob obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě jinou adresu určenou pro doručování, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, b) u fyzických osob se sídlem ve třetí zemi jméno a příjmení, datum narození a bydliště osoby odpovědné v České republice; u právnických osob se sídlem ve třetí zemi sídlo organizační složky v České republice nebo jméno, datum narození a bydliště osoby odpovědné v České republice, c) adresu provozu, druh činnosti a její specifikaci, d) údaje, které jsou předmětem ochrany patentových práv, a údaje, které jsou označeny za obchodní tajemství6). (4) Podle druhu činnosti uvedené v odstavci 1 si ústav jako součást žádosti o registraci vyžádá tyto přílohy a kopie dokladů: a) údaje o krmivu, b) výrobní postup, c) technologické schéma výrobního zařízení s popisem a půdorysné uspořádání výrobního provozu, d) doklad o pracovní přesnosti míchacího zařízení, sloužícího k výrobě finálních výrobků, e) doklad o kontrole nebo kalibraci používaných vah a váhových systémů, f) plán kontroly jakosti, g) ověření homogenity doplňkových látek v krmivech a premixech, h) údaje o krmivu dováženém ze třetí země, i) písemné prohlášení dovozce, že výrobek pochází z provozu, který splňuje požadavky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/20053c), j) prohlášení provozovatele, že písemně zpracoval, zavedl a dodržuje postupy systému analýzy rizik a kritických kontrolních bodů, k) doklad o patentové ochraně, l) doklad o registraci podnikání. (5) Rozhodnutí o registraci provozu obsahuje kromě obecných náležitostí náležitosti uvedené v odstavci 3 písm. a) až c), registrační číslo provozu, popřípadě další údaje týkající se provozu. (6) Ústav zapíše do registru7) identifikační údaje o registrovaném provozu podle odstavce 5. (7) Ústav rozhodnutí o registraci provozu pozastaví, změní nebo zruší a) na písemnou žádost provozovatele, nebo b) v případech stanovených předpisem Evropských společenství8). (8) Provozovatel je povinen na formuláři vydaném ústavem oznámit změny údajů uvedených v žádosti o registraci do 30 dnů od provedení změny. (9) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti obsahu příloh k žádosti o registraci podle odstavce 4. § 6 Odborná způsobilost (1) Odbornou způsobilostí pro výrobu, zpracování, dovoz a uvádění do oběhu doplňkových látek, určitých proteinových krmiv, premixů, krmiv s použitím doplňkových látek nebo premixů (dále jen „odborná způsobilost“) se rozumí soubor odborných a praktických znalostí vztahujících se k výrobě krmiv, doplňkových látek a premixů, znalostí základů výživy hospodářských zvířat a krmné techniky a znalostí právních předpisů z oblasti výroby krmiv. (2) Odborná způsobilost se prokazuje osvědčením, které vydá ústav osobám, které splňují tyto podmínky: a) způsobilost k právním úkonům, b) druh, stupeň vzdělání a odbornou praxi ve výrobě krmiv. (3) Osvědčení podle odstavce 2 lze nahradit rozhodnutím o uznání odborné kvalifikace podle zákona o uznávání odborné kvalifikace9b). (4) Druh, stupeň a obor vzdělání a délku odborné praxe stanoví ministerstvo vyhláškou. § 6a (1) Státní příslušníci členských států mohou příležitostně nebo dočasně uvádět do oběhu na území České republiky krmiva, doplňkové látky nebo premixy na základě ověření odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu9b), pokud jsou oprávněni k soustavnému výkonu této činnosti v jiném členském státě. Na tyto osoby se ustanovení tohoto zákona vztahují obdobně, s výjimkou § 4 a 5. (2) Státní příslušníci členských států, kteří jsou v jiném členském státě oprávněni k soustavnému provozování pojízdné výrobny krmiv, jsou povinni oznámit ústavu vždy nejméně 3 pracovní dny před zahájením výroby na území České republiky místo a časový plán výroby krmiv. § 7 Požadavky na provoz a provozovatele (1) Provozovatel je povinen zajistit, aby a) provoz splňoval požadavky stanovené předpisem Evropských společenství9c), tímto zákonem a prováděcím právním předpisem, b) v provozu určeném pro výrobu krmiv, doplňkových látek nebo premixů byl před výrobou, v průběhu výroby a po jejím ukončení technicky umožněn bezpečný přístup pro odběr vzorků za účelem ověření jakosti a zdravotní nezávadnosti, c) krmiva, doplňkové látky nebo premixy s nadlimitním obsahem nežádoucích látek nebo výskytem zakázaných látek a produktů byly uskladněny odděleně. (2) Provozovatel, který provozuje pojízdnou výrobnu krmiv, je povinen oznámit ústavu vždy nejméně 3 pracovní dny před zahájením výroby místo a časový plán výroby krmiv. (3) Provozovatel9d) je povinen ústavu prokázat, že písemně zpracoval, zavedl a dodržuje postupy systému analýzy rizik a kritických kontrolních bodů. (4) Provozovatel, který vlastní, má v držení, nebo dovezl krmivo, doplňkovou látku nebo premix s nadlimitním obsahem nežádoucích látek a produktů, nebo výskytem zakázaných látek a produktů nebo radioaktivní kontaminace, je povinen tuto skutečnost oznámit ústavu a postupovat podle předpisu Evropských společenství9e). (5) Provozovatel je povinen záznamy vedené podle předpisu Evropských společenství9f) uchovávat po dobu 3 let. (6) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) požadavky na provozy a výrobní zařízení provozů podle jednotlivých činností stanovených předpisem Evropských společenství4), 9), b) podrobnosti označení místa a podrobnosti stanovení časového plánu výroby krmiv podle odstavce 2, c) požadavky na kontrolu rizik u prvovýrobců9g). § 8 zrušen § 8a zrušen § 8b zrušen § 9 zrušen § 10 Zveřejnění seznamu schválených a registrovaných provozů (1) Ústav zveřejní seznam schválených a registrovaných provozů ve Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského vždy podle stavu k 1. září kalendářního roku. (2) Ústav v seznamu schválených a registrovaných provozů uvede údaje stanovené v § 4 odst. 5 a v § 5 odst. 5. (3) Seznam schválených provozů musí odpovídat vzoru uvedenému v předpisu Evropských společenství9h). Označování a balení § 11 (1) Provozovatel je povinen při výrobě a uvádění do oběhu krmiv, doplňkových látek a premixů tyto označit údaji v souladu s předpisy Evropských společenství9i), tímto zákonem a prováděcím právním předpisem. (2) Provozovatel je povinen uvést označení na každém jednotlivém obalu, nádobě nebo na nich upevněné etiketě, u volně ložených krmiv v průvodním listě. Označení musí být v českém jazyce, dobře viditelné, čitelné, trvanlivé, nesmazatelné a nezaměnitelné. (3) V označení nesmějí být uvedeny údaje, které mohou vyvolávat představu, že výrobek odstraňuje nebo zmírňuje nemoce nebo zabraňuje onemocněním zvířat, která nejsou způsobena nedostatečnou výživou. Tento zákaz se netýká údajů o obsahu látek používaných plošně k prevenci parazitárních invazí u zvířat a krmiv pro zvláštní účely výživy zvířat. (4) Na obalu, na etiketě nebo v průvodním listě mohou být uvedeny jiné údaje než údaje stanovené v odstavci 1 a ve vyhlášce jen v případě, jsou-li zřetelně odděleny a jedná-li se o měřitelné nebo ověřitelné údaje neuvádějící v omyl. § 12 (1) Určitá proteinová krmiva a krmné směsi, kromě případů uvedených v odstavci 2, a krmiva s hygroskopickými vlastnostmi smějí být uváděna do oběhu jen v obalech nebo nádobách, které musí být uzavřeny tak, aby při otevření došlo k porušení původního uzávěru a tento uzávěr nemohl být již znovu použit. (2) Krmné směsi smějí být uváděny do oběhu také volně ložené nebo v neuzavřených obalech nebo v kontejnerech, a to pouze při dodávkách a) od jednoho výrobce dalším výrobcům nebo osobám zajišťujícím balení, b) krmných směsí složených z celých semen nebo plodů, c) krmných bloků a lizů, d) malých množství, jejichž hmotnost nepřekročí 50 kg a které jsou dodávány konečnému spotřebitelispotřebiteli a pokud pocházejí bezprostředně z obalů nebo nádob, které byly uzavřeny podle odstavce 1. (3) Krmné směsi smějí být dále uváděny do oběhu také volně ložené nebo v neuzavřených kontejnerech, avšak nikoli v neuzavřených obalech, a to pouze při dodávkách a) od výrobce krmných směsí bezprostředně konečnému spotřebitelispotřebiteli, b) melasových krmiv, která jsou složena nejvýše ze 3 krmných surovin, c) peletovaných krmných směsí. § 13 Ministerstvo stanoví vyhláškou a) podrobnosti označování krmných surovin, určitých proteinových krmiv, kompletních a doplňkových krmiv a dietních krmiv, b) rozsah deklarace a způsob hodnocení jakostních znaků, včetně jejich tolerancí, c) specifikaci údajů o složení krmiva, zejména deklarované jakostní znaky krmiva a tolerance pro jakostní znaky krmiva, d) způsob uvádění varovných upozornění, e) způsob označování krmných směsí a krmných surovin dodávaných v malých baleních do 10 kg včetně, f) tolerance obsahu účinné látky v doplňkových látkách. § 14 Skladování (1) Provozovatel je povinen uskladnit krmiva, doplňkové látky a premixy ve skladech nebo manipulačních, popřípadě výrobních prostorech tak, aby bylo v souladu s předpisem Evropských společenství9c) zajištěno uchování jejich jakosti, zdravotní nezávadnosti a byla zajištěna jejich ochrana před a) zneužitím, b) hlodavci a ptáky, c) vlhkostí a látkami, které je mohou znehodnocovat nebo v nich vytvářet produkty škodlivé zdraví zvířat a lidí a ohrožující životní prostředí. (2) Provozovatel je povinen zajistit provedení dezinfekce, dezinsekce a deratizace a udržování odpovídajících mikroklimatických podmínek a čistoty10) ve skladových prostorech. § 15 zrušen ČÁST TŘETÍ ODBORNÝ DOZOR A ZKOUŠENÍ § 16 (1) Ústav provádí na vlastní náklady odborný dozor11) v souladu s předpisy Evropských společenství12) nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a předpisy Evropských společenství v oblasti krmiv a výživy zvířat; přitom zejména dohlíží, jak provozovatelé dodržují stanovené podmínky při výrobě, dovozu, přepravě, skladování, používání nebo uvádění do oběhu krmiv, doplňkových látek nebo premixů. (2) Ústav vede evidenci závad zjištěných při výkonu odborného dozoru. (3) Zaměstnanec ústavu pověřený výkonem odborného dozoru (dále jen „zaměstnanec ústavu“) musí být způsobilý k výkonu odborného dozoru; způsobilost prokazuje písemným pověřením a služebním průkazem, vydaným ústavem. O výsledcích odborného dozoru se pořizuje protokol, který podepíše zaměstnanec ústavu podle věty první a odpovědný zástupce kontrolované osoby. (4) Zaměstnanec ústavu může při výkonu odborného dozoru a) vstupovat po ohlášení provozovateli do provozu, kde se krmivo, doplňková látka a premix vyrábí nebo upravuje, skladuje, označuje, balí, prodává, popřípadě používá, a rovněž do dopravního prostředku, kterým je krmivo přepravováno, b) vyžadovat od provozovatele uvedeného v odstavci 1 doklady vztahující se k prováděnému odbornému dozoru, zejména skladovou a účetní evidenci, informace a nezbytnou součinnost potřebnou k výkonu odborného dozoru, včetně poskytnutí technických pomůcek pro bezpečný odběr vzorků krmiv, doplňkových látek a premixů. (5) Provozovatel je povinen umožnit zaměstnanci ústavu po ohlášení vstup do provozu a poskytnout potřebné doklady, informace a nezbytnou součinnost k nerušenému a rychlému výkonu dozoru, včetně poskytnutí technických pomůcek pro bezpečný odběr vzorků. (6) Ústav je povinen uchovávat vzorky krmiv, doplňkových látek a premixů určených k laboratornímu zkoušení, kromě vzorků podléhajících zkáze, po dobu 6 měsíců ode dne doručení vzorku do laboratoře. (7) Zjistí-li ústav, že ve stanovené lhůtě nedošlo k odstranění nedostatků zjištěných při běžné kontrole, je provozovatel povinen nahradit náklady dodatečné kontroly12a). (8) Ministerstvo stanoví vyhláškou paušální částku nákladů dodatečné kontroly hrazených provozovatelem. (9) O náhradě nákladů za dodatečnou kontrolu rozhodne ústav. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji ústav a vymáhá celní úřad12b). § 16a zrušen § 16b Systém rychlého varování (1) Ústav je kontaktním místem pro systém rychlého varování, přičemž pro tento účel zpracovává pohotovostní operační plány, v nichž stanoví opatření pro případ zjištění, že produkt ke krmení není bezpečný a představuje přímé nebo nepřímé riziko pro lidské zdraví, určí pravomoci, odpovědnost a způsoby předávání informací v rámci ústavu. (2) Výskyt produktu ke krmení, který nemůže být podle předpisu Evropských společenství3c) považován za bezpečný, je ústav povinen oznámit neprodleně Národnímu kontaktnímu místu12c). § 17 Vzorkování a laboratorní zkoušení (1) Vzorkování a laboratorní zkoušení jakosti krmiv, doplňkových látek a premixů provádí ústav v rámci odborného dozoru nebo na vyžádání; to platí i pro přezkoušení podle § 3 odst. 4. (2) Ústav může k provádění některých laboratorních zkoušek udělit oprávnění osobám, které o to požádají, (dále jen „provozovatelé laboratoří“). (3) Seznam laboratoří ústavu provádějících laboratorní zkoušení jakosti krmiv, doplňkových látek a premixů v rámci výkonu odborného dozoru a seznam osob oprávněných provádět laboratorní zkoušky zveřejní ústav ve Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. (4) Žádost o udělení oprávnění musí obsahovat a) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo výkonu činnosti, bydliště a identifikační číslo, jde-li o osobu fyzickou, nebo název, popřípadě obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, jde-li o osobu právnickou, b) údaje o přístrojovém vybavení laboratoře, c) údaje o vzdělání pracovníků laboratoře, d) rozsah činností, pro které má být oprávnění uděleno. (5) Ústav udělí oprávnění podle odstavce 2 nejpozději do 6 měsíců od podání žádosti, jestliže a) laboratorní vybavení odpovídá předpokládanému rozsahu a druhu činnosti, o niž se žádá, b) laboratorní zkoušky budou provádět osoby minimálně se středoškolským vzděláním chemického nebo biologického zaměření, c) výsledky laboratorních zkoušek při ověřovací zkoušce byly shledány v rozmezí tolerancí stanovených pro tyto zkoušky. (6) Ústav dozírá, zda trvají podmínky, za kterých bylo uděleno oprávnění podle odstavce 5. (7) Ústav může oprávnění změnit nebo odejmout, jestliže se změnily nebo pominuly podmínky, za nichž bylo oprávnění uděleno. Na písemnou žádost provozovatele laboratoře ústav oprávnění zruší. (8) Ústav a provozovatelé laboratoří jsou povinni k zajištění objektivity a srovnatelnosti výsledků kontroly postupovat podle požadavků na odběr vzorků a používat metody laboratorního zkoušení v souladu s předpisem Evropských společenství13). (9) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) požadavky na odběr vzorků a způsob uchovávání vzorků, b) seznam metod, způsob a postupy laboratorního zkoušení produktů ke krmení. § 18 Zvláštní opatření (1) Jestliže ústav při výkonu odborného dozoru zjistí, že krmivo, doplňková látka nebo premix nesplňují požadavky tohoto zákona, prováděcích právních předpisů nebo předpisů Evropských společenství, uloží rozhodnutím provozovateli opatření podle předpisů Evropských společenství13a). (2) Jestliže ústav vlastním šetřením nebo na základě sdělení právnické nebo fyzické osoby zjistí, že se vyskytly nebo vyskytují skutečnosti, které mohou ohrozit bezpečnost krmiva, doplňkové látky nebo premixu, postupuje podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/200413b). (3) U podmíněně použitelných krmiv, doplňkových látek nebo premixů stanoví ústav rozhodnutím zvláštní opatření k jejich náhradnímu použití a určí podmínky tohoto náhradního použití. (4) Odvolání proti rozhodnutí o opatřeních uvedených v odstavcích 2 a 3 nemá odkladný účinek. (5) Provozovatel je povinen ve lhůtě stanovené zvláštním opatřením písemně informovat ústav o způsobu splnění povinností. § 19 Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že vykonává činnosti podle § 4 odst. 1 bez souhlasu ústavu. (2) Fyzická osoba se jako provozovatel dopustí přestupkupřestupku tím, že a) nedodrží při výrobě, uvádění do oběhu nebo používání krmiv, doplňkových látek nebo premixů požadavky na jejich složení podle § 3 odst. 1, b) v rozporu s § 3 odst. 2 použije pro výrobu krmiv nebo jejich uvádění do oběhu nepovolená určitá proteinová krmiva nebo nepovolené doplňkové látky nebo doplňkové látky, které neodpovídají podmínkám jejich povolení, nebo používá premixy nebo krmiva, které takové látky obsahují, c) v rozporu s § 3 odst. 3 nedodrží při použití krmiv označených ochrannou lhůtou minimální dobu ochranné lhůty, d) použije krmiva, doplňkové látky nebo premixy, u nichž prošlo datum minimální trvanlivosti nebo záruční doba, v rozporu s § 3 odst. 4, e) vyrábí krmiva, doplňkové látky nebo premixy anebo krmí zvířata v rozporu s § 3 odst. 5, f) použije jako nosiče pro výrobu premixů krmiva nebo látky v rozporu s § 3 odst. 6, g) v rozporu s § 3 odst. 7 použije, zkrmí, uvede do oběhu, doveze nebo vyveze krmiva s nadlimitní úrovní radioaktivní kontaminace, h) uvede do oběhu nebo použije pro výrobu krmiv, včetně výroby pro potřebu zemědělské prvovýroby, anebo zkrmí krmiva nebo doplňkové látky, které obsahují geneticky modifikované organismy, sestávají z nich, nebo jsou z geneticky modifikovaných organismů vyrobeny, v rozporu s § 3 odst. 8, i) doveze nebo uvede do oběhu nebo použije produkty ke krmení včetně produktů ke krmení ze třetích zemí v rozporu s § 3b, j) neoznámí ústavu změny údajů uvedených v žádosti o schválení podle § 4 odst. 8, k) vykonává činnosti podle § 5 odst. 1 bez registrace provozu nebo neoznámí změny údajů uvedených v žádosti o registraci podle § 5 odst. 8, l) nezajistí některý z požadavků na provoz podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b), m) nezajistí oddělené skladování krmiv, doplňkových látek nebo premixů podle § 7 odst. 1 písm. c), n) odebírá nebo používá krmiva, doplňkové látky nebo premixy v rozporu s předpisem Evropských společenství13c), o) jako provozovatel, který provozuje pojízdnou výrobnu krmiv, neoznámí místo nebo časový plán výroby krmiv podle § 7 odst. 2, p) písemně nezpracuje, nezavede nebo nedodržuje postupy podle § 7 odst. 3, q) neprovede oznámení nebo nepostupuje podle § 7 odst. 4, r) neuchovává záznamy podle § 7 odst. 5, s) neoznačí vyrobená nebo do oběhu uváděná krmiva, doplňkové látky nebo premixy podle § 11 odst. 1 nebo 2, anebo při jejich označování uvede údaje, jejichž uvedení je podle § 11 odst. 3 zakázáno, t) uvede do oběhu doplňkové látky, určitá proteinová krmiva, premixy, krmné směsi nebo krmiva s hygroskopickými vlastnostmi v obalech nebo nádobách, které jsou uzavřeny jinak, než je stanoveno v § 12 odst. 1, u) uvede do oběhu volně ložené krmné směsi nebo krmné směsi v neuzavřených obalech nebo v neuzavřených kontejnerech v rozporu s § 12 odst. 2 nebo 3, v) uskladní krmiva, doplňkové látky nebo premixy tak, že není zajištěno uchování jejich jakosti, zdravotní nezávadnosti nebo není zajištěna jejich ochrana podle § 14 odst. 1, w) v rozporu s § 14 odst. 2 nezajistí ve skladových prostorech provedení dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace, x) vyrobí nebo uvede do oběhu krmné suroviny nebo produkty, které byly získány anebo upraveny pomocí nových technologických postupů nebo které nemají dosud charakter krmiva bez povolení jejich výroby nebo uvádění do oběhu podle § 21a odst. 2, y) poruší při uvádění do oběhu, zpracování nebo používání produktů ke krmení povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem Evropských společenství1a) upravujícím požadavky na hygienu a bezpečnost krmiv. (3) Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu do a) 25 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 2 písm. f), j), k), o), t) nebo u), b) 50 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 2 písm. d), g), h), l), n), p) až s), v) nebo w), c) 75 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm. a) až c), e), i), m), x) a y). § 19a Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že vykonává činnosti podle § 4 odst. 1 bez souhlasu ústavu. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel dopustí správního deliktu tím, že a) nedodrží při výrobě, uvádění do oběhu nebo používání krmiv, doplňkových látek nebo premixů, požadavky na jejich složení podle § 3 odst. 1, b) v rozporu s § 3 odst. 2 použije pro výrobu krmiv nebo jejich uvádění do oběhu nepovolená určitá proteinová krmiva nebo nepovolené doplňkové látky nebo doplňkové látky, které neodpovídají podmínkám jejich povolení, nebo používá premixy nebo krmiva, které takové látky obsahují, c) v rozporu s § 3 odst. 3 nedodrží při použití krmiv označených ochrannou lhůtou minimální dobu ochranné lhůty, d) použije krmiva, doplňkové látky nebo premixy, u nichž prošlo datum minimální trvanlivosti nebo záruční doba, v rozporu s § 3 odst. 4, e) vyrábí krmiva, doplňkové látky nebo premixy anebo krmí zvířata v rozporu s § 3 odst. 5, f) použije jako nosiče pro výrobu premixů krmiva nebo látky v rozporu s § 3 odst. 6, g) v rozporu s § 3 odst. 7 použije, zkrmí, uvede do oběhu, doveze nebo vyveze krmiva s nadlimitní úrovní radioaktivní kontaminace, h) uvede do oběhu nebo použije pro výrobu krmiv, včetně výroby pro potřebu zemědělské prvovýroby, anebo zkrmí krmiva nebo doplňkové látky, které obsahují geneticky modifikované organismy, sestávají z nich, nebo jsou z geneticky modifikovaných organismů vyrobeny, v rozporu s § 3 odst. 8, i) doveze nebo uvede do oběhu nebo použije produkty ke krmení včetně produktů ke krmení ze třetích zemí v rozporu s § 3b, j) neoznámí ústavu změny údajů uvedených v žádosti o schválení podle § 4 odst. 8, k) vykonává činnosti podle § 5 odst. 1 bez registrace provozu nebo neoznámí změny údajů uvedených v žádosti o registraci podle § 5 odst. 8, l) nezajistí některý z požadavků na provoz podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b), m) nezajistí oddělené skladování krmiv, doplňkových látek nebo premixů podle § 7 odst. 1 písm. c), n) odebírá nebo používá krmiva, doplňkové látky nebo premixy v rozporu s předpisem Evropských společenství13c), o) jako provozovatel, který provozuje pojízdnou výrobnu krmiv, neoznámí místo nebo časový plán výroby krmiv podle § 7 odst. 2, p) písemně nezpracuje, nezavede nebo nedodržuje postupy podle § 7 odst. 3, q) neprovede oznámení nebo nepostupuje podle § 7 odst. 4, r) neuchovává záznamy podle § 7 odst. 5, s) neoznačí vyrobená nebo do oběhu uváděná krmiva, doplňkové látky nebo premixy podle § 11 odst. 1 nebo 2, anebo při jejich označování uvede údaje, jejichž uvedení je podle § 11 odst. 3 zakázáno, t) uvede do oběhu doplňkové látky, určitá proteinová krmiva, premixy, krmné směsi nebo krmiva s hygroskopickými vlastnostmi v obalech nebo nádobách, které jsou uzavřeny jinak, než je stanoveno v § 12 odst. 1, u) uvede do oběhu volně ložené krmné směsi nebo krmné směsi v neuzavřených obalech nebo v neuzavřených kontejnerech v rozporu s § 12 odst. 2 nebo 3, v) uskladní krmiva, doplňkové látky nebo premixy tak, že není zajištěno uchování jejich jakosti, zdravotní nezávadnosti nebo není zajištěna jejich ochrana podle § 14 odst. 1, w) v rozporu s § 14 odst. 2 nezajistí ve skladových prostorech provedení dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace, x) vyrobí nebo uvede do oběhu krmné suroviny nebo produkty, které byly získány anebo upraveny pomocí nových technologických postupů nebo které nemají dosud charakter krmiva bez povolení jejich výroby nebo uvádění do oběhu podle § 21a odst. 2, y) poruší při uvádění do oběhu, zpracování nebo používání produktů ke krmení povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem Evropských společenství1a) upravujícím požadavky na hygienu a bezpečnost krmiv. (3) Provozovatel laboratoře se dopustí správního deliktu tím, že odebírá vzorky nebo provádí laboratorní zkoušení v rozporu s § 17 odst. 8. (4) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 250 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. f), j), k), o), t) nebo u), b) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. d), g), h), l), n), p) až s), v) nebo w), c) 750 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, odstavce 2 písm. a) až c), e), i), m), x) a y). § 19b Fyzické osobě, právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě může ústav uložit pořádkovou pokutu až do výše 200 000 Kč, pokud zaměstnancům ústavu neumožní po ohlášení vstup do provozů nebo neposkytne potřebné doklady, informace anebo nezbytnou součinnost k nerušenému a rychlému výkonu dozoru, včetně poskytnutí technických pomůcek pro bezpečný odběr vzorků podle § 16 odst. 5. Pokutu podle věty první lze uložit opakovaně. Jinak se pro ukládání pořádkové pokuty použije obdobně § 62 odst. 5 a 6 správního řádu. § 19c Společná ustanovení ke správním deliktům (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (5) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává ústav. (6) Pokuty vybírá ústav a vymáhá celní úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu. ČÁST ČTVRTÁ VÝROBA A DOVOZ KRMIV PRO VÝZKUMNÉ ÚČELY § 20 (1) Výrobu a dovoz pokusných krmných směsí a pokusných premixů pro účely biologického zkoušení nezbytných pro uskutečnění vědeckého nebo výzkumného záměru, pokud neodpovídají podmínkám stanoveným tímto zákonem, mohou provádět pouze ústav, výrobci a dovozci schválení nebo registrovaní podle § 4 nebo 5 tohoto zákona, kterým ministerstvo udělí pro tuto výrobu a dovoz povolení. Toto ustanovení se nevztahuje na krmiva pro toxikologické zkoušky a pokusné krmné směsi vyráběné a užité v zařízeních univerzit a vědeckých a výzkumných ústavů. (2) Žádost o povolení musí obsahovat a) jméno a bydliště fyzické osoby nebo obchodní jméno a sídlo právnické osoby, odpovědné za provádění vědeckého nebo výzkumného záměru, b) jméno a bydliště schváleného nebo registrovaného výrobce, který bude výrobu pokusných krmných směsí a premixů provádět, a sídlo provozovny, c) označení zkoušeného krmiva, krmné suroviny, doplňkové látky nebo premixu, d) obsah živin a obsah doplňkových látek, pokud jsou obsaženy, e) u krmných surovin a doplňkových látek způsob výroby, f) u pokusných krmných směsí nebo pokusných premixů složení, g) požadovaný objem výroby, h) ostatní údaje určující krmiva, krmné suroviny, doplňkové látky nebo premixy. (3) Žadatel přiloží k žádosti souhlas Státní veterinární správy2a) nebo příslušného orgánu Inspekce životního prostředí s tím, že zkoušené krmivo, krmná surovina, doplňková látka nebo premix při navrženém použití neohrozí zdraví lidí, zvířat a životní prostředí. § 21 (1) Ministerstvo udělí povolení za podmínky, že výrobce zajistí a) zabránění kontaminace výrobního zařízení a ostatního provozu zkoušeným krmivem, krmnou surovinou, doplňkovou látkou nebo premixem či vyrobenou pokusnou krmnou směsí, b) oddělené skladování zkoušeného krmiva, krmné suroviny, doplňkové látky, premixu a vyrobené pokusné krmné směsi, c) samostatnou evidenci výroby pokusných krmných směsí a premixů a k těmto účelům použitých zkoušených krmiv, krmných surovin, doplňkových látek nebo premixů, d) zřetelné označení zkoušeného krmiva, krmné suroviny, doplňkové látky, premixů a vyrobené pokusné směsi nebo premixu „Určeno pro pokusné účely ...“ včetně uvedení názvu a množství obsažené zkoušené substance v 1 kg. (2) Ministerstvo zruší povolení pro výrobu pokusných směsí a premixů, dojde-li k porušení podmínek, za nichž bylo povolení uděleno, nebo na písemnou žádost výrobce. § 21a Biologické zkoušení (1) Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá vyrábět nebo uvádět do oběhu krmné suroviny nebo produkty, které byly získány anebo upraveny pomocí nových technologických postupů nebo které nemají dosud charakter krmiva, musí předložit ústavu souhrnnou dokumentaci o kladném výsledku biologického zkoušení, provedeného podle postupů a podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. Ústav si může vyžádat další potřebné speciální expertizy. (2) Ústav vydá povolení k výrobě nebo uvádění do oběhu krmné suroviny nebo produktu, který byl získán anebo upraven pomocí nových technologických postupů nebo který neměl dosud charakter krmiva, za předpokladu, že byly splněny postupy a podmínky podle odstavce 1. (3) Biologické zkoušení podle odstavce 1 provádí ústav nebo právnické nebo fyzické osoby, jimž ústav udělí k provádění biologického zkoušení oprávnění. Náklady za biologické zkoušení hradí osoba, která zkoušení požadovala a která je povinna bezplatně dodat potřebné množství suroviny nebo produktu určeného ke zkoušení. (4) Žádost o udělení oprávnění k provádění biologického zkoušení musí obsahovat a) u fyzických osob jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození, popřípadě obchodní firmu, adresu místa trvalého pobytu, jinak adresu určenou pro doručování, a to zpravidla v místě pobytu na území České republiky nebo v místě podnikání, identifikační číslo, bylo-li přiděleno; u právnických osob obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, b) u fyzických osob se sídlem ve třetí zemi jméno a příjmení, datum narození a bydliště osoby odpovědné v České republice; u právnických osob se sídlem ve třetí zemi sídlo organizační složky v České republice nebo jméno, datum narození a bydliště osoby odpovědné v České republice, c) údaje o místě provádění biologického zkoušení, rozsahu a druhu zkoušení, zoohygienických parametrech a technologickém vybavení, d) údaje o vzdělání pracovníků, kteří budou provádět biologické zkoušení, e) rozsah činností, druh a kategorie zvířat, na nichž bude biologické zkoušení prováděno. (5) Ústav udělí oprávnění k provádění biologického zkoušení nejpozději do 6 měsíců od podání žádosti, jestliže a) zoohygienické parametry a technologické vybavení odpovídají předpokládanému rozsahu a druhu zkoušení, b) osoba odpovědná za provádění biologického zkoušení má minimálně úplné středoškolské vzdělání přírodovědeckého zaměření, c) bude umožněno pracovníkům ústavu provést kontrolu místa provádění biologického zkoušení a posouzení vhodnosti provozu pro požadovaný rozsah a záměr biologického zkoušení. (6) Ústav dozírá, zda trvají podmínky, za kterých bylo uděleno oprávnění podle odstavce 5. Ústav může oprávnění změnit, jestliže se změnily podmínky, za nichž bylo oprávnění uděleno. Ústav může oprávnění odejmout, pokud se tyto podmínky podstatně změnily nebo pominuly. Na základě písemné žádosti provozovatele ústav oprávnění zruší. (7) Biologické zkoušení prováděné pokusem na zvířeti musí být uskutečněno za podmínek stanovených zákonem na ochranu zvířat proti týrání13d). (8) Zkoušení účinnosti a bezpečnosti nových doplňkových látek nebo jejich nového užití, včetně doplňkových látek určených ke konzervaci krmiv, zpracování dokumentace a monografie se provádí podle postupů stanovených prováděcím právním předpisem v souladu s předpisy Evropských společenství13e). (9) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) náležitosti souhrnné dokumentace o provedeném biologickém zkoušení, b) technické parametry a metody provádění biologického zkoušení krmiv, včetně metod zkoušení účinnosti doplňkových látek určených ke konzervaci krmiv a metod zkoušení jakosti živočišných produktů, c) metody biologického zkoušení určitých proteinových krmiv a doplňkových látek včetně ověření jejich účinnosti a bezpečnosti používání, způsob zpracování monografie doplňkové látky. § 22 zrušen ČÁST PÁTÁ § 24 Zrušovací ustanovení Zrušují se a) § 31 písm. f) a g) a v § 32 písm. e) část věty „ověřování jakosti krmiv, krmivových směsí a surovin sloužících k jejich výrobě, jakož i“ zákona č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, b) vyhláška Ministerstva zemědělství České republiky č. 413/1991 Sb., o registraci některých druhů krmiv, jejich dodavatelů a o odborné státní kontrole, c) vyhláška Ministerstva zemědělství České republiky č. 362/1992 Sb., o výrobě a složení krmných směsí, ve znění vyhlášek č. 264/1993 Sb. a č. 190/1995 Sb. § 25 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1996. * * * 1. Zákon č. 244/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001. 2. Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), nabyl účinnosti dnem 1. června 2002. 3. Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003. 4. Zákon č. 21/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (23. ledna 2004), s výjimkou ustanovení čl. I bodu 8, pokud jde o § 2 písm. ll), bodu 14, pokud jde o § 3b, bodu 36, pokud jde o § 9 odst. 3, bodu 46, pokud jde o § 16b odst. 2 až 6, a bodu 47, pokud jde o § 19 odst. 7, která nabyla účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost (1. května 2004). 5. Zákon č. 553/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (30. prosince 2005). 6. Zákon č. 444/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2006. 7. Zákon č. 214/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008. Předseda vlády: Ing. Topolánek v. r. 1) Čl. 16 Směrnice Rady 70/524/EHS ze dne 23. listopadu 1970 o doplňkových látkách v krmivech, v platném znění. První směrnice Komise 76/371/EHS ze dne 1. března 1976, kterou se stanoví metody Společenství o odběru vzorků pro úřední kontrolu krmiv. Směrnice Rady 79/373/EHS ze dne 2. dubna 1979 o uvádění krmných směsí na trh, v platném znění. Směrnice Komise 80/511/EHS ze dne 2. května 1980, kterou se povoluje v určitých případech uvádět na trh krmné směsi v neuzavřených obalech nebo nádobách, ve znění směrnice 98/67/ES. Směrnice Rady 82/471/EHS ze dne 30. června 1982 o určitých produktech používaných ve výživě zvířat, v platném znění. Směrnice Rady 83/228/EHS ze dne 18. dubna 1983, kterou se stanoví hlavní zásady pro vyhodnocování určitých produktů používaných ve výživě zvířat. Směrnice Rady 87/153/EHS ze dne 16. února 1987, kterou se stanoví hlavní zásady pro vyhodnocování doplňkových látek ve výživě zvířat, ve znění směrnice Komise 2001/79/ES. Směrnice Rady 93/74/EHS ze dne 13. září 1993 o krmivech určených ke zvláštním účelům výživy. Čl. 6 směrnice Komise 98/51/ES ze dne 9. července 1998, kterou se stanoví některá prováděcí opatření ke směrnici Rady 95/69/ES, kterou se stanoví podmínky a postupy pro schvalování a registraci některých výrobních provozů a dodavatelů působících v krmivářském odvětví. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/46/ES ze dne 23. července 2001, kterou se mění směrnice Rady 95/53/ES, kterou se stanoví zásady organizace úředních kontrol v oblasti výživy zvířat, a směrnice Rady 70/524/EHS, 96/25/ES a 1999/29/ES týkající se výživy zvířat. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES ze dne 7. května 2002 o nežádoucích látkách v krmivech, v platném znění. 1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2377/90 ze dne 26. června 1990, kterým se stanoví postup Společenství pro stanovení maximálních limitů reziduí veterinárních léčivých přípravků v potravinách živočišného původu, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinové legislativy, kterým se zřizuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin a kterým se stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověřování dodržování právních předpisů o krmivech a potravinách a ustanovení o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv. 1b) Čl. 2 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003. 1c) Čl. 2 odst. 2 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003. 1d) Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů. 1e) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2a) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2b) Čl. 2 bod 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004. 2c) Čl. 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. Čl. 3 bod 5 a 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. 2d) § 3 odst. 1 písm. o) zákona č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 3) § 19 odst. 2 zákona č. 166/1999 Sb. 3a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003. 3b) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. 3c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. 4) Čl. 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. 5) Čl. 3 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. 6) § 17 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 7) Čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. 8) Čl. 14 až 16, čl. 18 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. 9) Čl. 9 odst. 2 a čl. 18 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. 9b) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. 9c) Přílohy I, II a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. 9d) Čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. 9e) Například čl. 15 a 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. 9f) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. 9g) Příloha I část A bod 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. 9h) Čl. 19 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. 9i) Čl. 16 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003. 10) Například § 39 zákona č. 166/1999 Sb., zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, § 57 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 11) Čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004. 12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004. 12a) Čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004. 12b) Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 12c) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 13) Čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004. 13a) Čl. 54 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004. 13b) Čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. Čl. 54 a 55 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004. 13c) Čl. 5 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. 13d) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. 13e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003. Směrnice Rady 83/228/EHS. Směrnice Rady 87/153/EHS, ve znění směrnice komise 2001/79/ES.
Vyhláška č. 44/2008 Sb.	Vyhláška č. 44/2008 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 15. 2. 2008, datum účinnosti 15. 2. 2008, částka 14/2008 * Čl. I - V § 28 vyhlášky č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění vyhlášky č. 423/2005 Sb., se doplňuje bod 11, který zní: * Čl. II Aktuální znění od 15. 2. 2008 44 VYHLÁŠKA ze dne 6. února 2008, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo dopravy stanoví podle § 52 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb. a zákona č. 118/2004 Sb.: Čl. I V § 28 vyhlášky č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění vyhlášky č. 423/2005 Sb., se doplňuje bod 11, který zní: „11. Přístav Píšťany Přístav tvoří vodní plocha vymezená na hladině jihovýchodní části vodní plochy Velkých Žernosek podél pobřežních parcel č. 45/16, 45/87, 45/90, 45/91, 45/92, 45/93, 45/94, 45/7, 114/9, 114/23 a 121 v k. ú. Píšťany s přilehlou pozemní částí. Vjezd do přístavu z labské vodní cesty je v říčním km 52,85 a dále pokračuje podle plavebního značení na vodní ploše Velké Žernoseky.“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. února 2008. Ministr: Ing. Řebíček v. r.
Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 43/2008 Sb.	Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 43/2008 Sb. Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenového rozhodnutí Vyhlášeno 15. 2. 2008, částka 13/2008 43 SDĚLENÍ Energetického regulačního úřadu ze dne 6. února 2008 o vydání cenového rozhodnutí Energetický regulační úřad v souladu s § 10 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že podle § 17 odst. 6 písm. e) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, vydal cenové rozhodnutí č. 2/2008 ze dne 28. ledna 2008, kterým se mění cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 11/2007 ze dne 26. listopadu 2007, o cenách plynů, ve znění cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 1/2008 ze dne 7. ledna 2008. Podle § 17 odst. 10 písm. b) energetického zákona uveřejnil Energetický regulační úřad cenové rozhodnutí v Energetickém regulačním věstníku ze dne 1. února 2008, v čátce 2. Uvedeným dnem nabylo cenové rozhodnutí platnosti i účinnosti. Předseda: Ing. Fiřt v. r.
Úplné znění zákona č. 42/2008 Sb.	Úplné znění zákona č. 42/2008 Sb. Úplné znění zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn Vyhlášeno 15. 2. 2008, částka 13/2008 * ČÁST PRVNÍ - POBYT CIZINCŮ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY (§ 1 — § 185 až 188) * ČÁST ŠESTÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 189 — § 190) 42 PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 140/2001 Sb., zákonem č. 151/2002 Sb., zákonem č. 217/2002 Sb., zákonem č. 222/2003 Sb., zákonem č. 436/2004 Sb., zákonem č. 501/2004 Sb., zákonem č. 539/2004 Sb., zákonem č. 559/2004 Sb., zákonem č. 428/2005 Sb., zákonem č. 444/2005 Sb., zákonem č. 112/2006 Sb., zákonem č. 136/2006 Sb., zákonem č. 161/2006 Sb., zákonem č. 165/2006 Sb., zákonem č. 230/2006 Sb., zákonem č. 170/2007 Sb. a zákonem č. 379/2007 Sb. ZÁKON o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ POBYT CIZINCŮ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný právní předpis Evropských společenství1) podmínky vstupu cizince na území České republiky (dále jen „území“) a vycestování cizince z území, stanoví podmínky pobytu cizince na území a vymezuje působnost PoliciePolicie České republiky (dále jen „policiepolicie“), Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) a Ministerstva zahraničních věcí v této oblasti státní správy. (2) Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky1a), včetně občana Evropské unie1b). (3) Úprava vstupu, pobytu a vycestování občana Evropské unie1b) se vztahuje i na občana státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropským společenstvím1c) a na občana státu, který je vázán Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru1d), pokud tato smlouva nestanoví jinak. § 2 Působnost zákona Tento zákon se nevztahuje na cizince, který a) požádal Českou republiku o mezinárodní ochranu formou azylu nebo doplňkové ochrany, a azylanta nebo osobu požívající doplňkové ochrany, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis2) nestanoví jinak, b) pobývá na území na základě zvláštního právního předpisu upravujícího přechodný pobyt cizích ozbrojených sil na území3), c) požádal Českou republiku o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území, a cizince, který pobývá na území na základě uděleného oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis3a) nestanoví jinak. HLAVA II VSTUP NA ÚZEMÍ § 3 (1) Cizinec je oprávněn vstoupit na území přes hraniční přechod v místě a čase určeném k provádění hraniční kontroly. (2) Hraničním přechodem se rozumí a) místo vymezené mezinárodní smlouvou, jíž je Česká republika vázána, (dále jen „mezinárodní smlouva“) určené pro překračování státních hranic České republiky za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou nebo tímto zákonem, b) mezinárodní letiště, které je vnější hranicí podle zvláštního právního předpisu3b), pokud splňuje tyto podmínky: 1. bylo jako mezinárodní letiště určeno podle zvláštního právního předpisu4) a 2. provozovatel letiště splnil bezpečnostní podmínky stanovené ve zvláštním právním předpisu3b), c) vnitřní hranice3b), nebo d) prostor mezistátního vlaku a paluba lodě mezistátní osobní nebo nákladní lodní přepravy v době, kdy je v tomto prostoru prováděna hraniční kontrola. § 4 (1) Cizinec je povinen podrobit se hraniční kontrole bez odkladu po překročení státních hranic, pokud je hraniční kontrola prováděna na území, nebo překročit státní hranice bez odkladu po ukončení hraniční kontroly, pokud je prováděna mimo území. Na vnitřní hranici se hraniční kontrola provádí v případě přijetí rozhodnutí vlády o zajišťování ochrany vnitřních hranic podle zvláštního právního předpisu3b). (2) PoliciePolicie potvrdí v souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství1) cizinci vstup na území vyznačením otisku vstupního razítka do jeho cestovního dokladu. (3) Provádí-li policiepolicie hraniční kontrolu na základě mezinárodní smlouvy mimo území, má tato kontrola a na jejím základě provedené úkony stejné právní účinky jako hraniční kontrola provedená na území. § 5 (1) Podmínky vstupu na území a provádění hraniční kontroly stanoví přímo použitelný právní předpis Evropských společenství1). (2) Při vstupu na území je cizinec při hraniční kontrole povinen prokázat splnění podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství1) a dále je na požádání povinen a) vyplnit a podepsat hraniční průvodku, b) strpět ověření pravosti cestovního dokladu a ověření své totožnosti pomocí osobních údajůosobních údajů zapsaných v cestovním dokladu, popřípadě porovnání biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat prostřednictvím technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů cizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cestovního dokladu, jde-li o cestovní doklad, který obsahuje nosič dat s biometrickými údaji. (3) Povinnost předložit cestovní doklad se nevztahuje na cizince, který je mladší 15 let a je zapsán do cestovního dokladu jiného cizince. (4) Splnění podmínek podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. a) se nevztahuje na cizince, který je a) přebírán od orgánu cizího státu podle zvláštního zákona5), b) přes území provážen (§ 152), nebo c) na území předáván podle mezinárodní smlouvy nebo přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství. (5) Občan Evropské unie a rodinný příslušník občana Evropské unie je povinen při hraniční kontrole předložit policiipolicii cestovní doklad. Nemá-li občan Evropské unie cestovní doklad nebo nemůže-li si jej obstarat, policiepolicie mu při hraniční kontrole umožní, aby svou totožnost a skutečnost, že je občanem členského státu Evropské unie, prokázal jiným dokladem. Nemá-li rodinný příslušník občana Evropské unie cestovní doklad nebo nemůže-li si jej obstarat, policiepolicie mu při hraniční kontrole umožní, aby svou totožnost a skutečnost, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, prokázal jiným dokladem. (6) Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, je dále povinen při hraniční kontrole policiipolicii předložit vízum opravňující k pobytu na území, vztahuje-li se na něho vízová povinnost. § 6 až 8 zrušeny § 9 Odepření vstupu na území (1) PoliciePolicie odepře cizinci vstup na území, jestliže a) nemá platný cestovní doklad, b) předloží padělaný nebo pozměněný cestovní doklad, vízum nebo povolení k pobytu, c) nepředloží vízum, podléhá-li cizinec vízové povinnosti nebo povolení k pobytu, d) nepředloží doklady prokazující účel a zabezpečení podmínek pobytu na území, e) nemá dostatečné množství prostředků k pobytu na území a k vycestování z území, f) je nežádoucí osobou (§ 154), g) je zařazen do informačního systému vytvořeného státy, které jsou vázány mezinárodními smlouvami o odstraňování kontrol na společných hranicích5a) (dále jen „smluvní stát“), za účelem získání přehledu o cizincích, jimž nelze umožnit vstup na území smluvních států (dále jen „informační systém smluvních států“); to neplatí, je-li cizinci uděleno vízum opravňující pouze k pobytu na území, h) je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit mezinárodní vztahy České republiky, i) je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo v něm narušit veřejný pořádek anebo ohrozit mezinárodní vztahy smluvních států, nebo j) je důvodné podezření, že cizinec trpí nemocí, která je uvedena v seznamu stanoveném vyhláškou Ministerstva zdravotnictví (§ 182a odst. 1) (dále jen „závažná nemoc“). (2) Cizinci, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, může policiepolicie odepřít vstup na území z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. a), b), f) až j). (3) PoliciePolicie odepře vstup na území a) občanu Evropské unie, 1. nemá-li platný cestovní doklad a nesplňuje-li podmínky podle § 5 odst. 5, 2. předloží-li padělaný nebo pozměněný cestovní doklad nebo povolení k pobytu, 3. je-li důvodné podezření, že trpí závažnou nemocí, 4. je-li důvodné nebezpečí, že by při svém pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo 5. je-li zařazen do evidence nežádoucích osob a příslušný orgán, který uplatnil podnět na zařazení občana Evropské unie do této evidence (§ 154 odst. 2) potvrdí, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu nebo narušit veřejný pořádek, b) rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, 1. z důvodů uvedených v písmenu a), 2. nepředloží-li vízum, podléhá-li vízové povinnosti nebo povolení k pobytu, 3. je-li důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost jiného smluvního státu nebo v něm narušit veřejný pořádek, 4. je-li zařazen do informačního systému smluvních států a příslušný orgán, který rodinného příslušníka do tohoto systému zařadil, potvrdí, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo narušit veřejný pořádek. (4) PoliciePolicie vydá rozhodnutí o odepření vstupu, jestliže odepře vstup na území občanu Evropské unie1b) z důvodů uvedených v odstavci 3 písm. a). Obdobně policiepolicie postupuje i v případě rodinného příslušníka občana Evropské unie1b), pokud rodinný příslušník tohoto občana Evropské unie doprovází nebo pokud rodinný příslušník prokáže, že tento občan Evropské unie pobývá na území. Rozhodnutí o odepření vstupu se nevydá, je-li důvodem odepření vstupu pravomocné rozhodnutí soudu o trestu vyhoštění z území nebo pravomocné rozhodnutí o správním vyhoštění. (5) Cizinec, kterému byl odepřen vstup na území, je povinen bez zbytečného odkladu vycestovat zpět do zahraničí. § 10 až 11a zrušeny § 12 Zajištění nákladů spojených s vycestováním z území (1) Zajištění nákladů spojených s vycestováním z území se prokazuje a) dokladem o zajištění dopravy při vycestování cizince z území do jiného státu, nebo b) předložením peněžních prostředků ke krytí nákladů k vycestování do státu, na jehož území může vstoupit. (2) Zajištění nákladů spojených s vycestováním lze místo peněžních prostředků uvedených v odstavci 1 prokázat a) výpisem z účtu vedeného v bancebance znějícím na jméno cizince, ze kterého vyplývá, že cizinec může během pobytu v České republice disponovat s peněžními prostředky ve výši uvedené v odstavci 1, nebo b) jiným dokladem o finančním zajištění, například platnou mezinárodně uznávanou kreditní kartou. (3) Peněžní prostředky mohou být cizincem předloženy v české měně nebo v cizí volně směnitelné měně. § 13 Prostředky k pobytu na území (1) Zajištění prostředků k pobytu na území se prokazuje, není-li dále stanoveno jinak, předložením a) peněžních prostředků alespoň ve výši 1. 0,5násobku částky existenčního minima stanovené zvláštním právním předpisem6) (dále jen „částka existenčního minima“) na 1 den pobytu, jestliže tento pobyt nemá vcelku přesáhnout dobu 30 dnů, 2. 15násobku částky existenčního minima, jestliže má pobyt na území přesáhnout dobu 30 dnů, s tím, že tato částka se za každý celý měsíc předpokládaného pobytu na území zvyšuje o 2násobek částky existenčního minima, 3. 50násobku částky existenčního minima, jestliže se jedná o pobyt za účelem podnikání, který má vcelku přesáhnout 90 dnů, nebo b) dokladu potvrzujícího zaplacení služeb spojených s pobytem cizince na území nebo dokladu potvrzujícího, že služby budou poskytnuty bezplatně. (2) Zajištění prostředků k pobytu na území lze místo peněžních prostředků uvedených v odstavci 1 prokázat a) výpisem z účtu vedeného v bancebance znějícím na jméno cizince, ze kterého vyplývá, že cizinec může během pobytu v České republice disponovat s peněžními prostředky ve výši uvedené v odstavci 1, nebo b) jiným dokladem o finančním zajištění, například platnou mezinárodně uznávanou kreditní kartou. (3) Cizinec, který bude na území studovat, může předložit jako doklad o zajištění prostředků k pobytu závazek vydaný státním orgánem nebo právnickou osobou, že zajistí pobyt cizince na území poskytnutím peněžních prostředků ve výši částky existenčního minima na 1 měsíc předpokládaného pobytu, nebo doklad o tom, že veškeré náklady spojené s jeho studiem a pobytem budou uhrazeny přijímací organizací (školou). Pokud částka v závazku této výše nedosahuje, je cizinec povinen předložit doklad o vlastnictví peněžních prostředků ve výši rozdílu mezi částkou existenčního minima a závazkem na dobu předpokládaného pobytu, nejvýše však 6násobek částky existenčního minima. Doklad o zajištění prostředků k pobytu lze nahradit rozhodnutím či smlouvou o přidělení grantu získaného na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. (4) Cizinec, který nedosáhl věku 18 let, je povinen prokázat zajištění prostředků k pobytu podle odstavci 1 v poloviční výši. § 14 Hraniční průvodka Hraniční průvodkou se rozumí evidenční doklad obsahující údaje o jménu a příjmení, dnu, měsíci a roku narození cizince a spolucestujících cizinců mladších 15 let, o sérii a číslu cestovního dokladu cizince, jeho státním občanství a pohlaví. Hraniční průvodka dále obsahuje číslo víza, tovární značku vozidla, s nímž vstupuje na území, mezinárodní poznávací značku a státní poznávací značku tohoto vozidla a jeho barvu, datum a místo vstupu na území a datum vycestování z území, účel a místo pobytu na území. § 15 Pozvání V pozvání se zvoucí osoba zavazuje, že uhradí náklady a) spojené s obživou cizince po dobu pobytu na území až do vycestování z území, b) spojené s ubytováním cizince po dobu pobytu na území až do vycestování z území, c) spojené s poskytnutím zdravotní péče po dobu pobytu na území až do vycestování z území, případně též s převozem nemocného nebo ostatků zemřelého, d) spojené s pobytem zajištěného cizince na území a jeho vycestováním z území. § 15a (1) Rodinným příslušníkem občana Evropské unie1b) se pro účely tohoto zákona rozumí jeho a) manžel, b) rodič, jde-li o občana Evropské unie1b) mladšího 21 let, kterého vyživuje a se kterým žije ve společné domácnosti, c) dítě mladší 21 let nebo takové dítě manžela občana Evropské unie a d) nezaopatřený přímý příbuzný ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takový příbuzný manžela občana Evropské unie. (2) Je-li účelem pobytu občana Evropské unie1b) studium, rozumí se rodinným příslušníkem pouze manžel a nezaopatřené dítě. (3) Za nezaopatřenou osobu podle odstavce 1 písm. d) se považuje občanem Evropské unie nebo jeho manželem vyživovaný cizinec, který a) se soustavně připravuje na budoucí povolání, b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopen vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. (4) Ustanovení tohoto zákona, týkající se rodinného příslušníka občana Evropské unie, se obdobně použijí i na cizince, který hodnověrným způsobem doloží, že a) je příbuzným občana Evropské unie neuvedeným v odstavci 1, pokud 1. ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém měl povolen trvalý či dlouhodobý pobyt, žil s občanem Evropské unie ve společné domácnosti, 2. je občanem Evropské unie vyživovaný, nebo 3. se o sebe z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nedokáže sám postarat bez osobní péče občana Evropské unie, anebo b) má s občanem Evropské unie trvalý vztah obdobný vztahu rodinnému a žije s ním ve společné domácnosti. (5) Ustanovení tohoto zákona týkající se rodinného příslušníka občana Evropské unie se použijí i na cizince, který je rodinným příslušníkem státního občana České republiky1a). HLAVA III PŘECHODNÝ POBYT NA ÚZEMÍ Díl 1 Přechodný pobyt na území § 16 (1) Cizinec pobývá na území přechodně a) po překročení státních hranic České republiky a po ukončení hraniční kontroly, nebyl-li mu v rámci hraniční kontroly policiípolicií odepřen vstup na území, b) po překročení státních hranic, není-li hraniční kontrola prováděna, nebo c) ode dne narození na území, za podmínek stanovených tímto zákonem (§ 88). (2) Přechodný pobyt podle odstavce 1 písm. a) počíná dnem a hodinou překročení státních hranic České republiky, je-li hraniční kontrola prováděna mimo území, nebo dnem a hodinou ukončení hraniční kontroly, je-li tato prováděna na státních hranicích České republiky nebo po překročení těchto hranic. § 17 Cizinec může pobývat na území přechodně a) bez víza, b) na základě uděleného krátkodobého víza, dlouhodobého víza, diplomatického víza nebo zvláštního víza, c) na základě povolení k přechodnému pobytu, anebo d) na základě výjezdního příkazu. § 17a Krátkodobá víza Krátkodobým vízem je a) letištní vízum – vízum typu A, b) průjezdní vízum – vízum typu B, c) vízum k pobytu do 90 dnů – vízum typu C, d) vízum typu A, B nebo C udělené smluvním státem, které jeho držitele opravňuje k pobytu i na území jiného smluvního státu (dále jen „jednotné schengenské vízum“). § 17b Dlouhodobá víza Dlouhodobým vízem je a) vízum k pobytu nad 90 dnů – vízum typu D, b) vízum typu D nebo D+C udělené smluvním státem, které opravňuje jeho držitele k pobytu i na území jiného smluvního státu (dále jen „dlouhodobé vízum smluvních států“). Díl 2 Přechodný pobyt na území bez víza § 18 Cizinec může pobývat na území přechodně bez víza, a) stanoví-li tak přímo použitelný právní předpis Evropských společenství6a) a není-li v souladu s tímto právním předpisem mezinárodní smlouvou nebo nařízením vlády [§ 181 písm. a)] stanoveno jinak, b) stanoví-li tak v souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství6a) mezinárodní smlouva nebo vláda svým nařízením [§ 181 písm. b)], c) je-li občanem Evropské unie1b), d) je-li 1. ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody; tento cizinec současně může po dobu tohoto výkonu pobývat na území i bez cestovního dokladu, 2. umístěn v policejní cele7) nebo v zařízení pro zajištění cizinců (dále jen „zařízení“) (§ 130); tento cizinec současně může po dobu tohoto umístění pobývat na území i bez cestovního dokladu, 3. mladší 15 let po dobu hospitalizace, pokud přicestoval s jiným cizincem, v jehož cestovním dokladu je zapsán, a tento cizinec vycestoval z území; cizinec mladší 15 let může po dobu hospitalizace pobývat na území i bez cestovního dokladu, 4. držitelem dokladu o povolení dlouhodobého nebo trvalého pobytu na území jiného smluvního státu a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce, 5. žákem, který není státním příslušníkem členského státu Evropské unie, ale který má bydliště v jiném členském státě Evropské unie a cestuje na školní výlet v rámci Evropské unie jako člen skupiny žáků, doprovázené učitelem, a je uveden na seznamu žáků vydaném školou na jednotném formuláři7b), v němž se uvede totožnost žáků, účel a délka jejich pobytu anebo průjezdu, 6. rodinným příslušníkem občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, držitelem dokladu o povolení přechodného nebo trvalého pobytu na území jiného členského státu Evropské unie a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce, nebo 7. držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie7c) (dále jen „rezident jiného členského státu Evropské unie“) a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce, nebo e) je-li rodinným příslušníkem občana Evropské unie1b), jehož vízum k pobytu do 90 dnů nebo průjezdní vízum pozbylo platnost, pokud na území pobývá s občanem Evropské unie a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce. § 19 Ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, a zánik tohoto pobytu (1) Pobyt cizince na území, k němuž se vízum nevyžaduje, policiepolicie ukončí, jestliže cizinec a) úmyslně ohrozil veřejný pořádek, b) poruší povinnost stanovenou tímto zákonem, c) pobývá na území bez platného cestovního dokladu, pokud k tomu není oprávněn podle tohoto zákona nebo při pobytové kontrole policiepolicie zjistí skutečnost podle § 9 odst. 1 písm. b), f), g), h), i) nebo j), d) na žádost policiepolicie neprokáže zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13) nebo nepředloží ověřené pozvání (§ 15 a 180), e) na žádost policiepolicie neprokáže zajištění nákladů spojených s vycestováním z území, nebo f) na území pobývá na cestovní doklad, který byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený, za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro ukončení pobytu. Při posuzování přiměřenosti policiepolicie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince. (2) Pobyt cizince na území, k němuž se vízum nevyžaduje, zaniká, jestliže cizinec na území pobývá v rozporu s mezinárodní smlouvou nebo nařízením vlády vydaným podle § 181. (3) PoliciePolicie ukončí pobyt podle odstavce 1 udělením výjezdního příkazu. Výjezdní příkaz policiepolicie udělí i v případě zániku pobytu podle odstavce 2. Cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním příkazem, není-li zahájeno řízení o vyhoštění cizince z území podle tohoto zákona (dále jen „správní vyhoštění“). Díl 3 Přechodný pobyt na území na krátkodobá víza § 20 a 21 zrušeny Průjezdní vízum § 22 (1) Průjezdní vízum uděluje, pokud není dále stanoveno jinak, diplomatická mise nebo konzulární úřad České republiky (dále jen „zastupitelský úřad“) na žádost cizince, který hodlá projíždět územím. (2) Průjezdní vízum opravňuje cizince k průjezdu územím při jeho cestě z území jednoho státu na území jiného státu. (3) Doba platnosti průjezdního víza se stanoví podle předpokládaného počtu cest na území, nejdéle však na 6 měsíců. (4) Průjezdní vízum a) jednosměrné opravňuje cizince k pobytu na území po dobu 5 dnů, b) obousměrné opravňuje cizince ke dvojímu pobytu na území po dobu 5 dnů, c) bez omezení počtu cest opravňuje cizince k opakovanému pobytu na území po dobu 5 dnů. (5) Žádost o udělení průjezdního víza lze výjimečně podat na hraničním přechodu za podmínek stanovených přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství7d). V tomto případě vízum uděluje a do cestovního dokladu vyznačuje policiepolicie. (6) Žádost o udělení průjezdního víza je na hraničním přechodu dále oprávněn podat rodinný příslušník občana Evropské unie1b). V tomto případě vízum uděluje a do cestovního dokladu vyznačuje policiepolicie. § 23 Náležitosti k žádosti o udělení průjezdního víza (1) K žádosti o udělení průjezdního víza je cizinec povinen předložit, není-li dále stanoveno jinak, a) cestovní doklad, b) vízum jiného státu, který je cílem jeho cesty nebo přes jehož státní hranice hodlá z území do cílového státu cestovat; to neplatí, je-li cizinec oprávněn k pobytu v uvedeném státě bez víza, c) prostředky k pobytu na území (§ 13) a prokázat zajištění nákladů spojených s vycestováním z území, d) fotografie; to neplatí, pokud bude pořizován obrazový záznam cizince, e) na požádání lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí; o předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí. (2) Při podání žádosti podle § 22 odst. 5 je cizinec povinen dále prokázat důvody, na jejichž základě žádá o udělení víza na hraničním přechodu. Je-li důvodem žádosti neuskutečněné přistání letadla na území, cizinec k žádosti nepředkládá doklad o cestovním zdravotním pojištění a fotografii. (3) Rodinný příslušník občana Evropské unie je povinen k žádosti o udělení průjezdního víza předložit pouze cestovní doklad, doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, a fotografie. Letištní vízum § 24 (1) Letištní vízum uděluje zastupitelský úřad na žádost cizince, který z důvodu čekání na letecký spoj je nucen pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území. (2) Doba platnosti letištního víza se stanoví podle předpokládaného počtu pobytů v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území, nejdéle však na 3 měsíce. (3) Letištní vízum a) jednosměrné opravňuje cizince k pobytu v tranzitním prostoru po dobu čekání na letecký spoj uvedený v letence, b) obousměrné opravňuje cizince ke dvojímu pobytu po dobu čekání na letecký spoj uvedený v letence. (4) Cizinec, který je uveden v právním předpise vydaném podle § 182 odst. 1 písm. b), může v tranzitním prostoru mezinárodního letiště pobývat pouze na základě uděleného letištního víza. (5) Držitel cestovního dokladu pro uprchlíky nebo cestovního dokladu, v němž není vyznačeno státní občanství cizince, se pro účely udělení letištního víza považuje za občana státu, který cestovní doklad vydal. § 25 Náležitosti k žádosti o udělení letištního víza K žádosti o udělení letištního víza je cizinec povinen předložit a) cestovní doklad, b) vízum státu, který je cílem jeho cesty; to neplatí, je-li cizinec oprávněn k pobytu v uvedeném státě bez víza, c) fotografie; to neplatí, pokud bude pořizován obrazový záznam cizince, d) letenku na letecký spoj, který zajistí jeho vycestování z území. Vízum k pobytu do 90 dnů § 26 (1) Vízum k pobytu do 90 dnů uděluje, pokud není dále stanoveno jinak, zastupitelský úřad na žádost cizince. (2) Doba platnosti víza podle odstavce 1 se stanoví podle předpokládaného počtu cest na území, nejdéle však na 2 roky. (3) Vízum k pobytu do 90 dnů podle požadavku cizince uděluje zastupitelský úřad jako jednorázové, ke dvěma vstupům nebo vícenásobné. (4) Vízum k pobytu do 90 dnů opravňuje k pobytu na území po dobu v něm uvedenou. Celková doba pobytu na území nesmí překročit 3 měsíce. (5) Žádost o udělení víza k pobytu do 90 dnů lze výjimečně podat na hraničním přechodu za podmínek stanovených přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství7d). V tomto případě vízum uděluje a do cestovního dokladu vyznačuje policiepolicie. (6) Žádost o udělení víza k pobytu do 90 dnů je na hraničním přechodu dále oprávněn podat rodinný příslušník občana Evropské unie1b). V tomto případě vízum uděluje a do cestovního dokladu vyznačuje policiepolicie. (7) Ten, kdo vízum k pobytu do 90 dnů udělil, v něm uvede účel pobytu. § 26a zrušen § 27 Náležitosti k žádosti o udělení víza k pobytu do 90 dnů (1) K žádosti o udělení víza k pobytu do 90 dnů je cizinec povinen na požádání orgánu udělujícího toto vízum předložit, není-li dále stanoveno jinak, a) cestovní doklad, b) fotografie; to neplatí, pokud bude pořizován obrazový záznam cizince, c) policiípolicií ověřené pozvání nebo prostředky k pobytu na území (§ 13) a doklad o zajištění ubytování cizince po dobu jeho pobytu na území, pokud nedoloží zabezpečení nákladů spojených s pobytem na území jinak, d) doklad prokazující zajištění nákladů spojených s vycestováním z území (§ 12), e) lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí; o předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí, f) další doklady osvědčující údaje uvedené v žádosti o vízum. (2) K žádosti o udělení víza k pobytu do 90 dnů za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit povolení k zaměstnání8) vydané Úřadem práce České republiky, náležitosti podle odstavce 1 písm. a), b), d) a e) a doklad o zajištění ubytování cizince po dobu jeho pobytu na území. Povolení k zaměstnání nemusí cizinec předkládat, není-li podle zvláštního právního předpisu podmínkou výkonu zaměstnání. (3) K žádosti o udělení víza k pobytu do 90 dnů za účelem výzkumu je cizinec, který je držitelem povolení k pobytu za účelem vědeckého výzkumu na území jiného členského státu Evropské unie8a), povinen předložit dohodu o hostování uzavřenou s výzkumnou organizací, která má sídlo na území tohoto členského státu, a na požádání náležitosti podle odstavce 1 písm. a), b) a e). (4) Před vyznačením víza k pobytu do 90 dnů je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180i odst. 2. Žádá-li cizinec o udělení tohoto víza jako víza ke dvěma vstupům nebo víza vícenásobného, je dále povinen k žádosti připojit čestné prohlášení, že ke každému dalšímu pobytu na území bude mít uzavřeno cestovní zdravotní pojištění. (5) Rodinný příslušník občana Evropské unie je povinen k žádosti o udělení víza k pobytu do 90 dnů předložit pouze cestovní doklad, doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, a fotografie. § 28 Při podání žádosti podle § 26 odst. 5 je cizinec povinen předložit cestovní doklad, doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území a prokázat důvody, na jejichž základě žádá o udělení víza na hraničním přechodu. Povinnost předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění se nevztahuje na případy uvedené § 180i odst. 2. Cizinec je dále na požádání povinen prokázat zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13), prokázat zajištění nákladů spojených s vycestováním z území (§ 12) a předložit fotografie. § 29 Prodloužení platnosti a doby pobytu na krátkodobé vízum (1) PoliciePolicie na žádost cizince prodlouží platnost víza k pobytu do 90 dnů a dobu pobytu na toto vízum, jestliže cizinec žádost podá v době platnosti tohoto víza a předloží náležitosti podle odstavce 3. PoliciePolicie na žádost cizince prodlouží platnost průjezdního víza a dobu pobytu na toto vízum, jestliže cizinec žádost podá v době platnosti tohoto víza a předloží náležitosti podle odstavce 4. Doba prodlouženého pobytu se stanoví tak, aby součet doby předchozího a prodlouženého pobytu na území nepřekročil 3 měsíce. (2) Dobu pobytu podle odstavce 1 nelze prodloužit, pokud pro prodloužení doby pobytu na území nebyly shledány důvody hodné zřetele nebo je-li důvodem žádosti změna účelu pobytu na území anebo shledá-li policiepolicie důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza (§ 61). (3) K žádosti o prodloužení platnosti víza k pobytu do 90 dnů a doby pobytu na toto vízum je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 27 odst. 1 nebo 2, s výjimkou fotografií, a dále doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, pokud je cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu8b) nebo pokud je úhrada nákladů zdravotní péče zajištěna jiným způsobem. (4) K žádosti o prodloužení platnosti průjezdního víza a doby pobytu na toto vízum je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 23 odst. 1, s výjimkou fotografií. (5) PoliciePolicie na žádost cizince prodlouží platnost letištního víza, jestliže cizinec žádost podá v době platnosti tohoto víza a předloží náležitosti podle § 25, s výjimkou fotografie. Doba prodloužené platnosti víza se stanoví tak, aby doba pobytu cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území nepřekročila 3 měsíce. Dobu platnosti víza nelze prodloužit, pokud nebyly shledány důvody hodné zřetele. Jednotné schengenské vízum § 29a Jednotné schengenské vízum vydané Českou republikou (1) Česká republika udělí průjezdní vízum, letištní vízum nebo vízum k pobytu do 90 dnů jako jednotné schengenské vízum, jsou-li splněny tyto podmínky: a) cizinec není zařazen do informačního systému smluvních států, b) není důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo v něm narušit veřejný pořádek, anebo ohrozit mezinárodní vztahy smluvních států, c) Česká republika je cílem jeho cesty, nebo v případě průjezdu územím smluvních států je prvním smluvním státem, do kterého na toto vízum vstoupí, d) cestovní doklad, do něhož má být vízum vyznačeno, opravňuje ke vstupu do všech smluvních států, a e) cizinec předloží náležitosti k udělení požadovaného druhu víza (§ 23, 25 a § 27 odst. 1 a 2); jde-li o udělení víza podle § 26, předloží také doklad o uzavření cestovního zdravotního pojištění8c), z něhož lze uhradit náklady v rozsahu podle § 180i odst. 1 po dobu pobytu na území všech smluvních států a má-li být vízum uděleno ke dvěma vstupům nebo jako vícenásobné, cizinec dále předloží čestné prohlášení, že ke každému dalšímu pobytu na území smluvních států bude mít uzavřeno cestovní zdravotní pojištění. (2) Celková doba pobytu cizince na území smluvních států nesmí překročit 3 měsíce v průběhu 6 měsíců ode dne prvního vstupu na území těchto států. (3) Nejsou-li podmínky podle odstavce 1 splněny, může Česká republika v souladu s mezinárodními úmluvami o odstraňování kontrol na společných hranicích a předpisy, vydanými na jejich základě8d), omezit územní platnost jednotného schengenského víza. Orgán, který takové vízum udělil, oznámí tuto skutečnost ostatním smluvním státům. (4) Jednotné schengenské vízum vydané jiným smluvním státem v zastoupení České republiky je považováno za vízum vydané Českou republikou. § 29b Jednotné schengenské vízum vydané jiným smluvním státem (1) Jednotné schengenské vízum vydané jiným smluvním státem opravňuje cizince k pobytu na území po dobu v něm vyznačenou, pokud z jeho územní platnosti není Česká republika vyloučena. (2) PoliciePolicie nebo Ministerstvo zahraničních věcí může u jednotného schengenského víza vydaného jiným smluvním státem a) prodloužit platnost a dobu pobytu na jednotné schengenské vízum vydané jiným smluvním státem, pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 29, b) omezit jeho platnost na dobu odpovídající předloženým prostředkům k pobytu na území (§ 13), nebo c) zrušit jeho platnost, pokud jeho držitel přestal splňovat některou z podmínek pro jeho udělení. (3) PoliciePolicie nebo Ministerstvo zahraničních věcí o provedení změny nebo zrušení platnosti jednotného schengenského víza podle odstavce 2 informují orgán smluvního státu, který vízum udělil. Díl 4 Přechodný pobyt na území na dlouhodobé vízum nebo na povolení k dlouhodobému pobytu Oddíl 1 Vízum k pobytu nad 90 dnů § 30 (1) Vízum k pobytu nad 90 dnů uděluje policiepolicie na žádost cizince, který hodlá pobývat na území za účelem vyžadujícím pobyt na území delší než 3 měsíce. (2) Vízum k pobytu nad 90 dnů se dále uděluje cizinci za účelem převzetí povolení k trvalému pobytu, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, studia nebo vědeckého výzkumu, povolení k dlouhodobému pobytu vydaného podle § 42 odst. 3 nebo za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí (§ 49). (3) Vízum podle odstavce 1 se uděluje s dobou platnosti na 1 rok, vízum podle odstavce 2 s dobou platnosti na 6 měsíců. (4) Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, studia nebo vědeckého výzkumu, povolení k dlouhodobému pobytu vydaného podle § 42 odst. 3 nebo povolení k trvalému pobytu opravňuje cizince k pobytu na území po dobu 3 pracovních dnů. Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí opravňuje k pobytu po dobu 30 pracovních dnů. V případě, že převzetí povolení podle věty první nebo podání žádosti podle věty druhé brání důvody na vůli cizince nezávislé, považuje se doba pobytu po vstupu cizince na území za prodlouženou až do doby, než tyto důvody pominou. Cizinec je povinen po zániku důvodů podle věty třetí tyto důvody neprodleně oznámit policiipolicii, jde-li o vízum udělené za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, studia nebo vědeckého výzkumu, povolení k dlouhodobému pobytu vydaného podle § 42 odst. 3 nebo povolení k trvalému pobytu, nebo Ministerstvu zahraničních věcí, jde-li o vízum udělené za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného tímto ministerstvem. (5) PoliciePolicie udělí vízum k pobytu nad 90 dnů jako dlouhodobé vízum smluvních států typu D+C, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 29a odst. 1 a 3. (6) Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem výzkumu je na území oprávněn podat cizinec, který je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu na území jiného členského státu Evropské unie8a) a víza k pobytu do 90 dnů, pokud plnění účelu tohoto pobytu vyžaduje pobyt cizince na území delší než 3 měsíce. § 31 Náležitosti žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů (1) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen předložit a) cestovní doklad, b) doklad potvrzující účel pobytu na území, c) prostředky k pobytu na území (§ 13), d) doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území, e) výpis z evidence Rejstříku trestů jako podklad k posouzení trestní zachovalosti (§ 174); to neplatí v případě cizince mladšího 15 let, f) fotografie; to neplatí, pokud bude pořizován obrazový záznam cizince. (2) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit náležitosti podle odstavce 1 písm. a), d), e) a f). Dále je cizinec povinen předložit povolení k zaměstnání nebo v žádosti uvést číslo jednací žádosti o vydání povolení k zaměstnání a u kterého úřadu práce o takové povolení požádal. Povolení k zaměstnání nemusí cizinec předkládat a číslo jednací žádosti o jeho vydání uvádět, není-li povolení k zaměstnání podle zvláštního právního předpisu8e) podmínkou výkonu zaměstnání. (3) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem výzkumu je cizinec, který je držitelem povolení k pobytu za účelem vědeckého výzkumu na území jiného členského státu Evropské unie8a), povinen předložit a) dohodu o hostování uzavřenou s výzkumnou organizací, která má sídlo na území tohoto členského státu, b) náležitosti podle odstavce 1 písm. a), d), e) a f), c) písemné vyjádření výzkumné organizace (§ 42f odst. 1) o účelu jeho pobytu na území a d) na požádání doklady uvedené v odstavci 5. (4) Povinnost předložit výpis z evidence Rejstříku trestů se považuje za splněnou, pokud cizinec podá žádost o tento výpis na zastupitelském úřadu a souhlasí se zasláním tohoto výpisu policiipolicii. Povinnost předložit doklad potvrzující účel pobytu na území, jde-li o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu8f), se považuje za splněnou, pokud cizinec v žádosti uvede číslo jednací ohlášení živnostiživnosti nebo žádosti o udělení koncese a u kterého živnostživnostenského úřadu živnost ohlásil nebo o koncesi požádal. (5) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec na požádání dále povinen předložit a) doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů jako podklad k posouzení trestní zachovalosti (§ 174) vydaného státem, jehož je cizinec státním občanem, jakož i státy, v nichž cizinec pobýval v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává; doklad nelze vyžadovat od cizince mladšího 15 let, b) lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí; o předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí. (6) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180i odst. 2. § 32 zrušen § 33 Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území (1) PoliciePolicie udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území cizinci, a) kterému ve vycestování z území brání překážka na jeho vůli nezávislá nebo jsou-li splněny podmínky podle § 179 odst. 5, b) který je svědkem nebo poškozeným v trestním řízenítrestním řízení a jeho účast na řízení je nezbytná, c) který v době platnosti oprávnění k pobytu požádal na území o vydání povolení k trvalému pobytu podle § 67, 68 a § 69 odst. 2, pokud o této žádosti nebylo rozhodnuto v době platnosti oprávnění k pobytu cizince na území, nebo d) který podal žalobu proti rozhodnutí policiepolicie nebo ministerstva, kterým byla zrušena platnost víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu anebo byla zamítnuta žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu nebo žádost o povolení k trvalému pobytu za podmínky, že současně podal návrh na přiznání odkladného účinku této žaloby. (2) Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle odstavce 1 se podává na území policiipolicii. (3) PoliciePolicie dále udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území cizinci, jehož vycestování z území není možné (§ 120a). (4) Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území vyznačuje do cestovního dokladu policiepolicie. (5) Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území policiepolicie stanoví na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 1 roku; jde-li o udělení víza podle odstavce 1 písm. c) nebo d) nebo podle odstavce 3, dobu platnosti stanoví na 6 měsíců. (6) Cizinec, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu podle odstavce 1 písm. a), je povinen na požádání policiepolicie prokázat, že překážka vycestování z území trvá; brání-li tomuto prokázání překážka na vůli cizince nezávislá, lze prokázání nahradit čestným prohlášením. § 34 Náležitosti žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území je cizinec povinen předložit a) cestovní doklad, je-li jeho držitelem a neuplynula-li doba platnosti cestovního dokladu, b) ověřenou kopii dokladu potvrzujícího existenci důvodu podle § 33 odst. 1 písm. a); nemůže-li předložit takový doklad z důvodů na jeho vůli nezávislých, lze tento doklad nahradit čestným prohlášením, c) fotografie, d) doklad potvrzující existenci důvodu podle § 33 odst. 1 písm. b), e) doklad o cestovním zdravotním pojištění, jde-li o cizince podle § 33 odst. 1 písm. c), f) doklad o podání žaloby a návrhu na přiznání odkladného účinku této žaloby, jde-li o cizince podle § 33 odst. 1 písm. d). § 35 Prodloužení doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů (1) Dobu pobytu na území, která je kratší než doba platnosti víza k pobytu nad 90 dnů, policiepolicie na žádost cizince opakovaně prodlouží za podmínky, že trvá stejný účel, pro který bylo vízum uděleno, nejdéle však do doby skončení platnosti tohoto víza. (2) K žádosti o prodloužení doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a) až e) a na požádání náležitost podle § 31 odst. 5 písm. b). K žádosti o prodloužení doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit rozhodnutí o prodloužení povolení k zaměstnání, náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a), d) a e) a na požádání náležitost podle § 31 odst. 5 písm. b). Dále je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území. Povinnost předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území neplatí, pokud je cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu8b) nebo pokud úhradu nákladů zdravotní péče prokáže jiným způsobem. Cizinec je dále povinen na žádost policiepolicie předložit v případě změny podoby i fotografie. (3) Dobu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nelze prodloužit, pokud policiepolicie shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza (§ 37). § 36 Prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území (1) K žádosti o prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 34 písm. a), b), d) a e) a v případě změny podoby na žádost policiepolicie i fotografie. (2) Cizinec, kterému bylo uděleno vízum podle § 33 odst. 3, je povinen k žádosti o prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území předložit náležitost podle § 34 písm. a), sdělit nebo doložit skutečnosti prokazující trvání důvodů znemožňujících vycestování a v případě změny podoby na žádost policiepolicie předložit i fotografie. (3) Dobu platnosti víza a dobu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nelze prodloužit, pokud policiepolicie shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza (§ 38). § 37 Zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů (1) PoliciePolicie zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže cizinec a) byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu, b) neplní účel, pro který bylo vízum uděleno, nebo c) o zrušení platnosti víza požádá. (2) PoliciePolicie dále zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže a) cizinec v žádosti o udělení víza uvedl nepravdivé údaje nebo k žádosti předložil padělané nebo pozměněné doklady, b) cizinec přestal splňovat některou z podmínek pro udělení víza, c) policiepolicie při pobytové kontrole [§ 167 písm. d)] zjistí skutečnost podle § 9 odst. 1 písm. a) nebo b) a 1. cizinec ve lhůtě stanovené policiípolicií nepředloží potvrzení o tom, že požádal o vydání nového cestovního dokladu, nebo 2. ačkoli je důvod pro vydání cizineckého pasu nebo cestovního průkazu totožnosti, cizinec o vydání tohoto cestovního dokladu policiipolicii nepožádá, d) cestovní doklad cizince byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený a cizinec nepředloží potvrzení podle písmene c) bodu 1 nebo z důvodu podle písmene c) bodu 2, e) cizinec nesplnil povinnost podle § 88 odst. 2, f) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území9a) z důvodu odsouzení cizince k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území, anebo g) cizinec při pobytové kontrole neprokáže schopnost uhradit náklady zdravotní péče a neprokáže ji ani ve lhůtě stanovené policiípolicií, za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti víza. Při posuzování přiměřenosti policiepolicie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince. (3) PoliciePolicie v rozhodnutí, kterým zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí cizinci výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. § 38 Zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území (1) Cizinec je povinen požádat o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území uděleného z důvodu podle § 33 odst. 1 písm. a) nejpozději do 3 dnů po zániku překážky vycestování a u víza uděleného podle § 33 odst. 3 nejpozději do 5 dnů po zániku důvodů znemožňujících vycestování. (2) PoliciePolicie zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území, jestliže pominuly důvody, pro které bylo toto vízum uděleno, a cizinec nepožádal o zrušení platnosti víza ve lhůtě podle předchozího odstavce anebo bylo-li vízum uděleno podle § 33 odst. 1 písm. d) a soud žalobě nepřiznal odkladný účinek; jedná-li se o zrušení platnosti víza uděleného podle § 33 odst. 3, policiepolicie požádá ministerstvo o závazné stanovisko9b) k zániku důvodů znemožňujících vycestování. (3) PoliciePolicie v rozhodnutí o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí cizinci výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. § 39 Dlouhodobé vízum smluvních států (1) Dlouhodobé vízum smluvních států typu D+C opravňuje cizince k pobytu na území České republiky po dobu nejdéle 3 měsíců od data jeho platnosti. (2) Dlouhodobé vízum smluvních států typu D opravňuje cizince k pobytu na území České republiky obdobně jako průjezdní vízum (§ 22), a to v průběhu 3 měsíců od data jeho platnosti. Oddíl 2 Přechodný pobyt na území na diplomatické vízum a zvláštní vízum § 40 (1) Diplomatickým vízem se rozumí letištní vízum, průjezdní vízum, vízum k pobytu do 90 dnů nebo vízum k pobytu nad 90 dnů udělené cizinci na základě oficiální žádosti a označené jako „Diplomatické vízum“. Diplomatické vízum lze vyznačit do diplomatického pasu nebo jiného cestovního dokladu cizince, který požívá příslušných výsad a imunit. (2) Zvláštním vízem se rozumí letištní vízum, průjezdní vízum, vízum k pobytu do 90 dnů nebo vízum k pobytu nad 90 dnů, udělené cizinci na základě oficiální žádosti a označené jako „Zvláštní vízum“. Zvláštní vízum lze vyznačit do služebního pasu nebo jiného cestovního dokladu cizince, který požívá příslušných výsad a imunit. (3) K žádosti o udělení diplomatického nebo zvláštního víza je cizinec povinen předložit cestovní doklad a fotografie; před vyznačením víza je cizinec povinen na požádání předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180i odst. 2. (4) Diplomatické vízum a zvláštní vízum uděluje zastupitelský úřad. § 41 Prohlášení neplatnosti diplomatického víza a zvláštního víza Diplomatické vízum nebo zvláštní vízum prohlašuje za neplatné Ministerstvo zahraničních věcí. Oddíl 3 Přechodný pobyt na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu § 42 Povolení k dlouhodobému pobytu (1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je oprávněn podat cizinec, který na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů, hodlá na území přechodně pobývat po dobu delší než 1 rok a trvá-li stejný účel pobytu. (2) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je dále oprávněn podat cizinec, který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle § 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 33 odst. 3 a následně na území pobývá na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydaného podle § 43, pobývá-li na území nepřetržitě po dobu nejméně 3 let. (3) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je dále oprávněn podat manžel, nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě manžela nebo takové dítě cizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nebo již za tímto účelem na území pobývá (dále jen „rodinný příslušník výzkumného pracovníka“). K žádosti je rodinný příslušník výzkumného pracovníka povinen předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), c) až f) a prokázat, že je rodinným příslušníkem výzkumného pracovníka; na požádání je dále povinen předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 5. Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu je rodinný příslušník výzkumného pracovníka povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180i odst. 2. (4) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je dále oprávněn podat cizinec, který na území pobývá jako člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice anebo jako jeho rodinný příslušník registrovaný Ministerstvem zahraničních věcí. (5) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavce 1, 2 nebo 4 se podává policiipolicii a žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavce 3 se podává na zastupitelském úřadu na úředním tiskopisu. Podat žádost o povolení k dlouhodobému pobytu policiipolicii je dále oprávněn rodinný příslušník výzkumného pracovníka, který je držitelem víza k pobytu nad 90 dnů. V žádosti je cizinec povinen uvést údaje v rozsahu žádosti o povolení k trvalému pobytu. (6) Cizinec je oprávněn pobývat na území po dobu uvedenou v povolení k dlouhodobému pobytu. § 42a Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území (1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území9c) (dále jen „společné soužití rodiny“) je oprávněn podat cizinec, který je a) manželem cizince s povoleným pobytem, b) nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem cizince s povoleným pobytem, c) nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem manžela cizince s povoleným pobytem, d) nezletilým cizincem, který byl cizinci s povoleným pobytem na území nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem s povoleným pobytem na území nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jeho poručníka je cizinec s povoleným pobytem na území, pokud se bude péče o nezletilého cizince vykonávat na území, e) rodičem nezletilého cizince, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu2); nemá-li tento nezletilý cizinec rodiče, je oprávněn žádost podat jiný jeho přímý příbuzný ve vzestupné linii, a není-li takového příbuzného, je žádost oprávněn podat poručník nezletilého cizince, f) osamělým cizincem starším 65 let nebo bez ohledu na věk cizincem, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s povoleným pobytem na území. (2) Cizinec podle odstavce 1, kterému byl na území povolen pobyt nebo udělen azyl, se pro účely tohoto zákona považuje za nositele oprávnění ke sloučení rodiny. (3) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny podává cizinec na zastupitelském úřadu. (4) V průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu vydané za jiným účelem může cizinec žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny podat na území policiipolicii. (5) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny se cizinci udělí, jestliže a) cizinec, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu a pobývá na území po dobu nejméně 15 měsíců; jde-li o sloučení manželů, současně musí každý z nich dosáhnout věku 20 let, b) manželu, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu2), pokud manželství vzniklo před jeho vstupem na území, c) nezletilému cizinci, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu2), d) jde o cizince podle odstavce 1 písm. d) nebo f). (6) V případě polygamního manželství nelze povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny vydat cizinci, jehož manžel je nositelem oprávnění ke sloučení rodiny a již na území s jinou manželkou pobývá. § 42b Náležitosti k žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny (1) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizinec povinen předložit a) náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d), e) a f), b) doklad potvrzující příbuzenský vztah; jde-li o žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu2), lze příbuzenský vztah prokázat i jiným věrohodným způsobem, není-li předložení dokladu možné, c) souhlas rodiče, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo poručníka s pobytem dítěte na území, pokud nejde o společné soužití rodiny s tímto rodičem, zákonným zástupcem nebo poručníkem; to neplatí, pokud cizinec prokáže, že tento doklad nemůže z důvodů na jeho vůli nezávislých předložit, d) doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem rodiny po sloučení nebude nižší než součet 1. částek životních minim9d) členů rodiny a 2. nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem9e) nebo částky, kterou cizinec věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení rodiny. (2) Byla-li žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu2), podána ve lhůtě do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu, je cizinec povinen k žádosti předložit pouze cestovní doklad a fotografie a prokázat příbuzenský vztah způsobem podle odstavce 1 písm. b). (3) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizinec na požádání dále povinen přiložit doklady uvedené v § 31 odst. 5. (4) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180i odst. 2. § 42c Povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie (1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu na území je oprávněn podat rezident jiného členského státu Evropské unie, pokud na území hodlá pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce. (2) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavce 1 podává rezident jiného členského státu Evropské unie na zastupitelském úřadu nebo na území policiipolicii. Na území je rezident jiného členského státu Evropské unie povinen žádost podat v době platnosti oprávnění k přechodnému pobytu na území, a to nejpozději do 3 měsíců ode dne vstupu na území. (3) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavce 1 je žadatel povinen předložit a) doklad prokazující přiznání právního postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie, b) doklad o cestovním zdravotním pojištění, nejde-li o případy uvedené v § 180i odst. 2, c) doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem žadatele a společně s ním posuzovaných osob nebude nižší než součet částek životních minim9d) žadatele a s ním společně posuzovaných osob a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem9e) nebo částky, kterou žadatel věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob; společně posuzovanými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí osoby uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona o životním a existenčním minimu za podmínek uvedených v § 4 odst. 2 a 3 zákona o životním a existenčním minimu, d) náležitosti uvedené v § 31 odst. 1, s výjimkou náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. c), a e) na požádání náležitosti podle § 31 odst. 5. (4) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání je žadatel povinen předložit povolení k zaměstnání nebo v žádosti uvést číslo jednací žádosti o vydání povolení k zaměstnání a u kterého úřadu práce o takové povolení požádal, vyjádření zaměstnavatele, že cizince zaměstná, a náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d), e) a f). Na požádání je žadatel povinen dále předložit náležitosti podle § 31 odst. 5. (5) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je oprávněn podat i rodinný příslušník rezidenta jiného členského státu Evropské unie, pokud má s ním povolen pobyt za účelem společného soužití rodiny na území státu, který rezidentovi jiného členského státu Evropské unie toto právní postavení přiznal, nebo mu bylo na území tohoto státu právní postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie přiznáno. (6) Rodinný příslušník rezidenta jiného členského státu Evropské unie je povinen prokázat splnění podmínky podle odstavce 5 a k žádosti předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění, nejde-li o případy uvedené v § 180i odst. 2, doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem žadatele a společně s ním posuzovaných osob [odstavec 3 písm. c)] nebude nižší než součet částek životních minim9d) žadatele a s ním společně posuzovaných osob a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem9e) nebo částky, kterou žadatel věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob; a dále náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d), e) a f). Na požádání je rodinný příslušník povinen dále předložit náležitosti podle § 31 odst. 5. § 42d Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území (1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území9f) je oprávněn podat na zastupitelském úřadu cizinec, pokud na území hodlá pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce a jde-li o studium podle § 64, s výjimkou vzdělávání v základní škole, střední škole nebo v konzervatoři, které není uskutečňováno v rámci výměnného programu nebo odborné praxe prováděné za úplatu. (2) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavce 1 je cizinec povinen a) předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d), e) a f), b) předložit souhlas rodiče, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo poručníka, s jeho pobytem na území, je-li nezletilý, c) prokázat zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13), jde-li o studium na vysoké škole nebo neplacenou odbornou praxi; v ostatních případech doklad o tom, že náklady na pobyt cizince přebírá tuzemská hostitelská organizace, d) na požádání předložit náležitosti podle § 31 odst. 5. (3) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180i odst. 2. § 42e Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území (1) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území9g) vydá ministerstvo na žádost cizinci, který je a) pravděpodobnou obětíobětí trestného činutrestného činu obchodování s lidmi9h), nebo b) osobou, pro kterou bylo organizováno nebo umožněno nedovolené překročení státní hranice9i), jejíž svědectví je významné pro odhalení pachatele nebo organizované skupiny zabývající se organizováním nebo umožněním nedovoleného překročení státní hranice za podmínky, že spolupracuje s orgány činnými v trestním řízeníorgány činnými v trestním řízení na trestním řízenítrestním řízení vedeném o podezření ze spáchání tohoto trestného činutrestného činu a nespolupracuje s podezřelým ze spáchání tohoto trestného činutrestného činu. (2) Cizinec podle odstavce 1 musí být neprodleně v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, poučen orgánem činným v trestním řízeníorgánem činným v trestním řízení nebo ministerstvem o právu požádat o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území a o podmínkách tohoto pobytu. Cizinci je ode dne, kdy byl poučen podle věty první, poskytnuta lhůta 1 měsíce pro rozhodnutí, zda bude spolupracovat s orgánem činným v trestním řízeníorgánem činným v trestním řízení; platnost této lhůty může být ukončena, pokud cizinec přestal splňovat některou z podmínek podle odstavce 1, je-li to nezbytné pro zajištění ochrany veřejného pořádku nebo bezpečnosti státu anebo cizinec o zrušení platnosti poskytnuté lhůty požádá. V průběhu poskytnuté lhůty nelze cizince vyhostit či jinak ukončit jeho pobyt na území a lze s ním vést řízení o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu2). Běh lhůty nemá vliv na řízení o správním vyhoštění cizince nebo na řízení o jeho předání podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu České republiky. (3) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území opatřenou potvrzením orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení o splnění podmínek podle odstavce 1 podává cizinec ministerstvu. Žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území může podat i žadatel o udělení mezinárodní ochrany2). (4) K žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území je cizinec povinen předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem, a to i tehdy, uplynula-li doba jeho platnosti, doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území a fotografie. (5) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území může dále ministerstvo vydat na žádost cizinci, který je a) manželem, b) nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem, nebo c) z důvodu nezpůsobilosti k právním úkonům rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do péče cizince uvedeného v odstavce 1, pokud se v době podání žádosti tento cizinec zdržoval na území a důvodem pobytu je společné soužití rodiny. K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území je cizinec povinen prokázat skutečnosti uvedené v písmenu a), b) nebo c), předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem, a to i tehdy, uplynula-li doba jeho platnosti, a fotografie. (6) Nemůže-li si cizinec, kterému byla podle odstavce 2 poskytnuta lhůta pro rozhodnutí, zda bude spolupracovat s orgánem činným v trestním řízeníorgánem činným v trestním řízení, nebo žadatel o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území zajistit ubytování, zajistí mu ubytování ministerstvo nebo právnická osoba. Ministerstvo může na základě písemně uzavřené smlouvy přispět právnické osobě na úhradu nákladů spojených s ubytováním cizince. § 42f Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu (1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu8a) je oprávněn podat na zastupitelském úřadu cizinec, který uzavřel s výzkumnou organizací dohodu o hostování9j) a hodlá na území přechodně pobývat po dobu delší než 3 měsíce (dále jen „výzkumný pracovník“). Výzkumnou organizací se pro účely tohoto zákona rozumí veřejná výzkumná instituce, vysoká škola9k) nebo jiná výzkumná organizace zapsaná do seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí vedeného podle zvláštního právního předpisu9j). Výzkumnou činností se rozumí též činnost akademického pracovníka nebo hostujícího profesora u veřejné výzkumné instituce nebo jiné výzkumné organizace zapsané do seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí podle zvláštního právního předpisu9j). (2) V průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu vydané za jiným účelem může výzkumný pracovník žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu podat na území policiipolicii. (3) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu je výzkumný pracovník povinen předložit a) dohodu o hostování9j), b) náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), e) a f), c) písemný závazek výzkumné organizace, že uhradí případné náklady spojené s pobytem výzkumného pracovníka na území po skončení platnosti oprávnění k pobytu na území, včetně nákladů spojených s jeho vycestováním z území, pokud tyto náklady vznikly do 6 měsíců ode dne skončení platnosti dohody o hostování9j) a byly hrazeny z veřejných prostředkůveřejných prostředků, a d) na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 5. (4) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu je výzkumný pracovník povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění na dobu pobytu ode dne vstupu na území České republiky do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180i odst. 2. (5) Po dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu se držitel tohoto povolení pro účely úhrady poskytování zdravotní péče považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem. § 43 Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území uděluje policiepolicie na žádost cizince, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33, pokud pobyt cizince na území bude delší než 1 rok a trvají-li důvody, pro které bylo toto vízum uděleno. § 44 (1) PoliciePolicie vydá cizinci povolení k dlouhodobému pobytu formou průkazu o povolení k pobytu podle § 78; v průkazu policiepolicie vyznačí účel pobytu. (2) Cizinec, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny nebo za účelem studia na území (§ 42d) anebo za účelem vědeckého výzkumu na území (§ 42f) na žádost podanou na zastupitelském úřadu, je povinen do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území dostavit se osobně na policiipolicii k převzetí průkazu o povolení k pobytu. Rozhodnutí, kterým byl cizinci povolen dlouhodobý pobyt za účelem společného soužití rodiny, studia nebo vědeckého výzkumu na území, nabývá právní moci dnem jeho převzetí. (3) Na průkaz o povolení k pobytu se § 79 odst. 2 a § 81 vztahují obdobně. (4) Povolení k dlouhodobému pobytu policiepolicie vydává s dobou platnosti a) potřebnou k dosažení účelu, který vyžaduje pobyt na území, kratší než 1 rok, b) 1 rok, jde-li o přechodný pobyt za účelem studia s předpokládanou dobou pobytu delší než 1 rok nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu, c) odpovídající v případě společného soužití rodiny době platnosti průkazu o povolení k pobytu (§ 44 odst. 1), který byl vydán nositeli oprávnění ke sloučení rodiny, nejméně však na 1 rok, d) 2 roky v případě společného soužití rodiny, bylo-li nositeli oprávnění ke sloučení rodiny vydáno povolení k trvalému pobytu, e) odpovídající době uvedené v povolení k zaměstnání, f) odpovídající v případě rodinného příslušníka rezidenta jiného členského státu Evropské unie době platnosti průkazu o povolení k pobytu, který byl vydán tomuto rezidentovi, g) odpovídající době stanovené ve smlouvě o dobrovolné službě mládeže v tuzemské hostitelské organizaci, jde-li o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území podle § 42d, h) odpovídající v případě rodinného příslušníka výzkumného pracovníka době platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného výzkumnému pracovníkovi, nebo i) 2 roky v ostatních případech. (5) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území ministerstvo vydává s platností na dobu potřebnou k dosažení účelu pobytu, nejméně však na dobu 6 měsíců. § 44a (1) Dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu lze opakovaně prodloužit, a to a) na dobu stanovenou v § 44 odst. 5, b) nejdéle na dobu stanovenou v § 44 odst. 4 písm. a), b), e) až i), c) na dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podle § 44 odst. 1, který byl vydán nositeli oprávnění ke sloučení rodiny, jde-li o dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podle § 44 odst. 4 písm. c), d) na dobu 5 let, jde-li o dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podle § 44 odst. 4 písm. d). (2) Platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území (§ 42d) lze prodloužit opakovaně, vždy však nejdéle o 2 roky, pokud bylo vydáno za účelem vzdělávání ve vyšší odborné škole nebo studia na vysoké škole. Pokud bylo toto povolení vydáno za účelem neplacené odborné praxe, lze jej prodloužit pouze jednou na dobu odpovídající době stanovené ve smlouvě o odborné praxi v tuzemské hostitelské organizaci. V ostatních případech se platnost tohoto povolení neprodlužuje. (3) Na prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu se § 35 odst. 2 a 3, § 36, § 46 odst. 3 a 7 a § 47 vztahuje obdobně. (4) K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného za účelem společného soužití rodiny je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 42b odst. 1 písm. a), c) a d) a dále doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, pokud je cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu8b) nebo pokud úhradu nákladů zdravotní péče prokáže jiným způsobem. Jestliže byl nositeli oprávnění ke sloučení rodiny udělen azyl, je cizinec povinen předložit pouze cestovní doklad. Platnost povolení k dlouhodobému pobytu vydaného za účelem společného soužití rodiny nelze prodloužit, pokud policiepolicie shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto povolení (§ 46a). (5) K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného rezidentovi jiného členského státu Evropské unie je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 42c odst. 3, s výjimkou dokladu obdobného výpisu z evidence Rejstříku trestů vydaného státem, jehož je občanem nebo v němž pobýval, a lékařské zprávy, že netrpí závažnou nemocí. K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání je dále povinen předložit náležitost podle § 46 odst. 7 nebo 8. K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání je cizinec povinen v případech, kdy se podle zvláštního právního přepisu nevyžaduje povolení k zaměstnání9l), předložit pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce a náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d), e) a f). (6) K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území vydaného podle § 42d je cizinec povinen a) předložit náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a), b), d) a f), b) předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; povinnost předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění neplatí, pokud je cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu8b) nebo pokud úhradu nákladů zdravotní péče prokáže jiným způsobem, c) prokázat zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13), jde-li o studium na vysoké škole nebo neplacenou odbornou praxi; v ostatních případech doklad o tom, že náklady na pobyt cizince přebírá tuzemská hostitelská organizace, d) předložit souhlas rodiče, případně jiného zákonného zástupce nebo poručníka, s jeho pobytem na území, je-li nezletilý. (7) Žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území se podává ministerstvu. K žádosti je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 42e odst. 4, s výjimkou fotografie. V případě změny podoby je cizinec povinen na požádání předložit i fotografie. (8) K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu je výzkumný pracovník povinen předložit cestovní doklad a náležitosti uvedené v § 42f odst. 3 písm. a) a c) a na požádání lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí. Platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nelze prodloužit, pokud policiepolicie shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto povolení (§ 46d). Rodinný příslušník výzkumného pracovníka je povinen k žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a) a c) až f) a prokázat, že je rodinným příslušníkem výzkumného pracovníka. § 45 (1) Cizinec, který hodlá na území pobývat za jiným účelem, než který mu byl povolen, je povinen požádat policiipolicii o udělení nového povolení k dlouhodobému pobytu. Nové povolení k dlouhodobému pobytu nelze udělit v případech uvedených v § 33 odst. 1 nebo 3 s výjimkou případů uvedených v § 42 odst. 2. (2) Cizinec s povoleným dlouhodobým pobytem za účelem společného soužití rodiny je oprávněn po 3 letech pobytu na území nebo po dosažení věku 18 let požádat policiipolicii o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem. (3) Cizinec s povoleným dlouhodobým pobytem za účelem společného soužití rodiny, který je pozůstalou osobou po nositeli oprávnění ke sloučení rodiny, je oprávněn požádat policiipolicii o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem, jestliže a) ke dni úmrtí nositele oprávnění ke sloučení rodiny pobýval na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let; podmínka nepřetržitého pobytu neplatí, pokud cizinec v důsledku uzavření sňatku s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny pozbyl státní občanství České republiky, nebo b) k úmrtí nositele oprávnění ke sloučení rodiny došlo v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. (4) Cizinec s povoleným dlouhodobým pobytem za účelem společného soužití rodiny je oprávněn požádat o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem v případě rozvodu s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny, pobýval-li ke dni rozvodu na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let a manželství trvalo nejméně 5 let; podmínka nepřetržitého pobytu a doby trvání manželství neplatí, pokud tento cizinec v důsledku uzavření sňatku s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny pozbyl státní občanství České republiky. (5) K žádosti podle odstavce 3 nebo 4 je cizinec povinen předložit a) cestovní doklad, b) doklad potvrzující splnění podmínky podle odstavce 3 nebo 4, c) doklad o zajištění ubytování na území, d) doklad podle § 42b odst. 1 písm. d) nebo povolení k zaměstnání, e) doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, je-li cizinec zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu5), nebo prokáže-li úhradu nákladů zdravotní péče jiným způsobem, f) výpis z evidence Rejstříku trestů jako podklad k posouzení trestní zachovalosti (§ 174); to neplatí v případě cizince mladšího 15 let, g) fotografie. (6) Oprávnění podat žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu z důvodu podle odstavce 3 nebo 4 zaniká uplynutím 1 roku ode dne, kdy tento důvod nastal. (7) Cizinec s povoleným dlouhodobým pobytem za účelem ochrany na území je oprávněn po splnění účelu pobytu nebo po 1 roce pobytu na území požádat policiipolicii o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem. PoliciePolicie dlouhodobý pobyt za jiným účelem nepovolí, jsou-li zjištěny důvody pro zrušení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území podle § 46c odst. 1 písm. a) až c). § 46 (1) Pro povolení k dlouhodobému pobytu platí obdobně § 31 odst. 1, § 33, 34, 37, 38, § 55 odst. 1, § 56, § 58 odst. 3 a § 62 odst. 1 vztahující se na vízum k pobytu nad 90 dnů. K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 je cizinec dále povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění, nejde-li o případy uvedené v § 180i odst. 2. (2) Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území z důvodu uvedeného v § 33 odst. 1 písm. a) platí obdobně § 56 vztahující se na vízum k pobytu nad 90 dnů. (3) Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny nebo za účelem vědeckého výzkumu platí obdobně § 55 odst. 1, § 56 odst. 1 písm. a) až c), e), h) a i), § 56 odst. 2 písm. a) a § 62 odst. 1. (4) Pro povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie a jeho rodinného příslušníka, který má na území tohoto státu povolen pobyt za účelem společného soužití rodiny s rezidentem, platí obdobně § 55 odst. 1, § 56 odst. 1 písm. c), e), h), § 56 odst. 2 písm. a) a § 62 odst. 1 vztahující se na vízum k pobytu nad 90 dnů. (5) Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území (§ 42d) platí obdobně § 37, § 55 odst. 1, § 56 odst. 1 písm. a) až c), e), h) a i), § 56 odst. 2 písm. a) a § 62 odst. 1 vztahující se na vízum k pobytu nad 90 dnů. (6) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit rozhodnutí o povolení k zaměstnání nebo rozhodnutí o prodloužení povolení k zaměstnání a náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a), d) až f). (7) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání je cizinec povinen dále předložit potvrzení finančního úřadu České republiky o stavu jeho daňových nedoplatků a potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení o tom, že nemá splatné nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a na státní politiku zaměstnanosti včetně penále; splatným nedoplatkem se pro účely tohoto zákona rozumí též nedoplatek na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále, k jehož úhradě bylo povoleno podle zvláštního právního předpisu9m) jeho splácení ve splátkách. Není-li cizinec daňovým subjektem nebo plátcem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, předloží doklad vydaný finančním úřadem České republiky nebo okresní správou sociálního zabezpečení potvrzující tuto skutečnost. (8) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu8f) je cizinec povinen předložit živnostenský list nebo koncesní listinu anebo potvrzení vydané živnostenským úřadem prokazující, že cizinec splňuje všeobecné a zvláštní podmínky provozování živnostiživnosti, a náležitosti podle odstavce 7 a § 31 odst. 1 písm. a) a c) až f). § 46a Zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny (1) Na žádost cizince policiepolicie platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny zruší. (2) PoliciePolicie dále zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, jestliže a) cizinec byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu, b) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území9a) z důvodu odsouzení cizince k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území, c) cizinec při pobytové kontrole neprokáže schopnost uhradit náklady zdravotní péče a neprokáže ji ani ve lhůtě stanovené policiípolicií, d) bylo zjištěno, že by cizinec mohl při dalším pobytu na území ohrozit bezpečnost České republiky nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, e) cizinec přestal splňovat podmínky prokazované podle § 42b odst. 1 písm. c) nebo d), f) zjistí, že náležitosti předložené k žádosti o vydání nebo prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny jsou padělané nebo pozměněné, g) cizinec nemá na území zajištěno ubytování, h) cizinec by mohl při dalším pobytu na území ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, pokud k takovému onemocnění došlo před vstupem cizince na území, i) cizinec neplní účel, pro který bylo toto povolení vydáno, j) zjistí, že se cizinec dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat toto povolení, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství, nebo k) požádal-li nositel oprávnění ke sloučení rodiny o zrušení povolení k dlouhodobému pobytu nebo mu bylo toto povolení zrušeno, za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti. Při posuzování přiměřenosti policiepolicie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince. (3) PoliciePolicie v rozhodnutí stanoví lhůtu k vycestování z území a cizinci udělí výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. § 46b Zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie (1) Na žádost rezidenta jiného členského státu Evropské unie7c) policiepolicie platnost jeho povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie zruší. (2) PoliciePolicie dále zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie, jestliže a) byl držitel tohoto povolení pravomocně odsouzen za spáchání zvlášť závažného úmyslného trestného činutrestného činu, b) je-li důvodné nebezpečí, že by držitel tohoto povolení mohl při dalším pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit bezpečnost České republiky, c) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění držitele tohoto povolení ze svého území9a) z důvodu odsouzení k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, d) držitel tohoto povolení neplní účel, pro který bylo toto povolení vydáno, e) držitel tohoto povolení při pobytové kontrole neprokáže schopnost uhradit náklady zdravotní péče a neprokáže ji ani ve lhůtě stanovené policiípolicií, f) držitel tohoto povolení nemá na území zajištěno ubytování, g) úhrnný měsíční příjem držitele tohoto povolení a společně s ním posuzovaných osob [§ 42c odst. 3 písm. c)] nedosahuje částky živobytí společně posuzovaných osob9n), nebo h) stát, který držiteli tohoto povolení přiznal právní postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie, rozhodl o zrušení tohoto právního postavení a současně o zrušení povolení k trvalému pobytu na svém území za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti. Při posuzování přiměřenosti policiepolicie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života držitele tohoto povolení. (3) Při zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie policiepolicie zruší i povolení k dlouhodobému pobytu na území vydaného jeho rodinnému příslušníkovi za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska zásahu do jeho soukromého nebo rodinného života. PoliciePolicie postupuje vůči rodinnému příslušníkovi rezidenta jiného členského státu Evropské unie obdobně i v případě, že platnost povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie zanikla na základě rozhodnutí o vyhoštění. (4) PoliciePolicie v rozhodnutí stanoví lhůtu k vycestování z území a rezidentovi jiného členského státu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi udělí výjezdní příkaz; rezident jiného členského státu Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. § 46c Zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území (1) Ministerstvo zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území9f), jestliže a) cizinec přestal splňovat podmínky pro vydání tohoto povolení podle § 42e odst. 1, b) je to nezbytné pro zajištění ochrany veřejného pořádku nebo bezpečnosti státu, nebo c) cizinec o zrušení tohoto povolení požádá. (2) Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území stanoví lhůtu k vycestování z území a cizinci udělí výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. (3) Postup podle odstavce 2 neplatí, byl-li z důvodu uděleného povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území odložen výkon rozhodnutí o správním vyhoštění cizince nebo odloženo jeho předání podle mezinárodní smlouvy. V tomto případě policiepolicie dokončí správní vyhoštění cizince nebo jeho předání podle mezinárodní smlouvy. (4) Orgán činný v trestním řízenítrestním řízení je povinen neprodleně ministerstvo informovat o skutečnostech odůvodňujících zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území. (5) Vykonatelností rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území vydaného cizinci podle § 42e odst. 1 současně zaniká platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území vydaného cizinci podle § 42e odst. 5; o této skutečnosti ministerstvo cizince informuje. (6) Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území stanoví lhůtu k vycestování z území a cizinci udělí výjezdní příkaz; výjezdní příkaz dále ministerstvo udělí cizinci, kterému zanikla platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území podle odstavce 5. Cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. § 46d Zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu (1) Na žádost výzkumného pracovníka policiepolicie platnost jeho povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu zruší. (2) PoliciePolicie dále zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, jestliže a) výzkumný pracovník byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu, b) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění výzkumného pracovníka ze svého území9a) z důvodu jeho odsouzení k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území, c) bylo zjištěno, že by výzkumný pracovník mohl při dalším pobytu na území ohrozit bezpečnost České republiky nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek anebo ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, d) výzkumná organizace, která s výzkumným pracovníkem uzavřela dohodu o hostování9j), byla vyřazena ze seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí vedeného podle zvláštního právního předpisu9j); to neplatí, pokud výzkumný pracovník uzavřel dohodu o hostování9j) s jinou výzkumnou organizací, která je v tomto seznamu zapsána, e) výzkumný pracovník přestal splňovat podmínky prokazované podle § 42f odst. 3, f) zjistí, že náležitosti předložené k žádosti o vydání nebo prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu jsou padělané nebo pozměněné, nebo g) výzkumný pracovník neplní účel, pro který bylo toto povolení vydáno, za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti. Při posuzování přiměřenosti policiepolicie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života výzkumného pracovníka. (3) PoliciePolicie v rozhodnutí stanoví lhůtu k vycestování z území a výzkumnému pracovníkovi udělí výjezdní příkaz; výzkumný pracovník je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. § 47 (1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je cizinec povinen podat nejdříve 120 a nejpozději 14 dnů před uplynutím platnosti víza k pobytu nad 90 dnů. V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle předchozí věty zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec oprávněn tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů; vízum se do doby zániku tohoto oprávnění považuje za platné. (2) Pokud doba platnosti víza k pobytu nad 90 dnů uplyne před rozhodnutím žádosti o povolení dlouhodobého pobytu, ačkoliv žádost byla podána ve lhůtě podle odstavce 1, považuje se vízum za platné do doby nabytí právní moci rozhodnutí o podané žádosti. (3) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 odst. 4 je cizinec povinen podat v době platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí nebo v době přechodného pobytu podle § 18 písm. a) nebo b) a ve lhůtě stanovené v odstavci 1. Na uvedené žádosti se obdobně vztahuje i ustanovení odstavce 2. § 48 Pro účely úhrady poskytování zdravotní péče, nelze-li úhradu zajistit jiným způsobem, se za cizince, kterému bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu3a) (dále jen „cizinec požívající dočasné ochrany“), považuje cizinec, a) kterému bylo uděleno vízum podle § 33 odst. 1 písm. a) a b), § 33 odst. 3 nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území (§ 43), b) který je uveden v § 42e odst. 1 za podmínek a ve lhůtě podle § 42e odst. 2, c) který podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, d) kterému bylo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území vydáno. § 48a (1) Ministerstvo na žádost cizince podanou ve lhůtě podle § 42e odst. 2, cizince, který podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, a cizince, kterému bylo toto povolení vydáno, rozhodne o poskytnutí finančního příspěvku až do výše a) 1,6násobku částky životního minima žadatele stanovené zvláštním právním předpisem9d), je-li posuzován bez společně posuzovaných osob [§ 42c odst. 3 písm. c)], b) 1,5násobku částky životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob, jsou-li společně posuzovány 2 až 3 osoby, c) 1,4násobku částky životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob, jsou-li společně posuzovány 4 osoby, d) 1,3násobku částky životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob, je-li společně posuzováno 5 a více osob. (2) Výše finančního příspěvku se stanoví s ohledem na majetkové poměry cizince. Finanční příspěvek lze poskytnout ode dne, kdy byl cizinec poučen podle § 42e odst. 2. Finanční příspěvek se na žádost cizince poskytuje za dobu 1 měsíce. Finanční příspěvek lze přiznat a vyplatit nejdříve od počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o jeho poskytnutí. Finanční příspěvek lze přiznat i opakovaně. (3) Žadatel o finanční příspěvek podle odstavce 1 je povinen uvést své finanční a majetkové poměry, popřípadě finanční a majetkové poměry své rodiny formou čestného prohlášení a doložit je všemi dostupnými doklady. (4) Po dobu zajištění cizince v zařízení se finanční příspěvek neposkytuje. Finanční příspěvek nelze dále poskytnout, pokud a) odpovědnost za úhradu pobytových nákladů nese právnická nebo fyzická osoba (§ 15 a 180), b) žadatel o finanční příspěvek uvedl nepravdivé údaje o svých finančních nebo majetkových poměrech nebo o finančních nebo majetkových poměrech své rodiny, nebo c) žadatel o finanční příspěvek neoznámil skutečnosti rozhodné pro poskytnutí finančního příspěvku nebo změnu těchto skutečností. § 48b (1) Je-li cizinci, kterému byla poskytnuta lhůta na rozhodnutí, zda bude spolupracovat s orgánem činným v trestním řízeníorgánem činným v trestním řízení (§ 42e odst. 2), cizinci, který podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, nebo cizinci, kterému bylo toto povolení vydáno, poskytnuta právnickou nebo fyzickou osobou zabývající se poskytováním právní pomoci cizincům tato pomoc bezplatně, může ministerstvo právnické osobě přispět na úhradu nákladů spojených s poskytováním právní pomoci na základě písemně uzavřené smlouvy. (2) Žadatel o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území je oprávněn pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o jeho žádosti; to neplatí, pokud orgán činný v trestním řízeníorgán činný v trestním řízení nepotvrdil, že žádost o vydání tohoto povolení splňuje podmínky podle § 42e odst. 1. (3) Po dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území se držitel tohoto povolení pro účely zaměstnání nebo studia považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem. Oddíl 4 § 49 Přechodný pobyt na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí (1) Ministerstvo zahraničních věcí vydává povolení k dlouhodobému pobytu členům personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice anebo jejich rodinným příslušníkům registrovaným Ministerstvem zahraničních věcí. Toto povolení lze vydat nejdéle na dobu platnosti jejich registrace. (2) O povolení k dlouhodobému pobytu je člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice anebo jejich rodinný příslušník registrovaný Ministerstvem zahraničních věcí, s výjimkou osob pobývajících na území podle § 18 písm. a) nebo b), povinen požádat během pobytu na území České republiky, ke kterému jej opravňuje vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí. (3) Člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice anebo jejich rodinný příslušník je oprávněn pobývat na území po dobu uvedenou v povolení k dlouhodobému pobytu. (4) Dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu lze opakovaně prodloužit. (5) Povolení k dlouhodobému pobytu prohlašuje za neplatné Ministerstvo zahraničních věcí. Díl 5 Přechodný pobyt na území na výjezdní příkaz § 50 Výjezdní příkaz (1) Výjezdní příkaz je doklad, který uděluje policiepolicie z moci úřední po zrušení platnosti víza, po zamítnutí žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu, pokud uplynula platnost víza, po zrušení nebo zániku platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k trvalému pobytu, po zrušení přechodného pobytu občanu Evropské unie1b), zrušení platnosti průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, po ukončení přechodného pobytu na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, k němuž se vízum nevyžaduje, po ukončení poskytování ochrany na území podle zvláštního právního předpisu2), 3a) nebo při správním vyhoštění. (2) Výjezdní příkaz dále uděluje Ministerstvo zahraničních věcí po uplynutí doby platnosti nebo po prohlášení neplatnosti diplomatického nebo zvláštního víza (§ 41), po uplynutí doby platnosti nebo po prohlášení neplatnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného tímto ministerstvem (§ 49 odst. 5) anebo po ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje. Výjezdní příkaz dále uděluje ministerstvo po zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území nebo platnosti povolení k trvalému pobytu uděleného podle § 66 odst. 1 písm. c) nebo § 67. (3) Výjezdní příkaz opravňuje cizince k přechodnému pobytu na území po dobu, která je nezbytná k provedení neodkladných úkonů, a k vycestování z území. (4) Doba přechodného pobytu cizince na výjezdní příkaz nesmí být delší než 60 dnů, dobu pobytu stanoví a ve výjezdním příkazu vyznačuje policiepolicie a v případech podle odstavce 2 Ministerstvo zahraničních věcí nebo ministerstvo. (5) Při ukončení pobytu občanu Evropské unie1b) nebo jeho rodinnému příslušníkovi stanoví policiepolicie nebo Ministerstvo zahraničních věcí dobu pobytu na výjezdní příkaz minimálně na 1 měsíc. Podmínka stanovení minimální doby pobytu neplatí, pokud je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo je zjištěno, že trpí závažnou nemocí. (6) Výjezdní příkaz obsahuje údaje o totožnosti cizince, číslo cestovního dokladu a dobu, ve které je cizinec povinen z území vycestovat; v zájmu ochrany bezpečnosti státu, udržení veřejného pořádku nebo ochrany veřejného zdraví anebo v zájmu plnění mezinárodní smlouvy může být vycestování vázáno podmínkou spočívající v určení hraničního přechodu pro vycestování z území. (7) Výjezdní příkaz má tvar štítku, který policiepolicie, ministerstvo nebo Ministerstvo zahraničních věcí vyznačí do cestovního dokladu, v odůvodněných případech může být výjezdní příkaz vyznačen mimo cestovní doklad. Díl 6 Společná ustanovení k vízům § 51 (1) Vízem se rozumí povolení, které po dobu platnosti opravňuje cizince ke vstupu a pobytu na území a vycestování z území, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Na udělení víza není právní nárok. (3) Vízum je platné po dobu v něm vyznačenou. (4) Vízum nelze udělit občanu Evropské unie1b). (5) Vízum se považuje za udělené jeho vyznačením. § 52 (1) V zájmu ochrany bezpečnosti státu, udržení veřejného pořádku nebo ochrany veřejného zdraví anebo v zájmu plnění mezinárodní smlouvy může být a) vízum vázáno podmínkou spočívající v určení hraničního přechodu pro vstup nebo vycestování z území, b) zkrácena doba platnosti víza, c) požadováno, aby žádost o udělení víza byla podána na zastupitelském úřadu ve státě, jehož je cizinec občanem, popřípadě jenž vydal cestovní doklad, jehož je cizinec držitelem, nebo ve státě, ve kterém má cizinec povolen trvalý či dlouhodobý pobyt. (2) Při stanovení podmínky podle odstavce 1 musí být zachována přiměřenost mezi důvodem pro její stanovení a důsledky tohoto stanovení. Při posuzování přiměřenosti policiepolicie přihlíží zejména k dopadům této podmínky do soukromého a rodinného života cizince. § 53 (1) Žádost o udělení víza se podává na zastupitelském úřadu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Žádost o udělení víza se podává na úředním tiskopisu. (2) Zastupitelský úřad žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů odmítne, nepředloží-li cizinec požadované náležitosti. O odmítnutí sepíše záznam s uvedením důvodů. (3) Zastupitelský úřad je oprávněn v souvislosti s podáním žádosti cizince o udělení víza snímat otisky prstů a pořizovat obrazové záznamy. § 54 V žádosti o udělení víza je cizinec povinen uvést své jméno a příjmení, ostatní jména, pohlaví, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, státní občanství současné a při narození, jméno a příjmení otce a matky, rodinný stav, místo trvalého pobytu v cizině a telefonické spojení, druh, číslo a údaj o datu vydání a platnosti cestovního dokladu včetně označení orgánu, který jej vydal, a jde-li o cizince s povoleným pobytem na území jiného státu, i údaj o tom, zda je oprávněn se na jeho území vrátit, včetně údaje o čísle a platnosti příslušného dokladu, povolání, zaměstnavatele a jeho adresu včetně telefonického spojení (u studentů název a adresu školy), cíl cesty, požadovaný druh víza, dobu pobytu, počet vstupů a účel pobytu na území, zamýšlený den příjezdu a odjezdu, místo vstupu na území, v případě průjezdu jeho trasu, a zda již obdržel příslušné povolení pro vstup na území cílového státu včetně jeho platnosti a označení orgánu, který povolení vydal, zamýšlený dopravní prostředek, způsob zajištění úhrady nákladů spojených s pobytem, adresu pobytu na území včetně telefonického či jiného spojení, údaje k případné zvoucí osobě, v rozsahu příjmení, jméno a adresa pobytu na území, nebo jde-li o právnickou osobu, její název, sídlo a jméno a příjmení oprávněné osoby, upřesňující informace k účelu pobytu na území, údaje k vízům uděleným v posledních 3 letech včetně doby jejich platnosti, údaje o předchozím pobytu na území smluvních států, údaje k manželu a dětem v rozsahu jméno a příjmení, ostatní jména, den, měsíc, rok a místo narození. § 55 Náležitosti žádosti o udělení víza (1) Náležitosti k žádosti o udělení víza nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, matričních dokladů a fotografie cizince, pokud odpovídá jeho skutečné podobě. (2) Předložení náležitostí k žádosti o udělení víza se s výjimkou cestovního dokladu nevyžaduje, jde-li o udělení víza v zájmu České republiky. (3) Cizinec žádající o udělení víza je povinen na požádání strpět sejmutí otisků prstů a pořízení obrazového záznamu. § 56 Důvody neudělení víza (1) Vízum, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu podle § 33 odst. 3 policiepolicie nebo zastupitelský úřad cizinci neudělí, jestliže a) se cizinec na požádání policiepolicie nebo zastupitelského úřadu nedostaví k pohovoru nebo nepředloží ve stanovené lhůtě doklady za účelem ověření údajů uvedených v žádosti o vízum nebo jestliže se i přes provedení pohovoru nebo vyhodnocení předložených dokladů nepodaří tyto údaje ověřit, b) cizinec vyplní žádost o udělení víza nečitelně nebo neúplně či nepravdivě, c) je cizinec evidován v evidenci nežádoucích osob, d) má poznatky o tom, že by náklady spojené s pobytem cizince na území nesla Česká republika, e) nepředloží náležitosti k žádosti o udělení víza nebo předloží-li padělané nebo pozměněné náležitosti, f) cizinec k žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání uvede pouze číslo jednací žádosti o vydání povolení k zaměstnání a u kterého úřadu práce o takové povolení požádal a úřad práce toto povolení nevydá, g) cizinec v žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu8f) uvede pouze číslo jednací ohlášení živnostiživnosti nebo žádosti o udělení koncese a u kterého živnostživnostenského úřadu živnost ohlásil nebo o koncesi požádal, a živnostenský úřad potvrzení o tom, že tento cizinec splňuje všeobecné a zvláštní podmínky provozování živnostiživnosti, nevydá, h) jsou zjištěny skutečnosti uvedené v § 9 odst. 1 písm. a), b), g), h), i) nebo j), i) jsou zjištěny skutečnosti nasvědčující tomu, že cizinec po skončení pobytu stanoveného vízem neopustí území nebo že vízum hodlá zneužít k jinému účelu, než je uveden v žádosti o udělení víza, j) před vyznačením víza nepředloží doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, nejde-li o případy uvedené v § 180i odst. 2, k) pobyt cizince na území není v zahraničněpolitickém zájmu České republiky nebo je zjištěna jiná závažná překážka pobytu cizince na území, l) cizinec odmítne poskytnout otisky prstů nebo pořízení obrazového záznamu, nebo m) cizinec neuhradil pokutu nebo náklady řízení vzniklé v souvislosti s řízením vedeným podle tohoto zákona. (2) Vízum, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu podle § 33 odst. 3, policiepolicie nebo zastupitelský úřad cizinci neudělí, jestliže a) neprokáže trestní zachovalost, je-li podmínkou udělení víza, b) doba platnosti jeho cestovního dokladu nepřekračuje dobu pobytu na území podle požadovaného víza nejméně o 90 dnů, nebo c) v uplynulých 5 letech porušil povinnost stanovenou tímto zákonem, za podmínky, že důsledky neudělení víza budou přiměřené důvodu pro neudělení víza. Při posuzování přiměřenosti policiepolicie přihlíží zejména k dopadům tohoto neudělení do soukromého a rodinného života cizince. (3) K důvodu podle odstavce 1 nebo 2 se nepřihlédne, jde-li o udělení víza v zájmu České republiky nebo v zájmu plnění mezinárodního závazku. (4) Rodinnému příslušníku občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, se vízum k pobytu do 90 dnů nebo průjezdní vízum neudělí z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a), e), l) nebo z důvodů uvedených v § 9 odst. 3 písm. b) bodu 1, 3 nebo 4. (5) Zastupitelský úřad písemně informuje rodinného příslušníka občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, o důvodech neudělení víza a o jeho oprávnění požádat ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení oznámení o neudělení víza Ministerstvo zahraničních věcí o nové posouzení důvodů neudělení víza. Podání musí být učiněno v písemné formě, musí obsahovat údaje o cizinci, který je činí, a to v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a stát narození, státní příslušnost, číslo cestovního dokladu, a údaj o tom, v čem je spatřován rozpor s důvody neudělení víza. (6) Ministerstvo zahraničních věcí posuzuje soulad důvodu neudělení víza rodinnému příslušníku občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, s důvody uvedenými v odstavci 4. O výsledku nového posouzení Ministerstvo zahraničních věcí cizince písemně informuje v českém jazyce a dále podle volby cizince v jazyce anglickém, francouzském, německém, ruském nebo španělském ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti; to neplatí, je-li cizinci na základě nového posouzení uděleno vízum. § 57 (1) Zastupitelský úřad je povinen požádat před udělením víza policiipolicii o stanovisko. V případě nesouhlasu policiepolicie nelze vízum udělit. Jestliže zastupitelský úřad i přes souhlas policiepolicie vízum neudělí, je povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit policiipolicii a uvést důvody tohoto neudělení. (2) Zastupitelský úřad je oprávněn před odesláním žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů policiipolicii k této žádosti uplatnit stanovisko. PoliciePolicie k tomuto stanovisku při udělování víza přihlédne. Pokud cizinec před vyznačením víza nepředloží doklad o cestovním zdravotním pojištění a vízum mu z tohoto důvodu nebude uděleno, zastupitelský úřad tuto skutečnost oznámí policiipolicii; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180i odst. 2. (3) Zastupitelský úřad je oprávněn provést pohovor se žadatelem o vízum. (4) Stanovisko zastupitelského úřadu nebo policiepolicie k žádosti o udělení víza se žadateli o vízum ani jeho zástupci nezpřístupňuje. § 58 Vyznačování víza (1) Vízum do cestovního dokladu vyznačuje zastupitelský úřad, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) V odůvodněných případech může být vízum vyznačeno mimo cestovní doklad. (3) Ve vízu k pobytu nad 90 dnů lze vyznačit jeden nebo více účelů pobytu. § 59 zrušen § 60 (1) Žádost o prodloužení doby pobytu na území na vízum nebo prodloužení doby platnosti víza podává cizinec policiipolicii. (2) O prodloužení doby pobytu na území na vízum nebo prodloužení doby platnosti víza je cizinec oprávněn požádat u dlouhodobých víz nejdříve 120 dnů a nejpozději 14 dnů a u krátkodobých víz nejdříve 30 dnů a nejpozději 3 dny před uplynutím doby povoleného pobytu na území nebo doby platnosti víza. (3) V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle odstavce 2 zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec oprávněn tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů; vízum se do doby zániku oprávnění podle předchozí věty považuje za platné. (4) Pokud doba platnosti dlouhodobého víza nebo doba pobytu na toto vízum uplyne před rozhodnutím o jejím prodloužení, ačkoli žádost byla podána ve lhůtě podle odstavce 2 nebo 2, považuje se vízum za platné a doba pobytu na toto vízum za prodlouženou do nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. (5) Dobu platnosti víza nelze prodloužit, pokud tento zákon nestanoví jinak. (6) Důvody pro neprodloužení doby pobytu na území na vízum nebo pro neprodloužení doby platnosti víza jsou obdobné jako důvody pro neudělení víza. (7) Pokud o žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33 odst. 1 písm. c) nebylo rozhodnuto v době platnosti oprávnění k pobytu cizince na území, považuje se jeho další pobyt na území za pobyt na toto vízum, a to až do rozhodnutí o žádosti. § 61 Zrušení platnosti krátkodobého víza (1) PoliciePolicie zruší platnost krátkodobého víza, jestliže cizinec a) neplní účel, pro který bylo vízum uděleno, nebo b) o zrušení platnosti víza požádá. (2) PoliciePolicie zruší platnost krátkodobého víza, jestliže a) cizinec úmyslně ohrozil veřejný pořádek, b) cizinec porušil povinnost stanovenou tímto zákonem, c) cizinec přestal splňovat některou z podmínek pro udělení víza, d) cizinec při pobytové kontrole předloží neplatný cestovní doklad (§ 116), e) cizinec je nežádoucí osobou nebo je zařazen do informačního systému smluvních států, f) cestovní doklad cizince byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený, anebo g) cizinec při pobytové kontrole neprokáže schopnost uhradit náklady zdravotní péče a neprokáže ji ani ve lhůtě stanovené policiípolicií, za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince. (3) Platnost průjezdního víza a víza k pobytu do 90 dnů je zrušena udělením výjezdního příkazu; cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním příkazem. PoliciePolicie je oprávněna ve vízu, jehož platnost byla zrušena, vyznačit tuto skutečnost. (4) Platnost letištního víza zaniká udělením výjezdního příkazu; cizinec je povinen po zrušení platnosti letištního víza bez zbytečného odkladu opustit tranzitní prostor mezinárodního letiště a vycestovat zpět do zahraničí. § 62 Zánik platnosti víza (1) Platnost víza zanikne, jakmile nabyl právní moci rozsudek ukládající trest vyhoštění10) nebo je vykonatelné rozhodnutí o správním vyhoštění. (2) Platnost víza k pobytu nad 90 dnů uděleného podle § 30 odst. 2 zaniká převzetím povolení k trvalému pobytu, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, za účelem studia nebo vědeckého výzkumu, povolení k dlouhodobému pobytu vydaného rodinnému příslušníkovi výzkumného pracovníka nebo povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí. (3) Platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území uděleného podle § 33 odst. 3 dále zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu2). (4) Po vycestování cizince z území zanikne platnost víza podle § 22 odst. 4 písm. a), § 24 odst. 3 písm. a) a § 33 a jednorázového víza k pobytu do 90 dnů; platnost víza podle § 22 odst. 4 písm. b) a § 24 odst. 3 písm. b) zanikne po druhém vycestování cizince z území. Platnost ostatních víz není vycestováním cizince z území dotčena. § 63 Cizinec je povinen dostavit se osobně na požádání policiepolicie nebo zastupitelského úřadu k podání vysvětlení před udělením víza a toto vysvětlení podat. § 64 Studium (1) Studiem se pro účely tohoto zákona rozumí a) základní vzdělávání, střední vzdělávání a vyšší odborné vzdělávání v oborech vzdělání v základní škole, střední škole, konzervatoři nebo vyšší odborné škole, zapsané do rejstříku škol a školských zařízení10a), a studium v akreditovaných studijních programech na vysoké škole9k), b) účast na jazykové a odborné přípravě ke studiu akreditovaného studijního programu vysoké školy organizované veřejnou vysokou školou, nebo účast na jazykovém a odborném kurzu pořádaném v rámci programu Evropské unie nebo na základě mezinárodní smlouvy, c) vzdělávací aktivity, včetně konzultací a výměn zkušeností, výměnných studijních pobytů a účasti v uměleckých, metodických a jiných specializovaných kurzech, jejichž obsah a organizace jsou upraveny zvláštním právním předpisem10b) nebo jejichž uskutečňování je upraveno mezinárodní smlouvou upravující spolupráci v oblasti školství, včetně studia v programech celoživotního vzdělávání uskutečňovaných vysokými školami, d) odborná praxe určená k získání praktických a odborných zkušeností cizincem a uskutečňovaná v tuzemské hostitelské organizaci v době jeho studia na tuzemské nebo zahraniční vysoké škole anebo v době nejvýše 5 let po ukončení studia na vysoké škole, organizačně zajišťovaná nebo koordinovaná tuzemskou vysokou školou, Akademií věd České republiky nebo k tomuto účelu Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy akreditovanou právnickou osobou se sídlem na území nebo právnickou osobou se sídlem mimo území, která má na území organizační složku, e) odborná praxe a dobrovolná služba mládeže ve věku od 18 do 25 let, určená k získání praktických, odborných zkušeností cizincem, uskutečňovaná v tuzemské hostitelské organizaci jako součást projektu programu nebo iniciativ Evropské unie, popřípadě obdobného státního programu a organizačně zajišťovaná nebo koordinovaná k tomuto účelu Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy akreditovanou právnickou osobou se sídlem na území nebo právnickou osobou se sídlem mimo území, která má na území organizační složku, f) výměna zkušeností a studijní pobyty osob odpovědných za vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů, pokud tyto činnosti jsou vykonávány v rámci programů nebo iniciativ Evropské unie nebo v rámci mezinárodních smluv. (2) Pro účely vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území (§ 42d) se vzděláváním ve střední škole nebo v konzervatoři rozumí pouze vzdělávání v rámci výměnného programu uskutečňovaného v tuzemské hostitelské organizaci a odbornou praxí pouze odborná praxe bezplatná. § 64a a 64b zrušeny HLAVA IV TRVALÝ POBYT NA ÚZEMÍ Díl 1 § 65 (1) Cizinec je oprávněn pobývat na území v rámci trvalého pobytu na základě a) povolení k trvalému pobytu, nebo b) rozhodnutí příslušného orgánu o svěření tohoto cizince do náhradní výchovy10c), je-li splněna podmínka podle § 87 odst. 1. (2) Ustanovení této hlavy se nevztahuje na občana Evropské unie1b) a s výjimkou § 78 až 86 na jeho rodinného příslušníka. Povolení k trvalému pobytu § 66 (1) Povolení k trvalému pobytu se bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území vydá cizinci a) který o vydání tohoto povolení žádá z humanitárních důvodů, zejména 1. je-li manželem azylanta a manželství vzniklo před vstupem azylanta na území, 2. je-li nezletilým dítětem azylanta nebo dítětem, které je závislé na péči azylanta, pokud nepožádá o udělení azylu, nebo 3. byl-li v minulosti státním občanem České republiky, b) který o vydání tohoto povolení žádá z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele, c) na jeho žádost, pokud je jeho pobyt na území v zájmu České republiky, nebo d) který o vydání tohoto povolení žádá jako nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě cizince, jenž na území pobývá na základě povolení k trvalému pobytu, je-li důvodem žádosti společné soužití těchto cizinců. (2) Povolení k trvalému pobytu se dále na žádost vydá cizinci, kterému předchozí povolení k trvalému pobytu na území bylo zrušeno z důvodu podle § 77 odst. 1 písm. c) nebo d), pokud od nabytí právní moci rozhodnutí neuplynula doba 3 let. § 67 (1) Povolení k trvalému pobytu se po 4 letech nepřetržitého pobytu na území vydá na žádost cizinci, který na území pobývá v rámci přechodného pobytu po ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany za podmínky, že nejméně poslední dva roky probíhalo řízení o udělení mezinárodní ochrany, včetně případného řízení o kasační stížnostikasační stížnosti. (2) Povolení k trvalému pobytu se vydá, je-li žadatelem cizinec, který a) je mladší 18 let, b) se není schopen o sebe sám postarat z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, nebo c) je osamělý a starší 65 let. (3) Povolení k trvalému pobytu se může při splnění podmínek uvedených v odstavci 1 dále vydat, je-li žadatelem cizinec, a) který je rodičem cizince uvedeného v odstavci 2 písm. a) nebo b), b) kterému byl rozhodnutím příslušného orgánu cizinec uvedený v odstavci 2 písm. a) nebo b) svěřen do péče, nebo c) který je jiným přímým příbuzným ve vzestupné nebo sestupné linii cizince uvedeného v odstavci 2, na jehož osobní péči je cizinec uvedený v odstavci 2 závislý. (4) Žádost je při splnění podmínek v odstavci 1 oprávněn podat i cizinec, který o vydání tohoto povolení žádá z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele. (5) Žádost lze podat ministerstvu nejpozději do 2 měsíců po pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany. (6) Povolení k trvalému pobytu může být vydáno cizinci uvedenému v odstavci 3, pouze bylo-li toto povolení vydáno cizinci uvedenému v odstavci 2. (7) Splnění podmínky nepřetržitého pobytu na území lze prominout z důvodů hodných zvláštního zřetele, zejména je-li oprávněným cizincem osoba mladší 15 let nebo nepříznivý zdravotní stav žadatele nastal za pobytu na území. (8) Splnění podmínky podat žádost nejpozději do 2 měsíců po pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany lze prominout cizinci uvedenému v odstavci 3, pokud řízení o jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany skončilo dříve než řízení o žádosti o udělení mezinárodní ochrany cizince uvedeného v odstavci 2. § 68 (1) Povolení k trvalému pobytu se na žádost vydá cizinci po 5 letech nepřetržitého pobytu na území. (2) Do doby pobytu podle odstavce 1 se započítává doba pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů a na povolení k dlouhodobému pobytu nebo doba pobytu na základě dokladu vydaného k pobytu na území podle zvláštního právního předpisu2), 3a), pokud se na cizince tento zvláštní právní předpis již nevztahuje. Do této doby se nezapočítává doba, po kterou byl cizinec na území služebně vyslán zahraničním zaměstnavatelem nebo zahraniční právnickou nebo fyzickou osobou, a dále doba, po kterou cizinec na území pobýval za účelem sezónního zaměstnání nebo vypomáhal s domácími pracemi za stravu, ubytování a kapesné určené k uspokojování jeho základních sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb; doba pobytu na území za účelem studia se započítává jednou polovinou. (3) Do doby pobytu podle odstavce 1 se započítávají i období nepřítomnosti cizince na území v průběhu této doby pobytu, pokud tato jednotlivá období nepřítomnosti nepřesáhla 6 po sobě jdoucích měsíců a pokud ve svém souhrnu nepřesáhla 10 měsíců, a dále období nepřítomnosti cizince na území, které nepřesáhlo 12 po sobě jdoucích měsíců, pokud byl cizinec pracovně vyslán do zahraničí. Nepřetržitost pobytu je dále zachována, pokud jedno období nepřítomnosti cizince na území nebylo delší než 12 po sobě jdoucích měsíců ze závažných důvodů, zejména jde-li o těhotenství a narození dítěte, závažné onemocnění anebo studium nebo odborné školení, přičemž toto období se do doby pobytu podle odstavce 1 nezapočítává. (4) Žádost o povolení k trvalému pobytu je oprávněn podat i cizinec, který v době splnění podmínek podle předchozích odstavců pobývá mimo území. Jestliže platnost povolení k dlouhodobému pobytu na území skončí cizinci v době jeho nepřítomnosti na území, musí být žádost podána nejpozději do 6 měsíců od skončení platnosti tohoto povolení. § 69 (1) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 se podává na zastupitelském úřadu, pokud není dále stanoveno jinak. (2) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. a) nebo b) lze podat též ministerstvu, pokud cizinec, jemuž má být povolení k trvalému pobytu vydáno, a) pobývá na území v rámci přechodného pobytu a je manželem nebo nezletilým dítětem cizince, jemuž byl udělen azyl z důvodů uvedených ve zvláštním právním předpise11), b) pobývá na území na základě uděleného víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu, nebo c) pobývá na území na základě vydaného povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, pokud jeho spolupráce s orgánem činným v trestním řízeníorgánem činným v trestním řízení přispěla k prokázání trestného činutrestného činu obchodování s lidmi nebo prokázání organizování nebo umožnění nedovoleného překročení státní hranice. (3) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. c) podává cizinec ministerstvu, pokud pobývá na území v rámci přechodného pobytu; ministerstvu podává žádost rovněž cizinec žádající o povolení k trvalému pobytu podle § 67. (4) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. d) lze podat též policiipolicii, pokud cizinec, jemuž má být povolení k trvalému pobytu vydáno, pobývá na území v rámci přechodného pobytu. (5) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 68 odst. 1 podává cizinec policiipolicii; žádost podle § 68 odst. 4 je oprávněn podat též na zastupitelském úřadu. § 69a a 69b zrušeny § 70 (1) Žádost o povolení k trvalému pobytu se podává na úředním tiskopisu. V žádosti je cizinec povinen uvést a) své jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, státní občanství, rodinný stav, nejvyšší dosažené vzdělání, povolání, zaměstnání před příchodem na území (pracovní zařazení, název a adresa zaměstnavatele), účel pobytu na území, zaměstnání po vstupu na území (pracovní zařazení, název a adresa zaměstnavatele), poslední bydliště v cizině, adresu místa pobytu na území, předchozí pobyt na území delší než 3 měsíce (důvod a místo pobytu), den vstupu na území, číslo a platnost cestovního dokladu, b) jméno, příjmení a ostatní jména, dřívější příjmení, státní občanství, datum narození, místo a stát narození, bydliště a povolání manžele nebo manželky, c) jméno, příjmení a ostatní jména, datum narození, státní občanství, bydliště a povolání rodičů, d) jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní občanství, bydliště a povolání dětí, a e) jméno, příjmení a ostatní jména, datum narození, státní občanství, bydliště a povolání sourozenců. (2) Cizinec je povinen k žádosti o povolení k trvalému pobytu předložit a) fotografie, b) cestovní doklad, c) doklad potvrzující účel pobytu na území, například rodný list, oddací list nebo jinou listinu dokládající příbuzenský vztah, doklad o tom, že cizinec byl v minulosti státním občanem České republiky1a); to neplatí, jde-li o cizince, který žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 68, d) doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území (§ 71 odst. 1); to neplatí, jde-li o cizince, který žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 67, nebo jde-li o cizince podle § 87, který žádá o povolení k trvalému pobytu po dosažení věku 18 let z důvodu podle § 66 odst. 1 písm. a), e) výpis z evidence Rejstříku trestů a obdobný doklad státu, jehož je cizinec státním občanem nebo v němž má trvalé bydliště, jakož i států, v nichž cizinec v posledních 3 letech pobýval nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, jako doklad k posouzení trestní zachovalosti, nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává; tato povinnost se nevztahuje na cizince mladšího 15 let, cizinec starší 15 let, jemuž bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území, anebo jemuž byla udělena doplňková ochrana podle zvláštního právního předpisu2), je povinen předložit pouze výpis z evidence Rejstříku trestů; cizinec, který žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 67, nepředkládá doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů vydaný státem, jehož je cizinec občanem nebo v němž pobýval; cizinec, který žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 68 odst. 1, nebo, jde-li o cizince podle § 87, který žádá o povolení k trvalému pobytu po dosažení věku 18 let z důvodů podle § 66 odst. 1 písm. a), je povinen předložit doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů, je-li o to požádán, f) doklad o zajištění ubytování na území (§ 71 odst. 2), g) souhlas rodiče, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo poručníka, s trvalým pobytem dítěte na území, pokud nejde o společné soužití rodiny s tímto rodičem, zákonným zástupcem nebo poručníkem; to neplatí, pokud cizinec prokáže, že tento doklad nemůže z důvodů na jeho vůli nezávislých předložit, h) doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka vydaný školou, která je uvedena v seznamu škol oprávněných provádět zkoušky znalosti českého jazyka stanoveném vyhláškou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (§ 182a odst. 2), není-li dále stanoveno jinak. (3) Cizinec, který je manželem nebo nezletilým dítětem azylanta2) nebo dítětem, které je závislé na péči azylanta, anebo cizinec, který žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. a) nebo b) a pobývá na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, je povinen k žádosti o povolení k trvalému pobytu předložit náležitosti podle odstavce 2 písm. a) až c) a f). (4) Cizinec žádající o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. a) nebo c) anebo § 66 odst. 2 je povinen na požádání zastupitelského úřadu, ministerstva nebo policiepolicie předložit lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí. O předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že cizinec závažnou nemocí trpí. (5) Doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka podle odstavce 2 písm. h) se nevyžaduje od cizince, který a) nedosáhl věku 15 let, b) prokáže, že v průběhu 20 let předcházejících podání žádosti o povolení trvalého pobytu byl nejméně 1 školní rok nepřetržitě žákem základní nebo střední školy s českým vyučovacím jazykem, c) žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 66 nebo 67 nebo po zániku oprávnění k trvalému pobytu podle § 87 odst. 7 písm. a) bodu 4, d) prokáže, že má tělesné nebo mentální postižení, mající vliv na jeho schopnost komunikovat, nebo e) dosáhl věku 60 let. § 71 (1) Za doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území se považuje doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem cizince a společně s ním posuzovaných osob [§ 42c odst. 3 písm. c)] nebude nižší než součet částek životních minim9d) cizince a s ním společně posuzovaných osob a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem9e) nebo částky, kterou cizinec věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob. Jde-li o cizince podle § 66, může být tento doklad nahrazen dokladem o příslibu poskytnutí prostředků k zajištění trvalého pobytu na území z prostředků veřejných rozpočtů. (2) Dokladem o zajištění ubytování podle § 70 odst. 2 písm. f) se rozumí doklad o vlastnictví bytu nebo domu, doklad o oprávněnosti užívání bytu nebo úředně ověřený podpis na písemném potvrzení oprávněné osoby o souhlasu s ubytováním cizince; objekt ubytování musí být podle zvláštního právního předpisu11a) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a je podle stavebního zákona určen pro bydlení nebo individuální rekreaci. Úřední ověření se nevyžaduje, podepíše-li oprávněná osoba souhlas před orgánem policiepolicie nebo pověřeným zaměstnancem ministerstva. § 72 Náležitosti žádosti o povolení k trvalému pobytu nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, rodného listu, oddacího listu a fotografie cizince, pokud odpovídá jeho skutečné podobě. § 73 PoliciePolicie nebo ministerstvo bez zbytečného odkladu sdělí Ústřední pojišťovně Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky k zařazení do registru pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění12) den, kdy rozhodnutí o povolení k trvalému pobytu nebo jeho zrušení nabylo právní moci. § 74 (1) Cizinec je povinen se ve lhůtě 3 pracovních dnů od vstupu na území osobně dostavit k převzetí průkazu o povolení k pobytu. (2) Namísto písemného vyhotovení rozhodnutí se cizinci vydá průkaz o povolení k pobytu12a). Spolu s průkazem o povolení k pobytu se cizinci vydá i potvrzení o povoleném pobytu na území. Důvody pro nevydání, zánik platnosti a zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu § 75 (1) PoliciePolicie nebo ministerstvo žádost o vydání povolení k trvalému pobytu zamítne, jestliže a) cizinec nepředloží náležitosti podle § 70 odst. 2 písm. a) až c), e), f), g) nebo h), b) cizinec k žádosti předloží padělané nebo pozměněné náležitosti, c) v případě polygamního manželství nositel oprávnění ke sloučení rodiny již na území s jinou manželkou pobývá, d) je cizinec evidován v evidenci nežádoucích osob (§ 154), e) cizinec žádající o povolení k trvalému pobytu podle § 66 trpí závažnou nemocí, f) se cizinec bez vážného důvodu nedostaví k výslechu (§ 169 odst. 3), odmítne vypovídat nebo ve výpovědi uvede nepravdivé skutečnosti, g) v řízení jsou zjištěny skutečnosti podle § 77 odst. 1 písm. a) nebo e), nebo h) v řízení nejsou potvrzeny důvody uvedené v žádosti o povolení k trvalému pobytu podle § 66 nebo nejsou splněny podmínky podle § 67 nebo § 68. (2) PoliciePolicie nebo ministerstvo žádost o vydání povolení k trvalému pobytu dále zamítne, jestliže a) cizinec je zařazen do informačního systému smluvních států, b) cizinec nepředloží doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území, c) cizinec nesplňuje podmínku trestní zachovalosti (§ 174), d) v řízení jsou zjištěny skutečnosti podle § 77 odst. 2 písm. f), e) je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo f) cizinec závažným způsobem narušil veřejný pořádek nebo ohrozil bezpečnost jiného členského státu Evropské unie, za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince. (3) K důvodu podle odstavce 1 nebo 2 se nepřihlédne, jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu v zájmu České republiky nebo z důvodu plnění mezinárodního závazku. (4) K důvodu podle odstavce 2 písm. a) se dále nepřihlédne, jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu z humanitárních nebo jiných důvodů hodných zvláštního zřetele. (5) Jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu podle odstavce 3 nebo 4, policiepolicie nebo ministerstvo projedná vydání tohoto povolení se smluvním státem, který cizince zařadil do informačního systému smluvních států, a v řízení přihlédne ke skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. Vydání povolení k trvalému pobytu policiepolicie nebo ministerstvo oznámí smluvnímu státu, který cizince do informačního systému smluvních států zařadil. § 76 Platnost povolení k trvalému pobytu zaniká a) nabytím státního občanství České republiky, b) nabytím právní moci rozsudku ukládajícího cizinci trest vyhoštění10) nebo vykonatelností rozhodnutí o správním vyhoštění, c) jestliže jiný členský stát Evropské unie cizinci přiznal právní postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie7c), nebo d) úmrtím cizince nebo právní mocí rozhodnutí soudu o prohlášení cizince za mrtvého. § 77 (1) PoliciePolicie nebo ministerstvo zruší platnost povolení k trvalému pobytu, jestliže a) zjistí, že se cizinec dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k trvalému pobytu, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství, b) cizinci byl trvalý pobyt povolen na základě předložených padělaných nebo pozměněných náležitostí, c) cizinec pobýval mimo území států Evropské unie nepřetržitě po dobu delší než 12 měsíců, pokud nebyla odůvodněna závažnými důvody, zejména těhotenstvím a narozením dítěte, závažným onemocněním, studiem nebo odborným školením anebo pracovním vysláním do zahraničí, d) cizinec pobýval mimo území nepřetržitě po dobu delší než 6 let, e) je to odůvodněno plněním závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy, nebo f) o to cizinec požádá. (2) PoliciePolicie nebo ministerstvo platnost povolení k trvalému pobytu dále zruší, jestliže a) cizinec opakovaně závažným způsobem naruší veřejný pořádek nebo práva a svobody druhých anebo je důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu, b) zanikne do 5 let po vydání povolení k trvalému pobytu důvod, pro který bylo podle § 66 odst. 1 písm. a) bod 1 nebo § 66 odst. 1 písm. b) povolení k trvalému pobytu vydáno, c) byla zrušena platnost povolení k trvalému pobytu uděleného tomu, kdo o cizince, držitele tohoto povolení, pečoval, d) cizinec nesplnil povinnost podle § 88 odst. 3, e) byl cizinec pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu k trestu odnětí svobody v délce převyšující 3 roky, nebo f) jiný členský stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území9a) z důvodu odsouzení cizince k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území, za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince. (3) PoliciePolicie nebo ministerstvo v rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu podle odstavců 1 a 2 stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí cizinci výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. § 78 Průkaz o povolení k pobytu (1) Průkaz o povolení k pobytu je veřejnou listinou. (2) Průkaz o povolení k pobytu se vydává jako a) samostatný doklad, nebo b) ve formě štítku, který se vyznačuje do cestovního dokladu cizince. (3) Průkazem o povolení k pobytu jeho držitel prokazuje své jméno, příjmení a ostatní jména, druh pobytu, rodné číslo a další skutečnosti týkající se povoleného pobytu na území; je-li průkaz vydán jako samostatný doklad, držitel jím dále prokazuje datum a místo narození a státní příslušnost. § 79 Zapisování údajů do průkazu o povolení k pobytu a doba jeho platnosti (1) Průkaz o povolení k pobytu obsahuje údaje podle § 78 odst. 3. (2) Pokud byl cizinci vydán příslušným orgánem České republiky rodný nebo oddací list, uvede se jméno a příjmení ve tvaru uvedeném v tomto listě. V ostatních případech se jméno, příjmení a ostatní jména cizince uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu. (3) PoliciePolicie po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení způsobilosti cizince k právním úkonům nebo o zbavení cizince této způsobilosti vyznačí tuto skutečnost do průkazu o povolení k pobytu. (4) Průkaz o povolení k pobytu se vydává s dobou platnosti 10 let a cizinci mladšímu 15 let s dobou platnosti 5 let. Dobu platnosti průkazu o povolení k pobytu lze o stejnou dobu prodloužit, a to i opakovaně. § 80 Prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu (1) Cizinec je povinen požádat policiipolicii o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu ve lhůtě 90 dnů před uplynutím této doby; v odůvodněných případech může žádost podat i dříve. (2) V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle odstavce 1 zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec povinen tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů. (3) Dobu platnosti průkazu o povolení k pobytu policiepolicie neprodlouží, shledá-li důvod pro zrušení povolení k trvalému pobytu podle § 77. § 81 Náležitosti k žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu K žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu je cizinec povinen předložit cestovní doklad; pokud došlo ke změně podoby žadatele, je dále povinen předložit fotografie odpovídající jeho skutečné podobě. § 82 (1) Cizinec, který žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený nebo poškozený, je povinen předložit fotografie, cestovní doklad, poškozený průkaz anebo potvrzení policiepolicie o ohlášení ztráty nebo odcizení tohoto průkazu. Obdobně se postupuje i v případě, že cizinec žádá o prodloužení platnosti doby průkazu a tuto změnu již nelze v tomto průkazu vyznačit, nebo žádá-li cizinec o vydání průkazu o povolení k pobytu po skončení jeho platnosti podle § 86 odst. 2. (2) Při provádění změn v průkazu o povolení k pobytu se postupuje obdobně jako při jeho vydání; fotografie se vyžaduje, pouze pokud došlo ke změně podoby žadatele. (3) Cizinec, který žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu po skončení jeho platnosti z důvodu podle § 86 odst. 1 písm. f), je povinen předložit fotografie, cestovní doklad, průkaz, jehož platnost skončila, a doklad o zajištění ubytování (§ 71 odst. 2). Díl 2 Právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území § 83 (1) PoliciePolicie v rozhodnutí o povolení k trvalému pobytu přizná cizinci právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území7c) (dále jen „rezident na území“), jestliže cizinec a) splnil podmínku 5 let nepřetržitého pobytu na území (§ 68), b) nenarušil závažným způsobem veřejný pořádek nebo neohrozil bezpečnost státu nebo jiného členského státu Evropské unie a c) prokázal zajištění prostředků k trvalému pobytu na území podle § 71. (2) PoliciePolicie právní postavení rezidenta na území dále přizná cizinci s povolením k trvalému pobytu na území, kterému toto právní postavení nebylo přiznáno současně s vydáním povolení k trvalému pobytu, pokud o to cizinec písemně požádá a splňuje podmínky podle odstavce 1. (3) Cizinec, kterému právní postavení rezidenta na území bylo zrušeno (§ 85 odst. 1), je oprávněn požádat o opětovné přiznání tohoto právního postavení, pokud ode dne pravomocného rozhodnutí o zrušení právního postavení rezidenta na území uplynulo alespoň 5 let a prokáže zajištění prostředků k trvalému pobytu na území podle § 71. PoliciePolicie právní postavení rezidenta na území cizinci přizná, pokud na území pobývá po uvedenou dobu nepřetržitě (§ 68), pominuly důvody zrušení tohoto právního postavení a není-li důvodné nebezpečí, že by mohl závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit bezpečnost státu nebo jiného členského státu Evropské unie. § 84 PoliciePolicie uvede rezidentu na území do průkazu o povolení k pobytu záznam „povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta – ES“7c). § 85 (1) PoliciePolicie rozhodnutím zruší platnost rozhodnutí o přiznání právního postavení rezidenta na území, nejsou-li důvody pro zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu, jestliže a) rezident na území závažným způsobem narušil veřejný pořádek nebo ohrozil bezpečnost státu, nebo b) jiný členský stát Evropské unie rozhodl o ukončení přechodného pobytu rezidenta na území na svém území z důvodu závažného porušení veřejného pořádku. (2) PoliciePolicie po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 1 v průkazu o povolení k pobytu zneplatní záznam „povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta – ES“7c). (3) Platnost rozhodnutí o přiznání právního postavení rezidenta na území zaniká zrušením platnosti povolení k trvalému pobytu. Díl 3 Skončení platnosti průkazu o povolení k pobytu § 86 (1) Platnost průkazu o povolení k pobytu skončí a) uplynutím doby v něm uvedené, b) ohlášením jeho ztráty nebo odcizení, c) nabytím právní moci rozhodnutí soudu o omezení nebo zbavení způsobilosti cizince k právním úkonům, d) nabytím státního občanství České republiky, e) úmrtím cizince nebo nabytím právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení cizince za mrtvého, f) zrušením údaje o místu hlášeného pobytu cizince na území. (2) PoliciePolicie zruší platnost průkazu o povolení k pobytu, jestliže a) je průkaz poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, b) průkaz obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny, nebo c) fotografie v průkazu neodpovídá skutečné podobě jeho držitele. (3) Je-li držitel průkazu přítomen a plně uzná důvody zrušení platnosti průkazu o povolení k pobytu, považuje se stav věci podle odstavce 2 za prokázaný a vydá se příkaz na místě12b). Odůvodnění příkazu se nahradí vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele průkazu, že se zrušením platnosti průkazu o povolení k pobytu souhlasí. Podepsáním prohlášení se příkaz stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. O této skutečnosti musí být držitel průkazu předem prokazatelně poučen. Díl 4 Pobyt cizince svěřeného do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu § 87 (1) Cizinec mladší 18 let svěřený do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu10c) je oprávněn trvale pobývat na území, je-li alespoň jedna fyzická osoba, jíž je cizinec svěřen, přihlášena k trvalému pobytu na území nebo se na území nachází ústav, ve kterém je cizinec umístěn. (2) Oprávnění podle odstavce 1 vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o svěření cizince do náhradní výchovy; policiepolicie po předložení tohoto rozhodnutí cizinci vydá potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území. (3) Cizinec podle odstavce 1 je oprávněn do dosažení věku 15 let pobývat na území bez cestovního dokladu. (4) PoliciePolicie na požádání vydá cizinci podle odstavce 1 průkaz o povolení k pobytu. K žádosti je cizinec povinen předložit cestovní doklad a fotografie. (5) Cizinec podle odstavce 1 je povinen požádat o vydání průkazu o povolení k pobytu nejpozději do 30 dnů po dosažení věku 15 let. (6) Oprávnění k trvalému pobytu cizince svěřeného do náhradní výchovy před dosažením věku 15 let zaniká, jestliže a) osoba, jíž byl cizinec svěřen do náhradní výchovy, písemně oznámí policiipolicii, že se cizinec tohoto oprávnění vzdává; oznámení musí být opatřeno jejím ověřeným podpisem, b) cizinec nabude státního občanství České republiky podle zvláštního právního předpisu1a), c) skončí náhradní výchova podle odstavce 1, nebo d) fyzická osoba podle odstavce 1 se odhlásí z trvalého pobytu na území. (7) Oprávnění k trvalému pobytu cizince svěřeného do náhradní výchovy po dosažení věku 15 let zaniká, jestliže a) cizinec 1. je pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu k trestu odnětí svobody v délce převyšující 3 roky, 2. oznámí policiipolicii, že se tohoto oprávnění vzdává; k oznámení připojí souhlas zákonného zástupce s jeho ověřeným podpisem, 3. nabude státního občanství České republiky podle zvláštního právního předpisu1a), nebo 4. dosáhne věku 18 let; to neplatí, je-li cizinec zbaven rozhodnutím soudu způsobilosti k právním úkonům nebo do rozhodnutí o žádosti podle § 66 odst. 1 písm. a), podá-li ji cizinec do 60 dnů po dosažení věku 18 let, b) skončí náhradní výchova podle odstavce 1 před dosažením věku 18 let cizince, nebo c) fyzická osoba podle odstavce 1 se odhlásí z trvalého pobytu na území. (8) Dnem, kdy oprávnění k trvalému pobytu zaniklo podle odstavce 6 nebo 7, současně zaniká platnost potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území a platnost průkazu o povolení k pobytu, pokud byl cizinci vydán. (9) Ustanovení § 80 až 82 se vztahují na cizince s oprávněním k trvalému pobytu obdobně. (10) Byl-li cizinec svěřen do náhradní výchovy před dosažením věku 15 let, považuje se jeho pobyt na území po dosažení věku 15 let za pobyt podle § 65 odst. 1 písm. a). HLAVA IVa POBYT OBČANA EVROPSKÉ UNIE A JEHO RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ NA ÚZEMÍ Díl 1 Přechodný pobyt § 87a (1) PoliciePolicie vydá občanu Evropské unie1b) na jeho žádost potvrzení o přechodném pobytu na území, pokud občan Evropské unie a) hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce13) a b) neohrozil bezpečnost státu nebo závažným způsobem nenarušil veřejný pořádek. (2) K žádosti o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území občan Evropské unie předloží a) cestovní doklad, b) doklad potvrzující účel pobytu, jde-li o zaměstnání, podnikání nebo jinou výdělečnou činnost13a) anebo studium, c) fotografie, d) doklad o zdravotním pojištění; to neplatí, je-li účelem pobytu zaměstnání, podnikání nebo jiná výdělečná činnost13a), a e) doklad o zajištění ubytování na území. (3) Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám je občanem Evropské unie a hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce13) společně s občanem Evropské unie, je povinen k žádosti předložit náležitosti podle odstavce 2, s výjimkou náležitosti podle odstavce 2 písm. b), doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, a jde-li o cizince podle § 15a odst. 1 písm. d), také doklad potvrzující, že je nezaopatřenou osobou. § 87b (1) Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie a hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce13) společně s občanem Evropské unie, je povinen požádat policiipolicii o povolení k přechodnému pobytu. Žádost je povinen podat ve lhůtě do 3 měsíců ode dne vstupu na území. (2) K žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu je rodinný příslušník povinen předložit náležitosti podle § 87a odst. 2, s výjimkou náležitosti podle § 87a odst. 2 písm. b), doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, a jde-li o cizince podle § 15a odst. 1 písm. d), také doklad potvrzující, že je nezaopatřenou osobou. (3) PoliciePolicie vydá rodinnému příslušníkovi povolení k přechodnému pobytu formou průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie. § 87c (1) Občanu Evropské unie1b), který na území pobývá jako člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice, a jeho rodinnému příslušníku registrovanému Ministerstvem zahraničních věcí, který sám je občanem Evropské unie, vydá na požádání potvrzení o přechodném pobytu na území Ministerstvo zahraničních věcí. (2) Rodinný příslušník občana Evropské unie, který na území pobývá jako člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice, jenž sám není občanem Evropské unie a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí, je povinen požádat o povolení k přechodnému pobytu ve lhůtě do 3 měsíců ode dne vstupu na území. Rodinnému příslušníku podle věty první vydá Ministerstvo zahraničních věcí povolení k přechodnému pobytu formou průkazu o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie. (3) K žádosti podle odstavců 1 a 2 občan Evropské unie1b) nebo jeho rodinný příslušník předloží cestovní doklad a fotografie. Rodinný příslušník občana Evropské unie předloží také doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie. § 87d Důvody pro zamítnutí žádosti o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území a zánik jeho platnosti a důvody pro zrušení přechodného pobytu občanu Evropské unie (1) PoliciePolicie žádost o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území zamítne, jestliže a) žadatel nepředloží náležitosti stanovené zákonem, b) žadatel se stal neodůvodnitelnou zátěží systému sociální péče, systému příspěvku na péči nebo systému pomoci v hmotné nouzi České republiky (§ 106 odst. 3), s výjimkou osob, na které se vztahuje přímo použitelný právní předpis Evropských společenství13b), c) je důvodné nebezpečí, že by žadatel mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, d) je žadatel evidován v evidenci nežádoucích osob (§ 154). (2) PoliciePolicie rozhodnutím zruší přechodný pobyt na území občanu Evropské unie1b), jestliže a) se stal neodůvodnitelnou zátěží systému sociální péče, systému příspěvku na péči nebo systému pomoci v hmotné nouzi České republiky (§ 106 odst. 3), s výjimkou osob, na které se vztahuje přímo použitelný právní předpis Evropských společenství13b), b) je důvodné nebezpečí, že by mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo c) ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, pokud k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území, za podmínky, že rozhodnutí o zrušení přechodného pobytu na území bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života občana Evropské unie. (3) PoliciePolicie v rozhodnutí o zrušení přechodného pobytu občana Evropské unie1b) na území stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí občanu Evropské unie výjezdní příkaz; občan Evropské unie je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. (4) Na zánik platnosti potvrzení o přechodném pobytu na území se § 76 písm. a), b) a d) použije obdobně. § 87e Důvody pro zamítnutí žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu (1) Na zamítnutí žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu se důvody podle § 87d odst. 1 vztahují obdobně. PoliciePolicie žádost dále zamítne, jestliže žadatel a) ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, pokud k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území, b) je zařazen do informačního systému smluvních států, nebo c) se dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k přechodnému pobytu na území, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství, d) se bez vážného důvodu nedostaví k výslechu (§ 169 odst. 3), odmítne vypovídat nebo ve výpovědi uvede nepravdivé skutečnosti. (2) K důvodu podle odstavce 1 písm. a) se přihlédne pouze za podmínky, že rozhodnutí o zamítnutí žádosti bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života žadatele. (3) K důvodu podle odstavce 1 písm. b) se nepřihlédne, jde-li o vydání povolení k přechodnému pobytu v zájmu České republiky nebo z důvodu plnění mezinárodního závazku. PoliciePolicie projedná vydání povolení k přechodnému pobytu se smluvním státem, který žadatele zařadil do informačního systému smluvních států, a v řízení přihlédne ke skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. Vydání povolení k přechodnému pobytu policiepolicie oznámí smluvnímu státu, který žadatele do informačního systému smluvních států zařadil. § 87f Důvody ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie pobývajícího na území společně s občanem Evropské unie (1) PoliciePolicie ukončí rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie1b), který sám není občanem Evropské unie a pobývá na území společně s občanem Evropské unie, přechodný pobyt na území, pokud o to požádá, nebo z důvodů uvedených v § 87e.
Vyhláška č. 41/2008 Sb.	Vyhláška č. 41/2008 Sb. Vyhláška o stanovení ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem BJ 22 - JUBILEJNÍ v katastrálním území Poděbrady Vyhlášeno 12. 2. 2008, datum účinnosti 15. 2. 2008, částka 12/2008 * § 1 - K ochraně přírodního léčivého zdroje minerální vody, který je jímán vrtem BJ 22 – JUBILEJNÍ na pozemkové parcele č. 1716/7 katastrálního uzemí Poděbrady, okres Nymburk, (dále jen „zdroj“), se stanoví ochranné pásmo I. stupně1), které je současně pásmem fyz * § 2 - (1) Ochranné pásmo I. stupně je vymezeno pozemkovou parcelou č. 1716/7 katastrálního území Poděbrady. * § 3 - Na území ochranného pásma I. stupně je nepovolaným vstup zakázán3). * § 4 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. února 2008. č. 1 k vyhlášce č. 41/2008 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 41/2008 Sb. Aktuální znění od 15. 2. 2008 41 VYHLÁŠKA ze dne 30. ledna 2008 o stanovení ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem BJ 22 – JUBILEJNÍ v katastrálním území Poděbrady Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 46 odst. 3 písm. b) zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon): § 1 K ochraně přírodního léčivého zdroje minerální vody, který je jímán vrtem BJ 22 – JUBILEJNÍ na pozemkové parcele č. 1716/7 katastrálního uzemí Poděbrady, okres Nymburk, (dále jen „zdroj“), se stanoví ochranné pásmo I. stupně1), které je současně pásmem fyzické ochrany zdroje2). § 2 (1) Ochranné pásmo I. stupně je vymezeno pozemkovou parcelou č. 1716/7 katastrálního územíkatastrálního území Poděbrady. (2) Vymezení ochranného pásma I. stupně je graficky vyznačeno v kopii katastrální mapykatastrální mapy v měřítku 1 : 500, která je přílohou č. 1 k této vyhlášce, a v základní mapě ČR v měřítku 1 : 10 000, která je přílohou č. 2 k této vyhlášce. Vymezení ochranného pásma I. stupně v kopii katastrální mapykatastrální mapy v měřítku 1 : 500 a v základní mapě ČR v měřítku 1 : 10 000 je k nahlédnutí na Ministerstvu zdravotnictví, na Městském úřadu v Poděbradech a na Krajském úřadu Středočeského kraje. § 3 Na území ochranného pásma I. stupně je nepovolaným vstup zakázán3). § 4 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. února 2008. Ministr: MUDr. Julínek, MBA v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 41/2008 Sb. Ochranné pásmo I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem BJ 22 – JUBILEJNÍ v katastrálním území Poděbrady 45kB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 41/2008 Sb. Ochranné pásmo I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem BJ 22 – JUBILEJNÍ v katastrálním území Poděbrady 149kB 1) § 21 odst. 1 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon). 2) § 22 odst. 1 a 2 zákona č. 164/2001 Sb. 3) § 24 odst. 2 zákona č. 164/2001 Sb.
Zákon č. 38/2008 Sb.	Zákon č. 38/2008 Sb. Zákon o zahraničním obchodu se zbožím, které by mohlo být použito pro výkon trestu smrti, mučení nebo pro jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání Vyhlášeno 12. 2. 2008, datum účinnosti 1. 4. 2008, částka 11/2008 * ČÁST PRVNÍ - ZAHRANIČNÍ OBCHOD SE ZBOŽÍM, KTERÉ BY MOHLO BÝT POUŽITO PRO VÝKON TRESTU SMRTI, MUČENÍ NEBO JINÉ KRUTÉ, NELIDSKÉ ČI PONIŽUJÍCÍ ZACHÁZENÍ NEBO TRESTÁNÍ (§ 1 — § 14a) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (§ 15 — § 15) * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 16 — § 16) Aktuální znění od 1. 3. 2023 (383/2022 Sb.) 38 ZÁKON ze dne 17. ledna 2008 o zahraničním obchodu se zbožím, které by mohlo být použito pro výkon trestu smrti, mučení nebo pro jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZAHRANIČNÍ OBCHOD SE ZBOŽÍM, KTERÉ BY MOHLO BÝT POUŽITO PRO VÝKON TRESTU SMRTI, MUČENÍ NEBO JINÉ KRUTÉ, NELIDSKÉ ČI PONIŽUJÍCÍ ZACHÁZENÍ NEBO TRESTÁNÍ § 1 Úvodní ustanovení (1) Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie upravující zahraniční obchod s některým zbožímzbožím, které by mohlo být použito pro trest smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání1) (dále jen „nařízení Rady“), a) práva a povinnosti osob související se zahraničním obchodem se zbožímzahraničním obchodem se zbožím a b) výkon státní správy související s povolováním a kontrolou zahraničního obchodu se zbožímzahraničního obchodu se zbožím. (2) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) zahraničním obchodem se zbožímzahraničním obchodem se zbožím vývoz, dovoz, tranzit zbožízboží nebo poskytování zprostředkovatelských služeb nebo technické pomoci se zbožímzbožím související, b) zbožímzbožím výrobky nebo služby, které jsou vymezeny nařízením Rady. § 2 Působnost Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) a) rozhoduje o vydání 1. povolení k vývozu, dovozu nebo tranzitu zbožízboží, 2. povolení k poskytování zprostředkovatelských služeb nebo technické pomoci, b) spolupracuje s příslušnými orgány Evropské unie a členských států Evropské unie. § 3 Žádost o povolení Žádost o vydání povolení k vývozu, dovozu nebo tranzitu zbožízboží, a povolení k poskytování zprostředkovatelských služeb nebo technické pomoci se zbožímzbožím se podává písemně s využitím elektronického formuláře zveřejněného způsobem stanoveným zákonem upravujícím právo na digitální služby (dále jen „elektronický formulář“). Žádost kromě obecných náležitostí obsahuje údaje stanovené nařízením Rady. § 4 Rozhodnutí o žádosti (1) Na základě žádosti podle § 3 rozhodne ministerstvo v souladu s nařízením Rady. (2) V případě vývozu zboží uvedeného v příloze III nařízení Rady ministerstvo rozhodne také v souladu se závazným stanoviskem Ministerstva zahraničních věcí. § 5 (1) Ministerstvo povolení k vývozu, dovozu nebo tranzitu zbožízboží, a povolení k poskytování zprostředkovatelských služeb nebo technické pomoci se zbožímzbožím zruší, jestliže a) bylo vydáno na základě nesprávných nebo neúplných údajů, b) nebyly dodrženy podmínky uvedené v povolení, nebo c) stát konečného určení zbožízboží nebo technické pomoci přestal poskytovat dostatečnou záruku, že zbožízboží nebude použito k výkonu trestu smrti, mučení nebo jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, včetně soudem nařízených tělesných trestů, vykonávaných donucovacím orgánem, nebo jakoukoliv fyzickou nebo právnickou osobou. (2) Ministerstvo může povolení k vývozu, dovozu nebo tranzitu zbožízboží, a povolení k poskytování zprostředkovatelských služeb nebo technické pomoci se zbožímzbožím změnit nebo zrušit, jestliže dojde ke změně okolností, za kterých bylo uděleno. (3) Ministerstvo platnost povolení k vývozu, dovozu nebo tranzitu zbožízboží, a povolení k poskytování zprostředkovatelských služeb nebo technické pomoci se zbožímzbožím pozastaví na dobu nezbytně nutnou k prošetření, zda nejsou dány podmínky pro jeho změnu nebo zrušení. (4) Podání rozkladu proti rozhodnutí podle odstavců 1 až 3 nemá odkladný účinek. § 6 Povinnosti držitele povolení k vývozu, dovozu nebo tranzitu zboží (1) Držitel povolení k vývozu, dovozu nebo tranzitu zbožízboží uvede do celního prohlášení číslo povolení. (2) Držitel povolení k vývozu, dovozu nebo tranzitu zbožízboží je povinen informovat ministerstvo o využívání povolení v kalendářním pololetí vždy do desátého dne měsíce následujícího po uplynutí tohoto kalendářního pololetí. Informace se podává písemně s využitím elektronického formuláře. V informaci lze kromě obecných náležitostí podání požadovat údaje obsažené v žádosti o udělení povolení a v uděleném povolení týkající se obchodů zrealizovaných na základě tohoto povolení, jejichž rozsah stanoví prováděcí právní předpis. (3) Pokud tak ministerstvo v povolení stanoví, je vývozce zboží povinen do třiceti dnů ode dne následujícího po dni, ve kterém byl vývoz uskutečněn, předložit doklad o ověření dodávky vystavený příslušným orgánem státu konečného určení potvrzující přijetí zboží v tomto státu. § 7 Povinnosti držitele povolení k poskytování zprostředkovatelských služeb nebo technické pomoci Držitel povolení k poskytování zprostředkovatelských služeb nebo technické pomoci je povinen bezodkladně informovat ministerstvo o formě a rozsahu poskytnutých zprostředkovatelských služeb nebo technické pomoci nebo o tom, že povolení nebylo po dobu jeho platnosti využito. § 8 Celní úřad Uskutečnění vývozu, dovozu nebo tranzitu zbožízboží potvrdí celní úřad na povolení. § 9 Dohled (1) Dohled nad dodržováním povinností stanovených v nařízení Rady a v tomto zákoně provádí celní úřad. (2) Na základě žádosti ministerstva prověřuje celní úřad skutečnosti uvedené v žádosti o vydání povolení. (3) Generální ředitelství cel vede k zabezpečení výkonu dohledu evidenci uskutečněného vývozu, dovozu nebo tranzitu zbožízboží a evidenci přestupků s tím souvisejících, a to v členění podle vydaného povolení. O údajích v této evidenci informuje ministerstvo. Celní úřady vedou tyto evidence podle své územní působnosti. § 11 Přestupky (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s nařízením Rady a) vyveze nebo doveze zbožízboží uvedené v příloze II nařízení Rady, b) vyveze zbožízboží uvedené v příloze III nebo IIIa nařízení Rady bez povolení k vývozu, c) provede tranzit zbožízboží uvedeného v příloze II, III nebo IIIa nařízení Rady, d) prodá nebo koupí reklamní prostor nebo reklamní vysílací čas v souvislosti se zbožímzbožím uvedeným v příloze II nařízení Rady, e) vystaví nebo nabízí k prodeji na výstavách nebo veletrzích na území členského státu Evropské unie zbožízboží uvedené v příloze II nařízení Rady, f) poskytne školení, zprostředkovatelské služby nebo technickou pomoc související se zbožímzbožím uvedeným v příloze II nařízení Rady, g) poskytne zprostředkovatelské služby nebo technickou pomoc související se zbožímzbožím uvedeným v příloze III nařízení Rady, h) poskytne zprostředkovatelské služby nebo technickou pomoc související se zbožímzbožím uvedeným v příloze IIIa nařízení Rady. (2) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vývozce dopustí přestupku tím, že vyveze zbožízboží v rozporu s povolením k vývozu. (3) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dovozce dopustí přestupku tím, že doveze zbožízboží v rozporu s povolením k dovozu. (4) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako držitel povolení k tranzitu dopustí přestupku tím, že uskuteční tranzit zbožízboží v rozporu s povolením k tranzitu. (5) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako držitel povolení k poskytnutí zprostředkovatelských služeb nebo technické pomoci dopustí přestupku tím, že poskytne zprostředkovatelské služby nebo technickou pomoc v rozporu s povolením k poskytnutí zprostředkovatelských služeb nebo technické pomoci. (6) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) uvede nesprávný údaj v žádosti o vydání povolení k vývozu, dovozu nebo tranzitu zbožízboží nebo předloží padělané, pozměněné nebo neplatné doklady, b) uvede nesprávný údaj v žádosti o vydání povolení k poskytnutí zprostředkovatelských služeb nebo technické pomoci související se zbožímzbožím nebo předloží padělané, pozměněné nebo neplatné doklady. (7) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vývozce dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 6 odst. 2 neoznámí uskutečněný vývoz zbožízboží, nebo že povolení nevyužila, nebo b) v rozporu s § 6 odst. 3 nepředloží doklad o ověření dodávky. (8) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dovozce dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 6 odst. 2 neoznámí uskutečněný dovoz zbožízboží, nebo že povolení nevyužila. (9) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako držitel povolení k poskytnutí zprostředkovatelských služeb nebo technické pomoci dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 7 neinformuje ministerstvo o formě a rozsahu poskytnutých zprostředkovatelských služeb nebo technické pomoci nebo o tom, že povolení k poskytnutí zprostředkovatelských služeb nebo technické pomoci nevyužila. (10) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 1 až 5, b) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6, c) 800 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 7 písm. b) nebo odstavce 9, d) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 7 písm. a) nebo odstavce 8. § 12 Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává celní úřad. Celní úřad příslušný k projednání přestupku může věc postoupit k projednání celnímu úřadu, v jehož správním obvodu je sídlo, popřípadě místo podnikání právnické osoby nebo místo podnikání anebo bydliště fyzické osoby, která je podezřelá, že přestupek spáchala. (2) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. (3) Pokus přestupku podle § 11 odst. 1 až 5 je trestný. Společná ustanovení § 13 K zabezpečení provádění tohoto zákona může ministerstvo požadovat od státních orgánů stanovisko k jednotlivým žádostem a informace o žadatelích o povolení, včetně informací o jejich podnikání, jestliže se vztahují k zahraničnímu obchodu se zbožímzahraničnímu obchodu se zbožím. Tyto státní orgány jsou povinny vydat stanovisko, pokud tomu nebrání zvláštní právní předpisy4) ve lhůtě 20 dnů od obdržení žádosti nebo po dohodě s ministerstvem ve lhůtě přiměřeně prodloužené. § 14 Povolení jsou nepřevoditelná a nepřecházejí na právní nástupce. § 14a Zmocňovací ustanovení Vláda vydá nařízení k provedení § 3 a § 6 odst. 2. ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů § 15 V příloze zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005, zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 269/2007 Sb., se za položku 105 vkládá nová položka 105a, která včetně poznámky pod čarou č. 64a zní: „Položka 105a Udělení povolení k vývozu nebo dovozu zboží nebo poskytnutí technické pomoci udělované podle zvláštního právního předpisu64a) \| Kč 500. ---\|--- 64a) Zákon č. 38/2008 Sb., o vývozu a dovozu zboží, které by mohlo být použito pro výkon trestu smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, a o poskytování technické pomoci s tímto zbožím související, a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Rady (ES) č. 1236/2005 ze dne 27. června 2005 o obchodování s některým zbožím, které by mohlo být použito pro trest smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání.“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST § 16 Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Vlček v. r. Klaus v. r. Topolánek v. r. 1) Nařízení Rady (ES) č. 1236/2005 ze dne 27. června 2005 o obchodování s některým zbožím, které by mohlo být použito pro trest smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, v platném znění. 4) Například zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 37/2008 Sb.	Zákon č. 37/2008 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 12. 2. 2008, datum účinnosti 1. 3. 2008, částka 11/2008 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o spotřebních daních * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o lihu * ČÁST ČTVRTÁ - USTANOVENÍ O NOTIFIKACI * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 9. 2012 (201/2012 Sb.) 37 ZÁKON ze dne 17. ledna 2008, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o spotřebních daních Čl. I Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se mění takto: 1. V § 3 písm. p) se slova „kvasného lihu bezvodého zvláštně denaturovaného“ nahrazují slovy „lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného“. 2. V § 3 písm. s) se na konci textu bodu 2 doplňují slova „; výrobou podle tohoto bodu není smíchání minerálních olejů již uvedených do volného daňového oběhu v běžných nádržích motorových dopravních prostředků (§ 63 odst. 2) na čerpacích stanicích10a)“. Poznámka pod čarou č. 10a zní: „10a) § 2 písm. d) zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění zákona č. 575/2006 Sb.“. 3. V § 3 písm. s) se na konci textu bodu 3 doplňují slova „; výrobou podle tohoto bodu není smíchání minerálních olejů již uvedených do volného daňového oběhu v běžných nádržích motorových dopravních prostředků (§ 63 odst. 2) na čerpacích stanicích10a)“. 4. V § 21 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 18 se označují jako odstavce 2 až 17. 5. V § 21 odst. 7 úvodní části ustanovení se slova „odst. 3“ zrušují. 6. V § 24 odst. 2 se slova „a § 77 odst. 4“ zrušují. 7. V § 45 odst. 2 písm. c) se slova „kvasného lihu bezvodého zvláštně denaturovaného“ nahrazují slovy „lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného“. 8. V § 45 odst. 2 písm. d) se slova „kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného lihu“ nahrazují slovy „lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného“. 9. V § 45 odst. 2 písm. e) se slova „kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného lihu“ nahrazují slovy „lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného35)“. 10. V § 45 odst. 2 písm. g) se slova „kvasným lihem bezvodým zvláštně denaturovaným“ nahrazují slovy „lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným nebo lihem kvasným bezvodým obecně denaturovaným35)“ a slova „kvasného lihu bezvodého zvláštně denaturovaného“ se nahrazují slovy „lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného35)“. 11. V § 45 odst. 2 písm. h) se slova „kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného lihu a s kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným lihem“ nahrazují slovy „lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného a s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným nebo lihem kvasným bezvodým obecně denaturovaným“ a slova „kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného lihu“ nahrazují slovy „lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného35)“. 12. V § 45 odst. 2 písm. j) se slova „kvasného zvláštně denaturovaného lihu“ nahrazují slovy „lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného35)“. 13. V § 48 odst. 5 se text „9 950 Kč/1000 l“ nahrazuje textem „6 866 Kč/1000 l“. 15. V § 49 odst. 14 se slova „kvasného lihu bezvodého zvláštně denaturovaného“ nahrazují slovy „lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného35)“. 16. V nadpisu § 57 se slova „, lesní školky a obnovu a výchovu lesa“ zrušují. 17. V § 57 odst. 1 se slova „, lesní školky a obnovu a výchovu lesa39)“ včetně poznámky pod čarou č. 39 a slova „, lesní školky a obnovu a výchovu lesa“ zrušují. 18. V § 57 odst. 5 se slova „, maximálně však do výše odpovídající spotřebě podle normativů stanovených zvláštním právním předpisem40)“ včetně poznámky pod čarou č. 40 zrušují. 19. V § 57 odst. 6 písm. d) se slova „v případě, že se jedná o zemědělskou půdu“ zrušují. 20. V § 57 odst. 6 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se včetně poznámek pod čarou č. 41 a 42 zrušuje. 21. V § 57 odst. 7 písm. b) se slova „nebo lesních pozemků“ zrušují. 22. V § 57 odst. 7 se na konci písmene a) vkládá slovo „nebo“ a písmena c) a d) včetně poznámky pod čarou č. 44 se zrušují. 23. V § 57 odst. 14 se slova „, lesních školkách a při obnově a výchově lesa“ a slova „a normativy spotřeby výrobků uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) a v § 45 odst. 2 písm. c) pro zemědělskou prvovýrobu, lesní školky a obnovu a výchovu lesa, podle odstavce 5“ zrušují. 24. V § 77 odst. 1 se částka „20 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „40 000 000 Kč“. 25. V § 77 odst. 2 se částka „60 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „120 000 000 Kč“. 26. V § 77 odstavec 4 zní: „(4) Pro stanovení výše zajištění daně pro daňový sklad podle § 21 se nebere v úvahu množství lihu obecně denaturovaného podle zákona o lihu52) umístěného v tomto daňovém skladu.“. 27. V § 79 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Líh obecně denaturovaný podle zákona o lihu52) určený pro výrobu minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 písm. c) až e), g), h) a j) nebo pro výrobu etyl-terciál-butyl-éteru se na daňovém území České republiky dopravuje se zjednodušeným průvodním dokladem (§ 30) vystaveným odesílatelem. (5) Právnické nebo fyzické osobě, která poruší povinnost stanovenou v odstavci 4, celní úřad uloží pokutu až do výše 100 000 Kč. Rozhodnutí o uložení pokuty musí být odůvodněno.“. 28. V § 139 odst. 1 se slova „§ 21 odst. 3 a 13“ nahrazují slovy „§ 21 odst. 2 a 12“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Ustanovení § 48 odst. 5 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé pro zdaňovací období počínající prvním dnem měsíce následujícího po vyhlášení tohoto zákona, s výjimkou ustanovení § 48 odst. 5 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne 1. července 2010, které se použije poprvé pro zdaňovací období počínající dnem 1. července 2010. 2. Povolení k provozování daňového skladu, povolení k opakovanému přijímání vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně a povolení daňového zástupce vydaná podle § 20, 22 a 23a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a souhlasy vydané podle § 50, 60 a 79 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za povolení a souhlasy vyžadované podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí tohoto zákona; podmínkou je, že osoby, které zajišťují daň podle § 21 odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a) podají do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona celnímu ředitelství prostřednictvím celního úřadu návrh na změnu způsobu zajištění daně podle § 21 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a b) do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o změně způsobu zajištění daně poskytnou zajištění daně v souladu s tímto rozhodnutím, jinak povolení k provozování daňového skladu, povolení k opakovanému přijímání vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně a povolení daňového zástupce vydaná podle § 20, 22 a 23a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a souhlasy vydané podle § 50, 60 a 79 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Povolení k provozování daňového skladu, povolení k opakovanému přijímání vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně a povolení daňového zástupce vydaná podle § 20, 22 a 23a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a souhlasy vydané podle § 50, 60 a 79 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pozbývají platnosti rovněž při zamítnutí návrhu podaném podle písmene a), a to posledním dnem lhůty uvedené v písmenu a). 3. Povolení k provozování daňového skladu vydaná podle § 20 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, provozovateli daňového skladu, který poskytuje zajištění daně podle § 77 odst. 1 a 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za povolení vyžadovaná podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; podmínkou je, že provozovatel daňového skladu, který poskytuje zajištění daně podle § 77 odst. 1 a 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a) poskytne do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zajištění daně ve výši podle § 77 odst. 1 a 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo b) do 15 dnů 1. ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podá celnímu ředitelství prostřednictvím celního úřadu návrh na změnu způsobu zajištění daně podle § 21 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a 2. ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o změně způsobu zajištění daně poskytne zajištění daně v souladu s tímto rozhodnutím, jinak povolení k provozování daňového skladu vydaná podle § 20 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, provozovateli daňového skladu, který poskytuje zajištění daně podle § 77 odst. 1 a 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Povolení k provozování daňového skladu vydaná podle § 20 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, provozovateli daňového skladu, který poskytuje zajištění daně podle § 77 odst. 1 a 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pozbývají platnosti rovněž při zamítnutí návrhu podaného podle bodu 1, a to posledním dnem lhůty uvedené v bodu 1. 4. Celní ředitelství o návrhu na změnu způsobu zajištění daně podle bodů 2 a 3 rozhodne do 60 dnů ode dne zahájení řízení. Proti rozhodnutí podle věty první lze podat odvolání ve lhůtě 10 dnů ode dne jeho doručení; odvolání proti rozhodnutí má odkladný účinek. 5. Souhlas s dopravou lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného a lihu syntetického zvláštně denaturovaného v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky, která byla zahájena bez poskytnutí zajištění daně podle § 77 odst. 4 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, udělený podle § 24 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za souhlas vyžadovaný podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to nejvýše 10 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Po uplynutí této lhůty souhlas s dopravou lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného a lihu syntetického zvláštně denaturovaného v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky udělený podle § 24 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pozbývá platnosti. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o lihu Čl. V Zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu), ve znění zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 22/2000 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb. a zákona č. 75/2006 Sb., se mění takto: 1. V § 5 nadpis zní: „Uspořádání výrobního zařízení a zařízení pro úpravu lihu“. 2. V § 5 odst. 1 se za slovo „vyrábějící“ vkládají slova „nebo upravující“, za slovo „zařízení“ se vkládají slova „nebo zařízení pro úpravu lihu“, za slovo „zjištění“ se vkládá slovo „množství“ a za slovo „vyrobeného“ se vkládají slova „nebo upraveného“. 3. V § 5 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Výrobní zařízení a zařízení pro úpravu lihu v lihovarech nebo zvláštních lihovarech provádějících kontinuální denaturaci musí být zajištěno závěrami celního úřadu v takovém rozsahu, aby bylo možno spolehlivě zajistit správné provádění kontinuální denaturace.“. 4. V § 7 odstavec 3 zní: „(3) Celní úřad provádí váhovou měrnou zkoušku měřidla za účelem ověření správné funkčnosti měřidla porovnáním množství lihu vypočítaného podle objemu zjištěného tímto měřidlem s množstvím lihu vypočítaného podle zjištěné hmotnosti. Způsob provádění váhové měrné zkoušky a lhůty pro její provádění stanoví prováděcí právní předpis. Je-li při váhové měrné zkoušce zjištěna odchylka větší než odchylka stanovená v prováděcím právním předpisu, vyřadí celní úřad měřidlo z provozu, a to až do jeho nového platného ověření podle zákona o metrologii6).“. 5. V § 9 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „; v případě, že bude denaturační prostředek přidáván kontinuálně, ověří správné provádění kontinuální denaturace způsoby a ve lhůtách stanovených prováděcím právním předpisem“. 6. V § 9 odst. 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, a jde-li o kontinuální denaturaci, druh, množství a stupňovitost lihu při vstupu do mísicího zařízení“. 7. V § 9 odst. 3 písm. c) se slova „záznam o stavu“ nahrazují slovem „stav“ a na konci textu se doplňují slova „, a jde-li o kontinuální denaturaci, stav plomb na uzávěrách potrubí mísicího zařízení“. 8. V § 9 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí: „d) druh a množství lihu při výstupu z mísicího zařízení určeného pro kontinuální denaturaci, e) stav měřidel.“. 9. V § 9 odstavec 5 zní: „(5) Veškeré množství lihu určeného a užitého k denaturaci a denaturačního prostředku určeného a užitého k denaturaci musí být spolehlivě změřeno, a to některým ze způsobů pro měření lihu a denaturačního prostředku stanovených prováděcími právními předpisy.“. 10. V § 13 odst. 1 písm. b) se slova „a bioetanol“ zrušují. 11. V § 13 odstavec 3 zní: „(3) Pro výrobu směsi s minerálním olejem určené pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla musí být použit líh kvasný bezvodý zvláštně denaturovaný pro tento účel nebo kvasný bezvodý obecně denaturovaný a musí být vyrobený z biologicky rozložitelných částí výrobků, které vznikly z provozování zemědělství nebo z provozování odvětví zpracovatelského průmyslu, která na zemědělství navazují.“. 12. V § 13 se odstavec 5 zrušuje. 13. V § 17a odst. 6 se slova „až c)“ nahrazují slovy „až e)“. 14. V § 17a se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel lihovaru nebo zvláštního lihovaru dopustí správního deliktu tím, že poruší povinnost změřit množství lihu či denaturačního prostředku určeného a užitého k denaturaci podle § 9 odst. 5.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8. 15. V § 17a odst. 8 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo odstavce 7“. 16. V § 21 odst. 1 písm. a) se za slova „zařízení pro skladování lihu“ vkládají slova „, mísicí zařízení pro kontinuální denaturaci“. 17. V § 21 odst. 1 písm. c) se za slova „denaturačních prostředků,“ vkládají slova „způsoby jejich měření,“. 18. V § 21 odst. 1 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmeno f) se včetně poznámky pod čarou č. 15b zrušuje. 19. V § 21 odst. 2 se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) způsoby a lhůty pro ověření správného provádění kontinuální denaturace lihu.“. Čl. VI Přechodné ustanovení Provozovatelé lihovarů a provozovatelé zvláštních lihovarů provádějící kontinuální denaturaci lihu podle zákona č. 61/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, na výrobních zařízeních a zařízeních pro úpravu lihu, která budou používat k denaturaci lihu podle § 5 odst. 7 zákona č. 61/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinni požádat celní úřad o zajištění těchto zařízení závěrami celního úřadu podle § 5 odst. 7 zákona č. 61/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ USTANOVENÍ O NOTIFIKACI Čl. VII Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VIII Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Vlček v. r. Klaus v. r. Topolánek v. r.
Zákon č. 36/2008 Sb.	Zákon č. 36/2008 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 12. 2. 2008, datum účinnosti 12. 2. 2008, částka 11/2008 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o ochraně spotřebitele * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o regulaci reklamy * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o České obchodní inspekci * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o České národní bance * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.) 36 ZÁKON ze dne 17. ledna 2008, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o ochraně spotřebitele Čl. I Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 452/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 277/2003 Sb., zákona č. 439/2003 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 86/2004 Sb., zákona č. 217/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb. a zákona č. 229/2006 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se za slova „Tento zákon“ vkládají slova „zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a“. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách). Směrnice Rady 69/493/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se křišťálového skla. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/11/ES o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se označování materiálů používaných v hlavních částech obuvi prodávané spotřebiteli. Směrnice Rady 87/357/EHS o sbližování právních předpisů členských států, týkajících se výrobků, jejichž skutečná povaha není rozpoznatelná a které proto ohrožují zdraví nebo bezpečnost spotřebitelů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/74/ES o názvech textilií.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 1 se označuje jako poznámka pod čarou č. 1a včetně odkazu na poznámku pod čarou. 2. V § 1 odst. 3 se za slova „se vztahuje na“ vkládají slova „nabízení a“ a za slova „výrobků a“ se vkládají slova „na nabízení a“. 3. V § 2 odst. 1 písmeno f) zní: „f) výrobkem věc nebo jiné hodnoty určené k nabídce spotřebiteli, které mohou být předmětem právního vztahu,“. 4. V § 2 odst. 1 se na konci písmene r) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno s), které zní: „s) odbornou péčí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“. 5. § 4 včetně nadpisu zní: „§ 4 Nekalé obchodní praktiky (1) Obchodní praktika je nekalá, je-li jednání podnikatele vůči spotřebiteli v rozporu s požadavky odborné péče a je způsobilé podstatně ovlivnit jeho rozhodování tak, že může učinit obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil. (2) Je-li obchodní praktika zaměřena na spotřebitele, kteří jsou z důvodu duševní nebo fyzické slabosti nebo věku zvlášť zranitelní, hodnotí se její nekalost z hlediska průměrného člena této skupiny; tím není dotčeno obvyklé reklamní přehánění. (3) Užívání nekalých obchodních praktik při nabízení nebo prodeji výrobků, při nabízení nebo poskytování služeb či práv se zakazuje. Nekalé jsou zejména klamavé a agresivní obchodní praktiky.“. 6. § 5 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 4b a 6b zní: „§ 5 Klamavé obchodní praktiky (1) Obchodní praktika je klamavá, a) je-li při ní užit nepravdivý údaj, b) je-li důležitý údaj sám o sobě pravdivý, ale může uvést spotřebitele v omyl vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž byl užit, c) opomene-li podnikatel uvést důležitý údaj, jenž s přihlédnutím ke všem okolnostem lze po podnikateli spravedlivě požadovat; za opomenutí se považuje též uvedení důležitého údaje nesrozumitelným nebo nejednoznačným způsobem, nebo d) vede-li způsob prezentace výrobku či služby, včetně srovnávací reklamy, nebo jejich uvádění na trh k záměně s jinými výrobky či službami, nebo rozlišovacími znaky jiného podnikatele, e) není-li dodržen závazek obsažený v kodexu chování, k jehož dodržování se podnikatel zavázal, jde-li o jednoznačný závazek, který lze ověřit, a podnikatel v obchodní praktice uvádí, že je vázán kodexem. (2) Za klamavou obchodní praktiku se považuje také nabízení nebo prodej výrobků nebo služeb porušujících některá práva duševního vlastnictví, jakož i skladování takových výrobků za účelem jejich nabízení nebo prodeje a dále neoprávněné užívání označení chráněného podle zvláštního právního předpisu4b) v obchodním styku. (3) Klamavou obchodní praktikou je vždy praktika uvedená v příloze č. 1 k tomuto zákonu. (4) Za důležitý údaj ve smyslu odstavce 1 písm. b) a c) se považují údaje poskytované podle § 10 odst. 1 a 2, § 12, 13, dále identifikační údaje o prodávajícím a informace požadované pro uzavření smlouvy nebo uplatnění práv z ní podle zvláštních právních předpisů6b). 4b) Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách), ve znění pozdějších předpisů. 6b) Například zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě), ve znění pozdějších předpisů.“. 7. § 5a včetně nadpisu zní: „§ 5a Agresivní obchodní praktiky (1) Obchodní praktika je agresivní, pokud s přihlédnutím ke všem okolnostem svým obtěžováním, donucováním, včetně použití síly nebo nepatřičným ovlivňováním výrazně zhoršuje možnost svobodného rozhodnutí spotřebitele. Při posuzování, zda je obchodní praktika agresivní, se přihlíží zejména k těmto okolnostem: a) načasování, místo a doba trvání obchodní praktiky, b) způsob jednání, jeho výhružnost a urážlivost, c) vědomé využití nepříznivé situace spotřebitele, d) nepřiměřené překážky pro uplatnění práv spotřebitele, nebo e) hrozba protiprávním jednáním. (2) Agresivní obchodní praktikou je vždy praktika uvedená v příloze č. 2 k tomuto zákonu.“. 8. § 6 včetně nadpisu zní: „§ 6 Zákaz diskriminace spotřebitele Prodávající nesmí při prodeji výrobků nebo poskytování služeb spotřebitele diskriminovat.“. 9. § 7a včetně nadpisu zní: „§ 7a Zákaz výroby, dovozu, vývozu, nabízení, prodeje a darování výrobků nebezpečných svou zaměnitelností s potravinami Vyrábět, dovážet, vyvážet, nabízet, prodávat nebo darovat výrobky nebezpečné svou zaměnitelností s potravinami se zakazuje.“. 10. § 7b včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 7 zní: „§ 7b Zákaz nabízení, prodeje a vývozu výrobků určených pro humanitární účely Nabízet za účelem prodeje, prodávat a vyvážet mimo území České republiky výrobky, které jsou určeny pro humanitární účely a jsou označeny nápisem „humanita“ podle zvláštního právního předpisu7), se zakazuje. 7) § 7b zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci.“. 11. § 8 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 9 se zrušuje. 12. V § 10 odst. 1 se písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 9a zrušuje. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c). 13. V § 11 odstavec 1 zní: „(1) Prodávající musí zajistit, aby informace uvedené v § 9, 10, 13 a 19, jsou-li poskytovány písemně, byly poskytnuty v českém jazyce.“. 14. V § 16 odst. 1 se slova „sídlo (jde-li o právnickou osobu) nebo místo podnikání (jde-li o fyzickou osobu),“ zrušují. 15. V § 16 odst. 2 se za slovo „obsahovat“ vkládá slovo „také“. 16. § 18b včetně poznámky pod čarou č. 12c zní: „§ 18b Neoprávněné používání ekoznačky12c) se zakazuje. 12c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1980/2000 o revidovaném systému Společenství pro udělování ekoznačky.“. 17. § 23 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 16 až 28 zní: „§ 23 Dozor nad ochranou spotřebitele (1) Dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem provádí Česká obchodní inspekce16), s výjimkou dozoru podle odstavců 2, 3, 4 a 8 až 11. (2) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 3 písm. b), § 4 až 5a, § 9, 14a a 17 na úseku zemědělských, potravinářských a tabákových výrobků provádí Státní zemědělská a potravinářská inspekce17). (3) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 3 písm. b), § 4 až 5a, § 9, § 10 odst. 1 a 3, § 14a a 17, pokud jde o prodej výrobků a poskytování služeb, které jsou upraveny zákonem o ochraně veřejného zdraví, provádějí krajské hygienické stanice18). (4) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 3 písm. b), § 4 až 5a, § 9, 14a a 17 na úseku veterinární péče provádějí Státní veterinární správa, krajské veterinární správy a Městská veterinární správa v Praze19). (5) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 9 až 13, § 14 odst. 2, § 14a až 16 a § 18 v oblasti obchodu a služeb21) provádějí též obecní živnostenské úřady, příslušné podle umístění provozovny. Nelze-li určit místní příslušnost podle umístění provozovny, provádějí dozor obecní živnostenské úřady podle místa realizované činnosti. (6) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 5 odst. 2, § 7b a 14a provádějí též celní úřady. V případě zjištění výrobků nebo zboží, které naplňují znaky porušení ustanovení § 5 odst. 2, je celní úřad oprávněn takovéto výrobky nebo zboží zajistit a následně rozhodnout o jejich propadnutí nebo zabrání. (7) Inspektor České obchodní inspekce nebo Státní zemědělské a potravinářské inspekce, který provedl dozor na trhu podle tohoto zákona a zjistil výrobky nebo zboží, které naplňují znaky porušení ustanovení § 5 odst. 2, a bylo-li prokázáno, že se jedná o výrobky nebo zboží pod celním dohledem22), je oprávněn takovéto výrobky nebo zboží zajistit. Zjištění a zajištěné výrobky nebo zboží postoupí příslušnému celnímu úřadu23),24) k provedení celního řízení a dalšího řízení. (8) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 4 až 5a, § 9, § 10 odst. 1 písm. a) a § 10 odst. 5 až 7, § 11, 12 a 14a na úseku střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických výrobků provádí Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva25). (9) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 4 až 5a, § 6 a 12 vykonává Česká národní banka, jedná-li se o osoby, nad nimiž vykonává dohled podle § 44 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou osob, které vydávají elektronické peníze na základě povolení podle zvláštního právního předpisu26). (10) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 4 až 5a na úseku léčiv provádí Státní ústav pro kontrolu léčiv27). (11) Při výkonu dozoru v oblasti regulace reklamy, která je nekalou obchodní praktikou podle tohoto zákona, se postupuje podle zákona o regulaci reklamy28). 16) Zákon ČNR č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů. 17) Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 18) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 19) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. 21) § 33 a 43 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). 22) Čl. 4 bod 13 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění. 23) Zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění zákona č. 635/2004 Sb. a zákona č. 669/2004 Sb. 24) § 5 zákona č. 185/2004 Sb. 25) Zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. 26) Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku), ve znění pozdějších předpisů. 27) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 28) Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.“. 18. § 23b a 23c se zrušují. 19. Za § 23a se vkládá nadpis, který zní: „Správní delikty“. 20. § 24 zní: „§ 24 (1) Výrobce, dovozce, vývozce, dodavatel nebo prodávající se dopustí správního deliktu tím, že a) poruší zákaz používání nekalých obchodních praktik, b) vyrábí, dováží, vyváží, nabízí, prodává nebo daruje výrobky nebezpečné svou zaměnitelností s potravinami, nebo c) použije neoprávněně ekoznačku. (2) Výrobce nebo podnikatel jako osoba odpovědná za první uvedení obuvi na trh Evropského společenství se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 10a neoznačí materiály použité v hlavních částech obuvi nebo tyto údaje neposkytne dodavateli, či prodávajícímu. (3) Výrobce, dovozce nebo prodávající se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 18a používá názvy jednotlivých druhů křišťálového skla a jim přiřazené symboly nebo nedoplní firemní nebo výrobní označení či značku nebo obchodní firmu nebo název obsahující označení „křišťál“, „křišťálové“, „crystal“ nebo odvozeniny upřesňujícími údaji. (4) Dodavatel, prodávající nebo vývozce se dopustí správního deliktu tím, že nabízí, prodává nebo vyváží výrobky, které byly určeny pro humanitární účely a označeny nápisem „humanita“ podle zvláštního právního předpisu7). (5) Výrobce nebo dovozce se dopustí správního deliktu tím, že bez zbytečných průtahů nebo ve lhůtě stanovené dozorovým orgánem nezajistí na základě rozhodnutí dozorového orgánu o stažení výrobku z trhu nebo na základě vyrozumění dodavatelem nebo prodávajícím o stažení výrobku z trhu způsob převzetí výrobku nebezpečného svou zaměnitelností s potravinou, anebo o vrácení nebo zpětném převzetí výrobku stahovaného z trhu nevyrozumí dozorový orgán. (6) Dodavatel se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí neprodleně na základě vyrozumění prodávajícího nebo na základě rozhodnutí dozorového orgánu o stažení výrobku z trhu vrácení výrobku nebezpečného svou zaměnitelností s potravinou, anebo o vrácení nebo zpětném převzetí výrobku stahovaného z trhu nevyrozumí dozorový orgán. (7) Prodávající se dopustí správního deliktu tím, že a) nesplní povinnost poctivého prodeje výrobků nebo poskytování služeb podle § 3, b) při prodeji výrobků nebo poskytování služeb poruší zákaz diskriminace spotřebitele podle § 6, c) nesplní informační povinnost podle § 9 a § 10 odst. 2, d) nezajistí, aby jím prodávané výrobky byly označeny podle § 10 odst. 1, 3 a 4, e) odstraní nebo změní označení výrobků nebo jiné údaje uvedené výrobcem, dovozcem nebo dodavatelem, f) neupozorní při prodeji použitých nebo upravovaných výrobků, výrobků s vadou nebo výrobků, jejichž užitné vlastnosti jsou jinak omezeny, spotřebitele předem na tyto skutečnosti nebo takové výrobky prodává společně s ostatními výrobky anebo v provozovně, v místě vyhrazeném k prodeji takových výrobků, umístí předměty, které neslouží k prodeji, g) poskytuje informace v rozporu s § 11, h) informaci o ceně poskytuje v rozporu s § 12, i) neinformuje spotřebitele podle § 13, j) neoznačí provozovnu podle § 14 odst. 1, k) neinformuje při ukončení činnosti v provozovně živnostenský úřad podle § 14 odst. 2, l) nepředvede spotřebiteli výrobek podle § 15 odst. 1, m) nevyplní záruční list podle § 15 odst. 2, n) nevydá spotřebiteli písemné potvrzení o převzetí objednávky podle § 15 odst. 3, o) nevydá spotřebiteli na jeho žádost řádně vyplněný doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby s údaji stanovenými v § 16 odst. 1, p) nevyznačí v dokladu o zakoupení výrobku v případě prodeje s následnou dodávkou místo určení a datum dodávky, q) nevyznačí při prodeji použitých nebo upravovaných výrobků, výrobků s vadou nebo výrobků, jejichž užitné vlastnosti jsou jinak omezeny, tyto skutečnosti v dokladu o zakoupení výrobku, r) nesplní povinnost prodeje výrobku v hygienicky nezávadném obalu podle § 17, s) neinformuje spotřebitele o peněžní částce za výkup vratných zálohovaných obalů podle § 18 odst. 1, nebo v rozporu s § 18 odst. 2 neinformuje spotřebitele o změně peněžní částky za výkup vratných zálohovaných obalů anebo o ukončení výkupu vratných zálohovaných obalů anebo výkup vratných zálohovaných obalů zastaví, t) v rozporu s § 19 odst. 1 nepřijme reklamaci nebo nevydá spotřebiteli písemné potvrzení o reklamaci se stanovenými údaji, u) nezajistí, aby v provozovně byl po celou provozní dobu přítomen pracovník pověřený vyřizováním reklamace, v) nerozhodne o reklamaci nebo ji nevyřídí podle § 19 odst. 3, w) neposkytne při prodeji nebo poskytování služeb mimo ohlášenou provozovnu informace podle § 19 odst. 4, nebo x) nevyrozumí bez zbytečných průtahů nebo ve lhůtě stanovené dozorovým orgánem výrobce, dovozce nebo dodavatele, že výrobek je na základě rozhodnutí dozorového orgánu stahován z trhu, nebo neprodleně nezajistí způsob vrácení výrobku nebezpečného svou zaměnitelností s potravinou, anebo o vrácení nebo zpětném převzetí výrobku stahovaného z trhu nevyrozumí dozorový orgán. (8) Provozovatel tržiště (tržnice) se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 14a nevede nebo nepředloží evidenci prodávajících. (9) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 7 písm. c), j) až q), s), u), x), b) 3 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c), odstavců 2 a 3, odstavce 7 písm. b), d), f), g), i), r), t), v), c) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) a b), odstavce 4, odstavce 7 písm. a), e), h) a odstavce 8, d) 50 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavců 5 a 6 a odstavce 7 písm. y). (10) Příkazem vydaným na místě lze za správní delikt uložit pokutu do výše 5 000 Kč. 21. Za § 24 se vkládají nové § 24a a 24b, které znějí: „§ 24a (1) Fyzická osoba, která prodává spotřebiteli rostlinné a živočišné výrobky z vlastní drobné pěstitelské nebo chovatelské činnosti anebo lesní plodiny, se dopustí přestupku tím, že a) nesplní povinnost poctivého prodeje výrobků nebo poskytování služeb podle § 3, b) při prodeji výrobků nebo poskytování služeb poruší zákaz diskriminace spotřebitele podle § 6, c) poskytuje informaci o ceně v rozporu s § 12, d) nevydá spotřebiteli na jeho žádost řádně vyplněný doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby s údaji stanovenými v § 16 odst. 1, nebo e) použije neoprávněně ekoznačku. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 100 000 Kč. V blokovém řízení lze uložit pokutu do 5 000 Kč. § 24b (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (5) Správní delikty podle tohoto zákona projedná správní orgán, který podle § 23 vykonává dozor nad dodržováním povinnosti, jež byla spácháním správního deliktu porušena. Je-li k projednání správního deliktu příslušných více správních orgánů, správní delikt projedná ten z nich, který nejdříve zahájil správní řízení, a nebylo-li správní řízení zahájeno, tak ten, který porušení povinnosti zjistil jako první. O zjištěném porušení povinnosti správní orgán bezodkladně informuje správní orgán, který vykonává dozor nad dodržováním povinnosti z jiného hlediska nebo v rámci své působnosti v jiné oblasti. (6) Pokuty vybírá správní orgán, který je uložil, a vymáhá celní úřad. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o správním deliktu.“. 22. § 28 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 23 se zrušuje. 23. Doplňují se přílohy č. 1 a 2, které včetně nadpisů znějí: „Příloha č. 1 k zákonu č. 634/1992 Sb. Klamavé obchodní praktiky Obchodní praktiky jsou vždy považovány za klamavé, pokud podnikatel a) prohlašuje, že se zavázal dodržovat určitá pravidla chování (kodex chování) nebo že tato pravidla chování byla schválena určitým subjektem, ačkoli tomu tak není, b) neoprávněně používá značku jakosti nebo jiné obdobné označení, c) prohlašuje, že jemu, jeho výrobku nebo jím poskytované službě bylo uděleno schválení, potvrzení nebo povolení, ačkoli tomu tak není, nebo takové prohlášení není v souladu s podmínkami schválení, potvrzení nebo povolení, d) nabízí ke koupi výrobky nebo služby za určitou cenu, aniž by zveřejnil důvody, na jejichž základě se může domnívat, že nebude sám nebo prostřednictvím jiného podnikatele schopen zajistit dodávku uvedených nebo rovnocenných výrobků nebo služeb za cenu platnou pro dané období a v přiměřeném množství vzhledem k povaze výrobku nebo služby, rozsahu reklamy a nabízené ceny (vábivá reklama), e) s úmyslem propagovat jiný výrobek nebo službu nabízí výrobek nebo službu za určitou cenu a poté je odmítá ukázat spotřebiteli nebo odmítá přijetí objednávky nebo dodání výrobku nebo služby v přiměřené lhůtě nebo předvede vadný výrobek, f) nepravdivě uvádí, že výrobek nebo služba budou nabízeny pouze po omezenou dobu nebo že budou nabízeny pouze po omezenou dobu za určitých podmínek s cílem přimět spotřebitele k okamžitému rozhodnutí, aniž by mu poskytl přiměřenou lhůtu potřebnou k informovanému rozhodnutí, g) přislíbí poskytnout záruční a pozáruční servis spotřebitelům, s nimiž před uzavřením smlouvy jednal jazykem, který není úředním jazykem členského státu, v němž proběhlo jednání, a následně poskytne servis pouze v jiném jazyce, aniž to spotřebiteli jasně sdělil před uzavřením smlouvy, h) tvrdí nebo vytváří dojem, že prodávaný výrobek nebo poskytovaná služba jsou dovolené, i když tomu tak není, i) uvádí jako přednost nabídky práva, která vyplývají spotřebiteli přímo ze zákona, j) propaguje ve sdělovacích prostředcích výrobky nebo služby způsobem, při němž si spotřebitel nemusí uvědomit, že se jedná o placenou reklamu výrobku nebo služby, k) uvádí nesprávné údaje o povaze a míře rizika pro osobní bezpečnost spotřebitele nebo jeho rodiny, pokud si jeho výrobek nekoupí nebo nevyužije jím nabízenou službu, l) propaguje výrobek způsobem, který u spotřebitele může vyvolat dojem, že byl vyroben určitým výrobcem, ačkoliv tomu tak není, m) vytvoří, provozuje nebo propaguje program, ve kterém odměna pro spotřebitele závisí především na získání dalších spotřebitelů do programu, nikoli na prodeji nebo spotřebě výrobku (pyramidový program), n) učiní nepravdivé prohlášení, že zamýšlí ukončit svoji činnost nebo že přemísťuje provozovnu, o) prohlašuje, že jím nabízené nebo prodávané výrobky nebo služby usnadní výhru ve hrách založených na náhodě, p) nepravdivě prohlašuje, že výrobek nebo poskytnutá služba může vyléčit nemoc, zdravotní poruchu nebo postižení, q) poskytuje nesprávné informace o tržních podmínkách nebo o možnosti opatřit si výrobek nebo službu, aby tak přiměl spotřebitele koupit si tento výrobek nebo nabízenou službu za méně výhodných podmínek, než jsou běžné tržní podmínky, r) nabízí výrobky nebo služby prostřednictvím soutěže o ceny, aniž by byly ceny uděleny nebo aniž by ceny odpovídaly původní nabídce nebo byla udělena odpovídající náhrada, s) uvádí u výrobku nebo služby slova „gratis“, „zdarma“, „bezplatně“ nebo slova podobného významu, pokud spotřebitel musí za výrobek nebo službu vynaložit jakékoli náklady, s výjimkou nezbytných nákladů spojených s reakcí na nabídku, s převzetím výrobku nebo služby nebo jejich doručením, t) přiloží k propagačnímu materiálu výzvu k provedení platby s cílem vyvolat u spotřebitele dojem, že si nabízený výrobek nebo službu již objednal, ačkoli tomu tak není, u) vyvolává dojem nebo nepravdivě uvádí, že nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo se prezentuje jako spotřebitel, nebo v) vyvolává dojem nebo nepravdivě uvádí, že záruční i pozáruční servis k výrobku je poskytován i v jiném členském státě, než ve kterém je výrobek prodáván. Příloha č. 2 k zákonu č. 634/1992 Sb. Agresivní obchodní praktiky Obchodní praktiky jsou vždy považovány za agresivní, pokud podnikatel a) vytváří dojem, že spotřebitel nemůže opustit provozovnu nebo místo, kde je nabízen nebo prodáván výrobek nebo poskytována služba, bez uzavření smlouvy, b) osobně navštíví spotřebitele v jeho bydlišti, ačkoli ho spotřebitel vyzval, aby jeho bydliště opustil a nevracel se, s výjimkou vymáhání splatných smluvních závazků způsobem, který je v souladu s příslušnými právními předpisy, c) opakovaně činí spotřebiteli nevyžádané nabídky prostřednictvím telefonu, faxu, elektronické pošty, nebo jiných prostředků přenosu na dálku, s výjimkou vymáhání splatných smluvních závazků způsobem, který je v souladu s příslušnými právními předpisy; tím nejsou dotčena ustanovení § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 40/1995 Sb., v platném znění a příslušná ustanovení zákona č. 480/2004 Sb. a zákona č. 101/2000 Sb., d) požaduje na spotřebiteli, aby při uplatňování práva vyplývajícího z pojistné smlouvy předložil doklady, které nelze při posuzování oprávněnosti nároku pokládat za důvodné nebo neodpovídá na korespondenci, aby odradil spotřebitele od uplatnění práv vyplývajících ze smlouvy, e) prostřednictvím reklamy přímo nabádá děti, aby si nabízené výrobky nebo služby koupily nebo aby k jejich koupi přesvědčily dospělou osobu, f) požaduje na spotřebiteli okamžitou nebo odloženou platbu za výrobky nebo služby, které mu dodal, ačkoli si je spotřebitel neobjednal nebo požaduje vrácení či uschování nevyžádaných výrobků, nejedná-li se o náhradní dodávku podle předem uzavřené smlouvy, g) prohlašuje, že pokud si spotřebitel výrobek nebo službu nekoupí, ohrozí tím jeho podnikání, pracovní místo nebo existenci, nebo h) vytváří klamný dojem, že spotřebitel vyhrál nebo vyhraje, pokud bude jednat určitým způsobem, ačkoli ve skutečnosti žádná taková výhra nebo výhoda neexistuje nebo pro získání výhry nebo výhody musí spotřebitel vynaložit finanční prostředky nebo jiné výdaje.“. Čl. II Přechodné ustanovení Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o regulaci reklamy Čl. III Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 138/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 132/2003 Sb., zákona č. 217/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 480/2004 Sb., zákona č. 384/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 25/2006 Sb., zákona č. 109/2007 Sb. a zákona č. 160/2007 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 1 zní: „(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) upravující regulaci reklamy, která je nekalou obchodní praktikou, reklamy srovnávací, reklamy na tabákové výrobky, na humánní léčivé přípravky, na veterinární léčivé přípravky, na potraviny a na počáteční a pokračovací kojeneckou výživu, a upravuje obecné požadavky na reklamu a její šíření včetně postihů za porušení povinností podle tohoto zákona a stanovení orgánů dozoru. Dále upravuje regulaci reklamy na alkoholické nápoje, na přípravky na ochranu rostlin, na střelné zbraně a střelivo a na činnosti v pohřebnictví. 1) Směrnice Rady 84/450/EHS ze dne 10. září 1984 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se klamavé reklamy, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/55/ES ze dne 6. října 1997, kterou se mění směrnice 84/450/EHS o klamavé reklamě tak, aby zahrnovala srovnávací reklamu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2006 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebiteli na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Text s významem pro EHP). Čl. 7, 8 a 9 směrnice Komise 91/321/EHS ze dne 14. května 1991 o počáteční a pokračovací kojenecké výživě, ve znění směrnice Komise 1999/50/ES ze dne 25. května 1999, kterou se mění směrnice 91/321/EHS o počáteční a pokračovací kojenecké výživě (Text s významem pro EHP), směrnice Komise 2003/14/ES ze dne 10. února 2003, kterou se mění směrnice 91/321/EHS o počáteční a pokračovací kojenecké výživě (Text s významem pro EHP) a směrnice 96/4/ES, kterou se mění směrnice 91/321/EHS. Čl. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich nabízení k prodeji a reklamy, ve znění směrnice Komise 2001/101/ES ze dne 26. listopadu 2001, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich nabízení k prodeji a reklamy a směrnice Komise 2002/67/ES z 18. července 2002 o označování potravin obsahujících chinin a potravin obsahujících kofein (Text s významem pro EHP). Čl. 2, 3, 4, 5 a 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/33/ES ze dne 26. května 2003 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se reklamy na tabákové výrobky a sponzorství souvisejícího s tabákovými výrobky (Text s významem pro EHP). Čl. 86, 89, 90, 91, 94, 95 a 96 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/98/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví standardy kvality a bezpečnost pro sběr, testování, zpracování, skladování a distribuce složek lidské krve a mění směrnice 2001/83/ES a směrnice Komise 2003/63/ES ze dne 25. června 2003, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Text s významem pro EHP) a čl. 64 a 100 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/27/ES ze dne 31. března 2004, která mění směrnici 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Text s významem pro EHP). Čl. 85 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/28/ES ze dne 31. března 2004, kterou se mění směrnice 2001/82/ES o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků (Text s významem pro EHP). Čl. 6 směrnice Rady 89/398/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravin určených pro zvláštní výživu. Čl. 9 odst. 2 písm. c) směrnice Rady 80/777/EHS ze dne 5. července 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se využívání a prodeje přírodních minerálních vod. Čl. 69, 94 odst. 2 a čl. 100 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/27/ES ze dne 31. března 2004, kterou se mění směrnice 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Text s významem pro EHP).“. 2. V § 2 odst. 1 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 5 zní: „c) reklama, která je nekalou obchodní praktikou podle zvláštního právního předpisu5), 5) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. § 2b včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 9 se zrušuje. 4. V § 5b odst. 7 větě třetí se slova „a vydávat“ zrušují. 5. V § 5d se vkládá nový odstavec 1, který včetně poznámky pod čarou č. 21a zní: „(1) V reklamě na potraviny mohou být uvedena výživová nebo zdravotní tvrzení za podmínek přímo použitelného předpisu Evropských společenství21a). 21a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006.“. Dosavadní odstavce 1 až 3 se označují jako odstavce 2 až 4.“. 6. V § 7a odst.1 větě první se slova „12 měsíců“ nahrazují slovy „5 let“. 7. V § 7b odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Při posuzování, zda je reklama nekalou obchodní praktikou5), postupuje orgán dozoru podle zvláštního právního předpisu5). (2) Při posuzování, zda se jedná o nepovolenou srovnávací reklamu nebo o reklamu, která je nekalou obchodní praktikou, je orgán dozoru oprávněn požadovat na zadavateli reklamy předložení důkazů o správnosti skutkových tvrzení v reklamě, je-li takový požadavek přiměřený s ohledem na okolnosti případu nebo na oprávněné zájmy zadavatele reklamy nebo jiné osoby.“. 8. V § 7c odst. 1 se věty druhá a třetí nahrazují větami „Může též zakázat nepřípustnou srovnávací reklamu nebo reklamu, která je nekalou obchodní praktikou jako protiprávní jednání podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství33a). Orgán dozoru je oprávněn pozastavit zahájení šíření nepovolené srovnávací reklamy nebo reklamy, která je nekalou obchodní praktikou5).“. 9. V § 7c odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Orgán dozoru je oprávněn zadavateli nebo zpracovateli reklamy nařídit ve stanovené lhůtě zveřejnění opravného prohlášení k reklamě, která byla shledána pravomocným rozhodnutím nepovolenou srovnávací reklamou nebo nekalou obchodní praktikou a o jejímž odstranění nebo ukončení bylo pravomocně rozhodnuto, ve stejném komunikačním médiu, kterým byla taková reklama šířena.“. 10. V § 8 odst. 1 písm. b) se za slova „písm. a)“ vkládají slova „nebo f)“. 11. V § 8 odst. 1 se na konci písmene j) slovo „nebo“ zrušuje. 12. V § 8 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) až n), která znějí: „l) v rozporu s § 5b odst. 1 šíří prostřednictvím komunikačních prostředků reklamu na humánní léčivé přípravky, která je zaměřena na odborníky, aniž by tyto prostředky byly určeny jen pro odborníky, jichž se reklama na humánní léčivé přípravky týká, m) poruší zákaz nabízet, slibovat nebo poskytovat dary nebo jiný prospěch podle § 5b odst. 4, nebo n) poruší povinnost stanovenou pro šíření reklamy na počáteční kojeneckou výživu podle § 5e odst. 1.“. 13. V § 8 odst. 2 písm. a) se za slova „písm. a)“ vkládají slova „nebo b)“. 14. V § 8 odst. 2 písm. b) se slova „§ 2b“ nahrazují značkou „§“. 15. V § 8 odst. 2 se na konci písmene c) doplňuje slovo „nebo“. 16. V § 8 odst. 2 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d). 17. V § 8 odstavec 4 zní: „(4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 písm. d) lze uložit pokutu do 500 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. m) a odstavce 3 pokutu do 100 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) až j), l), n) a odstavce 2 písm. a) až c) pokutu do 2 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. k) pokutu do 5 000 000 Kč. Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze v blokovém řízení uložit pokutu do 5 000 Kč.“. 18. V § 8a odst. 1 písm. b) se za slova „písm. a)“ vkládají slova „nebo f)“. 19. V § 8a odst. 1 písm. m) se slova „odst. 2 nebo 3“ zrušují. 20. V § 8a odst. 1 se na konci písmene p) slovo „nebo“ zrušuje. 21. V § 8a odst. 1 se na konci písmene q) tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno r), které zní: „r) šíří reklamu, která je nekalou obchodní praktikou.“. 22. V § 8a odst. 2 písm. d) se slovo „klamavá“ nahrazuje slovy „nekalou obchodní praktikou“. 23. V § 8a odst. 2 písm. g) se slova „§ 2b“ nahrazují značkou „§“. 24. V § 8a odst. 3 písm. d) se slovo „klamavá“ nahrazuje slovy „nekalou obchodní praktikou“. 25. V § 8a odst. 3 písm. f) se slova „§ 2b“ nahrazují značkou „§“. 26. V § 8a odst. 5 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo r)“. 27. V § 8a odst. 6 se na konci písmene c) čárka nahrazuje slovy „nebo d).“. 28. V § 8a odst. 6 se písmeno d) zrušuje. 29. V § 8a odst. 7 se na konci písmene b) čárka nahrazuje slovy „nebo d).“. 30. V § 8a odst. 7 se písmeno c) zrušuje. 31. V § 8b odst. 3 se slova „do 1 roku“ nahrazují slovy „do 2 let“ a slova „do 3 let“ nahrazují slovy „do 5 let“. 32. § 8c včetně odkazu na poznámky pod čarou č. 36 a 37 zní: „§ 8c (1) Proti rozhodnutí orgánu dozoru uvedených v § 7 odst. 1 písm. b), c), d), e), f) a g) vydaných podle § 7c, 7d, 8 a 8a lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí odvolání36). Odvolání se podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. (2) Proti rozhodnutí orgánu dozoru uvedeného v § 7 odst. 1 písm. a) vydanému podle § 7c, 7d, 8 a 8a nelze podat odvolání. Podání správní žaloby37) proti rozhodnutí orgánu dozoru uvedeného v § 7 odst. 1 písm. a) o uložení pokuty za správní delikt má odkladný účinek. 36) § 81 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 37) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších přepisů.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o České obchodní inspekci Čl. V V § 3 zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 240/1992 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 145/2000 Sb. a zákona č. 160/2007 Sb., se slova „v bodech 2, 3, 5, 6, 7, 8, 10, 11 a 14 přílohy k tomuto nařízení“ nahrazují slovy „v bodech 2, 3, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 14 a 16 přílohy k tomuto předpisu“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů Čl. VI Zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb. a zákona č. 444/2005 Sb., se mění takto: 1. V § 17 odst. 3 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které včetně poznámky pod čarou č. 19d zní: „h) provádí v případě přeshraniční spolupráce dozor a postupuje přitom podle příslušného předpisu Evropských společenství19d) v rozsahu věcné působnosti zvláštních právních předpisů, kterými je promítnuta směrnice uvedená v bodě 16 přílohy k tomuto předpisu. 19d) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele).“. 2. V § 17 odst. 5 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které včetně poznámek pod čarou č. 19e a 19f zní: „e) v případě zjištění protiprávního jednání19e), kterého se kontrolovaná osoba dopustila na území Evropských společenství nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor a které poškozuje nebo může poškodit společný zájem spotřebitelů19f), rozhodnutím takové jednání zakáže. 19e) Čl. 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele). 19f) Čl. 3 písm. k) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele).“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o České národní bance Čl. VII V § 44a odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 160/2007 Sb., se za slova „na dálku“ vkládají slova „a nad dodržováním povinností zákazu používání nekalých obchodních praktik9k)“. Poznámka pod čarou č. 9k zní: „9k) § 4 až 5a, § 6 a 12 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 36/2008 Sb.“. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST Čl. VIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vlček v. r. Klaus v. r. Topolánek v. r.
Zákon č. 35/2008 Sb.	Zákon č. 35/2008 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 12. 2. 2008, datum účinnosti 12. 2. 2008, částka 11/2008 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zemědělství * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 12. 2. 2008 35 ZÁKON ze dne 17. ledna 2008, kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o zemědělství Čl. I Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 94/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb. a nálezu Ústavního soudu publikovaného pod č. 409/2006 Sb., se mění takto: 1. Za § 2d se vkládá nový § 2da, který zní: „§ 2da Podpory poskytované Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem (1) Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s., (dále jen „Podpůrný fond“) poskytuje podpory a) podnikatelům v oblasti zemědělství, lesnictví, vodního hospodářství a zpracovatelského průmyslu, jde-li o zpracování produkce zemědělské výroby a potravin, b) obcím a dobrovolným svazkům obcí ve venkovských oblastech. (2) Podpory se poskytují ve formě a) zajištění úvěrů, b) finančních prostředků určených pro snížení úrokového zatížení v případě úvěrů, c) finančních prostředků určených pro podporu pojištění a pro další schválené programy. (3) Podpory se poskytují na a) vznik, reprodukci a rozvoj zemědělských podniků a farem, vznik, reprodukci a rozvoj multifunkčních zemědělských podniků a farem a vznik, reprodukci a rozvoj podniků v lesním a vodním hospodářství, b) nákup zemědělské půdy, která není ve vlastnictví státu, c) pěstování, zpracování a využití biomasy, d) rozvoj služeb, řemesel a dalších činností ve venkovských oblastech u zemědělských podnikatelů a obcí a dobrovolných svazků obcí, včetně podpory budování infrastruktury, e) investice do životního prostředí v zemědělství a ve venkovských oblastech, f) pojištění podnikání k řízení rizik a řešení krizí způsobených nepříznivými klimatickými nebo zooveterinárními vlivy, g) propagaci odbytu zemědělských výrobků a potravin a na podporu vzniku, reprodukci a rozvoj zpracovatelského průmyslu při zpracování produkce zemědělské výroby a potravin, h) pořízení investic potřebných pro přenos vědeckých poznatků do praxe v oblastech podle písmen a), c), d) a e). (4) Finanční prostředky státního rozpočtu určené na financování podpor jsou soustředěny v rozpočtové kapitole ministerstva. Ministerstvo může zajišťovat finanční prostředky pro financování podpor i z dalších zdrojů. Finanční prostředky ze státního rozpočtu určené na financování podpor se pro účely jejich zúčtování se státním rozpočtem považují za čerpané dnem uzavření smlouvy s příjemcem podpory, a to v rozsahu celého sjednaného závazku k jejich vyplacení. (5) Podpora se poskytuje na základě smlouvy mezi Podpůrným fondem a příjemcem podpory. Smlouva musí obsahovat označení příjemce podpory, účel, výši a podmínky podpory, lhůtu jejího čerpání, postup při porušení podmínek jejího čerpání a ustanovení o provádění kontroly. Smlouva o poskytnutí podpory ve formě zajištění úvěru dále obsahuje ujednání o způsobu jeho zajištění. (6) Další podmínky a podrobnosti poskytování podpory stanoví vláda na návrh ministerstva v programech podpory. Podpůrný fond zveřejňuje programy podpory způsobem umožňujícím dálkový přístup. (7) Programy podpory obsahují a) název navrhovatele programu podpory, b) název právnické osoby nebo organizační složky státu, která přijímá žádosti o poskytnutí podpory, jakož i subjektu, který provádí hodnocení a výběr, c) název poskytovatele podpory, d) předmět a účel podpory, e) cíl podpory, f) vymezení příjemců podpory, g) oblasti podpory, podrobnosti a formu jejího poskytování a způsob jejího užití, h) vymezení výše jednotlivých forem podpor pro jeden projekt, i) náležitosti žádosti o poskytnutí podpory a způsob jejího předložení a vyřízení, j) způsob hodnocení a výběru žádostí, k) dobu trvání programu podpory, l) způsob hodnocení naplnění cíle podpory.“. 2. V § 3 se doplňuje odstavec 8, který včetně poznámky pod čarou č. 4ya zní: „(8) Na dotace a programy spolufinancované z fondů Evropské unie, u kterých je příjemcem podpory na realizaci opatření podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství, upravujícího podporu pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova4ya), organizační složka státu, se nevztahují ustanovení § 12 a 13 zákona o rozpočtových pravidlech. 4ya) Čl. 30 a 66 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), v platném znění.“. 3. V § 4 odst. 8 se na konci písmene g) čárka nahrazuje tečkou a písmeno h) včetně poznámky pod čarou č. 4ap se zrušuje. Čl. II Přechodné ustanovení Programy podpory Podpůrného fondu schválené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu Čl. III Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 130/2006 Sb. a zákona č. 342/2006 Sb., se mění takto: 1. V § 11 odstavec 4 zní: „(4) Dotace na opatření, jehož součástí je vypracování a předložení projektu žadatelem o dotaci, poskytuje Fond na základě dohody o poskytnutí dotace, která obsahuje a) identifikační údaje žadatele, b) identifikační údaje Fondu, c) poskytovanou částku, d) účel, na který je poskytovaná částka určena, e) lhůtu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo, f) další podmínky, které musí příjemce v souvislosti s použitím dotace splnit, g) datum uzavření dohody.“. 2. § 11a včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 9a až 9bb zní: „§ 11a Vrácení dotace a penále (1) Jestliže příjemce dotace nesplnil některou z podmínek, na které je poskytnutí dotace vázáno, je povinen Fondu poskytnutou dotaci vrátit a zároveň zaplatit Fondu penále ve výši 1 ‰ denně z částky poskytnuté dotace, nejvýše však do výše této částky. Při vrácení dotace a placení penále Fond postupuje podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství, upravujícího prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém9a). (2) Jestliže příjemce dotace nesplnil některou z podmínek, na které je poskytnutí dotace vázáno a k poskytnutí dotace došlo chybným postupem Fondu, je příjemce dotace povinen Fondu poskytnutou dotaci vrátit, přičemž penále se v takovém případě neuloží. (3) Vrácení dotace a penále uloží Fond rozhodnutím, vymáhá je a činí ostatní opatření představující jejich správu. Řízení o vrácení dotace Fond zahájí nejpozději v kalendářním roce následujícím po prvotním zjištění nesrovnalosti podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství9b). (4) Vrácení dotace a penále Fond neuloží, pokud jejich výše nepřesahuje částky stanovené v přímo použitelném předpisu Evropských společenství, upravujícího prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém9ba). (5) Na postup podle odstavců 1 až 3 se nepoužijí rozpočtová pravidla9bb). (6) V případě neoprávněného použití nebo zadržení peněžních prostředků z dotací, které jsou úplně nebo částečně kryty prostředky obdrženými z Národního fondu, a na zadržení těchto prostředků určených k vrácení při vyúčtování se odstavce 1 až 5 nepoužijí. Správu odvodu za porušení rozpočtové kázně podle rozpočtových pravidel9bb) vykonávají územní finanční orgány. (7) Nesplní-li příjemce dotace povinnost podle odstavce 1 nebo 2, může Fond započítat dotaci, kterou je příjemce dotace povinen vrátit, a penále, které je povinen uhradit, do dotace, pro jejíž poskytnutí splnil podmínky. 9a) Nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, v platném znění. Nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky, v platném znění. 9b) Nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, v platném znění. 9ba) Čl. 73 odst. 8 nařízení Komise (ES) č. 796/2004, v platném znění. 9bb) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. IV Přechodné ustanovení Řízení o navrácení dotace, které nebylo pravomocně skončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vlček v. r. Klaus v. r. Topolánek v. r.
Zákon č. 32/2008 Sb.	Zákon č. 32/2008 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 12. 2. 2008, datum účinnosti 1. 3. 2008, částka 11/2008 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o archivnictví a spisové službě * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o svobodném přístupu k informacím * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 3. 2008 32 ZÁKON ze dne 16. ledna 2008, kterým se mění zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti Čl. I Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění zákona č. 119/2007 Sb., zákona č. 177/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se mění takto: 1. V § 21 odstavec 5 zní: „(5) Utajovaná informace se eviduje v administrativních pomůckách určených prováděcím právním předpisem; to neplatí, pokud u podkladových materiálů stupně utajení Vyhrazené k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené odpovědná osoba stanoví, že se neevidují. V administrativních pomůckách se zaznamenává též předávání, přebírání nebo jiný pohyb utajované informace.“. 2. V § 21 odst. 8 se věta druhá zrušuje. 3. V § 23 odstavec 1 zní: „(1) Nejde-li o utajovanou informaci vyžadující zvláštní režim nakládání, nevztahuje se povinnost stanovená v § 21 odst. 8 na předávání utajované informace a) do stupně utajení Tajné mezi zpravodajskými službami a obdobnými službami cizí moci, uskutečňované v rámci spolupráce podle zvláštního právního předpisu19) v případech, kdy postup podle § 21 odst. 8 nelze dodržet, b) stupně utajení Vyhrazené, stanoví-li tak odpovědná osoba a nepožaduje-li výslovně cizí moc nebo původce utajované informace potvrzení jejího převzetí.“. 4. V § 23 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, a rozsah podkladových materiálů stupně utajení Vyhrazené k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené“. 5. V § 23 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Úřad vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů převodní tabulky stupňů utajení podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.“. 6. V § 28 odst. 4 se za slova „ozbrojených sborů“ vkládají slova „nebo příslušníky ozbrojených sil cizí moci“. 7. V § 30 odst. 3 se za slova „humanitární akci,“ vkládají slova „v dalších zahraničních misích,“, za slova „vojenského cvičení“ se vkládají slova „a praktického vojenského výcviku s vojenskou technikou a vojenskou výzbrojí mimo místa stálé dislokace vojenského útvaru“ a za slova „právních předpisů21)“ se vkládají slova „anebo příslušníky ozbrojených sil cizí moci“. 8. V § 62 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Úřad dále může bezpečnostní oprávnění uznat v případě, kdy je uznání v souladu se zahraničně politickými a bezpečnostními zájmy České republiky; na toto uznání není právní nárok. Při postupu podle věty třetí si Úřad může vyžádat písemné stanovisko Ministerstva zahraničních věcí a příslušné zpravodajské služby; neobdrží-li Úřad vyžádané stanovisko do 30 dnů ode dne doručení žádosti o ně, má se za to, že stanovisko je kladné.“. 9. V § 62 odstavec 4 zní: „(4) Uznání podle odstavce 1 věty druhé Úřad zašle držiteli bezpečnostního oprávnění do 10 dnů ode dne podání jeho žádosti. Uznání podle odstavce 1 věty třetí Úřad zašle držiteli bezpečnostního oprávnění do 60 dnů ode dne podání jeho žádosti; pokud by uznání nebylo v souladu se zahraničně politickými nebo bezpečnostními zájmy České republiky, Úřad žádosti nevyhoví a tuto skutečnost žadateli v téže lhůtě písemně oznámí.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o archivnictví a spisové službě Čl. II V zákoně č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se za § 64 vkládá nový § 64a, který včetně nadpisu zní: „§ 64a Nakládání s dokumenty označenými „NATO UNCLASSIFIED“ nebo „LIMITE“ (1) Dokument poskytnutý Organizací Severoatlantické smlouvy nebo Evropskou unií je v zájmu bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti nebo ochrany práv třetích osob chráněn uvedenými původci označením „NATO UNCLASSIFIED“ nebo „LIMITE“. V České republice je toto označení respektováno z důvodů plnění povinností vyplývajících pro Českou republiku z jejího členství v Organizaci Severoatlantické smlouvy nebo Evropské unii; s takovým dokumentem se může seznamovat osoba, která jej nezbytně potřebuje k výkonu své funkce, k pracovní nebo jiné obdobné činnosti. Jiné osobě může být takový dokument poskytnut se souhlasem původce a za jím stanovených podmínek. (2) S dokumentem podle odstavce 1 se nakládá tak, aby se s ním neseznámila neoprávněná osoba. (3) Orgán veřejné moci, právnická osoba nebo fyzická osoba nesmí označovat dokumenty u nich vzniklé textem „NATO UNCLASSIFIED“ nebo „LIMITE“.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o svobodném přístupu k informacím Čl. III V § 11 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 61/2006 Sb., se na konci písmene a) slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene b) se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a na konci odstavce se doplňuje písmeno c), které včetně poznámky pod čarou č. 8a zní: „c) jde o informaci poskytnutou Organizací Severoatlantické smlouvy nebo Evropskou unií, která je v zájmu bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti nebo ochrany práv třetích osob chráněna uvedenými původci označením „NATO UNCLASSIFIED“ nebo „LIMITE“ a v České republice je toto označení respektováno z důvodů plnění povinností vyplývajících pro Českou republiku z jejího členství v Organizaci Severoatlantické smlouvy nebo Evropské unii, pokud původce nedal k poskytnutí souhlas8a). 8a) § 64a zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 32/2008 Sb.“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Vlček v. r. Klaus v. r. Topolánek v. r.
Zákon č. 31/2008 Sb.	Zákon č. 31/2008 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 12. 2. 2008, datum účinnosti 12. 2. 2008, částka 11/2008 * Čl. I - Zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku), ve znění zákona č. 171/2006 Sb., zákona č. 228/2006 Sb. a zákona * Čl. II Aktuální znění od 12. 2. 2008 31 ZÁKON ze dne 16. ledna 2008, kterým se mění zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku), ve znění zákona č. 171/2006 Sb., zákona č. 228/2006 Sb. a zákona č. 443/2006 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 3 písm. c) se na konci bodu 11 slovo „nebo“ zrušuje. 2. V § 5 odst. 3 písm. c) se doplňuje bod 15, který včetně poznámky pod čarou č. 3a zní: „15. k převodu částky 4 000 000 000 Kč do státních finančních aktiv k financování potřeb souvisejících s prováděním programu 129 120 – Podpora prevence před povodněmi II, programu 129 130 – Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží, a dále k financování pozemkových úprav zaměřených na protipovodňová opatření3a). 3a) § 9 odst. 8 písm. c) zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vlček v. r. Klaus v. r. Topolánek v. r.
Zákon č. 29/2008 Sb.	Zákon č. 29/2008 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 12. 2. 2008, datum účinnosti 12. 2. 2008, částka 11/2008 * Čl. I - Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zák * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 12. 2. 2008 29 ZÁKON ze dne 16. ledna 2008, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se mění takto: 1. V § 128 odst. 3 se slova „je právnickou osobou, která“ zrušují. 2. V § 128 odst. 10 větě druhé se za slovo „úvěr“ vkládá slovo „, dotaci“. 3. V § 129 odst. 1 se slovo „přijatých“ nahrazuje slovy „výnosů z“ a za slovo „poslední“ se vkládá slovo „kalendářní“. 4. V § 129a odst. 2 větě první se slovo „přijatých“ nahrazuje slovy „výnosů z“. 5. V § 130 odst. 4 písm. d) se za slovo „má“ vkládají slova „nebo měl kdykoli během posledních 12 měsíců bezprostředně předcházejících dni, ve kterém bylo učiněno oznámení podle odstavce 1“. 6. V § 131 odst. 3 se věta poslední nahrazuje větou „Pokud si Garanční fond peněžní prostředky na finančním trhu neobstará, může mu být na jeho žádost z důvodů zvláštního zřetele hodných poskytnuta dotace nebo návratná finanční výpomoc v potřebné výši ze státního rozpočtu.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Vyloučení nároku na náhradu z Garančního fondu obchodníků s cennými papírycennými papíry (dále jen „Garanční fond“) se posuzuje podle dosavadních právních předpisů, pokud oznámení podle § 130 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 57/2006 Sb., bylo učiněno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Příspěvky do Garančního fondu za kalendářní rok 2007 se vypočítají podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne účinnosti tohoto zákona. Poplatek nebo provize přijaté obchodníkem s cennými papírycennými papíry v kalendářním roce 2007, ale zaúčtované do výnosů již v kalendářním roce 2006, se pro účely stanovení příspěvku do Garančního fondu považují za výnos obchodníka s cennými papírycennými papíry za kalendářní rok 2007. Poplatek nebo provize přijaté obchodníkem s cennými papírycennými papíry v kalendářním roce 2006, ale zaúčtované do výnosů až v kalendářním roce 2007, se pro účely stanovení příspěvku do Garančního fondu považují za výnos obchodníka s cennými papírycennými papíry za rok 2006. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vlček v. r. Klaus v. r. Topolánek v. r.
Zákon č. 27/2008 Sb.	Zákon č. 27/2008 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 12. 2. 2008, datum účinnosti 1. 3. 2008, částka 11/2008 * Čl. I - Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 557/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 3 * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 3. 2008 27 ZÁKON ze dne 16. ledna 2008, kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 557/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb. a zákona č. 270/2007 Sb., se mění takto: 1. V § 28 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Příspěvková organizace dále hospodaří a) s dotací na úhradu provozních výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie, včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů, b) s dotací na úhradu provozních výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, z finančního mechanismu Norska a programu švýcarsko-české spolupráce. (3) Pokud se prostředky poskytnuté podle odstavce 2 nespotřebují do konce kalendářního roku, převádějí se do rezervního fondu jako zdroj financování v následujících letech a mohou se použít pouze na stanovený účel. V rezervním fondu se tyto zdroje sledují odděleně. Prostředky, které na stanovený účel nebyly použity, podléhají finančnímu vypořádání se státním rozpočtem za rok, ve kterém byl splněn účel, na který byla dotace poskytnuta.“. Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 4 až 8. 2. V § 30 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a prostředky převedené podle § 28 odst. 3“. 3. V § 30 odst. 3 se za slovo „fond“ vkládají slova „, s výjimkou prostředků převedených podle § 28 odst. 3,“. 4. V § 30 odst. 4 se za slovo „fondu“ vkládají slova „, s výjimkou prostředků převedených podle § 28 odst. 3,“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem následujícího měsíce po dni jeho vyhlášení. Vlček v. r. Klaus v. r. Topolánek v. r.
Zákon č. 26/2008 Sb.	Zákon č. 26/2008 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 12. 2. 2008, datum účinnosti 1. 3. 2008, částka 11/2008 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 178/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 267/2006 Sb. * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 218/2007 Sb. * ČÁST PÁTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 3. 2008 26 ZÁKON ze dne 16. ledna 2008, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o rozpočtových pravidlech Čl. I Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb. a zákona č. 270/2007 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámek pod čarou č. 2a a 2b zní: „(5) Z důvodů zvláštního charakteru činnosti může ministerstvo vydat pro zpravodajské služby České republiky2a) zvláštní postupy pro jejich finanční hospodaření2b). 2a) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 2b) Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací.“. 2. V § 3 písmeno h) včetně poznámky pod čarou č. 3a zní: „h) peněžními prostředky státní pokladny souhrn peněžních prostředků na 1. příjmových a výdajových účtech státního rozpočtu, 2. účtech státních finančních aktiv, 3. účtu řízení likvidity státní pokladny, 4. účtech finančních a celních úřadů, na kterých jsou spravovány daňové příjmy, které jsou následně určeny rozpočtům územních samosprávných celků3), Státnímu fondu dopravní infrastruktury a Státnímu fondu životního prostředí, a na účtech určených ke správě peněžních prostředků z vybraných cel určených k odvodům do vlastních zdrojů Evropských společenství3a), 5. účtech rezervních fondů organizačních složek státu a účtech fondů kulturních a sociálních potřeb organizačních složek státu, 6. účtech cizích prostředků, účtech, u kterých z povahy příjmů a výdajů dané právním předpisem vyplývá, že nejsou součástí příjmů nebo výdajů státního rozpočtu, samostatných běžných účtech závodního stravování, účtech sdružených prostředků (§ 72), 7. účtech příspěvkových organizací a účtech státních fondů vedených v bankách a pobočkách zahraničních bank4) (dále jen „banka“) nebo uložených na účtech vedených u České národní banky, 3a) Článek 2 odst. 1 písm. b) rozhodnutí Rady č. 597/2000 (ES, Euratom) ze dne 29. září 2000 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství.“. 3. V § 3 písm. i) se slova „umořování jistiny státního dluhu, a za účelem řízení likvidity nákup cenných papírů nebo termínované vklady“ nahrazují slovy „změna stavu na bankovních účtech, které nejsou vkladovými účty, umořování jistiny státního dluhu, a za účelem řízení likvidity nákup a prodej cenných papírů nebo vklady, které nejsou vázány na určitou lhůtu“. 4. V § 3 písmeno j) včetně poznámek pod čarou č. 4a až 4c zní: „j) programem nebo projektem spolufinancovaným z rozpočtu Evropské unie soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti k dosažení stanovených cílů Evropských společenství, a to prostřednictvím strukturálních fondů4a), Fondu soudržnosti4a), podpory pro rozvoj venkova4b) nebo Evropského rybářského fondu4c), 4a) Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999. 4b) Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Nařízení Komise (ES) č. 1320/2006 ze dne 5. září 2006, kterým se stanoví pravidla pro přechod na podporu pro rozvoj venkova podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005. 4c) Nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu.“. 5. V § 7 odst. 1 písmeno a) zní: „a) výdaje na činnost organizačních složek státu a výdaje na činnost příspěvkových organizací v jejich působnosti, kterými jsou příspěvky na provoz, dotace na financování programů a akcí (§ 12 a 13), dotace na úhradu provozních výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů, a dotace na úhradu provozních výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, finančního mechanismu Norska a z programu švýcarsko-české spolupráce (dále jen „finanční mechanismus“),“. 6. V § 7 odst. 1 písm. t) se slova „právního předpisu“ nahrazují slovem „zákona“. 7. V § 7 odst. 2 se slova „až p)“ nahrazují slovy „až o)“. 8. V § 8 odst. 1 větě první se za slovo „celky“ vkládají slova „, dobrovolnými svazky obcí, Regionálními radami regionů soudržnosti“. 9. V § 8 odst. 1 se na konci textu věty druhé doplňují slova „, a to tak, že tyto výdaje tuto částku nepřekročí“. 10. V § 8 odstavec 2 zní: „(2) Ministerstvo řídí práce na vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu. Správci kapitol, státní fondy, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti a jiné právnické a fyzické osoby, které požadují prostředky ze státního rozpočtu nebo poskytnutí státní záruky, jsou povinni předložit ministerstvu údaje potřebné pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu v termínu, rozsahu a struktuře, které stanoví ministerstvo vyhláškou. To se netýká kapitol Kancelář prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a Kancelář Veřejného ochránce práv. Obce a dobrovolné svazky obcí předkládají údaje prostřednictvím krajů, které tyto údaje předkládají ministerstvu s tím, že dobrovolné svazky obcí tak činí prostřednictvím kraje, kde mají své sídlo. Hlavní město Praha předkládá údaje přímo ministerstvu. Podklady pro sestavení návrhu výdajů státního rozpočtu na financování programů (§ 12 odst. 1) předkládají obce a dobrovolné svazky obcí vždy přímo příslušnému správci kapitoly. Činnost krajů podle věty čtvrté je přenesenou působností.“. 11. V § 8a odst. 2 písmeno c) zní: „c) ve výši příjmů prostředků z rozpočtu Evropské unie a z finančních mechanismů, se kterými se při stanovení této částky počítalo v jiné výši,“. 12. V § 9 odst. 1 větě poslední se slovo „nebo“ nahrazuje slovem „a“. 13. V § 10 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Rozpočet kapitoly obsahuje rozpočtové příjmy a výdaje správce kapitoly, příjmy a výdaje organizačních složek státu v jeho působnosti, výdaje na činnost příspěvkových organizací, uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) a odvody příspěvkových organizací v jeho působnosti.“. 14. V § 10 odst. 3 se věta druhá zrušuje. 15. Za § 11 se vkládá nový § 11a, který včetně poznámky pod čarou č. 13a zní: „§ 11a Plnění závazků z práva Evropských společenství, týkajících se vlastních zdrojů Evropských společenství Systém vlastních zdrojů Evropských společenství se řídí rozhodnutím Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství13a). 13a) Úřední věstník L 163, 23. 6. 2007, s. 17.“. 16. V § 12 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 14a zní: „(1) Programem se rozumí soubor věcných, časových a finačních podmínek konkrétních akcí na pořízení nebo technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku14), s výjimkou drobného hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku14a). 14a) § 7 a 8 vyhlášky č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších předpisů.“. 17. V § 12 odstavec 3 zní: „(3) Věcné, časové a finanční ukazatele konkrétních akcí se evidují v Informačním systému programového financování (dále jen „informační systém“), nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.“. 18. V § 14 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) ostatní povinnosti, které příjemce v souvislosti s poskytnutím dotace nebo návratné finanční výpomoci plní a jejichž nedodržení není neoprávněným použitím podle § 3 písm. e).“. 19. V § 14 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) V případě poskytnutí dotace do rozpočtu kraje nebo Regionální rady regionu soudržnosti, kdy kraj nebo Regionální rada regionu soudržnosti má povinnost takto získané prostředky poskytnout právnické nebo fyzické osobě, lze kraj nebo Regionální radu regionu soudržnosti v rozhodnutí o poskytnutí dotace zavázat, že vrátí ve stanovené lhůtě do státního rozpočtu a v případě finančních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. d) a f) do Národního fondu finanční prostředky, které příslušná právnická nebo fyzická osoba vrátila do rozpočtu kraje nebo Regionální rady regionu soudržnosti jako sankci za porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu, anebo finanční prostředky, které příslušná právnická nebo fyzická osoba vrátila kraji nebo Regionální radě regionu soudržnosti jako nepoužité.“. Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 8 až 10. 20. V § 14 odst. 8 se za číslo „6“ vkládají slova „a přiměřeně odstavec 7“. 21. V § 14 odstavec 11 zní: „(11) Fyzická nebo právnická osoba, která zaplatila za pořízení věcí nebo služeb, obstarání výkonů, provedení prací nebo za nabytí práv peněžními prostředky z dotace a uplatnila nárok na odpočet daně z přidané hodnoty, do kterého zahrnula i částku, na jejíž odpočet měla právo z důvodu tohoto pořízení, nesmí tuto částku zahrnout do finančního vypořádání dotace. Jestliže ji do něj zahrnula a nárok na odpočet uplatnila až poté, je povinna do měsíce od uplatnění nároku odvést částku odpočtu na účet finančního vypořádání.“. 22. V § 15 odst. 1 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje. 23. V § 15 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) ke zjištění, že nemůže být splněn řádně nebo včas účel, na který byla dotace poskytnuta, pokud již nedošlo k porušení rozpočtové kázně.“. 24. V § 15 odst. 3 se slovo „poskytnuta“ nahrazuje slovy „z účtu státního rozpočtu odeslána“. 25. V § 16 odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo z finančních mechanismů“ a ve větě za písmenem d) se slova „se poskytují“ nahrazují slovy „se mohou poskytovat“. 26. Nadpis hlavy IV zní: „HODNOCENÍ PLNĚNÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU, ROZPOČTŮ STÁTNÍCH FONDŮ, ROZPOČTŮ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ, DOBROVOLNÝCH SVAZKŮ OBCÍ A REGIONÁLNÍCH RAD REGIONŮ SOUDRŽNOSTI A ÚČELOVOST PROSTŘEDKŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU“. 27. Nadpis pod § 20 zní: „Hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a Regionálních rad regionů soudržnosti“. 28. V § 20 odst. 1 větě druhé se za slovo „celků“ vkládají slova „, dobrovolných svazků obcí, Regionálních rad regionů soudržnosti“. 29. V § 20 odstavec 4 zní: „(4) Správci kapitol, organizační složky státu, příspěvkové organizace, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, státní fondy a ostatní příjemci prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu jsou povinni předkládat údaje potřebné pro průběžné hodnocení plnění státního rozpočtu. Povinnost předkládat údaje potřebné pro průběžné hodnocení plnění státního rozpočtu se vztahuje i na právnické a fyzické osoby, za které byla poskytnuta státní záruka k zajištění splátek úvěrů. Územní samosprávné celky, státní fondy, dobrovolné svazky obcí a Regionální rady regionů soudržnosti jsou povinny předkládat údaje potřebné pro průběžné hodnocení svých rozpočtů. Obce a dobrovolné svazky obcí předkládají údaje prostřednictvím krajů s tím, že dobrovolné svazky obcí tak činí prostřednictvím kraje, kde mají své sídlo. Kraje, hlavní město Praha a Regionální rady regionů soudržnosti předkládají údaje ministerstvu. Údaje týkající se financování programů předkládají obce a dobrovolné svazky obcí přímo příslušnému správci kapitoly. Činnost krajů podle věty čtvrté je přenesenou působností.“. 30. § 21 zní: „§ 21 Účelovost prostředků státního rozpočtu (1) Účelovost prostředků státního rozpočtu je dána závaznými ukazateli státního rozpočtu. (2) Při přesunu prostředků mezi kapitolami státního rozpočtu zůstává zachována účelovost, která je dána závazným ukazatelem státního rozpočtu, jestliže se nejedná o rozpočtové opatření podle § 24 odst. 1 písm. a). (3) Účelovost použití prostředků kapitoly Všeobecná pokladní správa v rámci závazných ukazatelů zákona o státním rozpočtu nebo při přesunech podle § 24 odst. 1 písm. a) stanoví ministerstvo. Účelovost použití prostředků vládní rozpočtové rezervy stanoví vláda nebo na základě jejího pověření ministr financí. (4) Prostředky účelově přesunuté z kapitoly Všeobecná pokladní správa včetně prostředků účelově přesunutých z vládní rozpočtové rezervy nemohou být předmětem dalšího rozpočtového opatření. V případě, že nebudou spotřebovány v běžném rozpočtovém roce (§ 47), mohou být v letech následujících použity pouze na stanovený účel.“. 31. V § 23 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Rozpočtové opatření se považuje za provedené jeho zanesením do chronologické evidence podle § 25 odst. 10.“. 32. V § 24 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Ministr financí může zvýšit celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu beze změny jeho salda a příslušné navazující závazné ukazatele o částku, o kterou očekávané výdaje na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie budou vyšší, než stanovil zákon o státním rozpočtu. Toto zmocnění lze využít po vyčerpání všech prostředků rozpočtovaných na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie a všech prostředků, které byly převedeny do rezervních fondů na tento účel, a po vyčerpání nároků podle § 47.“. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 5 až 8. 33. V § 24 odst. 8 se slova „písm. e)“ nahrazují slovy „písm. d) a snížení nároků podle § 47 odst. 7 písm. c)“. 34. V § 25 odst. 1 písm. b) se za slova „(§ 45 odst. 3)“ vkládají slova „, o použití úspor z minulých let (§ 47)“. 35. V § 25 odst. 1 písm. c) ve větách první a druhé se za slovo „unie“ vkládají slova „, z finančních mechanismů“. 36. V § 29 odst. 3 se za slovo „celků“ vkládají slova „dobrovolných svazků obcí, Regionálních rad regionů soudržnosti,“. 37. V § 30 odst. 1 větě první se za slovo „celky“ vkládají slova „, dobrovolnými svazky obcí, Regionálními radami regionů soudržnosti“. 38. V § 30 odstavec 2 zní: „(2) Správci kapitol, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti a státní fondy jsou povinni předložit ministerstvu údaje potřebné pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu. Obce a dobrovolné svazky obcí předkládají údaje prostřednictvím krajů s tím, že dobrovolné svazky obcí tak činí prostřednictvím kraje, kde mají své sídlo. Kraje, hlavní město Praha a Regionální rady regionů soudržnosti předkládají údaje ministerstvu. Údaje týkající se financování programů (§ 12) předkládají obce a dobrovolné svazky obcí vždy přímo příslušnému správci kapitoly. Strukturu, termíny a rozsah předkládaných údajů potřebných pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu stanoví ministerstvo vyhláškou. Činnost krajů podle věty druhé je přenesenou působností.“. 39. V § 30 odst. 3 se za slovo „celků“ vkládají slova „, dobrovolných svazků obcí, Regionálních rad regionů soudržnosti“. 40. V § 33 odstavce 1 až 4 znějí: „(1) Peněžní prostředky státní pokladny jsou odděleně vedeny na a) příjmových a výdajových účtech státního rozpočtu, b) účtech státních finančních aktiv, c) účtu řízení likvidity státní pokladny, d) účtech finančních a celních úřadů, na kterých jsou spravovány daňové příjmy, které jsou následně určeny rozpočtům územních samosprávných celků a Státnímu fondu dopravní infrastruktury, a na účtech určených ke správě peněžních prostředků z vybraných cel určených k odvodům do vlastních zdrojů Evropských společenství3a), e) účtech rezervních fondů organizačních složek státu a účtech fondů kulturních a sociálních potřeb organizačních složek státu, f) účtech cizích prostředků, účtech, u kterých z povahy příjmů a výdajů dané právním předpisem vyplývá, že nejsou součástí příjmů nebo výdajů státního rozpočtu, samostatných běžných účtech závodního stravování a účtech sdružených prostředků (§ 72), g) účtech příspěvkových organizací, h) účtech státních fondů, i) dalších účtech, které stanoví zvláštní zákon (dále jen „účty podřízené státní pokladně“). (2) Ke správě určených peněžních prostředků státní pokladny vede Česká národní banka ministerstvu souhrnný účet státní pokladny; souhrnnému účtu státní pokladny jsou podřízeny účty uvedené v odstavci 1 písm. a) až e), případně účty podle písmene i), o kterých zvláštní zákon stanoví, že budou podřízeny souhrnnému účtu státní pokladny. Účty podřízené státní pokladně, které nejsou podřízeny souhrnnému účtu státní pokladny, vede Česká národní banka nebo banka. (3) Celkový součet netermínovaných prostředků na účtech podřízených souhrnnému účtu státní pokladny nesmí být záporný. Zůstatky na účtech, které nejsou podřízeny souhrnnému účtu státní pokladny, nesmějí být záporné. (4) Obsah a rozsah činností týkajících se vedení souhrnného účtu státní pokladny, včetně podmínek úročení zůstatku na tomto účtu, určuje smlouva mezi ministerstvem a Českou národní bankou.“. 41. Poznámka pod čarou č. 19a se zrušuje. 42. V § 33 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 5 až 7. 43. V nadpisu pod § 34 se za slovo „Řízení“ vkládá slovo „likvidity“. 44. V § 34 odst. 3 větě první se slova „jiné peněžní prostředky státu podle § 33 odst. 2 písm. g) a h)“ nahrazují slovy „peněžní prostředky státní pokladny podle § 33 odst. 2 věty poslední“. 45. V § 34 odstavec 4 zní: „(4) Přebytky prostředků na souhrnném účtu státní pokladny může ministerstvo krátkodobě investovat na peněžním trhu do státních dluhopisů nebo cenných papírů České národní banky. Ustanovení § 36 odst. 7 tím není dotčeno. Tyto operace nesmějí ohrozit činnosti finančních nebo celních úřadů podle zvláštních právních předpisů, použití prostředků na účtech rezervních fondů organizačních složek státu a na účtech fondů kulturních a sociálních potřeb organizačních složek státu ani splnění požadavků na peněžní prostředky určené jako vlastní zdroje Evropských společenství3a).“. 46. V § 35 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Ministerstvo je oprávněno si půjčovat peněžní prostředky od právnických osob a půjčovat peněžní prostředky právnickým osobám, za jejichž veškeré závazky ručí podle zvláštního zákona stát; v souvislosti s tím je ministerstvo oprávněno pro tyto právnické osoby sjednávat obchody s investičními nástroji, včetně derivátů, k omezení úrokových a měnových či jiných rizik těchto právnických osob.“. 47. § 36 včetně poznámek pod čarou č. 21 a 21a zní: „§ 36 (1) Ministerstvo vykonává správu státních finančních aktiv a pasiv. (2) Státními finančními aktivy jsou a) peněžní prostředky převedené z výsledků rozpočtového hospodaření minulých let na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny a další peněžní prostředky, o kterých tak rozhodla vláda nebo Poslanecká sněmovna, nebo peněžní prostředky stanovené zvláštním právním předpisem21), b) majetkové účasti státu v obchodních společnostech a cenné papíry, jejichž majitelem je stát a se kterými není oprávněn hospodařit některý správce kapitoly, c) pohledávky státu z poskytnutých úvěrů, návratných finančních výpomocí poskytnutých z kapitoly Všeobecná pokladní správa nebo ze státních finančních aktiv, jakož i pohledávky z realizovaných státních záruk a pohledávky státu, které mu postoupily jiné subjekty, d) jiné pohledávky. (3) Součástí státních finančních aktiv je zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu, na který ministerstvo za každý rok, ve kterém byly příjmy pojistného na důchodové pojištění včetně příjmů z penále a pokut připadajících na důchodové pojištění vyšší než výdaje na dávky důchodového pojištění včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatou dávek důchodového pojištění, převádí ze státního rozpočtu částku ve výši rozdílu těchto příjmů a výdajů. Ministerstvo stanoví způsob výpočtu rozdílu těchto příjmů a výdajů vyhláškou. Příjmy tohoto účtu tvoří i peněžní prostředky poukázané na něj podle zvláštních právních předpisů. Peněžní prostředky tohoto účtu se používají na důchodovou reformu, a to podle usnesení Poslanecké sněmovny na návrh vlády. O použitou částku se zvyšuje rozpočet výdajů státního rozpočtu a mění se financující položky, jestliže použití nebylo rozpočtováno. Ministerstvo je oprávněno dočasně volné prostředky vedené na tomto účtu investovat do státních dluhopisů a do dluhopisů České národní banky, jakož i do dluhopisů vydaných členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a dluhopisů vydaných centrálními bankami těchto států nebo Evropskou centrální bankou. Pro investování prostředků účtu se použije ustanovení § 35 odst. 1 a 2 obdobně. Výnosy z investování jsou příjmem tohoto účtu. Zprávy o hospodaření s peněžními prostředky účtu jsou součástí státního závěrečného účtu. (4) Pohledávky z poskytnutých návratných finančních výpomocí, majetkové účasti a cenné papíry, jejichž majitelem je stát a se kterými jsou příslušní hospodařit správci kapitol, má ministerstvo povinnost evidovat mimo bilanci státních finančních aktiv a pasiv. Termíny pro předání údajů o stavu tohoto finančního majetku, jejich rozsah a strukturu stanoví ministerstvo vyhláškou. (5) Státní finanční aktiva vytvořená z výsledků rozpočtového hospodaření minulých let lze použít pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny. O použití ostatních státních finančních aktiv rozhoduje vláda nebo na základě jejího zmocnění ministr financí. To platí i pro poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci ze státních finančních aktiv. Na poskytnutí dotace a návratné finanční výpomoci ze státních finančních aktiv a jejich odnětí se vztahuje § 14 odst. 1, 3 až 5 a 9 a § 15 obdobně. (6) Peněžní operace státních finančních aktiv jsou operacemi státního rozpočtu. (7) Ministerstvo je v rámci výkonu řízení státních finančních aktiv a v rámci výkonu řízení účtů vedených na základě zvláštního právního předpisu mimo státní rozpočet a státní finanční aktiva21a) oprávněno nabývat, zcizovat a právně zatěžovat státní dluhopisy a nabývat a zcizovat dluhopisy vydávané Českou národní bankou. Ministerstvo je v rámci výkonu řízení státních finančních aktiv a v rámci výkonu řízení účtů vedených na základě zvláštního právního předpisu mimo státní rozpočet a státní finanční aktiva21a) dále oprávněno sjednávat obchody s ostatními investičními nástroji včetně derivátů k omezení úrokových a měnových či jiných rizik. Tyto obchody je ministerstvo oprávněno sjednávat s tuzemskými či zahraničními osobami, a to samostatně nebo na smluvním základě s využitím služeb obchodníků s cennými papíry, zahraničních obchodníků s cennými papíry nebo České národní banky. (8) Státními finančními pasivy jsou a) závazky státu vzniklé ze státem přijatých zahraničních půjček, úvěrů od bank a z vydaných státních dluhopisů, b) jiné závazky státu. (9) Souhrn státních finančních pasiv tvoří státní dluh. (10) Vláda předkládá Poslanecké sněmovně zprávu o očekávaném vývoji státních finančních aktiv a pasiv spolu s návrhem zákona o státním rozpočtu. 21) Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů. 21a) Například zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku, ve znění pozdějších předpisů.“. 48. V § 37 odstavec 1 zní: „(1) Národní fond je souhrn a) peněžních prostředků, které svěřují Evropská společenství České republice k realizaci programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, b) peněžních prostředků přechodového nástroje (Transition Facility) a c) peněžních prostředků finančních mechanismů, které jsou České republice svěřeny na základě mezinárodních smluv.“. 49. V § 37 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Ministerstvo koordinuje řízení finančních toků prostředků poskytnutých z finančních mechanismů a spravuje tyto prostředky.“. 50. V § 37 odst. 8 větě první se za slovo „společenství“ vkládají slova „nebo mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána,“. 51. V § 38 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a 44a“. 52. V § 39 odstavec 2 zní: „(2) Ministerstvo, finanční ředitelství, správci kapitol a kraje zajišťují kontrolu hospodaření s prostředky státního rozpočtu, prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu, jinými peněžními prostředky státu, prostředky Národního fondu a prostředky poskytnutými z Národního fondu podle zvláštního právního předpisu upravujícího finanční kontrolu22) (dále jen „finanční kontrola“).“. 53. V § 39 odst. 3 se věta poslední zrušuje. 54. V § 44 odst. 2 se na konci textu písmene e) doplňují slova „nebo z finančních mechanismů“. 55. V § 44 odst. 2 se na konci textu písmene f) doplňují slova „nebo z finančních mechanismů“. 56. V § 44a odst. 1 písm. a) bodě 3 se slova „c) až g)“ nahrazují slovy „d), f) a g)“. 57. V § 44a odst. 2 se slova „a) nebo c)“ nahrazují slovy „a), c) nebo e)“. 58. V § 44a odst. 4 písm. a) se v části věty před středníkem za slovo „dotace“ vkládají slova „, avšak odvod za porušení rozpočtové kázně nemůže být vyšší než částka dotace vyplacená ke dni porušení rozpočtové kázně“. 59. V § 44a odst. 4 písm. b) se slova „celková částka dotace“ nahrazují slovy „částka dotace vyplacená ke dni porušení rozpočtové kázně“. 60. V § 44a odstavec 5 zní: „(5) Do plnění povinnosti provést odvod za porušení rozpočtové kázně, a) kterým je neoprávněné použití nebo zadržení prostředků návratné finanční výpomoci, se započítávají i splátky této výpomoci uskutečněné ode dne porušení rozpočtové kázně, b) kterým je neoprávněné použití dotace, se započítávají i částky z důvodu neoprávněného použití dotace dosud poskytovatelem nevyplacené.“. 61. V § 44a odst. 7 se na konci textu věty druhé doplňují slova „nebo nevyplaceny postupem podle odstavce 5 písm. b)“. 62. V § 44a odstavec 9 zní: „(9) Ministerstvo může z důvodů hodných zvláštního zřetele zcela nebo zčásti prominout odvod za porušení rozpočtové kázně nebo penále za prodlení s ním, s výjimkou odvodu neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a) a b)“. 63. V § 44a odst. 10 větě poslední se slova „Finančnímu ředitelství nebo ministerstvu“ nahrazují slovem „Ministerstvu“. 64. V § 45 odst. 4 se věta poslední nahrazuje větou „Zůstatky těchto účtů Česká národní banka uspořádá vždy ke dni 31. prosince tak, aby výsledný zůstatek těchto účtů byl nulový.“. 65. V § 45 odstavec 8 zní: „(8) Zůstatky na účtech podle odstavce 5 koncem roku nepropadají. Úroky z těchto účtů jsou příjmem státního rozpočtu a úhrady za bankovní služby jsou výdajem státního rozpočtu, pokud tento zákon nestanoví jinak.“. 66. V § 45 odst. 9 se slova „příspěvky účastníků konferencí, které byly složeny v běžném rozpočtovém roce na konference pořádané začátkem následujícího roku,“ zrušují. 67. V § 45 odst. 10 se číslo „3“ nahrazuje číslem „10“. 68. § 46 zní: „§ 46 Organizační složka státu převede do 31. prosince běžného roku prostředky na výplatu mezd za měsíc prosinec včetně výdajů s nimi souvisejících a včetně cestovného vypláceného současně se mzdou na účet cizích prostředků. Výdaji souvisejícími s výplatou mezd jsou pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na veřejné zdravotní pojištění a příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb. Případně nevyčerpané prostředky převede organizační složka státu z účtu cizích prostředků na svůj příjmový účet v den výplatního termínu mezd za měsíc prosinec.“. 69. § 47 včetně poznámek pod čarou č. 25b a 25c zní: „§ 47 (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) konečným rozpočtem výdajů organizační složky státu rozpočet těchto výdajů s výjimkou rozpočtu výdajů na sociální dávky25b) upravený o provedená rozpočtová opatření podle § 23 písm. a), zvýšený o částky, o které byla organizační složka státu oprávněna překročit rozpočet výdajů podle § 23 písm. b), a snížený o vázané prostředky státního rozpočtu podle § 23 písm. c), b) profilujícími výdaji výdaje 1. na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo jejich část z rozpočtu Evropské unie, 2. na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo jejich část z finančních mechanismů, 3. na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo jejich část od Organizace Severoatlantické smlouvy, 4. na programy podle § 13 odst. 3, 5. na výzkum a vývoj25c), 6. účelově určené podle § 21, c) neprofilujícími výdaji výdaje jiné než podle písmene b), d) nároky z nespotřebovaných výdajů ke dni 1. ledna běžného roku rozdíl mezi upraveným rozpočtem výdajů na minulý rok a skutečnými rozpočtovými výdaji za minulý rok zvýšený o nároky z nespotřebovaných výdajů ke dni 31. prosince minulého roku. (2) Organizační složka státu vypočítá nároky z nespotřebovaných výdajů ke dni 1. ledna běžného roku podle odstavce 1 písm. d). O částku těchto nároků může překročit rozpočet výdajů běžného roku při dodržení účelovosti podle odstavce 5. Každou částku, o kterou se při využívání tohoto práva rozhodne tento rozpočet překročit, zanese do evidence nároků z nespotřebovaných výdajů a zařadí na příslušnou položku a paragraf rozpočtové skladby. Tím se stane oprávněnou překročit rozpočet výdajů podle § 23 písm. b) a tato částka se stane součástí konečného rozpočtu výdajů. O každou takovou částku se částka nároků z nespotřebovaných výdajů sníží. (3) Rozpočet výdajů nelze překročit způsobem stanoveným v odstavci 2 v kapitolách Všeobecná pokladní správa a Státní dluh. (4) Organizační složka státu člení nároky z nespotřebovaných výdajů na a) nároky z nespotřebovaných profilujících výdajů, kterými jsou nároky z nespotřebovaných výdajů 1. na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo jejich část z rozpočtu Evropské unie; ty dále člení na nároky z nespotřebovaných výdajů, které jsou nebo mají být kryty peněžními prostředky z rozpočtu Evropské unie, a na nároky ze zbývající části těchto nespotřebovaných výdajů; nároky z nespotřebovaných výdajů na programy a projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie člení podle těchto programů a projektů, 2. na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo jejich část z finančních mechanismů; ty dále člení na nároky z nespotřebovaných výdajů, které jsou nebo mají být kryty peněžními prostředky z těchto finančních mechanismů a na nároky ze zbývající části těchto nespotřebovaných výdajů, 3. na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo jejich část od Organizace Severoatlantické smlouvy, 4. na programy podle § 13 odst. 3; ty dále člení podle jednotlivých programů, 5. na výzkum a vývoj, 6. účelově určených podle § 21; ty dále člení podle stanovených účelů, b) nároky z nespotřebovaných neprofilujících výdajů. (5) Organizační složka státu používá částky z nároků z nespotřebovaných profilujících výdajů, o které překročila rozpočet výdajů, na tytéž účely, na něž byly vyčleněny podle odstavce 4, a u programů a projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie a programů podle § 13 odst. 3 na tytéž programy a projekty, z nichž nároky vznikly. Částky z nároků z nespotřebovaných neprofilujících výdajů používá na rozpočtem nezajištěné provozní potřeby a na výdaje, které v mimořádných případech povolí vláda. (6) Nároky z nespotřebovaných výdajů se snižují a) o částky, o které se organizační složka státu rozhodla překročit rozpočet výdajů a které jako takové zanesla do evidence nároků z nespotřebovaných výdajů, b) o částky určené na programy a projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a programy podle § 13 odst. 3, které již skončily, c) o částky podle rozhodnutí vlády, případně, jestliže vláda tyto částky nerozdělila podle jednotlivých organizačních složek státu nebo podle odstavce 4, doplněné o rozhodnutí správce kapitoly. (7) Organizační složka státu vede evidenci nároků z nespotřebovaných výdajů. Zaznamenává v ní jejich vznik a jejich snižování. Za každý měsíc sestavuje výkaz, který z této evidence vychází. Ministerstvo stanoví vyhláškou obsah tohoto výkazu a způsob jeho předkládání. 25b) Příloha k vyhlášce č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění vyhlášek č. 568/2002 Sb., č. 484/2003 Sb. a č. 440/2006 Sb., část C, oddíl 41. 25c) Příloha k vyhlášce č. 323/2002 Sb. ve znění vyhlášek č. 568/2002 Sb., č. 484/2003 Sb. a č. 440/2006 Sb., část C, pododdíly 108, 218, 228, 238, 248, 258, 328, 338, 348, 358, 368, 378, 428, 438, 518, 528, 538, 548, 558 a 618.“. 70. V § 48 odst. 2 až 4 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje. 71. V § 48 odstavce 5 a 6 znějí: „(5) Organizační složka státu, která přijala přímo do rezervního fondu peněžní prostředky, které má povinnost po jejich použití na stanovený účel vyúčtovat a nespotřebovaný zbytek vrátit, vrátí tento jejich nespotřebovaný zbytek poskytovateli přímo z rezervního fondu. § 45 odst. 3 věta druhá se zde nepoužije. (6) Prostředky rezervního fondu, které do něj byly převedeny podle § 44a odst. 1 písm. e) a odst. 3 písm. e) a které není možné použít na příslušné programy a projekty [odstavec 4 písm. b)], protože už skončily, organizační složka státu vrátí nejpozději ve lhůtách finančního vypořádání se státním rozpočtem za rok, v kterém byl program nebo projekt ukončen.“. 72. V § 49 odst. 2 větě třetí se za slovo „tepla,“ vkládají slova „u záloh mobilním operátorům,“. 73. V § 49 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Jde-li o ocenění udělované orgány moci výkonné, stanoví vláda nařízením druhy ocenění, podmínky, za kterých jsou udělována, a orgány, které je udělují.“. 74. V § 50 odstavec 1 zní: „(1) Organizační složka státu financuje programy ze svého rozpočtu v rámci závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu.“. 75. V § 50 odst. 2 větě první se za slova „rezervního fondu“ vkládají slova „, prostředky přijaté ze zvláštních účtů vedených ministerstvem, na kterých jsou soustředěny finanční prostředky, které přešly na stát ze zrušeného Fondu národního majetku spolu s finančními prostředky z výnosu prodeje privatizovaného majetku a ze zisku z účasti státu v obchodních společnostech“. 76. V § 53 odst. 1 větě druhé se za slovo „unie“ vkládají slova „, z finančních mechanismů“. 77. V § 53 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Tento postup nemusí být uplatněn při použití prostředků z dotací poskytnutých podle § 54 odst. 1 písm. e) a f) a převedených do rezervního fondu podle § 54 odst. 7.“. 78. V § 53 odst. 6 se číslo „10“ nahrazuje číslem „15“. 79. V § 54 odst. 1 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí: „e) dotace na úhradu provozních výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů, f) dotace na úhradu provozních výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančních mechanismů.“. 80. V § 54 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Pokud se prostředky poskytnuté podle odstavce 1 písm. e) a f) nespotřebují do konce kalendářního roku, převádějí se do rezervního fondu jako zdroj financování v následujících letech a mohou se použít pouze na stanovený účel. V rezervním fondu se tyto zdroje sledují odděleně. Prostředky, které na stanovený účel nebyly použity, podléhají finančnímu vypořádání se státním rozpočtem za rok, ve kterém byl splněn účel, na který byla dotace poskytnuta.“. 81. V § 57 odst. 1 se za slovo „darů“ vkládají slova „, z prostředků převedených podle § 54 odst. 7“. 82. V § 57 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Prostředky převedené do rezervního fondu podle § 54 odst. 7 lze v průběhu roku použít, i když jejich použití rozpočtováno nebylo.“. 83. V § 65 odstavec 1 zní: „(1) Rozpočtovým limitem se rozumí správcem kapitoly stanovená výše, do které je možné čerpat peněžní prostředky z výdajových účtů státního rozpočtu. Rozpočtový limit nastavuje na výdajových účtech Česká národní banka na základě správcem kapitoly vystaveného, podepsaného a v listinné nebo elektronické formě předaného pokynu. Vystavení a předání pokynu se řídí podmínkami České národní banky. Správce kapitoly oznámí příslušné organizační složce státu, případně právnické nebo fyzické osobě, která má oprávnění k čerpání peněžních prostředků státního rozpočtu, že předal České národní bance pokyn k nastavení rozpočtového limitu, a to nejpozději do dne, od kterého je možné začít čerpat peněžní prostředky státního rozpočtu do výše tohoto limitu.“. 84. V § 65 odst. 2 větě první se slovo „vystavuje“ nahrazuje slovem „stanoví“. 85. V § 65 odst. 2 větě poslední se slovo „vystavit“ nahrazuje slovem „stanovit“. 86. V § 65 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „V takovém případě je oprávněna vystavit a předat České národní bance pokyn podle odstavce 1 tato organizační složka státu.“. 87. V § 65 odst. 3 úvodní části ustanovení, § 65 odst. 3 písm. a) a v § 65 odst. 4 úvodní části ustanovení se slovo „otevírají“ nahrazuje slovy „stanoví rozpočtové“. 88. V § 65 odst. 5 se slova „limity neotevírají“ nahrazují slovy „nestanoví rozpočtové limity“. 89. V § 65 odst. 6 se slova „vystavit limity výdajů podle odstavců 2 až 4“ nahrazují slovy „stanovit rozpočtové limity podle odstavců 2 až 4 a vystavit a předat České národní bance pokyn podle odstavce 1“. 90. V § 65 odst. 7 větě první se slovo „otevírají“ nahrazuje slovem „stanoví“. 91. V § 65 odst. 7 větě druhé se za slovo „výše“ vkládá slovo „rozpočtového“. 92. V § 65 odst. 8 se slova „limitu výdajů“ nahrazují slovy „rozpočtového limitu“. 93. V § 65 odst. 9 se slovo „Limity“ nahrazuje slovy „Rozpočtové limity“. 94. V § 67 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 27 zní: „(4) Zálohy podle odstavce 1 lze poskytovat pouze zaměstnancům, se kterými zaměstnavatel uzavřel písemnou dohodu o odpovědnosti podle zákoníku práce27). 27) § 252 zákoníku práce.“. 95. V § 70 odst. 3 se věta poslední nahrazuje větou „To platí i pro výdaje, ke kterým získala organizační složka státu oprávnění použitím částek z nároků z nespotřebovaných výdajů.“. 96. V § 70 odst. 4 se slovo „zákon.31)“ nahrazuje slovy „zákon31) nebo prováděcí právní předpis ke zvláštnímu zákonu.“. 97. § 71 se včetně nadpisu zrušuje. 98. V § 72 odst. 3 se věta poslední zrušuje. 99. V § 73 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Za poskytnutí státní záruky zaplatí dlužník do státního rozpočtu 0,5 % ze zaručené částky, a to do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti zákona, kterým byla státní záruka poskytnuta.“. 100. V § 73 se odstavce 2 a 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 101. V § 75b se za druhou větu vkládá věta „Součást údajů o příjemci (fyzické osobě) je rodné číslo.“. 102. § 80a se zrušuje. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Organizační složka státu, jejíž mimorozpočtové účty fondů nejsou vedeny u České národní banky, zřídí nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona místo nich nové účty u České národní banky, převede na ně prostředky z dosavadních účtů a dosavadní účty poté zruší. Nepřevedení prostředků z dosavadních účtů na nové účty se považuje za porušení rozpočtové kázně. 2. Peněžní prostředky vedené do dne nabytí účinnosti tohoto zákona na zvláštním účtu důchodového pojištění a výnosy dividend vedené z rozhodnutí vlády na zvláštním účtu státních finančních aktiv jako prostředky pro důchodovou reformu převede správce kapitoly Operace státních finančních aktiv neprodleně po dni nabytí účinnosti tohoto zákona na účet rezervy pro důchodovou reformu a dosavadní účty poté zruší. 3. Pro vynakládání výdajů ze státního rozpočtu na příspěvky fyzickým osobám poskytované podle nařízení vlády, která nabyla účinnosti do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí § 7 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Peněžní prostředky v rezervních fondech organizačních složek státu převedené do nich podle § 47 rozpočtových pravidel ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se používají podle dosavadních právních předpisů. Jestliže v rezervním fondu organizační složky státu jsou prostředky účelově určené podle § 48 odst. 3 písm. e) bod 4 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které na stanovený účel už není možné použít, podléhají tyto prostředky finančnímu vypořádání se státním rozpočtem za rok, ve kterém organizační složka státu toto mohla zjistit. 5. Organizační složka státu nemůže překročit rozpočet výdajů podle § 47 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, před vyčerpáním peněžních prostředků ve svém rezervním fondu určených na stejné výdaje. 6. Prostředky soustředěné ve fondu státních záruk se nejpozději do 30 dnů následujících po dni nabytí účinnosti tohoto zákona převedou do kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu. 7. Do ukončení financování opatření v rámci Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství jsou peněžní prostředky pro jeho realizaci součástí Národního fondu. ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 178/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů Čl. III V § 5 odst. 3 zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku), ve znění zákona č. 171/2006 Sb., zákona č. 228/2006 Sb. a zákona č. 443/2006 Sb., se na konci písmene c) doplňuje bod 15, který zní: „15. k převodu na účet rezervy pro důchodovou reformu,“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona č. 267/2006 Sb. Čl. IV V zákoně č. 267/2006 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 218/2007 Sb., se část šestá zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona č. 218/2007 Sb. Čl. V V zákoně č. 218/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, zákon č. 267/2006 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců, zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se část pátá zrušuje. ČÁST PÁTÁ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ Čl. VI Vyhláška č. 323/2005 Sb., kterou se stanoví obsah roční zprávy, se zrušuje. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem následujícího měsíce po dni jeho vyhlášení. Vlček v. r. Klaus v. r. Topolánek v. r.
Zákon č. 25/2008 Sb.	Zákon č. 25/2008 Sb. Zákon o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů Vyhlášeno 12. 2. 2008, datum účinnosti 12. 2. 2008, částka 11/2008 * ČÁST PRVNÍ - INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A INTEGROVANÝ SYSTÉM PLNĚNÍ OHLAŠOVACÍCH POVINNOSTÍ V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (§ 1 — § 10) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o integrované prevenci (§ 11 — § 12) * ČÁST TŘETÍ - Změna vodního zákona (§ 13 — § 14) * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o obalech (§ 19 — § 20) * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST (§ 21 — § 21) k zákonu č. 25/2008 Sb. Aktuální znění od 1. 2. 2022 (261/2021 Sb.) 25 ZÁKON ze dne 16. ledna 2008 o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A INTEGROVANÝ SYSTÉM PLNĚNÍ OHLAŠOVACÍCH POVINNOSTÍ V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Integrovaný registr znečišťování životního prostředí § 1 Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství1) integrovaný registr znečišťování životního prostředí (dále jen „integrovaný registr znečišťování“) ve formě veřejně přístupného informačního systému úniků a přenosů znečišťujících látek, jehož výstupy jsou součástí registru úniků a přenosů znečišťujících látek na úrovni Evropských společenství2). § 2 Zřizuje se integrovaný registr znečišťování jako veřejně přístupný informační systém veřejné správy3). Správcem integrovaného registru znečišťování je Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“). § 3 (1) Provozovatel uvedený v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/20064) ohlašuje ministerstvu a) úniky a přenosy znečišťujících látek a přenosy odpadů podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství5), b) úniky znečišťujících látek při překročení jejich prahových hodnot; vláda stanoví nařízením seznam znečišťujících látek a jejich prahové hodnoty a c) přenosy znečišťujících látek, při překročení jejich prahových hodnot, v odpadech mimo provozovnu, které vznikají přímo nebo v přímé souvislosti s činností provozovaných zařízení; vláda stanoví nařízením seznam znečišťujících látek a jejich prahové hodnoty. (2) Provozovatel, kterým je podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba provozující provozovnu, kterou tvoří jedna nebo více stacionárních technických jednotek provozovaných v jedné lokalitě, v níž je prováděna činnost se stanovenou prahovou hodnotou pro kapacitu uvedená v příloze k tomuto zákonu, ohlašuje ministerstvu úniky a přenosy znečišťujících látek a přenosy odpadů podle odstavce 1. (3) Údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování stanoví vláda nařízením. (4) Provozovatel ohlašuje požadované údaje podle odstavců 1 až 3 vždy do 31. března běžného roku za předchozí kalendářní rok. (5) Hlášení do integrovaného registru znečišťování se podává v elektronické podobě prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo prostřednictvím datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí, nechalo-li ji ministerstvo zřídit. (6) Provozovatel vede evidenci údajů pro ohlašování v souladu s požadavky čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/20061) pro úniky a přenosy znečišťujících látek a přenosy odpadů podle odstavce 1 písm. a) až c). Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí § 4 (1) Zřizuje se integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí, který slouží k plnění ohlašovacích povinností podle § 3 a podle zvláštních právních předpisů6) i k jiným úkonům, stanoví-li tak zvláštní právní předpis9). Správcem integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí je ministerstvo. (2) Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí je informačním systémem veřejné správy3) a je součástí jednotného informačního systému životního prostředí. (3) Údaje ohlašované prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo prostřednictvím datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí se předávají elektronicky v datovém standardu zveřejňovaném ministerstvem pro každou ohlašovací povinnost. (4) Datový standard pro předávání údajů prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo prostřednictvím datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí popisuje pro jednotlivé ohlašovací povinnosti plněné jejich prostřednictvím datovou strukturu a datový formát elektronického dokumentu a automatizované kontroly obsahu podaných hlášení. (5) Do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí vstupuje povinný subjekt plnící ohlašovací povinnost prostřednictvím k tomu určené elektronické služby. (6) Podmínkou pro využití integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí k podání hlášení je předchozí registrace v integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. (7) Podání učiněné prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí povinným subjektem, který splnil podmínku předchozí registrace podle odstavce 6, má stejné účinky jako podání podepsané uznávaným elektronickým podpisemelektronickým podpisem nebo podání učiněné prostřednictvím datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. (8) Zmocnění k zastoupení povinného subjektu plnícího ohlašovací povinnost se prokazuje plnou mocí v elektronické podobě nebo výstupem vzniklým převedením plné moci v listinné podobě autorizovanou konverzí dokumentů6a) podanými prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. (9) Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí zpracovává osobní údajeosobní údaje. Přestupky § 5 (1) Provozovatel uvedený v § 3 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že a) neohlásí únik nebo přenos znečišťující látky nebo přenosy odpadů podle § 3, b) uvede při plnění ohlašovací povinnosti podle § 3 nesprávné údaje, nebo c) nevede evidenci údajů pro ohlašování v souladu s požadavky přímo použitelného předpisu Evropských společenství1) a § 3 odst. 6. (2) Provozovatel uvedený v § 3 odst. 2 se dopustí přestupku tím, že a) neohlásí únik nebo přenos znečišťující látky nebo přenosy odpadů podle § 3, b) uvede při plnění ohlašovací povinnosti podle § 3 nesprávné údaje, nebo c) nevede evidenci údajů pro ohlašování v souladu s požadavky § 3 odst. 6. (3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 500 000 Kč. § 6 (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Česká inspekce životního prostředí (dále jen „inspekce“). (2) Příjem z pokut připadá z 50 % do rozpočtu obceobce, v jejímž katastrukatastru je provozována činnost provozovatele, a tento příjem je účelově určen k ochraně životního prostředí, a z 50 % je příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky. Výkon státní správy na úseku integrovaného registru znečišťování a integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí § 7 Ministerstvo a) zveřejňuje údaje ohlášené do integrovaného registru znečišťování za kalendářní rok do 30. září následujícího kalendářního roku na portálu veřejné správy8) a zabezpečuje jejich předávání Evropské komisi v souladu s požadavky přímo použitelného předpisu Evropských společenství a dále v souladu s mezinárodními závazky, b) zajišťuje přenos dat v rámci integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí orgánům veřejné správy příslušným podle zvláštních právních předpisů, c) zveřejňuje na portálu veřejné správy8) nejméně šest měsíců před termínem plnění jednotlivých ohlašovacích povinností datový standard pro předávání údajů prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí, d) metodicky řídí a koordinuje integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí ve vztahu k ostatním informačním systémům veřejné správy v oblasti životního prostředí, e) poskytuje správcům informačních systémů veřejné správy v oblasti životního prostředí informace o formě a struktuře výstupů z integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. § 8 Inspekce a) kontroluje plnění ohlašovací povinnosti do integrovaného registru znečišťování a vedení evidence údajů nezbytných k ohlašování do integrovaného registru znečišťování, b) rozhoduje o přestupcích podle § 5. Přechodná a zrušovací ustanovení § 9 (1) Provozovatel uvedený v § 3 odst. 1 plní ohlašovací povinnost podle § 3 odst. 1 písm. a) poprvé za rok 2007 a ohlašovací povinnost podle § 3 odst. 1 písm. b) a c) poprvé za rok 2009. (2) Provozovatel uvedený v § 3 odst. 2 plní ohlašovací povinnost podle tohoto zákona poprvé za rok 2009. § 10 Zrušuje se: 1. Nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečišťování. 2. Nařízení vlády č. 304/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečišťování. 3. Vyhláška č. 572/2004 Sb., kterou se stanoví forma a způsob vedení evidence podkladů nezbytných pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o integrované prevenci § 11 Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 521/2002 Sb., zákona č. 437/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb. a zákona č. 222/2006 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se slova „a zřídit a provozovat integrovaný registr znečišťování životního prostředí“ zrušují. 2. V § 1 odst. 2 se písmena c) a d) zrušují. Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena c) až e). 3. V § 2 se písmena e), i) a l) zrušují. Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena e) až g), dosavadní písmena j) a k) se označují jako písmena h) a i) a dosavadní písmeno m) se označuje jako písmeno j). 4. V části první se hlava III včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 15 až 18 zrušuje. 5. V § 29 se písmeno i) zrušuje. Dosavadní písmena j) a k) se označují jako písmena i) a j). 6. V § 33 písm. c) se slova „odst. 2 až 4“ zrušují. 7. V § 34 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena b) až d). 8. V § 35 písm. d) se slova „odst. 2 až 4“ zrušují. 9. V § 37 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4. 10. V § 37 odstavec 4 zní: „(4) Za správní delikt se uloží pokuta a) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, b) do 7 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavců 2 a 3.“. 11. V § 38 odst. 5 se slova „2 až 4“ nahrazují slovy „1 až 3“. 12. V § 47 se odstavce 1 a 2 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 3. 13. V § 47 se slova „a § 25 odst. 1“ zrušují. § 12 Přechodné ustanovení Uživatel registrované látky uvedený v § 22 zákona o integrované prevenci, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, splní ohlašovací povinnost v rozsahu stanoveném v § 22 zákona o integrované prevenci, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, za rok 2007 do 31. března 2008 a za rok 2008 do 31. března 2009; provozovatel podle § 3 odst. 1 písm. a) zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů plní ohlašovací povinnost jako uživatel registrované látky pouze v rozsahu, který přesahuje ohlašovací povinnost podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES. ČÁST TŘETÍ Změna vodního zákona § 13 V § 126 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 222/2006 Sb., se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Ohlašovací povinnost vůči vodoprávním úřadům nebo oprávněným subjektům podle § 10 odst. 1, § 22 odst. 2, § 38 odst. 3, § 88 odst. 5 a 10, § 93 odst. 1 a § 94 odst. 1 se plní prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů.“. § 14 Přechodná ustanovení 1. Povinné subjekty plnící ohlašovací povinnosti vymezené v § 126 odst. 6 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které jsou zároveň provozovateli povinnými plnit ohlašovací povinnost podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 a podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ohlašují povinné údaje prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí poprvé za rok 2009. 2. Povinné subjekty plnící ohlašovací povinnosti vymezené v § 126 odst. 6 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které jsou zároveň provozovateli činností podle přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 a nejsou zapojeny do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle bodu 1, ohlašují povinné údaje prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí poprvé za rok 2010. Při ohlašování povinných údajů za rok 2008 a 2009 se postupuje podle dosavadních právních předpisů. 3. Povinné subjekty plnící ohlašovací povinnosti vymezené v § 126 odst. 6 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které nejsou zapojeny do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle bodu 1 nebo 2, ohlašují povinné údaje prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí poprvé za rok 2011. Při ohlašování povinných údajů za rok 2008 až 2010 se postupuje podle dosavadních právních předpisů. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o obalech § 19 V § 15 odst. 1 zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění zákona č. 66/2006 Sb., se na konci textu písmene b) doplňují slova „prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů“. § 20 Přechodné ustanovení Osoba, na kterou se vztahuje povinnost zapsat se do Seznamu osob, které jsou nositeli povinnosti zpětného odběru nebo využití odpadu z obalů podle § 14 zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, splní první ohlašovací povinnost prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí za rok 2011. Při ohlašování povinných údajů za rok 2008 až 2010 se postupuje podle dosavadních právních předpisů. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST § 21 Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vlček v. r. Klaus v. r. Topolánek v. r. Příloha k zákonu č. 25/2008 Sb. Činnosti podle § 3 odst. 2 Činnost\| Prahová hodnota pro kapacitu ---\|--- 1\\. Odvětví energetiky Výroba elektřiny\| o tepelném příkonu od 15 MW do 50 MW Výroba plynu s výjimkou zplyňování\| není stanovena Výroba tepla\| o tepelném příkonu od 15 MW do 50 MW Výroba chladicí vody\| o výrobní kapacitě větší než 2000 m3 denně Výroba ledu\| o výrobní kapacitě větší než 20 tun denně Výroba rafinovaných ropných produktů, kromě minerálních olejů a plynu\| není stanovena 2\\. Výroba a zpracování kovů Výroba surového železa nebo oceli, včetně kontinuálního lití\| o výrobní kapacitě od 0,5 tuny za hodinu do 2,5 tun za hodinu Výroba feroslitin\| o výrobní kapacitě od 5 tun denně do 20 tun denně Výroba plochých výrobků za studena, s výjimkou pásky\| o kapacitě větší než 10 tun denně Tváření železných kovů válcováním za tepla\| o kapacitě od 5 tun surové oceli za hodinu do 20 tun surové oceli za hodinu Tváření železných kovů kováním\| o energii od 20 kJ do 50 kJ na jeden buchar, kde je tepelný výkon od 10 MW do 20 MW Tváření železných kovů protlačováním\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně Výroba ocelových trub, trubek, dutých profilů a souvisejících potrubních tvarovek\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně Tažení tyčí za studena\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně Válcování ocelových úzkých pásů za studena\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně Tváření ocelových profilů za studena\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně Tažení ocelového drátu za studena\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně Hutní zpracování neželezných kovů, s výjimkou olova a kadmia\| o kapacitě tavení od 5 tun denně do 20 tun denně Hutní zpracování olova nebo kadmia\| o kapacitě tavení od 1 tuny denně do 4 tun denně Zpracování jaderného paliva\| není stanovena Zpracování železných kovů ve slévárně\| o výrobní kapacitě od 5 tun denně do 20 tun denně Výroba odlitků z neželezných kovů, s výjimkou olova a kadmia\| o kapacitě tavení od 5 tun denně do 20 tun denně Výroba odlitků z olova nebo kadmia\| o kapacitě tavení od 1 tuny denně do 4 tun denně Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů\| o výrobní kapacitě větší než 10 tun denně Výroba kovových dveří a oken\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba kovových nádrží a zásobníků\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba parních kotlů, kromě kotlů pro ústřední topení\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba zbraní\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba střeliva\| o výrobní kapacitě střeliva větší než 5 tun denně Kování, lisování, ražení, válcování nebo protlačování neželezných kovů; prášková metalurgie\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun nebo je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3 Povrchová úprava a zušlechťování kovů\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Obrábění kovů a plastů\| o celkovém elektrickém příkonu větším než 100 kilowattů Výroba nožířských výrobků\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba zámků a kování\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba nástrojů a nářadí\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba ocelových sudů a podobných nádob\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba drobných kovových obalů\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba drátěných výrobků, řetězů a pružin\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba spojovacích materiálů a spojovacích výrobků se závity\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba ostatních kovodělných výrobků jinde v této příloze neuvedených\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok 3\\. Zpracování nerostů Povrchová těžba hnědého uhlí, včetně lignitu\| je-li rozsah oblasti, v níž těžební práce skutečně probíhají, do 25 hektarů Úprava hnědého uhlí, včetně lignitu\| není stanovena Dobývání kamene pro výtvarné nebo stavební účely, vápence, sádrovce, křídy a břidlice\| je-li rozsah oblasti, v níž těžební práce skutečně probíhají, od 15 hektarů do 25 hektarů Těžba písku a štěrkopísku\| je-li rozsah oblasti, v níž těžební práce skutečně probíhají, od 15 hektarů do 25 hektarů Těžba jílů a kaolinu\| je-li rozsah oblasti, v níž těžební práce skutečně probíhají, od 15 hektarů do 25 hektarů Těžba chemických minerálů a minerálů pro výrobu hnojiv\| je-li rozsah oblasti, v níž těžební práce skutečně probíhají, od 15 hektarů do 25 hektarů Těžba rašeliny\| je-li rozsah oblasti, v níž těžební práce skutečně probíhají, od 15 hektarů do 25 hektarů Povrchová těžba a těžba v lomech jinde v této příloze neuvedená\| je-li rozsah oblasti, v níž těžební práce skutečně probíhají, od 15 hektarů do 25 hektarů Výroba plochého skla\| o kapacitě tavení od 5 tun denně do 20 tun denně Tvarování a zpracování plochého skla\| o kapacitě zpracování větší než 5 tun denně Výroba dutého skla\| o kapacitě tavení od 5 tun denně do 20 tun denně Výroba skleněných vláken\| o kapacitě tavení od 5 tun denně do 20 tun denně Výroba ostatního skla, včetně technického\| o kapacitě tavení od 5 tun denně do 20 tun denně Zpracování ostatního skla, včetně technického\| o kapacitě zpracování větší než 5 tun denně Výroba žáruvzdorných výrobků\| o výrobní kapacitě od 30 tun denně do 75 tun denně, anebo o kapacitě pecí od 2 m3 do 4 m3 a hustotě vsázky na pec od 150 kg/m3 do 300 kg/m3 Výroba keramických obkládaček a dlaždic\| o výrobní kapacitě od 30 tun denně do 75 tun denně, anebo o kapacitě pecí od 2 m3 do 4 m3 a hustotě vsázky na pec od 150 kg/m3 do 300 kg/m3 Výroba pálených zdicích materiálů, tašek, dlaždic a podobných výrobků\| o výrobní kapacitě od 30 tun denně do 75 tun denně, anebo o kapacitě pecí od 2 m3 do 4 m3 a hustotě vsázky na pec od 150 kg/m3 do 300 kg/m3 Výroba keramických a porcelánových výrobků převážně pro domácnost a ozdobných předmětů\| o výrobní kapacitě od 30 tun denně do 75 tun denně, anebo o kapacitě pecí od 2 m3 do 4 m3 a hustotě vsázky na pec od 150 kg/m3 do 300 kg/m3 Výroba keramických sanitárních výrobků\| o výrobní kapacitě od 30 tun denně do 75 tun denně, anebo o kapacitě pecí od 2 m3 do 4 m3 a hustotě vsázky na pec od 150 kg/m3 do 300 kg/m3 Výroba keramických izolátorů a izolačního příslušenství\| o výrobní kapacitě od 30 tun denně do 75 tun denně, anebo o kapacitě pecí od 2 m3 do 4 m3 a hustotě vsázky na pec od 150 kg/m3 do 300 kg/m3 Výroba ostatních technických keramických výrobků\| o výrobní kapacitě od 30 tun denně do 75 tun denně, anebo o kapacitě pecí od 2 m3 do 4 m3 a hustotě vsázky na pec od 150 kg/m3 do 300 kg/m3 Výroba ostatních keramických výrobků\| o výrobní kapacitě od 30 tun denně do 75 tun denně, anebo o kapacitě pecí od 2 m3 do 4 m3 a hustotě vsázky na pec od 150 kg/m3 do 300 kg/m3 Výroba cementu\| u rotačních pecí o výrobní kapacitě od 250 tun denně do 500 tun denně, u ostatních pecí od 25 tun denně do 50 tun denně Výroba vápna\| o výrobní kapacitě od 25 tun denně do 50 tun denně Výroba sádry\| o výrobní kapacitě větší než 25 tun denně Výroba betonových výrobků pro stavební účely\| o výrobní kapacitě větší než 100 tun denně Výroba sádrových výrobků pro stavební účely\| o kapacitě zpracování větší než 50 tun sádry denně Výroba betonu připraveného k lití\| o výrobní kapacitě větší než 25 m3 za hodinu Výroba vláknitých cementů\| o výrobní kapacitě větší než 10 tun denně Výroba ostatních betonových, cementových a sádrových výrobků\| o výrobní kapacitě větší než 100 tun denně pro betonové výrobky, větší než 50 tun denně pro sádrové výrobky a větší než 25 tun denně pro cementové výrobky Výroba brusiv\| o výrobní kapacitě větší než 1 tuna denně Tavení minerálních materiálů, včetně výroby minerálních vláken\| o kapacitě tavení od 10 tun denně do 20 tun denně Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků jinde v této příloze neuvedených\| o výrobní kapacitě větší než 10 tun denně 4\\. Chemický průmysl Výroba nátěrových barev, laků a jiných nátěrových materiálů, tiskařských barev a tmelů\| o spotřebě rozpouštědel větší než 30 kg za hodinu nebo větší než 50 tun za rok Výroba mýdel a detergentů, čisticích a lešticích prostředků\| není stanovena Výroba parfémů a toaletních přípravků\| o spotřebě rozpouštědel větší než 30 kg za hodinu nebo větší než 50 tun za rok Výroba klihů\| o výrobní kapacitě větší než 10 tun denně Výroba farmaceutických přípravků, kromě výroby základních farmaceutických výrobků využívající chemické nebo biologické procesy\| není stanovena Výroba pryžových plášťů a duší\| o kapacitě zpracování větší než 5 tun denně Výroba ostatních pryžových výrobků\| o kapacitě zpracování větší než 5 tun denně Výroba plastových desek, fólií, hadic, trubek a profilů\| o kapacitě zpracování větší než 1 tuna denně Výroba plastových obalů\| o kapacitě zpracování větší než 1 tuna denně Výroba plastových výrobků pro stavebnictví\| o kapacitě zpracování větší než 1 tuna denně Výroba ostatních plastových výrobků\| o kapacitě zpracování větší než 1 tuna denně 5\\. Činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi Čištění městských odpadních vod\| o kapacitě od 50 000 ekvivalentních obyvatel do 100 000 ekvivalentních obyvatel Samostatné čištění průmyslových odpadních vod, které slouží pro činnosti neuvedené v příloze I nařízení č. 166/2006/ES\| o kapacitě větší než 5 000 m3 denně Samostatné čištění průmyslových odpadních vod, které slouží pro jednu nebo více činností uvedených v příloze I nařízení č. 166/2006/ES\| o kapacitě od 5 000 do 10 000 m3 denně Sběr nebezpečných odpadů\| s příjmem větším než 5 tun denně Odstraňování ostatních odpadů\| o kapacitě od 30 tun denně do 50 tun denně Odstraňování nebo využívání nebezpečných odpadů\| s příjmem od 5 tun denně do 10 tun denně Úprava nebezpečných odpadů k dalšímu využití nebo odstranění\| s příjmem od 5 tun denně do 10 tun denně Úprava ostatních odpadů k dalšímu využití nebo odstranění\| s příjmem větším než 30 tun denně Sanace\| s příjmem větším než 5 tun denně nebo s projektovaným výkonem větším než 1 tuna těkavých organických látek za rok 6\\. Výroba a zpracování papíru a dřeva Pilařská výroba a impregnace dřeva\| o výrobní kapacitě větší než 50 m3 denně Výroba dýh a desek na bázi dřeva\| o výrobní kapacitě od 5 tun denně do 20 tun denně nebo větší než 100 m3 denně Výroba sestavených parketových podlah\| o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba ostatních výrobků stavebního truhlářství a tesařství\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně Výroba dřevěných obalů\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně nebo větší než 100 m3 denně Výroba ostatních dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně Výroba papíru a lepenky, včetně vlnitého papíru a lepenky\| o výrobní kapacitě od 10 tun denně do 20 tun denně Výroba papírových a lepenkových obalů\| o výrobní kapacitě větší než 10 tun denně Výroba domácích potřeb, hygienických a toaletních výrobků z papíru\| o výrobní kapacitě větší než 10 tun denně Výroba kancelářských potřeb z papíru\| o výrobní kapacitě větší než 10 tun denně Výroba tapet\| o výrobní kapacitě větší než 10 tun denně Výroba ostatních výrobků z papíru a lepenky\| o výrobní kapacitě větší než 10 tun denně 7\\. Intenzivní živočišná výroba Intenzivní chov dojnic\| s prostorem pro více než 500 kusů dojnic Intenzivní chov prasat na porážku (jako jsou prasata na výkrm nad 30 kg, vyřazené prasnice a kanci)\| s prostorem od 1500 do 2000 ks prasat na porážku nebo s prostorem od 500 do 750 ks prasnic (včetně prasniček). 8\\. Živočišné a rostlinné produkty z odvětví potravin a nápojů Zpracování a konzervování masa, včetně drůbežího\| o výrobní kapacitě do 75 tun hotových produktů denně Výroba masných výrobků a výrobků z drůbežího masa\| o výrobní kapacitě do 75 tun hotových produktů denně Zpracování a konzervování ryb, korýšů a měkkýšů\| o výrobní kapacitě do 75 tun hotových produktů denně Zpracování a konzervování brambor\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba ovocných a zeleninových šťáv\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Ostatní zpracování a konzervování ovoce a zeleniny\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba olejů a tuků ze surovin živočišného původu\| o výrobní kapacitě do 75 tun hotových produktů denně Výroba olejů a tuků ze surovin rostlinného původu\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba margarínu\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Úprava a zpracování mléka, výroba mléčných výrobků a sýrů\| s množstvím odebíraného mléka do 200 t denně (v průměru za rok) Výroba zmrzliny\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně v průměru za čtvrtletí) nebo s množstvím odebíraného mléka do 200 t denně (v průměru za rok) Výroba mlýnských výrobků\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba škrobárenských výrobků\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba pekařských a cukrářských výrobků, kromě trvanlivých\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba sucharů a sušenek; výroba trvanlivých cukrářských výrobků\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba makaronů, nudlí, kuskusu a podobných moučných výrobků\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba cukru\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba kakaa, čokolády a cukrovinek\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Zpracování čaje a kávy\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba koření a aromatických výtažků\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba hotových pokrmů ze surovin živočišného původu\| o výrobní kapacitě do 75 tun hotových produktů denně Výroba hotových pokrmů ze surovin rostlinného původu\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba homogenizovaných potravinářských přípravků a dietních potravin ze surovin živočišného původu\| o výrobní kapacitě do 75 tun hotových produktů denně Výroba homogenizovaných potravinářských přípravků a dietních potravin ze surovin rostlinného původu\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba ostatních potravinářských výrobků jinde v této příloze neuvedených ze surovin živočišného původu\| o výrobní kapacitě do 75 tun hotových produktů denně Výroba ostatních potravinářských výrobků jinde v této příloze neuvedených ze surovin rostlinného původu\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba průmyslových krmiv ze surovin živočišného původu\| o výrobní kapacitě do 75 tun hotových produktů denně Výroba průmyslových krmiv ze surovin rostlinného původu\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Destilace, rektifikace a míchání lihovin\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba vína z vinných hroznů\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba jablečného vína a jiných ovocných vín\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba ostatních nedestilovaných kvašených nápojů\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba piva\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba sladu\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba nealkoholických nápojů; stáčení minerálních a ostatních vod do lahví\| o výrobní kapacitě do 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí) Výroba tabákových výrobků\| není stanovena 9\\. Ostatní činnosti 9.a Ostatní činnosti – výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Výroba elektronických součástek\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba osazených elektronických desek\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba počítačů a periferních zařízení\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba komunikačních zařízení\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba spotřební elektroniky\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba časoměrných přístrojů\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba ozařovacích, elektroléčebných a elektroterapeutických přístrojů\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba optických a fotografických přístrojů a zařízení\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba magnetických a optických médií\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok 9.b Ostatní činnosti – výroba, praní textilií, oděvů, usní a souvisejících výrobků Úprava a spřádání textilních vláken a příze\| o kapacitě zpracování od 5 do 10 tun denně Tkaní textilií\| o kapacitě zpracování větší než 5 tun denně Konečná úprava textilií\| o kapacitě zpracování od 5 do 10 tun denně Výroba konfekčních textilních výrobků, kromě oděvů\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně Výroba koberců a kobercových předložek\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně Výroba lan, provazů a síťovaných výrobků\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně Výroba netkaných textilií a výrobků z nich, kromě oděvů\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně Výroba ostatních technických a průmyslových textilií\| o kapacitě zpracování větší než 5 tun denně Výroba textilií jinde v této příloze neuvedených\| o kapacitě zpracování větší než 5 tun denně Výroba kožených oděvů\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně Výroba pracovních oděvů\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně Výroba ostatních svrchních oděvů\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně Výroba osobního prádla\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně Výroba ostatních oděvů a oděvních doplňků\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně Výroba kožešinových výrobků\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně Vydělávání kůží a kožešin\| o kapacitě zpracování od 5 tun do 12 tun hotových výrobků denně Barvení kůží a kožešin\| o kapacitě zpracování větší než 5 tun hotových výrobků denně Výroba obuvi s usňovým svrškem\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně Výroba obuvi z ostatních materiálů\| o výrobní kapacitě větší než 5 tun denně Praní a chemické čištění textilních a kožešinových výrobků\| s příjmem větším než 3 tuny denně 9.c Ostatní činnosti – tisk a činnosti související s tiskem Tisk novin\| o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Tisk ostatní, kromě novin\| o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok 9.d Ostatní činnosti – výroba elektrických zařízení Výroba elektrických motorů, generátorů a transformátorů\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba elektrických rozvodných a kontrolních zařízení\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba baterií a akumulátorů\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15m3 do 30 m3; o spotřebě olova nebo kadmia 500 kg za rok nebo u ostatních kovů 1 tuna za rok Výroba optických kabelů\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba elektrických vodičů a kabelů jinde v této příloze neuvedených\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba elektroinstalačních zařízení\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba elektrických osvětlovacích zařízení\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba elektrických spotřebičů převážně pro domácnost\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba neelektrických spotřebičů převážně pro domácnost\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba ostatních elektrických zařízení\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok 9.e Ostatní činnosti – výroba strojů a zařízení jinde nezařazených Výroba motorů a turbín, kromě motorů pro letadla, automobily a motocykly\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba hydraulických a pneumatických zařízení\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba ostatních čerpadel a kompresorů\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba ostatních potrubních armatur\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba ložisek, ozubených kol, převodů a hnacích prvků\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba pecí a hořáků pro topeniště\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba zdvihacích a manipulačních zařízení\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba kancelářských strojů a zařízení, kromě počítačů a periferních zařízení\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba ručních mechanizovaných nástrojů\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba průmyslových chladicích a klimatizačních zařízení\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely jinde v této příloze neuvedených\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba zemědělských a lesnických strojů\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba kovoobráběcích strojů\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba ostatních obráběcích strojů\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba strojů pro metalurgii\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba strojů pro těžbu, dobývání a stavebnictví\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba strojů na výrobu potravin, nápojů a zpracování tabáku\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba strojů na výrobu textilu, oděvních výrobků a výrobků z usní\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba strojů a přístrojů na výrobu papíru a lepenky\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba strojů na výrobu plastů a pryže\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba ostatních strojů pro speciální účely jinde v této příloze neuvedených\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok 9.f Ostatní činnosti – výroba dopravních prostředků Výroba motorových vozidel a jejich motorů\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba karoserií motorových vozidel; výroba přívěsů a návěsů\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba elektrického a elektronického zařízení pro motorová vozidla\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Stavba a nátěr lodí nebo odstraňování nátěru z lodí\| o kapacitě pro lodě délky od 30 metrů do 100 metrů Stavba a nátěr plavidel nebo odstraňování nátěru z plavidel\| o kapacitě pro plavidla délky větší než 30 metrů Stavba rekreačních a sportovních člunů\| o kapacitě pro čluny délky větší než 4 metry Výroba železničních lokomotiv a vozového parku\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba vojenských bojových vozidel\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba motocyklů\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba jízdních kol a vozíků pro invalidy\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení jinde v této příloze neuvedených\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok 9.g Ostatní činnosti – výroba nábytku Výroba kancelářského nábytku a zařízení obchodů\| o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba kuchyňského nábytku\| o spotřebě rozpouštědel 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba matrací\| o výrobní kapacitě větší než 500 kusů denně Výroba ostatního nábytku\| o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok 9.h Ostatní činnosti – ostatní zpracovatelský průmysl Ražení mincí\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba bižuterie a příbuzných výrobků\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok / o projektované kapacitě větší než 5 tun zpracované skleněné suroviny ročně Výroba hudebních nástrojů\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba sportovních potřeb\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba her a hraček\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba košťat a kartáčnických výrobků\| o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok Výroba v ostatním zpracovatelském průmyslu v této příloze neuvedená\| je-li objem lázní pro povrchovou úpravu od 15 m3 do 30 m3; o spotřebě rozpouštědel od 30 kg za hodinu do 150 kg za hodinu nebo od 50 tun za rok do 200 tun za rok 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 ze dne 18. ledna 2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES. 2) Čl. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006. 3) § 3 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4) Čl. 2 bod 6, čl. 5, čl. 9 odst. 1 a příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006. 5) Čl. 5 a 9 odst. 1, příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006. 6) Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 6a) § 22 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění zákona č. 190/2009 Sb. 8) § 2 písm. q) zákona č. 365/2000 Sb., ve znění zákona č. 81/2006 Sb. 9) Například zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Sdělení Ministerstva financí č. 24/2008 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 24/2008 Sb. Sdělení Ministerstva financí o vydání výměru MF č. 02/2008, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami Vyhlášeno 8. 2. 2008, částka 10/2008 24 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 28. ledna 2008 o vydání výměru MF č. 02/2008, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami Ministerstvo financí podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 11. ledna 2008 vydalo výměr MF č. 02/2008, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami. Výměr je publikován v Cenovém věstníku částka 1/2008 ze dne 25. ledna 2008 a nabyl účinnosti dne 1. února 2008. Ministr: Ing. Kalousek v. r.
Vyhláška č. 23/2008 Sb.	Vyhláška č. 23/2008 Sb. Vyhláška o technických podmínkách požární ochrany staveb Vyhlášeno 8. 2. 2008, datum účinnosti 1. 7. 2008, částka 10/2008 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Navrhování a umístění stavby * § 3 - Požární úseky a požární riziko * § 4 - Stupeň požární bezpečnosti * § 5 - Požární odolnost stavební konstrukce a požárního uzávěru * § 6 - Reakce na oheň * § 7 - Střešní plášť * § 8 - Konstrukce komínu a kouřovodu * § 9 - Technická zařízení * § 10 - Evakuace osob * § 11 - Požárně nebezpečný prostor a odstupová vzdálenost * § 12 - Zařízení pro hašení požárů a záchranné práce * § 13 - Vybavení stavby hasicími přístroji * § 14 - Vybavení stavby požárně bezpečnostním zařízením * § 15 - Rodinný dům a stavba pro rodinnou rekreaci * § 16 - Bytový dům * § 17 - Stavba ubytovacího zařízení * § 17a - Prostory určené pro ubytování osob * § 18 - Stavba zdravotnického zařízení a sociální péče * § 19 - Stavba se shromažďovacím prostorem * § 20 - Stavba vyhlídkové věže * § 21 - Stavba garáže * § 22 - Stavba čerpací stanice pohonných hmot, servisu a opravny * § 23 - Stavba nebo její část určená k činnosti školy, školského zařízení nebo k zajištění předškolní péče * § 23a - Požadavky požární ochrany na užívání prostoru, v němž je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině * § 24 - Zemědělská stavba * § 25 - Stavba pro výrobu a skladování * § 26 - Stavba památkově chráněná * § 27 - Ochrana movitých kulturních památek * § 28 - Stavba zařízení staveniště * § 29 - Provádění stavby * § 30 - Užívání stavby * § 31 - Společná ustanovení * § 32 - Přechodná ustanovení * § 33 - Účinnost č. 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb. č. 2 vyhlášky č. 23/2008 Sb. č. 3 vyhlášky č. 23/2008 Sb. č. 4 vyhlášky č. 23/2008 Sb. č. 5 vyhlášky č. 23/2008 Sb. č. 6 vyhlášky č. 23/2008 Sb. č. 7 vyhlášky č. 23/2008 Sb. č. 8 vyhlášky č. 23/2008 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2025 (232/2023 Sb.) 23 VYHLÁŠKA ze dne 29. ledna 2008 o technických podmínkách požární ochrany staveb Ministerstvo vnitra stanoví podle § 24 odst. 3 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 186/2006 Sb.: § 1 Předmět úpravy (1) Tato vyhláška stanoví technické podmínky požární ochrany pro navrhování, provádění a užívání stavby. (2) Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. § 2 Navrhování a umístění stavby (1) Stavba musí být umístěna a navržena tak, aby podle druhu splňovala technické podmínky požární ochrany na a) odstupové vzdálenosti a požárně nebezpečný prostor, b) zdroje požární vody a jiného hasiva, c) vybavení stavby vyhrazeným požárně bezpečnostním zařízením, d) přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, e) zabezpečení stavby či území jednotkami požární ochrany, stanovené v českých technických normách uvedených v příloze č. 1 části 1, pokud zvláštní právní předpis2) nestanoví jinak. (2) Při navrhování stavby musí být dále podle druhu stavby splněny technické podmínky požární ochrany na a) stavební konstrukce a technologické zařízení, b) evakuace osob a zvířat, stanovené v českých technických normách uvedených v příloze č. 1 části 1, pokud zvláštní právní předpis2) nestanoví jinak. § 3 Požární úseky a požární riziko Při navrhování stavby musí být vymezeny požární úseky a určena pravděpodobná intenzita případného požáru v těchto požárních úsecích nebo jejich částech (dále jen „požární riziko“) v souladu s § 15, 17, 23 a s českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 částech 2 a 3. § 4 Stupeň požární bezpečnosti (1) Schopnost stavebních konstrukcí požárního úseku nebo jeho části jako celku odolávat účinkům požáru z hlediska rozšíření požáru a stability konstrukce stavby (dále jen „stupeň požární bezpečnosti“) se stanoví podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 2 podle druhu stavby v závislosti na a) požárním riziku, b) konstrukčním systému stavby a c) výšce stavby nebo počtu podlaží při zohlednění polohy požárního úseku v nadzemním nebo podzemním podlaží. (2) V případě postupu podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 3 se stupeň požární bezpečnosti nestanovuje. § 5 Požární odolnost stavební konstrukce a požárního uzávěru (1) Požární odolnost stavební konstrukce a požárního uzávěru požárního úseku musí být s přihlédnutím k druhu konstrukce a stavby navržena postupem podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 částech 2 a 4. (2) Požárně dělicí a nosná stavební konstrukce u stavby se 3 a více nadzemními podlažími musí být navržena s požární odolností nejméně 30 minut, nestanoví-li české technické normy uvedené v odstavci 1 požární odolnost vyšší. V případě požárně dělicí a nosné stavební konstrukce posledního nadzemního podlaží a požárního úseku bez požárního rizika se požadavek na požární odolnost stanoví podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 2. (3) Požární uzávěr prostoru, ve kterém je umístěna havarijní jímka podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 10, musí splňovat podmínku požární odolnosti jako požárně dělicí konstrukce, ve které je osazen, nejvýše však 90 minut. § 6 Reakce na oheň Reakce stavební konstrukce včetně stavebního výrobku určeného k zabudování do stavby na oheň (dále jen „reakce na oheň“) musí být klasifikována do tříd A až F včetně přiřazených indexů podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 5. § 7 Střešní plášť Střešní plášť musí být klasifikován podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 6 bodu 3. Střešní plášť, který se nachází v požárně nebezpečném prostoru, musí být navržen s klasifikací BROOF (t3). Střešní plášť, který se nenachází v požárně nebezpečném prostoru, musí být navržen s klasifikací BROOF (t1). Při navrhování střešního pláště se vychází z požadovaného sklonu podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 6 bodu 3. § 8 Konstrukce komínu a kouřovodu (1) Konstrukce komínu, kouřovodu nebo jejich část musí být navržena ze stavebních výrobků třídy reakce na oheň nejméně A2. Komín, kouřovod nebo jejich část mohou vykazovat třídu reakce na oheň B až E, jsou-li splněny požadavky české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 7 bodu 4. (2) Vzdálenost stavební konstrukce z výrobků třídy reakce na oheň B až F od vnějšího povrchu pláště komína a kouřovodu musí být stanovena zkouškou podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 7 bodu 1. U systémového komínu, individuálního komínu a kouřovodu je vzdálenost stavební konstrukce podle věty první dána hodnotami uvedenými v českých technických normách uvedených v příloze č. 1 části 7 bodech 2 a 3. (3) Komín musí být označen podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 7 bodu 1. § 9 Technická zařízení (1) Elektrické zařízení, jehož chod je při požáru nezbytný k ochraně osob, zvířat nebo majetku, musí být navrženo tak, aby byla při požáru zajištěna dodávka elektrické energie za podmínek stanovených českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 části 1 bodech 1, 2 a 12 a části 4 bodu 1. Druhy a vlastnosti volně vedených vodičů a kabelů elektrických rozvodů jsou uvedeny v příloze č. 2. (2) Zařízení tvořící systém ochrany stavby a jejího uživatele před bleskem nebo jinými atmosférickými elektrickými výboji musí být navrženo z výrobků třídy reakce na oheň nejméně A2. (3) Ve stavbě s výškou 45 m a větší musí být nízkotlaká plynová kotelna umístěna na střeše nebo v posledním nadzemním podlaží a s plynovými rozvody vně obvodové konstrukce. Odbočka plynového potrubí vedoucí k nízkotlaké kotelně musí mít co nejkratší možnou délku. Nízkotlaká kotelna umístěná na střeše nebo v posledním nadzemním podlaží musí být vybavena dálkově ovládaným uzávěrem plynu s možností jeho ovládání z úrovně terénu. (4) Tepelná soustava a tepelné zařízení musí být navrženy tak, aby jejich parametry odpovídaly druhu stavby a stanovenému prostředí, ve kterém bude zařízení provozováno. Tepelné zařízení musí být umístěno od výrobků třídy reakce na oheň B až F v bezpečné vzdálenosti stanovené na základě zkoušky provedené podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 8. (5) Vzduchotechnická zařízení musí být navržena podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 částech 4 a 9. Na potrubí vzduchotechnického zařízení musí být viditelně vyznačen směr proudění a zda potrubí slouží k výfuku nebo sání. (6) Prostup rozvodu a instalace požárně dělicí konstrukcí musí být utěsněn podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 1 bodech 1 a 2 a části 4. V případě požadavků na požární odolnost prostupu podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 4 musí být tento prostup zřetelně označen štítkem obsahujícím informace o a) požární odolnosti, b) druhu nebo typu ucpávky, c) datu provedení, d) firmě, adrese a jméně zhotovitele, e) označení výrobce systému. § 10 Evakuace osob (1) Únikové cesty určené pro evakuaci osob musí být navrženy tak, aby svým typem, počtem, polohou, kapacitou, dobou použitelnosti, technickým vybavením, konstrukčním a materiálovým provedením a ochranou proti kouři, teplu a zplodinám odpovídaly požadavkům této vyhlášky a českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 1. Nouzovým osvětlením musí být vybavena chráněná úniková cesta a částečně chráněná úniková cesta, pokud nahrazuje chráněnou únikovou cestu. (2) Otevíratelnost a průchodnost dveří, které se nacházejí na únikové cestě, musí odpovídat českým technickým normám uvedeným v příloze č. 1 části 2. (3) Nášlapná vrstva podlahy v chráněné únikové cestě musí být navržena z hmot třídy reakce na oheň nejméně Cfl-s1. (4) Úniková cesta musí být vybavena bezpečnostními značkami, tabulkami a texty s bezpečnostním sdělením (dále jen „bezpečnostní značení“) za účelem a v rozsahu nezbytném pro usnadnění evakuace osob. Toto bezpečnostní značení se umisťuje zejména tam, kde se mění směr úniku, kde dochází ke křížení komunikací a při jakékoli změně výškové úrovně úniku. (5) Evakuační výtah musí být označen bezpečnostním značením „Evakuační výtah“, a to v kabině výtahu a vně na dveřích výtahové šachty. Výtah, který neslouží k evakuaci, musí být obdobně označen bezpečnostním značením „Tento výtah neslouží k evakuaci osob“ nebo bezpečnostním značením podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 13. (6) K zajištění plynulé evakuace osob musí být stavba vybavena technickým zařízením k řízení evakuace osob podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 1 bodech 1 a 2. § 11 Požárně nebezpečný prostor a odstupová vzdálenost (1) U požárních úseků stavby musí být vymezen požárně nebezpečný prostor a stanovena odstupová vzdálenost podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 2. (2) Při stanovení odstupové vzdálenosti požárního úseku se musí vycházet z nejvyšší procentní hodnoty požárně otevřených ploch v obvodové stěně, případně ve střešním plášti. Nedosahuje-li tato hodnota 40 %, musí se stanovit odstupová vzdálenost jednotlivých požárně otevřených ploch nebo jejich skupin postupem podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 1 bodech 1 a 2. (3) Odstupová vzdálenost se musí porovnat s bezpečnostní vzdáleností3); pro vymezení požárně nebezpečného prostoru se použije větší z těchto vzdáleností. (4) Požárně nebezpečný prostor musí být rovněž vymezen u volného skladu hořlavých látek, technologického zařízení, klece na skladování tlakových láhví, výrobků a zařízení, které jsou považovány za stavbu podle zvláštního právního předpisu4). § 12 Zařízení pro hašení požárů a záchranné práce Pro účinný a bezpečný zásah jednotky požární ochrany, popřípadě pro prvotní zásah při požáru musí být stavba navržena a zajištěna a) přístupovou komunikací, včetně nástupní plochy pro požární techniku, b) vnitřní a vnější zásahovou cestou, které komunikačně navazují na přístupovou komunikaci, c) požárně bezpečnostním zařízením, v souladu s českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 části 2 a s náležitostmi uvedenými v příloze č. 3. § 13 Vybavení stavby hasicími přístroji (1) Počet přenosných hasicích přístrojů stanoví příloha č. 4. (2) Při umístění pojízdného hasicího přístroje na únikové cestě musí být zachována započitatelná šířka únikové cesty podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 2. Při výběru jeho stanoviště musí být přihlédnuto k zajištění dostatečného manipulačního prostoru. § 14 Vybavení stavby požárně bezpečnostním zařízením (1) Stavba se vybaví požárně bezpečnostním zařízením5) v souladu s českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 části 2. (2) Stavba uvedená v § 15 až 18 a 28 musí být vybavena zařízením autonomní detekce a signalizace uvedeným v příloze č. 5. § 15 Rodinný dům a stavba pro rodinnou rekreaci (1) Při navrhování rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci7) se postupuje podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 3, pokud není dále stanoveno jinak. (2) Není-li plocha požárního úseku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci větší než 600 m2, je jednotlivá garáž nebo přístřešek pro osobní, dodávková nebo jednostopá vozidla součástí tohoto požárního úseku. (3) Je-li plocha požárního úseku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci větší než 600 m2, musí být stanovena délka únikové cesty podle § 10. (4) U rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci s konstrukčním systémem hořlavým musí nosná, popřípadě požárně dělicí stavební konstrukce odpovídat stupni požární bezpečnosti stanovenému podle § 4. (5) Rodinný dům musí být vybaven zařízením autonomní detekce a signalizace. U rodinného domu s více byty musí být tímto zařízením vybaven každý byt. Zařízení autonomní detekce a signalizace musí být umístěno v části vedoucí k východu z bytu, a jedná-li se o byt s podlahovou plochou větší než 150 m2, mezonetový nebo vícepodlažní byt, musí být v jiné vhodné části bytu umístěno další zařízení autonomní detekce a signalizace. U rodinného domu s více byty musí být umístěno další zařízení autonomní detekce a signalizace také v nejvyšším místě společné chodby nebo prostoru. § 16 Bytový dům (1) Při navrhování bytového domu7) se postupuje podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 3, pokud není dále stanoveno jinak. (2) V bytovém domě musí být každý byt vybaven zařízením autonomní detekce a signalizace. Toto zařízení musí být umístěno v části bytu vedoucí směrem do únikové cesty. Jedná-li se o byt s podlahovou plochou větší než 150 m2 a v mezonetových bytech, musí být umístěno další zařízení v jiné vhodné části bytu. § 17 Stavba ubytovacího zařízení (1) Při navrhování stavby ubytovacího zařízení7) se postupuje podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 3, pokud není dále stanoveno jinak. (2) Úniková cesta stavby ubytovacího zařízení musí být vybavena nouzovým osvětlením. Na této cestě nesmí být umístěny takové reflexní plochy nebo zrcadla, které by mohly unikající osoby zmýlit a zavádět je ze směru úniku. (3) Chráněná úniková cesta, jakož i dveře, schodiště, chodba vedoucí k nim a východy z nich musí být opatřeny bezpečnostním značením viditelným ve dne i v noci. (4) Schodiště ve stavbách pro ubytování s třemi a více nadzemními podlažími nebo s třemi a více podzemními podlažími musí být označeno u vstupu do každého podlaží. Označení se skládá z pořadového čísla nadzemního podlaží doplněného písmeny „NP“ nebo podzemního podlaží doplněného písmeny „PP“. (5) Stavba ubytovacího zařízení s projektovanou kapacitou nad 75 ubytovaných osob musí být vybavena domácím rozhlasem s nuceným poslechem. (6) Stavba ubytovacího zařízení, u které nevzniká požadavek na vybavení elektrickou požární signalizací, musí být vybavena zařízením autonomní detekce a signalizace. Zařízení autonomní detekce a signalizace musí být umístěno v každém pokoji pro hosty, společných prostorech, s výjimkou společných prostor bez požárního rizika, a v části vedoucí k východu z domu, pokud se nejedná o chráněnou únikovou cestu. (7) V budově ubytovacího zařízení sloužícího pro ubytování s projektovanou kapacitou 20 a více osob a s třemi a více nadzemními podlažími, musí být zřízen evakuační výtah. (8) Ve stavbě ubytovacího zařízení s projektovanou kapacitou nad 100 ubytovaných osob musí být v prostoru určeném pro ubytování osob prokázáno zkouškou provedenou podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 10, že a) zápalnost textilní záclony a závěsu je delší než 20 sekund a b) čalouněné materiály vyhovují z hlediska zápalnosti. (9) Ve stavbě ubytovacího zařízení s třemi a více nadzemními podlažími sloužící pro ubytování s projektovanou kapacitou 20 a více osob musí být na každém podlaží navrženy hadicové systémy pro prvotní zásah, a to v blízkosti přístupů ke schodištím nebo k východům na únikových cestách a v místech s nebezpečím vzniku požáru, ve vzdálenosti nejvýše 25 m od sebe. § 17a Prostory určené pro ubytování osob (1) Prostor určený pro ubytování osob ve stavbách jiného než ubytovacího zařízení musí tvořit vždy samostatný požární úsek. V tomto požárním úseku může být umístěno nejvýše 20 lůžek. (2) Prostor určený pro ubytování osob ve stavbách jiného než ubytovacího zařízení musí být vybaven zařízením autonomní detekce a signalizace. § 18 Stavba zdravotnického zařízení a sociální péče (1) Při navrhování stavby zdravotnického zařízení a zařízení sociální péče se postupuje podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 4, pokud není dále stanoveno jinak. (2) Schodiště ve stavbě zdravotnického zařízení a zařízení sociální péče s třemi a více nadzemními podlažími nebo se dvěma a více podzemními podlažími musí být označeno u vstupu do každého podlaží. Označení se skládá z pořadového čísla nadzemního podlaží doplněného písmeny „NP“ nebo podzemního podlaží doplněného písmeny „PP“. (3) Požárně dělicí a nosná stavební konstrukce stavby zdravotnického zařízení a zařízení sociální péče musí být navržena s požární odolností 30 minut, nestanoví-li česká technická norma uvedená v odstavci 1 požární odolnost vyšší. (4) Stavba sociální péče, na kterou se nevztahuje požadavek podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 4 na zajištění elektrickou požární signalizací, musí být vybavena zařízením autonomní detekce a signalizace. Zařízení autonomní detekce a signalizace musí být umístěno v každé ubytovací jednotce a v části vedoucí k východu z domu, pokud se nejedná o chráněnou únikovou cestu. (5) Ve stavbě zdravotnického zařízení a zařízení sociální péče s projektovanou kapacitou nad 50 osob musí být v lůžkových částech prokázáno zkouškou provedenou podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 10, že a) zápalnost textilní záclony a závěsu je delší než 20 sekund a b) čalouněné materiály vyhovují z hlediska zápalnosti. § 19 Stavba se shromažďovacím prostorem (1) Při navrhování stavby se shromažďovacím prostorem se postupuje podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 5, pokud není dále stanoveno jinak. (2) Na povrchovou stavební úpravu stěny, stropu a podhledu vnitřního shromažďovacího prostoru musí být použity stavební výrobky třídy reakce na oheň nejméně B-s1-d0, které splňují požadavek na šíření plamene podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 11 bodu 2. V konstrukci střechy, stropu a podhledu lze použít za podmínek uvedených v odstavci 1 pouze stavební výrobky, které při požáru neodkapávají ani neodpadávají, podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 11 bodu 1. (3) Ve stavbě s vnitřním shromažďovacím prostorem musí být v prostorech určených pro shromažďování osob prokázáno zkouškou provedenou podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 10, že a) zápalnost textilní záclony a závěsu je delší než 20 sekund a b) čalouněné materiály vyhovují z hlediska zápalnosti. (4) Konstrukce lavice nebo sedadla ve shromažďovacích prostorech pevně zabudované, popřípadě k zabudování do těchto prostorů nebo umístění v nich určené, musí být navrženy z výrobků třídy reakce na oheň nejméně D. (5) Ze stavby s vnitřním shromažďovacím prostorem musí být vždy navržena nejméně jedna úniková cesta, která svým provedením odpovídá možnosti evakuace osob podle zvláštního právního předpisu8). Minimální šířka této únikové cesty musí být 1,1 m. (6) Požární úseky stavby s vnitřním shromažďovacím prostorem a navazující únikové cesty musí být vybaveny nouzovým osvětlením. (7) Schodiště ve stavbě s vnitřním shromažďovacím prostorem musí být označeno u vstupu do každého podlaží. Označení se skládá z pořadového čísla nadzemního podlaží doplněného písmeny „NP“ nebo podzemního podlaží doplněného písmeny „PP“. (8) Nosná konstrukce střechy nad shromažďovacím prostorem a nosná konstrukce zajišťující stabilitu stavby musí být navržena s požární odolností odpovídající dvojnásobné hodnotě předpokládané doby evakuace osob, nejméně však 15 minut. Pokud shromažďovací prostor slouží pro více než 2500 osob, požární odolnost střechy a nosná konstrukce zajišťující stabilitu stavby musí odpovídat dvojnásobné hodnotě předpokládané doby evakuace osob, nejméně však 30 minut. (9) Ve stavbě s vnitřním shromažďovacím prostorem druhu VP2 a VP3 podle české technické normy uvedené v odstavci 1 musí být zřízen evakuační výtah, kromě případů, kde je z podlaží shromažďovacího prostoru umožněn únik na volné prostranství po rovině nebo rampě. § 20 Stavba vyhlídkové věže (1) Při navrhování stavby vyhlídkové věže se postupuje podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 1, pokud není dále stanoveno jinak. (2) Dřevěná vyhlídková věž bez obvodových stěn musí být navržena s výškou nejvíce 30 m a s nechráněnou únikovou cestou. Výškou vyhlídkové věžeVýškou vyhlídkové věže se rozumí kolmá vzdálenost vyhlídkové plošiny od úrovně terénu. (3) Dřevěná vyhlídková věž s obvodovými stěnami musí být navržena s výškou nejvíce 15 m. (4) Odstupová vzdálenost vyhlídkové věže podle odstavců 2 a 3 je 6,5 m od vnějšího pláště konstrukce. (5) V případě, že součástí stavby vyhlídkové věže je také prostor jiného účelu, musí být navržena nosná, případně požárně dělicí stavební konstrukce z druhu DP1. Při navrhování této stavby se postupuje podle § 2 až 14. Nechráněná úniková cesta nesmí být delší než 25 m; nelze-li tuto podmínku splnit, musí být navržena chráněná úniková cesta. (6) Je-li stavba vyhlídkové věže situována tak, že jsou ztížené podmínky pro hašení požáru a pro záchranné práce, zejména přesahuje-li pravděpodobná doba od ohlášení požáru do zahájení zásahu 15 minut, zvětší se odstupová vzdálenost o 50 %. § 21 Stavba garáže (1) Při navrhování stavby garáže se postupuje podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 2, pokud není dále stanoveno jinak. (2) Garáž, která slouží i pro parkování vozidel s pohonem na plynná paliva, musí být vybavena detektory úniku plynu a účinným větráním v souladu s českou technickou normou uvedenou v příloze č. 1 části 1 bodu 2 a části 17. Požadavek uvedený ve větě první platí i pro příjezdový a výjezdový prostor hromadné garáže sloužící i pro parkování vozidel s pohonem na plynná paliva, pokud je tento prostor delší než 30 m a je obestaven stavebními konstrukcemi alespoň ze tří stran. Posouzení garáže sloužící i pro parkování vozidel s pohonem na plynná paliva a jejího vybavení elektrickým zařízením z hlediska rizika vzniku výbušné atmosféry musí být provedeno v souladu s českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 části 16 bodech 2 až 4. (3) Jednotlivá místa určená v garáži pro stání motorových vozidel sloužících pro přepravu hořlavých kapalin a hořlavých plynů musí být oddělena požárně dělicí konstrukcí s požární odolností nejméně 30 minut. Tato místa musí být upravena tak, aby bylo zabráněno roztékání hořlavých kapalin z těchto stání. (4) Požární úsek garáže se zakladačovým systémem, který nesplňuje podmínky pro rychlý a účinný zásah jednotky požární ochrany, musí být vybaven stabilním hasicím zařízením alespoň s jednoduchým zásobováním vodou podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 12. (5) Požární úsek hromadné podzemní garáže určené pro veřejnost musí být vybaven domácím rozhlasem s nuceným poslechem. § 22 Stavba čerpací stanice pohonných hmot, servisu a opravny (1) Při navrhování stavby čerpací stanice pohonných hmot, servisu a opravny se postupuje podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 13, pokud není dále stanoveno jinak. (2) Stavební konstrukce čerpací stanice, plnicího a stáčecího stanoviště, letištní tankovací stanice a tankovací stanice pro vnitrozemská plavidla musí být navržena z konstrukcí druhu DP1. To neplatí pro konstrukci zastřešení čerpací stanice s nejvíce 6 výdejními místy včetně kiosku, nebo zastřešení mezi výdejními místy a provozní budovou, jestliže je pro skladování hořlavých kapalin použita podzemní skladovací nádrž; v tomto případě lze použít stavební konstrukci druhu DP2. (3) Servis nebo opravna sloužící i pro vozidla s pohonem na plynná paliva musí být vybaveny detektory úniku plynu a účinným větráním. (4) Pro prosvětlovací plochu ve střešní konstrukci čerpací stanice musí být použity stavební výrobky třídy reakce na oheň nejméně E-d0, které při požáru podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 11 bodu 1 jako hořící neodkapávají nebo neodpadávají. Prosvětlovací plocha ve střešní konstrukci nesmí zaujímat více než 60 % z půdorysné plochy zastřešení. § 23 Stavba nebo její část určená k činnosti školy, školského zařízení nebo k zajištění předškolní péče (1) Při navrhování stavby nebo její části určené k činnosti školy, školského zařízení nebo k zajištění pravidelné, dlouhodobé a opakující se péče o děti před zahájením jejich povinné školní docházky9) se postupuje podle české technické normy uvedené v části 1 bodu 1 přílohy č. 1 k této vyhlášce, pokud není dále stanoveno jinak. (2) Každá třída mateřské školy musí tvořit samostatný požární úsek. (3) Třída mateřské školy nesmí být umístěna ve vyšším než druhém nadzemním podlaží nebo v podzemním podlaží, pokud z nich nevede únikový východ přímo na volné prostranství. (4) Ve stavbě mateřské školy, základní školy, základní nebo střední školy určené pro žáky nebo děti se zdravotním postižením a ve stavbě, ve které jsou prostory určené pro poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, nesmí být na únikové cestě použity kývavé nebo turniketové dveře. (5) Stavba školského zařízení určeného pro ubytování10) nebo prostor určený pro ubytování ve stavbě školského zařízení musí splňovat podmínky uvedené v § 17 a 17a. § 23a Požadavky požární ochrany na užívání prostoru, v němž je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině (1) Prostor, v němž je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině, s výjimkou hygienického zařízení, a navazující nechráněná úniková cesta musí být vybaveny zařízením autonomní detekce a signalizace nebo stejně účinným zařízením. (2) Prostor, v němž je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině, musí být vybaven alespoň 1 přenosným hasicím přístrojem s hasicí schopností nejméně 21A. (3) Prostor, v němž je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině, musí tvořit samostatný požární úsek, nebo být od jiného prostoru objektu oddělen požárně dělicí konstrukcí s požární odolností alespoň 30 minut. V prostoru uvedeném ve větě první smí být poskytována pouze jedna služba péče o dítě v dětské skupině. (4) V prostoru požárního úseku bytu může být poskytována jedna nebo více služeb péče o dítě v dětské skupině, pokud jejich celková kapacita nepřesahuje 12 dětí. (5) Prostor, v němž je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině, nesmí být ve vyšším než druhém nadzemním podlaží nebo v podzemním podlaží, pokud z nich nevede únikový východ přímo na volné prostranství. (6) Z prostoru, v němž je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině, jejíž kapacita přesahuje 12 dětí, musí z požárního úseku vést alespoň 2 únikové cesty. (7) Nechráněná úniková cesta z prostoru, v němž je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině, musí splňovat mezní délku, která činí a) 25 m, jedná-li se o prostor, ze kterého vede jedna úniková cesta, b) 40 m, jedná-li se o prostor, ze kterého vede více únikových cest. (8) U prostoru, v němž je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině, musí a) být na povrchovou stavební úpravu stropu a podhledu použity stavební výrobky třídy reakce na oheň nejméně B-s1-d0, b) být na povrchovou stavební úpravu stěny použity stavební výrobky třídy reakce na oheň nejméně D-s1-d0 a c) podlahové krytiny splňovat třídu reakce na oheň nejméně CFL-s1. (9) Odstavce 3 až 8 se nepoužijí, pokud se ve stavbě poskytuje 1 nebo více služeb péče o dítě v dětské skupině s celkovou kapacitou nejvýše 6 dětí. § 24 Zemědělská stavba (1) Při navrhování zemědělské stavby se postupuje podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 9, pokud není dále stanoveno jinak. (2) V konstrukci podhledu, stropu nebo střešní konstrukci prostoru stáje musí být navrženy výrobky třídy reakce na oheň nejméně D-s2-d0, které při požáru podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 11 bodu 1 jako hořící neodkapávají nebo neodpadávají. (3) Požárně dělicí a nosná konstrukce zajišťující stabilitu stavby stáje s více než 2 nadzemními podlažími nebo silového skladovacího hospodářství musí být navržena z konstrukcí druhu DP1. (4) Sklad navržený pro uskladňování více než 7 m3 kapalných přípravků na hubení škůdců a ochranu rostlin, hnojiv a obdobných látek, které jsou hořlavými kapalinami, musí splňovat podmínky stanovené pro sklad hořlavých kapalin podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 10. (5) Sklady uvedené v odstavci 4 se opatřují u vstupu informačním štítkem s uvedením a) druhu nebezpečí skladovaných látek, b) celkové kapacity skladu a c) způsobem uložení skladovaných látek. § 25 Stavba pro výrobu a skladování (1) Při navrhování stavby pro výrobu nebo skladování se postupuje podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodech 2 a 6, pokud není dále stanoveno jinak. (2) Požárně dělicí a nosná konstrukce zajišťující stabilitu stavby skladu pyrotechnických výrobků musí být navržena z konstrukcí druhu DP1. (3) Na stavbě skladu pyrotechnických výrobků musí být u vstupu a na jiných vhodných místech umístěno bezpečnostní značení „Zákaz kouření v okruhu 15 m“, „Zákaz vstupu s otevřeným plamenem“ a „Zákaz skladování hořlavých a hoření podporujících látek“. Dále musí být tyto sklady opatřeny bezpečnostním značením provedeným z kovu s informací o nebezpečných vlastnostech skladovaných látek, a způsobu uložení skladovaných látek. (4) Elektrické zařízení ve skladu pyrotechnických výrobků musí být navrženo pro prostředí s nebezpečím požáru nebo výbuchu podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 16. § 26 Stavba památkově chráněná (1) Stavba památkově chráněná musí být vybavena a) elektrickou požární signalizací nebo hlásičem požáru použitým v elektrické zabezpečovací signalizaci, b) stabilním hasicím zařízením v 1. jedinečných prostorech staveb nebo prostorech s jedinečnými sbírkami historických předmětů, 2. jedinečných dřevěných stavbách včetně jejich vnější ochrany. (2) Při změně stavby památkově chráněné se postupuje podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 14. § 27 Ochrana movitých kulturních památek (1) Část stavby, v níž jsou umístěny movité kulturní památky, musí být vybavena a) elektrickou požární signalizací nebo hlásičem požáru použitým v elektrické zabezpečovací signalizaci, b) stabilním hasicím zařízením, jde-li o jedinečnou sbírku historických předmětů. (2) Požadavky podle odstavce 1 neplatí pro stavbu, v níž byly movité kulturní památky umístěny přede dnem účinnosti této vyhlášky. § 28 Stavba zařízení staveniště (1) Při navrhování stavby zařízení staveniště se postupuje v souladu s českou technickou normou uvedenou v příloze č. 1 části 1 bodu 2. (2) Stavba ubytovacího zařízení staveniště musí být vybavena zařízením autonomní detekce a signalizace. Zařízení autonomní detekce a signalizace musí být umístěno v každém pokoji určeném pro ubytování osob a v části vedoucí k východu z ubytovacího zařízení staveniště. § 29 Provádění stavby Při provádění stavby musí být v závislosti na stupni jejího provedení splněny požadavky této vyhlášky v rozsahu nezbytném pro zajištění její požární bezpečnosti. § 30 Užívání stavby (1) Při užívání stavby musí být zachována úroveň požární ochrany vyplývající z technických podmínek požární ochrany staveb, podle kterých byla stavba navržena, provedena a bylo zahájeno její užívání. (2) Při úpravě interiéru stavby nepodléhající řízení podle zvláštního právního předpisu4) musí být postupováno v souladu s podmínkami uvedenými v příloze č. 6 a v českých technických normách uvedených v příloze č. 1 části 1 bodech 1, 2 a 5. (3) V prostoru chráněné únikové cesty nesmí množství hořlavých látek překročit rozsah uvedený v příloze č. 6. Při umístění materiálu nebo zařizovacího předmětu v nechráněné nebo částečně chráněné únikové cestě musí být zajištěna možnost úplného otevření křídel dveří. Současně nesmí být ohrožena volná průchodnost únikových cest. V podrobnostech se použije příloha č. 6 část A. (4) Při užívání prostoru s výskytem hořlavé kapaliny se postupuje podle podmínek uvedených v příloze č. 7 a podle podmínek stanovených v české technické normě uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 10. (5) V ubytovací části stavby zařízení staveniště nesmí být umístěno tepelné zařízení a tepelná soustava se zkapalněnými uhlovodíkovými plyny včetně zásobních nádob. (6) Technické zařízení ve stavbě, jehož náhlé odstavení nebo vypnutí by vyvolalo havárii, musí být zřetelně označeno štítkem obsahujícím informaci o určení zařízení a charakteristice nebezpečí. (7) V řadové, hromadné nebo vícepodlažní jednotlivé volně stojící a nebo přistavěné garáži nesmí být umístěno motorové vozidlo pro přepravu hořlavých kapalin a hořlavých plynů. (8) V garáži nesmí být ukládány tlakové nádoby s hořlavými a hoření podporujícími plyny. V podzemní hromadné garáži, která není určena k parkování vozidel s pohonem na plynná paliva, se nesmí používat manipulační vozík s pohonem na plynné palivo, který nemá nádrž na toto palivo pevně zabudovanou. (9) Není-li bezpečná vzdálenost tepelného zařízení vyrobeného před účinností této vyhlášky stanovena návodem výrobce, stanoví se tato vzdálenost podle přílohy č. 8. § 31 Společná ustanovení Při změně dokončené stavby, změně v užívání stavby nebo při udržovacích pracích se postupuje podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 14. U změny stavby skupin II a III podle této české technické normy musí být v části stavby dotčené změnou instalováno zařízení autonomní detekce a signalizace, pokud je při navrhování pro příslušnou část stavby vyžadováno. § 32 Přechodná ustanovení (1) U stavby, jejíž užívání bylo započato přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, musí být podmínky požární ochrany pro užívání staveb podle § 30 splněny do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti. (2) U stavby, která byla prohlášena za stavbu památkově chráněnou přede dnem i po nabytí účinnosti této vyhlášky, musí být požadavky podle § 26 odst. 1 naplněny při změně této stavby prováděné podle § 26 odst. 2 v části touto změnou dotčené. (3) Při provádění stavby, o jejímž umístění bylo pravomocně rozhodnuto v územním řízení nebo byl vydán územní souhlas podle zvláštního právního předpisu4) přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, a dále u stavby, u které byla zpracována projektová dokumentace, k níž bylo vydáno souhlasné stanovisko podle zvláštního právního předpisu11), se po dni nabytí účinnosti této vyhlášky postupuje podle dosavadní právní úpravy. § 33 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2008. Ministr: MUDr. Mgr. Langer v. r. Příloha č. 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb. Část 1 Stanovení technických podmínek 1. ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb (dále jen „PBS“)-Nevýrobní objekty 2. ČSN 73 0804 PBS-Výrobní objekty 3. ČSN 73 0833 PBS-Budovy pro bydlení a ubytování 4. ČSN 73 0835 PBS-Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče 5. ČSN 73 0831 PBS-Shromažďovací prostory 6. ČSN 73 0845 PBS-Sklady 7. ČSN 73 0873 PBS-Zásobování požární vodou 8. ČSN 73 0818 PBS-Obsazení objektu osobami 9. ČSN 73 0842 PBS-Objekty pro zemědělskou výrobu 10. ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny – Prostory pro výrobu, skladování a manipulaci 11. ČSN 73 0843 PBS-Objekty spojů a poštovních provozů 12. ČSN 73 0848 PBS – Kabelové rozvody 13. ČSN 27 4014 změna Z1 Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Zvláštní úpravy výtahů určených pro dopravu osob nebo osob a nákladů – Evakuační výtahy 14. ČSN 73 0875 PBS – Stanovení podmínek pro navrhování elektrické požární signalizace v rámci požárně bezpečnostního řešení 15. ČSN 34 2710 Elektrická požární signalizace – Projektování, montáž, užívání, provoz, kontrola, servis a údržba Část 2 Stanovení požárního rizika a dělení stavby na požární úseky podle § 3 až 5, § 10 až 14 a přílohy č. 2 1. ČSN 73 0802 PBS-Nevýrobní objekty 2. ČSN 73 0804 PBS-Výrobní objekty 3. ČSN 73 0833 PBS-Budovy pro bydlení a ubytování 4. ČSN 73 0831 PBS-Shromažďovací prostory 5. ČSN 73 0835 PBS-Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče 6. ČSN 73 0845 PBS-Sklady 7. ČSN 73 0842 PBS-Objekty pro zemědělskou výrobu 8. ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny – Prostory pro výrobu, skladování a manipulaci 9. ČSN 73 0843 PBS-Objekty spojů a poštovních provozů Část 3 Stanovení požárního rizika podle § 4 ČSN EN 1991-1-2 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – Část 1 bod 1-2: Obecná zatížení – Zatížení konstrukcí vystavených účinkům požáru Část 4 Stanovení požární odolnosti stavebních konstrukcí podle § 5, § 9 a § 14 1. ČSN 73 0810 PBS-Společná ustanovení 2. ČSN 73 0821 ed. 2 PBS – Požární odolnost stavebních konstrukcí Část 5 Třídy reakce na oheň podle § 6 ČSN EN 13 501-1 +A1 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb – Část 1: Klasifikace podle výsledků zkoušek reakce na oheň Část 6 Klasifikační normy – požární odolnost střešních plášťů podle § 7 1. ČSN EN 13 501-2 +A1 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb – Část 2: Klasifikace podle výsledků zkoušek požární odolnosti kromě vzduchotechnických zařízení 2. ČSN EN 13 501-3 +A1 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb – Část 3: Klasifikace podle výsledků zkoušek požární odolnosti výrobků a prvků běžných provozních instalací: požárně odolná potrubí a požární klapky 3. ČSN EN 13 501-5 +A1 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb – Část 5: Klasifikace podle výsledků zkoušek střech vystavených vnějšímu požáru Část 7 Stanovení požadavků na komíny podle § 8 1. ČSN EN 1443 Komíny-Všeobecné požadavky 2. ČSN EN 15 287-1 Komíny – Navrhování, provádění a přejímka komínů – Část 1: Komíny pro otevřené spotřebiče paliv 3. ČSN EN 15 287-2 Komíny – Navrhování, provádění a přejímka komínů - Část 2: Komíny pro uzavřené spotřebiče paliv 4. ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody - Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv Část 8 Stanovení požadavků na tepelná zařízení podle § 9 a přílohy č. 8 ČSN 06 1008 Požární bezpečnost tepelných zařízení Část 9 Stanovení požadavků pro vzduchotechnická zařízení podle § 9 ČSN 73 0872 PBS-Ochrana staveb proti šíření požáru vzduchotechnickým zařízením Část 10 Stanovení požadavků z hlediska hořlavosti a zápalnosti podle § 17, § 18 a § 19 1. ČSN EN 1101 Textilie-Hořlavost-Záclony a závěsy-Podrobný postup pro stanovení snadnosti zapálení svisle umístěných vzorků (malý plamen) 2. ČSN EN 1021-2 Nábytek-Hodnocení zápalnosti čalouněného nábytku - Část 2: Zdroj zapálení-ekvivalent plamene zápalky 3. ČSN 73 0831 PBS-Shromažďovací prostory Část 11 Hodnocení stavebních hmot podle § 19, § 22 a § 24 1. ČSN 73 0865 PBS – Hodnocení odkapávání hmot z podhledů stropů a střech 2. ČSN 73 0863 Požárně technické vlastnosti hmot. Stanovení šíření plamene po povrchu stavebních hmot 3. ČSN 73 0822 Požárně technické vlastnosti - Šíření plamene po povrchu stavebních hmot Část 12 Navrhování stabilních hasicích zařízení podle § 21 ČSN EN 12845 +A2 Stabilní hasicí zařízení – Sprinklerová zařízení – Navrhování, instalace a údržba Část 13 Stanovení požadavků na stavby s hořlavými kapalinami - § 22 a příloha č. 7 1. ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny – Prostory pro výrobu, skladování a manipulaci 2. ČSN 65 0202 Hořlavé kapaliny. Plnění a stáčení výdejní čerpací stanic 3. ČSN 73 0804 PBS-Výrobní objekty 4. ČSN 73 6060 Čerpací stanice pohonných hmot 5. ČSN 73 6059 Servisy a opravny motorových vozidel. Čerpací stanice pohonných hmot. Základní ustanovení Část 14 Stanovení technických podmínek pro změny staveb podle § 26 a § 31 ČSN 73 0834 PBS-Změny staveb Část 15 Určení počtu hasicích přístrojů - příloha č. 4 1. ČSN EN 3-7 +A1 Přenosné hasicí přístroje – Část 7: Vlastnosti, požadavky na hasicí schopnost a zkušební metody 2. ČSN EN 3-10 Přenosné hasicí přístroje – Část 10: Ustanovení pro hodnocení shody přenosného hasicího přístroje podle EN 3-7 3. ČSN EN 2 Třídy požárů Část 16 Stanovení požadavků z hlediska nebezpečí požáru a výbuchu – § 25 1. ČSN EN 1127-1 Výbušná prostředí – Prevence a ochrana proti výbuchu – Část 1: Základní koncepce a metodika 2. ČSN EN 60079-10-1 Výbušné atmosféry – Část 10-1: Určování nebezpečných prostorů – Výbušné plynné atmosféry 3. ČSN EN 60079-14 ed. 3 Výbušné atmosféry – Část 14: Návrh, výběr a zřizování elektrických instalací 4. ČSN EN 60079-14 ed. 2 Elektrická zařízení pro výbušnou plynovou atmosféru – Část 14: Elektrické instalace v nebezpečných prostorech (jiných než důlních) Část 17 Další požadavky na garáže ČSN 73 6058 Jednotlivé, řadové a hromadné garáže Příloha č. 2 vyhlášky č. 23/2008 Sb. Druhy a vlastnosti volně vedených vodičů a kabelů elektrických rozvodů A. Volně vedené kabely a vodiče zajišťující funkci a ovládání požárně bezpečnostních zařízení\| Druh vodiče nebo kabelu ---\|--- I\| II\| III\| IV a)\| domácí rozhlas podle ČSN 73 0802, evakuační rozhlas podle ČSN 73 0831, zařízení pro vizuální vyhlášení poplachu podle ČSN 73 0833, nouzový zvukový systém podle ČSN EN 60849\| \| x\| x\| x b)\| nouzové a protipanické osvětlení\| \| x\| x\| x c)\| osvětlení chráněných únikových cest a zásahových cest\| \| \| x\| x d)\| evakuační a požární výtahy\| \| x\| x\| x e)\| větrání únikových cest\| \| \| x\| x f)\| stabilní hasicí zařízení\| \| x\| x\| x g)\| elektrická požární signalizace\| \| x\| x\| x h)\| zařízení pro odvod kouře a tepla\| \| x\| x\| x i)\| posilovači čerpadla požárního vodovodu\| \| x\| x\| x B. Volně vedené vodiče a kabely zajišťující funkci zařízení, jejichž chod je při požáru nezbytný k ochraně osob, zvířat a majetku v prostorech požárních úseků vybraných druhů staveb a)\| zdravotnická zařízení \| 1\\. jesle\| x\| \| x\| 2\\. lůžková oddělení nemocnic\| x\| \| x\| 3\\. JIP, ARO, operační sály\| x\| \| x\| 4\\. lůžkové části zařízení sociální péče\| x\| \| x\| b)\| stavby s vnitřními shromažďovacími prostory (například školy, divadla, kina,kryté haly, kongresové sály, nákupní střediska, výstavní prostory, odbavovací haly letištních, železničních a autobusových terminálů) \| 1\\. shromažďovací prostor\| x\| \| \| \| 2\\. prostory určené pro veřejnost\| x\| \| x\| c)\| stavby pro bydlení (mimo rodinné domy) \| 1\\. únikové cesty\| \| \| x\| d)\| stavby pro ubytování více než 20 osob (například hotely, internáty, lázně, koleje, ubytovny apod.) \| 1\\. společné prostory (haly, recepce, jídelny, menzy, restaurace)\| x\| \| x\| Vysvětlivky: \| I – kabel Dca II – kabel B2ca III – kabel B2casl,dl v případě instalace v chráněné únikové cestě IV – kabel funkční při požáru Volně vedenými vodiči a kabely se rozumí nechráněné elektrické rozvody (nikoli pohyblivé), které jsou vystaveny možným účinkům požáru a jejichž uložení a ochrana neodpovídá podmínkám stanoveným českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 části 1 bodech 1, 2, 14 a 15 a části 4. Pokud se v požárním úseku nachází více prostorů, je nutno pro požární úsek splnit veškeré požadavky pro jednotlivé prostory. Kabely a vodiče funkční při požáru se klasifikují třídou funkčnosti P15(30, 60, 90,120)-R nebo PH15(30, 60, 90,120)-R v minutách. Třídy funkčnosti kabelů anebo vodičů se prokazují zkouškou. Kabely a vodiče funkční při požáru se instalují tak, aby alespoň po dobu požadovaného zachování funkce nebyly při požáru narušeny okolními prvky nebo systémy, například jinými instalačními a potrubními rozvody, stavebními konstrukcemi a dílci. Příloha č. 3 vyhlášky č. 23/2008 Sb. Podrobnější vymezení technických podmínek požární ochrany zařízení pro hašení požárů a záchranné práce 1. Přístupové komunikace v místech s vnějším odběrným místem zdrojů požární vody musí umožňovat její odběr požární technikou. K trvalému zajištění volného příjezdu mobilní požární techniky se nástupní plochy i vnější odběrná místa požární vody označují podle zvláštního právního předpisu12). 2. Vjezdy na pozemky obestavěné, ohrazené nebo jiným způsobem znepřístupněné a určené pro příjezd požární techniky musí být navrženy o minimální šířce 3,5 m a výšce 4,1 m. 3. Každá neprůjezdná jednopruhová přístupová komunikace delší než 50 m, pokud je komunikací jedinou, musí být na svém zakončení navržena se smyčkovým objezdem nebo plochou umožňující otáčení vozidla. Délka a velikost smyčkového objezdu nebo plochy umožňující otáčení se do celkové délky jednopruhové přístupové komunikace nezapočítává. Plocha umožňující otáčení vozidla může mít tvar písmene T na konci jednopruhové komunikace s rameny minimálně dlouhými 10 m na každou stranu v šířce jednoho pruhu komunikace od osy jednopruhové přístupové komunikace nebo může být provedena rozšířením pruhu na konci komunikace na šířku minimálně 20 m v minimální délce 20 m. 4. Umístění, šířka a další technické parametry včetně provedení nástupní plochy musí odpovídat technickým parametrům výškové požární techniky. 5. Stavba a nástupní plocha pro požární techniku se umisťuje a navrhuje mimo ochranné pásmo nadzemního vedení vysokého napětí s vodiči bez izolace16) takovým způsobem, který umožňuje příjezd a provedení zásahu mimo ochranné pásmo. 6. Ve všech případech, kde se předpokládá hašení vodou, musí být její množství zajištěno tak, aby odpovídalo hodnotám uvedeným v české technické normě uvedené v příloze č. 1 část 1 bod 7. Pokud charakter hořlavých látek či zařízení ve stavbě vylučuje užití vody jako hasiva, stavba se vybaví jinými vhodnými a účinnými hasebními látkami. 7. Ve stavbách výšky větší než 60 m musí být požární nádrž navržena v posledním nadzemním podlaží nebo na střeše. Tato nádrž slouží jako zásoba požární vody pro požární potrubí, s objemem odpovídajícím hodnotám uvedeným v české technické normě uvedené v příloze č. 1 část 1 bod 7. 8. U vstupu do garáže se zakladačovým systémem musí být na dobře viditelném místě umístěn půdorys tohoto prostoru včetně řezu s vyznačením přístupu do jednotlivých podlaží zakladačového systému. 9. Měnič napětí s odpojovačem se v instalaci fotovoltaické výrobny elektřiny umisťuje tak, aby stejnosměrná část rozvodu, která zůstává pod stálým napětím, byla co nejkratší. Střešní nebo fasádní instalace fotovoltaických panelů nesmí svým provedením znemožňovat odvětrání objektu či prostoru, omezit provoz, opravy a údržbu spalinových cest, ani bránit přístupu jednotek požární ochrany při zásahu. Příloha č. 4 vyhlášky č. 23/2008 Sb. Určení počtu přenosných hasicích přístrojů Nelze-li počet a typ přenosných hasicích přístrojů s požadovanou hasicí schopností určit podle zvláštního právního předpisu nebo české technické normy, stanoví se podle vztahu: nHJ=6.nr kde nHJ je počet hasicích jednotek hasicích přístrojů nr je počet hasicích přístrojů určený podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 část 1 bod 1, 2 a 9. Pro přenosné hasicí přístroje, certifikované podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 část 15 bod 2, které mají na typovém štítku uvedenou hasicí schopnost, platí: Z rovnice se vypočte nHJ. 1. Pro daný požární úsek se vybere vhodný druh přenosného hasicího přístroje a pro předpokládanou třídu požáru podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 část 15 bod 3 se z typového štítku určí hasicí schopnost přístroje. 2. Z tabulky č. 1 se pro danou hasicí schopnost vybraného hasicího přístroje určí velikost hasicí jednotky hasicího přístroje HJ1. 3. Hodnota nHJ se podělí hodnotou HJ1 a tím se získá příslušný počet přenosných hasicích přístrojů daného druhu. Výsledek se vždy zaokrouhlí nahoru na celá čísla. Součin počtu hasicích přístrojů jednoho druhu s jemu odpovídající hasicí jednotkou HJ1 musí být větší nebo roven hodnotě nHJ. 4. Je-li zvoleno více druhů přenosných hasicích přístrojů, součiny počtu hasicích přístrojů jednoho druhu s jemu odpovídající hasicí jednotkou HJ1 se sčítají. Součet musí být větší nebo roven hodnotě nHJ. Tabulka č. 1 Hasicí jednotky hasicích přístrojů HJ1 \| Hasicí schopnost hasicích přístrojů pro třídy požárů A a B ---\|--- A \| B 1 \| 5 A \| 21 B 2 \| 8 A \| 34 B 3 \| 13 A \| 55 B 4 \| 13 A \| 70 B 5 \| 13 A \| 89 B 6 \| 21 A \| 113 B 9 \| 27 A \| 144 B 10 \| 34 A \| 183 B 12 \| 43 A \| 183 B 15\| 55 A\| 233 B Pro přenosné hasicí přístroje, schválené podle české technické normy ČSN 38 9100 Ruční hasicí přístroje, které nemají na typovém štítku uvedenou hasicí schopnost, platí převodní tabulka č. 2 na hasicí jednotky HJ2. Počet HJ2 se musí v daném požárním úseku rovnat počtu HJ1. Tabulka č. 2 Hasicí jednotky hasicích přístrojů HJ2 \| Hasicí přístroje schválené podle ČSN 38 9100 ---\|--- A \| B \| A+B 1 \| \| S 1,5, S2, H 1 \| 2 \| PG 2, V 6 \| P2, H 2 \| PG 2 3 \| \| S 6, Pě 10, H 4 \| Pě 10 4 \| V 10, Pě 10 \| H 6 \| 5 \| \| \| 6 \| PG 6 \| P 6 \| PG 6 9 \| \| H 10 \| 10 \| PG 10 \| \| PG 10 12 \| PG 12 \| P 12 \| PG 12 15\| \| \| Použité zkratky:\| S \| hasicí přístroj CO2 ---\|---\|--- \| PG \| práškový hasicí přístroj s práškem ABC nebo odpovídající ČSN 38 9100 \| P \| práškový hasicí přístroj s práškem BC \| V \| vodní hasicí přístroj \| Pě \| pěnový hasicí přístroj \| H \| halonový hasicí přístroj Vybrané druhy staveb se vybavují hasicími přístroji následovně: Prodejní stánek, který je stavbou podle zvláštního právního předpisu4), musí být vybaven alespoň jedním přenosným hasicím přístrojem vodním nebo pěnovým s hasicí schopností nejméně 13A nebo přenosným hasicím přístrojem práškovým s hasicí schopností nejméně 21A. Rodinný dům musí být vybaven alespoň jedním přenosným hasicím přístrojem s hasicí schopností nejméně 34A. Ve stavbách bytových domů musí být instalovány přenosné hasicí přístroje v množství a druzích takto: a) jeden přenosný hasicí přístroj práškový s hasicí schopností 21A určený pro hlavní domovní rozvaděč elektrické energie, b) jeden přenosný hasicí přístroj CO2 s hasicí schopností 55B určený pro strojovnu výtahu, c) jeden přenosný hasicí přístroj vodní nebo pěnový s hasicí schopností 13A nebo přenosný hasicí přístroj práškový s hasicí schopností 21A na každých započatých 100 m2 půdorysné plochy u požárních úseků určených pro skladování, je-li jejich půdorysná plocha větší než 20 m2, d) další přenosný hasicí přístroj vodní nebo pěnový s hasicí schopností 13A nebo přenosný hasicí přístroj práškový s hasicí schopností 21A na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy všech podlaží domu, přičemž se do této plochy nezapočítávají plochy bytů. Ve stavbách ubytovacích zařízení musí být instalovány přenosné hasicí přístroje v množství a druzích takto: a) v požárních úsecích určených pro ubytování jeden přenosný hasicí přístroj s hasicí schopností 21A na každých započatých 12 ubytovaných osob, při vzájemné vzdálenosti přenosných hasicích přístrojů menší než 25 m, avšak vždy jeden na podlaží, obdobné platí i pro požární úseky určené pro ubytování ve stavbách jiného účelu, b) v požárních úsecích určených pro skladování a v provozech souvisejících s ubytováním o půdorysné ploše nad 20 m2 jeden hasicí přístroj vodní nebo pěnový s hasicí schopností 13A nebo práškový přenosný hasicí přístroj s hasicí schopností 34A na každých započatých 100 m2 půdorysné plochy, c) jeden přenosný hasicí přístroj práškový s hasicí schopností 21A určený pro hlavní domovní rozvaděč elektrické energie, d) jeden přenosný hasicí přístroj CO2 s hasicí schopností 55B určený pro strojovnu výtahu, Ve stavbách garáží musí být instalovány tyto přenosné hasicí přístroje: a) v jednotlivých garážích jeden přenosný hasicí přístroj pěnový nebo práškový s hasicí schopností 183 B pro každý samostatně oddělený prostor (stání), b) v řadových garážích jeden přenosný hasicí přístroj pěnový nebo práškový s hasicí schopností 183 B pro každý samostatně oddělený prostor (stání), c) v hromadných a v řadových garážích (ve společném prostoru pro více stání) jeden přenosný hasicí přístroj pěnový nebo práškový s hasicí schopností 183 B na prvních započatých 10 stání a další stejný přenosný hasicí přístroj na každých započatých 20 stání v jedné výškové úrovni (podlaží). Při zachování úrovně požární bezpečnosti, která bude prokázána v požárně bezpečnostním řešení nebo v jiné dokumentaci podle zvláštního právního předpisu4), nemusí být použito postupu podle této přílohy. Příloha č. 5 vyhlášky č. 23/2008 Sb. Autonomní detekce a signalizace Zařízením autonomní detekce a signalizace se rozumí a) autonomní hlásič kouře podle české technické normy ČSN EN 14604, nebo b) hlásič požáru podle české technické normy řady ČSN EN 54 “Elektrická požární signalizace“ a to například část 5, část 7 a část 10; tyto hlásiče jsou použity například v lince elektrických zabezpečovacích systémů v souladu s českými technickými normami řady ČSN EN 50131 “Poplachové systémy - Elektrické zabezpečovací systémy“. Příloha č. 6 vyhlášky č. 23/2008 Sb. Požadavky požární ochrany při užívání staveb nebo jejich částí vztahující se k chráněné únikové cestě, k úpravě interiéru, přístupu k nástěnným hydrantům a hasicím přístrojům A. Požadavky požární ochrany pro užívání staveb nebo jejich částí vztahující se k chráněné únikové cestě A.1 Na chráněné únikové cestě lze umístit předmět z hořlavé látky (dále jen „hořlavý předmět“) za těchto podmínek a) vzdálenost hořlavého předmětu od části stavby z hořlavých hmot s výjimkou podlahy nebo jiného hořlavého předmětu musí bránit přenesení hoření, přičemž tato vzdálenost nesmí být menší než 2 m, b) hořlavý předmět nebo jeho část nesmí být z plastu, není-li dále uvedeno jinak, c) hořlavý předmět nesmí být umístěn na strop nebo podhled nebo do prostoru pod stropem nebo podhledem v části chráněné únikové cesty určené pro pohyb osob nebo činnost jednotek požární ochrany, d) hořlavý předmět musí být připevněn tak, aby nedošlo k jeho uvolnění při úniku osob nebo při činnosti jednotek požární ochrany, e) v prostoru chráněné únikové cesty lze na stěnu o ploše 60 m2 umístit pouze jeden hořlavý předmět. Na podlaží chráněné únikové cesty nesmí být umístěny více než tři hořlavé předměty, f) hořlavý předmět ve tvaru „nástěnky“ nesmí být v prostoru chráněné únikové cesty umístěn, je-li větší než 1,3 m2 při tloušťce 4 mm; umístění jiných hořlavých předmětů, není-li uvedeno jinak v bodu A.2., je možné pouze tehdy, bude-li dosaženo nejméně stejné úrovně požární bezpečnosti, přičemž plocha 1,3 m2 nesmí být překročena. A.2. V prostoru chráněné únikové cesty lze dále umístit a) jeden malý závěsný automat na nápoje, jiné zboží nebo službu pro tři podlaží, b) květinovou výzdobu z plastů, pokud průmět plochy této výzdoby na stěnu není větší než 0,5 m2 a hloubka této výzdoby nepřesahuje 0,1 m. Při umístění této výzdoby nesmí být omezena minimální šířka únikové cesty stanovená výpočtem. Požadavky podle A.1. písm. a), c), d) a e) a A.4. nejsou dotčeny. A.3. Hořlavý předmět neuvedený v A.1. a A.2. lze v prostoru chráněné únikové cesty umístit, jestliže a) jde o židli z nehořlavé konstrukce s čalouněnou úpravou. Při umístění více než dvou židlí, musí být tyto z nehořlavé konstrukce a zároveň musí být splněna podmínka podle § 19 odst. 3., b) jde o jiný sedací nábytek, jehož čalouněná část musí splňovat podmínku podle § 19 odst. 3 a jeho konstrukce je vyrobena z materiálu, který splňuje tyto požadavky - třídu reakce na oheň nejméně D podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 část 5 nebo stupeň hořlavosti nejméně C2 podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 část 1 bod 3 a zároveň velikost předmětu nesmí být o rozměrech větších, než jsou obvyklé u běžné židle. Požadavky podle A.1. písm. a) a e) a A.4. nejsou dotčeny. A.4. Předměty uvedené v A.1. až A.3. nesmí svým umístěním, a) ovlivňovat pohyb osob v chráněné únikové cestě nebo při vstupu na ni nebo výstupu z ní, zejména při převržení, pádu nebo odvalení, b) zasahovat do minimální šíře chráněné únikové cesty, stanovené v projektové nebo obdobné dokumentaci nebo výpočtem podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 část 2, c) bránit otevírání či zavírání dveří na této komunikaci nebo na vstupu na ni nebo výstupu z ní. A.5. Při umístění prvku bezpečnostního systému v chráněné únikové cestě musí být splněny podmínky podle A.1. písm. d) a A.4. písm. a) a c), přičemž vzdálenost hořlavého předmětu od části stavby z hořlavých hmot nebo jiného hořlavého předmětu musí bránit přenesení hoření. A.6. V chráněné únikové cestě lze umístit jeden hořlavý předmět umělecké či historické hodnoty nepřesahující rozměry 2 x 2 m za podmínky, že je stavba v části umístění tohoto předmětu zajištěna a) elektrickou požární signalizací a zároveň stabilním hasicím zařízením, nebo b) elektrickou požární signalizací a osobou schopnou provést prvotní hasební zásah po dobu přítomnosti osob ve stavbě. Hořlavý předmět nesmí zasahovat do prostoru chráněné únikové cesty víc než 5 cm. Textilní hořlavé předměty nejsou přípustné. Podmínky podle A.1. písm. a), b), c), d) a e) a A.4. písm. a) a c) platí obdobně. A.7. Hořlavé předměty a předměty podle A.6. lze umístit pouze v chráněné únikové cestě s nejvyšší kapacitou. A.8. Na umístění nehořlavých předmětů se uplatní podmínky podle A.1. písm. d) a A.4. A.9. V části únikové cesty mající funkci požární předsíně nesmí být umístěny hořlavé předměty. A.10. Podmínky podle této přílohy se nevztahují na a) hořlavé předměty nebo hořlavé části stavebních konstrukcí, které jsou součástí stavby, pokud je jejich užití v souladu s požárně bezpečnostním řešením, jiným obdobným dokumentem nebo českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 část 2, b) povrchovou úpravu provedenou v souladu s požárně bezpečnostním řešením, jiným obdobným dokumentem nebo českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 část 2. B. Požadavky požární ochrany pro užívání staveb nebo jejich částí vztahující se k úpravě interiéru a shromažďovacího prostoru B.1 Úprava interiéru, která nepodléhá řízení podle zvláštního právního předpisu, musí splnit tyto podmínky a) hořlavé látky nebo látky, které při hoření nebo tepelném rozkladu odkapávají nebo odpadávají nesmí být použity 1. nad místy, kudy unikají osoby, 2. ve shromažďovacích prostorech v celém podhledu a prostoru pod stropem; b) hořlavé látky uvedené v písmeni a) nesmí být použity pod stropem i v jiných prostorech určených pro více než 10 osob, pokud celková plocha použití zahrnuje více než 30 % plochy pod stropem. Hořlavé látky nesmí být dále použity v prostoru pod stropem přede dveřmi a za dveřmi, a to v ploše odpovídající trojnásobku šíře dveří, vymezené částí kruhu k ose dveří. B.2. Hořlavé látky nebo látky které při hoření nebo tepelném rozkladu jako hořící odkapávají nebo odpadávají nesmí být použity nad venkovním shromažďovacím prostorem podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 část 1 bod 5. C. Požadavky přístupu k nástěnným hydrantům a hasicím přístrojům C.1 Při užívání stavby musí být udržován volný přístup k nástěnným hydrantům. Volným přístupem se rozumí též řešení, kdy jsou přítokový ventil, proudnice nebo hadicový systém umístěny a) v zaplombované hydrantové skříni, pokud k překonání tohoto zaplombování není třeba pomůcek, nebo b) v uzamčené hydrantové skříni, pokud je v bezprostřední blízkosti viditelně umístěno zařízení umožňující odemčení. C.2 Instalace zařízení omezujícího nebo blokujícího funkci ventilu není přípustná. C.3 Podmínky přístupu podle C.1 platí obdobně v případě umístění hasicího přístroje. Příloha č. 7 vyhlášky č. 23/2008 Sb. Požadavky požární ochrany pro užívání staveb nebo jejich částí s výskytem hořlavých kapalin Výskytem hořlavých kapalin se pro účely této vyhlášky rozumí přítomnost hořlavých kapalin bez ohledu na jejich třídu nebezpečnosti, a to v množství a podmínkách, ve kterých jsou schopné při požáru uvolňovat teplo. A. Stavby provedené podle ČSN 65 0201:2003 A.1 U staveb nebo jejich částí, které jsou užívány jako pracoviště (zejména dílny, laboratoře, opravny), u kterých je a) nahodilé požární zatížení v požárním úseku rovno nejvýše 30 kg.m-2, a to i v případech, že toto požární zatížení zahrnuje hořlavé kapaliny, nebo b) v celém požárním úseku jednotlivě nebo společně méně než 250 litrů hořlavých kapalin, aniž by z tohoto objemu bylo více než 20 litrů nízkovroucích kapalin a 50 litrů hořlavých kapalin I. třídy nebezpečnosti, lze ukládat hořlavé kapaliny v množství podle písmene b), není-li v projektové dokumentaci ověřené stavebním úřadem nebo jiným obdobným dokumentem stanoveno jinak. Pod pojmem nízkovroucí hořlavé kapaliny se pro účely této vyhlášky rozumí hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí do 0 °C a současně s bodem varu do 35 °C za normálních podmínek. U variabilních výskytů hořlavých kapalin lze pro účel přepočtu požárního zatížení podle A.1 písm. a) využít na objem hořlavé kapaliny přepočet: 1 litr hořlavé kapaliny představuje 2,5 kg.m-2 při přepočtu na ekvivalentní výhřevnost dřeva. A.2 Při výskytu hořlavých kapalin podle A.1 musí být a) zabráněno jejich rozlití mimo požární úsek, b) zajištěno odvětrávání požárního úseku v rozsahu zamezujícím vzniku prostředí s nebezpečím výbuchu, c) zabráněno kontaktu hořlavých kapalin nebo jejich par se zdroji zapálení. A.3 Na pracovištích, tvořících jeden požární úsek spolu s prostorem pro nanášení hořlavých kapalných nátěrových hmot, je dovoleno ukládat nejvýše 50 litrů hořlavých kapalných nátěrových hmot všech tříd nebezpečnosti v uzavíratelných obalech. B. Stavby provedené podle ČSN 65 0201 před platností ČSN 65 0201:2003 B.1 Ukládání hořlavých kapalin na pracovištích U staveb nebo jejich částí užívaných jako dílny, laboratoře, opravny nebo obdobná pracoviště, lze ve stavebně oddělených prostorech ukládat nejvýše 250 litrů hořlavých kapalin, z toho nejvýše 50 litrů hořlavých kapalin I. třídy nebezpečnosti. Jedná-li se výlučně o hořlavé kapaliny IV. třídy nebezpečnosti, lze tyto na pracovišti ukládat a používat do objemu 1000 litrů. Přepravní obaly křehké lze používat pouze do objemu 5 litrů a musí být uloženy v uzavíratelných nehořlavých skříních. V prodejních prostorech mimo sklady hořlavých kapalin lze uložit nejvýše 2 m3 hořlavých kapalin, z toho 0,4 m3 I. třídy nebezpečnosti. Kapaliny musí být uloženy v přepravních obalech nebo přečerpávacích zařízeních; přepravní obaly křehké lze používat pouze do objemu 5 litrů, jiné obaly do objemu 20 litrů. V provozních a prodejních prostorech kiosků čerpacích stanic kromě skladů smí být uloženo 5 m3 hořlavých kapalin, z toho nejvýše 0,5 m3 I. třídy nebezpečnosti. V prostorech zdravotnických zařízení lze ukládat u léků nejvýše 500 litrů hořlavých kapalin, z toho nejvýše 100 litrů kapaliny I. třídy nebezpečnosti. Obaly s objemem větším než 1 litr musí být uloženy v uzavíratelných skříních. B.2. Ukládání nízkovroucích hořlavých kapalin V laboratořích, dílnách a v prostorách zdravotnických zařízení lze nízkovroucí hořlavé kapaliny ukládat v celkovém maximálním množství a) 10 litrů v přepravních obalech křehkých, b) 20 litrů v jiných obalech. Sirouhlík je nutné ukládat pod vrstvu vody nejméně 20 mm. Nízkovroucí hořlavé kapaliny lze ukládat pouze odděleně od ostatních hořlavých kapalin; v křehkých přepravních obalech je lze ukládat do objemu 1 litru. B.3. Ukládání hořlavých kapalin IV. třídy nebezpečnosti na pracovištích s hutní a strojírenskou výrobou Na pracovišti s hutní a strojírenskou výrobou s půdorysnou plochou o velikosti nejméně 5000 m2 u stavebních konstrukcí nehořlavých a nejméně 7000 m2 u stavebních konstrukcí smíšených lze ukládat hořlavé kapaliny IV. třídy nebezpečnosti v množství maximálně 15 m3 v kontejnerech a přepravních obalech, z toho v obalech o objemu menším než 200 litrů nejvýše 1 m3. Manipulační plocha pro ukládání hořlavých kapalin IV. třídy nebezpečnosti v kontejnerech a přepravních obalech musí být z nehořlavé hmoty, odolné proti chemickým účinkům hořlavé kapaliny, pro kterou je určena. Tato plocha musí být upravena tak, aby zachytila množství hořlavé kapaliny rovnající se obsahu největšího kontejneru nebo přepravního obalu. Nejmenší vzdálenost mezi okraji manipulačních ploch musí být 100 m. Manipulační plocha musí být upravena tak, aby kontejnery a přepravní obaly byly uloženy minimálně 1,5 m od jejího okraje. Celková plocha manipulačních ploch nesmí být větší než 4 % půdorysné plochy pracoviště, nejvýše však 200 m2. Na manipulační ploše nelze hořlavé kapaliny přelévat. B.4. Ukládání hořlavých nátěrových hmot Na pracovištích, tvořících jeden požární úsek spolu s prostorem pro nanášení hořlavých kapalných nátěrových hmot, musí být dodrženy podmínky stanovené v A.3. C. Obecné podmínky užívání staveb s výskytem hořlavých kapalin C.1 Všeobecně C.1.1 Obaly a nádrže, v nichž se vyskytují hořlavé kapaliny, musí být opatřeny bezpečnostním značením upozorňujícím na jejich obsah a nebezpečí z hlediska požární ochrany. U nádrží podzemních a zapuštěných se bezpečnostní značení umístí v bezprostřední blízkosti nádrže. Není-li pro uvedení výrobku na trh označení obsahu hořlavé kapaliny povinné a jedná-li se o originální balení, lze pro označení využít i jiný způsob než značení každého obalu, například označení části skladu. Požadavek označení se nevztahuje na náplně ve strojích a zařízeních. C.1.2 Otvor v obvodové konstrukci uzavřeného skladu musí svým provedením a zabezpečením zamezit vhození předmětu. C.1.3 Volný sklad, případně části skladu, které nejsou opatřeny obvodovými stěnami (částečně uzavřený sklad, ohraničený sklad) podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 část 1 bod 2, musí být oploceny do výšky nejméně 1,8 m nehořlavým materiálem. Oplocení musí být vzdáleno od nejbližšího přepravního obalu, kontejneru a vnější stěny havarijní jímky nejméně 3 m. V této vzdálenosti se nesmí vyskytovat hořlavé látky. Prostor uvnitř oplocení musí být trvale zbaven travnatého porostu a dřevin. C.1.4 Prostory s výskytem hořlavých kapalin se označují příslušným bezpečnostním značením. C.1.5 Prostory s výskytem hořlavých kapalin musí být v okruhu do 5 m od vyústění větracích potrubí nádrží, nebo od technologických zařízení, nebo od šachet podzemních nádrží označeny bezpečnostním značením upozorňujícím na zákaz kouření a manipulace s plamenem. C.1.6 Látky potřísněné hořlavými kapalinami musí být neprodleně a bezpečně odstraněny z prostor s výskytem hořlavých kapalin. C.1.7 Ve vstupu a výstupu z prostor s výskytem hořlavých kapalin a v jejich bezprostřední blízkosti nesmí být umístěn žádný předmět. C.1.8 Předměty umístěné v prostoru s výskytem hořlavých kapalin nebo v jeho blízkosti musí být umístěny způsobem, který zamezí, aby při jakékoliv změně jejich polohy nedošlo k omezení možnosti použití vstupů nebo výstupů z prostor. C.1.9 Prostor s výskytem hořlavých kapalin musí být zabezpečen a) proti úniku, roztečení a prosakování hořlavých kapalin uchovávaných v obalech s objemem 200 litrů a více netěsnostmi objektu, b) proti nekontrolovatelnému kontaktu těchto kapalin a jejich par s možným iniciačním zdrojem, c) proti nekontrolovatelnému kontaktu hořlavé kapaliny 1. s jinou hořlavou látkou nebo hoření podporující látkou, s výjimkou vzdušného kyslíku, nebo 2. s látkou, pokud by v důsledku tohoto kontaktu došlo k vývinu tepla jako možným zdrojem vznícení. C.1.10 Hořlavé kapaliny musí být uloženy v obalech pro ně určených. C.1.11 Prostory s výskytem hořlavých kapalin musí být zabezpečeny před nebezpečnými účinky statické elektřiny. C.2 Způsoby skladování C.2.1 Obaly musí být zajištěny proti pádu a ohrožení přepravním nebo jiným zařízením. C.2.2 Celková skladovací výška při volném uložení obalů s hořlavými kapalinami nesmí být vyšší než 2 m. C.2.3 Ve skladech s přepravními obaly a kontejnery uvnitř objektu musí být vzdálenost vrchní části přepravního obalu anebo kontejneru od svítidel umístěných na stropu nebo stěně, nejméně 0,8 m14). C.2.4 Plné obaly a prázdné nevyčištěné obaly s jedním otvorem nesmějí být uloženy otvorem dolů. C.2.5 Prostory vyhrazené pro skladování prázdných nevyčištěných obalů musí být označeny nápisem “Prázdné obaly“. C.2.6 Mobilní nádrže lze ze závažného důvodu (například oprava) umístit v požárně nebezpečném prostoru stavby. Takto lze učinit pouze přechodně, po předem stanovenou dobu. Současně musí být stanoveny podmínky požární ochrany. C.3. Společné skladování hořlavých kapalin a dalších látek C.3.1 Ve skladech hořlavých kapalin současně nesmí být jiné látky a výrobky, pokud přímo nesouvisejí se skladovanými hořlavými kapalinami a jsou způsobilé a) iniciovat vznik požáru v těchto skladech, b) šířit požár nebo urychlit šíření požáru uvnitř, popřípadě vně skladu, nebo c) ztížit evakuaci osob nebo požární zásah. V těchto skladech nesmí být umístěny výbušniny včetně pomůcek k iniciování výbuchu výbušnin, zápalky, pyrotechnické výrobky nebo jejich součásti a látky se sklonem k samovznícení. Látky, které by po nasáknutí hořlavou kapalinou mohly zvýšit nebezpečí samovznícení hořlavé kapaliny, musí být uloženy tak, aby nemohly být potřísněny rozlévající se kapalinou. C.3.2 V příručních skladech hořlavých kapalin, kde je kromě těchto kapalin nezbytné skladovat tuhé hořlavé látky, které nemají způsobilost podle C.3.1 písm. a) až c), se tyto látky započítávají do celkového množství tak, jako by šlo o hořlavé kapaliny; mezní hodnota pro příruční sklad nesmí být překročena. Kapalné látky a tuhé hořlavé látky se započítávají svým objemem, přičemž pro tuhé hořlavé látky se počítá 0,001m3 za 1 litr. K výhřevnosti látek se přitom nepřihlíží. Tuhé hořlavé látky a hořlavé kapaliny musí být odděleny tak, aby bylo zabráněno rozlití hořlavých kapalin do místa uložení tuhých hořlavých látek. C.4 Manipulace C.4.1 Kontrola nepropustnosti meziprostoru dvouplášťových a místně dvouplášťových nádrží a chrániček rozvodových potrubí musí být provedena nejméně jedenkrát ročně. U podzemních dvouplášťových nádrží se nepropustnost meziprostoru sleduje trvale. C.4.2 Kontroly, opravy a čištění vnitřku nádrže musí být provedeny v inertní atmosféře nebo při koncentraci par hořlavých kapalin pod 25 % dolní meze výbušnosti. C.4.3 Provozuschopnost havarijních jímek volných skladů a otevřených technologických zařízení musí být zajištěna pravidelným odstraňováním srážkové vody tak, aby byla k dispozici celá kapacita jímky. D. Podle této přílohy se nepostupuje, pokud je stanoveno jinak a) dokumentací stavby nebo jiným obdobným dokumentem podle kterých byla stavba navržena, provedena a bylo zahájeno její užívání nebo b) výrobcem. Podle této přílohy se nepostupuje rovněž v případech, kdy jsou požadavky zvláštního právního předpisu15) přísnější. Příloha č. 8 vyhlášky č. 23/2008 Sb. Bezpečné vzdálenosti spotřebičů od hořlavých hmot Spotřebiče\| Bezpečná vzdálenost ---\|--- Druh paliva\| Název - norma ve směru hlavního sálání [mm]\| v ostatních směrech [mm] Pevné\| Spotřebiče pro domácnost k vaření - ČSN 06 1201:\| \| – sporák\| 750\| 200 – pařák\| 300\| 200 Spotřebiče pro podniky společného stravování:\| \| – sporák\| 800\| 200 – varný kotel\| 300\| 200 Spotřebiče k ohřevu vody - ČSN 06 1201:\| \| \\- zásobníkový ohřívač vody\| 300\| 200 Spotřebiče k vytápění, popřípadě k vaření - ČSN 06 1201:\| \| – kamna s varnou plotnou\| 750\| 100 – kamna\| 500\| 200 – kamna na dřevo\| 500\| 200 – krby na dřevo\| 800\| 200 Kapalné\| Spotřebiče k ohřevu vody - ČSN 06 1318:\| \| \\- zásobníkový ohřívač vody na topnou naftu\| 300\| 200 Spotřebiče k vytápění, popřípadě vaření:\| \| – kamna s odpařovacím hořákem a s odtahovým hrdlem\| 500\| 100 – kamna s varnou plotnou na topnou naftu\| 750\| 100 Plynné\| Spotřebiče pro domácnost k vaření - ČSN 06 1401:\| \| – sporák (včetně kombinovaného “plynné palivo-elektřina“)\| 750\| 10 – vestavné varné jednotky (včetně kombinovaných “plynné palivo- elektřina“)\| 750\| 10 – samostatná pečící trouba\| 50\| 10 – rožeň (gril)\| 500\| 50 Spotřebiče pro podniky společného stravování - ČSN EN 203-1:\| \| – varný kotel\| -\| 100 – sporák (včetně kombinovaného „plynné palivo-elektřina“)\| 750\| 50 – pečící skříň\| 200\| 50 – vodní lázeň\| 100\| 100 – ohřívací skříň\| 100\| 100 – teplý stůl\| 100\| 100 – smažič\| 500\| 50 – opékač\| 500\| 50 Spotřebiče k ohřevu vody - ČSN EN 26:\| \| – průtokové ohřívače\| 50\| 10 Spotřebiče k vytápění:\| \| – topidla\| 500\| 100 – žehlič s topným systémem\| 100\| 50 – průtokový teplovodní kotel\| 50\| 10 Spotřebiče k chlazení:\| \| – chladnička\| 50\| 10 Různé druhy\| Pračka s ohřívacím systémem - ČSN 06 1416\| 200\| 100 Teplovodní kotel do 50 kW - ČSN 07 0245\| 100 (300 ve směru kolmém na popelníkový otvor)\| 100 Ohřívač (ohřívák) vzduchu do 50 kW - ČSN EN 13842\| 800\| 100 Prádelní kotel\| 500\| 100 Elektřina\| Spotřebiče, které nejsou konstruovány tak, aby mohly stát přímo u hořlavých hmot (například otopná tělesa s náplní teplo-nosná látka - olej, přímotopné konvektory, teplovzdušné ventilátory)\| 500\| 100 Spotřebiče k ohřevu vody - ČSN EN 60335-2-35 ed. 2: – průtokové ohřívače vody\| 50\| 10 Spotřebiče k vytápění - ČSN EN 60531: – akumulační kamna\| 500\| 100 Bezpečná vzdálenost může být zkrácená podle podmínek uvedených v české technické normě uvedené v příloze č. 1 část 8. 1) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2) Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci). 3) Například příloha č. 1 vyhlášky č. 246/2001 Sb. 4) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb. 5) § 2 odst. 4 vyhlášky č. 246/2001 Sb. 7) § 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. 8) Vyhláška č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, ve znění vyhlášky č. 492/2006 Sb. 9) Například zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 11) § 31 odst. 4 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 237/2000 Sb. 12) Vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dopravní značka B 29 s dodatkovou tabulkou „Nástupní plocha pro požární techniku“). 13) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 14) Například zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 15) Například nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu, nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění nařízení vlády č. 405/2004 Sb. 16) § 22 až 54 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 670/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 158/2009 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra č. n1/2008 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. n1/2008 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby v zákoně č. 296/2007 Sb. Vyhlášeno 5. 2. 2008, částka 9/2008 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby v zákoně č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím V části dvacáté první čl. XXVII bodě 6 v § 40a má odstavec 1 správně znít: „(1) Pro účely insolvenčního řízení se daňové nedoplatky považují za a) daňové pohledávky za majetkovou podstatou, b) daňové pohledávky s nárokem na uspokojení ze zajištění, nebo c) další přihlášené daňové pohledávky.“.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 22/2008 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 22/2008 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 5. 2. 2008, částka 9/2008 22 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 29. ledna 2008 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 28. června 2008 nové volby do zastupitelstva obce: obec \| okres \| kraj ---\|---\|--- URBANICE \| Pardubice \| Pardubický Ministr: MUDr. Mgr. Langer v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 21/2008 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 21/2008 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 5. 2. 2008, částka 9/2008 21 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 28. ledna 2008 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 28. června 2008 nové volby do zastupitelstva obce: obec \| okres \| kraj ---\|---\|--- TEREZÍN \| Hodonín \| Jihomoravský Ministr: MUDr. Mgr. Langer v. r.
Nález Ústavního soudu č. 20/2008 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 20/2008 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 11. prosince 2007 ve věci návrhu na zrušení čl. 3 obecně závazné vyhlášky města Jirkova č. 4/2005 k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku na veřejných prostranstvích Vyhlášeno 5. 2. 2008, částka 9/2008 * Odůvodnění * I. - Rekapitulace návrhu * II. - Průběh řízení a rekapitulace vyjádření účastníků řízení * III. - Dikce napadených ustanovení právního předpisu * IV. - Aktivní legitimace navrhovatele * V. - Hodnocení Ústavního soudu 20 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl dne 11. prosince 2007 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský (soudce zpravodaj) a Miloslav Výborný o návrhu ministra vnitra Mgr. Františka Bublana na zrušení čl. 3 obecně závazné vyhlášky města Jirkova č. 4/2005 k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku na veřejných prostranstvích takto: Návrh se zamítá. Odůvodnění I. Rekapitulace návrhu 1. Návrhem podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy České republiky (dále též „Ústava“), § 64 odst. 2 písm. g) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 124 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, doručeným Ústavnímu souduÚstavnímu soudu 13\\. června 2006, se tehdejší ministr vnitra Mgr. František Bublan (dále též „navrhovatel“) domáhal vydání nálezu, podle něhož se ustanovení čl. 3 obecně závazné vyhlášky města Jirkova č. 4/2005 k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku na veřejných prostranstvíchveřejných prostranstvích (dále též „obecně závazná vyhláška“) dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů zrušuje. 2. Navrhovatel uvedl, že zastupitelstvo města Jirkova schválilo 13. dubna 2005 obecně závaznou vyhlášku, která nabyla účinnosti po splnění zákonem stanovených podmínek dne 6. května 2005. Ministerstvo vnitra dospělo k závěru, že napadené ustanovení obecně závazné vyhlášky je v rozporu se zákonem. Vzhledem k tomu, že projednání této skutečnosti s tajemnicí obceobce nevedlo k zjednání nápravy a město vyjádřilo vůli ponechat obecně závaznou vyhlášku v platnosti, zahájilo Ministerstvo vnitra správní řízení o pozastavení její účinnosti. Rozhodnutím č.j. ODK-508/1-2006, jež bylo vydáno 26. května 2006, byla pozastavena účinnost napadeného ustanovení obecně závazné vyhlášky. Toto rozhodnutí nabylo právní moci 29. května 2006. 3. Napadené ustanovení ukládá vlastníkům či uživatelům veřejné zeleně v katastru města Jirkova povinnost udržovat zeleň formou pravidelných sečí, a to minimálně 2x ročně, včetně povinnosti hrabat trávu ve stanovených termínech. Podle navrhovatele tím napadené ustanovení odporuje čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) tím, že stanovuje povinnost obecně pro vlastníky pozemků. Pojem veřejná zeleň lze totiž subsumovat pod pojem veřejného prostranstvíveřejného prostranství podle § 34 obecního zřízení, jenž zahrnuje příslušné pozemky bez ohledu na vlastnictví, tedy i pozemky v soukromém vlastnictví. Navrhovatel namítal rovněž neurčitost pojmu „uživatel veřejné zeleně“, neboť zahrnuje nejen osoby, které veřejnou zeleň užívají právně určitým způsobem (např. na základě smlouvy), ale i kteroukoliv jinou osobu, jež užívá veřejnou zeleň jiným způsobem. 4. Navrhovatel dále tvrdil, že vyhláška reguluje problematiku již upravenou, konkrétně ustanovením § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, jež stanovuje povinnost uvedeným fyzickým a právnickým osobám zjišťovat a omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů tak, aby nevznikla škoda jiným osobám, nedošlo k poškození životního prostředí ani k ohrožení zdraví lidí nebo zvířat, a ustanovením § 73 odst. 3 tohoto zákona, podle něhož obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností projednávají přestupkypřestupky týkající se § 3 odst. 1 písm. a) zákona o rostlinolékařské péči, jde-li o výskyt a šíření plevelů, jakožto škodlivých organismů, které se šíří z neobdělávané půdy a neudržované nezemědělské půdy a které ohrožují životní prostředí či zdraví lidí nebo zvířat. Tuto problematiku podle navrhovatele upravuje rovněž § 47b odst. 1 písm. d) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, na základě kterého se přestupkupřestupku dopustí ten, kdo neudržuje čistotu a pořádek na svém nebo jím užívaném pozemku tak, že naruší vzhled obceobce, a § 58 odst. 2 obecního zřízení, podle něhož se právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem, dopustí správního deliktu, jestliže neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který vlastní nebo užívá, tak, že naruší vzhled obceobce. 5. Navrhovatel dospěl k závěru, že napadené ustanovení reguluje problematiku, která je již upravena příslušnými zákony, nespadá do samostatné působnosti obceobce, ukládá fyzickým a právnickým osobám povinnosti bez zákonného zmocnění, čímž se dostává do rozporu s ústavním pořádkem České republiky a zákonem o obcích, a z toho důvodu je navrhl zrušit. II. Průběh řízení a rekapitulace vyjádření účastníků řízení 6. Podle § 69 odst. 1 zákona o Ústavním soudu byl návrh zaslán účastníku řízení. Město Jirkov vyjádřilo podáním doručeným Ústavnímu soudu 17. července 2006 nesouhlas s návrhem na zrušení napadeného ustanovení. V první řadě se město Jirkov vyjádřilo k procesní stránce návrhu, přičemž namítlo, že zatímco k zahájení řízení došlo ve věci vyhlášky jako celku, rozhodnutí o pozastavení účinnosti se vztahuje pouze na napadené ustanovení. Dále namítlo nedodržení povinnosti oznámit prodloužení lhůty pro rozhodnutí (bylo vydáno ve lhůtě delší než pět měsíců) podle § 49 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 7. Město Jirkov nesouhlasilo s námitkou neurčitosti pojmu „uživatel veřejné zeleně“, přičemž poukázalo např. na § 3 odst. 1 zákona o rostlinolékařské péči nebo § 58 odst. 2 obecního zřízení, které užívají pojem obdobně určitý, aniž by byl specifikován právní titul takového užívání. Podle účastníka řízení jde tedy o právnickou nebo fyzickou osobu, jejíž užívací titul může mít různou formu (nájem, výpůjčka). 8. K námitce, že napadené ustanovení reguluje problematiku, která je již upravena příslušnými zákony a nespadá do samostatné působnosti města, město Jirkov uvedlo, že navrhovatelem citované právní předpisy pravou podstatu věci upravenou napadeným ustanovením vyhlášky neřeší. Poukázalo přitom na smysl napadené úpravy, aby vlastníci nebo uživatelé veřejné zeleně prováděli pravidelné seče přibližně ve stejných termínech, jako je provádí organizace zajišťující tyto služby na pozemcích v majetku města, a z tohoto důvodu aby byla udržena určitá estetická úroveň veřejné zeleně ve městě. Příslušná ustanovení zákona o rostlinolékařské péči tento účel nesledují, povinnost omezovat výskyt škodlivých organismů a plevelů by vzhledem k umístění pozemků, na něž se vztahuje napadené ustanovení, neměla význam. Rovněž ustanovení § 47b zákona o přestupcích i § 58 odst. 2 obecního zřízení sledují jiný účel. Vztahují se totiž na situace, kdy neudržování čistoty a pořádku vede k narušení vzhledu obceobce (města), což je pojem příliš obecný, aby dopadal i na účel napadené úpravy. 9. Město Jirkov dovodilo, že problematiku „údržby“ veřejné zeleně tak, aby byla zajištěna její určitá estetická úroveň na stanoveném území, je možné řešit formou vydání obecně závazné vyhlášky podle ustanovení § 10 písm. c) obecního zřízení. Město Jirkov zastává názor, že obec má právo v rámci své samostatné působnosti ukládat povinnosti, přikazovat nebo zakazovat nějakou činnost. Podle účastníka řízení bylo smyslem přijetí napadeného ustanovení zajistit běžnou údržbu a ochranu veřejné zeleně a zajistit uspokojení oprávněných zájmů a potřeb obyvatel města na jeho čistotě, a tím i vytvořit dobré životní podmínky. Jeho smyslem naopak nebylo řešit předcházení výskytu škodlivých organismů ani řešit případy, kdy vlivem neudržování čistoty a pořádku na užívaných pozemcích dojde k narušení vzhledu města. 10. Na závěr svého vyjádření město Jirkov potvrdilo, že obecně závazná vyhláška je v platnosti a že neuvažuje o její změně nebo zrušení, a navrhlo, aby Ústavní soudÚstavní soud napadené ustanovení vyhlášky nerušil. 11. S účinností od 1. července 2006 došlo v důsledku přijetí zákona č. 234/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, a zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2004 Sb., ze zákona ke změně účastenství v osobě navrhovatele. Navrhovatelem již nadále není ministr vnitra, nýbrž Ministerstvo vnitra, s nímž Ústavní soudÚstavní soud nadále jako s navrhovatelem jednal. 12. Navrhovatel – Ministerstvo vnitra – v replice doručené Ústavnímu souduÚstavnímu soudu dne 1. září 2006 vyslovil nesouhlas s námitkou, že došlo k nezákonnosti rozhodnutí o pozastavení účinnosti napadeného ustanovení vyhlášky. Konstatoval, že správní řízení bylo Ministerstvem vnitra zahájeno pro důvodné podezření na existenci rozporu obecně závazné vyhlášky se zákonem, a identifikace případných rozporů pak byla vlastním předmětem řízení. Podle navrhovatele nelze ve skutečnosti, že nezákonnost odůvodňující uplatnění dozorové působnosti Ministerstva vnitra byla shledána u jediného ustanovení vyhlášky, spatřovat nesprávnost postupu dozorového orgánu. Navrhovatel dále uvedl, že namítané překročení pořádkové lhůty stanovené správním řádem pro vydání rozhodnutí nemá samo o sobě za následek nezákonnost rozhodnutí Ministerstva vnitra. 13. Ve věci důvodů pro zrušení vyhlášky setrval navrhovatel na své původní argumentaci a konstatoval, že povinnosti pravidelných sečí veřejné zeleně uložené soukromým vlastníkům nelze stanovit obecně závaznou vyhláškou vydanou na základě § 10 zákona o obcích ani na základě jiného zákonného zmocnění. Smyslem napadené regulace podle § 10 zákona o obcích není pouze ochrana „určité (nadto blíže nedefinované) estetické úrovně veřejné zeleně ve městě“, jak uvedlo město Jirkov. Případné negativní jevy spojené s užíváním pozemků (šíření plevelů a jiných škodlivých organismů či neudržování čistoty na pozemku v takové intenzitě, že dojde k narušení vzhledu obceobce), jsou podle navrhovatele postižitelné podle zvláštních předpisů. 14. Veřejný ochránce práv, kterému byl v souladu s ustanovením § 69 odst. 2 zákona o Ústavním soudu doručen 22. června 2006 stejnopis návrhu na zrušení vyhlášky, nesdělil v zákonné lhůtě deseti dnů, že vstupuje do řízení. Nemá proto postavení vedlejšího účastníka řízení. 15. Od ústního jednání Ústavní soudÚstavní soud se souhlasem účastníků řízení upustil podle ustanovení § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, neboť od ústního jednání nebylo lze očekávat další objasnění věci. III. Dikce napadených ustanovení právního předpisu 16. Napadené ustanovení čl. 3 obecně závazné vyhlášky č. 4/2005 k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku na veřejných prostranstvíchveřejných prostranstvích zní: „Čl. 3 Opatření k zajištění ochrany zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně (veřejná zeleň)1) 1. Vlastníci nebo uživatelé veřejné zeleně na katastru města Jirkov jsou povinni zeleň udržovat formou pravidelných sečí. Četnost sečí je minimálně 2x ročně, přičemž: a) první seč musí být provedena do 25.5. příslušného roku b) druhá a případně další seč v závislosti na vegetačních podmínkách. 2. Hrabání trávy z provedených sečí bude provedeno do tří dnů po seči a odvoz odpadu po seči nejdéle následující den po nahrabání. 3. Vymezení veřejné zeleně na katastru města Jirkov, na kterém jsou uloženy povinnosti dle odst. 1 a 2. tohoto ustanovení, je uvedeno v grafické podobě jako příloha č.2 této obecně závazné vyhlášky, jako tmavě označená místa. 1) § 3 odst. 3 vyhl. č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů.“. IV. Aktivní legitimace navrhovatele 17. Navrhovatel – ministr vnitra – byl podle § 64 odst. 2 písm. g) zákona o Ústavním soudu, ve znění účinném v době podání návrhu, oprávněn podat návrh na zrušení jiného právního předpisu obceobce ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy. Jak konstatoval Ústavní soudÚstavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 9/04 ze dne 25. ledna 2005 ve věci nařízení obceobce Lipník o vyhlášení stavební uzávěry (N 13/36 SbNU 139, vyhlášen pod č. 90/2005 Sb.; část IV. odůvodnění), ustanovení § 64 odst. 2 písm. g) zákona o Ústavním soudu, platné v době podání návrhu, nesvazovalo aktivní legitimaci ministra vnitra dalšími podmínkami. Ministr vnitra tedy byl v okamžiku zahájení řízení nadán originární pravomocí navrhovat ke zrušení právní předpis obceobce, a to zásadně bez ohledu na průběh řízení o dozoru podle tehdy platného a účinného zákona o obcích. 18. Tuto kvalitu si v tomto řízení podržel i procesní nástupce navrhovatele, Ministerstvo vnitra, neboť podle ustálené judikatury Ústavního souduÚstavního soudu se podmínky aktivní legitimace v řízení o abstraktní kontrole norem zkoumají (a jsou rozhodné) k okamžiku zahájení řízení (viz např. bod 25 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 8/06 ze dne 1. března 2007; vyhlášen pod č. 94/2007 Sb.). Proto není v dané věci podstatné, že § 64 odst. 2 písm. g) zákona o Ústavním soudu ve znění účinném od 1. července 2006 (po novele provedené zákonem č. 234/2006 Sb.) již aktivní legitimaci Ministerstva vnitra podmiňuje splněním podmínek stanovených v zákonech upravujících územní samosprávu. Toto ustanovení by mohlo dopadat jen na řízení zahájená na návrh Ministerstva vnitra po 1. červenci 2006, Ústavní soud však jeho interpretaci v tuto chvíli nikterak nepředjímá, neboť řízení ve věci obecně závazné vyhlášky města Jirkova bylo zahájeno před tímto datem. 19. Nedodržení lhůty podle § 49 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), tedy nemělo a v tomto okamžiku ani nemá z hlediska aktivní legitimace navrhovatele žádný význam. Ústavní soudÚstavní soud přisvědčuje navrhovateli, že nedodržení pořádkové lhůty nezpůsobuje nezákonnost rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky, ostatně v tomto řízení Ústavní soudÚstavní soud nepřezkoumává rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky, nýbrž přímo tento právní předpis. Ze stejného důvodu se Ústavní soudÚstavní soud nezabýval ani námitkou, že rozhodnutí o pozastavení účinnosti napadeného ustanovení vyhlášky je nezákonné z důvodu, že původně bylo řízení zahájeno ve vztahu ke všem ustanovením obecně závazné vyhlášky; tato námitka je ostatně zcela zjevně bezdůvodná, jak správně konstatuje navrhovatel. V. Hodnocení Ústavního soudu 20. Ústavní soudÚstavní soud k posouzení souladu napadeného ustanovení obecně závazné vyhlášky s ústavním pořádkem a zákony pravidelně volí tzv. test čtyř kroků [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 63/04 ze dne 22. března 2005 ve věci obecně závazné vyhlášky města Prostějova o náhradě za ekologickou újmu při záboru veřejné zeleně (N 61/36 SbNU 663; vyhlášen pod č. 210/2005 Sb.) a další]. K použití tohoto testu v řízení o abstraktní kontrole norem Ústavní soud poznamenává, že jeho zvláštnost pro přezkum právních předpisů územních samosprávných celků vydaných v samostatné působnosti je projevem a důsledkem ústavní garance územní samosprávy (čl. 8 Ústavy) a zvláštního ústavního zmocnění územních samosprávných celků ve vymezených oblastech věcné působnosti tvořit právo (čl. 104 odst. 3 Ústavy). 21. Ústavní soudÚstavní soud tedy bude postupně zkoumat, (1.) zda měla obecobec pravomoc vydat napadené ustanovení obecobecně závazné vyhlášky, (2.) zda se obecobec při vydávání napadeného ustanovení obecobecně závazné vyhlášky nepohybovala mimo zákonem vymezenou věcnou působnost (zda nejednala ultra vires), (3.) zda obec při jejím vydání nezneužila zákonem svěřenou pravomoc a působnost a konečně (4.) zda obec přijetím napadeného ustanovení nejednala zjevně nerozumně. Kromě toho Ústavní soudÚstavní soud musí vždy zkoumat, zda napadená obecně závazná vyhláška splňuje obecná kritéria kladená na právní předpisy, tj. zda jsou její ustanovení s využitím obvyklých interpretačních postupů určitá a vzájemně nerozporná. V. A 22. Podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy rozhoduje Ústavní soudÚstavní soud o zrušení jiných právních předpisů, tedy i obecně závazných vyhlášek obcíobcí vydaných v jejich samostatné působnosti, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem nebo zákonem. V řízení o zrušení právních předpisů podle ustanovení § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu je povinen Ústavní soud také zkoumat, zda napadený právní předpis byl přijat v mezích Ústavou stanovené kompetence a vydán ústavně konformním způsobem. V řízení o přezkumu právních předpisů obcíobcí zkoumá Ústavní soudÚstavní soud tato formální kritéria v rámci prvního kroku testu – ten tedy spočívá ve zjišťování, zda obecobec vydala právní předpis ve své kompetenci a v jí odpovídající formě stanovené zákonem, zda tak učinila kompetentním orgánem a způsobem, který zákon předepisuje. 23. Podle čl. 104 odst. 3 Ústavy mohou zastupitelstva územních samosprávných celků v mezích své působnosti vydávat obecně závazné vyhlášky. Ústavní soudÚstavní soud opakovaně ve svých rozhodnutích zdůrazňuje [např. nález sp. zn. Pl. ÚS 18/94 ze dne 8. listopadu 1994 (N 50/2 SbNU 93; vyhlášen pod č. 231/1994 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 5/99 ze dne 17. srpna 1999 (N 112/15 SbNU 93; vyhlášen pod č. 216/1999 Sb.), z poslední doby sp. zn. Pl. ÚS 62/04 ze dne 17. května 2005 (N 108/37 SbNU 409; vyhlášen pod č. 280/2005 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 32/05 ze dne 10. ledna 2006 (N 5/40 SbNU 45; vyhlášen pod č. 196/2006 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 38/05 ze dne 19. září 2006 (vyhlášen pod č. 520/2006 Sb.) či sp. zn. Pl. ÚS 34/06 ze dne 20. února 2007 (vyhlášen pod č. 128/2007 Sb.)], že obceobce jsou ustanovením čl. 104 odst. 3 Ústavy zmocněny k (originární) normotvorbě. Ústavní soudÚstavní soud však tento závěr v řadě svých nálezů relativizoval dodatkem, že pro uložení povinnosti v obecobecně závazné vyhlášce musí být obec tak jako tak výslovně zmocněna zákonem. 24. Ústavní soudÚstavní soud k tomu poznamenává, že tuto doktrínu formuloval na počátku své činnosti v době, kdy po čtyřiceti letech totality se systémem hierarchicky budovaných národních výborů na principu sovětů musel být obsah pojmu ústavní garance územní samosprávy v právním prostředí České republiky znovu a trpělivě objevován a prosazován. Kromě toho, v Ústavě České republiky nenalezneme konkrétnější obrysy práva na samosprávu; Ústava např. neobsahuje vymezení věcných oblastí, v nichž se právo na samosprávu územních samosprávných celků může uplatnit (na rozdíl např. od rakouské ústavy, srov. čl. 118 odst. 3 B-VG), a svěřuje tyto otázky až na výjimky zákonné úpravě (srov. čl. 104 odst. 1 Ústavy). Zákonodárce na počátku 90. let minulého století přitom v zákonech upravujících územní samosprávu dostatečně nevymezil věcné oblasti, v nichž by obceobce mohly svou samostatnou působnost ve formě vydávání vlastních právních předpisů uplatnit [srov. např. § 16 a později též § 17 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), který s mnoha novelizacemi platil po celá 90. léta 20. století], a často přistupoval k řešení této problematiky formou speciálních zákonných zmocnění konstruovaných podobně jako zákonná zmocnění vyžadovaná čl. 79 odst. 3 Ústavy pro přijímání podzákonných právních předpisů exekutivními orgány (viz například zmíněný § 17 zákona č. 367/1990 Sb. nebo např. § 50 odst. 4 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, či z pozdější doby § 96 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů). Ústavní soudÚstavní soud proto v tomto období a za daného právního stavu, byv současně konfrontován s množstvím případů flagrantního překračování kompetencí obcíobcí a rizikem nepřípustné partikularizace právního řádu České republiky (srov. obsah mnohých obecně závazných vyhlášek, které musel Ústavní soudÚstavní soud v tomto období posuzovat a jejichž vydáváním si mnohé obceobce přisvojovaly pravomoc Parlamentu na poli úpravy trestního práva, svobody projevu aj.), musel formulovat restriktivní doktrínu o obsahu práva na územní samosprávu ve výše uvedeném smyslu. 25. Ústavní soudÚstavní soud nyní, vycházeje z poznatků získaných při své vlastní činnosti, dospěl k závěru, že po patnácti letech existence Ústavy České republiky obsahující ústavní garanci práva na územní samosprávu se již obsah tohoto práva ustálil a stal se součástí širšího právního povědomí. Ústavní soudÚstavní soud již není zdaleka v takovém množství případů konfrontován s flagrantním překračováním kompetencí obcíobcí jako Ústavní soudÚstavní soud v devadesátých letech minulého století. Dnes platný zákon o obcích č. 128/2000 Sb. již obsahuje věcné vymezení oblastí, v nichž mohou obce vydávat obecně závazné vyhlášky (§ 10 zákona o obcích); hranice pro přípustnou realizaci územní samosprávy upřesnila i bohatá judikatura Ústavního souduÚstavního soudu. Ústavní soudÚstavní soud ve smyslu nálezu sp. zn. Pl. ÚS 11/02 ze dne 11. června 2003 (N 87/30 SbNU 309; vyhlášen pod č. 198/2003 Sb.) registruje posun právního prostředí a nahlížení na princip ústavní garance územní samosprávy, a z tohoto důvodu opouští dosavadní restriktivní výklad ustanovení čl. 104 odst. 3 Ústavy. 26. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že ustanovení čl. 104 odst. 3 Ústavy je nutno nadále interpretovat v linii dosavadních nálezů Ústavního souduÚstavního soudu tak, že obceobce jsou přímo tímto ustanovením Ústavy zmocněny tvořit právo ve formě vydávání obecně závazných vyhlášek. Logickým důsledkem tohoto výkladu potom je, že na rozdíl od vydávání právních předpisů v přenesené působnosti ve smyslu čl. 79 odst. 3 Ústavy, jehož dikce explicitní zákonné zmocnění vyžaduje, k vydávání obecně závazných vyhlášek v mezích své věcné působnosti, a to i když jsou jimi ukládány povinnosti, již obceobce žádné další zákonné zmocnění nepotřebují (s výhradou ukládání daní a poplatků vzhledem k čl. 11 odst. 5 Listiny), neboť pojmově není právního předpisu bez stanovení právních povinností. 27. Ústavní soudÚstavní soud pro úplnost poznamenává, že nejde o právní názor v judikatuře Ústavního souduÚstavního soudu zcela nový či nepředvídatelný, srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 63/04 ze dne 22. března 2005 (N 61/36 SbNU 663; vyhlášen pod č. 210/2005 Sb.) ve věci obecně závazné vyhlášky města Prostějova o náhradě za ekologickou újmu při záboru veřejné zeleně, nález sp. zn. Pl. ÚS 57/05 ze dne 13. září 2006 (vyhlášen pod č. 486/2006 Sb.) ve věci obecně závazné vyhlášky města Nový Bor o pyrotechnických efektech a ohňostrojích, nález sp. zn. Pl. ÚS 69/04 ze dne 8. března 2007 (vyhlášen pod č. 161/2007 Sb.; body 46, 50 – 53) ve věci obecně závazné vyhlášky města Ústí nad Labem k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku a zejména nález sp. zn. Pl. ÚS 30/06 ze dne 22. května 2007 (vyhlášen pod č. 190/2007 Sb.) ve věci obecně závazné vyhlášky města Ostrova o místním poplatku ze psů. 28. Stran zkoumání ústavní a zákonné konformity procesu přijetí napadeného právního předpisu Ústavní soudÚstavní soud v bodu 34 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 55/05 ze dne 16. ledna 2007 (vyhlášen pod č. 65/2007 Sb.) konstatoval, že pokud navrhovatel vadu legislativního procesu výslovně nenamítal, není s ohledem na principy procesní ekonomie nutné tuto otázku blíže v podrobném dokazování zkoumat a postačí formální ověření průběhu legislativního procesu z dostupných zdrojů. Tento závěr obdobně platí i pro řízení o zrušení jiných právních předpisů než zákonů. 29. Protože navrhovatel nenamítal, že by obecně závazná vyhláška města Jirkova nebyla přijata a vyhlášena řádným způsobem podle zákona o obcích, a ani město Jirkov pochopitelně nic takového netvrdilo, omezil se Ústavní soudÚstavní soud na ověření procesu přijetí napadené obecně závazné vyhlášky z dokumentů předložených navrhovatelem. Z předložené kopie napadené obecně závazné vyhlášky a usnesení zastupitelstva města Jirkova ze dne 13. dubna 2005 vyplývá, že napadená vyhláška byla schválena požadovaným počtem hlasů a že byla po zákonem stanovenou dobu zveřejněna na úřední desce. Nic tedy nenasvědčuje tomu, že by obecně závazná vyhláška nebyla platná a účinná. 30. Napadená obecně závazná vyhláška města Jirkova tak první krok testu s úspěchem překonala, neboť napadený právní předpis byl přijat ve formě obecně závazné vyhlášky, orgánem k tomu kompetentním – zastupitelstvem města Jirkova – a v souladu s předepsanou procedurou přijímání obecně závazných vyhlášek (viz výše, bod 29) a týká se úpravy místních záležitostí veřejného pořádku a ochrany veřejné zeleně, tedy oblastí, které prima facie spadají do samostatné působnosti obceobce [§ 10 písm. a) a c), § 35 odst. 1 a 2 zákona o obcích]. Vydání obecně závazné vyhlášky města Jirkova č. 4/2005 včetně napadeného ustanovení tak bylo v pravomoci obce. V.B 31. Ústavní soudÚstavní soud se v dalším bodě podrobněji zaměří na otázku, zda obecobec při vydávání napadené vyhlášky nepostupovala ultra vires, tj. nejednala mimo věcnou působnost zákonem jí vymezenou. Jak Ústavní soudÚstavní soud konstatoval výše, obceobce jsou čl. 104 odst. 3 přímo Ústavnou zmocněny k normotvorbě v mezích své samostatné působnosti a v této oblasti již žádné konkrétní explicitní zákonné zmocnění k normativní regulaci určitého jevu nepotřebují. 32. Stanovení mezí samostatné působnosti obceobce svěřila Ústava zákonu (čl. 104 odst. 1 Ústavy), jímž je de lege lata již citovaný zákon o obcích. Ten v § 10 stanoví tři oblasti, v nichž může obecobec bez zákonného zmocnění vydávat obecně závazné vyhlášky, a to v oblasti, resp. za účelem zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, počítaje v to i stanovení podmínek pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků [písmena a) a b)], v oblasti, resp. za účelem udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranstvíveřejných prostranství, ochrany životního prostředí, veřejné zeleně [písmeno c)] a v oblasti, resp. za účelem úpravy užívání zařízení obceobce sloužících potřebám veřejnosti [písmeno c) in fine]. Zvláštní zákony mohou stanovit další věcné oblasti, v nichž obecobec může realizovat své normotvorné oprávnění [písmeno d)]. 33. Pro všechny takto vymezené věcné oblasti pak platí společná podmínka, že musí jít o záležitost v zájmu obceobce a občanů obceobce (§ 35 odst. 1 zákona o obcích). Jinými slovy, musí jít vždy o místní záležitost [srov. bod 19 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 30/06 ze dne 22. května 2007 (vyhlášen pod č. 190/2007 Sb.)], nikoli o záležitost krajského nebo celostátního významu, jejíž regulace přísluší podle zákona krajům nebo správním úřadům jako výkon státní správy (§ 35 odst. 1 zákona o obcích). Podle § 35 odst. 3 písm. a) obecobecního zřízení se dále obec musí při vydávání obecně závazných vyhlášek řídit zákonem. Zákonodárce zde poněkud neobratným způsobem formuloval samozřejmé – právní předpis obceobce se nesmí dostat do rozporu s normou vyšší právní síly, v případě obecně závazných vyhlášek se zákonem (zásada lex superior derogat inferiori). 34. Odpověď na otázku, zda obecobec nepřekročila meze své zákonné působnosti tím, že normuje oblasti vyhrazené zákonné úpravě, předpokládá identifikaci předmětu a cíle regulace zákona na straně jedné a obecobecně závazné vyhlášky na straně druhé. Pokud se nepřekrývají, nelze bez dalšího říci, že obec nesmí normovat určitou záležitost z důvodu, že je již regulována na úrovni zákona. Ani soukromoprávní zákonná regulace bez dalšího nevylučuje regulaci prostřednictvím obecně závazných vyhlášek obcíobcí, pokud se předměty a cíle jejich regulace liší [srov. nálezy sp. zn. Pl. ÚS 41/04 ze dne 5. prosince 2006 (vyhlášen pod č. 20/2007 Sb.) ve věci protihlukové vyhlášky města Chomutova, sp. zn. Pl. ÚS 4/05 ze dne 6. března 2007 (vyhlášen pod č. 129/2007 Sb.) ve věci vyhlášky města Ústí nad Labem o ochraně životního prostředí a veřejné zeleně a sp. zn. Pl. ÚS 42/05 ze dne 8. března 2007 (vyhlášen pod č. 162/2007 Sb.) ve věci vyhlášky statutárního města Kladna o zajištění veřejného pořádku při poskytování hostinských činností a pořádání veřejných produkcí]. 35. V daném případě navrhovatel namítá, že napadené ustanovení reguluje problematiku, která je již upravena jinými předpisy jako výkon státní správy, a odkazuje na § 3 odst. 1 písm. a) a § 73 odst. 3 zákona o rostlinolékařské péči a vedle toho na § 47b odst. 1 písm. d) zákona o přestupcích. Město Jirkov se této námitce brání poukazem na odlišné účely zákona o rostlinolékařské péči, § 47b zákona o přestupcích i § 58 odst. 2 zákona o obcích a tvrdí, že přijetím napadeného ustanovení obecně závazné vyhlášky sledovalo odlišné cíle (zajistit běžnou údržbu a ochranu veřejné zeleně, zajistit uspokojení oprávněných zájmů a potřeb obyvatel města na jeho čistotě a estetickém vzhledu, a tím i vytvořit dobré životní podmínky). 36. Město Jirkov vydalo napadené ustanovení obecně závazné vyhlášky ve věcné oblasti podle § 10 písm. c) zákona o obcích; tato skutečnost vyplývá jak z obsahu napadeného ustanovení, tak i z výslovného odkazu na § 10 písm. c) zákona o obcích v úvodu vyhlášky. Ústavní soudÚstavní soud se tedy v první řadě zabýval tím, jaký účel může obec ve věcné oblasti ochrany životního prostřední a veřejné zeleně podle § 10 písm. c) zákona o obcích vůbec sledovat, zda pouze k ochraně veřejné zeleně ve smyslu ochrany rostlin jako biologických organismů, anebo zda ochrana veřejné zeleně může zahrnovat i širší nebo jiné cíle, např. zlepšování estetického vzhledu měst a obcí, jak tvrdí město Jirkov. 37. Ústavní soudÚstavní soud přisvědčuje městu Jirkovu, že zákon o obcích tento výklad nevylučuje. Pokud by byla ochrana životního prostředí a veřejné zeleně v § 10 písm. c) zákona o obcích interpretována úzce jen ve smyslu ochrany rostlin jako živých organismů rostoucích na veřejných prostranstvíchveřejných prostranstvích, pak se cíl a předmět regulace § 10 písm. c) zákona o obcích zcela překrývá s cíly a předměty regulace zákona o životním prostředí, zákona o ochraně přírody a krajiny a dalších zákonů na úseku ochrany životního prostředí a v tomto smyslu by vymezení věcné oblasti k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně v § 10 písm. c) bylo od počátku prázdnou kategorií, neboť obciobci by nezbýval k regulaci prakticky žádný prostor. Takový záměr zákonodárce zřejmě neměl. 38. Ochrana rostlin jako biologických organismů proti škodlivým organismům a poruchám, proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do České republiky z jiných zemí, proti jejich rozšiřování na území České republiky a ochrana před zavlékáním těchto škodlivých organismů na území jiných zemí atd. je předmětem a cílem regulace zákona o rostlinolékařské péči (srov. § 1 zákona). Zjednodušeně řečeno, tento zákon se zabývá problematikou „hygieny“ rostlinstva, která nutně musí být řešena na celostátní úrovni zákonem. Naopak předmět a cíl regulace podle § 10 písm. c) zákona o obcích se neomezuje jen na ochranu rostlin jako živých organismů, ale zahrnuje (primárně) ochranu veřejné zeleně v závislosti na místních podmínkách a zájmech obyvatel dané obceobce, kteří prostřednictvím svého zastupitelstva a jím přijímané obecobecně závazné vyhlášky realizují a prosazují svou představu o podobě a kvalitě životního prostoru, který je bezprostředně obklopuje a má přímý dopad na jejich fyzické i duševní zdraví a pohodu jejich bydlení. Může-li obec vyhláškou stanovit podmínky za účelem čistoty veřejného prostranstvíveřejného prostranství [§ 10 písm. c)], přičemž čistota není jen kategorií hygienickou, nýbrž nepochybně i estetickou, není rozumného důvodu, proč v případě ochrany veřejné zeleně legitimní cíl regulace omezovat jen na hledisko hygienické. Potom ustanovení § 10 písm. c) umožňuje obcímobcím ukládat na tomto úseku povinnosti, aniž by jim mohl být vytýkán pokus normovat oblasti, které jsou již upraveny speciálními zákony. 39. Město Jirkov deklarovalo, že předmět a cíl regulace napadeného ustanovení čl. 3 obecně závazné vyhlášky je právě takový a liší se od předmětu a cíle regulace zákona o rostlinolékařské péči: obec nestanovila povinnost sečí (primárně) z důvodu zamezení šíření škodlivých organismů, plevelů, plísní apod., nýbrž z důvodu zlepšení estetického vzhledu veřejné zeleně, která je důležitou součástí životního prostředí člověka žijícího v městské aglomeraci. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje z důvodů vyložených výše, že město Jirkov sledovalo napadeným ustanovením legitimní cíl v rámci věcně vymezené oblasti, v níž může bez zákonného zmocnění ukládat obecně závaznou vyhláškou povinnosti. 40. O tom, že argument Ministerstva vnitra je lichý a že se předmět a cíl regulace zákona o rostlinolékařské péči a § 10 písm. c) zákona o obcích liší, svědčí i to, že Ministerstvem vnitra zmíněná ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) a § 73 odst. 3 zákona o rostlinolékařské péči (viz bod 4 odůvodnění) postihují šíření plevele a škodlivých organismů z neobdělávané půdy a neudržované nezemědělské půdy, která zpravidla není veřejným prostranstvímveřejným prostranstvím s veřejnou zelení, zatímco napadená obecně závazná vyhláška regulaci omezuje jen na veřejnou zeleň a povinnost sečí se nepokouší rozšiřovat na pozemky, které charakter veřejného prostranstvíveřejného prostranství nemají. 41. Pokud jde o argumentaci ustanoveními § 47b odst. 1 písm. d) zákona o přestupcích a § 58 odst. 2 zákona o obcích, konstatuje Ústavní soudÚstavní soud, že ani tato ustanovení nevylučují regulaci napadenou obecně závaznou vyhláškou. Odlišnost předmětu a cíle regulace je zřejmá na první pohled, neboť zatímco napadené ustanovení obecně závazné vyhlášky ukládá povinnost jen vlastníkům a uživatelům veřejné zeleně na veřejných prostranstvíchveřejných prostranstvích, citovaná ustanovení zákona o přestupcích a zákona o obcích ukládají povinnosti vlastníkům všech pozemků v obvodu obce. Liší se i skutkové podstaty přestupkupřestupku podle § 47b odst. 1 písm. d) zákona o přestupcích, resp. § 58 odst. 2 zákona o obcích a § 46 odst. 2 zákona o přestupcích ve spojení s čl. 3 obecně závazné vyhlášky města Jirkova: ne každé porušení povinnosti provést seč a uklidit po seči naruší vzhled obceobce, resp. způsobí nečistotu a nepořádek na pozemku vlastníka nebo uživatele. Nelze a priori v režimu abstraktní kontroly norem vyloučit souběh těchto skutkových podstat. Otázky možné kolize těchto přestupkůpřestupků a správních deliktů je nutné řešit v individuálních případech podle konkrétních okolností daného případu. 42. Ústavní soudÚstavní soud se konečně v rámci tohoto kroku testu vypořádal i s námitkou navrhovatele, že napadené ustanovení nepřípustně zasahuje do vlastnického práva podle čl. 11 odst. 4 Listiny, neboť mezi pozemky, které jsou zařazeny do kategorie veřejného prostranstvíveřejného prostranství, mohou patřit nejen pozemky ve vlastnictví obceobce, ale i pozemky v soukromém vlastnictví, a dále proto, že zásah do vlastnických práv lze podle čl. 11 odst. 4 Listiny připustit jen ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu. 43. Ústavní soudÚstavní soud vykládá pojem veřejná zeleň vzhledem k § 10 písm. c) a § 34 zákona o obcích jako zeleň nacházející se na veřejných prostranstvíchveřejných prostranstvích [viz např. body 13, 21 a 33 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 38/05 ze dne 19. září 2006 (vyhlášen pod č. 520/2006 Sb.) ve věci vyhlášky města Kopřivnice o veřejné zeleni]. Napadené ustanovení obecně závazné vyhlášky města Jirkova na jinou než veřejnou zeleň, tzn. zeleň nacházející se na veřejných prostranstvíchveřejných prostranstvích, nedopadá; toto ustanovení nestanoví žádnou povinnost vlastníkům nebo uživatelům pozemků, které nejsou veřejnými prostranstvímiveřejnými prostranstvími. 44. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 21/02 ze dne 22. března 2005 (N 59/36 SbNU 631; vyhlášen pod č. 211/2005 Sb.) se Ústavní soud již zabýval otázkou souladu § 34 zákona o obcích vymezujícího pojem veřejné prostranstvíveřejné prostranství s ústavní garancí vlastnického práva podle čl. 11 Listiny. Konstatoval v něm, že prostor splňující zákonné znaky veřejného prostranstvíveřejného prostranství je veřejným prostranstvímveřejným prostranstvím ex lege. Vyjmutí prostor vlastněných soukromými subjekty a splňujících zákonné znaky veřejného prostranstvíveřejného prostranství z veřejnoprávního režimu veřejného prostranstvíveřejného prostranství by vedlo k podstatnému ztížení či znemožnění právní regulace společenských vztahů, na nichž má obecobec jako veřejnoprávní korporace veřejný zájem (např. oprávnění ukládat na základě obecně závazných vyhlášek povinnost k ochraně místních záležitostí veřejného pořádku, k ochraně životního prostředí a udržování čistoty). V tomto smyslu není a nemůže být protiústavní, pokud režimu veřejného prostranstvíveřejného prostranství podléhají také některé prostory vlastněné osobami soukromého práva, nýbrž je naopak důslednou realizací univerzálního pojmu vlastnictví nerozlišujícího vlastníky soukromoprávní a veřejnoprávní povahy. Na stanovení povinnosti vlastníkovi nebo uživateli pozemku, který je veřejným prostranstvímveřejným prostranstvím, ve věcně vymezené oblasti samostatné působnosti obceobce [§ 10 písm. c) zákona o obcích] tedy není možné bez dalšího hledět jako na nucené omezení vlastnického práva ve smyslu čl. 11 odst. 4 Listiny. Ústavní soudÚstavní soud proto tuto námitku nepovažuje za důvodnou. Vedle toho Ústavní soud v tomto nálezu též konstatoval, že z čl. 11 odst. 3 Listiny vyplývá, že vlastnické právo není absolutním a ničím neomezeným právním panstvím nad věcí, nýbrž má plnit a současně též plní i jiné funkce. Ústavní a právní systém České republiky vychází jednak z principu, že vlastnictví zavazuje a je omezeno zákonem chráněnými obecnými zájmy, jednak z možnosti státního zásahu do úpravy vlastnických práv ve veřejném, resp. obecném zájmu. Jestliže k takové úpravě ve veřejném zájmu dojde, nejedná se o zásah do rovnosti různých vlastníků. 45. Ústavní soudÚstavní soud uzavírá, že město Jirkov se vydáním napadeného ustanovení obecně závazné vyhlášky neocitlo mimo zákonem vymezenou věcnou oblast samostatné působnosti obceobce a nejednalo ultra vires. 46. Ústavní soudÚstavní soud poznamenává, že v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 38/05 ze dne 19. září 2006 (vyhlášen pod č. 520/2006 Sb.) posoudil obdobné ustanovení vyhlášky města Kopřivnice o veřejné zeleni ukládající povinnost sečí odlišně. Podobně posoudil i ustanovení těrlické vyhlášky v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 44/06 ze dne 3. dubna 2007 (vyhlášen pod č. 189/2007 Sb.). Kopřivnická i těrlická vyhláška sice na rozdíl od nyní posuzované jirkovské vyhlášky stanovily povinnost údržby zeleně formou sečí i na jiných než veřejných prostranstvíchveřejných prostranstvích, což by samo o sobě zakládalo derogační důvod, Ústavní soudÚstavní soud však konstatoval i to, že ustanovení kopřivnické vyhlášky stanovící povinnost sečí zasahují do oblasti upravené zákonem, konkrétně v § 3 odst. 1 písm. a) a b) a § 73 odst. 5 zákona o rostlinolékařské péči (viz např. bod 22 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 38/05, bod 25 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 44/06). Je zřejmé, že v nynějším nálezu vyslovil Ústavní soud jiný právní názor na problematiku ukládání povinnosti provést seč veřejné zeleně, jde však o důsledek změny právního názoru na povahu obecně závazných vyhlášek a požadavek explicitního zákonného zmocnění, jak byla popsána v bodě 26, a důsledek požadavku rozlišovat předmět a cíl regulace obecně závazné vyhlášky podle § 10 zákona o obcích a zákonů, s nimiž se obecně závazná vyhláška může dostat vzhledem k blízkosti či podobnosti předmětu a cíle regulace do kolize. V. C a V. D 47. Ústavní soudÚstavní soud se dále zabýval otázkou, zda město Jirkov při vydání napadené obecně závazné vyhlášky nezneužilo zákonem svěřenou pravomoc a působnost. Nic takového navrhovatel netvrdil a ani Ústavní soudÚstavní soud nezjistil žádné indicie, které by mohly naznačovat, že by město Jirkov vydáním napadené obecně závazné vyhlášky sledovalo zákonem neaprobované, nelegitimní cíle nebo bylo vedeno nerelevantními úvahami. Ústavní soudÚstavní soud neshledal nic, co by mohlo zpochybnit rozumnost napadené obecně závazné vyhlášky v extrémní míře jím vyžadované (srov. body 22 a 23 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 57/05 ze dne 13. září 2006 ve věci obecně závazné vyhlášky města Nový Bor k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku a bod 34 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 30/06 ze dne 22. května 2007 ve věci obecně závazné vyhlášky města Ostrova o místním poplatku ze psů). 48. Ústavní soudÚstavní soud pouze rekapituluje, že povinnost uložená napadeným ustanovením je stanovena všem vlastníkům a uživatelům veřejné zeleně bez výjimky, tzn. i samotnému městu Jirkovu, pokud je vlastníkem nebo uživatelem veřejné zeleně, a nic nenasvědčuje tomu, že by město Jirkov tímto ustanovením chtělo některé vlastníky či uživatele veřejné zeleně zvýhodnit nebo naopak jiné znevýhodnit. Cíl sledovaný napadeným ustanovením – chránit veřejnou zeleň a zlepšovat kvalitu životního prostředí ve městě včetně jeho vzhledu – je cílem legitimním a zákonem aprobovaným a stanovená povinnost sečí a úklidu po seči k takovému cíli racionálně může vést. V. E 49. Ústavní soudÚstavní soud se konečně zabýval i tím, zda napadená obecně závazná vyhláška splňuje obecná kritéria kladená na právní předpisy vyplývající z pojmu demokratického právního státu podle čl. 1 odst. 1 a z čl. 2 odst. 3 a 4 Ústavy, tj. zda jsou její ustanovení s využitím obvyklých interpretačních postupů určitá a vzájemně nerozporná, neboť jinak by byl porušen princip právní jistoty a hrozilo by riziko porušení zákazu svévole ze strany orgánů veřejné moci. 50. Ústavní soudÚstavní soud předesílá, že zejména od menších obcíobcí nelze očekávat, že své právní předpisy budou formulovat ve stejné kvalitě, jakou by měly mít formulace zákonných norem, neboť obceobce zpravidla nedisponují erudovanými legislativci. Na stranu druhou však nelze ani v případě právních předpisů obcíobcí připustit, aby jejich ustanovení byla formulována natolik neurčitě či nesrozumitelně, že by adresát těchto norem nebyl schopen předvídat jejich aplikaci a neměl možnost upravit podle toho své chování. 51. Ústavní soudÚstavní soud se v prvé řadě zabýval výslovnou námitkou navrhovatele, že pojem „uživatel veřejné zeleně“ jako adresát povinnosti stanovené napadeným ustanovením je značně právně neurčitý, neboť podle navrhovatele uživatelem může být jak právnická či fyzická osoba, která veřejnou zeleň užívá právně určeným způsobem (např. na základě smlouvy), tak i kterákoliv jiná osoba, jež užívá veřejnou zeleň „jiným způsobem“. 52. Ústavní soudÚstavní soud tuto námitku nesdílí. Nečiní-li problémy interpretovat pojmy uživatel pozemku, resp. osoba pozemek užívající, které jsou v různých obměnách v právním řádu docela frekventovanými, o čemž svědčí i navrhovatelem citovaná ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) zákona o rostlinolékařské péči („vlastník pozemku nebo objektu či osoba, která je užívá z jiného právního důvodu“), § 47b odst. 1 písm. d) zákona o přestupcích („ten, kdo neudržuje čistotu a pořádek na svém nebo jím užívaném pozemku“), § 58 odst. 2 zákona o obcích („... osoba ... na pozemku, který vlastní nebo užívá“), pak ani pojem uživatel veřejné zeleně nelze označit za natolik neurčitý a neinterpretovatelný, aby to vedlo z tohoto důvodu ke zrušení napadeného ustanovení vyhlášky. Navrhovatel ani nenabídl Ústavnímu souduÚstavnímu soudu v praxi reálně představitelný příklad, kdy by podle napadeného ustanovení mohla být postižena jiná osoba, která veřejnou zeleň užívá „jiným způsobem“. Adresátem stanovené povinnosti tedy zřejmě je osoba, která veřejnou zeleň užívá na základě nějakého právního důvodu (z titulu nájmu, výpůjčky), a pokud by chtělo město Jirkov vyžadovat splnění povinnosti po jiném „uživateli“, muselo by v individuálním případě svůj postup argumentačně unést. Není úkolem Ústavního souduÚstavního soudu, aby předjímal bizarní a divoké interpretace jinak srozumitelných pojmů. 53. Pokud jde o ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. a) ve slovech „Četnost sečí je minimálně 2x ročně“ a čl. 3 odst. 1 písm. b), ani zde Ústavní soudÚstavní soud (nad rámec argumentace navrhovatele) neshledal, že by tato ustanovení byla prima facie neurčitá. Vyhláška sice jen u první seče jednoznačně a určitě stanoví, že musí být provedena do 25. května příslušného roku, zatímco druhou a případně další seč jsou vlastníci a uživatelé veřejné zeleně povinni provést v závislosti na blíže nespecifikovaných vegetačních podmínkách, nejde však o neurčitost takové intenzity (zejména s ohledem na tezi vyslovenou v bodě 50), aby nebyla vzhledem k místním podmínkám obceobce velikosti města Jirkova racionální interpretací překlenutelná. Stejně jako v předchozím případě by muselo město Jirkov pokus o jiný než restriktivní výklad ustanovení ukládající povinnost dalších sečí argumentačně unést a pokud by město Jirkov chtělo aplikovat toto ustanovení svévolným, šikanózním způsobem, lze se proti takovému postupu bránit v řízení o přestupkupřestupku a v přezkumu rozhodnutí o přestupkupřestupku ve správním soudnictví. 54. Ústavní soudÚstavní soud proto návrh podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu v celém rozsahu zamítl, neboť ke zrušení ustanovení čl. 3 obecně závazné vyhlášky města Jirkova žádný důvod neshledal. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.
Vyhláška č. 19/2008 Sb.	Vyhláška č. 19/2008 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 528/2005 Sb., o fyzické bezpečnosti a certifikaci technických prostředků Vyhlášeno 5. 2. 2008, datum účinnosti 15. 2. 2008, částka 9/2008 * Čl. I - Vyhláška č. 528/2005 Sb., o fyzické bezpečnosti a certifikaci technických prostředků, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 15. 2. 2008 19 VYHLÁŠKA ze dne 25. ledna 2008, kterou se mění vyhláška č. 528/2005 Sb., o fyzické bezpečnosti a certifikaci technických prostředků Národní bezpečnostní úřad stanoví podle § 33 a § 53 písm. a), c), d), f) a j) zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti: Čl. I Vyhláška č. 528/2005 Sb., o fyzické bezpečnosti a certifikaci technických prostředků, se mění takto: 1. V § 2 se na konci písmene l) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní: „m) útočníkem fyzická osoba, která vyvíjí činnost s cílem překonat technické prostředky a další překážky sloužící k zabezpečení ochrany utajovaných informací.“. 2. V § 3 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) K zajištění ochrany zabezpečených oblastí kategorie Vyhrazené se používají certifikované nebo necertifikované technické prostředky.“. Dosavadní odstavce 7 až 11 se označují jako odstavce 8 až 12. 3. V § 3 odst. 8 se za slova „zabezpečených oblastí“ vkládají slova „kategorie Důvěrné a vyšší“. 4. V § 3 odstavec 9 zní: „(9) Utajovaná informace se ukládá v zabezpečené oblasti, popřípadě v úschovném objektu, je-li jeho bodová hodnota uplatněna v projektu fyzické bezpečnosti pro příslušnou zabezpečenou oblast.“. 5. § 5 včetně nadpisu zní: „§ 5 Zabezpečení technického zařízení (1) Technické zařízení obsahující utajovanou informaci stupně utajení Důvěrné a vyšší se ukládá v zabezpečené oblasti. Hranici této zabezpečené oblasti a její zařazení do příslušné kategorie a třídy stanoví provozovatel objektu. Hranici objektu stanoví provozovatel objektu. (2) Zabezpečení zabezpečené oblasti a hranice objektu podle odstavce 1 je zajišťováno kombinací opatření fyzické bezpečnosti podle odstavců 3 až 10 anebo podle § 3 odst. 2. (3) Rozsah a způsob použití technických prostředků a dalších překážek k zabezpečení ochrany utajovaných informací v technických zařízeních stanovuje provozovatel objektu tak, aby zajistil informování ostrahy o narušení bezpečnosti ze strany útočníka a zpomalil jej na cestě k utajované informaci v technickém zařízení. (4) K zajištění ochrany zabezpečené oblasti a objektu podle odstavce 1 se mohou použít certifikované i necertifikované technické prostředky. Nejblíže k technickému zařízení se zpravidla umísťuje nejodolnější technický prostředek. (5) Pro ostrahu technického zařízení obsahujícího utajovanou informaci stupně utajení Důvěrné je stanovena ostraha typu 4 nebo vyšší podle přílohy č. 1 této vyhlášky. Pro ostrahu technického zařízení obsahujícího utajovanou informaci stupně utajení Tajné je stanovena ostraha typu 4 s pravidelnými obchůzkami v intervalu ne větším než 4 hodiny nebo ostraha vyšší podle přílohy č. 1 této vyhlášky. Pro ostrahu technického zařízení obsahujícího utajovanou informaci stupně utajení Přísně tajné je stanovena ostraha typu 5 podle přílohy č. 1 této vyhlášky. (6) Provozovatel objektu stanovuje časové limity pro ostrahu, které musí dodržet při zásahu proti útočníkovi na základě počtu a druhu jednotlivých technických prostředků a dalších překážek, které musí útočník překonat při cestě k utajované informaci v technickém zařízení. (7) Zásah ostrahy proti útočníkovi je prováděn minimálně dvěma fyzickými osobami v jakémkoli místě objektu nebo zabezpečené oblasti, kde došlo k narušení ochrany utajované informace v technickém zařízení nebo k vyhlášení poplachového nebo nouzového signálu, aniž by byla oslabena ochrana utajovaných informací na jiném místě. (8) Ostraha provádí zásah proti útočníkovi v časovém limitu, který stanovil provozovatel objektu podle odstavce 9, aby znemožnil získat útočníkovi utajovanou informaci, která se nachází v technickém zařízení. Stanovené časové limity musí být pravidelně prověřovány a upravovány na základě nových skutečností. (9) Časové limity provozovatel objektu uvádí v projektu fyzické bezpečnosti. Tabulka bodového ohodnocení opatření fyzické bezpečnosti v zabezpečené oblasti stanovená v části 14.3.1 přílohy č. 1 k této vyhlášce se v tomto případě nezpracovává. (10) Projekt fyzické bezpečnosti zabezpečené oblasti, ve které se ukládají technická zařízení, schvaluje odpovědná osoba nebo bezpečnostní ředitel. (11) V případech, kdy je technické zařízení zabezpečováno podle § 3 odst. 2, jsou bodové hodnoty technického zařízení stanoveny v příloze č. 1 této vyhlášky.“. 6. V § 8 odst. 2 se slova „zabezpečené oblasti, jednací oblasti a úschovnému objektu“ nahrazují slovy „jednací oblasti, a dále k zabezpečené oblasti a úschovnému objektu, kde se ukládá utajovaná informace stupně utajení Vyhrazené, která vyžaduje zvláštní režim nakládání, a utajovaná informace stupně utajení Důvěrné nebo vyššího,“. 7. V § 8 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Režim manipulace s klíči a identifikačními daty k zabezpečené oblasti a k úschovnému objektu, kde se ukládá utajovaná informace stupně utajení Vyhrazené, stanoví provozovatel objektu.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 8. V příloze č. 1 se za bod 1.1.9. vkládá nový bod 1.1.10., který zní: „1.1.10. Úschovný objekt typ 0:\| ---\|--- \| S1 = 0 bodů Úschovný objekt typu 0 je pevné konstrukce (např. schránka, kancelářský nábytek) a je opatřen zámkem, který je uzamykán. Nesmí vykazovat takové znaky poškození nebo opotřebení, které by znemožnily identifikovat pokusy o neoprávněný vstup. Úschovný objekt typu 0 není certifikovaný Úřadem. Shodu vlastností těchto úschovných objektů s výše uvedenými požadavky potvrzuje provozovatel objektu v projektu fyzické bezpečnosti.“. 9. V příloze č. 1 se za bod 2.1.4. vkládá nový bod 2.1.5., který zní: „2.1.5. Zabezpečená oblast typ 0:\| ---\|--- \| SS3 = 0 bodů Stěny, průlezné otvory, podlahy a stropy jsou lehké stavební konstrukce z materiálů jako například: - sádrokartónu, - lehké zděné stavební konstrukce, - dřeva, dřevotřískových desek, - plastických tvrzených hmot, - profilovaného nebo vlnitého plechu, - skla. Průlezné otvory nemusí být zabezpečeny mechanickými zábrannými prostředky, které poskytují stejný stupeň odolnosti jako zbývající části hranice zabezpečené oblasti typu 0, ale musí umožňovat kontrolu pohybu osob a vozidel. Mechanické zábranné prostředky nesmí vykazovat takové znaky poškození nebo opotřebení, které by znemožnily identifikovat pokusy o neoprávněný vstup. Shodu s výše uvedenými požadavky potvrzuje provozovatel objektu v projektu fyzické bezpečnosti.“. 10. V příloze č. 1 se za bod 2.2.4. vkládá nový bod 2.2.5., který zní: „2.2.5. Uzamykací systém typ 0:\| ---\|--- \| SS4 = 0 bodů Uzamykací systém typu 0 není certifikovaný Úřadem.“. 11. V příloze č. 1 se za bod 3.4. vkládá nový bod 3.5., který zní: „3.5. Objekt typ 0:\| ---\|--- \| S3 = 0 bodů Objekt má viditelně vymezenou hranici, v jejichž rámci existuje možnost kontroly jednotlivých osob a vozidel.“. 12. V příloze č. 1 v poznámce k bodu 5.1. se na konec třetího odstavce doplňuje věta „Pokud se v zabezpečené oblasti ukládá technické zařízení obsahující utajovanou informaci podle § 5 vyhlášky, provádí se zásah ostrahy v časovém limitu, který stanovil provozovatel objektu (§ 5 odst. 9), bez ohledu na umístění stanoviště stálé ostrahy.“. 13. V příloze č. 1 bod 11. včetně nadpisu zní: „11. PODMÍNKY POUŽÍVÁNÍ TECHNICKÝCH PROSTŘEDKŮ PO UPLYNUTÍ DOBY PLATNOSTI JEJICH CERTIFIKÁTŮ Po uplynutí doby platnosti certifikátu nesmí být technický prostředek pro ochranu utajovaných informací pořízen a nově nasazen. Tento technický prostředek může být nadále nasazován jen v případě, pokud je doloženo, že byl pořízen a nasazen v době platnosti certifikátu u stejného orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, u které je prováděno další nasazení. Jeho další nasazení je dále podmíněno provedením funkční zkoušky technického prostředku ke dni nasazení; zápis o výsledku funkční zkoušky se ukládá u provozovatele objektu. Po uplynutí doby platnosti certifikátu mohou být technické prostředky používány za podmínky, že jsou plně funkční. Toto musí být ověřeno funkční zkouškou. U mechanických zábranných prostředků a zařízení fyzického ničení informací se funkční zkouška doloží zápisem podepsaným provozovatelem objektu nebo jím pověřenou osobou. U ostatních technických prostředků se funkční zkouška doloží protokolem o zkoušce nebo záznamem v provozní knize. Časové intervaly jsou stanoveny v § 10 vyhlášky.“. 14. V příloze č. 1 bodě 12.1. čtvrtá tabulka zní: „ZABEZPEČENÁ OBLAST KATEGORIE Vyhrazené sloužící k ukládání utajované informace, která vyžaduje zvláštní režim nakládání (např. KRYPTO) --- Povinné: (S1) + (S2) + (S3) \| 2 Nepovinné : (S4) + (S5) + (S6) \| 1 Celkový výsledek \| 3“. 15. V příloze č. 1 bodě 12.1. se za čtvrtou tabulku doplňuje tabulka, která zní: „ZABEZPEČENÁ OBLAST KATEGORIE Vyhrazené --- S1 = Úschovný objekt typu 0 S2 = Zabezpečená oblast typu 0 a Uzamykací systém typu 0 S3 = Objekt typu 0“. 16. V příloze č. 1 se v poznámce k bodu 12.1. za text „Stanovený objekt, zabezpečenou oblast může využívat k činnosti související s ochranou utajovaných informací pouze jeden orgán státu, právnická nebo podnikající fyzická osoba.“ vkládá na samostatný řádek nový text „U zabezpečené oblasti kategorie Vyhrazené – pouze jedna ze stanovených podmínek (S1), (S2) nebo (S3) se nemusí realizovat. V případě, že je hranice zabezpečené oblasti a objektu shodná, realizuje se opatření stanovené pro zabezpečenou oblast; v tomto případě již není přípustné, aby nebyla realizována opatření na úschovném objektu.“. 17. V příloze č. 1 se v poznámce k bodu 12.1. věta „Pouze jedna z hodnot (S1), (S2) nebo (S3) může být rovna 0.“ nahrazuje větou „U zabezpečené oblasti kategorie Vyhrazené sloužící k ukládání utajované informace, která vyžaduje zvláštní režim nakládání, a u zabezpečené oblasti kategorie Důvěrné a vyšší – pouze jedna z hodnot (S1), (S2) nebo (S3) může být rovna 0.“. 18. V příloze č. 1 nadpis bodu 13.2.3. zní: „13.2.3. Skartace nosičů dat“. 19. V příloze č. 1 v bodě 13.2.3. se slova „Požadavky na ničení disket a kompaktních disků: - požadavky na zařízení určených výhradně k fyzickému ničení disket a kompaktních disků, pro všechny stupně utajení:“ nahrazují slovy „Požadavky na zařízení určená výhradně k fyzickému ničení disket a kompaktních disků, pro všechny stupně utajení: 13.2.4. Skartace nosičů dat typ PC:\| ---\|--- \| bez bodového hodnocení“. 20. V příloze č. 1 v bodě 13.2.3. se slova „– požadavky na ničení magnetických pásek, paměťových čipů a pevných disků:“ nahrazují slovy „Požadavky na ničení magnetických pásek, paměťových čipů a pevných disků: 13.2.5. Skartace nosičů dat typ PC1:\| ---\|--- \| bez bodového hodnocení“. 21. V příloze č. 1 se v nadpisu části 14. za slovo „BEZPEČNOSTI“ vkldádají slova „V PŘÍPADECH, KDY SE V OBJEKTU NACHÁZÍ ZABEZPEČENÉ OBLASTI KATEGORIE DŮVĚRNÉ A VYŠŠÍ“. 22. V příloze č. 1 části 14. se poznámka k bodu 14. zrušuje. 23. V příloze č. 1 se za část 14. doplňuje část 15., která včetně nadpisu zní: „Část 15. STRUKTURA PROJEKTU FYZICKÉ BEZPEČNOSTI V PŘÍPADECH, KDY SE V OBJEKTU NACHÁZÍ ZABEZPEČENÉ OBLASTI KATEGORIE VYHRAZENÉ 15.1. URČENÍ OBJEKTŮ, ZABEZPEČENÝCH OBLASTÍ VČETNĚ JEJICH HRANIC A TŘÍD ZABEZPEČENÝCH OBLASTÍ ○ Stanovení hranic objektu (umístění v areálu/budově, vstupy, výška oken, stálé stanoviště ostrahy). ○ Hranici objektu zakreslit do výkresové části Technické dokumentace fyzické bezpečnosti (bod 15.2. přílohy). ○ Stanovení zabezpečených oblastí, které se v objektu nacházejí a jejich třídu. Je nutné rozlišit, jestli se jedná o úložny utajovaných informací, pracoviště s informačním systémem, oblasti s trvalou přítomností zde pracujících osob nebo kombinace těchto typů. ○ Stanovení hranic zabezpečených oblastí (umístění v objektu, síla zdí, vstupy, výška spodního okraje průlezných otvorů nad okolním terénem) a zakreslit do výkresové části Technické dokumentace fyzické bezpečnosti (bod 15.2. přílohy). 15.2. TECHNICKÁ DOKUMENTACE FYZICKÉ BEZPEČNOSTI Tato dokumentace se člení do těchto částí: ○ Výkresová dokumentace, která obsahuje zejména vyznačení hranice objektu, hranic jednotlivých zabezpečených oblastí a rozmístění technických prostředků určených k ochraně utajovaných informací v objektu a zabezpečených oblastech. ○ Dokumentace technických prostředků, která obsahuje zejména výčet (název, počet a v případě více typů jednoho druhu technického prostředku i umístění) a základní údaje: a) Certifikované technické prostředky - kopie certifikátu a přílohy z doby instalace (pokud není příloha, vypsat typ a ohodnocení technického prostředku). b) Necertifikované technické prostředky - zápis o posouzení shody z doby instalace (uvést specifikaci a způsob použití). ○ Ověřování funkčnosti technických prostředků za podmínek, které stanovil provozovatelem objektu. Poznámka k bodu 15.: U zabezpečené oblasti, kde se ukládá utajovaná informace stupně utajení Vyhrazené, která vyžaduje zvláštní režim nakládání, se dále zpracovává podle bodu 14.3.1. tabulka bodového ohodnocení opatření fyzické bezpečnosti zabezpečené oblasti.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. února 2008. Ředitel: Ing. Navrátil v. r.
Nález Ústavního soudu č. 18/2008 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 18/2008 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 20. listopadu 2007 ve věci návrhu na zrušení části ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, a na zrušení přílohy č. 2 k tomuto zákonu Vyhlášeno 31. 1. 2008, částka 8/2008 * Odůvodnění * I. - Vymezení věci a rekapitulace návrhu * II. - Rekapitulace podstatných částí vyjádření účastníků řízení * III. - Dikce ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 243/2000 Sb. * IV. - Upuštění od ústního jednání * V. - Podmínky aktivní legitimace navrhovatele * VI. - Ústavní konformita legislativního procesu * VII. - Obsahový soulad napadeného ustanovení s ústavním pořádkem 18 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl dne 20. listopadu 2007 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Františka Duchoně, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného, Elišky Wagnerové a Michaely Židlické ve věci návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky na zrušení části ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, a na zrušení přílohy č. 2 k tomuto zákonu takto: Návrh na zrušení části ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 483/2001 Sb., a na zrušení přílohy č. 2 k tomuto zákonu, ve znění zákona č. 483/2001 Sb., se zamítá. Odůvodnění I. Vymezení věci a rekapitulace návrhu 1. Ústavnímu souduÚstavnímu soudu byl dne 29. června 2006 doručen návrh skupiny 28 senátorů Senátu Parlamentu České republiky (dále též „navrhovatel“ či „navrhovatelé“) na zrušení části ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 387/2004 Sb. a zákona č. 1/2005 Sb., (dále též „zákon o rozpočtovém určení daní“), ve slovech „a to ve výši odpovídající poměru násobku počtu obyvatel obceobce podle bilance počtu obyvatel České republiky k 1. lednu běžného roku a koeficientu velikostní kategorie obceobce k součtu těchto násobků všech obcíobcí v České republice. Koeficienty velikostních kategorií obcíobcí jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.“. Navrhovatel požadoval i zrušení přílohy č. 2 k tomuto zákonu. 2. V úvodní části navrhovatel zrekapituloval obsah a význam zákona o rozpočtovém určení daní, zejména ve vztahu k ustanovení, jehož zrušení je navrženo. Uvedl, že tento zákon byl součástí souboru zákonů přijatých v souvislosti s reformou veřejné správy. Zákon alokuje významnou část veřejných financí, konkrétně stanovuje podíl veřejných rozpočtů a některých státních fondů na výnosech daně z přidané hodnoty, spotřebních daní, daní z příjmů, daně z nemovitostínemovitostí a daně silniční. Cílem zákona je podle jeho důvodové zprávy zajistit fiskální dostatečnost jednotlivých úrovní rozpočtů územních samosprávných celků a zajistit, spolu s ostatními příjmy, pokrytí minimálních potřeb obcíobcí a krajů. Navrhovatel zdůraznil, že akceptuje legitimitu zákona jako takového, zpochybňuje jen ústavnost napadených částí. 3. Rozpor napadených ustanovení s ústavním pořádkem vidí navrhovatel v jejich kolizi s čl. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod a čl. 8 Ústavy České republiky (dále též „Ústava“). Napadená ustanovení jsou v rozporu s ústavně garantovaným principem rovnosti v právech. Mají-li si být podle ústavního pořádku rovni v právech jednotliví lidé, platí tento princip nepochybně i na jejich společenství, tedy i na územní společenství občanů, kterými jsou obceobce. Zákon nicméně „přirozený princip“, podle něhož větší obceobce mají větší příjmy již jen s ohledem na větší počet svých obyvatel, deformuje „jakýmisi uměle vytvořenými koeficienty, které větším obcímobcím příjmy násobí a menším redukují“. To je také podstatou zpochybňované ústavnosti zákona. Rovnost v právech je sice relativní, „pokud však s rozdílnými subjekty není ve srovnatelné situaci zacházeno stejně, je zapotřebí, aby pro to existovaly objektivní a rozumné důvody.“. Nutno přitom respektovat zásadu přiměřenosti. Účelem zákona je totiž akcelerování likvidace malých obcíobcí, což je také vyjádřeno v důvodové zprávě. Jde tedy nejen o útok na ústavně garantovanou rovnost v právech, ale také na ústavně zaručenou samosprávu územních samosprávných celků a zejména na samotnou existenci menších územních samosprávných celků. Tím je porušen i čl. 8, čl. 100 odst. 1 a čl. 101 odst. 3 Ústavy. 4. Právní úprava nezaručuje malým obcímobcím dostatečný příjem k plnění jejich funkcí a k tomu, aby mohly zajistit svým občanům životní podmínky srovnatelné s většími městy. Tím podporuje nežádoucí migraci obyvatel do velkých měst a vyklidňování venkova. Dalším neefektivním jevem, souvisejícím s kritizovanou právní úpravou, je „umělé slučování obcíobcí“, jehož jediným cílem je „postup“ k vyššímu koeficientu, eventuálně fiktivní (tedy jen registrační) navyšování počtu obyvatel. S tím ostře kontrastuje rozdílení finančních prostředků ve prospěch krajů, které je určeno jen počtem obyvatel v příslušném kraji. Smyslem zrušení napadených ustanovení je vyprovokování veřejné debaty a následné stanovení „životního minima obceobce, tj. zákonné garantování takových příjmů, které by zajistily fungování územní samosprávy a odpovídající životní podmínky i obyvatelům menších obcíobcí.“. 5. V závěru navrhovatel požaduje odložení vykonatelnosti derogačního nálezu. II. Rekapitulace podstatných částí vyjádření účastníků řízení 6. K výzvě Ústavního souduÚstavního soudu podali podle § 69 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) vyjádření Senát Parlamentu České republiky a Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky jako účastníci řízení. 7. Předseda Poslanecké sněmovny Ing. Miloslav Vlček odmítl za Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky navrhovatelem tvrzenou protiústavnost napadené části zákona. Stávající úprava je důsledkem komplexního vývoje právní úpravy, kterou návrh zkresluje. Navíc, v průběhu projednávání zákona ve Sněmovně byly koeficienty pro nejmenší obceobce navýšeny. Je nesporné, že odpovědné posouzení celého systému rozpočtového určení výnosů daní je možné až po vyhodnocení delšího časového období. Tomu ovšem návrh podaný Ústavnímu souduÚstavnímu soudu vůbec neprospívá. Zákonodárný sbor přijal tento zákon v přesvědčení, že je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. 8. Za Senát Parlamentu České republiky se k návrhu vyjádřil předseda Senátu MUDr. Přemysl Sobotka. Upozornil na politickou diskusi, která zazněla v Senátu v průběhu rozpravy o zákonu o rozpočtovém určení daní. Někteří senátoři úpravu kritizovali jako příliš centralistickou, jiní naopak zdůrazňovali prospěch, který mají ze zákona obceobce z regionů bez silných podnikatelských subjektů. Někteří senátoři argumentovali z obdobných pozic, z jakých vychází návrh, jiní upozorňovali na nutnost politického kompromisu. Argument protiústavností zákona však v diskusi vůbec nezazněl. Podle stanoviska Senátu „jde o velmi složitý problém, jehož věcné řešení je nanejvýš konsensuální (politickou) záležitostí mající pro rozvoj společnosti značné důsledky (sociální, demografické apod.), nicméně při rozhodování o ní je třeba vzít též v úvahu efektivitu vynaložených daňových prostředků, která je předurčena nezbytnou optimální mírou centralizace a koncentrace, resp. alokací zdrojů, které nejsou neomezené.“. Argument navrhovatele o podílu krajů na výnosu některých daní není přesný, neboť i tento výnos se nerozděluje jen podle počtu obyvatel kraje k celkovému počtu obyvatel státu, ale též na základě kritérií jiných (rozloha kraje, počet obcíobcí, hustota silniční sítě atd.). 9. Ústavní soudÚstavní soud dále požádal podle § 48 odst. 2 zákona o Ústavním soudu o vyjádření Svaz měst a obcíobcí České republiky. Ten uvedl, že systém rozdělování finančních prostředků obcímobcím na základě dvou kritérií, tj. počtu obyvatel a velikostní kategorie obceobce, není znám pouze v České republice, ale též v dalších zemích, např. v Rakousku a na Slovensku. Ani jiné zahraniční úpravy nepřerozdělují stanovené podíly na daních všem obcímobcím stejně, ale používají k tomu různá další kritéria (vedle těch známých v českém zákoně např. i počet osob určitého věku nebo nadmořská výška). Původní návrh zákona o rozpočtovém určení daní měl zásadně omezit příjmy zejména nejmenším obcímobcím do 100 obyvatel. K tomu ale vzhledem k úpravě koeficientu v rámci pozměňovacích návrhů nedošlo. V porovnání s předcházející úpravou došlo na základě stávajícího zákona k navýšení příjmů u cca 78 % obcíobcí, naopak u zbylých 22 % došlo k poklesu příjmů. Nelze říci, že by nový systém přerozdělování daňových příjmů snížil příjmy některé skupiny obcíobcí výrazně více než jiné skupině. V každé velikostní kategorii obcíobcí lze najít obceobce, ve kterých došlo k poklesu, případě k růstu příjmů. Poklesy v příjmech nastaly u obcíobcí ležících v regionech s vyšší regionální ekonomickou aktivitou. 10. Ústavní soudÚstavní soud požádal o vyjádření rovněž Ministerstvo financí. Podle jeho vyjádření při posuzování porušení principu rovnosti nutno mít na zřeteli, že primárně nejde o přerozdělování ve vztahu k jednotlivým občanům, nýbrž ve vztahu k územním samosprávným celkům – konkrétně ve vztahu k obcímobcím, jejichž činnost má být mj. i tímto způsobem zajištěna. Rozsah činností, které obceobce zajišťují, se do značné míry liší právě i v závislosti na jejich velikosti. Větší obceobce se stávají přirozenými spádovými centry života, a z toho pak vyplývají určité požadavky na infrastrukturu těchto obcíobcí a na zajištění jejich provozu. Tuto infrastrukturu přitom využívají též obyvatelé menších obcíobcí. Z toho vyplývá, že při rozdělení výnosu části daní je třeba kromě počtu obyvatel nastavit ještě další rozlišovací kritérium – koeficient podle velikosti obceobce. III. Dikce ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 243/2000 Sb. 11. Navrhovatel napadá ústavnost části § 4 odst. 2 zákona č. 243/2000 Sb. Celé ustanovení § 4 odst. 2 zákona, ve znění novely č. 483/2001 Sb., zní (napadená část je zvýrazněna podtržením): „(2) Každá obecobec se na uvedené procentní části celostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. b) až f) podílí stanoveným procentem. Procento zveřejní Ministerstvo financí v dohodě s Českým statistickým úřadem vyhláškou, vydanou každoročně s účinností od 1. září běžného roku, a to ve výši odpovídající poměru násobku počtu obyvatel obceobce podle bilance počtu obyvatel České republiky k 1. lednu běžného roku a koeficientu velikostní kategorie obceobce k součtu těchto násobků všech obcíobcí v České republice. Koeficienty velikostních kategorií obcíobcí jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.“. 12. Navrhovatel navrhl rovněž zrušení přílohy č. 2 zákona o rozpočtovém určení daní, která stanoví koeficienty velikostní kategorie obcíobcí. IV. Upuštění od ústního jednání 13. Podle ustanovení § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu může Ústavní soudÚstavní soud se souhlasem účastníků upustit od ústního jednání, nelze-li od tohoto jednání očekávat další objasnění věci. Vzhledem ke skutečnosti, že citované ustanovení lze vztáhnout i na posouzení této věci, Ústavní soudÚstavní soud si vyžádal od účastníků řízení vyjádření, zda souhlasí s upuštěním od ústního jednání. Pro usnadnění komunikace s účastníky tohoto řízení obsahovala výzva ze dne 28. srpna 2007, jíž se Ústavní soudÚstavní soud dotázal na zmíněný souhlas, doložku, že pokud do 10 dnů od doručení této výzvy nedojde příslušné sdělení, bude mít Ústavní soud za to, že s upuštěním od ústního jednání souhlasí. AdvokátAdvokát JUDr. Jaroslav Hostinský, který mezitím převzal právní zastoupení skupiny senátorů jako navrhovatelů, podáním ze dne 13. září 2007 vyjádřil souhlas s upuštěním od ústního jednání v této věci. Stejný souhlas udělil i předseda Senátu Parlamentu České republiky Přemysl Sobotka dopisem ze dne 7. září 2007. Zmíněná výzva Ústavního souduÚstavního soudu byla doručena dne 29. 8. 2007 i předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Miloslavu Vlčkovi. Z této strany žádné vyjádření nedošlo, takže plénum Ústavního souduÚstavního soudu vychází z toho, že i Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky s upuštěním od ústního jednání souhlasí. V. Podmínky aktivní legitimace navrhovatele 14. Návrh byl podán skupinou dvaceti osmi senátorů Senátu Parlamentu České republiky, tedy v souladu s podmínkami obsaženými v ustanovení § 64 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu. Na straně navrhovatele lze tudíž konstatovat naplnění podmínek aktivní legitimace. VI. Ústavní konformita legislativního procesu 15. Ústavní soudÚstavní soud, v souladu s ustanovením § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, je v řízení o kontrole norem povinen posoudit, zda zákon o rozpočtovém určení daní byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. 16. Podle údajů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, veřejně přístupných na internetových stranách Poslanecké sněmovny (http://www.psp.cz), byl návrh zákona o rozpočtovém určení daní předložen Poslanecké sněmovně vládou České republiky dne 18. listopadu 1999. Zákon byl schválen dne 26. května 2000 usnesením Poslanecké sněmovny č. 1049. Pro návrh se z přítomných 183 vyslovilo 122 poslanců. Návrh zákona byl dále schválen Senátem dne 29. června 2000 hlasy 38 z přítomných 65 senátorů a podepsán prezidentem republiky dne 25. července 2000. Zákon byl publikován ve Sbírce zákonů pod č. 243/2000 Sb. 17. V porovnání s původním zněním uvedeného zákona byla napadená ustanovení dotčena novelou provedenou zákonem č. 483/2001 Sb. Podle údajů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, veřejně přístupných na internetových stranách Poslanecké sněmovny (http://www.psp.cz), byl návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní předložen Poslanecké sněmovně vládou České republiky dne 14. června 2001. Návrh byl schválen dne 1. listopadu 2001 usnesením Poslanecké sněmovny č. 1833 poté, co se pro jeho přijetí vyslovilo 121 poslanců z přítomných 162. Návrh zákona byl doručen Senátu dne 5. listopadu 2001, přičemž Senát se návrhem zákona nezabýval. Prezident republiky podepsal uvedený zákon dne 20. prosince 2001. Zákon novelizující též napadená ustanovení byl publikován ve Sbírce zákonů jako č. 483/2001 Sb. Z výše uvedených důvodů Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že označený zákon včetně jeho napadené části ustanovení § 4 byl přijat a vydán předepsaným způsobem. VII. Obsahový soulad napadeného ustanovení s ústavním pořádkem 18. Ústavní soudÚstavní soud se nejprve zabýval základní tezí návrhu, podle níž je zákon v napadených ustanoveních diskriminační. K tomu, v souladu se svou judikaturou, uvádí, že ústavní zásadu rovnosti chápe především v relativním smyslu tohoto slova. Rozlišování mezi různými subjekty práva je možné a ústavně plně přípustné, nesmí však být projevem libovůle (viz nález sp. zn. Pl. ÚS 22/92, Sbírka usnesení a nálezů Ústavního souduÚstavního soudu ČSFR, nález č. 11, str. 37, který se stal součástí ustálené judikatury Ústavního souduÚstavního soudu České republiky). 19. Rovnost je, ze své definice, kategorií relativní i v jiném smyslu. Uvažovat v kategorii rovnosti lze pouze v relaci mezi nejméně dvěma subjekty ve stejném, resp. srovnatelném postavení (srov. též citovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 22/92). Zatímco zpravidla není těžké stanovit, zda právní úprava zachází se dvěma situacemi rozdílně nebo stejně, zcela klíčovým krokem pro aplikaci všeobecné zásady rovnosti je stanovit, zda jsou dvě situace, s nimiž právo zachází odlišně, vskutku srovnatelné, tedy zda jsou relevantně podobné. To si vyžaduje analýzu opírající se o kritérium relevance. V jednoduchých případech, kdy je srovnatelnost (nebo naopak nesrovnatelnost) bez dalšího patrná, se Ústavní soudÚstavní soud blíže těmito otázkami nezabývá. Ve složitých případech aplikace práva vymezení či určení skupiny osob, které lze z hlediska zachování principu rovnosti srovnávat, patří k nejobtížnějším úkolům při aplikaci tohoto principu (srov. k tomu obdobně nález sp. zn. Pl. ÚS 42/03, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního souduÚstavního soudu, svazek 40, nález č. 72, odst. 57, vyhlášen pod č. 280/2006 Sb.). 20. Posouzení srovnatelnosti, a tedy nalezení kritéria relevance, v sobě nezbytně zahrnuje hodnotový úsudek, který předpokládá pochopení smyslu a účelu přezkoumávané právní úpravy (k těmto otázkám srov. Bobek, M. – Boučková, P. – Kühn, Z. (eds.), Rovnost a diskriminace. C. H. Beck, Praha 2007, zejména kapitola I. a II.). Základním vodítkem je výčet objektivizovaných přívlastků, na jejichž základě je nepřípustné jakékoliv rozlišování nebo odlišné zacházení (srov. čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obdobná antidiskriminační ustanovení v mnoha mezinárodních lidsko-právních instrumentech). Všeobecnou zásadu zákazu diskriminace, které se dovolává tento návrh, odlišuje od zvláštního zákazu konkrétního druhu diskriminace to, že v posléze uvedeném případě je právem zakázané kritérium diferenciace výslovně označené. Ústavní soudÚstavní soud proto musel nejprve zvážit, zda jsou navrhovatelem srovnávané situace, s nimiž zákon zachází odlišným způsobem, vskutku srovnatelné z hlediska principu zákazu diskriminace, a jsou-li tedy relevantní pro argumentaci zákazem diskriminace. 21. Navrhovatel zpochybňuje zákonnou úpravu, která zakládá podíl obcíobcí na celostátním hrubém výnosu některých daní jako poměr násobku počtu obyvatel obceobce a koeficientu velikostní kategorie obceobce k součtu těchto násobků všech obcíobcí v České republice (tyto koeficienty jsou uvedeny v příloze č. 2). Důvod této zákonné úpravy je vysvětlen v důvodové zprávě k uvedenému zákonu. Podle této zprávy „nelze připustit, aby do jednotlivých obcíobcí byly výnosy daní alokovány plošně pouze poměrem počtu obyvatel obceobce na počtu obyvatel ČR. Došlo by tak k výraznému propadu ve zdrojích zejména magistrátních a velkých měst – dopad by činil cca 15 mld. Kč. Ukázalo se, že v současnosti je jediným použitelným ukazatelem, na který je možné vázat výši příjmu obceobce, její velikost. Stanoveno bylo 14 velikostních kategorií. Při stanovení velikostních kategorií obcíobcí se vycházelo mj. ze směrodatných odchylek od průměrného výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daně z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti na obyvatele. Byly vygenerovány koeficienty velikostních kategorií obcíobcí. ... Tento přístup je velmi silným motivačním prvkem pro žádoucí slučování nejmenších obcíobcí. Výnosy daní logicky spjaté s územím obceobce jsou převážně důsledně obcímobcím ponechány jako jejich výlučné daňové příjmy. Tímto systémem se zvýší daňové příjmy přibližně třem čtvrtinám obcíobcí v ČR a sníží jedné čtvrtině.“. 22. Označeným ustanovením zákona dochází podle navrhovatele k diskriminaci některých obcíobcí. V tom vidí porušení zákazu diskriminace ve smyslu čl. 1, resp. čl. 3 Listiny základních práv a svobod. S přihlédnutím ke smyslu ústavní zásady všeobecného zákazu diskriminace a k účelu zákonné úpravy rozpočtového určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům není podle Ústavního souduÚstavního soudu vůbec srovnatelná situace a postavení např. obceobce do 100 obyvatel a obceobce mezi 10 001 a 20 000 obyvateli. Pokud tedy zákonodárce vytvořil celkem 14 kategorií obcíobcí s koeficienty velikostní kategorie obceobce od 0,4213 (pro obceobce do 100 obyvatel) do 2,7611 (pro hlavní město Prahu), nelze hovořit o rozdílné regulaci srovnatelných situací, nýbrž o nestejném zacházení s nestejnými situacemi. Je proto z ústavního hlediska plně opodstatněné a nemůže založit ústavní problém nestejného zacházení se stejným, pokud zákonodárce s odlišnými kategoriemi obcíobcí zachází odlišně a diferencuje je do 14 skupin na základě počtu obyvatel. V tomto aspektu proto Ústavnímu souduÚstavnímu soudu nezbylo, než se ztotožnit s notorietou, na kterou upozornilo i Ministerstvo financí, tj. že rozsah činností, které obceobce zajišťují, se do značné míry liší právě i v závislosti na jejich velikosti. Větší obceobce se stávají přirozenými spádovými centry života, a z toho pak vyplývají i určité požadavky na jejich infrastrukturu a na zajištění jejich provozu. Tuto infrastrukturu přitom využívají i obyvatelé menších obcíobcí. 23. Nelze se ani ztotožnit s tím, že by rozdělení obcíobcí do 14 kategorií bylo svévolné. Nutno poznamenat, že každé rozlišování nutně vede k určité schematizaci a k normativnímu přesahu úpravy směrem negativním i pozitivním. Každá obecná norma, která diferencuje regulované vztahy a podrobuje je rozdílné regulaci, může být v některých individuálních případech příliš široká, a v jiných případech naopak málo široká. Jinými slovy, není zcela vyloučeno, že některé obceobce mezi 1 501 až 5 000 obyvatel by byly, s ohledem na tam již existující infrastrukturu či jiné relevantní okolnosti, hodny stejného koeficientu jako obceobce mezi 5 001 až 10 000 obyvatel. Výhody obecné úpravy, spočívající ve snadné vynutitelnosti a možnosti zautomatizovat rozhodovací proces v oblasti aplikace práva [viz k tomu Boguszak, J.: K teorii tvorby práva (hodnoty, normy, právní principy), in: Právnická fakulta UK 1348–1998. Jubilejní sborník, Praha: Karolinum 1998, str. 164 násl.], však v zásadě jednoznačně převáží nad možným negativním záběrem obecného kritéria normy v individuálním případě. Tyto závěry platí o to více v oblastech zvýšeného automatizování aplikačního procesu, jako je právě daňová oblast (viz Boguszak, citovaná práce). 24. Protože Ústavní soudÚstavní soud nedovodil, že by postavení obcíobcí s různě velkým počtem obyvatelstva bylo srovnatelné, nebylo nutné ani dále přezkoumávat, zda jsou tu důvody, které, ve smyslu jeho judikatury, ospravedlní rozdílné zacházení se subjekty ve srovnatelné situaci (včetně otázky veřejného zájmu, objektivního a rozumného ospravedlnění a proporcionality). V daném případě se totiž, a to Ústavní soudÚstavní soud opětovně zdůrazňuje, o srovnatelnou situaci vůbec nejedná. Postupoval-li by v tomto případě Ústavní soudÚstavní soud jinak, překročil by pravomoci dané mu ústavním pořádkem České republiky a zasahoval by do autonomní sféry politického rozhodování, neboť o tom, zda bude zacházeno s nestejným odlišně či stejně, náleží rozhodnout v zásadě výhradně normotvůrci. 25. Dovodil-li Ústavní soudÚstavní soud nesrovnatelnost situací, s nimiž je zacházeno odlišně, nemá pak ani pravomoc dále přezkoumávat zákonnou úpravu z hlediska porušení principu rovnosti. Takováto regulace odlišných situací je totiž zásadně otázkou politické úvahy zákonodárce: „V situaci, kdy tu je adekvátní důvod, který dovoluje rozlišení dvou typových situací, rozlišení může, ale nemusí být normotvůrcem učiněno. Rozhodnutí, zda se tak stane, závisí jen na normotvůrci samotném: do tohoto procesu politického uvážení nesmí zasahovat soud. Ústavně konformní tak bude v situaci adekvátního důvodu dovolujícího rozlišení jak úprava toto rozlišení činící, tak úprava, která toto rozlišení nerealizuje, protože ani v jednom případě nelze hovořit o svévoli normotvůrce“ (takto s odkazem na doktríny R. Alexyho Bobek, M. – Boučková, P. – Kühn, Z. (eds.), Rovnost a diskriminace, C. H. Beck, Praha 2007, str. 56, zvýraznění v originále). Toliko jako obiter dictum k tomu Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že ostatně ani účinky nové právní úpravy, ve srovnání s právní úpravou předchozí, nejsou diskriminační ani v tom srovnání, které (mylně, jak z výše uvedeného vyplývá) předkládá navrhovatel. Jak uvedl Svaz měst a obcíobcí České republiky, v každé velikostní kategorii obcíobcí lze najít obceobce, ve kterých v důsledku nové právní úpravy došlo k poklesu, případně růstu příjmů; poklesy v příjmech přitom nastaly u obcíobcí ležících v regionech s vyšší regionální ekonomickou aktivitou. 26. Podle návrhu jsou napadená ustanovení zákona rovněž v rozporu s čl. 8, čl. 100 odst. 1 a čl. 101 odst. 3 Ústavy, protože přijatá právní úprava nezaručuje malým obcímobcím dostatečný příjem k plnění jejich funkcí a k tomu, aby mohly zajistit svým občanům životní podmínky srovnatelné s většími městy. Tím podporuje nežádoucí migraci obyvatel do velkých měst a vylidňování venkova. 27. Kromě tohoto konstatování nepřinesl návrh žádnou další ústavněprávní argumentaci. Prostor k derogačnímu zásahu Ústavního souduÚstavního soudu by podle jeho názoru nastal pouze tehdy, pokud by bylo zjištěno a prokázáno, že daná právní úprava prakticky znemožňuje ústavně zaručené právo územních samosprávných celků na samosprávu podle čl. 8 Ústavy. Návrh takovouto argumentaci nepřinesl a v řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem nebylo zjištěno, že by stávající právní úprava znemožňovala některým kategoriím obcíobcí, zejména těm malým, jejich samosprávnou existenci, tj. že by jejich příjem klesl pod úroveň znemožňující výkon samosprávy ve smyslu čl. 8 Ústavy. 28. Návrh argumentuje také tlakem státu na slučování malých obcíobcí, čímž státní moc vědomě akceleruje v podstatě likvidaci malých obcíobcí. Dochází rovněž k fiktivnímu navyšování počtu obyvatel u obcíobcí, které jsou na pomezí jednotlivých kategorií. K tomu lze poznamenat, že každá právní úprava může v praxi vyvolávat některé rozporuplné či problematické důsledky. Posoudit otázku účelnosti a vhodnosti zákonné úpravy je však pouze v pravomoci zákonodárce, do jehož činnosti Ústavní soudÚstavní soud kromě případů zjištěné neústavnosti zasahovat nemůže. 29. Návrh uvádí, že skutečným smyslem zrušení napadených ustanovení má být vyprovokování veřejné debaty a následné stanovení „životního minima obceobce, tj. zákonné garantování takových příjmů, které by zajistily fungování územní samosprávy a odpovídající životní podmínky i obyvatelům menších obcíobcí.“. Ústavní soudÚstavní soud v tomto bodě zdůrazňuje, že je soudním orgánem ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy). Není proto smyslem jeho rozhodovací činnosti zahajovat či spouštět jakoukoliv politickou diskusi. Většina účastníků řízení, stejně jako dalších institucí, které se k návrhu vyjádřily, zdůraznila komplexní politickou povahu celé věci, která vyžaduje jistou míru experimentování, ale také zkušeností s reálným časovým dopadem zákona do fungování jednotlivých obcíobcí. Ústavní soudÚstavní soud upozorňuje, že s ohledem na podstatu fungování soudní moci žádnými informacemi v těchto oblastech nedisponuje a disponovat ani nemůže. I proto mu nepřísluší se k účelnosti, spravedlnosti či rozumnosti právní úpravy jakkoliv vyjadřovat (obdobné úvahy vedly Nejvyšší soud USA k formulování zásady zdrženlivosti soudu v otázkách primárně politických – viz political question doctrine). 30. Podle čl. 5 Ústavy České republiky je politický systém založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy. Politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním. Rozhodování většiny dbá ochrany menšin (čl. 6 Ústavy). Ústavní soudÚstavní soud proto uzavírá, že mají-li jednotliví navrhovatelé jako představitelé moci zákonodárné za to, že jimi napadená právní úprava je nevhodná či vyvolávající negativní důsledky, mohou usilovat o změnu v rámci politické soutěže, nikoliv v rámci soudní kontroly ústavnosti, která ze své podstaty musí být omezena pouze na otázky ústavněprávní povahy. Pokud by Ústavní soudÚstavní soud návrhu vyhověl a rozhodl celou věc místo zákonodárce, porušil by nejen citovaná ustanovení Ústavy, ale zejména by učinil zbytečnou soutěž politických stran, jejichž úkolem je mj. právě předkládat z hlediska jejich voličů nejvhodnější způsoby rozdělení státního rozpočtu. 31. S ohledem na shora uvedené právní závěry Ústavní soudÚstavní soud rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.
Vyhláška č. 17/2008 Sb.	Vyhláška č. 17/2008 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky, ve znění vyhlášky č. 94/2006 Sb. Vyhlášeno 31. 1. 2008, datum účinnosti 1. 2. 2008, částka 8/2008 * Čl. I - Vyhláška č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky, ve znění vyhlášky č. 94/2006 Sb., se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 2. 2008 17 VYHLÁŠKA ze dne 17. ledna 2008, kterou se mění vyhláška č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky, ve znění vyhlášky č. 94/2006 Sb. Ministerstvo financí stanoví podle § 33b zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 557/2004 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky, ve znění vyhlášky č. 94/2006 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 3 se slova „(odstavec 5)“ zrušují. 2. V § 3 odst. 3 se za větu první vkládají věty druhá a třetí „Žákům středních škol a studentům podle věty první může být hlavní jídlo poskytnuto za sníženou úhradu pouze v případě, že je pro ně určeno používání prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb. Pokud pro ně není používání prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb určeno, může jim být hlavní jídlo poskytnuto za úhradu ve výši pořizovací ceny surovin.“. 3. V § 3 odstavce 4 a 5 včetně poznámek pod čarou č. 3a a 3b znějí: „(4) Organizace poskytuje strávníkům uvedeným v odstavci 3 za sníženou úhradu jen jedno hlavní jídlo v kalendářním dni, pokud strávník vykonává práci pro organizaci alespoň 3 hodiny v daném kalendářním dni v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smouvě3a). (5) Organizace může strávníkům uvedeným v odstavci 3 poskytnout za sníženou úhradu další hlavní jídlo v kalendářním dni, pokud strávník vykonává práci pro organizaci déle než 11 hodin v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle zákoníku práce3b), v daném kalendářním dni v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě3a). 3a) § 34 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. 3b) § 88 a 89 zákoníku práce.“. 4. V § 3 odstavec 7 zní: „(7) Organizace může zaměstnancům činným u ní na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud je to umožněno v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpise, poskytnout jedno hlavní jídlo v kalendářním dni za úhradu ve výši pořizovací ceny surovin v případě, že jejich přítomnost v práci trvá v tomto kalendářním dni alespoň 3 hodiny.“. 5. V § 3 odstavec 8 zní: „(8) Zaměstnanci organizace, který vykonává práci v jejím vlastním zařízení závodního stravování a přímo se podílí na přípravě nebo výdeji jídel, se poskytuje hlavní jídlo za podmínek uvedených v odstavcích 4 a 5.“. 6. Poznámka pod čarou č. 4 zní: „4) § 176 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.“. 7. V § 5 odstavec 2 zní: „(2) Organizace poskytuje strávníkům uvedeným v § 3 odst. 3 za sníženou úhradu jen jedno hlavní jídlo v kalendářním dni, pokud strávník vykonává práci pro organizaci alespoň 3 hodiny v daném kalendářním dni v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě3a). Organizace může strávníkům uvedeným v § 3 odst. 3 poskytnout za úhradu podle věty první další hlavní jídlo v daném kalendářním dni, pokud strávník vykonává práci pro organizaci déle než 11 hodin v úhrnu s přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle zákoníku práce3b), v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě3a).“. 8. V § 6 odst. 2 se odkaz na poznámku pod čarou č. 5 nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 4. 9. Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje. 10. V § 6a odst. 2 písmeno b) zní: „b) pokud odběr hlavního jídla, případně dalšího hlavního jídla spadá do doby, kdy vlastní zařízení závodního stravování nepracuje, nebo“. 11. V § 6a se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Je-li závodní stravování zajišťováno a hrazeno podle § 4 a 5, může být zajišťováno a hrazeno na základě smlouvy s více organizačními složkami státu, právnickými nebo fyzickými osobami.“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2008. Ministr: Ing. Kalousek v. r.
Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 16/2008 Sb.	Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 16/2008 Sb. Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenového rozhodnutí Vyhlášeno 31. 1. 2008, částka 7/2008 16 SDĚLENÍ Energetického regulačního úřadu ze dne 14. ledna 2008 o vydání cenového rozhodnutí Energetický regulační úřad v souladu s § 10 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že podle § 17 odst. 6 písm. e) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, vydal cenové rozhodnutí č. 1/2008 ze dne 7. ledna 2008, kterým se mění cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 11/2007 ze dne 26. listopadu 2007, o cenách plynů. Podle § 17 odst. 10 písm. b) energetického zákona uveřejnil Energetický regulační úřad cenové rozhodnutí v Energetickém regulačním věstníku ze dne 7. ledna 2008, v částce 1. Uvedeným dnem nabylo cenové rozhodnutí platnosti i účinnosti. Předseda: Ing. Fiřt v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 15/2008 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 15/2008 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 31. 1. 2008, částka 7/2008 15 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 21. ledna 2008 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 28. června 2008 nové volby do zastupitelstva obce: obec \| okres \| kraj ---\|---\|--- KOROLUPY \| Znojmo \| Jihomoravský Ministr: MUDr. Mgr. Langer v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 9/2008 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 9/2008 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Memoranda o porozumění o spolupráci v oblasti cestovního ruchu mezi Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky a Ministerstvem zahraničního obchodu a cestovního ruchu Peruánské republiky Vyhlášeno 29. 1. 2008, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 5. 12. 2007, částka 3/2008 * Článek 1 - Smluvní strany budou rozvíjet vzájemné vztahy v oblasti cestovního ruchu mezi Českou republikou a Peruánskou republikou za účelem vzájemné informovanosti a poznávání života, historie a kultury svých zemí. * Článek 2 - Smluvní strany budou rozvíjet spolupráci v oblasti výměny informací týkajících se legislativních a normativních předpisů, jež regulují aktivity cestovního ruchu v obou zemích, a rovněž legislativy spojené s ochranou kulturního a přírodního dědictví. * Článek 3 - Smluvní strany vyjadřují svůj zájem podporovat soukromý sektor v oblasti investic do cestovního ruchu prostřednictvím zakládání joint ventures a dalších forem, které jsou v souladu s legislativou obou zemí. * Článek 4 - Smluvní strany vyjádřily svůj zájem organizovat výměny odborníků v oblasti cestovního ruchu za účelem potvrzení potenciálu cestovního ruchu a organizování cestovního ruchu v každé zemi, jakož i novinářů a reportérů, s cílem informovat veřejnost o turistick * Článek 5 - Smluvní strany budou podporovat spolupráci při rozvoji lázeňského cestovního ruchu, především prostřednictvím vzájemné propagace a účasti na veletrzích, výstavách a workshopech zaměřených na oblast lázeňství a rekreace. Smluvní strany budou dále podporovat * Článek 6 - Smluvní strany budou rozvíjet a podporovat spolupráci v oblasti dalšího vzdělávání a školení zaměstnanců průmyslu cestovního ruchu. * Článek 7 - Smluvní strany se dohodly, že budou podporovat prostřednictvím národních stánků účast svých zástupců cestovního ruchu na nejvýznamnějších veletrzích cestovního ruchu pořádaných oběma zeměmi. * Článek 8 - Smluvní strany budou prostřednictvím zástupce agentury CzechTourism pro Latinskou Ameriku a zastupitelských úřadů obou zemí informovat veřejnost a odborníky o vzájemných možnostech v oblasti cestovního ruchu. * Článek 9 - Za účelem provádění tohoto Memoranda o porozumění se Smluvní strany dohodly, že vytvoří Pracovní skupinu sestávající z úředníků z obou zemí pracujících v oblasti cestovního ruchu, jež zpracují pracovní program na období dvou let, ve kterém budou stanoveny * Článek 10 - Toto Memorandum o porozumění může být Smluvními stranami změněno pouze formou písemného dokumentu podepsaného oběma Smluvními stranami. * Článek 11 - Toto Memorandum o porozumění vstupuje v platnost dnem jeho podpisu. Sjednává se na dobu pěti let a bude dále automaticky prodlužováno vždy na dalších pět let, pokud jej jedna ze smluvních stran písemně nevypoví nejpozději šest měsíců před uplynutím doby je Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 5. 12. 2007 9 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 5. prosince 2007 bylo v Praze podepsáno Memorandum o porozumění o spolupráci v oblasti cestovního ruchu mezi Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky a Ministerstvem zahraničního obchodu a cestovního ruchu Peruánské republiky. Memorandum vstoupilo v platnost na základě svého článku 11 dnem podpisu. České znění Memoranda a anglické znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně. MEMORANDUM O POROZUMĚNÍ O SPOLUPRÁCI V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU MEZI MINISTERSTVEM PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČESKÉ REPUBLIKY A MINISTERSTVEM ZAHRANIČNÍHO OBCHODU A CESTOVNÍHO RUCHU PERUÁNSKÉ REPUBLIKY Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky a Ministerstvo zahraničního obchodu a cestovního ruchu Peruánské republiky, dále jen Smluvní strany, uznávajíce důležitost rozvoje cestovního ruchu a jeho podíl na hospodářském, sociálním a kulturním životě obou států a přejíce si vytvořit právní rámec pro budoucí spolupráci mezi oběma zeměmi v oblasti cestovního ruchu, SE DOHODLY NA NÁSLEDUJÍCÍM: Článek 1 Smluvní strany budou rozvíjet vzájemné vztahy v oblasti cestovního ruchu mezi Českou republikou a Peruánskou republikou za účelem vzájemné informovanosti a poznávání života, historie a kultury svých zemí. Smluvní strany budou podporovat úzkou spolupráci mezi organizacemi cestovního ruchu a jinými organizacemi podílejícími se na aktivitách cestovního ruchu. Článek 2 Smluvní strany budou rozvíjet spolupráci v oblasti výměny informací týkajících se legislativních a normativních předpisů, jež regulují aktivity cestovního ruchu v obou zemích, a rovněž legislativy spojené s ochranou kulturního a přírodního dědictví. Smluvní strany budou spolupracovat při výměně statistických údajů a dat týkajících se cestovního ruchu. Článek 3 Smluvní strany vyjadřují svůj zájem podporovat soukromý sektor v oblasti investic do cestovního ruchu prostřednictvím zakládání joint ventures a dalších forem, které jsou v souladu s legislativou obou zemí. Článek 4 Smluvní strany vyjádřily svůj zájem organizovat výměny odborníků v oblasti cestovního ruchu za účelem potvrzení potenciálu cestovního ruchu a organizování cestovního ruchu v každé zemi, jakož i novinářů a reportérů, s cílem informovat veřejnost o turistických atrakcích obou zemí. Článek 5 Smluvní strany budou podporovat spolupráci při rozvoji lázeňského cestovního ruchu, především prostřednictvím vzájemné propagace a účasti na veletrzích, výstavách a workshopech zaměřených na oblast lázeňství a rekreace. Smluvní strany budou dále podporovat setkávání a konzultace expertů působících v této oblasti. Článek 6 Smluvní strany budou rozvíjet a podporovat spolupráci v oblasti dalšího vzdělávání a školení zaměstnanců průmyslu cestovního ruchu. Článek 7 Smluvní strany se dohodly, že budou podporovat prostřednictvím národních stánků účast svých zástupců cestovního ruchu na nejvýznamnějších veletrzích cestovního ruchu pořádaných oběma zeměmi. Článek 8 Smluvní strany budou prostřednictvím zástupce agentury CzechTourism pro Latinskou Ameriku a zastupitelských úřadů obou zemí informovat veřejnost a odborníky o vzájemných možnostech v oblasti cestovního ruchu. Článek 9 Za účelem provádění tohoto Memoranda o porozumění se Smluvní strany dohodly, že vytvoří Pracovní skupinu sestávající z úředníků z obou zemí pracujících v oblasti cestovního ruchu, jež zpracují pracovní program na období dvou let, ve kterém budou stanoveny priority vzájemné spolupráce. Smluvní strany vyzvou rovněž odborníky a zástupce soukromého sektoru, aby se aktivit této Pracovní skupiny zúčastnili. Článek 10 Toto Memorandum o porozumění může být Smluvními stranami změněno pouze formou písemného dokumentu podepsaného oběma Smluvními stranami. Článek 11 Toto Memorandum o porozumění vstupuje v platnost dnem jeho podpisu. Sjednává se na dobu pěti let a bude dále automaticky prodlužováno vždy na dalších pět let, pokud jej jedna ze smluvních stran písemně nevypoví nejpozději šest měsíců před uplynutím doby jeho platnosti. Dáno v Praze dne 5. prosince 2007 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, španělském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílností ve výkladu je rozhodující znění v jazyce anglickém. Za Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky Ing. Jiří Vačkář v. r. 1\\. náměstek ministra Za Ministerstvo zahraničního obchodu a cestovního ruchu Peruánské republiky José Antonio García Belaúnde v. r. ministr zahraničních věcí
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 8/2008 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 8/2008 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Panamské republiky o ustavení mechanismu politických konzultací o otázkách zajímajících obě strany Vyhlášeno 29. 1. 2008, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 5. 12. 2007, částka 3/2008 * Článek 1 - Ministerstvo zahraničních věcí České republiky a Ministerstvo zahraničních věcí Panamské republiky budou pravidelně konat konzultační schůzky s cílem analyzovat veškeré aspekty svých dvoustranných vztahů a vyměňovat si názory o mezinárodních otázkách obous * Článek 2 - Setkání se budou střídavě konat v Praze a v Panamě na úrovni vysoce postavených úředníků, kterou strany předem dohodnou. Na konzultace budou strany moci přizvat zástupce jiných národních orgánů k pořádání setkání ad hoc anebo vytvářet pracovní skupiny na ř * Článek 3 - Strany si budou vyměňovat informace o aktuálních otázkách diskutovaných v rámci programu zasedání mezinárodních organizací, a to prostřednictvím svých stálých misí při Organizaci spojených národů a v dalších mezinárodních organizacích. Diplomatičtí zástupc * Článek 4 - S cílem zlepšit dvoustranné vztahy a zajistit jejich kontinuitu se obě strany budou snažit podporovat jednání o nových smluvních dokumentech mezi oběma zeměmi a jejich sjednání. * Článek 5 - Strany umožní spolupráci v oblasti výzkumu o mezinárodní politice a budou podporovat spolupráci mezi specializovanými institucemi každého státu při studiu mezinárodních vztahů. * Článek 6 - Tento Protokol vstoupí v platnost dnem jeho podpisu a bude platný po dobu neurčitou, pokud jedna ze stran nesdělí druhé straně diplomatickou cestou své rozhodnutí ukončit jeho platnost. Protokol pak pozbývá platnosti po uplynutí šestiměsíční výpovědní lhůt Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 5. 12. 2007 8 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 5. prosince 2007 byl v Panamě podepsán Protokol mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Panamské republiky o ustavení mechanismu politických konzultací o otázkách zajímajících obě strany. Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 6 dnem podpisu. České znění Protokolu se vyhlašuje současně. PROTOKOL MEZI MINISTERSTVEM ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY A MINISTERSTVEM ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ PANAMSKÉ REPUBLIKY O USTAVENÍ MECHANISMU POLITICKÝCH KONZULTACÍ O OTÁZKÁCH ZAJÍMAJÍCÍCH OBĚ STRANY Ministerstvo zahraničních věcí České republiky a Ministerstvo zahraničních věcí Panamské republiky – s přáním posílit a prohloubit vztahy přátelství a spolupráce mezi oběma státy v souladu s principy Charty Spojených národů a s univerzálně přijatými principy mezinárodního práva; – přesvědčeny o tom, že konstruktivní dialog o významných aspektech dvoustranných vztahů a též o regionálních a mezinárodních otázkách oboustranného zájmu přispívá k lepšímu porozumění a podporuje větší spřízněnost mezi oběma státy; – vedeny snahou posílit a rozšířit spolupráci v různých oblastech svých kompetencí a na tomto základě rozvíjet a posilovat ještě více přátelské svazky mezi Českou republikou a Panamskou republikou a jejich národy; – pokládajíce za užitečné konání konzultačních schůzek a výměnu názorů mezi oběma ministerstvy ohledně dvoustranných vztahů a mnohostranných otázek zajímajících obě strany a s úmyslem usnadnit přijímání vzájemně prospěšných operativních rozhodnutí týkajících se otázek spolupráce se dohodly takto: Článek 1 Ministerstvo zahraničních věcí České republiky a Ministerstvo zahraničních věcí Panamské republiky budou pravidelně konat konzultační schůzky s cílem analyzovat veškeré aspekty svých dvoustranných vztahů a vyměňovat si názory o mezinárodních otázkách oboustranného zájmu. Článek 2 Setkání se budou střídavě konat v Praze a v Panamě na úrovni vysoce postavených úředníků, kterou strany předem dohodnou. Na konzultace budou strany moci přizvat zástupce jiných národních orgánů k pořádání setkání ad hoc anebo vytvářet pracovní skupiny na řešení otázek zajímajících obě strany a na plnění specifických úkolů. Článek 3 Strany si budou vyměňovat informace o aktuálních otázkách diskutovaných v rámci programu zasedání mezinárodních organizací, a to prostřednictvím svých stálých misí při Organizaci spojených národů a v dalších mezinárodních organizacích. Diplomatičtí zástupci obou stran akreditovaní v třetích zemích budou rovněž rozšiřovat a prohlubovat své kontakty a výměnu informací. Článek 4 S cílem zlepšit dvoustranné vztahy a zajistit jejich kontinuitu se obě strany budou snažit podporovat jednání o nových smluvních dokumentech mezi oběma zeměmi a jejich sjednání. Zvláštní pozornost budou obě strany věnovat účinnému rozvoji akcí a programů spolupráce v souladu s platnými smlouvami. Článek 5 Strany umožní spolupráci v oblasti výzkumu o mezinárodní politice a budou podporovat spolupráci mezi specializovanými institucemi každého státu při studiu mezinárodních vztahů. Článek 6 Tento Protokol vstoupí v platnost dnem jeho podpisu a bude platný po dobu neurčitou, pokud jedna ze stran nesdělí druhé straně diplomatickou cestou své rozhodnutí ukončit jeho platnost. Protokol pak pozbývá platnosti po uplynutí šestiměsíční výpovědní lhůty od data doručení výpovědi. Dáno v Panamě dne 5. prosince 2007 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a španělském, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Za Ministerstvo zahraničních věcí České republiky Ing. Helena Bambasová v. r. náměstkyně ministra Za Ministerstvo zahraničních věcí Panamské republiky Samuel Lewis Navarro v. r. 1\\. viceprezident a ministr zahraničních věcí
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 7/2008 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 7/2008 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Mongolska o transformaci Společného podniku Mongolčechoslovakmetall a o ukončení platnosti Rámcové dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Mongolské lidové republiky o spolupráci při provádění geologickoprůzkumných prací, těžbě a úpravě nerostných surovin v Mongolské lidové republice ze dne 1. 9. 1979 a Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Mongolské lidové republiky o zřízení společného podniku k provádění geologickoprůzkumných prací, těžbě a úpravě jednotlivých druhů nerostných surovin v Mongolské lidové republice ze dne 1. 9. 1979, sjednané výměnou nót (Ulánbátar, 27. 6. 2006) Vyhlášeno 29. 1. 2008, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 28. 6. 2006, částka 3/2008 * 1\\. akciová společnost bude právnickou osobou ve smyslu zákona Mongolské republiky o partnerství a podnicích, * 2\\. zakladateli akciové společnosti budou účastníci Společného podniku Mongolčechoslovakmetall, tj. ze strany České republiky Státní podnik Intergeo, podnik pro geologickou a těžební činnost v zahraničí (IČ 00396389), pověřený Ministerstvem životního prostř * 3\\. na akciovou společnost, která vznikne transformací Společného podniku Mongolčechoslovakmetall, přejde veškerý majetek, práva a závazky Společného podniku Mongolčechoslovakmetall, * 4\\. majetková účast – podíly zakladatelů akciové společnosti budou zachovány v poměru, v jakém se podíleli na Společném podniku Mongolčechoslovakmetall, * 5\\. akciová společnost bude založena na dobu neurčitou. * 1\\. akciová společnost bude právnickou osobou ve smyslu zákona Mongolské republiky o partnerství a podnicích, * 2\\. zakladateli akciové společnosti budou účastníci Společného podniku Mongolčechoslovakmetall, tj. na české straně Státní podnik Intergeo, podnik pro geologickou a těžební činnost v zahraničí (IČ 00396389), pověřený Ministerstvem životního prostředí, jako * 3\\. na akciovou společnost, která vznikne transformací Společného podniku Mongolčechoslovakmetall, přejde veškerý majetek, práva a závazky Společného podniku Mongolčechoslovakmetall, * 4\\. majetková účast – podíly zakladatelů akciové společnosti budou zachovány v poměru, v jakém se podíleli na Společném podniku Mongolčechoslovakmetall, * 5\\. akciová společnost bude založena na dobu neurčitou. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 28. 6. 2006 7 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že výměnou nót ze dne 26. dubna 2006 a ze dne 27. června 2006 byla sjednána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Mongolska o transformaci Společného podniku Mongolčechoslovakmetall a o ukončení platnosti Rámcové dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Mongolské lidové republiky o spolupráci při provádění geologickoprůzkumných prací, těžbě a úpravě nerostných surovin v Mongolské lidové republice ze dne 1. 9. 1979 a Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Mongolské lidové republiky o zřízení společného podniku k provádění geologickoprůzkumných prací, těžbě a úpravě jednotlivých druhů nerostných surovin v Mongolské lidové republice1) ze dne 1. 9. 1979. Dohoda vstoupila v platnost dne 28. června 2006. Podle ustanovení Dohody dnem účinnosti vzniku akciové společnostiakciové společnosti dojde k ukončení platnosti Rámcové dohody a Dohody ze dne 1. 9. 1979. Společný podnik „Mongolčechoslovakmetall“ byl transformován na „Mongolčechmetall“ ke dni 1. dubna 20072). Dne 1. dubna 2007 tedy došlo k ukončení platnosti Rámcové dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Mongolské lidové republiky o spolupráci při provádění geologickoprůzkumných prací, těžbě a úpravě nerostných surovin v Mongolské lidové republice ze dne 1. 9. 1979 a Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Mongolské lidové republiky o zřízení československo-mongolského společného podniku k provádění geologickoprůzkumných prací, těžbě a úpravě jednotlivých druhů nerostných surovin v Mongolské lidové republice ze dne 1. 9. 1979 ve vztazích mezi Českou republikou a Mongolskem. České znění české nóty a anglické znění mongolské nóty a její překlad do českého jazyka, tvořících Dohodu, se vyhlašují současně. Č. j. 111560/2006-MPO Ministerstvo zahraničních věcí České republiky projevuje úctu Velvyslanectví Mongolska v Praze a s odvoláním na svoji nótu č. j. 105.249/94-MPO ze dne 19. 10. 1994 a nótu váženého Velvyslanectví č. 036/95 ze dne 3. 5. 1995 má čest předložit návrh na transformaci Společného podniku Mongolčechoslovakmetall a na ukončení platnosti Rámcové dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Mongolské lidové republiky o spolupráci při provádění geologickoprůzkumných prací, těžbě a úpravě nerostných surovin v Mongolské lidové republice ze dne 1. 9. 1979 (dále jen „Rámcová dohoda“) a Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Mongolské lidové republiky o zřízení společného podniku k provádění geologickoprůzkumných prací, těžbě a úpravě jednotlivých druhů nerostných surovin v Mongolské lidové republice ze dne 1. 9. 1979 (dále jen „Dohoda“) tohoto znění: V souladu s výsledky dřívějších jednání dojde k transformaci (změně právní formy) Společného podniku Mongolčechoslovakmetall na akciovou společnostakciovou společnost, která bude právním nástupcem bez likvidace zrušeného společného podniku. Realizací transformace společného podniku je pověřena a odpovídá za ni smluvním stranám Rada – nejvyšší orgán Společného podniku Mongolčechoslovakmetall, který je při transformaci vázán těmito základními zásadami: 1. akciová společnostakciová společnost bude právnickou osobou ve smyslu zákona Mongolské republiky o partnerství a podnicích, 2. zakladateli akciové společnostiakciové společnosti budou účastníci Společného podniku Mongolčechoslovakmetall, tj. ze strany České republiky Státní podnik Intergeo, podnik pro geologickou a těžební činnost v zahraničí (IČ 00396389), pověřený Ministerstvem životního prostředí jako právním nástupcem Českého geologického úřadu, správou předmětné majetkové účasti, a za mongolskou stranu je to Výbor státního majetku Mongolska. Organizační změna na české straně byla mongolské straně oznámena na XXII. zasedání Rady Společného podniku Mongolčechoslovakmetall, konaném v roce 1996 v Mongolsku, 3. na akciovou společnostakciovou společnost, která vznikne transformací Společného podniku Mongolčechoslovakmetall, přejde veškerý majetek, práva a závazky Společného podniku Mongolčechoslovakmetall, 4. majetková účast – podíly zakladatelů akciové společnostiakciové společnosti budou zachovány v poměru, v jakém se podíleli na Společném podniku Mongolčechoslovakmetall, 5. akciová společnostakciová společnost bude založena na dobu neurčitou. Dnem účinnosti vzniku akciové společnostiakciové společnosti dojde k ukončení platnosti Dohody a Rámcové dohody. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky navrhuje, aby v případě vyjádření souhlasu vlády Mongolska s výše uvedeným, tato nóta a souhlasná odpověď mongolské strany tvořily Dohodu mezi vládou České republiky a vládou Mongolska o transformaci Společného podniku Mongolčechoslovakmetall a o ukončení platnosti Rámcové dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Mongolské lidové republiky o spolupráci při provádění geologickoprůzkumných prací, těžbě a úpravě nerostných surovin v Mongolské lidové republice ze dne 1. 9. 1979 a Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Mongolské lidové republiky o zřízení společného podniku k provádění geologickoprůzkumných prací, těžbě a úpravě jednotlivých druhů nerostných surovin v Mongolské lidové republice ze dne 1. 9. 1979, která vstoupí v platnost dnem doručení souhlasné odpovědní nóty. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Velvyslanectví Mongolska o své hluboké úctě. V Praze dne 26. dubna 2006 Velvyslanectví Mongolska Praha PŘEKLAD MONGOLSKO MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ A/06-836 Ministerstvo zahraničních věcí Mongolska projevuje úctu Velvyslanectví České republiky v Mongolsku a má čest informovat, že Ministerstvo zahraničních věcí Mongolska obdrželo nótu č. 111560/2006-MPO ze dne 26. dubna 2006 týkající se návrhu na transformaci Společného podniku Mongolčechoslovakmetall a ukončení platnosti „Rámcové dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Mongolské lidové republiky o spolupráci při provádění geologickoprůzkumných prací, těžbě a úpravě nerostných surovin v Mongolské lidové republice“ ze dne 1. 9. 1979 a „Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Mongolské lidové republiky o zřízení společného podniku k provádění geologickoprůzkumných prací, těžbě a úpravě jednotlivých druhů nerostných surovin v Mongolské lidové republice“ ze dne 1. 9. 1979 tohoto znění: Společný podnik Mongolčechoslovakmetall bude transformován na akciovou společnostakciovou společnost, která bude právním nástupcem bez likvidace zrušeného společného podniku. Realizací transformace společného podniku je pověřena a odpovídá za ni smluvním stranám Rada – nejvyšší orgán Společného podniku Mongolčechoslovakmetall, který bude při transformaci vázán následujícími zásadami: 1. akciová společnostakciová společnost bude právnickou osobou ve smyslu zákona Mongolské republiky o partnerství a podnicích, 2. zakladateli akciové společnostiakciové společnosti budou účastníci Společného podniku Mongolčechoslovakmetall, tj. na české straně Státní podnik Intergeo, podnik pro geologickou a těžební činnost v zahraničí (IČ 00396389), pověřený Ministerstvem životního prostředí, jako právním nástupcem Českého geologického úřadu, správou předmětné majetkové účasti, a za mongolskou stranu je to Výbor státního majetku Mongolska. Organizační změna na české straně byla mongolské straně oznámena na XXII. zasedání Rady Společného podniku Mongolčechoslovakmetall, konaném v roce 1996 v Mongolsku, 3. na akciovou společnostakciovou společnost, která vznikne transformací Společného podniku Mongolčechoslovakmetall, přejde veškerý majetek, práva a závazky Společného podniku Mongolčechoslovakmetall, 4. majetková účast – podíly zakladatelů akciové společnostiakciové společnosti budou zachovány v poměru, v jakém se podíleli na Společném podniku Mongolčechoslovakmetall, 5. akciová společnostakciová společnost bude založena na dobu neurčitou. Platnost výše zmíněných dohod bude ukončena dnem účinnosti vzniku akciové společnostiakciové společnosti. Mongolská strana souhlasí, aby výše uvedená ustanovení byla považována za základ Dohody mezi vládou Mongolska a vládou České republiky o transformaci Společného podniku Mongolčechoslovakmetall a o ukončení platnosti „Rámcové dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Mongolské lidové republiky o spolupráci při provádění geologickoprůzkumných prací, těžbě a úpravě nerostných surovin v Mongolské lidové republice“ ze dne 1. 9. 1979 a „Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Mongolské lidové republiky o zřízení společného podniku k provádění geologickoprůzkumných prací, těžbě a úpravě jednotlivých druhů nerostných surovin v Mongolské lidové republice“ ze dne 1. 9. 1979, která vstoupí v platnost dnem doručení této nóty. Ministerstvo zahraničních věcí Mongolska využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Velvyslanectví České republiky o své hluboké úctě. Ulánbátar 27. června 2006 Velvyslanectví České republiky Ulánbátar 1) Sjednání Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Mongolské lidové republiky o zřízení československo-mongolského společného podniku k provádění geologickoprůzkumných prací, těžbě a úpravě jednotlivých druhů nerostných surovin v Mongolské lidové republice, podepsané v Ulánbátaru dne 1. 9. 1979, bylo oznámeno v částce 24/1979 Sb. 2) S ohledem na obsah dopisů ze dne 23. dubna 2007 a 14. května 2007, vyměněných mezi generálním ředitelem Mongolčechmetallu a ředitelem státního podniku Intergeo a potvrzujících transformaci podniku, se jedná o akciovou společnost v pojetí českého práva.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 6/2008 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 6/2008 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o spolupráci v oblasti kultury, školství, vědy, sportu a mládeže Vyhlášeno 29. 1. 2008, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 2. 8. 2007, částka 3/2008 * Článek 1 - Smluvní strany budou na zásadách rovnoprávnosti, reciprocity a oboustranného prospěchu rozvíjet spolupráci v oblasti kultury, školství, vědy, sportu a mládeže a za tímto účelem podporovat přímé vztahy mezi kulturními, školskými, vědeckými, sportovními a ml * Článek 2 - Smluvní strany v zájmu usnadnění rozšiřování a popularizace kulturních a duchovních statků zajistí ochranu práva autorského a s ním souvisejících práv občanů a právnických osob státu druhé smluvní strany podle mezinárodních smluv, kterými jsou státy smluvn * Článek 3 - V oblasti rozvíjení kulturní spolupráce budou smluvní strany podporovat zejména: * Článek 4 - V oblasti vzdělávání a vědy budou smluvní strany podporovat zejména: * Článek 5 - Smluvní strany budou spolupracovat ve snaze dosáhnout v učebnicích co nejobjektivnějšího poznání historie, geografie a kultury státu druhé smluvní strany, které bude podporovat vzájemné porozumění mezi oběma národy. * Článek 6 - Smluvní strany budou podporovat spolupráci v oblasti vědy, výzkumu a vývoje. * Článek 7 - V zájmu rozvoje výměn a spolupráce v oblasti mládeže a sportu budou smluvní strany podporovat: * Článek 8 - Smluvní strany budou věnovat zvláštní pozornost uspokojování duchovních potřeb, podle možnosti v mateřském jazyce, maďarské národnostní menšiny žijící v České republice a českého kulturního společenství žijícího v Maďarské republice, a dále uchování, respe * Článek 9 - Smluvní strany budou podporovat úzkou spolupráci a pravidelnou výměnu zkušeností v rámci mezinárodních kulturních, školských a vědeckých organizací, jichž jsou státy smluvních stran členy, organizací mládeže a sportovních organizací, a dále spolupráci v rá * Článek 10 - Smluvní strany budou podporovat činnost Českého centra v Budapešti a Maďarského kulturního střediska v Praze a budou usilovat o vytvoření co nejpříznivějších podmínek pro jejich činnost. * Článek 11 - Smluvní strany budou podporovat činnost občanských organizací a organizací příslušníků národnostních menšin, která slouží rozvoji kulturních styků mezi oběma státy. * Článek 12 - 1. Za účelem plnění této dohody mohou příslušné orgány smluvních stran uzavírat na časová období dle vzájemné dohody programy nebo protokoly/prováděcí plány spolupráce v oblasti kultury, školství, vědy, sportu a mládeže, které stanoví formy a podmínky této * Článek 13 - Tato dohoda nevylučuje možnost navázání spolupráce i v jiných oblastech, pokud bude odpovídat cílům a zásadám této dohody. * Článek 14 - Smluvní strany se zavazují provádět všechna ustanovení této dohody v souladu s právními předpisy platnými ve státech smluvních stran a v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými jsou státy smluvních stran vázány. * Článek 15 - 1. Tato dohoda se sjednává na dobu neurčitou a každá ze smluvních stran může dohodu písemně vypovědět s šestiměsíční výpovědní lhůtou. Ukončení platnosti této dohody nebude mít vliv na plnění závazků vzniklých na jejím základě. * Článek 16 - Dnem vstupu této dohody v platnost pozbude ve vztazích mezi Českou republikou a Maďarskou republikou platnosti Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maďarské lidové republiky o kulturní a vědecké spolupráci, podepsaná dne 22. ř * Článek 17 - Tato dohoda podléhá schválení v souladu s právními předpisy platnými ve státech smluvních stran a vstoupí v platnost dnem výměny diplomatických nót potvrzujících její vnitrostátní schválení, přičemž za den vstupu v platnost se považuje datum doručení pozdě Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 2. 8. 2007 6 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 21. června 2005 byla v Budapešti podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o spolupráci v oblasti kultury, školství, vědy, sportu a mládeže. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 17 dne 2. srpna 2007. Podle článku 16 dnem vstupu této dohody v platnost pozbyla ve vztazích mezi Českou republikou a Maďarskou republikou platnosti Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maďarské lidové republiky o kulturní a vědecké spolupráci, podepsaná dne 22. října 1986 v Budapešti, vyhlášená pod č. 41/1987 Sb. České znění Dohody se vyhlašuje současně. DOHODA mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o spolupráci v oblasti kultury, školství, vědy, sportu a mládeže Vláda České republiky a vláda Maďarské republiky (dále jen „smluvní strany“), – přejíce si posilovat a rozvíjet přátelské vztahy mezi oběma státy a jejich národy, – vedeny přáním prohlubovat vzájemně prospěšnou spolupráci mezi oběma státy v oblasti kultury, školství a vědy, jakož i v oblasti mládeže a sportu, – přesvědčeny, že tato spolupráce přispěje k lepšímu vzájemnému poznání, porozumění a tím k obohacení a posílení všestranných vztahů mezi oběma státy, – v zájmu uplatňování zásad uvedených v závěrečných dokumentech Konferencí o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, v Pařížské chartě za novou Evropu, v ustanoveních Evropské kulturní konvence, jakož i v doporučeních Rady Evropy, se dohodly takto: Článek 1 Smluvní strany budou na zásadách rovnoprávnosti, reciprocity a oboustranného prospěchu rozvíjet spolupráci v oblasti kultury, školství, vědy, sportu a mládeže a za tímto účelem podporovat přímé vztahy mezi kulturními, školskými, vědeckými, sportovními a mládežnickými institucemi a organizacemi obou států. Zvláště budou napomáhat vzájemné spolupráci v rámci mnohostranných programů, projektů a iniciativ. Článek 2 Smluvní strany v zájmu usnadnění rozšiřování a popularizace kulturních a duchovních statků zajistí ochranu práva autorského a s ním souvisejících práv občanů a právnických osob státu druhé smluvní strany podle mezinárodních smluv, kterými jsou státy smluvních stran vázány. Článek 3 V oblasti rozvíjení kulturní spolupráce budou smluvní strany podporovat zejména: a) prohlubování vzájemných vztahů mezi institucemi a organizacemi působícími v oblasti kultury, b) spolupráci a výměnu informací a zkušeností mezi odborníky, tvůrci a umělci ze všech oblastí kultury, c) vzájemnou výměnu akcí pořádaných kulturními institucemi a organizacemi, d) účast svých zástupců na mezinárodních kulturních akcích a odborných setkáních, resp. na činnosti tvůrčích dílen, organizovaných ve státě druhé smluvní strany, e) rozvoj spolupráce v souvislosti s ochranou a uchováváním kulturního dědictví. Článek 4 V oblasti vzdělávání a vědy budou smluvní strany podporovat zejména: a) přímou spolupráci mezi základními školami, středními školami a vysokoškolskými institucemi (včetně speciálních školských institucí a institucí odborného vzdělávání) a dále iniciativy pro vzdělávání dospělých, b) pravidelnou výměnu informací, jakož i výměnu pedagogické a metodické literatury a jiných učebních materiálů, c) výuku českého jazyka, literatury a kultury v Maďarské republice a výuku maďarského jazyka, literatury a kultury v České republice prostřednictvím přijímání hostujících učitelů, výměn učebních materiálů a studia na letních jazykových kurzech, d) vzájemnou výměnu studentů akreditovaných bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů, uskutečňovaných vysokými školami, e) vzájemnou výměnu akademických pracovníků a vědeckých pracovníků zabývajících se výzkumem vzdělávání. Článek 5 Smluvní strany budou spolupracovat ve snaze dosáhnout v učebnicích co nejobjektivnějšího poznání historie, geografie a kultury státu druhé smluvní strany, které bude podporovat vzájemné porozumění mezi oběma národy. Článek 6 Smluvní strany budou podporovat spolupráci v oblasti vědy, výzkumu a vývoje. Článek 7 V zájmu rozvoje výměn a spolupráce v oblasti mládeže a sportu budou smluvní strany podporovat: a) přímou spolupráci mládeže a mládežnických organizací prostřednictvím účasti na společných akcích a projektech, na programu Evropské unie Mládež (Youth) a na konferencích a seminářích pořádaných ve státech smluvních stran, b) spolupráci mezi sportovními organizacemi, c) účast sportovců na mezinárodních sportovních akcích pořádaných na území státu druhé smluvní strany a výměnu informací, dokumentů a odborníků v oblasti sportu. Článek 8 Smluvní strany budou věnovat zvláštní pozornost uspokojování duchovních potřeb, podle možnosti v mateřském jazyce, maďarské národnostní menšiny žijící v České republice a českého kulturního společenství žijícího v Maďarské republice, a dále uchování, respektive rozvoji identity, tradic a kulturního dědictví. Článek 9 Smluvní strany budou podporovat úzkou spolupráci a pravidelnou výměnu zkušeností v rámci mezinárodních kulturních, školských a vědeckých organizací, jichž jsou státy smluvních stran členy, organizací mládeže a sportovních organizací, a dále spolupráci v rámci programů Evropské unie, regionálních programů, programů Rady Evropy, jakož i jiných programů v dané oblasti. Článek 10 Smluvní strany budou podporovat činnost Českého centra v Budapešti a Maďarského kulturního střediska v Praze a budou usilovat o vytvoření co nejpříznivějších podmínek pro jejich činnost. Článek 11 Smluvní strany budou podporovat činnost občanských organizací a organizací příslušníků národnostních menšin, která slouží rozvoji kulturních styků mezi oběma státy. Článek 12 1. Za účelem plnění této dohody mohou příslušné orgány smluvních stran uzavírat na časová období dle vzájemné dohody programy nebo protokoly/prováděcí plány spolupráce v oblasti kultury, školství, vědy, sportu a mládeže, které stanoví formy a podmínky této spolupráce. 2. Příslušné orgány smluvních stran se o jednotlivých společných akcích a formě jejich zajištění dohodnou diplomatickou cestou. Článek 13 Tato dohoda nevylučuje možnost navázání spolupráce i v jiných oblastech, pokud bude odpovídat cílům a zásadám této dohody. Článek 14 Smluvní strany se zavazují provádět všechna ustanovení této dohody v souladu s právními předpisy platnými ve státech smluvních stran a v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými jsou státy smluvních stran vázány. Článek 15 1. Tato dohoda se sjednává na dobu neurčitou a každá ze smluvních stran může dohodu písemně vypovědět s šestiměsíční výpovědní lhůtou. Ukončení platnosti této dohody nebude mít vliv na plnění závazků vzniklých na jejím základě. 2. Závazky převzaté státy obou smluvních stran v rámci jiných platných mezinárodních smluv zůstávají touto dohodou nedotčeny. Článek 16 Dnem vstupu této dohody v platnost pozbude ve vztazích mezi Českou republikou a Maďarskou republikou platnosti Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maďarské lidové republiky o kulturní a vědecké spolupráci, podepsaná dne 22. října 1986 v Budapešti. Článek 17 Tato dohoda podléhá schválení v souladu s právními předpisy platnými ve státech smluvních stran a vstoupí v platnost dnem výměny diplomatických nót potvrzujících její vnitrostátní schválení, přičemž za den vstupu v platnost se považuje datum doručení pozdější z nich. Dáno v Budapešti dne 21. června 2005 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a maďarském, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Za vládu České republiky PhDr. Hana Hubáčková v. r. mimořádná a zplnomocněná velvyslankyně České republiky v Maďarské republice Za vládu Maďarské republiky János Jakab v. r. zástupce státního tajemníka Ministerstva školství
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 5/2008 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 5/2008 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Ujednání mezi vládou České republiky a Rakouskou spolkovou vládou o zřízení společného centra Mikulov - Drasenhofen Vyhlášeno 29. 1. 2008, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2008, částka 3/2008 * Článek 1 - Rakouská smluvní strana zřídí na rakouském státním území, na území politické obce Drasenhofen, v blízkosti státních hranic s Českou republikou společné centrum. * Článek 2 - (1) Úředníci vyslaní oběma smluvními stranami do společného centra budou v rámci svých kompetencí poradensky a podpůrně působit zejména * Článek 3 - (1) Rakouská smluvní strana bezplatně poskytne české smluvní straně místnosti ve společném centru potřebné k výkonu služby a bude hradit i veškeré provozní náklady s výjimkou nákladů na telekomunikace. Rakouská smluvní strana umožní české smluvní straně in * Článek 4 - (1) Národní centrály uvedené v článku 2 odst. 4 Smlouvy jmenují vždy jednoho úředníka zodpovědného za organizaci společných činností a provoz společného centra. Odpovědní úředníci se dohodnou na počtu úředníků každé smluvní strany, kteří budou působit ve s * Článek 5 - (1) Zástupci národních centrál podle článku 2 odst. 4, resp. 27 odst. 2 Smlouvy, jakož i odpovědní úředníci jmenovaní na základě článku 4 odst. 1 tohoto ujednání, se budou setkávat alespoň jednou ročně, aby vyhotovili bilanci spolupráce a vyhodnotili aktiv * Článek 6 - (1) Toto ujednání vstoupí v platnost prvního dne druhého měsíce následujícího po okamžiku podpisu. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2008 5 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 6. listopadu 2007 bylo v Mikulově podepsáno Ujednání mezi vládou České republiky a Rakouskou spolkovou vládou o zřízení společného centra Mikulov – Drasenhofen. Ujednání vstoupilo v platnost na základě svého článku 6 odst. 1 dne 1. ledna 2008. České znění Ujednání se vyhlašuje současně. UJEDNÁNÍ mezi vládou České republiky a Rakouskou spolkovou vládou o zřízení společného centra Mikulov – Drasenhofen Vláda České republiky (dále „česká smluvní strana“) a Rakouská spolková vláda (dále „rakouská smluvní strana“) se na základě – Smlouvy mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o policejní spolupráci a o druhém dodatku k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959 (dále „Smlouva“), jakož i při zohlednění – rámcového rozhodnutí Rady Evropské unie č. 2002/584 ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (dále „rámcové rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu“), – Dohody mezi vládou České republiky a Rakouskou spolkovou vládou o předávání a přebírání osob s neoprávněným pobytem (readmisní dohoda) z 12. listopadu 2004 a Protokolu k provádění Dohody mezi vládou České republiky a Rakouskou spolkovou vládou o předávání a přebírání osob s neoprávněným pobytem z 12. listopadu 2004 a – Správního ujednání mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Spolkovým ministerstvem vnitra Rakouské republiky o praktických způsobech provádění nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států z 9. prosince 2005, ve znění výměny nót ze 16. srpna a 31. srpna 2006 (dále „Dublinské správní ujednání“), dohodly takto: Článek 1 Rakouská smluvní strana zřídí na rakouském státním území, na území politické obceobce Drasenhofen, v blízkosti státních hranic s Českou republikou společné centrum. Článek 2 (1) Úředníci vyslaní oběma smluvními stranami do společného centra budou v rámci svých kompetencí poradensky a podpůrně působit zejména a) při podpoře a zintenzivňování přeshraniční spolupráce a výměny informací v policejní oblasti; b) při koordinaci činností společných kontrolních skupin a výkonu smíšené hlídkové služby, jakož i ostatních operací na společných státních hranicích a v příhraničních oblastech ve smyslu Smlouvy; c) v záležitostech předávání, resp. přebírání osob, které nelegálně vstoupily na území států smluvních stran nebo nelegálně pobývají na území států smluvních stran, podle readmisní dohody; d) v záležitostech předávání a přebírání osob za účelem trestního stíhání, resp. výkonu trestu podle rámcového rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazuevropském zatýkacím rozkazu, jakož i odsouzených osob za účelem výkonu trestu odnětí svobody; e) v záležitostech předávání a přebírání osob, které podaly žádost o azyl, podle Dublinského správního ujednání; jakož i f) při výměně informací za účelem odvracení nebezpečí pro veřejný pořádek a bezpečnost, jakož i předcházení a objasňování trestných činůtrestných činů. (2) Úředníci působící ve společném centru spolupracují při plnění svých úkolů. Nesmějí samostatně provádět výsostná oprávnění a poskytují informace a vyřizují úkoly výlučně na základě pokynů, které jim byly uděleny vysílající smluvní stranou. (3) Komunikace mezi úředníky ve společném centru probíhá v českém a německém jazyce, přičemž úředníci působící ve společném centru jsou oprávněni klást své dotazy v jazyce své země. Článek 3 (1) Rakouská smluvní strana bezplatně poskytne české smluvní straně místnosti ve společném centru potřebné k výkonu služby a bude hradit i veškeré provozní náklady s výjimkou nákladů na telekomunikace. Rakouská smluvní strana umožní české smluvní straně instalaci a provoz telekomunikačních zařízení a zařízení pro zpracovávání dat, jakož i zřízení nezbytného připojení na svou telekomunikační síť. Rakouská smluvní strana v zájmu zabezpečení činností stanovených v tomto ujednání umožní provozovatelům českých telekomunikačních zařízení a zařízení pro zpracovávání dat přístup na území státu za účelem instalace a údržby těchto zařízení. (2) Investice vložené českou smluvní stranou do společného centra a movité předměty zůstávají ve vlastnictví české smluvní strany. (3) Společné centrum se označí v českém a německém jazyce. Článek 4 (1) Národní centrály uvedené v článku 2 odst. 4 Smlouvy jmenují vždy jednoho úředníka zodpovědného za organizaci společných činností a provoz společného centra. Odpovědní úředníci se dohodnou na počtu úředníků každé smluvní strany, kteří budou působit ve společném centru, vzájemně si vymění seznamy s jejich jmény a budou se vzájemně informovat o změnách v personálním obsazení. (2) Odpovědní úředníci společně vypracují do šesti měsíců po vstupu tohoto ujednání v platnost jednací řád a učiní všechna opatření k zajištění fungování společného centra. (3) Jednací řád se stane závazným po schválení národními centrálami uvedenými v článku 2 odst. 4 Smlouvy. (4) Pro účely tohoto článku je národní centrálou uvedenou v článku 2 odst. 4 Smlouvy na české straně Policejní prezidium České republiky. (5) V záležitostech činnosti úředníků celní správy ve společném centru je třeba vždy konzultovat národní centrály podle článku 27 odst. 2 Smlouvy. Článek 5 (1) Zástupci národních centrál podle článku 2 odst. 4, resp. 27 odst. 2 Smlouvy, jakož i odpovědní úředníci jmenovaní na základě článku 4 odst. 1 tohoto ujednání, se budou setkávat alespoň jednou ročně, aby vyhotovili bilanci spolupráce a vyhodnotili aktivity společného centra. V rámci těchto setkání a) si budou mezi sebou vyměňovat statistické údaje o činnosti společného centra, jakož i o vývoji různých forem trestné činnosti, a b) vypracují nový společný pracovní program a odpovídající strategie pro společné aktivity na společných státních hranicích, resp. v příhraničních oblastech. (2) Na závěr každého setkání se vyhotoví protokol v českém a německém jazyce. Článek 6 (1) Toto ujednání vstoupí v platnost prvního dne druhého měsíce následujícího po okamžiku podpisu. (2) Toto ujednání se uzavírá na dobu neurčitou. Každá ze smluvních stran jej může vypovědět písemně diplomatickou cestou. V tomto případě pozbude platnosti devadesát dnů po doručení výpovědi druhé smluvní straně. Toto ujednání pozbude platnosti nejpozději dnem, kdy pozbude platnosti Smlouva. Dáno v Mikulově dne 6. listopadu 2007 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a německém, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Za vládu České republiky MUDr. Mgr. Ivan Langer v. r. ministr vnitra Za Rakouskou spolkovou vládu Günther Platter v. r. ministr vnitra
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 3/2008 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 3/2008 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Republiky Slovinsko o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařských věd Vyhlášeno 29. 1. 2008, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 23. 11. 2007, částka 3/2008 * Článek 1 - Smluvní strany budou podporovat spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařských věd na základě rovnosti, reciprocity a vzájemných výhod. Konkrétní oblasti spolupráce budou stanoveny po vzájemné dohodě, přičemž budou brány v úvahu příslušné zájmy obou smluv * Článek 2 - Smluvní strany budou spolupracovat zejména v těchto oblastech: * Článek 3 - Smluvní strany se budou vzájemně informovat o kongresech a sympoziích s mezinárodní účastí, zabývajících se zdravotnickou tematikou, které se budou konat v jejich zemích. Na požádání jedné smluvní strany budou jí druhou smluvní stranou dodány příslušné mat * Článek 4 - Příslušné orgány smluvních stran si budou vyměňovat seznamy lékařské literatury a filmy s tematikou péče o zdraví a podpory zdraví, jakož i další písemné, vizuální nebo audiovizuální informativní materiály z oblasti zdravotnických poznatků. * Článek 5 - Za účelem provádění této Dohody budou ministerstva zdravotnictví obou států sjednávat plány spolupráce, ve kterých budou, kromě jiných záležitostí, specifikovány finanční podmínky vyplývající z konkrétních činností a spolupráce upravených v článcích 1 – 4 * Článek 6 - Všechny výměny a jiné formy spolupráce v rámci této Dohody budou probíhat v souladu s právními předpisy obou států. * Článek 7 - Tato Dohoda podléhá schválení v souladu s vnitrostátními právními předpisy obou smluvních stran. Vstoupí v platnost dnem poslední nóty informující druhou smluvní stranu o vnitrostátním schválení. * Článek 8 - Tato Dohoda se uzavírá na dobu neurčitou. Smluvní strany ji mohou kdykoliv vypovědět písemně, diplomatickou cestou, přičemž platnost této Dohody skončí 6 (šest) měsíců od data nóty informující druhou smluvní stranu o takovémto vypovězení. * Článek 9 - Dnem vstupu této Dohody v platnost pozbývá platnosti „Úmluva mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Socialistické federativní republiky Jugoslávie o spolupráci v oblasti zdravotnictví“, ze dne 5. října 1963. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 23. 11. 2007 3 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 10. května 1996 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Republiky Slovinsko o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařských věd. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 7 dne 23. listopadu 2007. Podle článku 9 dnem vstupu této dohody v platnost pozbyla platnosti ve vztazích mezi Českou republikou a Republikou Slovinsko Úmluva mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Socialistické federativní republiky Jugoslávie o spolupráci v oblasti zdravotnictví, podepsaná v Bělehradě dne 5. října 1963, vyhlášená pod č. 89/1964 Sb. České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. DOHODA MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU REPUBLIKY SLOVINSKO O SPOLUPRÁCI V OBLASTI ZDRAVOTNICTVÍ A LÉKAŘSKÝCH VĚD Vláda České republiky a vláda Republiky Slovinsko (dále jen „smluvní strany“), hodlajíce rozvíjet spolupráci mezi oběma státy v oblasti zdravotnictví a lékařských věd, uzavřely následující Dohodu: Článek 1 Smluvní strany budou podporovat spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařských věd na základě rovnosti, reciprocity a vzájemných výhod. Konkrétní oblasti spolupráce budou stanoveny po vzájemné dohodě, přičemž budou brány v úvahu příslušné zájmy obou smluvních stran. Článek 2 Smluvní strany budou spolupracovat zejména v těchto oblastech: – výměna informací v oblasti zdravotnictví, jako např. organizace zdravotnictví, veřejné zdravotnictví, zdravotní pojištění, vzdělávání ve zdravotnictví a výchova ke zdraví, – výměna odborníků za účelem studií a konzultací na základě plánů spolupráce sjednaných podle článku 5 této Dohody, – přímé kontakty mezi institucemi a organizacemi obou států, – další vzájemně dohodnuté formy spolupráce v oblasti zdravotnictví a lékařských věd. Článek 3 Smluvní strany se budou vzájemně informovat o kongresech a sympoziích s mezinárodní účastí, zabývajících se zdravotnickou tematikou, které se budou konat v jejich zemích. Na požádání jedné smluvní strany budou jí druhou smluvní stranou dodány příslušné materiály vydané v souvislosti s konáním takových akcí. Článek 4 Příslušné orgány smluvních stran si budou vyměňovat seznamy lékařské literatury a filmy s tematikou péče o zdraví a podpory zdraví, jakož i další písemné, vizuální nebo audiovizuální informativní materiály z oblasti zdravotnických poznatků. Článek 5 Za účelem provádění této Dohody budou ministerstva zdravotnictví obou států sjednávat plány spolupráce, ve kterých budou, kromě jiných záležitostí, specifikovány finanční podmínky vyplývající z konkrétních činností a spolupráce upravených v článcích 1 – 4 této Dohody. Článek 6 Všechny výměny a jiné formy spolupráce v rámci této Dohody budou probíhat v souladu s právními předpisy obou států. Článek 7 Tato Dohoda podléhá schválení v souladu s vnitrostátními právními předpisy obou smluvních stran. Vstoupí v platnost dnem poslední nóty informující druhou smluvní stranu o vnitrostátním schválení. Článek 8 Tato Dohoda se uzavírá na dobu neurčitou. Smluvní strany ji mohou kdykoliv vypovědět písemně, diplomatickou cestou, přičemž platnost této Dohody skončí 6 (šest) měsíců od data nóty informující druhou smluvní stranu o takovémto vypovězení. Článek 9 Dnem vstupu této Dohody v platnost pozbývá platnosti „Úmluva mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Socialistické federativní republiky Jugoslávie o spolupráci v oblasti zdravotnictví“, ze dne 5. října 1963. Dáno v Praze dne 10. května 1996 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, slovinském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílného výkladu je rozhodující text anglický. Za vládu České republiky PhDr. Jan Stráský v. r. ministr zdravotnictví Za vládu Republiky Slovinsko MUDr. Božidar Voljč v. r. ministr zdravotnictví
Sdělení č. 11/2008 Sb. m. s.	Sdělení č. 11/2008 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se opravuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 98/2006 Sb. m. s., o sjednání Smlouvy ve formě výměny dopisů o zdanění příjmů z úspor a její prozatímní provádění mezi Českou republikou a Nizozemským královstvím se zřetelem na Arubu Vyhlášeno 29. 1. 2008, částka 3/2008 11 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se opravuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 98/2006 Sb. m. s., o sjednání Smlouvy ve formě výměny dopisů o zdanění příjmů z úspor a její prozatímní provádění mezi Českou republikou a Nizozemským královstvím se zřetelem na Arubu Ministerstvo zahraničních věcí vyhlašuje opravu svého sdělení č. 98/2006 Sb. m. s., o sjednání Smlouvy ve formě výměny dopisů o zdanění příjmů z úspor a její prozatímní provádění mezi Českou republikou a Nizozemským královstvím se zřetelem na Arubu. První odstavec sdělení Ministerstva zahraničních věcí má správně znít: „Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 8. června 2004 v Praze a dne 9. listopadu 2004 v Haagu byla sjednána Smlouva ve formě výměny dopisů o zdanění příjmů z úspor a její prozatímní provádění mezi Českou republikou a Nizozemským královstvím se zřetelem na Arubu.“.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 10/2008 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 10/2008 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Memoranda o spolupráci mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a Ministerstvem sociálních věcí a zaměstnanosti Nizozemského království o výměně údajů a přeshraniční spolupráci při potírání podvodů při mezinárodním vysílání pracovníků a boji proti nelegálnímu zaměstnávání Vyhlášeno 29. 1. 2008, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 2. 2008, částka 3/2008 * Článek 1 - Účel Memoranda * Článek 2 - Územní platnost * Článek 3 - Správní orgány * Článek 4 - Formy spolupráce * Článek 5 - Žádosti a sdělení z vlastního podnětu * Článek 6 - Náklady * Článek 7 - Ochrana osobních údajů * Článek 8 - Prováděcí opatření * Článek 9 - Hodnotící schůzky * Článek 10 - Vstup v platnost * Článek 11 - Doba platnosti a ukončení platnosti 1 2 3 Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 2. 2008 10 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 28. listopadu 2007 bylo v Praze podepsáno Memorandum o spolupráci mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a Ministerstvem sociálních věcí a zaměstnanosti Nizozemského království o výměně údajů a přeshraniční spolupráci při potírání podvodů při mezinárodním vysílání pracovníků a boji proti nelegálnímu zaměstnávání. Memorandum vstupuje v platnost na základě svého článku 10 dne 1. února 2008. České znění Memoranda a anglické znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně. MEMORANDUM O SPOLUPRÁCI MEZI MINISTERSTVEM PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY A MINISTERSTVEM SOCIÁLNÍCH VĚCÍ A ZAMĚSTNANOSTI NIZOZEMSKÉHO KRÁLOVSTVÍ O VÝMĚNĚ ÚDAJŮ A PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCI PŘI POTÍRÁNÍ PODVODŮ PŘI MEZINÁRODNÍM VYSÍLÁNÍ PRACOVNÍKŮ A BOJI PROTI NELEGÁLNÍMU ZAMĚSTNÁVÁNÍ Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky a Ministerstvo sociálních věcí a zaměstnanosti Nizozemského království (dále jen „Smluvní strany“) s ohledem na usnesení Rady a zástupců vlád členských států ze zasedání Rady dne 22. dubna 1999 o „Kodexu chování pro zlepšenou spolupráci mezi úřady v boji proti nadnárodním podvodům v sociálních dávkách a příspěvcích a neohlášené práci a v mezinárodním vysílání pracovníků“; s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb, a zejména článek 4 odstavce 2 a 3 této směrnice jež uvádějí, že členské státy upraví spolupráci mezi veřejnými orgány, které jsou v souladu s vnitrostátními právními předpisy příslušné pro dohled nad pracovními podmínkami uvedenými v odstavci 3, a že tato spolupráce zejména spočívá v odpovědích na odůvodněné žádosti těchto orgánů o informace o nadnárodním poskytování pracovníků, včetně informací o otevřeném zneužívání nebo o možných případech nezákonných nadnárodních aktivit; s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů; s ohledem na doporučení R (99)17 členským státům Rady Evropy ke zlepšení spolupráce mezi členskými státy na poli sociálního zabezpečení, které bylo přijato dne 15. října 1999 na 679. zasedání Rady ministrů; majíce na zřeteli, že v souvislosti s nárůstem přeshraniční práce a poskytování služeb je žádoucí posílit přeshraniční spolupráci při uplatňování předpisů o sociální politice a za tímto účelem určit příslušné orgány a způsoby spolupráce; majíce na zřeteli, že přeshraniční spolupráci ve vztahu k používání soustav sociálního zabezpečení a daní už stanoví nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 a 574/72 a smlouvy o daňových otázkách, doplňková opatření jsou tudíž žádoucí pouze vzhledem k uplatňování předpisů o pracovních podmínkách v případě přeshraniční práce a poskytování služeb; majíce na zřeteli, že orgány zapojené do správy systémů sociálního zabezpečení by se však měly účastnit posilování této spolupráce, jelikož tyto orgány již mají k dispozici část informací, jež mohou být důležité k uplatňování předpisů upravujících pracovní podmínky v případě přeshraniční práce a poskytování služeb a k prosazování předpisů o sociální pomoci; se dohodly takto: Článek 1 Účel Memoranda 1. Účelem tohoto Memoranda o spolupráci mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a Ministerstvem sociálních věcí a zaměstnanosti Nizozemského království o výměně údajů a přeshraniční spolupráci při potírání podvodů při mezinárodním vysílání pracovníků a boji proti nelegálnímu zaměstnávání (dále jen „Memorandum“) je zlepšit a posílit spolupráci v boji proti nelegálnímu zaměstnávání, v prosazování předpisů upravujících pracovní podmínky v případě přeshraniční práce a poskytování služeb a prosazování předpisů o sociální pomoci. 2. Příloha 1 tohoto Memoranda obsahuje seznam předpisů účinných ke dni podpisu tohoto Memoranda, na něž se spolupráce vztahuje. Článek 2 Územní platnost 1. Toto Memorandum platí na celém evropském území Nizozemského království. 2. Toto Memorandum platí na celém území České republiky. Článek 3 Správní orgány Správní orgány, které v rámci tohoto Memoranda spolupracují, jsou uvedeny v Příloze 2. Článek 4 Formy spolupráce Smluvní strany a správní orgány uvedené v Příloze 2 se mohou navzájem přímo kontaktovat a budou spolupracovat za účelem dosažení cíle tohoto Memoranda, a to v závislosti na platném vnitrostátním právu, zejména prostřednictvím: a) výměny informací o své organizaci, činnosti a pracovních metodách; b) určení příslušných kontaktních osob v těchto orgánech; c) společného plánování a provádění preventivních opatření ve svých příslušných oblastech činnosti; d) provádění společného hodnocení rizik a srovnávání údajů s cílem napomoci tomuto hodnocení, a to v závislosti na platném vnitrostátním právu týkajícím se ochrany osobních údajůosobních údajů; e) vzájemné pomoci a odpovědí na žádosti o informace; f) sdělení z vlastního podnětu; g) krátkodobých výměn svých pracovníků. Článek 5 Žádosti a sdělení z vlastního podnětu 1. Žádosti a sdělení z vlastního podnětu uvedené v článku 4 pod písmeny e) a f) budou v každém jednotlivém případě zahrnovat tyto informace: a) identifikační údaje o společnostech nebo osobách vykonávajících přeshraniční aktivity, které jsou předmětem žádosti nebo sdělení; b) stručné odůvodnění žádosti nebo sdělení. 2. V žádostech bude rovněž uveden název orgánu, jenž podává žádost, předmět a důvod žádosti, stejně jako informace, jež mají být zaslány, nebo úkony, jež mají být učiněny. 3 Žádosti a sdělení z vlastního podnětu je možné zaslat poštou, faxem nebo elektronicky. 4. Žádosti a sdělení z vlastního podnětu se nebudou vyřizovat: a) pokud by to bylo nepřiměřeně administrativně náročné, b) pokud by tím byla porušena ustanovení vnitrostátního práva. 5. Žádosti je třeba vyhovět pouze do té míry, pokud má dožádaný orgán přístup k požadované informaci nebo pokud k ní může získat přístup podle vnitrostátního práva. 6. Pokud nemá dožadovaný orgán k požadované informaci přístup, ale některý z dalších spolupracujících orgánů požadovanou informaci k dispozici má, bude žádost postoupena tomu orgánu, který k ní má přístup, a dožadující orgán se o této skutečnosti uvědomí. 7. Dožadující orgán uvede přiměřenou lhůtu pro vyřízení žádosti. Pokud nelze žádost vyřídit během uvedené lhůty z důvodů uvedených v odstavci 4 tohoto článku, tato skutečnost společně s důvody bude dožadujícímu orgánu sdělena. 8. Žádosti a sdělení se sepisují přednostně v jazyce dožadovaného státu nebo v anglickém jazyce. 9. Příloha 3 obsahuje seznam informací, jež je možné si vyměňovat. Článek 6 Náklady Provádění tohoto Memoranda je bezplatné. Článek 7 Ochrana osobních údajů 1. Osobní údajeOsobní údaje získané na základě tohoto Memoranda mohou být použity pouze k účelům uvedeným v článku 1. 2. Pokud některý z orgánů určených jednou ze Smluvních stran doručí některému z orgánů určených další Smluvní stranou osobní údajeosobní údaje, elektronicky nebo jinak, použijí se předpisy doručujícího státu týkající se ochrany osobních údajůosobních údajů. Právo přijímajícího státu týkající se ochrany osobních údajůosobních údajů se použije v každém jednotlivém případě, v němž přijímající orgán zpracovává údaje. Článek 8 Prováděcí opatření 1. Smluvní strany po podpisu tohoto Memoranda upraví postupy provádění tohoto Memoranda pro svou oblast působnosti. 2. Smluvní strany se budou po podpisu tohoto Memoranda navzájem informovat o probíhajících změnách v předpisech a orgánech uvedených v přílohách 1 a 2 v rozsahu nezbytném pro provádění tohoto Memoranda. Článek 9 Hodnotící schůzky 1. Za účelem podpory řádného fungování tohoto Memoranda budou zástupci Smluvních stran a orgánů zmíněných v článku 3 periodicky hodnotit jeho provádění. 2. Smluvní strany, každá za sebe, jmenují osobu, která bude v procedurálních otázkách dotýkajících se tohoto Memoranda sloužit jako kontaktní osoba. 3. Hodnotící schůzka se v každém případě uskuteční jeden rok po podpisu tohoto Memoranda a poté na žádost jedné ze Smluvních stran. 4. Zástupci dalších národních orgánů, úřadů nebo institucí Smluvních stran nebo jiných členských států Evropské unie, které mají zájem na dosažení cílů tohoto Memoranda, se mohou těchto jednání účastnit. Článek 10 Vstup v platnost Toto Memorandum vstoupí v platnost první den třetího měsíce po podpisu. Článek 11 Doba platnosti a ukončení platnosti Toto Memorandum se sjednává na dobu neurčitou. Platnost Memoranda může být ukončena písemným oznámením druhé ze Smluvních stran. Platnost Memoranda skončí tři měsíce po doručení oznámení druhé Smluvní straně. Dáno v Praze dne 28. listopadu 2007 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, nizozemském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě jakýchkoli rozdílů ve výkladu je rozhodující znění v jazyce anglickém. Ministr práce a sociálních věcí České republiky RNDr. Petr Nečas v. r. Ministr sociálních věcí a zaměstnanosti Nizozemského království Piet Hein Donner v. r. Příloha 1 A. V Nizozemsku: a) Zákon o pracovních podmínkách b) Zákon o pracovní době c) Zákon o zaměstnávání cizinců d) Zákon o podmínkách přeshraničního zaměstnávání e) Zákon o minimální mzdě f) Zákon o kolektivních pracovních smlouvách g) Zákon o umístění zaměstnanců zprostředkovateli h) Zákon o práci a sociální pomoci i) Zákony o sociálním pojištění spravované orgány uvedenými v Příloze 2A pod body c) a d) na základě kapitol 5 a 6 zákona o struktuře zaměstnanosti a příjmu (SUWI) B. V České republice: a) Zákoník práce b) Nařízení vlády o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí c) Zákon o zaměstnanosti d) Zákon o inspekci práce e) Zákon o pomoci v hmotné nouzi Příloha 2 A. V Nizozemsku: a) Inspekce práce (ústřední kontaktní místo k provádění předpisů uvedených v Příloze 1) b) Sociálně informační a šetřící služba (SIOD) pro větší společné přeshraniční akce c) Správní ústav pro pojištění zaměstnanců (UWV, oddělení IBF – Internationaal Bureau Fraude) jako ústřední kontaktní místo k provádění předpisů o sociálním zabezpečení a sociální péči d) Pojišťovna sociálního zabezpečení (SVB), ústřední kontaktní místo k provádění předpisů o sociálním zabezpečení osob s bydlištěm na území státu B. V České republice: a) Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky – Správa služeb zaměstnanosti (pro oblast nelegální práce a zprostředkování zaměstnání) b) Ministerstvo práce a sociálních věcí – odbor sociální politiky (pro dávky sociální pomoci) c) Česká správa sociálního zabezpečení (pro problematiku spojenou s pojištěním na sociální zabezpečení, výplatou dávek nemocenského a důchodového pojištění a pro oblast posuzování příslušnosti k právním předpisům podle nařízení Rady (EHS) 1408/71) d) Státní úřad inspekce práce (pro oblast pracovních podmínek podle článku 3 odstavce 1 směrnice Rady 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb) Příloha 3 A. Žádosti týkající se podniku s přeshraniční činností se mohou vztahovat zejména k: a) datu založení podniku; b) právní formě podniku; c) oficiálně registrovanému předmětu činnosti; d) sídlu podniku a všech jeho poboček; e) statutárnímu orgánu podniku; f) oprávněním udělených podniku k výkonu specifických činností; g) oznámením a přihláškám k registraci podaným podnikem; h) posouzení, zda v zemi, kde byl podnik založen, vyvíjí podstatnou činnost. B. Žádosti týkající se pracovněprávního vztahu mezi podnikem a jakýmikoli jeho pracovníky vyslanými do přijímající země se mohou vztahovat zejména k: a) povaze pracovněprávního vztahu se zaměstnavatelem; b) datu, kdy pracovník nastoupil do zaměstnání; c) tomu, zda je pracovník pojištěn v zákonném systému sociálního zabezpečení; d) výkazům o počtu skutečně odpracovaných hodin za určitou dobu. C. Žádosti týkající se vyslaného pracovníka se mohou vztahovat zejména k: a) povolení k pobytu a pracovnímu povolení pro zemi, z níž je občan třetího státu vyslán; b) kvalifikaci pracovníka, pokud se vyžaduje; c) oprávnění vysílající agentury ke zprostředkování zaměstnání. D. Žádosti na šetření okolností pracovního úrazu nebo v souvislosti s vyřizováním stížnosti se mohou týkat následujících aspektů: a) informací zohledňujících okolnosti úrazu; b) dotazování obětioběti úrazu; c) dotazování svědků úrazu; d) dotazování zaměstnavatele obětioběti; e) dotazování stěžovatele nebo jeho zaměstnavatele. E. Žádost ohledně žadatele nebo příjemce dávek sociální pomoci se může zejména týkat: a) bydliště žadatele nebo příjemce; b) rodinných poměrů žadatele nebo příjemce; c) dávek nebo dalšího příjmu žadatele nebo příjemce a jeho rodinných příslušníků v rozsahu nezbytném pro nárok na dávky sociální pomoci; d) majetkových a finančních poměrů žadatele nebo příjemce a jeho rodinných příslušníků do té míry, jak jsou relevantní pro nárok na dávky sociální pomoci. F. Pouze v míře nezbytné ke spolupráci v boji proti nelegální práci a při uplatňování předpisů o pracovních podmínkách v případě přeshraniční práce a poskytování služeb a v rozsahu, v jakém mají orgány uvedené v Příloze 2 dané informace k dispozici, se mohou žádosti týkat také informací o sociálním zabezpečení.
Vyhláška č. 9/2008 Sb.	Vyhláška č. 9/2008 Sb. Vyhláška o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun ke 100. výročí úmrtí Josefa Hlávky Vyhlášeno 24. 1. 2008, datum účinnosti 5. 3. 2008, částka 4/2008 * § 1 - (1) Ke 100. výročí úmrtí architekta, stavitele a mecenáše Josefa Hlávky se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). Vyobrazení dvousetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce. * § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je průčelí zemské porodnice v Praze, které je dílem Josefa Hlávky. Nad ní je ptačí křídlo jako symbol rozletu a ochrany. Při horním a pravém okraji dvousetkoruny je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Při levém okraji dvousetkoruny ved * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 5. března 2008. k vyhlášce č. 9/2008 Sb. Aktuální znění od 5. 3. 2008 9 VYHLÁŠKA ze dne 3. ledna 2008 o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun ke 100. výročí úmrtí Josefa Hlávky Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.: § 1 (1) Ke 100. výročí úmrtí architekta, stavitele a mecenáše Josefa Hlávky se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). Vyobrazení dvousetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce. (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,2 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *“. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. § 2 (1) Na líci dvousetkoruny je průčelí zemské porodnice v Praze, které je dílem Josefa Hlávky. Nad ní je ptačí křídlo jako symbol rozletu a ochrany. Při horním a pravém okraji dvousetkoruny je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Při levém okraji dvousetkoruny vedle průčelí zemské porodnice v Praze je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“. Značka mincovny, která dvousetkorunu razila, je umístěna při levém okraji dvousetkoruny. (2) Na rubu dvousetkoruny je portrét Josefa Hlávky. Při levém okraji dvousetkoruny je neuzavřený opis „JOSEF HLÁVKA“ a při pravém okraji dvousetkoruny jsou letopočty „1908 – 2008“. AutoremAutorem návrhu dvousetkoruny je Vojtěch Dostál, DiS., jehož iniciála tvořená obráceným písmenem „D“ je umístěna při pravém okraji dvousetkoruny za posledním číslem letopočtu „2008“. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 5. března 2008. Guvernér: doc. Ing. Tůma, CSc. v. r. Příloha k vyhlášce č. 9/2008 Sb. Vyobrazení pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí úmrtí Josefa Hlávky (lícní a rubová strana) 12kB 13kB
Vyhláška č. 8/2008 Sb.	Vyhláška č. 8/2008 Sb. Vyhláška o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k 650. výročí vydání nařízení Karla IV. o zakládání vinic Vyhlášeno 24. 1. 2008, datum účinnosti 6. 2. 2008, částka 4/2008 * § 1 - (1) K 650. výročí vydání nařízení Karla IV. o zakládání vinic se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). Vyobrazení dvousetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce. * § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je přepis nástěnné malby zobrazující lisování vína, která je součástí svatováclavského cyklu nacházejícího se na stěnách schodiště ke kapli svatého Kříže na Karlštejně. Při spodním okraji dvousetkoruny je název státu „ČESKÁ REPUBL * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 6. února 2008. k vyhlášce č. 8/2008 Sb. Aktuální znění od 6. 2. 2008 8 VYHLÁŠKA ze dne 3. ledna 2008 o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k 650. výročí vydání nařízení Karla IV. o zakládání vinic Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.: § 1 (1) K 650. výročí vydání nařízení Karla IV. o zakládání vinic se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). Vyobrazení dvousetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce. (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,3 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 13 g “. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. § 2 (1) Na líci dvousetkoruny je přepis nástěnné malby zobrazující lisování vína, která je součástí svatováclavského cyklu nacházejícího se na stěnách schodiště ke kapli svatého Kříže na Karlštejně. Při spodním okraji dvousetkoruny je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a nad ním je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“. Značka mincovny, která dvousetkorunu razila, je umístěna při horním okraji dvousetkoruny. (2) Na rubu dvousetkoruny je přepis ilustrace zobrazující kypření půdy, sběr plodů a odnášení hroznů do lisu, která pochází z Velislavovy bible. Nad ním je monogram císaře Karla IV. Při levém, spodním a pravém okraji dvousetkoruny je neuzavřený opis „NAŘÍZENÍ KARLA IV. O ZAKLÁDÁNÍ VINIC“ a letopočty „1358/2008“, které jsou od opisu odděleny tečkou. AutoremAutorem návrhu dvousetkoruny je akademický sochař Jiří Věneček, jehož iniciály tvořené spojenými písmeny „jv“ jsou umístěny při spodním okraji dvousetkoruny nad opisem. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 6. února 2008. Guvernér: doc. Ing. Tůma, CSc. v. r. Příloha k vyhlášce č. 8/2008 Sb. Vyobrazení pamětní stříbrné dvousetkoruny k 650. výročí vydání nařízení Karla IV. o zakládání vinic (lícní a rubová strana) 13kB 14kB
Sdělení Ministerstva financí č. 12/2008 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 12/2008 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky Dluhopisu České republiky, 2008 - 2011, 4,10 % Vyhlášeno 24. 1. 2008, částka 5/2008 12 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 15. ledna 2008, jímž se určují emisní podmínky Dluhopisu České republiky, 2008 – 2011, 4,10 % Ministerstvo financí vydává státní dluhopisy v souladu s § 25 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“) a určuje emisní podmínky Dluhopisu České republiky, 2008 – 2011, 4,10 %: 1. Základní charakteristika dluhopisů: Emitent: Česká republika zastoupená Ministerstvem financí Název: Dluhopis České republiky, 2008 – 2011, 4,10 % Zkrácený název: ČR, 4,10 %, 11 Pořadové číslo emise: 54. Jmenovitá hodnota: Kč 10 000 Forma dluhopisu: cenný papírcenný papír na doručitele Podoba dluhopisu: zaknihovaný cenný papírcenný papír Datum emise: 28. ledna 2008 Datum splatnosti: 11. dubna 2011 Úrokový výnos: kupon s pevnou úrokovou sazbou 4,10 % p. a. Zdanění úrokových výnosů: podle právních předpisů České republiky ISIN: CZ0001002158 Kupon č. 1 odtržený, ISIN: CZ0000701982 Kupon č. 2 odtržený, ISIN: CZ0000701990 Kupon č. 3 odtržený, ISIN: CZ0000702006 Jistina odtržená, ISIN: CZ0000701974 2. Dluhopisy jsou ve smyslu § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě zvláštních zákonů, které vydání státních dluhopisů umožňují. 3. Dluhopisy znějí na doručitele a jsou vydávány v zaknihované podobě. Evidenci vlastníků vede Středisko cenných papírůcenných papírů. 4. Dluhopisy mohou nabývat právnické a fyzické osoby se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky i v zahraničí. Repatriace výnosů a splacené jmenovité hodnoty do zahraničí budou prováděny dle právních předpisů České republiky. 5. Emitent předloží návrh na přijetí dluhopisů k obchodování na hlavním trhu Burzy cenných papírůcenných papírů Praha, a. s. 6. Rozhodný den pro výplatu výnosu z dluhopisu předchází o jeden měsíc dnu splatnosti výnosu z dluhopisu. Datum ex-kupon je den následující po rozhodném dnu a je stanoveno na 12. března. Úrokový výnos obdrží vždy investor, který je vlastníkem dluhopisu 11. března každého roku, počínaje rokem 2009. Úrokový výnos za první období od data vydání 28. ledna 2008 do 11. dubna 2009 obdrží investor, který je vlastníkem dluhopisu 11. března 2009. 7. Dluhopisy jsou úročeny pevnou úrokovou sazbou ve výši 4,10 % p. a. Úrokové výnosy jsou vypláceny jedenkrát ročně, a to k 11. dubnu příslušného roku. Připadne-li den výplaty výnosu na den, který není pracovním dnem, bude výplata provedena první následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odsunutí platby. 8. Převoditelnost dluhopisů ve Středisku cenných papírůcenných papírů začíná dnem připsání dluhopisů na účty prvních vlastníků. Posledním dnem, kdy bude docházet k převodům cenných papírůcenných papírů na účtech ve Středisku cenných papírůcenných papírů, je 11. březen 2011. 9. Výpočet poměrné části úroku probíhá na bázi jednoho roku o 360 dnech a 12 měsíců po 30 dnech (BCK – standard 30E/360). Poměrná část úrokového výnosu je do ceny dluhopisu započítávána od data emise. 10. Dluhopisy budou vydávány po jednotlivých částech (tranších). Primární prodej 1. tranše bude proveden formou americké aukce pořádané Českou národní bankoubankou pro skupinu přímých účastníků dne 23. ledna 2008. Další investoři se mohou aukce zúčastnit prostřednictvím přímých účastníků. Oznámení o aukci a seznam přímých účastníků budou předem zveřejněny. Primární prodej dalších tranší bude prováděn za stejných podmínek. Emisní lhůta končí dnem 11. března 2011. 11. Jednotlivé objednávky předané do aukce přímými účastníky jsou uspokojovány postupně od nejvyšší nabízené ceny. Pokud při postupném uspokojování objednávek s určitou nabízenou cenou přesáhne uspokojený objem objednávek objem dluhopisů, který emitent prodává, jsou objednávky s touto nabízenou cenou uspokojeny pouze částečně. Dluhopisy jsou prodávány za nabízené ceny. 12. Celkový předpokládaný objem emise dluhopisů je 45 000 000 000 Kč. Dluhopisy mohou být vydány v menším nebo ve větším objemu v souladu s § 11 zákona o dluhopisech v rozsahu, který bude odpovídat vývoji a struktuře financování státního dluhu. Objem emise může být zvýšen maximálně na 65 000 000 000 Kč. 13. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků ke dni vydání těchto emisních podmínek provedené společností Standard & Poor's je na úrovni A, společností Moody's na úrovni A1. 14. Oddělení práva na výnos dluhopisu podle § 18 zákona o dluhopisech je umožněno. 15. Ministerstvo financí prohlašuje, že dluží každému vlastníku dluhopisu jmenovitou hodnotu dluhopisu. Dluhopisy budou spláceny ve jmenovité hodnotě ke dni 11. dubnu 2011. Od tohoto dne končí úročení dluhopisů. Jmenovitá hodnota dluhopisu a poslední úrokový výnos budou vyplaceny investorům, kteří jsou vlastníky dluhopisu dne 11. března 2011. Připadne-li den splátky jistiny na den, který není pracovním dnem, bude výplata provedena první následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odsunutí platby. 16. Veškerá práva spojená s dluhopisy a s kupony k nim vydanými se ve smyslu § 42 zákona o dluhopisech promlčují uplynutím deseti let ode dne, kdy mohla být uplatněna poprvé. 17. Ministerstvo financí se zavazuje, že zabezpečí výplatu úrokových výnosů z dluhopisů a splatí jmenovitou hodnotu dluhopisů jejich vlastníkům podle těchto emisních podmínek. Platebním místem je Česká národní bankabanka. Kupony a jistiny dluhopisů jsou vypláceny bezhotovostním převodem, případně v hotovosti, dle instrukcí vlastníka dluhopisu. Platební místo zveřejní způsob, jakým budou výplata kuponu a splacení jmenovité hodnoty provedeny. 18. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky. 19. Oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů budou publikována v Hospodářských novinách nebo jiném obdobně zaměřeném deníku, běžně dostupném v České republice a způsobem umožňujícím dálkový přístup. 20. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, bude rozhodující verze česká. Ministr: Ing. Kalousek v. r.
Nález Ústavního soudu č. 10/2008 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 10/2008 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 30. října 2007 ve věci návrhu na zrušení zákona č. 495/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb., a zákona č. 562/2004 Sb., eventuálně na zrušení některých ustanovení zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), v platném znění, a některých ustanovení zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 24. 1. 2008, částka 4/2008 * Odůvodnění * I. - Rekapitulace návrhu * II. - Vyjádření účastníků řízení * III. - Stanovisko Ministerstva kultury * IV. - Stanoviska dalších dotčených subjektů * V. - Upuštění od ústního jednání * VI. - Aktivní legitimace navrhovatelů * VII. - Ústavní konformita legislativního procesu * VIII. - Ústavní principy náboženské svobody v ústavním pořádku v České republice * IX. - Dikce napadeného zákona č. 495/2005 Sb. * X. - Hodnocení návrhu na zrušení zákona č. 495/2005 Sb. * XI. - Dikce ustanovení napadených „eventuálním“ návrhem * XII. - Hodnocení „eventuálního“ návrhu na zrušení jednotlivých ustanovení zákona 10 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl dne 30. října 2007 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky na zrušení zákona č. 495/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb. a zákona č. 562/2004 Sb., „eventuálně“ na zrušení: § 1 písm. b) slova „založených registrovanou církví a náboženskou společností a evidovaných podle tohoto zákona (dále jen „evidovaná právnická osoba“)“ a slovo „církevních“, § 3 písm. c) slova „, popřípadě jména“, „adresa místa trvalého pobytu v České republice;“ a slovo „dále“, § 3 písm. d) nahrazené slovo „evidované“, § 4 odst. 4 slova „nebo jinou právnickou osobou“, § 5 úvodní část ustanovení a písm. a) nahrazené slovo „osob“, § 8 odst. 3 slova „podle § 15a odst. 1 písm. a)“ a zrušení slova „církevní“, § 10 odst. 2 písm. c) slovo „nejméně“, § 10 odst. 2 písm. d) zrušení slov „církve a náboženské společnosti“, § 10 odst. 3 úvodní část ustanovení „předkládaný podle odstavce 2 písm. d)“, § 10 odst. 3 písm. c) „na území České republiky“, § 10 odst. 3 písm. d), § 10 odst. 3 písmeno f), § 10 odst. 3 písm. g) „a seznam v církvi a náboženské společnosti používaných označení duchovních“, § 10 odst. 3 písmeno h), § 10 odst. 3 písm. j) „a údaje podle § 27 odst. 5“, § 10 odst. 4 nahrazené slovo „orgánu“, § 11 odst. 2 „podle § 10 odst. 3 písm. d)“, § 13 odst. 2 písm. b) „podle § 10 odst. 3 písm. d)“, § 14 odst. 6 písm. b) „podle § 10 odst. 3 písm. d)“, § 11 odst. 4 písm. a) „nejméně“, § 12 odst. 1 písm. b) „na území České republiky“, § 13 odst. 3 nahrazené slovo „zastaví“, § 14 odst. 7, § 15 odst. 2 „registraci“, § 15 odst. 3 „podle § 10 odst. 3 písm. d)“, § 15 odst. 4 věta první „podle § 10 odst. 3 písm. d)“, § 15 odst. 5 věta druhá „podle § 10 odst. 3 písm. d)“, nadpis hlavy IV „EVIDOVANÉ PRÁVNICKÉ OSOBY“, § 15a včetně poznámek pod čarou č. 14a a 14b, nadpis § 16: „Evidence právnických osob založených registrovanou církví a náboženskou společností podle § 15a odst. 1 písm. a)“, § 16 odst. 1 „podle § 15a odst. 1 písm. a)“, „písm. d)“ za číslovkou „3“ a zrušení textu „orgánu registrované církve a náboženské společnosti nebo řeholní a jiné církevní instituce jako církevní“ a „k tomu určený v základním dokumentu předkládaném“, § 16 odst. 2 úvodní část ustanovení nahrazený text „§ 15a odst. 1 písm. a)“, § 16 odst. 2 písm. b) nahrazený text „předmět obecně prospěšné, podnikatelské a jiné výdělečné“, § 16 odst. 2 písm. g), § 16 odst. 3 nahrazený text „orgán registrované církve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d)“ a zrušení slov „církevní“, § 16 odst. 3 první věta „podle § 15a odst. 1 písm. a)“ a nahrazené slovo „evidovaných“, § 16 odst. 4 nahrazený text „orgán registrované církve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d)“, § 16 odst. 5 nahrazená slova „podle § 10 odst. 3 písm. d)“, § 16 odst. 6, § 16a, v nadpisu hlavy V nahrazené slovo „EVIDOVANÝCH“, nadpis § 17 nahrazené slovo „evidovaných“, § 17 odst. 1 nahrazené slovo „evidovaných“ a „právnické osoby registrované nebo evidované podle tohoto zákona a tímto“, § 17 odst. 6 nahrazené slovo „evidovaným“, § 17 odst. 7 a 8 včetně poznámky pod čarou č. 15a, § 18 odst. 1 písm. d) a i), § 18 odst. 2 nahrazená slova „registraci změn“, § 19 odst. 1 písm. e) a i), § 19 odst. 2 nahrazená slova „registraci změn“, § 20, v nadpisu hlavy VI nahrazené slovo „EVIDOVANÉ“, § 22 odst. 1 písm. d) nahrazená slova „nebyl“ a „ustaven orgán“ a vložená slova „podle § 10 odst. 3 písm. d)“, § 23 vložená slova „návrhu na konkurs nebo při návrhu na“ a nahrazené slovo „evidované“, doplněná poznámka pod čarou č. 16: „Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 12/1998 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 214/2000 Sb., zákona č. 368/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 403/2002 Sb., zákona č. 101/2003 Sb., zákona č. 210/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 499/2004 Sb.“, §24 odst. 2, 3 zrušení slova „církevních“, § 26, § 27 odst. 10 nahrazené slovo „evidovaných“, § 29 „evidovaných“ a „a návrhů na evidenci právnické osoby a evidenci změn“ zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), v platném znění, § 6 odst. 2 zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), vložená slova „evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností4)“ včetně poznámky pod čarou č. 4 a zrušení slova „církevní“, § 81 odst. 2 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, vložená slova „evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností48)“, zrušení slova „církevní“, § 9 odst. 3 písm. a) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb., nahrazená slova „právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností9)“ včetně poznámky pod čarou č. 9 takto: Oba návrhy se zamítají. Odůvodnění I. Rekapitulace návrhu 1. Podáním doručeným Ústavnímu souduÚstavnímu soudu dne 16. 1. 2006 navrhla skupina senátorů Senátu Parlamentu České republiky s odvoláním na čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky (dále „jen Ústava“) a podle § 64 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), aby Ústavní soud zrušil zákon č. 495/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), (dále jen „zákon č. 495/2005 Sb.“) a „eventuálně“ v záhlaví označená ustanovení zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů, (dále též „zákon“, popř. „zákon č. 3/2002 Sb.“), a dalších zákonů, neboť obojí je podle jejich názoru v rozporu s ústavním pořádkem, jmenovitě čl. 1 a čl. 6 větou druhou Ústavy, čl. 4 odst. 4, čl. 15 a 16 Listiny základních práv a svobod (dále též „Listina“), jakož i s nálezem Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 6/02. 2. V části I. „Specifikace zákona, vůči němuž návrh směřuje“ především navrhovatelé vyslovují podezření, že záměrem zákonodárce při přijímání napadené novely zákona č. 3/2002 Sb. bylo omezit náboženské svobody, provést protiústavně restriktivní výklad Listiny a porušit rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu, a to vše v situaci, kdy pro takový přístup nesvědčily „žádné negativní empirické zážitky z dosavadního fungování církví a náboženských společností a jimi zřízených institucí“. 3. Navrhovatelé poukazují dále na to, že návrh této novely byl od samého počátku kritizován, neprošel jednoznačně ani legislativním procesem (Senát návrh zákona zamítl) a již při přípravě zákona některé politické i církevní subjekty k připravovanému zákonu vznášely výhrady. Přijetí natolik kontroverzního zákona nebylo zdůvodněno žádným urgentním důvodem či faktickým nebezpečím pro společnost, a zákonodárce nadto neposkytl žádné vacatio legis. 4. V části II. „Rozpor s čl. 16 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, rozpor s dosavadní konstantní judikaturou Ústavního soudu“ navrhovatelé shledávají „jediný zásadní cíl“ zákona č. 495/2005 Sb. ve změně dosavadního postupu, kdy evidence církevních právnických osob prováděná Ministerstvem kultury již nebude charakteru deklaratorního, nýbrž konstitutivního. Ve smyslu konstantních teoretických názorů pak již při vzniku právnické osoby nejde o evidenci, nýbrž registraci. 5. Tento režim nabytí právní subjektivity pak podle navrhovatelů stojí v rozporu s čl. 16 odst. 2 Listiny, dle kterého „církve a náboženské společnosti ... ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech“, jakož i s judiciálním výkladem podaným Ústavním soudemÚstavním soudem v nálezech sp. zn. Pl. ÚS 6/02 [Sbírka nálezů a usnesení Ústavního souduÚstavního soudu (dále též „Sbírka rozhodnutí“), svazek 28, nález č. 146, vyhlášen pod č. 4/2003 Sb.], sp. zn. I. ÚS 146/03, popř. i sp. zn. I. ÚS 211/96 a sp. zn. III. ÚS 136/2000 (Sbírka rozhodnutí, svazek 31, nález č. 115; svazek 7, nález č. 34; svazek 19, usn. č. 30). 6. Navrhovatelé míní, že není důvod lišit mezi „vznikem nezávisle na státu“ coby pojmem normativně užitým na jedné straně v čl. 27 odst. 2 Listiny v souvislosti s odborovými organizacemi a na straně druhé v čl. 16 odst. 2 Listiny ve spojení s církvemi a náboženskými společnostmi. 7. Nepřijatelné ústavněprávní konsekvence s ohledem na ústavně zaručený princip „privilegovanosti církve a náboženské společnosti“ podle názoru navrhovatelů zakládá i situace, kdy „postavení církve a náboženské společnosti je z tohoto hlediska oproti občanským sdružením nevýhodnější“, jelikož „zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, občanským sdružením umožňuje, aby zřizovala tzv. organizační jednotky jako vedlejší právnické osoby“. 8. V části III. „Omezení svobody náboženského vyznání“ navrhovatelé namítají 1/ že „stát nemůže omezovat svobodu náboženského vyznání a zasahovat do ní (pokud její výkon neohrožuje práva druhých), nýbrž ji musí pouze chránit“, 2/ že církve a náboženské společnosti jsou „s jinými soukromoprávními korporacemi“ nezaměnitelné, což je dáno především jejich „celospolečenským významem“; z toho vyplývá požadavek, aby bylo uznáno i jejich „určité privilegované postavení“ a „ústavní ukotvení“, a konečně 3/ že součástí výkonu náboženství je pro věřící nejen jednání spojené s vyznáním určité víry, ale i „působení církve ve světě a vyzařování víry do společnosti“ činnostmi v oblasti humanitární, sociální, charitativní a vzdělávací. 9. Navrhovatelé dovozují, že v rozporu s tím napadená právní úprava „ve svém důsledku vede k vyloučení charit a diakonií ze struktury církví“ [„v případě nově zavedených evidovaných právnických osob stát kontroluje účel jejich zřízení a eviduje jen ty, které poskytují charitativní služby (čl. I bod 25 a 35 zákona č. 495/2005 Sb., resp. § 15a a § 16a zákona)“], respektive „zakazuje existenci církevních škol, které by byly součástí církve“. 10. Novela zákona č. 3/2002 Sb. je pak pokusem o revizi nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 6/02, a to zejména v případě ustanovení čl. I bodu 35 zákona č. 495/2005 Sb., resp. § 16a odst. 5 zákona, který je v podstatě shodný jako citovaným nálezem zrušený § 27 odst. 5 zákona, či ustanovení čl. II odst. 3 zákona č. 495/2005 Sb., jež je totožné jako nálezem zrušené ustanovení § 28 odst. 5 zákona. 11. V části IV. „Snížení dosavadního standardu práv a svobod“ navrhovatelé s odkazem na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva (rozsudek ze dne 28. 7. 1999 ve věci Selmouni v. Francie, stížnost č. 25803/94, rozsudek ze dne 27. 11. 2003 ve věci Hénaf v. Francie, stížnost č. 65436/01) a Ústavního souduÚstavního soudu (sp. zn. Pl. ÚS 36/01, sp. zn. Pl. ÚS 44/02, sp. zn. II. ÚS 321/04 – Sbírka rozhodnutí, svazek 26, nález č. 80, vyhlášen pod č. 403/2002 Sb.; svazek 30, nález č. 98, vyhlášen pod č. 210/2003 Sb.; svazek 36, nález č. 33) uplatňují výhradu, že „úroveň ochrany lidských práv má s časem růst, a nikoli klesat“, zatímco v daném případě je tomu naopak. 12. Ani jinak připustitelná výjimka spjatá s „vyvažováním kolize dvou práv“ nebo se „změnou společenských podmínek“ se podle názoru navrhovatelů v daném případě neprosadí. 13. Navrhovatelé „argumentem od většího k menšímu“ též dovozují, že nemůže-li omezení dosažené úrovně ochrany lidských práv podle Ústavního souduÚstavního soudu založit novela Ústavy, pak „tím spíše nemůže ke snížení úrovně ochrany lidských práv vést prostá změna obyčejného zákona“. 14. „Nad rámec výše uvedených výhrad“ poukazují navrhovatelé v této souvislosti i na ustanovení čl. I bodu 13 zákona č. 495/2005 Sb., tedy novelizaci § 10 odst. 3 písm. g) zákona č. 3/2002 Sb., kterou je doplněn slovy „a seznam v církvi a náboženské společnosti používaných označení duchovních“; stát prý omezuje vyplácení osobních požitků poskytovaných duchovním už nikoli jen dle jejich činnosti vykonávané v duchovní správě, ale navíc i na základě označení jejich funkce. 15. Ustanovení čl. I bodu 20 zákona č. 495/2005 Sb., tj. § 13 odst. 3 zákona, nastoluje údajně pro správní řízení ve věci církví přísnější podmínky než původní znění či správní řád, neboť nepřipouští přerušení řízení, ale jen zastavení řízení. 16. V části V. „Rozpor s principem materiálního právního státu“ navrhovatelé vytýkají „nesystémové a ryze účelové použití pojmu evidence“, které je tím „v rozporu s principem materiálního právního státu – požadavkem právní jistoty, jasnosti, předvídatelnosti a určitosti práva“. Tuto kritiku spojují jednak se zakotvením „pojmů jako charitativní služby, obecně prospěšné služby, charita a diakonie, doplňková činnost“, jednak s ustanovením § 15a odst. 2 zákona, podle něhož „ostatní právnické osoby založené církví, které nejsou evidovány dle tohoto zákona, se mohou stát právnickými osobami registrací nebo zápisem podle zvláštních předpisů.“ V prvním případě užití „nikterak nevysvětlených a neurčitých pojmů ... otvírá možnost další šikany církví a jejich právnických osob státními orgány“ a druhou námitku navrhovatelé rozvíjejí úvahou, že „pokud je nějaký subjekt právnickou osobou, tak se přece již nemůže právnickou osobou stát“. Zákonodárce, „který se pokusem o tvrzení, že evidence právnické osoby má konstitutivní charakter, pokusil o jakousi kvadraturu kruhu, se zde sám usvědčuje z nesmyslnosti celé své právní konstrukce“. 17. V části VI. „Rozpor s principem ochrany menšin“ navrhovatelé na základě demografických údajů ze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 dovozují, že věřící jsou „společenskou menšinou“ a podle jejich mínění „i v tom“ spočívá jeden z politických důvodů“, proč „voliči tedy ve své většině nepřátelský postoj velké části politické třídy k církvím a restrikce vůči náboženské svobodě aprobují“. 18. V části VII. „Odůvodnění formulace eventuálního návrhu“ navrhovatelé uplatňují názor, že přijetí zákona č. 495/2005 Sb. tím, že vybočuje ze závazných názorů Ústavního souduÚstavního soudu a že bezdůvodně omezuje dosažený standard ochrany lidských práv, zakládá „absenci normotvorné kompetence Parlamentu“, což pak dovoluje derogaci zákona samotného, ačkoli jde o novelu zákona jiného. Eventuální návrh je podáván jen „z důvodu právní opatrnosti“, jelikož je známo, že „novela právního předpisu nemá samostatnou normativní existenci, nýbrž se stává součástí novelizovaného právního předpisu“ (nálezy sp. zn. Pl. ÚS 5/96, sp. zn. Pl. ÚS 25/2000, sp. zn. Pl. ÚS 33/01 – Sbírka rozhodnutí, svazek 6, nález č. 98, vyhlášen pod č. 286/1996 Sb.; svazek 19, usn. č. 27; svazek 25, nález č. 28, vyhlášen pod č. 145/2002 Sb.). V případě dovozované „absence normotvorné kompetence“ však je připuštěno posuzovat ústavnost „samotné novely“ (sp. zn. Pl. ÚS 5/02, sp. zn. Pl. ÚS 13/05 – Sbírka rozhodnutí, svazek 28, nález č. 117, vyhlášen pod č. 476/2002 Sb.; svazek 37, nález č. 127, vyhlášen pod č. 283/2005 Sb.). 19. V části VIII. navrhovatelé konkretizují ústavně zaručená základní práva a svobody, jejichž porušení namítají, a vymezují předmět řízení. II. Vyjádření účastníků řízení A. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky 20. Poslanecká sněmovna ve svém vyjádření ze dne 20. 4. 2006 především uvedla, že zákonodárný sbor jednal při projednávání zákona č. 495/2005 Sb. ve shodě s předepsanou procedurou a v přesvědčení, že přijatý zákon není v rozporu s Ústavou. Zákon č. 495/2005 Sb. nepopírá ani nevylučuje základní lidská práva zaručená všem Ústavou a Listinou. 21. Poslanecká sněmovna oponuje tvrzení o „absenci normotvorné kompetence Parlamentu“ argumentem, že „v návrhu nejsou uvedeny relevantní důvody či pochybení při projednávání a schvalování novely zákona v Parlamentu ČR“. Vyslovuje se rovněž k námitce neuplatněnou ochranou menšin a uvádí, že „věřící, církve ani náboženské společnosti“ mezi menšiny Ústava stejně jako Listina nezařazuje. S poukazem na čl. 2 odst. 1 a čl. 3 odst. 1 Ústavy dále dovozuje, že s navrhovateli podaným výkladem čl. 16 odst. 2 Listiny vycházejícím z „názoru o ústavním principu privilegovanosti církve a náboženské společnosti“ se ztotožnit nelze. 22. Poslanecká sněmovna v souladu s výše uvedeným uzavírá, že ačkoli stát nemůže – s výjimkou uvedenou v čl. 16 odst. 4 Listiny – „zasahovat do spravování záležitostí těch, kteří chtějí společně s jinými projevovat své přesvědčení a náboženské vyznání ve formě církví a náboženských společností“, je povinen chránit i práva a svobody jiných. Předpokladem účinné ochrany práv třetích osob přitom je, aby právnické osoby byly „přinejmenším státem zákonnou formou registrovány nebo alespoň závazně evidovány, a při ztrátě podmínek registrace či evidence z těchto vyřazovány“. Zákon církvím a náboženským společnostem nestanoví, zda mají po zrušení evidence právnické osoby státem tuto svoji součást zrušit či její existenci zachovat. B. Senát Parlamentu České republiky 23. Senát ve vyjádření ze dne 14. 4. 2006 uvedl, že návrh zákona zamítl, jelikož „po obsáhlé rozpravě převážil názor“, že některá ustanovení projednávané předlohy nejsou v souladu s čl. 16 Listiny a nerespektují názory vyjádřené v odůvodnění nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 6/02. 24. V rozhodných souvislostech mělo jít zejména o ustanovení čl. I bodu 25 návrhu vkládající za § 15 nový § 15a, v němž je dle „některých senátorů“ obsažena v podstatě stejná úprava jako v předchozím § 6 odst. 2 zákona o církvích a náboženských společnostech, která byla výše uvedeným nálezem Ústavním soudemÚstavním soudem zrušena. 25. Senát rovněž upozornil, že ze „strany předkladatele byly uváděny argumenty na podporu navrhované úpravy, v rámci kterých byly zmíněny také určité pasáže z odůvodnění nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 6/02, s poukazem na to, že nejsou zcela jasné a jednoznačné, respektive že si i protiřečí“. III. Stanovisko Ministerstva kultury 26. Ústavní soudÚstavní soud dle § 48 odst. 2 a § 49 odst. 1 zákona o Ústavním soudu vyzval též Ministerstvo kultury, aby se k podanému návrhu vyjádřilo. A. 27. Ministr kultury Mgr. Vítězslav Jandák v přípisu ze dne 21. 4. 2006 č. j. 4235/2006 uvedl, že „osobně není zastáncem novely“; k připojení dokumentu označeného jako „Vyjádření Ministerstva kultury“ byl veden „obavou z toho, že by se v případě přijetí některých návrhů obsažených v tzv. eventuálním návrhu stal zákon o církvích a náboženských společnostech nesrozumitelným a obtížně aplikovatelným“, resp. nutností „upozornit i na návrhy zrušit ta ustanovení zákona, která již byla předmětem posouzení Ústavním soudemÚstavním soudem a která podle zákona o Ústavním soudu již neměla být navržena ke zrušení“. 28. „Vyjádření Ministerstva kultury“ návrhu oponuje především názorem, že „novela zákona nemá vlastní normativní existenci“, z čehož se dovozuje, že návrh na její zrušení již proto nemůže obstát. Zpochybňuje dále „ústavní princip privilegovanosti církve a náboženské společnosti“ a dovozuje, že v ústavním pořádku zakotven není; čl. 16 odst. 2 Listiny deklaruje podle jeho mínění právo církví a náboženských společností spravovat „své“ záležitosti „vnitřní“, nikoli však již zakládat právnické osoby v režimu odlišném od ostatních soukromoprávních subjektů. Co do režimu evidence Ústavní soudÚstavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 6/02 „neshledal přesvědčivé důvody pro zpochybnění samotného principu“, účinky evidence se zásadně datují zpětně, tzn. již ke dni založení církevní právnické osoby registrovanou církví nebo náboženskou společností, a Ústavní soudÚstavní soud v tomto nálezu „výslovně stanovil“, že se zamítá návrh na zrušení § 16, ačkoli zakládá i jiné časové účinky evidence. K argumentu vycházejícímu z údajně výhodnější úpravy odvozené právní subjektivity podle zákona č. 83/1990 Sb. vyjádření poukazuje na to, že je korelátem úzce specifikovaného předmětu činnosti občanských sdružení, přičemž odmítá názor, že zákonná úprava je způsobilá „vyloučit charity a diakonie ze struktury církví“, dokládá, že církve a náboženské společnosti podle školského zákona zřizovateli „církevních škol“ zůstávají, že zákon vyplácení osobních požitků poskytovaných duchovním nikterak neomezuje a že „důvodem zrušení ustanovení § 28 odst. 5 zákona byly jeho jiné části (než lhůta k doplnění údajů podle zákona)“. K požadavku návrhu na „striktní definici“ některých normativně užitých pojmů (charitativní služby, obecně prospěšné služby, charita a diakonie, doplňková činnost) se pak zde namítá, že zákonné vymezení by nemuselo postihnout celý rozsah činnosti evidovaných právnických osob. Některé návrhem napadené formulace pak představují toliko opravy textu, jeho upřesnění nebo změnu terminologie, není jasný smysl některých částí návrhu, kupříkladu nahrazení pojmu „občan“ výrazem „osoba“, na zrušení celého ustanovení § 20 zákona, § 13 odst. 3, § 16 odst. 2 písm. b), § 16 odst. 2 písm. g) a § 17 odst. 7 zákona, přičemž případné vyhovění jednotlivým „eventuálním“ návrhům by vedlo k nesrozumitelnosti a nefunkčnosti celého zákona. B. 29. Ministryně kultury Helena Třeštíková přípisem ze dne 23. 1. 2007 č. j. 1420/2007 Ústavnímu souduÚstavnímu soudu oznámila „Doplnění a změnu vyjádření Ministerstva kultury ČR“ učiněné na základě „opětovného zhodnocení argumentace navrhovatelů a doplněných právních expertiz“. 30. Dokument „Doplnění a změna vyjádření Ministerstva kultury ČR“ v části II. „Evidence právnických osob“ v podstatných rysech přisvědčuje návrhu a zejména kritizuje ustanovení § 15a odst. 1 věty druhé, jež je podle jeho názoru v rozporu s čl. 16 odst. 2 Listiny, „uvedená problematika byla již obsáhle řešena opakovaně Ústavním soudemÚstavním soudem České republiky“, přičemž „nemůže obstát argument předkladatele týkající se právní jistoty třetích osob, neboť k takovému omezení jistoty těchto osob nedochází“. „Skrytý registrační princip“ církve a náboženské společnosti „nejenže neprivileguje vůči jiným subjektům, ale naopak znevýhodňuje ... vůči běžným občanským sdružením“ a „oklešťuje a zužuje činnost církví na pouhou bohoslužebnou činnost“. Nepřípustnou ingerenci státní moci do vnitřních záležitostí církve představuje též „odlišování hlavní a doplňkové činnosti“, jakož i totožnost okamžiku zrušení právnické osoby s jejím výmazem z Rejstříku evidovaných právnických osob v případě jejího zániku bez likvidace, není-li na ni podán návrh na konkurs (§ 26 odst. 7 zákona). V části III. „Redukce dosavadního standardu práv a svobod“ se naopak konstatuje, že „povinnost uvádění v základním dokumentu církve a náboženské společnosti seznamu v církvi a náboženské společnosti používaných označení duchovních“ v rozporu s ústavně zaručeným právem církví a náboženských společností posuzovat způsobilost osob k výkonu duchovenské činnosti a podle toho rovněž určovat jejich zařazení není, avšak zastavení řízení dle § 13 odst. 3 zákona v případě nedoplnění údajů navrhovatelem při registraci církve a náboženské společnosti vskutku „standard práva jak oproti původnímu znění zákona nebo oproti správnímu řádu“ vskutku snižuje. V části IV. „Rozpor s principem materiálního právního státu a principem ochrany menšin“ dokument upozorňuje, že „těžko lze akceptovat myšlenku, že by věřící byli v České republice menšinou ... ve smyslu ústavních předpisů“. Konečně v části V. „Vztah vzniku a evidence právnických osob dle zákona č. 3/2002 Sb. k ustanovení § 18 a § 19 občanského zákoníku“ se pak poukazuje na to, že s ohledem na ustanovení § 18 odst. 2 písm. a), b) a d) občanského zákoníku „nemůže obstát argument opakovaně vyslovovaný v parlamentních rozpravách, že se zvláště tzv. historické právnické osoby vymykají možnostem českého právního řádu“, a že ustanovení § 19 odst. 2 občanského zákoníku „umožňuje zcela a úplně“ stanovit okamžik vzniku právnických osob evidovaných podle zákona „k okamžiku učinění rozhodnutí příslušným orgánem církve a náboženské společnosti“. C. 31. V obsáhlé replice ze dne 18. 8. 2006 navrhovatelé „Vyjádření Ministerstva kultury ČR“ (ze dne 21. 4. 2006) zpochybnili, především coby dokument neautorizovaný a odporující rezervovanému stanovisku ministra Vítězslava Jandáka. Navrhovatelé na své kritice zákona setrvali a jejich zástupkyně dala najevo, že „v celém VMK nepovažuje bohužel žádné tvrzení za výstižné“ a že „nepodepsaný dokument... neobsahuje skutečnou ústavněprávní argumentaci, ale pouze snůšku formálního cynismu“. IV. Stanoviska dalších dotčených subjektů 32. Ústavní soudÚstavní soud, veden snahou získat co nejúplnější informaci, požádal (obdobně jako v řízení vedeném pod sp. zn. Pl. ÚS 6/02) o sdělení stanoviska k posuzovanému návrhu Ekumenickou radu církví v České republice a Českou biskupskou konferenci. 33. Ekumenická rada církví v České republice ve svém vyjádření ze dne 5. 5. 2006 uvedla, že „skrytým účelem zákona č. 495/2005 Sb.“ bylo „omezit náboženské svobody zaručené církvím a náboženským společnostem Listinou“, a výslovně zpochybnila ustanovení § 15a odst. 1 písm. a) zákona, které „umožňuje navrhnout k evidenci orgán církve, řeholní nebo jinou instituci založenou pouze za účelem vyznávání náboženské víry“, ustanovení § 15a odst. 1 písm. b) zákona, jež „omezuje oblasti, v nichž mohou církve vyvíjet činnost, což je v rozporu s čl. 16 Listiny“, a konečně ustanovení § 26 zákona, které „rozšiřuje pravomoci ministerstva kultury, které je oprávněno zrušit účelové zařízení, nejsou-li ustaveny orgány nebo nevykonává-li účelové zařízení po dobu delší než jeden rok činnost“. 34. Česká biskupská konference ve vyjádření ze dne 2. 4. 2006 návrhu přisvědčuje s tím, že novelizace provedená zákonem č. 495/2005 Sb. „se vyznačuje snahou opětovně zavést princip registrace pro vznik církevních právnických osob, byť zastřeně, pod pojmem evidence, což je v rozporu s ústavním pořádkem, jak vyplývá z ustálené judikatury Ústavního souduÚstavního soudu“. Podle jejího názoru je však potřebné zohlednit „různorodosti jednotlivých církví a náboženských společností co do jejich povahy, cílů, struktury, počtu členů a historie“, resp. existenci „tzv. tradičních církví (náboženských společností), které na území České republiky působí kontinuálně po řadu století a jejichž nauka a systém hodnot je ve svých principech neměnný a transparentní“. Obšírně objasňuje specifickou situaci Katolické církve danou celosvětovou reprezentací Apoštolským stolcem, jehož mezinárodněprávní subjektivitu Česká republika uznala, což „dosvědčují vzájemné diplomatické styky na nejvyšší úrovni“. Katolická církev, „oproti ostatním církvím a především náboženským společnostem“, svoje „vnitřní poměry upravuje univerzální kodifikací kanonického práva, založené na tisícileté ověřené tradici“. Podle České biskupské konference „nadále není smysluplné řešit ústavní deficity zákona č. 3/2002 Sb. jeho dílčími derogacemi“, nýbrž „neústavní užití zákona č. 3/2002 Sb. lze v praxi vyloučit jedině tak, že bude nahrazen jinou právní úpravou“. V. Upuštění od ústního jednání 35. Vzhledem k tomu, že jak zástupkyně navrhovatelů, tak předseda Poslanecké sněmovny a předseda Senátu Parlamentu České republiky s tím vyjádřili souhlas, Ústavní soudÚstavní soud v dané věci upustil od ústního jednání, neboť má za to, že od něj nelze očekávat další objasnění věci (§ 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). VI. Aktivní legitimace navrhovatelů 36. Aktivní legitimaci k podání posuzovaného návrhu dovozují navrhovatelé z čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy, dle kterého Ústavní soudÚstavní soud rozhoduje o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem, ve spojení s § 64 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu, dle kterého návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy je oprávněna podat skupina nejméně 17 senátorů. VII. Ústavní konformita legislativního procesu 37. Ústavní soudÚstavní soud se zabýval otázkou, zda byl zákon č. 495/2005 Sb. přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem (§ 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). Ústavní konformitou legislativního procesu ve vztahu k samotnému zákonu č. 3/2002 Sb. se přitom Ústavní soudÚstavní soud zabýval již v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 6/02 a pro stručnost na něj odkazuje. 38. Předmětný návrh zákona předložila vláda České republiky. Předloha byla Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky projednávána jako tisk 863 – vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb. a zákona č. 562/2004 Sb. Třetí čtení návrhu zákona se uskutečnilo na 45. schůzi Poslanecké sněmovny dne 21. 6. 2005. Při jeho projednávání bylo nejprve hlasováno o návrhu na zamítnutí, který nebyl přijat (hlasování pořadové číslo 85, přítomno 168 poslanců, pro hlasovalo 41 poslanců, proti 90 poslanců). O návrhu zákona jako celku bylo rozhodnuto v hlasování pořadové číslo 92, při němž z přítomných 174 poslanců pro přijetí návrhu zákona jako celku vyslovilo souhlas 108 poslanců, proti hlasovalo 5 poslanců. Tímto hlasováním vyslovila Poslanecká sněmovna s návrhem zákona souhlas. 39. Návrh zákona byl postoupen Senátu, který jej dne 4. 8. 2005 usnesením č. 211 zamítl. 40. O návrhu pak bylo Poslaneckou sněmovnou znovu hlasováno na 51. schůzi dne 22. 11. 2005, na níž Poslanecká sněmovna 101 hlasy poslanců návrh zákona schválila (hlasování pořadové číslo 55). 41. Prezident republiky návrh zákona podepsal dne 6. 12. 2005 a dne 23. 12. 2005 byl zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 495/2005 Sb. 42. Není tudíž podkladu pro úsudek (navrhovatelů), že napadený zákon nebyl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Výtkou „absence normotvorné kompetence“ Parlamentu České republiky se Ústavní soudÚstavní soud zabývá i v dalším textu (část X. nálezu). 43. Po tomto zjištění přistoupil Ústavní soudÚstavní soud k posouzení obsahu napadených ustanovení zákona z hlediska jejich souladu s ústavním pořádkem České republiky [čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy]. VIII. Ústavní principy náboženské svobody v ústavním pořádku v České republice 44. Ústavní soudÚstavní soud se již v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 6/02 vyslovil k jednotlivým ústavním principům náboženské svobody v ústavním pořádku České republiky. Z názorů tam vyjádřených vychází i nyní. 45. Ústavní soudÚstavní soud tehdy poukázal na čl. 2 odst. 1 Listiny garantující náboženský pluralismus a náboženskou toleranci, respektive oddělení státu od konkrétních náboženských vyznání (princip laického státu). Zásada náboženského pluralismu a tolerance je poté vyjádřena v čl. 15 odst. 1 a v čl. 16 Listiny; čl. 15 odst. 1 stanoví, že svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena a že každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání, a podle čl. 16 odst. 1 má každý právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu. Klíčové ustanovení čl. 16 odst. 2 uvádí, že církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech. 46. Oproti svobodě svědomí a náboženského vyznání, u níž Listina nestanoví žádné možné podmínky pro její omezení, lze svobodu výkonu náboženství nebo víry omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých (čl. 16 odst. 4 Listiny, usnesení ze dne 8. 10. 1998 sp. zn. IV. ÚS 171/97, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního souduÚstavního soudu, svazek 12, usn. č. 57, str. 457 a násl.). 47. Řečeným je podepřena respektovaná zásada autonomie církví a náboženských společností, jež spočívá především v tom, že stát do činnosti církví a náboženských společností nesmí zasahovat, a pokud se aktivita církví omezí na vnitřní záležitosti (zejména na organizační členění), není principiálně možno tato opatření přezkoumávat soudy. 48. Evropský soud pro lidská práva v odůvodnění rozsudku ze dne 26. 10. 2000 ve věci Hasan a Chaush v. Bulharsko, stížnost č. 30985/96, odst. 62, konstatoval, že „pokud se jedná o organizaci náboženské společnosti, čl. 9 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod musí být interpretován ve světle čl. 11, který chrání výkon sdružovacího práva proti neoprávněným zásahům státu. Viděno v této perspektivě, právo věřících na náboženskou svobodu zahrnuje očekávání, že společenství bude umožněno působit mírumilovně, bez svévolných státních zásahů. Autonomní existence náboženských společností je nepostradatelná pro pluralismus v demokratické společnosti, a je tedy otázkou spočívající v samotném jádru ochrany, kterou čl. 9 poskytuje. To přímo zahrnuje nejen organizaci náboženské společnosti, ale i efektivní výkon náboženské svobody všemi jejími aktivními členy. Kdyby organizační život náboženské společnosti nebyl chráněn čl. 9 Úmluvy, všechny jiné aspekty individuální náboženské svobody by tím byly dotčeny.“ (k tomu též srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 13. 12. 2001 ve věci Metropolitní církev Besarábie a další v. Moldávie, stížnost č. 45701/99, odst. 118 a 123). 49. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 6/02 dává Ústavní soudÚstavní soud též najevo, že (ve vztahu k čl. 16 odst. 4 Listiny) nepochybuje o tom, co zřetelně vyslovili disentující soudci, že „zaručení minima ochrany ostatních účastníků soukromoprávních vztahů“ je „nade vši pochybnost ... legitimním cílem úpravy“. Ústavní hodnotou, s níž je tedy princip autonomie církví a náboženských společností nutné poměřovat, je princip právní jistoty a ochrany práv třetích osob (čl. 1 odst. 1 Ústavy, čl. 16 odst. 4 Listiny). 50. Není důvod nepřijmout názor, že stát je povinen též „chránit práva a svobody jiných ... a v rámci této ochrany je povinen garantovat, aby jakýkoli subjekt, který vstupuje do soukromoprávního vztahu, jehož předmětem je vlastnické právo či právo od tohoto práva odvozené, se subjektem jiným, věděl nebo mohl bez nesnází přinejmenším vědět, na základě čeho a jak právnická osoba vznikla, jakou má způsobilost nabývat práva a povinnosti a od kdy má tuto způsobilost, jaký je její s nikým nezaměnitelný název, kde má své sídlo a kdo je oprávněn za tuto právnickou osobu jednat“ (viz výše vyjádření Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky). 51. Obsahové těžiště věci představuje právě spor o rozsah autonomie církví a náboženských společností. 52. Vzhledem k normativní změně ve vymezení „evidovaných právnických osob“ (jak bude v dalším popsána) se oproti původnímu hodnocení (v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 6/02) kontextuálně posouvá i dříve vyjádřená argumentace pojmy „registrace“ a „evidence“, jež nemusí již stát v ostré kontrapozici. Lze v obecné rovině předeslat, že konkrétní „evidence“, byť i opticky „konstitutivní“, svými podmínkami nejenže nemusí mít veškeré znaky „registrace“, nýbrž je způsobilá se spíše blížit „deklaraci“, zejména respektuje-li vznik právnické osoby již k datu zřízení a jestliže musí být provedena v zákonem stanoveném čase vždy, splní-li navrhovatel objektivně rozumné formální podmínky. Spíše než spor o evidenci a registraci pak materiálně jde o posouzení, jaké (akceptovatelné a contrario nevěcné, neúměrně zátěžlivé či dokonce šikanózní) podmínky zákon pro vznik evidované právnické osoby klade, resp. zda svojí povahou jsou – ve vztahu k proklamované ochraně jiných ústavních hodnot – legitimní a zda v adekvátní proporci vystihují střet dotčených ústavních hodnot obou. IX. Dikce napadeného zákona č. 495/2005 Sb. 53. Zákon č. 495/2005 Sb., který navrhovatelé napadají, zní: 495/2005 Sb. ZÁKON ze dne 22. listopadu 2005, kterým se mění zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb. a zákona č. 562/2004 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o církvích a náboženských společnostech Čl. I Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb. a zákona č. 562/2004 Sb., se mění takto: 1. V § 1 písm. b) se slovo „církevních“ zrušuje a za slova „právnických osob“ se doplňují slova „založených registrovanou církví a náboženskou společností a evidovaných podle tohoto zákona (dále jen „evidovaná právnická osoba“)“. 2. V § 3 písm. c) se za slovo „jméno“ vkládají slova „, popřípadě jména“, za slovo „příjmení,“ se vkládají slova „adresa místa trvalého pobytu v České republice;“ a za slovo „republiky“ se vkládá slovo „dále“. 3. V § 3 písm. d) se slova „církevní“ nahrazují slovem „evidované“. 4. V § 4 odst. 4 se za slovo „společností“ doplňují slova „nebo jinou právnickou osobou“. 5. V § 5 úvodní části ustanovení a v písmeni a) se slovo „občanů“ nahrazuje slovem „osob“. 6. V § 8 odst. 3 se slovo „církevní“ zrušuje a za slovo „osobu“ se doplňují slova „podle § 15a odst. 1 písm. a)“. 7. V § 10 odst. 2 písm. c) se za slova „originále podpisy“ vkládá slovo „nejméně“. 8. V § 10 odst. 2 písm. d) se slova „církve a náboženské společnosti“ zrušují. 9. V § 10 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „společnosti“ vkládají slova „předkládaný podle odstavce 2 písm. d)“. 10. V § 10 odst. 3 písm. c) se za slovo „společnosti“ doplňují slova „na území České republiky“. 11. V § 10 odst. 3 písmeno d) zní: „d) označení orgánu církve a náboženské společnosti, který jedná jejím jménem s orgány veřejné správy a třetími osobami na území České republiky jako statutární orgán, způsob jeho jednání a jeho ustavování a odvolávání, délku funkčního období jeho členů, popřípadě označení dalších orgánů církve a náboženské společnosti a orgánů řeholních institucí, které jsou oprávněny podávat návrhy podle tohoto zákona, rozsah tohoto oprávnění a způsob jednání jménem církve a náboženské společnosti,“. 12. V § 10 odst. 3 písmeno f) zní: „f) organizační strukturu církve a náboženské společnosti, včetně výčtu všech typů právnických osob, které budou navrhovány k evidenci v souladu s tímto zákonem podle § 15a odst. 1, způsob jejich zřizování a rušení, včetně případného uvedení právního nástupce při jejich zániku, označení jejich statutárních orgánů, způsob jejich ustavování a odvolávání, délku funkčního období členů statutárních orgánů,“. 13. V § 10 odst. 3 písm. g) se za slovo „duchovních“ doplňují slova „a seznam v církvi a náboženské společnosti používaných označení duchovních“. 14. V § 10 odst. 3 písmeno h) zní: „h) způsob schvalování změn základního dokumentu a těch dokumentů církve a náboženské společnosti a jejich změn, které jsou přikládány k základnímu dokumentu, nebo z nichž jsou uváděny údaje do základního dokumentu,“. 15. V § 10 odst. 3 písm. j) se za slovo „majetkem“ doplňují slova „a údaje podle § 27 odst. 5“. 16. V § 10 odst. 4 se slova „jejích orgánů“ nahrazují slovem „orgánu“. 17. V § 11 odst. 2, § 13 odst. 2 písm. b), § 14 odst. 6 písm. b) se za slovo „společnosti“ doplňují slova „podle § 10 odst. 3 písm. d)“. 18. V § 11 odst. 4 písm. a) se za slovo „činí“ vkládá slovo „nejméně“. 19. V § 12 odst. 1 písm. b) se za slovo „společností“ doplňují slova „na území České republiky“. 20. V § 13 odst. 3 se slovo „přeruší“ nahrazuje slovem „zastaví“. 21. V § 14 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Ministerstvo je povinno vydat rozhodnutí podle odstavce 2 nebo 3 nebo rozhodnout o zastavení řízení podle § 13 odst. 3 ve lhůtě stanovené obecnými předpisy o správním řízení. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit ministr. Ministerstvo je povinno s uvedením důvodů uvědomit o prodloužení lhůty zmocněnce přípravného výboru v případě řízení o registraci církve a náboženské společnosti nebo zmocněnce přípravného výboru svazu v případě řízení o registraci svazu církví a náboženských společností nebo orgán registrované církve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d) v případě řízení o přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv.“. 22. V § 15 odst. 2 se za slovo „na“ vkládá slovo „registraci“. 23. V § 15 odst. 3, § 15 odst. 4 větě první, § 15 odst. 5 větě druhé se za slovo „společnosti“ vkládají slova „podle § 10 odst. 3 písm. d)“. 24. Nadpis hlavy IV zní: „EVIDOVANÉ PRÁVNICKÉ OSOBY“. 25. Za § 15 se vkládá nový § 15a, který včetně poznámek pod čarou č. 14a a 14b zní: „§ 15a Společná ustanovení o evidovaných právnických osobách (1) Orgán registrované církve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d) může navrhnout k evidenci podle tohoto zákona a) orgán registrované církve a náboženské společnosti, řeholní a jinou církevní instituci14a) osob hlásících se k církvi a náboženské společnosti založené za účelem vyznávání náboženské víry, b) účelové zařízení registrované církve a náboženské společnosti založené církví a náboženskou společností pro poskytování charitativních služeb (dále jen „účelové zařízení“). Evidencí podle tohoto zákona se právnické osoby podle písmen a) a b) stávají právnickými osobami podle tohoto zákona. (2) Ostatní právnické osoby založené registrovanou církví a náboženskou společností, které nejsou evidovány podle tohoto zákona, se mohou stát právnickými osobami registrací nebo zápisem podle zvláštních právních předpisů14b). (3) Návrhy na evidenci změn podle tohoto zákona podává orgán registrované církve a náboženské společnosti, který navrhl právnickou osobu založenou v církvi a náboženské společnosti k evidenci podle tohoto zákona. Návrh na evidenci změn je tento orgán povinen podat nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy ke změně došlo. Ministerstvo postupuje podle § 15 odst. 5 obdobně. (4) Podnikání a jiná výdělečná činnost právnických osob evidovaných podle odstavce 1 vedle obecně prospěšné činnosti charitativní, sociální nebo zdravotnické mohou být pouze jejich doplňkovou činností. 14a) Čl. 16 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. 14b) Například Občanský zákoník, Obchodní zákoník, zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů.“. 26. Nadpis § 16 zní: „Evidence právnických osob založených registrovanou církví a náboženskou společností podle § 15a odst. 1 písm. a)“. 27. V § 16 odst. 1 se slova „orgánu registrované církve a náboženské společnosti nebo řeholní a jiné církevní instituce jako církevní“ a slova „k tomu určený v základním dokumentu předkládaném“ zrušují, za slovo „osoby“ se vkládají slova „podle § 15a odst. 1 písm. a)“ a za číslo „3“ se doplňuje text „písm. d)“. 28. V § 16 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „odstavce 1“ nahrazují textem „, § 15a odst. 1 písm. a)“. 29. V § 16 odst. 2 písm. b) se slova „vymezení předmětu její“ nahrazují slovy „předmět obecně prospěšné, podnikatelské a jiné výdělečné“. 30. V § 16 odst. 2 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) způsob jednání statutárního orgánu evidované právnické osoby.“. 31. V § 16 odst. 3 se slova „registrovaná církev a náboženská společnost“ nahrazují slovy „orgán registrované církve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d)“, slova „církevní“ se zrušují, ve větě první se za slovo „osoby“ vkládají slova „podle § 15a odst. 1 písm. a)“ a slovo „církevních“ se nahrazuje slovem „evidovaných“. 32. V § 16 odst. 4 se slova „registrovaná církev a náboženská společnost“ nahrazují slovy „orgán registrované církve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d)“. 33. V § 16 odst. 5 se slova „, oprávněný k jeho podání“ nahrazují slovy „ , podle § 10 odst. 3 písm. d)“. 34. V § 16 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Nejde-li o právnickou osobu evidovanou podle tohoto zákona, ministerstvo návrh na evidenci zamítne.“. 35. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který zní: „§ 16a Evidence právnických osob založených registrovanou církví a náboženskou společností podle § 15a odst. 1 písm. b) (1) Účelové zařízení registrované církve a náboženské společnosti pro poskytování služeb sociálních nebo zdravotnických nebo působící jako charita či diakonie, které bude navrženo k evidenci podle tohoto zákona, se zakládá zakládací listinou registrované církve a náboženské společnosti, podepsanou členem nebo členy orgánu registrované církve a náboženské společnosti, jednajícími jako statutární orgán jménem církve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d). Podpisy musí být úředně ověřeny. (2) Účelové zařízení poskytuje veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek. (3) Zakládací listina účelového zařízení musí obsahovat a) název, sídlo a identifikační číslo zakladatele, b) název a sídlo účelového zařízení na území České republiky, c) dobu, na kterou se účelové zařízení zakládá, pokud není založeno na dobu neurčitou, d) označení jeho statutárního orgánu na území České republiky, e) osobní údajeosobní údaje členů statutárního orgánu, f) jeho stanovy, g) způsob zveřejňování výroční zprávy o činnosti a hospodaření účelového zařízení za kalendářní rok, h) způsob schvalování změn zakládací listiny. (4) Stanovy účelového zařízení podle odstavce 3 písm. f) musí obsahovat a) údaje podle odstavce 3 písm. b) a d), b) způsob ustavování a odvolávání členů statutárního orgánu a délku jejich funkčního období, je-li omezena, c) způsob, jakým statutární orgán jedná a činí právní úkony jménem účelového zařízení, d) druh obecně prospěšných služeb, které má účelové zařízení poskytovat, podmínky jejich poskytování a předmět podnikatelské a jiné doplňkové činnosti, budou-li provozovány. (5) Výroční zpráva účelového zařízení musí obsahovat a) přehled činností vykonávaných v průběhu předchozího kalendářního roku s uvedením vztahu k účelu založení účelového zařízení, b) účetní závěrku a zhodnocení základních údajů v ní obsažených, c) výrok auditora k roční účetní závěrce u těch účelových zařízení, do jejichž majetku byl vložen majetek státu nebo obceobce nebo která používají majetek státu nebo obceobce nebo jsou příjemci dotací z veřejných rozpočtů, d) přehled o peněžních příjmech a výdajích, e) přehled rozsahu příjmů (výnosů) v členění podle zdrojů, f) vývoj a konečný stav fondů účelového zařízení, g) stav a pohyb majetku účelového zařízení, h) úplný objem výdajů (nákladů) v členění na výdaje (náklady) vynaložené pro plnění obecně prospěšných služeb, pro plnění činností doplňkových a na vlastní činnost (správu) účelového zařízení, i) změny zakládací listiny a složení statutárního orgánu účelového zařízení, k nimž došlo v průběhu předchozího kalendářního roku, j) další údaje stanovené stanovami. (6) Návrh na evidenci účelového zařízení musí obsahovat zakládací listinu podle § 16a odst. 3. (7) Neobsahuje-li návrh na evidenci účelového zařízení všechny náležitosti podle odstavců 1, 3 a 4, postupuje ministerstvo podle § 16 odst. 5. (8) Ministerstvo provede evidenci účelového zařízení zápisem do Rejstříku evidovaných právnických osob po předložení návrhu podle odstavců 1 a 6 nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy byly splněny všechny náležitosti pro tento zápis. (9) Nejde-li o právnickou osobu evidovanou podle tohoto zákona, ministerstvo návrh na evidenci účelového zařízení zamítne.“. 36. V nadpisu hlavy V se slovo „CÍRKEVNÍCH“ nahrazuje slovem „EVIDOVANÝCH“. 37. V nadpisu § 17 se slovo „církevních“ nahrazuje slovem „evidovaných“. 38. V § 17 odst. 1 se slovo „církevních“ nahrazuje slovem „evidovaných“, za slovo „zapisují“ se vkládají slova „právnické osoby registrované nebo evidované podle tohoto zákona a tímto“. 39. V § 17 odst. 6 se slovo „církevním“ nahrazuje slovem „evidovaným“. 40. V § 17 se doplňují odstavce 7 a 8, které včetně poznámky pod čarou č. 15a zní: „(7) Ministerstvo uveřejní části rejstříků podle odstavce 1, které jsou veřejným seznamem, způsobem umožňujícím dálkový přístup. (8) Zápis předmětu činnosti do rejstříků podle odstavce 1 nenahrazuje oprávnění k jeho výkonu. Toto oprávnění vzniká až na základě splnění podmínek podle zvláštních právních předpisů15a). 15a) Například živnostenský zákon, zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).“. 41. V § 18 odst. 1 se vkládá nové písmeno d), které zní: „d) předmět obecně prospěšné, podnikatelské a jiné výdělečné činnosti, jsou-li provozovány,“. Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena e) až h). 42. V § 18 odst. 1 se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) způsob jednání orgánu registrované církve a náboženské společnosti, podle § 10 odst. 3 písm. d).“. 43. V ustanovení § 18 odst. 2 se slovo „změny“ nahrazuje slovy „registraci změn“. 44. V § 19 odst. 1 se vkládá nové písmeno e), které zní: „e) předmět činnosti svazu církví a náboženských společností,“. Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena f) až h). 45. V § 19 odst. 1 se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) způsob jednání statutárního orgánu svazu církví a náboženských společností.“. 46. V ustanovení § 19 odst. 2 se slovo „změny“ nahrazuje slovy „registraci změn“. 47. § 20 včetně nadpisu zní: „§ 20 Rejstřík evidovaných právnických osob (1) Do Rejstříku evidovaných právnických osob podle tohoto zákona se zapisují tyto údaje a jejich změny o evidované právnické osobě a) název s uvedením dne a čísla evidence, b) sídlo na území České republiky, c) označení jejího statutárního orgánu na území České republiky, d) osobní údajeosobní údaje členů jejího statutárního orgánu, e) identifikační číslo, f) předmět obecně prospěšné, podnikatelské a jiné výdělečné činnosti, jsou-li provozovány, g) zrušení její evidence, vstup do likvidace a osobní údajeosobní údaje likvidátora, prohlášení konkursu a osobní údajeosobní údaje správce konkursní podstaty, zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku a zahájení řízení o vyrovnání s uvedením dne a čísla rozhodnutí o těchto skutečnostech, h) identifikační údaje o jejím právním nástupci, dojde-li k jejímu zrušení s právním nástupcem, i) zánik jako právnické osoby evidované podle tohoto zákona, j) způsob jednání statutárního orgánu. (2) Součástí Rejstříku evidovaných právnických osob podle tohoto zákona je sbírka listin obsahující dokumenty přikládané k návrhu na evidenci právnické osoby a k návrhům na evidenci jejich změny.“. 48. V nadpisu hlavy VI se slovo „CÍRKEVNÍ“ nahrazuje slovem „EVIDOVANÉ“. 49. V § 22 odst. 1 písm. d) se slovo „nebyly“ nahrazuje slovem „nebyl“, slova „ustaveny orgány“ se nahrazují slovy „ustaven orgán“ a za slovo „společnosti“ se vkládají slova „podle § 10 odst. 3 písm. d)“. 50. V § 23 se za slovo „Při“ vkládají slova „návrhu na konkurs nebo při návrhu na“ a slovo „církevní“ se nahrazuje slovem „evidované“. V textu poznámky pod čarou č. 16 se na nový řádek doplňuje text: „Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 12/1998 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 214/2000 Sb., zákona č. 368/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 403/2002 Sb., zákona č. 101/2003 Sb., zákona č. 210/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 499/2004 Sb.“. 51. V § 24 odst. 2 se slovo „církevních“ zrušuje. 52. V § 24 odst. 3 se slovo „církevních“ zrušuje. 53. V § 25 odst. 1 se text „f)“ nahrazuje textem „g)“. 54. § 26 včetně nadpisu zní: „§ 26 Zrušení evidence evidované právnické osoby a její zánik (1) Ministerstvo zruší evidenci evidované právnické osoby podle § 15a odst. 1 a) na návrh orgánu registrované církve a náboženské společnosti, který ji navrhl k evidenci, do 5 pracovních dnů ode dne doručení tohoto návrhu, b) z vlastního podnětu, zjistí-li, že tato právnická osoba jedná v rozporu s vymezením její působnosti v návrhu na evidenci podle § 16 odst. 2 nebo § 16a odst. 3 a 4 nebo v rozporu s právními předpisy, a nezjedná-li nápravu k tomu příslušný orgán registrované církve a náboženské společnosti, který ji navrhl k evidenci, po výzvě ministerstva, ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení evidence, c) z vlastního podnětu, zanikne-li registrace církve a náboženské společnosti, jejíž orgán tuto právnickou osobu navrhl k evidenci, ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení registrace církve a náboženské společnosti podle § 24 odst. 3, d) po zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo po zrušení konkursu z důvodu, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, nebo po zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku, ke dni nabytí právní moci usnesení soudu, e) z vlastního podnětu, nebyli-li ustaveni členové statutárního orgánu a všem dosavadním členům statutárního orgánu skončilo funkční období před více než rokem, ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení evidence, f) po uplynutí doby, na kterou byla založena, ke dni uplynutí této doby, g) ke dni uvedenému v rozhodnutí o zrušení právnické osoby podle § 15a odst. 1 písm. b) podle zakládací listiny účelového zařízení, nebo h) jestliže účelové zařízení neposkytuje obecně prospěšné služby uvedené v zakládací listině po dobu delší než jeden rok, ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení evidence. (2) Evidence právnické osoby podle § 15a odst. 1 zaniká výmazem z Rejstříku evidovaných právnických osob. (3) Zániku evidované právnické osoby podle odstavce 2 předchází její zrušení s likvidací, anebo zrušení bez likvidace, přechází-li její majetek a závazky na registrovanou církev a náboženskou společnost nebo její jinou právnickou osobu evidovanou podle tohoto zákona. (4) Nepostačuje-li při likvidaci evidované právnické osoby její majetek k úhradě závazků, ručí za tyto závazky registrovaná církev a náboženská společnost, jejíž orgán ji navrhl k evidenci. Likvidační zůstatek z likvidace evidované právnické osoby přechází na registrovanou církev a náboženskou společnost, jejíž orgán ji navrhl k evidenci. (5) Zaniká-li evidovaná právnická osoba podle § 15a odst. 1 s likvidací, je datum jejího výmazu z evidence totožné s datem ukončení její likvidace. (6) Do 5 pracovních dnů od skončení likvidace oznámí tuto skutečnost likvidátor ministerstvu. (7) Zaniká-li evidovaná právnická osoba bez likvidace a není-li na ni podán návrh na konkurs, je datum jejího zrušení totožné s datem jejího výmazu z Rejstříku evidovaných právnických osob.“. 55. V § 27 odst. 10 se slovo „církevních“ nahrazuje slovem „evidovaných“. 56. V § 29 se slovo „církevních“ nahrazuje slovem „evidovaných“ a za slovo „zákona“ se doplňují slova „a návrhů na evidenci právnické osoby a evidenci změn“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Dosavadní Rejstřík církevních právnických osob se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona mění na Rejstřík evidovaných právnických osob podle zákona č. 3/2002 Sb., ve znění nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb. a zákona č. 562/2004 Sb., ve znění tohoto zákona. 2. Církevní právnické osoby evidované v Rejstříku církevních právnických osob se stávají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona evidovanými právnickými osobami podle zákona č. 3/2002 Sb., ve znění nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb. a zákona č. 562/2004 Sb., ve znění tohoto zákona. Datum jejich evidence podle dosavadních právních předpisů je zachováno. 3. Orgán registrované církve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d) zákona č. 3/2002 Sb., ve znění tohoto zákona, je povinen doplnit ve lhůtě do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona údaje o evidovaných právnických osobách podle zákona č. 3/2002 Sb., ve znění nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb., ve znění tohoto zákona, s výjimkou údajů podle § 16 odst. 2 písm. a) zákona č. 3/2002 Sb., ve znění tohoto zákona, nejsou-li již tyto údaje doplněny. Nebudou-li údaje v této lhůtě doplněny, vyzve ministerstvo orgán registrované církve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d) zákona č. 3/2002 Sb., ve znění tohoto zákona, k jejich doplnění ve lhůtě nejméně 30 dnů ode dne doručení výzvy. Stanovená lhůta může být na základě písemné žádosti orgánu registrované církve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d) zákona č. 3/2002 Sb., ve znění tohoto zákona, prodloužena. Nedoplní-li registrovaná církev a náboženská společnost údaje ani v této lhůtě, ministerstvo může podle povahy nedoplněných údajů zahájit řízení o zrušení evidence evidované právnické osoby. 4. Orgán registrované církve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d) zákona č. 3/2002 Sb., ve znění tohoto zákona, je povinen doplnit ve lhůtě do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona údaje podle § 10 odst. 3 písm. d) až h) zákona č. 3/2002 Sb., ve znění tohoto zákona. Nebudou-li údaje v této lhůtě doplněny, vyzve ministerstvo orgán registrované církve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d) zákona č. 3/2002 Sb., ve znění tohoto zákona, k jejich doplnění ve lhůtě nejméně 30 dnů ode dne doručení výzvy. Tato lhůta může být na základě písemné žádosti orgánu registrované církve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d) zákona č. 3/2002 Sb., ve znění tohoto zákona, prodloužena. Nedoplní-li registrovaná církev a náboženská společnost tyto údaje ani v této lhůtě, ministerstvo může podle povahy nedoplněných údajů zahájit řízení o zrušení registrace této registrované církve a náboženské společnosti. 5. Orgán registrované církve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d) zákona č. 3/2002 Sb., ve znění tohoto zákona, uvede do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona stanovy a zakládací listiny evidovaných právnických osob, které navrhl k evidenci, do souladu se zákonem č. 3/2002 Sb., ve znění nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb., ve znění tohoto zákona. Čl. III Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), jak vyplývá ze zákonů a z nálezu Ústavního souduÚstavního soudu jej měnících. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o dobrovolnické službě Čl. IV V § 6 odst. 2 zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), se slovo „církevní“ zrušuje a za slova „náboženské společnosti“ se vkládají slova „evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností4)“. Poznámka pod čarou č. 4 zní: „4) Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb., zákona č. 562/2004 Sb. a zákona č. 495/2005 Sb.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. V V § 81 odst. 2 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, se slovo „církevní“ zrušuje a za slova „právnickou osobou“ se vkládají slova „evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností48)“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o účetnictví Čl. VI V § 9 odst. 3 písm. a) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb., se slova „církevní právnickou osobou“ nahrazují slovy „právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností9)“. Poznámka pod čarou č. 9 zní: „9) Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb., zákona č. 562/2004 Sb. a zákona č. 495/2005 Sb.“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Paroubek v. r. X. Hodnocení návrhu na zrušení zákona č. 495/2005 Sb. 54. Ve prospěch zrušení celého zákona č. 495/2005 Sb. navrhovatelé uplatňují (výše zmíněný) argument „absence normotvorné kompetence“ Parlamentu České republiky. 55. V navrhovateli odkazovaných nálezech sp. zn. Pl. ÚS 5/02 (revokace usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky) a sp. zn. Pl. ÚS 13/05 (výklad pojmu „volební zákon“ ve smyslu čl. 40 Ústavy) Ústavní soudÚstavní soud vytkl porušení ústavně předepsaného způsobu přijetí právního předpisu, a proto pro danou věc použitelné nejsou. 56. Na argument „snížení dosavadního standardu práv a svobod“ reagoval Ústavní soudÚstavní soud již v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 6/02 a konstatoval, že „důvodem zrušení právního předpisu nemůže být pouze jeho komparace s předchozí právní úpravou..., nýbrž výhradně zjištění rozporu s ústavním pořádkem České republiky“. O „absenci normotvorné kompetence“ tudíž zde jít nemůže rovněž. 57. Tvrzenou „absenci normotvorné kompetence“ nelze konečně zaměňovat ani s údajným „vybočením“ Parlamentu České republiky „ze závazných názorů Ústavního souduÚstavního soudu“, a to byť by bylo dáno, stejně jako s „bezdůvodným omezením dosaženého standardu ochrany lidských práv“ (či protiústavností „obsahu“ přijaté úpravy). 58. Stejně tak není přiléhavý poukaz navrhovatelů na označené rozsudky Evropského soudu pro lidská práva (v odkazovaných věcech se jednalo o namítaný zásah do čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod zakazujícího mučení a nelidské či ponižující zacházení). Není ani žádného podkladu pro úsudek, že by „větší přísnost při hodnocení zásahů do základních hodnot demokratických společností“ (rozsudek ze dne 28. 7. 1999 ve věci Selmouni v. Francie, stížnost č. 25803/94, odst. 101, rozsudek ze dne 27. 11. 2003 ve věci Hénaf v. Francie, stížnost č. 65436/01, odst. 55) mohla založit „absenci normotvorné kompetence“. 59. Proto Ústavní soudÚstavní soud, přidržuje se své konstantní judikatury (viz usnesení ze dne 15. 8. 2000 sp. zn. Pl. ÚS 25/2000, nález ze dne 12. 3. 2002 sp. zn. Pl. ÚS 33/01 a další), že „novelizující zákon nemá samostatnou právní existenci a stává se součástí novelizovaného zákona“ (a již proto návrhu na jeho zrušení vyhovět nelze), dospěl i zde ku shodnému závěru, a návrh navrhovatelů v této části zamítl (§ 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). XI. Dikce ustanovení napadených „eventuálním“ návrhem 60. Ustanovení, jež navrhovatelé napadají „eventuálním“ návrhem, znějí: § 1 písm. b) Tento zákon upravuje ... vedení veřejně přístupných seznamů registrovaných církví a náboženských společností, svazů církví a náboženských společností a právnických osob založených registrovanou církví a náboženskou společností a evidovaných podle tohoto zákona (dále jen „evidovaná právnická osoba“), § 3 písm. c) Pro účely tohoto zákona se rozumí ... osobními údajiosobními údaji jméno, popřípadě jména a příjmení, adresa místa trvalého pobytu v České republice; v případě občanů České republiky dále jejich rodná čísla, anebo v případě cizinců údaj o jejich státním občanství a čísle průkazu o povolení k pobytu,2) nestanoví-li mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, jinak, § 3 písm. d) Pro účely tohoto zákona se rozumí ... sídlem registrované církve a náboženské společnosti, svazu církví a náboženských společností a evidované právnické osoby adresa ústředí registrované církve a náboženské společnosti, svazu církví a náboženských společností a evidované právnické osoby na území České republiky. § 4 odst. 4 Církev a náboženská společnost nesmí používat název, který by ji mohl podle názvu činit zaměnitelnou s registrovanou církví a náboženskou společností nebo jinou právnickou osobou. § 5 Vznikat a vyvíjet činnost nemůže církev a náboženská společnost, jejíž činnost je v rozporu s právními předpisy a jejíž učení nebo činnost ohrožuje práva, svobody a rovnoprávnost osob a jejich sdružení včetně jiných církví a náboženských společností, ohrožuje demokratické základy státu, jeho suverenitu, nezávislost a územní celistvost, a ... § 5 písm. a) je v rozporu s ochranou veřejné mravnosti, veřejného pořádku, veřejného zdraví, principy lidskosti a snášenlivosti a bezpečnosti osob, § 8 odst. 3 Svaz církví a náboženských společností nemůže navrhnout k evidenci právnickou osobu podle § 15a odst. 1 písm. a). § 10 odst. 2 písm. c) Návrh na registraci církve a náboženské společnosti musí obsahovat c) v originále podpisy nejméně 300 zletilých občanů České republiky nebo cizinců s trvalým pobytem v České republice hlásících se k této církvi a náboženské společnosti, s uvedením jejich osobních údajůosobních údajů podle tohoto zákona a s uvedením totožného textu na každém podpisovém archu, který uvádí plný název církve a náboženské společnosti, sbírající podpisy pro účel její registrace, a z něhož je patrné, že podpisový arch je podepisován pouze osobou hlásící se k této církvi a náboženské společnosti. § 10 odst. 3 Základní dokument církve a náboženské společnosti předkládaný podle odstavce 2 písm. d) musí obsahovat... § 10 odst. 3 písm. c) sídlo církve a náboženské společnosti na území České republiky, § 10 odst. 3 písm. d) označení orgánu církve a náboženské společnosti, který jedná jejím jménem s orgány veřejné správy a třetími osobami na území České republiky jako statutární orgán, způsob jeho jednání a jeho ustavování a odvolávání, délku funkčního období jeho členů, popřípadě označení dalších orgánů církve a náboženské společnosti a orgánů řeholních institucí, které jsou oprávněny podávat návrhy podle tohoto zákona, rozsah tohoto oprávnění a způsob jednání jménem církve a náboženské společnosti, § 10 odst. 3 písm. f) organizační strukturu církve a náboženské společnosti, včetně výčtu všech typů právnických osob, které budou navrhovány k evidenci v souladu s tímto zákonem podle § 15a odst. 1, způsob jejich zřizování a rušení, včetně případného uvedení právního nástupce při jejich zániku, označení jejich statutárních orgánů, způsob jejich ustavování a odvolávání, délku funkčního období členů statutárních orgánů, § 10 odst. 3 písm. g) způsob ustavování a odvolávání duchovních a seznam v církvi a náboženské společnosti používaných označení duchovních, § 10 odst. 3 písm. h) způsob schvalování změn základního dokumentu a těch dokumentů církve a náboženské společnosti a jejich změn, které jsou přikládány k základnímu dokumentu, nebo z nichž jsou uváděny údaje do základního dokumentu, § 10 odst. 3 písm. j) zásady hospodaření církve a náboženské společnosti, zejména způsob získávání finančních prostředků, včetně rozsahu oprávnění osob, orgánů a jiných institucí církve nebo náboženské společnosti k nakládání s majetkem a údaje podle § 27 odst. 5, § 10 odst. 4 Jménem církve a náboženské společnosti jedná až do vytvoření orgánu podle odstavce 3 písm. d) přípravný výbor. § 11 odst. 2 Návrh na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv podává orgán registrované církve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d). § 11 odst. 4 písm. a) Návrh na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv podle § 7 odst. 1 písm. a) až e) musí obsahovat ... v originále podpisy tolika zletilých občanů České republiky nebo cizinců s trvalým pobytem v České republice hlásících se k této církvi a náboženské společnosti, kolik činí nejméně 1 promile obyvatel České republiky podle posledního sčítání lidu, s uvedením jejich osobních údajůosobních údajů podle tohoto zákona a s uvedením totožného textu na každém podpisovém archu, který uvádí plný název církve a náboženské společnosti, která sbírá podpisy pro účel její registrace, a z něhož je patrné, že podpisový arch je podepisován pouze osobou hlásící se k této církvi a náboženské společnosti. § 12 odst. 1 písm. b) Návrh na registraci svazu církví a náboženských společností musí obsahovat... sídlo svazu církví a náboženských společností na území České republiky. § 13 odst. 2 písm. b) Výzva podle odstavce 1 se doručuje v případě řízení o přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv orgánu registrované církve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d). § 13 odst. 3 Nedoplní-li navrhovatel údaje ve stanovené lhůtě, ministerstvo řízení zastaví. § 14 odst. 6 písm. b) Rozhodnutí o přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv se doručuje orgánu registrované církve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d). § 14 odst. 7 Ministerstvo je povinno vydat rozhodnutí podle odstavce 2 nebo 3 nebo rozhodnout o zastavení řízení podle § 13 odst. 3 ve lhůtě stanovené obecnými předpisy o správním řízení. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit ministr. Ministerstvo je povinno s uvedením důvodů uvědomit o prodloužení lhůty zmocněnce přípravného výboru v případě řízení o registraci církve a náboženské společnosti nebo zmocněnce přípravného výboru svazu v případě řízení o registraci svazu církví a náboženských společností nebo orgán registrované církve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d) v případě řízení o přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv. § 15 odst. 2 Návrh na registraci změny základního dokumentu církve a náboženské společnosti a změny zakladatelské smlouvy stanov svazu církví a náboženských společností musí obsahovat úplné znění těch částí textu, kterých se změny týkají. § 15 odst. 3 Registraci nepodléhají změny ve složení orgánu registrované církve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d), statutárních orgánů svazů církví a náboženských společností ani změny osobních údajůosobních údajů členů jejich orgánu a statutárních orgánů. Tyto změny ministerstvo eviduje podle odstavce 5. § 15 odst. 4 Změny podle odstavce 3 je orgán registrované církve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d) a statutární orgán svazu církví a náboženských společností, včetně dokladů o ustavení těchto osob k tomu příslušným orgánem podle vnitřních předpisů církve nebo náboženské společnosti a stanov svazu církví a náboženských společností, povinen oznámit ministerstvu nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy ke změně došlo. § 15 odst. 5 Ministerstvo provede zápis o změně podle odstavce 3 do 5 pracovních dnů ode dne doručení úplné žádosti o změny údajů do Rejstříku registrovaných církví a náboženských společností nebo Rejstříku svazu církví a náboženských společností. V případě, že je žádost o provedení změny podle odstavce 3 neúplná, vyzve ministerstvo do 5 pracovních dnů písemně orgán církve, náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d) nebo statutární orgán svazů církví a náboženských společností o doplnění údajů do 10 dnů od doručení této výzvy. Nadpis HLAVY IV EVIDOVANÉ PRÁVNICKÉ OSOBY § 15a Společná ustanovení o evidovaných právnických osobách (1) Orgán registrované církve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d) může navrhnout k evidenci podle tohoto zákona a) orgán registrované církve a náboženské společnosti, řeholní a jinou církevní instituci14a) osob hlásících se k církvi a náboženské společnosti založené za účelem vyznávání náboženské víry, b) účelové zařízení registrované církve a náboženské společnosti založené církví a náboženskou společností pro poskytování charitativních služeb (dále jen „účelové zařízení“). Evidencí podle tohoto zákona se právnické osoby podle písmen a) a b) stávají právnickými osobami podle tohoto zákona. (2) Ostatní právnické osoby založené registrovanou církví a náboženskou společností, které nejsou evidovány podle tohoto zákona, se mohou stát právnickými osobami registrací nebo zápisem podle zvláštních právních předpisů14b). (3) Návrhy na evidenci změn podle tohoto zákona podává orgán registrované církve a náboženské společnosti, který navrhl právnickou osobu založenou v církvi a náboženské společnosti k evidenci podle tohoto zákona. Návrh na evidenci změn je tento orgán povinen podat nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy ke změně došlo. Ministerstvo postupuje podle § 15 odst. 5 obdobně. (4) Podnikání a jiná výdělečná činnost právnických osob evidovaných podle odstavce 1 vedle obecně prospěšné činnosti charitativní, sociální nebo zdravotnické mohou být pouze jejich doplňkovou činností. Poznámka pod čarou 14a) Čl. 16 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Poznámka pod čarou 14b) Například Občanský zákoník, Obchodní zákoník, zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů. Nadpis § 16 Evidence právnických osob založených registrovanou církví a náboženskou společností podle § 15a odst. 1 písm. a) § 16 odst. 1 Návrh na evidenci právnické osoby podle § 15a odst. 1 písm. a) podává orgán registrované církve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d). § 16 odst. 2 Návrh na evidenci právnické osoby podle § 15a odst. 1 písm. a) musí obsahovat... § 16 odst. 2 písm. b) předmět obecně prospěšné, podnikatelské a jiné výdělečné činnosti a její stanovy, pokud existují, § 16 odst. 2 písm. g) způsob jednání statutárního orgánu evidované právnické osoby, § 16 odst. 3 Návrh podle odstavce 1 podá orgán registrované církve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d) do 10 dnů ode dne založení právnické osoby podle § 15a odst. 1 písm. a). Ministerstvo provede evidenci církevní právnické osoby zápisem do Rejstříku evidovaných právnických osob do 5 pracovních dnů ode dne doručení návrhu. Evidence se provede zápisem ke dni jejího založení v registrované církvi a náboženské společnosti. § 16 odst. 4 Nedodrží-li orgán registrované církve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d) lhůtu uvedenou v odstavci 3, evidence se provede zápisem ke dni doručení návrhu podle odstavce 1 ministerstvu. § 16 odst. 5 Neobsahuje-li návrh podle odstavce 1 všechny náležitosti podle odstavce 2, ministerstvo vyzve nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne doručení návrhu orgán registrované církve a náboženské společnosti, podle § 10 odst. 3 písm. d), aby návrh doplnil, popřípadě odstranil nedostatky, a to ve lhůtě 30 dnů, a upozorní ho, že nebude-li tato lhůta dodržena, řízení o návrhu se zastaví. § 16 odst. 6 Nejde-li o právnickou osobu evidovanou podle tohoto zákona, ministerstvo návrh na evidenci zamítne. § 16a Evidence právnických osob založených registrovanou církví a náboženskou společností podle § 15a odst. 1 písm. b) (1) Účelové zařízení registrované církve a náboženské společnosti pro poskytování služeb sociálních nebo zdravotnických nebo působící jako charita či diakonie, které bude navrženo k evidenci podle tohoto zákona, se zakládá zakládací listinou registrované církve a náboženské společnosti, podepsanou členem nebo členy orgánu registrované církve a náboženské společnosti, jednajícími jako statutární orgán jménem církve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d). Podpisy musí být úředně ověřeny. (2) Účelové zařízení poskytuje veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek. (3) Zakládací listina účelového zařízení musí obsahovat a) název, sídlo a identifikační číslo zakladatele, b) název a sídlo účelového zařízení na území České republiky, c) dobu, na kterou se účelové zařízení zakládá, pokud není založeno na dobu neurčitou, d) označení jeho statutárního orgánu na území České republiky, e) osobní údajeosobní údaje členů statutárního orgánu, f) jeho stanovy, g) způsob zveřejňování výroční zprávy o činnosti a hospodaření účelového zařízení za kalendářní rok, h) způsob schvalování změn zakládací listiny. (4) Stanovy účelového zařízení podle odstavce 3 písm. f) musí obsahovat a) údaje podle odstavce 3 písm. b) a d), b) způsob ustavování a odvolávání členů statutárního orgánu a délku jejich funkčního období, je-li omezena, c) způsob, jakým statutární orgán jedná a činí právní úkony jménem účelového zařízení, d) druh obecně prospěšných služeb, které má účelové zařízení poskytovat, podmínky jejich poskytování a předmět podnikatelské a jiné doplňkové činnosti, budou-li provozovány. (5) Výroční zpráva účelového zařízení musí obsahovat a) přehled činností vykonávaných v průběhu předchozího kalendářního roku s uvedením vztahu k účelu založení účelového zařízení, b) účetní závěrku a zhodnocení základních údajů v ní obsažených, c) výrok auditora k roční účetní závěrce u těch účelových zařízení, do jejichž majetku byl vložen majetek státu nebo obceobce nebo která používají majetek státu nebo obceobce nebo jsou příjemci dotací z veřejných rozpočtů, d) přehled o peněžních příjmech a výdajích, e) přehled rozsahu příjmů (výnosů) v členění podle zdrojů, f) vývoj a konečný stav fondů účelového zařízení, g) stav a pohyb majetku účelového zařízení, h) úplný objem výdajů (nákladů) v členění na výdaje (náklady) vynaložené pro plnění obecně prospěšných služeb, pro plnění činností doplňkových a na vlastní činnost (správu) účelového zařízení, i) změny zakládací listiny a složení statutárního orgánu účelového zařízení, k nimž došlo v průběhu předchozího kalendářního roku, j) další údaje stanovené stanovami. (6) Návrh na evidenci účelového zařízení musí obsahovat zakládací listinu podle § 16a odst. 3. (7) Neobsahuje-li návrh na evidenci účelového zařízení všechny náležitosti podle odstavců 1, 3 a 4, postupuje ministerstvo podle § 16 odst. 5. (8) Ministerstvo provede evidenci účelového zařízení zápisem do Rejstříku evidovaných právnických osob po předložení návrhu podle odstavců 1 a 6 nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy byly splněny všechny náležitosti pro tento zápis. (9) Nejde-li o právnickou osobu evidovanou podle tohoto zákona, ministerstvo návrh na evidenci účelového zařízení zamítne. Nadpis HLAVY V REJSTŘÍKY REGISTROVANÝCH CÍRKVÍ A NÁBOŽENSKÝCH SPOLEČNOSTÍ, SVAZŮ CÍRKVÍ A NÁBOŽENSKÝCH SPOLEČNOSTÍ A EVIDOVANÝCH PRÁVNICKÝCH OSOB Nadpis § 17 Společná ustanovení o rejstřících registrovaných církví a náboženských společností, svazů církví a náboženských společností a evidovaných právnických osob § 17 odst. 1 Ministerstvo vede Rejstřík registrovaných církví a náboženských společností, Rejstřík svazů církví a náboženských společností a Rejstřík evidovaných právnických osob, do kterých se zapisují právnické osoby registrované nebo evidované podle tohoto zákona a tímto zákonem stanovené údaje a jejichž součástí je sbírka listin předkládaných církvemi a náboženskými společnostmi a svazy církví a náboženských společností podle tohoto zákona. § 17 odst. 6 Identifikační číslo přiděluje ministerstvo 15) registrované církvi a náboženské společnosti, svazu církví a náboženských společností a evidovaným právnickým osobám při zápisu těchto právnických osob do rejstříků podle odstavce 1. § 17 odst. 7 Ministerstvo uveřejní části rejstříků podle odstavce 1, které jsou veřejným seznamem, způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 17 odst. 8 Zápis předmětu činnosti do rejstříků podle odstavce 1 nenahrazuje oprávnění k jeho výkonu. Toto oprávnění vzniká až na základě splnění podmínek podle zvláštních právních předpisů15a). Text poznámky pod čarou 15a) Například živnostenský zákon, zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). § 18 odst. 1 písm. d) předmět obecně prospěšné, podnikatelské a jiné výdělečné činnosti, jsou-li provozovány, § 18 odst. 1 písm. i) způsob jednání orgánu registrované církve a náboženské společnosti, podle § 10 odst. 3 písm. d), § 19 odst. 1 písm. e) (Do Rejstříku svazů církví a náboženských společností se zapisují tyto údaje a jejich změny...) předmět činnosti svazu církví a náboženských společností, § 19 odst. 1 písm. i) (Do Rejstříku svazů církví a náboženských společností se zapisují tyto údaje a jejich změny...) způsob jednání statutárního orgánu svazu církví a náboženských společností, § 19 odst. 2 Součástí Rejstříku svazů církví a náboženských společností je sbírka listin obsahující dokumenty předkládané v návrhu na registraci svazu církví a náboženských společností, v návrzích na registraci změn těchto dokumentů a rozhodnutí ministerstva. § 20 Rejstřík evidovaných právnických osob (1) Do Rejstříku evidovaných právnických osob podle tohoto zákona se zapisují tyto údaje a jejich změny o evidované právnické osobě a) název s uvedením dne a čísla evidence, b) sídlo na území České republiky, c) označení jejího statutárního orgánu na území České republiky, d) osobní údajeosobní údaje členů jejího statutárního orgánu, e) identifikační číslo, f) předmět obecně prospěšné, podnikatelské a jiné výdělečné činnosti, jsou-li provozovány, g) zrušení její evidence, vstup do likvidace a osobní údajeosobní údaje likvidátora, prohlášení konkursu a osobní údajeosobní údaje správce konkursní podstaty, zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku a zahájení řízení o vyrovnání s uvedením dne a čísla rozhodnutí o těchto skutečnostech, h) identifikační údaje o jejím právním nástupci, dojde-li k jejímu zrušení s právním nástupcem, i) zánik jako právnické osoby evidované podle tohoto zákona, j) způsob jednání statutárního orgánu. (2) Součástí Rejstříku evidovaných právnických osob podle tohoto zákona je sbírka listin obsahující dokumenty přikládané k návrhu na evidenci právnické osoby a k návrhům na evidenci jejich změny. Nadpis HLAVY VI ZRUŠENÍ A ZÁNIK REGISTROVANÉ CÍRKVE A NÁBOŽENSKÉ SPOLEČNOSTI, SVAZU CÍRKVÍ A NÁBOŽENSKÝCH SPOLEČNOSTÍ A EVIDOVANÉ PRÁVNICKÉ OSOBY, ZRUŠENÍ OPRÁVNĚNÍ REGISTROVANÉ CÍRKVE A NÁBOŽENSKÉ SPOLEČNOSTI K VÝKONU ZVLÁŠTNÍCH PRÁV § 22 odst. 1 písm. d) (Ministerstvo zahájí řízení o zrušení registrace církve a náboženské společnosti anebo řízení o zrušení registrace svazu církví a náboženských společností...) pokud nebyl po dobu delší než 2 roky ustaven orgán registrované církve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d) nebo statutární orgány svazu církví a náboženských společností nebo dosavadním orgánům a statutárním orgánům skončilo funkční období před více než 2 roky a nedošlo k ustanovení nových. § 23 Při návrhu na konkurs nebo při návrhu na likvidaci registrované církve a náboženské společnosti nebo svazu církví a náboženských společností nebo evidované právnické osoby podle tohoto zákona se použije přiměřeně zvláštní právní předpis,16) pokud tento zákon nestanoví jinak. Text poznámky pod čarou16) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 12/1998 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 214/2000 Sb., zákona č. 368/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 403/2002 Sb., zákona č. 101/2003 Sb., zákona č. 210/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 499/2004 Sb. § 26 Zrušení evidence evidované právnické osoby a její zánik (1) Ministerstvo zruší evidenci evidované právnické osoby podle § 15a odst. 1 a) na návrh orgánu registrované církve a náboženské společnosti, který ji navrhl k evidenci, do 5 pracovních dnů ode dne doručení tohoto návrhu, b) z vlastního podnětu, zjistí-li, že tato právnická osoba jedná v rozporu s vymezením její působnosti v návrhu na evidenci podle § 16 odst. 2 nebo § 16a odst. 3 a 4 nebo v rozporu s právními předpisy, a nezjedná-li nápravu k tomu příslušný orgán registrované církve a náboženské společnosti, který ji navrhl k evidenci, po výzvě ministerstva, ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení evidence, c) z vlastního podnětu, zanikne-li registrace církve a náboženské společnosti, jejíž orgán tuto právnickou osobu navrhl k evidenci, ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení registrace církve a náboženské společnosti podle § 24 odst. 3, d) po zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo po zrušení konkursu z důvodu, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, nebo po zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku, ke dni nabytí právní moci usnesení soudu, e) z vlastního podnětu, nebyli-li ustaveni členové statutárního orgánu a všem dosavadním členům statutárního orgánu skončilo funkční období před více než rokem, ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení evidence, f) po uplynutí doby, na kterou byla založena, ke dni uplynutí této doby, g) ke dni uvedenému v rozhodnutí o zrušení právnické osoby podle § 15a odst. 1 písm. b) podle zakládací listiny účelového zařízení, nebo h) jestliže účelové zařízení neposkytuje obecně prospěšné služby uvedené v zakládací listině po dobu delší než jeden rok, ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení evidence. (2) Evidence právnické osoby podle § 15a odst. 1 zaniká výmazem z Rejstříku evidovaných právnických osob. (3) Zániku evidované právnické osoby podle odstavce 2 předchází její zrušení s likvidací, anebo zrušení bez likvidace, přechází-li její majetek a závazky na registrovanou církev a náboženskou společnost nebo její jinou právnickou osobu evidovanou podle tohoto zákona. (4) Nepostačuje-li při likvidaci evidované právnické osoby její majetek k úhradě závazků, ručí za tyto závazky registrovaná církev a náboženská společnost, jejíž orgán ji navrhl k evidenci. Likvidační zůstatek z likvidace evidované právnické osoby přechází na registrovanou církev a náboženskou společnost, jejíž orgán ji navrhl k evidenci. (5) Zaniká-li evidovaná právnická osoba podle § 15a odst. 1 s likvidací, je datum jejího výmazu z evidence totožné s datem ukončení její likvidace. (6) Do 5 pracovních dnů od skončení likvidace oznámí tuto skutečnost likvidátor ministerstvu. (7) Zaniká-li evidovaná právnická osoba bez likvidace a není-li na ni podán návrh na konkurs, je datum jejího zrušení totožné s datem jejího výmazu z Rejstříku evidovaných právnických osob. § 27 odst. 10 Ministerstvo vnitra poskytuje ministerstvu v rozsahu potřebném pro řízení o návrhu na registraci církve a náboženské společnosti, pro řízení o návrhu na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv a pro potřeby ověření osobních údajůosobních údajů členů orgánů církví a náboženských společností, statutárních orgánů evidovaných právnických osob a svazů církví a náboženských společností, a to i v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup z informačního systému evidence obyvatel,19) o občanech a cizincích s povolením k pobytu na území České republiky tyto údaje... § 29 Zmocňovací ustanovení Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti a podmínky pro vedení Rejstříku registrovaných církví a náboženských společností, Rejstříku svazů církví a náboženských společností a Rejstříku evidovaných právnických osob a vzory všech výpisů z registrace nebo evidence podle tohoto zákona a návrhů na evidenci právnické osoby a evidenci změn. Dále navrhovatelé „eventuálním“ návrhem požadují zrušení výše citované části první čl. II (Přechodná ustanovení) a čl. III (Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona) zákona č. 495/2005 Sb. a níže označených ustanovení části druhé, třetí a čtvrté uvedeného zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o dobrovolnické službě Čl. IV V § 6 odst. 2 zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), se slovo „církevní“ zrušuje a za slova „náboženské společnosti“ se vkládají slova „evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností4)“. Poznámka pod čarou č. 4 zní: „4) Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb., zákona č. 562/2004 Sb. a zákona č. 495/2005 Sb.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. V V § 81 odst. 2 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, se slovo „církevní“ zrušuje a za slova „právnickou osobou“ se vkládají slova „evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností48)“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o účetnictví Čl. VI V § 9 odst. 3 písm. a) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb., se slova „církevní právnickou osobou“ nahrazují slovy „právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností9“. Poznámka pod čarou č. 9 zní: „9) Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb., zákona č. 562/2004 Sb. a zákona č. 495/2005 Sb.“. Navrhovatelé požadují rovněž zrušení slov, která byla již derogována zákonem č. 495/2005 Sb. Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že tím ve skutečnosti brojí proti derogačním ustanovením obsaženým v zákoně č. 495/2005 Sb. Část první, čl. I, bod 1 V § 1 písm. b) se slovo „církevních“ zrušuje a za slova „právnických osob“ se doplňují slova „založených registrovanou církví a náboženskou společností a evidovaných podle tohoto zákona (dále jen „evidovaná právnická osoba“)“. Část první, čl. I, bod 6 V § 8 odst. 3 se slovo „církevní“ zrušuje a za slovo „osobu“ se doplňují slova „podle § 15a odst. 1 písm. a)“. Část první, čl. I, bod 8 V § 10 odst. 2 písm. d) se slova „církve a náboženské společnosti“ zrušují. Část první, čl. I, bod 27 V § 16 odst. 1 se slova „orgánu registrované církve a náboženské společnosti nebo řeholní a jiné církevní instituce jako církevní“ a slova „k tomu určený v základním dokumentu předkládaném“ zrušují, za slovo „osoby“ se vkládají slova „podle § 15a odst. 1 písm. a) “ a za číslo „3“ se doplňuje text „písm. d) “. Část první, čl. I, bod 31 V § 16 odst. 3 se slova „registrovaná církev a náboženská společnost“ nahrazují slovy „orgán registrované církve a náboženské společnosti podle § 10 odst. 3 písm. d)“, slova „církevní“ se zrušují, ve větě první se za slovo „osoby“ vkládají slova „podle § 15a odst. 1 písm. a)“ a slovo „církevních“ se nahrazuje slovem „evidovaných“. Část první, čl. I, bod 51 V § 24 odst. 2 se slovo „církevních“ zrušuje. Část první, čl. I, bod 52 V § 24 odst. 3 se slovo „církevních“ zrušuje. XII. Hodnocení „eventuálního“ návrhu na zrušení jednotlivých ustanovení zákona 61. Ústavní soudÚstavní soud – vzhledem ke struktuře argumentace navrhovatelů – se nejprve zabýval režimem právního vzniku a zániku evidovaných právnických osob upraveným v § 15a – 16a (hlava IV) zákona a v ustanovení § 26 odst. 2 zákona, které s ustanoveními hlavy IV obsahově bezprostředně souvisí. Návrh na zrušení § 15a odst. 2 zákona 62. Zákon rozlišuje mezi právnickými osobami „evidovanými podle tohoto zákona“ (zákona č. 3/2002 Sb.) a „ostatními právnickými osobami“, jejichž právní vznik je podmíněn „registrací nebo zápisem“ dle „zvláštních právních předpisů“ (uvedený pojem normativně užitý v ustanovení § 15a odst. 2 zákona tím odkazuje na úpravu obsaženou v jiném právním předpisu než v zákoně č. 3/2002 Sb.). 63. Ustanovení obdobné § 15a odst. 2 zákon ve znění, které bylo předmětem ústavněprávního přezkumu v řízení vedeném pod sp. zn. Pl. ÚS 6/02, neobsahoval. Evidovány však dle zákona č. 3/2002 Sb. měly být jen církevní právnické osoby ve smyslu jeho ustanovení § 6 odst. 2, které Ústavní soudÚstavní soud nálezem sp. zn. Pl. ÚS 6/02 zrušil. 64. Oproti tomu zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě víry a postavení náboženských společností, v § 19 odst. 1 stanovoval: „Registrující orgán vede evidenci všech právnických osob podle tohoto zákona, včetně těch, které odvozují svou právní subjektivitu od církví a náboženských společností, pokud nepodléhají jiné evidenci či registraci a upraví její podmínky.“. 65. Jak bylo uvedeno výše, navrhovatelé namítají protiústavnost § 15a odst. 2 zákona. 66. Toto stanovisko bylo odůvodněno ve vyjádření navrhovatelů ze dne 18. 8. 2006 (spis č. 1. 78, k bodu 7 a 8) následovně: „Církve považují tedy za správné, aby jejich pojetí vlastní výkon náboženství prováděly v rámci své vlastní organizační struktury ve svých církevních právnických osobách, a nikoli v právních formách, které jsou světské a vyřazují tyto činnosti do jakýchsi externích právnických osob, které jsou vytvořeny státem, nikoli církvemi samotnými. Obecně prospěšné společnosti a podobné světské právnické osoby již nejsou součástí církve, církev však může být jejich zřizovatelem, ale ony již nikdy nebudou součástí církve jako takové.“. 67. Vyvstává tudíž otázka, jaké právnické osoby zřizované církvemi mají být evidovány podle zákona č. 3/2002 Sb., respektive zda je ústavně konformní vyřadit některé subjekty – se zřetelem k předmětu jejich činnosti – z režimu tohoto předpisu. 68. Ústavní konformita výše citovaného ustanovení § 19 odst. 1 zákona č. 308/1991 Sb. nebyla ze strany církví a náboženských společností zpochybňována, což vystihují i navrhovatelé: „Původní zákon, dle kterého vše bez větších problémů fungovalo více než deset let, zákon č. 308/1991 Sb., měl 24 krátkých paragrafů a problematika církevních právnických osob byla řešena bez jakékoli zákonné úpravy přímou aplikací Listiny základních práv a svobod. Veškeré potíže do vztahu církve a státu v otázce církevních právnických osob a realizace čl. 16 odst. 2 Listiny se datují v podstatě až od přijetí podrobného zákona č. 3/2002 Sb.“ (spis č. 1. 80, vyjádření k bodu 20) 69. Ústavnímu souduÚstavnímu soudu (i po vyjádření navrhovatelů, spis č. 1. 76 – 77, ad bod 5) zůstává nedostatečně osvětlený samotný smysl požadavku, aby bylo uvažované ustanovení § 15a odst. 2 zákona zrušeno. 70. Požadavek, aby církve a náboženské společnosti mohly zakládat právnické osoby (osoby s právní subjektivitou dle práva České republiky) nepodléhající zápisu do rejstříku dle zákona č. 3/2002 Sb. a ani dle jiného („zvláštního“) právního předpisu, totiž z návrhu nevyplývá a nenachází ani oporu v nosných důvodech nálezu sp. zn. Pl. ÚS 6/02. 71. Pokud by měly být dle zákona č. 3/2002 Sb. evidovány všechny církvemi a náboženskými společnostmi založené právnické osoby bez ohledu na předmět činnosti, což se naznačuje z výše uvedeného, představovala by kategorie „ostatní právnické osoby založené registrovanou církví a náboženskou společností, které nejsou evidovány podle tohoto zákona“, prázdnou množinu. Ustanovení by bylo neaplikovatelné, což však nelze zaměňovat s protiústavností. 72. Pokud navrhovatelé předmět činnosti jako kritérium uznávají, a tedy nepožadují evidovat všechny instituce založené církvemi bez ohledu na předmět činnosti dle zákona č. 3/2002 Sb., není účel návrhu na zrušení ustanovení zřejmý rovněž, resp. tím méně. 73. I kdyby Ústavní soudÚstavní soud navrhovatelům vyhověl a napadené ustanovení zrušil, situace by se nezměnila a bylo by nutné postupovat dle normativních řešení předjímaných – slovy zákonodárce – zvláštními právními předpisy (tak jako tak). 74. Ústavní soudÚstavní soud proto návrh na zrušení ustanovení § 15a odst. 2 zákona č. 3/2002 Sb. důvodným neshledal. 75. Ani v rovině vlastní argumentace neobstojí – na druhé straně – poukaz obsažený ve vyjádření Ministerstva kultury na nezbytnost úpravy pro dosažení ekvity v rámci hospodářské soutěže (viz spis č. 1. 52). Posuzované normativní řešení nezamezuje vzniku soutěžního vztahu, pokud je podnikatelská činnost evidovanou osobou provozována byť jen „doplňkově“ (což zákon předjímá), přičemž není jistě rozhodné, zda právnické osoby deformují tržní vztahy v rámci své hlavní či doplňkové činnosti. Ostatní „eventuální“ návrhy proti ustanovením § 15a, § 16, § 16a, § 26 odst. 2 a § 26 odst. 7 zákona 76. Jelikož Ústavní soudÚstavní soud nálezem sp. zn. Pl. ÚS 6/02 zrušil ustanovení § 6 odst. 2 zákona, podle kterého „registrovaná církev a náboženská společnost může navrhnout k evidenci orgán církve a náboženské společnosti nebo řeholní a jinou církevní instituci založenou v církvi a náboženské společnosti podle jejích vnitřních předpisů za účelem organizace, vyznávání a šíření náboženské víry jako právnickou osobu podle tohoto zákona“, zabýval se Ústavní soudÚstavní soud nejprve otázkou zákonem pochopené autonomie církví a náboženských společností ve vztahu ke zřizování právnických osob. 77. Podkladová právní úprava je nyní obsažena zejména v ustanoveních § 15a, § 16 a § 16a zákona. 78. S navrhovateli lze souhlasit, že právě s předmětem činnosti právnických osob zakládaných církvemi a náboženskými společnostmi (předmětovými možnostmi, resp. vymezením jejich rozsahu) se spojuje sporná otázka ústavněprávní ochrany podle čl. 16 odst. 2 Listiny. 79. Především právě pro úzké určení předmětu činnosti církví evidovaných podle zákona č. 3/2002 Sb., omezené toliko na „organizaci, vyznávání a šíření náboženské víry“, Ústavní soudÚstavní soud nálezem sp. zn. Pl. ÚS 6/02 tehdejší ustanovení § 6 odst. 2 zákona zrušil. Ústavní soudÚstavní soud zde konstatoval, že úkol církví a náboženských společností nelze redukovat na pouhé vyznávání určité náboženské víry, nýbrž jejich činnost ve společnosti je podstatně širší a spočívá též ve vyzařování náboženských hodnot navenek, a to prostřednictvím nejen religiózní činnosti, ale také např. činností charitativní, humanitární a obecně vzdělávací (obdobně nález sp. zn. I. ÚS 146/03). 80. Přestože uvedený výčet činností má povahu toliko demonstrativní, závěru, že církve a náboženské společnosti požívají dle čl. 16 odst. 2 Listiny „autonomie“ při zakládání právnických osob absolutní (zcela), bez ohledu na předmět jejich činnosti, však nesvědčí. 81. Ustanovení § 15a odst. 1 písm. a) zákona se vztahuje k evidenci „orgánu registrované církve a náboženské společnosti, řeholní a jiné církevní instituce osob hlásících se k církvi a náboženské společnosti založené za účelem vyznávání náboženské víry“. 82. Ustanovení § 15a odst. 1 písm. b) zákona pak upravuje (výslovně) evidenci „účelového zařízení registrované církve a náboženské společnosti založené církví a náboženskou společností pro poskytování charitativních služeb“, resp. služeb „sociálních nebo zdravotnických nebo působících jako charita či diakonie“ (§ 16a odst. 1 zákona) či poskytující veřejnosti služby „obecně prospěšné“ (§ 16a odst. 2 zákona). 83. Interpretačně významné ustanovení § 15a odst. 4 zákona č. 3/2002 Sb. připouští existenci nejen „obecně prospěšné činnosti charitativní, sociální nebo zdravotnické“ coby náplně činnosti evidovaných osob, nýbrž – jakožto „doplňkovou činnost“ uvedených právnických osob při zachování režimu evidence dle zákona č. 3/2002 Sb. – i „podnikání a jinou výdělečnou činnost“. 84. Současná úprava, návrhem zpochybňovaná, tedy – oproti řešení předchozímu – nebrání tradičnímu spojení organizace, vyznávání a šíření náboženské víry s působením kulturním, charitativním a sociálním, včetně jejich „podnikatelského“ působení (a to v režimu právnických osob evidovaných dle zákona č. 3/2002 Sb.). Korespondujícím požadavkům nálezu sp. zn. Pl. ÚS 6/02 tím bylo zásadně vyhověno. 85. Ani omezení „podnikání a jiné výdělečné činnosti“ osob evidovaných podle § 15a odst. 1 – vedle obecně prospěšné činnosti charitativní, sociální nebo zdravotnické – na „doplňkovou činnost“ (§ 15a odst. 4) nelze považovat (není přesvědčivého důvodu) za „svévolné“. Obdobný pojem je užit též např. v § 5 odst. 3 písm. e) a § 17 odst. 1 zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 18, 20, 21 a 24 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, § 27 odst. 2 písm. g) a § 28 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, § 125 odst. 3 písm. e) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a konečně § 1 odst. 2 zákona č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů, (k vymezení hlavní a vedlejší činnosti ve vztahu k zápisům do obchodního rejstříku srov. Pelikánová, I. a kol.: Komentář k obchodnímu zákoníku. 1. část. 3. vydání, Linde: Praha, 2003, str. 319). 86. Ústavní soudÚstavní soud se dále zabýval režimem vzniku a nabytí právní subjektivity těmito evidovanými právnickými osobami. 87. Ústavní soudÚstavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 6/02 deklaroval, že podle čl. 16 odst. 2 Listiny je obecně „právní vznik církevních právnických osob vázán na evidenci a nikoliv na registraci“, přičemž evidence představuje „deklaratorní právní akt“ a „je případná zejména z hlediska naplnění informační funkce a funkce ochrany práv třetích osob“. 88. „Funkce ochrany práv třetích osob“, jak se z tohoto nálezu rovněž podává, má souvztažnost s ustanovením čl. 16 odst. 4 Listiny, jestliže se připouští, že „omezení právního vzniku církevních právnických osob“ je z důvodů zde stanovených přípustné, tj. může se tak stát zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých. 89. V řízení vedeném pod sp. zn. Pl. ÚS 6/02 hodnotil Ústavní soudÚstavní soud ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 3/2002 Sb. co do podmínek vzniku (tehdejší církevní) právnické osoby toliko ve vztahu k těm, jež měly být zakládány jen za účelem „organizace, vyznávání a šíření náboženské víry“ (a dospěl ku závěrům kritickým, jež spolupůsobily ve prospěch jeho derogace). 90. V daných souvislostech (předmětného návrhu) je však významné, že zákon č. 3/2002 Sb., ve znění zákona č. 495/2005 Sb., předmět činnosti evidovaných právnických osob vymezuje – jak plyne z výše uvedeného – podstatným způsobem odlišně, resp. v rozsahu nepřehlédnutelně širším, a proto je nevyhnutelné otázku, zda jím zakotvenou úpravou vzniku (evidované) právnické osoby (podle tohoto zákona) nedochází k ústavně nepřípustnému omezení autonomie církví a náboženských společností, klást – a posoudit – znovu. 91. Podle ustanovení § 15a odst. 1 věty druhé zákona „Evidencí podle tohoto zákona se právnické osoby podle písmen a) a b) stávají právnickými osobami dle tohoto zákona.“. 92. Za odpovídající ústavněprávně chráněnou hodnotu, jež zde vstupuje „do hry“, je namístě – jak již bylo řečeno – považovat princip právní jistoty zaručený v čl. 1 Ústavy, resp. „zaručení minima ochrany ostatních účastníků soukromoprávních majetkových vztahů“; jde o právní jistotu třetích osob (viz čl. 16 odst. 4 Listiny), a z povahy věci stejně tak i zapisovaných právnických osob a jejich zřizovatelů. 93. Z hlediska metodologického je namístě použití testu proporcionality spočívajícího na třech kritériích (srov. kupř. sp. zn. Pl. ÚS 41/02, sp. zn. Pl. ÚS 34/04 – Sbírka rozhodnutí, svazek 32, nález č. 10, vyhlášen pod č. 98/2004 Sb.; svazek 38, nález č. 138, vyhlášen pod č. 355/2005 Sb.). Prvním je hodnocení jednoduchého práva hlediskem vhodnosti, jehož obsahem je posuzování zvoleného normativního prostředku z pohledu možného naplnění sledovaného účelu. Není-li daný normativní prostředek způsobilý sledovaného účelu dosáhnout, jde ze strany zákonodárce o projev svévole, jenž se považuje za rozporný s principem právního státu. Druhým krokem uplatnění principu proporcionality je posouzení jednoduchého práva hlediskem potřebnosti, jež sleduje analýzu plurality možných normativních prostředků ve vztahu k zamýšlenému účelu a jejich subsidiaritu z hlediska omezení ústavou chráněné hodnoty. Lze-li zákonodárcem sledovaného účelu dosáhnout alternativními normativními prostředky, je pak ústavně konformní ten, jenž danou ústavně chráněnou hodnotu omezuje v míře nejmenší. Sleduje-li posuzované jednoduché právo na straně jedné ochranu určité z ústavně chráněných hodnot, na straně druhé však jinou omezuje, uplatní se třetí hledisko principu proporcionality, jež vychází z jejich poměřování, resp. představuje metodologii zvažování těchto v kolizi stojících ústavních hodnot. 94. Vycházeje z takto naznačených hledisek, lze především dospět k úsudku, že z pohledu postulátu vhodnosti, tj. vztahu mezi použitými právními prostředky a cíly zákonodárce, spojení právního vzniku právnických osob (dle tohoto zákona) se zápisem do veřejnoprávní evidence prostředek k dosažení ochrany práv a svobod druhých a právní jistoty představuje zjevně. 95. Co do naplnění kritéria potřebnosti není možné opomíjet důsledky okolnosti, že zákonodárce zvolil úpravu společnou pro všechny registrované církve a náboženské společnosti bez rozdílu. Tomu nelze v obecné rovině samozřejmě ničeho vytknout, na druhé straně však nutno akceptovat, že nepostihuje ani podstatné, resp. jinak relevantní rozdíly mezi jednotlivými církvemi a náboženskými společnostmi. Není důvod upírat validitu úvaze České biskupské konference o rozdílech mezi „tradičními církvemi“, zejména s vertikálně hierarchickou organizační strukturou a centralizovaným vedením (a contrario založenými kupř. na kongregačním principu), jejichž „nauka a systém hodnot je ve svých principech neměnný a transparentní“, a církvemi (náboženskými společnostmi) ostatními. Úspěšnou ústavněprávní oponenturu však odtud vyvodit nelze; specifické poměry lze vystihnout prostřednictvím jiných právních pramenů (viz odlišné stanovisko k nálezu sp. zn. Pl. ÚS 6/02). 96. Pak je logické se smířit s tím, že není normativního prostředku méně závažně omezujícího práva garantovaná v čl. 16 odst. 2 Listiny, jenž by vedl k obdobnému stupni právní jistoty, jaký lze dosáhnout spojením právního vzniku se zápisem v evidenci, a zároveň byl způsobilý všeobecného uplatnění. Požadavek (kritérium) potřebnosti lze mít proto za splněný rovněž. 97. Ústavní soudÚstavní soud proto přistoupil k zásadě poměřování v kolizi stojících ústavních hodnot, kterými jsou na jedné straně ochrana autonomie církví a náboženských společností a na straně druhé ochrana práv a svobod třetích osob a právní jistoty. Soustředil se nejprve na podmínky zápisu do Rejstříku evidovaných právnických osob. 98. Prvky respektu k principu autonomie církví a náboženských společností lze při vzniku právnických osob podle § 15a odst. 1 písm. a) a b) zákona spatřovat především v zásadě, že evidence bude provedena vždy, splní-li navrhovatel (orgán registrované církve a náboženské společnosti) objektivně rozumné formální podmínky. 99. Ohledně právnických osob podle § 15a odst. 1 písm. a) zákona musí návrh na evidenci podle ustanovení § 16 odst. 2 obsahovat a) doklad o jejím založení k tomu příslušným orgánem registrované církve a náboženské společnosti podle jejího základního dokumentu, b) předmět obecně prospěšné, podnikatelské a jiné výdělečné činnosti a její stanovy, pokud existují, c) její název, který se musí lišit od názvu právnické osoby, která již vyvíjí činnost na území České republiky nebo která již o evidenci požádala, d) její sídlo na území České republiky, e) označení jejího statutárního orgánu na území České republiky, f) osobní údajeosobní údaje členů jejího statutárního orgánu, a konečně g) způsob jednání statutárního orgánu evidované právnické osoby. Neobsahuje-li návrh podle odstavce 1 všechny náležitosti podle odstavce 2, ministerstvo vyzve nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne doručení návrhu orgán registrované církve a náboženské společnosti, podle § 10 odst. 3 písm. d), aby návrh doplnil, popřípadě odstranil nedostatky, a to ve lhůtě 30 dnů, a upozorní ho, že nebude-li tato lhůta dodržena, řízení o návrhu se zastaví (§ 16 odst. 5 zákona č. 3/2002 Sb.). Nejde-li o právnickou osobu evidovanou podle tohoto zákona, ministerstvo návrh na evidenci zamítne (§ 16 odst. 6 zákona č. 3/2002 Sb.). 100. Ústavní soudÚstavní soud se touto úpravou zabýval v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 6/02 a konstatoval, že pro její derogaci dán důvod není. 101. Tímto úsudkem nemůže otřást ani poukaz na odlišnost co do ustanovení § 16 odst. 2 písm. g) a § 16 odst. 6 zákona. 102. Ustanovení § 16 odst. 2 písm. g) zákona začleňující mezi náležitosti návrhu i údaj „o způsobu jednání statutárního orgánu evidované právnické osoby“ má racionální vazbu na požadavek právní jistoty třetích osob, s nimiž právnická osoba „jedná“. 103. Návrh na evidenci právnické osoby založené registrovanou církví a náboženskou společností podle § 15a odst. 1 písm. b) zákona musí obsahovat zakládací listinu podle § 16a odst. 3 (§ 16a odst. 6). Náležitosti zakládací listiny a stanov upravují ustanovení § 16 odst. 3 a 4. 104. Dle § 16a odst. 3 zákona zakládací listina účelového zařízení musí obsahovat a) název, sídlo a identifikační číslo zakladatele, b) název a sídlo účelového zařízení na území České republiky, c) dobu, na kterou se účelové zařízení zakládá, pokud není založeno na dobu neurčitou, d) označení jeho statutárního orgánu na území České republiky, e) osobní údajeosobní údaje členů statutárního orgánu, f) jeho stanovy, g) způsob zveřejňování výroční zprávy o činnosti a hospodaření účelového zařízení za kalendářní rok, a konečně h) způsob schvalování změn zakládací listiny. 105. Dle § 16a odst. 4 zákona stanovy účelového zařízení podle odstavce 3 písm. f) musí obsahovat a) údaje podle odstavce 3 písm. b) a d), b) způsob ustavování a odvolávání členů statutárního orgánu a délku jejich funkčního období, je-li omezena, c) způsob, jakým statutární orgán jedná a činí právní úkony jménem účelového zařízení, d) druh obecně prospěšných služeb, které má účelové zařízení poskytovat, podmínky jejich poskytování a předmět podnikatelské a jiné doplňkové činnosti, budou-li provozovány. 106. Zhodnocením vyložených podmínek – z pohledu jejich účelu, tj. ve vztahu k principům právní jistoty, resp. ochrany třetích osob – se nabízí úsudek, že za objektivně nerozumné či dokonce šikanózní je považovat nelze; na druhé straně – ve vztahu k principu autonomie církví a náboženských společností – též platí, že nepředstavují nepřiměřenou (neúnosnou) zátěž nároky, jež na tyto subjekty coby zřizovatele právnických osob kladou. Stojí za připomenutí, že není splněn předpoklad, že ve vnitřních předpisech všech církví a náboženských společností je organizační režim vzniku posuzovaných právnických osob v adekvátní podobě upraven. 107. Autonomii církví a náboženských společností neohrožuje ani ustanovení § 16 odst. 6 (obdobně § 16a odst. 9), neboť je důsledkem výše uznaných (předmětových) limitů právnických osob evidovaných podle tohoto zákona. Je logické, že návrhu na evidenci právnických osob, které jeho režimu nepodléhají, nelze vyhovět. Předjímaný zamítavý výrok nepředstavuje „věcný přezkum“, nýbrž i zde jde zásadně o hodnocení „formálních“ náležitostí návrhu. 108. Kritérium „nárokovosti“ zápisu lze tedy mít v případě právnických osob evidovaných podle zákona za splněné; ministerstvo posuzuje úplnost předložených podkladů a na případné nedostatky reaguje postupy podle § 16 odst. 5, resp. § 16a odst. 7. 109. Pozornost bylo dále třeba věnovat okamžiku právního vzniku právnické osoby a jeho spojení se zápisem do veřejnoprávní evidence. 110. Prvek evidenčního režimu je zakotven pro osoby evidované podle § 15a odst. 1 písm. a) zákona tím, že se evidence – zásadně – provede zápisem ke dni jejího založení v registrované církvi a náboženské společnosti (§ 16 odst. 3 zákona), čímž se posiluje i znak „deklaratornosti“ zápisu. Na druhé straně však zřejmě platí, že do okamžiku zápisu do evidence zde právnické osoby – z pohledu právního řádu – není a k jejímu vzniku dochází v čase „zpětně“. Přestože však k právnímu vzniku nedochází samotnou perfekcí zřizovacího aktu, lze mít za to, že toto omezení je ústavněprávně konformním způsobem vyváženo konfrontovaným principem právní jistoty a ochrany třetích osob. 111. Oproti názorům vyjádřeným v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 6/02 zde nelze přehlédnout (jak již bylo výše připomenuto), že nadále jde o evidenci subjektů podstatně širšího předmětového vymezení, s významně širším „veřejným“ záběrem, včetně předjímaných prvků působení „podnikatelského“ (srov. § 15a odst. 4 zákona). 112. Jestliže tyto znaky platí zejména (tím spíše) ve vztahu k osobám evidovaným podle § 15a odst. 1 písm. b) zákona, pak lze mít za to, že jejich „evidence“ obstojí i s patrnými rysy „registračními“, spojuje-li se okamžik právního vzniku právnické osoby zřejmě až se zápisem (srov. § 16a odst. 8). Ani zde ale nejde o „konstitutivnost“ v pravém slova smyslu, neboť právní existence není spojena s rozhodnutím (povolením) veřejnoprávního orgánu, nýbrž s faktickým úkonem (zápisem) ohledně subjektu logicky již založeného, jehož provedení je při splnění formálních zákonných podmínek nárokem navrhovatele a je svázáno se zákonem stanovenou lhůtou (§ 16a odst. 8 zákona). 113. Dřívější kontrapozice „evidence“ a „registrace“ se v nových souvislostech (novém vymezení evidovaných osob) jeví v poněkud jiném světle; přechod z jednoho režimu do druhého není příkrý (nespojitý), na obojí existuje „právní nárok“, pročež není přiléhavé (a ani účelné) je – nadto bez podrobnějšího konkrétního vymezení – klást proti sobě. Jisté, v předchozím zmíněné, uplatnění prvků registračních nemusí být napříště ani ústavněprávně neudržitelné, jestliže je vyváženo ochranou jiných ústavně relevantních hodnot. 114. Režim oddělení „založení“ od „vzniku“ právnické osoby není v právním řádu neobvyklým, a zpravidla nevylučuje, aby dotčený právní subjekt vstupoval do právních vztahů i ve vzniklém „mezidobí“ (srov. ustanovení § 64 obchodního zákoníku, jež upravuje jednání jménem společnosti před zápisem do obchodního rejstříku). 115. Právní řád registrované církvi nebo náboženské společnosti nebrání realizovat úkoly instituce, kterou založily a jež se později má stát evidovanou právnickou osobou, a to prostřednictvím právního jednání svým vlastním jménem (srov. § 530 občanského zákoníku, organizační jednotky obchodních společností, odštěpné závody apod.). Jak bylo zjištěno ve věci sp. zn. I. ÚS. 146/03, „v rámci Římskokatolické církve se ... nové charity vytvářejí tak, že vždy delší dobu působí nejprve bez vlastní právní subjektivity a jejich činnost zaštiťuje některá jiná charita. Poté, kdy se nově vznikající charita dostatečně vyvine a přesvědčí o své aktivitě, je jí příslušným církevním hodnostářem v souladu s vnitřními předpisy církve udělena právní subjektivita“. 116. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 6/02 poukazoval Ústavní soudÚstavní soud na „volnější“ režim zakládání právnických osob s odvozenou právní subjektivitou (organizačních jednotek sdružení), respektive odborových organizací a organizací zaměstnavatelů, jejž stanoví zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. 117. Podstatný rozdíl však představuje odlišné vymezení předmětu činnosti sdružení na straně jedné a evidovaných právnických osob na straně druhé. 118. Zatímco sdružením zákon výdělečnou činnost zakazuje [§ 1 odst. 3 písm. b), § 12 odst. 3 písm. a) zákona č. 83/1990 Sb.], evidované právnické osoby ji provozovat mohou, byť coby činnost „doplňkovou“. Je zřejmé, že právě uvedená odlišnost se promítá v racionálně doložitelném zájmu na zajištění vyššího stupně právní jistoty a ochrany práv třetích osob. 119. Ostatně ani vznik „organizačních jednotek“ není zcela mimo registrační proces [srov. § 6 odst. 2 písm. e) zákona č. 83/1990 Sb.]. 120. Sluší se též poznamenat, že tato „liberální“ koncepce, právě z hlediska nedostatku účinné ochrany práv jiných účastníků právních vztahů, je v teorii kritizována (Chalupa, L. Právní subjektivita organizačních složek občanských sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., Právní rádce, roč. 1998, č. 1, str. 9). 121. Ustanovení § 9a zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, zakotvuje zmírňující výjimku, dle které odborová organizace a organizace zaměstnavatelů se stává právnickou osobou dnem následujícím poté, kdy příslušnému ministerstvu (§ 7 odst. 1) byl doručen návrh na její evidenci. 122. Vznik odborové organizace nebo organizace zaměstnavatelů není založen na principu registrace vzhledem k mezinárodním závazkům České republiky, konkrétně založených v čl. 8 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, čl. 5 Evropské sociální charty, a zejména v čl. 7 Úmluvy o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat. 123. I v případě odborových organizací a organizací zaměstnavatelů je evidenční princip uplatněn v modifikované podobě; také zde je fakticky právní vznik podmíněn zápisem do veřejnoprávního rejstříku a den právního vzniku se neshoduje s okamžikem perfekce zřizovacího aktu. 124. Podstatné je, že požadavek „podstatně volnějšího režimu“ vzniku „církevních“ právnických osob (vyslovený v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 6/02) není přímo přenositelný do právní úpravy právnických osob „evidovaných“, neboť ty nevycházejí ze shodného právního základu (jmenovitě jejich předmětového vymezení). Existující (výše zmíněné) odlišnosti, vedle ne zcela určitého kritéria „podstatně volnějšího“, uplatnění tohoto „režimního“ požadavku zřetelně relativizuje. 125. Shrnutím řečeného se tedy dospívá k závěru, že není spolehlivého důvodu, aby návrhem dotčená ustanovení § 15a, § 16 a § 16a zákona mohla být hodnocena jako kolizní s čl. 16 odst. 2 Listiny, neboť (určitá) omezení autonomie církví a náboženských společností jsou vyvažována jiným ústavně relevantním zájmem, jejž představuje – jak bylo uvažováno – ochrana práv třetích osob, resp. princip právní jistoty (čl. 1 odst. 1 Ústavy, čl. 16 odst. 4 Listiny). Nelze efektivně doložit, že zákonem zakotvený proces a podmínky vzniku právnických osob založených z vnitřních poměrů registrovaných církví a náboženských společností není podložen legitimním cílem a že vybočuje z požadavků proporcionality. Není od věci připomenout též názor vyjádřený v odlišném stanovisku k nálezu sp. zn. Pl. ÚS 6/02, že stát v kontextu posuzované právní úpravy („při stanovení podmínek pro udělení statusu právnické osoby církvím a náboženským společnostem“) disponuje „značnou mírou volného uvážení“. 126. Nepřípadný je argument navrhovatelů, že zákon „poškozuje práva menšiny“ (jímž mají být věřící), a tím je v rozporu s čl. 6 větou druhou Ústavy. Ustanovení čl. 6 Ústavy totiž zcela zjevně (srov. větu první) směřuje do obecně politické (společenské) roviny a Listina chrání menšiny „národnostní nebo etnické“. „Věřící“, ať je jich podle „sčítání lidu, domů a bytů“, jak uvádějí navrhovatelé, více nebo méně, jsou ve svém ústavním postavení chráněni speciálně – rozhodným (a uvažovaným) – článkem 16 (a čl. 15 odst. 1) Listiny. 127. Z uvedených důvodů Ústavní soudÚstavní soud návrh na zrušení těchto ustanovení podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zamítl. 128. Ve shodě s tímto závěrem neobstojí ani návrh na zrušení ustanovení § 26 odst. 2 zákona; jestliže zákon podmiňuje právní vznik evidované právnické osoby zápisem do evidence, odpovídá vnitřní logice věci, aby tento zánik byl spojen s výmazem z evidence. Formálně je takový závěr v souladu s důvody, pro něž Ústavní soudÚstavní soud zde nevyhověl návrhu ve věci sp. zn. Pl. ÚS 6/02. 129. Napadené ustanovení je obdobou dřívějšího znění § 26 odst. 2 zákona (před novelou provedenou zákonem č. 495/2005 Sb.), dle kterého „Církevní právnická osoba zaniká výmazem z evidence v Rejstříku církevních právnických osob.“. Nové znění „Evidence právnické osoby podle § 15a odst. 1 zaniká výmazem z Rejstříku evidovaných právnických osob.“ jen podtrhuje obecné pojetí, že „výmaz“ nemá důsledky na tu „existenci“ dotčeného subjektu, jež byla založena jeho zřízením ve vnitřních poměrech církve či náboženské společnosti. 130. Kontroverzi vyvolávající ustanovení § 26 odst. 7 zákona je pak přiléhavé vyložit tak, že za zde uvedených předpokladů je „datum“ zániku (evidované právnické osoby) „totožné s datem jejího výmazu z Rejstříku evidovaných právnických osob.“. 131. Dodává se, že právní vztahy vycházející ze zákona jsou vzhledem k jeho ustanovení § 27 odst. 1 pod ochranou režimů vycházejících z „obecných předpisů o správním řízení“ a potažmo institutu správního soudnictví, a to včetně (zejména) těch postupů, z pohledu navrhovatelů kritických, jež mohou mít podklad v namítaných ustanoveních § 16 odst. 5 a 6, § 16a odst. 7 a 9 a § 26 zákona (srov. též nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 18. 6. 2003 sp. zn. I. ÚS 146/03). Ostatní „eventuální“ návrhy 132. Pro porozumění smyslu ostatních „eventuálních“ návrhů je významné vyjádření navrhovatelů ze dne 18. 8. 2006, v němž uvádějí, že „netvrdí, že každé ustanovení zvlášť naplňuje všechny jejich výhrady a důvody protiústavnosti, avšak cíle novelizace a její konečný dopad je natolik neakceptovatelný, že je nutno celý takovýto předpis zrušit a nepřipustit další snížení dosaženého standardu náboženských práv“ (spis č. 1. 79). 133. S argumentem celkového snížení lidskoprávních standardů se Ústavní soudÚstavní soud již (s negativním výsledkem) vypořádal v kontextu návrhu na zrušení zákona č. 495/2005 Sb. (část X. nálezu). 134. Ústavněprávní roviny proto nelze dosáhnout poukazem (postrádajícím bližší argumentaci nad rámec výše uvedené úvahy) na slova 1/ „založených registrovanou církví a náboženskou společností a evidovaných podle tohoto zákona (dále jen „evidovaná právnická osoba“)“ v ustanovení § 1 písm. b) zákona, 2/ „, popřípadě jména", „adresa místa trvalého pobytu v České republice;“ a „dále“ v ustanovení § 3 písm. c) zákona a 3/ „evidované“ v ustanovení § 3 písm. d) zákona. 135. Stejný závěr lze vyslovit i ve vztahu k odkazům (směřujícím do hlavy II zákona) na slova 1/ „nebo jinou právnickou osobou“ v ustanovení § 4 odst. 4 zákona, 2/ „osob“ v § 5 úvodní části ustanovení a sub písm. a) a 3/ „podle § 15a odst. 1 písm. a)“ v § 8 odst. 3 zákona. 136. Výhrady, jež vznesli navrhovatelé proti ustanovení § 10 odst. 3 písm. g) zákona (ohledně požadavku uvést „seznam v církvi a náboženské společnosti používaných označení duchovních“) nemají na rozhodný kontext čl. 16 odst. 2 Listiny vazbu žádnou, jestliže je spojují – toliko – s předpokládanými důsledky pro zařazení jednotlivých duchovních do platových tříd dle nařízení vlády č. 566/2006 Sb., o úhradě osobních požitků duchovních církví a náboženských společností (dříve nařízení vlády č. 578/1990 Sb., o úpravě osobních požitků poskytovaných duchovním církví a náboženských společností). 137. Jelikož režim doplnění údajů navrhovatelem předpokládaný v ustanovení § 13 odst. 1 a 2 zákona poskytuje kvalifikovaný prostor pro nápravu kritických nedostatků, do ústavně zaručených základních práv a svobod nezasahuje ani ustanovení § 13 odst. 3, respektive § 14 odst. 7 zákona. Ostatní návrhy proti ustanovením hlavy III [návrh na zrušení 1/ slova „nejméně“ v § 10 odst. 2 písm. c), 2/ slov „předkládaný podle odstavce 2 písm. d)“ v úvodní části ustanovení § 10 odst. 3, 3/ slov „na území České republiky“ v § 10 odst. 3 písm. c), 4/ § 10 odst. 3 písm. d) a 5/ § 10 odst. 3 písm. f), 6/ § 10 odst. 3 písm. h), 7/ slov „a údaje podle § 27 odst. 5“ v ustanovení § 10 odst. 3 písm. j), 8/ slova „orgánu“ v § 10 odst. 4, 9/ slov „podle § 10 odst. 3 písm. d)“ v ustanovení § 11 odst. 2, 10/ slova „nejméně“ v ustanovení § 11 odst. 4 písm. a), 11/ slov „na území České republiky“ v ustanovení § 12 odst. 1 písm. b), 12/ slov „podle § 10 odst. 3 písm. d)“ v ustanoveních § 13 odst. 2 písm. b) a § 14 odst. 6 písm. b), 13/ slova „registraci“ v § 15 odst. 2, 14/ slov „podle § 10 odst. 3 písm. d)“ v § 15 odst. 3 a 15/ slov „podle § 10 odst. 3 písm. d)“ v ustanoveních § 15 odst. 4 věty první a § 15 odst. 5 věty druhé] jsou vedeny v intencích všeobecné kritiky legislativní úpravy, nejsou podloženy adekvátními, resp. konkrétními důvody, a důvody pro jejich zrušení Ústavní soudÚstavní soud neshledává rovněž. 138. Ustanoveními hlavy IV se Ústavní soudÚstavní soud zabýval výše. 139. Navrhovatelé nezveřejnili okolnosti, pro které by měla být zrušena ustanovení hlavy V týkající se Rejstříku registrovaných církví a náboženských společností, Rejstříku svazů církví a náboženských společností a Rejstříku evidovaných právnických osob. Konkrétně jde o 1/ slovo „EVIDOVANÝCH“ v nadpisu hlavy V, 2/ slovo „evidovaných“ v nadpisu § 17, 3/ slova „evidovaných“ a „právnické osoby registrované nebo evidované podle tohoto zákona a tímto“ v § 17 odst. 1, 4/ „evidovaným“ v § 17 odst. 6, 5/ ustanovení § 17 odst. 7 a 8 včetně poznámky pod čarou č. 15a, 6/ ustanovení § 18 odst. 1 písm. d) a i), 7/ slova „registraci změn“ v § 18 odst. 2, 8/ § 19 odst. 1 e) a i), 9/ slova „registraci změn“ v ustanoveních § 19 odst. 2 a 10/ § 20 zákona. 140. Co do hlavy VI Ústavní soudÚstavní soud se výše zabýval ustanovením § 26 odst. 2 zákona. V případě dalších ustanovení hlavy VI a VII se opět nedostává konkrétní oponentury ze strany navrhovatelů. Zde jde o 1/ slovo „EVIDOVANÉ“ v nadpisu hlavy VI, 2/ slova „nebyl“ a „ustaven orgán“ a vložená slova „podle § 10 odst. 3 písm. d)“ v § 22 odst. 1 písm. d), 3/ slova „návrhu na konkurs nebo při návrhu na“ a nahrazené slovo „evidované“, respektive doplněná poznámka pod čarou č. 16: „Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 12/1998 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 214/2000 Sb., zákona č. 368/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 403/2002 Sb., zákona č. 101/2003 Sb., zákona č. 210/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 499/2004 Sb.“ v § 23, 4/ ostatní ustanovení § 26, 5/ slovo „evidovaných“ v § 27 odst. 10, 6/ slova „evidovaných“ a „a návrhů na evidenci právnické osoby a evidenci změn.“ v § 29 zákona. 141. Shodná hlediska (viz též bod 59) se prosadí i ve vztahu k dalším ustanovením zákona č. 495/2005 Sb., a to 1/ přechodným ustanovením (část první, čl. II), 2/ zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona (část první, čl. III), 3/ změně zákona o dobrovolnické službě, 4/ změně zákona o zaměstnanosti, 5/ změně zákona o účetnictví a 6/ návrhům směřujícím do části první, čl. I, proti zrušení slova „církevních“ v § 1 písm. b), § 8 odst. 3, § 16 odst. 3, § 24 odst. 2 a § 24 odst. 3, zrušení slov „církve a náboženské společnosti“ v § 10 odst. 2 písm. d), a zrušení slov „orgánu registrované církve a náboženské společnosti nebo řeholní a jiné církevní instituce jako církevní“ a „k tomu určený v základním dokumentu předkládaném“ a vložení slov „podle § 15a odst. 1 písm. a)“ za slovo „osoby“ a doplnění textu „písm. d)“ za číslo „3“ v § 16 odst. 1. 142. Lze tedy uzavřít, že zde prezentované (dílčí) návrhy buď nemohou než sledovat osud těch, jež byly posouzeny výše jako nedůvodné, nebo nemají žádnou vazbu na navrhovateli přednesenou ústavněprávní argumentaci (resp. z jejího obecného vymezení se takový vztah nepodává) anebo jsou z pohledu rozhodného čl. 16 odst. 2 Listiny obsahově neutrální. 143. Ústavní soudÚstavní soud proto podle ustanovení § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zamítl návrh i v těchto částech. 144. K tomu lze – k obecné argumentační rovině návrhu – dodat, že v něm navrhovatelé v nikoli nevýznamné části opětovně uplatnili výhrady vyjádřené již v návrhu ve věci sp. zn. Pl. ÚS 6/02. Ani v případech, kdy nově napadená ustanovení mohou být pojímána jako identická s těmi, ve vztahu k nimž byl předchozí návrh zamítnut, nepokládal Ústavní soudÚstavní soud za případné (a efektivní) otevřít otázku překážky rozsouzené věci, neboť lze vycházet z toho, že rozhodnou „jinou věc“ zakládá již nové vymezení evidovaných právnických osob ve smyslu § 15a, § 16 a § 16a zákona. 145. Ve vztahu k ustanovení § 13 zákona o Ústavním soudu se připomíná, že Ústavní soud vychází ze závěru, že se neodchyluje od právních názorů, jež vyjádřil ve zmiňovaném nálezu ve věci sp. zn. Pl. ÚS 6/02. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Stanislav Balík, Vlasta Formánková, Ivana Janů, Dagmar Lastovecká, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická.
Sdělení Českého telekomunikačního úřadu č. 7/2008 Sb.	Sdělení Českého telekomunikačního úřadu č. 7/2008 Sb. Sdělení Českého telekomunikačního úřadu o vydání cenového rozhodnutí Vyhlášeno 23. 1. 2008, částka 3/2008 7 SDĚLENÍ Českého telekomunikačního úřadu ze dne 7. ledna 2008 o vydání cenového rozhodnutí Český telekomunikační úřad sděluje podle § 10 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, že vydal cenové rozhodnutí č. CR/P/12.2007-2 ze dne 3. prosince 2007, kterým se mění cenové rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu č. CR/P/12.2005-1 ze dne 16. prosince 2005 čj. 40 587/2005-611, kterým se stanoví maximální ceny vybraných základních poštovních služeb do zahraničí, ve znění cenového rozhodnutí č. CR/P/01.2007-1 ze dne 12. ledna 2007 čj. 50 397/2006-611. Český telekomunikační úřad zveřejnil cenové rozhodnutí v Poštovním věstníku v částce 13 ze dne 20. prosince 2007. Tímto dnem nabylo cenové rozhodnutí platnosti. Účinnosti nabylo cenové rozhodnutí dnem 1. ledna 2008. Předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu: PhDr. Dvořák, CSc. v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 6/2008 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 6/2008 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně a dodatků ke kolektivním smlouvám vyššího stupně Vyhlášeno 23. 1. 2008, částka 3/2008 6 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 4. ledna 2008 o uložení kolektivních smluv vyššího stupně a dodatků ke kolektivním smlouvám vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, byly u něj uloženy v období od 1. 12. 2007 do 31. 12. 2007: 1. Kolektivní smlouva vyššího stupně uzavřená dne 7. 12. 2007 mezi Odborovým svazem pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství a Svazem zaměstnavatelů Malá Voda Česká republika. 2. Kolektivní smlouva vyššího stupně – Zvláštní část uzavřená dne 12. 12. 2007 mezi Odborovým svazem pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy a Asociací textilního-oděvního-kožedělného průmyslu. 3. Kolektivní smlouva vyššího stupně uzavřená dne 13. 12. 2007 mezi Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy – Sekcí silničního hospodářství a Svazem dopravy České republiky – Sekcí silničního hospodářství. 4. Kolektivní smlouva vyššího stupně (pro a. s. a s. r. o.) uzavřená dne 13. 12. 2007 mezi Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy – Sekcí silničního hospodářství a Svazem dopravy České republiky – Sekcí silničního hospodářství. 5. Kolektivní smlouva vyššího stupně uzavřená dne 17. 12. 2007 mezi Odborovým svazem zaměstnanců sklářského, keramického, bižuterního průmyslu a porcelánu a Svazem výrobců bižuterie. 6. Dodatek č. 1 ke kolektivní smlouvě vyššího stupně uzavřený dne 14. 12. 2007 mezi Odborovým svazem energetiky a hornictví a Zaměstnavatelským svazem důlního a naftového průmyslu – Společenstvem těžařů. Ministr: RNDr. Nečas v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 2/2008 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 2/2008 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 58/2007 Sb. m. s. a nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 59/2007 Sb. m. s. o Mezinárodní úmluvě proti dopingu ve sportu Vyhlášeno 16. 1. 2008, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2008, částka 2/2008 * 1\\. ANDROGENNÍ ANABOLICKÉ STEROIDY (AAS): - a. Exogenní* AAS, zahrnující: * 2\\. Ostatní anabolické látky, zahrnující: - Klenbuterol, selektivní modulátory androgenových receptorů (SARM), tibolon, zeranol, ziIpateroI, ale ne s omezením pouze na ně. * 1\\. Erytropoetin (EPO); * 2\\. Růstový hormon (hGH), insulinu podobné růstové faktory (např. IGF-1), mechanické růstové faktory (MGF); * 3\\. Gonadotropiny (např. LH, hCG), zakázané jen u mužů; * 4\\. Insuliny; * 5\\. Kortikotropiny. * 1\\. Inhibitory aromatáz, zahrnující: - Aminoglutethimid, anastrozol, exemestan, formestan, letrozol, testolacton, ale ne s omezením pouze na ně. * 2\\. Selektivní modulátory estrogenových receptorů (SERM), zahrnující: - Raloxifen, tamoxifen, toremifen, ale ne s omezením pouze na ně. * 3\\. Ostatní antiestrogenní látky zahrnující: - Cyklofenil, fulvestrant, klomifen, ale ne s omezením pouze na ně. * 4\\. Látky modifikující funkce myostatinu včetně inhibitorů myostatinu, ale ne s omezením pouze na ně. * 1\\. Krevní doping, včetně užití autologní, homologní nebo heterologní krve nebo červených krvinek a jim podobných produktů jakéhokoliv původu. * 2\\. Umělé zvyšování spotřeby, přenosu nebo dodávky kyslíku, zahrnující modifikované hemoglobinové produkty (např.krevní náhražky založené na hemoglobinu, mikroenkapsulované hemoglobiny), perfluorochemikálie a efaproxiral (RSR13), ale ne s omezením pouze na * 1\\. Podvádění, nebo pokus o podvod, za účelem porušit integritu a platnost Vzorků odebraných při Dopingových kontrolách je zakázané. To zahrnuje cévkování a záměnu a/nebo úpravu moči, ale ne s omezením pouze na ně. * 2\\. Nitrožilní infúze je zakázána. Pokud je v akutní lékařské situaci tato metoda považována za nezbytnou, bude požadována retroaktivní Terapeutická výjimka. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2008 2 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 58/2007 Sb. m. s. a nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 59/2007 Sb. m. s. o Mezinárodní úmluvě proti dopingu ve sportu Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 16. listopadu 2007 bylo generálním ředitelem UNESCO, depozitářem Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu1), oznámeno schválení nového znění Přílohy I – Seznamu zakázaných látek a metod dopingu. Příloha I vstoupila v platnost v souladu s článkem 34 odst. 3 Úmluvy dne 1. ledna 2008 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku. Dnem vstupu Přílohy I v platnost přestává platit Příloha I Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu ve znění pro rok 2007, vyhlášená pod č. 59/2007 Sb. m. s. Anglické znění Přílohy I a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD 5kB PŘÍLOHA I SVĚTOVÝ ANTIDOPINGOVÝ KODEX SEZNAM ZAKÁZANÝCH LÁTEK A METOD DOPINGU PRO ROK 2008 MEZINÁRODNÍ STANDARD Tento Seznam platí od 1.ledna 2008. SEZNAM ZAKÁZANÝCH LÁTEK A METOD DOPINGU PRO ROK 2008 SVĚTOVÝ ANTIDOPINGOVÝ KODEX Platný od 1. ledna 2008 Užití všech léků je limitováno terapeuticky odůvodněnými účely LÁTKY A METODY ZAKÁZANÉ STÁLE (PŘI SOUTĚŽI I MIMO SOUTĚŽ) --- ZAKÁZANÉ LÁTKY S1. ANABOLICKÉ LÁTKY Anabolické látky jsou zakázány. 1. ANDROGENNÍ ANABOLICKÉ STEROIDY (AAS): a. Exogenní* AAS, zahrnující: 1-androstendiol (5α-androst-1-en-3p,17β-diol ); 1-androstendion (5α-androst-1-en-3,17-dion); bolandiol (19-norandrostendiol); bolasteron; boldenon; boldion (androsta-1,4-dien-3,17-dion); danazol (17α-ethynyl-17β-hydroxyandrost-4-eno[2,3-d]isoxazol); dehydrochlormethyltestosteron (4-chloro-17β-hydroxy-17α-methylandrosta-1,4-dien-3-on); desoxymethyltestosteron (17α-methyl-5α-androst-2-en-17β-ol); drostanolon; ethylestrenol (19-nor-17α-pregn-4-en-17-ol); fluoxymesteron; formebolon; furazabol (17β-hydroxy-17α-methyl-5α-androstano[2,3-c]-furazan); gestrinone; 4-hydroxytestosteron (4,17β-dihydroxyandrost-4-en-3-on); kalusteron; klostebol; mestanolon; mesterolon; metandienon (17β-hydroxy-17α-methylandrosta-1,4-dien-3-on); metenolon; methandriol; metasteron (2α, 17α-dimethyl-5α-androstan-3-on-17β-ol); methyldienolon (17β-hydroxy-17α-methylestra-4,9-dien-3-on); methyl-1-testosteron (17β-hydroxy-17α-methyl-5α-androst-1-en-3-on); methylnortestosteron (17β-hydroxy-17α-methylestr-4-en-3-on); methyltrienolon (17β-hydroxy-17α-methylestra-4,9,11-trien-3-on); methyltestosteron; miboleron; nandrolon; 19-norandrostendion (estr-4-en-3,17-dion); norboleton; norethandrolon; norklostebol; oxabolon; oxandrolon; oxymesteron; oxymetolon; prostanozol ([3,2-c]pyrazol-5α-etioallocholan-17β-tetrahydropyranol); quinbolon; stanozolol; stenbolon; 1-testosteron (17β-hydroxy-5α-androst-1-en-3-on); tetrahydrogestrinon (18a-homo-pregna-4,9,11-trien-17β-ol-3-on); trenbolon a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky. b. Endogenní** AAS: Androstendiol (androst-5-en-3β,17β-diol), androstendion (androst-4-en-3,17-dion), dihydrotestosteron, prasteron (dehydroepiandrosteron, DHEA), testosteron a následující metabolity a isomery: 5α-androstan-3α,17α-diol 5α-androstan-3α, 17β-diol 5α-androstan-3β,17α-diol 5α-androstan-3β,17β-diol androst-4-en-3α,17α-diol androst-4-en-3α,17β-diol androst-5-en-3β,17α-diol androst-5-en-3α,17α-diol androst-5-en-3α,17β-diol androst-5-en-3β,17α-diol 4-androstendiol (androst-4-en-3β,17β-diol) 5-androstendion (androst-5-en-3,17-dion) epi-dihydrotestosteron 3α-hydroxy-5α-androstan-17-on 3β-hydroxy-5α-androstan-17-on 19-norandrosteron 19-noretiocholanolon V případech, kdy může tělo produkovat androgenní anabolický steroid přirozeně, bude se mít za to, že Vzorek obsahuje tuto Zakázanou látku a bude hlášen Pozitivní laboratorní nález, když se koncentrace Zakázané látky nebo jejích metabolitů nebo ukazovatelů a/nebo když se jakýkoli jiný příslušný poměr ve Vzorku Sportovce významně odchyluje od rozmezí hodnot, které se normálně vyskytují u lidí tak, že neodpovídá normální endogenní produkci. Nebude se mít za to, že Vzorek obsahuje Zakázanou látku v takovém případě, pokud Sportovec prokáže, že je koncentrace Zakázané látky nebo jejích metabolitů nebo indikátorů a/nebo příslušný poměr ve Vzorku Sportovce způsoben fyziologickým nebo patologickým stavem. Bude se mít za to, že Vzorek Sportovce obsahuje Zakázanou látku a laboratoř nahlásí Pozitivní laboratorní nález ve všech případech a při jakékoliv koncentraci, pokud lze podle spolehlivé analytické metody (např. IRMS) prokázat, že je Zakázaná látka exogenního původu. V takovém případě není nutné provádět další šetření. Když se hodnoty výsledku analýzy významně neodchylují od rozmezí hodnot, které se normálně vyskytují u lidí a žádná spolehlivá analytická metoda (např. IRMS) neprokázala exogenní původ Zakázané látky, ale existují známky použití Zakázané látky, jako např. porovnání s endogenními referenčními steroidními profily, nebo když laboratoř nahlásila poměr T/E vyšší než čtyři (4) ku jedné (1) a žádná spolehlivá analytická metoda (např. IRMS) neprokázala exogenní původ látky, provede příslušná Antidopingová organizace další šetření porovnáním výsledků předešlých testů nebo provedením následných testů. Je-li vyžadováno takové další šetření, pak výsledek bude laboratoří hlášen jako neobvyklý a ne jako pozitivní. Pokud laboratoř nahlásí, za použití spolehlivé analytické metody (např. IRMS) exogenní původ Zakázané látky, není nutné provádět další šetření, a bude se mít za to, že Vzorek obsahuje Zakázanou látku. Pokud nebyla použita spolehlivá analytická metoda (např. IRMS) a nejsou k dispozici minimálně 3 předchozí testy, bude zjištěn longitudinální profil Sportovce tím, že bude příslušnou Antidopingovou organizací v následujících 3 měsících třikrát testován bez předchozího oznámení. Výsledek, který zapříčinil tuto longitudinální studii, bude hlášen jako neobvyklý. Pokud longitudinální profil Sportovce, zjištěný následnými testy, není fyziologicky normální, bude se pak považovat za Pozitivní laboratorní nález. V extrémně vzácných individuálních případech může být v moči trvale nalézán boldenon endogenního původu ve velice malých koncentracích (ng/ml). Pokud laboratoř takový nález nahlásila a použití spolehlivé analytické metody (např. IRMS) neprokázalo exogenní původ Zakázané látky, může být provedeno další šetření provedením následného testu (následných testů). Pokud laboratoř nahlásila Pozitivní laboratorní nález 19-norandrosteronu, bude se to považovat za vědecký a přesvědčivý důkaz exogenního původu Zakázané látky. V takovém případě není nutné provádět další šetření. V případě, že Sportovec nebude spolupracovat při dalších šetřeních, bude se mít za to, že Vzorek Sportovce obsahuje Zakázanou látku. 2. Ostatní anabolické látky, zahrnující: Klenbuterol, selektivní modulátory androgenových receptorů (SARM), tibolon, zeranol, ziIpateroI, ale ne s omezením pouze na ně. Pro účely skupiny této sekce: * „exogenní“ se vztahuje k látce, kterou tělo není normálně schopno produkovat přirozeně. ** „endogenní“ se vztahuje k látce, kterou může tělo produkovat přirozeně. --- S2. HORMONY A PŘÍBUZNÉ LÁTKY Následující látky a jejich uvolňující faktory jsou zakázány: 1. Erytropoetin (EPO); 2. Růstový hormon (hGH), insulinu podobné růstové faktory (např. IGF-1), mechanické růstové faktory (MGF); 3. Gonadotropiny (např. LH, hCG), zakázané jen u mužů; 4. Insuliny; 5. Kortikotropiny. a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky. Pokud Sportovec nemůže prokázat, že koncentrace byla způsobena fyziologickým či patologickým stavem, bude se mít za to, že Vzorek obsahuje Zakázanou látku (jak je uvedeno výše) v případech, kdy koncentrace Zakázané látky nebo jejích metabolitů či indikátorů a/nebo příslušné poměry ve Vzorku Sportovce natolik překročí hodnoty obyčejně zjištěné u lidí tak, že neodpovídají normální endogenní produkci. Pokud laboratoř nahlásila, po užití spolehlivé analytické metody, že Zakázaná látka je exogenního původu, bude se mí za to, že Vzorek obsahuje Zakázanou látku a bude oznámen Pozitivní laboratorní nález. S3. BETA2- AGONISTÉ Všichni beta-2 agonisté včetně jejich D- a L-isomerů jsou zakázáni. Výjimkou jsou formoterol, salbutamol, salmeterol a terbutalin, pro které je při inhalaci nutné udělení zkrácené terapeutické výjimky. I když byla udělena jakákoli forma terapeutické výjimky, bude nález salbutamolu (volný plus glukuronid) vyšší než 1000 nanogramů v 1 mililitru moči považován za Pozitivní laboratorní nález pokud Sportovec neprokáže, že abnormální výsledek byl způsoben terapeutickým užíváním salbutamolu v inhalaci. S4. ANTAGONISTÉ A MODULÁTORY HORMONŮ Následující skupiny jsou zakázané: 1. Inhibitory aromatáz, zahrnující: Aminoglutethimid, anastrozol, exemestan, formestan, letrozol, testolacton, ale ne s omezením pouze na ně. 2. Selektivní modulátory estrogenových receptorů (SERM), zahrnující: Raloxifen, tamoxifen, toremifen, ale ne s omezením pouze na ně. 3. Ostatní antiestrogenní látky zahrnující: Cyklofenil, fulvestrant, klomifen, ale ne s omezením pouze na ně. 4. Látky modifikující funkce myostatinu včetně inhibitorů myostatinu, ale ne s omezením pouze na ně. S5. DIURETIKA A OSTATNÍ MASKOVACÍ LÁTKY Maskovací látky jsou zakázané. Zahrnují: Diuretika, epitestosteron, probenecid, inhibitory alfa-reduktázy (např. finasterid, dutasterid), plasmaexpandery (např. albumin, dextran, hydroxyethylškrob) a další látky s podobnými biologickými účinky. Diuretika zahrnují: Acetazolamid, amilorid, bumetanid, furosemid, chlortalidon, indapamid, kanrenon, kyselina etakrynová, metolazon, spironolakton, thiazidy (např. bendroflumethiazid, hydrochlorothiazid, chlorothiazid), triamteren a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky (kromě drosperinonu, který není zakázaný). Terapeutická výjimka není platná, pokud moč Sportovce obsahuje diuretika ve spojení s prahovou nebo podprahovou hladinou jiné Zakázané látky (látek). ZAKÁZANÉ METODY M1. ZVYŠOVÁNÍ PŘENOSU KYSLÍKU Zakázané je následující: 1. Krevní doping, včetně užití autologní, homologní nebo heterologní krve nebo červených krvinek a jim podobných produktů jakéhokoliv původu. 2. Umělé zvyšování spotřeby, přenosu nebo dodávky kyslíku, zahrnující modifikované hemoglobinové produkty (např.krevní náhražky založené na hemoglobinu, mikroenkapsulované hemoglobiny), perfluorochemikálie a efaproxiral (RSR13), ale ne s omezením pouze na ně. M2. CHEMICKÁ A FYZIKÁLNÍ MANIPULACE 1. Podvádění, nebo pokus o podvod, za účelem porušit integritu a platnost Vzorků odebraných při Dopingových kontrolách je zakázané. To zahrnuje cévkování a záměnu a/nebo úpravu moči, ale ne s omezením pouze na ně. 2. Nitrožilní infúze je zakázána. Pokud je v akutní lékařské situaci tato metoda považována za nezbytnou, bude požadována retroaktivní Terapeutická výjimka. M3. GENOVÝ DOPING Neterapeutické použití buněk, genů, genových elementů, nebo modifikace exprese genů, které mají schopnost zvýšit sportovní výkon, je zakázané. LÁTKY A METODY ZAKÁZANÉ PŘI SOUTĚŽI --- Kromě kategorií S1 až S5 a M1 až M3 uvedených výše jsou při soutěži zakázané i následující skupiny: ZAKÁZANÉ LÁTKY S6. STIMULANCIA Všechna stimulancia (včetně obou jejich případných optických (D- a L-) isomerů) jsou zakázaná, s výjimkou derivátů imidazolu v případě jejich místního užití a stimulancií zahrnutých do Monitorovacího programu pro rok 2008. Stimulancia zahrnují: Adrafinil, adrenalin, amfepramon, amfetaminil, amifenazol, amfetamin, benzfetamin, benzylpiperazin, bromantan, cyklazodon, dimethylamfetamin, efedrin, etamivan, etilefrin, ethylamfetamin, famprofazon, fenbutrazát, fendimetrazin, fenetylin, fenfluramin, fenkamfamin, fenkamin, fenmetrazin, fenprometamin, fenproporex, fentermin, 4-fenylpiracetam (karfedon), furfenorex, heptaminol, isomethepten, katin, klobenzorex, kokain, kropropamid, krotetamid, levmetamfetamin, mefenorex, mefentermin, meklofenoxát, metamfetamin (D-), metylefedrin**, methylendioxyamfetamin, methylendioxymetamfetamin, methylfenidát, mezokarb, modafinil, niketamid, norfenefrin, norfenfluramin, oktopamin, ortetamin, oxilofrin, parahydroxyamfetamin, pemolin, pentetrazol, p-methylamfetamin, prolintan, propylhexedrin, selegilin, sibutramin, strychnin, tuaminoheptan a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky. Následující látky zahrnuté do Monitorovacího programu 2008 (bupropion, fenylefrin, fenylpropanolamin, kofein, pipradrol, pseudoefedrin, synefrin) nejsou považovány za Zakázané látky. Adrenalin podaný společně s lokálními anestetiky nebo podaný lokálně (např. nosní, oční aplikace) není zakázaný. * Katin je zakázaný pouze při koncentraci vyšší než 5 mikrogramů v 1 ml moči. **** Efedrin a methylefedrin jsou zakázány při koncentraci vyšší než 10 mikrogramů v 1 ml moči. Stimulancium neuvedené výslovně mezi příklady v tomto oddíle bude považováno za specifickou látku pouze pokud Sportovec prokáže, že jeho všeobecná dostupnost v běžných léčebných přípravcích umožňuje neúmyslné porušení antidopingových pravidel, nebo je u něj menší pravděpodobnost, že bude úspěšně zneužito jako dopingová látka. S7. NARKOTIKA Následující narkotika jsou zakázaná: Buprenorfin, dextromoramid, diamorfin(heroin), fentanyl a jeho deriváty, hydromorfon, metadon, morfin, oxykodon, oxymorfon, pentazocin, petidin. S8. KANABINOIDY Kanabinoidy (např. hašiš, marihuana) jsou zakázané. S9. GLUKOKORTIKOSTEROIDY Všechny glukokortikosteroidy podávané orálně, rektálně, nitrožilní nebo nitrosvalovou aplikací jsou zakázané. Jejich užití vyžaduje terapeutickou výjimku. Jiné způsoby injekční aplikace (nitrokloubní, do okolí kloubu, do okolí šlachy, epidurální, do kůže) a inhalační aplikace vyžadují zkrácenou terapeutickou výjimku s výjimkou níže uvedených. Lokální přípravky podávané na potíže kožní (včetně iontoforézy/fonoforézy), ušní, nosní, oční, potíže okolí řitního otvoru, sliznice úst a dásní nejsou zakázané a nevyžadují žádnou formu terapeutické výjimky. LÁTKY ZAKÁZANÉ V URČITÝCH SPORTECH --- P1. ALKOHOL Alkohol (etanol) je zakázaný pouze Při soutěži v následujících sportech. Detekce se bude provádět dechovou zkouškou a/nebo rozborem krve. Prahová hodnota pro porušení dopingového pravidla (hematologická hodnota) je pro každou federaci uvedena v závorkách. • Automobilový sport (FIA)\| (0.10 g/l) ---\|--- • Karate (WKF)\| (0.10 g/l) • Letecké sporty a parašutismus(FAI)\| (0.20 g/l) • Lukostřelba (FITA, IPC)\| (0.10 g/l) • Moderní pětiboj (UIPM) jen pro disciplíny se střelbou\| (0.10 g/l) • Motocyklový sport (FIM)\| (0.10 g/l) • Vodní motorismus (UIM)\| (0.30 g/l) • Kuželky IPC\| (0.10 g/l) P2. BETA-BLOKÁTORY Pokud není jinak určeno, beta-blokátory jsou zakázány pouze Při soutěži v následujících sportech. • Automobilový sport (FIA) • Billiard (WCBS) • Boby (FIBT) • Bridž (FMB) • Curling (WCF) • Gymnastika (FIG) • Jachting (ISAF) – „match race“ - jen kormidelník • Kuželky (FIQ) • Letecké sporty a parašutismus (FAI) • Lukostřelba (FITA, IPC) (zakázané také Mimo soutěž) • Lyžování (FIS) – skoky na lyžích a akrobatické lyžování-skoky a U-rampa, a snowboard U-rampa a „big air“ • Moderní pětiboj (UIPM) – jen discipliny se střelbou • Motocyklový sport (FIM) • Petanque a obdobné sporty (CMSB, IPC „bowls“) • Střelba (ISSF, IPC) (zakázané také Mimo soutěž) • Vodní motorismus (UIM) • Zápas (FILA) Beta-blokátory zahrnují následující látky: Acebutolol, alprenolol, atenolol, betaxolol, bisoprolol, bunolol, celiprolol, esmolol, karteolol, karvedilol, labetalol, levobunolol, metipranolol, metoprolol, nadolol, oxprenolol, pindolol, propranolol, sotalol, timolol, ale ne s omezením pouze na ně. SPECIFICKÉ LÁTKY* --- „Specifické látky“* jsou vyjmenovány níže: • Všichni Beta-2 agonisté v inhalaci, kromě salbutamolu (volného plus glukuronidu) při množství větším než 1000 ng/ml moči a clenbuterolu (zařazen ve skupině S 1.2 Ostatní anabolické látky) • Inhibitory alfa-reduktázy, probenecid; • Katin, kropropamid, krotetamid, efedrin, etamivan, famprofazon fenprometamin, haptaminol, isomethepten, levmetamfetamin, meklofenoxát, p-metylamfetamin, metylefedrin, niketamid, norfenefrin, oktopamin, ortetamin, oxilofrin, propylhexedrin, selegilin, sibutramin, tuaminoheptan a všechna ostatní stimulancia neuvedená výslovně v oddíle S6, pro která Sportovec prokáže, že splňují podmínky popsané v oddíle S6; • Kanabinoidy; • Všechny Glukokortikosteroidy; • Alkohol; • Všechny Beta-blokátory. * „V Seznamu mohou být vyjmenovány specifické látky, které obzvlášť umožňují neúmyslné porušení antidopingových pravidel, protože jsou všeobecně dostupné v běžných léčebných přípravcích, nebo u nichž je menší pravděpodobnost, že budou úspěšně zneužity jako dopingová činidla“. Porušení antidopingového pravidla zahrnující takovéto látky může znamenat snížený postih za předpokladu, že „...Sportovec může jasně prokázat, že Použití specifické látky nebylo zamýšleno ke zvýšení sportovního výkonu...“ 1) Mezinárodní úmluva proti dopingu ve sportu přijatá dne 19. října 2005 v Paříži byla vyhlášena pod č. 58/2007 Sb. m. s.
Nález Ústavního soudu č. 2/2008 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 2/2008 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 16. října 2007 ve věci návrhu na zrušení § 444 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 9. 1. 2008, částka 1/2008 * Odůvodnění 2 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl dne 16. října 2007 v plénu ve složení Pavel Rychetský, předseda, a soudci Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jan Musil, Jiří Nykodým, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu Obvodního soudu pro Prahu 1 na zrušení § 444 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, takto: Návrh se zamítá. Odůvodnění 1. Obvodní soud pro Prahu 1 (dále též „obvodní soud“) předložil Ústavnímu souduÚstavnímu soudu podle ustanovení čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále též „Ústava“) ve spojení s ustanovením § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) návrh na zrušení ustanovení § 444 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Návrh po formální stránce splňuje i další náležitosti požadované zákonem o Ústavním soudu. 2. Navrhovatel v návrhu na zahájení řízení uvedl, že u obvodního soudu je vedeno řízení o náhradu škody na zdraví, přesněji o zaplacení pojistného plnění proti pojistiteli podle ustanovení § 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), v němž je žalobkyní fyzická osoba, žalovaným je pojistitel a předmětem sporu je zaplacení částky 1 458 000 Kč za ztížení společenského uplatnění. Žalobkyně utrpěla při nezaviněné dopravní nehodě vážná zranění a domáhala se náhrady za ztížení společenského uplatnění. Za tím účelem si nechala vypracovat dva znalecké posudky, podle nichž celková výše odškodnění za ztížení společenského uplatnění představuje částku 486 000 Kč, která jí byla pojistitelem vyplacena. S ohledem na trvalé následky, trvalé omezení v rodinném, společenském, kulturním, sportovním, sexuálním životě žalobkyně navrhla, aby jí soud přiznal podle ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb. ve spojení s ustanovením § 444 odst. 2 občanského zákoníku ohodnocení ztížení společenského uplatnění, protože se v jejím případě jedná o zvlášť výjimečný, mimořádného zřetele hodný případ, a aby uložil pojistiteli zaplatit částku odpovídající trojnásobku, tedy dalších 1 458 000 Kč. 3. Dále navrhovatel konstatoval, že má aplikovat ustanovení § 444 občanského zákoníku ve spojení s vyhláškou č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Je si vědom, že podle čl. 95 odst. 2 Ústavy ve spojení s § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu je legitimován k tomu, aby navrhl zrušení zákona nebo jeho části pro rozpor s ústavním pořádkem; nemůže tedy navrhovat zrušení právního předpisu nižší právní síly, v tomto případě vyhlášky č. 440/2001 Sb. Protože však zákon přímo odkazuje na tento předpis, ukládá soudu, aby podle podzákonného předpisu postupoval ve sporech o náhradu škody na zdraví, je třeba se zabývat charakterem a ústavní konformitou i citované vyhlášky. K tomu dodává, že ustanovení § 444 odst. 2 občanského zákoníku a vyhláška tvoří legislativní celek, tudíž má-li soud aplikovat zákon, který zcela a bez dalšího odkazuje na vyhlášku, musí se logicky zabývat i tím, zda není v rozporu s ústavním pořádkem i aplikovaná vyhláška. 4. K podstatě problému navrhovatel uvedl, že celý systém odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, který je založen na konstrukci násobků vypočtených podle počtu bodů stanovených ministerstvem, následně zavazující soudní znalce, a ve svém důsledku i soud, je celý nedůstojný, odporující principům, které je nutno ctít v demokratické společnosti, mají-li na mysli vážně ochranu lidské cti, důstojnosti a především zdraví a života. Pokud zákon vystaví konstrukci náhrady škody na zdraví (ústavně chráněného práva) na tom, že pověří úřad (Ministerstvo zdravotnictví), aby ohodnotil výši odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění zcela nedůstojným způsobem, jako je tomu v případě vyhlášky č. 440/2001 Sb., jde o zásadní neúctu k právům člověka, a tedy o rozpor s ustanovením čl. 1 odst. 1 Ústavy. Způsob odškodňování je nedůstojný tím spíše, pokud umožňuje soudům zvyšovat odškodnění stanovené podle zákona ve spojení s vyhláškou pouze ve zvlášť výjimečných případech hodných mimořádného zřetele (§ 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb.). 5. V další části navrhovatel namítal, že: a) ustanovení § 444 odst. 2 občanského zákoníku je v rozporu s čl. 4 Ústavy, protože zmocněním Ministerstva zdravotnictví, aby stanovilo vyhláškou výši, do které lze poskytnout náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, a určování výše náhrady, je vyloučen soud z toho, aby účinně chránil základní práva a svobody, b) ustanovení § 444 odst. 2 občanského zákoníku ve spojení s vyhláškou č. 440/2001 Sb. je v rozporu s čl. 6 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále též „Listina“), protože osobě, jejíž zdraví je poškozeno, náleží odškodnění, jehož výši nelze v žádném případě považovat za takovou, aby chránila preventivně lidské zdraví, a tedy i život, a protože není důstojné, aby odškodnění, nikoliv mimořádné a výjimečné, nemohlo být přiznáno občanům, kteří před úrazem nedosahovali mimořádných výkonů, c) ustanovení § 444 odst. 2 občanského zákoníku ve spojení s vyhláškou č. 440/2001 Sb. je v rozporu s čl. 10 odst. 1 Listiny, protože dosavadní právní úprava ve své podstatě a svojí filozofií hrubě snižuje lidskou důstojnost, pokud např. nejlevnější automobil lze pořídit za částku srovnatelnou s částkou, kterou má být odškodněn poškozený občan, jenž v důsledku úrazu přišel zcela o zrak, d) ustanovení § 444 odst. 2 občanského zákoníku ve spojení s vyhláškou č. 440/2001 Sb. je v rozporu s čl. 31 Listiny, protože nezajišťuje, aby poškozený měl možnost domoci se takových prostředků, které by mu umožňovaly odstranění všech možných následků poškození zdraví, byť cestou nadstandardních a placených zákroků, e) ustanovení § 444 odst. 2 občanského zákoníku ve spojení s vyhláškou č. 440/2001 Sb. je v rozporu s čl. 3 odst. 1 Listiny, protože rozlišuje mezi občany různých věkových kategorií, bez ohlednu na ústavně zaručenou ochranu zdraví, života a lidské důstojnosti, která nemůže být závislá na výši věku. 6. Ze všech uvedených důvodů je navrhovatel přesvědčen, že ustanovení § 444 odst. 2 občanského zákoníku je protiústavní, neboť zákonná konstrukce odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění je založena na diskriminaci podle věku, je v rozporu s právem na ochranu života, zdraví a lidské důstojnosti, konkrétní ustanovení zákona je neuctivé k ústavně chráněným právům člověka a ochranu těchto práv vylučuje z ochrany soudní. Celou konstrukci a způsob odškodňování považuje za natolik nedůstojnou, že rozpor s ústavně zakotvenými právy je tak významný, že jej nelze překlenout ústavně konformním výkladem zákona. 7. Navrhovatel v textu návrhu též uvedl, že i kdyby Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že obecný soud není aktivně legitimován k podání návrhu, měl by se přesto zabývat ústavností vyhlášky č. 440/2001 Sb., neboť podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy ve spojení s ustanovením § 11 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu rozhoduje také o zrušení jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení. 8. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky ve vyjádření připomenula, že návrh zákona (sc. zákona č. 367/2000 Sb., kterým byl do § 444 občanského zákoníku připojen druhý odstavec) byl předložen dne 16. 12. 1999 jako sněmovní tisk č. 465. Důvodová zpráva k tomuto ustanovení pouze stručně uváděla, že se navrhuje, aby i pro oblast občanskoprávních vztahů bylo založeno ústavně korektní zmocnění pro vydání prováděcího předpisu, který stanovuje výši, do které lze poskytnout náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění, a určování výše takových náhrad, s tím, že tak bude dosaženo souladu s úpravou podle pracovněprávních předpisů; v závěru konstatovala, že návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Poslanecká sněmovna s návrhem vyslovila souhlas na své 26. schůzi dne 10. července 2000, když z přítomných 169 poslanců se pro vyslovilo 118, proti bylo 45. Návrh byl postoupen senátu, který jej vrátil s pozměňovacími návrhy, avšak k napadenému ustanovení se nevztahovaly. O návrhu zákona vráceném Senátem bylo opětovně hlasováno dne 14. 9. 2000 na 27. schůzi. Vzhledem k tomu, že Poslanecká sněmovna neschválila návrh zákona ve znění Senátu, hlasovala podle § 97 odst. 5 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny; setrvala na původním návrhu zákona, když se pro něj z přítomných 186 poslanců vyslovilo 130 a 53 bylo proti. Prezident zákon podepsal dne 6. října 2000. Zákon č. 367/2000 Sb. byl podepsán příslušnými ústavními činiteli a byl řádně vyhlášen. Na tomto základě vyjádřila Poslanecká sněmovna stanovisko, že zákonodárný sbor jednal v přesvědčení, že přijatý zákon je v souladu s Ústavou a naším právním řádem. Je na Ústavním souduÚstavním soudu, aby posoudil ústavnost tohoto zákona a vydal příslušné rozhodnutí. 9. Senát Parlamentu České republiky ve svém vyjádření také zrekapituloval průběh zákonodárného procesu a připomenul, že v jeho průběhu nebylo napadené ustanovení nijak problematizováno. Na rozdíl od Poslanecké sněmovny zaujal Senát ve vyjádření též stanovisko k meritu věci. V této souvislosti připomenul, že ustanovení § 444 občanského zákoníku konstituuje právo na náhradu za nemajetkovou újmu, přičemž jeho druhý odstavec je typickým pokynem, jímž se výkonné moci ukládá povinnost ve stanovených mezích provést zákon vyhláškou, což Ministerstvo zdravotnictví naplnilo bezezbytku vydáním vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Považuje za evidentní, že materie upravená touto vyhláškou je prostorem pro delegovanou normotvorbu, když zákonodárce není uzpůsoben ideově ani materiálně k normování společenské reality do posledního detailu. Zákonodárce svoji roli splnil projevením vůle, co má být, tj. uzákoněním, aby se při újmě na zdraví jednorázově poškozenému odškodňovaly bolesti a ztížení společenského uplatnění. Legálním zmocněním pak uložil exekutivě realizovat vůli zákonodárce, pokud jde o stanovení výše odškodnění a jejího určování. Z tohoto pohledu považuje Senát za mylné tvrzení navrhovatele o rozporu takové konstrukce s čl. 1 odst. 1 Ústavy. Za stěžejní důvod pro navrhovatelovu argumentaci o protiústavnosti § 444 odst. 2 občanského zákoníku označuje Senát výši odškodnění, proto formuluje vlastní stanoviska k jednotlivým navrhovatelovým tvrzením o porušení příslušných článků Listiny, přičemž shledává, že tato tvrzení nejsou důvodná. Na závěr podrobně polemizuje s názorem navrhovatele, že soud je konstrukcí § 444 odst. 2 občanského zákoníku vyloučen z toho, aby účinně chránil základní práva a svobody. Především uvádí, že napadené ustanovení nelze interpretovat tak extenzivním způsobem, vedoucím až k úvahám o narušení dělby moci. Připomíná, že čl. 95 odst. 1 Ústavy formuluje princip vázanosti soudce zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu, čímž je umožněno, aby soudce posoudil soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou smlouvou. Z toho plyne imperativ nepoužít takový podzákonný předpis, který by byl s nimi v rozporu. Ze zásady iura novit curia Senát dovozuje, že pokud soudce obecného soudu došel k přesvědčení o nezákonné (neústavní) výši odškodnění, eventuálně o protizákonné (protiústavní) selekci adresátů odškodnění, má právo – spíše však povinnost – podzákonný předpis na jím rozhodovanou kauzu nepoužít a využít všech dostupných právních možností k poskytnutí ochrany soudem, kauzu rozhodnout a v odůvodnění přesvědčivě odůvodnit, proč podzákonný právní předpis považuje za rozporný se zákonem. V návaznosti na tento závěr opakovaně upozornil, že podle § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb. má soud možnost výši odškodnění přiměřeně zvýšit, přičemž soudce není povinen případ od případu dogmaticky odkazovat na ustálenou soudní praxi, ale má – ve světle kautel Ústavního souduÚstavního soudu – dotvářet právo prostřednictvím racionální, argumentačně vyspělé, tvůrčí interpretace. Zcela na závěr svých úvah dodává, že posouzení ústavnosti návrhu na zrušení napadeného ustanovení ponechává na Ústavním souduÚstavním soudu. 10. Vyjádření Poslanecké sněmovny a Senátu zaslal Ústavní soudÚstavní soud navrhovateli na vědomí a k případné replice; navrhovatel tuto možnost nevyužil. 11. Po provedeném dokazování Ústavní soudÚstavní soud zjistil, že návrh není důvodný. Podle čl. 95 odst. 2 Ústavy platí, že dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu souduÚstavnímu soudu. Právo soudu je konkretizováno v § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu jako právo podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení. To znamená, že aktivní věcná legitimace soudu podat návrh na zrušení zákona nebo jednotlivých ustanovení zákona se odvíjí od předmětu sporu a jeho právní kvalifikace. Jinými slovy, soud může podat návrh na zrušení pouze takového zákona, resp. jeho jednotlivých ustanovení, který má být aplikován při řešení sporu probíhajícího před obecným soudem. Ústavní soudÚstavní soud k tomu dodává, že úvaha o takové aplikaci musí být odůvodněná, musí být odvozena od splnění podmínek řízení, včetně věcné legitimace účastníků a, jde-li o hmotněprávní předpis, od jednoznačného zjištění, že takový předpis má být aplikován. V posuzované věci Ústavní soud zjistil, že předpoklady pro zrušení § 444 odst. 2 občanského zákoníku nejsou splněny. Z návrhu vyplývá, že u obvodního soudu se žalobkyně, která utrpěla zranění při dopravní nehodě, domáhá zaplacení pojistného plnění proti pojistiteli podle § 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Předmětem sporu je zaplacení částky 1 458 000 Kč za ztížení společenského uplatnění. Žalobkyně si nechala vypracovat dva znalecké posudky hodnotící ztížení společenského uplatnění celkem na 3 150 bodů a tomu odpovídající částka (486 000 Kč) jí byla zaplacena. S ohledem na trvalé následky, trvalé omezení v rodinném, společenském, kulturním, sportovním, sexuálním životě žalobkyně navrhuje, aby jí soud přiznal podle § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb. ve spojení s § 444 odst. 2 občanského zákoníku další odškodnění ztížení společenského uplatnění ve výši trojnásobku základního ohodnocení ztížení společenského uplatnění, protože se v jejím případě jedná o zvlášť výjimečný, mimořádného zřetele hodný případ, a aby žalované uložil zaplatit částku odpovídající tomuto trojnásobku, tj. dalších 1 458 000 Kč. 12. Znění ke zrušení navrhovaného ustanovení je následující: § 444 odst. 2 občanského zákoníku: „Ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí vyhláškou výši, do které lze poskytnout náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění, a určování výše náhrady v jednotlivých případech.“. 13. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že v posuzované věci bylo v obecné rovině aplikováno ustanovení § 444 odst. 2 občanského zákoníku. Z jeho dikce vyplývá, že jde o typické zmocňovací ustanovení, které není samo o sobě protiústavním [viz též nález ve věci sp. zn. Pl. ÚS 20/05, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního souduÚstavního soudu (dále jen „Sbírka rozhodnutí“), svazek 40, nález č. 47, vyhlášen pod č. 252/2006 Sb., v níž Ústavní soud uvedl, že „Samotná dikce § 696 odst. 1 občanského zákoníku, která pouze předjímá přijetí nové úpravy, není protiústavní, protiústavní je dlouhodobá nečinnost zákonodárce, jež má za následek ústavně neakceptovatelnou nerovnost a v konečném důsledku porušení ústavních principů.“]. Byť jsou oba případy rozdílné (neboť na základě § 444 odst. 2 občanského zákoníku byla prováděcí úprava přijata, zatímco úprava předvídaná ustanovením § 696 odst. 1 v dané chvíli absentovala), povaha zmocňovacího ustanovení zůstává shodná. Z tohoto důvodu lze závěry Ústavního souduÚstavního soudu přijaté ve věci sp. zn. Pl. ÚS 20/05 použít, tudíž Ústavní soudÚstavní soud návrh na zrušení § 444 odst. 2 občanského zákoníku zamítl. 14. K posuzované věci dále Ústavní soudÚstavní soud považuje za žádoucí připomenout, že předmětem konkrétní aplikace ve sporu u obvodního soudu je ustanovení § 7 vyhlášky č. 440/2001 Sb., jehož zrušení navrženo nebylo. Jeho dikce je následující: „Výše odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění (1) Výše odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění se stanoví na základě bodového ohodnocení stanoveného v lékařském posudku. (2) Hodnota 1 bodu činí 120 Kč. (3) Ve zvlášť výjimečných případech hodných mimořádného zřetele může soud výši odškodnění stanovenou podle této vyhlášky přiměřeně zvýšit.“. K tomuto zjištění ohledně aplikované právní normy Ústavní soudÚstavní soud dodává, že se plně ztotožňuje s názorem Senátu (bod 9), odkazuje na svoje závěry zařazené do usnesení ve věci sp. zn. I. ÚS 419/06 (ve Sbírce rozhodnutí nepublikováno) a dodává, že obvodnímu soudu chybí „odvaha“ posoudit žalobu ve smyslu těchto principů. To znamená, že ve smyslu čl. 95 odst. 1 Ústavy je soudce vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu. Soudce je tak oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu (tedy i § 7 vyhlášky č. 440/2001 Sb.) se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou. Dojde-li k závěru, že jde o pravidlo chování, které je s nimi v rozporu, je soudce povinen takové pravidlo nepoužít (viz připomínané pravidlo iura novit curia). Je však logické, že v takovém případě musí spor rozhodnout a v odůvodnění výroku náležitě objasnit důvody, které ho k takovému rozhodnutí vedly, včetně důvodů, pro které podzákonné pravidlo neaplikoval. 15. V dané věci se navrhovateli nabízí též využití pravidla zařazeného do § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb. Jde o právní normu, která soudu dává k úvaze překročit bodové ohodnocení a přihlédnout k mimořádným okolnostem. Je sice pravda, že judikatura obecných soudů směřuje spíše k restriktivnímu použití tohoto ustanovení (viz odkazy na str. 5 návrhu), avšak její závěry nevylučují, aby navrhovatel neshledal existenci podmínek pro zvýšení odškodnění též v předmětném sporu. K tomu mohou sloužit též úvahy Ústavního souduÚstavního soudu vyjádřené v právní větě nálezu ve věci sp. zn. III. ÚS 350/03 (Sbírka rozhodnutí, svazek 38, nález č. 186): „Moderním ústavním nepsaným pravidlem, které podle dnes již konstantní judikatury Ústavní soudÚstavní soud rovněž aplikuje, je princip proporcionality, který náleží mezi obecné zásady právní, jež sice nejsou v právních předpisech výslovně obsaženy, avšak v evropské právní kultuře se bezezbytku uplatňují (k tomu srov. např. nález pléna Ústavního souduÚstavního soudu ve věci sp. zn. Pl. ÚS 33/97, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního souduÚstavního soudu, svazek 9, nález č. 163, vyhlášen pod č. 30/1998 Sb.). Ústavní soud se tak přihlásil k evropské právní kultuře i k jejím ústavním tradicím. Ve světle těchto obecných zásad právních také interpretuje ústavní předpisy, především Listinu základních práv a svobod. Taková interpretace se pak promítá i do výkladu jednotlivých právních předpisů, tzn. v tomto případě těch, které upravují výši přiznané náhrady za způsobenou škodu na zdraví (náhrady za ztížení společenského uplatnění). Porušením pravidla proporcionality může dojít k zásahu do ústavně zaručených práv, a to konkrétně práva na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). ... V dané věci byl předmětem sporu výklad tehdy platné vyhlášky č. 32/1965 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, v příslušném znění, která byla prováděcím předpisem vydaným na základě zákonného zmocnění v ustanovení § 444 odst. 2 občanského zákoníku, a to zejména § 7 odst. 3 této vyhlášky, dle kterého ve zvlášť výjimečných případech hodných mimořádného zřetele může soud odškodnění přiměřeně zvýšit nad stanovené nejvyšší výměry odškodnění. Okresní soud Plzeň-město shledal, že v daném případě nastaly okolnosti hodné zvláštního zřetele. Krajský soud v Plzni a Nejvyšší soud se přiklonily k opačnému názoru s tím, že současně k výši stěžovatelce přiznané náhrady uvedly, že soudu nepřísluší oprávnění zvýšením odškodnění za ztížení společenského uplatnění postupem podle § 7 odst. 3 uvedené vyhlášky nahrazovat nedostatek tehdy platné právní úpravy, kdy výše odškodnění určená částkou 30 Kč za 1 bod neodpovídá současným mzdovým poměrům. K uvedenému se sluší konstatovat následující. Podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu si lze stěží představit lepší příklad případu „hodného mimořádného zřetele“ podle § 7 odst. 3 příslušné vyhlášky, než je nevratné a trvalé poškození zdraví, v důsledku něhož došlo k označenému omezení funkčnosti jednoho z nejvýznamnějších orgánů v lidském těle jako celku (ledvin), a to - jak již bylo jednou řečeno – nesprávným, nezodpovědným a neprofesionálním postupem operatéra. Argumentace obecného soudu prvního stupně se v tomto směru nejvíce blíží ústavně konformnímu výkladu předmětného ustanovení. Podmínky pro aplikaci ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky tedy podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu byly splněny. Ústavní soudÚstavní soud vycházel z následujících kritérií, která v daném případě byla splněna nebo k nimž mělo podle jeho názoru být přihlédnuto: • závažnost způsobené škody na zdraví, tzn. zda byly zasaženy (poškozeny) životně důležité orgány, • možnost vyléčení či eliminace způsobené škody, tzn. zda v důsledku poškození je poškozená omezena ve svém způsobu života a jestli je nucena k pravidelným kontrolám u lékařů, dalším operativním zákrokům či se v důsledku poškození zdraví stala alespoň do určité míry závislá na přístrojovém vybavení, • míra zavinění (nedbalosti) operatéra, tedy nakolik došlo k odchýlení od standardního (řádného) postupu při operaci. Ústavnímu souduÚstavnímu soudu z hlediska jeho postavení jako soudního orgánu ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy České republiky) sice nepřísluší konstatovat, v jaké konkrétní výši by náhrada za ztížení společenského uplatnění měla být přiznána, tzn. jaký by měl být násobek podle § 7 odst. 3 předmětné vyhlášky, vycházet je však nutno z principu proporcionality. Jinými slovy řečeno, obecné soudy při posuzování mimořádných případů mají určitý prostor k úvaze, jakého násobku použijí. Z hlediska ochrany ústavnosti však musí dbát o to, aby přiznaná výše náhrady za ztížení společenského uplatnění byla založena na objektivních a rozumných důvodech a aby mezi touto přiznanou výší (peněžní částkou) a způsobenou škodou (újmou) – „zničením“ jedné ledviny existoval vztah přiměřenosti.“. 16. Nad rámec návrhu Ústavní soudÚstavní soud poukazuje i na možnost zvýšení bodového ohodnocení újmy na zdraví postupem podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 440/2001 Sb. 17. Ústavní soudÚstavní soud se neztotožňuje s navrhovatelovou úvahou o rozsahu jeho přezkumné pravomoci ve vztahu k právním předpisům (viz bod 3). Navrhovatelovo tvrzení považuje za výron účelové snahy dosáhnout toho, aby Ústavní soudÚstavní soud sám posuzoval ústavnost vyhlášky č. 440/2001 Sb. V této věci je třeba plně respektovat vymezení souboru aktivně legitimovaných subjektů k podání takového návrhu (viz § 64 zákona o Ústavním soudu). Ústavní soudÚstavní soud připomíná, že z hlediska obsahového navrhovatel svůj návrh nesměřoval proti zákonu, ale proti vyhlášce č. 440/2001 Sb., přitom navrhovatel (obecný soud) není k návrhu na její zrušení legitimován, naopak, pokud je přesvědčen o protiústavnosti vyhlášky, nemusí ji použít a může rozhodnout pouze na základě a v duchu zákona, který je vyhláškou prováděn. S případným nedostatkem aktivní legitimace kalkuluje i navrhovatel (str. 4, odstavec první) a pro tento případ vyslovuje názor, že by se Ústavní soud přesto měl ústavností vyhlášky zabývat, neboť podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy ve spojení s ustanovením § 11 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu rozhoduje také o zrušení jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení. Tato úvaha však nerespektuje, že předpokladem posuzování ústavnosti vyhlášky je nezbytný návrh na zrušení podaný k tomu oprávněným subjektem – viz § 64 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. Takovým subjektem není sám o sobě ani Ústavní soud (srov. jeho oprávnění podle § 78 odst. 2 omezená toliko na řízení o ústavních stížnostech). 18. Na základě uvedených skutečností Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že nejsou dány důvody ke zrušení ustanovení § 444 odst. 2 občanského zákoníku, neboť toto ustanovení není, samo o sobě, v rozporu s čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a proto návrh Obvodního soudu pro Prahu 1 bez přítomnosti účastníků a s jejich souhlasem (resp. s fikcí souhlasu) mimo ústní jednání podle § 70 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zamítl. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujaly k rozhodnutí pléna soudkyně Eliška Wagnerová a Vlasta Formánková.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 1/2008 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 1/2008 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Ujednání o spolupráci v oblasti činnosti daňové správy mezi Ministerstvem financí České republiky a Ministerstvem financí Maďarské republiky Vyhlášeno 8. 1. 2008, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 29. 11. 2007, částka 1/2008 * Článek 1 - Smluvní strany budou spolupracovat při výměně zkušeností zejména v oblastech organizace práce a metody řízení práce, metod a nástrojů v oblasti daňové kontroly, systému řízení výběru státních příjmů a účtování, řízení rizik, mezinárodních daňových vztahů, * Článek 2 - Vzájemná spolupráce bude realizována ve formě krátkodobých seminářů a odborných konzultací (dále jen „semináře“) za účasti zástupců smluvních stran. Délka konání těchto seminářů nepřesáhne pět pracovních dnů jdoucích nepřetržitě po sobě. * Článek 3 - Každá ze smluvních stran bude hradit všechny náklady vztahující se k účasti svých zástupců na seminářích. * Článek 4 - Smluvní strany zahájí jednání o uzavření Memoranda o bližší spolupráci v oblasti výměny informací a provádění simultánních daňových kontrol. * Článek 5 - Toto ujednání vstupuje v platnost dnem jeho podpisu oběma smluvními stranami. * Článek 6 - Toto ujednání může být kdykoliv změněno a doplňováno po vzájemné dohodě obou smluvních stran formou písemného dodatku k tomuto ujednání, který se stane nedílnou součástí tohoto ujednání. * Článek 7 - Toto ujednání je uzavřeno na dobu neurčitou. Každá ze smluvních stran může kdykoliv toto ujednání písemně vypovědět. Výpověď musí být doručena druhé smluvní straně. Platnost ujednání končí posledním dnem měsíce následujícího po měsíci, kdy některá ze smluv Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 29. 11. 2007 1 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 29. listopadu 2007 bylo v Praze podepsáno Ujednání o spolupráci v oblasti činnosti daňové správy mezi Ministerstvem financí České republiky a Ministerstvem financí Maďarské republiky. Ujednání vstoupilo v platnost na základě svého článku 5 dnem podpisu. České znění Ujednání a anglické znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně. Ujednání o spolupráci v oblasti činnosti daňové správy mezi Ministerstvem financí České republiky a Ministerstvem financí Maďarské republiky Ministerstvo financí České republiky a Ministerstvo financí Maďarské republiky (dále jen „smluvní strany“) vědomy si velkého významu vzájemné spolupráce v oblasti činnosti daňové správy a přesvědčeny, že těsná spolupráce jejich daňových správ přinese užitek oběma smluvním stranám a přispěje k upevnění dobrých vztahů mezi oběma zeměmi, se dohodly takto: Článek 1 Smluvní strany budou spolupracovat při výměně zkušeností zejména v oblastech organizace práce a metody řízení práce, metod a nástrojů v oblasti daňové kontroly, systému řízení výběru státních příjmů a účtování, řízení rizik, mezinárodních daňových vztahů, způsobů výměny informací v rámci boje proti daňovým únikům, simultánních a multilaterálních daňových kontrol, analýzy rozdílů mezi daňovými systémy smluvních stran a hodnocení výkonnosti. Organizační zabezpečení a stanovení obsahové náplně vzájemné spolupráce upravené tímto ujednáním bude prováděno Ministerstvem financí České republiky – Ústředním finančním a daňovým ředitelstvím a Maďarskou správou pro daňové a finanční řízení (dále jen „APEH“). Článek 2 Vzájemná spolupráce bude realizována ve formě krátkodobých seminářů a odborných konzultací (dále jen „semináře“) za účasti zástupců smluvních stran. Délka konání těchto seminářů nepřesáhne pět pracovních dnů jdoucích nepřetržitě po sobě. Výše uvedené semináře se budou konat po vzájemné dohodě zplnomocněných zástupců smluvních stran, které se zároveň dohodnou na místě jejich konání buď v České republice nebo v Maďarské republice. Pod pojmem „zástupci smluvních stran“ se rozumí zaměstnanci Ministerstva financí České republiky – Ústředního finančního a daňového ředitelství a zaměstnanci APEH. Článek 3 Každá ze smluvních stran bude hradit všechny náklady vztahující se k účasti svých zástupců na seminářích. Článek 4 Smluvní strany zahájí jednání o uzavření Memoranda o bližší spolupráci v oblasti výměny informací a provádění simultánních daňových kontrol. Článek 5 Toto ujednání vstupuje v platnost dnem jeho podpisu oběma smluvními stranami. Článek 6 Toto ujednání může být kdykoliv změněno a doplňováno po vzájemné dohodě obou smluvních stran formou písemného dodatku k tomuto ujednání, který se stane nedílnou součástí tohoto ujednání. Článek 7 Toto ujednání je uzavřeno na dobu neurčitou. Každá ze smluvních stran může kdykoliv toto ujednání písemně vypovědět. Výpověď musí být doručena druhé smluvní straně. Platnost ujednání končí posledním dnem měsíce následujícího po měsíci, kdy některá ze smluvních stran doručí druhé smluvní straně výpověď tohoto ujednání. Dáno v Praze dne 29. listopadu 2007, ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, maďarském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílností ve výkladu je rozhodující znění v jazyce anglickém. Za Ministerstvo financí České republiky Ústřední finanční a daňové ředitelství Ing. Jan Knížek v. r. vrchní ředitel Za Ministerstvo financí Maďarské republiky Maďarská správa pro daňové a finanční řízení János Szikora v. r. prezident
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 89/2007 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 89/2007 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Tádžickou republikou o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku Vyhlášeno 31. 12. 2007, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 19. 10. 2007, částka 49/2007 * Článek 1 - OSOBY, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE * Článek 2 - DANĚ, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE * Článek 3 - VŠEOBECNÉ DEFINICE * Článek 4 - REZIDENT * Článek 5 - STÁLÁ PROVOZOVNA * Článek 6 - PŘÍJMY Z NEMOVITÉHO MAJETKU * Článek 7 - ZISKY PODNIKŮ * Článek 8 - MEZINÁRODNÍ DOPRAVA * Článek 9 - SDRUŽENÉ PODNIKY * Článek 10 - DIVIDENDY * Článek 11 - ÚROKY * Článek 12 - LICENČNÍ POPLATKY * Článek 13 - ZISKY ZE ZCIZENÍ MAJETKU * Článek 14 - PŘÍJMY ZE ZAMĚSTNÁNÍ * Článek 15 - TANTIÉMY * Článek 16 - UMĚLCI A SPORTOVCI * Článek 17 - PENZE * Článek 18 - VEŘEJNÉ FUNKCE * Článek 19 - STUDENTI * Článek 20 - OSTATNÍ PŘÍJMY * Článek 21 - MAJETEK * Článek 22 - VYLOUČENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ * Článek 23 - ZÁKAZ DISKRIMINACE * Článek 24 - ŘEŠENÍ PŘÍPADŮ DOHODOU * Článek 25 - VÝMĚNA INFORMACÍ * Článek 26 - ČLENOVÉ DIPLOMATICKÝCH MISÍ A KONZULÁRNÍCH ÚŘADŮ * Článek 27 - VSTUP V PLATNOST * Článek 28 - VÝPOVĚĎ Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 19. 10. 2007 89 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 7. listopadu 2006 byla v Dušanbe podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Tádžickou republikou o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku. Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Smlouvu ratifikoval. Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 27 dne 19. října 2007 a její ustanovení se budou provádět v souladu se zněním písmen a) a b) téhož článku. České znění Smlouvy a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. SMLOUVA MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A TÁDŽICKOU REPUBLIKOU O ZAMEZENÍ DVOJÍMU ZDANĚNÍ V OBORU DANÍ Z PŘÍJMU A Z MAJETKU ČESKÁ REPUBLIKA A TÁDŽICKÁ REPUBLIKA, přejíce si rozvíjet a upevňovat hospodářskou, vědeckou, technickou a kulturní spolupráci mezi oběma státy a uzavřít smlouvu o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, se dohodly takto: Článek 1 OSOBY, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE Tato smlouva se vztahuje na osoby, které jsou rezidenty jednoho nebo obou smluvních států. Článek 2 DANĚ, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE 1. Tato smlouva se vztahuje na daně z příjmu a z majetku ukládané jménem každého ze smluvních států nebo jeho nižších správních útvarů nebo místních úřadů, ať je způsob vybírání jakýkoli. 2. Za daně z příjmu a z majetku se považují všechny daně vybírané z celkového příjmu, z celkového majetku nebo z částí příjmu nebo majetku, včetně daní ze zisků ze zcizení movitého nebo nemovitého majetku, daní z celkového objemu mezd či platů vyplácených podniky a rovněž daní z přírůstku majetku. 3. Současné daně, na které se Smlouva vztahuje, jsou zejména: a) v Tádžické republice: - daně z příjmů (zisků) právnických osob; - daně z příjmů fyzických osob; - daně z majetku právnických a fyzických osob; (dále nazývané ”tádžická daň”); b) v České republice: - daň z příjmů fyzických osob; - daň z příjmů právnických osob; - daň z nemovitostínemovitostí; (dále nazývané ”česká daň”). 4. Smlouva se bude rovněž vztahovat na jakékoliv daně stejného nebo v zásadě podobného druhu, které budou ukládány po datu podpisu Smlouvy vedle nebo místo současných daní. Příslušné úřady smluvních států si vzájemně sdělí veškeré podstatné změny, které budou provedeny v jejich daňových zákonech. Článek 3 VŠEOBECNÉ DEFINICE 1. Pro účely této smlouvy, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad: a) výrazy ”jeden smluvní stát” a ”druhý smluvní stát“ označují, podle souvislosti, Českou republiku nebo Tádžikistán; b) výraz ”Tádžikistán” označuje Tádžickou republiku a, pokud je použit v zeměpisném významu, výraz ”Tádžikistán” zahrnuje jeho státní území určené v souladu s mezinárodním právem; c) výraz ”Česká republika” označuje území České republiky, na kterém jsou, podle českých právních předpisů a v souladu s mezinárodním právem, vykonávána svrchovaná práva České republiky; d) výraz ”osoba” zahrnuje fyzickou osobu, společnost a všechna jiná sdružení osob; e) výraz ”společnost” označuje jakoukoliv právnickou osobu nebo jakéhokoliv nositele práv považovaného pro účely zdanění za právnickou osobu; f) výraz ”podnik” se vztahuje k vykonávání jakékoliv činnosti; g) výrazy ”podnik jednoho smluvního státu” a ”podnik druhého smluvního státu” označují, podle souvislosti, podnik provozovaný rezidentem jednoho smluvního státu a podnik provozovaný rezidentem druhého smluvního státu; h) výraz ”mezinárodní doprava” označuje jakoukoli dopravu lodí, letadlem, silničním nebo železničním vozidlem provozovanou podnikem, který má místo svého hlavního vedení v jednom smluvním státě, vyjma případů, kdy je loď provozována nebo letadlo, silniční nebo železniční vozidlo provozováno pouze mezi místy v druhém smluvním státě; i) výraz ”činnost” zahrnuje rovněž vykonávání svobodného povolání a jiných činností nezávislého charakteru; j) výraz ”státní příslušník” označuje: - každou fyzickou osobu, která je státním občanem některého smluvního státu; - každou právnickou osobu, osobní společnost nebo sdružení zřízené podle právních předpisů platných v některém smluvním státě; k) výraz ”příslušný úřad” označuje: - v České republice, ministra financí nebo jeho zmocněného zástupce; - v Tádžikistánu, ministerstvo financí nebo jeho zmocněného zástupce. 2. Pokud jde o provádění Smlouvy v jakémkoliv čase některým ze smluvních států, bude mít každý výraz, který v ní není definován, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad, takový význam, jenž mu náleží v tomto čase podle právních předpisů tohoto státu pro účely daní, na které se Smlouva vztahuje, přičemž jakýkoliv význam podle používaných daňových zákonů tohoto státu bude převažovat nad významem daným výrazu podle jiných právních předpisů tohoto státu. Článek 4 REZIDENT 1. Výraz ”rezident smluvního státu” označuje pro účely této smlouvy každou osobu, která je podle právních předpisů tohoto státu podrobena v tomto státě zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, místa vedení nebo jakéhokoli jiného podobného kritéria a rovněž zahrnuje tento stát a jakýkoliv nižší správní útvar nebo místní úřad tohoto státu. Tento výraz však nezahrnuje žádnou osobu, která je podrobena zdanění v tomto státě pouze z důvodu příjmu ze zdrojů v tomto státě nebo majetku tam umístěného. 2. Jestliže fyzická osoba je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem obou smluvních států, bude její postavení určeno následujícím způsobem: a) předpokládá se, že tato osoba je rezidentem pouze toho státu, ve kterém má k dispozici stálý byt; jestliže má k dispozici stálý byt v obou státech, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, ke kterému má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů); b) jestliže nemůže být určeno, ve kterém státě má tato osoba středisko svých životních zájmů nebo jestliže nemá k dispozici stálý byt v žádném státě, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, ve kterém pobývá více než 182 dnů v příslušném kalendářním roce (obvyklé zdržování se); c) jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou státech nebo v žádném z nich, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, jehož je státním příslušníkem; d) jestliže je tato osoba státním příslušníkem obou států nebo žádného z nich, upraví příslušné úřady smluvních států tuto otázku vzájemnou dohodou. 3. Jestliže osoba, jiná než osoba fyzická, je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem obou smluvních států, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, v němž se nachází místo jejího hlavního vedení. Článek 5 STÁLÁ PROVOZOVNA 1. Výraz ”stálá provozovna” označuje pro účely této smlouvy trvalé místo k výkonu činnosti, jehož prostřednictvím je zcela nebo zčásti vykonávána činnost podniku. 2. Výraz ”stálá provozovna” zahrnuje obzvláště: a) místo vedení části podniku; b) závod; c) kancelář; d) továrnu; e) dílnu, a f) důl, naleziště ropy nebo plynu, lom nebo jakékoliv jiné místo těžby přírodních zdrojů. 3. Výraz ”stálá provozovna” rovněž zahrnuje: a) staveniště, stavební, instalační nebo montážní projekt nebo dozor s tím spojený, avšak pouze pokud takové staveniště, projekt nebo dozor trvá déle než dvanáct měsíců; b) poskytování služeb, včetně poradenských nebo manažerských služeb, podnikem jednoho smluvního státu nebo prostřednictvím zaměstnanců nebo jiných pracovníků najatých podnikem pro tento účel, avšak pouze pokud činnosti takového charakteru trvají na území druhého smluvního státu po jedno nebo více období přesahující v úhrnu šest měsíců v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období. 4. Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku se předpokládá, že výraz ”stálá provozovna” nezahrnuje: a) zařízení, které se využívá pouze za účelem uskladnění, vystavení nebo dodání zboží patřícího podniku; b) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem uskladnění, vystavení nebo dodání; c) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem zpracování jiným podnikem; d) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze za účelem nákupu zboží nebo shromažďování informací pro podnik; e) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze za účelem vykonávání jakékoliv jiné činnosti, která má pro podnik přípravný nebo pomocný charakter; f) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze k vykonávání jakéhokoliv spojení činností uvedených v písmenech a) až e), pokud celková činnost trvalého místa k výkonu činnosti vyplývající z tohoto spojení je přípravného nebo pomocného charakteru. 5. Jestliže, bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2, osoba - jiná než nezávislý zástupce, na kterého se vztahuje odstavec 6 - jedná ve smluvním státě na účet podniku a má a obvykle vykonává oprávnění uzavírat smlouvy jménem podniku, má se za to, že tento podnik má stálou provozovnu v tomto státě ve vztahu ke všem činnostem, které tato osoba provádí pro podnik, pokud činnosti této osoby nejsou omezeny na činnosti uvedené v odstavci 4, které, pokud by byly vykonávány prostřednictvím trvalého místa k výkonu činnosti, by nezakládaly z tohoto trvalého místa k výkonu činnosti stálou provozovnu podle ustanovení tohoto odstavce. 6. Nemá se za to, že podnik má stálou provozovnu ve smluvním státě jenom proto, že v tomto státě vykonává svoji činnost prostřednictvím makléře, generálního komisionáře nebo jakéhokoliv jiného nezávislého zástupce, pokud tyto osoby jednají v rámci své řádné činnosti. 7. Skutečnost, že společnost, která je rezidentem jednoho smluvního státu ovládá nebo je ovládána společností, která je rezidentem druhého smluvního státu nebo která v tomto druhém státě vykonává svoji činnost (ať prostřednictvím stálé provozovny nebo jinak), neučiní sama o sobě z kterékoli této společnosti stálou provozovnu druhé společnosti. Článek 6 PŘÍJMY Z NEMOVITÉHO MAJETKU 1. Příjmy, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z nemovitého majetku (včetně příjmů ze zemědělství nebo lesnictví) umístěného ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Výraz ”nemovitý majetek” má takový význam, jenž mu náleží podle právních předpisů smluvního státu, v němž je daný majetek umístěn. Výraz zahrnuje v každém případě příslušenství nemovitého majetku, živý a mrtvý inventář užívaný v zemědělství a lesnictví, práva, pro která platí ustanovení občanského práva vztahující se na pozemky, právo požívání nemovitého majetku a práva na proměnlivé nebo pevné platby za těžení nebo za přivolení k těžení nerostných ložisek, pramenů a jiných přírodních zdrojů. Lodě a letadla se nepovažují za nemovitý majetek. 3. Ustanovení odstavce 1 platí pro příjmy pobírané z přímého užívání, nájmu nebo každého jiného způsobu užívání nemovitého majetku. 4. Ustanovení odstavců 1 a 3 platí rovněž pro příjmy z nemovitého majetku podniku. Článek 7 ZISKY PODNIKŮ 1. Zisky podniku jednoho smluvního státu podléhají zdanění jen v tomto státě, pokud podnik nevykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna. Jestliže podnik vykonává svoji činnost tímto způsobem, mohou být zisky podniku zdaněny ve druhém státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé provozovně. 2. Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, přisuzují se, s výhradou ustanovení odstavce 3, v každém smluvním státě této stálé provozovně zisky, které by byla mohla docílit, kdyby byla jako samostatný podnik vykonávala stejné nebo obdobné činnosti za stejných nebo obdobných podmínek a byla zcela nezávislá ve styku s podnikem, jehož je stálou provozovnou. 3. Při stanovení zisků stálé provozovny se povoluje odečíst náklady vynaložené pro účely stálé provozovny, včetně výloh vedení a všeobecných správních výloh takto vynaložených, ať vznikly ve státě, v němž je stálá provozovna umístěna, či jinde. 4. Jestliže je v některém smluvním státě obvyklé stanovit zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, na základě rozdělení celkových zisků podniku jeho různým částem, nic v odstavci 2 nevylučuje, aby tento smluvní stát stanovil zisky, jež mají být zdaněny, tímto obvyklým rozdělením; použitý způsob rozdělení musí být však takový, aby výsledek byl v souladu se zásadami stanovenými v tomto článku. 5. Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě skutečnosti, že pouze nakupovala zboží pro podnik. 6. Zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, se pro účely předchozích odstavců stanoví každý rok stejným způsobem, pokud neexistují dostatečné důvody pro jiný postup. 7. Jestliže zisky zahrnují části příjmů, o nichž se pojednává odděleně v jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení oněch článků dotčena ustanoveními tohoto článku. Článek 8 MEZINÁRODNÍ DOPRAVA 1. Zisky z provozování lodí, letadel, silničních nebo železničních vozidel v mezinárodní dopravě podléhají zdanění jen ve smluvním státě, v němž se nachází místo hlavního vedení podniku. 2. Jestliže místo hlavního vedení podniku vodní dopravy je na palubě lodi, považuje se za umístěné ve smluvním státě, v němž se nachází domovský přístav lodi, nebo, není-li takový domovský přístav, ve smluvním státě, jehož je provozovatel lodi rezidentem. 3. Ustanovení odstavce 1 platí rovněž pro zisky z účasti na poolu, společném provozu nebo mezinárodní provozní organizaci. Článek 9 SDRUŽENÉ PODNIKY Jestliže a) se podnik jednoho smluvního státu podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo kapitálu podniku druhého smluvního státu, nebo b) tytéž osoby se podílejí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo kapitálu podniku jednoho smluvního státu i podniku druhého smluvního státu a jestliže v těchto případech jsou oba podniky ve svých obchodních nebo finančních vztazích vázány podmínkami, které sjednaly nebo jim byly uloženy a které se liší od podmínek, které by byly sjednány mezi nezávislými podniky, mohou jakékoliv zisky, které by, nebýt těchto podmínek, byly docíleny jedním z podniků, ale vzhledem k těmto podmínkám docíleny nebyly, být zahrnuty do zisků tohoto podniku a následně zdaněny. Článek 10 DIVIDENDY 1. Dividendy vyplácené společností, která je rezidentem jednoho smluvního státu, rezidentu druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Tyto dividendy však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, jehož je společnost, která je vyplácí, rezidentem, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník dividend je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne 5 procent hrubé částky dividend. Příslušné úřady smluvních států upraví vzájemnou dohodou způsob aplikace tohoto omezení. Tento odstavec se nedotýká zdanění zisků společnosti, z nichž jsou dividendy vypláceny. 3. Výraz ”dividendy” použitý v tomto článku označuje příjmy z akciíakcií nebo jiných práv, s výjimkou pohledávek, s podílem na zisku, jakož i jiné příjmy, které jsou podrobeny stejnému daňovému režimu jako příjmy z akciíakcií podle právních předpisů státu, jehož je společnost, která provádí platbu, rezidentem. 4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník dividend, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, jehož je rezidentem společnost vyplácející dividendy, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7. 5. Jestliže společnost, která je rezidentem jednoho smluvního státu, dosahuje zisky nebo příjmy z druhého smluvního státu, nemůže tento druhý stát zdanit dividendy vyplácené společností, ledaže tyto dividendy jsou vypláceny rezidentu tohoto druhého státu nebo že účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže ke stálé provozovně, která je umístěna v tomto druhém státě, ani podrobit nerozdělené zisky společnosti dani z nerozdělených zisků společnosti, i když vyplácené dividendy nebo nerozdělené zisky pozůstávají zcela nebo zčásti ze zisků nebo z příjmů majících zdroj v tomto druhém státě. Článek 11 ÚROKY 1. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Tyto úroky však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, v němž mají zdroj, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník úroků je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne 7 procent hrubé částky úroků. Příslušné úřady smluvních států upraví vzájemnou dohodou způsob aplikace tohoto omezení. 3. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu, který je jejich skutečným vlastníkem, podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 2 zdanění jen v tomto druhém státě, jestliže tyto úroky jsou vypláceny: a) v souvislosti s prodejem jakéhokoliv zboží nebo zařízení na úvěr; b) z jakékoliv půjčky nebo z úvěru jakéhokoliv druhu, která byla poskytnuta bankoubankou nebo který byl poskytnut bankoubankou; c) vládě druhého smluvního státu, včetně jakéhokoliv nižšího správního útvaru nebo místního úřadu tohoto státu, centrální bancebance nebo jakékoli finanční instituci, která je ovládána touto vládou; d) rezidentu druhého státu v souvislosti s jakoukoliv půjčkou nebo jakýmkoliv úvěrem, která je zaručena nebo který je zaručen vládou druhého státu, včetně jakéhokoliv nižšího správního útvaru nebo místního úřadu tohoto státu, centrální bankoubankou nebo jakoukoli finanční institucí, která je ovládána touto vládou. 4. Výraz ”úroky” použitý v tomto článku označuje příjmy z pohledávek jakéhokoliv druhu, ať zajištěných či nezajištěných zástavním právem na nemovitostinemovitosti a majících či nemajících právo účasti na zisku dlužníka, a zvláště, příjmy z vládních cenných papírůcenných papírů a příjmy z obligací nebo dluhopisů, včetně prémií a výher, které se vážou k těmto cenným papírůmcenným papírům, obligacím nebo dluhopisům. Penále ukládané za pozdní platbu se nepovažuje za úroky pro účely tohoto článku. Výraz ”úroky” nezahrnuje žádnou část příjmu, která je považována za dividendu podle ustanovení článku 10 odstavce 3. 5. Ustanovení odstavců 1, 2 a 3 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník úroků, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají úroky zdroj, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže pohledávka, ze které jsou úroky placeny, se skutečně váže k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7. 6. Předpokládá se, že úroky mají zdroj ve smluvním státě, jestliže plátcem je rezident tohoto státu. Jestliže však plátce úroků, ať je nebo není rezidentem některého smluvního státu, má ve smluvním státě stálou provozovnu, ve spojení s níž došlo k zadlužení, z něhož jsou úroky placeny, a tyto úroky jdou k tíži takové stálé provozovny, předpokládá se, že tyto úroky mají zdroj v tom státě, ve kterém je stálá provozovna umístěna. 7. Jestliže částka úroků, které se vztahují k pohledávce, z níž jsou placeny, přesahuje, v důsledku zvláštních vztahů mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo mezi oběma z nich a nějakou další osobou, částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou částku. Částka plateb, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna v souladu s právními předpisy každého smluvního státu, s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy. Článek 12 LICENČNÍ POPLATKY 1. Licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Tyto licenční poplatky však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, v němž mají zdroj, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník licenčních poplatků je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne 10 procent hrubé částky licenčních poplatků. Příslušné úřady smluvních států upraví vzájemnou dohodou způsob aplikace tohoto omezení. 3. Výraz ”licenční poplatky” použitý v tomto článku označuje platby jakéhokoliv druhu obdržené jako náhrada za užití nebo za právo na užití jakéhokoliv autorského práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému, včetně kinematografických filmů a filmů nebo nahrávek pro rozhlasové nebo televizní vysílání, jakéhokoliv patentu, ochranné známky, návrhu nebo modelu, plánu, tajného vzorce nebo výrobního postupu, nebo jakéhokoliv průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení, nebo za informace, které se vztahují na zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké. 4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník licenčních poplatků, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají licenční poplatky zdroj, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže právo nebo majetek, které dávají vznik licenčním poplatkům, se skutečně vážou k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7. 5. Předpokládá se, že licenční poplatky mají zdroj ve smluvním státě, jestliže plátcem je rezident tohoto státu. Jestliže však plátce licenčních poplatků, ať je nebo není rezidentem některého smluvního státu, má ve smluvním státě stálou provozovnu, ve spojení s níž vznikla povinnost platit licenční poplatky, a tyto licenční poplatky jdou k tíži takové stálé provozovny, předpokládá se, že tyto licenční poplatky mají zdroj v tom státě, ve kterém je stálá provozovna umístěna. 6. Jestliže částka licenčních poplatků, které se vztahují k užití, právu nebo informaci, za které jsou placeny, přesahuje, v důsledku zvláštních vztahů mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo mezi oběma z nich a nějakou další osobou, částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou částku. Částka plateb, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna v souladu s právními předpisy každého smluvního státu, s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy. Článek 13 ZISKY ZE ZCIZENÍ MAJETKU 1. Zisky, které pobírá rezident jednoho smluvního státu ze zcizení nemovitého majetku uvedeného v článku 6 a umístěného ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Zisky ze zcizení movitého majetku, který je částí provozního majetku stálé provozovny, jež má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, včetně zisků ze zcizení takové stálé provozovny (samotné nebo spolu s celým podnikem), mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 3. Zisky ze zcizení majetku, který je částí provozního majetku podniku a pozůstávajícího z lodí, letadel, silničních nebo železničních vozidel provozovaných tímto podnikem v mezinárodní dopravě nebo z movitého majetku sloužícího k provozování těchto lodí, letadel, silničních nebo železničních vozidel, podléhají zdanění jen ve smluvním státě, v němž se nachází místo hlavního vedení podniku. 4. Zisky ze zcizení jakéhokoliv jiného majetku, než který je uveden v odstavcích 1, 2 a 3, podléhají zdanění jen ve smluvním státě, jehož je zcizitel rezidentem. Článek 14 PŘÍJMY ZE ZAMĚSTNÁNÍ 1. Platy, mzdy a jiné podobné odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z důvodu zaměstnání, podléhají s výhradou ustanovení článků 15, 17 a 18 zdanění jen v tomto státě, pokud zaměstnání není vykonáváno ve druhém smluvním státě. Je-li tam zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny z něj pobírané zdaněny v tomto druhém státě. 2. Odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z důvodu zaměstnání vykonávaného ve druhém smluvním státě, podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdanění jen v prvně zmíněném státě, jestliže všechny následující podmínky jsou splněny: a) příjemce je zaměstnán ve druhém státě po jedno nebo více období nepřesahující v úhrnu 183 dny v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končícím v příslušném daňovém roce, a b) odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo za zaměstnavatele, který není rezidentem druhého státu, a c) odměny nejdou k tíži stálé provozovny, kterou má zaměstnavatel ve druhém státě. 3. Do počítání období zmíněných v odstavci 2 písmeno a) se zahrnují následující dny: a) všechny dny fyzické přítomnosti včetně dní příjezdů a odjezdů a b) dny strávené mimo stát činnosti, jako jsou soboty a neděle, státní svátky, dovolené, a služební cesty přímo spojené se zaměstnáním příjemce v tomto státě, po kterých bylo v činnosti na území tohoto státu pokračováno. 4. Výraz ”zaměstnavatel” zmíněný v odstavci 2 písmeno b) označuje osobu, která má právo na vykonanou práci, a která nese odpovědnost a riziko spojené s vykonáváním práce. 5. Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku mohou být odměny pobírané z důvodu zaměstnání vykonávaného na palubě lodi, která je provozována v mezinárodní dopravě nebo na palubě letadla nebo v silničním nebo železničním vozidle, které je provozováno v mezinárodní dopravě, zdaněny ve smluvním státě, v němž se nachází místo hlavního vedení podniku. Článek 15 TANTIÉMY Tantiémy a jiné podobné odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu jako člen správní rady nebo jiného obdobného orgánu společnosti, která je rezidentem druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. Článek 16 UMĚLCI A SPORTOVCI 1. Příjmy, které pobírá rezident jednoho smluvního státu jako na veřejnosti vystupující umělec, jako divadelní, filmový, rozhlasový nebo televizní umělec nebo hudebník nebo jako sportovec z takovýchto osobně vykonávaných činností ve druhém smluvním státě, mohou být bez ohledu na ustanovení článků 7 a 14 zdaněny v tomto druhém státě. 2. Jestliže příjmy z činností osobně vykonávaných umělcem nebo sportovcem neplynou umělci nebo sportovci samému, nýbrž jiné osobě, mohou být tyto příjmy bez ohledu na ustanovení článků 7 a 14 zdaněny ve smluvním státě, ve kterém jsou činnosti umělce nebo sportovce vykonávány. Článek 17 PENZE Penze a jiné podobné platy vyplácené rezidentu smluvního státu z důvodu dřívějšího zaměstnání podléhají s výhradou ustanovení článku 18 odstavce 2 zdanění jen v tomto státě. Článek 18 VEŘEJNÉ FUNKCE 1. a) Platy, mzdy a jiné podobné odměny, jiné než penze, vyplácené jedním smluvním státem nebo nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu fyzické osobě za služby prokazované tomuto státu nebo útvaru nebo úřadu, podléhají zdanění jen v tomto státě. b) Takové platy, mzdy a jiné podobné odměny však podléhají zdanění jen ve druhém smluvním státě, jestliže služby jsou prokazovány v tomto státě a fyzická osoba, která je rezidentem tohoto státu: - je státním příslušníkem tohoto státu; nebo - se nestala rezidentem tohoto státu jen z důvodu prokazování těchto služeb. 2. a) Jakékoli penze vyplácené jedním smluvním státem nebo nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu nebo vyplácené z fondů, které zřídily, fyzické osobě za služby prokázané tomuto státu nebo útvaru nebo úřadu, podléhají zdanění jen v tomto státě. b) Takové penze však podléhají zdanění jen ve druhém smluvním státě, jestliže fyzická osoba je rezidentem a státním příslušníkem tohoto státu. 3. Ustanovení článků 14, 15, 16 a 17 se použijí na platy, mzdy a jiné podobné odměny a na penze za služby prokázané v souvislosti s průmyslovou nebo obchodní činností vykonávanou některým smluvním státem nebo nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu. Článek 19 STUDENTI Platby, které dostává za účelem úhrady nákladů své výživy, vzdělávání nebo studia student nebo žák, který je nebo bezprostředně před svým příjezdem do jednoho smluvního státu byl rezidentem druhého smluvního státu a který se zdržuje v prvně zmíněném státě pouze za účelem svého vzdělávání nebo studia, nepodléhají zdanění v tomto státě za předpokladu, že takovéto platby plynou ze zdrojů mimo tento stát. Článek 20 OSTATNÍ PŘÍJMY 1. Části příjmů rezidenta smluvního státu, ať mají zdroj kdekoliv, o kterých se nepojednává v předchozích článcích této smlouvy, podléhají zdanění jen v tomto státě. 2. Ustanovení odstavce 1 se nepoužijí na příjmy jiné než příjmy z nemovitého majetku, který je definován v článku 6 odstavci 2, jestliže příjemce takových příjmů, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže právo nebo majetek, pro které se příjmy platí, se skutečně vážou k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7. Článek 21 MAJETEK 1. Majetek představovaný nemovitým majetkem uvedeným v článku 6, který je vlastněn rezidentem jednoho smluvního státu a umístěn ve druhém smluvním státě, může být zdaněn v tomto druhém státě. 2. Majetek představovaný movitým majetkem, který je částí provozního majetku stálé provozovny, jež má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, může být zdaněn v tomto druhém státě. 3. Majetek představovaný majetkem, který je částí provozního majetku podniku a pozůstávající z lodí, letadel, silničních nebo železničních vozidel provozovaných tímto podnikem v mezinárodní dopravě nebo z movitého majetku sloužícího k provozování těchto lodí, letadel, silničních nebo železničních vozidel, podléhá zdanění jen ve smluvním státě, v němž se nachází místo hlavního vedení podniku. 4. Všechny ostatní části majetku rezidenta smluvního státu podléhají zdanění jen v tomto státě. Článek 22 VYLOUČENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ 1. Jestliže rezident jednoho smluvního státu pobírá příjem nebo vlastní majetek, který může být v souladu s ustanoveními této smlouvy zdaněn ve druhém smluvním státě, prvně zmíněný stát povolí: - snížit daň z příjmů tohoto rezidenta o částku rovnající se dani z příjmů zaplacené v tomto druhém státě; - snížit daň z majetku tohoto rezidenta o částku rovnající se majetkové dani zaplacené v tomto druhém státě. Částka, o kterou se daň sníží však v žádném případě nepřesáhne tu část daně z příjmů nebo majetkové daně, vypočtené před jejím snížením, která poměrně připadá, podle toho, o jaký případ jde, na příjem nebo majetek, který může být zdaněn v tomto druhém státě. 2. Jestliže, v souladu s jakýmkoliv ustanovením Smlouvy, příjem pobíraný nebo majetek vlastněný rezidentem jednoho smluvního státu je osvobozen od zdanění v tomto státě, tento stát může přesto, při výpočtu částky daně ze zbývajících příjmů nebo majetku tohoto rezidenta, vzít v úvahu osvobozený příjem nebo majetek. Článek 23 ZÁKAZ DISKRIMINACE 1. Státní příslušníci jednoho smluvního státu nebudou podrobeni ve druhém smluvním státě žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeni státní příslušníci tohoto druhého státu, kteří jsou, zejména s ohledem na rezidenci, ve stejné situaci. Toto ustanovení se bez ohledu na ustanovení článku 1 vztahuje rovněž na osoby, které nejsou rezidenty jednoho nebo obou smluvních států. 2. Zdanění stálé provozovny, jež má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém státě nepříznivější než zdanění podniků tohoto druhého státu, které vykonávají tytéž činnosti. Toto ustanovení nebude vykládáno jako závazek jednoho smluvního státu, aby přiznal rezidentům druhého smluvního státu jakékoliv osobní úlevy, slevy a snížení daně z důvodu osobního stavu nebo rodinných závazků, které přiznává svým vlastním rezidentům. 3. Pokud se nebudou aplikovat ustanovení článku 9, článku 11 odstavce 7 nebo článku 12 odstavce 6, budou úroky, licenční poplatky a jiné výlohy placené podnikem jednoho smluvního státu rezidentu druhého smluvního státu, odčitatelné pro účely stanovení zdanitelných zisků takového podniku za stejných podmínek, jako kdyby byly placeny rezidentu prvně zmíněného státu. Podobně jakékoliv dluhy podniku jednoho smluvního státu vůči rezidentu druhého smluvního státu budou pro účely stanovení zdanitelného majetku takového podniku odčitatelné za stejných podmínek, jako kdyby byly smluveny vůči rezidentu prvně zmíněného státu. 4. Podniky jednoho smluvního státu, jejichž kapitál je zcela nebo zčásti, přímo nebo nepřímo vlastněn nebo kontrolován jedním nebo více rezidenty druhého smluvního státu, nebudou podrobeny v prvně zmíněném státě žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeny ostatní podobné podniky prvně zmíněného státu. 5. Ustanovení tohoto článku se bez ohledu na ustanovení článku 2 vztahují na daně všeho druhu a pojmenování. Článek 24 ŘEŠENÍ PŘÍPADŮ DOHODOU 1. Jestliže se osoba domnívá, že opatření jednoho nebo obou smluvních států vedou nebo povedou u ní ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními této smlouvy, může, bez ohledu na opravné prostředky, které poskytují vnitrostátní právní předpisy těchto států, předložit svůj případ příslušnému úřadu smluvního státu, jehož je rezidentem nebo, pokud její případ spadá pod článek 23 odstavec 1, úřadu smluvního státu, jehož je státním příslušníkem. Případ musí být předložen do tří let od prvního oznámení opatření vedoucího ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními Smlouvy. 2. Jestliže bude příslušný úřad považovat námitku za oprávněnou a nebude-li sám schopen najít uspokojivé řešení, bude se snažit případ vyřešit vzájemnou dohodou s příslušným úřadem druhého smluvního státu tak, aby se zamezilo zdanění, které není v souladu se Smlouvou. Jakákoliv dosažená dohoda bude uskutečněna bez ohledu na jakékoliv časové lhůty ve vnitrostátních právních předpisech smluvních států. 3. Příslušné úřady smluvních států se budou snažit vyřešit vzájemnou dohodou jakékoliv obtíže nebo pochybnosti, které mohou vzniknout při výkladu nebo provádění Smlouvy. Mohou rovněž spolu konzultovat za účelem vyloučení dvojího zdanění v případech neupravených ve Smlouvě. 4. Příslušné úřady smluvních států mohou vejít v přímý styk za účelem dosažení dohody ve smyslu předchozích odstavců. Článek 25 VÝMĚNA INFORMACÍ 1. Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat takové informace, jaké jsou nezbytné pro provádění ustanovení této smlouvy nebo vnitrostátních právních předpisů, které se vztahují na daně všeho druhu a pojmenování, jež jsou ukládány jménem smluvních států nebo jejich nižších správních útvarů nebo místních úřadů, pokud zdanění, které upravují, není v rozporu se Smlouvou. Výměna informací není omezena články 1 a 2. Veškeré informace obdržené smluvním státem budou udržovány v tajnosti stejným způsobem jako informace získané podle vnitrostátních právních předpisů tohoto státu a budou poskytnuty pouze osobám nebo úřadům (včetně soudů a správních úřadů), které se zabývají vyměřováním nebo vybíráním daní, jež jsou uvedeny v první větě, vymáháním nebo trestním stíháním ve věci těchto daní nebo rozhodováním o opravných prostředcích ve vztahu k těmto daním. Tyto osoby nebo úřady použijí tyto informace jen k těmto účelům. Mohou sdělit tyto informace při veřejných soudních řízeních nebo v soudních rozhodnutích. 2. Ustanovení odstavce 1 nebudou v žádném případě vykládána tak, že ukládají smluvnímu státu povinnost: a) provést správní opatření, která by porušovala právní předpisy a správní praxi tohoto nebo druhého smluvního státu; b) poskytnout informace, které nemohou být získány na základě právních předpisů nebo v běžném správním řízení tohoto nebo druhého smluvního státu; c) poskytnout informace, které by odhalily jakékoliv obchodní, hospodářské, průmyslové, komerční nebo profesní tajemství nebo obchodní postup, nebo informace, jejichž sdělení by bylo v rozporu s veřejným pořádkem. Článek 26 ČLENOVÉ DIPLOMATICKÝCH MISÍ A KONZULÁRNÍCH ÚŘADŮ Nic v této smlouvě se nedotýká daňových výsad členů diplomatických misí nebo konzulárních úřadů, které jim přísluší na základě obecných pravidel mezinárodního práva nebo na základě ustanovení zvláštních dohod. Článek 27 VSTUP V PLATNOST Smluvní státy si vzájemně oznámí diplomatickou cestou splnění postupů požadovaných jejich vnitrostátními právními předpisy pro vstup této smlouvy v platnost. Tato smlouva vstoupí v platnost dnem pozdějšího z těchto oznámení a její ustanovení se budou provádět: a) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na příjmy vyplácené nebo připisované k 1. lednu v kalendářním roce následujícím po roce, v němž Smlouva vstoupí v platnost, nebo později; b) pokud jde o ostatní daně z příjmů a daně z majetku, na příjmy nebo majetek za každý daňový rok začínající 1. ledna v kalendářním roce následujícím po roce, v němž Smlouva vstoupí v platnost, nebo později. Článek 28 VÝPOVĚĎ Tato smlouva zůstane v platnosti dokud nebude vypovězena některým smluvním státem. Každý smluvní stát může diplomatickou cestou, podáním výpovědi Smlouvu vypovědět, nejméně šest měsíců před koncem každého kalendářního roku následujícího po období pěti let ode dne vstupu Smlouvy v platnost. V takovém případě se Smlouva přestane provádět: a) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na příjmy vyplácené nebo připisované k 1. lednu v kalendářním roce následujícím po roce, v němž byla dána výpověď, nebo později; b) pokud jde o ostatní daně z příjmů a daně z majetku, na příjmy nebo majetek za každý daňový rok začínající 1. ledna v kalendářním roce následujícím po roce, v němž byla dána výpověď, nebo později. Dáno v Dušanbe dne 7. listopadu 2006 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, tádžickém, ruském a anglickém, přičemž všechny texty jsou autentické. V případě jakéhokoliv rozdílu mezi texty bude rozhodujícím anglický text. Za Českou republiku: Ing. Aleš Fojtík v.r. mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Za Tádžickou republiku: Safarali Nažmuddinov v.r. ministr financí
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 88/2007 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 88/2007 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Jordánského hášimovského království o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu Vyhlášeno 31. 12. 2007, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 7. 11. 2007, částka 49/2007 * Článek 1 - OSOBY, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE * Článek 2 - DANĚ, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE * Článek 3 - VŠEOBECNÉ DEFINICE * Článek 4 - REZIDENT * Článek 5 - STÁLÁ PROVOZOVNA * Článek 6 - PŘÍJMY Z NEMOVITÉHO MAJETKU * Článek 7 - ZISKY PODNIKŮ * Článek 8 - VODNÍ A LETECKÁ DOPRAVA * Článek 9 - SDRUŽENÉ PODNIKY * Článek 10 - DIVIDENDY * Článek 11 - ÚROKY * Článek 12 - LICENČNÍ POPLATKY * Článek 13 - ZISKY ZE ZCIZENÍ MAJETKU * Článek 14 - NEZÁVISLÁ POVOLÁNÍ * Článek 15 - ZAMĚSTNÁNÍ * Článek 16 - TANTIÉMY * Článek 17 - UMĚLCI A SPORTOVCI * Článek 18 - PENZE A ANUITY * Článek 19 - VEŘEJNÉ FUNKCE * Článek 20 - STUDENTI A ŽÁCI * Článek 21 - OSTATNÍ PŘÍJMY * Článek 22 - VYLOUČENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ * Článek 23 - ZÁKAZ DISKRIMINACE * Článek 24 - ŘEŠENÍ PŘÍPADŮ DOHODOU * Článek 25 - VÝMĚNA INFORMACÍ * Článek 26 - ČLENOVÉ DIPLOMATICKÝCH MISÍ A KONZULÁRNÍCH ÚŘADŮ * Článek 27 - OMEZENÍ VÝHOD * Článek 28 - VSTUP V PLATNOST * Článek 29 - VÝPOVĚĎ Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 7. 11. 2007 88 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 10. dubna 2006 byla v Ammánu podepsána Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Jordánského hášimovského království o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu. Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Smlouvu ratifikoval. Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 28 dne 7. listopadu 2007 a její ustanovení se budou provádět v souladu se zněním písmen a) a b) téhož článku. České znění Smlouvy a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. SMLOUVA MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU JORDÁNSKÉHO HÁŠIMOVSKÉHO KRÁLOVSTVÍ O ZAMEZENÍ DVOJÍMU ZDANĚNÍ A ZABRÁNĚNÍ DAŇOVÉMU ÚNIKU V OBORU DANÍ Z PŘÍJMU VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDA JORDÁNSKÉHO HÁŠIMOVSKÉHO KRÁLOVSTVÍ, přejíce si uzavřít smlouvu o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, se dohodly takto: Článek 1 OSOBY, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE Tato smlouva se vztahuje na osoby, které jsou rezidenty jednoho nebo obou smluvních států. Článek 2 DANĚ, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE 1. Tato smlouva se vztahuje na daně z příjmu ukládané jménem každého ze smluvních států nebo jeho nižších správních útvarů nebo místních úřadů, ať je způsob vybírání jakýkoli. 2. Za daně z příjmu se považují všechny daně vybírané z celkového příjmu nebo z částí příjmu, včetně daní ze zisků ze zcizení movitého nebo nemovitého majetku. 3. Současné daně, na které se Smlouva vztahuje, jsou zejména: a) v Jordánsku: (i) daň z příjmů; (ii) daň z dividend; (iii) daň na sociální služby; (dále nazývané ”jordánská daň”); b) v České republice: (i) daň z příjmů fyzických osob; (ii) daň z příjmů právnických osob; (dále nazývané ”česká daň”). 4. Smlouva se bude rovněž vztahovat na jakékoliv daně stejného nebo v zásadě podobného druhu, které budou ukládány po datu podpisu Smlouvy vedle nebo místo současných daní. Příslušné úřady smluvních států si vzájemně sdělí veškeré podstatné změny, které budou provedeny v jejich příslušných daňových zákonech. Článek 3 VŠEOBECNÉ DEFINICE 1. Pro účely této smlouvy, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad: a) (i) výraz ”Jordánsko” označuje území Jordánského hášimovského království, výsostné vody Jordánska a mořské dno a podloží výsostných vod, a zahrnuje jakoukoliv oblast rozprostírající se za hranicemi výsostných vod Jordánska a mořské dno a podloží jakékoliv takovéto oblasti, která, podle právních předpisů Jordánska a v souladu s mezinárodním právem, je oblastí nebo v budoucnosti může být označena za oblast, kde má Jordánsko svrchovaná práva pro účely průzkumu a těžby přírodních zdrojů, ať živých či neživých; (ii) výraz “Česká republika“označuje území České republiky, na kterém jsou, podle českých právních předpisů a v souladu s mezinárodním právem, vykonávána svrchovaná práva České republiky; b) výrazy ”jeden smluvní stát” a ”druhý smluvní stát” označují, podle souvislosti, Českou republiku nebo Jordánsko; c) výraz “osoba“zahrnuje fyzickou osobu, společnost a všechna jiná sdružení osob; d) výraz ”společnost” označuje jakoukoliv právnickou osobu nebo jakéhokoliv nositele práv považovaného pro účely zdanění za právnickou osobu; e) výrazy ”podnik jednoho smluvního státu” a ”podnik druhého smluvního státu” označují, podle souvislosti, podnik provozovaný rezidentem jednoho smluvního státu a podnik provozovaný rezidentem druhého smluvního státu; f) výraz ”mezinárodní doprava” označuje jakoukoli dopravu lodí nebo letadlem, provozovanou rezidentem jednoho smluvního státu, vyjma případů, kdy je loď provozována nebo letadlo provozováno pouze mezi místy v druhém smluvním státě; g) výraz ”příslušný úřad” označuje: (i) v Jordánsku, ministra financí nebo jeho zmocněného zástupce; (ii) v České republice, ministra financí nebo jeho zmocněného zástupce; h) výraz ”státní příslušník” označuje: (i) každou fyzickou osobu, která je státním občanem některého smluvního státu; (ii) každou právnickou osobu, osobní společnost nebo sdružení zřízené podle právních předpisů platných v některém smluvním státě. 2. Pokud jde o provádění Smlouvy v jakémkoliv čase některým ze smluvních států, bude mít každý výraz, který v ní není definován, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad, takový význam, jenž mu náleží v tomto čase podle právních předpisů tohoto státu pro účely daní, na které se Smlouva vztahuje, přičemž jakýkoliv význam podle používaných daňových zákonů tohoto státu bude převažovat nad významem daným výrazu podle jiných právních předpisů tohoto státu. Článek 4 REZIDENT 1. Výraz ”rezident smluvního státu” označuje pro účely této smlouvy každou osobu, která je podle právních předpisů tohoto státu podrobena v tomto státě zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, místa vedení nebo jakéhokoli jiného podobného kritéria, a rovněž zahrnuje tento stát a jakýkoli nižší správní útvar nebo místní úřad tohoto státu. Tento výraz však nezahrnuje žádnou osobu, která je podrobena zdanění v tomto státě pouze z důvodu příjmu ze zdrojů v tomto státě. 2. Jestliže fyzická osoba je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem obou smluvních států, bude její postavení určeno následujícím způsobem: a) předpokládá se, že tato osoba je rezidentem pouze toho státu, ve kterém má k dispozici stálý byt; jestliže má k dispozici stálý byt v obou státech, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, ke kterému má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů); b) jestliže nemůže být určeno, ve kterém státě má tato osoba středisko svých životních zájmů nebo jestliže nemá k dispozici stálý byt v žádném státě, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, ve kterém se obvykle zdržuje; c) jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou státech nebo v žádném z nich, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, jehož je státním příslušníkem; d) jestliže postavení fyzické osoby nemůže být určeno podle písmen a) až c), upraví příslušné úřady smluvních států tuto otázku vzájemnou dohodou. 3. Jestliže osoba, jiná než osoba fyzická, je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem obou smluvních států, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, v němž se nachází místo jejího hlavního vedení. Článek 5 STÁLÁ PROVOZOVNA 1. Výraz ”stálá provozovna” označuje pro účely této smlouvy trvalé místo k výkonu činnosti, jehož prostřednictvím je zcela nebo zčásti vykonávána činnost podniku. 2. Výraz ”stálá provozovna” zahrnuje obzvláště: a) místo vedení; b) závod; c) kancelář; d) továrnu; e) dílnu; f) místo prodeje; g) sklad ve vztahu k osobě, která vykonává činnost v oblasti skladování; h) důl, naleziště ropy nebo plynu, lom nebo jakékoliv jiné místo těžby nebo průzkumu přírodních zdrojů. 3. Výraz ”stálá provozovna” rovněž zahrnuje: a) staveniště, stavební, montážní nebo instalační projekt nebo dozor s tím spojený, avšak pouze pokud takové staveniště, projekt nebo dozor trvá déle než šest měsíců; b) poskytování služeb, včetně poradenských nebo manažerských služeb, podnikem jednoho smluvního státu, prostřednictvím zaměstnanců nebo jiných pracovníků najatých podnikem pro tento účel, avšak pouze pokud činnosti takového charakteru trvají na území druhého smluvního státu po jedno nebo více období přesahující v úhrnu Šest měsíců v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období. 4. Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku se předpokládá, že výraz ”stálá provozovna” nezahrnuje: a) zařízení, které se využívá pouze za účelem uskladnění nebo vystavení zboží patřícího podniku; b) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem uskladnění nebo vystavení; c) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem zpracování jiným podnikem; d) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze za účelem nákupu zboží nebo shromažďování informací pro podnik; e) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze za účelem vykonávání jakékoliv jiné činnosti, která má pro podnik přípravný nebo pomocný charakter; f) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze k vykonávání jakéhokoliv spojení činností uvedených v písmenech a) až e), pokud celková činnost trvalého místa k výkonu činnosti vyplývající z tohoto spojení je přípravného nebo pomocného charakteru. 5. Jestliže, bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2, osoba - jiná než nezávislý zástupce, na kterého se vztahuje odstavec 6 - jedná v jednom smluvním státě na účet podniku druhého smluvního státu, má se za to, že tento podnik má stálou provozovnu v prvně zmíněném státě ve vztahu ke všem činnostem, které tato osoba provádí pro podnik, jestliže tato osoba: a) má a obvykle používá v tomto státě oprávnění uzavírat smlouvy jménem podniku, pokud činnosti takovéto osoby nejsou omezeny na činnosti uvedené v odstavci 4, které, pokud by byly vykonávány prostřednictvím trvalého místa k výkonu činnosti, by nezakládaly z tohoto trvalého místa k výkonu činnosti stálou provozovnu podle ustanovení tohoto odstavce; nebo b) nemá takové oprávnění, ale obvykle udržuje v prvně zmíněném státě zásobu zboží, ze které pravidelně dodává zboží jménem podniku. 6. Nemá se za to, že podnik jednoho smluvního státu má stálou provozovnu ve druhém smluvním státě jenom proto, že v tomto druhém státě vykonává svoji činnost prostřednictvím makléře, generálního komisionáře nebo jakéhokoliv jiného nezávislého zástupce, pokud tyto osoby jednají v rámci své řádné činnosti. Avšak, jestliže činnosti takového zástupce jsou zcela nebo téměř zcela věnovány zájmům tohoto podniku, nebude tento zástupce považován za nezávislého zástupce ve smyslu tohoto odstavce. 7. Skutečnost, že společnost, která je rezidentem jednoho smluvního státu ovládá nebo je ovládána společností, která je rezidentem druhého smluvního státu nebo která v tomto druhém státě vykonává svoji činnost (ať prostřednictvím stálé provozovny nebo jinak), neučiní sama o sobě z kterékoli této společnosti stálou provozovnu druhé společnosti. Článek 6 PŘÍJMY Z NEMOVITÉHO MAJETKU 1. Příjmy, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z nemovitého majetku (včetně příjmů ze zemědělství nebo lesnictví) umístěného ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Výraz ”nemovitý majetek” má takový význam, jenž mu náleží podle právních předpisů smluvního státu, v němž je daný majetek umístěn. Výraz zahrnuje v každém případě příslušenství nemovitého majetku, živý a mrtvý inventář užívaný v zemědělství a lesnictví, práva, pro která platí ustanovení občanského práva vztahující se na pozemky, právo požívání nemovitého majetku a práva na proměnlivé nebo pevné platby za těžení nebo za přivolení k těžení nerostných ložisek, pramenů a jiných přírodních zdrojů; lodě, čluny a letadla se nepovažují za nemovitý majetek. 3. Ustanovení odstavce 1 platí pro příjmy pobírané z přímého užívání, nájmu nebo každého jiného způsobu užívání nemovitého majetku. 4. Ustanovení odstavců 1 a 3 platí rovněž pro příjmy z nemovitého majetku podniku a pro příjmy z nemovitého majetku užívaného k vykonávání nezávislého povolání. Článek 7 ZISKY PODNIKŮ 1. Zisky podniku jednoho smluvního státu podléhají zdanění jen v tomto státě, pokud podnik nevykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna. Jestliže podnik vykonává svoji činnost tímto způsobem, mohou být zisky podniku zdaněny ve druhém státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat: a) této stálé provozovně; nebo b) prodejům zboží v tomto druhém státě, které je stejného nebo podobného druhu jako zboží prodávané prostřednictvím této stálé provozovny. 2. Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, přisuzují se, s výhradou ustanovení odstavce 3, v každém smluvním státě této stálé provozovně zisky, které by byla mohla docílit, kdyby byla jako samostatný podnik vykonávala stejné nebo obdobné činnosti za stejných nebo obdobných podmínek a byla zcela nezávislá ve styku s podnikem, jehož je stálou provozovnou. 3. Při výpočtu zisků stálé provozovny se povoluje odečíst náklady vynaložené pro účely činnosti stálé provozovny, včetně výloh vedení a všeobecných správních výloh takto vynaložených, ať vznikly ve státě, v němž je stálá provozovna umístěna, či jinde. Avšak takový odpočet se nepovolí u částek, pokud nějaké budou, placených (jinak než proti proplacení skutečných výdajů) stálou provozovnou ústředí podniku nebo jakékoliv jiné z jeho kanceláří ve formě licenčních poplatků, odměn nebo jiných podobných plateb náhradou za užití patentů nebo jiných práv nebo ve formě provize za zvláštní poskytnuté služby nebo za řídící služby nebo, vyjma případu bankovního podniku, ve formě úroků z peněz půjčených stálé provozovně. Podobně se nezohlední při výpočtu zisků stálé provozovny částky účtované (jinak než proti proplacení skutečných výdajů) stálou provozovnou ústředí podniku nebo jakékoliv jiné z jeho kanceláří ve formě licenčních poplatků, odměn nebo jiných podobných plateb náhradou za užití patentů nebo jiných práv nebo ve formě provize za zvláštní poskytnuté služby nebo za řídící služby nebo, vyjma případu bankovního podniku, ve formě úroků z peněz půjčených ústředí podniku nebo jakékoliv jiné z jeho kanceláří. 4. Jestliže je v některém smluvním státě obvyklé stanovit zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, na základě rozdělení celkových zisků podniku jeho různým částem, nic v odstavci 2 nevylučuje, aby tento smluvní stát stanovil zisky, jež mají být zdaněny, tímto obvyklým rozdělením; použitý způsob rozdělení musí být však takový, aby výsledek byl v souladu se zásadami stanovenými v tomto článku. 5. Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě skutečnosti, že pouze nakupovala zboží pro podnik. 6. Zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, se pro účely předchozích odstavců stanoví každý rok stejným způsobem, pokud neexistují dostatečné důvody pro jiný postup. 7. Jestliže zisky zahrnují části příjmů, o nichž se pojednává odděleně v jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení oněch článků dotčena ustanoveními tohoto článku. Článek 8 VODNÍ A LETECKÁ DOPRAVA 1. Zisky, které pobírá rezident smluvního státu z provozování lodí nebo letadel v mezinárodní dopravě, podléhají zdanění jen v tomto státě. 2. Ustanovení odstavce 1 platí rovněž pro zisky z účasti na poolu, společném provozu nebo mezinárodní provozní organizaci. Článek 9 SDRUŽENÉ PODNIKY Jestliže a) se podnik jednoho smluvního státu podílí přímo nebo nepřímo na řízení, kontrole nebo kapitálu podniku druhého smluvního státu, nebo b) tytéž osoby se podílejí přímo nebo nepřímo na řízení, kontrole nebo kapitálu podniku jednoho smluvního státu i podniku druhého smluvního státu a jestliže v těchto případech jsou oba podniky ve svých obchodních nebo finančních vztazích vázány podmínkami, které sjednaly nebo jim byly uloženy a které se liší od podmínek, které by byly sjednány mezi nezávislými podniky, mohou jakékoliv zisky, které by, nebýt těchto podmínek, byly docíleny jedním z podniků, ale vzhledem k těmto podmínkám docíleny nebyly, být zahrnuty do zisků tohoto podniku a následně zdaněny. Článek 10 DIVIDENDY 1. Dividendy vyplácené společností, která je rezidentem jednoho smluvního státu, rezidentu druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Tyto dividendy však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, jehož je společnost, která je vyplácí, rezidentem, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník dividend je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne 10 procent hrubé částky dividend. Tento odstavec se nedotýká zdanění zisků společnosti, z nichž jsou dividendy vypláceny. 3. Výraz ”dividendy” použitý v tomto článku označuje příjmy z akciíakcií nebo jiných práv, s výjimkou pohledávek, s podílem na zisku, jakož i jiné příjmy, které jsou podrobeny stejnému daňovému režimu jako příjmy z akciíakcií podle právních předpisů státu, jehož je společnost, která vyplácí příjem, rezidentem. 4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník dividend, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, jehož je rezidentem společnost vyplácející dividendy, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává v tomto druhém státě nezávislé povolání ze stálé základny tam umístěné, a jestliže účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže k této stálé provozovně nebo stálé základně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho, o jaký případ jde. 5. Jestliže společnost, která je rezidentem jednoho smluvního státu, dosahuje zisky nebo příjmy z druhého smluvního státu, nemůže tento druhý stát zdanit dividendy vyplácené společností, ledaže tyto dividendy jsou vypláceny rezidentu tohoto druhého státu nebo že účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže ke stálé provozovně nebo stálé základně, která je umístěna v tomto druhém státě, ani podrobit nerozdělené zisky společnosti dani z nerozdělených zisků společnosti, i když vyplácené dividendy nebo nerozdělené zisky pozůstávají zcela nebo zčásti ze zisků nebo z příjmů majících zdroj v tomto druhém státě. Článek 11 ÚROKY 1. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Tyto úroky však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, v němž mají zdroj, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník úroků je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne 10 procent hrubé částky úroků. 3. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a pobírané a skutečně vlastněné vládou druhého smluvního státu, včetně nižších správních útvarů a místních úřadů tohoto státu, centrální bankoubankou nebo jakoukoliv finanční institucí, která je zcela vlastněna touto vládou jsou, bez ohledu na ustanovení odstavce 2, osvobozeny od zdanění v prvně zmíněném státě. 4. Výraz ”úroky” použitý v tomto článku označuje příjmy z pohledávek jakéhokoliv druhu, ať zajištěných či nezajištěných zástavním právem na nemovitostinemovitosti a majících či nemajících právo účasti na zisku dlužníka, a zvláště, příjmy z vládních cenných papírůcenných papírů a příjmy z obligací nebo dluhopisů, včetně prémií a výher, které se vážou k těmto cenným papírůmcenným papírům, obligacím nebo dluhopisům, jakož i příjmy přirovnávané k příjmům z půjčených peněz. Výraz nezahrnuje žádnou část příjmu, která je považována za dividendu podle ustanovení článku 10 této smlouvy. 5. Ustanovení odstavců 1, 2 a 3 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník úroků, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají úroky zdroj, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává v tomto druhém státě nezávislé povolání ze stálé základny tam umístěné, a jestliže pohledávka, ze které jsou úroky placeny, se skutečně váže k této stálé provozovně nebo stálé základně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho, o jaký případ jde. 6. Předpokládá se, že úroky mají zdroj ve smluvním státě, jestliže plátcem je rezident tohoto státu. Jestliže však plátce úroků, ať je nebo není rezidentem některého smluvního státu, má ve smluvním státě stálou provozovnu nebo stálou základnu, ve spojení s níž došlo k zadlužení, z něhož jsou úroky placeny, a tyto úroky jdou k tíži takové stálé provozovny nebo stálé základny, předpokládá se, že tyto úroky mají zdroj v tom státě, ve kterém je stálá provozovna nebo stálá základna umístěna. 7. Jestliže částka úroků, které se vztahují k pohledávce, z níž jsou placeny, přesahuje, v důsledku zvláštních vztahů mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo mezi oběma z nich a nějakou další osobou, částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou částku. Částka plateb, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna v souladu s právními předpisy každého smluvního státu, s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy. Článek 12 LICENČNÍ POPLATKY 1. Licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Tyto licenční poplatky však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, v němž mají zdroj, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník licenčních poplatků je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne 10 procent hrubé částky licenčních poplatků. 3. Výraz “licenční poplatky“použitý v tomto článku označuje platby jakéhokoliv druhu obdržené jako náhrada za užití nebo za právo na užití jakéhokoliv autorského práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému, včetně kinematografických filmů a filmů nebo nahrávek pro televizní nebo rozhlasové vysílání, jakéhokoliv patentu, ochranné známky, návrhu nebo modelu, plánu, tajného vzorce nebo výrobního postupu nebo jakéhokoliv průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení nebo za informace, které se vztahují na zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké. 4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník licenčních poplatků, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají licenční poplatky zdroj, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává v tomto druhém státě nezávislé povolání ze stálé základny tam umístěné, a jestliže právo nebo majetek, které dávají vznik licenčním poplatkům, se skutečně vážou k této stálé provozovně nebo stálé základně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho, o jaký případ jde. 5. Předpokládá se, že licenční poplatky mají zdroj ve smluvním státě, jestliže plátcem je rezident tohoto státu. Jestliže však plátce licenčních poplatků, ať je nebo není rezidentem některého smluvního státu, má ve smluvním státě stálou provozovnu nebo stálou základnu, ve spojení s níž vznikla povinnost platit licenční poplatky, a tyto licenční poplatky jdou k tíži takové stálé provozovny nebo stálé základny, předpokládá se, že tyto licenční poplatky mají zdroj v tom státě, ve kterém je stálá provozovna nebo stálá základna umístěna. 6. Jestliže částka licenčních poplatků, které se vztahují k užití, právu nebo informaci, za které jsou placeny, přesahuje, v důsledku zvláštních vztahů mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo mezi oběma z nich a nějakou další osobou, částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou částku. Částka plateb, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna v souladu s právními předpisy každého smluvního státu, s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy. Článek 13 ZISKY ZE ZCIZENÍ MAJETKU 1. Zisky, které pobírá rezident jednoho smluvního státu ze zcizení nemovitého majetku uvedeného v článku 6 a umístěného ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Zisky ze zcizení movitého majetku, který je částí provozního majetku stálé provozovny, jež má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě nebo movitého majetku, který patří ke stálé základně, kterou má k dispozici rezident jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě za účelem vykonávání nezávislého povolání, včetně zisků ze zcizení takové stálé provozovny (samotné nebo spolu s celým podnikem) nebo takové stálé základny, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 3. Zisky, které pobírá rezident smluvního státu ze zcizení lodí nebo letadel provozovaných v mezinárodní dopravě nebo ze zcizení movitého majetku sloužícího k provozování těchto lodí nebo letadel, podléhají zdanění jen v tomto státě. 4. Zisky ze zcizení jakéhokoliv jiného majetku, než který je uveden v předchozích odstavcích, podléhají zdanění jen ve smluvním státě, jehož je zcizitel rezidentem. Článek 14 NEZÁVISLÁ POVOLÁNÍ 1. Příjmy, které pobírá rezident jednoho smluvního státu ze svobodného povolání nebo z jiných činností nezávislého charakteru, podléhají zdanění jen v tomto státě, vyjma následujících případů, kdy takové příjmy mohou být rovněž zdaněny ve druhém smluvním státě: a) jestliže má tento rezident pravidelně k dispozici ve druhém smluvním státě stálou základnu za účelem vykonávání svých činností; v takovém případě jen taková část příjmů, jakou lze přičíst této stálé základně, může být zdaněna v tomto druhém státě; nebo b) jestliže jeho pobyt ve druhém smluvním státě po jedno nebo více období v úhrnu dosahuje nebo přesahuje 183 dny v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končícím v příslušném daňovém roce; v takovém případě jen taková část příjmů, která je pobírána z jeho činností vykonávaných v tomto druhém státě, může být zdaněna v tomto druhém státě. 2. Výraz ”svobodné povolání” zahrnuje obzvláště nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelské, jakož i nezávislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních znalců. Článek 15 ZAMĚSTNÁNÍ 1. Platy, mzdy a jiné podobné odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z důvodu zaměstnání, podléhají s výhradou ustanovení článků 16, 18, 19 a 20 zdanění jen v tomto státě, pokud zaměstnání není vykonáváno ve druhém smluvním státě. Je-li tam zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny z něj pobírané zdaněny v tomto druhém státě. 2. Odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z důvodu zaměstnání vykonávaného ve druhém smluvním státě, podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdanění jen v prvně zmíněném státě, jestliže všechny následující podmínky jsou splněny: a) příjemce se zdržuje ve druhém státe po jedno nebo více období nepřesahující v úhrnu 183 dny v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končícím v příslušném daňovém roce, a b) odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo za zaměstnavatele, který není rezidentem druhého státu, a c) odměny nejdou k tíži stálé provozovny nebo stálé základny, kterou má zaměstnavatel ve druhém státě. 3. Výraz ”zaměstnavatel” zmíněný v odstavci 2 písmeno b) označuje osobu, která má právo na vykonanou práci a která nese odpovědnost a riziko spojené s vykonáváním práce. 4. Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku, mohou být odměny pobírané z důvodu zaměstnání vykonávaného na palubě lodi nebo letadla provozované nebo provozovaného v mezinárodní dopravě rezidentem smluvního státu zdaněny v tomto státě. Článek 16 TANTIÉMY Tantiémy a jiné podobné platby, které pobírá rezident jednoho smluvního státu jako člen správní rady nebo jakéhokoliv jiného obdobného orgánu společnosti, která je rezidentem druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém smluvním státě. Článek 17 UMĚLCI A SPORTOVCI 1. Příjmy, které pobírá rezident jednoho smluvního státu jako na veřejnosti vystupující umělec, jako divadelní, filmový, rozhlasový nebo televizní umělec nebo hudebník nebo jako sportovec z takovýchto osobně vykonávaných činností ve druhém smluvním státe, mohou být bez ohledu na ustanovení článků 14 a 15 zdaněny v tomto druhém státě. 2. Jestliže příjmy z činností osobně vykonávaných umělcem nebo sportovcem neplynou umělci nebo sportovci samému, nýbrž jiné osobě, mohou být tyto příjmy bez ohledu na ustanovení článků 7, 14 a 15 zdaněny ve smluvním státě, ve kterém jsou činnosti umělce nebo sportovce vykonávány. Článek 18 PENZE A ANUITY 1. Penze a jiné podobné platy vyplácené rezidentu jednoho smluvního státu ze zdrojů ve druhém smluvním státě z důvodu dřívějšího zaměstnání a anuity vyplácené takovému rezidentu z takových zdrojů, podléhají s výhradou ustanovení článku 19 odstavce 2 této smlouvy zdanění jen v tomto druhém státě. 2. Výraz ”anuity” označuje stanovené částky placené fyzické osobě opakovaně ve stanovených lhůtách po dobu jejího života nebo během určitého nebo zjistitelného časového období na základě závazku provádět platby náhradou za odpovídající a plnou úhradu v penězích nebo penězi vyjádřitelnou. Článek 19 VEŘEJNÉ FUNKCE 1. a) Platy, mzdy a jiné podobné odměny, jiné než penze, vyplácené jedním smluvním státem nebo nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu fyzické osobě za služby prokazované tomuto státu nebo útvaru nebo úřadu, podléhají zdanění jen v tomto státě. b) Takové platy, mzdy a jiné podobné odměny však podléhají zdanění jen ve druhém smluvním státě, jestliže služby jsou prokazovány v tomto státě a fyzická osoba, která je rezidentem tohoto státu: (i) je státním příslušníkem tohoto státu; nebo (ii) se nestala rezidentem tohoto státu jen z důvodu prokazování těchto služeb. 2. a) Jakékoli penze vyplácené jedním smluvním státem nebo nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu nebo vyplácené z fondů, které zřídily, fyzické osobě za služby prokázané tomuto státu nebo útvaru nebo úřadu, podléhají zdanění jen v tomto státě. b) Takové penze však podléhají zdanění jen ve druhém smluvním státě, jestliže fyzická osoba je rezidentem a státním příslušníkem tohoto státu. 3. Ustanovení článků 15, 16, 17 a 18 se použijí na platy, mzdy a jiné podobné odměny a na penze za služby prokázané v souvislosti s průmyslovou nebo obchodní činností vykonávanou některým smluvním státem nebo nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu. Článek 20 STUDENTI A ŽÁCI 1. Platby, které dostává za účelem úhrady nákladů své výživy, vzdělávání nebo praktické výuky, vyučování nebo přípravy student nebo žák, který je nebo bezprostředně před svým příjezdem do jednoho smluvního státu byl rezidentem druhého smluvního státu a který se zdržuje v prvně zmíněném státě pouze za účelem svého vzdělávání nebo praktické výuky, vyučování nebo přípravy, nepodléhají zdanění v tomto státě za předpokladu, že takovéto platby plynou ze zdrojů mimo tento stát. 2. Pokud jde o podpory, stipendia a odměny ze zaměstnání, které nejsou předmětem odstavce 1, bude mít student nebo žák popsaný v odstavci 1, kromě toho, právo v průběhu takového vzdělávání nebo praktické výuky, vyučování nebo přípravy na stejná daňová osvobození, slevy nebo snížení; která přísluší rezidentům smluvního státu, v němž se zdržuje. Článek 21 OSTATNÍ PŘÍJMY Části příjmů rezidenta jednoho smluvního státu, které nejsou výslovně uvedeny v předchozích článcích této smlouvy, podléhají zdanění jen v tomto státě. Avšak, jestliže jsou takové příjmy pobírány ze zdrojů na území druhého smluvního státu, mohou být takové příjmy rovněž zdaněny v tomto druhém státě. Článek 22 VYLOUČENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ 1. V případě rezidenta Jordánska bude dvojí zdanění vyloučeno následovně: Jestliže rezident Jordánska pobírá příjem z České republiky, částka daně z tohoto příjmu zaplacená v České republice v souladu s ustanoveními této smlouvy bude, s výhradou ustanovení jordánských vnitrostátních právních předpisů, započtena oproti dani ukládané v Jordánsku tomuto rezidentu. Částka zápočtu však nepřesáhne částku jordánské daně z tohoto příjmu vypočtenou v souladu s jordánskými daňovými zákony a předpisy. 2. V případě rezidenta České republiky bude dvojí zdanění vyloučeno následovně: a) Česká republika může při ukládání daní svým rezidentům zahrnout do daňového základu, ze kterého se takové daně ukládají, části příjmů, které mohou být, v souladu s ustanoveními této smlouvy, rovněž zdaněny v Jordánsku, avšak povolí snížit částku daně vypočtenou z takového základu o částku rovnající se dani zaplacené v Jordánsku. Částka, o kterou se daň sníží, však nepřesáhne tu část české daně vypočtené před jejím snížením, která poměrně připadá na příjmy, které mohou být, v souladu s ustanoveními této smlouvy, zdaněny v Jordánsku. b) Jestliže, v souladu s jakýmkoliv ustanovením Smlouvy, příjem pobíraný rezidentem České republiky je v České republice osvobozen od zdanění, Česká republika může přesto, při výpočtu částky daně ze zbývajících příjmů tohoto rezidenta, vzít v úvahu osvobozený příjem. Článek 23 ZÁKAZ DISKRIMINACE 1. Státní příslušníci jednoho smluvního státu nebudou podrobeni ve druhém smluvním státě žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeni státní příslušníci tohoto druhého státu, kteří jsou, zejména s ohledem na rezidenci, ve stejné situaci. Toto ustanovení se bez ohledu na ustanovení článku 1 vztahuje rovněž na osoby, které nejsou rezidenty jednoho nebo obou smluvních států. 2. Zdanění stálé provozovny, jež má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě nebo stálé základny, jež má k dispozici rezident jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém státě nepříznivější než zdanění podniků nebo rezidentů tohoto druhého státu, kteří vykonávají tytéž činnosti. 3. Nic v tomto článku nebude vykládáno jako závazek jednoho smluvního státu, aby přiznal rezidentům druhého smluvního státu jakékoliv osobní úlevy, slevy a snížení daně z důvodu osobního stavu nebo povinností k rodině, které přiznává svým vlastním rezidentům. 4. Podniky jednoho smluvního státu, jejichž kapitál je zcela nebo zčásti, přímo nebo nepřímo vlastněn nebo kontrolován jedním nebo více rezidenty druhého smluvního státu, nebudou podrobeny v prvně zmíněném státě žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeny ostatní podobné podniky prvně zmíněného státu. 5. Pokud se nebudou aplikovat ustanovení článku 9, článku 11 odstavce 7 nebo článku 12 odstavce 6, budou úroky, licenční poplatky a jiné výlohy placené podnikem jednoho smluvního státu rezidentu druhého smluvního státu, odčitatelné pro účely stanovení zdanitelných zisků takového podniku za stejných podmínek, jako kdyby byly placeny rezidentu prvně zmíněného státu. Článek 24 ŘEŠENÍ PŘÍPADŮ DOHODOU 1. Jestliže se osoba domnívá, že opatření jednoho nebo obou smluvních států vedou nebo povedou u ní ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními této smlouvy, může, bez ohledu na opravné prostředky, které poskytují vnitrostátní právní předpisy těchto států, předložit svůj případ příslušnému úřadu smluvního státu, jehož je rezidentem nebo, pokud její případ spadá pod článek 23 odstavec 1, úřadu smluvního státu, jehož je státním příslušníkem. Případ musí být předložen do tří let od prvního oznámení opatření vedoucího ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními Smlouvy. 2. Jestliže bude příslušný úřad považovat námitku za oprávněnou a nebude-li sám schopen najít uspokojivé řešení, bude se snažit případ vyřešit vzájemnou dohodou s příslušným úřadem druhého smluvního státu tak, aby se zamezilo zdanění, které není v souladu se Smlouvou. Jakákoliv dosažená dohoda bude uskutečněna bez ohledu na jakékoliv časové lhůty ve vnitrostátních právních předpisech smluvních států. 3. Příslušné úřady smluvních států se budou snažit vyřešit vzájemnou dohodou jakékoliv obtíže nebo pochybnosti, které mohou vzniknout při výkladu nebo provádění Smlouvy. Mohou rovněž spolu konzultovat za účelem vyloučení dvojího zdanění v případech neupravených ve Smlouvě. 4. Příslušné úřady smluvních států mohou vejít v přímý styk za účelem dosažení dohody ve smyslu předchozích odstavců. Článek 25 VÝMĚNA INFORMACÍ 1. Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat takové informace, jaké jsou nezbytné pro provádění ustanovení této smlouvy nebo vnitrostátních právních předpisů smluvních států, které se vztahují na daně, jež jsou předmětem Smlouvy, pokud zdanění, které upravují, není v rozporu se Smlouvou, a zvláště pak za účelem zabraňování podvodům nebo únikům ve vztahu k těmto daním. Výměna informací není omezena článkem 1. Veškeré informace obdržené smluvním státem budou udržovány v tajnosti stejným způsobem jako informace získané podle vnitrostátních právních předpisů tohoto státu a budou poskytnuty pouze osobám nebo úřadům (včetně soudů a správních úřadů), které se zabývají vyměřováním nebo vybíráním daní, na něž se Smlouva vztahuje, vymáháním nebo trestním stíháním ve věci těchto daní nebo rozhodováním o opravných prostředcích ve vztahu k těmto daním. Tyto osoby nebo úřady použijí tyto informace jen k těmto účelům. Mohou sdělit tyto informace při veřejných soudních řízeních nebo v soudních rozhodnutích. 2. Ustanovení odstavce 1 nebudou v žádném případě vykládána tak, že ukládají některému smluvnímu státu povinnost: a) provést správní opatření, která by porušovala právní předpisy a správní praxi tohoto nebo druhého smluvního státu; b) poskytnout informace, které nemohou být získány na základě právních předpisů nebo v běžném správním řízení tohoto nebo druhého smluvního státu; c) poskytnout informace, které by odhalily jakékoliv obchodní, hospodářské, průmyslové, komerční nebo profesní tajemství nebo obchodní postup, nebo informace, jejichž sdělení by bylo v rozporu s veřejným pořádkem. Článek 26 ČLENOVÉ DIPLOMATICKÝCH MISÍ A KONZULÁRNÍCH ÚŘADŮ Nic v této smlouvě se nedotýká daňových výsad členů diplomatických misí nebo konzulárních úřadů, které jim přísluší na základě obecných pravidel mezinárodního práva nebo na základě ustanovení zvláštních dohod. Článek 27 OMEZENÍ VÝHOD 1. Ustanovení této smlouvy (s výjimkou ustanoveních článku 25) se nepoužijí ve vztahu ke společnostem nebo jiným osobám, které požívají zvláštního daňového režimu (pokud jde například o sazbu daně a výpočet daňového základu) na základě právních předpisů nebo správní praxe některého ze smluvních států. Ustanovení této smlouvy se nepoužijí ani ve vztahu k příjmům pobíraným od takových společností nebo jiných osob rezidentem druhého smluvního státu. 2. Výhody stanovené podle této smlouvy nebudou rovněž poskytnuty společnostem některého ze smluvních států, jestliže účelem založení takových společností bylo pouze získat výhody podle této smlouvy, které by jinak nebyly dostupné. 3. Ustanovení této smlouvy v žádném případě nezabraňují smluvním státům aplikovat ustanovení jejich vnitrostátních právních předpisů, která mají za cíl zabraňovat daňovým unikům, obzvláště ustanovení o nízké kapitalizaci, převodních cenách, atd. Článek 28 VSTUP V PLATNOST Smluvní státy si vzájemně diplomatickou cestou oznámí splnění postupů požadovaných jejich vnitrostátními právními předpisy pro vstup této smlouvy v platnost. Tato smlouva vstoupí v platnost dnem pozdějšího z těchto oznámení a její ustanovení se budou provádět: a) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na příjmy vyplácené nebo připisované k 1. lednu v kalendářním roce následujícím po roce, v němž Smlouva vstoupí v platnost, nebo později; b) pokud jde o ostatní daně z příjmů, na příjmy za každý daňový rok začínající 1. ledna v kalendářním roce následujícím po roce, v němž Smlouva vstoupí v platnost, nebo později. Článek 29 VÝPOVĚĎ Tato smlouva zůstane v platnosti, dokud nebude vypovězena některým smluvním státem. Každý smluvní stát může diplomatickou cestou, podáním výpovědi Smlouvu vypovědět, a to nejméně šest měsíců před koncem každého kalendářního roku následujícího po období pěti let ode dne vstupu Smlouvy v platnost. V takovém případě se Smlouva přestane provádět: a) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na příjmy vyplácené nebo připisované k 1. lednu v kalendářním roce následujícím po roce, v němž byla dána výpověď, nebo později; b) pokud jde o ostatní daně z příjmů, na příjmy za každý daňový rok začínající 1. ledna v kalendářním roce následujícím po roce, v němž byla dána výpověď, nebo později. Na důkaz toho podepsaní, k tomu řádně zmocněni, podepsali tuto smlouvu. Dáno v AMMÁNU dne 10. dubna 2006 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, arabském a anglickém. Všechny texty jsou autentické. V případě jakéhokoliv rozdílu bude rozhodujícím anglický text. Za vládu České republiky: Petra Buzková, v.r. ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Za vládu Jordánského hášimovského království: Ziad Fariz, v.r. místopředseda vlády a ministr financí
Zákon č. 393/2007 Sb.	Zákon č. 393/2007 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 12. 2007, datum účinnosti 1. 1. 2008, částka 119/2007 * Čl. I - Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 359/2003 Sb., zákona č. 694/2004 Sb., zákona č. 180/2005 Sb., zákona č. 177/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb. a zákona č. 574/2006 Sb., se mění takto: * Čl. II - Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2008 393 ZÁKON ze dne 6. prosince 2007, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 359/2003 Sb., zákona č. 694/2004 Sb., zákona č. 180/2005 Sb., zákona č. 177/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb. a zákona č. 574/2006 Sb., se mění takto: 1. § 1 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1 zní: „§ 1 Předmět zákona Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) (dále jen „Společenství“) a stanoví: a) některá opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií, b) pravidla pro tvorbu Státní energetické koncepce, Územní energetické koncepce a Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie, c) požadavky na ekodesign energetických spotřebičů. 1) Směrnice rady č. 93/76/EHS ze dne 13. září 1993 o omezování emisí oxidu uhličitého prostřednictvím zvyšování energetické účinnosti. Směrnice Evropského parlamentu a rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov. Směrnice Evropského parlamentu a rady 2005/32/ES ze dne 6. července 2005 o stanovení rámce pro určení požadavku na ekodesign energetických spotřebičů a o změně směrnic rady 92/42/EHS a Evropského parlamentu a rady 96/57/ES a 200/55/ES.“. 2. V § 2 se na konci písmene q) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena r) až w), která znějí: „r) energetickým spotřebičem výrobek, který je po uvedení na trh nebo do provozu závislý na energetickém vstupu (elektrická energie, fosilní paliva nebo obnovitelné zdroje energie), aby mohl fungovat v souladu se svým účelem, nebo výrobek určený k výrobě, přenosu nebo měření takové energie, včetně částí závislých na energetickém vstupu, které jsou určeny k zabudování do energetického spotřebiče, a které jsou uváděny na trh anebo do provozu jako jednotlivé části pro konečné uživatele, přičemž u nich lze posoudit vliv na životní prostředí samostatně, s) konstrukčními částmi a podsestavami části určené k zabudování do energetického spotřebiče, jež nejsou uváděny na trh nebo do provozu jako jednotlivé části pro konečné uživatele, anebo u nichž nelze posoudit vliv na životní prostředí samostatně, t) ekodesignem zohlednění dopadů výrobků na životní prostředí do konstrukce výrobku s cílem snížit negativní dopady výrobku na životní prostředí během jeho celého životního cyklu, u) uvedením na trh první zpřístupnění energetického spotřebiče na trhu Společenství za účelem jeho distribuce nebo používání ve Společenství za úplatu nebo bezúplatně a bez ohledu na způsob prodeje, v) zplnomocněným zástupcem fyzická nebo právnická osoba usazená ve Společenství, která byla výrobcem písemně pověřena k tomu, aby jeho jménem plnila zcela nebo zčásti povinnosti vyplývající z tohoto zákona, zejména § 8a, w) dovozcem fyzická nebo právnická osoba usazená ve Společenství, která v rámci své obchodní činnosti uvádí na trh Společenství výrobek ze třetí země.“. 3. Nadpis hlavy III zní: „STÁTNÍ PROGRAM NA PODPORU ÚSPOR ENERGIE A VYUŽITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE“. 4. V § 5 odst. 1 se slova „Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejich obnovitelných zdrojů a druhotných zdrojů“ nahrazují slovy „Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie“, slova „dokument vyjadřující cíle“ se nahrazují slovy „nástroj na podporu“ a slova „v oblasti“ se nahrazují slovy „opatření ke“. 5. V § 5 odst. 2 se slova „pětileté období“ nahrazují slovy „ období jednoho roku“. 6. V § 5 odstavec 3 zní: „(3) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem životního prostředí vyhodnocuje naplňování Programu jedenkrát ročně a o výsledcích informuje vládu. Ministerstvo výsledky hodnocení Programu zohlední v návrhu Programu na další období.“. 7. V § 5 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) pobídky malým, středním a velmi malým podnikům vyrábějícím energetické spotřebiče k zavádění nových postupů vedoucích ke splnění požadavků na ekodesign.“. 8. V § 6 odst. 2 se slova „zvláštní právní předpisy“ nahrazují slovy „prováděcí právní předpis“ a poznámka pod čarou č. 4a včetně odkazu na tuto poznámku se zrušuje. 9. V § 6 odst. 3 se před slovo „vytápění“ vkládá slovo „ústřední“ a na konec odstavce se doplňují slova „podle prováděcího právního předpisu“. 10. V § 6 odstavec 5 zní: „(5) Kontrolu kotlů a vnitřních rozvodů tepelné energie podle odstavců 2 a 3 a kontrolu kotlů o výkonu nad 200 kW sloužících pro vytápění, umístěných ve vytápěném objektu, mohou provádět pouze osoby podle § 10 nebo osoby autorizované podle zvláštního právního předpisu4d) přezkoušené ministerstvem. Rozsah přezkoušení těchto osob stanoví prováděcí právní předpis.“. 11. V 6 odst. 8 větě první se slova „přezkoušené ministerstvem z problematiky užití účinnosti energie a návrhů opatření“ zařazují na konec věty. 12. V § 6 odst. 9 se slovo „rozvod“ nahrazuje slovem „distribuci“, slovo „stanovených“ se nahrazuje slovy „v rozsahu stanoveném“ a věta třetí se zrušuje. 13. V § 8 odst. 1 se slova „(dále jen „energetické spotřebiče“)“ zrušují. 14. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 6d a 6e zní: „§ 8a Ekodesign (1) Výrobce, nebo jeho zplnomocněný zástupce, nebo dovozce energetických spotřebičů stanovených prováděcím právním předpisem je povinen před uvedením na trh nebo do provozu opatřit tyto energetické spotřebiče označením CE6d) a vydat prohlášení o shodě s požadavky na ekodesign, které deklaruje splnění požadavků na ekodesign stanovených prováděcím právním předpisem. (2) Výrobcem podle odstavce 1 se rozumí fyzická nebo právnická osoba vyrábějící energetický spotřebič a uvádějící jej na trh nebo do provozu, a to pod vlastním jménem nebo obchodním označením. Za výrobce se považuje i fyzická nebo právnická osoba, která uvádí na trh nebo do provozu energetické spotřebiče, neexistuje-li výrobce podle předchozí věty nebo dovozce. (3) Obsah a podrobnosti zpracování prohlášení o shodě s požadavky na ekodesign stanoví prováděcí právní předpis. (4) Energetické spotřebiče stanovené podle odstavce 1 nesmí být opatřeny jiným označením, které by svým významem nebo podobou mohlo vést k záměně s označením CE. Označení CE musí splňovat požadavky uvedené ve zvláštních právních předpisech6e) upravujících grafickou podobu označení CE. (5) Požadavky na ekodesign se nevztahují na energetické spotřebiče vystavené na veletrzích, výstavách nebo předváděcích akcích, pokud jsou opatřeny oznámením, že nesmějí být uváděny na trh nebo do provozu na území Společenství, dokud nesplní požadavky stanovené tímto zákonem a prováděcími právními předpisy. (6) Osoby, na něž se vztahuje povinnost podle odstavce 1, musí uchovávat prohlášení o shodě a dokumenty týkající se provedeného posouzení shody po dobu 10 let od vyrobení posledního kusu daného energetického spotřebiče a jsou povinny je na požádání poskytnout do 10 dnů příslušnému kontrolnímu orgánu. (7) Dokumentace podle odstavce 3 musí být poskytnuta konečným uživatelům výrobku v českém jazyce. To neplatí, lze-li tyto informace vyjádřit pomocí harmonizovaných symbolů nebo uznávaných kódů. (8) Prováděcí právní předpisy mohou stanovit a) požadavky na ekodesign, b) údaje o materiálovém složení a spotřebě energetických spotřebičů, materiálech nebo zdrojích, c) požadavky na instalaci energetického spotřebiče, d) technické normy nebo postupy, které se mají použít, e) údaje o posouzení shody, f) další informace, které mají poskytnout výrobci, zejména informace o prvcích technické dokumentace, které jsou třeba pro usnadnění kontrol shody energetického spotřebiče, dále nezbytné informace o tom, jak mohou spotřebitelé přispět k udržitelnému užívání výrobku, informace o ekologickém profilu výrobku a výhodách ekodesignu, informace o materiálovém složení a spotřebě energie, materiálů nebo zdrojů konstrukčních části a podsestav. 6d) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 291/2000 Sb., kterým se stanoví grafická podoba označení CE. 6e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1980/2000 ze dne 17. července 2000 o revidovaném systému Společenství pro udělování ekoznačky.“. Dosavadní poznámky pod čarou č. 6d a 6e včetně odkazů v textu na tyto poznámky se označují jako poznámky č. 6f a 6g. 15. V § 9 odst. 10 se slova „dočasně a“ nahrazují slovy „dočasně nebo“. 16. V § 9 odst. 10 písm. b) se slova „držitelem oprávnění“ nahrazují slovem „oprávněn“. 17. V § 9 se na konci textu odstavce 11 doplňují slova „, které je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu6g)“. 18. V § 10 odstavec 5 zní: „(5) Odbornou způsobilost k provádění energetických auditů má ten, kdo prokáže ukončené vysokoškolské vzdělání magisterského nebo doktorského studijního programu v oblasti technických věd a technologií a 3 roky praxe v oboru nebo ukončené středoškolské vzdělání s maturitní zkouškou a 5 let praxe v oboru nebo ukončené středoškolské vzdělání a odpovídající dílčí kvalifikace podle zákona č. 179/2006 Sb. a 5 let praxe, nebo vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu v oblasti technických věd a technologií a 5 let praxe v oboru.“. 19. V § 12 odst. 1 se písmeno f) zrušuje. 20. V § 12 odst. 2 se slovo „f)“ zrušuje. 21. V § 12a odst. 1 se písmeno f) zrušuje. 22. V § 12a odst. 6 písmenech a), b) a d) se zrušuje slovo „f)“. 23. V § 12a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena o) a p), která znějí: „o) jako výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce nebo jako dovozce energetických spotřebičů neopatří tyto spotřebiče označením CE nebo nevydá prohlášení o shodě podle § 8a odst. 1, či tyto spotřebiče opatří jiným označením, které by svým významem nebo podobou mohlo vést k záměně s označením CE podle § 8a odst. 3, p) jako výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce nebo jako dovozce energetických spotřebičů neuchová prohlášení o shodě a dokumenty týkající se provedeného posouzení shody po stanovenou dobu, či je ve stanoveném termínu neposkytne příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 8a odst. 6.“. 24. V § 12a odst. 2 písm. d) se slova „do 4 let od nabytí účinnosti tohoto zákona“ zrušují. 25. V § 12a odst. 6 písm. d) se za slova „správní delikt podle“ vkládají slova „odstavce 1 písm. o) a p),“. 26. V § 13 odst. 4 se za slovo „stanovisko“ vkládají slova „podle odstavce 3 a závazné stanovisko podle odstavce 2“. Čl. II Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, jak vyplývá ze zákonů jej měnících. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2008. Vlček v. r. Klaus v. r. Topolánek v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 391/2007 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 391/2007 Sb. Sdělení Ministerstva financí o vydání výměru MF č. 01/2008, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami Vyhlášeno 31. 12. 2007, částka 117/2007 391 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 17. prosince 2007 o vydání výměru MF č. 01/2008, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami Ministerstvo financí podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 29. listopadu 2007 vydalo výměr MF č. 01/2008, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami. Výměr je publikován v Cenovém věstníku částka 14/2007 ze dne 6. prosince 2007 a nabývá účinnosti dne 1. ledna 2008. Ministr: Ing. Kalousek v. r.
Vyhláška č. 390/2007 Sb.	Vyhláška č. 390/2007 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, ve znění vyhlášky č. 331/2006 Sb. Vyhlášeno 31. 12. 2007, datum účinnosti 1. 1. 2008, částka 117/2007 * Čl. I - Příloha č. 1 k vyhlášce č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, ve znění vyhlášky č. 331/2006 Sb., se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 1. 2008 390 VYHLÁŠKA ze dne 20. prosince 2007, kterou se mění vyhláška č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, ve znění vyhlášky č. 331/2006 Sb. Ministerstvo vnitra stanoví podle § 21 zákona č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování): Čl. I Příloha č. 1 k vyhlášce č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, ve znění vyhlášky č. 331/2006 Sb., se mění takto: 1. V části „Jihočeský kraj“, písm. b) se za slovo „Doudleby,“ vkládá slovo „Drahotěšice,“, za slovo „Mazelov,“ se vkládá slovo „Mydlovary,“, za slovo „Nedabyle,“ se vkládá slovo „Neplachov,“, za slovo „Radošovice,“ se vkládá slovo „Roudné,“ a za slovo „Strážkovice,“ se vkládá slovo „Střížov,“. 2. V části „Jihočeský kraj“, písm. c) se za slovo „Mojné,“ vkládají slova „Rožmberk nad Vltavou,“. 3. V části „Jihočeský kraj“, písm. d) se za slova „obecní úřady“ vkládá slovo „Budeč,“. 4. V části „Jihočeský kraj“, písm. h) se za slova „Smetanova Lhota,“ vkládá slovo „Tálín“ a slovo „Temešvár“ se zrušuje. 5. V části „Jihočeský kraj“, písm. i) se za slovo „Husinec,“ vkládá slovo „Chroboly,“, za slovo „Radhostice,“ se vkládá slovo „Stožec,“ a na konci textu tohoto písmene se doplňuje slovo „, Zbytiny“. 6. V části „Jihočeský kraj“, písm. j) se za slova „obecní úřady“ vkládá slovo „Borkovice,“. 7. V části „Jihočeský kraj“, písm. k) se za slova „obecní úřady“ vkládá slovo „Cehnice,“ za slovo „Mečichov,“ se vkládá slovo „Miloňovice,“, za slovo „Paračov,“ se vkládá slovo „Přechovice,“, za slovo „Radomyšl,“ se vkládá slovo „Rovná,“ a slovo „Krejnice,“ se zrušuje. 8. V části „Jihočeský kraj“, písm. l) se za slova „Sudoměřice u Bechyně,“ vkládají slova „Sudoměřice u Tábora,“ a slovo „Vlčeves,“ se zrušuje. 9. V části „Jihočeský kraj“ se na konci textu písmene m) doplňuje slovo „, Žár“. 10. V části „Jihočeský kraj“, písm. p) se za slova „Borová Lada,“ vkládá slovo „Bošice,“. 11. V části „Jihočeský kraj“, písm. q) se za slovo „Bavorov,“ vkládá slovo „Číčenice,“ a za slovo „Chelčice,“ se vkládají slova „Libějovice, Truskovice,“. 12. V části „Jihomoravský kraj“, písm. b) se za slovo „Cetkovice,“ vkládá slovo „Crhov,“, za slovo „Hodonín,“ se vkládají slova „Horní Poříčí,“, za slova „Prostřední Poříčí,“ se vkládá slovo „Roubanina,“, za slovo „Sulíkov,“ se vkládá slovo „Světlá,“ a za slovo „Vanovice,“ se vkládá slovo „Vážany,“. 13. V části „Jihomoravský kraj“, písm. f) se za slova „Nový Poddvorov,“ vkládá slovo „Petrov,“. 14. V části „Jihomoravský kraj“, písm. l) se za slovo „Bohutice,“ vkládá slovo „Dobřínsko,“ a za slovo „Džbánice,“ se vkládají slova „Horní Dubňany,“. 15. V části „Jihomoravský kraj“, písm. n) se za slovo „Domašov,“ vkládá slovo „Javůrek,“. 16. V části „Jihomoravský kraj“, písm. p) se slovo „Hajany,“ zrušuje. 17. V části „Jihomoravský kraj“, písm. q) se za slovo „Skryje,“ vkládá slovo „Svatoslav,“. 18. V části „Jihomoravský kraj“, písm. r) se za slovo „Suchov,“ vkládá slovo „Tasov,“ a na konci textu tohoto písmene se doplňuje slovo „, Žeraviny“. 19. V části „Jihomoravský kraj“, písm. s) se za slovo „Komořany,“ vkládá slovo „Kozlany,“, za slovo „Luleč,“ se vkládá slovo „Medlovice,“ a za slovo „Ruprechtov,“ se vkládá slovo „Rybníček,“. 20. V části „Jihomoravský kraj“, písm. t) se za slova „obecní úřady“ vkládají slova „Bantice, Běhařovice,“, za slovo „Citonice,“ se vkládá slovo „Ctidružice,“, za slovo „Hevlín,“ se vkládají slova „Hluboké Mašůvky,“, za slova „Hrušovany nad Jevišovkou,“ se vkládá slovo „Chvalatice,“, za slovo „Krhovice,“ se vkládá slovo „Křepice,“ a za slovo „Prosiměřice,“ se vkládá slovo „Přeskače,“. 21. V části „Karlovarský kraj“, písm. c) se za slova „obecní úřady“ vkládají slova „Andělská Hora,“ a za slovo „Stružná,“ slovo „Šemnice,“. 22. V části „Karlovarský kraj“ se na konci textu písmene e) doplňují slova „, Zádub-Závišín“. 23. V části „Karlovarský kraj“, písm. f) se za slovo „Pernink,“ vkládá slovo „Potůčky,“. 24. V části „Karlovarský kraj“, písm. g) se za slovo „Krajková,“ vkládají slova „Královské Poříčí,“ a za slova „Kynšperk nad Ohří,“ se vkládají slova „Libavské Údolí,“. 25. V části „Královéhradecký kraj“, písm. a) se za slovo „Hejtmánkovice,“ vkládá slovo „Heřmánkovice,“. 26. V části „Královéhradecký kraj“, písm. c) se za slovo „Třebihošť,“ vkládá slovo „Vilantice,“ a za slovo „Vítězná,“ se vkládají slova „Vlčkovice v Podkrkonoší,“. 27. V části „Královéhradecký kraj“, písm. e) se za slovo „Výrava,“ vkládají slova „Vysoká nad Labem,“. 28. V části „Královéhradecký kraj“, písm. h) se za slova „Albrechtice nad Orlicí,“ vkládá slovo „Bolehošť,“. 29. V části „Liberecký kraj“, písm. a) se za slovo „Stružnice,“ vkládají slova „Velký Valtinov,“. 30. V části „Liberecký kraj“, písm. c) se za slova „obecní úřady“ vkládá slovo „Bedřichov,“ a za slova „Nová Ves nad Nisou,“ se vkládá slovo „Pulečný,“. 31. V části „Liberecký kraj“, písm. f) se za slova „Kamenický Šenov,“ vkládají slova „Kunratice u Cvikova,“, za slova „Kunratice u Cvikova, Nový Bor,“ se vkládá slovo „Okrouhlá,“ a na konci textu tohoto písmene se doplňují slova „, Sloup v Čechách, Svor“. 32. V části „Liberecký kraj“, písm. i) se za slovo „Karlovice,“ vkládá slovo „Kobyly,“. 33. V části „Moravskoslezský kraj“, písm. c) se za slova „Rudná pod Pradědem,“ vkládají slova „Staré Heřminovy,“ a za slova „Světlá Hora,“ se vkládají slova „Široká Niva,“. 34. V části „Moravskoslezský kraj“, písm. f) se za slova „Fryčovice, Frýdek-Místek,“ vkládají slova „Horní Domaslavice,“ a za slovo „Soběšovice,“ se vkládají slova „Staré Město,“. 35. V části „Moravskoslezský kraj“, písm. n) se za slovo „Osoblaha,“ vkládají slova „Slezské Rudoltice,“. 36. V části „Moravskoslezský kraj“, písm. t) se za slova „Horní Město,“ vkládá slovo „Jiříkov,“ a za slovo „Ryžoviště,“ se vkládají slova „Stará Ves,“. 37. V části „Moravskoslezský kraj“, písm. u) se za slovo „Hnojník,“ vkládají slova „Komorní Lhotka,“. 38. V části „Olomoucký kraj“ se na konci písmene c) doplňuje slovo „, Šubířov“. 39. V části „Olomoucký kraj“, písm. d) se za slovo „Jezernice,“ vkládá slovo „Kladníky,“ a na konci textu tohoto písmene se doplňuje slovo „, Veselíčko“. 40. V části „Olomoucký kraj“, písm. f) se za slova „obecní úřady“ vkládá slovo „Klopina,“ a za slova „Mírov, Mohelnice,“ se vkládají slova „Moravičany, Pavlov,“. 41. V části „Olomoucký kraj“, písm. h) se za slova „Čechy pod Kosířem,“ vkládá slovo „Čelčice,“ a za slovo „Určice,“ se vkládají slova „Vranovice-Kelčice,“. 42. V části „Olomoucký kraj“, písm. i) se za slovo „Kokory,“ vkládá slovo „Křenovice,“. 43. V části „Olomoucký kraj“, písm. j) se za slova „Moravský Beroun,“ vkládá slovo „Norberčany,“. 44. V části „Olomoucký kraj“, písm. k) se za slovo „Bušín,“ vkládá slovo „Dlouhomilov,“. 45. V části „Pardubický kraj“, písm. c) se za slovo „Chvojenec,“ vkládá slovo „Ostřetín,“. 46. V části „Pardubický kraj“, písm. d) se za slovo „Krásné,“ vkládá slovo „Leštinka,“, za slovo „Prosetín,“ se vkládá slovo „Předhradí,“ a za slovo „Tuněchody,“ se vkládá slovo „Úherčice,“. 47. V části „Pardubický kraj“, písm. h) se za slovo „Březina,“ vkládá slovo „Chornice,“ a za slova „Městečko Trnávka,“ se vkládají slova „Mladějov na Moravě,“. 48. V části „Pardubický kraj“, písm. i) se za slova „obecní úřady“ vkládá slovo „Borek,“, za slovo „Dašice,“ se vkládají slova „Hrobice, Chýšť,“ a za slova „Staré Ždánice,“ se vkládají slova „Újezd u Sezemic,“. 49. V části „Pardubický kraj“, písm. j) se za slovo „Svojanov,“ vkládají slova „Široký Důl,“. 50. V části „Pardubický kraj“, písm. k) se za slovo „Jankovice,“ vkládá slovo „Jeníkovice,“. 51. V části „Pardubický kraj“, písm. l) se za slova „Hradec nad Svitavou,“ vkládá slovo „Chrastavec,“. 52. V části „Pardubický kraj“, písm. n) se za slovo „Sudslava,“ vkládají slova „Svatý Jiří,“. 53. V části „Plzeňský kraj“, písm. b) se za slovo „Chodov,“ vkládají slova „Chodská Lhota,“, za slovo „Mrákov,“ se vkládají slova „Mutěnín, Nový Kramolín,“ a na konci textu tohoto písmene se doplňuje slovo „, Újezd“. 54. V části „Plzeňský kraj“, písm. d) se za slova „Blížejov, Horšovský Týn,“ vkládá slovo „Osvračín,“. 55. V části „Plzeňský kraj“, písm. f) se za slovo „Dražeň,“ vkládají slova „Horní Bělá,“ a za slovo „Mladotice,“ se vkládá slovo „Mrtník,“. 56. V části „Plzeňský kraj“, písm. h) se za slovo „Třemošná,“ vkládají slova „Úherce, Úněšov,“. 57. V části „Plzeňský kraj“, písm. l) se za slova „Lisov, Stod,“ vkládá slovo „Vstiš,“. 58. V části „Plzeňský kraj“, písm. m) se za slova „Prostiboř, Stříbro,“ vkládá slovo „Svojšín,“. 59. V části „Středočeský kraj“, písm. a) se za slovo „Divišov,“ vkládá slovo „Hvězdonice,“ a za slovo „Lešany,“ se vkládají slova „Mrač, Nespeky,“. 60. V části „Středočeský kraj“, písm. b) se za slova „Nový Jáchymov,“ vkládá slovo „Otročiněves,“ a za slovo „Tmaň,“ se vkládá slovo „Vráž,“. 61. V části „Středočeský kraj“, písm. c) se za slova „Kostelní Hlavno,“ vkládá slovo „Květnice,“, za slova „Odolena Voda,“ se vkládají slova „Panenské Břežany, Podolanka,“, za slovo „Polerady,“ se vkládá slovo „Předboj,“, za slovo „Přezletice,“ se vkládá slovo „Radonice,“ a za slova „Sudovo Hlavno,“ se vkládá slovo „Šestajovice,“. 62. V části „Středočeský kraj“, písm. d) se za slovo „Horky,“ vkládá slovo „Potěhy,“ a za slovo „Vrdy,“ se vkládá slovo „Zbýšov,“. 63. V části „Středočeský kraj“, písm. e) se za slovo „Drahelčice,“ vkládá slovo „Holubice,“ a za slovo „Psáry,“ se vkládá slovo „Ptice,“. 64. V části „Středočeský kraj“, písm. f) se za slova „Břežany II, Český Brod,“ vkládá slovo „Hradešín,“ a za slovo „Přistoupim,“ se vkládá slovo „Rostoklaty,“. 65. V části „Středočeský kraj“, písm. h) se za slova „obecní úřady“ vkládá slovo „Březová,“ a za slovo „Lochovice,“ se vkládá slovo „Olešná,“. 66. V části „Středočeský kraj“, písm. i) se za slova „Horní Bezděkov,“ vkládá slovo „Hostouň,“ a za slova „Velká Dobrá,“ se vkládají slova „Velké Přítočno,“. 67. V části „Středočeský kraj“, písm. j) se za slovo „Krakovany,“ vkládá slovo „Němčice,“ a za slova „Pňov-Předhradí,“ se vkládá slovo „Radim,“. 68. V části „Středočeský kraj“, písm. k) se za slova „obecní úřady“ vkládají slova „Dřínov, Hostín u Vojkovic,“. 69. V části „Středočeský kraj“, písm. l) se za slovo „Církvice,“ vkládá slovo „Černíny,“. 70. V části „Středočeský kraj“ se na konci písmene m) doplňuje slovo „, Semice“. 71. V části „Středočeský kraj“, písm. p) se za slova „obecní úřady“ vkládá slovo „Boseň,“ a za slovo „Chocnějovice,“ se vkládají slova „Klášter Hradiště nad Jizerou,“. 72. V části „Středočeský kraj“, písm. r) se za slovo „Chrást,“ vkládá slovo „Jíkev,“. 73. V části „Středočeský kraj“, písm. s) se za slovo „Běrunice,“ vkládá slovo „Činěves,“, za slovo „Kněžice,“ se vkládá slovo „Kolaje,“, za slovo „Opolany,“ se vkládá slovo „Oseček,“ a za slova „Pátek, Poděbrady,“ se vkládá slovo „Podmoky,“. 74. V části „Středočeský kraj“, písm. t) se za slovo „Hvožďany,“ vkládá slovo „Chrást,“. 75. V části „Středočeský kraj“, písm. u) se za slovo „Krakov,“ vkládá slovo „Kroučová,“ a za slovo „Pochvalov,“ se vkládá slovo „Pustověty,“. 76. V části „Středočeský kraj“, písm. v) se za slovo „Modletice,“ vkládá slovo „Mukařov,“, za slovo „Popovičky,“ se vkládá slovo „Radějovice,“ a za slovo „Strančice,“ se vkládá slovo „Struhařov,“. 77. V části „Středočeský kraj“, písm. w) se za slovo „Klučenice,“ vkládá slovo „Kňovice,“ a za slova „Prosenická Lhota,“ se vkládá slovo „Příčovy,“. 78. V části „Středočeský kraj“, písm. x) se za slovo „Neuměřice,“ vkládá slovo „Páleč,“ a za slovo „Plchov,“ se vkládá slovo „Pozdeň,“. 79. V části „Ústecký kraj“, písm. c) se za slovo „Kalek,“ vkládá slovo „Křimov,“. 80. V části „Ústecký kraj“, písm. i) se za slovo „Braňany,“ vkládá slovo „Havraň,“ a za slovo „Obrnice,“ se vkládá slovo „Patokryje,“. 81. V části „Ústecký kraj“, písm. k) se za slovo „Doksany,“ vkládá slovo „Dušníky,“ a za slovo „Libotenice,“ se vkládá slovo „Martiněves,“. 82. V části „Ústecký kraj“, písm. m) se slovo „Lahošt“ nahrazuje slovem „Lahošť “ a za slovo „Proboštov,“ se vkládá slovo „Srbice,“. 83. V části „Kraj Vysočina“, písm. b) se za slovo „Lučice,“ vkládá slovo „Michalovice,“ a za slovo „Přibyslav,“ se vkládá slovo „Radostín,“. 84. V části „Kraj Vysočina“, písm. c) se za slova „obecní úřady“ vkládají slova „Čejov, Hojanovice,“ a za slova „Hojanovice, Humpolec,“ se vkládají slova „Jiřice, Kejžlice, Sedlice,“. 85. V části „Kraj Vysočina“, písm. f) se za slovo „Budkov,“ vkládá slovo „Dešov,“. 86. V části „Kraj Vysočina“, písm. f) se slovo „Martínkov,“ zrušuje. 87. V části „Kraj Vysočina“, písm. h) se za slova „Fryšava pod Žákovou horou,“ vkládá slovo „Javorek,“. 88. V části „Kraj Vysočina“, písm. m) se za slovo „Nárameč,“ vkládá slovo „Okřešice,“. 89. V části „Kraj Vysočina“, písm. n) se za slova „Velká Bíteš, Velké Meziříčí,“ vkládá slovo „Vídeň,“. 90. V části „Zlínský kraj“, písm. c) se za slovo „Litenčice,“ vkládá slovo „Lutopecny,“, za slova „Nová Dědina,“ se vkládá slovo „Pačlavice,“ a za slovo „Střílky,“ se vkládá slovo „Střížovice,“. 91. V části „Zlínský kraj“, písm. j) se za slova „Střítež nad Bečvou, Valašské Meziříčí,“ vkládají slova „Velká Lhota,“. 92. V části „Zlínský kraj“, písm. l) se za slovo „Pozděchov,“ vkládá slovo „Prlov,“, za slovo „Růžďka,“ se vkládá slovo „Seninka,“ a za slovo „Střelná,“ se vkládá slovo „Ústí,“. 93. V části „Hlavní město Praha“ se za slova „Praha 18,“ vkládají slova „Praha-Čakovice,“, slova „Praha-Čakovice,“ uvedená za slovy „Praha 19,“ se zrušují a za slova „Praha 22,“ se vkládají slova „Praha-Benice,“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2008. Ministr: MUDr. Mgr. Langer v. r.
Vyhláška č. 389/2007 Sb.	Vyhláška č. 389/2007 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 300/2006 Sb., kterou se provádí zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, a kterou se mění vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 12. 2007, datum účinnosti 1. 1. 2008, částka 117/2007 * ČÁST PRVNÍ - Změna vyhlášky č. 207/2001 Sb. * ČÁST DRUHÁ - Změna vyhlášky č. 300/2006 Sb. * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2008 389 VYHLÁŠKA ze dne 20. prosince 2007, kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 300/2006 Sb., kterou se provádí zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, a kterou se mění vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo vnitra stanoví podle § 96 písm. a), k) a n) zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 165/2004 Sb.: ČÁST PRVNÍ Změna vyhlášky č. 207/2001 Sb. Čl. I Vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění vyhlášky č. 230/2001 Sb., vyhlášky č. 499/2001 Sb., vyhlášky č. 566/2002 Sb., vyhlášky č. 660/2004 Sb., vyhlášky č. 539/2005 Sb., vyhlášky č. 300/2006 Sb. a vyhlášky č. 352/2006 Sb., se mění takto: 1. V § 40 odst. 2 se slovo „okresnímu“ nahrazuje slovem „oblastnímu“. 2. V příloze č. 1 v části „Liberecký kraj“ ve sloupci „Obec s rozšířenou působností“ v bodě 1. „Česká Lípa“, ve sloupci „Matriční úřad“ v bodě 1. „Česká Lípa“, ve sloupci „Seznam obcí, měst, městských částí, městských obvodů a vojenských újezdů správního obvodu matričního úřadu“ se bod 2. „Častolovice“ zrušuje. Dosavadní body 3 až 16 se označují jako body 2 až 15. 3. V příloze č. 1 v části „Olomoucký kraj“ ve sloupci „Obec s rozšířenou působností“ v bodě 7. „Olomouc“, ve sloupci „Matriční úřad“ v bodě 12. „Olomouc“, ve sloupci „Seznam obcí, měst, městských částí, městských obvodů a vojenských újezdů správního obvodu matričního úřadu“ se v bodě 9. slovo „Samotíšky“ nahrazuje slovem „Samotišky“. 4. V příloze č. 1 v části „Pardubický kraj“ ve sloupci „Obec s rozšířenou působností“ v bodě 9. „Pardubice“, ve sloupci „Matriční úřad“ v bodě 4. „Pardubice“, ve sloupci „Seznam obcí, měst, městských částí, městských obvodů a vojenských újezdů správního obvodu matričního úřadu“ se bod 9. „Hostovice“ zrušuje. Dosavadní body 10 až 28 se označují jako body 9 až 27. 5. V příloze č. 1 v části „Ústecký kraj“ ve sloupci „Obec s rozšířenou působností“ v bodě 13. „Teplice“, ve sloupci „Matriční úřad“ v bodě 2. „Duchcov“, ve sloupci „Seznam obcí, měst, městských částí, městských obvodů a vojenských újezdů správního obvodu matričního úřadu“ se v bodě 3. slovo „Lahošt“ nahrazuje slovem „Lahošť“. 6. V příloze č. 1 v části „Hlavní město Praha“ ve sloupci „Matriční úřad“ v bodě 18. „Praha 18“, ve sloupci „Seznam obcí, měst, městských částí, městských obvodů a vojenských újezdů správního obvodu matričního úřadu“ se za bod 1. vkládá nový bod 2., který zní „Praha-Čakovice“. 7. V příloze č. 1 části „Hlavní město Praha“ ve sloupci „Matriční úřad“ v bodě 19. „Praha 19“, ve sloupci „Seznam obcí, měst, městských částí, městských obvodů a vojenských újezdů správního obvodu matričního úřadu“ se bod 2. „Praha-Čakovice“ zrušuje. Dosavadní body 3 a 4 se označují jako body 2 a 3. 8. V příloze č. 3 označení druhého sloupce zní: „Matriční knihy, jejich druhopisy a sbírky listin přísluší do státního oblastního archivu“. 9. V příloze č. 3 ve druhém sloupci v padesátém řádku se za slovo „Praha“ vkládá odkaz na vysvětlivku „)“. 10. V příloze č. 3 se třetí sloupec včetně jeho označení zrušuje. 11. Na konci přílohy č. 3 se doplňuje text „Vysvětlivka: ) V hlavním městě Praze se druhopisy a sbírky listin ukládají v Archivu hlavního města Prahy (§ 23 odst. 4 zákona).“. ČÁST DRUHÁ Změna vyhlášky č. 300/2006 Sb. Čl. II V § 24 vyhlášky č. 300/2006 Sb., kterou se provádí zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, a kterou se mění vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se slova „31. prosince 2007“ nahrazují slovy „31. prosince 2020“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2008. Ministr: MUDr. Mgr. Langer v. r.
Vyhláška č. 387/2007 Sb.	Vyhláška č. 387/2007 Sb. Vyhláška o stanovení ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem Le-5 v katastrálním území Charvátská Nová Ves Vyhlášeno 31. 12. 2007, datum účinnosti 1. 1. 2008, částka 117/2007 * § 1 - K ochraně přírodního léčivého zdroje minerální vody, který je jímán vrtem Le-5 na pozemkové parcele č. 1972/106 katastrálního území Charvátská Nová Ves, okres Břeclav, kraj Jihomoravský (dále jen „zdroj“), se stanoví ochranné pásmo I. stupně1), které je so * § 2 - (1) Ochranné pásmo I. stupně tvoří bezprostřední okolí výstupu zdroje a je vymezeno pozemkovou parcelou č. 1972/106 katastrálního území Charvátská Nová Ves. * § 3 - (1) Ochranné pásmo I. stupně se oplotí. Na území ochranného pásma I. stupně je nepovolaným vstup zakázán3). * § 4 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2008. č. 1 k vyhlášce č. 387/2007 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 387/2007 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2008 387 VYHLÁŠKA ze dne 19. prosince 2007 o stanovení ochranného pásma I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem Le-5 v katastrálním území Charvátská Nová Ves Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 46 odst. 3 písm. b) zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon): § 1 K ochraně přírodního léčivého zdroje minerální vody, který je jímán vrtem Le-5 na pozemkové parcele č. 1972/106 katastrálního územíkatastrálního území Charvátská Nová Ves, okres Břeclav, kraj Jihomoravský (dále jen „zdroj“), se stanoví ochranné pásmo I. stupně1), které je současně pásmem fyzické ochrany zdroje2). § 2 (1) Ochranné pásmo I. stupně tvoří bezprostřední okolí výstupu zdroje a je vymezeno pozemkovou parcelou č. 1972/106 katastrálního územíkatastrálního území Charvátská Nová Ves. (2) Vymezení ochranného pásma I. stupně je graficky vyznačeno v kopii katastrální mapykatastrální mapy v měřítku 1 : 1000, která je přílohou č. 1 k této vyhlášce, a v Základní mapě České republiky v měřítku 1 : 10 000, která je přílohou č. 2 k této vyhlášce. Vymezení ochranného pásma I. stupně v kopii katastrální mapykatastrální mapy v měřítku 1 : 1000 a v Základní mapě České republiky v měřítku 1 : 10 000 je k nahlédnutí na Ministerstvu zdravotnictví, na Městském úřadu v Lednici, na Městském úřadu v Břeclavi a na Krajském úřadu Jihomoravského kraje. § 3 (1) Ochranné pásmo I. stupně se oplotí. Na území ochranného pásma I. stupně je nepovolaným vstup zakázán3). § 4 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2008. Ministr: MUDr. Julínek, MBA v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 387/2007 Sb. Ochranné pásmo I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem Le-5 v katastrálním území Charvátská Nová Ves 40kB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 387/2007 Sb. Ochranné pásmo I. stupně přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem Le-5 v katastrálním území Charvátská Nová Ves 50kB 1) § 21 odst. 1 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon). 2) § 22 odst. 1 a 2 zákona č. 164/2001 Sb. 3) § 24 odst. 2 zákona č. 164/2001 Sb.
Vyhláška č. 385/2007 Sb.	Vyhláška č. 385/2007 Sb. Vyhláška o stanovení seznamu léčivých látek určených k podpůrné nebo doplňkové léčbě Vyhlášeno 31. 12. 2007, datum účinnosti 1. 1. 2008, částka 117/2007 * § 1 - Seznam léčivých látek určených k podpůrné nebo doplňkové léčbě je uveden v příloze k této vyhlášce. * § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2008. k vyhlášce č. 385/2007 Sb. Aktuální znění od 13. 5. 2009 (115/2009 Sb.) 385 VYHLÁŠKA ze dne 19. prosince 2007 o stanovení seznamu léčivých látek určených k podpůrné nebo doplňkové léčbě Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 16b odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb.: § 1 Seznam léčivých látek určených k podpůrné nebo doplňkové léčbě je uveden v příloze k této vyhlášce. § 2 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2008. Ministr: MUDr. Julínek, MBA v. r. Příloha k vyhlášce č. 385/2007 Sb. Seznam léčivých látek určených k podpůrné nebo doplňkové léčbě Seznam léčivých látek určených k podpůrné nebo doplňkové léčbě --- číslo skupiny\| název skupiny\| léčivá látka\| způsob podání 1\| podpůrná a doplňková stomatologika\| fluorfosforečnan disodný do 99,0mg v jedné tabletě\| p. o. fluorid sodný do 0,55mg v jedné tabletě\| p. o. směs aminofluoridů\| p. o. 2\| podpůrná a doplňková léčiva určená k lokální léčbě v dutině ústní, včetně kombinací\| benzokain\| lok. benzydamin\| lok. fluorfosforečnan disodný\| lok. Chlorhexidin diglukonát\| lok. cholin-salicylát\| lok. isopropylmetakresol\| lok. lidokain\| lok. směs aminofluoridů\| lok. 3\| podpůrná a doplňková léčiva určená k léčbě onemocnění s poruchou acidity\| antacida s uhličitanem sodným a vápenatým\| p. o. obvyklé kombinace hliníku, vápníku a hořčíku\| p. o. těžký zásaditý uhličitan hořečnatý\| p. o. 4\| protivředová léčiva ze skupiny H2\\- blokátorů a inhibitorů protonové pumpy do definovaného obsahu v jedné tabletě\| famotidin do 10 mg v jedné tabletě včetně\| p. o. Omeprazol do 10 mg v jedné tabletě včetně\| p. o. ranitidin do 75 mg v jedné tabletě včetně\| p. o. 5\| spazmolytika, psycholeptika a analgetika podávaná per rectum, včetně kombinací\| efedrin\| p. rect. fenobarbital\| p. rect. kodein\| p. rect. Metylatropinium-bromid\| p. rect. papaverin\| p. rect. propyfenazon\| p. rect. 6\| podpůrná a doplňková antiemetika\| dimenhydrinát do 20 mg v jedné tabletě\| p. o. moxastinium-teoklát\| p. o. 7\| podpůrná a doplňková léčiva určená k léčbě onemocnění žlučových cest a včetně kombinací\| salicylan hořečnatý\| p. o. hymechromon\| p. o. 8\| podpůrná a doplňková laxativa včetně kombinací\| bisakodyl\| p. o. glycerol\| p. rect., lok. makrogol 3350\| p. o. pikosíran sodný monohydrát\| p. o. 9\| podpůrná a doplňková antidiarhoika, střevní antiinfektiva, adsorbencia, včetně kombinací\| atropin-sulfát monohydrát\| p. o. difenoxylát-hydrochlorid\| p. o. gallan bismutitý zásaditý\| p. o. kloroxin\| p. o. kyselina citrónová monohydrát\| p. o. loperamid-hydrochlorid\| p. o. nifuroxazid\| p. o. thiosíran sodný pentahydrát\| p. o. uhlí adsorpční\| p. o. diosmektit\| p. o. 10\| podpůrné a doplňkové protiprůjmové mikroorganismy\| protiprůjmové mikroorganismy – Escherichia coli\| p. o. organismy produkující kyselinu mléčnou\| p. o. Saccharomyces boulardi sicatus\| p. o. 11\| podpůrná a doplňková léčiva určená k léčbě obezity\| efedrin\| p. o. fentermin\| p. o. kofein\| p. o. orlistat\| p. o. sibutramin\| p. o. 12\| podpůrná a doplňková léčiva trávicího traktu a metabolismu\| kyselina thioktová\| p. o. takadiastasa\| p. o. 13\| podpůrná a doplňková antiagregancia\| indobufen\| p. o. 14\| podpůrná a doplňková lokální hemostatika, včetně kombinací\| cinchokain\| p. rect., lok. gallan bismutitý zásaditý\| p. rect., lok. vápenatá sůl karboxycelulosy\| p. rect., lok. 15\| podpůrné a doplňkové organopreparáty\| hyaluronidasa\| parent. 16\| podpůrná a doplňková kardiaka\| midodrin-hydrochlorid\| p. o., parent. fosfokreatin\| parent. kalium-hydrogen-aspartát hemihydrát\| p. o., parent. 17\| podpůrná a doplňková léčiva určená k perifirní vazodilataci neplatí u diagnóz uvedených v omezení stanoveném pro konkrétní léčivou látku\| naftidrofuryl\| p. o. nicergolin\| p. o. 18\| podpůrná a doplňková léčiva ze skupiny derivátů purinu neplatí u diagnóz uvedených v omezení stanoveném pro konkrétní léčivou látku\| etofylin\| p. o. pentoxifylin\| p. o. xanthinol-nikotinát\| p. o. 19\| podpůrná a doplňková antihemoroidika podávaná per rectum, včetně kombinací\| bufexamak\| p. rect., lok. cinchokain\| p. rect., lok. dexamethason-acetát\| p. rect., lok. dobesilan vápenatý monohydát\| p. rect., lok. gallan bismutitý zásaditý\| p. rect., lok. kvasnice léčivé sušené\| p. rect., lok. lidokain\| p. rect., lok. olej ze žralocích jater\| p. rect., lok. oxid titaničitý\| p. rect., lok. polykresulen\| p. rect., lok. 20\| podpůrná a doplňková venofarmaka určená k lokální aplikaci, včetně kombinací neplatí u diagnóz uvedených v omezení stanoveném pro konkrétní léčivou látku\| alantoin\| lok. escin\| lok. escin-beta\| lok. glykosaminoglykan-polysulfát\| lok. heparin\| lok. heparinoid\| lok. oxerutin\| lok. 21\| podpůrná a doplňková venofarmaka p. o., včetně kombinací neplatí u diagnóz uvedených v omezení stanoveném pro konkrétní léčivou látku\| dihydroergokristin-mesylát\| p. o. dobesilan vápenatý monohydát\| p. o. escin\| p. o. escin-beta\| p. o. eskulin\| p. o. hesperidin\| p. o. oxerutin\| p. o. rutosid\| p. o. tribenosid\| p. o. troxerutin\| p. o. 22\| podpůrná a doplňková léčiva ovlivňující hladinu lipidů, včetně kombinací\| ethylestery omega-3-kyselin\| p. o. směs ethylesteru ikosapentu a dokonexentu\| p. o. 23\| podpůrná a doplňková antimykotika určená k lokální aplikaci\| ketokonazol\| lok. kyselina undecylenová\| lok. tridekanamin-undecylenát\| lok. trolamin-dodecylbenzensulfonát\| lok. 24\| podpůrná a doplňková léčiva určená k lokální léčbě ran a vředů, včetně kombinací\| dexpanthenol\| lok. ergokalciferol\| lok. Chlorhexidin\| lok. pantothenan vápenatý\| lok. retinol-acetát\| lok. tokoferol-alfa-acetát\| lok. 25\| podpůrná a doplňková antihistaminika pro lokální aplikaci, včetně kombinací\| difenhydramin-hydrochlorid\| lok. dimetinden-maleinát\| lok. 26\| Virostatika určená k lokální aplikaci\| aciklovir vyjma oční masti\| lok. penciklovir\| lok. tromantadin-hydrochlorid\| lok. 27\| podpůrná a doplňková léčiva obsahující hliník\| roztok octanu a vinanu hlinitého\| lok. 28\| podpůrná a doplňková antiseptika, desinficiencia\| hexamidin-diisetionát\| lok. karbethopendecinium bromid\| lok. kyselina boritá\| lok. peroxid vodíku 3%\| lok. 29\| podpůrná a doplňková léčiva určená k lokální léčbě bradavic a kuřích ok\| fluoruracil\| lok. 30\| Stimulans růstu vlasů\| minoxidil\| lok. methionin\| p. o. 31\| podpůrná a doplňková antiinfektiva, antiseptika a antiflogistika k vaginální aplikaci, včetně kombinací\| estriol do 0,03mg včetně v jedné vag. tabletě\| vag. rod Lactobacillus\| vag. rod Streptococcus\| vag. 32\| nitroděložní tělíska\| levonorgestrel\| intraut. 33\| perorální kontraceptiva, včetně kombinací\| cyproteron-acetát do 2,0 mg včetně v jedné tabletě\| p. o. desogestrel\| p. o. dienogest\| p. o. drospirenon\| p. o. ethinylestradiol\| p. o. gestoden\| p. o. Chlormadinon\| p. o. levonorgestrel\| p. o. norethisteron\| p. o. norgestimát\| p. o. 34\| kontraceptiva podaná jinak než p. o.\| ethinylestradiol\| tdr. etonogestrel\| sdr. medroxyprogesteron\| i.m. norelgestromin\| tdr. 35\| podpůrná a doplňková léčiva používaná při poruchách erekce, neplatí pro použití léčivých látek k léčbě plicní hypertenze\| acekarbromal\| p. o. alprostadil\| p. o. Sildenafil\| p. o. tadalafil\| p. o. vardenafil\| p. o. yohimbin\| p. o. 36\| podpůrná a doplňková nesteroidní protizánětlivá a protirevmatická léčiva\| glukosamin sulfát\| p. o., parent. chondroitin sulfát\| p. o., parent. 37\| podpůrná a doplňková léčiva určená k lokální terapii bolestí svalů a kloubů neplatí u diagnóz uvedených v omezení stanoveném pro konkrétní léčivou látku\| benzydamid\| lok. diclofenak\| lok. diethylamin-salicylát\| lok. etofenamát\| lok. heparinoid\| lok. hydroxyethyl-salicylát\| lok. ibuprofen\| lok. indometacin\| lok. ketoprofen\| lok. kyselina niflumová\| lok. kyselina salicylová\| lok. methyl-salicylát\| lok. naproxen\| lok. nimesulid\| lok. piroxikam\| lok. 38\| podpůrná a doplňková lokální anestetika určená k zevní aplikaci na kůži, na sliznici v dutině ústní a krku, lokální léčbu recta\| benzokain\| lok. cinchokain\| lok. lidokain\| lok. myrtekain\| lok. prilokain\| lok. 39\| léčiva obsahující samostatně metamizol v perorálních pevných lékových formách\| metamizol\| p. o. 40\| léčiva obsahující kombinace kyseliny acetylosalicylové s psycholeptiky\| fenobarbital\| p. o. kofein\| p. o. kyselina acetylsalicylová\| p. o. 41\| podpůrná a doplňková kombinovaná léčiva určená k symptomatické léčbě chřipky a nachlazení\| dextromethorfan\| p. o. fenylefrin\| p. o. hydrogen uhličitan sodný\| p. o. chlorfenamin\| p. o. ibuprofen\| p. o. ibuprofen\| p. o. kofein\| p. o. kyselina acetylsalicylová\| p. o. kyselina askorbová\| p. o. kyselina citrónová\| p. o. Paracetamol\| p. o. Promethazin\| p. o. pseudoefedrin\| p. o. terpin monohydrát\| p. o. 42\| složená analgetika s výjimkou kombinací paracetamol/tramadol, paracetamol/kodein\| dimenhydrinát\| p. o. guaifenesin\| p. o. ibuprofen\| p. o. kofein\| p. o. kyselina acetylsalicylová\| p. o. metoklopramid\| p. o. paracetamol\| p. o. propyfenazon\| p. o. 43\| hypnotika, sedatíva kombinace neplatí u diagnóz uvedených v omezení stanoveném pro konkrétní léčivou látku\| alkaloid rulíkového kořene\| p. o. cinolazepam\| p. o. ergotamin-tartarát\| p. o. fenobarbital\| p. o. guaifenesin\| p. o. klomethiazol\| p. o. midazolam\| p. o. nitrazepam\| p. o. Zolpidem\| p. o. zopiklon\| p. o. 44\| léčiva určená k terapii závislosti na nikotinu\| bupropion\| p. o. nikotin\| p. o. vareniklin-hydrogen-tartarát\| p. o. 45\| léčiva určená k terapii závislosti na alkoholu\| akamprosát vápenatá sůl\| p. o. disulfiram\| p. o. naltrexon\| p. o. 46\| léčiva určená k terapii závislosti na opioidech\| buprenorfin\| p. o. methadon\| p. o. naloxon-hydrochlorid\| p. o. 47\| podpůrná a doplňková léčiva CNS\| cerebrolysinum\| parent. 48\| podpůrná a doplňková nootropika neplatí u diagnóz uvedených v omezení stanoveném pro konkrétní léčivou látku\| Piracetam\| p. o. pyritinol\| p. o. vinpocetin\| p. o. 49\| podpůrná a doplňková otorinolaryngologika určená k lokální aplikaci včetně kombinací\| dimetinden\| lok. efedrin\| lok. fenylefrin\| lok. karbethopendecinium-bromid\| lok. mupirocin\| lok. nafazolin\| lok. Oxymetazolin\| lok. tokoferol-alfa-acetát\| lok. tramazolin\| lok. Xylometazolin\| lok. 50\| antihistaminika v kombinaci s pseudoefedrinem\| dexbromfeniramin\| p. o. loratadin\| p. o. pseudoefedrin\| p. o. 51\| podpůrná a doplňková antiseptika, desinficiens, kombinace s lokálními anestetiky\| benzalkonium-chlorid\| lok. benzokain\| lok. benzoxonium-chlorid\| lok. cetyl pyridin\| lok. dichlorbenzenmethanol\| lok. hexetidin\| lok. hexylresorcinol\| lok. chlorhexidin-diglukonát\| lok. lidokain\| lok. tridekanamin-adipát\| lok. 52\| podpůrná a doplňková antibiotická léčiva určená k lokální aplikaci\| fusafungin\| lok. 53\| podpůrná a doplňková expektorancia neplatí u diagnóz uvedených v omezení stanoveném pro konkrétní léčivou látku\| acetylcystein\| p. o. ambroxol\| p. o. bromhexin\| p. o. erd ostein\| p. o. guaifenesin\| p. o. karbocystein\| p. o. mesna\| p. o. 54\| podpůrná a doplňková expektorancia v kombinaci s antitusiky, pevné lékové f.\| butamirát\| p. o. guaifenesin\| p. o. 55\| podpůrná a doplňková ophtalmologika\| benzododecinium-bromid\| lok. deproteinovaná frakce telecí krve\| lok. dexpanthenol\| lok. dextran 70\| lok. hypromelosa\| lok. chlorhexidin-diglukonát\| lok. karbachol\| lok. karbethopendecinium-bromid\| lok. karbomer 974 P\| lok. karbomer 980\| lok. karmelosa sodná sůl\| lok. kyselina boritá\| lok. polyvinylalkohol\| lok. povidon\| lok. tetryzolin\| lok. 56\| podpůrná a doplňková léčiva k terapii hyperkalemie a hyperfosfatemie\| kalcium-polystyrensulfonát\| p. o., rect. 57\| enzymové a multienzymové přípravky s obsahem lipázy do 19 999 IU v jedné tabletě, neplatí u diagnóz uvedených v omezení stanoveném pro konkrétní léčivou látku\| aspergilasa\| p. o. bromelainy\| p. o. chymotrypsin\| p. o. pankreatin\| p. o. papain\| p. o. papain\| p. o. rutosid\| p. o. takadiastasa\| p. o. těžký zásaditý uhličitan hořečnatý\| p. o. trypsin\| p. o. uhličitan vápenatý\| p. o. 58\| fytofarmaka bez ohledu na způsob užití\| agnus castus 1D\| aloe\| aloe kapská\| andělikový kořen\| anethol\| \| \| thymol\| tinctura z oplodí hořkého pomeranče\| tinktura z třapatky úzkolisté - tinktura bas.\| třemdavový kořen\| třezalková nať\| třezalkový extrakt suchý\| tymiánová nať\| tymiánový extrakt suchý\| tymiánový extrakt tekutý\| včelí jed\| vrbová kůra\| vrbovková kůra\| vřesovcová nať\| všehojový extrakt suchý zeměžlučová nať\| barviva kurkumová\| blahovičníková silice\| bobrovina\| boldovníkový list\| borneol\| borovicové silice\| borůvková nať\| borůvková šťáva\| borůvkový plod\| březový list\| caulophyllum thalictoides 4D\| cibulový extrakt suchý\| cineol\| citronelová silice\| cyclamen europaeum 4D\| diviznový květ\| dobromyslová nať\| dřišťálová šťáva\| dubová kůra\| eukalyptová silice\| extrakt bylinný pro přípravek baldracin\| extrakt bylinný pro přípravek sinupret\| extrakt z andělikového kořene tekutý\| extrakt z břečťanového listu tekutý\| extrakt z drmkových plodů suchý\| extrakt z galganového kořene tekutý\| extrakt z chmelových šištic suchý\| extrakt z kardamového plodu\| extrakt z kořene listnatce bodlinatého suchý\| extrakt z květu skořicovníku čínského\| extrakt z listů vinné révy vodný suchý\| extrakt z máty peprné\| extrakt z meduňkového listu suchý\| extrakt z meduňkového listu tekutý\| extrakt z muškátovníkového semene tekutý\| extrakt z omanového kořene tekutý\| extrakt z oplodí hořkého pomeranče tekutý\| extrakt z pepřového plodu tekutý\| extrakt ze serenového plodu\| extrakt ze skořicovníkové kůry tekutý\| extrakt ze slivoně africké\| extrakt ze zázvorového oddenku tekutý\| fazolový plod bez semen\| fenchon\| fenyklový plod\| frangulaemodin\| harpagofytový kořen\| heřmánková tinktura\| heřmánkový extrakt tekutý\| heřmánkový květ\| hlohový list s květem\| hlohový plod\| hlohový plod\| hořcový extrakt tekutý\| hořcový kořen\| houba modřínová\| hřebíčkovcový extrakt tekutý\| chaluha\| chmelová šištice\| iris versicolor 2D\| jablečníková nať\| jehlicový kořen\| jestřabinová nať\| jinanový extrakt\| jinanový extrakt suchý standardizovaný\| jitrocelový extrakt tekutý\| kafr\| kamfen\| kebračový extrakt suchý\| kontryhelová nať\| kopřivová nať\| kořen kurkumovníku citvárového\| kořen totenu lékařského\| kozlíkový extrakt suchý\| kozlíkový kořen\| krušinová kůra\| květ bezu černého\| lékořicový kořen\| levandulový květ\| libečkový kořen\| lilium tigrinum 3D\| lipový květ\| list jitrocele kopinatého\| list šalvěje lékařské\| list těhozevu\| lopuchový kořen\| maliníkový list\| mateřídoušková nať\| mateřídouškový extrakt tekutý\| meduňková nať\| meduňkový list\| medvědicový list\| menthon\| měsíčkový extrakt tekutý\| měsíčkový květ se zákrovem\| mučenková nať\| muškátovníkové semeno\| muškátovníkový květ\| myrhovníková klejopryskyřice\| nať jmelí\| nať máty peprné\| nať pelyňku pravého\| nať rdesna ptačího\| nať šalvěje lékařské\| nať tužebníku jilmového\| nať violky trojbarevné\| nať zlatobýlu obecného\| nátržníkový oddenek\| obilka ovsa\| omanový kořen\| omějová tinktura\| oplodí sladkého pomeranče\| osemení jitrocele vejčitého\| ostružiníkový list\| petrželový kořen\| pigmenty z oddenku kurkumy dlouhé\| pinen alfa\| pinen beta\| plod kasie\| ploštičníkový extrakt suchý\| podbělový list\| proskurníkový kořen\| průtržníková nať\| prvosenkový extrakt suchý\| přesličková nať\| pupavový kořen\| puškvorcový kořen\| reveňový extrakt suchý standardizovaný\| reveňový kořen\| řebříčková nať\| řebříčkový extrakt tekutý\| řepíková nať\| řepíkový extrakt tekutý\| saponin šáterový\| semeno jitrocele vejčitého\| sennový list\| silice hřebíčkovcového květu\| silice kůry skořicovníku cejlonského\| silice máty peprné\| skořicovníková kůra\| slézový květ\| smetankový kořen s natí\| strychnos ignatii 6D\| šafrán\| šalvějová tinktura\| šípek zbavený nažek\| šípková šťáva\| šťáva černého rybízu\| šťáva z nati kostivalu cizího\| šťáva z nati třapatky nachové\| 59\| homeopatika bez ohledu na způsob užití\| všechny základní homeopatické látky a látky v homeopatických\| přípravcích obsažené\| 60\| vitamíny samostatně p. o.\| benfotiamin\| p. o. beta ka rote n\| p. o. biotin\| p. o. dexpanthenol\| p. o. kyanokobalamin\| p. o. kyselina askorbová\| p. o. nikotinamid\| p. o. pantothenan vápenatý\| p. o. pyridoxin\| p. o. riboflavin\| p. o. rutin\| p. o. thiamin\| p. o. Tokoferol-alfa\| p. o. 61\| minerály samostatně p. o.\| fosfor\| p. o. chrom\| p. o. mangan\| p. o. měď\| p. o. selen\| p. o. zinek\| p. o. 62\| všechny kombinace vitamínů a minerálů p. o. s výjimkou uvedených\| výjimky kombinací:\| uhličitan vápenatý, cholekalciferol 440 Ut\| p. o. uhličitan vápenatý, cholekalciferol 100 UT, hydroxid\| p. o. hořečnatý, síran zinečnatý heptahydrát\| uhličitan vápenatý,cholekalciferol 200 UT, oxid\| p. o. hořečnatý, oxid zinečnatý, oxid měďnatý,\| tetraboritan sodný dekahydrát, monohydrát síranu manganatého\| glukonan vápenatý monohydrát,\| p. o. citronan vápenatý tetrahydrát, levoglutamid-fluorofosfát\| uhličitan vápenatý, monofluorofosforečnan sodný\| p. o. Použité zkratky: zkratka\| způsob podání ---\|--- i.m.\| intramuskulární podání intraut.\| intrauterinní podání lok.\| lokálně p. o.\| perorální podání parent.\| parenterální podání p. rect.\| rektální podání rect., lok.\| rektální podání sdr.\| subdermální podání tdr.\| transdermální podání vag.\| vaginální podání

Subsets and Splits

No community queries yet

The top public SQL queries from the community will appear here once available.